law_id stringlengths 19 56 | law_text stringlengths 432 1.27M |
|---|---|
Zákon č. 342/1999 Sb. | Zákon č. 342/1999 Sb.
Zákon o státních dluhopisových programech na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000 a schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 převyšujícího rozpočtovaný schodek
Vyhlášeno 23. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 109/1999
* § 1 - Státní dluhopisový program na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000
* § 2 - Státní dluhopisový program na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 převyšujícího rozpočtovaný schodek
* § 3 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2000
342
ZÁKON
ze dne 16. prosince 1999
o státních dluhopisových programech na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000 a schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 převyšujícího rozpočtovaný schodek
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Státní dluhopisový program na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000
(1)
Rozsah státního dluhopisového programu na úhradu jistin státního dluhu splatných v roce 2000 je 71 011 000 000 Kč.
(2)
Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 35 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 2
Státní dluhopisový program na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 převyšujícího rozpočtovaný schodek
(1)
Rozsah státního dluhopisového programu na úhradu schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1999 převyšujícího rozpočtovaný schodek se rovná rozdílu, o který schodek státního rozpočtu za rok 1999, vyčíslený Ministerstvem financí po skončení roku 1999, převyšuje rozpočtovaný schodek.
(2)
Veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 3
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 329/1999 Sb. | Zákon č. 329/1999 Sb.
Zákon o cestovních dokladech
Vyhlášeno 27. 12. 1999, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 107/1999
* ČÁST PRVNÍ - CESTOVNÍ DOKLADY (§ 1 — § 41)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 150/1996 Sb. (§ 43 — § 43)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 44 — § 45)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (453/2024 Sb.)
329
ZÁKON
ze dne 30. listopadu 1999
o cestovních dokladech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
CESTOVNÍ DOKLADY
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje vydávání cestovních dokladů státním občanům České republiky (dále jen „občan“), jejich používání občany a vedení agendového informačního systému evidence cestovních dokladů (dále jen „evidence cestovních dokladů“) a agendového informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů (dále jen „evidence diplomatických a služebních pasů“).
HLAVA I
VYDÁVÁNÍ CESTOVNÍCH DOKLADŮ
Díl 1
Pojem, druhy a používání cestovních dokladů
Pojem a používání cestovního dokladu
§ 2
(1)
Cestovní doklad je veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky (dále jen „hranice“) přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“). Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky1) (dále jen „státní občanství“) a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona.
(2)
Cestovní doklad je zakázáno požadovat a přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky.
(3)
Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu1a) občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(4)
Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 5 odst. 2) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.
§ 3
(1)
Překročit vnější hranici1a) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem, v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu. Občan může použít k překročení vnější hranice cestovní doklad jiného státu, pokud je také jeho občanem. K překročení hranice1f) s členským státem Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz1d). Občanský průkaz lze použít jako cestovní doklad také k překročení vnější hranice1f), pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo pokud je cizí stát, který uznal občanský průkaz jako cestovní doklad, uveden v seznamu států, do nichž lze vnější hranici1f) překročit s občanským průkazem. Tento seznam zveřejňuje Ministerstvo zahraničních věcí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. K překročení hranice s členským státem Evropské unie nebo vnější hranice nelze jako cestovní doklad použít digitální stejnopis průkazu29).
(2)
Stanoví-li mezinárodní smlouva, že vnější hranici lze překračovat na jiných místech, než na hraničních přechodech, (dále jen „jiné místo“), lze jiné místo používat jen v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(3)
Občan překračující vnější hranici je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu včetně ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 5 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji. Ověřením totožnosti podle věty první se pro účely tohoto zákona rozumí identifikace občana jako držitele cestovního dokladu podle fotografie a dalších údajů obsažených v cestovním dokladu provedená též s využitím biometrických údajů (§ 5 odst. 2), jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší PoliciiPolicii České republiky (dále jen „policiepolicie“). PoliciePolicie neumožní překročení vnější hranice1f) s občanským průkazem, jestliže má občan podle zvláštního právního předpisu14) uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. Na vnitřní hranici se kontrola cestovního dokladu provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.1f)
(4)
Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.
§ 4
Hraničním přechodem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
místo vymezené mezinárodní smlouvou určené k překračování státních hranic,
b)
mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,1a) pokud splňuje tyto podmínky:
1.
bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu,1c)
2.
provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu,1a)
c)
vnitřní hranice, anebo
d)
prostor mezinárodního vlaku nebo paluba plavidla mezinárodní osobní nebo nákladní vodní dopravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna kontrola cestovních dokladů.
§ 5
Druhy cestovních dokladů
(1)
Druhy cestovních dokladů jsou
a)
cestovní pas,
b)
diplomatický pas,
c)
služební pas,
d)
cestovní průkaz,
e)
náhradní cestovní doklad Evropské unie,2a)
f)
jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy.
(2)
Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) obsahují strojově čitelné údaje a nosič dat pro uchovávání
a)
údajů o zobrazení obličeje,
b)
údajů o otiscích prstů rukou,
c)
údajů zpracovaných na datové stránce cestovního dokladu a
d)
dalších bezpečnostních prvků stanovených přímo použitelnými právními předpisy Evropských společenství2b).
Tyto cestovní doklady se vydávají ve lhůtě 30 dnů; je-li žádost podána u diplomatické mise České republiky nebo u konzulárního úřadu České republiky (dále jen „zastupitelský úřad“), s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, ve lhůtě 120 dnů. Údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů rukou jsou pro účely tohoto zákona údaje biometrické.
(3)
Občan může požádat o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě, a to
a)
v pracovních dnech do 24 hodin, nebo
b)
do 5 pracovních dnů.
(4)
Občanovi mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství2c) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo občanovi, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá cestovní doklad se strojově čitelnými údaji s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou občana.
(5)
Vyhláškou stanoví
a)
ministerstvo vzory cestovního pasu a vzory jiných cestovních dokladů vydávaných na základě mezinárodní smlouvy, pokud je nestanoví tato smlouva,
b)
Ministerstvo zahraničních věcí vzory diplomatického pasu, služebního pasu a cestovního průkazu.
Údaje zapisované do cestovního dokladu
§ 6
(1)
Cestovní doklad obsahuje údaje stanovené tímto zákonem a přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství2c), podpis občana a jeho fotografii. Podpis občana cestovní doklad nemusí obsahovat, je-li vydán podle § 17 odst. 9.
(2)
Cestovní doklady vydávané s dobou platnosti delší než 1 rok obsahují vždy strojově čitelné, biometrické a další údaje stanovené tímto zákonem, včetně digitálního zpracování fotografie občana a jeho podpisu. Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cestovního dokladu a ověření totožnosti občana pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 5 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu.
(3)
Povinnými údaji zapisovanými do cestovního dokladu jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, pohlaví, státní občanství, datum a místo narození, a jde-li o diplomatický nebo služební pas, i diplomatická nebo služební hodnost (funkce), přičemž název místa narození se zapisuje podle aktuálního stavu;2d) u občanů narozených v cizině se zapisuje pouze kód státu narození,2e) místo narození se u nich nezapisuje,
b)
úřední záznamy obsahující nezkrácenou podobu jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud byly zapsány ve tvaru uvedeném v odstavci 4,
c)
územní a časová platnost cestovního dokladu, číslo dokladu, datum jeho vydání a označení úřadu, který jej vydal,
d)
strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny cestovního pasu, diplomatického pasu nebo služebního pasu v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména občana, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, datum skončení platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.
(4)
Nelze-li z důvodu nedostatku místa zapsat do cestovního dokladu druhé jméno, zapíše se první jméno uvedené v rodném listě a místo druhého jména se zapíše první písmeno s tečkou. Obdobně se postupuje v případě zápisu složeného příjmení.
(5)
Cestovní průkaz vydaný z důvodu návratu na území České republiky pro nově narozeného občana nemusí obsahovat rodné číslo.
§ 9
(1)
PoliciePolicie při kontrole cestovního dokladu občana na hraničním přechodu zapíše na jeho žádost do cestovního dokladu záznam o překročení státní hranice, který obsahuje údaje o datu a směru překročení hranice, popřípadě o názvu hraničního přechodu.
(2)
Jedná-li se o cestovní doklad, do něhož nelze údaje podle odstavce 1 zapsat, policiepolicie vydá na hraničním přechodu držiteli takového cestovního dokladu na jeho žádost písemné potvrzení s těmito údaji.
§ 10
Změny a doplnění údajů
(1)
V cestovním dokladu lze provést změnu údaje o časové platnosti cestovního dokladu, je-li tímto cestovním dokladem cestovní průkaz.
(2)
V jiném cestovním dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy lze provést změny zapsaných údajů nebo doplnění údajů, jen pokud to mezinárodní smlouva umožňuje.
(3)
Změnu a doplnění údajů v cestovním dokladu provádí orgán příslušný k jeho vydání. V zahraničí může provádět změny údajů podle odstavce 1 zastupitelský úřad.
§ 11
Územní a časová platnost
(1)
Cestovní pas, diplomatický pas a služební pas se vydá s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti 5 let občanům mladším 15 let, nebo 10 let občanům starším 15 let.
(2)
Dobu platnosti cestovních dokladů uvedených v odstavci 1 nelze prodloužit.
§ 12
Cestovní pas
(1)
Cestovní pas vydá občanovi obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřad městské části určený Statutem hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad obceobce s rozšířenou působností“), u něhož občan podal žádost o jeho vydání (§ 19).
(2)
Pokud občan podal žádost o vydání cestovního pasu u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, vydá cestovní pas obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu občana nebo jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky.
(3)
Pokud občan neměl trvalý pobyt na území České republiky nebo pokud jej nelze zjistit, vydá cestovní pas Magistrát města Brna.
(4)
Cestovní pas ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) a b) vydá ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost o vydání cestovního pasu podána (§ 19 odst. 2).
§ 13
Diplomatický pas
(1)
Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a)
prezidentu republiky,
b)
poslanci a senátorovi,
c)
členovi vlády,
d)
soudci Ústavního souduÚstavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu,
e)
prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,
f)
manželu prezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního souduÚstavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,
g)
diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí a členům rodiny5) diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2)
Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.
§ 14
Služební pas
(1)
Služební pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a)
nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi ministra, místopředsedovi Nejvyššího soudu, náměstkovi nejvyššího státního zástupce, viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu, vedoucímu Úřadu vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky, vedoucímu Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucímu Kanceláře Senátu,
b)
zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí k cestám při plnění pracovních úkolů v zahraničí, není-li držitelem diplomatického pasu,
c)
zaměstnanci zastupitelského úřadu, pokud není držitelem diplomatického pasu, a členům jeho rodiny5), pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2)
Jiným osobám, než uvedeným v odstavci 1, může být služební pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí na základě žádosti potvrzené vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucím Kanceláře Senátu, předsedou Nejvyššího soudu, předsedou Nejvyššího správního soudu, ministrem anebo vedoucím jiného ústředního orgánu státní správy, pokud cestují do zahraničí v záležitostech České republiky.
(3)
Služební pas lze použít pouze ke služební cestě do zahraničí; po jejím skončení je držitel služebního pasu povinen jej bezodkladně odevzdat orgánu, který o vydání tohoto pasu požádal.
(4)
Orgán, kterému občan odevzdal služební pas podle odstavce 3, je povinen zabezpečit tento pas před ztrátou, odcizením, zničením, poškozením a zneužitím a předat jej jeho držiteli, pokud má uskutečnit služební cestu do zahraničí.
§ 15
Cestovní průkaz
(1)
Občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, lze v odůvodněných případechodůvodněných případech, například při ztrátě cestovního dokladu v zahraničí, vydat cestovní průkaz k jednotlivé cestě s územní a časovou platností omezenou účelem cesty. Cestovní průkaz se vydá též občanovi, který nemá jiný cestovní doklad, jde-li o občana, který má být vydán nebo předán z cizího státu do České republiky, nebo o občana, který má být z cizího státu vyhoštěn a na kterého byl v České republice vydán příkaz k zadržení, příkaz k zatčení, příkaz k dodání do výkonu trestu, zatýkací rozkaz nebo evropský zatýkací rozkazevropský zatýkací rozkaz. Cestovní průkaz vydá zastupitelský úřad. Cestovní průkaz lze vydat na dobu platnosti nejvýše 6 měsíců.
(2)
Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání cestovního průkazu požádat ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání cestovního průkazu nebo o sdělení doplňujících údajů, pokud občan nemůže příslušnými doklady prokázat pravdivost těchto údajů.
§ 15a
Náhradní cestovní doklad Evropské unie
Zastupitelský úřad je oprávněn za účelem vydání zmocnění k vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie2a) požádat ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný k vydání cestovního dokladu o potvrzení správnosti či upřesnění údajů uváděných na žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie.
§ 16
Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy
Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy vydá občanovi obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho trvalého pobytu.
Díl 2
Postup při vydání cestovního dokladu
§ 17
Podmínky k vydání cestovního dokladu a provedení změn nebo doplnění jeho údajů
(1)
Cestovní doklad lze vydat a změny nebo doplnění údajů v něm zapsaných lze provést na žádost, která splňuje náležitosti stanovené tímto zákonem. Občanovi se vydá cestovní doklad, pokud k tomu jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Občanovi, který je držitelem platného cestovního pasu, lze vydat další cestovní pas jen v odůvodněných případechodůvodněných případech; odůvodněným případemodůvodněným případem se rozumí například vyřízení vízových záležitostí souvisejících s cestou do zahraničí, jestliže občan cestovní doklad naléhavě potřebuje k jiné cestě do zahraničí.
(2)
Žádost o vydání cestovního dokladu, popřípadě o provedení změn v něm zapsaných údajů nebo o jejich doplnění může podat občan starší 15 let. Pokud je občan nezletilý, je součástí žádosti písemný souhlas zákonného zástupce, poručníka, opatrovníka, pěstouna, osoby, které je nezletilý občan svěřen do osobní péče, ředitele zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podepsaný jejich úředně ověřeným podpisem.
(3)
Za občana mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(4)
Jde-li o osvojení nezletilého občana do ciziny, podává žádost místo zákonného zástupce nebo dává místo zákonného zástupce souhlas podle odstavce 2 Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.10)
(5)
Je-li zákonným zástupcem podle odstavce 2 rodič, postačí souhlas jednoho z rodičů.
(6)
Za občana staršího 15 let, kterému soud jmenoval opatrovníka z důvodu, že mu jeho zdravotní stav působí obtíže při hájení jeho práv, může podat žádost opatrovník, umožňuje-li to rozsah jeho působnosti. Za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může podat žádost člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem.
(7)
Jde-li o cestovní doklad vydávaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, může podat žádost za občana pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem.
(8)
Ověření podpisu podle odstavce 2 se nevyžaduje, jestliže osoby oprávněné dát souhlas se žádostí vyjádří svůj souhlas a žádost podepíší před orgánem příslušným k vydání cestovního dokladu, u matričního úřadu11) nebo v zahraničí u zastupitelského úřadu; v případě žádosti o vydání cestovního pasu vyjádří oprávněná osoba svůj souhlas podepsáním žádosti svým digitalizovaným podpisem. Digitalizovaným podpisem se rozumí vlastní rukou provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení, na podpisové zařízení.
(9)
Nemůže-li v zahraničí podat žádost o vydání cestovního průkazu zákonný zástupce nebo jiná osoba k tomu oprávněná podle odstavce 3, popřípadě podle odstavce 6, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz občanovi z úřední moci. Zastupitelský úřad vydá občanovi cestovní průkaz z moci úřední rovněž v případech, kdy tak stanoví mezinárodní smlouva, nebo v případech uvedených v § 15 odst. 1 větě druhé.
(10)
Nelze-li k žádosti o vydání cestovního průkazu podané v zahraničí získat souhlas zákonného zástupce, poručníka, opatrovníka, pěstouna, osoby, které byl nezletilý občan svěřen do osobní péče, ředitele zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 2, vydá zastupitelský úřad cestovní průkaz bez tohoto souhlasu.
(11)
V žádosti o vydání cestovního pasu může občan uvést telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresu elektronické pošty pro účely informace o možnosti převzetí cestovního pasu nebo diplomatického a služebního pasu.
§ 18
Osoby oprávněné k podání žádosti podle tohoto zákona se mohou dát zastupovat na základě plné moci při řízení o vydání cestovního dokladu, provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu, s výjimkou převzetí cestovního dokladu; to neplatí, jedná-li se o cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji.
§ 19
Místo podání žádosti
(1)
Žádost o vydání cestovního dokladu, s výjimkou cestovního pasu, a žádost o provedení změn údajů v cestovním dokladu se podávají na tiskopisech stanovených podle § 20 odst. 8 u orgánu příslušného k vydání cestovního dokladu nebo u zastupitelského úřadu. Žádost o vydání cestovního pasu se vyhotovuje a podává s využitím speciálního aplikačního programu, který zajišťuje sběr dat pro potřeby výrobce k personalizaci dokladů.
(2)
Žádost o vydání cestovního pasu podá občan u kteréhokoliv obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem; žádost o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě (§ 5 odst. 3) nelze podat u zastupitelského úřadu. Žádost o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) a b) může občan podat u kteréhokoliv obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo u ministerstva.
(3)
Jde-li o jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy, žádost podle odstavce 1 se podá u orgánu příslušného k jeho vydání.
§ 20
Náležitosti žádosti
(1)
Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, s výjimkou cestovního pasu, je povinen předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního dokladu, která obsahuje údaje uvedené v § 6 odst. 3, a dále tyto údaje:
a)
rodné příjmení a rodné číslo občana, pokud se nezapisuje do cestovního dokladu,
b)
adresu místa trvalého pobytu v České republice; občan žijící v zahraničí uvádí adresu místa svého posledního trvalého pobytu v České republice,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo držitele diplomatického nebo služebního pasu, jde-li o vydání diplomatického pasu nebo služebního pasu členu jeho rodiny5),
d)
údaje, které jsou podmínkou vydání cestovního dokladu na základě mezinárodní smlouvy.
Žádost o vydání cestovního dokladu musí být podepsána občanem, jemuž má být cestovní doklad vydán; podpis se nevyžaduje, pokud občanovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.
(2)
Žádost o vydání cestovního pasu obsahuje údaje podle odstavce 1. Občan, jemuž má být cestovní pas vydán, je povinen podepsat žádost o vydání cestovního pasu digitalizovaným podpisem; digitalizovaný podpis občana se nevyžaduje, pokud mu v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Žádá-li občan o vydání dalšího pasu, musí žádost obsahovat i odůvodnění žádosti o další cestovní pas. Povinnost předložit vyplněnou žádost o vydání cestovního pasu se na občana nevztahuje.
(3)
Žádá-li občan o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, vyřizuje žádost orgán příslušný k vydání tohoto dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, s využitím údajů vedených v základním registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“), agendovém informačním systému evidence obyvatel (dále jen „evidence obyvatel“), agendovém informačním systému evidence občanských průkazů (dále jen „evidence občanských průkazů“), evidenci cestovních dokladů (§ 29) a evidenci diplomatických a služebních pasů (§ 29a). Při vyřizování žádosti se současně pořídí biometrické údaje občana; součástí zpracování žádosti je digitalizovaný podpis nebo vlastnoruční podpis občana určený k dalšímu digitálnímu zpracování.
(4)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, při zpracování žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu postupuje podle § 21 a 21a. Zpracovaná žádost o vydání diplomatického nebo služebního pasu se vytiskne s vyobrazením obličeje a podpisem občana a předloží se občanu, který svým podpisem potvrdí její správnost a úplnost. Správnost a úplnost žádosti o vydání cestovního pasu občan stvrdí digitalizovaným podpisem.
(5)
K žádosti o vydání cestovního dokladu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji se přikládají 2 fotografie o rozměru 35 mm x 45 mm, odpovídající současné podobě občana, zobrazující občana v čelném pohledu, v občanském oděvu, bez pokrývky hlavy, bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm (dále jen „fotografie“), které splňují požadavky na technické provedení, stanovené vyhláškou ministerstva. K žádosti o vydání cestovního dokladu lze v odůvodněném případěodůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy; tato pokrývka nesmí zakrývat obličejovou část způsobem, který by znemožňoval identifikaci. Při pořizování údajů o zobrazení obličeje jako biometrického údaje platí požadavky pro zobrazení obličeje občana na fotografii podle předcházejících vět obdobně.
(6)
Podpisem občana podle odstavce 1 se pro účely vydání cestovního dokladu rozumí vlastní rukou občana provedené písemné vyjádření vlastního jména, popřípadě jmen, a příjmení, popřípadě pouze příjmení.
(7)
Žádost o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu obsahuje údaje uvedené v odstavci 1 v rozsahu potřebném k provedení požadované změny nebo doplnění údajů.
(8)
Vzor tiskopisu žádosti o vydání cestovního dokladu, žádosti o provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu a požadavky na technické provedení fotografie stanoví vyhláškou ministerstvo; je-li cestovním dokladem diplomatický pas, služební pas nebo cestovní průkaz, stanoví vzor tiskopisu těchto žádostí vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí.
(9)
Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí vyhláškou technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u občanů s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce.
§ 21
Prokazování údajů v žádosti
(1)
Žadatel podle § 17 odst. 2 až 7 je povinen uvést v žádosti podle § 20 odst. 1 nebo § 20 odst. 4 pravdivě všechny požadované údaje a jejich pravdivost prokázat. Nemůže-li prokázat pravdivost požadovaných údajů, je povinen předložit podklady pro jejich zjištění. Žadatel je rovněž povinen předložit podklady pro zjištění údajů, o jejichž správnosti vznikly důvodné pochybnosti, jestliže je to pro ověření správnosti údajů nezbytné. Pravdivost údajů uváděných v žádosti se prokazuje doklady podle zvláštních právních předpisů,12) popřípadě dalšími doklady podle mezinárodní smlouvy, jedná-li se o jiný cestovní doklad vydávaný na jejím základě.
(2)
Při vydání prvního cestovního pasu je občan, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, povinen prokázat státní občanství České republiky dokladem o státním občanství. U občanů, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, se doklad o státním občanství vyžaduje, vzniknou-li důvodné pochybnosti o tomto údaji. Nemá-li žadatel o vydání prvního cestovního pasu v tomto případě doklad o státním občanství, ověří úřad, u kterého podává žádost o vydání prvního cestovního pasu, na jeho žádost státní občanství u úřadu příslušného k jeho vydání. Občan je povinen předložit úřadu, u kterého podává žádost o vydání prvního cestovního pasu, podklady pro ověření státního občanství.
(3)
Pokud je dokladem o jménu, popřípadě jménech nebo příjmení matriční doklad vydaný matrikou cizího státu, je žadatel povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou.13) Předložení tohoto dokladu se nevyžaduje v případě vydání cestovního průkazu pro návrat občana nově narozeného v cizině nebo v případě stanoveném zvláštním právním předpisem, anebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva.
(4)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, k provedení změn nebo doplnění údajů v cestovním dokladu zastaví řízení, pokud osoba oprávněná podat žádost neprokáže ve lhůtě stanovené rozhodnutím tohoto orgánu o přerušení řízení pravdivost údajů požadovaných v žádosti nebo nepředloží podklady pro jejich zjištění.
(5)
Řízení o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě orgán příslušný k vydání cestovního dokladu zastaví, jestliže při podání žádosti u tohoto orgánu nebylo možné ověřit správnost údajů zpracovaných v žádosti.
§ 21a
Pořizování biometrických údajů
(1)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, pořídí biometrické údaje, jestliže
a)
byla ověřena správnost údajů zpracovávaných v žádosti o vydání tohoto cestovního dokladu,
b)
není důvod pro odepření vydání cestovního dokladu podle § 23.
(2)
Pořízené údaje o zobrazení obličeje se digitalizují pro účely vedení údajů v evidenci cestovních dokladů a v evidenci diplomatických a služebních pasů [§ 29 odst. 2 písm. p) a § 29a odst. 2 písm. p)] a zpracování tištěné podoby občana v cestovním dokladu a jsou vloženy do nosiče dat.
§ 21b
Kontrola funkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností prověří při převzetí každého cestovního pasu od ministerstva technickou funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. Zjistí-li, že nosič dat je technicky nefunkční, vrátí neprodleně takový cestovní pas ministerstvu, které zajistí výrobu nového cestovního pasu. Obdobným způsobem se postupuje v případě, že orgánem příslušným k vydání cestovního pasu je ministerstvo.
§ 21c
Ministerstvo informuje občana, který uvedl v žádosti údaje podle § 17 odst. 11, o možnosti převzetí cestovního pasu nebo diplomatického a služebního pasu textovou zprávou nebo prostřednictvím elektronické pošty.
§ 22
Převzetí cestovního dokladu
(1)
Cestovní doklad může převzít
a)
občan starší 15 let,
b)
zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy anebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které pečují na základě soudního rozhodnutí o občana mladšího 15 let, nebo Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí,
c)
opatrovník jmenovaný soudem občanovi z důvodu, že mu jeho zdravotní stav působí obtíže při hájení jeho práv, umožňuje-li to rozsah jeho působnosti,
d)
člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, bylo schváleno soudem,
e)
pověřený zástupce právnické osoby zřízené státem, jedná-li se o cestovní doklad vydaný k plnění pracovních úkolů v zahraničí podle mezinárodní smlouvy, nebo
f)
z důvodu zvláštního zřetele hodného zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podala žádost o jeho vydání, a potvrdit jeho převzetí svým podpisem, popřípadě digitalizovaným podpisem. Cestovní pas vydaný ve lhůtě 30 dnů může převzít i u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, který uvedla v žádosti. Pokud podala žádost o vydání cestovního pasu u zastupitelského úřadu, může jej převzít i u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušného k jeho vydání (§ 12). Zastupitelský úřad může předat cestovní pas osobě uvedené v odstavci 1 rovněž prostřednictvím vedoucího honorárního konzulárního úřadu.
(3)
Cestovní pas vydaný ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) převezme osoba uvedená v odstavci 1 u ministerstva. Cestovní pas vydaný ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. b) převezme osoba uvedená v odstavci 1 u ministerstva nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost o vydání cestovního pasu podána.
(4)
Občanu, jemuž je vydáván cestovní doklad se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, popřípadě jeho zástupci podle § 17 odst. 3 až 6, se na žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cestovním dokladu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má občan právo na vydání nového cestovního dokladu.
(5)
Zastupitelský úřad může od požadavku osobní přítomnosti upustit a cestovní průkaz zaslat na doručenku do vlastních rukou,13a) jestliže osoba uvedená v odstavci 1
a)
se nachází v bezprostředním ohrožení života, nebo se v takovém ohrožení nachází člen její rodiny,
b)
je hospitalizována a je třeba ji urychleně dopravit zpět do České republiky,
c)
je neschopna pohybu, nebo
d)
je zbavena svobody a podle rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu příslušného v trestním řízenítrestním řízení má být ze státu, v němž se nachází, vyhoštěna anebo vydána k trestnímu stíhání v České republice.
Odepření vydání a odnětí cestovního dokladu
§ 23
(1)
Vydání cestovního dokladu orgán příslušný k jeho vydání občanovi odepře, bylo-li mu podle zvláštního právního předpisu14) uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.
(2)
O odnětí cestovního dokladu se rozhoduje v trestním řízenítrestním řízení podle zvláštního právního předpisu14).
§ 26
Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele podle § 17 odst. 2 až 7, na základě kterého se vydá cestovní doklad nebo se provedou změny anebo doplnění údajů v tomto dokladu, nevydává se rozhodnutí ve správním řízení.15)
§ 28
(1)
Platnost cestovního dokladu skončí
a)
uplynutím doby v něm vyznačené,
b)
ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c)
uplynutím doby 3 měsíců ode dne změny příjmení občana, pokud k ní došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a),
d)
pozbytím státního občanství, úmrtím nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele cestovního dokladu (dále jen „držitel“) za mrtvého.
(2)
O skončení platnosti cestovního dokladu rozhodne obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, ministerstvo nebo zastupitelský úřad, a v případě diplomatického nebo služební pasu Ministerstvo zahraničních věcí, jestliže držitel se skončením platnosti cestovního dokladu souhlasí a
a)
cestovní doklad je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b)
cestovní doklad obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, s výjimkou nesprávného údaje o aktuálním příjmení občana, pokud ke změně příjmení došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a), nebo
c)
jeho držitel podstatně změnil svou podobu (§ 20 odst. 5).
(3)
V případě skončení platnosti cestovního dokladu podle odstavce 2 se namísto písemného vyhotovení rozhodnutí pouze učiní záznam do spisu; proti rozhodnutí se nelze odvolat.
(4)
Pokud držitel se skončením platnosti cestovního dokladu z důvodu podle odstavce 2 nesouhlasí, o skončení platnosti cestovního dokladu rozhodne obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho trvalého pobytu. Není-li držitel hlášen k trvalému pobytu na území České republiky, rozhodne obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu na území České republiky; neměl-li trvalý pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, rozhodne Magistrát města Brna. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5)
Skončení platnosti cestovního dokladu se bezodkladně uvede do evidence cestovních dokladů.
(6)
Jestliže cestovní doklad občana obsahuje nesprávný údaj o jeho aktuálním příjmení, a to vzhledem k jeho změně, pokud k ní došlo v souvislosti s uzavřením manželství občana15a), nerozhoduje orgán příslušný k vydání cestovního dokladu o skončení jeho platnosti; u tohoto cestovního dokladu se po dobu 3 měsíců ode dne uzavření manželství údaj o příjmení před jeho změnou, která nastala z důvodů podle tohoto odstavce, považuje pro účely tohoto zákona za přesný s tím, že současně se použije ustanovení odst. 1 písm. c).
(7)
Diplomatický nebo služební pas je neplatný také tehdy, jestliže zanikne důvod, pro který byl vydán. Jiný cestovní doklad na základě mezinárodní smlouvy je neplatný také tehdy, jestliže jeho držitel již nesplňuje podmínky stanovené touto mezinárodní smlouvou pro jeho vydání.
(8)
Má-li držitel cestovního dokladu zpřístupněnu datovou schránku26), ministerstvo a v případě diplomatických a služebních pasů Ministerstvo zahraničních věcí 60 dnů před skončením platnosti cestovního dokladu vyrozumí držitele prostřednictvím datové schránky o skončení platnosti cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a).
Díl 3
Evidence cestovních dokladů
§ 29
(1)
Údaje o cestovních dokladech a jejich držitelích s výjimkou diplomatických a služebních pasů jsou zpracovávány16) v evidenci cestovních dokladů, jejímž správcem16) je ministerstvo.
(2)
Evidence cestovních dokladů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a zkrácená podoba jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud jsou zapsané v cestovním dokladu, rodné příjmení,
b)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele,
c)
rodné číslo držitele,
d)
datum, místo a okres narození, u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
e)
pohlaví,
f)
státní občanství,
g)
rodinný stav nebo partnerství, datum uzavření manželství,
h)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti,
i)
adresa místa trvalého pobytu, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
j)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,
k)
číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
l)
datum vydání cestovního dokladu,
m)
datum převzetí cestovního dokladu,
n)
datum skončení platnosti cestovního dokladu,
o)
označení orgánu, který cestovní doklad vydal,
p)
digitální zpracování fotografie a podpisu držitele podle § 21a odst. 2,
q)
prodloužení doby platnosti cestovního dokladu,
r)
žádost o vydání cestovního dokladu:
1.
číslo žádosti o vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,
2.
údaje obsažené v žádosti o vydání cestovního dokladu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele,
3.
biometrické údaje, jde-li o žádost o vydání cestovního dokladu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,
s)
nosič dat s biometrickými údaji a záznamy údajů v nosiči:
1.
číslo nosiče dat,
2.
kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem,
3.
data pro ověřování elektronického podpisuelektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat,
t)
číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,
u)
omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí:
1.
označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí,
2.
druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
3.
datum odepření vydání cestovního dokladu,
4.
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí,
v)
záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna,
w)
telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty,
x)
digitální zpracování podpisu podle § 22 odst. 2 na žádosti a
y)
poznámky k předání cestovního pasu.
(3)
Evidence cestovních dokladů dále obsahuje
a)
záznam o skončení platnosti cestovního pasu v elektronické podobě,
b)
žádost o vydání cestovního pasu v elektronické podobě a
c)
oznámení o ztrátě nebo odcizení cestovního pasu v elektronické podobě.
(4)
V evidenci cestovních dokladů se při poskytování údajů podle § 30 odst. 3 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o:
a)
přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů,
b)
datu a čase poskytnutí údajů,
c)
agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný,
d)
důvodu přístupu do evidence cestovních dokladů,
e)
datu poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím informačního systému základních registrů,
f)
datu a čase poskytnutí údaje podle tohoto zákona.
(5)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. r) bodě 3 a písm. w) se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního pasu ministerstvu; po uplynutí této lhůty je správce evidence cestovních dokladů podle odstavce 1 povinen tyto údaje odstranit.
(6)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až q), písm. r) bodech 1 a 2 a písm. s), t), v), x) a y) a v odstavcích 3 a 4 se uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu, údaje uvedené v odstavci 2 písm. b) a k) se vedou ještě 75 let ode dne úmrtí občana a údaje uvedené v odstavci 2 písm. u) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.
§ 29a
(1)
Údaje o diplomatických a služebních pasech a jejich držitelích jsou zpracovávány v informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů (dále jen „evidence diplomatických a služebních pasů“), jehož správcem16) je Ministerstvo zahraničních věcí.
(2)
Evidence diplomatických a služebních pasů je vedena na prostředcích výpočetní techniky a obsahuje tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a zkrácená podoba jména, popřípadě jmen a příjmení, pokud jsou zapsané v cestovním dokladu,
b)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů držitele,
c)
rodné číslo držitele,
d)
datum, místo a okres narození, u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
e)
pohlaví,
f)
státní občanství,
g)
rodinný stav nebo partnerství, datum uzavření manželství,
h)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti nebo o zrušení omezení svéprávnosti,
i)
adresa místa trvalého pobytu, počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
j)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,
k)
číslo a druh vydaného diplomatického nebo služebního pasu,
l)
datum vydání diplomatického nebo služebního pasu,
m)
datum převzetí diplomatického nebo služebního pasu,
n)
datum skončení platnosti diplomatického nebo služebního pasu,
o)
označení orgánu, který diplomatický nebo služební pas vydal,
p)
digitální zpracování fotografie a podpisu držitele podle § 21a odst. 2,
q)
prodloužení doby platnosti diplomatického nebo služebního pasu,
r)
žádost o vydání diplomatického nebo služebního pasu:
1.
číslo žádosti o vydání diplomatického a služebního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,
2.
údaje obsažené v žádosti o vydání diplomatického nebo služebního pasu podle bodu 1, včetně digitálního zpracování fotografie a podpisu žadatele,
3.
biometrické údaje, jde-li o žádost o vydání diplomatického nebo služebního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji,
s)
nosič dat s biometrickými údaji a záznamy údajů v nosiči:
1.
číslo nosiče dat,
2.
kód vyjadřující základní charakteristiku částí údajů uložených na nosiči dat v souladu s tímto zákonem,
3.
data pro ověřování elektronického podpisuelektronického podpisu osoby, která vložila údaje do nosiče dat,
t)
číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení,
u)
omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí:
1.
označení orgánu, který uložil omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí,
2.
druh a číslo cestovního dokladu, který byl orgánu uvedenému v bodě 1 vydán nebo který tento orgán podle zvláštního právního předpisu14) odňal, datum vydání nebo odnětí cestovního dokladu,
3.
datum odepření vydání cestovního dokladu,
4.
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo občana, k němuž se vztahují údaje o omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí,
v)
záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna,
w)
telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty,
x)
digitální zpracování podpisu podle § 22 odst. 2 na žádosti.
(3)
V evidenci diplomatických a služebních pasů se při poskytování údajů podle § 30 odst. 3 vedou rovněž záznamy o přístupech do tohoto informačního systému, které obsahují údaje o:
a)
přiděleném uživatelském jménu příjemce údajů,
b)
datu a čase poskytnutí údajů,
c)
agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu diplomatických a služebních pasů držitele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo o jiném údaji, který je pro vyhledání tohoto držitele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného držitele se uskuteční prostřednictvím dalších držitelů, pro něž je rozhodující údaj společný,
d)
důvodu přístupu do evidence diplomatických a služebních pasů,
e)
datu poskytnutí údaje a označení oprávněného subjektu, kterému byl údaj poskytnut z evidence cestovních dokladů prostřednictvím informačního systému základních registrů,
f)
datu a čase poskytnutí údaje podle tohoto zákona.
(4)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. r) bodě 3 a písm. w) se vedou výlučně po dobu od jejich pořízení do uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cestovního dokladu Ministerstvu zahraničních věcí; po uplynutí této lhůty je správce evidence diplomatických a služebních pasů povinen tyto údaje odstranit.
(5)
Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) až r) bodech 1 a 2 a v písm. s), t) a v) a v odstavci 3 se uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti cestovního dokladu a údaje uvedené v odstavci 2 písm. u) se uchovávají po dobu trvání omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.
§ 30
(1)
Zpracovatelem údajů v evidenci cestovních dokladů je pro ministerstvo orgán příslušný k vydání cestovního dokladu s výjimkou diplomatických a služebních pasů. Zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. k), l) a s) je v případě cestovního pasu ministerstvo, které je získává od výrobce. Zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. m) je pro ministerstvo zastupitelský úřad, je-li cestovním dokladem cestovní pas, který občanovi předal. Zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. t) je pro ministerstvo zastupitelský úřad, jestliže mu ztráta nebo odcizení cestovního dokladu byla ohlášena.
(2)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu nebo zastupitelský úřad, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, prostřednictvím informačního systému Ministerstva zahraničních věcí je pro účely výkonu své působnosti uživatelem údajů z evidence cestovních dokladů a evidence diplomatických a služebních pasů, s výjimkou údajů podle § 29 odst. 4 a § 29a odst. 3.
(3)
Ministerstvo a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností využívají pro účely vydávání cestovních pasů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) speciální aplikační program, který zajišťuje sběr dat na obecních úřadech obcíobcí s rozšířenou působností pro potřeby výrobce k personalizaci cestovních pasů, předání cestovních pasů držitelům a případnou reklamaci.
(4)
Pro účely výkonu své působnosti mohou údaje uvedené v § 29 odst. 2 písm. u) a v § 29a odst. 2 písm. u) využívat orgány, které jsou podle tohoto zákona oprávněny odepřít vydání cestovního dokladu, anebo orgány, které podle zvláštního právního předpisu14) mohou uložit omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.
(5)
Ministerstvo, Ministerstvo zahraničních věcí nebo orgány příslušné k vydání cestovního dokladu poskytují údaje z evidence cestovních dokladů a evidence diplomatických a služebních pasů, pouze pokud tak stanoví zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, a to v jejich rozsahu a způsobem v nich vymezeným. Údaje podle § 29 odst. 2 písm. r) bodu 3 a § 29a odst. 2 písm. r) bodu 3 se neposkytují.
(6)
Údaje o agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu cestovních dokladů a agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu diplomatických a služebních pasů se neposkytují, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis16a).
(7)
Pokud právnické nebo fyzické osoby nakládají s údaji z evidence cestovních dokladů na základě zvláštního souhlasu ministerstva, jsou povinny s údaji, které nemají povahu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu,16) nakládat výlučně způsobem a v rozsahu, které určí ministerstvo.
(8)
Údaje vedené podle § 29 odst. 2 písm. t) může ministerstvo zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. To platí obdobně pro údaje vedené podle § 29a odst. 2 písm. t).
(9)
Ministerstvo je zpracovatelem údajů vedených v evidenci cestovních dokladů v případě cestovních pasů vydávaných ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) a b) a dále je zpracovatelem údajů v souvislosti se zajištěním výroby dokladu. Ministerstvo je rovněž zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. t), pokud mu byla ohlášena ztráta nebo odcizení cestovního pasu.
§ 30a
(1)
Ministerstvo nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje občanovi staršímu 15 let údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci cestovních dokladů, a to na základě písemné žádosti.19a) Údaje vedené v § 29 odst. 4 písm. e) a f) se poskytují za období posledních 2 let.
(2)
V žádosti podle odstavce 1 občan uvede
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení,
b)
rodné číslo; v případě, že nemá přiděleno rodné číslo, uvede datum narození,
c)
číslo platného cestovního dokladu,
d)
adresu místa trvalého pobytu,
e)
rozsah požadovaných údajů.
(3)
Žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem občana.19c) Úředně ověřený podpis občana se nevyžaduje, pokud občan předloží svou žádost osobně, podepíše ji před orgánem příslušným k poskytování údajů a předloží zároveň svůj občanský průkaz.
(4)
Žádost o poskytnutí údajů za občana mladšího 15 let může podat jeho zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun, osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče, ředitel zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(5)
Žádost o poskytnutí údajů za občana staršího 15 let může podat zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele nebo opatrovník jmenovaný soudem občanovi z důvodu, že mu jeho zdravotní stav působí obtíže při hájení jeho práv, umožňuje-li to rozsah jeho působnosti. Žádost o poskytnutí údajů za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může dále podat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem.
(6)
Žádost lze podat v elektronické podobě na formuláři stanoveném ministerstvem; formulář zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7)
O poskytnutí údajů podle odstavce 1 se v evidenci cestovních dokladů provede záznam o datu výdeje a orgánu, který údaje poskytl.
(8)
Pro poskytování údajů z evidence diplomatických a služebních pasů se odstavce 1 až 7 použijí obdobně.
§ 31
Vedení spisové dokumentace
(1)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vede spisovou dokumentaci žádostí a dalších písemností náležejících ke správnímu řízení o
a)
provedení změn údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu,
b)
odepření vydání cestovního dokladu a
c)
přestupcích na úseku cestovních dokladů.
(2)
Spisovou dokumentaci o změnách údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokladu uvedenou v odstavci 1 vede kromě orgánů příslušných k vydání cestovního dokladu též zastupitelský úřad.
(3)
Při archivování spisové dokumentace se postupuje podle zvláštního právního předpisu.20)
(4)
Evidence cestovních dokladů plní ve vztahu k dokumentům v ní vedeným úlohu elektronického systému spisové služby podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu.
(5)
Národní standard pro elektronické systémy spisové služby se na evidenci cestovních dokladů nepoužije; to neplatí v případě transakčního protokolu.
(6)
Evidence cestovních dokladů musí umožňovat
a)
předávání dat ve výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu a
b)
označení dokumentu v ní vedeném spisovým znakem, skartačním znakem a skartační lhůtou podle spisového a skartačního plánu.
(7)
Číslo žádosti o vydání cestovního dokladu se považuje za spisovou značku.
HLAVA II
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Povinnosti občanů a oprávnění orgánů související s jejich porušením
§ 32
(1)
Držitel je povinen s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím. Držitel je povinen bez zbytečného odkladu odevzdat neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, zastupitelskému úřadu nebo na vyžádání orgánům policie. Odevzdat neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, je možné rovněž u ministerstva, ale pouze v případě, že občan současně požádá o vydání cestovního pasu podle § 5 odst. 3 písm. a) a b). Tyto orgány vystaví držiteli potvrzení o odevzdání cestovního dokladu.
(2)
Držitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu anebo jeho nález kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě kterémukoliv obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policie. Ministerstvu může občan ohlásit ztrátu nebo odcizení, pouze pokud si současně požádá o vydání cestovního pasu podle § 5 odst. 3 písm. a) a b). Tyto orgány mu vystaví potvrzení o ztrátě, odcizení nebo zničení cestovního dokladu. Matriční úřad nebo policie současně oznámí tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal. Pokud cestovní doklad vydalo ministerstvo, oznamují tyto orgány tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí.
(3)
Držitel je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Zastupitelský úřad vystaví držiteli potvrzení o ztrátě, odcizení nebo zničení cestovního dokladu.
(4)
Kterýkoliv orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, zastupitelský úřad nebo policie může zadržet neplatný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28 odst. 2 nebo 4. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat občanovi potvrzení o zadržení cestovního dokladu. Policie současně bezodkladně zašle cestovní doklad orgánu, který cestovní doklad vydal, s uvedením důvodu jeho zadržení. Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, policie ho bezodkladně zašle obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení.
§ 32a
Držitel cestovního dokladu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto cestovního dokladu, s výjimkou ministerstva nebo u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má občan právo na vydání nového cestovního dokladu; vydání nového cestovního dokladu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž občan prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
§ 33
(1)
Kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, s výjimkou ministerstva, popřípadě matričnímu úřadu, nejbližšímu útvaru policie nebo zastupitelskému úřadu. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého, popřípadě ten, kdo ohlásil ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu, jestliže dosavadní cestovní doklad nalezne nebo jej získá zpět jinou cestou.
(2)
Orgány uvedené v odstavci 1 mohou zadržet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat osobě potvrzení o zadržení cestovního dokladu. Policie současně bezodkladně zašle cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení. Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, orgán, který jej zadržel, jej bezodkladně zašle obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení.
(3)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení příslušnému k jeho odnětí.
§ 34
(1)
Orgán příslušný k projednávání přestupků na úseku cestovních dokladů (§ 34a odst. 3) a policie provádějící kontrolu cestovních dokladů při překračování hranice může zadržet cestovní doklad občanovi, který je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku cestovních dokladů. Orgán příslušný k projednávání přestupků nebo policie je povinna vydat občanovi potvrzení o zadržení jeho cestovního dokladu. Policie bezodkladně zašle cestovní doklad obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal, s uvedením důvodu jeho zadržení. Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, policie jej bezodkladně zašle obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení.
(2)
Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení příslušnému k jeho odnětí.
§ 34a
Přestupky na úseku cestovních dokladů
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
poruší povinnost chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením, zničením nebo zneužitím,
b)
neoprávněně provede zápis, změnu nebo opravu v cestovním dokladu,
c)
při opuštění území České republiky neoprávněně překročí státní hranice bez platného cestovního dokladu,
d)
neprodleně neohlásí poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo zneužití cestovního dokladu,
e)
neodevzdá neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy,
f)
neodevzdá cestovní doklad v případě ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, pokud jej poté nalezne nebo získá zpět jiným způsobem,
g)
úmyslně zničí, poškodí, odcizí nebo zneužije cestovní doklad,
h)
požaduje nebo přijme cestovní doklad jako zástavu nebo odebere cestovní doklad při vstupu do objektu nebo na pozemek,
i)
pořídí kopii cestovního dokladu a neprokáže souhlas občana podle § 2 odst. 3, nebo
j)
neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) až i) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. j) pokutu do 1 000 000 Kč.
(3)
Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcích podle odstavce 1 písm. a) až i) je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan v České republice k trvalému pobytu hlášen, projedná přestupek úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan trvalý pobyt v České republice neměl nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna. K projednání přestupků podle odstavce 1 písm. a), b) a e) až g) příkazem na místě je příslušný také obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, ministerstvo a zastupitelský úřad, pokud u nich občan podal žádost o vydání cestovního dokladu. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, ministerstvo nebo zastupitelský úřad, který projednal přestupek podle věty první příkazem na místě, oznámí tuto skutečnost elektronicky obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle vět první až třetí.
(4)
Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcích podle odstavce 1 písm. j) je Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů.
(5)
PřestupkyPřestupky podle odstavce 1 písm. c) může projednat v příkazním řízení policie provádějící kontrolu cestovních dokladů podle § 3 odst. 3.
§ 34b
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 34c
(1)
Přestupky podle § 34b odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů.
(2)
Pokuty uložené podle § 34b odst. 2 vybírá orgán, který je uložil.
§ 36
(1)
Zaměstnanci ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí, krajů, obcíobcí s rozšířenou působností a matričních úřadů, zaměstnanci a příslušníci policie a osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování cestovních dokladů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů.23)
§ 37
(1)
Není-li stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování podle tohoto zákona podle správního řádu.15)
(2)
V případě podání žádosti o vydání cestovního dokladu je číslo žádosti podle tohoto zákona pokládáno za spisovou značku24).
(3)
Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, popřípadě jiná osoba, která je podle tohoto zákona oprávněna k podání žádosti o vydání cestovního dokladu za tohoto občana, je oprávněn požádat o zpětvzetí25) žádosti o vydání cestovního dokladu, a to v době od podání žádosti o vydání cestovního dokladu do doby odeslání technologicky zpracovaných dat ze žádosti ministerstvu pro zajištění výroby cestovního dokladu, popřípadě jedná-li se o cestovní doklad s dobou platnosti 1 rok a kratší, do doby zahájení zpracování cestovního dokladu.
HLAVA III
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 38
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti cestovních dokladů občanů, přecházejí z policiepolicie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.
§ 39
Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku cestovních dokladů u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností.
§ 39a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně nebo matričnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 40
(1)
Cestovní doklady vydané podle zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se považují za vydané podle tohoto zákona.
(2)
Při řízeních o vydání cestovního dokladu, provedení změn údajů v cestovních dokladech nebo prodloužení doby jeho platnosti, která byla zahájena do dne účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 216/1991 Sb., ve znění zákona č. 150/1996 Sb.
§ 41
(1)
Do 31. prosince 2001 mohou okresní úřady vydávat místo cestovního pasu se strojově čitelnou zónou cestovní pasy bez strojově čitelné zóny s dobou platnosti na 5 let; dobu platnosti tohoto cestovního pasu nelze prodloužit.
(2)
Okresní úřad vydá cestovní pas podle odstavce 1 do 30 dnů.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 150/1996 Sb.
§ 43
V zákoně č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., se článek II zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 44
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.
2.
Zákon č. 214/1993 Sb., o označování některých cestovních dokladů a o zkrácení doby jejich platnosti v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 45
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb.
Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů.
1a)
§ 5 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
1f)
Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
1b)
§ 380 odst. 5 trestního řádu.
1c)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 491/2001 Sb.
1d)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
2)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).
2b)
Čl. 2 Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy.
2c)
Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, v platném znění.
2d)
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
2e)
Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 o vydání číselníku (ČZEM), uveřejněné pod č. 489/2003 Sb.
3)
§ 101 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
3a)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 70 zákona č. 111/1998 Sb.
4)
§ 102 zákona č. 111/1998 Sb.
5)
§ 2 písm. l) a § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).
10)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
10a)
§ 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.
11)
§ 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
11a)
§ 3 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
12)
Například zákon č. 268/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
13)
§ 21 zákona č. 268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb.
13a)
Akta Světové poštovní unie, vyhlášená pod č. 308/1996 Sb.
14)
Trestní řád.
15)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
15a)
§ 660 občanského zákoníku.
16)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
16a)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
16a)
§ 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
19a)
§ 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
19b)
Zákon o správních poplatcích.
19c)
Notářský řád.
Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
20)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
23)
Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb.
24)
§ 17 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
25)
§ 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb.
26)
§ 10 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb.
29)
§ 2 odst. 5 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 349/1999 Sb. | Zákon č. 349/1999 Sb.
Zákon o Veřejném ochránci práv
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 28. 2. 2000, částka 111/1999
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 8)
* ČÁST DRUHÁ - ČINNOST OCHRÁNCE (§ 9 — § 21d)
* ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI OCHRÁNCE (§ 22 — § 24)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 25 — § 28)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (448/2024 Sb.)
349
ZÁKON
ze dne 8. prosince 1999
o Veřejném ochránci práv
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Veřejný ochránce práv (dále jen „ochránce“) působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.
(2)
Působnost ochránce podle odstavce 1 se vztahuje na ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, správní úřady jim podléhající, Českou národní bankubanku, pokud působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, orgány územních samosprávných celků při výkonu státní správy, a není-li dále stanoveno jinak na PoliciiPolicii České republiky, ArmáduArmádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službuVězeňskou službu České republiky, dále na zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, zabezpečovací detence, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny (dále jen „úřad“).
(3)
Ochránce provádí systematické návštěvy míst, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí nebo v důsledku závislosti na poskytované péči, s cílem posílit ochranu těchto osob před mučením, krutým, nelidským, ponižujícím zacházením nebo trestáním a jiným špatným zacházením.
(4)
Působnost ochránce podle odstavce 3 se vztahuje na
a)
zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení anebo zabezpečovací detence,
b)
další místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě veřejnou mocí, zejména policejní cely, zařízení pro zajištění cizinců a azylová zařízení,
c)
místa, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě v důsledku závislosti na poskytované péči, zejména zařízení sociálních služeb a jiná zařízení poskytující obdobnou péči, zdravotnická zařízení a zařízení sociálně-právní ochrany dětí
(dále jen „zařízení“).
(5)
Ochránce vykonává působnost ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací1).
(6)
Ochránce provádí sledování zajištění cizinců a výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu zajištěných cizinců a trestu vyhoštění cizinců, kteří byli vzati do vyhošťovací vazby nebo kteří vykonávají trest odnětí svobody (dále jen „sledování vyhoštění“).
(7)
Ochránce sleduje naplňování mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením6).
(8)
Ochránce vykonává působnost ve věcech práva na volný pohyb občanů Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a jejich rodinných příslušníků9) (dále jen „občané Evropské unie“) v rozsahu podle § 21d10).
(9)
Působnost ochránce se nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby České republiky, na orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů správy státního zastupitelství a státní správy soudů.
(10)
Ochránce je oprávněn podat návrh na zahájení řízení podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců1a) a zúčastnit se tohoto řízení.
(11)
Ochránce není oprávněn zasahovat do činnosti a rozhodování úřadů a zařízení jinak, než jak stanoví tento zákon.
§ 2
(1)
Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát; shodné návrhy jsou přípustné. Ochránce může být zvolen pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období.
(2)
Ochráncem může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu.
(3)
Sídlem ochránce je Brno.
(4)
Zástupce ochránce zastupuje ochránce v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti. Ochránce ho může pověřit výkonem části své působnosti. Pro volbu, pozbytí funkce, odvolání z funkce a právní postavení zástupce ochránce platí ustanovení tohoto zákona o ochránci obdobně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 3
(1)
Funkce ochránce je neslučitelná s funkcí prezidenta republiky, poslance, senátora a soudce, jakož i s jakoukoliv činností ve veřejné správě.
(2)
Výkon funkce ochránce je neslučitelný s jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce.
(3)
Ochránce nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí.
(4)
Po dobu výkonu funkce se ochránce, pokud podléhá branné povinnosti, nepovolává k vojenské činné službě nebo se mu vojenská činná služba přeruší; vojenské cvičení takto zameškané se promíjí.
§ 4
(1)
Ochránce se ujímá výkonu funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy uplynulo funkční období dosavadního ochránce; do složení slibu nově zvoleného ochránce vykonává jeho působnost ochránce, jehož funkční období skončilo.
(2)
Slib ochránce zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s Ústavou a ostatními zákony a že budu chránit neporušitelnost práv.“.
(3)
Nesloží-li ochránce slib do 10 dnů ode dne zvolení nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něj, jako by nebyl zvolen.
§ 5
(1)
Ochránce vykonává svou funkci nezávisle a nestranně.
(2)
Za výkon funkce odpovídá ochránce Poslanecké sněmovně.
§ 6
(1)
Ochránce pozbývá funkci dnem následujícím po dni, kdy
a)
uplynulo jeho funkční období,
b)
nabyl právní moci rozsudek soudu, kterým byl ochránce odsouzen pro trestný čintrestný čin,
c)
přestal být volitelným do Senátu,
d)
se ujal výkonu funkce uvedené v § 3 odst. 1 nebo vykonává činnost ve veřejné správě, anebo
e)
předsedovi Poslanecké sněmovny bylo doručeno písemné prohlášení ochránce, že se této funkce vzdává.
(2)
Pozbytí funkce z důvodů uvedených v odstavci 1 vysloví předseda Poslanecké sněmovny a uvědomí o tom písemně osobu, která funkci ochránce pozbyla.
(3)
Vykonává-li ochránce činnost, která je podle § 3 odst. 2 neslučitelná s výkonem jeho funkce, nebo je-li členem politické strany nebo politického hnutí, Poslanecká sněmovna ho z funkce ochránce odvolá a písemně ho o tom vyrozumí; účinky odvolání nastávají dnem doručení písemného vyrozumění.
(4)
O odvolání z funkce uvědomí předseda Poslanecké sněmovny Senát, prezidenta republiky, jakož i veřejnost; o pozbytí funkce uvědomí též Poslaneckou sněmovnu.
(5)
Volba ochránce se koná ve lhůtě počínající šedesátým dnem před uplynutím funkčního období ochránce a končící dnem jeho uplynutí.
(6)
Uvolní-li se funkce ochránce před skončením jeho funkčního období, koná se volba ochránce do 60 dnů.
(7)
Nebyl-li ochránce ve lhůtě podle odstavce 5 nebo 6 zvolen, koná se nová volba ve lhůtě 60 dnů.
§ 7
(1)
Ochránce nelze trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Odepře-li Poslanecká sněmovna souhlas, je trestní stíhání ochránce vyloučeno po dobu výkonu působnosti ochránce.
(2)
Ochránce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu funkce, a to i po ukončení výkonu funkce, pokud zákon nestanoví jinak; stejnou povinnost mají i zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv (dále jen „Kancelář“) (§ 25).
(3)
Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může ochránce nebo zaměstnance Kanceláře z vážných důvodů zprostit předseda Poslanecké sněmovny.
(4)
Státní orgány, včetně orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, jsou oprávněny nahlížet do spisů ochránce nebo mu tyto spisy odejmout jen na základě zákona a se souhlasem ochránce, a odepře-li ochránce souhlas, se souhlasem předsedy Poslanecké sněmovny.
§ 8
(1)
Funkce ochránce je veřejnou funkcí.
(2)
Ochránci náleží plat, odchodné, náhrada výdajů a naturální plnění jako prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu. Zástupci ochránce náleží plat, odchodné, náhrada výdajů a naturální plnění jako viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu.
ČÁST DRUHÁ
ČINNOST OCHRÁNCE
§ 9
Ochránce jedná
a)
na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby (dále jen „podnět“) jemu adresovaného,
b)
na základě podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej ochránci postoupil,
c)
na základě podnětu adresovaného některé z komor Parlamentu, která jej ochránci postoupila, anebo
d)
z vlastní iniciativy.
§ 10
(1)
Každý má právo obrátit se s písemným podnětem na ochránce ve věci, která patří do jeho působnosti podle § 1 odst. 1 a 2; podnět lze učinit také ústně do protokolu.
(2)
Podnět nesmí být podroben úřední kontrole.
(3)
Podnět nepodléhá poplatku.
§ 11
(1)
Podnět musí obsahovat
a)
vylíčení podstatných okolností věci (§ 10 odst. 1), včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem,
b)
označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje o totožnosti osoby, jíž se podnět týká,
c)
doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě,
d)
jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo a osoby oprávněné jejím jménem jednat, toho, kdo podnět podává (dále jen „stěžovatel“).
(2)
Pokud se podnět týká rozhodnutí, stěžovatel přiloží jeho stejnopis.
§ 12
(1)
Ochránce podnět odloží, jestliže věc, které se podnět týká, nespadá do jeho působnosti anebo se netýká osoby, která podnět podala.
(2)
Ochránce může podnět odložit, jestliže
a)
náležitosti podle § 11 nebyly doplněny ani ve stanovené lhůtě,
b)
je zjevně neopodstatněný,
c)
od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší jednoho roku,
d)
věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta, nebo
e)
jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena (§ 17 a 18) a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti.
(3)
O odložení podnětu a důvodech odložení ochránce písemně vyrozumí stěžovatele.
§ 13
Je-li podnět podle svého obsahu opravným prostředkem podle předpisů o řízení ve věcech správních nebo soudních, žalobou nebo opravným prostředkem ve správním soudnictví, anebo ústavní stížností, ochránce o tom stěžovatele neprodleně vyrozumí a poučí jej o správném postupu.
§ 14
Pokud ochránce podnět neodloží (§ 12) nebo nepostupuje podle § 13, zahájí šetření a písemně o tom stěžovatele vyrozumí.
§ 15
(1)
Ochránce je oprávněn s vědomím vedoucích úřadů, a to i bez předchozího upozornění, vstupovat do všech prostor úřadů a provádět šetření spočívající v
a)
nahlížení do spisů,
b)
kladení otázek jednotlivým zaměstnancům úřadů,
c)
rozmluvě s osobami umístěnými v zařízeních, a to bez přítomnosti jiných osob.
(2)
Úřady jsou povinny na žádost ochránce a ve lhůtě jím stanovené
a)
poskytnout informace a vysvětlení,
b)
předložit spisy a jiné písemnosti,
c)
sdělit písemně stanovisko ke skutkovým a právním otázkám,
d)
provést důkazy, které ochránce navrhne,
e)
provést úkony dozoru, k nimž jsou podle zákona oprávněny a které ochránce navrhne.
(3)
Ochránce je oprávněn být přítomen při ústním jednání a provádění důkazů úřady a klást přítomným osobám otázky.
(4)
Pro účely šetření podle předchozích odstavců zprostí na žádost ochránce osoba k tomu oprávněná podle zvláštního zákona jednotlivé zaměstnance úřadu mlčenlivosti, je-li jim zvláštním zákonem uložena. Nestanoví-li zvláštní zákon, kdo je osobou oprávněnou zprostit povinnosti mlčenlivosti, je jí pro účely tohoto zákona v případě zaměstnance úřadu vedoucí úřadu, v případě vedoucího úřadu vedoucí úřadu jemu nadřízeného, a není-li takového úřadu, předseda vlády. Pro účely šetření podle tohoto zákona se vůči ochránci nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti uložené smlouvou.
§ 16
Všechny státní orgány a osoby vykonávající veřejnou správu jsou v mezích své působnosti povinny poskytovat ochránci při šetření pomoc, kterou si vyžádá.
§ 17
Jestliže ochránce šetřením nezjistí porušení právních předpisů ani jiná pochybení (§ 1 odst. 1), písemně o tom vyrozumí stěžovatele i úřad.
§ 18
(1)
Zjistí-li ochránce šetřením porušení právních předpisů či jiná pochybení (§ 1 odst. 1), vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil.
(2)
Pokud úřad na výzvu podle odstavce 1 sdělí, že provedl nebo provádí opatření k nápravě a ochránce tato opatření shledá dostatečnými, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo marném uplynutí lhůty sdělí písemně své závěrečné stanovisko úřadu a stěžovateli; součástí tohoto stanoviska je návrh opatření k nápravě.
§ 19
Ochránce může navrhnout zejména tato opatření k nápravě:
a)
zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí, úkonu nebo postupu úřadu, lze-li je zahájit z úřední moci,
b)
provedení úkonů k odstranění nečinnosti,
c)
zahájení disciplinárního nebo obdobného řízení,
d)
zahájení stíhání pro trestný čintrestný čin, přestupekpřestupek nebo jiný správní delikt,
e)
poskytnutí náhrady škody nebo uplatnění nároku na náhradu škody.
§ 20
(1)
Úřad je povinen do 30 dnů od doručení závěrečného stanoviska sdělit ochránci, jaká opatření k nápravě provedl.
(2)
Jestliže úřad povinnost podle odstavce 1 nesplní, nebo jsou-li opatření k nápravě podle názoru ochránce nedostatečná, ochránce
a)
vyrozumí nadřízený úřad a není-li takového úřadu, vládu,
b)
může o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem úřadu.
(3)
Způsobem uvedeným v odstavci 2 může ochránce postupovat i tehdy, nesplní-li úřad povinnost vyplývající z § 15 a 16.
§ 21
Jedná-li ochránce z vlastní iniciativy, ustanovení § 15 až 20 se použijí obdobně.
§ 21a
(1)
Pro návštěvy zařízení a sledování vyhoštění platí ustanovení § 15 a 16 přiměřeně.
(2)
Pro účely sledování výkonu trestu vyhoštění cizince, který byl vzat do vyhošťovací vazby nebo který vykonává trest odnětí svobody, informuje PoliciePolicie České republiky s dostatečným předstihem ochránce o jeho výkonu.
(3)
Ochránce po návštěvě zařízení, po souvisejících návštěvách více zařízení nebo po provedeném sledování vyhoštění vypracuje zprávu o svých zjištěních. Součástí této zprávy mohou být doporučení nebo návrhy opatření k nápravě.
(4)
Ochránce vyzve zařízení, aby se k jeho zprávě, doporučením nebo návrhům na opatření k nápravě vyjádřilo ve lhůtě stanovené ochráncem. Takto může ochránce vyzvat i zřizovatele zařízení nebo příslušné úřady. Shledá-li ochránce jejich vyjádření dostatečnými, zařízení, popřípadě jeho zřizovatele nebo příslušné úřady o tom vyrozumí. Jinak ochránce po obdržení vyjádření nebo po marném uplynutí lhůty může postupovat obdobně podle § 20 odst. 2.
(5)
V případě nesplnění povinnosti součinnosti podle § 15 a 16 může ochránce postupovat podle § 20 odst. 2.
§ 21b
Ochránce přispívá k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor a za tím účelem
a)
poskytuje metodickou pomoc obětemobětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,
b)
provádí výzkum,
c)
zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací,
d)
zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty.
§ 21c
(1)
Při sledování naplňování mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením6) se ochránce zabývá systematicky problematikou práv osob se zdravotním postižením a za tím účelem zejména
a)
podporuje naplňování práv osob se zdravotním postižením a navrhuje opatření směřující k jejich ochraně,
b)
provádí výzkum,
c)
zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv osob se zdravotním postižením a
d)
zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými zahraničními a mezinárodními subjekty.
(2)
Při plnění úkolů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 15 a 16.
(3)
V případě nesplnění povinnosti poskytnout součinnost vyplývající z § 15 nebo 16 může ochránce o této skutečnosti informovat veřejnost včetně jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem povinného orgánu.
§ 21d
(1)
Za účelem naplňování práva volného pohybu občanů Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků11) ochránce
a)
poskytuje metodickou pomoc občanům Evropské unie při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace,
b)
provádí průzkumy a analýzy výkonu práva volného pohybu občanů Evropské unie,
c)
zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv občanů Evropské unie,
d)
zveřejňuje aktuální informace o právech občanů Evropské unie v češtině a alespoň jednom dalším úředním jazyce Evropské unie,
e)
zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými národními, zahraničními a mezinárodními subjekty.
(2)
Úkoly podle odstavce 1 vykonává ochránce i ve věcech práva na volný pohyb těch občanů Evropské unie, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti volného pohybu pracovníků11).
(3)
Při plnění úkolů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 15 a 16.
(4)
V případě nesplnění povinnosti součinnosti může ochránce postupovat obdobně podle § 20 odst. 2 písm. b).
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI OCHRÁNCE
§ 22
(1)
Ochránce je oprávněn doporučit vydání, změnu nebo zrušení právního nebo vnitřního předpisu. Doporučení podává úřadu, jehož působnosti se týká, a jde-li o nařízení nebo usnesení vlády nebo zákon, vládě.
(2)
Úřad je povinen do 60 dnů sdělit své stanovisko k doporučení podle odstavce 1. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně.
(3)
Ochránce může navrhnout přísedící k zápisu do seznamu přísedících pro řízení ve věcech soudních exekutorů podle zvláštního právního předpisu.
(4)
Veřejný ochránce práv předkládá vládě návrh na jmenování člena služební komise podle zákona o státní službě.
§ 23
(1)
Ochránce podává každoročně do 31. března Poslanecké sněmovně souhrnnou písemnou zprávu o své činnosti za uplynulý rok; zpráva je sněmovní publikací. Zprávu současně zasílá Senátu, prezidentu republiky, vládě a ministerstvům a jiným správním úřadům s působností pro celé území státu a vhodným způsobem ji zveřejňuje.
(2)
Ochránce soustavně seznamuje veřejnost se svou činností podle tohoto zákona a s poznatky, které z jeho činnosti vyplynuly. Zprávy z návštěv zařízení, zprávy ze sledování vyhoštění včetně obdržených vyjádření a vybrané zprávy o ukončených šetřeních v jednotlivých věcech ochránce vhodným způsobem zveřejňuje; § 20 odst. 2 písm. b) platí obdobně.
§ 24
(1)
Ochránce Poslanecké sněmovně předkládá
a)
nejméně jednou za 3 měsíce informaci o své činnosti,
b)
zprávu o jednotlivých věcech, v nichž nebylo dosaženo dostatečných opatření k nápravě ani postupem podle § 20,
c)
doporučení podle § 22, pokud jde o právní předpisy.
(2)
Poslanecká sněmovna projednává zprávy a informace předložené ochráncem.
(3)
Ochránce je oprávněn zúčastnit se schůze Poslanecké sněmovny a jejího orgánu, jedná-li se o věcech týkajících se jeho působnosti, i když schůze nebo její část byla prohlášena za neveřejnou. Požádá-li o slovo, bude mu uděleno.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
(1)
Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti ochránce plní Kancelář, která je organizační složkou státu.
(2)
Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře upravuje statut, který vydá ochránce.
(3)
Ochránci mohou být pro plnění úkolů při výkonu jeho působnosti jmenováni asistenti.
(4)
Pracovní poměr asistenta vzniká jmenováním a řídí se zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Asistenta jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře na základě návrhu ochránce.
(5)
Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole a který vykonal přípravnou praxi v Kanceláři po dobu nejméně 12 měsíců. Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, pokud se na něj hledí, jako by odsouzen nebyl.
(6)
Ochránce může pověřit asistenty a další zaměstnance Kanceláře, aby prováděli šetření ve věci podle § 15, 16 a § 21a odst. 1. Jednat jménem ochránce v příslušném řízení před soudem nebo Ústavním soudemÚstavním soudem4) však mohou pouze asistenti.
§ 25a
(1)
Ochránce k plnění úkolů podle § 21c zřizuje poradní orgán pro spolupráci při monitorování provádění mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením6).
(2)
Členy poradního orgánu jsou osoby se zdravotním postižením a osoby hájící jejich práva a zájmy. Členy poradního orgánu jmenuje ochránce po projednání s organizacemi osob se zdravotním postižením.
(3)
Podrobnosti o organizaci a úkolech poradního orgánu upravuje jeho statut, který vydá ochránce.
§ 26
Výdaje na činnost ochránce a jeho Kanceláře jsou hrazeny ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.
§ 27
(1)
Na ochránce se vztahuje zákoník práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Platové poměry zaměstnanců Kanceláře se řídí právními předpisy o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy.
§ 28
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
2)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
5)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášená pod č. 10/2010 Sb. m. s.
9)
§ 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Čl. 4 a čl. 7 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem.
11)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. |
Zákon č. 351/1999 Sb. | Zákon č. 351/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb.
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 30. 12. 1999, částka 111/1999
* Čl. I - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 12. 1999
351
ZÁKON
ze dne 8. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb., se mění takto:
V čl. II bodě 2 zákona č. 267/1992 Sb. se slova „do 31. prosince 1992“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2000“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 352/1999 Sb. | Zákon č. 352/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, a některé další zákony
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 30. 12. 1999, částka 111/1999
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (356/2003 Sb.)
352
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se mění takto:
V sazebníku správních poplatků se v položce 131a zrušuje písmeno b) a dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
ČÁST ČTVRTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. V
Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 354/1999 Sb. | Zákon č. 354/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 30. 12. 1999, částka 111/1999
* Čl. I - Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 30. 12. 1999
354
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, se mění takto:
1.
V příloze č. 1 k zákonu č. 167/1998 Sb. se za položku „Difenoxylát“ vkládá do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Dihydroetorfin“ a do sloupce „Chemický název“ slova „7,8-dihydro-7-?-[1-(R)-hydroxy-1-methyl- butyl]-6,14-endo-ethantetrahydrooripavin“ a za položku „Racemorfan“ se vkládá do sloupce „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ slovo „Remifentanil“ a do sloupce „Chemický název“ slova „methylester kyseliny 1-(2-methoxykarbonylethyl)-4-(fenylpropionylamino)-piperidin-4-karboxylové“.
2.
Text poznámky na konci přílohy č. 4 k zákonu č. 167/1998 Sb. zní: „Včetně stereoizomerů psychotropních látek, až na výslovné výjimky, uvedených v tomto seznamu ve všech případech, kdy tyto stereoizomery mohou existovat podle zvláštního chemického označení a solí psychotropních látek uvedených v tomto seznamu ve všech případech, kdy mohou existovat.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 356/1999 Sb. | Zákon č. 356/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 3. 2000, částka 111/1999
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
* ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
356
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
Čl. I
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb. a zákona č. 159/1999 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1) se slova „§ 3 a 6 zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů“ zrušují.
2.
V § 3 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní:
„d)
restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.2b)
2b)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 2b) se označuje jako poznámka pod čarou č. 2c) včetně odkazů na poznámku pod čarou v textu.
3.
V § 3 odst. 2 písm. a) se za slovo „psychoterapeutů“ vkládají slova „přírodních léčitelů,“ a za slovo „protetiků“ se doplňují slova „ortopedických protetiků,2c) ortopedicko protetických techniků a zubních techniků,“.
4.
V § 3 odst. 2 písm. c) se slova „komerčních právníků,“ včetně poznámky pod čarou č. 5) zrušují.
5.
V § 3 odst. 2 písmeno g) včetně poznámek pod čarou č. 9) a 9a) zní:
„g)
zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů9) a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,9a)
9)
§ 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 155/1995 Sb.
9a)
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.“.
6.
V § 3 odst. 3 písmeno f) se slova „a lesních plodin“ zrušují.
7.
V § 3 odst. 3 písmeno j) včetně poznámky pod čarou č. 20) zní:
„j)
výzkum, výroba a distribuce léčiv a výroba, distribuce a dovoz zdravotnických prostředků, které využívají jadernou energii nebo ionizující záření.20)
20)
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
§ 62 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb. a zákona č. 79/1997 Sb.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).“.
8.
V § 3 odst. 3 písmeno l) včetně poznámky pod čarou č. 22) zní:
„l)
činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví,22)
22)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.“.
9.
V § 3 odst. 3 písmeno v) včetně poznámky pod čarou č. 23d) zní:
„v)
výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech podle zvláštního právního předpisu,23d)
23d)
Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
§ 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).“.
10.
V § 3 odst. 3 se na konci písmene z) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno aa), které včetně poznámky pod čarou č. 23h) zní:
„aa) provozování veřejně přístupné expozice v muzeích a galeriích podléhajících zvláštnímu právnímu předpisu.23h)
23h)
Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích.“.
11.
V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 24a) zní:
„(4)
Zahraniční fyzická osoba, která v zahraničí nepodniká a hodlá provozovat živnost na území České republiky, musí mít k tomuto účelu povolen pobyt24a) na území České republiky, nejedná-li se o občana členského státu Evropské unie nebo státu, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu, která toto omezení nepřipouští, nebo o občana České republiky, který nemá na území České republiky trvalý pobyt.
24a)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
12.
V § 6 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 25a) zní:
„d)
předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad.25a)
25a)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V § 6 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 25b) zní:
„(2)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
a)
pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku,
b)
pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c)
pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,
pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.25b)
25b)
Například § 60, 60a, 70 trestního zákona.“.
14.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
U právnické osoby musí všeobecné podmínky podle odstavce 1 splňovat odpovědný zástupce.“.
15.
V § 6 se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta: „Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.“.
16.
V § 7 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 25c) zní:
„(3)
Podnikatel je povinen zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v nařízení vlády vydaném podle § 73a odst. 2, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které toto nařízení stanoví. Podnikatel vede o osobách splňujících podmínky odborné způsobilosti evidenci a uchovává kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost minimálně 3 roky ode dne ukončení výkonu činností těmito osobami; přitom je povinen dodržovat povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem.25c)
25c)
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.“.
17.
V § 7a odst. 2 větě první se slovo „potřebných“ zrušuje a za slovo „dokladů“ se vkládají slova „prokazujících skutečnosti podle odstavce 1 písm. a) a b)“.
18.
V § 7a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Vyžaduje-li některá z činností uvedených v odstavci 3 koncesi, může ji podnikatel provozovat jen v případě, že mu byla na tuto činnost koncese udělena.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
19.
V § 7a se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Přílohou průkazu živnostenského oprávnění pro živnost provozovanou průmyslovým způsobem je seznam ohlašovacích živností vymezující podle odstavce 3 rozsah živnostenského oprávnění.“.
20.
V § 8 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs a konkursní řízení nebylo ukončeno, může učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem správce konkursní podstaty.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
21.
V § 8 odst. 6 se slova „(§ 22 odst. 3)“ nahrazují slovy „(§ 22 odst. 4)“.
22.
V § 10 odst. 1 se za slovo „vzniká“ vkládají slova „s výjimkou uvedenou v odstavci 7“.
23.
V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „zahájení živnosti“ nahrazují slovy „vzniku živnostenského oprávnění“ a slova „poslední větě“ se nahrazují slovy „větě druhé“.
24.
V § 10 odst. 2 písm. a) se za slova „živností ohlašovacích“ vkládají slova „s údaji podle živnostenského rejstříku,“.
25.
V § 10 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
koncesní listina s údaji podle živnostenského rejstříku; do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, jímž byla udělena koncese.“.
26.
V § 10 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
27.
V § 10 odst. 3 písm. a) se za slova „datum narození,“ vkládají slova „bydliště, u zahraniční osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl pobyt povolen, umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na území České republiky,“.
28.
V § 10 odst. 3 písm. b) se spojka „a“ za slovem „jméno“ nahrazuje čárkou a za slovo „příjmení“ se vkládají slova „a rodné číslo“ a za slova „právnické osoby“ se doplňují slova „, u zahraniční osoby umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na území České republiky,“.
29.
V § 10 odst. 3 se na konci za písmenem c) doplňuje tato věta: „Osvědčení lze vydat i pro více živností v působnosti téhož živnostenského úřadu.“.
30.
V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Živnostenský list, rozhodnutí o udělení koncese, koncesní listina a osvědčení podle odstavce 3 jsou veřejnými listinami.“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
31.
V § 10 odst. 7 se první věta nahrazuje tímto textem:„Osobám uvedeným v odstavci 5 vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního rejstříku v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Osobám uvedeným v odstavci 6 vzniká živnostenské oprávnění dnem zápisu do obchodního rejstříku.“.
32.
§ 11 zní:
㤠11
(1)
Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a která, nejde-li o manžela nebo manželku podnikatele, je v pracovněprávním vztahu k podnikateli. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než dva podnikatele.
(2)
Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 6 a 7), musí mít bydliště na území České republiky a musí prokázat pohovorem před živnostenským úřadem znalost českého jazyka nebo slovenského jazyka, nejedná-li se o občana České republiky. Znalost českého jazyka nebo slovenského jazyka prokáže, jestliže
a)
je schopen plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání,
b)
umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku.
(3)
Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby, dále fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle § 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru živnosti nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 až 4, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
(4)
Odpovědného zástupce je povinen ustanovit
a)
podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7), nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem,
b)
podnikatel, který je zahraniční fyzickou osobou a nemá na území České republiky povolen pobyt,
c)
podnikatel, který je právnickou osobou se sídlem v České republice. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví člena statutárního orgánu nebo statutární orgán, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob,
d)
podnikatel, který je zahraniční právnickou osobou. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví vedoucího organizační složky umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nesplňuje-li vedoucí organizační složky tyto podmínky, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.
(5)
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu příslušnému podle § 45 do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala.
(6)
Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem.
(7)
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí živnostenskému úřadu příslušnému podle § 50 do 15 dnů od ukončení výkonu funkce.
(8)
Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li živnostenské oprávnění pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 7).
(9)
Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. Na jeho ustanovení se vztahuje § 11 obdobně s výjimkou odstavce 8.
(10)
Živnostenský úřad může v průběhu provozování živnosti povolit provozování živnosti bez odpovědného zástupce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu 6 měsíců, nemůže-li tím dojít k ohrožení životů a zdraví lidí.“.
33.
V § 12 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „Živnost ohlásí nebo o koncesi požádá jménem zastoupeného zákonný zástupce.“.
34.
V § 12 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 28a) zní:
„(2)
Zákonný zástupce ustanoví odpovědného zástupce podle § 11 se souhlasem soudu.28a)
28a)
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.“.
35.
V § 13 se na začátek odstavce 2 vkládají tyto věty: „Pokud osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) hodlají pokračovat v provozování živnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele. Správce dědictví je povinen oznámit pokračování v provozování živnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven.“.
36.
V § 13 odst. 4 větě první v části před středníkem se slova „podílu na živnosti“ nahrazují slovy „práva vztahujícího se k provozování živnosti“ a text odstavce za středníkem se nahrazuje tímto textem: „tuto skutečnost musí do 1 měsíce od skončení dědického řízení oznámit živnostenskému úřadu, který byl naposledy místně příslušný (§ 45 odst. 1, § 50 odst. 1) pro zůstavitele. Průkaz živnostenského oprávnění pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) vydá živnostenský úřad příslušný pro tyto osoby podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 na dobu 6 měsíců od skončení řízení o dědictví, není-li dále stanoveno jinak. Pokud tyto osoby ve lhůtě 6 měsíců nezískají vlastní živnostenské oprávnění, nemohou dále živnost provozovat.“.
37.
V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 a 4 platí § 45, 46 a 50 obdobně.“.
38.
V § 17 odst. 1 větě druhé se za slovo „stánek“ vkládají slova „, pojízdná prodejna“ a slova „zejména prodejní“ se nahrazují slovy „sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb“.
39.
V § 17 odstavce 2 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 29a) znějí:
„(2)
Na základě průkazu živnostenského oprávnění může být živnost provozována ve více provozovnách, pokud k nim podnikatel má užívací nebo vlastnické právo. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka, spoluvlastníka nebo správce bytu nebo nemovitosti, jejíž je byt součástí, pokud je tento správce k udělování takového souhlasu zmocněn. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně písemně oznámit živnostenskému úřadu příslušnému podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 nejméně 3 dny předem. To neplatí, jsou-li tyto provozovny uvedeny v ohlášení živnosti podle § 45 nebo v žádosti o koncesi podle § 50. V oznámení podnikatel uvede údaje podle odstavce 4.
(3)
Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních předpisů,29a) byla řádně označena a aby pro každou provozovnu byla ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny.
(4)
V oznámení podle odstavce 2 podnikatel uvede
a)
obchodní jméno,
b)
identifikační číslo,
c)
sídlo (trvalý pobyt, zahraniční osoba adresu pobytu podle § 5 odst. 4 a umístění organizační složky),
d)
adresu provozovny podléhající kolaudačnímu řízení a předmět podnikání v této provozovně,
e)
druh provozovny nepodléhající kolaudačnímu řízení (odstavec 1 věta druhá), její umístění a předmět podnikání v provozovně,
f)
datum zahájení (ukončení) provozování živnosti v provozovně,
g)
právní titul užívání provozovny.
29a)
Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 29a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 29d) včetně odkazů na poznámku pod čarou v textu.
40.
V § 17 se doplňují odstavce 5 až 11, které včetně poznámek pod čarou č. 29b) a 29c) znějí:
„(5)
Živnostenský úřad, který obdrží oznámení podle odstavce 2, je povinen zahájení a ukončení činnosti v provozovně oznámit neprodleně živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu se provozovna nachází. Živnostenský úřad, který vydá na základě ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi průkaz živnostenského oprávnění, a provozování živnosti v provozovně je podle údajů v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, postupuje přiměřeně podle věty prvé.
(6)
Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 2 informuje podnikatele o zápisu provozovny do živnostenského rejstříku.
(7)
Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodním jménem podnikatele a jeho identifikačním číslem. Stánek a obdobné zařízení podle odstavce 1 musí být dále označen údajem o sídle nebo místě podnikání.
(8)
Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům29b) musí být trvale a zvenčí viditelně označena také
a)
jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny,
b)
prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o stánek nebo obdobné zařízení,
c)
kategorií a třídou u ubytovacího zařízení29c) poskytujícího přechodné ubytování.
(9)
Při uzavření provozovny uvedené v odstavci 8 je podnikatel povinen, nebrání-li tomu závažné důvody, alespoň 3 dny předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření.
(10)
Podnikatel může prodávat zboží, pokud jeho prodej nevyžaduje koncesi, pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem. Podnikatel je povinen označit automat svým obchodním jménem a identifikačním číslem. Umístění automatů oznámí podnikatel předem živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu má být automat umístěn. Na oznámení se vztahuje ustanovení odstavce 4 přiměřeně. Prodej zboží pomocí automatů nesmí umožnit získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštním zákonem.
(11)
Podnikatel, který provozuje živnost v provozovně podléhající kolaudačnímu rozhodnutí, může při slavnostech, sportovních podnicích nebo při jiných podobných akcích konaných v obci, v níž se provozovna nachází, prodávat i mimo tuto provozovnu potraviny a jiné zboží, které se při těchto příležitostech obvykle nabízí a jejichž prodej je předmětem jeho podnikání. Takový prodej je podnikatel povinen oznámit písemně obci nebo v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech městské části nebo městskému obvodu, v nichž se akce koná, tak, aby obec oznámení obdržela nejpozději 3 dny před uskutečněním akce.
29b)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
29c)
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 29b) se označuje jako poznámka pod čarou č. 29e), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou v textu.
41.
V § 18 odst. 1 druhá věta v části před dvojtečkou zní: „Pro nabídku, prodej zboží (dále jen „prodej“) a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona29e) tržní řád vymezí:“.
42.
V § 18 odst. 1 písm. a) se za slova „a jejich rozdělení“ vkládají slova „(např. podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby),“.
43.
V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Obec může v obecně závazné vyhlášce vydané podle odstavce 1 stanovit, že se tato vyhláška nevztahuje na některé druhy prodeje zboží a poskytování služeb prováděné mimo provozovnu, a stanovit, že některé druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu v obci nebo její části jsou zakázány.“.
44.
V § 19 písm. a) se slova „získaná vyučením v oboru“ nahrazují slovy „uvedená v § 21 a 22“.
45.
V § 19 písm. b) se slova „získaná jinak“ nahrazují slovy „uvedená v příloze č. 2“.
46.
§ 21 zní:
㤠21
Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje, není-li v příloze č. 1 stanoveno jinak,
a)
výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru30) a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru,
b)
vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru,
c)
vysvědčením o maturitní zkoušce31) v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, nebo
d)
diplomem nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu příslušné vysoké školy a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru.“.
47.
V § 22 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 30a) zní:
„(1)
Doklady o odborné způsobilosti uvedené v § 21 mohou být nahrazeny
a)
výučním listem z příbuzného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příbuzného tříletého učebního oboru nebo studia v příbuzném oboru a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru živnosti,
b)
vysvědčením o ukončení studia příbuzného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než čtyři roky, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru,
c)
vysvědčením o maturitní zkoušce v příbuzném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru,
d)
diplomem nebo jiným dokladem o absolvování vysoké školy v příbuzném oboru a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru,
e)
osvědčením o rekvalifikaci30a) nebo jiným dokladem o odborné způsobilosti vydaným institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo příslušným ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru,
f)
dokladem o vykonání kvalifikační zkoušky před komisí složenou ze zástupců příslušného živnostenského úřadu, příslušné střední odborné školy nebo středního odborného učiliště, jakož i příslušného živnostenského společenstva, je-li zřízeno, a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru, nebo
g)
dokladem o vykonání šestileté praxe v oboru.
30a)
Vyhláška č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 324/1992 Sb.“.
48.
V § 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Praxí v oboru se pro účely tohoto zákona rozumí výkon odborných činností náležejících do oboru nebo příbuzného oboru živnosti, zejména samostatné provozování živnosti v oboru nebo v příbuzném oboru, činnost osoby bezprostředně odpovědné za řízení činnosti, která je předmětem živnosti v oboru, nebo činnost osoby vykonávající samostatné odborné práce odpovídající oboru živnosti.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
49.
V § 22 odst. 5 se slova „Ministerstvem hospodářství a ministerstvy, do jejichž působnosti patří odvětví, v nichž jsou živnosti provozovány.“ nahrazují slovy „ústředním orgánem státní správy pro živnostenské podnikání a ústředními orgány státní správy, do jejichž působnosti patří odvětví, v nichž jsou živnosti provozovány.“.
50.
V § 24 se na konci doplňuje tato věta: „Je-li v příloze č. 2 uvedena odborná způsobilost spočívající ve vyučení v oboru nebo ve středoškolském vzdělání zakončeném maturitní zkouškou, splnění podmínky vzdělání se prokazuje též dokladem o rekvalifikaci podle § 22 odst. 1 písm. e) a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru.“.
51.
§ 25 zní:
㤠25
Obory živností volných stanoví vláda nařízením. K provozování živností volných se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti (§ 7).“.
52.
V § 27 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Je-li v příloze č. 3 uvedena odborná způsobilost spočívající ve vyučení v oboru nebo ve středoškolském vzdělání zakončeném maturitní zkouškou, splnění podmínky vzdělání se prokazuje též dokladem o rekvalifikaci podle § 22 odst. 1 písm. e) a dokladem o vykonání čtyřleté praxe v oboru.“.
53.
V § 27 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
54.
V § 27 odst. 2 se slova „stanoviska orgánu státní správy uvedeného v § 52 odst. 1“ zrušují.
55.
§ 29 se včetně skupinového nadpisu a poznámky pod čarou č. 32) zrušuje.
56.
§ 31 včetně poznámky pod čarou č. 33) zní:
㤠31
(1)
Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11), je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu.
(2)
Podnikatel je povinen pro účely doručování písemností podle odstavce 11 viditelně označit obchodním jménem a identifikačním číslem místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), sídlo a zahraniční osoba organizační složku.
(3)
Podnikatel je povinen zajistit, aby na provozovně, ve které je prodáváno zboží nebo poskytována služba, a nemá-li provozovnu, v místě podnikání, sídle nebo v místě organizační složky zahraniční osoby byly kontrolnímu orgánu na jeho žádost a ve lhůtě jím stanovené k dispozici doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu používaného k poskytování služeb.
(4)
Podnikatel je povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byla v prodejní nebo provozní době určené pro styk se spotřebiteli přítomna osoba splňující podmínku znalosti českého jazyka nebo slovenského jazyka. Splnění této podmínky se posuzuje podle § 11 odst. 2.
(5)
Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis podmínku bezúhonnosti zaměstnanců vyžaduje.
(6)
Podnikatel a fyzické osoby provozující činnost, která je předmětem živnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce jsou povinni pracovníkům živnostenského úřadu prokázat totožnost.
(7)
Provozování živnosti lze přerušit nejdéle na dobu 2 let. Hodlá-li podnikatel přerušit provozování živnosti na dobu delší než 6 měsíců, je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit živnostenskému úřadu.
(8)
Pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno podle odstavce 7, je podnikatel povinen předem písemně oznámit živnostenskému úřadu.
(9)
Na základě oznámení podle odstavců 7 a 8 živnostenský úřad zapíše tyto skutečnosti v živnostenském rejstříku a o provedeném zápise vyrozumí podnikatele.
(10)
Podnikatel je povinen mít v provozovně pro účely kontroly podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu průkaz živnostenského oprávnění nebo osvědčení vydané podle § 10 odst. 3.
(11)
Podnikatel je povinen zajistit v místě podnikání, sídle a v místě organizační složky zapsané do obchodního rejstříku přijímání písemností.
(12)
Podnikatel je povinen vydávat doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby, není-li dále stanoveno jinak. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodním jménem a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nepřesahuje-li účtovaná cena částku 20 Kč a při prodeji cenin, jízdenek hromadné dopravy, telefonních karet, denního a periodického tisku, zboží prodávaného prostřednictvím prodejních automatů a zboží souvisejícího s poskytováním doplňkových služeb v prostředcích železniční, autobusové, letecké a vodní dopravy, je podnikatel povinen doklad vydat pouze na žádost zákazníka, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Kopie dokladů je podnikatel povinen uschovávat po dobu 3 let ode dne jejich vydání, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(13)
Podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu sdělit, zda živnost provozuje, a doložit doklady prokazující provozování živnosti.
(14)
Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost hygienických a bezpečnostních předpisů. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti, odpovídá i za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem.33)
(15)
Podnikatel, který připravuje mládež na povolání, je povinen řídit se zvláštními právními předpisy.23d)
(16)
Podnikatel je povinen při provozování živnosti dodržovat povinnosti vyplývající z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.
33)
§ 11 vyhlášky č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem.“.
57.
§ 33 zní:
㤠33
Všeobecné ustanovení
(1)
Obchodními živnostmi se pro účel tohoto zákona rozumí zejména:
a)
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (maloobchod nebo velkoobchod),
b)
provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy,
c)
provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí.
(2)
Maloobchodem se pro účely tohoto zákona rozumí nákup a prodej zboží za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli.
(3)
Velkoobchodem se pro účely tohoto zákona rozumí nákup a prodej zboží za účelem jeho prodeje k další podnikatelské činnosti.“.
58.
V § 34 odst. 1 úvodní věta zní: „Podnikatel provozující obchodní živnost uvedenou v § 33 písm. a) je oprávněn, zůstane-li zachována povaha živnosti, také:“.
59.
§ 35, 36 a 37 se zrušují.
60.
§ 41 se zrušuje.
61.
V § 42 odst. 1 se za slova „oprávnění výrobky“ vkládají slova „vyrábět a dále“.
62.
V § 43 se za slovo „zboží“ vkládají slova „provozování cestovních kanceláří, poskytování ubytování, hostinská činnost, provozování zastaváren a“.
63.
V § 44 odst. 1 se slova „jakož i ustanovení § 36“ zrušují.
64.
V § 45 odstavec 1 zní:
„(1)
Fyzická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu místně příslušnému podle jejího bydliště na území České republiky. Právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to oznámit živnostenskému úřadu místně příslušnému podle svého sídla. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání nezřizuje na území České republiky organizační složku, ohlašuje živnost živnostenskému úřadu příslušnému podle místa povoleného pobytu na území České republiky; nelze-li místní příslušnost živnostenského úřadu pro tuto osobu určit podle místa povoleného pobytu v České republice, je místně příslušným živnostenský úřad podle jejího místa podnikání na území České republiky. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, ohlašuje živnost živnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační složky na území České republiky. Zahraniční právnická osoba ohlašuje živnost živnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační složky na území České republiky.“.
65.
V § 45 odst. 2 písm. a) se za slova „jméno a příjmení,“ vkládají slova „obchodní jméno“, za slovo „bydliště“ se vkládají slova "(název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo)", za slovy „zákaz činnosti“ se slovo „nebo“ zrušuje a za slovo „živnosti,“ se vkládají slova „nebo zda mu bylo v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2, 3 nebo 4,“.
66.
V § 45 odst. 2 písm. c) se za slova „organizační složky v České republice“ vkládají slova „(název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo)“.
67.
V § 45 odst. 2 písmena d) a e) znějí:
„d)
místo podnikání (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo),
e)
předmět podnikání,“.
68.
V § 45 odst. 2 písm. g) se slova „pokud jsou zřízeny“ nahrazují slovy „ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění,“.
69.
V § 45 odst. 2 písm. h) se za slovo „živnosti“ vkládají slova „, pokud datum zahájení není shodné se vznikem živnostenského oprávnění,“.
70.
V § 45 odst. 2 písm. i) se za slovem „živnosti“ čárka nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „osoba uvedená v § 5 odst. 4 může ohlásit provozování živnosti nejdéle na dobu povoleného pobytu,“.
71.
V § 45 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
údaj o tom, zda pro provozování živnosti zaměstnává zaměstnance.“.
72.
V § 45 odst. 3 písm. a) se za slovo „sídlo“ vkládají tato slova: „(název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo)“.
73.
V § 45 odst. 3 písm. a) se slova „a údaj, zda jejich pracovněprávní vztahy nebo služební či jiné poměry nevylučují nebo neomezují jejich činnost ve statutárním orgánu právnické osoby,“ zrušují a za slovo „jednají“ se vkládají slova „zda bylo této právnické osobě v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2, 3 nebo 4,“.
74.
V § 45 odst. 3 písm. f) se slova „jsou-li zřízeny“ nahrazují slovy „ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění,“.
75.
V § 45 odst. 3 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
údaj o tom, zda pro provozování živnosti zaměstnává zaměstnance.“.
76.
V § 45 odst. 4 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Předmět podnikání živnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru živnosti uvedeném v nařízení vlády vydaném podle § 73a.“.
77.
V § 45 se na konci odstavce 4 doplňují tyto věty: „Předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2 k tomuto zákonu. Je-li rozsah výkonu živností vázán na doklad vydaný zvláštním orgánem nebo na doklad o odborné způsobilosti podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, musí být v předmětu podnikání rozsah podnikání vymezen v souladu s uvedenými doklady.“.
78.
§ 46 včetně poznámky pod čarou č. 36c) zní:
㤠46
(1)
Fyzická osoba připojí k ohlášení
a)
výpis z evidence Rejstříku trestů,36c) ne starší 3 měsíců, (dále jen „výpis z Rejstříku trestů“), a je-li ustanoven odpovědný zástupce, také výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce; zahraniční fyzická osoba též doklady podle § 6 odst. 4,
b)
doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce,
c)
zahraniční fyzická osoba doklady o pobytu podle § 5 odst. 4, nejedná-li se o osobu, která je občanem členského státu Evropské unie nebo státu, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu, která omezení podle § 5 odst. 4 nepřipouští, nebo o občana České republiky, který nemá na území České republiky pobyt; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku, doklad prokazující, že má podnik mimo území České republiky, a doklady o jeho provozování,
d)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektům a prostorám, v nichž je místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), nebo k objektu nebo prostorám, v němž je organizační složka zahraniční osoby umístěna,
e)
výpis z obchodního rejstříku, ne starší 3 měsíců, je-li v něm zapsána,
f)
doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem,
g)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném tímto zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce odpovědného zástupce ustanoven. Podpis na čestném prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem.
(2)
Právnická osoba připojí k ohlášení
a)
výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce, ne starší 3 měsíců,
b)
doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce,
c)
doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního či obdobného rejstříku nebo pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního či obdobného rejstříku, pokud již byl zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že její organizační složka na území České republiky byla zapsána v obchodním rejstříku, pokud byl již zápis proveden, a doklad o provozování podniku v zahraničí; výpis z obchodního či obdobného rejstříku nesmí být starší 3 měsíců,
d)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo místnostem, v nichž má právnická osoba sídlo,
e)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k umístění organizační složky zahraniční osoby,
f)
doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem,
g)
prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném tímto zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce odpovědného zástupce ustanoven. Podpis na čestném prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem.
(3)
Podává-li ohlášení zákonný zástupce osoby, která nemá plnou způsobilost k právním úkonům, doloží též souhlas příslušného soudu (§ 12).
36c)
§ 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.“.
79.
V § 47 odstavec 1 zní:
„(1)
Má-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46, podnikatel splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a netrvá-li překážka provozování živnosti, živnostenský úřad vydá nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno, živnostenský list.“.
80.
V § 47 odst. 2 písm. a) se za slova „organizační složky v České republice,“ vkládají slova „byla-li zřízena,“.
81.
V § 47 odst. 2 písm. b) se za slovo „číslo,“ vkládají slova „bylo-li přiděleno,“.
82.
V § 47 odst. 2 písm. c) se slova „a místo“ zrušují a za slovo „podnikání“ se vkládají slova „včetně rozsahu podle § 45 odst. 4,“.
83.
V § 47 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
místo podnikání,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
84.
V § 47 odst. 2 písm. f) se za slova „dobu určitou“ vkládají slova „nebo u osoby uvedené v § 5 odst. 4 na dobu povoleného pobytu,“.
85.
V § 47 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
den vzniku živnostenského oprávnění,“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
86.
V § 47 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují tato slova: „s vymezením jeho rozsahu podle § 45 odst. 4,“.
87.
V § 47 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
den vzniku živnostenského oprávnění,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
88.
V § 47 odstavce 4 až 9 znějí:
„(4)
Nemá-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46, vyzve živnostenský úřad podnikatele ve lhůtě podle odstavce 1 k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může živnostenský úřad na žádost podnikatele prodloužit lhůtu i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání živnostenského listu.
(5)
Odstraní-li podnikatel závady ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, platí, že ohlášení bylo od počátku bez závad. Neodstraní-li podnikatel závady ve stanovené lhůtě, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo; jedná-li se o ohlášení podle § 10 odst. 5 a 6, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Pokud ohlašovatel v průběhu řízení závady odstraní a živnostenský úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, živnostenský úřad řízení ukončí vydáním živnostenského listu.
(6)
Nesplňuje-li ohlašovatel podmínky stanovené tímto zákonem, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Jedná-li se o ohlášení osoby podle § 10 odst. 5 a 6, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.
(7)
Nemůže-li živnostenský úřad ze závažných důvodů vydat živnostenský list ve lhůtě podle odstavce 1 a nejedná-li se o postup podle odstavce 4, požádá nadřízený orgán o prodloužení lhůty k jeho vydání. Ohlašovatele živnosti je povinen o prodloužení lhůty a důvodech prodloužení informovat.
(8)
Zjistí-li živnostenský úřad příslušný podle § 45, že živnostenský list byl vydán v rozporu se zákonem, oznámí tuto skutečnost podnikateli a živnostenský list zruší a ohlášení znovu projedná podle § 47. Podle okolností případu rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo, nebo vydá nový živnostenský list.
(9)
Chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení živnostenského listu živnostenský úřad kdykoli opraví vydáním opraveného živnostenského listu a doručí jej podnikateli.“.
89.
§ 48 zní:
㤠48
(1)
Živnostenský úřad zašle opis živnostenského listu nebo výpis z něj, případně jiným způsobem sdělí údaje o živnosti a podnikateli (dále jen „opis živnostenského listu“) místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů a Českému statistickému úřadu. Opis živnostenského listu zašle živnostenský úřad též úřadu práce a příslušné správě sociálního zabezpečení místně příslušným podle bydliště nebo sídla podnikatele, u zahraniční osoby podle místa povoleného pobytu, místa podnikání nebo umístění organizační složky zahraniční osoby a orgánu nebo organizaci, která podle zvláštního zákona vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Tato povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na změny živnostenského listu, včetně změn průkazu živnostenského oprávnění při pokračování v provozování živnosti po úmrtí podnikatele, na přerušení a pozastavení provozování živnosti, na rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění, na rozhodnutí o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo, a na opatření vydané podle § 47 odst. 8 a 9. Opis živnostenského listu zašle též živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu má podnikatel místo podnikání, a dalšímu orgánu, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2)
Rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění zahraničních osob a právnických osob založených zahraničními osobami zašle živnostenský úřad též místně příslušným orgánům cizinecké a pohraniční policie.
(3)
Živnostenský úřad plní povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 ve lhůtě 30 dnů ode dne vydání živnostenského listu, jeho změny nebo ode dne vydání opatření podle § 47 odst. 9 nebo ode dne právní moci rozhodnutí.“.
90.
§ 49 zní:
㤠49
(1)
Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu oznámit všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro ohlášení živnosti, a předložit doklady o nich do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
(2)
Na základě oznámení podle odstavce 1 živnostenský úřad podle okolností případu provede změnu živnostenského listu vydáním živnostenského listu se změněnými údaji nebo rozhodne o pozastavení provozování živnosti nebo živnostenské oprávnění zruší anebo písemně podnikatele vyrozumí o provedení zápisu změn v živnostenském rejstříku. Není-li oznámená změna nebo doplnění doložena doklady podle odstavce 1, živnostenský úřad vyzve podnikatele k předložení dokladů a stanoví nejméně 15denní lhůtu pro splnění této povinnosti a změnu průkazu živnostenského oprávnění do předložení dokladů neprovede. Týká-li se změna rozsahu předmětu podnikání a není-li doložena doklady podle tohoto zákona, rozhodne živnostenský úřad v samostatném řízení, že živnostenské oprávnění v rozsahu oznámené změny ohlášením nevzniklo.
(3)
Jedná-li se o změnu údajů, v jejichž důsledku dochází ke změně místní příslušnosti živnostenského úřadu, je ode dne vzniku změny místně příslušným úřadem k úkonům podle tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak, živnostenský úřad místně příslušný podle nového sídla nebo trvalého pobytu podnikatele a u zahraniční osoby podle povoleného pobytu, místa podnikání nebo podle umístění organizační složky, a to i v případě, že podnikatel nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 1. Řízení o uložení pokuty, pozastavení provozování živnosti a zrušení živnostenského oprávnění dokončí živnostenský úřad, který řízení zahájil. Osoba povinně zapsaná v obchodním rejstříku k ohlášení změny obchodního jména, sídla, místa podnikání a zahraniční osoba též k ohlášení změny umístění organizační složky připojuje doklad o jejím provedení v obchodním rejstříku. Dojde-li ke změně místní příslušnosti živnostenského úřadu podle věty první, je původně místně příslušný živnostenský úřad povinen postoupit věc nově místně příslušnému živnostenskému úřadu, a to do 15 dnů ode dne, kdy se o změně místní příslušnosti dozvěděl.
(4)
Jedná-li se o změnu odpovědného zástupce, podnikatel je povinen doložit k oznámení doklady podle § 46 a živnostenský úřad v případě, že podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky provozování živnosti, provede zápis změny do živnostenského rejstříku a současně o tom informuje podnikatele. Nesplňuje-li podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce podmínky provozování živnosti nebo nemá-li podnikatel ustanoveného odpovědného zástupce, ačkoli to zákon vyžaduje, zahájí živnostenský úřad řízení o pozastavení provozování živnosti.“.
91.
V § 50 odstavec 1 zní:
„(1)
Fyzická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese živnostenský úřad místně příslušný podle jejího bydliště na území České republiky. Právnická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese živnostenský úřad místně příslušný podle svého sídla. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání nezřizuje na území České republiky organizační složku, podává žádost o koncesi živnostenskému úřadu příslušnému podle místa povoleného pobytu na území České republiky; nelze-li místní příslušnost živnostenského úřadu pro tuto osobu určit podle místa povoleného pobytu v České republice, je místně příslušným živnostenský úřad podle jejího místa podnikání na území České republiky. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, podává žádost o koncesi živnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační složky na území České republiky. Zahraniční právnická osoba podává žádost o koncesi živnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační složky na území České republiky.“.
92.
V § 50 odst. 2 větě první se slova „§ 45 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 2 až 4“.
93.
V § 50 odst. 3 písm. a) se slova „anebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice“ zrušují.
94.
V § 50 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce.“.
95.
V § 51 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení koncese.“.
96.
V § 52 odst. 1 se věta třetí zrušuje a na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Toto stanovisko živnostenský úřad nevyžaduje v případě, že orgán uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu vydal rozhodnutí o udělení souhlasu s podnikáním podle zvláštního právního předpisu.“.
97.
V § 53 odst. 1 se slova „lze předpokládat, že žadatel splní i další podmínky (§ 27 odst. 3)“ nahrazují slovy „netrvá překážka provozování živnosti“.
98.
V § 53 odst. 2 se slova „zvláštních předpisů“ nahrazují slovy „přílohy č. 3 k tomuto zákonu“.
99.
V § 53 se vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Je-li současně se žádostí o udělení koncese předkládáno živnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce a splňuje-li navržená osoba podmínky stanovené zákonem, rozhodne živnostenský úřad o ustanovení odpovědného zástupce v rozhodnutí o udělení koncese.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
100.
V § 53 se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta: „Osobě uvedené v § 5 odst. 4 živnostenský úřad udělí koncesi na dobu povoleného pobytu.“.
101.
V § 53 odstavec 5 zní:
„(5)
V rozhodnutí o udělení koncese živnostenský úřad uvede údaje podle § 54 odst. 2 písm. a) až e) nebo údaje podle § 54 odst. 3 písm. a) až d) a stanoví podmínky provozování živnosti podle § 27 odst. 2.“.
102.
V § 54 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Koncesní listinu živnostenský úřad vydá podnikateli do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
103.
V § 54 odst. 2 písm. b) se za slovo „číslo,“ vkládají slova „bylo-li přiděleno,“.
104.
V § 54 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
105.
V § 54 odst. 2 se doplňuje písmeno g), které zní:
„g)
den vzniku práva provozovat živnost.“.
106.
V § 54 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
107.
V § 54 odst. 3 se doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
den vzniku práva provozovat živnost.“.
108.
V § 55 odst. 2 se za slovo „opis“ vkládají slova „pravomocného rozhodnutí o udělení koncese a opis“ a za slova „o jejím zrušení“ se vkládají slova „a údaje o přerušení nebo o pozastavení provozování živnosti“.
109.
V § 56 odst. 1 se za slova „všechny změny“ vkládají slova „a doplnění“ a slova „od vzniku změn“ se nahrazují slovy „ode dne jejich vzniku“. Na konci odstavce se doplňuje tato věta: „Pro oznámení změny sídla, trvalého pobytu a u zahraniční osoby změny adresy povoleného pobytu, místa podnikání nebo umístění organizační složky platí § 49 odst. 3.“.
110.
V § 56 odst. 2 věta první zní: „Na základě oznámení podle odstavce 1 živnostenský úřad podle okolností případu změní rozhodnutí o udělení koncese, vydá koncesní listinu se změněnými údaji nebo rozhodne o pozastavení provozování živnosti nebo živnostenské oprávnění zruší anebo písemně vyrozumí podnikatele o provedení změny v živnostenském rejstříku.“.
111.
V § 56 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Změny údajů týkajících se rozsahu předmětu podnikání a podmínek provozování živnosti provede živnostenský úřad změnou rozhodnutí o udělení koncese. V případě změny rozsahu předmětu podnikání vydá koncesní listinu se změněnými údaji ve lhůtě podle § 54 odst. 1.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
112.
V § 56 odstavec 4 zní:
„(4)
Na řízení o změně rozhodnutí o udělení koncese se vztahuje přiměřeně ustanovení § 52 a 53. Řízení o změně podmínek uložených v rozhodnutí o udělení koncese podle § 27 odst. 2 zahajuje živnostenský úřad z vlastního nebo jiného podnětu. Předloží-li podnikatel ke schválení ustanovení nového odpovědného zástupce, živnostenský úřad jej schvaluje v samostatném řízení.“.
113.
V § 57 odst. 1 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí:
„d)
výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku,
e)
stanoví-li tak zvláštní právní předpis,“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno f).
114.
V § 57 odstavec 2 zní:
„(2)
Živnostenské oprávnění nezaniká uplynutím doby podle odstavce 1 písm. c), pokud podnikatel před uplynutím doby, na kterou byly živnostenský list nebo koncesní listina vydány, oznámí změnu data ukončení provozování živnosti nebo požádá o změnu koncesní listiny vydané na dobu určitou v tomto údaji.“.
115.
V § 57 odst. 3 se slova „§ 52 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 55 odst. 2“.
116.
§ 58 včetně poznámek pod čarou č. 38) a 38a) zní:
㤠58
(1)
Živnostenský úřad příslušný podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 zruší živnostenské oprávnění, jestliže
a)
podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo c), ledaže v případě § 6 odst. 1 písm. b) je živnost provozována se souhlasem soudu podle § 12,
b)
nastanou překážky podle § 8, nebo
c)
podnikatel o to požádá.
(2)
Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 1 zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh orgánu státní správy vydávajícího stanovisko podle § 52 odst. 1 z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Obdobně živnostenský úřad postupuje v případě, že zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky (§ 5 odst. 4), tuto podmínku nesplňuje.
(3)
Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 1 může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu. Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky.
(4)
V případě, že bylo zastaveno užívání nebo provoz zařízení nebo části zařízení38) a podnikateli bylo uloženo odstranit závady, může živnostenský úřad příslušný podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 v odpovídajícím rozsahu zrušit živnostenské oprávnění nebo pozastavit provozování živnosti, jestliže podnikatel neodstraní závady do 1 roku od uplynutí stanovené lhůty, a nebyla-li lhůta stanovena, do 1 roku od rozhodnutí.
(5)
Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 1 zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele doloženou souhlasem správce daně, je-li tento souhlas vyžadován zvláštním zákonem.38a) Nedoloží-li podnikatel tento souhlas, živnostenský úřad žádost o zrušení živnostenského oprávnění zamítne.
(6)
Bylo-li živnostenské oprávnění zrušeno z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4, může podnikatel ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; žádost o udělení koncese v jiném oboru může podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
(7)
Zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavců 2, 3, 4 živnostenský úřad neprodleně oznámí na úřední desce okresního úřadu příslušného podle § 45 odst. 1 a § 50 odst. 1 a podle místa podnikání. V oznámení uvede obchodní jméno právnické nebo fyzické osoby, její identifikační číslo, sídlo, místo podnikání, umístění organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, předmět podnikání a datum, k němuž bylo živnostenské oprávnění zrušeno. Oznámení musí být na úřední desce zveřejněno nejméně po dobu 15 dnů.
(8)
V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti podle odstavců 2 až 4 živnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat. Doba pozastavení živnosti nesmí být delší než 1 rok.
38)
Např. § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38a)
§ 35 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 38a) se označuje jako poznámka pod čarou č. 38b), včetně odkazů na poznámku pod čarou v textu.
117.
§ 59 se zrušuje.
118.
V § 60 odstavec 1 zní:
„(1)
Živnostenské úřady vedou v živnostenském rejstříku údaje o podnikatelích, kteří měli nebo mají v jejich územní působnosti sídlo, bydliště, zahraniční osoby pobyt podle § 5 odst. 4, místo podnikání nebo organizační složku umístěnou na území České republiky.“.
119.
V § 60 odst. 2 se slova „Do rejstříku se zapisuje:“ nahrazují slovy „Do rejstříku se zapisují následující údaje včetně jejich změn:“ a na konci odstavce se připojuje věta „Zápis musí být proveden do 5 pracovních dnů ode dne vydání průkazu živnostenského oprávnění nebo jeho změny nebo do 5 dnů ode dne, kdy se o změně údaje vedeného v živnostenském rejstříku dozvěděl.“.
120.
V § 60 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
u fyzické osoby jméno, příjmení, státní občanství, bydliště, u zahraniční fyzické osoby též místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, identifikační číslo, obchodní jméno a místo podnikání, u odpovědného zástupce jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, a u zahraniční osoby též adresu organizační složky umístěné v České republice a u vedoucího organizační složky umístěné v České republice jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození; u právnické osoby obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo a u fyzických osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, u odpovědného zástupce a u vedoucího organizační složky zahraniční osoby jméno, příjmení, státní občanství, bydliště nebo pobyt na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a dále adresa organizační složky umístěné v České republice,“.
121.
V § 60 odst. 2 písm. b) se slova „a místo“ zrušují.
122.
V § 60 odst. 2 písmena d) až i) znějí:
„d)
provozovna nebo provozovny, v nichž je živnost provozována včetně údajů o zahájení a ukončení provozování živnosti v nich,
e)
doba platnosti živnostenského listu nebo koncesní listiny,
f)
datum vzniku živnostenského oprávnění,
g)
datum zahájení provozování živnosti,
h)
pozastavení nebo přerušení provozování živnosti,
i)
datum zániku živnostenského oprávnění,“.
123.
V § 60 odst. 2 se na konci písmene j) doplňují tato slova: „a údaje o rozsahu živnostenského oprávnění podle § 7a odst. 8,“.
124.
V § 60 odst. 2 písmena k) až p) znějí:
„k)
údaj o tom, zda jsou v provozované živnosti zaměstnáváni zaměstnanci,
l)
prohlášení a zrušení konkursu,
m)
vstup právnické osoby do likvidace,
n)
překážky provozování živnosti podle § 8,
o)
přehled o uložených pokutách včetně sankčních opatření uložených jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním,
p)
další doplňující údaje oznámené podnikatelem, které charakterizují jeho podnikatelskou činnost.“.
125.
V § 60 odstavec 3 zní:
„(3)
Rejstřík je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje obchodní jméno, místo podnikání, u zahraniční fyzické osoby též umístění organizační složky v České republice, předmět podnikání, identifikační číslo, provozovny, provozování živnosti průmyslovým způsobem včetně rozsahu živnostenského oprávnění, údaj o tom, zda jsou zaměstnáváni zaměstnanci, pozastavení a přerušení provozování živnosti, prohlášení a zrušení konkursu, překážky provozování živnosti a doplňující údaje oznámené podnikatelem, které charakterizují jeho podnikatelskou činnost, a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní jméno, sídlo, u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České republice, identifikační číslo, předmět podnikání, provozovny, provozování živnosti průmyslovým způsobem včetně rozsahu živnostenského oprávnění, údaj o tom, zda jsou zaměstnáváni zaměstnanci, pozastavení a přerušení provozování živnosti, prohlášení a zrušení konkursu, vstup do likvidace, překážky provozování živnosti a doplňující údaje oznámené podnikatelem, které charakterizují jeho podnikatelskou činnost. Ve veřejné části živnostenského rejstříku jsou údaje o podnikatelích, kterým trvá živnostenské oprávnění. Toto ustanovení platí obdobně pro ústřední evidenci podnikatelů.38b)“.
126.
V § 60 odst. 6 se odkaz na poznámku č. 38a) označuje jako č. 38b).
127.
V § 60 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Údaje vedené v části rejstříku, která je veřejným seznamem, živnostenský úřad zveřejňuje. Toto ustanovení platí obdobně pro ústřední evidenci podnikatelů.38b)“.
128.
V § 60a větě první se slova „zvláštních zákonů“ nahrazují slovy „zvláštních právních předpisů“.
129.
V § 60b větě druhé se doplňují tato slova: „a osob určených zvláštními právními předpisy“.
130.
Za § 60c se vkládá nový § 60d, který zní:
㤠60d
(1)
Živnostenský úřad může rozhodnutím uložit podnikateli odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnosti.
(2)
V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví k odstranění nedostatků přiměřenou lhůtu.
(3)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladné účinky.“.
131.
§ 61 zní:
㤠61
(1)
Neoprávněným podnikáním je provozování činnosti, která je předmětem živnosti, bez živnostenského oprávnění pro tuto živnost.
(2)
Za neoprávněné podnikání se považuje i jednorázové a nahodilé provozování živnosti po dobu jejího pozastavení podle § 58 odst. 2 až 4.“.
132.
§ 62 zní:
㤠62
(1)
Právnické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti volné, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč.
(2)
Právnické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 750 000 Kč.
(3)
Právnické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti koncesované, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
(4)
Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.“.
133.
§ 63 se zrušuje.
134.
§ 63a zní:
㤠63a
(1)
Fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti volné, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 50 000 Kč.
(2)
Fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kč.
(3)
Fyzické osobě, která neoprávněně podniká v činnosti, která je předmětem živnosti koncesované, živnostenský úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč.
(4)
Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.“.
135.
V § 64 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 39) zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2.
136.
V § 65 odst. 1 písm. a) se spojka „a“ nahrazuje spojkou „nebo“ a slova „(§ 11 odst. 8)“ se zrušují.
137.
V § 65 odst. 1 písm. b) se slova „(§ 27 odst. 3)“ zrušují.
138.
V § 65 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
porušuje povinnosti stanovené v § 31.“.
139.
V § 65 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
porušuje povinnosti stanovené pro provozování živnosti zvláštními právními předpisy.“.
140.
V § 65 odst. 2 písm. a) se spojka „a“ nahrazuje slovem „nebo“, slova „(§ 11 odst. 6)“ a slova „(§ 11 odst. 7)“ se zrušují.
141.
V § 65 odst. 2 písm. b) se slova „(§ 17 odst. 2)“ zrušují.
142.
V § 65 odst. 3 písm. a) se slova „(§ 11 odst. 6 věta první)“ zrušují.
143.
V § 65 odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
neoznámí změny nebo doplnění údajů obsažených v ohlášení nebo v žádosti, na jejímž základě bylo rozhodnuto o udělení koncese.“.
144.
V § 65 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Živnostenský úřad může uložit podnikateli, který oznámil přerušení provozování živnosti podle § 31 odst. 7 a začal živnost opětovně provozovat před uplynutím lhůty, aniž by oznámil tuto skutečnost předem písemně živnostenskému úřadu (§ 31 odst. 8), pokutu až do výše 10 000 Kč.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
145.
V § 66 odstavec 2 zní:
„(2)
Řízení o uložení pokuty podle § 65 může živnostenský úřad zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o skutečnosti uvedené v § 65 dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy taková skutečnost ještě trvala, a jedná-li se o nesplnění povinnosti ve lhůtě stanovené tímto zákonem, nejpozději do 3 let ode dne, kdy uplynula lhůta pro splnění povinnosti stanovená tímto zákonem.“.
146.
V § 66 odst. 3 větě druhé se slova „části šesté“ zrušují.
147.
V § 66 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokutu podle § 65 odst. 1 až 3 lze uložit i osobě, která se dopustila porušení tohoto zákona jako podnikatel a jejíž živnostenské oprávnění již zaniklo.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
148.
V § 66 odst. 5 větě třetí se před slovo „Pracovník“ vkládá slovo „Pověřený“ a slova „který provádí kontrolu“ se zrušují.
149.
§ 70 zní:
㤠70
Doručování
(1)
Doručuje se zpravidla poštou. Živnostenský úřad může písemnost doručit i jiným vhodným způsobem.
(2)
Podnikateli se písemnosti doručují na adresu naposledy uvedenou podnikatelem živnostenskému úřadu jako adresa sídla nebo místa podnikání. Je-li podnikatel zahraniční osobou, která zřizuje na území České republiky organizační složku, doručují se písemnosti na adresu naposledy uvedenou podnikatelem živnostenskému úřadu jako adresa organizační složky.
(3)
Odpovědnému zástupci se doručuje na naposledy oznámenou adresu bydliště v České republice vedenou živnostenským úřadem.
(4)
Jiným osobám se doručuje na adresu trvalého nebo povoleného pobytu v České republice naposledy oznámenou živnostenskému úřadu.
(5)
Nebyl-li adresát, který je fyzickou osobou, zastižen, uloží se písemnost u živnostenského úřadu, v jehož obvodu je místo doručení, na poště nebo u orgánu obce a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nebyl-li na adrese právnické osoby zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost převzít, uloží se písemnost u živnostenského úřadu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo na poště a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si fyzická nebo právnická osoba zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.“.
150.
V § 71 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
151.
V § 71 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Fyzická nebo právnická osoba může být v řízení před živnostenským úřadem zastoupena zástupcem. Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně nebo ústně do protokolu. Pravost podpisu písemné plné moci musí být úředně ověřena.“.
152.
§ 72 včetně poznámky pod čarou č. 46) zní:
㤠72
Pro účely řízení podle tohoto zákona je živnostenský úřad oprávněn požádat o vydání výpisu z Rejstříku trestů.46)
46)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.“.
153.
§ 73a zní:
㤠73a
(1)
Vláda nařízením stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a seznam oborů živností volných. Do doby účinnosti nařízení vlády, jímž se vydává seznam živností volných, jsou živnosti volné ty živnosti, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti.
(2)
Vláda nařízením stanoví seznam živností (§ 7 odst. 3), jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost uvedenou v tomto nařízení.
(3)
Ministerstva, do jejichž působnosti patří odvětví, v nichž jsou živnosti provozovány, vydají v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášku, která stanoví způsob provádění a obsahovou náplň zkoušky, kterou lze prokázat odbornou způsobilost podle odstavce 2.“.
154.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 101: Kovy a kovové výrobky se doplňuje obor živnosti „Modelářství“.
155.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 103: Motorové a ostatní dopravní prostředky se doplňuje obor živnosti „Opravy pracovních strojů“.
156.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 103: Motorové a ostatní dopravní prostředky název oboru živnosti „Opravy motorových vozidel“ se nahrazuje názvem „Opravy silničních vozidel“.
157.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 108: Potraviny a nápoje se doplňuje obor živnosti „Pekařství, cukrářství“.
158.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 110: Kůže, kožené výrobky, pryžové výrobky a výrobky z plastických hmot se obor živnosti „Zpracování kůží“ a obor živnosti „Zpracování kožešin“ vypouští a skupina se doplňuje o obor živnosti „Zpracování kůží a kožešin“.
159.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 111: Dřevařská výroba, výroba nábytku, hudebních nástrojů a ostatních výrobků se obor živnosti „Zlatnictví a stříbrnictví, klenotnictví a kovotepectví“ nahrazuje oborem „Zlatnictví a klenotnictví“.
160.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 111: Dřevařská výroba, výroba nábytku, hudebních nástrojů a ostatních výrobků se doplňuje obor živnosti „Opravy hudebních nástrojů“.
161.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 113: Stavebnictví se obor živnosti „Obkladačství“ vypouští.
162.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 113: Stavebnictví se obor živnosti „Vodoinstalatérství“ a obor živnosti „Topenářství“ vypouští a skupina se doplňuje o obor živnosti „Vodoinstalatérství, topenářství“.
163.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 113: Stavebnictví se doplňuje obor živnosti „Montáž suchých staveb“.
164.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 114: Ostatní se doplňuje obor živnosti „Fotografické služby“.
165.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 114: Ostatní se doplňuje obor živnosti „Aplikace, výroba a opravy ortopedické obuvi“.
166.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 114: Ostatní se obor živnosti „Čištění textilu“ nahrazuje oborem „Čištění textilu a oděvů“.
167.
V příloze č. 1 ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI skupině 114: Ostatní se obor živnosti „Prodej drogistického zboží“ vypouští.
168.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 202: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví u oboru živnosti „Výroba, montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení,*) kotlů a tlakových nádob, periodické zkoušky nádob na plyny“ se ve sloupci 1 slovo „Výroba,“ vypouští a název oboru živnosti zní: „Montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení,*) kotlů a tlakových nádob, periodické zkoušky nádob na plyny“.
169.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 202: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví u oboru živnosti „Výroba, montáž, generální opravy, rekonstrukce, revize a revizní zkoušky provozní způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení*)“ se ve sloupci 1 slovo „Výroba,“ vypouští a název oboru živnosti zní: „Montáž, generální opravy, rekonstrukce, revize a revizní zkoušky provozní způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení*)“.
170.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 203: Motorové a ostatní dopravní prostředky u oboru živnosti „Vývoj, projektování, výroba, zkoušky, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letecké techniky“ se ve sloupci 1 text „letecké techniky“ nahrazuje textem „letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky“, ve sloupci 2 text „Souhlas vydaný Státní leteckou inspekcí“ se nahrazuje textem „Oprávnění vydané Úřadem pro civilní letectví“ a ve sloupci 3 text zní: „§ 17 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“.
171.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 204: Zdravotnické výrobky, přesné a optické přístroje se obor živnosti „Provozování středisek kalibrační služby“ vypouští.
172.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 204: Zdravotnické výrobky, přesné a optické přístroje u oboru živnosti „Výroba, opravy a montáž měřidel“ text ve sloupci 3 zní: „§ 13 odst. 2 písm. d) a § 19 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů“.
173.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 205: Elektrické stroje a přístroje u oboru živnosti „Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů“ se ve sloupci 1 slovo „Výroba,“ vypouští a název oboru živnosti zní: „Instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů“.
174.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 205: Elektrické stroje a přístroje u oboru živnosti „Výroba, instalace a opravy elektronických zařízení“ se ve sloupci 1 slovo „Výroba,“ vypouští a název oboru živnosti zní: „Instalace a opravy elektronických zařízení“.
175.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: Chemická výroba u oboru živnosti „Výroba a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující“ se ve sloupci 1 slovo „prodej“ nahrazuje slovem „dovoz“ a text ve sloupci 2 „podle § 18 až 20“ se nahrazuje textem „podle § 19 odst. 2“.
176.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: Chemická výroba se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Výroba a zpracování paliv a maziv“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské vzdělání v oboru chemie a 5 let praxe v oboru, nebo
b)
úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole chemického směru, zakončené maturitní zkouškou a 10 let praxe v oboru“.
177.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: Chemická výroba se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení - velkoobchod“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru, nebo
b)
vysokoškolské vzdělání technického směru a 2 roky praxe v oboru“.
178.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 213: Stavebnictví u oboru živnosti „Provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“ se ve sloupci 2 písm. a) text „středoškolské vzdělání stavebního směru“ nahrazuje textem „úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole stavebního směru zakončené maturitní zkouškou“.
179.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 213: Stavebnictví u oboru živnosti „Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování“ se ve sloupci 2 písm. a) text „středoškolské vzdělání stavebního směru“ nahrazuje textem „úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole stavebního směru zakončené maturitní zkouškou“.
180.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 213: Stavebnictví u živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ text ve sloupci 2 se nahrazuje textem
„a)
vysokoškolské vzdělání stavebního směru a 5 let praxe v provádění staveb, nebo
b)
středoškolské vzdělání stavebního směru a 8 let praxe v provádění staveb“.
181.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Oční optika“ se ve sloupci 2 na konci za slovo „zdravotnictví“ vkládá text „nebo doklad o absolvování 3letého bakalářského studia v oboru oční optik-optometrista na Lékařské fakultě Masarykovy university v Brně nebo Lékařské fakultě Karlovy university v Praze nebo Přírodovědecké fakultě Palackého university v Olomouci“.
182.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Výkon zeměměřických činností“ se ve sloupci 2 písm. a) text „středoškolské vzdělání zeměměřického směru“ nahrazuje textem „úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole zeměměřického směru zakončené maturitní zkouškou“.
183.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany“ se ve sloupci 2 text „střední škola požární ochrany“ nahrazuje textem „úplné střední odborné vzdělání na střední odborné škole požární ochrany zakončené maturitní zkouškou“.
184.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Horský průvodce“ text ve sloupci 1 zní:
„Průvodcovská činnost
a)
horská,
b)
tělovýchovná a sportovní,
c)
v oblasti cestovního ruchu“,
text ve sloupci 2 zní:
„odborná způsobilost pro horskou průvodcovskou činnost:
§ 22 odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
odborná způsobilost pro tělovýchovnou a sportovní průvodcovskou činnost:
absolvování vysoké nebo vyšší odborné školy tělovýchovného směru s příslušnou specializací
odborná způsobilost pro průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu:
středoškolské vzdělání ukončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe v průvodcovské činnosti“.
185.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin“ se ve sloupci 2 text „,a odborná způsobilost podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů" vypouští.
186.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Geologické práce“,
text ve sloupci 2 zní:
„osvědčení odborné způsobilosti podle § 3 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů“,
text ve sloupci 3 zní:
„s výjimkou geologických prací, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem podle § 2 a 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů“.
187.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Poskytování tělovýchovných služeb***)“,
text ve sloupci 2 zní:
„absolvování vysoké nebo vyšší odborné školy tělovýchovného směru“.
188.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici“,
text ve sloupci 2 zní:
„absolvování vysoké nebo vyšší odborné školy tělovýchovného směru“.
189.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Vodní záchranářská služba“,
text ve sloupci 2 zní:
„§ 22 odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“.
190.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Činnost účetních poradců, vedení účetnictví“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo
b)
středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru“.
191.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Zastupování v celním řízení“,
text ve sloupci 2 zní:
„středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe v obchodování se zahraničím, nebo vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v obchodování se zahraničím, nebo doklad o vykonání odborné celní zkoušky [§ 6 odst. 3 písm. b), c), d) vyhlášky č. 259/1997 Sb.]“.
192.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“,
text ve sloupci 2 zní:
„vyučení v oboru kosmetička a odborná způsobilost podle § 8 odst. 2 nebo § 3 odst. 1 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, obor: všeobecná (zdravotní) nebo dětská sestra, porodní asistentka (ženská sestra), lékař“.
193.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
absolvování střední zdravotnické školy ukončené maturitní zkouškou v oboru dětská sestra, nebo
b)
absolvování vyšší zdravotnické školy v oboru dětská sestra (ukončené absolutoriem)“.
194.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Masérské, rekondiční a regenerační služby“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
absolvování střední zdravotnické školy zakončené maturitní zkouškou v oboru Rehabilitační pracovník či Fyzioterapeut,
b)
absolvování vyšší zdravotnické školy v oboru Diplomovaný fyzioterapeut,
c)
absolvování kvalifikačního kurzu zakončeného závěrečnou zkouškou, pořádaným zdravotnickým zařízením pověřeným Ministerstvem zdravotnictví k přípravě masérů v kategorii nižších zdravotnických pracovníků,
d)
absolvování lékařské fakulty a dosažení odborné způsobilosti v oborech fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace (FBLR) či tělovýchovného lékařství, nebo
e)
absolvování Fakulty tělesné výchovy a sportu Karlovy university Praha nebo Fakulty tělesné kultury Palackého university Olomouc se specializací pro rehabilitační obory“.
195.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Provozování solárií“,
text ve sloupci 2 zní:
„absolvování lékařské fakulty nebo absolvování Fakulty tělesné výchovy a sportu Karlovy university Praha nebo Fakulty tělesné kultury Palackého university Olomouc nebo absolvování vyšší zdravotnické školy nebo absolvování střední zdravotnické školy zakončené maturitní zkouškou a osvědčení podle § 22 odst. 1 písm. e) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“.
196.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Aplikace, výroba a opravy
a)
protéz,
b)
trupových ortéz,
c)
končetinových ortéz,
d)
měkkých bandáží“,
text ve sloupci 2 zní:
„absolvování střední odborné školy s maturitou v příslušném oboru a 3 roky praxe v oboru“.
197.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií*) nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty,**)“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské či vyšší odborné vzdělání restaurátorského nebo umělecko-výtvarného směru, nebo
b)
středoškolské vzdělání restaurátorského směru a 5 let odborné restaurátorské praxe“,
text ve sloupci 3 zní:
„*)
zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích,
**)
zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty“.
198.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Nákup a prodej kulturních památek***) nebo předmětů kulturní hodnoty**)“,
text ve sloupci 2 zní:
„specializované vysokoškolské vzdělání nebo specializované středoškolské vzdělání a 3 roky odborné praxe“,
text ve sloupci 3 zní:
„**)
zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty,
***)
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči“.
199.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje nový obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“,
text ve sloupci 2 zní:
„ukončené středoškolské vzdělání a 3 roky odborné praxe v oblasti bezpečnosti práce“.
200.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje nový obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské vzdělání biologického směru a 1 rok odborné praxe,
b)
jiné vysokoškolské vzdělání příbuzného směru a 2 roky odborné praxe, nebo
c)
středoškolské vzdělání biologického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let odborné praxe“,
text ve sloupci 3 zní:
„zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů“.
201.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní se doplňuje nový obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Drezúra zvířat“,
text ve sloupci 2 zní:
„a)
vysokoškolské vzdělání biologického směru a 1 rok odborné praxe,
b)
středoškolské vzdělání biologického směru zakončené maturitní zkouškou a 3 roky odborné praxe“,
text ve sloupci 3 zní:
„zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů“.
202.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se text záhlaví sloupce 3 „Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle § 27 odst. 3 živnostenského zákona“ nahrazuje textem „Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle § 27 odst. 2 živnostenského zákona“.
203.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 302: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví u oboru živnosti „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování zbraní podléhajících registraci podle zákona“ se ve sloupci 2 v písmenu a) za slovy „vyučení v“ vkládají slova „tříletém učebním“ a slova „nástrojař-puškař nebo zbrojíř“ se nahrazují slovy „puškař nebo nástrojař se specializací na zbraně“, v písmenu b) za slova „středoškolské vzdělání“ se vkládají slova „technického směru zakončené maturitní zkouškou“, v písmenu c) za slova „vysokoškolské vzdělání“ se vkládají slova „technického směru“ a za slovo „oboru“ se vkládá slovo „nebo“ a za písmeno c) se vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
odborná způsobilost podle § 21 a 22 živnostenského zákona“.
V textu „Pro nákup, prodej, půjčování a úschovu zbraní“ se za slovo „prodej“ vkládá slovo „přeprava“, v písmenu a) se za slovo „vyučení“ vkládají slova „v tříletém učebním oboru“, v písmenu b) se za slovo „vyučení“ vkládají slova „v tříletém učebním oboru“ a slovo „zbrojíř“ se nahrazuje slovy „nástrojař se specializací na zbraně“ a slova „1 rok“ se nahrazují slovy „nebo 1 rok“,
písmeno c) zní:
„c)
středoškolské vzdělání ekonomického směru zakončené maturitní zkouškou a 2 roky praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem nebo středoškolské vzdělání v odbornosti výzbrojní a výstrojní zakončené maturitní zkouškou a 2 roky praxe v obchodní činnosti, nebo“.
204.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 302: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví u oboru živnosti „Provozování střelnic“ se ve sloupci 2 písm. a) za slovo „škole“ vkládají slova „zakončené maturitní zkouškou“ a ve sloupci 4 se slova „Příslušné ústřední orgány“ nahrazují slovy „Příslušný orgán“.
205.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin u oboru živnosti „Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedovatými chemickými látkami a přípravky, včetně ochranné desinfekce, desinsekce a deratizace, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče*)“ text ve sloupci 1 zní: „Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče“.
206.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin u oboru živnosti „Úřední měření“ text ve sloupci 5 zní: „§ 13 odst. 2 písm. c) a § 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů“.
207.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 304 se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Výroba a opravy zubních náhrad“,
text ve sloupci 2 zní:
„středoškolské odborné vzdělání v oboru zubní technik, 6 let praxe v oboru bez přerušení, pomaturitní specializační studium ve vzdělávacím zařízení schváleném Ministerstvem zdravotnictví (kritéria platí i pro odborné zástupce)“,
text ve sloupci 4 zní:
„Ministerstvo zdravotnictví“.
208.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 305: Elektrické přístroje u oboru živnosti „Zřizování, montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení“ se ve sloupci 1 na konci doplňují slova „připojených k jednotné telekomunikační síti“, ve sloupci 2 se slova „ve znění zákona č. 150/1992 Sb.“ nahrazují slovy „ve znění pozdějších předpisů“ a ve sloupci 4 se slova „Ministerstvo hospodářství“ nahrazují slovy „Ministerstvo dopravy a spojů - Český telekomunikační úřad“.
209.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 305: Elektrické přístroje u oboru živnosti „Poskytování telekomunikačních služeb“ text ve sloupci 4 zní: „Ministerstvo dopravy a spojů - Český telekomunikační úřad“, text ve sloupci 5 zní: „zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů“.
210.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI první obor živnosti ve skupině 307 zní: „Výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extremně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické“.
Text ve sloupci 4 se zrušuje.
211.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 307: Výroba chemických výrobků se obor živnosti „Výroba a zpracování paliv a maziv“ vypouští.
212.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 307: Výroba chemických výrobků u oboru živnosti „Nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků stanovených Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství, které se mohou prodávat bez lékařského předpisu i mimo lékárny“
text ve sloupci 1 zní:
„nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků, které se mohou podle rozhodnutí o registraci prodávat bez lékařského předpisu i mimo lékárny“,
text ve sloupci 2 zní:
„Odborný kurz podle § 75 odst. 2 písm. i) zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, pořádaný osobou uvedenou ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 52/1998 Sb., kterou se stanoví obsah, rozsah a provádění odborného kurzu prodejců vyhrazených léčiv nebo středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru farmacie nebo vysokoškolské vzdělání v oboru farmacie“.
213.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní obor živnosti „Silniční motorová doprava osobní“
text ve sloupci 4 zní:
„a)
dopravní úřad, v jehož obvodu má sídlo právnická osoba nebo trvalý pobyt fyzická osoba,
b)
u zahraniční osoby dopravní úřad, jehož příslušnost se určí podle kritérií stanovených v § 50 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb.“.
214.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní obor živnosti „Silniční motorová doprava nákladní“
text ve sloupci 2 zní:
„§ 6 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb.
u mezinárodní dopravy provozování silniční motorové dopravy vnitrostátní po dobu nejméně 3 roky před podáním žádosti o koncesi“,
text ve sloupci 4 zní:
„a)
dopravní úřad, v jehož obvodu má sídlo právnická osoba nebo trvalý pobyt fyzická osoba,
b)
u zahraniční osoby dopravní úřad, jehož příslušnost se určí podle kritérií stanovených v § 50 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb.“.
215.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní obor živnosti „Taxislužba“
text ve sloupci 2 zní:
„§ 6 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb.“,
text ve sloupci 3 zní:
„bezúhonnost a spolehlivost řidičů taxislužby a jejich odborná způsobilost podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů“,
text ve sloupci 4 zní:
„dopravní úřad v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele; u zahraniční osoby dopravní úřad, jehož příslušnost se určí podle kritérií stanovených v § 50 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb.“.
216.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Výuka a výcvik ve střelbě se zbraní“ se ve sloupci 2 písm. a) za slovo „škole“ vkládají slova „zakončené maturitní zkouškou“.
217.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se obor živnosti „Obnova kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi“ vypouští.
218.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Provozování vodovodů*) a kanalizací“ se ve sloupci 2 v písmenu a) za slovo „vyučení“ vkládá text „v tříletém učebním oboru“ a v písmenu b) za slova „vzdělání v oboru“ se vkládají slova „zakončené maturitní zkouškou“.
219.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se obor živnosti „Podnikání v oblasti související s využíváním ionizujícího záření nebo jaderné energie“ vypouští.
220.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se obor živnosti „Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení“ vypouští.
221.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se obor živnosti „Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy“ vypouští.
222.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady“ se ve sloupci 2 písm. a) za slova „vzdělání v oboru“ vkládají slova „zakončené maturitní zkouškou“, text ve sloupci 3 se vypouští a text ve sloupci 5 zní: „Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.“.
223.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“ se ve sloupci 2 v písmenu a) za slovo „vyučení“ vkládají slova „v tříletém učebním oboru“, v písmenu b) za slova „v příbuzném oboru“ se vkládají slova "zakončené maturitní zkouškou"a text ve sloupci 3 zní: „Bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.)“.
224.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Služby soukromých detektivů“ text ve sloupci 3 zní: „Bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.)“.
225.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní u oboru živnosti „Podniky zajišťující ostrahu majetku a osob“ text ve sloupci 3 zní: „Bezúhonnost všech zaměstnanců (§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.)“.
226.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI skupině 314: Ostatní se doplňuje obor živnosti takto:
text ve sloupci 1 zní:
„Oceňování majetku pro*):
a)
věci movité,
b)
věci nemovité,
c)
nehmotný majetek,
d)
finanční majetek,
e)
podnik“,
text ve sloupci 2 zní:
„vysokoškolské vzdělání ekonomické či právní nebo v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 2 roky praxe v oceňování majetku, nebo
pro činnost a) a b) úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 5 let praxe v oceňování majetku. 2 roky praxe lze nahradit absolvováním postgraduálního studia podle zvláštního zákona**) nebo absolvováním celoživotního vzdělávání podle zvláštního zákona***) v rozsahu nejméně 2 akademických roků (4 semestrů) zaměřeného na oceňování majetku dané kategorie“,
text ve sloupci 3 zní:
„1)
zamezení střetu zájmu,++)
2)
uchování důvěrnosti informací,+)
3)
řádné provozování živnosti++) a pojištění odpovědnosti za případné škody vzniklé v souvislosti s vykonávanou činností,+)
4)
zajištění systému jakosti a odpovědnosti++)“,
text ve sloupci 4 zní:
„+)
Ministerstvo financí, ++) Ministerstvo průmyslu a obchodu“,
text ve sloupci 5 zní:
„*)
Podnikatel uvede příslušnou kategorii, kterou si stanoví s ohledem na svou odbornou způsobilost a provozovanou činnost
**)
§ 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
***)
§ 60 zákona č. 111/1998 Sb.
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. II
V § 6 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní:
„y)
navrhují živnostenskému úřadu zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele vůči státu.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě
Čl. III
V § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, se za slovo „osobám“ vkládají slova „, zahraničním fyzickým osobám“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Čl. IV
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb., se mění takto:
1.
§ 14 zní:
㤠14
Prodávající je povinen při ukončení činnosti v provozovně informovat živnostenský úřad11a) o tom, kde lze vypořádat případné závazky.“.
2.
V § 23 odst. 6 se slova „sídla, popřípadě místa podnikání“ nahrazují slovy „umístění provozovny“.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. VI
1.
Živnostenská oprávnění, která vznikla přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají zachována, pokud dále není stanoveno jinak. Právo pozůstalého manžela pokračovat v provozování živnostiživnosti podle předchozí právní úpravy, získané přede dnem účinnosti tohoto zákona, zůstává zachováno.
2.
Provozování živnostiživnosti na základě živnostenského oprávnění podle bodu 1 a jeho zánik se řídí tímto zákonem. BezúhonnostBezúhonnost podnikatele, kterému vzniklo živnostenské oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadní právní úpravy; to neplatí, jestliže byl podnikatel pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin po účinnosti tohoto zákona.
3.
Došlo-li ze zákona ke změně ohlašovací živnostiživnosti volné na ohlašovací živnostživnost vázanou nebo na živnostživnost koncesovanou, mohou právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění, které získaly před účinností tohoto zákona, v provozování živnostiživnosti pokračovat. Ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona jsou povinny doložit příslušnému živnostenskému úřadu doklady prokazující splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti stanovených tímto zákonem, nemá-li živnostenský úřad tyto doklady k dispozici z předchozích řízení.
4.
Předloží-li osoby uvedené v bodě 3 živnostenskému úřadu doklady o splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti, živnostenský úřad vydá živnostenský list nebo koncesní listinu, do nichž budou promítnuty změněné údaje. Při rozhodování o koncesi se postupuje přiměřeně podle § 52 a 53. Nesouhlasí-li orgán uvedený v § 52 odst. 1 s udělením koncese, živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší. Osobám, které ve lhůtě stanovené v bodě 3 nepředloží doklady o splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti, živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší.
5.
Došlo-li ze zákona ke změně živnostiživnosti volné ohlašovací na živnostživnost ohlašovací řemeslnou, mohou právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění, které získaly před účinností tohoto zákona, v provozování živnostiživnosti pokračovat. Ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona jsou povinny sdělit živnostživnostenskému úřadu údaje potřebné k vydání průkazu živnostenského oprávnění pro řemeslnou živnost podle nové právní úpravy. Splní-li podnikatel tuto povinnost ve stanovené lhůtě, není povinen dokládat živnostenskému úřadu splnění podmínek odborné způsobilosti a živnostenský úřad mu vydá živnostenský list. Nesplní-li podnikatel povinnost podle věty druhé, živnostenský úřad podnikateli neprodleně živnostenské oprávnění zruší.
6.
Došlo-li tímto zákonem pouze ke změně názvu živnostiživnosti, je živnostenský úřad povinen ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona vydat podnikateli živnostenský list nebo koncesní listinu s novým názvem živnostiživnosti.
7.
Došlo-li tímto zákonem ke sloučení živnostíživností, je živnostenský úřad povinen ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona vydat podnikateli průkaz živnostenského oprávnění, do něhož bude tato změna promítnuta.
8.
Došlo-li tímto zákonem k rozdělení jedné živnostiživnosti na dvě nebo více samostatných živnostíživností, mohou právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění, které získaly před účinností tohoto zákona, v provozování živnostiživnosti pokračovat. Ve lhůtě 1 roku ode dne jeho účinnosti jsou povinny doložit živnostenskému úřadu doklady prokazující splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, nemá-li živnostenský úřad tyto doklady k dispozici z předcházejících řízení.
9.
Doloží-li osoby uvedené v bodě 8 živnostenskému úřadu doklady o splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti, provede změnu živnostenského listu vydáním živnostenských listů se změněnými údaji nebo rozhodne o udělení koncesí a vydá koncesní listiny. Při rozhodování o koncesích se postupuje přiměřeně podle § 52 a 53. Nesouhlasí-li orgán uvedený v § 52 odst. 1 s udělením koncese, živnostenský úřad živnostenské oprávnění zruší.
10.
Nesplní-li osoby uvedené v bodě 8 ve stanovené lhůtě povinnost doložit doklady o splnění zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti podle tohoto zákona, živnostenský úřad jim neprodleně živnostenské oprávnění zruší.
11.
Podnikatelé, kteří získali živnostenské oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona pro živnost, u níž došlo ke změně zvláštních podmínek provozování živnostiživnosti, aniž by současně došlo ke změně podle bodu 3, musí prokázat živnostenskému úřadu splnění odborné způsobilosti pouze u odpovědného zástupce, je-li ustanovován až po dni účinnosti tohoto zákona.
12.
Živnostenské oprávnění k provozování činnosti, která podle tohoto zákona již není živnostíživností, zaniká uplynutím 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; v této lhůtě pozbývá platnosti i průkaz živnostživnostenského oprávnění. Na skutečnost, že se nadále nejedná o živnost, živnostenský úřad podnikatele písemně upozorní ve lhůtě 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
13.
Podnikatel, který provozuje živnostživnost průmyslovým způsobem na základě živnostenského oprávnění získaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona předložit živnostenskému úřadu seznam činností, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby a jsou pouze dílčími prvky technologického procesu.
14.
Živnostenský úřad je povinen podnikateli, který provozuje živnost průmyslovým způsobem na základě živnostenského oprávnění získaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, vydat po splnění povinnosti podnikatele podle bodu 13 jako přílohu živnostenského listu seznam živnostíživností podle § 7a odst. 8 tohoto zákona.
15.
Podnikatel, který získal živnostenské oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen na výzvu živnostenského úřadu oznámit živnostenskému úřadu údaje o svém místě podnikání, sídle nebo organizační složce zahraniční osoby umístěné na území České republiky v souladu s § 45 odst. 2 písm. a) a c) a odst. 3 písm. a) a c), pokud tyto údaje živnostenský úřad nemá z předcházejících řízení. Oznamovací povinnost ve smyslu tohoto ustanovení se vztahuje i na podnikatele, kterým byl vydán průkaz živnostenského oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona a právo provozovat živnost jim vzniklo až zápisem do obchodního rejstříku provedeným po účinnosti tohoto zákona. Živnostenský úřad provede změnu průkazu živnostenského oprávnění do 6 měsíců ode dne oznámení uvedených údajů.
16.
Podnikatel, který získal živnostenské oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona, je povinen živnostenskému úřadu do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona doložit doklady o vlastnickém nebo jiném právu k objektům nebo místnostem, v nichž je umístěno sídlo, místo podnikání (liší-li se místo podnikání od bydliště) nebo organizační složka zahraniční osoby umístěné na území České republiky. Tato povinnost se vztahuje též na podnikatele, kterým byl vydán průkaz živnostenského oprávnění přede dnem účinnosti tohoto zákona a právo provozovat živnost jim vzniklo až následným zápisem do obchodního rejstříku po účinnosti tohoto zákona.
17.
Živnostenský úřad je povinen vydat na žádost podnikatele, kterému byl vydán průkaz živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost přede dnem účinnosti tohoto zákona, koncesní listinu podle § 54, a to do 30 dnů ode dne podání žádosti.
18.
Došlo-li ze zákona ke změně koncesované živnostiživnosti na živnostživnost ohlašovací, je živnostenský úřad povinen ve lhůtě do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona vydat podnikateli živnostenský list.
19.
Žádost o koncesi pro provozování živnostiživnosti, která se stala v důsledku právní úpravy tohoto zákona živnostíživností ohlašovací, o které nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se považuje za ohlášení živnostiživnosti.
20.
Ohlášení živnostiživnosti doručené živnostenskému úřadu přede dnem účinnosti tohoto zákona, vztahující se k živnostiživnosti, která je podle tohoto zákona živnostíživností koncesovanou, se považuje za žádost o koncesi, nebylo-li řízení ukončeno podle § 47 přede dnem účinnosti tohoto zákona.
21.
Žádosti o udělení koncese podané přede dnem účinnosti tohoto zákona, o kterých nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se projednají podle nové právní úpravy.
22.
Ohlášení živnostiživnosti doručené živnostenskému úřadu přede dnem účinnosti tohoto zákona, nebylo-li řízení ukončeno podle § 47 přede dnem účinnosti tohoto zákona, s výjimkou ohlášení podle bodu 19, se projednají podle nové právní úpravy.
23.
Řízení o uložení pokuty, o zrušení živnostenského oprávnění a o pozastavení provozování živnostiživnosti, o kterých nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle nové právní úpravy, není-li dosavadní právní úprava pro účastníka řízení příznivější.
24.
Zahraniční fyzická osoba, která provozuje živnostživnost na základě živnostenského oprávnění získaného přede dnem účinnosti tohoto zákona a která není podnikatelem v zahraničí a na území České republiky má zřízený podnik, je povinna doklad o splnění podmínky pobytu za účelem podnikání (§ 5 odst. 4) doložit živnostenskému úřadu ve lhůtě 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona, vyplývá-li pro něj tato povinnost z § 5 odst. 4. Nesplnění této povinnosti se považuje za závažné porušení zákona (§ 58 odst. 2).
26.
Úkony provedené podle bodů 4, 5, 6, 7, 9, 10, 14, 15, 17, 18 a 25 nepodléhají správnímu poplatku.
Čl. VII
Zrušuje se zákon č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů.
Čl. VIII
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce ode dne vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 358/1999 Sb. | Zákon č. 358/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 14. 1. 2000, částka 111/1999
* Čl. I - Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, se mění takto:
* Čl. II - Změna živnostenského zákona
* Čl. III - Přechodná ustanovení
* Čl. IV
Aktuální znění od 14. 1. 2000
358
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, se mění takto:
1.
V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.“.
2.
V § 23 se doplňují odstavce 4 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 5a) znějí:
„(4)
Provozovatel plavidla, kterým se provádí koncesovaná vodní doprava, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis.
(5)
Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem5a) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidly navzájem, mezi plavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
(6)
Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis.
(7)
Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis.5a)
5a)
Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
Za § 33 se vkládá § 33a, který včetně nadpisu zní:
㤠33a
Odborná způsobilost
(1)
Odbornou způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů, které se váží k provozování vnitrozemské vodní dopravy, složené před plavebním úřadem, a dokladem o vykonání pětileté praxe v oboru vodní dopravy. Bližší vymezení těchto předmětů stanoví prováděcí předpis.
(2)
Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce podle odstavce 1 nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z předmětů stanovených prováděcím předpisem, pokud byly tyto předměty její součástí a pokud plavební úřad tuto zkoušku uzná z hlediska odborné způsobilosti podle tohoto zákona.
(3)
Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.“.
4.
V § 35 odstavci 2 se za slovem „tarif“ spojka „a“ nahradí čárkou a za slova „den zahájení provozu“ se vkládají slova „a rozsah bezbariérovosti.“.
5.
V § 43 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
fyzické a právnické osobě uvedené v § 23 odst. 4, která poruší povinnost mít vybaveno plavidlo, plavební objekt nebo zařízení přístavu rádiovými stanicemi a provozovat je.“.
6.
V § 52 se slova „Ministerstvo dopravy“ nahrazují slovy „Ministerstvo dopravy a spojů“, slova „§ 19 odst. 1“ se nahrazují slovy „§ 19 odst. 1 a 3“, za slova „§ 21,“ se vkládají slova „§ 23 odst. 4 a 6,“ a za slova „§ 32 odst. 2“ se vkládají slova „, § 33a odst. 3.“.
Čl. II
Změna živnostenského zákona
V příloze č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., se ve skupině 314: „Ostatní“ u oboru Vnitrozemská vodní doprava dosavadní text ve sloupci 2 zrušuje a nahrazuje se tímto textem: „§ 33a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
Čl. III
Přechodná ustanovení
1.
Provozovatelé plavidel, kteří provozují vodní dopravu pro cizí potřeby na základě koncese, jsou povinni do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit příslušnému živnostenskému úřadu osvědčení o odborné způsobilosti vydané plavebním úřadem; nepředloží-li v této lhůtě osvědčení, jejich živnostenské oprávnění zaniká a tyto osoby jsou povinny neprodleně vrátit koncesní listinu živnostenskému úřadu.
2.
Fyzické a právnické osoby uvedené v § 23 odst. 4 jsou povinny zahájit rádiový provoz nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 359/1999 Sb. | Zákon č. 359/1999 Sb.
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 111/1999
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4a)
* ČÁST DRUHÁ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY (§ 5 — § 9a)
* ČÁST TŘETÍ - OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY (§ 10 — § 38b)
* ČÁST ČTVRTÁ - Některé služby sociálně-právní ochrany (§ 40 — § 45)
* ČÁST PÁTÁ - PĚSTOUNSKÁ PÉČE (§ 47a — § 47za)
* ČÁST ŠESTÁ - POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY POVĚŘENÝMI OSOBAMI (§ 48 — § 50)
* ČÁST SEDMÁ - INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY (§ 50a — § 50a)
* ČÁST OSMÁ - ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK (§ 50b — § 50u)
* ČÁST DEVÁTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 51 — § 58b)
* ČÁST DESÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 59 — § 59h)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ŘÍZENÍ A MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST (§ 60 — § 64)
* ČÁST DVANÁCTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 65 — § 67)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (363/2021 Sb., 242/2024 Sb.)
359
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999
o sociálně-právní ochraně dětí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje sociálně-právní ochranu dětí a zaopatření zletilých nebo plně svéprávných fyzických osobosob po zániku pěstounské péče nebo ústavní výchovy.
(2)
Sociálně-právní ochranou dětí (dále jen „sociálně-právní ochrana“) se rozumí zejména
a)
ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
b)
ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
c)
působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny,
d)
zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.
(3)
Nedotčeny zůstávají zvláštní právní předpisy, které upravují též ochranu práv a oprávněných zájmů dítěte.
(4)
Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti dávek pěstounské péče nebo zaopatřovacího příspěvku55).
§ 2
(1)
Pro účely tohoto zákona se dítětem rozumí nezletilá osoba.1) V případě nezletilých dětí, které nabyly plné svéprávnosti, se sociálně-právní ochrana poskytuje pouze v rozsahu stanoveném v § 8 odst. 1, § 10 odst. 3 písm. a), b), § 29, § 32 a 34. Při poskytování sociálně-právní ochrany v těchto případech je příslušný orgán sociálně-právní ochrany povinen plně respektovat vůli dítěte, které nabylo plné svéprávnosti.
(2)
Sociálně-právní ochrana se poskytuje dítěti, které na území České republiky
a)
má trvalý pobyt,
b)
má podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo je hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů,
c)
podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky,
d)
je oprávněno trvale pobývat,2)
e)
pobývá s rodičem, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo které pobývá na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,2a)
f)
pobývá s rodičem, který na území České republiky pobývá na základě potvrzení o strpění pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu63) nebo který je azylantem anebo osobou požívající doplňkové ochrany, nebo
g)
je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany.
(3)
V rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 37 a 42) se sociálně-právní ochrana poskytuje také dítěti, které nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo není hlášeno k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani není oprávněno podle zvláštního právního předpisu2) trvale pobývat na území České republiky.
§ 2a
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
jinou osobou odpovědnou za výchovu dítětejinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte fyzická osobaosoba, které bylo dítě svěřeno do osobní péče rozhodnutím soudu, a to ode dne vykonatelnosti takového rozhodnutí,
b)
osobou v evidenciosobou v evidenci fyzická osobaosoba, která je vedena v evidenci osobosob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu,
c)
osobouosobou pečující fyzická osobaosoba,
1.
které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, pěstounské péče po přechodnou dobu, předpěstounské péče nebo do péče podle § 953 občanského zákoníku,
2.
která osobně pečuje o dítě v průběhu řízení o svěření dítěte do její péče, pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo o jejím jmenování poručníkem dítěte, pokud bylo zahájeno z moci úřední,
3.
která osobně pečuje o dítě, podala-li návrh na svěření dítěte do její péče, pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo návrh na její jmenování poručníkem dítěte a není-li tato osobní péče o toto dítě zjevně bezdůvodná,
4.
která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje,
d)
nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu,
e)
ústavním zařízenímústavním zařízením zařízení pro péči o děti nebo mládež poskytující plné přímé zaopatření,
f)
poskytováním plného přímého zaopatřeníposkytováním plného přímého zaopatření je poskytování stravování, ubytování a ošacení.
§ 3
(1)
Zřizuje se Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) se sídlem v Brně. Úřad je správním úřadem s celostátní působností; je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
(2)
V čele Úřadu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
§ 4
(1)
Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany, jimiž jsou
a)
krajské úřady,
b)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností,
c)
obecní úřady a újezdní úřady; ustanovení tohoto zákona o obecních úřadech se vztahují i na újezdní úřady,
d)
ministerstvo,
e)
Úřad,
f)
Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“).
(2)
Sociálně-právní ochranu dále zajišťují
a)
obce v samostatné působnosti,
b)
kraje v samostatné působnosti,
c)
komise pro sociálně-právní ochranu dětí,
d)
další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny, (dále jen „pověřená osoba“).
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vykonává působnost v oblasti sociálněprávní ochrany, není-li působnost svěřena jinému orgánu sociálně-právní ochrany.
§ 4a
(1)
Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním ministerstvo veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:
a)
přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona ve věci státního příspěvku na výkon pěstounské péče, dávek pěstounské péče a zaopatřovacích příspěvků, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce,
b)
poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona ve věcech uvedených v písmenu a).
(2)
K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.
(3)
Ministerstvo a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách.
(4)
Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů98).
ČÁST DRUHÁ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
§ 5
Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte.
§ 6
Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,
a)
jejichž rodiče
1.
zemřeli,
2.
neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo
3.
nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti;
b)
které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
c)
které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čintrestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činemtrestným činem,4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky podle zákona upravujícího přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;
d)
které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
e)
na kterých byl spáchán trestný čintrestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
f)
které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
g)
které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
h)
které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu;
pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.
§ 6a
(1)
Poskytování sociálně-právní ochrany dětem podle § 6 spočívá v poskytování pomoci a podpory při překonávání jejich nepříznivé sociální situace s cílem umožnit jim sociální začleňování a poskytnout jim ochranu před sociálním vyloučením.
(2)
Zaměstnanec zařazený k výkonu práce v orgánu sociálně-právní ochrany při výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 6
a)
je v osobním styku s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu,
b)
volí prostředky působení na dítě tak, aby na dítě účinně působily v jeho nepříznivé sociální situaci,
c)
řeší problémy dítěte v jeho přirozeném sociálním prostředí.
§ 7
(1)
Každý je oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče.
(2)
Každý je oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, na skutečnost, že rodiče nemohou plnit povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti, nebo na skutečnosti uvedené v § 6 písm. b) až h); tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu.6)
§ 8
(1)
Dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany a zařízení sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů7) přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatele zdravotních služeb o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv; tyto orgány, právnické a fyzické osoby a pověřené osoby jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
(2)
Dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro účely sociálně-právní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti. Při své činnosti bere orgán sociálně-právní ochrany v úvahu přání a pocity dítěte s přihlédnutím k jeho věku a vývoji tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jeho citového a psychického vývoje.
(3)
Dítě, které je schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost posoudit dosah a význam rozhodnutí vyplývajících ze soudního nebo správního řízení, kterého je účastníkem, nebo jde-li o jiné rozhodnutí vztahující se k jeho osobě, obdrží od orgánu sociálně-právní ochrany informace o všech závažných věcech jeho osoby se týkajících; o dítěti starším 12 let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit.
§ 9
Rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte má právo při výkonu svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů7) přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby; tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout.
§ 9a
(1)
Nastane-li situace, která ohrožuje řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte, kterou rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nemohou nebo nejsou schopni sami řešit, je nezbytné přijmout na ochranu dítěte a k poskytnutí pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte potřebné opatření sociálně-právní ochrany podle části třetí.
(2)
Opatření sociálně-právní ochrany musí být zvolena tak, aby na sebe navazovala a vzájemně se ovlivňovala. Při výkonu a realizaci opatření mají přednost ta, která zabezpečí řádnou výchovu a příznivý vývoj dítěte v jeho rodinném prostředí a není-li to možné v náhradním rodinném prostředí s cílem umožnit návrat dítěte do vlastní rodiny; při tom se postupuje s využitím metod sociální práce a postupů odpovídajících současným vědeckým poznatkům.
(3)
Orgány sociálně-právní ochrany, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pověřené osoby jsou povinny se řídit při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany, které jsou kritérii určujícími úroveň kvality poskytování sociálně-právní ochrany. Plnění standardů kvality sociálně-právní ochrany se hodnotí systémem bodů.
(4)
Standardy kvality sociálně-právní ochrany obsahují
a)
principy a bodové hodnocení výkonu sociálně-právní ochrany,
b)
standardy sociální práce s klientem,
c)
standardy personálního a organizačního zajištění výkonu sociálně-právní ochrany,
d)
technicko-provozní zajištění sociálně-právní ochrany.
ČÁST TŘETÍ
OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
HLAVA I
PREVENTIVNÍ A PORADENSKÁ ČINNOST
§ 10
(1)
Obecní úřad je povinen
a)
vyhledávat děti uvedené v § 6,
b)
působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti,
c)
projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte,
d)
projednat s dítětem nedostatky v jeho chování,
e)
poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů,9)
f)
oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6.
(2)
Obecní úřad při výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 6
a)
zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálně-právní ochrany na svém území,
b)
zprostředkuje na požádání dětí, rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu možnost poskytnutí sociální nebo jiné odborné služby anebo kontakt s poskytovatelem takových služeb, je-li těmto osobám nezbytné poskytnout pomoc a podporu při ochraně života a práv dítěte nebo při výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti,
c)
spolupracuje s jinými obecními úřady, krajskými úřady a s poskytovateli odborných služeb při zprostředkování pomoci dětem, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu, popřípadě při zprostředkování kontaktu mezi těmito osobami a poskytovatelem odborných služeb.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen
a)
sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku,
b)
činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti,
c)
pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte,
d)
zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle písmene c) individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny,
e)
pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou za výchovu dítětejinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, Policie České republiky, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob; pro účast na případové konferenci platí § 38 odst. 7 obdobně.
(4)
Státní orgány, pověřené osobyosoby, školy, školská zařízení a poskytovatelé zdravotních služeb, popřípadě další zařízení určená pro děti, jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví. Pokud o to ten, kdo učinil oznámení podle věty první, požádá, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě uvedené v § 6. OsobaOsoba provozující ústavní zařízeníústavní zařízení má při přijetí dítěte do zařízení povinnost tuto skutečnost ohlásit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má dítě trvalý pobyt, a není-li tento pobyt znám, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází zařízení, do kterého bylo dítě přijato. Při plnění povinností podle věty první a třetí se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu.
(5)
Individuální plán ochrany dítěte se
a)
zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte,
b)
vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností,
c)
pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy.
§ 10a
(1)
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, že matka po narození dítěte dítě opustila a zanechala je v jeho zdravotnickém zařízení.
(2)
Každý, kdo se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a bez rozhodnutí příslušného orgánu převezme dítě do své péče s úmyslem přijmout dítě do své trvalé péče, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Při plnění povinností podle odstavců 1 a 2 platí § 10 odst. 4 věta poslední obdobně.
(4)
Orgánem sociálně-právní ochrany, který jsou rodiče osvojovaného dítěte povinni podle občanského zákoníku informovat o tom, že dítě bylo předáno do péče budoucímu osvojiteli, je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
§ 11
Poradenská činnost
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě,
b)
pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou,
c)
poskytuje zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
d)
poskytuje osvojitelům nebo osobám pečujícím poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do péče,
e)
poskytuje poradenskou pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti, včetně pomoci při podávání návrhu soudu; přitom spolupracuje zejména s krajskými pobočkami Úřadu práce, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a soudy,
f)
poskytuje rodiči bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do ústavního zařízeníústavního zařízení nebo po předání dítěte do péče jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte poradenskou pomoc spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, při řešení životní a sociální situace, včetně hmotné úrovně rodiny, v pomoci při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce a dalšími orgány, a za tím účelem také rodiči zprostředkuje odbornou poradenskou pomoc,
g)
může poskytovat poradenskou pomoc podle písmene f) v obdobném rozsahu též osobám blízkým dítěti.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 6, je-li jim nezbytné poskytnout pomoc a podporu při ochraně života a dalších práv dítěte, nebo při výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti
a)
poskytuje odborné sociální poradenství dětem podle § 6, jejich rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítětejiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, případně též jiným osobám blízkým dítěti,
b)
vykonává činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace dětí podle § 6 nebo rodin s těmito dětmi; přitom spolupracuje s krajskou pobočkou Úřadu práce a krajským úřadem.
(3)
Krajský úřad poskytuje poradenskou pomoc
a)
zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
b)
osvojitelům nebo osobám pečujícím související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do péče, zejména v otázkách výchovy.
(4)
Krajský úřad alespoň jednou v roce zabezpečí konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také osoby pečující; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto osobám pečujícím do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s osobou pečující domácnost.
§ 11a
Preventivní a poradenská činnost podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a e) a poradenská činnost podle § 11 odst. 1 písm. a) se poskytuje i jiným osobám odpovědným za výchovu dítětejiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
HLAVA II
Opatření na ochranu dětí
§ 12
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, pokud rodiče
a)
nezajistili dítěti odbornou poradenskou pomoc, ačkoliv dítě takovou pomoc nezbytně potřebuje a obecní úřad obceobce s rozšířenou působností takovou pomoc předtím doporučil,
b)
nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte nebo úpravě styku s dítětem,
c)
nevyužili možnosti odborné poradenské pomoci potřebné k překonání problémů rodiny a k odvrácení umístění dítěte do náhradní péče nebo nedbali na doporučení spolupracovat s pověřenými osobami, poskytovateli odborných poradenských služeb nebo mediátoremmediátorem.
(2)
Nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností určit obsah a zaměření povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. f). Povinnost podle § 47a odst. 2 písm. f), jejíž obsah blíže určí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle věty první, je osoba pečující povinna splnit u pověřené osoby na základě smlouvy.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může povinnosti uvedené v odstavci 1 uložit i jiným osobám odpovědným za výchovu dítětejiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zruší uložení povinností podle odstavců 1 až 3, jestliže
a)
splnilo svůj účel,
b)
nesplnilo svůj účel; přitom může rozhodnout o uložení výchovného opatření podle § 13 nebo zvolit jiné vhodné opatření sociálně-právní ochrany, nebo
c)
osoba pečující uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 2.
Výchovná opatření
§ 13
(1)
Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě,
b)
stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo pracoviště dítěte,
c)
uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte omezení bránící působení škodlivých vlivů na výchovu dítěte, zejména zákaz určitých činností, návštěv určitých míst, akcí nebo zařízení nevhodných vzhledem k osobě dítěte a jeho vývoji, nebo
d)
uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátoremmediátorem v rozsahu 3 hodin nebo terapie; ustanovení § 12 odst. 1 tím není dotčeno.
Neučinil-li tak obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, může o těchto výchovných opatřeních za stejných podmínek rozhodnout soud.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při rozhodování o výchovných opatřeních podle odstavce 1 přihlédne k tomu, že projednávání nedostatků podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) nebo uložení povinnosti podle § 12 odst. 1 a 3 nevedlo k nápravě.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může požádat příslušný obecní úřad, aby sledoval, zda jsou dodržována výchovná opatření, o nichž rozhodl.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zruší jím uložené výchovné opatření,
a)
jestliže splní svůj účel, nebo
b)
jestliže nesplní svůj účel; přitom může rozhodnout o uložení jiného výchovného opatření nebo zvolit jiné vhodné opatření sociálně-právní ochrany,
c)
změní-li se poměry; písmeno b) věta za středníkem platí obdobně.
§ 13a
(1)
Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst. 1 nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě po dovršení 4 let z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve
a)
středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo
b)
domově pro osoby se zdravotním postižením.
(2)
Není-li možné zajistit dítěti potřebnou ochranu a pomoc jiným výchovným opatřením nebo opatřením sociálně-právní ochrany a zároveň není možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména pěstounskou péčí na přechodnou dobu, může soud rozhodnout o svěření dítěte po dovršení 4 let do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 1 písm. a), jde-li o dítě,
a)
které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen,
b)
které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku,
c)
tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo
d)
které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem ohrožují jeho základní práva.
(3)
Soud v rozhodnutí označí zařízení, do kterého má být dítě podle odstavce 1 umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých.
(4)
Soud může dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 1 zcela výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si rodiče nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítětejiná osoba odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby mohla převzít dítě do osobní péče. Celková doba nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6 měsíců.
(5)
Doby pobytu dítěte ve středisku výchovné péče, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením, který je uložen na základě předběžné úpravy poměrů dítěte na nezbytně nutnou dobu podle § 924 občanského zákoníku nebo výchovného opatření podle odstavce 1, se pro účely posouzení celkové doby nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 4 sčítají. Povolení přechodného pobytu (návštěvy) u rodičů nebo jiných osob podle § 30 nemá na celkovou dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 4 vliv.
§ 14
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podává za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem11) návrh soudu
a)
na rozhodnutí, zda je třeba souhlasu rodiče k osvojení dítěte,
b)
na omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti anebo omezení nebo pozastavení jejího výkonu,
c)
na nařízení ústavní výchovy,
d)
na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,
e)
na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení,
f)
na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení,
g)
na nařízení výchovného opatření podle § 13a, na prodloužení doby trvání tohoto výchovného opatření nebo na jeho zrušení,
h)
na přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,
i)
na pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče,
j)
na zachování povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem u rodiče omezeného ve svéprávnosti,
k)
na zbavení rodiče práva dát souhlas k osvojení nebo dalších povinností a práv osobní povahy, zbavil-li soud rodiče rodičovské odpovědnosti,
l)
na zrušení pěstounské péče,
m)
na odvolání poručníka,
n)
na propuštění dítěte ze zdravotního ústavu,
o)
na vyslovení nepřípustnosti držení dítěte v zařízení sociálních služeb,
p)
na omezení nebo zákaz styku s dítětem,
q)
na zrušení péče podle § 953 občanského zákoníku.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen před podáním návrhu soudu podle odstavce 1, nebo byl-li návrh podán rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte anebo státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu
a)
projednat s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte důvody, pro které má dojít nebo došlo k podání návrhu soudu, poučit je srozumitelně a prokazatelně o jejich právech a povinnostech vyplývajících z rodičovské odpovědnosti a důsledcích neplnění těchto povinností; to neplatí v případě, že rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte je nezvěstná, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelná nebo pokud onemocněla chorobou, která znemožňuje takové projednání,
b)
v rámci případové konference předem projednat důvody podání návrhu podle odstavce 1 a zabývat se možnými způsoby jejich řešení; to neplatí, je-li zřejmé, že uspořádání případové konference by bylo nemožné nebo zjevně neúčelné,
c)
uspořádat případovou konferenci v průběhu řízení soudu o svěření dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána podle písmene b) již před zahájením tohoto řízení; ustanovení písmene b) věty za středníkem platí obdobně,
d)
uskutečnit opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu ochrany dítěte, zejména poskytnout nebo zprostředkovat poradenství a pomoc při výchově rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, popřípadě uložit povinnost využít odborné pomoci podle § 12,
e)
zvážit uložení výchovných opatření s hodnocením výsledků jejich využití.
(3)
Součástí návrhu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností
a)
podle odstavce 1 je zpráva pro soud o projednání a přijetí opatření podle odstavce 2 písm. a) až d),
b)
podle odstavce 1 písm. c) až i), k) až m) a q) je vyhodnocení, že důvodem podání návrhu nejsou pouze nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, jestliže jsou jinak tyto osoby nebo rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění povinností vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti.
(4)
Jestliže soud rozhoduje o nařízení ústavní výchovy dítěte nebo o přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní výchovy, podává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností soudu vyjádření pro potřeby určení zařízení pro výkon ústavní výchovy, do kterého má být dítě umístěno.
(5)
Jestliže opatření učiněná soudem vedla k nápravě v chování dítěte, v jednání rodičů nebo dalších osob, kteří narušovali řádnou výchovu dítěte, může podat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností návrh soudu na zrušení těchto opatření.
(6)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje součinnost soudu při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí podle zvláštního právního předpisu12a).
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a osoby účastnící se provádění výkonu rozhodnutí postupují ve vzájemné součinnosti podle odstavce 6 s cílem
a)
dosažení vynucení povinnosti uložené soudním rozhodnutím a
b)
působit na povinného, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil dobrovolně.
(8)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny dítěti poskytnout potřebné vysvětlení nastalé situace, a to způsobem odpovídajícím jeho věku a rozumové vyspělosti, nevylučují-li to okolnosti případu.
(9)
Za součinnost podle odstavce 6 se považuje též poskytnutí nebo zprostředkování odborné pomoci dítěte, popřípadě jeho rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítětejiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.
(10)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny při provádění výkonu rozhodnutí postupovat s maximální možnou rychlostí.
§ 15
(1)
Ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich hospitalizacehospitalizace, je obecní úřad povinen zajistit takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření obecní úřad neprodleně uvědomí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností posoudí, zda jsou v případě uvedeném v odstavci 1 dostatečně zajištěna práva dítěte a uspokojovány jeho odůvodněné potřeby, nebo zda je potřebné učinit další opatření směřující k ochraně dítěte.
§ 16
(1)
Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen, je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povinen podat neprodleně návrh soudu na vydání předběžného opatření13).
(2)
Jestliže je dítě vystaveno tělesnému nebo duševnímu násilí ze strany rodiče nebo jiné osoby, která žije s dítětem ve společné domácnosti, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podat jménem dítěte soudu návrh na vydání předběžného opatření na uložení opatření k ochraně dítěte před domácím násilím70).
§ 16a
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen posoudit, zda je nutné učinit opatření směřující k ochraně dítěte, jestliže dítě je se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte bez rozhodnutí příslušného orgánu předáno do péče osoby, která má úmysl přijmout dítě do své trvalé nebo dlouhodobé péče, nebo jestliže je dítě se souhlasem rodičů a bez rozhodnutí soudu předáno do péče budoucího osvojitele. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen taková opatření učinit zejména v případě, kdy osoba, která převzala dítě do své péče, bez zbytečného odkladu nepodá příslušnému orgánu návrh na osvojení dítěte, na svěření dítěte do pěstounské péče nebo do předpěstounské péče, návrh na svěření dítěte do péče jiné osoby nebo návrh na jinou právní úpravu svého vztahu k dítěti.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje osobě, které bylo dítě předáno do péče podle odstavce 1 věty první, pomoc při řešení problémů spojených s péčí o dítě, při podávání návrhů příslušným orgánům na úpravu právního vztahu této osoby k dítěti a při uplatňování nároků, zejména v sociální oblasti.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydává na žádost osobyosoby podle § 2a písm. c) bodu 2 nebo 3 pro účely rozhodování o dávkách pěstounské péče a pro účely uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče vyjádření, v němž uvede, jde-li o osobuosobu
a)
podle § 2a písm. c) bodu 2, zda tato osobaosoba o dítě osobně pečuje, nebo
b)
podle § 2a písm. c) bodu 3, zda tato osobaosoba o dítě osobně pečuje a zda péče této osobyosoby o dítě je nebo není zjevně bezdůvodná.
(4)
Pro účely tohoto zákona se osobní péče o dítě považuje vždy za zjevně bezdůvodnou, pokud
a)
o dítě může osobně pečovat některý z rodičů nebo poručník,
b)
o péči o dítě bylo rozhodnuto a nedošlo k podstatné změně poměrů,
c)
je jí sledován nepoctivý úmysl,
d)
jde o péči osobyosoby, která dítě protiprávně zadržuje, nebo
e)
je zjevným zneužitím práva.
§ 16b
Souhlas s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v ústavních zařízeních
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhoduje na základě žádosti o vydání souhlasu s
a)
poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42a,
b)
prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen „smlouva o poskytování ochrany a pomoci“) podle § 42a odst. 4,
c)
poskytováním sociální služby dítěti do 15 let věku v domově pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona o sociálních službách na základě smlouvy.
(2)
Žádost o vydání souhlasu podle
a)
odstavce 1 písm. a) a c) musí být podána nejpozději třetí pracovní den následující po dni přijetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do domova pro osoby se zdravotním postižením,
b)
odstavce 1 písm. b) musí být podána nejpozději třetí pracovní den následující po dni, ke kterému byl uzavřen dodatek o prodloužení smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, ne však později než poslední den trvání původního závazku z prodlužované smlouvy o poskytování ochrany a pomoci.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá souhlas podle odstavce 1 písm. a) a b), je-li zde důvod, pro který je poskytována ochrana a pomoc dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1.
(4)
Souhlas podle odstavce 1 písm. a) a b) se vydává na dobu, na kterou lze uzavřít smlouvu o poskytování ochrany a pomoci podle § 42a odst. 4. Je-li to v zájmu dítěte, lze souhlas vydat na dobu kratší.
(5)
Změní-li se po vydání souhlasu podle odstavce 1 podstatným způsobem okolnosti rozhodné pro jeho vydání, zejména poměry na straně dítěte, rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítětejiných osob odpovědných za výchovu dítěte, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zahájí z moci úřední řízení o zrušení souhlasu. V tomto řízení posoudí, zda trvá důvod pro poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1 nebo poskytování sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona o sociálních službách.
§ 17
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
vykonává funkci opatrovníka a poručníka;14) může být ustanoven opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině,
b)
vykonává poručenství jako veřejný poručník do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce15).
HLAVA III
ČINNOST ORGÁNŮ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY PŘI SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO VÝCHOVY JINÉ OSOBY ODPOVĚDNÉ ZA VÝCHOVU DÍTĚTE
§ 19
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen
a)
poskytovat soudu součinnost při zjišťování místa pobytu rodiče pro potřeby udělení souhlasu rodiče k osvojení dítěte,
b)
poučit rodiče o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě, a to bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc anebo po předání dítěte do náhradní péče fyzické osoby. Poučení musí být poskytnuto ve všech případech, kdy se dítě nachází mimo péči rodiče; poučení se nevyžaduje, jestliže rodič opustil místo, kde se dříve zdržoval, aniž sdělil, kde se nyní zdržuje, a nepodařilo se ani za 3 měsíce zjistit místo, kde se rodič zdržuje,
c)
poskytnout rodiči spolu s poučením o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě poradenství a pomoc v rozsahu stanoveném v § 11 odst. 1 písm. f),
d)
vykonávat na žádost soudu dohled nad úspěšností osvojení a podávat soudu na jeho žádost nebo i bez této žádosti zprávy o průběhu dohledu,
e)
přijímat oznámení soudu o udělení souhlasu rodiče s osvojením a informovat bezodkladně o této skutečnosti krajský úřad, pokud je dítě zařazeno v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může kdykoli v době, po kterou je dítě rozhodnutím soudu předáno do péče budoucího osvojitele, do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče, ověřit, zda nedošlo ke změně skutečností rozhodných pro osvojení dítěte nebo pro svěření dítěte do pěstounské péče, zejména zda jsou rodiče nebo jiné osoby dítěti blízké schopny a ochotny převzít dítě do své péče. Zjistí-li takové skutečnosti, podá návrh na zrušení rozhodnutí soudu. V případě, že došlo ke svěření dítěte po předchozím zprostředkování krajským úřadem, oznámí podání tohoto návrhu krajskému úřadu.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou přitom povinni navštěvovat v souladu se zájmy dítěte podle potřeby dítě a rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, a to
a)
nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů,
b)
nejméně jednou za 3 měsíce, nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče,
c)
nejméně jednou za 6 měsíců v ostatních případech.
HLAVA IV
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OSVOJENÍ A PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 19a
(1)
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče spočívá
a)
ve vyhledávání dětí uvedených v § 2 odst. 2, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení,
b)
ve vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny,
c)
v odborné přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny,
d)
ve výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte, jemuž se osvojení nebo pěstounská péče zprostředkovává, a v zajištění osobního seznámení se dítěte s touto osobou.
(2)
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče podle odstavce 1 písm. d) nesmí provádět jiné orgány, právnické nebo fyzické osoby, než jsou orgány sociálně-právní ochrany uvedené v § 4 odst. 1.
§ 20
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče orgány sociálně-právní ochrany
(1)
Osvojení nebo pěstounská péče v České republice a osvojení dětí z ciziny do České republiky se zprostředkuje jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo přijmout dítě do pěstounské péče (dále jen „žadatel“). Žádost občana České republiky nebo cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie57) nebo který má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo který podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky1a) přechodně pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu nejméně 365 dnů, se podává u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Zprostředkování
a)
osvojení a svěření dítěte do pěstounské péče v České republice zajišťují krajské úřady,
b)
osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo dětí z ciziny do České republiky zajišťuje Úřad.
(3)
Zprostředkování
a)
osvojení se neprovádí v případě,
1.
že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte předem s určením pro určitou osobu jako osvojitele,
2.
podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte, pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte, nebo
3.
podal-li návrh na osvojení příbuzný dítěte nebo jiná osoba blízká dítěti, u které není vyloučeno osvojení dítěte;
b)
pěstounské péče se neprovádí, podala-li návrh na svěření dítěte do pěstounské péče fyzická osoba dítěti příbuzná nebo fyzická osoba blízká dítěti nebo jeho rodině.
§ 21
Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností při zprostředkování osvojení a pěstounské péče
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyhledává děti uvedené v § 19a odst. 1 a fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny; tyto děti a osoby může vyhledávat a doporučit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností také obecobec a pověřené osoby. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností založí spisovou dokumentaci o dítěti podle odstavce 4 pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a na základě individuálního plánu ochrany dítěte; tuto spisovou dokumentaci založí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vždy po podání návrhu soudu podle § 14 odst. 1 písm. a) až f), i) a k) nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
(2)
V žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podané obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností žadatel uvede údaje a připojí doklady uvedené v odstavci 5 potřebné pro vedení spisové dokumentace.
(3)
Po obdržení žádosti obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádost na základě údajů v ní uvedených a připojených dokladů posoudí a žádost zamítne, pokud
a)
nejsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 1 a 3, nebo
b)
zjistí, že osoba, která žádá o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče dítěte s obvyklým bydlištěm v České republice, splňuje podmínku pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se nachází mimo území České republiky; zároveň jí sdělí, že žádost musí podat příslušnému orgánu státu, ve kterém má obvyklé bydliště.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci o dítěti uvedeném v § 19a odst. 1; spisová dokumentace obsahuje
a)
osobní údaje, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo trvalého pobytu nebo místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince1a);
b)
údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců, popřípadě prarodičů,
c)
doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení,
d)
rozhodnutí příslušných orgánů o výchově dítěte, bylo-li vydáno,
e)
vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a individuální plán ochrany dítěte.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci o žadateli; spisová dokumentace obsahuje
a)
žádost, ve které jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo trvalého pobytu nebo místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince1a);
b)
opis z evidence Rejstříku trestů23) vyžádaný obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup;
c)
doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů vydaný ve státech, ve kterých se žadatel zdržoval nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od dovršení patnáctého roku věku do podání žádosti; ustanovení § 27 odst. 3 se použije obdobně;
d)
zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem;
e)
údaje o ekonomických a sociálních poměrech;
f)
písemné vyjádření žadatele, zda
1.
souhlasí s tím, aby po uplynutí lhůty uvedené v § 22 odst. 8 písm. b) byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny,
2.
žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny;
g)
písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn
1.
zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování, zejména o tom, zda způsobem života bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné prostředí,
2.
kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci;
h)
písemný souhlas žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha, který žije s žadatelem v rodinné domácnosti, s účastí na přípravě fyzických osobosob k přijetí dítěte do rodiny;
i)
stanovisko obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče;
j)
vyjádření obecního úřadu, krajského úřadu, pověřené osobyosoby nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, který není příslušný k vedení spisové dokumentace o žadateli, pokud s nimi žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do pěstounské péče.
(6)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace o dítěti uvedeném v § 19a odst. 1 a spisové dokumentace o žadateli neprodleně krajskému úřadu.
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne o zastavení řízení o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, jestliže osoba, která o zprostředkování žádala,
a)
vezme svou žádost zpět před postoupením spisové dokumentace krajskému úřadu, nebo
b)
ani na výzvu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nesdělí údaje a nedoloží doklady potřebné pro vedení spisové dokumentace.
§ 22
Vedení evidence pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče krajským úřadem
(1)
Krajský úřad vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí uvedených v § 19a odst. 1 (dále jen „evidence dětí“) a evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny (dále jen „evidence žadatelů“).
(2)
Evidence dětí obsahuje
a)
kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 4;
b)
odborné posouzení podle § 27, je-li ho třeba s ohledem na
1.
věk dítěte,
2.
stanovisko odborného lékaře, nebo
3.
jiné vážné skutečnosti;
c)
vyjádření dítěte zajištěné krajským úřadem (§ 8 odst. 2);
d)
další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(3)
Evidence žadatelů obsahuje
a)
kopii spisové dokumentace podle § 21 odst. 5,
b)
odborné posouzení podle § 27,
c)
další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(4)
Pokud žadatel chce osvojit výlučně dítě z ciziny [§ 21 odst. 5 písm. f) bod 2], krajský úřad provede odborné posouzení podle § 27 a neprodleně zašle kopii údajů obsažených v evidenci žadatelů Úřadu k zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení z ciziny.
(5)
Krajský úřad řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče
a)
přeruší, je-li proti žadateli nebo proti jeho manželovi, druhovi, dítěti nebo jiné osobě tvořící s žadatelem společnou domácnost9b) vedeno trestní řízenítrestní řízení pro trestný čintrestný čin směřující proti životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čintrestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte, a to až do vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízenítrestním řízení,
b)
může přerušit, zjistí-li na straně žadatele důvody bránící jeho odbornému posouzení podle § 27, a to na nezbytně nutnou dobu.
(6)
Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatele do evidence žadatelů neprodleně po odborném posouzení žadatele podle § 27. Pokud krajský úřad v průběhu řízení zjistí závažné důvody, pro které nelze žadatele zařadit do evidence žadatelů, může rozhodnout o zamítnutí žádosti i před provedením odborného posouzení žadatele v rozsahu stanoveném v § 27. V rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů krajský úřad stanoví žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
(7)
Krajský úřad oznámí, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů,
a)
obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností,
b)
obecnímu úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo pověřené osobě, s nimiž žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, s výjimkou případu, kdy žadatel uzavřel dohodu s krajským úřadem, který rozhodl o zařazení žadatele do evidence žadatelů,
a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů.
(8)
Jestliže krajský úřad nezprostředkuje osvojení
a)
do 6 kalendářních měsíců ode dne zařazení dítěte do evidence dětí, nebo
b)
do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů,
zpřístupní údaje z těchto evidencí Úřadu pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině a současně zašle oznámení o těchto skutečnostech obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(9)
Krajský úřad postupuje
a)
podle odstavce 8 písm. a) pouze tehdy, pokud je ze všech okolností zřejmé, že dítěti nelze zprostředkovat pěstounskou péči ani osvojení v České republice, nebo nelze předpokládat, že by v budoucnu mohla převzít dítě do péče osoba dítěti příbuzná nebo jemu blízká; tyto skutečnosti je krajský úřad povinen odůvodnit, nebo
b)
podle odstavce 8 písm. b) pouze tehdy, pokud žadatel vyjádřil souhlas podle § 21 odst. 5 písm. f) bodu 1.
(10)
Krajský úřad může zjistit kdykoliv v době, kdy je dítě vedeno v evidenci dětí nebo žadatel zařazen do evidence žadatelů, zda nedošlo ke změně skutečností rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, zejména je oprávněn provést nové odborné posouzení dítěte nebo žadatele podle § 27.
§ 24
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem
(1)
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče vyhledává krajský úřad pro děti vedené v evidenci tohoto krajského úřadu žadatele z evidence žadatelů vedené tímto krajským úřadem a z evidence žadatelů vedené jinými krajskými úřady. Krajský úřad při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče přihlíží k výsledkům odborného posouzení dítěte a žadatelů podle § 27, k vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a k plnění opatření vyplývajících z individuálního plánu ochrany dítěte.
(2)
Zjistí-li krajský úřad, že v jím vedené evidenci žadatelů, nebo v evidenci žadatelů, kterou vede jiný krajský úřad, je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, oznámí písemně tuto skutečnost
a)
žadateli,
b)
jinému krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo pověřené osobě, pokud s nimi žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do pěstounské péče,
c)
Úřadu, jde-li o dítě, které je i v evidenci dětí vedené Úřadem,
d)
obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, není-li tato povinnost splněna oznámením podle písmene b).
(3)
Na základě písemného oznámení krajského úřadu podle odstavce 2 písm. a) má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Žadatel má možnost seznámit se s dítětem a podat soudu návrh na předání dítěte do péče budoucího osvojitele, na svěření dítěte do péče před osvojením nebo na svěření dítěte do předpěstounské péče nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení krajského úřadu podle odstavce 2; tuto lhůtu může krajský úřad v odůvodněných případech prodloužit, nejvýše však o 30 dnů.
(4)
Krajský úřad může dávat podněty ke zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče i v případech, kdy jde o děti, které jsou v evidenci dětí vedené jiným krajským úřadem nebo Úřadem; tento jiný krajský úřad nebo Úřad jsou povinny se těmito podněty zabývat.
§ 24b
Přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče krajským úřadem
(1)
Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se přeruší, jestliže
a)
žadatel písemně o takové přerušení požádá, a to po dobu, kterou v žádosti označí, nebo
b)
žadateli bylo krajským úřadem podle § 24 odst. 2 písemně oznámeno, že v evidenci dětí je dítě, pro něž je vhodným osvojitelem nebo pěstounem, a to po dobu ode dne odeslání uvedeného písemného oznámení do dne, do něhož trvá zprostředkování krajským úřadem podle § 24 odst. 3, anebo do dne, kdy došlo k rozhodnutí o svěření dítěte do péče podle písmena c), nebo
c)
na základě rozhodnutí soudu bylo dítě předáno do péče budoucího osvojitele, svěřeno do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče, a to po dobu trvání této péče, nebo
d)
krajský úřad v době, kdy žadateli zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči podle § 24, zjistí podle § 22 odst. 10 závažné skutečnosti, které jsou překážkou zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(2)
O přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad rozhodnutí. Doba přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se nezapočítává do lhůt uvedených v § 22 odst. 8.
(3)
Žadatel je povinen v žádosti uvedené v odstavci 1 písm. a) uvést důvod, pro který žádá o přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Žadatel zasílá žádost krajskému úřadu. V případě přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče oznámí krajský úřad tuto skutečnost obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a Úřadu, jde-li o žadatele vedené Úřadem, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
(4)
Datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele, o svěření dítěte do péče před osvojením nebo o svěření dítěte do předpěstounské péče, je povinen pro účely přerušení zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče neprodleně oznámit
a)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností krajskému úřadu,
b)
krajský úřad bezodkladně poté, kdy mu toto datum sdělil obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, Úřadu, jsou-li děti nebo žadatelé vedeni v evidenci Úřadu.
§ 24c
Vyřazení z evidence dětí nebo evidence žadatelů vedené krajským úřadem
(1)
Krajský úřad
a)
vyřadí dítě z jím vedené evidence dětí
1.
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, nebo
2.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči,
b)
vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů
1.
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření dalšího dítěte do pěstounské péče,
2.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči,
3.
poruší-li žadatel závažným způsobem povinnost sdělovat změny v údajích rozhodných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, nebo
4.
požádá-li o to žadatel,
c)
může vyřadit žadatele z jím vedené evidence žadatelů, jestliže se bez vážného důvodu nezúčastnil přípravy k přijetí dítěte do rodiny, i když byl k účasti na této přípravě vyzván.
(2)
O vyřazení žadatele z evidence žadatelů vydá krajský úřad rozhodnutí jen v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) bodech 2 a 3 a odstavci 1 písm. c). V ostatních případech krajský úřad žadatelům vyřazení z evidence písemně oznámí.
(3)
Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jinému krajskému úřadu, obecnímu úřadu nebo pověřené osoběosobě uvedené v § 21 odst. 5 písm. j).
(4)
Datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povinen pro účely vyřazení žadatele z evidence oznámit krajskému úřadu.
(5)
Osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče, jehož zprostředkování bylo zajištěno krajským úřadem, je krajský úřad povinen bez zbytečného odkladu oznámit Úřadu.
§ 24d
Postup ministerstva při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče
(1)
Ministerstvo je oprávněno podávat podněty krajskému úřadu a Úřadu ke zprostředkování osvojení a pěstounské péče; krajský úřad nebo Úřad je povinen ministerstvo vyrozumět o tom, jak s podnětem naložil.
(2)
Krajský úřad je povinen umožnit ministerstvu za účelem kontroly přístup do evidence dětí nebo evidence žadatelů pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče.
§ 25
Zprostředkování osvojení Úřadem
(1)
Úřad vede pro účely zprostředkování osvojení evidenci
a)
dětí uvedených v § 2 odst. 2 vhodných k osvojení v cizině,
b)
dětí vhodných k osvojení v České republice, které nemají na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani nejsou oprávněny podle zvláštního právního předpisu2) trvale pobývat na území České republiky,
c)
žadatelů vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu b),
d)
fyzických osob vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu a), pokud tyto osoby nemají na území České republiky povolen trvalý pobyt, nepobývají přechodně na území České republiky po nepřetržitou dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani nejde o cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie57).
(2)
Děti uvedené
a)
v odstavci 1 písm. a) jsou vedeny v evidenci na základě oznámení krajského úřadu (§ 22 odst. 8),
b)
v odstavci 1 písm. b) jsou zařazovány do evidence na základě oznámení státních orgánů České republiky nebo státních orgánů nebo jiných organizací cizího státu řádně pověřených ve svém státě výkonem povinností při mezinárodním osvojení. Těmto orgánům nebo organizacím Úřad oznamuje zařazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) do evidence.
(3)
Žadatelé uvedení v odstavci 1 písm. c) a fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. d) jsou zařazováni do evidence na základě rozhodnutí Úřadu. Do evidence nelze zařadit osobu vhodnou stát se osvojitelem dětí uvedených v odstavci 1 písm. b), jestliže sice splňuje podmínku pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se prokazatelně nachází mimo území České republiky.
(4)
Úřad vyřadí z evidence
a)
žadatele nebo osobuosobu uvedenou v odstavci 1 písm. d), došlo-li ke zprostředkování osvojení, a to ke dni rozhodnutí o osvojení;
b)
žadatele nebo osobu uvedenou v odstavci 1 písm. d),
1.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze osvojení zprostředkovat,
2.
poruší-li žadatel nebo uvedená osoba závažným způsobem povinnost sdělovat údaje rozhodné pro tuto evidenci, nebo
3.
požádají-li o to žadatel nebo uvedená osoba;
c)
dítě,
1.
na základě rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské péče,
2.
zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, nebo
3.
požádá-li o to orgán nebo organizace podle odstavce 2 písm. b).
(5)
Úřad vydá rozhodnutí o vyřazení z evidence jen v případech žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d), nejde-li o vyřazení z evidence proto, že bylo rozhodnuto o osvojení. Úřad zasílá krajskému úřadu rozhodnutí o vyřazení žadatelů a osob uvedených v odstavci 1 písm. d); oznámení o vyřazení dítěte uvedeného v odstavci 1 písm. b) zasílá Úřad orgánům nebo organizacím uvedeným v odstavci 2 písm. b) a krajskému úřadu.
(6)
Pro vedení evidence, jde-li o dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo jde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. c), platí přiměřeně § 22 odst. 2, 3, 6 a 10.
(7)
Úřad přeruší zprostředkování osvojení po doby uvedené v § 24b odst. 1, jde-li o děti, které jsou vedeny také v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny nebo evidenci dětí vhodných k osvojení v České republice [odstavec 1 písm. a) a b)], nebo jde-li o žadatele uvedené v odstavci 1 písm. c).
(8)
Pro účely vedení evidence Úřadem je krajský úřad povinen
a)
na žádost Úřadu zjistit potřebné údaje a doplnit spisovou dokumentaci o dítěti vhodném k osvojení v cizině nebo o žadateli vhodném stát se osvojitelem dítěte z ciziny,
b)
na žádost Úřadu prošetřit poměry, v nichž dítě žije, jde-li o dítě, které bylo v České republice osvojeno na základě zprostředkování osvojení z ciziny nebo které má být z ciziny osvojeno a nachází se v České republice v péči budoucích osvojitelů,
c)
neprodleně oznámit Úřadu datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení dítěte.
(9)
Osvojení dítěte do ciziny je Úřad povinen oznámit
a)
obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností,
b)
matričnímu úřadu příslušnému podle zvláštního právního předpisu23a),
c)
krajskému úřadu, na základě jehož oznámení Úřad do evidence dítě zařadil.
§ 26
Pro zprostředkování osvojení Úřadem, jde-li o osvojení v České republice, platí § 24 odst. 1 a 3 přiměřeně.
§ 27
Odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče
(1)
Odborné posouzení pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče zahrnuje
a)
posouzení dítěte a žadatele podle odstavce 2,
b)
zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu (§ 11 odst. 2),
c)
vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte svěřovaného do pěstounské péče do rodiny, jsou-li takového vyjádření schopny s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost,
d)
posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny,
e)
zjištění bezúhonnostibezúhonnosti žadatele, jeho manžela, druha, dítěte a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost; za bezúhonného se pro tyto účely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, který směřoval proti životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čintrestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte,
f)
u žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu posouzení schopnosti pečovat o děti vyžadující speciální péči a schopnost spolupráce s rodiči těchto dětí.
(2)
Pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče se
a)
u dětí
1.
posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, včetně jeho specifických potřeb a nároků, sociální prostředí, ze kterého dítě pochází, jakož i jeho statusová práva, a etnické, náboženské a kulturní prostředí dítěte,
2.
posuzuje vhodnost náhradní rodinné péče a jejích forem;
b)
u žadatelů posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, sociální prostředí, zvláště bydlení a domácnost, etnické, náboženské a kulturní prostředí žadatele, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.
Posouzení krajský úřad provede do 30 dnů ode dne zjištění všech potřebných skutečností.
(3)
Za účelem zjištění bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 písm. e) si orgán sociálně-právní ochrany vyžádá podle zvláštního právního předpisu28a) opis z evidence Rejstříků trestů nebo doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů vydávaný ve státech, ve kterých se žadatel, jeho manžel, druh, dítě a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost zdržovali nepřetržitě déle než 3 měsíce v době od dovršení patnáctého roku věku do podání žádosti; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. V případě, že cizí stát opis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nevydává, odmítá jej žadateli vydat nebo je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou, může žadatel doklad takového státu nahradit svým čestným prohlášením. Žádost o opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříků trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Odborné posuzování provádí krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem.
(5)
Krajský úřad je oprávněn vyzvat žadatele a fyzické osoby uvedené v § 25 odst. 1 písm. d) k osobnímu jednání za účelem posouzení jejich předpokladů a skutečností rozhodných pro svěření dítěte. Krajský úřad přitom spolupracuje s obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností, obcemiobcemi, poskytovateli zdravotních služeb a školskými zařízeními i dalšími odbornými zařízeními, pověřenými osobami a s odborníky pro otázky výchovy a péče o dítě.
(6)
Zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu mohou za účelem přípravy podkladů pro odborné posouzení podle odstavce 2 navštívit dítě nebo pozvat dítě k jednání, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem. Právnické nebo fyzické osoby, u nichž se dítě nachází, jsou povinny tuto návštěvu, účast dítěte na uvedeném jednání a posouzení dítěte umožnit.
(7)
Pro zpracování vyjádření krajského úřadu podle § 18 platí odstavce 2 až 6 přiměřeně.
(8)
Pro účely odvolacího řízení je ministerstvo oprávněno provést nové odborné posouzení žadatele.
HLAVA V
PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU
§ 27a
(1)
Krajský úřad vede pro účely zajištění pěstounské péče pro dítě na přechodnou dobu evidenci osob, které mohou pěstounskou péči po přechodnou dobu vykonávat. Do evidence se osoby zařazují na základě žádosti podané u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen po doplnění žádosti o údaje a doklady uvedené v odstavci 3 neprodleně žádost postoupit krajskému úřadu.
(2)
Do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu, se zařazují osoby, které na základě odborného posouzení mají předpoklady pro výkon takové péče o dítě, a to zejména z hlediska krátkodobosti takové péče a péče o dítě krátce po jeho narození.
(3)
Evidence obsahuje
a)
žadatelovy osobní údajeosobní údaje uvedené v § 21 odst. 5 písm. a),
b)
doklady uvedené v § 21 odst. 5 písm. b) až e) a h),
c)
písemný souhlas s tím, že krajský úřad je oprávněn kdykoliv
1.
zjišťovat další údaje potřebné pro zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu,
2.
zjišťovat, zda nedošlo ke změně skutečností uvedených v žádosti,
d)
stanovisko obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností k žádosti o zařazení žadatele do evidence,
e)
stejnopis správního rozhodnutí podle § 47b s vyznačením právní moci nebo stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b,
f)
údaje o charakteristice a počtu dětí, kterým je osoba v evidenci schopna poskytovat pěstounskou péči na přechodnou dobu.
(4)
Odborné posouzení žadatele se provede na základě žádosti podané podle odstavce 3; pro odborné posouzení žadatele platí § 27 obdobně.
(5)
Krajský úřad rozhodne o zařazení žadatele do evidence uvedené v odstavci 1 a o jeho vyřazení z této evidence nebo o tom, že žadatel do této evidence zařazen nebyl. Opis rozhodnutí uvedeného v předchozí větě zašle krajský úřad obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Pro vedení evidence, zařazení žadatele do evidence, přerušení vedení v evidenci a vyřazení z evidence se použijí § 22 až 24c obdobně.
(6)
Krajský úřad předá opis seznamu osob zařazených do evidence osob, které mohou po přechodnou dobu vykonávat pěstounskou péči, a to včetně údajů uvedených v odstavci 3, obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu. Krajský úřad je povinen tento seznam bezodkladně doplňovat na základě změn, ke kterým v evidenci podle odstavce 1 došlo, a toto doplnění sdělit také uvedeným obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností.
(7)
Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám v evidenci, a to na
a)
dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat,
b)
dobu, po jejímž uplynutí může matka dát souhlas k osvojení nebo po kterou může rodič souhlas k osvojení dítěte odvolat, nebo
c)
dobu do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu rodičů k osvojení není třeba.
(8)
Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 7, je soud povinen nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumat, zda důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, stále trvají. Za tím účelem si vyžaduje zejména zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany. Soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 7.
(9)
Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče podle věty první u sourozence, který byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž pěstounovi svěřen jako poslední.
(10)
Osoba v evidenciOsoba v evidenci zajišťuje neodkladnou péči o dítě též na žádost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností v případech podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 a § 37 odst. 1, a to zpravidla po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností na nařízení předběžného opatření13).
HLAVA VI
ÚSTAVNÍ VÝCHOVA A OCHRANNÁ VÝCHOVA
§ 28
Po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sjedná dobu a místo přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy, které je označeno v rozhodnutí soudu; přitom vyzve rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, aby dítě ve stanoveném termínu předali určenému zařízení, popřípadě s jejich souhlasem může zabezpečit umístění sám. Je-li po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy nezbytné přemístit dítě ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, sjedná obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dobu přijetí dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy, které je označeno v rozhodnutí soudu. Převoz dítěte zabezpečí příslušné zařízení pro výkon ústavní výchovy ve spolupráci se zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém se dítě nachází. Nepodrobí-li se rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte rozhodnutí soudu, podá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností soudu návrh na výkon rozhodnutí.24)
§ 29
Sledování výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností sleduje dodržování práv dítěte v ústavních zařízeníchústavních zařízeních; sleduje zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízeníústavním zařízení, zjišťuje, jak se vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností působí k tomu, aby byli v ústavním zařízeníústavním zařízení sourozenci umístěni společně společně; to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let, ledaže je společné umístění se sourozenci v nejlepším zájmu dítěte do dovršení 3 let z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.
(2)
Zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je povinen
a)
nejméně jednou za 3 měsíce navštívit dítě, které bylo do péče ústavního zařízeníústavního zařízení svěřeno rozhodnutím soudu nebo kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení,
b)
nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče dítěte, které bylo do péče ústavního zařízeníústavního zařízení svěřeno rozhodnutím soudu nebo kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení,
c)
navštívit dítě uvedené v § 10a odst. 1 bezodkladně poté, kdy se o něm dozví, a dále podle potřeb dítěte.
(3)
Zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je oprávněn hovořit s dítětem bez přítomnosti dalších osob, zejména zaměstnanců ústavního zařízení, a má právo nahlížet do dokumentace, kterou ústavní zařízení o dítěti vede.
(4)
Zjistí-li zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu, že ústavní zařízení porušilo povinnosti vyplývající z tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a zřizovateli tohoto ústavního zařízení, popřípadě orgánu, který je zřizovateli nadřízen, a soudu, který nařídil ústavní výchovu, uložil ochrannou výchovu nebo ochranné léčení ústavní; tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu.6)
(5)
Jestliže zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu oznámil porušení povinnosti ústavním zařízením, sleduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, zda došlo k odstranění zjištěných nedostatků, a působí k přijetí potřebných opatření vedoucích k nápravě.
(6)
Ústavní zařízení jsou povinna
a)
zajistit zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností přístup do ústavního zařízení a poskytnout mu potřebné listiny, doklady nebo zprávy vztahující se k dítěti a jeho rodičům, pokud je ústavní zařízení má k dispozici,
b)
umožnit styk zaměstnance obceobce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností s dítětem, kterému byla nařízena ústavní výchova, uložena ochranná výchova nebo ochranné léčení ústavní,
c)
oznamovat neprodleně obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností děti, které přicházejí v úvahu jako vhodné k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče,
d)
odeslat neprodleně písemné podání dítěte adresované soudu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, jinému státnímu orgánu nebo pověřené osobě bez kontroly jeho obsahu,
e)
vyžádat si písemný souhlas obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností k pobytu dítěte podle § 30,
f)
informovat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o nadcházejícím propuštění dítěte z ústavního zařízení,
g)
informovat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a soud, který dítěti nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu, o útěku dítěte z ústavního zařízení a o přemístění dítěte do jiného ústavního zařízení.
(7)
Ústavní zařízeníÚstavní zařízení uvedené v odstavci 1 může navštívit také zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo zaměstnanec státu zařazený k výkonu práce v ministerstvu. Pro zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu nebo zaměstnance státu zařazeného k výkonu práce v ministerstvu platí obdobně odstavce 3 až 6.
§ 30
Pobyt dítěte mimo ústav
(1)
Ředitel ústavního zařízení může jen po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností povolit dítěti, které je v ústavním zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, pobyt u rodičů, popřípadě jiných fyzických osob, a to nejvýše v rozsahu 30 kalendářních dnů při prvním pobytu u těchto osob. Tato doba, s výjimkou případů, kdy byla na základě rozhodnutí soudu uložena ochranná výchova, může být prodloužena, jde-li o pobyt u těchto osob, na základě písemného souhlasu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Písemný souhlas obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 1 musí obsahovat určení osob, u nichž bude dítě pobývat, délku pobytu dítěte mimo ústav, na kterou se souhlas vydává, a místo pobytu dítěte.
(3)
Při vydávání písemného souhlasu s pobytem dítěte mimo ústav podle odstavce 1 obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přihlíží zejména k rodinnému a sociálnímu prostředí, v němž bude dítě pobývat, a individuálnímu plánu ochrany dítěte, je-li zpracován. V případě pobytu dítěte u jiných fyzických osob než rodičů, prarodičů nebo sourozenců, posuzuje se jejich bezúhonnostbezúhonnost podle § 27 odst. 1 písm. e). Pro účely vydání souhlasu může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností požádat krajský úřad o odborné posouzení fyzické osoby jiné než rodiče, u níž má dítě pobývat. Pro odborné posouzení platí § 27 přiměřeně. Za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti takové osoby si může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vyžádat podle zvláštního právního předpisu28a) výpis z evidence Rejstříku trestů; o skutečnosti, že si vyžádal výpis z evidence Rejstříku trestů, tuto osobu bez zbytečného odkladu vyrozumí. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Krajský úřad je povinen odborné posouzení jiné fyzické osoby podle odstavce 3 provést.
(5)
Je-li místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob, u nichž má dítě pobývat, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydat písemný souhlas podle odstavce 1 jen na základě vyjádření jiného příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností [§ 61 odst. 3 písm. c)].
HLAVA VII
Sociální kuratela pro děti a mládež
§ 31
(1)
Péče o děti uvedené zejména v § 6 písm. c) a d) je obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností zabezpečována prostřednictvím sociální kurately pro děti a mládež (dále jen „sociální kuratela“); sociální kuratela spočívá v provádění opatření směřujících k odstranění, zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte.
(2)
Sociální kuratelu vykonává kurátor pro děti a mládež, který je zaměstnancem obceobce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
§ 32
Sociální kuratela zahrnuje
a)
účast na přestupkovém nebo trestním řízenítrestním řízení vedeném proti mladistvému a na řízení o činech jinak trestných u dětí mladších 15 let podle zvláštního právního předpisu29),
b)
návštěvy dětí s uloženým ochranným léčením ústavním, dětí v zabezpečovací detenci, dětí s uloženou ochrannou výchovou, dětí vzatých do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodičů těchto dětí,
c)
spolupráci s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to zejména při zjišťování poměrů mladistvého pro účely trestního řízenítrestního řízení a u dětí mladších 15 let pro účely řízení o činech jinak trestných, a při výkonu opatření uložených dítěti nebo mladistvému podle zvláštního právního předpisu29),
d)
pomoc dětem uvedeným v písmenu b) po propuštění z ochranné výchovy, ochranného léčení ústavního, zabezpečovací detence a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s cílem obnovit jejich narušené sociální vztahy, jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a zamezit opakování protiprávní činnosti,
e)
zajištění návazné péče dětem uvedeným v písmenu b) i po dosažení zletilosti, zejména dojde-li k prodloužení ochranné výchovy; při zajištění návazné péče je kurátor pro děti a mládež povinen spolupracovat zejména s obcemiobcemi, s krajskou pobočkou Úřadu práce, s poskytovateli sociálních služeb a zařízeními pro výkon ochranné výchovy,
f)
spolupráci s Policií České republiky a s obecní policií při plnění jejich úkolů podle zvláštních právních předpisů.
§ 34
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností spolupracuje s věznicemi32) při řešení sociálních a výchovných problémů dětí uvedených v § 6.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností se na žádost vyjadřuje podle zvláštního právního předpisu33)
a)
k formě a obsahu přípravy dítěte na budoucí povolání zabezpečovaného věznicí,
b)
zda je ve prospěch dítěte, aby o něj odsouzená nebo obviněná žena ve věznici pečovala, a
c)
k prodloužení doby přerušení výkonu trestu odnětí svobody odsouzené ženě, je-li důvodem návštěva dítěte.
(3)
Zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je povinen alespoň jednou za 3 měsíce navštívit dítě,
a)
které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a projednat s ním zejména možnost zaměstnání nebo přípravy na budoucí povolání nebo zaměstnání po ukončení výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody,
b)
o něž ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná žena.
(4)
Zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností je při návštěvě ve věznici oprávněn nahlížet do dokumentace vztahující se k přípravě odsouzeného mladistvého na budoucí povolání, k dítěti, o něž ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná žena, a k péči této ženy o dítě.
(5)
Věznice32) jsou povinny zajistit zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu přístup do věznice, umožnit nahlížení do dokumentace podle odstavce 4 a umožnit styk tohoto zaměstnance s dítětem, které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a s dítětem, o něž ve věznici pečuje žena odsouzená k trestu odnětí svobody nebo žena ve výkonu vazby. Věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence jsou povinny informovat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o nástupu dítěte do výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, a o tom, kdy bude dítě z výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo z výkonu zabezpečovací detence propuštěno.
HLAVA VIII
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA VE VZTAHU K CIZINĚ
§ 35
(1)
Úřad zajišťuje sociálně-právní ochranu ve vztahu k cizině, jde-li o
a)
děti uvedené v § 2 odst. 2,
b)
děti, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,
c)
děti, které nejsou občany České republiky a nemají na jejím území povolen trvalý pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani se na jejím území nezdržují, jestliže jejich rodiče nebo jiné fyzické osoby mající vůči těmto dětem vyživovací povinnost se zdržují v České republice.
(2)
Při zajišťování sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině Úřad
a)
vykonává funkci přijímacího a odesílajícího orgánu a funkci ústředního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie73), podle mezinárodní smlouvy a pro účely prohlášení o vzájemnosti,
b)
vykonává funkci opatrovníka dítěte v řízeních se vztahem k cizině,
c)
vyžaduje od příslušných orgánů a dalších právnických a fyzických osob na žádost rodičů žijících v České republice nebo orgánů sociálně-právní ochrany zprávy o poměrech dětí, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,
d)
zprostředkuje zaslání osobních dokladů a jiných listin do ciziny a opatřuje doklady a jiné listiny z ciziny,
e)
spolupracuje se státními orgány nebo jinými organizacemi cizího státu obdobnými Úřadu, pokud jsou řádně pověřeny ve svém státě k činnostem sociálně-právní ochrany, a je-li to účelné, také s dalšími orgány, zařízeními a právnickými osobami,
f)
pomáhá pátrat po rodičích dítěte, pokud rodiče nebo jeden z nich žijí v cizině, rodinných příslušnících a osobách povinných výživou, zjišťovat majetkové a výdělkové poměry pro stanovení výživného, zprostředkovává podávání návrhů směřujících k zabezpečení plnění vyživovací povinnosti, a to zejména návrhů na úpravu vyživovací povinnosti, výchovy a určení otcovství,
g)
pro účely osvojení v cizině a pro účely osvojení dítěte z ciziny zjišťuje, v jakém sociálním prostředí a v jakých rodinných poměrech dítě žije,
h)
plní úkoly vyplývající ze zprostředkování osvojení a jedná s příslušnými orgány, fyzickými a právnickými osobami, vyžaduje-li to plnění úkolů vyplývajících pro Úřad z tohoto zákona,
i)
dává souhlas k osvojení dítěte do ciziny,
j)
pomáhá pátrat po rodinných příslušnících dítěte, které podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu a na území České republiky se nachází bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě svého posledního bydliště34a).
k)
vydává souhlas s umístěním dítěte pro účely postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie74),
l)
zajišťuje překlady listin potřebných pro výkon působnosti v sociálně-právní ochraně podle mezinárodních smluv a přímo použitelných předpisů Evropské unie,
m)
podává žádost o vložení, aktualizaci a výmaz záznamu o dítěti, kterému je třeba zabránit ve vycestování, do Schengenského informačního systému82).
(3)
K předání nebo předávání osobních údajůosobních údajů Úřadem do jiných států se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajůosobních údajů podle zvláštního právního předpisu.34b)
(4)
Pro výkon působnosti Úřadu podle odstavce 2 písm. f) jsou příslušné orgány a další fyzické a právnické osobyosoby povinny poskytnout Úřadu v potřebném rozsahu požadovanou součinnost, přičemž platí přiměřeně ustanovení exekučního řádu o součinnosti třetích osobosob59).
(5)
Pro výkon působnosti Úřadu podle odstavce 2 písm. m) poskytnou soudy, které rozhodly o zákazu vycestování či jiném opatření k předcházení únosu dítěte nebo o zrušení těchto rozhodnutí, Úřadu v potřebném rozsahu požadovanou součinnost, zejména poskytnou údaje nezbytné pro vložení, změnu, doplnění nebo výmaz záznamu v Schengenském informačním systému.
§ 35a
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydává zákonnému zástupci dítěte nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte pro účely uplatňování nároků dítěte na výživné vůči povinné osobě žijící v cizině potvrzení o tom, že dítě je naživu a nachází se v péči zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; potvrzení vydává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.
§ 36
Zajišťování návratu dětí nacházejících se v cizině bez doprovodu
(1)
Zastupitelský úřad České republiky je povinen oznámit
a)
obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, nebo
b)
ministerstvu, není-li místo trvalého pobytu tohoto dítěte na území České republiky známo,
že se na území cizího státu nachází dítě uvedené v § 2 odst. 2 bez doprovodu rodičů nebo jiné osoby odpovědné za dítě, a zajistit návrat dítěte na území České republiky; současně sdělí, kdy, v jakém místě a kým bude dítě dopraveno na území České republiky.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen učinit opatření potřebná pro převzetí dítěte a současně sdělit zastupitelskému úřadu, kým bude dítě na území České republiky při návratu převzato; může též dohodnout, že dítě bude převzato v cizině.
(3)
Převzít dítě při jeho návratu je povinen
a)
rodič dítěte nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte; jestliže nejsou schopni nebo ochotni dítě převzít, převezme je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností,
b)
zařízení příslušné podle zvláštního právního předpisu k přijetí dítěte na útěku,35) jde-li o dítě, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova.
(4)
Náklady související s převzetím dítěte na území České republiky hradí
a)
rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte, která je povinna dítě převzít,
b)
ústavní zařízení uvedené v odstavci 3 písm. b), nebo
c)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v případě, že náklady nebyly rodičem, jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte nebo ústavním zařízením uhrazeny. V těchto případech může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností požadovat úhradu těchto nákladů po uvedených osobách nebo zařízení.
(5)
Jde-li o případ uvedený v odstavci 1 písm. b), určí ministerstvo, který obecní úřad obceobce s rozšířenou působností učiní opatření podle odstavců 2 až 4.
HLAVA IX
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
§ 37
(1)
Obecní úřad je povinen učinit opatření k ochraně života a zdraví a zajistit uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotních služeb28) dítěti uvedenému v § 2 odst. 3, ocitlo-li se takové dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny.
(2)
O opatřeních uvedených v odstavci 1 uvědomí obecní úřad neprodleně obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který je povinen učinit další nezbytná opatření směřující k ochraně dítěte, a uvědomit, je-li to možné, o této skutečnosti neprodleně zastupitelský úřad státu, jehož je dítě občanem; současně je povinen projednat s ním způsob spojení dítěte s rodiči nebo jinými osobami za dítě odpovědnými. O skutečnostech uvedených ve větě první obecní úřad obceobce s rozšířenou působností informuje Úřad.
(3)
Nezbytnými opatřeními, která obecní úřad obceobce s rozšířenou působností učiní, jsou zejména
a)
podání návrhu na nařízení předběžného opatření,13)
b)
podání návrhu na ustanovení poručníka nebo opatrovníka dítěte,
c)
podání návrhu na ústavní výchovu dítěte,37)
d)
zprostředkování umístění dítěte v azylovém zařízení.
HLAVA X
KOMISE PRO SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANU DĚTÍ A PORADNÍ SBORY
§ 38
(1)
Starosta obceobce s rozšířenou působností může zřídit jako zvláštní orgán obceobce38) komisi pro sociálně-právní ochranu dětí (dále jen „komise“).
(2)
Komise
a)
navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí a zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině,
b)
doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, a připravuje programy péče o problémové skupiny dětí,
c)
na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska,
d)
koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Starosta obceobce s rozšířenou působností jmenuje a odvolává předsedu komise, jeho zástupce a ostatní členy komise z členů obecních zastupitelstev a fyzických osob, které spolupůsobí při sociálně-právní ochraně, zejména pedagogických pracovníků, psychologů, zdravotnických pracovníků, zástupců pověřených osob (§ 48), občanských sdružení, církví a jiných právnických nebo fyzických osob. U předsedy komise se nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Tajemníkem komise je zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu na úseku sociálně-právní ochrany.
(4)
Komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda komise nebo jeho zástupce a nejméně další dva členové komise. Komise se usnáší většinou hlasů členů přítomných na jednání komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise, a není-li přítomen předseda, rozhoduje hlas jeho zástupce.
(5)
K jednání komise je možno podle potřeby přizvat
a)
dítě, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem, spolu s rodiči nebo jinými fyzickými osobami odpovědnými za jeho výchovu;
b)
rodiče dítěte nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte;
c)
zástupce
1.
poskytovatele zdravotních služeb, školy, kterou dítě navštěvuje, školského nebo ústavního zařízení nebo jiného zařízení,
2.
zaměstnavatele dítěte nebo právnické osoby, u které se dítě připravuje na budoucí povolání,
3.
pověřených osob,
4.
občanských sdružení, církví a dalších právnických osob;
d)
fyzické osoby, pokud jsou
1.
zřizovateli škol nebo jiných zařízení uvedených v písmenu c) bodu 1,
2.
zaměstnavateli dětí nebo se u nich dítě připravuje na budoucí povolání,
3.
pověřenými osobami;
e)
soudce;
f)
státní zástupce;
g)
jiné fyzické osoby;
je-li to účelné k objasnění rozhodujících skutečností.
(6)
Osoby uvedené v odstavci 5 písm. c) až g) se přizvou k jednání vždy, jestliže daly k tomuto jednání podnět.
(7)
Účast členů komise a osob uvedených v odstavci 5 na jednání komise je jiným úkonem v obecném zájmu39), při němž náleží členům komise a osobám uvedeným v odstavci 5 písm. c) až g) náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku. Náhradu hotových výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Pro náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku se použije obdobně úprava hotových výdajů a ušlého výdělku, které hradí správní orgán osobám podle správního řádu83).
§ 38a
(1)
Hejtman kraje zřizuje k plnění úkolů kraje a krajského úřadu na úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor zejména
a)
spolupracuje na vytváření programů a koncepcí kraje v oblasti zajištění a rozvoje služeb pro rodiny s dětmi, náhradní rodinné péče, prevence sociálně patologických jevů a vytváření předpokladů pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí,
b)
posuzuje záměry kraje na zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a jiných zařízení pro péči o děti,
c)
na žádost krajského úřadu posuzuje žádosti o změnu pověření nebo o vydání nového pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí v případě, že pověřená osoba chce na území kraje zřídit nové zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo jiné pracoviště téhož zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
d)
na žádost krajského úřadu projednává a posuzuje další otázky spojené s plněním úkolů krajského úřadu podle tohoto zákona a s výkonem sociálně-právní ochrany na území kraje.
(2)
Hejtman kraje jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který vykonává činnost na úseku sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru. U předsedy poradního sboru se nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany.
(3)
Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní ochrany. Zejména jde o odborníky z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupce obcíobcí, pověřených osob, poskytovatelů sociálních služeb, škol a školských zařízení, poskytovatelů zdravotních služeb, Policie České republiky, státních zastupitelství, zaměstnance krajského úřadu a obecního úřadu obcíobcí s rozšířenou působností zařazené na úseku sociálně-právní ochrany. Poradní sbor má nejméně 5 členů. Pro jednání poradního sboru a způsob usnášení platí § 38 odst. 4 a 5 obdobně.
(4)
Pro účast členů na jednání poradního sboru a stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí krajský úřad.
§ 38b
(1)
Ministerstvo zřizuje k plnění úkolů ministerstva na úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor má nejméně 5 členů a je usnášeníschopný, jestliže je přítomna nadpoloviční většina členů.
(2)
Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec státu zařazený k výkonu práce v ministerstvu, který vykonává činnost v oblasti sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru.
(3)
Pro složení poradního sboru, jeho jednání a způsob usnášení platí § 38a odst. 3 obdobně. Pro účast členů na jednání poradního sboru platí § 38 odst. 5 obdobně a pro stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí ministerstvo.
ČÁST ČTVRTÁ
Některé služby sociálně-právní ochrany
§ 40
Odborné poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči
Odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče je poskytováno pověřenou osobou zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči, a to zejména v oblasti zprostředkování navazujících služeb, poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie, vzdělávání a pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů.
§ 41
Ochrana a pomoc dětem ohroženým násilím
(1)
Dětem podle § 6 písm. e) a g) se poskytuje ambulantní formou služba spočívající v ochraně a pomoci; účelem služby je prevence a zabránění násilí na dětech. Ochrana a pomoc se poskytuje též rodiči dítěte podle § 6 písm. e) a g), pokud se násilí na tomto dítěti nedopustil nebo pokud nespáchal trestný čintrestný čin podle § 6 písm. e) nebo není osobou, se kterou je vedeno trestní řízenítrestní řízení pro trestný čintrestný čin vůči tomuto dítěti.
(2)
Ochrana a pomoc podle odstavce 1 obsahuje tyto činnosti:
a)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
b)
sociálně terapeutické činnosti,
c)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
§ 42
(1)
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku (§ 15), jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Není-li dále stanoveno jinak, ochrana a pomoc se poskytuje po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí. Dítěti do dovršení 4 let věku se poskytuje ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 2 měsíců; to neplatí v případě dítěte do dovršení 4 let věku, u něhož je společné umístění se sourozenci v jeho nejlepším zájmu z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.
(2)
Ochrana a pomoc podle odstavce 1 se poskytuje v rozsahu těchto činností
a)
poskytnutí ubytování,
b)
poskytnutí stravy,
c)
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobuosobu,
d)
pomoc při osobní hygieně nebo zajištění podmínek pro osobní hygienu,
e)
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f)
zajištění výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností,
g)
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
h)
zajištění sociálně terapeutických činností,
i)
zajištění zdravotních služeb, psychologické a jiné obdobné péče.
(3)
Nezaopatřenému dítětiNezaopatřenému dítěti se v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytuje osobní vybaveníosobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby s přihlédnutím k jeho potřebám. Osobním vybavenímOsobním vybavením se rozumí zejména prádlo, šatstvo a obuv; některými službami se rozumí stříhání vlasů, holení a pedikúra.
(4)
Při poskytování pomoci a ochrany dítěti podle odstavce 1 je zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinno spolupracovat s rodinou dítěte a poskytovat této rodině pomoc při vyřizování a zajišťování záležitostí týkajících se dítěte, zajištovat členům rodiny dítěte terapii, nácvik rodičovských a dalších dovedností, které rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítětejiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nezbytně potřebuje pro péči o dítě a výchovu dítěte, a to v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte zpracovaným orgánem sociálně-právní ochrany.
§ 42a
Smlouva o poskytování ochrany a pomoci
(1)
O poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc uzavírá dítě s osobouosobou provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc smlouvu o poskytování ochrany a pomoci, která vyžaduje písemnou formu a obsahuje tyto náležitosti:
a)
bližší vymezení důvodů pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1,
b)
rozsah poskytování ochrany a pomoci, včetně způsobu zajištění zdravotních služeb a psychologické a jiné obdobné péče dítěti,
c)
místo a čas poskytování ochrany a pomoci,
d)
způsob a výši úhrady za poskytnutí ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s tím, že výše této úhrady může být sjednána nejvýše v částce podle § 42c, a způsob jejího vyúčtování; to neplatí, uzavírá-li smlouvu o poskytování ochrany a pomoci za dítě obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě, jemuž je ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytována na jeho žádost,
e)
prohlášení o zdravotním stavu dítěte a identifikační údaje zdravotní pojišťovny, u které je dítě pojištěno, jsou-li známy,
f)
výši přiznaného příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách65), má-li dítě na příspěvek na péči nárok,
g)
ujednání o dodržování vnitřních pravidel pro poskytování ochrany a pomoci dítěti,
h)
výpovědní důvody a výpovědní doby,
i)
dobu platnosti smlouvy,
j)
ujednání o kapesném, jde-li o nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě starší 7 let.
(2)
K ujednání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zkracujícím práva dítěte nebo rozšiřujícím jeho povinnosti oproti právům a povinnostem stanoveným pro výkon soudních rozhodnutí podle § 42aa a k ujednání doby platnosti smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, které přesahuje maximální možnou délku doby poskytování ochrany a pomoci dítěti podle odstavce 4 nebo § 42 odst. 1 věty třetí, se nepřihlíží.
(3)
K poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci se vyžaduje souhlas obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 16b, nejde-li o smlouvu o poskytování ochrany a pomoci uzavřenou za dítě obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(4)
Není-li dále stanoveno jinak, smlouvu o poskytování ochrany a pomoci lze uzavřít nejvýše na dobu 3 měsíců po sobě jdoucích. Trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci lze prodloužit nejvýše o další 3 měsíce po sobě jdoucí pouze se souhlasem obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo na základě dohody s ním, byla-li smlouva o poskytování ochrany a pomoci uzavřena za dítě obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Jde-li o dítě mladší 4 let věku, lze smlouvu o poskytování ochrany a pomoci uzavřít nejvýše na dobu 1 měsíce. Trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci lze prodloužit nejvýše o další měsíc pouze se souhlasem obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo na základě dohody s ním, byla-li smlouva o poskytování ochrany a pomoci uzavřena za dítě obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(6)
Po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci trvá závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu. Závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zaniká, není-li včas podána žádost o vydání souhlasu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 16b odst. 1, a to dnem následujícím po dni, kdy marně uplynula lhůta k podání takové žádosti podle § 16b odst. 2.
(7)
Závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci zanikne dnem následujícím po dni, kdy nabude právní moci
a)
rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci,
b)
rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání souhlasu s prodloužením trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nebo
c)
rozhodnutí o zrušení souhlasu podle § 16b odst. 5.
§ 42aa
Výkon soudních rozhodnutí v zařízení
(1)
V zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může být vykonáváno
a)
výchovné opatření podle § 13a,
b)
předběžné opatření podle § 924 občanského zákoníku, nebo
c)
ústavní výchova podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku.
(2)
Pro výkon rozhodnutí soudu podle odstavce 1 platí s ohledem na specifické potřeby svěřených dětí obdobně ustanovení zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních o
a)
právech a povinnostech dětí umístěných ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy,
b)
právu ředitele školského zařízení pro výkon ústavní výchovy
1.
povolit dítěti pobyt mimo zařízení,
2.
zakázat nebo přerušit návštěvu osobosob odpovědných za výchovu dítěte nebo jiných osobosob v takovém zařízení,
3.
být přítomen při otevření listovní nebo balíkové zásilky dítětem,
4.
převzít od dítěte do dočasné úschovy cenné předměty, peníze nebo předměty ohrožující výchovu, zdraví nebo bezpečnost dítěte,
5.
zastoupit dítě v běžných záležitostech,
c)
povinnosti ředitele školského zařízení pro výkon ústavní výchovy
1.
seznámit dítě s jeho právy a povinnostmi,
2.
dát příslušnému soudu podnět ke zrušení ústavní výchovy, pominuly-li důvody pro její nařízení,
3.
podat informace o dítěti zákonným zástupcům nebo opatrovníkovi a orgánu sociálněprávní ochrany na jejich žádost,
4.
projednat předem opatření zásadní důležitosti se zákonnými zástupci nebo opatrovníkem dítěte, nehrozí-li nebezpečí z prodlení,
5.
informovat o nadcházejícím propuštění dítěte ze zařízení příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností,
d)
nároku na kapesné a jeho výši.
(3)
Práva podle odstavce 2 písm. b) vykonává a povinnosti podle odstavce 2 písm. c) plní v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Nadřízeným správním orgánem ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc při rozhodování ve věcech podle odstavce 2 písm. b) je krajský úřad, v jehož obvodu je provozováno zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
§ 42ab
Základní provozní a personální standardy
(1)
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno poskytovat služby a zajistit jeho provoz nepřetržitě.
(2)
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může vykonávat činnost jen v objektu nebo prostorách, které umožňují přijetí dítěte, ubytování a přípravu dětí na školní vyučování, stravování, zájmovou a další činnost ve volném čase.
(3)
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nelze zřídit v budově nebo v jednom areálu společně s jiným ústavním zařízenímústavním zařízením.
(4)
Nejvyšší možná kapacita zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je 20 dětí. Tento počet může být překročen v případě, že toto zařízení je umístěno ve více budovách, v případě, že do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc budou svěřeni sourozenci, a v případě poskytování ochrany a pomoci dítěti v případech podle § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1 po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností na vydání předběžného opatření13).
(5)
Počet dětí umístěných v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesmí přesáhnout nejvýše přípustnou kapacitu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanovenou v rozhodnutí o pověření k výkonu činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno.
(6)
Jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může současně zajišťovat osobní péči nejvýše o 4 děti svěřené do péče tohoto zařízení. V případě sourozenecké skupiny nebo krizového lůžka může jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc po dobu nezbytně nutnou pečovat maximálně o 5 dětí svěřených do péče tohoto zařízení.
Úhrada nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
§ 42b
(1)
Úhrada nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v rozsahu úhrady za stravu, péči a, nejde-li o nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě, též úhrady za ubytování (dále jen „úhrada“), se hradí ve výši sjednané ve smlouvě o poskytování ochrany a pomoci.
(2)
Úhradu hradí osobaosoba povinná úhradou na základě písemné smlouvy o úhradě, pokud
a)
smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena s obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností,
b)
smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena s nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem, nebo
c)
dítě bylo do zařízení umístěno rozhodnutím soudu podle § 42aa.
(3)
OsobouOsobou povinnou úhradou v případech podle odstavce 2 jsou
a)
rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do péče, jiná osoba odpovědná za výchovu dítětejiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, popřípadě jiná fyzická osobaosoba povinná výživou dítěte, nebo
b)
nezletilý rodič umístěný společně s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(4)
Rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte se na úhradě podle odstavce 3 písm. a) podílejí rovným dílem, bylo-li dítě před svým umístěním v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ve společné péči rodičů nebo bylo-li svěřeno do společné péče jiných osobosob odpovědných za výchovu. Na úhradu jinou fyzickou osobouosobou povinnou výživou dítěte, se věta první použije obdobně.
(5)
Smlouva o úhradě podle odstavce 2 obsahuje způsob a výši úhrady a způsob jejího vyúčtování.
(6)
Výše úhrady může být ve smlouvě o úhradě podle odstavce 2 sjednána nejvýše v částce podle § 42c.
§ 42c
(1)
Nejvyšší výši úhrady za péči o dítě, které nemá nárok na příspěvek na péči, nejvyšší výši úhrady za stravu a nejvyšší výši úhrady za ubytování dítěte, které není nezaopatřené, stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Výše úhrady za péči o dítě, které má nárok na příspěvek na péči, se stanoví jako součet úhrady za péči podle odstavce 1 a poměrné části výše přiznaného příspěvku na péči odpovídající počtu dnů poskytnuté ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v období, na které je příspěvek na péči vyplácen.
(3)
Pokud se zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vyplácí přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu39d), snižuje se o jeho výši úhrada.
(4)
Výše úhrady nezletilého rodiče dítěte umístěného společně s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc činí za kalendářní měsíc 10 % z výše rodičovského příspěvku poskytovaného tomuto rodiči podle zákona upravujícího státní sociální podporu75).
(5)
Oboustranně osiřelé dítě je od hrazení úhrady osvobozeno.
(6)
Výše úhrady dítěte, které není nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem, činí za kalendářní měsíc nejvýše 75 % jeho příjmu. Příjmem dítětePříjmem dítěte, které není nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem, se pro účely úhrady rozumí příjem podle zákona o životním a existenčním minimu39f), s výjimkou příspěvku na péči.
(7)
Úhrada náleží zřizovateli zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc od prvního dne pobytu dítěte v zařízení. Úhrada se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
§ 42d
(1)
Výše úhrady se nevyžaduje nebo se sníží, jestliže by po jejím zaplacení příjem osobyosoby povinné úhradou nebo osobosob společně s ní posuzovaných poklesl pod součet částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu39f) a částky normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.
(2)
Úhrada se rovněž nevyžaduje, jestliže
a)
je osobaosoba povinná úhradou nebo osobaosoba s ní společně posuzovaná příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zvláštního právního předpisu39g),
b)
by po snížení její výše podle odstavce 1 byla výše úhrady nižší než 100 Kč.
(3)
Nastanou-li po sjednání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo smlouvy o úhradě skutečnosti, pro které se výše úhrady podle odstavce 1 nebo 2 nevyžaduje nebo sníží, je osobaosoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinna stanovit novou výši úhrady podle těchto skutečností, a to od kalendářního měsíce, ve kterém osobaosoba povinná úhradou tyto skutečnosti oznámila a doložila podle odstavce 4, a oznámit novou výši úhrady druhé smluvní straně.
(4)
OsobyOsoby povinné úhradou jsou povinny bezodkladně oznámit a doložit osoběosobě provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc změnu ve výši svých příjmů nebo příjmů osobosob společně posuzovaných pro snížení nebo nevyžadování úhrady podle odstavce 1 nebo 2. Dále jsou tyto osobyosoby povinny bezodkladně oznámit a doložit skutečnost, že osobaosoba povinná úhradou nebo osobaosoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi podle zvláštního právního předpisu39g).
(5)
Kdo se rozumí společně posuzovanými osobamiosobami a co se rozumí příjmy osobyosoby povinné úhradou nebo osobosob společně posuzovaných stanoví zákon o životním a existenčním minimu39f).
§ 42e
(1)
Úhrada za příslušný kalendářní měsíc musí být zaplacena nejpozději do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce.
(2)
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc provede vyúčtování přeplatků a nedoplatků do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k ukončení pobytu dítěte v zařízení. Výsledky vyúčtování písemně oznámí osoběosobě povinné úhradou.
Státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
§ 42g
(1)
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc má nárok na státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v tomto zařízení na základě rozhodnutí soudu nebo na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti podle § 42a.
(2)
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen využít státní příspěvek pouze pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž je dítě umístěno, a pouze na poskytování ochrany a pomoci dítěti v rozsahu činností uvedených v § 42 odst. 2 až 4.
(3)
Státní příspěvek
a)
náleží měsíčně za každé dítě ve výši 36 000 Kč,
b)
se snižuje o jednu třicetinu za každý den, v němž dítě pobývá mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pobyt mimo toto zařízení trvá po dobu 2 po sobě jdoucích kalendářních dnů,
c)
náleží i po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy dítěte umístěného dosud v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jestliže je dítěti nadále poskytována péče v tomto zařízení, a to až do dne přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy sjednaného obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností podle § 28.
§ 42h
(1)
Státní příspěvek se vyplácí měsíčně v české měně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do 30 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí o přiznání státního příspěvku nebo o změně výše státního příspěvku. Před uplynutím této lhůty rozhodne krajský úřad bezodkladně na žádost zřizovatele o přiznání části státního příspěvku, u které byl nárok na státní příspěvek prokázán.
(2)
Výše státního příspěvku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(3)
Státní příspěvek vyplácí krajský úřad.
(4)
Státní příspěvek se poukazuje na účet zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který o státní příspěvek požádal.
§ 42i
(1)
Nárok na státní příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Nárok na výplatu státního příspěvku vzniká dnem podání žádosti o přiznání příspěvku u příslušného krajského úřadu.
§ 42j
(1)
Nebylo-li požádáno o státní příspěvek nebo jeho část, zaniká nárok na státní příspěvek nebo jeho část za kalendářní měsíc uplynutím 1 roku od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který státní příspěvek náležel.
(2)
Byl-li státní příspěvek neprávem
a)
přiznán v nižší částce, než v jaké náležel,
b)
vyplácen nebo vyplacen v nižší částce, než v jaké náležel,
c)
přiznán od pozdějšího data než náležel, nebo
d)
odepřen,
přizná se nebo zvýší ode dne, od něhož státní příspěvek nebo jeho část náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to krajský úřad rozhodující o státním příspěvku zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení státního příspěvku nebo jeho přiznání zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc požádal.
(3)
Státní příspěvek neprávem
a)
přiznaný,
b)
vyplacený, nebo
c)
vyplácený nebo vyplacený ve vyšší částce, než v jaké náleží,
se odejme, nebo se jeho výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které už byl vyplacen. Ustanovení § 42k odst. 3 zůstává nedotčeno.
(4)
Lhůty podle odstavců 1 až 3 neplynou po dobu řízení o státním příspěvku.
§ 42k
(1)
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinen písemně ohlásit krajskému úřadu, který státní příspěvek přiznal, do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na státní příspěvek, jeho výši nebo výplatu, nejde-li o skutečnosti uvedené v § 42n.
(2)
Je-li zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vyzván krajským úřadem, který o státním příspěvku rozhoduje, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na státní příspěvek, jeho výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů, pokud krajský úřad nestanoví lhůtu delší.
(3)
Zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který nesplnil některou z uložených povinností nebo přijal státní příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že byl státní příspěvek vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen neprávem přijaté částky vrátit.
(4)
Nárok na vrácení státního příspěvku poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl státní příspěvek vyplacen.
(5)
O povinnosti vrátit státní příspěvek nebo jeho část podle odstavce 3 rozhodne krajský úřad, který státní příspěvek vyplatil. Částky neprávem vyplacené mohou být sraženy také z později přiznaného státního příspěvku náležejícího zřizovateli zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který má povinnost podle odstavce 3 částky státního příspěvku neprávem přiznaného vrátit.
(6)
Vrácené a vymožené peníze podle odstavce 3 jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 42l
(1)
O státním příspěvku rozhoduje krajský úřad.
(2)
Řízení o přiznání státního příspěvku se zahajuje na základě písemné žádosti podané zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(3)
Žádost o státní příspěvek musí obsahovat
a)
název zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jeho adresu, identifikační číslo, datum právní moci rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany s uvedením orgánu, který rozhodnutí vydal,
b)
název a adresu zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, v němž jsou umístěny děti, jejichž pobyt a péče o ně zakládá nárok na státní příspěvek,
c)
číslo účtu nebo účtů, na které se státní příspěvek vyplácí,
d)
seznam dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které zakládají zřizovateli nárok na státní příspěvek; seznam musí obsahovat jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, místo trvalého pobytu, datum přijetí a datum ukončení pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, byl-li pobyt ukončen, a jméno, příjmení a adresu zákonného zástupce dítěte nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte,
e)
doklad prokazující, že dítě je v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umístěno na základě rozhodnutí soudu nebo na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci a rozhodnutí o vydání souhlasu podle § 16b.
(4)
Je-li žádáno o státní příspěvek z důvodu pobytu a péče o děti ve více zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc zřízených jedním zřizovatelem, uvádí se údaje uvedené v odstavci 3 písm. b), d) a e) za každé takové zařízení samostatně.
§ 42m
(1)
Zřizovatel zařízení pro péči o děti vyžadující okamžitou pomoc může pověřit jinou osobu, aby namísto něho plnila povinnosti uvedené v § 42k odst. 1 a 2 a § 42n a aby namísto zřizovatele podávala žádost o státní příspěvek. Tuto skutečnost písemně sdělí zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc krajskému úřadu příslušnému k rozhodování o státním příspěvku do 8 dnů od tohoto pověření.
(2)
Jestliže zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pověřil jinou osobu podle odstavce 1 k podávání žádosti, musí být v žádosti o státní příspěvek uveden údaj o tomto pověření a jméno a příjmení osoby, která je tímto zastupováním pověřena.
§ 42n
(1)
Byl-li přiznán státní příspěvek, je zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinen pro nárok na výplatu státního příspěvku a jeho výši za kalendářní měsíc příslušnému krajskému úřadu oznámit, zda v kalendářním měsíci, za který se má státní příspěvek poskytnout, došlo ke změně počtu dětí, délce jejich pobytu v uvedeném zařízení a změně věku dětí ve srovnání s kalendářním měsícem předcházejícím tomuto kalendářnímu měsíci. Zřizovatel je povinen sdělit tento údaj písemně krajskému úřadu nejpozději do desátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, na který se má státní příspěvek poskytnout.
(2)
Došlo-li ke změně počtu dětí, ke změně délky jejich pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo ke změně věku dětí, je zřizovatel zařízení povinen sdělit příslušnému krajskému úřadu údaje uvedené v § 42l odst. 3 písm. d), a v případě, že bylo do zařízení dítě nově umístěno, též údaje uvedené v § 42l odst. 3 písm. e).
(3)
O změně výše státního příspěvku vydá krajský úřad rozhodnutí.
(4)
Krajský úřad rozhodne o zastavení výplaty státního příspěvku, pokud zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nesplnil povinnosti podle odstavců 1 a 2. Nesplnil-li zřizovatel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 ani po uplynutí 2 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém měla být povinnost podle odstavců 1 a 2 splněna, nárok na státní příspěvek zaniká. Po dodatečném splnění povinností lze státní příspěvek přiznat zpětně nejdéle za dobu 1 roku (§ 42j).
§ 44
Příprava k přijetí dítěte do rodiny
(1)
Příprava k přijetí dítěte, kterému je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou osvojení nebo pěstounské péče, do rodiny spočívá ve vytvoření nebo prohloubení osobních a dalších předpokladů zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, manžela, partnera, druha nebo dítěte tohoto zájemce.
(2)
Přípravu k přijetí dítěte do rodiny poskytuje pověřená osoba oprávněná provádět přípravu k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. b).
(3)
Nestanoví-li krajský úřad ve výzvě podle § 23f jinak, činí časový rozsah přípravy k přijetí dítěte do rodiny u
a)
zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, manžela, partnera nebo druha zájemce nejméně 48 hodin,
b)
zájemce o pěstounskou péči, jde-li o zájemce o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, nejméně 72 hodin.
(4)
Pověřená osoba vydá o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny a doručí jej zájemci o osvojení nebo pěstounskou péči nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne ukončení přípravy k přijetí dítěte do rodiny; pro formu dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny se použije obdobně § 45 odst. 5.
(5)
Doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny obsahuje tyto náležitosti:
a)
identifikační údaje zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, případně také jeho manžela, partnera, druha nebo dítěte, a pověřené osoby,
b)
údaje o časovém rozsahu a termínu absolvované přípravy,
c)
popis znalostí a dovedností zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, jeho manžela, partnera nebo druha v jednotlivých oblastech přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně možností jejich dalšího rozvoje.
§ 45
Posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny
(1)
Pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče se posuzuje psychická způsobilost zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny (dále jen „psychická způsobilost k přijetí dítěte do rodiny“) v oblasti charakteristiky jeho osobnosti, psychického stavu, motivace, která vede k jeho zájmu o osvojení dítěte nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, stability manželského nebo obdobného vztahu a dalších oblastí vymezených ve výzvě krajského úřadu podle § 23f odst. 5.
(2)
Psychickou způsobilost k přijetí dítěte do rodiny posuzuje odborně způsobilá osoba, kterou je pověřená osoba oprávněná posuzovat psychickou způsobilost k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).
(3)
Byla-li podána zájemcem o osvojení nebo pěstounskou péči žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny, orgán sociálně-právní ochrany poskytne na žádost odborně způsobilé osoby údaje o žadateli.
(4)
Na základě provedeného posouzení psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny vydá odborně způsobilá osoba posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne provedení posouzení.
(5)
Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny se vyhotoví v listinné podobě nebo v elektronické podobě. Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny v listinné podobě musí být vlastnoručně podepsán odborně způsobilou osobou, která posouzení provedla. Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny v elektronické podobě musí být podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem odborně způsobilé osoby a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
(6)
Posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný a musí obsahovat tyto náležitosti:
a)
vymezení okruhu skutečností, které mají být posouzeny, pokud to vyplývá z výzvy krajského úřadu podle § 23f odst. 5 předložené zájemcem o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny,
b)
výčet podkladů,
c)
nález,
d)
posudek,
e)
odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny,
f)
závěr a
g)
je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny.
(7)
Je-li odborně způsobilou osobou znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav, postup při zpracování posudku o psychické způsobilosti a náležitosti takového posudku se řídí zvláštním právním předpisem84).
ČÁST PÁTÁ
PĚSTOUNSKÁ PÉČE
HLAVA I
PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 47a
Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci
(1)
Pro účely části páté se považuje za
a)
pěstounskou péči osobní péče poskytovaná osobouosobou pečující,
b)
zprostředkovanou pěstounskou péči
1.
pěstounská péče poskytovaná dítěti osobou pečující po doručení sdělení podle § 24 odst. 5,
2.
pěstounská péče na přechodnou dobu,
3.
pěstounská péče poskytovaná sourozenci dítěte svěřeného do pěstounské péče podle bodu 1, je-li poskytována toutéž osobouosobou pečující,
c)
nezprostředkovanou pěstounskou péči pěstounská péče, která není zprostředkovanou pěstounskou péčí podle písmene b).
(2)
Osoba pečující a osoba v evidenciosoba v evidenci má v rozsahu a za podmínek uvedených v dohodě o výkonu pěstounské péče
a)
právo na poskytnutí nebo zajištění pomoci při osobní péči o svěřené dítě, pokud osobní péči o dítě nemůže zajistit ani jiná osoba dítěti blízká, která má povinnost a právo podílet se na osobní péči o dítě v pěstounské péči; tato pomoc spočívá v zajištění krátkodobé péče
1.
po dobu, kdy je osoba pečující uznána dočasně práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké,
2.
při narození dítěte,
3.
při vyřizování nezbytných osobních záležitostí,
4.
při úmrtí osoby blízké,
b)
právo na poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let,
c)
právo na poskytnutí odborného poradenství souvisejícího se svěřením dítěte do pěstounské péče,
d)
právo na poskytnutí nebo zajištění psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče, a to i pro svěřené dítě nebo vlastní děti osoby pečující nebo osoby v evidenciosoby v evidenci,
e)
právo na poskytnutí pomoci při plnění povinností udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku,
f)
povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 18 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a jde-li o osoby vykonávající zprostředkovanou pěstounskou péči v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a právo na poskytnutí a zajištění možnosti zvyšovat si tyto znalosti a dovednosti,
g)
povinnost umožnit sledování plnění dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b odst. 4.
(3)
Pokud osoba pečující nebo osoba v evidenciosoba v evidenci splní během 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích povinnost podle odstavce 2 písm. f) ve větším rozsahu, než je vyžadováno, lze rozdíl mezi požadovaným počtem hodin a skutečným počtem hodin započítat do rozsahu povinného zvyšování si znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě v období bezprostředně následujících 12 kalendářních měsíců. První období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích počíná běžet ke dni uzavření dohody o výkonu pěstounské péče.
Dohoda o výkonu pěstounské péče
§ 47b
(1)
Místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností osobě pečující nebo osobě v evidenciosobě v evidenci navrhne uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, která upraví podrobnosti ohledně práv a povinností podle § 47a odst. 2, a současně informuje o možnosti uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče podle odstavce 3.
(2)
Dohoda o výkonu pěstounské péče je veřejnoprávní smlouvou, která se uzavírá v písemné formě a obsahuje alespoň rozsah, místo a čas poskytování sociálně-právní ochrany, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených pro poskytování sociálně-právní ochrany a výpovědní důvody a výpovědní dobu. Obsah dohody o výkonu pěstounské péče musí být v souladu s rozhodnutím soudu o svěření dítěte do péče osoby pečující a s individuálním plánem ochrany dítěte. V dohodě o výkonu pěstounské péče se zohledňují zájmy a individuální potřeby dítěte a potřeby osoby pečující nebo osoby v evidenciosoby v evidenci, pokud jsou spojeny s výkonem péče o svěřené dítě.
(3)
Není-li dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena s obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 1, může dohodu o výkonu pěstounské péče uzavřít s osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci pověřená osoba nebo jiný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Pověřená osoba nebo jiný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o této skutečnosti bezodkladně informuje místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a zašle tomuto obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče. Dojde-li ke změně dohody o výkonu pěstounské péče, jejíž smluvní stranou je pověřená osoba nebo jiný než místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, věta druhá se použije obdobně.
(4)
Uzavřel-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo pověřená osoba dohodu o výkonu pěstounské péče, jsou povinni sledovat naplňování dohody o výkonu pěstounské péče prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří jsou povinni minimálně jednou za 2 měsíce být v osobním styku s osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci a s dětmi svěřenými do její péče.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo pověřená osoba zpracují nejméně jednou za 6 měsíců a při zániku dohody o výkonu pěstounské péče zprávu o průběhu výkonu pěstounské péče a naplňování dohody o výkonu pěstounské péče a předají ji osobě pečující, osobě v evidenciosobě v evidenci, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, a obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má trvalý pobyt dítě svěřené do pěstounské péče, a to do 15 dnů ode dne vypracování této zprávy.
(6)
Osoba pečující nebo osoba v evidenciosoba v evidenci může uzavřít pouze jednu dohodu o výkonu pěstounské péče bez ohledu na počet svěřených dětí.
(7)
Jsou-li osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci manželé, uzavírají dohodu o výkonu pěstounské péče společně bez ohledu na počet svěřených dětí a bez ohledu na skutečnost, zda některé nebo všechny svěřené děti jsou svěřeny do jejich společné péče. To neplatí, jde-li o děti svěřené do výlučné péče jen jednoho z manželů, pokud manželé spolu nejméně po dobu 3 měsíců prokazatelně nežijí a obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na žádost jednoho z manželů rozhodne, že se ke skutečnosti, že oba manželé jsou osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci, nepřihlíží. Obdobně se postupuje i v případě společné pěstounské péče 2 osob.
§ 47c
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, dohoda o výkonu pěstounské péče trvá po dobu, po kterou je vykonávána pěstounská péče osobou pečující, nebo po dobu, po kterou je osoba zařazena do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu podle § 27a.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo pověřená osoba mohou vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče
a)
pro závažné nebo opakované porušování povinností, ke kterým se druhá smluvní strana zavázala v dohodě o výkonu pěstounské péče nebo které jí ukládá § 47a odst. 2,
b)
pro opakované maření sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče nad výkonem pěstounské péče,
c)
pro odmítnutí přijetí dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu bez vážného důvodu na straně osoby v evidenci.
(3)
Osoba pečující nebo osoba v evidenci mohou vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče bez udání důvodu.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který není místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, nebo pověřená osoba, které uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče, bez zbytečného odkladu informují o zániku dohody o výkonu pěstounské péče obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který je místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče.
(5)
Je-li dohoda o výkonu pěstounské péče ukončena výpovědí nebo dohodou o jejím zániku, může závazek z této dohody zaniknout jen k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byl doručen projev vůle o její výpovědi druhé straně nebo ve kterém byla sjednána dohoda o jejím zániku.
(6)
Výpověď dohody o výkonu pěstounské péče musí být druhé smluvní straně doručena nejpozději 30 dnů před koncem kalendářního pololetí. Výpovědní doba skončí k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byla dohoda o výkonu pěstounské péče smluvní stranou vypovězena. Bude-li výpověď doručena druhé smluvní straně později než 30 dnů před koncem kalendářního pololetí, skončí výpovědní doba k poslednímu dni kalendářního pololetí následujícího po doručení výpovědi.
§ 47d
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče
(1)
Nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče má obecobec s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, nebo pověřená osoba, která uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče. Tento státní příspěvek je určen na pokrytí nákladů vynakládaných na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenciosobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí.
(2)
Výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče činí
a)
66 000 Kč za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou pečující a trvala po celý kalendářní rok,
b)
72 000 Kč za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou v evidenciosobou v evidenci a trvala po celý kalendářní rok.
(3)
Výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče podle odstavce 2 se
a)
zvyšuje o 18 000 Kč za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci, vykonávající pěstounskou péči alespoň o 3 děti nebo alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),
b)
stanoví ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky uvedené v odstavci 2 nebo v písmenu a) za každý kalendářní měsíc zbývající do konce kalendářního roku, jestliže nárok na státní příspěvek nebo na jeho zvýšení netrval po celý kalendářní rok, a to počínaje kalendářním měsícem, v němž nárok na státní příspěvek nebo jeho zvýšení vznikl,
c)
snižuje za každý celý kalendářní měsíc, v němž nejsou splněny podmínky pro nárok na tento příspěvek podle odstavce 2 nebo jeho zvýšení podle písmene a), a to o částku odpovídající jedné dvanáctině z částky uvedené v odstavci 2 nebo v písmenu a), jestliže nárok na státní příspěvek ve výši podle odstavce 2 nebo podle písmene a) netrval v kalendářním roce déle než 6 kalendářních měsíců.
(4)
O přiznání státního příspěvku na výkon pěstounské péče rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu se nachází sídlo nebo místo trvalého pobytu žadatele. Žádost o státní příspěvek na výkon pěstounské péče musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat
a)
seznam všech osob pečujících a osob v evidenciosob v evidenci, se kterými uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, a dobu, na kterou byla takto práva a povinnosti upraveny,
b)
kopii dohody o výkonu pěstounské péče a
c)
další doklady prokazující nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče nebo na jeho zvýšení.
(5)
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče se přiznává za kalendářní rok a vyplatí se ve lhůtě do 60 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí o jeho přiznání. Rozhodnutí o přiznání státního příspěvku je vykonatelné jeho vydáním. Trvá-li dohoda o výkonu pěstounské péče i po 31. prosinci kalendářního roku, za který byl státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplacen, vyplatí se na žádost příjemce podanou do 15. ledna tohoto roku státní příspěvek na výkon pěstounské péče pro další kalendářní rok předem, a to ve výši, v níž tento příspěvek náležel k 1. lednu tohoto roku; tato žádost musí obsahovat seznam podle odstavce 4 písm. a). V tomto případě se státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplatí do 15. února tohoto roku.
(6)
Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče je povinen oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, do 15 dnů všechny skutečnosti rozhodné pro nárok na tento příspěvek nebo jeho výši, zejména zánik dohody o výkonu pěstounské péče nebo skutečnost, že odpadly podmínky pro zvýšení tohoto příspěvku podle odstavce 3 písm. a).
(7)
Krajská pobočka Úřadu práce na základě oznámení podle odstavce 6 rozhodne o změně výše státního příspěvku. Zjistí-li se, že příjemce přijal státní příspěvek na výkon pěstounské péče ve vyšší částce, než mu náležel podle odstavce 2 nebo 3, je příjemce příspěvku povinen tento přeplatek vrátit.
(8)
Uzavře-li příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče po přiznání státního příspěvku novou dohodu o výkonu pěstounské péče nebo nastanou-li důvody pro zvýšení výše státního příspěvku podle odstavce 3 písm. a), rozhodne krajská pobočka Úřadu práce na žádost pověřené osoby o zvýšení státního příspěvku; přitom se postupuje obdobně podle odstavce 4 a 5 věty první. Pokud krajská pobočka Úřadu práce žádosti o zvýšení státního příspěvku v plném rozsahu vyhoví, je toto rozhodnutí vykonatelné jeho vydáním.
(9)
Uzavře-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo pověřená osoba v tomtéž kalendářním roce opětovně dohodu o výkonu pěstounské péče s toutéž osobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci, zohlední se při rozhodování o přiznání státního příspěvku na výkon pěstounské péče výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče, která již byla v příslušném kalendářním roce přiznána, a státní příspěvek na výkon pěstounské péče se přizná ve výši podle odstavce 3 písm. b), a to za každý kalendářní měsíc v rámci příslušného kalendářního roku, za nějž nebyl dosud příspěvek na výkon pěstounské péče přiznán a v němž trvala dohoda o výkonu pěstounské péče.
(10)
Nárok na státní příspěvek nebo nárok na zvýšení státního příspěvku lze přiznat zpětně, nejdéle však za dobu 6 kalendářních měsíců od uzavření dohody o výkonu pěstounské péče nebo ode dne, kdy vznikl nárok na jeho zvýšení.
(11)
Pro rozhodování o státním příspěvku podle odstavců 8 a 9 platí odstavec 5 obdobně.
(12)
Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče je povinen do 31. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byl státní příspěvek vyplacen, předložit krajské pobočce Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, přehled čerpání státního příspěvku náležejícího za kalendářní rok. Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče po předložení přehledu čerpání státního příspěvku podle věty první, nejpozději do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byl státní příspěvek vyplacen, vrátí případnou část státního příspěvku, kterou nevyčerpal k účelu podle odstavce 1, na účet krajské pobočky Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala.
HLAVA II
DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 47e
Okruh dávek pěstounské péče
Dávkami pěstounské péče jsou
a)
příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
b)
odměna pěstouna,
c)
příspěvek při převzetí dítěte,
d)
příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,
e)
příspěvek při pěstounské péči.
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
§ 47f
(1)
Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující. Je-li nezletilé nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno do péče různých osob pečujících, vyplácí se příspěvek na úhradu potřeb dítěte osobě pečující, která o dítě pečuje po delší část měsíce. Pokud péče různých osob pečujících, kterým je nezletilé nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno, trvala stejnou dobu, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku na úhradu potřeb dítěte rozhoduje, které z těchto osob se bude příspěvek na úhradu potřeb dítěte vyplácet.
(2)
Nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby9b) s osobouosobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobouosobou pečující. Příspěvek náležející dítěti podle věty první se vyplácí tomuto dítěti od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti.
(3)
Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc
a)
4 950 Kč pro dítě ve věku do 6 let,
b)
6 105 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let,
c)
6 985 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let,
d)
7 260 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.
(4)
Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí příspěvek na úhradu potřeb dítěte
Dítě ve věku| Dítě ve stupni
závislosti I
(lehká závislost)
Kč| Dítě ve stupni
závislosti II
(středně těžká závislost)
Kč| Dítě ve stupni
závislosti III
(těžká závislost)
Kč| Dítě ve stupni
závislosti IV
(úplná závislost)
Kč
---|---|---|---|---
Do 6 let| 5 115| 6 105| 6 490| 7 040
6 – 12 let| 6 215| 7 480| 7 975| 8 635
12 – 18 let| 7 095| 8 580| 9 130| 9 570
18 – 26 let| 7 425| 8 910| 9 460| 9 900
§ 47g
(1)
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavního zařízeníústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osobyosoby. Plné přímé zaopatření se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.
(2)
Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem. Není-li příjemcem důchodu za nezletilé dítě osoba pečující, opatrovník nebo zvláštní příjemce důchodu, náleží dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte v plné výši, nejdéle však po dobu 3 měsíců od přiznání tohoto příspěvku.
(3)
Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo tohoto dítěte na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náleží rozdíl dítěti.
(4)
Je-li dítěti přiznán a vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte, podá krajská pobočka Úřadu práce, která tento příspěvek poskytuje, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, nebylo-li již dříve určeno v exekučním titulu. Pokud povinná fyzická osoba neplatí výživné určené v exekučním titulu, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.
Odměna pěstouna
§ 47i
(1)
Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující, která poskytuje dítěti zprostředkovanou pěstounskou péči, a osoba v evidenciosoba v evidenci, mají-li uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče. Nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok na odměnu pěstouna má i fyzická osoba, která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho osobou pečující poskytující dítěti zprostředkovanou pěstounskou péči, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na odměnu pěstouna má fyzická osoba podle věty druhé též tehdy, jestliže nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě, které jí bylo svěřeno do péče, nemá po dosažení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než tento příspěvek.
(2)
Pokud jsou osobouosobou pečující nebo osobou v evidenciosobou v evidenci oba manželé nebo dva poručníci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich. Na pěstounskou péči vykonávanou druhým manželem nebo poručníkem se pro účely stanovení výše odměny pěstouna podle věty první hledí jako na společnou pěstounskou péči. Jestliže manželům, kteří jsou oba osobouosobou pečující, nebo dvěma společným poručníkům vznikne nárok na odměnu pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. d) nebo podle § 47j odst. 4, mohou manželé nebo oba poručníci společně požádat krajskou pobočku Úřadu práce o přiznání odměny pěstouna oběma manželům nebo oběma poručníkům. Krajská pobočka Úřadu práce v takovém případě přizná každému z obou manželů nebo každému z obou poručníků odměnu pěstouna ve výši poloviny částky odměny.
(3)
Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy manželé nebo oba poručníci spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se nepostupuje podle odstavce 2 a ke skutečnosti, že oba manželé nebo oba poručníci jsou osobou pečující nebo osobou v evidenci, se nepřihlíží. Nedohodnou-li se v takovém případě manželé nebo poručníci o tom, komu z nich náleží odměna pěstouna z důvodu péče o dítě svěřené rozhodnutím příslušného orgánu do jejich společné péče, platí § 47n věty druhá a třetí obdobně.
§ 47j
(1)
U osobyosoby pečující, která zároveň není osobou v evidenciosobou v evidenci, činí odměna pěstouna za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak,
a)
1násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 1 dítě,
b)
1,2násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 1 dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni I (lehká závislost),
c)
1,5násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 2 děti,
d)
2násobek minimální mzdy za měsíc při péči o 3 děti nebo o 1 dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
(2)
Výše odměny pěstouna osoby v evidenciosoby v evidenci za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak, činí
a)
1,8násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o osobu v evidenciosobu v evidenci, která není zároveň osobouosobou pečující, anebo je-li zároveň osobouosobou pečující, které je do péče svěřeno 1 dítě,
b)
2násobek minimální mzdy za měsíc, je-li osoba v evidenciosoba v evidenci zároveň osobouosobou pečující, které je do péče svěřeno 1 dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni I (lehká závislost),
c)
2,2násobek minimální mzdy za měsíc, je-li osoba v evidenciosoba v evidenci zároveň pečující osobouosobou, které je do péče svěřeno 1 dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
(3)
Za každé další dítě svěřené do péče osobyosoby pečující se odměna pěstouna podle odstavce 1 písm. b) a d) zvyšuje o 0,5násobek minimální mzdy za měsíc nebo o 0,7násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
(4)
Za každé další dítě svěřené do péče osoby v evidenciosoby v evidenci se odměna pěstouna podle odstavce 2 zvyšuje o 0,3násobek minimální mzdy za měsíc nebo o 0,5násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni III (těžká závislosti) nebo ve stupni IV (úplná závislost).
(5)
Odměna pěstouna se poskytuje i po dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osobyosoby pečující nebo osoby v evidenciosoby v evidenci, nejdéle však do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost vznikla nebo ve kterém byla nařízena karanténa. Je-li dítě svěřené osoběosobě pečující v plném přímém zaopatření ústavního zařízeníústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osobyosoby, odměna pěstouna za péči o tyto děti nenáleží.
(6)
Odměna pěstouna nenáleží osobě v evidenciosobě v evidenci po dobu, po kterou je přerušeno vedení v evidenci osobosob, které mohou poskytovat pěstounskou péči po přechodnou dobu.
§ 47ja
Příspěvek při pěstounské péči
(1)
Nárok na příspěvek při pěstounské péči má osoba pečující poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, má-li uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče. Nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok na příspěvek při pěstounské péči má i fyzická osoba, která byla do dosažení zletilosti dítěte jeho osobou pečující poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na příspěvek při pěstounské péči má fyzická osoba podle věty druhé též tehdy, jestliže nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě, které jí bylo svěřeno do péče, nemá po dosažení zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než tento příspěvek.
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, výše příspěvku při pěstounské péči za kalendářní měsíc za každé svěřené dítě je dána součinem částky životního minima jednotlivce a koeficientu 2,3.
(3)
Má-li osobaosoba pečující vůči dítěti vyživovací povinnost, výše příspěvku při pěstounské péči za kalendářní měsíc za každé jí svěřené dítě je dána součinem částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,8.
(4)
Výše příspěvku při pěstounské péči za kalendářní měsíc za dítě, které je osobouosobou závislou na pomoci jiné fyzické osobyosoby ve stupni II (středně těžká závislost), III (těžká závislost) nebo IV (úplná závislost), je dána součinem částky životního minima jednotlivce a koeficientu 5,5. Ustanovení odstavce 3 se v případě stanovení výše příspěvku při pěstounské péči podle věty první neuplatní.
(5)
Je-li dítě svěřené osobě pečující v plném přímém zaopatření ústavního zařízeníústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osoby, příspěvek při pěstounské péči za péči o toto dítě nenáleží.
§ 47k
Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění60) považuje za příjem ze závislé činnosti.
§ 47l
Příspěvek při převzetí dítěte
(1)
Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která převzala dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží osobě pečující jen jednou.
(2)
Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku
a)
do 6 let 8 000 Kč,
b)
od 6 let do 12 let 9 000 Kč,
c)
od 12 let do 18 let 10 000 Kč.
(3)
Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.
§ 47m
Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla
(1)
Nárok na příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla má osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna, pokud zakoupila osobní motorové vozidlo (dále jen „motorové vozidlo“) nebo zajistila nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.
(2)
Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých osobě pečující v období posledních 10 kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč.
(3)
Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je osoba pečující povinna prokázat do 6 měsíců od jeho poskytnutí; pokud tohoto příspěvku nepoužila k zakoupení motorového vozidla, je povinna příspěvek vrátit.
(4)
Pokud osoba pečující do 5 let ode dne, kdy jí byl příspěvek poskytnut, motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodala, darovala, započala je používat pro výdělečnou činnost nebo přestala vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy osoba pečující přestala vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinna vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období 5 let, kdy uvedené podmínky nesplňovala.
§ 47n
Společná pěstounská péče manželů
Při společné pěstounské péči manželů náleží dávka pěstounské péče jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů, nejde-li o případ uvedený v § 47i odst. 2 větách třetí a čtvrté. Nedohodnou-li se manželé, určí příslušná krajská pobočka Úřadu práce, kterému z manželů se dávka pěstounské péče přizná; totéž platí i v případě společné pěstounské péče dvou osob. Totéž platí i v případě, kdy je dítě soudem svěřeno do osobní péče 2 pěstounům společně nebo kdy jsou soudem dítěti jmenováni 2 poručníci, kteří o dítě osobně pečují.
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH PĚSTOUNSKÉ PÉČE
§ 47o
Okruh oprávněných osob
(1)
Nárok na dávky pěstounské péče má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně pouze fyzická osoba, jestliže je
a)
na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu61), jde-li o státního občana České republiky,
b)
na území České republiky oprávněna k přechodnému nebo trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu62), jde-li o cizince,
c)
nezletilým cizincem svěřeným na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů,
d)
cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
e)
rodinným příslušníkem cizince uvedeného v písmenu d), kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
f)
cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu63) udělena mezinárodní ochrana nebo žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, pokud není ubytován v azylovém zařízení Ministerstva vnitra,
g)
cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu64) přiznána dočasná ochrana nebo žadatelem o přiznání dočasné ochrany, pokud není ubytován v humanitárním středisku, nebo
h)
cizincem nebo jeho rodinným příslušníkem, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie57) nebo který je osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení nebo rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisů Evropské unie78),
a to pokud má na území České republiky bydliště; co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi39g). Podmínka bydliště se nevztahuje na fyzické osoby uvedené v písmenu h).
(2)
Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně také nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče cizinci, kterému byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance71) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie72) a je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, jestliže tomuto dítěti bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62) a toto dítě má na území České republiky zároveň bydliště.
(3)
Ministerstvo může v odůvodněných případech vydat rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu stanovené v odstavci 1 písm. a) a d). Proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prominutí podmínky trvalého pobytu se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat v přezkumném řízení.
§ 47p
Vznik nároku na dávku pěstounské péče a na její výplatu
(1)
Nárok na dávku pěstounské péče vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Nárok na výplatu dávky pěstounské péče vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku pěstounské péče a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky pěstounské péče.
(3)
Splňuje-li oprávněná osobaosoba podmínky vzniku nároku na dávku pěstounské péče uvedenou v § 47e písm. a), b) a e)
a)
jen po část kalendářního měsíce, náleží uvedené dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc, nebo
b)
po část kalendářního měsíce v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka pěstounské péče ve vyšší výměře.
(4)
Podmínkou vzniku nároku na výplatu dávky pěstounské péče je písemný souhlas oprávněné osobyosoby s tím, aby státní orgány a další právnické osobyosoby a fyzické osobyosoby sdělily orgánům sociálně-právní ochrany, pokud o dávce pěstounské péče rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, stupeň závislosti osobyosoby na pomoci jiné fyzické osobyosoby podle zákona o sociální službách, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 47w, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce pěstounské péče, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě nárok na dávku pěstounské péče před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky pěstounské péče po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první.
§ 47q
Změna nároku na dávku pěstounské péče
(1)
Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží, nevyplacená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží, odepřená nebo přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala.
(2)
Dávka pěstounské péče neprávem přiznaná, vyplácená, nebo vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to ode dne následujícího po dni, kdy uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena; § 47z tím není dotčen.
(3)
Změní-li se v období, na něž byla dávka pěstounské péče přiznána, skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku pěstounské péče nebo její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo a dávka pěstounské péče se
a)
přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala,
b)
odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, kdy uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena.
Ustanovení § 47z zůstává nedotčeno.
§ 47r
Zánik nároku na dávku pěstounské péče
(1)
Nárok na dávku pěstounské péče nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.
(2)
Nárok na výplatu dávky pěstounské péče uvedené v § 47e písm. a), b) a e) zaniká uplynutím 1 roku ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží, s výjimkou případů uvedených v § 47q odst. 1.
(3)
Nárok na dávku pěstounské péče uvedenou v § 47e písm. c) a d) zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku
a)
ode dne převzetí dítěte nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte,
b)
ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla.
(4)
Lhůta uvedená v odstavci 3 se nepoužije, jde-li o případ uvedený v § 47q odst. 1.
(5)
Lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3 neplynou po dobu řízení o dávce pěstounské péče.
(6)
Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle věty první sčítají.
(7)
Ustanovení odstavce 6 se nepoužije, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož nárok na dávku podle odstavce 6 zaniká.
§ 47s
Přechod nároku na dávku pěstounské péče
(1)
Nárok na dávku pěstounské péče nelze postoupit ani dát do zástavy.
(2)
Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku pěstounské péče, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby postupně manželka (manžel), děti, rodiče nebo osoba pečující, jestliže žili s oprávněnou osobou v době její smrti v domácnosti. Podmínka domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
(3)
Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, postupně osobám uvedeným v odstavci 2.
(4)
Nároky na dávky pěstounské péče nejsou předmětem dědictví.
§ 47t
Způsob výplaty dávek pěstounské péče
(1)
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna a příspěvek při pěstounské péči se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za které náležely, nejpozději však do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci.
(2)
Příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla se vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.
(3)
Dávky pěstounské péče vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávkách.
(4)
Dávky pěstounské péče se vyplácejí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky pěstounské péče, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky pěstounské péče. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.
(5)
Dávky pěstounské péče se do ciziny nevyplácejí.
§ 47u
Příjemce a zvláštní příjemce dávky pěstounské péče
(1)
Příjemcem dávky pěstounské péče je oprávněná osobaosoba. Namísto nezletilé oprávněné osobyosoby je příjemcem dávky pěstounské péče osobaosoba pečující.
(2)
Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce dávek pěstounské péče, jestliže oprávněná osobaosoba nemůže dávky pěstounské péče přijímat. Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštního příjemce příspěvku na úhradu potřeb dítěte, jestliže osobaosoba pečující nemůže dávku přijímat nebo nevyužívá příspěvek na úhradu potřeb dítěte v jeho prospěch k úhradě jeho potřeb. S ustanovením zvláštního příjemce podle věty první musí oprávněná osobaosoba souhlasit; souhlas této osobyosoby se nevyžaduje, pokud vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření ošetřujícího lékaře nemůže tento souhlas podat. Zvláštním příjemcem nemůže být ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osobyosoby. Pro účely rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle věty druhé si krajská pobočka Úřadu práce vyžádá vyjádření příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem pouze fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí.
(4)
OsobaOsoba pečující a zvláštní příjemce, jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osobyosoby. Na žádost oprávněné osobyosoby nebo na žádost krajské pobočky Úřadu práce je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.
(5)
Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti uvedené v odstavci 4.
§ 47v
Řízení o dávkách pěstounské péče
(1)
O dávkách pěstounské péče rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.
(2)
Řízení o přiznání dávek pěstounské péče se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopise předepsaném ministerstvem.
(3)
Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední.
(4)
Jde-li o příspěvek na úhradu potřeb dítěte, zastupuje nezletilé dítě v řízení o příspěvku osobaosoba pečující.
(5)
Jde-li o odměnu pěstouna, provede krajská pobočka Úřadu práce srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů60) z přiznané odměny pěstouna. Na úseku zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plní Úřad práce České republiky povinnosti plátce daně podle zvláštních právních předpisů60).
§ 47w
Náležitosti žádosti
(1)
Žádost o dávku musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat
a)
skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,
b)
rozhodnutí o svěření dítěte do péče jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, nebo návrh, který byl podán soudu na zahájení soudního řízení o svěření dítěte do pěstounské péče, předpěstounské péče, péče podle § 953 občanského zákoníku nebo o jmenování poručníkem dítěte,
c)
doklad prokazující stupeň závislosti dítěte na pomoci jiné fyzické osobyosoby, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f, o nárok na odměnu pěstouna podle § 47j odst. 1 písm. b) a d), odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 a 4, nebo o nárok na příspěvek při pěstounské péči podle § 47ja odst. 4.
d)
doklad prokazující výši důchodu v případě dětí, které požívají důchod z důchodového pojištění, jde-li o nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
e)
doklad o výši nákladů na zakoupení motorového vozidla nebo nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla, jde-li o nárok na příspěvek při zakoupení motorového vozidla,
f)
čestné prohlášení podle odstavce 2,
g)
rozhodnutí krajského úřadu o zařazení osobyosoby do evidence osobosob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu podle § 27a odst. 1 až 3, jedná-li se o osobu v evidenciosobu v evidenci,
h)
vyjádření podle § 16a odst. 3, jde-li o žádost osobyosoby podle § 2a písm. c) bodu 2 nebo 3,
i)
sdělení podle § 24 odst. 5, jde-li o nárok na odměnu pěstouna,
j)
kopii uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče, jde-li o nárok na odměnu pěstouna nebo příspěvek při pěstounské péči.
(2)
Počáteční datum osobní péče o dítě se dokládá čestným prohlášením osoby, která podala návrh na svěření dítěte do její péče, pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo návrh na její jmenování poručníkem dítěte, nebo osoby, která osobně pečuje o dítě v průběhu řízení o svěření dítěte do její péče, pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo o jejím jmenování poručníkem dítěte, pokud bylo zahájeno z moci úřední. Čestné prohlášení se podává na tiskopise předepsaném ministerstvem, který obsahuje
a)
jméno a příjmení dítěte, datum narození a místo trvalého pobytu dítěte,
b)
jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu osobyosoby, která podala návrh na svěření dítěte do pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo návrh na její jmenování poručníkem dítěte, nebo osobyosoby, která osobně pečuje o dítě v průběhu řízení o svěření dítěte do její pěstounské péče nebo předpěstounské péče nebo o jejím jmenování poručníkem dítěte, pokud bylo zahájeno z moci úřední,
c)
počáteční datum osobní péče o dítě.
§ 47x
Vydávání rozhodnutí a opravné prostředky
(1)
Rozhodnutí se písemně vyhotovuje jen v případě, že
a)
dávka nebyla přiznána nebo nebyla přiznána v požadovaném rozsahu,
b)
dávka byla odejmuta,
c)
dávka byla snížena,
d)
výplata dávky byla zastavena,
e)
jde o přeplatek na dávce,
f)
přichází v úvahu více oprávněných osobosob nebo příjemců a krajská pobočka Úřadu práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, nebo
g)
je ustanoven zvláštní příjemce.
(2)
Nevyhotovuje-li se rozhodnutí písemně, učiní se o něm pouze záznam do spisu a oprávněná osobaosoba se o něm písemně vyrozumí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu.
(3)
Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 bude vyhotoveno písemně a oznámeno oprávněné osobě, jestliže o to požádá do 15 dnů ode dne výplaty dávky nebo ode dne výplaty její první splátky. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty. Rozhodnutí se nevydává a oprávněná osoba se o něm písemně nevyrozumívá v případě, že dojde ke změně výše dávky z důvodu jejího zvýšení na základě změny zákona nebo nařízení vlády podle § 58b odst. 1 nebo z důvodu zvýšení částek minimální mzdy a životního minima.
(4)
O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek.
§ 47y
Povinnosti příjemce a žadatele o dávku
(1)
Příjemce dávky pěstounské péče nebo žadatel je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.
(2)
Byl-li příjemce dávky nebo žadatel vyzván příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku pěstounské péče, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčí-li příslušná krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce nebo žadatel byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.
§ 47z
Přeplatky
(1)
Příjemce dávky pěstounské péče, který přijal dávku pěstounské péče nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byly vyplaceny neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, nebo jinak způsobil, že dávky pěstounské péče byly vyplaceny neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.
(2)
Nárok na vrácení dávky pěstounské péče poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka pěstounské péče vyplacena. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky pěstounské péče nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.
(3)
O povinnosti vrátit dávku pěstounské péče nebo její část podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávky pěstounské péče vyplácí nebo vyplácela naposledy.
(4)
Vrácené a vymožené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 47za
Povinnost sdělovat údaje
(1)
Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, s výjimkou příjemců dávek pěstounské péče a oprávněných osob, jsou povinny na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce nebo na požádání žadatele o dávku pěstounské péče, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku pěstounské péče, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce, platí o úhradě zdravotních výkonů poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy50).
(2)
Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce, uvedené údaje.
ČÁST ŠESTÁ
POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY POVĚŘENÝMI OSOBAMI
§ 48
Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
(1)
Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen „pověření“).
(2)
Pověřené osoby v sociálně-právní ochraně
a)
poskytují žadatelům o zařazení do evidence žadatelů a zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
b)
provádějí přípravy žadatelů o zařazení do evidence žadatelů a zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny podle § 44,
c)
posuzují psychickou způsobilost žadatelů o zařazení do evidence žadatelů a zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 45,
d)
poskytují osobě, s níž uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče, odbornou poradenskou a další pomoc a podporu při výkonu pěstounské péče a sledují výkon pěstounské péče a poskytují pomoc osobě, jíž byl blíže určen obsah a zaměření povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 12 odst. 2,
e)
zřizují a provozují zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
f)
poskytují služby dětem ohroženým násilím podle § 41.
§ 48a
Povinnosti pověřených osob
(1)
Pověřená osoba je povinna
a)
oznámit orgánu, který rozhodl o vydání pověření, změny skutečností rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení činností uvedených v pověření, s výjimkou údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí o vydání pověření, a to do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém změny nastaly, a doložit tyto změny příslušnými doklady,
b)
informovat osoby, jež mají zájem o poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo jimž je tato ochrana poskytována, o všech povinnostech, které by pro ně vyplývaly z poskytování sociálně-právní ochrany, o způsobu poskytování sociálně-právní ochrany a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro ně srozumitelným,
c)
vytvářet při poskytování sociálně-právní ochrany takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociálně-právní ochranu, naplňovat jejich lidská a občanská práva a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy pověřené osoby,
d)
poskytnout osobě sociálně-právní ochranu podle § 8 odst. 1 nebo § 9; tuto ochranu není povinna poskytnout,
1.
neposkytuje-li sociálně-právní ochranu, o kterou osoba žádá, a to i s ohledem na rozsah odpovídající vydanému pověření,
2.
nemá-li dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociálně-právní ochrany, o kterou osoba žádá, nebo
3.
osobě, která požádala o poskytnutí sociálně-právní ochrany, účinně vypověděla v době kratší než 6 měsíců před podáním žádosti smlouvu o poskytnutí téže služby sociálně-právní ochrany z důvodu porušování povinností vyplývajících z této smlouvy,
e)
přizpůsobit rozsah a formu pomoci a podpory individuálně určeným potřebám osob, jimž jsou poskytovány, působit na tyto osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je v možnostech využívání běžně dostupných zdrojů pro zabránění sociálnímu vyloučení a pro zabránění vzniku závislosti na poskytované sociálně-právní ochraně,
f)
plánovat průběh poskytování sociálně-právní ochrany podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociálně-právní ochranu, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociálně-právní ochrany a hodnotit průběh poskytování sociálně-právní ochrany za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich věk, zdravotní stav a rozsah odpovídající vydanému pověření, nebo za účasti jejich zákonných zástupců nebo opatrovníků a zapisovat hodnocení a jeho výstupy do písemných individuálních záznamů.
(2)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. d) až f) se nevztahují na pověřenou osobu oprávněnou posuzovat psychickou způsobilost zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči. Pověřená osoba podle věty první je povinna vykonávat činnost s odbornou péčí odpovídající soudobým vědeckým poznatkům, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.
(3)
Pověřená osoba může poskytovat sociálně-právní ochranu, pokud před započetím jejího poskytování uzavřela pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálně-právní ochrany. Pojištění musí být sjednáno po celou dobu, po kterou pověřená osoba sociálně-právní ochranu podle tohoto zákona poskytuje. Pověřená osoba je povinna do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy zaslat její kopii orgánu, který pověření vydal.
§ 49
Vydávání pověření a jeho změny
(1)
O pověření rozhoduje krajský úřad na žádost.
(2)
Podmínkou pro vydání pověření je
a)
odborná způsobilost všech osob, které budou sociálně-právní ochranu přímo poskytovat,
b)
bezúhonnost
1.
všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat,
2.
právnické osoby, která bude sociálně-právní ochranu poskytovat,
c)
zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro výkon sociálně-právní ochrany prokázané posudkem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví85), jde-li o pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; je-li zařízení provozováno ve více objektech nebo prostorách, prokazuje se zajištění hygienických podmínek pro každý objekt nebo prostor samostatným posudkem,
d)
právní důvod k užívání objektu nebo prostor, v nichž bude poskytována sociálně-právní ochrana; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem,
e)
zajištění potřebných materiálních a technických podmínek pro poskytování sociálně-právní ochrany,
f)
splnění základních provozních a personálních standardů podle § 42ab, jde-li o pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(3)
Žádost o vydání pověření musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem
a)
u fyzické osoby rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, datum a místo narození a rodné příjmení,
b)
rozsah poskytování sociálně-právní ochrany, podrobný popis činností, na které se žádá vydání pověření, a popis jejich personálního zajištění, a je-li žádáno o pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kapacitu zařízení,
c)
místo výkonu sociálně-právní ochrany a doklad prokazující užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude sociálně-právní ochrana poskytována,
d)
jméno, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, bylo-li jim přiděleno, datum a místo narození a doklad o jejich odborné způsobilosti,
e)
u fyzické osoby, která není občanem České republiky a která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce v jiném členském státě Evropské unie nebo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, informaci, ve kterých z těchto států se zdržovala,
f)
u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce v jiném státu, než je stát uvedený v písmeni e), doklad obdobný opisu z rejstříku trestů z tohoto státu, který nesmí být starší než 3 měsíce, a nevydává-li tento stát takový doklad, čestné prohlášení o bezúhonnosti podle tohoto zákona,
g)
u právnické osoby opis z evidence obdobné rejstříku trestů vedené ve státech, ve kterých má právnická osoba sídlo nebo v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců vykonávala činnost nebo měla sídlo, který nesmí být starší než 3 měsíce.
(4)
Pokud cizí stát opis z evidence obdobné rejstříku trestů vedené v jiném než členském státě Evropské unie nebo jemu rovnocenný doklad nevydává, odmítá jej žadateli nebo jiné s ním posuzované osobě vydat nebo je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou, může žadatel nebo jiná s ním posuzovaná osoba doklad takového státu nahradit svým čestným prohlášením.
(5)
Krajský úřad vydá pověření, je-li v řízení prokázáno splnění podmínek podle odstavce 2.
(6)
Rozhodnutí o pověření obsahuje také
a)
označení pověřené osoby s uvedením údajů podle odstavce 3 písm. a),
b)
identifikační číslo přidělené pověřené osobě; pokud pověřené osobě dosud nebylo identifikační číslo přiděleno, poskytne ho orgánu, který rozhodnutí o pověření vydává, správce základního registruregistru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci86),
c)
místo nebo místa poskytování sociálně-právní ochrany,
d)
druh poskytované sociálně-právní ochrany, její číselné označení a rozsah a formy poskytované sociálně-právní ochrany,
e)
okruh osob, kterým bude pověřená osoba sociálně-právní ochranu poskytovat,
f)
údaj o kapacitě poskytované sociálně-právní ochrany,
g)
den zahájení poskytování sociálně-právní ochrany,
h)
název zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, místo, kde se nachází objekt nebo prostory zařízení, pro které se pověření vydává, a údaj o nejvyšší přípustné kapacitě zařízení, jde-li o rozhodnutí, kterým se osoba pověřuje ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(7)
Krajský úřad rozhodne o změně pověření k poskytování sociálně-právní ochrany,
a)
požádá-li pověřená osoba o změnu druhu poskytované sociálně-právní ochrany a jejího rozsahu a formy,
b)
požádá-li pověřená osoba o změnu místa poskytování sociálně-právní ochrany,
c)
požádá-li pověřená osoba o zvýšení nebo snížení nejvýše přípustné kapacity zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanovené v pověření,
d)
přestane-li pověřená osoba splňovat podmínky pro vydání pověření podle odstavce 2 v rozsahu odpovídajícím nejvýše přípustné kapacitě zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc stanovené v pověření; v takovém případě krajský úřad rozhodne o snížení nejvýše přípustné kapacity zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(8)
Na změnu pověření k poskytování sociálně-právní ochrany se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.
(9)
Hodlá-li pověřená osoba zřídit nové zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zvýšit nebo snížit nejvýše přípustnou kapacitu takového zařízení nebo hodlá-li pověřená osoba poskytovat služby dětem ohroženým násilím podle § 41, rozhoduje krajský úřad o změně pověření nebo o vydání nového pověření k poskytování sociálně-právní ochrany na základě vyhodnocení potřeb poskytování sociálně-právní ochrany na území kraje. Vyhodnocení krajského úřadu musí být odůvodněno zejména potřebami poskytování sociálně-právní ochrany na území kraje s přihlédnutím k dalším zařízením určeným pro poskytování péče a pomoci dětem na území kraje.
(10)
Za bezúhonné se pro účely vydání pověření považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čintrestný čin ani nebyly pravomocně odsouzeny pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností srovnatelných s činnostmi vykonávanými při poskytování sociálně-právní ochrany; je-li proti žadateli nebo fyzickým osobám, které jsou v žádosti o vydání pověření uvedeny jako fyzické osoby, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, vedeno trestní stíhání pro trestný čintrestný čin uvedený v části věty před středníkem, řízení o vydání pověření krajský úřad přeruší. Při posuzování bezúhonnosti krajský úřad nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta, v jejichž důsledku se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena87). Za účelem doložení bezúhonnosti si krajský úřad vyžádá opis z rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu.
§ 49a
Odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
(1)
Sociálně-právní ochranu přímo poskytují v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy
a)
sociální pracovníci88),
b)
pracovníci v sociálních službách89),
c)
zdravotničtí pracovníci90),
d)
pedagogičtí pracovníci91),
e)
manželští a rodinní poradci92) a
f)
další odborní pracovníci93).
(2)
Osoby, které se podílejí na poskytování činností uvedených v § 48 odst. 2 písm. a), b) a d) a nesplňují podmínku odborné způsobilosti k výkonu povolání podle odstavce 1, jsou povinny prokázat praxi v oblasti náhradní rodinné péče v trvání nejméně 2 roky a absolvovat akreditované vzdělávací kurzy pro sociální pracovníky podle zákona o sociálních službách65) v rozsahu nejméně 200 hodin.
(3)
Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže prokáže znalost oblasti náhradní rodinné péče a
a)
má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu,
b)
je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie,
c)
absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
d)
absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
(4)
Při poskytování sociálně-právní ochrany dětí pověřenou osobou podle § 48 odst. 2 písm. d) může
a)
přímo poskytovat pomoc a podporu při osobní péči o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a) a b) též fyzická osoba, která je plně svéprávná, zdravotně způsobilá, bezúhonná a splňuje další osobnostní předpoklady pro péči o dítě; při posuzování bezúhonnosti a dalších osobnostních předpokladů se postupuje obdobně podle § 23d odst. 4 písm. b) a d) a § 23e,
b)
být pomoc a podpora při osobní péči o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a) a b) poskytována prostřednictvím osoby pořádající zotavovací akci podle zvláštního právního předpisu.
(5)
Při poskytování sociálně-právní ochrany působí rovněž dobrovolníci za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem94).
§ 49b
Kontrola podmínek pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
(1)
Krajský úřad, který rozhodl o vydání pověření, nebo krajský úřad, v jehož obvodu pověřená osoba vykonává sociálně-právní ochranu (dále jen „kontrolní orgán“), kontroluje plnění podmínek pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 a 3 a § 48a odst. 1 písm. a). Tím není dotčen výkon kontroly prováděný podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
(2)
Krajský úřad, v jehož obvodu má sídlo zařízení sociálně-právní ochrany nebo v jehož obvodu vykonává pověřená osobaosoba činnost související se sociálně-právní ochranou, je povinen sdělit skutečnosti zjištěné při kontrole krajskému úřadu, který rozhodl o vydání pověření.
(3)
Kontrolní orgán je oprávněn ukládat pověřeným osobámosobám opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole. Pověřená osobaosoba je povinna splnit uložená opatření ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.
§ 49c
Registr pověřených osob
(1)
Krajský úřad vede registrregistr pověřených osob (dále jen „registrregistr“), který je součástí registruregistru poskytovatelů sociálních služeb podle zákona o sociálních službách. RegistrRegistr je veden v listinné a elektronické podobě.
(2)
RegistrRegistr v listinné podobě obsahuje
a)
žádost o vydání pověření,
b)
údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) až c) a
c)
listiny, jimiž se prokazují skutečnosti podle § 49 odst. 2 písm. a), c) a d) a § 48a odst. 3.
(3)
RegistrRegistr v elektronické podobě obsahuje údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) až c), identifikační číslo přidělené pověřené osobě, číselné označení poskytované sociálně-právní ochrany, informaci o výsledku provedené inspekce poskytování sociálně-právní ochrany a informaci o výsledku kontroly výkonu sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Krajský úřad, a jde-li o informaci o výsledku provedené inspekce, ministerstvo zapisují do registruregistru údaje podle věty první a jejich změny bez zbytečného odkladu.
(4)
RegistrRegistr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o kapacitě, materiálním, technickém a personálním zabezpečení, zobecněné údaje o žadatelích, osobách, kterým je sociálně-právní ochrana poskytována, a o osobách, se kterými nemohla být uzavřena smlouva o poskytnutí sociálně-právní ochrany z důvodů podle § 48a odst. 1 písm. d), a to pro účely analytické a koncepční činnosti ministerstva. Pověřená osoba, která je zapsána v registruregistru, je povinna údaje podle věty první za kalendářní rok sdělovat krajskému úřadu prostřednictvím elektronického systému na tiskopisu předepsaném ministerstvem, a to do 30. června kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, za který jsou údaje sdělovány. Příslušný krajský úřad kontroluje správnost a úplnost těchto údajů.
(5)
Pověřená osoba je povinna sdělit krajskému úřadu na jeho výzvu zobecněné údaje o počtu osob, kterým poskytuje sociálně-právní ochranu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení žádosti, pokud krajský úřad neurčí lhůtu delší.
(6)
RegistrRegistr je veřejným seznamem v části, která obsahuje údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) až c), údaje podle odstavce 3, s výjimkou údaje o rodném čísle žadatele, který se v registruregistru nahrazuje údajem o datu narození, údaje podle odstavce 4 a informaci o výsledku provedené inspekce, bez uvedení údaje o datu a místě narození pověřené osoby, která je fyzickou osobou; tyto údaje zveřejňuje ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7)
Na požádání se z veřejné části registruregistru vydá úřední výpis nebo opis.
(8)
Pro správu registru se použijí § 86 a § 87 odst. 1 zákona o sociálních službách obdobně.
§ 50
Odnětí pověření
(1)
Orgán sociálně-právní ochrany, který vydal pověření, rozhodne o odnětí pověření,
a)
požádá-li pověřená osoba o zrušení pověření,
b)
pokud byl pověřené osobě pravomocně uložen správní trest za přestupek uvedený v § 59 až 59g v případě, že jde o zvlášť závažné porušení povinností,
c)
nevykonává-li pověřená osoba činnost, na kterou jí bylo vydáno pověření, a tuto skutečnost ve stanovené lhůtě neoznámí podle § 48a odst. 1 písm. a),
d)
pokud po oznámení o pozastavení činnosti pověřená osoba do doby 1 roku od tohoto oznámení nezačala znovu činnost, na niž jí bylo vydáno pověření, vykonávat,
e)
přestala-li pověřená osoba splňovat podmínky pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 písm. b) až f),
f)
shledá-li zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jako nepotřebné; § 49 odst. 9 se použije obdobně,
g)
nesplní-li pověřená osoba opatření uložená k odstranění nedostatků v oblasti dodržování standardů kvality sociálně-právní ochrany zjištěných při inspekci poskytování sociálně-právní ochrany, nebo opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a uložených kontrolním orgánem podle § 49b odst. 3, nebo
h)
nedosáhne-li pověřená osoba při hloubkové inspekci poskytování sociálně-právní ochrany hodnocení plnění standardů kvality
1.
alespoň v rozsahu jedné třetiny maximálního stanoveného počtu bodů, nebo
2.
při dvou po sobě následujících inspekcích kvality sociálně-právní ochrany alespoň v rozsahu poloviny maximálního stanoveného počtu bodů.
(2)
Bylo-li pověření odňato podle odstavce 1 písm. b) až d), g) a h), může fyzická nebo právnická osoba znovu požádat o vydání pověření až po dvou letech ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí pověření nabylo právní moci.
(3)
Orgán, který odňal pověření, je povinen zajistit péči o děti, kterým pověřená osoba poskytovala sociálně-právní ochranu, pokud není zajištěna jiným způsobem.
ČÁST SEDMÁ
INSPEKCE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY
§ 50a
Inspekci poskytování sociálně-právní ochrany provádí u pověřených osob ministerstvo. Předmětem inspekce je kvalita poskytování sociálně-právní ochrany stanovená standardy kvality sociálně-právní ochrany a plnění povinností pověřených osob podle § 8, 9, § 48a odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2. Pro postup při této inspekci platí obdobně ustanovení zákona o sociálních službách65) o postupu při provádění inspekce sociálních služeb.
ČÁST OSMÁ
ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK
§ 50b
Podmínky nároku na opakující se zaopatřovací příspěvek
(1)
Zletilá nebo plně svéprávná fyzická osobaosoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osobaosoba, není-li dále stanoveno jinak,
a)
byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek“) a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň
1.
3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany,
2.
12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku,
b)
je nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem,
c)
nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a
d)
má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.
(2)
Byla-li osobaosoba podle odstavce 1 (dále jen „mladý dospělý“) svěřena do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek z důvodu jejího oboustranného osiření, podmínka podle odstavce 1 písm. a) se nevyžaduje.
(3)
Byl-li mladý dospělý svěřen do pěstounské péče, která nebyla zprostředkována orgánem sociálně-právní ochrany, z důvodu prohlášení jeho rodičů za nezvěstné, pobytu rodiče ve zdravotnickém zařízení, pobytu rodiče v pobytovém zařízení sociálních služeb, vzetí rodiče do vazby nebo nástupu rodiče do výkonu trestu odnětí svobody, má nárok na zaopatřovací příspěvek, pokud je splněna podmínka podle odstavce 1 písm. a) bodu 2. Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) tím nejsou dotčena.
(4)
Podmínka podle odstavce 1 písm. a) je splněna také tehdy, došlo-li v době podle odstavce 1 písm. a) ke změně osobyosoby pečující nebo ke změně poskytovatele služeb v zařízení ústavní výchovy nebo byl-li mladý dospělý bezprostředně před svěřením do pěstounské péče v ústavní výchově alespoň po dobu 12 měsíců po sobě jdoucích. Podmínka podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 je splněna také tehdy, byl-li mladý dospělý bezprostředně před nařízením ústavní výchovy nepřetržitě alespoň 1 rok v pěstounské péči a následně nařízená ústavní výchova trvala alespoň 6 měsíců po sobě jdoucích. Doby, po které trvala péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek, se pro účely splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2 sčítají, pokud navazovaly jednotlivé druhy péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek bezprostředně na sebe.
(5)
Doba, po kterou byl mladý dospělý svěřen do pěstounské péče na základě usnesení soudu o nařízení předběžného opatření nebo po kterou byl v plném přímém zaopatření ústavního zařízeníústavního zařízení na základě usnesení soudu o předběžné úpravě poměrů dítěte nebo o výchovném opatření podle § 13a, a která bezprostředně předcházela dni, ke kterému se stalo rozhodnutí soudu o péči zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 písm. a) vykonatelným, se započítává do doby, po kterou musí péče podle odstavce 1 písm. a) trvat.
(6)
Mladý dospělý, který není nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem, protože je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně, má nárok na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 při splnění ostatních podmínek pro vznik nároku na zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do dovršení 26 let věku. Co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, stanoví zákon o státní sociální podpoře76).
(7)
Generální ředitelství Úřadu práce České republiky může na základě písemné a odůvodněné žádosti mladého dospělého o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech zvláštního zřetele hodných prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a).
(8)
Za dobu čerpání příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 2, odměny pěstouna podle § 47i odst. 1 věty druhé nebo příspěvku při pěstounské péči podle § 47ja odst. 1 věty druhé nebo za dobu, po kterou mladý dospělý zůstává v plném přímém zaopatření školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, mu zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 nenáleží.
§ 50c
Podmínky nároku na jednorázový zaopatřovací příspěvek
(1)
Byl-li mladý dospělý ke dni, který bezprostředně předcházel dni nabytí jeho zletilosti nebo dni nabytí jeho plné svéprávnosti, v péči zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek, a není-li ke dni nabytí plné svéprávnosti nezaopatřeným dítětemnezaopatřeným dítětem nebo přestal-li splňovat podmínky pro vznik nároku na opakující se zaopatřovací příspěvek podle § 50b, náleží mu jednorázový zaopatřovací příspěvek ve výši podle § 50e odst. 2.
(2)
Za dobu čerpání příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 2, odměny pěstouna podle § 47i odst. 1 věty druhé nebo příspěvku při pěstounské péči podle § 47ja odst. 1 věty druhé nebo za dobu, kdy mladý dospělý zůstává v plném přímém zaopatření školského zařízení pro výkon ústavní výchovy, mu zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 nenáleží.
(3)
Zaopatřovací příspěvek podle odstavce 1 mladému dospělému nenáleží, byla-li mu poskytnuta věcná pomoc nebo jednorázový peněžitý příspěvek podle § 33 zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy77).
§ 50d
Individuální plán mladého dospělého
(1)
Individuální plán mladého dospělého vypracovává zaměstnanec obceobce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu, který vykonává činnost sociálního kurátora, (dále jen „sociální kurátor“) za součinnosti mladého dospělého a je-li to účelné, za součinnosti
a)
obceobce v samostatné i přenesené působnosti,
b)
pověřených osobosob,
c)
poskytovatelů sociálních služeb,
d)
krajské pobočky Úřadu práce, nebo
e)
osobyosoby, která byla vůči mladému dospělému osobouosobou pečující nebo poskytovatelem služeb v zařízení pro výkon ústavní výchovy, pokud o mladého dospělého pečovala do dne vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek podle § 50b.
(2)
Individuální plán mladého dospělého obsahuje alespoň
a)
stanovení rozsahu spolupráce mladého dospělého a sociálního kurátora,
b)
vymezení způsobu přípravy na budoucí povolání a samostatné hospodaření,
c)
vymezení způsobu pomoci při hledání bydlení a zaměstnání,
d)
přípravu na partnerský a rodinný život.
(3)
Při určování obsahu individuálního plánu mladého dospělého se vychází ze zdravotního stavu, možností a schopností mladého dospělého.
(4)
Individuální plán mladého dospělého se vypracovává před podáním žádosti o zaopatřovací příspěvek podle § 50b. Požádat o vypracování tohoto individuálního plánu může dítě nejdříve 6 měsíců před dosažením plné svéprávnosti.
(5)
Je-li individuální plán mladého dospělého vypracováván před dosažením plné svéprávnosti dítěte, poskytuje součinnost při jeho vypracování také orgán sociálně-právní ochrany, který dítě vede v evidenci podle § 54.
(6)
Orgán sociálně-právní ochrany je povinen informovat sociálního kurátora o ukončení péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek nejméně 6 měsíců před tímto ukončením a poskytnout mu informace pro zajištění návazné sociální práce s mladým dospělým.
(7)
Sociální kurátor je povinen nejméně jednou za 6 měsíců ode dne vydání potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého nebo ode dne poslední aktualizace individuálního plánu mladého dospělého tento individuální plán vyhodnotit a v případě potřeby jej aktualizovat.
(8)
Mladý dospělý je povinen poskytnout obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností součinnost při vypracování individuálního plánu mladého dospělého, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, a plnit podmínky v něm stanovené. Krajská pobočka Úřadu práce si vyžádá od obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností potvrzení o součinnosti mladého dospělého při vyhodnocování a aktualizaci individuálního plánu mladého dospělého, a to nejméně jednou za 6 měsíců ode dne vydání potvrzení o vypracování individuálního plánu nebo ode dne vydání posledního potvrzení o součinnosti mladého dospělého při vyhodnocování a aktualizaci tohoto individuálního plánu.
§ 50e
Výše zaopatřovacího příspěvku
(1)
Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b činí 15 000 Kč za kalendářní měsíc. Splňuje-li mladý dospělý podmínky vzniku nároku na zaopatřovací příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží mu příspěvek ve výši, v jaké mu náleží za celý kalendářní měsíc.
(2)
Výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50c činí 25 000 Kč.
(3)
Jestliže se mladému dospělému vyplácí důchod z důchodového pojištění, náleží mu zaopatřovací příspěvek podle § 50b jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi zaopatřovacím příspěvkem a důchodem.
§ 50f
Oprávněná osoba
(1)
Nárok na zaopatřovací příspěvek má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně pouze mladý dospělý, jestliže je
a)
na území České republiky hlášen k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu61), jde-li o státního občana České republiky,
b)
na území České republiky oprávněn k přechodnému nebo trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu62), jde-li o cizince,
c)
cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
d)
rodinným příslušníkem cizince uvedeného v písmenech b) a c), kterému bylo vydáno povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62),
e)
cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu63) udělena mezinárodní ochrana nebo žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, pokud není ubytován v azylovém zařízení Ministerstva vnitra,
f)
cizincem, kterému byla na území České republiky podle zvláštního právního předpisu64) přiznána dočasná ochrana nebo který je žadatelem o přiznání dočasné ochrany, pokud není ubytován v humanitárním středisku, nebo
g)
osobouosobou, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie78), nebo osobouosobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou, osobouosobou ponechávající si takové postavení nebo rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisů Evropské unie78).
(2)
Nárok na zaopatřovací příspěvek má mladý dospělý, jestliže má na území České republiky bydliště; to neplatí v případě podle odstavce 1 písm. g). Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi39g).
§ 50g
Vznik nároku na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu
(1)
Nárok na zaopatřovací příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Nárok na výplatu zaopatřovacího příspěvku vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na zaopatřovací příspěvek a pro jeho výplatu a podáním žádosti o jeho přiznání.
§ 50h
Změna nároku na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu
(1)
Zaopatřovací příspěvek neprávem přiznaný v nižší částce, než v jaké náleží, nevyplacený nebo vyplacený v nižší částce, než v jaké náleží, odepřený nebo přiznaný od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož zaopatřovací příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o zaopatřovacím příspěvku zjistil nebo ode dne, kdy o zvýšení zaopatřovacího příspěvku nebo o přiznání zaopatřovacího příspěvku oprávněná osobaosoba požádala.
(2)
Zaopatřovací příspěvek neprávem přiznaný, vyplácený nebo vyplácený ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se jeho výplata zastaví nebo se jeho výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen; § 50t tím není dotčen.
(3)
Změní-li se v období, na něž byl zaopatřovací příspěvek podle § 50b přiznán, skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek nebo jeho výši, posoudí se nově nárok na zaopatřovací příspěvek nebo jeho výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo, a zaopatřovací příspěvek se
a)
přizná, vyplatí nebo se zvýší od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala,
b)
odejme, jeho výplata se zastaví nebo se sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen; § 50t tím není dotčen.
(4)
Rozhodnutí o změně výše zaopatřovacího příspěvku podle § 50b se nevydává, dojde-li ke změně částky uvedené v § 50e odst. 1 zákonem nebo na základě nařízení vlády podle § 58b odst. 1.
§ 50i
Zánik nároku na zaopatřovací příspěvek a na jeho výplatu
(1)
Nárok na zaopatřovací příspěvek zaniká tehdy, kdy mladý dospělý třikrát bez vážného důvodu změní obor studia; to neplatí, pokud je změna oboru studia následkem podstatné změny zdravotního stavu mladého dospělého, v jejímž důsledku je pokračování ve studiu nemožné nebo značně ztížené, nebo pokud by byla znemožněna nebo značně ztížena možnost pracovního uplatnění v takovém oboru.
(2)
Nárok na výplatu zaopatřovacího příspěvku zaniká též uplynutím 1 roku ode dne, od kterého mladému dospělému nárok na zaopatřovací příspěvek náleží.
§ 50j
Přechod nároku na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu
(1)
Nárok na zaopatřovací příspěvek nelze postoupit ani dát do zástavy.
(2)
Zemřel-li mladý dospělý po uplatnění nároku na zaopatřovací příspěvek, nabývají nárok na částky zaopatřovacího příspěvku, na které vznikl nárok do dne smrti mladého dospělého, postupně manžel nebo registrovaný partner mladého dospělého, jeho děti a osobaosoba, která byla ke dni dosažení zletilosti mladého dospělého jeho osobouosobou pečující, jestliže žili s mladým dospělým v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
(3)
Byl-li zaopatřovací příspěvek přiznán před smrtí mladého dospělého, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti mladého dospělého, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 2.
(4)
Nárok na zaopatřovací příspěvek není předmětem dědictví.
(5)
Zaopatřovací příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce a nemůže být předmětem dohody o srážkách.
§ 50k
Výplata zaopatřovacího příspěvku
(1)
Zaopatřovací příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o zaopatřovacím příspěvku.
(2)
Zaopatřovací příspěvek se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží. Nejpozději se vyplatí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o jeho přiznání nabylo právní moci.
(3)
Zaopatřovací příspěvek se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky. Požádá-li příjemce zaopatřovacího příspěvku o změnu způsobu výplaty této dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla taková žádost doručena.
(4)
Zaopatřovací příspěvek se nevyplácí do ciziny.
(5)
Zaopatřovací příspěvek se považuje za vyplacený dnem odepsání příslušné částky z účtu Úřadu práce České republiky.
§ 50l
Příjemce, jiný příjemce a zvláštní příjemce zaopatřovacího příspěvku
(1)
Příjemcem zaopatřovacího příspěvku je mladý dospělý, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Namísto mladého dospělého je příjemcem zaopatřovacího příspěvku opatrovník mladého dospělého, pokud byla svéprávnost mladého dospělého v tomto rozsahu omezena.
(3)
Krajská pobočka Úřadu práce rozhodne o ustanovení zvláštního příjemce zaopatřovacího příspěvku, jestliže mladý dospělý nebo jeho opatrovník nemůže zaopatřovací příspěvek přijímat. S ustanovením zvláštního příjemce musí mladý dospělý, popřípadě jiný příjemce zaopatřovacího příspěvku souhlasit; to neplatí, jestliže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže tento souhlas dát.
(4)
Zvláštním příjemcem může být ustanovena jen osobaosoba, která se svým ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen používat zaopatřovací příspěvek ve prospěch mladého dospělého. Zvláštní příjemce používá zaopatřovací příspěvek podle pokynů mladého dospělého; to neplatí, nemůže-li mladý dospělý vzhledem ke svému zdravotnímu stavu tyto pokyny udělovat.
(5)
Krajská pobočka Úřadu práce zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven. Krajská pobočka Úřadu práce rovněž zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže zvláštní příjemce neplní své povinnosti, a ustanoví zvláštním příjemcem jinou osobuosobu.
§ 50m
Řízení o zaopatřovacím příspěvku
(1)
O zaopatřovacím příspěvku podle tohoto zákona rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo. Odvolání nemá odkladný účinek.
§ 50n
Účastníci řízení
Účastníkem řízení je žadatel o zaopatřovací příspěvek nebo osobaosoba, na kterou přešel nárok na zaopatřovací příspěvek v případě smrti mladého dospělého po uplatnění nároku na zaopatřovací příspěvek.
§ 50o
Zahájení řízení
Řízení o přiznání zaopatřovacího příspěvku se zahajuje na žádost mladého dospělého. Řízení o změně výše zaopatřovacího příspěvku, jeho odnětí nebo o zastavení jeho výplaty se zahajuje na návrh mladého dospělého nebo z moci úřední.
§ 50p
Náležitosti žádosti
Žádost o zaopatřovací příspěvek kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)
určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena,
b)
rozhodnutí soudu, kterým byl mladý dospělý svěřen do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek,
c)
rozhodnutí soudu, na jehož základě byla mladému dospělému přiznána svéprávnost, je-li nezletilý,
d)
doklady prokazující nezaopatřenost mladého dospělého,
e)
údaj o tom, zda pěstounská péče, do které byl mladý dospělý svěřen před nabytím zletilosti nebo plné svéprávnosti, byla nebo nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany podle tohoto zákona,
f)
údaj o tom, zda důvodem svěření mladého dospělého do péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek byla některá ze skutečností podle § 50b odst. 2 a 3 a
g)
potvrzení obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o zpracování individuálního plánu mladého dospělého.
§ 50q
Povinnosti žadatele o zaopatřovací příspěvek
Žadatel o zaopatřovací příspěvek je povinen
a)
prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek, jeho výši nebo výplatu a
b)
písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce v průběhu řízení o zaopatřovacím příspěvku změny ve skutečnostech, které byly uvedeny v žádosti o zaopatřovací příspěvek, a změny rozhodné pro průběh řízení, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy taková změna nastala.
§ 50r
Povinnosti příjemce zaopatřovacího příspěvku
Mladý dospělý, jiný příjemce zaopatřovacího příspěvku a zvláštní příjemce, jsou povinni
a)
písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu a
b)
na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro nárok na zaopatřovací příspěvek a jeho výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, není-li v této výzvě určena delší lhůta; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata zaopatřovacího příspěvku zastavena, příspěvek může být odejmut nebo nepřiznán, jestliže mladý dospělý, jiný příjemce a zvláštní příjemce byli ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněni.
§ 50s
Doložení bezúhonnosti
Za účelem doložení podmínky bezúhonnosti podle § 50b odst. 1 písm. c) si krajská pobočka Úřadu práce vyžádá podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů se předává v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Cizinec doloží bezúhonnost také dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, státem, na jehož území v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, nebo výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem nebo ve kterém v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce. V případě, že stát výpis obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, učiní cizinec nebo příslušný orgán právnické osoby se sídlem v zahraničí čestné prohlášení před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Výpis z rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být ke dni podání žádosti starší 3 měsíců.
§ 50t
Přeplatky
(1)
Příjemce zaopatřovacího příspěvku, který jej přijal, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než mu náležel, nebo jinak způsobil, že byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen tento přeplatek vrátit.
(2)
Nárok na vrácení přeplatku zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byl zaopatřovací příspěvek vyplacen. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo po dobu, po kterou jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky ze zaopatřovacího příspěvku nebo příjmu nebo po kterou jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.
(3)
O povinnosti vrátit přeplatek podle odstavců 1 a 2 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která zaopatřovací příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela.
(4)
Vrácené a vymožené peníze podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu.
(5)
Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč.
§ 50u
Přechod práva na výživné
(1)
Náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.
(2)
Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osobaosoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce.
ČÁST DEVÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 51
Povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany při sdělování údajů
(1)
Orgány sociálně-právní ochrany, komise a poradní sbory jsou povinny sdělovat si navzájem údaje z evidence a spisové dokumentace, které vedou, a to v rozsahu nezbytném pro potřeby těchto orgánů.
(2)
Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo pěstounskou péči podle tohoto zákona a státnímu zastupitelství.
(3)
Obecní úřad na vyžádání
a)
podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,
b)
doporučuje soudu osobu vhodnou stát se poručníkem a toto své doporučení oznamuje obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností,
c)
podává obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností zprávy o poměrech dítěte,
d)
podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, u něhož soud na návrh státního zastupitelství v občanskoprávním řízení uložil ochrannou výchovu podle zvláštního právního předpisu29).
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na vyžádání
a)
podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření,
b)
podává státnímu zastupitelství zprávy o poměrech dítěte, pokud státní zastupitelství vede podle zvláštního právního předpisu29) řízení týkající se dítěte,
c)
poskytuje krajskému úřadu a ministerstvu spisovou dokumentaci vedenou o dětech a zobecněné informace a souhrnné údaje, které získá při své činnosti, s výjimkou jmenných údajů,
d)
poskytuje pověřené osobě údaje potřebné pro poskytování sociálně-právní ochrany těmito osobami a poskytovateli sociálních služeb údaje potřebné pro poskytnutí sociální služby,
e)
může poskytovat potřebné údaje poskytovateli zdravotních služeb,
f)
poskytuje soudem jmenovanému opatrovníkovi dítěte údaje potřebné pro výkon jeho funkce,
g)
poskytuje právnímu zástupci dítěte činnému v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29) údaje potřebné pro takové řízení.
(5)
Orgán sociálně-právní ochrany je povinen
a)
na žádost poskytnout
1.
soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,
2.
orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízenítrestní řízení,
3.
orgánům činným v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29) údaje potřebné pro takové řízení,
4.
Policii České republiky údaje potřebné pro pátrání po osobě podle zvláštního právního předpisu95),
5.
orgánu sociálního zabezpečení, orgánu pomoci v hmotné nouzi, orgánu rozhodujícímu o náhradním výživném pro nezaopatřené dítěnezaopatřené dítě a orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro rozhodování o sociálních dávkách, a to v rozsahu odpovídajícím potřebám řízení před těmito orgány,
6.
krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro rozhodování o dávkách pěstounské péče a zaopatřovacím příspěvku a pro řízení a povolování výkonu činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu47a),
7.
krajské pobočce Úřadu práce údaje potřebné pro podání návrhu soudu na stanovení výživného a návrhu na výkon rozhodnutí, jde-li o výživné na děti svěřené do pěstounské péče nebo předpěstounské péče,
8.
zařízení uvedenému v § 29 odst. 1 informace o poměrech v rodině dítěte, které bylo do tohoto zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, a je-li tomuto dítěti zprostředkovávána pěstounská péče nebo osvojení, též informace o postupu při tomto zprostředkování,
9.
věznici, ve které mladistvý vykonává trest odnětí svobody, informace potřebné pro dosažení účelu trestu,
10.
intervenčnímu centru údaje, které má orgán sociálně-právní ochrany o osobě ohrožené násilným chováním pro účely poskytování pomoci této osobě intervenčním centrem podle zákona o sociálních službách65),
11.
obecní policii údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů obecní policie;
b)
orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán na dítěti trestný čintrestný čin48), nebo že dítě bylo použito ke spáchání trestného činutrestného činu;
c)
Policii České republiky oznamovat, že dochází k násilí mezi rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítětejinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte nebo dalšími fyzickými osobami v domácnosti obývané dítětem;
d)
poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v rozsahu potřebném pro trestní řízenítrestní řízení a pro řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle zvláštního právního předpisu29);
e)
oznámit krajské pobočce Úřadu práce, která povolila výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte podle zvláštního právního předpisu47a), skutečnosti, které odůvodňují zahájení řízení o zákazu činnosti dítěte; orgán sociálně-právní ochrany je také povinen sledovat, zda došlo k nápravě;
f)
poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá při šetření podle zvláštního zákona,
g)
informovat obecní úřad oprávněný k ustanovení zvláštního příjemce důchodu o skutečnosti, že dítěti, které požívá důchod z důchodového pojištění, vznikl nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 1.
(6)
Evidence vedené podle tohoto zákona jsou informačními systémy veřejné správy47b).
§ 52
(1)
Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v obydlí a zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole a ve školském zařízení, v zařízení poskytovatele zdravotních služeb, v zaměstnání nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké má dítě chování.
(2)
Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou oprávněni pořídit obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje, je-li to třeba pro účely ochrany práv dítěte.49)
§ 52a
Služební průkaz
(1)
Zaměstnanci zařazení k výkonu práce v orgánech sociálně-právní ochrany, kteří nejsou státními zaměstnanci, se při plnění úkolů orgánů sociálně-právní ochrany a výkonu oprávnění podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem. Služební průkaz je u zaměstnanců podle věty první, kteří jsou pověřeni výkonem kontrolních činností, pověřením ke kontrole podle kontrolního řádu.
(2)
Služební průkaz vystaví zaměstnanci zařazenému k výkonu práce v orgánu sociálněprávní ochrany ten orgán sociálně-právní ochrany, v němž je tento zaměstnanec k výkonu práce zařazen. Služební průkaz obsahuje
a)
fotografii zaměstnance,
b)
jméno a příjmení, popřípadě i akademický titul zaměstnance,
c)
evidenční číslo zaměstnance,
d)
označení úřadu, v němž je zaměstnanec zařazen,
e)
číslo služebního průkazu,
f)
datum vystavení, popřípadě i datum platnosti služebního průkazu.
(3)
Služební průkaz může dále obsahovat kontaktní elektronický čip nebo jiný nosič informací. Do kontaktního elektronického čipu nebo jiného nosiče informací lze nahrát pouze elektronické prostředky využívané při plnění úkolů nebo výkonu oprávnění uvedených v odstavci 1 nebo v souvislosti s nimi.
§ 53
Povinnosti státních orgánů, dalších právnických a fyzických osob a pověřených osob
(1)
Na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany jsou
a)
státní orgány,
b)
zaměstnavatelé,
c)
další právnické osoby, zejména poskytovatelé zdravotních služeb, školy, školská a jiná obdobná zařízení,
d)
fyzické osoby, pokud jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo zřizovateli škol a dalších zařízení uvedených v písmenu c),
e)
pověřené osobyosoby,
f)
poskytovatelé sociálních služeb,
povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání pověření, nebrání-li tomu zvláštní právní předpis. Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu49a) se nelze dovolávat, jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj. Jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem sociálně-právní ochrany, platí o úhradě zdravotních služeb zvláštní právní předpis.50)
(2)
Rodiče jsou povinni
a)
spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a práv dítěte,
b)
na výzvu příslušného orgánu sociálně-právní ochrany se dostavovat k osobnímu jednání, předložit listiny a další doklady a poskytnout nezbytné informace, je-li jich třeba pro výkon sociálně-právní ochrany,
c)
umožnit za podmínek uvedených v § 52 odst. 3 návštěvu zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany a zaměstnance obceobce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu v obydlí, popřípadě v jiném prostředí, kde dítě žije, je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví dítěte nebo pro ochranu jeho práv.
(3)
Povinnosti uvedené v odstavci 2 se vztahují obdobně i na jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.
(4)
Rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítětejiné osobě odpovědné za výchovu dítěte může orgán sociálně-právní ochrany uložit pořádkovou pokutu do 20 000 Kč, nesplní-li povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. a) až c). Pokutu lze uložit opakovaně. Pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne, kdy byla povinnost porušena. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
§ 53a
(1)
Ministerstvo je správcem informačního systému sociálně-právní ochrany dětí, který obsahuje údaje
a)
o dávkách pěstounské péče a jejich výši, o žadatelích o tyto dávky a o příjemcích těchto dávek,
b)
o žadatelích o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a o dětech zařazených v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče,
c)
o osobách v evidenci.
Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí66).
(2)
Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) krajským pobočkám Úřadu práce v souvislosti s řízením o dávkách pěstounské péče, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodování a poskytování dávek pěstounské péče.
(3)
Ministerstvo sděluje z informačního systému sociálně-právní ochrany dětí údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) krajským úřadům a obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností, a to v rozsahu nezbytném k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona v oblasti náhradní rodinné péče, zprostředkování osvojení a pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a pěstounské péče.
(4)
Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro plnění jejich úkolů podle tohoto zákona, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajůosobních údajů. Krajské pobočky Úřadu práce, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů podle odstavce 1, a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách pěstounské péče po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému.
§ 54
Vedení evidence a spisové dokumentace
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vede evidenci dětí
a)
uvedených v § 6,
b)
kterým byl ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem.
§ 55
(1)
O dětech zařazených v evidenci podle § 54 písm. a) vede obecní úřad obceobce s rozšířenou působností spisovou dokumentaci.
(2)
Písemnosti s informacemi o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7 odst. 1, o místu pobytu rodiče nebo dítěte, kteří se stali obětíobětí domácího násilí v rodině s dítětem, o osobách, jimž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, nebo o místě pobytu takového dítěte se uchovávají odděleně mimo spisovou dokumentaci. To platí rovněž pro záznam nebo protokol o vyjádření dítěte, které bylo učiněno bez přítomnosti zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítětejiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Povinnost předložit tyto písemnosti jiným orgánům veřejné moci podle zvláštního právního předpisu tím není dotčena.
(3)
Dítě je oprávněno nahlížet do spisové dokumentace o něm vedené podle odstavce 1, je-li to přiměřené jeho věku a rozumové vyspělosti; to neplatí, jde-li o nahlížení osvojence do části spisové dokumentace týkající se jeho osvojení, kdy je osvojenec oprávněn nahlížet do této části spisové dokumentace, je-li starší 12 let. Bylo-li soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nebo jeho zástupce nahlédnout do části spisové dokumentace týkající se jeho osvojení až po nabytí plné svéprávnosti. Jako zástupce dítěte je do spisové dokumentace oprávněn nahlížet také zákonný zástupce dítěte, který má a vykonává rodičovskou odpovědnost v rozsahu, kterého se obsah spisové dokumentace týká, nebo za stejných podmínek opatrovník dítěte nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítětejiná osoba odpovědná za výchovu dítěte. Umožnění nahlédnutí do spisové dokumentace rodiči, zákonnému zástupci nebo opatrovníku dítěte nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítětejiné osobě odpovědné za výchovu dítěte, kteří při tom nezastupují dítě, se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 57 odst. 1, jsou-li jinak splněny ostatní podmínky pro umožnění nahlédnutí do spisové dokumentace jiné osobě než účastníku nebo jeho zástupci podle zvláštního právního předpisu.
(4)
Údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností oprávněn využít pouze v zájmu dítěte při zajišťování sociálně-právní ochrany.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen zajistit uložení všech údajů obsažených ve spisové dokumentaci, týkající se
a)
dítěte, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k vyřazení dítěte z evidence,
b)
dítěte, které bylo osvojeno nebo svěřeno do pěstounské péče, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž dítě nabylo zletilosti,
c)
žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, po dobu 15 let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k vyřazení žadatelů z evidence.
(6)
Pro vedení evidencí krajským úřadem podle části třetí hlavy IV a V se použije odstavec 5 obdobně.
§ 56
(1)
Pro vedení záznamů o dítěti jinými orgány sociálně-právní ochrany a o nakládání se spisovou dokumentací obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností těmito orgány platí § 55 obdobně.
(2)
Pro vedení záznamů a jiných písemností o dítěti, kterému byl orgán sociálně-právní ochrany jmenován opatrovníkem nebo jehož je poručníkem, platí právní předpisy upravující výkon spisové služby96) a zpracování osobních údajů97). Po skončení výkonu funkce opatrovníka nebo poručníka orgán sociálně-právní ochrany tyto záznamy a jiné písemnosti, které měl z důvodu své funkce u sebe, nepostupuje orgánu, který jej jmenoval.
(3)
Jde-li o záznamy a jiné písemnosti podle odstavce 2, vykonává práva subjektu údajů podle právních předpisů upravujících zpracování osobních údajů97), včetně práva na poskytnutí kopie zpracovávaných osobních údajů, dítě nebo jeho zástupce, nemůže-li dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. Ustanovení § 55 odst. 2 tu platí obdobně; právo na přístup k těmto údajům má pouze dítě, je-li to přiměřené jeho věku a rozumové vyspělosti.
§ 57
(1)
Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu, zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci zařízení sociálně-právní ochrany jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. Zaměstnanci v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu a zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o místu pobytu rodiče, který se stal obětíobětí domácího násilí v rodině s dítětem, a jsou rovněž povinni zachovávat mlčenlivost o údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, jakož i o místě pobytu takového dítěte. Zaměstnanci uvedení ve větě první jsou povinni zachovávat mlčenlivost podle věty první a druhé i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedení ve větě první zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2)
Povinnost stanovená v odstavci 1 platí obdobně i pro pověřené osobyosoby a jiné fyzické osobyosoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany a pověřenými osobamiosobami seznámily s údaji, o nichž jsou zaměstnanci uvedení v odstavci 1 povinni zachovávat mlčenlivost.
(3)
Orgány sociálně-právní ochrany jsou oprávněny zpracovávat vyžádané osobní údajeosobní údaje v rozsahu, který je nezbytný k plnění úkolů podle tohoto zákona, a to i tehdy, jestliže se jedná o osobní údajeosobní údaje označené podle zvláštního právního předpisu50c) jako citlivé. Oprávnění mají i pověřené osoby, a to v rozsahu a způsobem, který je nezbytný pro výkon sociálně-právní ochrany v souladu s uděleným pověřením.
§ 58
(1)
ObcímObcím s rozšířenou působností se ze státního rozpočtu poskytuje náhrada výdajů vznilých v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany, s výjimkou výdajů na zřízení a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(2)
Pověřená osoba oprávněná k poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu uvedeném v § 48 odst. 2 písm. d) nebo e) má nárok na státní příspěvek podle § 42g až 42n nebo podle § 47d. Pověřená osoba oprávněná k poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu uvedeném v § 48 odst. 2 písm. b) a c) má nárok na náhradu nákladů v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise, nejde-li o případy uvedené v odstavci 3 písm. c) nebo d). Krajům, jejichž krajský úřad vyplácí státní příspěvek podle § 42g nebo náhrady podle § 23f odst. 4 a 5, jsou na výplatu tohoto státního příspěvku a náhrad poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu.
(3)
Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu bez úhrady nákladů, není-li dále stanoveno jinak. Úhradu nákladů za poskytování sociálně-právní ochrany sjednává s pověřenou osobou osoba, jíž nebo pro niž se sociálně-právní ochrana poskytuje, jde-li o úhradu nákladů
a)
za poskytnutí možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 12 odst. 2,
b)
za poskytnutí odborného poradenství souvisejícího s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 40,
c)
přípravy zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči k přijetí dítěte do rodiny, která nebyla poskytnuta na základě výzvy orgánu sociálně-právní ochrany ke splnění povinnosti žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny,
d)
za vypracování posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny, který nebyl vypracován pověřenou osobou na základě výzvy orgánu sociálně-právní ochrany k doložení posudku o psychické způsobilosti podle § 45, jde-li o výzvu vůči žadateli v řízení o zařazení do evidence žadatelů,
e)
za vypracování posudku o psychické způsobilosti podle § 45 na základě výzvy podle § 30 odst. 4,
f)
za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42b až 42e,
g)
za stravu při poskytnutí nebo zajištění osobní péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a),
h)
za stravu a za ubytování při poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě podle § 47a odst. 2 písm. b).
(4)
ObecObec nebo kraj může poskytnout pověřeným osobám ze svého rozpočtu účelové dotace podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálně-právní ochrany. ObecObec a kraj zajistí soulad poskytnuté dotace s předpisy Evropské unie o veřejné podpoře nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě80).
(5)
Ze státního rozpočtu mohou být pověřeným osobám, obcímobcím a krajům podle rozpočtových pravidel a v souladu s předpisy Evropské unie o veřejné podpoře nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě80) poskytovány účelové dotace k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálně-právní ochrany. Dotace poskytuje ministerstvo. Na poskytnutí dotace není právní nárok.
§ 58a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 58b
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda může nařízením zvýšit dávky pěstounské péče, částku státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, částku státního příspěvku na výkon pěstounské péče a částky jednorázového a opakujícího se zaopatřovacího příspěvku, pokud došlo od počátku měsíce nabytí účinnosti právní úpravy stanovující platnou výši dávek, státních příspěvků a zaopatřovacích příspěvků k růstu úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnost celkem zjištěného Českým statistickým úřadem alespoň o 5 %.
(2)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny podle § 10 odst. 3 písm. c),
b)
obsah individuálního plánu ochrany dítěte podle § 10 odst. 3 písm. d),
c)
náležitosti dotazníku podle § 23a odst. 3 písm. c),
d)
náležitosti sdělení podle § 24 odst. 5,
e)
rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností podle § 40,
f)
rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností podle § 41,
g)
rozsah úkonů poskytovaných v rámci činností podle § 42 odst. 2,
h)
obsah a formu přípravy zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči podle § 44,
i)
bližší podrobnosti náležitostí a strukturu dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 odst. 4 a 5,
j)
bližší podrobnosti náležitostí posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny podle § 45 odst. 6 a postup při jeho zpracování,
k)
rozsah odborného poradenství, které je osobě pečující nebo osobě v evidenciosobě v evidenci trvale nebo dočasně poskytováno při zajištění osobní péče o dítě svěřené do péče podle § 47a odst. 2 písm. c),
l)
zaměření a rozsah psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče poskytované nebo zajišťované osobě pečující podle § 47a odst. 2 písm. d),
m)
obsah, zaměření a způsob zajištění zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě pro osoby pečující a osoby v evidenciosoby v evidenci podle § 47a odst. 2 písm. f), a to podle potřeb jednotlivých okruhů osob pečujících, osob v evidenciosob v evidenci a svěřených dětí,
n)
druhy a rozsah výdajů hrazených ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče podle § 47d a bližší pravidla pro využívání tohoto státního příspěvku,
o)
obsah informace o výsledku provedené inspekce podle § 49c odst. 3,
p)
vzor služebního průkazu podle § 52a,
q)
maximální výši úhrady nákladů za poskytování sociálně-právní ochrany podle § 58 odst. 2 věty druhé a odst. 3 věty druhé.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah standardů kvality sociálně-právní ochrany a jejich bodové hodnocení při poskytování sociálně-právní ochrany
a)
orgány sociálně-právní ochrany,
b)
pověřenými osobami vykonávajícími na základě pověření činnosti podle § 48 odst. 2.
ČÁST DESÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 59
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako osoba, u níž se dítě nachází, neumožní seznámení dítěte se žadatelem podle § 24 odst. 6,
b)
vykonává bez pověření činnost uvedenou v § 48 odst. 2,
c)
v rozporu s § 19a odst. 2 zprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči podle § 19a odst. 1 písm. c),
d)
neoznámí obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, že převzala do své péče dítě s úmyslem přijmout je do péče trvalé, podle § 10a odst. 2, nejde-li o příbuzného dítěte až do třetího stupně,
e)
ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení,
f)
maří výkon ochranné výchovy dítěte anebo narušuje péči o dítě svěřené do péče jiného člověka než rodiče,
g)
jako osoba odpovědná za dítě ponechá dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví, nebo v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou,
h)
použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení,
i)
zneužívá nezletilého dítěte k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni tělesného a rozumového vývoje, nebo
j)
nezachová mlčenlivost o údajích, se kterými se seznámila při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany nebo pověřenými osobami podle § 57 odst. 2.
(2)
Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že úmyslně ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) až j) nebo podle odstavců 2 a 3 lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 200 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit též zákaz činnosti. Za přestupek podle odstavce 1 písm. h) lze uložit omezující opatření podle § 52 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
§ 59a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provozující ústavní zařízení nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby takové zařízení plnilo povinnosti podle § 29 odst. 6.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59b
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel, poskytovatel zdravotních služeb, škola, školské nebo jiné obdobné zařízení nebo jako zřizovatel školy, školského nebo jiného obdobného zařízení, jako poskytovatel sociálních služeb nebo jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že nesdělí bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání pověření podle § 53 odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59c
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pověřená osoba, poskytovatel zdravotních služeb, škola, školské zařízení nebo jiné obdobné zařízení nebo jako osoba odpovědná za školu, školské zařízení nebo jiné zařízení určené pro děti dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59d
(1)
Rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo se účastnit prvního setkání se zapsaným mediátoremmediátorem nebo rodinné terapie, o jejímž uložení rozhodl orgán sociálně-právní ochrany podle § 12 nebo 13,
b)
nepřevezme dítě při jeho návratu z ciziny podle § 36 odst. 3, ačkoliv mu v tom nebrání závažná překážka, nebo
c)
neoznámí obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností předání dítěte do péče budoucímu osvojiteli podle § 823 odst. 1 občanského zákoníku.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
§ 59e
(1)
Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se dopustí přestupku tím, že
a)
opakovaně neseznámí dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s jeho právy a povinnostmi,
b)
nepředá dítě do péče budoucího osvojitele nebo pěstouna podle rozhodnutí příslušného orgánu,
c)
nepodá informace o dítěti zákonným zástupcům, opatrovníkovi nebo orgánům sociálněprávní ochrany dětí na jejich žádost podle § 42aa odst. 2 písm. c) bodu 3,
d)
neprojedná předem se zákonnými zástupci dítěte nebo opatrovníkem opatření zásadní důležitosti podle § 42aa odst. 2 písm. c) bodu 4,
e)
nepropustí dítě poté, co se dozvěděl o rozhodnutí soudu, kterým bylo zrušeno svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to jakmile může být dítě převzato osobou odpovědnou za jeho výchovu,
f)
neoprávněně zastoupí dítě v jiných než běžných záležitostech,
g)
nevydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení pobytu dítěte mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g) pokutu do 50 000 Kč nebo zákaz činnosti do 1 roku.
§ 59f
(1)
Fyzická nebo právnická osoba se jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že
a)
poruší práva dětí žijících v zařízeních sociálně-právní ochrany nebo neplní povinnosti nutné pro jejich ochranu při výkonu sociálně-právní ochrany v rámci rozsahu sociálně-právní ochrany stanoveného v pověření,
b)
poruší hygienické a protiepidemiologické předpisy nebo tyto předpisy porušuje soustavně,
c)
vykonává sociálně-právní ochranu bez uzavření pojistné smlouvy pro případ odpovědnosti za škodu nebo nemá sjednáno pojištění pro případ odpovědnosti za škodu po celou dobu poskytování sociálně-právní ochrany,
d)
závažně nebo opakovaně poruší povinnost oznámit orgánu, který rozhodl o pověření, změny skutečností rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení výkonu činností uvedených v pověření,
e)
opakovaně poruší některou z povinností podle § 48a odst. 1,
f)
poskytuje sociálně-právní ochranu i přesto, že přestala splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 49 odst. 8, nebo poskytuje sociálně-právní ochranu prostřednictvím osoby, která nesplňuje podmínku bezúhonnosti,
g)
poskytuje sociálně-právní ochranu prostřednictvím osoby, která nezískala odbornou způsobilost, a v rozporu s podmínkami dozoru nad činností této odborně nezpůsobilé osoby,
h)
neřídí se při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany,
i)
neposkytne v rozsahu svého pověření pomoc dítěti při ochraně jeho života a dalších jeho práv,
j)
opakovaně poruší povinnosti, ke kterým se pověřená osoba zavázala v dohodě o výkonu pěstounské péče uzavřené s osobou pečující nebo osobou v evidenci,
k)
použije státní příspěvek na výkon pěstounské péče na jiné účely než na pokrytí nákladů na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí,
l)
nezachovává mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámila při výkonu sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s ním, anebo tuto povinnost poruší její zaměstnanci nebo jiné osoby, které se přímo podílejí na poskytování sociálně-právní ochrany pověřenou osobou,
m)
neposkytuje sociálně-právní ochranu bezplatně,
n)
nesplní ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole výkonu sociálně-právní ochrany podle § 49b odst. 3, nebo
o)
v rozporu s § 47d odst. 12 nepředloží ve lhůtě zákonem požadovaný přehled čerpání státního příspěvku za příslušný kalendářní rok nebo nepřevede nevyčerpanou část státního příspěvku na účet krajské pobočky Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až o) pokutu do 50 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), f), g) a m) lze uložit též zákaz činnosti.
§ 59g
(1)
Osoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby počet dětí umístěných v jednom zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc soustavně nebo opakovaně nepřekračoval nejvýše povolený počet dětí podle § 42ab odst. 4 a 5,
b)
nezajistí, aby počet dětí, o které současně osobně pečuje 1 zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, soustavně nebo opakovaně nepřekračoval nejvýše povolený počet dětí podle § 42ab odst. 6,
c)
odmítne přijmout dítě do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc bez vážného důvodu, jedná-li se o dítě, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo bez péče přiměřené jeho věku, o dítě, jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy, o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané nebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho práva,
d)
uzavře smlouvu o poskytování ochrany a pomoci, která neobsahuje náležitosti podle 42a odst. 1,
e)
nezajistí nepřetržitý provoz a nepřetržité poskytování služeb zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
f)
nezajistí, aby smlouva o poskytování ochrany a pomoci byla uzavřena nejdéle na dobu podle § 42a odst. 4,
g)
opakovaně nezabezpečí plné přímé zaopatření dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
h)
nezajistí poskytnutí zdravotních služeb, psychologické nebo jiné obdobné péče dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
i)
neřídí se standardy kvality při výkonu sociálně-právní ochrany dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
j)
opakovaně nezajistí, aby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytovalo ochranu a pomoc dítěti v rozsahu podle § 42 odst. 2 písm. c) až h),
k)
neprovede vyúčtování přeplatku nebo nedoplatku úhrady nákladů za poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42e odst. 2, nebo
l)
nevyužije státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém je umístěno dítě, za které byl zřizovateli státní příspěvek vyplacen, nebo použije tento státní příspěvek na jiné účely než na poskytování ochrany a pomoci dítěti v rozsahu činností podle § 42 odst. 2, 3 a 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
20 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo k),
b)
50 000 Kč, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), i), j) nebo l),
c)
200 000 Kč nebo zákaz činnosti do 1 roku, jedná-li se o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), e), g) nebo h).
§ 59h
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
krajský úřad, který žadatele zařadil do evidence žadatelů, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. a),
b)
krajský úřad, který by byl příslušný k vydání pověření, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. b),
c)
krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. c),
d)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. e) až j), § 59 odst. 2 a 3, § 59a odst. 1 nebo § 59d odst. 1 písm. a) a b),
e)
krajský úřad, který vydal pověření, nebo krajský úřad, v jehož obvodu má sídlo zařízení sociálně-právní ochrany provozované pověřenou osobou, jde-li o přestupek podle § 59e odst. 1, § 59f odst. 1 písm. a) až j) nebo § 59f odst. 1 písm. l) až n) nebo § 59g odst. 1,
f)
Úřad práce České republiky, jde-li o přestupek podle § 59f odst. 1 písm. k) a o), nebo orgán sociálně-právní ochrany, vůči kterému má být povinnost plněna, nejsou-li k projednání přestupku příslušné orgány podle písmen a) až f).
(2)
Přestupky, k jejichž projednání je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, může namísto obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností projednávat komise pro projednávání přestupků zřízená starostou obceobce s rozšířenou působností jako zvláštní orgán obceobce.
(3)
Pokuty vybírá orgán sociálně-právní ochrany, který je uložil.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ŘÍZENÍ A MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST
§ 60
(1)
Žádosti podle § 16b odst. 1, § 23a odst. 1, § 42l odst. 2, § 47v odst. 2, § 49 odst. 1 a § 49 odst. 7 písm. a) až c) a § 50p se podávají na tiskopisu předepsaném ministerstvem.
(2)
Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon stanoven tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též
a)
se souhlasem příslušného orgánu sociálně-právní ochrany na počítačové sestavě, která má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s předepsaným tiskopisem,
b)
v elektronické podobě, pokud z charakteru podání nebo jiného úkonu vyplývá, že je lze učinit v elektronické podobě; příslušný orgán sociálně-právní ochrany je povinen zveřejnit tyto tiskopisy v elektronické podobě, přičemž je povinen tyto tiskopisy zveřejnit vždy na portálu veřejné správy69), pokud ministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě.
(3)
Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 4a odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence.
§ 61
Místní příslušnost
(1)
Místní příslušnost krajského úřadu, obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a obecního úřadu se řídí místem trvalého pobytu dítěte, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Místní příslušnost krajského úřadu se řídí
a)
místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 11 odst. 3 písm. a), § 23d až § 23g, § 23i, § 23j, § 24 a § 24a odst. 1 a 3,
b)
místem, kde se nachází objekt nebo prostory, ve kterých je nebo má být provozováno zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo poskytována ochrana a pomoc dětem ohroženým násilím podle § 41, jde-li o vydání, změnu nebo odnětí pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo k poskytování ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím podle § 41 nebo jde-li o státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
c)
místem trvalého pobytu nebo sídla pověřené osoby, jde-li o vydání, rozšíření nebo změnu pověření podle § 49 nebo odnětí pověření podle § 50; to neplatí, jde-li o vydání, změnu nebo odnětí pověření ke zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo k poskytování ochrany a pomoci dětem ohroženým násilím podle § 41,
d)
místem trvalého pobytu osoby zařazené do evidence pěstounů na přechodnou dobu.
(3)
Místní příslušnost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností se řídí
a)
místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10a odst. 1, § 15 odst. 2, § 16 a § 37 odst. 2,
b)
místem trvalého pobytu fyzické osoby, která má zájem stát se osvojitelem nebo přijmout dítě do pěstounské péče, jde-li o případy uvedené v § 11 odst. 1 písm. c), § 23a odst. 1, § 23b, § 23c a § 27a odst. 2,
c)
místem trvalého pobytu fyzické osobyosoby, jde-li o případy uvedené v § 16a nebo v § 30 odst. 5,
d)
místem trvalého pobytu fyzické osoby, které se navrhuje uzavření dohody o výkonu pěstounské péče,
e)
rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, kterým byl tento obecní úřad obceobce s rozšířenou působností jmenován nebo ustanoven opatrovníkem nebo poručníkem podle § 17, jde-li o výkon opatrovnictví nebo poručenství dítěte.
(4)
Místní příslušnost obecního úřadu se řídí místem, kde se dítě nachází, jde-li o dítě uvedené v § 10 odst. 1 písm. a), § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1.
(5)
Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce, jde-li o rozhodování o dávkách pěstounské péče, se řídí místem trvalého pobytu osobyosoby pečující a osoby v evidenciosoby v evidenci a v případě osobyosoby, která má od zletilosti nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte nebo na zaopatřovací příspěvek se místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce řídí místem trvalého pobytu této osobyosoby; jde-li o fyzickou osobuosobu uvedenou v § 47o odst. 1 písm. h), § 47o odst. 2 a v § 50f řídí se místní příslušnost místem jejího pobytu na území České republiky, a nelze-li místní příslušnost takto určit, řídí se místní příslušnost místem sídla zaměstnavatele nebo místem podnikání této osobyosoby na území České republiky.
(6)
Jde-li o cizince, rozumí se místem trvalého pobytu dítěte nebo jiné fyzické osobyosoby místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince79); nemá-li dítě nebo jiná fyzická osobaosoba místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince79), řídí se místní příslušnost posledním známým místem jejího pobytu na území České republiky.
§ 62
(1)
Orgán sociálně-právní ochrany příslušný podle § 61, který má navštívit dítě v rodině nebo pro účely sociálně-právní ochrany provést šetření u jiných osob, je oprávněn požádat o provedení takové návštěvy jiný orgán sociálně-právní ochrany, v jehož obvodu se dítě nebo jiné osoby nachází. Orgán sociálně-právní ochrany je povinen dožádání vyhovět.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který je místně příslušný podle § 61, je oprávněn požádat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se rodič dítěte nachází, o součinnost při zprostředkování pomoci poradenského zařízení pro rodiče, jehož dítě bylo umístěno do zařízení pro výkon ústavní výchovy. Dožádaný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen dožádání vyhovět.
(3)
Odstavce 1 a 2 platí přiměřeně i pro účast obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o trestní řízení proti dítěti nebo o správní řízení, jehož je dítě účastníkem.
§ 63
(1)
Ministerstvo řídí, kontroluje a metodicky usměrňuje výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany a činí opatření ke sjednocení postupu podřízených orgánů sociálně-právní ochrany.
(2)
Ve zvlášť odůvodněných případech, které se vyznačují výjimečnou obtížností, neobvyklostí nebo závažností, je ministerstvo oprávněno, nejde-li o případy výkonu funkce opatrovníka nebo poručníka, prověřit postup obecního úřadu a obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností při poskytování sociálně-právní ochrany. V návaznosti na zjištění stavu je ministerstvo oprávněno
a)
uložit obecnímu úřadu a obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, aby ve stanovené lhůtě přijal opatření k odstranění nebo prevenci zjištěných nedostatků,
b)
přikázat nečinnému obecnímu úřadu a obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, aby ve stanovené lhůtě vydal rozhodnutí nebo učinil jiná opatření k odstranění zjištěných průtahů,
c)
usnesením pověřit k projednání a vyřízení věci jiný obecní úřad nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností namísto místně příslušného orgánu sociálně-právní ochrany, v jehož postupu byly zjištěny závažné nedostatky nebo nedůvodné průtahy.
§ 64
(1)
Účastníkem řízení v řízení o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je pouze žadatel.
(2)
Účastníky řízení o vydání souhlasu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 16b odst. 1 jsou pouze dítě a osoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo domov pro osoby se zdravotním postižením. Pokud je žádost o vydání souhlasu podána jen jedním z účastníků řízení, není třeba druhého účastníka řízení vyrozumět o zahájení řízení. V řízení o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 může být prvním úkonem správního orgánu vydání rozhodnutí, je-li zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
(3)
V řízení o vydání souhlasu s osvojením dítěte do ciziny podle § 35 odst. 2 písm. i) nejsou rodiče dítěte účastníky řízení, pokud by jimi nebyli ani v řízení o osvojení.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je povinen rozhodnout o žádosti o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 do 8 dnů od dne podání žádosti. Účastníkovi řízení o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 nemusí být před vydáním rozhodnutí ve věci samé dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.
(5)
Je-li žádost o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 podána opožděně, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řízení o této žádosti zastaví.
(6)
Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o žádosti o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1, předá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 10 dnů od dne doručení odvolání, pokud podanému odvolání plně nevyhoví. Odvolací správní orgán rozhodne o odvolání proti rozhodnutí do 15 dnů od předložení spisu.
ČÁST DVANÁCTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 65
Přechodná ustanovení
(1)
Evidence a spisová dokumentace týkající se sociálně-právní ochrany vedená o dítěti před účinností zákona se považuje za evidenci a spisovou dokumentaci podle tohoto zákona. Okresní úřady a obceobce jsou povinny nejpozději do 9 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona evidenci a spisovou dokumentaci týkající se sociálně-právní ochrany doplnit a přizpůsobit požadavkům tohoto zákona.
(2)
Právnické a fyzické osobyosoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona poskytují sociálně-právní ochranu na základě dosavadních předpisů a v rozsahu odpovídajícím tomuto zákonu, jsou povinny do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona požádat ministerstvo, a jde-li o případ uvedený v § 49 odst. 1 větě druhé, okresní úřad o vydání rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany. Do právní moci rozhodnutí o pověření, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, se právnické a fyzické osobyosoby uvedené ve větě první považují za osobyosoby mající pověření k výkonu sociálně-právní ochrany.
(3)
Pokud osobyosoby uvedené v odstavci 2 vykonávají ke dni účinnosti tohoto zákona sociálně-právní ochranu v jiném rozsahu, než připouští tento zákon, jsou povinny ukončit tuto činnost do 6 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(4)
Práva a závazky, které mělo ke dni účinnosti tohoto zákona Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže, přecházejí na Úřad. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže přecházejí na Úřad.
(5)
Lhůta pro návštěvu dítěte svěřeného do výchovy jiné fyzické osobyosoby (§ 19 odst. 5), dítěte umístěného v zařízení, v němž se vykonává ústavní nebo ochranná výchova (§ 29 odst. 2), a dítěte, které je ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody (§ 34), počíná u dítěte svěřeného do péče nebo umístěného do zařízení přede dnem účinnosti tohoto zákona běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.
(6)
Pro dočasný pobyt dětí u rodičů nebo jiných fyzických osobosob (§ 30), který začal se souhlasem orgánu sociálně-právní ochrany probíhat přede dnem účinnosti tohoto zákona, platí délka tohoto pobytu nejvýše 14 kalendářních dnů ode dne účinnosti tohoto zákona; tato doba může být prodloužena jen na základě písemného souhlasu orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(7)
Komise péče o rodinu a děti zřízené podle dosavadních právních předpisů se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za komise pro sociálně-právní ochranu dětí (§ 38).
(8)
Zařízení pro výkon pěstounské péče zřízená přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za zařízení pro výkon pěstounské péče podle tohoto zákona ode dne uzavření dohody podle tohoto zákona; do dne uzavření dohody podle tohoto zákona, nejdéle však po dobu 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, platí pro výkon pěstounské péče v zařízení zvláštní právní předpisy platné přede dnem účinnosti tohoto zákona.
(9)
Při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle § 20 až 27 se postupuje podle tohoto zákona, i když žádost o zprostředkování byla podána před jeho účinností. O těchto žádostech o zprostředkování osvojení rozhodne ministerstvo podle § 22 odst. 5 do 3 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 66
Zrušují se:
1.
Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.
2.
Zákon č. 58/1984 Sb., kterým se mění zákon o pěstounské péči.
3.
Zákon č. 118/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb.
4.
Část čtvrtá zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 67
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Čl. 1 sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte.
§ 8 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
1a)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
2)
§ 87 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
2a)
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.
2a)
§ 53 odst. 5 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
4)
§ 86 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 175/1990 Sb.
6)
§ 168 trestního zákona.
7)
Například § 178 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 2 a 43 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Například § 46 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb.
9)
Například zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
§ 115 občanského zákoníku.
11)
§ 44, 46 a § 68 odst. 1 a 3 zákona o rodině.
12a)
§ 272 až 273a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 924 občanského zákoníku.
14)
Například § 37, 37b a 79 zákona o rodině, § 45 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, § 16 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
15)
§ 929 občanského zákoníku.
23)
§ 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
23a)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 272 až 273a občanského soudního řádu.
28)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
28a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
29)
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně souvisejících zákonů.
§ 15 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby.
33)
§ 61 odst. 6, § 67 odst. 2 a 4 a § 68 zákona č. 169/1999 Sb.
34a)
Článek 19 odst. 3 směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.
34b)
§ 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.
35)
§ 12 odst. 5 vyhlášky č. 64/1981 Sb., o školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
37)
§ 46 zákona o rodině.
38)
§ 106 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
39)
§ 124 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
39b)
§ 75 odst. 4 občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
39d)
§ 18 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
39e)
§ 32 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
39f)
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
39g)
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
39h)
§ 52 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
45)
Například zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
45a)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
45b)
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.
45c)
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb.
45d)
Čl. 11 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.
46)
Například § 38 zákona č. 20/1966 Sb., § 23 a následující zákona č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, § 73 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
47a)
§ 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
47b)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
48)
§ 8 trestního řádu.
49)
§ 12 odst. 2 občanského zákoníku.
49a)
§ 55 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
50)
§ 15 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
50a)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
50b)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
50c)
Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 37b zákona o rodině.
54)
§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
55)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.
57)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
59)
§ 33 až 34 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
60)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
61)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
62)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
63)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
64)
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.
65)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
66)
§ 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
69)
§ 6f zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
70)
§ 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
71)
§ 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
72)
§ 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
73)
Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000.
Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.
Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.
74)
Čl. 56 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000.
Čl. 82 odst. 5 nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.
75)
§ 30 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
76)
§ 14 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
77)
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
78)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
79)
Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
80)
Čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.
82)
Čl. 32 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU.
83)
§ 79 odst. 4 správního řádu.
Vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb.
84)
Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
85)
§ 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
86)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
87)
§ 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
88)
§ 109 a 110 zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
89)
§ 116 zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
90)
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
91)
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
92)
§ 116a zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
93)
§ 115 odst. 1 písm. e) a § 116a zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
94)
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění pozdějších předpisů.
95)
§ 68 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
96)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
97)
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
98)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 360/1999 Sb. | Zákon č. 360/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 111/1999
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST PATNÁCTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.)
360
ZÁKON
ze dne 9. prosince 1999,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb. a zákona č. 329/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 26 odst. 2 se slova „Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“)“ nahrazují slovy „Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“)“.
2.
V § 26 odst. 3 se slovo „Ústředí“ nahrazuje slovem „Úřad“.
3.
§ 35 včetně poznámky pod čarou č. 58) zní:
㤠35
Účast státního zastupitelství
(1)
Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a)
způsobilosti k právním úkonům,
b)
prohlášení za mrtvého,
c)
zápisu do obchodního rejstříku,
d)
uložení výchovného opatření podle § 43 odst. 1 a 2 zákona o rodině,
e)
nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy,
f)
pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti.
Oprávnění státního zastupitelství, popřípadě nejvyššího státního zástupce podat návrh na zahájení řízení podle zvláštních předpisů58) tím není dotčeno.
(2)
Státní zastupitelství je v takovém řízení oprávněno ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního vztahu.
(3)
Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. d) až f) může státní zastupitelství podat ve veřejném zájmu návrh na zahájení řízení, nebylo-li zahájeno podle § 81 odst. 1 a 2 nebo na návrh jiného navrhovatele.
58)
Například § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 62 a 62a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb.“.
4.
V § 178 odst. 2 se slova „orgánu péče o děti a orgánu obce, které jsou obeznámeny“ nahrazují slovy „orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, který je obeznámen“.
5.
V § 272 odst. 3 se slova „orgán péče o děti“ nahrazují slovy „orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Čl. VIII
V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., se tečka na konci odstavce nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ab), které včetně poznámky pod čarou č. 23i) zní:
„ab)
výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu.23i)
23i)
§ 4 odst. 2 písm. b) a § 48 až 50 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Čl. IX
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odst. 1 písmeno k) zní:
„k)
pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, provádí zřizovatel tohoto zařízení,“.
2.
V § 36 písmeno n) zní:
„n)
pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, zřizovatel tohoto zařízení,“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Čl. X
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 357/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 2 písm. a) se za slovo „zaměstnanosti“ vkládají slova „, o sociálně-právní ochraně dětí“.
2.
V § 9 odst. 2 se na konci textu písmena a) doplňují tato slova: „, s výjimkou poplatku za vydání nebo výměnu průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany,“.
3.
V Sazebníku správních poplatků se za položku 8 vkládá položka 8a, která zní:
„Položka 8a
a)
Vydání průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany Kč 30,-
b)
Vydání nového průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany z důvodu zničení či ztráty průkazu Kč 50,-“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Čl. XI
Čl. VIII zákona č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se zrušuje.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XII
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 158/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 věta druhá zní: „Za trvalý pobyt se podle tohoto zákona považuje též pobyt cizince na území České republiky hlášeného k pobytu podle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území České republiky, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení.“.
Poznámka pod čarou č. 2) se zrušuje.
2.
V § 5 odst. 5 se slova „dubna“ nahrazují slovy „července“ a slova „31. března“ se nahrazují slovy „30. června“.
3.
V § 7 odst. 3 písm. a) se na konci doplňují tato slova, která včetně poznámky pod čarou č. 7a) znějí: „a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,
7a)
§ 26 odst. 2 zákona o rodině.“.
4.
V § 7 odst. 12 písm. c) se slovo „soudu“ nahrazuje slovy „orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí“.
5.
V § 7 odst. 12 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).
6.
V § 7 odst. 12 písm. d) se slovo „opatrovníkem“ nahrazuje slovem „poručníkem“.
7.
V § 7 odst. 12 písm. e) se slova „zákona o pěstounské péči,“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 36) znějí: „zvláštního právního předpisu,36)
36)
§ 45a zákona o rodině.“.
8.
V § 7 odst. 12 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 18) zní:
„f)
rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu18) do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,
18)
§ 45b odst. 2 zákona o rodině.“.
9.
V § 51 odst. 2 se slova „dubna do 31. března“ nahrazují slovy „července do 30. června“ a slova „dnem 31. března“ slovy „dnem 30. června“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře
Čl. XIII
Čl. VII zákona č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, se zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění
Čl. XIV
Čl. XVIII bod 1 zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, se zrušuje a zároveň se ruší označení bodu 2.
ČÁST PATNÁCTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. XV
1.
Průkazy TP, ZTP a ZTP/P vydané před 1. červencem 2000 platí po dobu v nich uvedenou, nejdéle však do 31. prosince 2001.
2.
Období, jehož počátek připadl na 1. duben 1999, na které se přiznává sociální příplatek a příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 158/1998 Sb., se prodlužuje do 30. června 2000. Při nároku na sociální příplatek a příspěvek na bydlení se v době od 1. dubna 2000 do 30. června 2000 vychází ze stejného rozhodného příjmu, z něhož by se vycházelo při poskytování sociálního příplatku a příspěvku na bydlení v době od 1. ledna 2000 do 31. března 2000.
3.
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí od 1. dubna 2000 do 30. června 2000, je podle zákona č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., kalendářní čtvrtletí od 1. října 1999 do 31. prosince 1999. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí od 1. dubna 2000 do 30. června 2000, je podle zákona č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšeného nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb., kalendářní čtvrtletí od 1. října 1999 do 31. prosince 1999.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, s výjimkou čl. IV bodů 3, 4, 6 a 7, čl. V bodů 6 a 16 a čl. X bodů 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 361/1999 Sb. | Zákon č. 361/1999 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 3. 2000, částka 111/1999
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
* ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 19. 2. 2001 (61/2001 Sb.)
361
ZÁKON
ze dne 10. prosince 1999,
kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.
Čl. I
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 odstavec 8 zní:
„(8)
Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi (dále jen „restaurování“), mohou provádět fyzické osoby na základě povolení vydaného podle § 14a, přičemž restaurováním se rozumí souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.“.
2.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně poznámek pod čarou č. 11a) až 11c) zní:
㤠14a
Povolení k restaurování kulturní památky
(1)
Restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, může provádět fyzická osoba, která je plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná, na základě povolení (dále jen „povolení k restaurování“).
(2)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin podle zvláštního právního předpisu.11a)
(3)
Povolení k restaurování uděluje ministerstvo kultury fyzické osobě po předchozím prokázání její odborné způsobilosti.
(4)
Odborná způsobilost se prokazuje splněním
a)
kvalifikačních předpokladů pro restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění, jimiž je vysokoškolské vzdělání v oboru restaurování a pro restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou uměleckořemeslnými pracemi, vyšší odborné nebo úplné střední odborné vzdělání v oboru restaurování nebo vyšší odborné nebo úplné střední odborné vzdělání v příslušném oboru a 5 let praxe; pro specializace, pro něž středoškolské studium nebylo zřízeno, vyučení v příslušném oboru11b) a 8 let praxe při restaurování věcí, které nejsou kulturními památkami, a
b)
odborných schopností, které jsou souhrnem znalostí a dovedností, zaručujících zachování hmotné podstaty kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi při respektování jejich autenticity; prokazují se předložením dokumentace, ze které vyplývá, že fyzická osoba žádající o udělení povolení k restaurování již úspěšně a samostatně restaurovala věci, které nejsou kulturními památkami.
(5)
Povolení k restaurování je udělováno na základě písemné žádosti, která musí obsahovat vymezení požadované restaurátorské specializace podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. K žádosti se přikládají
a)
vyplněný evidenční dotazník, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
b)
ověřené kopie dokladů o dosaženém odborném vzdělání,
c)
dokumentace nejméně tří restaurátorských prací na věcech, které nejsou kulturními památkami, z nichž nejméně jedna nesmí být starší dvou let.
(6)
Dokumentace podle odstavce 4 písm. b) musí obsahovat komplexní vyhodnocení příslušných průzkumů a výzkumů, fotodokumentaci stavu díla před započetím restaurátorské práce, v průběhu jednotlivých etap, a po ukončení práce, popis použitých technických a technologických postupů a materiálů, rozbor a vyhodnocení případných nových zjištění o díle a pokyny pro jeho další ochranný režim.
(7)
V rozhodnutí o udělení povolení k restaurování ministerstvo kultury stanoví specializaci restaurátorské činnosti podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu a další podmínky pro její výkon, jakož i dobu, na kterou se povolení uděluje.
(8)
Ministerstvo kultury vede Seznam osob s povolením k restaurování (dále jen „seznam osob“), do něhož se zapisuje
a)
jméno a příjmení fyzické osoby, rodné číslo, trvalý a přechodný pobyt,
b)
specializace restaurátorské činnosti a doba, na kterou bylo povolení k restaurování uděleno,
c)
změny uvedených údajů,
d)
zrušení povolení k restaurování nebo pozastavení výkonu práv spojených s povolením k restaurování.
Do seznamu osob může nahlížet každý, kdo osvědčí právní zájem. Ochrana osobních údajů, které se zapisují do seznamu osob, se řídí zvláštním právním předpisem.11c)
(9)
Držitel povolení k restaurování je povinen oznámit změnu údajů podle odstavce 8 písm. a) neprodleně ministerstvu kultury a zároveň je tuto skutečnost povinen doložit do 30 dnů od vzniku těchto změn.
(10)
Ministerstvo kultury zruší povolení k restaurování, jestliže držitel povolení k restaurování
a)
byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo mu byla způsobilost k právním úkonům omezena,
b)
přestal splňovat podmínku bezúhonnosti,
c)
hrubým způsobem prokazatelně poškodil při restaurování kulturní památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,
d)
uvedl v žádosti podle odstavce 5 nepravdivé údaje,
e)
požádal o zrušení povolení k restaurování.
(11)
Ministerstvo kultury může rozhodnout o pozastavení restaurátorské činnosti prováděné na základě povolení k restaurování, jestliže proti jeho držiteli
a)
bylo zahájeno trestní řízení, v jehož důsledku může přestat splňovat podmínku bezúhonnosti,
b)
bylo zahájeno řízení o zbavení nebo omezení jeho způsobilosti k právním úkonům,
a to až do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým toto řízení končí.
(12)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na fyzické osoby, které vykonávají restaurátorskou činnost jako součást svého řádného studia v oboru restaurování na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole zařazené v síti škol, předškolních zařízení a školských zařízení11b) pod dohledem pedagoga, který je držitelem povolení k restaurování.
11a)
§ 257 odst. 2 písm. c) trestního zákona.
11b)
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11c)
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.“.
3.
V § 39 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
jako držitel povolení k restaurování neoznámil ministerstvu kultury neprodleně změnu údajů podle § 14a odst. 9,“.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).
4.
V § 42 se v odstavci 6 na konci textu za slovo „nevztahuje“ doplňují tato slova: „s výjimkou § 14a“.
5.
Doplňují se přílohy č. 1 a 2, které znějí:
„Příloha č. 1
TŘÍDNÍK SPECIALIZACÍ RESTAURÁTORSKÝCH PRACÍ
Třídění je provedeno v základních strukturách, které umožňují přesný popis restaurátorské specializace buď kumulováním jednotlivých odborností z rozličných řádů, jejich doplňování podle skutečné specializace nebo naopak vyčleňování pouze jednotlivé úzké specializace z nabídky uvedené v příslušném řádku.
1 - malířská umělecká díla
2 - sochařská umělecká díla
3 - uměleckořemeslná díla
Kód| Položka třídníku
---|---
1| Malířská umělecká díla na plátně, dřevěných a kovových deskách, na papíře a pergamenu, na skle a jiných nestavebních materiálech, nástěnné malby, figurální sgrafita a polychromie na sochařských dílech
2a| Polychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů
2b| Nepolychromovaná sochařská umělecká díla z kamene, dřeva, kovu, keramiky, terakoty, štuku, sádry, umělého kamene a jiných výtvarných materiálů
3a| Polychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, štuku, umělého kamene, sádry
3b| Nepolychromovaná nefigurální uměleckořemeslná díla z kamene, dřeva, štuku, umělého kamene, sádry
3c| Uměleckořemeslná díla z umělého mramoru
3d| Uměleckořemeslná nefigurální malířská díla
3e| Uměleckořemeslné povrchové úpravy na nefigurálních dílech
3f| Zbroj, zbraně, mechanické přístroje, stroje a další podobné předměty
3g| Uměleckořemeslná díla ze skla, keramiky a porcelánu, drahých kovů, z obecných kovů, z textilu, z papíru a pergamenu, z přírodních materiálů
3h| Hudební nástroje
3i| Ostatní uměleckořemeslná díla
Příloha č. 2
Evidenční dotazník žadatele o povolení k restaurování
291kB
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Povolení k restaurování udělená fyzickým osobám
a)
před 1. červnem 1992 podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nebo
b)
v době od 1. června 1992 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb.,
se považují za povolení podle § 14a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 361/1999 Sb.
2.
Řízení o udělení povolení k restaurování nebo o odnětí povolení k restaurování podle § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 361/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanovící, že živnostíživností není restaurování kulturních památek nebo jejich částí.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 363/1999 Sb. | Zákon č. 363/1999 Sb.
Zákon o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)
Vyhlášeno 30. 12. 1999, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 112/1999
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (§ 46 — § 47)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 48 — § 48)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (§ 49 — § 49)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 50 — § 50)
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 51 — § 51) č. 1 k zákonu č. 363/1999 Sb. č. 2 k zákonu č. 363/1999 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
363
ZÁKON
ze dne 21. prosince 1999
o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
§ 46
Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se mění takto:
V položce 64 písmena a) a b) znějí:
„a) podání žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací
nebo zajišťovací činnosti| Kč| 50 000,-
---|---|---
b)
podání žádosti
– o registraci zprostředkovatele pojištění jako pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře| Kč| 20 000,-
---|---|---
– o udělení souhlasu s nabytím účasti v pojišťovně| Kč| 20 000,-
---|---|---
– o schválení převodu pojistného kmene pojišťovny| Kč| 20 000,-
---|---|---
– o schválení záměru sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny pojišťovny nebo zajišťovny, nejedná-li se o rozdělení pojišťovny provozující souběžně životní a neživotní pojištění| Kč| 20 000,-
---|---|---
– o schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změny| Kč| 20 000,-“.
---|---|---
§ 47
Pro poplatky splatné přede dnem účinnosti tohoto zákona platí dosavadní předpisy.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 48
V § 61 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se slova „31. prosince 1999“ nahrazují slovy „31. prosince 2000“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
§ 49
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb. a zákona č. 333/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se slova „pojistné jiných období9)“ nahrazují slovy „nezasloužené pojistné9)“.
Poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje a poznámky pod čarou č. 9) a 11) znějí:
„9)
§ 13 odst. 2 písm. a) a § 13 odst. 3 písm. a) zákona č. 363/1999 Sb.
11)
§ 13 odst. 2 zákona č. 363/1999 Sb.“.
2.
V § 6 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 7) a 10) zní:
„a)
rezerv na neživotní pojištění10) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním právním předpisem,7)
7)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
10)
§ 13 odst. 3 zákona č. 363/1999 Sb.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 50
V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 358/1999 Sb., se za slova „pojišťoven“ doplňují slova „zajišťoven, pojišťovacích agentů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů a odpovědných pojistných matematiků,12)“.
Poznámka pod čarou č. 12) zní:
„12)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 51
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, kromě ustanovení § 48, které nabývá účinnosti dnem 31. prosince 1999.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 363/1999 Sb.
Odvětví a skupiny pojištění
Část A
Odvětví životních pojištění
1.
Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištěníživotní pojištění s vrácením pojistného.
2.
Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.
3.
Důchodové pojištění.
4.
Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem.
5.
Kapitálové činnosti
a)
umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši,
b)
správa skupinových penzijních fondů,
c)
činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku,
d)
pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnoupojišťovnou na její vlastní riziko.
6.
Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5.
Část B
Odvětví neživotních pojištění
1.
Úrazové pojištění
a)
s jednorázovým plněním,
b)
s plněním povahy náhrady škody,
c)
s kombinovaným plněním,
d)
cestujících.
2.
Pojištění nemoci
a)
s jednorázovým plněním,
b)
s plněním povahy náhrady škody,
c)
s kombinovaným plněním,
d)
smluvní zdravotní pojištění.
3.
Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech
a)
motorových,
b)
nemotorových.
4.
Pojištění škod na drážních vozidlech.
5.
Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích.
6.
Pojištění škod na plavidlech
a)
vnitrozemských,
b)
námořních.
7.
Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý dopravní prostředek.
8.
Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených
a)
požárem,
b)
výbuchem,
c)
vichřicí,
d)
přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy),
e)
jadernou energií,
f)
sesuvem nebo poklesem půdy.
9.
Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami.
10.
Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající
a)
z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla,
b)
z provozu drážního vozidla,
c)
z činnosti dopravce.
11.
Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.
12.
Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo užití vnitrozemského nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce.
13.
Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12,
a)
odpovědnost za škodu na životním prostředí,
b)
odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením,
c)
odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku,
d)
ostatní.
14.
Pojištění úvěru
a)
obecná platební neschopnost,
b)
vývozní úvěr,
c)
splátkový úvěr,
d)
hypoteční úvěr,
e)
zemědělský úvěr.
15.
Pojištění záruky (kauce)
a)
přímé záruky,
b)
nepřímé záruky.
16.
Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících
a)
z výkonu povolání,
b)
z nedostatečného příjmu,
c)
ze špatných povětrnostních podmínek,
d)
ze ztráty zisku,
e)
ze stálých nákladů,
f)
z nepředvídaných obchodních výdajů,
g)
ze ztráty tržní hodnoty,
h)
ze ztráty pravidelného zdroje příjmu,
i)
z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty,
j)
z ostatních finančních ztrát.
17.
Pojištění právní ochrany.
18.
Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční službyasistenční služby).
Část C
Skupiny neživotních pojištění
a)
„Pojištění úrazu a nemoci“ pro odvětví č. 1 a 2,
b)
„Pojištění motorových vozidel“ pro odvětví č. 3, 7 a 10,
c)
„Pojištění požáru a jiných majetkových škod“ pro odvětví č. 8 a 9,
d)
„Letecké pojištění, pojištění vnitrozemské plavby a námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí“ pro odvětví č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12,
e)
„Pojištění odpovědnosti za škodu“ pro odvětví č. 10, 11, 12 a 13,
f)
„Pojištění úvěru a záruky“ pro odvětví č. 14 a 15,
g)
„Pojištění jiných ztrát“ pro odvětví č. 16, 17 a 18.
Příloha č. 2
k zákonu č. 363/1999 Sb.
Rozdělení pojistných odvětví pro výkaznictví pojišťoven podle § 26 odst. 4
I.
Pojištění uvedená v části A přílohy č. 1, s výjimkou pojištění uvedených v bodech II., III., VI. a VII.
II.
Pojištění uvedená v části A bodu 2 přílohy č. 1.
III.
Pojištění uvedené v části A bodu 4 přílohy č. 1.
IV.
Trvalé zdravotní pojištění.
V.
Tontiny.
VI.
Činnosti uvedené v části A bodu 5 písm. a) přílohy č. 1.
VII.
Správa skupinových penzijních fondů uvedená v části A bodu 5 písm. b) přílohy č. 1.
VIII.
Činnosti uskutečňované pojišťovnamipojišťovnami uvedené v Kapitole 1, Hlavě 4, Knize IV francouzského „Code des Assurances“.
IX.
Pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy sociálního pojištění, pokud je prováděno nebo řízeno pojišťovnoupojišťovnou na její vlastní riziko v souladu s právní úpravou členského státu.
X.
Úrazové pojištění a pojištění v případě nemoci uvedené v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1.
XI.
Pojištění s vazbou na motorová vozidla uvedená v části B bodech 3, 7 a 10 přílohy č. 1.
XII.
Pojištění proti požáru a jiným majetkovým škodám uvedená v části B bodech 8 a 9 přílohy č. 1.
XIII.
Pojištění škod na drážních vozidlech, letecké, námořní a dopravní pojištění uvedená v části B bodech 4, 5, 6, 7, 11 a 12 přílohy č. 1.
XIV.
Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu uvedené v části B bodu 13 přílohy č. 1.
XV.
Pojištění úvěru a pojištění záruky uvedená v části B bodech 14 a 15 přílohy č. 1.
XVI.
Ostatní pojištění uvedená v části B bodech 16, 17 a 18 přílohy č. 1.
1)
První směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k podnikatelské činnosti v přímém jiném než životním pojištění a jejího výkonu, ve znění směrnice Rady 76/580/EHS, směrnice Rady 84/641/EHS, směrnice Rady 87/343/EHS, směrnice Rady 87/344/EHS, směrnice Rady 88/357/EHS, směrnice Rady 90/357/EHS, směrnice Rady 90/618/EHS, směrnice Rady 92/49/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES.
Směrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. května 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se soupojištění v rámci Společenství.
Směrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany.
Druhá směrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. června 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého jiného než životního pojištění, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb a kterou se mění směrnice Rady 73/23/EHS, ve znění směrnice Rady 90/618/EHS, směrnice Rady 92/42/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES.
Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého jiného než životního pojištění a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/64/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o restrukturalizaci a likvidaci pojišťoven.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 týkající se životního pojištění.
1a)
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 788 odst. 1 občanského zákoníku.
2a)
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
2b)
§ 9b zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 137/2008 Sb.
2c)
§ 9a zákona č. 168/1999 Sb.,ve znění zákona č. 137/2008 Sb.
2d)
Například zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
3)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
§ 31a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 66a odst. 1 obchodního zákoníku.
6a)
§ 18 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 797 odst. 3 občanského zákoníku.
8)
§ 66a a 66b obchodního zákoníku.
8a)
§ 66r zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.
§ 11d odst. 10 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 377/2005 Sb.
9)
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech).
10)
International Actuarial Association se sídlem v Kanadě.
11)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
§ 2 písm. f) zákona č. 377/2005 Sb.
11b)
§ 24 zákona č. 377/2005 Sb.
12)
Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb.
12a)
§ 16 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).
§ 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 47/2004 Sb.
12b)
§ 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 47/2004 Sb.
12c)
Obchodní zákoník.
12d)
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.
12e)
§ 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 47/2004 Sb. a zákona č. 137/2008 Sb.
12f)
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).
12g)
§ 24a a 24b zákona č. 168/1999 Sb.
12h)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
13a)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13b)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
14)
§ 23 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15a)
§ 2 odst. 5 zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území). |
Zákon č. 17/2000 Sb. | Zákon č. 17/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 2. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 7/2000
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - Čl. VI
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.)
17
ZÁKON
ze dne 12. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. IV
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 2 větě druhé se vypouštějí slova „uvedeného ve větě první“.
2.
V § 16 odst. 2 větě první se slova „25 %“ nahrazují slovy „15 %“.
3.
V § 21 odst. 4 se slova „25 %“ nahrazují slovy „15 %“.
4.
V § 36 odstavec 1 zní:
„(1)
Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí
a)
25 %, a to
1.
z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1, 2 a 6 s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. c) a d),
2.
z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5] s výjimkou uvedenou v písmenu c),
b)
15 %, a to
1.
z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4,
2.
z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu.
Jednotlivý příjem z vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku anebo jim obdobné plnění se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu. Za podíly na zisku se považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka v akciové společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z vlastních zdrojů společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,35)
c)
1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.“.
5.
V § 36 odst. 3 ve větě druhé se slova „u příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) body 1 a 5“ zrušují.
6.
V § 36 odst. 4 a 5 se slova „uvedenou v odstavci 2 písm. a)“ a slova „podle odstavce 2“ zrušují.
7.
V § 38d odst. 2 větě první se slova „odst. 2 písm. a) body 2 až 4“ zrušují.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 1999 platí dosavadní předpisy a ustanovení čl. IV tohoto zákona a čl. III zákona č. 129/1999 Sb. se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 2000.
ČÁST TŘETÍ
Čl. VI
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 18/2000 Sb. | Zákon č. 18/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv
Vyhlášeno 18. 2. 2000, datum účinnosti 28. 2. 2000, částka 7/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Ústavním soudu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2009 (189/2006 Sb.)
18
ZÁKON
ze dne 12. ledna 2000,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Veřejném ochránci práv
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Ústavním soudu
Čl. I
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 77/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 64 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
Veřejný ochránce práv.“.
2.
V § 69 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Soudce zpravodaj neprodleně zašle návrh na zahájení řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy také Veřejnému ochránci práv, pokud se nejedná o jeho návrh, jenž může Ústavnímu soudu do 10 dnů od doručení návrhu sdělit, že vstupuje do řízení; učiní-li tak, má postavení vedlejšího účastníka řízení.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. IV
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odst. 1 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv provádí Kancelář Veřejného ochránce práv.“.
2.
V § 36 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v)
Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. V
V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 8 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., se za slovo „úřadu“ vkládají slova „, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. VI
V § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se za slovo „úřadu“ vkládají slova „, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. VII
V § 5 písm. a) bodu 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se za slovo „úřadu“ vkládají slova „, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 21/2000 Sb. | Zákon č. 21/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 2. 2000, datum účinnosti 18. 2. 2000, částka 7/2000
* Čl. I - V § 15 odst. 2 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č.
* Čl. II
Aktuální znění od 18. 2. 2000
21
ZÁKON
ze dne 13. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 15 odst. 2 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb. a zákona č. 269/1998 Sb., se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
k převodu částky 4 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely zařízení sociální péče.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 22/2000 Sb. | Zákon č. 22/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 21. 2. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 8/2000
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o lihu
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.)
22
ZÁKON
ze dne 12. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o lihu
Čl. III
Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
zvláštně denaturovaným lihem líh denaturovaný jiným denaturačním prostředkem než uvedeným v písmenu g), stanoveným prováděcím právním předpisem,“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. j) se slovo „normální“ zrušuje.
3.
V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Lihovarem nebo zvláštním lihovarem jsou provozovny uvedené v odstavci 1 písm. l) a m), i pokud výrobu nezahájily nebo ji dočasně nebo trvale ukončily.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4.
V § 3 odst. 4 se na konci doplňují tato slova: „a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k výrobnímu zařízení“.
5.
V § 4 odst. 4 se na konci doplňují tato slova: „a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k výrobnímu zařízení pěstitelské pálenice“.
6.
V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo zemědělství může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
7.
V § 4 odst. 3 se za první větu vkládá tato věta: „Pěstitelská pálenice vyrábí ovocný destilát výhradně ze surovin dodaných pěstiteli.“.
8.
V § 5 odstavec 5 zní:
„(5)
Výrobní zařízení zvláštních lihovarů provádějících rafinaci a výrobní zařízení lihovarů provádějících samostatnou rafinaci musí být uspořádáno tak, aby lihové páry a lihové tekutiny nemohly být z rafinačního zařízení odváděny jinam než do chladiče a dále do měřidla, a musí být uzpůsobené k umístění závěr. Výrobní zařízení pro zušlechťování lihu musí být uspořádáno tak, aby na tomto zařízení bylo možno provádět pouze zušlechťování již vyrobeného a změřeného lihu.“.
9.
V § 6 odst. 1 se slova „, s výjimkou lihu syntetického technického,“ zrušují.
10.
V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Při samostatné rafinaci v lihovarech a zvláštních lihovarech zajišťuje finanční úřad úředními závěrami spojovací potrubí od chladiče k měřidlům a měřidla.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
11.
V § 7 odst. 1 úvodní věta a písmeno a) znějí:
„(1)
Právnické a fyzické osoby vyrábějící a upravující líh jsou povinny
a)
měřit veškerý vyrobený a samostatně rafinovaný líh typově schválenými a ověřenými měřidly,6) které stanoví prováděcí právní předpis, a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,“.
12.
V § 8 odst. 1 se slova „druhou rektifikaci“ nahrazují slovy „opakovanou rektifikaci“.
13.
V § 9 odst. 1 druhá věta zní: „Pověřený zaměstnanec finančního úřadu musí být vždy přítomen denaturaci.“.
14.
V § 11 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
zvláštně denaturovaný
1.
syntetický rafinovaný,
2.
syntetický technický,
3.
kvasný,“.
15.
§ 12 zní:
㤠12
Uvádění lihu do oběhu
(1)
Líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), písm. d) bodech 1 a 3 a písm. f) a výrobky obsahující líh, osvobozené od daně podle zvláštního zákona,8) mohou být dovezeny, prodány, koupeny, odebrány na základě smlouvy o dílo nebo použity ke zpracování u výrobce lihu pouze na základě povolení Ministerstva financí. Toto povolení nelze převádět na jinou osobu.
(2)
Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje pro líh vyskladněný od výrobce do státních hmotných rezerv9) a pro destiláty a polotovary použité k dalšímu zpracování u téhož výrobce.
(3)
Povolení podle odstavce 1 u zvláštně denaturovaného lihu, který je denaturován lékařským benzinem a určen pro zdravotnická zařízení a lékárny, se vyžaduje jen v případech stanovených prováděcím právním předpisem.
(4)
Žádost o povolení, kterou dovozce, kupující, zhotovitel nebo zpracovatel podává prostřednictvím finančního úřadu, musí obsahovat
a)
obchodní jméno, místo trvalého pobytu, místo podnikání a daňové identifikační číslo, je-li žadatelem osoba fyzická, nebo obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, je-li žadatelem osoba právnická a neprovádí-li tyto osoby podnikatelskou činnost a nemají přiděleno daňové identifikační číslo, jméno a místo trvalého pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, název, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba,
b)
označení druhu lihu nebo označení výrobku obsahujícího líh, množství lihu v měřicích jednotkách a účel použití lihu nebo výrobku obsahujícího líh,
c)
obchodní jméno a sídlo, popřípadě místo podnikání prodávajícího nebo objednatele.
(5)
Dovozce, kupující, zhotovitel nebo zpracovatel musí k žádosti přiložit ověřenou kopii živnostenského listu, pokud mu byl vydán, ověřenou kopii zakladatelské listiny, uzavřené společenské smlouvy či jiné listiny, osvědčující existenci právnické osoby, popřípadě ověřený opis výpisu z obchodního rejstříku, který není starší než 3 měsíce, pokud je zapsán v obchodním rejstříku.
(6)
Ministerstvo financí může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně okolností, za kterých bylo vydáno.
(7)
Právnické nebo fyzické osoby vyskladňující nebo přejímající líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), písm. d) bodech 1 a 3 a písm. f), pokud je osvobozen od daně podle zvláštního zákona,12) jsou povinny zjišťovat množství lihu, evidovat vyskladněný a přejímaný líh a vystavovat dodací a přejímací list způsobem a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis.
16.
V § 13 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
používat líh syntetický, líh sulfitový nebo líh kvasný surový k výrobě lihovin nebo potravin a léčiv obsahujících líh a uvádět výrobky obsahující uvedené druhy lihu do oběhu,“.
17.
V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Výrobu průtahových destilátů a výrobu lihových macerátů, digerátů, perkolátů a trestí na destilačním zařízení lze provádět pouze na základě povolení Ministerstva financí, které v povolení zároveň určí způsob zajištění destilačního zařízení a případně způsob zjišťování množství lihu v těchto výrobcích.“.
18.
V § 15 odst. 1 písm. b) se slova „písm. a) bodu 3 a“ zrušují.
19.
V § 16 odst. 2 se za slova „Ministerstvu zemědělství“ vkládají slova „a místně příslušnému finančnímu úřadu“.
20.
V § 17 odst. 1 písm. c) se slova „nebo § 8“ nahrazují slovy „, 8 nebo § 13 odst. 4“.
21.
V § 17 odst. 1 písm. e) se za slova „§ 7 odst. 1 písm. a) a b)“ vkládají slova „nebo § 13 odst. 1 písm. a) a b)“.
22.
V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
uvedené v § 13 odst. 1 písm. c) a d), pokutu až do výše 10 000 000 Kč.“.
23.
V § 17 odstavec 2 zní:
„(2)
Česká zemědělská a potravinářská inspekce14) (dále jen „inspekce“) uloží právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnosti uvedené v § 13 odst. 2, pokutu až do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním právním předpisem a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku.“.
24.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Vztah ke správnímu řádu a k zákonu o správě daní a poplatků
(1)
Na rozhodování Ministerstva zemědělství podle § 15 odst. 3 se vztahuje správní řád.16)
(2)
Na úkony a rozhodování územních finančních orgánů a Ministerstva financí podle tohoto zákona se vztahuje zákon o správě daní a poplatků.15)“.
25.
V § 21 odst. 2 písm. a) se za slovem „lihovaru“ vkládají slova „a zvláštního lihovaru“.
26.
V § 21 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
postup při prodeji nebo dovozu zvláštně denaturovaného lihu denaturovaného lékařským benzinem a určeného pro zdravotnická zařízení a lékárny.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 23/2000 Sb. | Zákon č. 23/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách
Vyhlášeno 21. 2. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 8/2000
* Čl. I - Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá z pozdějších změn.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 2001
23
ZÁKON
ze dne 18. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 4 se za slovo „osob“ vkládá čárka a zrušuje se slovo „nebo“ a za slovo „věcí“ se vkládá slovo „zvířat“.
2.
V § 2 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Veřejným zájmem se v oblasti veřejné drážní osobní dopravy rozumí zájem na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
3.
V § 3 odst. 1 písm. b) se za slova „jíž je dráha“ vkládají slova „regionálního nebo“.
4.
V § 3 odst. 1 písm. d) se za slova „která slouží“ vkládá slovo „zejména“.
5.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1a) zní:
㤠4a
Ochrana dráhy
(1)
Nikdo nesmí bez povolení provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis1a) nestanoví jinak.
(2)
Všechna místa na dráze a v obvodu dráhy jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou
a)
dráhy a jejího obvodu, pokud je dráha vedena po pozemní komunikaci,
b)
dráhy a jejího obvodu v místě křížení dráhy s pozemní komunikací,
c)
prostor určených pro veřejnost, nástupišť a přístupových cest k nim a prostor v budovách nacházejících se v obvodu dráhy, pokud jsou v nich poskytovány služby související s drážní dopravou,
d)
veřejně přístupných účelových komunikací v obvodu dráhy,
e)
volných ploch vzdálených nejméně 2,5 m od osy krajní koleje dráhy.
1a)
Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“.
6.
V § 5 odst. 2 se za slovo „stavby“ vkládají včetně poznámky pod čarou č. 1b) slova „a zařízení1b)
1b)
§ 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“.
7.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní:
㤠5a
Styk dráhy s cizím vedením
(1)
Z důvodů veřejného zájmu se dráha a stavba dráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách, (dále jen „sítě technického vybavení“) tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drah a drážní dopravy na dráze.
(2)
Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím speciálního stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje speciální stavební úřad podle zvláštního zákona.2a)
(3)
Při havárii sítě technického vybavení umístěné v obvodu dráhy je vlastník sítě technického vybavení povinen neprodleně oznámit provozovateli dráhy tuto havárii a rozsah nezbytných prací k jejímu odstranění. Vlastník sítě technického vybavení je povinen ve věcech týkajících se dráhy postupovat podle pokynů provozovatele dráhy a zajistit následné uvedení dotčeného úseku dráhy do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčeného úseku dráhy.
(4)
Při změně stavby dráhy nebo stavbě nové dráhy stavebník hradí náklady spojené se změnami sítí technického vybavení vyvolané stavbou nebo její změnou uvedené v rozhodnutí speciálního stavebního úřadu.
(5)
Vlastník sítí technického vybavení, které jsou umístěny v obvodu dráhy nebo v ochranném pásmu dráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z používání napájecích systémů dráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční proudové soustavy, je povinen zajistit jejich provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestaly příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
2a)
§ 108 a následující zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 6 odst. 1 se v druhé větě zrušují slova „a zabezpečení“.
9.
V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní:
„(2)
O rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí a jeho změně rozhoduje drážní správní úřad po předchozím vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky. Rozhodnutí o rozsahu a způsobu zabezpečení křížení nenahrazuje povolení vydávaná správními úřady podle zvláštních právních předpisů.2b) Technické způsoby zabezpečení křížení stanoví prováděcí předpis.
2b)
Například zákon č. 50/1976 Sb.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
10.
V § 7 odstavec 2 zní:
„(2)
Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být před vydáním kolaudačního rozhodnutí ověřena technicko bezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy, stanoví drážní správní úřad ve stavebním povolení též zavedení zkušebního provozu. Rozsah a podmínky technicko bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí předpis.“.
11.
V § 9 odstavec 4 zní:
„(4)
Vlastník nemovitosti přilehlé k dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovitosti uvést nemovitost při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti.“.
Poznámka pod čarou č. 4) se zrušuje.
12.
V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se včetně poznámky pod čarou č. 5a) tato slova: „je-li zapsána v obchodním rejstříku.5a)
5a)
§ 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.“.
13.
V § 12 odst. 1 písm. b) se slova „členové statutárního orgánu“ nahrazují slovy „statutární orgán nebo člen statutárního orgánu“.
14.
V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
žadatel, který hodlá provozovat dráhu celostátní a dráhu regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování této dráhy (§ 14a).“.
15.
V § 12 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
16.
V § 14 se za slova „o vykonání tříleté praxe“ vkládají slova „v řídící činnosti“ a za slova „o vykonání pětileté praxe“ se vkládají slova „v řídící činnosti“.
17.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:
㤠14a
(1)
Finanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální se rozumí schopnost provozovatele dráhy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování dráhy pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy.
(2)
Finanční způsobilost se prokazuje
a)
podrobným obchodním rozpočtem na roční účetní období, ve kterém příjmy z poplatků za použití dopravní cesty dráhy, náklady na údržbu a opravy dráhy pro účely zajištění její provozuschopnosti a další náklady na zajištění provozování dráhy musí být uvedeny odděleně, s uvedením ostatních obchodních a provozních příjmů a plateb a přehledu dlužníků a věřitelů,
b)
objemem dostupných finančních prostředků včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,
c)
provozním kapitálem,
d)
účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu, (výkaz o peněžních tocích) v případě, že provozovatel dráhy v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost.
(3)
Podrobnější členění údajů podle odstavce 2 a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí předpis.“.
18.
V § 15 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy.“.
19.
V § 15 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
20.
V § 15 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „výpis z evidence rejstříku trestů nesmí být starší než 3 měsíce,“.
21.
V § 15 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,“.
22.
V § 15 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
dokladem osvědčujícím vlastnictví žadatele k dráze nebo dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k dráze, pokud není žadatel jejím vlastníkem,“.
23.
V § 15 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat dráhu celostátní nebo dráhu regionální,“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
24.
V § 16 odst. 2 se za slova „bezpečného provozování dráhy“ vkládá tečka a slova „zejména podmínku pro provozovatele dráhy vydat ke dni zahájení provozování dráhy vnitřní předpisy o organizování dráhy a drážní dopravy, o odborné způsobilosti zaměstnanců zajišťujících provozování dráhy a organizování drážní dopravy a zajistit jejich dodržování“ se zrušují.
25.
V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Na vydání úředního povolení není právní nárok.“.
26.
V § 17 písm. a) se slova „členů statutárního orgánu“ nahrazují slovy „statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu“.
27.
V § 17 se na konci písmene c) doplňují slova „včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy,“.
28.
V § 17 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e), f) a g) se označují jako písmena d), e) a f).
29.
V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Provozovatel dráhy je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení podle § 15 a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně úředního povolení nebo rozhodne o zrušení úředního povolení.
(3)
Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy rozhodne o změně úředního povolení, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých bylo rozhodováno o vydání úředního povolení.“.
30.
Nadpis § 18 zní: „Zrušení a zánik úředního povolení“.
31.
V § 18 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
dnem zrušení dráhy.“.
32.
§ 19 se zrušuje.
33.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Povinnosti vlastníka dráhy
(1)
Vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami.
(2)
Vlastník dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti územního obvodu okresu.
(3)
Pokud není vlastníkem dráhy celostátní nebo dráhy regionální stát a vlastník dráhy není schopen zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhu nabídnout státu k jejímu odkoupení. Jménem státu jedná Ministerstvo dopravy a spojů.
(4)
Technické podmínky provozuschopnosti dráhy a technické podmínky styku drah stanoví prováděcí předpis.“.
34.
§ 22 včetně nadpisu nad ním zní:
„Práva a povinnosti provozovatele dráhy a povinnosti osob nacházejících se na dráze a v obvodu dráhy
§ 22
(1)
Provozovatel dráhy je povinen
a)
provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy a úředního povolení,
b)
vydat ke dni zahájení provozování dráhy vnitřní předpis o provozování dráhy a o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy a způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení,
c)
zajistit, aby provozování dráhy prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,
d)
pro veřejnou drážní osobní dopravu zveřejnit jízdní řády a jejich změny,
e)
označit názvy stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel dráhy celostátní a regionální je v tomto směru vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice (zastávky),
f)
provozovat určené technické zařízení jen s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti.
(2)
Provozovatel dráhy celostátní nebo dráhy regionální je dále povinen
a)
finančně zabezpečit řádné provozování dráhy po celou dobu platnosti úředního povolení,
b)
poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhy,
c)
na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k provozování dráhy.
(3)
Provozovatel dráhy je oprávněn
a)
udílet dopravcům při organizování drážní dopravy pokyny pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy,
b)
dávat osobám nacházejícím se v obvodu dráhy pokyny k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti jiných osob a pokyny k ochraně majetku a veřejného pořádku a k zabránění možného rušení nebo ohrožení provozování dráhy a drážní dopravy na dráze.
(4)
Osoby nacházející se v obvodu dráhy jsou povinny dbát o svoji bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a pokynů k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku a jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhy a drážní dopravy nebo mít za následek vznik škody na součástech dráhy nebo na drážním vozidle nebo narušit veřejný pořádek.
(5)
Pravidla pro provozování dráhy stanoví prováděcí předpis.“.
35.
§ 23 zní:
㤠23
(1)
Provozovatel dráhy celostátní a dráhy regionální je kromě povinností uvedených v § 22 povinen
a)
umožnit dopravci, který má platnou licenci a platné osvědčení dopravce, na základě smlouvy provozovat drážní dopravu na dráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů,6)
b)
poskytnout svou dopravní cestu na nezbytnou dobu jinému provozovateli dráhy pro objezdy nesjízdného úseku dopravní cesty, byla-li tato nesjízdnost způsobena živelní událostí nebo nehodou.
(2)
Provozovatel dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen
a)
každoročně k 31. prosinci příslušného kalendářního roku oznámit drážnímu správnímu úřadu volnou kapacitu dopravní cesty, která je k dispozici pro přidělení dopravcům; při stanovení kapacity vychází provozovatel dráhy z propustnosti dopravní cesty odvozené z počtu pravidelně provozovaných vlaků,
b)
stanovit rozsah poskytovaných přepravních služeb pro přepravu osob a věcí v jednotlivých stanicích a zveřejnit jej v Přepravním a tarifním věstníku.“.
36.
Za § 23 se vkládají nové § 23a a 23b, které včetně nadpisu znějí:
㤠23a
Omezení provozování dráhy
(1)
Provozovatel dráhy je oprávněn na dobu nezbytně nutnou omezit provozování dráhy nebo její části z důvodů provádění údržby nebo opravy dráhy nebo z důvodu narušení provozuschopnosti dráhy v důsledku živelní události, nehody nebo mimořádné události, která ohrožuje bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy.
(2)
Překročí-li doba omezení provozování dráhy nebo její části 24 hodin a omezení naruší sjednaný rozsah a četnost drážní dopravy, je provozovatel dráhy povinen neprodleně vyrozumět o důvodech a době předpokládaného omezení drážní správní úřad, vlastníka dráhy a dopravce, kteří provozují dopravu na dráze, jejíž provozování je omezeno. Drážní správní úřad na základě vyrozumění provozovatele dráhy může rozhodnout o době a podmínkách omezeného provozování dráhy nebo její části. Tímto postupem není dotčeno právo dopravců na náhradu škody.
(3)
Provozovatel dráhy je oprávněn provozovat dráhu v omezeném rozsahu z důvodu zastavení drážní dopravy na dráze nebo její části v souladu s rozhodnutím drážního správního úřadu podle § 38. Provozovatel dráhy v rámci omezeného provozování dráhy zajistí pravidelné prohlídky a kontrolu stanovených technických parametrů součástí dráhy podle pravidel pro provozování dráhy.
§ 23b
(1)
Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy rozhodne o omezení provozování dráhy nebo její části, které naruší sjednaný rozsah a četnost drážní dopravy z důvodů rekonstrukce dráhy nebo její části podle stavebního povolení.
(2)
Drážní správní úřad žádost projedná s vlastníkem dráhy a s dopravcem, který provozuje dopravu na dráze nebo její části, jejíž provozování má být omezeno.
(3)
Drážní správní úřad v rozhodnutí stanoví dobu a podmínky omezeného provozování dráhy nebo její části. Tímto postupem není dotčeno právo dopravců na náhradu škody.“.
37.
§ 24 zní:
㤠24
(1)
Drážní doprava může být provozována veřejně nebo neveřejně.
(2)
Veřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování obecných přepravních potřeb podle předem vyhlášených přepravních podmínek, zveřejněného jízdního řádu a tarifu.
(3)
Neveřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování individuálních přepravních potřeb podle smluvních podmínek.
(4)
Provozovat drážní dopravu na dráze může právnická nebo fyzická osoba, zapsaná v obchodním rejstříku, na základě platné licence, platného osvědčení dopravce, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak,5) a uzavřené smlouvy o provozování drážní dopravy, není-li provozovatel dráhy a dopravce jedna osoba.
(5)
Licenci uděluje na základě žádosti drážní správní úřad.“.
38.
V § 25 odst. 1 písm. b) se slova „členové statutárního orgánu“ nahrazují slovy „statutární orgán nebo člen statutárního orgánu“.
39.
V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c), d) a e), která znějí:
„c)
žadatel, který hodlá provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování drážní dopravy,
d)
pro požadovanou drážní dopravu je k dispozici volná kapacita dopravní cesty,
e)
technické podmínky dráhy to umožňují.“.
40.
V § 25 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
„(2)
Drážní správní úřad je povinen udělovat licenci tak, aby při využití dopravní cesty nedošlo ke zvýhodnění některého z žadatelů. Při omezené kapacitě dopravní cesty je drážní správní úřad oprávněn přednostně udělit licenci žadateli, který hodlá provozovat
a)
veřejnou drážní dopravu k zajištění dopravních potřeb státu nebo veřejnou drážní dopravu k zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu okresu,
b)
mezinárodní tranzitní drážní dopravu,
c)
nákladní drážní dopravu pro potřeby vývozu českého zboží6a) nebo pro potřebu českých výrobců.
6a)
§ 2 písm. e) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.“.
41.
V § 27 se za slova „o vykonání tříleté praxe“ vkládají slova „v řídící činnosti“ a za slova „o vykonání pětileté praxe“ vkládají slova „v řídící činnosti“.
42.
Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní:
㤠27a
(1)
Finanční způsobilostí k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální se rozumí schopnost dopravce finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy a schopnost zabezpečit současné a budoucí závazky minimálně na období jednoho roku.
(2)
Finanční způsobilost se prokazuje
a)
obchodním majetkem,
b)
objemem dostupných finančních prostředků, včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,
c)
provozním kapitálem,
d)
podnikatelským plánem na první rok provozování drážní dopravy,
e)
účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu, (výkaz o peněžních tocích) v případě, že dopravce v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost,
f)
dokladem o financování drážních vozidel.
(3)
Dopravce není finančně způsobilý, zejména jestliže dluží nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
(4)
Podrobnosti o způsobu prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální stanoví prováděcí předpis.“.
43.
V § 28 odst. 2 písm. a) se slova „všech členů statutárního orgánu“ nahrazují slovy „osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy“ a za slova „právnická osoba“ se doplňují slova „který není starší než 6 měsíců,“.
44.
V § 28 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
výpisem z obchodního rejstříku nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,“.
45.
V § 28 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
46.
V § 29 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
47.
V § 29 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
48.
V § 30 písm. a) se slova „členů statutárního orgánu“ nahrazují slovy „osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy“.
49.
V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Byla-li žádost zamítnuta, drážní správní úřad uvede v rozhodnutí důvody, pro které nebyla licence udělena. Byla-li žádost o licenci zamítnuta z nedostatku volné kapacity dopravní cesty, musí být při změně jízdního řádu opětovně přezkoumána.“.
50.
V § 31 odstavec 2 zní:
„(2)
Pokud při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy mezi provozovatelem dráhy a dopravcem vznikne spor o stanovení konkrétních podmínek provozování drážní dopravy nebo o časové vedení vlaků, rozhodne na žádost jednoho z nich drážní správní úřad.“.
51.
§ 32 včetně nadpisu zní:
㤠32
Změna licence
(1)
Držitel licence je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 28, s výjimkou údajů týkajících se rozsahu a četnosti dopravy a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně licence nebo rozhodne o odejmutí licence. O změně rozsahu a četnosti dopravy rozhoduje drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti dopravce.
(2)
Drážní správní úřad rozhodne o změně licence
a)
je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,
b)
došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o udělení licence,
c)
na základě odůvodněné žádosti dopravce.“.
52.
V § 33 se slova „může licenci odejmout“ nahrazují slovy „rozhodne o odejmutí licence“.
53.
V § 34 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
dnem zrušení dráhy,“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
54.
Za § 34 se vkládají nové § 34a a 34b, které včetně nadpisu znějí:
㤠34a
Osvědčení dopravce
(1)
Dopravce musí mít ke dni zahájení drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální provozované na základě licence osvědčení. Osvědčení vydává drážní správní úřad na základě žádosti dopravce.
(2)
Osvědčením dopravce se dokládá, že dopravce
a)
splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy,
b)
splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování drážních vozidel a určených technických zařízení,
c)
má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění drážní dopravy.
§ 34b
(1)
Licence k provozování drážní dopravy na dráze lanové se neuděluje. Drážní dopravu na dráze lanové může provozovat právnická nebo fyzická osoba na základě úředního povolení k provozování dráhy. Žádost o vydání úředního povolení a rozhodnutí o vydání úředního povolení musí obsahovat též údaje vztahující se k drážní dopravě obdobně, jako je požadováno při rozhodování o licenci.
(2)
Má-li dopravce platnou licenci k provozování drážní dopravy na určité dráze, opravňuje jej tato licence k provozování drážní dopravy rovněž na styku vzájemně zaústěných drah podle podmínek stanovených v licenci a ve smlouvě uzavřené s provozovatelem zaústěné dráhy.“.
55.
§ 35 až 39 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 7a), 7b) a 7c) znějí:
„Povinnosti dopravce
§ 35
(1)
Dopravce je povinen
a)
provozovat drážní dopravu podle pravidel provozování drážní dopravy, platné licence a smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhy o provozování drážní dopravy na dráze,
b)
vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy a způsob jejich ověřování, včetně systému pravidelného školení,
c)
vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o organizačním zajištění údržby drážních vozidel,
d)
při provozování drážní dopravy používat drážní vozidla a určená technická zařízení s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti,
e)
zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti k řízení,
f)
zajistit, aby drážní dopravu prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,
g)
se řídit při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy udílenými při organizování drážní dopravy.
(2)
Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, který je držitelem platné licence, je dále povinen
a)
finančně zajistit řádné provozování drážní dopravy po celou dobu platnosti licence,
b)
poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy,
c)
na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k drážní dopravě,
d)
ke dni zahájení drážní dopravy sjednat pojištění z odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy a zaplatit pojistné a po celou dobu provozování drážní dopravy mít sjednáno toto pojištění a zaplacené pojistné,
e)
na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy.
(3)
Pravidla provozování drážní dopravy stanoví prováděcí předpis.
§ 36
Každý dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen
a)
provozovat veřejnou drážní osobní nebo nákladní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek v Přepravním a tarifním věstníku,
b)
ve veřejné drážní osobní dopravě přepravit každého, kdo má uzavřenou přepravní smlouvu, a přijmout k přepravě zavazadlo, pokud jsou splněny přepravní podmínky a přepravě nebrání okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit,
c)
ve veřejné drážní nákladní dopravě přepravit věci, pokud lze přepravu provést dopravcem a zařízeními vyhovujícími obvyklým přepravním potřebám,
d)
na žádost uzavřít přepravní smlouvu i na úsek dráhy celostátní nebo dráhy regionální provozovaný jiným dopravcem; toto ustanovení se vztahuje na dopravce, kteří provozují veřejnou drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální,
e)
vytvářet ve veřejné drážní osobní dopravě podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace a rodičů s dětmi,
f)
ve veřejné drážní osobní dopravě zabezpečit předlékařskou první pomoc v případě nehody,
g)
zabezpečit náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu z důvodu nehody nebo z provozních důvodů, pro které nelze přepravu dokončit drážním vozidlem, kterým bylo započato plnění přepravní smlouvy,
h)
označit jednotlivá drážní vozidla nebo jejich soupravy určené pro přepravu osob s výjimkou dráhy lanové, tramvajové, trolejbusové a speciální názvem výchozí a konečné stanice (zastávky) a drážní vozidla bezbariérově přístupná cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové dále číslem nebo jiným označením linky, názvy zastávek čitelnými i za tmy, dále evidenčním číslem vozidla na přední a zadní straně vozidla.
§ 37
Přepravní řád
(1)
Podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě stanoví přepravní řády.
(2)
V přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné drážní osobní dopravě se uvede zejména
a)
vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, způsob prokazování jejího vzniku, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a cestujícím,
b)
náležitosti jízdního dokladu pro přepravu osob, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů,
c)
náležitosti přepravního dokladu pro přepravu zavazadel, způsob placení přepravného,
d)
právo na obsazení míst k sezení v drážním vozidle a podmínky pro poskytování rezervačních a ubytovacích služeb ve vlacích,
e)
podmínky přepravy dětí, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,
f)
způsob vracení jízdného a přepravného při neprovedení přepravy osob, jejich zavazadel, včetně živých zvířat,
g)
rozsah a podmínky přepravy ručních zavazadel a cestovních zavazadel a jejich druhy,
h)
podmínky a způsob používání sdělovacích, bezpečnostních a informačních zařízení cestujícími na dráze a v drážních vozidlech,
i)
věci vyloučené z přepravy zavazadel,
j)
zvláštní podmínky pro přepravu zavazadel, kterými jsou nebezpečné věci, snadno zkazitelné věci, živá zvířata, vozíky pro invalidy, dětské kočárky, jízdní kola, osobní automobily,
k)
rozsah nároků cestujícího vůči dopravci z přepravní smlouvy o přepravě osob a z přepravní smlouvy o přepravě zavazadel a způsob jejich uplatňování,
l)
vztah mezi dopravci ve veřejné drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.
(3)
V přepravním řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě se uvede zejména
a)
vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a odesílatelem nebo příjemcem při uzavírání, plnění a ukončení přepravní smlouvy,
b)
náležitosti přepravního dokladu pro přepravu věcí, způsob placení přepravného,
c)
věci z přepravy vyloučené,
d)
podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, zemřelých osob, snadno zkazitelných věcí, živých zvířat, odpadů, kolejových vozidel na vlastních kolech, věcí mimořádných rozměrů, neobvyklé hmotnosti nebo zvláštní povahy,
e)
podmínky pro ustanovení, působnost a získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí,
f)
způsob převzetí zásilky dopravcem a její vydání příjemci,
g)
odpovědnost dopravce při škodě na zásilce a jiné škodě,
h)
rozsah nároků odesílatele nebo příjemce vůči dopravci a způsob jejich uplatňování,
i)
vztah mezi dopravci v nákladní drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy.
(4)
Průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna
a)
vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku,
b)
vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího,
c)
nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky,
d)
uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě.
(5)
Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen
a)
dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících,
b)
na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě,
c)
na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu.
(6)
Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.
(7)
Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu. Ministerstvo dopravy a spojů vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu. Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách.
(8)
Porušení povinnosti cestujícího podle odstavce 5, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zvláštního právního předpisu.7a)
§ 38
Omezení a zastavení veřejné drážní dopravy
(1)
Drážní doprava může být přechodně omezena nebo zastavena. O přechodném omezení nebo zastavení drážní dopravy rozhodne na základě žádosti drážní správní úřad v případě, že žadatel, v jehož zájmu má dojít k přechodnému omezení nebo zastavení dopravy, prokáže oprávněnost své žádosti. Drážní správní úřad žádost projedná
a)
s vlastníkem dráhy,
b)
s provozovatelem dráhy,
c)
s okresním úřadem, v jehož obvodu působnosti je drážní dopravou, která má být přechodně omezena nebo zastavena, zajišťována dopravní obslužnost; okresní úřad je povinen projednat své stanovisko s dotčenými obcemi,
d)
s dopravcem v drážní dopravě, pokud nebyl předkladatelem žádosti o přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy.
(2)
Dopravce je povinen přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy zveřejnit nejméně 14 dnů před počátkem omezení nebo zastavení drážní dopravy.
(3)
Drážní správní úřad může rozhodnout o přechodném omezení drážní dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů
a)
veřejného zájmu na jiné mimořádné drážní dopravě,
b)
bezpečnosti drážní dopravy,
c)
nahromadění přepravovaných věcí na dráze s výjimkou vlečky, způsobené provozovatelem dráhy nebo jiným dopravcem.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí drážního správního úřadu o přechodném omezení drážní dopravy dopravce nemá odkladný účinek.
(5)
Drážní správní úřad může rozhodnout o zastavení drážní dopravy, není-li zájem dopravců na provozování drážní dopravy a pominou-li přepravní potřeby na dráze.
(6)
Dopravce je povinen přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu na základě opatření vydaného správními úřady oprávněnými rozhodovat v oblasti veterinární, rostlinolékařské, hygienické služby, odpadového hospodářství nebo na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
(7)
Dopravce je oprávněn přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu z důvodů
a)
nesjízdnosti dráhy v důsledku živelní pohromy, nehody nebo rekonstrukce dráhy,
b)
nepředvídaného narušení provozuschopnosti dráhy,
c)
nahromadění přepravovaných věcí na vlečce, způsobené provozovatelem vlečky nebo jiným dopravcem.
Dopravce na dráze tramvajové nebo trolejbusové je povinen oznámit do 3 dnů drážnímu správnímu úřadu omezení nebo přerušení dopravy, pokud se jedná o přerušení dopravy delší než 7 dnů.
§ 39
Závazky veřejné služby v drážní dopravě na dráze celostátní a na dráze regionální
(1)
Závazky veřejné služby se pro účely tohoto zákona rozumí závazky dopravce v drážní dopravě, které dopravce přijal ve veřejném zájmu, a které by ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo by je přijal pouze zčásti pro jejich ekonomickou nevýhodnost. Závazky veřejné služby sjednává s dopravcem ve veřejném zájmu výběrovým řízením stát a hradí dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou jejich plněním.
(2)
Závazky veřejné služby jsou závazky provozu, závazky přepravy a závazky tarifní.
(3)
Závazek provozu je závazek dopravce zajistit na dopravní cestě, na které je oprávněn provozovat drážní dopravu, provozování drážní dopravy plynule, pravidelně a v požadovaném počtu a časovém vedení jednotlivých vlaků, včetně provozování doplňkových přepravních služeb.
(4)
Závazek přepravy je závazek dopravce přepravit cestující nebo věci za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek.
(5)
Závazek tarifní je závazek dopravce přepravit cestující nebo věci za regulovanou cenu podle cenových předpisů,7b) která je nižší, než je ekonomické jízdné nebo přepravné.
(6)
Závazek veřejné služby vzniká na základě písemné smlouvy, kterou jménem státu uzavírá
a)
okresní úřad s dopravcem za účelem zajištění základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu; příslušným okresním úřadem je okresní úřad, v jehož územním obvodu je dopravní obslužnost na příslušné dráze nebo její rozhodující části zajišťována,
b)
Ministerstvo dopravy a spojů po dohodě s Ministerstvem financí, a jedná-li se o zajištění potřeb obrany státu, i po dohodě s Ministerstvem obrany s dopravcem ve veřejném zájmu na zajištění dopravních potřeb státu.
(7)
Smlouva o závazku veřejné služby se uzavírá nejméně na období platnosti jízdního řádu. Při uzavírání smlouvy o závazku veřejné služby okresní úřad dbá, aby základní dopravní obslužnost byla zajištěna vzájemným propojením veřejné drážní osobní dopravy s linkovou osobní dopravou.7c)
(8)
Vymezení doplňkových přepravních služeb dopravce náležejících do závazku provozu stanoví prováděcí předpis.
7a)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
7b)
§ 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
7c)
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“.
56.
Za § 39 se vkládají nové § 39a, 39b, 39c a 39d, které včetně nadpisů znějí:
㤠39a
Prokazatelná ztráta
(1)
Prokazatelnou ztrátou se pro účely tohoto zákona rozumí rozdíl mezi ekonomicky oprávněnými náklady vynaloženými dopravcem na splnění závazku veřejné služby včetně přiměřeného zisku vztahujícího se k těmto nákladům a tržbami a výnosy dosaženými dopravcem z tohoto závazku.
(2)
Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby hradí
a)
okresní úřad ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti území závazky veřejné služby,
b)
Ministerstvo dopravy a spojů, jedná-li se o zajišťování dopravních potřeb státu ve veřejném zájmu závazky veřejné služby.
(3)
Bližší vymezení prokazatelné ztráty, způsob jejího výpočtu, pravidla na přidělování finančních prostředků z rozpočtů okresních úřadů, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, vymezení přiměřeného zisku, náležitosti smlouvy o závazku veřejné služby a způsob výkonu státního dozoru nad financováním dopravní obslužnosti a ostatních závazků veřejné služby stanoví prováděcí předpis.
(4)
Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělenou souhrnnou analytickou evidenci závazků veřejných služeb, která se člení na evidenci podle jednotlivých okresních úřadů. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům.
§ 39b
Základní dopravní obslužnost
(1)
Základní dopravní obslužností územního obvodu okresu je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodů veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu.
(2)
Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu okresu zajištěna veřejnou dopravou, nelze rozpočtové prostředky použít k financování přepravních potřeb závazky veřejné služby jiným druhem souběžné veřejné dopravy. Prováděcí předpis stanoví, co se rozumí provozováním souběžné veřejné dopravy.
§ 39c
Závazky veřejné služby na dráze tramvajové a na dráze trolejbusové
Je-li základní dopravní obslužnost územního obvodu okresu zajišťována dopravou na dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové, použijí se ustanovení o závazcích veřejné služby na dráze celostátní a na dráze regionální obdobně.
§ 39d
Ostatní dopravní obslužnost
(1)
Ostatní dopravní obslužnost je zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby.
(2)
Pro závazky veřejné služby a prokazatelnou ztrátu v ostatní dopravní obslužnosti platí přiměřeně § 39 a 39a.“.
57.
§ 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Jízdní řád na dráze celostátní a regionální
(1)
Jízdní řád veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní a regionální zpracovává provozovatel dráhy. Jízdní řád je provozovatelem dráhy zpracováván koordinovaně s jízdním řádem v silniční dopravě a vychází z požadavků dopravců a z požadavků okresních úřadů na plynulé a pravidelné provozování drážní dopravy v požadovaném počtu a časovém vedení jednotlivých vlaků, které budou předmětem závazků veřejné služby.
(2)
Okresní úřady uplatní u provozovatele dráhy souhrnné požadavky na počet a časové vedení jednotlivých vlaků nejpozději 240 dnů před dnem platnosti jízdního řádu. Ve stejné lhůtě předají provozovateli dráhy své požadavky dopravci.
(3)
Provozovatel dráhy projedná návrh jízdního řádu a návrh změny jízdního řádu s okresními úřady ve lhůtě nejméně 120 dnů před stanovenou dobou platnosti jízdního řádu, jedná-li se o nový jízdní řád, a nejméně ve lhůtě 15 dnů před stanovenou dobou platnosti, jedná-li se o změnu jízdního řádu.“.
58.
Nadpis pod § 41 zní: „Jízdní řád na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové“.
59.
V § 41 odst. 1 se slova „nebo na dráze lanové“ nahrazují slovy „a dopravce, který má podle úředního povolení provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na dráze lanové,“.
60.
Nadpis pod § 42 zní: „Platnost jízdního řádu“.
61.
V § 42 odst. 1 se slova „a jeho“ nahrazují slovy „a dráhy regionální a jejich“.
62.
V § 43 odst. 3 se na konci věty slova „drážního vozidla“ nahrazují slovy „nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu drážního vozidla“.
63.
V § 43 odst. 4 se v poslední větě za slova „výrobce drážního vozidla“ vkládají slova „nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem na schválení typu drážního vozidla“.
64.
V § 43 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Na dráhách lze provozovat drážní vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu, a to jen na dobu potřebnou pro tento účel, za podmínky, že technický stav vozidla a způsob provádění zkoušek za jízdy neohrozí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy. Podmínky provádění zkušebního provozu a řízení drážního vozidla pro každý případ stanoví drážní správní úřad. Podmínky provozování drážního vozidla zahraničního dopravce stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.“.
65.
V § 44 odstavec 2 zní:
„(2)
Zjistí-li drážní správní úřad, že drážní vozidlo v provozu je v technickém stavu, který nezaručuje bezpečnost drážní dopravy nebo nemá vlastnosti schváleného typu nebo nemá platný průkaz způsobilosti nebo nejsou u něj prováděny pravidelné technické prohlídky podle prováděcího předpisu, rozhodne o nezpůsobilosti drážního vozidla k provozu.“.
66.
V § 45 se doplňují odstavce 5, 6, 7 a 8, které znějí:
„(5)
Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení, má-li důvodné pochybnosti o zdravotní nebo odborné způsobilosti těchto osob. V těchto případech drážní správní úřad zadrží průkaz způsobilosti k řízení do doby, kdy důvody pro zadržení průkazu pominou.
(6)
Bez průkazu způsobilosti mohou řídit drážní vozidlo osoby při jízdním výcviku nebo při zkoušce z řízení drážního vozidla. Při provozování drážního vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu může drážní vozidlo řídit osoba dodavatele bez průkazu způsobilosti pouze pod dohledem osoby dopravce, který zodpovídá za zachování všech zásad pro bezpečnost drážní dopravy.
(7)
Drážní vozidlo náležející zahraničnímu dopravci oprávněnému provozovat v České republice drážní dopravu může řídit osoba, je-li držitelem oprávnění k řízení tohoto vozidla podle právních předpisů státu, v němž má sídlo zahraniční dopravce. Tato osoba musí být současně držitelem průkazu způsobilosti k řízení podle § 45.
(8)
Maximální dobu řízení, dobu bezpečnostních přestávek a dobu odpočinku osob, které řídí drážní vozidlo, stanoví pro jednotlivé druhy drážních vozidel prováděcí předpis.“.
67.
V § 47 se na konci odstavce 4 doplňují včetně poznámky pod čarou č. 7d) tato slova: „nebo prohlášení výrobce o shodě s technickými předpisy7d)
7d)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.“.
68.
V § 48 se na začátek odstavce 1 vkládá nová věta, která zní: „Určená technická zařízení v provozu podléhají pravidelným revizím, prohlídkám a zkouškám, kterými se ověřuje jejich technický stav a provozní způsobilost.“.
69.
Nadpis hlavy čtvrté zní: „MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI“.
70.
§ 49 včetně poznámky pod čarou č. 8) zní:
㤠49
(1)
Mimořádnou událostí v drážní dopravě je nehoda nebo ohrožení v drážní dopravě, která ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí.
(2)
Nehodou v drážní dopravě je mimořádná událost, k níž došlo v souvislosti s pohybem drážního vozidla (provozováním drážní dopravy), s následkem smrti, újmy na zdraví nebo značné škody na majetku.1) Jiné mimořádné události se považují za ohrožení.
(3)
Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni
a)
neprodleně oznámit každou mimořádnou událost v drážní dopravě drážnímu správnímu úřadu a současně každou nehodu v drážní dopravě Policii České republiky,
b)
provést dokumentaci stavu v době nehody,
c)
zabezpečit uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní dopravy, pokud tomu nebrání jiné okolnosti,
d)
odhalovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě a činit opatření k jejich předcházení.
8)
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
71.
V § 50 odst. 1 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
72.
V § 50 odst. 1 písm. a) se slova „celostátní nebo regionální“ zrušují.
73.
V § 50 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
vlastníku dráhy celostátní nebo regionální, který nenabídne dráhu, u níž není schopen zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení,
e)
vlastníku dráhy, který neumožní pověřené osobě výkon státního dozoru ve věcech drah.“.
74.
V § 50 odst. 3 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
75.
V § 50 odstavec 4 zní:
„(4)
Drážní správní úřad uloží pokutu až do výše 10 000 000 Kč provozovateli dráhy, který
a)
umožní při provozování dráhy výkon činnosti osobě, která není zdravotně způsobilá,
b)
umožní při provozování dráhy výkon činnosti osobě, která není odborně způsobilá,
c)
používá při provozování dráhy určené technické zařízení bez platného průkazu způsobilosti nebo ve stavu, který neodpovídá schválené technické dokumentaci,
d)
neumožní dopravci, který má platnou licenci, provozovat drážní dopravu na dráze celostátní a na dráze regionální,
e)
neumožní pověřené osobě výkon státního dozoru ve věcech drah.“.
76.
V § 51 odst. 1 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
77.
V § 51 odst. 2 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
78.
V § 51 odst. 3 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
79.
V § 51 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
neumožní pověřené osobě výkon státního dozoru ve věcech drah,
f)
umožní, aby při provozování drážní dopravy vykonávaly činnost osoby, které nejsou odborně způsobilé.“.
80.
V § 51 odst. 4 se slova „1 000 000 Kč“ nahrazují slovy „10 000 000 Kč“.
81.
§ 58 zní:
㤠58
(1)
Státní dozor ve věcech drah vykonávají Drážní úřad a obce. Výkon státního dozoru obcemi náleží do přenesené působnosti obcí. Působnost pro výkon státního dozoru je určena věcnou a územní působností drážního správního úřadu.
(2)
Při výkonu státního dozoru pověřené osoby dozírají, zda jsou při provozování dráhy a drážní dopravy dodržovány a plněny povinnosti vlastníka dráhy, provozovatele dráhy a dopravce stanovené právními předpisy v zájmu bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy.
(3)
Drážní úřad je oprávněn v rámci výkonu státního dozoru zjišťovat příčiny mimořádných událostí.
(4)
Vrchní státní dozor ve věcech drah vykonává Ministerstvo dopravy a spojů.
(5)
Při výkonu vrchního státního dozoru pověřené osoby vykonávají činnosti náležející státnímu dozoru a dále dozírají nad výkonem státního dozoru ve věcech drah vykonávaným Drážním úřadem a obcemi.
(6)
Pověření k výkonu vrchního státního dozoru a k výkonu státního dozoru ve věcech drah vydává Ministerstvo dopravy a spojů.“.
82.
V § 59 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Doklad o pověření obsahuje jméno a příjmení pověřené osoby, její rodné číslo a fotografii, věcný a územní rozsah oprávnění a dobu platnosti.“.
83.
V § 62 odstavec 4 zní:
„(4)
Je-li jedna fyzická nebo právnická osoba zároveň provozovatelem celostátní nebo regionální dráhy a provozovatelem drážní dopravy na těchto dráhách, je pro tuto fyzickou nebo právnickou osobu závazné vedení odděleného účetnictví při provozování dráhy a provozování drážní dopravy.“.
84.
V § 66 odstavec 1 zní:
„(1)
Ministerstvo dopravy a spojů vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 2, § 14a odst. 3, § 20 odst. 4, § 22 odst. 5, § 27a odst. 4, § 35 odst. 3, § 37 odst. 7, § 39 odst. 8, § 39a odst. 3, § 39b odst. 2, § 42 odst. 3, § 43 odst. 1, § 43 odst. 4, § 43 odst. 5, § 44 odst. 1 a 2, § 45 odst. 3, § 45 odst. 8, § 47 odst. 2 a § 48 odst. 1.“.
85.
V § 66 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s Ministerstvem vnitra vydá vyhlášku, kterou se stanoví způsob zjišťování mimořádných událostí v drážní dopravě.“.
86.
Pokud zákon používá názvu „Ministerstvo dopravy“ nahrazuje se tento název názvem „Ministerstvo dopravy a spojů“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální na základě licence, je povinen do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona prokázat drážnímu správnímu úřadu
a)
finanční způsobilost k provozování drážní dopravy,
b)
sjednané pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy.
Neprokáže-li dopravce v této lhůtě finanční způsobilost k provozování drážní dopravy nebo sjednané pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy, drážní správní úřad rozhodne o odejmutí licence dopravci.
2.
Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální na základě licence, je povinen do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o vydání osvědčení podle § 34a. Do doby vydání osvědčení se dopravce považuje za dopravce oprávněného provozovat drážní dopravu. Nepožádá-li dopravce ve stanovené lhůtě o vydání osvědčení nebo nebude-li mu osvědčení vydáno, drážní správní úřad rozhodne o odejmutí licence dopravci.
3.
Provozovatel dráhy celostátní a dráhy regionální, který provozuje dráhu na základě úředního povolení, je povinen do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona prokázat drážnímu správnímu úřadu finanční způsobilost k provozování dráhy. Neprokáže-li provozovatel dráhy v této lhůtě finanční způsobilost k provozování dráhy, drážní správní úřad rozhodne o zrušení úředního povolení k provozování dráhy.
4.
Právnické a fyzické osoby, které provozují dráhu na základě úředního povolení nebo provozují drážní dopravu na základě licence a nejsou zapsány v obchodním rejstříku, jsou povinny splnit tuto podmínku nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nesplní-li tuto podmínku, rozhodne drážní správní úřad o odejmutí úředního povolení nebo licence.
Čl. III
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá z pozdějších změn.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2000, s výjimkou ustanovení § 39 a § 39a až 39d, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 27/2000 Sb. | Zákon č. 27/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách
Vyhlášeno 22. 2. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 10/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
* ČÁST OSMÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 256/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.)
27
ZÁKON
ze dne 18. ledna 2000,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
Čl. I
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se mění takto:
1.
§ 41 se zrušuje.
2.
V příloze č. 2 ve skupině 214: Ostatní – ve sloupci 1 se text „Provádění dražeb mimo soudní výkon rozhodnutí“ nahrazuje textem „Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“.
Ve sloupci 2 se číslice „5“ nahrazuje číslicí „3“.
Ve sloupci 3 se text „Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.“ nahrazuje textem „Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.“.
3.
V příloze č. 3 ve skupině 314: Ostatní – ve sloupci 1 se doplňuje nový obor „Provádění veřejných dražeb“.
Ve sloupci 2 se doplňují slova „vysokoškolské vzdělání, 1 rok praxe v dražební nebo realitní činnosti nebo středoškolské vzdělání a 5 let praxe v dražební nebo realitní činnosti“.
Ve sloupci 3 se doplňují slova „stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj“.
Ve sloupci 4 se doplňují slova „Ministerstvo pro místní rozvoj“.
Ve sloupci 5 se doplňují slova „§ 6 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Čl. III
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb., se mění takto:
1.
§ 14 včetně poznámky pod čarou č. 5b) zní:
„(1)
Privatizaci majetku uskutečňuje Fond prodejem na základě smlouvy uzavřené s kupujícím nebo veřejnou dražbou; při veřejné dražbě se postupuje podle zvláštního právního předpisu.5b) Výběr dražebníka provádí Fond.
(2)
Při vkladu privatizovaného majetku do základního jmění obchodní společnosti postupuje Fond v souladu se zvláštními předpisy5) a s odchylkami stanovenými tímto zákonem.
5b)
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.“.
2.
V § 19 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Je-li majetek privatizován veřejnou dražbou, platí pro předání a převzetí věcí zahrnutých do privatizovaného majetku, jakož i pro přechod pohledávek a závazků souvisejících s privatizovaným majetkem zvláštní právní předpis.5b)“.
3.
V § 20 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis5b) jinak nebo nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je nabyvatel oprávněn požadovat přiměřenou slevu za věci zahrnuté do zápisu o převzetí, pokud mají vady nebo mu nebyly vydány.
(3)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis5b) jinak, může nabyvatel uplatnit nárok na slevu ohledně závazků, jež na něho přešly a nebyly zachyceny v účetnictví.“.
4.
§ 47b zní:
㤠47b
(1)
Při likvidaci organizací uvedených v § 1 zpeněží likvidátor majetek veřejnou dražbou.5b) Jiným způsobem může likvidátor postupovat jenom se souhlasem ministerstva.
(2)
Výběr dražebníka provádí likvidátor.“.
ČÁST OSMÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. VIII
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 1 se na konci doplňuje nová věta, která zní: „Okresní soudy jsou k řízení v prvním stupni příslušné vždy ve sporech ohledně veřejných dražeb podle zákona o veřejných dražbách.“.
2.
V § 75 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
O návrhu na předběžné opatření podle zákona o veřejných dražbách musí být rozhodnuto v případě nemovitostí nejpozději do 30 dnů a v ostatních případech do 7 dnů poté, co byl podán.“.
3.
V § 88 se doplňuje písmeno o), které zní:
„o)
v jehož obvodu bylo v době podání návrhu na provedení dražby sídlo nebo bydliště navrhovatele ve věcech veřejných dražeb podle zákona o veřejných dražbách.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Čl. IX
V § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb. a zákona č. 225/1999 Sb., se na konci bodu 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 5, který včetně poznámky pod čarou č. 26j) zní:
„5.
na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této dražby.
26j)
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon o veřejných dražbách.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 29/2000 Sb. | Zákon č. 29/2000 Sb.
Zákon o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách)
Vyhlášeno 22. 2. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 10/2000
* ČÁST PRVNÍ - PRÁVNÍ ÚPRAVA POŠTOVNÍCH SLUŽEB A SLUŽEB DODÁVÁNÍ BALÍKŮ (§ 1 — § 43)
* ČÁST TŘETÍ - § 45 (§ 45 — § 45)
* ČÁST ČTVRTÁ - § 46 (§ 46 — § 46)
* ČÁST OSMÁ - § 50 (§ 50 — § 50)
* ČÁST DEVÁTÁ - § 51 (§ 51 — § 51)
* ČÁST DESÁTÁ - § 52 (§ 52 — § 52)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - § 55 (§ 55 — § 55)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - § 56 (§ 56 — § 56)
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - § 58 (§ 58 — § 58)
* ČÁST OSMNÁCTÁ - § 60 (§ 60 — § 60)
Aktuální znění od 1. 1. 2022 (374/2021 Sb.)
29
ZÁKON
ze dne 18. ledna 2000
o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVNÍ ÚPRAVA POŠTOVNÍCH SLUŽEB A SLUŽEB DODÁVÁNÍ BALÍKŮ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky pro podnikání v oblasti poštovních služebpoštovních služeb, podmínky pro poskytování a provozování poštovních služebpoštovních služeb, práva a povinnosti, které při této činnosti vznikají, jakož i zvláštní práva a zvláštní povinnosti těch provozovatelůprovozovatelů poštovních služebpoštovních služeb, kteří mají povinnost poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby, a výkon státní správy a regulaci v oblasti poštovních služebpoštovních služeb.
(2)
Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie27) postup poskytovatele služby dodávání balíků a rozsah působnosti a pravomoci Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „Úřad“) v oblasti služeb přeshraničního dodávání balíků.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
poštovní službou činnost, která zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci; za poštovní službu se považuje i dodání poukázané peněžní částky,
b)
poštovní zásilkou adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána; poštovní zásilkou se rozumí i poštovní balík,
c)
poštovním poukazem poštovní služba, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky,
d)
provozovatelem osoba poskytující poštovní služby nebo zajišťující zahraniční poštovní služby,
e)
odesílatelem osoba, která je na poštovní zásilce nebo v dokladu o poštovním poukazu jako odesílatel označena; není-li odesílatel označen, je jím osoba, která poštovní smlouvu uzavřela,
f)
adresátem osoba, která je na poštovní zásilce nebo v dokladu o poštovním poukazu jako adresát odesílatelem označena,
g)
příjemcem adresát, popřípadě jiná osoba, které podle poštovní smlouvy má nebo může být vydána poštovní zásilka nebo vyplacena poukázaná peněžní částka,
h)
dodáním vydání poštovní zásilky nebo výplata poukázané peněžní částky provozovatelem příjemci,
i)
vrácením vydání poštovní zásilky nebo výplata poukázané peněžní částky provozovatelem odesílateli, případně jiné osobě, které podle poštovní smlouvy má nebo může být vrácena,
j)
zahraniční poštovní službou služba, jejíž poskytnutí bylo sjednáno v zahraničí a jejímž účelem je dodání poštovní zásilky nebo peněžní částky v České republice a která spadá do oblasti poštovních služeb v té fázi, jež je provozovatelem zajišťována na území České republiky,
k)
základními službami poštovní služby a zahraniční poštovní služby, které jsou vzhledem k potřebám veřejnosti pod ochranou státu zajišťovanou způsobem podle tohoto zákona,
l)
zahraničním provozovatelem ten, kdo se v zahraničí v součinnosti s provozovatelem podílí na poskytnutí poštovní služby do zahraničí,
m)
písemností sdělení v písemné podobě na listině určené konkrétní osobě,
n)
poštovním podáním převzetí poštovní zásilky nebo poukazované peněžní částky provozovatelem k poskytnutí poštovní služby,
o)
poštovní sítí systém organizace činností a technologické prvky, technická zařízení, síť provozoven nebo specifické služby provozovatele, které využívá pro zajištění poskytování poštovních služeb,
p)
expresní zásilkovou službou se rozumí služba, která se mimo větší rychlosti a spolehlivosti sběru a dodávání poštovních zásilek vyznačuje poskytováním služeb s těmito znaky nebo některým z nich: záruka dodání ke stanovenému dni, sběr zásilek z výchozího místa, předání adresátovi do vlastních rukou, možnost změny místa určení a adresáta během přepravy, potvrzení odesílateli převzetí jeho zásilky, kontrola a sledování odeslaných zásilek, osobní služba zákazníkům a poskytování služby podle požadavků zákazníka, pokud je požadována.
(2)
Poštovní službou podle tohoto zákona není
a)
přeprava poštovních zásilek, pokud je vykonávána osobou, která k těmto zásilkám současně neprovedla podání, třídění nebo dodání,
b)
služba obdobná poštovní službě, která je vykonávána odesílatelem nebo s ním propojenou osobou.
§ 3
Základní služby
(1)
Základní službyZákladní služby zahrnují
a)
službu dodánídodání poštovních zásilekpoštovních zásilek do 2 kg,
b)
službu dodánídodání poštovních balíků do 10 kg,
c)
službu dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem,
d)
službu dodánídodání doporučených zásilek, kterou se rozumí služba poskytující záruku náhrady škody v paušální výši pro případ ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky a dávající odesílateli důkaz o poštovním podánípoštovním podání poštovní zásilkypoštovní zásilky a případně na jeho žádost důkaz o jejím dodánídodání adresátovi,
e)
službu dodánídodání cenných zásilek, kterou se rozumí služba poskytující záruku náhrady škody pro případ ztráty, poškození nebo úbytku obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky, a to až do výše odesílatelem udané hodnoty poštovní zásilkypoštovní zásilky,
f)
službu bezúplatného dodánídodání poštovních zásilekpoštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby,
g)
služby, které musí být zajištěny na základě závazků vyplývajících z členství České republiky ve Světové poštovní unii.
(2)
Základní službyZákladní služby musí být poskytovány
a)
trvale na celém území České republiky prostřednictvím sítě provozoven, jejichž minimální počet stanoví na návrh Úřadu vláda nařízením; do tohoto počtu se započítávají i provozovny vedené třetí stranou jménem a na účet držitele poštovní licence,
b)
ve stanovené kvalitě, která je v souladu s potřebami veřejnosti,
c)
za dostupné ceny umožňující využívání základních služebzákladních služeb v rozsahu odpovídajícím běžné potřebě osob,
d)
každý pracovní den a musí umožnit v těchto dnech nejméně jedno poštovní podánípoštovní podání a dále alespoň jedno dodánídodání na adresu každé fyzické nebo právnické osoby, nebo ve výjimečných případech, zejména je-li místo dodánídodání nebezpečné nebo neúměrně obtížně dostupné, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem podle odstavce 3, jedno dodánídodání do vhodného zařízení nebo dodávací schrány,
e)
způsobem, který odpovídá požadavkům úředního doručování písemnostípísemností podle zvláštního právního předpisu.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví podrobnou technickou specifikaci jednotlivých základních služebzákladních služeb včetně rozměrů poštovních balíků a jiných poštovních zásilekpoštovních zásilek a dále stanoví podle odstavce 2 způsob poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb tak, aby byl realizován v kvalitě, jež je ve veřejném zájmu nezbytná (dále jen „základní kvalitativní požadavky“). Základní kvalitativní požadavky zabezpečí zejména rychlost, spolehlivost a pravidelnost základních služebzákladních služeb, dostatečnou hustotu obslužných míst zajišťujících poštovní podánípoštovní podání, jakož i nezbytnou úroveň informovanosti uživatelů o způsobu zajištění základních služebzákladních služeb.
HLAVA II
POŠTOVNÍ SLUŽBY
Uzavření poštovní smlouvy
§ 4
(1)
ProvozovatelProvozovatel je povinen zpřístupnit v každé své provozovně a rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup poštovní podmínky. Tímto zpřístupněním nabízí každému uzavření poštovní smlouvy.
(2)
ProvozovatelProvozovatel je povinen uzavřít poštovní smlouvu s každým, kdo její uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich stanoveným požaduje.
(3)
ProvozovateliProvozovateli nevzniká povinnost uzavřít poštovní smlouvu, jestliže jejím obsahem mají být také odchylky od práv a povinností, které se mají stát obsahem právního vztahu vzniklého z poštovní smlouvy, nebo jejich doplnění. Takovou poštovní smlouvu může provozovatelprovozovatel uzavřít, pokud je na takovou možnost v poštovních podmínkách upozorněno a pokud se těmito odchylkami a doplňky nezmění povaha nabízené poštovní službypoštovní služby.
(4)
ProvozovatelProvozovatel je oprávněn při uzavírání poštovní smlouvy požadovat, aby odesílatel prokázal, že poštovní zásilkapoštovní zásilka a její úprava odpovídají poštovním podmínkám; není však povinen to zjišťovat.
§ 5
(1)
Poštovní smlouvou se provozovatelprovozovatel zavazuje odesílateli, že dodá poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo peněžní částku z místa poštovního podánípoštovního podání sjednaným způsobem příjemcipříjemci do místa uvedeného v adrese, a odesílatel se zavazuje, není-li sjednáno jinak, uhradit provozovateliprovozovateli dohodnutou cenu. Za poštovní smlouvu se považuje jakákoliv smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí poštovní službypoštovní služby.
(2)
ProvozovatelProvozovatel neodpovídá za nesplnění povinností podle poštovní smlouvy z příčin na straně příjemce nebo v důsledku plnění povinnosti uložené provozovateliprovozovateli tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem2).
(3)
Není-li s provozovatelemprovozovatelem dohodnuto něco jiného, odesílatel je povinen upravit poštovní zásilkupoštovní zásilku způsobem podle § 6 odst. 2 písm. c) a d).
§ 6
Poštovní podmínky
(1)
Poštovní podmínky musejí mít písemnou formu.
(2)
Poštovní podmínky musí srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem obsahovat minimálně
a)
popis poskytované poštovní službypoštovní služby,
b)
způsob, jakým lze uzavřít poštovní smlouvu,
c)
požadovanou úpravu poštovní zásilkypoštovní zásilky, její rozměry a hmotnost,
d)
ustanovení určující, který obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky je považován za nebezpečný nebo vyžaduje zvláštní zacházení, jakož i povinnou zvláštní úpravu takové poštovní zásilkypoštovní zásilky,
e)
ustanovení určující nedovolený obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky,
f)
způsob a podmínky dodánídodání,
g)
cenu poštovní službypoštovní služby, způsob její úhrady a rozsah nároku odesílatele na její vrácenívrácení, jestliže provozovatelprovozovatel porušil povinnost vyplývající z poštovní smlouvy,
h)
postup provozovateleprovozovatele při nemožnosti dodánídodání poštovní zásilkypoštovní zásilky,
i)
způsob uplatnění reklamace vad poskytované poštovní službypoštovní služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit a lhůty o jejím vyřízení,
j)
postup provozovateleprovozovatele při otevření poštovní zásilkypoštovní zásilky podle § 8,
k)
postup provozovateleprovozovatele při prodeji nebo zničení poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo její části podle § 9 a 10, včetně lhůty, jejímž uplynutím je takové nakládání se zásilkou podmíněno,
l)
rozsah odpovědnosti za vzniklou škodu podle § 13 odst. 1,
m)
omezení výše náhrady škody podle § 13 odst. 4,
n)
výčet ustanovení, od nichž se nelze odchýlit dohodou stran,
o)
podmínky pro zaslání poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo peněžní částky do zahraničí, pokud takovou službu nabízí,
p)
informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu poštovní smlouvy.
(3)
ProvozovatelProvozovatel je povinen nejméně 30 dnů před nabytím účinnosti změny poštovních podmínek uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Úřad může provozovateliprovozovateli uložit rozhodnutím povinnost provést ve lhůtě ne kratší než 20 dnů změnu poštovních podmínek, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitelespotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitelespotřebitele17). Změnu poštovních podmínek provede provozovatelprovozovatel nejpozději s účinností ke dni následujícímu po uplynutí lhůty podle věty první; v tomto případě se odstavec 3 nepoužije.
§ 6a
Námitky proti vyřízení reklamace
(1)
Pokud provozovatelprovozovatel nevyhoví nebo nevyřídí reklamaci vad poskytované poštovní službypoštovní služby, je odesílatel nebo adresát oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení, jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku.
(2)
Neuzavřou-li účastníci řízení smír nebo Úřad tento smír neschválí, Úřad rozhodne o tom, zda byla reklamace vyřízena řádně či nikoli. Na návrh Úřad rozhodne v řízení podle odstavce 1 o právech a povinnostech účastníků řízení vyplývajících z poštovní smlouvy nebo tohoto zákona. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 90 dnů. Tato lhůta může být u zvlášť složitých sporů prodloužena. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat vydání rozhodnutí.
(3)
Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.
(4)
V rámci oznámení o zahájení řízení o sporu podle odstavce 1 zahajovaného na návrh spotřebitelespotřebitele Úřad informuje strany sporu vhodným způsobem o právu na právní pomoc a o tom, že nemají povinnost právního zastoupení. Podáním návrhu spotřebitelspotřebitel souhlasí s právními účinky výsledku řešení sporu v rozsahu informace zveřejněné nebo jemu poskytnuté Úřadem podle jiného právního předpisu26).
§ 7
Práva z poštovní smlouvy
(1)
Právo nakládat s poštovní zásilkoupoštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou má až do jejího dodánídodání jen odesílatel; provozovatelprovozovatel může s poštovní zásilkoupoštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou zacházet jen v nezbytné míře a jen takovým způsobem, který je součástí poskytování poštovní službypoštovní služby.
(2)
Jiné osoby a orgány neuvedené v odstavci 1 mohou s poštovní zásilkoupoštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou až do doby jejího dodánídodání nakládat jen tehdy, je-li to v souladu s poštovní smlouvou nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis3a).
(3)
Práva z poštovní smlouvy se promlčují uplynutím jednoho roku od poštovního podánípoštovního podání, nestanoví-li tento zákon něco jiného.
§ 8
Otevření poštovní zásilky
(1)
ProvozovatelProvozovatel je oprávněn otevřít poštovní zásilkupoštovní zásilku, jestliže
a)
ji nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena,
b)
je důvodné podezření, že obsahuje věc považovanou podle poštovních podmínek za nebezpečnou, nebo věc, jejíž poštovní podánípoštovní podání není podle poštovních podmínek dovoleno,
c)
byla poškozena,
d)
je důvodná obava, že došlo nebo že by do dodánídodání mohlo dojít ke vzniku škody, nebo
e)
je to nezbytné k dodržení povinností uložených provozovateliprovozovateli zvláštním právním předpisem3b).
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poštovní zásilkupoštovní zásilku, z jejíž vnější úpravy je zřejmé, že je podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky4), nedotknutelná.
(3)
ProvozovatelProvozovatel je povinen o otevření poštovní zásilkypoštovní zásilky informovat při dodánídodání adresáta, popřípadě odesílatele při vrácenívrácení poštovní zásilkypoštovní zásilky.
(4)
Obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky smí být při jejím otevření prohlížen jen v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu prohlídky. Při otevírání musí být zajištěna ochrana skutečností, jež jsou chráněny podle zvláštního právního předpisu5), jakož i ochrana poštovního tajemství (§ 16) a listovního tajemství6).
§ 9
Prodej poštovní zásilky provozovatelem
(1)
ProvozovatelProvozovatel je oprávněn po uplynutí sjednané lhůty prodat poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo její část, jestliže
a)
poštovní zásilkupoštovní zásilku nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena, nebo
b)
je důvodná obava, že se obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky do dodánídodání znehodnotí.
(2)
Prodat nelze poštovní zásilkupoštovní zásilku, jež je podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky4), nedotknutelná. Prodat nelze takový obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky, na který se vztahuje listovní tajemství.6)
(3)
Je-li to možné, výtěžek z prodeje po odečtení nákladů na uskladnění, nákladů prodeje a nezaplacené části ceny (dále jen „čistý výtěžek“) vydá provozovatelprovozovatel odesílateli. Nebyl-li čistý výtěžek vydán, odesílatel má právo požádat o jeho vydání ve lhůtě podle § 7 odst. 3; po marném uplynutí této lhůty právo na vydání čistého výtěžku zaniká a čistý výtěžek připadne provozovateliprovozovateli.
§ 10
Zničení poštovní zásilky provozovatelem
(1)
ProvozovatelProvozovatel je oprávněn po uplynutí sjednané lhůty zničit poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo její část, jestliže se obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky zcela nebo zčásti znehodnotil.
(2)
ProvozovatelProvozovatel je oprávněn i před uplynutím sjednané lhůty zničit poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo její část, jestliže je to nezbytné pro zajištění ochrany zdraví lidí.
(3)
Nedojde-li k prodeji poštovní zásilkypoštovní zásilky, kterou nelze dodat a současně ji nelze vrátit nebo nemá být podle poštovní smlouvy vrácena, provozovatelprovozovatel ji po uplynutí sjednané lhůty zničí.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na poštovní zásilkupoštovní zásilku, jež je podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky4), nedotknutelná.
§ 11
Vydání poukázané peněžní částky odesílateli
Nebyla-li poukázaná peněžní částka dodána ani vrácena, provozovatelprovozovatel ji vyplatí odesílateli, pokud o to odesílatel požádá do deseti let od poštovního podánípoštovního podání; po marném uplynutí této lhůty právo na vydání peněžní částky zaniká a peněžní částka připadne provozovateliprovozovateli.
Odpovědnost za škodu vzniklou při poskytování poštovních služeb
§ 12
(1)
Za škodu vzniklou při poskytování poštovních služebpoštovních služeb odpovídá provozovatelprovozovatel v rozsahu stanoveném tímto zákonem a poštovní smlouvou.
(2)
ProvozovatelProvozovatel odpovídá jen za škodu, která vznikla v době od poštovního podánípoštovního podání do dodánídodání či vrácenívrácení.
(3)
Provozovatel neodpovídá za škodu způsobenou odesílatelem nebo příjemcem.
(4)
Provozovatel neodpovídá za škodu způsobenou neodvratitelnou událostí, pokud není sjednáno jinak.
(5)
ProvozovatelProvozovatel neodpovídá za škodu vzniklou zabavením nebo zadržením poštovní zásilkypoštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky nebo jiným opatřením, pokud byly provedeny podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu.2)
(6)
ProvozovatelProvozovatel neodpovídá za škodu vzniklou zvláštní povahou nebo vadností obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky.
(7)
Dokud poštovní zásilkapoštovní zásilka nebo poukázaná peněžní částka nebyla dodána, právo na náhradu škody má odesílatel; po jejím dodánídodání má toto právo adresát.
(8)
Právo na náhradu škody nelze postoupit jinému, není-li sjednáno jinak.
(9)
Škoda se hradí v penězích.
§ 13
(1)
Za škodu vzniklou ztrátou, poškozením nebo úbytkem obsahu poštovní zásilky provozovatel odpovídá jen v rozsahu sjednaném v poštovní smlouvě. Za jinak vzniklé škody na poštovní zásilce odpovídá, jen bylo-li to v poštovní smlouvě sjednáno.
(2)
Při ztrátě poštovní zásilkypoštovní zásilky hradí provozovatelprovozovatel škodu ve výši ceny, kterou měla poštovní zásilkapoštovní zásilka v době a místě jejího poštovního podánípoštovního podání. Byla-li však sjednána náhrada škody v paušální výši, provozovatelprovozovatel hradí škodu ve výši sjednané paušální částky.
(3)
Je-li obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky poškozen nebo je neúplný, provozovatelprovozovatel hradí škodu ve výši rozdílu mezi cenou, kterou měla poštovní zásilkapoštovní zásilka v době a místě jejího poštovního podánípoštovního podání, a cenou, kterou by měla v době a místě poštovního podánípoštovního podání poštovní zásilkapoštovní zásilka poškozená nebo neúplná; je-li však účelné provést opravu, provozovatelprovozovatel hradí škodu ve výši nákladů opravy.
(4)
Pokud odesílatel v souladu s poštovní smlouvou uvedl na poštovní zásilcepoštovní zásilce částku, kterou ji oceňuje, škoda se hradí nejvýše do této částky. V ostatních případech se škoda hradí nejvýše do částky sjednané v poštovní smlouvě; nebyla-li taková částka sjednána, výše náhrady není omezena.
(5)
Prokáže-li se, že ztráta, poškození nebo úbytek obsahu poštovní zásilkypoštovní zásilky vznikly úmyslným jednáním zaměstnance provozovateleprovozovatele nebo osoby oprávněné za provozovateleprovozovatele jednat nebo jiné osoby, které provozovatelprovozovatel použil, anebo provozovateleprovozovatele, který je fyzickou osobou, náhrada škody se poskytne ve výši podle odstavců 2 a 3, přičemž k omezení rozsahu odpovědnosti sjednanému podle odstavce 1 ani k omezení výše náhrady škody podle odstavce 4 se nepřihlíží. Pokud byla sjednána náhrada škody v paušální výši podle odstavce 2 věty druhé, lze místo nároku na náhradu škody v paušální výši uplatnit vůči provozovateliprovozovateli nárok na náhradu škody podle odstavce 2 věty první.
§ 14
Za škodu vzniklou v souvislosti s poštovním poukazem provozovatel odpovídá jen tehdy, bylo-li to v poštovní smlouvě sjednáno.
§ 15
Poštovní zásilky a poštovní poukazy do zahraničí
(1)
Při sjednávání smlouvy o poštovní zásilcepoštovní zásilce do zahraničí nebo o poštovním poukazupoštovním poukazu do zahraničí se ustanovení § 2 až 14 použijí přiměřeně s přihlédnutím k účasti zahraničního provozovatelezahraničního provozovatele a k předpisům platným v zahraničí.
(2)
Lhůta pro promlčení práv ze smlouvy o poštovní zásilcepoštovní zásilce do zahraničí nebo o poštovním poukazupoštovním poukazu do zahraničí může být sjednána odlišně od ustanovení § 7 odst. 3, pokud je takovou úpravou lhůty podmíněna součinnost zahraničního provozovatelezahraničního provozovatele při poskytnutí poštovní službypoštovní služby.
(3)
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou v souvislosti s poštovní zásilkou do zahraničí nebo poštovním poukazem do zahraničí může být sjednána odlišně od ustanovení § 12 až 14, pokud je takovou úpravou odpovědnosti provozovatele za škodu podmíněna součinnost zahraničního provozovatele při poskytnutí poštovní služby.
HLAVA III
POŠTOVNÍ TAJEMSTVÍ
§ 16
(1)
ProvozovatelProvozovatel, osoba podílející se na poskytování poštovních služebpoštovních služeb a osoba vykonávající činnost podle § 37 (dále jen „nositel poštovního tajemství“) mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se poskytované nebo poskytnuté poštovní službypoštovní služby, které se při své činnosti dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí využívat jen pro potřeby poskytování poštovní službypoštovní služby nebo činnosti podle § 37; nesmějí umožnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na informace, ze kterých nevyplývá, kdo byl odesílatelem ani kdo byl adresátem.
(3)
Nositel poštovního tajemství může sdělit informace o poskytované nebo poskytnuté poštovní služběpoštovní službě odesílateli, adresátovi, právnímu nástupci odesílatele nebo adresáta, zástupci odesílatele nebo adresáta, popřípadě jiným osobám, které s vědomím odesílatele nebo adresáta jednají v jejich prospěch.
(4)
Zprostit nositele poštovního tajemství povinností podle odstavce 1 může jen odesílatel, adresát, právní nástupce odesílatele nebo adresáta a zástupce odesílatele nebo adresáta.
(5)
Zjišťovat obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky smí jen provozovatelprovozovatel při jejím otevření podle § 8 odst. 1.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nevztahují na případ, kdy má provozovatelprovozovatel poštovních služebpoštovních služeb podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu2) povinnost
a)
sdělit osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu3a) informace o poskytované nebo poskytnuté poštovní služběpoštovní službě, nebo jim umožnit, aby tyto informace získaly,
b)
vydat osobám a orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu3a) poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo poukázanou peněžní částku, nebo
c)
učinit nebo umožnit jiná opatření.
(7)
ProvozovatelProvozovatel poštovních služebpoštovních služeb je povinen
a)
vydat na nezbytně nutnou dobu orgánům oprávněným k použití zpravodajské techniky podle zvláštního právního předpisu9a) poštovní zásilkupoštovní zásilku, nebo jim umožnit jiná opatření dotýkající se poštovní zásilkypoštovní zásilky, a to na žádost vedoucího tohoto orgánu nebo jím pověřené osoby a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9a),
b)
zachovávat mlčenlivost o postupu podle písmene a).
(8)
Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí obdobně i na zahraniční poštovní službyzahraniční poštovní služby.
HLAVA IV
PROVOZOVÁNÍ POŠTOVNÍCH SLUŽEB
§ 17
Podmínky podnikání v oblasti poštovních služeb
(1)
Podnikat v oblasti poštovních služeb mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické nebo právnické osoby, které splňují obecné podmínky pro podnikání podle tohoto zákona.
(2)
Obecnými podmínkami pro podnikání v oblasti poštovních služeb se rozumí
a)
u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let a plná způsobilost k právním úkonům,
b)
bezúhonnostbezúhonnost,
c)
skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani u orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.
(3)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
a)
pro úmyslný trestný čintrestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,
b)
pro úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním, na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c)
pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s podnikáním v oblasti poštovních služeb,
pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(4)
U právnické osoby musí podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 3 splňovat členové statutárního orgánu.
(5)
BezúhonnostBezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, u zahraničních osob doklady podle § 18 odst. 3 písm. b). Úřad si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu18). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne
a)
prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu19),
b)
nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku.
(7)
Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Podnikat v oblasti poštovních služeb nemůže dále fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka podnikání v oblasti poštovních služeb uvedená v odstavci 6 odpadá dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu.
§ 18
Oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb
(1)
Oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb vzniká dnem doručení písemného oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle odstavců 2 a 3, Úřadu, a to prostřednictvím formuláře (dále jen „oznámení“), jehož vzor Úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Úřad uveřejní formulář též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Oznámení obsahuje náležitosti podle § 37 odst. 2 správního řádu a dále
a)
u zahraniční fyzické osoby adresu místa trvalého pobytu mimo území České republiky, adresu místa pobytu v České republice, pokud byl povolen, adresu umístění organizační složky na území České republiky, pokud ji zřizuje; u zahraniční právnické osoby adresu sídla a adresu umístění organizační složky na území České republiky,
b)
výčet základních služebzákladních služeb nebo jiných poštovních služeb, které hodlá poskytovat,
c)
územní rozsah, na kterém hodlá poštovní služby poskytovat,
d)
údaje o poštovní síti, jejímž prostřednictvím mají být poštovní služby poskytovány,
e)
datum předpokládaného zahájení poskytování poštovních služeb.
(3)
K oznámení podle odstavce 1 se připojí
a)
doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního rejstříku, pokud byl již zápis proveden; u zahraniční právnické osoby výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování podniku v zahraničí; doklad o provozování podniku v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,
b)
u zahraniční fyzické osoby výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady, pak prohlášení o bezúhonnostibezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového státu; tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce,
c)
u zahraniční fyzické osoby doklad o trvalém pobytu, byl-li jí udělen; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku podniku, doklad prokazující, že má podnik mimo území České republiky a doklady o jeho provozování; doklad o provozování podniku nedokládá státní příslušník členského státu Evropské unie,
d)
potvrzení příslušného finančního úřadu o splnění podmínky podle § 17 odst. 2 písm. c),
e)
doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu20).
(4)
Provozovatel, který splnil oznamovací povinnost podle odstavců 2 a 3, je povinen Úřadu písemně bez zbytečného odkladu sdělit změny údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb, a bez zbytečného odkladu předložit o nich doklady; to neplatí, pokud jde o změny a doplnění již zapsané v základních registrech21), v obchodním rejstříku22) nebo v informačním systému evidence obyvatel23), pokud je provozovatel státním občanem České republiky, anebo v informačním systému cizinců24), pokud je provozovatel cizincem.
(5)
Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila podnikání v oblasti poštovních služeb, je povinna ve lhůtě 10 dnů ode dne ukončení nebo přerušení podnikání v oblasti poštovních služeb písemně oznámit tuto skutečnost Úřadu.
(6)
Fyzická a právnická osoba, která přerušila podnikání v oblasti poštovních služeb podle odstavce 5, je povinna v případě opětovného zahájení podnikání v oblasti poštovních služeb písemně oznámit tuto skutečnost Úřadu přede dnem opětovného zahájení podnikání.
§ 19
Osvědčení a evidence provozovatelů poštovních služeb
(1)
Do 10 dnů ode dne doručení oznámení Úřad vydá osobě uvedené v § 17 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila oznámení podle § 18, a současně jí přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci. Nesplňuje-li oznámení náležitosti podle § 18 odst. 2 a 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k jeho doplnění ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Nesplňuje-li oznámení náležitosti ani po uplynutí této lhůty, Úřad rozhodne, že oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb nevzniklo.
(2)
V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede
a)
tyto identifikační údaje:
1.
u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě název nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“); u zahraniční osoby dále adresu místa trvalého pobytu mimo území České republiky, adresu místa trvalého pobytu v České republice, byl-li povolen,
2.
u právnické osoby obchodní firmu, adresu sídla, identifikační číslo; u zahraniční osoby dále adresu umístění organizační složky na území České republiky,
b)
vymezení druhu a územního rozsahu poštovních služeb, jejichž poskytování bylo oznámeno,
c)
den vzniku oprávnění k podnikání v oblasti poštovních služeb,
d)
datum a místo vydání osvědčení.
(3)
Úřad vede v elektronické podobě evidenci provozovatelů, kteří splnili oznamovací povinnost podle § 18 odst. 1. Evidence obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v odstavci 2 a je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Na žádost provozovatele vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu podle odstavce 2.
§ 20
Provozování služby dodání peněžní částky poštovním poukazem
Provozovat službu dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem může pouze držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje tuto službu.
§ 21
Poštovní licence
(1)
Obsahem poštovní licence je povinnost zajistit všeobecnou dostupnost některých nebo všech základních služebzákladních služeb na celém území České republiky nebo na jeho části (dále jen „poštovní povinnost“) a doba platnosti této poštovní licence.
(2)
Držitelem poštovní licence je provozovatel, který má povinnost poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.
§ 22
Udělení poštovní licence
(1)
Povinnost poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika provozovatelům Úřad ukládá udělením poštovní licence na základě výběrového řízení tak, aby byly všechny základní službyzákladní služby všeobecně dostupné na celém území státu, a to na dobu nejvýše 5 let.
(2)
Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní na úřední desce a v Poštovním věstníku. Ve vyhlášení uvede náležitosti žádosti, lhůtu pro podání žádostí, podmínky účasti a dále výčet základních služebzákladních služeb, požadavky na kvalitu a dostupnost základních služebzákladních služeb a kritéria hodnocení žádosti.
(3)
Kritéria hodnocení žádostí stanoví Úřad. Kritéria zahrnují zejména
a)
finanční, technické a odborné podmínky provozovatele,
b)
výši čistých nákladů na poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb v požadovaném rozsahu a kvalitě.
(4)
Žádost musí obsahovat způsob výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování základních služebzákladních služeb, který je v souladu s § 34b, a výši čistých nákladů v členění za jednotlivé kalendářní roky, na které má být povinnost uložena.
(5)
Úřad může po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že je způsobilý zajistit poskytování základních služebzákladních služeb uvedených ve vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 2.
(6)
Úřad rozhodnutím udělí poštovní licenci provozovateli, který podal žádost ve lhůtě podle odstavce 2, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí.
(7)
Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o udělení poštovní licence podle odstavce 6 uveřejní v Poštovním věstníku.
(8)
Úřad může, pokud se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele zejména v důsledku podstatné změny okolností, vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Rozhodnutí o zastavení řízení Úřad oznámí všem provozovatelům, kteří již podali žádost, a dále toto rozhodnutí uveřejní v Poštovním věstníku.
(9)
Nezúčastní-li se žádný provozovatel výběrového řízení nebo nebude-li žádný provozovatel vybrán pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím o udělení poštovní licence povinnost poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby uvedené ve vyhlášení výběrového řízení podle odstavce 2 provozovateli, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádostí.
§ 23
Změna poštovní licence
Úřad může z vlastního podnětu změnit rozsah poštovní povinnosti,
a)
vyžaduje-li to veřejný zájem na zajištění dostupnosti další základní službyzákladní služby,
b)
je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z práva Evropské unie1) nebo k dodržení mezinárodních závazků České republiky12), nebo
c)
zjistí-li na základě přezkumu a konzultace podle § 37 odst. 4 a 5, že poskytování některé základní službyzákladní služby, která je obsažena v poštovní licenci, je zajištěno na celém území České republiky za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění dotčené základní službyzákladní služby podle tohoto zákona.
§ 24
Odnětí poštovní licence
Úřad z vlastního podnětu rozhodne o odnětí poštovní licence, jestliže držitel poštovní licence
a)
přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byla poštovní licence udělena, nebo
b)
neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení nebo o změně poštovní licence, nebo neumožňuje kontrolu podle § 37 odst. 2 písm. a), ačkoliv byl na možnost odnětí poštovní licence z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn a nápravu nezjednal ani v přiměřené lhůtě stanovené Úřadem.
§ 25
Zánik poštovní licence
Poštovní licence zaniká
a)
uplynutím období, na které byla udělena,
b)
dnem zrušení právnické osoby bez právního nástupce nebo smrtí fyzické osoby, které byla udělena, nebo
c)
dnem stanoveným v rozhodnutí Úřadu o odnětí poštovní licence podle § 24.
§ 32
Zveřejňování rozhodnutí
Rozhodnutí o udělení, změně a odnětí poštovní licence, včetně práv a povinností z ní vyplývajících a sdělení o jejím zániku Úřad zveřejní v Poštovním věstníku.
HLAVA V
PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELE POŠTOVNÍCH SLUŽEB A DRŽITELE POŠTOVNÍ LICENCE
§ 32a
Informační povinnost provozovatele poštovních služeb
(1)
ProvozovatelProvozovatel je povinen na písemnou žádost poskytovat Úřadu ve stanovené lhůtě, formě a rozsahu úplné a pravdivé informace, včetně finančních informací, a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž má podle tohoto zákona Úřad působnost. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad vyžaduje informace, údaje a podklady od provozovatelůprovozovatelů rovněž na žádost Evropské komise. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.
(2)
ProvozovatelProvozovatel předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce 1, které obsahují osobní údajeosobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu3).
(3)
Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad sběr informací a provozovatelprovozovatel je povinen poskytnout tyto informace prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři, nestanoví-li se forma poskytnutí informací v žádosti podle odstavce 1 jinak.
(4)
Úřad může provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených podle odstavců 1 až 3.
(5)
Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců 1 až 3 je Úřad povinen chránit před zneužitím.
§ 33
Povinnosti držitele poštovní licence
(1)
Držitel poštovní licence je povinen
a)
plnit poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami veřejnosti a se základními kvalitativními požadavky, včetně soustavného poskytování informací o základních službáchzákladních službách a způsobu jejich užití,
b)
nabízet poštovní službypoštovní služby, na něž se vztahuje poštovní povinnost, podle poštovních podmínek.
(2)
Držitel poštovní licence nemusí dočasně plnit povinnosti podle odstavce 1 písm. a), jestliže tomu brání překážky, jež sám nevyvolal a jejichž vzniku nemohl ani při řádné péči zabránit, zejména nezaviněné technické problémy, důsledky přírodních událostí, nedostatek potřebné součinnosti jiných osob nebo důsledky krizové situace. Držitel poštovní licence je však povinen počínat si tak, aby plnění povinností bylo omezeno co nejméně a aby překážky byly co nejdříve odstraněny.
(3)
Držitel poštovní licence nemusí poskytnout poštovní službupoštovní službu, na niž se vztahuje poštovní povinnost, pokud by její poskytnutí bylo v důsledku toho, že některý z požadavků podle § 6 odst. 2 písm. b) až e) nebyl splněn, neúměrně komplikované, anebo by bylo pro něho spojeno s rizikem jiných vážných následků.
(4)
Držitel poštovní licence je povinen
a)
zajistit, aby nedocházelo k neodůvodněnému zvýhodňování nebo znevýhodňování zájemců o základní službyzákladní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci,
b)
vhodně poskytovat informace o základních službáchzákladních službách, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a způsobu jejich užití,
c)
zajistit rychlé a účinné projednávání námitek uživatelů základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci; informace o počtu námitek a způsobu jejich vyřízení se uveřejňují podle písmene e),
d)
dodržovat technické normy pro poštovní odvětví závazné podle předpisů Evropské unie a vhodně poskytovat informace o těchto normách a provádět nezávislá měření přepravních dob poštovních zásilekpoštovních zásilek a výsledky uveřejňovat podle písmene e),
e)
každoročně uveřejňovat a současně Úřadu předkládat úplné a pravdivé informace o výsledcích poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a vyhodnocení plnění parametrů kvality podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku; obsah, formu a způsob uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Držitel poštovní licence má povinnost poskytovat základní službyzákladní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, za nákladově orientované cenynákladově orientované ceny s výjimkou podle odstavce 6, § 3 odst. 1 písm. f) a § 34a. Nákladově orientovanou cenouNákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk a která se stanovuje tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika.
(6)
Držitel poštovní licence může sjednat ceny, které zahrnují nižší míru zisku, než je přiměřený zisk odpovídající nákladově orientovaným cenámnákladově orientovaným cenám základních služebzákladních služeb podle odstavce 5; nevzniká mu však právo na úhradu čistých nákladůčistých nákladů stanovených podle § 34b z rozdílu mezi uplatňovaným a přiměřeným ziskem.
(7)
Držitel poštovní licence je povinen sjednat ceny základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, transparentně a nediskriminačně. Pokud za určitých podmínek sjedná cenu některé z těchto základních služebzákladních služeb specificky, je povinen za srovnatelných podmínek nabídnout každému takto sjednanou cenu.
(8)
Držitel poštovní licence je povinen písemně Úřadu oznámit
a)
zvýšení cen základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci,
b)
veškeré změny technické, organizační nebo právní povahy vztahující se k tomuto držiteli poštovní licence, jež mohou zásadním způsobem ovlivnit poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.
(9)
Oznámení podle odstavce 8 písm. a) je držitel poštovní licence povinen učinit alespoň 90 dnů přede dnem, od kterého hodlá zvýšit ceny základních služebzákladních služeb, a oznámení podle odstavce 8 písm. b) alespoň 30 dnů přede dnem rozhodné události.
§ 33a
Oddělená evidence nákladů a výnosů spojených s poskytováním a zajišťováním jednotlivých základních služeb
(1)
Držitel poštovní licence je povinen vést v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 2 oddělenou evidenci nákladů a výnosů spojených s poskytováním jednotlivých základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatních služeb tak, aby byly zajištěny podklady pro výpočet čistých nákladůčistých nákladů pro jednotlivé základní službyzákladní služby, pro regulaci cen základních služebzákladních služeb a pro prokázání skutečnosti, že nedochází ke křížovému financování mezi základními službamizákladními službami, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, a ostatními službami.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob vedení oddělené evidence nákladů a výnosů, metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování včetně stanovení přiměřeného zisku a strukturu vykazovaných informací.
(3)
Držitel poštovní licence je povinen v oddělené evidenci přiřazovat přímé náklady konkrétní službě, na kterou se vztahují, a při přiřazování společných nákladů používat způsoby, které vycházejí z charakteru a původu nákladů, a používat za stejných podmínek stejná pravidla pro přiřazení nákladů na základní službyzákladní služby a na ostatní služby. Držitel poštovní licence zajistí, aby součet všech přiřazených nákladů a výnosů v oddělené evidenci odpovídal nákladům a výnosům ve výkazu zisku a ztráty sestaveném v rámci roční účetní závěrky.
(4)
Pravidla, která navrhne držitel poštovní licence a podle nichž budou náklady společné pro více činností držitele poštovní licence přiřazovány jednotlivým základním službámzákladním službám, které jsou obsaženy v jeho licenci, mohou nabýt platnosti až po jejich schválení Úřadem. Držitel poštovní licence musí zajistit, že dodržování schválených pravidel oddělené evidence nákladů a výnosů bude jednou ročně ověřeno osobou odborně způsobilou a nezávislou na držiteli poštovní licence; tato osoba musí být schválena Úřadem. Výsledky tohoto ověření Úřad zveřejní v Poštovním věstníku.
(5)
Držitel poštovní licence je povinen předložit ověřené výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů Úřadu nejpozději do 31. července za předchozí účetní období.
HLAVA VI
SDÍLENÍ ZVLÁŠTNÍCH SLUŽEB A PRVKŮ POŠTOVNÍ INFRASTRUKTURY
§ 34
(1)
Držitel poštovní licence je povinen transparentním a nediskriminačním způsobem na základě písemné smlouvy umožnit přístup ostatním provozovatelůmprovozovatelům k prvkům poštovní infrastruktury a k zvláštním službám souvisejícím s provozováním poštovní infrastruktury (dále jen „poštovní infrastruktura“). Poštovní infrastruktura zahrnuje databázi adres s informacemi o adresátech, kteří požádali o dodávání na jiné než odesílateli uvedené adrese a o jejich nových adresách, poštovní přihrádky, dodávací schrány, službu dosílky, službu vrácenívrácení odesílateli, službu dodánídodání na adresy uvedené na poštovních zásilkáchpoštovních zásilkách.
(2)
Držitel poštovní licence je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách informace týkající se přístupu k poštovní infrastruktuře; držitel poštovní licence vždy uveřejní podmínky uzavření smlouvy a návrh smlouvy obsahující alespoň identifikační údaje držitele poštovní licence, rozsah a specifikaci přístupu k poštovní infrastruktuře včetně podmínek, technických parametrů a ceny, a to v členění podle jednotlivých prvků a služeb.
(3)
Úřad může z moci úřední rozhodnout o změně návrhu smlouvy podle odstavce 2, pokud tento návrh nesplňuje podmínky podle odstavců 1, 2 a 8; držitel poštovní licence je povinen změněný návrh smlouvy uveřejnit na svých internetových stránkách.
(4)
Držitel poštovní licence může odmítnout návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1, pokud by plnění z této smlouvy mohlo vést k ohrožení činností související s poskytováním a zajišťováním základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, nebo k ohrožení bezpečnosti provozu poštovní infrastruktury.
(5)
Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, Úřad rozhodne spor o úpravě vzájemných práv a povinností na základě návrhu kterékoliv smluvní strany. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Je-li předmětem sporu cena za přístup k poštovní infrastruktuře, Úřad v rámci rozhodnutí sporu stanoví tuto cenu podle odstavce 8. Lhůta pro vydání rozhodnutí o sporu činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Rozhodnutí sporu uveřejní Úřad v Poštovním věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6)
Úřad může v rámci řízení o sporu uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč.
(7)
Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.
(8)
Držitel poštovní licence sjednává ceny za přístup k poštovní infrastruktuře za nákladově orientované cenynákladově orientované ceny.
(9)
Držitel poštovní licence umožňuje všem bezúplatně využívat poštovní směrovací čísla, kterými se rozumí číselná označení provozoven, míst anebo adresátů zavedená pro účely dodávání poštovních zásilekpoštovních zásilek.
(10)
Držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů na služby spojené s přístupem k poštovní infrastruktuře v souladu s prováděcím právním předpisem podle § 33a odst. 2. Ustanovení § 33a odst. 3 až 5 se použijí obdobně.
(11)
Držitel poštovní licence není povinen uzavřít poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2 s provozovatelemprovozovatelem v případě, že předmětem této smlouvy je dodánídodání poštovních zásilekpoštovních zásilek, které byly podány u tohoto provozovateleprovozovatele.
(12)
ProvozovatelProvozovatel je povinen poštovní zásilkupoštovní zásilku, která byla u něj podána, označit tak, aby z označení bylo jednoznačně zřejmé, u kterého provozovateleprovozovatele byla poštovní zásilkapoštovní zásilka podána.
HLAVA VII
REGULACE CEN ZÁKLADNÍCH SLUŽEB
§ 34a
Ceny základních služeb
(1)
Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen základních služebzákladních služeb a pravidelně přezkoumává jejich cenovou dostupnost zejména s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu.
(2)
Zjistí-li Úřad, že ceny základních služebzákladních služeb jsou v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 písm. c), uplatní regulaci cen vydáním rozhodnutí o ceně podle správního řádu. Úřad při regulaci cen použije způsoby regulace cen stanovené zákonem o cenách3). Takto stanovené ceny jsou závazné pouze pro držitele poštovní licence v rámci základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci.
(3)
Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.
(4)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na službu dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem.
HLAVA VIII
STANOVENÍ A FINANCOVÁNÍ ČISTÝCH NÁKLADŮ
§ 34b
Stanovení čistých nákladů
(1)
Čistými nákladyČistými náklady se rozumí rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady, které jsou nezbytné na poskytování základní službyzákladní služby, a výnosy získanými z poskytování základní službyzákladní služby, bez ohledu na to, zda výsledek je kladný nebo záporný. Čisté nákladyČisté náklady na plnění povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby se stanoví jako rozdíl mezi čistými nákladyčistými náklady provozovateleprovozovatele s povinností poskytovat základní službyzákladní služby a téhož provozovateleprovozovatele bez povinnosti poskytovat základní službyzákladní služby. Při stanovení čistých nákladůčistých nákladů se zohlední všechny důležité skutečnosti, včetně jakýchkoliv nehmotných a tržních výhod, které provozovatelprovozovatel s povinností poskytovat základní službyzákladní služby získá, nároku na přiměřený zisk a pobídek k nákladové efektivnosti. Čisté nákladyČisté náklady se stanoví za kalendářní rok, v němž měl provozovatelprovozovatel povinnost poskytovat základní službyzákladní služby (dále jen „zúčtovací období“).
(2)
Čisté nákladyČisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností týkajících se základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v poštovní licenci. Výpočet čistých nákladůčistých nákladů na poskytování jednotlivých základních služebzákladních služeb se provádí pro každou základní službuzákladní službu odděleně; je zakázáno duplicitní uvedení údajů jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a nehmotných a tržních výhod.
(3)
Celkové čisté nákladyčisté náklady každého držitele poštovní licence se stanoví jako souhrn všech výsledků výpočtu čistých nákladůčistých nákladů vzniklých z poskytování jednotlivých základních služebzákladních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, při zohlednění veškerých nehmotných a tržních výhod a pobídek k nákladové efektivnosti.
(4)
Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladůčistých nákladů za zúčtovací období předloží držitel poštovní licence Úřadu spolu se žádostí o úhradu čistých nákladůčistých nákladů podle § 34d odst. 1. Držitel poštovní licence odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Úřad je oprávněn si v průběhu ověřování výše čistých nákladůčistých nákladů vyžádat další potřebné podklady z účetní evidence nebo jiných technických evidencí tak, aby ověřil správnost údajů zahrnutých do výpočtu. Čisté nákladyČisté náklady Úřad stanoví postupem podle odstavce 7 na základě výpočtu čistých nákladůčistých nákladů, provedeného držitelem poštovní licence podle odstavců 1 a 2, a účetních záznamů, kterými musí být tyto výpočty doloženy, popřípadě dalších podkladů držitele poštovní licence, které byly vyžádány v průběhu ověřování. Pokud Úřad zjistí, že podklady držitele poštovní licence jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li držitel poštovní licence ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti poskytovat některou ze základních služebzákladních služeb, které se neúplná nebo nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladůčistých nákladů na poskytování základních služebzákladních služeb.
(5)
Pokud držitel poštovní licence v žádosti o úhradu čistých nákladůčistých nákladů uplatňuje vyšší čisté nákladyčisté náklady, než které uvedl v žádosti o udělení licence, Úřad rozhodne, zda nastaly mimořádné okolnosti, které zapříčinily zvýšení čistých nákladůčistých nákladů a které držitel poštovní licence nemohl rozumně předvídat. Tyto okolnosti je držitel poštovní licence povinen doložit.
(6)
Úřad ověří správnost a úplnost podkladů podle odstavců 4 a 5 do 60 dnů ode dne předložení nebo doplnění posledního z nich, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na držiteli poštovní licence.
(7)
Postup Úřadu při výpočtu čistých nákladůčistých nákladů, výpočtu čistých nákladůčistých nákladů jednotlivých základních služebzákladních služeb, vymezení nehmotných a tržních výhod a jiných skutečností podle odstavce 1, a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 34c
Financování předběžných čistých nákladů
(1)
Držitel poštovní licence může od 1. července do 31. prosince zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu předběžných čistých nákladůčistých nákladů za dané zúčtovací období.
(2)
Úřad rozhodnutím určí předběžné čisté nákladyčisté náklady ve výši jedné poloviny čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž za nejbližší předcházející zúčtovací období, za něž byla výše čistých nákladůčistých nákladů ověřena, nejvýše však ve výši jedné poloviny čistých nákladůčistých nákladů pro dané zúčtovací období uvedených v žádosti o poštovní licenci. V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad rozhodnutím předběžné čisté nákladyčisté náklady držitele poštovní licence nejvýše ve výši 750 000 000 Kč nebo ve výši jedné poloviny čistých nákladůčistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence, podle toho, která z těchto částek je nižší.
(3)
Stát prostřednictvím Úřadu uhradí předběžné čisté nákladyčisté náklady držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.
§ 34d
Financování čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž
(1)
Držitel poštovní licence může nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po skončení zúčtovacího období podat u Úřadu žádost o úhradu čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž.
(2)
Úřad rozhodnutím určí čisté nákladyčisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, a to ve výši čistých nákladůčistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však ve výši 1 500 000 000 Kč; ostatní čisté nákladyčisté náklady se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž.
(3)
Na úhradu čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž Úřad započte předběžné čisté nákladyčisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence. V případě, že
a)
čisté nákladyčisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž jsou vyšší než předběžné čisté nákladyčisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o úhradě částky ve výši jejich rozdílu držiteli poštovní licence,
b)
předběžné čisté nákladyčisté náklady uhrazené držiteli poštovní licence jsou vyšší než čisté nákladyčisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, Úřad v rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu částku ve výši jejich rozdílu.
(4)
Stát prostřednictvím Úřadu uhradí částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. a) držiteli poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.
(5)
Držitel poštovní licence je povinen vrátit částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí podle odstavce 2.
(6)
Částku ve výši rozdílu podle odstavce 3 písm. b) vybírá a vymáhá Úřad.
§ 34e
(1)
Došlo-li k úhradě předběžných čistých nákladůčistých nákladů nebo čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž na základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele poštovní licence, Úřad rozhodne o povinnosti držitele poštovní licence nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady zvýšené o částku odpovídající 1 promile denně z těchto uhrazených nákladů, nejvýše však do výše těchto uhrazených nákladů, a to ode dne, kdy k jejich úhradě došlo, do dne vydání rozhodnutí.
(2)
Neoprávněně uhrazené náklady podle odstavce 1 vybírá a vymáhá Úřad.
(3)
V případě, že je ohledně financování předběžných čistých nákladůčistých nákladů nebo čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž vedeno řízení před Evropskou komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad nepřevede peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladůčistých nákladů nebo čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí.
HLAVA IX
POŠTOVNÍ ZNÁMKY
§ 35
(1)
Poštovní známky vydává a dobu jejich platnosti stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu; při vydávání poštovních známek přihlíží k potřebám držitele poštovní licence. Vydání, počátek a konec platnosti poštovní známky Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejní v Poštovním věstníku.
(2)
Držitel poštovní licence je povinen hradit náklady na vydávání poštovních známek.
(3)
Pouze držitel poštovní licence má právo uvádět poštovní známky do oběhu.
(4)
Platné poštovní známky lze použít jako doklad o úhradě ceny poštovní službypoštovní služby poskytované držitelem poštovní licence, pokud z poštovní smlouvy nevyplývá něco jiného.
(5)
Po ukončení platnosti poštovní známky má její držitel právo, aby ten, kdo poštovní známku uvedl do oběhu, mu ji vyměnil za platnou, nebo aby ji od něho zpětně odkoupil. Toto právo se promlčuje uplynutím jednoho roku ode dne ukončení platnosti poštovní známky.
(6)
Práva a povinnosti podle odstavců 2 až 5 má držitel poštovní licence, jehož poštovní licence obsahuje povinnost poskytovat základní službuzákladní službu podle § 3 odst. 1 písm. a) na celém území České republiky nebo na jeho největší části v případě, že tato základní službazákladní služba je obsažena ve více poštovních licencích. Není-li povinnost poskytovat základní službuzákladní službu podle § 3 odst. 1 písm. a) uložena, práva a povinnosti podle odstavců 2 až 5 má provozovatelprovozovatel, který je měl jako držitel poštovní licence poslední.
HLAVA X
SLUŽBY DODÁVÁNÍ BALÍKŮ
§ 35a
(1)
Poskytovatel služby dodávání balíků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 o službách přeshraničního dodávání balíků (dále jen „nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků“) poskytuje informace podle tohoto nařízení Úřadu.
(2)
Informace podle čl. 4 odst. 1, 3 a 5 a podle čl. 5 odst. 1 nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků poskytuje poskytovatel uvedený v odstavci 1 prostřednictvím elektronického formuláře28).
HLAVA XI
STÁTNÍ SPRÁVA A REGULACE
§ 36
Státní správa v oblasti poštovních služeb
Ministerstvo průmyslu a obchodu vykonává státní správu v oblasti poštovních služebpoštovních služeb, s výjimkou věcí svěřených tímto zákonem Úřadu.
§ 36a
(1)
Úřad podle tohoto zákona
a)
provádí analýzy všeobecné dostupnosti základních služebzákladních služeb a přezkoumává nutnost uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby,
b)
vede evidenci provozovatelůprovozovatelů a uděluje určenému provozovateliprovozovateli, který má povinnost poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby, poštovní licenci,
c)
stanovuje čisté nákladyčisté náklady na poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb, vydává rozhodnutí o určení předběžných čistých nákladůčistých nákladů a o určení čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž a rozhoduje o povinnosti držitele poštovní licence vrátit do státního rozpočtu neoprávněně uhrazené náklady,
d)
vydává rozhodnutí o ceně základních služebzákladních služeb a vykonává kontrolu cen v oblasti poštovních služebpoštovních služeb, včetně poštovních služebpoštovních služeb do zahraničí, a cen za přístup k poštovní infrastruktuře,
e)
rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,
f)
spolupracuje s orgány Evropské unie a s regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností zejména při předávání a získávání údajů a informací stanovených zákonem, rozhodnutími vydanými na základě zákona nebo právními akty Evropské unie a plní další úkoly, které pro oblast regulace poštovních služebpoštovních služeb vyplývají z členství České republiky v Evropské unii,
g)
stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,
h)
vykonává kontrolu v oblasti poštovních služebpoštovních služeb,
i)
vykonává státní statistickou službu, včetně sběru dat, v oblasti poštovních služebpoštovních služeb a zahraničních poštovních služebzahraničních poštovních služeb,
j)
ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem a nařízením o službách přeshraničního dodávání balíků,
k)
vydává prováděcí právní předpisy v oblasti poštovních služebpoštovních služeb v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,
l)
je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,
m)
rozhoduje o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 4,
n)
rozhoduje o změně návrhu smlouvy o přístupu k poštovní infrastruktuře podle § 34 odst. 3,
o)
je příslušným národním regulačním orgánem podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků.
(2)
Rada Úřadu provádí přezkum podle § 37 odst. 4, rozhoduje v řízení ve věci poštovní licence podle § 22, 23, 24 a 25 a vydává rozhodnutí o ceně jednotlivých základních služebzákladních služeb podle § 34a. Proti rozhodnutí Rady Úřadu není přípustný opravný prostředek.
(3)
Předseda Rady Úřadu v prvním stupni rozhoduje v řízení o výši a úhradě čistých nákladůčistých nákladů a předběžných čistých nákladůčistých nákladů podle § 34b a 34c a ve sporech o přístup k poštovní infrastruktuře podle § 34.
(4)
Stanoví-li tento zákon, že o věci rozhoduje Úřad, může statut Úřadu25) stanovit, že v prvním stupni rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce 2.
(5)
O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady Úřadu, rozhoduje předseda Rady Úřadu s výjimkou podle odstavce 2.
(6)
Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady Úřadu, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.
§ 37
(1)
Úřad dohlíží, zda provozovateléprovozovatelé plní své povinnosti podle tohoto zákona.
(2)
Úkony dohledu se uskutečňují
a)
prováděním kontroly26); pověření ke kontrole může mít formu průkazu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis,
b)
využitím poznatků získaných jiným způsobem.
(3)
Úřad dále
a)
zaujímá stanovisko ke sporům týkajícím se poskytování a zajišťování poštovních služebpoštovních služeb, o které byl požádán, pokud je toho k vyřešení sporu zapotřebí,
b)
nejméně jednou ročně vhodným způsobem zveřejní, včetně zveřejnění v Poštovním věstníku, souhrnnou zprávu o plnění povinností uložených držiteli poštovní licence tímto zákonem,
c)
činí další opatření v zájmu řádného poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb,
d)
v pochybnostech rozhoduje, zda se v případě určité služby jedná o poštovní službupoštovní službu, a to na žádost nebo z vlastního podnětu,
e)
za každé zúčtovací období zveřejní zprávu, která obsahuje informace o ověřené výši čistých nákladůčistých nákladů, o nehmotných a tržních výhodách držitele poštovní licence podle § 34b a o provedených úhradách předběžných čistých nákladůčistých nákladů a čistých nákladůčistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž; tato zpráva je součástí výroční zprávy o činnosti Úřadu podle zákona o elektronických komunikacích.
(4)
Úřad pravidelně přezkoumává úroveň kvality a způsob poskytování a zajišťování základních služebzákladních služeb a jejich všeobecnou dostupnost na celém území České republiky podle základních kvalitativních požadavků; v případě přezkumu všeobecné dostupnosti služby dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem Úřad bere v úvahu obdobné služby v oblasti platebního styku, které nejsou poštovními službamipoštovními službami. Úřad rovněž pravidelně přezkoumává povinnost držitele poštovní licence poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby. Na základě výsledku přezkumu a po konzultaci s dotčenými subjekty podle odstavce 5 může Úřad zahájit výběrové řízení podle § 22 odst. 2 nebo řízení o změně poštovní licence podle § 23 nebo uveřejní v Poštovním věstníku sdělení o neuložení povinnosti poskytovat a zajišťovat některou ze základních služebzákladních služeb. Přezkum podle věty druhé musí být dokončen nejpozději 6 kalendářních měsíců před koncem platnosti poštovní licence.
(5)
Úřad konzultuje podle odstavce 4
a)
rozsah základních služebzákladních služeb, které budou předmětem neuložení nebo uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby, a území, jehož se bude neuložení nebo uložení povinnosti poskytovat a zajišťovat základní službyzákladní služby týkat,
b)
odůvodněný záměr Úřadu povinnost poskytovat a zajišťovat jednotlivou základní službuzákladní službu
1.
neuložit, neboť poskytování dotčené základní službyzákladní služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění základních služebzákladních služeb podle tohoto zákona, aniž by bylo nutné tuto povinnost uložit,
2.
uložit, neboť poskytování dotčené základní službyzákladní služby na celém území státu nebo na jeho části není zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění základních služebzákladních služeb podle tohoto zákona.
(6)
Výsledky konzultace Úřad uveřejní v Poštovním věstníku.
Přestupky
§ 37a
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností podle § 16 odst. 1,
b)
zjišťuje obsah poštovní zásilkypoštovní zásilky v rozporu s § 16 odst. 5,
c)
podniká v oblasti poštovních služebpoštovních služeb v rozporu s obecnými podmínkami podnikání uvedenými v § 17,
d)
podniká v oblasti poštovních služebpoštovních služeb bez oprávnění podle § 18 odst. 1,
e)
nesplní povinnost podle § 18 odst. 5 nebo 6, nebo
f)
provozuje službu dodánídodání peněžní částky poštovním poukazempoštovním poukazem bez poštovní licence v rozporu s § 20.
(2)
ProvozovatelProvozovatel se dopustí přestupku tím, že
a)
nezpřístupní poštovní podmínky podle § 4 odst. 1,
b)
neuzavře poštovní smlouvu podle § 4 odst. 2,
c)
neuveřejní informaci o změně poštovních podmínek podle § 6 odst. 3,
d)
zachází s poštovní zásilkoupoštovní zásilkou nebo poukázanou peněžní částkou v rozporu s § 7 odst. 1,
e)
otevře nebo prohlíží poštovní zásilkupoštovní zásilku v rozporu § 8 odst. 1, 2 a 4,
f)
neinformuje o otevření poštovní zásilkypoštovní zásilky při dodánídodání adresáta, popřípadě odesílatele při vrácenívrácení poštovní zásilkypoštovní zásilky podle § 8 odst. 3,
g)
prodá poštovní zásilkupoštovní zásilku v rozporu s § 9 odst. 1 a 2,
h)
nevydá čistý výtěžek podle § 9 odst. 3,
i)
zničí poštovní zásilkupoštovní zásilku v rozporu s § 10,
j)
nevyplatí poukázanou peněžní částku v rozporu § 11,
k)
v rozporu s § 16 odst. 7 nevydá poštovní zásilkupoštovní zásilku nebo neumožní jiná opatření dotýkající se poštovní zásilkypoštovní zásilky,
l)
nesplní povinnost podle § 18 odst. 4,
m)
neplní informační povinnost podle § 32a,
n)
neplní povinnost podle § 34 odst. 12, nebo
o)
v rozporu s § 6 odst. 2 neuvede v poštovních podmínkách veškeré požadované informace nebo je uvede nesrozumitelným, neúplným nebo obtížně přístupným způsobem.
(3)
Držitel poštovní licence se dopustí přestupku tím, že
a)
neplní poštovní povinnost způsobem podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo podle rozhodnutí o udělení poštovní licence,
b)
nabízí poštovní službypoštovní služby v rozporu s § 33 odst. 1 písm. b),
c)
poruší některou z povinností podle § 33 odst. 4,
d)
poruší některou z povinností podle § 33 odst. 5, 7, 8 nebo 9,
e)
neplní některou z povinností podle § 33a,
f)
poruší některou z povinností podle § 34 odst. 1, 2, 3, 9 nebo 10, nebo
g)
nabízí základní službyzákladní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, v rozporu s rozhodnutím o ceně podle § 34a odst. 2.
(4)
Poskytovatel služby dodávání balíků podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků se dopustí přestupku tím, že neposkytne informace podle tohoto nařízení v rozsahu a způsobem stanoveným v § 35a.
(5)
Poskytovatel služby přeshraničního dodávání balíků podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků se dopustí přestupku tím, že nepředloží Úřadu do 31. ledna každého kalendářního roku veřejný seznam sazeb podle čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení způsobem stanoveným v § 35a.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo f), nebo podle odstavce 3 písm. e),
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nebo podle odstavce 2 písm. e) nebo k), nebo podle odstavce 3 písm. a), c), d), f) nebo g),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), nebo podle odstavce 2 písm. b), d), h), j), l), m) nebo o), nebo podle odstavce 3 písm. b), nebo podle odstavců 4 a 5, nebo
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c), f), g), i) nebo n).
§ 37b
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.
§ 37c
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
zničí, poškodí, znečistí, anebo neoprávněně odstraní nebo přemístí schránu určenou k poštovnímu podánípoštovnímu podání nebo dodánídodání, nebo
b)
jako odesílatel ohrozí zdraví lidí tím, že předá provozovateliprovozovateli k poskytnutí poštovní službypoštovní služby poštovní zásilkupoštovní zásilku,
1.
jejíž obsah je podle poštovních podmínek považován za nebezpečný, aniž by byla dodržena její povinná zvláštní úprava podle poštovních podmínek nebo další požadované náležitosti podle poštovních podmínek, nebo
2.
jejíž obsah podle poštovních podmínek není dovolen, nebo
c)
jako osoba jednající jménem nebo v zastoupení nositele poštovního tajemství poruší povinnost mlčenlivosti podle § 16 odst. 1 až 3.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do výše 20 000 Kč.
HLAVA XII
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 38
(1)
Na činnost Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 35 a na činnost Úřadu podle § 37 odst. 3 písm. a) a c) se správní řád15) nevztahuje.
(2)
Splnění povinnosti uložené provozovateliprovozovateli rozhodnutím podle § 6 odst. 4 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 5 000 000 Kč.
(3)
Splnění povinnosti uložené držiteli poštovní licence rozhodnutím podle § 34 odst. 5 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10 000 000 Kč.
(4)
V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.
§ 39
Právní vztahy při poskytování poštovních služebpoštovních služeb, které nejsou upraveny v § 4 až 15 tohoto zákona, se řídí občanským zákoníkem.
§ 40
Úřad vydává podle tohoto zákona Poštovní věstník, který je publikační sbírkou v oblasti poštovních služebpoštovních služeb. Úřad zveřejňuje Poštovní věstník způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 41
Zmocňovací ustanovení
(1)
Úřad vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3, § 18 odst. 1, § 33 odst. 4 písm. e), § 33a odst. 2 a § 34b odst. 7.
(2)
Vláda vydá nařízení k provedení § 3 odst. 2 písm. a).
(3)
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 37 odst. 2 písm. a).
§ 42
Přechodná ustanovení
(1)
Na právní vztahy u poštovní zásilky, která byla podána u České pošty, státního podniku, před dnem účinnosti tohoto zákona, se vztahují dosavadní právní předpisy.16)
(2)
Provozovatel poštovních služeb je povinen požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona ministerstvo o udělení souhlasu k provozování poštovních služeb. Do doby udělení souhlasu se provozovatel poštovních služeb považuje za provozovatele poštovních služeb, kterému byl udělen souhlas podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel poštovních služeb ve stanovené lhůtě o udělení souhlasu nebo nebude-li mu ministerstvem souhlas udělen, dosavadní povolení podle zvláštního právního předpisu10) zaniká.
(3)
Česká pošta, státní podnik, se považuje do konce kalendářního roku 2003 za držitele souhlasu a poštovní licence podle tohoto zákona.
(4)
Ministerstvo stanoví poštovní závazek České pošty, státního podniku.
(5)
Je-li ve zvláštním právním předpisu vydaném před účinností tohoto zákona použit výraz „pošta“ ve smyslu § 4 odst. 1 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), rozumí se tím držitel poštovní licence.
§ 43
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1.
zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.,
2.
vládní nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon,
3.
vyhláška č. 135/1980 Sb., kterou se vydává Řád poštovní novinové služby,
4.
vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.
ČÁST TŘETÍ
§ 45
Změna zákona o cenách
V § 1 odst. 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se čárka za slovem „nákladů“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a tarify mezinárodní dopravy a spojů“ se zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 46
Změna trestního řádu
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb. a zákona č. 191/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 60 odst. 4 písm. a) se slova „dáno na poštu a adresováno“ nahrazují slovy „podáno jako poštovní zásilka adresovaná“.
2.
V § 62 odst. 1 se slovo „poštou“ nahrazuje slovy „jako poštovní zásilka“.
3.
V § 86 odst. 1 se slova „telegramů, dopisů nebo jiných zásilek“ nahrazují slovy „poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegramů“ a slovo „pošta“ se nahrazuje slovy „provozovatel poštovních služeb“.
4.
V § 86 odst. 2 větě druhé se slovo „pošta“ nahrazuje slovy „provozovatel poštovních služeb“.
5.
V § 87 odst. 3 se slovo „poště“ nahrazuje slovy „provozovateli poštovních služeb“.
ČÁST OSMÁ
§ 50
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 19 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet podle písmene a).“.
2.
V § 19 odstavec 3 zní:
„(3)
Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet správy sociálního zabezpečení (§ 9 a 10) vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy byla platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve prospěch účtu správy sociálního zabezpečení v hotovosti bankou přijata. Pokud je účet správy sociálního zabezpečení veden u jiné banky než účet příkazce, z něhož je platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata v hotovosti jinou bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u níž je veden účet správy sociálního zabezpečení, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u které je veden účet správy sociálního zabezpečení, připíše v jeho prospěch takto převedenou platbu nejpozději následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Pokud platbu v hotovosti přijal držitel poštovní licence, je povinen předat ji k provedení převodu bance, která vede jeho účet, nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení uvedených lhůt jsou banky a držitel poštovní licence povinni uhradit správě sociálního zabezpečení úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést. Banka, u které je veden účet správy sociálního zabezpečení, je povinna sdělit správě sociálního zabezpečení den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky správě sociálního zabezpečení den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.“.
3.
V § 23 odst. 4 se slova „podání předáno poštovní přepravě“ nahrazují slovy „podána poštovní zásilka obsahující podání“.
ČÁST DEVÁTÁ
§ 51
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 17 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet podle písmene a).“.
2.
V § 17 odstavec 3 zní:
„(3)
Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet zdravotní pojišťovny vždy nejpozději následující pracovní den poté, kdy byla platba z účtu příkazce odepsána nebo kdy byla ve prospěch účtu zdravotní pojišťovny v hotovosti bankou přijata. Pokud je účet zdravotní pojišťovny veden u jiné banky než účet příkazce, z něhož je platba odepisována, nebo pokud byla platba přijata v hotovosti jinou bankou, je banka, která platbu uskutečňuje, povinna převést uhrazovanou částku té bance, u níž je veden účet zdravotní pojišťovny, ve stejné lhůtě jako v předchozí větě. Banka, u které je veden účet zdravotní pojišťovny, připíše v jeho prospěch takto převedenou platbu nejpozději následující pracovní den poté, co k těmto peněžním prostředkům získala dispoziční právo. Pokud platbu v hotovosti přijal držitel poštovní licence, je povinen předat ji k provedení převodu bance, která vede jeho účet, nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení uvedených lhůt jsou banky a držitel poštovní licence povinni uhradit zdravotní pojišťovně úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést. Banka, u které je veden účet zdravotní pojišťovny, je povinna sdělit zdravotní pojišťovně den, kdy došlo k odepsání platby z účtu příkazce nebo k přijetí platby v hotovosti v bance. Držitel poštovní licence je povinen sdělit přímo nebo prostřednictvím zúčastněné banky zdravotní pojišťovně den, kdy přijal hotovost a kdy platbu v hotovosti předal bance, která vede jeho účet.“.
ČÁST DESÁTÁ
§ 52
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:
1.
Za § 116a se vkládá nový § 116b, který včetně poznámky pod čarou č. 73) zní:
㤠116b
Výplaty dávek důchodového pojištění v hotovosti zprostředkuje držitel poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za zprostředkování výplaty dávek se stanoví podle cenových předpisů.73)
73)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 120a se slova „poštovní přepravě“ nahrazují slovy „byla podána poštovní zásilka obsahující podání“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
§ 55
Změna zákona o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto:
1.
V § 28 odst. 4 písm. a) se slovo „poštou“ nahrazuje slovy „provozovatelem poštovních služeb“.
2.
V § 34 odst. 1 se slovo „pošta“ nahrazuje slovy „provozovatel poštovních služeb“.
3.
V § 34 odst. 2 se slovo „poštu“ nahrazuje slovy „provozovatele poštovních služeb“.
4.
V § 36 odst. 4 se slovo „pošty“ nahrazuje slovy „provozovatele poštovních služeb“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
§ 56
Změna zákona směnečného a šekového
Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. se mění takto:
1.
V čl. I § 45 odst. 5 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Lhůta je dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující zprávu.“.
2.
V čl. II § 42 odst. 5 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Lhůta je dodržena, byla-li během lhůty podána poštovní zásilka obsahující zprávu.“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
§ 58
Změna živnostenského zákona
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb., se mění takto:
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 214: „Ostatní“ doplňuje nový obor:
„Provozování poštovních služeb
Průkaz způsobilosti
Souhlas podle § 17 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách).“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
§ 60
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření poštovních služeb Společenství hospodářské soutěži.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství.
2)
Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
3a)
Například § 86 až 87a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb., § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 290/2005 Sb., § 8 až 12 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Například čl. 27 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
5)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.
6)
Čl. 13 Listiny základních práv a svobod.
9a)
Například § 7 až 12 zákona č. 154/1994 Sb., § 11 až 16 zákona č. 67/1992 Sb., ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb.
10)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11)
Například zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.
12)
Například závazky podle Světové poštovní úmluvy a jejího Závěrečného protokolu, Ujednání o poštovních peněžních službách, Řádu listovních zásilek a jeho Závěrečného protokolu, Řádu poštovních balíků a jeho Závěrečného protokolu, Řádu Ujednání o poštovních peněžních službách a jeho Závěrečného protokolu.
15)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
16)
Zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.
Vládní nařízení č. 240/1949 Sb., kterým se provádí poštovní zákon.
Vyhláška č. 78/1989 Sb., o právech a povinnostech pošty a jejích uživatelů (poštovní řád), ve znění vyhlášky č. 59/1991 Sb.
17)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 27 a násl. obchodního zákoníku.
23)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 158 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb.
25)
§ 107 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
26)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
26)
§ 20f písm. l) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků.
28)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1263 ze dne 20. září 2018, kterým se stanoví formuláře pro předkládání informací ze strany poskytovatelů služeb dodávání balíků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644. |
Zákon č. 30/2000 Sb. | Zákon č. 30/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 23. 2. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 11/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna notářského řádu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Komisi pro cenné papíry
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o soudech a soudcích
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o státním podniku
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna trestního řádu
* ČÁST DVANÁCTÁ - Přechodná a závěrečná ustanovení
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 256/2013 Sb.)
30
ZÁKON
ze dne 12. ledna 2000,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slovo „spoluobčanů“ nahrazuje slovy „jiných osob“.
2.
V § 2 se za slovy „právní věci“ čárka nahrazuje spojkou „a“, za slovem „dobrovolně“ se čárka nahrazuje středníkem a slova „a zaměřují svou činnost k tomu“ se nahrazují slovy „dbají přitom“.
3.
V § 7 odst. 1 se za slova „rozhodují soudy“ vkládají slova „spory a jiné právní“, za slovem „rodinných“ se zrušuje čárka, slova „družstevních, jakož i“ se nahrazují spojkou „a“ a slova v závorce „(včetně vztahů podnikatelských a hospodářských)“ se zrušují.
4.
§ 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 39) až 53) zní:
„Příslušnost
§ 9
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
(2)
Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně
a)
ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích,
b)
ve sporech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů v informačních systémech,39)
c)
ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona,40) o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona,
d)
ve sporech o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění a důchodového zabezpečení poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky,
e)
ve sporech mezi příslušným orgánem nemocenského pojištění a zaměstnavatelem o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění nemocenského pojištění,
f)
ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,
g)
ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
h)
ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky,
i)
v řízení o určení, zda návrh na registraci politické strany nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci.1)
(3)
Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně
a)
ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku,
b)
ve statusových věcech obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle části první, druhé a čtvrté obchodního zákoníku,41)
c)
ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které souvisejí se zakládáním obchodních společností, družstev, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů,
d)
v řízení o zrušení obecně prospěšné společnosti a její likvidaci a o jmenování jejího likvidátora,42)
e)
v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu,43)
f)
v řízení o zrušení státního podniku a o jmenování a odvolání jeho likvidátora,44)
g)
ve sporech z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, jde-li o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti), a o vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena), není-li dána příslušnost podle písmena b),
h)
ve sporech mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich statutárními orgány, likvidátory nebo jinými orgány a ve sporech mezi společníky (členy) a statutárními orgány, likvidátory či jinými orgány, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce těchto orgánů,
i)
ve sporech z právních vztahů mezi podnikatelem, obecně prospěšnou společností, nadací nebo nadačním fondem a správcem majetku patřícího do jejich konkursní podstaty, popřípadě nuceným správcem, který jim byl ustanoven,
j)
ve sporech z právních vztahů mezi prokuristou a podnikatelem, který prokuru udělil, a byla-li prokura udělena více osobám, z právních vztahů mezi těmito osobami navzájem,
k)
ve věcech ochrany hospodářské soutěže,45)
l)
ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním46) a z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství,47)
m)
ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby,48)
n)
ve sporech z práv k obchodnímu jménu,49)
o)
ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví, o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového vlastnictví a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva z průmyslového vlastnictví,
p)
ve sporech týkajících se směnek, šeků a jiných cenných papírů, derivátů a jiných hodnot, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu,
q)
ve sporech z obchodů na komoditní burze,
r)
ve sporech z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, s výjimkou sporů
1.
ze smluv o úvěru,50) o běžném účtu51) a o vkladovém účtu52) a z jejich zajištění; ustanovení písmena p) tím není dotčeno,
2.
o náhradu škody a o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti se smlouvami uvedenými pod bodem 1 a jejich zajištění,
3.
o určení vlastnictví k nemovitostem a o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem,
4.
o práva k cizím věcem,53)
5.
týkajících se nájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor,
6.
o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
s)
ve věcech konkursu a vyrovnání,
t)
ve sporech vyvolaných konkursem nebo vyrovnáním, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů,
u)
ve věcech kapitálového trhu.
(4)
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
39)
Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
40)
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
41)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
42)
§ 8 odst. 4 a 5, § 9 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.
43)
§ 7 odst. 3 až 5, § 9 odst. 2 a § 16 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
44)
§ 6 odst. 4 a § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku.
45)
Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.
46)
§ 44 a následující obchodního zákoníku.
47)
§ 17 a následující obchodního zákoníku.
48)
§ 19b zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
49)
§ 8 a následující obchodního zákoníku.
50)
§ 497 a následující obchodního zákoníku.
51)
§ 708 a následující obchodního zákoníku.
52)
§ 716 a následující obchodního zákoníku.
53)
§ 151a a následující občanského zákoníku.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1a), 2) až 22), 24) až 32) a 32a) se zrušují.
5.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
K projednání žaloby podle § 91a jsou příslušné v prvním stupni okresní nebo krajské soudy podle toho, u kterého z těchto soudů probíhá v prvním stupni řízení o věci nebo právu, na něž si žalobce činí nárok.“.
6.
V § 12 odst. 1 se do závorky za text „§ 14“ vkládá čárka a text „§ 15 odst. 2 a § 16a“.
7.
V § 12 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.“.
8.
V § 14 odstavec 1 zní:
„(1)
Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.“.
9.
V § 14 odst. 2 se za slovo „kteří“ vkládají slova „projednávali nebo“.
10.
V § 14 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.
(4)
Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“.
11.
§ 15 zní:
㤠15
(1)
Jakmile se soudce nebo přísedící dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2)
Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího), předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1.“.
12.
Za § 15 se vkládají nové § 15a a 15b, které znějí:
㤠15a
(1)
Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.
(2)
Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
(3)
V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
§ 15b
(1)
K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.
(3)
Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.“.
13.
§ 16 zní:
㤠16
(1)
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
(2)
Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
(3)
Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání.“.
14.
Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které znějí:
㤠16a
(1)
Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce (přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1.
(2)
Bylo-li rozhodnutí odvolacím nebo dovolacím soudem anebo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno proto, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce (přísedící), nebo nařídil-li odvolací nebo dovolací soud, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce), postupuje se obdobně podle odstavce 1.
§ 16b
Usnesení nadřízeného soudu podle § 16 odst. 1 a 2 je závazné pro soud a pro účastníky řízení; ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), § 221 odst. 1 písm. b), § 229 odst. 1 písm. e) a § 242 odst. 3 věta druhá tím nejsou dotčena.“.
15.
§ 17 zní:
㤠17
O tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje předseda senátu; ustanovení § 14 odst. 1, § 15, § 15a odst. 1 a 3 a § 16 odst. 3 platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.“.
16.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
㤠17a
(1)
O vyloučení notáře z úkonů soudního komisaře rozhoduje soud, který notáře provedením úkonů soudního komisaře pověřil; ustanovení § 14 až 16a platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
(2)
O vyloučení notářských koncipientů, notářských kandidátů nebo jiných zaměstnanců notáře rozhoduje soud, který pověřil notáře provedením úkonů soudního komisaře; postupuje přitom obdobně podle § 17.“.
17.
V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 54) zní:
„(2)
Účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak než znakovou řečí.54)
54)
Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.“.
18.
§ 21 včetně poznámky pod čarou č. 55) zní:
㤠21
(1)
Za právnickou osobu jedná
a)
její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, nebo
b)
její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo
c)
vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo
d)
její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby.55)
(3)
Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, jedná za ni nucený správce, který má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci právnické osoby, které tím nucený správce pověřil; jinak se postupuje podle odstavců 1 a 2.
(4)
Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.
(5)
Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.
55)
Například § 72, § 131 odst. 2, § 131a, § 182 odst. 2, § 183 odst. 1 a § 199 obchodního zákoníku.“.
19.
Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí:
㤠21a
(1)
Za stát před soudem vystupuje příslušný státní orgán.
(2)
Příslušný státní orgán pověří svého zaměstnance nebo zaměstnance jiného státního orgánu, aby jménem státu jednal.
(3)
Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.
§ 21b
(1)
Za obec a za vyšší územně samosprávný celek jedná ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek, nebo jejich zaměstnanec, který tím byl touto osobou pověřen.
(2)
Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.“.
20.
V § 22 se slova „Občan, který“ nahrazují slovy „Fyzická osoba, která“ a slovo „zastoupen“ se nahrazuje slovem „zastoupena“.
21.
V § 23 se slova „soud rozhodnout, že ten, kdo“ nahrazují slovy „předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která“, slovo „zastoupen“ se nahrazuje slovem „zastoupena“ a slovo „mohl“ se nahrazuje slovem „mohla“.
22.
V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 56) zní:
„(2)
V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem,56) mohou účastníky zastupovat jen fyzické osoby, které se prokáží osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností vydaným podle zvláštního zákona nebo které byly podle tohoto zákona poučeny (§ 40a odst. 1).
56)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 25 odst. 1 věta druhá zní: „Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen „procesní plná moc“).“.
24.
V § 25 odstavec 2 zní:
„(2)
Advokát je oprávněn dát se zastupovat jiným advokátem nebo, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení advokátem podle tohoto zákona povinné, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem jako dalším zástupcem.“.
25.
V § 25 se odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 33) zrušují.
26.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně poznámky pod čarou č. 57) zní:
㤠25a
(1)
Účastník si může zvolit zástupcem též notáře; notář může účastníka zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57) Notáři lze udělit pouze procesní plnou moc.
(2)
Notář je oprávněn dát se zastupovat jiným notářem a, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení notářem podle tohoto zákona povinné, též notářským kandidátem nebo notářským koncipientem.
57)
§ 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 30/2000 Sb.“.
27.
V § 26 odstavec 3 zní:
„(3)
Převezme-li odborová organizace nebo Úřad zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.“.
28.
V § 27 odst. 1 věta první zní: „Účastník se může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.“.
29.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony.
(2)
Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem.
(3)
Zvolí-li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.
(4)
Podpisy na písemné plné moci, na odvolání plné moci nebo na její výpovědi musí být úředně ověřeny, jen stanoví-li to zákon nebo rozhodl-li tak předseda senátu.
(5)
Ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká.
(6)
Nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena.“.
30.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
㤠28a
(1)
Procesní plnou moc nelze omezit. Zástupce, jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník.
(2)
Plná moc pro určité úkony opravňuje k zastupování jen při těch úkonech, které byly v plné moci výslovně uvedeny.“.
31.
V § 29 odst. 1 věta první zní: „Není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení.“.
32.
V § 29 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
33.
V § 29 odst. 3 se za slovo „poruchou“ vkládají slova „nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení“.
34.
V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.“.
35.
V § 30 odst. 1 se slova „poplatků, může být na jeho žádost ustanoven“ nahrazují slovy „poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost“.
36.
V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.“.
37.
V § 30 odst. 2 se za slovo „účastníka“ vkládají slova „nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem)“.
38.
V § 31 odst. 1 se slova „plné moci pro celé řízení, pokud nebyl ustanoven jen pro určité úkony“ nahrazují slovy „procesní plné moci“.
39.
§ 32 zní:
㤠32
Společné ustanovení
(1)
Každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil.
(2)
Zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
(3)
Povinnost soudu poskytnout účastníku potřebná poučení, výzvy nebo upozornění lze splnit i tím, že budou poskytnuty jeho zástupci; to neplatí, udělil-li účastník svému zástupci plnou moc jen pro určité úkony.“.
40.
V § 35 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 58) zní:
„(1)
Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech
a)
určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,
b)
uložení výchovného opatření podle § 43 odst. 1 a 2 zákona o rodině,
c)
nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy,
d)
pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti,
e)
způsobilosti k právním úkonům,
f)
prohlášení za mrtvého,
g)
vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,
h)
umoření listin,
i)
obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku,
j)
některých otázek obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e).
Oprávnění státního zastupitelství, popřípadě nejvyššího státního zástupce podat návrh na zahájení řízení podle zvláštních předpisů58) tím není dotčeno.
58)
Například § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 62 a 62a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb.“.
41.
V § 35 odstavec 3 zní:
„(3)
Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) až d) může státní zastupitelství podat ve veřejném zájmu návrh na zahájení řízení, nebylo-li zahájeno podle § 81 odst. 1 a 2 nebo na návrh jiného navrhovatele.“.
42.
§ 36 včetně nadpisu zní:
„Úkony soudu
§ 36
(1)
V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo jediný soudce (samosoudce). Všichni členové senátu jsou si při rozhodování rovni.
(2)
Rozvrh práce určí, který senát nebo který jediný soudce (samosoudce) věc projedná a rozhodne.“.
43.
V § 36a odst. 3 se slova „s výjimkou případů uvedených v § 36b odst. 1“ zrušují.
44.
§ 36b až 36d znějí:
㤠36b
Vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.
§ 36c
Nejvyšší soud jedná a rozhoduje v senátech.
§ 36d
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, předseda senátu může ve věcech příslušejících senátu provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci.
(2)
V případech, kdy podle zákona jedná a rozhoduje samosoudce, příslušejí mu jak práva a povinnosti předsedy senátu, tak i práva, která jsou jinak vyhrazena pouze senátu.“.
45.
V § 37 odstavec 1 zní:
„(1)
Senát rozhoduje po poradě; kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.“.
46.
V § 37 odst. 2 věta třetí zní: „Přísedící hlasují před soudci a mladší soudci (přísedící) před staršími, předseda senátu hlasuje poslední.“.
47.
V § 38 odst. 2 se za slovem „rozhodnutí“ tečka nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují tato slova: „ledaže jde o usnesení, kterými se upravuje vedení řízení.“.
48.
V § 38 odst. 3 se slova „notáře podle odstavce 1“ nahrazují slovy „notáře, které provedl jako soudní komisař,“.
49.
V § 39 se na konci odstavce 1 doplňuje věta: „Dožádaným soudem je okresní soud.“.
50.
V § 39 odst. 3 se středník nahrazuje tečkou a zbývající část věty za středníkem se zrušuje.
51.
V § 40 odst. 1 větě druhé se spojka „a“ za slovem „přednesů“ nahrazuje čárkou, za kterou se vkládají slova „poučení poskytnutá účastníkům,“ a za slovo „rozhodnutí“ se vkládají slova „a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí“.
52.
V § 40 odst. 2 věty první a druhá znějí: „Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-li předseda senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen senátu nebo jiný soudce, kterého určil předseda soudu. Byl-li uzavřen smír, dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví, dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů nebo došlo-li k uznání nároku (§ 153a odst. 1), podepisují protokol také účastníci smíru, rodiče, účastníci dohody o styku s nezletilým dítětem, účastníci dohod v dědickém řízení nebo žalovaný; nemohou-li číst a psát nebo z jiných důvodů protokol podepsat, uvede předseda senátu do protokolu kromě důvodu též, že úkon odpovídá jejich vůli, a příslušný záznam podepíše.“.
53.
Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:
㤠40a
(1)
V řízení, ve kterém jsou projednávány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem,56) je předseda senátu povinen přísedící, účastníky, osoby oprávněné za ně jednat (§ 21 až 21b), zástupce účastníků, znalce, tlumočníky, osoby uvedené v § 116 odst. 3 a další osoby, které se podle zákona musí zúčastnit řízení, předem poučit podle tohoto zvláštního zákona a o trestních následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností. Provedené poučení se uvede v protokole. Podpisem protokolu se poučené osoby stávají osobami určenými v rozsahu potřeby k seznámení s utajovanou skutečností.
(2)
Poučení podle odstavce 1 není třeba provést u těch, kteří se prokáží osvědčením pro příslušný stupeň utajení utajovaných skutečností vydaným podle zvláštního zákona.56)
(3)
O poučení podle odstavce 1 je předseda senátu povinen do 30 dnů písemně vyrozumět Národní bezpečnostní úřad.“.
54.
Za § 41 se vkládají nové § 41a a 41b, které znějí:
㤠41a
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, může účastník učinit úkon jen výslovně.
(2)
K úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky, se nepřihlíží.
(3)
Úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.
§ 41b
Dokud nebyl uzavřený smír, dohoda o výchově a výživě nezletilého dítěte, dohoda o styku s nezletilým dítětem, dohoda o vypořádání dědictví, dohoda o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů nebo uznání nároku (§ 153a odst. 1), k nimž došlo do protokolu, podepsán také účastníky smíru, rodiči, účastníky dohody o styku s nezletilým dítětem, účastníky dohod v dědickém řízení nebo žalovaným, soud k těmto úkonům nepřihlíží.“.
55.
V § 42 odst. 1 větě první se slova „protokolu nebo telegraficky“ nahrazují slovy „protokolu, telegraficky nebo telefaxem“.
56.
V § 42 odst. 1 větě druhé se slovo „otcovství,“ nahrazuje slovy „rodičovství, o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,“.
57.
V § 42 odst. 3 větě první se za slovem „originálu“ tečka nahrazuje čárkou a na konci textu věty se doplňují tato slova: „případně písemným podáním shodného znění.“.
58.
V § 42 odst. 3 věta třetí zní: „Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.“.
59.
V § 42 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno.“.
60.
§ 43 zní:
㤠43
(1)
Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.
(2)
Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.“.
61.
V § 44 odstavec 2 zní:
„(2)
Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.“.
62.
V § 44 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem.56)“.
63.
§ 45 včetně nadpisu zní:
„Doručování
§ 45
Písemnost doručuje soud soudním doručovatelem nebo orgány justiční stráže, prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen „pošta“) nebo příslušného policejního orgánu a v případech stanovených zvláštními předpisy i prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.“.
64.
Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní:
㤠45a
Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu.“.
65.
§ 46 a 47 včetně poznámky pod čarou č. 59) znějí:
㤠46
Doručování fyzickým osobám
(1)
Fyzické osobě lze doručit písemnost v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižena.
(2)
Nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(3)
Je-li podle odstavce 2 písemnost odevzdána účastníku, který má na věci protichůdný zájem, je doručení neúčinné.
(4)
Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(5)
Není-li zjištěn opak, má se za to, že se adresát v místě doručení zdržoval.
(6)
Písemnost se ukládá
a)
u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže,
b)
u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty.
§ 47
Doručování právnickým osobám
(1)
Právnickým osobám se písemnost doručuje na adresu jejich sídla.59) Jestliže právnická osoba o to požádá, doručuje se jí písemnost na adresu, kterou sdělila soudu.
(2)
Za právnickou osobu jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít orgány a osoby uvedené v § 21 nebo její zaměstnanci (členové), kteří byli pověřeni přijímat písemnosti.
(3)
Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost převzít, ačkoliv se právnická osoba v místě doručování zdržuje, písemnost se uloží a právnická osoba se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedla. Nevyzvedne-li si zásilku ten, kdo je oprávněn písemnost převzít, do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(4)
Nepodaří-li se písemnost doručit na adresu uvedenou v odstavci 1 proto, že se právnická osoba v místě doručování nezdržuje a jiná její adresa není soudu známa, písemnost určená této právnické osobě se doručí fyzické osobě, o níž je soudu podle obsahu spisu známo, že je oprávněna za ni před soudem jednat (§ 21); při tomto doručování se postupuje obdobně podle § 46. Jestliže písemnost nebyla doručena ani tímto způsobem a jestliže se nepodaří písemnost odevzdat právnické osobě ani při dalším pokusu o doručení na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním či jiném rejstříku a jiná její adresa není soudu známa, považuje se den vrácení nedoručené zásilky soudu za den doručení, i když se o něm adresát nedozvěděl.
(5)
Ustanovení § 46 odst. 5 a 6 platí obdobně.
59)
§ 2 odst. 3 obchodního zákoníku.“.
66.
§ 47a se zrušuje.
67.
§ 48 zní:
㤠48
Doručování státním orgánům
(1)
Písemnost určená státním orgánům se doručuje na adresu jejich sídla. Jestliže státní orgán o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2)
Za státní orgán jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21a odst. 2 nebo jeho zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá tomu, kdo je oprávněn za státní orgán jednat.“.
68.
Za § 48 se vkládají nové § 48a až 48d, které včetně poznámek pod čarou č. 60) a 61) znějí:
㤠48a
Doručování státu
(1)
Písemnost určená státu se doručuje příslušnému státnímu orgánu na adresu jeho sídla. Jestliže státní orgán o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2)
Ustanovení § 48 odst. 2 platí obdobně.
§ 48b
Doručování advokátům
(1)
Advokátům se písemnost doručuje na adresu jejich sídla.60) Jestliže advokát o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2)
Písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také advokátní koncipienti nebo jiní jeho zaměstnanci. Vykonává-li advokacii společně s jinými advokáty, může být písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, odevzdána též těmto advokátům, jejich advokátním koncipientům nebo jiným jejich zaměstnancům. Jestliže advokát vykonává advokacii jako společník veřejné obchodní společnosti, mohou písemnost určenou advokátu, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, přijmout rovněž ostatní společníci této společnosti, advokátní koncipienti nebo jiní její zaměstnanci.
(3)
Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen advokát ani jiná osoba, která by mohla písemnost převzít, písemnost se uloží a advokát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si advokát nebo jiná oprávněná osoba zásilku do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(4)
Ustanovení § 46 odst. 6 platí obdobně.
§ 48c
Doručování notářům
(1)
Notářům se písemnost doručuje na adresu jejich kanceláře.61) Jestliže notář o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2)
Písemnost určenou notáři, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také notářští koncipienti, notářští kandidáti nebo jiní jeho zaměstnanci. Vykonává-li notář činnost notáře společně s jinými notáři, může být písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, odevzdána též těmto notářům, jejich notářským koncipientům, jejich notářským kandidátům nebo jiným jejich zaměstnancům.
(3)
Ustanovení § 46 odst. 6 a § 48b odst. 3 platí obdobně.
(4)
Při doručování písemnosti zástupci notáře nebo náhradníkovi notáře se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3.
§ 48d
Doručování obcím a vyšším územně samosprávným celkům
(1)
Písemnost určená obcím a vyšším územně samosprávným celkům se doručuje na adresu sídla jejich orgánů. Jestliže o to požádají, doručuje se jim písemnost na adresu, kterou sdělily soudu.
(2)
Za obec a vyšší územně samosprávný celek jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21b nebo jejich zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti.
60)
§ 13 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
61)
§ 13 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.“.
69.
V § 49 odst. 1 větě první se slova „plnou mocí pro celé řízení“ nahrazují slovy „procesní plnou mocí“.
70.
V § 49 odst. 2 se tečka na konci první věty nahrazuje středníkem a na konci textu věty se doplňují tato slova: „to neplatí, má-li být doručováno do ciziny.“.
71.
V § 49 odst. 3 se slova „jedině ustanovenému opatrovníku“ nahrazují slovy „ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu“.
72.
V § 50 se za slovy „Odepře-li adresát“ vkládají slova „, popřípadě osoba oprávněná za něj písemnost převzít,“ a za slova „musí být adresát“ se vkládají slova „(oprávněná osoba)“.
73.
V § 50a se za slovo „věstníku“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 62) a slova „(§ 769 obchodního zákoníku)“ se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 62) zní:
„62)
§ 769 obchodního zákoníku.“.
74.
Za § 50a se vkládá nový § 50b, který zní:
㤠50b
Pokud zákon stanoví, že rozhodnutí má být vyvěšeno na úřední desce soudu, platí, že patnáctým dnem po vyvěšení bylo rozhodnutí doručeno účastníkům, kteří nejsou soudu známi nebo jejichž pobyt není znám.“.
75.
V § 51 se za slovo „jednání“ vkládají slova „nebo při jiném úkonu soudu“.
76.
V § 52 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „O předvedení rozhodne usnesením, které se předvolanému doručí při předvedení.“.
77.
V § 52 odst. 2 větě druhé se slovo „náčelníka“ nahrazuje slovy „velitele, popřípadě příslušný služební orgán“.
78.
V § 52 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Usnesením o tom rozhodne předseda senátu na návrh toho, kdo předvedení provedl.“.
79.
V § 56 odst. 1 se za slovo „soudem“ vkládají slova „nebo u něhož bylo rozhodnuto, že musí být zastoupen svým zákonným zástupcem (§ 23)“.
80.
V § 67 věta druhá zní: „Jestliže by věcně příslušný byl krajský soud, může provést smírčí řízení a schválení smíru i kterýkoli okresní soud.“.
81.
V § 68 odstavec 1 zní:
„(1)
Smírčí řízení ve věcech, v nichž jedná a rozhoduje senát, provádí předseda senátu.“.
82.
V § 68 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
83.
V § 75 odst. 1 větě první se slovo „soud“ nahrazuje slovy „předseda senátu“.
84.
V § 75 odst. 2 se slovo „soud“ nahrazuje slovy „předseda senátu“ a věta druhá se zrušuje.
85.
V § 75 odstavec 4 zní:
„(4)
O návrhu na předběžné opatření podle § 76a musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 24 hodin poté, co byl podán. O návrhu na jiné předběžné opatření musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl podán, nestanoví-li zákon jinou lhůtu.“.
86.
V § 75 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.“.
87.
Za § 75 se vkládá nový § 75a, který zní:
㤠75a
(1)
Návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, jde-li o návrh na předběžné opatření podle § 76a.“.
88.
V § 76 odst. 1 se slova „soud uložit účastníku“ nahrazují slovy „být účastníku uloženo“.
89.
V § 76 odst. 3 věta první zní: „Předseda senátu při nařízení předběžného opatření uloží navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení; to neplatí, může-li být řízení ve věci zahájeno i bez návrhu.“.
90.
V § 78 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Není-li tu nebezpečí z prodlení, mají účastníci ve věci samé právo být přítomni u zajištění důkazu.“.
91.
Za § 78 se vkládá nový § 78a, který zní:
㤠78a
Důkaz může být zajištěn také notářským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci, jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo jestliže notář osvědčil stav věci.“.
92.
V § 79 odst. 1 větě druhé se slovo „povolání“ nahrazuje slovem „příjmení“ a do závorky za slovo „osoby“ se vkládá čárka a slova „označení státu a příslušného státního orgánu, který za stát před soudem vystupuje“.
93.
V § 79 odst. 1 větě třetí se slova „popřípadě další údaje potřebné k její identifikaci a údaj o tom, zda některý z účastníků je zapsán v obchodním rejstříku“ nahrazují slovy „identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení“.
94.
V § 79 odst. 2 se slovo „Navrhovatel“ nahrazuje slovy „Žalobce (navrhovatel)“.
95.
V § 79 odstavec 3 zní:
„(3)
Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. Žalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.“.
96.
V § 80 se slova „Návrhem na zahájení řízení“ nahrazují slovy „Žalobou (návrhem na zahájení řízení)“.
97.
V § 81 odst. 1 se za slovo „dědictví“ vkládá čárka a slova „řízení o určení, zda tu manželství je či není,“.
98.
V § 82 odst. 2 se slova „rozhodčí komise“ nahrazují slovy „jiného orgánu“ a slovo „také“ se zrušuje.
99.
V § 84 se slovo „(odpůrce)“ nahrazuje slovem „(žalovaného)“.
100.
§ 85 a 85a znějí:
㤠85
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
(2)
Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání;59) nemá-li místo podnikání, určuje se její obecný soud podle odstavce 1.
(3)
Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.59)
(4)
Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
(5)
Obecným soudem obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území.
(6)
Obecným soudem vyššího územně samosprávného celku je okresní soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány.
§ 85a
Je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.“.
101.
V § 86 odstavec 1 zní:
„(1)
Jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.“.
102.
V § 86 odstavec 3 zní:
„(3)
Proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její podnik nebo organizační složka jejího podniku.“.
103.
V § 87 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovy „žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a,“.
104.
V § 87 písm. a) se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“.
105.
V § 87 písm. c) se za slovo „složka“ vkládají slova „podniku fyzické nebo“ a slovo „odpůrcem“ se nahrazuje slovem „žalovanou“.
106.
V § 87 písm. e) se slova „směnky nebo šeku“ nahrazují slovy „směnky, šeku nebo jiného cenného papíru“.
107.
V § 88 se slova „soudu odpůrce“ nahrazují slovy „soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a,“.
108.
V § 88 písm. a) se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“ a slovo „navrhovatele“ se nahrazuje slovem „žalobce“.
109.
V § 88 písm. b) se slova „bezpodílového spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „společného jmění“.
110.
V § 88 písm. c) se za slovo „nezletilé,“ vkládají slova „o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,“.
111.
V § 88 písm. d) se slovo „občana“ nahrazuje slovy „fyzické osoby“, slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „její“ a slova „tento občan“ se nahrazují slovy „tato fyzická osoba“.
112.
V § 88 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena g) až m).
113.
V § 88 písm. ch) se za slovo „výši“ vkládá čárka a slovo „skupině“.
114.
V § 88 písm. i) se za slovo „vyvolané,“ vkládají slova „ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů,“.
115.
V § 88 písm. j) se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“.
116.
V § 88 písm. m) se slova „tuzemským peněžním ústavem“ nahrazují slovy „tuzemskou bankou“ a slova „tento peněžní ústav“ se nahrazují slovy „tato banka“.
117.
V § 88 se tečka na konci písmena m) nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu podle § 91a.“.
118.
V § 89 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“.
119.
V § 89a se věta druhá zrušuje a ve větě třetí se slova „návrhu na zahájení řízení“ nahrazují slovy „žalobě (návrhu na zahájení řízení)“.
120.
§ 90 včetně nadpisu zní:
„Účastníci
§ 90
Účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.“.
121.
V § 91 odst. 1 se slova „navrhovatelů nebo odpůrců“ nahrazují slovy „žalobců nebo žalovaných“.
122.
V § 91 odst. 2 se za slovo „zpět“ vkládá čárka a slova „k uznání nároku“.
123.
Za § 91 se vkládá nový § 91a, který zní:
㤠91a
Kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům.“.
124.
V § 92 odst. 1 větě první se slovo „účastníka“ nahrazuje slovem „žalobce“ a ve větě druhé se slovo „navrhovatele“ nahrazuje slovem „žalobce“.
125.
V § 92 odst. 2 věta první zní: „Na návrh žalobce může soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný.“. Ve větě druhé se slovo „navrhovatel“ nahrazuje slovem „žalobce“.
126.
V § 92 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije v případech uvedených v § 107a.“.
127.
V § 93 odst. 1 se slova „navrhovatele nebo odpůrce“ nahrazují slovy „žalobce nebo žalovaného“.
128.
V § 94 odst. 1 větě první se slova „i ti“ nahrazují slovy „navrhovatel a ti“ a ve větě druhé se za slovo „manželství“ vkládají slova „nebo o určení, zda tu manželství je či není“.
129.
V § 94 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Účastníky řízení jsou také navrhovatel a ti, které zákon za účastníky označuje.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
130.
V § 94 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.“.
131.
V § 95 odst. 1 se slovo „Navrhovatel“ nahrazuje slovy „Žalobce (navrhovatel)“.
132.
§ 96 zní:
㤠96
(1)
Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
(2)
Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
(3)
Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.
(4)
Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.
(5)
Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.“.
133.
V § 97 odst. 1 se slovo „Odpůrce“ nahrazuje slovem „Žalovaný“ a slovo „navrhovateli“ se nahrazuje slovem „žalobci“.
134.
V § 98 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“, slovo „navrhovateli“ se nahrazuje slovem „žalobci“ a slovo „navrhovatel“ se nahrazuje slovem „žalobce“.
135.
V § 100 odst. 1 větě druhé se slova „a aby řízení působilo výchovně“ zrušují.
136.
V § 100 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, soud postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci. Názor nezletilého dítěte soud zjistí buď prostřednictvím jeho zástupce nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, anebo výslechem dítěte; výslech lze provést i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte. K názoru dítěte soud přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.“.
137.
V § 101 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména
a)
tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení,
b)
plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem,
c)
dbát pokynů soudu.
(2)
Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.“.
138.
V § 101 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
139.
§ 102 zní:
㤠102
(1)
Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
(2)
Po zahájení řízení může soud i bez návrhu zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možné provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.
(3)
Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75 odst. 1, 3, 4 a 5, § 75a, 76, § 77 odst. 1 písm. b), c) a d), § 77 odst. 2 a 3 a § 78 odst. 3 zde platí obdobně.“.
140.
V § 103 se slova „jednat ve věci“ nahrazují slovy „rozhodnout ve věci samé“.
141.
V § 104 odst. 1 se slova „návrhu na zahájení řízení“ nahrazují slovy „žaloby (návrhu na zahájení řízení)“.
142.
V § 104 odst. 2 větě druhé se slova „vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí“ nahrazují slovy „rozhodnout o věci samé“.
143.
§ 104a zní:
㤠104a
(1)
Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.
(2)
Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
(3)
Bylo-li řízení zahájeno u vrchního soudu a má-li za to, že není věcně příslušný, vrchní soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni. To neplatí, dospěje-li vrchní soud k závěru, že věc patří do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu; v takovém případě věc předloží se zprávou o tom Nejvyššímu soudu. Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti vyjádřit.
(4)
Bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
(5)
Obdobně podle odstavců 2 až 4 se postupuje, namítne-li nedostatek věcné příslušnosti soudu účastník řízení.
(6)
V usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno.
(7)
Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni.“.
144.
V § 105 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Rozhodl-li soud o věci samé bez jednání, zkoumá místní příslušnost jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz.“. Na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta: „Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k jednáním a k úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.“.
145.
V § 105 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne.“.
146.
V § 106 odst. 1 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“.
147.
§ 107 včetně nadpisu zní:
„Překážky postupu řízení
§ 107
(1)
Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
(2)
Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
(3)
Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.
(4)
Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
(5)
Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.“.
148.
Za § 107 se vkládá nový § 107a, který zní:
㤠107a
(1)
Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.
(2)
Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
(3)
Ustanovení § 107 odst. 4 platí obdobně.“.
149.
V § 109 odst. 1 písm. a) se slova „plnou mocí pro celé řízení“ nahrazují slovy „procesní plnou mocí“.
150.
V § 109 odst. 1 písm. b) větě první se za slovem „řešit“ tečka nahrazuje středníkem a věty druhá a třetí se zrušují.
151.
V § 109 odst. 1 se doplňuje písmeno c), které zní:
„c)
dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem,33a) a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení.“.
152.
V § 110 se za slovo „jednání“ vkládají slova „anebo jestliže to alespoň jeden z účastníků navrhne a ostatní se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání“.
153.
Za § 113 se vkládá nový § 113a, který zní:
㤠113a
S řízením o určení neplatnosti usnesení valné hromady obchodní společnosti nebo členské schůze družstva je spojeno řízení o náhradu škody, která vznikla z tohoto neplatného usnesení.“.
154.
§ 114 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 63) zní:
„Příprava jednání
§ 114
(1)
Po zahájení řízení předseda senátu především zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení a zda byly odstraněny případné vady v žalobě (návrhu na zahájení řízení).
(2)
Zastaví-li soud řízení proto, že je tu takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1), nebo že se nedostatek podmínky řízení nepodařilo odstranit (§ 104 odst. 2), popřípadě z jiných důvodů stanovených zákonem,63) anebo odmítne-li návrh (§ 43 odst. 2), je tím řízení skončeno.
63)
Například § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb.“.
155.
Za § 114 se vkládají nové § 114a a 114b, které znějí:
㤠114a
(1)
Nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání.
(2)
Za tím účelem předseda senátu
a)
žalovaného, popřípadě ostatní účastníky, kteří nepodali návrh na zahájení řízení, vyzve, aby se ve věci písemně vyjádřili a aby soudu předložili listinné důkazy, jichž se dovolávají, ledaže se takový postup jeví s ohledem na povahu věci neúčelným;
b)
zpravidla se předběžně pokusí o smírné vyřízení věci;
c)
zajistí, aby bylo možno při jednání provést potřebné důkazy, a jestliže je to účelné, může provést důkaz prostřednictvím dožádaného soudu;
d)
činí jiná vhodná opatření.
§ 114b
(1)
Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), a věcí uvedených v § 118b a § 120 odst. 2, místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a), nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení.
(2)
Usnesení podle odstavce 1 může být vydáno, i když soud rozhodl o věci platebním rozkazem. Lhůtu k podání vyjádření v tomto případě soud určí až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu.
(3)
Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po prvním jednání ve věci.
(4)
Usnesení podle odstavců 1 a 2 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.
(5)
Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.“.
156.
V § 115 odst. 2 se slovo „pět“ nahrazuje slovy „deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet“.
157.
Za § 115 se vkládá nový § 115a, který zní:
㤠115a
K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2.“.
158.
V § 116 odstavec 2 zní:
„(2)
Veřejnost může být pro celé jednání nebo pro jeho část vyloučena, jen kdyby veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem,56) obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost.“.
159.
V § 116 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Jestliže byla veřejnost vyloučena, soud může povolit jednotlivým fyzickým osobám, aby byly při jednání nebo jeho části přítomny; současně je poučí, že jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se při jednání o utajovaných skutečnostech, obchodním tajemství nebo zájmech účastníků dozvěděly.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
160.
V § 116 odst. 4 se slovo „občanům“ nahrazuje slovy „fyzickým osobám“.
161.
§ 117 a 118 znějí:
㤠117
(1)
Předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána.
(2)
Ve věcech příslušejících senátu mohou jednotlivé úkony při dokazování provádět se souhlasem předsedy také členové senátu.
(3)
Kdo ve věcech příslušejících senátu nesouhlasí s opatřením předsedy senátu, které učinil při jednání, může žádat, aby rozhodl senát.
§ 118
(1)
Po zahájení jednání předseda senátu vyzve žalobce (navrhovatele), aby přednesl žalobu (návrh na zahájení řízení) nebo sdělil její obsah, a žalovaného (ostatní účastníky řízení), aby přednesl nebo sdělil obsah podaných písemných vyjádření ve věci; podání nepřítomných účastníků přečte nebo sdělí jejich obsah předseda senátu. Žalovaného (jiného účastníka), který dosud neučinil písemné podání, předseda senátu vyzve, aby se ve věci vyjádřil. Je-li to potřebné, předseda senátu účastníka též vyzve, aby svá tvrzení doplnil a aby navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy.
(2)
Po provedení úkonů podle odstavce 1 předseda senátu sdělí výsledky přípravy jednání.
(3)
Nestanoví-li zákon jinak, určuje další průběh jednání předseda senátu podle okolností případu.“.
162.
Za § 118 se vkládají nové § 118a až 118c, které znějí:
㤠118a
(1)
Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.
(2)
Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1.
(3)
Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.
(4)
Při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)
§ 118b
(1)
Ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, ve sporech vyvolaných konkursem a vyrovnáním, o základu věci ve sporech o ochranu hospodářské soutěže, o základu věci ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním, o základu věci ve sporech z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství a v dalších případech stanovených zákonem mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení prvního jednání, které se v nich konalo; k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly (vznikly) po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést.
(2)
O povinnostech podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností musí být účastníci poučeni v předvolání k prvnímu jednání ve věci.
§ 118c
(1)
Dochází-li v projednání věci k průtahům proto, že účastník je nečinný nebo že přes výzvy soudu nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo neoznačil potřebné důkazy, může soud, je-li to účelné a nejde-li o věci uvedené v § 120 odst. 2, na návrh jiného účastníka usnesením rozhodnout, že ve věci lze uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději ve lhůtě, kterou určí, a že k později uvedeným skutečnostem a důkazům nebude přihlíženo; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů od doručení usnesení.
(2)
Po lhůtě určené soudem mohou účastníci uvést další skutečnosti nebo označit důkazy, jen jestliže jimi má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků nebo jestliže účastník byl vyzván k doplnění vylíčení rozhodných skutečností podle § 118a odst. 2, jakož i skutečnosti a důkazy, které nastaly (vznikly) po uplynutí lhůty nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést.
(3)
Usnesení podle odstavce 1 se účastníkům doručuje do vlastních rukou.“.
163.
V § 119 odst. 1 věta druhá zní: „Nebrání-li tomu okolnosti případu, oznámí předseda senátu při odročení jednání den, kdy se bude konat další jednání; ustanovení § 115a zde platí obdobně.“.
164.
V § 119 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
K dalšímu jednání musí být účastníci předvoláni zpravidla nejméně pět dnů předem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
165.
V § 119 odstavec 3 zní:
„(3)
Došlo-li ke změně v obsazení soudu, předseda senátu na začátku dalšího jednání sdělí obsah přednesů a provedených důkazů.“.
166.
Za § 119 se vkládá nový § 119a, který zní:
㤠119a
(1)
Před skončením jednání je předseda senátu povinen, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a. Ustanovení § 118b, 118c a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem tím nejsou dotčena.
(2)
Jestliže účastníci ani po poučení podle odstavce 1 nové skutečnosti a důkazy neuvedou, jestliže nové skutečnosti a důkazy byly uplatněny v rozporu s § 118b, 118c nebo § 175 odst. 4 část první věty za středníkem nebo jestliže soud rozhodl, že navrhované důkazy neprovede, předseda senátu účastníky vyzve, aby shrnuli své návrhy a aby se vyjádřili k dokazování a ke skutkové a k právní stránce věci.“.
167.
V § 120 odst. 2 se slovo „otcovství,“ nahrazuje slovy „rodičovství, v řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,“ a za slovo „rejstříku,“ se vkládají slova „v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu,“.
168.
§ 124 zní:
㤠124
Dokazování je třeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech chráněných zvláštním zákonem56) a jiná zákonem stanovená nebo státem uznávaná povinnost mlčenlivosti. V těchto případech lze provést výslech jen tehdy, jestliže vyslýchaného zprostil povinnosti mlčenlivosti příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu má tuto povinnost; přiměřeně to platí i tam, kde se provádí důkaz jinak než výslechem.“.
169.
V § 125 se za slovo „orgánů“ vkládá čárka a slovo „fyzických“ a před slovo „listiny“ se vkládají slova „notářské zápisy a jiné“.
170.
V § 126 odst. 1 větě první se slova „Každý občan je povinen“ nahrazují slovy „Každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, je povinna“ a ve větě třetí se slovo „způsobil“ nahrazuje slovem „způsobila“.
171.
V § 126 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby (členem tohoto orgánu), může být vyslechnuta v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba, jen podle § 131.“.
172.
V § 128 věta třetí zní: „Odmítnout soudu sdělit tyto skutečnosti může jen ten, kdo by tak mohl učinit jako svědek podle § 126 odst. 1.“.
173.
V § 131 odstavec 1 zní:
„(1)
Důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut; to neplatí v řízeních uvedených v § 120 odst. 2 a v řízení o rozvod manželství.“.
174.
V § 131 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Nařídí-li soud jako důkaz výslech účastníků, jsou účastníci povinni dostavit se k výslechu. Při svém výslechu mají vypovědět pravdu a nic nezamlčovat; o tom musí být poučeni.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
175.
Za § 133 se vkládá nový § 133a, který zní:
㤠133a
Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.“.
176.
V § 137 se slova „, je-li zástupcem advokát nebo komerční právník“ zrušují.
177.
V § 137 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)“.
178.
V § 139 odst. 2 větě první se za slovo „posudek“ vkládají slova „nebo proveden tlumočnický úkon“ a do závorky se za slovo „znalečné“ vkládají slova „a tlumočné“. Věta druhá zní: „Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.“.
179.
V § 139 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
O právech podle odstavců 1 až 3 rozhoduje předseda senátu.“.
180.
V § 140 odst. 1 větě druhé se tečka nahrazuje středníkem a na konci věty se doplňují tato slova: „nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem.“.
181.
V § 140 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Účastníci uvedení v § 91 odst. 2 platí společné náklady společně a nerozdílně.“.
182.
V § 140 odst. 2 se v části věty za středníkem slova „jestliže je to důvodné, poskytne soud“ nahrazují slovy „v odůvodněných případech stát poskytne“.
183.
V § 141 odst. 1 se slovo „Soud“ nahrazuje slovy „Předseda senátu“.
184.
V § 141 odst. 2 se za slovo „mateřštině“ vkládají slova „nebo se dorozumívá znakovou řečí“.
185.
V § 142 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
186.
V § 142 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
V řízení zahájeném na návrh nejvyššího státního zástupce nebo státního zastupitelství podle zvláštních předpisů58) přizná soud žalovanému za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 náhradu těchto nákladů proti státu.“.
187.
V § 143 se slovo „Odpůrce“ nahrazuje slovem „Žalovaný“ a slovo „navrhovateli“ se nahrazuje slovem „žalobci“.
188.
V § 146 odst. 1 se na konci písmena a) doplňují tato slova: „to neplatí, odůvodňují-li okolnosti případu přiznání náhrady nákladů řízení;“.
189.
V § 146 odst. 2 věta druhá zní: „Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).“.
190.
V § 146 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.“.
191.
V § 147 odst. 2 a v § 148 odst. 2 se za slovo „znalcům“ vkládá čárka a slovo „tlumočníkům“.
192.
V § 149 odst. 2 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 34) zrušuje.
193.
V § 149 odst. 3 se slova „komerční právník v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy“ nahrazují slovy „notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy57)“.
194.
§ 151 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 64) zní:
„Rozhodnutí o nákladech řízení
§ 151
(1)
O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou.
(2)
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem57) podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.64) Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.
(3)
Určit výši nákladů může předseda senátu až v písemném vyhotovení rozhodnutí.
(4)
I když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením, běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána.
64)
§ 6 a následující vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).“.
195.
V § 151a se slovo „zpravidla“ zrušuje.
196.
V § 153 odst. 2 se za slovo „přisoudit“ vkládají slova „něco jiného nebo“.
197.
V § 153a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5).
(4)
Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.“.
198.
V § 153b odst. 1 se slova „Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47)“ nahrazují slovy „Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 45a) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat“ a slova „bylo ve věci nařízeno“ se nahrazují slovy „se ve věci konalo“.
199.
V § 153b odst. 2 se za slovo „žalovaných,“ vkládají slova „kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2),“.
200.
V § 153b odst. 5 se slova „soud prvního stupně návrhu na zrušení svého rozsudku vyhověl, platí, že odvolání bylo vzato zpět“ nahrazují slovy „návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží“.
201.
V § 155 odst. 1 větě druhé se slova „řízení, pokud se o ní nerozhoduje samostatně“ nahrazují slovy „řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení“.
202.
V § 155 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 65), 66) a 67) zní:
„(2)
Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže
a)
plnění vychází z právního úkonu, v němž je vyjádřeno v cizí měně, žalobce (navrhovatel) požaduje plnění v cizí měně a devizové předpisy65) umožňují tuzemci,66) který má plnit, plnění v navrhované cizí měně poskytnout bez zvláštního povolení, nebo
b)
některý z účastníků je cizozemcem.67)
65)
Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
66)
§ 1 písm. b) zákona č. 219/1995 Sb.
67)
§ 1 písm. c) zákona č. 219/1995 Sb.“.
203.
V § 155 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Nejsou-li splněny předpoklady pro přiznání plnění v cizí měně uvedené v odstavci 2, soud stanoví i bez návrhu plnění v měně České republiky.“.
204.
V § 156 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Po vyhlášení předseda senátu zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku.“.
205.
V § 156 odst. 2 větě druhé se za text „§ 119 odst. 2“ vkládá text „a 3“ a slovo „nepoužije“ se nahrazuje slovem „nepoužijí“.
206.
§ 157 zní:
㤠157
(1)
Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení rozsudku se po slovech „Jménem republiky“ uvede označení soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast státního zastupitelství, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení. Je-li to možné, uvede se v označení účastníků též jejich datum narození (identifikační číslo).
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé.
(3)
V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.
(4)
V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci; to neplatí ve správním soudnictví.“.
207.
V § 158 odst. 1 se za slova „rozhodl-li samosoudce, jiný“ vkládají slova „předsedou soudu“.
208.
V § 158 odst. 2 větě první se čárka za slovem „rukou“ nahrazuje tečkou a zbývající část odstavce se zrušuje.
209.
V § 158 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Jestliže se účastníci vzdali odvolání po skončení jednání, které rozsudku předcházelo, doručí se zpravidla stejnopis rozsudku při skončení jednání.
(4)
Jestliže stejnopis rozsudku nebyl doručen podle odstavce 3, je třeba jej účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů ode dne vyhlášení rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů.“.
210.
V § 159 odstavec 2 zní:
„(2)
Výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky a pro všechny orgány; pro jiné osoby než účastníky je závazný jen v případech stanovených zákonem a v rozsahu v něm uvedeném. Výrok pravomocného rozsudku o osobním stavu je závazný pro každého.“.
211.
V § 159 odst. 3 se za slovo „být“ vkládají slova „tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozsudku“.
212.
V § 160 odst. 1 se za slova „právní moci rozsudku“ vkládají slova „nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku“.
213.
V § 160 odstavec 3 zní:
„(3)
Uložil-li soud pravomocným rozsudkem povinnost vyklidit byt až po zajištění přiměřeného náhradního bytu, náhradního bytu, náhradního ubytování nebo přístřeší, běží lhůta k vyklizení bytu až ode dne zajištění stanovené bytové náhrady nebo přístřeší.“.
214.
V § 160 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
U rozsudků předběžně vykonatelných soud určí lhůtu k plnění od jejich doručení tomu, kdo má plnit.“.
215.
V § 162 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
216.
V § 163 odst. 1 věta druhá zní: „Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.“.
217.
V § 163 odst. 2 se slova „o omezení rodičovských práv“ nahrazují slovy „o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo o pozastavení jejího výkonu“.
218.
§ 164 zní:
㤠164
Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.“.
219.
V § 165 odst. 3 věta první zní: „O opravě důvodů se rozhoduje usnesením; ve věcech příslušejících senátu tak učiní předseda senátu.“.
220.
V § 166 odst. 2 věta první zní: „Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením.“.
221.
V § 167 odst. 1 větě druhé se za slova „přerušení řízení,“ vkládají slova „o odmítnutí návrhu,“.
222.
V § 169 odstavec 1 zní:
„(1)
Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců a přísedících, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení.“.
223.
V § 169 odst. 2 se za slova „vedení řízení,“ vkládají slova „anebo usnesení podle § 104a“.
224.
V § 169 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně § 157 odst. 2 a 4.“.
225.
§ 172 včetně nadpisu zní:
„Platební rozkaz
§ 172
(1)
Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.
(2)
Platební rozkaz nelze vydat,
a)
jde-li o věc, ve které má jednat a rozhodovat senát;
b)
není-li znám pobyt žalovaného;
c)
má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny.
(3)
Nevydá-li soud platební rozkaz, nařídí jednání.“.
226.
V § 173 odst. 1 se slovo „odpůrci“ nahrazuje slovem „žalovanému“.
227.
V § 173 odst. 2 se slova „z odpůrců“ nahrazují slovy „ze žalovaných“.
228.
V § 173 odst. 2, § 174 odst. 3, § 263 odst. 2, § 264 odst. 1, § 265 odst. 1, § 266 odst. 1 a 2, § 269 odst. 1, § 270 odst. 1, § 273a odst. 1, § 290 odst. 2, § 291 odst. 1, § 316 odst. 2, § 328a odst. 1, § 330 odst. 3 větě čtvrté, § 345 odst. 1, § 347 odst. 1, § 348 odst. 3, § 349 odst. 1 větě první a § 349 odst. 2 se slova „předseda senátu“ nahrazují slovem „soud“.
229.
V § 174 odst. 2 se slova „z odpůrců“ nahrazují slovy „ze žalovaných“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
230.
V § 174 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu se postupuje podle § 164.“.
231.
V § 175 odst. 1 se slovo „navrhovatel“ nahrazuje slovem „žalobce“, slova „předseda senátu krajského soudu činného v obchodních věcech“ se nahrazují slovem „soud“, slovo „odpůrci“ se nahrazuje slovem „žalovanému“, slovo „odpůrce“ se nahrazuje slovem „žalovaného“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
232.
V § 175 odst. 2 se slova „se použije“ nahrazují slovy „a § 174 odst. 4 se použijí“.
233.
V § 175 odst. 3 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
234.
V § 175 odst. 4 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“ a slova „předseda senátu“ se nahrazují slovem „soud“.
235.
V § 175 odst. 5 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaný“.
236.
V § 175b větě třetí se text „odst. 2“ zrušuje.
237.
§ 175c zní:
㤠175c
Soud zjistí, zda je v evidenci závětí vedené podle zvláštních předpisů evidována závěť zůstavitele, listina o vydědění nebo listina o odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“), a u kterého notáře nebo soudu je uložena.“.
238.
V § 175h se na konci odstavce 3 zrušuje tečka a doplňují se slova „a není třeba je doručovat.“.
239.
V § 175k odst. 2 se slova „o smír“ nahrazují slovy „o odstranění sporu dohodou účastníků“.
240.
V § 175k odst. 3 se v části věty za středníkem slova „při výpočtu čistého majetku“ nahrazují slovy „při určení obvyklé ceny majetku, výše dluhů a čisté hodnoty dědictví, popřípadě výše jeho předlužení,“.
241.
V § 175l odst. 1 a 2 se slova „v bezpodílovém spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „ve společném jmění“ a v odstavci 1 se slova „obecné ceně“ nahrazují slovy „obvyklé ceně“.
242.
V § 175o odst. 1 se slova „obecnou cenu“ nahrazují slovy „obvyklou cenu“.
243.
V § 175s větě třetí se slovo „ústavy“ nahrazuje slovy „banky nebo jiné osoby“.
244.
V § 175t odstavec 1 zní:
„(1)
Je-li dědictví předluženo a nedojde-li k dohodě podle § 175p, soud na návrh usnesením nařídí likvidaci dědictví; stejně soud postupuje, jestliže stát navrhl likvidaci dědictví proto, že věřitel odmítl přijmout na úhradu své pohledávky věc z dědictví. O nařízení likvidace dědictví může soud rozhodnout i bez návrhu.“.
245.
V § 175v odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 68) a 69) znějí:
„(2)
Z výtěžku uhradí soud postupně pohledávky podle těchto skupin:
a)
pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti se zpeněžením majetku,
b)
pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu,
c)
pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva68) nebo postoupením pohledávky,69)
d)
pohledávky nedoplatků výživného,
e)
pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f)
ostatní pohledávky.
(3)
Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně; ve skupině c) se však pohledávky uspokojují podle jejich pořadí, přičemž pohledávky zajištěné zadržovacím právem se uhradí před ostatními pohledávkami. Pro pořadí je rozhodující den, kdy právo zajišťující pohledávku vzniklo.
68)
§ 553 občanského zákoníku.
69)
§ 554 občanského zákoníku.“.
246.
V § 175y odst. 1 se za slova „podle § 175k odst. 3“ vkládají slova „nebo podle § 175l odst. 1 věty druhé“.
247.
V § 175zb se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Odnětím věci zaniká právo notáře na odměnu za dosud jím provedené úkony.“.
248.
V § 175zd se v odstavci 1 na konci věty druhé zrušuje tečka a doplňují se slova „nebo potřebné úkony provést sám.“.
249.
V § 175zd se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Pokyny soudu jsou pro notáře závazné.“.
250.
V § 176 odst. 1 větě první se za slovo „rodičů“ vkládá čárka a slova „prarodičů a sourozenců“.
251.
V § 177 odst. 2 věta druhá zní: „Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.“.
252.
V § 178 odst. 1 se slovo „opatrovníky“ nahrazuje slovem „poručníky“ a slovo „občanů“ se nahrazuje slovem „fyzických“.
253.
V § 178 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
254.
V § 179 se slova „učinil zákonný zástupce“ nahrazují slovy „byl učiněn“.
255.
V § 180 odst. 1 se slovo „opatrovník“ nahrazuje slovem „poručník“.
256.
V § 180 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 70) zní:
„(2)
Soud dohlíží na správu majetku nezletilého vykonávanou poručníkem nebo opatrovníkem; postupuje při tom podle zvláštního předpisu.70)
70)
§ 37b, 78 a následující zákona č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
257.
V § 180 se odstavec 3 zrušuje.
258.
Za § 180 se vkládají nové § 180a a 180b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 71) znějí:
„Řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení
§ 180a
(1)
Účastníky řízení jsou dítě a jeho rodiče, jsou-li jeho zákonnými zástupci; rodič dítěte, který je nezletilý, je účastníkem řízení, i když není zákonným zástupcem dítěte.
(2)
Nezletilý rodič dítěte má v tomto řízení procesní způsobilost. Ustanovení § 23 lze použít jen tehdy, nedosáhl-li rodič věku 16 let.
(3)
Zvláštní zákon stanoví, kdo je oprávněn podat návrh na zahájení tohoto řízení a z jakých důvodů souhlas rodičů k osvojení dítěte není potřebný.71)
§ 180b
(1)
Pravomocný rozsudek, kterým bylo určeno, že k osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů, soud na návrh zruší, změní-li se poměry. Návrh lze podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozsudku.
(2)
Ustanovení odstavce 1 věty první neplatí, bylo-li dítě již osvojeno, nebo bylo-li zahájeno řízení o jeho osvojení, nebo bylo-li dítě svěřeno do péče budoucího osvojitele, anebo bylo-li zahájeno řízení o svěření dítěte do péče budoucího osvojitele.
71)
§ 68 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
259.
V § 181 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Ustanovení § 180a odst. 2 zde platí obdobně.“.
260.
V § 181 odstavec 2 zní:
„(2)
Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení tehdy, jestliže
a)
jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo
b)
byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, popřípadě byli v této způsobilosti omezeni, nebo
c)
dali souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům,38) anebo
d)
soud pravomocně rozhodl, že k osvojení dítěte není třeba jejich souhlasu.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 37) se zrušuje.
261.
V § 181 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
262.
V § 182 odst. 1 věta první včetně poznámky pod čarou č. 72) zní: „Osvojované dítě soud vyslechne, jen jestliže je k osvojení třeba jeho souhlasu.72)
72)
§ 67 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění zákona č. 91/1998 Sb.“.
263.
§ 183 se zrušuje.
264.
§ 185b zní:
㤠185b
Účastníkem řízení je složitel. Po právní moci usnesení o přijetí do úschovy je účastníkem řízení také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny, (dále jen „příjemce“) a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.“.
265.
V § 185e se slovo „rozhodnutím“ nahrazuje slovem „rozsudkem“.
266.
V § 188 odst. 1 se za slovo „prostředků“ vkládají slova „(návykových látek)“.
267.
§ 193 zní:
㤠193
(1)
Soud dohlíží na správu majetku vykonávanou opatrovníkem a činí nutná a vhodná opatření ke zjištění a zajištění tohoto majetku.
(2)
Opatrovník předloží soudu po skončení zastupování závěrečný účet ze správy majetku; soud mu může též uložit, aby mu během zastupování podával pravidelné zprávy o své činnosti.
(3)
Ustanovení § 176 až 179 a § 180 odst. 1, pokud se vztahují na poručenství nad nezletilým, platí zde obdobně.“.
268.
§ 200 zní:
㤠200
Je-li jisto, že fyzická osoba zemřela, ale její smrt nelze prokázat stanoveným způsobem, vydá soud rozhodnutí, kterým ji prohlásí za mrtvou.“.
269.
§ 200a až 200g včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 73), 74) a 75) znějí:
„Řízení ve věcech obchodního rejstříku
§ 200a
(1)
K řízení je příslušný soud (dále jen „rejstříkový soud“), v jehož obvodu je obecný soud fyzické nebo právnické osoby, jíž se zápis v rejstříku týká, (dále jen „podnikatel“). Jde-li o zahraniční osobu, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je umístěn její podnik nebo jeho organizační složka.
(2)
Soud, který je příslušný k řízení o zápisu podle odstavce 1, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li zvláštní předpisy, že o těchto zápisech musí být rozhodnuto společně.
(3)
Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud. Po právní moci usnesení o přenesení místní příslušnosti se příslušné zápisy převedou do obchodního rejstříku nově příslušného soudu.
§ 200b
(1)
Řízení se zahajuje na návrh.
(2)
Má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu.
(3)
Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení není účinné, má-li být zápisem dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem.
§ 200c
(1)
Účastníkem řízení je podnikatel; ve věcech zápisu osob, které se zapisují podle zvláštních předpisů do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele, jsou účastníky řízení také tyto osoby. Ustanovení § 94 odst. 1 věty první se nepoužije.
(2)
Zvláštní předpisy stanoví, kteří podnikatelé a jaké skutečnosti jich se týkající se zapisují do obchodního rejstříku, kdo je oprávněn návrh na zápis podat a jak musí být návrh na zápis doložen.
(3)
V řízení je soud povinen učinit do 15 dnů od podání návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci.
§ 200d
(1)
V řízení o provedení zápisu je soud povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy; ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) tím není dotčeno.
(2)
O obsahu zápisu lze rozhodnout bez nařízení jednání, jestliže soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo jestliže o něm lze rozhodnout bez provádění důkazů na základě listin, jimiž se podle zvláštních předpisů dokládají zapisované skutečnosti. Soud vždy nařídí jednání, závisí-li rozhodnutí o zápisu na zjištění sporných skutečností nebo provádí-li se dokazování ke zjištění, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu vyžadované právními předpisy.
(3)
Soud rozhoduje o obsahu zápisu usnesením; ve výroku usnesení uvede též den zápisu. Není-li možné rozhodnout bez nařízení jednání o celém obsahu zápisu a neodporuje-li to povaze zápisu, může soud stanovit, že o zbývající části rozhodne samostatným usnesením.
(4)
Zápis do obchodního rejstříku soud provede do deseti dnů od právní moci usnesení o obsahu zápisu. Má-li být rozhodnutím dosažena shoda se skutečným stavem, může soud rozhodnout, že zápis bude proveden již na základě vykonatelného usnesení.
(5)
Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu podnikateli také tehdy, jestliže neuposlechne výzvy soudu, aby mu sdělil skutečnosti nebo předložil listiny potřebné k rozhodnutí o obsahu zápisu podle § 200b odst. 2 nebo aby mu předložil listiny, které podle zvláštních předpisů náleží do sbírky listin.73) Postupuje přitom obdobně podle § 53.
§ 200e
Řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob
(1)
Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e), f) a g) je příslušný krajský soud, u něhož je obchodní společnost, družstvo nebo jiná právnická osoba zapsána v obchodním rejstříku, v rejstříku obecně prospěšných společností nebo v nadačním rejstříku. Jde-li o osobu, která se do těchto rejstříků nezapisuje, je příslušný krajský soud, který rozhoduje v obchodních věcech, v jehož obvodu má tato osoba svůj obecný soud.
(2)
Nestanoví-li zákon, že se řízení uvedená v odstavci 1 zahajují jen na návrh, lze je zahájit i bez návrhu.
(3)
Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94 odst. 1 větou první. Rozhoduje se usnesením.
(4)
Ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání jen ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e) a f) a jen tehdy, jestliže se neprovádí dokazování.
Řízení ve věcech kapitálového trhu
§ 200f
(1)
Návrh ve věcech kapitálového trhu podle zvláštního zákona74) může podat jen Komise pro cenné papíry (dále jen „Komise“).
(2)
Účastníky řízení jsou Komise jako žalobce a ti, koho Komise v návrhu označí jako žalované.
(3)
K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud žalobce.
(4)
Rozhoduje se usnesením. Jednání není třeba nařizovat.
§ 200g
(1)
Při rozhodování o věci soud vychází zejména z listin a dalších důkazů, které předloží žalobce. Účastníci nemusí být vyslechnuti.
(2)
O návrhu musí být soudem prvního stupně rozhodnuto nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení. Vyzval-li soud žalobce, aby odstranil vady podání (§ 43), běží tato lhůta znovu ode dne, kdy došlo k odstranění vad nebo kdy marně uplynula k tomu stanovená lhůta; totéž platí, uložil-li soud žalobci, aby mu předložil pro rozhodnutí významné listiny nebo jiné důkazy.
(3)
Usnesení, kterým bylo návrhu vyhověno, zanikne dnem, kdy bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto ve věci podle zvláštního zákona.75) I před uplynutím této doby soud usnesení zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo návrhu vyhověno.
73)
§ 27a odst. 2 obchodního zákoníku.
74)
§ 11 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
75)
Zákon č. 15/1998 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.“.
270.
V § 200h odst. 4 věta první zní: „Soud rozhodne usnesením.“.
271.
V § 200i věta první zní: „Soud rozhodne usnesením.“.
272.
V § 200l odstavec 2 zní:
„(2)
Účastníkem řízení je navrhovatel, člen zastupitelstva, jehož osvědčení o zvolení je stížností napadeno, a příslušný volební orgán.“.
273.
V § 200n se odstavec 3 zrušuje.
274.
V § 201 se slova „soudu prvního stupně“ nahrazují slovy „okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni“.
275.
V § 202 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž
a)
se upravuje vedení řízení;
b)
byl k řízení přibrán další účastník (§ 94 odst. 3);
c)
bylo zahájeno řízení bez návrhu;
d)
byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1);
e)
bylo prominuto zmeškání lhůty;
f)
byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu;
g)
bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3;
h)
byl schválen smír;
i)
bylo rozhodnuto o návrhu občana na provedení opravy nebo doplnění voličského seznamu;
j)
byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110;
k)
byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b);
l)
bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí.
(2)
Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 2 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.“.
276.
§ 203 až 205 včetně nadpisu znějí:
㤠203
(1)
Vedlejší účastník může podat odvolání jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutí účastníku, kterého v řízení podporuje. Odvolání vedlejšího účastníka není přípustné, jestliže se jím podporovaný účastník odvolání vzdal nebo jestliže s odvoláním vedlejšího účastníka nesouhlasí.
(2)
Státní zastupitelství může podat odvolání jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1 a jen tehdy, jestliže do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.
§ 204
(1)
Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
(2)
Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.
(3)
O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně. Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přípustné, jde-li o odvolání proti rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není; v těchto případech také neplatí ustanovení odstavce 2 věty druhé.
Náležitosti odvolání
§ 205
(1)
V odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).
(2)
Odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že
a)
nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
b)
soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 118c, popřípadě § 175 odst. 4 části první věty za středníkem,
c)
řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
d)
soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,
e)
soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,
f)
dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a),
g)
rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
(3)
Odvolatel může bez souhlasu soudu měnit odvolací návrhy a odvolací důvody i po uplynutí lhůty k odvolání.
(4)
Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, může odvolatel měnit jen po dobu trvání lhůty k odvolání.“.
277.
Za § 205 se vkládají nové § 205a a 205b, které znějí:
㤠205a
(1)
Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže
a)
se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu;
b)
jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci;
c)
jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně;
d)
odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1;
e)
nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.
(2)
Ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 omezení podle odstavce 1 neplatí.
§ 205b
U odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b).“.
278.
Nad § 206 se doplňuje nadpis „Účinky odvolání“.
279.
V § 206 odst. 1 se za slovo „včas“ vkládá slovo „přípustné“.
280.
V § 206 odst. 3 se slova „o její splatnosti“ nahrazují slovy „o lhůtě k plnění“.
281.
V § 207 odst. 1 se za slovo „vyhlášení“ vkládá slovo „(vydání)“.
282.
§ 208 a 209 včetně nadpisu znějí:
„Úkony soudu prvního stupně
§ 208
(1)
Opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.
(2)
Jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu. Totéž platí, bylo-li odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a podáno ve lhůtě u soudu příslušného podle § 88 písm. c).
§ 209
Předseda senátu soudu prvního stupně se postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání (§ 43). Nezdaří-li se mu vady odstranit nebo má-li za to, že odvolání je podáno tím, kdo k němu není oprávněn, nebo že není přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu.“.
283.
V § 210 odstavec 1 zní:
„(1)
Nejde-li o případy uvedené v § 208 nebo v § 209, doručí předseda senátu odvolání, které směřuje proti rozsudku nebo proti usnesení ve věci samé, ostatním účastníkům.“.
284.
V § 210 odst. 2 se slovo „dovolává“ nahrazuje slovy „nebo jiní účastníci dovolávají“.
285.
V § 210 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „ve zprávě též uvede, že považuje odvolání za podané ve lhůtě.“.
286.
V § 210a se za slova „pořádkové opatření (§ 53)“ vkládá čárka a slova „nebo usnesení o odmítnutí žaloby, popřípadě jiného návrhu na zahájení řízení (§ 43 odst. 2, § 75a odst. 1), nebo usnesení o odmítnutí odvolání (§ 208)“.
287.
Za § 211 se vkládá nový § 211a, který zní:
㤠211a
Jiní účastníci řízení než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a nebo tehdy, neplatí-li pro odvolatele omezení odvolacích důvodů podle § 205a odst. 1.“.
288.
V § 212 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 1.
289.
Za § 212 se vkládá nový § 212a, který zní:
㤠212a
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí soudu prvního stupně lze přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 205 odst. 2).
(2)
Rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (§ 43 a 209) ve věcech neuvedených v § 120 odst. 2 žádné odvolací důvody.
(3)
K novým skutečnostem nebo důkazům (§ 205a odst. 1 a § 211a) odvolací soud smí, s výjimkou věcí uvedených v § 120 odst. 2, přihlédnout, jen když byly uplatněny.
(4)
Rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání odvolací soud přezkoumá jen z důvodů uvedených v § 205b.
(5)
Odvolací soud též přihlédne k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. K jiným vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud, jen když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.“.
290.
V § 213 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky řízení uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a.“.
291.
V § 214 odstavec 2 zní:
„(2)
Jednání není třeba nařizovat, jestliže
a)
se odmítá odvolání;
b)
se zastavuje nebo přerušuje odvolací řízení;
c)
odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, které se podle zákona vydává bez nařízení jednání nebo kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé;
d)
se zrušuje rozhodnutí podle § 221 odst. 1;
e)
odvolání se týká toliko nákladů řízení, lhůty k plnění nebo předběžné vykonatelnosti.“.
292.
V § 214 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Jednání není třeba nařizovat také tehdy, bylo-li odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí, jestliže odvolací soud postupuje podle § 213.“.
293.
V § 216 odst. 1 se za číslovku „92“ vkládá čárka a text „97 a 98“.
294.
V § 216 odstavec 2 zní:
„(2)
V odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok.“.
295.
V § 216 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Není důvodem pro přerušení řízení, jestliže se účastníci nebo některý z nich nedostaví k jednání u odvolacího soudu.“.
296.
V § 218 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
297.
V § 218 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
298.
Za § 218 se vkládá nový § 218a, který zní:
㤠218a
Nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 208 odst. 1, ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání pro opožděnost odvolací soud. Je-li to třeba, provede potřebná šetření buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo soudu dožádaného.“.
299.
V § 220 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Odvolací soud změní rozhodnutí také tehdy, jestliže schválí smír.“.
300.
V § 221 odst. 1 se na konci písmena a) čárka nahrazuje středníkem a na konci písmena se doplňují tato slova: „ustanovení § 213 odst. 3 tím nesmí být dotčeno,“.
301.
V § 221 odst. 1 se na konci písmena b) doplňují tato slova: „ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,“.
302.
V § 221 odst. 1 se na konci písmena d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
soud nepokračoval v řízení s tím, kdo je procesním nástupcem účastníka, který po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.“.
303.
V § 221 odstavec 2 zní:
„(2)
Zruší-li odvolací soud rozhodnutí,
a)
vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo
b)
postoupí věc věcně příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu, popřípadě soudu zřízenému k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, anebo
c)
rozhodne o zastavení řízení, jestliže je tu takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1); není-li dána pravomoc soudů, rozhodne též o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží.“.
304.
V § 221 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zruší-li odvolací soud rozhodnutí proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 226 odst. 1, § 235h odst. 2 věta druhá a § 243d odst. 1) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce), nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému soudu prvního stupně, kterému je nadřízen.“.
305.
Za § 221 se vkládá nový § 221a, který zní:
㤠221a
Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.“.
306.
V § 222 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „to neplatí u rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není.“.
307.
V § 222 odstavec 2 zní:
„(2)
Nerozhodl-li soud prvního stupně o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatelnost, odvolací soud může ještě před rozhodnutím o odvolání nařídit, aby své rozhodnutí doplnil (§ 166).“.
308.
Za § 222 se vkládá nový § 222a, který zní:
㤠222a
(1)
Vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
(2)
Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.
(3)
Ustanovení odstavce 2 neplatí, jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není.“.
309.
V § 224 odst. 1 se za slovo „platí“ vkládá slovo „přiměřeně“.
310.
V § 224 odst. 3 se za slovo „řízení“ vkládají slova „nebo věc postoupí věcně příslušnému soudu“.
311.
§ 226 zní:
㤠226
(1)
Bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.
(2)
Bylo-li rozhodnutí zrušeno a věc postoupena věcně příslušnému soudu, nepoužije se v dalším řízení § 104a. Z výsledků dosavadního řízení lze při novém projednání věci vycházet pouze z uznání žalovaného a ze shodných skutkových tvrzení účastníků; se souhlasem účastníků lze vycházet také z některých nebo ze všech provedených důkazů.“.
312.
Nadpis části čtvrté hlavy druhé zní: „ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ A PRO ZMATEČNOST“.
313.
§ 228 až 235 včetně nadpisů znějí:
„Přípustnost
§ 228
(1)
Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:
a)
jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;
b)
lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.
(2)
Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání.
§ 229
(1)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže
a)
bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
b)
ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,
c)
účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen,
d)
nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba,
e)
rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící,
f)
soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
g)
bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího.
(2)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz), jestliže
a)
v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
b)
v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,
c)
odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat (§ 261a).
(3)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
(4)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.
§ 230
(1)
Žaloba není přípustná proti
a)
rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není;
b)
jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti;
c)
jen proti důvodům rozhodnutí.
(2)
Žaloba na obnovu řízení není přípustná též proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání.
(3)
Žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.
§ 231
(1)
Žalobu může podat z důvodů uvedených v § 228 a 229 též vedlejší účastník, jestliže vstoupil do původního řízení. Žaloba je však nepřípustná, jestliže s ní jím podporovaný účastník nesouhlasí.
(2)
Státní zastupitelství může podat z důvodů uvedených v § 229 žalobu pro zmatečnost jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1. Nevstoupilo-li státní zastupitelství do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, může žalobu podat, dokud běží lhůta některému z účastníků, jestliže současně vstoupí do řízení (§ 35).
(3)
Ustanovení § 230 zde platí obdobně.
Podání žaloby
§ 232
(1)
Žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.
(2)
Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen po dobu trvání lhůt k žalobě.
§ 233
(1)
Žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.
(2)
Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny.
§ 234
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.
(2)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet dnem, kdy účastníku byl ustanoven zástupce nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nemohl před soudem vystupovat, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.
(3)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. e) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.
(4)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. g) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl.
(5)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 2 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od právní moci usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.
§ 235
(1)
Prominutí zmeškání lhůt k žalobě není přípustné.
(2)
Bylo-li proti žalobou napadenému rozhodnutí podáno také dovolání, nepočítá se do běhu lhůt podle § 234 odst. 1 až 4 doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu.“.
314.
Za § 235 se vkládají nové § 235a až 235i, které včetně nadpisů znějí:
„Řízení a rozhodnutí o žalobě
§ 235a
(1)
Žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2 a 3).
(2)
Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.
§ 235b
(1)
Byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba na obnovu řízení i pro zmatečnost, spojí soud věci ke společnému řízení.
(2)
Ustanovení § 92, 97 a 98 pro řízení o žalobě neplatí. Pro řízení o žalobě pro zmatečnost neplatí též ustanovení § 107a.
(3)
Bylo-li proti napadenému rozhodnutí podáno též dovolání, soud řízení o žalobě přeruší až do rozhodnutí dovolacího soudu.
§ 235c
Je-li pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci.
§ 235d
Soud projedná věc v mezích, ve kterých se ten, kdo podal žalobu, domáhá povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost. Tímto rozsahem není vázán
a)
ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
b)
v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který žalobou nebyl dotčen,
c)
v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2),
d)
jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
§ 235e
(1)
Žalobu na obnovu řízení soud usnesením buď zamítne nebo povolí obnovu řízení.
(2)
Žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne nebo napadené rozhodnutí zruší. Zruší-li rozhodnutí z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. a), b) a d) nebo v § 229 odst. 2 písm. a) a b), rozhodne též o zastavení řízení o věci, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší soud i toto rozhodnutí, i když nebylo žalobou napadeno.
(3)
Bylo-li stejné rozhodnutí napadeno žalobou na obnovu řízení i pro zmatečnost, může soud povolit důvodně uplatněnou obnovu řízení, jen když žalobu pro zmatečnost zamítne, odmítne nebo o ní zastaví řízení.
(4)
Bylo-li napadené rozhodnutí dovolacím soudem zrušeno, soud řízení o žalobě zastaví.
§ 235f
Zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání.
§ 235g
Povolením obnovy řízení odkládá se vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Řízení a rozhodnutí po povolení obnovy nebo po zrušení rozhodnutí
§ 235h
(1)
Byla-li povolena obnova řízení, soud prvního stupně, jakmile usnesení nabude právní moci, věc znovu bez dalšího návrhu projedná; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, zamítne usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní rozhodnutí.
(2)
Bylo-li napadené rozhodnutí pro zmatečnost zrušeno, soud, o jehož rozhodnutí jde, věc, jakmile usnesení nabude právní moci, bez dalšího návrhu projedná a rozhodne; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Právní názor obsažený ve zrušovacím usnesení je pro nové projednání a rozhodnutí věci závazný.
(3)
Odstavec 2 neplatí, bylo-li řízení ve věci zastaveno (§ 235e odst. 2 věta druhá).
§ 235i
(1)
V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů původního řízení i řízení o žalobě; o náhradě nákladů původního řízení však nerozhodne, jestliže rozhodnutí po povolení obnovy nenahrazuje původní rozhodnutí.
(2)
Zruší-li soud napadené rozhodnutí a zastaví-li též řízení o věci (§ 235e odst. 2 věta druhá), rozhodne i o náhradě nákladů původního řízení.
(3)
Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím o věci dotčeny.“.
315.
§ 237 až 239 znějí:
㤠237
(1)
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a)
jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b)
jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c)
jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
(2)
Dovolání podle odstavce 1 není přípustné
a)
ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
b)
ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
(3)
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
§ 238
(1)
Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a)
o žalobě na obnovu řízení,
b)
o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).
(2)
Ustanovení § 237 platí obdobně.
§ 238a
(1)
Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a)
ve věci konkursu a vyrovnání,
b)
o žalobě pro zmatečnost,
c)
o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d)
ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e)
ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f)
o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g)
o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.
(2)
Ustanovení § 237 odst. 1 a 3 platí obdobně.
§ 239
(1)
Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a)
rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b)
v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(2)
Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a)
potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,
b)
potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
(3)
Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a).“.
316.
V § 240 odst. 1 se slova „jednoho měsíce od právní moci“ nahrazují slovy „dvou měsíců od doručení“.
317.
V § 240 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.“.
318.
§ 241 zní:
㤠241
(1)
Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)
(2)
Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21 nebo v § 21a anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.“.
319.
Za § 241 se vkládají nové § 241a a 241b, které včetně nadpisu znějí:
㤠241a
(1)
V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
(2)
Dovolání lze podat jen z těchto důvodů:
a)
řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
b)
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
(3)
Je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
(4)
V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.
Úkony soudu prvního stupně
§ 241b
(1)
Ustanovení § 208 odst. 1, § 209 a 210 platí obdobně.
(2)
Není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné.
(3)
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.“.
320.
V § 242 odst. 3 věta druhá zní: „Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.“.
321.
V § 243a odst. 3 se číslovka „2“ nahrazuje číslovkou „3“.
322.
V § 243b se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) nebo podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a) anebo podle § 239 dovolací soud odmítne, je-li zjevně bezdůvodné.“.
Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6.
323.
V § 243b odst. 2 se slovo „Dovolací“ nahrazuje slovy „Nepostupoval-li podle odstavce 1, dovolací“.
324.
V § 243b odst. 4 se slova „z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b), d) a e)“ nahrazují slovy „pro vady uvedené v § 229 odst. 1 písm. a), b) a d) a v § 229 odst. 2 písm. a) a b)“.
325.
V § 243b odst. 5 se text „§ 218 odst. 1, § 224 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 218, 218a, § 221 odst. 3, § 224 odst. 1“.
326.
V § 243c se za číslovku „99“ vkládá text „a 107a“.
327.
V § 243c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Usnesení, jímž bylo odmítnuto dovolání, protože nebylo shledáno přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c) nebo podle obdobného užití tohoto ustanovení (§ 238 a 238a), nemusí být odůvodněno. Totéž platí, bylo-li dovolání odmítnuto podle § 243b odst. 1.“.
328.
V § 243d odst. 1 větě první se tečka na konci nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „ustanovení § 226 zde platí obdobně.“. Věta druhá se zrušuje.
329.
V § 244 odstavec 1 zní:
„(1)
Ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy, jimiž se zakládají, mění, ruší či závazně určují práva nebo povinnosti fyzických či právnických osob, jakož i rozhodnutí orgánů veřejné správy o osobním stavu.“.
330.
V § 244 se odstavec 3 zrušuje.
331.
V § 246 odst. 2 se slova „Vrchní soud je věcně příslušný k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů České republiky“ nahrazují slovy „Vrchní soudy jsou věcně příslušné k přezkoumávání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy“.
332.
V § 246a odstavec 2 zní:
„(2)
V řízení podle hlavy třetí této části ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud navrhovatele.“.
333.
V § 247 odstavec 2 zní:
„(2)
Podmínkou řízení podle této hlavy je vyčerpání přípustných řádných opravných prostředků a nabytí právní moci rozhodnutí.“.
334.
V § 248 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
rozhodnutí správních orgánů předběžné nebo pořádkové povahy a rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení správního řízení,“.
335.
V § 250 odstavec 4 zní:
„(4)
Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na nějž jeho působnost přešla.“.
336.
§ 250a zní:
㤠250a
(1)
Žalobce musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v § 21 nebo v § 21a odst. 2 anebo v § 21b, která má právnické vzdělání. Notář může žalobce zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)
(2)
Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 1, postupuje se přiměřeně podle § 104 odst. 2; to neplatí, byla-li žaloba podána opožděně, někým, kdo k ní zjevně není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumávání soudem.
(3)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí ve věcech, v nichž je dána věcná příslušnost okresního soudu, nebo jde-li o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení nebo nemocenského pojištění.“.
337.
V § 250d odstavec 2 zní:
„(2)
Shledá-li soud, že není věcně nebo místně příslušný, postoupí věc usnesením soudu příslušnému.“.
338.
V § 250d odst. 3 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“ a před slovo „neoprávněnou“ se vkládá slovo „zjevně“.
339.
V § 250g odst. 1 části věty před středníkem se slova „§ 250f, předvolá předseda senátu k jednání účastníky“ nahrazují slovy „§ 250d odst. 3, § 250f nebo § 250i odst. 2, nařídí soud jednání“.
340.
V § 250i odstavec 2 zní:
„(2)
Zjistí-li soud, že bylo zahájeno správní řízení, v němž má být napadené pravomocné rozhodnutí přezkoumáno, zpravidla řízení o žalobě přeruší a vyčká výsledku; bude-li napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno, změněno nebo nahrazeno jiným, řízení zastaví.“.
341.
V § 250l odst. 1 se odkaz na poznámku pod čarou č. 35), a to včetně poznámky pod čarou č. 35), zrušuje.
342.
V § 250m odst. 2 větě třetí se za slovo „rozhodnutí“ vkládá slovo „řádné“ a na konci odstavce 3 se doplňuje tato věta: „Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení lze zmeškání lhůty prominout za podmínek stanovených v § 58 odst. 1.“.
343.
V § 250q odst. 1 se text „§ 250f nebo § 250o“ nahrazuje textem „§ 250f, 250o nebo § 250p“.
344.
§ 250s zní:
㤠250s
(1)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení lze podat
a)
proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhodne vrchní soud,
b)
proti pravomocnému rozhodnutí vrchního soudu dovolání, o němž rozhodne Nejvyšší soud,
c)
proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu nebo vrchního soudu žalobu pro zmatečnost, o níž rozhodne v prvním stupni krajský soud; o odvolání rozhodne vrchní soud a o dovolání Nejvyšší soud.
(3)
V řízení o odvolání, žalobě pro zmatečnost a dovolání se postupuje podle části čtvrté hlavy první, druhé a třetí tohoto zákona. V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.“.
345.
§ 252 zní:
㤠252
(1)
Není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného.
(2)
Nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek; jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, je příslušný obecný soud banky nebo jiného dlužníka povinného, popřípadě soud, v jehož obvodu má zahraniční dlužník povinného umístěn v České republice svůj podnik nebo organizační složku svého podniku.
(3)
Namísto obecného soudu povinného je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezletilého dítěte.
(4)
Namísto obecného soudu povinného a soudu uvedeného v odstavci 3 je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud,
a)
v jehož obvodu je podnik (část podniku), jde-li o výkon rozhodnutí prodejem podniku (jeho části);
b)
v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti, není-li dána příslušnost podle písmena a).
(5)
Soud příslušný podle odstavce 3 může po pravomocném nařízení výkonu rozhodnutí ze závažných důvodů přenést svou místní příslušnost na jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Jestliže soud, na nějž byla příslušnost přenesena, s přenesením nesouhlasí, předloží věc k rozhodnutí, pokud otázka přenesení příslušnosti nebyla již rozhodnuta odvolacím soudem, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který příslušnost přenesl.“.
346.
V § 253 odstavec 1 zní:
„(1)
Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí.“.
347.
V § 253 odst. 2 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“.
348.
V § 254 odstavec 2 zní:
„(2)
Při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí tohoto zákona a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu výkonu rozhodnutí; žalobu pro zmatečnost lze podat pouze z důvodu uvedeného v § 229 odst. 4.“.
349.
V § 254 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech.
(4)
V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.“.
350.
V § 255 odst. 2 se slova „v bezpodílovém spoluvlastnictví“ nahrazují slovy „nebo práva patřící do společného jmění“ a slovo „věci“ se nahrazuje slovy „majetkové hodnoty“.
351.
V § 256 odst. 2 se za slovo „orgánem“ vkládají slova „nebo notářem,76)“.
Poznámka pod čarou č. 76) zní:
„76)
§ 6 zákona č. 358/1992 Sb.“.
352.
V § 258 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem.“.
353.
V § 258 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Výkon rozhodnutí o prodeji zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitostí.“.
354.
V § 259 se za slovy „ukládá rozhodnutí“ čárka nahrazuje tečkou a slova „, a k prohlášení o svém majetku“ se zrušují.
355.
V § 260 odst. 2 se slova „kterého peněžního ústavu má účet a jaké je číslo tohoto účtu“ nahrazují slovy „které banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva77) (dále jen „peněžní ústav“) má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů“.
Poznámka pod čarou č. 77) zní:
„77)
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
356.
V § 260 odst. 3 se slovo „úmyslně“ zrušuje.
357.
Za § 260 se vkládají nové § 260a až 260h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 78) znějí:
„Prohlášení o majetku
§ 260a
(1)
Kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může soudu před podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku.
(2)
Nemá-li povinný způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu nebo jsou-li povinným obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnická osoba, označí oprávněný podle možnosti osoby, které je třeba předvolat (§ 260c).
§ 260b
(1)
Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li oprávněný k návrhu listiny osvědčující, že jeho pohledávka nebyla nebo nemohla být ani s pomocí soudu podle § 260 uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí; stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.
(2)
Návrhu na prohlášení majetku nelze vyhovět,
a)
byla-li povinnému povolena v rámci konkursního řízení ochranná lhůta,
b)
byl-li na majetek povinného prohlášen konkurs,
c)
byl-li u povinného podán návrh na vyrovnání,
d)
byla-li u povinného zavedena nucená správa podle zvláštního zákona.
§ 260c
(1)
Nemá-li povinný způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, soud místo povinného předvolá jeho zákonného zástupce.
(2)
Je-li povinným obec nebo vyšší územně samosprávný celek, soud předvolá toho, komu přísluší podle zvláštního zákona je zastupovat navenek.
(3)
Je-li povinnou právnická osoba, soud předvolá toho, kdo je jejím statutárním orgánem; vykonává-li působnost statutárního orgánu více osob vedle sebe, předvolá soud kteroukoliv z nich. Jestliže statutární orgán tvoří více osob, soud předvolá jeho předsedu; není-li to dobře možné, lze předvolat každého člena tohoto orgánu, který je oprávněn jednat jménem právnické osoby. U právnické osoby v likvidaci soud předvolá likvidátora.
(4)
Ten, kdo byl k prohlášení o majetku předvolán, je povinen se dostavit k soudu osobně.
§ 260d
(1)
Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, jestliže prohlášení bude odmítnuto nebo jestliže v něm budou uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje.78) Považuje-li to soud za účelné, vyzve povinného, jeho zákonného zástupce nebo osobu činící prohlášení za obec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnickou osobu (dále jen „předvolaný“), aby předložil seznam majetku povinného obsahující údaje uvedené v § 260e odst. 2, popřípadě též listiny dokládající tento majetek.
(2)
Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou. Předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů přede dnem konání výslechu.
(3)
Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen.
§ 260e
(1)
Před zahájením výslechu soud předvolaného vyzve, aby uvedl úplné a pravdivé údaje o majetku povinného, a znovu ho poučí o následcích nesplnění této povinnosti a o následcích odepření prohlášení.78)
(2)
V prohlášení o majetku je předvolaný povinen uvést
a)
plátce mzdy nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto nároku,
b)
peněžní ústavy, u nichž má účty, výši pohledávek a čísla účtů,
c)
dlužníky, u nichž má jiné peněžité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek,
d)
osoby, vůči nimž má jiná majetková práva nebo majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu (§ 320),
e)
movité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného a kde, popřípadě u koho se nacházejí; totéž platí o listinách uvedených v § 334 a o cenných papírech uvedených v § 334a,
f)
nemovitosti (spoluvlastnický podíl na nich) povinného,
g)
podnik povinného a jeho části a kde se nachází.
(3)
O prohlášení o majetku podle odstavce 2 soud sepíše protokol; seznam majetku, který předloží předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliže předvolaný prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do protokolu doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého soudem (odstavec 1) a výslovné prohlášení předvolaného o tom, že v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé údaje o majetku povinného. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný.
(4)
Úkony soudu podle tohoto ustanovení může učinit jen soudce.
§ 260f
(1)
O výslechu předvolaného soud vyrozumí oprávněného; oprávněný může předvolanému klást otázky jen se souhlasem soudu.
(2)
Každý, kdo má vůči povinnému vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může nahlížet do spisu o prohlášení majetku povinného a činit si z něho výpisy a opisy.
§ 260g
(1)
Soud upustí od prohlášení o majetku, jestliže povinný ještě před zahájením výslechu prokáže, že pohledávku oprávněného splnil (uspokojil), nebo jestliže oprávněný vzal ještě před zahájením výslechu svůj návrh zpět.
(2)
Prohlásí-li oprávněný v průběhu výslechu, že netrvá na tom, aby předvolaný uváděl další majetek povinného, soud ve výslechu předvolaného dále nepokračuje; v protokolu uvede jen ten majetek povinného, který předvolaný uvedl do prohlášení oprávněného.
(3)
Učinil-li povinný prohlášení o svém majetku v době 6 měsíců před podáním návrhu (§ 260a odst. 1), soud vyzve povinného k novému prohlášení jen tehdy, jestliže vyjde najevo, že se majetkové poměry povinného změnily; to neplatí, jestliže byl výslech předvolaného skončen podle odstavce 2.
§ 260h
Právní úkony povinného týkající se jeho majetku, které učinil poté, co bylo předvolanému doručeno předvolání k prohlášení o majetku (§ 260d), jsou vůči oprávněnému neúčinné.
78)
§ 256 odst. 1 písm. d) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb.“.
358.
V § 261 odst. 1 věta čtvrtá zní: „Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav a číslo účtu, z něhož má být pohledávka odepsána; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána.“.
359.
V § 261 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky.“.
360.
Za § 261 se vkládá nový § 261a, který zní:
㤠261a
(1)
Výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.
(2)
Neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(3)
Má-li podle rozhodnutí splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li rozhodnutí jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí, jde-li o rozhodnutí o prodeji zástavy. Výkon tohoto rozhodnutí lze nařídit tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.“.
361.
V § 262 odst. 1 se slova „její splnění alespoň zajistil“ nahrazují slovy „je připraven ji splnit“.
362.
V § 262 odst. 2 se za slovo „orgánem“ vkládají slova „nebo notářem76)“ a slova „splnil, popřípadě alespoň zajistil splnění své vzájemné povinnosti“ se nahrazují slovy „splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit“.
363.
Za § 262 se vkládá nový § 262a, který včetně poznámky pod čarou č. 79) zní:
㤠262a
(1)
Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.79)
(2)
Při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky.
79)
§ 143a občanského zákoníku.“.
364.
V § 263 odst. 1 se slova „stačí k uspokojení oprávněného“ nahrazují slovy „oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení“.
365.
V § 264 odst. 2 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“.
366.
V § 265 odst. 2 věta první zní: „Jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí může činit zaměstnanec soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu.“.
367.
V § 265 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Je-li třeba, aby vykonavatel v souvislosti s úkony provedení výkonu rozhodnutí podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak jménem státu.“.
368.
V § 267 odst. 1 se slovo „věci“ nahrazuje slovem „majetku“.
369.
V § 267 odstavec 2 zní:
„(2)
Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který
a)
podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství79) nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy,
b)
náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.“.
370.
Za § 267 se vkládá nový § 267a, který zní:
㤠267a
(1)
Návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, nemovitostí a podniku. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.
(2)
Rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému.“.
371.
V § 268 odst. 1 písm. f) se slova „věc, k níž“ nahrazují slovy „majetek, k němuž“.
372.
V § 268 odst. 1 písm. h) se slova „byl soudem prohlášen za“ nahrazují slovem „je“.
373.
V § 270 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Náklady provedení výkonu rozhodnutí platí stát. Oprávněnému, u něhož nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může soud uložit, aby složil zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
374.
V § 272 odst. 1 se slova „§ 252 až 271“ nahrazují slovy „§ 252 až 269“ a za číslovku „94“ se vkládají slova „odst. 1 věta první“.
375.
V § 272 odst. 2 se slova „předseda senátu“ nahrazují slovem „soud“ a za slovo „písemně“ se vkládají slova „nebo ústně do protokolu“.
376.
V § 272 odst. 3 se slova „Předseda senátu zpravidla požádá též příslušný orgán obce a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, aby vedly“ nahrazují slovy „Soud může požádat též příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby vedl“.
377.
§ 273 zní:
㤠273
(1)
Zůstane-li výzva podle § 272 odst. 2 bezvýsledná, nařídí soud výkon rozhodnutí, kterým
a)
tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, uloží pokutu; výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jednotlivé pokuty nesmějí přesahovat 50 000 Kč a připadají státu, nebo
b)
nařídí odnětí dítěte tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu.
(2)
Soud může nařídit výkon rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) i bez předchozí výzvy podle § 272 odst. 2, je-li nepochybné, že výzva nemůže vést povinného k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nebo jestliže by tím bylo splnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí nebo rozhodnutí o navrácení dítěte zmařeno.
(3)
Nařízení výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) je závazné pro každého. Soud jej provede v součinnosti s příslušnými státními orgány.
(4)
Vyžaduje-li to provedení výkonu rozhodnutí odnětím dítěte, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit prohlídku bytu a jiných místností povinného nebo jiné osoby, jestliže je možné předpokládat, že se v nich dítě nachází; za tím účelem je oprávněn zjednat si přístup do bytu a jiné místnosti povinného nebo jiné osoby.
(5)
Příslušný k výkonu soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí a o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte je soud uvedený v § 88 písm. c).“.
378.
V § 273a odst. 2 se za číslovku „273“ vkládají slova „odst. 1 až 3 a 5“.
379.
V § 274 se za slovo „použije“ vkládají slova „s výjimkou § 261a odst. 2 a 3“.
380.
V § 274 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g).
381.
V § 274 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 80) zní:
„d)
notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona;80)
80)
§ 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb.“.
382.
V § 274 písm. g) se spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „smírů“ se vkládají slova „a listin“.
383.
V § 276 se slova „rozhodnutím přiznané“ nahrazují slovy „výkonem rozhodnutí vymáhané“.
384.
V § 277 odst. 1 se slovo „všeobecné“ nahrazuje slovem „veřejné“.
385.
V § 277 odst. 2 se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“.
386.
V § 279 odst. 2 písm. d) se slova „pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, jakož i pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.“ zrušují.
387.
V § 279 odst. 2 se doplňují písmena e), f) a g), která znějí:
„e)
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
f)
pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g)
pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče.“.
388.
V § 287 odst. 2 větě druhé se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“.
389.
V § 290 odst. 1 se slova „Předseda senátu“ nahrazují slovem „Soud“, za slovy „plátce mzdy“ se zrušují čárka a slovo „oprávněného“ a za slovo „mzdu“ se vkládají slova „buď vůbec nebo“.
390.
V § 294 odst. 1 větě první se slovo „občana“ nahrazuje slovem „zaměstnance“ a slovo „občan“ se zrušuje. Ve větě druhé se slovo „občanu“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“.
391.
V § 297 odst. 3 se slovo „občan“ nahrazuje slovem „povinný“.
392.
V § 299 odst. 1 se za slova „na výkon rozhodnutí srážkami“ vkládají slova „z platu,“.
393.
V § 299 odst. 2 se slova „občana, který“ nahrazují slovy „fyzické osoby, která“.
394.
§ 303 a 304 včetně nadpisu znějí:
„Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu
§ 303
(1)
Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze nařídit ohledně pohledávky povinného z běžného, vkladového nebo jiného účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Ustanovení o přikázání pohledávky z účtu nelze použít, jestliže jde o vklady na vkladních knížkách a vkladních listech nebo o jiné formy vkladů.
§ 304
(1)
V nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Nařídí-li soud výkon rozhodnutí na více účtů povinného, uvede v usnesení také pořadí, v jakém z nich bude vymáhaná pohledávka odepsána.
(2)
Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a peněžnímu ústavu. Peněžnímu ústavu je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být usnesení doručeno dříve než peněžnímu ústavu.
(3)
Povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství.“.
395.
Za § 304 se vkládá nový § 304a, který zní:
㤠304a
(1)
Zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 neplatí, jde-li o peněžní prostředky, které jsou povinným určeny pro výplatu mezd (platů), náhrad mezd (platů) a dalších plnění, která nahrazují odměnu za práci, jeho zaměstnancům, splatných ve výplatním termínu nejblíže následujícím po dni, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; mzdy (platy), náhrady mezd (platů) a plnění, která nahrazují odměnu za práci, splatné v dalších výplatních termínech již z pohledávky z účtu nelze do zániku výkonu rozhodnutí hradit.
(2)
Peněžní prostředky uvedené v odstavci 1 peněžní ústav vyplatí povinnému, jestliže mu předloží své písemné prohlášení, v němž uvede účel platby, celkovou částku a jména zaměstnanců s uvedením výše mzdy (platu), náhrady mzdy (platů) nebo jiných plnění, která nahrazují odměnu za práci, jež jim mají být vyplaceny; podpis povinného na prohlášení musí být úředně ověřen.
(3)
Výplatu peněžních prostředků povinnému peněžní ústav oznámí soudu. Povinný je povinen soudu vyplacení mezd (platů), náhrad mezd (platů) nebo jiných plnění, která nahrazují odměnu za práci, svým zaměstnancům vyúčtovat, jestliže mu to soud uloží.“.
396.
§ 305 až 309 včetně poznámky pod čarou č. 81) znějí:
㤠305
O tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud vyrozumí oprávněného a peněžní ústav; peněžnímu ústavu vyrozumění doručí do vlastních rukou.
§ 306
(1)
Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno vyrozumění podle § 305; povinnost peněžního ústavu provést opravné zúčtování podle zvláštního zákona81) a ustanovení § 304a tím nejsou dotčeny.
(2)
Provedením (§ 307, 308, § 309a odst. 1 a 3) výkon rozhodnutí zaniká.
§ 307
(1)
Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacením oprávněnému. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen na více účtů povinného, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí z jednotlivých účtů podle pořadí uvedeného v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
Peněžní ústav provede výkon rozhodnutí ve dni, který následuje po doručení vyrozumění podle § 305; není-li však pohledávka povinného z účtu ještě splatná, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ve dni, který následuje po její splatnosti. Výkon rozhodnutí se provede i tehdy, postačuje-li pohledávka povinného z účtu jen k částečnému uspokojení oprávněného.
(3)
Nebyla-li podle odstavce 2 vymáhaná pohledávka a její příslušenství zcela uhrazena, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí také ve dni následujícím po dni, v němž na účet dojdou peněžní prostředky v takové výši, která je potřebná k plnému uspokojení oprávněného. Nedojde-li k tomu do šesti měsíců ode dne doručení vyrozumění podle § 305, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ohledně dodatečně došlých peněžních prostředků rovněž ve dni, který následuje po uplynutí uvedené doby, popřípadě oprávněnému sdělí, že na účtu povinného nebyly peněžní prostředky. Pohledávku z účtu peněžní ústav odepíše a oprávněnému ji vyplatí i tehdy, nepostačuje-li k jeho plnému uspokojení.
(4)
Odepsanou pohledávku z účtu povinného je peněžní ústav povinen oprávněnému vyplatit, i když má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by jinak mohl započíst.
(5)
Provedením výkonu rozhodnutí se peněžní ústav zprostí v rozsahu plnění vyplaceného oprávněnému své povinnosti vůči povinnému.
§ 308
(1)
Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí (§ 266) a bylo-li peněžnímu ústavu doručeno usnesení o povolení odkladu před provedením výkonu, neprovede peněžní ústav výkon rozhodnutí, dokud mu nebude soudem doručeno vyrozumění, že odklad byl zrušen.
(2)
Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, zanikají dnem právní moci usnesení o zastavení výkonu povinnosti peněžního ústavu podle § 304 odst. 1 a účinky výkonu rozhodnutí uvedené v § 304 odst. 3, § 306 a 307; byl-li výkon rozhodnutí zastaven částečně, platí to obdobně o dotčené části pohledávky z účtu. O tom, že usnesení o zastavení (částečném zastavení) výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud peněžní ústav vyrozumí.
§ 309
(1)
Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky podle svého pořadí.
(2)
Pořadí pohledávek, pro něž byl nařízen výkon rozhodnutí, se řídí dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; byla-li mu téhož dne doručena usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li pohledávka z účtu povinného k uspokojení všech vymáhaných pohledávek se stejným pořadím, uhradí se poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně.
81)
§ 20b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 165/1998 Sb.“.
397.
Za § 309 se vkládá nový § 309a, který včetně poznámek pod čarou č. 82) až 84) zní:
㤠309a
(1)
Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena82) nebo postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) anebo převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele84) a mají-li tato práva dřívější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí přikázáním těmito právy dotčené pohledávky z účtu, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže práva zanikla, aniž by byly peněžní prostředky z účtu na jejich základě zcela vybrány. V takovém případě peněžní ústav výkon rozhodnutí provede podle § 307 odst. 2 a 3, popřípadě v den, který následuje po té, co se o tomto zániku dozvěděl.
(2)
Mají-li práva uvedená v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k nim nepřihlíží.
(3)
Mají-li práva uvedená v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li těmito právy nedotčená část pohledávky z účtu, na niž se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 306 odst. 1), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně. Výkon rozhodnutí peněžní ústav provede obdobně podle § 307 odst. 3.
(4)
Pro pořadí práv uvedených v odstavci 1 je rozhodující den jejich vzniku.
82)
§ 151h občanského zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
83)
§ 554 občanského zákoníku.
84)
§ 553 občanského zákoníku.“.
398.
V § 310 se slova „právnických osob“ zrušují a slovo „ustanovením“ se nahrazuje slovem „ustanoveními“.
399.
V § 311 se slova „ukládá ustanovení § 305, 308 a 309“ nahrazují slovy „ukládají ustanovení § 304 odst. 1 a § 307 až 309a“.
400.
§ 312 až 314 včetně nadpisu znějí:
„Přikázání jiných peněžitých pohledávek
§ 312
(1)
Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného než pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo nároku uvedeného v § 299 lze nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.
(2)
Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného do výše pohledávky oprávněného a jejího příslušenství, pro něž byl nařízen.
§ 313
(1)
V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby se svou pohledávkou jakkoli nakládal. Dlužníkovi povinného soud zakáže, aby od okamžiku, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil, provedl na ni započtení nebo s ní jinak nakládal.
(2)
Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a dlužníkovi povinného. Dlužníkovi povinného je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být doručeno dříve než dlužníku povinného.
(3)
Povinný ztrácí právo na pohledávku okamžikem, kdy bylo dlužníkovi povinného doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
§ 314
Jakmile nabude usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom soud oprávněného a dlužníka povinného; dlužníku povinného soud doručí vyrozumění do vlastních rukou.“.
401.
Za § 314 se vkládají nové § 314a a 314b, které znějí:
㤠314a
(1)
Výkon rozhodnutí se provede tak, že dlužník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu postižena.
(2)
Dlužník povinného vyplatí pohledávku, jestliže je již splatná, oprávněnému v den, který následuje po doručení vyrozumění podle § 314; není-li pohledávka povinného v tento den dosud splatná, vyplatí ji oprávněnému, jakmile se stane splatnou.
(3)
Výplatou oprávněnému se zprostí dlužník povinného v rozsahu poskytnutého plnění své povinnosti vůči povinnému.
§ 314b
(1)
Byla-li pohledávka povinného postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) a má-li toto právo dřívější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí takto dotčené pohledávky, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže právo zaniklo, aniž by pohledávka byla zcela vyplacena věřiteli povinného. V takovém případě dlužník povinného pohledávku (její část) vyplatí oprávněnému až poté, co se o zániku práva dozvěděl; ustanovení § 314a odst. 2 tím není dotčeno.
(2)
Má-li právo uvedené v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k němu nepřihlíží.
(3)
Má-li právo uvedené v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li tímto právem nedotčená část pohledávky, kterou postihuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 312 odst. 2), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně.
(4)
Pro pořadí práva uvedeného v odstavci 1 je rozhodující den jeho vzniku.“.
402.
V § 315 odst. 1 věta první zní: „Nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku podle § 314a odst. 2, popřípadě podle § 314b odst. 1 a 3, může se oprávněný domáhat vlastním jménem na dlužníkovi povinného vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí, popřípadě v řízení podle zvláštního zákona.“.
403.
V § 317 se na konci odstavce 2 tečka zrušuje a doplňují se tato slova: „a dávky státní sociální podpory vyplácené podle zvláštního zákona85) jednorázově.“.
Poznámka pod čarou č. 85) zní:
„85)
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.“.
404.
V § 317 se odstavec 3 zrušuje.
405.
§ 318 zní:
㤠318
Pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.“.
406.
V § 319 odst. 1 věta první zní: „Pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným autor, jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami.“.
407.
V § 319 odst. 2 se slova „autorské“ zrušují.
408.
V § 319 odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně na pohledávky z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví.“.
409.
§ 320 včetně nadpisu zní:
„Postižení jiných majetkových práv
§ 320
(1)
Výkon rozhodnutí lze nařídit postižením jiného práva než mzdy, peněžité pohledávky nebo nároku uvedeného v § 299, jde-li o právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného.
(2)
Na tento výkon rozhodnutí se použijí přiměřeně ustanovení § 312 odst. 2, § 313 až 316, není-li stanoveno jinak.
(3)
Spočívá-li právo povinného ve vydání nebo dodání movitých věcí, odevzdají se tyto věci vždy soudu; vydání a dodání věcí vymůže způsobem uvedeným v § 315 odst. 1 vykonavatel. Soud pak postupuje obdobně podle ustanovení § 326b a § 328 až 334a.“.
410.
Za § 320 se vkládá nový § 320a, který včetně poznámky pod čarou č. 86) zní:
㤠320a
(1)
Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí podle § 320 odst. 1 účast povinného v obchodní společnosti nebo v družstvu nebo zrušuje-li se tím obchodní společnost,86) postihuje výkon rozhodnutí pohledávku povinného z práva na vypořádací podíl, popřípadě z práva na podíl na likvidačním zůstatku.
(2)
Na výkon rozhodnutí pro pohledávku z práva na vypořádací podíl, popřípadě z práva na podíl na likvidačním zůstatku se obdobně použijí ustanovení § 312 odst. 2, § 313 až 316.
86)
§ 88 odst. 1 písm. f), § 93 odst. 2, § 102 odst. 3, § 148 odst. 2 a § 231 odst. 1 obchodního zákoníku.“.
411.
V § 322 odst. 1 se slova „nebo ke svému podnikání,“ zrušují.
412.
V § 322 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 3 platí též na věci, jejichž je povinný spoluvlastníkem.“.
413.
V § 323 odst. 2 se za slovo „byt“ vkládají slova „(sídlo, místo podnikání)“.
414.
V § 325 odst. 1 větě první se slovo „Nařízení“ nahrazuje slovy „Usnesení o nařízení“ a ve větě druhé se slova „nařízení výkonu rozhodnutí“ nahrazují slovem „usnesení“.
415.
§ 325a zní:
㤠325a
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.“.
416.
Za § 325a se vkládá nový § 325b, který zní:
㤠325b
(1)
Povinný umožní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny.
(2)
Každý, v jehož objektu má povinný svůj byt (sídlo, místo podnikání) nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného. Nesplní-li tuto povinnost, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného přístup.“.
417.
§ 326 zní:
㤠326
(1)
Soud v bytě (sídle, místu podnikání) povinného nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovitosti.
(2)
Soud sepíše i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, avšak jen tehdy, jestliže mu takové věci budou současně odevzdány.
(3)
Byl-li výkon rozhodnutí nařízen stran určitých movitých věcí povinného, sepíší se jen věci uvedené v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(4)
Oprávněný má právo být přítomen soupisu věcí. Do soupisu se neuvedou věci, o nichž oprávněný výslovně prohlásí, že nemají být sepsány.
(5)
Soupis se doplní o další věci, jestliže výtěžek prodeje sepsaných věcí nestačí k uspokojení pohledávky oprávněného anebo jestliže je nařízen další výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
(6)
Je-li to potřebné, přibere ten, kdo provádí soupis, k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.“.
418.
Za § 326 se vkládají nové § 326a a 326b, které znějí:
㤠326a
Nepodaří-li se v bytě (sídle, místu podnikání) povinného ani na jiném soudu známém místě sepsat žádnou věc, oznámí to soud oprávněnému a vyzve jej, aby soudu označil místo, kde jsou věci povinného, které by mohly být prodány. Jestliže oprávněný soudu ve stanovené lhůtě takové místo nesdělí nebo jestliže ani na jím označeném místě nebyly žádné věci sepsány, soud výkon rozhodnutí zastaví.
§ 326b
(1)
Věci, které se rychle kazí, soud odebere povinnému a prodá mimo dražbu ihned po té, co byly sepsány.
(2)
Nepodaří-li se prodat tyto věci a nepřevezme-li je oprávněný za cenu, kterou určil soud, vrátí je povinnému.“.
419.
V § 327 odstavec 1 zní:
„(1)
Na návrh oprávněného se soud postará o vhodné zajištění movitých věcí pojatých do soupisu.“.
420.
V § 327 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Sepsané movité věci, které nebyly zajištěny, se ponechají na místě, kde byly sepsány, a označí se tak, aby bylo patrné, kterým soudem byly sepsány a v jaké věci výkonu rozhodnutí.“.
421.
V § 328 věta druhá zní: „Odhad provede soud; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci.“.
422.
V § 328 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Odhad podle odstavce 1 není soudním rozhodnutím.“.
423.
§ 328b zní:
㤠328b
(1)
Sepsané věci se prodají v dražbě.
(2)
Dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě. Soud, je-li to třeba, zajistí, aby sepsané věci byly dopraveny do místa, kde se koná dražba. Jestliže nebyly zajištěny, je povinný povinen sepsané věci vydat k dražbě; neučiní-li tak dobrovolně, budou mu odebrány.
(3)
Soud oznámí dražební rok povinnému, manželu povinného, oprávněnému a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.
(4)
Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí dražit.“.
424.
V § 329 odst. 1 se slova „dvě třetiny“ nahrazují slovy „jednu třetinu“.
425.
V § 329 odst. 2 větě druhé se za slovem „rozhodne“ vkládá čárka a slova „nedohodnou-li se tito dražitelé jinak,“.
426.
V § 329 odst. 3 se za slovo „zanikají“ vkládají slova „zástavní a zadržovací práva a další“.
427.
V § 330 odst. 1 se slovo „věřitelů“ nahrazuje slovy „všech oprávněných“.
428.
V § 330 odst. 3 se slova „dvě třetiny“ nahrazují slovy „jednu třetinu“.
429.
V § 330 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Věci, které byly pravomocně vyloučeny ze soupisu, se vrátí povinnému. Odmítne-li povinný tyto věci převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne právní moci usnesení o vyloučení věci z výkonu.“.
430.
§ 331 zní:
㤠331
(1)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen jen pro jednu pohledávku, soud po srážce nákladů prodeje vyplatí oprávněnému dosažený výtěžek.
(2)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba postupně pro několik pohledávek, vyplatí soud po srážce nákladů prodeje každému z oprávněných výtěžek z těch věcí, které byly sepsány ve prospěch jeho pohledávky. Výtěžek z věcí, které byly sepsány ve prospěch více pohledávek, se vyplatí podle pořadí.
(3)
Převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému. Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný.“.
431.
Za § 331 se vkládá nový § 331a, který včetně poznámek pod čarou č. 87) až 89) zní:
㤠331a
(1)
Byla-li v dražbě prodána movitá věc, která byla zastavena,87) zadržena88) nebo převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) soud vyplatí výtěžek z prodeje věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem. Při výplatě výtěžku zástavnímu věřiteli, věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna převodem práva, a oprávněnému, v jehož prospěch byla věc sepsána, se postupuje podle pořadí.
(2)
U movitých věcí, které byly samostatně zastaveny (vespolným zástavním právem) pro více pohledávek,89) se postupuje přiměřeně podle § 337d.
87)
§ 151a a následující občanského zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
88)
§ 151s a následující občanského zákoníku.
89)
§ 151f odst. 2 občanského zákoníku.
§ 72 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.“.
432.
V § 332 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro pořadí zástavního práva a zajišťovacího převodu práva je rozhodující den jejich vzniku.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
433.
V § 333 odst. 1 se za slovo „peněz“ vkládají slova „v měně České republiky“.
434.
V § 333 odst. 2 věta první zní: „Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí světově obchodovatelné zlato, peněžní prostředky v cizí měně nebo jiné devizové hodnoty,90) naloží se s nimi podle zvláštních předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 90) zní:
„90)
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb.“.
435.
§ 334 zní:
㤠334
(1)
Vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, sepíší se jako jiné věci, avšak odevzdají se vždy soudu.
(2)
Vkladní knížku nebo jí obdobnou jinou formu vkladu předloží soud peněžnímu ústavu a vybere z ní částku, na kterou má povinný právo. Peněžní ústav provede výplatu vkladu, i když je tato výplata vázána.
(3)
Jde-li o vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry anebo o jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, soud podle povahy cenného papíru nebo listiny buď vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, nebo se postará o zpeněžení. Postupuje se přitom přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž úkony potřebné k uplatnění práva, které přísluší podle zvláštních předpisů povinnému jako osobě oprávněné z cenných papírů nebo jiných listin, provádí místo povinného vykonavatel.
(4)
Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).“.
436.
Za § 334 se vkládá nový § 334a, který včetně poznámky pod čarou č. 91) zní:
㤠334a
(1)
Zaknihované a imobilizované cenné papíry se sepíší, jakmile se soud dozví, že pro povinného jsou takové cenné papíry evidovány u Střediska cenných papírů nebo v jiné zvláštním zákonem stanovené evidenci.91) V případě potřeby nebo pochybností si vyžádá od Střediska cenných papírů nebo orgánu vedoucího jinou zvláštním zákonem stanovenou evidenci (dále jen „Středisko“) zprávu.
(2)
Po sepsání soud sdělí Středisku, jaké zaknihované nebo imobilizované cenné papíry povinného byly sepsány, kdy k sepsání došlo a že povinný s nimi nesmí počínaje tímto dnem nakládat (§ 324). Středisko obsah sdělení zapíše do své evidence vedené podle zvláštního zákona.
(3)
Sepsané zaknihované a imobilizované cenné papíry soud zpeněží v souladu se zvláštními předpisy. Potřebné úkony provede vykonavatel; má přitom všechna práva, která jinak přísluší povinnému jako majiteli účtu u Střediska nebo jako osobě oprávněné z těchto cenných papírů.
(4)
Ustanovení § 334 odst. 4 zde platí obdobně.
91)
Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“.
437.
§ 335 a 335a včetně nadpisu znějí:
„Prodej nemovitostí
§ 335
(1)
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitost, jejíž prodej navrhuje, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře76) doloží, že nemovitost je ve vlastnictví povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(2)
Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitosti podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3)
Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
§ 335a
(1)
Pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí je rozhodující stav v době zahájení řízení.
(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím; to platí i o movitých věcech, které jsou příslušenstvím nemovitosti.“.
438.
Za § 335a se vkládá nový § 335b, který zní:
㤠335b
(1)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému
a)
zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil;
b)
uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.
(2)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu.
(3)
Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání), a vyvěsí je na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.“.
439.
§ 336 až 336n včetně poznámky pod čarou č. 92) znějí:
㤠336
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost a její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při oceňování podle zvláštního předpisu.92)
(2)
Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného, znalce a osoby, o nichž je známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinny umožnit prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění a zjištění stavu práv a závad s nemovitostí spojených.
(3)
Jestliže nemovitost a její příslušenství byly oceněny způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 v době jednoho roku přede dnem, kdy usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, může soud od nového ocenění upustit.
§ 336a
(1)
Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud
a)
cenu nemovitosti a jejího příslušenství,
b)
cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených,
c)
závady, které prodejem v dražbě nezaniknou,
d)
výslednou cenu.
(2)
Závadami ve smyslu odstavce 1 písm. c) jsou věcná břemena, o nichž to stanoví zvláštní předpisy, nájem bytů a další věcná břemena a nájemní práva, u nichž zájem společnosti vyžaduje, aby nemovitost zatěžovala i nadále.
(3)
Při určení výsledné ceny se od ceny nemovitosti a jejího příslušenství a ceny práv spojených s nemovitostí odečtou závady podle odstavce 1 písm. c).
(4)
Usnesení podle odstavce 1 soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o nichž je mu známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady. Jednání není třeba nařizovat.
§ 336b
(1)
Po právní moci usnesení o ceně (§ 336a) soud nařídí dražební jednání (dražbu).
(2)
Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede
a)
čas a místo dražebního jednání (§ 336d),
b)
označení nemovitosti a jejího příslušenství,
c)
výslednou cenu (§ 336a),
d)
výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1),
e)
výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2),
f)
práva a závady spojené s nemovitostí,
g)
závady, které prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)],
h)
předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitost a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2),
i)
upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f),
j)
výzvu, aby oprávněný, ti, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, a ostatní věřitelé povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty (§ 336f), soudu sdělili, zda žádají zaplacení svých pohledávek, s upozorněním, že nepožádají-li o zaplacení před zahájením dražebního jednání, může vydražitel dluh povinného vůči nim převzít (§ 336g),
k)
výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
l)
upozornění, že osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká.
§ 336c
(1)
Dražební vyhlášku soud doručí:
a)
oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly,
b)
finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání),
c)
těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d)
příslušnému katastrálnímu úřadu,
e)
okresnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost.
(2)
Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.
(3)
Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je nemovitost, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým, a příslušný katastrální úřad, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na své úřední desce. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4)
V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5)
Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 336b odst. 2 písm. a), b), f), h) až l) není přípustné.
§ 336d
(1)
Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází nemovitost, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě.
(2)
Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.
§ 336e
(1)
Nejnižší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny [§ 336a odst. 1 písm. d)].
(2)
Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu; k platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu také došla.
(3)
Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo, musí je soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání. Soud ještě před zahájením vlastní dražby rozhodne, zda předkupní právo je prokázáno; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
§ 336f
(1)
Věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Oprávněný a ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
(3)
Opožděné přihlášky soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
§ 336g
(1)
Nesdělí-li oprávněný nebo ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, anebo věřitel povinného, který podal přihlášku (§ 336f), že žádá zaplacení své pohledávky, je vydražitel oprávněn dluh povinného vůči těmto věřitelům převzít.
(2)
Převzetím dluhu podle odstavce 1 nastoupí vydražitel jako dlužník na místo povinného; souhlas věřitele se nevyžaduje.
(3)
Je-li pohledávka, do níž nastoupil vydražitel místo povinného jako dlužník, zajištěna zástavním právem k vydražené nemovitosti, působí zástavní právo vůči vydražiteli.
§ 336h
(1)
Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2)
Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 336e odst. 2).
(3)
Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát draží osoby uvedené v § 21, 21a a 21b, které své oprávnění musí prokázat listinou, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena.
(4)
Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis.
§ 336i
(1)
Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovitosti z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.
(2)
Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 336e odst. 3), a oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, kteří věřitelé požádali o zaplacení svých pohledávek a v jaké výši a které pohledávky může vydražitel převzít a jaká je výše těchto pohledávek.
(3)
Po provedení úkonů podle odstavce 2 soudce vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.
(4)
Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 336j
(1)
Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo, a poté, nedohodnou-li se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen losem.
(2)
Před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu.
(3)
Shledá-li soud námitky proti příklepu důvodnými, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V opačném případě soud usnesením udělí příklep.
(4)
V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
(5)
Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání; jestliže však podali proti příklepu námitky, vrátí se jim po právní moci usnesení o příklepu.
§ 336k
(1)
Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.
(2)
Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.
(3)
Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení § 221 se nepoužije.
(4)
Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavci 1. Bylo-li usnesení o příklepu odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně nové dražební jednání.
§ 336l
(1)
Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu; o tom je vydražitel povinen vyrozumět soud.
(2)
Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovitosti s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.
(3)
Předkupní právo k vydražené nemovitosti zaniká dnem, kterým se stal vydražitel jejím vlastníkem.
(4)
Vydražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovitosti, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitostí a jejím příslušenstvím.
§ 336m
(1)
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do jednoho roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(2)
Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání.
(3)
Při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši poloviny výsledné ceny [§ 336a odst. 1 písm. d)]; jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobně ustanovení § 336b až 336d, § 336e odst. 2, § 336g, 336h, § 336i odst. 3 a 4, § 336j až 336l.
§ 336n
(1)
Vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto závazky se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto závazky, zbývající část se vrátí vydražiteli.
(2)
O závazcích podle odstavce 1 rozhodne soud po jednání usnesením.
(3)
Nepostačuje-li k úhradě závazků podle odstavce 1 složená jistota, podá vykonavatel podle vykonatelného usnesení uvedeného v odstavci 2 k vymožení potřebných částek návrh na nařízení výkonu rozhodnutí proti vydražiteli.
(4)
Částky připadající na náhradu nákladů soud vyplatí státu nebo účastníkům, kterým byly přiznány. Ostatní náhrady připadají do rozdělované podstaty.
92)
§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“.
440.
§ 336o a 336p se zrušují.
441.
§ 337 až 337e znějí:
㤠337
(1)
Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2)
K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný, vydražitel, osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f), a osoby, o nichž je známo, že v jejich prospěch váznou na nemovitosti závady s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)].
(3)
Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce soudu.
§ 337a
Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 336n odst. 4, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2.
§ 337b
(1)
Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty.
(2)
Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí. Pohledávky ostatních věřitelů a jejich příslušenství vyčíslí ke dni rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí uvede soud podle údajů obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.
(3)
Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob, které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by byly uplatněny a doloženy před jednáním.
(4)
Vydražitel se vyjádří, zda přebírá pohledávky, o nichž věřitelé neprohlásili, že žádají jejich zaplacení (§ 336g). K vyjádření vydražitele učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží.
(5)
Osoby, kterým svědčí právo z věcného břemene nebo nájemní právo, se vyjádří, zda požadují vyplacení náhrady; jinak se má za to, že souhlasí s vyplacením náhrady vydražiteli. K vyjádření učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží.
§ 337c
(1)
Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:
a)
pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby,
b)
pohledávky z hypotečních úvěrů sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,
c)
pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)],
d)
pohledávky nedoplatků výživného,
e)
pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c),
f)
ostatní pohledávky.
(2)
Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.
(3)
Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu za splatné.
(4)
Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(5)
Pro pořadí je rozhodující
a)
u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b)
u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,
c)
u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d)
u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,
e)
u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene,
f)
u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva.
Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.
(6)
Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek rozdělované podstaty vyplatí povinnému.
§ 337d
(1)
Byly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem pro tutéž pohledávku89) (dále jen „vespolné zástavní právo“), uhradí se takové pohledávky při rozvrhu jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají u každé jednotlivé nemovitosti po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.
(2)
Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovitosti, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitostí zjištěná podle zvláštního předpisu.92) Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj připadlo z výtěžku prodané nemovitosti, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitostech v pořadí, které příslušelo uspokojenému věřiteli.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovitosti.
§ 337e
(1)
V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.
(2)
Ty, o jejichž námitkách nemohlo být rozhodnuto podle odstavce 1, soud vyzve, aby do třiceti dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky soud rozhodne, že bude projednána při dalším rozvrhovém jednání.
(3)
K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být ti, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1, poučeni.
(4)
V návrhu podle § 267a odst. 1 mohou být uplatněny jen skutečnosti, které byly uvedeny při rozvrhovém jednání.“.
442.
Za § 337e se vkládají nové § 337f až 337h, které znějí:
㤠337f
(1)
Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 soud nařídí jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty.
(2)
K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 337 odst. 2 a 3, § 337a, 337c a 337d.
§ 337g
(1)
V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům; úhrada pohledávek, které vydražitel převzal (§ 336g, § 337b odst. 4), se přizná vydražiteli.
(2)
Náhradu za věcné břemeno nebo nájemní právo soud přizná vydražiteli, jestliže s tím souhlasí osoba, které svědčí právo z tohoto věcného břemene nebo nájemní právo (§ 337b odst. 5).
(3)
Přiznané částky soud vyplatí po právní moci rozvrhového usnesení.
§ 337h
(1)
Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovitosti; ustanovení § 336g odst. 3 tím není dotčeno.
(2)
Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají věcná břemena a nájemní práva na nemovitosti váznoucí; to neplatí u věcných břemen a nájemních práv, o nichž bylo rozhodnuto, že nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)], a u věcných břemen a nájemních práv, za něž byla poskytnuta vydražiteli náhrada (§ 337g odst. 2).
(3)
Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad o tom, zda zástavní práva váznoucí na nemovitosti zanikla nebo zda působí proti vydražiteli, jakož i o tom, jaká věcná břemena zanikla a jaká i nadále nemovitost zatěžují.
(4)
Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný katastrální úřad.“.
443.
§ 338 až 338b včetně nadpisů znějí:
„Prodej spoluvlastnického podílu
§ 338
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Jde-li o prodej spoluvlastnického podílu k movité věci, soud doručí spoluvlastníku povinného usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí při provedení soupisu, popřípadě po soupisu nebo poté, co zjistí, že věc je ve spoluvlastnictví, a oznámí mu dražební rok. Spoluvlastník povinného je povinen umožnit soupis věci ve spoluvlastnictví; povinnosti uložené povinnému v § 325b a 326b platí i pro něj. Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 329 odst. 2 věty druhé se nepoužije.
(3)
Jde-li o prodej spoluvlastnického podílu k nemovitosti, soud doručí spoluvlastníku povinného pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a dražební vyhlášku; spoluvlastník povinného může podat za podmínek uvedených v § 336c odst. 5 odvolání proti dražební vyhlášce. Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 336j odst. 1 věty druhé se nepoužije. Spoluvlastník povinného je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 336k odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
Prodej zástavy
§ 338a
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem zástavy se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí lze nařídit jen prodejem v rozhodnutí označené zástavy. Má-li zástavu u sebe zástavní věřitel nebo jiná osoba, které byla podle zástavní smlouvy odevzdána, jsou tyto osoby povinny umožnit soupis této věci a její ocenění a věc vydat soudu k dražbě; ustanovení § 325b a 326b pro ně platí obdobně.
(3)
Při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí se nepoužijí ustanovení § 335 odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z rozhodnutí o prodeji zástavy, a ustanovení § 336f, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.
(4)
Výkon rozhodnutí prodejem zástavy bude kromě důvodů uvedených v § 268 zastaven také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo. Byla-li zajištěná pohledávka z části uspokojena nebo jinak zčásti zanikla, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.
Hlava pátá
ZŘÍZENÍ SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITOSTECH
§ 338b
(1)
Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí nemovitost, k níž má být zástavní právo zřízeno, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo notářem76) doloží, že nemovitost je ve vlastnictví povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(2)
Pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je rozhodující stav v době zahájení řízení.“.
444.
Za § 338b se vkládají nové § 338c až 338zq, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 93) až 95) znějí:
㤠338c
(1)
Nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva se vztahuje na nemovitost se všemi jejími součástmi a příslušenstvím.
(2)
Zřízení soudcovského zástavního práva se zaznamenává podle zvláštních předpisů do katastru nemovitostí.
§ 338d
(1)
Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující den, v němž k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva; došlo-li několik návrhů ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva.
(2)
Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti každému pozdějšímu vlastníku nemovitosti, který ji nabyl smluvně.
§ 338e
(1)
Při výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitosti se nepoužijí ustanovení § 263 až 266, § 267a a § 268 odst. 1 písm. e). Ustanovení § 268 odst. 1 písm. g) lze použít jen tehdy, zaniklo-li právo rozhodnutím přiznané před podáním návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí.
(2)
Byl-li výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva pravomocně zastaven, zástavní právo tím od počátku zaniká. V případě, že byl pravomocně zastaven jen částečně, platí, že byl od počátku nařízen pro pohledávku jen v takové výši, kolik činí po zastavení výkonu rozhodnutí.
(3)
Usnesení o zastavení nebo o částečném zastavení výkonu rozhodnutí soud zašle po právní moci příslušnému katastrálnímu úřadu.
Hlava šestá
PRODEJ PODNIKU
Nařízení výkonu rozhodnutí
§ 338f
(1)
Výkon rozhodnutí prodejem podniku93) může být nařízen, jen když oprávněný označí podnik, jehož prodej navrhuje, a jestliže doloží, že podnik je majetkem povinného.
(2)
Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téhož podniku podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3)
Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
§ 338g
(1)
Pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku je rozhodující stav v době zahájení řízení.
(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu je v době příklepu.
(3)
Výkonem rozhodnutí nemůže být postižen podnik, jedná-li se o banku.
§ 338h
(1)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví správce podniku (dále jen „správce“) a povinnému
a)
zakáže, aby po doručení usnesení podnik nebo část podniku převedl na někoho jiného;
b)
uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k podniku, k jeho části nebo k věcem, právům nebo jiným hodnotám patřícím k podniku předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou;
c)
zakáže, aby po doručení usnesení věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, převedl na jiného, zatížil je nebo s nimi jinak nakládal bez souhlasu správce;
d)
přikáže, aby správci umožnil kdykoliv nahlížet do účetní evidence a dalších písemností týkajících se podniku a bez omezení vstupovat do všech prostor podniku.
(2)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, správci a příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán.
(3)
Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je známo, že mají k podniku nebo k jednotlivým věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní, zástavní nebo zadržovací právo, osobám, kterým práva patřící k podniku byla postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) nebo byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) a finančnímu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání). Po právní moci se usnesení též vyvěsí na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán.
Správce podniku
§ 338i
(1)
Správcem soud ustanoví osobu zapsanou podle zvláštních předpisů v seznamu správců konkursní podstaty.94) Výjimečně může soud správcem ustanovit i osobu do tohoto seznamu nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do seznamu, jestliže s ustanovením správcem souhlasí.
(2)
Při výběru osoby správce soud přihlíží zejména k tomu, zda má správce s ohledem na povahu podniku potřebné předpoklady k řádnému výkonu správy. Osoby zapsané do seznamu správců konkursní podstaty mohou funkci správce odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud.
(3)
Správce je povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí a odpovídá za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením svých povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uložil soud.
(4)
Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů.
(5)
Na úhradu hotových výdajů, vynakládaných zejména v souvislosti s přibráním znalce, soud poskytne správci na jeho žádost zálohu. Hotové výdaje hrazené z této zálohy se považují za náklady prodeje.
§ 338j
(1)
Správce je z výkonu své funkce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2)
O tom, zda je správce vyloučen, rozhodne soud; před rozhodnutím si zpravidla vyžádá vyjádření správce. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
(3)
Rozhodne-li soud, že správce je ze své funkce vyloučen, současně jej zprostí funkce a ustanoví nového správce.
§ 338k
(1)
Správce při výkonu své funkce postupuje podle zákona a dalších právních předpisů a podle pokynů soudu; dbá, aby po nařízení výkonu rozhodnutí nedošlo bezdůvodně ke zmenšení majetku prodávaného podniku, popřípadě aby se majetek podniku očekávaným způsobem zvýšil. K řádnému zajištění majetku podniku činí vhodná opatření, zejména vyrozumí peněžní ústav, že s prostředky na účtu povinného, které slouží k provozování podniku, může povinný nakládat jen s jeho souhlasem. Vyžadují-li to okolnosti případu, může správce vyzvat dlužníky povinného, aby plnění svých peněžitých dluhů skládali na účet povinného, který za tím účelem zřídil. Zjistí-li správce, že součástí podniku je nemovitost, vyrozumí bez zbytečného odkladu příslušný katastrální úřad, že byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem podniku a že povinný nesmí bez jeho souhlasu nemovitost převést na jiného, zatížit ji nebo s ní jinak nakládat.
(2)
Souhlas správce s úkony povinného musí být udělen písemně; u písemných úkonů musí být obsažen na téže listině. Právní úkony povinného, které učinil bez souhlasu správce, jsou neplatné.
(3)
Vyzve-li správce dlužníka povinného, aby plnění svého peněžitého dluhu skládal na určitý účet, nesmí dlužník po doručení výzvy dluh plnit jinak. Nesplní-li dlužník povinného dluh v souladu s výzvou správce, je správce oprávněn domáhat se jako zástupce povinného řádného splnění dluhu.
(4)
Neučiní-li povinný řádně a včas úkony potřebné k odvrácení hrozící škody na majetku podniku, je povinen tyto úkony provést správce jako zástupce povinného.
(5)
Odmítne-li správce udělit povinnému souhlas k úkonu potřebnému k řádnému provozování podniku, může povinný soudu navrhnout, aby svým usnesením souhlas správce nahradil. Soud o návrhu rozhodne po slyšení správce a povinného; proti jeho usnesení není odvolání přípustné.
(6)
Ve sporech a v jiných řízeních, v nichž je povinný účastníkem a které se týkají podniku, je správce oprávněn povinného zastupovat i bez jeho souhlasu; má přitom obdobné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci (§ 28a odst. 1). Po dobu, po kterou správce podniku zastupuje povinného, nesmí jiné osoby povinného zastupovat nebo za něj jednat.
Dohled soudu
§ 338l
(1)
Soud dohlíží, jak správce plní své povinnosti uložené mu zákonem a dalšími právními předpisy nebo soudem. Při výkonu dohlédací činnosti je soud oprávněn vyžádat si od správce zprávu o jeho činnosti, nahlížet do listin správce a povinného a provádět potřebná šetření. Zjistí-li v činnosti správce nedostatky, uloží správci, aby je odstranil; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
(2)
K přibrání znalce správcem [§ 338m odst. 1 písm. c)] není třeba souhlasu soudu.
(3)
Za porušení povinností při výkonu funkce může soud uložit správci pořádkovou pokutu; postupuje přitom obdobně podle § 53.
(4)
Neplní-li správce řádně své povinnosti nebo z jiných vážných důvodů, může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce funkce, ustanoví současně jiného správce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně předat funkci novému správci a poskytnout mu všechny potřebné informace a doklady.
Cena podniku
§ 338m
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud správci uloží, aby
a)
zjistil na základě údajů v účetní evidenci o podniku, jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty a jaké závazky slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit; neumožní-li povinný správci řádně nahlédnout do účetní evidence, zjedná soud správci na jeho návrh přístup k této evidenci, a to v odůvodněných případech i za součinnosti orgánů justiční stráže nebo Policie České republiky,
b)
provedl soupis věcí, práv a jiných majetkových hodnot a závazků, o nichž se mu podařilo za součinnosti s povinným zjistit, že slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, není-li možné potřebné údaje zjistit postupem podle písmena a),
c)
na základě zjištění podle písmena a) nebo podle písmena b) anebo jiných (dalších) rozhodných hledisek, popřípadě též na základě ocenění znalce, kterého si přibral, protože cenu nebylo možné stanovit jinak, podal soudu zprávu o ceně podniku.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při oceňování podle zvláštního předpisu.92)
(3)
Nestanoví-li soud jinak, správce ve zprávě o ceně podniku uvede
a)
jaké věci, práva a jiné majetkové hodnoty patří k podniku a jakou mají cenu,
b)
kolik činí v podniku peněžní prostředky v hotovosti a uložené na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky,
c)
jaké závazky patří k podniku a jakou mají cenu,
d)
jaké peněžité závazky patří k podniku a kolik činí celkem,
e)
kolik činí čisté jmění podniku.
(4)
Stejnopis zprávy správce o ceně podniku soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému a umožní jim, aby se k obsahu zprávy v přiměřené lhůtě vyjádřili. K námitkám povinného týkajících se soupisu věcí, práv a jiných majetkových hodnot, který správci neposkytl součinnost podle odstavce 1 písm. b), se nepřihlíží.
(5)
Soud může správci uložit, aby zprávu doplnil nebo aby podal soudu potřebná vysvětlení. K objasnění rozhodných skutečností může též provést potřebná šetření.
§ 338n
(1)
Podle obsahu zprávy správce o ceně podniku, popřípadě zjištění podle § 338m odst. 5 soud určí
a)
cenu věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku,
b)
výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, patřících k podniku,
c)
cenu všech závazků patřících k podniku,
d)
výši peněžitých závazků patřících k podniku,
e)
zjištěnou cenu podniku.
(2)
Zjištěnou cenu podniku soud určí ve výši čistého jmění podniku; k prostředkům uvedeným v odstavci 1 písm. b) se při tom nepřihlíží.
(3)
Neprovádí-li se dokazování nebo souhlasí-li s tím osoby uvedené v § 338m odst. 4, není třeba nařizovat jednání.
(4)
Usnesení podle odstavce 1 soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému.
(5)
Po právní moci usnesení podle odstavce 1 má každý právo nahlédnout do zprávy o ceně podniku.
(6)
Zjistí-li soud, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku spolu s prostředky uvedenými v odstavci 1 písm. b) nepřesahuje výši splatných peněžitých závazků patřících k podniku, pohledávek oprávněného a těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, které nepatří k podniku, a předpokládané náklady prodeje, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví.
Dražební vyhláška
§ 338o
(1)
Po právní moci usnesení o ceně soud nařídí, nebyl-li výkon rozhodnutí pravomocně zastaven, dražební jednání (dražbu).
(2)
Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede
a)
čas a místo dražebního jednání (§ 338q),
b)
označení prodávaného podniku,
c)
údaje uvedené v § 338n odst. 1,
d)
výši nejnižšího podání (§ 338r odst. 1),
e)
výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 338r odst. 2),
f)
upozornění, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku, výše peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, patřících k podniku, cena závazků patřících k podniku, výše peněžitých závazků patřících k podniku, zjištěná cena podniku a výše nejnižšího podání mohou být změněny s přihlédnutím ke zvýšení nebo snížení jmění podniku, k němuž dojde do dražebního jednání (§ 338t odst. 1),
g)
předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydražený podnik a za kterých vydražený podnik přejde do jeho majetku (§ 338z odst. 1 a 2),
h)
upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem práva,84) než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže patří k podniku, jestliže je přihlásí nejpozději do 5 dnů přede dnem dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 338s a § 338zn odst. 2),
i)
upozornění, že závazky patřící k podniku, které nebudou při výkonu rozhodnutí uspokojeny, přecházejí na vydražitele (§ 338zk),
j)
výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
k)
upozornění, že osoby, které mají k podniku, k jeho části nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo zaniká,
l)
upozornění, kde a kdy je možné nahlédnout do zprávy o ceně podniku (§ 338n odst. 5).
§ 338p
(1)
Dražební vyhlášku soud doručí:
a)
oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k podniku nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo nebo zástavní právo anebo zadržovací právo, osobám, kterým práva patřící k podniku byla postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) nebo byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky nebo převodem práva, jež patří k podniku, a příslušnými listinami je prokázaly, a osobám uvedeným v § 338zn odst. 1,
b)
finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání),
c)
těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d)
okresnímu úřadu, v jehož obvodu je podnik.
(2)
Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.
(3)
Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je podnik, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4)
V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5)
Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k podniku nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 338o odst. 2 písm. a), b), f) až l) není přípustné.
§ 338q
(1)
Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází podnik, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě.
(2)
Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.
§ 338r
(1)
Nejnižší podání soud stanoví ve výši poloviny ceny věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku [§ 338n odst. 1 písm. a)], nejvýše však ve výši dvou třetin zjištěné ceny podniku [§ 338n odst. 1 písm. e)].
(2)
Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu; k platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu také došla.
(3)
Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo, musí je soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání.
§ 338s
(1)
Věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem práva,84) která patří k podniku, může ji u soudu přihlásit nejpozději do 5 dnů přede dnem dražebního jednání. Oprávněný nebo ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem práva84) a že patří k podniku, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
(3)
Opožděné přihlášky a přihlášky pohledávek, které nepatří k podniku, soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
§ 338t
(1)
Po vydání dražební vyhlášky soud správci uloží, aby mu podal před zahájením dražebního jednání zprávu, zda došlo oproti stavu, který byl rozhodný pro usnesení podle § 338n odst. 1, ke změně v okolnostech podle § 338m odst. 3, popřípadě jak se tyto okolnosti změnily.
(2)
Nepodá-li správce soudu řádně a včas zprávu podle odstavce 1, soud mu uloží, aby státu nahradil náklady zmařené dražby, a na návrh účastníků dražby, aby jim nahradil náklady, které jim v souvislosti s účastí na této dražbě vznikly. O tomto následku musí být správce poučen.
Dražební jednání
§ 338u
(1)
Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2)
Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 338r odst. 2).
(3)
Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, správce, vydražitel uvedený v § 338za odst. 2 a ti, jimž v nabytí podniku brání zvláštní předpis.
(4)
Ustanovení § 336h odst. 3 platí obdobně.
§ 338v
(1)
Bylo-li zjištěno, že byl podán návrh na vyloučení prodávaného podniku nebo jeho části z výkonu rozhodnutí (§ 267 odst. 1), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o návrhu.
(2)
Byl-li podán návrh na vyloučení jednotlivých věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot patřících k podniku, soud podle okolností případu posoudí, zda je třeba jednání odročit až do pravomocného rozhodnutí o návrhu nebo zda přistoupí k dražbě. V případě, že přistoupí k dražbě, soud upozorní dražitele na sporné věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.
(3)
Nepodal-li správce do zahájení dražebního jednání zprávu podle § 338t odst. 1, rozhodne soud o nárocích podle § 338t odst. 2 a dražební jednání odročí. Při nařízení nového dražebního jednání znovu postupuje podle § 338o až 338t.
§ 338w
(1)
Po zahájení dražebního jednání soudce
a)
rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo (§ 338r odst. 3),
b)
na základě zprávy správce podle § 338t odst. 1 usnesením určí novou cenu věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku, výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, patřících k podniku, cenu závazků patřících k podniku, výši peněžitých závazků patřících k podniku a výslednou cenu podniku,
c)
stanoví, kolik činí nejnižší podání,
d)
oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, popřípadě kteří věřitelé mají právo na uspokojení svých pohledávek podle § 338zn odst. 1.
(2)
Proti usnesením podle odstavce 1 písm. a), b) a c) není odvolání přípustné.
(3)
Zjistí-li soud, že cena věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku spolu s prostředky uvedenými v § 338n odst. 1 písm. b) nepřesahuje výši splatných peněžitých závazků patřících k podniku, pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které nepatří k podniku, a předpokládané náklady prodeje, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví.
(4)
Nebude-li výkon rozhodnutí zastaven, soudce po provedení úkonů podle odstavce 1 vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.
(5)
Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydraženého podniku není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 338x
(1)
Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo k podniku, pak tomu, komu svědčí předkupní právo k části podniku nebo k jednotlivým věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám, které patří k podniku, a poté, nedohodnou-li se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen losem.
(2)
Před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu.
(3)
Jestliže soud neudělí se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V opačném případě soud usnesením udělí příklep.
(4)
V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
(5)
Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání; jestliže však podali proti příklepu námitky, vrátí se jim po právní moci usnesení o příklepu.
§ 338y
(1)
Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, manželu povinného, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.
(2)
Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 338p odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.
(3)
Ustanovení § 336k odst. 3 a 4 platí obdobně.
§ 338z
(1)
Vydražitel je oprávněn převzít vydražený podnik již dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu. Podnik předá vydražiteli na jeho žádost správce za součinnosti s povinným; o převzetí se sepíše zápis. O předání podniku správce vyrozumí soud.
(2)
Vydražený podnik přechází do majetku vydražitele, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. K témuž dni se vydražitel stává vlastníkem věcí a vstupuje do práv a závazků patřících k podniku.
(3)
Předkupní právo k vydraženému podniku, k jeho částem nebo jednotlivým věcem, právům nebo jiným hodnotám zaniká dnem, kterým podnik přešel do majetku vydražitele.
(4)
Jestliže vydražený podnik nepřešel do majetku vydražitele, je vydražitel povinen vrátit vydražený podnik povinnému, vydat mu užitky a nahradit škodu, kterou mu způsobil při hospodaření s podnikem.
§ 338za
(1)
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do šesti měsíců, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(2)
Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. O povinnostech a závazcích tohoto vydražitele a o rozhodování o nich platí obdobně ustanovení § 336n.
(3)
Při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši čtvrtiny ceny věcí, práv a jiných majetkových hodnot patřících k podniku [§ 338n odst. 1 písm. a)], nejvýše však ve výši třetiny zjištěné ceny podniku [§ 338n odst. 1 písm. e)]; jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobně ustanovení § 338p, 338q, § 338r odst. 2, § 338t, 338u, § 338v odst. 2, § 338w až 338z. Nebyl-li podnik prodán ani při dalším dražebním jednání z důvodu uvedeného v odstavci 1 větě první, soud výkon rozhodnutí zastaví.
Rozvrh
§ 338zb
(1)
Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2)
K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný, správce, vydražitel, osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 338s odst. 3), a osoby uvedené v § 338zn odst. 1.
(3)
Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.
§ 338zc
Rozdělovanou podstatu tvoří prostředky uvedené v § 338n odst. 1 písm. b), nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 338za odst. 2 věty druhé, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v § 338za odst. 2.
§ 338zd
(1)
Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty.
(2)
Ustanovení § 337b odst. 2 a 3 platí obdobně; pohledávku vydražitele podle § 338zf však nelze popřít.
§ 338ze
(1)
Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:
a)
pohledávky nákladů prodeje vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby a zaplacením zálohy podle § 338i odst. 5,
b)
pohledávka odměny správce a jeho hotových výdajů,
c)
pohledávka vydražitele podle § 338zf,
d)
pohledávky zajištěné zadržovacím právem,
e)
pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem práva,84)
f)
pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena e),
g)
ostatní pohledávky.
(2)
Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.
(3)
Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem, postoupením pohledávky nebo převodem práva se považují při rozvrhu za splatné.
(4)
Úroky, úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(5)
Pro pořadí je rozhodující
a)
u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b)
u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,
c)
u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d)
u pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky83) nebo převodem práva84) den vzniku těchto práv,
e)
u pohledávky věřitele uvedeného v § 338zn den, podle kterého se řídí pořadí pohledávky v řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí anebo nemovitostí.
Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.
(6)
Po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, se zbytek rozdělované podstaty vyplatí povinnému.
(7)
Nebyla-li plně uspokojena pohledávka správce podle odstavce 1 písm. b), uloží soud usnesením tuto povinnost povinnému; oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s), za splnění této povinnosti společně a nerozdílně ručí.
§ 338zf
Vydražitel má pohledávku za podstatou, jestliže
a)
výše peněžitých závazků patřících k podniku spolu s pohledávkami oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které nepatří k podniku a které mají být uhrazeny z podstaty, nepřesahuje rozdělovanou podstatu, a to ve výši tohoto rozdílu, nebo
b)
pohledávky oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které mají být uspokojeny z podstaty, nepřesahují rozdělovanou podstatu, a to ve výši tohoto rozdílu.
§ 338zg
(1)
V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.
(2)
Ustanovení § 337e odst. 2, 3 a 4 platí obdobně.
§ 338zh
(1)
Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 soud nařídí jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty.
(2)
K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 338zb odst. 2 a 3, § 338zc, 338ze a 338zf.
§ 338zi
(1)
V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům; úhrada odměny a hotových výdajů se poskytne správci a úhrada pohledávky podle § 338zf se poskytne vydražiteli.
(2)
Přiznané částky soud vyplatí po právní moci rozvrhového usnesení.
Zpráva o výkonu správy podniku
§ 338zj
(1)
Poté, co vydražený podnik přešel do majetku vydražitele a správce mu předal podnik, podá správce soudu konečnou zprávu o výkonu své funkce a vyúčtuje odměnu a hotové výdaje.
(2)
Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a vydražiteli.
(3)
Soud zprávu přezkoumá a rozhodne o jejím schválení při jednání; jednání není třeba nařizovat, jestliže osoby uvedené v odstavci 2 v určené lhůtě nesdělí své námitky proti zprávě.
(4)
Po schválení zprávy soud zprostí správce jeho funkce.
Přechod práv a závazků na vydražitele
§ 338zk
(1)
Na vydražitele, do jehož majetku přešel vydražený podnik, přechází
a)
věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit;
b)
práva vyplývající z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví týkající se podnikatelské činnosti vydraženého podniku, ledaže by to odporovalo smlouvě o poskytnutí těchto práv nebo jejich povaze;
c)
práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců působících ve vydraženém podniku;
d)
závazky patřící k vydraženému podniku, které nebyly uspokojeny při rozvrhu, včetně jejich zajištění.
(2)
Přechodem dluhu nebo jiného závazku povinného nastupuje vydražitel jako dlužník na jeho místo; k přechodu závazku se souhlas věřitele nevyžaduje.
(3)
Je-li pro nabytí nebo zachování práv uvedených v odstavci 1 písm. b) rozhodné uskutečňování určité podnikatelské činnosti, započítá se do této činnosti vydražitele uskutečněné po příklepu i činnost uskutečněná při provozu podniku před jeho prodejem v dražbě.
(4)
Nájemní nebo podnájemní smlouvu na nebytové prostory uzavřenou povinným jako nájemcem nebo jako pronajímatelem může vydražitel vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i z jiných důvodů, než stanoví zvláštní zákon95) nebo než byly dohodnuty; to platí také v případě, že nájem byl sjednán na dobu určitou. Právo druhé strany na náhradu škody tím vzniklé není dotčeno.
(5)
Spolu se závazky, které byly uspokojeny při rozvrhu, zaniká i jejich zajištění.
Oznámení jiným orgánům
§ 338zl
(1)
O tom, že vydražený podnik přešel do majetku vydražitele (§ 338z odst. 2), soud vyrozumí příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán. Rejstříkový soud nebo jiný orgán poté provede zápis o prodeji podniku v příslušném rejstříku.
(2)
Jestliže k podniku patří nemovitost, vyrozumí soud příslušný katastrální úřad, že vlastníkem nemovitosti se stal vydražitel; v případě, že k nemovitosti bylo zřízeno zástavní právo, současně uvede, zda působí proti vydražiteli nebo zda zaniklo.
(3)
Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán, popřípadě též příslušný katastrální úřad.
§ 338zm
(1)
Žádný z věřitelů, jehož pohledávka přešla na vydražitele (§ 338zk odst. 2), nemůže namítat, že prodejem podniku v dražbě se zhoršila dobytnost jeho pohledávky.
(2)
Povinný neodpovídá za vady věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot patřících k podniku, který byl prodán v dražbě.
Jiné výkony rozhodnutí
§ 338zn
(1)
Nařízením výkonu rozhodnutí prodejem podniku se odkládá provedení již nařízených výkonů rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí patřících k podniku a výkonů rozhodnutí přikázáním k podniku patřících jiných pohledávek než z účtu u peněžního ústavu. Oprávnění z těchto výkonů rozhodnutí se považují za věřitele uvedené v § 338s, aniž by bylo potřebné pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže vymáhaná pohledávka nepatří k podniku.
(2)
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí patřících k podniku nebo přikázáním k podniku patřících jiných pohledávek než z účtu u peněžního ústavu, který byl nařízen až po nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku, se neprovede. Právo těchto oprávněných přihlásit vymáhanou pohledávku podle § 338s není dotčeno.
(3)
Nebyla-li pohledávka věřitelů uvedených v odstavcích 1 a 2 uspokojena při rozvrhu rozdělované podstaty, pokračuje soud po skončení výkonu rozhodnutí prodejem podniku v řízení; v případě, že podnik byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku patřící k podniku, nastupuje do řízení na místo povinného vydražitel.
Zastavení výkonu rozhodnutí
§ 338zo
(1)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem podniku zastaven, soud vyzve správce, aby mu podal konečnou zprávu o výkonu své funkce a aby vyúčtoval odměnu a hotové výdaje.
(2)
Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a manželu povinného.
(3)
Ustanovení § 338zj odst. 3 a 4 platí obdobně.
(4)
Povinnost zaplatit správci odměnu a náhradu hotových výdajů soud uloží buď povinnému nebo společně a nerozdílně oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s a 338zn), a to podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo.
Prodej části podniku
§ 338zp
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem části podniku tvořící samostatnou organizační složku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Správa části podniku vykonávaná správcem se vztahuje i na úkony podniku, které se týkají jím spravované organizační složky podniku.
Prodej podílu spolumajitele podniku
§ 338zq
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem podílu spolumajitele podniku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem podniku, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Spolumajiteli povinného soud doručí pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku a dražební vyhlášku; spolumajitel povinného může podat za podmínek uvedených v § 338p odst. 5 odvolání proti dražební vyhlášce.
(3)
Povinnosti uložené povinnému v § 338m platí i pro spolumajitele podniku.
(4)
Opatření správce podniku působí i proti spolumajiteli povinného.
(5)
Pro spolumajitele povinného platí § 338k odst. 2 až 6.
(6)
Zúčastní-li se spolumajitel povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 338x odst. 1 věty druhé se nepoužije.
(7)
Spolumajitel povinného je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 338y odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
93)
§ 5 obchodního zákoníku.
94)
§ 8 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb.
95)
Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů.“.
445.
Dosavadní hlava šestá se označuje jako hlava sedmá.
446.
§ 340 až 344 včetně nadpisů znějí:
„Vyklizení
a)
bez náhrady
§ 340
(1)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil nemovitost, stavbu, byt nebo místnost, u nichž není třeba zajistit přiměřený náhradní byt, náhradní byt, náhradní ubytování nebo přístřeší, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.
(2)
Soud vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce.
§ 341
(1)
Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu
a)
byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu,
b)
byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.
(2)
Věci odstraněné z vyklizovaného objektu odevzdají se povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti.
(3)
Není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se na náklady povinného do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli; není-li možné věci dát do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést. Soud vyrozumí povinného o tom, komu jeho věci byly dány do úschovy.
§ 342
(1)
Nevyzvedl-li si povinný věci u obce nebo schovatele do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh obce (schovatele) podle ustanovení o prodeji movitých věcí.
(2)
Výtěžek prodeje vyplatí soud povinnému po srážce nákladů úschovy a nákladů prodeje. Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 185g; lhůta podle § 185g odst. 1 počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný.
(3)
Věci, které se nepodaří prodat, soud nabídne obci nebo schovateli na úhradu nákladů úschovy za dvě třetiny odhadní ceny; odmítnou-li věci převzít, připadají státu.
(4)
Náklady úschovy, které nebudou uhrazeny z výtěžku prodeje ani převzatými věcmi, je povinen nahradit obci (schovateli) povinný; o této povinnosti soud rozhodne na návrh obce (schovatele).
b)
se zajištěním bytové náhrady nebo přístřeší
§ 343
(1)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil byt nebo místnost, za které je nutno zajistit přiměřený náhradní byt, náhradní byt, náhradní ubytování nebo přístřeší, soud nařídí výkon rozhodnutí jen tehdy, jestliže bude prokázáno, že povinnému je zajištěna taková bytová náhrada, jaká byla určena ve vykonávaném rozhodnutí, nebo že povinnému je zajištěno přístřeší, stanoví-li vykonávané rozhodnutí, že mu při vyklizení bytu náleží přístřeší. Po právní moci tohoto usnesení soud výkon rozhodnutí provede.
(2)
Zajištění bytové náhrady nebo přístřeší pro povinného je povinen prokázat oprávněný.
(3)
Nebude-li prokázáno, že bytová náhrada byla pro povinného zajištěna a že odpovídá vykonávanému rozhodnutí, popřípadě že pro povinného bylo zajištěno přístřeší, listinou vydanou státním orgánem nebo orgánem obce anebo notářským zápisem, nařídí soud před rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí jednání. Při zjišťování, zda bytová náhrada byla pro povinného zajištěna a zda odpovídá vykonávanému rozhodnutí, popřípadě zda bylo pro povinného zajištěno přístřeší, soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány.
§ 344
(1)
Soud vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce. Jestliže to je potřebné, zejména není-li povinný přítomen, přibere vykonavatel provádějící vyklizení k tomuto úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.
(2)
Výkon rozhodnutí se provede způsobem uvedeným v § 341 odst. 1 s tím, že odstraněné věci se přestěhují do určené bytové náhrady (do přístřeší).
(3)
Zjistí-li soud po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě až při jeho provedení, že pro povinného ve skutečnosti nebyla určená bytová náhrada (přístřeší) zajištěna, výkon rozhodnutí zastaví.
(4)
Po přestěhování vykonavatel provádějící vyklizení předá určenou bytovou náhradu povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti; odmítnou-li bytovou náhradu převzít, uloží klíče u soudu nebo orgánu obce a povinného o tom vyrozumí. Nezačne-li povinný bytovou náhradu bez vážného důvodu do šesti měsíců od uložení užívat, práva povinného k bytové náhradě uplynutím této lhůty zanikají.
(5)
Není-li možné věci nebo některé z nich přestěhovat do určené bytové náhrady (do přístřeší), postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342.“.
447.
V § 345 odst. 3 věta čtvrtá zní: „Ukazuje-li se to potřebné, vykonavatel provádějící odebrání věci přibere k tomu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.“.
448.
V § 345 odstavec 4 zní:
„(4)
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde je podle důvodného předpokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat oprávněnému; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.“.
449.
V § 347 odst. 2 větě druhé se slova „v první až čtvrté hlavě této části“ nahrazují slovy „v § 258 odst. 1“.
450.
V § 348 odst. 1 se slovo „prodej“ nahrazuje slovy „výkon rozhodnutí přiměřeně“.
451.
V § 348 odstavec 2 zní:
„(2)
Spoluvlastníci mají pro účely rozvrhu výtěžku prodeje postavení oprávněných; výše pohledávek se stanoví podle výše jejich podílů na společné věci.“.
452.
V § 349 odst. 1 věta druhá zní: „Ukazuje-li se to potřebné, přibere se k provedení výkonu rozhodnutí vhodná osoba, podle možnosti zástupce orgánu obce.“.
453.
V § 350 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Oprávněný nebo ten, kým si oprávněný nechal práci provést, je při výkonu rozhodnutí oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení práce, o kterou jde.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
454.
V § 351 odstavec 1 zní:
„(1)
Ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.“.
455.
V § 351 se odstavec 3 zrušuje.
456.
Za § 351 se vkládá nový § 351a, který zní:
㤠351a
(1)
Bylo-li vykonávané rozhodnutí splněno, avšak povinný následně způsobil porušením uložené mu povinnosti změnu stavu, který toto rozhodnutí předpokládá, (předešlého stavu), soud oprávněnému povolí, aby se na náklady povinného postaral o obnovení stavu předpokládaného tímto rozhodnutím. Způsob obnovení předešlého stavu soud uvede v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
Na žádost oprávněného soud pověří vykonavatele provedením jednotlivých úkonů při výkonu rozhodnutí nebo učiní jiná vhodná opatření, aby oprávněnému dopomohl k obnovení předešlého stavu.
(3)
Povinnému může soud uložit, aby potřebné náklady zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí, kterým bylo povinnému uloženo zaplatit náklady uvedené v odstavci 1, se provede na návrh oprávněného některým ze způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek.“.
457.
§ 371 a 372 se zrušují.
458.
V § 373 se slova „domovech mládeže“ nahrazují slovy „zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy“.
459.
V § 374 odst. 1 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovem „zaměstnanců“.
460.
V § 374 odst. 1 písm. a) se za slova „předsedovi senátu“ vkládá slovo „(samosoudci)“, slovo „pracovníci“ se nahrazuje slovem „zaměstnanci“ a slovo „pracovníky“ se nahrazuje slovem „zaměstnance“.
461.
V § 374 odst. 1 písm. b) se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“.
462.
V § 374 odst. 2 se za slova „Předseda senátu“ vkládá slovo „(samosoudce)“ a slovo „pracovníkům“ se nahrazuje slovem „zaměstnancům“.
463.
V § 374 odst. 3 se za slova „předseda senátu“ vkládá slovo „(samosoudce)“ a slovo „pracovník“ se nahrazuje slovem „zaměstnanec“.
464.
§ 374a zní:
㤠374a
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů notářů jako soudních komisařů a odměny správců dědictví,
b)
případy, v nichž nelze povolit nahlédnutí do spisu, neboť jejich obsah musí zůstat utajen,
c)
paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním předpisem,57) a to pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení,
d)
výši odměny správců podniku, způsobu jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna notářského řádu
Čl. II
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. b) se za slova „občanském soudním řízení“ vkládají slova „v řízeních podle části páté občanského soudního řádu a“ a za slova „s výjimkou“ se vkládají slova „řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,“.
2.
V § 13 odst. 1 se za slovo „sídle“ vkládají slova „a zapsané v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou“.
3.
Za § 35 se vkládá nový § 35a, který zní:
㤠35a
(1)
Komora vede Centrální evidenci závětí, v níž se evidují závěti, listiny o vydědění a listiny o odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“), které byly sepsány notářským zápisem nebo které notář přijal do úschovy.
(2)
Komora sdělí soudu nebo jinému státnímu orgánu, notáři, který byl jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, a osobě, která prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je evidována závěť zůstavitele a u koho je uložena; za podání zprávy soudu, jinému státnímu orgánu a notáři, který byl jako soudní komisař pověřen provedením úkonů v řízení o dědictví, jí nepřísluší odměna. Žádosti nelze vyhovět, byla-li podána za života pořizovatele nebo odvolatele závěti.
(3)
Při vedení Centrální evidence závětí postupuje Komora podle předpisu přijatého sněmem komory [§ 37 odst. 3 písm. o)].“.
4.
V § 37 odst. 3 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o)
stanoví postup při vedení, správě a provozu Centrální evidence závětí,“.
Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena p) a q).
5.
V § 37 odst. 4 se text „m) a n)“ nahrazuje textem „m), n) a o)“.
6.
V § 48 odst. 1 se za slovo „zákonem“ vkládají slova „nebo právním předpisem vydaným na jeho základě anebo usnesením orgánu notářské samosprávy“.
7.
V § 70 se slova „okresnímu soudu, v jehož obvodu má pořizovatel nebo odvolatel (dále jen „pořizovatel“) bydliště“ nahrazují slovem „Komoře“.
8.
Za § 71 se vkládají nové § 71a až 71c, které včetně nadpisů znějí:
„Oddíl druhý
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti
§ 71a
Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.
§ 71b
(1)
Dohoda účastníků musí obsahovat
a)
označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné),
b)
označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné),
c)
skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,
d)
předmět plnění,
e)
dobu plnění,
f)
prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.
(2)
Dohoda účastníků může obsahovat též podmínky, popřípadě vzájemné povinnosti oprávněné osoby, na jejichž splnění je poskytnutí předmětu plnění vázáno.
(3)
Náležitosti dohody podle odstavců 1 a 2 notář v zápisu uvede podle shodného prohlášení účastníků.
§ 71c
Ustanovení § 62 odst. 2, § 63 až 69 a § 71 platí obdobně.“.
V části šesté se dosavadní oddíly druhý, třetí a čtvrtý označují jako oddíly třetí, čtvrtý a pátý.
9.
V § 72 odst. 1 se za slova „pro uplatňování“ vkládají slova „nebo prokazování“.
10.
V § 72 odst. 1 písm. g) se za slovo „dějích“ vkládají tato slova: „a stavu věcí“.
11.
V § 79 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Notář osvědčuje také skutkové děje a stav věcí, například splnění dluhu, stav nemovitostí, bytů a nebytových prostor, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo jestliže se notář přesvědčil o stavu věci.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
12.
V § 79 odst. 3 písm. a) se za slovo „děje“ vkládají tato slova: „nebo zjištění stavu věcí“ a v písmenu b) se za slovo „děje“ vkládají tato slova: „nebo stavu věcí“.
13.
V § 83 odst. 4 se slova „soudu, v jehož obvodu má pořizovatel bydliště“ nahrazují slovem „Komoře“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Komisi pro cenné papíry
Čl. IV
Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
2.
V § 11 odstavec 2 zní:
„(2)
Předběžným opatřením může Komise uložit
a)
tomu, kdo vede pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, účet cenných papírů, aby neprováděl úkony směřující k převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci zástavního práva,
b)
tomu, kdo vede účet cenných papírů, aby neprováděl jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci zástavního práva, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení, cenné papíry z jejich účtů,
c)
tomu, kdo má v úschově nebo ve správě cenné papíry osoby, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiného účastníka řízení, aby neprováděl jakékoliv úkony směřující k převodu těchto cenných papírů na jiného,
d)
bance, která vede pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo pro jiného účastníka řízení běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácela peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala,
e)
bance, která vede běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácela peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděla na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládala, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení peněžní prostředky z jejich účtů,
f)
bance, která vede běžný, vkladový nebo jiný účet, aby z tohoto účtu převedla peněžní prostředky na účet uvedený v rozhodnutí, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení peněžní prostředky z jejich účtů.“.
3.
V § 11 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Rozhodnutí o předběžném opatření se doručuje účastníkům tohoto řízení; rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4)
Předběžné opatření zanikne uplynutím pěti dnů od jeho nařízení. Nepominou-li důvody, pro které bylo nařízeno, podá Komise proti účastníkům návrh u soudu, aby uložil povinnosti podle odstavce 2, které byly uvedeny v rozhodnutí o předběžném opatření. Návrh musí být u soudu podán do pěti dnů od nařízení předběžného opatření; v takovém případě předběžné opatření zanikne až dnem vykonatelnosti usnesení soudu, kterým bylo o tomto návrhu rozhodnuto.
(5)
Rozhodnutí o předběžném opatření musí též obsahovat poučení o tom, kdy a za jakých podmínek předběžné opatření zaniká. Podá-li Komise u soudu návrh podle odstavce 4 věty třetí, zašle o tom tentýž den vyrozumění dotčeným účastníkům.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
Čl. VIII
V § 3 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, se na konci odstavce 4 doplňuje tato věta: „Doručuje též soudní písemnosti a je oprávněna zjišťovat totožnost osob, vůči nimž se provádí soudní úkon nebo jimž se doručuje soudní písemnost.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o státním podniku
Čl. X
V § 24 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna trestního řádu
Čl. XI
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:
V § 272 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Byla-li stížnost pro porušení zákona uvedená v odstavci 1 předložena do tří měsíců od jejího podání k rozhodnutí velkému senátu kolegia, může Nejvyšší soud postupovat podle § 269 odst. 2 až § 271 jen tehdy, rozhodl-li o této stížnosti do tří měsíců od jejího předání velkému senátu kolegia.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
Hlava I
Přechodná ustanovení k části první
1.
Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
2.
Pro určení věcné a místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy.
3.
Při rozhodování ve sporech o příslušnost se postupuje podle tohoto zákona i v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznikl-li však spor o příslušnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne se o něm podle dosavadních právních předpisů.
4.
O návrzích na přikázání věci jinému soudu téhož stupně podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních právních předpisů.
5.
O návrzích na vyloučení soudců, zapisovatelů a jiných zaměstnanců soudu, znalců, tlumočníků nebo notářů z úkonů soudního komisaře podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhodne podle dosavadních právních předpisů; totéž platí, byla-li věc přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bez návrhu předložena nadřízenému soudu k rozhodnutí o vyloučení soudců.
6.
Písemnosti, které byly soudem odeslány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se adresátům doručí podle dosavadních právních předpisů.
7.
Při rozhodování o zpětvzetí návrhu na zahájení řízení učiněném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí dosavadní právní předpisy.
8.
V řízení před soudem prvního stupně nelze užít nové ustanovení § 114b, bylo-li první jednání ve věci nařízeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
V řízení, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti tohoto zákona, nelze užít nové ustanovení § 118b.
10.
Odměna za zastupování advokátemadvokátem nebo notářem v řízeních v jednom stupni, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se stanoví podle dosavadních právních předpisů.
11.
Při opravě rozhodnutí vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaných po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
12.
Řízení ve věci dědictví po zůstaviteli, který zemřel přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni řídí dosavadními právními předpisy.
13.
Pro řízení ve věcech obchodního rejstříku a pro řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob zahájená na návrh, který byl podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni použijí dosavadní právní předpisy.
14.
Pro řízení o návrzích Komise pro cenné papírycenné papíry podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí v prvním stupni dosavadní právní předpisy.
15.
Odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
16.
Návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
17.
Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
18.
Pro řízení v prvním stupni o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo jiné peněžité pohledávky, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní právní předpisy; totéž platí pro provedení těchto výkonů rozhodnutí.
19.
Byl-li návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostinemovitosti nebo zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostinemovitosti podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyrozumí soud příslušný katastrální úřad o tomto návrhu do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
20.
Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitostinemovitosti podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovitostinemovitosti pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se další oprávněný dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za účastníka řízení.
21.
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostinemovitosti, který byl pravomocně nařízen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na movité věci, jež jsou příslušenstvím nemovitostinemovitosti, jen tehdy, nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o ceně nemovitostinemovitosti.
22.
Nebylo-li v dosud neskončeném řízení pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostinemovitosti doručeno osobám a orgánům, kterým se doručuje podle tohoto zákona, přistoupí soud k doručení usnesení těmto osobám a orgánům do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
23.
Bylo-li rozhodnuto o ceně prodávané nemovitostinemovitosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se řízení o určení této ceny podle dosavadních právních předpisů.
24.
Byla-li vydána dražební vyhláška přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak dražba nemovitostinemovitosti nebyla do té doby provedena, soud tuto vyhlášku zruší a vydá novou dražební vyhlášku podle tohoto zákona.
25.
Byla-li nemovitostnemovitost vydražena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se řízení o výkon rozhodnutí podle dosavadních právních předpisů.
26.
Pohledávky zajištěné omezením převodu nemovitostinemovitosti se při rozvrhu rozdělované podstaty uspokojují ve stejné skupině jako pohledávky zajištěné zástavním právem; pro pořadí těchto pohledávek je rozhodující den vzniku práva omezení převodu nemovitostinemovitosti. Věřitelé těchto pohledávek mají v řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitostinemovitosti stejná práva a povinnosti jako věřitelé pohledávek zajištěných zástavním právem.
27.
Pro řízení o výkon rozhodnutí vyklizením nemovitostinemovitosti, bytu nebo místnosti, za něž je třeba zajistit povinnému náhradu, se použijí dosavadní právní předpisy, byl-li výkon rozhodnutí vyklizením nařízen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
28.
Při rozhodování, zda lze výkonem rozhodnutí postihnout majetek patřící do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které zaniklo do 31. července 1998 a nebylo vypořádáno, se postupuje podle právních předpisů účinných do 31. července 1998.
29.
Titulem pro výkon rozhodnutí jsou i nadále notářské zápisy sepsané ve smyslu dosavadního § 274 písm. e) do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mají-li náležitosti stanovené dosavadními právními předpisy.
Hlava II
Přechodná ustanovení k části druhé
1.
Do Centrální evidence závětí vedené Notářskou komorou České republiky se zapíší závěti, listiny o vydědění a listiny o odvolání těchto úkonů sepsané notářskými zápisy státního notářství v době do 31. prosince 1992; tyto závěti nadále zůstávají uloženy u okresních soudů.
2.
Do Centrální evidence závětí vedené Notářskou komorou České republiky se zapíší též závěti, které byly sepsány notářským zápisem nebo které notář převzal do úschovy před účinností tohoto zákona.
3.
Okresní soudy předají Notářské komoře České republiky kopii své evidence neprohlášených závětí nejpozději do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona. Do doby předání budou provádět šetření v evidenci neprohlášených závětí pro účely řízení o dědictví okresní soudy podle dosavadních předpisů.
Hlava III
Přechodná ustanovení k části třetí až desáté
1.
Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
2.
Podle nového ustanovení § 27a zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, se postupuje jen tehdy, dospěl-li senát Nejvyššího soudu k právnímu názoru odlišnému od právního názoru vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu, které bylo vyhlášeno (vydáno) po účinnosti tohoto zákona.
Hlava IV
Zmocňovací ustanovení
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 46/2000 Sb. | Zákon č. 46/2000 Sb.
Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)
Vyhlášeno 14. 3. 2000, datum účinnosti 14. 3. 2000, částka 17/2000
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 19)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (§ 20 — § 20)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 21 — § 21)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích (§ 22 — § 22)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (§ 23 — § 23)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 24 — § 24)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.)
46
ZÁKON
ze dne 22. února 2000
o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některá práva a povinnosti vydavatelůvydavatelů a dalších fyzických a právnických osob v souvislosti s vydáváním periodického tiskuvydáváním periodického tisku.
§ 2
Působnost zákona
(1)
Tento zákon se vztahuje na periodický tiskperiodický tisk vydávaný nebo šířený na území České republiky. Ustanovení § 6 až 9 a § 17 se nevztahují na periodický tiskperiodický tisk vydávaný mimo území České republiky.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na Sbírku zákonů a mezinárodních smluv, věstníky a úřední tiskoviny vydávané na základě zvláštního právního předpisu ani na periodický tiskperiodický tisk vydávaný výlučně pro vnitřní potřeby vydavatelevydavatele.1)
§ 3
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a)
periodickým tiskemperiodickým tiskem noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce,
b)
vydavatelemvydavatelem fyzická osoba nebo právnická osoba, která vydává periodický tiskperiodický tisk,
c)
vydáváním periodického tiskuvydáváním periodického tisku činnost vydavatelevydavatele, při které na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje jeho obsah, vydání a veřejné šíření,
d)
vydáním periodického tiskuvydáním periodického tisku soubor stejných či pouze regionální částí (mutace) se lišících hmotných rozmnoženin (výtisků) periodického tiskuperiodického tisku,
e)
dnem vydánídnem vydání kalendářní den, kdy bylo zahájeno veřejné šíření vydání periodického tiskuvydání periodického tisku,
f)
veřejným šířením periodického tiskuveřejným šířením periodického tisku jeho zpřístupnění předem individuálně neurčenému okruhu osob nebo i osob takto určených, pokud překračují okruh členů rodiny vydavatelevydavatele, který je fyzickou osobou, a s ním spjatého okruhu osobních přátel,
g)
periodickým tiskem územního samosprávného celkuperiodickým tiskem územního samosprávného celku periodický tiskperiodický tisk, jehož vydavatelemvydavatelem je obecobec, kraj nebo hlavní město Praha nebo jeho městská část (dále jen „územní samosprávný celek“) nebo právnická osoba zřízená či založená územním samosprávným celkem či společně více územními samosprávnými celky nebo právnická osoba, kterou územní samosprávný celek sám nebo spolu s dalšími územními samosprávnými celky ovládá podle zvláštního právního předpisu9), anebo periodický tiskperiodický tisk, jehož obsah, vydání a veřejné šíření zajišťuje jiný vydavatelvydavatel na základě smlouvy s územním samosprávným celkem či společně s více územními samosprávnými celky.
§ 4
Odpovědnost za obsah periodického tisku
Za obsah periodického tiskuperiodického tisku odpovídá vydavatelvydavatel.
§ 4a
Sdělení v periodickém tisku územního samosprávného celku
VydavatelVydavatel periodického tisku územního samosprávného celkuperiodického tisku územního samosprávného celku je povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku a poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto územního samosprávného celku.
§ 5
Odpovědnost za obsah reklamy a inzerce
VydavatelVydavatel neodpovídá podle tohoto zákona za pravdivost údajů obsažených v reklamě a v inzerci uveřejněné v periodickém tiskuperiodickém tisku. Tato výjimka neplatí pro reklamu a inzerci samotného vydavatelevydavatele. Nedotčena zůstává odpovědnost vydavatelevydavatele podle zvláštního právního předpisu.2)
§ 6
Oznámení v naléhavém veřejném zájmu
V naléhavém veřejném zájmu je vydavatelvydavatel povinen uveřejnit v periodickém tiskuperiodickém tisku důležité a neodkladné oznámení státního orgánu a orgánu územní samosprávy, zejména je povinen uveřejnit rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo o válečném stavu.3) Toto oznámení musí být uveřejněno v nejbližším vydání periodického tiskuvydání periodického tisku následujícím po doručení jeho textu vydavatelivydavateli způsobem graficky jej zvýrazňujícím a odlišujícím od ostatního obsahu periodického tiskuperiodického tisku.
§ 7
Evidence periodického tisku
(1)
Evidenci periodického tiskuperiodického tisku vede Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“).
(2)
Právnická nebo fyzická osoba, která hodlá vydávat periodický tiskperiodický tisk, je povinna doručit ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku písemné oznámení, které musí obsahovat:
a)
název periodického tiskuperiodického tisku,
b)
jeho obsahové zaměření,
c)
četnost (periodicitu) jeho vydávání,
d)
údaje o jeho regionálních mutacích,
e)
název, adresu sídla a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) vydavatelevydavatele, je-li vydavatelvydavatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo vydavatelevydavatele, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, je-li vydavatelvydavatel fyzickou osobou, je-li vydavatelvydavatel fyzickou osobou, která vydává periodický tiskperiodický tisk na základě živnostenského oprávnění, také jeho obchodní jméno, identifikační číslo a adresu místa podnikání, liší-li se od bydliště.
(3)
Není-li oznámení údajů stanovených v odstavci 2 úplné, vyzve ministerstvo osobu, která je učinila, aby oznámení doplnila do 15 dnů ode dne doručení výzvy, a upozorní ji, že nebude-li tato lhůta dodržena, hledí se na oznámení, jako by nebylo učiněno.
(4)
Ministerstvo zapíše periodický tiskperiodický tisk do evidence periodického tiskuperiodického tisku a do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovených údajů sdělí osobě, která toto oznámení učinila, přidělené evidenční číslo periodického tiskuperiodického tisku.
(5)
Jestliže vydávání zapsaného periodického tiskuperiodického tisku nezačalo do 1 roku od zápisu nebo bylo přerušeno na dobu delší než 1 rok, platí, že vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku bylo ukončeno dnem uplynutí uvedené lhůty. Ministerstvo zapíše tuto skutečnost do evidence periodického tiskuperiodického tisku a vyrozumí o tom vydavatelevydavatele do 15 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 7 nebo ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví jinak.
(6)
Hodlá-li vydavatelvydavatel periodického tiskuperiodického tisku, jehož vydávání bylo ukončeno, obnovit jeho vydávání, je povinen to ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením obnoveného vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku písemně oznámit.
(7)
VydavatelVydavatel je povinen ministerstvu písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení vydávání evidovaného periodického tiskuperiodického tisku nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy došlo ke změně evidovaných údajů anebo k přerušení či ukončení vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku.
(8)
Každý má právo nahlížet do evidence periodického tiskuperiodického tisku a pořizovat si z ní výpisy nebo opisy.
§ 8
Povinné údaje
(1)
VydavatelVydavatel je povinen zajistit, aby na každém vydání periodického tiskuvydání periodického tisku byly uvedeny tyto povinné údaje:
a)
název periodického tiskuperiodického tisku,
b)
označení periodický tisk územního samosprávného celkuperiodický tisk územního samosprávného celku, jde-li o periodický tisk územního samosprávného celkuperiodický tisk územního samosprávného celku,
c)
četnost (periodicita) jeho vydávání,
d)
označení regionální mutace, je-li periodický tiskperiodický tisk vydáván v regionálních mutacích,
e)
místo vydávání,
f)
číslo a den vydáníden vydání,
g)
evidenční číslo periodického tiskuperiodického tisku přidělené ministerstvem,
h)
název, sídlo a identifikační číslo vydavatelevydavatele, je-li vydavatelvydavatel právnickou osobou, anebo jméno, příjmení a bydliště vydavatelevydavatele, je-li vydavatelvydavatel fyzickou osobou; je-li vydavatelvydavatel fyzickou osobou, která vydává tisk na základě živnostenského oprávnění, také jeho obchodní jméno, identifikační číslo a adresa místa podnikání, liší-li se od bydliště.
(2)
Periodický tiskPeriodický tisk, který neobsahuje údaje podle odstavce 1, nesmí být veřejně šířen; to neplatí pro evidenční číslo periodického tiskuperiodického tisku přidělované ministerstvem, jestliže ministerstvo vydavatelivydavateli nesdělilo evidenční číslo ve lhůtě podle ustanovení § 7 odst. 4.
§ 9
Povinné výtisky
(1)
VydavatelVydavatel je povinen bezplatně na svůj náklad z každého vydání periodického tiskuvydání periodického tisku do 7 dnů ode dne jeho vydání zajistit dodání stanoveného počtu výtisků (dále jen „povinný výtisk“) těmto příjemcům:
a)
2 povinné výtisky Národní knihovně České republiky,
b)
1 povinný výtisk Moravské zemské knihovně v Brně,
c)
1 povinný výtisk knihovně Národního muzea v Praze,
d)
1 povinný výtisk ministerstvu,
e)
1 povinný výtisk Parlamentní knihovně,
f)
1 povinný výtisk každé krajské knihovně,
g)
1 povinný výtisk Městské knihovně v Praze,
h)
1 povinný výtisk periodického tiskuperiodického tisku, který je vydavatelemvydavatelem určen pro nevidomé nebo slabozraké, Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze.
(2)
Je-li periodický tiskperiodický tisk vydáván v regionálních mutacích, vydavatelvydavatel splní povinnost podle odstavce 1 písm. f) dodáním povinného výtisku takového periodického tiskuperiodického tisku krajské knihovně příslušné podle označení regionální mutace.
(3)
Povinný výtisk musí být bezvadný. Jestliže má povinný výtisk vady po stránce technického zpracování, má jeho příjemce právo požadovat výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný.
(4)
Písemnou žádost o výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný je příjemce povinen doručit vydavatelivydavateli do 15 dnů ode dne, kdy mu byl vadný povinný výtisk dodán, jinak jeho právo podle odstavce 3 zaniká.
(5)
VydavatelVydavatel je povinen výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný provést bezplatně na svůj náklad ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy mu byla doručena písemná žádost o výměnu.
§ 10
Odpověď
(1)
Jestliže bylo v periodickém tiskuperiodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavatelivydavateli uveřejnění odpovědi. VydavatelVydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2)
Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3)
Osoba, na jejíž žádost byla vydavatelemvydavatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5)
Ustanovení zvláštního právního předpisu4) o ochraně osobnosti a o ochraně jména a dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
§ 11
Dodatečné sdělení
(1)
Jestliže bylo v periodickém tiskuperiodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízenítrestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavatelivydavateli uveřejnění informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. VydavatelVydavatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.
(2)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(3)
Ustanovení zvláštního právního předpisu4) o ochraně osobnosti a o ochraně jména a dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.
§ 11a
Doplňující informace
(1)
Dotčený člen zastupitelstva územního samosprávného celku může požadovat na vydavatelivydavateli uveřejnění doplňující informace, pokud vydavatelvydavatel periodického tisku územního samosprávného celkuperiodického tisku územního samosprávného celku
a)
neuveřejní sdělení podle § 4a po dobu 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavatelivydavateli,
b)
neuveřejní sdělení podle § 4a v nejbližším následujícím vydání u periodického tisku územního samosprávného celkuperiodického tisku územního samosprávného celku, pokud ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavatelivydavateli není vydán, nebo
c)
uveřejní sdělení podle § 4a, avšak člen zastupitelstva bude mít za to, že vydavatelvydavatel mu neposkytl přiměřený prostor podle § 4a.
VydavatelVydavatel je povinen doplňující informaci uveřejnit v periodickém tisku územního samosprávného celkuperiodickém tisku územního samosprávného celku, ve kterém neuveřejnil nebo neposkytl přiměřený prostor sdělení podle § 4a.
(2)
Člen zastupitelstva územního samosprávného celku, na jehož žádost byla vydavatelemvydavatelem uveřejněna doplňující informace podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další doplňující informace k této doplňující informaci.
§ 12
Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.
(2)
Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavatelivydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém tiskuperiodickém tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
(4)
Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být vydavatelivydavateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.
§ 13
Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Odpověď nebo dodatečné sdělení je vydavatelvydavatel povinen uveřejnit
a)
ve stejném periodickém tiskuperiodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části,
b)
s výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,
c)
na vlastní náklady,
d)
v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e)
s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá.
(2)
VydavatelVydavatel je povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Není-li možné odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit ve lhůtě podle odstavce 2, vydavatelvydavatel je povinen tak učinit v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tiskuperiodického tisku. VydavatelVydavatel je povinen o tomto postupu do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení písemně informovat osobu, která žádost podala, a v této informaci označit vydání periodického tiskuvydání periodického tisku, v němž dojde k uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(4)
Není-li možné odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit ve stejném periodickém tiskuperiodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, je vydavatelvydavatel povinen na vlastní náklady zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v periodickém tiskuperiodickém tisku, na němž se dohodne s osobou, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá. Předmětem takové dohody musí být též místo a forma uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
§ 14
Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu
(1)
Neuveřejní-li vydavatelvydavatel odpověď nebo dodatečné sdělení anebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 13 odst. 1 až 3, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud. Totéž platí, nedošlo-li k dohodě podle § 13 odst. 4.
(2)
Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.
§ 15
Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení
(1)
VydavatelVydavatel není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže
a)
uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čintrestný čin nebo přestupek,
b)
uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
c)
napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.
(2)
VydavatelVydavatel není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči sdělení uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.
(3)
VydavatelVydavatel není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 15a
(1)
Žádost o uveřejnění doplňující informace musí mít písemnou formu a musí obsahovat návrh znění doplňující informace, jež má být uveřejněna.
(2)
Žádost o uveřejnění doplňující informace musí být vydavatelivydavateli doručena nejpozději do 3 měsíců
a)
od marného uplynutí lhůty podle § 11a odst. 1 písm. a),
b)
ode dne, kdy mělo být sdělení podle § 4a uveřejněno v nejbližším následujícím vydání periodického tisku územního samosprávného celkuperiodického tisku územního samosprávného celku, který není vydán ve lhůtě 3 měsíců, nebo
c)
ode dne, kdy sdělení podle § 4a v periodickém tisku územního samosprávného celkuperiodickém tisku územního samosprávného celku bylo uveřejněno, ale člen zastupitelstva má za to, že mu vydavatelvydavatel neposkytl přiměřený prostor podle § 4a,
jinak právo na uveřejnění doplňující informace zaniká.
(3)
Ustanovení § 13 až 15, s výjimkou ustanovení § 15 odst. 1 písm. c) a § 15 odst. 2 a 3, se použijí obdobně i na uveřejnění doplňující informace. VydavatelVydavatel označí uveřejněnou doplňující informaci slovy „doplňující informace“.
§ 16
Ochrana zdroje a obsahu informací
(1)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v periodickém tiskuperiodickém tisku, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.
(2)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v periodickém tiskuperiodickém tisku, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věcí, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.
(3)
Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činutrestného činu a překazit nebo oznámit trestný čintrestný čin5) a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízenítrestním řízení.6)
(4)
Právy podle odstavců 1 a 2 není dotčena povinnost vydavatelevydavatele stanovená zvláštním právním předpisem7) sdělit správci daně na jeho výzvu jméno a bydliště objednatele inzerátu uveřejněného pod značkou, je-li fyzickou osobou, nebo jeho název a sídlo, je-li právnickou osobou.
§ 17
Přestupky
(1)
VydavatelVydavatel se dopustí přestupku tím, že
a)
nedoručí ministerstvu ve stanovené lhůtě oznámení s údaji potřebnými k evidenci periodického tiskuperiodického tisku před zahájením vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku podle § 7 odst. 2 nebo 3,
b)
neoznámí písemně ministerstvu ve stanovené lhůtě změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení vydávání periodického tiskuvydávání periodického tisku podle § 7 odst. 7,
c)
v rozporu s § 8 odst. 2 umožní veřejné šíření periodického tiskuveřejné šíření periodického tisku bez povinných údajů anebo s neúplnými nebo nesprávnými povinnými údaji,
d)
nedodá ve stanovené lhůtě stanovený počet povinných výtisků určeným příjemcům podle § 9 odst. 1, nebo
e)
neprovede ve stanovené lhůtě výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný podle § 9 odst. 5.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e),
b)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
(3)
Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v odstavci 2. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(4)
Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad. Místní příslušnost krajského úřadu se řídí sídlem nebo místem podnikání vydavatelevydavatele, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, anebo místem trvalého bydliště vydavatelevydavatele, jde-li o fyzickou osobu.
(5)
Pokuty vybírá a vymáhá krajský úřad.
§ 18
Přechodná ustanovení
(1)
Jestliže byl periodický tiskperiodický tisk ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona registrován podle dosavadních právních předpisů, považuje se povinnost vydavatelevydavatele oznámit ministerstvu údaje podle § 7 odst. 2 za splněnou.
(2)
Řízení o registraci periodického tiskuperiodického tisku, která nejsou ukončena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se tímto dnem zastavují. Podaná žádost o registraci periodického tiskuperiodického tisku se považuje podle § 7 odst. 2 za oznámení osoby, která hodlá vydávat periodický tiskperiodický tisk. Zaplacené správní poplatky se vracejí podle zvláštního právního předpisu.9)
(3)
Okresní úřady předají ministerstvu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje o registraci periodického tiskuperiodického tisku podle dosavadních právních předpisů.
(4)
Žádosti o uveřejnění opravy podané do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(5)
V řízeních o povinnosti uveřejnit opravu zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhoduje soud podle dosavadních právních předpisů.
(6)
Poplatky splatné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.
§ 18a
Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 19
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích.
2.
Zákon č. 84/1968 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích.
3.
Zákon č. 86/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích.
4.
Zákon č. 160/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.
5.
Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 140/1964 Sb., o povinných a pracovních výtiscích.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
§ 20
V příloze č. 1 k zákonu č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 266/1991 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 321/1992 Sb., se položka 104 zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
§ 21
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1997 Sb., se mění takto:
1.
Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5g, které včetně poznámek pod čarou č. 2c), 2d) a 2e) znějí:
㤠5a
Odpověď
(1)
Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli uveřejnění odpovědi. Provozovatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2)
Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3)
Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5)
Ustanovení zvláštního právního předpisu2c) o ochraně osobnosti a o ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
§ 5b
Dodatečné sdělení
(1)
Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.
(2)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(3)
Ustanovení zvláštního právního předpisu2c) o ochraně osobnosti a o ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.
§ 5c
Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.
(2)
Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
(4)
Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.
§ 5d
Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(1)
Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel povinen uveřejnit
a)
ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,
b)
s výslovným označením „odpověď “ nebo „dodatečné sdělení“,
c)
na vlastní náklady,
d)
v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
e)
s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže tato osoba takový požadavek uplatnila.
(2)
Provozovatel je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(3)
Pokud oprávnění provozovatele k vysílání zanikne, je provozovatel povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele, pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.
(4)
Obsah sdělení označeného jako odpověď nebo dodatečné sdělení nesmí být komentován v pořadu, ve kterém je toto sdělení uveřejněno.
§ 5e
Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu
(1)
Neuveřejní-li provozovatel odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 5d, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud.
(2)
Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.
§ 5f
Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení
(1)
Provozovatel není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže
a)
uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,
b)
uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
c)
napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací, a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.
(2)
Provozovatel není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.
(3)
Provozovatel není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.
§ 5g
Ochrana zdroje a obsahu informací
(1)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.
(2)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věcí, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.
(3)
Právy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin2d) a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.2e)
2c)
§ 11 a 19b občanského zákoníku.
2d)
§ 166 až 168 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
2e)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 6 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 2f) zní:
„(4)
Provozovatel neodpovídá podle tohoto zákona za pravdivost údajů obsažených ve vysílané reklamě a inzerci. Tato výjimka neplatí pro reklamu a inzerci samotného provozovatele. Nedotčena zůstává odpovědnost provozovatele podle zvláštního právního předpisu.2f)
2f)
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 až 54 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích
§ 22
V příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se položka 65 včetně poznámky pod čarou č. 9) zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
§ 23
V § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 a zákona č. 30/2000 Sb., se slova „proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku“ nahrazují slovy „práv třetích osob“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).
2)
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 až 54 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
4)
§ 11 a 19b občanského zákoníku.
5)
§ 166 až 168 zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 34 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 66a obchodního zákoníku. |
Zákon č. 47/2000 Sb. | Zákon č. 47/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
Vyhlášeno 14. 3. 2000, datum účinnosti 14. 3. 2000, částka 17/2000
* Čl. I - Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 14. 3. 2000
47
ZÁKON
ze dne 24. února 2000,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, se mění takto:
1.
V § 90 se zrušuje odstavec 2 a za odstavec 1 se doplňují odstavce 2 až 7, které znějí:
„(2)
Navrhovatel může, současně s návrhem zákona, navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Odůvodnění takového návrhu musí být uvedeno v důvodové zprávě. V případě, že důvodem je provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána, předloží předkladatel k návrhu český překlad úplného znění těch právních norem, které mají být provedeny.
(3)
Návrh podle odstavce 2 nelze projednat, vznesou-li proti němu před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců, anebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvu podle čl. 10 Ústavy.
(4)
Návrh nelze projednat na schůzi, o jejímž svolání nebyli poslanci vyrozuměni podle § 51 odst. 6.
(5)
Byl-li podán návrh podle odstavce 2, rozhodne Sněmovna po skončení obecné rozpravy, zda bude v jednání pokračovat tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Jestliže Sněmovna takový návrh schválí, zahájí předsedající o návrhu zákona podrobnou rozpravu.
(6)
V podrobné rozpravě podle odstavce 5 nelze podat pozměňovací nebo jiné návrhy a lze pouze navrhnout opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb. Na závěr prvého čtení se Sněmovna usnese po závěrečném vystoupení navrhovatele a zpravodaje, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.
(7)
Nebyl-li podán návrh podle odstavce 2 nebo Sněmovna takový návrh neschválila anebo nevyslovila souhlas s návrhem zákona podle odstavce 6, může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání výboru, popřípadě několika výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. Kterýkoli z poslanců může podat jiný návrh na přikázání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy. Byl-li návrh zákona přikázán výboru k projednání, nelze jej již vrátit navrhovateli k dopracování.“.
2.
V § 91 se zrušuje odstavec 2 a za odstavec 1 se vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Sněmovna zkrátit až o 30 dnů. Zkrátit takovou lhůtu o více než 30 dnů nelze, vznesou-li proti tomu námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců.
(3)
Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Sněmovna prodloužit až o 20 dnů. Prodloužit takovou lhůtu o více než 20 dnů lze jen se souhlasem navrhovatele. Lhůtu, kterou Sněmovna zkrátila podle odstavce 2, nelze prodloužit.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 58/2000 Sb. | Zákon č. 58/2000 Sb.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
Vyhlášeno 24. 3. 2000, datum účinnosti 8. 4. 2000, částka 21/2000
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2000 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 592 156 000 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 627 336 000 000 Kč (příloha č. 1). Schodek státního rozpočtu činí 35 18
* § 2 - (1) Součástí finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí (§ 1 odst. 5) jsou i dotace na částečnou úhradu osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy pro obce v každém okrese1) (dále jen „příspěvek na výkon státní správy“).
* § 3 - (1) Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit závazné ukazatele státního rozpočtu dané § 1 z důvodu organizačních nebo metodických změn. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu.
* § 4 - Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2000 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9.
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. č. 1 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 3 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 4 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 5 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 6 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 7 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 8 k zákonu č. 58/2000 Sb. č. 9 k zákonu č. 58/2000 Sb.
Aktuální znění od 8. 4. 2000
58
ZÁKON
ze dne 3. března 2000
o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2000 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 592 156 000 000 Kč, celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 627 336 000 000 Kč (příloha č. 1). Schodek státního rozpočtu činí 35 180 000 000 Kč; k jeho úhradě budou vydány státní dluhopisy podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2.
(3)
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3.
(4)
Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol státního rozpočtu jsou uvedeny v příloze č. 4.
(5)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých okresech, a to dotacemi v celkové výši 14 065 700 000 Kč uvedenými v příloze č. 5.
(6)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtům okresních úřadů, a to dotacemi v celkové výši 9 731 300 000 Kč uvedenými v příloze č. 6.
(7)
Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku jsou uvedeny v příloze č. 7.
(8)
Ve státním rozpočtu je obsažena dotace Státnímu fondu tržní regulace v zemědělství ve výši 2 430 000 000 Kč. Z této dotace je částka ve výši 9 984 000 Kč určena na krytí správních výdajů Státního fondu tržní regulace v zemědělství.
§ 2
(1)
Součástí finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí (§ 1 odst. 5) jsou i dotace na částečnou úhradu osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy pro obce v každém okrese1) (dále jen „příspěvek na výkon státní správy“).
(2)
Výše příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé obce v každém okrese se stanoví podle postupu uvedeného v příloze č. 8. Přednosta příslušného okresního úřadu a v hlavním městě Praze a městech Brně, Ostravě a Plzni jejich primátoři2) mohou v odůvodněných případech rozhodnout o odchylkách od sazeb uvedených v příloze č. 8. až o 15 %. Tímto opatřením nesmí dojít k překročení schváleného úhrnu příspěvku na výkon státní správy pro příslušný okres, hlavní město Prahu a města Brno, Ostravu a Plzeň.
§ 3
(1)
Vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí může upravit závazné ukazatele státního rozpočtu dané § 1 z důvodu organizačních nebo metodických změn. Těmito opatřeními nesmí dojít ke zhoršení výsledného salda příjmů a výdajů státního rozpočtu.
(2)
Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státních rozpočtů let 1997 až 1999, které byly poskytnuty kapitolám státního rozpočtu a okresním úřadům na řešení povodňových škod vzniklých v letech 1997 a 1998 a nebyly vyčerpány do 31. prosince 1999, byly použity v roce 2000 stejnými subjekty ke stejným účelům, na které byly vyčleněny v letech 1997 až 1999.
§ 4
Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2000 a způsobu kontroly jejich využití jsou uvedena v příloze č. 9.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 58/2000 Sb.
ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
Ukazatel| v mil. Kč
---|---
Příjmy státního rozpočtu celkem| 592 156,0
Výdaje státního rozpočtu celkem| 627 336,0
| z toho:| finanční vztahy k rozpočtům|
| \\- obcí v úhrnech po jednotlivých okresech| 14 065,7
| \\- okresních úřadů| 9 731,3
Schodek| 35 180,0
Příloha č. 2
k zákonu č. 58/2000 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
| | | v tisících Kč
---|---|---|---
Kapitola| daňové
příjmy| z toho:| nedaňové
příjmy,
kapitálové
příjmy
a přijaté dotace
pojistné na
důchodové
pojištění
Kancelář prezidenta republiky| | | 37 500
Poslanecká sněmovna Parlamentu| | | 18 492
Senát Parlamentu| | | 6 050
Úřad vlády České republiky| | | 8 576
Bezpečnostní informační služba| | | 77 000
Ministerstvo zahraničních věcí| | | 400 158
Ministerstvo obrany| 2 017 047 *)| 1 542 448| 759 953
Národní bezpečnostní úřad| | | 0
Ministerstvo financí| 547 000 *)| 419 000| 151 167
Ministerstvo práce a sociálních věcí| 215 000 000 *)| 164 853 000| 218 190
Ministerstvo vnitra| 3 502 000 *)| 2 678 000| 250 000
Ministerstvo životního prostředí| | | 34 400
Ministerstvo pro místní rozvoj| | | 7 050
Grantová agentura České republiky| | | 954
Ministerstvo průmyslu a obchodu| | | 209 900
Ministerstvo dopravy a spojů| | | 397 996
Ministerstvo zemědělství| | | 76 600
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy| | | 292 851
Ministerstvo kultury| | | 54 687
Ministerstvo zdravotnictví| | | 86 452
Ministerstvo spravedlnosti| 533 834 *)| 408 227| 367 298
Úřad pro státní informační systém| | | 2 122
Úřad průmyslového vlastnictví| | | 23 584
Český statistický úřad| | | 12 612
Český úřad zeměměřický a katastrální| | | 61 010
Komise pro cenné papírycenné papíry| | | 0
Český báňský úřad| | | 2 652
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| | | 0
Ústavní soudÚstavní soud| | | 786
Akademie věd České republiky| | | 47 704
Rada České republiky pro rozhlasové a
televizní vysílání| | | 62
Správa státních hmotných rezerv| | | 1 150 000
Státní úřad pro jadernou bezpečnost| | | 1 000
Nejvyšší kontrolní úřad| | | 2 486
Všeobecná pokladní správa| 347 500 000| | 18 296 827
CELKEM| 569 099 881| 169 900 675| 23 056 119
PŘÍJMY CELKEM (daňové, nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace)| 592 156 000
---|---
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na politiku zaměstnanosti je podle rozpočtové skladby platné od 1. ledna 1997 součástí daňových příjmů
Příloha č. 3
k zákonu č. 58/2000 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
| v tisících Kč
---|---
Kapitola | Výdaje
celkem
Kancelář prezidenta republiky | 324 151
Poslanecká sněmovna Parlamentu | 869 616
Senát Parlamentu | 594 653
Úřad vlády České republiky | 382 865
Bezpečnostní informační služba | 744 564
Ministerstvo zahraničních věcí | 4 184 825
Ministerstvo obrany | 43 952 500
Národní bezpečnostní úřad | 202 157
Ministerstvo financí | 10 350 157
Ministerstvo práce a sociálních věcí | 224 268 710
Ministerstvo vnitra | 30 332 599
Ministerstvo životního prostředí | 3 136 102
Ministerstvo pro místní rozvoj | 7 236 108
Grantová agentura České republiky | 1 012 735
Ministerstvo průmyslu a obchodu | 9 517 297
Ministerstvo dopravy a spojů | 27 294 652
Ministerstvo zemědělství | 16 652 453
Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy | 70 814 980
Ministerstvo kultury | 5 059 556
Ministerstvo zdravotnictví | 5 509 067
Ministerstvo spravedlnosti | 13 083 579
Úřad pro státní informační systém | 76 118
Úřad průmyslového vlastnictví | 110 943
Český statistický úřad | 1 084 861
Český úřad zeměměřický a katastrální | 2 005 402
Komise pro cenné papírycenné papíry | 103 552
Český báňský úřad | 100 189
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | 63 011
Ústavní soudÚstavní soud | 70 218
Akademie věd České republiky | 2 779 280
Rada České republiky pro rozhlasové a
televizní vysílání | 32 988
Správa státních hmotných rezerv | 1 711 908
Státní úřad pro jadernou bezpečnost | 223 350
Nejvyšší kontrolní úřad | 318 975
Všeobecná pokladní správa | 143 131 879
CELKEM| 627 336 000
Příloha č. 4
k zákonu č. 58/2000 Sb.
Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 37 500
Výdaje celkem| 324 151
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 35 492
z toho: platy zaměstnanců| 30 520
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 11 659
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 611
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 129 803
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 35 492
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 30 520
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 1 584
Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 245 920
Celkové výdaje na lesní hospodářství| 18 485
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 350
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 129 803
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 18 492
Výdaje celkem| 869 616
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 240 069
z toho: platy zaměstnanců| 99 500
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 84 024
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 990
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 60 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy poslanců| 139 569
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)| 68 484
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 83 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 60 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 6 050
Výdaje celkem| 594 653
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 121 399
z toho: platy zaměstnanců| 64 040
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 42 490
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 281
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 256 749
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy senátorů| 54 939
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (podle z. č. 236/1995 Sb.)| 24 807
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 3 200
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 256 749
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 8 576
Výdaje celkem| 382 865
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 141 675
z toho: platy zaměstnanců| 120 088
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 48 473
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 402
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 56 083
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 8 269
v tom:| institucionální prostředky| 6 869
| účelové prostředky| 1 400
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 141 675
z toho: platy zaměstnanců ve státní správě| 120 088
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 56 083
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 77 000
Výdaje celkem| 744 564
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 128 769
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 2 650
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 2 650
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 128 769
Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 400 158
Výdaje celkem| 4 184 825
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 398 004
z toho:| platy zaměstnanců| 394 999
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 139 302
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 7 900
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 504 520
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 17 300
v tom:| institucionální prostředky| 6 800
| účelové prostředky| 10 500
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 398 004
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 394 999
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Výdaje zastupitelských úřadů| 3 084 893
Náhrady zvýšených životních výdajů zaměstnanců v zahraničí| 1 380 000
Vrcholné státní návštěvy| 14 100
Koncepce vízové politiky a modernizace vízového procesu| 303 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 504 520
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 759 953
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 2 017 047
z toho:| pojistné na důchodové pojištění| 1 542 448
Výdaje celkem| 43 952 500
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 9 335 995
z toho:| platy zaměstnanců| 8 884 660
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 3 099 101
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 176 270
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 11 856 854
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 551 425
v tom:| institucionální prostředky| 107 400
| účelové prostředky| 444 025
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 2 980 366
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě **)| 2 766 800
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 3 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 12 000
Důchody| 2 549 000
Ostatní sociální dávky| 1 277 000
Výdaje na sportovní reprezentaci| 0
Vojenské výdaje| 39 199 500
Účelově vázané prostředky na výrobu v rámci programu L 159| 8 614 430
Výdaje na civilní ochranu| 840 000
Dotace podnikatelským subjektům| 90 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 11 856 854
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 202 157
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 60 991
z toho:| platy zaměstnanců| 60 113
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 21 039
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 202
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 42 900
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 21 615
v tom:| institucionální prostředky| 16 715
| účelové prostředky| 4 900
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 60 991
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 60 113
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 42 900
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 151 167
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 547 000
z toho:| pojistné na důchodové pojištění| 419 000
Výdaje celkem| 10 350 157
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 4 566 574
z toho:| platy zaměstnanců| 4 543 644
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 1 598 301
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 90 873
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 1 713 423
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 4 566 574
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě **)| 4 543 644
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 12 605
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Ostatní sociální dávky| 13 600
Ostatní věcné výdaje celkem: ***)| 2 367 386
v tom:| Ministerstvo financí| 486 398
| Uzemní finanční orgány| 1 053 828
| Generální ředitelství cel| 827 160
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 1 713 423
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
***)
běžné výdaje celkem bez platů zaměstnanců a ostatních plateb za vykonanou práci, pojistného placeného zaměstnavatelem, převodu FKSP a bez ostatních sociálních dávek
Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 218 190
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 215 000 000
z toho:| pojistné na důchodové pojištění| 164 853 000
Výdaje celkem| 224 268 710
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 223 471
z toho:| platy zaměstnanců| 2 217 634
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 778 215
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 44 353
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 2 040 069
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 26 670
v tom:| institucionální prostředky| 20 150
| účelové prostředky| 6 520
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 2 075 498
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 2 070 598
Rozvojová zahraniční pomoc| 9 756
Program protidrogové politiky| 14 559
Program sociální prevence a prevence kriminality| 15 498
Programy v rámci EU| 3 650 636
Důchody| 178 420 000
Ostatní sociální dávky| 26 590 000
Pasivní politika zaměstnanosti| 7 200 000
Aktivní politika zaměstnanosti| 4 000 000
Výdaje ústavů sociální péče řízených ministerstvem| 500 430
Zabezpečení systému státní sociální podpory - běžné výdaje| 173 729
Výdaje na spoje související s výplatou důchodů a ostatních dávek| 577 810
Dotace nestátním subjektům poskytujícím sociální služby| 590 633
Dotace České katolické charitě na domovy důchodců duchovních a řeholnic| 113 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 2 040 069
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 250 000
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 3 502 000
z toho:| pojistné na důchodové pojištění| 2 678 000
Výdaje celkem| 30 332 599
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 13 297 027
z toho:| platy zaměstnanců| 12 975 800
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 4 541 530
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 259 516
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 2 828 439
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 19 080
v tom:| institucionální prostředky| 11 080
| účelové prostředky| 8 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 12 940 082
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě **)| 12 632 635
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 3 900
Důchody| 1 897 000
Ostatní sociální dávky| 1 322 000
Výdaje na sportovní reprezentaci| 0
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 2 828 439
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany
Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 34 400
Výdaje celkem| 3 136 102
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 327 747
z toho:| platy zaměstnanců| 324 515
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem*)| 114 712
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 490
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 770 946
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 412 556
v tom:| institucionální prostředky| 211 207
| účelové prostředky| 201 349
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 227 597
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 225 436
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program péče o krajinu| 223 000
Sanace lokalit po Sovětské armáděarmádě| 75 046
Dotace občanským sdružením| 19 125
Příspěvky zoologickým zahradám| 70 105
Příspěvky na činnost národních parků KRNAP, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko| 263 085
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 26 620
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 770 946
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 7 050
Výdaje celkem| 7 236 108
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 93 070
z toho:| platy zaměstnanců| 90 035
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 32 574
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 801
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 4 906 215
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 81 104
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 79 149
Státní finanční podpora k hypotečním úvěrům na bytovou výstavbu| 400 000
Úhrada nákladů na realizaci státní finanční podpory k hypotečním úvěrům
na bytovou výstavbu| 0
Státní bezúročná půjčka na bytovou výstavbu| 60 000
Výdaje na Program podpory oprav bytového fondu| 420 000
Půjčky obcím na opravy a modernizaci bytového fondu| 300 000
Programy oprav bytového fondu (ČMZRB)| 350 000
Příspěvek na činnost České centrály cestovního ruchu| 127 704
Výdaje na územní plánování| 45 000
Programy v rámci EU| 0
Radonový program| 0
Regionální programy podnikání (ČMZRB)| 200 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 4 906 215
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 954
Výdaje celkem| 1 012 735
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 10 503
z toho:| platy zaměstnanců| 5 659
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 3 676
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 119
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 252 200
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 1 012 735
v tom:| institucionální prostředky| 19 800
| účelové prostředky| 992 935
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 252 200
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 209 900
Výdaje celkem| 9 517 297
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 343 009
z toho:| platy zaměstnanců| 338 318
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 120 053
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 766
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 885 217
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 1 419 783
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 1 419 783
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 339 240
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 335 030
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 12 037
Útlum hornictví včetně sanace těžby uranu| 4 020 000
v tom:| uhelné a rudné| 2 832 600
| z toho:| obligatorní sociálně zdravotní náklady| 1 620 700
| uranové včetně sanace těžby uranu| 1 187 400
| z toho:| obligatorní sociálně zdravotní náklady| 488 500
Programy zateplování a úspor energie| 219 000
Dotace na nakládání s radioaktivními odpady dle atomového zákona| 13 000
Správa skládek pro s. p. Diamo| 24 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 885 217
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy a spojů
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 397 996
Výdaje celkem| 27 294 652
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 253 478
z toho:| platy zaměstnanců| 249 425
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 88 717
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 988
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 13 838 499
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 95 115
v tom:| institucionální prostředky| 20 000
| účelové prostředky| 75 115
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 245 685
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 242 659
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Osobní železniční doprava| 6 590 398
v tom:| podíl na nákladech dopravní cesty| 3 590 398
| příspěvek na ztrátu dopravce z provozu osobní dopravy| 3 000 000
Dotace pro kombinovanou dopravu| 92 000
Doprovodný sociální program pro ČD podle usnesení vlády č. 914/1999| 303 600
Splátka jistiny úvěru ČD| 800 000
Podpora obnovy vozového parku linkové autobusové dopravy
podle usnesení vlády č. 499/1997| 150 000
Správa, údržba, opravy a investorství na pozemních komunikacích| 5 769 793
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 5 050
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 13 838 499
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 76 600
Výdaje celkem| 16 652 453
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 085 842
z toho:| platy zaměstnanců| 1 078 857
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 380 045
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 21 577
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 2 586 022
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 481 668
v tom:| institucionální prostředky| 180 054
| účelové prostředky| 301 614
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 946 065
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 940 260
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Údržba a opravy zemědělských vodních toků| 70 000
Dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s.| 2 225 000
Podpora agrokomplexu celkem **)| 6 312 510
Majetková újma ***)| 25 000
Podpora lesnímu hospodářství| 600 000
v tom:| dotace a transfery lesnímu hospodářství| 530 000
| služby vlastníkům lesa| 70 000
Přímé dotace vodnímu hospodářství| 50 000
Program studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření| 20 000
Program pro stanovení zátopových území| 8 200
Údržba a provoz vodní cesty| 87 740
Protipovodňová opatření| 50 000
Státní podpora zdravotně postiženým občanům na bezlepkové
a bezbílkovinné potraviny| 7 000
Prostředky na činnost učňovských zařízení| 1 690 000
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 300
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 2 586 022
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
v tom: - podpůrné programy - podle § 2 odst. 1 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a zásad Ministerstva zemědělství
\\- posílení příjmů zemědělských výrobců - podle § 2 odst. 3 a 4 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a nařízení vlády
***)
podle § 16 odst. 2 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči
Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 292 851
Výdaje celkem| 70 814 980
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 502 317
z toho:| platy zaměstnanců| 12 422 842
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 4 375 811
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 248 457
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 5 261 773
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 3 936 989
v tom:| institucionální prostředky| 2 769 944
| účelové prostředky| 1 167 045
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 576 332
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 572 542
Výdaje na programy|
| \\- program protidrogové politiky| 7 713
| \\- program sociální prevence a prevence kriminality| 7 712
| \\- rozvojová zahraniční pomoc| 0
| \\- programy v rámci EU| 435 729
| \\- sportovní reprezentace| 734 057
Běžné výdaje kapitoly bez výzkumu a vývoje| 63 252 438
Neinvestiční transfery vysokým školám bez výzkumu a vývoje **)| 9 035 493
Regionální školství - běžné výdaje bez výzkumu a vývoje| 51 277 225
Ostatní přímo řízené organizace a společné úkoly bez výzkumu a vývoje| 1 070 138
Podpora činnosti v oblasti mládeže a tělovýchovy bez výzkumu a vývoje| 921 863
Běžné výdaje státní správy bez výzkumu a vývoje| 947 719
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 5 261 773
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
dotace veřejným vysokým školám dle § 18 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; finanční prostředky pro policejní VŠ jsou zahrnuty do kapitoly MV, pro vojenské VŠ do kapitoly MO
Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 54 687
Výdaje celkem| 5 059 556
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 49 194
z toho:| platy zaměstnanců| 47 275
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 17 218
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 946
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 1 496 655
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 107 926
v tom:| institucionální prostředky| 17 933
| účelové prostředky| 89 993
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 49 194
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 47 275
Výdaje na církve celkem| 732 788
z toho:| prostředky na platy a pojistné duchovních a administrativy| 617 653
| v tom:| platy duchovních| 424 187
| | pojistné duchovních| 148 465
| | platy administrativy| 33 334
| | pojistné administrativy| 11 667
Výdaje na konzultační, poradenské a právní služby| 1 387
Výdaje na programy a programové okruhy:|
| Podpora českých divadel| 40 000
| Program záchrany architektonického dědictví| 276 500
| Církevní kulturní památky| 11 192
| Havarijní - střešní program| 30 000
| Program restaurování movitých kulturních památek| 15 000
| Výkup předmětů kulturní hodnoty| 37 571
| Preventivní ochrana movitého kulturního dědictví (EZS, EPS, ISO)| 75 677
| Program regenerace městských památkových rezervací a městských
památkových zón| 247 000
| Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné
památkové zóny| 15 000
| Program podpory záchranných archeologických výzkumů| 5 000
| Výdaje na tisk národnostních a etnických menšin| 0
| Program na podporu rozvoje informační sítě veřejných knihoven| 10 034
| Program na podporu stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 12 000
| Programy v rámci EU| 15 500
| Kulturní aktivity| 285 935
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 1 496 655
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 86 452
Výdaje celkem| 5 509 067
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 282 136
z toho:| platy zaměstnanců| 274 096
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 99 071
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 643
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 2 485 720
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 678 057
v tom:| institucionální prostředky| 178 530
| účelové prostředky| 499 527
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 122 063
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 114 581
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Program protidrogové politiky| 20 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Programy v rámci EU| 78 260
Ústavní péče celkem| 292 202
Zvláštní zdravotnická zařízení a služby celkem| 1 156 958
Zdravotnické programy celkem| 138 230
z toho:| Národní program zdraví| 15 000
Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 467 580
z toho:| dotace občanským sdružením| 204 000
Národní plán pomoci zdravotně postiženým| 28 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 2 485 720
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 367 298
Příjmy z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvku na stát. politiku zaměstnanosti| 533 834
z toho:| pojistné na důchodové pojištění| 408 227
Výdaje celkem| 13 083 579
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 5 882 051
z toho:| platy zaměstnanců| 3 979 108
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 2 058 717
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 117 429
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 1 801 756
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 13 314
v tom:| institucionální prostředky| 9 314
| účelové prostředky| 4 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě **)| 5 850 784
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě **)| 3 949 400
Platy soudců| 1 767 713
Platy státních zástupců| 564 819
Program protidrogové politiky| 6 350
Program sociální prevence a prevence kriminality| 4 816
Důchody| 234 000
Ostatní sociální dávky| 337 000
z toho:| odchodné| 80 000
Neinvestiční transfery do zahraničí| 190
Výdaje justice| 7 510 851
Výdaje vězeňství| 4 990 562
Odměny odsouzených| 103 141
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 1 801 756
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
**)
včetně správy ve složkách obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany (tj. soudy, státní zastupitelství a vězeňství)
Ukazatele kapitoly 342 Úřad pro státní informační systém
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 122
Výdaje celkem| 76 118
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 26 642
z toho:| platy zaměstnanců| 25 284
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 9 325
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 506
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 15 462
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 26 642
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 25 284
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 15 462
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 23 584
Výdaje celkem| 110 943
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 546
z toho:| platy zaměstnanců| 51 118
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 18 041
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 022
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 10 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 51 546
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 51 118
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 10 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 12 612
Výdaje celkem| 1 084 861
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 397 887
z toho:| platy zaměstnanců| 332 843
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 139 261
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 656
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 430 695
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 0
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 0
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 394 350
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 330 723
Výdaje na činnost IVVM| 5 817
Výdaje na sčítání lidu, domů a bytů| 284 000
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 430 695
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 61 010
Výdaje celkem| 2 005 402
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 949 994
z toho:| platy zaměstnanců| 949 311
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 332 498
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 986
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 477 645
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 18 425
v tom:| institucionální prostředky| 14 525
| účelové prostředky| 3 900
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 949 994
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 949 311
Výdaje na digitalizaci katastru nemovitostinemovitosti| 316 975
Výdaje na vytvoření Základní báze geografických dat| 40 294
Výdaje na zdokonalení informačního systému katastru nemovitostínemovitostí| 411 143
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 477 645
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 347 Komise pro cenné papíry
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 103 552
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36 134
z toho:| platy zaměstnanců| 30 397
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 12 647
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 608
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 27 112
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 36 134
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 30 397
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 27 112
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 652
Výdaje celkem| 100 189
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 48 070
z toho:| platy zaměstnanců| 48 022
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 16 825
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 960
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 7 804
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 17 000
v tom:| institucionální prostředky| 0
| účelové prostředky| 17 000
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 48 070
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 48 022
Výdaje na činnost ústředí ČBÚ| 41 939
Výdaje na činnost obvodních báňských úřadů| 58 250
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 7 804
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 0
Výdaje celkem| 63 011
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 26 856
z toho:| platy zaměstnanců| 26 470
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 9 400
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 529
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 12 722
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 26 856
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 26 470
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 12 722
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 786
Výdaje celkem| 70 218
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 30 637
z toho:| platy zaměstnanců| 14 847
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 10 723
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 613
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 7 900
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 30 637
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 14 847
Platy soudců| 15 414
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z.č. 236/1995 Sb.)| 1 945
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 7 900
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 47 704
Výdaje celkem| 2 779 280
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 38 062
z toho:| platy zaměstnanců| 37 264
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 13 322
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 745
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 335 000
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 2 779 280
v tom:| institucionální prostředky| 2 149 521
| účelové prostředky| 629 759
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 2 500
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 335 000
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 372 Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 62
Výdaje celkem| 32 988
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 11 485
z toho:| platy zaměstnanců| 6 261
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 4 020
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 125
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 1 641
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 1 641
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 150 000
Výdaje celkem| 1 711 908
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 71 694
z toho:| platy zaměstnanců| 71 292
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 25 093
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 426
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 325 932
|
Specifické dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 71 694
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 71 292
Běžné výdaje na pořízení a ochraňování nouzových zásob ropy a ropných produktů| 504 279
Výdaje na zabezpečení potřeb vojenských sil| 481 791
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 325 932
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 1 000
Výdaje celkem| 223 350
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 63 440
z toho:| platy zaměstnanců| 63 323
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 22 204
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 267
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 35 750
|
Specifické dílčí ukazatele|
Výdaje na výzkum a vývoj celkem| 21 460
v tom:| institucionální prostředky| 8 960
| účelové prostředky| 12 500
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě| 45 583
z toho:| platy zaměstnanců ve státní správě| 45 492
Rozvojová zahraniční pomoc| 0
Radonový program| 20 200
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 35 750
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad
| v tisících Kč
---|---
Souhrnné ukazatele|
| Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace celkem| 2 486
Výdaje celkem| 318 975
|
Dílčí ukazatele výdajů|
| Jednotné dílčí ukazatele|
Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 149 508
z toho:| platy zaměstnanců| 134 603
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem *)| 52 328
Převod fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 692
Výdaje účelově určené na financování reprodukce investičního majetku celkem| 40 050
|
Specifické dílčí ukazatele|
Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím| 80
Platy funkcionářů NKÚ| 12 920
Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce (z. č. 236/1995 Sb.)| 2 510
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku podle přílohy č. 7| 40 050
*)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění
Příloha č. 5
k zákonu č. 58/2000 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH OKRESECH
| | v mil. Kč
---|---|---
Okres| Neinvestiční účelové dotace na: | DOTACE
ze SR
celkem
ústavy
sociální
péče
*)| domovy
důchodců
*)| sociální
dávky
*)| dopravní
obslužnost
*)| školství
*)| vybraná
zdravotnická
zařízení
*)| výkon
státní
správy| hasičské
záchranné
sbory
**)
Praha| 110,7| 150,7| 436,5| 30,0| 163,4| | 366,5| 349,2| 1 607,0
Benešov| | | 17,3| | 14,7| | 19,9| 0,7| 52,6
Beroun| | 1,1| 25,6| | 11,8| | 16,9| 0,5| 55,9
Kladno| | 8,4| 134,0| | 23,4| | 33,7| 0,5| 200,0
Kolín| | 10,9| 59,7| | 15,0| 2,5| 21,4| 0,4| 109,9
Kutná Hora| | 9,0| 57,9| | 12,5| | 17,4| 0,3| 97,1
Mělník| | 3,3| 56,3| | 15,6| | 21,3| 0,4| 96,9
Mladá Boleslav| | | 24,7| | 18,1| | 25,1| 0,4| 68,3
Nymburk| | | 63,2| | 12,8| 2,8| 18,3| 1,0| 98,1
Praha-východ| | | 14,1| | 14,5| | 20,8| 0,7| 50,1
Praha-západ| | 2,5| 17,1| | 11.7| | 17,4| 0,6| 49,3
Příbram| | | 71,3| | 18,6| | 24,1| 0,7| 114,7
Rakovník| | | 38,9| | 9,1| | 12,1| 0,3| 60,4
České Budějovice| | 10,9| 57,9| | 30,3| | 39,9| 0,6| 139,6
Český Krumlov| | | 38,3| | 11,1| | 13,2| 0,4| 63,0
Jindřichův Hradec| | | 42,0| | 15,9| | 21,0| 0,5| 79,4
Pelhřimov| | 2,8| 27,9| | 12,3| | 16,6| 0,6| 60,2
Písek| | | 43,7| | 11,8| | 15,8| 0,4| 71,7
Prachatice| 5,3| | 25,7| | 9,1| | 11,5| 0,9| 52,5
Strakonice| 1,0| 17,9| 35,6| | 11,7| | 15,7| 0,5| 82,4
Tábor| | 7,8| 56,3| | 17,0| | 23,1| 0,5| 104,7
Domažlice| | | 19,8| | 10,2| | 13,1| 0,7| 43,8
Cheb| | 5,3| 49,1| | 14,6| | 19,5| 0,3| 88,8
Karlovy Vary| | 1,0| 96,0| | 19,6| | 27,4| 1,2| 145,2
Klatovy| | 15,7| 40,9| | 14,3| | 19,8| 0,6| 91,3
Plzeň| 10,0| 12,9| 109,9| 2,5| 24,2| 6,7| 51,7| 49,7| 267,6
Plzeň-jih| | | 20,6| | 10,6| | 15,1| 0,8| 47,1
Plzeň-sever| | | 34,1| | 12,0| | 16,3| 0,8| 63,2
Rokycany| | | 23,5| | 7.3| | 10,2| 0,6| 41,6
Sokolov| | | 82,5| | 17,9| | 21,3| 1,4| 123,1
Tachov| | | 41,3| | 9,4| | 11,5| 0,6| 62,8
Česká Lípa| | 3,1| 54,3| | 19,8| | 23,6| 1,1| 101,9
Děčín| 5,1| 18,8| 166,7| | 21,9| | 30,0| 1,2| 243,7
Chomutov| 18,4| 31,9| 202,1| | 23,8| | 28,1| 1,6| 305,9
Jablonec nad Nisou| | | 53,1| | 13,9| | 19,8| 0,5| 87,3
Liberec| | | 119,0| | 26,0| 5,0| 35,7| 0,6| 186,3
Litoměřice| | | 137,6| | 18,9| | 25,6| 0,5| 182,6
Louny| 6,9| 21,9| 130,1| | 14,4| | 19,3| 0,6| 193,2
Most| | 10,2| 245,5| | 20,2| | 26,8| 0,3| 303,0
Teplice| | 10,2| 173,1| | 19,8| | 29,0| 0,7| 232,8
Ústí nad Labem| 9,5| 32,3| 140,6| | 18,6| | 26,6| 0,3| 227,9
Havlíčkův Brod| | 0,5| 43,3| | 16,3| | 21,5| 0,8| 82,4
Hradec Králové| | 1,5| 97,3| | 25,4| | 36,2| 1,4| 161,8
Chrudim| | | 100,3| | 18,4| | 23,6| 0,5| 142,8
Jičín| | 23,4| 37,6| | 13,4| | 17,4| 0,5| 92,3
Náchod| | 4,5| 76,3| | 18,9| | 25,3| 1,0| 126,0
Pardubice| | | 83,6| | 26,0| | 36,3| 0,5| 146,4
Rychnov nad Kněžnou| | 2,2| 49,5| | 13,4| | 17,7| 0,6| 83,4
Semily| 3,3| 4,4| 50,9| | 13,5| | 16,9| 0,5| 89,5
Svitavy| | 15,2| 103,8| | 18,0| | 23,0| 1,2| 161,2
Trutnov| | 1,9| 67,3| | 20,0| | 27,3| 0,5| 117,0
Ústí nad Orlicí| 1,2| 27,8| 119,7| | 24,2| | 31,2| 0,7| 204,8
Blansko| | 8,6| 76,0| | 18,5| | 24,2| 0,5| 127,8
Brno| 3.3| 58,9| 442,7| 6,7| 56,0| 6,9| 118,2| 115,6| 808,3
Brno-venkov| | | 73,9| | 25,5| | 35,5| 0,7| 135,6
Břeclav| | 13,4| 112,2| | 21,8| | 28,0| 0,7| 176,1
Hodonín| | | 209,0| | 29,3| | 36,2| 0,6| 275,1
Jihlava| 2,8| 11,5| 84,4| | 18,5| | 24,4| 0,4| 142,0
Kroměříž| | 10,1| 99,6| | 19,2| | 24,4| 0,3| 153,6
Prostějov| | 1,8| 118,6| | 17,9| | 24,7| 0,7| 163,7
Třebíč| | | 100,9| | 21,9| | 26,4| 0,5| 149,7
Uherské Hradiště| | | 84,5| | 25,4| | 32,6| 0,6| 143,1
Vyškov| | | 84,9| | 15,4| | 19,4| 0,5| 120,2
Zlín| | | 129,8| | 32,5| | 44,0| 0,4| 206,7
Znojmo| | | 99,8| | 20,9| | 25,6| 0,4| 146,7
Žďár nad Sázavou| 1,1| 3,9| 74,2| | 23,9| | 28,2| 0,9| 132,2
Bruntál| 2,5| 17,6| 124,1| | 19,1| | 23,7| 1,7| 188,7
Frýdek-Místek| 4,0| 39,3| 259,6| | 40,2| | 51,2| 0,7| 395,0
Jeseník| | 1,9| 51,9| | 7,5| | 9,6| 0,3| 71,2
Karviná| 4,1| | 395,5| | 47,9| | 63,6| 0,3| 511,4
Nový Jičín| 0,1| 1,5| 177,3| | 28,6| | 36,2| 1,9| 245,6
Olomouc| | 2,2| 191,8| | 37,5| | 50,3| 0,4| 282,2
Opava| | 2,7| 163,8| | 32,5| | 40,8| 0,7| 240,5
Ostrava| 21,6| 72,6| 491,0| 7,7| 52,2| 8,6| 99,0| 118,3| 871,0
Přerov| 1,0| 11,1| 168,9| | 22,4| | 30,7| 0,5| 234,6
Šumperk| | | 126,5| | 22,3| | 28,5| 0,6| 177,9
Vsetín| 0,5| | 145,7| | 25,4| | 33,2| 1,5| 206,3
Úhrn| 212,4| 727,1| 8 200,0| 46,9| 1 687,6| 32,5| 2 477,1| 682,1| 14 065,7
*)
Účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2000
**)
§ 24 odst. 1 písm. f) a g) a § 43 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb.
Příloha č. 6
k zákonu č. 58/2000 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY K ROZPOČTŮM OKRESNÍCH ÚŘADŮ
| | v mil. Kč
---|---|---
Okres| Neinvestiční účelové dotace na: | DOTACE
ze SR
celkem
ústavy
sociální
péče
*)| domovy
důchodců
*)| sociální
dávky
*)| dopravní
obslužnost
*)| vybraná
zdravotnická
zařízení
*)| hasičské
záchranné
sbory
okresů| uzemní
vyrovnávací
dotace
**)
Benešov| | 19,5| 14,0| 23,3| | 27,7| 27,3| 111,8
Beroun| 3,2| 10,1| 11,0| 11,9| | 25,6| | 61,8
Kladno| 23,7| 33,8| 24,0| 12,1| 3,5| 62,2| 44,6| 203,9
Kolín| 10,0| 3,9| 17,5| 12,1| | 30,4| 48,5| 122,4
Kutná Hora| 10,3| 4,6| 15,9| 12,1| | 34,6| 63,5| 141,0
Mělník| 4,1| 14,7| 10,9| 11,0| | 31,4| | 72,1
Mladá Boleslav| 11,4| 17,2| 14,8| 13,0| 1,9| 38,5| | 96,8
Nymburk| 4,6| 22,2| 20,0| 11,8| | 28,0| 52,9| 139,5
Praha-východ| 6,3| 15,1| 10,6| 16,3| 2,2| 31,1| | 81,6
Praha-západ| 4,7| 10,0| 11,1| 12,4| 2,5| 29,3| | 70,0
Příbram| 7,1| 31,8| 14,3| 22,7| | 32,2| 36,1| 144,2
Rakovník| 6,2| 12,3| 11,4| 12,5| | 20,1| 25,5| 88,0
České Budějovice| 8,9| 21,8| 30,7| 22,4| | 63,3| | 147,1
Český Krumlov| | 8,5| 9,0| 26,6| | 35,8| 36,2| 116,1
Jindřichův Hradec| 15,7| 23,0| 20,3| 26,7| | 34,6| 40,8| 161,1
Pelhřimov| 11,0| 19,7| 9,1| 15,9| 2,8| 36,7| 37,2| 132,4
Písek| 6,9| 8,8| 12,3| 16,4| | 30,1| 24,6| 99,1
Prachatice| | 12,4| 11,7| 21,5| | 26,6| 35,0| 107,2
Strakonice| 18,9| | 14,6| 13,5| | 32,7| 16,8| 96,5
Tábor| 2,3| 14,0| 13,1| 15,1| | 32,8| | 77,3
Domažlice| | 6,1| 9,1| 14,2| | 21,4| 25,1| 75,9
Cheb| 16,6| 8,6| 8,6| 16,9| 5,7| 31,9| 37,3| 125,6
Karlovy Vary| 18,0| 9,0| 14,8| 28,6| 3,8| 30,3| | 104,5
Klatovy| 11,9| | 14,5| 33,3| | 31,6| 20,3| 111,6
Plzeň-jih| 13,9| 5,5| 11,4| 16,0| | 21,9| 48,9| 117,6
Plzeň-sever| 15,9| | 7,2| 15,6| 2,2| 18,7| 82,0| 141,6
Rokycany| 33,9| | 7,6| 7,7| | 19,1| 22,7| 91,0
Sokolov| 6,4| 6,2| 9,0| 9,0| | 29,4| 9,3| 69,3
Tachov| 4,1| 9,7| 8,5| 23,7| | 21,5| | 67,5
Česká Lípa| 11,5| 9,0| 12,2| 14,7| | 27,9| 13,2| 88,5
Děčín| 24,6| 10,2| 15,1| 13,8| 3,8| 38,4| 29,4| 135,3
Chomutov| 6,0| 4,5| 9,8| 26,4| | 31,8| 27,3| 105,8
Jablonec nad Nisou| 2,8| 12,9| 20,6| 7,5| | 28,8| | 72,6
Liberec| 8,1| 16,9| 20,1| 9,9| | 36,0| | 91,0
Litoměřice| 22,4| 13,2| 14,1| 14,0| | 41,4| 10,3| 115,4
Louny| | | 10,2| 23,5| | 33,7| 44,6| 112,0
Most| 15,2| 16,2| 10,2| 10,8| 6,3| 31,1| | 89,8
Teplice| 5,2| 22,2| 15,0| 12,6| 4,4| 34,4| 13,8| 107,6
Ústí nad Labem| | | 16,7| 7,3| | 49,3| | 73,3
Havlíčkův Brod| 8,8| 11.5| 14,5| 16,2| | 28,5| 41,2| 120,7
Hradec Králové| 11,4| 22,7| 31,5| 11,0| | 54,4| | 131,0
Chrudim| 18,4| 13,3| 25,2| 12,4| | 30,5| 94,4| 194,2
Jičín| | | 12,9| 10,0| | 27,1| 37,7| 87,7
Náchod| 3,5| 21,8| 17,4| 10,6| 2,2| 28,5| 46,0| 130,0
Pardubice| 7,2| 29,2| 25,2| 9,8| 5,9| 39,0| | 116,3
Rychnov nad Kněžnou| 22,0| 11,0| 18,1| 10,5| | 23,8| 36,0| 121,4
Semily| 2,1| 11,0| 13,0| 8,5| | 27,4| 16,0| 78,0
Svitavy| 15,8| | 15,6| 17,3| 2,4| 32,0| 52,8| 135,9
Trutnov| 7,7| 23,1| 34,5| 12,8| 4,5| 35,3| 1,0| 118,9
Ústí nad Orlicí| 13,0| | 28,4| 12,1| | 44,1| | 97,6
Blansko| 20,7| 11,0| 22,8| 14,4| | 31,3| 84,5| 184,7
Brno-venkov| 6,6| 20,2| 19,9| 18,5| | 36,1| 194,9| 296,2
Břeclav| 7,4| | 13,3| 11,7| | 33,8| 113,4| 179,6
Hodonín| 23,5| 18,0| 26,9| 13,5| 2,2| 31,2| 94,2| 209,5
Jihlava| | 6,2| 15,8| 15,4| 2,7| 43,8| | 83,9
Kroměříž| 28,1| 21,1| 32,2| 9,9| | 33,8| 52,6| 177,7
Prostějov| 24,6| 29,0| 24,8| 12,6| | 37,0| 41,3| 169,3
Třebíč| 12,6| 28,7| 13,5| 20,3| | 43,4| 50,0| 168,5
Uherské Hradiště| 37,4| 28,6| 21,1| 12,9| | 31,1| 111,5| 242,6
Vyškov| 7,5| 16,1| 9,8| 10,1| 2,2| 27,5| 66,5| 139,7
Zlín| 8,9| 32,6| 28,5| 17,1| 2,4| 58.5| | 148,0
Znojmo| 23,0| 27,6| 10,5| 22,6| 8,5| 33,5| 127,3| 253,0
Žďár nad Sázavou| 9,9| 16,3| 24,3| 24,0| | 38,3| 64,6| 177,4
Bruntál| 17,0| 6,2| 22,3| 30,4| 4,7| 35,3| 106,3| 222,2
Frýdek-Místek| 10,1| | 39,1| 25,0| | 35,2| 77,3| 186,7
Jeseník| 5,3| 9,5| 6,0| 11,0| | 17,4| 38,1| 87,3
Karviná| 6,5| 27,1| 51,9| 19,0| 4,2| 56,1| | 164,8
Nový Jičín| 6,8| 23,7| 22,3| 18,1| | 30,2| 57,6| 158,7
Olomouc| 30,8| 26,8| 30,7| 22,4| 4,7| 56,6| | 172,0
Opava| 38,3| 28,5| 34,0| 14,1| 3,2| 29,7| 140,5| 288,3
Přerov| 30,4| 24,9| 15,7| 21,4| | 36,9| 71,7| 201,0
Šumperk| 6,1| 18,7| 17,4| 18,9| 4,5| 28,9| 78,9| 173,4
Vsetín| 12,9| 24,5| 29,9| 17,9| 2,8| 27,6| 33,7| 149,3
Úhrn| 856,1| 1 042,5| 1 300,0| 1 167,2| 96,2| 2 466,1| 2 803,2| 9 731,3
*)
Účelové dotace podléhají finančnímu vypořádání za rok 2000
**)
Rozděleni dotace schvaluje na návrh přednosty ve smyslu § 18 b zákona č. 425/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, okresní shromáždění
Příloha č. 7
k zákonu č. 58/2000 Sb.
VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMŮ REPRODUKCE INVESTIČNÍHO MAJETKU
Evidenční
číslo| Název programu| Výdaje na
programy
celkem
---|---|---
301 010| Obnova a dostavba areálu Pražského Hradu| 107 181
301 020| Obnova a dostavba sídla prezidenta republiky v Lánech| 17 980
301 030| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení Kanceláře prezidenta| 4 642
Kancelář prezidenta republiky celkem| 129 803
302 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Poslanecké sněmovny Parlamentu| 60 000
Poslanecká sněmovna Parlamentu celkem| 60 000
303 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Senátu Parlamentu| 256 749
Senát Parlamentu celkem| 256 749
304 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Úřadu vlády| 54 783
304 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 1 300
Úřad vlády celkem| 56 083
305 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Bezpečnostní informační služby| 127 069
305 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 1 700
Bezpečnostní informační služba celkem| 128 769
306 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí na území ČR| 209 055
306 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Ministerstva zahraničních věcí v zahraničí| 295 465
Ministerstvo zahraničních věcí celkem| 504 520
307 010| Transformace systému řízení a zabezpečení letového provozu voj.letectva| 266 600
307 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku systému civilní ochrany| 44 974
307 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku vojenského školství| 72 950
307 040| Pořízení a tech. obnova invest. majetku vojenského zdravotnictví| 321 850
307 110| Pořízení a tech. obnova invest. majetku kategorie tepelných a energetických zařízení| 279 500
307 120| Pořízení a tech. obnova invest. majetku určeného k ochraně životního prostředí| 92 982
307 130| Pořízení a tech. obnova invest. majetku bytového hospodářství| 205 000
307 140| Pořízení a tech. obnova invest. majetku vyvolané redislokací a reorganizací AČR| 251 600
307 150| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro přípravu a výdej stravy vojsk| 82 800
307 160| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro zajištění velení, správy, zásob. a výcviku vojsk AČR| 327 303
307 210| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pozemního vojska| 155 220
307 220| Pořízení a tech. obnova invest. majetku letectva a PVO| 8 703 455
307 230| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro logistické zabezpečení| 121 170
307 240| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro zabezpečení celoresortních programů| 113 730
307 250| Pořízení a tech. obnova invest. majetku zpravodajské služby a vojenské policiepolicie| 57 650
307 260| Pořízení a tech. obnova invest. majetku pro informační systémy| 363 680
307 270| Pořízení a tech. obnova invest. majetku spojovacích prostředků| 235 440
307 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 160 950
Ministerstvo obrany celkem| 11 856 854
308 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku NBÚ| 42 900
Národní bezpečnostní úřad celkem| 42 900
312 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva financí| 45 662
312 020| Pořízení a technická obnova informačních a výpočetních systémů Ministerstva financí| 211 134
312 110| Pořízení a technická obnova budov a staveb územních finančních orgánů| 227 519
312 120| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení územních finančních orgánů| 79 801
312 130| Pořízení a technická obnova informačního systému správy daní (ADIS)| 387 874
312 210| Výstavba a technická obnova budov a staveb správy cel| 385 585
312 220| Pořízení a technická obnova strojů a zařízení správy cel| 74 960
312 230| Pořízení a technická obnova informačního systému správy cel (CIS)| 201 650
312 810| Výstavba celostátní komunikační sítě (WAN)| 99 238
Ministerstvo financí celkem| 1 713 423
313 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva práce a sociálních věcí| 5 000
313 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy sociálního zabezpečení| 189 326
313 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy služeb zaměstnanosti| 95 312
313 040| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě ústavů sociální péče| 1 182 061
313 050| Realizace informačního systému státní sociální podpory| 200 000
313 060| Realizace informačního systému MPSV| 356 603
313 070| Pořízení a tech. obnova invest. majetku charitativních organizací a občanských sdružení| 9 900
313 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 1 867
Ministerstvo práce a sociálních věcí celkem| 2 040 069
314 010| Reprodukce investičního majetku pracovišť MV| 36 355
314 020| Reprodukce investičního majetku v uprchlických táborech| 8 300
314 030| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MV k zajištění služeb| 17 520
314 050| Převod správních činností| 10 440
314 060| Dopady zákona č. 148/98 Sb. o ochraně utajovaných skutečností| 300 000
314 070| Národní program přípravy ČR na členství v EU| 615 000
314 110| Rozvoj a obnova infrastruktury komunikačních systémů rezortu - HELIOS| 191 990
314 130| Rozvoj a obnova centrálních informačních systémů| 31 530
314 140| Obnova koncových zařízeních informačních a komunikačních systémů| 44 271
314 210| Výstavba a obnova budov a staveb policejních útvarů| 416 855
314 220| Reprodukce movitého investičního majetku policejních útvarů| 568 094
314 310| Reprodukce investičního majetku školských a vzdělávacích zařízení| 187 038
314 320| Reprodukce investičního majetku tělovýchovných a sportovních zařízení| 4 570
314 610| Reprodukce investičního majetku v působností Ředitelství záchranného sboru| 11 900
314 620| Reprodukce investičního majetku jednotek záchranných sborů| 376 676
314 910| Rozvoj a obnova materiálně-technické základny vědeckovýzkumné činnosti| 6 400
314 920| Materielně-technické zabezpečení vědecko-výzkumných úkolů| 1 500
Ministerstvo vnitra celkem| 2 828 439
315 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva životního prostředí| 114 100
315 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku chráněných krajinných oblasti a národních parků| 50 470
315 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku českého hydrometeorologického ústavu| 18 084
315 050| Revitalizace říčních systémů| 252 416
315 060| Drobné vodohospodářské ekologické akce| 281 277
315 910| Pořízení a technická obnova invest. majetku organizací vědy a výzkumu| 42 963
315 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 11 636
Ministerstvo životního prostředí celkem| 770 946
317 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Ministerstva pro místní rozvoj| 57 515
317 420| Výstavba nájemních bytů a technické infrastruktury ve vlastnictví obcí| 2 980 000
317 530| Výstavba a technická obnova domů s pečovatelskou službou| 478 700
317 620| Podpora regionálního rozvoje| 1 070 000
317 710| Obnova venkova| 320 000
Ministerstvo pro místní rozvoj celkem| 4 906 215
321 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 2 200
321 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 250 000
Grantová agentura celkem| 252 200
322 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva průmyslu a obchodu| 133 155
322 020| Sanace těžby uranu ve s.p. DIAMO Stráž pod Ralskem| 48 101
322 040| Podpora opatření k úsporám energiíí| 109 500
322 050| Výstavba a technická obnova inženýrských sítí průmyslových zón| 400 519
322 060| Investice vyvolané útlumem uhelného, rudného a uranového hornictví| 150 580
322 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 43 362
Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem| 885 217
327 010| Reprodukce investičního majetku MDS a organizací systému řízení resortu| 191 000
327 020| Reprodukce investičního majetku organizací správy a údržby silnic| 600 000
327 110| Výstavba a obnova silnic I.třídy| 2 076 405
327 120| Výstavba a obnova silnic pro motorová vozidla| 506 659
327 130| Výstavba a obnova silnic II.třídy| 521 867
327 140| Výstavba a obnova silnic III.třídy| 686 122
327 150| Výstavba a obnova silniční sítě na území statutárních měst| 420 701
327 160| Stavebně technická opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu| 3 000
327 180| Odstranění škod způsobených povodněmi na státní silniční síti| 44 733
327 210| Výstavba dálnice D 5 Praha - Plzeň - Rozvadov (st.hranice ČR/SRN)| 255 248
327 220| Výstavba dálnice D 8 Praha - Ústí n.L. - státní hranice ČR/SRN| 374 801
327 230| Výstavba rychlostní komunikace R 35 Olomouc - Lipník n.Bečvou| 294 188
327 240| Výstavba dálnice D 47 Lipník nad Bečvou - Ostrava - st.hranice ČR/Polsko| 241 980
327 250| Výstavba dálnice D 11 Praha - Hradec Králové - st.hranice ČR/Polsko| 30 540
327 260| Výstavba dálnice D 3 Praha -Tábor -Č. Budějovice -st. hranice ČR/Rakousko| 10 000
327 270| Výstavba dálničního okruhu hl. města Prahy| 589 992
327 280| Výstavba dálnice D1 Praha - Brno - Hulín - Lipník nad Bečvou| 68 601
327 290| Rekonstrukce,modernizace a opravy dálničních staveb| 563 512
327 310| Modernizace I.železničního koridoru Děčín -Praha -Břeclav| 3 842 366
327 320| Rekonstrukce a modernizace vybraných železničních tratí| 618 149
327 340| Modernizace II.železničního koridoru Bohumín - Přerov - Břeclav| 336 300
327 350| Zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících| 300 000
327 410| Podpora výstavby pražského metra| 370 000
327 510| Podpora rozvoje letecké infrastruktury| 237 900
327 520| Podpora rozvoje vodních cest| 205 305
327 530| Podpora kombinované dopravy| 288 000
327 630| Podpora pořízení a obnovy vozidel autobusové dopravní obslužnosti| 150 000
327 910| Reprodukce investičního majetku organizací vědy a výzkumu| 6 830
327 920| Podpora řešení úkolů vědy a výzkumu| 4 300
Ministerstvo dopravy a spojů celkem| 13 838 499
329 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ministerstva zemědělství| 205 000
329 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku v zařízeních učňovského školství v působnosti MZe| 100 000
329 030| Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod| 942 198
329 040| Výstavba a technická obnova kanalizací a čistíren odpadních vod| 422 892
329 050| Podpora reprodukce investičního majetku lesního hopodářství a zemědělství| 510 000
329 060| Protipovodňová opatření| 201 332
329 180| Odstranění škod způsobených povodní 1997 - MZe| 178 073
329 190| Odstranění škod způsobených povodní 1998 - MZe| 21 927
329 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 3 000
329 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 1 600
Ministerstvo zemědělství celkem| 2 586 022
333 010| Reprodukce investičního majetku sektoru státní správy v působnosti MŠMT| 148 702
333 020| Reprodukce investičního majetku organizací zřízených MŠMT| 50 872
333 110| Výstavba a obnova budov a staveb základních škol| 579 219
333 120| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje základních škol| 125 800
333 210| Výstavba a obnova budov a staveb středních škol| 1 344 654
333 220| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje středních škol| 175 000
333 310| Výstavba a obnova budov a staveb vysokých škol| 1 668 133
333 320| Podpora koncepčního vzdělávacího rozvoje vysokých škol| 220 000
333 410| Rozvoj materielně tech. základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže| 10 720
333 510| Výstavba a obnova sportovních zařízení| 181 450
333 520| Výstavba a obnova zařízení sportovní reprezentace| 70 000
333 910| Podpora výzkumu a vývoje| 687 223
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy celkem| 5 261 773
334 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku knihoven,muzeí,galerií a divadel v působnosti MK| 865 668
334 020| Pořízení zabezpečovacích systémů a zařízení požární signalizace| 75 677
334 030| Program záchrany architektonického dědictví| 276 500
334 040| Obnova nemovitých kulturních památek| 24 600
334 050| Pořízení a tech. obnova invest. majetku organizací MK| 177 553
334 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 76 657
Ministerstvo kultury celkem| 1 496 655
335 010| Výstavba a technická obnova nemocníc a léčebných zařízení v působnosti MZ| 1 853 546
335 020| Vybavení nemocnic,poliklinik a záchranné služby stroji a zařízeními| 352 449
335 040| Státní podpora humanitárních projektů| 53 000
335 050| Pořízení a tech. obnova invest. majetku organizací zřízených MZ| 89 899
335 120| Soubor projektů NPO podle usnesení vlády č. 493/1993| 21 000
335 130| Státní podpora občanských sdružení| 50 000
335 140| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Národní lékařské knihovny| 3 700
335 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 62 126
Ministerstvo zdravotnictví celkem| 2 485 720
336 010| Reprodukce investičního majetku MS a organizací systému řízení resortu| 120 517
336 110| Výstavba soudů a státních zastupitelství| 9 535
336 120| Rekonstrukce, modernizace a opravy soudů a státních zastupitelství| 992 948
336 210| Rozšíření kapacit vazebních věznic a věznic| 348 515
336 220| Rekonstrukce, modernizace a opravy vazebních věznic a věznic| 329 679
336 910| Reprodukce investičního majetku organizací vědy a výzkumu| 262
336 920| Podpora řešení úkolů vědy a výzkumu| 300
Ministerstvo spravedlnosti celkem| 1 801 756
342 010| Pořízení a tech. obnova investičního majetku ve správě Úřadu pro státní informační systém| 15 462
Úřad pro státní informační systém celkem| 15 462
344 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Úřadu průmyslového vlastnictví| 10 000
Úřad průmyslového vlastnictví celkem| 10 000
345 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Českého statistického úřadu| 430 695
Český statistický úřad celkem| 430 695
346 010| Program digitalizace katastru nemovitostínemovitostí| 18 000
346 030| Pořízení a tech. obnova invest. majetku v působnosti ČÚZK| 73 132
346 040| Informační systém katastru nemovitostínemovitostí| 386 145
346 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 368
Český úřad zeměměřický a katastrální celkem| 477 645
347 010| Pořízení a technická obnova investičního majetku ve správě Komise pro cenné papírycenné papíry| 27 112
Komise pro cenné papírycenné papíry celkem| 27 112
348 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ČBÚ| 4 804
348 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 3 000
Český báňský úřad celkem| 7 804
353 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě ÚOHS| 12 722
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže celkem| 12 722
358 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Ústavního souduÚstavního soudu| 7 900
Ústavní soudÚstavní soud celkem| 7 900
361 910| Pořízení a technická obnova invest.majetku organizací vědy a výzkumu| 255 000
361 920| Pořízení a tech. obnova invest. majetku k řešení úkolů vědy a výzkumu| 80 000
Akademie věd celkem| 335 000
372 010| Pořízení a tech.obnova investičního majetku ve správě Rady pro rozhlas. a televizní vysílání| 1 641
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání celkem| 1 641
374 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku Správy státních hmotných rezerv| 92 320
374 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku systému hospodářské mobilizace| 233 612
Správa státních hmotných rezerv celkem| 325 932
375 010| Pořízení a tech. obnova invest. majetku ve správě Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 35 750
Státní úřad pro jadernou bezpečnost celkem| 35 750
381 010| Realizace informačního systému Nejvyššího kontrolního úřadu| 29 000
381 020| Pořízení a tech. obnova invest. majetku NKÚ| 11 050
Nejvyšší kontrolní úřad celkem| 40 050
398 020| Technická opatření v pásmech ochrany vod| 20 100
398 030| Podpora podniků zaměstnávajících zdravotně postižené občany| 102 600
398 090| Rezervy a ostatní účelově určené výdaje na financování reprodukce investičního majetku| 5 099 685
398 110| Výstavba a technická obnova zdravotnických zařízení v působnosti OkÚ a obcí| 1 988 546
398 210| Výstavba a technická obnova školských zařízení v působnosti OkÚ a obcí| 819 500
398 320| Výstavba a technická obnova staveb komunálního hospodářství| 65 000
398 430| Výstavba a technická obnova staveb MHD| 15211
398 440| Obnova vozidel MHD| 550 000
398 810| Dotace poskytované Okú a obcím| 161 600
Všeobecná pokladní správa celkem| 8 822 242
Výdaje na financování programů reprodukce investičního majetku celkem| 64 452 567
Příloha č. 8
k zákonu č. 58/2000 Sb.
Postup
pro stanovení výše příspěvku na osobní a věcné výdaje spojené s výkonem státní správy
Příspěvek na výkon státní správy
Výše příspěvku na výkon státní správy pro každou obec v okrese se stanoví násobkem pevné sazby příspěvku na každých 100 obyvatel trvale bydlících na území, v němž obecní úřad vykonává státní správu, a jedné setiny celkového počtu obyvatel území.
Sazby příspěvku na výkon státní správy ze státního rozpočtu stanovené v závislosti na rozsahu svěřené nebo přenesené působnosti k výkonu státní správy činí:
Působnost | Sazba v Kč na 100 obyvatel 1)
---|---
obce | 1 230,- Kč
obce s působností matričního úřadu | 2 420,- Kč
obce s působností stavebního úřadu | 7 210,- Kč
obce s pověřeným obecním úřadem 2)| 11 550,- Kč
obce s působností okresního úřadu 3)| 8 305,- Kč
Příloha č. 9
k zákonu č. 58/2000 Sb.
Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2000 a způsobu kontroly jejich využití
[podle § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)]
1.
Obecné podmínky
(1)
Podle těchto „Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2000 a způsobu kontroly jejich využití“ (dále jen „pravidla“) se poskytují finanční příspěvky (dále jen „příspěvky“) na
a)
obnovu lesů poškozených imisemi,
b)
obnovu, zajištění a výchovu porostů,
c)
sdružování vlastníků lesů malých výměr,
d)
ekologické a k přírodě šetrné technologie,
e)
zajištění mimoprodukčních funkcí lesa,
f)
hrazení bystřin,
g)
podporu ohrožených druhů zvěře,
h)
vyhotovení lesních hospodářských plánů1) (dále jen „plán“) v digitální formě,
i)
ostatní hospodaření v lesích,
j)
programy spolufinancované s fondy EU.
(2)
Příspěvky podle odstavce 1 na základě žádosti poskytuje
a)
Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech,2)
b)
Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky určené pro obranu státu,3)
c)
Ministerstvo zemědělství, jde-li o pozemky neuvedené pod písmeny a) a b).
(3)
V případě, že pozemky jsou ve spoluvlastnictví více osob, je žadatelem o příspěvek vždy osoba, která
a)
má většinový spoluvlastnický podíl,4) nebo
b)
je zmocněna písemnou ověřenou plnou mocí dalšími spoluvlastníky, kteří mají spolu se žadatelem na pozemku většinový podíl počítaný podle velikosti podílů.
(4)
Pokud je žadatelem obec, přikládá k žádosti „Výpočet ukazatele dluhové služby“.
(5)
Žadatel vypočte požadovanou výši příspěvku způsobem uvedeným u příslušného předmětu příspěvku a zaokrouhluje ji vždy na celé koruny dolů.
(6)
Žádost o poskytnutí příspěvku a vyúčtování příspěvku podle těchto pravidel podává žadatel
a)
územnímu odboru Ministerstva zemědělství, do jehož působnosti spadá katastrální územíkatastrální území, ve kterém je majetek žadatele; leží-li lesní majetek žadatele v působnosti více sousedních územních odborů Ministerstva zemědělství, žádost podává tam, kde leží větší část lesního majetku,
b)
územnímu odboru Ministerstva životního prostředí, v jehož územním obvodu se nachází předmětný pozemek,
c)
Ministerstvu obrany.
(7)
Je-li předložená žádost neúplně nebo nesprávně vyplněna, vrátí ji příslušné ministerstvo (odstavec 2) žadateli k odstranění nedostatků a určí lhůtu k jejich odstranění, která nesmí být kratší než 30 dnů; jestliže žadatel neodstraní nedostatky ve stanovené lhůtě, bude žádost zamítnuta.
(8)
O přiznání příspěvku rozhoduje příslušné ministerstvo podle těchto pravidel. O výsledku je žadatel vyrozuměn formou „Rozhodnutí“. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.5)
(9)
Přiznané příspěvky jsou poukazovány bezhotovostně přímo na účet žadatele, a to:
a)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písm. A, B, C, D, G písm. b) a H po projednání žádosti,
b)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písm. E, F a I na základě předloženého vyúčtování po provedení prací,
c)
u příspěvků poskytovaných podle části 2. písm. G písm. a) po splnění podmínek stanovených pro přiznání příspěvku.
(10)
Je-li poskytnut příspěvek podle těchto pravidel, nelze na předmět příspěvku poskytnout v témže roce jinou podporu ze státních zdrojů.
(11)
Porušení lesního zákona může být důvodem k zamítnutí žádosti o příspěvek podle těchto pravidel.
(12)
Kontrolu dodržení podmínek stanovených těmito pravidly vykonává podle zvláštního právního předpisu6) příslušné ministerstvo.
(13)
Při zjištění, že porušením těchto pravidel byl příspěvek čerpán neoprávněně, použit k jinému účelu, provedení prací neodpovídá uváděnému rozsahu nebo kvalitě prací nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci nebo uvedení nepravdivých údajů nebo žádost byla podána v rozporu s těmito pravidly atp., oznámí příslušné ministerstvo písemně tuto skutečnost finančnímu úřadu.
(14)
Žadatel je povinen neoprávněně přijatou část příspěvku vrátit do 30 dnů ode dne zjištění a současně zaplatit penále ve výši 0,05 % denně v případě, že skutečnosti uvedené v odstavci 13 zjistí sám, a ve výši 0,1 % v ostatních případech.
(15)
Finanční prostředky poskytnuté v běžném roce
a)
a vrácené v běžném roce odvede žadatel na příslušný výdajový účet ministerstva, penále odvede na účet státního rozpočtu č. 4722K114 symbol X,
b)
a vrácené v následujícím roce včetně penále odvede žadatel na účet státního rozpočtu č. 4722K114 symbol X.
(16)
Příspěvky poskytované na základě žádosti podle části 2.:
a)
písm. A, B a D podané podle dřívějších předpisů7) po 30. 9. 1999 v zákonné lhůtě mohou být uhrazeny z prostředků roku 2000,
b)
písm. E a F se řídí přechodnými ustanoveními, která jsou uvedena u jednotlivých předmětů příspěvků.
(17)
Fyzické osoby, které v rámci svého pracovního nebo obdobného poměru přicházejí do styku s osobními daty žadatelů uvedenými na žádostech, mají povinnost mlčenlivosti o těchto informacích podle zvláštního právního předpisu.8)
(18)
Příspěvek může být poskytnut pouze za předpokladu, že žadatel písemně potvrdí na žádosti o příspěvek svým podpisem souhlas se zveřejněním údajů v následujícím rozsahu:
a)
jméno a příjmení žadatele, popř. obchodní jméno,
b)
rodné číslo, popř. IČO,
c)
úplná adresa bydliště, popř. sídlo,
d)
předmět příspěvku,
e)
výše poskytnutého příspěvku v roce 2000.
(19)
V případě, že žadatel nemůže dodržet podmínky uvedené v žádosti a stanovené v „Rozhodnutí“, požádá ministerstvo o jejich změnu, kterou zdůvodní a doloží specifikací změn dokumentace dokladů.
(20)
U staveb (akcí), jejichž rozpočtová hodnota je vyšší než 1 mil. Kč, je žadatel povinen předložit dokumentaci závěrečného vyhodnocení akce příslušnému ministerstvu, které vydalo „Rozhodnutí“, ve lhůtě 6 měsíců ode dne dokončení stavby.
Dokumentace musí obsahovat:
a)
zprávu o splnění závazných ukazatelů a dodržení podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu na financování akce stanovených v „Rozhodnutí“,
b)
kolaudační rozhodnutí nebo rozhodnutí o uvedení stavby do zkušebního provozu,
c)
zprávu z kontroly konané při jejím závěrečném vyhodnocení, provedené příslušným ministerstvem, případně finančním úřadem,
d)
formuláře informačního systému financování reprodukce investičního majetku Ministerstva financí (dále jen „ISFRIM“) RA 80 až 829) o skutečnosti.
(21)
Příslušné ministerstvo přezkoumá dokumentaci uvedenou v odstavci 20 a v případě, že
a)
zprávy uvedené v odstavci 20 nebudou konstatovat neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu a byly dodrženy stanovené závazné ukazatele akce, závěrečné vyhodnocení ukončí,
b)
zprávy uvedené v odstavci 20 budou konstatovat neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu nebo nebudou dodrženy závazné ukazatele, stanoví termín a postup k zabezpečení nápravy zjištěných nedostatků a závěrečné vyhodnocení ukončí po odstranění zjištěných nedostatků, případně jejich příčin. V tomto případě lze ukončit závěrečné vyhodnocení pouze se souhlasem Ministerstva financí.
2.
Příspěvky
A.
Příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi
Předmět příspěvku:
a)
přirozená obnova a umělá obnova síjí,
b)
umělá obnova sadbou - první,
c)
umělá obnova sadbou - opakovaná,
d)
ochrana mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění (ochrana kultur proti buřeni, zvěři, klikorohu a myšovitým),
e)
zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším,
f)
hnojení a vápnění lesních porostů.
Kritéria příspěvku:
– pásmo10) ohrožení A,
– pásmo ohrožení B.
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět příspěvku| Technické jednotky| Indikace | Sazba
imisní pásmo
---|---|---|---|---
A| B
1.| Přirozená obnova a umělá obnova síjí| | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny11)| Kč/ha| A| a| 1| 15 000 | 15 000
\\- ostatní dřeviny| Kč/ha| A| a| 2| 10 000| 10 000
2.| Umělá obnova sadbou – první | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| A| b| 1| 12| 12
| Kč/poloodrostek| A| b| 2| 30| 30
| Kč/odrostek| A| b| 3| 40| 40
\\- ostatní dřeviny| Kč/sazenici| A| b| 4| 8| 8
3.| Umělá obnova sadbou – opakovaná | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| A| c| 1| 9| 9
\\- ostatní dřeviny| Kč/sazenici| A| c| 2| 7| 7
4.| Ochrana mladých lesních porostů | | | | | |
\\- ochrana kultur proti buřeni| Kč/ha| A| d| 1| 4 500| 4 000
\\- ochrana kultur proti zvěři| Kč/ha| A| d| 2| 3 500| 2 500
\\- ochrana kultur proti klikorohu| Kč/ha| A| d| 3| 1 000| 700
\\- ochrana kultur proti myšovitým| Kč/ha| A| d| 4| 2 500| 2 000
5.| Zřizování nových oplocenek za účelem zajištění lesních
porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních
a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším| Kč/km| A| e| 1| 70 000| 70 000
6.| Hnojení a vápnění lesních porostů | | | | | |
\\- letecké| Kč/ha| A| f| 1| 6 000| 4 000
\\- pozemní| Kč/ha| A| f| 2| 2 000| 2 000
\\- k jednotlivým sazenicím při výsadbě| Kč/ha| A| f| 3| 2 000| 2 000
Způsob výpočtu příspěvku:
– výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic, km).
Podmínky přiznání příspěvku:
– kvalita provedených prací a jejich soulad se schváleným plánem nebo osnovou12) a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
– žadatel hospodaří v souladu se schváleným plánem nebo osnovou a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
– přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí,
– při obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,13)
– dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,14)
– příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar15) a pokud žádost byla podána do 2 let po smýcení hlavního porostu,
– příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar,
– příspěvek se neposkytuje na veškeré podsíje a dále na umělou obnovu při výběrném způsobu hospodaření,
– příspěvek se poskytuje na podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou,
– za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky,
– u dosadby poloodrostky a odrostky musí být provedena mechanická ochrana,
– příspěvek na oplocenku se poskytuje pouze tehdy, jestliže výška oplocení dosahuje minimálně 160 cm,
– příspěvek na letecké vápnění lesních porostů se poskytuje na základě doporučení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ÚKZÚZ“), který stanovuje způsob a hektarovou dávku,
– skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu16) vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
– list o původu použitých semen,17) respektive sazenic,18) pokud je předmětem příspěvku umělá obnova,
– doporučení ÚKZÚZ, pokud je požadován příspěvek na letecké vápnění lesních porostů,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– na přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 30. 6. 2000,
– v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
B.
Příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů
Předmět příspěvku:
– obnova a zajištění lesních porostů v lesích neuvedených v písmenu A:
a)
přirozená obnova a umělá obnova síjí,
b)
umělá obnova sadbou – první,
c)
umělá obnova sadbou – opakovaná,
d)
zajištění lesních porostů19) v zákonné lhůtě,20)
– výchova lesních porostů:
e)
odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce a přeměny porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou dle předpisu plánu nebo osnovy,
f)
výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu (prořezávky a předmýtní úmyslná těžba).
Kritéria příspěvku:
– cena lesního pozemku21) v Kč/m2,
– zařazení lesů do kategorie lesů ochranných22) (lesy ochranné),
– zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení23) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích24) (lesy zvláštního určení),
– zařazení do lesů určených pro obranu státu, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, (lesy vojenské),
– předání nezajištěných kultur při předání lesů nebo vrácení užívacího práva oprávněné osobě po 1. 1. 1998 (lesy restituční),
– zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských a do kategorie lesů zvláštního určení v uznaných oborách a samostatných bažantnicích (lesy hospodářské).
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět
příspěvku| Technické
jednotky| Indikace | Cena lesního
pozemku do | Lesy
---|---|---|---|---|---
2 Kč/m2| 3 Kč/m2| ochranné| zvl.
určení| vojenské| restituční| hospodářské
2| 3| O| U| Z| R| H
1.| Přirozená obnova a umělá obnova síjí| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/ha| B| a| 1| 12 000| 12 000| 12 000| 12 000| 12 000| -| 12 000
\\- hlavní dřeviny| Kč/ha| B| a| 2| 10 000| 10 000| 10 000| 10 000| 10 000| -| -
2.| Umělá obnova sadbou – první| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| B| b| 1| 9| 9| 9| 9| 9| -| 9
| Kč/poloodrostek| B| b| 2| 30| 30| 30| 30| 30| 30| 30
| Kč/odrostek| B| b| 3| 40| 40| 40| 40| 40| 40| 40
\\- hlavní dřeviny| Kč/sazenici| B| b| 4| 6| 5| 6| 4| 6| -| -
3.| Umělá obnova sadbou – opakovaná| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/sazenici| B| c| 1| -| -| -| -| -| 9| -
\\- hlavní dřeviny| Kč/sazenici| B| c| 2| -| -| -| -| -| 7| -
4.| Zajištění lesních porostů| | | | | | | | | | |
\\- meliorační a zpevňující dřeviny| Kč/ha| B| d| 1| 32 000| 25 000| 32 000| 13 000| 32 000| -| 10 000
\\- hlavní dřeviny| Kč/ha| B| d| 2| 19 000| 15 000| 19 000| 7 500| 19 000| -| -
5.| Odstraňování lesních porostů v rámci rekonstrukce| Kč/ha| B| e| 1| -| -| 10 000| 10 000| 10 000| -| 10 000
6.| Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku| | | | | | | | | | |
\\- prořezávky| Kč/ha| B| f| 1| -| -| 4 000| 4 000| 4 000| -| 4 000
\\- předmýtní úmyslná těžba| Kč/ha| B| f| 2| -| -| 3 200| 3 200| 3 200| -| 3 200
Způsob výpočtu příspěvku:
–
výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (např. ha, počet sazenic).
Podmínky přiznání příspěvku:
–
kvalita provedených prací a jejich soulad se schváleným plánem nebo osnovou a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
–
žadatel hospodaří v souladu se schváleným plánem nebo osnovou a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
–
přirozená a umělá obnova je pro účely těchto pravidel i zalesnění lesních pozemků, které jsou v plánu nebo osnově označeny jako bezlesí,
–
při obnově musí žadatel použít stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu,
–
dodržení parametrů u stromků z náletu nebo sazenice,
–
příspěvek na přirozenou obnovu a síji se poskytuje za předpokladu, že na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar a pokud žádost byla podána do 2 let po smýcení hlavního porostu,
–
příspěvek na umělou obnovu lesa sadbou se poskytuje nejvýše na 1,3násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar,
–
příspěvek se neposkytuje na veškeré podsíje a dále na umělou obnovu při výběrném způsobu hospodaření,
–
příspěvek se poskytuje na podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou,
–
za první sadbu jsou považovány i podsadby jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem, pokud nejsou hlavní dřevinou, a dosadby nezajištěných lesních porostů poloodrostky a odrostky,
–
u dosadby poloodrostky a odrostky musí být provedena mechanická ochrana,
–
skutečným věkem porostu se rozumí jeho stáří uvedené v plánu nebo osnově s připočtením počtu let od začátku platnosti plánu, respektive osnovy do doby provedení prací, na které je požadován příspěvek,
–
příspěvek na zajištění lesních porostů se poskytuje i na porosty, na jejichž založení žadatel čerpal dotaci ve smyslu zásad,25) za předpokladu, že neobdržel podporu nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zvláštního právního předpisu,26)
–
při překryvu několika kritérií použije žadatel výhodnější sazbu.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
– list o původu použitých semen, respektive sazenic, pokud je předmětem příspěvku umělá obnova,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– na zajištění lesních porostů, přirozenou obnovu a umělou obnovu síjí do 30. 6. 2000,
– v ostatních případech do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
C.
Příspěvek na sdružování vlastníků lesů malých výměr
Předmět příspěvku:
a)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti od 150 do 500 hektarů,
b)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 500 a do 1 000 hektarů,
c)
náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti nad 1 000 hektarů.
Kritéria příspěvku:
– velikost celkového sdruženého majetku k 1. 1. 2000,
– velikost výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. 1. 2000 zaokrouhlená na celé hektary nahoru.
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Velikost sdruženého
majetku v hektarech| Technické
jednotky| Indikace | Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků
---|---|---|---|---
do 5 ha| do 50 ha| do 150 ha| do 300 ha
A| B| C| D
1.| od 150 do 500| Kč/ha| C| a| 1| 300| 150| 100| -
2.| nad 500 a do 1000| Kč/ha| C| b| 1| 350| 200| 150| 50
3.| nad 1 000| Kč/ha| C| c| 1| 400| 250| 200| 100
Způsob výpočtu příspěvku:
– výše příspěvku se stanoví součinem sazby a velikosti výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. 1. 2000, zaokrouhlené na celé hektary nahoru, ve vztahu na velikost sdruženého majetku celkem.
Podmínky přiznání příspěvku:
– sdružení nejméně 5 vlastníků lesa,
– minimální výměra sdruženého majetku 150 hektarů,
– sdružení vlastníků spravuje pozemky, které tvoří funkční celek s určenou nepřerušenou hranicí,
– sdružení je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa v daném regionu,
– členem sdružení jsou pouze vlastníci lesa,
– sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře.
Žadatel:
– člen sdružení bez právní subjektivity (vlastník lesa), který je smlouvou o sdružení k tomuto oprávněn,
– sdružení s právní subjektivitou.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
– smlouva o sdružení vlastníků lesa,
– mapa se zákresem funkčního celku (souvislého zájmového území pro sdružování lesních majetků).
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 31. 3. 2000.
D.
Příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie
Předmět příspěvku:
a)
vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu,
b)
vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu,
c)
vyklizování nebo přibližování dříví strojem na kolopásovém nebo pásovém podvozku včetně železného koně v lesním porostu,
d)
likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty v lesním porostu.
Kritéria příspěvku:
– zařazení lesů do kategorie lesů ochranných (lesy ochranné),
– zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích (lesy zvláštního určení),
– zařazení lesů do kategorie lesů hospodářských a do kategorie lesů zvláštního určení v uznaných oborách a samostatných bažantnicích (lesy hospodářské).
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Lesy
---|---|---|---|---
ochranné| zvl. určení| hospodářské
O| U| H
1.| Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou (viz písm. a)| Kč/m3| D| a| 1| 80| 80| 50
2.| Vyklizování nebo přibližování dříví koněm (viz písm. b)| Kč/m3| D| b| 1| 30| 30| 20
3.| Vyklizování nebo přibližování strojem (viz písm. c)| Kč/m3| D| c| 1| 30| 30| 20
4.| Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením (viz písm. d)| Kč/ha| D| d| 1| 12 000| 12 000| 12 000
Způsob výpočtu příspěvku:
– výše příspěvku se stanoví součinem sazby a množství skutečně provedených technických jednotek (m3, ha).
Podmínky přiznání příspěvku:
– kvalita provedených prací a jejich soulad se schváleným plánem nebo osnovou a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
– žadatel hospodaří v souladu se schváleným plánem nebo osnovou a právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích,
– v případě kombinace několika technologií použije žadatel pouze sazbu, která je pro něj výhodnější.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– příloha k žádosti podle vzoru v části 3.,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na území národního parku.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 3 měsíců po splnění předmětu příspěvku.
E.
Příspěvek na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa
Předmět příspěvku:
a)
výstavba a opravy objektů lesotechnických meliorací v lesích,
b)
opatření zaměřená na ochranu půdy, vody a úpravu vodního režimu v lesích v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů nebo v chráněných oblastech přirozené akumulace vod,27)
c)
výstavba a opravy retenčních vodních nádrží do velikosti vodní plochy 2 hektarů, které souvisí bezprostředně s pozemky určenými k plnění funkcí lesa a úpravou jejich vodního režimu,
d)
výstavba a opravy (nevztahuje se na běžnou nebo pomístnou údržbu) lesních cest nutných z hlediska ochrany půdy, vody a vodního režimu včetně výstavby a opravy mostků, propustků a svodnic na nich,
e)
práce k posílení rekreační funkce lesa, k usměrňování návštěvnosti území, k zajištění bezpečnosti návštěvníků lesa a k údržbě lesního prostředí.
Kritéria příspěvku:
– rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek v uplynulém období,
– akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek prostředků,
– ostatní akce.
Výše příspěvku:
– 100 % přímých nákladů na hlavní stavební výrobu (dále jen „HSV“) a pomocnou stavební výrobu (dále jen „PSV“) v souladu se schváleným rozpočtem,
– příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení,
– žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
– komplexnost řešení s ohledem na podmínky v dané lokalitě,
– hospodárné využití prostředků,
– akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku,
– lesní cesta, na jejíž opravu je příspěvek žádán, musí být hmotným investičním majetkem ve vlastnictví nebo v nájmu žadatele.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy28) nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech, a to ve 2 vyhotoveních,
– položkový rozpočet s vyčíslením přímých nákladů na HSV a PSV, s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční, a to ve 2 vyhotoveních,
– formulář ISFRIM,
– stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 29. 2. 2000 – rozpracované akce, na které byl poskytnut příspěvek,
– akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků,
– do 31. 5. 2000 – ostatní akce.
Přechodná ustanovení:
-
žádosti z roku 1999 neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému ministerstvu do 29. 2. 2000 platnost požadavku pro rok 2000 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2000 včetně položkového rozpočtu a aktualizované technické zprávy, pokud došlo ke změně rozsahu prací,
– práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2000, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 17. 11. 2000, mohou být, do výše stanovené „Rozhodnutím“, uhrazeny z prostředků roku 2001, a to za podmínky, že žadatel
a)
sdělí písemně do 17. 11. 2000 ministerstvu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2000,
b)
předloží do 31. 1. 2001 ministerstvu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na provedené práce.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schváleným rozpočtem za účelem poskytnutí příspěvku:
– do 17. 11. 2000.
F.
Příspěvek na hrazení bystřin
Předmět příspěvku:
– výstavba a opravy objektů hrazení bystřin.
Kritéria příspěvku:
– akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny pro nedostatek finančních prostředků,
– ostatní akce.
Výše příspěvku:
– 100 % přímých nákladů na HSV a PSV v souladu se schváleným rozpočtem,
– příspěvek může být poskytnut pouze na práce provedené a vyúčtované v běžném roce s výjimkou uvedenou v přechodném ustanovení,
– žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
– hospodárné využití prostředků,
– akce, které nepodléhají stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, jsou považovány za běžnou údržbu a nejsou předmětem příspěvku.
Žadatel:
– správce vodního toku,29) který
– vykonává právo hospodaření ve státních lesích,
– hospodaří v obecních lesích.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– projektová dokumentace pro provádění staveb v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo zjednodušená dokumentace v ostatních případech, a to ve 2 vyhotoveních,
– položkový rozpočet přímých nákladů na akci, tj. nákladů na HSV a PSV s rozdělením prostředků na investiční a neinvestiční, a to ve 2 vyhotoveních,
– formulář ISFRIM,
– stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 29. 2. 2000 na akce, které nebyly v minulém roce uspokojeny z důvodu nedostatku finančních prostředků,
– do 31. 5. 2000 na ostatní akce.
Přechodná ustanovení:
– žádosti z roku 1999 neuspokojené z důvodu nedostatku finančních prostředků budou projednány přednostně v původním pořadí, pokud žadatel písemně potvrdí příslušnému ministerstvu do 29. 2. 2000 platnost požadavku pro rok 2000 formou nově podané žádosti podle pravidel pro rok 2000 včetně položkového rozpočtu a aktualizované technické zprávy, pokud došlo ke změně rozsahu prací,
– práce provedené v měsících listopadu a prosinci 2000, které nebyly předmětem vyúčtování předloženého do 17. 11. 2000, mohou být, do výše stanovené „Rozhodnutím“, uhrazeny z prostředků roku 2001, a to za podmínky, že žadatel
a)
sdělí písemně do 17. 11. 2000 ministerstvu předpokládaný rozsah prací a výši příspěvku do konce roku 2000,
b)
předloží do 31. 1. 2001 ministerstvu vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů na provedené práce.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schváleným rozpočtem za účelem poskytnutí příspěvku:
– do 17. 11. 2000.
G.
Příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře
Předmět příspěvku:
a)
vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (tetřeva hlušce, tetřívka obecného, koroptve polní, dropa velkého) v lokalitách jejich přirozeného výskytu, pokud nákup nebo chov těchto jedinců nebyl předmětem příspěvku v minulém roce,
b)
oborní chov kozy bezoárové a bílého jelena.
Sazba příspěvku:
Čís. řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Sazba
---|---|---|---|---
1.| Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře (viz písm. a)| | | | |
-tetřev hlušec| Kč/kus| G| a| 1| 14 000
-tetřívek obecný| Kč/kus| G| a| 2| 11 000
-koroptev polní| Kč/kus| G| a| 3| 200
-drop velký| Kč/kus| G| a| 4| 20 000
2.| Oborní chov| | | | |
-kozy bezoárové| Kč/kus| G| b| 1| 1 500
-bílého jelena| Kč/kus| G| b| 2| 2 500
Způsob výpočtu příspěvku:
– výše příspěvku se stanoví součinem sazby a počtu vypuštěných jedinců u příspěvku podle písmene a) nebo součinem sazby a skutečného počtu kusů k 31. 3. běžného roku maximálně však do výše normovaného stavu, určeného okresním úřadem30) u příspěvku podle písmene b).
Podmínky přiznání příspěvku:
podle písmene a)
– zvěř, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem komerční činnosti (např. prodej, poplatkový odstřel),
– všichni jedinci budou trvale označeni značkami a bude o nich vedena evidence o stavu,
– vypuštění jedinců do honitby bude provedeno nejpozději do 1. 11. 2000 za účasti zástupce územního odboru Ministerstva zemědělství a o provedeném vypuštění bude vypracován zápis,
podle písmene b)
– žadatel bude hospodařit podle plánu mysliveckého hospodaření a lovu31) na rok 2000 schváleného příslušným orgánem státní správy myslivosti,
– vedení evidence chovných jedinců.
Žadatel:
– uživatel honitby.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– formulář ISFRIM,
– rozhodnutí o výjimce32) [u příspěvku podle písmene a)],
– koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní zpracovaný plán opatření a způsobu vypouštění na běžný rok [u příspěvků podle písmene a)],
– koncepce podpory ohroženého druhu a v souladu s ní schválený plán mysliveckého hospodaření a lovu [u příspěvku podle písmene b)].
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 30. 6. 2000.
Termín předložení dokladu o splnění předmětu příspěvku podle písmene a):
– do 17. 11. 2000.
H.
Příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě
Předmět příspěvku:
– zpracování plánu v digitální formě.
Kritéria příspěvku:
– rozsah zpracování plánu v digitální formě.
Sazba příspěvku:
Čís.
řád.| Předmět příspěvku| Technické
jednotky| Indikace| Sazba
---|---|---|---|---
1.| numerická data plánu v digitální formě| Kč/ha| H| 1| 1| 150
2.| numerická a grafická data plánu v digitální formě| Kč/ha| H| 2| 1| 350
Způsob výpočtu příspěvku:
– výše příspěvku se stanoví součinem sazby a rozlohy lesa v hektarech, na kterou bude plán zpracován.
Podmínky přiznání příspěvku:
– platnost stávajícího plánu končí v roce 2000, v případě sloučení několika plánů žadatele končí platnost v roce 2000 alespoň jednoho z nich,
– doba platnosti nově vyhotovovaného plánu nesmí být kratší než 10 let.
Další podmínky pro ponechání vyplaceného příspěvku:
– předání nově vyhotoveného plánu v digitální formě schvalujícímu orgánu státní správy lesů na technickém nosiči dat,
– soulad výstupů s informačním standardem lesního hospodářství (dále jen „IS LH“) v platném znění,
– předání vyplněného „Průvodního listu k LHP“ podle vzoru v části 3. podacímu místu (část 1. odstavec 6) do 9 měsíců po skončení platnosti původního plánu,
– pokud upřesněná výměra lesa žadatele v „Průvodním listu k LHP“ je nižší než výměra uvedená v žádosti, vrátí žadatel příslušnou část příspěvku a případné penále se nevyměřuje.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
– formulář ISFRIM.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 31. 5. 2000, ve zdůvodněných případech (např.: vrácení užívacího práva, fyzické předání lesů po 31. 5. 2000), do 1. 11. 2000.
I.
Příspěvek na ostatní hospodaření v lesích
Předmět příspěvku:
a)
práce související se zachováním a reprodukcí genových zdrojů lesních dřevin,
b)
zakládání a provoz semenných sadů,
c)
mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými i abiotickými činiteli (nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci).
Výše příspěvku:
– 100 % přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací,
– žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši příspěvku bez daně z přidané hodnoty.
Podmínky přiznání příspěvku:
– hospodárné využití prostředků.
Žadatel:
– vlastník lesa nebo osoba, na kterou se podle zvláštního právního předpisu vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa.
Obsah žádosti:
– žádost podle vzoru v části 3.,
– smlouva o nájmu lesních pozemků, pokud je žadatelem nájemce,
– kalkulace přímých nákladů podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek,
– u kalamit stanovisko Lesní ochranné služby,
– u uznaných semenných sadů uznávací list semenného sadu, u semenných sadů dosud neuznaných potvrzení pověřené právnické osoby, že je objekt registrován, u nově zakládaných semenných sadů doložit odborný posudek pověřené právnické osoby,
– formulář ISFRIM,
– stanovisko správy národního parku, pokud je pozemek, na který je žádán příspěvek, na pozemcích v národních parcích a jejich ochranných pásmech.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 31. 5. 2000,
– na kalamity do 1. 11. 2000.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schválenou kalkulací za účelem poskytnutí příspěvku:
– do 30. 11. 2000.
J.
Příspěvek na programy spolufinancované s fondy EU
Předmět příspěvku:
– programy EU související s lesním hospodářstvím.
Výše příspěvku:
– procento přímých nákladů v souladu s projektem.
Podmínky přiznání příspěvku:
– hospodárné využití prostředků.
Žadatel:
– předkladatel programu.
Obsah žádosti:
– projekt schválený EU,
– formulář ISFRIM,
– žádost obsahující základní identifikační údaje.
Termín podání žádosti o příspěvek:
– do 30. 6. 2000.
Termín předložení vyúčtování skutečně vynaložených přímých nákladů v souladu se schváleným projektem za účelem poskytnutí příspěvku:
– do 17. 11. 2000.
3.
Vzory žádostí
Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene A až D přílohy č. 9 k zákonu č. 58/2000 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
2.8MB
Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene E, F a I přílohy č. 9 k zákonu č. 58/2000 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
1MB
Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene G přílohy č. 9 k zákonu č. 58/2000 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
956kB
Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích podle písmene H přílohy č. 9 k zákonu č. 58/2000 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2000
868kB
Průvodní list k LHP
480kB
1)
§ 16 odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 321/1992 Sb.
2)
§ 5b zákona č. 425/1990 Sb., ve znění zákona č. 254/1994 Sb.
1)
Sazby příspěvku se podle rozsahu působnosti obce sčítají
2)
§ 60 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.
3)
§ 5b zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb.
1)
§ 24 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
2)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
4)
§ 139 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
5)
§ 46 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.
6)
§ 10 až 18 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
7)
Příloha č. 9 k zákonu č. 22/1999 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1999.
8)
§ 22 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
9)
Finanční zpravodaj č. 12/1998 Zásady pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených na pořizování, technická zhodnocení, opravy a udržování investičního majetku, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.
11)
Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
12)
§ 25 zákona č. 289/1995 Sb.
13)
Vyhláška č. 82/1996 Sb., o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin.
14)
Příloha č. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
15)
Příloha č. 8 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
16)
§ 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.
17)
Příloha č. 9 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
18)
Příloha č. 10 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
19)
§ 16 odst. 7 vyhlášky č. 82/1996 Sb.
20)
§ 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
21)
Příloha č. 18 vyhlášky č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
22)
§ 7 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
23)
§ 8 a § 59 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
24)
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Zásady pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu Ministerstvem zemědělství (pro roky 1994 – 1997 včetně).
26)
§ 2 odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
27)
Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy.
Nařízení vlády č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk – Králíky.
Nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy.
28)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29)
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 13 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31)
§ 24 odst. 2 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1997 Sb. |
Zákon č. 60/2000 Sb. | Zákon č. 60/2000 Sb.
Zákon o ochraně olympijských symbolik
Vyhlášeno 28. 3. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 22/2000
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Olympijská symbolika
* § 3 - Užívání olympijských symbolik
* § 4 - Řešení sporů
* § 5 - Český olympijský výbor
* § 6 - Symboly Českého olympijského výboru
* § 7 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 2000
60
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o ochraně olympijských symbolik
V zájmu posílení myšlenky a ducha olympijského hnutí jako prostředku mírového dorozumění a spolupráce mezi národy, úlohy mezinárodních a národních olympijských výborů jakožto řídících orgánů tohoto hnutí a k zabezpečení závazků z toho vyplývajících usnesl se Parlament na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některá práva a povinnosti v souvislosti s užíváním olympijských symbolik a ochranou před jeho zneužitím; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů.1)
§ 2
Olympijská symbolika
(1)
Olympijská symbolika jsou
a)
olympijský symbol,
b)
olympijská vlajka,
c)
olympijské heslo,
d)
olympijský oheň,
e)
olympijská pochodeň,
f)
olympijská hymna,
g)
olympijské emblémy,
h)
výrazy „olympijský“ a „olympiáda“,
(dále jen „olympijská symbolika“).
(2)
Olympijská symbolika jsou registrována podle platných právních předpisů a mezinárodních dohod na ochranu průmyslového a duševního vlastnictví, jimiž je Česká republika vázána.2)
§ 3
Užívání olympijských symbolik
(1)
Jakékoliv užívání olympijských symbolik pro obchodní, reklamní nebo jiné obdobné účely je možné pouze na základě předchozího písemného zmocnění; tím nejsou dotčena ustanovení části třetí zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. Písemné zmocnění může udělit oprávněné osobě Český olympijský výbor.
(2)
Zákaz užívání podle předchozího odstavce se rovněž vztahuje na jakékoliv označení, které tvoří nebo obsahuje olympijská symbolika nebo jejich část.
§ 4
Řešení sporů
Spory týkající se práv a povinností upravených tímto zákonem rozhoduje příslušný soud.3) Český olympijský výbor nebo oprávněná osoba se může rovněž domáhat náhrady škody, která byla způsobena neoprávněným užitím olympijských symbolik.
§ 5
Český olympijský výbor
(1)
Český olympijský výbor řídí a organizuje olympijské hnutí v rámci České republiky.
(2)
Český olympijský výbor je sdružením podle zvláštních předpisů.4)
§ 6
Symboly Českého olympijského výboru
(1)
Symboly Českého olympijského výboru jsou zejména emblém a vlajka Českého olympijského výboru. Český olympijský výbor může vytvářet i další odvozené olympijské symboly.
(2)
Symboly Českého olympijského výboru jsou zapsány jako ochranné známky do příslušného rejstříku podle zvláštního zákona.1)
(3)
Pro užívání a ochranu symbolů Českého olympijského výboru platí ustanovení § 3 a 4 tohoto zákona obdobně.
§ 7
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb.
2)
Například vyhláška č. 65/1975 Sb., o Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Nice dne 15. června 1957 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb.
3)
§ 9 odst. 3 písmeno c) písm. ee) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 61/2000 Sb. | Zákon č. 61/2000 Sb.
Zákon o námořní plavbě
Vyhlášeno 28. 3. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 22/2000
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - PRÁVO VLAJKY A NÁMOŘNÍ REJSTŘÍK (§ 4 — § 27)
* ČÁST TŘETÍ - POSÁDKA NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA (§ 28 — § 55h)
* ČÁST PÁTÁ - SLUŽBA NA LODI A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY ČLENŮ LODNÍCH POSÁDEK (§ 59 — § 68a)
* ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ HAVÁRIE A ZÁCHRANA MAJETKU (§ 69 — § 74)
* ČÁST SEDMÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR V OBLASTI NÁMOŘNÍ PLAVBY (§ 75 — § 77)
* ČÁST OSMÁ - PŘESTUPKY (§ 78 — § 79a)
* ČÁST DEVÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 80 — § 87)
Aktuální znění od 1. 5. 2022 (90/2022 Sb.)
61
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o námořní plavbě
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie39) a upravuje
a)
podmínky provozování námořní plavbynámořní plavby námořními plavidly pod státní vlajkou České republiky a práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené,
b)
výkon státní správy ve věcech námořní plavbynámořní plavby.
(2)
Zákon se nevztahuje na námořní plavbunámořní plavbu válečných lodí, vodních skútrů, nafukovacích člunů a dále na námořní plavbunámořní plavbu malých plavidel, pokud jsou provozována podle právních předpisů o vnitrozemské plavbě.1a)
§ 2
Základní pojmy
(1)
Námořní plavbouNámořní plavbou se rozumí provozování námořních plavidel na volném moři,2) ve výlučné ekonomické zóně2) a v souostrovních vodách,2) v pobřežním moři2) a na úsecích vnitrozemských vodních cest s pobřežním mořem spojených až po poslední přístav, který plní funkci přístavu pro námořní lodě a pobyt námořních plavidel v přístavech.2)
(2)
Námořní plavidlo je námořní obchodní loď a námořní jachta.
(3)
Kabotážní plavbouKabotážní plavbou se rozumí provozování námořních plavidel výlučně v pobřežním moři mezi přístavy pobřežního státu nebo pobřežních států.
(4)
Námořní obchodní loď je námořní plavidlo s vlastním pohonem určené k námořní plavběnámořní plavbě za účelem přepravy nákladů nebo cestujících nebo přepravy nákladu a cestujících (dále jen „loď“).
(5)
Námořní jachta je námořní plavidlo, jehož délka trupu přesahuje 2,5 metru a nepřesahuje 24 metrů, vybavené plachtami nebo motorem nebo obojím.
(6)
Trajektová loď je loď určená k přepravě silničních a kolejových vozidel, vjíždějících na loď a vyjíždějících z lodě po vlastní ose, a cestujících na pravidelné trase jako mořský přívoz.
(7)
Loď typu Ro/Ro je loď s odklopnou přídí, boky nebo zádí, určená výhradně k přepravě vozidel a jiných nákladů na podvozcích nebo podvalnících.
(8)
Osobní loď je námořní plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících. Za cestujícího se považuje každá přepravovaná osoba s výjimkou velitele lodi, ostatních členů posádky lodi a dítěte mladšího 1 roku.
(9)
Uznaná klasifikační společnost je klasifikační společnost uznaná Evropskou komisí (dále jen „Komise“) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28).
(10)
Mezinárodní osvědčení je osvědčení, které dokládá, že námořní plavidlo, jeho konstrukce, vybavení, systém bezpečného řízení provozu na něm nebo podmínky pro práci členů posádky plavidla splňují požadavky stanovené mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu a upravuje oblast námořní plavbynámořní plavby (dále jen „námořní úmluva“)3).
(11)
Repatriací se rozumí doprava člena posádky lodě po jeho vylodění do místa jeho pobytu nebo do jiného sjednaného místa.
§ 3
Námořní úřad
Státní správu a státní dozor ve věcech námořní plavbynámořní plavby vykonává Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy plní funkci Námořního úřadu (dále jen „Úřad“) ve vztahu k mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.
ČÁST DRUHÁ
PRÁVO VLAJKY A NÁMOŘNÍ REJSTŘÍK
Právo vlajky
§ 4
(1)
Právo a povinnost plout pod státní vlajkou České republiky vzniká zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku České republiky (dále jen „námořní rejstřík“) nebo na základě rozhodnutí Úřadu o prozatímním povolení k plavbě pod státní vlajkou České republiky (dále jen „prozatímní povolení k plavbě“).
(2)
Na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky platí právní řád České republiky. V pobřežním moři nebo na vnitrozemských vodních cestách s pobřežním mořem spojených a v přístavu platí na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky právní řád České republiky, pokud pobřežní stát neuplatní svoje právo v souladu s mezinárodním právem.
(3)
Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Vlastník námořního plavidla je povinen uhradit poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky.
(4)
Výše poplatku se stanoví v závislosti na době trvání práva plout pod státní vlajkou České republiky, druhu námořního plavidla, jeho velikosti a oblasti námořní plavbynámořní plavby. Výši poplatku a způsob placení a prokazování zaplacení poplatku stanoví vláda nařízením.
§ 5
(1)
Pod státní vlajkou České republiky lze provozovat námořní plavbunámořní plavbu s výjimkou námořní plavbynámořní plavby za účelem provozování
a)
rybolovu,
b)
trajektové lodě nebo lodě typu Ro/Ro,
c)
osobní lodě, nebo
d)
lodě s jaderným pohonem.
(2)
Kabotážní plavbuKabotážní plavbu lze provozovat pod státní vlajkou České republiky pouze se souhlasem pobřežních států, v jejichž pobřežním moři se kabotážní plavbakabotážní plavba provozuje.
§ 6
(1)
Vlastníkem námořního plavidla je právnická nebo fyzická osoba, která při zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku prokáže právní titul k vlastnictví námořního plavidla.
(2)
Provozovatelem námořního plavidla je osoba, která vlastním jménem provozuje námořní plavbunámořní plavbu pod státní vlajkou České republiky a je současně vlastníkem námořního plavidla anebo je vlastníkem námořního plavidla zmocněna k provozování námořního plavidla vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
(3)
Osoba zmocněná k provozování námořního plavidla podle odstavce 2 nesmí zmocnit k provozování tohoto plavidla další osobu bez předchozího souhlasu vlastníka námořního plavidla.
Námořní rejstřík
§ 7
(1)
Námořní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují údaje o námořních plavidlech, jejich vlastnících a jejich provozovatelích. Námořní rejstřík vede Úřad.
(2)
Námořní plavidlo lze zapsat do námořního rejstříku pouze na základě rozhodnutí Úřadu o zápisu námořního plavidla. Dnem zápisu vzniká právo plout pod státní vlajkou České republiky.
(3)
V námořním rejstříku jsou vedeny odděleně evidence lodí, evidence jachet a evidence rozestavěných lodí.
(4)
Do námořního rejstříku může každý nahlížet a pořizovat si z něho výpisy a opisy.
(5)
Za úkony spojené s vedením rejstříku se platí správní poplatek.4)
§ 8
(1)
Do námořního rejstříku se zapisují tyto údaje:
a)
jméno námořního plavidla;
b)
identifikační číslo lodě přidělené Mezinárodní námořní organizací,5) nebo identifikační číslo trupu námořní jachty přidělené výrobcem nebo uznanou klasifikační společností;
c)
účel, pro který je námořní plavidlo určeno;
d)
volací značka, případně další rádiové identifikační označení lodě přidělené a používané podle jiného právního předpisu29),
e)
vlastník námořního plavidla
1.
u fyzické osoby se zapisují tyto údaje: jméno, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště,
2.
u právnické osoby se zapisují tyto údaje: obchodní jméno, sídlo, právní forma, popřípadě místo podnikání, jméno statutárního zástupce;
f)
provozovatel námořního plavidlaprovozovatel námořního plavidla v případě, že se jedná o odlišný subjekt (pro zápis údajů platí jejich rozsah shodně jako u vlastníka námořního plavidla);
g)
základní technické údaje o námořním plavidlu;
h)
zástavní práva a práva zadržovací váznoucí na námořním plavidle a další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem;
i)
souběžná registrace lodě;
j)
rozhodnutí o pozastavení registrace námořního plavidla;
k)
důvod a datum výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku;
l)
datum provedení zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku a podpis zapisovatele.
(2)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do námořního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(3)
Způsob vedení evidence námořních plavidel, základní technické údaje o námořních plavidlech a ostatní technické údaje, které se zapisují do námořního rejstříku, stanoví prováděcí předpis.
§ 9
Rozhodnutí o zápisu námořního plavidla
(1)
Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku na základě písemné žádosti za těchto podmínek:
a)
provozovatelem
1.
námořní jachty je fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, dosáhla věku 21 let a je plně svéprávná a bezúhonná, nebo právnická osoba se sídlem nebo organizační složkou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jejíž členové statutárního orgánu dosáhli věku 21 let a jsou plně svéprávní a bezúhonní, nebo
2.
lodi je fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, dosáhla věku 21 let a je plně svéprávná a bezúhonná, nebo právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky, jejíž členové statutárního orgánu dosáhli věku 21 let a jsou plně svéprávní a bezúhonní,
b)
provozovatel lodi splňuje požadavky stanovené Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři30) (dále jen „Mezinárodní úmluva SOLAS“) na zavedení systému bezpečného řízení provozu na lodi,
c)
námořní plavidlo má technickou způsobilost k plavbě,
d)
námořní plavidlo není zapsáno v námořním rejstříku jiného státu nebo v jiném plavebním rejstříku s výjimkou případu, kdy registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu nebo jiného plavebního rejstříku je pozastavena z důvodu souběžné registrace, a
e)
ke dni podání žádosti o zápis lodi do námořního rejstříku neuplynulo od započetí stavby lodě položením kýlu více než 10 let; to neplatí, byl-li předchozí námořní rejstřík, v němž byla loď zapsána, námořním rejstříkem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
(2)
Pokud Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku, umožní bezprostředně po vydání tohoto rozhodnutí provozovateli námořního plavidla přístup v nezbytném rozsahu do systému pro výměnu informací na moři podle předpisu Evropské unie31).
(3)
Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčuje vlastnictví k námořnímu plavidlu.
(4)
Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčí Úřad vystavením rejstříkového listu. Rejstříkový list lodě se vystavuje na dobu neurčitou. Rejstříkový list námořní jachty se vystavuje na dobu platnosti technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě.
§ 10
Bezúhonnost provozovatele námořního plavidla
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s námořní plavbounámořní plavbou, nebo ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
§ 10a
Za účelem zjištění, zda provozovatel námořního plavidlaprovozovatel námořního plavidla splňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu5a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 11
Řízení o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku
(1)
Žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku podává vlastník námořního plavidla.
(2)
Žádost o zápis do námořního rejstříku musí obsahovat
a)
obchodní jméno a sídlo nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození fyzické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla,
b)
obchodní jméno a sídlo nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník současně provozovatelem námořního plavidla, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození fyzické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník námořního plavidla současně jeho provozovatelem,
c)
základní technické údaje o námořním plavidle, které jsou předmětem zápisu podle § 8 odst. 1.
(3)
Žádost o zápis do námořního rejstříku musí být doložena
a)
dokladem ne starším 3 měsíců prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti provozovatele námořního plavidla, je-li občanem jiného státu, nebo člena statutárního orgánu provozovatele námořního plavidla, je-li občanem jiného státu, vydaným státem, jehož je tato osoba občanem, nebo čestným prohlášením, pokud tento stát takový doklad nevydává; u občana jiného členského státu Evropské unie může být tento doklad nahrazen výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie,
b)
dokladem osvědčujícím vlastnictví k námořnímu plavidlu,
c)
dokladem osvědčujícím právní vztah provozovatele námořního plavidlaprovozovatele námořního plavidla k námořnímu plavidlu,
d)
doklady osvědčujícími technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě,
e)
dokladem o výmazu námořního plavidla z předchozího námořního rejstříku jiného státu nebo dokladem o pozastavení registrace v předchozím námořním rejstříku jiného státu, jedná-li se o souběžnou registraci lodě, nebo, jedná-li se o novostavbu lodě, čestným prohlášením, že loď není zapsána v námořním rejstříku jiného státu,
f)
ověřeným stejnopisem dokladu o zástavním právu nebo zadržovacím právu váznoucím na námořním plavidlu, bylo-li zřízeno, nebo o další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem,
g)
dokladem osvědčujícím identifikační číslo lodě přidělené Mezinárodní námořní organizací3) nebo identifikační číslo trupu námořní jachty přidělené výrobcem nebo uznanou klasifikační společností,
h)
doklady osvědčujícími splnění ostatních podmínek podle § 9 odst. 1 písm. a) a b).
(4)
Na zápis námořního plavidla do námořního rejstříku je právní nárok.
(5)
Náležitosti a vzor žádosti o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku a podrobnosti o dokladech, kterými musí být žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku doložena, stanoví prováděcí předpis.
§ 11a
Poskytování údajů o námořních plavidlech
(1)
Úřad neprodleně poskytne na žádost příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo smluvního státu námořní úmluvy údaje týkající se námořního plavidla, které je nebo bylo zapsáno v námořním rejstříku, za účelem ověření jeho technické způsobilosti, a to údaje
a)
o prohlídkách námořních plavidel zapsaných v námořním rejstříku provedených v rámci státního dozoru,
b)
o uznaných klasifikačních společnostech, které vydávají osvědčení o klasifikační třídě a mezinárodní osvědčení podle tohoto zákona,
c)
o námořních nehodáchnámořních nehodách týkajících se námořních plavidel zapsaných v námořním rejstříku a
d)
o námořních plavidlech, u kterých došlo v posledních 12 měsících k výmazu z námořního rejstříku.
(2)
Za účelem poskytování údajů Úřad uchovává údaje stanovené v odstavci 1.
§ 12
Způsobilost lodě k plavbě
Loď je způsobilá k plavbě, pokud byla projektována, postavena a je udržována a provozována v souladu s požadavky kladenými na ni
a)
námořními úmluvami,
b)
předpisy uznané klasifikační společnosti a
c)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40).
§ 12a
Soulad s požadavky předpisů uznané klasifikační společnosti ověřuje tato společnost podle svých předpisů udělením klasifikační třídy lodi.
§ 12b
(1)
Soulad s požadavky námořních úmluv schvaluje Úřad na žádost.
(2)
Účastníkem řízení je pouze žadatel.
(3)
Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, pokud
a)
loď, její konstrukce, vybavení, systém bezpečného řízení provozu na lodi a podmínky pro práci členů posádky lodě odpovídají požadavkům námořních úmluv,
b)
lodní výstroj umístěná na palubě lodi splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a je opatřena značkou shody, nebo Úřad vydal povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle § 12h odst. 2,
c)
je loď o hrubé prostornosti přesahující 300 tun vybavena systémem automatické identifikace a sledování lodí na velké vzdálenosti,
d)
je loď o hrubé prostornosti přesahující 3000 tun vybavena záznamovým zařízením, které slouží k získání údajů usnadňujících odborné zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod nebo mimořádných událostímimořádných událostí (dále jen „zařízení pro záznam údajů o plavbě“).
(4)
Úřad provede před schválením souladu lodi s požadavky námořních úmluv prohlídky a zkoušky podle těchto námořních úmluv za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 3. Zkoušky uvedené ve větě první se provedou pouze v rozsahu, ve kterém není splnění podmínek podle odstavce 3 doloženo doklady přiloženými k žádosti. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek a zkoušek zajistit potřebnou součinnost, zejména
a)
sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky lodi,
b)
umožnit vstup na loď,
c)
zajistit bezpečný přístup k lodi,
d)
řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídek.
(5)
Je-li to nezbytné pro schválení souladu s požadavky námořních úmluv, obrátí se Úřad na příslušný orgán členského státu Evropské unie, do jehož registru byla loď zapsána, se žádostí o poskytnutí údajů o prohlídkách a námořních nehodáchnámořních nehodách.
(6)
Náklady na provedení prohlídek a zkoušek podle odstavce 4 hradí žadatel.
(7)
Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní osvědčení.
§ 12c
Mezinárodní osvědčení
(1)
Mezinárodní osvědčení jsou:
a)
osvědčení o bezpečné konstrukci lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,
b)
osvědčení o záchranném vybavení lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,
c)
osvědčení o rádiovém vybavení lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,
d)
osvědčení o výjimce z technických požadavků podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,
e)
osvědčení o řízení bezpečnosti podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,
f)
osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před ropným znečištěním podle Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí33) (dále jen „Mezinárodní úmluva MARPOL“),
g)
osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před znečištěním tekutými škodlivými látkami podle Mezinárodní úmluvy MARPOL,
h)
osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před znečištěním odpadními vodami podle Mezinárodní úmluvy MARPOL,
i)
osvědčení podle Mezinárodní úmluvy o nákladové značce34) (dále jen „Mezinárodní úmluva Load Line“),
j)
osvědčení o výjimce podle Mezinárodní úmluvy Load Line,
k)
osvědčení pro práci na moři podle Úmluvy o práci na moři,
l)
další mezinárodní osvědčení, která stanoví námořní úmluvy.
(2)
Pokud jsou pro to splněny podmínky stanovené Mezinárodní úmluvou SOLAS, Úřad vystaví namísto osvědčení uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) osvědčení o bezpečnosti lodi.
(3)
Námořní úmluvy stanoví, která mezinárodní osvědčení jsou vyžadovaná pro jednotlivé druhy lodí.
(4)
Mezinárodní osvědčení jsou platná po dobu 5 let od jejich vydání.
§ 12d
(1)
Úřad na žádost provozovatele lodi udělí v souladu s námořními úmluvami výjimku z požadavků stanovených v § 12b odst. 3, pokud udělením takové výjimky nedojde ke zhoršení technické způsobilosti lodi, ohrožení lidského života nebo mořského prostředí.
(2)
Účastníkem řízení o udělení výjimky je pouze žadatel.
(3)
Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o udělení výjimky, v souladu s námořními úmluvami
a)
vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení výjimky mezinárodní osvědčení o výjimce, nebo
b)
učiní o udělené výjimce záznam na příslušném mezinárodním osvědčení.
(4)
Výjimka se uděluje na dobu, po kterou je platné mezinárodní osvědčení, které osvědčuje splnění požadavků, ze kterých je výjimka udělena.
§ 12e
Pravidelné prohlídky
(1)
Úřad provádí podle námořních úmluv pravidelné prohlídky lodí, které jsou zapsány v námořním rejstříku a které plují pod vlajkou České republiky. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek poskytnout potřebnou součinnost, zejména
a)
sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky lodi,
b)
umožnit vstup na loď,
c)
zajistit bezpečný přístup k lodi,
d)
řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídek.
(2)
Úřad při pravidelných prohlídkách ověřuje, zda konstrukce lodi, její vybavení a provoz jsou v souladu s požadavky námořních úmluv.
(3)
Úřad o provedení pravidelné prohlídky učiní záznam na mezinárodním osvědčení.
(4)
Náklady na provedení pravidelných prohlídek hradí provozovatel lodi.
(5)
Pokud provozovatel lodi neumožní provedení pravidelné prohlídky ve lhůtě uvedené v námořní úmluvě, pozbývá mezinárodní osvědčení platnosti.
§ 12f
Prodloužení platnosti mezinárodního osvědčení
(1)
Pokud Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, prodlouží na žádost platnost stávajícího mezinárodního osvědčení, pokud žadatel doloží, že nové mezinárodní osvědčení nelze doručit veliteli lodě dříve, než uplyne doba platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení, nejdéle však o 5 měsíců.
(2)
Úřad na žádost prodlouží platnost stávajícího mezinárodního osvědčení na dobu nezbytně nutnou k tomu, aby loď dokončila cestu do přístavu, ve kterém může být provedena prohlídka podle § 12b odst. 4, pokud prodloužením platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení nedojde k ohrožení bezpečnosti lidského života nebo mořského prostředí.
§ 12g
Odnětí mezinárodního osvědčení
Úřad odejme lodi mezinárodní osvědčení, pokud loď přestane splňovat požadavky námořních úmluv.
§ 12h
(1)
Nesplňuje-li lodní výstroj požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) nebo není-li opatřena značkou shody, může být umístěna na palubu lodi na základě povolení Úřadu.
(2)
Úřad vydá povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi na žádost provozovatele lodi, jde-li o
a)
nově vyvinutou lodní výstroj, která zajišťuje stejnou úroveň bezpečnosti a účinnosti jako lodní výstroj splňující požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32),
b)
lodní výstroj, která má být umístěna na palubu lodi výlučně pro účely testování a nenahrazuje lodní výstroj, která splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a je umístěna na palubě lodi,
c)
lodní výstroj, která v míře nezbytné pro ochranu lidského života a mořského prostředí splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a nahrazuje lodní výstroj na trhu nedostupnou, která by tyto požadavky splňovala v celém rozsahu, nebo
d)
lodní výstroj umístěnou na lodi zapsané v námořním rejstříku státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, jejíž provozovatel hodlá tuto loď zapsat do námořního rejstříku, zajišťuje-li tato lodní výstroj stejnou úroveň bezpečnosti a účinnosti jako lodní výstroj splňující požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32).
(3)
Účastníkem řízení o povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi je pouze žadatel.
(4)
Splnění podmínek pro vydání povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. a), c) nebo d) se prokazuje posudkem vydaným uznanou klasifikační společností, který musí být přiložen k žádosti o vydání povolení.
(5)
V povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi určí Úřad podmínky použití lodní výstroje zajišťující bezpečnost námořní plavbynámořní plavby a ochranu mořského prostředí. V povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. c) uvede Úřad lodní výstroj, která má být nahrazena, požadavky, které lodní výstroj splňuje, a postupy, na základě kterých bylo splnění těchto požadavků ověřeno. Platnost povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. b) nebo c) Úřad omezí na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 12 měsíců. Povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. d) pozbývá platnosti, pokud provozovatel lodi nepodal ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení žádost o zápis lodi do námořního rejstříku nebo této žádosti nebylo vyhověno. Povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi musí být uloženo na palubě lodi po celou dobu umístění lodní výstroje na palubě lodi.
(6)
Lodní výstroj, která není opatřena značkou shody, může být výjimečně umístěna na palubu lodi rovněž v případě, že
a)
je třeba nahradit lodní výstroj umístěnou na palubě lodi, která se nachází v přístavu mimo Evropskou unii, a
b)
umístění lodní výstroje, která je opatřena značkou shody, na palubu lodi by trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu nebo bylo spojeno s nepřiměřeně vysokými náklady.
(7)
K lodní výstroji umístěné na palubu lodi podle odstavce 6 musí být po celou dobu jejího umístění na palubě lodi uloženy doklady
a)
osvědčující její soulad s požadavky Mezinárodní námořní organizace na tuto výstroj a
b)
vydané státem, který je členským státem Mezinárodní námořní organizace a smluvní stranou mezinárodních smluv stanovících požadavky na tuto lodní výstroj.
(8)
Velitel lodi, na jejíž palubě byla lodní výstroj umístěna podle odstavce 6, neprodleně poskytne Úřadu údaje uvedené v dokladech podle odstavce 7. Tato lodní výstroj musí být bez zbytečného odkladu nahrazena lodní výstrojí, která splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a je opatřena značkou shody.
§ 12i
(1)
Úřad může veřejnoprávní smlouvou pověřit uznanou klasifikační společnost
a)
schvalováním souladu lodě s požadavky námořních úmluv, s výjimkou rozhodování o výjimce podle § 12d, a vydáváním mezinárodních osvědčení,
b)
prováděním prohlídek lodí a zkoušek v souvislosti se schvalováním souladu lodi s požadavky námořních úmluv,
c)
prováděním pravidelných prohlídek,
d)
prodlužováním platnosti mezinárodních osvědčení,
e)
odnímáním mezinárodních osvědčení.
(2)
Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, pokud zjistí v činnosti uznané klasifikační společnosti, kterou pověřil podle odstavce 1 (dále jen „pověřená společnost“), závažné nedostatky nebo pokud Komise zrušila pověřené společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28). Výpovědní doba je 6 měsíců.
(3)
Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi, než které jsou uvedené v odstavci 2.
(4)
Veřejnoprávní smlouva musí vymezit:
a)
rozsah pověření k výkonu státní správy,
b)
rozsah spolupráce při přípravě pravidel vztahujících se ke schvalování technické způsobilosti lodí,
c)
seznam předpisů vztahujících se na činnost pověřené společnosti,
d)
údaje, které jsou si smluvní strany povinny sdělovat včetně postupů a lhůt,
e)
povinnost mlčenlivosti,
f)
odpovědnost za škodu vzniklou při výkonu činností v rozsahu pověření,
g)
postupy při pravidelné kontrole pověřené společnosti ze strany Úřadu,
h)
postupy namátkové a podrobné inspekce lodí,
i)
postup při změně smlouvy,
j)
postup při řešení sporů mezi smluvními stranami,
k)
přístup k vnitřním předpisům pověřené společnosti,
l)
přístup k dokumentaci vztahující se k lodím plujícím pod vlajkou České republiky,
m)
výpovědní dobu a výpovědní důvody.
§ 12j
(1)
Úřad kontroluje činnost pověřené společnosti alespoň jednou za 2 roky.
(2)
Pověřená společnost je povinna informovat Úřad o
a)
klasifikovaných lodích a změnách, pozastaveních a odejmutích klasifikační třídy lodí plujících pod vlajkou České republiky,
b)
vydaných a odňatých mezinárodních osvědčeních, výsledcích provedených prohlídek a prodloužení platnosti mezinárodních osvědčení týkajících se lodí plujících pod vlajkou České republiky,
c)
vnitřních předpisech týkajících se projektování, konstrukce, vybavení, údržby a prohlídek lodí.
(3)
Úřad informuje pověřenou společnost o vydaných povoleních k umístění lodní výstroje na palubu lodi a o povolených výjimkách z požadavků námořních úmluv.
(4)
Informace získané podle odstavce 3 nesmí pověřená společnost sdělovat třetím osobám.
§ 12k
(1)
Úřad může s pověřenou společností sjednat, že v případě škody způsobené pověřenou společností z nedbalosti bude výše regresní úhrady uplatňované ze strany Úřadu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem35) omezena. Výše takto smluvně omezené regresní úhrady však nesmí být nižší než
a)
4 miliony EUR, pokud jde o náhradu škody za způsobenou újmu na zdraví nebo smrt,
b)
2 miliony EUR, pokud jde o náhradu škody způsobené na majetku.
(2)
Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky v EUR uvedené v odstavci 1 na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankoubankou ke dni uplatnění nároku na náhradu škody před příslušným orgánem.
§ 12l
Řízení před pověřenou společností
(1)
V řízení před pověřenou společností lze jednat a předkládat písemnosti i v anglickém jazyce.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí pověřené společnosti rozhoduje Úřad.
§ 12m
(1)
Úřad informuje Komisi o veřejnoprávních smlouvách uzavřených podle tohoto zákona, jakož i o veřejnoprávních smlouvách, které vypověděl.
(2)
Pokud Úřad zjistí, že loď představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost a mořské prostředí v důsledku závažného pochybení pověřené společnosti, informuje o tom Komisi a ostatní členské státy Evropské unie.
(3)
Úřad oznámí postup uvedený v odstavci 2 pověřené společnosti bez zbytečného odkladu.
(4)
Úřad informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie o výsledcích pravidelných kontrol pověřených společností vykonávaných podle § 12j odst. 1, a to nejpozději do 31. března roku následujícího po roce, v němž byla kontrola provedena.
§ 12n
Osvědčení pro práci na moři
(1)
Přílohou žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv je popis opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky Úmluvy o práci na moři, části páté tohoto zákona a zákoníku práce, jde-li o loď o hrubé prostornosti
a)
přesahující 500 tun, nebo
b)
nepřesahující 500 tun, pokud žadatel žádá o schválení souladu podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky Úmluvy o práci na moři.
(2)
Úřad posoudí na základě popisu opatření provozovatele lodě rovněž soulad podmínek pro práci členů posádky lodě s požadavky části páté tohoto zákona a zákoníku práce. Za tímto účelem si Úřad vyžádá závazné stanovisko Státního úřadu inspekce práce.
(3)
Spolu s osvědčením pro práci na moři vydá Úřad prohlášení o dodržení podmínek práce na moři, jehož součástí je popis opatření provozovatele lodě uvedených v příloze žádosti. V prohlášení o dodržení podmínek práce na moři Úřad zaznamená výjimky z požadavků pro práci členů posádky lodě udělené podle § 12d.
(4)
Osvědčení pro práci na moři a prohlášení o dodržení podmínek práce na moři pozbývají platnosti rovněž dnem zápisu nového provozovatele lodě do námořního rejstříku.
(5)
Na žádost účastníka řízení o schválení souladu lodě s požadavky námořních úmluv vydá Úřad prozatímní osvědčení pro práci na moři, pokud
a)
se schvaluje soulad lodě s požadavky námořních úmluv,
1.
není-li zapsána v námořním rejstříku, nebo
2.
pozbylo-li předchozí osvědčení pro práci na moři platnosti podle odstavce 4, a
b)
s ohledem na provedené prohlídky a zkoušky a posouzení popisu opatření provozovatele lodě lze důvodně předpokládat, že bude schválen soulad lodi s požadavky Úmluvy o práci na moři.
(6)
Platnost prozatímního osvědčení pro práci na moři zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv nebo rozhodnutí, jímž byla žádost o schválení souladu lodě s požadavky námořních úmluv zamítnuta, nejpozději však uplynutím 6 měsíců ode dne jeho vydání.
(7)
Náležitosti popisu opatření, jimiž provozovatel lodě zajistí soulad podmínek pro práci členů posádky lodě, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 12o
Recyklace lodí
(1)
Úřad vykonává působnost správního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40).
(2)
Úřad může veřejnoprávní smlouvou pověřit uznanou klasifikační společnost, aby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40)
a)
prováděla počáteční, opakované, dodatečné a závěrečné prohlídky,
b)
vydávala, potvrzovala a prodlužovala platnost osvědčení soupisu nebezpečných materiálů, nebo
c)
vydávala a prodlužovala platnost osvědčení o připravenosti k recyklaci.
(3)
Pro obsah veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 2 se použije § 12i odst. 4 obdobně. Pro řízení před uznanou klasifikační společností pověřenou podle odstavce 2 se použije § 12l obdobně.
(4)
Uznaná klasifikační společnost pověřená podle odstavce 2 je povinna informovat Úřad o vydaných a potvrzených osvědčeních podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40) a o prodloužení jejich platnosti.
(5)
Úřad informuje uznanou klasifikační společnost pověřenou podle odstavce 2 o vydaných povoleních k umístění lodní výstroje na palubu lodi a o udělených výjimkách z požadavků námořních úmluv. Takto získané informace nesmí pověřená společnost sdělit třetím osobám.
(6)
Úřad kontroluje činnost uznané klasifikační společnosti pověřené podle odstavce 2 alespoň jednou za 2 roky. Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, zjistí-li v činnosti uznané klasifikační společnosti pověřené podle odstavce 2 závažné nedostatky nebo zrušila-li Komise této společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28). Výpovědní doba je 6 měsíců. Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi.
(7)
Provozovatel lodě o hrubé prostornosti alespoň 500 tun poskytne za účelem provedení počáteční, opakované, dodatečné nebo závěrečné prohlídky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40) potřebnou součinnost podle § 12b odst. 4 písm. a) až d). Náklady na provedení těchto prohlídek hradí provozovatel lodě.
(8)
Provozovatel lodě o hrubé prostornosti alespoň 500 tun písemně oznámí Úřadu záměr recyklovat loď podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40) nejpozději 6 měsíců před zahájením její recyklace.
§ 13
Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavbě
(1)
Námořní jachta je technicky způsobilá k námořní plavběnámořní plavbě, pokud její konstrukce, technický stav a vybavení zaručuje její schopnost bezpečně plout a neohrožuje bezpečnost a zdraví osob, majetek a mořské prostředí.
(2)
Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě se prokazuje doložením splnění požadavků na vybavení námořní jachty, které zaručuje její bezpečnou plavbu bez ohrožení bezpečnosti a zdraví osob, majetku a mořského prostředí, a
a)
označením námořní jachty značkou shody podle zvláštního právního předpisu36),
b)
jiným dokladem, ze kterého vyplývá, že námořní jachta z hlediska konstrukce, provedení a z hlediska emisí výfukových plynů a hluku přiměřeně splňuje požadavky stanovené ve zvláštním právním předpisu36), pokud námořní jachta nemusí být označena značkou shody, nebo
c)
posudkem uznané klasifikační společnosti podle jejích vnitřních předpisů.
(3)
Vybavení námořní jachty, které zaručuje bezpečnou plavbu námořní jachty bez ohrožení zdraví osob, majetku a mořského prostředí a které musí být umístěno na palubě námořní jachty, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13a
(1)
Pokud námořní jachta musí splňovat kromě podmínek uvedených v § 13 také požadavky námořních úmluv, jejichž splnění se prokazuje mezinárodním osvědčením uvedeným v § 12c odst. 1 písm. h) nebo l), použijí se pro schválení souladu námořní jachty s požadavky stanovenými těmito úmluvami § 12b až 12g obdobně.
(2)
Pokud námořní jachta musí být vybavena podle námořních úmluv lodní výstrojí, musí tato výstroj splňovat požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a být opatřena značkou shody; § 12h se použije obdobně.
§ 13b
(1)
Technickou způsobilost námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě schválí Úřad na žádost, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 13.
(2)
K žádosti musí být přiloženy dokumenty prokazující splnění požadavků uvedených v § 13.
(3)
Účastníkem řízení o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě je pouze žadatel.
(4)
Úřad provede před schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě prohlídku námořní jachty za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 13. Provozovatel námořní jachty je povinen za účelem provedení prohlídky námořní jachty zajistit potřebnou součinnost, zejména
a)
sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky námořní jachty,
b)
umožnit vstup na námořní jachtu,
c)
zajistit bezpečný přístup k námořní jachtě,
d)
řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídky.
(5)
Náklady na provedení prohlídky podle odstavce 4 hradí žadatel.
(6)
Pokud vybavení námořní jachty neodpovídá oblasti povolené námořní plavbynámořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanovené výrobcem nebo posudkem uznané klasifikační společnosti, nebo pokud povolená oblast námořní plavbynámořní plavby od pevniny nebo od pobřeží nebyla vymezena, Úřad současně se schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě omezí vzdálenost povolené námořní plavbynámořní plavby od pevniny nebo od pobřeží tak, aby odpovídala jejímu vybavení. Vymezení oblastí povolené námořní plavbynámořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13c
(1)
Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě; toto osvědčení je platné po dobu 5 let od jeho vydání.
(2)
Osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavběnámořní plavbě musí obsahovat
a)
identifikační údaje námořní jachty,
b)
technické údaje o námořní jachtě, včetně prohlášení o shodě podle zvláštního právního předpisu36),
c)
vymezení oblasti povolené námořní plavbynámořní plavby,
d)
dobu platnosti osvědčení,
e)
seznam lodní výstroje, jíž je námořní jachta vybavena, včetně prohlášení o shodě podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na lodní výstroj32).
§ 13d
(1)
Úřad může na žádost rozhodnutím pověřit schvalováním technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavběnámořní plavbě právnickou nebo fyzickou osobu, která je technicky vybavená a odborně způsobilá k posuzování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavběnámořní plavbě nebo zajistí tuto činnost prostřednictvím odborně způsobilých osob. Schvalováním souladu námořní jachty s požadavky námořních úmluv podle § 13a odst. 1 může Úřad pověřit pouze uznanou klasifikační společnost.
(2)
V rozhodnutí Úřad vymezí bližší podmínky výkonu pověření.
(3)
Úřad pověření odejme, jestliže pověřená osoba
a)
o odejmutí pověření požádá, nebo
b)
pověřená osoba neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření.
(4)
Rozhodnutí o pověření, jakož i odejmutí tohoto pověření, zveřejní Úřad na své úřední desce.
(5)
O odvolání proti rozhodnutí pověřené osoby rozhoduje Úřad.
§ 13e
Pověřená osoba je povinna
a)
informovat Úřad o vnitřních předpisech, které upravují postup při provádění úkonů v rámci schvalování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavběnámořní plavbě,
b)
vést seznam námořních jachet, jejichž technickou způsobilost k námořní plavběnámořní plavbě schválila,
c)
zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výši nákladů na úkony prováděné v rámci schvalování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavběnámořní plavbě.
§ 14
Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku
(1)
Do námořního rejstříku lze zapsat rozestavěnou loď. Žádost o zápis rozestavěné lodě podává vlastník rozestavěné lodě.
(2)
O zápisu rozestavěné lodě do námořního rejstříku rozhoduje na žádost Úřad. Žádost o zápis musí obsahovat obchodní jméno, sídlo nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození, popřípadě identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o fyzickou osobu.
(3)
Žádost o zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku musí být doložena
a)
ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby a u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,
b)
dokladem osvědčujícím vlastnictví k rozestavěné lodi,
c)
dokladem o stavu rozestavěnosti lodě,
d)
dokladem prokazujícím splnění podmínek podle § 6 odst. 2,
e)
dokladem o zaplacení správního poplatku.
(4)
Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku osvědčí Úřad vydáním potvrzení.
(5)
K zápisu novostavby lodě do námořního rejstříku musí být podána nová žádost podle § 11 tohoto zákona.
Souběžná registrace lodě
§ 15
(1)
Souběžná registrace lodě je registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu za předpokladu, že je původní registrace v námořním rejstříku předchozího státu pozastavena. Souběžnou registraci lze uskutečnit pouze tehdy, jestliže ji umožňují právní řády obou států.
(2)
Loď, která je registrována v námořním rejstříku jiného státu a jejíž registrace byla v tomto státě pozastavena, může být souběžně registrována v námořním rejstříku České republiky. Na zápis takové lodě se vztahují ustanovení § 7 až 11.
(3)
Úřad rozhodne o zápisu souběžné registrace lodě na základě žádosti jejího vlastníka. Kromě dokladů, které se požadují pro zápis lodě podle § 11 odst. 3, musí žadatel předložit
a)
doklad o pozastavení registrace v námořním rejstříku jiného státu,
b)
potvrzení příslušného úřadu jiného státu o tom, že se souběžnou registrací souhlasí a že právní řád jiného státu souběžnou registraci umožňuje,
c)
nájemní smlouvu mezi vlastníkem a provozovatelem lodě,6)
d)
doklad o důvodu souběžné registrace,
e)
výpis zástavních práv a jiných právních závad zapsaných v předchozím námořním rejstříku jiného státu,
f)
doklad o souhlasu případných věřitelů se souběžnou registrací.
(4)
Provozovatel lodě souběžně registrované v námořním rejstříku provozuje loď pod státní vlajkou České republiky a podle právních předpisů České republiky, ale nesmí loď zatížit zástavním právem ani ji nesmí prodat.
(5)
Loď lze souběžně zaregistrovat pouze na dobu platnosti nájemní smlouvy mezi jejím vlastníkem a provozovatelem. O skončení souběžné registrace uvědomí Úřad původní námořní rejstřík.
§ 16
(1)
Na žádost vlastníka lodě může Úřad rozhodnout o pozastavení registrace lodě v námořním rejstříku za účelem její souběžné registrace v námořním rejstříku jiného státu.
(2)
Vlastník lodě musí k žádosti o pozastavení její registrace v námořním rejstříku předložit
a)
potvrzení příslušného úřadu jiného státu o tom, že se souběžnou registrací souhlasí a že právní řád jiného státu souběžnou registraci umožňuje,
b)
nájemní smlouvu mezi vlastníkem a provozovatelem lodě,6)
c)
doklad o důvodu souběžné registrace,
d)
doklad o souhlasu případných věřitelů se souběžnou registrací,
e)
společné prohlášení vlastníka a provozovatele lodě o tom, že se zavazují ve lhůtě do jednoho měsíce informovat námořní rejstřík jiného státu o všech změnách jména a dalších údajů o lodi po celou dobu souběžné registrace.
(3)
Registrace lodě v námořním rejstříku může být pozastavena nejdéle na dobu platnosti nájemní smlouvy6) mezi vlastníkem a provozovatelem lodi.
(4)
Rozhodne-li Úřad o pozastavení registrace lodě, musí její vlastník neprodleně vrátit rejstříkový list, který Úřad uschová po celou dobu pozastavení registrace lodě.
(5)
Po dobu souběžné registrace lodě je pozastavena registrace v námořním rejstříku s výjimkou zápisů týkajících se převodu vlastnictví lodě a změn, úprav nebo výmazů zástavních práv, které lze provádět.
(6)
Během doby, kdy je loď registrována v námořním rejstříku jiného státu, nese vlajku tohoto státu.
§ 17
Oznamovací povinnost
(1)
Vlastník námořního plavidla zapsaného v námořním rejstříku je povinen oznámit Úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku podle § 11 tohoto zákona, a předložit o nich doklady do 10 dnů od vzniku změn. Úřad podle okolností případu provede změnu údajů v námořním rejstříku nebo rozhodne o pozastavení platnosti rejstříkového listu podle § 18 tohoto zákona.
(2)
Soudy a správní úřady jsou povinny neprodleně oznamovat Úřadu rozhodnutí, která se vztahují na zápis námořního plavidla v námořním rejstříku.
§ 18
Pozastavení platnosti rejstříkového listu
(1)
Úřad může rozhodnout o pozastavení platnosti rejstříkového listu, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku. Úřad podle potřeby a povahy změny uloží způsob a lhůtu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin.
(2)
Pozastaví-li Úřad platnost rejstříkového listu, ztrácí námořní plavidlo po dobu pozastavení registrace právo plout pod státní vlajkou České republiky. Provozovatel námořního plavidlaProvozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně odevzdat Úřadu rejstříkový list. V případě zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti rejstříkového listu Úřad neprodleně vrátí rejstříkový list provozovateli námořního plavidlaprovozovateli námořního plavidla.
§ 19
Zápis výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku
(1)
O zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku rozhodne Úřad na žádost vlastníka zapsaného námořního plavidla nebo z vlastního podnětu.
(2)
Úřad rozhodne o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku z vlastního podnětu,
a)
zjistí-li, že vlastník námořního plavidla uvedl při zápisu nepravdivé údaje nebo zatajil důležité skutečnosti, které brání tomu, aby námořní plavidlo mohlo plout pod státní vlajkou České republiky,
b)
přestal-li provozovatel námořního plavidlaprovozovatel námořního plavidla splňovat podmínky pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku,
c)
neprokáže-li právní nástupce provozovatele námořního plavidlaprovozovatele námořního plavidla ve lhůtě stanovené Úřadem, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku,
d)
dojde-li ke ztrátě námořního plavidla nebo je-li námořní plavidlo trvale nezpůsobilé k plavbě.
(3)
O provedeném zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku vyrozumí Úřad zástavního věřitele; provedl-li Úřad zápis výmazu námořního plavidla z vlastního podnětu, vyrozumí také provozovatele námořního plavidlaprovozovatele námořního plavidla, a není-li jeho provozovatel současně vlastníkem námořního plavidla, i vlastníka námořního plavidla.
(4)
Rozhodne-li Úřad o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku, ztrácí námořní plavidlo právo plout pod státní vlajkou České republiky a provozovatel námořního plavidlaprovozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně vrátit Úřadu rejstříkový list.
§ 20
Prozatímní povolení k plavbě
(1)
Do doby, než vlastník námořního plavidla splní všechny podmínky potřebné k zápisu do námořního rejstříku, může námořní plavidlo plout pod státní vlajkou České republiky na základě prozatímního povolení k plavbě, které udělí Úřad námořnímu plavidlu pro tento účel.
(2)
Prozatímní povolení k plavbě Úřad udělí, lze-li důvodně předpokládat, že námořní plavidlo vzhledem ke svému technickému stavu splní v době, na kterou se prozatímní povolení k plavbě uděluje, všechny podmínky zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku.
(3)
Technická způsobilost lodě k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje
a)
osvědčením o klasifikační třídě lodě,
b)
mezinárodními osvědčeními.
(4)
Technická způsobilost námořní jachty k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje osvědčením o způsobilosti námořní jachty k plavbě.
(5)
Prozatímní povolení k plavbě může být námořnímu plavidlu uděleno pouze jednou na dobu nejdéle šesti měsíců. Tuto lhůtu nelze prodlužovat.
(6)
Udělí-li Úřad prozatímní povolení k plavbě, vystaví pro námořní plavidlo prozatímní rejstříkový list. Prozatímní rejstříkový list osvědčuje právo námořního plavidla plout pod státní vlajkou České republiky. Úřad v prozatímním povolení k plavbě námořní jachty vymezí oblast povolené námořní plavbynámořní plavby s omezením vzdálenosti námořní plavbynámořní plavby do 20 námořních mil od pevniny nebo od pobřeží.
(7)
Podrobnosti o udělování prozatímního povolení k plavbě stanoví prováděcí předpis.
§ 21
Užívání státní vlajky České republiky
(1)
Provozovatel námořního plavidla je povinen zabezpečit, aby námořní plavidlo neslo státní vlajku České republiky na nejlépe viditelném místě na hlavním stožáru nebo na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití dalších vlajek na námořním plavidle je nutné dbát toho, aby tyto vlajky nebyly větších rozměrů než státní vlajka České republiky, která musí být s nimi současně vztyčena.
(2)
Způsob a důvod vyvěšování, umístění a velikost státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle stanoví prováděcí předpis.
§ 22
Rejstříkový přístav a označování námořního plavidla
(1)
Rejstříkovým (domovským) přístavem námořního plavidla je místo, kde je námořní plavidlo zapsáno do námořního rejstříku.
(2)
Námořní plavidlo plující pod státní vlajkou České republiky musí být označeno názvem rejstříkového přístavu „Praha“.
(3)
Loď musí být označena jménem. Jméno lodě musí být zřetelně odlišné od jmen ostatních lodí zapsaných v námořním rejstříku. Jméno lodě nesmí poškozovat vážnost České republiky.
(4)
Námořní jachta musí být označena rejstříkovým číslem, kterému se předřazují písmena „CZE“.
(5)
Jméno lodě a rejstříkové číslo námořní jachty a název rejstříkového přístavu musí být umístěny na zádi. Loď musí být označena jménem též na obou bocích přídě lodě. Označení námořního plavidla musí být provedeno zřetelnými a čitelnými písmeny a čísly.
§ 23
Právo vlastnické a zástavní k námořnímu plavidlu
(1)
Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí o vlastnickém a zástavním právu k námořnímu plavidlu ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o vlastnickém a zástavním právu k věcem movitým.
(2)
Smlouvy o převodu vlastnického práva k námořnímu plavidlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zřízení zástavního práva k námořnímu plavidlu zapsanému do námořního rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do námořního rejstříku.
(3)
K převodu vlastnictví zastaveného námořního plavidla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.
(4)
Smluvní zástavní právo k námořnímu plavidlu vzniká provedením zápisu této skutečnosti do námořního rejstříku podle pořadí došlých návrhů.
§ 23a
Oznamovací povinnost
(1)
Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit orgánu tohoto státu příslušnému podle jeho předpisů
a)
identifikační údaje lodi,
b)
přístav určení,
c)
předpokládanou dobu příjezdu a odjezdu z přístavu určení,
d)
celkový počet osob na lodi.
(2)
Údaje uvedené v odstavci 1 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu. Nelze-li tyto údaje oznámit v této lhůtě, oznámí je provozovatel nebo velitel lodi
a)
nejpozději v době, kdy loď opouští předchozí přístav, pokud doba plavby trvá méně než 24 hodin, nebo
b)
neprodleně po zjištění přístavu určení, není-li znám v okamžiku opuštění předchozího přístavu nebo byl-li přístav určení změněn v průběhu plavby.
(3)
Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit orgánu tohoto státu příslušnému podle jeho předpisů prostřednictvím k tomu určeného formuláře údaje o lodi, průběhu plavby, druhu a množství odpadu nacházejícím se na lodi, skladovací kapacitě lodi pro jednotlivé druhy odpadu a o jeho předání přístavnímu zařízení pro příjem odpadu; to neplatí, byla-li příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor udělena výjimka z této povinnosti z důvodu přepravy prováděné s pravidelnými a častými zastávkami.
(4)
Údaje uvedené v odstavci 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit
a)
alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu,
b)
nejpozději v době, kdy loď opouští předchozí přístav, pokud doba plavby trvá méně než 24 hodin, nebo
c)
neprodleně po zjištění přístavu určení, je-li znám méně než 24 hodin před připlutím do přístavu.
(5)
Údaje oznámené podle odstavce 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen uschovat na palubě lodi alespoň do doby vyplutí z přístavu následujícího po přístavu, v němž se nachází přístavní zařízení, jemuž byl odpad předán, a na žádost tyto údaje zpřístupnit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Údaje musí být uschovány v elektronické podobě, nebrání-li tomu okolnosti, které provozovatel nebo velitel lodi nemohl odvrátit.
(6)
Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun je povinen
a)
zaznamenat do systému pro výměnu informací na moři údaje obsažené v potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu nacházejícímu se v členském státu Evropské unie nebo státu tvořícím Evropský hospodářský prostor před vyplutím z přístavu, v němž se nachází přístavní zařízení, jemuž byl odpad předán, nebo neprodleně po vystavení potvrzení provozovatelem tohoto zařízení, a
b)
uschovat potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu na palubě lodi alespoň po dobu 2 let ode dne jeho vystavení a na žádost je zpřístupnit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
(7)
Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci uvedené v Mezinárodní úmluvě SOLAS nebo znečišťující látky uvedené v Mezinárodní úmluvě MARPOL, která používá přístav členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu nejpozději v okamžiku odplutí.
(8)
Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci nebo znečišťující látky uvedené v odstavci 7 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii nebo Evropský hospodářský prostor a směřující do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu
a)
nejpozději v okamžiku odplutí z přístavu nakládky, nebo
b)
jakmile je přístav určení v členském státu Evropské unie nebo státu tvořícím Evropský hospodářský prostor znám, jestliže tyto informace nejsou k dispozici v okamžiku odplutí.
(9)
Velitel lodi je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, který má pravomoc v dané oblasti, námořní nehodunámořní nehodu nebo mimořádnou událostmimořádnou událost postihující bezpečnost lodi nebo ohrožující bezpečnost plavby nebo jakoukoli situaci, která může vést nebo vedla k znečištění vod nebo pobřeží členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V oznámení se uvedou i údaje o lodi, její poloze, průběhu plavby, osobách na lodi a o přepravovaných věcech nebo látkách.
(10)
Údaje uvedené v odstavcích 1, 3 a 7 až 9 se oznamují prostřednictvím systému pro výměnu informací na moři.
(11)
Vzor formuláře podle odstavce 3 a rozsah údajů předávaných podle odstavců 7 až 9 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 24
Povinnosti provozovatele námořního plavidla
(1)
Provozovatel námořního plavidlaProvozovatel námořního plavidla je povinen
a)
provozovat námořní plavbunámořní plavbu pod státní vlajkou České republiky pouze na základě zápisu do námořního rejstříku nebo rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,
b)
provozovat námořní plavbunámořní plavbu podle tohoto zákona,
c)
zajistit po celou dobu provozování námořního plavidla jeho způsobilost k plavbě,
d)
zajistit bezpečnou plavbu námořního plavidla jmenováním velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,
e)
zajistit, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v počtu a složení odpovídajícím požadavkům mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7)
f)
vybavit loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, průběžně pečovat o tuto výstroj v souladu s požadavky mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,3)
g)
zajistit průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,
h)
zajistit, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána,8)
i)
neprodleně hlásit Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,
j)
neprodleně oznámit Úřadu účast lodi na námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události a účast námořní jachty na námořní nehoděnámořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200 000 Kč, a zajistit dokumentaci stavu v době námořní nehodynámořní nehody, včetně důkazů a výpovědí svědků,
k)
neprodleně oznámit Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,
l)
mít po celou dobu provozování lodě uzavřeno pojištění a zaplaceno pojistné v případě
1.
pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě,
2.
pojištění za škody vzniklé v důsledku smrti člena posádky, jeho pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
3.
pojištění pro pokrytí nákladů spojených s repatriacírepatriací,
4.
pojištění pro pokrytí dlužné mzdy a jiného peněžního plnění vyplývajícího ze základního pracovněprávního vztahu za období 4 měsíců a
5.
pojištění pro pokrytí nákladů spojených se zajištěním sociálních podmínek členů posádky lodě uvedených v § 66 odst. 1 a paliva nezbytného pro přežití na palubě lodi,
m)
zabezpečit, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti, potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, byla-li vydána, a osvědčení o zdravotní způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky, a
n)
zajistit, aby každý člen posádky obdržel popis způsobu vyřizování stížností v pracovněprávních věcech na lodi včetně kontaktních údajů osob pověřených jejich vyřizováním, osob, které mohou členu posádky poskytnout radu v pracovněprávních záležitostech, a Úřadu.
(2)
U lodí o hrubé prostornosti přesahující 300 tun musí být pojištění odpovědnosti z provozu lodi sjednáno ve výši, která musí pokrývat nároky
a)
na náhradu škody způsobenou smrtí, újmou na zdraví nebo poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud k ní došlo na palubě lodi,
b)
na náhradu škody vzniklou porušením jiných než smluvních povinností, pokud k nim došlo v přímé souvislosti s provozem lodi nebo záchrannou akcí,
c)
na náhradu škody vzniklou zpožděním v přepravě nákladu, cestujících a jejich zavazadel po moři,
d)
související s vyzvednutím lodi nebo vyzvednutím, zničením nebo zneškodněním nákladu z lodě.
(3)
Minimální výši sjednaného pojištění podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Provozovatel lodě v době válečného konfliktu, kterého se Česká republika zúčastní, je dále povinen oznámit denně Úřadu údaje o zeměpisné poloze lodě.
(5)
Provozovatel námořního plavidla nesmí pod státní vlajkou České republiky použít námořní plavidlo nebo umožnit jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.
(6)
Pojištění podle odstavce 1 písm. l) bodů 3 až 5 musí být uzavřeno tak, aby pojistné plnění bylo vypláceno neprodleně po podání žádosti člena posádky odůvodněné tím, že provozovatel lodi neuhradil náklady na jeho repatriaci, nezajistil tomuto členu posádky sociální podmínky uvedené v § 66 odst. 1 nebo palivo nezbytné pro přežití na palubě lodi anebo neuhradil tomuto členu posádky mzdu nebo jiné peněžní plnění vyplývající ze základního pracovněprávního vztahu za období alespoň 2 měsíců.
(7)
Pojistitel může pojištění podle odstavce 1 písm. l) bodu 1, 3, 4 nebo 5 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.
Povinné listinné doklady námořního plavidla
§ 25
(1)
Provozovatel lodě je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby byly na lodi tyto listinné doklady:
a)
rejstříkový list,
b)
osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou,
c)
povolení lodní stanice,
d)
mezinárodní výměrný list,
e)
osvědčení o klasifikační třídě,
f)
mezinárodní osvědčení,
g)
deratizační osvědčení,
h)
lodní deník,
i)
strojní deník,
j)
manévrový deník,
k)
zdravotní deník,
l)
rádiový deník,
m)
radarový deník,
n)
kniha záznamů o manipulacích s ropnými látkami,
o)
kniha odpadků,
p)
kniha nalodění,
r)
technická dokumentace lodě,
s)
doklad o pojištění
1.
odpovědnosti za škody z provozu lodě,
2.
odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku smrti člena posádky, jeho pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a
3.
podle § 24 odst. 1 písm. l) bodů 3 až 5,
t)
pracovní smlouvy členů posádky lodě,
u)
právní předpisy upravující pracovněprávní vztahy členů posádky lodě,
v)
kolektivní smlouva, je-li uzavřena, a
w)
jiné dokumenty podle námořních úmluv.
(2)
Listinné doklady podle písmen h) až p) musí být Úřadem schváleny před prvním zápisem do nich z hlediska jejich pravosti a úplnosti. Schválení vyznačí Úřad na příslušném listinném dokladu.
(3)
Rejstříkový list, lodní deník, strojní deník, rádiový deník, kniha nalodění mají povahu veřejné listiny.
(4)
Listinné doklady uschovává provozovatel lodě tři roky ode dne posledního zápisu do nich na lodi. Po uplynutí tří let ode dne posledního zápisu do lodního deníku, strojního deníku, rádiového deníku a knihy nalodění zajistí vlastník lodě předání těchto listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.
(5)
Kopie listinných dokladů podle odstavce 1 písm. s) bodů 2 a 3 musí být na lodi umístěny na dobře viditelném místě přístupném všem členům posádky lodě. Listinné doklady podle odstavce 1 písm. u) a v) musí být na lodi umístěny na místě přístupném všem členům posádky lodě.
§ 26
(1)
Provozovatel námořní jachty je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby byly na námořní jachtě tyto listiny a deníky:
a)
rejstříkový list,
b)
lodní deník,
c)
seznam členů posádky námořní jachty,
d)
seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.
(2)
Vlastník námořní jachty zajistí po uplynutí doby platnosti rejstříkového listu jeho předání Úřadu.
(3)
Vlastník námořní jachty zajistí úschovu lodního deníku po dobu tří let ode dne posledního zápisu do tohoto deníku.
§ 27
(1)
Povinné listinné doklady musí být na námořním plavidle v originále s výjimkou právních předpisů upravujících pracovněprávní vztahy členů posádky lodě; u pracovní smlouvy člena posádky a kolektivní smlouvy může být originál nahrazen stejnopisem.
(2)
Není-li doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě sepsán v anglickém, francouzském nebo španělském jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do jednoho z těchto jazyků. Není-li doklad o pojištění podle § 24 odst. 1 písm. l) bodu 2, 3, 4 nebo 5 sepsán v anglickém jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do tohoto jazyka. Není-li pracovní smlouva člena posádky lodě nebo kolektivní smlouva sepsána v anglickém jazyce, musí být doplněna o překlad do tohoto jazyka.
(3)
Náležitosti listinných dokladů a údaje v nich vedené stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST TŘETÍ
POSÁDKA NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA
Posádka lodě
§ 28
(1)
Fyzické osoby, které jsou zapsány do knihy nalodění a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provozu lodě, jsou posádkou lodě. Posádku lodě tvoří velitel lodě (kapitán), důstojníci a lodní mužstvo. Lodní mužstvo tvoří členové strážní služby a pomocný personál.
(2)
Důstojníci jsou ti členové posádky lodě, kteří byli naloděni do důstojnické funkce. Důstojnickými funkcemi jsou
a)
první palubní důstojník,
b)
palubní důstojník strážní služby,
c)
první strojní důstojník,
d)
druhý strojní důstojník,
e)
strojní důstojník strážní služby,
f)
radiodůstojník,
g)
elektrodůstojník.
(3)
Posádka lodě se pro účely zajištění strážní služby člení na tyto úrovně:
a)
velitelskou úroveň, do níž patří velitel lodě, první palubní důstojník, první strojní důstojník a druhý strojní důstojník,
b)
provozní úroveň, do níž patří palubní důstojník strážní služby, strojní důstojník strážní služby, radiodůstojník a elektrodůstojník,
c)
pomocnou úroveň, do níž patří členové strážní služby.
(4)
Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie, který má znalosti českého jazyka dostatečné k výkonu jeho činností uvedených v § 34, 35, 39 a 40. Znalost českého jazyka se prokáže dokladem o ukončení základního, středního, vyššího nebo vysokoškolského vzdělání v českém jazyce, nebo složením zkoušky u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené, nebo jiným dokladem osvědčujícím dostatečnou znalost českého jazyka.
(5)
Na žádost provozovatele lodě může Úřad v mimořádných situacích, které mají nebo mohou mít bezprostřední vliv na bezpečnost plavby lodě, povolit jinou státní příslušnost velitele lodě, nebo upustit od prokázání dostatečné znalosti českého jazyka.
(6)
Důstojníci a ostatní členové posádky lodě jsou do jednotlivých funkcí naloďováni na základě pracovní smlouvy s provozovatelem lodě.
§ 29
(1)
Posádka lodě musí z hlediska jejího počtu a složení zajišťovat bezpečnou námořní plavbunámořní plavbu.
(2)
Nejmenší počet členů posádky lodě a její složení stanoví pro každou loď Úřad s přihlédnutím k druhu, typu, vybavení a velikosti lodě a plavební oblasti při zápisu lodě do námořního rejstříku a v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.7) Úřad vydá osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou.
§ 30
Posádka námořní jachty a osoby na námořní jachtě
(1)
Posádku námořní jachty tvoří velitel námořní jachty a členové mužstva námořní jachty. Nejmenší počet a složení členů mužstva námořní jachty z hlediska bezpečného provozování námořní jachty stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti, typu a strojního vybavení námořní jachty.
(2)
Největší počet osob na námořní jachtě, které se mohou účastnit námořní plavbynámořní plavby, stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti a typu námořní jachty.
(3)
Úřad zapíše bezpečné obsazení námořní jachty posádkou a největší počet osob, které se mohou na námořní jachtě účastnit námořní plavbynámořní plavby do rejstříkového listu.
§ 31
Zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti
K zaměstnávání cizinců nebo osob, které nejsou občany České republiky, jako členů posádky námořního plavidla se nevyžaduje povolení k pobytu na území České republiky10) a povolení k zaměstnání11) podle zvláštních právních předpisů.
§ 32
Velitel lodě a velitel námořní jachty
(1)
Velitel lodě a velitel námořní jachty (dále jen „velitel námořního plavidla“) je oprávněn a povinen vykonávat velitelskou pravomoc na námořním plavidle. Velitele námořního plavidla do funkce jmenuje a z ní odvolává provozovatel námořního plavidlaprovozovatel námořního plavidla.
(2)
Velitele lodě, který nemůže z jakýchkoliv důvodů vykonávat svoji funkci, zastupuje první palubní důstojník.
(3)
Velitel lodě a první palubní důstojník jsou povinni složit před Úřadem kapitánský slib.
(4)
Text kapitánského slibu stanoví prováděcí předpis.
§ 33
Základní povinnosti velitele námořního plavidla
(1)
Velitel lodě je povinen
a)
řídit loď a zajistit bezpečné nautické vedení lodě; k tomu je oprávněn použít všech opatření nutných k bezpečnému průběhu plavby, k udržení pořádku na lodi a k zajištění způsobilosti lodě k plavbě, včetně způsobilosti posádky, v souladu s právním řádem České republiky, ustanoveními mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,12) a předpisy pobřežního státu,
b)
při vedení lodě dodržovat mezinárodní právo a zvyklosti všeobecně přijaté a uznávané v námořní plavběnámořní plavbě,
c)
zajistit bezpečnost přepravovaných osob a posádky včetně pravidelného organizování nácviku cvičných poplachů a praktického cvičení nouzových situací v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána;3) podrobnosti o poplachové činnosti na lodi stanoví prováděcí předpis,
d)
zajistit řádnou péči o svěřený náklad,
e)
zajistit, aby na lodi byly povinné listinné doklady stanovené tímto zákonem a námořními úmluvami doklady předepsané tímto zákonem pro členy posádky a příslušné doklady vztahující se k nákladu,
f)
provést veškerá opatření nutná k odvrácení škody hrozící osobám, lodi a nákladu,
g)
informovat vlastníka a provozovatele lodě o účasti lodě na námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události,
h)
zabránit znečištění mořského prostředí,
i)
poskytnout pomoc osobě, lodi nebo letadlu v nouzi, může-li tak učinit bez vážného nebezpečí pro svou loď, její posádku a přepravované osoby,
j)
při srážce lodí oznámit jméno a název rejstříkového přístavu jeho lodě a názvy míst, odkud a kam jeho loď pluje, veliteli lodě, s níž došlo ke srážce,
k)
přijímat stížnosti členů posádky lodě a přepravovaných osob, sepsat o stížnosti zápis, zapsat o této skutečnosti stručnou informaci do lodního deníku a provést potřebná opatření,
l)
zajistit, aby se nakládalo se zvířaty na lodi přepravovanými jako náklad v souladu se zvláštními právními předpisy,13)
m)
vylodit člena posádky lodě, kterému skončila platnost dokladů o odborné nebo zdravotní způsobilosti nebo u kterého došlo ke ztrátě zdravotní způsobilosti, a
n)
zaznamenat v lodním deníku čas a místo přechodu provozu lodě na jiný druh paliva,
o)
zajistit, aby systém automatické identifikace lodí byl neustále v provozu,
p)
nepřevzít na loď k přepravě nebezpečnou věc nebo znečišťující látku, ke které nebyly veliteli lodě předány údaje o této věci nebo látce a o kontaktní osobě stanovené v prováděcím právním předpise a mít tyto údaje na lodi po celou dobu přepravy,
q)
informovat provozovatele lodi o opatřeních přijatých příslušnými orgány pobřežního členského státu Evropské unie v případě mimořádně špatného počasí,
r)
informovat příslušný orgán pobřežního členského státu Evropské unie o svém rozhodnutí nerespektovat doporučení přijatá tímto orgánem v případě mimořádně špatného počasí.
(2)
Velitel námořní jachty je povinen plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 přiměřeně k provozu námořní jachty.
§ 33a
Zajištění předávání odpadu velitelem námořního plavidla
Velitel námořního plavidla je povinen před opuštěním přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor zajistit předání odpadu nacházejícího se na palubě námořního plavidla přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s Mezinárodní úmluvou MARPOL; to neplatí,
a)
byla-li z této povinnosti příslušným orgánem tohoto státu udělena výjimka z důvodu přepravy prováděné s pravidelnými a častými zastávkami a na námořním plavidle je dostatečná skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plavby do následujícího přístavu určení, nebo
b)
je-li znám následující přístav určení, v tomto přístavu je odpovídající přístavní zařízení pro příjem odpadu a
1.
z údajů oznámených provozovatelem nebo velitelem lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun podle § 23a odst. 3 a z údajů obsažených v potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu nebo, jde-li o jiné námořní plavidlo, z údajů dostupných na jeho palubě vyplývá, že na námořním plavidle je dostatečná skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plavby do tohoto přístavu, nebo
2.
námořní plavidlo připlulo do přístavu za nepříznivých povětrnostních podmínek nebo se v něm zdrží po dobu kratší než 24 hodin.
§ 34
Oprávnění velitele námořního plavidla k osobám na námořním plavidle
(1)
Všechny osoby na námořním plavidle jsou povinny řídit se příkazy velitele námořního plavidla vydanými v mezích jeho pravomoci.
(2)
Velitel námořního plavidla použije nezbytná opatření proti osobě na námořním plavidle, která nesplnila jeho příkaz. Ohrožuje-li taková osoba bezpečnost námořního plavidla, osob nebo nákladu a nelze-li toto nebezpečí odvrátit jinak, je velitel námořního plavidla oprávněn umístit tuto osobu na nezbytně nutnou dobu ve zvláštním prostoru, nejdéle však po dobu plavby do nejbližšího přístavu.
(3)
O tomto opatření je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis do lodního deníku a bezodkladně informovat zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého loď nebo námořní jachta připluje. Jde-li o cizího státního příslušníka, velitel námořního plavidla rovněž informuje nejbližší policejní úřad. Dále je velitel námořního plavidla povinen dohodnout se zastupitelským úřadem České republiky další postup podle povahy věci.
§ 35
Ověření podpisu nebo opisu listiny velitelem lodě
(1)
Velitel lodě je oprávněn, vyžaduje-li to naléhavý zájem vlastníka lodě, provozovatele lodě, není-li vlastníkem lodě, člena posádky lodě nebo jiné osoby na lodi, provést úřední ověření pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou.
(2)
Podmínky a způsob ověřování stanoví prováděcí předpis.
§ 36
Námořní protest
(1)
Došlo-li nebo mohlo-li v souvislosti s provozem lodě dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, velitel lodě podává o této skutečnosti písemnou zprávu (dále jen „námořní protest“).
(2)
Námořní protest musí obsahovat úplné a přesné vylíčení všech závažných okolností, v souvislosti s nimiž došlo nebo mohlo dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, a opatření, jichž bylo použito k odvrácení nebo zmenšení škody. Přílohou námořního protestu je výpis z lodního deníku a výpis ze seznamu posádky.
(3)
Velitel lodě podává námořní protest v nejbližším přístavu, do kterého loď připluje, zastupitelskému úřadu České republiky nebo notářství nebo námořnímu úřadu nebo soudu státu, do jehož přístavu loď připlula.
(4)
Velitel lodě je povinen podat námořní protest do 24 hodin po připlutí lodě do přístavu.
(5)
Došlo-li k události, o které se podává námořní protest, v přístavu, je velitel lodě povinen podat námořní protest do 24 hodin od této události.
§ 38
Opatření při neodvratné zkáze námořního plavidla
(1)
Jestliže podle velitele námořního plavidla hrozí námořnímu plavidlu neodvratná zkáza, musí velitel námořního plavidla zajistit, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti.
(2)
Velitel námořního plavidla je povinen opustit námořní plavidlo poslední.
§ 39
Opatření při spáchání trestného činu na námořním plavidle
(1)
Má-li velitel námořního plavidla důvodné podezření, že na námořním plavidle byl při námořní plavběnámořní plavbě spáchán trestný čintrestný čin, je povinen
a)
učinit neprodleně taková opatření, jež by zabránila pokračovat v trestné činnosti nebo vyhnout se odpovědnosti,
b)
vyslechnout osoby a provést další úkony, jichž je třeba k zajištění důkazů,
c)
o každém výslechu a jiném provedeném úkonu sepsat protokol, který spolu s ním podepíše osoba, jíž se příslušný úkon týká.
(2)
Protokoly uvedené v odstavci 1 písm. c) odevzdá velitel námořního plavidla spolu s předměty majícími vztah k trestnému činutrestnému činu zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje. Současně velitel námořního plavidla dohodne se zastupitelským úřadem České republiky způsob úředního předání pachatele.
(3)
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje velitel námořního plavidla při provádění úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 a v dalším řízení podle trestního řádu.14)
§ 40
Opatření při narození a úmrtí na námořním plavidle, nezvěstnosti a pádu přes palubu
(1)
O každém narození nebo úmrtí na námořním plavidle je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis za účasti dvou členů posádky lodě, jedná-li se o narození nebo úmrtí na lodi, nebo za účasti dvou osob přítomných na námořní jachtě a informovat o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje, a provozovatele námořního plavidlaprovozovatele námořního plavidla. Při úmrtí na námořním plavidle se nepostupuje podle zvláštních právních předpisů.15)
(2)
Došlo-li k úmrtí na námořním plavidle, provádí prohlídku mrtvého lékař, pokud je členem posádky lodě nebo členem posádky námořní jachty, nebo jiný lékař přítomný na námořním plavidle nebo lékař, který byl k tomuto účelu prostřednictvím rádia nebo družice na námořní plavidlo přivolán. Účelem prohlídky mrtvého je zjistit úmrtí a jeho příčiny.
(3)
Velitel námořního plavidla na základě dohody s lékařem přítomným na námořním plavidle rozhodne o převozu mrtvého do nejbližšího přístavu; ve výjimečných případech, kdy hrozí nebezpečí infekce přepravovaných osob, rozhodne velitel námořního plavidla po dohodě s lékařem o pohřbení mrtvého do moře. Velitel námořního plavidla je vždy povinen zajistit převoz mrtvého do nejbližšího přístavu, není-li na námořním plavidle přítomen lékař.
(4)
Velitel námořního plavidla provede soupis veškerého majetku, který měl zemřelý na námořním plavidle, a učiní opatření pro úschovu tohoto majetku až do splnění úředního rozhodnutí o jeho vydání určené osobě nebo určenému orgánu nebo do odevzdání podle odstavce 5. Do lodního deníku provede zápis o této události.
(5)
Zápis o narození a zápis o úmrtí na námořním plavidle spolu s majetkem zemřelého a případnou závětí zemřelého odevzdá velitel námořního plavidla zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje.
(6)
O každém případu nezvěstnosti nebo pádu přes palubu je velitel námořního plavidla povinen provést podrobný zápis do lodního deníku a podat zprávu provozovateli námořního plavidlaprovozovateli námořního plavidla.
§ 41
Použití lodivoda
(1)
Velitel lodě je oprávněn najmout na loď lodivoda i pro ty oblasti, kde použití lodivoda není povinné, pokládá-li to za nutné pro bezpečnost plavby.
(2)
Odpovědnost velitele lodě za řízení lodě v případě najmutí lodivoda zůstává nedotčena s výjimkou oblastí, v nichž podle místních předpisů lodivod přebírá odpovědnost za řízení lodě.
§ 42
Způsobilost členů posádky lodě
(1)
Jako člena posádky lodě lze nalodit pouze toho, kdo je zdravotně způsobilý a je držitelem oprávnění pro výkon
a)
zvláštní činnosti, jejíž výkon je nezbytný pro zajištění bezpečnosti a ochrany členů posádky lodě nebo námořní plavbynámořní plavby na určitých typech lodí a pro zvládání mimořádných situací (dále jen „zvláštní činnost“), a
b)
práce spojené s příslušnou funkcí člena posádky lodě, stanoví-li tak mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu.
(2)
Pokud je loď vybavena družicovým spojovacím zařízením podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,7) musí mít její velitel lodě a nejméně dva palubní důstojníci osvědčení palubního operátora GMDSS vydané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.7)
(3)
Pokud není na lodi lodní lékař, musí mít nejméně jeden člen posádky lodě platný průkaz způsobilosti zdravotníka vydaný úřadem členského státu Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.7)
(4)
Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, lze jako člena posádky do funkce lodní kuchař nalodit toho, kdo
a)
ukončil střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru souvisejícím s gastronomií a hotelnictvím, a
b)
absolvoval praxi v oblasti gastronomie a hotelnictví v trvání alespoň 24 měsíců.
(5)
Člen posádky lodě nesmí vykonávat práci nebo činnosti, pro něž nemá oprávnění, k jejichž výkonu není zdravotně způsobilý nebo k jejichž výkonu nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 4.
(6)
Výčet a charakteristiku zvláštních činností stanoví prováděcí právní předpis.
§ 43
Oprávnění pro výkon funkce člena posádky lodě
(1)
Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti udělí na žádost Úřad, pokud žadatel
a)
je držitelem osvědčení o zdravotní způsobilosti a
b)
splňuje požadavky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, na
1.
minimální věk a
2.
odbornou způsobilost, která zahrnuje praxi člena posádky lodě, absolvování výuky a výcviku a prokázání odborných znalostí a dovedností.
(2)
Oprávnění pro výkon práce spojené s příslušnou funkcí člena posádky lodě udělí na žádost Úřad, pokud žadatel
a)
je držitelem oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a
b)
splňuje požadavky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, na
1.
minimální věk a
2.
odbornou způsobilost, která zahrnuje praxi člena posádky lodě, absolvování výuky a výcviku a prokázání odborných znalostí a dovedností.
(3)
Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na velitelské a provozní úrovni se uděluje na dobu 5 let. Oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na pomocné úrovni se uděluje na dobu neurčitou.
(4)
Vyhoví-li Úřad žádosti o udělení oprávnění, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti. Pro každou funkci člena posádky lodě a pro každou zvláštní činnost vydá Úřad samostatný průkaz způsobilosti, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Průkaz způsobilosti je veřejnou listinouveřejnou listinou.
(5)
Požádá-li držitel průkazu způsobilosti vydaného Úřadem nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby platnosti průkazu způsobilosti o její prodloužení, Úřad prodlouží dobu jeho platnosti na dalších 5 let,
a)
jsou-li splněny podmínky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu,
b)
je-li žadatel držitelem osvědčení o zdravotní způsobilosti.
(6)
Dozví-li se Úřad o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o odborné způsobilosti držitele jím vydaného průkazu způsobilosti, nařídí mu podrobit se přezkoumání odborných znalostí a dovedností ve stanoveném termínu. Je-li ohrožena bezpečnost námořní plavbynámořní plavby, pozastaví Úřad platnost uděleného oprávnění do doby provedení přezkoumání. Rozhodnutí o pozastavení platnosti oprávnění je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(7)
Úřad jím udělené oprávnění odejme, pokud
a)
jeho držitel porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, a toto porušení mělo nebo mohlo mít za následek závažné dopady na život a zdraví lidí, životní prostředí nebo bezpečnost plavby,
b)
jeho držitel přestal splňovat podmínku odborné způsobilosti,
c)
nepodrobil-li se držitel průkazu způsobilosti přezkoumání odborných znalostí a dovedností podle odstavce 6 ve stanoveném termínu, nebo
d)
osvědčení o zdravotní způsobilosti pozbylo platnosti.
(8)
Průkaz způsobilosti pozbývá platnosti
a)
uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění uděleno, nebo
b)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění.
(9)
Držitel průkazu způsobilosti vydaného Úřadem je povinen odevzdat průkaz způsobilosti Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci.
(10)
Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě osvědčuje rovněž platný průkaz způsobilosti vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor; jde-li o průkaz způsobilosti pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni, musí být tento průkaz způsobilosti uznán Úřadem.
(11)
Vzory průkazů způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 44
Prokázání odborných znalostí a dovedností
(1)
Odborné znalosti a dovednosti, jejichž oblasti stanoví mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, a znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby se prokazují složením zkoušky před Úřadem. O výsledku zkoušky vydá Úřad osvědčení.
(2)
Zkouška je neveřejná a skládá se v českém nebo anglickém jazyce. Písemná část zkoušky se provádí k ověření znalosti anglického jazyka požadované pro výkon funkcí provozní a velitelské úrovně. Praktická část zkoušky se provádí k ověření odborných znalostí a dovedností požadovaných pro výkon funkcí v pomocné úrovni. Ověření ostatních znalostí se provádí ústně. Na průběh zkoušky dohlíží a její výsledek vyhodnocuje nejméně tříčlenná zkušební komise jmenovaná Úřadem, který určí rovněž jejího předsedu.
(3)
O průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 7 dnů ode dne konání zkoušky protokol. Předseda zkušební komise neprodleně po vyhotovení protokolu o průběhu a výsledku zkoušky písemně sdělí zkoušenému výsledek zkoušky. Neuspěl-li zkoušený u zkoušky, může ji opakovat po uplynutí 2 měsíců od jejího neúspěšného vykonání. Neuspěl-li zkoušený u zkoušky
a)
pouze z jediné oblasti znalostí a dovedností, může ji nejpozději do 18 měsíců od jejího neúspěšného vykonání opakovat pouze z tohoto předmětu,
b)
z více oblastí znalostí a dovedností, musí ji opakovat v plném rozsahu.
(4)
Postup při skládání zkoušky, způsob jejího hodnocení a obsah protokolu o průběhu a výsledku zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.
§ 45
Poskytování výuky a výcviku
(1)
Výuku a výcvik potřebné pro udělení oprávnění podle § 43 může poskytovat
a)
právnická osoba, které Úřad udělil akreditaci k provozování této činnosti, nebo
b)
právnická osoba, které udělil akreditaci nebo obdobné povolení k poskytování výuky a výcviku příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie.
(2)
Úřad udělí na žádost akreditaci, pokud žadatel doloží, že
a)
má vytvořen plán pro zajištění výuky a výcviku, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění výuky a výcviku, způsob hodnocení a evidence výuky a výcviku,
b)
výuku a výcvik budou provádět osoby odborně způsobilé podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu,
c)
má k dispozici prostory a vybavení potřebné k provádění výuky a výcviku podle mezinárodní smlouvy o výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků, která je součástí právního řádu, a
d)
má zaveden vnitřní systém řízení kvality pro výuku a výcvik, jímž zajistí řádné poskytování výuky a výcviku včetně včasného zjištění nedostatků a jejich nápravy; tento požadavek se považuje za splněný, pokud systém řízení kvality splňuje požadavky harmonizované české technické normy upravující řízení kvality38).
(3)
V žádosti o udělení akreditace žadatel uvede druh výuky a výcviku, který hodlá poskytovat. Přílohou žádosti je
a)
plán pro zajištění výuky a výcviku,
b)
seznam osob, které budou provádět výuku a výcvik, obsahující jejich jméno, případně jména, a příjmení, datum narození a adresu trvalého nebo obdobného pobytu a
c)
doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 2 písm. b) až d).
(4)
V rozhodnutí o udělení akreditace Úřad uvede druh výuky a výcviku, pro které akreditaci udělil. Akreditace se uděluje na dobu 5 let.
(5)
Držitel akreditace je povinen
a)
poskytovat výuku a výcvik v souladu s udělenou akreditací a vytvořeným plánem výuky a výcviku,
b)
oznámit veškeré změny plánu výuky a výcviku a seznamu osob provádějících výuku a výcvik Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala.
(6)
Úřad udělenou akreditaci odejme, pokud její držitel
a)
přestal splňovat podmínky pro udělení akreditace,
b)
opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, nebo
c)
o odnětí akreditace požádal.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti plánu výuky a výcviku a náležitosti osvědčení o absolvování výuky a výcviku.
§ 46
Uznání rovnocennosti vzdělání
(1)
Fyzická osoba, která žádá o udělení oprávnění podle § 43, může Úřad požádat o uznání rovnocennosti absolvovaného vzdělání s výukou a výcvikem, pokud se jedná o
a)
bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program v oblasti technických věd a technologií, nebo
b)
vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v technických oborech.
(2)
Úřad rovnocennost uzná, pokud absolvované vzdělání odpovídá požadavkům na výuku a výcvik podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu.
§ 47
Uznání průkazu způsobilosti
(1)
Na žádost držitele platného průkazu způsobilosti, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Platný průkaz způsobilosti, vydaný členským státem Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, nejedná-li se o stát uvedený v odstavci 1, uzná Úřad na žádost jeho držitele. Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel, že má znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavbynámořní plavby stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Platný průkaz způsobilosti, vydaný státem uvedeným v odstavci 2, jehož držitel je oprávněn k výkonu funkce na velitelské nebo provozní úrovni nebo funkce radisty, uzná Úřad pouze v případě, že tento stát byl uznán Komisí. Podmínky uvedené v odstavci 2 tím nejsou dotčeny.
(4)
V případě uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad po ověření jeho platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti. Doba platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti se shoduje s dobou platnosti tohoto průkazu, činí však nejdéle 5 let.
(5)
Je-li to nezbytné pro provoz lodi, lze jako člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni nalodit po dobu nejvýše 3 měsíců ode dne podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti rovněž držitele platného průkazu způsobilosti vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, jehož průkaz způsobilosti dosud nebyl Úřadem uznán. Provozovatel a velitel lodi jsou povinni zajistit, aby doklad o podání žádosti byl na palubě lodi.
(6)
Úřad odejme potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, jestliže jeho držitel
a)
při výkonu funkce ohrozil zdraví nebo život člena posádky lodě nebo přepravovaných osob,
b)
při výkonu funkce ohrozil bezpečnost námořní plavbynámořní plavby,
c)
při výkonu funkce opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,
d)
neprokáže na výzvu Úřadu, že jeho odborná způsobilost k výkonu funkce na lodi trvá,
e)
pozbyl zdravotní způsobilost,
f)
byl omezen ve svéprávnosti, nebo
g)
byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(7)
Vzor žádosti o uznání průkazu způsobilosti a vzor potvrzení o uznání průkazu způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 47a
Zasílání informací o vydaných nebo uznaných průkazech způsobilosti
Úřad zasílá každoročně do 31. ledna Komisi v anonymizované podobě informace týkající se průkazů způsobilosti pro člena posádky na velitelské nebo provozní úrovni, které vydal nebo uznal za předchozí kalendářní rok.
§ 48
Zdravotní způsobilost
(1)
Zdravotní způsobilost osvědčuje na žádost Úřad na základě lékařského posudku, který ke dni podání žádosti není starší než 3 měsíce. Osvědčení o zdravotní způsobilosti se vydává na dobu 2 let. Zdravotní způsobilost osvědčuje rovněž platné osvědčení o zdravotní způsobilosti vydané jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.
(2)
Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Úřad zveřejní seznam pověřených lékařů ve Věstníku dopravy.
(3)
Zjistí-li posuzující lékař u držitele osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem v době jeho platnosti takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu jeho zdravotní způsobilosti, je povinen vydat nový lékařský posudek a neprodleně jej zaslat Úřadu.
(4)
Nesouhlasí-li posuzovaná osoba se závěrem lékařského posudku, může do 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání Úřadu. Úřad určí do 10 pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání komisi složenou nejméně ze tří lékařů pověřených podle odstavce 2, která nově posoudí zdravotní způsobilost posuzované osoby. Nastanou-li právní účinky nového lékařského posudku, pozbývá platnost předchozí lékařský posudek. Proti posudku vydanému touto komisí nelze podat návrh na jeho přezkoumání. Při osvědčování zdravotní způsobilosti Úřad vychází z tohoto nového lékařského posudku.
(5)
Uplyne-li doba platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti v průběhu plavby, zůstává toto osvědčení v platnosti do doby vylodění jeho držitele v místě, kde je možné provést posouzení zdravotní způsobilosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců.
(6)
Pokud se Úřad dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti, nařídí držiteli osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem podrobit se novému posouzení zdravotní způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena bezpečnost námořní plavbynámořní plavby, pozastaví platnost osvědčení do doby provedení nového posouzení zdravotní způsobilosti. Rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(7)
Osvědčení o zdravotní způsobilosti pozbývá platnosti, pokud
a)
uplyne doba, na kterou bylo osvědčení vydáno,
b)
marně uplyne lhůta stanovená pro podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku obsahujícího závěr, že držitel osvědčení není zdravotně způsobilý,
c)
nastanou právní účinky nového lékařského posudku vydaného komisí podle odstavce 4 obsahujícího závěr, že držitel osvědčení není zdravotně způsobilý, nebo
d)
se držitel osvědčení nepodrobil novému posouzení zdravotní způsobilosti podle odstavce 6 ve stanoveném termínu.
(8)
Držitel osvědčení o zdravotní způsobilosti vydaného Úřadem je povinen osvědčení odevzdat Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci.
(9)
Prováděcí právní předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti, náležitosti lékařského posudku a vzor osvědčení o zdravotní způsobilosti.
§ 49
Průkaz způsobilosti velitele námořní jachty
(1)
Námořní jachtu smí vést při provozování námořní plavbynámořní plavby pouze osoba, která je starší 18 let a je držitelem průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty.
(2)
Úřad vydá průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty, prokáže-li žadatel zdravotní a odbornou způsobilost k vedení námořní jachty. Průkaz způsobilosti se vydává na dobu určitou.
(3)
Odbornou způsobilost k vedení námořní jachty v oblasti povolené námořní plavbynámořní plavby prokáže žadatel doložením předepsané praxe a složením zkoušky před komisí složenou ze zkušebních komisařů jmenovaných Úřadem.
(4)
Zdravotní způsobilost velitele námořní jachty zjišťuje a osvědčení o zdravotní způsobilosti vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem podle § 48 odst. 2. Osvědčení o zdravotní způsobilosti nesmí být v době podání žádosti o vydání průkazu způsobilosti nebo v době před vyplutím námořní jachty na moře starší než tři měsíce.
(5)
Podrobnosti o výcviku, způsobu prokazování praxe, zkušební komisi a provádění zkoušek, požadavky na znalosti žadatele, druhy, vzory, platnost, rozsah oprávnění průkazů způsobilosti a podmínky jejich vydávání, jakož i platnost dříve vydávaných průkazů způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
§ 50
Zadržení průkazu způsobilosti
(1)
Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti velitele námořní jachty v případě, že velitel při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, ohrozil bezpečnost námořní plavbynámořní plavby nebo vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost námořní plavbynámořní plavby nebo jeho zdraví.
(2)
Podle výsledku ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti posouzením zdravotního stavu může Úřad činnost, k níž je velitel námořní jachty oprávněn, omezit nebo zakázat.
(3)
V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.
(4)
Podrobnosti o důvodech zadržení nebo odnětí průkazu způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
§ 50a
Vydávat listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti, je zakázáno.
§ 51
Kniha nalodění
(1)
Každá osoba, která se účastní námořní plavbynámořní plavby na lodi, musí být zapsána do knihy nalodění.
(2)
Zápis členů posádky lodě do knihy nalodění osvědčuje nástup služby na lodi (dále jen „nalodění“) a výpis členů posádky lodě z knihy nalodění osvědčuje skončení služby na lodi (dále jen „vylodění“).
(3)
Zápis cestujících do knihy nalodění osvědčuje začátek jejich pobytu na lodi a výpis cestujících z knihy nalodění osvědčuje ukončení jejich pobytu na lodi.
(4)
Zápisy do knihy nalodění provede velitel lodě bezprostředně po nalodění. Při nalodění člena posádky lodě nebo při jeho vylodění učiní velitel lodě o těchto skutečnostech zápis do námořnické knížky člena posádky lodě.
§ 52
(1)
Každá osoba, která se účastní námořní plavbynámořní plavby na námořní jachtě, musí být zapsána do lodního deníku.
(2)
Zápis osob do lodního deníku provede velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu. Velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu vyhotoví také seznam osob na námořní jachtě a seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.
§ 53
Člen posádky lodě je povinen prokázat se platnými průkazy způsobilosti a osvědčením o zdravotní způsobilosti před každým naloděním. Průkazy způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti musí být platné po celou předpokládanou dobu trvání služby na lodi.
Námořnické knížky
§ 54
(1)
Každý člen posádky lodě musí mít osobní doklad námořníkaosobní doklad námořníka.17) Osobním dokladem námořníkaOsobním dokladem námořníka se rozumí námořnická knížka. Bez námořnické knížky nemůže být námořník naloděn.
(2)
Na žádost občana České republiky, který předloží doklad o tom, že se stane členem posádky lodě nebo že byl členem posádky lodě, Úřad rozhodne o vydání námořnické knížky. Na rozhodnutí, kterým se vydává námořnická knížka, se nevztahuje § 47 správního řádu,18) vyhoví-li se žádosti v plném rozsahu.
(3)
Úřad může vydat námořnickou knížku občanovi České republiky nejdéle na dobu deseti let.
(4)
Člen posádky lodě, který není občanem České republiky, musí mít námořnickou knížku jiného státu.
(5)
Námořnická knížka, která je v držení člena posádky lodě, je dokladem o jeho totožnosti, kvalifikaci a délce jeho nalodění.
(6)
Údaje zapisované do námořnické knížky a vzor námořnické knížky stanoví prováděcí předpis.
§ 55
(1)
Úřad může na žádost fyzické osoby, která není občanem České republiky, rozhodnout o vydání námořnické knížky podle § 54 odst. 2 tohoto zákona, pokud žadatel předloží Úřadu povolení k trvalému pobytu v České republice,10) od jehož vydání uplynula doba delší než pět let, a pokud žadatel prokáže, že konal službu na lodi.
(2)
Úřad může vydat námořnickou knížku fyzické osobě, která není občanem České republiky, po splnění podmínek podle odstavce 1 nejdéle na dobu pěti let.
Zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí
§ 55a
(1)
Námořní nehodouNámořní nehodou se pro účely tohoto zákona rozumí událost, k níž došlo při námořní plavběnámořní plavbě a jejímž následkem je
a)
smrt, vážné zranění nebo nezvěstnost osoby související s provozem lodi,
b)
ztráta nebo opuštění lodi,
c)
poškození konstrukce lodi nebo jejího vybavení,
d)
srážka lodi s jiným námořním plavidlem nebo jiným pevným předmětem,
e)
znečištění mořského prostředí,
f)
požár na lodi, nebo
g)
najetí na mělčinu nebo břeh.
(2)
Vážnou námořní nehodouVážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehodanámořní nehoda, jejímž následkem je
a)
poškození konstrukce lodi nebo jejího vybavení, které má za následek technickou nezpůsobilost lodi k plavbě,
b)
znečištění mořského prostředí, nebo
c)
poškození lodi vyžadující pomoc pobřežní nebo námořní záchranné služby.
(3)
Velmi vážnou námořní nehodouVelmi vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehodanámořní nehoda, jejímž následkem je úplné zničení lodi, smrt osob nebo vážné znečištění mořského prostředí.
(4)
Mimořádnou událostíMimořádnou událostí se rozumí ohrožení lodi nebo osob v souvislosti s provozem lodi.
§ 55b
(1)
Úřad provádí odborné zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod nebo mimořádných událostímimořádných událostí, které se týkají lodí plujících pod vlajkou České republiky nebo které mají za následek smrt nebo vážnou újmu na zdraví občanů České republiky.
(2)
Úřad provede vždy zjištění příčin velmi vážné námořní nehodyvelmi vážné námořní nehody. V ostatních případech námořních nehodnámořních nehod nebo mimořádných událostímimořádných událostí provede Úřad zjištění jejich příčin pouze tehdy, dojde-li k závěru, že výsledky tohoto zjištění mohou být využity k jejich předcházení. V případě vážné námořní nehodyvážné námořní nehody Úřad provede pro tyto účely předběžné šetření.
(3)
Úřad zahájí zjišťování příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců poté, co k námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události došlo.
(4)
Zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod a mimořádných událostímimořádných událostí, jeho závěry a bezpečnostní doporučení se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.
(5)
Úřad neprovede zjišťování příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, pokud jej v souladu s právem Evropské unie nebo v souladu s námořní úmluvou již provádí příslušný orgán jiného státu.
§ 55c
(1)
Velitel a provozovatel lodi plující pod vlajkou České republiky je povinen
a)
zajistit zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehoděnámořní nehodě či mimořádné událostimimořádné události, a zajistit veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,
b)
zabránit přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených pod písmenem a),
c)
spolupracovat s Úřadem a příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, zejména poskytnutím informací týkajících se nebezpečných věcí nebo znečišťujících látek.
(2)
Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se vztahuje i na vlastníka nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události na palubě lodi.
§ 55d
(1)
Zaměstnanec Úřadu pověřený zjišťováním příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události je oprávněn
a)
vstupovat na loď a přistupovat k jejímu vybavení, vraku nebo troskám,
b)
provádět nebo si vyžádat analýzy nebo zkoumání jednotlivých důkazů,
c)
využít informace získané z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení a veškeré další dostupné důkazy důležité pro zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody či mimořádné událostimimořádné události,
d)
využít údaje z výsledků ohledání těl obětíobětí nebo zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětíobětí,
e)
využít údaje z výsledků vyšetření osob na lodi včetně výsledků zkoušek provedených na vzorcích těmto osobám odebraným,
f)
využít záznamy výslechu svědků námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události,
g)
požadovat podání vysvětlení od svědků námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události.
(2)
Technické postupy při zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod a mimořádných událostímimořádných událostí stanoví Společná metodika vyšetřování námořních nehodnámořních nehod přijatá podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37).
§ 55e
Informace získané v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události lze použít jen pro účely zpracování zpráv podle § 55g.
§ 55f
Úřad spolupracuje při odborném zjišťování příčin námořních nehodnámořních nehod a mimořádných událostímimořádných událostí s příslušnými orgány členských států Evropské unie a s příslušnými orgány jiných států podle mezinárodní smlouvy.
§ 55g
(1)
Úřad vyhotoví a zveřejní zprávu o výsledcích zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události do 1 roku ode dne námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události. Zpráva obsahuje bezpečností doporučení, pokud lze výsledky zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události využít pro jejich předcházení.
(2)
Nelze-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 vydat zprávu o zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, vydá Úřad v této lhůtě prozatímní zprávu.
(3)
Úřad zašle kopii zprávy nebo prozatímní zprávy o zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události Komisi.
(4)
Zpráva a prozatímní zpráva obsahuje
a)
údaje o lodi a plavbě,
b)
údaje o skutkových okolnostech námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události,
c)
údaje o přijatých opatřeních,
d)
údaje o událostech souvisejících s námořní nehodounámořní nehodou nebo mimořádnou událostímimořádnou událostí,
e)
závěry a pořízené důkazy.
(5)
Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 55h
(1)
Úřad oznámí Komisi údaje o námořních nehodáchnámořních nehodách a mimořádných událostechmimořádných událostech, které mu byly oznámeny.
(2)
Pokud Úřad neprovede zjištění příčin vážné námořní nehodyvážné námořní nehody, námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, zdůvodní svůj postup v oznámení učiněném podle odstavce 1.
(3)
Zjistí-li Úřad v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, že je nutné v zájmu odvrácení nebezpečí dalších nehod učinit opatření na úrovni Evropské unie, bezodkladně o tom informuje Komisi.
(4)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)
označení státu odpovědného za provedení vyšetřování, státu vedoucího zjištění příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události, dotčeného pobřežního státu a státu s významným zájmem,
b)
údaje o oznámení námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události,
c)
údaje o lodi a plavbě,
d)
údaje o námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události a jejich následcích,
e)
popis důvodu pro neprovedení zjišťování příčin námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události.
(5)
Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
SLUŽBA NA LODI A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY ČLENŮ LODNÍCH POSÁDEK
§ 59
Služba na lodi
(1)
Službu na lodi koná člen posádky lodě nepřetržitě od okamžiku nalodění do okamžiku vylodění, není-li výkonu služby na lodi zproštěn.
(2)
Délka nepřetržité služby na lodi nesmí přesáhnout dvanáct měsíců.
(3)
Služba na lodi v době, kdy člen posádky lodě nevykonává práci, se s výjimkou vycházky na pevninuvycházky na pevninu považuje pro účely náhrady škody za činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.
(4)
Vycházkou na pevninuVycházkou na pevninu se rozumí doba od okamžiku vstupu člena lodní posádky na pevnou zem do okamžiku opuštění pevné země. Za vycházku se nepovažuje opuštění lodě za účelem plnění služebních povinností nebo ošetření poskytovatelem zdravotních služeb.
§ 60
Strážní služba
Strážní služba je plnění povinností ve stanoveném čase, kterými vybraný člen posádky lodě zajišťuje bezpečný provoz lodě a ochranu mořského prostředí. Strážní služba se vykonává jako služba palubní a služba strojní. Palubní strážní služba se vykonává na můstku lodě, na hlavní palubě lodě a v radiostanici lodě. Strojní strážní služba se vykonává ve strojovně.
§ 61
Služební povinnosti člena posádky lodě
(1)
Člen posádky lodě je po dobu služby na lodi povinen
a)
plnit příkazy velitele lodě a služebně nadřízených členů posádky lodě a zachovávat vůči veliteli lodě a služebně nadřízeným členům posádky lodě úctu a zdvořilost,
b)
ve vztahu k ostatním členům posádky lodě a přepravovaným osobám dodržovat pravidla slušnosti a občanského soužití,
c)
zachovávat námořní zvyklosti a zásady dobré námořní praxe,
d)
poskytnout pomoc při záchraně osob, lodě, nákladu nebo jiného majetku,
e)
podrobit se vyšetření za účelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek, jestliže toto vyšetření nařídil velitel lodě, a to i v době, kdy člen lodní posádky nevykonává práci, pokud je to potřebné ke zjištění, zda nebude pod vlivem těchto látek při nástupu do práce nebo při strážní službě; obdobně je povinen podrobit se tomuto vyšetření, došlo-li na lodi k pracovnímu úrazu nebo je-li podezření, že člen posádky lodě vykonával práci pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek.
(2)
Během služby na lodi nesmí člen posádky lodě přechovávat na lodi žádné omamné nebo psychotropní látky, střelné zbraně, střelivo nebo výbušniny a chráněná zvířata ani nesmí v takové činnosti pomáhat jinému. Přechovávání vlastních domácích zvířat členů posádky lodě na lodi schvaluje velitel lodě.
§ 62
Pracovní poměr členů lodní posádky
(1)
Službu na lodi může člen posádky vykonávat pouze na základě pracovní smlouvy uzavřené s provozovatelem lodě. Pracovní smlouva musí vedle náležitostí stanovených zákoníkem práce obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení člena posádky, datum a místo jeho narození,
b)
údaje o provozovateli lodě, kterými jsou
1.
obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a
2.
obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu,
c)
identifikační údaje o lodi, na níž má být služba vykonávána,
d)
výši mzdy nebo způsob jejího určení,
e)
výměru dovolené v kalendářním roce nebo způsob jejího určení,
f)
ujednání o repatriacirepatriaci,
g)
údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky člena posádky, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
h)
informace o úpravě rozvázání a skončení pracovního poměru, platbách pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
i)
datum a místo uzavření pracovní smlouvy.
(2)
Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby členem posádky lodě nebyla osoba, která v den nalodění nedosáhla věku 18 let.
(3)
V pracovní smlouvě nelze sjednat zkušební dobu.
(4)
Člen posádky lodě nemůže současně vykonávat závislou prácizávislou práci v dalším základním pracovněprávním vztahu.
(5)
Člen posádky lodě může být převeden na jinou práci také v případě, rozhodl-li velitel lodě, že je ohrožena bezpečnost osob, lodě nebo nákladu.
§ 63
Obecná ustanovení o pracovní době a době odpočinku
Pro účely pracovní dobypracovní doby a doby odpočinkudoby odpočinku člena posádky lodě se rozumí
a)
pracovní doboupracovní dobou doba, v níž je člen posádky povinen vykonávat práci pro provozovatele lodi,
b)
dobou odpočinkudobou odpočinku doba, která není pracovní doboupracovní dobou,
c)
směnou část týdenní pracovní dobypracovní doby bez práce přesčas, kterou je člen posádky lodě povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovní dobypracovní doby odpracovat,
d)
pracovní pohotovostípracovní pohotovostí doba, v níž je člen posádky lodě připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu směn,
e)
prací přesčas práce konaná členem posádky lodě na příkaz provozovatele lodi nebo s jeho souhlasem mimo rámec rozvrhu směn a nad týdenní a denní pracovní dobupracovní dobu stanovenou v § 63a odst. 1; o práci přesčas se nejedná, napracovává-li člen posádky lodě prací nad rámec svého rozvrhu směn pracovní volno, které mu provozovatel lodi poskytl na jeho žádost.
§ 63a
Délka týdenní pracovní doby a její rozvržení
(1)
Délka týdenní pracovní dobypracovní doby člena posádky lodě je 40 hodin a délka denní pracovní dobypracovní doby je 8 hodin. Kratší pracovní dobupracovní dobu s členem posádky lodě nelze sjednat.
(2)
Týdenní pracovní dobupracovní dobu člena posádky lodě rozvrhuje provozovatel lodě a určuje začátek a konec směn. Při jejím rozvržení přihlédne k zajištění bezpečné námořní plavbynámořní plavby a zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího výkonu práce.
(3)
Člen posádky lodě musí být na začátku směny připraven na svém pracovišti k výkonu práce a odcházet z něho až po skončení směny.
(4)
Provozovatel lodě vypracuje písemný rozvrh pracovní dobypracovní doby a seznámí s ním nebo s jeho změnou člena posádky lodě nejpozději 3 dny před začátkem období, na něž je pracovní dobapracovní doba rozvržena, jehož délka musí činit alespoň jeden týden.
(5)
Provozovatel lodě zajistí, aby byl rozvrh pracovní dobypracovní doby všech členů posádky lodě a jeho změny vyvěšeny na přístupném místě na palubě lodě stejně jako informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu člena posádky lodě stanovené právním předpisem nebo kolektivní smlouvou vztahující se na provozovatele lodě, a to nejpozději 3 dny před obdobím, na něž je pracovní dobapracovní doba rozvržena. Nejsou-li rozvrh směn a informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu sepsány v anglickém jazyce, musí být doplněny o překlad do tohoto jazyka.
§ 63b
Přestávky v práci
(1)
Provozovatel lodě poskytne členu posádky lodě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Nelze-li výkon práce přerušit, zajistí se členu posádky lodě i bez přerušení práce přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní dobypracovní doby.
(2)
Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci směny. Přestávku v práci na jídlo a oddech lze rozdělit na více částí; alespoň jedna část rozdělené přestávky nesmí být kratší než 15 minut.
(3)
Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní dobypracovní doby.
§ 63c
Doba odpočinku
(1)
Provozovatel lodě rozvrhne pracovní dobupracovní dobu tak, aby člen posádky lodě měl mezi koncem jedné směny a začátkem směny následující nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
(2)
Odpočinek mezi dvěma směnami může být rozdělen do dvou částí, z nichž jedna nesmí být kratší než 6 hodin.
(3)
Provozovatel lodě rozvrhne pracovní dobupracovní dobu tak, aby člen posádky lodě měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období 7 kalendářních dnů v trvání alespoň 27 hodin a aby měl nepřetržitý odpočinek i ve svátek. Jde-li o práce, které jsou nevyhnutelné pro zajištění bezpečného a plynulého provozu na lodi, může provozovatel lodi rozvrhnout pracovní dobupracovní dobu tak, aby součet délek jednotlivých nepřetržitých odpočinků mezi směnami člena posádky lodě poskytnutých podle odstavců 1 a 2 za každé období 7 kalendářních dnů činil celkem alespoň 77 hodin.
(4)
Nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu může být členu posádky lodě zkrácen pod rozsah uvedený v odstavcích 1 a 3 jen, jde-li o práci přesčas, o výkon naléhavých opravných prací, prací při odvracení nebezpečí pro život a zdraví osob na lodi nebo odvracení nebezpečí škody na nákladu na lodi, prací při živelních událostech nebo v jiných obdobných mimořádných situacích nebo nácviku činností při těchto situacích, za podmínky, že mu provozovatel lodě poskytne nevyčerpanou dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu bezodkladně po zajištění bezpečného provozu lodě.
(5)
Nařídí-li provozovatel lodi provedení nácviku činností při odvracení nebezpečí pro život a zdraví osob na lodi nebo odvracení nebezpečí škody na nákladu na lodi, činností při živelních událostech nebo jiných obdobných mimořádných situacích, dbá na to, aby byl co nejméně narušen nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu.
§ 63d
Práce přesčas a pracovní pohotovost
(1)
Práci přesčas může provozovatel lodě členu posádky lodě nařídit jen výjimečně z vážných důvodů spojených se zajištěním bezprostřední bezpečnosti lodě, osob na palubě nebo přepravovaného nákladu nebo s poskytnutím pomoci jinému námořnímu plavidlu nebo osobám v nouzi, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami nebo nepřetržitého odpočinku v týdnu.
(2)
Pracovní pohotovostPracovní pohotovost může provozovatel lodě členu posádky lodě nařídit jen z vážných provozních důvodů. Za dobu pracovní pohotovostipracovní pohotovosti náleží členu posádky odměna podle zákoníku práce.
(3)
Za výkon práce v době pracovní pohotovostipracovní pohotovosti přísluší členu posádky lodě mzda; odměna podle odstavce 2 za tuto dobu nepřísluší. Pracovní pohotovostPracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní dobypracovní doby nezapočítává.
§ 63e
Evidence pracovní doby
(1)
Provozovatel lodě vede u jednotlivých členů posádky lodě evidenci s vyznačením začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, pracovní pohotovostipracovní pohotovosti a odpracované doby v době pracovní pohotovostipracovní pohotovosti.
(2)
Provozovatel lodě zajistí, aby člen posádky lodě obdržel stejnopis evidence pracovní dobypracovní doby za každý měsíc služby na lodi. Na žádost člena posádky lodě mu provozovatel lodě umožní kdykoliv nahlédnout do jeho evidence pracovní dobypracovní doby a pořizovat z ní výpisy nebo stejnopisy na náklady provozovatele lodi.
(3)
Vzor evidence pracovní dobypracovní doby člena posádky lodě stanoví prováděcí právní předpis.
§ 63f
Dovolená za kalendářní rok
Každý člen posádky lodě má nárok na dovolenou za kalendářní rok ve výši nejméně 2,5 kalendářních dnů na měsíc zaměstnání a její poměrnou část za nedokončený měsíc. Dovolenou za kalendářní rok je provozovatel lodě povinen členu posádky lodě poskytnout tak, aby ji mohl čerpat na pevnině.
§ 64
Odstupné
Skončí-li pracovní poměr v souvislosti se ztroskotáním, ztrátou lodě nebo pro její nezpůsobilost k plavbě, náleží členům posádky lodě vedle odstupného podle zákoníku práce další odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku.
§ 65
Repatriace členů posádky lodě
(1)
Člen posádky lodě má právo na repatriacirepatriaci v těchto případech:
a)
v souvislosti se zánikem práva lodě plout pod státní vlajkou České republiky,
b)
v případě ztroskotání lodě,
c)
po skončení pracovního poměru,
d)
jestliže pro výkon práce na lodi pozbyl zdravotní způsobilost,
e)
jestliže provozovatel lodě není schopen dostát svým finančním závazkům vůči členům posádky lodě.
(2)
Velitel lodě může nařídit repatriacirepatriaci člena posádky lodě v případě závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané členem posádky, nebo je-li člen posádky lodě podezřelý ze spáchání trestného činutrestného činu.
(3)
Náklady na repatriacirepatriaci hradí provozovatel lodě s výjimkou repatriacerepatriace podle odstavce 2, kdy hradí náklady na repatriacirepatriaci člen posádky lodě, prokáže-li se odůvodněnost nařízení jeho repatriacerepatriace. Náklady na repatriacirepatriaci jsou zejména náklady na přepravu člena posádky a jeho osobních zavazadel a dále náklady na jeho stravu a ubytování po dobu repatriacerepatriace. Přepravu člena posádky zajistí provozovatel lodě letecky. Jiný způsob přepravy může provozovatel lodě zvolit, pokud doba přepravy není nepřiměřeně dlouhá nebo pokud se na něm se členem posádky dohodne.
(4)
Člen posádky lodě se může dohodnout s provozovatelem lodě na prodloužení pracovního poměru.
(5)
Pro účely poskytování cestovních náhrad a zdravotních služeb se za dobu repatriace považuje doba od vylodění do příjezdu do místa pobytu nebo do jiného sjednaného místa mimo doby, po kterou člen lodní posádky repatriaci bez vážného důvodu přerušil.
(6)
Pokud provozovatel lodě nesplní svou povinnost repatriacerepatriace člena posádky, zajistí provedení repatriacerepatriace Úřad a po provedení repatriacerepatriace uloží provozovateli povinnost uhradit náklady, které na ni vynaložil.
§ 66
Sociální podmínky a náhrady poskytované členům posádky lodě po dobu služby na lodi
(1)
Provozovatel lodě je povinen poskytovat členům posádky lodě po dobu služby na lodi bezplatně ubytování, stravování, pitnou a užitkovou vodu, ochranné pracovní pomůcky, předměty základní osobní hygieny, úhradu neodkladné zdravotní péče, nemůže-li být poskytnuta lodním lékařem nebo zdravotníkem podle § 67, a další sociální zařízení v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.20)
(2)
Loď musí být vybavena vhodnými ubytovacími, provozními, kancelářskými a stravovacími prostory, prostory a zařízením pro skladování a chlazení potravin a pro přípravu jídel a nápojů, prostory s vybavením pro odpočinek a volný čas, hygienickým a sanitárním zařízením, popřípadě zvláštními prostory pro nemocné. Tyto prostory musí být na lodi v dostatečném počtu a velikosti, vhodně vybaveny s ohledem na svůj účel a musí být dostatečně větrány, vytápěny, osvětleny a izolovány a musí být udržovány čisté. Sociální zařízení a poskytované služby na lodi musí být přístupné všem členům posádky lodě, mimo těch, které jsou určeny výhradně cestujícím. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na umístění prostor podle věty první, jejich počet, rozměry, použité materiály a vybavení.
(3)
Loď musí být zásobena pitnou vodou a potravinami v množství odpovídajícím počtu členů posádky lodě, délce a povaze námořní plavbynámořní plavby a v dostatečné výživové hodnotě a různorodosti; potraviny musí zejména zajišťovat vyvážený poměr karbohydrátů, proteinů, tuků, vlákniny, minerálů a vitamínů. Pitná voda a potraviny musí být uskladněny tak, aby po celou dobu plavby zůstala zachována jejich zdravotní nezávadnost a výživová hodnota. Při zásobování potravinami provozovatel lodě zohlední náboženské a kulturní zvyklosti členů posádky lodě.
(4)
Velitel lodě nebo jím pověřený důstojník je povinen pravidelně kontrolovat plnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 a přijímat nápravná opatření k odstranění zjištěných nedostatků. O průběhu a výsledku kontroly a o přijatých opatřeních musí být učiněn zápis.
(5)
Provozovatel lodě a velitel lodě jsou povinni zabezpečit členům posádky lodě bezplatně běžné poštovní služby, umožnit jim a jejich rodinným příslušníkům za úhradu vzniklých nákladů v odůvodněných případech využívání komunikačních prostředků, a nebrání-li tomu vážné provozní důvody, umožnit členům posádky lodě setkání s jejich rodinnými příslušníky v přístavech, popřípadě návštěvu rodinných příslušníků na palubě lodě.
(6)
Provozovatel lodě je povinen na písemnou žádost člena posádky při výplatě mzdy na svůj náklad a nebezpečí částku určenou členem posádky nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy
a)
zaplatit na platební účet určený členem posádky; člen posádky může určit nejvýše 2 platební účty, nedohodne-li se s provozovatelem lodě jinak, nebo
b)
zaslat osobě určené členem posádky.
§ 67
Zdravotní služby poskytované členům posádky lodě
(1)
Provozovatel lodě je povinen zajistit
a)
aby loď odpovídala podmínkám poskytování zdravotních služeb a hygienickým požadavkům v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,21)
b)
vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce, které stanoví prováděcí předpis, a jejich pravidelné doplňování,
c)
členům posádky lodě návštěvu lékaře v přístavech, které loď najíždí, za účelem nutného ošetření.
(2)
Není-li na lodi lékař, je provozovatel lodě dále povinen zajistit, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka k poskytování rozšířené první pomoci nad rámec obecné povinnosti občanů22) (dále jen „průkaz způsobilosti zdravotníka“) a tuto rozšířenou první pomoc na lodi po dobu plavby poskytoval. Pro účely poskytování nezbytné rozšířené první pomoci je provozovatel lodě povinen umožnit držiteli průkazu způsobilosti zdravotníka po dobu plavby porady s lékařem prostřednictvím rádia nebo družice v kteroukoliv hodinu. Držitel průkazu způsobilosti zdravotníka je oprávněn vydat léky a prostředky zdravotnické techniky z lodní lékárničky, které stanoví prováděcí předpis, pouze na základě rozhodnutí konzultujícího lékaře.
(3)
Lodní lékař nebo držitel průkazu způsobilosti zdravotníka je povinen vést evidenci ošetřených osob po dobu plavby. Lékař sepisuje a vydává zdravotní zprávu o zdravotním stavu ošetřované osoby. Držitel průkazu způsobilosti zdravotníka vyhotovuje záznam o zdravotním stavu ošetřené osoby.
(4)
Prováděcí předpis stanoví způsob udržování léků a prostředků zdravotnické techniky v lodní lékárničce, hospodaření s léky a prostředky zdravotnické techniky a systém jejich kontroly, obsah kurzu rozšířené první pomoci, obsah evidence ošetřených osob po dobu plavby.
§ 67a
Povinnosti provozovatele lodě a velitele lodě při dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(1)
Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby loď, včetně jejího zařízení a vybavení, byla udržována ve stavu, který zaručuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci a usnadní zvládání havarijních situací.
(2)
Velitel lodě je povinen
a)
zajistit a kontrolovat dodržování zásad a postupů bezpečnosti práce,
b)
pravidelně, nejméně každé 2 roky, ověřovat znalosti zásad a postupů bezpečnosti práce členů posádky lodě a zajistit školení a výcvik členů posádky,
c)
zajistit, aby na námořním plavidle bylo nejméně 5 výtisků zásad a postupů bezpečnosti práce, a umožnit členům posádky lodě přístup k těmto výtiskům,
d)
zajistit, aby přepravovaná osoba byla v rozsahu odpovídajícím její účasti na námořní plavběnámořní plavbě na lodi seznámena se zásadami a postupy bezpečnosti práce před vyplutím lodě z přístavu nebo před započetím prací na lodi,
e)
vést seznam osob způsobilých k obsluze nebo řízení vozidel a zvedacích zařízení.
(3)
Podmínky bezpečného stavu lodě, jejího zařízení a vybavení z hlediska ochrany zdraví při práci a obsah, rozsah a způsob provádění výcviku a školení členů posádky a místa uložení výtisků zásad a postupů bezpečnosti práce na lodi stanoví prováděcí právní přepis.
§ 67b
Rizikové faktory pracovních podmínek
(1)
Velitel lodě je povinen zajistit průběžné zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek na lodi a přijímat opatření k ochraně zdraví.
(2)
Vyhodnocení rizikových faktorů musí být prováděno s přihlédnutím ke druhu a možnému škodlivému účinku rizikového faktoru, pravděpodobnosti ohrožení a počtu přepravovaných osob a členů posádky lodě, které mohou přijít s rizikovými faktory do kontaktu. Rizika musí být zvažována zvlášť pro každé místo na lodi a každé riziko musí být vyhodnoceno individuálně.
§ 67c
Povinnosti člena posádky lodě v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(1)
Člen posádky lodě je povinen dodržovat zásady a postupy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tvořící pravidla pro
a)
ochranu zdraví a dodržování hygieny,
b)
snížení rizika vzniku požáru,
c)
používání ochranných pracovních prostředků,
d)
bezpečný vstup na loď a bezpečný pohyb na palubě lodi,
e)
bezpečný vstup do uzavřených nebo jiných nebezpečných prostor,
f)
bezpečné ruční zvedání břemen a bezpečnou práci s nářadím a materiály,
g)
bezpečné vykonávání svářečských prací,
h)
bezpečné provádění natěračských prací, bezpečnou práci ve výškách, za bokem lodě a se čluny a vory,
i)
bezpečné vykonávání kotevních a uvazovacích úkonů a bezpečné vlečení lodě,
j)
bezpečné vykonávání prací se zvedacím zařízením, s kryty a v nákladových prostorech lodě,
k)
bezpečné vykonávání prací ve strojních prostorech,
l)
bezpečnou obsluhu rádiového a elektronického zařízení,
m)
bezpečný výkon prací v kuchyni a bezpečnou manipulaci s potravinami,
n)
bezpečný výkon prací v lodní prádelně,
o)
bezpečný výkon prací na lodích pro kusový náklad a přepravy kontejnerů.
(2)
Podrobnosti zásad a postupů pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v jednotlivých oblastech pravidel uvedených v odstavci 1 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 67d
Lodní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Na lodi, jejíž posádka má alespoň 5 členů, musí být zřízen lodní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Lodní výbor spolupracuje s velitelem lodě při plnění povinností v oblastech týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na lodi a prevence nehod.
§ 67e
Vyřizování stížností v pracovněprávních věcech na lodi
(1)
Stížnosti v pracovněprávních věcech člen posádky lodě podává osobě pověřené vyřizováním těchto stížností na lodi nebo přímo veliteli lodě. Provozovatel lodě je povinen pověřit jednoho nebo více členů posádky lodě s výjimkou velitele lodě vyřizováním stížností podle věty prvé.
(2)
Osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech na lodi nebo velitel lodě prošetří bez zbytečného odkladu skutečnosti namítané ve stížnosti. Shledá-li osoba pověřená vyřizováním stížností stížnost jako zcela nebo částečně opodstatněnou, navrhne veliteli provedení nápravného opatření, v opačném případě stížnost odmítne. Shledá-li velitel stížnost jako zcela nebo částečně opodstatněnou, zajistí provedení nápravného opatření, v opačném případě stížnost odmítne.
(3)
O způsobu vyřízení stížnosti pořídí osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech nebo velitel písemný záznam obsahující i odůvodnění způsobu vyřízení stížnosti a informaci o možnosti žádat o přezkoumání způsobu vyřízení stížnosti velitele lodě nebo, vyřizoval-li stížnost velitel, provozovatele lodě; kopii záznamu o způsobu vyřízení stížnosti osoba pověřená vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech nebo velitel předá členovi posádky lodě, který stížnost podal.
§ 68
Pracovněprávní vztahy členů posádek námořních lodí se řídí tímto zákonem, zákoníkem práce, s výjimkou jeho části čtvrté, a občanským zákoníkem.
§ 68a
Pracovněprávní vztahy členů posádek námořní jachty
Jsou-li členové posádky námořní jachty v základním pracovněprávním vztahu k provozovateli námořní jachty, použijí se § 24 odst. 1 písm. l) body 2 až 5, § 24 odst. 1 písm. n), § 24 odst. 6, § 25 odst. 1 písm. s) body 2 a 3, § 25 odst. 1 písm. t) až v), § 25 odst. 5, § 27 a § 62 až 68 na poměry členů posádky a provozovatele námořní jachty obdobně.
ČÁST ŠESTÁ
SPOLEČNÁ HAVÁRIE A ZÁCHRANA MAJETKU
§ 69
Společná havárie
(1)
Jsou-li loď a náklad ve společném námořním nebezpečí, může velitel lodě při přednostním zajištění bezpečnosti přepravovaných osob rozhodnout o účelném a úmyslném způsobení škody menší, aby se zabránilo vzniku škody větší. Společnou havárií se rozumějí škody, které vzniknou úmyslným a účelným způsobením škody pro záchranu majetkových hodnot ze společného námořního nebezpečí.
(2)
Společná havárie se rozvrhuje mezi loď, přepravné a náklad poměrně podle jejich hodnoty na vrub provozovatele lodě a vlastníka nákladu, kteří jsou povinni nést poměrnou část škody ze společné havárie.
(3)
Pokud ustanovení tohoto zákona o společné havárii nestanoví jinak, vztahují se na společnou havárii podle povahy věci předpisy práva občanského nebo předpisy práva obchodního o náhradě škody. Nelze-li ji řešit ani podle těchto ustanovení, posoudí se podle obchodních zvyklostí.
(4)
Všechny škody, které utrpí loď nebo náklad a které nejsou společnou havárií, jsou havárií zvláštní a vztahují se na ně podle povahy věci předpisy práva občanského nebo předpisy práva obchodního o náhradě škody.
§ 70
(1)
K zajištění nároků ze společné havárie má provozovatel lodě zástavní právo k nákladu, který je lodí přepravován.
(2)
Velitel lodě nesmí vydat náklad, na kterém vázne poměrná část škody ze společné havárie, dokud není poměrná část škody zaplacena nebo dokud není provozovateli poskytnuta odpovídající jistota složením přiměřené finanční částky, nedohodnou-li se strany jinak.
(3)
Provozovatel lodě je povinen na žádost ostatních osob, na jejichž vrub se rozvrhuje společná havárie, poskytnout jistotu za poměrnou část škody ze společné havárie, která připadá na loď, a to před odplutím lodě z přístavu, v němž skončila plavba, při níž došlo ke společné havárii.
§ 71
Řízení o společné havárii
(1)
Jedná-li se o společnou havárii, provozovatel lodě
a)
vyhlásí společnou havárii a seznámí s ní vlastníka nákladu a další zúčastněné osoby,
b)
učiní nutná opatření k vypracování rozvrhu společné havárie (dále jen „dispaš“),
c)
pověří dispašéra vyhotovením dispaše.
(2)
Stanovení náhrad a rozvrh poměrných částí škody ze společné havárie se provede v rejstříkovém přístavu lodě nebo v přístavu, v němž skončila plavba po společné havárii, pokud není účastníky dohodnuto jinak.
(3)
Dispašér vyhotoví dispaš písemně, podepíše ji a opatří svým razítkem. Oznámení o provedeném vyhotovení dispaše uveřejní dispašér v Obchodním věstníku.23)
(4)
Nepodá-li žádný z účastníků společné havárie do tří měsíců ode dne uveřejnění oznámení žalobu na zrušení dispaše proti jinému účastníku společné havárie, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelná.
(5)
Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš, při vyhotovení nové dispaše je dispašér vázán právním názorem soudu.
(6)
Zamítne-li soud žalobu na zrušení dispaše, stává se dispaš vykonatelná dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.
(7)
Ustanovení o společné havárii s výjimkou řízení o společné havárii se nepoužijí, pokud se účastníci společné havárie dohodli o použití mezinárodních zvyklostí týkajících se společné havárie.
§ 72
(1)
Dispašéra jmenuje a odvolává Hospodářská komora České republiky.24) Podmínkou jmenování dispašéra je složení zkoušky ze znalostí právních předpisů týkajících se společné havárie a ze znalostí příslušných mezinárodních zvyklostí.
(2)
Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení. Dispašér užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“.
§ 73
Záchrana majetku
(1)
Podmínky provádění záchrany lodě a dalších hodnot na lodi a způsob vypořádání mezi zachráncem a zachraňovaným se řídí mezinárodními zvyklostmi.
(2)
Za provedenou záchranu lodě a dalších hodnot na lodi se poskytuje zachránci odměna přiměřená stupni ohrožení zachraňovaných hodnot, ohrožení zachránce, jeho úsilí a úspěšnosti záchrany.
(3)
Odměnu poskytuje provozovatel lodě, jíž byla poskytnuta pomoc. Provozovatel této lodě má nárok na poskytnutí podílu náhrady od vlastníků dalších hodnot na lodi, kteří měli užitek z úspěšné záchrany.
§ 74
Námořní zástavní právo
Na zajištění odměny za záchranu lodě a dalších hodnot na lodi a vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti se záchranou lodě a dalších hodnot na lodi nebo s poskytnutím pomoci lodi, letadlu nebo jinému majetku při námořní plavběnámořní plavbě má ten, kdo zachránil loď a další hodnoty na lodi nebo poskytl pomoc lodi, letadlu nebo jinému majetku, zákonné námořní zástavní právo k lodi, letadlu nebo jinému majetku, který byl zachráněn nebo kterému byla pomoc poskytnuta. Toto zákonné námořní zástavní právo má přednost před jinými zástavními právy.
ČÁST SEDMÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR V OBLASTI NÁMOŘNÍ PLAVBY
§ 75
Úřad je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům námořních plavidelprovozovatelům námořních plavidel a ostatním osobám zúčastněným na námořní plavběnámořní plavbě k zajištění bezpečnosti námořní plavbynámořní plavby.
§ 76
Státní dozor
(1)
Státní dozor v námořní plavběnámořní plavbě vykonává Úřad. Pověření k výkonu státního dozoru v námořní plavběnámořní plavbě ve formě průkazu vydává Ministerstvo dopravy. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Kontrolovaná osoba je povinna umožnit kontrolujícímu použití telefonního a rádiového zařízení námořního plavidla.
(3)
Stejnopis protokolu o kontrole na lodi spolu s jeho překladem do anglického jazyka doručí Úřad rovněž veliteli lodě. Velitel je povinen zajistit, aby byl na palubě lodi na přístupném místě vyvěšen stejnopis protokolu o kontrole a jeho překlad do anglického jazyka, a na vyžádání poskytne členu posádky jeho kopii.
(4)
Je-li bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob na námořním plavidle, bezpečnost námořní plavbynámořní plavby nebo hrozí vážná majetková újma na přepravovaném nákladu, je osoba pověřená výkonem státního dozoru v námořní plavběnámořní plavbě oprávněna v řízení na místě vydávat příkazy nebo zákazy směřující k odstranění ohrožení včetně zákazu výkonu určité činnosti a zadržení dokladů k ní se vztahujících.
§ 77
Zajištění bezpečnosti námořní plavby
Provozovatel námořního plavidlaProvozovatel námořního plavidla a ostatní fyzické a právnické osoby zúčastněné na provozování námořní plavbynámořní plavby podle tohoto zákona jsou povinni dodržovat rozhodnutí Úřadu vydané k zajištění bezpečnosti námořní plavbynámořní plavby a rezoluce a doporučení Mezinárodní námořní organizace o provozu lodí na moři, o vybavení a technické způsobilosti lodí a ochraně mořského prostředí, vydané podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,3) ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Úřadem. Rezoluce a doporučení jsou k dispozici na Úřadu a rezoluce a doporučení, které Česká republika přijala, jsou uváděny ve znění uveřejněném ve Věstníku dopravy.
ČÁST OSMÁ
PŘESTUPKY
§ 78
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 34 odst. 1 se na námořním plavidle neřídí příkazy velitele námořního plavidla,
b)
jako držitel průkazu způsobilosti v rozporu s § 43 odst. 9 neodevzdá průkaz způsobilosti, který pozbyl platnosti nebo jehož platnost byla pozastavena,
c)
jako držitel osvědčení o zdravotní způsobilosti v rozporu s § 48 odst. 8 neodevzdá osvědčení o zdravotní způsobilosti, které pozbylo platnosti nebo jehož platnost byla pozastavena,
d)
v rozporu s § 49 odst. 1 vede námořní jachtu bez průkazu způsobilosti, nebo
e)
v rozporu s § 50a vydává listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti.
(2)
Fyzická osoba se jako provozovatel námořního plavidla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 18 odst. 2 neprodleně neodevzdá Úřadu rejstříkový list,
b)
v rozporu s § 19 odst. 4 neprodleně nevrátí Úřadu rejstříkový list,
c)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) provozuje námořní plavbunámořní plavbu pod státní vlajkou České republiky bez zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku nebo bez rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,
d)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) nezajistí po celou dobu provozování námořního plavidla jeho způsobilost k plavbě,
e)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. d) nejmenuje velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,
f)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí,
g)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. i) nenahlásí Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,
h)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. j) neoznámí Úřadu účast lodi na námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události, nebo účast námořní jachty na námořní nehoděnámořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200 000 Kč, nebo, nezajistí dokumentaci stavu v době námořní nehodynámořní nehody,
i)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. k) neoznámí Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,
j)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. l) bodem 2, 3, 4 nebo 5 anebo § 24 odst. 6 nemá po celou dobu provozování námořního plavidla uzavřeno příslušné pojištění splňující stanovené podmínky nebo nemá zaplaceno pojistné,
k)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. m) nezabezpečí, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti, potvrzení o uznání průkazu způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky,
l)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. n) nezajistí, aby každý člen posádky obdržel popis způsobu vyřizování stížností v pracovněprávních věcech včetně kontaktních údajů osob pověřených jejich vyřizováním, osob, které mohou členu posádky poskytnout radu v pracovněprávních záležitostech, a Úřadu,
m)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v odpovídajícím počtu a složení,
n)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. f) nevybaví loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, nebo o ni průběžně nepečuje,
o)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. g) nezajistí průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,
p)
v rozporu s § 24 odst. 5 použije námořní plavidlo nebo umožní jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků,
q)
v rozporu s § 62 odst. 2 nezajistí, aby členem posádky námořního plavidla nebyla osoba, která v den nalodění nedosáhla věku 18 let,
r)
v rozporu s § 63a odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě námořního plavidla na přístupném místě vyvěšen rozvrh pracovní dobypracovní doby členů posádky nebo informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku,
s)
v rozporu s § 63e odst. 2 nezajistí, aby člen posádky námořního plavidla obdržel stejnopis evidence pracovní dobypracovní doby za každý měsíc služby na námořním plavidle,
t)
v rozporu s § 65 odst. 1 nezajistí repatriacirepatriaci člena posádky,
u)
v rozporu s § 66 odst. 2 provozuje námořní plavidlo, které není vybaveno vhodnými prostorami,
v)
v rozporu s § 66 odst. 3 nezajistí zásobování námořního plavidla pitnou vodou nebo potravinami,
w)
v rozporu s § 67a odst. 1 nezajistí, aby námořní plavidlo, včetně jeho zařízení a vybavení, bylo udržováno ve stavu zaručujícím bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zvládání havarijních situací, nebo
x)
v rozporu s § 67e odst. 1 nepověří žádného člena posádky vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech.
(3)
Fyzická osoba se jako provozovatel lodě dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,
b)
nemá po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění odpovědnosti za škodu z provozu lodě nebo zaplacené pojistné podle § 24 odst. 1 písm. l) bodu 1, nebo toto pojištění nemá sjednáno ve výši podle § 24 odst. 2 a 3,
c)
v rozporu s § 24 odst. 4 neoznámí v době válečného konfliktu údaje o zeměpisné poloze lodě,
d)
v rozporu s § 25 odst. 1 nezabezpečí, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby na lodi byly povinné listinné doklady,
e)
v rozporu s § 25 odst. 4 neuschová listinné doklady po dni posledního zápisu do nich na lodi,
f)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie,
g)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitel lodě měl znalosti českého jazyka doložené dokladem o dosaženém vzdělání v českém jazyce nebo složením zkoušky nebo jiným osvědčujícím dokladem,
h)
v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,
i)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehoděnámořní nehodě či mimořádné událostimimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,
j)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a),
k)
nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c),
l)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí, aby loď odpovídala podmínkám zdravotní péče a hygienickým požadavkům,
m)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce a jejich doplňování,
n)
v rozporu s § 67 odst. 2 nezajistí, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka,
o)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) nezajistí, aby
1.
na palubě lodi byl umístěn soupis nebezpečných materiálů nebo tento soupis byl veden ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem,
2.
na palubě lodi bylo platné osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo platné osvědčení o připravenosti k recyklaci, nebo
3.
byla loď recyklována v zařízení na recyklaci lodí uvedeném na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí, nebo
p)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) neprovozuje nebo nepřipraví loď určenou k recyklaci stanoveným způsobem, neopatří ji osvědčením o připravenosti lodi k recyklaci nebo kopii tohoto osvědčení neposkytne provozovateli zařízení na recyklaci lodí.
(4)
Fyzická osoba se jako vlastník námořního plavidla dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 3 neuhradí poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky, nebo
b)
v rozporu s § 17 odst. 1 neoznámí Úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku, nebo o nich nepředloží doklady.
(5)
Fyzická osoba se jako vlastník lodě dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 16 odst. 4 nevrátí rejstříkový list, nebo
b)
v rozporu s § 25 odst. 4 nezajistí předání listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník námořní jachty dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí předání rejstříkového listu Úřadu, nebo
b)
v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí úschovu lodního deníku.
(7)
Velitel námořního plavidla se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,
b)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. a) neřídí loď a nezajistí bezpečné nautické vedení lodě,
c)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. c) nezajištěním nácviku cvičných poplachů a praktického cvičení nouzových situací ohrozí bezpečnost přepravovaných osob a posádky,
d)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. d) nezajištěním řádné péče o svěřený náklad ohrozí bezpečnost cestujících nebo způsobí škodu na nákladu,
e)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby na lodi byly povinné listinné doklady, doklady členů posádky a doklady vztahující se k nákladu,
f)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. f) neprovede opatření nutná k odvrácení škody hrozící osobám, lodi a nákladu,
g)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. h) nezabrání znečištění mořského prostředí námořním plavidlem,
h)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. i) neposkytne pomoc osobě, lodi nebo letadlu v nouzi,
i)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. n) nezaznamená v lodním deníku čas a místo přechodu lodě na jiný druh paliva,
j)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. o) nezajistí, aby systém automatické identifikace lodi byl neustále v provozu,
k)
v rozporu s § 33 odst. 1 písm. p) převezme na loď k přepravě nebezpečnou věc nebo znečišťující látku, ke které nebyly veliteli lodě předány příslušné údaje, nebo nemá tyto údaje na lodi po celou dobu přepravy takové věci nebo látky,
l)
v rozporu s § 33a nezajistí předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu,
m)
v rozporu s § 38 odst. 1 nezajistí, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti,
n)
v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní opatření k zabránění pokračování v trestné činnosti na námořním plavidle nebo vyhnutí se odpovědnosti, nebo nevyslechne osoby, neprovede další úkony nezbytné k zajištění důkazů, nebo o nich nesepíše protokol,
o)
v rozporu s § 40 odst. 1 nesepíše zápis o narození nebo úmrtí na námořním plavidle, nebo neinformuje o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky,
p)
v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,
q)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehoděnámořní nehodě či mimořádné událostimimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,
r)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a),
s)
nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c), nebo
t)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) nezajistí, aby na palubě lodi
1.
byl umístěn soupis nebezpečných materiálů nebo tento soupis byl veden ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem, nebo
2.
bylo platné osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo platné osvědčení o připravenosti k recyklaci.
(8)
Člen posádky lodě se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 42 odst. 5 vykonává na lodi práci nebo činnosti, pro něž nemá oprávnění, k jejichž výkonu není zdravotně způsobilý nebo k jejichž výkonu nesplňuje stanovené požadavky,
b)
v rozporu s § 53 se před naloděním neprokáže platnými průkazy způsobilosti a osvědčením o zdravotní způsobilosti,
c)
v rozporu s § 61 odst. 1 se nepodrobí vyšetření za účelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek, nebo
d)
v rozporu s § 61 odst. 2 přechovává na lodi omamné nebo psychotropní látky, střelné zbraně, střelivo nebo výbušniny nebo chráněná zvířata, nebo v takové činnosti pomáhá jinému.
(9)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), odstavce 2 písm. c), d) nebo p) nebo odstavce 3 písm. o) bodu 3,
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), h), i), j), k), m), t), u), v) nebo w), odstavce 3 písm. b), c), d), f), g), h), i), j), k), písm. o) bodu 1 nebo 2 nebo písm. p), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 7 písm. g), h), p), q), r) nebo s),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), n), q) nebo x), odstavce 3 písm. e), odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. a), odstavce 7 písm. b), c), e), f), j), k), m), n) nebo t) nebo odstavce 8 písm. d),
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 písm. a), b) nebo g), odstavce 3 písm. a), l), m) nebo n), odstavce 5 písm. b), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), i), l) nebo o) nebo odstavce 8 písm. a),
e)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), odstavce 2 písm. l), o), r) nebo s), odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. d) nebo odstavce 8 písm. b) nebo c).
§ 79
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako držitel akreditace v rozporu s § 45 odst. 5 písm. a) neposkytuje výuku a výcvik v souladu s udělenou akreditací nebo vytvořeným plánem výuky a výcviku,
b)
jako držitel akreditace v rozporu s § 45 odst. 5 písm. b) neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změny plánu výuky a výcviku nebo seznamu osob provádějících výuku a výcvik,
c)
v rozporu s § 50a vydává listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti, nebo
d)
jako vlastník nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události na palubě lodi, nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události podle § 55c odst. 2.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel námořního plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 18 odst. 2 neprodleně neodevzdá Úřadu rejstříkový list,
b)
v rozporu s § 19 odst. 4 neprodleně nevrátí Úřadu rejstříkový list,
c)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) provozuje námořní plavbunámořní plavbu pod státní vlajkou České republiky bez zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku nebo bez rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,
d)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) nezajistí po celou dobu provozování námořního plavidla jeho způsobilost k plavbě,
e)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. d) nejmenuje velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,
f)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí,
g)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. i) nenahlásí Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,
h)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. j) neoznámí Úřadu účast lodi na námořní nehoděnámořní nehodě nebo mimořádné událostimimořádné události, nebo účast námořní jachty na námořní nehoděnámořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200 000 Kč, nebo, nezajistí dokumentaci stavu v době námořní nehodynámořní nehody,
i)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. k) neoznámí Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,
j)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. l) bodem 2, 3, 4 nebo 5 anebo § 24 odst. 6 nemá po celou dobu provozování námořního plavidla uzavřeno příslušné pojištění splňující stanovené podmínky nebo nemá zaplaceno pojistné,
k)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. m) nezabezpečí, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti, potvrzení o uznání průkazu způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky,
l)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. n) nezajistí, aby každý člen posádky obdržel popis způsobu vyřizování stížností v pracovněprávních věcech včetně kontaktních údajů osob pověřených jejich vyřizováním, osob, které mohou členu posádky poskytnout radu v pracovněprávních záležitostech, a Úřadu,
m)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v odpovídajícím počtu a složení,
n)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. f) nevybaví loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, nebo o ni průběžně nepečuje,
o)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. g) nezajistí průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,
p)
v rozporu s § 24 odst. 5 použije námořní plavidlo nebo umožní jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků,
q)
v rozporu s § 62 odst. 2 nezajistí, aby členem posádky námořního plavidla nebyla osoba, která v den nalodění nedosáhla věku 18 let,
r)
v rozporu s § 63a odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě námořního plavidla na přístupném místě vyvěšen rozvrh pracovní dobypracovní doby členů posádky nebo informace o minimální délce nepřetržitého odpočinku,
s)
v rozporu s § 63e odst. 2 nezajistí, aby člen posádky námořního plavidla obdržel stejnopis evidence pracovní dobypracovní doby za každý měsíc služby na námořním plavidle,
t)
v rozporu s § 65 odst. 1 nezajistí repatriacirepatriaci člena posádky,
u)
v rozporu s § 66 odst. 2 provozuje námořní plavidlo, které není vybaveno vhodnými prostorami,
v)
v rozporu s § 66 odst. 3 nezajistí zásobování námořního plavidla pitnou vodou nebo potravinami,
w)
v rozporu s § 67a odst. 1 nezajistí, aby námořní plavidlo, včetně jeho zařízení a vybavení, bylo udržováno ve stavu zaručujícím bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zvládání havarijních situací, nebo
x)
v rozporu s § 67e odst. 1 nepověří žádného člena posádky vyřizováním stížností v pracovněprávních věcech.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lodě dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,
b)
nemá po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění odpovědnosti za škodu z provozu lodě nebo zaplacené pojistné podle § 24 odst. 1 písm. l) bodu 1, nebo toto pojištění nemá sjednáno ve výši podle § 24 odst. 2 a 3,
c)
v rozporu s § 24 odst. 4 neoznámí v době válečného konfliktu údaje o zeměpisné poloze lodě,
d)
v rozporu s § 25 odst. 1 nezabezpečí, aby při provozování námořní plavbynámořní plavby na lodi byly povinné listinné doklady,
e)
v rozporu s § 25 odst. 4 neuschová listinné doklady po dni posledního zápisu do nich na lodi,
f)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie,
g)
v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitel lodě měl znalosti českého jazyka doložené dokladem o dosaženém vzdělání v českém jazyce nebo složením zkoušky nebo jiným osvědčujícím dokladem,
h)
v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,
i)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehoděnámořní nehodě či mimořádné událostimimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,
j)
v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a),
k)
nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehodynámořní nehody nebo mimořádné událostimimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c),
l)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí, aby loď odpovídala podmínkám zdravotní péče a hygienickým požadavkům,
m)
v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce a jejich doplňování,
n)
v rozporu s § 67 odst. 2 nezajistí, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka,
o)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) nezajistí, aby
1.
na palubě lodi byl umístěn soupis nebezpečných materiálů nebo tento soupis byl veden ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem,
2.
na palubě lodi bylo platné osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo platné osvědčení o připravenosti k recyklaci, nebo
3.
byla loď recyklována v zařízení na recyklaci lodí uvedeném na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí, nebo
p)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) neprovozuje nebo nepřipraví loď určenou k recyklaci stanoveným způsobem, neopatří ji osvědčením o připravenosti lodi k recyklaci nebo kopii tohoto osvědčení neposkytne provozovateli zařízení na recyklaci lodí.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník námořního plavidla dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 3 neuhradí poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky, nebo
b)
v rozporu s § 17 odst. 1 neoznámí Úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku, nebo o nich nepředloží doklady.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník lodě dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 16 odst. 4 nevrátí rejstříkový list, nebo
b)
v rozporu s § 25 odst. 4 nezajistí předání listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník námořní jachty dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí předání rejstříkového listu Úřadu, nebo
b)
v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí úschovu lodního deníku.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. c), d) nebo p) nebo odstavce 3 písm. o) bodu 3,
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 písm. e), h), i), j), k), m), t), u), v) nebo w), odstavce 3 písm. b), c), d), f), g), h), i), j), k), písm. o) bodu 1 nebo 2 nebo písm. p) nebo odstavce 4 písm. a),
c)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. f), n), q) nebo x), odstavce 3 písm. e), odstavce 4 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a),
d)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b) nebo g), odstavce 3 písm. a), l), m) nebo n), odstavce 5 písm. b) nebo odstavce 6 písm. a),
e)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. l), o), r) nebo s) nebo odstavce 6 písm. b).
§ 79a
K projednávání přestupků a vybírání pokut podle tohoto zákona je příslušný Úřad.
ČÁST DEVÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 80
V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných právních předpisů o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 80b
V řízení o vydání průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty si Úřad pro účely vydání tohoto průkazu opatří digitalizovanou fotografii žadatele nebo digitální zpracování jeho podoby nebo fotografie a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li některý z těchto údajů získat z agendového informačního systému evidence občanských průkazů, agendového informačního systému evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců, pořídí jej Úřad; obdobně postupuje Úřad, došlo-li k podstatné změně podoby žadatele.
§ 81
Pro plovoucí stroj nebo plovoucí zařízení určené pro průzkum a využívání přírodního bohatství v moři, na a pod mořským dnem platí přiměřeně ustanovení části druhé tohoto zákona.
§ 82
(1)
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo obecně uznávaná pravidla mezinárodního práva nestanoví jinak.
(2)
Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,27) nestanoví jinak, použije se ve věcech námořní přepravy ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o přepravě.
§ 83
Přechodná ustanovení
(1)
Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy a práva vzniklá podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.
(3)
Vlastníci námořních plavidel, která plují pod státní vlajkou České republiky, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat Úřad o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatelé námořních plavidel plujících pod státní vlajkou České republiky považují za osoby oprávněné plout pod státní vlajkou České republiky.
§ 84
Podpora státu
(1)
Ministerstvo dopravy může poskytnout na žádost vlastníku lodě státní podporu k provozování námořní plavbynámořní plavby.
(2)
Občanu České republiky, který studuje námořnické povolání v zahraničí v zařízení uznaném Ministerstvem dopravy, může Ministerstvo dopravy na jeho žádost poskytnout pro tento účel finanční příspěvek.
(3)
Podmínky a výši poskytování státní podpory k provozování námořní plavbynámořní plavby a podmínky poskytování finančního příspěvku ke studiu námořnického povolání v zahraničí stanoví prováděcí předpis.
§ 85
(1)
Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 3, § 11 odst. 5, § 12n odst. 7, § 13 odst. 3, § 13b odst. 6, § 20 odst. 7, § 21 odst. 2, § 23a odst. 11, § 24 odst. 3, § 27 odst. 3, § 32 odst. 4, § 33 odst. 1 písm. c) a p), § 35 odst. 2, § 42 odst. 6, § 43 odst. 11, § 44 odst. 4, § 45 odst. 7, § 47 odst. 1, 2 a 7, § 48 odst. 9, § 49 odst. 5, § 50 odst. 4, § 54 odst. 6, § 55g odst. 5, § 55h odst. 5, § 63e odst. 3, § 66 odst. 2, § 67 odst. 1 písm. b), § 67 odst. 2 a 4, § 67a odst. 3, § 67c odst. 2, § 76 odst. 1 a § 84 odst. 3.
(2)
Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 4.
§ 86
Zrušují se
1.
zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 42/1980 Sb.,
2.
nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o námořní plavbě,
3.
nařízení ministra dopravy č. 39/1955 Sb., o omezení odpovědnosti provozovatele námořní lodě, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.,
4.
vyhláška Ministerstva dopravy č. 86/1955 Ú. l., o společné havárii v námořní dopravě,
5.
vyhláška Ministerstva dopravy č. 160/1956 Ú. l., o podmínkách přepravy nákladů po moři, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.,
6.
vyhláška Ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých a námořnických knížkách,
7.
vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 89/1985 Sb., o úpravě některých práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů posádek československých námořních lodí,
8.
výnos Federálního ministerstva dopravy č. 7210/75-25 o poplachové činnosti na československých námořních lodích, registrovaný v částce 11/1975 Sb.,
9.
výnos Federálního ministerstva dopravy č. 328/1990 Sb., o odborné způsobilosti a oprávnění k výkonu funkce členů lodních posádek československých námořních lodí, registrovaný v částce 52/1990 Sb.,
10.
výnos Federálního ministerstva dopravy a spojů č. 19 404/1988-0320 o odměňování posádek československých námořních lodí, registrovaný v částce 14/1989 Sb.,
11.
výnos Federálního ministerstva dopravy č. 562/1990 Sb., kterým se mění výnos o odměňování posádek československých námořních lodí, registrovaný v částce 90/1990 Sb.,
12.
výnos Federálního ministerstva dopravy č. 343/1990 Sb., o tonážní značce na československých námořních lodích, registrovaný v částce 54/1990 Sb.,
13.
směrnice č. 49/1967 Věstníku MZ ČSR o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnice č. 17/1970 Věstníku MZ ČSR a vyhlášky č. 31/1993 Sb., v § 14 odst. 2 a příloze č. 3, týkající se členů posádek námořní lodě.
§ 87
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků.
Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/17/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/20/ES ze dne 23. dubna 2009 o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/35/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES.
Směrnice Rady (EU) 2018/131 ze dne 23. ledna 2018, kterou se provádí dohoda uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) za účelem změny směrnice 2009/13/ES v souladu se změnami Úmluvy o práci na moři z roku 2006 přijatými v roce 2014, které Mezinárodní konference práce schválila dne 11. června 2014.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1159 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice 2005/45/ES o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy.
1a)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
2)
Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, uveřejněná pod č. 240/1996 Sb.
3)
Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
4a)
§ 46 odst. 1 písm. a) body 2 a 3 živnostenského zákona.
5)
Úmluva o Mezinárodní námořní organizaci (IMO), 1948, oznámená pod č. 105/1996 Sb.Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
5a)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Úmluva OSN o podmínkách registrace námořních lodí.
7)
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
8)
Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.
10)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
11)
Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, oznámená pod č. 263/1995 Sb.
13)
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
14)
§ 161 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15)
Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví.
16)
§ 21 a 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Úmluva o dokladech totožnosti námořníků, 1958, oznámená pod č. 232/1998 Sb.
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
18)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
20)
Úmluva o sociální péči o námořníky na moři a v přístavech, oznámená pod č. 432/1991 Sb.
21)
Úmluva o ochraně zdraví a lékařské péči pro námořníky, oznámená pod č. 445/1991 Sb.
22)
§ 9 odst. 4 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23)
Nařízení vlády č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.
24)
Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
26a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
26b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
26c)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Například Úmluva Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží, 1978, oznámená pod č. 193/1996 Sb.
28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí.
29)
§ 16 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
Vyhláška č. 155/2005 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, identifikačních čísel a kódů, jejich používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou vyžadovány.
30)
Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
31)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/17/ES.
32)
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 345/2016 Sb., o lodní výstroji.
33)
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.
34)
Mezinárodní úmluva o nákladové značce, 1966, oznámená pod č. 129/1969 Sb.
35)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
36)
Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.
37)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost.
38)
ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky.
39)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES, v platném znění.
40)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, v platném znění. |
Zákon č. 63/2000 Sb. | Zákon č. 63/2000 Sb.
Zákon o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 1. 4. 2000, částka 23/2000
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA PŘED DOVOZEM SUBVENCOVANÝCH VÝROBKŮ (§ 1 — § 34)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 35 — § 35)
* ČÁST ČTVRTÁ - § 37 (§ 37 — § 37) č. 1 k zákonu č. 63/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 63/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.)
63
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA PŘED DOVOZEM SUBVENCOVANÝCH VÝROBKŮ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje ochranu domácího výrobního odvětvídomácího výrobního odvětví vyrovnávacími cly před dováženými výrobky, na jejichž výrobu nebo vývoz byla v zahraničí poskytnuta zakázaná nebo napadnutelná subvencenapadnutelná subvence. Za tímto účelem stanoví zásady pro posuzování subvencí, zjišťování a posuzování újmyújmy domácího výrobního odvětvídomácího výrobního odvětví, postup pro šetření podnětu o dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku a pro řízení o vyrovnávacích clech.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a)
subvencí z veřejných zdrojů poskytnutý finanční příspěvek nebo jakákoli jiná přímá či nepřímá finanční podpora nebo dotace z těchto zdrojů a úleva od daňové nebo jiné povinnosti, která přináší výhodu příjemci subvence; subvencí není osvobození vyvážených výrobků od vývozních cel nebo od daní, které jsou uplatňovány na obdobné výrobky pro domácí spotřebu,
b)
specifickou subvencíspecifickou subvencí subvence, která není poskytována plošně a automaticky, čímž se rozumí, že je určena jen pro určité výrobní odvětví nebo činnost, pro určitou územní oblast nebo pro určité podnikatelské subjekty a přístup k ní je omezen právními předpisy nebo rozhodnutím státního orgánu,
c)
nespecifickou subvencínespecifickou subvencí subvence, která se poskytuje plošně a automaticky na základě podmínek stanovených právními předpisy při zachování rovnosti pro všechny subjekty,
d)
napadnutelnou subvencínapadnutelnou subvencí subvence, která způsobuje újmuújmu zjišťovanou a posuzovanou podle § 4 a není subvencí nenapadnutelnou nebo zakázanou, včetně subvence na zemědělský výrobekzemědělský výrobek, která je v souladu se závazky na vývozní a jiné subvence,
e)
zakázanou subvencízakázanou subvencí subvence poskytovaná v závislosti na výsledcích vývozu nebo na přednostním použití domácího výrobku před dováženým; u zemědělského výrobkuzemědělského výrobku je zakázanou subvencízakázanou subvencí subvence na zemědělský výrobekzemědělský výrobek, u které byl překročen limit na vývozní subvence daný Dohodou o zemědělství Světové obchodní organizace a závazky člena Světové obchodní organizace, ke kterým se člen zavázal ve smyslu listiny koncesí a závazků tohoto člena,
f)
nenapadnutelnou subvencínenapadnutelnou subvencí nespecifická subvencenespecifická subvence, specifická subvencespecifická subvence, u níž nebyla shledána újmaújma zjišťovaná a posuzovaná podle § 4, subvence poskytnutá na zemědělský výrobekzemědělský výrobek v souladu s kritérii uvedenými v příloze č. 2 tohoto zákona a dále subvence, kterou poskytla subvencující země
1.
na pomoc výzkumné činnosti prováděné na smluvním základě, jestliže tato pomoc tvoří maximálně 75 % nákladů na aplikovaný výzkum nebo 50 % nákladů na předvýrobní rozvojovou činnost za podmínky, že se tato pomoc poskytuje výlučně na osobní náklady výzkumných pracovníků, techniků a dalšího pomocného personálu, na náklady na přístroje, zařízení, pozemky a budovy, na náklady na konzultace a podobné služby, na dodatečné režijní náklady, na ostatní výrobní náklady a na materiálové náklady a dodávky,
2.
na rozvoj znevýhodněným oblastem subvencující země za podmínky, že poslední 3 roky příjem na osobu nebo na jednu domácnost nebo hrubý domácí produkt v těchto oblastech je nižší než 85 % průměrného příjmu nebo hrubého domácího produktu na osobu subvencující země nebo že míra nezaměstnanosti v těchto oblastech je nejméně 110 % průměru míry nezaměstnanosti subvencující země,
3.
jako jednorázový příspěvek určený na rekonstrukce a úpravy stávajících výrobních zařízení vyvolané požadavky na zlepšení životního prostředí stanovenými právními předpisy za podmínky, že tento příspěvek je poskytnut nejvýše do 20 % nákladů na rekonstrukce a úpravy a že je tento příspěvek dostupný všem výrobcům výrobku, kteří mají zájem o snížení dopadů jeho výroby na kvalitu životního prostředí,
g)
subvencovaným výrobkemsubvencovaným výrobkem výrobek, na jehož výrobu nebo vývoz byla v zahraničí poskytnuta napadnutelná nebo zakázaná subvencezakázaná subvence,
h)
stejným nebo obdobným výrobkemstejným nebo obdobným výrobkem výrobek, který je vyrobený v tuzemsku a je ve všech znacích stejný nebo porovnatelný s výrobkem dováženým ze země vývozu nebo má podobné znaky, složení a vlastnosti jako výrobek dovážený a může být zaměnitelný s dováženým výrobkem,
i)
vývozcemvývozcem fyzická nebo právnická osoba, která vyváží výrobky ze země původu nebo vývozu na území České republiky,
j)
domácím výrobním odvětvímdomácím výrobním odvětvím odvětví, které zahrnuje výrobce stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice jako celek; jsou-li tito výrobci ve spojení s vývozcivývozci nebo sami subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek dovážejí, rozumí se výrobním odvětvím odvětví zahrnující zbývající výrobce; za spojení se považuje přímá nebo nepřímá kontrola tohoto výrobce vývozcemvývozcem, případně naopak nebo kontrola obou třetí osobou nebo společná kontrola třetí osoby výrobcem a vývozcemvývozcem,
k)
vývozní cenouvývozní cenou cena,1) za niž je výrobek prodáván do České republiky,
l)
újmouújmou závažné poškození domácího výrobního odvětvídomácího výrobního odvětví nebo podstatné zpoždění vybudování výroby stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice způsobené dovozem subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku,
m)
za hrozbu újmyújmy stav, kdy hrozí bezprostřední nebezpečí, že dalšími dovozy subvencovaných výrobkůsubvencovaných výrobků vznikne újmaújma,
n)
zemědělským výrobkemzemědělským výrobkem výrobek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona,
o)
zemí stát nebo integrační seskupení států, poskytuje-li v daném případě subvenci.
§ 3
Oznamovací povinnost a evidence subvencí
Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) eviduje subvence poskytnuté zahraničními vládami, o nichž byla Česká republika informována podle mezinárodních dohod. Tyto informace poskytuje ostatním ministerstvům a jiným správním úřadům podle jejich působnosti pro potřeby výkonu státní správy.
Zjišťování a posuzování újmy
§ 4
(1)
Vznik újmyújmy nebo její hrozby, která je důsledkem dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, je podmínkou pro uplatnění vyrovnávacího cla (§ 19). Při zjišťování újmyújmy nebo její hrozby se přezkoumává zejména
a)
objem a nárůst dovozů subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku na trh České republiky v absolutních nebo relativních hodnotách v poměru k výrobě nebo spotřebě stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku a z toho vyplývající změna struktury spotřeby,
b)
výše subvence na jednotku subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, vývozní cenavývozní cena dováženého výrobku, zásoba dováženého výrobku a cena stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku,
c)
zásoba neprodaného stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku,
d)
následný účinek dovozů subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku na výši ceny stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice v souvislosti s ostatními činiteli ovlivňujícími ceny na domácím trhu, jejich účinek na produktivitu a na návratnost investic, na skutečný nebo možný pokles výroby, poptávky a prodeje stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku, na pokles využití výrobních kapacit, zaměstnanosti a zisku v domácím výrobním odvětvídomácím výrobním odvětví,
e)
skutečný a možný negativní účinek na pohyb peněžních prostředků, na zásoby, mzdy a schopnost opatřit si prostředky na investice, skutečné nebo pravděpodobné negativní účinky na zvýšení přímých zahraničních investic do domácího výrobního odvětvídomácího výrobního odvětví, v případě zemědělských výrobkůzemědělských výrobků také, zda došlo k zvýšení nákladů vládních podpůrných programů,
f)
omezení obchodu a hospodářské soutěže mezi zahraničními a domácími výrobci a snížení schopnosti tuzemských subjektů vyvážet produkci,
g)
zpomalení rozvoje technologie v domácím výrobním odvětvídomácím výrobním odvětví,
h)
dostatečná volně použitelná kapacita nebo bezprostřední podstatné zvýšení kapacity vývozcevývozce naznačující pravděpodobnost podstatně zvýšených subvencovaných vývozů na trh České republiky, přičemž se vezme v úvahu schopnost jiných trhů absorbovat další dovozy,
i)
spojení výrobců dováženého subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku s domácími výrobci stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku.
(2)
Při zjišťování újmyújmy nebo její hrozby se přezkoumávají i jiné skutečnosti poškozující dotčené domácí výrobní odvětvídomácí výrobní odvětví, jejichž účinky však nelze přisoudit subvencovaným dovozům; těmito skutečnostmi jsou zejména objem a ceny dovozů výrobku, který není subvencován, snížení poptávky nebo změny struktury spotřeby a hospodářská soutěž mezi zahraničními a domácími výrobci, rozvoj technologie, vývozní výkonnost a produktivita domácího výrobního odvětvídomácího výrobního odvětví.
(3)
Vznik újmyújmy nebo její hrozby musí být průkazně doložen.
§ 5
Ke vzniku újmyújmy nebo její hrozby nedochází, jestliže
a)
výrobek není subvencován podle tohoto zákona vůbec nebo poskytnutá subvence je nižší než 1 % vývozní cenyvývozní ceny, v případech, není-li vývozní cenavývozní cena známa, nižší než 1 % celní hodnoty,
b)
je dovoz subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku zanedbatelný, tj. méně než 2 % tržního podílu na relevantním trhu České republiky.
§ 6
Zásady pro posuzování subvence
Pro posouzení výše subvence z hlediska získané výhody pro jejího příjemce platí tyto zásady:
a)
poskytnutí kapitálu do základního jmění obchodní společnosti vládou subvencující země se nepovažuje za poskytnutí výhody, pokud se tak stalo za obvyklých obchodních podmínek na území subvencující země,
b)
vládní půjčka se nepovažuje za výhodu, jestliže není rozdíl mezi částkou, kterou osoba přijímající půjčku platí za vládní půjčku, a částkou, kterou by osoba platila za srovnatelnou obchodní půjčku, kterou by mohla skutečně získat na trhu; za výhodu se považuje jen rozdíl mezi těmito dvěma částkami,
c)
vládní záruka se nepovažuje za výhodu, jestliže není rozdíl mezi částkou, kterou osoba získávající záruku platí za půjčku s vládní zárukou, a částkou, kterou by tato osoba zaplatila za srovnatelnou půjčku bez vládní záruky; za výhodu se považuje jen rozdíl mezi těmito dvěma částkami,
d)
dodání výrobku nebo služby nebo nákup výrobku vládou subvencující země se nepovažuje za poskytnutí výhody, jestliže byla sjednána obvyklá cena, za kterou se zboží nebo služby prodávají na trhu subvencující země.
HLAVA II
ŠETŘENÍ PODNĚTU O DOVOZU SUBVENCOVANÉHO VÝROBKU
§ 7
(1)
Fyzická osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem2) na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky (dále jen „žadatel“) může podat ministerstvu písemný podnět k šetření, zda došlo k dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku.
(2)
Podnět obsahuje tyto žadateli dostupné informace:
a)
údaje o žadateli; u právnické osoby obchodní jméno nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození nebo rodné číslo, místo trvalého nebo dlouhodobého pobytu a u podnikatele též obchodní jméno a identifikační číslo osoby,
b)
údaje o výrobci výrobku označovaného za subvencovaný, seznam všech žadateli známých vývozcůvývozců a dovozců tohoto výrobku a země vývozu nebo původu,
c)
seznam jemu známých výrobců v České republice vyrábějících stejný nebo obdobný výrobekstejný nebo obdobný výrobek, včetně popisu objemu a hodnoty jejich výroby, případně doklad o podpoře podnětu od výrobců stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice; v případě výrobních odvětví zahrnujících mimořádně velký počet výrobců lze určit podporu podnětu formou statistického výběru,
d)
popis výrobku označovaného za subvencovaný, včetně uvedení podpoložky celního sazebníku,
e)
údaje o existenci subvence, o výši subvence a o vývozní ceněvývozní ceně výrobku označovaného za subvencovaný a o ceně stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku na trhu v zemi vývozu nebo v zemi původu, které jsou mu známy,
f)
údaje svědčící o újměújmě nebo její hrozbě způsobené dovozem výrobku označovaného za subvencovaný, včetně peněžního vyjádření jejího rozsahu,
g)
objem dovozu výrobků označovaných za subvencované nebo předpokládaný objem dovozu,
h)
údaje svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozy výrobků označovaných za subvencované a újmouújmou nebo její hrozbou z toho plynoucí,
i)
odůvodnění podnětu.
(3)
Na postup podle této hlavy zákona se nevztahuje správní řád.4)
(4)
S podnětem k šetření, zda došlo k dovozu subvencovaných výrobkůsubvencovaných výrobků, je žadatel povinen složit kauci 100 000 Kč na zvláštní účet ministerstva, která bude žadateli vrácena, jestliže ministerstvo vydá rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla nebo je-li přijat závazek subvencující země na zrušení nebo omezení subvence. Kauci ministerstvo vrátí ve lhůtě 14 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.
(5)
Pokud kauce není vrácena podle odstavce 4, stává se příjmem státního rozpočtu.
§ 8
(1)
Šetření zahajuje ministerstvo na podnět podle § 7. Šetření může ministerstvo zahájit i z vlastního podnětu, má-li dostatečné informace o dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku a o újměújmě způsobené domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví.
(2)
Šetření je zahájeno dnem, kdy došel ministerstvu podnět na zahájení šetření, nebo dnem, kdy ministerstvo rozhodlo o zahájení šetření z vlastního podnětu.
(3)
Ministerstvo vyzve do 15 dnů po zahájení šetření výrobce stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy písemně vyjádřili k podnětu nebo zahájenému šetření. V případě velkého počtu výrobců je možno použít statistický výběr výrobců.
(4)
Ministerstvo si vyžádá do 15 dnů od zahájení šetření písemné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Generálního ředitelství cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobkyzemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko i Ministerstva zemědělství. Podle povahy věci může požádat o stanovisko i jiný správní úřad. Pro předložení stanoviska poskytne lhůtu, která nepřesáhne 30 dnů ode dne doručení žádosti.
(5)
Pokud nebudou vyžádaná stanoviska a vyjádření předložena v termínu podle odstavců 3 a 4, provede ministerstvo šetření na základě údajů, které má k dispozici.
(6)
Ministerstvo při šetření podnětu zjišťuje
a)
zda podnět obsahuje všechny předepsané náležitosti podle § 7; pokud podnět nemá všechny požadované náležitosti, ministerstvo vyzve žadatele, aby je ve stanovené lhůtě doplnil; lhůta k doplnění nesmí přesáhnout 30 dnů ode dne obdržení výzvy,
b)
zda existuje dostatečná podpora podnětu v souladu s ustanovením odstavce 9 písm. b),
c)
zda byla v zahraničí na výrobek subvence skutečně poskytnuta, a v případě, že ano, posoudí, zda se jedná o subvenci zakázanou, specifickou, nespecifickou, napadnutelnou nebo nenapadnutelnou,
d)
na základě vlastního šetření a stanovisek ministerstev a jiných správních úřadů podle odstavce 4, zda byla způsobena nebo hrozí újmaújma domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví.
(7)
Ministerstvo informuje o zahájení šetření příslušný orgán subvencující země a země vývozu nebo původu.
(8)
Šetření musí být ukončeno ve lhůtě 3 měsíců ode dne zahájení šetření.
(9)
Ministerstvo věc odloží a zároveň písemně informuje žadatele s uvedením důvodů, pokud zjistí, že
a)
podnět obsahuje zjevně nepravdivé údaje nebo neobsahuje dostupné informace podle § 7 odst. 2 nebo osoba, která podnět podala, jeho nedostatky neodstranila ani po písemné výzvě ministerstva ve stanovené lhůtě, nebo
b)
objem výroby stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku těch výrobců, kteří podnět podpořili, tvoří méně než 50 % objemu výroby stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku vyrobeného tou částí výrobců, kteří se vyjádřili ve prospěch nebo proti podnětu, nebo jestliže celková výroba stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku těch výrobců, kteří podnět podpořili, činí méně než 25 % celkového objemu výroby stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku vyráběného domácím výrobním odvětvímdomácím výrobním odvětvím, nebo
c)
je subvence nenapadnutelná, nebo
d)
subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek nezpůsobuje újmuújmu nebo její hrozbu.
(10)
V případě, že ministerstvo nezjistí důvody pro odložení věci, zahájí konzultace podle hlavy III.
HLAVA III
KONZULTACE
§ 9
(1)
Ministerstvo zahájí dvoustranné konzultace s příslušnými orgány v subvencující zemi po přijetí podnětu nebo z podnětu vlastního, jestliže získá informace nasvědčující tomu, že do České republiky je dovážen subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek, který způsobuje újmuújmu nebo její hrozbu.
(2)
Účelem konzultací je objasnit zjištěné skutečnosti a dosáhnout vzájemně přijatelného řešení na základě dohody.
(3)
Pokud k takovému řešení nedojde, ministerstvo předloží věc orgánům Světové obchodní organizace,5) která na základě toho může přijmout odpovídající nápravná opatření, a současně ministerstvo zahájí řízení podle hlavy IV.
HLAVA IV
ŘÍZENÍ O VYROVNÁVACÍM CLU A O PŘIJETÍ ZÁVAZKU
§ 10
Zahájení řízení
(1)
Ministerstvo zahájí řízení, pokud výsledkem šetření je předběžné zjištění dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, že tento dovoz způsobuje újmuújmu nebo její hrozbu a že zároveň nejsou dány důvody k odložení podle § 8 odst. 9. Řízení se zahájí, jestliže dvoustranné konzultace podle § 9 nevedly ke vzájemně přijatelnému řešení. Řízení je zahájeno dnem, kdy ministerstvo zveřejní oznámení o zahájení řízení bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet, nejpozději však do 30 dnů ode dne ukončení šetření podnětu.
(2)
Oznámení o zahájení řízení obsahuje
a)
označení žadatele, výrobce a vývozcevývozce výrobku označovaného za subvencovaný a účastníků řízení podle § 11,
b)
označení výrobku, který je předmětem řízení, včetně uvedení podpoložky celního sazebníku,
c)
zemi vývozu a zemi původu,
d)
základní údaje, na nichž je založeno tvrzení o existenci dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku,
e)
údaje o druhu subvence a její výši,
f)
údaje o újměújmě nebo její hrozbě způsobené domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví,
g)
adresu, na kterou mají být zasílána stanoviska účastníků řízení,
h)
lhůtu, jež nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zahájení řízení, v níž se mohou přihlásit další výrobci stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice jako účastníci řízení; zmeškání lhůty nelze prominout,
i)
subvencující zemi.
(3)
Oznámení o zahájení řízení se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi.
(4)
Pro vývozcevývozce, s nímž nebylo zahájeno řízení z jiných důvodů než z důvodu odmítnutí spolupráce při předcházejícím šetření, se zahajuje samostatně řízení a ukládá se na základě tohoto řízení samostatné vyrovnávací clo.
§ 11
(1)
Účastníky řízení jsou:
a)
žadatel, došlo-li k zahájení řízení na jeho podnět,
b)
známí výrobci výrobku označovaného za subvencovaný,
c)
známí vývozcivývozci výrobku označovaného za subvencovaný,
d)
výrobci stejného nebo obdobného výrobkustejného nebo obdobného výrobku v České republice, kteří podnět žadatele podpořili nebo se k němu vyjádřili.
(2)
Účastníky řízení nejsou osoby uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) v případě tak vysokého jejich počtu, který by znemožňoval hospodárné a účelné vedení správního řízení, pokud výslovně neprojeví zájem být účastníkem řízení.
(3)
Účastníkem řízení může být příslušný zájmový svaz osob uvedených pod písmeny b), c) a d) v případě, nejsou-li tyto osoby samy účastníky řízení podle odstavce 2.
(4)
V případě, nejsou-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) účastníky řízení, předloží ministerstvo kromě oznámení o zahájení řízení i podklady pro rozhodnutí bez zbytečného odkladu úřadům subvencující země, které je předají příslušným vývozcůmvývozcům a výrobcům (nebo jejich zájmovým svazům) k případnému vyjádření. Tyto osoby mohou zaslat ministerstvu své vyjádření ve lhůtě 60 dnů ode dne jejich doručení subvencující zemi.
§ 12
Zjišťování důkazů
(1)
Za účelem posouzení, zda došlo k dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, v jehož důsledku byla způsobena újmaújma nebo její hrozba, si ministerstvo vyžádá potřebné informace od účastníků řízení, ministerstev a jiných správních úřadů (dále jen „poskytovatel“). Ti jsou povinni takové informace zdarma poskytnout.
(2)
Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů týkající se ochrany utajovaných informací, osobních údajůosobních údajů v informačních systémech, obchodního a bankovního tajemství nebo zákonem uznané povinnosti mlčenlivosti.6)
(3)
V rámci zjišťování důkazů předloží na základě žádosti ministerstva své stanovisko v otázkách posuzování újmyújmy a její hrozby Ministerstvo průmyslu a obchodu a v otázkách ochrany hospodářské soutěže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud jde o zemědělský výrobekzemědělský výrobek, k újměújmě a hrozbě újmyújmy se vyjádří též Ministerstvo zemědělství.
(4)
K získání informací může ministerstvo použít dotazníku, pro jehož vyplnění a vrácení stanoví lhůtu 30 dnů ode dne jeho doručení. Na řádně odůvodněnou žádost účastníka řízení může být lhůta prodloužena.
§ 13
K ověření informací, které si ministerstvo vyžádalo od osob v jiných zemích, nebo k získání dalších informací může ministerstvo v případě potřeby provést šetření na území jiných států za podmínky, že informuje o tomto záměru příslušný orgán této země a ta proti tomu nevznese námitky, a dále, pokud obdrží souhlas dotčeného subjektu.
§ 14
Ochrana důvěrných informací
(1)
Pro účely tohoto zákona se důvěrnou informací nebo informací poskytnutou na důvěrném základě rozumí informace, jejíž zveřejnění by znamenalo významnou výhodu pro jiné osoby nebo která by měla velmi nepříznivý vliv na poskytovatele důvěrné informace.
(2)
Důvěrná informace může být poskytnuta jen účastníkům řízení a jen se souhlasem poskytovatele důvěrné informace a pouze pro účely řízení. Ministerstvo požádá poskytovatele, aby z ní pořídil dostatečně podrobný výpis, který nebude mít důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování takového výpisu není možné, je povinen to prokázat.
(3)
Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o důvěrný způsob zacházení s ní není odůvodněný. O této skutečnosti ministerstvo informuje bezodkladně poskytovatele.
(4)
Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost, nezveřejňovat je a nezneužívat jejich znalostí.
§ 15
Ústní jednání
(1)
Ministerstvo nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení nebo považuje-li to za potřebné. Pokud se účastník řízení ústního jednání nezúčastní, nesmí být jeho nepřítomnost na újmuújmu jeho práv.
(2)
Ústní informace nebudou brány v úvahu, pokud je účastník řízení, který je poskytl, nepodá ministerstvu ve stanovené lhůtě i v písemné formě.
(3)
Termín ústního jednání podle odstavce 1 zveřejní ministerstvo bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet a současně písemně informuje účastníky řízení.
§ 16
Poskytování informací
(1)
V průběhu řízení umožní ministerstvo účastníkům řízení a osobám uvedeným v § 11 písm. b), c) a d), nejsou-li účastníky řízení, na jejich žádost seznámit se se všemi písemnostmi důležitými pro rozhodnutí, které neobsahují důvěrné informace, a s písemnostmi předloženými některým z účastníků řízení. K těmto písemnostem se účastníci řízení mohou vyjádřit v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě, která nepřekročí 30 dnů.
(2)
Před vypracováním rozhodnutí informuje ministerstvo všechny účastníky řízení o podstatných skutečnostech, které jsou podkladem pro rozhodnutí, a poskytne jim lhůtu 30 dnů k uplatnění jejich stanovisek.
(3)
V případě, že účastník řízení neposkytne potřebné informace v příslušné lhůtě nebo jednání zdržuje, mohou být správní rozhodnutí podle tohoto zákona vydána na podkladě údajů, které jsou k dispozici.
§ 17
Ministerstvo ukončí řízení rozhodnutím o uložení konečného vyrovnávacího cla nebo zastavením řízení ve lhůtě nejdéle 9 měsíců ode dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 15 měsíců ode dne zahájení řízení.
§ 18
Zastavení a přerušení řízení
(1)
Ministerstvo řízení zastaví, pokud pominul důvod řízení, zejména jestliže bylo dodatečně zjištěno, že
a)
objem dovozů subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku je zanedbatelný podle § 5 písm. b),
b)
výrobek není subvencován vůbec nebo poskytnutá subvence nepřekračuje mez stanovenou v § 5 písm. a),
c)
subvence nezpůsobuje újmuújmu,
d)
subvence je nenapadnutelná,
e)
přijme závazek vývozcevývozce podle § 21,
f)
subvence byla zrušena.
(2)
Řízení se nezastavuje v případě, kdy byl přijat závazek vývozcevývozce a subvencující země požaduje pokračování v řízení nebo jsou jiné důvody k pokračování v řízení.
(3)
V případě přijetí závazku přechodného charakteru bude řízení pouze přerušeno do doby ukončení lhůty pro platnost závazku.
(4)
Rozhodnutí o zastavení nebo o přerušení řízení se doručí účastníkům řízení, subvencující zemi a oznámení o těchto rozhodnutích včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.
(5)
Ministerstvo si vyžádá k návrhu na zastavení řízení písemné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Generálního ředitelství cel. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobkyzemědělské výrobky, vyžádá si stanovisko i Ministerstva zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí.
§ 19
Ukládání vyrovnávacího cla
(1)
Pokud ministerstvo zjistí, že dovozem subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku vzniká újmaújma nebo její hrozba, může vydat rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla. Vyrovnávací clo může být prozatímní nebo konečné.
(2)
Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se ode dne nabytí právní moci vztahuje na všechny deklaranty, kteří v celním řízení navrhují k propuštění do celního režimu volného oběhu výrobky uvedené v rozhodnutí, pokud jsou tyto výrobky do tuzemska prodávány nebo odesílány vývozcivývozci v tomto rozhodnutí rovněž uvedenými.
(3)
Vyrovnávací clo nesmí být vyšší než poskytnutá subvence a nesmí přesáhnout výši, která postačuje k odstranění újmyújmy nebo její hrozby.
(4)
V rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla ministerstvo uvede zejména:
a)
obchodně obvyklé označení výrobku,
b)
podpoložku celního sazebníku,
c)
zemi vývozu a původu výrobku,
d)
označení žadatele,
e)
označení výrobce, vývozcevývozce a osob navrhujících propuštění subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku do celního režimu volného oběhu,
f)
výši poskytnuté subvence na jednotku výrobku v peněžním vyjádření a ve formě procenta k jeho vývozní ceněvývozní ceně nebo k celní hodnotě, není-li tato cena známa,
g)
vyčíslení a posouzení újmyújmy nebo její hrozby způsobené domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví,
h)
sazbu vyrovnávacího cla,
i)
dobu uplatňování vyrovnávacího cla,
j)
subvencující zemi,
k)
datum, od kterého se vyrovnávací clo uplatňuje.
(5)
Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
(6)
Pokud nejsou známi všichni vývozcivývozci subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku nebo pokud je jejich počet vysoký podle § 11 odst. 2, v rozhodnutí se místo jmen vývozcůvývozců uvede subvencující země. V takovém případě se rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla vztahuje na všechny deklaranty, kteří navrhují propuštění subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku do celního režimu volného oběhu v době platnosti tohoto rozhodnutí, je-li zemí vývozu nebo původu země, která je v rozhodnutí označena jako subvencující.
(7)
Každé vyrovnávací clo může být uplatňováno po dobu nezbytně nutnou, nejdéle 5 let od jeho uložení nebo od data jeho posledního přezkoumání, s výjimkou postupu podle § 28.
(8)
Vyrovnávací clo nelze ukládat zpětně na dobu před zahájením řízení, s výjimkou uplatnění konečného vyrovnávacího cla na subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek, u něhož byla zjištěna zakázaná subvencezakázaná subvence, dovezený v takovém množství a za tak krátké období, že opožděné uplatnění tohoto vyrovnávacího cla by mohlo způsobit nenapravitelnou nebo jen těžko napravitelnou újmuújmu domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví. Konečné vyrovnávací clo je možné v takových případech zpětně uplatnit na subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek, nejdéle však na období 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní vyrovnávací clo.
(9)
Ministerstvo požádá Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvo zahraničních věcí a Generální ředitelství cel o vyjádření k návrhům na rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla. V případě, jedná-li se o zemědělské výrobkyzemědělské výrobky, požádá o vyjádření i Ministerstvo zemědělství. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 15 dnů ode dne doručení žádosti, jinak platí, že s návrhem souhlasí.
§ 20
Prozatímní vyrovnávací clo
(1)
Ministerstvo může rozhodnout o uložení prozatímního vyrovnávacího cla, jestliže během řízení předběžně zjistí, že dovozem subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku vznikla nebo hrozí vzniknout újmaújma domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví a že opožděným uložením konečného vyrovnávacího cla může vzniknout neodstranitelná nebo jen těžko odstranitelná újmaújma domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví.
(2)
Prozatímní vyrovnávací clo lze uložit na dobu určitou, nejdéle však na dobu 4 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení tohoto cla.
(3)
Prozatímní vyrovnávací clo lze uložit při splnění těchto podmínek:
a)
bylo zahájeno řízení podle § 10 a od zahájení šetření podle § 8 uplynulo nejméně 60 dnů,
b)
byla dána možnost účastníkům řízení předložit informace a vznést připomínky,
c)
byla předběžně zjištěna existence napadnutelné nebo zakázané subvencezakázané subvence,
d)
byla předběžně zjištěna existence újmyújmy nebo její hrozby.
(4)
Rozhodnutí o uložení prozatímního vyrovnávacího cla pozbývá účinnosti
a)
uplynutím doby, na kterou bylo uloženo,
b)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení konečného vyrovnávacího cla,
c)
dnem, který je uveden v rozhodnutí o zrušení prozatímního vyrovnávacího cla.
§ 21
Přijetí závazku
(1)
Ministerstvo může v průběhu řízení i po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla rozhodnout o přijetí dobrovolného závazku (dále jen „závazek“) subvencující země, že s okamžitou platností ruší nebo omezuje subvenci tak, aby byla odstraněna újmaújma nebo její hrozba. Ministerstvo může také rozhodnout o přijetí závazku vývozcevývozce, že s okamžitou platností upraví vývozní cenuvývozní cenu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku nebo přestane subvencovaný výrobeksubvencovaný výrobek do České republiky vyvážet nebo tento vývoz omezí.
(2)
Závazek se přijímá jen v případech, kdy dosavadní průběh řízení nasvědčuje existenci dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku a jím způsobené újměújmě nebo její hrozbě.
(3)
Zvýšení ceny výrobku nabídnuté vývozcemvývozcem nesmí přesáhnout výši subvence a nesmí současně přesáhnout výši, která je nezbytně nutná k odstranění újmyújmy nebo její hrozby.
(4)
Jestliže má ministerstvo výhrady k nabídnutému závazku, oznámí je vývozcivývozci nebo subvencující zemi a stanoví lhůtu k vyjádření.
(5)
Závazek se přijímá na dobu určitou, nejdéle na 5 let. V rozhodnutí o přijetí závazku ministerstvo uloží vývozcivývozci povinnost předkládat zprávu o plnění závazku nejméně jednou ročně. O takovou zprávu požádá ministerstvo i příslušný orgán subvencující země.
(6)
Po přijetí závazku se rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla zruší, pokud bylo clo již uloženo. Řízení pokračuje v případě, požádá-li o to subvencující země.
(7)
Dospěje-li ministerstvo k závěru, že nedošlo k újměújmě nebo její hrozbě, závazek pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení.
(8)
Rozhodnutí o přijetí závazku se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.
§ 22
Porušení závazku a zrušení rozhodnutí o přijetí závazku
(1)
Zjistí-li ministerstvo poté, co přijalo závazek a případně i zrušilo rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla, že došlo k porušení tohoto závazku, vyzve vývozcevývozce či subvencující zemi k řádnému plnění přijatého závazku a podmínek stanovených v rozhodnutí.
(2)
Jestliže vývozcevývozce ani po výzvě na řádné plnění přijatého závazku svůj závazek nebo podmínky stanovené v rozhodnutí neplní, ministerstvo řízení znovu zahájí, pokud bylo již řízení zastaveno, a rozhodnutí o přijetí závazku zruší.
(3)
Pokud bylo znovu zahájeno řízení z důvodu porušení závazku, nepoužije se lhůta 60 dnů stanovená v § 20 odst. 3 a prozatímní clo lze uložit s účinností ode dne porušení závazku.
(4)
Konečné vyrovnávací clo lze při porušení závazku uložit zpětně, nejdéle však na dobu 90 dnů přede dnem, kdy bylo uplatněno prozatímní clo po porušení závazku, nejdříve však ode dne tohoto porušení.
(5)
Rozhodnutí o zrušení závazku se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet.
§ 23
Konečné vyrovnávací clo
(1)
Ministerstvo rozhodne o uplatnění konečného vyrovnávacího cla při splnění těchto podmínek:
a)
bylo vynaloženo rozumné úsilí na úspěšné dokončení konzultací se subvencující zemí o zrušení nebo snížení napadnutelné subvencenapadnutelné subvence,
b)
v řízení se prokázalo, že došlo k dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, který způsobuje nebo hrozí způsobit újmuújmu domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví, a nebylo vydáno rozhodnutí o přijetí závazku nebo vývozcevývozce závazek porušil,
c)
doba platnosti rozhodnutí o přijetí závazku uplynula, byl-li závazek přijat.
(2)
Konečné vyrovnávací clo se ukládá na dobu určitou nebo na dobu neurčitou podle § 19 odst. 7 a 8 s účinností ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. Je-li zjištěna újmaújma nebo její hrozba domácímu výrobnímu odvětvídomácímu výrobnímu odvětví, lze jej uložit již ode dne účinnosti prozatímního cla. V případě, že je zjištěna pouze hrozba újmyújmy, konečné vyrovnávací clo lze uložit ode dne jejího zjištění. Bylo-li prozatímní clo nižší, než je clo konečné, příslušný rozdíl celní úřad nevyměří a nevybere.
§ 24
Vrácení cla
(1)
Zaplacené vyrovnávací clo nebo příslušný rozdíl vrátí celní úřad na základě žádosti osoby, která clo zaplatila, v případě, že
a)
ministerstvo řízení zastaví podle § 18, nebo
b)
není konečné clo uplatněno po celou dobu uplatňování prozatímního cla, nebo
c)
konečné clo je nižší než clo prozatímní, nebo
d)
v řízení o rozkladu nebo v soudním řízení bylo rozhodnuto o zrušení rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla jako celku nebo jeho části, nebo
e)
v řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla se neprokázala potřeba prodloužení uplatňování cla.
(2)
Žádost musí být podána nejpozději 90 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, jinak právo zaniká. Celní úřad je povinen clo vrátit do 90 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení cla. Vyrovnávací clo vrátí ten celní úřad, který vyrovnávací clo vyměřil a vybral.
§ 25
Změna a zrušení rozhodnutí
(1)
Ministerstvo sleduje, zda uložené vyrovnávací clo je stále v souladu s podmínkami pro jeho ukládání podle tohoto zákona.
(2)
Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o přijetí závazku může ministerstvo tato rozhodnutí změnit nebo zrušit na základě písemného podnětu účastníka řízení nebo z vlastního podnětu.
§ 26
Snížení vyrovnávacího cla
(1)
Ministerstvo vydá rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o úpravě závazku, jestliže při přezkoumání zjistí, že došlo ke změně důvodů pro vybírání vyrovnávacího cla v původní výši nebo pro existenci závazku v původním rozsahu.
(2)
Mezi takové důvody patří zejména snížení subvence, změna ceny subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, přijetí závazku subvencující země odstranit nebo snížit subvenci a přijetí závazku vývozcevývozce o změně ceny subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku, případně přijetí změny takového závazku.
(3)
Rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
§ 27
Zrušení vyrovnávacího cla
(1)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla, pominou-li důvody pro jeho uložení. Přezkum těchto důvodů se provádí z vlastního podnětu ministerstva nebo na žádost některého z účastníků řízení, subvencující země, Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva zahraničních věcí, Generálního ředitelství cel, případně Ministerstva zemědělství, jedná-li se o zemědělské výrobkyzemědělské výrobky.
(2)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla
a)
po přijetí závazku podle § 21, nebo
b)
po zastavení řízení podle § 18, nebo
c)
pokud při přezkoumání zjistí, že pominuly jiné zákonné důvody pro vybírání vyrovnávacího cla.
(3)
V rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla uvede datum, od kterého toto clo již nebude vybíráno.
(4)
Rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis rozhodnutí o zrušení vyrovnávacího cla Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
§ 28
Prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla
(1)
Pokud ministerstvo při přezkoumání na základě zdůvodněného podnětu žadatele nebo z vlastních získaných informací zjistí, že ukončení uplatňování konečného vyrovnávacího cla by vedlo k pokračování nebo opakování dovozu subvencovaného výrobkusubvencovaného výrobku a jím způsobené újměújmě, vydá v řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla rozhodnutí o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Podnět k přezkoumání musí být podán nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Přezkoumání musí být ukončeno nejpozději do 12 měsíců ode dne svého zahájení.
(2)
Ministerstvo vydá rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla pouze tehdy, pokud ve lhůtě stanovené ministerstvem vývozcevývozce nenavrhne odpovídající závazek.
(3)
Po dobu řízení o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla může toto clo zůstat v platnosti. Při prodloužení konečného vyrovnávacího cla podle odstavců 1 a 2 může uplatňování tohoto cla přesáhnout 5 let.
(4)
Rozhodnutí o prodloužení konečného vyrovnávacího cla se doručí všem účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
§ 29
Opravné prostředky
(1)
Proti rozhodnutím vydaným podle § 18 odst. 1, § 23 a § 26 až 28 může účastník řízení podat rozklad ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Podání rozkladu nemá odkladný účinek. Proti ostatním rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona nelze podat rozklad ani nejsou soudně přezkoumatelná.
(2)
Rozhodnutí v řízení o rozkladu se doručí účastníkům řízení a subvencující zemi a oznámení o něm včetně zdůvodnění se zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku a prostřednictvím sítě Internet. Ministerstvo zašle opis tohoto rozhodnutí Generálnímu ředitelství cel, které bezodkladně zajistí jeho provádění.
(3)
Účastník řízení nemůže v řízení podle tohoto zákona podat návrh na obnovu řízení ani podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.4)
§ 30
Lhůty v řízení o rozkladu
Řízení o rozkladu musí být ukončeno vydáním rozhodnutí do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech může být řízení ukončeno ve lhůtě nejdéle do 9 měsíců ode dne zahájení řízení.
HLAVA V
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 31
Vztah ke správnímu řádu
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na správní řízení podle tohoto zákona správní řád.4)
§ 32
Řízení o vývozu subvencovaných výrobků vedená ve třetích státech
Žádosti o informace, které je nutno poskytnout v souvislosti s řízením o dovozu subvencovaných výrobkůsubvencovaných výrobků vedeným ve třetích státech, posuzuje a vyřizuje ministerstvo, pokud byly předloženy orgánem příslušným podle práva třetího státu a žádost je řádně odůvodněna.
§ 33
Vztah zákona k mezinárodním smlouvám
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.5),8)
§ 34
Písemnosti určené podle tohoto zákona orgánu země vývozu nebo původu se mohou zasílat prostřednictvím jejího zastupitelského úřadu.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 35
V zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., v § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.“.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 37
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 63/2000 Sb.
ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY
1.
Kapitoly celního sazebníku 01 až 24, s výjimkou kapitoly 03 a čísel 1504, 1603, 1604 a 1605.
2\\. Položka 2905.43 | Mannitol (mannit)
---|---
Položka 2905.44 | D-glucitol (sorbitol, sorbit)
Číslo 33.01 | Silice (s terpénem i bez něho), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty silic v tucích, v nevysychavých olejích, ve voscích nebo podobné, získané enfleuráží nebo macerací; terpenické vedlejší produkty vznikající při deterpenaci silic; vodné destiláty a vodné roztoky silic.
Číslo 35.01 | Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy.
Číslo 35.02 | Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových proteinů, počítaných v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu.
Číslo 35.03 | Želatina (včetně želatiny v obdélníkových i čtvercových fóliích, též povrchově upravené nebo barvené) a deriváty želatiny; vyzina; jiné klihy živočišného původu, vyjma kaseinových klihů čísla 35.01.
Číslo 35.04 | Peptony a jejich deriváty; jiné proteinové látky a jejich deriváty jinde neuvedené ani nezahrnuté; kožní prášek též chromovaný.
Číslo 35.05 | Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů.
Položka 3809.10 | Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky ke zrychlení barvení nebo ustálení barvy a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) užívané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu jinde neuvedené ani nezahrnuté na podkladě škrobových látek.
Položka 3824.60 | Sorbitol jiný než 2905.44.
Číslo 41.01 | Surové kůže a kožky z hovězího dobytka nebo koní a jiných lichokopytníků (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané.
Číslo 41.02 | Surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 c) z této kapitoly.
Číslo 41.03 | Ostatní surové kůže a kožky (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané jiné než vyloučené poznámkou 1 b) nebo 1 c) z této kapitoly.
Číslo 43.01 | Surové kůže (včetně hlav, ohonů, nožek a jiných částí použitelných v kožešnictví), jiné než surové kůže čísel 41.01, 41.02 nebo 41.03.
Číslo 50.01 | Zámotky bource morušového způsobilé k smotávání.
Číslo 50.02 | Surové hedvábí (neskané).
Číslo 50.03 | Hedvábný odpad (včetně zámotků nezpůsobilých k smotávání, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu).
Číslo 51.01 | Vlna nemykaná ani nečesaná.
Číslo 51.02 | Jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, nemykané ani nečesané.
Číslo 51.03 | Odpad z vlny nebo jemných nebo hrubých zvířecích chlupů, včetně přízového odpadu, ale vyjma rozvlákněného materiálu.
Číslo 52.01 | Bavlna nemykaná ani nečesaná.
Číslo 52.02 | Bavlněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu).
Číslo 52.03 | Bavlna mykaná nebo česaná.
Číslo 53.01 | Len surový nebo zpracovaný, avšak nespředený; lněná koudel a lněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu).
Číslo 53.02 | Konopí (Cannabis sativa L.), surové nebo zpracované, avšak nepředené; koudel a odpad z konopí (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu).
Příloha č. 2
k zákonu č. 63/2000 Sb.
Kritéria a podmínky pro nenapadnutelné subvence poskytované na zemědělské výrobky
1.
Subvence poskytované v zemi vývozcevývozce budou odpovídat následujícím základním kritériím:
a)
tyto subvence budou poskytovány prostřednictvím státem financovaného vládního programu a nebudou zahrnovat převody od spotřebitelespotřebitele;
b)
tyto subvence nebudou znamenat poskytnutí cenové podpory výrobcům;
c)
subvence budou odpovídat specifickým subvenčním kritériím a podmínkám uvedeným níže.
Vládní programy týkající se služeb
2.
Subvence na všeobecné služby
Subvence v této kategorii zahrnují výdaje (nebo ušlé příjmy) ve vztahu k programům, které poskytují služby nebo výhody zemědělským nebo venkovským obcím. Nebudou zahrnovat přímé subvence výrobcům nebo zpracovatelům. Takové programy jsou zejména programy uvedené v následujícím seznamu, které splňují všeobecná kritéria stanovená v odstavci 1 a specifické podmínky, které jsou uvedeny níže:
a)
výzkum, včetně všeobecného výzkumu, výzkum v souvislosti s programy na ochranu životního prostředí a výzkumné programy, vztahující se na určité výrobky;
b)
kontrola škůdců a chorob, včetně všeobecných opatření a opatření na určité výrobky proti škůdcům a chorobám, jako jsou systémy včasného varování, karanténa a vyhubení;
c)
výcvikové služby, včetně všeobecných i speciálních výcvikových zařízení;
d)
přednáškové a poradenské služby, včetně poskytnutí prostředků k usnadnění převodu informací a výsledků výzkumu výrobcům a spotřebitelůmspotřebitelům;
e)
kontrolní služby, včetně všeobecných kontrolních služeb a kontroly jednotlivých výrobků pro účely zdravotní, bezpečnostní, klasifikační a standardizační;
f)
služby v oblasti marketingu a propagace, včetně tržních informací, poradenství a propagace v souvislosti s jednotlivými výrobky, avšak bez nákladů na nespecifikované účely, které by mohly být využity prodejci na snížení jejich prodejní ceny nebo k poskytnutí přímé ekonomické výhody pro kupující; a
g)
služby, poskytované v oblasti infrastruktury, včetně elektrické sítě, silnic a ostatních způsobů dopravy, zařízení trhů a přístavů, zařízení pro dodávku vody, přehrad a odvodňovacích systémů a infrastruktury, spojené s programy na ochranu životního prostředí. Ve všech případech budou náklady určeny pouze na obstarání nebo výstavbu investičních zařízení a nebudou zahrnovat jiné subvencované dodávky na vybavení hospodářství, než je síť všeobecně přístupných služeb. Nebudou zahrnovat subvence vstupů nebo provozních nákladů nebo preferenčních uživatelských poplatků.
3.
Subvence poskytované na veřejné skladové hospodářství pro účely potravinového zabezpečení9)
Výdaje (nebo ušlé příjmy) v souvislosti s vytvářením a udržováním zásob výrobků, které tvoří nedílnou část programu potravinového zabezpečení vymezeného v národním právním řádu. Program může jako svou součást zahrnovat vládní pomoc soukromým skladům výrobků.
Objem a vytváření těchto zásob bude odpovídat předem určeným cílům vztahujícím se výhradně k potravinovému zabezpečení. Proces vytváření a nakládání se zásobami bude z hlediska finančního transparentní. Nákupy potravin vládou budou prováděny za běžné tržní ceny a prodeje ze skladů pro potravinové zabezpečení budou prováděny za ceny ne nižší než běžné ceny na domácím trhu za daný výrobek a kvalitu.
4.
Subvence poskytované v rámci domácí potravinové pomoci10)
Výdaje (nebo ušlé příjmy) vztahující se k zajištění domácí potravinové pomoci potřebným vrstvám obyvatelstva. Právo obdržet potravinovou pomoc bude podléhat jasně stanoveným kritériím vztahujícím se k cílům výživy. Taková pomoc bude mít formu přímých dodávek potravin těm, jichž se to týká, nebo poskytnutí těm, kteří splňují stanovené podmínky, prostředků, které jim umožní nakoupit zemědělské výrobkyzemědělské výrobky za tržní nebo subvencované ceny. Nákupy potravin vládou budou uskutečněny za běžné tržní ceny a financování a provádění pomoci bude transparentní.
5.
Přímé subvence poskytované výrobcům
Subvence poskytovaná prostřednictvím přímých plateb (nebo ušlých příjmů, včetně plateb v naturáliích) výrobcům, pro kterou je požadováno osvobození od závazků na snížení, musí splňovat základní kritéria, stanovená v odstavci 1, a dále specifická kritéria, uplatňovaná na jednotlivé druhy přímých plateb, stanovená v odstavcích 6 až 13. Jestliže je osvobození od snížení požadováno na jakýkoliv existující nebo nový druh přímé subvence, jiný, než které jsou uvedeny v odstavcích 6 až 13., musí odpovídat kritériím b) až e) v odstavci 6, vedle všeobecných kritérií, stanovených v odstavci 1.
6.
Subvence na podporu příjmu
a)
Právo obdržet tyto subvence bude určeno jasně stanovenými kritérii, jako jsou příjem, status výrobce nebo majitele půdy, využití činitelů nebo úroveň výroby v určeném a pevně stanoveném období.
b)
Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat ani nebude založena na druhu a objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce následujícím po základním období.
c)
Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních cenách uplatňovaných v jakékoliv výrobě uskutečněné v kterémkoli roce po základním období.
d)
Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na činitelích výroby použitých v kterémkoli roce po základním období.
e)
K obdržení těchto plateb nebude požadováno uskutečnění žádné výroby.
7.
Subvence poskytovaná formou účasti státu na pojištění příjmů a příjmů z programů záchranných sítí
a)
Právo obdržet tyto platby bude dáno ztrátou příjmu, berouce v úvahu pouze příjem pocházející ze zemědělství, který překročí 30 % průměrného hrubého příjmu nebo ekvivalent vyjádřený v čistém příjmu (vyjma všech plateb uskutečněných v rámci stejných nebo podobných programů) v předcházejícím tříletém období nebo tříletý průměr založený na předcházejícím pětiletém období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Každý výrobce splňující tuto podmínku bude oprávněn obdržet platbu.
b)
Částka těchto plateb bude kompenzovat méně než 70 % ztráty příjmu výrobce v roce, kdy se stává oprávněným obdržet tuto pomoc.
c)
Částka všech těchto plateb se bude vztahovat výhradně na příjem, nebude se vztahovat na druh nebo objem výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce, na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované v této výrobě ani na použité činitele výroby.
d)
Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce subvence podle tohoto odstavce a podle odstavce 8 (subvence poskytovaná z důvodu přírodních katastrof), souhrn těchto plateb bude nižší než 100 % celkové ztráty výrobce.
8.
Subvence poskytovaná z důvodu přírodních katastrof
a)
Právo obdržet subvence vznikne pouze poté, co vládní orgány formálně uznají, že došlo nebo že probíhá přírodní nebo podobná katastrofa (včetně epidemií, napadení škůdci, nukleární nehody a války na území dotyčného účastníka) a bude dáno ztrátou výroby, která překračuje 30 % průměrné výroby v předcházejícím tříletém období nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.
b)
Subvence uskutečněné v případě katastrofy se budou vztahovat pouze na ztráty příjmu, živého dobytka (včetně plateb v souvislosti s veterinární léčbou zvířat), půdy nebo jiných výrobních činitelů způsobené touto přírodní katastrofou.
c)
Subvence nebudou kompenzovat více než celkové náklady na náhradu těchto ztrát a nebudou doprovázeny určením druhu nebo množství budoucí výroby.
d)
Subvence uskutečněné během katastrofy nepřesáhnou úroveň potřebnou k zabránění nebo zmírnění těch dalších ztrát, které jsou uvedeny v kritériu b) výše.
e)
Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce subvence podle tohoto odstavce a podle odstavce 7 (pojištění příjmu a příjmu z programů záchranné sítě), souhrn těchto plateb bude nižší než 100 % celkové ztráty výrobce.
9.
Subvence poskytované v rámci strukturálních programů pro výrobce nucené ukončit činnost
a)
Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií programů určených k usnadnění ukončení činnosti osob pracujících v obchodované zemědělské výrobě nebo jejich přechodu do nezemědělských činností.
b)
Subvence budou podmíněny tím, že příjemci zcela a nastálo opouštějí obchodovanou zemědělskou výrobu.
10.
Subvence poskytované prostřednictvím programů na nevyužívání zdrojů
a)
Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií programů určených k vynětí půdy nebo jiných zdrojů, včetně živého dobytka z obchodované zemědělské výroby.
b)
Subvence budou podmíněny vynětím půdy z obchodované zemědělské výroby minimálně na 3 roky a v případě živého dobytka jeho porážkou nebo definitivní trvalou likvidací.
c)
Subvence nebudou doprovázeny určením žádného alternativního použití takové půdy nebo jiného zdroje, které zahrnuje výrobu obchodovaných zemědělských výrobkůzemědělských výrobků.
d)
Subvence se nebudou vztahovat na druh nebo objem výroby ani na domácí nebo mezinárodní ceny uplatňované ve výrobě, která využívá půdu nebo jiné zdroje zůstávající zachovány pro výrobu.
11.
Subvence při strukturálních úpravách poskytovaná prostřednictvím investičních pomocí
a)
Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií vládních programů určených k pomoci finanční nebo fyzické restrukturalizaci činností výrobce v návaznosti na objektivně prokázané strukturální nevýhody. Právo využívat takové programy může být rovněž založeno na jasně stanoveném vládním programu na reprivatizaci zemědělské půdy.
b)
Částka takových plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na druhu nebo objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období, pokud nenastala situace podle následujícího kritéria e).
c)
Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních cenách uplatňovaných ve výrobě v kterémkoli roce po základním období.
d)
Subvence budou poskytnuty pouze na období nezbytné pro realizaci investic, na které jsou určeny.
e)
Subvence nebudou doprovázeny závazkem nebo určením, které zemědělské výrobkyzemědělské výrobky mají být příjemci vyráběny kromě určení určitý výrobek nevyrábět.
f)
Subvence budou omezeny částkou požadovanou na vyrovnání za strukturální nevýhodu.
12.
Subvence z programů na ochranu životního prostředí
a)
Právo obdržet tyto subvence bude stanoveno jako součást jasně stanoveného vládního programu na ochranu životního prostředí nebo konzervačního programu a bude závislé na plnění specifických podmínek vládního programu, včetně podmínek souvisejících s výrobními metodami nebo vstupy.
b)
Velikost subvence bude omezena na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu vyplývající z plnění vládního programu.
13.
Subvence z programů regionální pomoci
a)
Právo obdržet tyto subvence bude omezeno na výrobce ve znevýhodněných regionech. Každý takový region musí být jasně určenou souvislou geografickou oblastí, která je ekonomicky a administrativně definovatelná, považovanou za znevýhodněnou na základě nestranných a objektivních kritérií jasně stanovených v zákoně nebo jiném právním předpise a prokazujících, že její potíže vznikají za okolností, které nejsou pouze dočasné.
b)
Objem těchto subvencí v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založen na druhu a objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období, pokud nejde o snížení této výroby.
c)
Objem těchto subvencí v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založen na domácích nebo mezinárodních cenách uplatňovaných ve výrobě, uskutečněných v kterémkoli roce po základním období.
d)
Subvence budou poskytovány pouze výrobcům v regionech splňujících stanovené podmínky, zato však budou všeobecně poskytovány všem výrobcům v těchto regionech.
e)
Jestliže se subvence vztahují k výrobním činitelům, budou poskytovány při sestupné sazbě nad prahovou úroveň stanovenou pro dotyčného činitele.
f)
Subvence budou omezeny na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu vyplývající z provádění zemědělské výroby v určených regionech.
1)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
4)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
5)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).
6)
Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.
9)
Pro účely ustanovení odstavce 3 této přílohy se budou vládní programy skladového hospodářství pro účely potravinového zabezpečení v rozvojových zemích, jejichž činnost je transparentní a které jsou vedeny v souladu s úředně publikovanými objektivními kritérii nebo normami, považovat za slučitelné s ustanoveními tohoto odstavce, včetně programů, podle kterých jsou zásoby potravin pro potravinové zabezpečení nabývány a uvolňovány za úředně stanovené ceny za předpokladu, že rozdíl mezi pořizovací cenou a vnější referenční cenou je započítán do domácích subvencí daných Dohodou GATT a listinou závazků a koncesí člena WTO.
10)
Pro účely ustanovení odstavců 3 a 4 této přílohy se budou dodávky potravinářských výrobků za subvencované ceny mající za účel pokrýt potravinové potřeby chudého městského a venkovského obyvatelstva rozvojových zemí, uskutečňované na řádně stanoveném základě za rozumné ceny, považovat za slučitelné s ustanovením tohoto odstavce. |
Zákon č. 64/2000 Sb. | Zákon č. 64/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 1. 6. 2000, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2001
64
ZÁKON
ze dne 24. února 2000,
kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až p), která znějí:
„k)
výrobkem nebezpečným svou zaměnitelností s potravinou výrobek, který není potravinou, má však tvar, vůni, barvu, vzhled, obal, označení, objem nebo rozměry, které mohou způsobit, že spotřebitelé, zejména děti, jej mohou zaměnit s potravinou a v důsledku toho si jej mohou dávat do úst, cucat nebo polykat, což může být nebezpečné pro lidské zdraví, zejména způsobit dušení, otravu nebo perforaci či zablokování zažívacího ústrojí,
l)
obuví výrobek určený k ochraně nebo pokrytí nohou, který má připevněnou podešev, včetně hlavních částí takové obuvi, i když jsou prodávány samostatně,
m)
hlavními částmi obuvi součásti nebo dílce používané k výrobě obuvi, které tvoří:
1.
vrchní část obuvi jako sestava součástí vnější části svršku, která je připevněna k podešvi nebo mezipodešvi,
2.
podšívka jako sestava součástí vnitřní části svršku a stélka jako součást nebo dílec, který se vlepuje, našívá nebo vkládá do hotové obuvi,
3.
podešev jako spodní část obuvi, připevněná ke svršku, která je vystavena oděru při používání obuvi,
n)
usní vyčiněná kůže, jejíž vláknitá struktura zůstala zachována a u níž tloušťka konečné povrchové úpravy je menší než 0,15 mm včetně,
o)
povrstvenou usní useň s nánosem vrstvy, která je menší než třetina celkové tloušťky usně, ale je větší než 0,15 mm,
p)
křišťálovým sklem sklo, které obsahuje oxid olovnatý, oxid barnatý, oxid zinečnatý a oxid draselný samostatně nebo v kombinaci, a to v množství stanoveném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis upraví i další technické podrobnosti.“.
2.
V § 3 písm. b) se poznámka pod čarou č. 5) včetně odkazu v textu zrušuje.
3.
V § 7 odst. 1 se za slovo „prodávat“ vkládá slovo „, darovat“.
4.
V § 7 odst. 2 se za slovo „prodeje“ vkládá slovo „, darování“.
5.
V § 7 odst. 3 se za slovo „prodávající“ vkládají slova „nebo darující“ a za slovo „prodal“ se vkládají slova „či daroval“.
6.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní:
㤠7a
Zákaz výroby, dovozu, vývozu, nabídky, prodeje a darování výrobků nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami
Nikdo nesmí vyrábět, dovážet, vyvážet, nabízet, prodávat a darovat výrobky nebezpečné svou zaměnitelností s potravinami.“.
7.
V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
též údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li o obuv, s výjimkou těch výrobků, které podle prováděcího právního předpisu označování nepodléhají.“.
8.
V § 10 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
V případě prodeje výrobku, při jehož označení byly použity symboly, je prodávající povinen vhodně zpřístupnit spotřebiteli informaci o významu těchto symbolů.
(8)
Povinnost uloženou v odstavci 1 písm. d) má obdobně výrobce, dovozce nebo dodavatel.“.
9.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
㤠10a
Výrobce nebo dovozce obuvi je povinen poskytnout dodavateli, jakož i prodávajícímu přesné označení materiálů použitých v hlavních částech obuvi v souladu s prováděcím právním předpisem.“.
10.
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:
㤠18a
Výrobce nebo dovozce a prodávající nesmí používat názvy jednotlivých druhů křišťálového skla a jim přiřazené symboly, uvedené v prováděcím právním předpisu, u těch výrobků, které nejsou tímto prováděcím právním předpisem blíže charakterizovány, a to ani při reklamě těchto výrobků. Pokud výrobek ze skla nese firemní nebo výrobní označení či značku nebo obchodní jméno nebo název obsahující označení „křišťál“, „křišťálové“, „crystal“ nebo odvozeniny, jsou výrobce nebo dovozce a prodávající povinni toto označení doplnit upřesňujícími údaji v souladu s prováděcím právním předpisem.“.
11.
V § 19 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Při prodeji nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu je prodávající povinen k informacím podle § 13 na žádost spotřebitele poskytnout zejména název nebo jméno a adresu prodávajícího, kde může spotřebitel i po ukončení takového prodeje nebo poskytování služeb uplatnit reklamaci.“.
12.
§ 21 zní:
㤠21
Ochrana před nebezpečnými výrobky a výrobky nebezpečnými svou zaměnitelností s potravinami
Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a ostatní orgány veřejné správy jsou povinny činit v mezích své působnosti veškerá opatření, aby zamezily dovozu, vývozu a uvádění nebezpečných výrobků a výrobků nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami do oběhu nebo zamezily jejich další oběh. O nebezpečných výrobcích a výrobcích nebezpečných svou zaměnitelností s potravinami v oběhu jsou povinny všemi dostupnými prostředky, zejména prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, informovat spotřebitelskou veřejnost.“.
13.
V § 23 odst. 2 a 4 se text „§ 7 až 9“ nahrazuje textem „§ 7, 8 a 9“.
14.
V § 23a se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Orgány uvedené v § 23 jsou oprávněny uložit rozhodnutím výrobci, dovozci, dodavateli nebo prodávajícímu povinnost stáhnout nebezpečný výrobek nebo výrobek nebezpečný svou zaměnitelností s potravinou z trhu. V případě bezprostředního ohrožení života, vyžaduje-li to naléhavost situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně doručit písemné vyhotovení rozhodnutí.
(5)
Prodávající je povinen vyrozumět výrobce, dovozce nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu, a neprodleně zajistit v součinnosti s nimi způsob vrácení nebezpečného výrobku nebo výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Dodavatel je povinen na základě vyrozumění prodávajícího nebo na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu neprodleně zajistit v součinnosti s výrobcem způsob vrácení nebezpečného výrobku nebo výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Výrobce nebo dovozce je povinen na základě rozhodnutí dozorového orgánu o stažení výrobku z trhu nebo na základě vyrozumění dodavatelem nebo prodávajícím o stáhnutí výrobku z trhu zajistit v součinnosti s nimi způsob převzetí nebezpečného výrobku nebo výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou. Vrácení nebo zpětné převzetí jsou účastníci dodávek těchto výrobků stahovaných z trhu povinni zajistit ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem nebo, není-li lhůta stanovena, bez zbytečných průtahů a vyrozumět o tom dozorový orgán.
(6)
Nedojde-li k vrácení nebo zpětnému převzetí výrobků podle odstavce 4 v souladu s rozhodnutím dozorového orgánu nebo bez zbytečných průtahů, je dozorový orgán oprávněn vedle uložení pokuty, je-li ohrožen život, zdraví nebo majetek, nařídit zničení výrobku na náklady toho, kdo povinnost vrácení nebo zpětného převzetí těchto výrobků nesplnil.“.
15.
V § 24 odst. 1 se za číslovku „7,“ vkládá číslovka „7a,“.
16.
V § 24 odst. 2 se text „a § 11“ nahrazuje textem „, § 11 a 12“.
17.
V § 24 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Za porušení povinností stanovených v § 23a odst. 4 a 5 uloží orgán uvedený v § 23 pokutu až do výše 1 000 000 Kč.“.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10.
18.
V § 24 odst. 8 se číslovka „3“ nahrazuje číslovkou „4“.
19.
V § 24 se doplňují odstavce 11 a 12, které včetně poznámek pod čarou č. 22a) a 22b) znějí:
„(11)
Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(12)
Pokutu vybírá orgán uvedený v § 23 a vymáhá územní finanční orgán22a) podle zvláštního právního předpisu.22b)
22a)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
22b)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
20.
V § 28a se na konci písmena c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až f), která znějí:
„d)
podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech,
e)
seznam druhů obuvi, které nemusí být označeny údaji o materiálech použitých v jejich hlavních částech,
f)
podmínky pro určování jednotlivých druhů křišťálového skla včetně názvů těchto druhů, vlastností, které je charakterizují, jim přidaných symbolů a metod stanovení příslušných chemických a fyzikálních vlastností, jakož i pro označování výrobků z křišťálového skla včetně stanovení výrobků z křišťálového skla, které označování podléhají.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti prvního dne třetího kalendářního měsíce po dni vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 7 a 10, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 65/2000 Sb. | Zákon č. 65/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb. a zákona č. 248/1995 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná a závěrečná ustanovení
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2001
65
ZÁKON
ze dne 24. února 2000,
kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb. a zákona č. 248/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 se za slovo „převedené“ vkládají slova „podle zvláštního právního předpisu“.
2.
V § 3 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:
„(4)
Má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření4) více subjektů nebo je-li k němu zřízeno právo trvalého užívání5) více subjektům, jsou tyto subjekty povinny platit daň společně a nerozdílně. V případech, kdy spoluvlastnictví k pozemku je odvozováno od vlastnictví k bytu nebo nebytovému prostoru,5a) které jsou evidovány v katastru nemovitostí, jsou poplatníci daně povinni platit daň společně a nerozdílně ze spoluvlastnického podílu na pozemku, který odpovídá spoluvlastnickému podílu na společných částech stavby.
5a)
Například zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 3 se odstavec 5 zrušuje.
4.
V § 4 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí,“.
5.
V § 4 odst. 1 písm. d) se za slovo „převedené“ vkládají slova „podle zvláštního právního předpisu“ a slova „pokud nejsou pronajaty,“ se zrušují.
6.
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které včetně poznámky pod čarou č. 16c) zní:
„r)
pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol,16c) které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů.
16c)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).“.
7.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li tyto pozemky pronajaty rozpočtové nebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g), l) a r) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.“.
8.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle odstavce 1 písm. e) až h), j), k), m), n), p) a r) v daňovém přiznání.“.
9.
V § 6 odst. 3 se slovo „který“ nahrazuje slovem „kterou“.
10.
V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 17a) znějí: "byty včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí17a) (dále jen „byty“) nebo nebytové prostory včetně podílu na společných částech stavby, které jsou evidovány v katastru nemovitostí17a) (dále jen „samostatné nebytové prostory“).
17a)
§ 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“.
11.
V § 7 odst. 2 se za slovo „nejsou“ vkládají slova „stavby, v nichž jsou byty nebo samostatné nebytové prostory, které jsou předmětem daně podle odstavce 1,“ a slova „veřejných dopravních cest“ se nahrazují slovy „stavby sloužící veřejné dopravě“.
12.
V § 7 odstavec 3 zní:
„(3)
Stavbami sloužícími veřejné dopravě se rozumějí stavby dálnic, silnic, místních komunikací, veřejných účelových komunikací, letecké stavby, stavby drah a na dráze, stavby vodních cest a přístavů, pokud užívání stavby k veřejné dopravě vyplývá z rozhodnutí příslušného stavebního úřadu,17) nebo z dříve vydaných rozhodnutí o užívání stavby.“.
13.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Poplatníci daně
(1)
Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru.
(2)
Jde-li o stavbu nebo samostatný nebytový prostor, s výjimkou stavby obytného domu, spravované Pozemkovým fondem České republiky, Správou státních hmotných rezerv nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky, jsou poplatníky tyto subjekty.
(3)
Jde-li o stavbu nebo samostatný nebytový prostor, s výjimkou stavby obytného domu, spravované Pozemkovým fondem České republiky, Správou státních hmotných rezerv nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky, které jsou pronajaty, je poplatníkem daně nájemce.
(4)
Jde-li o stavbu obytného domu nebo byt spravovaný Pozemkovým fondem České republiky, Správou státních hmotných rezerv nebo převedený podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky, jsou poplatníky daně tyto subjekty.
(5)
Má-li právnická osoba ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru právo hospodaření,4) nebo k nim bylo zřízeno právo trvalého užívání,5) je poplatníkem daně nositel tohoto práva.
(6)
Má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru vlastnické právo, právo hospodaření,4) právo trvalého užívání5) nebo právo nájmu více subjektů, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně.“.
14.
V § 9 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
stavby ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí,“.
15.
V § 9 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
stavby, byty a samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky,“.
16.
V § 9 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých,“.
17.
V § 9 odst. 1 písmeno j) zní:
„j)
do zdaňovacího období roku 2002 včetně, byty převedené do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví státu, obcí a družstev podle zvláštního právního předpisu,5a) pokud nedošlo k dalšímu převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než na osoby blízké,“.
18.
V § 9 odst. 1 písm. r) se slova „na vytápění plynem, elektřinou nebo“ zrušují.
19.
V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Osvobození podléhají též byty a samostatné nebytové prostory splňující podmínky pro osvobození podle odstavce 1 písm. a) až c), e), f), h), i), k) až n), p) a r), není-li dále stanoveno jinak.“.
Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9.
20.
V § 9 odstavec 5 zní:
„(5)
Stavby, s výjimkou staveb obytných domů, a samostatné nebytové prostory uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány; jsou-li pronajaty rozpočtové nebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Stavby, byty nebo samostatné nebytové prostory uvedené v ustanovení odstavce 1 písm. e) a f) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány. Podle ustanovení odstavce 1 písm. i) postupují obdobně bytová družstva označovaná podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva.“.
21.
§ 10 včetně nadpisu zní:
㤠10
Základ daně
(1)
Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 (dále jen „zastavěná plocha“) podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se půdorysem rozumí plocha ohraničená průmětem obvodu stavby dotýkající se povrchu přilehlého pozemku ve vodorovné rovině. U stavby se svislou nosnou konstrukcí se půdorysem rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek.
(2)
Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy bytu v m2 nebo výměra podlahové plochy samostatného nebytového prostoru v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20, (dále jen „upravená podlahová plocha“).“.
22.
§ 11 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18e) zní:
㤠11
Sazba daně
(1)
Základní sazba daně činí
a)
u obytných domů18e) 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy; u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m2 zastavěné plochy 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
b)
u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů18e) využívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
c)
u garáží vystavěných odděleně od obytných domů a u samostatných nebytových prostorů užívaných, na základě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu,17) jako garáže 4 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
d)
u staveb pro podnikatelskou činnost a u samostatných nebytových prostorů užívaných, na základě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu,17) pro podnikatelskou činnost,
1.
sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, pro lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
2.
sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
3.
sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
e)
u ostatních staveb 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,
f)
u bytů a u ostatních samostatných nebytových prostorů 1 Kč za 1 m2 upravené podlahové plochy.
(2)
Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy stavby zjištěné podle odstavce 1 písm. a) až e) se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží.
(3)
Základní sazba daně
a)
podle odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená u staveb podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu
0,3 v obcích do 300 obyvatel
0,6 v obcích nad 300 obyvatel do 600 obyvatel
1,0 v obcích nad 600 obyvatel do 1 000 obyvatel
1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel
1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel
2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel
2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel
3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
4,5 v Praze.
Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0,
b)
u jednotlivých druhů staveb podle odstavce 1 písm. b) až d), případně zvýšená podle odstavce 2 a samostatných nebytových prostorů podle odstavce 1 písm. c) a d) se v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou.
(4)
U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů18e) užívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, se základní sazba daně podle odstavce 1 písm. b), případně zvýšená podle odstavce 2 násobí koeficientem 2,0 nebo se koeficient, je-li stanoven podle odstavce 3 písm. b), násobí koeficientem 2,0, pokud jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí vyhlášených podle zvláštního právního předpisu.
(5)
Daň zjištěná podle § 10 a § 11 odst. 3 se zvyšuje o 2 Kč za každý 1 m2 podlahové plochy nebytového prostoru sloužícího v obytném domě k podnikatelské činnosti s výjimkou zemědělské prvovýroby nebo případů, kdy jsou pro tento nebytový prostor důvody pro osvobození podle § 9 tohoto zákona.
(6)
U staveb a samostatných nebytových prostorů uvedených v § 11 odst. 1 písm. d), které slouží více účelům, se použije základní sazba daně odpovídající podnikatelské činnosti, jíž slouží převažující část podlahové plochy nadzemní části stavby nebo upravené podlahové plochy samostatného nebytového prostoru a při stejném poměru podlahových ploch připadajících na jednotlivé činnosti se použije vyšší příslušná sazba. Pokud je ve stavbách uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e) provozována podnikatelská činnost na převažující části podlahové plochy nadzemních částí staveb, použije se sazba daně podle § 11 odst. 1 písm. d). Pokud je v bytech nebo samostatných nebytových prostorech uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) a f) provozována podnikatelská činnost na převažující části upravené podlahové plochy, použije se sazba daně podle § 11 odst. 1 písm. d).
18e)
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.“.
23.
V § 13a odst. 1 větě páté se za slova „ke změně“ vkládají slova „sazeb daně nebo“.
24.
V § 13b se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 18) zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
25.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Zaokrouhlování
(1)
Základ daně z pozemků podle § 5 odst. 1 a 2 se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.
(2)
Základ daně ze staveb podle § 10 se zaokrouhluje na celé m2 nahoru.
(3)
Daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb, byty nebo souhrn bytů, samostatné nebytové prostory nebo souhrn samostatných nebytových prostorů se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.“.
26.
V § 15 odst. 3 se slova „ale daň nevyměří ani neplatí“ nahrazují slovy „daň se vyměří, ale nepředepíše“.
27.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Platnost mezinárodních smluv
Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“.
Čl. II
Přechodná a závěrečná ustanovení
Osvobození od daně ze staveb z důvodu změny systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém vytápění plynem nebo elektřinou podle § 9 odst. 1 písm. r) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č. 315/1993 Sb., uplatněná přede dnem účinnosti tohoto zákona zůstávají zachována.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 67/2000 Sb. | Zákon č. 67/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb.
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 29. 3. 2000, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 29. 3. 2000
67
ZÁKON
ze dne 25. února 2000,
kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 32 odst. 7 se zrušuje tečka na konci odstavce a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 21a) znějí: „nebo farmových chovů zvěře.21a)
21a)
§ 19 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 33 odstavec 3 zní:
„(3)
Těžbu v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného plánu nebo bez protokolem o převzetí převzaté osnovy, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s ostatními ustanoveními tohoto zákona. Má-li těžba překročit 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, musí vlastník lesa, jakož i ten, kdo koupil stojící lesní porost, i ten, kdo provádí těžbu, předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření příslušného odborného lesního hospodáře. Pokud orgán státní správy lesů nesdělí osobě, která jej písemně vyrozuměla o záměru provést těžbu, své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, může tato osoba těžbu provést. Na vydání tohoto stanoviska orgánu státní správy lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“.
3.
V § 54 odst. 1 se slova „Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč podnikateli,28) který při výkonu podnikatelské činnosti“ nahrazují slovy „Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo“.
Současně se zrušuje poznámka pod čarou č. 28).
4.
V § 54 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let,“.
5.
V § 54 odst. 2 se slova „podnikateli, který při výkonu podnikatelské činnosti“ nahrazují slovy „tomu, kdo“.
6.
V § 55 odstavec 1 zní:
„(1)
Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč vlastníku lesa nebo jiné osobě, kteří
a)
úmyslnou činností způsobí značné škody na lese a ohrozí tím plnění jeho funkcí,
b)
bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo o omezení odnímají pozemky určené k plnění funkcí lesa nebo omezují jejich využívání pro plnění funkcí lesa,
c)
neoprávněně užívají pozemky určené k plnění funkcí lesa způsobem, který znemožňuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa,
d)
provedou neoprávněnou těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok,
e)
provedou bez povolení orgánu státní správy lesů těžbu mýtní úmyslnou v porostu mladším než 80 let.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 68/2000 Sb. | Zákon č. 68/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 2000
68
ZÁKON
ze dne 25. února 2000,
kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se mění takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Tento zákon upravuje ochranu chmele a chmelové sadby stanovením chmelařských oblastí a chmelařských poloh a stanovením podmínek pro zajištění pravosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti chmele a chmelových produktů a pro zamezení falšování při jejich úpravách. Dále upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona.“.
2.
V § 2 písmena a) a b) včetně poznámek pod čarou č. 1) a 2) znějí:
„a)
chmelem plodenství samičích rostlin chmele otáčivého (Humulus lupulus L.),
b)
podnikatelem s chmelem podnikatel1) pěstující chmelovou sadbu a chmelové rostliny nebo ošetřující chmel a upravující nebo vyrábějící chmelové produkty anebo dovážející nebo uvádějící do oběhu2) chmelovou sadbu nebo chmelové produkty.
1)
§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
2)
§ 2 písm. n) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“.
3.
V § 2 písmena d) až h) znějí:
„d)
neupraveným chmelem chmel prvně usušený a prvně balený,
e)
upraveným chmelem chmel, který prošel konečným sušením a konečným balením,
f)
partií chmele počet obalů s chmelem nebo chmelovými produkty majícími stejné vlastnosti a podané k označení nebo ověření jedním podnikatelem,
g)
označováním uvedení údajů stanovených tímto zákonem na obalu chmele a opatřeného příslušným dokladem,
h)
ověřováním uvedení údajů o původu chmele stanoveným tímto zákonem na obalu, včetně vydání ověřovací listiny obsahující rovněž údaje o hmotnosti, které provede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský3) (dále jen „Ústav“),“.
4.
V § 2 písm. i) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až u), která znějí:
„j)
izomerizací fyzikálně chemická úprava zvyšující rozpustnost hořkých látek v chmelových produktech,
k)
chmelovými produkty chmelový prášek s vyšším obsahem lupulinu, chmelový extrakt, izomerizovaný chmelový prášek, izomerizovaný chmelový extrakt, nový izomerizovaný produkt a smíšený chmelový produkt,
l)
chmelovým práškem produkt získaný mletím chmele obsahujícího všechny přirozené části, který byl případně návazně upraven mechanicky do formy granulí,
m)
chmelovým práškem s vyšším obsahem lupulinu produkt získaný mletím chmele, ze kterého byly mechanicky odděleny části krycích listenů, listů a řapíků,
n)
chmelovým extraktem koncentrovaný produkt získaný působením rozpouštědla na chmel nebo chmelový prášek,
o)
smíšeným chmelovým produktem produkt vzniklý smíšením dvou či více chmelových produktů uvedených pod písmeny l), m) a n),
p)
izomerizovaným chmelovým práškem chmelový prášek, ve kterém alfa kyseliny byly téměř úplně izomerizovány,
r)
novým izomerizovaným chmelovým produktem chmelový produkt, ve kterém byly alfa kyseliny téměř úplně izomerizovány a kde i ostatní složky produktu byly změněny proti původní surovině nebo kde byly úmyslně vyloučeny z konečného produktu,
s)
zaplombováním nebo zapečetěním obalu uzavření obalu a jeho opatření plombou nebo pečetí za přítomnosti zaměstnance Ústavu tak, že jeho otevřením dojde k porušení plomby nebo pečeti,
t)
uzavřeným okruhem operace proces ošetřování nebo zpracování chmele uskutečněný pod dohledem zaměstnance Ústavu zajišťující nemožnost přidání nebo odebrání chmele nebo chmelového výrobku během tohoto procesu. Uzavřený okruh začíná otevřením zaplombovaného nebo zapečetěného obalu obsahujícího chmel nebo chmelový produkt a končí zaplombováním nebo zapečetěním obalu obsahujícího chmel nebo chmelový produkt,
u)
místem produkce chmelařské oblasti a chmelařské polohy.“.
5.
V § 4 odst. 1 se za slovy „Veškeré chmelnice“ slova „ve chmelařských oblastech“ zrušují.
6.
§ 5 se zrušuje.
7.
V § 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Ústav označí každý obal s chmelem štítkem s názvem státu, ročníkem sklizně, názvem chmelařské oblasti, popřípadě i polohy, katastrálního území, číslem obalu a názvem odrůdy a uzavře ho plombami. Po provedeném označení a zvážení vystaví doklad podle jednotlivých podnikatelů s chmelem a katastrálních území obsahující údaje o počtu obalů s chmelem a jejich zjištěné hmotnosti. Doklad o označení doprovází partii chmele po celou dobu dalšího zpracování nebo míchání až do vydání ověřovací listiny. Náležitosti dokladu stanoví prováděcí právní předpis.“.
8.
§ 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6) zní:
㤠7
Ověřování
(1)
Ústav ověří pouze označený chmel, který splňuje požadavky stanovené prováděcím předpisem, a chmelové produkty vyrobené z ověřeného chmele.
(2)
Ověřování nepodléhá
a)
chmel sklizený z chmelnice na pozemku ve vlastnictví pivovaru a používaný tímto pivovarem v původním nebo zpracovaném stavu, chmelové produkty z tohoto chmele použité tímto pivovarem,
b)
chmel, chmelový prášek s vyšším obsahem kyselin, smíšený chmelový produkt do 1 kg a chmelový extrakt do 300 g určený k prodeji spotřebiteli6) pro jeho vlastní spotřebu,
c)
izomerizovaný chmelový extrakt,
d)
izomerizovaný chmelový prášek,
e)
nový izomerizovaný chmelový produkt.
(3)
Pivovar je povinen nahlásit Ústavu sklizené množství, odrůdu a místo produkce chmele nejpozději do 1. listopadu roku sklizně. Podnikatel s chmelem je povinen nahlásit vyrobené množství jednotlivých chmelových produktů uvedených v odstavci 2 písm. c), d) a e) Ústavu do 31. prosince roku výroby.
(4)
Ověřování provede Ústav neprodleně, jakmile je o to podnikatelem s chmelem požádán.
(5)
Ověřování je ukončeno uvedením údajů na každý obal s chmelem nebo chmelovým produktem a vydáním ověřovací listiny, která provází chmel nebo chmelový produkt.
(6)
Ověřovací listina musí obsahovat
a)
u chmele údaj, zda jde o chmel upravený nebo neupravený, číslo ověřovací listiny, zemi původu, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelem, rok sklizně, odrůdu, čistou nebo hrubou hmotnost, identifikační čísla obalů a datum vystavení ověřovací listiny,
b)
u chmelových produktů údaj o výrobku, číslo ověřovací listiny, zemi původu, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelem, rok sklizně, odrůdu, čistou nebo hrubou hmotnost, identifikační čísla obalů, místo a datum zpracování a datum vystavení ověřovací listiny,
c)
u míseného chmele a mísených chmelových produktů údaje o použitých odrůdách, místech produkce a ročníku sklizně, o hmotnostním procentu jednotlivých použitých složek a čísle ověřovacích listin použitého chmele či chmelového produktu.
(7)
Obal s chmelem nebo chmelovým produktem musí obsahovat
a)
u chmele údaj, zda jde o chmel upravený nebo neupravený, identifikační číslo obalu, zemi původu chmele, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelovým produktem, rok sklizně a odrůdu chmele,
b)
u chmelových produktů údaj o výrobku, identifikační číslo obalu, zemi původu, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelovým produktem, rok sklizně, odrůdu, místo a datum zpracování.
(8)
Došlo-li u chmele nebo chmelového produktu po jeho ověření k přebalu, musí být tento chmel nebo chmelový produkt znovu ověřen.
6)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.
9.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Pěstování, úpravy a uvádění chmele a chmelových produktů do oběhu
(1)
Podnikatel s chmelem je povinen
a)
jednotlivé odrůdy chmele pěstovat odděleně,
b)
sklízet, skladovat a balit neoznačený chmel podle jednotlivých odrůd a katastrálních území,
c)
přihlásit chmel k označení nejpozději do 30. listopadu roku sklizně,
d)
přihlásit chmel k ověření nejpozději do 31. března roku následujícího po sklizni; nemůže-li z vážného důvodu termín dodržet, může mu být tato lhůta Ústavem prodloužena nejpozději do 30. června roku následujícího po sklizni,
e)
balit chmel a chmelové produkty jen do takových obalů, které zajistí jeho ochranu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí,
f)
zajistit, aby jednotlivé odrůdy chmele byly skladovány odděleně,
g)
při úpravách chmele mísit jen označený nebo ověřený chmel stejného ročníku sklizně, stejné odrůdy, stejného místa produkce a jen za přítomnosti zaměstnance Ústavu, kterému předloží recepturu mísení a ověřovací listiny, s výjimkou chmele uvedeného v § 7 odst. 2 písm. a) a b),
h)
při výrobě chmelových produktů mísit jen označené nebo ověřené chmele původem z České republiky a ověřené chmelové produkty připravené z těchto chmelů, které pocházejí ze stejného ročníku sklizně, pouze za přítomnosti zaměstnance Ústavu, kterému předloží recepturu mísení a ověřovací listiny, s výjimkou chmelových produktů uvedených v § 7 odst. 2,
i)
vést evidenci o zpracovaném chmelu; náležitosti evidence stanoví prováděcí předpis.
(2)
Mísení chmele podle odstavce 1 písm. g) a výroba chmelových produktů podle odstavce 1 písm. h) musí probíhat v uzavřeném okruhu.“.
10.
Pod § 9 se vkládá nadpis „Vývoz“ a v § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikatel s chmelem smí vyvážet pouze ověřený chmel a ověřené chmelové produkty.“.
11.
§ 9a včetně nadpisu zní:
㤠9a
Dovoz
(1)
Dovoz chmele a chmelových produktů lze uskutečnit pouze v případě, že byly v zemi původu ověřeny a splňují požadavky stanovené prováděcím předpisem. To neplatí při dovozu izomerizovaného chmelového extraktu, izomerizovaného chmelového prášku a nového izomerizovaného chmelového produktu.
(2)
Podnikatel s chmelem je povinen při dovozu chmele a chmelových produktů předložit celnímu orgánu ověřovací listinu vydanou příslušným orgánem země původu obsahující ustanovení, že dovážený chmel splňuje požadavky stanovené prováděcím předpisem. To neplatí při dovozu izomerizovaného chmelového extraktu, izomerizovaného chmelového prášku a nového izomerizovaného chmelového produktu.
(3)
Podnikatel s chmelem, který dovezl chmel nebo chmelové produkty, je povinen do 15 dnů od jejich propuštění do volného oběhu v tuzemsku oznámit tuto skutečnost Ústavu. Údaje o předmětu dovozu, které musí oznámení obsahovat, stanoví prováděcí předpis.“.
12.
V § 10 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Ústav provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4, § 8 odst. 1 písm. a) až e), § 8 odst. 1 písm. g), h) a i), § 8 odst. 2, § 9 a 9a.
(3)
Inspekce provádí dozor nad dodržováním povinnosti stanovené v § 8 odst. 1 písm. f).“.
13.
V § 12 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
poruší povinnosti stanovené v § 4, § 8 odst. 1 písm. a), b), e) a i) nebo v § 9a, pokutu až do výše 100 000 Kč,“.
14.
V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „uvedené v § 8“ nahrazují slovy „stanovené v § 8 odst. 1“.
15.
V § 12 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
poruší povinnosti stanovené v § 8 odst. 1 písm. g) nebo h), pokutu až do výše 500 000 Kč.“.
16.
V § 12 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
poruší povinnost stanovenou v § 8 odst. 1 písm. f), pokutu až do výše 100 000 Kč.“.
17.
V § 13 se slova „podle § 5, 6 a 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „o označování a ověřování“.
18.
V § 14 písmeno c) zní:
„c)
podrobnosti o označování a ověřování,“.
19.
V § 14 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
údaje o předmětu dovozu,
h)
náležitosti evidence o zpracovaném chmelu.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 69/2000 Sb. | Zákon č. 69/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 29. 3. 2000, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č.
* Čl. II
Aktuální znění od 29. 3. 2000
69
ZÁKON
ze dne 1. března 2000,
kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Finanční prostředky plynoucí z pokut a poplatků z prodlení účtovaných Pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění je Pojišťovna oprávněna použít jako zdroj fondu prevence maximálně do výše 0,3 % celkového objemu základního fondu po přerozdělení.“.
2.
V § 7 odst. 2 písm. b) na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „, a příjmy podle § 6 odst. 7.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 70/2000 Sb. | Zákon č. 70/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 3. 2000, datum účinnosti 29. 3. 2000, částka 23/2000
* Čl. I - Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. a zákona č. 105/1995 Sb., se mění takto:
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
70
ZÁKON
ze dne 1. března 2000,
kterým se mění zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. a zákona č. 105/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „, které není předmětem burzovního obchodu podle zvláštního zákona1) (dále jen „komodity“)“ nahrazují slovy "(dále jen „komodity“) a s deriváty1) vztahujícími se ke komoditám, které jsou předmětem obchodování na komoditní burze, (dále jen „komoditní deriváty“)“.
Poznámka pod čarou č. 1) zní:
„1)
§ 8a odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 70/2000 Sb.“.
Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) a 1a) se označují jako poznámky pod čarou č. 1a) a 1b), a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou.
2.
V § 2 odst. 1 se za slova „koupě a prodej komodit“ vkládají slova „a komoditních derivátů“.
3.
V § 12 odst. 2 písm. l) se za slovo „komodit“ vkládají slova „a komoditních derivátů“.
4.
V § 25 odst. 3 se za slovo „komodit“ vkládají slova „a komoditních derivátů“ a za slovo „komoditami“ se vkládají slova „a komoditními deriváty“.
5.
V § 26 odst. 1 se slovo „jejichž“ nahrazuje slovy „s komoditními deriváty, pokud“ a za slovo „přijetí“ se vkládají slova „komodit a komoditních derivátů“.
6.
V § 26 odstavec 4 zní:
„(4)
Termínované obchody mohou uzavírat osoby oprávněné k burzovním obchodům.“.
7.
V § 27 odst. 5 se za slovo „komodit“ vkládají slova „a komoditních derivátů“.
8.
V § 30 odst. 1 písm. a) se za slovo „komoditami“ vkládají slova „a komoditními deriváty“.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 71/2000 Sb. | Zákon č. 71/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony
Vyhlášeno 3. 4. 2000, datum účinnosti 3. 4. 2000, částka 24/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o požární ochraně
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o dráhách
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna atomového zákona
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o České obchodní inspekci
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2022 (250/2021 Sb.)
71
ZÁKON
ze dne 24. února 2000,
kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
Čl. I
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, se mění takto:
1.
V § 1 písm. b) se za slovo „trh“ vkládají slova „nebo distribuují“.
2.
V § 1 písm. c) se slova „právnických nebo fyzických“ a slova „(dále jen „normy“)“ zrušují.
3.
V § 2 písmeno b) zní:
„b)
uvedením výrobku na trh okamžik, kdy je výrobek v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců, pokud to nařízení vlády nevylučuje. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh pro výrobky, na které se tento technický předpis vztahuje,“.
4.
V § 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
výrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
5.
V § 2 písm. d) se slova „fyzická nebo právnická osoba, která“ nahrazují slovy „ten, kdo“.
6.
V § 2 písm. e) se slova „fyzická nebo právnická osoba, která“ nahrazují slovy „ten, kdo“.
7.
V § 2 písmeno f) zní:
„f)
technickými požadavky na výrobek
1.
technická specifikace obsažená v právním předpisu nebo normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků,
2.
jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh.“.
8.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Technické předpisy
Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, vyhlášený uveřejněním jeho plného znění ve Sbírce zákonů, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se zrušuje.
9.
V § 4 se nadpis „Normy“ nahrazuje nadpisem „České technické normy“.
10.
V § 4 odst. 1 se slovo „Norma“ nahrazuje slovy „Česká technická norma“, za slovo „dokument“ se vkládají slova „schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití,“ a na konci se doplňuje tato věta: „Česká technická norma není obecně závazná.“.
11.
V § 4 odst. 3 se slovo „Norma“ nahrazuje slovy „Česká technická norma (dále jen „norma“)“.
12.
V § 4 se odstavce 4, 5 a 6 zrušují.
13.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Normy a dokumenty pro posuzování shody
(1)
Norma se stává harmonizovanou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené harmonizovanou evropskou normou. Jestliže je to nezbytné pro splnění technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády vydaného podle tohoto zákona, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) určit pro posuzování shody další normy nebo technické dokumenty mezinárodních organizací, obsahující technické požadavky, jejichž vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu, (dále jen „určené normy“).
(2)
Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované normy a harmonizované evropské normy, jejich změny nebo zrušení a určené normy, jejich změny nebo zrušení. Současně uvede technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují.
(3)
Splnění harmonizované normy nebo určené normy a v případech vyplývajících z mezinárodní smlouvy též splnění zahraniční technické normy přejímající harmonizovanou evropskou normu se v rozsahu jejího obsahu považuje za splnění požadavků stanovených nařízením vlády, k němuž se tyto normy vztahují.“.
14.
V § 7 se za odstavec 3 doplňují odstavce 4, 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 1) znějí:
„(4)
Vláda nařízením upraví postup při poskytování informací v oblasti technických předpisů a norem.
(5)
Úřad oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, s kterými o tom jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, zejména
a)
stanoviska o tom, že bylo zjištěno, že ustanovení harmonizované evropské normy neodpovídá základním požadavkům uvedeným v technických předpisech vydaných orgány Evropských společenství, popřípadě jiné skutečnosti týkající se norem,
b)
autorizované osoby (§ 11) pověřené k plnění úkolů notifikovaných osob působících v rámci Evropské unie.
(6)
Ministerstvo oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, s kterými o tom jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, rozhodnutí o uložení ochranného opatření1) u stanovených výrobků (§ 12) včetně těch, které mají původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva.
1)
§ 7a zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.“.
15.
V § 8 odst. 3 písm. d) se na konci doplňují slova „a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“.
16.
V § 9 se zrušují slova „právnickými nebo fyzickými“.
17.
V § 10 se na konci doplňuje tato věta: „Tyto certifikáty lze využít při posuzování shody podle § 13 odst. 1.“.
18.
V § 11 odst. 1 se slova „stanovených podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou a vymezených v technických předpisech“ a věta druhá se nahrazuje touto větou: „Autorizaci pro činnost podle tohoto zákona uděluje ve věcně vymezeném rozsahu Úřad rozhodnutím na základě žádosti, která musí být doložena doklady o plnění podmínek autorizace stanovených tímto zákonem a nařízeními vlády vydanými k jeho provedení, a to po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se týká posuzování stanovených výrobků prováděné autorizovanými osobami.“.
19.
V § 11 odst. 2 se za slovy „zajištění činnosti při posuzování shody“ zrušuje čárka a vkládají se slova „stanovené nařízením vlády vydaným k provedení zákona. Pokud nařízení vlády tyto podmínky nestanoví, může Úřad vydat rozhodnutí o autorizaci, splňuje-li žadatel o autorizaci nezbytné podmínky,“.
20.
V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Autorizovaná osoba je povinna neprodleně po doručení rozhodnutí o autorizaci uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu. Nejpozději do 30 dnů od doručení rozhodnutí o autorizaci předloží autorizovaná osoba doklad o pojištění Úřadu, jinak její autorizace zaniká.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
21.
V § 11 odst. 4 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a nařízení vlády vydaných k jeho provedení“.
22.
V § 11 odstavec 5 zní:
„(5)
Neplní-li autorizovaná osoba povinnosti nebo podmínky stanovené v tomto zákoně nebo v nařízeních vlády vydaných k jeho provedení a v rozhodnutí o autorizaci, zanikne-li potřeba existence autorizované osoby nebo pokud o to autorizovaná osoba požádá, Úřad po projednání se zúčastněnými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady rozhodnutí o autorizaci změní nebo zruší.“.
23.
V § 11 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, mohou plnit úkoly autorizovaných osob též zahraniční osoby oznámené v rámci této smlouvy, o kterých Úřad zveřejní informaci ve Věstníku Úřadu s vymezením rozsahu jejich činností při posuzování shody výrobků.“.
24.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:
㤠11a
Autorizované osoby
(1)
Autorizované osoby zajišťují v rozsahu vymezeném v rozhodnutí o autorizaci činnosti při posuzování shody výrobků, zahrnující i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou a vymezených v technických předpisech, s požadavky technických předpisů.
(2)
Autorizované osoby jsou povinny
a)
uzavřít na základě návrhu výrobce nebo dovozce smlouvu o provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody, nebo mu do dvaceti dnů oznámit podmínky pro provedení těchto úkonů,
b)
provádět technická zjištění objektivně s vynaložením odborné péče na úrovni poznatků vědy a techniky známých v době, kdy jsou prováděna,
c)
v rozsahu stanoveném nařízeními vlády vydanými k provedení tohoto zákona
1.
vydávat na základě technických zjištění certifikáty nebo jiné dokumenty,
2.
poskytovat kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů a informace o vydání, odmítnutí nebo zrušení certifikátů nebo jiných dokumentů Úřadu nebo jiným autorizovaným osobám a v případech stanovených pro plnění mezinárodní smlouvy též zahraničním osobám,
d)
oznamovat bezodkladně Úřadu případy, kdy nemohou zajistit plnění podmínek stanovených pro výkon autorizace,
e)
pokud autorizovaná osoba zjistí při výkonu své činnosti, že výrobek může ohrozit nebo ohrožuje oprávněný zájem, ohlásí to neprodleně orgánu dozoru.
(3)
Autorizované osoby jsou oprávněny zrušit nebo změnit jimi vydaný certifikát nebo jiný jimi vydaný dokument, pokud se prokáže, že se změnily skutečnosti, za kterých byly vydány, zejména pokud se zjistí, že výrobky nesplňují požadavky technických předpisů, které se na ně vztahují.“.
25.
V § 12 odst. 1 písm. a) se čárka na konci nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „ministerstva a jiné ústřední správní úřady mohou výjimečně a ve veřejném zájmu, například pro odstraňování důsledků havárií nebo živelních pohrom, rozhodnout, že konkrétní výrobek se nepovažuje za stanovený výrobek,“.
26.
V § 12 odst. 1 písm. b) se zrušuje slovo „tyto“ a slova „pokud nejsou upraveny zvláštními předpisy“ se nahrazují slovy „které musí výrobky splňovat, a změny souvisejících ustanovení vyhlášek (technických předpisů) vydaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, pokud by vznikl rozpor s nařízeními vlády“.
27.
V § 12 odst. 1 písm. c) se na konci nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
vymezení okruhu osob nebo stanovení osob provádějících nebo podílejících se na posouzení shody.“.
28.
V § 12 odst. 4 písm. a) se zrušují slova „popřípadě akreditovanou osobou,“.
29.
V § 12 odst. 4 písm. c) se za slova „specifické vlastnosti“ vkládá slovo „výrobků“.
30.
V § 12 odst. 4 písm. d) se za slova „jakosti výroby“ vkládají slova „nebo prvků systému jakosti“.
31.
V § 12 odst. 4 písm. e) se za slova „jakosti výrobků“ vkládají slova „nebo prvků systému jakosti“.
32.
V § 12 na konci odstavce 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
posouzení činností souvisejících s výrobou výrobků,
j)
jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby.“.
33.
V § 12 se odstavec 5 a odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 3) zrušují.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
34.
V § 13 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 7, které znějí:
„(4)
Vláda nařízeními vydanými podle § 12 odst. 1 stanoví, kdy lze, popřípadě kdy je nutno pro splnění mezinárodní smlouvy namísto vydání prohlášení o shodě u výrobků majících původ v České republice nebo ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva, umístit označení CE, popřípadě jiné, nařízením vlády stanovené označení, na každém výrobku. V případech stanovených nařízeními vlády lze označení CE, popřípadě jiné označení použít jen za podmínek v nařízení stanovených.
(5)
Povinnost dovozce vydat prohlášení o shodě podle odstavce 2 nebo postupovat podle odstavce 4 se nevztahuje na výrobky mající původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva, pokud při dovozu splňují ustanovení odstavce 4.
(6)
Vláda nařízením stanoví grafickou podobu označení CE nebo jiného stanoveného označení, jejich provedení a umístění na výrobku, jeho obalu nebo i v průvodní dokumentaci. Označení CE lze umístit na výrobek, pouze pokud výrobek splňuje požadavky všech technických předpisů, v nichž je stanovena povinnost nebo možnost umístit na výrobek označení CE. Pokud je na výrobku označení CE nebo jiné stanovené označení, nesmí být výrobek souběžně označen českou značkou shody ani značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením.
(7)
Pokud tak stanoví vláda nařízením, je výrobce nebo dovozce nebo jiná osoba stanovená nařízením vlády povinna poskytovat na základě žádosti kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů Úřadu nebo jiným autorizovaným osobám a v případech stanovených pro splnění mezinárodní smlouvy též zahraničním osobám.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 8 až 10.
35.
V § 13 se na konci odstavce 8 doplňuje tato věta: „U dovážených výrobků označených v případech stanovených v odstavci 4 označením CE nebo jiným označením stanoveným v nařízeních vlády nemá dovozce povinnost doklady o použitém způsobu posouzení shody uchovávat na území České republiky, je však povinen zajistit jejich předložení orgánu dozoru na jeho žádost odůvodněnou podezřením na nebezpečí vážného ohrožení oprávněného zájmu a v jím stanovené přiměřené lhůtě, a to v jazyce stanoveném nařízením vlády.“.
36.
V § 13 odst. 9 úvodní větě se za slova „Distributor nesmí“ vkládají slova „, s výjimkou výrobků označených CE nebo jiným označením stanoveným v nařízeních vlády ve smyslu odstavce 4, u kterých prokáže, že mají původ ve státech, s nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva ve smyslu odstavce 4“ a písmeno a) zní:
„a)
předložit ihned na místě k nahlédnutí,“.
37.
V § 13 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Povinnosti výrobce nebo dovozce uvedené v § 13, jejichž podrobnosti stanoví nařízení vlády, může plnit též osoba zplnomocněná výrobcem nebo dovozcem. Pokud tyto osoby uvedené povinnosti neplní, je povinna zajistit jejich plnění osoba, která jako poslední uvádí stanovený výrobek na trh.“.
38.
V § 14 odst. 1 se za slovo „postup,“ vkládají slova „zahájený na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,“ a slova „právnická nebo fyzická osoba, která o ni požádala,“ se zrušují.
39.
V § 15 odst. 3 se za slova „akreditující osoba“ vkládají slova „povinnosti nebo“.
40.
V § 15 odst. 5 se za slova „v oblasti akreditace,“ vkládají slova „která má přímý vztah k činnostem podle tohoto zákona,“.
41.
V § 16 odst. 1 se slova „nebo fyzické osobě“ nahrazují slovy „osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem“.
42.
V § 17 odst. 1 se za slova „(certifikáty, osvědčení apod.)“ vkládají slova „nebo zahraniční značky“ a slova „dokumenty osvědčující“ se nahrazují slovy „důkaz o“.
43.
§ 18 včetně poznámky pod čarou č. 4) zní:
㤠18
Dozor nad tím, zda pro stanovené výrobky uváděné na trh bylo vydáno prohlášení o shodě a nebo v případech stanovených v § 13 odst. 4 byl výrobek označen stanoveným způsobem, popřípadě k němu vydán či přiložen stanovený doklad a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným technickým požadavkům, provádí Česká obchodní inspekce,4) popřípadě orgán stanovený zvláštním zákonem (dále jen „orgán dozoru“).
4)
Zákon č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
44.
V § 19 odst. 1 písm. a) se za slovo „certifikát“ vkládají slova „, jiný dokument vydaný autorizovanou osobou v souvislosti s posuzováním shody,“.
45.
V § 19 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
uvedl na trh nebo distribuoval stanovené výrobky bez prohlášení o shodě nebo s klamavým nebo neoprávněným prohlášením o shodě nebo bez stanoveného označení českou značkou shody nebo v případech stanovených v § 13 odst. 4 bez označení CE nebo jiného označení stanoveného nařízením vlády nebo s klamavým nebo neoprávněným označením CE nebo jiným označením stanoveným nařízením vlády,“.
46.
V § 19 odst. 2 se za slovem „dovozcům“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „distributorům“ se vkládají slova „nebo jiným osobám stanoveným v nařízeních vlády“, číslice „4“ se nahrazuje číslicí „8“ a číslice „5“ se nahrazuje číslicí „9“.
47.
V § 19 odst. 3 písm. d) se na konci doplňují slova „, nebo jiný dokument vydávaný autorizovanou osobou v souvislosti s posuzováním shody“.
48.
V § 20 se na konci doplňují tyto věty: „Správní orgán rozhodne v řízení o autorizaci nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení. V mimořádných případech může být řízení o autorizaci prodlouženo Ministerstvem o dalších 60 dnů.“.
49.
V § 22 se za slova „k provedení“ vkládají slova „§ 2 písm. b), § 7 odst. 4, § 11 odst. 2, § 11a odst. 2,“.
Čl. II
1.
U stanovených výrobků, jejichž dodání bylo smluvně zajištěno před nabytím účinnosti zákona a jsou určeny k uvedení do provozu jako součást investičního díla zahájeného před nabytím účinnosti tohoto zákona, může výrobce nebo dovozce uplatnit jen právní předpisy platné v době uzavření konkrétní smlouvy o dodávce těchto výrobků.
2.
Autorizovaná osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o autorizaci před nabytím účinnosti tohoto zákona, je povinna uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu podle § 11 odst. 3 do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její autorizace zaniká.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o požární ochraně
Čl. V
V zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb., se v § 32 odst. 1 písm. c) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 2a) znějí „s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona,2a) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak.
2a)
§ 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Čl. VI
V zákoně č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb. a zákona č. 128/1999 Sb., se v § 8 doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní:
„(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí u výrobků před jejich uvedením na trh, jsou-li stanovené k posuzování shody podle zvláštního zákona,6a) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak.
6a)
§ 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o dráhách
Čl. IX
V zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 23/2000 Sb., v § 47 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 7d) zní:
„(4)
Drážní správní úřad vydá průkaz způsobilosti určeného technického zařízení na základě technické prohlídky a zkoušky, kterou zajistí výrobce určeného technického zařízení na svůj náklad u právnické osoby, kterou určí Ministerstvo dopravy a spojů, nebo na základě prohlášení výrobce o shodě výrobku s technickými předpisy.7d)
7d)
§ 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna atomového zákona
Čl. X
V zákoně č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., se v § 23 odst. 1 na konci doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní „Posouzení shody výrobků postupy podle zvláštního zákona13a) nahrazuje typové schválení Úřadem a takto posouzené výrobky se považují za typově schválené podle tohoto zákona, pokud nařízení vlády, vydané k provedení zvláštního zákona,13a) nestanoví jinak.
13a)
§ 12 a 13 zákona č. 22 /1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o České obchodní inspekci
Čl. XI
V zákoně č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb. a zákona č. 189/1999 Sb., se v § 2 odst. 2 písm. g) nahrazuje slovo „dále“ slovem „a“ a zrušují se slova „a náležitosti posouzení shody“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 72/2000 Sb. | Zákon č. 72/2000 Sb.
Zákon o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách)
Vyhlášeno 3. 4. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 24/2000
* ČÁST PRVNÍ - INVESTIČNÍ POBÍDKA (§ 1 — § 11a)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 12 — § 12)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 14 — § 14)
Aktuální znění od 13. 1. 2024 (426/2023 Sb.)
72
ZÁKON
ze dne 24. února 2000
o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
INVESTIČNÍ POBÍDKA
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie pro poskytování regionální investiční podpory a podpory zaměstnanosti a vzdělávání1) všeobecné podmínky pro poskytování investiční pobídkyinvestiční pobídky, postup při poskytování investiční pobídkyinvestiční pobídky a výkon státní správy s tím související za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území České republiky.
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) plní oznamovací povinnost o poskytování investiční pobídkyinvestiční pobídky podle tohoto zákona vyplývající pro Českou republiku z přímo použitelného předpisu Evropské unie1).
§ 1a
Vymezení základních pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
investiční pobídkouinvestiční pobídkou veřejná podpora ve formě
1.
slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu12),
2.
převodu pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu,
3.
hmotné podpory vytváření nových pracovních místnových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu13),
4.
hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu13),
5.
hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akciinvestiční akci, nebo
6.
osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem23),
b)
investiční akcíinvestiční akcí investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku uskutečněná na území České republiky v rámci podnikání příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky,
c)
zahájením prací souvisejících s realizací investiční akcezahájením prací souvisejících s realizací investiční akce
1.
zahájení stavebních prací,
2.
zahájení pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, s výjimkou pořizování pozemků a s výjimkou pořizování dokumentace potřebné pro realizaci investiční akceinvestiční akce, nebo
3.
právní jednání zavazující k pořízení strojního zařízenístrojního zařízení,
d)
příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky podnikající právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídkyinvestiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o příslibu“),
e)
strojním zařízenímstrojním zařízením dlouhodobý hmotný majetek, který spadá do kapitol 84, 85 nebo 90 celního sazebníku26), nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, který spadá do kapitol 84, 85 nebo 90 celního sazebníku26),
f)
dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle právních předpisů upravujících účetnictví,
g)
novým pracovním místemnovým pracovním místem pracovní místo, které je vytvořené v přímé souvislosti s investiční akcíinvestiční akcí, a které znamená nárůst počtu zaměstnancůpočtu zaměstnanců v místě realizace investiční akceinvestiční akce ve srovnání s průměrným počtem zaměstnancůpočtem zaměstnanců v místě realizace investiční akceinvestiční akce za posledních 12 měsíců bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém byl předložen záměr získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1, a které je obsazené zaměstnancem, který má sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou a je občanem České republiky, státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem nebo dlouhodobě pobývajícím rezidentem v Evropské unii na území České republiky podle zvláštního právního předpisu18),
h)
počtem zaměstnancůpočtem zaměstnanců v místě realizace investiční akceinvestiční akce evidenční počet zaměstnancůpočet zaměstnanců příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky s místem výkonu práce v místě realizace investiční akceinvestiční akce přepočtený na stanovenou týdenní pracovní dobu8a).
(2)
Tento zákon se nevztahuje na služby cestovního ruchu, rekreační, kulturní a sportovní služby, dále služby zdravotní a sociální, služby dopravní a přepravní, distribuční, logistické, poštovní a kurýrní služby, konzultační a poradenské služby, bankovní, realitní, leasingové služby, služby audiovizuální19), přímý marketing, služby spojené s ochranou životního prostředí, služby agentur práce a na oblasti, ve kterých nelze poskytnout regionální investiční podporu nebo podporu na vzdělávání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25).
§ 1b
(1)
Zvýhodněnou průmyslovou zónou je vládou schválená průmyslová zóna určená k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje České republiky.
(2)
Ministerstvo navrhuje zvýhodněné průmyslové zóny vládě na základě průběžné analýzy volných ploch ve stávajících státem podporovaných průmyslových zónách a s ohledem na aktuální hospodářský vývoj v jednotlivých částech území České republiky.
§ 1c
Typy investičních akcí
(1)
Investiční pobídkuInvestiční pobídku lze poskytnout na investiční akciinvestiční akci, která je realizována
a)
v oborech zpracovatelského průmyslu15) za účelem zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu o nové výrobky nebo zásadní změny celkového výrobního postupu,
b)
v technologickém centru za účelem jeho vybudování, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty, přičemž zaměřením technologického centra je aplikovaný výzkum, vývoj a inovace17) technicky či jinak vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů, včetně tvorby a inovace jejich softwaru, nebo
c)
v centru strategických služeb za účelem zahájení jeho činnosti, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby, přičemž centrum strategických služeb může být realizováno ve formě
1.
centra pro tvorbu softwaru se zaměřením na tvorbu nového nebo inovace17) stávajícího softwaru,
2.
datového centra se zaměřením na ukládání, třídění a správu dat,
3.
opravárenského centra se zaměřením na opravu technicky vyspělých zařízení, nebo
4.
centra sdílených služeb se zaměřením na převzetí řízení, provozu a administrace vnitřních činností od ovládající nebo ovládané osoby27) nebo od smluvních partnerů, pro které nejsou tyto činnosti předmětem podnikání.
(2)
Na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcíinvestičních akcí zpracované ministerstvem ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady stanoví vláda nařízením, na které typy investičních akcíinvestičních akcí uvedené v odstavci 1 může ministerstvo za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst investiční pobídkuinvestiční pobídku poskytnout.
(3)
Schválí-li vláda pro investiční akciinvestiční akci poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5, jedná se o strategickou investiční akciinvestiční akci. Typy investičních akcíinvestičních akcí, na které lze poskytnout investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5, stanoví vláda nařízením na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcíinvestičních akcí.
§ 1d
Investiční pobídkuInvestiční pobídku, kterou nelze poskytnout na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie pro poskytování regionální investiční podpory a podpory zaměstnanosti a vzdělávání1), lze poskytnout v souladu s čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud byla na investiční akciinvestiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory Evropskou komisí (dále jen „Komise“).
§ 2
(1)
Podnikající právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídkuinvestiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem, zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy12),13),23) a podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1). Podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1) se nepoužijí, pokud byla na investiční akciinvestiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory Komisí.
(2)
Všeobecnými podmínkami jsou
a)
realizace investiční akceinvestiční akce na území České republiky,
b)
šetrnost činností, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí4),
c)
zahájení prací souvisejících s realizací investiční akcezahájení prací souvisejících s realizací investiční akce až po dni předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1.
(3)
Dalšími všeobecnými podmínkami, stanoví-li tak vláda nařízením, jsou
a)
pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 6a odst. 1 písm. a) nejméně v hodnotě stanovené nařízením vlády, a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu,
b)
vytvoření nových pracovních místnových pracovních míst nejméně v počtu stanoveném nařízením vlády, a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu, nebo
c)
realizace investiční akceinvestiční akce v rámci činnosti, která zvyšuje hodnotu prováděné činnosti prostřednictvím využití kvalifikované pracovní síly nebo pokročilých technologií a kterou stanoví vláda nařízením (dále jen „činnost s vyšší přidanou hodnotou“), a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu.
(4)
Vláda nařízením stanoví pro každý typ investiční akceinvestiční akce, která z dalších všeobecných podmínek podle odstavce 3 se použije a ve kterých regionech České republiky. Minimální hodnotu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, minimální počet nových pracovních místnových pracovních míst a činnosti s vyšší přidanou hodnotou, v závislosti na typu investiční akceinvestiční akce, regionu, v němž má být investiční akceinvestiční akce realizována, a velikosti příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky stanoví vláda nařízením na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcíinvestičních akcí.
(5)
Do částek podle odstavce 3 písm. a) se nezahrnují platby na základě smlouvy umožňující užívání věci před nabytím vlastnického práva.
(6)
Jsou-li z investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 až 3, 5 a 6 hrazeny náklady, které se současně uhrazují z investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 4, lze tyto náklady hradit do výše maximální míry veřejné podpory podle § 6 odst. 1.
(7)
Na žádost příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky, který prokáže, že v důsledku šíření onemocnění COVID-19 nemůže splnit všeobecné podmínky ve lhůtách stanovených v odstavci 3 písm. a), b) nebo c), může ministerstvo lhůtu podle odstavce 3 prodloužit nejdéle o 2 roky. Žádost musí být podána nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 3.
§ 3
(1)
Žadatelem o investiční pobídkuinvestiční pobídku (dále jen „žadatel“) může být podnikající právnická nebo fyzická osoba, která má v rámci svého podnikání alespoň 2 skončená účetní nebo zdaňovací období. Žadatel předloží na tiskopisu záměr získat investiční pobídkuinvestiční pobídku a dokumenty podle odstavců 3 až 6 (dále jen „podklady pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky“). Podklady pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky předloží žadatel buď v listinné podobě a současně v elektronické podobě na předepsaném technickém nosiči dat, anebo v elektronické podobě organizaci zřízené ministerstvem (dále jen „určená organizace“). Vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku stanoví vláda nařízením.
(2)
Žadatel v záměru uvede
a)
jde-li o právnickou osobu, identifikační údaje osob, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnické osoby, s uvedením způsobu, v jakém mohou jednat jejím jménem, identifikační údaje osob, které disponují 20 % nebo více hlasovacími právy nebo mají obchodní podíl ve výši 20 % nebo více základního kapitálu nebo v případě, jde-li o ovládanou osobu, identifikaci obchodní firmy nebo název anebo jméno a příjmení ovládající osoby a stát, ve kterém je umístěno její sídlo,
b)
hlavní předmět podnikání, velikost žadatele20), údaje o kontaktní osobě zmocněné k jednání za žadatele v řízeních podle tohoto zákona, vybrané ekonomické údaje o žadateli a údaje o počtu zaměstnancůpočtu zaměstnanců,
c)
údaje o investiční akciinvestiční akci, jejím umístění, termínu jejího zahájení a ukončení a o způsobu jejího finančního, personálního a materiálního zajištění,
d)
údaje o vlivu investiční akceinvestiční akce na životní prostředí a spotřebu energie energetického hospodářství podle zákona upravujícího hospodaření s energií v místě realizace investiční akceinvestiční akce,
e)
údaje k požadovaným formám investiční pobídkyinvestiční pobídky,
f)
údaje o dalších požadovaných nebo poskytnutých podporách pro investiční akciinvestiční akci,
g)
údaje ke způsobilým nákladům a volbu způsobilých nákladů podle § 6a odst. 1,
h)
údaje o dalších investicích žadatele nebo osob považovaných za podniky propojené s žadatelem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) zahájených v předcházejících 3 letech přede dnem podání záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku na území kraje, ve kterém má být investiční akceinvestiční akce realizována, a na něž byla poskytnuta nebo je žádána veřejná podpora, která je regionální investiční podporou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1),
i)
požadovanou výši veřejné podpory, a
j)
vyčíslení a zdůvodnění předpokládaného přínosu investiční akceinvestiční akce pro region a stát.
(3)
Žadatel k záměru připojí,
a)
jde-li o právnickou osobu, výroční zprávy, účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky za poslední 2 skončená účetní období, pokud je žadatel povinen je sestavovat podle právních předpisů upravujících účetnictví; pokud jsou ke dni předložení záměru uveřejněny výroční zprávy, účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku, žadatel je nepředkládá; zahraniční osoba připojí výpis z veřejného rejstříku a účetní závěrky za poslední 2 skončená účetní období, má-li povinnost je zpracovávat podle právního řádu státu, ve kterém má sídlo, a dále připojí zakladatelské právní jednání nebo jeho úředně ověřenou kopii a stanovy, nejsou-li zakladatelským právním jednáním,
b)
jde-li o podnikající fyzickou osobu, doklad o oprávnění k podnikání, účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů za poslední 2 skončená účetní nebo zdaňovací období; pokud jsou ke dni předložení záměru uveřejněny účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku, žadatel je nepředkládá; zahraniční osoba připojí výpis z veřejného rejstříku a účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů za 2 poslední skončená účetní nebo zdaňovací období, má-li povinnost je zpracovávat, vést nebo předkládat podle právního řádu státu, ve kterém má sídlo.
(4)
Žadatel k záměru dále připojí
a)
čestné prohlášení, že
1.
zahájí práce související s realizací investiční akceinvestiční akce až po dni předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1,
2.
je nebo není malým nebo středním podnikatelem20),
3.
vůči němu nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku, nebo obdobné rozhodnutí u zahraniční osoby, nebo že mu úpadek nehrozí,
4.
podklady pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky předložené v elektronické podobě na technickém nosiči dat jsou shodné s podklady pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky předloženými v listinné podobě v případě, že žadatel tyto podklady předkládá v listinné podobě,
5.
se nenachází v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a nejedná se o žadatele, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž byla podpora obdržená od poskytovatele z České republiky prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen,
6.
neprovedl v předcházejících 2 letech přede dnem předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) do místa realizace investiční akceinvestiční akce, na kterou je investiční pobídkainvestiční pobídka žádána, a zaváže se, že tak neučiní do 2 let po dokončení investiční akceinvestiční akce, na kterou je investiční pobídkainvestiční pobídka žádána,
7.
není obchodní společností, které je zakázáno poskytnout investiční pobídkuinvestiční pobídku podle zákona upravujícího střet zájmů,
b)
potvrzení příslušného orgánu, že nemá v evidenci daní evidován nedoplatek, nemá nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně penále, nemá nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění, včetně penále; potvrzení nesmí být starší 2 měsíců a musí odpovídat skutečnému stavu ke dni podání žádosti,
c)
popis způsobu financování investiční akceinvestiční akce,
d)
popis investiční akceinvestiční akce,
e)
organizační uspořádání podnikatelského seskupení, pokud je žadatel jeho součástí,
f)
další údaje a podklady nezbytné pro posouzení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí v případě investiční akceinvestiční akce vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí.
(5)
Má-li být žadatel současně příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky, připojí dále k záměru doklad o zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost podle daňového řádu pro zaměstnance v orgánu Finanční správy České republiky a zaměstnance v Ministerstvu financí vůči ministerstvu pro účely kontroly podle § 7 odst. 1 a zvláštního právního předpisu22), a to v rozsahu údajů dokládajících stav plnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 písm. c) a § 2 odst. 3 písm. a), povinností podle § 6a odst. 2, 3 a 6, jakož i údajů o výši uplatněné investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 a 6.
(6)
Zahraniční osoba může předložit zakladatelské právní jednání a stanovy, nejsou-li zakladatelským právním jednáním, a účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů v anglickém jazyce.
§ 4
(1)
Určená organizace vypracuje k podkladům pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky posudek a spolu s nimi ho předloží ministerstvu nejpozději do 30 dnů ode dne jejich podání. V posudku uvede, zda žadatel může splnit všeobecné a zvláštní podmínky, a zhodnotí soulad investiční akceinvestiční akce uvedené v záměru s přímo použitelným předpisem Evropské unie1). Soulad investiční akceinvestiční akce s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) se nehodnotí, jde-li o investiční akciinvestiční akci vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí. Vyplyne-li z posudku, že žadatel může splnit všeobecné a zvláštní podmínky pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky a investiční akceinvestiční akce uvedená v záměru je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) s výjimkou investiční akceinvestiční akce vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí, připojí k posudku návrh na poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky. V návrhu na poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky uvede, jakou formu investiční pobídkyinvestiční pobídky je možné poskytnout, její výši a podmínky pro její uplatnění. V případě, že z posudku vyplyne, že žadatel nemůže splnit všeobecné a zvláštní podmínky, připojí určená organizace k posudku návrh na zamítnutí poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky.
(2)
Žádá-li žadatel o poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 nebo investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d a ministerstvo doporučí vládě její schválení, předloží ministerstvo před vydáním rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o nabídce“) podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a vládě návrh na schválení investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 nebo investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d. Vláda o návrhu ministerstva na schválení investiční pobídkyinvestiční pobídky rozhodne ve lhůtě do 3 měsíců od jeho předložení. Do doby schválení vládou lhůta pro vydání rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a neběží.
(3)
Vyplyne-li z posudku podle odstavce 1, že jde o investiční akciinvestiční akci vyžadující udělení individuální výjimky ze zákazu veřejné podpory Komisí, podá ministerstvo před vydáním rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a Komisi žádost o individuální výjimku ze zákazu veřejné podpory. Do doby vydání rozhodnutí Komise o žádosti lhůta pro vydání rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a neběží.
(4)
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí (dále jen „dotčený orgán“) posoudí předpoklady splnění všeobecných a zvláštních podmínek pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky a do 30 dnů od doručení podkladů podle odstavce 1 vydá závazné stanovisko, ve kterém vyjádří souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím investiční pobídkyinvestiční pobídky na základě zhodnocení jejího přínosu pro stát. V případě, že si dotčený orgán vyžádá doplnění podkladů pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky, lhůta pro vydání závazného stanoviska neběží a prodlužuje se o dobu doplnění těchto podkladů. ObecObec nebo kraj, v jejichž vlastnictví je pozemek, na kterém bude realizována investiční akceinvestiční akce (dále jen „vlastník pozemku“), vyjádří do 60 dnů od obdržení žádosti ministerstva souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 2. ObecObec, na jejímž katastrálním územíkatastrálním území bude realizována investiční akceinvestiční akce (dále jen „obecobec“), vyjádří do 60 dnů od obdržení žádosti ministerstva souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 6. Pokud nebylo ve lhůtě uvedené ve větě první nebo druhé vydáno nesouhlasné stanovisko, má se za to, že bylo vydáno souhlasné stanovisko; pokud nebyl ve lhůtě uvedené ve větě třetí nebo čtvrté vyjádřen souhlas, má se za to, že vlastník pozemku nebo obecobec nesouhlasí.
(5)
Ministerstvo vydá rozhodnutí o nabídce, včetně podmínek, za kterých lze investiční pobídkuinvestiční pobídku čerpat, a to do 30 dnů od uplynutí lhůty podle odstavce 4 na základě posouzení podkladů pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky a stanovisek doručených ve lhůtě podle odstavce 4, nebo vydá rozhodnutí, kterým poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky zamítne. Pokud vyjádřil nesouhlas vlastník pozemku, ministerstvo neposkytne nabídku investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 2. Pokud vláda poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 nebo investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d neschválí, ministerstvo ji neposkytne. Pokud vyjádřila nesouhlas obecobec, ministerstvo neposkytne nabídku investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 6. Rozhodnutí o nabídce nebo rozhodnutí, kterým poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky zamítne, zašle ministerstvo prostřednictvím určené organizace žadateli a stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí zašle dotčeným orgánům, a pokud se vyjadřují k poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky, také vlastníkovi pozemku a obciobci.
§ 5
(1)
Na základě rozhodnutí o nabídce může zájemce o investiční pobídkuinvestiční pobídku (dále jen „zájemce“) předložit ministerstvu prostřednictvím určené organizace nejpozději do 3 měsíců od jeho doručení žádost o příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky. Zájemcem může být právnická osoba, která bude realizovat investiční akciinvestiční akci, pro kterou bylo vydáno rozhodnutí o nabídce, která nebyla založena dříve než 6 měsíců přede dnem předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku a žadatel má v této osobě stoprocentní majetkovou účast.
(2)
Žádost o příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky podaná zájemcem musí obsahovat souhlas zájemce s investiční pobídkouinvestiční pobídkou a podmínkami uvedenými v rozhodnutí o nabídce.
(3)
Zájemce k žádosti o příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky přiloží
a)
výpis z obchodního rejstříku, který nesmí být starší než 3 měsíce a musí odpovídat skutečnému stavu ke dni podání žádosti o příslib,
b)
čestné prohlášení zájemce o pravdivosti údajů týkajících se investiční akceinvestiční akce uvedených v podkladech pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky,
c)
čestné prohlášení zájemce, že neprovedl přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) do místa realizace investiční akceinvestiční akce, na kterou je investiční pobídkainvestiční pobídka žádána, a zaváže se, že tak neučiní do 2 let po dokončení investiční akceinvestiční akce, na kterou je investiční pobídkainvestiční pobídka žádána, a
d)
zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 3 odst. 5.
(4)
Ministerstvo vydá rozhodnutí o příslibu do 30 dnů od doručení žádosti podle odstavce 1.
(5)
Rozhodnutí o příslibu musí obsahovat
a)
označení příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky,
b)
formy přiznané investiční pobídkyinvestiční pobídky,
c)
podmínky, za kterých lze investiční pobídkuinvestiční pobídku čerpat,
d)
maximální míru a výši veřejné podpory,
e)
podmínky, za nichž se veřejná podpora poskytuje,
f)
mechanismus případné kompenzace mezi jednotlivými formami investiční pobídkyinvestiční pobídky.
(6)
Na žádost příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky ministerstvo rozhodnutí o příslibu pro tohoto příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky zruší, pokud příjemce nezačal investiční pobídkuinvestiční pobídku dosud čerpat.
(7)
Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí podle odstavce 4 nebo 6 ministerstvo zašle dotčeným orgánům, správci daně z příjmů příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky, a pokud se vyjadřují k poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky, také vlastníkovi pozemku a obciobci.
(8)
Za den poskytnutí veřejné podpory1) se považuje den vydání rozhodnutí o příslibu.
§ 5a
Má-li být žadatel současně příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky, posoudí ministerstvo podklady pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky a vyhodnotí stanoviska doručená ve lhůtě podle § 4 odst. 4 a do 30 dnů od uplynutí lhůty podle § 4 odst. 4 vydá rozhodnutí o příslibu podle § 5 nebo rozhodnutí, kterým poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky zamítne. Pokud vyjádřil nesouhlas vlastník pozemku, ministerstvo neposkytne příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 2. Pokud vláda poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 nebo investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d neschválí, ministerstvo ji neposkytne. Pokud vyjádřila nesouhlas obecobec, ministerstvo neposkytne příslib investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 6.
§ 6
(1)
Maximální mírou veřejné podpory pro investiční akciinvestiční akci je podíl výše veřejné podpory poskytnuté formou investiční pobídkyinvestiční pobídky, s výjimkou investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 4, na způsobilých nákladech vyjádřený v procentech a stanovený v souladu s nařízením vlády nebo s rozhodnutím Komise, kterým byla na investiční akciinvestiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory v případě investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d.
(2)
Maximální výší veřejné podpory pro investiční akciinvestiční akci je absolutní částka vypočtená z předpokládaných způsobilých nákladů uvedených v záměru podle § 3 s ohledem na stanovenou maximální míru veřejné podpory.
(3)
Přípustné míry veřejné podpory v jednotlivých regionech8) České republiky, které nemohou být překročeny, stanoví vláda nařízením. Tyto přípustné míry veřejné podpory se nepoužijí v případě investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d.
(4)
Investiční pobídkuInvestiční pobídku nelze poskytnout, pokud byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž byla podpora obdržená od poskytovatele z České republiky prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven vůči příjemci investiční pobídkypříjemci investiční pobídky inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen.
§ 6a
(1)
Způsobilými náklady jsou náklady vynaložené po dni předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1, které se vztahují k investiční akciinvestiční akci, jsou určeny k činnosti, jež je vykonávána v důsledku realizace investiční akceinvestiční akce, a pro které příjemce vede oddělenou evidenci; způsobilé náklady jsou tvořeny
a)
hodnotou strojního zařízenístrojního zařízení, které bylo pořízeno za tržní cenu a nebylo vyrobeno více než 2 roky před zahájením jeho pořizování, a dále hodnotou nebo částí hodnoty dlouhodobého hmotného majetku ve formě pozemků nebo staveb nebo dlouhodobého nehmotného majetku, a to až do výše hodnoty strojního zařízenístrojního zařízení zahrnuté do způsobilých nákladů. Dlouhodobý nehmotný majetek lze do způsobilých nákladů zahrnout pouze za podmínky, že byl pořízen za tržní cenu od jiných než spojených osob21) a bude využíván příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky výhradně v místě realizace investiční akceinvestiční akce. Do způsobilých nákladů lze zahrnout pouze majetek pořízený do uplynutí 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akceinvestiční akce do uplynutí 7 let od vydání rozhodnutí o příslibu. Do způsobilých nákladů nelze zahrnout
1.
majetek nebo jeho část, pokud již byly předmětem účetních odpisů, s výjimkou dlouhodobého hmotného majetku ve formě staveb, který byl nabyt za tržních podmínek od jiných než spojených osob a u kterého příjemce doloží při kontrole podle § 7 písemné prohlášení předchozího vlastníka, že na majetek neuplatňoval veřejnou podporu a že majetek byl součástí obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části, jejichž provoz byl přede dnem převodu vlastnických práv ukončen,
2.
majetek, který není využíván příjemcem v místě realizace investiční akceinvestiční akce, nebo
3.
majetek pořízený po dokončení investiční akceinvestiční akce, nebo
b)
hodnotou mzdových nákladů vynaložených na nová pracovní místanová pracovní místa v průběhu 24 měsíců bezprostředně následujících po měsíci, ve kterém bylo místo obsazeno. Do těchto nových pracovních místnových pracovních míst lze zahrnout pouze nová pracovní místanová pracovní místa obsazená zaměstnancem v období po dni předložení záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 3 odst. 1 do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo od dokončení investiční akceinvestiční akce, pokud byla dokončena před vydáním rozhodnutí o příslibu. Do hodnoty měsíčních mzdových nákladů lze měsíčně zahrnout hrubou mzdu zaměstnanců a příslušné odvody pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance, maximálně však do výše trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém žadatel předložil záměr.
(2)
Příjemce investiční pobídkyPříjemce investiční pobídky, u něhož jsou způsobilé náklady tvořeny náklady podle odstavce 1 písm. a), je povinen
a)
využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akceinvestiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídkainvestiční pobídka, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však ve výši a skladbě, které odpovídají splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 3 písm. a), a to po dobu uplatňování investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6, nejméně však po dobu 5 let od dokončení investiční akceinvestiční akce,
b)
zachovat nová pracovní místanová pracovní místa podle § 2 odst. 3 písm. b) nejméně po dobu 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místěnovém pracovním místě a
c)
zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) nejméně po dobu 5 let ode dne splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 a 3.
Pokud příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky zašle ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akceinvestiční akce dokončena a v jakém rozsahu, považuje se investiční akceinvestiční akce za dokončenou ke dni uvedenému v tomto oznámení. Investiční akceInvestiční akce se považuje za dokončenou, pokud příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky nezašle toto oznámení do 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akceinvestiční akce do 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.
(3)
Příjemce investiční pobídkyPříjemce investiční pobídky, u něhož jsou způsobilé náklady tvořeny hodnotou mzdových nákladů podle odstavce 1 písm. b), je povinen
a)
zachovat nová pracovní místanová pracovní místa, na která byla poskytnuta investiční pobídkainvestiční pobídka, v počtu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však v počtu, který odpovídá splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 3 písm. b), a to po dobu uplatňování investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6, nejméně však 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místěnovém pracovním místě,
b)
využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akceinvestiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 2 odst. 3 písm. a) nejméně po dobu 5 let od dokončení investiční akceinvestiční akce a
c)
zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) nejméně po dobu 5 let ode dne splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 a 3.
Pokud příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky zašle ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akceinvestiční akce dokončena a v jakém rozsahu, považuje se investiční akceinvestiční akce za dokončenou ke dni uvedenému v tomto oznámení. Investiční akceInvestiční akce se považuje za dokončenou, pokud příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky nezašle toto oznámení do 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.
(4)
Za splnění povinnosti zachování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b) se považuje také nahrazení majetku z důvodu jeho zničení, poruchy nebo zastarání majetkem, který je ve stejné nebo vyšší hodnotě, slouží ke stejnému účelu a je způsobilým nákladem podle odstavce 1.
(5)
Příjemce investiční pobídkyPříjemce investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3 je povinen zachovat nová pracovní místanová pracovní místa, na která byla čerpána investiční pobídkainvestiční pobídka podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3, po dobu nejméně 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místěnovém pracovním místě.
(6)
Investiční akceInvestiční akce posuzovaná pro účely poskytnutí veřejné podpory musí být provedena tak, že alespoň 25 % celkové hodnoty investice musí být financováno prostředky, v nichž není obsažen žádný prvek veřejné podpory.
(7)
Příjemce investiční pobídkyPříjemce investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5
a)
je do 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu povinen pořídit dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle odstavce 1 písm. a) nejméně v hodnotě stanovené nařízením vlády a vytvořit nová pracovní místanová pracovní místa nejméně v počtu stanoveném nařízením vlády; vláda nařízením stanoví minimální hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a minimální počty nových pracovních místnových pracovních míst na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcíinvestičních akcí,
b)
nesmí evidovat ke dni dokončení investiční akceinvestiční akce podle odstavce 2 nižší hodnotu způsobilých nákladů o více než 15 % oproti předpokládané hodnotě způsobilých nákladů uvedené v záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku a vytvořit nižší počet nových pracovních místnových pracovních míst o více než 10 % oproti předpokládanému počtu nových pracovních místnových pracovních míst uvedenému v záměru získat investiční pobídkuinvestiční pobídku a
c)
je povinen využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akceinvestiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek ve výši a skladbě uvedené v dohodě o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 11a nejméně po dobu 5 let od dokončení investiční akceinvestiční akce a zachovat nová pracovní místanová pracovní místa v počtu uvedeném v dohodě o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 11a nejméně po dobu 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místěnovém pracovním místě.
(8)
Maximální výši veřejné podpory na investiční akciinvestiční akci určenou podle § 6 odst. 2 nesmí překročit příjemce podpory ani její poskytovatel nebo poskytovatelé. Pokud příjemce získá veřejnou podporu nad maximální výši veřejné podpory, je povinen vrátit tu část veřejné podpory, o kterou byla překročena maximální výše veřejné podpory pro danou investiční akciinvestiční akci, a zaplatit penále ve výši stanovené rozpočtovými pravidly, nejméně však ve výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu. Ministerstvo provádí kontrolu nepřekročení maximální míry a výše veřejné podpory průběžně po dobu čerpání investiční pobídkyinvestiční pobídky. Ministerstvo předkládá Komisi zprávu o hodnocení poskytování investičních pobídekinvestičních pobídek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1); k tomu je příjemce investiční pobídkyinvestiční pobídky povinen poskytnout na žádost ministerstva údaje o stavu realizace investiční akceinvestiční akce a skutečné výši čerpané podpory.
(9)
Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 5 příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3 je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel s tím, že odvod za porušení rozpočtové kázně se uloží ve výši poměrné části takto získané investiční pobídkyinvestiční pobídky, která odpovídá počtu nezachovaných nových pracovních místnových pracovních míst.
(10)
Rozhodnutí o příslibu pozbývá platnosti při nesplnění
a)
všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 a 3,
b)
povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b) nejméně ve výši a skladbě stanovené v § 2 odst. 3 písm. a),
c)
povinnosti zachovat nová pracovní místanová pracovní místa a jejich obsazení zaměstnancem podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a) nejméně v počtu stanoveném v § 2 odst. 3 písm. b),
d)
povinnosti zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle odstavce 2 písm. c) a odstavce 3 písm. c),
e)
povinnosti uvedené v odstavci 6,
f)
povinnosti poskytnout na žádost údaje o stavu realizace investiční akceinvestiční akce a skutečné výši čerpané podpory uvedené v odstavci 8, nebo
g)
podmínek pro poskytnutí podpory stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) nebo podmínek pro poskytnutí podpory stanovených rozhodnutím Komise, kterým byla na investiční akciinvestiční akci udělena individuální výjimka ze zákazu veřejné podpory, v případě investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d.
(11)
Pozbyde-li rozhodnutí o příslibu platnosti podle odstavce 10, musí být vše, co bylo formou investiční pobídkyinvestiční pobídky získáno, vráceno nebo odvedeno podle zvláštních právních předpisů28) včetně příslušných sankcí. Sankce podle zvláštních právních předpisů28) musí činit nejméně výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu.
(12)
V případě nesplnění povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídkainvestiční pobídka, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory podle odstavce 2 písm. a) nebo v případě nesplnění povinnosti zachovat nová pracovní místanová pracovní místa, na která byla poskytnuta investiční pobídkainvestiční pobídka, v počtu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory podle odstavce 3 písm. a), vrací příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky poměrnou část poskytnuté investiční pobídkyinvestiční pobídky, která odpovídá výši nezachovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle odstavce 2 písm. a) nebo počtu nezachovaných nových pracovních místnových pracovních míst podle odstavce 3 písm. a), a to včetně příslušných sankcí podle zvláštních právních předpisů28), nejméně však ve výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu.
(13)
Nesplnění povinností uvedených v odstavci 7 příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel s tím, že odvod za porušení rozpočtové kázně se uloží ve výši poskytnuté hmotné podpory.
(14)
Pokud se chce příjemce investiční pobídkypříjemce investiční pobídky zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní korporace a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu, je povinen před zveřejněním projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat ministerstvo o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o příslibu a v žádosti uvést právního nástupce, na něhož mají práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu přejít. Ministerstvo ve spolupráci s dotčenými orgány posoudí, zda bude zachován účel, pro který byla investiční pobídkainvestiční pobídka přiznána, a zda je zajištěno plnění podmínek pro poskytnutí investiční pobídkyinvestiční pobídky. V případě kladného posouzení vydá rozhodnutí, kterým udělí souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o příslibu a určí osobu, na kterou práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu mají přejít. Bez tohoto souhlasu nelze práva a povinnosti z rozhodnutí o příslibu převést a zanikající obchodní korporace je povinna postupovat podle odstavců 9 až 13.
§ 7
(1)
Pro kontrolu uplatňování investiční pobídkyinvestiční pobídky a pro vyvozování důsledků za porušení podmínek, za kterých byla investiční pobídkainvestiční pobídka poskytnuta, platí zvláštní právní předpisy. Příslušné správní orgány při kontrole spolupracují a navzájem si poskytují údaje potřebné k provádění kontroly; přitom dbají předpisů upravujících povinnost mlčenlivosti.
(2)
Výkon kontroly přísluší
a)
ministerstvu u investiční pobídkyinvestiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 2 a 5, u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) a v § 2 odst. 3 písm. b) a c), u povinnosti zachovat nová pracovní místanová pracovní místa podle § 6a odst. 2 písm. b) a § 6a odst. 3 písm. a), u povinnosti zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 6a odst. 2 písm. c) a § 6a odst. 3 písm. c) a u povinností uvedených v § 6a odst. 7,
b)
Ministerstvu životního prostředí u všeobecné podmínky uvedené v § 2 odst. 2 písm. b),
c)
Úřadu práce České republiky - generálnímu ředitelství u investiční pobídkyinvestiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 3 a 4 a u povinnosti uvedené v § 6a odst. 5,
d)
Ministerstvu financí a finančnímu úřadu u investiční pobídkyinvestiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 1 a 6 a u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. c) a § 2 odst. 3 písm. a), u povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 6a odst. 2 písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b) a u povinnosti uvedené v § 6a odst. 6.
(3)
Kontrolu podle odstavce 2 písm. a) a d) jsou příslušné orgány povinny provést nejpozději k datu uplynutí 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo k datu uplynutí 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu, byla-li lhůta podle § 2 odst. 7 prodloužena, s výjimkou kontroly splnění povinností uvedených v § 6a odst. 2, 3 a 7 a investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5.
(4)
Kontrola splnění podmínky zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 6a odst. 2 písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b) a povinnosti podle § 6a odst. 7 písm. c) se provede po uplynutí pětileté lhůty pro zachování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 6a odst. 2 písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b) nebo, pokud je investiční pobídkainvestiční pobídka podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6 i po této době uplatňována, v roce následujícím po uplynutí posledního zdaňovacího období, v němž bylo možno naposledy uplatnit investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6. Kontrola splnění podmínky zachovat nová pracovní místanová pracovní místa podle § 6a odst. 2 písm. b) a § 6a odst. 3 písm. a) a zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 6a odst. 2 písm. c) a § 6a odst. 3 písm. c) se provede po 8 letech ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo, byla-li lhůta podle § 2 odst. 7 prodloužena, po 10 letech ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo, pokud je investiční pobídkainvestiční pobídka podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6 i po této době uplatňována, v roce následujícím po uplynutí posledního zdaňovacího období, v němž bylo možno naposledy uplatnit investiční pobídkuinvestiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6.
(5)
Kontrola podle odstavce 2 písm. b) se provádí podle zvláštních právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí.9)
(6)
Kontrola investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodů 3 až 5 se provádí po uplynutí lhůty uvedené v písemné dohodě uzavřené podle § 11a nebo zvláštního právního předpisu10) a kontrola splnění podmínky uvedené v § 6a odst. 5 se provede po uplynutí pětileté lhůty pro zachování nových pracovních místnových pracovních míst podle § 6a odst. 5.
(7)
Kontrola splnění povinnosti podle § 6a odst. 7 písm. a) a b) se provádí po dokončení investiční akceinvestiční akce, nejpozději k datu uplynutí 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.
§ 7a
Ministerstvo předkládá vládě jedenkrát ročně nejpozději do 30. dubna zprávu, ve které vyhodnotí stávající podmínky pro poskytování investičních pobídekinvestičních pobídek, zhodnotí přínos již podpořených investičních akcíinvestičních akcí a informuje o případném záměru na změnu podmínek pro poskytování investičních pobídekinvestičních pobídek.
§ 8
(1)
Při rozhodování podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Proti rozhodnutí ministerstva podle § 4 odst. 5, § 5 odst. 4 a § 5a není přípustný rozklad a nepřipouští se obnova řízení a přezkumné řízení, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
Společná a přechodná ustanovení
§ 10
(1)
Investiční pobídky udělené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti za podmínek a v rozsahu, v jakém byly poskytnuty.
(2)
Rozhodnutí o příslibu nenahrazuje rozhodnutí, stanovisko, vyjádření, souhlas, posouzení, popřípadě jiné opatření dotčených orgánů státní správy vyžadované zvláštním právním předpisem.
§ 11a
Postup při poskytování investiční pobídky ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
(1)
Hmotnou podporu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akciinvestiční akci podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 poskytuje ministerstvo na základě dohody uzavřené mezi ministerstvem a příjemcem investiční pobídkypříjemcem investiční pobídky.
(2)
Dohoda o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se uzavírá vždy na kalendářní rok, ve kterém má být hmotná podpora vyplacena, a musí obsahovat
a)
identifikační údaje účastníků dohody,
b)
počet nových pracovních místnových pracovních míst a hodnotu způsobilých nákladů,
c)
vymezení nákladů, na něž se hmotná podpora poskytuje,
d)
výši hmotné podpory,
e)
způsob a termín poskytnutí hmotné podpory,
f)
způsob a termín zúčtování hmotné podpory,
g)
způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
h)
lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory nebo její poměrné části, pokud byla příjemcem čerpána nebo použita v rozporu s dohodou,
i)
ujednání o vypovězení dohody, včetně lhůty pro její vypovězení.
(3)
Příjemce má právo dohodu vypovědět, pokud je ministerstvo v prodlení s výplatou hmotné podpory déle než 60 dnů. Ministerstvo má právo dohodu vypovědět, pokud příjemce přestal splňovat všeobecné podmínky podle § 2 odst. 2 a 3 nebo neplní povinnosti vyplývající z dohody.
(4)
Hmotná podpora pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je účelově určena a nemůže být použita na jiný účel, než je uvedený v dohodě.
(5)
Výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nesnižuje hodnotu způsobilých nákladů. Způsobilými náklady pro poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku jsou náklady podle § 6a odst. 1 písm. a). Maximální výši hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stanoví vláda nařízením, a to maximálně do výše přípustné míry veřejné podpory v regionech České republiky. Tato maximální výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se nepoužije v případě investiční pobídkyinvestiční pobídky podle § 1d.
(6)
Nedodržení podmínek sjednaných v dohodě podle odstavce 2 nebo nevrácení hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně a bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 12
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb., se mění takto:
1.
Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně poznámek pod čarou č. 67), 68) a 34d) znějí:
㤠35a
(1)
Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,67) který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a zaregistroval se podle zvláštního právního předpisu41) jako poplatník, může, splňuje-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, a to,
a)
jde-li o poplatníka daně z příjmů právnických osob, ve výši 31 % ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy uvedené v § 36 odst. 6 písm. a) převyšují s nimi související náklady (výdaje),
b)
jde-li o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, ve výši daně vypočtené podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně (§ 7).
Výše slevy na dani se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost.34d)
(2)
Zvláštními podmínkami, za kterých lze uplatnit slevu na dani podle odstavce 1, jsou
a)
poplatník využije v nejvyšší možné míře všech ustanovení tohoto zákona ke snížení základu daně, a to zejména uplatněním
1.
všech odpisů podle § 26 až 33; v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit (§ 26 odst. 8), stanovení způsobu odpisování podle tohoto zákona provede poplatník,
2.
opravných položek k pohledávkám podle zvláštního právního předpisu,22a)
3.
odpočtu daňové ztráty nebo její části podle § 34 odst. 1 v nejbližším zdaňovacím období, kdy je vykázán základ daně,
b)
poplatník bude u hmotného investičního majetku,20) s výjimkou nemovitostí, pořízeného v rámci poskytnutých investičních pobídek, prvním vlastníkem na území České republiky; to se nevztahuje na majetek nabytý v rámci zpeněžení konkurzní podstaty podle zvláštního právního předpisu; tento majetek se nepovažuje za součást investičních prostředků podle zvláštního právního předpisu,68)
c)
poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani podle odstavce 3, nebude zrušen, nebude vůči němu zahájeno konkurzní řízení, nebo se s ním nesloučí jiný subjekt,
d)
poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy obchodními operacemi ve vztazích s ekonomicky nebo personálně propojenými osobami, nebo blízkými osobami (§ 23 odst. 7) způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, nebo převodem části majetku výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně.
(3)
Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu 10 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze uplatnit slevu, je zdaňovací období, ve kterém
a)
nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, nebo
b)
byl vydán souhlas stavebního úřadu se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí
na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídky týkají.
(4)
Slevy na dani u téhož poplatníka nesmí za stanovené desetileté období v souhrnu překročit celkovou hodnotu investičních pobídek poskytnutých na toto období, sníženou o hodnotu skutečně čerpaných ostatních druhů investičních pobídek, včetně pobídky ve formě dotace obcím na technické vybavení území a osvobození od cla.
(5)
Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů.
(6)
Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v odstavci 2 nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil.
(7)
Byl-li poskytnut příslib investiční pobídky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, postupuje společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti při uplatnění slevy na dani podle odstavců 1 až 6 obdobně.
§ 35b
(1)
Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu a na kterého se nevztahuje ustanovení § 35a, může, splňuje-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené tímto zákonem, uplatnit slevu na dani, která se vypočte podle vzorce S1 minus S2, přičemž
a)
S1 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za zdaňovací období, za které bude sleva uplatněna; výše této částky se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost,39a)
b)
S2 se rovná částce daně vypočtené podle odstavce 2 za jedno ze dvou zdaňovacích období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé, a to ta částka daně, která je vyšší; uvedená částka bude výchozí částkou uplatňovanou při výpočtu slevy na dani za všechna zdaňovací období, za která budou slevy uplatňovány; tato částka bude upravena o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se ke zdaňovacímu období, za které byla tato částka vypočtena; výše této částky se nemění, je-li za příslušné zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost.34d)
(2)
Částka daně pro účely odstavce 1 je
a)
u poplatníka daně z příjmů právnických osob rovna částce vypočtené sazbou 31 % ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy uvedené v § 36 odst. 6 písm. a) převyšují s nimi související náklady (výdaje),
b)
u poplatníka daně z příjmů fyzických osob rovna částce vypočtené podle § 16 odst. 1 z dílčího základu daně podle § 7.
(3)
Pokud ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které lze slevu uplatnit poprvé, vykázal poplatník daňovou ztrátu nebo mu daňová povinnost nevznikla, sleva na dani se vypočte podle odstavce 1 písm. a).
(4)
Slevu na dani podle odstavce 1 lze uplatňovat po dobu 5 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze uplatnit slevu, je zdaňovací období, ve kterém
a)
nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, nebo
b)
byl vydán souhlas stavebního úřadu se zahájením zkušebního provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí
na první stavbu nebo část stavby, jíž se investiční pobídky týkají.
(5)
Slevy na dani u téhož poplatníka nesmí za stanovené pětileté období v souhrnu překročit celkovou hodnotu investičních pobídek poskytnutých na toto období, sníženou o hodnotu skutečně čerpaných ostatních druhů investičních pobídek, včetně pobídky ve formě dotace obcím na technické vybavení území a osvobození od cla.
(6)
Ustanovení § 35a odst. 2 a 5 platí obdobně.
(7)
Nedodrží-li poplatník některou z podmínek uvedených v § 35a odst. 2 nebo některou ze všeobecných podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, nárok na slevu podle odstavce 1 zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých slevu uplatnil.
(8)
Byl-li poskytnut příslib investiční pobídky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, postupuje společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti při uplatnění slevy na dani podle odstavců 1 až 7 obdobně.
67)
Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách).
68)
§ 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 72/2000 Sb.
34d)
§ 46 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
Za § 38p se vkládá nový § 38r, který včetně poznámky pod čarou č. 39c) zní:
㤠38r
(1)
Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, běží lhůty pro vyměření39c) po dobu 15 let od konce kalendářního roku, v němž byl poprvé uplatněn nárok na slevu na dani.
(2)
Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit.
(3)
Lhůty pro doměření daně39c) z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.
39c)
§ 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 35/1993 Sb.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 14
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.
4)
Například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 794/2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES.
6)
Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 9/1999 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 15 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
8a)
§ 79 zákoníku práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
8b)
Čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES.
8c)
Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
10)
§ 111 odst. 6 a 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
11)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 35a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 111 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb.
15)
Sekce C sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).
17)
Čl. 2.2 Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací.
18)
§ 83 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání.
20)
Příloha I k nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
21)
§ 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 346/2010 Sb.
22)
Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Čl. 1 a čl. 13 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
26)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.
27)
§ 74 až 78 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 100/2000 Sb. | Zákon č. 100/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 32/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.)
100
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Čl. I
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 1 zní:
„(1)
Tento zákon upravuje postavení a činnost spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „družstevní záložna“), pojištění vkladů členů v družstevních záložnách a dohled nad činností a hospodařením družstevních záložen a právnických osob, ve kterých mají družstevní záložny kontrolu, (dále jen „kontrolovaná osoba“), který vykonává Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen „Úřad“). Kontrolou se rozumí jakýkoliv přímý podíl na základním jmění právnické osoby nebo nepřímý podíl na základním jmění právnické osoby vyšší než 50 %, nebo právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů statutárního orgánu, dozorčí rady, ředitelů právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení právnické osoby, ve které je osoba společníkem, akcionářem nebo členem, na základě smlouvy s právnickou osobou, ustanovení ve stanovách právnické osoby, dohody s ostatními společníky, akcionáři nebo členy právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv jiným způsobem. Nepřímým podílem se rozumí podíl na základním jmění právnické osoby držený zprostředkovaně, a to prostřednictvím kontrolované osoby.“.
2.
V § 1 odstavec 6 zní:
„(6)
Družstevní záložna
a)
je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu povolení působit jako družstevní záložna podle § 2a (dále jen „povolení“),
b)
je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně a s náležitou péčí, zejména vykonávat činnost způsobem, který neohrožuje návratnost vkladů jejích členů a její bezpečnost a stabilitu,
c)
je povinna dodržovat zejména povinnosti uložené jí právními předpisy a rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona.“.
3.
V § 1 se doplňují odstavce 7, 8 a 9, které včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) znějí:
„(7)
Schválená účetní závěrka,3a) výroční zpráva o činnosti a hospodaření družstevní záložny (dále jen „výroční zpráva“), opis povolení a zpráva pro členy, jejichž obsah a způsob aktualizace stanoví na návrh Úřadu Ministerstvo financí právním předpisem podle tohoto zákona; musí být zveřejněny na místě veřejně přístupném v sídle družstevní záložny, v jejích pobočkách, expoziturách a jednatelstvích.
(8)
Udělení prokury podle zvláštního zákona3b) není možné.
(9)
Družstevní záložna není oprávněna nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním jmění právnické osoby, stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat kontrolu v právnické osobě.
3a)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 14 obchodního zákoníku.“.
4.
V § 2 se nadpis „Některá ustanovení o založení a vzniku družstevní záložny“ pod označením § 2 vkládá nad označení § 2.
5.
V § 2 odstavce 2 až 4 znějí.
„(2)
Zapisované základní jmění musí činit nejméně 500 000 Kč. Zapisované základní jmění musí být splaceno před podáním žádosti o povolení podle § 2a.
(3)
Zastupování osob, které podaly přihlášku do družstevní záložny, na ustavující schůzi je vyloučeno.
(4)
K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá povolení. Udělení povolení, jeho odnětí a změny jsou součástí zápisu do obchodního rejstříku.“.
6.
V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Sídlo družstevní záložny musí být na území České republiky.“.
7.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně poznámky pod čarou č. 3c) zní:
㤠2a
(1)
Ke vzniku a činnosti družstevní záložny je třeba povolení. Povolení uděluje na základě písemné žádosti představenstva Úřad.
(2)
V žádosti o povolení podle odstavce 1 se uvede
a)
obchodní jméno a sídlo družstevní záložny,
b)
výše zapisovaného základního jmění družstevní záložny,
c)
věcné a organizační předpoklady pro činnost družstevní záložny.
(3)
K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy
a)
listiny prokazující založení družstevní záložny, splacení celého zapisovaného základního jmění, odbornou způsobilost a bezúhonnost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise družstevní záložny,
b)
návrh obchodního plánu družstevní záložny.
(4)
O žádosti o povolení podle odstavce 1 rozhodne Úřad do 60 dnů od doručení žádosti nebo jejího doplnění, a to po posouzení podmínek pro udělení povolení.
(5)
Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu. V povolení může být výkon některých činností podle § 3 vyloučen nebo omezen. Povolení zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nebo dnem zrušení družstevní záložny.
(6)
Podmínkami pro udělení povolení jsou
a)
odborná způsobilost a bezúhonnost osob zvolených do funkce členů orgánů družstevní záložny,
b)
věcné a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností družstevní záložny, vyplývající zejména ze stanov družstevní záložny (dále jen „stanovy“), popřípadě dalších vnitřních předpisů družstevní záložny,
c)
reálnost obchodního plánu a schopnost bezpečného rozvoje družstevní záložny s ohledem na obecné znalosti a zkušenosti.
(7)
Pro účely tohoto zákona se považuje za osobu
a)
bezúhonnou osoba, která se prokáže výpisem z trestního rejstříku, který není starší 3 měsíců, a která nebyla pravomocně odsouzena pro majetkoprávní trestný čin nebo trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti družstevní záložny, nebo jiný úmyslný trestný čin podle zvláštního zákona,3c)
b)
odborně způsobilou osoba, která má ukončené úplné střední vzdělání a nejméně 2 roky praxe v oblasti související s činnostmi podle § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) nebo ukončené vysokoškolské vzdělání a nemá pracovněprávní nebo obdobný poměr k podnikatelskému subjektu, který podniká nebo jinak nakládá s cennými papíry uvedenými v § 3 odst. 2 písm. c).
(8)
Úřad je oprávněn si vyžádat opis z evidence Rejstříku trestů týkající se osob navržených nebo zvolených do funkcí členů orgánů družstevní záložny.
3c)
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 3 odst. 1 písm. c) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2.
9.
V § 3 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 4) zní:
„c)
nabývat státní dluhopisy a dluhopisy, za které převzal stát záruku, dluhopisy, jejichž emitentem je Česká národní banka, hypoteční zástavní listy,4) komunální obligace a dluhopisy vydané centrálními bankami členských států OECD, za které převzaly tyto státy záruku. Jiné dluhopisy je družstevní záložna oprávněna nabývat jen po předchozím souhlasu Úřadu, který posoudí rizikovost nabytí dluhopisů ve vztahu k návratnosti vkladů členů a stabilitě a bezpečnosti družstevní záložny,
4)
Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.“.
10.
V § 3 odst. 2 se písmena f) a g) zrušují.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno f).
11.
V § 3 odst. 2 písm. f) se slova „návratné finanční výpomoci“ nahrazují slovem „půjčky“.
12.
V § 3 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
po předchozím souhlasu Úřadu a za podmínek jím stanovených přijímat vklady od jiných právnických osob, vést těmto osobám účty a provádět platby z jejich pověření a poskytovat úvěry obcím v České republice. Při udělení souhlasu Úřad posoudí rizikovost činnosti družstevní záložny ve vztahu k návratnosti vkladů členů a stabilitě a bezpečnosti družstevní záložny.“.
13.
V § 3 odstavec 3 zní:
„(3)
Vymezení majetku podle odstavce 2 písm. d) se po dobu 6 měsíců od jejich nabytí nevztahuje na věci, které družstevní záložna nabyla v souvislosti se zajištěním své pohledávky.“.
14.
V § 3 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní:
„(4)
Družstevní záložny jsou oprávněny k ochraně svých zájmů vytvářet zájmová sdružení právnických osob,4a) jejichž členy jsou pouze družstevní záložny.
4a)
§ 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
15.
V § 3 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Přijaté vklady vede družstevní záložna na vkladových účtech. Smlouvy uzavřené ve smyslu § 3 odst. 1 musí být uzavřeny písemně. Anonymní vklady nesmí družstevní záložna přijímat.
(6)
K žádosti o souhlas podle odstavce 2 písm. c) a g) družstevní záložna předloží Úřadu listiny umožňující Úřadu posouzení rizikovosti činností družstevní záložny podle odstavce 2 písm. c) a g) ve vztahu k návratnosti vkladů členů a stabilitě a bezpečnosti družstevní záložny. Družstevní záložna k žádosti podle odstavce 2 písm. c) doloží především výši investovaných peněžních prostředků, předpokládaný způsob jejich zhodnocení, jejich návratnost a rizikovost. Družstevní záložna k žádosti podle odstavce 2 písm. g) doloží především předpokládanou výnosnost a rizikovost činností podle odstavce 2 písm. g) včetně způsobu zhodnocení a zajištění těchto činností.“.
16.
V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „a povinnost“ zrušují.
17.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Člen je povinen krýt ztrátu družstevní záložny uhrazovací povinností v souladu s tímto zákonem. Výši uhrazovací povinnosti člena vůči družstevní záložně ke krytí jejích ztrát určují stanovy, musí být však nejméně dvojnásobkem členského podílu. Uhrazovací povinnost může být pro jednotlivé členy rozdílná v závislosti na výši jejich uložených vkladů. Ve stanovách může být určeno, že uhrazovací povinnost členů všech nebo některých volených orgánů družstevní záložny je vyšší a může být určena i rozdílně pro jednotlivé volené orgány družstevní záložny.“.
18.
V § 4 odst. 7 se slova „má přednostní právo“ nahrazují slovy „je oprávněna své splatné pohledávky za členem započíst“ a slova „na úroky z vkladů, na vklady a na členský podíl člena, kterému poskytlo úvěr nebo který má jiné majetkové závazky vůči družstevní záložně“ se nahrazují slovy „oproti úrokům z vkladů, vkladům a vypořádacímu podílu člena“.
19.
V § 4 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Družstevní záložna je povinna seznámit uchazeče o členství se všemi skutečnostmi souvisejícími s členstvím, zejména se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi vyplývajícími z členství a podmínkami pojištění vkladů. Dojde-li ke změnám těchto skutečností, je povinna včas a řádně zajistit informovanost členů.
(9)
Postupování pohledávek členů za družstevní záložnou vyplývajících z vkladů členů u družstevní záložny je možné pouze mezi členy družstevní záložny.“.
20.
V nadpisu § 5 se slova „družstevní záložny“ zrušují.
21.
V § 5 odst. 1 první větě se slova „družstevní záložny“ zrušují.
22.
V § 5 odst. 1 písm. o) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní body 4, 5 a 6 se označují jako body 3, 4 a 5.
23.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:
„Některá ustanovení o orgánech družstevní záložny
§ 5a
(1)
K platnosti usnesení členské schůze je třeba v případě hlasování
a)
o způsobu úhrady ztráty družstevní záložny souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů,
b)
o splynutí, sloučení nebo rozdělení družstevní záložny souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů.
(2)
Náhradní členská schůze může být svolána stejnou pozvánkou jako původní členská schůze. Pozvánka musí obsahovat upozornění, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet za jakéhokoli počtu přítomných členů. Takto svolaná náhradní členská schůze může být zahájena nejdříve po uplynutí 30 minut od plánovaného zahájení původní členské schůze uvedené v pozvánce. Podrobnosti upravují stanovy.
(3)
Rozhodnutí členské schůze o snížení výše členského podílu nebo výše uhrazovací povinnosti určených ve stanovách bez předchozího souhlasu Úřadu, který posoudí snížení uhrazovací povinnosti nebo snížení výše členského podílu ve vztahu k povinnosti družstevní záložny dodržovat pravidla určená podle § 11 s ohledem na bezpečnost a stabilitu družstevní záložny, je neplatné.“.
24.
V § 6 se nadpis zrušuje.
25.
V § 6 odstavec 4 zní:
„(4)
Určí-li stanovy, je úvěrová komise oprávněna převést část výkonu svých pravomocí na jiné osoby, a to způsobem uvedeným ve stanovách. Tím není dotčena odpovědnost členů úvěrové komise podle § 6a odst. 2.“.
26.
V § 6 odst. 5 písm. a) se za slovo „banky“ vkládají slova „a o přijetí vkladu od jiné družstevní záložny“.
27.
V § 6 odstavec 6 zní:
„(6)
Představenstvo vypracuje výroční zprávu, která obsahuje i roční účetní závěrku, a předkládá ji ke schválení členské schůzi. Tuto členskou schůzi je povinno svolat tak, aby se konala do 30. června roku následujícího po roce, za který je výroční zpráva vypracována. Schválenou výroční zprávu zašle představenstvo Úřadu do 10 dnů od jejího schválení. Návrh výroční zprávy musí být zaslán členům nejméně 30 dnů před dnem konání členské schůze.“.
28.
V § 6 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni neprodleně a úplně informovat Úřad o všech skutečnostech, které by mohly mít za následek ohrožení hospodaření družstevní záložny nebo uplatnění postupu podle § 28 tohoto zákona. Členové volených orgánů jsou povinni dodržovat kromě zákonů a jiných právních předpisů také rozhodnutí Úřadu a vykonávat svoji činnost s odbornou péčí. Jsou povinni vykonávat své funkce tak, aby neohrozili návratnost vkladů členů družstevní záložny a její bezpečnost a stabilitu ve vztahu k hospodaření.“.
29.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní:
㤠6a
(1)
Členem voleného orgánu družstevní záložny může být pouze bezúhonná a odborně způsobilá osoba. Ve stanovách může být uvedeno, na které další funkce se tato podmínka vztahuje.
(2)
Členové voleného orgánu, kteří způsobili družstevní záložně porušením právních povinností při výkonu působnosti voleného orgánu škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Smlouva mezi členem voleného orgánu a družstevní záložnou nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena voleného orgánu za škodu jsou neplatné. Členové voleného orgánu odpovídají za škodu, kterou družstevní záložně způsobili plněním nevhodného pokynu členské schůze. Této odpovědnosti se zprostí, pokud alespoň jeden z nich členskou schůzi na nevhodnost pokynu upozornil a požádal o zaprotokolování námitky do zápisu z členské schůze. To neplatí, pokud je pokyn členské schůze v rozporu s právními předpisy.“.
30.
V § 7 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 10) zní:
„(6)
Ustanovení zvláštního zákona o zákazu konkurence10) nejsou tímto zákonem dotčena a platí také pro členy úvěrové komise. Výkon funkce člena voleného orgánu družstevní záložny je neslučitelný s výkonem funkce člena voleného orgánu jiné družstevní záložny a s pracovním nebo obdobným poměrem v jiné družstevní záložně. Stanovy mohou určit, že člen voleného orgánu družstevní záložny nebo vedoucí zaměstnanec nesmějí zastávat funkci v řídících nebo dozorčích orgánech nebo funkci ředitele nebo prokuristy v jiné právnické osobě.
10)
§ 249 obchodního zákoníku.“.
31.
V § 7 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Člen voleného orgánu družstevní záložny nebo vedoucí zaměstnanec je povinen před svým zvolením nebo jmenováním do příslušné funkce písemně informovat toho, kdo jej volí nebo jmenuje, o své bezúhonnosti a odborné způsobilosti, o předmětu své případné podnikatelské činnosti, o svém členství v orgánech jiných právnických osob, nebo zda vykonává v jiných právnických osobách funkci prokuristy nebo v nich má majetkovou účast, pracovní nebo obdobný poměr, včetně předmětu činnosti této právnické osoby. Člen voleného orgánu družstevní záložny nebo vedoucí zaměstnanec informuje písemně i o změnách, které nastaly v průběhu výkonu jeho funkce.
(8)
Družstevní záložna je povinna do 5 dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny doručit Úřadu žádost o posouzení podmínek pro výkon funkce včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek. Pokud Úřad rozhodne, že zvolený člen orgánu družstevní záložny nesplňuje podmínky pro výkon funkce, zaniká výkon funkce dnem doručení tohoto rozhodnutí družstevní záložně. Úřad ve věci posouzení podmínek pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny rozhodne do 30 dnů od doručení žádosti; jinak se má za to, že člen orgánu družstevní záložny podmínky splňuje.“.
32.
§ 8 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
㤠8
(1)
Družstevní záložna vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů.11)
(2)
Družstevní záložna sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, má-li podíl na základním jmění kontrolované osoby.
11)
Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
33.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
(1)
Roční účetní závěrka družstevní záložny musí být ověřena auditorem. Úřad může na žádost družstevní záložny doručenou do 3 měsíců od skončení účetního období udělit družstevní záložně z této povinnosti výjimku z důvodu malého rozsahu a náročnosti činnosti družstevní záložny.
(2)
Vybrané auditory je družstevní záložna povinna oznámit Úřadu, který je oprávněn do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditory odmítnout. Družstevní záložna je povinna oznámit do 15 dnů po odmítnutí Úřadem nové auditory.“.
34.
§ 9 včetně poznámky pod čarou č. 12) zní:
㤠9
(1)
Zisk po zdanění lze rozdělit jen mezi ty členy, kteří kryli ztrátu družstevní záložny uhrazovací povinností, a to do výše skutečného plnění této uhrazovací povinnosti. Podrobnosti upraví stanovy. Ustanovení zvláštního zákona o rozdělení a užití zisku družstva12) se nepoužijí.
(2)
Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je členská schůze povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky družstevní záložny, ze které tato ztráta vyplývá, o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů družstevní záložny, případně rozhodnout o krytí této ztráty uhrazovací povinností členů ve výši podle stanov, určené v souladu s tímto zákonem tak, aby tato ztráta byla uhrazena v rozsahu výše vlastních zdrojů družstevní záložny a výše uhrazovací povinnosti členů do 30 dnů od konání této členské schůze.
12)
§ 236 obchodního zákoníku.“.
35.
V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „§ 3 odst. 1 písm. c) bod 3“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 písm. c) bod 2“.
36.
§ 11 včetně poznámky pod čarou č. 14a) zní:
㤠11
(1)
Družstevní záložna je povinna dodržovat pravidla a ukazatele týkající se poměru kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům, a to i na konsolidovaném základě, klasifikace vybraných položek aktiv, tvorby rezerv a opravných položek,14a) úvěrové angažovanosti, platební schopnosti a likvidity. Tato pravidla a ukazatele, jakož i vymezení pojmů aktiva a pasiva družstevní záložny a jejich vybrané položky, rezervy a kapitál včetně určení rizikových vah dluhopisů stanoví a vyhlašuje na návrh Úřadu právním předpisem Ministerstvo financí.
(2)
Družstevní záložna je povinna zabezpečovat, aby
a)
částka úvěrů poskytnutých jednomu dlužníkovi, popřípadě ekonomicky spjaté skupině dlužníků nepřekročila stanovené procento z vybraných položek aktiv nebo pasiv,
b)
celková částka úvěrů poskytnutých deseti největším dlužníkům, popřípadě ekonomicky spjatým skupinám dlužníků nepřekročila stanovené procento z celkového objemu vybraných položek aktiv a pasiv družstevní záložny.
(3)
Družstevní záložna je povinna udržovat trvale svou platební schopnost. Za tím účelem je povinna dodržovat stanovená pravidla likvidity a platební schopnosti; tato pravidla mohou upravovat zejména
a)
minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků ve vztahu k aktivům nebo k pasivům, popřípadě ke skupině vybraných položek aktiv nebo pasiv,
b)
omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,
c)
omezení a podmínky směřující ke sladění splatnosti aktiv a pasiv družstevní záložny.
14a)
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
37.
§ 12 se zrušuje.
38.
V § 13 odst. 1 písm. b) se číslovka „100 000“ nahrazuje číslovkou „500 000“.
39.
V § 13 odst. 2 se slova „odst. 2 a 3“ zrušují.
40.
V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Družstevní záložna se též zrušuje dnem nabytí právní moci odnětí povolení.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.
41.
V § 13 odstavec 4 zní:
„(4)
Splynutí a sloučení družstevní záložny je možné jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení, sloučení a splynutí je třeba předchozího souhlasu Úřadu; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a.“.
42.
V § 13 odstavec 6 zní:
„(6)
Likvidátora družstevní záložny jmenuje na návrh družstevní záložny a odvolává Úřad, který podává příslušné návrhy do obchodního rejstříku. Likvidátorem může být pouze osoba splňující podmínky bezúhonnosti a odborné způsobilosti podle § 2a odst. 7 a která nemá závazky vůči družstevní záložně. Družstevní záložna předloží Úřadu návrh na jmenování likvidátora nejpozději do 5 dnů od zrušení družstevní záložny či ukončení činnosti likvidátora, a to včetně listin prokazujících splnění podmínek podle tohoto odstavce. V případě, že družstevní záložna nepředloží návrh včetně listin prokazujících splnění podmínek podle tohoto odstavce ve stanovené lhůtě nebo osoba navržená pro výkon funkce likvidátora nesplňuje podmínky podle tohoto odstavce, jmenuje likvidátora Úřad.“.
43.
V § 13 se odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 15) a 16) zrušují.
44.
V § 14 odst. 4 se slova „návratné finanční výpomoci“ nahrazují slovem „půjčky“, slova „a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení“ se zrušují a za slova „Fondu jsou“ se vkládá slovo „zejména“.
45.
V § 14 odst. 5 se slova „návratných finančních výpomocí“ nahrazují slovem „půjček“.
46.
V § 14 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 17a) zní:
„(7)
V případě prohlášení konkursu se nároky Fondu vůči družstevní záložně, která je v úpadku, vzniklé na základě výplaty náhrad jejím členům považují za pohledávky druhé třídy podle zvláštního zákona.17a)
17a)
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.
47.
V § 15 odst. 1 se slovo „šestičlenným“ nahrazuje slovem „tříčlenným“.
48.
V § 15 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Předsedu a ostatní členy představenstva jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Funkční období členů představenstva Fondu je tříleté a lze je jmenovat opakovaně. Každý rok je jmenován nejméně jeden člen představenstva Fondu.
(3)
Jeden člen představenstva Fondu je jmenován z řad zaměstnanců Úřadu. Nejméně jeden člen představenstva je jmenován z řad členů představenstev družstevních záložen.“.
49.
V § 16 odstavec 1 zní:
„(1)
Roční příspěvek družstevní záložny do Fondu činí 0,5 % z průměru objemu vkladů členů v družstevní záložně vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo, popřípadě identifikační číslo vkladatele (dále jen „pojištěný vklad“) za předchozí kalendářní rok, včetně úroků, na které vznikl vkladatelům nárok v předchozím kalendářním roce. Průměrný objem pojištěných vkladů družstevní záložna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných vkladů v předchozím kalendářním roce. Družstevní záložna nesmí provádět takové převody mezi vkladovými nebo jinými účty, anebo uzavírat takové smlouvy o pojištěném vkladu, anebo vykonávat jiné obdobné činnosti, které způsobují při propočtu čtvrtletních stavů pojištěných vkladů snížení ročního příspěvku. V takovém případě Úřad provede příslušný propočet a nařídí družstevní záložně doplatit příslušný rozdíl.“.
50.
V § 17 odst. 1 se za slova „pojištěný vklad“ doplňují slova „(dále jen „náhrada“)“ a za slova „smluvních podmínek.“ se vkládá tato věta: „Nárok vkladateli na náhradu nevznikne dříve, než družstevní záložna, která není schopna dostát svým závazkům a jejímž členem je vkladatel, prokáže Úřadu, že její členové se podíleli na krytí ztráty, která byla zjištěna účetní závěrkou provedenou v souvislosti s neschopností družstevní záložny dostát svým závazkům, ne starší než 3 měsíce, uhrazovací povinností ve výši podle stanov.“.
51.
V § 17 odst. 3 se za slovo „vklady“ vkládají slova „v rámci nucené správy nebo“ a slova „odst. 3 písm. b), popř. c)“ se zrušují.
52.
V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě menšího objemu finančních prostředků ve Fondu, než činí výše objemu náhrad, na jejichž výplatu vznikl nárok, vyplatí Fond náhrady vkladatelům poměrně dle výše jejich nároku na náhradu a doplatí náhrady či část náhrad vkladatelům až v okamžiku, kdy bude ve Fondu dostatečné množství finančních prostředků. Nárok na náhradu se v případě opožděné výplaty neúročí. Nárok na náhradu se nepromlčuje. Vkladatelům se vyplácí náhrady v pořadí podle vzniku nároku na výplatu náhrad. Vkladatelé mají přednostní právo na výplatu náhrad před splácením ostatních závazků Fondu.“.
53.
§ 21 zní:
㤠21
Fond může peněžní prostředky ukládat vklady u bank a nabývat státní dluhopisy a dluhopisy, za které převzal stát záruku, dluhopisy, jejichž emitentem je Česká národní banka, hypoteční zástavní listy4) a dluhopisy vydané centrálními bankami členských států OECD, za které převzaly tyto státy záruku.“.
54.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
㤠21a
V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad či jiných závazků Fondu, se příspěvek pro následující rok po roce, ve kterém nepostačovaly prostředky k vyplacení zákonem stanovených náhrad, zvyšuje na trojnásobek procentní sazby uvedené v § 16 odst. 1. Úřad oznámí družstevním záložnám zvýšení příspěvku.“.
55.
V § 22 odst. 1 se za slovo „záložen“ vkládají slova „a Fondu“.
56.
V § 22 odstavec 2 zní:
„(2)
Předmětem dohledu Úřadu podle odstavce 1 je dodržování zákonů, jiných právních předpisů vydaných podle tohoto zákona, jakož i rozhodnutí vydaných Úřadem, družstevními záložnami a Fondem. Družstevní záložny podléhají dohledu od svého založení do zániku.“.
57.
V § 23 odst. 2 se slova „z Fondu“ nahrazují slovy „ze státního rozpočtu“.
58.
§ 24 zní:
㤠24
(1)
Činnost Úřadu řídí ředitel Úřadu (dále jen „ředitel“), kterého jmenuje a odvolává ministr financí.
(2)
Podrobnosti o postavení, působnosti a činnosti Úřadu upraví statut Úřadu, který vydává ředitel po předchozím souhlasu Ministerstva financí. Ve statutu se upraví i vydávání Věstníku Úřadu.
(3)
Úřad každoročně vypracuje zprávu o činnosti a hospodaření Úřadu, kterou předkládá Ministerstvu financí ke schválení.
(4)
Není-li zpráva podle odstavce 3 schválena, odvolá ministr financí ředitele a do 3 měsíců od odvolání jmenuje nového ředitele.“.
59.
V § 26 odstavec 3 zní:
„(3)
Všechny družstevní záložny jsou povinny platit roční poplatek na činnost Úřadu. Výši ročního poplatku na následující rok stanoví při schvalování rozpočtu Úřadu Poslanecká sněmovna na návrh Úřadu procentní sazbou z objemu všech vkladů vedených u družstevní záložny ke dni 30. června běžného roku. Poplatek je družstevní záložna povinna zaplatit nejpozději do 31. ledna následujícího roku.“.
60.
V § 27 odst. 1 se na konci doplňuje tato věta: „Úřad je při výkonu své působnosti povinen dbát, aby družstevní záložně nevznikly náklady zjevně nepřiměřené účelu rozhodnutí Úřadu a aby nedošlo v důsledku rozhodnutí Úřadu k jinému nedostatku v činnosti družstevní záložny.“.
61.
V § 27 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Družstevní záložna neprodleně zašle Úřadu schválené změny stanov.
(3)
Úřad kromě výkonu dohledu preventivně dbá zdravého řízení a hospodaření družstevních záložen, zejména poskytováním poradenství a vydáváním doporučení. Spolupracuje přitom s družstevními záložnami a dalšími osobami, které jsou družstevními záložnami na podporu jejich zájmů založeny. Nebude-li se družstevní záložna řídit doporučením vydaným Úřadem, je představenstvo této družstevní záložny povinno informovat o této skutečnosti nejbližší členskou schůzi konanou po vydání doporučení a Úřad.
(4)
Úřad je oprávněn zúčastnit se členské schůze svým pověřeným zástupcem. Úřad je povinen zúčastnit se členské schůze svým pověřeným zástupcem, je-li o to družstevní záložnou požádán, a podat členské schůzi informace, které se týkají družstevní záložny a výkonu dohledu, nejde-li o informace, jejichž poskytnutí je zákonem vyloučeno. Požádá-li pověřený zástupce Úřadu na členské schůzi o slovo, musí mu být uděleno.“.
62.
V § 27 se odstavec 5 zrušuje.
63.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti družstevní záložny, je oprávněn, podle povahy a závažnosti zjištěného nedostatku,
a)
vyžadovat, aby družstevní záložna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména omezila některé povolené činnosti nebo ukončila nepovolené činnosti ve smyslu povolení, vyměnila osoby ve vedení družstevní záložny, vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, vyměnila členy představenstva, kontrolní nebo úvěrové komise družstevní záložny, nebo upravila uhrazovací povinnost členů, anebo svolala členskou schůzi a tato členská schůze projednala Úřadem stanovenou záležitost nebo jeho návrh,
b)
rozhodnout o omezení nebo zákazu některých povolených činností družstevní záložny až na 120 dnů, a to včetně nakládání vkladatelů s jejich vklady,
c)
změnit povolení vyloučením nebo omezením některých činností uvedených v § 3,
d)
nařídit mimořádný audit na náklady družstevní záložny,
e)
zavést v družstevní záložně nucenou správu,
f)
uložit družstevní záložně pokutu do 10 000 000 Kč,
g)
nařídit svolaní členské schůze na náklady družstevní záložny a určit některé body programu jednání této členské schůze,
h)
odejmout povolení podle § 28g a 28h.
(2)
Opatření podle odstavce 1 písm. b) až g) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písm. a).
(3)
Nedostatkem v činnosti se rozumí
a)
porušení podmínek stanovených v povolení a podmínek pro vydání povolení,
b)
porušení zákona, právních předpisů vydaných podle tohoto zákona a rozhodnutí Úřadu,
c)
provádění obchodů družstevní záložnou způsobem, který poškozuje nebo může poškodit zájmy jejích vkladatelů a členů nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu družstevní záložny,
d)
řízení činnosti a hospodaření družstevní záložny osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost nebo nejsou bezúhonné,
e)
jestliže družstevní záložnou vytvořený souhrn opravných položek a rezerv nepostačuje k pokrytí rizik vyplývajících z družstevní záložnou vykázaného objemu klasifikovaných aktiv,
f)
jestliže volený orgán družstevní záložny nevykonává svou funkci déle než 60 dnů,
g)
odepření při kontrole vyžádaných informací a listin či prodlení při jejich předání nebo odepření vstupu do prostorů či prodlení při umožnění vstupu,
h)
porušování pravidel a ukazatelů určených podle § 11.
(4)
Na řízení o změně povolení, zákazu nebo omezení povolených činností, zavedení nucené správy, skončení nucené správy, o nařízení mimořádného auditu, uložení pokuty a jiná rozhodování Úřadu se vztahují předpisy o správním řízení,19) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5)
Účastníkem řízení je pouze dotčená družstevní záložna.
(6)
Řízení může být zahájeno též doručením rozhodnutí.
(7)
Doručení do vlastních rukou provede Úřad předáním rozhodnutí členovi představenstva družstevní záložny nebo členovi kontrolní komise nebo osobě pověřené řízením družstevní záložny. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.
(8)
Proti rozhodnutí lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání k Ministerstvu financí prostřednictvím Úřadu. Podané odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), c), d) a e) nemá odkladný účinek.
(9)
Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin, a to s výjimkou rozhodnutí podle § 28 odst. 1 písm. b) a c), jejichž plnění může být vyžadováno okamžikem doručení, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(10)
Uložením pokuty podle odstavce 1 písm. f) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.
(11)
Pokuta podle odstavce 1 písm. f) je příjmem Fondu.
(12)
Jestliže nebylo uložením opatření podle odstavce 1 dosaženo nápravy, může Úřad opatření podle odstavce 1 uložit opakovaně, popřípadě uložit jiné opatření podle odstavce 1, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak.
(13)
Řízení podle odstavce 1 lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se Úřad dověděl o skutečnostech rozhodných pro uložení příslušného opatření, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.
(14)
Osoby, u kterých je podezření, že bez povolení Úřadu provádějí činnost, ke které je třeba povolení Úřadu, je Úřad oprávněn kontrolovat v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti. Jestliže Úřad zjistí, že tato osoba prováděla nebo provádí činnost, ke které je třeba povolení, bez tohoto povolení, je oprávněn jí uložit pokutu podle odstavce 1 písm. f).“.
64.
Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28i, které včetně poznámky pod čarou č. 19a) znějí:
㤠28a
V případě, že představenstvo nebo kontrolní komise zjistí, že družstevní záložna je nebo se stane platebně neschopnou nebo že družstevní záložně vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles poměru kapitálu k aktivům pod poměr stanovený Ministerstvem financí podle § 11, informuje o tom neprodleně Úřad.
§ 28b
(1)
Cílem nucené správy je zajistit takové podmínky v družstevní záložně, aby členové mohli na členské schůzi, pokud její svolání a konání umožňuje situace v družstevní záložně, řádně a se znalostí všech potřebných informací o družstevní záložně rozhodnout o opatřeních vedoucích k nápravě všech nedostatků včetně případné úhrady zjištěné ztráty nebo o zrušení družstevní záložny. Nucenou správu lze v družstevní záložně zavést, jestliže neodstranila nedostatky v činnosti. K zavedení nucené správy si Úřad vyžádá stanovisko Ministerstva financí.
(2)
Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje
a)
důvody pro zavedení nucené správy,
b)
jméno, příjmení a rodné číslo správce,
c)
případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností.
(3)
Náklady spojené s výkonem nucené správy včetně odměny nuceného správce jsou placeny z majetku družstevní záložny a jsou nákladem družstevní záložny na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.19a)
(4)
Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí členské schůze bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu.
§ 28c
(1)
Správce jmenuje a odvolává Úřad, který rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem Úřadu.
(2)
Správce je oprávněn po předchozím souhlasu Úřadu přibírat k výkonu nucené správy v družstevní záložně další osoby. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči družstevní záložně nebo které jsou v pracovním nebo obdobném poměru k jiné družstevní záložně. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které souvisejí s činností a hospodařením družstevní záložny. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.
§ 28d
(1)
Okamžikem doručení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů družstevní záložny s výjimkou kontrolní komise. Tímto okamžikem je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení představenstva a úvěrové komise má nucený správce, který svolává členskou schůzi a má právo se jí zúčastnit. Právo podávat odvolání proti rozhodnutím Úřadu za trvání nucené správy má kontrolní komise.
(2)
O věcech v působnosti členské schůze rozhoduje nucený správce s předchozím souhlasem Úřadu. Rozhodnutí týkající se změny a doplnění stanov projedná nucený správce s kontrolní komisí. O výši uhrazovací povinnosti, o krytí ztráty formou uhrazovací povinnosti členů během nucené správy, o volbě členů volených orgánů družstevní záložny a o zrušení družstevní záložny není oprávněn rozhodnout nucený správce v působnosti členské schůze. O těchto věcech rozhoduje členská schůze svolaná nuceným správcem. Návrhy této členské schůzi mohou předkládat členové, kontrolní komise nebo nucený správce.
(3)
Jestliže to situace družstevní záložny vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem Úřadu částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v družstevní záložně.
(4)
Zjistí-li správce předlužení družstevní záložny, je oprávněn s předchozím souhlasem Úřadu podat návrh na vyrovnání nebo na prohlášení konkurzu.
(5)
Nucený správce je povinen vynaložit veškerou odbornou péči k dosažení cíle nucené správy, zejména je povinen postupovat tak, aby odvrátil další majetkovou újmu a aby družstevní záložna vymáhala své pohledávky.
§ 28e
(1)
Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku. Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Úřad.
(2)
Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh Úřadu zavedení nucené správy a dále odvolání správce a jmenování nového správce.
(3)
Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích souvisejících s nucenou správou na zápis do obchodního rejstříku.
§ 28f
(1)
Nucená správa končí
a)
doručením rozhodnutí Úřadu o skončení nucené správy,
b)
prohlášením konkursu, nebo
c)
uplynutím 12 měsíců od zavedení nucené správy.
(2)
Úřad rozhodne o skončení nucené správy do 10 dnů ode dne, kdy došlo k odstranění nebo k nápravě nedostatků v činnosti družstevní záložny.
Odnětí povolení
§ 28g
(1)
Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti družstevní záložny Úřad povolení odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.
(2)
Povolení může být dále odňato, jestliže
a)
družstevní záložna nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení povolení nebo po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od členů nebo jim neposkytuje úvěry, nebo
b)
povolení bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti či jiným nikoliv řádným způsobem.
§ 28h
(1)
V rozhodnutí o odnětí povolení podle § 28g se stanoví den, ke kterému se povolení odnímá.
(2)
Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků.
§ 28i
(1)
Na návrh Úřadu vydá Ministerstvo financí právní předpisy, které upravují povinnosti družstevních záložen při vedení účetnictví.
(2)
Na návrh Úřadu vydá Ministerstvo financí
a)
právní předpisy, které upravují pravidla a ukazatele podle § 11,
b)
právní předpisy stanovující povinný obsah výroční zprávy družstevní záložny a obsah a způsob aktualizace zprávy pro členy.
(3)
Návrhem podle odstavců 1 a 2 se rozumí podrobně zpracované zásady právních předpisů.
19a)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Čl. III
V § 19 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb. a zákona č. 63/1999 Sb., se na konci nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:
„s)
příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.“.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. IV
1.
Řízení o zrušení nebo likvidaci družstevní záložny, jakož i řízení Úřadu v souvislosti s výkonem dohledu nad družstevními záložnami, zahájené přede dnem účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2.
Úřad udělí povolení bez omezení či vyloučení činností podle tohoto zákona do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona všem družstevním záložnám, které vznikly před účinností tohoto zákona, a to na základě písemné žádosti představenstva. Družstevní záložny, jejichž představenstvo ve lhůtě 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona nepodá žádost o udělení povolení, se zrušují uplynutím posledního dne lhůty stanovené v první větě.
3.
Družstevní záložny uvedou své poměry do souladu s ustanoveními tohoto zákona do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
4.
Úřad je oprávněn nejdříve po uplynutí 3 měsíců od udělení povolení zahájit řízení s družstevní záložnou o odnětí povolení. Tímto není dotčeno oprávnění Úřadu zahájit proti družstevní záložně jiná řízení podle tohoto zákona.
5.
Zapisovaného základního jmění podle ustanovení § 2 odst. 2 jsou družstevní záložny povinny dosáhnout do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona končí funkční období všech členů představenstva Fondu jmenovaných do funkce člena představenstva Fondu před nabytím účinnosti tohoto zákona. Do 7 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ředitel Úřadu jmenuje členy představenstva Fondu, a to jednoho člena na 1 rok, jednoho člena na 2 roky a předsedu představenstva na 3 roky.
7.
Družstevní záložny jsou povinny ukončit své majetkové účasti v právnických osobách do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Nucená správa, která byla uvalena na družstevní záložnu před účinností tohoto zákona, se vykonává podle tohoto zákona.
9.
Do doby ukončení majetkových účastí družstevní záložny v kontrolovaných osobách je Úřad oprávněn provádět kontrolu činnosti a hospodaření těchto osob. Při kontrole se přiměřeně použijí ustanovení § 23 odst. 1 a § 27 odst. 1. Jestliže kontrolovaná osoba odepře při kontrole vydat vyžádané informace a listiny nebo bude v prodlení s jejich vydáním nebo znemožní vstup do prostorů kontrolované osoby nebo bude v prodlení s umožněním vstupu, je Úřad oprávněn uložit kontrolované osobě pokutu až do výše 10 000 000 Kč; přitom použije přiměřeně ustanovení § 28.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícího měsíce ode dne vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 102/2000 Sb. | Zákon č. 102/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 32/2000
* Čl. I - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2000
102
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, se mění takto:
1.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.“.
2.
V § 11 odst. 3 poslední věta zní: „V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.“.
3.
V § 12 odst. 1 písm. d) se na začátek textu vkládají slova „svislé dopravní značky,“.
4.
V § 13 písm. a) se slova „svislé dopravní značky“ nahrazují slovy „přenosné svislé dopravní značky,“.
5.
Název části třetí zní:
„VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE“.
6.
V § 16 odst. 1 věta první zní: „Pro stavbu dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace je speciálním stavebním úřadem4) příslušný silniční správní úřad.“.
7.
§ 20 zní:
㤠20
(1)
Dálnice a rychlostní silnice, které jsou označeny dopravní značkou2) jako dálnice nebo jako silnice pro motorová vozidla a jejich úseky, stanovené prováděcím předpisem, lze užít silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly (dále jen „motorové vozidlo“) nebo jízdní soupravou2) po zaplacení poplatku za užívání dálnice a rychlostní silnice (dále jen „poplatek“).
(2)
Poplatek lze platit na kalendářní rok, kalendářní měsíc nebo deset dnů a u motorového vozidla nebo jízdní soupravy o celkové hmotnosti nad 12 tun i na jeden den.
(3)
Horní hranice výše poplatku na kalendářní rok činí pro motorové vozidlo nebo jízdní soupravu
a)
do celkové hmotnosti 3,5 tuny 1 200 Kč,
b)
o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny do 12 tun 16 000 Kč,
c)
o celkové hmotnosti nad 12 tun 50 000 Kč.
(4)
Výši poplatků stanoví právní předpis. Výše poplatků na kalendářní měsíc, deset dnů a jeden den se stanoví přiměřeně k výši poplatku na jeden kalendářní rok příslušné pro motorové vozidlo nebo jízdní soupravu podle jejich celkové hmotnosti.“.
8.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní:
㤠20a
(1)
Poplatek se platí před užitím dálnice nebo rychlostní silnice motorovým vozidlem nebo jízdní soupravou. Zaplacení poplatku se prokazuje platným dvoudílným kupónem, jehož jedna část je přilepena celou plochou v motorovém vozidle nebo v prvním vozidle jízdní soupravy na místě určeném prováděcím předpisem a který
a)
odpovídá vzoru stanovenému prováděcím předpisem,
b)
obsahuje údaj o státní poznávací značce, který se shoduje se státní poznávací značkou, kterou je opatřeno motorové vozidlo nebo první motorové vozidlo jízdní soupravy, kterými je dálnice nebo rychlostní silnice užita,
c)
obsahuje vyznačení doby platnosti, která odpovídá době, kdy je motorovým vozidlem nebo jízdní soupravou dálnice nebo rychlostní silnice užita,
d)
má hodnotu odpovídající nejméně výši poplatku příslušné podle celkové hmotnosti motorového vozidla nebo jízdní soupravy, kterými je dálnice nebo rychlostní silnice užita.
(2)
Platnost kupónu prokazujícího zaplacení poplatku na kalendářní rok počíná 1. prosincem roku, který předchází kalendářnímu roku vyznačenému na kupónu, a končí 31. lednem bezprostředně následujícího kalendářního roku.
(3)
Platnost kupónu prokazujícího zaplacení poplatku na kalendářní měsíc počíná posledním dnem měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci vyznačenému na kupónu, a končí prvním dnem bezprostředně následujícího kalendářního měsíce.
(4)
Platnost kupónu prokazujícího zaplacení poplatku na deset dní počíná dnem vyznačeným na kupónu a končí uplynutím deseti bezprostředně následujících kalendářních dnů.
(5)
Kupón prokazující zaplacení poplatku na jeden den platí ve vyznačený den.
(6)
Na kupónu prokazujícím zaplacení poplatku na kalendářní měsíc, deset dnů nebo jeden den vyznačí dobu platnosti kupónu prodejce při jeho prodeji. Údaj o státní poznávací značce vyznačí na kupónu řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy nejpozději před užitím dálnice nebo rychlostní silnice nebo jejich úseku podle § 20 odst. 1.“.
9.
§ 21 zní:
㤠21
(1)
K vydávání a prodeji kupónů je příslušné Ministerstvo financí v součinnosti s Ministerstvem dopravy a spojů. Činnostmi spojenými s vydáváním a prodejem kupónů může Ministerstvo financí pověřit fyzickou nebo právnickou osobu. Cena za zprostředkování prodeje kupónů se sjednává podle cenových předpisů.
(2)
Peněžní prostředky získané z placení poplatků jsou příjmem státního rozpočtu.
(3)
Policie České republiky kontroluje v rámci dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu zaplacení poplatku.
(4)
Řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy, který užívá dálnici nebo rychlostní silnici nebo jejich úsek podle § 20 odst. 1, je povinen předložit na požádání druhou část kupónu ke kontrole příslušníkovi Policie České republiky ve služebním stejnokroji.
(5)
Vzory kupónů, způsob jejich vyplňování, způsob jejich evidence a u kupónů s dobou platnosti kratší než kalendářní rok způsob vyznačování doby jejich platnosti stanoví prováděcí předpis.“.
10.
§ 22 včetně poznámek pod čarou č. 11a) a 11b) zní:
㤠22
(1)
Placení poplatku nepodléhá užití dálnice, rychlostní silnice a jejich úseků podle § 20 odst. 1 motorovým vozidlem nebo jízdní soupravou
a)
vybavenými zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního předpisu,10) pokud se jedná o vozidlo nebo jízdní soupravu
1.
hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů,
2.
ozbrojených sil České republiky11a) a ozbrojených sil jiného státu; v případě kolony motorových vozidel a jízdních souprav postačí takové označení u prvního a posledního motorového vozidla v koloně,
3.
Vězeňské služby České republiky,
4.
zdravotnické záchranné služby a dopravy nemocných, raněných a rodiček,
b)
Ministerstva vnitra používanými Policií České republiky a opatřenými nápisem „POLICIE“,
c)
Ministerstva obrany používanými Vojenskou policií a opatřenými nápisem „VOJENSKÁ POLICIE“,
d)
celních orgánů opatřenými nápisem „CELNÍ SPRÁVA“,
e)
používanými k dopravě těžce zdravotně postižených občanů, kterým byly podle zvláštního právního předpisu11b) přiznány výhody II. stupně, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, nebo III. stupně, pokud držitelem motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká; za stejných podmínek platí osvobození i pro motorová vozidla užívaná k přepravě nezaopatřených dětí, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, pokud rodiče nebo jim naroveň postavené osoby pobírají příspěvek na provoz motorového vozidla podle zvláštního právního předpisu,11b)
f)
při odstraňování následků dopravních nehod na dálnicích a rychlostních silnicích, při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záchraně života a zachování zdraví osob,
g)
správce dálnic a silnic,
h)
pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(2)
Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky úsek dálnice nebo rychlostní silnice, za jehož užití se platí poplatek, je možné užít tento úsek bez poplatku.
11a)
Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
11b)
Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
§ 23 včetně poznámek pod čarou č. 12), 12a) a 12b) zní:
㤠23
(1)
Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v obecně závazné vyhlášce obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy12)
a)
k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin,
b)
k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obci na dobu potřebnou k zajištění celního odbavení,
c)
k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu,12a) která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obce, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu ve vymezené oblasti obce,
nebude-li tímto užitím ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a jiný veřejný zájem. V obecně závazné vyhlášce obce stanoví obec způsob placení sjednané ceny a způsob prokazování jejího zaplacení.
(2)
Místní komunikace nebo jejich určené úseky podle odstavce 1 musí být označeny příslušnou dopravní značkou podle zvláštního právního předpisu.2)
(3)
V obecně závazné vyhlášce obec může vymezit oblasti obce, ve kterých nelze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c).
(4)
Obecně závaznou vyhlášku obce podle odstavců 1 a 3 vydá obec v přenesené působnosti podle zvláštního právního předpisu.12b)
12)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
12a)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12b)
§ 24 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).“.
12.
V § 25 odstavec 2 zní:
„(2)
Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.“.
13.
V § 25 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení ke zvláštnímu užívání, lze udělit povolení ke zvláštnímu užívání na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci.
(4)
Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9.
14.
V § 25 odst. 6 písm. c) uvozovací věta zní:
„užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro“.
15.
V § 25 odst. 6 písm. c) bod 1 zní:
„1.
umísťování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení (dále jen „reklamní zařízení“),“.
16.
V § 25 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Zvláštní užívání spočívající v umísťování a provozování reklamních zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let za podmínky, že reklamní zařízení nemohou být zaměněna s dopravními značkami nebo s dopravními zařízeními nebo nemohou oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích. Pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, musí být na náklad provozovatele reklamního zařízení vybavena svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.
17.
V § 25 odstavec 8 zní:
„(8)
Věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1 nebo v rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li tak, zajistí odstranění a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady vlastníka věci.“.
18.
V § 25 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s výjimkou reklamních zařízení, zveřejní výzvu k odstranění věci způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníka věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací věci.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
19.
V § 25 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10)
Silniční správní úřad je povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání vydaného příslušným silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)
(11)
Nemůže-li silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení ke zvláštnímu užívání, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace, na které je reklamní zařízení neoprávněně umístěno. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)“.
Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 12 a 13.
20.
V § 30 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Prováděcí předpis vymezí pro účely tohoto zákona, co je souvisle zastavěným územím obce při určování silničního ochranného pásma.
(4)
Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm. a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení, které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta ze 100 metrů na 250 metrů.“.
21.
§ 31 zní:
㤠31
(1)
V silničním ochranném pásmu lze povolit zřizování a provozování reklamních zařízení za podmínky, že reklamní zařízení nemohou být zaměněna s dopravními značkami nebo s dopravními zařízeními nebo nemohou oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu
a)
vlastníka dotčené nemovitosti, na které má být reklamní zařízení zřizováno a provozováno,
b)
Ministerstva vnitra, jde-li o silniční ochranné pásmo dálnice a rychlostní silnice,
c)
příslušného orgánu Policie České republiky, jde-li o silniční ochranné pásmo silnice s výjimkou rychlostní silnice a místní komunikace.
(2)
Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a provozovat reklamní zařízení právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou, nejdéle na dobu pěti let, a v rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování reklamního zařízení.
(3)
Vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu je oprávněn v obecném zájmu umístit na své nemovitosti pouze reklamní zařízení, které bylo povoleno.
(4)
Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení ke zřizování a provozování reklamních zařízení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení, lze udělit povolení na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci.
(5)
Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení.
(6)
Silniční správní úřad je povinen do 7 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného v silničním ochranném pásmu bez povolení vydaného příslušným silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu, odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5) Podmínky tohoto odstavce se nevztahují na reklamní zařízení postavená a provozovaná v rozšířené části území podle § 30 odst. 4, pokud taková zařízení byla příslušným stavebním úřadem povolena před účinností tohoto zákona.
(7)
Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení podle odstavce 1, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty deseti dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené nemovitosti, na které je reklamní zařízení umístěno. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.5)
(8)
Vlastník nemovitosti, na které je zřízeno a provozováno reklamní zařízení bez povolení podle odstavce 1, je povinen umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na svoji nemovitost za účelem zakrytí reklamy a za účelem odstranění a likvidace tohoto reklamního zařízení. Vznikne-li tím škoda na nemovitosti, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.“.
22.
V § 35 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
23.
V § 35 odst. 2 věta druhá zní: „Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí silniční správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení.“.
24.
Za § 38 se vkládají nové § 38a až 38c, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16a) znějí:
„Vážení vozidel
§ 38a
(1)
Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích, s výjimkou hraničních přechodů, se provádí kontrolní vážení a měření (dále jen „kontrolní vážení“) silničních motorových vozidel kategorií N310) a jejich jízdních souprav s přípojnými vozidly kategorií O3 a O410) (dále jen „vozidlo“).
(2)
Kontrolní vážení zajišťuje správce pozemní komunikace v součinnosti s Policií České republiky.
(3)
Kontrolní vážení zahrnuje vážení celkové hmotnosti vozidla, měření nápravových tlaků a měření rozměrů vozidla.10)
§ 38b
(1)
Řidič vozidla je povinen na výzvu příslušníka Policie České republiky ve služebním stejnokroji podrobit vozidlo kontrolnímu vážení. Zajížďka k zařízení na kontrolní vážení, včetně cesty zpět na pozemní komunikaci, nesmí být delší než 8 kilometrů.
(2)
Při kontrolním vážení je řidič vozidla povinen řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení na kontrolní vážení.
(3)
O výsledku kontrolního vážení vydá osoba obsluhující zařízení na kontrolní vážení vozidel řidiči doklad.
(4)
Zjistí-li se při kontrolním vážení dodržení hodnot vozidla stanovených zvláštním právním předpisem,10) může řidič vozidla pokračovat v další jízdě. V tomto případě není možné účtovat řidiči žádné náklady vážení.
(5)
Zjistí-li se při kontrolním vážení překročení hodnot stanovených zvláštním právním předpisem,10) je toto porušení projednáno na základě zvláštního zákona2) jako přestupek17) a řidič vozidla je povinen uhradit náklady vážení.
(6)
Způsob provádění kontrolního vážení, způsob stanovení nákladů spojených s kontrolním vážením, náležitosti dokladu o výsledku kontrolního vážení a vzor dokladu stanoví prováděcí předpis.
§ 38c
(1)
Zjistí-li se při kontrolním vážení, že rozměry vozidla nebo jeho celková hmotnost přesahují hodnotu stanovenou zvláštním právním předpisem,10) může řidič pokračovat v další jízdě pouze na základě povolení ke zvláštnímu užívání (§ 25) a za podmínky, že vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích.16a)
(2)
Zjistí-li se při kontrolním vážení, že nápravový tlak překračuje míru stanovenou zvláštním právním předpisem,10) nesmí řidič pokračovat v jízdě.
16a)
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.“.
25.
V § 40 odst. 3 písm. c) se za slova „místních komunikací“ vkládají slova „a veřejně přístupných účelových komunikací“.
26.
V § 40 odst. 4 písm. d) se za slova „místních komunikací“ vkládají slova „a veřejně přístupných účelových komunikací“.
27.
V § 42 odst. 1 písm. g) se na konci textu doplňují tato slova: „vyjma činností vztahujících se k reklamním zařízením,“.
28.
V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Silniční správní úřad uloží pokutu až do výše 300 000 Kč právnické nebo fyzické osobě, která
a)
užila dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo silniční pomocný pozemek pro umístění a provozování reklamního zařízení bez povolení zvláštního užívání nebo nedodržela podmínky povolení (§ 25),
b)
zřizovala a provozovala v silničním ochranném pásmu reklamní zařízení bez povolení nebo nedodržela podmínky povolení (§ 31),
c)
má na své nemovitosti v silničním ochranném pásmu umístěno reklamní zařízení bez platného povolení (§ 31) a toto zařízení neodstranila ve stanovené lhůtě po obdržení výzvy silničního správního úřadu,
d)
úmyslně odstraňuje nebo poškozuje zakrytí reklam.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
29.
V § 42 odst. 3 se na konci písmene b) doplňují slova „vyjma činností vztahujících se k reklamním zařízením,“.
30.
§ 46 včetně nadpisu zní:
㤠46
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda stanoví nařízením výši poplatku podle § 20 odst. 4.
(2)
Ministerstvo dopravy a spojů vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 4, § 10 odst. 5, § 16 odst. 3, § 20 odst. 1, § 20a odst. 1, § 24 odst. 9, § 25 odst. 13, § 27 odst. 7, § 30 odst. 3, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1, § 38b odst. 6 a § 41 odst. 4.
(3)
Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 21 odst. 5.“.
31.
V § 47 se doplňuje bod 8, který zní:
„8.
§ 82 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Nálepka prokazující zaplacení poplatku na rok 2000 platí do 31. ledna 2001.
2.
Ustanovení § 20, 20a a 21 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění tohoto zákona, se poprvé použijí dnem 1. ledna 2001.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 103/2000 Sb. | Zákon č. 103/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 32/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 256/2013 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.)
103
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. V
V § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zd), které včetně poznámky pod čarou č. 60) zní:
„zd)
příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů.
60)
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. VI
V zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se v § 11 odst. 2 písm. m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které včetně poznámky pod čarou č. 3a) zní:
„n)
společenství vlastníků jednotek3a) v řízení o návrhu na zápis do obchodního rejstříku.
3a)
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 104/2000 Sb. | Zákon č. 104/2000 Sb.
Zákon o Státním fondu dopravní infrastruktury
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 32/2000
* ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (§ 1 — § 13)
* ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÉ USTANOVENÍ (§ 14 — § 14)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (184/2023 Sb., 349/2023 Sb.)
104
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000
o Státním fondu dopravní infrastruktury
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
§ 1
(1)
Zřizuje se Státní fond dopravní infrastruktury se sídlem v Praze (dále jen „Fond“).
(2)
Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva dopravy (dále jen „ministerstvo“).
(3)
Majetek, s nímž Fond hospodaří, je ve vlastnictví státu.
§ 2
Účel Fondu
(1)
Finanční prostředky, s nimiž Fond hospodaří, lze použít na financování nebo předfinancování
a)
výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy silnic nebo dálnic1),
b)
výstavby nebo modernizace drah, s výjimkou lanových drah, které neslouží k zajišťování dopravní obslužnosti, výstavby nebo modernizace zařízení služeb nebo oprav, údržby nebo provozování celostátních nebo regionálních drah nebo zařízení služeb2),
c)
výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy dopravně významných vnitrozemských vodních cest3) nebo movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let,
d)
průzkumných nebo projektových prací anebo studijních nebo expertních činností v oblasti výstavby, modernizace nebo oprav dopravní infrastruktury uvedené v písmenech a) až c),
e)
opatření ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy nebo opatření ke zpřístupňování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace,
f)
výstavby nebo oprav cyklistických stezek nebo zřizování jízdních pruhů pro cyklisty na místních komunikacích,
g)
zavedení nebo provozování systému elektronického mýtného nebo pořízení vybavení potřebného ke kontrole úhrady časového poplatku,
h)
úhrady koncesionářům podle zákona o pozemních komunikacích nebo nákladů souvisejících s uzavřením koncesionářské smlouvy,
i)
nákladů souvisejících s pořízením, zabudováním nebo provozem kontrolních vah na pozemních komunikacích ve vlastnictví státu,
j)
nákladů souvisejících se získáním vlastnických práv nebo se zřízením a trváním věcného břemene k pozemkům, na nichž se nachází dopravní infrastruktura ve vlastnictví státu, nebo pozemkům sloužícím účelům ochrany nebo údržby dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu,
k)
nákladů souvisejících se získáním vlastnických práv nebo se zřízením nebo trváním věcných břemen k pozemkům, na nichž se nachází dopravní infrastruktura ve vlastnictví kraje, přešlo-li vlastnictví dopravní infrastruktury na kraj ze státu na základě rozhodnutí ústředního správního úřadu podle zvláštního právního předpisu11), nebo k pozemkům sloužícím účelům ochrany nebo údržby takové dopravní infrastruktury,
l)
výstavby, modernizace nebo oprav multimodálních překladišť nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy nebo dopravně významné vnitrozemské vodní cesty,
m)
výstavby, modernizace, nebo oprav místních komunikací nebo veřejně přístupných účelových komunikací v místech, kde stavební objekty těchto místních komunikací nebo veřejně přístupných účelových komunikací kříží dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy nebo dopravně významné vnitrozemské vodní cesty, nebo oprav staveb vodních děl, jimiž bylo v souvislosti s výstavbou, modernizací nebo opravou dálnice, silnice nebo celostátní nebo regionální dráhy upraveno, změněno nebo zřízeno koryto vodního toku,
n)
nákladů souvisejících s nabytím strojů nebo zařízení nezbytných pro výstavbu, modernizaci, opravy nebo údržbu dálnic, silnic, celostátních nebo regionálních drah nebo dopravně významných vodních cest do vlastnictví státu nebo s opravami nebo provozem takových strojů nebo zařízení, jsou-li ve vlastnictví státu, nebo
o)
nákladů souvisejících s vybavením drážních vozidel palubními součástmi systému řízení a zabezpečení železniční dopravy podle rozhodnutí Evropské komise o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému12),
p)
nákladů souvisejících s vybavením letišť technickými nebo obdobnými prostředky sloužícími k ochraně civilního letectví před protiprávními činy.
(2)
Finanční prostředky, s nimiž Fond hospodaří, lze dále použít
a)
na úhradu splátek Fondem přijatých úvěrů nebo úroků z těchto úvěrů nebo dalších výdajů s tím spojených, nebo
b)
na úhradu nákladů na činnost Fondu.
(3)
Finanční prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury,3a) krajům,3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu,3c) dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1 a, jde-li o účel podle odstavce 1 písm. o), provozovatelům drážní dopravy provozujícím drážní vozidla, která mají být vybavena palubními součástmi systému řízení a zabezpečení železniční dopravy, a jde-li o účel podle odstavce 1 písm. p), provozovatelům letišť. Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.
(4)
Subjektům uvedeným v odstavci 3 může Fond v odůvodněných případech poskytnout finanční prostředky, s nimiž hospodaří, na financování v rozsahu uvedeném v odstavci 1 také prostřednictvím účelově vázaného úvěru.
§ 3
(1)
Fond zajišťuje efektivní využití poskytovaných prostředků podle schváleného rozpočtu. Fond poskytuje příjemcům finanční prostředky z Fondu na základě smlouvy, která obsahuje alespoň
a)
určení výše poskytovaných finančních prostředků,
b)
specifikaci účelu, pro který se finanční prostředky poskytují, a
c)
podmínky, za kterých se finanční prostředky poskytují.
(2)
Pro financování víceletých akcí spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie se uzavírá smlouva na celou dobu realizace akce.
(3)
Je-li předmětem smlouvy financování provozování, oprav nebo údržby celostátních nebo regionálních drah, uzavírá se smlouva s příjemcem finančních prostředků z Fondu na dobu 5 let. Smlouva obsahuje alespoň
a)
vymezení celostátní nebo regionální dráhy a vymezení činností, které jsou předmětem financování, a jejich rozsahu,
b)
způsob vymezení výše a struktury poskytovaných finančních prostředků a způsob poskytování finančních prostředků příjemci po dobu platnosti smlouvy,
c)
vymezení cílů, které mají být dosaženy poskytnutím finančních prostředků, a kritérií pro hodnocení jejich dosažení,
d)
vymezení možných průtahů, zpoždění nebo jiných nedostatků při údržbě dráhy, které mohou mít vliv na provoz dráhy a strukturu poskytovaných finančních prostředků,
e)
ujednání podporující snižování nákladů příjemce při výkonu financovaných činností a snižování ceny za užití dráhy,
f)
vymezení údajů, které příjemce Fondu poskytuje, způsobu a četnosti jejich poskytování,
g)
úpravu postupu při mimořádných situacích týkajících se financovaných činností,
h)
úpravu postupu při neplnění povinností některou ze smluvních stran, včetně nápravných opatření,
i)
ujednání o výpovědi smlouvy, včetně důvodů výpovědi a výpovědní doby, a
j)
dobu platnosti.
(4)
Návrh smlouvy podle odstavce 3 zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý může k návrhu smlouvy uplatnit odůvodněné připomínky. Za tím účelem Fond stanoví přiměřenou lhůtu, kterou oznámí spolu se zpřístupněním návrhu. Uzavřenou smlouvu zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne jejího uzavření.
(5)
Fond uzavírá s Ředitelstvím silnic a dálnic s. p. na dobu 3 let smlouvu, jejímž předmětem je podle § 2 odst. 1 financování nebo předfinancování činnosti Ředitelství silnic a dálnic s. p. v rozsahu, který stanoví ministerstvo vyhláškou; smlouva obsahuje alespoň
a)
vymezení činností, které jsou předmětem financování, a jejich rozsahu,
b)
způsob vymezení výše a struktury poskytovaných finančních prostředků a způsob poskytování finančních prostředků Ředitelství silnic a dálnic s. p. po dobu platnosti smlouvy,
c)
kvalitativní požadavky na provádění financovaných činností, kritéria jejich hodnocení a důsledky neplnění stanovených požadavků,
d)
ujednání podporující snižování nákladů Ředitelství silnic a dálnic s. p. při výkonu financovaných činností,
e)
vymezení údajů, které Ředitelství silnic a dálnic s. p. Fondu poskytuje, způsobu a četnosti jejich poskytování,
f)
úpravu postupu při mimořádných situacích týkajících se financovaných činností,
g)
úpravu postupu při neplnění povinností některou ze smluvních stran, včetně nápravných opatření,
h)
ujednání o výpovědi smlouvy, včetně důvodů výpovědi a výpovědní doby, a
i)
dobu platnosti.
(6)
Výše finančních prostředků poskytovaných podle odstavce 5 se stanoví s ohledem na rozsah a parametry dopravní infrastruktury, s níž má Ředitelství silnic a dálnic s. p. právo hospodařit, výši nákladů vynakládaných na financované činnosti v předchozím období a přiměřený zisk Ředitelství silnic a dálnic s. p. Způsob výpočtu výše poskytovaných finančních prostředků stanoví ministerstvo vyhláškou.
(7)
Fond je oprávněn kontrolovat u příjemců finančních prostředků jejich užití podle uzavřených smluv. Při zjištění závažných nesrovnalostí je oprávněn žádat jejich vrácení, pozastavit jejich čerpání a činit další nezbytná opatření k zabezpečení předpokládané efektivnosti a souladu financovaných činností s platnými předpisy a mezinárodními závazky. V rozsahu, v jakém došlo k vrácení finančních prostředků, pozastavení jejich čerpání nebo k uskutečnění dalších nezbytných opatření, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Fond je oprávněn zjišťovat u příjemců finančních prostředků a osob se smluvními závazky vůči nim veškeré údaje nezbytné pro tuto kontrolu.
(8)
Podrobnosti o činnosti Fondu a o jeho vnitřní organizaci stanoví statut Fondu, který na návrh ministra dopravy (dále jen „ministr“) schvaluje vláda.
§ 4
Příjmy Fondu
(1)
Příjmy Fondu tvoří
a)
podíl z výnosu spotřební daně z minerálních olejů podle zvláštního právního předpisu10),
b)
výnosy z časového poplatku5),
c)
výnosy z mýtného5) a propadlých kaucí5),
d)
výnosy z cenných papírů nebo veřejných sbírek organizovaných Fondem,
e)
úvěry, úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických osob,
f)
převody výnosů z příjmů vyplývajících pro stát z koncesionářských smluv na výstavbu, provozování a údržbu dopravní infrastruktury,
g)
příspěvky z Evropské komise poskytované z rozpočtu Evropské unie,
h)
dary a dědictví,
i)
dotace ze státního rozpočtu,
j)
převody části výnosů z pokut uložených za správní delikty v souvislosti s provozováním vozidla, které při kontrolním vážení překročí nejvyšší povolenou hmotnost nebo jiné hmotnostní poměry podle zvláštního právního předpisu, a náhrada nákladů vážení podle zvláštního právního předpisu,
k)
splátky z úvěrů poskytnutých Fondem včetně příslušenství.
(2)
Dary a dědictví může Fond jménem České republiky přijmout a použít jen za podmínek a pro účely stanovené dárcem nebo zůstavitelem, pokud se tyto podmínky a účely shodují s předmětem činnosti Fondu.
(3)
Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího.
§ 5
Rozpočet a účetnictví Fondu
(1)
Fond sestavuje pro každý rozpočtový rok návrh rozpočtu Fondu, který předkládá prostřednictvím ministra vládě vždy do 30. září. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky současně s návrhem státního rozpočtu České republiky. Součástí rozpočtu Fondu je
a)
jmenovitý seznam akcí financovaných z Fondu včetně celkových nákladů akce, částky rozpočtované pro běžný rok a lhůty realizace akce,
b)
přehled pohledávek a závazků,
c)
návrh struktury úvěrů, které hodlá Fond v rozpočtovém roce přijmout, včetně lhůt splatnosti a limitů úrokové míry,
d)
návrh kalendáře splátek jistiny a úroků Fondem přijatých úvěrů.
(2)
Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.5a) V rámci této částky v něm stanoví též částku, kterou se bude podílet na financování národního podílu programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
(3)
Finanční prostředky Fondu jsou vedeny na účtech u České národní bankybanky. Fond může zřizovat u jiných bankbank účty, ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje na činnost fondu, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.
(4)
V průběhu rozpočtového roku mohou být prováděny změny ve schváleném rozpočtu Fondu
a)
výborem Fondu v rámci limitu a podle podmínek stanovených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky při schvalování rozpočtu, nebo
b)
nad rámec limitu podle písmene a) hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
§ 5a
(1)
Současně s návrhem rozpočtu Fond ve spolupráci s ministerstvem sestavuje střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje Fondu na jednotlivá léta, na která je sestavován, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají a plánují, a to nejméně v tomto rozsahu:
a)
celkové příjmy a výdaje Fondu,
b)
výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie,
c)
výdaje na programy nebo projekty spolufinancované z úvěrů přijatých státem a spolufinancované z úvěrů se státní zárukou.
(2)
Střednědobý výhled se sestavuje na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán rozpočet Fondu. Při sestavování střednědobého výhledu jsou ukazatele výdajů stanovené na počátku financování programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie závazné.
(3)
Pro schvalování střednědobého výhledu platí postup při schvalování rozpočtu Fondu podle § 5 odst. 1 obdobně.
§ 5b
(1)
Po skončení rozpočtového roku sestavuje Fond roční účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti Fondu (dále jen „výroční zpráva“) a předkládá ji prostřednictvím ministra k projednání vládě a ke schválení Poslanecké sněmovně do šesti měsíců po skončení rozpočtového roku. Roční účetní závěrka Fondu musí být před jejím předložením Poslanecké sněmovně ověřena auditorem.
(2)
Výdajová stránka rozpočtu Fondu je členěna ve shodě s účelem Fondu podle § 2 odst. 1 a 2 a podle jednotlivých akcí.
(3)
Dodatečné přijímání úvěrů v rozpočtovém roce schvaluje vláda na základě návrhu Fondu předloženého prostřednictvím ministra. Ustanovení § 5 odst. 1 se použije obdobně.
(4)
Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(5)
Fond hospodaří ve dvou účetně oddělených okruzích tak, aby byly samostatně sledovány náklady na vlastní činnost od ostatních činností Fondu.
(6)
Příjemce finančních prostředků je povinen provést s Fondem finanční vypořádání finančních prostředků poskytnutých Fondem a užitých příjemcem v běžném rozpočtovém roce podle stavu k 31. prosinci běžného rozpočtového roku ve lhůtách a způsobem stanovených Fondem, s výjimkou finančního vypořádání prostředků poskytnutých na víceleté akce spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, u kterých se finanční vypořádání poskytnutých prostředků provede podle stavu k 31. prosinci rozpočtového roku, v němž bylo financování akce ukončeno.
§ 5c
Rozpočtové provizorium
Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválen rozpočet Fondu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření Fondu v době od prvního dne rozpočtového roku do doby schválení rozpočtu Fondu na tento rozpočtový rok ukazateli rozpočtového provizoria stanovenými ministerstvem podle předpokládaných příjmů Fondu v tomto období. V souladu se stanovenými ukazateli používá Fond prostředky na účely podle § 2 odst. 1 a 2 pouze do výše svých příjmů v tomto období a převedeného zůstatku příjmů z předchozího roku.
§ 6
Orgány Fondu
(1)
Orgány Fondu tvoří výbor Fondu (dále jen „výbor“), dozorčí radadozorčí rada Fondu (dále jen „dozorčí radadozorčí rada“) a ředitel Fondu (dále jen „ředitel“).
(2)
V čele Fondu je ředitel; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu.
Výbor
§ 7
(1)
Výbor má devět členů. Předsedou výboru je ministr.
(2)
Místopředsedu a dalších sedm členů výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra na funkční období čtyř let. Členové výboru mohou být jmenováni nejvýše na dvě po sobě jdoucí funkční období.
(3)
Předseda řídí činnost výboru. Jednání výboru se řídí jednacím řádem, který schvaluje výbor usnesením.
(4)
Členům výboru přísluší odměna, kterou vláda stanoví usnesením. Odměna a refundace mzdy zaměstnavateli členů výboru je nákladem na činnost Fondu.
(5)
Členství ve výboru je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zvláštního právního předpisu.7)
§ 8
(1)
Výbor jedná o věcech, které jsou účelem Fondu nebo předmětem činnosti Fondu.
(2)
Výbor schvaluje
a)
návrh rozpočtu Fondu a změny schváleného rozpočtu Fondu podle § 5 odst. 4 písm. a),
b)
návrh střednědobého výhledu Fondu,
c)
roční účetní závěrku Fondu,
d)
návrh výroční zprávy Fondu,
e)
časový plán příjmů a výdajů Fondu,
f)
pravidla pro financování z Fondu,
g)
roční plán kontrolních akcí a
h)
vyhodnocení kontrolních akcí,
i)
úvěry poskytované Fondem a podmínky pro poskytnutí úvěrů.
(3)
Rozhodnutí výboru zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 9
Dozorčí rada
(1)
Dozorčí radaDozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozírá na činnost a hospodaření Fondu a projednává návrh výroční zprávy a roční účetní závěrku Fondu před jejich předložením vládě. Dozorčí radaDozorčí rada má pět členů. Členy dozorčí radydozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na funkční období čtyř let.
(2)
Dozorčí radaDozorčí rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dozorčí radaDozorčí rada se usnáší hlasováním.
(3)
Jednání dozorčí radydozorčí rady se řídí jednacím řádem, který schvaluje dozorčí radadozorčí rada usnesením.
(4)
Dozorčí radaDozorčí rada informuje neprodleně o nedostatcích zjištěných v činnosti a hospodaření Fondu ministerstvo, vládu a Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.
(5)
Členům dozorčí radydozorčí rady přísluší odměna, kterou vláda stanoví usnesením. Odměna a refundace mzdy zaměstnavateli členů dozorčí radydozorčí rady je nákladem na činnost Fondu.
(6)
Členství v dozorčí radědozorčí radě je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu podle zvláštního právního předpisu.7)
(7)
Členové dozorčí radydozorčí rady mohou být přítomni na všech jednáních Výboru.
§ 10
Ředitel
(1)
Ředitel je statutárním orgánem Fondu.
(2)
Ředitel zejména
a)
provádí rozhodnutí výboru o uvolnění prostředků Fondu na akce podle § 2,
b)
provádí další opatření schválená nebo projednaná výborem,
c)
řídí činnost aparátu Fondu a
d)
rozhoduje o struktuře výdajů na činnost Fondu.
§ 11
Ustanovení o střetu zájmů
(1)
Výkon funkce místopředsedy výboru, člena výboru nebo člena dozorčí radydozorčí rady je neslučitelný s funkcí ředitele, s pracovním nebo služebním poměrem vůči Fondu a s funkcemi v řídících a dozorčích orgánech právnických osob, kterým byly nebo mají být poskytnuty prostředky Fondu.
(2)
Členové orgánů Fondu nesmějí být výdělečně činní v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru u fyzických a právnických osob, kterým byly nebo mají být poskytnuty prostředky z Fondu.
(3)
Místopředsedu výboru nebo člena výboru vláda v případě porušení povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 odvolá.
(4)
Fond je oprávněn požadovat, aby osoba, která uvedené povinnosti porušila, vydala prospěch, který tímto získala. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.
§ 12
Zaměstnanci Fondu
(1)
Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2)
Fond se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3)
Nadřízeným služebním úřadem Fondu je ministerstvo.
§ 13
(1)
Fond zveřejňuje informace o poskytnutých finančních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona13), a to v rozsahu
a)
jméno a příjmení či název příjemce,
b)
identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
c)
obecobec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu,
d)
výše poskytnutých prostředků a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,
e)
účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu,
f)
datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí prostředků,
g)
informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení výplaty, krácení nebo vrácení finančních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká.
(2)
Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí o poskytnutí prostředků, nevydává-li se rozhodnutí, pak do 7 dnů od účinnosti právního jednání, kterým se prostředky poskytují. V případě podle odstavce 1 písm. g) se informace zveřejní do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.
(3)
Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÉ USTANOVENÍ
§ 14
Fond sestavuje pro rok 2000 svůj rozpočet v návaznosti na kapitolu 327 státního rozpočtu pro rok 2000 a rozpočet předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 2 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
2)
§ 2 odst. 9 a § 3 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.
3a)
§ 20 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
§ 9 odst. 1 věta první zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
3b)
§ 9 odst. 1 věta druhá zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
3c)
§ 18a až 18f zákona č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 256/2002 Sb.
5)
Zákon č. 13/1997 Sb., ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
5a)
§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
7)
§ 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 74/1994 Sb.
8)
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 5 zákona č. 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Rozhodnutí Komise č. 2012/88/EU ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení a zabezpečení transevropského železničního systému, ve znění rozhodnutí Komise 2012/696/EU a rozhodnutí Komise (EU) 2015/14.
13)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. |
Zákon č. 105/2000 Sb. | Zákon č. 105/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 1. 5. 2000, částka 32/2000
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ŠESTÁ - ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.)
105
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Čl. V
V § 35 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 329/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb., se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
konkursu a vyrovnání včetně sporů těmito řízeními vyvolanými.“.
ČÁST ŠESTÁ
ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. VIII
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 99/2000 Sb. | Zákon č. 99/2000 Sb.
Zákon o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr
Vyhlášeno 25. 4. 2000, datum účinnosti 25. 4. 2000, částka 32/2000
* § 1 - (1) Vývoz zboží a poskytnutí služeb, nehmotných práv a jakékoli dokumentace nebo informací, jejichž určení přímo či zprostředkovaně souvisí s jadernou elektrárnou Búšehr v Íránské islámské republice, jsou zakázány.
* § 2 - (1) Vývozci nebo jakékoliv jiné osobě, která poruší zákaz stanovený v § 1 odst. 1, může Ministerstvo financí uložit
* § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 7. 2016 (243/2016 Sb.)
99
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2000
o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Vývoz zbožíVývoz zboží a poskytnutí služeb, nehmotných práv a jakékoli dokumentace nebo informací, jejichž určení přímo či zprostředkovaně souvisí s jadernou elektrárnou Búšehr v Íránské islámské republice, jsou zakázány.
(2)
Pro účely tohoto zákona se rozumí vývozem zbožívývozem zboží propuštění zboží do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku anebo zpětný vývoz zbožívývoz zboží.
§ 2
(1)
Vývozci nebo jakékoliv jiné osobě, která poruší zákaz stanovený v § 1 odst. 1, může Ministerstvo financí uložit
a)
pokutu do výše 20 000 000 Kč nebo do výše pětinásobku ceny zboží nebo jiného plnění podle § 1 odst. 1, je-li tento pětinásobek vyšší než 20 000 000 Kč,
b)
propadnutí zboží, jehož se zákaz podle § 1 odst. 1 týká.
Uložení pokuty nevylučuje uložení propadnutí zboží.
(2)
Výše pokuty se určí s ohledem na míru, význam a dobu ohrožení zahraničněpolitických, bezpečnostních nebo obchodních zájmů státu nebo i s ohledem na škodu vzniklou porušením tohoto zákona.
(3)
Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlého zboží je stát.
(4)
Rozklad proti rozhodnutí o uložení pokuty a proti rozhodnutí o uložení propadnutí zboží nemá odkladný účinek.
(5)
Pokutu nebo propadnutí zboží lze uložit do 3 let ode dne, kdy bylo porušení § 1 odst. 1 zjištěno, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy k jeho porušení došlo.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 114/2000 Sb. | Zákon č. 114/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 35/2000
* Čl. I - Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 10/1993 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Nároky založené tímto zákonem v čl. I se nedotýkají věcí, které před účinností tohoto zákona nabyly do vlastnictví jiné osoby než stát.
* Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 7. 2000
114
ZÁKON
ze dne 5. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 10/1993 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d)
pozemky zastavěné stavbami přecházejícími do vlastnictví obcí podle odstavců 4 a 5,“.
2.
V § 2 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 3a) znějí:
„(4)
Pokud nemovitosti, které obce vlastnily k 31. prosinci 1949, nepřecházejí do vlastnictví žádné obce podle odstavce 1, neboť tato obec zanikla, pak tyto přecházejí, a to spolu se stavbami uvedenými v odstavci 5, do vlastnictví té obce, jejíž území ke dni 1. července 2000 tyto nemovitosti tvoří.3a) Nachází-li se v příslušném katastrálním území tvořícím území obce jen část původní nemovitosti, přechází do vlastnictví obce jen tato část.
(5)
Spolu s nemovitostmi podle odstavce 1 přecházejí do vlastnictví obce dnem 1. července 2000 stavby účelových komunikací, drobné stavby sloužící k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů, drobné stavby melioračních zařízení a drobné stavby lesotechnických meliorací, pokud byly v období od 1. 1edna 1950 do 24. května 1991 vybudovány na pozemcích, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, nebo přecházejí na obce podle § 2a tohoto zákona, pokud jsou ke dni 1. července 2000 ve vlastnictví České republiky.
3a)
§ 1 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 2 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“.
3.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:
㤠2a
(1)
Do vlastnictví obcí dnem 1. července 2000 přecházejí i nemovitosti vyjmenované v § 2 odst. 1 písm. a) až d), které
a)
byly obcím přiděleny jako přídělcům rozhodnutím příslušného státního orgánu o přídělu vydaným podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 28/1945 Sb., nebo byly vydány obcím podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě),
b)
byly schváleny příslušným státním orgánem pro obec jako přídělce přídělovým plánem podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.,
pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1 nebo § 2.
(2)
Nemovitosti uvedené v odstavci 1 přecházejí do vlastnictví obcí bez ohledu na to, že příslušná rozhodnutí o přídělu nebo přídělový plán byly vydány po 31. prosinci 1949, nebo k jejich vydání vůbec nedošlo.
(3)
Obce prokáží existenci přídělu podle odstavce 1 zejména
a)
vydanou přídělovou listinou svědčící obci nebo příslušnému národnímu výboru působícímu na území obce,
b)
schváleným přídělovým plánem, nebo
c)
schváleným grafickým přídělovým plánem.
(4)
Nelze-li příděl doložit listinami uvedenými v odstavci 3, považuje se za doklad o přídělu listina vyhotovená příslušným státním orgánem s uvedením jednacího čísla přídělového rozhodnutí, je-li z ní zřejmý rozsah přídělu i přídělce.
(5)
Ustanovení § 2 odst. 4 a 5 se použije pro nemovitosti uvedené v odstavci 1 obdobně.“.
4.
V § 4 odst. 1 písm. c) se na konci čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
Čl. II
Nároky založené tímto zákonem v čl. I se nedotýkají věcí, které před účinností tohoto zákona nabyly do vlastnictví jiné osoby než stát.
Čl. III
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 115/2000 Sb. | Zákon č. 115/2000 Sb.
Zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 10. 5. 2000, částka 35/2000
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4)
* ČÁST DRUHÁ - PODMÍNKY NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY, ROZSAH NÁHRADY ŠKODY A UPLATNĚNÍ NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY (§ 5 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 11 — § 13) k zákonu č. 115/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (428/2023 Sb.)
115
ZÁKON
ze dne 5. dubna 2000
o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy1) (dále jen „vybraný živočich“) a náhrad škod způsobených v letech 2024, 2025 a 2026 kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo L.) na rybáchrybách.
(2)
Náhrady škodškod poskytuje stát za podmínek, v rozsahu a způsobem, které jsou stanoveny tímto zákonem.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
vymezenými domestikovanými zvířatyvymezenými domestikovanými zvířaty skot, prasata, ovce, kozy, hrabavá a vodní drůbež, koně, osli a jejich kříženci, králíci a kožešinová zvířata,
b)
škodou újma způsobená vybraným živočichem uvedeným v § 3 na životě nebo zdraví fyzické osoby anebo na majetku osob uvedeném v § 4 písm. b) až i) nebo škoda způsobená kormoránem velkým v letech 2024, 2025 a 2026 na majetku osob uvedeném v § 4 písm. d),
c)
uprchlým živočichemuprchlým živočichem volně žijící živočich držený člověkem v zajetí, který svému držiteli unikl,
d)
rybamirybami rybyryby chované k hospodářských účelům v rybnících,2) sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových odchovech nebo pstružích farmách; a rovněž rybyryby v rybářských revírech,
e)
pasteveckým psempasteveckým psem pes těžkého plemene používaného k hlídání vymezených domestikovaných zvířatvymezených domestikovaných zvířat před útoky šelem, včetně kříženců těchto plemen (např. slovenský čuvač, německý ovčák, kavkazský ovčák, kuvazs, pyrenejský pastevecký pespastevecký pes),
f)
uzavřeným objektemuzavřeným objektem stavba nebo zařízení, které zabraňují vymezeným domestikovaným zvířatůmvymezeným domestikovaným zvířatům ve volném pohybu mimo tento objekt (např. budova, ohrada, dvůr, oplocený pozemek).
§ 3
Vybraní živočichové
Vybranými živočichy jsou
a)
bobr evropský (Castor fiber L.),
b)
vydra říční (Lutra lutra L.),
c)
los evropský (Alces alces L.),
d)
medvěd hnědý (Ursus arctos L.),
e)
rys ostrovid (Lynx lynx L.),
f)
vlk (Canis lupus L.).
§ 4
Předmět náhrady škody
Nahrazuje se škoda způsobená vybraným živočichem nebo kormoránem velkým v letech 2024, 2025 a 2026 na
a)
životě nebo zdraví fyzické osoby,3)
b)
vymezených domestikovaných zvířatechvymezených domestikovaných zvířatech,
c)
psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat,
d)
rybáchrybách,
e)
včelstvech a včelařském zařízení,
f)
nesklizených polních plodinách,
g)
trvalých porostech,
h)
uzavřených objektechuzavřených objektech, nebo
i)
movitých věcech v uzavřených objektechuzavřených objektech.
za předpokladu splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
ČÁST DRUHÁ
PODMÍNKY NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY, ROZSAH NÁHRADY ŠKODY A UPLATNĚNÍ NÁROKU NA NÁHRADU ŠKODY
Podmínky nároku na náhradu škody
§ 5
(1)
Nahrazuje se jen škoda prokazatelně způsobená na území České republiky vybraným živočichem, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a jen v případech, že vybraný živočich byl v době, kdy ke škodě došlo, živočichem zvláště chráněným podle zvláštního právního předpisu.1) V případě škody na rybáchrybách způsobené kormoránem velkým v letech 2024, 2025 a 2026 se splnění podmínky, že živočich byl v době, kdy ke škodě došlo, živočichem zvlášť chráněným podle zvláštního právního předpisu, nevyžaduje.
(2)
Podle tohoto zákona se nehradí škodaškoda
a)
způsobená vybraným živočichem chovaným v zajetí člověka nebo uprchlým z tohoto zajetí,
b)
způsobená vybraným živočichem fyzické osobě v rámci jejích pracovněprávních vztahů jako pracovní úraz,4)
c)
vzniklá lovci při lovu vybraného živočicha, který škoduškodu ve smyslu tohoto zákona způsobil.
§ 6
(1)
Náhradu škodyškody na vymezených domestikovaných zvířatechvymezených domestikovaných zvířatech lze poskytnout jen při splnění těchto dalších podmínek:
a)
skot, kůň, osel a jejich kříženec, ovce, koza nebo prase byli umístěni v době vzniku škodyškody v uzavřeném objektuuzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo při jejich umístění v době vzniku škodyškody mimo uzavřený objektuzavřený objekt nebo elektrický ohradník byli pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psapasteveckého psa,
b)
hrabavá drůbež a vodní drůbež byla umístěna v době vzniku škodyškody v uzavřeném objektuuzavřeném objektu,
c)
králíci a kožešinová zvířata byli umístěni v době vzniku škodyškody v uzavřeném objektuuzavřeném objektu.
(2)
Náhradu škodyškody na rybáchrybách lze poskytnout jen při splnění těchto dalších podmínek:
a)
škodaškoda byla způsobena kormoránem velkým, nebo
b)
škodaškoda byla způsobena vydrou říční, pokud se v době a na místě vzniku škodyškody prokazatelně zdržovala; byla-li škodaškoda způsobena na rybáchrybách v sádkách, rybích líhních a odchovnách, klecových odchovech nebo pstružích farmách, poskytne se náhrada škodyškody jen tehdy, pokud tyto byly v době vzniku škodyškody oploceny a na případném přítoku a odtoku vody opatřeny mřížkami bránícími vniknutí vydry.
(3)
Náhrada škodyškody na polních plodinách se neposkytne, pokud nebyly sklizeny v agrotechnických lhůtách obvyklých pro dané území; pokud polní plodiny nebyly sklizeny v agrotechnické lhůtě z důvodu hodného zvláštního zřetele (např. z důvodu ochrany přírody), náhrada škodyškody se poskytne.
(4)
Náhradu škodyškody na uzavřených objektechuzavřených objektech lze poskytnout i v případě, že škodaškoda nebyla způsobena přímo vybraným zvláště chráněným živočichem, ale způsobila ji vymezená domestikovaná zvířatavymezená domestikovaná zvířata v důsledku napadení zvláště chráněným živočichem.
§ 7
Rozsah náhrady škody
(1)
Při škoděškodě na životě fyzické osoby způsobené vybraným živočichem se poskytne
a)
jednorázové odškodnění pozůstalým osobám za podmínky, že zůstavitel k nim měl vyživovací povinnost,5) a to pozůstalé nezletilé osobě ve výši 50 000 Kč a ostatní pozůstalé osobě ve výši 25 000 Kč, a
b)
náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem a náhrada účelně a prokazatelně vynaložených nákladů spojených s léčením zůstavitele v souvislosti se vznikem škodyškody, která se nahrazuje podle tohoto zákona fyzické osobě, která tyto náklady vynaložila; náhrada nákladů spojených s pohřbem se sníží o pohřebné poskytované podle zvláštního právního předpisu.6)
(2)
Při škoděškodě na zdraví fyzické osoby se poškozenému poskytne odškodnění za bolest a ztížení společenského uplatnění ve výši určené podle zvláštního právního předpisu,3) jakož i náhrada účelně a prokazatelně vynaložených nákladů spojených s léčením poškozeného v souvislosti se vznikem škodyškody, která se nahrazuje podle tohoto zákona.
(3)
Způsob výpočtu výše škodyškody ve smyslu tohoto zákona na vymezených domestikovaných zvířatechvymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k jejich hlídání, rybáchrybách, včelstvech a včelařském zařízení, nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektechuzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektechuzavřených objektech stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(4)
K prokázání výše škodyškody ve smyslu tohoto zákona lze použít též odborné posudky, popřípadě znalecké posudky.7) Výše škodyškody na rybáchrybách způsobená vydrou říční nebo kormoránem velkým se prokazuje vždy odborným posudkem, popřípadě znaleckým posudkem.
Uplatnění nároku na náhradu škody
§ 8
(1)
Poškozený ohlásí vzniklou škoduškodu podle tohoto zákona do 48 hodin od jejího zjištění místně příslušnému orgánu ochrany přírody,8) a to podle místa, kde ke škoděškodě došlo.
(2)
O poskytnutí náhrady škodyškody podle tohoto zákona poškozený požádá krajský úřad příslušný podle místa, kde ke škoděškodě došlo, nebo Magistrát hlavního města Prahy, došlo-li ke škoděškodě na území hlavního města Prahy, (dále jen „příslušný orgán“).
(3)
Žádost o poskytnutí náhrady škodyškody poškozený předloží příslušnému orgánu, jde-li o škoduškodu na
a)
zdraví, nejpozději do 2 let od vzniku škodyškody,
b)
vymezených domestikovaných zvířatechvymezených domestikovaných zvířatech, psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat nebo včelstvech a včelařském zařízení, do 10 dnů ode dne, kdy se poškozený o škoděškodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy ke škoděškodě došlo,
c)
rybáchrybách způsobenou vydrou říční nebo kormoránem velkým, do 10 dnů ode dne, kdy se poškozený o škoděškodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy s nejvyšší pravděpodobností škodaškoda vznikla,
d)
nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektechuzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektechuzavřených objektech, do 15 dnů ode dne, kdy se poškozený o škoděškodě dozvěděl, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy ke škoděškodě došlo.
(4)
Dnem, kdy je žádost považována za předloženou, je den, kdy příslušný orgán žádost poškozeného obdržel.
(5)
Není-li žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škodyškody předložena příslušnému orgánu ve lhůtách uvedených v odstavci 3, nárok na náhradu škodyškody podle tohoto zákona zaniká.
§ 9
(1)
Poškozený žádá o poskytnutí náhrady škodyškody příslušný orgán písemnou žádostí doloženou doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku na náhradu škodyškody. Obsahové náležitosti žádosti, jakož i doklady a podklady, které poškozený k žádosti připojuje, jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.
(2)
Neobsahuje-li žádost předepsané náležitosti nebo nejsou-li k žádosti připojeny předepsané doklady a podklady, vyzve příslušný orgán poškozeného, aby doplnil chybějící údaje doklady nebo podklady nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení výzvy. V této lhůtě může poškozený též upřesnit rozsah a výši náhrady škodyškody, o jejíž poskytnutí požádal. Příslušný orgán může z důvodů hodných zvláštního zřetele tuto lhůtu na podkladě žádosti poškozeného prodloužit.
(3)
Příslušný orgán může k prokázání skutečnosti, že škodaškoda vznikla, jakož i k prokázání výše škodyškody vyzvat poškozeného v případě pochybností k doplnění předložených dokladů a podkladů o odborný posudek, popřípadě znalecký posudek, a to v přiměřené lhůtě určené příslušným orgánem.
(4)
Pokud žádost poškozeného neobsahuje předepsané údaje, nebyly k ní připojeny požadované doklady a podklady ani na podkladě výzvy příslušného orgánu nebyly předepsané náležitosti žádosti, jakož i předepsané nebo vyžádané doklady a podklady poškozeným doplněny, náhrada škodyškody se poškozenému neposkytne. Tím není dotčeno právo poškozeného domáhat se přiznání náhrady škodyškody u soudu.
§ 10
(1)
Místně příslušný orgán ochrany přírody8) po ohlášení škodyškody neprodleně provede místní šetření, sepíše protokol a zajistí vhodným způsobem důkazy. Tyto podklady předá neprodleně příslušnému orgánu.
(2)
Skutečnosti nezbytné pro posouzení nároku na náhradu škodyškody posoudí příslušný orgán bezodkladně po obdržení úplné žádosti. Při posuzování vychází z předložených dokladů a podkladů, kterými poškozený prokazuje svá majetková práva, popřípadě jiné vztahy k předmětu náhrady škodyškody, dále z odborných nebo znaleckých posudků, z lékařské zprávy v případě škodyškody na životě nebo zdraví, z potvrzení veterinárního lékaře v případě úhynu zvířat a rovněž i ze stanovisek a z údajů o monitorování vybraných živočichů poskytnutých Ministerstvem životního prostředí, popřípadě jím zřízených právnických osob.
(3)
Jestliže příslušný orgán zjistí, že škodu způsobil vybraný živočich nebo kormorán velký, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nejsou-li pochybnosti o vzniku škody poškozenému a o výši jím požadované náhrady škody, zaplatí příslušný orgán náhradu škody poškozenému nejpozději do 4 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škody obdržel, a to způsobem, který poškozený ve své žádosti navrhl. Není-li škoda nebo její výše prokázána, příslušný orgán náhradu škody nezaplatí.
(4)
Pokud příslušný orgán nezaplatí náhradu škodyškody ve lhůtě a za podmínek uvedených v odstavci 3, může se poškozený domáhat přiznání náhrady škodyškody podle tohoto zákona u soudu, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy příslušný orgán žádost poškozeného o poskytnutí náhrady škodyškody obdržel.
(5)
V řízení před soudem ve věcech náhrady škodyškody podle tohoto zákona jednají jménem státu krajské úřady, a jde-li o škoduškodu vzniklou na území hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy.
(6)
Přizná-li náhradu škodyškody soud, zaplatí příslušný orgán poškozenému přiznanou výši náhrady škodyškody ve lhůtě určené pravomocným rozhodnutím soudu.
(7)
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 11
(1)
Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.
(2)
Na postup příslušných orgánů podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád.10)
(3)
Byla-li poskytnuta náhrada škodyškody podle tohoto zákona, nelze poskytnout náhradu škodyškody podle právních předpisů o myslivosti11) a naopak.
(4)
Finanční prostředky na náhrady škodškod a činnost příslušných orgánů podle tohoto zákona se poskytují příslušným orgánům ze státního rozpočtu.
§ 12
(1)
Podle tohoto zákona se poskytuje náhrada škodyškody vzniklá po dni nabytí jeho účinnosti.
(2)
První žádosti o náhradu škodyškody lze uplatnit nejdříve 48 hodin po nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 13
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha k zákonu č. 115/2000 Sb.
Náležitosti žádosti o poskytnutí náhrady škody, doklady a podklady, které se k žádosti připojují
1.
Žádost o poskytnutí náhrady škodyškody obsahuje tyto údaje:
a)
jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt žadatele (poškozeného), je-li jím fyzická osoba,
b)
název, sídlo a identifikační číslo osoby žadatele (poškozeného), je-li jím právnická osoba,
c)
popis příčin vzniku škodyškody a uvedení rozsahu škodyškody,
d)
označení vybraného živočicha, který škoduškodu podle poznatků žadatele (poškozeného) způsobil,
e)
popis opatření žadatele (poškozeného), které učinil k zabránění vzniku škodyškody,
f)
způsob poskytnutí náhrady škodyškody (např. převedením finančních prostředků na účet poškozeného u peněžního ústavu, výplatou peněžní částky v hotovosti v pokladně příslušného orgánu, zasláním peněžní částky poštovní poukázkou na adresu poškozeného).
2.
K žádosti o náhradu škodyškody žadatel (poškozený) připojuje:
a)
lékařskou zprávu od lékaře, který provedl ošetření, popřípadě léčil fyzickou osobu, jde-li o škoduškodu na životě nebo zdraví,
b)
výpis z matriky (z knihy úmrtí) vypovídající o příčině smrti fyzické osoby a lékařskou zprávu od lékaře, který provedl ošetření této osoby po útoku vybraného živočicha na ni, byla-li tato osoba lékařsky ošetřena a jde-li o úmrtí fyzické osoby,
c)
doklad nebo jiný důkaz o vlastnickém právu k živočichům uvedeným v § 4,
d)
doklad o uživatelském právu k rybníku, sádce, rybí líhni, rybí odchovně, klecové odchovně, pstruží farmě, jde-li o škoduškodu na rybáchrybách způsobenou vydrou říční nebo kormoránem velkým, a odborný posudek nebo znalecký posudek7) o vzniku škodyškody na rybáchrybách a o její výši,
e)
potvrzení vydané veterinárním lékařem o příčině úhynu zvířete v majetku poškozeného; toto potvrzení není třeba, jde-li o škodyškody na rybáchrybách,
f)
doklad o vlastnickém nebo jiném právu k věci movité nebo nemovité, na níž ke škoděškodě došlo, jde-li o škoduškodu na nesklizených polních plodinách, trvalých porostech, uzavřených objektechuzavřených objektech nebo movitých věcech v uzavřených objektechuzavřených objektech,
g)
popřípadě odborný posudek nebo znalecký posudek7) o vzniku škodyškody a o její výši, kromě škodyškody na rybáchrybách, kdy jde o povinné předložení tohoto posudku [písmeno d)].
3.
Příslušný orgán k žádosti připojí protokol a další důkazní materiál (např. videozáznam, fotodokumentaci) z místního šetření provedeného jím nebo orgánem ochrany přírody nebo přizvaným znalcem.
1)
§ 48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
2)
Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Občanský zákoník.
4)
Zákoník práce.
5)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 36/1967 Sb., znalcích a tlumočnících.
8)
Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
11)
Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 116/2000 Sb. | Zákon č. 116/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 10. 5. 2000, částka 35/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o užitných vzorech
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochranných známkách
* ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2002 (173/2002 Sb.)
116
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000,
kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích
Čl. I
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Za vynálezy se nepovažují zejména
a)
objevy, vědecké teorie a matematické metody;
b)
estetické výtvory;
c)
plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;
d)
podávání informací.“.
2.
V § 3 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Patentovatelnost předmětů nebo činností uvedených v odstavci 2 je vyloučena za předpokladu, že se přihláška vynálezu nebo patent týkají pouze těchto předmětů nebo činností.
(4)
Způsoby chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle se nepovažují za průmyslově využitelné vynálezy ve smyslu odstavce 1. Toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto způsobech ošetřování a při těchto diagnostických metodách.“.
3.
V § 4 písmeno a) zní:
„a)
na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem;“.
4.
V § 4 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
5.
V § 4 písmeno b) zní:
„b)
na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané;“.
6.
V § 5 odstavec 2 zní:
„(2)
Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti (§ 27), umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem.“.
7.
V § 5 odst. 3 se věta druhá nahrazuje touto větou: „To platí i pro mezinárodní přihlášky vynálezů s dřívějším právem přednosti, v nichž je Úřad určeným úřadem,1a) a evropské patentové přihlášky (§ 35a) s dřívějším právem přednosti, u nichž je platně určeným státem Česká republika.“.
8.
Poznámka pod čarou č. 1a) zní:
„1a)
Čl. 2 bod (xiii) Smlouvy o patentové spolupráci zveřejněné ve sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 296/1991 Sb., o Smlouvě o patentové spolupráci a o Prováděcím předpisu k ní.“.
9.
V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 nevylučují patentovatelnost použití látky nebo směsi při způsobech uvedených v § 3 odst. 4, pokud její použití při těchto způsobech není součástí stavu techniky.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
10.
§ 7 včetně nadpisu zní:
㤠7
Průmyslová využitelnost
Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství.“.
11.
V § 11 odst. 4 se slova „nebo slovenském“ zrušují.
12.
§ 12 zní:
㤠12
(1)
Rozsah ochrany vyplývající z patentu nebo z přihlášky vynálezu je vymezen zněním patentových nároků. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy.
(2)
Pro období do udělení patentu je rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu vymezen zněním patentových nároků obsažených v přihlášce zveřejněné podle § 31. Patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o zrušení podle § 23, však zpětně určuje rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vynálezu, pokud tím není ochrana rozšířena.“.
13.
§ 13 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1b) zní:
㤠13
Zákaz přímého využívání
Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu
a)
vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat;
b)
využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití;
c)
nabízet, uvádět na trh, používat nebo k tomuto účelu dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu; přitom shodné výrobky se považují za získané způsobem, který je předmětem patentu, je-li nanejvýš pravděpodobné, že výrobek byl vyroben způsobem, který je předmětem patentu, a majiteli patentu se přes přiměřené úsilí nepodařilo určit skutečně užitý výrobní způsob, dokud se neprokáže opak. Při dokazování opaku je nutno šetřit práv vyplývajících z ochrany obchodního tajemství.1b)
1b)
§ 124 občanského soudního řádu.“.
14.
Za § 13 se vkládají nové § 13a a 13b, které včetně nadpisů znějí:
㤠13a
Zákaz nepřímého využívání
(1)
Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud těmito prostředky jsou výrobky běžně se vyskytující na trhu, ledaže třetí osoba ovlivnila odběratele, aby se dopustil jednání zakázaného § 13.
(3)
Osoby vykonávající činnosti uvedené v § 18 písm. c) až e) se nepovažují za osoby oprávněné využívat vynález ve smyslu odstavce 1.
§ 13b
Vyčerpání práv
Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti.“.
15.
V § 18 odst. 1 písm. a) za slovy „jsou členy“ se slova „mezinárodních úmluv“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 3) znějí: „Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)3)
3)
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.“.
16.
V § 18 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
17.
V § 18 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena c) až e), která znějí:
„c)
při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným;
d)
při činnosti prováděné pro neobchodní účely;
e)
při činnosti prováděné s předmětem vynálezu pro experimentální účely.“.
18.
Poznámka pod čarou č. 4) zní:
„4)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
19.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Nucená licence
(1)
Nevyužívá-li majitel patentu bezdůvodně vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, může Úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu (nucenou licenci); tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání přihlášky vynálezu nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později.
(2)
Nucená licence může být rovněž udělena, jestliže jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu.
(3)
V rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad s přihlédnutím k okolnostem případu stanoví podmínky, rozsah a dobu trvání nucené licence. Nucenou licenci lze udělit převážně pro dodávky na domácí trh.
(4)
Nucenou licenci nelze převádět jinak než v rámci převodu podniku nebo jeho části, v níž podnikatel vynález na základě nucené licence využívá (dále jen „držitel nucené licence“).
(5)
Držitel nucené licence se může v průběhu doby jejího trvání vzdát práva využívat vynález podáním učiněným u Úřadu; dnem doručení tohoto podání účinnost rozhodnutí o udělení nucené licence zaniká.
(6)
Na žádost majitele patentu, v níž doloží, že se změnily podmínky pro udělení nucené licence, aniž by bylo možné očekávat jejich opětovnou změnu, nebo že její držitel nucenou licenci po dobu jednoho roku nevyužívá, popřípadě neplní podmínky stanovené při udělení nucené licence, Úřad nucenou licenci zruší nebo změní podmínky, rozsah nebo dobu trvání nucené licence.
(7)
Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele patentu na úhradu ceny licence. Není-li cena licence dohodnuta zúčastněnými stranami, stanoví ji na žádost soud s přihlédnutím k významu vynálezu a obvyklým cenám smluvních licencí v dané oblasti techniky.
(8)
Nucená licence se zapisuje do patentového rejstříku (§ 69).“.
20.
V § 21 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit každoročně správní poplatky podle zvláštního právního předpisu.4)
(3)
Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku za udržování patentu v platnosti v dobré víře započaly s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy využívat předmět vynálezu, nejsou zaplacením tohoto poplatku v další lhůtě dotčena.“.
21.
V § 23 odstavec 1 zní:
„(1)
Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně,
a)
že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti;
b)
že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;
c)
že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen;
d)
že majitel patentu na něj nemá právo podle § 8; zrušení v tomto případě Úřad provede na návrh oprávněné osoby (§ 29).“.
22.
V § 23 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Částečné zrušení patentu se provádí změnou jeho nároků, popisu nebo výkresů.“.
23.
V § 24 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 4a) znějí:
„(3)
Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů uzavřené v Mnichově dne 5. října 1973 (dále jen „evropská patentová úmluva“); to neplatí pro rozdělenou evropskou patentovou přihlášku.
(4)
Obsahuje-li evropská patentová přihláška a mezinárodní přihláška skutečnosti utajované podle zvláštního právního předpisu,4a) je přihlašovatel povinen ji podat u Úřadu a současně přiložit souhlas Národního bezpečnostního úřadu k podání takové přihlášky.
4a)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
24.
V § 26 odstavec 1 zní:
„(1)
Přihláška vynálezu se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Je-li v jedné přihlášce požadována ochrana na skupinu vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu splněn, jestliže mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků. Zvláštními technickými znaky se rozumí takové technické znaky, které určují přínos každého z vynálezů uvažovaných jako celek ke stavu techniky.“.
25.
V § 27 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní:
„(3)
Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li přihláška vynálezu podána ve státě nebo pro stát, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy3) nebo který je členem Světové obchodní organizace;4b) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky vynálezu, není smluvní stranou Pařížské úmluvy3) ani členem Světové obchodní organizace,4b) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
4b)
Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.“.
26.
Za § 35 se vkládají nové § 35a až 35g, které včetně označení hlavy třetí, nadpisů a poznámky pod čarou č. 4c) znějí:
„HLAVA TŘETÍ
EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA A EVROPSKÝ PATENT
§ 35a
(1)
Evropská patentová přihláška s účinky pro Českou republiku (dále jen „evropská patentová přihláška“), které bylo přiznáno datum podání, má v České republice stejné účinky jako přihláška vynálezu podaná podle § 24 k témuž datu. Požívá-li evropská patentová přihláška právo přednosti z dřívějšího data, než je den podání evropské patentové přihlášky, platí pro přiznání účinků přihlášky toto dřívější datum.
(2)
Byla-li evropská patentová přihláška vzata zpět nebo je-li považována za vzatou zpět, má to účinky jako zastavení řízení o přihlášce vynálezu podle § 64 odst. 2. Byla-li evropská patentová přihláška zamítnuta, má to stejný účinek jako zamítnutí přihlášky vynálezu podle § 34 odst. 1.
(3)
Navrácení práv Evropským patentovým úřadem přihlašovateli evropské patentové přihlášky, popřípadě majiteli evropského patentu s účinky pro Českou republiku (dále jen „evropský patent“) platí rovněž v České republice.
(4)
Jestliže evropská patentová přihláška byla Evropským patentovým úřadem zveřejněna, její přihlašovatel předložil překlad patentových nároků do jazyka českého a zaplatil správní poplatek za zpřístupnění podle zvláštního právního předpisu,4) Úřad tento překlad zpřístupní veřejnosti a tuto skutečnost oznámí ve Věstníku. Přihlašovatel se může po tomto zpřístupnění domáhat přiměřené náhrady podle § 11 odst. 3, bude-li mít patent udělený Evropským patentovým úřadem účinky v České republice (§ 35c).
(5)
Pro výklad rozsahu ochrany vyplývající z evropské patentové přihlášky je rozhodný obsah evropské patentové přihlášky upravený zněním evropského patentu v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem o evropské patentové přihlášce probíhalo řízení; vyplývá-li z evropského patentu ochrana širší než ze zveřejněné evropské patentové přihlášky, je ochrana poskytována jen v tom rozsahu, který vyplývá jak ze zveřejněné evropské patentové přihlášky, tak z uděleného evropského patentu. Jestliže překlad patentových nároků podle odstavce 4 neodpovídá jejich znění v jazyce řízení, lze ochranu z evropské patentové přihlášky uplatnit pouze v rozsahu, který je zřejmý z jejího překladu do jazyka českého.
(6)
Předloží-li přihlašovatel Úřadu opravený překlad patentových nároků do jazyka českého, bude tento opravený překlad platit místo původního překladu ode dne oznámení o jeho zpřístupnění ve Věstníku; za toto zpřístupnění je přihlašovatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) Práva třetích osob, které v dobré víře využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu evropské patentové přihlášky, který podle překladu předloženého přihlašovatelem nespadal do jejího rozsahu, využívat předmět evropské patentové přihlášky nejsou dodáním nového překladu dotčena.
§ 35b
Změna evropské patentové přihlášky na národní přihlášku
(1)
Úřad na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky podanou ve smyslu čl. 136 odst. 2 evropské patentové úmluvy zahájí řízení o této přihlášce jako o přihlášce národní.
(2)
Obdrží-li Úřad žádost podle odstavce 1, vyzve přihlašovatele, aby do 3 měsíců předložil ve trojím vyhotovení překlad evropské patentové přihlášky do českého jazyka a zaplatil poplatek za podání přihlášky vynálezu.
(3)
Jestliže přihlašovatel splnil podmínky stanovené v odstavci 2 a Úřad žádost o změnu evropské patentové přihlášky obdržel do 20 měsíců ode dne vzniku práva přednosti, Úřad přizná národní přihlášce právo přednosti z původně podané evropské patentové přihlášky.
(4)
Úřad na žádost přihlašovatele projedná evropskou patentovou přihlášku podanou podle odstavce 1 jako národní přihlášku užitného vzoru podle zvláštního právního předpisu.4c) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně.
§ 35c
Účinky evropského patentu
(1)
Patent udělený Evropským patentovým úřadem má stejné účinky jako patent udělený podle § 34 odst. 3.
(2)
Účinky evropského patentu v České republice nastávají dnem, v němž bylo oznámeno udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku; majitel patentu je povinen předat Úřadu do 3 měsíců od tohoto dne překlad patentového spisu do jazyka českého a zaplatit správní poplatek za jeho zveřejnění podle zvláštního právního předpisu.4) Majitel patentu je v téže lhůtě povinen předložit Úřadu adresu v České republice, kam mu budou zasílány úřední zprávy týkající se jeho patentu. Úřad udělení evropského patentu oznámí ve Věstníku a překlad evropského patentového spisu zveřejní.
(3)
Nebude-li překlad evropského patentového spisu do jazyka českého předložen ve lhůtě podle odstavce 2, může jej majitel evropského patentu předložit v dodatečné lhůtě 3 měsíců, zaplatí-li současně správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4)
(4)
Nebude-li překlad evropského patentového spisu do českého jazyka předložen ani ve lhůtě podle odstavce 3, evropský patent se v České republice pokládá za neúčinný od samého počátku.
(5)
Po oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku zapíše Úřad evropský patent do českého rejstříku evropských patentů s údaji, které se zapisují do evropského patentového rejstříku.
§ 35d
Rozsah ochrany z evropského patentu
(1)
Pro stanovení rozsahu ochrany vyplývající z evropského patentu je rozhodné jeho znění v jazyce, v němž před Evropským patentovým úřadem probíhalo řízení o evropské patentové přihlášce; jestliže však z překladu patentového spisu poskytnutého Úřadu podle § 35c odst. 2 vyplývá ochrana užší než v jazyce řízení, třetí strany se mohou dovolávat tohoto překladu.
(2)
Majitel evropského patentu je oprávněn předložit Úřadu opravený překlad evropského patentového spisu do českého jazyka. Opravený překlad bude platit místo původního překladu po zveřejnění tohoto opraveného překladu Úřadem; za toto zveřejnění je majitel evropského patentu povinen zaplatit poplatek podle zvláštního právního předpisu.4)
(3)
Práva třetích osob, které na území České republiky v dobré víře využívaly nebo provedly vážné a účinné přípravy k využívání předmětu, který podle překladu platného v době před zveřejněním opraveného překladu Úřadem nespadal do rozsahu evropského patentu, využívat tento předmět nejsou dodáním nového překladu dotčena.
§ 35e
Zákaz dvojí ochrany
(1)
Pokud je národní patent udělen na vynález, na který byl témuž majiteli nebo jeho právnímu nástupci udělen evropský patent se stejným právem přednosti, národní patent se v rozsahu, ve kterém se shoduje s evropským patentem, stává neúčinným ke dni, k němuž uplynula lhůta pro podání odporu proti evropskému patentu, aniž byl odpor podán, anebo dnem právní moci rozhodnutí, jímž byl v řízení o odporu evropský patent zachován.
(2)
Národní patent nenabývá účinky podle § 11 odst. 2 v rozsahu, ve kterém se shoduje s evropským patentem, je-li udělen až po uplynutí lhůty pro podání odporu proti evropskému patentu, aniž byl odpor podán, nebo po právní moci rozhodnutí, jímž byl v řízení o odporu evropský patent zachován.
(3)
Zrušením evropského patentu podle § 35f odst. 5 nejsou ustanovení odstavců 1 a 2 dotčena.
§ 35f
Zrušení evropského patentu
(1)
Zruší-li Evropský patentový úřad evropský patent, popřípadě jej zachová v pozměněném znění, má toto rozhodnutí účinky v České republice.
(2)
Zrušení evropského patentu, popřípadě jeho zachování v pozměněném znění podle odstavce 1 oznámí Úřad ve Věstníku.
(3)
Je-li evropský patent v řízení o odporu zachován v pozměněném znění Evropským patentovým úřadem, je jeho majitel povinen do 3 měsíců ode dne oznámení této změny v Evropském patentovém věstníku předat Úřadu překlad pozměněného znění patentového spisu do českého jazyka a zaplatit poplatek za zveřejnění. Úřad zachování evropského patentu v pozměněném znění oznámí ve Věstníku a překlad pozměněného znění patentového spisu zveřejní.
(4)
Nebude-li český překlad pozměněného znění evropského patentového spisu předložen ve lhůtě podle odstavce 3, pokládá se evropský patent v České republice za neúčinný od samého počátku.
(5)
Uplynula-li marně lhůta stanovená evropskou patentovou úmluvou k podání odporu, popřípadě jestliže v řízení o odporu nebyl evropský patent zrušen, může být evropský patent zrušen Úřadem podle § 23; Úřad řízení o zrušení evropského patentu přeruší, probíhá-li před Evropským patentovým úřadem řízení o odporu týkající se téže věci. Jestliže v řízení o odporu nedošlo ke zrušení evropského patentu, Úřad na žádost bude v řízení o zrušení patentu pokračovat.
(6)
V řízení o zrušení evropského patentu je závazným jeho znění v jazyce řízení.
§ 35g
(1)
Za udržování platnosti evropského patentu v České republice je majitel povinen platit každoroční poplatky (dále jen „udržovací poplatky“). Výši udržovacích poplatků stanoví Úřad vyhláškou.
(2)
Povinnost platit udržovací poplatky vzniká oznámením o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku. Udržovací poplatky se platí u Úřadu předem a jsou splatné k výročí data podání přihlášky. Jestliže mezi oznámením o udělení evropského patentu a datem, které odpovídá datu podání přihlášky, je lhůta kratší než 2 měsíce, je majitel evropského patentu povinen zaplatit první udržovací poplatek nejpozději do 2 měsíců ode dne oznámení. Není-li udržovací poplatek zaplacen ke dni splatnosti, může být dodatečně zaplacen do 6 měsíců ode dne splatnosti, a to v dvojnásobné výši.
(3)
Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k zaplacení udržovacího poplatku v dobré víře započaly s využíváním předmětu vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, využívat předmět vynálezu nejsou dodatečným zaplacením udržovacího poplatku dotčena.
4c)
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.“.
27.
Za § 35g se vkládají nové § 35h až 35o, které včetně označení hlavy čtvrté, nadpisů a poznámek pod čarou č. 4d) až 4f) znějí:
„HLAVA ČTVRTÁ
UDĚLOVÁNÍ DODATKOVÝCH OCHRANNÝCH OSVĚDČENÍ PRO LÉČIVA A PRO PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN
§ 35h
(1)
Úřad uděluje na látky chráněné na území České republiky platným patentem dodatková ochranná osvědčení (dále jen „osvědčení“), jestliže jsou účinnými látkami přípravků, které před uvedením na trh podléhají registraci podle zvláštních právních předpisů.4d)
(2)
Účinnou látkou je chemicky vyrobená látka nebo směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které mají obecné nebo specifické léčebné nebo preventivní účinky ve vztahu k onemocněním lidí nebo zvířat nebo které jim mohou být podány za účelem určení nemoci, zlepšení nebo úpravy zdravotního stavu anebo které jsou určené k ochraně rostlin nebo rostlinných výrobků.
(3)
Přípravkem podle odstavce 1 je účinná látka nebo směs obsahující jednu nebo více účinných látek zpracovaných do formy, která je uváděná na trh jako léčivo4e) nebo jako přípravek na ochranu rostlin.4f)
§ 35i
Žádost o udělení osvědčení
(1)
Žádost o udělení osvědčení podává majitel patentu, jehož předmětem je látka, s výjimkou patentu uděleného podle § 82, nebo způsob získání látky anebo užití látky jako léčiva, popřípadě jako přípravku na ochranu rostlin (dále jen „základní patent“), nebo jeho právní nástupce.
(2)
Žádost o udělení osvědčení se podává do 6 měsíců ode dne rozhodnutí o registraci přípravku podle zvláštních právních předpisů;4d) je-li registrace provedena před udělením základního patentu, musí být žádost o osvědčení podána ve lhůtě 6 měsíců ode dne udělení patentu.
(3)
Žádost o udělení osvědčení musí obsahovat
a)
žádost o udělení osvědčení, v níž je uvedeno:
1.
jméno a adresa žadatele,
2.
jméno a adresa zástupce, je-li žadatel zastoupen,
3.
číslo základního patentu a název vynálezu,
4.
číslo a datum první registrace přípravku podle zvláštních právních předpisů;4d)
b)
kopii rozhodnutí o registraci přípravku vydaného podle zvláštních právních předpisů,4d) v níž je přípravek identifikován, včetně souhrnu údajů o přípravku u léčiva;
c)
chemické, generické či jiné názvosloví umožňující ztotožnit látku chráněnou základním patentem s registrovaným přípravkem.
(4)
S podáním žádosti o udělení osvědčení je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4)
(5)
Podání žádosti o udělení osvědčení Úřad zapíše do patentového rejstříku a zveřejní ve Věstníku. Ve zveřejnění se uvede jméno a adresa žadatele, číslo základního patentu a název vynálezu, který je patentem chráněn, číslo a datum registrace, včetně označení přípravku, jehož uvedení na trh je touto registrací umožněno.
§ 35j
Podmínky pro udělení osvědčení
Úřad udělí osvědčení, jestliže k datu podání žádosti podle § 35i jsou splněny tyto podmínky:
a)
základní patent platí na území České republiky;
b)
přípravek obsahuje účinnou látku chráněnou základním patentem a je platně registrován jako léčivo nebo jako přípravek na ochranu rostlin podle zvláštních právních předpisů;4d)
c)
na látku dosud nebylo uděleno osvědčení;
d)
registrace podle písmene b) je prvním povolením k uvedení hromadně vyráběného léčiva v České republice nebo prvním povolením k uvedení přípravku na ochranu rostlin na trh v České republice.
§ 35k
Udělení osvědčení
(1)
Splňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti stanovené v § 35i a látka, pro niž je osvědčení žádáno, splňuje náležitosti podle § 35j, udělí Úřad osvědčení, které zapíše do patentového rejstříku. V osvědčení Úřad uvede
a)
jméno a adresu majitele osvědčení;
b)
číslo základního patentu a název vynálezu;
c)
číslo a datum první registrace, orgán, který vydal rozhodnutí o registraci, a označení přípravku, jehož uvedení na trh je touto registrací povoleno;
d)
dobu platnosti osvědčení.
(2)
Udělení osvědčení Úřad zveřejní ve Věstníku. Ve zveřejnění budou uvedeny údaje podle odstavce 1.
(3)
Nesplňuje-li žádost o udělení osvědčení náležitosti stanovené v § 35j, vyzve Úřad žadatele k jejich doplnění ve stanovené lhůtě. Nedoplní-li žadatel podání ve stanovené lhůtě, Úřad řízení zastaví; na tuto skutečnost musí být žadatel upozorněn.
(4)
Nejsou-li splněny podmínky pro udělení osvědčení, žádost o udělení osvědčení bude zamítnuta.
(5)
Zamítnutí žádosti o udělení osvědčení a zastavení řízení o udělení osvědčení zveřejní Úřad ve Věstníku; ve zveřejnění se uvedou údaje uvedené v § 35i odst. 5.
§ 35l
Předmět a účinky osvědčení
(1)
V mezích ochrany vyplývající ze základního patentu se ochrana osvědčením vztahuje na chemickou látku či směs látek, mikroorganismus nebo směs mikroorganismů, které jsou účinnou látkou registrovaného přípravku, a na každé užití předmětu patentu jako léčiva nebo přípravku na ochranu rostlin, které bylo povoleno před uplynutím doby platnosti osvědčení.
(2)
Z osvědčení vyplývají stejná práva jako ze základního patentu; na osvědčení se vztahují stejná omezení a vyplývají z něj stejné povinnosti jako ze základního patentu.
§ 35m
Platnost osvědčení
(1)
Osvědčení platí po dobu odpovídající době, jež uplynula mezi dnem podání přihlášky základního patentu a dnem první registrace umožňující uvést přípravek na trh v České republice jako léčivý přípravek či jako přípravek na ochranu rostlin, zkrácené o 5 let, nejdéle však 5 let ode dne, kdy toto osvědčení nabylo účinnosti.
(2)
Osvědčení nabývá účinnosti uplynutím zákonné doby platnosti základního patentu.
(3)
Za udržování osvědčení v platnosti je majitel povinen platit každoročně správní poplatky podle zvláštního právního předpisu.4)
(4)
Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k zaplacení poplatku za udržování osvědčení v platnosti v dobré víře započaly s využíváním vynálezu nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou zaplacením tohoto poplatku v další lhůtě dotčena.
§ 35n
Zánik osvědčení
(1)
Osvědčení zaniká
a)
uplynutím doby jeho platnosti podle § 35m odst. 1;
b)
vzdá-li se jej jeho majitel;
c)
nezaplatí-li jeho majitel správní poplatky za udržování osvědčení v platnosti;
d)
jestliže přípravek nemůže být nadále uváděn na trh z důvodu zrušení či zániku registrace;
e)
zrušením osvědčení podle § 35o.
(2)
Zánik osvědčení Úřad zapíše do patentového rejstříku a oznámí ve Věstníku.
§ 35o
Zrušení osvědčení
(1)
Úřad zruší osvědčení, jestliže
a)
nebyly splněny podmínky pro jeho udělení podle § 35j;
b)
základní patent zanikl dříve, než uplynula doba jeho platnosti;
c)
základní patent byl zrušen nebo základní patent byl omezen v takovém rozsahu, že látka, pro kterou bylo vydáno osvědčení, není nadále základním patentem chráněna; to platí i v případě zrušení základního patentu, k němuž došlo po jeho zániku.
(2)
Návrh na zrušení osvědčení lze podat i po zániku základního patentu podle odstavce 1, prokáže-li navrhovatel právní zájem.
4d)
Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů.
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
4e)
§ 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb.
4f)
§ 2 odst. 7 zákona č. 147/1996 Sb.“.
28.
V § 48 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li přihláška průmyslového vzoru podána ve státě nebo pro stát, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy3) nebo který je členem Světové obchodní organizace;4b) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky průmyslového vzoru, není smluvní stranou Pařížské úmluvy3) ani členem Světové obchodní organizace,4b) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.“.
29.
V § 63 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Řízení před Úřadem se vede v jazyce českém.“.
30.
V § 63 odst. 2 se za číslici „23,“ vkládá text „35f, 35o,“.
31.
V § 63 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Kauce činí 2 500 Kč.“.
32.
V § 67 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
33.
V § 68 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 6) zrušuje.
34.
V § 69 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Úřad vede rejstřík evropských patentů platných na území České republiky. Pro zápisy do rejstříku evropských patentů se použije odstavec 1.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
35.
§ 70 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7) zní:
㤠70
Zastupování
Osoby, které nemají na území České republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení před Úřadem zastoupeny zástupcem podle zvláštních právních předpisů.7) To platí i pro předkládání překladů podle hlavy třetí.
7)
Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 14/1993 Sb.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.“.
36.
§ 71 zní:
㤠71
Pro řízení o vynálezech, které jsou utajovány podle zvláštního právního předpisu4a) nebo mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, platí tento zákon s výjimkou jejich zveřejnění.“.
37.
V § 75 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Poškozený může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničení materiálu a nástrojů určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
38.
Za § 75 se vkládají nové § 75a a 75b, které včetně nadpisu znějí:
㤠75a
Právo na informaci
Majitel práva chráněného tímto zákonem má vůči každému, kdo tato práva ohrožuje nebo porušuje, právo na informaci o původu výrobku včetně informací týkajících se uvádění výrobků na trh; soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.
§ 75b
(1)
Je-li ve věcech týkajících se porušení práv z vynálezu či průmyslového vzoru navrhováno vydání předběžného opatření, soud může nařídit navrhovateli složit jistotu, která by postačila k odškodnění toho, proti němuž návrh směřuje, a zabránila by zneužití ochrany poskytované majiteli patentu nebo majiteli průmyslového vzoru.
(2)
Soud, který je příslušný k nařízení předběžného opatření, buď
a)
nařídí navrhovateli nejpozději do 7 dnů od podání návrhu složit jistotu podle odstavce 1 a o návrhu na předběžné opatření rozhodne nejpozději do 7 dnů poté, kdy se dozví, že navrhovatel složil jistotu, anebo
b)
rozhodne o návrhu na předběžné opatření nejpozději do 7 dnů poté, co byl podán.“.
39.
V § 76 odstavec 1 zní:
„(1)
Osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je smluvní stranou Pařížské úmluvy3) nebo který je členem Světové obchodní organizace,4b) mají stejná práva jako občané České republiky.“.
40.
V § 82 odst. 3 písm. b) se slovo „československý“ nahrazuje slovem „český“.
41.
V § 88 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Úřad vyhláškou stanoví výši udržovacích poplatků.“.
42.
V § 88 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 1.
43.
V § 5 odst. 3 větě první, § 11 odst. 4 větě první, § 18 písm. a) a b), § 24 odst. 2, § 38, 41, 49, § 82 odst. 1, § 82 odst. 3 písm. b) a § 82 odst. 3 písm. c) se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“. V § 18 písm. a) a § 76 odst. 2 se slova „Česká a Slovenská Federativní Republika“ nahrazují slovy „Česká republika“.
44.
V § 2 se slova „Federální úřad pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřad průmyslového vlastnictví“. V § 11 odst. 2 se slova „Federálního úřadu pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřadu průmyslového vlastnictví“.
45.
V § 24 odst. 2 se slova „československé osoby“ nahrazují slovy „občané České republiky“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o užitných vzorech
Čl. II
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, se mění takto:
1.
V § 7 se slova „Federální úřad pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřad průmyslového vlastnictví“. V § 8 odst. 5 se slova „Federálního úřadu pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřadu průmyslového vlastnictví“.
2.
V § 9 odst. 2 větě první se za slovy „vyplývá z“ slova „mezinárodní smlouvy“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 1) znějí: „Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“)1)
1)
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.“.
3.
V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě změny evropské patentové přihlášky, v níž byla požadována ochrana pro Českou republiku, na přihlášku podle § 8 může přihlašovatel uplatnit právo přednosti z evropské patentové přihlášky. Pro uplatnění práva přednosti se obdobně použije odstavec 2.“.
4.
V § 10 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“.
5.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2a) zní:
㤠10a
Přeměna evropské patentové přihlášky na přihlášku
(1)
Na žádost přihlašovatele evropské patentové přihlášky podanou podle čl. 136 odst. 2 evropské patentové úmluvy Úřad zahájí řízení o evropské patentové přihlášce jako o přihlášce.
(2)
Byla-li žádost podána podle odstavce 1, vyzve Úřad přihlašovatele, aby do 3 měsíců zaplatil přihlašovací poplatek podle zvláštního právního předpisu2a) a předložil ve trojím vyhotovení překlad evropské patentové přihlášky do českého jazyka.
(3)
Splní-li přihlašovatel podmínky stanovené v odstavci 2 a Úřad žádost o přeměnu evropské patentové přihlášky obdržel do 20 měsíců ode dne vzniku práva přednosti, přizná přihlášce právo přednosti z původně podané evropské patentové přihlášky.
2a)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
§ 14 se zrušuje.
7.
V § 15 odst. 1 se v závorce za číslici „10“ doplňuje text „a 10a“.
8.
V § 17 odst. 1 písm. b) se za slovo „patentem“ vkládají slova „s účinky na území České republiky“.
9.
V § 17 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
10.
V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Týkají-li se důvody výmazu jen části užitného vzoru, užitný vzor se vymaže částečně.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
11.
V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Důvody výmazu včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny.“.
12.
V § 18 odstavec 5 zní:
„(5)
Vyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě proti návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku, Úřad o návrhu rozhodne. Za řízení o výmazu užitného vzoru z rejstříku zaplatí správní poplatek podle zvláštního právního předpisu2a) ten účastník řízení, který ve věci neměl úspěch.“.
13.
V § 18 se odstavce 6 a 7 zrušují.
14.
V § 21 odst. 2 se za slova „porušování práv“ vkládají slova ", pro právo na informaci a pro udělování nucených licencí“.
15.
V § 21 odst. 3 se odkaz na poznámku pod čarou č. 5) nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 2a) a poznámka pod čarou č. 5) se zrušuje.
Čl. III
Přechodná ustanovení
1.
Právo přednosti z evropské patentové přihlášky podle § 9 odst. 3 lze uplatnit po přistoupení České republiky k evropské patentové úmluvě.
2.
Žádost o přeměnu evropské patentové přihlášky na přihlášku podle § 10a lze podat po přistoupení České republiky k evropské patentové úmluvě.
3.
Náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo obraně práva podle § 18 odst. 7 je možné uplatnit jen v řízení o výmazu užitného vzoru zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků
Čl. IV
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, se mění takto:
1.
V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Obchodním využitím se pro účely tohoto zákona rozumí prodej, pronájem, nabídka nebo jiný způsob obchodní distribuce topografie nebo polovodičového výrobku obsahujícího topografii nebo výrobku obsahujícího polovodičový výrobek.“.
2.
V § 5 a § 8 odst. 1 se slova „Federálního úřadu pro vynálezy“ nahrazují slovy „Úřadu průmyslového vlastnictví“.
3.
§ 6 včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
㤠6
(1)
Právo na ochranu mohou uplatnit občané České republiky, jakož i osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace;1a) jestliže stát, v němž má přihlašovatel bydliště nebo sídlo, není členem Světové obchodní organizace,1a) lze právo na ochranu přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
(2)
Jestliže právo na ochranu neuplatní osoby uvedené v § 3, mohou je uplatnit osoby, které na základě výlučného souhlasu osoby uvedené v § 3 jako první v České republice využily topografii, která dosud ve světě nebyla využívána.
1a)
Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), uveřejněná pod č. 191/1995 Sb.“.
4.
V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta, která včetně poznámky pod čarou č. 1b) zní: „Podklady, které obsahují obchodní tajemství,1b) je Úřad oprávněn zpřístupnit třetím osobám, jen jsou-li účastníky řízení o výmazu topografie z rejstříku podle § 13, nebo na základě příkazu soudu, jsou-li účastníky řízení o porušení práv podle § 10.
1b)
§ 17 až 20 obchodního zákoníku.“.
5.
V § 9 odst. 2 se za slova „v němž“ vkládají slova „tato ochrana“.
6.
V § 10 se na konci odstavce 1 doplňují slova „nebo je k tomuto účelu dovážet“.
7.
V § 10 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Jestliže majitel topografie prokáže, že třetí osoba před datem uvedeným v § 9 odst. 1 topografii podvodně reprodukovala, obchodně využila, popřípadě ji za těmito účely dovezla, má právo se vůči této třetí osobě domáhat přiměřené náhrady.“.
8.
V § 11 odst. 2 větě druhé se za slovo „dozvěděla“ vkládají slova „nebo lze důvodně předpokládat, že se dozvědět mohla“.
9.
§ 12 se zrušuje.
10.
V § 14 se odstavec 8 zrušuje.
11.
V § 18 odst. 2 se slova „zápis licenčních smluv“ nahrazují slovy „nucené licence a licenční smlouvy“, za slovy „opravné řízení“ se spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „porušování práv“ se vkládají slova „a pro právo na informace“.
12.
Poznámka pod čarou č. 2) zní:
„2)
§ 14 až 16, 20, 64, 68, 70, 71 a § 75 odst. 1, § 75a a 75b zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.“.
13.
Poznámka pod čarou č. 3) zní:
„3)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo obraně práva podle § 14 odst. 8 je možné uplatnit jen v řízení o výmazu topografie zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o ochranných známkách
Čl. VI
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 191/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
označení, které je tvořeno výlučně ze značek nebo údajů sloužících v obchodě k určení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty nebo jiných vlastností výrobků nebo služeb, z údajů o zeměpisném původu nebo o době výroby výrobku či poskytnutí služby,“.
2.
V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
označení, které obsahuje znak vysoké symbolické hodnoty, zejména náboženské symboly,
j)
označení přihlašované pro vína či lihoviny, které obsahuje zeměpisný údaj, aniž by víno či lihovina měly takovýto zeměpisný původ.“.
3.
V § 2 odst. 2 se slova „nejméně dva roky“ zrušují.
4.
V § 3 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Toto označení může být zapsáno, jestliže majitel nebo přihlašovatel ochranné známky s dřívějším právem přednosti udělí písemný souhlas se zápisem tohoto označení do rejstříku ochranných známek.“.
5.
V § 6 odst. 2 větě první se slova „mezinárodní smlouvy,2)“ nahrazují slovy, která včetně poznámky pod čarou č. 2) znějí: "Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“),2)
2)
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.“.
6.
V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „Právo přednosti lze uplatnit z přihlášky ochranné známky, v níž je požadována ochrana v členském státě Pařížské úmluvy2) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace;2a) jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky ochranné známky, není smluvní stranou Pařížské úmluvy2) ani členem Světové obchodní organizace,2a) lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
2a)
Sdělení č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).“.
7.
V § 9 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
majitel starší shodné či zaměnitelné známky, která se před podáním přihlášky stala ve smyslu Pařížské úmluvy3) nebo jako důsledek propagace této ochranné známky v České republice v příslušném okruhu veřejnosti všeobecně známou pro svého majitele a jeho výrobky či služby (dále jen „všeobecně známá známka“),“.
8.
V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
K námitkám uplatněným po lhůtě podle odstavce 1 Úřad nepřihlíží; to platí i o důkazech, jimiž byly námitky podepřeny.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
9.
V § 14 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.“.
10.
V § 15 se na konci odstavce 1 doplňují tyto věty: „Majitel ochranné známky může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničit materiál a nástroje určené nebo používané výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení. Odstranění označení nebo padělané ochranné známky z výrobků před jejich uvedením na trh lze připustit jen ve výjimečných případech.“.
11.
V § 16 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Majitel ochranné známky je povinen strpět další užívání shodné či zaměnitelné ochranné známky s pozdějším právem přednosti, jestliže její užívání strpěl po dobu 5 let ode dne, kdy se o tomto užívání dozvěděl, ledaže by přihláška pozdější ochranné známky nebyla podána v dobré víře.
(5)
Majitel ochranné známky s pozdějším právem přednosti není oprávněn bránit v užívání shodné či zaměnitelné ochranné známky s dřívějším právem přednosti, i kdyby majitel ochranné známky s dřívějším právem přednosti svá práva z ochranné známky nemohl podle odstavce 4 uplatnit.“.
12.
V § 18 odstavec 3 zní:
„(3)
Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku ochranných známek; o tento zápis je povinen požádat Úřad majitel ochranné známky.“.
13.
V § 19 odst. 1 větě poslední se za slova „nabývá účinnosti“ vkládají slova „vůči třetím osobám“.
14.
V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se tento text: „k užívání ochranné známky, které započalo, popřípadě pokračovalo po uplynutí 5 let jejího neužívání, avšak ve lhůtě 3 měsíců před zahájením řízení o výmazu, se nepřihlíží. Užíváním ochranné známky se rozumí rovněž její užívání v podobě, která se od podoby, jak je zapsána, liší v jednotlivostech neměnících její rozlišovací způsobilost, popřípadě její umisťování na výrobky či jejich obaly výlučně pro potřeby vývozu.“.
15.
V § 26 odst. 2 větě první se slova „, neboť nepoctivě těží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména všeobecně známé ochranné známky nebo jí je na újmu“ zrušují.
16.
V § 35 odstavec 2 zní:
„(2)
Osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území členského státu Pařížské úmluvy2) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace,2a) mají stejná práva jako osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území České republiky; jestliže stát, v němž má osoba bydliště nebo sídlo, není členským státem Pařížské úmluvy2) nebo členem Světové obchodní organizace,2a) lze práva podle tohoto zákona přiznat jen za podmínky vzájemnosti.“.
17.
V § 38 odst. 7 se věta druhá zrušuje.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1.
Všeobecnou známost ochranné známky podle tohoto zákona lze uplatnit v řízení o námitkách, jen je-li lhůta pro podání námitek otevřena, a v řízení o výmazu ochranné známky z rejstříku zahájeném po nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Návrh na výmaz ochranné známky, která je zapsána v rozporu s § 2 odst. 1 písm. i) a j) zákona č. 137/1995 Sb., lze uplatnit pouze pro známky přihlášené po nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže by přihlašovatel nebyl v dobré víře.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. VIII
1.
Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro vztahy vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona. Vznik těchto vztahů se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
2.
Právní účinky úkonů v dosud neskončených řízeních, které nastaly před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
3.
Řízení dosud neskončená se dokončí podle tohoto zákona.
Čl. IX
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplná znění zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, zákona č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, a zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, jak vyplývají z pozdějších zákonů.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. X
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I § 24 odst. 3, čl. I bodu 26, čl. II bodů 3, 5 a 7 a čl. III bodů 1 a 2, která nabývají účinnosti dnem, v němž se stane ratifikovaná a vyhlášená Úmluva o udělování evropských patentů pro Českou republiku závazná.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 117/2000 Sb. | Zákon č. 117/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 30. 6. 2000, částka 35/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o návykových látkách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 30. 6. 2001
117
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o návykových látkách
Čl. I
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2) zní:
„a)
v léčivech v lékové formě,2) s výjimkou léčivých přípravků obsahujících efedrin a léčivých přípravků obsahujících větší množství než 30 mg pseudoefedrinu v jednotce lékové formy,
2)
§ 2 odst. 3 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.“.
2.
V § 1 odst. 2 písm. b) se slova „použity ani opětovně získány pomocí dostupných prostředků“ nahrazují slovy „snadným způsobem použity nebo znovu získány snadno použitelnými způsoby“.
3.
V § 2 písm. d) se za slova „v příloze č. 10“ vkládají slova „nebo v příloze č. 11“.
4.
V § 3 odst. 2 větě druhé se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci se doplňují slova „nebo i k jiným účelům na základě povolení Ministerstva zdravotnictví“.
5.
V § 5 odst. 1 se za slova „je obsahující“ vkládají slova „nebo přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin“.
6.
V § 5 odst. 1 písm. a) se za slovo „lékárnu“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 2a), která zní:
„2a)
§ 16 odst. 5 zákona č. 79/1997 Sb.“.
7.
V § 5 odst. 1 písm. b) se za slovo „zneškodňovat“ vkládají slova „, pokud nejsou skladovány,“.
8.
V § 5 odst. 2 se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „a přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin“.
9.
V § 5 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
podle lékařem vyplněného a podepsaného recepturního tiskopisu (dále jen „recept“) nebo objednávky fyzických a právnických osob oprávněných poskytovat zdravotní péči nebo veterinární péči (dále jen „žádanka“) připravovat a vydávat lékárníci v lékárnách,“.
10.
V § 5 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:
„k)
nabývat, pozbývat, skladovat, přepravovat nebo používat zadavatelé nebo zkoušející při přípravě nebo provádění klinického hodnocení veterinárních léčiv podle zvláštního právního předpisu.5a)
5a)
§ 39 zákona č. 79/1997 Sb.“.
11.
V § 5 odst. 4 se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „a přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin“.
12.
V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „zneškodňovat“ vkládají slova „, pokud nejsou skladovány,“.
13.
V § 8 odst. 3 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „2 let“.
14.
V § 8 odst. 5 se věta první nahrazuje těmito větami: „Povolení k zacházení může být vydáno pouze bezúhonné fyzické osobě, která má trvalý pobyt na území České republiky, nebo právnické osobě se sídlem v České republice. Podmínka trvalého pobytu nebo sídla v České republice neplatí, jedná-li se o občana členského státu Evropské unie, o občana České republiky, který nemá na území České republiky pobyt, nebo o právnickou osobu se sídlem v členském státě Evropské unie. Právnická osoba je povinna prokázat bezúhonnost fyzických osob, které jsou zapsány v obchodním rejstříku jako osoby oprávněné za ni jednat; právnická osoba, která se nezapisuje do obchodního rejstříku, prokáže bezúhonnost fyzických osob, které jsou označeny ve zřizovacích dokumentech jako osoby oprávněné za ni jednat.“.
15.
V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Přestane-li fyzická nebo právnická osoba vykonávat činnost, ke které jí bylo vydáno povolení k zacházení, oznámí tuto skutečnost neprodleně Ministerstvu zdravotnictví, které povolení k zacházení svým rozhodnutím zruší.“.
16.
V § 9 odstavec 3 zní:
„(3)
Odpovědnou osobou může být ustanovena fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Podmínka trvalého pobytu v České republice neplatí, jedná-li se o občana členského státu Evropské unie nebo o občana České republiky, který nemá na území České republiky pobyt. Tato osoba musí splňovat předpoklady obecné, zdravotní a odborné způsobilosti k zacházení s návykovými látkami.“.
17.
V § 9 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Zdravotní způsobilost odpovědné osoby se prokazuje lékařským posudkem. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších odborných vyšetření. V případech, kdy je odpovědná osoba zaměstnancem v pracovním poměru, je posuzujícím lékařem lékař zařízení zajišťující závodní preventivní péči, v ostatních případech registrující praktický lékař. Posudek o zdravotní způsobilosti odpovědné osoby má platnost 2 roky od data jeho vystavení, pokud nedojde ke změně zdravotního stavu. Za zdravotně způsobilou odpovědnou osobu nemůže být uznána osoba, u které vzniklo důvodné podezření, že by při výkonu této funkce bylo ohroženo její zdraví nebo život nebo že by mohlo dojít při výkonu funkce odpovědné osoby v souvislosti se zdravotním stavem této osoby k ohrožení zdraví nebo života dalších osob.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
18.
V § 9 odst. 10 se číslovka „30“ nahrazuje číslovkou „10“.
19.
V § 10 odst. 1 se za slovem „stropy“ nahrazuje slovo „a“ čárkou, za slovem „podlahy“ se vkládají slova „, okna a dveře“ a na konci se slova „z kovu“ nahrazují slovy „z oceli nebo ve zvláštním k tomu účelu vyrobeném uzamykatelném zařízení neoddělitelně ukotveném do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z pevných materiálů (například cihel nebo betonových panelů)“.
20.
V § 10 odst. 4 se za větu první vkládá tato věta: „Skladování v těchto případech však musí být zajištěno tak, aby ke skladovaným látkám neměly přístup nepovolané osoby.“ a ve větě poslední se slova „v příloze č. 1 nebo 5“ nahrazují slovy „v příloze č. 1, 3, 4 nebo 5“.
21.
V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pomocné látky uvedené v příloze č. 10 tohoto zákona mohou být prodávány pouze osobám, které jsou oprávněny k zacházení s nimi a které předloží prodávajícímu vyplněné prohlášení na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví.“.
22.
§ 13 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6) a 6a) zní:
㤠13
Tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem
(1)
Léčiva6) obsahující návykové látky a léčiva obsahující efedrin a léčiva obsahující větší množství než 30 mg pseudoefedrinu v jednotce lékové formy mohou být vydávány v lékárně osobě, které nebylo vydáno povolení k zacházení, pouze na recept nebo žádanku. Jedná-li se o léčiva, která obsahují návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 tohoto zákona, musí být recept nebo žádanka označeny modrým pruhem směřujícím z levého dolního rohu do pravého horního rohu. Jedná-li se o léčivé přípravky obsahující návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 tohoto zákona a současně uvedené i v příloze č. 8 tohoto zákona, mohou být vydávány v lékárně na recept nebo žádanku bez označení modrým pruhem.
(2)
Tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem s vyznačením pořadového čísla tiskopisu a kódu okresu, který je vydal, podléhají evidenci.
(3)
Tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem mohou objednávat a odebírat od místně příslušného okresního úřadu pouze osoby uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona prostřednictvím svých pověřených zástupců. O dalším použití vedou tyto osoby evidenci.
(4)
Výrobu a distribuci receptů a žádanek s modrým pruhem zabezpečují okresní úřady.
(5)
O výdeji, vrácení a znehodnocování vrácených receptů a žádanek s modrým pruhem vedou okresní úřady evidenci.
(6)
Znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem jsou osoby uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona povinny odevzdat okresnímu úřadu, který je vydal.
(7)
Osoby, které přestaly splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona, jsou povinny odevzdat prostřednictvím svých pověřených zástupců nepoužité nebo znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem do 5 dnů okresnímu úřadu, který je vydal. O převzetí odevzdaných tiskopisů vydá okresní úřad potvrzení.
(8)
Při úmrtí osoby, které byly vydány tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem pověřeným zástupcem nebo přímo okresním úřadem, je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, povinen tyto tiskopisy odevzdat do 10 dnů ode dne úmrtí pověřenému zástupci, jedná-li se o osobu, která vykonávala činnost v pracovním poměru nebo v obdobném vztahu, v ostatních případech okresnímu úřadu.
(9)
Distribuci, vrácení, likvidaci a vedení evidence o receptech a žádankách s modrým pruhem upravuje zvláštní právní předpis.6a)
(10)
Léčiva obsahující návykové látky a léčiva obsahující efedrin a pseudoefedrin nemohou být vydávána opakovaně na jeden recept.
6)
§ 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb.
6a)
Vyhláška č. 343/1997 Sb., kterou se stanoví způsob předepisování léčivých přípravků, náležitosti lékařských předpisů a pravidla jejich užívání.“.
23.
V § 14 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 6b) zní:
„(2)
Zneškodňování nepoužitelných návykových látek, přípravků a prekursorů, jakož i odpadu je obsahujícího, které jsou léčivem, se řídí zvláštním právním předpisem.6b)
6b)
§ 50 zákona č. 79/1997 Sb.“.
24.
V nadpisu § 16 se za slovo „výrobců“ vkládají slova „, vývozců, dovozců a prodejců“.
25.
V § 16 se za slovem „vyrábět“ zrušují slova „pomocné látky“ a vkládají se slova „nebo vyvážet nebo dovážet pomocné látky uvedené v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona nebo prodávat pomocné látky uvedené v příloze č. 10 tohoto zákona“ a na konci prvé věty se nahrazuje slovo „výroby“ slovem „činnosti“.
26.
V § 20 odst. 1 se věta první nahrazuje touto větou: „Ke každému jednotlivému vývozu návykových látek, přípravků, prekursorů a pomocných látek v případech uvedených v odstavci 3 je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví (dále jen „vývozní povolení“).
27.
V § 20 odst. 2 písm. a) se slova „v příloze č. 2, 6 nebo 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 2, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
28.
V § 20 odst. 2 písm. b) se za slova „uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona“ vkládají slova „nebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“ a na konci se doplňují slova „nebo přípravky obsahujícími efedrin nebo pseudoefedrin“.
29.
V § 20 odst. 2 písm. c) se slova „v příloze č. 2, 5, 6 nebo 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 2, 5, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
30.
V § 20 odst. 2 písm. d) se slova „v příloze č. 1, 2, 5, 6 nebo 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
31.
V § 20 odstavec 3 zní:
„(3)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou případy, kdy se vyžaduje vývozní povolení k vývozu pomocných látek, jestliže vývoz pomocných látek bez vývozního povolení neumožňuje mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo jestliže vyžadování vývozního povolení je doporučeno mezinárodní vládní organizací zabývající se bojem proti nezákonné výrobě návykových látek a nezákonnému obchodu s nimi. O chystaném vývozu pomocných látek uvedených v příloze č. 10 informuje Ministerstvo zdravotnictví příslušný orgán státu, do kterého má být vývoz uskutečněn, pokud tento orgán o informaci požádá prostřednictvím mezinárodní vládní organizace zabývající se bojem proti nezákonné výrobě návykových látek a nezákonnému obchodu s nimi.“.
32.
V § 21 odst. 2 písm. a) se slova „v příloze č. 2, 6 nebo 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 2, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
33.
V § 21 odst. 2 písm. b) se za slova „uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona“ vkládají slova „nebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin“.
34.
V § 21 odst. 2 písm. c) se slova „v příloze č. 2, 5, 6 nebo 7 tohoto zákona“ nahrazují slovy „v příloze č. 2, 5, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin,“.
35.
V § 21 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
k dovozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 tohoto zákona, anebo léčivých přípravků obsahujících efedrin nebo pseudoefedrin, pokud jsou dováženy jednotkami Armády České republiky po ukončení nebo omezení jejich působení v zahraničí jako zůstatek zásoby, kterou byly pro svoji činnost vybaveny.“.
36.
V § 26 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8,“.
37.
V § 26 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8“.
38.
V § 27 se za slovo „orgánu,“ vkládají slova „který zřídil lékárnu nebo,“ a na konci se doplňují slova „s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona“.
39.
Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
㤠27a
(1)
Osoby provozující lékárnu a distributoři léčiv10a) jsou povinni nejpozději do 10. ledna kalendářního roku nahlásit příslušné okresní nebo městské veterinární správě odběr přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 tohoto zákona, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona, veterinárními lékaři za uplynulý kalendářní rok.
(2)
Okresní a městské veterinární správy jsou povinny předávat Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv do konce ledna kalendářního roku hlášení za uplynulý kalendářní rok o spotřebě přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 tohoto zákona, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona, veterinárními lékaři.
(3)
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv je povinen předávat Ministerstvu zdravotnictví do konce února kalendářního roku hlášení za uplynulý kalendářní rok o spotřebě přípravků obsahujících návykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 tohoto zákona, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona, veterinárními lékaři.
10a)
§ 4 odst. 3 zákona č. 79/1997 Sb.“.
40.
V nadpisu § 28 se za slovo „výrobců“ vkládají slova „, vývozců a dovozců“.
41.
V § 28 se zrušují slova „jako výrobci pomocných látek“, za slovy „(§ 16)“ se vkládají slova ", s výjimkou prodejců pomocných látek,", za slovo „výrobě“ se vkládají slova „, vývozu a dovozu“ a na konci se doplňují slova „uvedených v přílohách č. 10 a 11 tohoto zákona“.
42.
V § 32 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
O vývozu a dovozu pomocných látek jsou povinny vést evidenci i osoby, na které se vztahuje ustanovení § 20 odst. 3 tohoto zákona.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
43.
V § 33 odst. 1 se za slovo „látkami“ vkládají slova „, přípravky, prekursory a pomocnými látkami“.
44.
V příloze č. 1 sloupci „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ se slova „Koncentrát z makové slámy“ nahrazují slovy „Koncentrát z makoviny“ a ve sloupci „Poznámka“ se doplňuje text „poloprodukt k výrobě alkaloidů získaný technologickou úpravou makoviny“.
45.
V příloze č.1 sloupci „Poznámka“ se u omamné látky „Levomethorfan“ doplňují slova „Izomer dextromethorfan [(+)-3-methoxy-N-methylmorfinan] je vyňat ze seznamu omamných látek uvedených v této příloze“.
46.
V příloze č. 1 sloupci „Poznámka“ se u omamné látky „Levorfanol“ doplňují slova „Izomer dextrorfanol [(+)-3-hydroxy-N-methylmorfinan] je vyňat ze seznamu omamných látek uvedených v této příloze“.
47.
V příloze č. 1 sloupci „Poznámka“ u omamné látky „opium“ se slova „D6 nebo CH5“ nahrazují slovy „D4 nebo CH2“.
48.
Text poznámky na konci přílohy č. 1 zní: „Včetně izomerů omamných látek uvedených v tomto seznamu, dále estery a étery omamných látek uvedených v tomto seznamu a solí omamných látek uvedených v tomto seznamu, včetně solí izomerů, esterů a éterů ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat.“.
49.
Text poznámky na konci přílohy č. 2 zní: „Včetně izomerů omamných látek uvedených v tomto seznamu, dále solí omamných látek uvedených v tomto seznamu, včetně solí izomerů látek uvedených v tomto seznamu ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat.“.
50.
V příloze č. 5 sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se u psychotropní látky „Fencyklidin“ doplňuje text „PCP“.
51.
V příloze č. 5 sloupci „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ se do volné řádky pod slovo „Sekobarbital“ vkládá slovo „Dronabinol“ a ve sloupci „Poznámka“ se doplňuje text „Odpovídá takovým stereochemickým variantám delta-9-THC, jako např. [(-)-transdelta-9-THC]“.
52.
V příloze č. 6 sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ se u položky „Kathin“ doplňuje slovo „[(+)-norpseudoefedrin]“.
53.
Příloha č. 8 zní:
„Příloha č. 8 k zákonu č. 167/1998 Sb.
PŘÍPRAVKY zařazené do seznamu III podle Jednotné Úmluvy o omamných látkách
(vyhláška č. 47/1965 Sb., ve znění sdělení č. 458/1991 Sb.)
Přípravky obsahující:| Podmínky:
---|---
1)| jednu z omamných látek:
Acetyldihydrokodein
Dihydrokodein
Ethylmorfin
Folkodin
Kodein
Nikodikodin
Nikokodin
Norkodein| Mohou obsahovat jednu nebo více dalších látek (nikoliv však omamných) a množství omamné látky
a) v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě nesmí přesáhnout 100 mg,
b) v roztoku nesmí být koncentrace vyšší než 2,5 %.
2)| Difenoxin| a) Množství difenoxinu nesmí přesáhnout v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě 0,5 mg.
b) Množství síranu atropinia musí být nejméně 5 % k množství difenoxinu v jedné tabletě, kapsli, ampuli, čípku, popř. jiné lékové formě.
3)| Difenoxylát| a) Množství difenoxylátu nesmí přesáhnout v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě 2,5 mg.
b) Množství síranu atropinia musí být nejméně 1 % k množství difenoxylátu v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, popř. v jiné lékové formě.
4)| Dextropropoxyfen| Množství dextropropoxyfenu
a) nesmí přesáhnout 135 mg v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě,
b) v roztoku nesmí být koncentrace vyšší než 2,5 %.
Přípravek nesmí obsahovat žádnou psychotropní látku.
5)| Kokain | Množství kokainu nesmí přesáhnout 0,1 % kokainu.
6)| Opium nebo morfin | a) Množství morfinu nesmí přesáhnout 0,2 %.
b) Dále mohou obsahovat jednu nebo více dalších látek (nikoliv však omamných).
Omamná látka v přípravku obsažená nesmí být snadno získána zpět v takovém množství, aby ohrozila veřejné zdraví.
7)| Ipekakuanhový prášek s opiem | a) Množství opia v prášku nesmí být vyšší než 10 %.
b) Množství ipekakuanhového kořene nesmí být vyšší než 10 %.
c) Množství jedné nebo více dalších látek (nikoliv však omamných) nesmí být nižší než 80 %.
8)| Propiram | a) Množství propiramu nesmí přesáhnout 100 mg v jedné tabletě, tobolce, ampuli, čípku, příp. v jiné lékové formě,
b) Množství methylcelulózy v přípravku musí být nejméně stejné nebo vyšší než propiramu.
Včetně homeopaticky vyrobených přípravků, jejichž stupeň ředění je vyšší než D4 nebo CH2.“.
54.
Příloha č. 10 zní:
„Příloha č. 10 k zákonu č. 167/1998 Sb.
POMOCNÉ LÁTKY zařazené do tabulky II podle Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami
(sdělení č. 462/1991 Sb.)
Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce| Chemický název
---|---
Kyselina antranilová| kyselina 2-aminobenzoová
Kyselina fenyloctová| kyselina fenyloctová
Piperidin| hexahydropyridin
Anhydrid kyseliny octové| acetanhydrid
Včetně solí uvedených látek ve všech případech, kdy existence takových solí je možná.“.
55.
Za přílohu č. 10 se doplňuje příloha č. 11, která zní:
„Příloha č. 11 k zákonu č. 167/1998 Sb.
POMOCNÉ LÁTKY zařazené do tabulky II podle Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami
(sdělení č. 462/1991 Sb.)
Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce| Chemický název
---|---
Aceton| 2-propanon
Ether| Diethylether
Kyselina chlorovodíková| kyselina chlorovodíková
Kyselina sírová| kyselina sírová
Manganistan draselný| Manganistan draselný
Methylethylketon| 2-butanon
Toluen| methylbenzen
Včetně solí uvedených látek ve všech případech, kdy existence takových solí je možná, s výjimkou solí kyseliny chlorovodíkové a kyseliny sírové.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. II
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb. a zákona č. 62/2000 Sb., se mění takto:
V Sazebníku správních poplatků v položce 131b se doplňují písmena d) a e) a poznámka, které znějí:
„d)| Registrace výrobců, dovozců a vývozců pomocných látek| Kč| 1 000,-
---|---|---|---
e)| Registrace prodejců pomocných látek| Kč| 1 000,-
Poznámka:
Poplatek podle písmene d) této položky se vybere za registraci výrobců, dovozců a vývozců pomocných látek, které jsou uvedeny v přílohách č. 10 a 11 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 117/2000 Sb.; poplatek podle písmene e) této položky se vybere za registraci prodejců pomocných látek, které jsou uvedeny v příloze č. 10 téhož zákona.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. června 2000, s výjimkou čl. I bodu 22, pokud jde o ustanovení § 13 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 30. června 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 118/2000 Sb. | Zákon č. 118/2000 Sb.
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 35/2000
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ PŘI PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI ZAMĚSTNAVATELE (§ 1 — § 16)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 18 — § 18)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (§ 19 — § 19)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění (§ 20 — § 20)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře (§ 21 — § 21)
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (470/2024 Sb.)
118
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000
o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA ZAMĚSTNANCŮ PŘI PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI ZAMĚSTNAVATELE
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje ochranu zaměstnancůzaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
§ 1a
ZaměstnanecZaměstnanec má v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nárokůsplatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti.
§ 2
(1)
Zákon se nevztahuje na zaměstnancezaměstnance zaměstnavatele, proti kterému nelze vést insolvenční řízeníinsolvenční řízení2).
(2)
Zákon se dále nevztahuje na zaměstnancezaměstnance, kteří byli vysláni k výkonu práce do České republiky, pokud jejich zaměstnavatel je usídlen mimo území některého členského státu Evropské unie.
(3)
Zákon se rovněž nevztahuje na zaměstnancezaměstnance, který byl v rozhodném obdobírozhodném období zaměstnancemzaměstnancem zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, a současně v tomto rozhodném obdobírozhodném období byl členem jeho statutárního orgánu nebo osobou, která má rozhodující vliv na činnost zaměstnavatele, a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně 25% majetkovou účast.
(4)
Uplatní-li zaměstnaneczaměstnanec mzdový nárokmzdový nárok před tím, než stát převezme dluhy zaměstnavatele nebo se za ně zaručí, jeho nárok nezaniká ani poté, kdy stát tyto úkony ve vztahu k právnické osobě provede.
§ 3
(1)
Pro účely tohoto zákona
a)
se zaměstnancemzaměstnancem rozumí fyzická osoba, která je nebo byla u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se kterou sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího nemocenské pojištění účast na nemocenském pojištění, anebo dohodu o pracovní činnosti, na jejichž základě jí vznikly v rozhodném obdobírozhodném období mzdové nárokymzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem,
b)
se mzdovými nárokymzdovými nároky rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnancizaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnancizaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce za podmínek stanovených zákonem upravujícím nemocenské pojištění nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti,
c)
je zaměstnavatel v platební neschopnostizaměstnavatel v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nárokysplatné mzdové nároky zaměstnancůzaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, anebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení příslušným soudem v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatelenadnárodního zaměstnavatele také dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5a),
d)
je nadnárodním zaměstnavatelemnadnárodním zaměstnavatelem zaměstnavatel, který vedle provozování činnosti na území České republiky provozuje činnost na území nejméně jednoho dalšího členského státu Evropské unie,
e)
se splatným mzdovým nárokemsplatným mzdovým nárokem rozumí mzdový nárokmzdový nárok, který nebyl uspokojen v termínu výplaty podle zákoníku práce20),
f)
se rozhodným obdobímrozhodným obdobím rozumí kalendářní měsíc,
1.
ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
2.
ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení21), nebo
3.
od kterého je nadnárodní zaměstnavatelnadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie,
jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
(2)
Vláda může z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit délku rozhodného obdobírozhodného období podle odstavce 1 písm. f).
§ 3a
Mzdové nároky zaměstnanců nadnárodního zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti, je Úřad práce České republiky – krajská pobočka a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) povinna uspokojit pouze tehdy, pokud zaměstnanci tohoto nadnárodního zaměstnavatele v rozhodném období vykonávali práci v České republice.
§ 4
(1)
Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Pokud mzdové nároky uplatňuje zaměstnanec, který se v České republice nezdržuje, je povinen zvolit si v České republice zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost, spolu s číslem účtu vedeným u peněžního ústavu, sdělit krajské pobočce Úřadu práce nebo kontaktnímu pracovišti krajské pobočky Úřadu práce při uplatňování mzdových nároků.
(2)
O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má
a)
sídlo zaměstnavatel, nebo
b)
nadnárodní zaměstnavatelnadnárodní zaměstnavatel, který nemá sídlo v České republice, umístěn obchodní závodobchodní závod nebo odštěpný závod.
(3)
Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná podle odstavce 2, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.
(4)
Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnancizaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nárokymzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnancizaměstnanci tyto nároky uplatnit, zveřejní Úřad práce České republiky způsobem umožňující dálkový přístup neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví.
(5)
Mzdové nárokyMzdové nároky může zaměstnaneczaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo u nadnárodního zaměstnavatelenadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5a), jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnancezaměstnance na uplatnění těchto mzdových nárokůmzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.
(6)
Vláda může z důvodů zvláštního zřetele hodných lhůtu podle odstavce 5 prodloužit.
§ 5
(1)
Mzdové nárokyMzdové nároky může zaměstnaneczaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokůmsplatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného obdobírozhodného období. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nárokůmzdových nároků může Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce uspokojit další mzdové nárokymzdové nároky téhož zaměstnancezaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárokmzdový nárok žadatele Úřadem práce České republiky uspokojen.
(2)
Celková výše mzdových nárokůmzdových nároků vyplacených 1 zaměstnancizaměstnanci, včetně doplatku podle § 9 odst. 7, nesmí překročit za 1 měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo v den oznámení o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
§ 6
(1)
ZaměstnanecZaměstnanec uplatní mzdové nárokymzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti zaměstnaneczaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nárokůmzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného obdobírozhodného období, za které uplatňuje mzdové nárokymzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nárokůmzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů.8) Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nárokůmzdových nároků. Při uplatnění mzdových nárokůmzdových nároků je zaměstnaneczaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce20) nebo dohody o pracovní činnosti.
(2)
Uplatnil-li zaměstnaneczaměstnanec nárok podle § 324a zákoníku práce, uvede v žádosti podle odstavce 1, zda byl ručitelem uspokojen a v jaké výši, a dále uvede identifikační údaje ručitele. ZaměstnanecZaměstnanec je povinen informovat krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce o těchto skutečnostech i v případě, že nastanou po podání žádosti.
§ 7
(1)
Krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle § 4 odst. 2 neprodleně od uplatnění mzdových nárokůmzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnancůzaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nárokůmzdových nároků všech svých zaměstnancůzaměstnanců za rozhodné obdobírozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně krajské pobočce Úřadu práce prokázat, zda provedl v rozhodném obdobírozhodném období u zaměstnancezaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů9), a poskytnout údaje nutné pro výpočet jejich výše.
(2)
Povinnost podle odstavce 1 má osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním podle insolvenčního zákona (dále jen „osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním).
§ 8
(1)
Souhlasí-li výše mzdových nárokůmzdových nároků a doba, za kterou zaměstnaneczaměstnanec uplatňuje mzdové nárokymzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nárokůmzdových nároků provedeným osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce do 10 pracovních dnů od předložení tohoto vykázání osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním oznámí zaměstnancizaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nárokymzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.
(2)
Uplatnil-li zaměstnaneczaměstnanec mzdové nárokymzdové nároky ve lhůtě podle § 4 odst. 5 a od písemného vykázání dlužných mzdových nárokůmzdových nároků osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním uplynulo více než 10 pracovních dnů, oznámí Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce zaměstnancizaměstnanci termín, způsob uspokojení nároků a údaj o období, za které mzdové nárokymzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě do 10 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel žádost zaměstnancezaměstnance.
§ 8a
(1)
Uplatnil-li zaměstnaneczaměstnanec mzdové nárokymzdové nároky a osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním potvrdila mzdové nárokymzdové nároky zaměstnancezaměstnance včetně částek, které nelze podle tohoto zákona považovat za mzdové nárokymzdové nároky, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce tyto částky z celkové výše uplatněných mzdových nárokůmzdových nároků odečte a zbývající část mzdových nárokůmzdových nároků zaměstnancizaměstnanci přizná.
(2)
Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě přiznaných mzdových nároků nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání.
§ 9
(1)
Nesouhlasí-li výše zaměstnancemzaměstnancem uplatňovaných mzdových nárokůmzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým krajské pobočce Úřadu práce osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodne o přiznání mzdového nárokumzdového nároku zaměstnancezaměstnance za tento měsíc v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nárokumzdového nároku podle věty první prokázat, přizná Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdový nárokmzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo ke dni oznámení o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
(2)
Nesouhlasí-li doba, za kterou zaměstnaneczaměstnanec uplatňuje mzdové nárokymzdové nároky, s údaji uvedenými osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním, uspokojí Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdové nárokymzdové nároky pouze za dobu, která je nesporná.
(3)
Jestliže osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním nesplnila povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnaneczaměstnanec při uplatnění mzdových nárokůmzdových nároků předložil doklady, které jejich výši, jakož i dobu, za kterou je uplatňuje, prokazatelně osvědčují, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodne o přiznání mzdových nárokůmzdových nároků za dobu a ve výši, kterou uplatnil zaměstnaneczaměstnanec.
(4)
Jestliže osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním nesplnila povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnaneczaměstnanec při uplatnění mzdových nárokůmzdových nároků nepředložil doklady, které jejich výši prokazatelně osvědčují, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodne a přizná zaměstnancizaměstnanci měsíční mzdový nárokmzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo ke dni oznámení o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
(5)
Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce podle odstavce 1 nebo 4 přizná zaměstnancizaměstnanci měsíční mzdový nárokmzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě i v případě, kdy zaměstnaneczaměstnanec nevykonával v kalendářním měsíci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby11a), avšak pouze za předpokladu, že poměrný mzdový nárokmzdový nárok odpovídající kratší odpracované době této částky dosáhne nebo ji převýší. Jestliže zaměstnaneczaměstnanec, jemuž je přiznáván mzdový nárokmzdový nárok podle odstavce 1 nebo 4, uplatňuje nižší částku, než činí minimální mzda, přizná mu Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdový nárokmzdový nárok nejvýše v uplatněné výši.
(6)
Není-li splněna některá ze zákonných podmínek pro uplatnění mzdových nároků, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce žádost zamítne.
(7)
Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce opětovně rozhodne o mzdových nárocíchmzdových nárocích nejpozději do 10 pracovních dnů, jestliže zaměstnaneczaměstnanec dodatečně prokáže dobu, za kterou mzdové nárokymzdové nároky uplatňuje nebo je dodatečně prokáže ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a jejich skutečnou výší. Tyto nároky musí však zaměstnaneczaměstnanec prokázat nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavců 1 až 4, jinak vůči Úřadu práce České republiky zanikají.
(8)
Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě nejpozději do 5 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 a 7.
§ 10
(1)
Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce před uspokojením mzdových nárokůmzdových nároků podle § 8 z nich provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů9), které měl provést zaměstnavatel za zaměstnancezaměstnance za příslušná měsíční období. Jestliže Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodl o mzdovém nárokumzdovém nároku podle § 8a a 9, provede srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů z přiznaného mzdového nárokumzdového nároku.
(2)
Z přiznaného mzdového nároku odečte Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce před provedením srážek a odvodů podle odstavce 1 mzdové nároky v rozsahu, v jakém byl zaměstnanec uspokojen z ručení podle zákoníku práce22).
(3)
Krajská pobočka Úřadu práce současně písemně oznámí nejpozději do dne výplaty částek odpovídajících mzdovým nárokůmmzdovým nárokům příslušné správě sociálního zabezpečení výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a příslušné zdravotní pojišťovně výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění, datum úhrady a údaje o zaměstnavateli, za jehož zaměstnancezaměstnance uvedené pojistné Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce odvedl. Odvádí-li toto pojistné z příjmů zaměstnancůzaměstnanců, které zaměstnavatel zaměstnancůmzaměstnancům nezúčtoval, oznámí též výši vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnancůzaměstnanců.12) Při postupu podle § 8a a 9 má Úřad práce České republiky postavení plátce daně.
(4)
Krajská pobočka Úřadu práce oznámí bez zbytečného odkladu zaměstnavateli, kterým zaměstnancůmzaměstnancům a v jaké výši Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdové nárokymzdové nároky uspokojil.
§ 11
(1)
Krajská pobočka Úřadu práce oznámí bez zbytečného odkladu soudu, kterým zaměstnancůmzaměstnancům a v jaké výši Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdové nárokymzdové nároky uspokojil.
(2)
Jestliže Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce neuspokojil mzdové nárokymzdové nároky ve výši uplatňované zaměstnancemzaměstnancem nebo mzdové nárokymzdové nároky nepřiznal vůbec, může je zaměstnaneczaměstnanec uplatnit spolu s dalšími peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení.
(3)
Na Úřad práce České republiky přechází do výše vyplacených a odvedených peněžních prostředků (§ 8 až 10) mzdový nárokmzdový nárok zaměstnancezaměstnance, který má vůči zaměstnavateli. Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, uplatní Úřad práce České republiky tyto pohledávky v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení.
§ 12
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, zaniká povinnost zaměstnavatele uhradit Úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona, a částky odpovídající srážkám a odvodům, které Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v rozsahu, v němž tyto pohledávky nebyly uspokojeny v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, dnem právní moci usnesení, jímž se insolvenční řízeníinsolvenční řízení končí.
(2)
Zaměstnavatel je povinen uhradit Úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodům, které Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v případech, kdy soud pravomocně
a)
rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku,
b)
rozhodl o tom, že dlužník není v úpadku,
c)
zrušil konkurs z jiného důvodu než po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující,
a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl krajskou pobočkou Úřadu práce písemně vyzván k jejich úhradě.
(3)
Zaměstnavatel je též povinen uhradit Úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona a částky odpovídající srážkám a odvodům, které Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, v případě, že moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení zaniklo aniž bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl krajskou pobočkou Úřadu práce písemně vyzván k jejich úhradě.
(4)
Jestliže zaměstnavatel neuhradil Úřadu práce České republiky finanční prostředky ve lhůtě uvedené v odstavcích 2 a 3, je v prodlení. Po marném uplynutí této lhůty je povinen uhradit úroky z prodlení.
§ 13
(1)
Osoba s dispozičním oprávněnímOsoba s dispozičním oprávněním, která vykázala dlužné mzdové nárokymzdové nároky podle § 7, je povinna uhradit Úřadu práce České republiky vyplacené a odvedené peněžní prostředky, jestliže byly zaměstnancizaměstnanci přiznány a poskytnuty na základě nesprávného vykázání dlužných mzdových nárokůmzdových nároků osobou s dispozičním oprávněnímosobou s dispozičním oprávněním, nebo jestliže byly poskytnuty z tohoto důvodu v částce vyšší, než zaměstnancizaměstnanci náležely. Tyto částky je povinna uhradit do 3 týdnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla.
(2)
Pokud osoba s dispozičním oprávněnímosoba s dispozičním oprávněním neprávem vyplacené a odvedené peněžní prostředky podle odstavce 1 nevrátí, vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o povinnosti je vrátit.
(3)
Nárok na vrácení peněžních prostředků podle odstavce 1 zaniká uplynutím 5 let ode dne, kdy byly vyplaceny.
§ 14
(1)
ZaměstnanecZaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu vrátit Úřadu práce České republiky vyplacené mzdové nárokymzdové nároky nebo jejich část, pokud věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky poskytnuté neprávem nebo o částky omylem vyplacené.
(2)
Pokud zaměstnaneczaměstnanec nevrátí vyplacené mzdové nárokymzdové nároky nebo jejich část podle odstavce 1, vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.
(3)
Nárok na vrácení peněžních prostředků podle odstavce 1 zaniká uplynutím 5 let ode dne, kdy byly vyplaceny.
§ 14a
(1)
Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělí na žádost subjektů z členských států Evropské unie, které uspokojují mzdové nároky zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti, informace5a) týkající se úhrady nesplacených mzdových nároků zaměstnanců nadnárodního zaměstnavatele v rámci řízení podle tohoto zákona.
(2)
Státní orgány, obceobce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby sdělují na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce a Ministerstvu práce a sociálních věcí bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro uspokojování mzdových nárokůmzdových nároků zaměstnancůzaměstnanců podle tohoto zákona; mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 15
Úřad práce České republiky neposkytuje plnění podle tohoto zákona mimo území České republiky.
§ 16
Ustanovení tohoto zákona se použijí i v případech, ve kterých ke dni účinnosti tohoto zákona neuplynuly 3 měsíce ode dne podání návrhu na prohlášení konkursu.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 18
V § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
§ 19
V § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 149/1996 Sb., se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění se mzdové nároky zaměstnanců vyplacené úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů považují za příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval. Tyto příjmy jsou vyměřovacím základem zaměstnanců pro daný kalendářní měsíc, případně jeho poměrnou částí, pokud zaměstnavatel vyplatil zaměstnancům mzdu pouze za část měsíce.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
§ 20
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 16 odst. 4 se na konci písmene ch) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely.“.
2.
V § 37 odst. 4 se doplňuje věta třetí, která zní: „Ke mzdovým nárokům podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se přihlíží v kalendářním měsíci, v němž byly vyplaceny, pokud trvá pracovněprávní vztah, z něhož tyto nároky vznikly.“.
3.
V § 47 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Jde-li však o mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, zahrnují se do příjmu v kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.“.
4.
V § 76 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „přitom se nevyžaduje, aby ke splnění podmínek stanovených v § 2 odst. 2 písm. c) tohoto předpisu došlo v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné expozice.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
§ 21
V § 5 odst. 4 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., se na konci doplňují tato slova: „a jde-li o mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou části páté bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.
2)
§ 6 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení.
5b)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Občanský soudní řád.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
§ 79 zákoníku práce.
12)
§ 5 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18a)
§ 68 odst. 3 písm. f) obchodního zákoníku.
20)
§ 67, 141 a 144 zákoníku práce.
21)
§ 101 insolvenčního zákona.
22)
§ 324a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 119/2000 Sb. | Zákon č. 119/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb.
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 35/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o metrologii
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 15. 4. 2002 (137/2002 Sb.)
119
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o metrologii
Čl. I
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, se mění takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Účelem zákona je úprava práv a povinností fyzických osob, které jsou podnikateli, a právnických osob (dále jen „subjekty“) a orgánů státní správy, a to v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření.“.
2.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Subjekty a orgány státní správy jsou povinny používat základní měřicí jednotky uvedené v odstavci 2, jejich označování, násobky a díly stanovené vyhláškou, a ostatní jednotky, jejich označování, definice, násobky a díly stanovené vyhláškou. V mezinárodním styku lze použít měřicí jednotky odpovídající mezinárodním obchodním zvyklostem.
(2)
Základními měřicími jednotkami jsou:
a)
jednotka délky - metr (m); metr je délka dráhy, kterou proběhne světlo ve vakuu za dobu 1/299 792 458 sekundy,
b)
jednotka hmotnosti - kilogram (kg); kilogram se rovná hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu,
c)
jednotka času - sekunda (s); sekunda je doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133,
d)
jednotka elektrického proudu - ampér (A); ampér je stálý elektrický proud, který při průchodu dvěma přímými rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči zanedbatelného kruhového průřezu umístěnými ve vakuu ve vzdálenosti 1 metr vyvolá mezi nimi sílu 2 x 10-7 newtonu na 1 metr délky vodičů,
e)
jednotka termodynamické teploty - kelvin (K); kelvin je 1/273,16 díl termodynamické teploty trojného bodu vody,
f)
jednotka látkového množství - mol (mol); mol je látkové množství soustavy, která obsahuje právě tolik elementárních jedinců (entit), kolik je atomů v 0,012 kilogramu izotopu uhlíku 12C. Při udávání látkového množství je třeba elementární jedince (entity) specifikovat; mohou to být atomy, molekuly, ionty, elektrony, jiné částice nebo blíže určená seskupení částic,
g)
jednotka svítivosti - kandela (cd); kandela je svítivost zdroje, který v daném směru vysílá monochromatické záření s kmitočtem 540 x 1012 hertzů a jehož zářivost v tomto směru je 1/683 wattu na steradián.“.
3.
V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „referenční materiály československé i ostatní“ nahrazují slovy „certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály“.
4.
V § 3 odstavec 3 zní:
„(3)
Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam
a)
v závazkových vztazích, například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové újmy,
b)
pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní,
c)
pro ochranu zdraví,
d)
pro ochranu životního prostředí,
e)
pro bezpečnost při práci, nebo
f)
při ochraně jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.“.
5.
V § 3 odst. 5 se slova „Referenční materiály“ nahrazují slovy „Certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály“.
6.
V § 3 odst. 6 se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“)“.
7.
V § 4 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní metrologickou kontrolou měřidel se pro účely tohoto zákona rozumí schvalování typu měřidla, prvotní a následné ověřování stanoveného měřidla a certifikace referenčních materiálů.“.
8.
V § 4 odst. 2 se slova „organizace spravující měřidlo“ nahrazují slovy „uživatele měřidla“.
9.
V § 5 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
10.
V § 5 odst. 1 větě druhé se slova „používaných v organizaci si stanoví organizace sama“ nahrazují slovy „stanoví uživatel měřidla“.
11.
V § 5 odst. 2 se věta třetí nahrazuje těmito větami: „Za tvorbu, rozvoj a udržování státních etalonů odpovídá stát, který tuto činnost zajišťuje podle tohoto zákona. Státní etalony uchovává Český metrologický institut nebo oprávněné subjekty pověřené Úřadem k této činnosti. Český metrologický institut koordinuje budování a rozvoj státních etalonů a jejich uchovávání. Státní etalony se navazují především na mezinárodní etalony uchovávané podle mezinárodních smluv nebo na státní etalony jiných států s odpovídající metrologickou úrovní.“.
12.
V § 5 odstavec 5 zní:
„(5)
Hlavní etalony tvoří základ návaznosti měřidel u subjektů a podléhají povinné kalibraci. Kalibraci hlavních etalonů provádí na žádost uživatele Český metrologický institut nebo střediska kalibrační služby. Lhůtu následující kalibrace hlavního etalonu stanoví uživatel tohoto hlavního etalonu podle metrologických a technických vlastností, způsobu a četnosti používání hlavního etalonu. Je-li Český metrologický institut požádán o kalibraci hlavního etalonu v oborech měření, ve kterých jsou vyhlášena stanovená měřidla, je povinen ji buď provést, anebo může tuto kalibraci zprostředkovat v zahraničí.“.
13.
V § 5 odstavec 6 zní:
„(6)
Uživatelé pracovních měřidel si návaznost používaných pracovních měřidel mohou zajistit sami pomocí etalonů kalibrovaných Českým metrologickým institutem nebo střediskem kalibrační služby nebo s pomocí jiných uživatelů měřidel, kteří mají příslušné hlavní etalony navázané na etalony Českého metrologického institutu, středisek kalibrační služby nebo se souhlasem Úřadu na etalony zahraničních subjektů se srovnatelnou metrologickou úrovní.“.
14.
V § 5 se odstavec 7 zrušuje.
15.
V § 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Měřidla podléhající schvalování typu ještě před zahájením výroby stanoví ministerstvo vyhláškou. Na žádost mohou být schváleny i typy jiných nově vyráběných měřidel.“.
16.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Schvalování typu měřidla provádí Český metrologický institut. Zjišťuje, zda měřidlo bude schopno plnit funkci, pro kterou je určeno, a zda nemůže ohrozit bezpečnost při práci, zdraví nebo život jeho uživatelů anebo životní prostředí. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud měřidlo splňuje požadavky stanovené vyhláškou nebo, pokud se na něj vyhláška nevztahuje, splňuje požadavky českých technických norem. Postup schvalování typu měřidla stanoví ministerstvo vyhláškou. Minimální počet vzorků měřidla potřebných pro schvalování typu měřidla, které výrobce poskytne bezplatně, stanoví Český metrologický institut.“.
17.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Na základě technických zkoušek a dalších zjištění Český metrologický institut vydá certifikát, že měřidlo jako typ schvaluje, a přidělí mu značku schválení typu, kterou musí výrobce, pokud tak stanoví ministerstvo vyhláškou, umístit na měřidle. Náležitosti certifikátu o schválení typu měřidla a grafickou podobu značky schválení typu stanoví vyhláška. Platnost certifikátu o schválení typu měřidla zaniká uplynutím deseti let od data jeho vydání. Tuto lhůtu může Český metrologický institut na žádost výrobce nebo dovozce prodloužit o dalších deset let; počet měřidel, která lze podle schváleného typu vyrobit, není omezen.“.
Poznámka pod čarou č. 2) se zrušuje.
18.
V § 6 odst. 4 se slova „příslušný metrologický orgán sdělí“ nahrazují slovy „Český metrologický institut může sdělit“.
19.
V § 6 odst. 5 větě první se za slovo „Platnost“ vkládají slova „certifikátu o“.
20.
V § 6 odst. 5 větě druhé se slova „příslušnému metrologickému orgánu“ nahrazují slovy „Českému metrologickému institutu“.
21.
V § 6 odst. 5 větě třetí se slova „Metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut“.
22.
V § 6 odst. 5 větě čtvrté se slova „Metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut“.
23.
V § 6 odst. 5 větě čtvrté se za slovo „může“ vkládají slova „platnost certifikátu o“.
24.
V § 6 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Český metrologický institut certifikát o schválení typu zruší, pokud měřidlo odpovídající schválenému typu vykazuje v provozu závadu obecné povahy, která způsobuje, že měřidlo je pro zamýšlené použití nevhodné.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
25.
V § 6 odst. 8 se slova „Metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut“.
26.
V § 6 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Český metrologický institut může v certifikátu o schválení typu stanovit omezení v rozsahu, který stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
27.
V § 7 odst. 2 větě první se slovo „Úřadu“ nahrazuje slovem „Českému metrologickému institutu“.
28.
V § 7 odst. 2 větě druhé se slova „metrologickému orgánu“ nahrazují slovy „Českému metrologickému institutu“.
29.
V § 7 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Měřidla, která mají původ ve státech Evropských společenství, se považují za měřidla, jejichž typ byl schválen podle tohoto zákona, pokud jsou označena značkami platnými v Evropských společenstvích, které jsou stanoveny vyhláškou ministerstva.“.
30.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Certifikace referenčních materiálů
(1)
Certifikované referenční materiály jsou materiály, jejichž složení nebo vlastnosti byly certifikovány Českým metrologickým institutem nebo autorizovaným metrologickým střediskem.
(2)
Certifikací referenčního materiálu se potvrzuje hodnota jedné nebo více vlastností materiálu nebo látky postupem zajišťujícím návaznost na správnou realizaci jednotky, kterou se vyjadřují hodnoty vlastnosti, uvedené v certifikátu. Náležitosti certifikátu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
O certifikaci referenčního materiálu se vydává certifikát udávající jednu nebo více hodnot vlastností a jejich nejistot a potvrzující, že byly dodrženy stanovené postupy k potvrzení platnosti a návaznosti.
(4)
Pro ověřování stanovených měřidel nebo kalibraci hlavních etalonů lze použít pouze certifikované referenční materiály.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnější postup přípravy a certifikace referenčního materiálu.
(6)
Výrobci nebo dovozci, kteří certifikované referenční materiály a ostatní referenční materiály uvádějí do oběhu, jsou povinni uvést v dokumentaci jejich metrologické charakteristiky.“.
31.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Postup při ověřování stanovených měřidel stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
32.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
O ověření stanoveného měřidla vydá Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko ověřovací list nebo měřidlo opatří úřední značkou. Náležitosti ověřovacího listu a grafickou podobu úřední značky stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
33.
V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Měřidla, která mají původ ve státech Evropských společenství, se považují za měřidla ověřená podle tohoto zákona, pokud jsou označena značkami platnými v Evropských společenstvích, které jsou stanoveny vyhláškou ministerstva, a to do konce roku následujícího po připojení značky prvotního ověření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
34.
V § 9 odstavec 5 zní:
„(5)
Při kalibraci měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla s etalonem; není-li etalon k dispozici, lze použít certifikovaný nebo ostatní referenční materiál za předpokladu dodržení zásad stanovených schématem návaznosti.“.
35.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2) zní:
㤠9a
Hotově balené zboží označené symbolem „e“
(1)
Hotově balené zboží označené symbolem „e“ (dále jen „hotově balené zboží“) je pro účely tohoto zákona zboží určené k prodeji a umístěné do obalu bez přítomnosti spotřebitele, jehož množství obsažené v obalu, zejména objem nebo hmotnost, má předem stanovenou hodnotu, kterou nelze změnit bez otevření nebo zjevného porušení obalu.
(2)
Balírny nebo dovozci hotově baleného zboží před uvedením do oběhu jsou oprávněni označit je symbolem „e“, pokud
a)
mají osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží vydané Českým metrologickým institutem;2) způsob a metody metrologické kontroly a náležitosti osvědčení stanoví ministerstvo vyhláškou,
b)
je dodržena hodnota jmenovitého obsahu a řady jmenovitých množství obsahu hotově baleného zboží v případech stanovených vyhláškou,
c)
jsou dodrženy dovolené odchylky obsahu hotově baleného zboží stanovené vyhláškou,
d)
jsou uvedeny na obalech hotově baleného zboží údaje stanovené vyhláškou.
(3)
Český metrologický institut je oprávněn odebírat za náhradu od balíren nebo dovozců hotově baleného zboží potřebné vzorky hotově baleného zboží ke kontrole, při níž se zjišťuje, zda jsou splněny podmínky, za kterých bylo vydáno osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží. Za odebrané vzorky se poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se hotově balené zboží v okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí balírna nebo dovozce vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud hotově balené zboží nesplňuje hodnoty stanovené vyhláškou.
(4)
Český metrologický institut může za podmínek vzájemnosti uznat výsledky metrologické kontroly hotově baleného zboží nebo označení symbolem „e“ provedené v zahraničí jen za podmínky, že byla provedena v souladu s požadavky platnými v České republice.
2)
Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb.“.
36.
V § 10 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Výrobce certifikovaného referenčního materiálu má před jeho uvedením do oběhu povinnost předložit referenční materiál k certifikaci.“.
37.
V § 10 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
38.
V § 10 odstavec 2 zní:
„(2)
Prvotní ověření dovážených stanovených měřidel, prvotní kalibraci dovážených etalonů a pracovních měřidel a certifikaci dovážených referenčních materiálů, určených jako certifikované referenční materiály, zajišťuje jejich uživatel, pokud to již nebylo zajištěno dovozcem nebo zahraničním výrobcem.“.
39.
V § 11 odst. 2 se slova „Metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut“.
40.
V § 11 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
41.
V § 11 odst. 4 se slova „organizace nebo jednotlivce“ nahrazují slovem „osob“.
42.
V § 11 odst. 5 se slova „pracovních etalonů a“ zrušují.
43.
V § 12 odst. 1 větě první se za slovo „Osvědčení“ vkládají slova „ve formě dokumentu nebo zahraniční značky“, slova „měřidla anebo jeho typu“ se nahrazují slovy „měřidla, jeho typu, nebo referenčního materiálu“ a za slova „se uznává za“ se vkládají slova „důkaz o“.
44.
Nadpis části páté zní:
„ÚKOLY ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY A SUBJEKTŮ“.
45.
V nadpisu § 13 se slova „Federální úřad pro normalizaci a měření“ nahrazují slovy „Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví“.
46.
V § 13 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2.
47.
V § 13 písmeno c) zní:
„c)
autorizuje subjekty k výkonům v oblasti státní metrologické kontroly měřidel a úředního měření, pověřuje oprávněné subjekty k uchovávání státních etalonů, pověřuje střediska kalibrační služby a kontroluje plnění stanovených povinností u všech těchto subjektů; při zjištění nedostatků v plnění stanovených povinností může autorizaci odebrat;“.
48.
V § 13 písmeno d) zní:
„d)
uděluje souhlas s navázáním hlavních etalonů na etalony zahraničních subjektů se srovnatelnou metrologickou úrovní;“.
49.
V § 13 písm. e) se slova „metrologických orgánů“ nahrazují slovy „Českého metrologického institutu“.
50.
V § 13 písmeno f) zní:
„f)
kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem;“.
51.
V § 13 písmeno g) zní:
„g)
poskytuje metrologické expertizy, vydává osvědčení o odborné způsobilosti metrologických zaměstnanců a stanoví podmínky za účelem zajištění jednotného postupu subjektů pověřených uchováváním státních etalonů, autorizovaných metrologických středisek, středisek kalibrační služby a subjektů pověřených výkonem úředního měření;“.
52.
V § 13 písmeno h) zní:
„h)
zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zejména subjekty pověřené k uchovávání státních etalonů, autorizovaná metrologická střediska, subjekty autorizované pro úřední měření, střediska kalibrační služby, státní etalony, seznamy certifikovaných referenčních materiálů a schválené typy měřidel;“.
53.
V § 13 se doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2)
Úřad oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, informace o subjektech pověřených ke schvalování typu měřidel a k ověřování měřidel.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 1.
54.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Český metrologický institut
(1)
Český metrologický institut provádí metrologický výzkum a uchovávání státních etalonů včetně přenosu hodnot měřicích jednotek na měřidla nižších přesností, certifikaci referenčních materiálů, výkon státní metrologické kontroly měřidel, registraci subjektů, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, výkon státního metrologického dozoru u autorizovaných metrologických středisek, středisek kalibrační služby, u subjektů autorizovaných pro výkon úředního měření, u subjektů, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, u uživatelů měřidel, provádí metrologickou kontrolu hotově baleného zboží a poskytuje odborné služby v oblasti metrologie.
(2)
Český metrologický institut může
a)
povolit předběžnou výrobu před schválením typu měřidla,
b)
povolit krátkodobé používání stanoveného měřidla v době mezi ukončením jeho opravy a ověřením s omezením této doby.
(3)
Český metrologický institut oznamuje orgánům Evropských společenství nebo příslušným orgánům států, se kterými jsou uzavřeny mezinárodní smlouvy, v rozsahu z těchto smluv vyplývajícím, informace o vydání, změnách, zrušení nebo omezení certifikátů týkajících se schvalování měřidel.“.
55.
§ 15 se zrušuje.
56.
V nadpisu § 16 se slovo „Státní“ nahrazuje slovem „Autorizovaná“.
57.
V § 16 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
„(1)
Autorizovanými metrologickými středisky jsou subjekty, které Úřad na základě jejich žádosti autorizoval k ověřování stanovených měřidel po prověření úrovně jejich metrologického a technického vybavení Českým metrologickým institutem a po prověření kvalifikace zaměstnanců, která je doložena certifikátem způsobilosti vydaným akreditovanou osobou.2a) Pro účely autorizace může být využito zjištění prokázaných při akreditaci. Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou. Na udělení autorizace není právní nárok. Neplní-li autorizovaný subjekt povinnosti stanovené zákonem nebo podmínkami stanovenými v rozhodnutí o autorizaci, nebo pokud o to požádá, Úřad rozhodnutí o autorizaci pozastaví, změní nebo zruší.
2a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
58.
V § 16 se odstavce 2 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
59.
V § 16 odst. 2 větě první se slovo „státnímu“ nahrazuje slovem „autorizovanému“ a slova „nebo schválení typu měřidla“ se zrušují.
60.
V § 16 odst. 2 větě druhé se slovo „státní“ nahrazuje slovem „autorizované“ a slovo „státního“ se nahrazuje slovem „autorizovaného“.
61.
V § 16 odst. 3 se slovo „organizace“ nahrazuje slovem „subjekty“ a slovo „státní“ se nahrazuje slovem „autorizované“.
62.
V nadpisu § 17 se slova „pracovníků metrologických orgánů“ nahrazují slovy „zaměstnanců Českého metrologického institutu“.
63.
V § 17 větě první se slova „Pracovníci metrologických orgánů“ nahrazují slovy „Zaměstnanci Českého metrologického institutu“ a slovo „organizací“ slovy „kontrolovaných subjektů“, ve větě druhé se slova „zvláštní předpisy“ nahrazují slovy „zvláštní právní předpisy“.
64.
V § 17 větě třetí se slova „Pracovníci metrologických orgánů“ nahrazují slovy „Zaměstnanci Českého metrologického institutu“.
65.
V § 17 větě čtvrté se slovo „Organizace“ nahrazuje slovy „Kontrolované subjekty“.
66.
V nadpisu § 18 se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „subjektů“.
67.
V § 18 se slovo „Organizace“ nahrazuje slovem „Subjekty“.
68.
V § 18 písm. a) se slova „a hlavních etalonů“ zrušují.
69.
V § 18 písm. b) se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovem „zaměstnanců“.
70.
§ 19 včetně nadpisu zní:
㤠19
Registrace subjektů
Subjekty, které vyrábějí nebo opravují stanovená měřidla, popřípadě provádějí jejich montáž, jsou povinny podat žádost o registraci Českému metrologickému institutu. Pokud má žadatel pro náležitý výkon činnosti vytvořeny potřebné předpoklady, podrobněji stanovené vyhláškou, Český metrologický institut registraci provede a vydá o tom osvědčení. Náležitosti žádosti o registraci a osvědčení o registraci stanoví ministerstvo vyhláškou. Český metrologický institut registraci zruší, jestliže zanikly důvody, pro které byla provedena. Subjekt je povinen ohlásit Českému metrologickému institutu trvalé ukončení registrované činnosti.“.
71.
§ 20 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2b) zní:
㤠20
Střediska kalibrační služby
Úřad může pověřit subjekt na jeho žádost jako středisko kalibrační služby ke kalibraci měřidel pro jiné subjekty a přidělit mu kalibrační značku. Grafickou podobu kalibrační značky stanoví ministerstvo vyhláškou. Toto pověření Úřad udělí, pokud žadatel prokáže způsobilost pro provádění kalibrace měřidel osvědčením vydaným podle zvláštního právního předpisu.2b)
2b)
§ 14 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
72.
V § 21 větě první se slovo „organizaci na její“ nahrazuje slovem „subjekt na jeho“.
73.
V § 21 větě druhé se za slovo „měřiče“ vkládají slova „doložené certifikátem způsobilosti vydaným akreditovanou osobou2a)“ a slova „příslušným metrologickým orgánem“ se nahrazují slovy „Českým metrologickým institutem“.
74.
V § 21 větě třetí se slova „autorizovaná organizace“ nahrazují slovy „autorizovaný subjekt“.
75.
V § 21 se doplňuje tato věta: „Náležitosti žádosti o autorizaci a podmínky pro autorizaci stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
76.
V nadpisu § 23 se slovo „organizacím“ nahrazuje slovem „subjektům“.
77.
V § 23 odst. 1 se částka „200 000 Kčs“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“ a slova „organizaci, která“ se nahrazují slovy „subjektu, který“.
78.
V § 23 odst. 1 písmena a) až h) znějí:
„a)
uvedl do oběhu měřidlo, jehož typ nebyl schválen, ač měl být, nebo které nemělo vlastnosti schváleného typu anebo nebylo ověřeno, ač mělo být;
b)
použil stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený;
c)
neoprávněně použil, pozměnil nebo poškodil úřední nebo kalibrační značku měřidla;
d)
ověřil stanovené měřidlo nebo provedl úřední měření bez oprávnění nebo vyrobil, popřípadě opravil měřidlo bez registrace předepsané tímto zákonem;
e)
neposkytl zaměstnancům Českého metrologického institutu zákonem stanovenou součinnost;
f)
neplní povinnosti stanovené v § 18;
g)
použil ke kalibraci hlavního etalonu referenční materiál bez certifikátu nebo opatřil certifikovaný referenční materiál neplatným certifikátem;
h)
uvedl do oběhu hotově balené zboží v rozporu s povinnostmi uvedenými v § 9a.“.
79.
V § 23 odstavec 3 zní:
„(3)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se Úřad o porušení povinnosti podle odstavce 1 dověděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení povinnosti tři roky.“.
80.
V § 23 odst. 5 větě druhé se slova „rozpočtu republiky, na jejímž území má sídlo finanční správa, které náleží pokutu vymáhat“ nahrazují slovy „státního rozpočtu“.
81.
V § 24 odstavec 1 zní:
„(1)
Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. O schválení typu měřidla nebo o certifikaci referenčního materiálu se namísto správního rozhodnutí vydává certifikát, o ověření stanoveného měřidla se namísto správního rozhodnutí vydává ověřovací list nebo se měřidlo opatří úřední značkou. O metrologické kontrole hotově baleného zboží se namísto správního rozhodnutí vydává osvědčení. Pokud na základě zkoušky nebyl vydán certifikát, ověřovací list nebo nebylo měřidlo opatřeno úřední značkou, nebo nebylo vydáno osvědčení o metrologické kontrole hotově baleného zboží, vydá se o tom rozhodnutí o zamítnutí ve správním řízení.“.
82.
V § 24 odstavec 2 zní:
„(2)
Český metrologický institut a autorizovaná metrologická střediska jsou povinny provádět metrologické výkony ve lhůtách stanovených v § 25. Český metrologický institut a autorizovaná metrologická střediska jsou oprávněny řízení zastavit, jestliže účastník řízení neposkytl potřebnou součinnost.“.
83.
V § 24 odst. 3 se slova „metrologických orgánů“ nahrazují slovy „Českého metrologického institutu a autorizovaných metrologických středisek“.
84.
V § 24 odst. 4 se slovo „organizace“ nahrazuje slovem „subjektů“.
85.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:
㤠24a
Měřidlo nesmí být označeno značkami a údaji, které by svým významem nebo podobou mohly vést k záměně s úředními značkami podle § 7 a 9.“.
86.
V § 25 odst. 1 větě první se slova „metrologického orgánu“ nahrazují slovy „Českého metrologického institutu“.
87.
V § 25 odst. 1 větě druhé se slova „metrologických orgánů“ nahrazují slovy „Českého metrologického institutu a autorizovaných metrologických středisek“.
88.
V § 25 odst. 2 se slova „metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko“.
89.
V § 25 odst. 3 se slova „Metrologický orgán“ nahrazují slovy „Český metrologický institut nebo autorizované metrologické středisko“ a slovo „organizací“ se nahrazuje slovy „účastníkem řízení“.
90.
§ 27 včetně nadpisu zní:
㤠27
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášky k provedení § 2 odst. 1, § 3 odst. 3, § 6 odst. 1 až 3 a 9, § 7 odst. 3, § 8 odst. 2 a 5, § 9 odst. 1 až 3, § 9a odst. 2 a 3, § 16, § 19 až 21.“.
91.
V celém textu zákona se slova „Česká a Slovenská Federativní Republika“ ve všech mluvnických pádech nahrazují slovy „Česká republika“ v příslušném mluvnickém pádu.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Autorizační listiny vydané podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do jejich nahrazení autorizačními akty podle tohoto zákona, pokud nebudou odňaty, nejdéle však do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Pokud v rozhodnutí o schválení typu měřidla, vydaném před nabytím účinnosti tohoto zákona, není stanovena lhůta platnosti tohoto rozhodnutí, pozbývá toto rozhodnutí platnosti uplynutím 10 let od účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích
Čl. III
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se mění takto:
1.
V § 6 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 10a) zní:
„(3)
Mezinárodní symbol „e“ pro označení množství potraviny lze uvést na obalu jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zvláštním právním předpisem.10a)
10a)
§ 9a odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.“.
2.
V § 18 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena f) až l).
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví
Čl. IV
Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění zákona č. 22/1997 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
„a)
řídí a zabezpečuje metrologii v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,3)
3)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.“.
2.
§ 5 včetně poznámky pod čarou č. 9) zní:
㤠5
Český metrologický institut zabezpečuje odbornou a výkonnou činnost v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.9)
9)
§ 14 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 119/2000 Sb.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000, s výjimkou čl. I bodů 35 a 78, pokud jde o ustanovení § 23 odst. 1 písm. h), a čl. III, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2001, a čl. I bodů 29, 33, 53 a 54, pokud jde o ustanovení § 14 odst. 3, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost nebo dnem, kdy vstoupí v platnost příslušná sektorová příloha Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, bude-li tento den dřívější.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 120/2000 Sb. | Zákon č. 120/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Vyhlášeno 10. 5. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 35/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (256/2013 Sb.)
120
ZÁKON
ze dne 6. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
Čl. III
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, se mění takto:
1.
V § 13 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
geometrického plánu, kopie geometrického plánu, upřesněného přídělového plánu, nového souboru geodetických informací katastru nemovitostí a dokumentace o vytyčení hranice pozemku,“.
2.
V § 16 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ověření kopie geometrického plánu se vyznačí textem: „Ověřuje se, že tato kopie souhlasí s geometrickým plánem.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis fyzické osoby, datum ověření kopie, číslo z evidence ověřených kopií a otisk razítka se státním znakem, jehož obsah je uveden v odstavci 4.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. IV
1.
Zemědělské pozemky, které byly v katastru dosud evidovány v druhu pozemku louka a pastvina, se od účinnosti tohoto zákona evidují v druhu pozemku trvalé travní porosty.
2.
Fyzické osoby, kterým bylo vydáno úřední oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, do dne účinnosti tohoto zákona, mohou ode dne účinnosti tohoto zákona ověřovat i kopie geometrických plánů, upřesněné přídělové plány a nové soubory geodetických informací katastru nemovitostínemovitostí.
ČÁST PÁTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 121/2000 Sb. | Zákon č. 121/2000 Sb.
Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Vyhlášeno 12. 5. 2000, datum účinnosti 1. 12. 2000, částka 36/2000
* ČÁST PRVNÍ - PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ (§ 1 — § 107)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o oceňování majetku (§ 108 — § 108)
* ČÁST PÁTÁ - Změna živnostenského zákona (§ 111 — § 111)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 112 — § 112)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných (§ 114 — § 114)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 116 — § 116)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 117 — § 117)
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 118 — § 118) č. 1 k zákonu č. 121/2000 Sb. č. 2 č. 3 k zákonu č. 121/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (480/2024 Sb.)
121
ZÁKON
ze dne 7. dubna 2000
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie28) a upravuje
a)
práva autoraautora k jeho autorskému dílu,
b)
práva související s právem autorským:
1.
práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,
2.
právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,
3.
právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,
4.
právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílánívysílání,
5.
právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv,
6.
právo nakladatele na odměnu,
7.
právo vydavatele tiskové publikacetiskové publikace,
c)
právo pořizovatele k jím pořízené databázi,
d)
ochranu práv podle tohoto zákona,
e)
kolektivní správukolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským (dále jen „kolektivní správakolektivní správa“).
HLAVA I
PRÁVO AUTORSKÉ
Díl 1
Předmět práva autorského
§ 2
Autorské dílo
(1)
Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autoraautora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
(2)
Za dílo se považuje též počítačový program, fotografie a výtvor vyjádřený postupem podobným fotografii, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují.
(3)
Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud splňují podmínky podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené.
(4)
Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autoraautora zpracovaného nebo přeloženého díla.
(5)
Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1, je dílem souborným.
(6)
Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.
§ 3
Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu
Ochrana podle práva autorského se nevztahuje na
a)
úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany,
b)
výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autoraautora obecně známo a nejde-li o dílo anonymní nebo o dílo pseudonymní (§ 7); užít takové dílo lze jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.
§ 4
Zveřejnění a vydání díla
(1)
Prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, předvedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti je dílo zveřejněno.
(2)
Zahájením oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin je dílo vydáno.
Díl 2
Autorství
§ 5
Autor
(1)
AutoremAutorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila.
(2)
AutoremAutorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorůautorů děl do souboru zařazených.
§ 6
Zákonná domněnka autorství
AutoremAutorem díla je fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v seznamu předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autoremautorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.
§ 7
Anonym a pseudonym
(1)
Totožnost autoraautora, jehož dílo bylo podle projevu jeho vůle zveřejněno bez udání jména (dílo anonymní), popřípadě pod krycím jménem nebo pod uměleckou značkou (dílo pseudonymní), není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.
(2)
Dokud se autorautor díla anonymního nebo díla pseudonymního veřejně neprohlásí, zastupuje autoraautora při výkonu a ochraně práv autorských k dílu vlastním jménem a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila, není-li prokázán opak; veřejného prohlášení autoraautora není třeba, je-li jeho pravé jméno obecně známo.
§ 8
Spoluautoři
(1)
Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorůautorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů do díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.
(2)
Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.
(3)
Z právních úkonů týkajících se díla spoluautorů jsou oprávněni a povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.
(4)
O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně. Brání-li jednotlivý autor bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle soudem. Domáhat se ochrany práva autorského k dílu spoluautorů před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně.
(5)
Není-li dohodnuto mezi spoluautory jinak, je podíl jednotlivých spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu spoluautorů úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li tyto příspěvky rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.
Díl 3
Vznik a obsah práva autorského
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 9
Vznik práva autorského
(1)
Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.
(2)
Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu.
(3)
Nabytím vlastnického práva nebo jiného věcného práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nenabývá se oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Poskytnutím oprávnění k výkonu práva dílo užít jiné osobě zůstává nedotčeno vlastnické právo nebo jiná věcná práva k věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu jinak.
(4)
Vlastník či jiný uživatel věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zákona jinak.
§ 10
Obsah práva autorského
Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva majetková (§ 12 a násl.).
Oddíl 2
Osobnostní práva
§ 11
(1)
AutorAutor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.
(2)
AutorAutor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.
(3)
AutorAutor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. AutorAutor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autoroviautorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.
(4)
Osobnostních práv se autorautor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autoraautora zanikají. Ustanovení odstavce 5 tím není dotčeno.
(5)
Po smrti autoraautora si nikdo nesmí osobovat jeho autorautorství k dílu. Dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím hodnotu díla. Je-li to obvyklé a nejde-li o dílo anonymní, musí být při jeho užití uveden autor. Ochrany se může domáhat i po zániku majetkových práv osoba autoroviautorovi blízká, právnická osoba sdružující autoryautory nebo příslušný kolektivní správce.
Oddíl 3
Majetková práva
Pododdíl 1
Práva dílo užít
§ 12
Právo dílo užít
(1)
AutorAutor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2)
Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo autoroviautorovi nezaniká; autoroviautorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.
(3)
AutorAutor má právo požadovat na vlastníku věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, aby mu ji zpřístupnil, pokud je toho třeba k výkonu práv autorských podle tohoto zákona. Toto právo nelze uplatnit v rozporu s oprávněnými zájmy vlastníka; vlastník není povinen autoroviautorovi takovou věc vydat, je však povinen na žádost a náklady autoraautora zhotovit fotografii nebo jinou rozmnoženinu díla a odevzdat ji autoroviautorovi.
(4)
Právem dílo užít je zejména
a)
právo na rozmnožování dílarozmnožování díla (§ 13),
b)
právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny dílarozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),
c)
právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny dílapronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),
d)
právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny dílapůjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),
e)
právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny dílavystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),
f)
právo na sdělování díla veřejnostisdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména
1.
právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla (§ 19 a 20),
2.
právo na vysílánívysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21),
3.
právo na přenos rozhlasového či televizního vysílánívysílání díla (§ 22),
4.
právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání dílaprovozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 23).
§ 13
Rozmnožování
(1)
Rozmnožováním dílaRozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.
(2)
Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.
§ 14
Rozšiřování
(1)
Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny dílaRozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
(2)
Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autoremautorem nebo s jeho souhlasem na území některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autoraautora na rozšiřování pro území členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.
§ 15
Pronájem
Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny dílaPronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.
§ 16
Půjčování
Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny dílaPůjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou.
§ 17
Vystavování
Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny dílaVystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména díla výtvarného, díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.
Sdělování veřejnosti
§ 18
Obecná ustanovení
(1)
Sdělováním díla veřejnostiSdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově.
(2)
Sdělováním díla veřejnostiSdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Tímto sdělováním díla veřejnostisdělováním díla veřejnosti je také zpřístupňování díla veřejnosti poskytovatelem služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatelem služby pro sdílení obsahu online podle § 46 odst. 1, bylo-li dílo nahráno uživatelemuživatelem takové služby.
(3)
Sdělováním díla veřejnostiSdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování.
(4)
Sdělováním díla veřejnosti podle odstavců 1 a 2 nedochází k vyčerpání práva autoraautora na sdělování díla veřejnosti.
§ 19
Živé provozování a jeho přenos
(1)
Živým provozováním dílaŽivým provozováním díla se rozumí zpřístupňování díla živě prováděného výkonným umělcem, zejména živě přednášeného literárního díla, živě prováděného hudebního díla s textem nebo bez textu, anebo živě scénicky předváděného díla dramatického nebo hudebně dramatického, choreografického nebo pantomimického.
(2)
Přenosem živého provozování dílaPřenosem živého provozování díla se rozumí současné zpřístupňování živě provozovaného díla pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor živého provozování s výjimkou užití díla způsoby podle § 21 až 23.
§ 20
Provozování ze záznamu a jeho přenos
(1)
Provozováním díla ze záznamuProvozováním díla ze záznamu se rozumí zpřístupňování díla ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu pomocí přístroje, s výjimkou užití díla způsoby podle § 21 až 23.
(2)
Přenosem provozování díla ze záznamuPřenosem provozování díla ze záznamu se rozumí současné zpřístupňování díla ze záznamu pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor provozování ze záznamu.
§ 21
Vysílání rozhlasem nebo televizí
(1)
Vysíláním díla rozhlasem nebo televizíVysíláním díla rozhlasem nebo televizí se rozumí zpřístupňování díla rozhlasem či televizí a jiné takové zpřístupňování díla jakýmikoli jinými prostředky sloužícími k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření bezdrátově nebo po drátě, včetně šíření po kabelu nebo vysílání pomocí družicevysílání pomocí družice, původním vysílatelem. Vysíláním díla rozhlasem nebo televizíVysíláním díla rozhlasem nebo televizí se rozumí také dodávání programových signálů původním vysílatelem provozovateli přenosu podle § 22, přestože programové signály nejsou během takového dodání přístupné veřejnosti. Užití díla podle věty druhé se považuje za jediný akt sdělování veřejnosti, na němž se podílejí, nikoli však společně a nerozdílně, vysílatel a provozovatel přenosu podle § 22 a k němuž musí oba získat licenci pro svůj podíl na takovém sdělování veřejnosti; ustanovení § 97d odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2, § 97d odst. 1 písm. c), § 97e odst. 4 písm. c) a n) a § 98c odst. 5 se použijí obdobně. Na provozovatele přenosu se nepoužijí odstavce 5 až 7.
(2)
DružicíDružicí se v tomto zákoně rozumí družicedružice pracující na frekvenčních pásmech, která jsou
a)
podle zvláštních právních předpisů upravujících telekomunikace vyhrazena pro vysílánívysílání signálů přijímaných veřejností, nebo
b)
vyhrazena pro uzavřenou komunikaci z jednoho bodu do druhého, pokud jsou okolnosti, za kterých dochází k individuálnímu příjmu signálu, srovnatelné s okolnostmi podle písmene a).
(3)
Vysíláním pomocí družiceVysíláním pomocí družice podle odstavce 1 se rozumí uvádění signálů nesoucích zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určených k příjmu veřejností na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družicidružici a od ní zpět k zemi pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost. Jsou-li signály, které nesou znaky, zvuky nebo obrazy, zakódovány, jde o vysílánívysílání díla podle odstavce 1, jestliže jsou vysílatelem nebo s jeho souhlasem poskytnuty prostředky k odkódování.
(4)
VysílánímVysíláním díla podle odstavce 1 je i zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla rozhlasem nebo televizívysílání díla rozhlasem nebo televizí, uskutečňuje-li je týž vysílatel.
(5)
VysíláníVysílání díla pomocí družicedružice se uskutečňuje na území toho z členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny pod vedením vysílatele a na jeho odpovědnost na nepřerušený sdělovací řetěz směrem na družicidružici a od ní zpět k zemi.
(6)
Pokud se vysílání pomocí družicevysílání pomocí družice uskutečňuje na území takového státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s ochranou podle tohoto zákona, považuje se vysílání pomocí družicevysílání pomocí družice za uskutečněné na území toho z členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde
a)
je umístěna stanice, ze které jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností přenášeny na družicidružici, nebo
b)
je usazen vysílatel, jestliže nejsou dány skutečnosti uvedené v písmenu a).
Právo k vysílání pomocí družicevysílání pomocí družice lze uplatnit vůči osobě, která provozuje stanici podle písmene a), nebo vůči vysílateli podle písmene b).
(7)
Pokud jsou signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností uvedeny na sdělovací řetěz směrem na družicidružici a od ní zpět k zemi na území takového státu, který neposkytuje úroveň ochrany autorského práva alespoň srovnatelnou s ochranou podle tohoto zákona, a zároveň stanice, ze které je přenos uskutečňován, není na území některého z členských států Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, vysílánívysílání díla pomocí družicedružice se považuje za uskutečněné na území toho z členských států Evropské unie nebo toho ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde je umístěno ústředí vysílatele, na jehož podnět se vysílánívysílání uskutečňuje. Práva podle tohoto zákona lze pak uplatnit vůči takovému vysílateli.
§ 21a
Doplňková online služba vysílatele
(1)
Doplňkovou online službou vysílateleDoplňkovou online službou vysílatele se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
vysílánívysílání díla počítačovou nebo obdobnou sítí uskutečňované týmž vysílatelem současně s vysílánímvysíláním díla jinou technologií, a to v nezměněné podobě,
b)
zpřístupňování odvysílaného díla veřejnosti týmž vysílatelem podle § 18 odst. 2 po vymezené období po odvysílání díla, nebo
c)
zpřístupňování díla veřejnosti týmž vysílatelem podle § 18 odst. 2, je-li dílo součástí materiálů, které jsou doplňkové k jeho vysílánívysílání, jako jsou upoutávky na vysílaný pořad a recenze takového pořadu.
(2)
Není-li sjednáno jinak, má se za to, že užití díla podle odstavce 1 se uskutečňuje na území toho členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž je umístěno ústředí vysílatele.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se použije na užití díla
a)
rozhlasovým vysílatelem a
b)
televizním vysílatelem ve zpravodajském pořadu a pořadu o aktuálních událostech, nebo v pořadu vyrobeném výlučně tímto vysílatelem; to neplatí pro užití díla zařazeného do vysílánívysílání sportovní události vysílané televizním vysílatelem.
(4)
Ustanovení odstavce 2 se použije také na rozmnožování dílarozmnožování díla, které je nezbytné k poskytování doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejímu využívání.
(5)
Při sjednávání odměny30) za poskytnutí oprávnění k výkonu práv podle odstavců 1 až 4 se přihlédne k vlastnostem doplňkové online služby, zejména k její povaze, době trvání dostupnosti díla, územnímu rozsahu užití, počtu posluchačů nebo diváků a počtu jazykových verzí. Tím není dotčena možnost výpočtu výše odměny na základě příjmů vysílatele z doplňkové online služby.
§ 22
Přenos rozhlasového nebo televizního vysílání
(1)
Přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání díla se rozumí zpřístupňování díla současným, úplným a nezměněným přenosem vysílání díla rozhlasem nebo televizívysílání díla rozhlasem nebo televizí bezdrátově nebo po drátě, uskutečňuje-li je jiná osoba než vysílatel takového vysílánívysílání, bez ohledu na způsob, jakým tato osoba získává pro tyto účely signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností od původního vysílatele. Ustanovení § 21 odst. 3 věty druhé platí obdobně.
(2)
Kabelovým přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání díla je takový přenos rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání díla podle odstavce 1, který se uskutečňuje po kabelu nebo mikrovlnným systémem, bez ohledu na způsob, jakým jiná osoba než vysílatel takového vysílánívysílání získává pro tyto účely signály nesoucí zvuky nebo obrazy a zvuky nebo jejich vyjádření určené k příjmu veřejností od původního vysílatele. Ustanovení § 21 odst. 3 věty druhé platí obdobně.
§ 23
Provozování rozhlasového či televizního vysílání
Provozováním rozhlasového či televizního vysílánívysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílánívysílání. Za provozování rozhlasového a televizního vysílánívysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních. Za provozování rozhlasového a televizního vysílánívysílání se podle § 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pro úzký okruh osob, jestliže toto zpřístupnění je nahodilé a nezávislé na přání příjemců a není výdělečné povahy.
Pododdíl 2
Jiná majetková práva
§ 24
Právo na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého
(1)
Je-li originál díla uměleckého, který jeho autorautor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván za kupní cenu, která činí 1 500 EUR a více, a jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba, která soustavně obchoduje s uměleckými díly (dále jen „obchodník“), má autorautor v souvislosti s každým opětným (dalším) prodejem díla právo na odměnu stanovenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2)
Osobou povinnou platit odměnu podle odstavce 1 příslušnému kolektivnímu správci jsou prodávající a obchodník společně a nerozdílně. Kolektivní správce je povinen umožnit povinným osobám nahlížet do seznamu podle § 97c odst. 1.
(3)
Originálem díla uměleckého podle odstavce 1 se rozumí výtvarné dílo, zejména obraz, kresba, malba, koláž, socha, rytina, litografie či jiná grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorský šperk, a to za předpokladu, že jsou zhotoveny samotným autoremautorem nebo jde o rozmnoženiny, které se považují za originál uměleckého díla. Rozmnoženinami, které se považují za originál uměleckého díla, jsou takové rozmnoženiny, které byly zhotoveny v omezeném počtu samotným autoremautorem nebo pod jeho vedením a jsou očíslovány, podepsány nebo autoremautorem jinak řádně prohlášeny za pravé. Právo na odměnu podle odstavce 1 se nevztahuje na díla architektonická vyjádřená stavbou, díla užitého umění, nesplňují-li znaky originálu uměleckého díla, a rukopisy skladatelů a spisovatelů.
(4)
Právo na odměnu podle odstavce 1 se nevztahuje na první opětný prodej, pokud prodávající získal originál uměleckého díla přímo od autoraautora méně než tři roky před takovým opětným prodejem a kupní cena originálu díla při opětném prodeji nepřesahuje 10 000 EUR.
(5)
Pro účely uplatnění práva podle odstavce 1 a výpočtu příslušné odměny se kupní cenou rozumí cena bez daně z přidané hodnoty.
(6)
AutorAutor a kolektivní správce mají právo na jakoukoli informaci od obchodníka, která je nezbytná pro zajištění platby odměny podle odstavce 1, včetně údajů sloužících k identifikaci prodávajícího, a to po dobu tří let od uskutečnění prodeje. Údaje sloužící k identifikaci prodávajícího může kolektivní správce požadovat pouze v odůvodněných případech, zejména v případě zpochybnění prodeje, spornosti kupní ceny nebo neodvedení odměny obchodníkem, přičemž musí zajistit ochranu poskytnutých osobních údajůosobních údajů. Obchodník, který se podle odstavce 1 účastní prodeje originálu díla uměleckého, je povinen oznámit takový prodej příslušnému kolektivnímu správci nejpozději do konce měsíce ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž se prodej uskutečnil. Oznámení podle předcházející věty musí obsahovat specifikaci prodaných originálů uměleckých děl a informaci o kupní ceně. Odměna je splatná na základě vyúčtování kolektivního správce ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů, nedohodnou-li se kolektivní správce a obchodník jinak.
§ 25
Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu
(1)
U zveřejněných děl, která lze rozmnožovat
a)
pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby (§ 30 a 30a) pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, anebo
b)
pro osobní potřebu fyzické osoby (§ 30) na podkladě zvukového, zvukově obrazového nebo jiného záznamu či rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání jejich přenesením pomocí přístroje na nenahrané nosiče záznamu,
má autorautor právo na odměnu v souvislosti s takovým rozmnožováním dílarozmnožováním díla.
(2)
Osobou povinnou platit příslušnému kolektivnímu správci odměnu podle odstavce 1 je
a)
výrobce přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, dovozce těchto přístrojů ze třetích zemí (dále jen „dovozce“) nebo příjemce těchto přístrojů z některého z členských států Evropské unie nebo z některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen „příjemce“),
b)
výrobce, dovozce nebo příjemce přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin,
c)
výrobce, dovozce nebo příjemce nenahraných nosičů záznamů,
d)
dopravce nebo zasílatel namísto osoby povinné podle písmen a) až c), pokud na písemnou výzvu příslušného kolektivního správce bez zbytečného odkladu nesdělí údaje potřebné pro určení totožnosti dovozce, příjemce nebo výrobce,
e)
poskytovatel rozmnožovacích služeb za úplatu, pokud jde o tiskové rozmnoženiny (§ 30a); poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu je i ten, kdo za úplatu zpřístupní přístroj k zhotovování tiskových rozmnoženin.
(3)
Odměna, kterou jsou povinny platit osoby podle odstavce 2 písm. a) až d) v souvislosti s rozmnožováním dílarozmnožováním díla pro osobní potřebu, přísluší autoroviautorovi při dovozu, přijetí nebo při prvním prodeji
a)
přístroje k zhotovování rozmnoženin záznamů,
b)
přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin,
c)
nenahraných nosičů záznamů.
(4)
Odměna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. b), přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu přístrojů určených k zhotovování tiskových rozmnoženin děl podle § 30a. Pro výpočet výše odměny z přístrojů určených k zhotovování tiskových rozmnoženin děl se pravděpodobný počet těchto přístrojů stanoví na 20 %. Odměna se stanoví z průměrné ceny přístroje bez daně z přidané hodnoty.
(5)
Odměna, kterou je povinna platit osoba podle odstavce 2 písm. e), přísluší v závislosti na pravděpodobném počtu zhotovených tiskových rozmnoženin děl podle § 30a. Pro výpočet výše odměny ze zhotovených tiskových rozmnoženin děl se použijí pravidla stanovená v bodech 6 a 7 přílohy č. 1 k tomuto zákonu.
(6)
Osoby uvedené v odstavci 2 jsou povinny předkládat příslušnému kolektivnímu správci, vždy souhrnně za kalendářní pololetí, nejpozději však do konce následujícího kalendářního měsíce, informace o skutečnostech rozhodných pro výši odměny, zejména o druhu a počtu prodaných, dovezených nebo přijatých přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a nenahraných nosičů záznamů, jakož i o celkovém počtu tiskových rozmnoženin zhotovených na přístrojích pro poskytování rozmnožovacích služeb za úplatu.
(7)
Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou typy přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a typy nenahraných nosičů záznamů, z nichž se platí odměna podle odstavce 1, a výši paušální odměny podle typu přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin a typu nenahraného nosiče záznamů. Vyhláškou dále stanoví typy přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, z nichž se platí odměna podle odstavce 1; výše této odměny je stanovena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(8)
Odměna se neplatí v případě vývozu nebo odeslání přístrojů uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) za účelem jejich dalšího prodeje a vývozu nebo odeslání nenahraných nosičů záznamů za účelem jejich dalšího prodeje. Odměna se dále neplatí z přístrojů a nenahraných nosičů, budou-li v tuzemsku použity jen k rozmnožování dělrozmnožování děl na základě licenčních smluv osobami při jejich vlastní činnosti.
§ 25a
Právo na odměnu v souvislosti s pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla
Pokud autorautor poskytne licenci k pronájmu originálu nebo rozmnoženiny dílapronájmu originálu nebo rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam výrobci takového záznamu, vzniká mu vůči osobě, která bude originál nebo rozmnoženinu takto zaznamenaného díla pronajímat, právo na přiměřenou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.
§ 25b
Právo na přiměřený podíl na příjmech vydavatele tiskové publikace
AutorAutor díla, které je součástí tiskové publikace, má právo na přiměřený podíl na příjmech vydavatele tiskové publikace plynoucích tomuto vydavateli z výkonu práva podle § 87b.
Oddíl 4
Společná ustanovení pro majetková práva
§ 26
(1)
Majetkových práv se autorautor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé.
(2)
Majetková práva jsou předmětem dědictví. Zdědí-li majetková práva k dílu více dědiců, použije se na jejich vzájemné vztahy k dílu ustanovení § 8 odst. 3 a 4 obdobně. Zdědí-li takto majetková práva stát nebo státu majetková práva připadnou, vykonává je svým jménem Státní fond kultury České republiky,2) a pokud jde o díla audiovizuální a díla audiovizuálně užitá, Státní fond audiovize.3) Příjmy z výkonu majetkových práv státu vykonávaných těmito státními fondy jsou příjmy těchto státních fondů. Státní fondy uvedené ve větě třetí vedou jmenný seznam autorů, jejichž majetková práva stát zdědil nebo mu připadla, aktualizují jej za každý kalendářní rok a do 31. ledna následujícího kalendářního roku jej uveřejňují na svých internetových stránkách.
(3)
Zanikne-li právnická osoba, která zdědila majetková práva k dílu, bez právního nástupce, připadají tato majetková práva státu. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí platí obdobně.
(4)
Ustanovení tohoto zákona o autoroviautorovi platí, pokud nevyplývá z jejich povahy jinak, i pro jeho dědice, popřípadě pro stát, připadne-li mu dědictví podle odstavců 2 a 3.
Oddíl 5
Trvání majetkových práv
§ 27
(1)
Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.
(2)
Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil.
(3)
Majetková práva k dílu anonymnímu a pseudonymnímu trvají 70 let od oprávněného zveřejnění díla. Je-li pravé jméno autoraautora díla anonymního nebo pseudonymního obecně známo nebo se autorautor takového díla veřejně prohlásí (§ 7 odst. 2) v průběhu doby podle věty prvé, řídí se trvání majetkových práv k takovému dílu podle odstavce 1, a jde-li o dílo spoluautorů, i podle odstavce 2. Ustanovení tohoto odstavce se použije i na kolektivní dílo (§ 59), s výjimkou případů, kdy autořiautoři, kteří dílo jako takové vytvořili, jsou u díla nebo na díle při jeho zpřístupnění veřejnosti jako autořiautoři označeni; v takových případech se trvání majetkových práv ke kolektinímu dílu řídí ustanovením odstavce 1 nebo 2.
(4)
U díla, u něhož není pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodná smrt autoraautora a které nebylo zveřejněno během 70 let od jeho vytvoření, majetková práva uplynutím této doby zanikají.
(5)
Doba trvání majetkových práv k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední přeživší z následujících osob: režisér, autorautor scénáře, autorautor dialogů a skladatel hudby zvlášť vytvořené pro užití v audiovizuálním díle.
(6)
Doba trvání majetkových práv k hudebnímu dílu s textem, byla-li obě díla vytvořena pro účely užití ve spojení, končí, i když nejde o dílo spoluautorů (§ 8), 70 let od smrti poslední přeživší z následujících osob: autorautor textu a autor hudebního díla. Pro dílo hudebně dramatické se použije věta první obdobně.
(7)
Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně.
(8)
Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání.
(9)
Pro určení doby trvání majetkových práv k osiřelému dílu se použijí ustanovení odstavců 1 až 8 obdobně; pro dílo, jehož autorautor není určen, se použije odstavec 3 obdobně.
Oddíl 6
Osiřelé dílo a dílo nedostupné na trhu
§ 27a
(1)
Za osiřelé se považuje dílo podle § 2, není-li určen jeho autorautor, nebo i když je určen, není nalezen ani po provedení důsledného vyhledávání podle § 27b zaznamenaného způsobem stanoveným tímto zákonem.
(2)
Přísluší-li právo autorské k dílu více než jednomu autoroviautorovi a nejsou-li určeni všichni autořiautoři, nebo i když jsou určeni, nejsou nalezeni ani po provedení důsledného vyhledávání podle § 27b zaznamenaného způsobem stanoveným tímto zákonem, dílo se považuje za osiřelé, pokud jde o práva autorůautorů, kteří nejsou určeni nebo nalezeni. Pokud jde o autoryautory, kteří jsou určeni a nalezeni, použije se ve vztahu k jejich právům § 12.
(3)
Za osiřelá se za splnění podmínek podle odstavce 1 považují všechna díla autoraautora, není-li prokázán opak.
(4)
Dílo se nepovažuje za osiřelé, odpadnou-li podmínky uvedené v odstavci 1. Dojde-li k užití osiřelého díla podle § 37a, ukončí autorautor status osiřelého díla písemným oznámením osobě, která dílo užila v souladu s § 37a odst. 1. Tato osoba o ukončení statusu informuje písemně bez zbytečného odkladu příslušného kolektivního správce. Nedojde-li k takovému užití, je autorautor oprávněn ukončit status osiřelého díla tím, že písemně oznámí své autorství k dílu kolektivnímu správci, který vede příslušný seznam osiřelých děl podle tohoto zákona. Pokud jde o dílo uvedené v odstavci 2 větě první, použijí se věty první až čtvrtá obdobně.
(5)
Díla uvedená v § 37a odst. 1 až 4, která se považují za osiřelá podle odstavců 1 až 4 v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, se považují za osiřelá a mohou být užita podle § 37a ve všech členských státech Evropské unie a ve všech státech tvořících Evropský hospodářský prostor.
§ 27b
(1)
Důsledné vyhledávání za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, se provede před užitím díla nahlédnutím do vhodných informačních zdrojů příslušných pro jednotlivé druhy děl s cílem určit nebo nalézt autoraautora, a to v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde bylo dílo poprvé vydáno nebo poprvé odvysíláno. V případě díla kinematografického nebo audiovizuálního, jehož výrobce má sídlo nebo obvyklé bydliště v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, se důsledné vyhledávání provede v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má výrobce sídlo nebo obvyklé bydliště. V případech podle § 37a odst. 3 se důsledné vyhledávání provede v tom z členských států Evropské unie nebo v tom ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde je usazena osoba, která dílo zveřejnila.
(2)
V případě, že existují důkazy naznačující, že významné informace o autoroviautorovi by mohly být nalezeny v jiných než v odstavci 1 uvedených státech, využijí se rovněž zdroje informací dostupné v těchto jiných státech.
(3)
Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, do nichž musí být nahlédnuto, je stanoven v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 27c
Za nedostupné na trhu se považuje dílo podle § 2, pokud lze poté, co bylo vynaloženo přiměřené úsilí ke zjištění jeho dostupnosti veřejnosti, v dobré víře předpokládat, že není dostupné veřejnosti v běžné obchodní síti.
Oddíl 7
Volné dílo
§ 28
Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít; ustanovení § 11 odst. 5 věty prvé a § 87a odst. 1 tím nejsou dotčena.
Díl 4
Výjimky a omezení práva autorského
Oddíl 1
Obecné ustanovení
§ 29
(1)
Výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených zákonem a pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autoraautora.
(2)
Volná užití a zákonné licence, s výjimkou licence úřední a zpravodajské (§ 34), licence pro školní dílo (§ 35 odst. 3), licence pro rozmnoženiny díla z vlastních sbírek pro archivní a konzervační potřeby [§ 37 odst. 1 písm. a)], licence pro dočasné rozmnoženiny (§ 38a), licence pro fotografickou podobiznu (§ 38b) a licence pro nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c), se vztahují pouze na dílo zveřejněné.
(3)
K právnímu jednání vylučujícímu nebo omezujícímu výjimky z práva autorského a omezení práva autorského se nepřihlíží, nestanoví-li zákon jinak.
Oddíl 2
Volná užití a zákonné licence
§ 30
Volná užití
(1)
Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.
(3)
Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.
(4)
Rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 musí být jako taková vždy zřetelně označena.
(5)
Rozmnoženina nebo napodobenina díla zhotovená pro osobní potřebu fyzické osoby podle odstavce 1 nesmí být použita k jinému než tam uvedenému účelu.
(6)
Ustanovení § 25, 43 a 44 nejsou odstavcem 1 dotčena.
§ 30a
Rozmnožování na papír nebo na podobný podklad
(1)
Do práva autorského nezasahuje
a)
fyzická osoba, která pro svou osobní potřebu,
b)
právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která pro svou vlastní vnitřní potřebu,
c)
ten, kdo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby,
d)
ten, kdo na objednávku pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
zhotoví tiskovou rozmnoženinu díla na papír nebo podobný podklad fotografickou technikou nebo jiným postupem s podobnými účinky, s výjimkou případu, kdy jde o vydaný notový záznam díla hudebního či hudebně dramatického, a v případech podle písmen c) a d) řádně a včas platí odměnu podle § 25.
(2)
Ustanovení § 30 odst. 4 až 6 se použijí obdobně.
§ 30b
Předvedení nebo oprava přístroje
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo v souvislosti s předvedením či opravou přístroje zákazníkovi v rozsahu k tomu nezbytném.
§ 31
Citace
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a)
užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorůautorů ve svém díle,
b)
užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c)
užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autoraautora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2)
Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.
§ 31a
Licence pro digitální výuku
(1)
Do práva autorského nezasahuje také škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení31), užije-li na vlastní odpovědnost digitálně dílo při vyučování pro ilustrační účel nikoli za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, pokud se tak děje v prostorách této školy nebo zařízení nebo na jiných místech anebo v rámci zabezpečeného elektronického prostředí přístupného pouze žákům nebo studentům a vyučujícím této školy nebo zařízení a pokud je uvedeno jméno autoraautora, název díla a pramen, je-li to možné.
(2)
Užití díla podle odstavce 1 se považuje za užití, k němuž dochází pouze v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, v němž škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení, které dílo užívá, má sídlo nebo je tímto státem uznáno32).
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na užití díla primárně určeného pro vzdělávací účely a na užití vydaného notového záznamu díla hudebního či hudebně dramatického. Dílem primárně určeným pro vzdělávací účely se rozumí dílo, kterému byla udělena schvalovací doložka podle školského zákona33), a jiné takové učebnice nebo učební texty34).
§ 32
Propagace výstavy uměleckých děl a jejich prodeje
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo za účelem propagace výstavy nebo prodeje originálů či rozmnoženin uměleckých děl taková díla užije v rozsahu nezbytném pro propagaci takové akce, s výjimkou jakéhokoliv jiného užití k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu. Je-li to obvyklé, je nutno uvést jméno autoraautora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2)
V souladu s odstavcem 1 lze katalog vystavených děl dále užít.
§ 33
Užití díla umístěného na veřejném prostranství
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranstvíveřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autoraautora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pořízení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny.
§ 34
Úřední a zpravodajská licence
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije
a)
v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,
b)
dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,
c)
v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílánívysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,
d)
politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autoraautora na užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno;
v případech podle písmen b) až d) je vždy nutno uvést jméno autoraautora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v případech podle písmen b) a d) nemožné.
§ 35
Užití díla v rámci občanských či náboženských obřadů nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy, v rámci školních představení a užití díla školního
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při občanských či náboženských obřadech nebo při úředních akcích pořádaných orgány veřejné správy.
(2)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu užije dílo při školních představeních, v nichž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy, vysoké školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
(3)
Do práva autorského také nezasahuje škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole, vysoké škole nebo školskému či vzdělávacímu zařízení (školní dílo).
(4)
Ustanovení § 31 odst. 1 části věty za středníkem se pro odstavce 1 až 3 použije přiměřeně.
§ 36
Omezení práva autorského k dílu soubornému
Do práva autorského k dílu soubornému, které je databází, nezasahuje oprávněný uživatel souborného díla, užívá-li takové dílo za účelem přístupu k jeho obsahu a pro běžné využívání jeho obsahu.
§ 37
Knihovní licence
(1)
Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení4),
a)
zhotoví-li rozmnoženinu díla, která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, pro své archivní a konzervační potřeby, a to v počtech a formátech nezbytných pro trvalé uchování díla,
b)
zhotoví-li rozmnoženinu díla, jehož rozmnoženina byla poškozena nebo ztracena, a o němž lze na základě rozumně vynaloženého úsilí zjistit, že není nabízeno k prodeji, nebo tiskovou rozmnoženinu malé části díla, jež byla poškozena nebo ztracena; takovou oprávněně zhotovenou rozmnoženinu může také podle odstavce 2 půjčovat,
c)
zpřístupňuje-li dílo, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, které je součástí jeho sbírek a jehož užití není předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, s výjimkou sdělování díla způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, jednotlivcům ze strany veřejnosti prostřednictvím k tomu určených technických zařízení umístěných v jeho objektech, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia takových osob, a zamezí-li takovým osobám zhotovit rozmnoženinu díla; ustanovení § 30a odst. 1 písm. c) a d) tím nejsou dotčena,
d)
půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny obhájených bakalářských, diplomových, rigorózních, disertačních a habilitačních prací na místě samém, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia, pokud takové užití autorautor nevyloučil.
(2)
Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, půjčuje-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl, je-li zaplacena odměna, která přísluší autorůmautorům od osoby a ve výši stanovené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Právo na odměnu autorautor nemá v případě půjčování zveřejněných děl podle tohoto odstavce na místě samém, nebo půjčují-li originály nebo rozmnoženiny vydaných děl školní knihovny, knihovny vysokých škol a knihovny muzeí, galerií a archivů.
(3)
Odstavec 2 se nepoužije pro rozmnoženiny děl zaznamenaných na zvukové, zvukově obrazové nebo jiné záznamy, jejichž užití je předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, ledaže jde o půjčování na místě samém nebo o hmotnou rozmnoženinu záznamu, která je příslušenstvím hmotné rozmnoženiny díla. Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna při půjčování na místě samém zamezit možnosti pořízení rozmnoženiny takového záznamu.
(4)
Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v odstavci 1, která za účelem nabídky k půjčení a zpřístupnění obsahu svých sbírek užije rozmnoženinu díla či jeho části obsažené na obálce, případně včetně tematického obsahu díla v katalogu sbírek; tento katalog sbírek může také zpřístupňovat veřejnosti, zamezí-li zhotovení rozmnoženiny výtvarného díla, která by mohla být užita k přímému či nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu. Osoba uvedená v odstavci 1 je vždy povinna v katalogu sbírek uvést jméno autoraautora, je-li to možné a nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost.
(5)
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna předkládat příslušnému kolektivnímu správci na jeho žádost vždy souhrnně za kalendářní rok nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce informace o počtu uskutečněných výpůjček, a lze-li to po ní spravedlivě požadovat, informace nezbytné pro rozúčtování odměn kolektivním správcem.
§ 37a
Licence pro určitá užití osiřelého díla
(1)
Do práva autorského nezasahuje osoba uvedená v § 37 odst. 1, která výhradně k dosažení cílů souvisejících s jejím posláním ve veřejném zájmu
a)
rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé dílo v podobě knihy, časopisu, novin nebo jiné písemnosti nebo osiřelé dílo kinematografické nebo audiovizuální a jde o dílo, které je součástí jejích sbírek nebo archivu, nebo
b)
zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.
(2)
Do práva autorského nezasahuje provozovatel vysílánívysílání ze zákona, který výhradně k dosažení cílů souvisejících s jeho posláním ve veřejném zájmu
a)
rozmnožuje pro účely digitalizace, zpřístupnění způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, indexace, katalogizace, uchovávání nebo obnovy osiřelé dílo kinematografické nebo audiovizuální a jde o dílo, které je obsaženo v jeho archivu a bylo jím nebo z jeho podnětu vyrobeno před 31. prosincem 2002, nebo
b)
zpřístupňuje dílo podle písmene a) způsobem uvedeným v § 18 odst. 2.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na dílo, které bylo poprvé vydáno, nebo, nebylo-li vydáno, poprvé odvysíláno v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor. Nedošlo-li k takovému vydání nebo odvysílání a dílo bylo zveřejněno osobou uvedenou v odstavci 1 nebo 2 se souhlasem autoraautora, vztahují se na ně tato ustanovení, lze-li rozumně předpokládat, že by autorautor proti jeho užití podle odstavců 1 a 2 neměl námitek.
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na díla vložená nebo začleněná do osiřelého díla nebo tvořící jeho nedílnou součást.
(5)
Při užití osiřelého díla způsobem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 lze vytvářet příjmy výlučně za účelem pokrytí nákladů, které vzniknou v souvislosti s digitalizací osiřelých děl a jejich zpřístupněním veřejnosti.
(6)
Za účelem zjištění, zda je dílo osiřelým, zajistí osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 důsledné vyhledávání podle § 27b a bude uchovávat záznamy o jeho provedení.
(7)
Při každém užití osiřelého díla je osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 povinna uvádět jméno jeho autoraautora, byl-li určen.
(8)
Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinny bez zbytečného odkladu poskytnout ministerstvu v písemné formě
a)
výsledky každého svého důsledného vyhledávání, na jehož základě dospěly k závěru, že určité dílo se považuje za osiřelé,
b)
informace o užití podle odstavce 1 nebo 2,
c)
informace o jakékoli změně statusu osiřelého díla, které tyto osoby užily nebo užívají podle odstavce 1 nebo 2,
d)
své kontaktní údaje.
(9)
Ministerstvo výsledky a informace, které obdrží podle odstavce 8, předá bez zbytečného odkladu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví14).
(10)
AutorAutor, který ukončil status osiřelého díla podle § 27a odst. 4, má právo na odměnu vůči osobě, která dotčené dílo užila podle odstavce 1 nebo 2. Při určení výše odměny se přihlédne k účelu a okolnostem užití díla, jakož i k rozsahu újmy způsobené autoroviautorovi tímto užitím.
(11)
Právo na odměnu podle odstavce 10 se řídí právním řádem státu, ve kterém je usazena osoba povinná k placení této odměny.
§ 37b
Licence pro užití díla nedostupného na trhu
(1)
Do práva autorského nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie nebo instituce pečující o zachování filmového nebo zvukového nebo jiného kulturního dědictví35) (dále jen „instituce kulturního dědictví“), která nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu dílo nedostupné na trhu nacházející se trvale v jejích sbírkách rozmnožuje a zpřístupňuje způsobem podle § 18 odst. 2 věty první na svých internetových stránkách zřízených nebo provozovaných nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autoraautora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2)
Užití díla nedostupného na trhu podle odstavce 1 se považuje za užití, k němuž dochází pouze v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, v němž instituce kulturního dědictví, která dílo užívá, má sídlo nebo je tímto státem uznána.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí pouze na dílo, o němž byly institucí kulturního dědictví nejméně 6 měsíců před tím, než dojde k užití podle odstavce 1, trvalým způsobem uveřejněny na Portálu děl nedostupných na trhu zřízeném a spravovaném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím působnost Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví14) a na internetových stránkách této instituce, informace
a)
identifikující dílo a autoraautora,
b)
o způsobu a rozsahu užití podle odstavce 1 a
c)
o právu autoraautora vyloučit užití díla podle odstavce 1.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí pouze na dílo a práva k němu, nebylo-li k výkonu jejich kolektivní správy práv uděleno oprávnění podle § 97e odst. 4 písm. m).
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí pouze na dílo a práva k němu, jehož autorautor takové užití pro konkrétní případ nebo pro všechny případy nevyloučí, a to i poté, co k užití podle odstavce 1 dojde.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí na sbírky děl nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí podle § 27c zjištěno, že tyto sbírky jsou složeny převážně z
a)
děl jiných než kinematografických nebo audiovizuálních, která byla poprvé vydána, nebo nebyla-li vydána, poprvé odvysílána ve třetí zemi,
b)
děl kinematografických nebo audiovizuálních, jejichž výrobci mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, nebo
c)
děl vytvořených státními příslušníky třetích zemí, nebylo-li možné ani po vynaložení přiměřeného úsilí určit členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor nebo třetí zemi podle písmen a) a b).
§ 38
Užití originálu nebo rozmnoženiny díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii jeho vystavením
Do práva autorského nezasahuje vlastník ani osoba, která si od vlastníka vypůjčí originál či rozmnoženinu díla výtvarného, fotografie nebo díla vyjádřeného postupem podobným fotografii, vystavuje-li takové dílo nebo je k vystavení bezplatně poskytne, ledaže to autor při převodu vlastnictví k takovému originálu nebo takové rozmnoženině zapověděl a vlastníkovi nebo vypůjčiteli to bylo známo nebo známo být muselo, zejména proto, že zapovězení je zapsáno v seznamu vedeném za tím účelem kolektivním správcem.
§ 38a
Licence pro dočasné rozmnoženiny
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony rozmnožování děl, které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou a nezbytnou součást technologického procesu, nemají žádný samostatný hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit
a)
přenos díla počítačovou nebo obdobnou sítí mezi třetími stranami uskutečněný zprostředkovatelem, nebo
b)
oprávněné užití díla.
(2)
Udělí-li autorautor smlouvou oprávnění k vysílánívysílání díla, nezasahuje do jeho autorského práva rozhlasový nebo televizní vysílatel, který zhotoví dočasný záznam díla svými vlastními prostředky a pro své vlastní vysílánívysílání.
§ 38b
Licence pro fotografickou podobiznu
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla fotografického, které je jeho podobiznou a které si úplatně objednal; takto pořízenou rozmnoženinu může zobrazená osoba i nevýdělečně užít, není-li takové užití zapovězeno.
§ 38c
Nepodstatné vedlejší užití díla
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku.
§ 38d
Licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a)
pronajímá, půjčuje nebo vystavuje originál nebo rozmnoženinu díla užitého umění vyjádřeného v užitné podobě nebo architektonické dílo vyjádřené stavbou,
b)
architektonické dílo vyjádřené stavbou, výkresem nebo plánem užije pro účely udržovacích prací anebo změny dokončené stavby v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autoraautora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.
§ 38e
Licence pro sociální zařízení
Do práva autorského nezasahuje také poskytovatel zdravotních služeb nebo sociální zařízení, kteří nebyli zřízeni nebo založeni za účelem dosažení zisku, zejména nemocnice a věznice, které zhotoví záznam vysílaných děl a takto zaznamenaná díla provozuje osobám umístěným v těchto zařízeních v rozsahu odpovídajícím účelu této licence. Právo na odměnu podle § 25 není dotčeno.
§ 38f
Licence pro společné domovní antény
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo umožňuje příjem současného, úplného a nezměněného rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání na přijímačích téže budovy, popřípadě komplexu budov k sobě prostorově nebo funkčně přináležejících, pomocí společných domovních antén za podmínky, že je umožněn příjem pouze zemského nebo satelitního vysílánívysílání a společný příjem není využíván za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
§ 38g
Licence pro karikaturu, parodii nebo pastiš
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo pro účely karikatury, parodie nebo pastiše.
§ 39
Licence pro osoby se zdravotním postižením
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a)
výhradně pro potřeby osob se zdravotním postižením, v rozsahu odpovídajícím jejich zdravotnímu postižení a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu díla; takto zhotovená rozmnoženina díla jím může být také rozšiřována a sdělována, pokud se tak neděje za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nebo
b)
výhradně pro potřeby osob se zrakovým nebo sluchovým postižením a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu opatří rozmnoženinu zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové složky nebo doplněním obrazových nebo textových prostředků nezbytných ke zpřístupnění díla těmto osobám; takto doplněné audiovizuální dílo jím může být také rozmnožováno, rozšiřováno a sdělováno, neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
(2)
Odstavec 1 se vztahuje na dílo audiovizuální pouze v případě, bylo-li vydáno.
(3)
Do práva autorského nezasahuje osoba, která provozuje televizní vysílánívysílání a v souladu se zákonem vysílá pořad29) doplněný zvukovým popisem, jenž slouží ke zpřístupnění pořadu osobám se zrakovým postižením, pokud tato služba není zpoplatněna, nebo neděje-li se tak za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
(4)
Do práva autorského nezasahuje také osoba uvedená v § 37 odst. 1, půjčuje-li originály či rozmnoženiny vydaných děl pro potřeby osob se zdravotním postižením v souvislosti s jejich postižením.
(5)
Ustanovení § 30 odst. 5 se použije přiměřeně.
§ 39a
Licence pro určitá užití díla ve prospěch osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení
(1)
Oprávněným příjemcem se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí osoba, která
a)
je nevidomá nebo má jiné zrakové postižení, které nelze běžně dostupnými prostředky kompenzovat nebo zmírnit tak, aby byla schopna číst v podstatě stejným způsobem jako osoba bez tohoto postižení,
b)
má poruchu vnímání nebo čtení, která jí znemožňuje číst v podstatě stejným způsobem jako osoba bez takové poruchy, nebo
c)
není kvůli tělesnému postižení schopna držet knihu, časopis, noviny nebo obdobnou písemnost nebo s ní manipulovat nebo zaostřit zrak či pohybovat očima v míře normálně přijatelné pro čtení.
(2)
Formátově přístupnou rozmnoženinou se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí rozmnoženina originálu nebo rozmnoženiny díla v podobě knihy, odborného periodika, novin, časopisu, jiné písemnosti, včetně souvisejících ilustrací, nebo notového záznamu, a to na jakémkoli nosiči, zhotovená v alternativním provedení nebo formátu, které umožňují oprávněnému příjemci číst nebo jinak vnímat dílo stejným nebo v podstatě stejným způsobem jako osobě bez postižení nebo poruchy podle odstavce 1.
(3)
Oprávněným poskytovatelem se pro účely tohoto paragrafu a § 39b rozumí ten, kdo poskytuje jako jednu ze svých hlavních činností nebo jako součást svého poslání ve veřejném zájmu, nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, oprávněným příjemcům vzdělávání, instruktážní výuku, adaptivní četbu nebo přístup k informacím.
(4)
Do práva autorského nezasahuje
a)
oprávněný příjemce nebo osoba jednající v jeho zájmu, zhotoví-li výhradně pro potřebu tohoto oprávněného příjemce formátově přístupnou rozmnoženinu,
b)
oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví formátově přístupnou rozmnoženinu a tuto rozmnoženinu výhradně pro potřebu oprávněného příjemce rozšiřuje, půjčuje nebo sděluje oprávněnému příjemci nebo jinému oprávněnému poskytovateli s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky,
c)
oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví formátově přístupnou rozmnoženinu a tuto rozmnoženinu výhradně pro potřebu oprávněného příjemce rozšiřuje, půjčuje nebo sděluje oprávněnému příjemci nebo jinému oprávněnému poskytovateli s bydlištěm nebo se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28), nebo
d)
oprávněný příjemce nebo oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu dováží nebo přijímá nebo jinak získává formátově přístupnou rozmnoženinu rozšiřovanou nebo sdělovanou oprávněným příjemcům nebo oprávněným poskytovatelům oprávněným poskytovatelem s bydlištěm nebo se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28).
§ 39b
Povinnosti oprávněného poskytovatele
(1)
Oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který využívá zákonné licence podle § 39a odst. 4 písm. c) nebo d), je povinen
a)
formátově přístupnou rozmnoženinu rozšiřovat, půjčovat nebo sdělovat výhradně oprávněnému příjemci nebo jinému oprávněnému poskytovateli,
b)
přijmout opatření k zamezení nedovolenému rozmnožování, rozšiřování, půjčování nebo sdělování formátově přístupné rozmnoženiny veřejnosti,
c)
věnovat náležitou péči nakládání s dílem a jeho formátově přístupnou rozmnoženinou a vést o tom záznamy a
d)
informace o tom, jak dodržuje povinnosti uvedené v písmenech a) až c), zveřejňovat a průběžně aktualizovat na svých internetových stránkách a současně je oprávněným příjemcům poskytovat i jiným vhodným způsobem.
(2)
Oprávněný poskytovatel s bydlištěm nebo se sídlem na území České republiky, který využívá zákonné licence podle § 39a odst. 4 písm. c) nebo d), na vyžádání poskytne vhodným způsobem oprávněnému příjemci, jinému oprávněnému poskytovateli nebo autoroviautorovi
a)
seznam děl, jejichž formátově přístupné rozmnoženiny má k dispozici, včetně uvedení dostupných formátů a
b)
názvy a kontaktní údaje oprávněných poskytovatelů, s nimiž spolupracuje při výměně a poskytování formátově přístupných rozmnoženin.
§ 39c
Licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat
(1)
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví rozmnoženinu díla za účelem automatizované analýzy textů nebo dat v digitální podobě, prováděné za účelem získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti; takto zhotovenou rozmnoženinu je oprávněn uchovat pouze po dobu nezbytnou pro účely této automatizované analýzy textů nebo dat.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro rozmnoženiny díla, jehož autorautor si užití podle odstavce 1 výslovně vyhradil vhodným způsobem; v případě díla zpřístupněného podle § 18 odst. 2 strojově čitelnými prostředky.
(3)
Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno ustanovení § 39d.
§ 39d
Licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat k vědeckému výzkumu
Do práva autorského nezasahuje
a)
vysoká škola, která jako součást své činnosti provádí vědecký výzkum, nebo právnická osoba, jejímž hlavním cílem je provádět vědecký výzkum nebo vykonávat vzdělávací činnost zahrnující rovněž vědecký výzkum, jestliže je vědecký výzkum této vysoké školy nebo právnické osoby prováděn tak, aby přístup k jeho výsledkům nebyl přednostně umožněn tomu, kdo na tuto vysokou školu nebo právnickou osobu vykonává rozhodující vliv, a současně tak, aby výzkum byl prováděn ve veřejném zájmu nebo na neziskovém základě nebo tak, že všechny zisky jsou zpětně investovány do vědeckého výzkumu této vysoké školy nebo právnické osoby, nebo
b)
instituce kulturního dědictví,
zhotoví-li pro účely vědeckého výzkumu rozmnoženinu díla za účelem automatizované analýzy textů nebo dat v digitální podobě, prováděné za účelem získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti; takto zhotovenou rozmnoženinu je povinna uložit s vhodnou úrovní zabezpečení a může ji uchovávat pro účely vědeckého výzkumu, včetně ověření výsledků výzkumu.
Díl 5
Ochrana práva autorského
§ 40
(1)
AutorAutor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména
a)
určení svého autorství,
b)
zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
c)
sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě, a rovněž informací o skutečnostech rozhodných pro výši odměny podle § 24 a 25; práva na informace podle tohoto ustanovení se autorautor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která
1.
má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
2.
využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autoraautora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala,
3.
poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autoraautora nebo je neoprávněně ohrožují,
4.
byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autoraautora nebo je neoprávněně ohrožují, nebo
5.
je osobou povinnou podle § 24 odst. 6 nebo § 25 odst. 2,
d)
odstranění následků zásahu do práva, zejména
1.
stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 z obchodování nebo jiného užití,
2.
stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
3.
zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
4.
zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,
e)
poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména
1.
omluvou,
2.
zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání,
f)
zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autoraautora.
(2)
Opatření podle odstavce 1 písm. d) musí být přiměřené závažnosti porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelůspotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.
(3)
AutoroviAutorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.
(4)
Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autorautor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
§ 41
Domáhat se nároků podle § 40 odst. 1 písm. b) až d) a f) a § 40 odst. 3 a 4 je oprávněna namísto autoraautora osoba, která smluvně nabyla výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít, nebo které je výkon tohoto oprávnění svěřen zákonem; nároku na přiměřené zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy se tato osoba může domáhat pouze za zásah do majetkových práv autorských. Právo autoraautora domáhat se nároku na přiměřené zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobnostních práv autorských, jakož i nároku podle § 40 odst. 3 zůstává nedotčeno.
§ 42
(1)
AutorAutor může požadovat od orgánů Celní správy České republiky informace o obsahu a rozsahu dovozu zboží, které
a)
je rozmnoženinou jeho díla nebo zvukovým, zvukově obrazovým nebo jiným záznamem takového díla,
b)
má k pořízení takové rozmnoženiny sloužit jako nosič (nenahraný nosič),
c)
je přístrojem k zhotovení zvukových, zvukově obrazových nebo jiných záznamů nebo tiskové rozmnoženiny, anebo
d)
je zařízením, výrobkem nebo součástkou podle § 43 odst. 2,
a nahlížet do celních dokumentů v rozsahu nezbytném k tomu, aby zjistil, zda dovoz takového zboží k užití na území celé České republiky je oprávněný podle tohoto zákona, nebo aby zjistil údaje rozhodné pro uplatnění práv z tohoto zákona vyplývajících.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i při vývozu zboží.
(3)
Informace podle odstavců 1 a 2 může požadovat také příslušný kolektivní správce, jakož i právnická osoba oprávněná hájit zájmy autorůautorů, nebo osoby, kterým ze zákona přísluší oprávnění k výkonu majetkových práv k dílu (§ 58) nebo ze smlouvy výhradní oprávnění.
(4)
Poskytnutí těchto informací není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 43
(1)
Do práva autorského neoprávněně zasahuje ten, kdo obchází nebo jinak maří účinné technické prostředkyúčinné technické prostředky ochrany práv podle tohoto zákona.
(2)
Do práva autorského neoprávněně zasahuje také ten, kdo vyrábí, dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá, propaguje prodej nebo pronájem nebo drží k obchodnímu účelu zařízení, výrobky nebo součástky nebo poskytuje služby, které
a)
jsou za účelem obcházení účinných technických prostředkůúčinných technických prostředků nabízeny, propagovány nebo uváděny na trh,
b)
mají vedle obcházení účinných technických prostředkůúčinných technických prostředků jen omezený obchodně významný účel nebo jiné užití, nebo
c)
jsou určeny, vyráběny, upravovány nebo prováděny především s cílem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technických prostředkůúčinných technických prostředků.
(3)
Účinnými technickými prostředkyÚčinnými technickými prostředky podle tohoto zákona se rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, která je při své obvyklé funkci určena k tomu, aby zabraňovala nebo omezovala takové úkony ve vztahu k dílům, ke kterým autorautor neudělil oprávnění, jestliže užití díla může autorautor kontrolovat uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo uplatněním kontrolního mechanismu rozmnožování.
(4)
Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 30a, § 31 odst. 1 písm. b), § 34 písm. a), § 38a odst. 2, § 38e, 39 a § 39a odst. 4 v rozsahu nezbytném k využití výjimky. AutorAutor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelůmuživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla. AutorAutor může zpřístupnit své dílo, pro které použil technické prostředky podle odstavce 3, i v případě zhotovení záznamu svého díla pro osobní potřebu podle § 30; to nebrání autoroviautorovi, aby přijal odpovídající opatření týkající se počtu takových rozmnoženin.
(5)
Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na dílo, které bylo autoremautorem či s jeho souhlasem zpřístupněno veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2.
(6)
Právní ochranou podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 31a, § 37 odst. 1 písm. a) a b) a § 39d v rozsahu nezbytném k využití výjimky. AutorAutor, který pro své dílo použil technické prostředky podle odstavce 3, je povinen zpřístupnit své dílo oprávněným uživatelůmuživatelům v rozsahu nezbytném ke splnění účelu uvedeného užití díla.
(7)
Technické prostředky ke splnění povinností podle odstavců 4 a 6 používané autoremautorem dobrovolně nebo na základě dohod požívají ochrany podle odstavců 1 až 3.
§ 44
(1)
Do práva autorského zasahuje též ten, kdo bez svolení autoraautora způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zastírá porušování práva autorského tím, že
a)
odstraňuje nebo mění jakoukoli elektronickou informaci o správě práv k dílu, nebo
b)
rozšiřuje, dováží nebo přijímá za účelem rozšiřování, vysílá nebo sděluje veřejnosti, a to i způsobem podle § 18 odst. 2, dílo, ze kterého byla informace o správě práv nedovoleně odstraněna nebo změněna.
(2)
Informací o správě práv k dílu podle odstavce 1 je jakákoli informace určená autoremautorem, která identifikuje dílo, autoraautora nebo jiného nositele práva, nebo informace o způsobech a podmínkách užití díla a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci představují. Totéž platí i pro informaci, která je připojena k rozmnoženině díla nebo se objevuje v souvislosti se sdělováním díla veřejnosti.
§ 45
Do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro své dílo používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autoremautorem pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak.
Díl 6
Užití díla poskytovatelem služeb pro sdílení obsahu online
§ 46
(1)
Poskytovatelem služby pro sdílení obsahu online se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatel služby informační společnosti36), jejímž hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů je ukládat a sdělovat veřejnosti velký počet děl nahrávaných uživatelemuživatelem takové služby a která soutěží nebo může soutěžit s jinými online službami zpřístupňujícími díla stejné cílové skupině, přičemž poskytovatel takové služby tato díla uspořádává a propaguje za účelem zisku.
(2)
Za poskytovatele služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatele služby pro sdílení obsahu online se nepovažuje ten, kdo poskytuje takovou službu informační společnosti36), kterou je nezisková online encyklopedie, neziskové vzdělávací a vědecké úložiště, platforma pro vývoj a sdílení softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, služba elektronických komunikací37), online tržiště a mezipodniková cloudová služba a cloudová služba, která uživatelůmuživatelům umožňuje nahrávat obsah pro vlastní potřebu.
§ 47
(1)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služby pro sdílení obsahu online neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnostisdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud
a)
vynaložil nejlepší úsilí k získání oprávnění k výkonu tohoto práva,
b)
v souladu s vysokými odvětvovými standardy odborné péče vynaložil nejlepší úsilí k zamezení nahrání díla, o kterém mu autorautor poskytl relevantní a nezbytné informace, a
c)
neprodleně poté, co obdržel od autoraautora dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnil přístup k dílu nebo je odstranil ze svých internetových stránek a vynaložil nejlepší úsilí k zamezení jeho opětovnému nahrání v souladu s písmenem b).
(2)
Při určování, zda poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatel služby pro sdílení obsahu online splnil své povinnosti podle odstavce 1, se s ohledem na zásadu proporcionality zohlední mimo jiné
a)
druh a rozsah služby, její cílová skupina a typ díla nahraného uživatelemuživatelem služby a
b)
dostupnost vhodných a účinných prostředků k plnění povinností podle odstavce 1 a jejich náklady pro poskytovatele služby.
(3)
Při použití nástrojů pro automatické rozpoznávání obsahu může k zamezení nahrání díla podle odstavce 1 písm. b) a k zamezení opětovného nahrání díla podle odstavce 1 písm. c) dojít pouze v případech, kdy poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatel služby pro sdílení obsahu online vyhodnotí nahrávaný obsah jako totožný či rovnocenný dílu identifikovanému autoremautorem podle odstavce 1 písm. b) nebo c). Totožným obsahem se rozumí shodný obsah bez dodatečných prvků nebo přidané hodnoty. Rovnocenným obsahem se rozumí obsah, který se od díla identifikovaného autoremautorem odlišuje jen takovými úpravami, které lze považovat za nepodstatné bez nutnosti poskytnutí dalších údajů autoremautorem a bez samostatného posouzení oprávněnosti užití díla s úpravami podle tohoto zákona.
(4)
Poskytovatel služeb pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služeb pro sdílení obsahu online nemá obecnou povinnost dohlížet nad obsahem ukládaným uživateliuživateli jeho služby.
(5)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služby pro sdílení obsahu online se nemůže dovolat omezení odpovědnosti za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelemuživatelem podle zákona o některých službách informační společnosti36).
§ 48
(1)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služby pro sdílení obsahu online, jehož služba je na trhu na území České republiky nebo některého z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor po dobu kratší 3 let a jehož roční obrat vypočtený v souladu s doporučením Komise o definici mikropodniků, malých a středních podniků38) činí méně než 10 000 000 EUR, neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnostisdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud
a)
vynaložil nejlepší úsilí k získání oprávnění k výkonu tohoto práva; ustanovení § 47 odst. 2 se použije obdobně, a
b)
neprodleně poté, co obdržel od autoraautora dostatečně odůvodněné oznámení, znemožnil přístup k dílu nebo je odstranil ze svých internetových stránek.
(2)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu online, na něhož se vztahuje odstavec 1, u něhož průměrný měsíční počet jedinečných návštěvníků služby vypočtený na základě předchozího kalendářního roku překročí 5 000 000, neodpovídá za neoprávněné sdělování díla veřejnostisdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, pokud rovněž vynaložil nejlepší úsilí k zamezení opětovnému nahrání díla, o němž mu autorautor poskytl relevantní a nezbytné informace. Ustanovení § 47 odst. 2 se použije obdobně.
(3)
Ustanovení § 47 odst. 3 se použije na poskytovatele služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatele služby pro sdílení obsahu online podle odstavců 1 a 2 obdobně.
§ 49
Při plnění povinností podle § 47 odst. 1 a § 48 odst. 1 a 2 nesmí spolupráce mezi poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online a nositeli právnositeli práv vést k omezování dostupnosti díla zpřístupněného v souladu s tímto zákonem uživatelemuživatelem při využití služby poskytovatele služby pro sdílení obsahu online.
§ 50
(1)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služby pro sdílení obsahu online je povinen
a)
poskytnout autoroviautorovi na jeho žádost přiměřené informace o postupech podle § 47 a 48 a bylo-li takovému poskytovateli služby uděleno oprávnění k výkonu práva na sdělování díla veřejnostisdělování díla veřejnosti podle § 18 odst. 2, je povinen poskytnout autoroviautorovi na jeho žádost informace o užití díla, na které se toto oprávnění vztahuje,
b)
informovat uživateleuživatele své služby prostřednictvím svých obchodních podmínek o možnostech užít dílo v souladu s tímto zákonem.
(2)
Informace podle odstavce 1 písm. a) je poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlineposkytovatel služby pro sdílení obsahu online povinen poskytnout namísto autoroviautorovi osobě, která smluvně nabyla výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít, nebo které je výkon tohoto oprávnění svěřen zákonem.
§ 51
(1)
Poskytovatel služby pro sdílení obsahu onlinePoskytovatel služby pro sdílení obsahu online je povinen zavést účinný a rychlý mechanismus pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, který bude moci využít uživateluživatel jeho služby v případě sporů týkajících se znemožnění přístupu k jím nahranému dílu nebo jeho odstranění. Podání a vyřízení stížností musí být pro uživateleuživatele zdarma.
(2)
Trvá-li v rámci vyřizování stížnosti podle odstavce 1 autorautor na znemožnění přístupu ke svému dílu nebo jeho odstranění, je povinen to zdůvodnit.
(3)
Stížnost podle odstavce 1 musí být vyřízena bez zbytečného odkladu. Posouzení stížnosti týkající se znemožnění přístupu k nahranému dílu nebo odstranění nahraného díla nesmí být výhradně automatizované.
§ 52
Udělí-li autorautor poskytovateli služeb pro sdílení obsahu online oprávnění k výkonu práva podle § 18 odst. 1 nebo 2, vztahuje se toto oprávnění rovněž na úkony podle § 18 odst. 1 a 2 prováděné uživatelemuživatelem takové služby, pokud tento uživateluživatel nevykonává tyto úkony v rámci svého podnikání nebo samostatného výkonu svého povolání nebo pokud tyto úkony nevytváří významné příjmy.
Díl 7
Postupy pro řešení sporů
§ 53
Zprostředkování a využití prostředníka
Zprostředkováním se pro účely tohoto zákona rozumí postup prostředníka spočívající v poskytování pomoci při jednání, předkládání návrhů, nalézání řešení sporných otázek a dalších souvisejících činnostech prováděných s cílem usnadnit sjednávání licencí na užití audiovizuálního dílaaudiovizuálního díla způsobem podle § 18 odst. 2, řešení sporů vyplývajících z § 47 odst. 1 písm. b) a c), § 48 odst. 1 písm. b) a z § 49, řešení sporů vyplývajících z práva autoraautora požadovat přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence, řešení sporů vzniklých při plnění povinnosti nabyvatele licence nebo podlicence předkládat autoroviautorovi pravidelně aktuální, relevantní a úplné informace o užití díla39) a v případech uvedených v § 101. Zprostředkování mohou využít nositelé právnositelé práv, uživateléuživatelé podle § 95 odst. 4 nebo jejich sdružení nebo kolektivní správci podle § 95a odst. 1. Zájemci o zprostředkování mohou ke zprostředkování využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu prostředníků vedeného ministerstvem.
§ 54
Seznam prostředníků
(1)
Ministerstvo vede seznam prostředníků, který obsahuje jména prostředníků a kontaktní údaje podle § 56 odst. 1. Seznam prostředníků je informačním systémem veřejné správy a je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva.
(2)
Oprávnění k výkonu činnosti prostředníka ministerstvo udělí fyzické osobě, která je
a)
plně svéprávná,
b)
bezúhonná a
c)
odborně způsobilá.
§ 54a
Bezúhonnost
(1)
Za bezúhonného podle § 54 odst. 2 písm. b) se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2)
Pro prokazování bezúhonnosti se použije § 96b obdobně.
§ 54b
Odborná způsobilost
(1)
Odborně způsobilým podle § 54 odst. 2 písm. c) je ten, kdo
a)
získal vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a
b)
úspěšně vykonal zkoušku prostředníka.
(2)
Zkouška prostředníka zahrnuje ověření znalostí z oblasti autorského práva potřebných pro výkon činnosti prostředníka a základních znalostí a dovedností z oblasti mimosoudního řešení sporů. Zkouška je ústní a nesmí trvat déle než 2 hodiny. Zkoušku skládá žadatel před komisí jmenovanou ministrem kultury. Komise je nejméně tříčlenná a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v ministerstvu. Komise je usnášeníschopná za přítomnosti všech svých členů a rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů. Zkouška se hodnotí výsledkem „uspěl(a)“ nebo „neuspěl(a)“. O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol. Žadatel, který při zkoušce neuspěl, může podat novou přihlášku ke zkoušce nejdříve 1 rok ode dne konání zkoušky, při které neuspěl.
§ 55
Hostující prostředník
(1)
Činnost prostředníka může v České republice vykonávat dočasně nebo příležitostně jako hostující prostředník též státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, kterého ministerstvo zapíše do seznamu prostředníků jako hostujícího prostředníka na základě jeho žádosti. Na podání této žádosti se použije § 56 odst. 1 obdobně. K žádosti žadatel připojí kopii dokladu potvrzujícího, že je v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor oprávněn vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka. Ministerstvo jej po splnění uvedených podmínek bez zbytečného odkladu zapíše do seznamu prostředníků; do seznamu prostředníků však nelze zapsat osobu, která není plně svéprávná nebo bezúhonná.
(2)
Činnost hostujícího prostředníka na území České republiky se řídí právním řádem České republiky. Hostující prostředník je oprávněn vykonávat na území České republiky činnost prostředníka podle tohoto zákona ode dne, kdy bude zapsán do seznamu prostředníků.
§ 56
Zápis do seznamu prostředníků, změny zapsaných údajů a vyškrtnutí ze seznamu prostředníků
(1)
V žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti prostředníka žadatel uvede, kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem, identifikátor své datové schránky nebo adresu pro doručování písemností na území České republiky, popřípadě elektronickou adresu.
(2)
Ministerstvo do seznamu prostředníků zapíše toho, komu udělilo oprávnění podle § 54 odst. 2. Zápis do seznamu prostředníků provede ministerstvo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění.
(3)
Prostředník oznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu změny údajů podle odstavce 1. Ministerstvo zapíše oznámené změny do seznamu prostředníků.
(4)
Ministerstvo vyškrtne ze seznamu prostředníků prostředníka, který zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého nebo nezvěstného.
(5)
Ministerstvo odejme oprávnění k výkonu činnosti prostředníka a vyškrtne jej ze seznamu prostředníků nebo vyškrtne ze seznamu hostujícího prostředníka, jestliže prostředník nebo hostující prostředník
a)
byl omezen ve svéprávnosti,
b)
přestal splňovat podmínku bezúhonnosti,
c)
požádal o odnětí oprávnění k výkonu činnosti prostředníka nebo v případě hostujícího prostředníka o zrušení zápisu do seznamu prostředníků, nebo
d)
porušil povinnost prostředníka stanovenou tímto zákonem závažným způsobem, nebo ji v průběhu posledních 2 let i přes písemné upozornění ministerstva porušil opakovaně.
(6)
Ministerstvo vyškrtne hostujícího prostředníka ze seznamu prostředníků, jestliže zaniklo jeho oprávnění vykonávat činnost srovnatelnou s činností prostředníka, kterou byl v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor oprávněn vykonávat.
(7)
Prostředník nebo hostující prostředník ministerstvu písemně oznámí skutečnosti, které jsou důvodem pro odnětí oprávnění k výkonu činnosti prostředníka nebo pro vyškrtnutí ze seznamu prostředníků, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl.
§ 57
Postup při využití prostředníka
(1)
Žádost o zprostředkování podle § 53 předkládá písemně prostředníkovi nebo hostujícímu prostředníkovi kterýkoli ze zájemců o zprostředkování.
V žádosti uvede dosavadní stav jednání, připojí svůj návrh a sdělí stanovisko ostatních zájemců o zprostředkování. Prostředník nebo hostující prostředník je povinen odmítnout zprostředkování, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k zájemci o zprostředkování nebo k jeho zástupci lze pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2)
Nedohodnou-li se zájemci o zprostředkování na osobě prostředníka nebo hostujícího prostředníka, určí prostředníka nebo hostujícího prostředníka na žádost zájemce o zprostředkování ministerstvo.
(3)
Nevyjádří-li žádný ze zájemců o zprostředkování do 3 měsíců od předložení návrhu dohody připravené prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem výhrady k tomuto návrhu, má se za to, že jej přijali.
(4)
Nedohodnou-li se zájemci o zprostředkování s prostředníkem nebo hostujícím prostředníkem na výši jeho odměny, má prostředník nebo hostující prostředník nárok na odměnu ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém bylo zprostředkování poskytováno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost.
(5)
Pro zprostředkování se použijí § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 až 9, § 10 odst. 1, 2 a 4 a § 12 zákona o mediaci21) obdobně.
Díl 8
Zvláštní ustanovení o některých dílech
§ 58
Zaměstnanecké dílo
(1)
Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první postoupit třetí osobě pouze se svolením autoraautora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závoduobchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele.
(2)
Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autorautor.
(3)
Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autorautor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.
(4)
Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak.
(5)
Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autorautor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.
(6)
Není-li sjednáno jinak, má autorautor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autoroviautorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak.
(7)
Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autoremautorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.
(8)
Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena.
(9)
V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak.
(10)
Odstavce 1 až 6 a 8 se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autoremautorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na takto vzniklá díla nepoužije.
§ 59
Kolektivní dílo
(1)
Kolektivním dílemKolektivním dílem je dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorůautorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.
(2)
Kolektivní dílaKolektivní díla se považují za zaměstnanecká díla podle § 58 i tehdy, byla-li vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje.
(3)
Dílo audiovizuální a díla audiovizuálně užitá nejsou dílem kolektivním.
§ 60
Školní dílo
(1)
Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autorautor takového díla udělit svolení bez závažného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.
(2)
Není-li sjednáno jinak, může autorautor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.
(3)
Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autorautor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.
§ 61
Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo
(1)
Je-li dílo autoremautorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autorautor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
(2)
Není-li sjednáno jinak, autorautor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro dílo vytvořené autoremautorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo).
Dílo audiovizuální
§ 62
Obecná ustanovení
(1)
Audiovizuálním dílemAudiovizuálním dílem je dílo vytvořené uspořádáním děl audiovizuálně užitých, ať již zpracovaných, či nezpracovaných, které sestává z řady zaznamenaných spolu souvisejících obrazů, vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
(2)
Zpracovat dílo a zařadit je do díla audiovizuálního lze jen se svolením autoraautora.
§ 63
Autor audiovizuálního díla
(1)
AutoremAutorem audiovizuálního díla je jeho režisér. Tím nejsou dotčena práva autorůautorů děl audiovizuálně užitých.
(2)
Má se za to, že prohlášení o audiovizuálním díleaudiovizuálním díle a o právech k takovému dílu, včetně práv týkajících se jeho užití, zapsané v rejstříku audiovizuálních dělaudiovizuálních děl vedeném podle mezinárodní smlouvy, je pravdivé, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy prohlášení nemůže být platné podle tohoto zákona nebo kdy je v rozporu s jiným prohlášením v takovém rejstříku.
(3)
Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autorautor audiovizuálního díla udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění zaznamenat je na prvotní záznam, že
a)
tomuto výrobci poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití audiovizuálního díla ve znění původním, dabovaném i opatřeném titulky, jakož i k užití fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností poskytnout oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti třetí osobě, a že
b)
se s tímto výrobcem dohodl na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla obvyklá.
(4)
Pro vztah mezi autoremautorem audiovizuálního díla a výrobcem prvotního záznamu audiovizuálního díla se ustanovení o odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autoraautora podle občanského zákoníku13) nepoužije, ledaže je sjednáno jinak; ustanovení § 58 odst. 4 se použije přiměřeně a ustanovení § 58 odst. 5 platí obdobně.
§ 64
Díla audiovizuálně užitá
(1)
Dílem audiovizuálně užitým je jakékoli dílo zařazené do díla audiovizuálního.
(2)
Není-li sjednáno jinak, platí pro případ, že autorautor díla audiovizuálně užitého, s výjimkou díla hudebního, udělil výrobci prvotního záznamu audiovizuálního díla písemnou smlouvou oprávnění k zařazení díla do díla audiovizuálního, že tomuto výrobci
a)
udělil svolení dílo beze změny nebo po zpracování či jiné změně zařadit do díla audiovizuálního, zaznamenat je pro prvotní záznam takového audiovizuálního díla, jakož i dabovat je a opatřit je titulky, že
b)
mu poskytl i výhradní a neomezenou licenci k užití svého díla při užití audiovizuálního díla, jakož i fotografií vytvořených v souvislosti s pořízením prvotního záznamu, a to s možností oprávnění tvořící součást takové licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě, a že
c)
se s ním dohodl na odměně ve výši, která je v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla obvyklá.
(3)
Není-li sjednáno jinak, může autorautor díla audiovizuálně užitého podle odstavce 2 udělit svolení k zařazení takového díla do jiného díla audiovizuálního či zařadit je do takového díla sám až po uplynutí deseti let od udělení svolení podle odstavce 2.
(4)
Ustanovení § 63 odst. 4 platí obdobně.
Počítačové programy
§ 65
Obecná ustanovení
(1)
Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.
(2)
Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.
§ 66
Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu
(1)
Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže
a)
rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu, činí-li tak při zavedení a provozu počítačového programu nebo opravuje-li chyby počítačového programu,
b)
jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak,
c)
zhotoví si záložní rozmnoženinu počítačového programu, je-li nezbytná pro jeho užívání,
d)
zkoumá, studuje nebo zkouší sám nebo jím pověřená osoba funkčnost počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a principů, na nichž je založen kterýkoli prvek počítačového programu, činí-li tak při takovém zavedení, uložení počítačového programu do paměti počítače nebo při jeho zobrazení, provozu či přenosu, k němuž je oprávněn,
e)
rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu při rozmnožování počítačového programu nebo při jeho překladu či jiném zpracování, úpravě či jiné změně, je-li k ní oprávněn, a to samostatně nebo prostřednictvím jím pověřené osoby, jsou-li takové rozmnožování nebo překlad nezbytné k získání informací potřebných k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými počítačovými programy, jestliže informace potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení nejsou pro takové osoby dříve jinak snadno a rychle dostupné a tato činnost se omezuje na ty části počítačového programu, které jsou potřebné k dosažení vzájemného funkčního propojení.
(2)
Za rozmnožování počítačového programu podle tohoto zákona se považuje i zhotovení rozmnoženiny, je-li nezbytná k zavedení a uložení počítačového programu do paměti počítače, jakož i pro jeho zobrazení, provoz a přenos.
(3)
Za pronájem či půjčování podle tohoto zákona se nepovažuje pronájem nebo půjčování rozmnoženiny počítačového programu, kde samotný program není podstatným předmětem pronájmu nebo půjčování.
(4)
Informace získané při činnosti podle odstavce 1 písm. e) nesmějí být poskytnuty jiným osobám, ledaže je to nezbytné k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu, ani využity k jiným účelům než k dosažení vzájemného funkčního propojení nezávisle vytvořeného počítačového programu. Dále nesmějí být tyto informace využity ani k vývoji, zhotovení nebo k obchodnímu využití počítačového programu podobného tomuto počítačovému programu v jeho vyjádření nebo k jinému jednání ohrožujícímu nebo porušujícímu právo autorské.
(5)
Pro omezení autorských práv k počítačovému programu podle odstavce 1 platí ustanovení § 29 odst. 1.
(6)
Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu je oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu, dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu. Takový uživatel může užít oprávněně nabytou rozmnoženinu počítačového programu v rozsahu stanoveném v odstavci 1 (minimální rozsah), pokud není smlouvou dohodnut rozsah širší; minimální rozsah nelze s výjimkou oprávnění uvedeného v odstavci 1 písm. b) dohodou zúžit.
(7)
Ustanovení § 30a až 31, § 32 a 33, § 34 písm. b) až d), § 35 a 36, § 37 odst. 1 písm. b) až d), § 37 odst. 2 až 5, § 37a, § 38, § 38a odst. 1 písm. b), § 38a odst. 2, § 38b až 39, § 39d, § 43 odst. 1, 4, 5 a 7 a ustanovení občanského zákoníku o právu na přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence, o právu na informace o užití díla, o právu na odstoupení od smlouvy nebo omezení licence pro nečinnost nabyvatele a o odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autoraautora40) se na počítačový program nepoužijí.
(8)
Právní ochranou technických prostředků podle § 43 nejsou dotčena ustanovení odstavce 1 písm. d) a e) v rozsahu nezbytném k využití těchto omezení. AutorAutor, který pro své dílo použil technické prostředky podle § 43 odst. 3, je povinen zpřístupnit počítačový program oprávněnému uživateli v rozsahu podle odstavce 1 a je povinen označit počítačový program chráněný technickými prostředky uvedením jména a adresy osoby, na kterou se má oprávněný uživatel za tím účelem obrátit.
HLAVA II
PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM
Díl 1
Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu
§ 67
Umělecký výkon a výkonný umělec
(1)
Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo.
(2)
Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.
§ 68
Společný zástupce výkonných umělců
(1)
Při nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení téhož díla více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako společný zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem, určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu; k platnosti plné moci se vyžaduje písemná forma a podpis většiny členů uměleckého tělesa.
(2)
Ustanovení odstavce 1 o společném zástupci neplatí pro výkonného umělce - sólistu, dirigenta a režiséra divadelního představení; tím není dotčeno právo těchto osob být společným zástupcem výkonných umělců.
§ 69
Obsah práva výkonného umělce
Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 70) a výlučná práva majetková (§ 71).
§ 70
Osobnostní práva výkonného umělce
(1)
Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu.
(2)
Sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent, sbormistr, divadelní režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa, má právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho výkonu. Výkonným umělcům jako členům uměleckého tělesa přísluší právo podle předchozí věty pouze ve vztahu ke společnému jménu (společnému pseudonymu), pod kterým výkon společně vytvářejí; tím není vyloučena dohoda o uvedení jména podle předchozí věty.
(3)
Výkonnému umělci však nepřísluší právo podle odstavce 2 v případech odůvodněných způsobem užití výkonu.
(4)
Výkonný umělec má právo na ochranu před každým znetvořením, zkomolením nebo jinou změnou svého výkonu, která by byla na újmu jeho pověsti; výkonní umělci podle § 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe přiměřený vzájemný ohled.
§ 71
Majetková práva výkonného umělce
(1)
Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký výkon užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2)
Právem umělecký výkon užít je
a)
právo na vysílánívysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,
b)
právo na záznam živého výkonu,
c)
právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,
d)
právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
e)
právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
f)
právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,
g)
právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.
(3)
Výkonný umělec má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
(4)
Výkonný umělec, jenž poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu za jednorázovou odměnu, má právo na roční doplňkovou odměnu. Tato odměna mu přísluší za každý celý rok počínaje kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Práva na roční doplňkovou odměnu se výkonný umělec nemůže vzdát.
§ 72
Úplatná zákonná licence
(1)
Do práva výkonného umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysílánímvysíláním rozhlasem nebo televizí, přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání; výkonnému umělci však přísluší právo na odměnu za takové užití. Toto právo může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce.
(2)
Zvukovým záznamem vydaným k obchodním účelům se pro účely tohoto ustanovení rozumí zvukový záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány prodejem, nebo který je oprávněně veřejnosti sdělován podle § 18 odst. 2.
(3)
Do práva výkonného umělce však zasahuje ten, kdo před užitím způsobem uvedeným v odstavci 1 neuzavře s příslušným kolektivním správcem smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za takové užití a způsob jejího placení.
(4)
Není-li sjednáno jinak, uživateluživatel, který s kolektivním správcem uzavřel smlouvu podle odstavce 3, ale je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny podle této smlouvy a odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě poskytnuté kolektivním správcem, není oprávněn k užití podle odstavce 1 až do doby, kdy bude dlužná odměna zaplacena nebo závazek jinak zanikne.
§ 72a
Odstoupení od smlouvy pro nečinnost výrobce
(1)
Pokud po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam výkonu oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, výrobce zvukového záznamu nenabízí rozmnoženiny tohoto záznamu v hmotné podobě k prodeji v dostatečném množství nebo tento záznam nezpřístupňuje veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, může výkonný umělec písemně oznámit výrobci zvukového záznamu úmysl odstoupit od smlouvy, kterou mu poskytl výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného uměleckého výkonu. Toto oznámení lze učinit nejdříve prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, v němž uplynula doba podle věty první. Právo odstoupit od smlouvy může výkonný umělec uplatnit teprve tehdy, jestliže výrobce zvukového záznamu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy mu výkonný umělec svůj úmysl odstoupit od smlouvy oznámil, nevyužil dotčený záznam oběma způsoby uvedenými ve větě první; odstoupení od smlouvy vyžaduje písemnou formu. Tohoto práva se výkonný umělec nemůže vzdát.
(2)
Pokud zvukový záznam obsahuje záznam výkonů více výkonných umělců, mohou tito výkonní umělci odstoupit od smlouvy podle odstavce 1. Pro odstoupení více výkonných umělců od smlouvy podle odstavce 1 se použije přiměřeně § 68.
§ 72b
Opatření k vyvážení smluvních závazků
Pokud výkonný umělec poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu a má podle této smlouvy nárok na periodické platby odměn, počínaje prvním dnem kalendářního roku bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, nebude výrobce zvukového záznamu z těchto plateb výkonnému umělci srážet žádné dříve vyplacené zálohy ani smluvně dohodnuté srážky.
§ 73
Trvání majetkových práv výkonného umělce
Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Byl-li však v průběhu této doby oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti
a)
jiný než zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve, nebo
b)
zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve.
§ 74
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 11 odst. 4 a 5, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, 25a, 26, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 58, § 62 odst. 2 a § 64 odst. 2 a 4 platí obdobně i pro výkonného umělce a jeho výkony.
Díl 2
Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu
§ 75
Zvukový záznam a jeho výrobce
(1)
Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.
(2)
Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
§ 76
Obsah práva výrobce zvukového záznamu
(1)
Výrobce zvukového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2)
Právem zvukový záznam užít je
a)
právo na rozmnožování zvukového záznamu,
b)
právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
c)
právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
d)
právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,
e)
právo na vysílánívysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.
(3)
Ustanovení § 72 platí obdobně pro výrobce zvukového záznamu.
(4)
Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
(5)
Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.
§ 76a
Povinnosti výrobce zvukového záznamu v souvislosti s roční doplňkovou odměnou
(1)
Na platby roční doplňkové odměny podle § 71 odst. 4 je výrobce zvukového záznamu povinen vyčlenit částku ve výši 20 % z příjmů získaných v průběhu kalendářního roku, jenž předchází roku, za který tato odměna přísluší, z rozmnožování, rozšiřování a zpřístupňování veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2 zvukového záznamu po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Příjmy podle věty první se rozumí příjmy výrobce zvukových záznamů před odečtením nákladů.
(2)
Výrobce je povinen na požádání poskytnout výkonnému umělci, který má nárok na roční doplňkovou odměnu, a příslušnému kolektivnímu správci veškeré informace nezbytné k zajištění plateb této odměny.
(3)
Výrobce je povinen částku vyčleněnou podle odstavce 1 odvést příslušnému kolektivnímu správci, který roční doplňkovou odměnu vyplácí jednotlivým oprávněným výkonným umělcům, nejpozději do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, za který tato odměna přísluší.
(4)
Příjmy z plateb odvedených kolektivnímu správci podle odstavce 3, které se nepodaří při vynaložení přiměřeného úsilí do 3 let od jejich obdržení vyplatit, se uplynutím této doby stávají příjmem Státního fondu kultury České republiky.
§ 77
Trvání práva výrobce zvukového záznamu
Právo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu. Pokud je však zvukový záznam v průběhu této doby oprávněně vydán, zaniká právo výrobce až za 70 let od takového vydání. Nedojde-li během doby podle věty první k oprávněnému vydání díla a byl-li během této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, zaniká uvedené právo uplynutím 70 let ode dne tohoto sdělení.
§ 77a
Došlo-li k odstoupení od smlouvy podle § 72a, právo výrobce zvukového záznamu ke zvukovému záznamu zaniká.
§ 78
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho záznam.
Díl 3
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu
§ 79
Zvukově obrazový záznam a jeho výrobce
(1)
Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.
(2)
Výrobce zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
§ 80
Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu
(1)
Výrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukově obrazový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukově obrazový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2)
Právem zvukově obrazový záznam užít je
a)
právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu,
b)
právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,
c)
právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,
d)
právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,
e)
právo na vysílánívysílání a jiné sdělování zvukově obrazového záznamu veřejnosti.
(3)
Výrobce zvukově obrazového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.
(4)
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.
§ 81
Trvání práva výrobce zvukově obrazového záznamu
Právo výrobce zvukově obrazového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukově obrazového záznamu. Je-li však v této době zvukově obrazový záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového zveřejnění.
§ 82
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukově obrazového záznamu a jeho záznam.
Díl 4
Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání
§ 83
Vysílání a vysílatel
(1)
VysílánímVysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností.
(2)
Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílánívysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
§ 84
Obsah práva vysílatele
(1)
Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílánívysílání užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může vysílánívysílání užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(2)
Právem vysílánívysílání užít je
a)
právo na záznam vysílánívysílání,
b)
právo na rozmnožování zaznamenaného vysílánívysílání,
c)
právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílánívysílání,
d)
právo na sdělování vysílánívysílání veřejnosti.
(3)
Právo vysílatele podle odstavce 1 je převoditelné.
§ 85
Trvání práva vysílatele
Právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílánívysílání.
§ 86
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 a 14, § 18, § 20 a 21, § 22, § 27 odst. 8, § 27b až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35 odst. 1, 2 a 4, § 37 odst. 1 a 4, § 37b, § 38a, § 38c, § 38e až 38g, § 39 odst. 1 písm. a), § 39a až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro vysílatele a jeho vysílání. Ustanovení § 23 platí obdobně pro vysílatele a jeho vysílání, pokud se takové sdělování vysílání veřejnosti uskutečňuje na veřejně přístupných místech a za vstupné.
Díl 5
Práva nakladatele
§ 87
(1)
Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.
(2)
Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti s půjčováním rozmnoženiny jím vydaného díla, půjčuje-li rozmnoženinu osoba uvedená v § 37 odst. 1. Právo na odměnu podle věty první nakladatel nemá v případě půjčování na místě samém, nebo půjčují-li rozmnoženiny jím vydaných děl školní knihovny, knihovny vysokých škol a knihovny muzeí, galerií a archivů.
(3)
Práva nakladatele podle odstavců 1 a 2 trvají 50 let od vydání díla. Ustanovení § 27 odst. 8 se použije obdobně.
(4)
Práva nakladatele podle odstavců 1 a 2 jsou převoditelná.
Díl 6
Právo prvního zveřejnitele
§ 87a
(1)
Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají k tomuto zveřejněnému dílu výlučná majetková práva v rozsahu, v jakém by náležela autoroviautorovi díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.
(2)
Právo podle odstavce 1 je převoditelné a trvá 25 let od zveřejnění díla. Pro počítání doby trvání práva podle odstavce 1 se použije § 27 odst. 8 obdobně.
Díl 7
Právo vydavatele tiskové publikace
§ 87b
(1)
Tiskovou publikacíTiskovou publikací se pro účely tohoto zákona rozumí sborník tvořený převážně literárními díly novinářské povahy, který může rovněž obsahovat jiná díla a jiné předměty ochrany a který
a)
představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis,
b)
obsahuje informace z oblasti zpravodajství nebo jiných oblastí a
c)
byl zveřejněn vydavatelem, na jeho redakční odpovědnost a pod jeho kontrolou.
(2)
Za tiskovou publikacitiskovou publikaci podle odstavce 1 se nepovažuje taková tisková publikacetisková publikace, která byla zveřejněna pro vědecké nebo akademické účely.
(3)
Vydavatel tiskové publikacetiskové publikace usazený v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor má výlučné majetkové právo svou tiskovou publikacitiskovou publikaci užít a udělit poskytovateli služeb informační společnosti36) oprávnění k výkonu tohoto práva; bez udělení takového oprávnění lze užít tiskovou publikacitiskovou publikaci pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(4)
Právem užít tiskovou publikacitiskovou publikaci je právo na
a)
rozmnožování tiskové publikacetiskové publikace pro účely jejího užití online,
b)
zpřístupňování tiskové publikacetiskové publikace veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2.
(5)
Právo vydavatele tiskové publikacetiskové publikace je převoditelné.
(6)
Právo vydavatele tiskové publikacetiskové publikace trvá 2 roky od zveřejnění tiskové publikacetiskové publikace.
(7)
Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 12 odst. 2 a 3, § 13 a 14, § 18 odst. 2, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 31 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 37a a 37b, § 38a odst. 1, § 39 až 41, § 43 a 44 a § 53 až 57 platí obdobně i pro právo vydavatele tiskové publikacetiskové publikace.
(8)
Právo užít tiskovou publikacitiskovou publikaci podle odstavců 3 a 4 se nevztahuje na užití jednotlivých slov nebo velmi krátkých úryvků z tiskové publikacetiskové publikace a na vložení hypertextových odkazů.
(9)
Při jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci podle odstavce 3 je poskytovatel služby informační společnosti36) povinen zachovat vůči vydavateli tiskové publikacetiskové publikace spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup a za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci uhradit vydavateli přiměřenou odměnu.
(10)
Při sjednávání odměny30) za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci podle odstavce 3 se přihlédne zejména k rozsahu užití tiskové publikacetiskové publikace při výkonu práva podle odstavce 4, územnímu rozsahu užití, zásahu tiskové publikacetiskové publikace ve vztahu k veřejnosti, úsilí vynaloženému vydavatelem na pořízení obsahu tiskové publikacetiskové publikace a k ekonomickému přínosu, který poskytovateli služby informační společnosti36) z užití tiskové publikacetiskové publikace plyne, včetně příjmů z reklamy.
(11)
Nedojde-li mezi poskytovatelem služby informační společnosti36) a vydavatelem tiskové publikacetiskové publikace k dohodě o výši odměny do 60 dnů ode dne zahájení jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci podle odstavce 3, je kterákoliv z jednajících stran oprávněna obrátit se na ministerstvo s žádostí o určení výše odměny podle odstavce 10. Součástí žádosti je návrh na určení výše odměny nebo způsob jejího určení. Ministerstvo vyzve druhou stranu, aby se k žádosti vyjádřila ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 dnů. Poskytovatel služby informační společnosti36) a vydavatel tiskové publikacetiskové publikace jsou povinni poskytnout ministerstvu na vyžádání bezplatně veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny nebo způsobu jejího určení, a to nejdéle ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy.
(12)
Ministerstvo do 60 dnů ode dne obdržení žádosti, vyjádření k žádosti nebo údajů nezbytných pro určení výše odměny, podle toho, co nastane později, určí výši odměny podle odstavce 10. Na přezkum rozhodnutí se použijí ustanovení části páté občanského soudního řádu.
(13)
Žádost o určení výše odměny dle odstavců 11 a 12 je oprávněna kterákoliv ze stran podat nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 12. To neplatí, změní-li se podstatným způsobem okolnosti, za nichž k určení výše odměny došlo.
(14)
Poskytovatel služby informační společnosti je povinen zdržet se jednání, kterým by obcházel právo vydavatele k jeho tiskové publikacitiskové publikaci, a to zejména tím, že by:
a)
odmítl jednat v dobré víře o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci, včetně úhrady přiměřené odměny za toto užití,
b)
svévolně omezil či upravil službu informační společnosti diskriminačním způsobem tak, že by vyloučil nutnost získání oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod; toto ustanovení se použije pouze, jde-li o poskytovatele služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu se službou, kterou omezil či upravil dle předchozí věty,
c)
zneužil svého dominantního tržního postavení k tomu, aby získal oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci za podmínek pro vydavatele nepřiměřeně nevýhodných.
(15)
Ustanovení odstavců 10 až 14 se použijí, pouze je-li poskytovatel služby informační společnosti podnikatelem a pouze ve vztahu k udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci pro rozmnožování a zpřístupňování tiskové publikacetiskové publikace veřejnosti poskytovatelem služeb informační společnosti způsobem podle § 18 odst. 2 pro účely zpřístupnění výsledků vyhledávání prostřednictvím internetového vyhledavače nebo zpřístupnění prostřednictvím sociální sítě. Ustanovení odstavce 11 se nepoužije, pokud vydavatel udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci výslovně odmítne.
(16)
Ustanovení odstavců 10 až 13 se nepoužijí v případě, že smlouvu uzavírá kolektivní správce.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE
§ 88
Vymezení pojmu
Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření.
§ 88a
(1)
Zvláštní práva k databázi (§ 90) přísluší pořizovateli databáze, pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.
(2)
Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva podle § 93.
§ 89
Pořizovatel databáze
Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.
§ 90
Obsah zvláštního práva pořizovatele databáze
(1)
Pořizovatel databáze má právo užít celý obsah databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatnou část a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva.
(2)
Užitím celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné částiUžitím celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části je
a)
zhotovování trvalé nebo dočasné přímé nebo nepřímé rozmnoženiny celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části, a to jakýmikoli prostředky nebo jakýmkoli způsobem,
b)
zpřístupnění celého obsahu databáze nebo jeho podstatné části veřejnosti v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo rozmnoženiny databáze, pronájmem nebo jakýmkoli spojením online nebo jinými způsoby přenosu, včetně jejich nabízení za tímto účelem.
(3)
Půjčování originálu nebo rozmnoženiny databáze není užitím podle odstavce 2.
(4)
Opakované a systematické užití nepodstatných částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno.
(5)
Právo pořizovatele databáze je převoditelné.
§ 91
Omezení zvláštního práva pořizovatele databáze
Do práva pořizovatele databáze, která byla zpřístupněna jakýmkoli způsobem veřejnosti, nezasahuje oprávněný uživateluživatel, který užívá kvalitativně nebo kvantitativně nepodstatné části obsahu databáze nebo její části, a to k jakémukoli účelu, za podmínky, že tento uživateluživatel databázi užívá běžně a přiměřeně, nikoli systematicky či opakovaně, a bez újmy oprávněných zájmů pořizovatele databáze, a že nezpůsobuje újmu autoroviautorovi ani nositeli právnositeli práv souvisejících s právem autorským k dílům nebo jiným předmětům ochrany obsaženým v databázi.
§ 92
Bezúplatné zákonné licence
Do práva pořizovatele jím zpřístupněné databáze též nezasahuje oprávněný uživateluživatel, který užívá podstatnou část obsahu databáze
a)
pro svou osobní potřebu; ustanovení § 30 odst. 3 zůstává nedotčeno,
b)
pro účely vědecké nebo vyučovací, uvede-li pramen, v rozsahu odůvodněném sledovaným nevýdělečným účelem, a
c)
pro účely veřejné bezpečnosti nebo správního či soudního řízení.
§ 93
Trvání zvláštního práva pořizovatele k databázi
Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění.
§ 94
Použití úpravy hlavy I
Ustanovení § 3 písm. a), § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2, § 13 až 15, § 18 odst. 2 věty první, § 18 odst. 4, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1 a 3, § 31a, § 37 odst. 1 písm. a), § 37b, § 39a až 44 a § 46 až 57 platí přiměřeně i pro pořizovatele databáze.
HLAVA IV
KOLEKTIVNÍ SPRÁVA
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 95
Kolektivní správa
(1)
Kolektivní správouKolektivní správou se rozumí plná správa majetkových práv autorských nebo práv souvisejících s právem autorským nositelů právnositelů práv k jejich zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým nebo zvukově obrazovým záznamům (dále jen „předmět ochrany“), která je vykonávána k jejich společnému prospěchu. Kolektivní správouKolektivní správou není zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy ani příležitostná nebo krátkodobá plná správa jiných než povinně kolektivně spravovaných práv.
(2)
Účelem kolektivní správykolektivní správy je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.
(3)
Nositelem právNositelem práv se rozumí osoba, které přísluší
a)
majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským,
b)
podle tohoto zákona výkon majetkových práv k dílu, nebo
c)
ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného po celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci.
(4)
UživatelemUživatelem se pro účely kolektivní správykolektivní správy práv rozumí osoba, která užívá předmět ochrany nebo která je povinna platit odměnu podle tohoto zákona.
§ 95a
Kolektivní správce
(1)
Kolektivní správce je právnická osoba tvořená nositeli právnositeli práv, která na základě uděleného oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě vykonává pro tyto nositele právnositele práv jako jediný nebo hlavní účel své činnosti kolektivní správukolektivní správu a která není založena za účelem podnikání ani jiné výdělečné činnosti nebo která je řízena svými členy.
(2)
Oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě se nevyžaduje pro poskytování licencí k právům k užití hudebních děl online vztahujících se na území více než jednoho z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor, jsou-li poskytovány osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, která takové licence poskytuje v souladu s právními předpisy státu, na jehož území má sídlo.
Díl 2
Oprávnění ke kolektivní správě
§ 96
Žádost o udělení oprávnění
(1)
O udělení oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.
(2)
Žádost musí vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat
a)
označení statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a bydliště osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob jednání za žadatele, nelze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy,
b)
vymezení práv, která mají být kolektivně spravována, a
c)
vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, i vymezení jejich druhu.
(3)
K žádosti žadatel přiloží
a)
vzorový návrh smlouvy s nositelem právnositelem práv, na základě které pro něho vykonává kolektivní správukolektivní správu práv,
b)
návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, která vylučují svévolný postup při jejich rozdělování a přihlížejí k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů,
c)
jmenný seznam nositelů právnositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správukolektivní správu svých práv žadatelem, s uvedením místa jejich bydliště nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu a státního občanství, a s uvedením jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů právnositelů práv,
d)
jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli právnositeli práv, která mají být kolektivně spravována, s uvedením místa jejich bydliště nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu a státního občanství, a s uvedením jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů právnositelů práv,
e)
odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad nákladů na výkon kolektivní správykolektivní správy,
f)
návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany,
g)
doklad o bezúhonnosti podle § 96b odst. 2 a 3,
h)
stanovy nebo obdobný dokument (dále jen „stanovy“),
i)
doklad osvědčující uzavření nebo příslib uzavření recipročních smluv alespoň se dvěma zahraničními kolektivními správci,
j)
podmínky členství a podmínky pro ukončení pověření k výkonu kolektivní správykolektivní správy, nejsou-li obsaženy ve stanovách,
k)
vzorové licenční smlouvy,
l)
obecná pravidla pro určení výše srážky z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb, a
m)
postupy vyřizování stížností.
(4)
Jde-li o žadatele se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, který vykonává kolektivní správukolektivní správu na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor podle právních předpisů daného státu, přiloží k žádosti pouze doklad osvědčující, že vykonává kolektivní správukolektivní správu podle právních předpisů daného státu.
§ 96a
Rozhodnutí o udělení oprávnění
(1)
O žádosti o udělení oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti.
(2)
Ministerstvo udělí oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě žadateli se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, který vykonává kolektivní správukolektivní správu na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor podle právních předpisů daného státu, pokud
a)
žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle § 96 odst. 2 a 4,
b)
žádá o oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě takových práv, u kterých je kolektivní výkon účelný, a
c)
pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiný kolektivní správce.
(3)
Ministerstvo udělí oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě žadateli, který není žadatelem podle § 96 odst. 4, pokud
a)
žadatel má právní formu spolku,
b)
žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle § 96 odst. 2 a 3,
c)
žádá o oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě takových práv, u kterých je kolektivní výkon účelný,
d)
pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiný kolektivní správce,
e)
splňuje předpoklady pro zajištění řádného a účelného výkonu kolektivní správykolektivní správy,
f)
splňuje předpoklady podle § 96d až 96h,
g)
je bezúhonnou právnickou osobou, přičemž za bezúhonnou se nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
h)
členové jeho statutárního orgánu jsou bezúhonní, přičemž za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla odsouzena pro trestný čintrestný čin proti majetku nebo trestný čintrestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, a
i)
počet nositelů právnositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správukolektivní správu svých práv žadatelem, je dostatečně reprezentativní z hlediska druhu a počtu evidovaných předmětů ochrany, a pokud jde o díla, tak druhů děl, jejichž užití bude předmětem smluv uzavíraných kolektivním správcem.
(4)
Ministerstvo může udělit oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě spočívající ve vybírání odměn podle § 25 a § 37 odst. 2 pro všechny autoryautory nebo pro všechny nositele právnositele práv souvisejících s právem autorským jen jednomu žadateli, který nejlépe splňuje předpoklady pro zajištění řádného a účelného výkonu kolektivní správykolektivní správy; v takovém případě oprávnění jiného kolektivního správce může zahrnovat jen rozdělování takto vybraných odměn autorůmautorům nebo nositelům právnositelům práv souvisejících s právem autorským, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu jejich práv.
(5)
Ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách rozhodnutí o udělení oprávnění a den nabytí jeho právní moci do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
§ 96b
Prokazování bezúhonnosti
(1)
Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby se sídlem na území České republiky nebo bezúhonnosti člena statutárního orgánu, který je státním občanem České republiky, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zákona o Rejstříku trestů16).
(2)
Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky žadatel přiloží k žádosti
a)
výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, ve kterém má právnická osoba sídlo, nebo
b)
čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, ve kterém má právnická osoba sídlo, nevydává-li tento stát příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad.
(3)
Za účelem doložení bezúhonnosti člena statutárního orgánu, který je cizincem, žadatel přiloží k žádosti
a)
výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je člen statutárního orgánu občanem, nebo v případě člena statutárního orgánu, který je občanem jiného členského státu Evropské unie, výpis z Rejstříku trestů s přílohou podle zákona o Rejstříku trestů16) obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů tohoto státu, nebo
b)
čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je člen statutárního orgánu občanem, nevydává-li tento stát příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad.
(4)
Doklad předložený za účelem doložení bezúhonnosti nesmí být starší než 3 měsíce.
§ 96c
Odnětí oprávnění
(1)
Ministerstvo oprávnění v celém rozsahu nebo zčásti odejme, jestliže
a)
kolektivní správce přestane splňovat požadavky pro udělení oprávnění a nedojde-li k nápravě v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě nebo nelze-li nápravu zjednat,
b)
kolektivní správce opakovaně v průběhu posledních dvou let nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo
c)
kolektivní správce o to požádá.
(2)
Ministerstvo může oprávnění v celém rozsahu nebo zčásti odejmout, jestliže kolektivní správce porušil povinnost uloženou mu tímto zákonem a nezjedná nápravu v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě. Tím není dotčen odstavec 1 písm. b).
(3)
Oprávnění zanikne dnem stanoveným v rozhodnutí o odnětí oprávnění; zánik oprávnění musí být stanoven tak, aby oprávnění zaniklo posledním dnem kalendářního roku, přičemž doba mezi dnem nabytí právní moci rozhodnutí a dnem zániku oprávnění nesmí být kratší než 6 měsíců.
(4)
Ustanovení § 96a odst. 1 a 4 se použijí obdobně.
Díl 3
Členství a organizační struktura kolektivního správce
§ 96d
Členství
(1)
Členem kolektivního správce může být pouze nositel právnositel práv, osoba zastupující nositele právnositele práv, jiný kolektivní správce nebo právnická osoba sdružující nositele právnositele práv, kteří splňují požadavky na členství v kolektivním správci obsažené ve stanovách. Pokud kolektivní správce zamítne žádost o přijetí za člena, uvede pro to důvody.
(2)
Požadavky na členství musí být založeny na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích, jako je objem odměn vyplacených nebo splatných za určité účetní období nositeli právnositeli práv, doba, po níž kolektivní správce vykonává kolektivní správukolektivní správu jeho práv na základě smlouvy nebo přihlášení k evidenci u kolektivního správce.
(3)
Stanovy upraví účinný mechanismus pro účast členů kolektivního správce na rozhodování orgánů kolektivního správce. Zastoupení členů podle jednotlivých kategorií tvůrčí činnosti při účasti na tomto rozhodování musí být spravedlivé a vyvážené.
(4)
Stanovy upraví možnost členů komunikovat s kolektivním správcem elektronickými prostředky, a to i pro účely výkonu členských práv.
(5)
Kolektivní správce vede seznam svých členů a pravidelně ho aktualizuje.
§ 96e
Orgány kolektivního správce
Orgány kolektivního správce jsou alespoň statutární orgán, nejvyšší orgán a kontrolní komise.
§ 96f
Nejvyšší orgán
(1)
Nejvyšším orgánem kolektivního správce je orgán, v němž se účastní všichni členové kolektivního správce a v němž vykonávají svá hlasovací práva, není-li dále stanoveno jinak. Zasedání nejvyššího orgánu se nesmí konat formou jeho dílčích zasedání a působnost nejvyššího orgánu nesmí plnit shromáždění delegátů.
(2)
Nejvyšší orgán rozhoduje o změnách stanov kolektivního správce.
(3)
Nejvyšší orgán rozhoduje o jmenování nebo odvolání člena nebo členů vedení kolektivního správce, sleduje plnění jejich povinností při výkonu funkce a schvaluje jejich odměnu a jiné výhody, jako například peněžní a nepeněžní výhody, práva na další dávky a práva na odstupné. Stanovy mohou určit, že působnost přijímat rozhodnutí týkající se členů vedení kolektivního správce podle § 96g odst. 1 je svěřena do působnosti kontrolní komise.
(4)
Nejvyšší orgán dále rozhoduje zejména o
a)
pravidlech rozdělení
1.
příjmů vybraných kolektivním správcem pro nositele právnositele práv na základě výlučného práva nebo práva na odměnu podle tohoto zákona, včetně příjmů z vydání náhrady škody a bezdůvodného obohacení (dále jen „příjmy z výkonu práv“), a
2.
příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
b)
pravidlech pro nakládání s příjmy uvedenými v § 99c odst. 3,
c)
návrhu investiční strategie, pokud jde o příjmy z výkonu práv a o veškeré příjmy z investování příjmů z výkonu práv,
d)
strategii týkající se srážek z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
e)
použití příjmů uvedených v § 99c odst. 7,
f)
postupech pro rozvrh investičních rizik,
g)
schvalování každého nabytí, převodu nebo zastavení nemovitého majetku,
h)
schvalování fúze, zakládání osoby, ve které má kolektivní správce většinovou majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti ovládá, zakládání jiného subjektu a nabývání podílů nebo práv v jiných subjektech,
i)
schvalování návrhů na přijetí nebo poskytnutí úvěru nebo zápůjčky anebo na poskytnutí záruky za úvěr nebo zápůjčku.
(5)
Nejvyšší orgán určuje a odvolává auditora podle zákona o auditorech17) a schvaluje výroční zprávu.
(6)
Nejvyšší orgán může svým rozhodnutím nebo změnou stanov svěřit do působnosti kontrolní komise rozhodování podle odstavce 4 písm. f) až i).
(7)
Stanovy mohou omezit práva členů kolektivního správce na účast a výkon hlasovacích práv na zasedání nejvyššího orgánu na základě doby trvání členství nebo objemu odměn za určité účetní období, které členovi byly vyplaceny nebo vyúčtovány, za předpokladu, že tato kritéria budou určena a uplatňována spravedlivým a přiměřeným způsobem.
(8)
Stanovy mohou omezit počet členů, které může na základě zmocnění na zasedání nejvyššího orgánu a při hlasování na něm zastupovat jedna osoba. Každé zmocnění platí pro jedno zasedání nejvyššího orgánu.
§ 96g
Člen vedení kolektivního správce
(1)
Členem vedení kolektivního správce je člen statutárního orgánu nebo zaměstnanec kolektivního správce, který řídí nebo se podílí na řízení kolektivního správce.
(2)
Členem vedení kolektivního správce je rovněž člen kontrolní komise.
(3)
Člen vedení kolektivního správce podle odstavce 1 řídí činnost kolektivního správce s péčí řádného hospodáře.
(4)
Kolektivní správce zavede a uplatňuje postupy, které zamezí střetu zájmů mezi osobními zájmy člena vedení kolektivního správce a zájmy kolektivního správce. Pokud střetům zájmů zamezit nelze, je kolektivní správce povinen nastalé i možné střety zájmů identifikovat, řešit, sledovat a uveřejňovat, s cílem zabránit tomu, aby nepříznivě ovlivnily kolektivní zájmy nositelů právnositelů práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu.
(5)
Člen vedení kolektivního správce předkládá nejvyššímu orgánu jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok prohlášení o střetu zájmů, které obsahuje
a)
informace o všech jeho zájmech v rámci kolektivního správce,
b)
informace o výši všech odměn a o jakýchkoli jiných výhodách přijatých od kolektivního správce v předchozím účetním období,
c)
informace o výši všech příjmů z výkonu práv, které obdržel jako nositel právnositel práv od kolektivního správce v předchozím účetním období,
d)
prohlášení o nastalém nebo možném střetu mezi jeho osobními zájmy a zájmy kolektivního správce nebo mezi povinností vůči kolektivnímu správci a povinností vůči jiné fyzické nebo právnické osobě.
§ 96h
Kontrolní komise
(1)
Kontrolní komise se schází alespoň jedenkrát za účetní období, ledaže stanovy určí, že má být svolána častěji.
(2)
Do působnosti kontrolní komise náleží zejména
a)
soustavně dohlížet na činnost a kontrolovat plnění povinností členů vedení kolektivního správce, včetně provádění rozhodnutí nejvyššího orgánu, zejména rozhodnutí uvedených v § 96f odst. 4 písm. a) až d), a
b)
další působnost svěřená jí stanovami nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu.
(3)
Kontrolní komise podává nejvyššímu orgánu jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok zprávu o výkonu své působnosti.
(4)
Jednotlivé kategorie členů kolektivního správce podle tvůrčí činnosti musí být v kontrolní komisi zastoupeny spravedlivě a vyváženě.
Díl 4
Výkon kolektivní správy
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 97
(1)
Kolektivní správce vykonává kolektivní správukolektivní správu pro nositele právnositele práv na základě písemné smlouvy nebo, pokud to stanoví tento zákon, i bez uzavření takové smlouvy.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy nebo účelu kolektivní správykolektivní správy podle tohoto zákona něco jiného, řídí se výkon kolektivní správykolektivní správy ustanoveními občanského zákoníku o správě cizího majetku18).
(3)
Kolektivní správaKolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost kolektivního správce a na účet nositele právnositele práv. Ve vztahu k třetím osobám není nositel právnositel práv zavázán společně s kolektivním správcem ani samostatně. Kolektivní správce nejedná jako zástupce nositelů právnositelů práv.
(4)
Výkon kolektivní správykolektivní správy není podnikáním.
(5)
Kolektivní správce může k dosažení větší efektivity kolektivní správykolektivní správy vykonávat určité činnosti, například vystavování faktur nebo rozdělování částek příslušejících nositelům právnositelům práv, prostřednictvím osoby, ve které má rozhodující majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo v celém rozsahu nebo zčásti ovládá kolektivní správce sám nebo společně více kolektivních správců. Na tuto osobu se použije hlava IV, s výjimkou dílů 2 a 3, obdobně; kolektivní správce nebo kolektivní správci, kteří ji zřídí, odpovídají za výkon kolektivní správykolektivní správy touto osobou.
§ 97a
Závazky mezi kolektivním správcem a nositelem práv
(1)
Kolektivní správce je povinen v rozsahu uděleného oprávnění
a)
vykonávat pro každého nositele právnositele práv kolektivní správukolektivní správu jeho majetkových práv, která podle tohoto zákona kolektivně spravuje,
b)
převzít za obvyklých podmínek a v rozsahu s ním sjednaném výkon kolektivní správykolektivní správy práv každého nositele právnositele práv, pokud ten o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a nevykonává-li již pro něho kolektivní správukolektivní správu téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, téhož práva k témuž druhu díla, zahraniční osoba podle § 97g odst. 1 písm. a), a
c)
vykonávat kolektivní správukolektivní správu pro nositele právnositele práv za rovných podmínek.
(2)
Kolektivní správce je povinen jednat v nejlepším společném zájmu nositelů právnositelů práv, jejichž práva spravuje, a neukládat jim žádné povinnosti, které nejsou nezbytné pro ochranu jejich práv a zájmů nebo pro účinnou správu jejich práv.
(3)
Nositel právNositel práv může svěřit kolektivnímu správci výkon kolektivní správykolektivní správy svých práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle svého výběru, bez ohledu na to, kde má kolektivní správce sídlo, a pokud jde o nositele právnositele práv, bez ohledu na jeho státní příslušnost, bydliště nebo sídlo.
(4)
Nositel právNositel práv ve smlouvě určí každé právo nebo kategorii práv nebo druh děl a jiný předmět ochrany, jejichž výkon a správu kolektivnímu správci touto smlouvou svěřuje. Svěření každého spravovaného práva nebo kategorie práv nebo druhu děl a jiného předmětu ochrany k výkonu kolektivní správykolektivní správy musí být po dobu trvání této smlouvy doloženo u kolektivního správce v listinné podobě.
(5)
Nositel právNositel práv může poskytovat oprávnění k výkonu práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, jde-li o užití nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a to i v případě, že plnou správu příslušného práva, kategorie práv, druhů děl nebo jiných předmětů ochrany svěřil kolektivnímu správci. O poskytnutí takového oprávnění je povinen příslušného kolektivního správce předem informovat. Tím nejsou dotčeny § 97d a 97e.
(6)
Nositel právNositel práv může odvolat zcela nebo zčásti pověření k výkonu kolektivní správykolektivní správy všech nebo některých jím nebo tímto zákonem kolektivnímu správci svěřených práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle jeho výběru, a to písemnou výpovědí s výpovědní dobou nepřesahující 6 měsíců. Stanovy mohou upravit, že toto odvolání se stane účinným až koncem účetního období, v němž byla výpověď podána. Odvolá-li nositel právnositel práv pověření k výkonu kolektivní správykolektivní správy povinně kolektivně spravovaných práv podle § 97d, nebude moci jejich správu vykonávat sám a může ji svěřit pouze kolektivnímu správci.
(7)
Do okamžiku vypořádání všech nároků nositele právnositele práv z výkonu kolektivní správykolektivní správy po ukončení pověření podle odstavce 6 zůstávají jeho práva podle § 97b, 99a až 99e, 99j, 100b a 101h nedotčena.
(8)
Kolektivní správce nesmí omezovat výkon práv uvedených v odstavcích 6 a 7 tím, že bude požadovat, aby byl výkon kolektivní správykolektivní správy práv nebo kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, v rozsahu ukončení pověření podle odstavce 6, svěřen jinému kolektivnímu správci. Odstavec 6 věta třetí tím není dotčena.
(9)
Kolektivní správce je povinen umožnit komunikovat s ním elektronickými prostředky i nositelům právnositelům práv, kteří nejsou jeho členy.
(10)
Pravidla upravená v odstavcích 3 až 9 musí být uvedena ve stanovách. Stanovy rovněž vymezí práva, kategorie práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany podle odstavce 3, podmínky uplatnění práva podle odstavce 5 a podmínky výkonu práva podle odstavce 6. Kolektivní správce je povinen před uzavřením smlouvy podle odstavce 4 nositele právnositele práv o těchto pravidlech informovat.
§ 97b
Informace poskytované nositelům práv
(1)
Kolektivní správce je povinen poskytnout každému nositeli právnositeli práv alespoň jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok informace o
a)
veškerých kontaktních údajích, které nositel právnositel práv sdělil kolektivnímu správci za účelem jeho určení a vyhledání,
b)
celkové výši příjmů z výkonu práv příslušejících nositeli právnositeli práv,
c)
srážkách na úhradu nákladů na správu práv,
d)
srážkách provedených pro jiný účel než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek na poskytování sociálních, kulturních nebo vzdělávacích služeb,
e)
příjmech z výkonu práv, které mu vyplatil, v rozlišení podle kategorie spravovaných práv a podle způsobu užití,
f)
období, během něhož došlo k užití, za které mu uvedené příjmy byly vyúčtovány a vyplaceny, ledaže kolektivnímu správci brání v poskytnutí těchto informací objektivní důvody související s podáváním hlášení uživatelemuživatelem, a
g)
všech příjmech z výkonu práv příslušejících nositeli právnositeli práv, které mu nebyly dosud vyplaceny.
(2)
Pokud je členem kolektivního správce osoba odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům právnositelům práv, poskytne jí kolektivní správce informace uvedené v odstavci 1. Pro tuto osobu platí ve vztahu k nositelům právnositelům práv, jimž rozděluje a vyplácí příjmy z výkonu práv, povinnosti podle odstavce 1 obdobně.
§ 97c
Seznamy kolektivního správce
(1)
Kolektivní správce vede seznam nositelů právnositelů práv
a)
pro něž vykonává kolektivní správukolektivní správu na základě smlouvy,
b)
přihlášených k evidenci a
c)
k osiřelým předmětům ochrany, jsou-li mu tito nositelé známi.
(2)
Kolektivní správce vede seznam
a)
předmětů ochrany, k nimž kolektivně spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy, a
b)
osiřelých předmětů ochrany, k nimž spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy.
(3)
Seznamy podle odstavců 1 a 2 smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správykolektivní správy.
(4)
Záznamy o nositelích právnositelích práv příslušný kolektivní správce pravidelně aktualizuje a uchovává po dobu platnosti oprávnění ke kolektivní správěkolektivní správě.
Oddíl 2
Práva kolektivně spravovaná
§ 97d
Povinná kolektivní správa
(1)
Povinně kolektivně spravovanými právy jsou
a)
právo na odměnu za
1.
užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysílánímvysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání,
2.
užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysílánímvysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání,
3.
zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu,
4.
zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby, pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby,
5.
opětný prodej originálu díla uměleckého,
6.
půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle § 37 odst. 2 a § 87 odst. 2,
b)
právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny dílapronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,
c)
právo na užití přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání děl, živě vysílaných uměleckých výkonů a uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále právo na užití přenosem vysílánívysílání zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům a zvukově obrazových záznamů; a dále s výjimkou případů, kdy
1.
právo na přenos vykonává vysílatel ve spojitosti se svým vlastním vysílánímvysíláním, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva vykonávaná na základě smlouvy uzavřené s nositelem právnositelem práv,
2.
se vysílánívysílání původním vysílatelem uskutečňuje výhradně prostřednictvím služby přístupu k internetu a přenos vysílánívysílání se neuskutečňuje v řízeném prostředí; řízeným prostředím se pro účely tohoto zákona rozumí prostředí, v němž je poskytován zabezpečený přenos vysílánívysílání oprávněným uživatelůmuživatelům,
d)
právo na roční doplňkovou odměnu podle § 71 odst. 4.
(2)
Příslušný kolektivní správce vykonává pro nositele právnositele práv kolektivní správukolektivní správu jeho práv podle odstavce 1 a domáhá se za něj nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaných práv.
§ 97e
Rozšířená kolektivní správa
(1)
Poskytne-li kolektivní správce hromadnou smlouvouhromadnou smlouvou podle § 98a odst. 2 oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany způsobem uvedeným v odstavci 4, platí, že je toto oprávnění poskytnuto ve vztahu k příslušným předmětům ochrany nejen nositelů právnositelů práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu na základě smlouvy, ale i všech ostatních, kteří se pak považují za nositele právnositele práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu podle tohoto zákona.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá, s výjimkou audiovizuálně užitých děl hudebních, pokud jde o užití podle odstavce 4 písm. c) a e), ani pro takového nositele právnositele práv, pro kterého je kolektivní správakolektivní správa vykonávána podle odstavce 1 nikoli na základě smlouvy a který vůči kolektivnímu správci pro konkrétní případ užití a konkrétního uživateleuživatele nebo vůči kolektivnímu správci pro všechny případy určitého způsobu užití účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy vyloučí; ustanovení § 104a odst. 2 a 3 se použijí obdobně. Vyloučí-li nositel právnositel práv účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy, užití předmětů ochrany na základě dříve uzavřené hromadné smlouvyhromadné smlouvy musí být v přiměřené lhůtě poté, co se uživateluživatel o vyloučení účinků hromadné smlouvyhromadné smlouvy dozví, ukončeno. Kolektivní správce je povinen v přiměřené lhůtě informovat uživateleuživatele vhodným způsobem o provedeném vyloučení účinků hromadné smlouvyhromadné smlouvy nositelem právnositelem práv.
(3)
Projeví-li nositel právnositel práv, pro kterého je kolektivní správakolektivní správa vykonávána podle odstavce 1 nikoli na základě smlouvy, vůli vyloučit účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy podle odstavce 2 při poskytnutí bezúplatného oprávnění k výkonu práv, jsou účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy v rozsahu takto poskytnutého oprávnění vyloučeny vůči kolektivnímu správci v okamžiku, kdy se kolektivní správce o poskytnutí takového oprávnění dozví.
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí pro oprávnění k výkonu práva na
a)
provozování uměleckého výkonu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo k provozování takového záznamu,
b)
nedivadelní provozování hudebního díla s textem nebo bez textu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,
c)
užití díla vysílánímvysíláním rozhlasem nebo televizí nebo při poskytování doplňkové online služby podle § 21a odst. 1 písm. a),
d)
provozování rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání díla, uměleckého výkonu, zvukového záznamu nebo zvukově obrazového záznamu,
e)
půjčování originálu nebo rozmnoženiny dílapůjčování originálu nebo rozmnoženiny díla nebo půjčování díla nebo výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam a k půjčování takových záznamů; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy,
f)
zpřístupňování díla v nehmotné podobě, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona19) jednotlivcům ze strany veřejnosti prostřednictvím k tomu určených technických zařízení umístěných v jejím objektu podle § 37 odst. 1 písm. c), jde-li o dílo, které není součástí jejích sbírek; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy,
g)
živé nedivadelní provozování díla, pokud takové provozování nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
h)
zpřístupňování zveřejněného díla na vyžádání podle § 18 odst. 2, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona19) jednotlivcům ze strany veřejnosti, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, na díla nebo umělecké výkony zaznamenané na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, na vydané notové záznamy díla hudebního nebo hudebně dramatického a na díla, jejichž zpřístupňování je předmětem jiných licenčních smluv,
i)
zhotovení rozmnoženiny díla zařazeného v seznamu děl na trhu nedostupných podle § 97f a rozšiřování nebo sdělování takové rozmnoženiny díla veřejnosti podle § 18 odst. 2 knihovnou podle knihovního zákona19) jednotlivcům ze strany veřejnosti na dobu nepřesahující 5 kalendářních roků, a to i opakovaně,
j)
zhotovení tiskové rozmnoženiny vydaného notového záznamu díla hudebního nebo hudebně dramatického osobou uvedenou v § 37 odst. 1 pro její vlastní vnitřní potřebu nebo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby anebo pro užití při vyučování nebo vědeckém výzkumu, pokud zhotovení takové rozmnoženiny nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
k)
zhotovení tiskové rozmnoženiny díla nad rámec § 29 a 30a odst. 1 a rozšiřování takové rozmnoženiny školou, školským zařízením nebo vysokou školou, a to výhradně pro účely vzdělávání a nikoli k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
l)
zpřístupňování zveřejněného díla na vyžádání podle § 18 odst. 2, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona v období, kdy je knihovna uzavřena více než 2 měsíce, uživatelůmuživatelům knihovny, a to výhradně pro účely vzdělávání nebo výzkumu; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, na díla nebo umělecké výkony zaznamenané na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, na vydané notové záznamy díla hudebního nebo hudebně dramatického a na díla, jejichž zpřístupňování touto knihovnou je předmětem jiných licenčních smluv,
m)
zhotovení rozmnoženiny díla a rozšiřování nebo sdělování rozmnoženiny díla nedostupného na trhudíla nedostupného na trhu, neuvedeného v písmenu i), a jiného předmětu ochrany nedostupného na trhu, nacházejících se ve sbírkách instituce kulturního dědictví veřejnosti způsoby podle § 37b odst. 1,
n)
užití přenosem rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání děl, živě vysílaných uměleckých výkonů a uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále práva na užití přenosem vysílánívysílání zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům a zvukově obrazových záznamů; a dále s výjimkou případů, kdy právo na přenos vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílánívysílání, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem právnositelem práv, jde-li o případ, kdy se
1.
původní vysílánívysílání uskutečňuje prostřednictvím služby přístupu k internetu, nebo
2.
přenos vysílánívysílání uskutečňuje prostřednictvím služby přístupu k internetu v prostředí, které není řízené.
(5)
Odstavce 1 až 4 se použijí i pro hromadné domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení.
(6)
Kolektivní správce je povinen o fungování mechanismu podle odstavců 1 až 5 informovat na svých internetových stránkách.
§ 97ea
(1)
Poskytne-li kolektivní správce hromadnou smlouvouhromadnou smlouvou podle § 98a odst. 2 oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany podle § 97e odst. 4 písm. i) nebo m), platí, není-li sjednáno jinak, že se takto poskytnuté oprávnění vztahuje na území všech členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor.
(2)
Oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany podle § 97e odst. 4 písm. i) nebo m) za podmínek podle odstavců 1, 3 a 4 poskytuje instituci kulturního dědictví se sídlem na území České republiky kolektivní správce práv, který získal oprávnění k výkonu kolektivní správykolektivní správy práv podle tohoto zákona.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se vztahuje pouze na dílo, umělecký výkon nebo zvukový nebo zvukově obrazový záznam, databázi chráněnou zvláštním právem pořizovatele databáze nebo tiskovou publikacitiskovou publikaci, byly-li institucí kulturního dědictví nejméně 6 měsíců před tím, než dojde k užití podle odstavců 1 a 2 a § 97e odst. 4 písm. i) nebo m), trvalým způsobem uveřejněny na Portálu děl nedostupných na trhu zřízeném a spravovaném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví14) a na internetových stránkách této instituce, informace identifikující předmět ochrany a nositele právnositele práv a způsob a rozsah užití podle odstavce 1 a informace o možnosti nositele právnositele práv vyloučit účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy podle § 97e odst. 2.
(4)
Ustanovení § 97e odst. 4 písm. m) se nepoužije na sbírky děl a jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí zjištěno, že tyto sbírky jsou převážně složeny z
a)
děl jiných než kinematografických nebo audiovizuálních, která byla poprvé vydána, nebo nebyla-li vydána, poprvé odvysílána ve třetí zemi,
b)
děl kinematografických nebo audiovizuálních, jejichž výrobci mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, nebo
c)
děl nebo jiných předmětů ochrany vytvořených státními příslušníky třetích zemí, nebylo-li možné ani po vynaložení přiměřeného úsilí určit členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor nebo třetí zemi podle písmen a) a b).
(5)
Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případě, že počet nositelů právnositelů práv, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí nebo mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, jejichž práva kolektivní správce spravuje na základě smlouvy podle § 97g, je dostatečně reprezentativní z hlediska druhu a počtu evidovaných předmětů ochrany, a pokud jde o díla, tak druhů děl.
§ 97f
Seznam děl na trhu nedostupných
(1)
Národní knihovna České republiky (dále jen „Národní knihovna“) vede seznam děl na trhu nedostupných, který uveřejňuje na svých internetových stránkách. Do seznamu se zařazují výhradně díla slovesná, včetně děl do nich vložených nebo začleněných nebo tvořících jejich nedílnou součást.
(2)
Návrh na zařazení díla do seznamu může podat nositel právnositel práv, knihovna podle knihovního zákona19) nebo příslušný kolektivní správce. Návrh na zařazení díla do seznamu uveřejní Národní knihovna bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách.
(3)
Národní knihovna zařadí do seznamu dílo, pokud
a)
dílo v druhově shodném nebo obdobném vyjádření, kterým je zejména následné vydání díla nebo vydání v elektronické formě, nebylo možno ve lhůtě 6 měsíců od doručení návrhu podle odstavce 2 při vynaložení přiměřeného úsilí a za obvyklých podmínek opatřit za úplatu v běžné obchodní síti,
b)
rok vydání díla předchází nejméně o 20 let rok, v němž byl podán návrh na zařazení díla do seznamu, a
c)
jeho užití není zjevně předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, které zařazení do seznamu vylučují.
(4)
Národní knihovna může zařadit do seznamu periodický tisk vydaný na území České republiky před 10 a více lety, není-li jeho užití zjevně předmětem licenčních podmínek, které zařazení do seznamu vylučují. Dílo obsažené v jednotlivém vydání periodického tisku se v tomto případě považuje za zařazené do seznamu jen jako součást takového vydání.
(5)
Nositel právNositel práv nebo nakladatel je oprávněn Národní knihovnu písemně vyzvat k vyřazení svého díla ze seznamu. Národní knihovna dílo ze seznamu vyřadí nejpozději poslední den následujícího kalendářního měsíce, v němž jí byla výzva doručena. Vyřazením díla ze seznamu není dotčena platnost oprávnění k výkonu práv na užití podle § 97e odst. 4 písm. i), které bylo poskytnuto před datem vyřazení.
Oddíl 3
Závazky mezi kolektivními správci
§ 97g
Vzájemné pověření kolektivních správců při výkonu kolektivní správy
(1)
Kolektivní správce může smlouvou pověřit výkonem kolektivní správykolektivní správy jím kolektivně spravovaných práv jiného kolektivního správce pouze tehdy, jde-li o
a)
osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává na území takového státu kolektivní správukolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správykolektivní správy v takovém státě, nebo
b)
tuzemského kolektivního správce, který je oprávněn k výkonu kolektivní správykolektivní správy pro táž práva, sleduje-li se tím účelnější výkon kolektivní správykolektivní správy.
(2)
Smlouva podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně.
(3)
Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 jedná při výkonu kolektivní správykolektivní správy svým jménem a na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena povinnost takového kolektivního správce převést získané příjmy z výkonu práv nositelům právnositelům práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu.
§ 97h
Společný zástupce kolektivních správců
(1)
V případě uzavírání smluv, jejichž předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují alespoň 2 kolektivní správci, je uživateluživatel oprávněn kteréhokoli z nich písemně požádat, aby příslušní kolektivní správci pověřili uzavřením jediné smlouvy společného zástupce; kolektivní správce, jemuž byla žádost o pověření společného zástupce doručena, o této žádosti neprodleně vyrozumí ostatní příslušné kolektivní správce. Pro pověření společného zástupce kolektivních správců podle tohoto ustanovení platí, že se tím sleduje účelnější výkon kolektivní správykolektivní správy.
(2)
Příslušní kolektivní správci jsou povinni pověřit společného zástupce podle odstavce 1 ve lhůtě do 2 měsíců od doručení žádosti příslušnému kolektivnímu správci. Tato povinnost se vztahuje na výkon kolektivní správykolektivní správy práva na užití provozováním díla a uměleckého výkonu ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, provozováním takového záznamu a na přenos takového provozování, práva na provozování rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání a práva na odměnu v souvislosti s rozmnožováním dílarozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu.
(3)
Informaci o pověření společného zástupce příslušní kolektivní správci sdělí bez zbytečného odkladu ministerstvu a uveřejní ji na svých internetových stránkách.
(4)
Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro uzavírání kolektivních smluvkolektivních smluv podle § 98a odst. 3 a v případě, dohodnou-li se na tom zúčastnění kolektivní správci, také pro vymáhání nároku na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení, nebyl-li takový nárok již žalobou uplatněn u soudu.
Oddíl 4
Uzavírání smluv s uživateli
§ 98
(1)
Kolektivní správce je povinen uzavírat s uživateliuživateli, s osobami oprávněnými hájit zájmy v nich sdružených uživatelůuživatelů nebo s osobami zastupujícími uživateleuživatele podle knihovního zákona19), kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, za rovných podmínek a na základě objektivních skutečností, smlouvy, kterými se pro uživateleuživatele
a)
poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravuje,
b)
sjednává výše a způsob placení odměn podle § 97d odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písm. b) a sleduje jejich plnění, nebo
c)
sjednává způsob placení odměn stanovených tímto zákonem.
(2)
Kolektivní správci a osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinni při jednání směřujícím k uzavření smluv podle odstavce 1 si navzájem bez zbytečného odkladu poskytovat veškeré nezbytné informace včetně kritérií pro stanovení sazeb podle § 98e a potřebnou součinnost. Kolektivní správce předloží bez zbytečného odkladu po obdržení nezbytných informací osobě uvedené v odstavci 1 návrh smlouvy nebo této osobě sdělí důvody pro jeho nepředložení.
(3)
Všechny smlouvy mezi kolektivním správcem a uživateliuživateli musí být sjednány písemně.
(4)
Povinnost podle odstavce 1 kolektivní správce nemá,
a)
bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů právnositelů práv,
b)
bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy nositele právnositele práv k předmětu ochrany, jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě určenému, nebo
c)
nelze-li na něm spravedlivě požadovat uzavření kolektivní smlouvykolektivní smlouvy s právnickou osobou sdružující uživateleuživatele pro zanedbatelný počet uživatelůuživatelů, které taková osoba sdružuje.
(5)
Kolektivní správce je oprávněn při uzavírání licenční smlouvy pro nový typ služby online, který je v Evropské unii nebo v Evropském hospodářském prostoru nabízen veřejnosti po dobu kratší než 3 roky, uplatnit odlišné licenční podmínky, než jaké uplatňuje pro jinou službu online.
(6)
Kolektivní správce umožní osobám uvedeným v odstavci 1 komunikovat s ním elektronickými prostředky.
(7)
UživatelUživatel je oprávněn zvolit si pro jednání s kolektivním správcem zástupce. Kolektivní správce je povinen činit veškerá jednání vůči uživateliuživateli prostřednictvím jeho zástupce, pokud uživateluživatel kolektivnímu správci předem písemně oznámil, že je pro všechna jednání s ním zastoupen. Tuto povinnost kolektivní správce nemá, pokud zástupci nelze doručovat písemnosti v České republice nebo pokud se zástupce jednání vyhýbá nebo jiným způsobem znemožňuje či znesnadňuje výkon práv kolektivního správce vůči uživateliuživateli.
(8)
Ustanovení občanského zákoníku o právu na přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence a o povinnosti nabyvatele licence nebo podlicence předkládat autoroviautorovi pravidelně aktuální, relevantní a úplné informace o užití díla39) se na smlouvy podle odstavce 1 nepoužijí.
§ 98a
(1)
Kolektivní správce poskytuje uživateliuživateli licenční smlouvou nevýhradní oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně.
(2)
Hromadnou smlouvouHromadnou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí licenční smlouva uzavřená mezi kolektivním správcem a uživatelemuživatelem, kterou kolektivní správce poskytuje oprávnění k výkonu práv v rozsahu všech předmětů ochrany, k nimž spravuje práva (dále jen „repertoár“), nebo k části svého repertoáru. Platí, že touto smlouvou je dostatečně určitě vymezen předmět poskytnutého oprávnění ve vztahu ke každému předmětu ochrany, k němuž kolektivní správce práva spravuje, aniž je třeba předměty ochrany jednotlivě určit.
(3)
Kolektivní smlouvouKolektivní smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí smlouva podle § 98 odst. 1 uzavřená mezi kolektivním správcem a právnickou osobou sdružující uživateleuživatele nebo s osobou zastupující uživateleuživatele podle knihovního zákona19). Z kolektivní smlouvykolektivní smlouvy vznikají jednotlivým uživatelůmuživatelům práva a povinnosti přímo vůči kolektivnímu správci; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů právnositelů práv.
§ 98b
UživatelUživatel, který s kolektivním správcem uzavřel licenční smlouvu, ale je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě poskytnuté kolektivním správcem, není oprávněn k užití předmětů ochrany podle této smlouvy až do doby, kdy bude dlužná odměna zaplacena nebo závazek jinak zanikne.
§ 98c
Povinnosti uživatelů a dalších osob v souvislosti s uzavíráním smluv
(1)
UživateléUživatelé jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon kolektivní správykolektivní správy a poskytovat mu informace o užití jeho repertoáru nezbytné k výkonu kolektivní správykolektivní správy, zejména k výběru příjmů z výkonu práv a k jejich rozdělení a vyplacení příslušným nositelům právnositelům práv. UživateléUživatelé nesmí bez vážných důvodů poskytnutí těchto informací odmítnout.
(2)
Není-li sjednáno jinak, rozsah a technický formát informací a časové období, za které musí uživateluživatel takové informace kolektivnímu správci poskytovat, stanoví kolektivní správce. Při rozhodování o technickém formátu pro poskytování těchto informací zohlední kolektivní správce a uživateluživatel v nejvyšší možné míře dobrovolná oborová pravidla, která byla vypracována na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Evropské unie anebo Evropského hospodářského prostoru (dále jen „oborová pravidla“).
(3)
UživatelUživatel nebo jiný účastník smluv uzavřených při výkonu kolektivní správykolektivní správy je povinen kolektivnímu správci na jeho žádost prokázat řádné a včasné plnění takových smluv uzavřených s tímto kolektivním správcem. Kolektivní správce nesmí takto zjištěné informace využít k jinému účelu než k výkonu kolektivní správykolektivní správy.
(4)
Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen oznámit její konání příslušnému kolektivnímu správci 15 dnů předem. Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen autorůautorů a názvů děl, která byla provozována, bez zbytečného odkladu po konání produkce. Provozovatel je povinen tento program oznámit příslušnému kolektivnímu správci nejpozději do 15 dnů po konání produkce, pokud není ve smlouvě mezi provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak. Ustanovení věty první, druhé a třetí neplatí pro provozovatele živé veřejné produkce a dodavatele živé veřejné produkce, pokud budou či byly provozovány pouze výtvory tradiční lidové kultury povahy hudební ve smyslu § 3 písm. b), kde není pravé jméno autoraautora obecně známo, nebo pokud jsou všichni nositelé právnositelé práv k dílu dodavateli předmětné produkce a zároveň nemají smlouvu s kolektivním správcem o správě práva na živé provozování dílaživé provozování díla, nebo budou provozována pouze volná díla.
(5)
UživatelUživatel, kterému vznikne oprávnění k přenosu vysílánívysílání registrací podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílánívysílání20), je povinen o tom uvědomit příslušné kolektivní správce ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku takového oprávnění.
§ 98d
Omezení odpovědnosti uživatele
(1)
Kolektivní správce, popřípadě nositel právnositel práv, pro kterého vykonává kolektivní správukolektivní správu, nemůže uplatňovat zdržovací nárok ani nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení podle tohoto zákona nebo jinou smluvní nebo zákonem předvídanou sankci z důvodu neoprávněného zásahu do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud uživateluživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelůuživatelů řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v souvislosti s takovým zásahem nebo ohrožením práva jednání směřující k uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem nebo sjednání sazebníku podle tohoto zákona anebo pokud souhlasí v této souvislosti s využitím prostředníka podle § 101 nebo mediátora podle zákona o mediacimediaci21) anebo pokud alespoň jednomu z příslušných kolektivních správců doručila písemnou žádost o pověření společného zástupce podle § 97h, a to po dobu, než bude tento zástupce pověřen. Pokud trvají okolnosti podle věty první, není zásah do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva přestupkem podle tohoto nebo jiného zákona.
(2)
Odstavcem 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé odměny.
(3)
Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká nebo odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů právnositelů práv, zejména proto, že by z jednání uživateleuživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených uživatelůuživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
Oddíl 5
Sazby odměn
§ 98e
Obecná ustanovení
(1)
Nestanoví-li sazby odměn vybíraných kolektivními správci tento zákon, stanoví je sazebník kolektivního správce (dále jen „sazebník“) a jsou vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty.
(2)
Sazby odměn stanovené sazebníkem musí vycházet z objektivních a nediskriminačních kritérií a být ve vztahu k těmto kritériím přiměřené.
(3)
Při stanovení sazeb odměn sazebníkem se přihlédne k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany, zejména
a)
k tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti,
b)
k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který uživateluživatel získá z užití nebo v souvislosti s užitím předmětu ochrany,
c)
k charakteru a specifikům místa nebo oblasti, ve které dochází k užití předmětu ochrany,
d)
k četnosti využití ubytovacích prostor, v nichž dochází k užití předmětu ochrany,
e)
k počtu nositelů právnositelů práv, pro které kolektivní správce vykonává kolektivní správukolektivní správu, včetně počtu nositelů právnositelů práv, pro které tak činí na základě smluv podle § 97g odst. 1 písm. a),
f)
k počtu osob, kterým bylo dílo sděleno způsobem podle § 19, a
g)
k hospodářské hodnotě služeb poskytovaných kolektivním správcem.
(4)
Nejde-li o zpřístupňování díla pacientům podle § 23 věty druhé, činí sazby odměn za provozování rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání poskytovatelem zdravotních služeb nejvýše 25 % nejnižší sazby odměny stanovené sazebníkem za provozování rozhlasového nebo televizního vysílánívysílání, není-li ujednáno jinak.
(5)
Ministerstvo uveřejňuje platné sazebníky na svých internetových stránkách.
§ 98f
Postup sjednávání některých sazebníků
(1)
Kolektivní správce je povinen do 31. srpna kalendářního roku návrh sazebníku spolu se zdůvodněním uveřejnit na svých internetových stránkách. V této lhůtě předloží kolektivní správce návrh sazebníku právnickým osobám sdružujícím příslušné uživateleuživatele předmětů ochrany, pokud se takové osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelůuživatelů, a osobám zastupujícím uživateleuživatele podle knihovního zákona19) a uživatelůmuživatelům podle zvláštních právních předpisů19b) nebo osobám je zastupujícím, a vyzve je k vyjádření k tomuto návrhu ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž jim byl návrh sazebníku předložen. Ve stejné lhůtě je kolektivní správce povinen zaslat elektronickými prostředky návrh sazebníku spolu se zdůvodněním ministerstvu. Pokud některá z osob vyzvaných k vyjádření nebo uživateluživatel, který má s příslušným kolektivním správcem uzavřenu smlouvu podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo b) pro daný způsob užití předmětu ochrany nebo který takovou smlouvu hodlá uzavřít, uplatní písemně v uvedené lhůtě proti tomuto návrhu námitky, je kolektivní správce povinen s ní do 2 měsíců důvody těchto námitek projednat. Tím není dotčena možnost využít ke sjednávání sazebníků prostředníka podle § 53 a násl. a § 101. Pokud tato osoba do 1 měsíce po projednání připomínek nepodá žádost o zprostředkování podle § 57 odst. 1, nemohou se tato osoba ani uživateléuživatelé v ní sdružení dovolávat právních účinků omezení odpovědnosti podle § 98d odst. 1.
(2)
Hodlá-li kolektivní správce zvýšit sazbu odměny oproti její předchozí výši o více než míru inflace v roce předcházejícím roku, pro nějž má platit nová výše sazby odměny, je kolektivní správce povinen k postupu podle odstavce 1 získat předchozí souhlas Ministerstva kultury (dále jen „ministerstvo“). Účastníky řízení o vydání souhlasu jsou kolektivní správce a osoby podle odstavce 1, které proti zvýšení sazby odměny uplatnily včas námitky. Ministerstvo souhlas nevydá, pokud zvýšení sazby odměny nevychází z objektivních a nediskriminačních kritérií nebo pokud není ve vztahu k těmto kritériím přiměřené. Při posuzování splnění kritérií podle předchozí věty ministerstvo přihlédne zejména ke kritériím uvedeným v § 98e odst. 3. Nezíská-li kolektivní správce požadovaný souhlas ministerstva, může navýšit sazbu odměny při dodržení podmínek stanovených v § 98e odst. 3 pouze do limitu stanoveného ve větě první. Míra inflace v roce dle věty první je potom přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zboží a služeb za domácnosti celkem vyjádřený procentní změnou průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců, vyjádřená v procentech, zveřejněná každým kalendářním rokem ČSÚ za rok předcházející19a).
(3)
Pokud některá z osob podle odstavce 1 uplatnila proti návrhu sazebníku včas písemné námitky (dále jen „nesouhlasící osoba“), považuje se návrh sazebníku vůči ní za neodsouhlasený; to platí obdobně vůči uživatelůmuživatelům v této nesouhlasící osobě sdruženým nebo jí zastoupeným. Vůči ostatním uživatelůmuživatelům se návrh sazebníku považuje za odsouhlasený při splnění podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud nedojde ke sjednání sazebníku postupem podle odstavce 1, je nesouhlasící osoba anebo kolektivní správce oprávněn podat návrh soudu na rozhodnutí sporu o určení sazby odměny uvedené v návrhu sazebníku.
Oddíl 6
Správa příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv
§ 99
Obecná ustanovení
(1)
Kolektivní správce je povinen
a)
vybírat pro nositele právnositele práv příjmy z výkonu práv,
b)
domáhat se vlastním jménem na účet nositelů právnositelů práv nároku na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel právanositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,
c)
rozdělovat a vyplácet příslušným nositelům právnositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv,
d)
poskytuje-li sociální, kulturní nebo vzdělávací služby financované z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, poskytovat je na základě spravedlivých a transparentních kritérií, zaručujících rovný přístup k takovým službám a poskytovanému rozsahu takových služeb, a
e)
vytvářet rozúčtovací řád a v souladu s ním z vybraných příjmů z výkonu práv vytvářet rezervní fond.
(2)
Kolektivní správce vede ve svém účetnictví odděleně
a)
příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv a
b)
vlastní majetek a příjmy pocházející z tohoto majetku, z úhrad nákladů na správu práv nebo z jiných činností.
(3)
Kolektivní správce nesmí využívat příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv k jiným účelům, než k jejich rozdělení a vyplacení nositelům právnositelům práv, s výjimkou jejich využití na úhradu nákladů na správu práv v souladu s rozhodnutími učiněnými nejvyšším orgánem podle § 96f odst. 4.
§ 99a
Pravidla pro investování příjmů
Investuje-li kolektivní správce příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv, činí tak v nejlepším zájmu nositelů právnositelů práv, pro něž vykonává kolektivní správukolektivní správu, v souladu s investiční strategií a s postupy pro rozvrh investičních rizik a s ohledem na tato pravidla a
a)
v případě možného střetu zájmů kolektivní správce zajistí, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu nositelů právnositelů práv, pro něž vykonává kolektivní správukolektivní správu,
b)
aktiva investuje tak, aby zajistil bezpečnost, kvalitu, likviditu a ziskovost celého portfolia, a
c)
při investování aktiv rozvrhne riziko tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu a kumulaci rizik v celém portfoliu.
§ 99b
Srážky z příjmů
(1)
Kolektivní správce je oprávněn si z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování těchto příjmů odečíst nebo započíst úhradu účelně vynaložených a doložených nákladů na výkon kolektivní správykolektivní správy. Výše úhrady musí být přiměřená, stanovená na základě objektivních kritérií a musí odpovídat službám, které kolektivní správce poskytuje nositelům právnositelům práv. Věty první a druhá se použijí obdobně pro úhradu nákladů na sociální, kulturní a vzdělávací služby poskytované kolektivním správcem v souladu s § 99 odst. 1 písm. d).
(2)
Kolektivní správce nesmí z příjmů z výkonu práv ani z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, spravovaných na základě smlouvy podle § 97g, provádět jiné srážky než na úhradu nákladů na výkon kolektivní správykolektivní správy, ledaže kolektivní správce, který je stranou takové smlouvy, s jinými srážkami výslovně souhlasí.
Rozdělování a výplata příjmů
§ 99c
(1)
Kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral při výkonu povinné kolektivní správykolektivní správy nebo rozšířené kolektivní správykolektivní správy, pouze k takovým nositelům právnositelům práv, jejichž práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci; nepřihlíží k předmětům ochrany dosud nezveřejněným. Při rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) bere kolektivní správce v úvahu použití a účinnost technických prostředků ochrany podle § 43. Nositele právNositele práv, pro něž vykonává kolektivní správukolektivní správu podle tohoto zákona, vybral pro ně odměny, jsou mu známi, ale nejsou v seznamu nositelů právnositelů práv přihlášených k evidenci, vyzve, aby se k evidenci přihlásili.
(2)
Kolektivní správce je povinen rozdělovat a vyplácet příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv nositelům právnositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem bez zbytečného odkladu, nejpozději do 9 měsíců od konce účetního období, v němž tyto příjmy vybral, ledaže objektivní důvody, související zejména s podáváním hlášení uživatelemuživatelem, určením práv, určením nositele právnositele práv nebo s přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům právnositelům práv, brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty. Tato povinnost se vztahuje obdobně na osobu, která je členem kolektivního správce a je odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům právnositelům práv.
(3)
Kolektivní správce je povinen vytvářet pravidla pro použití příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které nemohou být rozděleny nebo vyplaceny ve lhůtě podle odstavce 2 z důvodu, že nositelé právnositelé práv nemohli být určeni nebo nalezeni; tyto příjmy vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně.
(4)
Kolektivní správce přijme veškerá opatření nezbytná k určení nebo nalezení nositelů právnositelů práv uvedených v odstavci 3, zejména ověří dochované záznamy o svých členech a jiné dosažitelné záznamy. Kolektivní správce do 3 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 zpřístupní vhodným způsobem informace o dílech a jiných předmětech ochrany, u nichž nebyl určen ani nalezen jeden nebo více nositelů právnositelů práv, nositelům právnositelům práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu, a kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva na základě smlouvy podle § 97g.
(5)
Informace podle odstavce 4 zahrnují, pokud jsou dostupné, tyto údaje
a)
název díla nebo jiného předmětu ochrany,
b)
jméno nositele právnositele práv,
c)
informace o osobě, která příslušné dílo nebo jiný předmět ochrany uvedený v odstavci 3 užila, a
d)
jakékoli další informace, jež by mohly pomoci určit nebo nalézt nositele právnositele práv.
(6)
Nebude-li nositel právnositel práv určen nebo nalezen ani po provedení opatření podle odstavců 4 a 5, kolektivní správce uveřejní dostupné informace o takovém nositeli právnositeli práv vhodným způsobem nejpozději do 1 roku po uplynutí lhůty podle odstavce 4.
(7)
Nebylo-li možné příjmy z výkonu práv uvedené v odstavci 3 rozdělit nebo vyplatit do 3 let od konce účetního období, v němž došlo k výběru těchto příjmů nebo v němž kolektivní správce tyto příjmy obdržel na základě smlouvy podle § 97g, a za předpokladu, že byla přijata veškerá nezbytná opatření podle odstavců 4 a 5, rozhodne o použití těchto příjmů nejvyšší orgán.
§ 99d
(1)
Pro rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral kolektivní správce pro jiného kolektivního správce na základě oprávnění uděleného podle § 96a nebo smlouvy podle § 97g, se použije § 99c odst. 2 věta první obdobně.
(2)
Kolektivní správce je povinen rozdělit a vyplatit příslušným nositelům právnositelům práv příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv, které obdržel od jiného kolektivního správce podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců od obdržení těchto příjmů, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživatelemuživatelem, určením práv, určením nositele právnositele práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům právnositelům práv brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty.
§ 99e
(1)
Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,
a)
jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných nosičů zvukových záznamů, autorůmautorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem, a
b)
jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorůmautorům, zejména režisérům audiovizuálních děl, autorůmautorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických, autorůmautorům děl hudebních s textem nebo bez textu, kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům, výtvarníkům a autorůmautorům děl choreografických a pantomimických, 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům.
(2)
Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejde-li o odměny podle odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. b) a odst. 4 přísluší 45 % autorůmautorům děl literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorůmautorům děl výtvarných umění a 40 % nakladatelům vydaných děl.
(3)
Z odměn vybraných podle § 37 odst. 2 a § 87 odst. 2 přísluší 45 % autorůmautorům děl literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorůmautorům děl výtvarných a 40 % nakladatelům vydaných děl.
Oddíl 7
Transparentnost kolektivní správy
§ 99f
Informace poskytované veřejnosti
(1)
Kolektivní správce je povinen uveřejňovat zejména
a)
stanovy,
b)
podmínky členství a podmínky ukončení pověření k výkonu kolektivní správykolektivní správy,
c)
vzorové licenční smlouvy,
d)
sazebníky,
e)
seznam členů vedení kolektivního správce s uvedením jejich jmen a funkcí,
f)
rozúčtovací řád,
g)
pravidla pro určení průměrné výše srážek na úhradu nákladů na správu práv, pokud tato pravidla nejsou upravena v rozúčtovacím řádu,
h)
pravidla pro určení výše srážek z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv,
i)
seznam smluv podle § 97g, které uzavřel s jinými kolektivními správci, a smluv o výkonu kolektivní správykolektivní správy osobou, ve které má kolektivní správce majetkovou účast nebo kterou přímo nebo nepřímo, zcela nebo zčásti ovládá,
j)
pravidla pro použití příjmů z výkonu práv podle § 99c odst. 3,
k)
postupy pro řešení sporů a vyřizování stížností podle § 101 a 101h,
l)
seznam osiřelých předmětů ochrany podle § 97c odst. 2 písm. b),
m)
seznam platných kolektivních smluvkolektivních smluv podle § 98a odst. 3,
n)
informace o pověření společného zástupce podle § 97h.
(2)
Informace uvedené v odstavci 1 kolektivní správce uveřejňuje na svých internetových stránkách a průběžně je bez zbytečného odkladu aktualizuje.
§ 99g
Výroční zpráva
(1)
Kolektivní správce je povinen vyhotovit do 30. června každého roku za předchozí kalendářní rok výroční zprávu podle zákona o účetnictví22).
(2)
Výroční zpráva musí dále obsahovat informace uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(3)
Kolektivní správce je povinen mít účetní závěrku a výroční zprávu ověřenu auditorem podle zákona o auditorech17).
(4)
Kolektivní správce je povinen výroční zprávu bez zbytečného odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem, nejpozději do 31. srpna daného roku, uveřejnit na svých internetových stránkách a ponechat ji tam po dobu 5 let.
§ 99h
Informace poskytované jinému kolektivnímu správci
Kolektivní správce je povinen jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok poskytovat elektronickými prostředky jinému kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva, informace o
a)
celkové výši příjmů z výkonu práv vybraných na základě smlouvy podle § 97g a o částkách, které příslušnému kolektivnímu správci vyplatil na základě této smlouvy, v rozlišení podle kategorie práv a způsobu užití,
b)
celkové výši příjmů podle písmene a), které příslušnému kolektivnímu správci dosud vyplaceny nebyly,
c)
srážkách na úhradu nákladů na správu práv,
d)
všech dalších provedených srážkách s uvedením jejich účelu,
e)
počtu všech oprávnění k výkonu práv k rozdělení podle kategorií spravovaných práv, které poskytl nebo odmítl poskytnout s ohledem na repertoár, na nějž se vztahuje smlouva podle § 97g,
f)
rozhodnutích přijatých nejvyšším orgánem, pokud se vztahují ke správě práv na základě smlouvy podle § 97g.
§ 99i
Informace poskytované ministerstvu
Kolektivní správce je povinen
a)
informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o všech změnách údajů podle § 96 odst. 2 písm. a),
b)
poskytnout ministerstvu kopii
1.
kolektivní smlouvykolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne jejího uzavření,
2.
smlouvy uzavřené kolektivním správcem podle § 97g odst. 1 do 15 dnů ode dne jejího uzavření,
3.
smlouvy uzavřené mezi kolektivními správci podle § 103 odst. 2 do 15 dnů ode dne jejího uzavření,
c)
informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o předložení žádosti o zprostředkování podle § 101,
d)
informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo správních orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má zásadní význam pro jeho činnost, a na vyžádání poskytnout ministerstvu kopii takového rozhodnutí,
e)
zaslat elektronickými prostředky ministerstvu sazebník do 15 dnů od nabytí jeho platnosti,
f)
na vyžádání zaslat elektronickými prostředky ministerstvu
1.
seznam svých členů,
2.
seznamy vedené podle § 97c.
§ 99j
Informace poskytované na vyžádání
(1)
Kolektivní správce je povinen na základě důvodné žádosti poskytnout elektronickými prostředky kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva podle smlouvy podle § 97g, nositeli právnositeli práv nebo uživateliuživateli bez zbytečného odkladu informace
a)
o repertoáru, který spravuje, a nelze-li předměty ochrany vzhledem k jejich počtu určit jednotlivě, určit tyto předměty druhově,
b)
o právech, která spravuje, a to přímo nebo podle smluv podle § 97g, a o území, kterého se tato správa týká, a
c)
zda a v jakém rozsahu vykonává kolektivní správukolektivní správu pro určitého nositele právnositele práv.
(2)
Kolektivní správce má v souvislosti s poskytováním informací nárok na úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Kolektivní správce má též nárok na úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.
(3)
V případě, že kolektivní správce bude za poskytnutí informace požadovat úhradu, oznámí písemně tuto skutečnost spolu s výší požadované úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady kolektivním správcem vyčíslena.
(4)
Nesplní-li kolektivní správce vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů.
Oddíl 8
Licence pro více území k právům k užití hudebních děl online
§ 100
Licence pro více území k právům k užití hudebních děl online je licence, kterou je poskytováno oprávnění k výkonu práv autoraautora hudebního díla a jde-li o hudební dílo s textem, též práv autoraautora textu, k užití díla rozmnožováním podle § 13 a sdělováním veřejnosti podle § 18 nezbytných k poskytování služby online a která se vztahuje na území více než jednoho z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor.
§ 100a
Způsobilost k poskytování licencí
Kolektivní správce může poskytovat licence podle § 100, pokud
a)
získal oprávnění k výkonu kolektivní správykolektivní správy příslušných práv ve vztahu k hudebním dílům, není-li stanoveno jinak,
b)
je schopen identifikovat hudební díla, ke kterým spravuje práva,
c)
je schopen identifikovat ve vztahu ke každému příslušnému území práva a jejich příslušné nositele ke každému hudebnímu dílu nebo jeho části, k nimž spravuje práva,
d)
používá jednoznačné identifikační kódy k určení nositelů právnositelů práv a hudebních děl, přičemž v co největší míře zohledňuje oborová pravidla, a
e)
používá prostředky ke zjištění a řešení nesrovnalostí v údajích jiného kolektivního správce, který poskytuje licence podle § 100.
§ 100b
Smlouva mezi kolektivními správci o poskytování licencí
(1)
Smlouva, kterou kolektivní správce pověří jiného kolektivního správce poskytováním licencí podle § 100 k hudebním dílům ze svého vlastního repertoáru, může být uzavřena pouze jako nevýhradní. Pověřený kolektivní správce je povinen svěřený repertoár spravovat nediskriminačním způsobem a za stejných podmínek jako svůj vlastní repertoár.
(2)
Smlouva podle odstavce 1 upraví podmínky, za nichž se licence podle § 100 budou poskytovat, týkající se zejména způsobu užití, licenční odměny, časového a územního rozsahu licence a vyúčtovacích termínů.
(3)
Kolektivní správce poskytne nositelům právnositelům práv, pro které vykonává kolektivní správukolektivní správu, informace o podmínkách smlouvy, kterou uzavřel podle odstavce 1, včetně doby jejího trvání a nákladů na služby poskytované podle této smlouvy.
§ 100c
Povinnost na dožádání uzavřít smlouvu o poskytování licencí
(1)
Pokud kolektivní správce, který nenabízí ani neposkytuje licence podle § 100 k hudebním dílům z vlastního repertoáru, požádá písemně jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle § 100b, je tento kolektivní správce povinen takovou smlouvu uzavřít, jestliže tyto licence z repertoáru jednoho nebo více jiných kolektivních správců již poskytuje nebo nabízí. V případě, že takovou smlouvu uzavřít nemůže, sdělí to bez zbytečného odkladu kolektivnímu správci, který o uzavření takové smlouvy požádal.
(2)
Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 zahrne svěřený repertoár žádajícího kolektivního správce do všech nabídek, které předkládá poskytovatelům služby online.
(3)
Kolektivní správce, který požádal jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle odstavce 1, poskytne tomuto kolektivnímu správci informace týkající se jeho vlastního repertoáru, které jsou potřebné pro poskytování licence podle § 100. Pokud jsou tyto informace nedostatečné nebo v podobě, která neumožňuje zmocněnému kolektivnímu správci splnit požadavky podle tohoto oddílu, má tento kolektivní správce nárok na
a)
vyloučení děl, kterých se tyto informace týkají, nebo
b)
úhradu odůvodněných nákladů, které mu vznikly obstaráním si potřebných informací.
§ 100d
Informační povinnosti
(1)
Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, poskytne nositelům právnositelům práv, jejichž práva spravuje, poskytovatelům služby online a ostatním kolektivním správcům elektronickými prostředky a na základě řádně odůvodněné žádosti informace umožňující identifikaci online hudebního repertoáru, který spravuje. Tyto informace zahrnují údaje o
a)
hudebních dílech, ke kterým spravuje práva,
b)
spravovaných právech a
c)
územích států, pro která se licence poskytuje.
(2)
Na žádost nositele právnositele práv, jiného kolektivního správce nebo poskytovatele služby online, obsahující důkazy o nepřesnosti údajů nebo informací podle odstavce 1 a podle § 100a písm. b) až d), kolektivní správce tyto údaje nebo informace bez zbytečného odkladu opraví.
(3)
Kolektivní správce poskytne nositelům právnositelům práv k hudebním dílům, která jsou součástí jeho vlastního hudebního repertoáru, a nositelům právnositelům práv, kteří mu svěřili správu svých práv k poskytování licencí podle § 100, v elektronické podobě informace týkající se jejich hudebních děl, práv vztahujících se k těmto dílům a území států, pro něž tito nositelé právnositelé práv tohoto kolektivního správce pověřují. K identifikaci uvedených údajů se použijí v co největší míře oborová pravidla.
(4)
Kolektivní správce může odmítnout poskytnutí informací z důvodu ochrany osobních údajůosobních údajů nebo obchodního tajemství.
§ 100e
Poskytování informací o užití a fakturace
(1)
Kolektivní správce je povinen sledovat užití hudebních děl online poskytovatelem služby online, kterému poskytl licenci podle § 100.
(2)
Poskytovatel služby online je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci nejméně jednou ročně za uplynulý kalendářní rok informace o užití hudebních děl online. Kolektivní správce je povinen umožnit mu podávat tato hlášení elektronickými prostředky a nabídnout alespoň jednu metodu, která zohledňuje oborová pravidla pro elektronickou výměnu takových údajů. Kolektivní správce může odmítnout hlášení podané poskytovatelem služby online v chráněném formátu.
(3)
Kolektivní správce je povinen bez zbytečného odkladu po obdržení informace podle odstavce 2 vystavit poskytovateli služby online fakturu, ledaže to není možné z důvodů na straně tohoto poskytovatele služby online. Kolektivní správce vystaví fakturu elektronickými prostředky, a to s využitím technického formátu, jenž zohledňuje oborová pravidla. Faktura musí obsahovat údaje odpovídající poskytnutým informacím. Poskytovatel služby online nemůže odmítnout fakturu kvůli jejímu technickému formátu, pokud kolektivní správce používá oborová pravidla.
(4)
Kolektivní správce musí mít upraven postup, který umožní poskytovateli služby online zpochybnit správnost faktury, včetně případu, kdy takový poskytovatel obdrží faktury od více kolektivních správců za užití téhož hudebního díla online.
§ 100f
Výplata příjmů z výkonu práv
(1)
Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, je povinen rozdělovat příjmy z výkonu práv přesně a bez zbytečného odkladu po obdržení informace o užití hudebního díla online a po uhrazení příslušné faktury poskytovatelem služby online.
(2)
Kolektivní správce poskytne nositeli právnositeli práv společně s každou platbou provedenou podle odstavce 1 informace o
a)
období, během něhož došlo k užití, za něž nositeli právnositeli práv tyto příjmy přísluší, a o území státu, na němž k užití došlo,
b)
příjmech z výkonu práv, provedených srážkách a o částkách rozdělených kolektivním správcem u každého hudebního díla, k němuž na základě smlouvy s nositelem právnositelem práv spravuje práva, s uvedením příslušného poskytovatele služby online.
(3)
Pokud kolektivní správce poskytuje licence podle § 100 na základě smlouvy podle § 100b, platí pro něj ve vztahu ke kolektivnímu správci, který jej pověřil, povinnosti podle odstavců 1 a 2 obdobně. Kolektivní správce je odpovědný za následné rozdělení příjmů a poskytnutí informací, které obdržel od pověřeného kolektivního správce, nositelům právnositelům práv, není-li sjednáno mezi kolektivními správci jinak.
§ 100g
Výjimka pro rozhlasové a televizní vysílatele
Požadavky podle ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na kolektivního správce, jestliže v souladu s pravidly hospodářské soutěže poskytuje licenci podle § 100 rozhlasovému nebo televiznímu vysílateli k zařazení hudebních děl do jeho vysílánívysílání23), které veřejnosti sděluje podle § 21 odst. 4 nebo zpřístupňuje v rámci souvisejících audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání24), nebo do jakéhokoli jím nebo pro něj vyrobeného materiálu, včetně upoutávek, které jsou doplňkem programu25) tohoto vysílánívysílání.
Oddíl 9
Postupy pro řešení sporů při výkonu kolektivní správy
§ 101
Využití prostředníka v rámci kolektivní správy
Ke zprostředkování sjednávání kolektivní smlouvykolektivní smlouvy, hromadné smlouvyhromadné smlouvy, smlouvy podle § 97g, sjednávání sazebníku nebo řešení sporů vzniklých při výkonu kolektivní správykolektivní správy mohou zájemci o zprostředkování využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu prostředníků.
§ 101g
Vyřizování stížností kolektivním správcem
(1)
Stanovy upraví postup pro vyřizování písemných stížností členů a dalších nositelů právnositelů práv, jakož i kolektivních správců, a to zejména v souvislosti s pověřením k výkonu kolektivní správykolektivní správy, ukončením takového pověření, ukončením smlouvy o výkonu kolektivní správykolektivní správy nebo s odnětím správy jen některých práv, podmínkami členství, vybíráním odměn příslušejících nositelům právnositelům práv, srážkami a rozdělováním příjmů z výkonu práv.
(2)
Kolektivní správce vyřídí stížnosti uvedené v odstavci 1 písemně bez zbytečného odkladu. Pokud stížnost zamítne, uvede pro to důvody.
Díl 5
Dohled nad kolektivními správci
§ 102
(1)
Ministerstvo vykonává dohled nad výkonem kolektivní správykolektivní správy a dodržováním povinností kolektivních správců podle tohoto zákona.
(2)
Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1, kromě výkonu obecných kontrolních pravomocí podle kontrolního řádu26), oprávněno
a)
účastnit se jednání nejvyššího orgánu kolektivního správce,
b)
ukládat při zjištění porušení tohoto zákona povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu.
(3)
Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona o ochraně hospodářské soutěže27) v rozsahu, v jakém se na jednání nevztahuje autorský zákon.
§ 102a
Přeshraniční spolupráce orgánů dohledu
(1)
Ministerstvo je oprávněno požádat příslušný orgán dohledu nad výkonem kolektivní správykolektivní správy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen „orgán dohledu“) o poskytnutí veškerých informací souvisejících s činností kolektivního správce se sídlem v České republice a vykonávajícím kolektivní správukolektivní správu na území takového jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor.
(2)
Ministerstvo poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu dohledu na jeho odůvodněnou žádost informace týkající se činnosti kolektivního správce se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je-li tato činnost vykonávána na území České republiky.
(3)
Domnívá-li se ministerstvo, že kolektivní správce se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor vykonávající kolektivní správukolektivní správu na území České republiky nedodržuje právní předpisy daného státu, je oprávněno předat veškeré relevantní údaje příslušnému orgánu dohledu daného státu a požádat, aby v rámci svých pravomocí přijal vhodná opatření.
(4)
Ministerstvo odpoví ve lhůtě 3 měsíců na žádost orgánu dohledu o přijetí vhodných opatření týkajících se kolektivního správce, o kterém má orgán dohledu důvodně za to, že porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, a jde o kolektivního správce, který má sídlo v České republice a vykonává kolektivní správukolektivní správu na území příslušného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Díl 6
Poskytování oprávnění k výkonu práv k užití osiřelých děl a jiných osiřelých předmětů ochrany
§ 103
(1)
Kolektivní správce na základě uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správykolektivní správy k dílům nebo druhům děl vykonává kolektivní správukolektivní správu pro nositele právnositele práv k osiřelému dílu vlastním jménem a na jeho účet i při výkonu těch majetkových práv, která nejsou právy povinně kolektivně spravovanými ani právy spravovanými v rámci rozšířené kolektivní správykolektivní správy. Při výkonu kolektivní správykolektivní správy pro nositele právnositele práv k osiřelému dílu se má za to, že nositel právnositel práv k osiřelému dílu svolil k jeho zveřejnění a k tomu, aby osiřelé dílo bylo uváděno na veřejnost bez uvedení autoraautora osiřelého díla, není-li určen.
(2)
Vykonává-li kolektivní správukolektivní správu k témuž druhu děl více kolektivních správců a nedohodnou-li se tito kolektivní správci písemně jinak ani s využitím postupu podle § 101, určí ministerstvo rozhodnutím, který z takových kolektivních správců bude vykonávat kolektivní správukolektivní správu pro nositele právnositele práv k takovému druhu osiřelých děl. Při rozhodování podle věty první ministerstvo přihlédne zejména k tomu, jaká práva kolektivní správce spravuje na základě uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správykolektivní správy a zda splňuje předpoklady pro řádné zajištění postupů podle odstavců 1, 3 a 4.
(3)
Licenční smlouvu o užití osiřelého díla uzavře příslušný kolektivní správce s uživatelemuživatelem, který prokáže, že ani po důsledném vyhledávání nebyl určen nebo nalezen nositel právnositel práv k tomuto dílu. Touto smlouvou lze poskytnout oprávnění k výkonu práva užít osiřelé dílo pouze na dobu nepřesahující 5 let a pouze pro území České republiky. Tuto smlouvu lze uzavřít i opakovaně.
(4)
Odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení vybrané v souvislosti s užitím osiřelého díla vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně po dobu 3 let od jejich výběru. Dojde-li během této doby k ukončení statusu příslušného osiřelého díla, je kolektivní správce povinen tyto odměny a příjmy vyplatit nositeli právnositeli práv.
(5)
Odměny a příjmy uvedené v odstavci 3, které nebylo možno podle tohoto ustanovení vyplatit, se uplynutím uvedené doby stávají příjmem Státního fondu kultury České republiky, a pokud jde o osiřelá díla audiovizuální a audiovizuálně užitá, Státního fondu audiovize; kolektivní správce je povinen tyto finanční prostředky ve lhůtě 15 dnů od uplynutí doby uvedené v odstavci 4 odvést na účet příslušného státního fondu.
(6)
Určení nebo nalezení nositele právnositele práv k osiřelému dílu nemá vliv na platnost smlouvy uzavřené podle odstavce 3.
(7)
Pro výkon kolektivní správykolektivní správy pro nositele právnositele práv k osiřelému dílu se použije hlava IV přiměřeně.
(8)
Odstavce 1 až 7 se nepoužijí pro počítačové programy. Pro zaznamenané umělecké výkony, zvukové záznamy a zvukově obrazové záznamy se odstavce 1 až 7 použijí obdobně.
Díl 7
Nezávislý správce práv
§ 104
Nezávislým správcem práv je právnická osoba, jejíž hlavní činností je podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která je na základě smlouvy oprávněna spravovat autorská práva nebo práva s nimi související jménem více než jednoho nositele právnositele práv k jejich společnému prospěchu jako její jediný nebo hlavní účel své činnosti a ve které nemají majetkovou účast ani ji neovládají nositelé právnositelé práv, jejichž práva spravuje.
§ 104a
(1)
Ustanovení § 97b, § 98 odst. 2 a 8, § 98a, § 99f odst. 1 písm. a) až d) a f) až h), § 99j, § 102 a § 102a se použijí pro nezávislého správce práv obdobně.
(2)
Nezávislý správce práv je povinen do 15 dnů ode dne obdržení informace o přiděleném evidenčním čísle podle § 104b odst. 3 poskytnout kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správukolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, seznam nositelů právnositelů práv a předmětů ochrany a prokázat správu těchto práv. Poskytnutí seznamu a prokázání spravovaných práv podle věty první je po doručení příslušnému kolektivnímu správci považováno za projev vůle všech nositelů právnositelů práv, jejichž práva nezávislý správce práv spravuje, vyloučit účinky hromadné smlouvyhromadné smlouvy podle § 97e. Ustanovení odstavce 3 věty druhé a poslední se použijí obdobně.
(3)
Nezávislý správce práv je povinen písemně sdělit kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správukolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, jakékoli změny v seznamu poskytnutém kolektivnímu správci podle odstavce 2. Není-li mezi kolektivním správcem a nezávislým správcem práv sjednáno jinak, rozsah a technický formát informací a časové období, za které musí nezávislý správce práv informace podle věty první kolektivnímu správci poskytovat, stanoví kolektivní správce. Při rozhodování o technickém formátu pro poskytování těchto informací zohlední kolektivní správce a nezávislý správce práv v nejvyšší možné míře oborová pravidla.
§ 104b
Seznam nezávislých správců práv
(1)
Ministerstvo vede seznam nezávislých správců práv.
(2)
Právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost nezávislého správce práv, je povinna přihlásit se k evidenci a k tomu účelu doručit ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením této činnosti písemné oznámení, které musí obsahovat obecné náležitosti stanovené správním řádem a dále
a)
jméno a adresu bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, nejde-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy,
b)
vymezení práv, která mají být nezávislým správcem práv spravována,
c)
vymezení předmětů práv podle písmene b) a pokud jde o díla, i vymezení jejich druhu.
(3)
Ministerstvo zapíše osobu uvedenou v odstavci 1 do seznamu nezávislých správců práv a do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovených údajů sdělí osobě, která toto oznámení učinila, přidělené evidenční číslo.
(4)
Nezávislý správce práv je povinen ministerstvu písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení výkonu činnosti nezávislého správce práv nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změně evidovaných údajů, k přerušení nebo ukončení výkonu činnosti nezávislého správce práv.
(5)
Každý má právo nahlížet do seznamu nezávislých správců práv a pořizovat si z něj výpisy nebo opisy.
HLAVA V
SOUBĚH OCHRANY
§ 105
Právo autorské není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským ani právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi. Ochrana děl podle práva autorského nevylučuje ochranu stanovenou zvláštními právními předpisy.
HLAVA VI
PŘESTUPKY
§ 105a
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílánívysílání, tiskovou publikacitiskovou publikaci nebo databázi,
b)
neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo
c)
jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 150 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 100 000 Kč.
§ 105b
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílánívysílání, tiskovou publikacitiskovou publikaci nebo databázi,
b)
neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1,
c)
jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6,
d)
vykonává kolektivní správukolektivní správu, aniž jí bylo uděleno oprávnění podle § 96a,
e)
neoznámí ministerstvu skutečnosti podle § 56 odst. 3,
f)
se jako osoba, která hodlá vykonávat nebo vykonává činnost nezávislého správce práv, nepřihlásí k evidenci podle § 104b odst. 2,
g)
jako poskytovatel služby informační společnosti36) nejedná o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikacitiskovou publikaci v souladu s § 87b odst. 9 nebo poruší povinnost stanovenou v § 87b odst. 14, nebo
h)
jako poskytovatel služby informační společnosti36) nebo vydavatel tiskové publikacetiskové publikace neposkytne údaje podle § 87b odst. 11.
(2)
Za přestupek podle odst. 1 písm. g) nebo h) lze uložit pokutu do 500 000 Kč nebo do výše 1 % celkového ročního obratu osoby, která se přestupku dopustila, celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo f) pokutu do 150 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 50 000 Kč.
§ 105ba
Přestupky kolektivních správců
(1)
Kolektivní správce se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností vůči nositelům právnositelům práv podle § 97a,
b)
nesplní informační povinnost podle § 97b, 99f, 99h, 99i, 99j nebo § 100d,
c)
nepověří společného zástupce podle § 97h odst. 2,
d)
nedodrží postup při uzavírání smlouvy s uživatelemuživatelem podle § 98,
e)
nedodrží postup pro sjednávání sazebníku podle § 98f,
f)
nesplní některou z povinností při správě příjmů z výkonu práv nebo příjmů z investování příjmů z výkonu práv podle § 99 až 99e,
g)
nevyhotoví výroční zprávu podle § 99g odst. 1,
h)
v rozporu s § 99g odst. 2 nezajistí, aby výroční zpráva obsahovala požadované informace,
i)
v rozporu s § 99g odst. 3 nezajistí, aby výroční zpráva byla ověřena auditorem,
j)
v rozporu s § 99g odst. 4 nezajistí uveřejnění výroční zprávy stanoveným způsobem po stanovenou dobu,
k)
v rozporu s § 100c odst. 1 odmítne uzavřít smlouvu o poskytování licencí,
l)
nesplní některou z povinností při poskytování informací o užití a fakturaci podle § 100e,
m)
nerozdělí příjmy z výkonu práv podle § 100f odst. 1,
n)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 102 odst. 2 písm. b), nebo
o)
vykonává kolektivní správukolektivní správu v rozporu s uděleným oprávněním.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) nebo g) až j),
b)
250 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) až e), k) až m) nebo o),
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), f) nebo n).
§ 105bb
Přestupky nezávislých správců práv
(1)
Nezávislý správce práv se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost podle § 104a odst. 2 a 3 nebo podle § 104b odst. 4,
b)
nesplní informační povinnost podle § 97b, § 99f odst. 1 písm. a) až d) a f) až h) nebo § 99j, nebo
c)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou rozhodnutím o opatření k nápravě vydaným podle § 102 odst. 2 písm. b).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 500 000 Kč.
§ 105c
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
v přenesené působnosti obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán, jde-li o přestupky podle § 105a odst. 1 a § 105b odst. 1 písm. a) až c) nebo g),
b)
ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 105b odst. 1 písm. d) až f), § 105ba odst. 1 a § 105bb odst. 1.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Pokuty uložené ministerstvem jsou příjmem Státního fondu kultury České republiky.
§ 105d
Ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách rozhodnutí vydané podle § 102 odst. 2 písm. b), § 105b odst. 1 písm. f), § 105ba a § 105bb do 1 měsíce po nabytí právní moci a ponechá je takto uveřejněné po dobu 3 let. Obsahem uveřejněného rozhodnutí nesmějí být údaje identifikující jinou osobu než pachatele.
HLAVA VII
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 106
Ustanovení přechodná
(1)
Tímto zákonem se řídí právní vztahy, které vznikly ode dne nabytí jeho účinnosti. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva z odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.
(2)
Podle dosavadních předpisů se posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práva, které se podle odstavce 1 řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Doba trvání majetkových práv se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li běžet před jeho nabytím účinnosti. Pokud již doba trvání těchto práv před nabytím účinnosti tohoto zákona uplynula a podle tohoto zákona by ještě trvala, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se obnovuje na dobu zbývající. Rozmnoženiny předmětů ochrany, ke kterým se doba trvání majetkových práv obnovuje, oprávněně pořízené před nabytím účinnosti tohoto zákona lze však volně rozšiřovat ještě 2 roky po nabytí jeho účinnosti.
(4)
Podle tohoto zákona jsou chráněny i předměty ochrany, které nebyly podle dosavadních předpisů chráněny [§ 1 písm. b) body 3, 5 a 6 a § 2 odst. 2] nebo jejichž obsah ochrany byl jiný než podle tohoto zákona. Za výrobce českého zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla zveřejněného v době od 1. 1. 1950 do 31. 12. 1964 se považuje Národní filmový archiv.9) Za výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991, k nimž podle zvláštních právních předpisů10) vykonává práva autorská Státní fond audiovize, se považuje tento fond.
(5)
Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo hospodaření Národního filmového archivu k originálnímu nosiči záznamu audiovizuálního díla.
(6)
Ustanovení odstavce 4 věty prvé se použije přiměřeně, pokud jde o databáze podle § 88, avšak pouze byly-li zhotoveny nejdříve 15 let před účinností tohoto zákona.
(7)
Oprávnění k výkonu hromadné správy udělená podle dosavadních předpisů se považují za oprávnění ke kolektivní správě práv podle tohoto zákona. Obsah a rozsah těchto oprávnění uvede ministerstvo do souladu s tímto zákonem a vydá příslušným osobám do 90 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona oprávnění nová.
(8)
Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí podle tohoto zákona.
§ 107
Ustanovení závěrečná
(1)
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorůautorů a umělecké výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli.
(2)
Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost.
(3)
Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorůautorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autorautor či výkonný umělec bydliště.
(4)
Trvání práva u děl cizích státních příslušníků nemůže být delší než ve státu původu díla.11)
(5)
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na zvukové záznamy výrobců zvukových záznamů, kteří mají na území České republiky bydliště nebo sídlo; na zvukové záznamy zahraničních výrobců zvukových záznamů se vztahují za přiměřeného použití ustanovení odstavců 2 a 3.
(6)
Na zvukově obrazové záznamy, rozhlasové a televizní vysílánívysílání, zveřejněná volná díla podle § 28 odst. 2, díla vydaná nakladatelem podle § 87 a databáze podle § 88 platí ustanovení odstavce 5 obdobně.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o oceňování majetku
§ 108
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), se mění takto:
1.
V nadpisu § 17 se za slovo „poznatků“ vkládá čárka a doplňují se slova „některých majetkových práv souvisejících s právem autorským a práv pořizovatele databáze“.
2.
V § 17 odst. 1 se za slovo „(know-how)“ vkládá čárka a vkládají se slova včetně poznámky pod čarou č. 17a) „majetková práva, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze,17a)
17a)
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“.
3.
V § 17 odst. 3 písm. a) se na konci za slovy „písmene b),“ doplňují slova „c) nebo d),“.
4.
V § 17 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c)
činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským takový počet let, který zbývá do ukončení padesátileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a
d)
činí u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a).“.
5.
V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců jakožto práva nepřevoditelná se neoceňují.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 111
V § 3 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb., písmena b) a c) včetně poznámek pod čarou č. 2) a 2a) znějí:
„b)
využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,2)
c)
výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,2a)
2)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
2a)
Zákon č. 121/2000 Sb.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 112
V § 4 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se za písmenem zd) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ze), které včetně poznámky pod čarou č. 64a) zní:
„ze)
příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským.
64a)
Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných
§ 114
V zákoně č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů, se část I zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
§ 116
V zákoně č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb., se § 26 zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 117
Zrušují se:
1.
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
2.
Zákon č. 89/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
3.
Zákon č. 86/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 318/1993 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 118
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 121/2000 Sb.
Sazebník odměn při opětném prodeji originálu díla uměleckého, v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a v souvislosti s půjčováním děl
1.
Osoby uvedené v § 24 odst. 6 jsou povinny odvádět odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého na území České republiky příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob. Odměna činí
a)| 4 % z části kupní ceny do| | 50 000 EUR,
---|---|---|---
b)| 3 % z části kupní ceny nad| 50 000 EUR do| 200 000 EUR,
c)| 1 % z části kupní ceny nad| 200 000 EUR do| 350 000 EUR,
d)| 0,5 % z části kupní ceny nad| 350 000 EUR do| 500 000 EUR,
e)| 0,25 % z části kupní ceny nad| 500 000 EUR.|
Celková částka odměny však nesmí přesáhnout 12 500 EUR.
2.
Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. a), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
3.
Jednorázové odměny příslušející při dovozu nebo přijetí nebo při prvním prodeji přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů činí 3 % z prodejní ceny prodaných přístrojů, ať tyto přístroje umožňují nahrávání jenom zvuku nebo jenom obrazu nebo společně zvuku i obrazu nebo jiný záznam. U rozhlasových a televizních přijímačů, které umožňují zhotovení záznamu vysílánívysílání, činí odměna 1,5 % z prodejní ceny prodaných přijímačů.
4.
Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. b), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
5.
Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. e) jsou povinny odvádět odměnu příslušející podle § 25 odst. 5 jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
6.
Odměna činí za jednu tiskovou rozmnoženinu díla
a)
černobílou 0,20 Kč za stránku,
b)
barevnou 0,40 Kč za stránku.
7.
Pravděpodobný počet zhotovených tiskových rozmnoženin děl činí u poskytovatelů rozmnožovacích služeb
a)
v prostorách knihoven, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích zařízení 70 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu,
b)
v prostorách archivů, státních úřadů a úřadů územních samosprávných celků a v prostorách jiných poskytovatelů rozmnožovacích služeb 20 % z celkového počtu tiskových rozmnoženin zhotovených poskytovatelem rozmnožovacích služeb za úplatu.
8.
Osoby uvedené v § 25 odst. 2 písm. c), popřípadě písm. d), které mají sídlo nebo místo podnikání, místo trvalého pobytu, popřípadě pobyt alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, na území České republiky, jsou povinny odvádět odměny dvakrát ročně příslušnému kolektivnímu správci, jemuž bylo podle tohoto zákona uděleno oprávnění k výkonu kolektivní správy v rozsahu zahrnujícím vybírání odměn od těchto osob.
9.
Za osoby uvedené v § 37 odst. 1 a v § 87 odst. 2 platí odměnu podle § 37 odst. 2 jednou ročně příslušnému kolektivnímu správci stát.
10.
Odměna za půjčování činí 1,70 Kč za jednu výpůjčku.
Příloha č. 2
Seznam informačních zdrojů pro důsledné vyhledávání, které musí být prověřeny s cílem zjistit totožnost autora nebo jiného nositele práv k osiřelému dílu nebo nositele práv k jinému osiřelému předmětu ochrany nebo jejich bydliště či pobyt
Informačními zdroji podle § 27b odst. 3 se rozumějí
1.
v případě vydaných neperiodických publikací
a)
katalogy Národní knihovny, Národního archivu a zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,
b)
zdroje sdružení vydavatelů a autorůautorů v příslušném státě,
c)
stávající databáze a rejstříky WATCH (Writers, Artists and Their Copyright Holders – spisovatelé, výtvarní umělci a nositelé jejich autorských práv) a ISBN (International Standard Book Number – mezinárodní standardní číslo knihy) a databáze vydaných knih,
d)
rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních správců spravujících právo na rozmnožování,
e)
zdroje propojující databáze a rejstříky, včetně VIAF (Virtual International Authority Files – Virtuální mezinárodní seznamy autorit) a ARROW (Accessible Registries of Rights Information and Orphan Works – Přístupné rejstříky informací o právech a osiřelých dílech),
f)
seznam autorůautorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České republiky,
g)
titulky a další informace uvedené na vydaných neperiodických publikacích,
h)
povinné výtisky;
2.
v případě periodického tisku
a)
katalogy Národní knihovny, Národního archivu a zahraničních knihoven nebo institucí obdobného významu,
b)
rejstřík ISSN (International Standard Serial Number – mezinárodní standardní číslo seriálové publikace),
c)
zdroje sdružení vydavatelů, autorůautorů a novinářů v příslušném státě,
d)
rejstříky příslušných kolektivních správců, včetně kolektivních správců spravujících právo na rozmnožování,
e)
seznam autorůautorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České republiky,
f)
titulky a další informace v periodickém tisku,
g)
povinné výtisky;
3.
v případě děl výtvarných, včetně děl fotografických, děl užitého umění, děl architektonických a dalších takových děl, která jsou obsažena v knihách, odborných časopisech, novinách a jiném periodickém tisku nebo v jiných dílech
a)
zdroje uvedené v bodech 1 a 2,
b)
rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních správců spravujících práva autorůautorů děl výtvarných, včetně kolektivních správců spravujících právo na rozmnožování,
c)
databáze fotobank,
d)
seznam autorůautorů, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedený Státním fondem kultury České republiky,
e)
titulky a další informace uvedené na díle nebo na přebalu díla;
4.
v případě audiovizuálních děl, děl audiovizuálně užitých a zvukových záznamů
a)
katalogy a povinné archivační rozmnoženiny Národního filmového archivu, Národního archivu a zahraničních institucí obdobného významu,
b)
zdroje sdružení výrobců audiovizuálních děl a zvukových záznamů usazených v příslušném státě,
c)
databáze institucí pečujících o filmové nebo zvukové dědictví a národních knihoven,
d)
databáze s příslušnými normami a identifikátory jako je ISAN (International Standard Audiovisual Number – mezinárodní standardní číslo audiovizuálního záznamu) pro audiovizuální materiály, ISWC (International Standard Music Work Code – mezinárodní standardní kód hudebního díla) pro hudební díla a ISRC (International Standard Recording Code – mezinárodní standardní kód zvukového záznamu) pro zvukové záznamy,
e)
rejstříky příslušných kolektivních správců, zejména kolektivních správců zastupujících autoryautory, výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů a výrobce zvukově obrazových záznamů,
f)
databáze ostatních významných sdružení zastupujících určité kategorie nositelů práv,
g)
seznamy nositelů práv, jejichž majetková práva zdědil stát nebo jejichž majetková práva státu připadla, vedené Státním fondem kultury České republiky nebo Státním fondem audiovize,
h)
titulky a další informace uvedené na přebalu díla.
Příloha č. 3
k zákonu č. 121/2000 Sb.
Informace povinně uváděné ve výroční zprávě podle § 99g odst. 2
1.
Základní informace:
a)
účetní závěrka podle zákona o účetnictví a přehled o peněžních tocích,
b)
zpráva o činnosti v účetním období,
c)
informace o případech odmítnutí udělit licenci podle § 98 odst. 1,
d)
popis právní formy a systému řízení kolektivního správce,
e)
informace o všech osobách, ve kterých má kolektivní správce majetkovou účast nebo je přímo nebo nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti ovládá,
f)
informace o celkové výši odměn vyplacených osobám vykonávajícím kontrolní funkci a osobám, které řídí kolektivního správce, a o jakýchkoli jiných výhodách, které jim byly poskytnuty v předchozím roce,
g)
informace uvedené v bodě 2 této přílohy,
h)
zvláštní zpráva o využití částek sražených na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb, obsahující informace uvedené v bodě 3 této přílohy.
2.
Finanční informace:
a)
informace o celkové výši příjmů z výkonu práv podle kategorií spravovaných práv a způsobu užití, včetně informací o příjmech z investování příjmů z výkonu práv, a o použití těchto příjmů;
b)
informace o výši nákladů na správu práv a jiné služby poskytované kolektivním správcem nositelům právnositelům práv s popisem alespoň těchto bodů:
1.
provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů,
2.
provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů, týkají-li se pouze správy práv, včetně úhrady nákladů na správu práv, která je odečtena nebo vyrovnána z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
3.
provozní a finanční náklady týkající se jiných služeb než správy práv, avšak včetně srážek na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb,
4.
zdroje použité k úhradě nákladů na správu práv,
5.
srážky z příjmů z výkonu práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv, způsobu užití a účelu srážky,
6.
procentní výši nákladů na správu práv a jiné služby poskytované kolektivním správcem nositelům právnositelům práv v porovnání s procentní výší příjmů z výkonu práv v příslušném účetním období podle kategorií spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů;
c)
finanční informace o částkách příslušejících nositelům právnositelům práv s úplným popisem alespoň těchto bodů:
1.
celková částka přidělená nositelům právnositelům práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,
2.
celková částka vyplacená nositelům právnositelům práv s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,
3.
četnost plateb s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobů užití,
4.
celková výše příjmů z výkonu práv před rozdělením mezi příslušné nositele právnositele práv, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,
5.
celková přidělená částka, která však ještě nebyla nositelům právnositelům práv rozdělena, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,
6.
důvody prodlení, pokud kolektivní správce neprovedl rozdělení a platby ve lhůtě stanovené v § 99c odst. 2,
7.
celková výše nerozdělitelných částek společně s vysvětlením užití těchto částek;
d)
informace o vztazích s jinými kolektivními správci s popisem alespoň těchto bodů:
1.
částky obdržené od jiných kolektivních správců a částky vyplacené jiným kolektivním správcům s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,
2.
úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z příjmů z výkonu práv splatných jiným kolektivním správcům s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,
3.
úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z částek vyplacených jinými kolektivními správci s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců,
4.
částky rozdělené přímo nositelům právnositelům práv pocházející od jiných kolektivních správců s rozdělením podle kategorií práv a kolektivních správců.
3.
Další informace:
a)
výše částek sražených na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb v daném účetním období s rozdělením podle účelu, a u každého účelu s rozdělením podle kategorií spravovaných práv,
b)
informace o použití částek uvedených v písmenu a) s rozdělením podle účelu, pro který byly použity.
1)
Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s právem autorským.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 ze dne 13. září 2017 o některých povolených způsobech užití některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789 ze dne 17. dubna 2019, kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES.
2)
Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky.
3)
Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizi, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
4d)
Zákoník práce.
5)
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
6a)
Zákon č. 257/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6b)
§ 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.
10)
Zákon č. 241/1992 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb.
§ 14 zákona č. 273/1993 Sb.
11)
Článek 5 odst. 4 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříži dne 4. května 1896, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20. března 1914 a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července 1971 (vyhláška č. 133/1980 Sb.).
12)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 2382 občanského zákoníku.
14)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19. dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.
16)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 1400 a násl. občanského zákoníku.
19)
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
19a)
§ 18 zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě.
19b)
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů.
20)
§ 26 a násl. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci).
22)
§ 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
23)
§ 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění zákona č. 132/2010 Sb.
24)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).
25)
§ 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
27)
Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.
28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1563 ze dne 13. září 2017 o přeshraniční výměně formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími mezi Unií a třetími zeměmi ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení.
29)
§ 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 2366 občanského zákoníku.
31)
Například zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách, ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb.
§ 93f zákona č. 111/1998 Sb.
33)
§ 27 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.
34)
§ 27 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
35)
Například zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění pozdějších předpisů.
36)
Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
38)
Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20. 5. 2003, s. 36).
39)
§ 2374 odst. 2 a 3 a § 2374a občanského zákoníku.
40)
§ 2374 odst. 2 a 3, § 2374a, § 2378, § 2379 a § 2382 občanského zákoníku. |
Zákon č. 122/2000 Sb. | Zákon č. 122/2000 Sb.
Zákon o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů
Vyhlášeno 12. 5. 2000, datum účinnosti 12. 5. 2000, částka 36/2000
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA SBÍREK MUZEJNÍ POVAHY (§ 1 — § 17)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty (§ 18 — § 18)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní památkové péči (§ 19 — § 19)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna živnostenského zákona (§ 20 — § 20)
* ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 21 — § 21)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22)
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
122
ZÁKON
ze dne 7. dubna 2000
o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA SBÍREK MUZEJNÍ POVAHY
§ 1
Předmět úpravy
Tímto zákonem se stanoví podmínky ochrany sbírek, uchovávaných zejména v muzeíchmuzeích a galeriíchgaleriích, stanoví se podmínky a způsob vedení evidence sbírek muzejní povahy, práva a povinnosti vlastníků sbírek muzejní povahy, upravují se veřejně prospěšné služby, vybrané veřejně prospěšné služby a standardizované veřejně prospěšné služby poskytované muzeimuzei a galeriemigaleriemi a stanoví se podmínky jejich poskytování a správní tresty za porušení stanovených povinností.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Sbírkou muzejní povahy je sbírka, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy; tvoří ji soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činností (dále jen „sbírka“). Má se za to, že sbírka je věcí hromadnou.
(2)
Sbírka, jejímž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek, je veřejným statkem podle zvláštního právního předpisu5).
(3)
Sbírkovým předmětem podle odstavce 1 je věc movitá nebo nemovitost nebo soubor těchto věcí, a to přírodnina nebo lidský výtvor. Sbírkovým předmětem podle odstavce 1 jsou také preparáty lidských a zvířecích těl nebo jejich částí a kosterní pozůstatky lidské a zvířecí.
(4)
MuzeemMuzeem je instituce, která získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou přírodniny a lidské výtvory získávány, z vybraných přírodnin a lidských výtvorů vytváří sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu jejich využívání a zpřístupňování poskytováním vybraných veřejně prospěšných služeb, přičemž účelem těchto činností není zpravidla dosažení zisku. GaleriíGalerií je muzeummuzeum specializované na sbírky výtvarného umění.
(5)
Veřejně prospěšnými službami poskytovanými muzeemmuzeem nebo galeriígalerií jsou služby, které slouží k uspokojování kulturních, výchovných, vzdělávacích a informačních potřeb veřejnosti (dále jen „veřejná služba“). Veřejné služby jsou zčásti nebo zcela financovány z veřejných rozpočtů.
(6)
Vybranými veřejnými službami jsou veřejné služby podle odstavce 5 spočívající ve zpřístupňování a využívání sbírek nebo jednotlivých sbírkových předmětů a poznatků o přírodě a historii z nich získaných prostřednictvím muzejních výstav, muzejních programů, muzejních publikací a poskytování informací o přírodě nebo společnosti, získaných studiem přírodnin nebo lidských výtvorů, sbírek a sbírkových předmětů nebo prostředí, z něhož jsou sbírkové předměty získávány.
(7)
Standardizovanými veřejnými službami jsou vybrané veřejné služby podle odstavce 6, pro něž jsou stanoveny standardy tímto zákonem v rozsahu a struktuře zaručujícími jejich územní, časovou, ekonomickou a fyzickou dostupnost.
(8)
Poskytovateli standardizovaných veřejných služeb jsou muzeamuzea a galeriegalerie, které spravují sbírky zapsané v centrální evidenci sbírek (dále jen „centrální evidence“), jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek, (dále jen „poskytovatel“). Síť poskytovatelů zveřejní Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“) v informačním systému s dálkovým přístupem.1)
(9)
Garanty poskytování standardizovaných veřejných služeb jsou zřizovatelé poskytovatelů, nebo ti, kdo vůči poskytovatelům plní funkci zřizovatele (dále jen „garanti“).
Centrální evidence
§ 3
(1)
Ministerstvo vede centrální evidenci.
(2)
Do centrální evidence ministerstvo zapíše sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek. Sbírky ostatních vlastníků se do centrální evidence zapíší, jestliže o tom rozhodne ministerstvo na základě žádosti vlastníka sbírky.
(3)
Ministerstvo zapíše do centrální evidence pouze sbírku, která se trvale nachází na území České republiky a která obsahuje nejméně 5 sbírkových předmětů.
(4)
Centrální evidence je veřejnosti přístupným informačním systémem. Údaje o vlastníkovi sbírky a místě uložení sbírky, není-li jím Česká republika nebo územní samosprávný celek, lze zájemci sdělit jen se souhlasem vlastníka sbírky.
§ 4
(1)
Žádost podle § 3 odst. 2 věty druhé podává vlastník sbírky ministerstvu na tiskopisu, jehož vzor je uveden v prováděcím právním předpise.
(2)
Ministerstvo může vyzvat vlastníka sbírky, aby odstranil nedostatky žádosti poskytl doplňující údaje potřebné k posouzení žádosti nebo aby poskytl bližší vysvětlení k údajům uvedeným v žádosti; ve výzvě ministerstvo stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy.
(3)
Stane-li se vlastníkem sbírky Česká republika nebo územní samosprávný celek, platí ustanovení odstavců 1 a 2 pro organizace státu nebo územního samosprávného celku, které sbírky spravují, obdobně s tím, že žádost o zápis do centrální evidence jsou povinny podat bez zbytečného odkladu.
§ 5
(1)
Splňuje-li soubor předmětů, uvedený v žádosti, znaky sbírky podle § 2 odst. 1, zapíše ministerstvo sbírku do centrální evidence. K posuzování souboru předmětů si ministerstvo vyžádá stanovisko Rady pro centrální evidenci sbírek (dále jen „Rada“), kterou zřídí, vydá její stanovy a jednací řád. Osvědčení o provedeném zápisu vydá ministerstvo na tiskopisu, jehož vzor je uveden v prováděcím právním předpise.
(2)
Nesplňuje-li soubor předmětů, uvedený v žádosti, znaky sbírky podle § 2 odst. 1, ministerstvo žádost zamítne.
(3)
Nevyhoví-li žadatel výzvě ministerstva, učiněné podle § 4 odst. 2, ministerstvo řízení o žádosti zastaví.
(4)
Proti rozhodnutím podle odstavců 2 a 3 není přípustný opravný prostředek ve správním řízení.
§ 6
(1)
Do centrální evidence se zapisuje
a)
název sbírky,
b)
popis sbírky, který obsahuje její charakteristiku, obor, který dokumentuje, označení území, z něhož jsou jednotlivé sbírkové předměty převážně získávány, časové období, které převážně dokumentuje, a výčet charakteristických druhů sbírkových předmětů,
c)
seznam sbírkových předmětů nebo výčet evidenčních čísel jednotlivých sbírkových předmětů, které sbírku tvoří ke dni zápisu do centrální evidence,
d)
místo uložení sbírky,
e)
vlastník sbírky, a sice Česká republika nebo příslušný územní samosprávný celek, nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu fyzické osoby, a jde-li o občana České republiky, i jeho rodné číslo, nebo název a sídlo právnické osoby, včetně organizační složky na území České republiky, patřící právnické osobě se sídlem v zahraničí, a identifikační číslo osoby,
f)
správce sbírky, jde-li o sbírku ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku nebo o sbírku, kterou fyzická nebo právnická osoba spravuje na základě smlouvy s vlastníkem sbírky; pro rozsah zapisovaných údajů týkajících se správce sbírky platí obdobně písmeno e),
g)
evidenční číslo sbírky přidělené ministerstvem,
h)
datum zápisu sbírky do centrální evidence.
(2)
Pokud jsou součástí sbírky archiválie,2) vyznačí se tato skutečnost v centrální evidenci.
(3)
Vlastník sbírky, který požádal o zápis do centrální evidence, nesmí ode dne podání žádosti do dne obdržení osvědčení o provedení zápisu, nebo do dne obdržení rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo rozhodnutí o zastavení řízení, provádět takové úkony, které by měly za následek změnu údajů podle odstavce 1 písm. a) až d).
§ 7
(1)
Dojde-li ke změně týkající se údajů uvedených v § 6 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f), je vlastník sbírky povinen do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, podat ministerstvu písemný návrh na změnu zápisu v centrální evidenci.
(2)
Má-li dojít ke změně týkající se údaje uvedeného v § 6 odst. 1 písm. c), je vlastník sbírky povinen předtím, než ke změně dojde, podat ministerstvu písemný návrh na změnu zápisu v centrální evidenci. Ministerstvo v tomto případě posuzuje úplnost a správnost údajů zapsaných v seznamu sbírkových předmětů, nebo opodstatněnost vyřazení sbírkového předmětu z tohoto seznamu.
(3)
V případech podle odstavců 1 a 2 platí ustanovení § 4 odst. 3 a § 6 odst. 3 obdobně.
(4)
Změnu zápisu v centrální evidenci ministerstvo provede v případech podle odstavce 1 do 15 dnů ode dne doručení návrhu a v případech podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne doručení návrhu a ve stejných lhůtách o tom vlastníka sbírky vyrozumí. V opačném případě vydá ministerstvo rozhodnutí, jímž návrh zamítne; ustanovení § 5 odst. 4 platí obdobně.
(5)
Je-li vlastníkem sbírky Česká republika nebo územní samosprávný celek, platí ustanovení odstavců 1 až 4 pro organizace státu nebo územního samosprávného celku, které sbírku spravují, obdobně.
§ 8
(1)
Ministerstvo z vlastního nebo jiného podnětu rozhodnutím zruší zápis sbírky v centrální evidenci,
a)
jestliže sbírka přestane naplňovat znaky sbírky muzejní povahy uvedené v § 2 odst. 1; k rozhodnutí si ministerstvo vyžádá stanovisko Rady,
b)
jestliže sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty byly fyzicky zničeny v takovém rozsahu, že sbírka přestala být ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy, nebo
c)
stane-li se sbírka součástí jiné sbírky.
(2)
Ministerstvo rozhodnutím zruší zápis sbírky v centrální evidenci i tehdy, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, požádá-li o zrušení zápisu vlastník sbírky; toto právo nemá stát ani územní samosprávný celek.
(3)
V rozhodnutí podle odstavce 2 ministerstvo stanoví datum, k němuž se zápis sbírky v centrální evidenci ruší. Ministerstvo zruší zápis sbírky v centrální evidenci ke dni, který vlastník sbírky v žádosti navrhne, nebo ve lhůtě sjednané podle § 10 odst. 4 tohoto zákona.
(4)
V případech podle odstavců 1 a 2 platí ustanovení § 4 odst. 3 a § 6 odst. 3 obdobně.
Ochrana sbírek
§ 9
(1)
Vlastník sbírky zapsané v centrální evidenci je povinen
a)
zajistit ochranu sbírky před krádeží a vloupánímvloupáním;
b)
zajistit ochranu sbírky před poškozením, zejména nepříznivými vlivy prostředí;
c)
zajistit preparaci, konzervování a restaurování sbírky, je-li to třeba k jejímu trvalému uchování;
d)
vést sbírkovou evidenci, která obsahuje tyto záznamy:
1.
název a stručný popis jednotlivých sbírkových předmětů, popřípadě materiál, z něhož jsou vyrobeny, rozměry, hmotnost, časové zařazení, datum získání, identifikace autora nebo výrobce a další identifikační znaky,
2.
označení území, z něhož sbírkové předměty pocházejí, je-li známo,
3.
způsob a okolnosti nabytí jednotlivých sbírkových předmětů (například sběr, dar, dědictví, koupě),
4.
stav sbírkových předmětů,
5.
evidenční čísla jednotlivých sbírkových předmětů,
6.
označení archiválií,2) jsou-li součástí sbírky;
e)
uchovávat sbírku v její celistvosti tak, jak byla zapsána do centrální evidence, s výjimkou vyřazení sbírkových předmětů ze sbírky nebo zařazení nových sbírkových předmětů do sbírky za podmínek stanovených tímto zákonem;
f)
umožnit zpřístupnění sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů veřejnosti pro studijní a vědecké účely vystavováním, veřejným předváděním jejich vzhledu, popřípadě funkce nebo zapůjčováním k dočasnému vystavování nebo veřejnému předvádění jejich vzhledu, popřípadě funkce v tuzemsku nebo v zahraničí s výjimkou podle odstavce 4;
g)
stanovit režim zacházení se sbírkou nebo jednotlivými sbírkovými předměty a dbát na jeho dodržování;
h)
provést mimořádnou inventarizaci sbírky nebo její určené části na základě rozhodnutí ministerstva;
i)
provádět každoroční inventarizaci sbírek nebo jejich určených částí, s výjimkou sbírky nebo její části, u níž byla v předchozím roce provedena inventarizace mimořádná;
j)
vyřazovat sbírkové předměty ze sbírky z důvodů jejich neupotřebitelnosti, přebytečnosti, výměny nebo ztráty a dbát, aby údaje ve sbírkové evidenci byly v souladu se skutečným stavem a s údaji v centrální evidenci;
k)
umožnit zaměstnanci ministerstva provést kontrolu plnění ustanovení tohoto zákona;
l)
strpět označení budovy, v níž je sbírka umístěna, předepsaným mezinárodním znakem, a to již v době míru tak, aby byla sbírka chráněna pro případ ozbrojeného konfliktu;
m)
při převodu vlastnictví ke sbírce upozornit nabyvatele na skutečnost, že tato sbírka je zapsána v centrální evidenci;
n)
oznámit ministerstvu zničení nebo odcizení sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů, a to do 30 dnů ode dne, kdy se o tomto zničení nebo odcizení dozvěděl, a poskytnout PoliciiPolicii České republiky evidenční, popřípadě obrazové záznamy odcizených sbírkových předmětů.
(2)
Sbírku zapsanou v centrální evidenci ani její jednotlivé sbírkové předměty nelze zastavit nebo zatížit jinými věcnými právy. Úkon, kterým je tento zákaz porušen, je od samého počátku neplatný.
(3)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 vykonávají organizace státu nebo územního samosprávného celku, které spravují sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek.
(4)
Povinnost podle odstavce 1 písm. f) se nevztahuje na sbírky nebo sbírkové předměty, které
a)
jsou provizorně uloženy v prostorách, v nichž s nimi nelze nakládat, aniž by byla ohrožena jejich bezpečnost nebo fyzický stav,
b)
pro svůj stav nebo charakter neumožňují zpřístupnění veřejnosti, aniž by byla ohrožena jejich fyzická podstata,
c)
jsou preparovány, konzervovány nebo restaurovány.
(5)
Sbírkový předmět je podle odstavce 1 písm. j) neupotřebitelným, je-li nevratně poškozen nebo fyzicky dožil. Sbírkový předmět je podle odstavce 1 písm. j) přebytečným, neodpovídá-li charakteru sbírky a nezhodnocuje ji.
§ 10
(1)
Vlastník sbírky zapsané do centrální evidence má právo na
a)
odbornou pomoc, jíž jsou mu povinny bezplatně poskytnout organizace státu nebo územního samosprávného celku určené ministerstvem,
b)
služby, jež jsou mu povinny za úplatu poskytnout organizace státu nebo územního samosprávného celku určené ministerstvem.
(2)
Odborná pomoc podle odstavce 1 písm. a) zahrnuje odborné určení sbírkových předmětů a jejich třídění, odborné určení vhodných podmínek a způsobu ukládání, uchovávání nebo vystavování sbírek a sbírkových předmětů včetně určení vhodných podmínek prostředí jejich uchovávání, revizi sbírek z hlediska potřeby preparace, konzervování nebo restaurování, poradenskou činnost týkající se evidence, inventarizace nebo vývozu sbírkových předmětů do zahraničí. Služby podle odstavce 1 písm. b) zahrnují preparaci, konzervování a restaurování.
(3)
Vlastníku sbírky zapsané do centrální evidence mohou být poskytnuty z veřejných prostředkůveřejných prostředků účelově určené příspěvky na
a)
vybavení objektů, kde je sbírka umístěna, zabezpečovacími a protipožárními systémy,
b)
preparaci, konzervování a restaurování sbírkových předmětů,
c)
pořizování registru ohrožených sbírkových předmětů a dalších registrů sloužících ke zmírnění následků krádeží a k operativní evidenci sbírkových předmětů,
d)
instalaci expozic a výstav,
e)
zpřístupnění expozic a výstav osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo
f)
plnění opatření vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky, které se týkají ochrany, uchovávání a prezentace sbírek.
(4)
Poskytnutí příspěvku podle odstavce 3 může být podmíněno lhůtou, během níž vlastník sbírky nepodá návrh na zrušení zápisu sbírky v centrální evidenci. Podá-li vlastník sbírky návrh na zrušení zápisu sbírky v centrální evidenci před uplynutím této lhůty, je povinen vrátit orgánu, který mu příspěvek poskytl, poměrnou část tohoto příspěvku.
(5)
Česká republika a územní samosprávné celky u sbírek a sbírkových předmětů, které vlastní, dbají o plnění povinností, stanovených tímto zákonem vlastníkovi, a pečují o rozmnožování sbírek. Sbírky soustřeďují zejména v jimi zřízených muzeích a galeriích.
Standardy
§ 10a
(1)
Standardem územní dostupnosti je síť poskytovatelů, zveřejněná ministerstvem podle § 2 odst. 8.
(2)
Standardem časové dostupnosti je zajišťování standardizovaných veřejných služeb poskytovateli v tomto stanoveném rozsahu a struktuře:
a)
zpřístupnění sbírky, kterou poskytovatel spravuje, nebo vybraných sbírkových předmětů této sbírky, popřípadě sbírkových předmětů zapůjčených z jiných tuzemských či zahraničních muzeímuzeí nebo galeriígalerií, prostřednictvím muzejních výstav, se stanovenou návštěvní dobou v každém kalendářním roce,
b)
každoroční pořádání muzejních programů, čerpajících ze sbírkových předmětů ze sbírky, kterou poskytovatel spravuje, nebo ze sbírkových předmětů zapůjčených, nebo z poznatků o přírodě nebo historii, získaných zkoumáním sbírkových předmětů nebo předmětů obdobných, nebo výzkumem prostředí, z nějž jsou tyto předměty získávány, pro širokou veřejnost včetně specifických skupin návštěvníků, například dětí a mládeže, osob se zdravotním postižením, seniorů, národnostních menšin,
c)
každoroční zpracování informací o činnosti poskytovatele ve výroční zprávě zveřejněné prostřednictvím tisku nebo v informačním systému s dálkovým přístupem1) a dále každoroční zpracování zpráv nebo informací o muzejních programech nebo muzejních publikací o poznatcích o přírodě nebo historii získaných zkoumáním sbírkových předmětů nebo předmětů obdobných nebo výzkumem prostředí, z nějž jsou sbírkové předměty získávány,
d)
zajištění průběžného poskytování informací o sbírce, kterou poskytovatel spravuje, o připravovaných expozicích, výstavách, muzejních programech, vlastní ediční činnosti, o přírodě nebo historii území, na němž poskytovatel působí, nebo informací o ostatních poskytovatelích,
e)
zpracování odborných posudků, expertíz, stanovisek a pojednání v oborech své působnosti s využitím sbírky, kterou poskytovatel spravuje, poznatků o přírodě nebo historii území, v němž působí, a poznatků z výzkumu prostředí, z nějž získává sbírkové předměty, na základě žádosti a za úplatu.
(3)
Standardem ekonomické dostupnosti je poskytování zlevněného, skupinového nebo volného vstupného, a to pro děti do 6 let, žáky základních škol, studenty středních a vysokých škol, seniory a pro skupiny žáků nebo studentů čítající alespoň 5 osob včetně pedagogického doprovodu a pro osoby a skupiny osob se zdravotním postižením.
(4)
Standardem fyzické dostupnosti je odstraňování, pokud to stavební podstata příslušné nemovitostinemovitosti dovolí nebo to není z jiných závažných důvodů vyloučeno, architektonických a jiných bariér znemožňujících osobám s omezenou schopností pohybu a orientace užívání standardizovaných veřejných služeb.
(5)
Zajišťování standardizovaných veřejných služeb podle stanovených standardů může být omezeno nebo pozastaveno pouze dočasně a na dobu nezbytně nutnou
a)
při rekonstrukci nebo nezbytné údržbě budovy poskytovatele, v níž jsou služby poskytovány, kdy nelze umožnit vstup návštěvníků,
b)
při přípravě instalace nové expozice nebo její nezbytné změně,
c)
provádí-li poskytovatel dlouhodobé práce nezbytné pro záchranu sbírky, kterou spravuje,
d)
probíhá-li stěhování poskytovatele do jiných prostor, nebo
e)
při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech po předchozím souhlasu garanta.
(6)
Zajišťování standardizovaných veřejných služeb podle odstavců 2 a 3 a omezení nebo pozastavení zajišťování standardizovaných veřejných služeb podle odstavce 5, včetně jejich způsobu a rozsahu, poskytovatel veřejně oznámí. Za veřejné oznámení se považuje oznámení prostřednictvím tisku nebo v informačním systému s dálkovým přístupem1) nebo vývěskou na budově poskytovatele.
§ 10b
(1)
Garanti jsou povinni
a)
určit poskytovatelům zřizovací listinou obory, v nichž působí, a území, z nějž převážně získávají jednotlivé sbírkové předměty, a to v souladu s charakteristikou sbírek, uvedenou v centrální evidenci a s tradiční sběrnou oblastí muzeamuzea nebo galeriegalerie,
b)
stanovit poskytovatelům zřizovací listinou poskytování standardizovaných veřejných služeb podle tohoto zákona do hlavního předmětu jejich činnosti,
c)
zajistit poskytovatelům podmínky pro plnění standardizovaných veřejných služeb podle standardů stanovených v § 10a odst. 2 až 4.
(2)
Garantům, pokud nejsou organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací zřízenou organizační složkou státu, mohou být z peněžních prostředků státního rozpočtu poskytnuty účelově určené dotace podle zvláštního právního předpisu3) na zajištění standardizovaných veřejných služeb podle standardů stanovených v § 10a odst. 2 až 4.
§ 11
Vývoz sbírek do zahraničí
(1)
Sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty zapsané v centrální evidenci lze vyvážet z území České republiky pouze z důvodů vystavování, veřejného předvádění vzhledu, popřípadě funkce, preparace, konzervování, restaurování nebo vědeckého zkoumání, a to na dobu určitou a na základě povolení ministerstva.
(2)
Ministerstvo vydává povolení na základě žádosti vlastníka sbírky. Žádost o vydání povolení podává vlastník sbírky na předepsaném tiskopisu, jehož vzor je uveden v prováděcím právním předpise.
(3)
Ministerstvo vydá povolení pouze tehdy, jestliže vývoz neohrozí fyzickou podstatu sbírky, popřípadě jednotlivých sbírkových předmětů a jsou-li poskytnuty dostatečné právní záruky pro její vrácení do České republiky.
(4)
V případech, kdy se žádosti o vydání povolení k vývozu v plném rozsahu vyhoví, nevydává ministerstvo rozhodnutí, pouze potvrdí příslušné rubriky všech částí tiskopisu.
(5)
Sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty lze dočasně vyvézt z území České republiky jen ve lhůtě 1 roku ode dne vydání rozhodnutí ministerstva, kterým byl vývoz povolen, a to pouze na dobu stanovenou v tomto rozhodnutí.
(6)
Celní úřad potvrdí část C tiskopisu jak při propuštění sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, tak při jejich zpětném dovozu. Vlastník je povinen po zpětném dovozu zaslat díl C tiskopisu ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení platnosti povolení a je povinen ministerstvu nebo celnímu úřadu, který sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty propustil do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku (dále jen „příslušný celní úřad“), na vyžádání v jím stanovené lhůtě doložit, že dovezená sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty jsou totožné s těmi, které byly na základě povolení vyvezeny, popřípadě umožnit jejich ohledání.
(7)
Práva a povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 6 vykonává u sbírek a sbírkových předmětů, které vlastní Česká republika nebo územní samosprávný celek, organizace, která sbírku a sbírkové předměty spravuje.
(8)
Povolení takto vydaná nenahrazují povolení podle zvláštních právních předpisů.4)
§ 12
Inventarizace sbírek
(1)
Soulad evidenčních záznamů jednotlivých sbírkových předmětů se skutečným stavem se ověřuje inventurou.
(2)
Při inventuře sbírek se porovnává inventarizovaný sbírkový předmět s příslušným záznamem ve sbírkové evidenci, zjišťuje se identifikace sbírkového předmětu podle evidenčního záznamu, jeho stav, potřeba preparace, konzervace nebo restaurování, způsob jeho uložení a kontroluje se prostředí, v němž je sbírkový předmět uložen.
(3)
Inventuru provádí inventarizační komise, kterou tvoří nejméně 3 osoby jmenované vlastníkem sbírky nebo v případě mimořádné inventarizace ministerstvem. O výsledku inventury sepíše inventarizační komise zápis, který podepíší její členové, a komise jej neprodleně předloží vlastníku sbírky, v případě mimořádné inventarizace ministerstvu. Zápis obsahuje jméno, příjmení, funkci a podpisy osob, které inventuru prováděly, a její datum. Zjistí-li se rozdíl mezi skutečným stavem a evidenčním záznamem ve sbírkové evidenci, je součástí zápisu protokol, ve kterém se uvedou zjištěné rozdíly, včetně jejich zdůvodnění.
(4)
Pokud byly při inventarizaci zjištěny nedostatky, učiní vlastník sbírky opatření k jejich nápravě, nebo v případě mimořádné inventarizace stanoví opatření k jejich nápravě ministerstvo.
(5)
Provedení inventarizace se zaznamenává do evidenční knihy s uvedením data provedení inventury.
(6)
Vlastník sbírky je povinen oznámit ministerstvu provedení inventarizace a její výsledek, popřípadě opatření stanovená k nápravě zjištěných nedostatků.
(7)
Inventarizace podle odstavců 1 až 6 se týká sbírek a sbírkových předmětů zapsaných v centrální evidenci. Při inventarizaci sbírek a sbírkových předmětů, které vlastní Česká republika nebo územní samosprávný celek, platí ustanovení § 11 odst. 7 obdobně.
§ 13
Kontrola
(1)
Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem provádí ministerstvo.
(2)
Ke kontrole povinností stanovených podle § 11 je oprávněn rovněž příslušný celní úřad.
(3)
Zjistí-li příslušný celní úřad, že sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty nebyly ve lhůtě stanovené v povolení dovezeny zpět do České republiky nebo že byly dovezeny předměty, které nejsou totožné s těmi sbírkovými předměty, které byly na základě povolení vyvezeny, podá ministerstvu návrh na zahájení řízení podle § 14 odst. 1 písm. d).
§ 14
Přestupky
(1)
Vlastník sbírky nebo organizace, která spravuje sbírky a sbírkové předměty, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku, se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností podle § 7 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1 písm. f), g), k), l) a m) a § 12 odst. 6,
b)
poruší některou z povinností podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), h), i), j) a n),
c)
poruší některou z povinností podle § 9 odst. 1 písm. a) a b), nebo
d)
poruší některou z povinností podle § 11 odst. 1 a 6.
(2)
Organizace státu nebo územního samosprávného celku, určená podle § 10 odst. 1 ministerstvem, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 10 odst. 1.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
d)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),
e)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d).
(4)
Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazby uvedené v odstavci 3 písm. c). Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(5)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.
Společná a přechodná ustanovení
§ 15
Vztah ke zvláštním právním předpisům
(1)
Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Pokud jsou součástí sbírek archiválie,2) zůstává způsob jejich evidence, ochrany a nakládání s nimi podle zvláštního právního předpisu tímto zákonem nedotčen.
(3)
Na postup při inventarizaci podle tohoto zákona se nevztahuje zákon o účetnictví.
(4)
Pokud jsou součástí sbírek kulturní památky nebo národní kulturní památky, zůstává způsob jejich ochrany a nakládání s nimi podle zvláštního právního předpisu tímto zákonem nedotčen.
§ 16
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti trvalého uchovávání sbírek, vedení sbírkové evidence, inventarizace, vyřazování ze sbírkové evidence, vývozu sbírek a vzory tiskopisů podle § 4 odst. 1, § 5 odst. 1 a § 11 odst. 2.
§ 17
Přechodná ustanovení
(1)
U organizací, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravují sbírky ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku, se jejich dosavadní sbírková evidence považuje za sbírkovou evidenci podle tohoto zákona. Neobsahuje-li jejich dosavadní sbírková evidence všechny údaje stanovené v § 9 odst. 1 písm. d), jsou tyto organizace povinny chybějící údaje doplnit nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Sbírky, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu nebo územního samosprávného celku, ministerstvo zapíše do centrální evidence na základě žádosti organizací, které sbírky spravují.
(3)
Organizace uvedené v odstavci 2 podají po splnění povinnosti podle odstavce 1 ministerstvu žádost o zápis do centrální evidence na stejném tiskopisu, jehož vzor je stanoven pro žádosti podle § 3 odst. 2, a to ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
U sbírek podle odstavce 2 se do doby jejich zápisu do centrální evidence postupuje podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty
§ 18
V § 1 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1), 2) a 3) zní:
„(2)
Tento zákon se nevztahuje na kulturní památky a národní kulturní památky,1) sbírky muzejní povahy,2) sbírkové předměty,2) archiválie3) a na předměty, které jsou originály děl výtvarných umění žijících autorů.
1)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
3)
Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státní památkové péči
§ 19
V § 42 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se odstavec 6 zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 20
V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb., písmeno aa) včetně poznámky pod čarou č. 23h) zní:
„aa)
činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,
23h)
Například § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST PÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 21
Zrušuje se zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
2)
§ 2 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
1)
§ 2 písm. o) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
4)
Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 490 občanského zákoníku. |
Zákon č. 124/2000 Sb. | Zákon č. 124/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 36/2000
* Čl. II - Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. IV - 1. Platnost oprávnění vydaných orgány a organizacemi státního odborného dozoru a orgány státní báňské správy organizacím a podnikajícím fyzickým osobám před 1. lednem 1993 končí uplynutím tří let ode dne účinnosti tohoto zákona; oprávnění vydaná po 31. pro
* Čl. V - Zrušují se:
* Čl. VI
Aktuální znění od 1. 7. 2022 (250/2021 Sb.)
124
ZÁKON
ze dne 15. dubna 2000,
kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. II
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 se zrušuje odstavec 4 a v dosavadním odstavci 5 se zrušuje písmeno b). Současně se v dosavadním odstavci 5 zrušuje označení písmene a) a text se označuje jako odstavec 4.
2.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámky pod čarou č. 6b) zní:
㤠8a
(1)
Vyhrazenými technickými zařízeními jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.
(2)
Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.
(3)
Organizace
a)
zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanoveném rozsahu,
b)
mohou montovat, opravovat, provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, plnit nádoby plyny a vyrábět vyhrazená tlaková zařízení, nevztahuje-li se na ně platné nařízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona,6a) jen pokud jsou odborně způsobilé a mají oprávnění podle odstavce 6 písm. a),
c)
zajistí, aby ve stanovených případech zkoušky, revize, opravy, montáže nebo obsluhu vyhrazených technických zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a ve stanovených případech jsou též držiteli osvědčení.
(4)
Předpoklady odborné způsobilosti organizací jsou potřebné technické vybavení a odborná způsobilost jejich pracovníků.
(5)
Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob podle odstavce 3 písm. c) jsou
a)
dosažení věku 18 let,
b)
zdravotní způsobilost podle zvláštních předpisů,6b)
c)
předepsaná kvalifikace,
d)
doba praxe v oboru,
e)
osvědčení podle odstavce 6 písm. b), provádí-li revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, opravy, montáž vyhrazených plynových zařízení 1. třídy nebo obsluhu vyhrazených tlakových zařízení - kotlů.
(6)
Orgány státní báňské správy
a)
ve stanovených případech prověřují odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny a vydávají jim k tomu oprávnění,
b)
prověřují odbornou způsobilost fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení a vydávají jim o tom osvědčení,
c)
rozhodují o odnětí nebo omezení oprávnění organizacím a podnikajícím fyzickým osobám k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny v případě zjištěného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení,
d)
rozhodují o odnětí nebo omezení osvědčení fyzických osob ke zkouškám, revizím, montážím, opravám nebo obsluze vyhrazených technických zařízení v případě zjištěného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
(7)
Osvědčení k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydané orgány státní báňské správy má platnost pět let ode dne vydání.
(8)
Český báňský úřad vyhláškou
a)
stanoví, která technická zařízení v působnosti orgánů státní báňské správy se považují za vyhrazená, a zároveň určí jejich zařazení do tříd, popřípadě skupin,
b)
stanoví bližší podmínky kladené na vyhrazená technická zařízení, pokud jde o úroveň jejich bezpečnosti, umístění, výrobu, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a průvodní a provozní dokumentaci,
c)
blíže vymezí předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací z hlediska potřebného technického vybavení a odborné způsobilosti jejich pracovníků,
d)
blíže vymezí předpoklady kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru.
(9)
Oprávnění Českého báňského úřadu stanovit ve vyhláškách podle odstavce 8 bližší podmínky kladené na bezpečnost vyhrazených technických zařízení podle odstavce 1 před jejich uvedením na trh lze použít, jen nevztahuje-li se na ně platné nařízení vlády vydané k provedení zvláštního zákona.6a)
6b)
§ 6 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrována v částce 2/1968 Sb.), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 41 odst. 1 písm. h) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
poskytují bezplatně poradenství zaměstnavatelům a pracovníkům, jak vyhovět předpisům o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.“.
Čl. IV
1.
Platnost oprávnění vydaných orgány a organizacemi státního odborného dozoru a orgány státní báňské správy organizacím a podnikajícím fyzickým osobám před 1. lednem 1993 končí uplynutím tří let ode dne účinnosti tohoto zákona; oprávnění vydaná po 31. prosinci 1992 zůstávají v platnosti.
2.
Platnost osvědčení vydaných orgány a organizacemi státního odborného dozoru a orgány státní báňské správy fyzickým osobám před nabytím účinnosti tohoto zákona končí uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Živnostenská oprávnění získaná přede dnem účinnosti tohoto zákona pro provozování živnostíživností vázaných skupiny 202 přílohy č. 2 živnostenského zákona opravňují k provozování živnostíživností v rozsahu oprávnění vydaného orgánem nebo organizací státního odborného dozoru nebo orgánem státní báňské správy.
4.
Živnostenská oprávnění získaná přede dnem účinnosti tohoto zákona pro provozování živnostiživnosti vázané skupiny 205 přílohy č. 2 živnostenského zákona „Montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení a výroba rozvaděčů nízkého napětí“ se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za živnostenská oprávnění pro provozování živnostiživnosti vázané „Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení“. Opravňují k provozování živnostiživnosti v rozsahu oprávnění vydaného orgánem nebo organizací státního odborného dozoru nebo orgánem státní báňské správy.
5.
Živnostenská oprávnění získaná přede dnem účinnosti tohoto zákona pro provozování živnostiživnosti vázané skupiny 205 přílohy č. 2 živnostenského zákona „Projektování elektrických zařízení“ a živnostenská oprávnění vydaná k výrobě rozvaděčů se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za živnostenská oprávnění pro provozování živnostiživnosti ohlašovací volné s tímto předmětem podnikání.
6.
Živnostenská oprávnění získaná přede dnem účinnosti tohoto zákona pro provozování živnostíživností vázaných skupiny 205 přílohy č. 2 živnostenského zákona „Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů“ a „Výroba, instalace a opravy elektronických zařízení“ se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za živnostenská oprávnění pro provozování živnostiživnosti řemeslné skupiny 105 přílohy č. 1 živnostenského zákona: Elektrické stroje a přístroje „Instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů“ a „Instalace a opravy elektronických zařízení“.
7.
Živnostenský úřad vydá podnikatelům provozujícím živnost na základě živnostenských oprávnění získaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uvedených v bodech 3 až 6, nejpozději do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona živnostenské listy s předmětem podnikání podle právní úpravy stanovené tímto zákonem.
Čl. V
Zrušují se:
1.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 143/1979 Sb., o výběru prototypů strojů a zařízení pro posuzování z hlediska požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení.
2.
Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 59/1983 Sb., kterou se stanoví některé povinnosti organizací k zajištění bezpečnosti práce u dovážených technických zařízení.
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 128/2000 Sb. | Zákon č. 128/2000 Sb.
Zákon o obcích (obecní zřízení)
Vyhlášeno 15. 5. 2000, datum účinnosti 12. 11. 2000, částka 38/2000
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÍ ZŘÍZENÍ (§ 1 — § 146)
* ČÁST DRUHÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 147 — § 152)
* ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 153 — § 155) k zákonu č. 128/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (196/2024 Sb.)
128
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o obcích (obecní zřízení)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÍ ZŘÍZENÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Postavení obcí
§ 1
ObecObec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obceobce.
§ 2
(1)
ObecObec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. ObecObec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(2)
ObecObec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.
§ 3
(1)
ObecObec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obceobce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
(2)
ObecObec je městysem, pokud tak na návrh obceobce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.
(3)
ObecObec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obceobce stanoví a zároveň určí den, kdy se obecobec stává městem.
(4)
ObecObec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obceobce stanoví a zároveň určí den, od kterého se obecobec stává městysem.
(5)
Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o tom, že se obecobec stala městem nebo městysem, neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(6)
Sloučí-li se dvě nebo více obcíobcí, z nichž alespoň jedna je městem, je nově vzniklá obecobec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcíobcí, z nichž žádná není městem, ale alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obecobec městysem. Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcíobcí, pak obecobec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu, je i nadále městem. Oddělí-li se část městyse a vzniknou dvě nebo více obcíobcí, pak obecobec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu, je i nadále městysem.
§ 4
(1)
Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav, Prostějov a Třinec.
(2)
Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.
§ 5
(1)
ObecObec je samostatně spravována zastupitelstvem obceobce; dalšími orgány obceobce jsou rada obceobce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obceobce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.
(2)
Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
(3)
Orgánem obceobce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (§ 122 odst. 2).
§ 7
(1)
ObecObec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem.
(2)
Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obceobce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).
§ 8
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcíobcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obceobce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.
§ 9a
ObceObce zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.2a)
§ 10
Povinnosti může obecobec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou
a)
k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obciobci nebo být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, nebo stanovit, že na některých veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích v obciobci jsou takové činnosti zakázány,
b)
pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c)
k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně3) (dále jen „veřejná zeleň“) a k užívání zařízení obceobce sloužících potřebám veřejnosti,
d)
stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 11
(1)
ObecObec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obceobce, je-li k tomu zákonem zmocněna.
(2)
ObecObec vykonávající rozšířenou působnost3a) (§ 66) může za podmínek stanovených v odstavci 1 vydávat nařízení obceobce pro správní obvod stanovený zvláštním právním předpisem.
§ 12
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení obceobce (dále jen „právní předpis obceobce“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů obceobce stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů57).
§ 13
(1)
Státní orgány a orgány kraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcíobcí návrhy na opatření dotýkající se působnosti obceobce.
(2)
Státní orgány a orgány kraje poskytují obciobci na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon její působnosti. Tuto povinnost mají i obceobce vůči státním orgánům a orgánům kraje. Ochrana údajů a utajovaných informací podle zvláštních právních předpisů4) zůstává nedotčena.
(3)
ObceObce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostínemovitostí.
§ 14
(1)
ObecObec je povinna vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak právní předpis.
(2)
ObecObec vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou jí známy.
Díl 2
Občané obce
§ 16
(1)
Občanem obceobce je fyzická osoba, která
a)
je státním občanem České republiky, a
b)
je v obciobci hlášena k trvalému pobytu.6)
(2)
Občan obceobce, který dosáhl věku 18 let, má právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva obceobce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,7)
b)
hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,8)
c)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obceobce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
d)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obceobce a k závěrečnému účtu obceobce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obceobce,
e)
nahlížet do rozpočtu obceobce a do závěrečného účtu obceobce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obceobce, do usnesení rady obceobce, výborů zastupitelstva obceobce a komisí rady obceobce a pořizovat si z nich výpisy,
f)
požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obceobce nebo zastupitelstvem obceobce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obceobce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obceobce, nejpozději do 90 dnů,
g)
podávat orgánům obceobce návrhy, připomínky a podněty; orgány obceobce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obceobce, nejpozději do 90 dnů.
(3)
Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obceobce nemovitostnemovitost.
§ 17
Oprávnění uvedená v § 16 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obciobci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
Díl 3
Území obce a jeho změny
§ 18
(1)
Každá část území České republiky je součástí území některé obceobce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.9)
(2)
ObecObec má jedno nebo více katastrálních územíkatastrálních území.
§ 19
(1)
Dvě nebo více obcíobcí, které spolu sousedí, se mohou na základě dohody sloučit. Území obceobce po sloučení tvoří území slučovaných obcíobcí.
(2)
ObecObec ponese po sloučení název, na němž se slučované obceobce dohodnou. Jestliže se obceobce o názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra. K jinému názvu sloučené obceobce dává souhlas Ministerstvo vnitra.
(3)
ObecObec se může na základě dohody připojit k jiné obciobci, se kterou sousedí.
(4)
Dohodu o sloučení obcíobcí nebo o připojení obceobce lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených obcíobcí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci.8) Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení obcíobcí nebo o připojení obceobce nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v obciobci, ve které byl podán návrh na jeho konání. Dotčené obceobce oznámí krajskému úřadu rozhodnutí svých zastupitelstev, na jejichž základě má být uzavřena dohoda o sloučení obcíobcí nebo o připojení obceobce. Je-li konáno místní referendum o sloučení obcíobcí nebo o připojení obceobce, oznámí dotčené obceobce i rozhodnutí přijaté v místním referendu.
(5)
Dohoda o sloučení obcíobcí nebo připojení obceobce musí obsahovat
a)
den, měsíc a rok, ke kterému se obceobce slučují nebo se obecobec připojuje,
b)
název obceobce a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení obcíobcí,
c)
určení právních předpisů obcíobcí, které byly vydány slučovanými obcemiobcemi nebo připojovanou obcíobcí a zůstanou v platnosti v celé obciobci po sloučení nebo připojení,
d)
výčet katastrálních územíkatastrálních území obceobce po sloučení nebo připojení,
e)
určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných obcíobcí nebo obceobce, která se připojuje.
(6)
Právním nástupcem sloučených nebo připojených obcíobcí je obecobec vzniklá jejich sloučením nebo obecobec, která při připojení obceobce nezaniká. Tato obecobec se stává příjemcem výnosu daní podle zvláštního zákona, které by jinak podle zvláštních právních předpisů připadly zaniklé obciobci. Na tuto obecobec přechází též majetek, včetně finančních prostředků zaniklých obcíobcí, ostatní práva a závazky těchto obcíobcí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a dále organizační složky těchto obcíobcí, a to dnem, ke kterému se obceobce slučují nebo se obecobec připojuje. Nově vzniklá obecobec nebo obecobec, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a příslušnému finančnímu úřadu.
§ 20
(1)
Městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit nebo zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit nebo zrušit městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části.
(2)
Městský obvod nebo městská část jsou organizační jednotkou města.
(3)
Městský obvod nebo městskou část lze za podmínek stanovených v odstavci 1 připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části.
(4)
Rozhodnutí o zřízení, připojení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části musí obsahovat náležitosti uvedené v § 19 odst. 5; místo názvu obceobce se však uvede název zřizovaného městského obvodu nebo městské části nebo název městského obvodu nebo městské části, k nimž se jiný městský obvod nebo městská část připojuje.
(5)
Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
§ 20a
Nová obecobec může vzniknout oddělením části obceobce, popřípadě změnou nebo zrušením vojenského újezdu.9)
§ 21
(1)
Část obceobce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální územíkatastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemiobcemi nebo jednou obcíobcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1 000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obecobec po oddělení její části. S oddělením části obceobce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obceobce, která se chce oddělit.
(2)
V té části obceobce, která se chce oddělit, ustaví občané obceobce přípravný výbor. Přípravný výbor tvoří oprávněný občan10) a jeho zástupci. Lze ustavit pouze jeden přípravný výbor. Počet členů přípravného výboru je lichý a tvoří jej nejméně tři členové. Členem přípravného výboru může být jen občan obceobce, který má trvalý pobyt v té části obceobce, která se chce oddělit.
(3)
Přípravný výbor
a)
navrhuje uspořádání místního referenda o oddělení části obceobce a podílí se na jeho přípravě a provedení,
b)
podílí se na přípravě návrhu na oddělení části obceobce,
c)
jedná za nově vznikající obecobec při uzavírání dohody o rozdělení majetku,
d)
je účastníkem řízení o oddělení části obceobce; nemůže však podat návrh na oddělení části obceobce krajskému úřadu.11)
§ 22
(1)
O oddělení části obceobce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obceobce, který podá obecobec na základě kladného výsledku místního referenda konaného v té části obceobce, která se chce oddělit. Nepodá-li obecobec návrh do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda nebo jestliže v návrhu na oddělení části obceobce provede změny, které jsou v rozporu s rozhodnutím přijatým v místním referendu,8) může tak učinit kterýkoliv občan obceobce.
(2)
Návrh na oddělení části obceobce musí obsahovat
a)
den, měsíc a rok, ke kterému se část obceobce odděluje,
b)
vymezení území nově vznikající obceobce po oddělení části obceobce výčtem jejích katastrálních územíkatastrálních území včetně příslušných mapových podkladů,
c)
počet občanů obceobce ke dni podání návrhu na oddělení její části, jakož i počty občanů obceobce v jednotlivých částech, které se mají oddělit,
d)
rozdělení výnosu daní v poměru podle počtu obyvatel původní a nově vzniklé obceobce do doby, než bude stanoveno procento, kterým se na výnosech daní podílí nově vzniklá obecobec.
(3)
Součástí návrhu na oddělení části obceobce je písemná dohoda obceobce a přípravného výboru o rozdělení majetku obceobce mezi původní obecobec a nově vzniklou obecobec, bylo-li této dohody dosaženo.
(4)
Nedohodne-li se obecobec a přípravný výbor o rozdělení majetku obceobce jinak, rozdělí se majetek obceobce mezi původní obecobec a nově vzniklou obecobec tak, že
a)
vlastnické právo k nemovitostemnemovitostem, včetně jejich příslušenství, jakož i věcná práva k věcem cizím a závazky váznoucí na nemovitostechnemovitostech, přecházejí na tu obecobec, na jejímž území se nemovitostnemovitost nachází; pro přechod vlastnického práva k nemovitostem je rozhodný stav ke dni konání místního referenda o oddělení části obceobce,
b)
v poměru podle počtu obyvatel původní obceobce a nově vzniklé obceobce přecházejí na nově vzniklou obecobec movité věci, s výjimkou příslušenství nemovitostínemovitostí, finanční prostředky, závazky, podíly na právnických osobách založených obcíobcí a ostatní práva.
(5)
Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obceobce na oddělení její části, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem.
(6)
Rozhodnutí o oddělení části obceobce musí obsahovat náležitosti stanovené v odstavci 2. Rozhodnutí obsahuje též schválení dohody podle odstavce 3, bylo-li této dohody dosaženo. Opis pravomocného rozhodnutí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
(7)
Majetek uvedený v odstavci 4 na nově vzniklou obecobec přechází dnem vzniku této obceobce. Nebylo-li dosaženo dohody podle odstavce 3, může nově vzniklá obecobec podat žalobu k soudu na určení, který majetek uvedený v odstavci 4 písm. b) na ni přešel.
(8)
Řízení o oddělení části obceobce ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o oddělení části obceobce nelze přezkoumat ve správním řízení.
(9)
Po vyhlášení výsledků místního referenda obecobec požádá Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vznikající obceobce.
§ 23
(1)
Do 3 měsíců po ustavujícím zasedání zastupitelstva nově vzniklé obceobce předá původní obecobec nově vzniklé obciobci majetek, který jí náleží podle rozhodnutí krajského úřadu, nebo, neobsahuje-li rozhodnutí krajského úřadu schválení dohody podle § 22 odst. 3, nemovitostinemovitosti podle § 22 odst. 4 písm. a). O předání majetku pořídí původní a nově vzniklá obecobec písemný zápis. Tento majetek včetně finančních prostředků, pohledávek a závazků do doby jeho předání spravuje původní obecobec, která však s ním nemůže nakládat jiným způsobem, než z něj uhrazovat náklady spojené s nezbytnou údržbou majetku a s provozem organizačních složek nově vzniklé obceobce a nájemné za užívání věcí touto obcíobcí.
(2)
V nově vzniklé obciobci platí právní předpisy obceobce, které platily na jejím území před jejím vznikem, a to do doby, než budou zrušeny nebo nahrazeny novými.
§ 24
Sloučení obcíobcí, připojení obceobce, městských částí nebo městských obvodů nebo oddělení části obceobce lze provést jen k počátku kalendářního roku. Návrh na oddělení části obceobce musí být podán krajskému úřadu nejpozději do 30. června předchozího kalendářního roku.
§ 25
(1)
Dohoda o sloučení obcíobcí, dohoda o připojení obceobce k jiné obciobci, jakož i rozhodnutí krajského úřadu o oddělení části obceobce jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených obcíobcí k nemovitostem do katastrukatastru nemovitostí a k provedení změny údajů o katastrálních územíchkatastrálních územích a hranic obcíobcí v katastrukatastru nemovitostí.
(2)
Rozhodnutí zastupitelstva města o zřízení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části, jakož i o připojení městského obvodu nebo městské části k jinému městskému obvodu nebo městské části je podkladem k zápisu změny práv dotčených městských obvodů nebo městských částí k nemovitostem do katastrukatastru nemovitostí.
§ 26
Změny hranic obcíobcí, při nichž nedochází ke sloučení obcíobcí, připojení obceobce nebo oddělení části obceobce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcíobcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody oznámí obecobec Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu.
§ 26a
(1)
Je-li území obceobce nebo jeho část součástí katastrálního územíkatastrálního území jiné obceobce, vyzve Ministerstvo vnitra dotčené obceobce, aby ve lhůtě 1 roku uzavřely dohodu podle § 26.
(2)
Nedojde-li k uzavření dohody podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě, rozhodne o změně hranic obcíobcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem Ministerstvo vnitra z moci úřední.
(3)
Ministerstvo vnitra při rozhodování podle odstavce 2 přihlédne zejména k historickým hranicím a současným územním vazbám dotčených obcíobcí, k vlastnictví pozemků a staveb, k výsledkům místních referend, pokud se v této věci konala, a k průběhu dosavadních jednání dotčených obcíobcí.
(4)
Pravomocné rozhodnutí je podkladem pro změny údajů o katastrálních územíchkatastrálních územích a hranicích obcíobcí v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, popřípadě v dalších veřejných rejstřících. Ministerstvo vnitra zašle opis pravomocného rozhodnutí Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušnému katastrálnímu úřadu.
(5)
Řízení o změně hranic obcíobcí ukončené pravomocným rozhodnutím nelze obnovit a pravomocné rozhodnutí o změně hranic obcíobcí nelze přezkoumat ve správním řízení.
Díl 4
Názvy obcí, jejich částí, ulic a veřejných prostranství, číslování budov, znak a vlajka obcí
§ 27
(1)
Každá obecobec má svůj název; ke změně názvu obceobce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh obceobce.
(2)
Názvy mají též části obceobce. Část obceobce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a čísly evidenčními (§ 31) přidělenými v jedné číselné řadě, která leží v jednom souvislém území. Názvy částí obceobce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcíobcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obceobce nacházejí.
§ 28
(1)
ObciObci přísluší rozhodovat o názvech částí obceobce, ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství.
(2)
ObecObec oznamuje Ministerstvu vnitra názvy nově vzniklých částí obceobce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obceobce.
(3)
Ke vzniku, změně názvu nebo zániku části obceobce a k pojmenování, přejmenování nebo zániku ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí42).
§ 29
(1)
Název obceobce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství se uvádějí vždy v českém jazyce. Ulice nebo jiná veřejná prostranstvíveřejná prostranství se nepojmenovávají shodnými názvy a ani podle jmen žijících osobností veřejného života.
(2)
V obciobci obývané příslušníky národnostních menšin se název obceobce, jejích částí, ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství a označení budov státních orgánů a územních samosprávných celků uvádějí též v jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obceobce, pokud o to požádají zástupci příslušné národnostní menšiny prostřednictvím výboru pro národnostní menšiny (§ 117 odst. 3) a pokud ten svým usnesením návrh doporučí, anebo pokud o to písemně požádá spolek, který podle stanov zastupuje zájmy příslušné národnostní menšiny48) a který ke dni podání žádosti působí alespoň 5 let na území obceobce.
§ 30
Označení ulic a jiných veřejných prostranstvíveřejných prostranství provede obecobec na svůj náklad. Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství na své nemovitostinemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
§ 31
(1)
Budova13) musí být označena popisným číslem, pokud není dále stanoveno jinak.
(2)
Evidenčními čísly se označují
a)
stavby pro rodinnou rekreaci,
b)
stavby dočasné,
c)
budovy, které nevyžadují povolení podle stavebního zákona, s výjimkou
1.
staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky,
2.
zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
3.
přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
(3)
Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy13a), která jsou součástí jednoho celku.
(4)
K usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla nebo evidenčního čísla ještě číslem orientačním.
(5)
Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci části obceobce jedinečné. Čísla popisná a evidenční, která byla přidělena, nelze užívat opakovaně, a to ani v případě přečíslování podle § 32 odst. 2. Číslo orientační se opakovaně přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.
§ 31a
(1)
Čísla popisná a evidenční přiděluje obecní úřad
a)
v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující povolení podle stavebního zákona, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu13b),
b)
v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostínemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 31 odst. 2 písm. c).
(2)
Obecní úřad sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti k části obceobce, popřípadě název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3)
O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá obecní úřad vlastníku budovy písemný doklad.
(4)
Při zániku budovy obecní úřad přidělená čísla zruší.
(5)
Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství se přidělená čísla orientační zrušují.
(6)
Při zániku části obceobce rozhodne obecobec o přečíslování budov v zanikající části obceobce.
(7)
K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí.42)
§ 32
(1)
Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen na svůj náklad označit budovu čísly určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obecní úřad.
(2)
Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Nová čísla hradí obecobec ze svého rozpočtu. Přečíslování budov ohlásí obecobec příslušnému katastrálnímu úřadu.
§ 33
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranstvíveřejných prostranství názvy,
b)
způsob použití a umístění čísel k označení budov,
c)
náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
§ 34
Veřejným prostranstvímVeřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
§ 34a
(1)
ObceObce mohou mít znak a vlajku obceobce.
(2)
Předseda Poslanecké sněmovny může obciobci, která nemá znak nebo vlajku obceobce, na její žádost znak nebo vlajku obceobce udělit. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost obceobce změnit znak nebo vlajku obceobce. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky obceobce neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(3)
ObceObce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku obceobce. Jiné subjekty mohou užívat znak obceobce jen s jejím souhlasem. K užívání vlajky obceobce není nutný její souhlas.
(4)
Má-li městský obvod nebo městská část svůj znak a vlajku, platí pro jejich užívání odstavec 3.
HLAVA II
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST OBCE
Díl 1
§ 35
(1)
Do samostatné působnosti obceobce patří záležitosti, které jsou v zájmu obceobce a občanů obceobce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obceobce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obceobce svěří zákon.
(2)
Do samostatné působnosti obceobce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obceobce. ObecObec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
(3)
Při výkonu samostatné působnosti se obecobec řídí
a)
při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
b)
v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.
§ 35a
(1)
ObecObec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obceobce, pokud zákon nestanoví jinak.
(2)
ObceObce mohou zřizovat obecní policiipolicii. Zřízení a činnost obecní policiepolicie upravuje zvláštní zákon.13c)
§ 36
(1)
ObecObec může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily zejména o rozvoj obceobce, čestné občanství obceobce. Čestný občan obceobce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obceobce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obceobce.
(2)
ObecObec může udělovat ceny obceobce.
§ 36a
ObecObec může ocenit významné životní události svých občanů.
§ 37
ObceObce, v nichž sídlí orgány státu nebo orgány kraje, napomohou zabezpečit pro ně důstojné prostory odpovídající významu těchto orgánů.
Díl 2
Hospodaření obce
§ 38
(1)
Majetek obceobce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. ObecObec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obceobce, které sleduje jiný důležitý zájem obceobce, který je řádně odůvodněn. ObecObec vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2)
Majetek obceobce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem obecobec naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,15) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
ObecObec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma
a)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo národního fondu,
b)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do obcíobcí vlastněných nemovitostínemovitostí,
c)
těch, jejichž zřizovatelem je obecobec, kraj nebo stát,
d)
těch, v nichž míra účasti jí samé nebo spolu s jinou obcíobcí nebo obcemiobcemi, krajem nebo kraji nebo státem přesahuje 50 %,
e)
bytových družstev,
f)
honebních společenstev.
(4)
Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná.
(5)
Stát neručí za hospodaření a závazky obceobce, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
(6)
ObecObec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7)
ObecObec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
§ 39
(1)
Záměr obceobce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obceobce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obceobce obecobec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obceobce vyvěšením na úřední desce3b) obecobecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obecobec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platnými ke dni zveřejnění záměru.
(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obceobce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě zřízené nebo založené obcíobcí nebo právnické osobě, kterou obecobec ovládá49).
§ 40
Informace týkající se nabytí věci obcíobcí nebo dobrovolným svazkem obcíobcí (dále jen „svazek obcíobcí“) v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva obceobce nebo svazku obcíobcí ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku či jiným obdobným způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu34), pokud by jejich zpřístupnění mohlo obecobec nebo svazek obcíobcí při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům.
§ 41
(1)
Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obceobce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcíobcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2)
Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obceobce, popřípadě rady obceobce, jsou bez tohoto schválení neplatná.
(3)
K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a v § 38 odst. 4 a § 39 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.
§ 42
(1)
ObecObec požádá o přezkoumání hospodaření obceobce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“). Přezkoumání hospodaření obceobce provádí kraj v přenesené působnosti.
(2)
Nepožádá-li obecobec o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření obceobce příslušný krajský úřad.
(3)
Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.15b)
(4)
Náklady na přezkoumání hospodaření obceobce auditorem uhradí obecobec ze svých rozpočtových prostředků.
§ 43
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obceobce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obceobce do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
§ 44
Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu obceobce a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním zákonem.
Díl 3
Spolupráce mezi obcemi
§ 46
ObceObce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat.
§ 47
Na spolupráci mezi obcemiobcemi nelze užít ustanovení občanského zákoníku o spolku18) a o smlouvě o společnosti44).
Svazek obcí
§ 49
(1)
ObceObce mají právo být členy svazku obcíobcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů.
(2)
ObceObce mohou vytvářet svazky obcíobcí, jakož i vstupovat do svazků obcíobcí již vytvořených. Členy svazku obcíobcí mohou být jen obceobce.
(3)
Svazek obcíobcí je právnickou osobou, která vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(4)
Svazek obcíobcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcíobcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcíobcí. Do rejstříku svazků obcíobcí se zapisuje den vzniku svazku obcíobcí, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku obcíobcí, identifikační číslo osoby svazku obcíobcí poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku obcíobcí, orgány, kterými svazek obcíobcí jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek obcíobcí zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce a údaje o členských obcíchobcích svazku obcíobcí v rozsahu název obceobce a její identifikační číslo osoby, včetně údaje o dni vzniku a zániku jejich členství. Rejstřík svazků obcíobcí je veřejný rejstřík; jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcíobcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcíobcí v přenesené působnosti.
(5)
K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcíobcí se přikládá smlouva o vytvoření svazku obcíobcí spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh podává osoba zmocněná obcemiobcemi, které jsou členy svazku obcíobcí. Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku svazků obcíobcí podává svazek obcíobcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.
§ 50
(1)
Předmětem činnosti svazku obcíobcí mohou být zejména
a)
úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b)
zabezpečování čistoty obceobce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c)
zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d)
úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcíobcí,
e)
provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f)
správa majetku obcíobcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemiobcemi.
(2)
Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcíobcí jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a)
název a sídlo členů svazku obcíobcí,
b)
název a sídlo svazku obcíobcí a předmět jeho činnosti,
c)
orgány svazku obcíobcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování včetně určení nejméně tříčlenného orgánu svazku obcíobcí, který schvaluje účetní závěrku svazku obcíobcí sestavenou k rozvahovému dni podle zákona o účetnictví,
d)
majetek členů svazku obcíobcí, který vkládají do svazku obcíobcí,
e)
zdroje příjmů svazku obcíobcí,
f)
práva a povinnosti členů svazku obcíobcí,
g)
způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcíobcí,
h)
podmínky přistoupení ke svazku obcíobcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu,
i)
obsah a rozsah kontroly svazku obcíobcí obcemiobcemi, které svazek obcíobcí vytvořily.
(3)
Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcíobcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcíobcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcíobcí.
§ 52
Občané obcíobcí sdružených ve svazku obcíobcí, kteří dosáhli věku 18 let, jsou oprávněni
a)
účastnit se zasedání orgánu svazku obcíobcí a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b)
podávat orgánu svazku obcíobcí písemné návrhy,
c)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku obcíobcí a k závěrečnému účtu svazku obcíobcí za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcíobcí.
§ 53
(1)
Svazek obcíobcí požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi.
(2)
Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek obcíobcí ze svých rozpočtových prostředků.
(3)
Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 platí pro svazek obcíobcí obdobně.
Společenství obcí
§ 53a
(1)
Společenství obcíobcí je svazek obcíobcí, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
(2)
Předmětem činnosti společenství obcíobcí je vedle činností svazku obcíobcí podle § 50 odst. 1 zajišťování koordinace veřejných služeb na území členských obcíobcí a strategického rozvoje tohoto území. Za tímto účelem společenství obcíobcí zpracovává strategii rozvoje společenství obcíobcí. Strategii rozvoje společenství obcíobcí schvaluje shromáždění starostů třípětinovou většinou všech svých členů.
(3)
Předmětem činnosti společenství obcíobcí může být i zajišťování činností podle § 53e a 53g.
(4)
Stanoví-li tak zvláštní zákon, může společenství obcíobcí vykonávat i další činnosti.
§ 53b
(1)
Postavení společenství obcíobcí může nabýt svazek obcíobcí, jehož členy
a)
je alespoň 15 obcíobcí, nebo
b)
jsou alespoň tři pětiny všech obcíobcí ze správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, jestliže do tohoto správního obvodu náleží méně než 25 obcíobcí.
(2)
Členy společenství obcíobcí mohou být pouze obceobce nacházející se ve stejném správním obvodu obceobce s rozšířenou působností.
(3)
ObecObec může být členem pouze jednoho společenství obcíobcí.
(4)
Ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, v němž se nachází
a)
nejvýše 40 obcíobcí, může vzniknout 1 společenství obcíobcí,
b)
41 až 60 obcíobcí, mohou vzniknout nejvýše 2 společenství obcíobcí,
c)
61 až 80 obcíobcí, mohou vzniknout nejvýše 3 společenství obcíobcí a
d)
více než 80 obcíobcí, mohou vzniknout nejvýše 4 společenství obcíobcí.
§ 53c
(1)
Svazek obcíobcí nabývá postavení společenství obcíobcí dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcíobcí. Krajský úřad přizná svazku obcíobcí postavení společenství obcíobcí, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 53b a 53d. Do rejstříku svazků obcíobcí se zapíše údaj o postavení svazku obcíobcí jako společenství obcíobcí, den nabytí tohoto postavení a den zániku tohoto postavení. Postavení společenství obcíobcí může svazek obcíobcí nabýt také současně se svým vznikem.
(2)
Žádost o přiznání postavení společenství obcíobcí podává svazek obcíobcí nebo osoba uvedená v § 49 odst. 5 větě druhé, pokud má svazek obcíobcí nabýt postavení společenství obcíobcí současně se svým vznikem. K žádosti přiloží
a)
změnu stávajících stanov nebo nové stanovy, v nichž je uvedeno, že svazek obcíobcí je společenstvím obcíobcí, a v nichž jsou upraveny orgány podle § 53d, a
b)
dokumenty prokazující splnění podmínek podle § 53b.
(3)
Opis rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra.
(4)
Název společenství obcíobcí obsahuje označení „společenství obcíobcí“, které může být nahrazeno zkratkou „s. o.“.
(5)
Součástí sbírky listin rejstříku svazků obcíobcí jsou žádost o přiznání postavení společenství obcíobcí podle odstavce 2 a její přílohy, rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí podle § 53f.
§ 53d
(1)
Nejvyšším orgánem společenství obcíobcí je shromáždění starostů složené ze starostů členských obcíobcí; starostu obceobce zastupuje místostarosta obceobce, případně starostou určený zástupce z řad členů zastupitelstva obceobce. Shromáždění starostů rozhoduje o všech záležitostech společenství obcíobcí, pokud stanovy nesvěřují rozhodování jinému orgánu společenství obcíobcí. Shromáždění starostů je vyhrazeno
a)
schvalovat strategii rozvoje společenství obcíobcí,
b)
schvalovat rozpočet společenství obcíobcí, střednědobý výhled rozpočtu společenství obcíobcí, závěrečný účet společenství obcíobcí a účetní závěrku společenství obcíobcí sestavenou k rozvahovému dni,
c)
zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy společenství obcíobcí,
d)
rozhodovat o přistoupení další obceobce do společenství obcíobcí,
e)
rozhodovat o vyloučení obceobce ze společenství obcíobcí,
f)
rozhodovat o zrušení a zániku společenství obcíobcí,
g)
rozhodovat v záležitostech stanovených zvláštním právním předpisem.
(2)
V čele shromáždění starostů stojí předseda, který je statutárním orgánem společenství obcíobcí. Předsedu zastupuje místopředseda, případně více místopředsedů. Předseda a místopředseda jsou voleni shromážděním starostů z řad jeho členů. Je-li zvoleno více místopředsedů, určí shromáždění starostů, v jakém pořadí zastupují předsedu.
§ 53e
(1)
Výkon správních činností59) může obecobec zajišťovat prostřednictvím zaměstnance společenství obcíobcí, jehož je obecobec členem, za podmínek upravených stanovami společenství obcíobcí a na základě dohody mezi společenstvím obcíobcí a členskou obcíobcí.
(2)
Prostřednictvím zaměstnance společenství obcíobcí nemůže obecobec zajišťovat výkon správních činností v přenesené působnosti, kterou podle zákona vykonávají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, a v přenesené působnosti podle volebních zákonů.
(3)
Zaměstnanec společenství obcíobcí vykonávající správní činnosti podle odstavce 1 má postavení úředníka územního samosprávného celku zařazeného do obecního úřadu. Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci společenství obcíobcí pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném podle odstavce 1 tajemník obecního úřadu; ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči tomuto zaměstnanci společenství obcíobcí. Na zaměstnance a na společenství obcíobcí se při tom vztahují ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků obdobně.
§ 53f
Krajský úřad rozhodne o zrušení postavení společenství obcíobcí na návrh společenství obcíobcí. Nesplňuje-li společenství obcíobcí některou z podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 po dobu 6 měsíců, je povinno do 30 dnů od uplynutí této doby podat krajskému úřadu návrh na zrušení postavení společenství obcíobcí. Nesplní-li společenství obcíobcí povinnost podle věty druhé, vyzve krajský úřad společenství obcíobcí ke splnění podmínek stanovených v § 53b odst. 1 až 3 ve lhůtě alespoň 6 měsíců, a není-li ve stanovené lhůtě náprava zjednána, rozhodne o zrušení postavení společenství obcíobcí i bez návrhu. Krajský úřad současně rozhodne o změně názvu svazku obcíobcí tak, aby neobsahoval označení podle § 53c odst. 4. Opis rozhodnutí podle věty první nebo třetí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra. Krajský úřad zaznamená v rejstříku svazků obcíobcí údaj o zrušení postavení společenství obcíobcí a změnu názvu společenství obcíobcí.
§ 53g
(1)
Plnění svých úkolů, které nejsou výkonem správní činnosti59), může obecobec zajišťovat prostřednictvím
a)
zaměstnance společenství obcíobcí, jehož je obecobec členem, nebo
b)
zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcíobcí.
(2)
Plnění svých úkolů může příspěvková organizace nebo školská právnická osoba zřízená obcíobcí zajišťovat prostřednictvím
a)
zaměstnance společenství obcíobcí, jehož členem je obecobec, která příspěvkovou organizaci nebo školskou právnickou osobu zřídila, nebo
b)
zaměstnance právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcíobcí.
(3)
Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců společenství obcíobcí podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a) upraví stanovy společenství obcíobcí a dohoda mezi společenstvím obcíobcí a členskou obcíobcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobou. Podmínky plnění úkolů prostřednictvím zaměstnanců právnické osoby zřízené nebo založené společenstvím obcíobcí podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) upraví právní jednání, kterým byla tato právnická osoba zřízena nebo založena, a dohoda mezi touto právnickou osobou a členskou obcíobcí, příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobou.
(4)
Oprávnění stanovit a ukládat zaměstnanci pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat práci a dávat k tomu účelu závazné pokyny má v rozsahu stanoveném podle odstavce 3
a)
vůči zaměstnanci podle odstavce 1 starosta nebo jím pověřený zaměstnanec obceobce a
b)
vůči zaměstnanci podle odstavce 2 statutární orgán příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby nebo jím pověřený zaměstnanec.
(5)
Ostatní práva a povinnosti zaměstnavatele vykonává vůči zaměstnanci podle odstavce 1 nebo 2 jeho zaměstnavatel.
§ 54
Spolupráce s právnickými a fyzickými osobami
Na spolupráci mezi obcemiobcemi a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku18) a o smlouvě o společnosti44).
Díl 4
Spolupráce s obcemi jiných států
§ 55
ObceObce mohou spolupracovat s obcemiobcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Svazky obcíobcí mohou spolupracovat se svazky obcíobcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcíobcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.
Díl 6
Volby do zastupitelstev v obcích a místní referendum
§ 60
Volby do zastupitelstev v obcíchobcích a místní referendum upravují zvláštní zákony.7),8)
HLAVA III
PŘENESENÁ PŮSOBNOST
§ 61
(1)
Přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je
a)
v základním rozsahu svěřeném obciobci vykonávána orgány obceobce určenými tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě je území obceobce správním obvodem,
b)
v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána tímto úřadem,
c)
v rozsahu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností (§ 66) vykonávána tímto úřadem.
(2)
Při výkonu přenesené působnosti se orgány obceobce řídí
a)
při vydávání nařízení obceobce zákony a jinými právními předpisy,
b)
v ostatních případech též
1.
usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; tato usnesení a tyto směrnice nemohou orgánům obcíobcí ukládat povinnosti, pokud nejsou zároveň stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcíobcí;
2.
opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
(3)
Metodickou a odbornou pomoc ve věcech uvedených v odstavci 2 vykonává vůči orgánům obcíobcí krajský úřad.
§ 62
ObceObce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti.
§ 63
(1)
ObceObce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obceobce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obceobce (jiných obcíobcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcíobcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu.
(2)
Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a)
označení účastníků smlouvy,
b)
dobu trvání smlouvy,
c)
určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obceobce vykonávat pro orgány jiné obceobce (jiných obcíobcí), a
d)
způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
Pověřený obecní úřad
§ 64
(1)
Jako pověřený obecní úřad je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a), vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem.
(2)
ObceObce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon.18b)
§ 65
(1)
Nevykonává-li orgán obceobce přenesenou působnost v základním rozsahu nebo její část, rozhodne krajský úřad, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat pověřený obecobecní úřad, do jehož správního obvodu obecobec náleží. Je-li tato obec současně obcíobcí s pověřeným obecním úřadem, rozhodne krajský úřad, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat jiný pověřený obecní úřad. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2)
Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce3b) obecního úřadu obceobce, jejíž orgán nevykonával podle odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část. Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).
§ 65a
(1)
Nevykonává-li pověřený obecní úřad přenesenou působnost v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo její část, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, do jehož správního obvodu obecobec s pověřeným obecobecním úřadem náleží. Je-li tato obec současně obcíobcí s rozšířenou působností, rozhodne Ministerstvo vnitra, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat obecní úřad jiné obceobce s rozšířenou působností. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce3b) pověřeného obecního úřadu, který nevykonával podle odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí podle odstavce 1 dále zveřejní obě dotčené obceobce na svých internetových stránkách. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).
§ 66
(1)
Jako obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je pro účel výkonu přenesené působnosti označován v zákonech a jiných právních předpisech, popřípadě aktech řízení a úkonech podle § 61 odst. 2 písm. b) obecní úřad, který, vedle přenesené působnosti podle § 61 odst. 1 písm. a) a vedle přenesené působnosti podle § 64, vykonává v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony přenesenou působnost ve správním obvodu určeném prováděcím právním předpisem.
(2)
ObceObce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon.18c)
§ 66a
(1)
ObceObce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obceobce s rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obceobce (jiných obcíobcí) s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem.
(2)
Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat
a)
označení účastníků smlouvy,
b)
dobu trvání smlouvy,
c)
určení rozsahu přenesené působnosti, kterou bude obecobec s rozšířenou působností vykonávat pro jinou obecobec s rozšířenou působností,
d)
způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti podle písmene c).
§ 66b
(1)
Nevykonává-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností přenesenou působnost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo její část, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že tuto přenesenou působnost nebo její část bude vykonávat jiný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo jeho části. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.
(2)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní na úřední desce3b) obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, který nevykonával podle odstavce 1 přenesenou působnost nebo její část, a na úředních deskách obecních úřadů v jeho správním obvodu nejméně po dobu 15 dnů. Rozhodnutí podle odstavce 1 dále zveřejní obě dotčené obceobce s rozšířenou působností na svých internetových stránkách. Rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).
Společná ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (§ 63 a 66a)
§ 66c
(1)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro veřejnoprávní smlouvy ustanovení správního řádu.
(2)
ObecObec, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, ji bezodkladně poté, co byla uzavřena, zveřejní na úřední desce nejméně po dobu 15 dnů. Současně se uzavřená veřejnoprávní smlouva zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58). Obdobně se postupuje i při změně uzavřené veřejnoprávní smlouvy a při jejím zrušení.
(3)
Uzavřená veřejnoprávní smlouva musí být každému přístupná na obecním úřadu obceobce, která je její smluvní stranou.
Přestupky
§ 66d
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled obceobce, nebo
c)
naruší životní prostředí v obciobci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled obceobce, nebo
c)
naruší životní prostředí v obciobci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti dopustí přestupku tím, že
a)
neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem nebo je neudržuje v řádném stavu, nebo
b)
odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 pokutu do 200 000 Kč.
(5)
Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává obecní úřad.
HLAVA IV
ORGÁNY OBCE
Díl 1
Zastupitelstvo obce
§ 67
Zastupitelstvo obceobce je složeno z členů zastupitelstva obceobce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obceobce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcíchobcích.
§ 68
(1)
Zastupitelstvo obceobce při stanovení počtu členů zastupitelstva obceobce přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo obceobce mělo v obciobci, městysu, městě, městském obvodu, městské části
do 500 obyvatel| 5 až 15 členů
---|---
nad 500 do 3 000 obyvatel| 7 až 15 členů
nad 3 000 do 10 000 obyvatel| 11 až 25 členů
nad 10 000 do 50 000 obyvatel| 15 až 35 členů
nad 50 000 do 150 000 obyvatel| 25 až 45 členů
nad 150 000 obyvatel| 35 až 55 členů.
(2)
Počet členů zastupitelstva obceobce, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce3b) obecního úřadu nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení. Kromě toho může být počet členů zastupitelstva obceobce uveřejněn způsobem v místě obvyklým.
(3)
Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obceobce je počet obyvatel obceobce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(4)
Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva podle počtu členů zastupitelstva obceobce v končícím volebním období.
(5)
Dojde-li ke sloučení obcíobcí nebo k oddělení části obceobce, stanoví počet členů zastupitelstva obceobce, který má být zvolen, Ministerstvo vnitra. Dojde-li ke zřízení městského obvodu nebo městské části v územně členěném statutárním městě, stanoví počet členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části, který má být zvolen, magistrát v přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva obceobce a členů zastupitelstva městského obvodu nebo městské části se postupuje podle odstavce 1 obdobně.
§ 69
(1)
Mandát člena zastupitelstva obceobce vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2)
Člen zastupitelstva obceobce skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva obceobce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obceobce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(3)
Člen zastupitelstva obceobce skládá slib před zastupitelstvem obceobce pronesením slova „slibuji“. Člen zastupitelstva obceobce potvrdí složení slibu svým podpisem.
(4)
Člen zastupitelstva obceobce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.
§ 70
(1)
Funkce člena zastupitelstva obceobce je veřejnou funkcí.
(2)
Člen zastupitelstva obceobce nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
§ 71
(1)
Funkci člena zastupitelstva obceobce vykonávají
a)
členové zastupitelstva obceobce zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo obceobce určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva obceobce uvolněni, (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva obceobce“),
b)
ostatní členové zastupitelstva obceobce (dále jen „neuvolněný člen zastupitelstva obceobce“).
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně nutný k výkonu funkce určí obecobec. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů50), uhradí obecobec zaměstnavateli.
(3)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje obecobec náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce paušální částkou. Paušální částku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo obceobce.
(4)
ObecObec nesmí členovi zastupitelstva obceobce poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obceobce dar, a to ani po skončení výkonu funkce.
§ 72
(1)
Uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce poskytuje obecobec za výkon funkce odměnu ve výši podle § 73 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo obceobce určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva obceobce uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo obceobce jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje obecobec odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce může obecobec poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 73 odst. 2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem obceobce, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva obceobce, kterým odměnu stanovilo.
(3)
V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo obceobce stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obceobce za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva obceobce uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva obceobce, které odměnu stanovilo.
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty, poskytuje obecobec odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty. Pokud zastupitelstvo obceobce neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce starosty odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty.
(5)
Odměna se členovi zastupitelstva obceobce poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva obceobce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které funkci v daném měsíci vykonával.
(6)
Je-li člen zastupitelstva obceobce odvolán z funkce nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 74 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo obceobce.
(7)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obceobce funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění, odměna mu nenáleží, nestanoví-li tento zákon jinak.
(8)
Uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny. Pro účely stanovení výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina odměny upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění51).
(9)
Odměna stanovená podle odstavce 8 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené výši stanovená podle odstavce 8 a podle věty první za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 73
(1)
Odměna uvolněného člena zastupitelstva obceobce se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie obceobce.
(2)
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva obceobce se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a podle velikostní kategorie obceobce.
(3)
Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(4)
Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje Ministerstvo vnitra sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(5)
Při určení výše odměny člena zastupitelstva obceobce se vychází z počtu obyvatel obceobce52), kteří byli hlášeni v obciobci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva obceobce.
(6)
Změní-li se v průběhu volebního období zastupitelstva obceobce počet obyvatel obceobce hlášených v obciobci k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 5 o více než 20 % tak, že dojde ke změně zařazení obceobce ve velikostní kategorii obcíobcí podle přílohy k tomuto zákonu, náleží od 1. ledna tohoto kalendářního roku
a)
uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce odměna ve výši odpovídající velikostní kategorii obceobce,
b)
neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce dosavadní odměna, pokud nepřesahuje maximální výši odměny pro příslušnou velikostní kategorii obceobce, jinak mu přísluší odměna v maximální výši.
(7)
Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 74
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který je oprávněn k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství53), může zastupitelstvo obceobce s přihlédnutím k časové náročnosti a četnosti obřadů zvýšit odměnu až o 2 000 Kč nad maximální výši odměny stanovenou za výkon jeho funkce podle tohoto zákona. Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který je pověřen řízením obecní policie54), může zastupitelstvo obceobce s přihlédnutím k časové náročnosti této činnosti zvýšit odměnu až o 2 000 Kč nad maximální výši odměny stanovenou za výkon jeho funkce podle tohoto zákona.
(2)
V případě souběhu výkonu více funkcí náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce odměna za tu z jeho funkcí, za kterou náleží nejvyšší odměna.
(3)
V případě souběhu výkonu více funkcí může být neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce poskytnuta odměna až do výše souhrnu odměn za tři různé funkce. Do tohoto souhrnu lze zahrnout pouze odměny za výkon funkce člena rady obceobce, předsedy nebo člena výboru zastupitelstva obceobce, předsedy nebo člena komise rady obceobce anebo předsedy nebo člena zvláštního orgánu obceobce. Pokud zastupitelstvo obceobce nerozhodne o poskytnutí odměny podle věty první, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce odměna za funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená zastupitelstvem obceobce.
§ 75
(1)
Místostarostovi, který po dobu delší než 4 týdny nepřetržitě zastupoval podle § 104 odst. 1 věty třetí starostu v plném rozsahu jeho funkce z důvodu jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonával funkci, náleží od prvního dne zastupování odměna ve výši, která by v daném období náležela starostovi, je-li tato odměna vyšší.
(2)
Členovi zastupitelstva obceobce, který byl zastupitelstvem obceobce pověřen výkonem pravomocí starosty podle § 103 odst. 6, náleží odměna ve výši, která by v daném období náležela starostovi, je-li tato odměna vyšší.
(3)
Osobě, která nadále vykonává pravomoci starosty nebo místostarosty podle § 107, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce. Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady obceobce podle § 102a, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(4)
Osobě, která je předsedou nebo členem zvláštního orgánu obceobce nebo komise rady obceobce, které byl svěřen výkon přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c), náleží po skončení funkčního období zastupitelstva obceobce do odvolání z funkce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(5)
Osobě, která je předsedou nebo členem komise rady obceobce, které nebyl svěřen výkon přenesené působnosti, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva obceobce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce po dobu výkonu pravomocí dosavadní rady obceobce podle § 102a.
(6)
Náležela-li by členovi zastupitelstva obceobce v jeden den odměna podle odstavce 3, 4 nebo 5 a současně odměna podle § 72 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 74 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo obceobce.
§ 76
(1)
Členovi zastupitelstva obceobce může obecobec poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obceobce.
(2)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi zastupitelstva obceobce, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva obceobce, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(3)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva obceobce, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být obcíobcí poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(4)
Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva obceobce musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva obceobce. Důvod poskytnutí mimořádné odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva obceobce, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.
§ 77
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva obceobce, poskytne obecobec odchodné, pokud jim ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obceobce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 72 odst. 7 se nepřihlíží.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, a uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne obecobec odchodné, pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 72 odst. 7 se nepřihlíží.
(3)
Odchodné podle odstavce 1 při zániku mandátu člena zastupitelstva obceobce dnem voleb do zastupitelstva obceobce členovi zastupitelstva obceobce nenáleží, pokud byl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva obceobce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna. O opětovné zvolení do funkce podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období.
(4)
Odchodné podle odstavce 2 členovi zastupitelstva obceobce nenáleží, pokud byl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva obceobce opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva obceobce nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty, za niž mu náleží odměna.
(5)
Odchodné členovi zastupitelstva obceobce nenáleží, pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obceobce, jeho trestní stíhání pro takový trestný čintrestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6)
Vznikl-li členovi zastupitelstva obceobce nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obceobce, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva obceobce pro trestný čintrestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
(7)
Odchodné podle odstavce 2 lze členovi zastupitelstva obceobce poskytnout ve funkčním období pouze jednou.
§ 78
(1)
Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva obceobce náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva obceobce nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce. Do rozhodné doby podle věty první se započte i doba, po kterou člen zastupitelstva obceobce podle § 77 odst. 3 nebo 4 do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci uvolněného člena zastupitelstva obceobce nebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva obceobce, který vykonává funkci starosty nebo místostarosty.
(2)
Odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 77 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce 3, a vyplácí se jednorázově v nejbližším výplatním termínu. Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle § 77 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva obceobce, jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 77 odst. 3 a 4.
(3)
Člen zastupitelstva obceobce je povinen předložit čestné prohlášení, že u něj nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 77 odst. 5 a 6.
§ 79
Splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce členům zastupitelstva obceobce, jakož i srážky z nich, odpovědnost člena zastupitelstva obceobce za škodu, kterou způsobil obciobci v souvislosti s výkonem funkce, a postup obceobce v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva obceobce se řídí zákoníkem práce. Pro tyto účely se obecobec považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva obceobce se považují za zaměstnance.
§ 80
(1)
Členovi zastupitelstva obceobce lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu obceobce poskytnout
a)
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li o starostu, místostarostu nebo člena zastupitelstva obceobce pověřeného k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství53),
b)
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním obceobce na veřejných občanských obřadech,
c)
příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva obceobce,
d)
příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obceobce,
e)
příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění,
f)
odměnu při významném životním výročí,
g)
příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obceobce,
h)
příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obceobce,
i)
příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva obceobce.
(2)
Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva obceobce poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obceobce.
§ 81
(1)
Členovi zastupitelstva obceobce náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance obceobce55) a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obceobce, stanovených zastupitelstvem obceobce.
(2)
Zastupitelstvo obceobce může stanovit, že za pravidelné pracoviště člena zastupitelstva obceobce pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
(3)
Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obceobce zastupitelstvo obceobce jinak, podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva obceobce před zahájením pracovní cesty písemně starosta.
(4)
Stanoví-li tak zastupitelstvo obceobce, náleží členovi zastupitelstva obceobce náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů nezbytných k výkonu funkce člena zastupitelstva obceobce. To neplatí pro používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí odstavci 1 až 3.
§ 81a
(1)
Uvolněný člen zastupitelstva obceobce má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem56).
(2)
Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva obceobce netrvá po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
(3)
Odměna se za dobu čerpání dovolené nekrátí.
(4)
ObecObec poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce též tu část dovolené, kterou nevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním k výkonu veřejné funkce.
(5)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obceobce dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu nárok na ni do bezprostředně následujícího kalendářního roku, v němž se eviduje jako nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního roku se již tento nárok nepřevádí.
(6)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obceobce ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu obecobec náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.
(7)
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou podle odstavce 6 se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za které je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která náleží uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce ke dni ukončení výkonu funkce.
(8)
Vyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva obceobce dovolenou v rozsahu větším, než mu náleží podle odstavců 1 až 5, posuzuje se odměna za každý den čerpání dovolené nad rámec zákonného nároku jako přeplatek poskytnuté odměny.
(9)
Obecní úřad vede evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva obceobce. Člen zastupitelstva obceobce oznámí předem čerpání dovolené obecnímu úřadu prostřednictvím starosty.
§ 82
Člen zastupitelstva obceobce má při výkonu své funkce právo
a)
předkládat zastupitelstvu obceobce, radě obceobce, výborům a komisím návrhy na projednání,
b)
vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obceobce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obecobec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obecobec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c)
požadovat od zaměstnanců obceobce zařazených do obecobecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.
§ 83
(1)
Člen zastupitelstva obceobce je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obceobce, popřípadě zasedání jiných orgánů obceobce, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů obceobce a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(2)
Člen zastupitelstva obceobce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obceobce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obceobce, který má danou záležitost projednávat.
Díl 2
Pravomoc zastupitelstva obce
§ 84
(1)
Zastupitelstvo obceobce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obceobce (§ 35 odst. 1).
(2)
Zastupitelstvu obceobce je vyhrazeno
a)
schvalovat program rozvoje obceobce,
b)
schvalovat střednědobý výhled rozpočtu obceobce, rozpočet obceobce, závěrečný účet obceobce a účetní závěrku obceobce sestavenou k rozvahovému dni,
c)
zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obceobce,
d)
zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obceobce, schvalovat jejich zřizovací listiny,
e)
rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,29)
f)
delegovat zástupce obceobce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obecobec majetkovou účast,
g)
navrhovat zástupce obceobce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obecobec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada obceobce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2 písm. c),
h)
vydávat obecně závazné vyhlášky obceobce,
i)
rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
j)
navrhovat změny katastrálních územíkatastrálních území uvnitř obceobce, schvalovat dohody o změně hranic obceobce a o slučování obcíobcí,
k)
určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obceobce uvolněni,
l)
zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,
m)
volit z řad členů zastupitelstva obceobce starostu, místostarosty a další členy rady obceobce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obceobce,
n)
stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obceobce,
o)
stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 71 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 76 a o plněních pro členy zastupitelstva obceobce podle § 80,
p)
vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcíobcí a členem zastupitelstva obceobce,
q)
zřizovat a zrušovat obecní policii,
r)
rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,
s)
rozhodovat o zřízení a názvech částí obceobce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranstvíveřejných prostranství,
t)
udělovat a odnímat čestné občanství obceobce a ceny obceobce,
u)
stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obceobce,
v)
rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obceobce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obceobce,
x)
rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis29a),
y)
plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.
(3)
Není-li zřízena rada obceobce, vydává nařízení obceobce zastupitelstvo obceobce.
(4)
Zastupitelstvo obceobce si může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obceobce mimo pravomoce vyhrazené radě obceobce podle § 102 odst. 2.
(5)
Zastupitelstvo obceobce rozhoduje o zrušení usnesení rady obceobce, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 105 odst. 1.
§ 85
Zastupitelstvu obceobce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a)
nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obceobce,
b)
poskytování věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
c)
poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným obcíobcí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu43), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
d)
uzavření smlouvy o společnosti44) a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti44), jejíž je obecobec společníkem,
e)
peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
f)
vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 100 000 Kč,
g)
zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 100 000 Kč,
h)
dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
i)
postoupení pohledávky vyšší než 100 000 Kč,
j)
uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44),
k)
zastavení nemovitých věcí,
l)
vydání komunálních dluhopisů,
m)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obceobce,
n)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obceobce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcíobcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obceobce zcela nebo zčásti svěřit radě obceobce nebo starostovi.
§ 87
K platnému usnesení zastupitelstva obceobce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obceobce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak31a).
§ 89
(1)
Nesejde-li se zastupitelstvo obceobce po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obecobec podat žalobu k soudu. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po niž se na území obceobce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
(2)
Nebude-li zastupitelstvo obceobce nebo jiný orgán obceobce postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum, vyzve Ministerstvo vnitra zastupitelstvo obceobce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obceobce v této lhůtě neučiní, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obecobec podat žalobu k soudu30).
(3)
Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obceobce, postupuje se podle § 102a a 107.
§ 90
Poklesne-li počet členů zastupitelstva obceobce o více než polovinu, popřípadě pod 5 a zastupitelstvo obceobce nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu. V takovém případě nemůže zastupitelstvo obceobce rozhodovat o záležitostech podle § 84 odst. 2 a § 85, s výjimkou § 84 odst. 2 písm. k), m) až p), u) a v) a s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria.
§ 91
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obceobce svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obceobce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obceobce se volí starosta, místostarosta a další členové rady obceobce.
(2)
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obceobce nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obceobce zveřejní Ministerstvo vnitra v rozsahu stanoveném v § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
§ 92
(1)
Zastupitelstvo obceobce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obceobce se konají v územním obvodu obceobce. Zasedání zastupitelstva obceobce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obceobce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obceobce nebo hejtman kraje. Zasedání zastupitelstva obceobce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.
(2)
Nesvolá-li starosta zasedání zastupitelstva obceobce podle odstavce 1, učiní tak místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva obceobce.
(3)
Zastupitelstvo obceobce je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Jestliže při zahájení jednání zastupitelstva obceobce nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obceobce, ukončí předsedající zasedání zastupitelstva obceobce. Do 21 dnů se koná jeho náhradní zasedání. Svolá se postupem podle odstavce 1 nebo 2.
(4)
Do lhůt stanovených v odstavcích 1 a 3 se nezapočítává doba, po niž se na území obceobce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
§ 92a
(1)
Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva obceobce, může se člen zastupitelstva obceobce účastnit jednání zastupitelstva obceobce též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva obceobce distančním způsobem. Člen zastupitelstva obceobce má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva obceobce osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva obceobce koná.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva obceobce.
(3)
O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva obceobce distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje obecní úřad v informaci podle § 93 odst. 1 nebo 2.
§ 93
(1)
Obecní úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obceobce. Informaci vyvěsí na úřední desce3b) obecního úřadu alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva obceobce; kromě toho může informaci uveřejnit způsobem v místě obvyklým.
(2)
Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva obceobce v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému60), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území obceobce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva obceobce podle odstavce 1 na úřední desce obecního úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva obceobce. Záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě první, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna alespoň 7 dnů před zasedáním zastupitelstva obceobce.
(3)
Zasedání zastupitelstva obceobce je veřejné.
(4)
Požádá-li na zasedání zastupitelstva obceobce o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor, poslanec, nebo zástupce orgánů kraje, musí mu být uděleno.
§ 94
(1)
Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obceobce mají jeho členové, rada obceobce a výbory.
(2)
O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obceobce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obceobce.
§ 95
(1)
O průběhu zasedání zastupitelstva obceobce se pořizuje zápis, který podepisuje starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů zastupitelstva obceobce, schválený pořad jednání zastupitelstva obceobce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.
(2)
Zápis, který je nutno pořídit do 15 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva obceobce proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva obceobce.
§ 96
Zastupitelstvo obceobce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva obceobce.
§ 97
ObecObec informuje občany o činnosti orgánů obceobce na zasedání zastupitelstva obceobce a dále jiným způsobem v místě obvyklým.
§ 98
(1)
Ministerstvo vnitra jmenuje správce obceobce z řad zaměstnanců státu zařazených do Ministerstva vnitra,
a)
neuskuteční-li se v obciobci vyhlášené volby do zastupitelstva obceobce pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obceobce32),
b)
zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obceobce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c)
dojde-li ke sloučení obcíobcí nebo k oddělení části obceobce.
(2)
Správce obceobce zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 84 odst. 2 písm. b), § 102 odst. 2 a 3, § 103 odst. 4 písm. b), d), e) a i) a je oprávněn stanovit pravidla rozpočtového provizoria32a). Správce obceobce svolává ustavující zasedání zastupitelstva obceobce podle § 91 odst. 1. Správce obceobce zastupuje obecobec navenek a je v čele obecního úřadu.
(3)
Náklady spojené s výkonem funkce správce obceobce hradí Ministerstvo vnitra.
(4)
Činnost správce obceobce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obceobce (§ 91) nebo zvolením starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obceobce podá správce obceobce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obceobce.
Díl 3
Rada obce
§ 99
(1)
Rada obceobce je výkonným orgánem obceobce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obceobce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obceobce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
(2)
V obciobci, kde se rada obceobce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 102 odst. 4).
(3)
Radu obceobce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obceobce. Počet členů rady obceobce je lichý a činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obceobce. Rada obceobce se nevolí v obcíchobcích, kde zastupitelstvo obceobce má méně než 15 členů.
(4)
Je-li starosta nebo místostarosta odvolán z funkce nebo se této funkce vzdal, přestává být i členem rady obceobce.
§ 100
(1)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obceobce pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obceobce nebude doplněn alespoň na 5, vykonává od tohoto okamžiku až do doplnění rady obceobce alespoň na 5 členů její pravomoc zastupitelstvo obceobce, které může rozhodování o záležitostech podle § 102 odst. 2 a 3, s výjimkou vydávání nařízení obceobce, svěřit zcela nebo zčásti starostovi.
(2)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obceobce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obceobce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obceobce. Ustanovení § 102 odst. 4 se použije obdobně.
(3)
Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady obceobce jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obceobce, aniž počet jeho členů poklesne pod 11, plní rada obceobce nadále své funkce.
§ 101
(1)
Rada obceobce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obceobce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obceobce a jiné osoby.
(2)
Rada obceobce je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů; k platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(3)
Stanoví-li tak předem jednací řád rady obceobce, může se člen rady obceobce nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady obceobce též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady obceobce distančním způsobem. Člen rady obceobce má vždy právo účastnit se schůze rady obceobce osobně v místě, v němž se schůze rady obceobce koná.
(4)
Rada obceobce pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady obceobce, schválený pořad schůze rady obceobce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady obceobce musí být pořízen do 15 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady obceobce proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady obceobce. Zápis ze schůze rady obceobce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obceobce.
(5)
Rada obceobce vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady obceobce.
§ 102
(1)
Rada obceobce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obceobce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2)
Radě obceobce je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření obceobce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obceobce,
b)
plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obceobce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obceobce (§ 84 odst. 2),
c)
rozhodovat ve věcech obceobce jako jediného společníka obchodní společnosti,
d)
vydávat nařízení obceobce,
e)
projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obceobce nebo komisemi rady obceobce,
f)
stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),
g)
na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem32b); bez tohoto návrhu je jmenování nebo odvolání vedoucího odboru obecního úřadu neplatné,
h)
zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obceobce (dále jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
i)
kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obceobce,
j)
stanovit celkový počet zaměstnanců obceobce v obecním úřadu a v organizačních složkách obceobce,
k)
přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,
l)
stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
m)
schvalovat organizační řád obecního úřadu,
n)
plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
o)
schvalovat účetní závěrku obcíobcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
(3)
Rada obceobce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obceobce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obceobce nebo pokud si je zastupitelstvo obceobce nevyhradilo; rada obceobce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu; rada obceobce může svěřit obecní policii zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností obecní policie.
(4)
V obcíchobcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obceobce (§ 99 odst. 2), je zastupitelstvu obceobce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j), k) a o).
(5)
Je-li rada obceobce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obceobce, vykonává dosavadní rada obceobce svou pravomoc až do zvolení nové rady obceobce.
§ 102a
(1)
Rada obceobce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obceobce až do zvolení nové rady obceobce nebo do zvolení starosty nebo místostarosty v případě, že se rada obceobce nevolí (§ 99 odst. 3). Za zvolení nové rady obceobce podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady obceobce, který má být volen podle § 84 odst. 2 písm. m), jestliže došlo ke zvolení starosty nebo místostarosty; ustanovení § 100 odst. 1 se neuplatní.
(2)
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada obceobce ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obceobce, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření32c).
(3)
Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva obceobce, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada obceobce ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obceobce, pravomoci podle odstavce 2.
(4)
V obcíchobcích, v nichž rada obceobce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obceobce volena (§ 99 odst. 3), vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta (§ 107) v rozsahu podle § 102 odst. 4. Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně.
Díl 4
Starosta
§ 103
(1)
Starosta zastupuje obecobec navenek.
(2)
Starostu a místostarostu (místostarosty) volí do funkcí zastupitelstvo obceobce z řad svých členů. Starosta a místostarosta musí být občanem České republiky. Za výkon své funkce odpovídají zastupitelstvu obceobce.
(3)
Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem32b) a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů;33) bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu neplatné.
(4)
Starosta
a)
odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obceobce za uplynulý kalendářní rok (§ 42),
b)
plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obceobce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů,33) pokud není v obciobci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není-li zřízena rada obceobce,
c)
může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,
d)
může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,
e)
odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obceobce,34)
f)
zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcíchobcích, kde není tajemník obecního úřadu,
g)
rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obceobce svěřených mu radou obceobce,
h)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony,
i)
plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.
(5)
Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obceobce a rady obceobce, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obceobce a zápis z jednání rady obceobce.
(6)
Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obceobce k zastupování starosty (§ 104 odst. 1). Neurčilo-li zastupitelstvo obceobce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obceobce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obceobce.
§ 103a
Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému60), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území obceobce vztahuje krizový stav43), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může starosta rozhodovat v záležitostech podle § 102 odst. 3 namísto rady obceobce, popřípadě zastupitelstva obceobce, pokud si podle § 84 odst. 4 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou obceobce podle § 102 odst. 3.
§ 104
(1)
Starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obceobce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obceobce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci.
(2)
Starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obceobce.
§ 105
Starosta pozastaví výkon usnesení rady obceobce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obceobce (§ 84 odst. 5).
§ 106
(1)
V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obceobce, jmenuje a odvolává jejich členy. V případech stanovených zvláštními zákony vykonává zvláštní orgán obceobce s rozšířenou působností státní správu pro správní obvod obceobce s rozšířenou působností.
(2)
V čele zvláštního orgánu obceobce může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu obceobce platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele zvláštního orgánu obceobce stojí na základě ustanovení zvláštního zákona starosta.
§ 107
Dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obceobce do zvolení nového starosty nebo místostarosty, a jde-li o obecobec, v níž je volena rada obceobce, až do zvolení nové rady obceobce podle § 102a, vykonává pravomoci starosty podle § 103; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta. Nevykonává-li dosavadní starosta své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obceobce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci starosty člen zastupitelstva obceobce podle § 103 odst. 6, použijí se věty první a druhá obdobně.
§ 108
(1)
Starosta má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.
(2)
Rada obceobce může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva obceobce nebo tajemník obecního úřadu.
(3)
Primátor statutárního města má právo při významných příležitostech a občanských obřadech používat primátorské insignie.
Díl 5
Obecní úřad
§ 109
(1)
Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu. V čele obecního úřadu je starosta.
(2)
Rada obceobce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obceobce zařazení do obecního úřadu.
(3)
Obecní úřad
a)
v oblasti samostatné působnosti
1.
plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obceobce nebo rada obceobce,
2.
pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti,
3.
rozhoduje v případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem34b);
b)
vykonává přenesenou působnost podle § 61 odst. 1 písm. a) s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obceobce.
§ 110
(1)
V obcíchobcích s pověřeným obecním úřadem a v obcíchobcích s rozšířenou působností se zřizuje funkce tajemníka obecního úřadu, který je zaměstnancem obceobce. Ostatní obceobce mohou zřídit funkci tajemníka obecního úřadu.
(2)
Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi.
(3)
Není-li v obciobci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.
(4)
Tajemník obecního úřadu
a)
zajišťuje výkon přenesené působnosti s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny radě obceobce nebo zvláštnímu orgánu obceobce,
b)
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obceobce, radou obceobce nebo starostou,
c)
stanoví podle zvláštních právních předpisů33) platy všem zaměstnancům obceobce zařazeným do obecního úřadu,
d)
plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obceobce zařazeným do obecního úřadu,
e)
vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obceobce.
(5)
Tajemník obecního úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva obceobce a schůzí rady obceobce s hlasem poradním.
(6)
Tajemník obecního úřadu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích.
§ 111
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obceobce v samostatné působnosti obceobce se v záhlaví označují uvedením slova „obecobec“ („město“, „městys“) a názvem obceobce, městyse nebo města s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obceobce v přenesené působnosti orgánů obceobce, s výjimkou nařízení obceobce, se v záhlaví označují slovy „Obecní úřad“ („Městský úřad“, „Úřad městyse“) s uvedením názvu obceobce, městyse nebo města.
(3)
Vypracovávají-li písemnosti odbory obecního (městského) úřadu nebo úřadu městyse, uvede se pod záhlavím též název odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.
(4)
Vypracovávají-li písemnosti zvláštní orgány, uvede se v záhlaví „obecobec“ („město“, „městys“), název obceobce (města, městyse) a pod ním název zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil.
(5)
ObceObce mohou používat razítko obceobce v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.34c)
HLAVA V
ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE A RADY OBCE
Výbory
§ 117
(1)
Zastupitelstvo obceobce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu obceobce.
(2)
Zastupitelstvo obceobce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor.
(3)
ObecObec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů obceobce hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny48). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
(4)
Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obceobce; to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru (§ 120).
§ 118
(1)
Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obceobce. Ze své činnosti odpovídá výbor zastupitelstvu obceobce.
(2)
Počet členů výboru je vždy lichý. Výbor se schází podle potřeby. Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru.
(3)
Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru.
§ 119
(1)
Finanční a kontrolní výbory jsou nejméně tříčlenné. Jejich členy nemohou být starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na obecním úřadu.
(2)
Finanční výbor
a)
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obceobce,
b)
plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obceobce.
(3)
Kontrolní výbor
a)
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obceobce a rady obceobce, je-li zřízena,
b)
kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti,
c)
plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obceobce.
(4)
O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(5)
Výbor předloží zápis zastupitelstvu obceobce; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
§ 120
(1)
V částech obceobce může zřídit zastupitelstvo obceobce osadní nebo místní výbory (dále jen „osadní výbor“). Osadní výbor má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obceobce.
(2)
Členy osadního výboru jsou občané obceobce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obceobce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obceobce.
(3)
Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obceobce z řad členů osadního výboru.
§ 121
(1)
Osadní výbor je oprávněn
a)
předkládat zastupitelstvu obceobce, radě obceobce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obceobce a rozpočtu obceobce,
b)
vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obceobce a radě obceobce k rozhodnutí, pokud se týkají části obceobce,
c)
vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obceobce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obceobce, orgánům obceobce.
(2)
Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obceobce o slovo, musí mu být uděleno.
§ 122
Komise
(1)
Rada obceobce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obceobce.
(2)
Komise je též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti podle § 103 odst. 4 písm. c).
(3)
Předsedou komise podle odstavce 2 může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti. Na prokázání zvláštní odborné způsobilosti předsedy komise se obdobně vztahují ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.
(4)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(5)
Komise je ze své činnosti odpovědna radě obceobce; ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi.
HLAVA VI
DOZOR
Díl 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti
§ 123
(1)
Odporuje-li obecně závazná vyhláška obceobce zákonu, vyzve Ministerstvo vnitra obecobec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obecobec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo Ministerstvu vnitra sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne Ministerstvo vnitra o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky obceobce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obciobci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky obceobce s lidskými právy a základními svobodami může Ministerstvo vnitra pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky obceobce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obciobci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li zastupitelstvo obceobce nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obceobce. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh Ústavnímu souduÚstavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li zastupitelstvo obceobce nápravu před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí obecobec neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obceobce zruší do 15 dnů od doručení sdělení obceobce o zjednání nápravy.
§ 124
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obceobce, vyzve Ministerstvo vnitra obecobec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo Ministerstvu vnitra sdělí, že nápravu nezjedná, pozastaví Ministerstvo vnitra výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obciobci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti se zákonem může Ministerstvo vnitra pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Ministerstva vnitra obciobci. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán obceobce ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá Ministerstvo vnitra takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán obceobce před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí obecobec neprodleně tuto skutečnost soudu a Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení obceobce o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5)
Ministerstvo vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrolakontrola výkonu samostatné působnosti obcíobcí upraveny zvláštním právním předpisem37).
Díl 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v přenesené působnosti
§ 125
(1)
Odporuje-li nařízení obceobce zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve krajský úřad obecobec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo krajskému úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne krajský úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení obceobce. Účinnost nařízení obceobce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obciobci. Krajský úřad v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obceobce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu nařízení obceobce s lidskými právy a základními svobodami může krajský úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení obceobce je pozastavena dnem doručení rozhodnutí krajského úřadu obciobci. Krajský úřad v rozhodnutí současně stanoví obciobci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, krajský úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obceobce zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení obceobce o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán obceobce nápravu ve stanovené lhůtě, podá ředitel krajského úřadu do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obceobce. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí krajského úřadu o pozastavení účinnosti nařízení obceobce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán obceobce před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí obecobec neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a krajskému úřadu. Krajský úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení obceobce zruší do 15 dnů od doručení sdělení obceobce o zjednání nápravy.
§ 126
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření krajského úřadu přijatému při kontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve krajský úřad obecobec ke zjednání nápravy. Nezjedná-li obecobec nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo krajskému úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v přenesené působnosti informuje obecní úřad.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce v přenesené působnosti se zákonem může krajský úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
Díl 3
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst
§ 127
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření je pozastaven dnem doručení rozhodnutí magistrátu městskému obvodu nebo městské části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městskému obvodu nebo městské části lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části nápravu ve stanovené lhůtě, magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
Nezjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části v případě podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě nápravu, podá magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí magistrátu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3)
Zjedná-li příslušný orgán městského obvodu nebo městské části před rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městský obvod nebo městská část neprodleně tuto skutečnost soudu a magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městského obvodu nebo městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(4)
Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrolakontrola výkonu samostatné působnosti obcíobcí upraveny zvláštním právním předpisem37).
§ 127a
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem, jiným právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením magistrátu přijatým při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti, magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti informuje úřad městského obvodu nebo městské části.
Díl 4
Společná ustanovení k dozoru
§ 128
(1)
ObecObec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obceobce v samostatné působnosti.
(2)
Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městského obvodu nebo městské části po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části nebo městského obvodu v samostatné působnosti.
(3)
ObecObec na požádání zašle neprodleně Ministerstvu vnitra usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obceobce v samostatné působnosti. ObecObec na požádání zašle neprodleně krajskému úřadu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů obceobce v přenesené působnosti.
(4)
Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v samostatné působnosti. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města na požádání zašle neprodleně magistrátu usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánů městského obvodu nebo městské části v přenesené působnosti.
(5)
Působnost svěřená krajskému úřadu v § 125 a 126 a působnost svěřená magistrátu v § 127 a § 127a je působností přenesenou.
(6)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení obceobce a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obceobce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(7)
Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů obceobce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
HLAVA VII
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 129
(1)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcíobcí Ministerstvo vnitra a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcíobcí krajské úřady v přenesené působnosti.
(2)
Magistráty územně členěných statutárních měst v přenesené působnosti kontrolují výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst.
(3)
KontrolouKontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavci 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány obcíobcí, městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst dodržují
a)
při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b)
při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 129a
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1)
ObecObec je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou výkonu samostatné působnosti.
(2)
Požádá-li obecobec o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontroloukontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrolekontrole.
(3)
Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrolekontrole zastupitelstvo obceobce na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontrolykontroly. V případě, že byl kontroloukontrolou shledán nezákonný postup obceobce, přijme obecobec opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontroloukontrolou zjištěných nedostatků.
(4)
Informaci o přijatých nápravných opatřeních obecobec vyvěsí na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů.
(5)
ObecObec informuje Ministerstvo vnitra o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4.
(6)
Postup podle odstavců 1 až 4 se uplatní obdobně při kontrolekontrole výkonu samostatné působnosti městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města. Městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města informuje o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4 magistrát územně členěného statutárního města.
§ 129b
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1)
Při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcíobcí, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst jedná za tyto orgány v případě obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části tajemník obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů obceobce, městského obvodu nebo městské části starosta nebo jím pověřená osoba.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA VIII
STATUTÁRNÍ MĚSTA
§ 130
Územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obceobce. Ve statutu stanoví zejména
a)
výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území,
b)
pravomoc orgánů města na úseku samostatné a přenesené působnosti,
c)
pravomoc orgánů městských obvodů a městských částí na úseku samostatné a přenesené působnosti,
d)
vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a městských částí,
e)
zdroje peněžních příjmů městských obvodů a městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
f)
způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení města s městskými obvody a městskými částmi a způsob jejich zveřejňování v městských obvodech a městských částech,
g)
způsob projednání územně plánovací dokumentace města a programu rozvoje města s městskými obvody a městskými částmi,
h)
majetek města, který se svěřuje městským obvodům a městským částem, a rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí při nakládání s tímto majetkem a při výkonu s tím souvisejících práv,
i)
rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky,
j)
další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
§ 131
Statutární město může svěřit statutem městskému obvodu nebo městské části na úseku samostatné působnosti zejména
a)
schvalování programu rozvoje městského obvodu nebo městské části,
b)
rozhodování o právních jednáních uvedených v § 133 odst. 1,
c)
zřizování trvalých a dočasných fondů městského obvodu a městské části,
d)
výkon funkce zaměstnavatele pro zaměstnance zařazené do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo organizační složky městského obvodu nebo městské části.
§ 132
(1)
Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu39a) nebo se souhlasem městského obvodu nebo městské části.
(2)
Svěřenou věc z vlastnictví statutárního města lze městskému obvodu nebo městské části odejmout též v případě, jestliže městský obvod nebo městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené statutárním městem, která nesmí být kratší než 60 dnů.
(3)
O odejmutí věci svěřené městskému obvodu nebo městské části z vlastnictví statutárního města rozhoduje zastupitelstvo statutárního města [§ 130 písm. h)].
§ 133
Statutární město může svěřit statutem za podmínek v něm stanovených městskému obvodu a městské části rozhodování zejména o těchto právních jednáních:
a)
převod a zastavení nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů z majetku města svěřeného městskému obvodu nebo městské části,
b)
převod a zastavení movitých věcí a práv,
c)
postoupení pohledávek,
d)
vzdání se práva a prominutí dluhu,
e)
uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o poskytnutí výpůjčky, o poskytnutí dotace, o poskytnutí návratné finanční výpomoci, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44),
f)
peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
g)
majetková účast na podnikání jiných právnických osob,
h)
dohody o splátkách,
i)
uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách,
j)
poskytování věcných a peněžitých darů fyzickým a právnickým osobám,
k)
poskytování dotací a návratných finančních výpomocí spolkům, humanitárním organizacím a jiným právnickým nebo fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí.
§ 134
(1)
Městské obvody a městské části jednají za statutární město v záležitostech jim svěřených zákonem a v mezích zákona statutem.
(2)
Městské obvody a městské části nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení.
§ 135
Usnesení zastupitelstva města a rady města v záležitostech, které nebyly zákonem nebo statutem svěřeny městskému obvodu nebo městské části, jsou pro orgány městských obvodů a městských částí závazná.
§ 136
(1)
Správce městského obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z funkce tajemník magistrátu.
(2)
Správce města, městského obvodu a městské části plní úkoly správce obceobce podle § 98.
§ 137
(1)
Nebude-li ustavující zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo městské části svoláno ve lhůtě podle § 91 odst. 1, svolá je magistrát v přenesené působnosti; informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zveřejní v rozsahu stanoveném v § 93 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
(2)
Pravomoc rozpustit zastupitelstvo městského obvodu nebo městské části podle § 89 vykonává zastupitelstvo města.
(3)
Slib člena zastupitelstva městského obvodu nebo městské části zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu městského obvodu (městské části) a jeho (jejích) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
§ 139
(1)
Orgány statutárních měst vykonávají přenesenou působnost, která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností.
(2)
Orgány městských obvodů a městských částí vykonávají přenesenou působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají orgány obcíobcí. Statutární město může statutem určit městské obvody a městské části, jejichž orgány budou vykonávat zcela nebo zčásti přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony pověřeným obecním úřadům, popřípadě některou přenesenou působnost svěřenou zvláštními zákony obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností.
(3)
Je-li to účelné, může statutární město statutem se souhlasem městského obvodu nebo městské části vyhradit v přenesené působnosti orgánů obcíobcí některé činnosti magistrátu města nebo určit, že některé tyto působnosti budou vykonávat orgány jiných městských obvodů nebo městských částí.
(4)
Městské obvody a městské části jsou při výkonu přenesené působnosti správními obvody; výkon přenesené působnosti jsou povinny zabezpečit. Na výkon přenesené působnosti obdrží městské obvody a městské části příspěvek z rozpočtu statutárního města.
(5)
Rozhodnutí orgánů městských obvodů a městských částí vydaná ve správním řízení přezkoumává magistrát, pokud není tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu města nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
§ 140
(1)
Ve statutárním městě plní funkci místostarosty (místostarostů) náměstek (náměstci) primátora.
(2)
Ve statutárním městě se zřizuje funkce tajemníka magistrátu, který je zaměstnancem města. Tajemníka magistrátu jmenuje a odvolává primátor se souhlasem ředitele krajského úřadu a stanoví jeho plat podle zvláštních předpisů. Bez souhlasu ředitele krajského úřadu je jmenování a odvolání tajemníka magistrátu neplatné.
(3)
V městských částech a městských obvodech, jejichž orgánům je zcela nebo zčásti svěřena přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají pověřené obecní úřady, popřípadě některá přenesená působnost, kterou podle zvláštních zákonů vykonávají obecní úřady obceobce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části. Tajemníka úřadu městského obvodu nebo tajemníka úřadu městské části jmenuje a odvolává starosta se souhlasem tajemníka magistrátu; bez souhlasu tajemníka magistrátu je jmenování a odvolání tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části neplatné.
§ 141
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v samostatné působnosti tohoto města se v záhlaví označují slovy „statutární město“ s uvedením názvu města a orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova „městský obvod“ nebo „městská část“ a název města, název městského obvodu nebo městské části a název orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2)
Všechny písemnosti vyhotovené orgánem statutárního města v přenesené působnosti tohoto města, s výjimkou nařízení města, se v záhlaví označují slovy „Magistrát města“ s uvedením názvu města a názvu odboru, který písemnost vyhotovil; jde-li o orgán městského obvodu nebo městské části, uvedou se v záhlaví slova „Úřad městského obvodu“ nebo „Úřad městské části“ a název města, název městského obvodu nebo městské části a odboru, který písemnost vyhotovil. Stanoví-li zvláštní zákon jiné označení odboru, uvede se toto označení.
(3)
Vypracovává-li písemnosti zvláštní orgán statutárního města, označují se v záhlaví slovy „statutární město“ s uvedením názvu města a názvu zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil; jde-li o zvláštní orgán městského obvodu nebo městské části, uvede se v záhlaví též název městského obvodu nebo městské části.
(4)
Statutární město, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města mohou používat vlastní razítko v případech, kdy zvláštním zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.34c) Razítko má uprostřed znak statutárního města nebo městského obvodu nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města, městského obvodu nebo městské části.
§ 142
(1)
Městské obvody a městské části územně členěného statutárního města mohou mít svůj znak a vlajku.
(2)
Předseda Poslanecké sněmovny může městskému obvodu nebo městské části, které nemají znak a vlajku, na jejich žádost, po vyjádření statutárního města, udělit znak a vlajku městského obvodu nebo městské části. Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost městského obvodu nebo městské části změnit jejich znak a vlajku. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení nebo změně znaku nebo vlajky městského obvodu nebo městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
§ 143
Městské části a městské obvody mohou ocenit významné životní události svých občanů.
§ 146
Nestanoví-li tato hlava zákona výslovně jinak, platí pro statutární města, jejich městské obvody a městské části ustanovení ostatních hlav zákona.
ČÁST DRUHÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 147
(1)
Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování obceobce
a)
ve věcech podle § 58 a 59,
b)
o právech a povinnostech právnických a fyzických osob na úseku přenesené působnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
(2)
Správní orgán při přezkoumání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) může rozhodnutí pouze zrušit nebo zrušit a vrátit k novému projednání.
(3)
ObecObec vybírá a vymáhá pokuty; výnos pokut uložených obcíobcí je příjmem obceobce, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4)
Rozhodnutí orgánů měst Brno, Ostrava a Plzeň vydaná ve správním řízení, přezkoumává příslušný krajský úřad. Řízení o přezkoumání rozhodnutí16) orgánů těchto měst probíhající před příslušným ústředním správním úřadem a neskončená ke dni účinnosti tohoto ustanovení se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 148
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance obceobce zařazeného do obecního úřadu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují vedoucímu odboru obecního úřadu; v obcíchobcích, kde není zřízen odbor obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. Skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru obecního úřadu se oznamují tajemníkovi obecního úřadu; v obciobci, kde nepůsobí tajemník obecního úřadu, se toto oznámení činí starostovi. U člena komise nebo zvláštního orgánu se oznámení činí starostovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
§ 149
Orgány obceobce samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
§ 149b
(1)
Úkony podle občanského zákoníku45) spočívající v doporučení k uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, a v předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto bytu činí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v přenesené působnosti.
(2)
Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem46) starosta nebo ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn starostu zastupovat, zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, činí s tím související občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje úschovu takto pořízené závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
(3)
Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku47) obcíobcí je výkonem přenesené působnosti.
§ 150
Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
§ 151
(1)
ObcemiObcemi podle tohoto zákona jsou územní samosprávné celky, které byly obcemiobcemi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Městy pode tohoto zákona jsou obceobce, které byly městy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Pokud je v právních předpisech uveden pojem „obecní zastupitelstvo“ a „obecní rada“, rozumí se tím „zastupitelstvo obceobce“ a „rada obceobce“.
(4)
Svazky obcíobcí podle tohoto zákona jsou dobrovolné svazky obcíobcí, které byly dobrovolnými svazky obcíobcí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Svazky obcíobcí podle tohoto zákona jsou i zájmová sdružení právnických osob založená pouze obcemiobcemi podle ustanovení § 20f a násl. občanského zákoníku, která do 31. prosince 2001 splní podmínky stanovené v § 50 a 51 tohoto zákona.
§ 152
(1)
Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 8 použije od 1. ledna 2003.
(2)
ObceObce, jejichž evidence právních předpisů obceobce neodpovídá ustanovením tohoto zákona, uvedou evidenci právních předpisů obceobce do souladu s tímto zákonem do konce roku 2003.
(3)
Očíslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.
(4)
ObecObec přihlásí uchazeče ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti nejpozději do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud uchazeč již vykonává činnost, kterou může vykonávat jen po prokázání zvláštní odborné způsobilosti, a dosud ji neprokázal (§ 113 a násl.). Do této doby se nezapočítávají doby mateřské dovolené, pracovní neschopnosti, vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby ani doba uvolnění pro výkon veřejné funkce.
(5)
Zvláštní odborná způsobilost ověřená zkouškou podle právních předpisů platných v době od 24. listopadu 1990 do nabytí účinnosti tohoto zákona41) se považuje za zvláštní odbornou způsobilost prokázanou podle tohoto zákona.
(6)
Statutární města, jejichž statuty neodpovídají ustanovením tohoto zákona, uvedou své statuty do souladu s tímto zákonem do konce roku 2001. Do doby nabytí účinnosti nového statutu platí na úseku samostatné i přenesené působnosti ustanovení dosavadních statutů.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 153
Ministerstvo vnitra vydá vyhlášky k provedení § 33.
§ 154
Zrušují se:
1.
Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2.
Zákon č. 302/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 439/1991 Sb., zákona č. 485/1991 Sb. a zákona č. 553/1991 Sb.
§ 155
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000, s výjimkou ustanovení § 147 odst. 4, které nabude účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha k zákonu č. 128/2000 Sb.
Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev obcí
Číslo řádku - velikostní kategorie obce (městské části nebo obvodu)| Počet obyvatel s trvalým pobytem na území obce (městské části nebo obvodu)| Uvolnění členové zastupitelstva| Neuvolnění členové zastupitelstva
---|---|---|---
starosta, primátor| místostarosta, náměstek primátora| člen rady (neuvedený ve sl. 1 a 2)| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvl. orgánu, ostatní uvolnění| starosta, primátor| místostarosta, náměstek primátora| člen rady (neuvedený ve sl. 5 a 6)| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního
orgánu| člen
výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu| člen zastupitelstva bez dalších funkcí
| 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10
1| obecobec (městská část nebo obvod)| do 300| 1,211| 1,065| 0,944| 0,823| 0,726| 0,654| 0,145| 0,073| 0,061| 0,036
2| 301 - 600| 1,360| 1,197| 1,061| 0,925| 0,816| 0,734| 0,163| 0,082| 0,068| 0,041
3| 601 - 1 000| 1,573| 1,384| 1,227| 1,070| 0,944| 0,849| 0,184| 0,094| 0,078| 0,047
4| 1 001 - 3 000| 1,751| 1,541| 1,365| 1,190| 1,051| 0,945| 0,205| 0,105| 0,088| 0,053
5| 3 001 - 5 000| 1,868| 1,644| 1,457| 1,270| 1,121| 1,009| 0,224| 0,112| 0,093| 0,056
6| 5 001 - 10 000| 2,040| 1,795| 1,591| 1,387| 1,224| 1,102| 0,245| 0,122| 0,102| 0,061
7| 10 001 - 20 000| 2,211| 1,946| 1,724| 1,503| 1,326| 1,194| 0,265| 0,133| 0,111| 0,066
8| 20 001 - 50 000| 2,413| 2,123| 1,882| 1,641| 1,448| 1,303| 0,290| 0,145| 0,121| 0,072
9| 50 001 - 100 000
a územně nečleněná statutární města| 2,621| 2,307| 2,045| 1,782| 1,573| 1,415| 0,315| 0,157| 0,131| 0,079
10| 100 001 - 200 000
a územně členěná statutární města| 2,845| 2,504| 2,219| 1,935| 1,707| 1,536| 0,341| 0,171| 0,142| 0,085
11| nad 200 000| 3,451| 3,037| 2,691| 2,346| 2,070| 1,863| 0,414| 0,207| 0,173| 0,104
2a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
3)
§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
3a)
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
3b)
§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4)
Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
7)
Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
8)
Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.
9)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
10)
§ 11 zákona č. 298/1992 Sb.
11)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
13)
§ 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
13a)
§ 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
13b)
§ 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
13c)
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Například občanský zákoník, obchodní zákoník.
15a)
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
15b)
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
16)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
18)
§ 214 a násl. občanského zákoníku.
18a)
§ 93g písm. h) a § 93h zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
18b)
Příloha č. 1 k zákonu č. 314/2002 Sb.
18c)
Příloha č. 2 k zákonu č. 314/2002 Sb.
18d)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
20)
§ 206 zákoníku práce.
24)
§ 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb.
29)
Například § 110 a 163 obchodního zákoníku, § 4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, § 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).
29a)
Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů.
30)
§ 67 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
31)
§ 59 zákona č. 152/1994 Sb.
31a)
Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.
32)
§ 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
32a)
§ 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
32b)
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
32c)
§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb.
33)
Zákon č. 143/1992 Sb.
Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů.
34a)
§ 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
34b)
Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
34c)
Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.
36b)
§ 69a zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
38)
Část pátá hlava druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
39a)
§ 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
40)
§ 69 zákona č. 129/2000 Sb.
41)
Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.
Výnos Ministerstva vnitra a životního prostředí ze dne 31. května 1989 č. j. LK-7696/89-529 o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých činností, uveřejněný v částce 3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory a oznámený v částce 17/1989 Sb.
42)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
43)
§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44)
§ 2716 a násl. občanského zákoníku.
45)
§ 3075 občanského zákoníku.
46)
§ 1543 občanského zákoníku.
47)
§ 471 odst. 3 občanského zákoníku.
48)
§ 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.
49)
§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
50)
§ 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
52)
§ 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 158 odst. 8 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
53)
§ 11a odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
54)
§ 3 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., ve znění zákona č. 274/2008 Sb.
55)
Část sedmá hlava III a IV zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
56)
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
57)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
58)
§ 52d zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59)
§ 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb.
60)
§ 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 129/2000 Sb. | Zákon č. 129/2000 Sb.
Zákon o krajích (krajské zřízení)
Vyhlášeno 15. 5. 2000, datum účinnosti 12. 11. 2000, částka 38/2000
* HLAVA I - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 13a)
* HLAVA III - PŮSOBNOST KRAJE (§ 14 — § 30)
* HLAVA IV - ORGÁNY KRAJE (§ 31 — § 70a)
* HLAVA V - ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY (§ 76 — § 80)
* HLAVA VI - DOZOR (§ 81 — § 85)
* HLAVA VII - KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI (§ 86 — § 88)
* HLAVA VIII - VZTAH MINISTERSTEV A VLÁDY K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM (§ 92 — § 93)
* HLAVA IX - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 94 — § 99) k zákonu č. 129/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (64/2014 Sb., 160/2023 Sb., 418/2023 Sb.)
129
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o krajích (krajské zřízení)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Díl 1
Postavení krajů a jejich orgánů
§ 1
(1)
KrajKraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu.
(2)
KrajKraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. KrajKraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3)
KrajKraj je samostatně spravován zastupitelstvem krajekraje (dále jen „zastupitelstvo“); dalšími orgány krajekraje jsou rada krajekraje (dále jen „rada“), hejtman krajekraje (dále jen „hejtman“) a krajský úřad. Orgánem krajekraje je též zvláštní orgán krajekraje (dále jen „zvláštní orgán“) zřízený podle zákona.
(4)
KrajKraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.
§ 2
(1)
KrajKraj spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“). Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon. Rozsah samostatné působnosti může být též omezen zákonem.
(2)
Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům krajekraje, vykonávají orgány krajekraje jako svou přenesenou působnost (§ 29 a 30). KrajKraj je při výkonu státní správy správním obvodem. KrajKraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti.
(3)
KrajKraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem.
(4)
KrajKraj zajišťuje výkon finanční kontroly podle rozpočtových pravidel územních rozpočtů a podle zvláštního právního předpisu.1)
§ 4
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost krajůkrajů a nestanoví, že jde o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajůkrajů.
§ 5
(1)
KrajKraj může mít znak a vlajku.
(2)
Předseda Poslanecké sněmovny může krajikraji, který nemá znak nebo vlajku, na jeho návrh znak nebo vlajku udělit.
(3)
Předseda Poslanecké sněmovny může na žádost krajekraje změnit znak nebo vlajku krajekraje.
(4)
KrajeKraje a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku krajekraje. Jiné subjekty mohou užívat znak krajekraje jen s jeho souhlasem. K užívání vlajky krajekraje není nutný jeho souhlas.
Díl 2
Obecně závazné vyhlášky kraje a nařízení kraje
§ 6
Obecně závaznou vyhláškou kraje vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.
§ 7
Na základě a v mezích zákona rada vydává právní předpisy v přenesené působnosti, je-li k tomu krajkraj zákonem zmocněn; tyto právní předpisy se nazývají nařízení krajekraje.
§ 8
(1)
Obecně závazné vyhlášky krajekraje musí být v souladu se zákony a nařízení krajekraje musí být v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady.
(2)
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení krajekraje (dále jen „právní předpis krajekraje“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů krajekraje stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů37).
Díl 4
Občané kraje
§ 12
(1)
Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu5) v některé obciobci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.
(2)
Občan kraje, který dosáhl věku 18 let, má právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem,6)
b)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
c)
nahlížet do rozpočtu kraje a do závěrečného účtu kraje, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva (dále jen „výbory“) a komisí rady (dále jen „komise“) a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,
d)
požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občany kraje, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
e)
podávat orgánům kraje návrhy, připomínky a podněty; orgány kraje je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva, nejdéle do 90 dnů,
f)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu kraje a k závěrečnému účtu kraje za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně, ve lhůtě stanovené jednacím řádem, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,
g)
hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.
(3)
Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. b) až f) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území kraje nemovitostnemovitost.
§ 13
Oprávnění uvedená v § 12 odst. 2 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obciobci nebo vojenském újezdu v územním obvodu kraje, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
§ 13a
Kraj může ocenit významné životní události svých občanů.
HLAVA III
PŮSOBNOST KRAJE
Díl 1
Samostatná působnost kraje
§ 14
(1)
Do samostatné působnosti krajekraje patří záležitosti, které jsou v zájmu krajekraje a občanů krajekraje, pokud nejde o přenesenou působnost krajekraje.
(2)
Do samostatné působnosti krajekraje patří zejména záležitosti uvedené v § 11, 35, 36 a 59, s výjimkou vydávání nařízení krajekraje, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti svěří zákon.
(3)
KrajKraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky krajekraje, pokud zákon nestanoví jinak.
(4)
Při výkonu samostatné působnosti krajkraj spolupracuje s obcemiobcemi; nesmí přitom zasahovat do jejich samostatné působnosti. Proti takovému zásahu může obecobec podat žalobu podle zvláštního zákona.
(5)
KrajeKraje jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s obcemiobcemi opatření dotýkající se jejich působnosti.
§ 15
(1)
KrajKraj je oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají působnosti krajekraje. Státní orgány jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s krajemkrajem opatření dotýkající se působnosti krajekraje.
(2)
Státní orgány a orgány obcíobcí poskytují orgánům krajekraje na požádání bezplatně údaje a informace pro výkon jejich působnosti. Tuto povinnost má i krajkraj vůči státním orgánům a orgánům obcíobcí. Ochrana údajů a utajovaných informací podle zvláštních právních předpisů7) zůstává nedotčena.
(3)
KrajeKraje jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostínemovitostí.
§ 15a
(1)
KrajKraj je povinen vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(2)
KrajKraj vydává potvrzení potřebná pro uplatnění práva v cizině i v případě, že právní předpis takovou povinnost neukládá, ale požadované údaje jsou mu známy.
§ 16
Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí
a)
při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
b)
v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.
Hospodaření kraje
§ 17
(1)
Majetek krajekraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. KrajKraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem krajekraje, které sleduje jiný důležitý zájem krajekraje, který je řádně odůvodněn. KrajKraj vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2)
Majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem kraj naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními předpisy,9) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Kraj nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma
a)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů, nebo národního fondu,
b)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do krajem nebo obcíobcí vlastněné nemovitostinemovitosti,
c)
těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obecobec,
d)
těch, v nichž míra účasti kraje nebo spolu s jiným krajem (kraji), obcíobcí (obcemiobcemi) nebo státem přesahuje 50 %.
(4)
Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 3 jsou neplatná.
(5)
Stát neručí za hospodaření a závazky kraje, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
(6)
Kraj je povinen chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7)
Kraj je povinen trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
§ 18
(1)
Záměr krajekraje prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr krajekraje smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví krajekraje krajkraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu krajekraje vyvěšením na úřední desce2) krajkrajského úřadu (dále jen „úřední deska“), aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní jednání neplatné.
(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, dále jde-li o pronájem, pacht anebo výpůjčku majetku krajekraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je krajkraj anebo kterou krajkraj ovládá30), nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona9b).
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčku, výprosu, pacht nebo pronájem majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajemkrajem, nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině jinak.
§ 19
Informace týkající se nabytí věci krajemkrajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva krajekraje ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku či jiným obdobným způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu22), pokud by jejich zpřístupnění mohlo krajkraj při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům.
§ 20
(1)
Hospodaření krajekraje za uplynulý kalendářní rok přezkoumá Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření krajekraje pověřit Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.
(2)
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
(3)
Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.9c)
§ 21
Hospodaření kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 22
Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu krajekraje a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se řídí zvláštním zákonem.
§ 23
(1)
Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání krajekraje předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou krajemkrajem opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2)
Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, lze učinit jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání krajekraje neplatná.
(3)
K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2, v § 17 odst. 4 a § 18 odst. 1 a 2 přihlédne soud i bez návrhu.
Spolupráce krajů
§ 24
(1)
KrajeKraje mohou spolupracovat s ostatními krajikraji a s obcemiobcemi.
(2)
Na spolupráci krajůkrajů s ostatními krajikraji a s obcemiobcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku11) a o smlouvě o společnosti29).
§ 26
KrajKraj nemůže být členem svazku obcíobcí.12)
Spolupráce s ostatními subjekty
§ 27
Na spolupráci mezi krajikraji a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku11) a o smlouvě o společnosti29).
§ 28
Spolupráce s územními samosprávnými celky jiných států
KrajKraj může spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a být členem jejich mezinárodních sdružení.
Díl 2
Přenesená působnost
§ 29
(1)
Orgány krajekraje vykonávají na svém území přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zákon.
(2)
KrajKraj obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti. Výši příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“).
§ 30
Při výkonu přenesené působnosti se orgány kraje řídí
a)
při vydávání nařízení krajekraje zákony a jinými právními předpisy,
b)
v ostatních případech též
1.
usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou ukládat orgánům krajekraje povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajůkrajů a orgány obcíobcí;
2.
opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
HLAVA IV
ORGÁNY KRAJE
Díl 1
Zastupitelstvo
§ 31
(1)
Zastupitelstvo se skládá z členů zastupitelstva. Počet členů zastupitelstva činí v kraji s počtem obyvatel
a)| do 600 000 obyvatel| 45 členů,
---|---|---
b)| nad 600 000 do 900 000 obyvatel| 55 členů,
c)| nad 900 000 obyvatel| 65 členů.
(2)
Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva je počet obyvatel krajekraje k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(3)
Počet členů zastupitelstva, který má být zvolen, zveřejní krajský úřad nejpozději do 2 dnů od jeho stanovení na úřední desce2) a dále ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
§ 32
(1)
Funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí.13) Člen zastupitelstva nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
(2)
Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva upravuje zvláštní zákon.6)
§ 33
(1)
Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2)
Člen zastupitelstva skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu krajekraje a jeho občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(3)
Člen zastupitelstva skládá slib před zastupitelstvem pronesením slova „slibuji“. Složení slibu potvrdí člen zastupitelstva svým podpisem.
§ 34
(1)
Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo
a)
předkládat zastupitelstvu a radě, jakož i výborům a komisím návrhy na projednání,
b)
vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je krajkraj, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které krajkraj založil nebo zřídil; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c)
požadovat od zaměstnanců krajekraje zařazených do krajkrajského úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které kraj zřídil, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce; informace musí být poskytnuta do 30 dnů.
(2)
Člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva, popřípadě zasedání jiných orgánů krajekraje, je-li jejich členem, plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů krajekraje a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(3)
Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech krajekraje mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu krajekraje, který má danou záležitost projednávat.
Pravomoc zastupitelstva
§ 35
(1)
Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. Ve věcech přenesené působnosti zastupitelstvo rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon.
(2)
Zastupitelstvu je vyhrazeno
a)
předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b)
předkládat návrhy Ústavnímu souduÚstavnímu soudu na zrušení právních předpisů,15) má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem,
c)
vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
d)
koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat strategie rozvoje územního obvodu krajekraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
e)
schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území krajeúzemí kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
f)
stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území krajekraje,
g)
rozhodovat o spolupráci krajekraje s jinými krajikraji a o mezinárodní spolupráci,
h)
schvalovat střednědobý výhled rozpočtu krajekraje, rozpočet krajekraje, schvalovat závěrečný účet krajekraje a schvalovat účetní závěrku krajekraje sestavenou k rozvahovému dni,
i)
zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky krajekraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny,
j)
rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,
k)
delegovat zástupce krajekraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má krajkraj majetkovou účast,
l)
navrhovat zástupce krajekraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má krajkraj majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje-li rada ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 59 odst. 1 písm. j),
m)
volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,
n)
stanovit funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,
o)
zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,
p)
stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc,
q)
stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 46 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 51 a o plněních pro členy zastupitelstva podle § 55,
r)
vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi krajemkrajem a členem zastupitelstva,
s)
stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 56),
t)
rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,
u)
udělovat ceny krajekraje,
v)
rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,
w)
plnit další úkoly stanovené zákonem.
(3)
Zastupitelstvo rozhoduje o zrušení usnesení rady, jsou-li mu předložena k rozhodnutí podle § 62.
§ 36
Zastupitelstvu je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních krajekraje:
a)
nabytí a převod hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,
b)
poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 500 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce,
c)
poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným krajemkrajem nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu28), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
d)
vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 1 000 000 Kč,
e)
zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 1 000 000 Kč,
f)
dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
g)
postoupení pohledávky vyšší než 1 000 000 Kč,
h)
uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o společnosti,
i)
zastavení nemovitostí,
j)
vydání komunálních dluhopisů,
k)
stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,
l)
peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob,
m)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví krajekraje,
n)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví krajekraje nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby krajemkrajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo zcela nebo zčásti svěřit radě nebo hejtmanovi.
§ 37
Zastupitelstvo má právo vyhradit si další pravomoci v samostatné působnosti mimo pravomoci vyhrazené radě podle § 59 odst. 1.
Jednání zastupitelstva
§ 39
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.
(2)
Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zastupitelstva do doby, než je zvolen hejtman nebo náměstek hejtmana. Ustavující zasedání zastupitelstva zvolí hejtmana, náměstka hejtmana a další členy rady. Pokud se tak nestane, předsedající ustavující zasedání přeruší. Současně zastupitelstvo rozhodne, kdy bude zasedání pokračovat tak, aby se uskutečnilo nejdéle do 7 dnů od konání přerušeného jednání.
(3)
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 42 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
§ 40
(1)
Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva písemně svolává a řídí zpravidla hejtman. Do lhůty stanovené ve větě první se nezapočítává doba, po niž se na území krajekraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
(2)
K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva.
§ 41
(1)
Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva nebo v jeho průběhu není přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí předsedající toto zasedání zastupitelstva. Do 21 dnů se koná jeho náhradní zasedání.
(2)
Požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, hejtman je povinen svolat zasedání zastupitelstva tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti krajskému úřadu.
(3)
Nesvolá-li hejtman zasedání zastupitelstva podle předchozích odstavců, učiní tak náměstek hejtmana nebo jiný člen zastupitelstva.
(4)
Do lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2 se nezapočítává doba, po niž se na území krajekraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
§ 41a
(1)
Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva, může se člen zastupitelstva účastnit jednání zastupitelstva též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva distančním způsobem. Člen zastupitelstva má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva koná.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva.
(3)
O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje krajský úřad v informaci podle § 42 odst. 1 nebo 2.
§ 42
(1)
Zasedání zastupitelstva je veřejné. Krajský úřad zveřejní informaci o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva vždy nejméně 10 dnů předem na úřední desce2) krajského úřadu, kromě toho může informaci zveřejnit způsobem v místě obvyklým.
(2)
Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému38), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území krajekraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva podle odstavce 1 na úřední desce krajského úřadu alespoň po dobu 2 dnů před zasedáním zastupitelstva. Záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě první, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 10 dnů před zasedáním zastupitelstva.
(3)
Návrh programu jednání zastupitelstva připravuje a předkládá zastupitelstvu ke schválení rada.
(4)
O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva, rozhodne zastupitelstvo.
(5)
Zúčastní-li se zasedání zastupitelstva člen vlády nebo jím pověřený zástupce, poslanec, senátor a požádá-li o slovo, musí mu být vždy uděleno.
§ 43
O průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis, který podepisuje hejtman nebo náměstek hejtmana a zvolení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 15 dnů po skončení zasedání, musí obsahovat údaj o počtu přítomných členů zastupitelstva, schválený program jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení a musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva.
§ 44
Zastupitelstvo vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání zastupitelstva a výborů.
§ 45
(1)
Klesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu oproti počtu stanovenému v § 31 odst. 1 a nejsou-li náhradníci, do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu vykonávat působnost podle § 35 odst. 2 a § 36, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření, rozhodování podle § 35 odst. 2 písm. m), n) a p) až t) a stanovení pravidel rozpočtového provizoria. Tuto skutečnost krajský úřad bezodkladně oznámí ministerstvu.
(2)
Jestliže se zastupitelstvo nesejde po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, nebo nezvolí-li hejtmana do 6 měsíců ode dne, kdy byl odvolán nebo se funkce vzdal, nebo do 6 měsíců ode dne ustavujícího zasedání, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí nové volby. Proti rozhodnutí o rozpuštění zastupitelstva může krajkraj podat žalobu k soudu. Ustanovení § 60a a 64b se použijí obdobně. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po niž se na území krajekraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
Odměňování členů zastupitelstva
§ 46
(1)
Funkci člena zastupitelstva vykonávají
a)
členové zastupitelstva zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva“),
b)
ostatní členové zastupitelstva (dále jen „neuvolněný člen zastupitelstva“).
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně nutný k výkonu funkce určí krajkraj. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů32), uhradí krajkraj zaměstnavateli.
(3)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje krajkraj náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce paušální částkou. Paušální částku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo.
(4)
KrajKraj nesmí členovi zastupitelstva poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva dar, a to ani po skončení výkonu funkce.
§ 47
(1)
Uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje krajkraj za výkon funkce odměnu ve výši podle § 48 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje krajkraj odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva může krajkraj poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 48 odst. 2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva, kterým odměnu stanovilo.
(3)
V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva, které odměnu stanovilo.
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana, poskytuje krajkraj odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana. Pokud zastupitelstvo neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce hejtmana odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana.
(5)
Odměna se členovi zastupitelstva poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které funkci v daném měsíci vykonával.
(6)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění, odměna mu nenáleží, nestanoví-li tento zákon jinak.
(7)
Uvolněnému členovi zastupitelstva za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny. Pro účely stanovení výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina odměny upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění33).
(8)
Odměna stanovená podle odstavce 7 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené výši stanovená podle odstavce 7 a podle věty první za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(9)
Je-li člen zastupitelstva odvolán z funkce nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 49 odst. 2 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo.
§ 48
(1)
Odměna uvolněného člena zastupitelstva se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie krajekraje.
(2)
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze k tomuto zákonu podle zastávané funkce a podle velikostní kategorie krajekraje.
(3)
Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(4)
Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje ministerstvo sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(5)
Při určení výše odměny člena zastupitelstva se vychází z počtu obyvatel krajekraje34), kteří byli hlášeni v krajikraji k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva.
(6)
Změní-li se v průběhu volebního období zastupitelstva počet obyvatel krajekraje hlášených v krajikraji k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 5 o více než 10 % tak, že dojde ke změně zařazení krajekraje ve velikostní kategorii krajůkrajů podle přílohy k tomuto zákonu, náleží od 1. ledna tohoto kalendářního roku
a)
uvolněnému členovi zastupitelstva odměna ve výši odpovídající velikostní kategorii krajekraje,
b)
neuvolněnému členovi zastupitelstva dosavadní odměna, pokud nepřesahuje maximální výši odměny pro příslušnou velikostní kategorii krajekraje, jinak mu přísluší odměna v maximální výši.
(7)
Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 49
(1)
V případě souběhu výkonu více funkcí náleží uvolněnému členovi zastupitelstva odměna za tu z jeho funkcí, za kterou náleží nejvyšší odměna.
(2)
V případě souběhu výkonu více funkcí může být neuvolněnému členovi zastupitelstva poskytnuta odměna až do výše souhrnu odměn za tři různé funkce. Do tohoto souhrnu lze zahrnout pouze odměny za výkon funkce člena rady, předsedy nebo člena výboru zastupitelstva, předsedy nebo člena komise rady anebo předsedy nebo člena zvláštního orgánu. Pokud zastupitelstvo nerozhodne o poskytnutí odměny podle věty první, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva odměna za funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená zastupitelstvem.
§ 50
(1)
Náměstkovi hejtmana, který po dobu delší než 4 týdny nepřetržitě zastupoval podle § 64 věty třetí hejtmana v plném rozsahu jeho funkce z důvodu jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy hejtman nevykonával funkci, náleží od prvního dne zastupování odměna ve výši, která by v daném období náležela hejtmanovi, je-li tato odměna vyšší.
(2)
Členovi rady, který byl zastupitelstvem pověřen výkonem pravomocí hejtmana podle § 64a věty druhé, náleží odměna ve výši, která by v daném období náležela hejtmanovi, je-li tato odměna vyšší.
(3)
Osobě, která nadále vykonává pravomoci hejtmana nebo náměstka hejtmana podle § 64b, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce. Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady podle § 60 odst. 2 nebo § 60a, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(4)
Osobě, která je předsedou nebo členem zvláštního orgánu, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva do odvolání z funkce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(5)
Osobě, která je předsedou nebo členem komise rady, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce po dobu výkonu pravomocí dosavadní rady podle § 60a.
(6)
Náležela-li by členovi zastupitelstva v jeden den odměna podle odstavce 3, 4 nebo 5 a současně odměna podle § 47 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 49 odst. 2 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo.
§ 51
(1)
Členovi zastupitelstva může krajkraj poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů krajekraje.
(2)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi zastupitelstva, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(3)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být krajemkrajem poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(4)
Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva. Důvod poskytnutí mimořádné odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.
§ 52
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, a uvolněnému členovi zastupitelstva, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva, poskytne krajkraj odchodné, pokud jim ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 47 odst. 6 se nepřihlíží.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, a uvolněnému členovi zastupitelstva, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne krajkraj odchodné, pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 47 odst. 6 se nepřihlíží.
(3)
Odchodné podle odstavce 1 při zániku mandátu člena zastupitelstva dnem voleb do zastupitelstva členovi zastupitelstva nenáleží, pokud byl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, za niž mu náleží odměna. O opětovné zvolení do funkce podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období.
(4)
Odchodné podle odstavce 2 členovi zastupitelstva nenáleží, pokud byl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana, za niž mu náleží odměna.
(5)
Odchodné členovi zastupitelstva nenáleží, pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva, jeho trestní stíhání pro takový trestný čintrestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6)
Vznikl-li členovi zastupitelstva nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva pro trestný čintrestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
(7)
Odchodné podle odstavce 2 lze členovi zastupitelstva poskytnout ve funkčním období pouze jednou.
§ 53
(1)
Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce. Do rozhodné doby podle věty první se započte i doba, po kterou člen zastupitelstva podle § 52 odst. 3 nebo 4 do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci uvolněného člena zastupitelstva anebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva, který vykonává funkci hejtmana nebo náměstka hejtmana.
(2)
Odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 52 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce 3, a vyplácí se jednorázově v nejbližším výplatním termínu. Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle § 52 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva, jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 52 odst. 3 a 4.
(3)
Člen zastupitelstva je povinen předložit čestné prohlášení, že u něj nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 52 odst. 5 a 6.
§ 54
Splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce členům zastupitelstva, jakož i srážky z nich, odpovědnost člena zastupitelstva za škodu, kterou způsobil krajikraji v souvislosti s výkonem funkce, a postup krajekraje v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva se řídí zákoníkem práce. Pro tyto účely se krajkraj považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva se považují za zaměstnance.
§ 55
(1)
Členovi zastupitelstva lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu krajekraje poskytnout
a)
příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva,
b)
příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva,
c)
příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění,
d)
odměnu při významném životním výročí,
e)
příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva,
f)
příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva,
g)
příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva,
h)
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním krajekraje na veřejných občanských obřadech.
(2)
Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům krajekraje.
§ 56
(1)
Členovi zastupitelstva náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance krajekraje35) a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva, stanovených zastupitelstvem.
(2)
Zastupitelstvo může stanovit, že za pravidelné pracoviště člena zastupitelstva pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
(3)
Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva zastupitelstvo jinak, podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva před zahájením pracovní cesty písemně hejtman.
(4)
Stanoví-li tak zastupitelstvo, náleží členovi zastupitelstva náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů nezbytných k výkonu funkce člena zastupitelstva. To neplatí pro používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí odstavci 1 až 3.
§ 56a
(1)
Uvolněný člen zastupitelstva má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem36).
(2)
Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva netrvá po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
(3)
Odměna se za dobu čerpání dovolené nekrátí.
(4)
KrajKraj poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva též tu část dovolené, kterou nevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním k výkonu veřejné funkce.
(5)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu nárok na ni do bezprostředně následujícího kalendářního roku, v němž se eviduje jako nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního roku se již tento nárok nepřevádí.
(6)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu krajkraj náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.
(7)
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou podle odstavce 6 se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za které je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která náleží uvolněnému členovi zastupitelstva ke dni ukončení výkonu funkce.
(8)
Vyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva dovolenou v rozsahu větším, než mu náleží podle odstavců 1 až 5, posuzuje se odměna za každý den čerpání dovolené nad rámec zákonného nároku jako přeplatek poskytnuté odměny.
(9)
Krajský úřad vede evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva. Člen zastupitelstva oznámí předem čerpání dovolené krajskému úřadu prostřednictvím hejtmana.
Díl 2
Rada
§ 57
(1)
Rada je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti. Při výkonu své působnosti odpovídá rada zastupitelstvu. Rada může rozhodovat ve věcech přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon.
(2)
Radu tvoří hejtman, náměstek hejtmana (náměstci hejtmana) a další členové rady, kteří jsou voleni z členů zastupitelstva. Počet členů rady činí v krajikraji s počtem
a)| do 600 000 obyvatel| 9 členů,
---|---|---
b)| nad 600 000 obyvatel| 11 členů.
(3)
Je-li hejtman nebo náměstek hejtmana odvolán z funkce nebo na tuto funkci rezignoval, přestává být i členem rady.
§ 58
(1)
Rada se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady svolává hejtman. Schůze rady jsou neveřejné. Rada může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva nebo jiné osoby.
(2)
K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů rady.
(3)
Rada vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady.
(4)
Stanoví-li tak předem jednací řád rady, může se člen rady nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady distančním způsobem. Člen rady má vždy právo účastnit se schůze rady osobně v místě, v němž se schůze rady koná.
(5)
O průběhu schůze rady se pořizuje zápis, ve kterém se vždy uvede počet přítomných členů rady, schválený program schůze rady, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje hejtman nebo náměstek hejtmana, spolu s ověřovateli. Zápis, který je nutno pořídit do 15 dnů po skončení schůze, musí být uložen u krajského úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva krajekraje. O námitkách člena rady proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady.
(6)
Rada podává na každém zasedání zastupitelstva zprávu o své činnosti.
§ 59
(1)
Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Radě je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,
b)
stanovit počet zaměstnanců krajekraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů krajekraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců,
c)
na návrh ředitele krajského úřadu (dále jen „ředitel“) jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je neplatné,
d)
zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady (dále jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
e)
ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění,
f)
přezkoumávat opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti,
g)
vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcíobcí a právnických osob z územního obvodu kraje,
h)
stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
i)
vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajemkrajem nebo které byly na krajkraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn a rozhodování o poskytování návratných finančních výpomocí příspěvkovým organizacím zřízeným krajemkrajem; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě,
j)
rozhodovat ve věcech krajekraje jako jediného společníka obchodní společnosti,
k)
vydávat nařízení kraje,
l)
projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady,
m)
plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem,
n)
schvalovat účetní závěrku krajemkrajem zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.
(2)
Rada rozhoduje o těchto právních jednáních krajekraje:
a)
o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí do 1 000 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným krajemkrajem nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu28), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
b)
o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 1 000 000 Kč,
c)
o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 1 000 000 Kč,
d)
o uzavírání dohod o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
e)
o nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,
f)
o poskytování věcných a finančních darů do 500 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce.
(3)
Rada zabezpečuje rozhodování v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti krajekraje, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo.
(4)
Rada může svěřit hejtmanovi, popřípadě krajskému úřadu zcela nebo zčásti rozhodování podle odstavce 2 písm. e) a f). Dále může svěřit hejtmanovi nebo krajskému úřadu zcela nebo zčásti rozhodování podle odstavce 3.
§ 60
(1)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady tak, že rada není usnášeníschopná (§ 58 odst. 2) a na nejbližším zasedání zastupitelstva nebude počet členů rady doplněn tak, aby usnášeníschopná byla, vykonává její působnost, až do zvolení potřebného počtu členů rady, zastupitelstvo. V těchto případech zastupitelstvo může svěřit hejtmanovi výkon pravomoci rady s výjimkou vydávání nařízení krajekraje.
(2)
Je-li rada odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada, vykonává dosavadní rada své pravomoci až do zvolení nové rady.
§ 60a
(1)
Rada vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva až do zvolení nové rady. Za zvolení nové rady podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady, který má být volen podle § 57 odst. 2, jestliže došlo ke zvolení hejtmana nebo náměstka hejtmana.
(2)
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19a).
Díl 3
Hejtman
§ 61
(1)
Hejtman zastupuje krajkraj navenek.
(2)
Hejtmana a náměstka hejtmana (náměstky hejtmana) volí zastupitelstvo z řad svých členů. Hejtman a náměstek hejtmana musí být občany České republiky. Odpovídají za výkon své funkce zastupitelstvu. Rada může ukládat úkoly hejtmanovi jen v rozsahu své působnosti.
(3)
Hejtman
a)
s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy krajekraje,
b)
po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání ředitele bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
c)
stanoví podle zvláštního předpisu21) plat řediteli a ukládá mu úkoly,
d)
na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány,
e)
odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok,
f)
odpovídá za informování občanů o činnosti krajekraje,22)
g)
vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon,
h)
plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a řediteli.
(4)
Hejtman svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva a zápis z jednání rady.
§ 61a
Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému38), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území krajekraje vztahuje krizový stav28), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může hejtman rozhodovat v záležitostech podle § 59 odst. 2 písm. e) a f) a § 59 odst. 3 namísto rady, popřípadě zastupitelstva, pokud si podle § 37 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou podle § 59 odst. 4.
§ 62
Hejtman pozastaví výkon usnesení rady, má-li za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.
§ 64
Hejtmana zastupuje náměstek hejtmana. Zastupitelstvo může zvolit více náměstků hejtmana a svěřit jim některé úkoly. Náměstek hejtmana, kterého určí zastupitelstvo, zastupuje hejtmana v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy hejtman nevykonává funkci.
§ 64a
Je-li hejtman ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový hejtman, vykonává jeho pravomoci podle tohoto zákona náměstek hejtmana, kterého určilo zastupitelstvo k zastupování hejtmana (§ 64). Neurčilo-li zastupitelstvo takového náměstka hejtmana nebo byl-li náměstek hejtmana z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně s hejtmanem, pověří zastupitelstvo výkonem pravomocí hejtmana některého z členů rady.
§ 64b
Dosavadní hejtman v období ode dne voleb do zastupitelstva do zvolení nové rady podle § 60a vykonává pravomoci podle § 61; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek hejtmana. Nevykonává-li dosavadní hejtman své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek hejtmana, a je-li dosavadních náměstků hejtmana více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo zastupováním hejtmana, jinak ten, kterého pověřil dosavadní hejtman. Vykonával-li ke dni voleb pravomoci hejtmana člen rady podle § 64a, použijí se věty první a druhá obdobně.
§ 64c
(1)
Hejtman má právo užívat při významných příležitostech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název Česká republika.
(2)
Rada může stanovit, v kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva nebo ředitel krajského úřadu.
Díl 4
Zvláštní orgány
§ 65
(1)
Hejtman zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(2)
V čele zvláštního orgánu může být jen osoba, která, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, prokázala zvláštní odbornou způsobilost v oblasti přenesené působnosti, pro jejíž výkon byl zvláštní orgán zřízen. Pro prokázání zvláštní odborné způsobilosti osoby stojící v čele zvláštního orgánu platí obdobně ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících toto prokázání pro úředníky územních samosprávných celků.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy v čele zvláštního orgánu stojí na základě ustanovení zákona hejtman.
Díl 5
Krajský úřad
§ 66
Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. Rada může ukládat úkoly krajskému úřadu jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem. Krajský úřad rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem23a).
§ 67
(1)
Krajský úřad vykonává přenesenou působnost s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu orgánu. Krajský úřad
a)
přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obceobce v řízení podle zvláštních zákonů,22a) pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak,
b)
projednává přestupky podle zákona,
c)
poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcímobcím,
d)
zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,
e)
provádí kontrolukontrolu výkonu přenesené působnosti obcíobcí,
f)
zřizuje funkci koordinátora pro romské záležitosti,22c)
g)
vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.
(2)
Krajský úřad kontroluje v potřebném rozsahu a prostředky, které zákon dává k dispozici, činnost orgánů obcíobcí při výkonu přenesené působnosti.
§ 68
(1)
Krajský úřad tvoří ředitel a zaměstnanci krajekraje zařazení do krajského úřadu (dále jen „zaměstnanec“). V čele krajského úřadu stojí ředitel. Ředitele v případě nepřítomnosti zastupuje zástupce ředitele.
(2)
Krajský úřad se člení na odbory a oddělení.
§ 69
(1)
Ředitel je zaměstnancem kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi.
(2)
Ředitel
a)
zajišťuje úkoly v přenesené působnosti kraje vyplývající ze zvláštních zákonů,
b)
podává Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení nařízení obceobce za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem22d),
c)
podle zvláštních předpisů plní vůči zaměstnancům krajekraje zařazeným do krajského úřadu funkci statutárního orgánu zaměstnavatele,
d)
stanoví podle zvláštních předpisů21) platy zaměstnancům krajekraje zařazeným do krajského úřadu,
e)
je nadřízeným všech zaměstnanců krajekraje zařazených do krajského úřadu a kontroluje jejich činnost,
f)
vydává zejména organizační a pracovní řád, spisový řád a skartační řád krajského úřadu,
g)
je oprávněn předkládat radě návrhy na vydání nařízení krajekraje,
h)
určuje po projednání s hejtmanem své zástupce,
i)
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem, radou nebo hejtmanem,
j)
plní úkoly stanovené v samostatné působnosti zastupitelstvem a radou a další úkoly stanovené zákonem.
(3)
Ředitel je oprávněn zúčastňovat se zasedání zastupitelstva a schůzí rady s hlasem poradním.
(4)
Ředitel nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora Parlamentu České republiky a s funkcí člena zastupitelstva územního samosprávného celku.
§ 69a
Krajský úřad v přenesené působnosti provádí dozor nad výkonem přenesené působnosti svěřené orgánům obcíobcí podle zvláštního právního předpisu22e).
§ 70
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se samostatné působnosti se v záhlaví označují názvem kraje s uvedením názvu příslušného orgánu, který písemnost vyhotovil.
(2)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány kraje týkající se přenesené působnosti se v záhlaví označují slovy „Krajský úřad“ s uvedením názvu kraje a současně se uvede i název odboru či zvláštního orgánu, který písemnost vyhotovil. Toto neplatí pro nařízení kraje.
§ 70a
Razítko kraje
KrajKraj může používat vlastní razítko. Razítko může krajkraj používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem.
HLAVA V
ORGÁNY ZASTUPITELSTVA A RADY
Výbory
§ 76
(1)
Zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu.
(2)
Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva.
§ 77
(1)
Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu.
(2)
Počet členů výborů je vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.
(3)
K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.
§ 78
(1)
Zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.
(2)
KrajKraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů krajekraje hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny31). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
(3)
Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být hejtman, zástupce hejtmana, ředitel ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na krajském úřadu.
(4)
Finanční výbor
a)
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky kraje,
b)
provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které na kraj byly převedeny,
c)
provádí kontrolukontrolu využití dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutých krajemkrajem z jeho prostředků obcímobcím; za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcíobcí příslušné podklady a obceobce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost,
d)
plní další úkoly ve finanční oblasti, kterými jej pověří zastupitelstvo.
(5)
Kontrolní výbor
a)
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady,
b)
kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a krajským úřadem na úseku samostatné působnosti,
c)
plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo.
(6)
Výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost
a)
v návaznosti na demografický vývoj a vývoj zaměstnanosti posuzuje a vyjadřuje se k síti škol a školských zařízení, studijních a učebních oborů a k jejich změnám v působnosti kraje,
b)
předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, popřípadě předškolními zařízeními, které kraj zřizuje,
c)
vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,
d)
projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které krajkraj zřizuje,
e)
plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo.
§ 79
(1)
O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy na opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(2)
Výbor předloží zápis zastupitelstvu; v případě kontrolního zápisu se k zápisu připojí vyjádření orgánu, případně zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
§ 80
Komise
(1)
Rada zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědna radě.
HLAVA VI
DOZOR
Díl 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek krajů a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v samostatné působnosti
§ 81
(1)
Odporuje-li obecně závazná vyhláška krajekraje zákonu, vyzve ministerstvo krajkraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li krajkraj nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky krajekraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva krajikraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví krajikraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky krajekraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky krajekraje s lidskými právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky krajekraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva krajikraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví krajikraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky krajekraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li zastupitelstvo krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky krajekraje. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh Ústavnímu souduÚstavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky krajekraje pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li zastupitelstvo krajekraje nápravu před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí krajkraj neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky krajekraje zruší do 15 dnů od doručení sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
§ 82
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku krajekraje, vyzve ministerstvo krajkraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná, pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva krajikraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví krajikraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti se zákonem může ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva krajikraji. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví krajikraji lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán krajekraje ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán krajekraje před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí krajkraj neprodleně tuto skutečnost soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení krajekraje o zjednání nápravy, jehož přílohou je usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5)
Ministerstvo o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrolakontrola výkonu samostatné působnosti krajůkrajů upraveny zvláštním právním předpisem25).
Díl 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení krajů a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů krajů v přenesené působnosti
§ 83
(1)
Odporuje-li nařízení krajekraje zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad krajkraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení krajekraje. Účinnost nařízení krajekraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu krajikraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví krajikraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení krajekraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu nařízení krajekraje s lidskými právy a základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení krajekraje je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu krajikraji. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví krajikraji přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení krajekraje zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán krajekraje nápravu ve stanovené lhůtě, podá věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení nařízení krajekraje. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení krajekraje pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán krajekraje před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí krajkraj neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení krajekraje zruší do 15 dnů od doručení sdělení krajekraje o zjednání nápravy.
§ 84
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu přijatému při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad krajkraj ke zjednání nápravy. Nezjedná-li krajkraj nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v přenesené působnosti informuje krajský úřad.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v přenesené působnosti se zákonem může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
Díl 3
Společná ustanovení k dozoru
§ 85
(1)
KrajKraj vyvěsí neprodleně na úřední desce po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu krajekraje v samostatné působnosti.
(2)
KrajKraj na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů krajekraje v samostatné působnosti. KrajKraj na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů krajekraje v přenesené působnosti.
(3)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení krajekraje a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu krajekraje v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(4)
Ustanovení dílů 1 a 2 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů krajekraje učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
HLAVA VII
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 86
(1)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům krajůkrajů ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům krajůkrajů věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.
(2)
KontrolouKontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavci 1, při které se zjišťuje, zda orgány krajůkrajů dodržují
a)
při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b)
při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů a opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 87
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1)
KrajKraj je povinen zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou výkonu samostatné působnosti.
(2)
Požádá-li krajkraj o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontroloukontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrolekontrole.
(3)
Hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrolekontrole zastupitelstvo na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontrolykontroly. V případě, že byl kontroloukontrolou shledán nezákonný postup krajekraje, přijme krajkraj opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontroloukontrolou zjištěných nedostatků.
(4)
Informaci o přijatých nápravných opatřeních krajkraj vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů.
(5)
KrajKraj informuje ministerstvo o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4.
§ 88
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1)
Při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům krajůkrajů jedná za tyto orgány v případě krajského úřadu ředitel nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů krajekraje hejtman nebo jím pověřená osoba.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA VIII
VZTAH MINISTERSTEV A VLÁDY K ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKŮM
§ 92
(1)
Při výkonu přenesené působnosti jsou orgány územní samosprávy podřízeny příslušnému ministerstvu.
(2)
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány územní samosprávy, řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním právních předpisů a směrnic; podmínkou platnosti směrnice je její publikace, ve výjimečném případě oznámení o vydání ve Věstníku vlády pro orgány krajůkrajů a orgány obcíobcí.
§ 92a
Vztah ministerstev ke krajům
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané orgány krajekraje,
a)
přezkoumávají rozhodnutí orgánů krajekraje vydaná na úseku přenesené působnosti ve správním řízení;4) na přezkoumávání rozhodnutí orgánů krajekraje vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu,
b)
kontrolují výkon přenesené působnosti orgány krajekraje na svěřeném úseku.
§ 93
Ministerstvo ve vztahu ke krajům na úseku přenesené působnosti
a)
koordinuje vydávání směrnic ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti krajekraje nebo přenesené působnosti obceobce; k tomu vydává Věstník vlády pro orgány krajůkrajů a orgány obcíobcí; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich vyhlášení ve Věstníku vlády pro orgány krajůkrajů a orgány obcíobcí,
b)
kontroluje dodržování usnesení a opatření vlády v činnosti příslušných orgánů krajekraje a poskytování odborné pomoci krajským úřadem obcímobcím,
c)
organizuje porady ředitelů krajských úřadů,
d)
ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích činnosti orgánů kraje, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,
e)
řídí a ve spolupráci s příslušnými ministerstvy koordinuje výstavbu a realizaci informačních systémů krajů a zabezpečuje řešení a realizaci projektů.
HLAVA IX
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Společná ustanovení
§ 94
(1)
Je-li orgánům krajekraje svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech patřících do samostatné působnosti krajekraje, k řízení je příslušný krajský úřad; na jeho rozhodování se vztahuje správní řád,4) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. K přezkoumávání těchto rozhodnutí je příslušné ministerstvo, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak25a); odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.
(2)
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance zařazeného do krajského úřadu27) z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují příslušnému vedoucímu odboru krajského úřadu; skutečnosti nasvědčující vyloučení vedoucího odboru krajského úřadu nebo vedoucího nebo člena zvláštního orgánu se oznamují řediteli krajského úřadu. O podjatosti rozhoduje zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují; ten také v případě rozhodnutí o vyloučení pro podjatost učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
(3)
Orgány kraje samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá kraj;26) výnos pokut je příjmem kraje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4)
Správní řízení pravomocně neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 95
Tento zákon se nevztahuje na hlavní město Prahu.
Přechodná ustanovení
§ 96
(1)
Přednosta okresního úřadu v sídle kraje přijme do pracovního poměru k okresnímu úřadu zaměstnance, kteří budou určeni ministerstvem na základě výsledků výběrového řízení organizovaného ministerstvem. Tito zaměstnanci zabezpečí přípravu zahájení činnosti nově zvolených orgánů kraje a výkon působnosti krajského úřadu.
(2)
Pro Brněnský kraj zabezpečí úkoly podle odstavce 1 Okresní úřad Brno-venkov, pro Ostravský kraj Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský kraj Okresní úřad Plzeň-sever.
(3)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců přijatých podle odstavců 1 a 2 přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z okresních úřadů na příslušné kraje.
§ 97
Ustavující zasedání zastupitelstev zvolených ve volbách v roce 2000 svolá ministr vnitra. Termín jeho konání stanoví tak, aby se uskutečnila do 40 dnů od vyhlášení výsledků voleb.
§ 97a
(1)
KrajeKraje obdrží ze státního rozpočtu příspěvek27a) určený na úhradu nákladů spojených s převzetím výkonu státní správy v souvislosti s druhou fází reformy veřejné správy v celkovém objemu 536 mil. Kč pro rok 2003.
(2)
Výši příspěvku pro jednotlivé krajekraje určí vláda svým usnesením.
(3)
Příspěvek neobdrží krajekraje, které budou dlouhodobě využívat administrativní budovy v majetku státu nebo na něž tento majetek přejde.
(4)
V případě, že krajekraje budou administrativní budovy dlouhodobě využívat pouze částečně, odstavec 3 se použije přiměřeně.
Závěrečná ustanovení
§ 99
Účinnost
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev v krajíchkrajích, s výjimkou ustanovení § 7, 29, 30 a 67, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2001.
(2)
Ustanovení § 96 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha k zákonu č. 129/2000 Sb.
Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstev krajů
Číslo řádku - velikostní kategorie kraje| Počet obyvatel
s trvalým pobytem na území kraje| Uvolnění členové zastupitelstva| Neuvolnění členové zastupitelstva
---|---|---|---
hejtman| náměstek hejtmana| člen rady (neuvedený ve sl. 1 a 2)| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvl. orgánu, ostatní uvolnění| hejtman| náměstek hejtmana| člen rady (neuvedený ve sl. 5 a 6)| předseda výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního
orgánu| člen výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu| člen zastupitelstva bez dalších funkcí
| | 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10
1| krajkraj do 500 000| 3,632| 3,196| 2,906| 2,470| 2,179| 1,961| 0,436| 0,254| 0,218| 0,182
2| krajkraj 500 001 - 1 000 000| 3,753| 3,303| 3,003| 2,552| 2,252| 2,027| 0,450| 0,263| 0,225| 0,188
3| krajkraj nad 1 000 000| 3,874| 3,409| 3,100| 2,635| 2,325| 2,092| 0,465| 0,271| 0,232| 0,194
1)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
1a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
2)
§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
4)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
5)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
6)
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.
7)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například občanský zákoník.
9a)
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
9b)
§ 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
9c)
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
11)
§ 214 a násl. občanského zákoníku.
12)
§ 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
13)
§ 2 odst. 1, § 124, 206 zákoníku práce.
15)
§ 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
19a)
§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
21)
Zákon č. 143/1992 Sb.
22)
Zákon č. 106/1999 Sb.
22a)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
22c)
§ 6 odst. 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
22d)
§ 125 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
22e)
§ 125 a 126 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 234/2006 Sb.
23a)
Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
24)
Čl. 87 odst. 1 písm. c) ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
25)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
25a)
Například § 22 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
26)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 9 zákona č. 71/1967 Sb.
27a)
§ 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změnách některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
28)
§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 2716 a násl. občanského zákoníku.
30)
§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
31)
§ 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.
32)
§ 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
33)
§ 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 158 odst. 8 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)
Část sedmá hlava III a IV zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
36)
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
38)
§ 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 130/2000 Sb. | Zákon č. 130/2000 Sb.
Zákon o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 15. 5. 2000, datum účinnosti 1. 6. 2000, částka 38/2000
* ČÁST PRVNÍ - VOLBY DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ (§ 1 — § 69a)
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 70 — § 70)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 71 — § 71)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 72 — § 72)
Aktuální znění od 2. 3. 2019 (38/2019 Sb.)
130
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VOLBY DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Podle tohoto zákona se volí zastupitelstva krajů.1)
(2)
Funkční období zastupitelstev krajů je čtyřleté.2) Volby do zastupitelstev krajů se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
§ 2
Volby do zastupitelstev krajů se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva,3) podle zásad poměrného zastoupení.
§ 3
(1)
Volby do zastupitelstev krajů vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů uveřejněno.
(2)
Volby do zastupitelstev krajů se konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. Hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin prvého dne volebdne voleb. Druhý den volebden voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin.
(3)
Volby do zastupitelstev krajů se konají ve všech krajích v tytéž dny, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 4
Právo volit
(1)
Právo volit do zastupitelstva kraje má státní občan České republiky, který alespoň ve druhý den volebden voleb dosáhl věku nejméně 18 let a je přihlášen k trvalému pobytu v obciobci,4) která náleží do územního obvodu kraje, (dále jen „volič“).
(2)
Překážkami výkonu volebního práva podle odstavce 1 jsou
a)
zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody,
b)
omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva5),
c)
zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,6) nebo
d)
výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí.
§ 5
Právo být volen
(1)
Členem zastupitelstva kraje může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu volebního práva podle § 4 odst. 2 písm. a) a b).
(2)
Funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná
a)
s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním,8)
b)
s funkcí vykonávanou zaměstnancem kraje, zařazeným do krajského úřadu, zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu, nebo zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto funkce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním,8)
c)
s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené krajem, anebo v níž má kraj majetkovou účast.
(3)
Funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná podle odstavce 2 písm. b) jen tehdy, vykonává-li zaměstnanec příslušnou funkci na orgánu, jehož územní působnost se alespoň zčásti kryje s územní působností tohoto kraje.
HLAVA II
VOLEBNÍ ORGÁNY
§ 6
Volebními orgány podle tohoto zákona jsou
a)
Státní volební komiseStátní volební komise,
b)
Ministerstvo vnitra,
c)
Český statistický úřad,
d)
krajský úřad,
e)
pověřený obecní úřad,9) ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „pověřený obecní úřad“),
f)
obecní úřad, městský úřad, úřad města, ve městech Brno, Ostrava, Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „obecní úřad“),
g)
starosta obceobce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen „starosta“),
h)
okrsková volební komise,
i)
ředitel krajského úřadu.
§ 7
Státní volební komise
(1)
Státní volební komiseStátní volební komise je stálým orgánem na úseku voleb do zastupitelstev krajů.
(2)
Předsedou Státní volební komiseStátní volební komise je ministr vnitra.
(3)
Další členy a náhradníky Státní volební komiseStátní volební komise jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra vnitra. Státní volební komiseStátní volební komise je složena, s výjimkou jejího předsedy, ze zaměstnanců Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu, Ministerstva financí, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva obrany, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Kanceláře prezidenta republiky. Návrh na jmenování a odvolání členů a náhradníků Státní volební komiseStátní volební komise ministru vnitra předkládají ministr financí, ministr zahraničních věcí, ministr spravedlnosti, ministr obrany, ministr zdravotnictví, ministr práce a sociálních věcí, předseda Českého statistického úřadu a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky.
(4)
Pro účely organizačně technického zabezpečení činnosti Státní volební komiseStátní volební komise zřizuje ministr vnitra sekretariát, tvořený zaměstnanci Ministerstva vnitra.
§ 8
(1)
Státní volební komiseStátní volební komise
a)
koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb,
b)
určí losem číslo, kterým budou pro volby do zastupitelstev krajů označeny hlasovací lístky politických stran, politických hnutí a koalic,
c)
vykonává dohled nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně technické provádění voleb,
d)
vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev krajů sdělením ve Sbírce zákonů,
e)
vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí.
(2)
Mezi jednáními Státní volební komiseStátní volební komise její předseda činí opatření v neodkladných záležitostech a ukládá úkoly k jejich zajištění.
§ 9
Ministerstvo vnitra
(1)
Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy na úseku voleb.10)
(2)
Ministerstvo vnitra
a)
metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb,
b)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni kraje,
c)
zajišťuje tisk volebních materiálů a organizačně zajišťuje tisk hlasovacích lístků.
§ 10
Český statistický úřad
(1)
Český statistický úřad vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb do zastupitelstev krajů a zajišťuje vyhotovení příslušného programového vybavení pro účely zpracování a poskytování výsledků voleb do zastupitelstev krajů.
(2)
Český statistický úřad dále
a)
zabezpečuje technicky systém zpracování výsledků voleb do zastupitelstev krajů,12) stanovený v odstavci 1, na pracovištích vytvářených u pověřených obecních úřadů, u krajských úřadů a u Státní volební komiseStátní volební komise; při tom spolupracuje s Ministerstvem vnitra, krajskými úřady a obecními úřady,
b)
vyhotovuje zápisy o výsledcích voleb do zastupitelstev krajů a předá je neprodleně krajským úřadům,
c)
zpracuje celkové údaje o výsledcích voleb do zastupitelstev krajů a předá je neprodleně Státní volební komisiStátní volební komisi,
d)
technicky zajišťuje dostupnost a poskytování průběžných a celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů,
e)
pro jednotlivá pracoviště podle odstavce 2 písm. a) zabezpečuje zaměstnance Českého statistického úřadu pověřené zjišťováním a zpracováním výsledků voleb do zastupitelstev krajů a potřebný počet dalších osob pro zajištění zpracování a poskytování výsledků voleb a provádí jejich školení,
f)
provádí školení členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledku hlasování, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná,
g)
na pracovišti u pověřených obecních úřadů zajišťuje vydání písemného dokladu ve formě počítačové sestavy okrskovým volebním komisím osvědčujícího, že výsledek hlasování z volebního okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně,
h)
zajišťuje předání zápisů o průběhu a výsledku hlasování, převzatých od okrskových volebních komisí, do úschovy krajskému úřadu nejpozději do 10 dnů od ukončení zpracování na úrovni pověřeného obecního úřadu,
i)
vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic,
j)
řeší stížnosti na funkci technických zařízení a příslušného programového vybavení, použitých při zpracování výsledků voleb do zastupitelstev krajů,
k)
po vyhlášení celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisíStátní volební komisí na vyžádání poskytuje informace o výsledcích voleb do zastupitelstev krajů v požadovaném územním členění.
(3)
Být v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy (§ 38 odst. 1), převzít stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování a výsledek hlasování na technickém nosiči (§ 41 odst. 1), stanovit lhůtu k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování (§ 41 odst. 2), vydat pokyn k ukončení zasedání okrskové volební komise ve druhý den volebden voleb (§ 41 odst. 3), zajistit převzetí výsledků hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky a zpracování celkového výsledku voleb v kraji (§ 42 odst. 1) a vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje (§ 42 odst. 2 a 4) může pouze osoba, která má pověření podle odstavce 2 písm. e).
§ 11
Krajský úřad
(1)
Krajský úřad
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb v kraji,
b)
projednává a registruje kandidátní listiny,
c)
poskytuje adresy zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic, které byly zaregistrovány, okrskovým volebním komisím,
d)
zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro kraj,
e)
sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti v územním obvodu kraje z podkladů pověřených obecních úřadů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup,
f)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni kraje a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti a pracovištích vytvářených u pověřených obecních úřadů,
g)
vyhlašuje a uveřejňuje výsledek voleb do zastupitelstva kraje vyvěšením na úřední desce neprodleně po jeho zjištění,
h)
předává osvědčení o zvolení členem zastupitelstva kraje zvoleným kandidátům,
i)
zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni kraje,
j)
zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance obceobce zařazeného do pověřeného obecního úřadu a pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,12a)
k)
ukládá pokuty podle tohoto zákona,
l)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obceobce a města,
m)
kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech,
n)
archivuje volební dokumentaci,
o)
v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem k zásadám hlasování.
(2)
Převzít kandidátní listiny (§ 20 odst. 3), potvrdit podání kandidátní listiny (§ 20 odst. 3), převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 21 odst. 5), vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině (§ 22 odst. 4 a 5), převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 23 odst. 2), změnit označení kandidátů na kandidátní listině (§ 23 odst. 3) a podepsat zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje [§ 42 odst. 4 písm. b)] může pouze osoba, která má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.12b)
(3)
Krajský úřad využívá pro účely registrace kandidátních listin
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z informačního systému evidence obyvatel.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“),
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum narození,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí.
(5)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a)
jméno, příjmení, včetně předchozích příjmení,
b)
datum narození,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
adresa místa trvalého pobytu,
e)
omezení svéprávnosti,
f)
rodné číslo,
g)
datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí.
(6)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7)
Ze získaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 13
Pověřený obecní úřad
(1)
Pověřený obecní úřad
a)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu při přejímce, kontrole a zpracování zápisů o průběhu a výsledku hlasování, přebíraných od okrskových volebních komisí,
b)
spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil pro vstup výsledku hlasování z jednotlivých volebních okrsků do systému zpracování na tomto pracovišti,
c)
sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti ve svém správním obvodu z podkladů obecních úřadů, zasílá jej krajskému úřadu nejpozději 4 dny přede dnem volebdnem voleb a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,
d)
kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech,
e)
kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí,
f)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni městských částí nebo městských obvodů,
g)
archivuje volební dokumentaci,
h)
zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních.
(2)
Provádět kontrolu podle odstavce 1 písm. d) a e) a činnost podle odstavce 1 písm. b) a h) může pouze osoba, která má osvědčení podle § 11 odst. 1 písm. j).
§ 14
Obecní úřad
Obecní úřad
a)
zajišťuje volební místnosti pro okrskové volební komise, zejména jejich vybavení, a potřebné pracovní síly,
b)
zajišťuje telefonní spojení do každé volební místnosti v územním obvodu obceobce a telefonní číslo nahlašuje nejpozději 9 dnů přede dnem volebdnem voleb pověřenému obecnímu úřadu,
c)
vydává voličské průkazy podle § 26a,
d)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebního okrsku,
e)
archivuje volební dokumentaci.
§ 15
Starosta
(1)
Starosta
a)
zajišťuje informování voličů o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje v obciobci, městě, městské části nebo městském obvodu (dále jen „obecobec“),
b)
zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům,
c)
stanovuje, s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku, ve lhůtě 60 dnů přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstva kraje, minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 6, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná,
d)
svolává první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů přede dnem volebdnem voleb, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit,
e)
jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise (dále jen „zapisovatel“),
f)
poskytuje každé politické straně, politickému hnutí a koalici, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, informace o počtu a sídlech volebních okrsků nejpozději 45 dnů před zahájením voleb,
g)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem.
(2)
Oznámení o svolání prvního zasedání okrskové volební komise zasílá starosta delegovaným a jmenovaným zástupcům do datové schránky, případně na adresu, kterou mu sdělili jako adresu pro doručování, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu místa jejich trvalého pobytu a současně toto oznámení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu; oznámení se pokládá za doručené dnem vyvěšení na úřední desce. Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně.
§ 16
Okrsková volební komise
Okrsková volební komise
a)
dbá o pořádek ve volební místnosti,
b)
zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh,
c)
sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování,
d)
odevzdá ostatní volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu.
§ 17
(1)
Členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky,
a)
který v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let,
b)
u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva, a
c)
který není kandidátem pro volby do zastupitelstva kraje, pro který je okrsková volební komise vytvořena.
(2)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do zastupitelstva kraje, může delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem volebdnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise v každém volebním okrsku, ve kterém se do příslušného zastupitelstva kraje volí. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 15 odst. 1 písm. c), deleguje před jejím prvním zasedáním členy na neobsazená místa starosta. Poklesne-li počet členů okrskové volební komise v průběhu voleb pod stanovený počet a není-li dostatečný počet náhradníků delegován podle věty první, deleguje členy komise na neobsazená místa starosta.
(3)
Delegování členů a náhradníků podle odstavce 2 se provede tak, že se jejich seznam osobně doručí nebo zašle starostovi, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě; o osobním doručení se sepíše úřední záznam nebo se potvrdí převzetí. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu člena, popřípadě náhradníka, a jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, popřípadě jméno a příjmení osoby, která je k tomuto úkonu zmocněncem pověřena a která kopii tohoto písemného pověření k seznamu přiloží. Dále může seznam obsahovat telefonní číslo, adresu pro doručování nebo adresu elektronické pošty člena, popřípadě náhradníka a údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je do okrskových volebních komisí starosta. Seznam podepíše zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice nebo osoba, která je k provedení delegování členů a náhradníků podle odstavce 2 zmocněncem pověřena.
(4)
Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.". Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu; tím se zároveň ujímá své funkce.
(5)
Členství v okrskové volební komisi zaniká
a)
dnem ukončení činnosti okrskové volební komise (§ 45),
b)
úmrtím,
c)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné sdělení o vzdání se funkce člena okrskové volební komise; toto písemné oznámení nelze vzít zpět,
d)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné odvolání člena okrskové volební komise tím, kdo jej delegoval,
e)
pozbytím státního občanství,13)
f)
ve dnech volebdnech voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost ve volební místnosti trvá nepřetržitě déle než dvě hodiny.
(6)
Zapisovatel je členem okrskové volební komise; z jednání komise pořizuje zápis. Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v odstavci 4. Je jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové volební komise. Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.
§ 18
(1)
Za člena, jehož členství zaniklo podle § 17 odst. 5, povolá předseda okrskové volební komise náhradníka; náhradník se stává členem okrskové volební komise složením slibu podle § 17 odst. 4. Nastanou-li skutečnosti uvedené v § 17 odst. 5 písm. b) až f) a není-li dostatečný počet náhradníků delegován podle § 17 odst. 2 věty první, postupuje starosta po upozornění předsedy okrskové volební komise podle § 17 odst. 2 věty třetí.
(2)
Okrsková volební komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina přítomných členů.
(3)
Okrsková volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Losování řídí zapisovatel; zapisovatel se do losování nezařazuje. Pokud předseda nebo místopředseda okrskové volební komise odstoupí nebo nebude moci z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy okrskové volební komise nebude zařazen místopředseda okrskové volební komise; do losování místopředsedy okrskové volební komise nebude zařazen předseda okrskové volební komise.
(4)
Předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise.
(5)
Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování.
(6)
Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda jej delegovala politická strana, politické hnutí nebo koalice anebo jmenoval starosta.
§ 19
Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy.
HLAVA III
KANDIDÁTNÍ LISTINY A HLASOVACÍ LÍSTKY
§ 20
Kandidátní listiny
(1)
Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí,11) jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.
(2)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do téhož zastupitelstva kraje pouze jednu kandidátní listinu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně kandidátní listiny, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze jedné koalice.
(3)
Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstva kraje krajskému úřadu. Podání kandidátní listiny krajský úřad potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice a zašle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) zřízenému podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu.
§ 21
(1)
Kandidátní listina obsahuje
a)
název kraje,
b)
název politické strany, politického hnutí nebo koalice a její složení,
c)
jména a příjmení kandidátů, pohlaví, věk ke druhému dni volebdni voleb, jejich povolání, obecobec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že kandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“),
d)
pořadí kandidáta na kandidátní listině, vyjádřené pomocí arabské číslice,
e)
jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice a jméno a příjmení jeho náhradníka s uvedením místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu,
f)
jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo,
g)
podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice,
h)
jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí;14) v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří.
(2)
Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni volebdni voleb do zastupitelstva kraje, a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do zastupitelstva kraje. Na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a datum narození.
(3)
Politická strana, politické hnutí a koalice může na kandidátní listině uvést nejvýše o 5 kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva kraje.15)
(4)
Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb do zastupitelstva kraje nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí.
(5)
Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí a koalice vázána. Svého zmocněnce může politická strana, politické hnutí a koalice písemně odvolat; odvolání musí být doručeno krajskému úřadu.
§ 22
Projednání a registrace kandidátních listin
(1)
Krajský úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstva kraje předložené kandidátní listiny. Nemá-li kandidátní listina náležitosti uvedené v § 21 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve krajský úřad písemně prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, aby závady odstranila ve lhůtě, kterou zároveň určí; tato lhůta nesmí být kratší než 2 dny od doručení výzvy a nesmí přesahovat 50 dnů přede dnem volebdnem voleb.
(2)
Pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice ve lhůtě určené krajským úřadem závady neodstraní, rozhodne tento úřad o škrtnutí
a)
kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 21 odst. 2, nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné,
b)
kandidáta v případě, že je uveden na více kandidátních listinách, a to na kandidátní listině, k níž není připojeno prohlášení podle § 21 odst. 2; podepsal-li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtne jej krajský úřad na všech kandidátních listinách,
c)
kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší stanovený počet (§ 21 odst. 3),
d)
kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 21 odst. 1 písm. c) a f), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné nebo neúplné,
e)
kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 5 odst. 1.
(3)
Krajský úřad ve lhůtě od 50 do 48 dnů přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstva kraje rozhodne
a)
o registraci bezvadné kandidátní listiny a seznam zaregistrovaných kandidátních listin zašle starostům všech obcíobcí na území kraje nejpozději 48 dnů přede dnem volebdnem voleb,
b)
o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána v souladu s § 20 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 21 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2.
(4)
Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině krajský úřad neprodleně vyhotoví a zašle tomu, kdo je proti rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 52 odst. 1). Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce krajského úřadu. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
(5)
Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu.
(6)
Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního zákona16) rozhodne krajský úřad o registraci kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 15 dnů přede dnem volebdnem voleb. Takto zaregistrovaná politická strana, politické hnutí nebo koalice má právo delegovat své členy do okrskových volebních komisí nejpozději 10 dnů přede dnem volebdnem voleb. Toto delegování nemá vliv na již uskutečněná losování předsedů a místopředsedů těchto komisí.
(7)
Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.
§ 23
Vzdání se a odvolání kandidatury
(1)
Kandidát se může před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat.
(2)
Prohlášení o vzdání se kandidatury a jejím odvolání je nutno doručit krajskému úřadu; toto prohlášení nelze vzít zpět.
(3)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno před registrací kandidátní listiny, kandidát nebude uveden na hlasovacím lístku; krajský úřad změní označení pořadí kandidátů na kandidátní listině posunutím číselné řady.
(4)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, avšak při zjišťování výsledku voleb do zastupitelstva kraje se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Krajský úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území kraje, pokud je obdrží alespoň 48 hodin před zahájením voleb do zastupitelstva kraje.
§ 24
Hlasovací lístky
(1)
Po registraci kandidátních listin zajistí krajský úřad tisk hlasovacích lístků. Hlasovací lístek se tiskne samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici.
(2)
Na každém hlasovacím lístku musí být uveden název kraje, vylosované číslo [§ 8 odst. 1 písm. b)], nezkrácený název politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno, příjmení, věk, povolání, obecobec trvalého pobytu kandidátů, jejich pořadí označené arabskými číslicemi a příslušnost k určité politické straně nebo politickému hnutí nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. U koalice je nutné uvést, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a u kandidáta uvést, která politická strana nebo politické hnutí ho navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice.
(3)
Hlasovací lístky pro volby do příslušného zastupitelstva kraje musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů, a to jednostranně. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajského úřadu.
(4)
Hlasovací lístky zašle krajský úřad prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstva kraje a v den volebden voleb do zastupitelstva kraje všem okrskovým volebním komisím. V obcíchobcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličům ve stanovené lhůtě ředitel krajského úřadu.
(5)
V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličům se hlasovací lístky nepřetiskují; krajský úřad zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území kraje s uvedením správného údaje.
HLAVA IV
HLASOVÁNÍ
§ 25
Volební okrsky
Hlasování do zastupitelstev krajů probíhá ve stálých volebních okrscích, vytvořených podle zvláštního právního předpisu.17)
§ 26
Seznamy voličů
Voliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličů (dále jen „stálý seznam“), vedených podle zvláštního právního předpisu.18)
§ 26a
Voličské průkazy
(1)
Voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, vydá obecní úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu a do jeho výpisu pro okrskovou volební komisi. Voličský průkaz se vydává pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu v územním obvodu kraje, kde jsou vyhlášeny volby.
(2)
Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to osobně u obecního úřadu do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo podáním doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem volebdnem voleb obecnímu úřadu; toto podání musí být v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voliče nebo v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky; o osobně učiněné žádosti se sepíše úřední záznam. Obecní úřad voličský průkaz předá osobně voliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voliči zašle.
(3)
Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze stálého seznamu ve dnech volebdnech voleb ve volebním okrsku spadajícím do územního obvodu kraje, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu.
§ 27
Informování voličů
(1)
Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději do 15 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva kraje, oznámení o době a místě konání voleb do zastupitelstva kraje v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náležejí do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta v oznámení uvede adresy volebních místností.
(2)
Starosta v oznámení upozorní voliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb do zastupitelstva kraje.
(3)
V kraji, ve kterém se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona18a), se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny.
§ 28
V době počínající třetím dnem přede dnem volebdnem voleb a končící ukončením hlasování do zastupitelstva kraje nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních průzkumů.
§ 29
Volební místnost
(1)
Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, dostatečným množstvím prázdných obálek opatřených úředním razítkem (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisem ze stálého seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.
(2)
Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Konají-li se volby do zastupitelstev krajů společně s jinými volbami, musí být úřední obálky pro volby do zastupitelstev krajů odlišeny barevně od obálek pro jiné volby; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky.
(3)
Ve volební místnosti jsou pro každý volební okrsek určeny pro úpravu hlasovacích lístků zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku.
(4)
Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena alespoň 48 hodin před zahájením voleb.
(5)
Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.19)
§ 30
Zahájení hlasování
(1)
Před zahájením hlasování předseda okrskové volební komise zkontroluje, zda je volební místnost vybavena podle § 29 a zda jsou volební schránka a přenosná volební schránka prázdné; poté před ostatními členy okrskové volební komise tyto volební schránky zapečetí.
(2)
Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za zahájené.
§ 31
Zásady hlasování
(1)
Každý volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné.
(2)
Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.
(3)
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným občanským průkazem nebo cestovním pasem České republiky.20) Po učinění záznamu do výpisu ze stálého seznamu obdrží volič od okrskové volební komise úřední obálku. Na žádost voliče mu okrsková volební komise vydá za chybějící nebo jinak označené hlasovací lístky nové.
(4)
Voliče, který není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze stálého seznamu dodatečně a umožní mu hlasování.
(5)
Neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky,20) nebude mu hlasování umožněno.
(6)
Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je povinen tento průkaz odevzdat okrskové volební komisi; ta jej přiloží k výpisu ze stálého seznamu.
(7)
V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise. S voličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky.
(8)
Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních, důvodů obecní úřad a ve dnech volebdnech voleb do zastupitelstva kraje okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči 2 své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.
§ 32
Způsob hlasování
(1)
Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků (§ 29 odst. 3). V tomto prostoru vloží do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.
(2)
Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební schránky. Za voliče, který není schopen vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do volební schránky, může tak učinit jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise.
(3)
Voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise hlasování neumožní.
§ 33
Pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí
Za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.
§ 34
Členové okrskových volebních komisí nemohou poskytovat informace o průběhu voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování; zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali.
§ 35
Přerušení hlasování
(1)
Po prvním dnu volebdnu voleb zajistí okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat, a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne volebdne voleb zkontroluje okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je.
(2)
Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit nebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu; okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým, krajský úřad a pověřený obecní úřad. V případě, že hlasování je přerušeno, uschová okrsková volební komise volební dokumentaci, zapečetí volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat. Při opětovném zahájení hlasování předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise ověří neporušenost pečetí a sejme je. Skutečnosti týkající se odročení, přerušení nebo prodloužení doby hlasování poznamená okrsková volební komise v zápise o průběhu a výsledku hlasování.
§ 36
(1)
Při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise může krajský nebo pověřený obecní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace.
(2)
Pokyny krajského nebo pověřeného obecního úřadu jsou, s výjimkou pokynů směřujících ke zjišťování výsledků hlasování, pro okrskovou volební komisi závazné. V případě zjištění závažných nedostatků dává krajský úřad a pověřený obecní úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle § 35.
§ 37
Ukončení hlasování
Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se volební místnost, avšak předtím se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise hlasování za ukončené.
HLAVA V
ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VOLEB DO ZASTUPITELSTEV KRAJŮ
§ 38
Sčítání hlasů okrskovou volební komisí
(1)
V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 10 odst. 2 písm. e), zaměstnanci obceobce zařazení do pověřeného obecního úřadu, kteří mají osvědčení podle § 11 odst. 1 písm. j), členové Státní volební komiseStátní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komiseStátní volební komise.
(2)
Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky, s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání přednostních hlasů (§ 40 odst. 3), a úřední obálky, a poté dá otevřít volební schránku.
(3)
Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise obsah schránek po jejich otevření smísí. Jiné než úřední obálky komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu.
(4)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.
(5)
Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.
§ 39
Posuzování hlasovacích lístků
(1)
Ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.
(2)
Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, hlasovací lístky, které jsou přetrženy, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrné potřebné údaje. Hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce vloženo několik hlasovacích lístků.
(3)
Platnost hlasovacího lístku potvrdí s konečnou platností okrsková volební komise.
§ 40
Zápis o průběhu a výsledku hlasování
(1)
Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování, který podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.
(2)
V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede
a)
doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení,
b)
celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu ze stálého seznamu,
c)
počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek,
e)
počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici a počet platných hlasů celkem,
f)
počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty politických stran, politických hnutí a koalic.
(3)
K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. f) okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise.
(4)
Využije-li okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem.
§ 41
Předání výsledku hlasování Českému statistickému úřadu
(1)
Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo jím pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti v sídle pověřeného obecního úřadu.
(2)
Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou ve spolupráci s předsedou okrskové volební komise nebo jím pověřeným členem okrskové volební komise na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování zmocněn nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(3)
Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo jím pověřený člen okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise může své zasedání ve druhý den volebden voleb ukončit. Tím není dotčen § 45.
(4)
Předseda okrskové volební komise nebo jím pověřený člen okrskové volební komise předá výsledek hlasování za volební okrsek členům okrskové volební komise.
(5)
Nesplní-li okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování (§ 37), popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, může být celkový výsledek voleb za kraj zpracován bez tohoto volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nepřihlíží.
(6)
Okrsková volební komise zapečetí druhý stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené krajským nebo pověřeným obecním úřadem a předá je spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu.
§ 42
Zjišťování výsledku voleb v kraji
(1)
Český statistický úřad na pracovišti u krajského úřadu zajistí převzetí výsledků hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě odevzdány výsledky hlasování u pověřeného obecního úřadu (§ 41), a zpracování celkového výsledku voleb v kraji (§ 43).
(2)
Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje a předá ho krajskému úřadu.
(3)
V zápise o výsledku voleb do zastupitelstva kraje se uvede
a)
počet volebních okrsků v kraji a počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování,
b)
celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů v kraji,
c)
celkový počet voličů v kraji, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek za kraj celkem,
e)
celkový počet platných hlasů odevzdaných v kraji pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice a celkový počet platných hlasů v kraji,
f)
počet přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty,
g)
jména a příjmení kandidátů, kteří byli zvoleni do zastupitelstva kraje, a kandidátů, kteří se stali jejich náhradníky, a to v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic.
(4)
Zápis o výsledku voleb do zastupitelstva kraje podepíše
a)
ředitel krajského úřadu,
b)
pověřený zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu,
c)
pověřený zaměstnanec Českého statistického úřadu.
(5)
Krajský úřad předá jeden stejnopis zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva kraje Státní volební komisiStátní volební komisi. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová.
§ 43
(1)
Stanovený počet mandátů v zastupitelstvu kraje se rozdělí politickým stranám, politickým hnutím a koalicím jen v 1 skrutiniu způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 9. Do skrutinia postupují pouze politické strany, politická hnutí a koalice, které v rámci kraje získaly alespoň 5 % z celkového počtu platných hlasů v kraji.
(2)
K politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které podmínku podle odstavce 1 nesplnily, a k hlasům pro ně odevzdaným se nadále nepřihlíží.
(3)
Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které splnily podmínku podle odstavce 1, se postupně dělí číslem 1,42 a dále celými čísly počínaje číslem 2. Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, nezapočítávají se však kandidáti, kteří se kandidatury po zaregistrování kandidátní listiny vzdali nebo byli odvoláni (§ 23). Hodnoty podílů se vypočítávají a uvádějí se zaokrouhlením na 2 desetinná místa směrem nahoru.
(4)
Všechny podíly vypočtené podle odstavce 3 se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik členů zastupitelstva kraje má být zvoleno. V případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jeho pořadí rozhodující celkový počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Zároveň s velikostí podílu se uvede i označení politické strany, politického hnutí nebo koalice, která tohoto podílu dosáhla.
(5)
Za každý podíl obsažený v seznamu podle odstavce 4 připadne politické straně, politickému hnutí nebo koalici jeden mandát.
(6)
V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic připadnou mandáty kandidátům podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(7)
Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátu.
(8)
V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 7 a politická strana, politické hnutí nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty
a)
přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 7, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku,
b)
kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 7 v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(9)
Jestliže celkový počet kandidátů všech politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, nedosahuje stanoveného počtu volených členů zastupitelstva, připadne politickým stranám, politickým hnutím a koalicím tolik mandátů, kolik je kandidátů. Podmínkou je, aby počet takto získaných mandátů dosahoval alespoň poloviny stanoveného počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen.
(10)
Nezvolení kandidáti politických stran, politických hnutí a koalic, které získaly alespoň 1 mandát, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto politických stran, politických hnutí a koalic se postupuje obdobně podle odstavců 6, 7 a 8.
§ 44
Vyhlášení výsledků voleb
(1)
Výsledek voleb do zastupitelstva kraje vyhlašuje a uveřejňuje krajský úřad vyvěšením zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva kraje na úřední desce krajského úřadu neprodleně po jeho podepsání.
(2)
Státní volební komiseStátní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do zastupitelstev krajů sdělením ve Sbírce zákonů.
§ 45
Ukončení činnosti okrskové volební komise
(1)
Činnost okrskové volební komise při volbách do zastupitelstva kraje je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisíStátní volební komisí.
(2)
Činnost okrskové volební komise, jejíž působnost se vztahuje ke kraji, kde byl podán návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb (§ 53), končí
a)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem zamítnut,
b)
patnáctým dnem po uveřejnění výsledků dodatečného hlasování v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se v rámci volebního procesu pouze hlasování,
c)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že tento návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se celý volební proces.
§ 46
Osvědčení o zvolení
Krajský úřad vydá po uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu21) kandidátům zvoleným za člena zastupitelstva kraje osvědčení o zvolení.
§ 47
Dodatečné volby, dodatečné hlasování
(1)
Ke zvolení zastupitelstva kraje nedojde, jestliže
a)
soud shledá oprávněným návrh podle § 53 na neplatnost hlasování nebo na neplatnost voleb,
b)
nedosahuje počet získaných mandátů alespoň poloviny počtu členů zastupitelstva kraje.15)
(2)
Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva kraje podle odstavce 1 písm. a), vyhlásí dodatečné volby nebo dodatečné hlasování ministr vnitra do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno usnesení soudu.
(3)
Nedošlo-li ke zvolení zastupitelstva kraje podle odstavce 1 písm. b), vyhlásí dodatečné volby ministr vnitra do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisíStátní volební komisí.
(4)
Pro dodatečné volby a dodatečné hlasování se použijí ustanovení tohoto zákona obdobně, s výjimkami podle odstavců 2 a 3.
HLAVA VI
VZNIK A ZÁNIK MANDÁTU, NASTUPOVÁNÍ NÁHRADNÍKŮ, NOVÉ VOLBY
§ 48
Vznik a zánik mandátu
(1)
Mandát člena zastupitelstva kraje vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2)
Mandát člena zastupitelstva kraje zaniká
a)
ukončením hlasování ve druhý den volebden voleb, popřípadě nových voleb do zastupitelstva kraje,
b)
odmítnutím složení slibu člena zastupitelstva kraje nebo složením slibu s výhradou,
c)
okamžikem, kdy hejtman kraje obdrží písemné oznámení o odstoupení z funkce člena zastupitelstva kraje; oznámení o odstoupení nelze vzít zpět,
d)
úmrtím člena zastupitelstva kraje.
(3)
Kromě případů uvedených v odstavci 2 zaniká mandát člena zastupitelstva kraje okamžikem, kdy to vysloví příslušné zastupitelstvo kraje z důvodu
a)
neslučitelnosti funkce podle § 5 odst. 2,
b)
ztráty volitelnosti (§ 5 odst. 1),
c)
pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
(4)
Nevysloví-li zastupitelstvo kraje na nejbližším zasedání zánik mandátu podle odstavce 3, požádá ministr vnitra neprodleně o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva kraje, které se uskuteční nejpozději do 30 dnů od doručení jeho žádosti. Není-li zániku mandátu dosaženo na tomto mimořádném zasedání zastupitelstva kraje, zaniká mandát člena zastupitelstva kraje okamžikem, kdy to vysloví ministr vnitra.
(5)
V případě neslučitelnosti funkcí podle § 5 odst. 2, která nastane okamžikem zvolení členem zastupitelstva kraje, nevysloví příslušné zastupitelstvo kraje zánik mandátu na ustavujícím zasedání, ale umožní takto zvolenému členu zastupitelstva kraje, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání učinil právní úkon směřující k odstoupení z funkce, která je důvodem neslučitelnosti, nebo ke skončení pracovního poměru, který je důvodem neslučitelnosti. Pokud člen zastupitelstva kraje nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému zastupitelstvu kraje doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, postupuje zastupitelstvo kraje podle odstavce 3.
(6)
Usnesení zastupitelstva kraje podle odstavce 3 a rozhodnutí ministra vnitra podle odstavce 4 se neprodleně zašle tomu, kdo je proti rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 52 odst. 2). Současně se toto usnesení nebo rozhodnutí vyvěsí na úřední desce krajského úřadu; za doručené se usnesení nebo rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
§ 49
Nastupování náhradníků
(1)
Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu kraje, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice v pořadí podle § 43. Náhradník získává mandát člena zastupitelstva kraje dnem bezprostředně následujícím po dni, v němž zanikl mandát člena zastupitelstva kraje, za něhož náhradník nastupuje. Náhradník nastupuje i v případě, kdy soud shledá důvodným návrh na neplatnost volby kandidáta (§ 53).
(2)
Členu zastupitelstva kraje, který nastoupil podle odstavce 1 věty první, předá hejtman kraje do 15 dnů po uprázdnění mandátu osvědčení o tom, že se stal členem zastupitelstva kraje a kterým dnem se jím stal.
(3)
Není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva kraje.
(4)
Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník v pořadí podle § 43.
(5)
Byla-li činnost politické strany, politického hnutí nebo některé politické strany, politického hnutí tvořícího koalici pozastavena, po dobu pozastavení činnosti náhradník nenastupuje.
§ 50
Postavení náhradníka zaniká
a)
druhým dnem volebdnem voleb, popřípadě nových voleb do zastupitelstva kraje,
b)
okamžikem, kdy hejtman kraje obdrží písemné oznámení o odstoupení z postavení náhradníka; oznámení o odstoupení nelze vzít zpět,
c)
ztrátou volitelnosti,
d)
úmrtím náhradníka.
§ 51
Nové volby
(1)
Nové volby do zastupitelstva kraje se podle tohoto zákona konají, jestliže se počet členů zastupitelstva kraje v témže volebním období sníží o více než polovinu oproti počtu stanovenému zákonem15) a nejsou-li náhradníci podle § 49.
(2)
Nastanou-li důvody pro konání nových voleb do zastupitelstva kraje podle odstavce 1, zašle ředitel krajského úřadu návrh na vyhlášení nových voleb do zastupitelstva kraje Ministerstvu vnitra, a to do 30 dnů ode dne vzniku důvodu pro jejich vyhlášení.
(3)
Nové volby do zastupitelstva kraje vyhlásí ministr vnitra do 30 dnů po zaslání návrhu podle odstavce 2. V posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev krajů se nové volby nekonají.
(4)
Pro nové volby platí ustanovení tohoto zákona.
HLAVA VII
SOUDNÍ PŘEZKUM
§ 52
(1)
Proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a proti rozhodnutí o provedení registrace pro volby do zastupitelstva kraje se může politická strana, politické hnutí a koalice, která podala kandidátní listinu v kraji, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát, do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.22)
(2)
Proti usnesení, kterým zastupitelstvo kraje vyslovilo, že mandát člena zastupitelstva kraje zaniká, nebo proti obdobnému rozhodnutí ministra vnitra se může člen zastupitelstva kraje, jemuž takto zanikl mandát, nebo politická strana, politické hnutí a koalice, která podala kandidátní listinu v kraji, do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.23)
§ 53
(1)
Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisíStátní volební komisí.
(2)
Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.
(3)
Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.
(4)
Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
§ 54
K řízení podle § 52 a 53 je příslušný krajský soud.
HLAVA VIII
NÁROKY ČLENŮ OKRSKOVÝCH VOLEBNÍCH KOMISÍ A NÁROKY KANDIDÁTŮ
§ 55
Nároky členů okrskových volebních komisí
(1)
Člen okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit.
(2)
Člen okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.
§ 56
Nároky kandidátů
Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny krajským úřadem do dne předcházejícího volbám do zastupitelstva kraje mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu.
HLAVA IX
VOLEBNÍ KAMPAŇ
§ 56a
Volební kampaň
(1)
Volební kampaníVolební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu nebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaňvolební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta.
(2)
Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaněvolební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaněvolební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba u Úřadu.
(3)
Volební kampaňVolební kampaň podle tohoto zákona začíná dnem vyhlášení voleb do zastupitelstev krajů a končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů.
(4)
Volební kampaňVolební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a kandidujících politických stranách, politických hnutích nebo koalicích zveřejňovány nepravdivé údaje.
(5)
Propagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro využití velkoplošných zařízení a sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta. Kandidující politické strany, politická hnutí nebo koalice jsou povinny označit svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně. Registrované třetí osoby jsou povinny jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby přiděleným Úřadem.
(6)
Pro volební kampaňvolební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejpozději 16 dnů přede dnem volebdnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran, politických hnutí nebo koalic. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obecobec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení tohoto zákona o financování volební kampaněvolební kampaně a ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí. K volební kampanivolební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcíobcí.
(7)
V době počínající třetím dnem přede dnem volebdnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.
(8)
V objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v těchto objektech probíhá hlasování, zakázána volební agitace pro kandidující politické strany, politická hnutí nebo koalice a jejich kandidáty.
§ 56b
Volební účet
(1)
Každá kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny si pro financování volební kampaněvolební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu (dále jen „volební účet“).
(2)
Volební účet musí být veden u bankybanky, spořitelního a úvěrního družstva nebo u zahraniční bankybanky, která má pobočku umístěnu na území České republiky.
(3)
Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaněvolební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaněvolební kampaně se zaznamená v účetnictví.
(4)
S peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaňvolební kampaň nelze nakládat po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně, nejméně však po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku voleb; tento zákaz se nevztahuje na úhradu výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň podle § 56d.
(5)
Na úhradu pokuty uložené za správní delikt týkající se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně lze využít peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaňvolební kampaň.
(6)
Do 60 dnů po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 se veškeré peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaňvolební kampaň převedou na účet politické strany nebo politického hnutí vedený podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích. V případě koalice je rozhodující dohoda členů koalice o podílu, který má být převeden z volebního účtu koalice na účet politických stran nebo politických hnutí zastoupených v koalici; není-li taková dohoda uzavřena, převedou se peněžní prostředky z volebního účtu rovným dílem.
(7)
Volební účet lze zrušit teprve poté, co z něj byly podle odstavce 5 nebo 6 převedeny veškeré peněžní prostředky nevyužité na volební kampaňvolební kampaň.
§ 56c
Financování volební kampaně
(1)
Financování volební kampaněvolební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu.
(2)
O financování volební kampaněvolební kampaně vede kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví.
(3)
Údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu se evidují s uvedením jména, příjmení, data narození a obceobce, v níž má fyzická osoba, která tyto prostředky poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno.
(4)
Údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích se evidují s uvedením přehledu o původu těchto plnění, včetně uvedení jména, příjmení, data narození a obceobce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno.
§ 56d
Výdaje na volební kampaň
(1)
Výdaji na volební kampaňVýdaji na volební kampaň se rozumí součet všech peněžních prostředků nebo jiných plnění ocenitelných v penězích, které kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice vynaloží na úhradu nákladů volební kampaněvolební kampaně.
(2)
Celkové výdaje politické strany, politického hnutí nebo koalice na volební kampaňvolební kampaň nesmí přesáhnout částku, která odpovídá násobku 7 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty a počtu krajů, v nichž byla zaregistrována její kandidátní listina pro volby do zastupitelstev krajů. Do této částky se započítávají částky, které kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo jejich kandidát uhradili nebo mají uhradit, včetně částek, které s jejich vědomím uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaněvolební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu.
(3)
Nejpozději 3 dny přede dnem volebdnem voleb musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. O těchto osobách se zveřejní na internetových stránkách kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice údaje stanovené v § 56c odst. 3.
§ 56e
Zveřejnění údajů o financování volební kampaně
(1)
Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice zajistí, aby přístup k volebnímu účtu byl po dobu trvání tohoto účtu vymezenou v § 56b zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich internetových stránkách. Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice jsou povinny oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný; koalice oznámí Úřadu i své složení.
(2)
Kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaněvolební kampaně.
(3)
Zpráva podle odstavce 2 obsahuje
a)
přehled bezúplatných plnění poskytnutých kandidující politické straně, politickému hnutí nebo koalici na volební kampaňvolební kampaň s uvedením obvyklé ceny, nejde-li o peněžitý dar, a údaje o dárcích a poskytovatelích v rozsahu stanoveném v § 56c odst. 3, jakož i výši výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň hrazených samotnými kandidáty,
b)
přehled výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň s uvedením účelu, na který byly použity; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje poskytovatele v rozsahu stanoveném v § 56c odst. 3,
c)
přehled peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice v souvislosti s financováním volební kampaněvolební kampaně zavázaly, s uvedením plnění, které bylo kandidující politické straně, politickému hnutí nebo koalici věřitelem poskytnuto nebo k jehož poskytnutí se věřitel zavázal; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje věřitele v rozsahu stanoveném v § 56c odst. 3.
(4)
Zprávu podle odstavce 2 zveřejní kandidující politická strana, politické hnutí a koalice na formuláři, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou.
(5)
Kandidující politická strana, politické hnutí a koalice do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zašlou Úřadu veškeré účetnictví týkající se volební kampaněvolební kampaně a zprávu o financování volební kampaněvolební kampaně podepsanou osobou oprávněnou jednat jménem politické strany nebo politického hnutí nebo, jde-li o koalici, podepsanou osobami oprávněnými jednat jménem všech politických stran a politických hnutí zastoupených v koalici.
§ 56f
Volební kampaň vedená registrovanou třetí osobou
(1)
Registrovanou třetí osobou je pro účely tohoto zákona fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána ve zvláštním registru spravovaném Úřadem.
(2)
Registrovanou třetí osobou pro účely tohoto zákona nemohou být
a)
stát a jeho příspěvkové organizace,
b)
obecobec, městská část, městský obvod a kraj,
c)
dobrovolný svazek obcíobcí,
d)
státní podnik a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %,
e)
právnická osoba s majetkovou účastí kraje, obceobce, městské části nebo městského obvodu, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí kraj, obecobec, městská část nebo městský obvod, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %,
f)
obecně prospěšná společnost, politický institut a ústav,
g)
svěřenský fond,
h)
jiná právnická osoba, stanoví-li tak jiný právní předpis,
i)
zahraniční právnická osoba,
j)
fyzická osoba, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu,
k)
fyzická nebo právnická osoba, která na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje obsah, vydání a veřejné šíření periodického tisku,
l)
provozovatel rozhlasového a televizního vysílání.
(3)
Žádost o registraci třetí osoby musí obsahovat jméno, příjmení, státní občanství, adresu trvalého pobytu a rodné číslo, nebo není-li přiděleno, datum narození, jde-li o fyzickou osobu, a název nebo obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu.
(4)
Úřad na základě úplné žádosti třetí osoby bezodkladně přidělí třetí osobě evidenční číslo a provede registraci a zároveň zveřejní údaje o registraci na svých internetových stránkách. Registraci osoby uvedené v odstavci 2 Úřad rozhodnutím odmítne; proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Registrovaná třetí osoba může zahájit účast ve volební kampanivolební kampani nejdříve dnem následujícím po dni registrace.
(5)
Zveřejnění údajů o registraci podle odstavce 4 obsahuje údaje z žádosti s výjimkou rodného čísla, a dále evidenční číslo třetí osoby a datum registrace.
(6)
Registrovaná třetí osoba je povinna si pro financování volební kampaněvolební kampaně zřídit volební účet a oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný.
(7)
Financování volební kampaněvolební kampaně registrovanou třetí osobou zahrnuje veškeré její výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň. Výdaji registrované třetí osoby na volební kampaňvolební kampaň se rozumí peněžní prostředky a jiná plnění ocenitelná v penězích, které vynaložila na volební kampaňvolební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu registrované třetí osoby. Na volební účet registrované třetí osoby je možné vložit peněžní prostředky pouze převodem z jiného bankovního účtu. Registrovaná třetí osoba prokáže Úřadu na jeho výzvu, kdo je vlastníkem bankovního účtu, z něhož byly peněžní prostředky na volební účet převedeny.
(8)
Výdaje registrované třetí osoby na volební kampaňvolební kampaň nesmí přesáhnout násobek částky 140 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty a počtu krajů, v nichž registrovaná třetí osoba vede volební kampaňvolební kampaň.
(9)
Do částky podle odstavce 8 se započítávají částky, které registrovaná třetí osoba uhradila nebo má uhradit, včetně částek, které za ni uhradila nebo se zavázala uhradit jiná osoba. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaněvolební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu.
(10)
O použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci, která obsahuje
a)
výdaje na předvolební průzkumy,
b)
výdaje na úhradu inzerce v tisku,
c)
výdaje na úhradu venkovní reklamy,
d)
jiné výdaje.
(11)
Registrovaná třetí osoba je povinna uchovat si výpisy ze svého volebního účtu a evidenci podle odstavce 10 po dobu 5 let a předložit tyto výpisy a evidenci na požádání Úřadu.
(12)
Registrovaná třetí osoba je povinna do 10 dnů po skončení volební kampaněvolební kampaně zveřejnit přehled výdajů podle odstavce 10 na svých internetových stránkách. Přehled výdajů musí být uveřejněn nepřetržitě po dobu alespoň 3 měsíců.
§ 56g
Dohled nad financováním volební kampaně
(1)
Úřad
a)
vykonává dohled nad financováním volební kampaněvolební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a registrovaných třetích osob,
b)
uveřejňuje na svých internetových stránkách adresu internetových stránek kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně, a účetnictví týkající se volební kampaněvolební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, a adresu internetových stránek registrovaných třetích osob, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně a na kterých je přístupný volební účet registrované třetí osoby,
c)
provádí registraci třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaněvolební kampaně, rozhoduje o odmítnutí registrace třetí osoby a zveřejňuje údaje o registraci na svých internetových stránkách,
d)
projednává přestupkypřestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce.
(2)
Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a)
jméno, příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa pobytu,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4)
Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, příjmení včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
d)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
e)
státní občanství.
(5)
Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá ze základního registru osob tyto referenční údaje:
a)
obchodní firma nebo název právnické osoby,
b)
adresa sídla,
c)
statutární orgán,
d)
identifikační číslo osoby,
e)
datum vzniku,
f)
datum zániku,
g)
právní stav.
(6)
Z údajů podle odstavců 2 až 5 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
HLAVA X
PŘESTUPKY A JINÉ SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 57
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
v rozporu s § 56a odst. 2 se účastní volební kampaněvolební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu,
b)
v rozporu s § 56a odst. 5 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli,
c)
v rozporu s § 56a odst. 5 neoznačí prostředky volební kampaněvolební kampaně jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby,
d)
v rozporu s § 56a odst. 6 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcíobcí, k volební kampanivolební kampani,
e)
v rozporu s § 56a odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstev krajů a končící ukončením hlasování,
f)
v rozporu s § 56f odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 56f odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 56f odst. 6,
g)
vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 56f odst. 7 nebo v rozporu s § 56f odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet,
h)
v rozporu s § 56f odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku,
i)
nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 56f odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 56f odst. 10,
j)
nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 56f odst. 11, nebo
k)
nezveřejní přehled výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň podle § 56f odst. 12.
(2)
K projednání přestupkupřestupku podle
a)
odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) je příslušný Úřad; proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení,
b)
odstavce 1 písm. e) je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby; pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil.
(3)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 100 000 Kč.
§ 58
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 56a odst. 2 se účastní volební kampaněvolební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu,
b)
v rozporu s § 56a odst. 5 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo jejich kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli,
c)
v rozporu s § 56a odst. 5 neoznačí prostředky volební kampaněvolební kampaně názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby,
d)
v rozporu s § 56a odst. 6 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcíobcí, k volební kampanivolební kampani,
e)
v rozporu s § 56a odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem volebdnem voleb do zastupitelstev krajů a končící ukončením hlasování,
f)
v rozporu s § 56f odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 56f odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 56f odst. 6,
g)
vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 56f odst. 7 nebo v rozporu s § 56f odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet,
h)
v rozporu s § 56f odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň nepřesáhly stanovenou částku,
i)
nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 56f odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 56f odst. 10,
j)
nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 56f odst. 11, nebo
k)
nezveřejní přehled výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň podle § 56f odst. 12.
(2)
Kandidující politická strana a politické hnutí nebo politická strana a politické hnutí zastoupené v koalici se dopustí správního deliktu tím, že
a)
v rozporu s § 56a odst. 5 neoznačí svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně,
b)
v rozporu s § 56b odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 56b odst. 2,
c)
užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 56b odst. 3,
d)
v rozporu s § 56b odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaňvolební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb,
e)
nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaňvolební kampaň podle § 56b odst. 6,
f)
zruší volební účet v rozporu s § 56b odst. 7,
g)
v rozporu s § 56c odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaněvolební kampaně,
h)
neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 56c odst. 3,
i)
neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 56c odst. 4,
j)
v rozporu s § 56d odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň pro volby do zastupitelstev krajů nepřesáhly stanovenou částku,
k)
v rozporu s § 56d odst. 3 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo
l)
nesplní některou z povinností podle § 56e související se zveřejněním údajů o financování volební kampaněvolební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaněvolební kampaně nebo zasláním podkladů o účetnictví Úřadu.
(3)
Správní delikty podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení.
(4)
Správní delikty podle odstavce 1 písm. e) projednává krajský úřad v přenesené působnosti místně příslušný podle sídla právnické osoby. Pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil.
(5)
Za správní delikt se uloží pokuta od
a)
10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo l),
b)
20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k),
c)
30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c), d), e), f) nebo g),
d)
10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. j).
§ 58a
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1)
Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a k dopadu uložené pokuty na možnost další existence kandidující politické strany nebo politického hnutí.
(3)
Odpovědnost fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4)
Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5)
Uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(6)
Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
HLAVA XI
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 59
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou
a)
jednací řád Státní volební komiseStátní volební komise,
b)
způsob a postup ověřování způsobilosti pro výkon funkce zaměstnance obceobce zařazeného do pověřeného obecního úřadu, pověřeného činností na úseku voleb,
c)
v dohodě s Českým statistickým úřadem
1.
postup obecních úřadů, pověřených obecních úřadů a krajských úřadů při úschově a archivaci hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace,
2.
vzor kandidátní listiny, vzor hlasovacího lístku, osvědčení o zvolení, vzory tiskopisů pro zjišťování a zpracování výsledků hlasování ve volbách do zastupitelstva kraje, vzory dalších dokumentů a způsob zajištění tisku hlasovacích lístků,
3.
formu spolupráce orgánů státní správy při kontrole správnosti údajů uváděných politickými stranami, politickými hnutími a koalicemi při podávání kandidátních listin a při předávání podkladů z kandidátních listin pro vytvoření registrů a číselníků kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic Českým statistickým úřadem a losování Státní volební komiseStátní volební komise,
d)
v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí výši zvláštní odměny a paušální náhrady ušlého výdělku za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty.
§ 60
Při nových volbách (§ 51) a dodatečných volbách (§ 47) se volí členové zastupitelstva kraje pouze na zbývající část funkčního období.
§ 61
Lhůty
(1)
Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
(2)
Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
(3)
Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.
(4)
Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
§ 62
(1)
Úkoly ředitele krajského úřadu stanovené tímto zákonem plní v době nepřítomnosti ředitele krajského úřadu jeho zástupce.
(2)
Neplní-li starosta nebo jeho zástupce úkoly stanovené tímto zákonem nebo není-li starosta a jeho zástupce zvolen, plní v obciobci úkoly stanovené tímto zákonem, a to i po stanovené lhůtě, ředitel krajského úřadu. Při plnění těchto úkolů má ředitel krajského úřadu postavení volebního orgánu.
§ 63
Výdaje orgánů státní správy, krajů, obcíobcí, měst, městských obvodů a městských částí a okrskových volebních komisí spojené s volbami do zastupitelstev krajů se hradí ze státního rozpočtu.
§ 64
Konají-li se volby do zastupitelstev krajů společně v tytéž dny s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu Parlamentu České republiky anebo s volbami do zastupitelstev v obcíchobcích, plní okrskové volební komise zřízené podle tohoto zákona i úkoly okrskových volebních komisí pro tyto další volby. V hlavním městě Praze se okrskové volební komise zřizují podle zvláštních zákonů.27)
§ 64a
Dnem volebDnem voleb podle tohoto zákona se rozumí první volební den, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 65
Na postup podle tohoto zákona se správní řád, s výjimkou řízení o přestupcíchpřestupcích a správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob a odmítnutí registrace třetí osoby Úřadem, nevztahuje.
§ 66
Dojde-li ke změně území kraje v době po vyhlášení voleb do zastupitelstva kraje, probíhají volby do zastupitelstva kraje na území kraje v den vyhlášení voleb.
§ 67
Na opatření učiněná příslušnými volebními orgány k přípravě provedení tohoto zákona již před počátkem jeho účinnosti se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti, pokud jsou s tímto zákonem v souladu.
§ 68
Konají-li se první volby do zastupitelstev krajů ve lhůtě kratší než 4 měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona,
a)
prokazují potřebné znalosti zkouškou na úseku voleb pouze zaměstnanci okresního úřadu v sídle kraje,
b)
kontrolu hlasování a sčítání hlasů okrskovou volební komisí podle § 36 mohou provádět zaměstnanci okresního úřadu pověření činností na úseku voleb.
§ 69
(1)
Pro první volby do zastupitelstev krajů se stanovuje počet členů zastupitelstva kraje takto:
a) v kraji do 600 000 obyvatel| 45 členů,
---|---
b) v kraji nad 600 000 obyvatel do 900 000 obyvatel | 55 členů,
c) v kraji nad 900 000 obyvatel | 65 členů.
(2)
Pro stanovení počtu členů zastupitelstva kraje je rozhodující počet obyvatel kraje k 1. lednu roku, v němž se první volby do zastupitelstva kraje konají.
(3)
Počet členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen, se zveřejní do 5 dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona na úředních deskách obecních úřadů v příslušném územním obvodu kraje. Rovněž se zveřejní způsobem v místě obvyklým.
§ 69a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
§ 70
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb. a zákona č. 105/2000 Sb., se mění takto:
Za § 200u se vkládají nové § 200v a 200w, které včetně poznámky pod čarou č. 34f) znějí:
㤠200v
(1)
Jestliže okresní úřad v sídle kraje, stanovený zvláštním právním předpisem,34f) rozhodl o
a)
odmítnutí kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva kraje, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,
b)
škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva kraje, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,
c)
provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva kraje, mohou se ostatní politické strany, politická hnutí nebo koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(2)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle kraje, v případě odstavce 1 písm. c) i politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.
(3)
Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 15 dnů.
(4)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
§ 200w
(1)
Každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, se může obrátit na soud s návrhem na
a)
vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování,
b)
vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb,
c)
vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.
(2)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) a b) je navrhovatel a okresní úřad v sídle kraje. Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. c) je navrhovatel, příslušný okresní úřad v sídle kraje a ten, jehož volba členem zastupitelstva kraje byla napadena.
(3)
Jestliže zastupitelstvo kraje nebo ministr vnitra vyslovili zánik mandátu člena zastupitelstva kraje, může se člen zastupitelstva kraje, jemuž takto mandát zanikl, nebo politická strana, politické hnutí a koalice, které podaly kandidátní listinu v kraji, obrátit na soud s návrhem na zrušení usnesení zastupitelstva kraje nebo rozhodnutí ministra vnitra, kterým byl zánik mandátu vysloven.
(4)
Účastníkem řízení podle odstavce 3 je navrhovatel a příslušný kraj, jehož zastupitelstvo zánik mandátu vyslovilo, nebo Ministerstvo vnitra, vyslovil-li zánik mandátu ministr vnitra.
(5)
Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů.
(6)
Usnesení o neplatnosti hlasování a usnesení o neplatnosti voleb podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení a ministru vnitra. Usnesení podle odstavce 3 o zrušení usnesení zastupitelstva kraje nebo rozhodnutí ministra vnitra, kterým byl vysloven zánik mandátu, se doručuje účastníkům řízení, a není-li účastníkem příslušný kraj nebo Ministerstvo vnitra, doručuje se usnesení soudu i tomuto subjektu.
(7)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
34f)
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 71
V § 12 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 21/1993 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
volby do Parlamentu České republiky a do zastupitelstev územní samosprávy.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 72
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
1)
Čl. 101 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
2)
Čl. 102 odst. 2 Ústavy České republiky.
3)
Čl. 102 odst. 1 Ústavy České republiky.
4)
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
5)
§ 55 až 65 občanského zákoníku.
6)
§ 5 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb.
8)
§ 27 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.
9)
§ 60 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.
Nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady, ve znění nařízení vlády č. 315/1995 Sb.
10)
§ 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 130/2000 Sb.
11)
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 296/1995 Sb. a zákona č. 322/1996 Sb.
12)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb.
12a)
§ 113 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb.
12b)
§ 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
13)
§ 13 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 139/1996 Sb.
14)
§ 6 zákona č. 424/1991 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb.
15)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
16)
§ 200v odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 130/2000 Sb.
17)
§ 8 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
18)
§ 10 a 11 zákona č. 152/1994 Sb.
18a)
§ 78 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
19)
Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb.
20)
§ 20 zákona č. 40/1993 Sb.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
21)
§ 200w zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 130/2000 Sb.
22)
§ 200v zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 130/2000 Sb.
23)
§ 200w zákona č. 99/1963 Sb., ve znění zákona č. 130/2000 Sb.
27)
Zákon č. 152/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 131/2000 Sb. | Zákon č. 131/2000 Sb.
Zákon o hlavním městě Praze
Vyhlášeno 17. 5. 2000, datum účinnosti 12. 11. 2000, částka 39/2000
* ČÁST PRVNÍ - POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ (§ 1 — § 118)
* ČÁST DRUHÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 119 — § 128)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 129 — § 129) č. 1 k zákonu č. 131/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 131/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (196/2024 Sb.)
131
ZÁKON
ze dne 13. dubna 2000
o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSTAVENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje postavení hlavního města Prahyhlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje1) a obceobce a dále postavení městských částí.
(2)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.
(3)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy, zvláštní orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městská policie hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 2
(1)
Úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahyhlavního města Prahy (dále jen „samostatná působnost hlavního města Prahyhlavního města Prahy“) plní hlavní město Prahahlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy městských částí (dále jen „samostatná působnost městských částí“) plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního města Prahyhlavního města Prahy (dále jen „Statut“) a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí.
(2)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech (dále jen „veřejný zájem“).
(3)
Svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy výkon státní správy (dále jen „přenesená působnost hlavního města Prahyhlavního města Prahy“), je území hlavního města Prahyhlavního města Prahy správním obvodem.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha zajišťuje výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
§ 3
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha se člení na městské části.
(2)
Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
(3)
Postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut.
(4)
Městské části zajišťují výkon finanční kontroly podle zvláštního právního předpisu.1a)
§ 4
(1)
Městská část je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
(2)
Městské části jsou správním obvodem, jen je-li jim zákonem nebo Statutem svěřen výkon přenesené působnosti (dále jen „přenesená působnost městské části“).
(3)
Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.
§ 5
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí.
(2)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha je oprávněno vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají jejich samostatné působnosti. Orgány státu jsou povinny, pokud je to možné, předem projednat s hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou opatření dotýkající se jeho samostatné působnosti.
(3)
Státní orgány poskytují hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze a městským částem na požádání údaje a informace potřebné pro výkon jejich působnosti bezplatně, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tuto povinnost mají i hlavní město Prahahlavní město Praha a městské části vůči státním orgánům. Ochrana osobních údajůosobních údajů podle zvláštních právních předpisů2) zůstává nedotčena.
§ 5a
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části jsou povinny vydávat potvrzení a vyhotovovat zprávy pro potřeby právnických a fyzických osob, jen stanoví-li tak právní předpis.
(2)
Potvrzení pro uplatnění práva v cizině jsou hlavní město Prahahlavní město Praha a městské části povinny vydat jen v případě, že jim jsou požadované údaje známy.
HLAVA II
OBČANÉ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 6
(1)
Občanem hlavního města Prahyhlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a v hlavním městě Prazehlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu.
(2)
Občanem městské části je občan hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který je v městské části přihlášen k trvalému pobytu.
§ 7
Občan hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3)
b)
hlasovat v místním referendu4) konaném na celém území hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy, za podmínek stanovených zákonem,
c)
požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy; je-li žádost podepsána nejméně 1 000 občanů hlavního města Prahyhlavního města Prahy, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
d)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
e)
nahlížet do rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a do závěrečného účtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, do usnesení rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, výborů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a komisí rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy a pořizovat si z nich výpisy,
f)
podávat orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy návrhy, připomínky a podněty; podání orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
g)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a k závěrečnému účtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 8
Občan městské části, který dosáhl věku 18 let, má právo
a)
volit a být volen do zastupitelstva městské části za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,3)
b)
hlasovat v místním referendu,4) jehož předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti městské části, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem,
c)
požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou městské části nebo zastupitelstvem městské části; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů městské části, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů,
d)
vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části v souladu s jednacím řádem svá stanoviska,
e)
nahlížet do rozpočtu městské části a do závěrečného účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva městské části, do usnesení rady městské části, výborů zastupitelstva městské části a komisí rady městské části a pořizovat si s nich výpisy,
f)
podávat orgánům městské části návrhy, připomínky a podněty; podání orgány městské části vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů,
g)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu městské části a k závěrečnému účtu městské části za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva městské části.
§ 9
(1)
Oprávnění uvedená v § 7 a 8 má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je hlášena k trvalému pobytu v hlavním městě Prazehlavním městě Praze nebo městské části, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(2)
Oprávnění uvedená v § 7 písm. c) až g) a v § 8 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části nemovitostnemovitost.
§ 10
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj hlavního města Prahyhlavního města Prahy, čestné občanství hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Městská část může udělit fyzickým osobám, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj městské části, čestné občanství městské části. Čestný občan má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva městské části svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva městské části.
(3)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze udělovat ceny hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Městská část může za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající vztah k městské části udělovat ceny městské části.
§ 10a
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části mohou ocenit významné životní události svých občanů.
HLAVA III
ÚZEMÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ A JEHO ZMĚNY
§ 11
(1)
Území hlavního města Prahyhlavního města Prahy tvoří katastrální územíkatastrální území uvedená v příloze č. 1 tohoto zákona.
(2)
Území městských částí vymezí za podmínek stanovených v odstavcích 3 až 9 Statut.
(3)
Změny hranic mezi městskými částmi se uskutečňují na základě dohody zúčastněných městských částí po projednání s příslušným katastrálním úřadem a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Dvě nebo více městských částí, které spolu sousedí, se mohou na základě vzájemné dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy sloučit. Městská část se může na základě dohody a se souhlasem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy připojit k jiné městské části, se kterou sousedí.
(5)
Dohodu o sloučení městských částí nebo o připojení městské části lze uzavřít na základě rozhodnutí zastupitelstev dotčených městských částí, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, je k uzavření dohody o sloučení městských částí nebo o připojení městské části nutné souhlasné rozhodnutí místního referenda konaného v městské části, ve které byl podán návrh na jeho konání.
(6)
Dohoda o sloučení městských částí nebo připojení městské části musí obsahovat
a)
den, měsíc a rok, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje,
b)
název městské části a sídlo jejích orgánů, jde-li o sloučení městských částí,
c)
popis hranic městské části po sloučení nebo připojení,
d)
určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků právnických osob a organizačních složek slučovaných městských částí nebo městské části, která se připojuje.
(7)
Právním nástupcem všech sloučených nebo připojených městských částí je městská část vzniklá jejich sloučením nebo městská část, která při připojení městské části nezaniká. Na tuto městskou část přechází majetek, včetně finančních prostředků a organizačních složek zanikajících městských částí, ostatní práva a závazky těchto městských částí, včetně jejich práva zakladatele a zřizovatele právnických osob, a to dnem, ke kterému se městské části slučují nebo se městská část připojuje. Nově vzniklá městská část nebo městská část, která při připojení nezanikla, zašle opis dohody Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“), příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu.
(8)
Sloučení nebo připojení městských částí lze provést jen k počátku kalendářního roku. Žádost o souhlas se sloučením nebo připojením městské části musí být podána hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze nejpozději do 30. června kalendářního roku, má-li být sloučení nebo připojení městské části provedeno k 1. lednu následujícího kalendářního roku.
(9)
Dohoda o sloučení městských částí nebo dohoda o připojení městské části k jiné městské části jsou podkladem k zápisu změny práv dotčených městských částí k nemovitostemnemovitostem do katastru nemovitostínemovitostí záznamem.
§ 12
(1)
Připojení sousední obceobce k hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze nebo oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcíobcí, od hlavního města Prahyhlavního města Prahy je možné provést pouze zákonem. Změny hranic hlavního města Prahyhlavního města Prahy, při nichž nedochází k připojení sousední obceobce k hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze, nebo k oddělení městské části, která územně sousedí s jinou obcíobcí, od hlavního města Prahyhlavního města Prahy, se uskutečňují na základě dohody hlavního města Prahyhlavního města Prahy a sousední obceobce po projednání s příslušnými katastrálními úřady. Uzavření dohody se oznámí Ministerstvu financí, Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu a příslušným finančním úřadům.
(2)
Vysloví-li občané městské části, která má alespoň 500 obyvatel a územně sousedí s jinou obcíobcí, v místním referendu souhlas s oddělením této městské části od hlavního města Prahyhlavního města Prahy, je zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy povinno ve lhůtě 90 dnů ode dne konání místního referenda podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
Názvy městských částí, názvy ulic a dalších veřejných prostranství a číslování budov
§ 13
(1)
Městské části mají své názvy, které stanoví Statut.
(2)
O názvech ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranstvíveřejných prostranství rozhoduje hlavní město Prahahlavní město Praha, a to zpravidla na základě návrhů podaných městskými částmi. Shodné názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mostů, jakož i dalších veřejných prostranstvíveřejných prostranství jsou vyloučeny. Ulice nebo jiná veřejná prostranstvíveřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života.
(3)
Náklady spojené s označením ulic a ostatních veřejných prostranstvíveřejných prostranství a případným přečíslováním budov hradí hlavní město Prahahlavní město Praha ze svého rozpočtu. Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství na své nemovitostinemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy. Označení nesmí být poškozeno, odstraněno nebo zakryto.
(4)
K pojmenování ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství, jejich přejmenování nebo zániku dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí24).
§ 14
(1)
Budovy musí být označeny popisnými čísly, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Evidenčními čísly se označují
a)
stavby pro rodinnou rekreaci,
b)
stavby dočasné,
c)
budovy, které nevyžadují povolení podle stavebního zákona s výjimkou
1.
staveb pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky,
2.
zimních zahrad o jednom nadzemním podlaží a skleníků do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,
3.
přístřešků o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiných veřejně přístupných přístřešků do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky.
(3)
Samostatnými popisnými a evidenčními čísly se neoznačují příslušenství budovy6), která jsou součástí jednoho celku.
(4)
K usnadnění orientace se budovy v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích označují vedle popisného čísla ještě číslem orientačním.
(5)
O číslování budov rozhoduje hlavní město Prahahlavní město Praha. Číslování budov popisnými a evidenčními čísly se provádí zvlášť pro každé katastrální územíkatastrální území. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci každého katastrálního územíkatastrálního území jedinečné. Čísla popisná a evidenční, která byla přidělena, nelze užít opakovaně, a to ani v případě přečíslování budov podle odstavce 7. Číslo orientační se opakovaně přiděluje pouze v případě, že nová budova stojí na místě budovy zaniklé.
(6)
Vlastník budovy je povinen na svůj náklad označit budovu číslem určeným hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou a udržovat je v řádném stavu.
(7)
Přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Dojde-li k přečíslování, hradí náklady s tím spojené hlavní město Prahahlavní město Praha.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranstvíveřejných prostranství názvy,
b)
způsob použití a umístění čísel k označení budov,
c)
náležitosti ohlášení o přečíslování budov.
§ 14a
(1)
Čísla popisná a evidenční přiděluje hlavní město Prahahlavní město Praha
a)
v případě nově vzniklé budovy, která je stavbou vyžadující povolení podle stavebního zákona, na základě písemné výzvy příslušného stavebního úřadu6a),
b)
v ostatních případech na základě písemné žádosti vlastníka budovy, jejíž přílohou je geometrický plán a doklad, který osvědčuje, že budova byla uvedena do užívání; přílohy se nevyžadují, dochází-li na základě žádosti vlastníka budovy k přečíslování budovy již zapsané v katastru nemovitostínemovitostí, anebo jde-li o budovy uvedené v § 14 odst. 2 písm. c).
(2)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha sdělí v případě podle odstavce 1 písm. a) neprodleně příslušnému stavebnímu úřadu údaje o čísle popisném nebo evidenčním a jeho příslušnosti k městské části, název ulice, do níž stavební objekt náleží, a údaje o čísle orientačním.
(3)
O přidělení čísla popisného, evidenčního nebo orientačního vydá Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy vlastníku budovy písemný doklad.
(4)
Při zániku budovy hlavní město Prahahlavní město Praha přidělená čísla zruší.
(5)
Při zániku ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství se přidělená čísla orientační zrušují.
(6)
K očíslování, přečíslování nebo zrušení číslování budovy dochází zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí24).
§ 14b
Veřejným prostranstvímVeřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Znak, vlajka a razítko hlavního města Prahy a městských částí
§ 15
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Městské části a právnické osoby a zařízení založené nebo zřízené městskými částmi mohou užívat znak a vlajku městské části.
(3)
Státní orgány a fyzické a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku hlavního města Prahyhlavního města Prahy jen s předchozím písemným souhlasem hlavního města Prahyhlavního města Prahy a znak a vlajku městské části jen s předchozím písemným souhlasem městské části.
(4)
Městským částem, které nemají znak a vlajku, mohou být tyto symboly uděleny předsedou Poslanecké sněmovny. Návrh na udělení předkládá hlavní město Prahahlavní město Praha na základě žádosti městské části. Kancelář Poslanecké sněmovny zašle údaje o udělení znaku nebo vlajky městské části neprodleně Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu.
(5)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části mohou používat vlastní razítko. Razítko má uprostřed znak hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části a po obvodu razítka je uveden celý název města nebo městské části. Razítko může hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městské části používat jen v případech, kdy zákonem není stanoveno povinné užívání úředního razítka s malým státním znakem. K otištění razítka nesmí být použita černá barva.
HLAVA IV
SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 16
(1)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy.
(2)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy patří záležitosti, které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny obcímobcím nebo krajům.
(3)
Do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní město PrahaHlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.
§ 17
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví zejména
a)
výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11),
b)
záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí,
c)
způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí a závěrečného účtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření,
d)
vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy a orgány městských částí,
e)
zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,
f)
způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech,
g)
způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahyhlavního města Prahy a strategie rozvoje hlavního města Prahyhlavního města Prahy s městskými částmi,
h)
majetek hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem,
i)
další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
(2)
Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Prahahlavní město Praha vždy s městskými částmi. V případě změny Statutu spočívající ve svěření věci z majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy do správy městské části nebo odejmutí věci z majetku svěřeného městské části se návrh této změny projedná pouze s dotčenou městskou částí. Připomínky a návrhy městských částí k projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Statut vydává hlavní město Prahahlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.
§ 18
(1)
Do samostatné působnosti městské části náleží
a)
schvalování strategie rozvoje městské části,
b)
oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, sociální služby, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,
c)
rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,
d)
navrhování změny katastrálních územíkatastrálních území uvnitř městské části,
e)
poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,
f)
rozhodování o veřejných zakázkách, jejichž předmět plnění se vztahuje k území městské části,
g)
schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj,
h)
oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí, společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dodatečné povolení stavby územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí nahrazující podle zvláštního právního předpisu6b) v území městské části.
(2)
Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí zákony a jinými právními předpisy.
(3)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména rozhodování o těchto právních jednáních:
a)
o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, návratné finanční výpomoci, zápůjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26), orgány městské části,
b)
o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních společností a svazků,
c)
o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
d)
o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,
e)
o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,
f)
o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
g)
o vzdání se práva a prominutí dluhu,
h)
o zastavení movitých a nemovitých věcí,
i)
o dohodách o splátkách dluhů,
j)
o uzavírání smluv podle § 23, 24, 26 až 27.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských částí podle odstavce 3.
§ 19
(1)
Městským částem se svěřují do správy věci z majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů vydaných hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Svěřenou správu majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy městské části lze odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu7) nebo se souhlasem městské části.
(2)
Svěřenou věc z majetku města lze městské části odejmout též v případě, jestliže městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou, která nesmí být kratší než 60 dnů.
(3)
O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy změnou Statutu.
(4)
Městským částem lze svěřit do správy věci z majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které se nacházejí na jejich území. Městské části může být svěřen též majetek hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který se nachází mimo území hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
Spolupráce hlavního města Prahy a městských částí s ostatními kraji a obcemi
§ 20
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti spolupracovat s ostatními kraji a obcemiobcemi.
(2)
Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky.
(3)
Na spolupráci hlavního města Prahyhlavního města Prahy s kraji a obcemiobcemi a na spolupráci městských částí s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky nelze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku20) a o smlouvě o společnosti26).
§ 23
(1)
Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění konkrétního úkolu spolupracovat s jinými městskými částmi nebo základními územními samosprávnými celky i na základě smlouvy.
(2)
Předmětem těchto smluv však nemohou být právní jednání, o jejichž svěření městským částem rozhoduje hlavní město Prahahlavní město Praha Statutem podle § 18 odst. 3 tohoto zákona.
(3)
Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 24, 26 až 27 tohoto zákona.
§ 24
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha může uzavřít s obcemiobcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcíobcí (dále jen „svazek“). Hlavní město PrahaHlavní město Praha může též vstupovat do svazků již vytvořených.
(2)
Předmětem činnosti svazku mohou být zejména
a)
úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata,
b)
zabezpečování čistoty hlavního města Prahyhlavního města Prahy, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadné úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,
c)
zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,
d)
úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přeměn topných systémů k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo k zabezpečování energeticky úsporných opatření stavby,
e)
provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,
f)
správa majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou,
g)
správa datových fondů a poskytování informací o území.
(3)
Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno
a)
název a sídlo členů svazku,
b)
název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti,
c)
orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,
d)
majetek členů svazku, který vkládají do svazku,
e)
zdroje příjmů svazku,
f)
práva a povinnosti členů svazku,
g)
způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku,
h)
podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj včetně vypořádání majetkového podílu,
i)
obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou a obcemiobcemi, které svazek vytvořily.
(4)
Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcíobcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcíobcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcíobcí.
(5)
Občané hlavního města Prahyhlavního města Prahy a obcíobcí, které vytvořily svazek, jsou oprávněni
a)
účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho jednání,
b)
podávat orgánu svazku písemné návrhy.
(6)
Svazek nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcíobcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku. Do rejstříku svazků obcíobcí se zapisuje den vzniku svazku, den jeho zrušení s uvedením právního důvodu, den jeho zániku, název a sídlo svazku, identifikační číslo osoby svazku poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, předmět činnosti svazku, orgány, kterými svazek jedná, a jméno, příjmení a adresa bydliště osob vykonávajících jejich působnost spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán svazek zastupuje, a údaje o dni vzniku nebo zániku jejich funkce a údaje o členských obcíchobcích svazku obcíobcí v rozsahu název obceobce a její identifikační číslo osoby, včetně údaje o dni vzniku a zániku jejich členství. Rejstřík svazků obcíobcí je veřejný rejstřík; jeho součástí je sbírka listin, v níž jsou uloženy smlouva o vytvoření svazku obcíobcí spolu se stanovami a změny těchto dokumentů. Krajský úřad vede rejstřík svazků obcíobcí v přenesené působnosti. Je-li sídlem svazku hlavní město Prahahlavní město Praha, vede rejstřík svazků obcíobcí Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy v přenesené působnosti.
(7)
K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcíobcí se přikládá smlouva o vytvoření svazku spolu se stanovami; součástí této smlouvy nebo stanov je také určení, kdo jsou první členové statutárního orgánu. Návrh podává osoba zmocněná obcemiobcemi, které jsou členy svazku. Návrh změn údajů zapisovaných do rejstříku svazků obcíobcí podává svazek obcíobcí do jednoho měsíce ode dne, kdy změna nastala.
§ 26
(1)
Svazek požádá o přezkoumání hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti (dále jen „auditor“).
(2)
Náklady na přezkoumání hospodaření svazku auditorem uhradí svazek ze svých rozpočtových prostředků.
(3)
Ustanovení § 38 odst. 2, § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně.
§ 27
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemiobcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. Svazky mohou spolupracovat s dobrovolnými svazky obcíobcí jiných států; obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.
§ 28
Na spolupráci mezi hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích a na spolupráci mezi městskými částmi a právnickými a fyzickými osobami v občansko-právních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o spolku20) a o smlouvě o společnosti26).
§ 28a
Předmětem spolupráce hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí hlavního města Prahyhlavního města Prahy s ostatními subjekty mohou být jen činnosti, které patří do jejich samostatné působnosti.
HLAVA V
PŘENESENÁ PŮSOBNOST ORGÁNŮ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A ORGÁNŮ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 31
Přenesená působnost orgánů hlavního města Prahy
(1)
Orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů.
(2)
Orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Při výkonu přenesené působnosti se orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy řídí
a)
při vydávání nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy zákony a jinými právními předpisy,
b)
v ostatních případech též
1.
usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem; podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcíobcí;
2.
opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti podle tohoto zákona.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha je povinno zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti.
Přenesená působnost orgánů městských částí
§ 32
(1)
Orgány městské části vykonávají přenesenou působnost městské části v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona Statutem.
(2)
Orgánům městských částí lze v mezích zákona svěřit Statutem přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem nebo orgánům obcíobcí s rozšířenou působností, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Při výkonu přenesené působnosti městské části se orgány městské části řídí zákony a jinými právními předpisy, jakož i usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů publikovanými ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcíobcí a dále opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti.
(4)
Městská část je povinna zajistit výkon přenesené působnosti a obdrží z rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.
§ 33
(1)
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost hlavního města Prahyhlavního města Prahy a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Pokud zvláštní zákon upravuje působnost městské části a nestanoví, že jde o samostatnou působnost či o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti městské části.
Přestupky
§ 33a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled městské části, nebo
c)
naruší životní prostředí v městské části, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled městské části, nebo
c)
naruší životní prostředí v městské části, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti dopustí přestupku tím, že
a)
neoznačí na svůj náklad budovu číslem určeným hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou nebo je neudržuje v řádném stavu, nebo
b)
odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 pokutu do 200 000 Kč.
(5)
Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává městská část; zasahuje-li jednání pachatele svými důsledky území více městských částí a dotčené městské části se ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude přestupek projednávat, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty, projedná přestupek hlavní město Prahahlavní město Praha.
HLAVA VI
HOSPODAŘENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ
§ 34
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha nakládá s vlastním majetkem a hospodaří s ním za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu.
(2)
Městské části mají vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem hospodaří podle něj.
(3)
Městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahyhlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.
(4)
Nově vzniklé městské části se svěří správa věcí z majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy, ke kterým byla tato správa svěřena městským částem a nacházejí se na území této nové městské části. Na tuto městskou část přejdou práva a závazky s těmito věcmi spojené.
(5)
Městské části mohou nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 35
(1)
Majetek hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Porušením povinností stanovených ve větě první není takové nakládání s majetkem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které sleduje jiný důležitý zájem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který je řádně odůvodněn. Hlavní město PrahaHlavní město Praha je povinno pečovat o svůj majetek, kontrolovat hospodaření s tímto majetkem a vést účetnictví podle zákona o účetnictví.
(2)
Majetek hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. S nepotřebným majetkem hlavní město Prahahlavní město Praha naloží způsoby a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části jsou povinny chránit majetek hlavního města Prahyhlavního města Prahy před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části jsou povinny trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku práv z těchto závazků vyplývajících.
(5)
Doklady o poskytnutí finančních prostředků státem na pořízení majetku uvedeného v § 37 odst. 1 jsou hlavní město Prahahlavní město Praha a městské části povinny uchovat po celou dobu, po kterou je tento majetek ve vlastnictví hlavního město Prahyhlavního město Prahy.
(6)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha a městské části nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma
a)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici uskutečňovanou s finanční podporou ze státního rozpočtu, státních fondů nebo Národního fondu,
b)
závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, jsou-li peněžní prostředky určeny pro investici do nemovitostinemovitosti vlastněné hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou,
c)
těch, jejichž zřizovatelem je hlavní město Prahahlavní město Praha, městská část nebo stát,
d)
těch, v nichž míra účasti jí samé, nebo spolu s jinou obcíobcí (obcemiobcemi), krajem (kraji) nebo státem přesahuje 50 %,
e)
bytových družstev,
f)
honebních společenstev.
(7)
Právní jednání učiněná v rozporu s ustanovením odstavce 6 jsou neplatná.
(8)
Stát neručí za hospodaření a závazky hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.
§ 36
(1)
Záměry hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městských částí smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona30) platnými ke dni zveřejnění záměru.
(2)
Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.
(3)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahyhlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část anebo kterou hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část ovládá31).
§ 37
(1)
Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostínemovitostí na hlavní město Prahuhlavní město Prahu a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.
(2)
Za porušení povinnosti uložené hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze podle odstavce 1 může Ministerstvo financí hlavnímu městu Praze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v řízení podle zvláštního právního předpisu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.
(3)
Učiní-li hlavní město Prahahlavní město Praha právní jednání s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je hlavní město Prahahlavní město Praha povinno odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.
§ 38
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha požádá o přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí anebo zadá přezkoumání auditorovi. Městská část hlavního města Prahyhlavního města Prahy požádá o přezkoumání hospodaření Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy anebo zadá přezkoumání hospodaření auditorovi. Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy přezkoumává hospodaření městské části v přenesené působnosti.
(2)
Nepožádá-li hlavní město Prahahlavní město Praha o přezkoumání svého hospodaření Ministerstvo financí, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Ministerstvo financí. Nepožádá-li městská část hlavního města Prahyhlavního města Prahy o přezkoumání svého hospodaření Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá je Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.11a) Ministerstvo financí může v případech, kdy je příslušné k přezkoumání hospodaření hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle odstavců 1 a 2, pověřit tímto přezkoumáním Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha organizuje, metodicky usměrňuje a provádí kontrolu hospodaření městských částí.
(5)
Městská část je povinna poskytnout hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze při postupu podle odstavce 4 veškeré doklady a jiné písemnosti, informace a vysvětlení potřebné k řádnému provedení kontrol hospodaření městské části a umožnit mu přístup do prostor úřadu městské části.
(6)
Městská část je povinna na základě výsledků kontrol podle odstavce 4 přijmout a realizovat opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto opatření a opatření přijatých na základě přezkoumání hospodaření informovat hlavní město Prahuhlavní město Prahu.
(7)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha je oprávněno kontrolovat plnění opatření uvedených v odstavci 6.
(8)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha nebo městská část mohou v průběhu kalendářního roku požádat o provedení mimořádného přezkoumání svého hospodaření podle stejných zásad jako v odstavci 1.
(9)
Náklady na přezkoumání svého hospodaření auditorem uhradí hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část ze svých rozpočtových prostředků.
§ 39
Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.
§ 40
Hospodaření hlavního města Prahyhlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu republiky, ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
§ 41
Hospodaření s majetkem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, sestavování rozpočtu a závěrečného účtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se dále řídí zvláštním právním předpisem.
§ 42
Informace týkající se nabytí věci hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou nebo městskou částí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem a informace týkající se vzniku užívacího nebo jiného práva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu32), pokud by jejich zpřístupnění mohlo hlavní město Prahuhlavní město Prahu nebo městskou část při nabývání této věci anebo při vzniku užívacího nebo jiného práva znevýhodnit proti jiným zájemcům.
§ 43
(1)
Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou nebo městskou částí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2)
K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a 2 a § 72 odst. 2 přihlédne soud i bez návrhu.
HLAVA VII
OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY A NAŘÍZENÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
§ 44
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy může v mezích samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydávat obecně závazné vyhlášky.
(2)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní město Prahahlavní město Praha, obceobce, obceobce s rozšířenou působností nebo kraje.
(3)
Povinnosti může hlavní město Prahahlavní město Praha ukládat v samostatné působnosti jen obecně závaznou vyhláškou
a)
k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku; zejména lze stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v hlavním městě Prazehlavním městě Praze nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy anebo z důvodu ochrany bezpečnosti, zdraví a majetku, lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou určených, popřípadě stanovit, že na určitých veřejně přístupných místech v hlavním městě Prazehlavním městě Praze jsou takové činnosti zakázány,
b)
pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku,
c)
k zajištění udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně13) (dále jen „veřejná zeleň“) a k užívání zařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části,
d)
stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 45
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy (dále jen „právní předpis hlavního města Prahyhlavního města Prahy“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů hlavního města Prahyhlavního města Prahy stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů40).
§ 46
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha projedná vždy návrhy právních předpisů hlavního města Prahyhlavního města Prahy před jejich přijetím s městskými částmi, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Městské části jsou oprávněny se k návrhu právních předpisů hlavního města Prahyhlavního města Prahy vyjádřit ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení návrhu. Lhůta může být ve výjimečných případech na základě rozhodnutí rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy zkrácena, nesmí však být kratší než 15 dnů. Jestliže se městská část ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s návrhem souhlasí.
(3)
Podrobnosti k projednání návrhů právních předpisů hlavního města Prahyhlavního města Prahy stanoví Statut.
HLAVA VIII
ORGÁNY HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Díl 1
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
§ 48
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy se skládá z členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy činí 55 až 70 členů.
(2)
Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy na příští volební období stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcíchobcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 1.
(3)
Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.
§ 49
Podmínky vzniku a zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy upravuje zvláštní právní předpis.3)
§ 50
(1)
Mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy vzniká zvolením; ke zvolení dojde ukončením hlasování.
(2)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy složí slib na začátku prvního zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jehož se po svém zvolení zúčastní.
(3)
Slib člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a jeho občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(4)
Slib složí člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy do rukou předsedajícího zasedání zastupitelstva a pronese slovo „slibuji“. Předsedající ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy (§ 61 odst. 2) skládá slib jako poslední do rukou druhého nejstaršího člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Složení slibu stvrdí člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy svým podpisem.
§ 51
(1)
Členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy jsou povinni vykonávat svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.
(2)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy má při výkonu své funkce právo
a)
předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy návrhy na projednání,
b)
vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a její jednotlivé členy, na předsedy výborů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je hlavní město Prahahlavní město Praha, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které hlavní město Prahahlavní město Praha založilo nebo zřídilo; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,
c)
požadovat od zaměstnanců hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které hlavní město Prahahlavní město Praha založilo nebo zřídilo, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce, nestanoví-li zákon jinak.
(3)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy je povinen se zúčastňovat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, popřípadě zasedání jiných orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které pro něho z výkonu funkce v těchto orgánech vyplývají, a úkoly, které mu tyto orgány uloží, hájit zájmy občanů hlavního města Prahyhlavního města Prahy a jednat a vystupovat tak, aby nebyla ohrožena vážnost jeho funkce.
(4)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti spadající do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy v orgánech hlavního města Prahyhlavního města Prahy mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který má danou záležitost projednávat.
Odměňování členů zastupitelstva hlavního města Prahy
§ 52
(1)
Funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy je veřejnou funkcí.
(2)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního poměru nebo jiného obdobného právního vztahu.
(3)
Funkci člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávají
a)
členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy uvolněni, (dále jen „uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy“),
b)
ostatní členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy (dále jen „neuvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy“).
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu; rozsah doby nezbytně nutný k výkonu funkce určí hlavní město Prahahlavní město Praha. Náhradu mzdy nebo platu, včetně odpovídající částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů34), uhradí hlavní město Prahahlavní město Praha zaměstnavateli.
(5)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který je podnikající fyzickou osobou nebo osobou provozující jinou samostatnou výdělečnou činnost, poskytuje hlavní město Prahahlavní město Praha náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jeho funkce paušální částkou. Paušální částku za hodinu a nejvyšší částku, kterou lze jako náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce poskytnout v souhrnu za kalendářní měsíc, stanoví zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(6)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha nesmí členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytnout v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy dar, a to ani po skončení výkonu funkce.
§ 53
(1)
Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytuje hlavní město Prahahlavní město Praha za výkon funkce odměnu ve výši podle § 54 odst. 1. Odměna se poskytuje ode dne zvolení do funkce, již zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy určilo jako funkci, pro kterou budou členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy uvolněni, nejdříve však ode dne, od kterého ji zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy jako takovou funkci určilo. Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje hlavní město Prahahlavní město Praha odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy může hlavní město Prahahlavní město Praha poskytovat za výkon funkce odměnu až do maximální výše podle § 54 odst. 2. V takovém případě se odměna poskytuje ode dne stanoveného zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, nejdříve však ode dne přijetí usnesení zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, kterým odměnu stanovilo.
(3)
V usnesení podle odstavce 2 zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy stanoví výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy za měsíc, a to částkou v celých korunách, přitom může přihlédnout k plnění individuálních úkolů, které jednotlivým neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy uložilo, a předem stanoveným způsobem k jejich účasti na jednání orgánů, jejichž jsou členy. Usnesení podle odstavce 2 pozbývá účinnosti ukončením funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které odměnu stanovilo.
(4)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, poskytuje hlavní město Prahahlavní město Praha odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Pokud zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, odměnu nestanovilo, náleží mu ode dne zvolení do funkce primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy odměna ve výši 0,3násobku výše odměny, která by náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(5)
Odměna se členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytuje měsíčně. Pokud člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu za tento měsíc odměna ve výši násobku jedné třicetiny jeho odměny a počtu kalendářních dnů, po které tuto funkci v daném měsíci vykonával.
(6)
Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče o dítě do 4 let věku anebo ošetřování fyzické osoby nebo péče o dítě mladší 10 let podle zákona o nemocenském pojištění, odměna mu nenáleží, nestanoví-li tento zákon jinak.
(7)
Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy za každý kalendářní den od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží odměna ve výši 60 % jedné třicetiny odměny. Pro účely stanovení výše odměny ve snížené výši podle věty první se jedna třicetina odměny upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění35).
(8)
Odměna stanovená podle odstavce 7 se snižuje o 50 %, pokud se nemocenské podle právních předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Odměna ve snížené výši stanovená podle odstavce 7 a podle věty první za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(9)
Je-li člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se funkce vzdal a v tentýž den je zvolen do jiné funkce, za kterou mu náleží odměna, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 55 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 54
(1)
Odměna uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce.
(2)
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce.
(3)
Za základnu pro výpočet odměny v příslušném kalendářním roce se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(4)
Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 3 vyhlašuje ministerstvo sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(5)
Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 55
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který je oprávněn k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství36), může zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy s přihlédnutím k časové náročnosti a četnosti obřadů zvýšit odměnu až o 2 000 Kč nad maximální výši odměny stanovenou za výkon jeho funkce podle tohoto zákona.
(2)
V případě souběhu výkonu více funkcí náleží uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy odměna za tu z jeho funkcí, za kterou náleží nejvyšší odměna.
(3)
V případě souběhu výkonu více funkcí může být neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytnuta odměna až do výše souhrnu odměn za tři různé funkce. Do tohoto souhrnu lze zahrnout pouze odměny za výkon funkce člena rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, předsedy nebo člena výboru zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, předsedy nebo člena komise rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy anebo předsedy nebo člena zvláštního orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Pokud zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nerozhodne o poskytnutí odměny podle věty první, náleží neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy odměna za funkci, za kterou mu náleží nejvyšší odměna schválená zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 56
(1)
Náměstkovi primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který z pověření zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy po dobu delší než 4 týdny nepřetržitě zastupoval primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy v plném rozsahu jeho funkce z důvodu jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy nevykonával funkci, náleží od prvního dne zastupování odměna ve výši, která by v daném období náležela primátorovi, je-li tato odměna vyšší.
(2)
Osobě, která nadále vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 75, náleží po dobu výkonu těchto pravomocí dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce. Osobě, která nadále vykonává pravomoci člena rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 69a, náleží dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce do zvolení nové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Osobě, která je předsedou nebo členem zvláštního orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy do odvolání z funkce dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce.
(4)
Osobě, která je předsedou nebo členem komise rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náleží po skončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy dosavadní odměna za výkon této funkce a další související nároky spojené s výkonem této funkce po dobu výkonu pravomocí dosavadní rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 69a.
(5)
Náležela-li by členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy v jeden den odměna podle odstavce 2, 3 nebo 4 a současně odměna podle § 53 odst. 1 nebo 2, náleží mu za tento den pouze ta z odměn, která je vyšší. V případě souhrnu odměn podle § 55 odst. 3 je pro posouzení výše odměn rozhodná výše souhrnné odměny, o níž rozhodlo zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 57
(1)
Členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy může hlavní město Prahahlavní město Praha poskytnout mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který byl alespoň po část tohoto roku uvolněným členem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší odměny, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku náležela za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(3)
Souhrnná výše mimořádných odměn poskytnutých v kalendářním roce neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nesmí být vyšší než dvojnásobek nejvyšší maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, která mu v průběhu tohoto kalendářního roku mohla být hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou poskytována za výkon jím zastávané funkce nebo v souhrnu za výkon jím zastávaných funkcí za měsíc.
(4)
Návrh na poskytnutí mimořádné odměny členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být odůvodněn a projednán jako samostatný bod programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Důvod poskytnutí odměny musí být uveden v usnesení zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, kterým byla mimořádná odměna poskytnuta.
§ 58
(1)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jimž zanikl mandát člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, poskytne hlavní město Prahahlavní město Praha odchodné, pokud jim ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 53 odst. 6 se nepřihlíží.
(2)
Neuvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, kteří byli v průběhu funkčního období odvoláni nebo se vzdali funkce, poskytne hlavní město Prahahlavní město Praha odchodné, pokud jim ke dni odvolání nebo vzdání se funkce náležela odměna. K případům nevyplácení odměny v rozhodný den z důvodů uvedených v § 53 odst. 6 se nepřihlíží.
(3)
Odchodné podle odstavce 1 při zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy dnem voleb do zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nenáleží, pokud byl v novém funkčním období opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, za niž mu náleží odměna. O opětovné zvolení do funkce podle věty první nejde, jde-li o druhé a následující obsazení uvedené funkce v průběhu funkčního období.
(4)
Odchodné podle odstavce 2 členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nenáleží, pokud byl nejpozději na následujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy opětovně zvolen do funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo do funkce neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, za niž mu náleží odměna.
(5)
Odchodné členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nenáleží, pokud byl v průběhu výkonu funkce pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jeho trestní stíhání pro takový trestný čintrestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání.
(6)
Vznikl-li členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nárok na odchodné v době, kdy je proti němu vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo pro nedbalostní trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, odchodné se nevyplatí. Byl-li člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy pro trestný čintrestný čin uvedený ve větě první pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo bylo-li rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, platí, že nárok na odchodné nevznikl; v opačném případě se odchodné vyplatí.
(7)
Odchodné podle odstavce 2 lze členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytnout ve funkčním období pouze jednou.
§ 58a
(1)
Odchodné se stanoví ve výši odměny, která členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy náležela za měsíc ke dni zániku mandátu člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo ke dni odvolání nebo vzdání se funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejvíce však tří ukončených let výkonu funkce. Do rozhodné doby podle věty první se započte i doba, po kterou člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 58 odst. 3 nebo 4 do opětovného zvolení do funkce nevykonával funkci uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo funkci neuvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, který vykonává funkci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Odchodné je splatné, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 58 a předloženo čestné prohlášení podle odstavce 3, a vyplácí se jednorázově v nejbližším výplatním termínu. Pokud do 3 měsíců nenastala překážka pro nárok na odchodné podle § 58 odst. 3 a 4, odchodné se vyplatí. Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jemuž bylo vyplaceno odchodné podle věty první, je povinen vyplacené odchodné vrátit, jestliže následně nastaly překážky pro nárok na odchodné podle § 58 odst. 3 a 4.
(3)
Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy je povinen předložit čestné prohlášení, že u něj nejsou dány překážky pro výplatu odchodného stanovené v § 58 odst. 5 a 6.
§ 58b
Splatnost a výplata odměny a dalších plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jakož i srážky z nich, odpovědnost člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy za škodu, kterou způsobil hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze v souvislosti s výkonem funkce, a postup hlavního města Prahyhlavního města Prahy v případě zjišťování průměrného výdělku, vzdání se práva na odměnu nebo další plnění a v případě smrti člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se řídí zákoníkem práce. Pro tyto účely se hlavní město Prahahlavní město Praha považuje za zaměstnavatele a členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se považují za zaměstnance.
§ 58c
(1)
Členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy lze z peněžního fondu nebo z rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytnout
a)
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li o primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy pověřeného k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství36),
b)
příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním hlavního města Prahyhlavního města Prahy na veřejných občanských obřadech,
c)
příspěvek na podporu vzdělávání v souvislosti s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
d)
příspěvek na stravování, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
e)
příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění,
f)
odměnu při významném životním výročí,
g)
příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
h)
příspěvek na podporu zdravotních, kulturních a sportovních aktivit, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
i)
příspěvek na rekreaci, jde-li o uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 58d
(1)
Členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy náleží v souvislosti s výkonem jeho funkce cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance hlavního města Prahyhlavního města Prahy37) a v jejich mezích podle pravidel pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, stanovených zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy může stanovit, že za pravidelné pracoviště člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy pro účely cestovních náhrad se považuje místo jeho trvalého pobytu.
(3)
Nestanoví-li v pravidlech pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy jinak, podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění úkolů, způsob dopravy a ubytování, určuje členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy před zahájením pracovní cesty písemně primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Stanoví-li tak zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náleží členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy náhrada za opotřebení vlastního zařízení nebo jiných předmětů nezbytných k výkonu funkce člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy. To neplatí pro používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí odstavci 1 až 3.
§ 58e
(1)
Uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy má nárok na dovolenou v délce 5 týdnů za kalendářní rok, přičemž nejvýše 25 dnů dovolené může připadnout na pondělí až pátek, pokud tento den není svátkem38).
(2)
Pokud výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy netrvá po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené, která činí za každý i započatý kalendářní měsíc výkonu funkce jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
(3)
Odměna se za dobu čerpání dovolené nekrátí.
(4)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha poskytne uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy též tu část dovolené, kterou nevyčerpal u svého zaměstnavatele před uvolněním k výkonu veřejné funkce.
(5)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy dovolenou nebo její část v průběhu příslušného kalendářního roku, převádí se mu nárok na ni do bezprostředně následujícího kalendářního roku, v němž se eviduje jako nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku a čerpá se přednostně. Do dalšího kalendářního roku se již tento nárok nepřevádí.
(6)
Nevyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy ke dni ukončení výkonu funkce poměrnou část dovolené podle odstavce 2 za kalendářní rok, ve kterém došlo k ukončení uvolnění pro výkon funkce, poskytne mu hlavní město Prahahlavní město Praha náhradu za nevyčerpanou dovolenou. Nevyčerpaná dovolená z předchozího kalendářního roku se nenahrazuje ani nepřevádí.
(7)
Náhrada za nevyčerpanou dovolenou podle odstavce 6 se určí jako násobek počtu kalendářních dnů, za které je poskytována, a jedné třicetiny odměny, která náleží uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy ke dni ukončení výkonu funkce.
(8)
Vyčerpal-li uvolněný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy dovolenou v rozsahu větším, než mu náleží podle odstavců 1 až 5, posuzuje se odměna za každý den čerpání dovolené nad rámec zákonného nároku jako přeplatek poskytnuté odměny.
(9)
Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy vede evidenci o čerpání dovolené uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy oznámí předem čerpání dovolené Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy prostřednictvím primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 59
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy je vyhrazeno
a)
předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
b)
předkládat návrhy na zrušení jiných právních předpisů Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, jsou-li v rozporu se zákonem,
c)
vydávat územně plánovací dokumentaci pro celé území hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
d)
schvalovat po projednání s městskými částmi a uskutečňovat strategii rozvoje hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle zvláštních právních předpisů; zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být vždy projednány připomínky městských částí k návrhu strategie rozvoje hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které se dotýkají jejich území,
e)
schvalovat po projednání s městskými částmi střednědobý výhled rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, rozpočet hlavního města Prahyhlavního města Prahy, závěrečný účet hlavního města Prahyhlavního města Prahy a účetní závěrku hlavního města Prahyhlavního města Prahy sestavenou k rozvahovému dni,
f)
vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech patřících do samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
g)
volit primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy a náměstky primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jakož i další členy rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy (radní) a odvolávat je z funkce,
h)
určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy uvolněni,
i)
rozhodovat o účasti v mezinárodním sdružení s územními samosprávnými celky jiných států a o spolupráci s jinými kraji a obcemiobcemi, zakládat, zřizovat, kontrolovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti hlavního města Prahyhlavního města Prahy v již založených nebo zřízených právnických osobách,
j)
schvalovat po projednání s městskými částmi program rozvoje územního obvodu hlavního města Prahyhlavního města Prahy včetně stanovení rozsahu dopravní obslužnosti území hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
k)
schvalovat po projednání s městskými částmi koncepci rozvoje informačních systémů pro potřeby hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí,
l)
zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
m)
rozhodovat o vyhlášení místního referenda na celém území hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
n)
navrhovat změny katastrálních územíkatastrálních území uvnitř hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
o)
zřizovat a rušit výbory zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a volit jejich členy,
p)
zřizovat a rušit městskou policiipolicii hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
q)
rozhodovat o spolupráci hlavního města Prahyhlavního města Prahy s jinými územními samosprávnými celky a o formách této spolupráce,
r)
rozhodovat o zrušení usnesení rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jehož výkon primátor pozastavil podle § 73,
s)
udělovat a odnímat čestné občanství a ceny hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
t)
delegovat zástupce hlavního města Prahyhlavního města Prahy, s výjimkou § 68 odst. 2 písm. h), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má hlavní město Prahahlavní město Praha majetkovou účast,
u)
stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy za měsíc,
v)
stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 52 odst. 5, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 57 a o plněních pro členy zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 58c,
w)
stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
x)
rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, za výkon funkce členů výborů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, komisí rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
y)
vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou a členem zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
z)
další záležitosti, které zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy svěří zákon.
(3)
Zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy je vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:
a)
o vydání komunálních dluhopisů,
b)
o majetkové účasti hlavního města Prahyhlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou o hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
c)
o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), jde-li o závazek větší než 50 000 000 Kč,
d)
o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, jde-li o závazek větší než 25 000 000 Kč,
e)
o poskytování dotací a půjček městským částem z rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, s výjimkou dotací poskytovaných ze státního rozpočtu nebo rozpočtu státního fondu a s výjimkou poskytování dotací v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
f)
o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
g)
o bezúplatném postoupení pohledávek vyšších než 50 000 000 Kč,
h)
o zastavení nemovitých věcí,
i)
o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací,
j)
o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací a obecně prospěšných společností a svazků obcíobcí v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
k)
o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 10 000 000 Kč ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
l)
o vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 25 000 000 Kč,
m)
o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 25 000 000 Kč,
n)
o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
o)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
p)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy zcela nebo zčásti svěřit radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo primátorovi hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy mimo pravomoci vyhrazené radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy dle § 68 odst. 2.
(5)
Ve věcech přenesené působnosti rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jen stanoví-li tak zákon.
Jednání zastupitelstva hlavního města Prahy
§ 60
(1)
Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy svolává písemně a se sdělením navrženého programu jednání primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a to podle potřeby, nejméně však jednou za 3 měsíce.
(2)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy je povinen svolat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy na základě písemné žádosti alespoň jedné třetiny všech jeho členů. Zasedání se v takovém případě musí konat nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy byla doručena písemná žádost, která musí obsahovat předmět jednání, Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy informuje občany hlavního města Prahyhlavního města Prahy o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a to nejméně 7 dní před jeho konáním. Je-li nezbytné konat zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému41), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, zveřejní se informace o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy alespoň po dobu 2 dnů před jeho konáním; záležitosti, které se netýkají řešení situací uvedených ve větě před středníkem, mohou být na tomto zasedání projednávány pouze tehdy, jestliže byla informace zveřejněna nejméně 7 dnů před zasedáním zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy je veřejné.
(5)
Požádá-li na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy o slovo člen vlády nebo jím určený zástupce, senátor nebo poslanec, musí mu být uděleno.
(6)
Jestliže při zahájení zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy není zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy usnášeníschopné (§ 62), primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy ukončí a svolá jeho náhradní zasedání tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne ukončeného zasedání.
(7)
Do lhůt stanovených v odstavcích 1, 2 a 6 se nezapočítává doba, po niž se na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
§ 60a
(1)
Stanoví-li tak předem jednací řád zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, může se člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy účastnit jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na jednání. Jednací řád stanoví pravidla účasti na jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy distančním způsobem. Člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy má vždy právo účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy osobně v místě, v němž se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy koná.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i pro účast veřejnosti na jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
O možnosti účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy distančním způsobem a o podmínkách, za nichž je tato účast možná, informuje Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy v informaci podle § 60 odst. 3.
§ 61
(1)
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy svolává dosavadní primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, případně nejstarší člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy do doby, než je zvolen primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se volí primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náměstci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nekonalo ve lhůtě podle odstavce 1, svolá je po uplynutí této lhůty ministerstvo, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy zveřejní ministerstvo v rozsahu stanoveném v § 60 odst. 3 po dobu v tomto ustanovení stanovenou na své úřední desce.
§ 62
K platnému usnesení, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.19a)
§ 64
(1)
Návrh programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy stanoví a předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy ke schválení rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
O zařazení návrhů dalších bodů programu, přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, rozhodne zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 65
O průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy se pořizuje zápis, který musí obsahovat počet přítomných členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, schválený pořad jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis podepisuje primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy a určení ověřovatelé. Zápis, který je nutno pořídit do 15 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy k nahlédnutí. O námitkách člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 66
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání, včetně postupu při projednávání návrhů zákonů podávaných Poslanecké sněmovně.
§ 67
(1)
Nastanou-li důvody pro nové volby,3) do doby, než bude zvoleno zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nové, zabezpečuje jeho úkoly stávající zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy. V takovém případě však nepřísluší zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávat působnost uvedenou v § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu a hospodaření podle něj, rozhodování podle § 59 odst. 2 písm. g), h) a u) až y) a stanovení výše osobních a věcných nákladů na činnost Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Tuto skutečnost Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy bezodkladně oznámí ministerstvu.
(2)
Nebude-li zastupitelstvo nebo jiný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum v záležitosti samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy na celém území hlavního města Prahyhlavního města Prahy, vyzve ministr vnitra zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy neučiní, ministerstvo je rozpustí a ministr vnitra vyhlásí do 30 dnů nové volby.
(3)
Nesejde-li se zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je ministerstvo. Proti tomuto rozhodnutí může hlavní město Prahahlavní město Praha podat žalobu k soudu. Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy, zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy; není-li schopna tyto úkoly plnit nebo není-li zvolena, zabezpečuje je primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy. V tomto případě radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a není-li zřízena, ani primátorovi nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 59 odst. 2 a 3, s výjimkou schválení rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po niž se na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření.
Díl 2
Rada hlavního města Prahy
§ 68
(1)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy je výkonným orgánem hlavního města Prahyhlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti odpovědným ze své činnosti zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.
(2)
Radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrolovat hospodaření podle něj,
b)
provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
c)
ukládat Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,
d)
projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městskými částmi,
e)
stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
f)
na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy zřizovat a rušit odbory Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy a vydávat organizační řád Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
g)
plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a schvalovat účetní závěrku příspěvkové organizace zřízené hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou, sestavenou k rozvahovému dni,
h)
plnit funkci valné hromady, je-li hlavní město Prahahlavní město Praha jediným akcionářem nebo jediným společníkem,
i)
zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
j)
přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem hlavního města Prahyhlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti,
k)
plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
l)
rozhodovat o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nepřesahujících 1 000 000 Kč v jednotlivých případech fyzickým nebo právnickým osobám a o uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí, nejedná-li se o dotace z prostředků státního rozpočtu, o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným hlavním městem Prahou nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
m)
rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahyhlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 25 000 000 Kč,
n)
rozhodovat o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy o společnosti26), nejde-li o závazek vyšší než 50 000 000 Kč,
o)
rozhodovat o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, nejde-li o závazek vyšší než 25 000 000 Kč,
p)
rozhodovat o bezúplatném postoupení pohledávek v hodnotě nepřevyšující 50 000 000 Kč,
q)
rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcíobcí v hodnotě nepřevyšující 25 000 000 Kč,
r)
rozhodovat o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 25 000 000 Kč,
s)
rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 25 000 000 Kč,
t)
rozhodovat o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
u)
rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců,
v)
rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy je neplatné.
(3)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo pokud si je zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nevyhradí; rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit primátorovi hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy; rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může svěřit městské policii hlavního města Prahyhlavního města Prahy zcela nebo zčásti rozhodování o právních jednáních souvisejících s činností městské policie hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydává v přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy nařízení. O ostatních otázkách přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy může rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.
§ 69
(1)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy je volena zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, má 11 členů a tvoří ji primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náměstek (náměstkové) primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy a další členové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Členové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být občany České republiky.
(2)
Je-li primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy odvolán z funkce nebo se této funkce vzdá, přestává být i členem rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 69a
(1)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy až do zvolení nové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Za zvolení nové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 69 odst. 1, jestliže došlo ke zvolení primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo náměstka primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Jestliže soud vyhoví návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování, je rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, kromě pravomocí stanovených v odstavci 1, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření19b).
(3)
Jestliže nedošlo ke zvolení zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, protože okrsková volební komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování, vykonává rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pravomoci podle odstavce 2.
§ 70
(1)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy se schází ke svým schůzím podle potřeby. Schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy svolává primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Schůze rady jsou neveřejné. Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat i dalšího člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo jiné osoby.
(2)
K platnému usnesení, volbě nebo rozhodnutí rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.
(3)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydá jednací řád, v němž stanoví podrobnosti o jednání rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Stanoví-li tak předem jednací řád rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, může se člen rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo jiná oprávněná osoba zúčastnit schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy též distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku, pokud umožňuje uplatňovat zákonná práva spojená s účastí na schůzi. Jednací řád stanoví pravidla účasti na schůzi rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy distančním způsobem. Člen rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy má vždy právo účastnit se schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy osobně v místě, v němž se schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy koná.
(5)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy pořizuje ze své schůze zápis, který podepisuje primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo jiným radním. V zápise se vždy uvede počet přítomných členů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pořad schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být pořízen do 15 dnů od jejího konání. O námitkách člena rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy proti zápisu rozhodne nejbližší schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Zápis ze schůze rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy musí být uložen u Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy k nahlédnutí.
(6)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy podává pololetně na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy zprávu o své činnosti.
§ 71
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy pod polovinu zákonného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebude doplněn alespoň na 6, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy může v takovém případě svěřit plnění úkolů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy primátorovi hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
Díl 3
Primátor hlavního města Prahy
§ 72
(1)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy je z výkonu své funkce odpovědný zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy zastupuje hlavní město Prahuhlavní město Prahu navenek. Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, může primátor provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání neplatná.
(3)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy
a)
spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy podepisuje právní předpisy hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
b)
po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitele Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
c)
ukládá úkoly řediteli Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
d)
stanoví podle zvláštních právních předpisů plat řediteli Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
e)
odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
f)
zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními přípravami státu a civilní ochrany na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
g)
vykonává funkci hejtmana kraje, pokud zákon nestanoví jinak,
h)
vykonává další úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pokud jsou mu uloženy zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
i)
plní další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem,
j)
plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a řediteli Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zápis z jednání rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(5)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy je oprávněn požádat PoliciiPolicii České republiky o spolupráci při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. PoliciePolicie České republiky je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.
§ 72a
Je-li to nezbytné v souvislosti s řešením mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému41), k zabránění jejího vzniku nebo k odstraňování jejích následků, anebo jestliže se na území hlavního města Prahyhlavního města Prahy vztahuje krizový stav25), mimořádné opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádné veterinární opatření, může primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy rozhodovat v záležitostech podle § 68 odst. 3 namísto rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, popřípadě zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, pokud si podle § 59 odst. 4 rozhodování v těchto záležitostech předem vyhradilo. Tím není dotčeno předchozí svěření pravomoci radou hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 68 odst. 3.
§ 73
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, které je povinno usnesení rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.
§ 74
(1)
Primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy zastupuje náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy může zvolit více náměstků primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Náměstkům primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy a dalším členům rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy může zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy svěřit zabezpečování úkolů v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 75
Dosavadní primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy v období ode dne voleb do zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy do zvolení nové rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 69a vykonává pravomoci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle § 72; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Nevykonává-li dosavadní primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, a je-li dosavadních náměstků primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy zastupováním primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jinak ten, kterého pověřil dosavadní primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 76
(1)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsný odznak. Závěsný odznak má uprostřed velký státní znak a po obvodu odznaku je uveden název „Česká republika“.
(2)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může stanovit, ve kterých případech může tento odznak užívat jiný člen zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo ředitel Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
Díl 4
Výbory zastupitelstva hlavního města Prahy, komise rady hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy
§ 77
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy zřizuje jako své poradní orgány pro jednotlivé úseky své činnosti výbory. Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy, popřípadě radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy ve věcech jí svěřených.
(2)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy volí předsedu výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, členy výboru z řad členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a občanů hlavního města Prahyhlavního města Prahy a tajemníka výboru z řad zaměstnanců hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Výbory plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy může ukládat úkoly výborům jen v rozsahu své působnosti svěřené jí zákonem nebo zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Ze své činnosti odpovídají výbory zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy; radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy jen v rámci jí vymezené působnosti.
(4)
Počet členů výborů určuje zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy tak, aby byl vždy lichý. Výbory se schází podle potřeby.
(5)
K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů výborů. Usnesení výborů se vyhotovují písemně a podepisuje je předseda výboru.
§ 78
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu a vzdělávání. Tyto výbory jsou nejméně pětičlenné.
(2)
Pokud v územním obvodu hlavního města Prahyhlavního města Prahy žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlavního města Prahyhlavního města Prahy hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy výbor pro národnostní menšiny, pokud o to písemně požádá spolek zastupující zájmy národnostní menšiny33). Nejméně polovinu členů výboru musí tvořit příslušníci národnostních menšin, ledaže tuto podmínku nelze splnit pro nedostatek kandidátů z řad národnostních menšin.
(3)
Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, náměstek primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, ředitel Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy ani osoby zabezpečující rozpočtové a účetní práce na Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(4)
Finanční výbor
a)
provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
b)
plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(5)
Kontrolní výbor
a)
kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
b)
kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a Magistrátem hlavního města Prahyhlavního města Prahy na úseku samostatné působnosti,
c)
plní další kontrolní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(6)
Výbor pro výchovu a vzdělávání
a)
posuzuje a zaujímá stanovisko k návrhům koncepce rozvoje výchovy a vzdělávání v hlavním městě Prazehlavním městě Praze,
b)
předkládá návrhy na zkvalitnění péče poskytované školami a školskými zařízeními, případně předškolními zařízeními, které hlavní město Prahahlavní město Praha zřizuje,
c)
vyjadřuje se k záměrům na poskytování dotací a návratných finančních výpomocí v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu,
d)
projednává zprávy o výsledcích výchovně vzdělávací činnosti škol, školských zařízení a předškolních zařízení, které hlavní město Prahahlavní město Praha zřizuje,
e)
plní další úkoly v oblasti výchovy a vzdělávání, kterými jej pověří zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(7)
O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje předmět kontroly, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.
(8)
Výbor předloží zápis zastupitelstvu hlavního města Prahyhlavního města Prahy; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala.
§ 79
(1)
Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědná radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
§ 80
V případech stanovených zvláštními zákony zřizuje primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy pro výkon přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy zvláštní orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
Díl 5
Magistrát hlavního města Prahy
§ 81
(1)
Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy (dále jen „Magistrát“) tvoří ředitel Magistrátu a další zaměstnanci hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazení do tohoto orgánu. V čele Magistrátu je ředitel Magistrátu, který je nadřízený všem zaměstnancům hlavního města Prahyhlavního města Prahy do Magistrátu zařazeným.
(2)
Magistrát v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy plní úkoly uložené zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo radou hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Magistrát rozhoduje v samostatné působnosti v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem21).
(3)
Magistrát vykonává přenesenou působnost hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li tímto nebo zvláštním zákonem svěřena jiným orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Magistrát
a)
přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení nebo podle zákona upravujícího správu daní a poplatků, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,
b)
řídí výkon přenesené působnosti orgány městských částí; k tomu organizuje a provádí kontroly na vybraných úsecích přenesené působnosti úřadů městských částí, vyhodnocuje jejich výsledky a k nápravě nedostatků přijímá potřebná opatření,
c)
projednává přestupky podle tohoto zákona (§ 33a),
d)
zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému Magistrátu a úřadů městských částí kompatibilního s informačními systémy veřejné správy,
e)
podílí se na odborné přípravě zaměstnanců zařazených do Magistrátu a úřadů městských částí pro vykonání zkoušky zvláštní odborné způsobilostizvláštní odborné způsobilosti,
f)
kontroluje dodržování usnesení vlády v činnosti úřadů městských částí v přenesené působnosti a poskytuje jim odbornou pomoc,
g)
vykonává další působnosti svěřené mu zákonem.
(4)
Organizační strukturu Magistrátu včetně názvů organizačních jednotek a označení funkcí vedoucích pracovníků stanoví organizační řád. Základními organizačními jednotkami jsou odbory, které se dále člení na oddělení. Sekretariáty členů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy jsou zvláštními organizačními jednotkami. Odbory mohou být začleněny pro výkon a zabezpečení určitých činností do vyšších organizačních jednotek.
(5)
Ředitel Magistrátu
a)
plní úkoly uložené mu zastupitelstvem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, radou hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo primátorem hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
b)
stanoví podle zvláštních právních předpisů platy všem zaměstnancům hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,
c)
jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahyhlavního města Prahy své zástupce,
d)
vydává svým nařízením zejména pracovní řád, spisový řád a skartační řád Magistrátu,
e)
plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazeným do Magistrátu,
f)
zúčastňuje se zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy s hlasem poradním.
(6)
Ředitel Magistrátu je oprávněn podat starostovi městské části návrh na odvolání tajemníka úřadu městské části, jestliže nebude ve stanoveném termínu a rozsahu zjednána náprava na základě přijatého opatření podle odstavce 3 písm. b). Takový návrh se považuje za předchozí souhlas ředitele Magistrátu podle § 97 odst. 2.
(7)
Za plnění úkolů uložených Magistrátu v oblasti samostatné a přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy je ředitel Magistrátu odpovědný primátorovi hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(8)
Ředitel Magistrátu nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Jeho funkce je neslučitelná s funkcí poslance a senátora a s funkcí člena zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zastupitelstva městské části.
Díl 6
§ 82
Označování listin
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy se v záhlaví označují uvedením slov „Hlavní město PrahaHlavní město Praha“. Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy „Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy“, „Rada hlavního města Prahyhlavního města Prahy“, „Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy“, „Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy“ s přesným označením odboru nebo „Zvláštní orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy“ s přesným označením druhu zvláštního orgánu.
(2)
Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy se opatří razítkem s označením „Hlavní město PrahaHlavní město Praha“ s malým znakem hlavního města Prahyhlavního města Prahy, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy vyhotovená orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy se opatří razítkem s označením „Hlavní město PrahaHlavní město Praha“ s malým státním znakem.
Díl 7
Zvláštní odborná způsobilost
HLAVA IX
ORGÁNY MĚSTSKÉ ČÁSTI
Díl 1
Zastupitelstvo městské části
§ 87
(1)
Zastupitelstvo městské části je složeno z členů zastupitelstva městské části.
(2)
Slib člena zastupitelstva městské části zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu městské části a jejích občanů, řídit se Ústavou a zákony České republiky.“
(3)
Na postavení a jednání zastupitelstva městské části a na práva a povinnosti jeho členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a na práva a povinnosti členů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zastupitelstva městské části se použije ustanovení vztahující se na rozhodování zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(4)
Odměna uvolněného člena zastupitelstva městské části se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie městské části.
(5)
Maximální výše odměny neuvolněného člena zastupitelstva městské části se určí jako součin základny pro výpočet odměny a koeficientu stanoveného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle zastávané funkce a velikostní kategorie městské části.
(6)
Za základnu pro výpočet odměny od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku se považuje průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažená za první pololetí předchozího kalendářního roku podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu známých k 1. říjnu předchozího kalendářního roku.
(7)
Výši základny pro výpočet odměny podle odstavce 6 vyhlašuje ministerstvo sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(8)
Při určení výše odměny člena zastupitelstva městské části se vychází z počtu obyvatel městské části39), kteří byli hlášeni v městské části k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se konaly volby do zastupitelstva městské části.
(9)
Změní-li se v průběhu volebního období zastupitelstva městské části počet obyvatel městské části hlášených v městské části k trvalému pobytu k 1. lednu kalendářního roku ve srovnání s rozhodným počtem obyvatel podle odstavce 8 o více než 20 % tak, že současně dojde ke změně zařazení městské části ve velikostní kategorii městských částí podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, náleží od 1. ledna tohoto kalendářního roku
a)
uvolněnému členovi zastupitelstva městské části odměna ve výši odpovídající velikostní kategorii městské části,
b)
neuvolněnému členovi zastupitelstva městské části dosavadní odměna, pokud nepřesahuje maximální výši odměny pro příslušnou velikostní kategorii městské části, jinak mu přísluší odměna v maximální výši.
(10)
Odměna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
§ 88
(1)
Počet členů zastupitelstva městské části na příští volební období stanoví zastupitelstvo městské části nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcíchobcích. Pokud nebyl počet členů zastupitelstva určen v této lhůtě, volí se počet členů zastupitelstva městské části podle dolní hranice rozpětí uvedeného v odstavci 2.
(2)
Zastupitelstvo městské části při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu městské části. Počet členů stanoví tak, aby zastupitelstvo městské části mělo v městské části
a) do 500 obyvatel | 5 až 9 členů,
---|---
b) nad 500 do 3 000 obyvatel | 7 až 15 členů,
c) nad 3 000 do 10 000 obyvatel | 11 až 25 členů,
d) nad 10 000 do 30 000 obyvatel | 15 až 25 členů,
e) nad 30 000 do 70 000 obyvatel | 25 až 35 členů,
f) nad 70 000 obyvatel | 35 až 45 členů.
(3)
Počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, se oznámí na úřední desce11a) úřadu městské části a případně též jiným způsobem v místě obvyklým nejpozději do 2 dnů po jeho stanovení.
(4)
Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva městské části je počet obyvatel městské části k 1. lednu roku, v němž se konají volby.
(5)
Dojde-li ke sloučení městských částí, stanoví počet členů zastupitelstva městské části, který má být zvolen, Magistrát v přenesené působnosti. Při stanovení počtu členů zastupitelstva městské části se postupuje podle odstavce 2 obdobně.
§ 89
(1)
Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat ve věcech jemu svěřených tímto nebo zvláštním zákonem. Dále je zastupitelstvu městské části vyhrazeno
a)
volit starostu městské části, místostarostu (místostarosty) městské části a další členy rady městské části a odvolávat je z funkce,
b)
určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva městské části uvolněni,
c)
stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva městské části za měsíc,
d)
vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
e)
vyjadřovat se k návrhu rozpočtu hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
f)
vyjadřovat se k návrhu strategie rozvoje hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
g)
schvalovat strategii rozvoje městské části v souladu se strategií rozvoje hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
h)
schvalovat rozpočet a závěrečný účet městské části,
i)
zřizovat a rušit trvalé a dočasné peněžní fondy městské části,
j)
zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky jako zařízení bez právní subjektivity a schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy, zakládací listiny, stanovy a zřizovací listiny, včetně jejich změn, a rozhodovat o účasti městské části v již založených nebo zřízených právnických osobách,
k)
rozhodovat o spolupráci městské části s jinými městskými částmi, jakož i územními samosprávnými celky a o formě této spolupráce,
l)
rozhodovat o vyhlášení místního referenda na území městské části,
m)
udělovat a odnímat čestné občanství a ceny městské části,
n)
rozhodovat o zrušení usnesení rady městské části, jehož výkon starosta městské části pozastavil podle § 102,
o)
stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 52 odst. 5, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 57 a o plněních pro členy zastupitelstva městské části podle § 58c,
p)
stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva městské části,
q)
rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva městské části, za výkon funkce členů výborů zastupitelstva městské části, komisí rady městské části a zvláštních orgánů městské části,
r)
vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi městskou částí a členem zastupitelstva městské části.
(2)
Zastupitelstvu městské části je vyhrazeno rozhodovat o těchto právních jednáních, pokud jsou městským částem zákonem nebo Statutem svěřeny:
a)
o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti26) orgány městské části,
b)
o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 250 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná-li se o návratné finanční výpomoci příspěvkovým organizacím zřízeným městskou částí nebo o dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytované v době trvání krizového stavu25), mimořádného opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku nebo mimořádného veterinárního opatření a v souvislosti s nimi,
c)
o peněžitých a nepeněžitých vkladech orgánů městské části do obchodních společností a svazků,
d)
o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,
e)
o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí,
f)
o darování movitých věcí včetně peněz v celkové hodnotě vyšší než 250 000 Kč ročně jedné fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, s výjimkou poskytování jednorázových sociálních výpomocí občanům a s výjimkou darování ztracených a opuštěných zvířat fyzickým a právnickým osobám,
g)
o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,
h)
o vzdání se práva, prominutí dluhu a úplatném postoupení pohledávky vyšší než 500 000 Kč,
i)
o zastavení nemovitých věcí,
j)
o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 500 000 Kč,
k)
o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
l)
nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
m)
zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo městské části zcela nebo zčásti svěřit radě městské části nebo starostovi městské části.
(3)
Zastupitelstvu městské části nepřísluší vydávat obecně závazné vyhlášky.
(4)
Zastupitelstvo městské části rozhoduje v otázkách přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 90
K platnému usnesení a rozhodnutí zastupitelstva městské části nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva městské části, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.19a)
§ 92
(1)
Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části svoláno ve stanovené lhůtě (§ 61 odst. 1), svolá je Magistrát do 15 dnů ode dne marného uplynutí této lhůty.
(2)
Starosta městské části je povinen svolat zasedání zastupitelstva městské části též na základě písemné žádosti primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy.
(3)
Nesejde-li se zastupitelstvo městské části po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, rozpustí je zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k Městskému soudu v Praze.22) Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo městské části, popřípadě určen správce městské části (§ 93), zabezpečuje úkoly v samostatné působnosti městské části rada městské části; není-li zvolena, zabezpečuje je starosta městské části. V tomto případě radě městské části, a není-li zřízena, ani starostovi městské části nepřísluší rozhodovat ve věcech vyhrazených zastupitelstvu městské části podle § 89 s výjimkou schválení rozpočtu městské části.
(4)
Nebude-li zastupitelstvo městské části nebo jiný orgán městské části postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum v záležitosti samostatné působnosti městské části hlavního města Prahyhlavního města Prahy na území městské části hlavního města Prahyhlavního města Prahy, vyzve primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy zastupitelstvo městské části, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo městské části neučiní, zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k soudu.22)
§ 93
(1)
Ředitel Magistrátu jmenuje správce městské části, pokud
a)
se neuskuteční v městské části vyhlášené volby do zastupitelstva městské části pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva městské části22a),
b)
zanikne mandát všem členům zastupitelstva městské části a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
c)
dojde ke sloučení městských částí.
(2)
Správce městské části zabezpečuje úkoly v oblasti samostatné působnosti podle § 89 odst. 1 písm. h), § 94 odst. 2 a 3, § 97 až § 99. Správce městské části stanoví pravidla rozpočtového provizoria22b). Správce městské části zastupuje městskou část navenek a je v čele úřadu městské části. Správce městské části svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části.
(3)
Ředitel Magistrátu kontroluje činnost správce městské části. Osobní a věcné výdaje spojené s výkonem funkce správce městské části hradí hlavní město Prahahlavní město Praha.
(4)
Činnost správce městské části končí dnem ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva městské části. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva městské části podá správce městské části zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku městské části.
Díl 2
Rada městské části
§ 94
(1)
Na postavení a jednání rady městské části a na práva a povinnosti jejích členů se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti členů rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování rady městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2)
Radě městské části je vyhrazeno
a)
zabezpečovat hospodaření městské části podle schváleného rozpočtu,
b)
na návrh tajemníka úřadu městské části zřizovat a rušit odbory úřadu městské části a schvalovat organizační řád úřadu městské části,
c)
na návrh tajemníka úřadu městské části jmenovat a odvolávat vedoucí odborů úřadu městské části; jmenování nebo odvolání vedoucího odboru bez návrhu tajemníka úřadu městské části je neplatné,
d)
stanovit celkový počet zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části a do zařízení městské části bez právní subjektivity,
e)
prohlašovat náhradníka za člena zastupitelstva městské části na uprázdněný mandát,
f)
projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva městské části, komisemi rady městské části,
g)
plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným zastupitelstvem městské části úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu městské části,
h)
provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem městské části.
(3)
Rada městské části rozhoduje v záležitostech patřících do samostatné působnosti městské části, pokud nejsou zákonem vyhrazeny zastupitelstvu městské části nebo pokud si je zastupitelstvo městské části nevyhradí; rada městské části může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi městské části nebo úřadu městské části.
(4)
Rada městské části rozhoduje v oblasti přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 95
(1)
Počet členů rady městské části činí nejméně 5 a nejvýše 9 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části. Rada městské části se nevolí v městských částech, kde zastupitelstvo městské části má méně než 15 členů.
(2)
V městských částech, kde se rada městské části nevolí, plní její funkci starosta, s výjimkou pravomocí uvedených v § 94 odst. 2 písm. b), d) a e); tyto úkoly plní zastupitelstvo městské části.
§ 96
(1)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady městské části pod polovinu stanoveného počtu a na nejbližším zasedání zastupitelstva městské části nebude doplněn alespoň na polovinu stanoveného počtu, vykonává její funkce až do doplnění počtu zastupitelstvo městské části. Zastupitelstvo městské části může v takovém případě svěřit plnění úkolů rady městské části starostovi městské části.
(2)
Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva městské části pod spodní hranici stanovenou v § 88 odst. 2 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady městské části uplynutím 30 dnů od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu městské části.
(3)
Jestliže v průběhu funkčního období přesáhne počet členů rady městské části jednu třetinu počtu členů zastupitelstva městské části, aniž počet členů zastupitelstva městské části poklesne pod 11, plní rada městské části nadále své funkce.
§ 96a
(1)
Rada městské části vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva městské části až do zvolení nové rady městské části nebo do zvolení starosty městské části nebo místostarosty městské části v případě, že se rada městské části nevolí. Ustanovení § 69a odst. 2 a 3 se použijí obdobně. Za zvolení nové rady městské části podle věty první se považuje zvolení alespoň nadpoloviční většiny počtu členů rady městské části, který má být volen podle § 95 odst. 1, jestliže došlo ke zvolení starosty městské části nebo místostarosty městské části.
(2)
V městských částech, v nichž rada městské části nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva městské části volena, vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta městské části v rozsahu podle § 95 odst. 2. Ustanovení § 69a odst. 2 a 3 se použijí obdobně.
Díl 3
Starosta městské části
§ 97
(1)
Na postavení a jednání starosty městské části a na jeho práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a na práva a povinnosti primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování starosty městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2)
Starosta městské části jmenuje a odvolává tajemníka úřadu městské části po předchozím souhlasu ředitele Magistrátu a stanoví jeho plat podle zvláštních právních předpisů, je-li tato funkce zřízena; jmenování nebo odvolání tajemníka úřadu městské části bez předchozího souhlasu ředitele Magistrátu je neplatné.
§ 98
Starosta městské části je oprávněn při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku městské části požádat o součinnost PoliciiPolicii České republiky nebo městskou policiipolicii hlavního města Prahyhlavního města Prahy. PoliciePolicie České republiky nebo městská policiepolicie hlavního města Prahyhlavního města Prahy je povinna požadovanou spolupráci poskytnout, pokud jí v tom nebrání jiné zákony.
§ 99
(1)
Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy s hlasem poradním; na zasedání zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy mu musí být uděleno slovo, jedná-li se o záležitosti příslušné městské části. Starosta městské části je oprávněn zúčastnit se jednání rady hlavního města Prahyhlavního města Prahy, jedná-li se o návrh podaný městskou částí.
(2)
Starostu městské části zastupuje místostarosta městské části. Zastupitelstvo městské části může zvolit více místostarostů městské části.
§ 99a
Dosavadní starosta městské části v období ode dne voleb do zastupitelstva městské části do zvolení nového starosty městské části nebo místostarosty městské části, a jde-li o městskou část, v níž je volena rada městské části, až do zvolení nové rady městské části podle § 96a, vykonává pravomoci starosty městské části; v tomto období vykonává své pravomoci též dosavadní místostarosta městské části. Nevykonává-li dosavadní starosta městské části své pravomoci podle věty první, vykonává je dosavadní místostarosta městské části, a je-li dosavadních místostarostů městské části více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo městské části zastupováním starosty městské části, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta městské části.
Díl 4
Výbory zastupitelstva městské části, komise rady městské části a zvláštní orgány městské části
§ 100
(1)
Na postavení a jednání výborů zastupitelstva městské části a zvláštních orgánů městské části a na jejich práva a povinnosti se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání a práva a povinnosti výborů zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zvláštních orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem stanoveno jinak. Na rozhodování zvláštních orgánů městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování zvláštních orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
(2)
Zastupitelstvo městské části zřizuje vždy výbor kontrolní a výbor finanční.
§ 101
(1)
Rada městské části zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě městské části.
(2)
Komise se usnáší většinou hlasů všech svých členů.
(3)
Komise je ze své činnosti odpovědná radě městské části.
§ 102
Starosta městské části pozastaví výkon usnesení rady městské části, má-li za to, že je nesprávné. Věc předloží k rozhodnutí zastupitelstvu městské části na jeho nejbližším zasedání, které je povinno usnesení rady městské části projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.
Díl 5
Úřad městské části
§ 103
Na postavení a jednání úřadu městské části na práva a povinnosti, tajemníka a zaměstnanců městské části zařazených do úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání Magistrátu, na práva a povinnosti ředitele Magistrátu a zaměstnanců hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazených do Magistrátu, není-li stanoveno zákonem jinak. Na rozhodování úřadu městské části se obdobně použijí ustanovení vztahující se na rozhodování Magistrátu, není-li zákonem nebo Statutem stanoveno jinak.
§ 104
(1)
Úřad městské části tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník úřadu městské části, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci městské části zařazení do úřadu městské části. Není-li funkce tajemníka úřadu městské části zřízena, vykonává tuto funkci starosta městské části. V úřadech městských částí, kterým je svěřen výkon přenesené působnosti v rozsahu pověřeného obecního úřadu nebo obceobce s rozšířenou působností, se zřizuje funkce tajemníka úřadu městské části vždy. V čele úřadu městské části je starosta.
(2)
Zastupitelstvo městské části může rozhodnout o zřízení funkce tajemníka úřadu městské části. Za plnění uložených úkolů je tajemník úřadu městské části odpovědný starostovi městské části.
(3)
Úřad městské části vykonává přenesenou působnost městské části, není-li zákonem svěřena jiným orgánům městské části.
Díl 6
Označování listin
§ 105
(1)
Všechny písemnosti vyhotovené orgány městských částí se v záhlaví označují uvedením slov „Městská část“ a názvem městské části. Dále se v záhlaví uvede označení orgánu, který písemnost vyhotovil, a to slovy „Zastupitelstvo městské části“, „Rada městské části“, „Starosta městské části“, „Úřad městské části“ s přesným označením odboru nebo „Zvláštní orgán městské části“ s přesným označením druhu zvláštního orgánu.
(2)
Všechna rozhodnutí vydaná v samostatné působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením „Městská část“ a názvem městské části, s malým znakem městské části, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Všechna rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti městské části vyhotovená orgány městské části se opatří razítkem s označením „Městská část“ a názvem městské části s malým státním znakem.
HLAVA X
DOZOR
Díl 1
Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti
§ 106
(1)
Odporuje-li obecně závazná vyhláška hlavního města Prahyhlavního města Prahy zákonu, vyzve ministerstvo hlavní město Prahuhlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město Prahahlavní město Praha nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne ministerstvo o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky. Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy s lidskými právy a základními svobodami může ministerstvo pozastavit její účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh Ústavnímu souduÚstavnímu soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahyhlavního města Prahy pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3, sdělí hlavní město Prahahlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
§ 107
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku hlavního města Prahyhlavního města Prahy, vyzve ministerstvo hlavní město Prahuhlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo ministerstvu sdělí, že nápravu nezjedná, pozastaví ministerstvo výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti se zákonem může ministerstvo pozastavit výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Výkon takového usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí ministerstva hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Ministerstvo v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy ve stanovené lhůtě nápravu a není-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo do 30 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti. Je-li proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 a 2 podán rozklad, podá ministerstvo takový návrh příslušnému soudu do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí ministerstva o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Prahahlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost soudu a ministerstvu. Ministerstvo své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(5)
Ministerstvo nerozhodne o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(6)
Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrolakontrola výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy upraveny zvláštním právním předpisem23).
Díl 2
Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení hlavního města Prahy a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů hlavního města Prahy v přenesené působnosti
§ 108
(1)
Odporuje-li nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad hlavní město Prahuhlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, rozhodne věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad o pozastavení účinnosti tohoto nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Účinnost nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(2)
V případě zřejmého rozporu nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy s lidskými právy a základními svobodami může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pozastavit jeho účinnost bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Účinnost nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy je pozastavena dnem doručení rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad v rozhodnutí současně stanoví hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy. Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad své rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
(3)
Nezjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy nápravu ve stanovené lhůtě, podá věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro nápravu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy. Jestliže Ústavní soudÚstavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu nabude právní moci.
(4)
Zjedná-li příslušný orgán hlavního města Prahyhlavního města Prahy před rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu podle odstavce 3 nápravu, sdělí hlavní město Prahahlavní město Praha neprodleně tuto skutečnost Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad rozhodnutí o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší do 15 dnů od doručení sdělení hlavního města Prahyhlavního města Prahy o zjednání nápravy.
§ 109
(1)
Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v přenesené působnosti zákonu, jinému právnímu předpisu a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnici ústředního správního úřadu nebo opatření věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu přijatému při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti, vyzve věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad hlavní město Prahuhlavní město Prahu ke zjednání nápravy. Nezjedná-li hlavní město Prahahlavní město Praha nápravu do 60 dnů od doručení výzvy nebo věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu sdělí, že nápravu nezjedná, věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy zruší a o rozhodnutí o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v přenesené působnosti informuje Magistrát.
(2)
V případě zřejmého a závažného rozporu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v přenesené působnosti se zákonem může věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad takové usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy zrušit bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
Díl 3
Dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů městských částí hlavního města Prahy
§ 110
(1)
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, pozastaví Magistrát jeho výkon. Výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti je pozastaven dnem doručení rozhodnutí Magistrátu městské části. Magistrát v rozhodnutí současně stanoví městské části lhůtu ke zjednání nápravy, která nesmí být delší než 3 měsíce. Zjedná-li příslušný orgán městské části nápravu ve stanovené lhůtě, Magistrát své rozhodnutí zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(2)
Nezjedná-li příslušný orgán městské části ve stanovené lhůtě nápravu nebo Magistrátu sdělí, že nápravu nezjedná, podá Magistrát do 60 dnů od jejího uplynutí návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti soudu. Jestliže soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, pozbývá rozhodnutí Magistrátu o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
(3)
Zjedná-li příslušný orgán městské části před rozhodnutím soudu nápravu, sdělí městská část neprodleně tuto skutečnost soudu a Magistrátu. Magistrát své rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení městské části o zjednání nápravy, jehož přílohou je i usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti, kterým byla zjednána náprava.
(4)
Magistrát o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v samostatné působnosti nerozhodne, jestliže již bylo vykonáno; v takovém případě podá pouze návrh soudu na jeho zrušení.
(5)
Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva a v případě, kdy jsou dozor nebo kontrolakontrola výkonu samostatné působnosti obcíobcí upraveny zvláštním právním předpisem23).
(6)
Postup Magistrátu podle odstavců 1 až 4 je výkonem přenesené působnosti.
§ 111
Je-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v přenesené působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, usnesením vlády, směrnicí ústředního správního úřadu nebo s opatřením Magistrátu přijatým při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti, Magistrát je zruší. Magistrát o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu městské části v přenesené působnosti informuje úřad městské části. Postup Magistrátu je výkonem přenesené působnosti.
Díl 4
Společná ustanovení k dozoru
§ 112
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední desce Magistrátu po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti.
(2)
Městská část vyvěsí neprodleně na úřední desce úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu městské části v samostatné působnosti.
(3)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha na požádání zašle neprodleně ministerstvu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy v samostatné působnosti. Hlavní město PrahaHlavní město Praha na požádání zašle neprodleně věcně příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy v přenesené působnosti.
(4)
Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v samostatné působnosti. Městská část na požádání zašle neprodleně Magistrátu usnesení, rozhodnutí a jiná opatření orgánů městské části v přenesené působnosti.
(5)
Na rozhodování o pozastavení účinnosti nařízení hlavního města Prahyhlavního města Prahy a o zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části v přenesené působnosti se ustanovení správního řádu nepoužijí, s výjimkou ustanovení o základních zásadách činnosti správních orgánů.
(6)
Ustanovení dílů 1 až 3 se nevztahují na rozhodnutí a jiné úkony orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části učiněné podle správního řádu nebo podle daňového řádu.
HLAVA XI
KONTROLA VÝKONU SAMOSTATNÉ A PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI
§ 113
(1)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.
(2)
Magistrát v přenesené působnosti kontroluje výkon samostatné a přenesené působnosti svěřené orgánům městských částí.
(3)
KontrolouKontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost orgánů veřejné správy uvedených v odstavcích 1 a 2, při které se zjišťuje, zda orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí dodržují
a)
při výkonu samostatné působnosti zákony a jiné právní předpisy, s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva,
b)
při výkonu přenesené působnosti zákony, jiné právní předpisy a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatá při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti.
§ 114
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha nebo městské části jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou výkonu samostatné působnosti.
(2)
Požádá-li hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontroloukontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrolekontrole.
(3)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, seznámí s protokolem o kontrolekontrole zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části na jeho nejbližším zasedání konaném po ukončení kontrolykontroly. V případě, že byl kontroloukontrolou shledán nezákonný postup hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městské části, přijme hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zamezení opakování kontroloukontrolou zjištěných nedostatků.
(4)
Informaci o přijatých nápravných opatřeních hlavní město Prahahlavní město Praha nebo městská část vyvěsí na úřední desce Magistrátu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů.
(5)
Hlavní město PrahaHlavní město Praha informuje ministerstvo o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4. Městská část informuje Magistrát o splnění povinností stanovených v odstavcích 1, 3 a 4.
§ 115
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1)
Při kontrolekontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo městských částí jedná za tyto orgány v případě Magistrátu ředitel Magistrátu nebo jím pověřená osoba, v případě úřadu městské části tajemník úřadu městské části nebo jím pověřená osoba, v případě ostatních orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů městské části starosta městské části nebo jím pověřená osoba.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontroloukontrolou a splnění uložených opatření.
HLAVA XII
VZTAH MINISTERSTEV K HLAVNÍMU MĚSTU PRAZE
§ 118
(1)
Ministerstvo ve vztahu k hlavnímu městu Prazehlavnímu městu Praze v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy
a)
koordinuje vydávání směrnic a instrukcí ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, jež se dotýkají přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
b)
ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady organizuje provádění kontrol na vybraných úsecích přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,
c)
organizuje porady s ředitelem Magistrátu.
(2)
Při výkonu přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy je hlavní město Prahahlavní město Praha podřízeno příslušnému ministerstvu.
(3)
Příslušná ministerstva, do jejichž působnosti náleží oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy,
a)
řídí v rámci zákonů výkon přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydáváním právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic a instrukcí,
b)
přezkoumávají rozhodnutí orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydaná ve správním řízení.
(4)
Na přezkoumávání rozhodnutí orgánů hlavního města Prahyhlavního města Prahy vydaných ve správním řízení se vztahují ustanovení správního řádu.
ČÁST DRUHÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 119
(1)
Zákon o správním řízení se vztahuje na rozhodování
a)
hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí podle § 29 a 30,
b)
hlavního města Prahyhlavního města Prahy a městských částí o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti přenesené působnosti hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo přenesené působnosti městské části, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy a orgány městských částí samy vykonávají správní rozhodnutí jimi vydaná v prvním stupni, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí.
§ 119a
(1)
Skutečnosti nasvědčující vyloučení zaměstnance hlavního města Prahyhlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu z projednávání a rozhodování věci ve správním řízení se oznamují řediteli příslušného odboru Magistrátu. Skutečnosti nasvědčující vyloučení ředitele odboru Magistrátu se oznamují řediteli Magistrátu. Člen zvláštního orgánu tyto skutečnosti oznamuje primátorovi. O podjatosti rozhoduje orgán, popřípadě zaměstnanec, jemuž se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují, který v případě, že zaměstnanec nebo člen orgánu bude vyloučen pro podjatost, učiní potřebná opatření k zajištění dalšího řízení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije na zaměstnance městských částí zařazené do úřadů městských částí a na členy zvláštních orgánů městských částí. V městských částech, kde není zřízen odbor úřadu městské části nebo v nichž není zřízena funkce tajemníka, se skutečnosti nasvědčující vyloučení oznamují starostovi.
§ 119c
(1)
Úkony podle občanského zákoníku27) spočívající v doporučení k uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení, který byl zřízen ze státních prostředků nebo přispěl-li stát na jeho zřízení, a v předchozím souhlasu s výpovědí z nájmu tohoto bytu činí Magistrát nebo úřad městské části v přenesené působnosti.
(2)
Jestliže za podmínek stanovených občanským zákoníkem28) primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy, starosta městské části nebo ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy nebo starostu městské části zastupovat, zaznamenává zůstavitelovu poslední vůli, činí s tím související občanským zákoníkem předepsané úkony a zařizuje úschovu takto pořízené závěti u notáře, činí tak v přenesené působnosti.
(3)
Výkon funkce veřejného opatrovníka podle občanského zákoníku29) hlavním městem Prahouhlavním městem Prahou nebo městskou částí je výkonem přenesené působnosti.
§ 120
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 14.
§ 121
(1)
Zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy zvolené ve volbách v roce 1998 se považuje za zastupitelstvo hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle tohoto zákona, jehož volební období skončí dnem 14. listopadu 2002.
(2)
Rada zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává radou hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(3)
Primátor hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(4)
Náměstci primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za náměstky primátora hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle tohoto zákona.
(5)
Magistrát hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považuje za Magistrát podle tohoto zákona. Tajemník Magistrátu hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stává ředitelem Magistrátu podle tohoto zákona.
(6)
Zvláštní orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány hlavního města Prahyhlavního města Prahy podle tohoto zákona.
§ 122
(1)
Městské části existující ke dni účinnosti tohoto zákona, včetně jejich území, se považují za městské části podle tohoto zákona.
(2)
Obvodní a místní zastupitelstva zvolená ve volbách v roce 1998 nebo v následných nových volbách se stávají zastupitelstvy městských částí podle tohoto zákona, jejichž volební období skončí 14. listopadu 2002.
(3)
Obvodní a místní rady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají radami městských částí podle tohoto zákona.
(4)
Starostové městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za starosty městských částí podle tohoto zákona.
(5)
Zástupci starostů městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zástupce starostů městských částí podle tohoto zákona.
(6)
Obvodní a místní úřady vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají úřady městských částí podle tohoto zákona. Tajemníci obvodních a místních úřadů vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se stávají tajemníky úřadů městských částí podle tohoto zákona.
(7)
Zvláštní orgány městských částí vykonávající svou funkci ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za zvláštní orgány podle tohoto zákona.
§ 123
Volby do zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a do zastupitelstev městských částí se konají podle zákona upravujícího volby do zastupitelstev v obcíchobcích.3)
§ 124
Číslování budov provedené podle předpisů platných do počátku účinnosti tohoto zákona zůstává i nadále v platnosti.
§ 125
U správních řízení zahájených před účinností tohoto zákona se příslušnost správních orgánů určí podle dosavadních právních předpisů.
§ 126
Na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 33 použije od 1. ledna 2003.
§ 128
Zrušují se:
1.
Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
2.
Zákon č. 8/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 439/1991 Sb.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 129
Tento zákon nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 131/2000 Sb.
Seznam katastrálních území v hlavním městě Praze
1.
Benice
2.
Běchovice
3.
Bohnice
4.
Braník
5.
Břevnov
6.
Březiněves
7.
Bubeneč
8.
Čakovice
9.
Černý most
10.
Čimice
11.
Dejvice
12.
Dolní Chabry
13.
Dolní Měcholupy
14.
Dolní Počernice
15.
Dubeč
16.
Ďáblice
17.
Háje
18.
Hájek u Uhříněvsi
19.
Hloubětín
20.
Hlubočepy
21.
Hodkovičky
22.
Holešovice
23.
Holyně
24.
Horní Měcholupy
25.
Horní Počernice
26.
Hostavice
27.
Hostivař
28.
Hradčany
29.
Hrdlořezy
30.
Chodov
31.
Cholupice
32.
Jinonice
33.
Josefov
34.
Kamýk
35.
Karlín
36.
Kbely
37.
Klánovice
38.
Kobylisy
39.
Koloděje
40.
Kolovraty
41.
Komořany
42.
Košíře
43.
Královice
44.
Krč
45.
Křeslice
46.
Kunratice
47.
Kyje
48.
Lahovice
49.
Letňany
50.
Lhotka
51.
Libeň
52.
Liboc
53.
Libuš
54.
Lipany
55.
Lipence
56.
Lochkov
57.
Lysolaje
58.
Malá Chuchle
59.
Malá Strana
60.
Malešice
61.
Michle
62.
Miškovice
63.
Modřany
64.
Motol
65.
Nebušice
66.
Nedvězí u Říčan
67.
Nové Město
68.
Nusle
69.
Petrovice
70.
Písnice
71.
Pitkovice
72.
Podolí
73.
Prosek
74.
Přední Kopanina
75.
Radlice
76.
Radotín
77.
Ruzyně
78.
Řeporyje
79.
Řepy
80.
Satalice
81.
Sedlec
82.
Slivenec
83.
Smíchov
84.
Sobín
85.
Staré Město
86.
Stodůlky
87.
Strašnice
88.
Střešovice
89.
Střížkov
90.
Suchdol
91.
Šeberov
92.
Štěrboholy
93.
Točná
94.
Troja
95.
Třebonice
96.
Třeboradice
97.
Uhříněves
98.
Újezd u Průhonic
99.
Újezd nad Lesy
100.
Veleslavín
101.
Velká Chuchle
102.
Vinohrady
103.
Vinoř
104.
Vokovice
105.
Vršovice
106.
Vysočany
107.
Vyšehrad
108.
Záběhlice
109.
Zadní Kopanina
110.
Zbraslav
111.
Zličín
112.
Žižkov
Příloha č. 2
k zákonu č. 131/2000 Sb.
Koeficienty pro stanovení výše odměn členů zastupitelstva hlavního města Prahy a členů zastupitelstev městských částí
Číslo řádku – velikostní kategorie městské části a hl. m. Praha| Počet obyvatel s trvalým pobytem na území dané městské části a hl. m. Praha| Uvolnění členové zastupitelstva| Neuvolnění členové zastupitelstva
---|---|---|---
starosta, primátor| místostarosta, náměstek primátora| člen rady (neuvedený ve sl. 1 a 2)| předseda
výboru zastupitelstva, komise rady,
zvl. orgánu, ostatní uvolnění| starosta, primátor| místostarosta, náměstek primátora| člen rady (neuvedený ve sl. 5 a 6)| předseda
výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního
orgánu| člen
výboru zastupitelstva, komise rady, zvláštního orgánu| člen zastupitelstva bez dalších funkcí
| | 1| 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10
1| městská část| do 300| 1,211| 1,065| 0,944| 0,823| 0,726| 0,654| 0,145| 0,073| 0,061| 0,036
2| 301 - 600| 1,360| 1,197| 1,061| 0,925| 0,816| 0,734| 0,163| 0,082| 0,068| 0,041
3| 601 - 1 000| 1,573| 1,384| 1,227| 1,070| 0,944| 0,849| 0,184| 0,094| 0,078| 0,047
4| 1 001 - 3 000| 1,751| 1,541| 1,365| 1,190| 1,051| 0,945| 0,205| 0,105| 0,088| 0,053
5| 3 001 - 5 000| 1,868| 1,644| 1,457| 1,270| 1,121| 1,009| 0,224| 0,112| 0,093| 0,056
6| 5 001 - 10 000| 2,040| 1,795| 1,591| 1,387| 1,224| 1,102| 0,245| 0,122| 0,102| 0,061
7| 10 001 - 20 000| 2,211| 1,946| 1,724| 1,503| 1,326| 1,194| 0,265| 0,133| 0,111| 0,066
8| 20 001 - 50 000| 2,413| 2,123| 1,882| 1,641| 1,448| 1,303| 0,290| 0,145| 0,121| 0,072
9| 50 001 - 100 000| 2,621| 2,307| 2,045| 1,782| 1,573| 1,415| 0,315| 0,157| 0,131| 0,079
10| 100 001 - 200 000| 2,845| 2,504| 2,219| 1,935| 1,707| 1,536| 0,341| 0,171| 0,142| 0,085
11| nad 200 000| 3,451| 3,037| 2,691| 2,346| 2,070| 1,863| 0,414| 0,207| 0,173| 0,104
hl. m. Praha| 3,995| 3,516| 3,196| 2,717| 2,397| 2,158| 0,479| 0,280| 0,240| 0,200
1)
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
1a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
2)
Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
3)
Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb.
4)
Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb.
6)
§ 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6a)
§ 121 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
6b)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 108 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
11)
Například zákon č. 40/1964 Sb., zákon č. 513/1991 Sb.
11a)
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
11a)
§ 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
12)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
13)
§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
19a)
Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.
19b)
§ 13 odst. 2 a § 16 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
20)
§ 214 a násl. občanského zákoníku.
21)
Například § 22 odst. 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.
22)
§ 250l zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
22a)
§ 23 odst. 8 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.
22b)
§ 13 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.
23)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
24)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
26)
§ 2716 a násl. občanského zákoníku.
27)
§ 3075 občanského zákoníku.
28)
§ 1543 občanského zákoníku.
29)
§ 471 odst. 3 občanského zákoníku.
30)
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
31)
§ 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
32)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
33)
§ 5 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů.
§ 214 občanského zákoníku.
34)
§ 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
35)
§ 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
36)
§ 11a odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Část sedmá hlava III a IV zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
38)
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
39)
§ 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
§ 158 odst. 8 písm. g) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
40)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
41)
§ 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 132/2000 Sb. | Zákon č. 132/2000 Sb.
Zákon o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Vyhlášeno 17. 5. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 39/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb.
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 485/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 279/1995 Sb., kterým se mění zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
* ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb.
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
* ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Zrušení zákona č. 439/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obcích a zákon o hlavním městě Praze
* ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (51/2020 Sb.)
132
ZÁKON
ze dne 13. dubna 2000
o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Čl. I
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb. a zákona č. 18/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 64 odst. 2 na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
ministr vnitra, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, hlavního města Prahy a nařízení okresního úřadu.“.
2.
V § 64 odstavec 3 zní:
„(3)
Návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení vydaného obcí může podat i přednosta okresního úřadu.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
V zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., v § 3 odst. 1 písm. c) bod 7 zní:
„7.
členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Čl. IV
V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., v § 5 písm. a) bod 7 zní:
„7.
členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění;“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Čl. V
V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 234/1998 Sb. a zákona č. 224/1999 Sb., v § 5 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Čl. VII
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
členů územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků,“.
2.
V § 36 písmeno h) zní:
„h)
členů územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků,“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Čl. IX
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 odst. 5 se slova „okresní shromáždění okresu“ nahrazují slovy „zastupitelstvo kraje“.
2.
V § 23 odst. 4 se slova „okresní shromáždění okresu“ nahrazují slovy „zastupitelstvo kraje“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
Čl. XI
V zákoně č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., se v § 7 za slova „orgány obcí“ vkládají slova „, nebo krajů v přenesené působnosti,“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XII
V zákoně č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 296/1995 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., se v § 3 odst. 1 písm. a) za slovo „obcemi“ vkládají slova „nebo kraji“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb.
Čl. XV
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. a) se slovo „samostatné“ zrušuje.
2.
V § 1 písm. b) se slovo „samostatné“ zrušuje.
3.
V § 1 písmeno c) zní:
„c)
na území hlavního města Prahy živnostenské odbory úřadů městských částí3) určených Statutem hlavního města Prahy,“.
4.
V § 1 písmeno d) zní:
„d)
na území hlavního města Prahy živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy,“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XVIII
V zákoně č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. a zákona č. 62/1997 Sb., příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 359/1992 Sb.
Sídla a územní působnost inspektorátů
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, který vykonává působnost pro územní obvody Brněnského kraje, Jihlavského kraje a Zlínského kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, který vykonává působnost pro územní obvod Budějovického kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci, který vykonává působnost pro územní obvody Libereckého kraje a Ústeckého kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, který vykonává působnost pro územní obvody Olomouckého kraje a Ostravského kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích, který vykonává působnost pro územní obvody Pardubického kraje a Královéhradeckého kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvody Plzeňského kraje a Karlovarského kraje.
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody hlavního města Prahy a Středočeského kraje.“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
Čl. XX
V zákoně č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., se část II zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona č. 485/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
Čl. XXII
V zákoně č. 485/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, se článek I zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy
Čl. XXIII
V zákoně č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, se článek VI zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona č. 279/1995 Sb., kterým se mění zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
Čl. XXIV
V zákoně č. 279/1995 Sb., kterým se mění zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, se článek I zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením
Čl. XXVIII
V zákoně č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, se ve všech ustanoveních tohoto zákona slova „školský úřad“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“, a to ve všech příslušných tvarech.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XXX
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb. a zákona č. 361/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 věta první zní: „Ministerstvo kultury si před prohlášením věci za kulturní památku vyžádá vyjádření orgánu kraje v přenesené působnosti a okresního úřadu, pokud je již od těchto orgánů neobdrželo.“.
2.
V § 3 odst. 4 větě první se slova „krajský národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
3.
V § 3 odst. 5 se slova „krajskému národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“ a za slova „ministerstvu kultury“ se vkládají slova „, příslušnému orgánu kraje“.
4.
V § 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.“.
5.
V § 7 odst. 2 věta první zní: „Orgán kraje v přenesené působnosti a okresní úřady vedou seznamy kulturních památek svých územních obvodů.“.
6.
V § 7 odst. 3 věta první zní: „Ústřední organizace státní památkové péče vyrozumí o zápisu kulturní památky do ústředního seznamu, jakož i o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (§ 8) vlastníka kulturní památky, příslušný orgán kraje a okresní úřad.“.
7.
V § 8 odst. 2 věta první zní: „Ministerstvo kultury si před zrušením prohlášení vyžádá vyjádření orgánu kraje v přenesené působnosti a okresního úřadu, popřípadě vyjádření Akademie věd České republiky, jde-li o archeologický nález prohlášený za kulturní památku, pokud o zrušení prohlášení Akademie věd České republiky sama nepožádala.“.
8.
V § 10 odst. 1 větě první se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
9.
V § 10 odst. 1 větě druhé se slova „krajský národní výbor“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
10.
V § 10 odst. 2 se slova „krajský národní výbor“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“ a slova „okresní národní výbor“ se nahrazují slovy „okresní úřad“.
11.
Nadpis § 11 zní: „Povinnosti správních úřadů, právnických a fyzických osob“.
12.
V § 11 odst. 2 se slova „organizace nebo občan“ nahrazují slovy „fyzická nebo právnická osoba“, slova „krajský národní výbor“ se nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“ a slova „okresní národní výbor“ se nahrazují slovy „okresní úřad“.
13.
V § 11 odst. 3 se slova „Orgány státní správy“ nahrazují slovy „Správní úřady a orgány krajů a obcí“, slova „krajským národním výborem“ se nahrazují slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“ a slova „okresním národním výborem“ se nahrazují slovy „okresním úřadem“.
14.
V § 12 odst. 1 větě první se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“.
15.
V § 12 odst. 2 se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“.
16.
V § 13 odst. 1 se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“, slovo „bydliště“ se nahrazuje slovy „místa trvalého pobytu“ a slovo „organizace“ se nahrazuje slovy „právnické osoby“.
17.
V § 13 odst. 2 větě první se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“ a v poslední větě se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
18.
V § 13 odst. 3 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
19.
V § 13 odst. 4 větě první se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a v poslední větě se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
20.
V § 14 odstavec 1 zní:
„(1)
Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen „obnova“), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko okresního úřadu, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko orgánu kraje v přenesené působnosti.“.
21.
V § 14 odstavec 4 zní:
„(4)
V územním řízení a v řízení o povolení staveb, změn staveb a udržovacích prací, prováděném v souvislosti s úpravou území, na němž uplatňuje svůj zájem státní památková péče,9) nebo v souvislosti s obnovou nemovité kulturní památky, popřípadě se stavbou, stavební změnou nebo udržovacími pracemi na nemovitosti podle odstavce 2, rozhoduje orgán územního plánování nebo stavební úřad v souladu se závazným stanoviskem okresního úřadu, jde-li o nemovitou národní kulturní památku, se závazným stanoviskem orgánu kraje v přenesené působnosti.“.
22.
V § 14 odstavec 5 zní:
„(5)
Lze-li zamýšlenou obnovu nemovité kulturní památky podle odstavce 1, popřípadě drobnou stavbu, stavební úpravu nebo udržovací práce na nemovitosti podle odstavce 2 provést na základě ohlášení, může stavební úřad dát souhlas pouze v souladu se závazným stanoviskem okresního úřadu, nebo jde-li o nemovitou národní kulturní památku, orgánu kraje v přenesené působnosti.“.
23.
V § 14 odst. 6 větě první se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
24.
V § 14 odst. 6 věta druhá zní: „Jde-li o národní kulturní památku, vydá závazné stanovisko podle odstavců 1, 4 a 5 orgán kraje v přenesené působnosti po písemném vyjádření ústřední organizace státní památkové péče.“.
25.
V § 14 odst. 7 poslední větě se slova „krajského národního výboru“ nahrazují slovy „Ministerstva kultury“ a slova „okresního národního výboru“ se nahrazují slovy „okresního úřadu“.
26.
V § 15 odst. 1 větě první a poslední se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a slova „krajský národní výbor“ se nahrazují slovy „Ministerstvo kultury“.
27.
V § 15 odst. 2 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a slova „krajský národní výbor“ se nahrazují slovy „Ministerstvo kultury“.
28.
V § 15 odst. 3 větě první se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
29.
V § 15 odst. 3 věta druhá zní: „V případě vyvlastnění nemovité národní kulturní památky zahajuje řízení o vyvlastnění stavební úřad na návrh orgánu kraje v přenesené působnosti.“.
30.
V § 15 odst. 4 větě první se slova „místní národní výbor“ nahrazují slovy „orgán obce v přenesené působnosti“ a slova „okresního národního výboru“ se nahrazují slovy „okresního úřadu“.
31.
V § 15 odst. 4 věta druhá zní: „Jde-li o nemovitou kulturní památku, která je stavbou, dá obec, pokud není sám stavebním úřadem, podnět stavebnímu úřadu k nařízení udržovacích prací nebo nezbytných úprav nebo k nařízení neodkladných zabezpečovacích prací podle zvláštních předpisů a vyrozumí o tom okresní úřad, a jde-li o národní kulturní památku, i orgán kraje v přenesené působnosti.“.
32.
V § 16 odst. 1 větě první se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
33.
V § 17 odst. 1 větě první se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“.
34.
V 17 odst. 1 větě druhé se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
35.
V § 17 odst. 3 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a dále se slova „krajského národního výboru“ nahrazují slovy „Ministerstva kultury“.
36.
V § 17 odst. 4 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
37.
V § 18 odst. 2 se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
38.
V § 19 odstavec 2 zní:
„(2)
O podmínkách přenechání kulturní památky k dočasnému užívání rozhodne okresní úřad po vyjádření krajské organizace státní památkové péče, a jde-li o národní kulturní památku, orgán kraje v přenesené působnosti po vyjádření ústřední organizace státní památkové péče.“.
39.
V § 22 odst. 1 poslední větě se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
40.
V § 23 odst. 2 větě první se slova „místního národního výboru“ nahrazují slovy „orgánu obce v přenesené působnosti“.
41.
V § 23 odst. 4 větě první a poslední se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
42.
V § 23 odst. 5 větě první se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
43.
V § 23 odst. 5 poslední větě se slova „okresních národních výborů“ nahrazují slovy „okresních úřadů“ a dále se slova „okresní národní výbory“ nahrazují slovy „okresní úřady“.
44.
V § 24 odst. 3 poslední větě se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
45.
V § 25 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní památkovou péči vykonávají Ministerstvo kultury, orgány kraje v přenesené působnosti, okresní úřady a orgány obcí v přenesené působnosti.“.
46.
V § 25 odst. 2 se slova „, krajskému národnímu výboru jsou podřízeny krajské organizace státní památkové péče" zrušují a za slovo „péče“ se vkládá tečka.
47.
V § 27 odst. 3 se slova „s národními výbory, s orgány lidové kontroly,“ zrušují a za slovo „spolupracuje“ se vkládají slova „s obcemi, s kraji,“ a slova „státními orgány“ se nahrazují slovy „správními úřady“.
48.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Orgán kraje v přenesené působnosti metodicky řídí výkon státní památkové péče v kraji.
(2)
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
plní úkoly orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud nepřísluší Ministerstvu kultury nebo vládě České republiky,
b)
dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných pro jeho provedení,
c)
plní další úkoly stanovené tímto zákonem.“.
49.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní:
㤠28a
Kraj v samostatné působnosti
a)
schvaluje koncepci rozvoje státní památkové péče v kraji v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice a po projednání s Ministerstvem kultury,
b)
schvaluje návrhy dlouhodobých, střednědobých a prováděcích plánů a programů zachování a obnovy kulturních památek v kraji,
c)
usměrňuje kulturně výchovné využití kulturních památek v kraji.“.
50.
V § 29 nadpis zní: „Okresní úřad“.
51.
V § 29 odst. 1 se slova „Národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
52.
V § 29 odst. 2 se slova „Okresní národní výbory“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
53.
V § 29 odst. 2 písm. c) se slova „místních a městských národních výborů“ nahrazují slovy „orgánu obce v přenesené působnosti“.
54.
V § 29 odst. 3 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
55.
V § 30 nadpis zní: „Obec“.
56.
V § 30 odst. 1 větě první a druhé se slova „Místní národní výbor“ nahrazují slovy „Orgán obce v přenesené působnosti“.
57.
V § 30 odst. 2 se slova „Městský národní výbor“ nahrazují slovy „Orgán obce v přenesené působnosti“ a dále se slova „okresním národním výborem“ nahrazují slovy „okresním úřadu“ a slovo „organizaci“ se nahrazuje slovy „právnickou osobu“.
58.
V § 31 odst. 1 se slova „Národní výbory“ nahrazují slovy „Okresní úřady a orgán obce v přenesené působnosti“.
59.
V § 31 odst. 2 větě první se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“ a slova „z řad občanů“ se zrušují.
60.
V § 31 odst. 3 se slova „okresnímu národnímu výboru“ nahrazují slovy „okresnímu úřadu“ a slova „mezi občany a zejména mezi mládeží“ se zrušují.
61.
V § 31 odst. 4 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
62.
V § 31 odst. 5 větě první se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
63.
V § 33 odst. 2 písm. a) se slova „krajský národní výbor“ nahrazují slovy „Ministerstvo kultury“ a dále se slova „okresní národní výbory“ nahrazují slovy „kraje a okresní úřady“.
64.
V § 33 odst. 2 písm. k) se slova „národním výborům“ nahrazují slovy „okresním úřadům a orgánu obce v přenesené působnosti“ a slova „okresním národním výborům“ se nahrazují slovy „okresním úřadům“.
65.
V § 33 odst. 2 písmeno n) zní:
„n)
plní další úkoly na úseku státní památkové péče, jimiž ji pověří Ministerstvo kultury, popřípadě orgán kraje v přenesené působnosti.“.
66.
V § 35 odst. 1 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“.
67.
V § 35 odst. 1 se v návětí slovo „organizaci“ nahrazuje slovy „právnické nebo fyzické osobě“ a dále v písmenech e), f) a i) se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
68.
V § 35 odst. 2 se slova „Okresní národní výbor“ nahrazují slovy „Okresní úřad“ a slovo „organizaci“ se nahrazuje slovy „právnické nebo fyzické osobě“.
69.
V § 35 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
provádí obnovu národní kulturní památky bez vyžádání závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku,“.
70.
V § 37 odst. 2 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“.
71.
V § 37 odst. 3 se slova „národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
72.
V § 39 odst. 1 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“ a slovo „občanovi“ se nahrazuje slovy „fyzické osobě“.
73.
V § 39 odst. 2 se v návětí slovo „občanovi“ nahrazuje slovy „fyzické osobě“ a v písmenech e) a g) se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
74.
V § 39 odst. 3 se v návětí slovo „občanovi“ nahrazuje slovy „fyzické osobě“ a písmeno b) zní:
„b)
provádí obnovu národní kulturní památky bez vyžádání závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku,“.
75.
V § 39 odst. 3 písm. c) se slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
76.
V § 41 se slova „národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“.
77.
V textu zákona se slovo „socialistické“ zrušuje.
78.
V textu zákona se slova „Československá akademie věd“ nahrazují slovy „Akademie věd České republiky“.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XXXI
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 3 zní:
„(3)
Orgán kraje v přenesené působnosti, příslušný podle místa pobytu osoby může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu.“.
2.
V § 63 odst. 1 se za slova „nebo ji vyplácí“ vkládají slova „nebo příslušnému orgánu kraje“ a slova „Ministerstvem práce a sociálních věcí“ se nahrazují slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“.
3.
V § 63 odst. 3 větě první se za slova „okresní úřady“ vkládají slova „prostřednictvím orgánu kraje v přenesené působnosti“.
4.
V § 63 odst. 3 poslední větě se tečka na konci zrušuje a doplňují se slova „a orgán kraje v přenesené působnosti.“.
5.
V § 64 odst. 1 se za slova „Ministerstva práce a sociálních věcí“ vkládají slova „, kraje“.
6.
V § 64 odst. 4 se za slova „Okresní úřady“ vkládají slova „a orgán kraje v přenesené působnosti“.
7.
V § 64 odst. 4 písm. a) se za slova „okresní úřad“ vkládají slova „nebo orgán kraje v přenesené působnosti“.
8.
V § 64 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Okresní úřady jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému orgánu kraje.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
9.
V § 64 odst. 6 se za slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
10.
V § 65 odst. 1 větě první se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „Orgán kraje v přenesené působnosti“.
11.
V § 65 odst. 4 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
12.
V § 65 odst. 5 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí“ nahrazují slovy „příslušný orgán kraje“.
13.
§ 71 zní:
㤠71
Odvolání
O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje orgán kraje v přenesené působnosti. O odvolání proti rozhodnutí orgánu kraje v přenesené působnosti (§ 3 odst. 3) rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Včas podané odvolání nemá odkladný účinek.“.
14.
V § 72 se za slova „Okresní úřad“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
15.
V § 74 se odstavec 5 zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XXXV
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb. a zákona č. 153/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odstavec 5 zní:
„(5)
Osvědčení podle odstavce 4 vydává orgán kraje v přenesené působnosti. V případě hlavního města Prahy vydává toto osvědčení Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“).“.
2.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Orgán kraje v přenesené působnosti, v případě hlavního města Prahy ministerstvo, může odejmout osvědčení podle § 4 odst. 4, přestal-li strážník splňovat některou z podmínek uvedených v § 4 odst. 1 nebo nesplňuje-li předpoklady podle § 4 odst. 7.“.
3.
V § 5 odstavec 5 zní:
„(5)
Orgán kraje v přenesené působnosti, v případě hlavního města Prahy ministerstvo, nejpozději do 60 dnů od doby pozastavení platnosti osvědčení podle odstavce 2 osvědčení odejme nebo vrátí.“.
4.
§ 28 se zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Čl. XXXVII
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 67/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 46 odst. 2 větě první se za slovo „ministerstvo“ vkládají slova „nebo orgán kraje v přenesené působnosti“.
2.
V § 47 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
kraje,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
3.
V § 48 odst. 1 písm. c) a d) se slova „ústřední orgán státní správy lesů“ nahrazují slovy „kraj nebo ministerstvo“.
4.
Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:
㤠48a
Kraj
(1)
Orgán kraje v přenesené působnosti rozhoduje
a)
o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení (§ 7 odst. 2 a § 8 odst. 3) s výjimkou vojenských lesů uvedených v § 47 odst. 2,
b)
o souhlasu k návrhům územně plánovací dokumentace všech stupňů s výjimkou velkého územního celku, pokud umisťuje rekreační a sportovní stavby na pozemky určené k plnění funkcí lesa,
c)
o udělení nebo odnětí licence ke zpracování plánů a osnov (§ 26 odst. 1),
d)
o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3), kromě plánů schválených Vojenským lesním úřadem,
e)
o povolení sběru šišek z jehličnatých stromů i z poražených stromů neuznaných, ale kvalitních porostů (§ 29 odst. 7),
f)
o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti okresního úřadu a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2),
g)
o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím orgánu kraje; tyto pokuty vybírá a vymáhá.
(2)
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
vyjadřuje se k návrhům tras celostátních a tranzitních liniových staveb a jejich součástí v územní působnosti krajů,
b)
schvaluje zpracované plány pro lesy o výměře nad 1 000 ha a povoluje jejich změny (§ 27 odst. 1 a 4); ve vojenských lesích schvaluje plány Vojenský lesní úřad (§ 47 odst. 2) po projednání s ústředním orgánem státní správy lesů,
c)
ustanovuje lesní stráž s působností na území kraje a zrušuje ustanovení lesní stráže s působností na území kraje (§ 38 odst. 2),
d)
vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1), s výjimkou vojenských lesů,
e)
rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně, pokud jedním z orgánů prvního stupně není Vojenský lesní úřad,
f)
rozhoduje o poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku (§ 46 odst. 2), pokud nejde o lesy v působnosti Ministerstva obrany.“.
5.
V § 49 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
o souhlasu k návrhům územně plánovací dokumentace pro velké územní celky, jimž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa,“.
6.
V § 49 odst. 2 se písmena c), d), e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g), h), i) se označují jako písmena c), d) a e).
7.
V § 49 odst. 2 se doplňují písmena f) a g), která znějí:
„f)
o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení (§ 7 odst. 2 a § 8 odst. 3) ve vojenských lesích,
g)
o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3) ve vojenských lesích.“.
8.
V § 49 odst. 3 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena g) až k).
9.
V § 49 odst. 3 písm. j) se slova „orgánů státní správy lesů prvního stupně“ nahrazují slovy „orgánů krajů“.
10.
V § 49 odst. 3 se za písmeno k) doplňují písmena l), m), n) a o), která znějí:
„l)
rozhoduje o poskytnutí služeb, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 46 odst. 2),
m)
vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby ve vojenských lesích v působnosti Ministerstva obrany dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1),
n)
rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně, pokud je jedním z účastníků Vojenský lesní úřad,
o)
vykonává funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím vydaným Vojenským lesním úřadem.“.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XXXVIII
Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 166/1999 Sb. a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 6a odst. 2 větě druhé se slova „ministerstvo zemědělství České republiky“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
2.
V § 19 odstavec 5 zní:
„(5)
Chov zvěře v zajetí je možný jen s povolením orgánu kraje v přenesené působnosti s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí.“.
3.
V § 19 odst. 6 se slova „ministerstva zemědělství České republiky“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
4.
V § 38 odst. 1 větě první se slova „zainteresovaných organizací“ nahrazují slovy „dotčených orgánů“ a za větu první se vkládá nová věta, která zní: „V krajích řídí myslivost orgán kraje v přenesené působnosti; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých organizací a ostatních dotčených orgánů.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb.
Čl. XL
V zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., se v § 29 slova „územnímu odboru Ministerstva zemědělství“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XLI
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 114/1995 Sb. a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se vkládá za písmeno b) nové písmeno c), které zní:
„c)
kraje,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
2.
V § 3 odstavec 3 zní:
„(3)
V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 si mohou vyhradit rozhodování okresní úřady, je-li to účelné nebo potřebné.“.
3.
V § 5 písm. m) se slovo „federálním“ zrušuje.
4.
V § 5 písm. n) se slova „okresu nebo možnosti okresního úřadu“ nahrazují slovy „kraje nebo možnosti orgánu kraje v přenesené působnosti“.
5.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
vyjadřuje se podle § 14 vodního zákona k stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním,
b)
rozhoduje ve vodohospodářských věcech hraničních toků po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhoduje též po projednání s Ministerstvem vnitra,
c)
schvaluje, pokud si to vyhradí, komplexní manipulační řády soustav vodohospodářských děl, které zásadním způsobem ovlivňují vodní hospodářství v územních obvodech několika okresů,
d)
činí za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při havarijním zhoršení jakosti vody, opatření příslušející podřízenému vodohospodářskému orgánu, a to v případech přesahujících území okresu nebo možnosti okresního úřadu.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb.
Čl. XLII
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 9 včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
㤠9
(1)
Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba.
(2)
Ministerstvo dopravy a spojů může smluvně převést výkon některých vlastnických práv ve věcech silnic I. třídy na organizace správy a údržby silnic, jejichž zřizovatelem jsou kraje (dále jen „správce pozemní komunikace“), za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy.2a)
(3)
Prováděcí právní předpis vymezí podrobnosti k péči vlastníka pozemní komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci, způsob jejich evidence a náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnic nebo silnic I. třídy.
2a)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.“.
2.
V § 40 odst. 1 větě první se za slova „Ministerstvo dopravy a spojů“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
3.
V § 40 odst. 1 poslední větě se za slovo „obce“ vkládají slova „v přenesené působnosti“.
4.
V § 40 odst. 2 písm. d) se slovo „okresu“ nahrazuje slovem „kraje“.
5.
V § 40 odst. 2 písm. e) se slova „okresních úřadů“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
6.
V § 40 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
povoluje zvláštní užívání silnic II. a III. třídy formou přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10) pokud trasa přepravy přesahuje územní obvod jednoho okresu a nepřesahuje územní obvod kraje,
b)
rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorií silnic II. a III. třídy a o změnách těchto kategorií,
c)
rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy a spojů,
d)
vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů,
e)
projednává přestupky a správní delikty na dálnicích a silnicích podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.17)“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
7.
V § 40 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů nebo orgán kraje v přenesené působnosti,“.
8.
V § 43 odst. 3 se za první větu vkládá nová věta, která zní: „Uloží-li pokutu kraj, je pokuta příjmem tohoto kraje.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.
Čl. XLIII
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 větě první se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“.
2.
V § 7 odst. 1 větě druhé se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
3.
V § 7 odst. 2 se slova „Okresní úřad“ nahrazují slovy „Orgán kraje v přenesené působnosti“.
4.
V § 7 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
5.
V § 9 odst. 1 poslední větě se za slovo „doložit“ vkládají slova „orgánu kraje v přenesené působnosti nebo“.
6.
V § 10 předvětí zní: „Orgán kraje v přenesené působnosti odejme oprávnění k provádění technických prohlídek a okresní úřad odejme oprávnění k měření emisí, jestliže:“.
7.
V § 12 se za slovo „příslušný“ vkládají slova „orgán kraje v přenesené působnosti nebo“.
8.
V § 14 odst. 4 se za slovo „určí“ vkládají slova „orgán kraje v přenesené působnosti nebo“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XLIV
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady, orgán kraje v přenesené působnosti a Ministerstvo dopravy a spojů. Dopravní úřady vykonávají ve svém územním obvodu státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti a ve všech věcech, které nenáleží krajům v přenesené působnosti a Ministerstvu dopravy a spojů. Orgán kraje v přenesené působnosti vykonává ve svém územním obvodu státní odborný dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě, ve věcech mezinárodní dopravy osob s výjimkou autobusové linkové dopravy a nad silniční nákladní dopravou provozovanou zahraničními dopravci. Ministerstvo dopravy a spojů vykonává státní odborný dozor v mezinárodní autobusové linkové silniční dopravě osob a nad financováním dopravní obslužnosti. Při výkonu státního odborného dozoru dozírají, zda dopravci dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda provozují dopravu podle uděleného povolení.“.
2.
V § 34 odst. 4 větě druhé se za slovo „vykonávaného“ vkládají slova „orgánem kraje v přenesené působnosti a“.
3.
V § 34 odst. 4 větě čtvrté se za slova „Dopravní úřady“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
4.
V § 35 se za slova „Dopravní úřad“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
5.
V § 36 odst. 1 se za slova „dopravní úřad“ vkládají slova „, orgán kraje v přenesené působnosti“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách
Čl. XLV
V zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, v § 40 větě druhé se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XLVI
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 37/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 2 se na konec věty doplňují slova: „ve spolupráci s územně příslušným orgánem kraje v přenesené působnosti“.
2.
V § 20 odst. 3 poslední věta zní: „Tyto evidence odpadů zasílá každoročně orgánu kraje v přenesené působnosti do 31. května.“.
3.
V § 20 odst. 3 se za poslední větu vkládá nová věta, která zní: „Orgán kraje v přenesené působnosti tyto evidence odpadů a nakládání s nimi zpracuje v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva a zasílá je každoročně ministerstvu do 30. června běžného roku.“.
4.
V § 20 odstavec 5 zní:
„(5)
Každý má právo nahlížet na okresních úřadech a u orgánů krajů v přenesené působnosti do evidence o produkci odpadů, která je zpracovávaná okresními úřady a orgány kraje v přenesené působnosti podle odstavce 3.“.
5.
V § 22 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
kraje,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
6.
V § 23 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g).
7.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
㤠25a
Kraj
(1)
Kraj v samostatné působnosti zpracovává koncepce odpadového hospodářství kraje.
(2)
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
vede a zpracovává evidenci odpadů podle § 20 odst. 3 v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva a tuto evidenci zpřístupňuje občanům,
b)
stanovuje ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a spojů přepravní trasy podle § 8 odst. 2,
c)
uděluje právnickým nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání autorizaci k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 3 odst. 3.
(3)
Autorizaci uděluje orgán kraje v přenesené působnosti, v jehož obvodu je činnost provozována.“.
8.
V § 26 odst. 1 písm. n) se za slova „Ministerstvu dopravy a spojů“ vkládají slova „a příslušnému orgánu kraje“.
9.
V § 34 odst. 2 větě první se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „orgán kraje v přenesené působnosti“.
10.
V § 35 odst. 1 větě druhé se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“.
11.
V § 35 odst. 6 větě první a druhé se slova „ministerstvu“ nahrazují slovy „příslušnému orgánu kraje“.
12.
V § 36 odst. 1 větě druhé se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „příslušnému orgánu kraje“ a v poslední větě se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Orgán kraje v přenesené působnosti“.
13.
V § 36 odst. 2 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Orgán kraje v přenesené působnosti“.
14.
V § 36 odst. 3 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovy „Orgán kraje v přenesené působnosti“.
15.
V § 36 odst. 4 písm. f) se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
16.
V § 37 písm. c) se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovy „příslušnému orgánu kraje“.
17.
V § 41 odstavec 2 zní:
„(2)
O odvolání proti rozhodnutí inspekce nebo orgánu kraje v přenesené působnosti rozhoduje ministerstvo. O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje orgán kraje v přenesené působnosti. O odvolání proti rozhodnutí obce rozhoduje okresní úřad.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XLVII
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 odst. 1 větě první se za slova „okresní úřady“ vkládá slovo „kraje,“.
2.
V § 13 odst. 1 větě druhé se slova „obvodní úřady, Magistrátní úřad hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, Magistrát“.
3.
V § 17 písm. b) se slova „o výměře nad 10 ha“ nahrazují slovy „o výměře nad 20 ha“.
4.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
㤠17a
Orgán kraje v přenesené působnosti uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře od 10 ha do 20 ha.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Čl. XLIX
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb. a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 75 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
kraje,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
2.
V § 79 odst. 2 písm. a) se za slovo „zpracovává“ vkládají slova „ve spolupráci s kraji v samostatné působnosti“.
3.
V § 79 odst. 3 písm. h) se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „orgánem kraje v přenesené působnosti“.
4.
Za § 79 se vkládá nový § 79a, který zní:
㤠79a
(1)
Orgán kraje v samostatné působnosti zpracovává ve spolupráci s ministerstvem prognózy a koncepce strategie ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti.
(2)
Orgán kraje v přenesené působnosti
a)
spolupracuje s ostatními správními úřady na zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,
b)
je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným okresním úřadem.“.
5.
V § 85 odst. 2 větě první se před slova „okresní úřady“ vkládá slovo „kraje,“.
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Čl. LI
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb., se mění takto:
1.
V § 17 odst. 1 se za slova „ministerstvo životního prostředí“ vkládají slova „po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti“ a slova „ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj“ se nahrazují slovy „Ministerstvem průmyslu a obchodu“.
2.
V § 17 odst. 6 se za slova „Ministerstvo životního prostředí České republiky“ vkládají slova „po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti“.
3.
V § 19 odst. 1 se slova „ministerstva životního prostředí České republiky“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
4.
V § 19 odst. 2 větě první se slova „ministerstva životního prostředí České republiky“ nahrazují slovy „orgánu kraje v přenesené působnosti“.
ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
Čl. LIII
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, se mění takto:
1.
V § 13 odst. 1 se slova „Ministerstvo životního prostředí“ nahrazují slovy „Kraj v samostatné působnosti“ a slovo „povinno“ slovem „povinen“.
2.
V § 13 odstavec 2 zní:
„(2)
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy usiluje zejména o to, aby byly vytvořeny podmínky pro rozvoj osvěty, výchovy a vzdělávání v oblasti životního prostředí v mezích působnosti úřadů veřejné správy.“.
3.
V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Kraj v samostatné působnosti usiluje o to, aby
a)
byl vytvořen a využíván systém osvojování základních poznatků o životním prostředí a jeho ochraně vycházející z principů udržitelného rozvoje a z aktivních forem výchovy, osvěty a získávání informací, zajišťovaný prostřednictvím státních i nestátních organizací,
b)
orgány byly veřejnosti účinně nápomocny při zajišťování přístupu k informacím o životním prostředí.“.
ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Čl. LV
V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb. a zákona č. 17/2000 Sb., se v § 29 odst. 1 před poslední větu vkládá nová věta, která zní: „Vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku se snižuje také o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu, s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty, pokud tyto dotace, příspěvky a podpory byly použity na pořízení nebo na technické zhodnocení tohoto hmotného a nehmotného majetku.“.
ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. LVI
(1)
Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(2)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přecházejí z ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, z okresních úřadů a ze školských úřadů na územní samosprávné celky, případně okresní úřady v případech, kdy činnosti stanovené tímto zákonem přecházejí do působnosti územních samosprávných celků, případně okresních úřadů.
ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ
Zrušení zákona č. 439/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obcích a zákon o hlavním městě Praze
Čl. LVII
Zrušuje se zákon č. 439/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a mění zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. LVIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r. |
Zákon č. 133/2000 Sb. | Zákon č. 133/2000 Sb.
Zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
Vyhlášeno 17. 5. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 39/2000
* ČÁST PRVNÍ - EVIDENCE OBYVATEL A RODNÝCH ČÍSEL (§ 1 — § 25)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 26 — § 26)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 27 — § 27)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 28 — § 28)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 29 — § 29)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (123/2024 Sb.)
133
ZÁKON
ze dne 12. dubna 2000
o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
EVIDENCE OBYVATEL A RODNÝCH ČÍSEL
HLAVA I
EVIDENCE OBYVATEL
§ 1
(1)
V evidenci obyvatel se vedou údaje o
a)
státních občanech České republiky1) (dále jen „občan“),
b)
osobách, které pozbyly státní občanství České republiky,
c)
cizincích, kteří jsou matkou, otcem, popřípadě jiným zákonným zástupcem, manželem, registrovaným partnerem (dále jen „partner“) nebo dítětem občana.
(2)
Pro účely tohoto zákona se obyvatelem rozumí osoba uvedená v odstavci 1.
§ 2
Výkon státní správy
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
a)
Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“),
b)
krajské úřady,
c)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy a v územně členěných statutárních městech magistráty těchto měst (dále jen „obecní úřad obceobce s rozšířenou působností“),
d)
obecní úřady, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst, (dále jen „ohlašovna“).
Informační systém evidence obyvatel
§ 3
(1)
Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (dále jen „informační systém“), jehož správcem5) je ministerstvo. Tento informační systém je agendovým informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona.5a)
(2)
Pro účely tohoto zákona se ve vztahu k území České republiky rozumí
a)
místem narození obecobec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,5b) na jehož území se obyvatel narodil, popřípadě které byly jako takové zapsány do knihy narození,5c)
b)
místem uzavření manželství nebo vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“)5d) obecobec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 105b), na jehož území došlo k uzavření manželství nebo partnerství obyvatele,
c)
místem úmrtí obecobec nebo vojenský újezd, v hlavním městě Praze obvod Praha 1 až 10,5b) na jehož území došlo k úmrtí obyvatele, popřípadě na jehož území bylo tělo obyvatele nalezeno, anebo u obyvatele prohlášeného za mrtvého, na jehož území naposledy pobýval živý.
(3)
V informačním systému se o občanech vedou tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil; uvedené místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství a datum jeho nabytí nebo pozbytí, popřípadě více státních občanství a data jejich nabytí nebo pozbytí,
g)
adresa místa trvalého pobytu (§ 10 odst. 1), včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu; uvedené adresy jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí; v případě předchozích trvalých pobytů a adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, kterou je údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa mimo území České republiky, se vede i adresa, které kód adresního místa v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí přidělen nebyl; v případě adresy místa trvalého pobytu na adrese sídla ohlašovny nebo adrese sídla zvláštní matriky12a) je tento údaj označen jako adresa úřadu; to neplatí, pokud má občan adresu místa trvalého pobytu na adrese sídla ohlašovny nebo adrese sídla zvláštní matriky z důvodu užívání objektu podle § 10 odst. 1,
h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky; datum podle § 10b odst. 3, jeho změna nebo zrušení,
i)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti5e) včetně uvedení čísla jednacího a soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
j)
o opatrovnictví údaje v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, a agendový identifikátor fyzické osoby, je-li přidělen, opatrovníka, který je fyzickou osobou; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, vede se datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil; místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí,
2.
název a adresa sídla opatrovníka, který je právnickou osobou; údaje jsou vedeny ve formě referenčních vazeb na referenční údaje ze základního registruregistru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
3.
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka30), číslo jednací tohoto rozhodnutí a označení soudu, který o jmenování opatrovníka rozhodl, datum nabytí právní moci zrušení rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka,
k)
zbavení rodičovské odpovědnosti, včetně data nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zbavení rodičovské odpovědnosti31), čísla jednacího a označení soudu, který o zbavení rodičovské odpovědnosti rozhodl, a datum nabytí právní moci zrušení rozhodnutí soudu o zbavení rodičovské odpovědnosti,
l)
zákaz pobytu25), místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu nebo správního orgánu, který rozhodl o zákazu pobytu,
m)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, vede se název a adresa sídla; tyto údaje jsou vedeny ve formě referenčních vazeb na referenční údaje v základním registruregistru osob,
n)
rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, vede se místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné5f), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zdánlivém manželství5g), datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil5h), anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství5i); uvedené místo a okres uzavření manželství na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí,
o)
datum, místo a okres vzniku partnerství5l), došlo-li ke vzniku partnerství mimo území České republiky, vede se místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5m), datum zániku partnerství uzavřením partnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství5n); uvedené místo a okres vzniku partnerství na území České republiky je vedeno ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí,
p)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen,
q)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení dítěte a datum jeho narození a agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen,
r)
o osvojenci údaje v rozsahu
1.
stupeň osvojení,
2.
původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení osvojence,
3.
původní a nové rodné číslo osvojence a jeho agendový identifikátor fyzické osoby, pokud mu byl přidělen,
4.
datum, místo a okres narození a u osvojence, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil; místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
5.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, vedou se údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodné příjmení a datu narození osvojitele; agendový identifikátor fyzické osoby, pokud jim byl přidělen,
6.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodná čísla otce a matky7a); pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození; agendový identifikátor fyzické osoby, pokud jim byl přidělen; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem v České republice, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,
7.
datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
s)
záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 10),
t)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, vede se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; uvedené místo a okres úmrtí na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí,
u)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného,
v)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtímísto úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
w)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel,
x)
poznámky k údajům uvedeným v písmenech a) až w).
(4)
V informačním systému se o cizincích uvedených v § 1 odst. 1 písm. c) vedou tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména,
b)
příjmení, rodné příjmení, je-li známo,
c)
rodné číslo, bylo-li přiděleno,
d)
datum narození,
e)
místo a okres narození, v případě narození v cizině, místo, je-li známo, a stát narození,
f)
státní občanství,
g)
rodinný stav nebo partnerství,
h)
datum úmrtí, je-li známo,
i)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel, pokud mu byl přidělen.
(5)
Ministerstvo je uživatelem5) veškerých údajů vedených v informačním systému, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti.
(6)
Ministerstvo nebo orgán veřejné moci stanovený jiným zákonem v informačním systému zpracovává5p) údaje potřebné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem6) v rozsahu údajů podle odstavců 3 a 4.
(7)
V informačním systému se o všech v něm vedených údajích zpracovávají a vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li správci informačního systému známa.
(8)
V informačním systému se při zpracování údajů podle § 3 odst. 5 a 6, § 3a až 6 a § 8 vedou rovněž záznamy o přístupech do informačního systému, které obsahují:
a)
kód agendy, uživatelské jméno oprávněné osoby vykonávající agendu a označení subjektu, pro jehož účel se údaje poskytují,
b)
den, měsíc, rok a čas zpracování,
c)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel obyvatele, jehož údaje jsou poskytovány, nebo jiný údaj, který je pro vyhledání tohoto obyvatele rozhodující, přičemž vyhledání příslušného obyvatele se uskuteční prostřednictvím dalších obyvatel, pro něž je rozhodující údaj společný,
d)
důvod a konkrétní účel přístupu do informačního systému.
Zápis a užívání údajů z informačního systému
§ 3a
(1)
Krajský úřad zapisuje údaje o fyzických osobách, u nichž došlo
a)
k nabytí státního občanství udělením nebo prohlášením, a to v rozsahu uvedeném v § 3 odst. 3 písm. a) až f) a m) až q),
b)
k pozbytí státního občanství, a to v rozsahu uvedeném v § 3 odst. 3 písm. a) až f).
(2)
Údaje o pozbytí nebo nabytí cizího státního občanství v rozsahu § 3 odst. 3 písm. f) krajský úřad zapíše, pokud jsou mu z jeho úřední činnosti známy.
(3)
Údaje o fyzické osobě, která není vedena v informačním systému, ale krajský úřad o ní zjistí, že je státním občanem, krajský úřad zapíše ve stejném rozsahu jako údaje v odstavci 1 písm. a).
(4)
Kraj a krajský úřad je uživatelem údajů o obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. r) a s), nelze-li záznam o poskytnutí údajů za podmínek stanovených tímto zákonem zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může kraj a krajský úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.
(5)
Působnost krajského úřadu podle odstavce 1 vykonávají v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy.
§ 4
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapisuje údaje vedené v informačním systému u občanů, kteří nabyli státní občanství, v rozsahu údajů vedených v § 3 odst. 3 písm. m) až q), pokud nejsou tyto údaje zapsány krajským úřadem podle § 3a odst. 1 písm. a).
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností je uživatelem údajů o obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. r) a s), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jeho působnosti.
§ 4a
Matriční úřad zapisuje údaje vedené v informačním systému, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. a) až f), m) až r), t) a v), pokud nejsou tyto údaje zapsány podle § 6, a § 3 odst. 4.
§ 5
(1)
Ohlašovna zapisuje údaje vedené v informačním systému, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. g) a h).
(2)
Obecní úřad, v jehož správním obvodu má občan trvalý pobyt, zapisuje údaj vedený v informačním systému podle § 3 odst. 3 písm. l), pokud není tento údaj zapsán podle § 6.
(3)
ObecObec a obecobecní úřad je uživatelem údajů o obyvatelích v rozsahu údajů uvedených v § 3, s výjimkou údajů podle § 3 odst. 3 písm. r) a s), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit; údaje, jichž je uživatelem, může obec a obecní úřad využívat, jen jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.
Zdroje informačního systému
§ 6
Soud prvního stupně zapisuje do informačního systému údaje, a to v rozsahu § 3 odst. 3 písm. i) až l), n) a o), jde-li o rozhodnutí o rozvodu manželství nebo zrušení partnerství, anebo o rozhodnutí o neplatnosti nebo o zdánlivém manželství anebo o neplatnosti nebo neexistenci partnerství, v rozsahu § 3 odst. 3 písm. m), jde-li o jiného zákonného zástupce, a v rozsahu § 3 odst. 3 písm. u) a v), jde-li o rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného.
§ 7
(1)
Orgány veřejné moci, které podle § 3a až 6 zapisují údaje do informačního systému (dále jen „zapisovatel údajů“), jsou povinny zapsat údaje do informačního systému bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o vzniku nebo změně skutečnosti související se zapsaným údajem dozví.
(2)
Zapisovatel údajů do informačního systému odpovídá za správnost zapisovaného údaje. Vznikne-li při zápisu údaje nebo při výkonu agendy, při níž využívá zapisovatel údajů údaje z informačního systému, pochybnost o správnosti údaje, označí tento údaj jako nesprávný a předá informaci o této skutečnosti příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu občana. V tomto případě se nepoužije blokování údaje podle zvláštního právního předpisu22). Nemá-li občan údaj o místě trvalého pobytu veden v informačním systému, je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, je příslušným úřadem Magistrát města Brna.
(3)
Vznikne-li při využívání údajů z informačního systému uživatelem, který je oprávněn užívat údaje na základě zvláštního právního předpisu, pochybnost o jejich správnosti, je povinen informovat o této skutečnosti příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu občana. Nemá-li občan údaj o místě trvalého pobytu veden v informačním systému, informuje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalý pobyt v České republice nebo pokud jej nelze zjistit, informuje Magistrát města Brna. Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností označí tento údaj jako nesprávný. V tomto případě se nepoužije blokování údaje podle zvláštního právního předpisu22).
(4)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uvedený v odstavcích 2 a 3 provede zjišťování správnosti údajů. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a občané jsou povinni poskytnout k plnění tohoto úkolu součinnost předáváním potřebných údajů.
(5)
Po ukončení zjišťování správnosti údajů provede příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností opravu údaje, jestliže byl údaj nesprávný. Po ukončení zjišťování správnosti údajů vždy odstraní označení o nesprávnosti údaje. O výsledku zjišťování správnosti údajů informuje zapisovatele údajů nebo uživatele, který pochybnost o správnosti uplatnil.
(6)
V případě, že osoba zemřela před 1. červencem 2000 a z úřední činnosti se zjistí, že tato osoba je v informačním systému vedena s neúplnými nebo nesprávnými údaji, příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dodatečně doplní nebo opraví pouze údaje o úmrtí.
(7)
Správce informačního systému vede přehled probíhajících zjišťování správnosti údajů a kontroluje proces zjišťování správnosti údajů.
§ 8
Poskytnutí údajů z informačního systému
(1)
Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem. Údaje z informačního systému se poskytují způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud nestanoví zvláštní právní předpis jinak. Údaj o agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel se poskytuje pouze, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis23).
(2)
Subjekty, které získávají údaje z informačního systému podle zvláštního právního předpisu,
a)
nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo působnost stanovenou v tomto předpisu,
b)
jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem nebo zpracováváním.
(3)
Obyvateli staršímu 15 let na základě žádosti poskytuje ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a ohlašovna písemně údaje vedené v informačním systému k jeho osobě a k osobě blízké s výjimkou údajů uvedených v § 3 odst. 3 písm. s), nelze-li záznam o poskytnutí údajů podle tohoto zákona zpřístupnit, a v § 3 odst. 3 písm. r), které poskytuje pouze ministerstvo obyvateli staršímu 18 let do vlastních rukou. K osobě blízké se poskytují údaje uvedené v § 3 odst. 3 písm. t) až v). Osobou blízkou se pro účely tohoto zákona rozumí otec, matka, prarodiče, praprarodiče, sourozenec, dítě, vnuk, manžel nebo partner.
(4)
Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat ministerstvu, krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností elektronicky na formuláři, zpřístupněném ministerstvem dálkovým přístupem, nebo podá prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu8a) a čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.
(5)
Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat také osobně ohlašovně, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu; v takovém případě žadatel prokáže svou totožnost a žádost podepíše před orgánem příslušným k jejímu převzetí. Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému lze podat i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy; v tomto případě musí občan provést svoji autentizaci pomocí občanského průkazu. Údaje poskytuje subjekt, u kterého byla žádost osobně podána.
(6)
Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému může obyvatel podat také v listinné podobě ohlašovně, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu; žádost musí být opatřena úředně ověřeným podpisem9). Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže obyvatel žádost podepíše před orgánem příslušným k převzetí žádosti podle věty první.
(7)
V žádosti podle odstavců 3 až 6 se uvedou údaje obyvatele, o kterém mají být údaje poskytnuty, v rozsahu nezbytném pro jeho jednoznačnou identifikaci, jimiž jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
rodné číslo; nemá-li přiděleno rodné číslo, datum narození,
c)
číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu umožňujícího elektronickou identifikaci; v případě, že žadatel není držitelem takového dokladu, uvede číslo svého jiného dokladu vydaného podle zvláštního právního předpisu,
d)
adresa místa pobytu.
(8)
Za obyvatele mladšího 15 let žádá o poskytnutí údajů jeho zákonný zástupce. Za obyvatele, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle odstavců 3 až 6, žádá o poskytnutí údajů opatrovník. O poskytnutí údajů může za občana rovněž požádat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování bylo schváleno soudem5e). Za obyvatele může rovněž požádat o poskytnutí údajů zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Pokud za obyvatele žádá osoba uvedená ve větě první, druhé nebo třetí, musí prokázat svoji totožnost a její identifikační údaje se zapisují na žádost o poskytnutí údajů.
(9)
Osobní údajeOsobní údaje z informačního systému poskytuje ministerstvo na dožádání osoby ze zahraničí nebo zastupitelského úřadu cizího státu, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(10)
O poskytnutí údajů podle odstavců 1, 3 až 6 a 8 a 9 se provede v informačním systému záznam o datu a hodině výdeje a komu byly údaje poskytnuty podle odstavce 1. Záznam o poskytnutí údajů podle věty první lze na žádost obyvatele poskytnout za období 2 let zpětně od data podání žádosti obyvatele.
§ 8a
Kontrola údajů v informačním systému a součinnost ministerstev, jiných správních úřadů a soudů
(1)
Ministerstvo odpovídá za přesnost údajů v informačním systému tak, aby údaje odpovídaly stavu, ve kterém byly zapisovatelem předány. Ostatní ministerstva, jiné správní úřady, soudy, právnické osoby a obyvatelé jsou povinni poskytnout ministerstvu k plnění tohoto úkolu potřebnou součinnost předáváním aktualizovaných údajů vedených v informačním systému a poskytováním údajů vyžádaných ministerstvem.
(2)
Ministerstvo v případě oprávněných pochybností o správnosti údajů vedených v informačním systému zajistí označení takového údaje jako nesprávného a informaci o této skutečnosti předá příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností k provedení zjišťování správnosti údaje. V tomto případě se nepoužije blokování údaje podle zvláštního právního předpisu22). Obyvatel je povinen na výzvu předložit příslušnému správnímu úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou pomoc. Pokud tento postup nevede k ověření správnosti zapsaných údajů, je obyvatel povinen dostavit se za tímto účelem na výzvu k správnímu úřadu.
(3)
Pokud obyvatel požádá o provedení opravy nebo doplnění údajů zpracovávaných v informačním systému k jeho osobě tak, aby byly správné, má rovněž právo požadovat, aby údaje k jeho osobě, které nejsou správné, byly označeny jako nesprávné.
(4)
Ministerstvo využívá údaje vedené v jiných informačních systémech veřejné správy pro účely zjištění správnosti údajů vedených v informačním systému.
§ 8b
Zprostředkování kontaktu
(1)
Na základě písemné žádosti občana staršího 15 let o zprostředkování kontaktu (dále jen „kontaktující osoba“) zprostředkuje ministerstvo požadovaný kontakt jiným občanem uvedeným v žádosti (dále jen „kontaktovaná osoba“) s využitím základního registru obyvatel.
(2)
Kontaktující osoba uvede v žádosti své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje a důvod pro zprostředkování kontaktu. Ke kontaktované osobě uvede údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo posledního jí známého trvalého pobytu. Kontaktující osoba může v žádosti prohlásit, že kontaktovaná osoba je osobou blízkouosobou blízkou.
(3)
Podpis na žádosti musí být úředně ověřen9); to neplatí, žádá-li občan o zprostředkování kontaktu osobně na matričním úřadě, obecním úřadě obceobce s rozšířenou působností, krajském úřadě nebo ministerstvu a prokáže svoji totožnost.
(4)
Je-li žádost podána elektronicky, musí být podepsána. Je-li žádost podána prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu8a), musí žadatel provést svoji identifikaci pomocí čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.
(5)
Ministerstvo provede šetření v základním registruregistru obyvatel a v informačním systému. Pokud ministerstvo jednoznačně identifikuje kontaktovanou osobu, zašle jí informaci o zprostředkování kontaktu obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby a důvod pro zprostředkování kontaktu, pokud jej kontaktující osoba uvedla. Pokud kontaktující osoba uvede v žádosti podle odstavce 2 vedle adresy místa trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy místa trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje kontaktující osoby; adresa místa trvalého pobytu se vedle jiných kontaktních údajů v tomto případě zašle také, jen pokud to kontaktující osoba výslovně uvede v žádosti podle odstavce 2. Ministerstvo sdělí kontaktující osobě, že její kontaktní údaje byly předány kontaktované osobě.
(6)
V případě, že kontaktovanou osobu nelze v základním registruregistru obyvatel nebo v informačním systému jednoznačně identifikovat, nemá trvalý pobyt na území České republiky a zároveň nemá evidován údaj o adrese, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, nebo zemřela, popřípadě byla rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, sdělí tuto skutečnost ministerstvo kontaktující osobě. V případě, že kontaktovaná osoba zemřela, popřípadě byla rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, a ministerstvo po ověření prohlášení o osobě blízkéosobě blízké podle odstavce 2 zjistí, že kontaktovaná osoba byla vůči kontaktující osobě osobou blízkou, sdělí kontaktující osobě údaj o datu, místu a okrese úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, popřípadě jako den, který nepřežil, nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, sdělí údaje o datu úmrtí a místu a státu, na jehož území k úmrtí došlo.
§ 9
Uchovávání údajů
(1)
Po úmrtí občana nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje v informačním systému uchovávají po dobu 75 let.
(2)
Údaje o fyzických osobách uvedených v § 1 odst. 1 písm. b) se vedou v samostatné části informačního systému ve stavu ke dni pozbytí státního občanství a jsou v informačním systému uchovávány po dobu 75 let ode dne pozbytí státního občanství.
(3)
Záznamy o poskytnutí údajů z informačního systému se uchovávají po dobu 10 let.
(4)
Při vyřazování údajů podle odstavců 1 a 2 a dokumentace související s vedením informačního systému se postupuje podle zvláštního právního předpisu10).
HLAVA II
TRVALÝ POBYT OBČANŮ
§ 10
(1)
Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registruregistru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registruregistru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu11) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). V případech stanovených tímto zákonem může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny nebo sídlo zvláštní matriky, které je v informačním systému označeno jako adresa úřadu.
(2)
Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitostinemovitosti.
(3)
Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození nebo v době nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení nezletilého je místo trvalého pobytumísto trvalého pobytu jeho matky nebo osvojitelky. Nemá-li matka nebo osvojitelka na území České republiky trvalý pobyt nebo není-li matka nebo osvojitelka občanem, je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození nebo v době nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení nezletilého místo trvalého pobytumísto trvalého pobytu otce nebo osvojitele. Získá-li občan státní občanství České republiky určením otcovství, je místem jeho trvalého pobytu trvalý pobyt otce v době nabytí státního občanství.
(4)
V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytumísto trvalého pobytu občana podle odstavce 3, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině; obdobně se postupuje také v případech, kdy žena s trvalým pobytem na území České republiky, která porodila dítě, jež je občanem České republiky, písemně požádá o utajení své osoby v souvislosti s porodem.12b)
(5)
Změnu místa trvalého pobytu občan ohlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. V případě osvojení občana do zahraničí se adresou místa trvalého pobytu osvojeného dítěte stává sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu mělo osvojené dítě poslední místo trvalého pobytu, a současně se trvalý pobyt ukončí.
(6)
Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen
a)
vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu (dále jen „přihlašovací tiskopis“), který obsahuje údaje o
1.
jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,
2.
vlastníku objektu, kterým se rozumí jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby;
b)
prokázat totožnost občanským průkazem nebo, nemá-li platný občanský průkaz, jiným obdobným dokladem, který je veřejnou listinouveřejnou listinou;
c)
doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.
Za přihlášení změny místa trvalého pobytu zaplatí občan poplatek podle zvláštního zákona.14) Platby poplatků podle předchozí věty jsou příjmem obce.
(7)
Pokud občan při změně místa trvalého pobytu prokazuje totožnost občanským průkazem, oddělí ohlašovna vyznačenou část24) občanského průkazu a současně občanovi vydá potvrzení o změně místa trvalého pobytu. Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c) ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby. V případě, že je oprávněná osoba současně vlastníkem objektu podle věty druhé, nepostupuje se podle věty druhé.
(8)
Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu na jeho písemnou žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Sdělení ohlašovny podle věty první musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou.
(9)
Zjistí-li se při hlášení místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v základním registru obyvatel nebo v informačním systému, vyzve ohlašovna občana k jejich odstranění. Ve výzvě stanoví lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Pokud občan nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ohlašovna o tom, že změna trvalého pobytu nebude zaevidována.
(10)
Za občana mladšího 15 let ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun nebo osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče. Za občana, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle odstavců 5 a 6, ohlásí změnu místa trvalého pobytu opatrovník.
(11)
Za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může změnu místa trvalého pobytu ohlásit člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e). Za občana staršího 15 let může změnu místa trvalého pobytu ohlásit jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.
(12)
Občan, který se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost písemně ohlašovně podle místa trvalého pobytu nebo zastupitelskému úřadu. Sdělení v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana9); to neplatí v případě, kdy občan podepíše sdělení před zaměstnancem ohlašovny nebo zastupitelského úřadu. Pokud má sdělení podle věty první formu datové zprávy, občan ho po vyplnění podepíše způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu29). Za občana může sdělit ukončení pobytu na území České republiky rovněž jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřenými podpisy9). Za občana mladšího 15 let sdělí ukončení trvalého pobytu na území České republiky jeho zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun nebo osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče. Za občana, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle věty první, sdělí ukončení trvalého pobytu na území České republiky opatrovník. Dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky se rozumí den, kdy občan předal sdělení o této skutečnosti příslušné ohlašovně, popřípadě pozdější den, který je uveden v tomto sdělení jako den ukončení trvalého pobytu na území České republiky.
§ 10a
Po nabytí státního občanství České republiky nebo nemůže-li občan po ukončení pobytu v cizině předložit doklady podle § 10 odst. 6 písm. c), je místem jeho trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu na území České republiky měl občan poslední místo trvalého pobytu nebo hlášené místo pobytu podle zvláštních právních předpisů. Neměl-li občan pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, je místem jeho trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině.
§ 10b
(1)
Na písemnou žádost občana lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Adresu podle odstavce 1, její změnu nebo zrušení ohlásí občan ohlašovně v místě trvalého pobytu nebo v místě svého posledního trvalého pobytu na území České republiky.
(3)
Žádost v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana9); to neplatí v případě, kdy občan podepíše žádost před zaměstnancem ohlašovny. Žádost může rovněž obsahovat datum, od kterého občan žádá, aby na adresu, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu5o), byly písemnosti doručovány; v opačném případě se jedná o datum podání žádosti.
(4)
Adresu podle odstavce 1 poskytuje ministerstvo, krajský úřad a obecní úřad obceobce s rozšířenou působností správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci pro účely doručování; tím není dotčeno poskytování tohoto údaje podle jiného právního předpisu.
§ 10c
Ohlašovna, v jejímž sídle má fyzická osoba trvalý pobyt, zajistí vhodné místo, kde bude možné uložit oznámení o uložení zásilky a výzvu s poučením28).
§ 12
Zrušení údaje o místu trvalého pobytu
(1)
Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
a)
byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
b)
byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo
c)
zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.
(2)
Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.
(3)
Zrušení údaje o místu trvalého pobytu se uvede v informačním systému.
§ 12a
Vlastník objektu nebo jeho vymezené části nebo oprávněná osoba podle § 10 odst. 6 písm. c) nedokládá ohlašovně při ohlášení změny místa trvalého pobytu, při podání žádosti o sdělení údajů o občanovi, k němuž je veden údaj o místě trvalého pobytu na adrese objektu, nebo v řízení o zrušení údaje o místu trvalého pobytu své vlastnické právo nebo jiné užívací právo, pokud si existenci tohoto práva může ohlašovna ověřit bezúplatně veřejným dálkovým přístupem v katastrukatastru nemovitostí.
HLAVA III
RODNÁ ČÍSLA
§ 13
(1)
V informačním systému je rodné číslo identifikátorem fyzické osoby, která splňuje podmínky pro jeho přidělení podle tohoto zákona (dále jen „fyzická osoba“).
(2)
Rodné číslo určuje ministerstvo.
(3)
Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem fyzických osob narozených v tomtéž kalendářním dnu.
(4)
Rodná čísla přidělená fyzickým osobám narozeným před 1. lednem 1954 mají stejnou strukturu jako rodná čísla uvedená v odstavci 3, jsou však devítimístná s třímístnou koncovkou a nesplňují podmínku dělitelnosti jedenácti.
(5)
V případě, že jsou výdejovými místy rodných čísel (dále jen „výdejové místo“) pro daný kalendářní den v příslušném kalendářním roce vyčerpána veškerá určená rodná čísla, určí ministerstvo pro tento den novou, dodatečnou sestavu rodných čísel, pro niž platí, že rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u mužů zvýšené o 20, u žen zvýšené o 70, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem fyzických osob narozených v tomtéž kalendářním dnu.
(6)
Totéž rodné číslo nesmí být přiděleno více fyzickým osobám.
(7)
Fyzická osoba je nositelem nejvýše jednoho rodného čísla.
(8)
Rodným číslem podle tohoto zákona se rozumí také rodné číslo přidělené na území Slovenské republiky před 1. lednem 1993. Toto rodné číslo musí splňovat definici rodného čísla uvedenou v odstavcích 3 a 4 a současně musí splňovat podmínku uvedenou v odstavci 6.
(9)
Rodné číslo je oprávněna užívat nebo rozhodovat o jeho využívání v mezích stanovených zákonem (dále jen „nakládat s rodným číslem“) výlučně fyzická osoba, které bylo rodné číslo přiděleno (dále jen „nositel rodného čísla“), nebo její zákonný zástupce; jinak lze rodné číslo využívat jen v případech stanovených v § 13c tohoto zákona.
§ 13a
Výklad pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
určením rodných číselurčením rodných čísel vyhotovení souboru rodných čísel ministerstvem ve tvaru uvedeném v § 13 odst. 3 a 5, se shodným třetím dvojčíslím, které odpovídá datu, v němž mají být rodná čísla individuálně přidělována výdejovými místy. Z tohoto souboru určených rodných čísel se zpracovávají sestavy určených rodných čísel (dále jen „sestava“) pro jednotlivé kalendářní dny, které zpracovávají výdejová místa,
b)
předáváním sestavpředáváním sestav doručení sestavy určené pro konkrétní den nebo souboru sestav pro stanovené kalendářní období příslušnému výdejovému místu k jejich dalšímu zpracování,
c)
přidělováním rodných číselpřidělováním rodných čísel výběr rodného čísla ze sestavy a jeho individuální přiřazení fyzické osobě výdejovým místem,
d)
ověřováním rodných číselověřováním rodných čísel soubor činností vedoucí k vydání dokladu, že nositeli rodného čísla bylo přiděleno správné rodné číslo nebo chybné anebo nejedinečné rodné číslo; v případě, že se ověří vydání chybného nebo nejedinečného rodného čísla, provede se změna rodného číslazměna rodného čísla podle § 17,
e)
osvědčováním rodných číselosvědčováním rodných čísel soubor činností vedoucí k vydání dokladu o rodném čísle, kterým se potvrzuje, že nositeli rodného čísla bylo přiděleno rodné číslo,
f)
prováděním změn rodných číselprováděním změn rodných čísel přidělení nového rodného čísla v zákonem stanovených případech,
g)
využíváním rodných číselvyužíváním rodných čísel jejich shromažďování, vedení nebo zpracování jiným způsobem,
h)
cizincem s povolením k pobytu na území České republikycizincem s povolením k pobytu na území České republiky cizinec s povoleným trvalým pobytem na území České republiky, cizinec s povoleným přechodným pobytem na území České republiky na dobu delší než 90 dnů a občan Evropské unie, který na území České republiky hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce14a) (dále jen „cizinci s povolením k pobytu na území České republikycizinci s povolením k pobytu na území České republiky“), podle zvláštního právního předpisu14b).
§ 13b
Registr rodných čísel
(1)
Ministerstvo spravuje a pro účely tvorby, určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění a potvrzování změn rodných číselzměn rodných čísel zpracovává registrregistr rodných čísel (dále jen „registrregistr“). RegistrRegistr tvoří veškerá určená rodná čísla podle tohoto zákona i podle dříve platných právních předpisů. Rodná čísla určená před 1. lednem 2003 lze vést pouze v listinné podobě.
(2)
RegistrRegistr je informačním systémem veřejné správy, který je samostatnou funkční částí informačního systému, v němž jsou využívána veškerá rodná čísla a další pomocné související údaje. RegistrRegistr vytváří technické podmínky pro určování, předávání, přidělování, ověřování, osvědčování, provádění a potvrzování změn rodných číselzměn rodných čísel a vedení jejich evidence.
(3)
V registru ministerstvo vede
a)
důvod přidělení rodného čísla (§ 16),
b)
označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,
c)
rodné číslo,
d)
v případě změny rodného číslazměny rodného čísla původní rodné číslo, a to jako blokovaný údaj,14c)
e)
důvod provedení změny rodného číslazměny rodného čísla, v případě provedení změny z důvodu osvojení lze vést rovněž stupeň osvojení,
f)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla, jejich případné změny,
g)
datum přidělení rodného čísla; u rodných čísel přidělených před účinností zákona se tento údaj vede pouze, pokud jej lze zjistit z archivních materiálů,
h)
datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil; uvedené místo a okres narození na území České republiky jsou vedeny ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostínemovitostí,
i)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu evidence obyvatel, pokud byl přidělen,
j)
obrazový záznam dokladu o rodném čísle [§ 15 písm. b)], pokud jej má ministerstvo k dispozici,
k)
záznam o ověření, osvědčení nebo potvrzení změny rodného číslazměny rodného čísla, včetně data jeho vydání,
l)
poznámku, kterou vytváří a využívá správce registruregistru rodných čísel.
(4)
V registruregistru jsou vedena
a)
určená rodná čísla,
b)
přidělená rodná čísla,
c)
aktuálně nepřidělená určená rodná čísla.
Rodná čísla podle písmen a), b) a c) jsou v registruregistru vedena jako neukončený, nepřetržitě funkčně přístupný přehled dat s výlučnou informační hodnotou, vzájemně si vytvářející uživatelskou podporu pro správné přidělování rodných číselpřidělování rodných čísel, k provádění a potvrzování změn rodných číselzměn rodných čísel, k ověřování a osvědčování přidělených rodných čísel a odstraňování zjištěných nedostatků v chybně přidělených rodných číslech.
(5)
V registruregistru podle odstavce 4 písm. c) je veden aktuální přehled určených rodných čísel, která byla předána výdejovým místům, ale v rozhodný den nebyla přidělena fyzickým osobám, avšak mohou být kdykoliv využita podle podmínek stanovených v § 16 a 17.
(6)
Ministerstvo předává z registruregistru výdejovým místům sestavy pro individuální přidělení rodného čísla fyzickým osobám. Výdejová místa, vyjma zvláštní matriky, předají nejpozději do 10 dnů po ukončení kalendářního měsíce ministerstvu vyplněné sestavy zpracované za každý příslušný kalendářní měsíc. Zvláštní matrika předá ministerstvu vyplněné sestavy zpracované v příslušném kalendářním čtvrtletí vždy nejpozději do 10 dnů po ukončení tohoto kalendářního čtvrtletí. Vyplněné sestavy předávají výdejová místa ministerstvu ve formě, v jaké jim sestavy poskytlo. Technický způsob předávání vyplněných sestav ministerstvu stanoví prováděcí právní předpis. Uvedený postup se nepoužije v případě, jsou-li sestavy poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím sítě elektronických komunikací se zajištěním zpětné komunikace s výdejovým místem.
§ 13c
(1)
Rodná čísla lze využívat jen
a)
jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí,
b)
stanoví-li tak zvláštní zákon,
c)
pokud je to nezbytné pro vymáhání soukromoprávních nároků nebo pro předcházení vzniku nesplácených pohledávek, jsou-li přijata konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, nebo
d)
se souhlasem nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce.
(2)
Pro využívání rodných číselvyužívání rodných čísel se rodným číslem rozumí i jakákoliv kombinace čísel vyjadřující den, měsíc, rok narození a třímístnou nebo čtyřmístnou koncovku rodného čísla, z níž je možné dovodit identifikaci fyzické osoby.
(3)
Konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů mohou zahrnovat zejména:
a)
technická a organizační opatření zaměřená na důsledné uplatnění povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,
b)
pořizování záznamů alespoň o všech operacích shromáždění, vložení, pozměnění a výmazu osobních údajů, které umožní určit a ověřit totožnost osoby provádějící operaci, a uchovávání těchto záznamů nejméně po dobu 2 let od provedení operace,
c)
informování osob zpracovávajících osobní údaje o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,
d)
jmenování pověřence,
e)
zvláštní omezení přístupu k osobním údajům v rámci správce nebo zpracovatele,
f)
pseudonymizaci osobních údajů,
g)
šifrování osobních údajů,
h)
opatření k zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů a služeb zpracování,
i)
opatření umožňující obnovení dostupnosti osobních údajů a včasný přístup k těmto údajům v případě incidentů,
j)
proces pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování, nebo
k)
zvláštní omezení přenosu osobních údajů do třetí země.
§ 14
Výdejová místa
(1)
Ministerstvo předává rodná čísla výdejovým místům, kterými jsou
a)
matriční úřad, který přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky,
b)
zvláštní matrika, která přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí, s výjimkou případů, kdy došlo k matriční události před 1. lednem 1950, a pokud tato událost byla zapsaná podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky,
c)
ministerstvo, které přiděluje rodná čísla
1.
obyvatelům, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) a b),
2.
cizincům, kteří o přidělení rodného čísla požádají pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů14d),
3.
fyzickým osobám, pro které o přidělení rodného čísla požádá Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e),
4.
cizincům, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany14f),
5.
cizincům s povolením k pobytu na území České republikycizincům s povolením k pobytu na území České republiky,
6.
pro potřeby Policie České republiky (dále jen „policie“), celní správy a zpravodajských služeb podle zvláštních právních předpisů14g).
(2)
Výdejové místo je zapisovatelem údajů do registru o rodném čísle, které přidělilo.
§ 15
Doklad o přiděleném rodném čísle
Dokladem o přiděleném rodném čísle je
a)
rodný list, oddací list, doklad o partnerství nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla,
b)
samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo doklad o přiděleném rodném čísle vydaný Českou správou sociálního zabezpečení před 1. lednem 2003 (dále jen „doklad o rodném čísle“),
c)
občanský průkaz,
d)
cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo, nebo
e)
doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu14b), 14f), pokud je v něm rodné číslo uvedeno.
§ 16
Přidělení rodného čísla
Rodné číslo přidělí výdejové místo
a)
fyzické osobě při narození nebo osvojení nezletilé fyzické osoby,
b)
občanu, který dosud rodné číslo neměl,
c)
cizinci s povolením k pobytu na území České republikycizinci s povolením k pobytu na území České republiky,14b)
d)
cizinci, kterému byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany14f),
e)
cizinci, který o přidělení rodného čísla požádal pro splnění podmínek podle zvláštních právních předpisů14d), popřípadě fyzické osobě, pro kterou o přidělení rodného čísla požádala Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e).
§ 17
Změna rodného čísla
(1)
Změnou rodného číslaZměnou rodného čísla se rozumí přidělení nového rodného čísla.
(2)
Změna rodného číslaZměna rodného čísla se provede v případě, kdy
a)
totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla,
b)
bylo přiděleno chybné rodné číslo,
c)
došlo k osvojení nezletilé fyzické osoby, nebo
d)
došlo ke změně pohlaví.
(3)
Změna rodného číslaZměna rodného čísla se neprovede u osvojení zletilé fyzické osoby a u osvojení nezletilé fyzické osoby, jestliže se u téhož osvojence a týchž osvojitelů mění stupeň osvojení, a v případech, kdy fyzická osoba užívá namísto rodného čísla desetimístné nebo devítimístné číslo, které podle definice rodného čísla uvedené v § 13 odst. 3 a 4 odpovídá datu jejího narození, o němž však vznikly pochybnosti, že jeho číselná podoba byla vytvořena nesprávným přepisem rodného čísla provedeným orgány veřejné moci do osobních a úředních dokladů a dalších listin (dále jen „užívané číslo“), pokud
a)
neprokáže se, že užívané číslo je rodným číslem jiné fyzické osoby,
b)
fyzická osoba písemně prohlásí, že nežádá provedení změny užívaného čísla na nové rodné číslo.
(4)
Ministerstvo do registru provede záznam o užívaném čísle fyzické osoby a v případě, že užívané číslo je totožné s rodným číslem, které je v sestavách vedené jako dosud nepřidělené, toto rodné číslo ze sestav vyřadí.
(5)
Pokud se prokáže, že užívané číslo je rodným číslem jiné fyzické osoby, provede se u osoby uvedené v odstavci 3 změna užívaného rodného čísla podle odstavce 2 písm. a).
(6)
Změna rodného číslaZměna rodného čísla se neprovede v případech, kdy 2 nebo více fyzických osob téhož pohlaví, narozených téhož dne, měsíce a roku téže matce, užívá namísto přiděleného rodného čísla devítimístné nebo desetimístné číslo, které podle definice rodného čísla uvedené v § 13 odst. 3 a 4 odpovídá datu jejich narození, a jehož číselná podoba byla vytvořena nesprávným přepisem rodného čísla do osobních a úředních dokladů a dalších listin, provedeným orgány veřejné moci vzájemnou záměnou rodných čísel těchto fyzických osob, pokud každá z žijících fyzických osob písemně prohlásí, že nežádá provedení změny užívaného čísla na nové rodné číslo.
(7)
Změnu rodného číslaZměnu rodného čísla provádí výdejové místo, které přidělilo původní rodné číslo. Změny rodných číselZměny rodných čísel přidělených před účinností tohoto zákona zajišťuje obdobným způsobem ministerstvo.
§ 17a
(1)
V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. a), b), c) a d) a § 17 odst. 2 výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí z moci úřední.
(2)
V případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. e) výdejové místo fyzické osobě rodné číslo přidělí na základě písemné, odůvodněné žádosti, která obsahuje její
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich případné změny,
b)
rodné příjmení,
c)
den, měsíc a rok narození,
d)
místo a okres narození; pokud se fyzická osoba narodila v cizině, místo narozenímísto narození a stát, na jehož území se narodila,
e)
pohlaví,
f)
státní občanství,
g)
adresu pro doručování,
h)
datum sepsání žádosti.
(3)
Podává-li za fyzickou osobu v případech přidělení rodného čísla podle § 16 písm. e) žádost její zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e), uvede se v žádosti též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině tohoto zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo člena domácnosti.
(4)
Žádost o přidělení rodného čísla musí být sepsána v českém jazyce nebo opatřena úředně ověřeným překladem,9) musí obsahovat úředně ověřený podpis žadatele,9) pokud ji žadatel nepodepisuje před zaměstnancem výdejového místa. Úředně ověřený podpis žadatele se nevyžaduje, podala-li žádost o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení podle § 16 písm. e).
(5)
K žádosti o přidělení rodného čísla podle odstavce 2 připojí žadatel kopii dokladu o datu a místě narození a státním občanství; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží k němu jeho úřední překlad do jazyka českého9). Je-li žadatelem o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e), nahrazuje úřední překlad dokladu podle věty první překlad provedený Českou správou sociálního zabezpečení nebo územní správou sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení připojí k žádosti o přidělení rodného čísla adresu pro doručování fyzické osoby, pro niž o rodné číslo žádá podle § 16 písm. e).
(6)
O přiděleném rodném čísle vydá ministerstvo doklad o rodném čísle, který doručí do vlastních rukou fyzické osoby, jež je nositelem rodného čísla, nebo jejímu zákonnému zástupci, opatrovníkovi, zmocněnci na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo členu domácnosti, jehož oprávnění k zastupování fyzické osoby bylo schváleno soudem5e).
(7)
Je-li žadatelem o přidělení rodného čísla Česká správa sociálního zabezpečení nebo územní správa sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu14e), doručí ministerstvo doklad o rodném čísle do vlastních rukou fyzické osoby, pro niž bylo žádáno, a současně sdělí toto rodné číslo České správě sociálního zabezpečení nebo územní správě sociálního zabezpečení.
§ 17b
Ověřování rodného čísla
(1)
V případě, že nositel rodného čísla nebo jeho zákonný zástupce zjistí jakékoliv nesrovnalosti v přiděleném rodném čísle nositele rodného čísla anebo získá pochybnosti o jeho jedinečnosti, písemně požádá ministerstvo o ověření rodného čísla v registru. Žádost o ověření rodného čísla musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o ověření jehož rodného čísla je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narozenímísto narození a stát, na jehož území se narodil,
b)
označení výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo, o jehož ověření je žádáno, přidělilo, pokud je výdejové místo žadateli známo,
c)
charakteristiku skutečností, pro něž je podávána žádost o ověření rodného čísla,
d)
adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o ověření jehož rodného čísla je žádáno; podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e), uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo člena domácnosti nositele rodného čísla,
e)
datum sepsání žádosti,
f)
podpis nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který žádost o ověření rodného čísla podává (dále jen „žadatel o ověření“).
(2)
K žádosti podle odstavce 1 připojí žadatel o ověření kopii rodného listu nositele rodného čísla, o jehož ověření je žádáno, popřípadě jiný doklad o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do jazyka českého. K žádosti se rovněž přikládá kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který je žadatelem o ověření.
(3)
Ministerstvo na základě údajů vedených v registruregistru ověří správnost uvedeného výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda rodné číslo uvedené v žádosti je správné a je přiděleno nositeli rodného čísla, který je uveden v žádosti. Na základě zjištěných skutečností ministerstvo žadateli o ověření sdělí, že rodné číslo je správné, anebo že nositeli rodného čísla podle odstavce 1 písm. a) bylo přiděleno rodné číslo chybné anebo rodné číslo, které bylo současně přiděleno jinému nositeli rodného čísla. V případě zjištěné chyby v rodném čísle anebo jeho nejedinečnosti ministerstvo provede změnu rodného číslazměnu rodného čísla podle ustanovení § 17 odst. 2 písm. a) nebo b) a oznámí tuto skutečnost žadateli o ověření a zjištěnému nositeli nejedinečného rodného čísla.
(4)
Sdělení o ověření rodného čísla podle odstavce 3 musí být žadateli o ověření nebo jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi, zmocněnci na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo členu domácnosti, jehož oprávnění k zastupování fyzické osoby bylo schváleno soudem5e), doručeno do vlastních rukou.
(5)
Ministerstvo o ověření rodného čísla podle odstavce 3 provede v registru záznam s uvedením data jeho provedení.
§ 17c
Osvědčování rodného čísla
(1)
V případě, že nositel rodného čísla nemůže prokázat, že mu bylo přiděleno rodné číslo žádným z dokladů uvedených v § 15, požádá ministerstvo o osvědčení rodného čísla.
(2)
Žádost o osvědčení rodného čísla musí obsahovat
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o osvědčení jehož rodného čísla je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narozenímísto narození a stát, na jehož území se narodil,
b)
označení výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo, o jehož osvědčení je žádáno, přidělilo, pokud je výdejové místo žadateli známo,
c)
charakteristiku skutečností, pro něž je podávána žádost o osvědčení rodného čísla,
d)
adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o osvědčení jehož rodného čísla je žádáno; podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e), uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo člena domácnosti nositele rodného čísla,
e)
datum sepsání žádosti,
f)
podpis nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který žádost o osvědčení rodného čísla podává (dále jen „žadatel o osvědčení“).
(3)
K žádosti podle odstavce 2 připojí žadatel o osvědčení kopii rodného listu nositele rodného čísla, o jehož osvědčení je žádáno, popřípadě jiný doklad o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do jazyka českého. K žádosti se rovněž přikládá doklad o státním občanství nositele rodného čísla.
(4)
Ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří správnost postupu výdejového místa, které nositeli rodného čísla rodné číslo vydalo, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak ověří, zda nositeli rodného čísla uvedenému v odstavci 1
a)
bylo přiděleno rodné číslo uvedené v žádosti o osvědčení rodného čísla,
b)
bylo přiděleno jiné rodné číslo než uvedené v žádosti o osvědčení, nebo
c)
rodné číslo přiděleno nebylo.
V případě uvedeném v písmenu a) nebo b) ministerstvo vydá doklad o rodném čísle, ve kterém osvědčí správnost přiděleného rodného čísla.
(5)
Doklad o rodném čísle podle odstavce 4 musí být žadateli o osvědčení nebo jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi, zmocněnci na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo členu domácnosti, jehož oprávnění k zastupování fyzické osoby bylo schváleno soudem5e), doručen do vlastních rukou.
(6)
Ministerstvo o vydání dokladu o rodném čísle podle odstavce 4 provede v registru záznam s uvedením data jeho vydání.
§ 17ca
Potvrzení změny rodného čísla
(1)
V případě, že nositel rodného čísla nemůže doložit, že byla provedena změna jemu přiděleného rodného čísla, písemně požádá ministerstvo o potvrzení této změny.
(2)
Žádost o potvrzení změny rodného číslazměny rodného čísla obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo a okres narození nositele rodného čísla, o jehož potvrzení změny je žádáno; u nositele rodného čísla narozeného v cizině místo narozenímísto narození a stát, na jehož území se narodil,
b)
adresu místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině nositele rodného čísla, o jehož potvrzení rodného čísla je žádáno,
c)
důvod, pro který je podávána žádost o potvrzení změny rodného číslazměny rodného čísla,
d)
podává-li za nositele rodného čísla žádost jeho zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e), uvede se též jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo člena domácnosti nositele rodného čísla,
e)
podpis nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce,
f)
datum sepsání žádosti.
(3)
K žádosti podle odstavce 2 se připojí kopie rodného listu nositele rodného čísla, popřípadě kopie jiného dokladu o datu a místě jeho narození; je-li tento doklad vyhotoven v jiném než českém jazyce, přiloží se k němu jeho úřední překlad do českého jazyka. K žádosti se rovněž přikládá kopie občanského průkazu nebo cestovního dokladu nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce, který je žadatelem o potvrzení změny rodného číslazměny rodného čísla.
(4)
Ministerstvo na základě údajů vedených v registru prověří, zda byla nositeli rodného čísla provedena změna rodného číslazměna rodného čísla, a ve spolupráci se zjištěným skutečným výdejovým místem pak nositeli rodného čísla potvrdí, že
a)
byla provedena změna jeho rodného čísla, a sdělí mu datum a důvod provedení této změny a původní rodné číslo, pokud lze tyto údaje zjistit z archivních materiálů, nebo
b)
nebyla provedena změna jeho rodného čísla.
(5)
Potvrzení o změně rodného číslazměně rodného čísla podle odstavce 4 musí být žadateli o potvrzení změny rodného číslazměny rodného čísla nebo jeho zákonnému zástupci, opatrovníkovi, zmocněnci na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele anebo členu domácnosti, jehož oprávnění k zastupování fyzické osoby bylo schváleno soudem5e), doručeno do vlastních rukou.
(6)
Ministerstvo provede o vydání potvrzení o změně rodného číslazměně rodného čísla podle odstavce 4 písm. a) v registruregistru záznam s uvedením data vydání potvrzení.
HLAVA IV
PŘESTUPKY PŘI VEDENÍ A UŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
Přestupky
§ 17d
(1)
PřestupkuPřestupku se dopustí ten, kdo
a)
příslušnému správnímu úřadu (§ 8a odst. 1 a 2) ve lhůtě jím stanovené nepředloží požadované doklady pro ověření správnosti a úplnosti údajů vedených v informačním systému,
b)
správnímu úřadu uvedenému v § 8a odst. 2 předloží k ověření údajů vedených v informačním systému neoprávněně pozměněné nebo padělané doklady,
c)
správnímu úřadu uvedenému v § 8a odst. 1 a 2 ohlásí nepravdivé údaje k jejich zavedení do informačního systému, nebo
d)
neoprávněně nakládá s rodným číslem jiné fyzické osoby (§ 13 odst. 9).
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 25 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a d) pokutu do 100 000 Kč.
(3)
PřestupkyPřestupky podle odstavce 1 projednávají v přenesené působnosti obecní úřady obceobce s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřady městských částí určené Statutem hlavního města Prahy příslušné podle místa pobytu obyvatele, který se jich dopustil.
(4)
Výnos pokut uložených podle odstavce 1 je příjmem obceobce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad pokutu uložil, v hlavním městě Praze je příjmem městské části, jejíž úřad pokutu uložil.
(5)
Pokud není v odstavci 3 stanoveno jinak, vztahuje se na přestupkypřestupky a jejich projednávání zákon o přestupcích.14h)
§ 17e
(1)
Přestupku se dopustí právnická osoba, která
a)
neoprávněně nakládá s rodným číslem (§ 13 odst. 9), nebo
b)
neoprávněně využívá rodná čísla (§ 13c odst. 1).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokuta do 10 000 000 Kč.
(3)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů14h) (dále jen „Úřad“).
HLAVA V
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
§ 18
Vztah ke správnímu řádu
(1)
V řízení o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle § 12 odst. 1 se vždy vydává rozhodnutí ve správním řízení.
(2)
O úkonech souvisejících s ohlášením změny místa trvalého pobytu podle § 10 odst. 4 až 11 se uskuteční záznam na přihlašovacím lístku.
§ 19
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1)
Zaměstnanci ministerstva, krajů nebo obcíobcí a zaměstnanci a příslušníci policie jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo služebního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zproštěny osoby uvedené v odstavci 1 pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů15) nebo podle § 22.
§ 20
Ministerstvo a ohlašovny poskytují údaje vedené v manuálních evidencích souvisejících s agendou evidence obyvatel a rodných čísel notářům v souvislosti s vedením dědického řízení15a) a Ministerstvu zahraničních věcí, předávají-li se tyto údaje podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, do zahraničí15b). Ostatním subjektům se tyto údaje poskytují v rozsahu, k účelu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
§ 20a
(1)
Referenční údaje poskytované jiným subjektům podle zvláštních právních předpisů se poskytují z informačního systému evidence obyvatel do doby zaregistrování jednotlivých agendových informačních systémů, nejdéle však do 30. června 2012.
(2)
Údaje vedené v informačním systému evidence obyvatel podle zákona č. 133/2000 Sb., ve znění účinném do 1. července 2010, se ve lhůtě do 30. června 2012 převedou do samostatného datového souboru, který se uchovává do 31. prosince 2020; tyto údaje může ministerstvo využívat pouze pro potřeby odstraňování nesouladů údajů v jím vedených informačních systémech.
§ 21
(1)
Trvalý pobyt občana vedený dosud v evidenci pobytu občanů se ke dni účinnosti tohoto zákona považuje za místo trvalého pobytu podle tohoto zákona.
(2)
U občana, který nemá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona veden trvalý pobyt v evidenci pobytu občanů, se postupuje podle § 10 odst. 3 obdobně.
§ 22
Poskytování údajů z informačního systému pro účely sociálního zabezpečení a zaměstnanosti
(1)
Ministerstvo a okresní úřady poskytují z informačního systému do 31. prosince 2001 na dožádání
a)
orgánům sociálního zabezpečení16) údaje potřebné pro
1.
výběr a vymáhání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
2.
provádění důchodového pojištění (zabezpečení) a nemocenského pojištění (péče);
b)
orgánům rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory a orgánům provádějícím kontrolní činnost17) údaje potřebné pro provádění státní sociální podpory;
c)
orgánům sociální péče a obcímobcím18) údaje potřebné pro poskytování dávek nebo služeb sociální péče;
d)
Úřadu práce České republiky19) údaje potřebné pro plnění úkolů při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.
(2)
Údaje z informačního systému podle odstavce 1 se poskytují elektronickou formou.
(3)
Povinnosti podle § 8 odst. 2 platí i pro orgány a obceobce uvedené v odstavci 1.
§ 22a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, městským částem hlavního města Prahy, magistrátům územně členěných statutárních měst, úřadům městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a obecním úřadům podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 22b
Ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a ohlašovny mohou při výkonu státní správy podle tohoto zákona pořizovat kopie občanských průkazů a cestovních dokladů19a).
§ 22c
Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje ministerstvu na základě žádosti pro účely výkonu státní správy podle tohoto zákona z registru pojištěnců19b), popřípadě z jiných evidencí nebo spisové dokumentace, sloužících k plnění jejích úkolů, v listinné nebo elektronické podobě, tyto údaje o osobách:
a)
jméno, popřípadě jména, a současné příjmení,
b)
rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení,
c)
datum a místo narození,
d)
rodné číslo, včetně jeho případných změn,
e)
datum úmrtí.
§ 22d
(1)
Jsou-li v informačním systému vedeny o obyvatelích, popřípadě o jiných fyzických osobách, údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení, zpracovávají se tyto údaje v písmenné podobě uvedené v matričním dokladu obyvatele19c). Nebyl-li vydán matriční doklad, zpracovávají se údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení, v podobě uvedené latinkou v cestovním dokladu, v průkazu nebo v potvrzení cizince vydaném podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo zákona o azylu.
(2)
V případě, že v písmenné podobě jména, popřípadě jmen, a příjmení dojde v průběhu zpracovávání těchto údajů v informačním systému k jakékoliv změně v jejich přepisu, přechýlení nebo v doslovném písmenném přepisu, oproti tvaru, který je uveden v cestovním dokladu, v průkazu nebo v potvrzení cizince vydaném podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo zákona o azylu, vede se v informačním systému údaj podle posledního platného aktuálního stavu písmenného tvaru a současně se jako historické údaje k příslušné fyzické osobě uchovávají také veškeré předcházející jazykové nebo gramatické podoby jejich jména, popřípadě jmen, a příjmení.
§ 23
Pracovněprávní vztahy
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti hlášení a evidence pobytu občanů, přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z policie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.
§ 23b
(1)
V informačním systému se pro účely poskytování těchto údajů podle odstavce 2 vedou nejpozději do 30. června 2012 údaje o cizincích s povolením k pobytu na území České republikycizincích s povolením k pobytu na území České republiky a o cizincích, kterým byla na území České republiky udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
h)
číslo a platnost oprávnění k pobytu,
i)
počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu na území,
j)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
k)
správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,
l)
rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné5f), datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
m)
datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství5m), datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
n)
jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
o)
jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je obyvatelem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
p)
jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou obyvateli, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
q)
o osvojeném dítěti
1.
stupeň osvojení,
2.
původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,
3.
původní a nové rodné číslo dítěte,
4.
datum a místo narození,
5.
rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, vedou se údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,
6.
rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, vedou se údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem v České republice, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,
7.
datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,
r)
záznam o poskytnutí údajů,
s)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, vede se stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
t)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil,
u)
jméno, popřípadě jména, příjmení
1.
zletilého nezaopatřeného dítěte cizince s povolením k pobytu na území České republikycizince s povolením k pobytu na území České republiky,
2.
nezletilého cizince, který byl cizinci s povolením k pobytu na území České republikycizinci s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povolením k pobytu na území České republikycizincem s povolením k pobytu na území České republiky nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povolením k pobytu na území České republikycizinec s povolením k pobytu na území České republiky,
3.
osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povolením k pobytu na území České republiky,
4.
cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,
5.
rodiče nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, vede se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození.
(2)
Údaje o cizincích podle odstavce 1 poskytuje ministerstvo nejpozději do 30. června 2012 orgánům veřejné moci, které jsou podle zvláštního právního předpisu oprávněny získávat tyto údaje z informačního systému cizinců.
(3)
PoliciePolicie nejpozději do 30. června 2012 předává ministerstvu údaje o cizincích tak, aby byly v informačním systému vedeny v aktuálním stavu.
(4)
Údaje o cizincích vedené v informačním systému podle odstavce 1 se nejpozději ke dni 1. července 2012 převedou do samostatného datového souboru, který ministerstvo předá policiipolicii; tyto údaje může policiepolicie využívat pro potřeby odstraňování nesouladů údajů v jí vedených informačních systémech.
§ 23c
Ministerstvo převede údaje o obyvatelích vedené v informačním systému podle § 3 odst. 3, 4 a 7 nejpozději ke dni 30. června 2016 do samostatného datového souboru. Ministerstvo může tyto údaje využívat pro potřeby odstraňování nesouladů údajů v jím vedených informačních systémech.
§ 24
Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel a rodných čísel u obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, matričních úřadů a ohlašoven.
§ 25
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzory tiskopisů „Přihlašovací lístek k trvalému pobytu“, „Doklad o rodném čísle“, „Žádost o poskytnutí údajů z informačního systému“ a „Potvrzení o změně místa trvalého pobytu“,
b)
technický způsob předávání rodných čísel na výdejová místa, přidělování rodných čísel výdejovým místem,
c)
způsob a podmínky provádění kontroly údajů v informačním systému.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
§ 26
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
V § 6 odst. 4 písm. p) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb., se slova „České správě sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „Ministerstvu vnitra“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 27
Změna zákona o správních poplatcích
Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se mění takto:
V položce 2 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d)
ohlášení změny místa trvalého pobytu Kč 50,-“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 28
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
2.
Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.
3.
Zákon č. 128/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000. Ustanovení § 1 písm. b) a c), § 3 odst. 3, § 6 písm. c), § 13 až 17, § 25 písm. b), § 26 a § 28 body 2 a 3 nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
1)
Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
5a)
§ 3 odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb.
5b)
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
5c)
§ 14 a 15 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
5d)
§ 1 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 115/2006 Sb.
5e)
§ 45 až 54 občanského zákoníku.
5f)
§ 680 až 686 občanského zákoníku.
5g)
§ 677 až 679 občanského zákoníku.
5h)
§ 26 a 76 občanského zákoníku.
5i)
§ 755 až 758 občanského zákoníku.
5l)
§ 1 zákona č. 301/2000 Sb.
§ 2 odst. 2 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
5m)
§ 5 zákona č. 115/2006 Sb.
5n)
§ 14 zákona č. 115/2006 Sb.
5p)
§ 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb.
6)
Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
7a)
Občanský zákoník.
8a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
9)
Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
9e)
§ 38 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.
12a)
§ 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12b)
§ 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
14a)
§ 87a odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005 Sb. a zákona č. 161/2006 Sb.
14b)
Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14c)
§ 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb.
14d)
Například zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
14e)
§ 11a odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb.
14f)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
14h)
§ 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
14j)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
14h)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15a)
Zákon č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15b)
Čl. 5 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích.
16)
§ 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
17)
§ 63 odst. 3, § 65 a 66 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 1 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 582/1991 Sb.
19)
§ 2 odst. 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.
19a)
§ 2 odst. 5 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 559/2004 Sb.
§ 2 odst. 3 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, (zákon o cestovních dokladech), ve znění zákona č. 559/2004 Sb.
19b)
§ 16c zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 501/2004 Sb.
19c)
§ 24 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 578/2002 Sb.
22)
§ 4 písm. h) zákona č. 101/2000 Sb.
23)
§ 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
24)
§ 12 odst. 3 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
25)
§ 75 trestního zákoníku.
§ 15a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 494/2012 Sb.
28)
Například § 23 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 46 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
29)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
30)
§ 465 až 471 občanského zákoníku.
31)
§ 865 až 879 občanského zákoníku. |
Zákon č. 145/2000 Sb. | Zákon č. 145/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.
Vyhlášeno 12. 6. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 46/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2003 (146/2002 Sb.)
145
ZÁKON
ze dne 10. května 2000,
kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o České obchodní inspekci
Čl. I
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 71/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Česká obchodní inspekce kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu (dále jen „kontrolované osoby“), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad.“.
2.
V § 2 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1), 1a) a 1b) zní:
„(2)
Česká obchodní inspekce kontroluje
a)
dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu,
b)
zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla, pokud ověření podléhají, a zda používaná měřidla odpovídají zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu,1)
c)
dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality poskytovaných služeb,
d)
dodržování ostatních podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1,
e)
zda bylo při uvádění stanovených výrobků na trh vydáno prohlášení o shodě a zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě,1a)
f)
zda nedochází ke klamání spotřebitele.1b)
1)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
1a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
1b)
§ 8 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 145/2000 Sb.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1b) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1c), a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
3.
V § 2 odst. 3 se za slova „kontrolu potravin“ vkládá slovo „, pokrmů“ a slova „a kontroly přípravy jídel a nápojů“ se zrušují.
4.
V § 3 písm. a) se za slovem „nedostatky“ čárka nahrazuje spojkou „a“ a slova „a osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání“ se zrušují.
5.
V § 3 písmeno e) zní:
„e)
provádí rozbory nebo zajišťuje provedení rozborů k ověření jakosti a bezpečnosti výrobků nebo zboží nebo pro účely kontroly, zda nedochází ke klamání spotřebitele,1b) s výjimkou potravin, pokrmů a tabákových výrobků; provedení těchto rozborů zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; na náklady kontrolovaných osob provádí rozbory nebo jejich provedení požaduje jen tehdy, byla-li rozborem zjištěna neodpovídající jakost a bezpečnost výrobků nebo zboží nebo jestliže bylo prokázáno klamání spotřebitele,“.
6.
V § 4 odst. 1 se na konci písmena b) doplňují tato slova: „a též totožnost fyzických osob, které při kontrole zastupují kontrolované osoby, a oprávnění těchto osob k zastupování,“.
7.
V § 4 odst. 1 písm. d) větě první se za slovo „potravin“ vkládají slova „, pokrmů a tabákových výrobků, nebo k posouzení, zda nedochází ke klamání spotřebitele1b)“.
8.
V § 4 se na konci odstavce 2 doplňují tato slova: „bez vyzvání“.
9.
V § 4 se na konci odstavce 3 doplňují tato slova: „, s výjimkou podání potřebných informací pro účely a v rámci trestního řízení.“.
10.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
㤠5a
(1)
Inspektoři České obchodní inspekce jsou oprávněni
a)
provádět kontrolu, zda nedochází ke klamání spotřebitele,1b) na základě vlastního podnětu nebo podnětu jiného státního orgánu, dále na základě podnětu spotřebitele, nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem ve věci; podat podnět ke kontrole může též majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorského osvědčení, majitel ochranné známky, majitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru nebo jeho zástupce (dále jen „majitel práva duševního vlastnictví“),
b)
vyzvat majitele práva duševního vlastnictví k předložení dokumentace potřebné k posouzení, zda nedochází ke klamání spotřebitele.3)
(2)
Česká obchodní inspekce informuje toho, kdo podal podnět, o zjištěném klamání spotřebitele3) nebo o zjištěných nedostatcích a jejich příčinách.
3)
§ 8 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění zákona č. 145/2000 Sb.
Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb.“.
11.
V § 6 se vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámek pod čarou č. 3a) a 3b) zní:
„(1)
Česká obchodní inspekce je oprávněna přizvat k účasti na kontrole osoby odborně způsobilé podle zvláštních právních předpisů,3a) je-li to odůvodněno povahou kontrolní činnosti. Tyto osoby mají práva a povinnosti inspektorů podle tohoto zákona v rozsahu pověření daného jim Českou obchodní inspekcí. Odborně způsobilé osoby nemohou být pověřeny ukládat opatření a sankce podle tohoto nebo jiných zákonů.3b)
3a)
Například § 11 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
3b)
Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
12.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Kontrolované osoby jsou povinny umožnit inspektorům a odborně způsobilým osobám přizvaným k účasti na kontrole plnit jejich úkoly související s výkonem kontroly.“.
13.
V § 7 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 3c) zní:
„a)
nákup, dodávku, prodej nebo použití výrobků nebo zboží, které neodpovídají požadavkům zvláštních právních předpisů3c) pro činnosti uvedené v § 2,
3c)
Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
14.
Za § 7a se vkládá nový § 7b, který zní:
㤠7b
(1)
Inspektor je povinen při prokázaném zjištění nabídky, prodeje nebo skladování výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3) uložit zajištění těchto výrobků nebo zboží. Inspektor ústně oznámí opatření o zajištění výrobků nebo zboží kontrolované osobě nebo osobě zúčastněné při kontrole a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zajištění, popis zajištěných výrobků nebo zboží a jejich množství. Inspektor předá kopii úředního záznamu kontrolované osobě.
(2)
Česká obchodní inspekce je oprávněna uskladnit zajištěné výrobky nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3) mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěné výrobky nebo zboží inspektorovi vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto výrobky nebo zboží kontrolované osobě odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor úřední záznam. Náklady na skladování hradí kontrolovaná osoba, u které bylo nabízení, prodej nebo skladování takovýchto výrobků nebo zboží zjištěno. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladněné výrobky, jestliže se prokáže, že výrobky nebo zboží zvláštním právním předpisům3) odpovídají.
(3)
Proti uloženému opatření o zajištění výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3) může kontrolovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky místně příslušnému inspektorátu. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel inspektorátu rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.
(4)
Zajištění výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům,3) trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o takovéto výrobky nebo zboží. Zrušení opatření o zajištění výrobků nebo zboží, o kterých se prokáže, že odpovídají zvláštním právním předpisům,3) provede písemně ředitel inspektorátu. Písemnost se doručí kontrolované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zajištění, musí být kontrolované osobě zajištěné výrobky nebo zboží bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu, s výjimkou výrobků nebo zboží použitých pro posouzení. O vrácení sepíše inspektor písemný záznam.
(5)
Ředitel inspektorátu uloží rozhodnutím kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání výrobků nebo zboží, které neodpovídají zvláštním právním předpisům.3) Vlastníkem propadnutých nebo zabraných výrobků nebo zboží se stává stát. Ředitel inspektorátu zároveň rozhodne o jejich zničení. Je-li rozhodnutí pravomocné, zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem inspektorátu. O zničení sepíše komise protokol. Zničení se provede na náklad kontrolované osoby, která tyto výrobky nebo zboží nabízela, prodávala nebo skladovala.“.
15.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Ředitel inspektorátu uloží kontrolované osobě, která
a)
nedodrží dohodnutý nebo stanovený termín nebo rozsah služby nebo neposkytne službu v požadované kvalitě,
b)
použije úředně neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající zvláštním právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, případně schválenému typu,
c)
nedodrží stanovené požadavky na osobní hygienu nebo hygienickou nezávadnost provozu, popřípadě jiné požadavky stanovené k zabezpečení zdravotní nezávadnosti zboží nebo výrobků a jejich bezpečného používání,
d)
poruší ostatní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro činnosti uvedené v § 2 odst. 1 a 2, pokud právo uložit sankční postih nemá jiný správní úřad, nebo
e)
nesplní opatření uložená podle tohoto zákona,
pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku ode dne poslední kontroly lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 3) se zrušuje.
16.
V § 9 odst. 2 se částka „2 000 Kčs“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“.
17.
V § 9 odst. 3 se částka „5 000 Kčs“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“.
18.
V § 9 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ředitel inspektorátu o porušení povinnosti podle odstavců 1 až 3 dověděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení 3 roky.“.
19.
V § 9 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
20.
§ 11 se zrušuje.
21.
V § 12 odst. 1 se slova „a u kontrolované fyzické osoby též k míře zavinění“ zrušují.
22.
V § 12 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou č. 3d) a 3e) znějí:
„(4)
Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
(5)
Pokutu vybírá Česká obchodní inspekce a vymáhá územní finanční orgán3d) podle zvláštního právního předpisu.3e)
3d)
Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
3e)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 13 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
se správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti přenesené působnosti, jakož i s jinými státními orgány a institucemi, jejichž spolupráce je nezbytná pro výkon kontroly,“.
24.
V § 13 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
25.
V § 13 odst. 3 se slovo „organizace“ nahrazuje slovem „osoby“.
26.
V § 15 se slova „ministerstvo obchodu a cestovního ruchu České republiky, federální ministerstvo obrany, federální ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti“.
27.
V § 17 odstavec 1 zní:
„(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. II
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 64/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které včetně poznámek pod čarou č. 4b) až 4e) zní:
„r)
výrobkem nebo zbožím porušujícím některá práva duševního vlastnictví se rozumí
1.
padělek, jímž je výrobek nebo zboží, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu,4b) dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení,
2.
nedovolená napodobenina, jíž je výrobek nebo zboží, které je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských nebo příbuzných práv nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů,4c)
3.
výrobek nebo zboží, porušující práva majitele patentu4d) nebo užitného vzoru4e) nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu.4d)
4b)
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.
4c)
Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
4d)
Zákon č. 527/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4e)
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.“.
2.
V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Za klamání spotřebitele se považuje také nabídka nebo prodej výrobků nebo zboží porušujících některá práva duševního vlastnictví, jakož i skladování těchto výrobků nebo zboží za účelem nabídky nebo prodeje.
(3)
Odpovědnosti za klamání spotřebitele se nelze zprostit poukazem na skutečnost, že potřebné nebo správné údaje neposkytl výrobce, dovozce nebo dodavatel.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
3.
V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Skladováním výrobků nebo zboží porušujících práva k duševnímu vlastnictví se pro účely tohoto zákona rozumí jejich umístění ve skladových prostorách, dopravních prostředcích, kancelářích nebo jiných nebytových prostorách a v prodejních místech včetně stánkového prodeje.“.
4.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
(1)
Majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorského osvědčení, majitel ochranné známky, majitel autorského práva nebo jiného práva chráněného autorským zákonem nebo majitel práva k zapsanému průmyslovému vzoru nebo užitnému vzoru nebo jeho zástupce (dále jen „majitel práva duševního vlastnictví“) je povinen na vyzvání předložit dozorovému orgánu dokumentaci potřebnou k provedení posouzení výrobků nebo zboží, a to ve lhůtě do 15 pracovních dnů ode dne vyrozumění. Odpovídá za to, že předaná dokumentace je pravdivá, přesná, úplná a platná. Je povinen dozorovému orgánu neprodleně oznámit veškeré změny, které mohou mít vliv na správnost posuzování výrobků nebo zboží. Pokud dozorový orgán má pochybnosti o oprávněnosti nebo věcné správnosti předložené dokumentace, písemně vyrozumí majitele práva duševního vlastnictví o této skutečnosti. Majitel práva duševního vlastnictví podá ve lhůtě 15 dnů od doručení takového vyrozumění písemné stanovisko ke zjištěným vadám dokumentace.
(2)
Vykonává-li dozorový orgán kontrolu na podnět majitele práva duševního vlastnictví nebo jiné osoby, která prokázala právní zájem ve věci, jsou tyto osoby povinny složit přiměřenou jistotu (dále jen „jistota“) za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu. Výši jistoty stanoví vedoucí dozorového orgánu. Základem pro výpočet výše jistoty jsou průměrné náklady na výkon kontrolní činnosti za jednoho kontrolního pracovníka a den podle skutečnosti předcházejícího roku. Jistotu je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen složit na účet dozorového orgánu do 15 dnů od podání podnětu. Nebude-li jistota ve stanoveném termínu složena, nemá dozorový orgán povinnost podnět prošetřit.
(3)
Prokáže-li se kontrolou oprávněnost podnětu, je dozorový orgán povinen poukázat zpět složenou jistotu do 10 dnů od ukončení kontroly. Nebude-li prokázána oprávněnost podnětu, dozorový orgán zúčtuje skutečně vynaložené náklady na provedenou kontrolu. V případě, že bude částka skutečně vynaložených nákladů dozoru nižší než výše jistoty, je dozorový orgán povinen majiteli práva duševního vlastnictví nebo osobě, která prokázala právní zájem ve věci, poukázat zpět do 10 dnů zjištěný rozdíl. V případě, že skutečně vynaložené náklady budou vyšší než složená jistota, je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen uhradit rozdíl do výše skutečně vynaložených nákladů do 10 dnů ode dne doručení vyrozumění.
(4)
V případě, kdy majitel práva duševního vlastnictví předá dozorovému orgánu nepravdivou, nepřesnou, neúplnou nebo neplatnou dokumentaci a vznikne-li na základě těchto podkladů rozhodnutím dozorového orgánu kontrolované osobě škoda, odpovídá za tuto škodu majitel práva duševního vlastnictví.“.
5.
V § 12 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
„(1)
Prodávající je povinen informovat v souladu s cenovými předpisy11) spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit.
11)
§ 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb.§ 5 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb.“.
6.
V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 12a) znějí: „, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.12a)
12a)
§ 31 odst. 12 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb.“.
7.
V § 18 se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí:
„(4)
Prodávající je povinen informovat spotřebitele o peněžní částce za výkup vratných zálohovaných obalů a tuto informaci na viditelném místě zpřístupnit.
(5)
Výše peněžní částky za výkup vratných zálohovaných obalů se stanoví dohodou mezi výrobcem, dodavatelem a prodávajícím. Výrobci, dodavatelé a prodávající jsou povinni tuto částku dodržovat ve vzájemném obchodním styku. Prodávající je povinen uplatnit dohodnutou peněžní částku vůči spotřebiteli při prodeji i zpětném výkupu.
(6)
Výrobce nebo dodavatel je povinen informovat prodávajícího o připravované změně peněžní částky za dodávané vratné zálohované obaly nejméně 60 kalendářních dnů před změnou dohody podle odstavce 5. Po tuto dobu nesmí být výkup vratných zálohovaných obalů zastaven.
(7)
O změně peněžní částky za vykupované vratné zálohované obaly nebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů je prodávající povinen informovat spotřebitele po dobu nejméně 30 kalendářních dnů před dnem provedení změny nebo ukončení výkupu. Po tuto dobu nesmí být výkup těchto obalů zastaven.
(8)
Výrobce nebo dodavatel je povinen o připravované změně druhu vratného zálohovaného obalu nebo o ukončení výkupu vratného zálohovaného obalu informovat prodávajícího nejméně 180 kalendářních dnů před realizací. Po tuto dobu nesmí být výkup těchto obalů zastaven.“.
8.
V § 23 odst. 1 se za slova „s výjimkou dozoru podle odstavce 4“ vkládá text „a § 8a“ a text „§ 7 až 9“ se nahrazuje textem „§ 7, 8 a 9“.
9.
V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Dozorovým orgánem podle § 8a jsou orgány uvedené v odstavcích 1, 3 a 6.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
10.
V § 23 odst. 3 se za text „§ 10 odst. 1 písm. c)“ vkládá text „a § 10 odst. 4“.
11.
V § 23 odst. 5 se text „§ 7, 8 a 9“ nahrazuje textem „§ 7, § 8 odst. 1 a 4 a § 9“.
12.
V § 23 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 20) zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
13.
V § 23 odst. 6 se text „§ 8 až 10“ nahrazuje textem „§ 8, 9 až 11“.
14.
V § 23 se doplňují odstavce 7 a 8, které včetně poznámek pod čarou č. 21a) až 21d) znějí:
„(7)
Celní orgány, které provedly dozor na trhu dle zvláštních právních předpisů21a) a zjistily výrobky nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 8 odst. 2, a bylo-li prokázáno, že se nejedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem, jsou oprávněny takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému dozorovému orgánu21b) k provedení dalšího řízení.
(8)
Inspektor České obchodní inspekce nebo České zemědělské a potravinářské inspekce, který provedl dozor na trhu podle tohoto zákona a zjistil výrobky nebo zboží, které naplňují znaky porušení ustanovení § 8 odst. 2, a bylo-li prokázáno, že se jedná o výrobky nebo zboží pod celním dohledem,21c) je oprávněn takovéto výrobky nebo zboží zajistit. Zjištění a zajištěné výrobky nebo zboží postoupí příslušnému celnímu orgánu21a), 21d) k provedení celního řízení a dalšího řízení.
21a)
§ 1 a 9 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů.
21b)
Zákon č. 63/1986 Sb., ve znění pozdějších přepisů.
Zákon č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21c)
§ 47 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon.
21d)
§ 11 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění zákona č. 113/1997 Sb.“.
15.
V § 24 odst. 1 se text „§ 8 odst. 1 a 2“ nahrazuje textem „§ 8 odst. 1, 2, 3 a 4, § 8a odst. 1“, částka „500 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“ a částka „1 000 000 Kčs“ se nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 146/2000 Sb. | Zákon č. 146/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 6. 2000, datum účinnosti 12. 6. 2000, částka 46/2000
* Čl. I - Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 12. 6. 2000
146
ZÁKON
ze dne 10. května 2000,
kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 2 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není.“.
2.
V § 4 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
zřízení zástavního práva k letadlu, součástem letadla a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem,“.
3.
Za § 5 se vkládají nové § 5a a 5b, které znějí:
㤠5a
(1)
Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem.
(2)
Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku musí obsahovat
a)
obchodní jméno nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště zástavce a zástavního věřitele,
b)
určení pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, včetně výše a doby splatnosti pohledávky,
c)
označení letadla, k němuž se zřizuje zástavní právo, obsahující údaj o typu letadla, rejstříkovou značku letadla a výrobní číslo letadla.
(3)
Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku musí být doložena dokladem o zřízení zástavního práva k letadlu.
(4)
Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce.
(5)
Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku.
(6)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
§ 5b
(1)
Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku.
(2)
K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.
(3)
Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací.
4.
V § 6 odst. 1 se za slova „v leteckém rejstříku“ vkládají slova „vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká“ a slova „je povinen“ se nahrazují slovy „jsou povinni“.
5.
V § 6 odst. 2 se za slova „na žádost provozovatele“ vkládají slova „nebo vlastníka“.
6.
V § 6 odst. 2 se před poslední větu vkládá nová věta, která zní: „Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku.“.
7.
Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které znějí:
㤠6a
Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele.
§ 6b
(1)
Na vznik zástavních práv k součástem letadel a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem a zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na výmaz zástavních práv k součástem letadel a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem z leteckého rejstříku se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně.
(2)
Vlastník náhradních dílů k letadlu a jeho součástem, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich
a)
umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů,
b)
opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením obchodního jména zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno.“.
8.
V § 102 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
9.
V § 102 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 12), 13) a 14) zní:
„(2)
Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené provozováním leteckých služeb, provozovatelé leteckých činností a ostatní osoby zúčastněné na civilním letectví jsou povinni dodržovat letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, vydávány
a)
Mezinárodní organizací pro civilní letectví,12)
b)
Sdružením leteckých úřadů podle předpisů Evropských společenství,13) a
c)
Evropskou organizací pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL,14)
a to ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy a spojů. Tyto předpisy se uveřejňují v Letecké informační příručce a jsou k dispozici na Ministerstvu dopravy a spojů a na Úřadu.
12)
Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Nařízení Rady ES č. 3922/91 EEC z 16. prosince 1991 k harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví, ve znění nařízení Rady ES č. 2176/96 EEC.
14)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1996 Sb., o Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL).“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 149/2000 Sb. | Zákon č. 149/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 6. 2000, datum účinnosti 1. 8. 2000, částka 47/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.)
149
ZÁKON
ze dne 16. května 2000,
kterým se mění zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
Čl. III
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „a zubních techniků“ zrušují.
2.
V § 31 odst. 12 se ve větě první slova „je povinen vydávat“ nahrazují slovy „je povinen vydat na žádost zákazníka“.
3.
V příloze č. 3 Koncesované živnosti skupina 304 ve sloupci 1 se text „Výroba a opravy zubních náhrad“ zrušuje, ve sloupci 2 se text „středoškolské odborné vzdělání v oboru zubní technik, 6 let praxe v oboru bez přerušení, pomaturitní specializační studium ve vzdělávacím zařízení schváleném Ministerstvem zdravotnictví (kritéria platí i pro odborné zástupce)“ zrušuje a ve sloupci 4 se text „Ministerstvo zdravotnictví“ zrušuje.
4.
V příloze č. 3 SKUPINA 307: Výroba chemických výrobků, u oboru živnosti Nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků, které se mohou podle rozhodnutí o registraci prodávat bez lékařského předpisu i mimo lékárny, se ve sloupci 5 slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4 a § 7 písm. l)“.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. IV
1.
Prodejci vyhrazených léčiv, kteří nabyli živnostenské oprávnění k prodeji vyhrazených léčiv před účinností tohoto zákona, jsou povinni ohlásit tuto skutečnost Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Za nesplnění této povinnosti je možno uložit prodejci vyhrazených léčiv pokutu podle živnostenského zákona.
2.
Seznam vyhrazených léčiv stanovený vyhláškou Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 21/1998 Sb., kterou se stanoví vyhrazená léčiva a správná praxe prodejců vyhrazených léčiv, pozbývá platnosti 12 měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud držitel rozhodnutí o registraci vyhrazeného léčivého přípravku uvedeného ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 21/1998 Sb., kterou se stanoví vyhrazená léčiva a správná praxe prodejců vyhrazených léčiv, požádá o změnu registrace, kterou bude léčivý přípravek zařazen mezi vyhrazená léčiva (§ 2 odst. 19 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona), do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, je osvobozen od správního poplatku.
3.
Zařízení transfúzní služby jsou povinna, pokud chtějí vykonávat i nadále svoji činnost, do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona získat povolení k výrobě podle § 41 písm. a) zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona. Žádost o povolení k výrobě musí zařízení transfúzní služby podat nejpozději do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu do získání povolení k výrobě, nejdéle však do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona, se na ně pohlíží jakoby stanovenou podmínku splňovala. Pro žádosti podané do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona se lhůta stanovená pro rozhodování o vydání povolení k výrobě (§ 42 odst. 2 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona) prodlužuje na 180 dnů. Pokud zařízení transfúzní služby podá žádost o povolení k výrobě do 9 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, je osvobozeno od správního poplatku.
4.
Lhůta 30 dnů podle § 25 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona, a lhůta 210 dnů podle § 25 odst. 2 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění tohoto zákona, platí pro žádosti podané po uplynutí 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; o žádostech podaných do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se rozhodne nejpozději do 18 měsíců od jejich doručení, přičemž doba, po kterou bylo řízení přerušeno, se do této lhůty nezapočítává.
5.
Osoby, které vykonávaly registrovanou činnost v oboru „Zubní laborant“ jako nestátní zdravotnické zařízení podle zvláštního právního předpisu1) k 1. březnu 2000 a po tomto datu vykonávaly tuto činnost formou koncesované živnostiživnosti „Výroba a opravy zubních náhrad“ a které oznámí orgánu příslušnému k registraci podle zvláštního právního předpisu1) do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona, že hodlají pokračovat ve své činnosti jako nestátní zdravotnické zařízení, a nedošlo u nich ke změnám oproti skutečnostem uvedeným v původní registraci, nejsou povinny žádat o novou registraci. V ostatních případech se postupuje podle zvláštního právního předpisu.1)
ČÁST PÁTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2000, s výjimkou čl. I bodu 60, pokud jde o ustanovení § 21 odst. 1 písm. e), f) a g), které nabývá účinnosti dnem 1. března 2001, a čl. III bodů 1, 2 a 3 a čl. IV bodu 4, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 160/1993 Sb. |
Zákon č. 150/2000 Sb. | Zákon č. 150/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 6. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2000, částka 47/2000
* Čl. I - Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 2000
150
ZÁKON
ze dne 16. května 2000,
kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Předmět úpravy
(1)
Zákon upravuje podmínky provozování silniční dopravy silničními motorovými vozidly (dále jen „vozidlo“) prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání, jakož i práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené a pravomoc a působnost orgánů státní správy na tomto úseku.
(2)
Ustanovení § 22 a 23 včetně souvisejících ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách se vztahují na veškerou silniční dopravu nebezpečných věcí (za účelem podnikání i za jiným účelem) po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu s výjimkou dopravy těchto věcí prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů.
(3)
Ustanovení § 26 až 33 včetně souvisejících ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách se vztahují na veškeré provozování mezinárodní silniční dopravy (za účelem podnikání i za jiným účelem) s výjimkou dopravy prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů nebo dopravy prováděné podle odstavce 4.
(4)
Zákon se nevztahuje na provozování silniční dopravy pro soukromé potřeby fyzické osoby - provozovatele vozidla, členů jeho domácnosti a jiných osob, pokud není prováděna za úplatu.“.
2.
§ 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1), 1a), 2) a 3) zní:
㤠2
Základní pojmy
(1)
Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu.
(2)
Silniční doprava pro vlastní potřeby je doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je osoba provozující silniční dopravu oprávněna podle zvláštních právních předpisů1) a při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí.
(3)
Silniční doprava pro cizí potřeby je doprava, při níž vzniká mezi provozovatelem silniční dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí.
(4)
Vnitrostátní silniční doprava je doprava, kdy výchozí místo, cílové místo a celá dopravní cesta leží na území jednoho státu.
(5)
Mezinárodní silniční doprava je doprava, při níž místo výchozí a místo cílové leží na území dvou různých států, nebo doprava, při níž místo výchozí a cílové sice leží na území téhož státu, ale část jízdy se uskuteční na území jiného státu.
(6)
Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Přitom se rozumí
a)
veřejnou linkovou dopravou doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb; pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o městskou autobusovou dopravu,
b)
zvláštní linkovou dopravou doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob.
(7)
Mezinárodní kyvadlová doprava je osobní doprava, kterou jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány více jízdami tam a zpět ze stejné výchozí oblasti do stejné cílové oblasti. Tyto skupiny cestujících, které byly přepraveny do cílové oblasti, budou při pozdější jízdě přepraveny zpět do výchozí oblasti. První jízda zpět a poslední jízda tam v řadě kyvadlových jízd musí být uskutečněna bez cestujících, zavazadel nebo věcí.
(8)
Taxislužba je veřejná silniční doprava, kterou se zajišťuje přeprava osob a jejich zavazadel osobními vozidly s obsaditelností nejvýše devíti osob včetně řidiče; přepravní služby taxislužbou se nabízejí a objednávky k přepravě se přijímají prostřednictvím řidiče na stanovištích taxislužby, na veřejně přístupných pozemních komunikacích a jiných veřejných prostranstvích nebo prostřednictvím dispečinku taxislužby.
(9)
Radiodispečink taxislužby operativně zprostředkovává bezprostřední a pohotovou přepravu osob a jejich zavazadel pouze motorovými osobními vozidly taxislužby na základě telefonických objednávek.
(10)
Příležitostná osobní silniční doprava je neveřejná osobní doprava, která není linkovou osobní dopravou podle odstavce 6, mezinárodní kyvadlovou dopravou podle odstavce 7 a ani taxislužbou podle odstavce 8. Přijímání zakázek u tohoto druhu dopravy je možné výhradně cestou objednávky přepravní služby předem (písemně, telefonicky, faxem, elektronicky) v sídle nebo provozovně právnické osoby, v místě trvalého pobytu provozovatele nebo v místě podnikání u fyzické osoby.
(11)
Linkou je souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a cílovou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravidelně poskytovány přepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu, a spojem je dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem.
(12)
Provozovatel silniční dopravy (dále jen „dopravce“) je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje silniční dopravu podle tohoto zákona. Tuzemský dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka Českou republikou. Zahraniční dopravce je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka cizím státem.
(13)
Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto dočasně přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální.1a)
(14)
Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území veřejnou osobní dopravou jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy nebo jedním dopravcem provozujícím více druhů dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle smluvních přepravních a tarifních podmínek.
(15)
Kombinovaná doprava je systém přepravy zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo silničním vozidle, které při jedné jízdě využije též železniční nebo vodní dopravu. Svoz a rozvoz v rámci kombinované dopravy je silniční doprava přepravních jednotek kombinované dopravy a silničních vozidel, pokud využijí též železniční nebo vodní dopravu, z místa jejich nakládky, případně vykládky do překladiště kombinované dopravy nebo z překladiště kombinované dopravy do místa jejich vykládky, případně nakládky.
(16)
Okružní jízda je mezinárodní příležitostná přeprava osob na objednávku po předem vyhrazené okružní trase, na níž je stejným silničním vozidlem přepravována stejná skupina cestujících.
(17)
Celostátní informační systém o jízdních řádech je informační systém obsahující informace o přepravním spojení, který vede pro potřeby veřejnosti Ministerstvo dopravy a spojů nebo jím pověřená právnická osoba.
(18)
Veřejným zájmem v oblasti veřejné osobní dopravy se rozumí zájem státu na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy.
(19)
Tarif v silniční dopravě je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití.
(20)
Dopravními úřady podle tohoto zákona jsou okresní úřady.2) Pro městskou autobusovou dopravu je dopravním úřadem městský úřad, úřad města nebo magistrát.3)
1)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1a)
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 58 odst. 5 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
§ 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a), 4), 4a), 4b) a 4c) zní:
㤠3
Povinnosti tuzemského dopravce
(1)
Tuzemský dopravce je povinen
a)
používat v silniční dopravě vozidlo, evidované v České republice se státní poznávací značkou České republiky, od jehož technické prohlídky a měření emisí neuplynula doba delší, než stanoví zvláštní právní předpis,3a)
b)
ve vnitrostátní dopravě zajistit, aby řidiči dodržovali ustanovení týkající se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku stanovená mezinárodní úmluvou, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,4) pokud pro určité kategorie vozidel nestanoví prováděcí předpis doby odlišné,
c)
v mezinárodní dopravě zajistit dodržování mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,4a) pokud se na tato vozidla vztahuje; v ostatních případech je povinen zajistit, aby řidiči dodržovali stejná ustanovení týkající se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku, jako je tomu ve vnitrostátní dopravě,
d)
zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se zúčastnila školení řidičů z povolání a úspěšně absolvovala přezkoušení z pravidel silničního provozu,4b)
e)
zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se podrobila pravidelné lékařské prohlídce a je podle této prohlídky k řízení motorových vozidel zdravotně způsobilá.4c)
(2)
Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob je povinen vést záznam o provozu vozidla. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Způsob vedení záznamu o provozu vozidla stanoví prováděcí předpis.
(3)
Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob a dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě zvířat a věcí, jejichž celková hmotnost včetně přívěsu nebo návěsu přesahuje 3,5 tuny, je povinen vést záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná tuzemským dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách musí být u vozidel vybavených tachografem či jiným záznamovým zařízením odpovídajícím požadavkům příslušné mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,4) veden výhradně formou výstupu z tohoto zařízení. Podrobnosti vedení záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách stanoví prováděcí předpis.
(4)
Tuzemský dopravce je povinen zajistit, aby v každém vozidle byly při provozu tyto doklady:
a)
záznam o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle odstavce 2,
b)
záznam o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách, pokud je povinen jej vést podle odstavce 3,
c)
doklad o nákladu a vztahu dopravce k němu.
3a)
Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb.
4)
Čl. 6 až 11 vyhlášky č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Vyhláška č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění pozdějších předpisů.
4b)
Vyhláška č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.
4c)
Vyhláška č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 4 odst. 1 se slova „musí být spolehlivý, odborně způsobilý“ nahrazují slovy „musí mít dobrou pověst, být odborně způsobilý“.
5.
V § 4 odst. 2 se na konci textu dvojtečka nahrazuje tečkou.
6.
§ 4a včetně nadpisu zní:
㤠4a
Finanční způsobilost
(1)
Kdo hodlá na základě koncese provozovat vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravu autobusy a tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel, musí prokázat finanční způsobilost. Prokazování finanční způsobilosti se nevztahuje na veřejnou linkovou dopravu, kterou se zajišťuje základní dopravní obslužnost.
(2)
Finanční způsobilostí se rozumí schopnost dopravce finančně zajistit zahájení a řádné provozování silniční dopravy.
(3)
Finanční způsobilost se prokazuje obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků a provozním kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, a to ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další vozidlo. Vychází se z evidence nahlášených vozidel u dopravního úřadu.
(4)
Finanční způsobilost se prokazuje dopravnímu úřadu v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele. O splnění finanční způsobilosti vydá příslušný dopravní úřad žadateli písemné potvrzení. Potvrzení finanční způsobilosti je podmínkou vydání koncese5) k provozování dopravy.
(5)
Finanční způsobilost musí trvat po celou dobu provozování silniční dopravy. Trvání finanční způsobilosti prokazuje dopravce příslušnému dopravnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 31. března roku následujícího.
(6)
Podrobnosti o způsobu prokázání finanční způsobilosti, postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti a náležitosti potvrzení finanční způsobilosti stanoví prováděcí předpis.“.
7.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Dobrá pověst
(1)
Dobrou pověst pro účely tohoto zákona má osoba,
a)
která je bezúhonná podle živnostenského zákona,5)
b)
které živnostenský úřad nezrušil v průběhu posledních pěti let na návrh dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy a spojů živnostenské oprávnění,
c)
která neprovozovala silniční dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti neoprávněně, a
d)
které nebyla v průběhu posledních pěti let před podáním žádosti zrušena koncese
1.
z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním silniční dopravy souvisejí, nebo
2.
proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.
(2)
U právnické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat statutární orgán nebo jeho člen, popřípadě odpovědný zástupce,5) pokud je ustanoven.
(3)
U fyzické osoby musí podmínku dobré pověsti splňovat fyzická osoba sama a též odpovědný zástupce,5) je-li ustanoven.
(4)
Dobrá pověst se zkoumá pět let zpět od podání žádosti a musí trvat po celou dobu provozování dopravy.
(5)
Dopravní úřad provádí prověrku dobré pověsti dopravce nejméně jednou za pět let.“.
8.
§ 6 včetně nadpisu zní:
㤠6
Odborná způsobilost
(1)
Odbornou způsobilost k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby (dále jen „odborná způsobilost“) prokazuje žadatel osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování dopravy, které vydá příslušný dopravní úřad na základě úspěšně složené zkoušky z předmětů stanovených prováděcím předpisem. Odborná způsobilost musí trvat po celou dobu provozování dopravy.
(2)
U nákladní dopravy se prokazování odborné způsobilosti podle odstavce 1 vztahuje na dopravu provozovanou vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny.
(3)
Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro každý druh dopravy.
(4)
U právnické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat statutární orgán nebo jeho člen nebo odpovědný zástupce,5) pokud je ustanoven.
(5)
U fyzické osoby musí podmínku odborné způsobilosti splňovat fyzická osoba sama nebo odpovědný zástupce,5) je-li ustanoven.
(6)
Zkoušky uvedené v odstavci 1 skládá žadatel před příslušným dopravním úřadem v místě trvalého pobytu žadatele. Na zkoušky odborné způsobilosti se nevztahují předpisy o správním řízení.
(7)
Odbornou způsobilost z předmětů stanovených prováděcím předpisem nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z daného oboru, pokud výuka zajišťuje znalosti požadované z hlediska odborné způsobilosti.
(8)
Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek odborné způsobilosti stanoví prováděcí předpis.
(9)
Odborně způsobilou k provozování mezinárodní silniční dopravy je osoba, která má kromě odborné způsobilosti prokázané podle odstavce 1 i tři roky praxe v provozování vnitrostátní silniční dopravy.
(10)
Podmínku praxe v provozování silniční dopravy prokazuje žadatel předložením koncesní listiny, která byla vydána před třemi lety od podání žádosti k provozování tohoto druhu dopravy.“.
9.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Stanovisko k rozhodování o koncesi
(1)
Ve stanovisku potřebném pro vydání nebo změnu koncese5) dopravní úřad uvede
a)
zda žadatel o koncesi splňuje podmínku dobré pověsti,
b)
zda žadatel o koncesi splňuje podmínku finanční způsobilosti, jedná-li se o druh dopravy, u které se splnění této podmínky vyžaduje,
c)
druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje,
d)
u nákladní dopravy údaj o tom, zda doprava bude provozována vozidly, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, a dále údaj o celkovém počtu vozidel, se kterými bude nákladní doprava provozována,
e)
dobu, na kterou se stanovisko vydává,
f)
zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost,
g)
zda je pro druh mezinárodní silniční dopravy dána potřebná doba praxe.
(2)
Příslušným pro vydání stanoviska podle odstavce 1 je
a)
dopravní úřad v místě sídla u právnické osoby nebo trvalého pobytu u fyzické osoby,
b)
dopravní úřad, v jehož obvodu je umístěna organizační složka podniku dopravce, je-li žadatelem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.
(3)
Dopravní úřad vydává stanovisko podle odstavce 1 nejméně na dobu pěti let, nejvýše však na dobu deseti let.
(4)
Bylo-li stanovisko podle odstavce 1 vydáno na dobu určitou, zašle příslušný dopravní úřad živnostenskému úřadu, který vydal koncesi, 30 dní před koncem doby stanovené ve stanovisku stanovisko nové.“.
10.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikatel v silniční dopravě je povinen označit vozidla taxislužby, autobusy, tahače a nákladní vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny, které používá k podnikání, svým obchodním jménem a zajistit, aby ve vozidle taxislužby byla umístěna kopie protokolu o technické prohlídce. Způsob označení stanoví prováděcí předpis.“.
11.
V § 9 odst. 2 písmenu b) se na konci doplňují slova „nebo osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě“.
12.
V § 9 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
práce řidiče v silniční dopravě osob, pokud se provozuje autobusem, vykonávala pouze osoba bezúhonná,5)“.
13.
V § 9 odst. 2 písm. d) se slova „nákladním automobilem“ nahrazují slovy „nákladním vozidlem“ a slova „nákladního automobilu“ se nahrazují slovy „nákladního vozidla“.
14.
V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Podnikatel je povinen dodržovat následující podmínky:
a)
doprava nesmí být provozována po uplynutí doby uvedené ve stanovisku dopravního úřadu,
b)
opravy vozidel (s výjimkou drobných oprav) musí být prováděny na plochách k tomu určených; doklad o provádění údržby mimo vlastní prostory musí být archivován po dobu 2 let,
c)
odstavení a dlouhodobé stání vozidel, jejichž celková hmotnost přesahuje 3,5 tuny, musí být zajištěno mimo veřejně přístupné pozemní komunikace, v prostorách k tomu určených,
d)
před zahájením provozování dopravy sdělit dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, počet vozidel, se kterými bude provozovat dopravu, jejich státní poznávací značku, typ a užitnou hmotnost a nahlásit do třiceti dnů každou změnu v těchto údajích.“.
15.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:
㤠9a
Osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě
(1)
Osvědčení vydává příslušný dopravní úřad na základě žádosti dopravce. Dopravce musí mít ke dni zahájení provozu městské autobusové dopravy platné osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě.
(2)
Osvědčením o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě se osvědčuje, že dopravce splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování městské autobusové dopravy,
a)
je držitelem platné koncesní listiny s udáním její doby platnosti,
b)
je držitelem platných licencí na provozování linek městské autobusové dopravy.
(3)
Toto osvědčení musí být umístěno viditelně v prostoru řidiče ve všech vozidlech, která uvedený dopravce používá k provozu na linkách městské autobusové dopravy, pro které má udělenou platnou licenci.
(4)
V osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě musí být uvedeno obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, číslo telefonu, případně faxu dopravce, který je držitelem originálu výše uvedených dokladů, a údaj o době platnosti příslušné koncesní listiny.“.
16.
V § 10 se na konci odstavce 1 doplňují tato slova: „nebo Ministerstvem dopravy a spojů, jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu“.
17.
V § 10 odst. 2 věta první zní: „Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů rozhodují o licenci na základě žádosti dopravce.“.
18.
V § 10 odst. 2 písm. b) se za slova „zda jde o“ vkládá slovo „městskou,“.
19.
V § 10 odst. 2 se na konci písmene d) doplňují tato slova: „jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,“.
20.
V § 10 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplné názvy a určení výchozí a cílové zastávky (dále jen „vedení linky“) a informaci o časovém rozložení spojů linky,“.
21.
V § 10 odst. 2 se na konci písmene f) doplňují tato slova: „jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,“.
22.
V § 10 odst. 2 se na konci písmene g) doplňují tato slova: „jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu,“.
23.
V § 10 odst. 2 písmeno h) zní:
„h)
denní dobu řízení, nepřetržitou dobu řízení, dobu odpočinku každého z řidičů, bezpečnostní přestávky; toto ustanovení se nevztahuje na městskou autobusovou dopravu,“.
24.
V § 11 se na konci odstavce 2 doplňují tyto věty: „Stanovisko musí obsahovat věcná zdůvodnění vyplývající z vyjádření obdržených při projednání žádosti dopravce. Příslušný dopravní úřad je vázán stanoviskem dotčeného úřadu o zajištění přepravní potřeby ve vnitrostátní linkové dopravě podle § 12 odst. 3 písm. b).“.
25.
V § 11 odstavec 3 zní:
„(3)
Před vydáním stanoviska dotčený úřad předloží žádost o udělení licence k vyjádření
a)
obci, v jejímž územním obvodu budou umístěny zastávky,
b)
příslušnému orgánu Policie České republiky z hlediska bezpečnosti silničního provozu,
c)
správci pozemní komunikace,6)
d)
majiteli označníku zastávky uvedené v žádosti o udělení licence.
Vyjádření musí být provedeno ve lhůtě 15 dnů od doručení žádosti písemnou formou a musí obsahovat věcná zdůvodnění uvedených závěrů.“.
26.
V § 12 odst. 1 věta první zní: „Dopravní úřad rozhodne o žádosti o udělení licence pro vnitrostátní linkovou osobní dopravu nebo městskou autobusovou dopravu ve lhůtě 45 dnů od jejího podání.“.
27.
V § 12 odst. 2 se na konci doplňuje věta, která zní: „V tomto případě dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů uděluje licenci ve veřejném zájmu na dobu jednoho roku podle vyhlášené platnosti jízdního řádu.“.
28.
V § 12 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
29.
V § 12 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
přepravní potřeby v přepravním spojení, kde bude linka vedena, jsou zajištěny provozem jiné veřejné osobní dopravy, která je dotována státem nebo v případě městské autobusové dopravy obcemi,“.
30.
V § 12 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
se v průběhu posledních 3 let dopustil dopravce jednání uvedeného v § 15 písm. a) až c),
e)
v případě mezinárodní linkové dopravy též tehdy, jsou-li v přepravním spojení, kde má být linka vedena, přepravní potřeby uspokojivě zajištěny nejméně dvěma mezinárodními linkami provozovanými nejméně čtyřmi různými dopravci.“.
31.
V § 12 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ve veřejném zájmu na nepřerušeném uspokojování přepravních potřeb může rozhodnout Ministerstvo dopravy a spojů o prodloužení platnosti udělené licence pro mezinárodní linkovou dopravu na dobu nejvýše 90 dnů od podání žádosti, aniž by dodrželo postup uvedený v § 11 a lhůtu uvedenou v odstavci 1.“.
32.
V § 13 písm. a) se za slova „zda jde o“ vkládá slovo „městskou,“.
33.
V § 13 písm. c) se za slovo „dopravy“ vkládá čárka a doplňují se slova „tento termín musí být stanoven v závislosti na dodržení lhůt schválení jízdního řádu, předání schváleného jízdního řádu do celostátního informačního systému o jízdních řádech a jeho uveřejnění v celostátním informačním systému o jízdních řádech,“.
34.
V § 13 písmeno f) zní:
„f)
další zpřesňující podmínky provozování linkové osobní dopravy, pokud o nich rozhodne.“.
35.
V § 14 odstavec 1 zní:
„(1)
Ve veřejném zájmu na uspokojování přepravních potřeb, v zájmu bezpečnosti dopravy, na základě neplánované uzavírky nebo na základě žádosti dopravce dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy a spojů zahájí řízení o změně rozhodnutí o udělení licence.“.
36.
§ 15 zní:
㤠15
Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy a spojů licenci může odejmout, jestliže držitel licence
a)
závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
neplní podmínky stanovené v licenci,
c)
nezačal provozovat linkovou osobní dopravu na základě udělené licence,
d)
o odejmutí licence požádal.“.
37.
V § 16 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:
„c)
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,
d)
uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem licence,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno e).
38.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Jízdní řád
(1)
Dopravce ve veřejné linkové osobní dopravě předloží jízdní řád nebo jeho změnu ke schválení dopravnímu úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvu dopravy a spojů. Jedná-li se o společný jízdní řád více dopravců, musí na něm být uvedeno, které spoje každý z dopravců zabezpečuje. Dopravní úřad, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvo dopravy a spojů jízdní řád nebo jeho změnu schválí, splňuje-li náležitosti stanovené prováděcím předpisem. Příslušným ke schválení jízdního řádu nebo jeho změny je dopravní úřad příslušný k rozhodování o udělení licence.
(2)
Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy a spojů, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy a spojů může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.
(3)
Změny jízdních řádů veřejné vnitrostátní linkové dopravy lze provádět pouze v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy a spojů v Obchodním věstníku.
(4)
Z důvodu veřejného zájmu, zásahu vyšší moci nebo neplánované uzavírky může dopravní úřad rozhodnout o změně jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy i v době jeho platnosti k jinému termínu.
(5)
Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na jízdní řády městské autobusové dopravy provozované na území města.
(6)
Způsob zpracování, obsah, vyhlašování a vyvěšování jízdního řádu a jeho změn a organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech stanoví prováděcí předpis.“.
39.
V § 18 písm. b) se za slova „vydat a uveřejnit“ vkládá slovo „schválený“.
40.
V § 18 písm. c) se za slova „dopravu podle“ vkládá slovo „schváleného“.
41.
V § 18 písmena e), f) a g) znějí:
„e)
označit vozidlo příslušné linky názvem výchozí a cílové zastávky spoje, u městské autobusové dopravy pouze názvem cílové zastávky spoje; označení linky, které je stanoveno v rozhodnutí o udělení licence, musí být čitelné i za tmy alespoň na čele vozidla, dále zajistit označení řidiče a průvodčího obchodním jménem dopravce nebo služebním stejnokrojem dopravce, dále označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti,
f)
zřídit označník zastávky, pokud zastávka nebyla označníkem vybavena, na všech označnících vyvěsit schválený jízdní řád a název zastávky, v městské autobusové dopravě dále číslo linky; u zastávky městské autobusové dopravy určené pouze pro výstup cestujících není vyvěšení jízdního řádu a čísla linky povinné,
g)
zajistit údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu), pokud je jeho majitelem, nebo přispívat na jeho údržbu majiteli označníku a dalšího zastávkového vybavení na smluvním základě,“.
42.
V § 18a odst. 1 se v návětí slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“.
43.
V § 18a odst. 1 písm. c) se slova „osobní údaje potřebné na vymáhání přirážky“ nahrazují slovy „prokázání totožnosti“.
44.
V § 18a odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif,“.
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).
45.
V § 18a odst. 2 písm. c) se slova „se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky“ nahrazují slovy „prokázat svoji totožnost“ a za slovo „zaplatit“ se vkládají slova „jízdné a“.
46.
V § 18a se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 11) zní:
„(4)
Porušení povinností cestujícího podle odstavce 2, kterým ohrozí pověřenou osobu, je přestupkem podle zvláštního právního předpisu.11)
11)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
47.
V § 18b odst. 1 se ve větě první doplňují tato slova: „a tarif“.
48.
V § 18c odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Provozovatel drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou drážní dopravu na dráze.
(2)
Provozovatel drážní dopravy podle odstavce 1 nebo jím pověřený dopravce může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou osobní dopravu podle zvláštního právního předpisu.1) Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu; vedení linky a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti silničního provozu schváleno Policií České republiky.“.
49.
V § 18c odst. 3 větě první se slova „dráhy nebo“ zrušují.
50.
V § 19 odstavec 1 zní:
„(1)
Závazkem veřejné služby v silniční dopravě pro cizí potřeby (dále jen „závazek veřejné služby“) se rozumí závazek, který dopravce přijal ve veřejném zájmu a který by jinak pro jeho ekonomickou nevýhodnost nepřijal nebo by jej přijal pouze zčásti. Závazek veřejné služby sjednává s dopravcem stát a hradí dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou jeho plněním.“.
51.
V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Závazek veřejné služby spočívá v
a)
závazku provozu, kterým je závazek dopravce zajistit provozování veřejné linkové dopravy plynule a pravidelně podle schváleného jízdního řádu, včetně provozování doplňkových přepravních služeb,
b)
závazku přepravy, kterým je závazek dopravce přepravit cestující za speciální cenu při splnění zvláštních podmínek,
c)
závazku tarifním, kterým je závazek dopravce přepravit cestující nebo věci za regulovanou cenu podle cenových předpisů, která je nižší, než ekonomické jízdné nebo dovozné.“.
Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.
52.
V § 19 odst. 3 se slovo „obcí“ zrušuje.
53.
V § 19 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
54.
V § 19 odst. 4 větě první se slova „podle odstavce 2 a 3“ nahrazují slovy „podle odstavce 3“.
55.
V § 19a odstavec 1 zní:
„(1)
Základní dopravní obslužností územního obvodu okresu je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Rozsah podílu státu na jejím zajištění ve veřejném zájmu stanoví podle místních podmínek územního obvodu okresu a výše rozpočtových prostředků, které jsou k dispozici, příslušný okresní úřad.“.
56.
V § 19a se odstavec 3 zrušuje.
57.
V § 19b odst. 1 písm. a) se slova „linkovou dopravou“ zrušují a za slovo „veřejnou“ se vkládají slova „vnitrostátní linkovou dopravou nebo linkami veřejné městské linkové dopravy, které zabezpečují dopravu v rámci závazku veřejné služby mimo území města,“.
58.
V § 19b odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
59.
V § 19b odst. 2 větě druhé se slovo „obec“ zrušuje.
60.
V § 19b odst. 2 se za slova „prokazatelnou ztrátu“ vkládá slovo „nejvýše“.
61.
V § 19b odst. 2 věta první zní: „Povinnou součástí smlouvy o závazku veřejné služby je dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá.“.
62.
V § 19b se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
63.
V § 19b odst. 3 se slova „z rozpočtu obce“ zrušují.
64.
V § 19b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb. Finanční prostředky určené k úhradě prokazatelné ztráty nesmí být použity k jiným účelům.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
65.
Za § 19b se vkládá nový § 19c, který zní:
㤠19c
Ostatní dopravní obslužnost
(1)
Ostatní dopravní obslužností je zajištění dopravních potřeb územního obvodu obce nad rámec základní dopravní obslužnosti územního obvodu okresu. Na zajištění ostatní dopravní obslužnosti uzavírá obec s dopravcem závazek veřejné služby a hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci plněním závazků veřejné služby.
(2)
Pro závazky veřejné služby a prokazatelnou ztrátu v ostatní dopravní obslužnosti platí přiměřeně § 19, 19a a 19b.“.
66.
V § 21 odst. 1 se na konci doplňují věty, které znějí: „Provozovatel taxislužby je oprávněn provozovat taxislužbu pouze vozidlem, kterému bylo přiděleno dopravním úřadem evidenční číslo. Podrobnosti k náležitostem evidence vozidel taxislužby stanoví prováděcí předpis. Vozidlo, které je evidováno jako vozidlo taxislužby, není přípustné využívat k provozování jiného druhu silniční dopravy mimo dopravu pro soukromou potřebu.“.
67.
V § 21 odstavec 3 zní:
„(3)
Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby k provozování taxislužby bylo užito pouze vozidel úplně vybavených a označených předepsaným způsobem. Způsob označení a podrobnosti o technických podmínkách provozování taxislužby, zejména podrobnosti o označení vozidla a náležitostech dokladů souvisejících s provozováním taxislužby, stanoví prováděcí předpis.“.
68.
V § 21 odst. 4 se v první a poslední větě slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „do sedmi dnů“ a ve druhém alinea za slova „prohlášením o bezúhonnosti a spolehlivosti všech řidičů taxislužby“ se vkládají slova „a doklady dosvědčujícími bezúhonnost a spolehlivost1) všech řidičů taxislužby, pokud si je dopravní úřad vyžádá“.
69.
V § 21 odst. 4 se za poslední alinea vkládá čárka a doplňuje se nové alinea, které zní:
„- údaji o typu, státní poznávací značce a evidenčním číslu vozidla, pokud mu bylo již přiděleno, kterým v územním obvodu dotčeného dopravního úřadu hodlá provozovat taxislužbu.“.
70.
V § 21 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Provozovatel taxislužby nesmí umístit na vozidle žádnou reklamu, a to jak vně, tak i uvnitř vozidla, s výjimkou reklamy radiodispečinku, přes který lze službu objednat. Používání reklamních štítů umístěných na střeše vozidla se zakazuje.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
71.
V § 21 se na konci odstavce 6 doplňují věty, které znějí: „Provozovatel jiné osobní silniční dopravy je zároveň povinen zajistit, aby jím používané vozidlo bylo označeno předepsaným způsobem. Podrobnosti označení vozidel jiné osobní silniční dopravy stanoví prováděcí předpis.“.
72.
V § 21 odstavce 7 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 6b) a 6c) znějí:
„(7)
Obec může stanovit v samostatné působnosti6b) obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku k výkonu práce řidiče taxislužby na území obce povinnost prokázat zkouškou řidiče znalosti místopisu, právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele, znalosti obsluhy taxametru a způsob provádění zkoušky.
(8)
Obec je oprávněna vymezit část veřejné pozemní komunikace jako stanoviště vozidel taxislužby a vyznačit tento prostor dopravní značkou podle zvláštního právního předpisu.6c) Současně je obec oprávněna v samostatné působnosti6b) stanovit obecně závaznou vyhláškou obce pro tato stanoviště Provozní řád upravující v souladu s místními podmínkami pravidla provozu na stanovišti taxislužby. Provozní řád se zveřejní v místě stanoviště.
6b)
Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
6c)
Vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.“.
73.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
㤠21a
(1)
Dopravní úřad
a)
vystaví na základě písemného oznámení provozovatele taxislužby pro řidiče provozovatele taxislužby průkaz způsobilosti řidiče taxislužby provozovat taxislužbu počínající ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu,
b)
stanoví provozovateli taxislužby přepravní podmínky provozování taxislužby,
c)
odebere průkaz způsobilosti řidiče taxislužby, pominou-li důvody pro jeho vydání.
(2)
Provozovatel taxislužby zajistí
a)
aby průkaz způsobilosti řidiče taxislužby byl umístěn na viditelném místě ve vozidle taxislužby,
b)
dodržování přepravních podmínek taxislužby ve vymezeném územním obvodu,
c)
předání průkazu způsobilosti řidiče taxislužby místně příslušnému dopravnímu úřadu, který odebral průkaz způsobilosti řidiče taxislužby,
d)
zpřístupnění přepravních podmínek cestujícímu na dostupném místě uvnitř vozidla taxislužby,
e)
v případě trvalého vyřazení vozidla taxislužby z evidence okamžité odstranění povinného označení umístěného na vozidle taxislužby a demontáž taxametru.“.
74.
Za § 21a se vkládá nový § 21b, který zní:
㤠21b
Příležitostná osobní silniční doprava
(1)
Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen zajistit, aby jím používané osobní automobily nebyly označeny způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby a aby jím poskytované přepravní služby nebyly nabízeny způsobem s taxislužbou zaměnitelným.
(2)
Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávku přepravní služby předem zaznamenat do evidenční knihy objednávek a zajistit, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, a aby ji řidič na vyžádání předložil kontrolnímu orgánu.
(3)
Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je povinen objednávky přepravní služby uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy.
(4)
Provozovatel příležitostné osobní silniční dopravy je dále povinen zajistit, aby
a)
koncese pro příležitostnou osobní silniční dopravu byla vystavena na viditelném místě uvnitř vozidla,
b)
přepravovaná osoba neplatila za přepravu přímo řidiči vozidla.“.
75.
Část III včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7) a 7a) zní:
„ČÁST III
PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ
§ 22
(1)
Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí.
(2)
Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,7) (dále jen „Dohoda ADR“), a to za podmínek v ní uvedených.
(3)
Přeprava jaderných materiálů a radionuklidových zářičů se řídí zvláštními právními předpisy.7a)
(4)
Ministerstvo dopravy a spojů může v souladu s Dohodou ADR povolit na omezenou dobu, nejvýše však na pět let, provádění silniční přepravy nebezpečných věcí za odchylných podmínek od Dohody ADR. Toto povolení nelze vydat pro přepravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů stanovených zvláštními právními předpisy.7a)
(5)
Ministerstvo dopravy a spojů je oprávněno podle Dohody ADR pověřit právnické osoby se sídlem na území České republiky nebo fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky výkonem činností souvisejících s prováděním Dohody ADR, spočívajících v zajištění povinného školení a vydávání osvědčení řidičům vozidel přepravujících nebezpečné věci a v ověřování technické způsobilosti vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí. Pověření lze udělit osobě na základě písemné žádosti, která prokáže splnění technických podmínek pro výkon požadovaných činností a která prokáže odbornou způsobilost k výkonu požadovaných činností. Podrobnosti o činnostech, které souvisejí s prováděním Dohody ADR, technické podmínky a odbornou způsobilost požadovanou k výkonu jednotlivých činností souvisejících s prováděním Dohody ADR stanoví prováděcí předpis.
7)
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.
7a)
Vyhláška č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.“.
§ 23
(1)
Subjekt předávající nebezpečné věci k přepravě (dále jen „odesílatel“) je povinen podle Dohody ADR zejména
a)
zatřídit, zabalit a označit nebezpečné věci,
b)
dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí,
c)
nepředat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není dovolena,
d)
předat dopravci v písemné formě pokyny pro řidiče,
e)
uvést správně a úplně údaje v nákladním listě, včetně prohlášení,
f)
předat řidiči kopii povolení podle zvláštních právních předpisů,7a)
g)
přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná ustanovení,
h)
označit kontejnery,
i)
zabezpečit předepsané školení ostatních osob podílejících se na přepravě.
(2)
Dopravce je povinen podle Dohody ADR při přepravě nebezpečných věcí zejména
a)
použít pouze vozidla, která jsou k tomu způsobilá,
b)
zabezpečit, aby řidič měl povinnou výbavu, včetně výstražných oranžových tabulek, případně bezpečnostních značek,
c)
zabezpečit přítomnost závozníka ve vozidle, pokud je to předepsáno,
d)
zabezpečit, aby přepravu prováděli pouze řidiči, kteří jsou k tomu vyškoleni,
e)
zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě,
f)
zajistit, aby řidič
1.
měl během přepravy s sebou a na požádání předložil oprávněným osobám ke kontrole průvodní doklady, funkční hasicí přístroje, povinnou výbavu vozidla,
2.
nepřevzal k přepravě a nepřepravoval kus, jehož obal je poškozen nebo netěsný,
3.
provedl v případě nehody nebo mimořádné události opatření uvedená v písemných pokynech pro řidiče,
4.
dodržel předpisy týkající se nakládky, vykládky a manipulace, pokud ji sám provádí, včetně zákazu společné nakládky, provozu vozidla a dozoru nad vozidly.
(3)
Povinnosti odesílatele a dopravce musí být zajištěny i v případě, že jde o přepravu pro vlastní potřeby.“.
76.
§ 24 se zrušuje.
77.
V § 34 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady ve svém územním obvodu a ve věcech mezinárodní dopravy osob též Ministerstvo dopravy a spojů. Při výkonu státního odborného dozoru dozírají, zda dopravci, odesílatelé nebo řidiči dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda provozují dopravu podle uděleného povolení. Dopravní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů dále vykonávají státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti.“.
78.
Za § 34 se vkládá nový § 34a, který zní:
㤠34a
Dopravní úřad zjišťuje zdroj ohrožování provozu veřejné linkové dopravy osob. Při zjištění zdroje ohrožení nařídí provozovateli nebo majiteli zdroje ohrožení jeho odstranění. Nevyhoví-li provozovatel nebo majitel zdroje ohrožení, dopravní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“.
79.
§ 35 včetně poznámky pod čarou č. 7c) zní:
㤠35
(1)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 100 000 Kč dopravci, který
a)
nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o provozu vozidla, nebo nezajistí řádné vedení záznamu o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 2,
b)
nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a údaj o době odpočinku, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 3,
c)
neuschovává záznamy o provozu vozidla nebo záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po stanovenou dobu,
d)
používá v silniční dopravě vozidla, od jejichž technické prohlídky a měření emisí uplynula doba delší, než stanoví zvláštní právní předpis,3a)
e)
nemá řádně označené vozidlo,
f)
nedodržuje ustanovení přepravního řádu,
g)
poruší ustanovení § 9 odst. 2, 3 nebo § 9a,
h)
nepředloží jízdní řád ke schválení ve stanovené lhůtě, nedodrží způsob předložení jízdního řádu ke schválení určený příslušným dopravním úřadem, nepředloží schválený jízdní řád mezinárodní linkové dopravy do celostátního informačního systému o jízdních řádech,
i)
nezajistí údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu).
(2)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 500 000 Kč dopravci, který
a)
provozuje silniční dopravu bez příslušného povolení,
b)
nezajistí dodržování stanovené doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku při práci řidičů,
c)
nedodržuje mezinárodní dohody v silniční dopravě,
d)
nedodržuje podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené v licenci,
e)
provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád,
f)
nezahájí provoz na lince ve stanoveném termínu,
g)
neprovozuje po celou dobu platnosti licence dopravu na lince.
(3)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 750 000 Kč dopravci, který
a)
nabízí či poskytuje přepravní služby anebo přijme objednávku přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8, aniž by byl oprávněn k provozování taxislužby,
b)
nabízí či poskytuje přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8 vozidlem, které není evidováno jako vozidlo taxislužby,
c)
označí vozidlo, které není evidováno jako vozidlo taxislužby, způsobem zaměnitelným s taxislužbou nebo vybaví takové vozidlo taxametrem,
d)
provozuje vozidlem evidovaným jako vozidlo taxislužby jiný druh silniční dopravy pro cizí potřeby,
e)
poskytuje přepravní služby formou příležitostné osobní silniční dopravy, aniž předem provede záznam objednávky v evidenční knize objednávek nebo nezajistí, aby řidič vozidla, který provádí přepravu na základě koncese vydané dopravci pro příležitostnou osobní silniční dopravu, předložil kontrolnímu orgánu kopii objednávky přepravní služby, nebo neoznačí vozidlo příležitostné osobní silniční dopravy stanoveným způsobem,
f)
nezajistil, aby řidič vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci, plnil přepravní podmínky, které byly stanoveny místně příslušným dopravním úřadem jako závazné v územním rozsahu jeho působnosti,
g)
nezajistil dodržování Provozního řádu stanoviště taxislužby řidičem vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci,
h)
poruší ustanovení § 21,
i)
nedodržuje podmínky pro provozování taxislužby stanovené tímto zákonem,
j)
provozuje linkovou osobní dopravu bez licence,
k)
neumožní výkon státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru.
(4)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč dopravci nebo odesílateli, který nedodrží podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí.
(5)
Dopravní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč osobě, která
a)
neodstranila zdroj ohrožení provozu veřejné linkové dopravy,
b)
svojí činností poškodila zařízení veřejné linkové dopravy,
c)
způsobila přerušení provozu veřejné linkové dopravy většího rozsahu.
(6)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů zašle opis pravomocného rozhodnutí, kterým byla uložena dopravci pokuta, dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, a dopravnímu úřadu, který vydal licenci pro pravidelnou linkovou dopravu.
(7)
Při placení a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.7c)
7c)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
80.
Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně nadpisů znějí:
㤠35a
Návrh na zrušení živnostenského oprávnění
(1)
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů podá u příslušného živnostenského úřadu návrh na zrušení živnostenského oprávnění5) tomu dopravci, který závažným způsobem porušil podmínky stanovené tímto zákonem.
(2)
Závažným porušením podmínek stanovených tímto zákonem je ztráta dobré pověsti a skutečnost, kdy je opakovaně uložena pokuta podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se opakovaně uloženou pokutou rozumí
a)
více než dvakrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 1, nebo
b)
více než dvakrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 2 nebo 3.
(3)
Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem je považováno také uložení pokuty podle ustanovení § 35 odst. 4 v období posledních třech let.
(4)
Do součtu uložených pokut podle odstavce 2 se zahrnují všechny pokuty uložené od účinnosti tohoto zákona.
§ 35b
Vybírání kaucí
(1)
Orgány Policie České republiky při provádění kontroly podle § 37 odst. 1 tohoto zákona jsou oprávněny v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, vybrat kauci, a to v rozmezí od 10 000 Kč do 50 000 Kč podle závažnosti porušené povinnosti.
(2)
Nesloží-li řidič, který při kontrole zastupuje dopravce, požadovanou kauci, jsou orgány Policie České republiky oprávněny znehybnit vozidlo, které ke spáchání správního deliktu použil, a umístit jej na odstavném parkovišti vyhrazeném pro tato vozidla. Náklady s tím spojené jdou k tíži dopravce.
(3)
Při výběru kauce jsou orgány Policie České republiky povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce, sepsat protokol o zjištěném porušení a dát řidiči možnost, aby se k tomuto zjištění vyjádřil, nebo jej poučit o tom, že je povinen se k případu vyjádřit nejpozději ve lhůtě dvou týdnů k příslušnému dopravnímu úřadu. Vzor stvrzenky upraví prováděcí předpis.
(4)
Dnem předání kauce a protokolu o zjištění porušení povinností je zahájeno správní řízení vedené příslušným dopravním úřadem. Řízení před dopravním úřadem a lhůty pro vydání správního rozhodnutí se řídí obecnými předpisy o správním řízení.
(5)
Pokud se řidič ve lhůtě nevyjádří, považuje dopravní úřad jeho mlčení za souhlas a je oprávněn o správním deliktu rozhodnout i bez jeho vyjádření. Rozhodnutí o uložení pokuty za porušení tohoto zákona a o zápočtu kauce na tuto pokutu zašle dopravní úřad účastníku řízení do ciziny, a to ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení. Doručování rozhodnutí se řídí obecnými předpisy o správním řízení.
(6)
Vozidlo, které bylo znehybněno a odstaveno na k tomu vyhrazeném parkovišti orgány Policie České republiky, se dopravci vydá po zaplacení požadované kauce, respektive po zaplacení pokuty uložené dopravním úřadem za spáchání správního deliktu zjištěného při kontrolní činnosti orgány Policie České republiky.“.
81.
V § 38 odstavec 2 zní:
„(2)
U vozidel, která přepravují nebezpečné věci, celní úřady na státních hranicích kontrolují, zda osádka vozidla je podle Dohody ADR vybavena předepsanými řádně vyplněnými doklady a zda tato vozidla jsou předepsaným způsobem označena a vybavena.“.
82.
Za § 39 se vkládají nové § 39a až 39c, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10) znějí:
„Krizový stav v silniční nákladní dopravě
§ 39a
(1)
Ministerstvo dopravy a spojů
a)
kontroluje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě,
b)
vyhodnocuje intenzitu silniční nákladní dopravy ve vztahu ke kapacitě, propustnosti a stavu silniční infrastruktury,
c)
sleduje v souvislosti s vývojem nabídky kapacit a intenzity silniční nákladní dopravy finanční způsobilost dopravců v silniční nákladní dopravě.
(2)
Příslušné dopravní úřady poskytují Ministerstvu dopravy a spojů průběžně informace o počtu dopravců na trhu silniční nákladní dopravy, o počtu vozidel, kterými je silniční nákladní doprava provozována, a o jejich finanční způsobilosti.
§ 39b
Krizový stav v silniční nákladní dopravě nastává, pokud
a)
převyšuje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě nejméně po dobu tří měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo
b)
způsobuje intenzita silniční nákladní dopravy neprůjezdnost pozemních komunikací,
a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu dopravců v silniční nákladní dopravě úpadek podle zvláštního právního předpisu.10)
§ 39c
V případě krizového stavu v silniční nákladní dopravě vláda nařízením stanoví
a)
dočasný zákaz vydávání koncesí5) k provozování silniční nákladní dopravy,
b)
dočasný zákaz změn koncese5) k provozování silniční nákladní dopravy, spočívající v rozšíření počtu vozidel, která dopravce používal přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády k provozování silniční nákladní dopravy, a
c)
podmínky provádění těchto zákazů.
10)
Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“.
83.
V § 40a odst. 1 se slova „nákladními automobily“ nahrazují slovy „nákladními vozidly“.
84.
V části VI se za § 40a vkládá nový § 40b, který zní:
㤠40b
(1)
Finanční způsobilost u dopravců, kterým byla vydána koncese přede dnem účinnosti tohoto zákona, se prokazuje ve výši 220 000 Kč pro jedno vozidlo a 110 000 Kč pro každé další vozidlo o celkové hmotnosti 6 tun a více nebo ve výši 40 000 Kč pro každé další vozidlo do 6 tun celkové hmotnosti. Stanovené částky platí pouze pro vozidla, kterými dopravce provozoval dopravu ke dni účinnosti tohoto zákona.
(2)
Dopravci, kteří provozují mezinárodní silniční dopravu autobusy, tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. března 2001 prokázat finanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li dopravce potvrzení o finanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnost.
(3)
Od 1. ledna 2003 se povinnost prokazovat finanční způsobilost rozšiřuje i na vnitrostátní dopravu.
(4)
Dopravci, kteří provozují vnitrostátní silniční dopravu autobusy, tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. března 2003 prokázat finanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li dopravce potvrzení o finanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnost.
(5)
Podnikatel, který podle tohoto zákona je povinen označit vozidlo, ačkoli před účinností tohoto zákona tuto povinnost neměl, je povinen tak učinit nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(6)
Dopravci, kteří podle tohoto zákona jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, ačkoliv před účinností tohoto zákona tuto povinnost neměli, jsou povinni předložit nejpozději do jednoho roku od účinnosti zákona příslušnému živnostenskému úřadu doklad o odborné způsobilosti. Nepředloží-li v této lhůtě dopravce tento doklad, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti.“.
85.
§ 41 včetně nadpisu zní:
㤠41
Zmocňovací ustanovení
1.
Vláda nařízením upraví počátek, konec a podmínky provádění zákazů podle § 39c.
2.
Ministerstvo dopravy a spojů vydá prováděcí předpis k provedení § 3 odst. 1 písm. b), § 3 odst. 2 a 3, § 4a odst. 6, § 6 odst. 1, § 6 odst. 8, § 7 odst. 3, § 9 odst. 1, § 17 odst. 6, § 18b odst. 2, § 19b odst. 5, § 21 odst. 1, 3 a 6, § 22 odst. 5, § 30 odst. 2 a § 35b odst. 3.
3.
Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit podmínky provozování taxislužby podle § 21 odst. 7 a 8.“.
Čl. II
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 154/2000 Sb. | Zákon č. 154/2000 Sb.
Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)
Vyhlášeno 21. 6. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 49/2000
* ČÁST PRVNÍ - ŠLECHTĚNÍ, PLEMENITBA A EVIDENCE (§ 1 — § 35)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 36 — § 36)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 37 — § 37)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna veterinárního zákona (§ 38 — § 38)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 39 — § 39)
Aktuální znění od 1. 11. 2023 (277/2023 Sb.)
154
ZÁKON
ze dne 17. května 2000
o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ŠLECHTĚNÍ, PLEMENITBA A EVIDENCE
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět a účel úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) upravuje
a)
šlechtění a plemenitbu skotu (Bos taurus), zebu (Bos indicus), buvola indického (Bubalus bubalis), koní (Equus caballus), oslů (Equus asinus), prasat, ovcí, koz, drůbeže, plemenných ryb a včel (dále jen „vyjmenovaná hospodářská zvířata“),
b)
ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat,
c)
označování turů, koňovitých, prasat, ovcí, koz, běžců, jelenovitých, velbloudovitých a zvěře ve farmovém chovuchovu (dále jen „označovaná zvířata“),
d)
evidenci označovaných zvířat, drůbeže, králíků, včel, plemenných ryb a živočichů pocházejících z akvakultury (dále jen „evidovaná zvířata“), evidenci hospodářstvíhospodářství a evidenci osob stanovených tímto zákonem.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na šlechtění, plemenitbu, označování a evidenci zvířat v zoologických zahradách.2a) Hlavy I až V se nevztahují na šlechtění a plemenitbu vyjmenovaných hospodářských zvířat při výzkumu a vývoji.
(3)
Účelem tohoto zákona je stanovit podmínky a pravidla pro šlechtění a plemenitbu vyjmenovaných hospodářských zvířat, a dále pro ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat, pro označování označovaných zvířat a pro evidenci evidovaných zvířat, chovaných na území České republiky tak, aby tato činnost byla, za podpory ze státních prostředků, nástrojem pro zvelebování populacípopulací těchto zvířat a zachování jejich genetické rozmanitosti.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
plemennými zvířaty
1.
hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířatahlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata podle čl. 2 bodů 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“), (dále jen „nařízení (EU) 2016/1012“),
2.
hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířatahlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata zapsaná v doplňkovém oddílu plemenné knihy a
3.
ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířataostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata, u drůbeže a plemenných ryb i populacepopulace, u včel i včelstva, která jsou evidována v plemenářské evidenciplemenářské evidenci,
b)
tury zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodů Bison, Bos (včetně podrodů Bos, Bibos, Novibos a Poephagus) a Bubalus (včetně podrodu Anoa) nebo mezi potomky křížení uvedených druhů, s výjimkou volně žijících živočichů15),
c)
běžci hospodářsky využívaná podtřída ptáků, zejména plemenaplemena pštrosa dvouprstého,
d)
chovatelemchovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu; pro účely zápisu do plemenné knihyplemenné knihy se za chovatelechovatele považuje osoba, z jejíhož chovuchovu zvíře pochází,
e)
chovemchovem skupina evidovaných zvířat nebo i jednotlivá evidovaná zvířata, držená jedním chovatelemchovatelem nebo společně více chovatelichovateli za účelem jejich rozmnožování, získávání jejich produktů, produkce jatečných zvířat, anebo za účelem jejich sportovního nebo zájmového využití,
f)
populacípopulací soubor jedinců téhož druhu, jehož početnost umožňuje cílenou reprodukci,
g)
plemenemplemenem populacepopulace zvířat téhož druhu a shodného fylogenetického původupůvodu s charakteristickými vlastnostmi a znaky, které přenáší na potomstvo, schopná se reprodukovat,
h)
plemenářskou evidencíplemenářskou evidencí evidence ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat vedená uznaným chovatelským sdružením, která plní funkci obdobnou plemenné knize,
i)
šlechtitelským programemšlechtitelským programem soubor šlechtitelsko-organizačních opatření a šlechtitelský programšlechtitelský program podle čl. 2 bodu 26 nařízení (EU) 2016/1012,
j)
oprávněnou osobouoprávněnou osobou právnická nebo fyzická osoba, která je podnikatelem20), které Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) udělilo souhlas k výkonu některých odborných činností podle § 3,
k)
inseminační stanicíinseminační stanicí středisko pro odběr spermatu nebo inseminační staniceinseminační stanice, které byly schváleny podle zvláštního právního předpisu5),
l)
střediskem pro přenos embryístřediskem pro přenos embryí zařízení provozované týmem pro odběr embryí nebo týmem pro produkci embryí schválenými podle zvláštního právního předpisu5),
m)
ústřední evidencí komplexní databáze, která zahrnuje údaje o původupůvodu, pohlaví, identifikačních číslech, počtech, přemisťování a změnách jedinců, stád nebo hejn jednotlivých druhů evidovaných zvířat, dále údaje o hospodářstvíchhospodářstvích, chovatelíchchovatelích, provozovatelích jatek, provozovatelích líhní s jednorázovou kapacitou větší než 1000 kusů násadových vajec (dále jen „provozovatelé líhní“), provozovatelích zařízení pro svody kopytníků5a), provozovatelích zařízení pro svody drůbeže5a), osobách, které jako podnikatelé20) přímo nebo nepřímo nakupují a prodávají skot, prasata, ovce a kozy, mají pravidelný obrat těchto zvířat, která během 30 dnů znovu prodají, nebo je přemístí z jedněch prostorů do jiných prostorů anebo přímo na jatky, přičemž tyto jiné prostory nebo jatky nejsou v jejich vlastnictví, a které jsou pro tuto činnost schváleny a registrovány6) (dále jen „obchodníci“), dopravcích, kteří jako podnikatelé20) přepravují evidovaná zvířata (dále jen „dopravci“), uživatelských zařízeních6a) a asanačních podnicích6b),
n)
pověřenou osoboupověřenou osobou právnická osoba, kterou ministerstvo pověřilo k výkonu činností podle § 23c,
o)
hospodářstvímhospodářstvím jakákoliv stavba, zařízení nebo místo na území jednoho katastrálního územíkatastrálního území obceobce, kde jsou evidovaná zvířata držena, včetně chovuchovu pod širým nebem,
p)
stájí, a to u ryb rybochovným zařízením a u včel stanovištěm, jakýkoliv provoz, stavba nebo místo anebo jejich konstrukční a technologický soubor uvnitř jednoho hospodářstvíhospodářství, na kterém jsou evidovaná zvířata jednoho druhu držena nebo chována,
q)
stájovým registremstájovým registrem evidence turůturů, ovcí a koz chovaných ve stáji; u koní, oslů a jejich kříženců, prasat, běžců, drůbeže a zvěře ve farmovém chovuchovu plní funkci stájového registrustájového registru registr zvířat na hospodářstvíhospodářství, u plemenných ryb plní funkci stájového registrustájového registru odlovní a komorová kniha a u živočichů pocházejících z akvakultury plní funkci stájového registrustájového registru evidence podle zvláštního právního předpisu6c),
r)
původempůvodem otec a matka, případně další generace předků evidovaného zvířete,
s)
uváděním do oběhu plemenného zvířete, spermatu, embrya, vaječné buňky, násadových vajec drůbeže a plemenného materiálu ryb a včel jejich nákup nebo prodej, nabízení k prodeji a každý jiný způsob převodu za úplatu nebo bezúplatně jiným osobám a obchod a vstup do Unie podle čl. 2 bodů 21 a 22 nařízení (EU) 2016/1012,
t)
hlavními vyjmenovanými hospodářskými zvířaty druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat uvedené v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) 2016/1012,
u)
ostatními vyjmenovanými hospodářskými zvířaty druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat, které nejsou uvedeny v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) 2016/1012,
v)
velbloudovitým zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Camelidae uvedeného v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429,
w)
jelenovitým zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Cervidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429,
x)
koňovitým nebo zvířetem z řad koňovitých zvíře druhu náležejícího mezi lichokopytníky rodu Equus nebo mezi potomky křížení uvedených druhů,
y)
ovcí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Ovis nebo mezi potomky křížení uvedených druhů,
z)
kozou zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Capra nebo mezi potomky křížení uvedených druhů,
aa)
prasetem zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Suidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
genetickým zdrojem zvířetegenetickým zdrojem zvířete
1.
zvíře evidované v Národním programu náležející k určitému druhu nebo plemeniplemeni nacházející se na území České republiky mající význam pro výživu a zemědělství a pro ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti6d), které jsou zařazeny do Národního programu, nebo
2.
genetický materiál živočišného původupůvodu, který obsahuje funkční jednotky dědičnosti a umožňuje přenos a regeneraci jedince při zachování jeho genetického základu, zejména odebrané sperma, vaječné buňky nebo embrya, a který je uchováván a evidován v genobankáchgenobankách zařazených do Národního programu,
b)
genobankougenobankou právnická osoba provozující soubor zařízení sloužících ke konzervaci a využívání genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat,
c)
biologickým materiálembiologickým materiálem odebraný materiál živočišného původupůvodu, který umožňuje získání informací o genetickém vybavení zvířete, a to zejména stěry sliznic, krev nebo chlupy.
§ 3
Oprávněné osoby
(1)
Ministerstvo udělí souhlas k výkonu odborných činností uvedených v § 7, § 11 odst. 4, § 12 a 17, jestliže žadatel splňuje podmínky stanovené pro jejich výkon v těchto ustanoveních.
(2)
Ministerstvo zruší rozhodnutím udělení souhlasu, pokud oprávněná osobaoprávněná osoba závažným způsobem poruší důležitou povinnost stanovenou v tomto zákoně nebo v přímo použitelných předpisech Evropské unie2) anebo změní-li se skutečnost rozhodná pro udělení souhlasu. Ministerstvo může zrušit rozhodnutím udělení souhlasu, pokud oprávněná osobaoprávněná osoba méně závažným způsobem opakovaně poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně nebo v přímo použitelných předpisech Evropské unie2).
(3)
Ministerstvo rovněž zruší rozhodnutím udělení souhlasu, pokud o to oprávněná osobaoprávněná osoba písemně požádá.
(4)
Žádost o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 7, § 11 odst. 4, § 12 a 17 se podává ministerstvu na formuláři, jehož vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)
činnost, která je předmětem žádosti,
b)
druh zvířete, pro které budou odborné činnosti vykonávány.
(5)
Přílohou žádosti podle odstavce 4 je
a)
doklad o předmětu činnosti žadatele,
b)
doklad o odborné způsobilosti k provádění testování a posuzování osoby, která testování a posuzování provádí, a přehled technického vybavení, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 7,
c)
doklad o provádění mezinárodního testování po dobu minimálně 5 let, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 11 odst. 4,
d)
vzor osvědčení o ověření původupůvodu a vzor osvědčení o stanovení genetického typu, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 12,
e)
doklad o odborné způsobilosti žadatele k provádění inseminace, jde-li o udělení souhlasu k výkonu odborných činností uvedených v § 17.
HLAVA II
ŠLECHTĚNÍ VYJMENOVANÝCH HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
§ 4
Šlechtitelská činnost a šlechtitelská opatření
Šlechtitelská činnost a šlechtitelská opatření spočívají
a)
ve stanovení šlechtitelských programůšlechtitelských programů pro dosažení chovných cílů,
b)
ve zjišťování a evidování původu, vlastností a znaků vyjmenovaných hospodářských zvířat,
c)
v provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů, kontroly dědičnosti, posuzování vlastností, znaků a zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat,
d)
ve kvalifikovaném odhadu plemenné hodnoty vyjmenovaných hospodářských zvířat,
e)
ve vedení plemenných knih nebo plemenářských evidencí,
f)
v ověřování a osvědčování původu nebo stanovování genetického typu plemenných zvířat,
g)
v hodnocení vyjmenovaných hospodářských zvířat a jejich cílevědomé selekci a připařování v souladu se šlechtitelskými programy a cíli,
h)
v ochraně dědičných vlastností a znaků určité populace (genofondu) a udržování genetických zdrojů,
i)
ve vystavování dokladů o původupůvodu, výkonnosti a hodnotě plemenných zvířat,
j)
ve zveřejňování dosažených plemenných hodnot zvířat, výsledků šlechtění a plemenářské činnosti.
Uznané chovatelské sdružení
§ 5
(1)
Ministerstvo na základě žádosti uzná chovatelský spolek6e), oprávněnou osobuoprávněnou osobu se souhlasem k výkonu odborných činností podle § 7 nebo veřejnoprávní instituci jako uznané chovatelské sdružení, pokud splňuje podmínky stanovené v § 5a odst. 1 nebo § 5b odst. 1.
(2)
Žádost o uznání chovatelského sdružení se podává ministerstvu na formuláři, jehož vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje druh zvířete a plemenoplemeno, pro které bude vedena plemenná kniha.
(3)
Přílohou žádosti podle odstavce 1 jsou
a)
stanovy, popřípadě jiný zakladatelský dokument, ve kterých jsou uvedeny podmínky členství a právo chovatelůchovatelů účastnit se šlechtitelského programušlechtitelského programu,
b)
seznam členů,
c)
doložení požadovaného vzdělání podle § 30,
d)
vzor osvědčení o ověření původupůvodu nebo vzor zootechnického osvědčení vydávaný chovatelským sdružením,
e)
návrh šlechtitelského programušlechtitelského programu a způsob vyhodnocování výsledků spolu s vyznačením technické činnosti související s řízením svých šlechtitelských programůšlechtitelských programů, kterou hodlá případně zadat třetí straně,
f)
návrh řádu plemenné knihy, který splňuje podmínky stanovené v § 9, nebo návrh řádu plemenářské evidenceplemenářské evidence, který splňuje podmínky stanovené v § 10, a
g)
návrh způsobu vedení evidence, plemenné knihy nebo plemenářské evidenceplemenářské evidence a návrh účinného systému kontroly dodržování plnění ustanovení řádu plemenné knihy nebo řádu plemenářské evidenceplemenářské evidence a systému kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
Ustanovení písmen a) a b) se použije, pouze pokud to umožňuje právní povaha žadatele.
§ 5a
(1)
V případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířathlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat žadatel musí splnit podmínky stanovené nařízením (EU) 2016/1012 pro plemenářský spolek.
(2)
Za dostatečný počet kvalifikovaného personálu podle nařízení (EU) 2016/1012 se považuje alespoň 1 osoba odborně způsobilá podle § 30 odst. 1 nebo 10.
(3)
Uznané chovatelské sdružení je v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířathlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat kromě povinností stanovených nařízením (EU) 2016/1012 dále povinno při zjišťování stavu genetického zdroje zvířete poskytovat určené osobě nebo ministerstvu na základě jejich písemné žádosti informace potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona s výjimkou údajů, které tvoří předmět obchodního tajemství6g).
§ 5b
(1)
V případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat žadatel musí splnit následující podmínky:
a)
je právnickou osobou a má sídlo na území České republiky,
b)
má pro svou činnost zajištěny osoby odborně způsobilé podle § 30,
c)
prokáže, že populacepopulace plemeneplemene je dostatečně početná k uplatnění účinného šlechtitelského programušlechtitelského programu včetně selekce a testovacího připařování anebo zaručuje zachování plemeneplemene, je-li to potřebné,
d)
uznáním není ohroženo zachování plemeneplemene nebo šlechtitelský programšlechtitelský program některého již uznaného chovatelského sdružení a
e)
stanovy, popřípadě jiný zakladatelský dokument, obsahují zejména
1.
jako účel činnosti zabezpečování společných zájmů členů v oblasti šlechtění a plemenitby ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat a ochranu těchto zájmů,
2.
právo chovatelůchovatelů stát se členem uznaného chovatelského sdružení a podmínky tohoto členství a
3.
právo chovatelůchovatelů účastnit se stanovování a rozvíjení šlechtitelského programušlechtitelského programu v souladu s jednacím řádem, řádem plemenářské evidenceplemenářské evidence a šlechtitelským programemšlechtitelským programem.
Ustanovení písmene e) bodu 2 se použije, pouze pokud to umožňuje právní povaha žadatele.
(2)
Uznané chovatelské sdružení je v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat povinno
a)
postupovat při své činnosti v souladu se svým chovným cílem a šlechtitelským programemšlechtitelským programem, vyhodnocovat a realizovat šlechtitelský programšlechtitelský program a nejméně jednou ročně zveřejňovat jeho výsledky,
b)
vést plemenářskou evidenciplemenářskou evidenci podle řádu plemenářské evidenceplemenářské evidence a evidovat v ní drůbež, plemenné ryby a včely podle § 10 odst. 2,
c)
kontrolovat plnění ustanovení řádu plemenářské evidenceplemenářské evidence,
d)
vydávat, ověřovat a kontrolovat potvrzení o původupůvodu plemenných zvířat, u drůbeže a plemenných ryb potvrzení o původupůvodu rodičovského hejna,
e)
evidovat a zveřejňovat dědičné vady a zvláštnosti,
f)
zajišťovat hodnocení ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat a vydávat o jeho výsledku doklady (§ 8 odst. 2),
g)
poskytovat pověřené osoběpověřené osobě informace o plemenných zvířatech potřebné ke shromažďování a zpracovávání údajů v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence,
h)
poskytovat určené osobě nebo ministerstvu na základě jejich písemné žádosti informace potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona, s výjimkou údajů, které tvoří předmět obchodního tajemství6g), a
i)
zajistit, že spory, jež mohou v průběhu provádění šlechtitelských programůšlechtitelských programů vzniknout mezi chovatelichovateli a mezi chovatelichovateli a uznaným chovatelským sdružením, budou řešeny v souladu s pravidly stanovenými v jednacím řádu.
(3)
Uznané chovatelské sdružení má v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat právo
a)
v rámci svých schválených šlechtitelských programůšlechtitelských programů určovat a provádět tyto šlechtitelské programyšlechtitelské programy nezávisle, pokud při tom dodrží všechny podmínky pro jejich schválení, a
b)
vyloučit chovatelechovatele z účasti na šlechtitelském programušlechtitelském programu, pokud chovatelchovatel nedodržuje pravidla šlechtitelského programušlechtitelského programu nebo neplní povinnosti stanovené v jednacím řádu nebo řádu plemenářské evidenceplemenářské evidence.
§ 5c
(1)
Ministerstvo schválí šlechtitelský programšlechtitelský program předložený žadatelem nebo uznaným chovatelským sdružením, který obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 2 nebo 3.
(2)
Šlechtitelský programŠlechtitelský program v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířathlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat obsahuje
a)
náležitosti podle čl. 8 nařízení (EU) 2016/1012,
b)
chovný cíl,
c)
vedení plemenné knihy a řád plemenné knihy,
d)
systém kontroly vedení plemenné knihy a
e)
systém kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
(3)
Šlechtitelský programŠlechtitelský program v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat obsahuje
a)
minimální okruh vlastností a znaků, které se sledují u jednotlivých plemenplemen ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat,
b)
postupy provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, výkonnostních testů a posuzování,
c)
minimální okruh vlastností a znaků, pro které se odhaduje plemenná hodnota,
d)
způsob a kritéria pro hodnocení a výběr plemeníků, plemenic, hejn drůbeže, plemenných ryb a včelstev,
e)
obsah dokladů o výsledku hodnocení, výběru plemeníků nebo uznání chovuchovu,
f)
rozsah zjišťování ukazatelů zdraví, známých dědičných vad a zvláštností,
g)
chovný cíl,
h)
vedení plemenářské evidenceplemenářské evidence a řád plemenářské evidenceplemenářské evidence,
i)
systém kontroly vedení plemenářské evidenceplemenářské evidence a
j)
systém kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
(4)
Změnu šlechtitelského programušlechtitelského programu lze provést pouze na základě změny rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu. Návrh změny oznámí uznané chovatelské sdružení písemně ministerstvu. Pokud ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení nesdělí, že rozhodlo jinak, považuje se změna za schválenou. Uznané chovatelské sdružení informuje chovatelechovatele zapojené do svých šlechtitelských programůšlechtitelských programů o schválené změně. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platí odstavec 1 obdobně.
(5)
V případě, že nastane rozpor mezi schváleným šlechtitelským programemšlechtitelským programem a právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2), ministerstvo vyzve uznané chovatelské sdružení k předložení návrhu změny schváleného šlechtitelského programušlechtitelského programu. Pokud uznané chovatelské sdružení nepředloží návrh změny do 60 dnů ode dne doručení výzvy, pozbývá rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platnosti uplynutím posledního dne této lhůty. Jinak ministerstvo rozhodne o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platí odstavec 1 obdobně.
§ 5d
Uznané chovatelské sdružení je oprávněno k výkonu odborných činností podle § 7. Práva a povinnosti stanovené v § 7 pro oprávněnou osobuoprávněnou osobu platí pro uznané chovatelské sdružení obdobně.
§ 5e
(1)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání, pokud uznané chovatelské sdružení
a)
nemá schválený žádný šlechtitelský programšlechtitelský program,
b)
závažným způsobem poruší povinnost k výkonu odborných činností stanovenou v § 7, nebo
c)
o zrušení uznání písemně požádá.
(2)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířathlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat také tehdy, poruší-li uznané chovatelské sdružení závažným způsobem povinnost k výkonu odborných činností stanovenou v nařízení (EU) 2016/1012.
(3)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat také tehdy, poruší-li uznané chovatelské sdružení závažným způsobem povinnost stanovenou v tomto zákoně anebo změní-li se skutečnost rozhodná pro jeho uznání.
(4)
Ministerstvo může zrušit rozhodnutí o uznání v případě ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířatostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat, pokud uznané chovatelské sdružení opakovaně méně závažným způsobem poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně.
§ 6
Chovatelský podnik prasat
(1)
Ministerstvo na základě žádosti podle čl. 4 nařízení (EU) 2016/1012 uzná chovatelský spolek, oprávněnou osobuoprávněnou osobu se souhlasem k výkonu odborných činností podle § 7, soukromý podnik, který působí v uzavřených systémech produkce, nebo veřejnoprávní instituci jako chovatelský podnik prasat, pokud splňuje podmínky stanovené nařízením (EU) 2016/1012 pro chovatelský podnik.
(2)
Za dostatečný počet kvalifikovaného personálu podle nařízení (EU) 2016/1012 se považuje alespoň 1 osoba odborně způsobilá podle § 30 odst. 1 nebo 10.
(3)
Žádost o uznání chovatelského podniku prasat se podává ministerstvu na formuláři, jehož vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje název hybridního prasete, pro které bude veden chovný registr.
(4)
Ministerstvo schválí šlechtitelský programšlechtitelský program předložený žadatelem nebo chovatelským podnikem prasat, který obsahuje zejména
a)
náležitosti podle čl. 8 nařízení (EU) 2016/1012,
b)
chovný cíl,
c)
vedení chovného registru a řád chovného registru,
d)
systém označování zvířat,
e)
systém registrace rodičů,
f)
systém kontroly vedení chovného registru,
g)
systém testování a posuzování prasat ve vlastních nebo smluvních chovechchovech a
h)
systém kontroly výkonu odborných činností uvedených v § 8, 11 a 11a.
(5)
Změnu šlechtitelského programušlechtitelského programu lze provést pouze na základě změny rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu. Návrh změny oznámí chovatelský podnik prasat písemně ministerstvu. Pokud ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení nesdělí, že rozhodlo jinak, považuje se změna za schválenou. Chovatelský podnik prasat informuje chovatelechovatele zapojené do svých šlechtitelských programůšlechtitelských programů o schválené změně. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platí odstavec 4 obdobně.
(6)
V případě, že nastane rozpor mezi schváleným šlechtitelským programemšlechtitelským programem a právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie2), ministerstvo vyzve chovatelský podnik prasat k předložení návrhu změny schváleného šlechtitelského programušlechtitelského programu. Pokud chovatelský podnik prasat nepředloží návrh změny do 60 dnů ode dne doručení výzvy, pozbývá rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platnosti posledním dnem této lhůty. Jinak ministerstvo rozhodne o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu. Pro řízení o změně rozhodnutí o schválení šlechtitelského programušlechtitelského programu platí odstavec 4 obdobně.
(7)
Chovatelský podnik prasat je oprávněn k výkonu odborných činností podle § 7. Práva a povinnosti stanovené v § 7 pro oprávněnou osobuoprávněnou osobu platí pro chovatelský podnik prasat obdobně.
(8)
Ministerstvo zruší rozhodnutí o uznání, pokud chovatelský podnik prasat
a)
nemá schválený žádný šlechtitelský programšlechtitelský program,
b)
závažným způsobem poruší povinnost k výkonu odborných činností stanovenou v § 7 nebo nařízení (EU) 2016/1012, nebo
c)
o zrušení uznání písemně požádá.
§ 7
Kontrola užitkovosti, výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy, kontrola dědičnosti, posuzování vlastností, znaků a ukazatelů zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat a testování užitkovosti
(1)
Kontrola užitkovosti, výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy, kontrola dědičnosti, posuzování vlastností, znaků a ukazatelů zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat a testování užitkovosti hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířathlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/1012 (dále jen „testování a posuzování“) se provádí podle postupů stanovených ve šlechtitelských programechšlechtitelských programech jednotně v rámci plemeneplemene nebo typu vyjmenovaných hospodářských zvířat, v souladu s předpisy Evropské unie1),2) nebo v souladu s mezinárodně uznávanými postupy, pokud pro testování a posuzování předpisy Evropské unie neexistují.
(2)
Testování a posuzování zajišťují v chovechchovech nebo v testačních zařízeních oprávněné osobyoprávněné osoby, pokud k tomu mají zajištěny osoby odborně způsobilé podle § 30 a technické vybavení v rozsahu stanoveném vyhláškou.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna
a)
provádět testování a posuzování vyjmenovaných hospodářských zvířat, pokud ji o to chovatelchovatel požádá a vytvoří k tomu podmínky podle odstavce 5 písm. a),
b)
dodržovat postupy testování a posuzování stanovené šlechtitelským programemšlechtitelským programem,
c)
zjišťovat původypůvody, vlastnosti a znaky vyjmenovaných hospodářských zvířat,
d)
evidovat údaje o původupůvodu, výkonnosti a reprodukci zvířat v rozsahu stanoveném vyhláškou a předávat je pověřené osoběpověřené osobě způsobem stanoveným vyhláškou,
e)
poskytovat poradenství v rozsahu činnosti vymezené rozhodnutím o udělení souhlasu (§ 3),
f)
v případě ukončení činnosti předat veškeré údaje a podklady osobě, která tuto činnost přebírá, případně chovatelichovateli a o tomto předání provést zápis.
(4)
Kontrolu dědičnosti zdraví a posuzování ukazatelů zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat podle šlechtitelského programušlechtitelského programu zajišťují chovateléchovatelé, oprávněné osobyoprávněné osoby, uznaná chovatelská sdružení nebo pověřená osobapověřená osoba.
(5)
ChovateléChovatelé, v jejichž chovechchovech je prováděno testování a posuzování, jsou povinni
a)
vytvořit podmínky nezbytné pro zjišťování údajů potřebných pro testování a posuzování,
b)
umožnit ve svých chovechchovech testovací připařování a prověřování plemeníků kontrolou dědičnosti sledovaných vlastností a zdraví v rozsahu a podle pravidel smluvně dohodnutých s oprávněnými osobamioprávněnými osobami uvedenými v odstavci 2, předvedení a posuzování zevnějšku vyjmenovaných hospodářských zvířat,
c)
poskytnout osobě uvedené v odstavci 2 plemenice, jejich samčí a samičí potomstvo, u drůbeže násadová vejce a jednodenní drůbež, u plemenných ryb jejich plemenný materiál, u včel matky, které tato osoba sama vybere ke společnému kontrolnímu chovuchovu nebo pro potřeby testování a posuzování,
d)
umožnit ověření původupůvodu nebo stanovení genetického typu podle § 12.
(6)
Provádí-li se testování a posuzování koní, nesmí docházet k diskriminaci koní registrovaných v jiných členských státech Evropské unie nebo pocházejících z jiných členských států Evropské unie, a to zejména jde-li o kritéria pro přihlašování do soutěží, testování a posuzování koní v průběhu soutěží, peněžní výhry nebo jiné zisky, které mohou ze soutěží plynout. Toto ustanovení neplatí pro soutěže pořádané na testování a posuzování vlastností koní zapsaných v určité plemenné knizeplemenné knize, pro regionální šlechtitelské soutěže nebo pro soutěže tradičního nebo historického charakteru. Podíl z peněžní výhry nebo jiného zisku, které plynou ze soutěží, určený pro zachování, rozvoj nebo zkvalitnění chovuchovu koní nesmí překročit výši 20 %. Seznamy soutěží pořádaných na testování a posuzování vlastností koní zapsaných v určité plemenné knizeplemenné knize, pro regionální šlechtitelské soutěže nebo pro soutěže tradičního nebo historického charakteru, na kterých dochází k diskriminaci koní registrovaných v jiných členských státech Evropské unie nebo pocházejících z jiných členských států Evropské unie, předávají v termínu stanoveném vyhláškou uznaná chovatelská sdružení a oprávněné osobyoprávněné osoby pověřené osoběpověřené osobě.
(7)
Zpracování a zveřejňování výsledků testování a posuzování a jejich evidenci zajišťuje pověřená osobapověřená osoba v součinnosti s příslušným uznaným chovatelským sdružením. Výsledky testování a posuzování jsou zveřejňovány v listinné podobě, popřípadě způsobem umožňujícím dálkový přenos, a to nejméně jednou ročně, přičemž jsou evidovány v listinné podobě, popřípadě na technických nosičích dat.
(8)
Uznané chovatelské sdružení převezme výsledky testování a posuzování prováděného v zahraničí jako rovnocenné výsledkům testování a posuzování prováděného v České republice, pokud bylo testování a posuzování prováděné v zahraničí prováděno v souladu s předpisy Evropské unie.
(9)
Vyhláška stanoví
a)
technické vybavení potřebné pro testování a posuzování a pro zjišťování údajů s tím souvisejících,
b)
požadavky na obsah záznamů vedených oprávněnými osobamioprávněnými osobami a způsob předávání těchto záznamů pověřené osoběpověřené osobě,
c)
termíny předávání seznamů soutěží uvedených v odstavci 6,
d)
podrobnosti zpracování, zveřejňování a evidence výsledků testování a posuzování.
§ 8
Hodnocení, genetické hodnocení a kvalifikovaný odhad plemenných hodnot plemenných zvířat
(1)
Hodnocení plemenných zvířat se provádí na základě údajů zjištěných podle § 7.
(2)
Hodnocení plemenných zvířat zajišťují a o výsledku hodnocení vydávají doklady
a)
uznaná chovatelská sdružení
1.
u plemeníků při jejich výběru pro plemenitbu a u plemenic pro stanovení plemenné hodnoty,
2.
u koní při výkonnostních zkouškách podle šlechtitelských programůšlechtitelských programů jednotlivých plemenplemen koní,
b)
osoby oprávněné k testování a posuzování u koní při výkonnostních testech podle šlechtitelských programůšlechtitelských programů jednotlivých plemenplemen koní,
c)
chovatelské podniky prasat
1.
u plemeníků při jejich výběru pro plemenitbu a u plemenic pro stanovení plemenné hodnoty ve vlastních nebo smluvních chovechchovech,
2.
při uznávání chovůchovů, které rozmnožují a využívají jimi šlechtěné a rozmnožované populacepopulace,
d)
pověřená osobapověřená osoba při výběru plemenplemeníků málopočetných nebo dovezených plemen, pro která není v České republice vedena plemenná knihaplemenná kniha.
(3)
Kvalifikovaný odhad plemenných hodnot plemenných zvířat a genetické hodnocení podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/1012 se provádí na základě údajů zjištěných podle § 7 a na základě výsledků hodnocení plemenných zvířat podle odstavce 2.
(4)
Kvalifikovaný odhad plemenných hodnot plemenných zvířat a jejich zveřejňování musí být v souladu s předpisy Evropské unie1),2) nebo v souladu s mezinárodně uznávanými postupy, pokud pro kvalifikovaný odhad plemenných hodnot a jejich zveřejňování předpisy Evropské unie neexistují. Kvalifikovaný odhad plemenných hodnot získaných na základě výsledků tuzemského testování a posuzování, jejich zpracování a zveřejňování zajišťuje pověřená osobapověřená osoba a předává je příslušnému uznanému chovatelskému sdružení. Způsob a postup kvalifikovaného odhadu plemenných hodnot a jeho zveřejňování musí být projednán a definován v součinnosti s příslušným uznaným chovatelským sdružením, odpovědným za chovatelský cíl a šlechtitelský programšlechtitelský program.
§ 9
Plemenné knihy a chovné registry
(1)
Plemennou knihu podle čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2016/1012 vede podle řádu plemenné knihy uznané chovatelské sdružení. Chovný registr podle čl. 2 bodu 17 nařízení (EU) 2016/1012 vede podle řádu chovného registru chovatelský podnik prasat.
(2)
Vyhláška stanoví požadavky na obsah řádu plemenné knihy a řádu chovného registru.
§ 10
Plemenářské evidence
(1)
Pro každé plemenoplemeno drůbeže, plemenných ryb a včel se vede jediná plemenářská evidence.
(2)
Plemenářské evidence vedou podle řádů plemenářských evidencí uznaná chovatelská sdružení.
(3)
Vyhláška stanoví požadavky na obsah řádů plemenářských evidencí.
§ 11
Potvrzení o původu plemenných zvířat, doklad o původu prasat a osvědčení o původu hejna
(1)
Potvrzení o původupůvodu plemenných zvířat je doklad o identitě, původupůvodu a výkonnosti plemenných zvířat, dárců spermatu, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb (dále jen „potvrzení o původupůvodu“).
(2)
Potvrzení o původupůvodu vydává a údaje v něm uvedené na žádost chovatelechovatele porovnává uznané chovatelské sdružení, a to podle zápisu plemenného zvířete v plemenné knizeplemenné knize nebo v plemenářské evidenci.
(3)
Doklad o původupůvodu prasat pro své smluvní chovychovy vydává a údaje v něm uvedené porovnává chovatelský podnik prasat, a to podle zápisu zvířete v chovném registruchovném registru.
(4)
K produkci násadových vajec je nutné osvědčení o původupůvodu hejna. Osvědčení o původupůvodu hejna vydává pro tuzemské chovychovy drůbeže uznané chovatelské sdružení, pro chovychovy drůbeže přemístěné z jiných členských států Evropské unie nebo dovezené ze třetích zemí oprávněná osobaoprávněná osoba.
(5)
Vyhláška stanoví podrobnosti o údajích potvrzení o původupůvodu platné i pro přemísťovaná a dovážená zvířata, sperma, embrya, vaječné buňky a plemenný materiál ryb a podrobnosti o údajích osvědčení o původupůvodu hejna.
§ 11a
Zootechnická osvědčení
Zootechnická osvědčení podle kapitoly VII nařízení (EU) 2016/1012 vydává uznané chovatelské sdružení nebo chovatelský podnik prasat.
§ 12
Ověřování a osvědčování původu a stanovování genetického typu plemenných zvířat
(1)
PůvodPůvod plemenných zvířat ověřují a jejich genetické typy stanovují oprávněné osobyoprávněné osoby.
(2)
Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna
a)
doložit způsobilost k ověřování a osvědčování původůpůvodů a stanovování genetických typů plemenných zvířat osvědčením o akreditaci,
b)
doložit účast v mezinárodních srovnávacích testech, pokud se tyto testy provádějí, a trvale splňovat jejich kritéria,
c)
ověřovat původpůvod a stanovovat genetický typ plemenného zvířete, požádá-li o to Česká plemenářská inspekce nebo orgány veterinární správy pro výkon kontrolní činnosti (odstavec 4) nebo uznané chovatelské sdružení anebo osoba uvedená v odstavci 6,
d)
vydávat osvědčení o ověření původupůvodu a osvědčení o stanovení genetického typu a poskytovat je České plemenářské inspekci nebo orgánům veterinární správy pro výkon kontrolní činnosti (odstavec 4) nebo uznaným chovatelským sdružením anebo osobě uvedené v odstavci 6, pokud o ně požádala.
(3)
PůvodPůvod musí být ověřen u
a)
býků před výběrem k plemenitbě,
b)
hříbat narozených po inseminaci nebo po přenosu embryí,
c)
hříbat plemeneplemene anglický plnokrevník a klusák,
d)
hejna plemenných ryb zařazených do genetických zdrojů a do plemenitby,
e)
dovezeného plemenného materiálu včel,
f)
beranů, kozlů a hřebců zařazených do inseminace.
(4)
PůvodPůvod zvířat může být také namátkově ověřen pro výkon kontrolní činnosti.
(5)
Genetický typ musí být stanoven u
a)
býků a hřebců vybraných pro plemenitbu,
b)
kanců v rozsahu stanoveném ve šlechtitelském programušlechtitelském programu,
c)
beranů a kozlů zařazených do inseminace.
(6)
O ověření původupůvodu podle odstavce 3 nebo o stanovení genetického typu podle odstavce 5 je povinen požádat majitel zvířete.
(7)
Osvědčení o ověření původupůvodu a osvědčení o stanovení genetického typu musí obsahovat identifikační údaje majitele zvířete, identifikační údaje zvířete, identifikační údaje rodičů zvířete a výsledek ověření původupůvodu nebo výsledek stanovení genetického typu zvířete.
(8)
Vyhláška stanoví podrobnosti o údajích osvědčení o ověření původupůvodu a osvědčení o stanovení genetického typu.
§ 14
Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství
(1)
Ministerstvo zpracovává Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (dále jen „Národní program“), který obsahuje podmínky a postupy k zajištění ochrany, konzervace, dokumentace a udržitelného využívání genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat. Ministerstvo vydává Národní program na dobu 5 let; podnět k jeho změně může podat účastník Národního programu uvedený v odstavci 4.
(2)
Do Národního programu se zařazují
a)
druh nebo plemenoplemeno zvířete,
b)
uznané chovatelské sdružení nebo sdružení chovatelůchovatelů zvířat6e) (dále jen „sdružení“),
c)
fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete (dále jen „vlastník genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete“), a
d)
genobankagenobanka.
(3)
V Národním programu se evidují
a)
jedinec genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete,
b)
genetický a biologický materiálbiologický materiál uchovávaný v genobancegenobance.
(4)
Účastníky Národního programu jsou
a)
veřejná výzkumná instituce21) zřízená ministerstvem, která koordinuje opatření směřující k realizaci Národního programu a opatření s tím souvisejících (dále jen „určená osoba“),
b)
vlastník genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete zařazený do Národního programu,
c)
sdružení uvedené v rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu,
d)
genobankagenobanka zařazená do Národního programu.
§ 14a
Zařazování druhu nebo plemene zvířete do Národního programu
(1)
Druh nebo plemenoplemeno zvířete zařadí ministerstvo do Národního programu na základě písemné žádosti sdružení, pokud
a)
se druh nebo plemenoplemeno zvířete nachází na území České republiky, je autochtonní nebo lokálně adaptované, má význam pro výživu a zemědělství a ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti6d), jeho populacepopulace je životaschopná a jsou prokazatelně doloženy údaje umožňující jeho odlišení od jiného druhu nebo plemeneplemene zvířete,
b)
Metodika uchovávání genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete (dále jen „Metodika“) odpovídá svou strukturou a obsahem osnově stanovené v prováděcím právním předpisu a
c)
řád plemenné knihyplemenné knihy nebo plemenářské evidence, pokud je sdružení povinno jej vést, zohledňuje postupy dané Metodikou.
(2)
Sdružení k žádosti o zařazení do Národního programu přiloží
a)
podklady prokazující, že se druh nebo plemenoplemeno zvířete nachází na území České republiky, je autochtonní nebo lokálně adaptované, má význam pro výživu a zemědělství a ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti6d), jeho populacepopulace je životaschopná a jsou prokazatelně doloženy údaje umožňující jeho odlišení od jiného druhu nebo plemeneplemene zvířete,
b)
návrh Metodiky a
c)
návrh změny řádu plemenné knihyplemenné knihy nebo plemenářské evidence, pokud je sdružení povinno jej vést.
(3)
K posouzení žádosti o zařazení podle odstavce 2 si ministerstvo vyžádá vyjádření určené osoby, které je podkladem pro rozhodnutí.
(4)
Rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu musí kromě obecných náležitostí obsahovat název druhu nebo plemeneplemene zvířete a jako přílohu schválenou Metodiku a případně také řád plemenné knihyplemenné knihy nebo plemenářské evidence.
(5)
Vyhláška stanoví osnovu Metodiky, která je souborem postupů a organizačních opatření k zajištění uchování, ochrany, konzervace, dokumentace a udržitelného využívání genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat.
§ 14b
Zařazování vlastníka genetického zdroje zvířete do Národního programu
(1)
Vlastníka genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete zařadí ministerstvo do Národního programu na základě jeho písemné žádosti, pokud zvíře
a)
je součástí populacepopulace druhu nebo plemeneplemene zvířete zařazeného do Národního programu,
b)
je trvale označeno předepsaným způsobem tak, aby byla vyloučena jeho záměna s jinými jedinci, s výjimkou některých druhů zvířat, u kterých trvalé označení není možné, a
c)
odpovídá kritériím pro zaevidování genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete do Národního programu, které jsou uvedeny v Metodice, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4.
(2)
Vlastník zvířete k žádosti o zařazení do Národního programu přiloží prohlášení, že jsou splněny podmínky pro zaevidování tohoto zvířete jako genetického zdroje do Národního programu podle odstavce 1, a vyjádření určené osoby k podmínkám uvedeným v odstavci 1 písm. a) a c).
(3)
Rozhodnutí o zařazení vlastníka genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete do Národního programu platí 5 let ode dne nabytí právní moci a musí kromě obecných náležitostí obsahovat evidenční číslo vlastníka v rámci Národního programu a název druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete.
(4)
Platnost rozhodnutí o zařazení vlastníka genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete může ministerstvo na základě písemné žádosti vlastníka prodloužit nejvýše o 5 let, a to opakovaně, pokud vlastník splňuje požadavky pro zařazení do Národního programu. Žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu podává vlastník ministerstvu nejméně 2 měsíce a nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu. Vlastník k žádosti o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu přiloží prohlášení podle odstavce 2.
§ 14c
Zařazování genobanky do Národního programu
(1)
GenobankuGenobanku zařadí ministerstvo do Národního programu na základě její písemné žádosti, pokud provozní řád genobankygenobanky zaručuje řádné uchování a evidenci genetického a biologického materiálubiologického materiálu podle specifikace uchovávaného genetického a biologického materiálubiologického materiálu.
(2)
GenobankaGenobanka k žádosti o zařazení do Národního programu přiloží
a)
provozní řád genobankygenobanky a
b)
specifikaci uchovávaného genetického a biologického materiálubiologického materiálu.
(3)
K posouzení žádosti o zařazení podle odstavce 2 si ministerstvo vyžádá vyjádření určené osoby, které je podkladem pro rozhodnutí.
(4)
Rozhodnutí o zařazení genobankygenobanky do Národního programu platí 5 let ode dne nabytí právní moci a musí kromě obecných náležitostí obsahovat specifikaci uchovávaného genetického a biologického materiálubiologického materiálu a evidenční číslo genobankygenobanky v rámci Národního programu.
(5)
Platnost rozhodnutí o zařazení genobankygenobanky do Národního programu může ministerstvo na základě písemné žádosti genobankygenobanky prodloužit nejvýše o 5 let, a to opakovaně, pokud genobankagenobanka splňuje požadavky pro zařazení do Národního programu. Žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu podává genobankagenobanka ministerstvu nejméně 2 měsíce a nejdříve 6 měsíců před uplynutím doby platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu. GenobankaGenobanka k žádosti o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zařazení do Národního programu přiloží prohlášení, že se nezměnily podmínky pro zařazení genobankygenobanky do Národního programu.
§ 14d
Změna a zrušení rozhodnutí o zařazení do Národního programu
(1)
Ministerstvo změní rozhodnutí o zařazení do Národního programu, jestliže došlo ke změně
a)
údajů uvedených v rozhodnutí, nebo
b)
Národního programu týkající se podmínek, na základě kterých bylo rozhodnutí vydáno.
(2)
Ministerstvo rozhodnutí o zařazení do Národního programu zruší, jestliže
a)
právnická osoba, která je účastníkem Národního programu, zanikla,
b)
fyzická nebo právnická osoba, která je účastníkem Národního programu, ukončila činnost,
c)
fyzická osoba, která je účastníkem Národního programu, zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou,
d)
účastník Národního programu o jeho zrušení sám písemně požádá,
e)
genetický zdroj zvířetegenetický zdroj zvířete ve vlastnictví účastníka Národního programu již nesplňuje podmínky dané Metodikou, nebo
f)
došlo ke změně Národního programu vylučující zařazení do Národního programu.
§ 14e
Zaevidování zvířete do Národního programu
(1)
Sdružení, které je účastníkem Národního programu, do Národního programu zaeviduje zvíře jako genetický zdroj
a)
se souhlasem vlastníka zvířete a
b)
způsobem stanoveným v Metodice, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4.
(2)
Do Národního programu sdružení zaeviduje pouze zvíře, které je
a)
součástí populacepopulace druhu nebo plemeneplemene zvířete zařazeného do Národního programu,
b)
trvale označeno předepsaným způsobem tak, aby byla vyloučena jeho záměna s jinými jedinci, s výjimkou některých druhů zvířat, u kterých trvalé označení není možné, a
c)
vyhovující z hlediska Metodiky, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4.
(3)
Zvíře zaevidované do Národního programu zůstává genetickým zdrojem bez ohledu na změnu vlastníka zvířete.
(4)
Ministerstvo na návrh určené osoby a se souhlasem vlastníka zvířete vydá rozhodnutí k zaevidování zvířete do Národního programu, a to ve zvláště odůvodněných případech na základě kritérií stanovených prováděcím právním předpisem, je-li to nezbytné z hlediska obnovy genetické rozmanitosti, regenerace nebo revitalizace daného druhu nebo plemeneplemene zvířete; na základě tohoto rozhodnutí je sdružení povinno zaevidovat do Národního programu a zapsat do plemenné knihyplemenné knihy nebo plemenářské evidence zvíře jako genetický zdroj.
(5)
Zvíře zaevidované do Národního programu podle odstavce 4 může být použito k plemenitbě výhradně v rámci populacepopulace genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete stejného plemeneplemene a v souladu s Metodikou, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4.
(6)
Vyhláška stanoví kritéria pro zaevidování zvířete jako genetického zdroje do Národního programu podle odstavce 4, a to z hlediska obnovy genetické rozmanitosti, regenerace nebo revitalizace daného druhu nebo plemeneplemene zvířete.
§ 14f
Ochrana a udržitelné využívání genetického zdroje zvířete
(1)
Vlastník genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete, který je účastníkem Národního programu, je povinen
a)
dodržovat podmínky uvedené v Národním programu a Metodice, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4,
b)
oznámit neprodleně určené osobě a sdružení ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete,
c)
hodnotit genetický zdroj zvířetegenetický zdroj zvířete a vést o něm dokumentaci způsobem a v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise a předávat výsledky tohoto hodnocení sdružení,
d)
předat na základě písemné výzvy určené osoby určené osobě nebo genobancegenobance, která je účastníkem Národního programu, vzorek biologického nebo genetického materiálu s příslušnou dokumentací, s výjimkou údajů, které tvoří předmět obchodního tajemství6g), nebo umožnit odběr tohoto vzorku. Velikost vzorku stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu. Postup předání je stanoven v Metodice, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4,
e)
oznámit písemně ministerstvu změnu údajů týkajících se rozhodnutí o zařazení do Národního programu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k této změně došlo,
f)
oznámit písemně minimálně 30 dní předem určené osobě záměr trvale přemístit jedince genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo jeho vývoz do třetí země.
(2)
Určená osoba je povinna
a)
dodržovat podmínky uvedené v Národním programu,
b)
vést evidenci účastníků Národního programu a přidělovat jim evidenční čísla,
c)
koordinovat aktivity související s Národním programem, včetně zajištění dlouhodobého uchování genetického a biologického materiálubiologického materiálu a genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat,
d)
zajistit ve spolupráci s účastníkem Národního programu regeneraci genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat, je-li to nezbytné z hlediska jejich ochrany, uchovávání nebo udržitelného využívání,
e)
provést každoročně hodnocení Národního programu v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise a toto hodnocení předložit ministerstvu a na základě jeho výsledků případně ministerstvu navrhnout nařízení opatření související se zajištěním ochrany, uchováním nebo udržitelným využíváním genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat.
(3)
Účastník Národního programu je povinen umožnit zaměstnanci určené osoby prohlídku zvířete za účelem zjištění stavu genetického zdroje kontrolovaného zvířete; o tomto záměru musí určená osoba účastníka Národního programu písemně informovat. Zaměstnanec určené osoby, který se při zjišťování stavu genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete seznámí s údaji tvořícími předmět obchodního tajemství6g), je povinen zachovávat mlčenlivost o těchto údajích. Získá-li určená osoba při zjišťování stavu genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete od účastníka Národního programu údaje o genetickém zdroji zvířetegenetickém zdroji zvířete, které tvoří předmět obchodního tajemství6g), nesmí je určená osoba bez souhlasu účastníka Národního programu poskytnout třetí osobě.
(4)
Sdružení, které je účastníkem Národního programu, je povinno
a)
dodržovat podmínky uvedené v Národním programu a Metodice, která je přílohou rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu podle § 14a odst. 4,
b)
oznámit neprodleně určené osobě ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete, pokud se o takovém ohrožení dozví,
c)
oznámit ministerstvu změnu údajů týkajících se rozhodnutí o zařazení do Národního programu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k této změně došlo,
d)
zajistit ve spolupráci s ostatními účastníky Národního programu regeneraci genetických zdrojů zvířatgenetických zdrojů zvířat, je-li to nezbytné z hlediska jejich ochrany, uchovávání nebo udržitelného využívání,
e)
provést každoročně hodnocení příslušného druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete v rozsahu stanoveném v prováděcím právním předpise a toto hodnocení předložit určené osobě,
f)
poskytovat určené osobě nebo ministerstvu na základě jejich písemné žádosti informace, s výjimkou údajů, které tvoří předmět obchodního tajemství6g), potřebné k plnění jejich úkolů podle tohoto zákona.
(5)
Ministerstvo vyzve sdružení ke změně Metodiky v případě změn právních předpisů, smluv vyplývajících z plnění mezinárodních závazků, Národního programu nebo na základě výsledků hodnocení Národního programu provedeného podle odstavce 2 písm. e) nebo na základě výsledků hodnocení příslušného druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete provedeného podle odstavce 4 písm. e). Sdružení do 30 dnů ode dne doručení výzvy ke změně Metodiky, nestanoví-li ministerstvo lhůtu delší, předloží ministerstvu návrh změn Metodiky. Nepředloží-li sdružení návrh změny Metodiky v požadovaném rozsahu a ve stanovené lhůtě, pozbývá rozhodnutí o zařazení druhu nebo plemeneplemene zvířete do Národního programu vydané podle § 14a odst. 4 platnosti, a to dnem, kdy marně uplynula lhůta pro podání návrhu na změnu Metodiky. O změnu Metodiky může sdružení požádat i z jiného důvodu než z důvodů uvedených ve větě první. Pro řízení o návrhu změny Metodiky platí § 14a obdobně. Bude-li návrhu vyhověno, ministerstvo vydá podle § 14a odst. 4 nové rozhodnutí, jehož přílohou bude nové znění Metodiky.
(6)
Vyhláška stanoví
a)
způsob a rozsah hodnocení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete vlastníkem genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete,
b)
velikost vzorku genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete, který tvoří odebraný genetický materiál zvířete,
c)
rozsah každoročního hodnocení příslušného druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete sdružením,
d)
rozsah každoročního hodnocení Národního programu určenou osobou.
§ 14g
Uchování genetického zdroje zvířete
(1)
Uchování genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete ve formě genetického materiálu nebo biologického materiálubiologického materiálu (dále jen „materiál“) zajišťuje genobankagenobanka v souladu se svým provozním řádem a standardy pro genobankygenobanky, které stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu.
(2)
GenobankaGenobanka ukládá materiál na základě smlouvy mezi vlastníkem genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete a určenou osobou. Uložený materiál spravuje genobankagenobanka a jeho vlastníkem je určená osoba, pokud smlouva nestanoví jinak.
(3)
GenobankaGenobanka je povinna
a)
uchovávat materiál v souladu s provozním řádem a standardy pro genobankygenobanky,
b)
oznámit vznik situace, která znamená riziko poškození nebo zničení uloženého materiálu, neprodleně určené osobě a v součinnosti s ní zajistit opatření k eliminaci tohoto rizika.
(4)
Materiál uložený v genobancegenobance je určen pro dlouhodobé uchování a pro použití v případě nekomerčního výzkumu, testace nebo obnovy genetické rozmanitosti, hodnocení nebo regenerace druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete.
(5)
Vzorek materiálu z genobankygenobanky poskytuje na vyžádání třetím osobám genobankagenobanka se souhlasem určené osoby, pokud existuje jeho dostatečná zásoba a poskytnutím vzorku nedojde k ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete nebo k jeho poškození, které by mohlo mít za následek fyzický zánik genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete. Vzorek materiálu poskytuje genobankagenobanka za náklady, které nepřesahují náklady spojené s poskytnutím vzorku. Rozsah dostatečné zásoby materiálu stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu.
(6)
Vyhláška stanoví
a)
standardy pro uchovávání materiálu zajišťovaného genobankougenobankou,
b)
rozsah dostatečné zásoby materiálu.
§ 14h
Financování ochrany genetického zdroje zvířete
Finanční prostředky pro konzervaci, ochranu, hodnocení, dokumentaci a udržitelné využívání genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete v rámci Národního programu jsou poskytovány pro účely uvedené v tomto zákoně ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly ministerstva.
HLAVA III
PLEMENITBA SKOTU, BUVOLŮ INDICKÝCH, ZEBU, KONÍ, OSLŮ, PRASAT, OVCÍ A KOZ
§ 15
Ústřední registr plemeníků
(1)
K plemenitbě skotu, buvolů indických, zebu, koní, oslů, prasat, ovcí a koz mohou chovateléchovatelé, chovatelské podniky prasat a oprávněné osobyoprávněné osoby používat výhradně plemeníky zapsané ve speciální evidenci plemeníků (dále jen „ústřední registr plemeníků“) nebo jejich sperma.
(2)
Ústřední registr plemeníků vede pověřená osobapověřená osoba.
(3)
Ústřední registr plemeníků obsahuje identifikační údaje plemeníků, identifikační údaje chovatelůchovatelů, v jejichž chovechchovech se plemeníci narodili, identifikační údaje o majiteli plemeníka a další údaje specifické pro jednotlivé druhy a plemenaplemena vyjmenovaných hospodářských zvířat.
(4)
Ústřední registr plemeníků se vede podle druhů a plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat uvedených v odstavci 1; člení se zejména podle typů, linií a způsobu plemenitby. Ústřední registr plemeníků se vede jako zvláštní část informačního systému ústřední evidenceústřední evidence.
(5)
Vyhláška stanoví podrobnosti vedení ústředního registru plemeníků, vymezuje údaje specifické pro jednotlivé druhy a plemenaplemena vyjmenovaných hospodářských zvířat evidovaných v ústředním registru plemeníků.
§ 16
Inseminační stanice
(1)
Osoba provozující inseminační staniciinseminační stanici je povinna
a)
používat výhradně plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků, pokud se používají k plemenitbě v České republice,
b)
vést provozní záznamy o jednotlivých plemenících po celou dobu jejich působnosti na inseminační staniciinseminační stanici, o odebraném spermatu, o vyrobených inseminačních dávkách a o výdeji inseminačních dávek a předávat je pověřené osoběpověřené osobě,
c)
předávat provozní záznamy podle písmene b) v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou pověřené osoběpověřené osobě.
(2)
Vyhláška stanoví podrobnosti vedení provozních záznamů na inseminační staniciinseminační stanici a předávání těchto záznamů pověřené osoběpověřené osobě.
§ 17
Provádění inseminace a vpravování embryí inseminační technikou
(1)
Inseminaci nebo vpravování embryí inseminační technikou (dále jen „inseminace“) může provádět oprávněná osobaoprávněná osoba, pokud je odborně způsobilá podle § 30.
(2)
Osoba oprávněná k provádění inseminace je povinna
a)
používat pouze sperma plemeníků zapsaných v ústředním registru plemeníků,
b)
vést záznamy o inseminaci v listinné podobě, popřípadě způsobem umožňujícím dálkový přístup a předávat je chovatelichovateli a pověřené osoběpověřené osobě v listinné podobě, popřípadě s využitím dálkového přístupu,
c)
dodržovat připařovací plán a testovací připařování v rozsahu stanoveném chovatelemchovatelem.
(3)
ChovateléChovatelé jsou povinni zabezpečit pro řádné a bezpečné provádění inseminace pro osobu oprávněnou k provádění inseminace oddělené prostory, zejména pro uložení pomůcek a oděvu, zdroj teplé vody, doklady potřebné pro záznamy o inseminaci, oddělení plemenic při volném nebo skupinovém ustájení, fixaci plemenic při inseminaci a další technickou pomoc.
(4)
U vlastních plemenic mohou chovateléchovatelé provádět inseminaci sami, pokud jsou k tomu odborně způsobilí podle § 30 odst. 5. Souhlas ministerstva k provádění inseminace podle § 3 se v těchto případech nevyžaduje. Pro tyto chovatelechovatele platí odstavec 2 obdobně.
(5)
Vyhláška stanoví podrobnosti vedení záznamů o inseminaci, podrobnosti předávání těchto záznamů chovatelichovateli a pověřené osoběpověřené osobě a podrobnosti technické pomoci pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění inseminace.
§ 18
Střediska pro přenos embryí
(1)
Osoba provozující středisko pro přenos embryístředisko pro přenos embryí je povinna vést provozní záznamy o získávání a vpravování embryí a vaječných buněk v listinné podobě, popřípadě způsobem umožňujícím dálkový přístup a předávat je chovatelichovateli a pověřené osoběpověřené osobě v listinné podobě, popřípadě s využitím dálkového přístupu.
(2)
ChovateléChovatelé jsou povinni zabezpečit pro řádné a bezpečné provádění přenosu embryí oddělené prostory, zejména pro uložení pomůcek a oděvu, zdroj teplé vody, oddělení plemenic při volném nebo skupinovém ustájení, fixaci plemenic při přenosu embryí a další technickou pomoc.
(3)
Vyhláška stanoví podrobnosti provozních záznamů o získávání a vpravování embryí a vaječných buněk, podrobnosti předávání těchto záznamů chovatelichovateli a pověřené osoběpověřené osobě a další podrobnosti technické pomoci pro zabezpečení řádného a bezpečného provádění přenosu embryí.
§ 19
Přirozená plemenitba
(1)
K přirozené plemenitbě mohou chovateléchovatelé používat pouze plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků.
(2)
ChovateléChovatelé zajišťující přirozenou plemenitbu jsou povinni vést záznamy o provádění přirozené plemenitby a tyto předávat pověřené osoběpověřené osobě podle jednotlivých druhů a plemenplemen vyjmenovaných hospodářských zvířat, a to v listinné podobě, popřípadě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Vyhláška stanoví podrobnosti vedení záznamů o provádění přirozené plemenitby a podrobnosti jejich předávání pověřené osoběpověřené osobě.
HLAVA IV
PLEMENITBA DRŮBEŽE, PLEMENNÝCH RYB A VČEL
§ 20
(1)
K plemenitbě drůbeže přirozenou plemenitbou nebo inseminací v uznaných chovechchovech mohou chovateléchovatelé používat jen plemeníky, jejich sperma a plemenice z tuzemských nebo zahraničních chovůchovů, ze kterých je potomstvo prověřováno v tuzemských testačních zařízeních.
(2)
V chovechchovech drůbeže a plemenných ryb nahrazuje výběr plemeníků osvědčení o původupůvodu hejna (§ 11 odst. 4).
(3)
K plemenitbě plemenných ryb se používá umělý, případně poloumělý výtěr.
(4)
K plemenitbě včel se používá přirozená plemenitba nebo inseminace včelích matek. K plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské.
HLAVA V
UVÁDĚNÍ PLEMENNÝCH ZVÍŘAT, SPERMATU, EMBRYÍ, VAJEČNÝCH BUNĚK, NÁSADOVÝCH VAJEC DRŮBEŽE, VČEL, PLEMENNÝCH RYB A JEJICH PLEMENNÉHO MATERIÁLU DO OBĚHU
§ 21
(1)
Plemenná zvířata narozená v České republice, násadová vejce drůbeže a plemenný materiál ryb a včel mohou být uváděny do oběhu jako plemenná, pokud
a)
jsou trvale označena nebo, jde-li o násadová vejce drůbeže, individuálně označena, s výjimkou plemenných ryb a včel,
b)
jsou provázena zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo potvrzením o původupůvodu, nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, a
c)
jsou provázena osvědčením o ověření původupůvodu nebo o stanovení genetického typu, jde-li o zvířata uvedená v § 12 odst. 3 a 5, není-li obsaženo v zootechnickém osvědčení podle písmene b).
(2)
Plemenná zvířata narozená v jiných členských státech Evropské unie mohou být uváděna do oběhu jako plemenná, pokud odpovídají předpisům Evropské unie1),2) a jsou provázena
a)
zootechnickým osvědčením, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo
b)
potvrzením o původupůvodu osvědčujícím jejich zápis v plemenné knize příslušného členského státu Evropské unie nebo způsobilost tam být zapsána, nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1.
(3)
Plemenná zvířata narozená ve třetích zemích mohou být uváděna do oběhu jako plemenná, pokud jsou provázena
a)
zootechnickým osvědčením vystaveným plemenářským subjektem, který je na seznamu plemenářských subjektů podle článku 34 nařízení (EU) 2016/1012, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo
b)
potvrzením o původupůvodu, ze kterého je zřejmý jejich zápis do plemenné knihy nebo chovného registru, a dokladem, že budou zapsána do plemenné knihy nebo chovného registru v České republice anebo v jiném členském státu Evropské unie,
1.
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 a potvrzení o původupůvodu nebylo vystaveno plemenářským subjektem, který je na seznamu plemenářských subjektů podle čl. 34 nařízení (EU) 2016/1012, nebo
2.
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 2 nebo 3.
(4)
Sperma plemenných zvířat a zvířat zapsaných v chovném registru vyprodukované v inseminačních stanicíchinseminačních stanicích v České republice může být uváděno do oběhu, pokud na obalu spermatu jsou vyznačeny údaje zajišťující jeho identifikaci a
a)
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti, nebo
b)
nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno
1.
potvrzením o původupůvodu nebo dokladem o původupůvodu dárce spermatu vystaveným zahraniční chovatelskou organizací,
2.
průvodním listem spermatu a
3.
u býků, hřebců, beranů a kozlů osvědčením o stanovení genetického typu dárce spermatu.
(5)
Sperma plemenných zvířat a zvířat zapsaných v chovném registru vyprodukované mimo území České republiky může být uváděno do oběhu, pokud splňuje požadavky na obchodování se spermatem podle jiného právního předpisu5), na obalu spermatu jsou vyznačeny údaje zajišťující jeho identifikaci a
a)
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti, nebo
b)
nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, je provázeno
1.
potvrzením o původupůvodu nebo dokladem o původupůvodu dárce spermatu vystaveným zahraniční chovatelskou organizací,
2.
průvodním listem spermatu a
3.
u býků, hřebců, beranů a kozlů osvědčením o stanovení genetického typu dárce spermatu.
(6)
Sperma plemeníků zapsaných do ústředního registru plemeníků může být uváděno do oběhu na území České republiky, pokud na obalu spermatu jsou vyznačeny údaje zajišťující jeho identifikaci a je provázeno
a)
zootechnickým osvědčením s identifikací zvířete v ústředním registru plemeníků, jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, nebo
b)
potvrzením o původupůvodu dárce spermatu s identifikací zvířete v ústředním registru plemeníků, nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1.
(7)
Embrya a vaječné buňky plemenných zvířat a zvířat zapsaných v chovném registru mohou být uváděny do oběhu, pokud splňují požadavky na obchodování s embryi a vaječnými buňkami podle jiného právního předpisu5), jsou na obalu označeny způsobem umožňujícím identifikaci embrya nebo vaječné buňky, je uvedena identifikace příjemkyně, jsou-li embrya prodávána současně s příjemkyní, a
a)
jedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, jsou provázeny zootechnickým osvědčením s ověřením totožnosti a byly získány v souladu s čl. 21, 22 a 24 nařízení (EU) 2016/1012, nebo
b)
nejedná-li se o plemenná zvířata podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1, jsou provázeny
1.
potvrzením o původupůvodu nebo dokladem o původupůvodu,
2.
průvodním listem embrya nebo vaječné buňky a
3.
v případě přemístění z jiného členského státu nebo dovozu ze třetích zemí osvědčením o stanovení genetického typu obou genetických rodičů, jde-li o embrya, nebo genetické matky, jde-li o vaječné buňky.
(8)
ChovateléChovatelé a osoby uvádějící do oběhu plemenná zvířata, sperma, embrya, vaječné buňky, násadová vejce drůbeže nebo plemenný materiál ryb jsou povinni vést a předávat pověřené osoběpověřené osobě údaje o uvádění do oběhu v listinné podobě, popřípadě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(9)
Včely, plemenné ryby a jejich plemenný materiál lze přemísťovat z jiných členských států Evropské unie nebo dovážet ze třetích zemí na území České republiky jen se souhlasem ministerstva.
(10)
Vyhláška stanoví
a)
technické podrobnosti průvodního listu dováženého spermatu, embryí, vaječných buněk a plemenného materiálu ryb a včel,
b)
technické podrobnosti na identifikaci spermatu a na identifikaci embryí a vaječných buněk,
c)
technické podrobnosti vedení záznamů o uvádění do oběhu plemenných zvířat, spermatu, embryí, vaječných buněk, násadových vajec drůbeže a plemenného materiálu ryb a technické podrobnosti jejich předávání pověřené osoběpověřené osobě,
d)
technické podrobnosti označení obalů spermatu, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a včel.
HLAVA VI
OZNAČOVÁNÍ A EVIDENCE
Díl 1
Označování
§ 22
(1)
ChovateléChovatelé označovaných zvířat jsou povinni zajistit jejich označování identifikačními prostředky, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou, u plemenných koní, pro které je v České republice vedena plemenná knihaplemenná kniha, prostřednictvím příslušného uznaného chovatelského sdruženíuznaného chovatelského sdružení, u koní, pro které není v České republice vedena plemenná knihaplemenná kniha, a oslů a jejich kříženců s koňmi prostřednictvím pověřené osobypověřené osoby.
(2)
Při označování označovaných zvířat podle odstavce 1 je chovatelchovatel povinen zajistit, aby
a)
označování jiným než stanoveným identifikačním prostředkem nebo jiným než stanoveným způsobem nenarušovalo nebo nebylo zaměnitelné s označováním podle tohoto zákona a vyhlášky,
b)
k označování označovaných zvířat nebyly identifikační prostředky používány opakovaně.
(3)
Pro označování označovaných zvířat podle odstavce 1 je pověřená osobapověřená osoba povinna
a)
přidělovat chovatelůmchovatelům označovaných zvířat identifikační čísla a identifikační prostředky pro jejich označovaná zvířata v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
na žádost chovatelechovatele zabezpečit označování koní, pro které není v České republice vedena plemenná knihaplemenná kniha, a oslů a jejich kříženců s koňmi způsobem a v termínech stanovených vyhláškou.
(4)
Pro označování plemenných koní, pro které je v České republice vedena plemenná knihaplemenná kniha, je příslušné uznané chovatelské sdruženíuznané chovatelské sdružení povinno
a)
přidělovat označovaným koním identifikační čísla způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
na žádost chovatelechovatele zabezpečit označování koní způsobem a v termínech stanovených vyhláškou.
(5)
Označované zvíře, které není označené podle odstavce 1, nelze přemisťovat. Tury označené podle odstavce 1 lze přemisťovat pouze na evidovaná hospodářstvíhospodářství [§ 23 odst. 1 písm. a) a § 23 odst. 2 písm. a)] nebo evidovaná zařízení (provozovny) [§ 23a odst. 1 písm. a)] anebo k evidovaným obchodníkům (§ 23a odst. 2).
(6)
Dojde-li ke ztrátě identifikačního prostředku nebo k jeho poškození, které znemožňuje identifikaci označovaného zvířete, anebo se údaje na něm uvedené stanou nečitelnými, je chovatelchovatel povinen
a)
zabezpečit do 2 pracovních dnů označení označovaného zvířete náhradním způsobem tak, aby jej bylo možné znovu identifikovat,
b)
tuto skutečnost neprodleně ohlásit pověřené osoběpověřené osobě a současně si od ní vyžádat duplikát identifikačního prostředku,
c)
po obdržení duplikátu identifikačního prostředku jím příslušné označované zvíře neprodleně označit.
(7)
Sejmout, případně odstranit identifikační prostředek z označovaného zvířete bez jeho nahrazení jiným identifikačním prostředkem lze pouze po úhynu nebo usmrcení označovaného zvířete, a to v asanačním podniku nebo na jatkách; chovatelchovatel může sejmout identifikační prostředek z označovaného zvířete při domácí porážce7) označovaného zvířete nebo při neškodném odstraňování těla uhynulého nebo utraceného označovaného zvířete.7a)
(8)
Sejmout, případně odstranit identifikační prostředek z označovaného zvířete a nahradit jej jiným identifikačním prostředkem lze pouze
a)
dojde-li k poškození identifikačního prostředku, které znemožňuje identifikaci označovaného zvířete, anebo se údaje na něm uvedené stanou nečitelnými (odstavec 6),
b)
v případech stanovených ve vyhlášce.
(9)
Po sejmutí identifikačního prostředku z označovaného zvířete musí být identifikační prostředek dezinfikován a znehodnocen tak, aby nemohl být opakovaně použit.
(10)
Tuři pocházející z členských zemí Evropské unie a označení v souladu s předpisy Evropské unie se považují za turytury označené v souladu s tímto zákonem a vyhláškou.
(11)
TuřiTuři dovezení ze třetích zemí, kteří zůstávají na území České republiky, se označují způsobem stanoveným ve vyhlášce nejpozději do 72 hodin od příchodu zvířete na místo určení, v každém případě před opuštěním hospodářstvíhospodářství, na které bylo zvíře dovezeno, s výjimkou turůturů dovezených k účasti na svodu zvířat;7b) pověřená osobapověřená osoba zaeviduje původní identifikační číslo zvířete do informačního systému ústřední evidenceústřední evidence současně s novým identifikačním číslem tohoto zvířete. Pokud dojde k dalšímu přemístění turůturů dovezených k účasti na svodu zvířat,7b) označují se tito tuřituři způsobem stanoveným ve vyhlášce do 72 hodin po opuštění místa svodu zvířat.7b)
(12)
Vyhláška stanoví
a)
druhy a vzory identifikačních prostředků a technické požadavky na identifikační prostředky,
b)
údaje, které musí být na identifikačních prostředcích uvedeny,
c)
způsoby a termíny označování označovaných zvířat,
d)
požadavky na duplikáty identifikačních prostředků a údaje, které musí být na duplikátech identifikačních prostředků uvedeny,
e)
případy, kdy lze identifikační prostředek sejmout a nahradit jej jiným identifikačním prostředkem,
f)
způsob zajišťování identifikačních čísel a identifikačních prostředků pověřenou osoboupověřenou osobou, způsob jejich evidence, vydávání a nahrazování, včetně termínů.
Díl 2
Evidence
§ 23
Povinnosti chovatelů
(1)
ChovateléChovatelé evidovaných zvířat, u králíků chovateléchovatelé dodávající zvířata na jatky, s výjimkou chovatelůchovatelů drůbeže, kteří představují nevýznamné riziko podle čl. 85 nařízení (EU) 2016/429 a čl. 3 nařízení (EU) 2022/1345, chovatelůchovatelů plemenných ryb a chovatelůchovatelů živočichů pocházejících z akvakultury, jsou povinni
a)
evidovat u pověřené osobypověřené osoby všechna svá hospodářstvíhospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a identifikačními údaji o zákonném zástupci, je-li chovatelemchovatelem nezletilá osoba, nebo opatrovníkovi, je-li chovatelemchovatelem osoba, jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena svéprávnost, a veškeré změny nastalé po dni zaevidování v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
vést ve stájovém registrustájovém registru údaje stanovené vyhláškou a uchovávat je nejméně po dobu 3 let ode dne posledního záznamu; tato povinnost neplatí pro chovatelechovatele včel,
c)
předávat pověřené osoběpověřené osobě správné a úplné údaje stanovené vyhláškou způsobem stanoveným vyhláškou a další údaje potřebné z hlediska plemenitby, pokud si ji chovateléchovatelé sami zajišťují,
d)
oznámit pověřené osoběpověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti.
(2)
ChovateléChovatelé živočichů pocházejících z akvakultury a chovateléchovatelé plemenných ryb jsou povinni
a)
evidovat u pověřené osobypověřené osoby všechna svá hospodářstvíhospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a veškeré změny nastalé po dni zaevidování v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
vést ve stájovém registrustájovém registru údaje stanovené vyhláškou způsobem stanoveným touto vyhláškou a uchovávat je nejméně po dobu 4 let ode dne posledního záznamu,
c)
pro živočichy vnímavé k nákazám stanovené vyhláškou o veterinárních požadavcích na živočichy17) předávat pověřené osoběpověřené osobě správné a úplné údaje stanovené vyhláškou, a to způsobem stanoveným touto vyhláškou,
d)
oznámit pověřené osoběpověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti.
Povinnosti uvedené v písmenech b) a c) neplatí pro chovatelechovatele živočichů pocházejících z akvakultury, jehož zařízení je podle § 5a veterinárního zákona pouze registrováno.
(3)
Ministerstvo může na základě návrhu kontrolních orgánů (§ 24 odst. 7) rozhodnout o rozdělení již evidovaného hospodářstvíhospodářství v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence na 2 nebo více hospodářstvíhospodářství nebo o zrušení již evidovaného hospodářstvíhospodářství v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence.
(4)
ChovateléChovatelé koní a oslů a jejich kříženců a chovateléchovatelé turůturů jsou dále povinni
a)
vyžádat si od pověřené osobypověřené osoby průkaz koně nebo průvodní list skotu,
b)
zajistit, aby do průkazu koně nebo průvodního listu skotu byly v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou a přímo použitelnými předpisy Evropské unie18) doplněny správné a úplné údaje a aby tam byly zaznamenány veškeré jejich změny,
c)
při přemisťování evidovaného zvířete předávat nebo přebírat společně s evidovaným zvířetem také průkaz koně, kromě případů stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie18), nebo průvodní list skotu,
d)
dojde-li ke ztrátě nebo zničení průkazu koně nebo průvodního listu skotu, vyžádat si od pověřené osobypověřené osoby neprodleně vystavení duplikátu průkazu koně, náhradního průkazu koně nebo průvodního listu skotu.
(5)
Vyhláška stanoví
a)
konkrétní pravidla pro vymezení jednoho hospodářstvíhospodářství chovatelechovatele pro účely jeho zaevidování u pověřené osobypověřené osoby,
b)
rozsah, způsob a termín pro zaevidování hospodářstvíhospodářství a chovatelůchovatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 u pověřené osobypověřené osoby, včetně vzoru registračního lístku chovatelechovatele,
c)
způsob a termín pro oznámení ukončení činnosti chovatelechovatele, včetně vzoru oznámení o ukončení činnosti chovatelechovatele.
(6)
Za chovatelechovatele drůbeže představujícího nevýznamné riziko podle čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2022/1345 se považuje chovatelchovatel, v jehož hospodářstvíhospodářství jsou chována zvířata, přechovávány zárodečné produkty nebo produkty živočišného původupůvodu a primárním účelem není přemísťování těchto zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původupůvodu do hospodářstvíhospodářství nebo z něj.
§ 23a
Povinnosti provozovatelů jatek, provozovatelů líhní, provozovatelů zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže, obchodníků, dopravců, uživatelských zařízení a asanačních podniků
(1)
Provozovatelé jatek, provozovatelé líhní, provozovatelé zařízení pro svody kopytníků, provozovatelé zařízení pro svody drůbeže, uživatelská zařízení a asanační podniky jsou povinni
a)
evidovat svá zařízení (provozovny) a oznamovat pověřené osoběpověřené osobě veškeré změny týkající se údajů o těchto zařízeních nebo o vlastní osobě v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
předávat pověřené osoběpověřené osobě správné a úplné údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
c)
při přemístění zvířete převzít od chovatelůchovatelů průvodní listy skotu nebo průkazy koní, při přemístění zvířete na jiné hospodářstvíhospodářství nebo zařízení anebo k obchodníkovi nebo dopravci společně se zvířetem předat také jeho průvodní list skotu nebo průkaz koně,
d)
po porážce evidovaného zvířete zajistit odeslání průvodního listu skotu nebo průkazu koně anebo po zpracování evidovaného zvířete v asanačním podniku odeslání průvodního listu skotu nebo průkazu koně pověřené osoběpověřené osobě,
e)
oznámit pověřené osoběpověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti.
(2)
Obchodníci jsou povinni
a)
zaevidovat se u pověřené osobypověřené osoby a oznamovat pověřené osoběpověřené osobě veškeré změny týkající se evidovaných údajů v rozsahu, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou,
b)
předávat pověřené osoběpověřené osobě správné a úplné údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat způsobem, v rozsahu a v termínech stanovených vyhláškou,
c)
při přemístění zvířete převzít od chovatelůchovatelů průvodní listy skotu, při přemístění zvířete na jiné hospodářstvíhospodářství nebo zařízení anebo k jinému obchodníkovi nebo dopravci společně se zvířetem předat také jeho průvodní list skotu,
d)
oznámit pověřené osoběpověřené osobě způsobem a v termínech stanovených vyhláškou ukončení své činnosti.
(3)
Dopravci jsou povinni
a)
být registrovaní podle zvláštního právního předpisu,7c)
b)
při přijetí zásilky zvířete převzít od chovatelechovatele nebo obchodníka anebo od jiného dopravce průvodní listy skotu nebo průkazy koní, při předání zásilky zvířete na jiné hospodářstvíhospodářství nebo zařízení anebo k obchodníkovi nebo jinému dopravci společně se zásilkou zvířete předat také jeho průvodní list skotu nebo průkaz koně.
(4)
Vyhláška stanoví
a)
rozsah, způsob a termín pro zaevidování zařízení (provozoven) a provozovatelů jatek, provozovatelů líhní, provozovatelů zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže, obchodníků, uživatelských zařízení a asanačních podniků u pověřené osobypověřené osoby, včetně vzoru registračního lístku,
b)
způsob a termín pro oznámení ukončení činnosti provozovatelů jatek, provozovatelů líhní, provozovatelů zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže, obchodníků, uživatelských zařízení a asanačních podniků, včetně vzoru oznámení o ukončení jejich činnosti,
c)
rozsah, způsob a termín předávání údajů provozovateli jatek, provozovateli líhní, provozovateli zařízení pro svody kopytníků, provozovateli zařízení pro svody drůbeže, uživatelskými zařízeními, asanačními podniky a obchodníky pověřené osoběpověřené osobě,
d)
způsob a termín odeslání průvodního listu skotu a průkazu koně provozovatelem jatek pověřené osoběpověřené osobě.
§ 23b
Informační systém ústřední evidence
(1)
Informační systém ústřední evidenceústřední evidence je informační systém veřejné správy7d) zajišťující shromažďování, zpracovávání, používání, poskytování, zpřístupňování a uchovávání údajů ústřední evidenceústřední evidence.
(2)
Správcem a provozovatelem informačního systému ústřední evidenceústřední evidence je ministerstvo.
(3)
Ministerstvo eviduje v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence v rozsahu stanoveném vyhláškou údaje o
a)
hospodářstvíchhospodářstvích,
b)
chovatelíchchovatelích uvedených v § 23 odst. 1 a 2,
c)
evidovaných zvířatech,
d)
provozovatelích jatek,
e)
provozovatelích líhní,
f)
provozovatelích zařízení pro svody kopytníků,
g)
provozovatelích zařízení pro svody drůbeže,
h)
obchodnících,
i)
registrovaných dopravcích,
j)
uživatelských zařízeních,
k)
asanačních podnicích.
(4)
Údaje evidované v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence se uchovávají na technických nosičích dat a v písemné podobě; ve stejné formě se mohou i přenášet.
(5)
Pověřená osobaPověřená osoba poskytuje z informačního systému ústřední evidenceústřední evidence způsobem stanoveným ve vyhlášce
a)
chovatelůmchovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 a 2 údaje o jejich evidovaných zvířatech,
b)
uznaným chovatelským sdruženímuznaným chovatelským sdružením údaje evidované a zpracovávané pro potřeby šlechtění a plemenitby zvířat, které evidují v plemenné knizeplemenné knize,
c)
oprávněným osobámoprávněným osobám údaje o zvířatech chovatelůchovatelů, pro které vykonávají odbornou činnost, k níž jim ministerstvo udělilo souhlas.
(6)
Ministerstvo umožní získávat z informačního systému ústřední evidence České plemenářské inspekci, orgánům veterinární správy a Českému statistickému úřadu údaje potřebné ke kontrolním a statistickým účelům.
(7)
Ministerstvo umožní získávat z informačního systému ústřední evidence údaje také příslušným orgánům Evropské unie, zejména Komisi.
(8)
Vyhláška stanoví
a)
lhůty pro zapracovávání údajů do informačního systému ústřední evidenceústřední evidence,
b)
způsob poskytování údajů z informačního systému ústřední evidenceústřední evidence podle odstavce 5.
§ 23c
Pověřená osoba
(1)
Shromažďováním a zpracováváním údajů v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence a prováděním s tím souvisejících odborných činností pověří ministerstvo na základě výběrového řízení7f) právnickou osobu s majetkovou účastí státu a uznaných chovatelských sdružení, která
a)
má technické a administrativní vybavení odpovídající předpokládanému druhu a rozsahu činnosti,
b)
zajistí účast státu a uznaných chovatelských sdružení ve svých orgánech po celou dobu svého pověření,
c)
prokáže, že je způsobilá zpracovávat a zveřejňovat výsledky testování a posuzování a v tomto rozsahu nejméně 10 let vykonává uvedené činnosti,
d)
prokáže, že je způsobilá provádět hodnocení plemenných zvířat, a zároveň prokáže nejméně desetiletou praxi v hodnocení plemenných zvířat,
e)
prokáže, že je způsobilá zajišťovat kvalifikovaný odhad plemenných hodnot,
f)
prokáže, že je zapojena minimálně 5 let do mezinárodních systémů testování a posuzování a hodnocení plemenných zvířat,
g)
prokáže, že je způsobilá vytvářet ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem databázi ústředního registru plemeníků,
h)
prokáže, že je způsobilá vytvářet systém identifikačních čísel a systém vydávání a nahrazování identifikačních prostředků, včetně evidence jejich vydávání a nahrazování,
i)
prokáže, že je způsobilá poskytovat formuláře potřebné pro získávání údajů podle § 23 a 23a,
j)
prokáže, že je způsobilá vystavovat průvodní listy skotu a průkazy koní včetně jejich duplikátů a vést o tom evidenci,
k)
prokáže, že je způsobilá vytvářet systém shromažďování a zpracovávání údajů pro informační systém ústřední evidenceústřední evidence, systém evidování přijatých údajů a jejich přenosu do databáze informačního systému ústřední evidenceústřední evidence způsobem kompatibilním se současným systémem a má v této činnosti nejméně 5 let praxi,
l)
prokáže, že je způsobilá zajišťovat ochranu a bezpečnost všech údajů evidovaných v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence tak, aby nedošlo k jejich poškození, zneužití nebo ztrátě.
(2)
Pověřená osobaPověřená osoba je povinna
a)
poskytovat chovatelůmchovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 a 2, osobám provádějícím inseminaci podle § 17, provozovatelům jatek, provozovatelům líhní, provozovatelům zařízení pro svody kopytníků, provozovatelům zařízení pro svody drůbeže, obchodníkům, uživatelským zařízením a asanačním podnikům formuláře potřebné k poskytování údajů stanovených vyhláškou,
b)
shromažďovat údaje o evidovaných zvířatech, hospodářstvíchhospodářstvích a osobách podle písmene a),
c)
vystavovat průvodní listy skotu a průkazy koní chovatelůmchovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 způsobem, v rozsahu a v termínech stanovených vyhláškou,
d)
předat chovatelůmchovatelům uvedeným v § 23 odst. 1 a 2 pokyny o způsobu poskytování údajů po jejich schválení správcem informačního systému a provádět průběžnou informační a poradenskou službu,
e)
vést průkaznou evidenci o přidělování identifikačních čísel a identifikačních prostředků a jejich duplikátů, o označování koní a oslů a jejich kříženců, o pořízení údajů a jejich opravách a o vydávání průvodních listů skotu a průkazů koní a jejich duplikátů,
f)
doplňovat databázi v termínech stanovených vyhláškou shromážděnými a úplně zpracovanými údaji,
g)
registrovat plemeníky v ústředním registru plemeníků, vést jeho databázi a doplňovat ji v termínech stanovených vyhláškou správně pořízenými a úplně zpracovanými údaji,
h)
kontrolovat identifikační čísla zvířat a správnost údajů předávaných chovatelichovateli uvedenými v § 23 odst. 1 a 2 a osobami uvedenými v § 23a; pokud jsou údaje nevěrohodné nebo nesprávně poskytnuté, vyzvat chovatelechovatele nebo osobu uvedenou v § 23a k jejich odstranění a provádět opravy těchto údajů v databázi,
i)
ukládat vrácené průvodní listy skotu, průkazy koní a záznamy o registraci chovatelůchovatelů a ostatních osob a uchovávat je nejméně po dobu 3 let,
j)
zajišťovat ochranu a bezpečnost údajů uložených v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence před jejich poškozením, zneužitím nebo ztrátou,
k)
v případě zrušení rozhodnutí o pověření předat veškeré údaje a doklady ministerstvu a o tomto předání provést zápis,
l)
při přemístění zvířete z členského státu Evropské unie na území České republiky vrátit průvodní list skotu organizaci, která průvodní list skotu vystavila,
m)
odděleně evidovat údaje nesprávné nebo nepravděpodobné,
n)
zpracovávat, zveřejňovat a evidovat výsledky testování a posuzování podle § 7 odst. 7,
o)
zajišťovat činnost podle § 8 odst. 2 písm. d),
p)
zpracovávat a zveřejňovat odhady plemenných hodnot podle § 8 odst. 4,
q)
přidělovat výrobcům elektronických identifikátorů pro označování označovaných zvířat číselné řady, které ve struktuře kódu obsahují kód země pro Českou republiku19),
r)
plnit působnost příslušného orgánu podle čl. 38 nařízení (EU) 2016/1012,
s)
v případě, kdy si chovatelchovatel vyžádá průkaz koně uložený podle písmene i), tento průkaz koně před vydáním znehodnotit,
t)
shromažďovat údaje o evidovaných zvířatech, hospodářstvíchhospodářstvích a osobách podle požadavků ministerstva, vyhodnocovat a zpracovávat tyto údaje a provádět s tím spojené odborné činnosti a zajišťovat jiné odborné činnosti podle pověření ministerstva.
(3)
Ministerstvo zruší rozhodnutím pověření, pokud pověřená osobapověřená osoba opakovaně poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně nebo změní-li se skutečnost rozhodná pro její pověření anebo pokud ukončí svou činnost.
(4)
Vyhláška stanoví
a)
způsob evidence a rozsah evidovaných údajů o hospodářstvíchhospodářstvích, chovatelíchchovatelích uvedených v § 23 odst. 1 a 2, provozovatelích jatek, provozovatelích líhní, provozovatelích zařízení pro svody kopytníků, provozovatelích zařízení pro svody drůbeže, obchodnících, dopravcích, uživatelských zařízeních a asanačních podnicích a o evidovaných zvířatech,
b)
obsah stájového registrustájového registru nebo registru zvířat a způsob a rozsah vedení záznamů o evidovaných zvířatech,
c)
obsah hlášení, způsob předávání a rozsah údajů předávaných osobami uvedenými v písmenu a),
d)
obsah průvodního listu skotu a průkazu koně, způsob jejich vystavování a doplňování, rozsah záznamů, jejichž doplňování zajišťuje chovatelchovatel, způsob evidování jejich výdeje a náhrady, včetně termínů,
e)
způsob shromažďování a zpracování údajů, poskytování formulářů potřebných pro jejich získávání, evidování přijatých údajů, jejich oprav a způsob jejich přenosu do databáze, včetně termínů,
f)
způsob a rozsah vedení databází uvedených v § 23b odst. 3,
g)
způsob kontroly údajů a provádění oprav v databázích,
h)
způsob ochrany a předání údajů v případě ukončení činnosti pověřené osobypověřené osoby.
HLAVA VII
DOZORČÍ ČINNOST
§ 24
Česká plemenářská inspekce
(1)
Zřizuje se Česká plemenářská inspekce (dále jen „inspekce“) jako orgán státní správy, který je podřízený ministerstvu. V jejím čele je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(2)
Práva a závazky dosavadní České inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona na inspekci zřízenou podle odstavce 1. Zaměstnanci, kteří byli ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k České inspekci pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci inspekce ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu funkčnímu zařazení.
(3)
Inspekce
a)
kontroluje, jak chovateléchovatelé, uznaná chovatelská sdružení, chovatelské podniky prasat, oprávněné osobyoprávněné osoby, provozovatelé jatek, provozovatelé líhní, provozovatelé zařízení pro svody kopytníků, provozovatelé zařízení pro svody drůbeže, obchodníci, dopravci, uživatelská zařízení, asanační podniky, určená osoba, účastníci Národního programu a pověřená osobapověřená osoba dodržují povinnosti stanovené v tomto zákoně,
b)
kontroluje osoby, které vykonávají činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona souhlas, uznání, určení nebo pověření ministerstva,
c)
zjišťuje příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné a ukládá opatření k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin, včetně termínu pro jejich odstranění,
d)
projednává přestupky podle tohoto zákona (§ 26 a 27),
e)
může ukládat zvláštní opatření (§ 25),
f)
kontroluje splnění opatření uložených k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin,
g)
kontroluje splnění uložených zvláštních opatření (§ 25),
h)
kontroluje plnění povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie2) v oblasti šlechtění, plemenitby, označování a evidence zvířat fyzickými a právnickými osobami.
(4)
Inspekce dále
a)
kontroluje dodržování postupů testování vyjmenovaných hospodářských zvířat,
b)
provádí kontroly na úseku šlechtění a plemenitby vyjmenovaných hospodářských zvířat, označování (§ 22) a evidence zvířat (§ 23 až 23c), nařízené ministerstvem, a kontroly podle zvláštního zákona8a) v souladu s předpisy Evropské unie1),2), v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(5)
Kontrolu dodržování povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c) provádějí kromě inspekce také orgány veterinární správy podle zvláštního zákona8b) (dále jen „orgány veterinárního dozoru“). Orgány veterinárního dozoru provádějí rovněž kontrolu dodržování povinností stanovených při označování a evidenci přímo použitelnými předpisy Evropské unie2).
(6)
Inspekce a orgány veterinárního dozoru při kontrole podle odstavce 5
a)
kontrolují, jak chovateléchovatelé, pověřená osobapověřená osoba a uznaná chovatelská sdružení dodržují povinnosti stanovené v § 22,
b)
kontrolují, jak chovateléchovatelé, provozovatelé jatek, provozovatelé líhní, provozovatelé zařízení pro svody kopytníků, provozovatelé zařízení pro svody drůbeže, obchodníci, dopravci, uživatelská zařízení, asanační podniky a pověřená osobapověřená osoba dodržují povinnosti stanovené v § 23 až 23c,
c)
zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně odpovědné a ukládají opatření k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin včetně termínu pro jejich odstranění,
d)
provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství8c) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém8d).
(7)
Inspekce a orgány veterinárního dozoru mohou na základě kontrolní činnosti podle tohoto zákona navrhnout ministerstvu rozdělení již evidovaného hospodářstvíhospodářství v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence na 2 nebo více hospodářstvíhospodářství nebo zrušení již evidovaného hospodářstvíhospodářství v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence.
(8)
Činnost inspekce a orgánů veterinárního dozoru při kontrolách dodržování povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c) koordinuje ministerstvo. Inspekce a orgány veterinárního dozoru se vzájemně informují o výsledcích jimi prováděných kontrol. O výsledcích kontrol zpracovává ministerstvo roční zprávu.
(9)
Kontrola je zahájena předložením pověření ke kontrole podle § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu22). Pověřením ke kontrole je služební průkaz zaměstnance inspekce.
(10)
Zaměstnanci inspekce jsou oprávněni vyžadovat poskytnutí součinnosti potřebné k výkonu kontroly, a to zejména
a)
předvedení vyjmenovaných hospodářských zvířat, označovaných anebo evidovaných zvířat nebo jiný způsob umožňující jejich individuální kontrolu,
b)
přístup k plemenným zvířatům, spermiím, oocytům a embryím odebraným nebo pocházejícím od plemenných zvířat za účelem asistované reprodukceasistované reprodukce,
c)
ověření původupůvodu vyjmenovaných hospodářských zvířat, nebo
d)
předložení průvodního listu skotu nebo průkazu koně chovaných zvířat.
(11)
Kontrolované osoby jsou povinny, kromě povinností uvedených v čl. 46 nařízení (EU) 2016/1012 v případě hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat, poskytnout součinnost potřebnou k výkonu kontroly podle odstavce 10.
(12)
Vyhláška stanoví
a)
kritéria pro výběr a minimální počet hospodářstvíhospodářství, v nichž se provádí kontrola plnění povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c),
b)
náležitosti roční zprávy o provedených kontrolách dodržování povinností stanovených při označování (§ 22) a evidenci (§ 23 až 23c),
c)
vzor služebního průkazu zaměstnance inspekce.
§ 25
Zvláštní opatření
(1)
Inspekce může ukládat chovatelůmchovatelům, uznaným chovatelským sdružením, chovatelským podnikům prasat, provozovatelům jatek, provozovatelům líhní, provozovatelům zařízení pro svody kopytníků, provozovatelům zařízení pro svody drůbeže, obchodníkům, dopravcům, uživatelským zařízením a oprávněným osobámoprávněným osobám zvláštní opatření. Orgány veterinárního dozoru mohou ukládat zvláštní opatření pouze chovatelůmchovatelům, provozovatelům jatek, provozovatelům líhní, provozovatelům zařízení pro svody kopytníků, provozovatelům zařízení pro svody drůbeže, obchodníkům, dopravcům a uživatelským zařízením.
(2)
Jako zvláštní opatření může pouze inspekce uložit
a)
zákaz prodeje nebo nákupu plemenného zvířete, jednodenní drůbeže, spermatu nebo vaječných buněk a embryí při nedodržení povinností uvedených v § 20 nebo v § 21 odst. 1 až 7,
b)
zákaz prodeje nebo nákupu násadových vajec drůbeže nebo běžců, plemenného materiálu ryb nebo včel, nebo likvidaci včelstev při nedodržení povinností uvedených v § 20 odst. 1 a 2 nebo v § 21 odst. 1 až 3, 6, 7 nebo 8,
c)
zákaz plemenitby při nedodržení povinností uvedených v § 12 odst. 3 nebo 5, § 19 odst. 1 anebo v § 20,
d)
zákaz dalšího líhnutí při nedodržení povinností uvedených v § 20.
(3)
Jde-li o turytury, jako zvláštní opatření může inspekce a orgány veterinárního dozoru uložit
a)
utracení8e) zvířete, nelze-li zjistit jeho totožnost během 2 pracovních dnů; chovatelichovateli nepřísluší náhrada za takto utracené zvíře,
b)
zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářstvíhospodářství nebo z hospodářstvíhospodářství, jestliže jedno nebo více zvířat v hospodářstvíhospodářství nesplňuje žádné požadavky týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registrustájového registru a přihlášení do ústřední evidenceústřední evidence,
c)
zákaz přemísťování zvířat, která nesplňují některé požadavky týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registrustájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do ústřední evidenceústřední evidence, do hospodářstvíhospodářství nebo z hospodářstvíhospodářství, pokud počet těchto zvířat nepřesahuje 20 % všech zvířat v hospodářstvíhospodářství,
d)
zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářstvíhospodářství nebo z hospodářstvíhospodářství, pokud počet zvířat, která nesplňují některé požadavky týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registrustájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do ústřední evidenceústřední evidence, přesahuje 20 % všech zvířat v hospodářstvíhospodářství.
(4)
Inspekce současně stanoví dobu trvání zvláštních opatření uložených podle odstavce 2. Zvláštní opatření uložená podle odstavce 3 platí do doby jejich zrušení.
(5)
Odvolání proti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.
(6)
Při ukládání zvláštních opatření podle odstavce 3 zaměstnanci inspekce nebo orgánů veterinárního dozoru oznámí kontrolované osobě uložení tohoto zvláštního opatření a neprodleně o jeho uložení učiní písemný zápis. Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým zvláštním opatřením, může nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne oznámení podat proti jeho uložení námitky; podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne ředitel inspekce nebo orgánu veterinárního dozoru ve lhůtě nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne doručení námitek a v uvedené lhůtě s rozhodnutím seznámí kontrolovanou osobu; rozhodnutí ředitele je konečné. Tím není dotčeno právo kontrolované osoby uplatnit přezkoumání soudní cestou.8f)
(7)
Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut ukládaných podle § 26 až 28.
(8)
Při ukládání opatření podle § 24 odst. 3 písm. c) postupuje inspekce a podle § 24 odst. 6 písm. c) postupují inspekce a orgány veterinárního dozoru obdobně podle odstavce 6.
HLAVA VIII
PŘESTUPKY
§ 26
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené v České republice, násadová vejce drůbeže nebo plemenný materiál ryb nebo včel v rozporu s § 21 odst. 1,
b)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené v jiných členských státech Evropské unie v rozporu s § 21 odst. 2,
c)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené ve třetích zemích v rozporu s § 21 odst. 3,
d)
uvede do oběhu sperma plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru vyprodukované v inseminačních stanicíchinseminačních stanicích v České republice v rozporu s § 21 odst. 4,
e)
uvede do oběhu sperma plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru vyprodukované mimo území České republiky v rozporu s § 21 odst. 5,
f)
uvede do oběhu na území České republiky sperma plemeníků zapsaných do ústředního registru plemeníků v rozporu s § 21 odst. 6,
g)
uvede do oběhu embrya nebo vaječné buňky plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru v rozporu s § 21 odst. 7,
h)
v rozporu s § 21 odst. 9 přemístí z jiných členských států včely nebo plemenné ryby nebo jejich plemenný materiál nebo je doveze ze třetích zemí na území České republiky bez souhlasu ministerstva,
i)
nesplní některou z povinností uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 24 odst. 3 písm. c), zvláštním opatřením vydaným podle § 25 odst. 3 nebo rozhodnutím o zvláštním opatření vydaným podle § 25 odst. 2,
j)
vykonává činnost, ke které je třeba souhlasu nebo uznání, bez tohoto souhlasu nebo uznání, nebo
k)
nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku šlechtění, plemenitby, označování a evidence zvířat.
(2)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nevytvoří podmínky nezbytné pro zjišťování údajů potřebných pro testování a posuzování podle § 7 odst. 5 písm. a),
b)
neumožní ve svých chovechchovech testovací připařování, prověřování plemeníků, předvedení nebo posuzování zevnějšku vyjmenovaných hospodářských zvířat podle § 7 odst. 5 písm. b),
c)
neposkytne plemenice, jejich samčí nebo samičí potomstvo, u drůbeže násadová vejce nebo jednodenní drůbež, u plemenných ryb jejich plemenný materiál nebo u včel matky ke společnému kontrolnímu chovuchovu nebo pro potřeby testování a posuzování podle § 7 odst. 5 písm. c),
d)
neumožní ověření původupůvodu nebo stanovení genetického typu podle § 7 odst. 5 písm. d),
e)
v rozporu s § 15 odst. 1 nepoužije k plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků,
f)
nezabezpečí pro řádné a bezpečné provádění inseminace pro osobu oprávněnou k provádění inseminace oddělené prostory podle § 17 odst. 3,
g)
neprovede u vlastních plemenic inseminaci podle § 17 odst. 4,
h)
nezabezpečí pro řádné a bezpečné provádění přenosu embryí oddělené prostory podle § 18 odst. 2,
i)
nepoužije k přirozené plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 19 odst. 1,
j)
nevede záznamy o provádění přirozené plemenitby nebo tyto nepředá pověřené osoběpověřené osobě podle § 19 odst. 2, nebo
k)
nepoužije k plemenitbě drůbeže přirozenou plemenitbou nebo inseminací v uznaných chovechchovech plemeníky, jejich sperma nebo plemenice podle § 20 odst. 1.
(3)
Fyzická osoba se jako majitel zvířete dopustí přestupku tím, že nepožádá o ověření původupůvodu plemenného zvířete nebo o stanovení jeho genetického typu podle § 12 odst. 6 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(4)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel nebo osoba uvádějící do oběhu plemenná zvířata, sperma, embrya, vaječné buňky, násadová vejce drůbeže nebo plemenný materiál ryb dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 8 nevede evidenci nebo nepředá údaje o uvádění do oběhu pověřené osoběpověřené osobě.
(5)
Fyzická osoba se jako účastník Národního programu dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 14e odst. 5 použije k plemenitbě zvíře zaevidované do Národního programu.
(6)
Fyzická osoba se jako vlastník genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete, který je účastníkem Národního programu, dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nedodrží podmínky uvedené v Národním programu a Metodice podle § 14f odst. 1 písm. a),
b)
neoznámí neprodleně určené osobě a sdružení ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 1 písm. b),
c)
v rozporu s § 14f odst. 1 písm. c) nehodnotí genetický zdroj zvířetegenetický zdroj zvířete a nevede o něm dokumentaci,
d)
v rozporu s § 14f odst. 1 písm. d) nepředá určené osobě nebo genobancegenobance vzorek biologického nebo genetického materiálu nebo neumožní odběr tohoto vzorku,
e)
neoznámí ministerstvu změnu údajů týkajících se rozhodnutí o zařazení do Národního programu podle § 14f odst. 1 písm. e), nebo
f)
neoznámí písemně určené osobě záměr trvale přemístit jedince genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo jeho vývoz do třetí země podle § 14f odst. 1 písm. f).
(7)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel označovaných zvířat dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nezajistí jejich označování identifikačními prostředky podle § 22 odst. 1,
b)
nezajistí používání identifikačních prostředků při označování označovaných zvířat podle § 22 odst. 2,
c)
v rozporu s § 22 odst. 5 přemístí označované zvíře,
d)
nepostupuje v případě ztráty identifikačního prostředku nebo jeho poškození podle § 22 odst. 6,
e)
sejme nebo odstraní identifikační prostředek z označovaného zvířete bez jeho nahrazení jiným identifikačním prostředkem v rozporu s § 22 odst. 7,
f)
sejme, případně odstraní identifikační prostředek z označovaného zvířete a nahradí jej jiným identifikačním prostředkem v rozporu s § 22 odst. 8,
g)
nedezinfikuje nebo neznehodnotí po sejmutí identifikační prostředek podle § 22 odst. 9, nebo
h)
neoznačí turatura dovezeného ze třetích zemí, který zůstává na území České republiky podle § 22 odst. 11.
(8)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel evidovaných zvířat dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 1 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 1 písm. b) nevede ve stájovém registrustájovém registru údaje nebo je neuchovává po stanovenou dobu,
c)
nepředá pověřené osoběpověřené osobě údaje podle § 23 odst. 1 písm. c), nebo
d)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 1 písm. d).
(9)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel živočichů pocházejících z akvakultury nebo chovatelchovatel plemenných ryb dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 2 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 2 písm. b) nevede ve stájovém registrustájovém registru údaje nebo je neuchovává po stanovenou dobu,
c)
nepředá pověřené osoběpověřené osobě údaje podle § 23 odst. 2 písm. c), nebo
d)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 2 písm. d).
(10)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel živočichů pocházejících z akvakultury, jehož zařízení je podle § 5a veterinárního zákona pouze registrováno, dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 2 písm. a), nebo
b)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 2 písm. d).
(11)
Fyzická osoba se jako chovatelchovatel koní a oslů a jejich kříženců a chovatelchovatel turůturů dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá si od pověřené osobypověřené osoby průkaz koně nebo průvodní list skotu podle § 23 odst. 4 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 4 písm. b) nezajistí, aby do průkazu koně nebo průvodního listu skotu byly doplněny správné a úplné údaje a aby tam byly zaznamenány veškeré jejich změny,
c)
v rozporu s § 23 odst. 4 písm. c) nepředává nebo nepřebírá při přemisťování evidovaného zvířete společně s evidovaným zvířetem také průkaz koně nebo průvodní list skotu, nebo
d)
nevyžádá si od pověřené osobypověřené osoby vystavení duplikátu průkazu koně, náhradního průkazu koně nebo průvodního listu skotu podle § 23 odst. 4 písm. d).
(12)
Fyzická osoba se jako provozovatel líhní dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá zařízení podle § 23a odst. 1 písm. a),
b)
nepředá údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat podle § 23a odst. 1 písm. b), nebo
c)
neoznámí ukončení činnosti podle § 23a odst. 1 písm. e).
(13)
Fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že neposkytne kontrolujícímu součinnost potřebnou k výkonu kontroly podle § 24 odst. 10 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(14)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 3,
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) nebo k), odstavce 2 písm. a) až d), f) až h) nebo k) nebo odstavce 4, 5 nebo 6,
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo j), odstavce 2 písm. e), i) nebo j) nebo odstavce 7, 8, 9, 10, 11, 12 nebo 13.
§ 27
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené v České republice, násadová vejce drůbeže nebo plemenný materiál ryb nebo včel v rozporu s § 21 odst. 1,
b)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené v jiných členských státech Evropské unie v rozporu s § 21 odst. 2,
c)
uvede do oběhu plemenné zvíře narozené ve třetích zemích v rozporu s § 21 odst. 3,
d)
uvede do oběhu sperma plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru vyprodukované v inseminačních stanicíchinseminačních stanicích v České republice v rozporu s § 21 odst. 4,
e)
uvede do oběhu sperma plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru vyprodukované mimo území České republiky v rozporu s § 21 odst. 5,
f)
uvede do oběhu na území České republiky sperma plemeníků zapsaných do ústředního registru plemeníků v rozporu s § 21 odst. 6,
g)
uvede do oběhu embrya nebo vaječné buňky plemenných zvířat nebo zvířat zapsaných v chovném registruchovném registru v rozporu s § 21 odst. 7,
h)
v rozporu s § 21 odst. 9 přemístí z jiných členských států včely nebo plemenné ryby nebo jejich plemenný materiál nebo je doveze ze třetích zemí na území České republiky bez souhlasu ministerstva,
i)
nesplní některou z povinností uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 24 odst. 3 písm. c), zvláštním opatřením vydaným podle § 25 odst. 3 nebo rozhodnutím o zvláštním opatření vydaným podle § 25 odst. 2,
j)
vykonává činnost, ke které je třeba souhlasu nebo uznání, bez tohoto souhlasu nebo uznání, nebo
k)
nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku šlechtění, plemenitby, označování a evidence zvířat.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel dopustí přestupku tím, že
a)
nevytvoří podmínky nezbytné pro zjišťování údajů potřebných pro testování a posuzování podle § 7 odst. 5 písm. a),
b)
neumožní ve svých chovechchovech testovací připařování, prověřování plemeníků, předvedení nebo posuzování zevnějšku vyjmenovaných hospodářských zvířat podle § 7 odst. 5 písm. b),
c)
neposkytne plemenice, jejich samčí nebo samičí potomstvo, u drůbeže násadová vejce nebo jednodenní drůbež, u plemenných ryb jejich plemenný materiál nebo u včel matky ke společnému kontrolnímu chovuchovu nebo pro potřeby testování a posuzování podle § 7 odst. 5 písm. c),
d)
neumožní ověření původupůvodu nebo stanovení genetického typu podle § 7 odst. 5 písm. d),
e)
v rozporu s § 15 odst. 1 nepoužije k plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků,
f)
nezabezpečí pro řádné a bezpečné provádění inseminace pro osobu oprávněnou k provádění inseminace oddělené prostory podle § 17 odst. 3,
g)
neprovede u vlastních plemenic inseminaci podle § 17 odst. 4,
h)
nezabezpečí pro řádné a bezpečné provádění přenosu embryí oddělené prostory podle § 18 odst. 2,
i)
nepoužije k přirozené plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 19 odst. 1,
j)
nevede záznamy o provádění přirozené plemenitby nebo tyto nepředá pověřené osoběpověřené osobě podle § 19 odst. 2, nebo
k)
nepoužije k plemenitbě drůbeže přirozenou plemenitbou nebo inseminací v uznaných chovechchovech plemeníky, jejich sperma nebo plemenice podle § 20 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako majitel zvířete dopustí přestupku tím, že nepožádá o ověření původupůvodu plemenného zvířete nebo o stanovení jeho genetického typu podle § 12 odst. 6 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel nebo osoba uvádějící do oběhu plemenná zvířata, sperma, embrya, vaječné buňky, násadová vejce drůbeže nebo plemenný materiál ryb dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 8 nevede evidenci nebo nepředá údaje o uvádění do oběhu pověřené osoběpověřené osobě.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník Národního programu dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 14e odst. 5 použije k plemenitbě zvíře zaevidované do Národního programu.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete, který je účastníkem Národního programu, dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží podmínky uvedené v Národním programu a Metodice podle § 14f odst. 1 písm. a),
b)
neoznámí neprodleně určené osobě a sdružení ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 1 písm. b),
c)
v rozporu s § 14f odst. 1 písm. c) nehodnotí genetický zdroj zvířetegenetický zdroj zvířete a nevede o něm dokumentaci,
d)
v rozporu s § 14f odst. 1 písm. d) nepředá určené osobě nebo genobancegenobance vzorek biologického nebo genetického materiálu nebo neumožní odběr tohoto vzorku,
e)
neoznámí ministerstvu změnu údajů týkajících se rozhodnutí o zařazení do Národního programu podle § 14f odst. 1 písm. e), nebo
f)
neoznámí písemně určené osobě záměr trvale přemístit jedince genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo jeho vývoz do třetí země podle § 14f odst. 1 písm. f).
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel označovaných zvířat dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí jejich označování identifikačními prostředky podle § 22 odst. 1,
b)
nezajistí používání identifikačních prostředků při označování označovaných zvířat podle § 22 odst. 2,
c)
v rozporu s § 22 odst. 5 přemístí označované zvíře,
d)
nepostupuje v případě ztráty identifikačního prostředku nebo jeho poškození podle § 22 odst. 6,
e)
sejme nebo odstraní identifikační prostředek z označovaného zvířete bez jeho nahrazení jiným identifikačním prostředkem v rozporu s § 22 odst. 7,
f)
sejme, případně odstraní identifikační prostředek z označovaného zvířete a nahradí jej jiným identifikačním prostředkem v rozporu s § 22 odst. 8,
g)
nedezinfikuje nebo neznehodnotí po sejmutí identifikační prostředek podle § 22 odst. 9, nebo
h)
neoznačí turatura dovezeného ze třetích zemí, který zůstává na území České republiky podle § 22 odst. 11.
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel evidovaných zvířat dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 1 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 1 písm. b) nevede ve stájovém registrustájovém registru údaje nebo je neuchovává po stanovenou dobu,
c)
nepředá pověřené osoběpověřené osobě údaje podle § 23 odst. 1 písm. c), nebo
d)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 1 písm. d).
(9)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel živočichů pocházejících z akvakultury nebo chovatelchovatel plemenných ryb dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 2 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 2 písm. b) nevede ve stájovém registrustájovém registru údaje nebo je neuchovává po stanovenou dobu,
c)
nepředá pověřené osoběpověřené osobě údaje podle § 23 odst. 2 písm. c), nebo
d)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 2 písm. d).
(10)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel živočichů pocházejících z akvakultury, jehož zařízení je podle § 5a veterinárního zákona pouze registrováno, dopustí přestupku tím, že
a)
neeviduje svá hospodářstvíhospodářství podle § 23 odst. 2 písm. a), nebo
b)
neoznámí pověřené osoběpověřené osobě ukončení své činnosti podle § 23 odst. 2 písm. d).
(11)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatelchovatel koní a oslů a jejich kříženců a chovatelchovatel turůturů dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá si od pověřené osobypověřené osoby průkaz koně nebo průvodní list skotu podle § 23 odst. 4 písm. a),
b)
v rozporu s § 23 odst. 4 písm. b) nezajistí, aby do průkazu koně nebo průvodního listu skotu byly doplněny správné a úplné údaje a aby tam byly zaznamenány veškeré jejich změny,
c)
v rozporu s § 23 odst. 4 písm. c) nepředává nebo nepřebírá při přemisťování evidovaného zvířete společně s evidovaným zvířetem také průkaz koně nebo průvodní list skotu, nebo
d)
nevyžádá si od pověřené osobypověřené osoby vystavení duplikátu průkazu koně, náhradního průkazu koně nebo průvodního listu skotu podle § 23 odst. 4 písm. d).
(12)
Sdružení, které je účastníkem Národního programu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nezaeviduje do Národního programu zvíře podle § 14e odst. 2, nebo
b)
v rozporu s § 14e odst. 4 nezaeviduje do Národního programu nebo nezapíše do plemenné knihyplemenné knihy nebo plemenářské evidence zvíře jako genetický zdroj zvířetegenetický zdroj zvířete.
(13)
Osoba provozující inseminační staniciinseminační stanici se dopustí přestupku tím, že
a)
nepoužije plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 16 odst. 1 písm. a), nebo
b)
v rozporu s § 16 odst. 1 písm. b) nebo c) nevede provozní záznamy o jednotlivých plemenících, o odebraném spermatu, o vyrobených inseminačních dávkách nebo o výdeji inseminačních dávek nebo je nepředá pověřené osoběpověřené osobě.
(14)
Středisko pro přenos embryíStředisko pro přenos embryí se dopustí přestupku tím, že nevede provozní záznamy nebo je nepředá podle § 18 odst. 1.
(15)
Oprávněná osobaOprávněná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajišťuje testování a posuzování v chovechchovech nebo testačních zařízeních osobami odborně způsobilými nebo technickým vybavením podle § 7 odst. 2 nebo nařízení (EU) 2016/1012,
b)
neprovede testování nebo posouzení hospodářských zvířat podle § 7 odst. 3 písm. a) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
c)
nedodrží postupy a posuzování podle § 7 odst. 3 písm. b) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
d)
nezjišťuje původypůvody, vlastnosti a znaky vyjmenovaných hospodářských zvířat podle § 7 odst. 3 písm. c) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
e)
v rozporu s § 7 odst. 3 písm. d) neeviduje údaje o původupůvodu, výkonnosti a reprodukci zvířat nebo je nepředá,
f)
neposkytuje poradenství podle § 7 odst. 3 písm. e),
g)
nepředá v případě ukončení činnosti veškeré údaje a podklady podle § 7 odst. 3 písm. f),
h)
nepostupuje při testování a posuzování koní podle § 7 odst. 6 nebo nařízení (EU) 2016/1012,
i)
v rozporu s § 8 odst. 2 písm. b) nebo nařízením (EU) 2016/1012 nezajistí hodnocení plemenných zvířat nebo o výsledku hodnocení nevydá doklad,
j)
nedoloží způsobilost k ověřování a osvědčování původůpůvodů a stanovování genetických typů plemenných zvířat podle § 12 odst. 2 písm. a),
k)
v rozporu s § 12 odst. 2 písm. b) nedoloží účast v mezinárodních srovnávacích testech nebo trvale nesplňuje jejich kritéria,
l)
v rozporu s § 12 odst. 2 písm. c) neověří původpůvod nebo nestanoví genetický typ plemenného zvířete,
m)
nepoužije k plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 15 odst. 1,
n)
neprovede inseminaci nebo vpravování embryí podle § 17 odst. 1,
o)
nepoužije sperma plemeníků podle § 17 odst. 2 písm. a),
p)
v rozporu s § 17 odst. 2 písm. b) nevede záznamy o inseminaci nebo je nepředá,
q)
nedodrží připařovací plán nebo testovací připařování podle § 17 odst. 2 písm. c), nebo
r)
neohlásí změny podle § 32.
(16)
Určená osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží podmínky uvedené v Národním programu podle § 14f odst. 2 písm. a),
b)
v rozporu s § 14f odst. 2 písm. b) nevede evidenci účastníků Národního programu nebo jim nepřidělí evidenční čísla,
c)
nekoordinuje aktivity související s Národním programem podle § 14f odst. 2 písm. c),
d)
nezajistí regeneraci genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 2 písm. d),
e)
v rozporu s § 14f odst. 2 písm. e) neprovede hodnocení Národního programu nebo toto hodnocení nepředloží ministerstvu, nebo
f)
neohlásí změny podle § 32.
(17)
Pověřená osobaPověřená osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí zpracování a zveřejňování výsledků testování a posuzování a jejich evidenci podle § 7 odst. 7,
b)
v rozporu s § 8 odst. 2 písm. d) nezajistí hodnocení plemenných zvířat nebo o výsledku hodnocení nevydá doklad,
c)
nevede ústřední registr plemeníků podle § 15 odst. 2,
d)
nepřidělí chovatelichovateli označovaných zvířat identifikační prostředky podle § 22 odst. 3 písm. a),
e)
nezabezpečí označování koní podle § 22 odst. 3 písm. b),
f)
nezaeviduje původní identifikační číslo zvířete podle § 22 odst. 11,
g)
neposkytuje údaje podle § 23b odst. 5,
h)
neposkytuje formuláře podle § 23c odst. 2 písm. a),
i)
neshromažďuje údaje podle § 23c odst. 2 písm. b),
j)
nevystavuje průvodní listy skotu nebo průkazy koní podle § 23c odst. 2 písm. c),
k)
nepředává chovatelůmchovatelům pokyny podle § 23c odst. 2 písm. d),
l)
nevede evidenci podle § 23c odst. 2 písm. e),
m)
nedoplňuje databázi podle § 23c odst. 2 písm. f),
n)
v rozporu s § 23c odst. 2 písm. g) neregistruje plemeníky v ústředním registru plemeníků nebo nevede jeho databázi nebo ji nedoplňuje,
o)
v rozporu s § 23c odst. 2 písm. h) nekontroluje identifikační čísla zvířat a správnost předávaných údajů nebo nevyzve chovatelechovatele k odstranění nebo k opravě údajů,
p)
neukládá vrácené průvodní listy skotu, průkazy koní a záznamy o registraci chovatelůchovatelů a ostatních osob podle § 23c odst. 2 písm. i),
q)
nezajišťuje ochranu a bezpečnost údajů uložených v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence podle § 23c odst. 2 písm. j),
r)
v rozporu s § 23c odst. 2 písm. k) nepředá údaje nebo doklady nebo neprovede zápis o tomto předání v případě zrušení rozhodnutí o pověření,
s)
nevrátí průvodní list skotu organizaci, která jej vystavila, podle § 23c odst. 2 písm. l),
t)
neeviduje odděleně údaje nesprávné nebo nepravděpodobné podle § 23c odst. 2 písm. m),
u)
v rozporu s § 23c odst. 2 písm. p) nezpracovává nebo nezveřejňuje odhady plemenných hodnot,
v)
nepřiděluje výrobcům elektronických identifikátorů pro označování označovaných zvířat číselné řady podle § 23c odst. 2 písm. q),
w)
neohlásí změny podle § 32,
x)
neplní působnost příslušného orgánu podle § 23c odst. 2 písm. r), nebo
y)
neznehodnotí uložený průkaz koně před jeho vydáním podle § 23c odst. 2 písm. s),
z)
neshromažďuje údaje podle § 23c odst. 2 písm. t).
(18)
Sdružení, které je účastníkem Národního programu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží podmínky uvedené v Národním programu a Metodice podle § 14f odst. 4 písm. a),
b)
neoznámí určené osobě ohrožení genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 4 písm. b),
c)
neoznámí změnu údajů týkajících se rozhodnutí o zařazení do Národního programu podle § 14f odst. 4 písm. c),
d)
nezajistí regeneraci genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 4 písm. d),
e)
neprovede hodnocení příslušného druhu nebo plemeneplemene genetického zdroje zvířetegenetického zdroje zvířete podle § 14f odst. 4 písm. e), nebo
f)
neposkytne informace podle § 14f odst. 4 písm. f).
(19)
GenobankaGenobanka se dopustí přestupku tím, že
a)
neuchovává materiál podle § 14g odst. 3 písm. a), nebo
b)
v rozporu s § 14g odst. 3 písm. b) neoznámí vznik situace znamenající riziko poškození nebo zničení uloženého materiálu nebo nezajistí opatření k eliminaci tohoto rizika.
(20)
Uznané chovatelské sdružení se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 5b odst. 2 písm. a) nebo nařízením (EU) 2016/1012 nepostupuje při své činnosti v souladu se svým chovným cílem a šlechtitelským programemšlechtitelským programem, nevyhodnocuje nebo nerealizuje šlechtitelský programšlechtitelský program nebo nezveřejňuje jeho výsledky,
b)
v rozporu s § 5b odst. 2 písm. b) nebo nařízením (EU) 2016/1012 nevede plemennou knihu nebo v ní neeviduje plemenná zvířata nebo nevede plemenářskou evidenciplemenářskou evidenci nebo v ní neeviduje drůbež, plemenné ryby nebo včely,
c)
nekontroluje plnění ustanovení řádu plemenné knihy nebo plemenářské evidenceplemenářské evidence podle § 5b odst. 2 písm. c) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
d)
v rozporu s § 5b odst. 2 písm. d) nebo nařízením (EU) 2016/1012 nevydá, neověří nebo nezkontroluje zootechnické osvědčení nebo potvrzení o původupůvodu plemenných zvířat, u drůbeže a plemenných ryb potvrzení o původupůvodu rodičovského hejna,
e)
v rozporu s § 5b odst. 2 písm. e) nebo nařízením (EU) 2016/1012 neeviduje nebo nezveřejňuje dědičné vady a zvláštnosti,
f)
v rozporu s § 5b odst. 2 písm. f) nebo nařízením (EU) 2016/1012 nezajistí hodnocení vyjmenovaných hospodářských zvířat nebo nevydá o jeho výsledku doklady,
g)
neposkytne informace o plemenných zvířatech podle § 5b odst. 2 písm. g) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
h)
neposkytne určené osobě nebo ministerstvu údaje podle § 5b odst. 2 písm. h) nebo nařízení (EU) 2016/1012,
i)
nepostupuje při testování a posuzování koní podle § 7 odst. 6,
j)
nepřevezme výsledky testování a posuzování podle § 7 odst. 8, nebo
k)
neohlásí změny podle § 32 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(21)
Chovatelský podnik prasat se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nepostupuje při své činnosti v souladu se svým chovným cílem a šlechtitelským programemšlechtitelským programem, nevyhodnocuje nebo nerealizuje šlechtitelský programšlechtitelský program nebo nezveřejňuje jeho výsledky,
b)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nevede chovný registr nebo v něm neeviduje plemenná zvířata,
c)
nekontroluje plnění ustanovení řádu chovného registru podle nařízení (EU) 2016/1012,
d)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nevydá, neověří nebo nezkontroluje zootechnické osvědčení,
e)
v rozporu s nařízením (EU) 2016/1012 nezajistí hodnocení hlavních vyjmenovaných hospodářských zvířat nebo nevydá o jeho výsledku doklady,
f)
neposkytne informace o plemenných zvířatech podle nařízení (EU) 2016/1012,
g)
neposkytne určené osobě nebo ministerstvu údaje podle nařízení (EU) 2016/1012,
h)
nepoužije k plemenitbě plemeníky zapsané v ústředním registru plemeníků podle § 15 odst. 1, nebo
i)
neohlásí změny podle § 32 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(22)
Provozovatel jatek, provozovatel líhní, provozovatel zařízení pro svody kopytníků, provozovatel zařízení pro svody drůbeže, uživatelského zařízení nebo asanačního podniku se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 23a odst. 1 písm. a) neeviduje svá zařízení (provozovny) nebo neoznamuje změny,
b)
nepředá údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat podle § 23a odst. 1 písm. b),
c)
nepřebírá při přemístění zvířete průvodní listy skotu nebo průkazy koní podle § 23a odst. 1 písm. c),
d)
nezajistí odeslání průvodního listu skotu nebo průkazu koně podle § 23a odst. 1 písm. d), nebo
e)
neoznámí ukončení své činnosti podle § 23a odst. 1 písm. e).
(23)
Obchodník se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 23a odst. 2 písm. a) neeviduje nebo neoznamuje změny,
b)
nepředá údaje týkající se identifikace, počtu, přemisťování a změn evidovaných zvířat podle § 23a odst. 2 písm. b),
c)
nepřebírá při přemístění zvířete průvodní listy skotu podle § 23a odst. 2 písm. c), nebo
d)
neoznámí ukončení své činnosti podle § 23a odst. 2 písm. d).
(24)
Dopravce se dopustí přestupku tím, že
a)
není registrován podle § 23a odst. 3 písm. a), nebo
b)
v rozporu s § 23a odst. 3 písm. b) nepřebírá nebo nepředává při přemístění zvířete průvodní listy skotu nebo průkazy koní.
(25)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že neposkytne kontrolujícímu součinnost potřebnou k výkonu kontroly podle § 24 odst. 10 nebo nařízení (EU) 2016/1012.
(26)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 14,
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) nebo k), odstavce 2 písm. a) až d), f) až h) nebo k) nebo odstavce 4, 5, 6, 12, 16, 18, 19, 20 nebo 21,
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo j), odstavce 2 písm. e), i) nebo j) nebo odstavce 7, 8, 9, 10, 11, 13, 15, 22, 23, 24 nebo 25,
d)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 17.
§ 28
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce nebo orgány veterinárního dozoru; orgány veterinárního dozoru projednávají pouze přestupky týkající se označování (§ 22) a evidence (§ 23 až 23c) podle své působnosti stanovené zvláštním zákonem8b).
(2)
Pokutu uloženou inspekcí vybírá a vymáhá celní úřad.
(3)
Pokutu uloženou orgánem veterinárního dozoru vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad.
HLAVA IX
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
Kde se v předpisech Evropské unie týkajících se šlechtění, plemenitby, označování a evidence, které jsou předmětem úpravy tohoto zákona, hovoří o příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo příslušné ústřední autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ministerstvo.
§ 29a
Veřejné listiny
Zootechnická osvědčení, potvrzení o původupůvodu, průkazy koní a průvodní listy skotu jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami.
Poskytování pomoci týkající se působnosti plemenářského zákona a souvisejících právních předpisů
§ 29b
Obecná ustanovení
(1)
Příslušným orgánem členského státu, který může požádat o poskytnutí pomoci nebo který může být požádán o poskytnutí pomoci v oblasti působnosti tohoto zákona a souvisejících právních předpisů, je v České republice ministerstvo.
(2)
Povinnost poskytnout pomoc v oblasti působnosti tohoto zákona a souvisejících právních předpisů se netýká poskytování informací a dokladů získaných ministerstvem při výkonu jeho činnosti na žádost soudního orgánu podle zvláštních právních předpisů; takové informace a doklady však musí být ministerstvem poskytnuty, jestliže k tomu soudní orgán dá ministerstvu souhlas.
(3)
Povinnost poskytnout pomoc v oblasti působnosti tohoto zákona a souvisejících právních předpisů v případech, kdy by poskytnutím takové pomoci mohl být dotčen veřejný zájem nebo jiný podstatný zájem České republiky, může ministerstvo odmítnout; takové odmítnutí však musí ministerstvo řádně odůvodnit.
(4)
Informace poskytnuté podle § 29b až 29d lze poskytnout pouze tehdy, pokud to není v rozporu s právními předpisy České republiky.
(5)
Informace poskytnuté podle § 29b až 29d jsou důvěrné povahy; na jejich poskytování se vztahuje povinnost mlčenlivosti a platí pro ně zvláštní právní předpisy12). Informace týkající se fyzických nebo právnických osob lze poskytnout jen v rozsahu nezbytně nutném k oznámení činností, které jsou v rozporu s tímto zákonem a souvisejícími právními předpisy. Ministerstvo zabezpečí, aby informace získané od dožádaných orgánů jiných členských států Evropské unie a od Komise zůstaly důvěrné i po uzavření případu. Ustanovení tohoto odstavce však nebrání využití takových informací v případě soudních sporů nebo řízení vedených kvůli nedodržování tohoto zákona a souvisejících právních předpisů anebo při prevenci nebo odhalování nedostatků ve vztahu k fondům Evropské unie; v takovém případě ministerstvo orgán, který mu informace poskytl, o využití těchto informací informuje.
(6)
Informace poskytnuté podle § 29b až 29d nesmějí být poskytnuty jiným osobám než těm, jejichž povinnosti v jiných členských státech Evropské unie nebo v orgánech Evropské unie vyžadují, aby k těmto informacím měly přístup. Tyto informace nesmějí být využity k jiným účelům, než které jsou stanoveny ustanoveními § 29b až 29d, ledaže k tomu orgán, který informace poskytuje, dá výslovný souhlas a pokud takové sdělení nebo použití informací není v rozporu s předpisy členského státu Evropské unie, v němž sídlí orgán, který informace přijal.
(7)
Ustanoveními § 29b až 29d nejsou dotčeny právní předpisy o vzájemné právní pomoci poskytované v trestněprávních věcech.
(8)
S výjimkou úhrady honorářů vyplácených znalcům dožadující stranou se pomoc podle § 29b až 29e poskytuje bezplatně.
§ 29c
Pomoc poskytovaná na žádost
(1)
Na základě řádně odůvodněné žádosti příslušného orgánu jiného členského státu (dále jen „dožadující orgán“) ministerstvo
a)
předá dožadujícímu orgánu informace, osvědčení, doklady nebo jejich ověřené kopie, kterými disponuje a které umožňují prověřit, zda jsou dodržovány tento zákon a související právní předpisy,
b)
vhodným způsobem prověří správnost skutečností oznámených dožadujícím orgánem a o výsledku tohoto šetření dožadující orgán informuje, včetně poskytnutí informací, které byly k takovému šetření nezbytné.
(2)
Za účelem získání informací uvedených v odstavci 1 ministerstvo postupuje tak, jako by plnilo své vlastní úkoly nebo jednalo na žádost jiného orgánu České republiky. Ministerstvo rovněž zajistí koordinaci mezi příslušnými orgány České republiky a může pověřit jejich vzájemnou, případně přímou spoluprací orgány k tomuto úkolu speciálně zmocněné.
(3)
Na základě žádosti dožadujícího orgánu jej ministerstvo informuje o všech správních aktech nebo rozhodnutích vydaných příslušnými orgány, které se týkají uplatňování tohoto zákona a souvisejících právních předpisů.
(4)
Žádosti o informaci s uvedením předmětu zákona nebo rozhodnutí, o jejichž sdělení je žádáno, musejí být opatřeny překladem do jazyka českého.
(5)
Na základě žádosti dožadujícího orgánu ministerstvo poskytne dožadujícímu orgánu veškeré relevantní informace, které má k dispozici, zejména ve formě zpráv a dalších dokladů nebo ověřených kopií či výtahů z takových zpráv nebo dokladů o zjištěných operacích, které jsou podle názoru dožadujícího orgánu v rozporu s tímto zákonem nebo souvisejícími právními předpisy. Tyto doklady mohou být poskytnuty ve formě počítačově zpracované informace, která slouží stejnému účelu.
(6)
Na základě žádosti dožadujícího orgánu ministerstvo provádí dozor nebo dá provádět nebo posílit dozor v rámci své působnosti všude, kde existuje podezření na porušení tohoto zákona nebo souvisejících právních předpisů, a to zejména nad zařízeními, nad místy, kde se zřizují sklady zboží, nad ohlášenými pohyby zboží a nad dopravními prostředky.
§ 29d
Pomoc poskytovaná bez žádosti
(1)
Za podmínek uvedených v § 29c poskytuje ministerstvo pomoc příslušným orgánům jiných členských států Evropské unie, a to i bez jejich žádosti.
(2)
Pokud to ministerstvo za účelem dodržování tohoto zákona a souvisejících právních předpisů považuje za vhodné, i bez žádosti příslušného orgánu jiného členského státu
a)
provede, popřípadě posílí dozor podle § 29c odst. 6,
b)
sdělí neprodleně příslušnému orgánu jiného členského státu veškeré dostupné informace, zejména ve formě zpráv a dalších dokladů, ověřených kopií nebo výpisů z takových zpráv, popřípadě dokladů, týkající se činností, které jsou nebo se jeví být v rozporu s tímto zákonem nebo souvisejícími právními předpisy, zejména pokud jde o způsoby nebo metody používané při těchto činnostech.
§ 29e
Informování Komise
(1)
Ministerstvo sdělí Komisi neprodleně poté, co samo získá
a)
informace, které považuje za užitečné, o zboží, které je předmětem transakcí, které jsou v rozporu s tímto zákonem nebo souvisejícími právními předpisy nebo u něhož existuje podezření, že je předmětem takových transakcí,
b)
informace, které považuje za užitečné, o metodách a postupech, které jsou používány v rozporu s tímto zákonem nebo souvisejícími právními předpisy nebo u nichž existuje podezření, že jsou používány v rozporu s těmito předpisy,
c)
informace o nedostatcích nebo mezerách v tomto zákoně nebo souvisejících právních předpisech, které jsou při uplatňování těchto předpisů předpokládány nebo zjištěny.
(2)
Pokud se ministerstvo dozví o činnostech, které jsou v rozporu nebo které se jeví být v rozporu s tímto zákonem nebo souvisejícími právními předpisy a které jsou z hlediska Evropské unie zvláště významné, zejména pokud se týkají nebo se mohou týkat i jiných členských států Evropské unie, nebo pokud se ministerstvu zdá být pravděpodobné, že podobné činnosti byly prováděny také v jiných členských státech Evropské unie, sdělí ministerstvo Komisi co nejdříve, buď z vlastního podnětu nebo na základě odůvodněné žádosti Komise, všechny relevantní informace, v případě potřeby ve formě dokladů nebo kopií nebo výtahů z dokladů, které jsou nezbytné ke znalosti skutkového stavu a k tomu, aby Komise mohla koordinovat kroky podniknuté členskými státy Evropské unie.
(3)
Pokud se informace podle odstavce 1 týkají skutečností, které mohou představovat nebezpečí pro lidské zdraví a nejsou-li k dispozici jiné metody prevence, mohou být tyto informace po kontaktu mezi zúčastněnými stranami a Komisí oznámeny veřejnosti s uvedením důvodů.
(4)
Pokud ministerstvo postupuje podle odstavce 2, nemusí sdělovat informace podle odstavce 1 příslušným orgánům ostatních členských států Evropské unie.
§ 30
Odborná způsobilost
(1)
Osoba uvedená v § 5a odst. 2, § 5b odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 se považuje za odborně způsobilou, pokud má vysokoškolské vzdělání v akreditovaném magisterském nebo doktorském studijním programu13) v oblasti zemědělství nebo veterinárního lékařství a hygieny anebo biologických věd; tuto skutečnost je povinna doložit vysokoškolským diplomem13a).
(2)
Osoba uvedená v § 7 odst. 2 se považuje za odborně způsobilou, pokud dosáhla alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou13b) v některém zemědělském oboru nebo v oboru se zaměřením na zemědělství anebo v oboru veterinářství a veterinární prevence; tuto skutečnost je povinna doložit vysvědčením o maturitní zkoušce, případně jiným dokladem o ukončení vzdělání.
(3)
Inseminaci (§ 17 odst. 1) může provádět osoba, která dosáhla alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou13b) a úspěšně absolvuje příslušný odborný kurz stanovený vyhláškou; tuto skutečnost je povinna doložit vysvědčením o maturitní zkoušce, případně jiným dokladem o ukončení vzdělání a osvědčením o absolvování příslušného odborného kurzu.
(4)
Osoba uvedená v odstavci 2 nebo 3, která nedosáhla předepsaného středoškolského vzdělání, se považuje za osobu odborně způsobilou, pokud prokáže, že v příslušném oboru vykonávala praxi nejméně po dobu 5 let.
(5)
Inseminaci vlastních plemenic (§ 17 odst. 4) může provádět chovatelchovatel, který alespoň úspěšně absolvuje odborný kurz stanovený vyhláškou; tuto skutečnost je povinen doložit osvědčením o absolvování příslušného odborného kurzu.
(6)
Odborné kurzy podle odstavců 3 a 5 může uskutečňovat zařízení, které má vzdělávání v předmětu své činnosti a jehož odborná, materiální a technická způsobilost umožňuje získání kvalifikace k provádění inseminace; ministerstvo může pověřit příslušné zařízení výkonem těchto odborných kurzů nejdéle na dobu 5 let.
(7)
Přihláška do odborného kurzu musí obsahovat zejména údaje umožňující identifikaci uchazeče, jeho ukončené vzdělání, včetně studijního oboru nebo akreditovaného studijního programu, název odborného kurzu, do něhož se uchazeč přihlašuje, a specializaci odborného kurzu.
(8)
Odborný kurz se skládá z teoretického studia a z praktického výcviku provádění inseminace a ukončuje se odbornou zkouškou skládanou před nejméně tříčlennou zkušební komisí.
(9)
Odborná zkouška se dělí na část teoretickou a část praktickou; teoretická část se skládá z písemné a ústní zkoušky. Znalosti účastníků odborného kurzu u odborné zkoušky ohodnotí zkušební komise v celkovém hodnocení a v hodnocení každé části odborné zkoušky samostatně podle prokázaných znalostí. Pokud zkoušený neprospěje v jedné části odborné zkoušky, nevyhovuje ani v celkovém hodnocení. Uchazeči, který úspěšně vykoná odbornou zkoušku, vydá příslušné vzdělávací zařízení osvědčení o absolvování příslušného odborného kurzu. Osvědčení o absolvování příslušného odborného kurzu musí obsahovat údaje umožňující identifikaci příslušného vzdělávacího zařízení, údaje umožňující identifikaci absolventa odborného kurzu, název absolvovaného odborného kurzu a jeho specializaci a datum úspěšného složení odborné zkoušky.
(10)
Pro uznávání odborné kvalifikace platí zvláštní právní předpis13c).
(11)
Vyhláška stanoví podrobnější požadavky na vzdělávací zařízení pořádající odborné kurzy, vzor přihlášky do odborného kurzu, druhy odborných kurzů, včetně obsahu jejich teoretického studia a délky praktického výcviku, další podrobnosti provádění odborných zkoušek, včetně požadavků na složení zkušební komise a způsobu jejího jmenování, a vzor osvědčení o absolvování příslušného odborného kurzu.
§ 31
Cena za odborné úkony
Cena za odborné úkony spojené s testováním a posuzováním (§ 7), hodnocením a kvalifikovaným odhadem plemenné hodnoty (§ 8), vedením plemenné knihy nebo plemenářské evidenceplemenářské evidence (§ 9 a 10), zejména se zápisem plemenného zvířete do plemenné knihy nebo plemenářské evidenceplemenářské evidence, výpisem z plemenné knihy nebo plemenářské evidenceplemenářské evidence, vydáváním potvrzení o původupůvodu (§ 11), vydáváním zootechnického osvědčení (§ 11a), ověřením původupůvodu nebo stanovením genetického typu plemenného zvířete a vydáváním příslušného osvědčení (§ 12), s registrací plemeníka v ústředním registru (§ 15 odst. 1), s prováděním inseminace (§ 17), s přenosem embryí (§ 18), označováním koní a oslů a jejich kříženců (§ 22) a vydáváním průkazu koně (§ 23) se sjednává podle zvláštního právního předpisu14) mezi oprávněnou osobouoprávněnou osobou, uznaným chovatelským sdružením nebo pověřenou osoboupověřenou osobou a chovatelemchovatelem, popřípadě jinou osobou, která o provedení takového odborného úkonu požádala.
§ 32
Ohlašovací povinnost
Uznaná chovatelská sdružení, chovatelské podniky prasat, oprávněné osobyoprávněné osoby, určená osobaurčená osoba a pověřená osobapověřená osoba jsou povinny nejpozději do 1 měsíce ohlásit ministerstvu veškeré změny skutečností uvedených v rozhodnutí o udělení souhlasu, o uznání chovatelského sdružení, o uznání osoby uvedené v § 6 odst. 1 jako chovatelského podniku prasat, v rozhodnutí o určení a v pověření osoby shromažďováním a zpracováváním údajů v informačním systému ústřední evidenceústřední evidence anebo změny ve výkonu činnosti.
§ 33
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 7 odst. 9, § 9 odst. 2, § 10 odst. 3, § 11 odst. 5, § 12 odst. 8, § 14a odst. 5, § 14e odst. 6, § 14f odst. 6, § 14g odst. 6, § 15 odst. 5, § 16 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3, § 21 odst. 10, § 22 odst. 12, § 23 odst. 5, § 23a odst. 4, § 23b odst. 8, § 23c odst. 4, § 24 odst. 12 a § 30 odst. 11.
HLAVA X
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 34
Přechodná ustanovení
(1)
Oprávnění a pověření vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti 1 rok po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Osvědčení o způsobilosti k odborným činnostem vydaná podle dosavadních právních předpisů se považují za osvědčení o odborné způsobilosti podle tohoto zákona.
(3)
Povinnost uvedená v § 22 odst. 1 tohoto zákona nastává dnem
a)
1\\. dubna 2001 pro chovatelechovatele koní narozených po 31. prosinci 1997,
b)
1\\. dubna 2002 pro chovatelechovatele prasat, ovcí a koz.
(4)
Povinnost uvedená v § 23 odst. 1 tohoto zákona nastává dnem
a)
1\\. dubna 2001 pro chovatelechovatele koní narozených po 31. prosinci 1997 a pro chovatelechovatele běžců, plemenných ryb a včel,
b)
1\\. dubna 2002 pro chovatelechovatele prasat, ovcí a koz,
c)
1\\. října 2002 pro chovatelechovatele zvěře ve farmovém chovuchovu.1)
§ 35
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 36
Sazebník správních poplatků, uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 158/2000 Sb., se mění takto:
1.
Položka 77 zní:
„a) Vydání rozhodnutí o udělení souhlasu k výkonu odborných činností| Kč 2 000,-
---|---
b) Vydání rozhodnutí o uznání chovatelského sdružení nebo o uznání právnické osoby, popřípadě sdružení právnických osob nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, jako chovatelského podniku| Kč 2 000,-
Poznámky:
1.
Rozhodnutí zpoplatňované podle písmene a) této položky je upraveno v ustanovení § 3 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
2.
Rozhodnutí zpoplatňované podle písmene b) této položky je upraveno v ustanovení § 5 a 6 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).“.
2.
Položka 78 zní:
„Vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o udělení souhlasu k výkonu odborných činností, o uznání chovatelského sdružení nebo o uznání právnické osoby, popřípadě sdružení právnických osob nebo fyzické osoby, která je podnikatelem, jako chovatelského podniku| Kč 500,-
---|---
Poznámka:
Rozhodnutí zpoplatňovaná podle této položky jsou upravena v ustanoveních § 3, 5 a 6 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 37
V § 15 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., se slova „Českou inspekci pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat“ nahrazují slovy „Českou plemenářskou inspekci“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna veterinárního zákona
§ 38
V zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 39
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
Směrnice Rady 90/428/EHS ze dne 26. června 1990 o obchodu s koňovitými určenými pro soutěže a o podmínkách jejich účasti v soutěžích.
Směrnice Komise 2002/4/ES ze dne 30. ledna 2002 o registraci zařízení pro chov nosnic, kterou stanoví směrnice Rady 1999/74/ES.
Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/1997, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 617/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro násadová vejce a kuřata chovné drůbeže, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/717 ze dne 10. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, v platném znění.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1940 ze dne 13. července 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o obsah a formu zootechnických osvědčení vydávaných pro čistokrevné plemenné koňovité obsažených v jednotném celoživotním identifikačním dokladu pro koňovité.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/602 ze dne 15. dubna 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/717, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/520 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o vysledovatelnost určitých chovaných suchozemských zvířat, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/963 ze dne 10. června 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, (EU) 2016/1012 a (EU) 2019/6, pokud jde o identifikaci a evidenci koňovitých, a kterým se stanoví vzorové identifikační doklady pro uvedená zvířata.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/160 ze dne 4. února 2022, kterým se stanoví jednotná minimální četnost některých úředních kontrol k ověření souladu s veterinárními požadavky Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 1082/2003 a (ES) č. 1505/2006.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1345 ze dne 1. srpna 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o registraci a schvalování zařízení, jež chovají suchozemská zvířata a odebírají, produkují, zpracovávají nebo skladují zárodečné produkty.
Rozhodnutí Komise z 26. března 1992 soustřeďující data týkající se soutěží pro Equidae v souladu s článkem 4 (2) Směrnice 90/428/EEC (92/216/EHS).
Rozhodnutí Komise z 21. dubna 1993 týkající se obsahu kódu užívaného na ušních známkách skotu (93/317/EHS).
Rozhodnutí Komise ze dne 28. prosince 2001, kterým se stanoví metody genetické identifikace čistokrevného plemenného skotu a kterým se mění rozhodnutí 88/124/EHS a 96/80/ES (2002/8/ES).
2a)
Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).
3)
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.
5a)
Čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.
6)
§ 9b zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
6a)
§ 15 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb.
6b)
§ 39 odst. 6 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 131/2003 Sb.
6c)
Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství).
6d)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 134/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o biologické rozmanitosti.
6e)
§ 214 a násl. občanského zákoníku.
6g)
§ 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
6g)
§ 504 občanského zákoníku.
6h)
§ 21 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 21 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
7a)
§ 40 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
7b)
§ 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
7c)
Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7d)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
7f)
Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
8a)
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.
8b)
Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8c)
§ 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb.
8d)
Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
8e)
§ 3 odst. 1 písm. y) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
8f)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
11)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
12)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
13a)
§ 57 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb.
13b)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
13c)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
15)
§ 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
16)
§ 5 odst. 1, § 44 a 52 zákona č. 166/1999 Sb.
17)
Příloha č. 3 oddíl II vyhlášky č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů.
18)
Například nařízení Komise (ES) č. 504/2008 ze dne 6. června 2008, kterým se provádějí směrnice Rady 90/426/EHS a 90/427/EHS, pokud jde o metody identifikace koňovitých.
19)
ČSN EN ISO 3166-1 Kódy pro názvy zemí a jejich částí - Část 1: Kódy zemí.
20)
§ 420 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
21)
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. |
Zákon č. 155/2000 Sb. | Zákon č. 155/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 21. 6. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 49/2000
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o vojácích z povolání
* ČÁST OSMÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONÍKU PRÁCE
* ČÁST PATNÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2007 (362/2003 Sb., 264/2006 Sb.)
155
ZÁKON
ze dne 18. května 2000,
kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. V
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 30 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.“.
2.
V § 32 odst. 2 se za slovo „rodič“ vkládají slova „pobírající rodičovský příspěvek“ a za slovo „mateřství“ se vkládají slova „nebo peněžitou pomoc“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. VIII
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, se mění takto:
1.
V § 2 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3)
Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovné zacházení se všemi vojáky, pokud jde o podmínky výkonu služby a zabezpečení vojáků podle části páté a osmé.
(4)
Ve služebním poměru je zakázána jakákoliv diskriminace vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, s výjimkou, kdy je pro to věcný důvod spočívající v předpokladech a povaze služebního zařazení, které voják vykonává, a který je pro výkon tohoto služebního zařazení nezbytný. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích.
(5)
Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů zneužívat k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí sexuální chování, které je nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým vojákem oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů.
(6)
Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu služby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání.
(7)
Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru.“.
2.
V § 10 odst. 2 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
„e)
rodičovské dovolené,3)
3)
§ 158 zákoníku práce.“.
3.
V § 20 odst. 1 písmena b) a c) znějí:
„b)
vojákyně po dobu těhotenství nebo po dobu čerpání mateřské dovolené,
c)
pečuje-li o dítě mladší 3 let,“.
4.
V § 33 odst. 3 věta první zní: „Nadřízený nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je vojákyně na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo voják na rodičovské dovolené.“.
5.
V § 33 odstavec 6 zní:
„(6)
Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené,2) a voják o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,2) je služební orgán povinen jejich žádosti vyhovět.“.
6.
V § 34 část věty za středníkem zní: „řádná dovolená se přerušuje také nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.“.
7.
V § 35 odstavec 1 zní:
„(1)
Řádná dovolená se krátí při neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz a při rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle zvláštního právního předpisu,4) za prvních 120 dnů a za každých dalších 30 dnů o jednu dvanáctinu. Řádná dovolená se nekrátí při neschopnosti ke službě pro služební úraz nebo nemoc z povolání.“.
8.
V § 38 nadpis zní: „Rodičovská dovolená a dovolená bez nároku na peněžní náležitosti“.
9.
V § 38 odst. 1 se slova „dovolená bez nároku na peněžní náležitosti“ nahrazují slovy „rodičovská dovolená“.
10.
V § 41 odst. 1 se na konci věty doplňují slova „a vojákyni, která kojí“.
11.
V § 41 odst. 4 se za slovo „dovolenou“ vkládají slova „, rodičovskou dovolenou“.
12.
V § 41 odstavec 5 zní:
„(5)
Odstavce 2, 3 a 4 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,4) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě.“.
13.
V § 143 odstavec 2 zní:
„(2)
Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro výsluhové náležitosti se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba rodičovské dovolené,3) s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc.4)“.
ČÁST OSMÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. IX
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb. a zákona č. 130/2000 Sb., se mění takto:
Za § 200w se vkládá nový § 200x, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34g) zní:
㤠200x
Řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců nebo voleb zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
(1)
O návrhu na vyslovení neplatnosti volby do rady zaměstnanců nebo neplatnosti volby zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci34g) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do deseti dnů ode dne doručení návrhu.
(2)
Účastníkem řízení je navrhovatel, člen rady zaměstnanců nebo zástupce pro oblast bezpečnosti práce, jehož zvolení je návrhem napadeno, a příslušná volební komise.
(3)
K řízení je příslušný okresní soud podle místa sídla zaměstnavatele.
(4)
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
(5)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
34g)
§ 25b odst. 2 zákoníku práce.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. X
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb., se mění takto:
V § 11 odst. 1 písm. e) se za slova „volebního práva,“ vkládají slova „nebo voleb rad zaměstnanců a zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
Čl. XI
Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
V § 7 odst. 4 písm. b) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“, slovo „žena“ se nahrazuje slovy „státní zástupce“ a slovo „nepřipravovala“ se nahrazuje slovem „nepřipravoval“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. XII
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 133/2000 Sb., se mění takto:
V § 22 písm. d) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. XIII
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
V § 7 odst. 1 písm. d) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců
Čl. XIV
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. a zákona č. 287/1997 Sb., se mění takto:
V § 31 odst. 4 písm. b) se slova „další mateřské dovolené“ nahrazují slovy „rodičovské dovolené“, slovo „žena“ se nahrazuje slovem „soudce“ a slovo „nepřipravovala“ slovem „nepřipravoval“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYDÁNÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONÍKU PRÁCE
Čl. XV
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodu 36, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, a čl. I bodů 3, 8 a 15, které nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky do Evropské unie.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r. |
Zákon č. 156/2000 Sb. | Zákon č. 156/2000 Sb.
Zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva
Vyhlášeno 21. 6. 2000, datum účinnosti 1. 8. 2000, částka 49/2000
* ČÁST PRVNÍ - OVĚŘOVÁNÍ STŘELNÝCH ZBRANÍ A STŘELIVA (§ 1 — § 24)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 26 — § 26)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 27 — § 27)
Aktuální znění od 1. 7. 2023 (180/2023 Sb.)
156
ZÁKON
ze dne 18. května 2000
o ověřování střelných zbraní a střeliva
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OVĚŘOVÁNÍ STŘELNÝCH ZBRANÍ A STŘELIVA
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a)
práva a povinnosti výrobcůvýrobců, dovozců, vývozcůvývozců, distributorůdistributorů a opravcůopravců střelných zbraní, doplňků zbraní a střeliva (dále jen „kontrolované osoby“), jakož i držitelů průkazů zbraní při jejich ověřováníověřování,
b)
výkon státní správy při ověřováníověřování střelných zbraní, doplňků zbraní a střeliva a při kontrole identifikačních údajůidentifikačních údajů střelných zbraní nebo střeliva, zajišťování úkolů plynoucích z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4) a kontrolní činnost s tím spojenou.
§ 2
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
kontrolovanými výrobkykontrolovanými výrobky stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně, stanovené střelivostanovené střelivo a stanovené doplňkystanovené doplňky,
b)
stanovenou střelnou zbranístanovenou střelnou zbraní střelná zbraň nebo její část4b), které podléhají ověřováníověřování nebo kontrole identifikačních údajůidentifikačních údajů,
c)
stanoveným střelivemstanoveným střelivem střelivo nebo jeho komponenty, které podléhají ověřováníověřování nebo kontrole identifikačních údajůidentifikačních údajů,
d)
stanoveným doplňkemstanoveným doplňkem doplněk zbraně, který podléhá ověřováníověřování nebo kontrole identifikačních údajůidentifikačních údajů,
e)
komponentem střelivakomponentem střeliva je střela, nábojnice, zápalka, výmetná náplň nebo jejich kombinace,
f)
ověřovánímověřováním činnost, při které se technickými zkouškami, měřením a zkušební střelbou zjišťují vlastnosti kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků, shoda s technickými požadavky na ně stanovenými (§ 4) a označování uvedených výrobků zkušebními značkamizkušebními značkami (§ 19),
g)
výrobcemvýrobcem ten, kdo navrhuje nebo vyrábí kontrolované výrobkykontrolované výrobky nebo jejich hlavní části, nebo kdo dal takový výrobek navrhnout či vyrobit, s cílem uvést jej na trh pod označením svou obchodní firmou, názvem, jménem a příjmením, ochrannou známkou nebo jiným rozlišovacím znakem; za výrobcevýrobce kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků se považuje i ten, kdo na hlavní části stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně nebo na jiném kontrolovaném výrobkukontrolovaném výrobku provede zásadní technickou konstrukční změnu,
h)
dovozcemdovozcem ten, kdo uvádí na trh v České republice kontrolované výrobkykontrolované výrobky pocházející ze zahraničí, včetně členských států Evropské unie, anebo zastupuje výrobcevýrobce, který se nenachází na území České republiky,
i)
distributoremdistributorem ten, kdo v rámci své podnikatelské činnosti kontrolované výrobky prodává, jejich prodej zprostředkovává, nebo je jiným způsobem dodává na trh nebo poskytuje uživatelům,
j)
vývozcemvývozcem ten, kdo kontrolované výrobkykontrolované výrobky vyváží z České republiky,
k)
opravcemopravcem ten, kdo u stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní nebo stanovených doplňkůstanovených doplňků zejména odstraňuje závady, mění jejich vlastnosti podle objednávky nebo provádí jejich údržbu, úpravu, montáž nebo seřizování,
l)
uvedením na trhuvedením na trh každé úplatné nebo bezúplatné předání nebo nabídnutí k předání kontrolovaného výrobkukontrolovaného výrobku za účelem distribuce nebo používání, anebo převedení vlastnického práva ke kontrolovaným výrobkůmkontrolovaným výrobkům výrobcemvýrobcem, dovozcemdovozcem, distributoremdistributorem nebo opravcemopravcem v České republice.
(2)
Zkušební značkouZkušební značkou se rozumí značka, která osvědčuje, že kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek byl ověřen v souladu s tímto zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána4), a splňuje stanovené technické požadavky, přičemž
a)
jednotnou zkušební značkoujednotnou zkušební značkou se rozumí zkušební značkazkušební značka podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4),
b)
národní zkušební značkounárodní zkušební značkou se rozumí zkušební značkazkušební značka, která osvědčuje splnění národních technických požadavků.
(3)
Další značkouDalší značkou se rozumí značka, která je umístěna na kontrolovaném výrobkukontrolovaném výrobku, avšak neosvědčuje, že kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek byl ověřen v souladu s tímto zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána4), ani že splňuje stanovené technické požadavky; další značkoudalší značkou je zejména
a)
kontrolní značka, kterou je značka osvědčující, že kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek je označen identifikačními údajiidentifikačními údaji ve stanoveném rozsahu,
b)
identifikační značka zkušebny, kterou je identifikační značka podle mezinárodní smlouvy, která označuje zahraniční zkušebnu, která ověřovala kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek,
c)
identifikační značka úřaduidentifikační značka úřadu, kterou je identifikační značka, která osvědčuje, že kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek byl ověřován Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva (dále jen „Úřad“).
(4)
Identifikačním údajemIdentifikačním údajem se rozumí údaj nebo symbol, který není zkušební značkouzkušební značkou, kontrolní značkou nebo identifikační značkou, ani dvojčíslím nebo symbolem označujícím rok provedení zkoušky.
§ 2a
Zbraně, střelivo a doplňky zbraní podléhající ověřování
(1)
Stanovené střelné zbraněStanovené střelné zbraně jsou
a)
palné zbraně, kterými jsou
1.
brokové zbraně,
2.
kulové zbraně,
3.
zbraně vybavené kulovými a brokovými hlavněmi,
4.
zbraně s omezenou kinetickou energií,
5.
zbraně pro jedno použití,
6.
historické zbraně, repliky a napodobeniny historických zbraní, které jsou způsobilé ke střelbě,
7.
balistická měřidla určená k zjišťování balistických hodnot, zejména tlaku, rozptylu nebo rychlosti střely,
8.
signální zbraně,
9.
narkotizační zbraně,
10.
expanzní přístroje, u nichž je primárním zdrojem energie výbušná látka, kterými mohou být zejména přístroje jateční nebo metné,
11.
expanzní zbraně, kterými jsou akustické zbraně, plynovky a zbraně na granule,
b)
plynové zbraně, kterými jsou
1.
vzduchovky,
2.
větrovky,
3.
zbraně na oxid uhličitý či jiný plyn,
4.
paintballové zbraně,
5.
metné zbraně,
6.
narkotizační zbraně,
7.
expanzní přístroje, u nichž je primárním zdrojem energie plyn,
c)
části stanovených palných zbraní, kterými jsou hlavní části zbraní, jakož i dnové šrouby palných zbraní nabíjených ústím hlavně.
(2)
Stanoveným doplňkemStanoveným doplňkem je tlumič hluku výstřelu pro palné zbraně používající střelivo se středovým zápalem.
(3)
Stanoveným střelivemStanoveným střelivem je
a)
průmyslově vyráběné nebo průmyslově přebíjené střelivo pro palné zbraně,
b)
střelivo pro expanzní přístroje, kterým jsou
1.
průmyslově vyráběné pracovní nábojky,
2.
prachové tablety,
c)
střelivo pro expanzní zbraně, kterým jsou
1.
průmyslově vyráběné akustické nábojky,
2.
průmyslově vyráběné plynové nábojky,
3.
průmyslově vyráběné nábojky s granulemi,
d)
průmyslově vyráběné střely pro plynové zbraně,
e)
průmyslově vyráběné komponenty střelivakomponenty střeliva nutné k sestavení náboje nebo nábojky4c), pokud jsou na trh uváděny samostatně,
f)
průmyslově vyráběná výmetná náplň určená pro palné zbraně, která není komponentem střelivakomponentem střeliva podle písmene e), je-li na trh uváděna samostatně.
(4)
OvěřováníOvěřování nepodléhají expanzní přístroje, jejichž uvádění na trh upravují zvláštní právní předpisy25).
§ 3
Tento zákon se nevztahuje na
a)
stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně a střelivo určené pro účely výzkumu, vývoje a zkoušení, pokud Úřad toto určení potvrdí,
b)
střelné mechanické zbraně,
c)
kontrolované výrobkykontrolované výrobky, které jsou nabývány do vlastnictví a drženy ve výzbroji ozbrojených sil České republiky,5b) ozbrojených bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, anebo ozbrojených sil nebo sborů jiných států při jejich pobytu na území České republiky, překračování státních hranic České republiky a průjezdu přes území České republiky nebo přeletu nad územím České republiky podle zvláštního právního předpisu5c) nebo podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
d)
kontrolované výrobkykontrolované výrobky vyrobené nebo dovezené pro potřeby Úřadu za účelem zajištění jeho činností stanovených v § 17,
e)
náboje do střelných zbraní, které pro vlastní potřebu zhotovily osoby oprávněné k tomu podle zvláštních právních předpisů,
f)
střelné zbraně držené k muzejním nebo sběratelským účelům nebo činnostem,5d) které nejsou určeny nebo používány ke střelbě.
§ 4
Technické a bezpečnostní požadavky na kontrolované výrobky
(1)
Technické a bezpečnostní požadavky na kontrolované výrobkykontrolované výrobky (dále jen „stanovené technické požadavky“) se považují za splněné, jestliže tyto výrobky při uvedení na trhuvedení na trh a po dobu jejich distribuce a používání splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy, nebo pokud takové zvláštní právní předpisy neexistují, splňují požadavky stanovené českými technickými normami. Tyto výrobky musí být schopny plnit funkci, pro kterou jsou určeny, a nesmí při dodržení podmínek určených výrobcemvýrobcem nebo dovozcem ohrozit zdraví, život nebo majetek svých uživatelů anebo přírodní prostředí (dále jen „bezpečnost“).
(2)
Splnění stanovených technických požadavků u kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků je po provedeném ověřováníověřování vyjádřeno jejich označením zkušební značkou (§ 19 odst. 1).
HLAVA II
OVĚŘOVÁNÍ KONTROLOVANÝCH VÝROBKŮ
Ověřování stanovených střelných zbraní
§ 5
(1)
Ověřování stanovených střelných zbraní se provádí formou
a)
homologace,
b)
kusového ověřování, nebo
c)
opakovaného kusového ověřování.
(2)
OvěřováníOvěřování podle odstavce 1 písm. a) až c) se neprovádí u dovezených stanovených střelných zbraní před jejich uvedením na trh, pokud jsou označené na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4)
§ 6
(1)
Homologace stanovených střelných zbraní je postup, při kterém se po ověření dvou kusů od každého typu stanovené střelné zbraně vydává certifikát o homologaci, kterým se dokládá, že
a)
typ stanovené střelné zbraně splňuje stanovené technické požadavky,
b)
technická a průvodní dokumentace je úplná [§ 18 odst. 3 písm. a)] a
c)
kontrolovaná osoba má k dispozici kalibrovaná měřidla a nástroje a má zajištěn systém technické kontroly v rozsahu, který stanoví vyhláškou Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“).
V případě, že některý z uvedených požadavků není splněn, Úřad odmítne vydat certifikát o homologaci stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně.
(2)
Homologaci podléhají ze stanovených střelných zbraní
a)
palné zbraně určené pro střelbu náboji typu flobert s nábojovou komorou o průměru do 5 mm včetně a délce do 15 mm včetně nebo ty, které mají nábojovou komoru o průměru a délce do 6 mm včetně, přičemž zápalková slož náboje je jedinou hnací náplní udělující střele energii na ústí hlavně do 7,5 J včetně,
b)
expanzní zbraně a expanzní přístroje určené pro střelivo s okrajovým zápalem do ráže 6 mm včetně a s délkou nábojnice do 7 mm včetně,
c)
plynové zbraně, u nichž kinetická energie střely je na ústí hlavně do 10 J včetně.
(3)
Homologaci nepodléhají stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně uvedené v odstavci 2, pokud týž výrobcevýrobce nebo dovozce uvede na trh nejvíce pět kusů zbraní v jednom roce; v takovém případě je nutno jednotlivě ověřit, zda každá stanovená střelná zbraňstanovená střelná zbraň splňuje požadavky podle odstavce 1 písm. a) a b). Takto ověřené stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně se označují stejným způsobem jako zbraně kusově ověřené.
(4)
Platnost certifikátu o homologaci zaniká, není-li dále stanoveno jinak, dnem uvedeným v certifikátu, nejdéle však uplynutím dvou let ode dne jeho vydání. Nejpozději tři měsíce před uplynutím jeho platnosti může výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce požádat o prodloužení platnosti certifikátu na dobu nejdéle dvou let. Za tím účelem požádá o jednotlivé ověření pěti kusů od každého typu homologované střelné zbraně ke zjištění, zda tyto typy odpovídají stanoveným technickým požadavkům. Stanovené střelné zbraněStanovené střelné zbraně předložené Úřadu k jednotlivému ověření za účelem prodloužení platnosti certifikátu o homologaci označí Úřad stejným způsobem jako zbraně kusově ověřené.
§ 7
Kusové ověřováníověřování stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní je postup, při kterém se ověřuje a dokládá označením každé stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně příslušnou zkušební značkouzkušební značkou, že střelná zbraň splňuje stanovené technické požadavky. Kusové ověřováníověřování se provádí u všech stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní kromě zbraní homologovaných. Podrobnosti o postupu Úřadu při kusovém ověřováníověřování stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 8
Opakované kusové ověřováníověřování stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní je postup shodný s kusovým ověřovánímověřováním a provádí se v případech, kdy stanovená střelná zbraňstanovená střelná zbraň nevyhoví stanoveným technickým požadavkům při kusovém ověřováníověřování a je vrácena výrobcivýrobci nebo dovozcidovozci po označení identifikační značkou úřaduidentifikační značkou úřadu (§ 19). Po splnění stanovených technických požadavků se stanovená střelná zbraňstanovená střelná zbraň označí zkušební značkouzkušební značkou. Podrobnosti o postupu Úřadu při opakovaném kusovém ověřováníověřování stanovených střelných zbranístanovených střelných zbraní stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 8a
Ověřování stanovených doplňků
(1)
OvěřováníOvěřování stanovených doplňkůstanovených doplňků se provádí formou kusového ověřováníověřování.
(2)
OvěřováníOvěřování se neprovádí u dovezeného stanoveného doplňkustanoveného doplňku před jeho uvedením na trhuvedením na trh, pokud je označen platnou zkušební značkouzkušební značkou na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4).
(3)
Kusové ověřováníověřování stanoveného doplňkustanoveného doplňku je postup, při kterém se ověřuje a dokládá označením každého stanoveného doplňkustanoveného doplňku příslušnou zkušební značkouzkušební značkou, že stanovený doplněkstanovený doplněk splňuje stanovené technické požadavky.
(4)
Postup při kusovém ověřováníověřování stanoveného doplňkustanoveného doplňku stanoví ministerstvo vyhláškou.
Ověřování stanoveného střeliva
§ 9
(1)
Ověřování stanoveného střeliva se provádí formou
a)
typové kontroly, nebo
b)
inspekční kontroly.
(2)
OvěřováníOvěřování se neprovádí u dováženého stanoveného střelivastanoveného střeliva před jeho uvedením na trhuvedením na trh, pokud je označeno platnými zkušebními značkamizkušebními značkami na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4)
§ 10
(1)
Typová kontrola stanoveného střeliva je postup, při kterém se ověřuje a dokládá vydáním certifikátu o typové kontrole střeliva, že
a)
typ střeliva splňuje stanovené technické požadavky,
b)
technická a průvodní dokumentace je úplná a
c)
kontrolovaná osoba má předpoklady k provádění kontroly výroby v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva.
V případě, že některý z uvedených požadavků není splněn, Úřad odmítne vydat certifikát o typové kontrole stanoveného střelivastanoveného střeliva.
(2)
Platnost certifikátu o typové kontrole střeliva zaniká, není-li dále stanoveno jinak, dnem uvedeným v certifikátu, nejdéle však uplynutím 3 let ode dne vydání, nepožádá-li před skončením platnosti certifikátu výrobce nebo dovozce o provedení inspekční kontroly stanoveného střeliva.
§ 11
Inspekční kontrola stanoveného střeliva je postup, při kterém se ověřuje, zda jsou plněny stanovené technické požadavky, podle kterých byl vydán certifikát o typové kontrole střeliva. Pokud se při tomto ověřování zjistí odchylky od stanovených technických požadavků, certifikát se ve správním řízení odejme. Pokud jsou stanovené technické požadavky splněny, platnost certifikátu se prodlouží na dobu nejdéle 3 let.
§ 11a
Kontrola identifikačních údajů
(1)
Kontrola identifikačních údajůidentifikačních údajů je postup, při kterém Úřad vyznačením kontrolní značky dokládá, že kontrolované výrobkykontrolované výrobky jsou označeny identifikačními údajiidentifikačními údaji ve stanoveném rozsahu.
(2)
Postup při kontrole identifikačních údajůidentifikačních údajů stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Kontrola identifikačních údajůidentifikačních údajů není ověřovánímověřováním ve smyslu této hlavy.
Ověřování pyrotechnických výrobků
§ 15
Úhrady
(1)
Úkon spojený s ověřovánímověřováním kontrolovaného výrobkukontrolovaného výrobku (zejména vydání certifikátu, označení výrobku zkušební značkouzkušební značkou) nebo úkon spojený s kontrolou identifikačních údajůidentifikačních údajů podléhá správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů.18)
(2)
Za odborné činnosti související se zkoušením kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků a se zkoušením balisticky odolných materiálů a konstrukcí se poskytuje úplata. Výši úplaty stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Za klasifikaci výbušných látek a předmětů třídy 1, samovolně se rozkládajících látek a znecitlivěných tuhých výbušných látek třídy 4.1, jiných nebezpečných látek a předmětů třídy 9 obsahujících výbušné látky a předměty na základě Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR26) se poskytuje úplata. Výši úplaty stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 16
Povinnosti kontrolovaných osob a držitele průkazu zbraně
(1)
VýrobceVýrobce, dovozcedovozce a vývozcevývozce je povinen
a)
uvádět na trh kontrolované výrobkykontrolované výrobky, jen pokud jsou ověřeny a opatřeny platnou zkušební značkouzkušební značkou,
b)
vyvážet kontrolované výrobkykontrolované výrobky, jen pokud jsou opatřeny platnou zkušební nebo kontrolní značkou,
c)
po vydání certifikátu o homologaci označit alespoň jednu z hlavních částí střelné zbraně zkušební značkouzkušební značkou určenou v certifikátu; pokud to není možné, Úřad stanoví jiný vhodný způsob označení,
d)
po vydání certifikátu o typové kontrole střeliva označit vnější stranu nejmenšího spotřebitelského obalu stanoveného střelivastanoveného střeliva nebo jeho průmyslově vyráběné části, je-li uváděna na trh samostatně, zkušební značkouzkušební značkou uvedenou v certifikátu a zajistit v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva výrobní kontrolu ke zjištění, zda jsou ve výrobě dodrženy stanovené technické požadavky, a vést o tom evidenci,
e)
ponechat na hlavních částech zbraní, které jsou z kovu, měkké místo pro vyražení příslušné zkušební značkyzkušební značky; pokud to není možné, Úřad stanoví vhodný způsob označení,
f)
do 30 dnů písemně informovat Úřad o všech změnách ve výrobě kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků, pokud tyto změny mohou ovlivnit vlastnosti některého z těchto výrobků,
g)
označit kontrolované výrobkykontrolované výrobky identifikačními údajiidentifikačními údaji v souladu s prováděcím právním předpisem, a to bez zbytečného odkladu po jejich vyrobení nebo dovezení.
(2)
VýrobceVýrobce je dále povinen
a)
opatřit kontrolované výrobkykontrolované výrobky svou obchodní firmou nebo názvem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem a příjmením, jde-li o fyzickou osobu, anebo ochrannou známkou a dalšími údaji, pokud tak stanoví vyhláška ministerstva nebo zvláštní právní předpis,18a)
b)
umožnit zaměstnancům Úřadu vstup do výrobních prostor a poskytnout jim potřebnou součinnost včetně používání zkušebního zařízení, poskytnutí střeliva, zkušebních a administrativních prostorů, jestliže je prováděno ověřováníověřování na jeho žádost v jeho provozovnách.18b)
(3)
DistributorDistributor může uvádět na trh jen kontrolované výrobkykontrolované výrobky označené platnou zkušební značkouzkušební značkou.
(4)
OpravceOpravce, kterému byla vydána zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu,18c) je povinen
a)
provádět opravy a úpravy střelných zbraní nebo stanovených doplňkůstanovených doplňků tak, aby splňovaly stanovené technické požadavky, a je povinen Úřadu předložit v písemné podobě postup opravy nebo úpravy střelné zbraně, pokud není dále stanoveno jinak,
b)
předložit k ověřováníověřování opravenou střelnou zbraň, u níž byla provedena výměna některé z hlavních částí.
(5)
Ten, kdo je zapsán v průkazu stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně, je povinen používat nebo může přenechat k užívání pouze takovou stanovenou střelnou zbraňstanovenou střelnou zbraň, takový stanovený doplněkstanovený doplněk nebo takové stanovené střelivostanovené střelivo, které jsou označené platnou zkušební značkouzkušební značkou.
HLAVA IV
STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI KONTROLOVANÝCH VÝROBKŮ
§ 17
Správní úřad
(1)
Zřizuje se Úřad jako správní úřad s celostátní působností se sídlem v Praze, který je podřízen ministerstvu.
(2)
V čele Úřadu je předseda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3)
Úřad
a)
provádí ověřováníověřování kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků a provádí kontrolu identifikačních údajůidentifikačních údajů,
b)
vydává certifikáty podle tohoto zákona, rozhoduje o odejmutí nebo o odmítnutí vydání certifikátu,
c)
zajišťuje označování kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků zkušebními a dalšími značkamidalšími značkami podle tohoto zákona,
d)
provádí další odborné činnosti související se zkoušením střelných zbraní, střeliva a doplňků zbraní, zkouší balisticky odolné materiály a konstrukce a vydává o tom nálezy,
e)
rozhoduje o zařazení typu zbraně, doplňku zbraně nebo střeliva do kategorie zbraní stanovených zvláštním právním předpisem19b),
f)
vydává rozhodnutí podle § 19a odst. 5,
g)
spolupracuje se správními úřady a orgány územní samosprávy v oblasti přenesené působnosti, jakož i s jinými státními orgány a institucemi, jejichž spolupráce je pro činnost Úřadu nezbytná. Zjistí-li Úřad při své činnosti skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v pravomoci jiných orgánů, oznámí tyto skutečnosti těmto orgánům,
h)
vydává stanovisko k žádosti o koncesi podle jiného právního předpisu19h) pro živnostživnost „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva“ v rozsahu předmětu podnikání „vývoj, výroba, znehodnocování a ničení střeliva“. Při vydání stanoviska Úřad posuzuje, zda žadatel o koncesi pro provozování požadované činnosti vlastní nebo má zajištěn přístup ke schválenému zařízení a vybavení potřebnému pro vykonávání této činnosti, a vlastní, nebo má zajištěn přístup k objektům, které byly pro provozování požadované činnosti povoleny podle zvláštního zákona19i). U žadatelů o koncesi je Úřad oprávněn ověřit stav vybavenosti v rozsahu tohoto ustanovení; při tomto ověřováníověřování se přiměřeně použije § 20 odst. 3 písm. a) až d),
i)
vykonává státní správu v oblasti pyrotechnických výrobků podle zákona upravujícího oblast pyrotechniky,
j)
vydává nález o klasifikaci výbušných látek a předmětů třídy 1, samovolně se rozkládajících látek a znecitlivěných tuhých výbušných látek třídy 4.1, jiných nebezpečných látek a předmětů třídy 9 obsahujících výbušné látky a předměty na základě Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR26).
(4)
Úřad dále
a)
plní informační povinnosti vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4),
b)
před ověřovánímověřováním každé stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně nebo stanoveného doplňkustanoveného doplňku, které jsou předloženy k ověřováníověřování po opravě nebo úpravě, posuzuje technologický postup opravy nebo úpravy,
c)
spolupracuje v oblasti kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků a balisticky odolných materiálů a konstrukcí s obdobnými zahraničními úřady a zkušebnami,
d)
organizuje, koordinuje a provádí vědeckou činnost, výzkum a vývoj, které souvisí s odbornými činnostmi,
e)
zajišťuje u kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků mezilaboratorní zkoušení referenčních materiálů,
f)
poskytuje odborné informace a provádí odborná školení,
g)
podílí se na certifikaci systémů řízení jakosti,
h)
uchovává a porovnává referenční střelivo a referenční piezoelektrické snímače v rámci plnění povinností vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4)
i)
podílí se na tvorbě českých technických norem a technických předpisů v oblasti kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků a balisticky odolných materiálů a konstrukcí,
j)
vybírá správní poplatky a úplaty (§ 15) a
k)
zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví rozhodnutí Mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních palných zbraní4).
(5)
Úřad vede evidenci kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků, které používá při provádění ověřováníověřování a k odborným službám.
(6)
Při plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu je Úřad oprávněn pro výkon své působnosti vstupovat do centrálního registru zbraní, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních a střelivu, a provádět v něm záznamy.
(7)
Zaměstnanci Úřadu, kteří provádějí ověřováníověřování, odbornou nebo kontrolní činnost podle tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním ověřováníověřování kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků anebo při provádění odborné nebo kontrolní činnosti podle tohoto zákona, i když přestali být zaměstnanci Úřadu, a to po dobu pěti let, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, s výjimkou informací, které musí být zveřejněny v zájmu ochrany bezpečnosti a v zájmu zajištění účinné kontroly trhu a činnosti Úřadu jako orgánu dozoru.
§ 17a
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah dokumentace nezbytné pro provedení klasifikace výbušných látek a předmětů třídy 1, samovolně se rozkládajících látek a znecitlivěných tuhých výbušných látek třídy 4.1, jiných nebezpečných látek a předmětů třídy 9 obsahujících výbušné látky a předměty na základě Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR26).
§ 18
Předkládání kontrolovaných výrobků Úřadu
(1)
Žadatel, který předkládá Úřadu kontrolované výrobkykontrolované výrobky k ověřováníověřování, (dále jen „žadatel“) je povinen v písemné žádosti o ověření uvést vedle náležitostí stanovených správním řádem
a)
typ výrobku včetně odvozených variant s údaji
1.
druh, značka, model a ráže pro stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně a stanovený doplněkstanovený doplněk,
2.
druh, značka a ráže pro stanovené střelivostanovené střelivo,
b)
v případě dovozu název a sídlo výrobcevýrobce,
c)
druh požadované činnosti podle § 6 odst. 1, § 7, 8, 10 nebo 11.
(2)
K žádosti žadatel přikládá stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně, stanovené doplňkystanovené doplňky, stanovené střelivostanovené střelivo, včetně spotřebitelského obalu, označené identifikačními údajiidentifikačními údaji, jejichž rozsah a podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Počet kusů střeliva ve vzorku předkládaném k ověřováníověřování stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
K žádosti přiloží též
a)
technickou a průvodní dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva,
b)
doklady, které potvrzují správnost údajů uvedených v žádosti.
(4)
Za poškození nebo zničení střelné zbraně nebo stanoveného doplňkustanoveného doplňku, které Úřad převzal k ověření, odpovídá Úřad. Úřad se odpovědnosti zprostí, prokáže-li se, že ke škodě na zbrani nebo stanoveném doplňkustanoveném doplňku došlo v souvislosti s vadou, kterou měla zbraň nebo stanovený doplněkstanovený doplněk v době předložení. Při náhradě škody se postupuje podle občanského zákoníku. Vzorky střeliva se nevracejí.
(5)
VýrobceVýrobce nebo dovozce je povinen na vyžádání Úřadu poskytnout další vzorky kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků, jsou-li potřebné pro jejich ověřováníověřování.
§ 19
Označování
(1)
Kontrolované výrobkyKontrolované výrobky, které splňují stanovené technické požadavky a byly Úřadem ověřeny, se označují jednotnými zkušebními značkamijednotnými zkušebními značkami a identifikační značkou úřaduidentifikační značkou úřadu, anebo národními zkušebními značkaminárodními zkušebními značkami.
(2)
Stanovené střelné zbraněStanovené střelné zbraně a stanovené doplňkystanovené doplňky označí Úřad dále dvojčíslím nebo symbolem roku zkoušky, nejedná-li se o stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně, u kterých byl vydán certifikát o homologaci.
(3)
Ministerstvo vyhláškou stanoví grafickou podobu, provedení a umístění značek podle odstavců 1 a 2.
(4)
Na stanovenou střelnou zbraňstanovenou střelnou zbraň nebo stanovený doplněkstanovený doplněk, který nesplňuje stanovené technické požadavky při kusovém ověřováníověřování, vyrazí Úřad identifikační značku úřaduidentifikační značku úřadu a číslo a rok zkoušky. Na stanovenou střelnou zbraňstanovenou střelnou zbraň nebo stanovený doplněkstanovený doplněk, který nesplňuje stanovené technické požadavky při opakovaném kusovém ověřováníověřování, vyrazí Úřad přes dříve vyznačené značky uvedené v odstavcích 1 a 2 písmeno „X“. Samostatná identifikační značka, nebo identifikační značka a písmeno „X“ žadatele neopravňuje k používání a uvedení takto označené stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně nebo stanoveného doplňkustanoveného doplňku na trh.
(5)
Na žádost žadatele, který předložil k ověřováníověřování stanovenou střelnou zbraňstanovenou střelnou zbraň nebo stanovený doplněkstanovený doplněk, budou tato zbraň nebo stanovený doplněkstanovený doplněk Úřadem označeny tak, aby nedošlo k narušení jejich historické či jiné hodnoty. Úřad provede označení na vhodném místě vzhledem k typu stanovené střelné zbraněstanovené střelné zbraně nebo stanoveného doplňkustanoveného doplňku.
(6)
Kontrolované výrobkyKontrolované výrobky, které jsou označeny identifikačními údajiidentifikačními údaji ve stanoveném rozsahu, označí Úřad kontrolní značkou. Grafickou podobu, provedení a umístění kontrolní značky stanoví ministerstvo vyhláškou. Kontrolní značka není zkušební značkouzkušební značkou a žadatele neopravňuje k uvedení takto označeného kontrolovaného výrobkukontrolovaného výrobku na trh.
§ 19a
Platnost zkušební značky
(1)
Zkušební značkaZkušební značka je považována za platnou, jestliže je vyznačena v souladu s podmínkami označování podle tohoto zákona.
(2)
Za platnou zkušební značkuzkušební značku je považována i zkušební značkazkušební značka, která je vyznačena v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.
(3)
Ministerstvo zveřejní vyhláškou grafickou podobu zkušebních značekzkušebních značek smluvních států mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a které jsou uznávány za platné. Ministerstvo rovněž zveřejní vyhláškou grafickou podobu identifikačních značek zkušeben smluvních států mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a případně dalších značekdalších značek, jestliže jejich vyznačením podmiňuje taková mezinárodní smlouva platnost značek podle věty první.
(4)
Jestliže zkušební značkazkušební značka není vyznačena v souladu s podmínkami podle tohoto zákona, posuzuje se platnost jejího vyznačení podle právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy účinné v době jejího vyznačení.
(5)
V pochybnostech rozhodne o platnosti zkušební značkyzkušební značky Úřad. Anonymizované rozhodnutí Úřadu o platnosti zkušební značkyzkušební značky zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 20
Kontrola
(1)
Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem provádí Úřad a jím pověření inspektoři Úřadu. Inspektoři Úřadu se prokazují služebními průkazy, jejichž vzor stanoví ministerstvo vyhláškou. Kontrola se provádí i bez předchozího ohlášení.
(2)
Náhradu nákladů na posouzení souladu odebraných výrobků s požadavky zákona může Úřad uložit jen tehdy, bylo-li posouzením zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona.
§ 20a
(1)
Pokud inspektor Úřadu má důvodné podezření, že kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona, zakáže jeho uvedení na trhuvedení na trh nebo dodávání po dobu potřebnou k provedení kontroly.
(2)
Inspektor Úřadu na základě provedené kontroly zakáže do zjednání nápravy uvádět na trh nebo dodávat kontrolované výrobkykontrolované výrobky, které nesplňují požadavky zákona nebo zvláštních právních předpisů20a). Toto opatření oznámí kontrolované osobě ústně a následně o něm učiní písemný záznam do protokolu o kontrole20b).
(3)
Pokud inspektor Úřadu má důvodné podezření, že kontrolované výrobkykontrolované výrobky nesplňují požadavky tohoto zákona a zároveň ohrožují zdraví nebo bezpečnost, nařídí jejich zajištění do doby, než bude Úřadem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost. Toto opatření oznámí inspektor kontrolované osobě ústně a následně o něm učiní písemný záznam do protokolu o kontrole20a), ve kterém uvede též důvod zajištění, popis zajištěných výrobků a jejich množství.
(4)
Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením uloženým podle odstavce 2 nebo 3, může proti němu podat námitky, které se uvedou v protokolu o kontrole, nebo je může podat Úřadu písemně nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. Podané námitky nemají odkladný účinek. Předseda Úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 5 pracovních dnů, a jeho rozhodnutí je konečné. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.
(5)
Kontrolovaná osoba je povinna kontrolované výrobkykontrolované výrobky zajištěné podle odstavce 3 bezodkladně vydat inspektorovi Úřadu. V případě, že kontrolovaná osoba jejich vydání odmítne, provede inspektor jejich odnětí.
(6)
Náklady na uskladnění zajištěných kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků a náklady na zničení propadlých nebo zabraných kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků hradí kontrolovaná osoba. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladnění zajištěných kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků, jestliže se prokáže, že tyto výrobky odpovídají tomuto zákonu a neohrožují zdraví nebo bezpečnost.
(7)
Pokud bylo prokázáno, že zajištěné kontrolované výrobkykontrolované výrobky splňují požadavky tohoto zákona a neohrožují zdraví nebo bezpečnost, Úřad rozhodne o zrušení opatření o jejich zajištění. Pokud bylo zrušeno opatření o zajištění, zajištěné výrobky musí být kontrolované osobě bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu, s výjimkou výrobků použitých pro posouzení. O vrácení výrobků se sepíše písemný záznam.
(8)
Propadlé nebo zabrané výrobky Úřad může zničit nebo jinak znehodnotit.
§ 20b
(1)
V případě, že kontrolované výrobkykontrolované výrobky nesplňují podmínky pro uvedení na trhuvedení na trh nebo bezprostředně ohrožují bezpečnost, Úřad rozhodne o zákazu další distribuce kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků.
(2)
Pokud kontrolované výrobkykontrolované výrobky mají technickou vadu a prokazatelně ohrožují zdraví nebo bezpečnost, Úřad rozhodne o stažení těchto výrobků z trhu.
(3)
Úřad je povinen informovat včas a vhodným způsobem osoby, které mohou být vystaveny vážnému riziku vyvolanému kontrolovaným výrobkemkontrolovaným výrobkem, o tomto riziku.
§ 20c
Oznamovací povinnost
(1)
Úřad je povinen oznámit ministerstvu přijetí opatření týkajícího se kontrolovaného výrobkukontrolovaného výrobku v případech, kdy výrobek představuje vážné riziko.
(2)
Informace poskytované ministerstvu musí obsahovat veškeré údaje nezbytné pro identifikaci kontrolovaného výrobkukontrolovaného výrobku, jeho původu, dodavatelského řetězce, ohrožení, které kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek představuje, povahu a trvání opatření přijatého Úřadem a také informace o dobrovolném opatření přijatém kontrolovanou osobou.
(3)
Pokud riziko může přesáhnout území České republiky, je ministerstvo povinno neprodleně informovat o výskytu takového výrobku Komisi.
(4)
Obdrží-li ministerstvo od Komise informaci o přijetí opatření vůči kontrolovanému výrobkukontrolovanému výrobku anebo jejich sérii představující vážné riziko, předá tyto informace bez zbytečného odkladu Úřadu k dalšímu postupu.
(5)
K zajištění fungování systému výměny informací podle odstavců 1 až 4 se obdobně použije právní předpis upravující postup, obsah a formu informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků20c).
§ 21
Řízení
(1)
Jestliže Úřad při ověřováníověřování zjistí, že kontrolované výrobkykontrolované výrobky splňují stanovené technické požadavky, vydá podle povahy věci správní rozhodnutí, certifikát nebo označí výrobek zkušební značkouzkušební značkou.
(2)
Pokud Úřad na základě ověřováníověřování odmítne vydat certifikát nebo odmítne označit výrobek zkušební značkou nebo odejme certifikát, vydá o tom rozhodnutí.
(3)
Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona nemá, s výjimkou řízení o ukládání pokut, odkladný účinek.
(4)
Při vydání opatření podle § 20a odst. 2 se nepostupuje podle správního řádu.
(5)
Po obdržení žádosti o ověřováníověřování kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků podle § 6 nebo 9 Úřad sdělí žadateli požadavky na ověřováníověřování podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů bez zbytečného odkladu a nejpozději do 90 dnů vydá certifikát nebo rozhodnutí podle povahy věci. Jedná-li se o zvlášť složitý případ, nebo není-li z jiných vážných důvodů možné dodržet lhůtu podle věty první, prodlužuje se tato lhůta o dalších 30 dnů.
(6)
Pokud Úřad zjistí, že kontrolovaná osoba neplní podmínky uvedené v certifikátu, rozhodne o jeho odejmutí.
§ 22a
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoprávněně použije zkušební nebo další značkudalší značku, certifikát anebo jiný dokument vydaný Úřadem podle tohoto zákona,
b)
uvede na trh nebo distribuuje kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek, který nesplňuje stanovené technické požadavky podle § 4 odst. 1, nebo
c)
nesplní opatření podle § 20a odst. 2.
(2)
VýrobceVýrobce, dovozce nebo vývozcevývozce se dopustí přestupku tím, že
a)
uvede na trh kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek v rozporu s § 16 odst. 1 písm. a),
b)
v rozporu s § 16 odst. 1 písm. b) vyveze kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek,
c)
neoznačí alespoň jednu z hlavních částí střelné zbraně podle § 16 odst. 1 písm. c),
d)
v rozporu s § 16 odst. 1 písm. d) neoznačí vnější stranu nejmenšího spotřebitelského obalu stanoveného střelivastanoveného střeliva zkušební značkouzkušební značkou uvedenou v certifikátu nebo nezajistí výrobní kontrolu ke zjištění, zda jsou ve výrobě dodrženy stanovené technické požadavky nebo o tom nevede evidenci,
e)
neponechá na hlavní části zbraně, která je vyrobena z kovu, měkké místo pro vyražení příslušné zkušební značkyzkušební značky podle § 16 odst. 1 písm. e),
f)
neinformuje Úřad o změnách ve výrobě kontrolovaných výrobkůkontrolovaných výrobků podle § 16 odst. 1 písm. f), nebo
g)
neoznačí kontrolované výrobkykontrolované výrobky identifikačními údajiidentifikačními údaji bez zbytečného odkladu po jejich vyrobení nebo dovezení podle § 16 odst. 1 písm. g).
(3)
VýrobceVýrobce se dopustí přestupku tím, že neopatří kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek údaji podle § 16 odst. 2 písm. a).
(4)
DistributorDistributor se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 16 odst. 3 uvede na trh kontrolovaný výrobekkontrolovaný výrobek, který není označený platnou zkušební značkouzkušební značkou.
(5)
OpravceOpravce, kterému byla vydána zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 16 odst. 4 písm. a) neprovede opravu nebo úpravu střelné zbraně tak, aby splňovala stanovené technické požadavky, nebo nepředloží Úřadu v písemné podobě postup opravy nebo úpravy, nebo
b)
nepředloží k ověřováníověřování opravenou střelnou zbraň, u níž byla provedena výměna některé z hlavních částí podle § 16 odst. 4 písm. b).
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), odstavce 2 písm. a) až e) nebo g) nebo odstavce 4,
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo odstavce 5.
§ 22b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(2)
Pokuty vybírá Úřad.
(3)
Pokus přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) a c), § 22a odst. 2 písm. a) a b) nebo § 22a odst. 4 je trestný.
(4)
U přestupků podle § 22a nelze upustit od uložení správního trestu.
§ 23
Přechodná ustanovení
(1)
OvěřováníOvěřování započatá před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(2)
Platnost certifikátů týkajících se stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva nebo pyrotechnických předmětů vydaných podle dosavadních předpisů skončí uplynutím doby, na kterou byly vydány.
(3)
Stanovené střelné zbraně, stanovené střelivo nebo pyrotechnické předměty označené zkušebními značkami podle dosavadních předpisů se považují za ověřené podle tohoto zákona.
§ 24
Zmocnění
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 1 písm. c), § 7 a 8, § 8a odst. 4, § 10 odst. 1 písm. c), § 11a odst. 2, § 15 odst. 2 a 3, § 16 odst. 1 písm. d), § 16 odst. 2 písm. a), § 17a, § 18 odst. 2, § 18 odst. 3 písm. a), § 19 odst. 3 a 6, § 19a odst. 3 a § 20 odst. 1.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 26
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 158/2000 Sb., se mění takto:
1.
V položce 30 Sazebníku správních poplatků se za písmeno b) doplňují písmena c) až g), která znějí:
„c) Vydání certifikátu o homologaci střelné zbraně | 10 000,- Kč
---|---
d) Ověření zbraně při kusovém ověřování
1\\. krátké střelné zbraně nebo její hlavní části | 60,- Kč
2\\. dlouhé střelné zbraně nebo její hlavní části | 100,- Kč
e) Ověření zbraně při opakovaném ověřování
1\\. krátké střelné zbraně nebo její hlavní části | 200,- Kč
2\\. dlouhé střelné zbraně nebo její hlavní části | 300,- Kč
f) Vydání cerfifikátu o typové kontrole střeliva | 10 000,- Kč
g) Vydání certifikátu o typové zkoušce pyrotechnického předmětu | 10 000,- Kč “.
2.
K položce 30 se doplňují poznámky č. 1 až 4, které znějí:
„Poznámky:
1.
Úkony zpoplatňované podle písmen c) až g) jsou upraveny zákonem č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2.
Za prodloužení certifikátu, za jehož vydání se vybírá poplatek podle písmen f) a g), se vybírá poplatek v poloviční výši.
3.
Správní orgán zvýší sazbu poplatku podle písmene d) nebo e) této položky za kusové nebo opakované kusové ověření historické střelné zbraně na dvojnásobek.
4.
Za odborné činnosti (služby) předcházející ověření střelné zbraně, střeliva nebo pyrotechnického předmětu nebo související se zkoušením střelné zbraně, střeliva, pyrotechnického předmětu, výbušného předmětu a pomůcek pro jejich používání a za zkoušení balisticky odolných materiálů a konstrukcí se vybere úplata podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
4)
Vyhláška č. 70/1975 Sb., o Úmluvě o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní.
4b)
Část první přílohy zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních).
4c)
Část druhá přílohy zákona č. 119/2002 Sb.
5b)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5c)
Například zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.
5d)
§ 16 odst. 2 písm. a) a § 31 písm. i) zákona č. 119/2002 Sb.
18)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
18a)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
18b)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18c)
§ 31 až 40 zákona č. 119/2002 Sb.
19b)
§ 3 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb.
19e)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/23/ES.
19f)
Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).
19g)
Čl. 3 písm. k) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004.
19h)
§ 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 315/2006 Sb.
19i)
Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20a)
Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20b)
§ 12 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
20c)
Nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků.
25)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.
26)
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 158/2000 Sb. | Zákon č. 158/2000 Sb.
Zákon o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři
Vyhlášeno 21. 6. 2000, datum účinnosti 6. 7. 2000, částka 49/2000
* ČÁST PRVNÍ - VYHLEDÁVÁNÍ, PRŮZKUM A TĚŽBA NEROSTNÝCH ZDROJŮ Z MOŘSKÉHO DNA A BEZPEČNOST ČINNOSTÍ V ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI (§ 1 — § 22)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 23 — § 23)
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona (§ 24 — § 24)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 25 — § 25)
Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.)
158
ZÁKON
ze dne 18. května 2000
o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
VYHLEDÁVÁNÍ, PRŮZKUM A TĚŽBA NEROSTNÝCH ZDROJŮ Z MOŘSKÉHO DNA A BEZPEČNOST ČINNOSTÍ V ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘI
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět a účel zákona
(1)
Zákon upravuje práva a povinnosti fyzických osob s bydlištěm na území České republiky a právnických osob se sídlem na území České republiky při vyhledávání, průzkumu nebo těžbě nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států a výkon státní správy s tím související.
(2)
Účelem zákona je provedení zásad a pravidel mezinárodního práva, podle nichž jsou dno, jeho podzemí a nerostné zdroje, uvedené v odstavci 1, považovány za společné dědictví lidstva.
(3)
Tento zákon dále zapracovává příslušný předpis Evropské unie11) a upravuje povinnosti podnikajících fyzických osob s místem podnikání na území České republiky a právnických osob se sídlem na území České republiky, pokud jde o bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři, ve výlučné ekonomické zóně nebo v kontinentálním šelfu v pravomoci států3) a výkon státní správy s tím související.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
Oblastí dno moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států, stanovenými v souladu s mezinárodním právem,
b)
nerostnými zdrojinerostnými zdroji všechny tuhé, kapalné a plynné zdroje nerostů nacházející se v Oblasti, včetně polymetalických konkrecí, polymetalických sulfidů a kobaltonosných kůrek,
c)
vyhledávánímvyhledáváním zjišťování nerostných zdrojůnerostných zdrojů v Oblasti včetně odhadů jejich hodnoty bez práv na průzkum nebo těžbu,
d)
činností v Oblastičinností v Oblasti průzkum nebo těžba nerostných zdrojůnerostných zdrojů v Oblasti s právy k této činnosti včetně plánování, provádění a vyhodnocování průzkumné a těžební činnosti,
e)
poškozením mořského prostředípoškozením mořského prostředí znečištění mořského prostředí přímým nebo nepřímým zanesením takových látek nebo energie člověkem do mořského prostředí, které mají či mohou mít takové zhoubné účinky, jako jsou poškození živých zdrojů a mořského života, ohrožení lidského zdraví, zabránění mořské činnosti včetně rybolovu, či jinému oprávněnému využívání moře, zhoršení užitné jakosti mořské vody a omezení podmínek pro rekreaci,
f)
závažnou haváriízávažnou havárií
1.
nehoda zahrnující výbuch, požár, ztrátu kontroly nad vrtem nebo únik ropy, zemního plynu nebo nebezpečné látky, při níž došlo nebo velmi pravděpodobně mohlo dojít ke ztrátám na životech nebo těžkému zranění osob,
2.
nehoda, která má za následek závažné poškození zařízenízařízení nebo propojené infrastrukturypropojené infrastruktury, při níž došlo nebo velmi pravděpodobně mohlo dojít k usmrcení nebo těžkému zranění osob,
3.
jakákoli jiná nehoda, která má za následek usmrcení nebo těžké zranění pěti nebo více osob nacházejících se na zařízenízařízení na moři, kde se nachází zdroj nebezpečí, nebo zapojených do činnosti v odvětví ropy nebo zemního plynu v mořičinnosti v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři v souvislosti se zařízenímzařízením nebo propojenou infrastrukturoupropojenou infrastrukturou, nebo
4.
jakákoli závažná ekologická nehoda vyplývající z nehod uvedených v bodech 1 až 3, pokud k ní došlo v souvislosti se zařízenímzařízením nebo související propojenou infrastrukturoupropojenou infrastrukturou používanou k činnostem v odvětví ropy nebo zemního plynu v pobřežním moři, výlučné ekonomické zóně nebo kontinentálním šelfu (dále jen „moře“) nebo v souvislosti s těmito činnostmi,
g)
činnostmi v odvětví ropy nebo zemního plynu v mořičinnostmi v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři všechny činnosti spojené se zařízenímzařízením nebo propojenou infrastrukturoupropojenou infrastrukturou, včetně návrhu, plánování, výstavby, provozu a odstavení zařízenízařízení nebo propojené infrastrukturypropojené infrastruktury, a týkající se průzkumu a těžby ropy nebo zemního plynu, s výjimkou přepravy ropy nebo zemního plynu z jednoho pobřeží na druhé,
h)
zařízenímzařízením stacionární, pevně ukotvené nebo mobilní zařízenízařízení nebo soubor zařízenízařízení, která jsou vzájemně trvale propojena mosty nebo jinými konstrukcemi, jež jsou používány k činnostem v odvětví ropy nebo zemního plynu v mořičinnostem v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři nebo v souvislosti s těmito činnostmi; mobilní vrtné jednotky na moři jsou považovány za zařízenízařízení pouze v případě, že jsou v pobřežních vodách ukotveny za účelem vrtání vrtu, těžby nebo jiných činností souvisejících s ropou nebo zemním plynem v moři,
i)
propojenou infrastrukturoupropojenou infrastrukturou
1.
vrty a související stavby, doplňkové jednotky a zařízenízařízení spojené se zařízenímzařízením,
2.
příslušenství nebo díla na hlavní konstrukci zařízenízařízení nebo k ní upevněná, nebo
3.
připojené potrubní příslušenství nebo díla, umístěné v bezpečnostní zóněbezpečnostní zóně,
j)
bezpečnostní zónoubezpečnostní zónou oblast ve vzdálenosti do 500 metrů od jakékoli části zařízenízařízení.
(2)
Pro účely určení, zda je nehoda závažnou haváriízávažnou havárií podle odstavce 1 písm. f), se zařízenízařízení, které je běžně bez obsluhy, považuje za obsluhované zařízenízařízení.
HLAVA II
PODMÍNKY PRO VYHLEDÁVÁNÍ A ČINNOST V OBLASTI
§ 3
Vyhledávání a činnost v Oblasti je oprávněna provádět fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky za podmínek uvedených v tomto zákoně (dále jen „oprávněná osoba“). Práce spojené s vyhledáváním a činností v Oblasti řídí a za jejich výkon odpovídá fyzická osoba, které Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vydalo rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti.
§ 4
Podmínky pro vydání rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti
Podmínkou pro vydání rozhodnutí o osvědčení odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“) je
a)
dosažení věku 21 let,
b)
plná svéprávnost,
c)
bezúhonnostbezúhonnost,
d)
prokázání odborné způsobilosti podle § 6.
§ 5
Bezúhonnost
(1)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen
a)
pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně nebo z nedbalosti, který souvisel s vyhledáváním nebo činností v Oblasti,
b)
pro jakýkoliv jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku.
(2)
Za bezúhonného se považuje také ten, kdo se trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 1 dopustil a byl za tyto činy odsouzen, pokud se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen.1)
§ 6
Odborná způsobilost
(1)
Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
ukončené vysokoškolské vzdělání geologického nebo báňského směru a 3 roky praxe v geologickém průzkumu nebo dobývání nerostných surovin,
b)
prokázání znalosti anglického nebo francouzského jazyka na úrovni státní základní jazykové zkoušky,2)
c)
prokázání znalosti tohoto zákona, částí I, XI, XII a XV Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu3) (dále jen „Úmluva“), příloh III až VI Úmluvy, Dohody o provádění časti XI Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu4) (dále jen „Dohoda“) a přílohy k ní a dále závazných zásad, pravidel, předpisů a postupů vydaných Mezinárodním úřadem pro mořské dno (dále jen „Úřad“),
d)
praxe při vyhledávání nebo při činnosti v Oblasti v délce nejméně 1 roku, z toho nejméně 1 měsíc při provádění prací na moři; praxi na moři lze nahradit úspěšným absolvováním zvláštního kurzu pořádaného Mezinárodním oceánským institutem nebo úspěšným absolvováním výcvikového programu pořádaného Úřadem.
(2)
Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením vydaným ministerstvem na podkladě protokolu o úspěšně vykonané zkoušce ze znalostí v rozsahu uvedeném v odstavci 1 písm. b) a c) před odbornou zkušební komisí jmenovanou ministerstvem a za podmínky splnění ostatních požadavků odborné způsobilosti stanovených v § 4 až 6 a v § 7 odst. 1 a 2 tohoto zákona. Odborná zkušební komise se při ověřování znalostí podle odstavce 1 písm. b) a c) řídí jednacím řádem vydaným ministerstvem.
§ 7
Osvědčení
(1)
Fyzická osoba, která hodlá provádět vyhledávání nebo činnost v Oblasti sama nebo jako odpovědný zástupce jiných osob (dále jen „odpovědný zástupce“), podá ministerstvu žádost o vydání osvědčení.
(2)
K žádosti o vydání osvědčení připojí ověřené kopie dokladů uvedených v § 6 odst. 1 písm. a) a d). Pokud se fyzická osoba zdržovala v posledních 5 letech mimo území České republiky, předloží doklady uvedené ve větě první ze států, ve kterých se v posledních 5 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce; dále je tato osoba povinna prokázat svou bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným orgánem státu, popřípadě států, ve kterých se po uvedenou dobu zdržovala.
(3)
Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu5) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Jsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení uvedené v § 4 až 6 a v odstavcích 1 a 2, vydá ministerstvo osvědčení s platností 7 let od nabytí právní moci rozhodnutí. Nejsou-li tyto podmínky splněny, ministerstvo žádost o vydání osvědčení zamítne.
(5)
Za vydané osvědčení vybírá ministerstvo správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 8
Vyhledávání
(1)
Oprávněná osoba je povinna písemně ohlásit Úřadu svůj záměr vyhledávat. Ohlášení se předkládá v některém z jednacích jazyků Organizace spojených národů.
(2)
Oprávněná osoba v ohlášení kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu uvede
a)
státní příslušnost, jde-li o fyzickou osobu,
b)
jméno, příjmení, bydliště, identifikační číslo a státní příslušnost fyzických osob, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, je-li tento orgán ustanoven,
c)
číslo telefonu, popřípadě též faxu a adresu elektronické pošty,
d)
jméno, příjmení, bydliště, identifikační číslo a státní příslušnost fyzické osoby, která je odpovědným zástupcem,
e)
druh nerostného zdrojenerostného zdroje, na který bude vyhledávánívyhledávání zaměřeno,
f)
závazek, že při vyhledávánívyhledávání bude postupovat podle Úmluvy, Dohody a závazných zásad, pravidel, předpisů a postupů vydaných Úřadem,
g)
souhlas s kontrolou dodržování závazku podle písmene f), prováděnou Úřadem,
h)
souřadnice území, v nichž má být prováděno vyhledávánívyhledávání,
i)
popis prací při vyhledávánívyhledávání,
j)
datum zamýšleného zahájení vyhledávánívyhledávání,
k)
předpokládanou dobu trvání vyhledávánívyhledávání.
(3)
K ohlášení oprávněná osoba připojí doklad o pojištění své odpovědnosti za škody způsobené při vyhledávání.
(4)
Kopii ohlášení podle odstavce 1 ověřenou podle zvláštního právního předpisu7) a úřední překlad textu ohlášení do českého jazyka8) oprávněná osoba současně zašle ministerstvu k evidenci.
(5)
Vyhledávání může oprávněná osoba zahájit až po předložení dokladu o registraci ohlášení Úřadem ministerstvu k evidenci.
§ 9
Činnost v Oblasti
(1)
Oprávněná osoba může provádět činnost v Oblasti pouze na základě písemné smlouvy mezi ní a Úřadem a za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Jednání s Úřadem o činnosti v Oblasti lze zahájit až po vydání rozhodnutí ministerstva o předchozím souhlasu k této činnosti (dále jen „předchozí souhlas“).
§ 10
Předchozí souhlas
(1)
Oprávněná osoba v žádosti o předchozí souhlas kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu uvede
a)
státní příslušnost, jde-li o fyzickou osobu,
b)
jméno, příjmení, bydliště, identifikační číslo a státní příslušnost fyzických osob, které jsou členy statutárního orgánu právnické osoby, je-li tento orgán ustanoven,
c)
číslo telefonu, popřípadě též faxu a adresu elektronické pošty,
d)
druh nerostného zdrojenerostného zdroje, na který bude činnost v Oblastičinnost v Oblasti zaměřena,
e)
závazek, že při činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti bude postupovat podle písemné smlouvy s Úřadem, Úmluvy, Dohody a závazných zásad, pravidel, předpisů a postupů vydaných Úřadem,
f)
souhlas s kontrolou dodržování závazku podle písmene e), prováděnou Úřadem,
g)
vymezení prací v rámci činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti,
h)
datum zamýšleného zahájení činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti,
i)
předpokládanou dobu trvání činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti,
j)
přesné vymezení místa činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti.
(2)
Oprávněná osoba žádost doloží
a)
výpisem z obchodního rejstříku, jde-li o osobu, která se zapisuje do obchodního rejstříku,
b)
dokladem o ustanovení odpovědného zástupce, pokud sama není držitelem osvědčení,
c)
dokladem o vynaložení částky na vyhledávánívyhledávání ve výši nejméně 30 000 000 USD anebo v hodnotě této částky v jiné měně; z této částky musí být nejméně 10 % vynaloženo na zjištění polohy, výzkum a na zhodnocení té části dna moře, oceánu nebo jeho podzemí, k níž se bude vztahovat činnost v Oblastičinnost v Oblasti podle odstavce 1 písm. g),
d)
návrhem plánu prací podle odstavce 1 písm. g), který je podkladem pro uzavření smlouvy s Úřadem na jejich provádění,
e)
dokladem o vlastnictví nebo nájmu výzkumného plavidla nebo těžebního agregátu,
f)
dokladem o pojištění odpovědnosti za škody způsobené při činnosti v Oblasti,
g)
dokladem o finančním zajištění k provádění prací podle odstavce 1 písm. g),
h)
dokladem o zaplacení poplatku za podání žádosti o předchozí souhlas.
(3)
Oprávněná osoba, která je členem mezinárodního sdružení hodlajícího provádět činnost v Oblasti, v žádosti o předchozí souhlas uvede údaje a žádost doloží podle odstavců 1 a 2 obdobně.
(4)
Oprávněná osoba, která s Úřadem uzavřela smlouvu pouze na průzkum nerostného zdroje a hodlá po jeho ukončení provádět jeho těžbu, musí před zahájením těžby uzavřít s Úřadem smlouvu na těžbu. Před uzavřením této smlouvy je povinna získat nový předchozí souhlas ministerstva k těžbě. Žádost o takový předchozí souhlas obsahuje údaje uvedené v odstavcích 1 a 2.
(5)
O vydání předchozího souhlasu rozhodne ministerstvo po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Jsou-li splněny podmínky uvedené v předchozích odstavcích, vydá ministerstvo předchozí souhlas na dobu 15 let. Tuto dobu může ministerstvo prodloužit nejvýše o 5 let, jestliže oprávněná osoba prokáže, že nestihla provést všechny práce v rámci činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti uvedené v odstavci 1 písm. g). V předchozím souhlasu ministerstvo uvede údaje stanovené v odstavci 1 písm. a) nebo d), e), g) a j). Nejsou-li splněny podmínky k vydání předchozího souhlasu, ministerstvo žádost o jeho vydání zamítne.
(6)
Za podání žádosti o předchozí souhlas ministerstvo vybírá správní poplatek podle zákona o správních poplatcích.
(7)
Předchozí souhlas vydá ministerstvo v jazyce českém a současně zabezpečí jeho úřední překlad do jazyka anglického nebo do jazyka francouzského.8)
HLAVA III
PRÁVA A POVINNOSTI OPRÁVNĚNÝCH OSOB
§ 11
Oprávněná osoba je povinna
a)
neprodleně oznámit ministerstvu všechny změny a doplnění týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti ohlášení vyhledávání nebo žádosti o vydání předchozího souhlasu,
b)
sjednat před zahájením vyhledávání nebo činnosti v Oblasti pojištění své odpovědnosti za škody způsobené v Oblasti s pojistitelem oprávněným podle zvláštního právního předpisu,9)
c)
odstranit následky škody, kterou způsobila při vyhledávání nebo činnosti v Oblasti; škodou se v tomto případě rozumí ztráta na životě, újma na zdraví a majetku a poškození mořského prostředí v Oblasti.
§ 12
Oprávněná osoba, které Úřad zaregistroval ohlášení k vyhledávání nebo která uzavřela s Úřadem smlouvu na provádění činnosti v Oblasti, může požádat Úřad o souhlas s převodem svých práv, povinností a závazků vyplývajících ze zaregistrování Úřadem nebo ze smlouvy uzavřené s Úřadem na jinou právnickou osobu nebo fyzickou osobu jen tehdy, vydá-li ministerstvo rozhodnutí, kterým s tímto převodem vysloví souhlas.
§ 13
Řešení sporů
Spory související s vyhledáváním nebo činností v Oblasti se řeší podle čl. 186 až 190 Úmluvy.
§ 14
Souběh řízení
Probíhá-li proti oprávněné osobě současně řízení vedené Úřadem pro porušení závazných zásad, pravidel, předpisů a postupů vydaných Úřadem k vyhledávání nebo činnosti v Oblasti a ministerstvem pro porušení tohoto zákona, ministerstvo své řízení přeruší do doby obdržení pravomocného rozhodnutí Úřadu. Rozhodnul-li Úřad o postihu, ministerstvo řízení zastaví. Nebylo-li Úřadem rozhodnuto o postihu, ministerstvo v jím vedeném řízení pokračuje.
HLAVA IV
POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB
§ 14a
Povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob při výkonu činností v moři v působnosti státu mimo Evropskou unii
(1)
Právnická osoba se sídlem na území České republiky a podnikající fyzická osoba s místem podnikání na území České republiky, které vykonávají činnosti v odvětví ropy nebo zemního plynu v mořičinnosti v odvětví ropy nebo zemního plynu v moři v působnosti státu mimo Evropskou unii, poskytnou na žádost ministerstvu bez zbytečného odkladu zprávu o okolnostech závažné haváriezávažné havárie, která se jich týká.
(2)
Povinnost stanovená v odstavci 1 platí pro osobu ovládanou právnickou osobou se sídlem na území České republiky obdobně.
HLAVA V
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 15
Ministerstvo
a)
vede evidenci ohlášení Úřadu a registrací ohlášení Úřadu podle § 8 odst. 4 a 5,
b)
jmenuje a odvolává odbornou zkušební komisi k ověřování znalostí uvedených v § 6 odst. 1 písm. b) a c) a vydává jednací řád této komise,
c)
rozhoduje o vydání a odnětí osvědčení a vede jejich evidenci,
d)
rozhoduje o vydání a zrušení předchozího souhlasu podle § 10 a 17 a vede jejich evidenci; o zrušení nebo zániku předchozích souhlasů informuje Úřad s uvedením důvodu jejich zrušení nebo zániku,
e)
rozhoduje o vydání souhlasu k převodu práv, povinností a závazků podle § 12 a vede jejich evidenci,
f)
provádí kontrolní činnost podle § 16,
g)
ukládá pokuty podle § 18 a 18a,
h)
žádá o zprávu o okolnostech závažné haváriezávažné havárie podle § 14a,
i)
předává zprávu o okolnostech závažné haváriezávažné havárie Evropské komisi.
§ 16
Kontrolní činnost
(1)
Ministerstvo kontroluje dodržování tohoto zákona. Při kontrolní činnosti u kontrolovaných osob zejména
a)
provádí kontrolu dokumentace a písemností vztahujících se k vyhledávánívyhledávání nebo činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti,
b)
provádí kontrolu objektů, zařízenízařízení a pracovišť, které slouží k vyhledávánívyhledávání nebo činnosti v Oblastičinnosti v Oblasti,
c)
vyžaduje předložení dokladů o splnění povinností stanovených tímto zákonem.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se postup při kontrolní činnosti zákonem o kontrole.
§ 17
Zrušení a zánik předchozího souhlasu
(1)
Ministerstvo rozhodne o zrušení předchozího souhlasu vydaného oprávněné osobě, jestliže tato osoba
a)
neplní závazek podle § 10 odst. 1 písm. e),
b)
odmítne kontrolu podle § 16, nebo
c)
podle oznámení Úřadu poškodila mořské prostředí.
(2)
Předchozí souhlas oprávněné osobě zaniká
a)
u fyzické osoby smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b)
dnem zániku právnické osoby,
c)
rozhodnutím o úpadku, zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek oprávněné osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
d)
dnem zániku oprávnění získaného podle Úmluvy,
e)
uplynutím doby, na kterou byl udělen,
f)
na žádost oprávněné osoby dnem, kdy žádost obdrželo ministerstvo.
§ 18
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
provádí vyhledávánívyhledávání bez osvědčení nebo odpovědného zástupce podle § 7,
b)
provádí činnost v Oblastičinnost v Oblasti bez smlouvy s Úřadem podle § 9 odst. 1,
c)
jako oprávněná osoba v rozporu s § 22 odst. 1 nemá v pracovněprávním vztahu osobu, která je držitelem osvědčení podle tohoto zákona, nebo
d)
jako člen mezinárodního sdružení provádějícího vyhledávánívyhledávání nebo činnost v Oblastičinnost v Oblasti ve stanovené lhůtě nepřizpůsobí své právní poměry tomuto zákonu.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 100 000 000 Kč.
§ 18a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne na žádost ministerstva zprávu o okolnostech závažné haváriezávažné havárie podle § 14a.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 19
(1)
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(3)
Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá ministerstvo a vymáhá příslušný celní úřad.
(4)
Od uložení správního trestu za přestupek podle tohoto zákona nelze upustit.
HLAVA VI
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Ve vztazích souvisejících s vyhledávánímvyhledáváním a činností v Oblastičinností v Oblasti, které tento zákon neupravuje, se použije vyhlášená mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána. Pokud nejsou takové vztahy upraveny ani mezinárodní smlouvou, použijí se zásady a pravidla obecného mezinárodního práva.
§ 21
Ministerstvo může vyhláškou stanovit rozsah a obsahové náležitosti zprávy o okolnostech závažné haváriezávažné havárie podle § 14a, jestliže Evropská komise stanoví jednotné formuláře hlášení zpráv o okolnostech závažných haváriízávažných havárií.
§ 22
(1)
Oprávněná osoba, která hodlá být členem mezinárodního sdružení provádějícího vyhledávánívyhledávání nebo činnost v Oblastičinnost v Oblasti, je před vstupem do tohoto sdružení povinna mít v pracovněprávním vztahu osobu, která je držitelem osvědčení podle tohoto zákona, pokud není sama držitelem tohoto osvědčení.
(2)
Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se stala členem mezinárodního sdružení, provádějícího vyhledávánívyhledávání nebo činnost v Oblastičinnost v Oblasti před účinností tohoto zákona, je povinna přizpůsobit své právní poměry podle tohoto zákona do 2 let ode dne nabytí jeho účinnosti.
(3)
Je-li členem mezinárodního sdružení Česká republika, musí ústřední orgán státní správy příslušný podle zvláštního právního předpisu do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona zajistit, aby Českou republiku v mezinárodním sdružení zastupovala osoba, která je držitelem osvědčení podle tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 23
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 156/2000 Sb., se mění takto:
V příloze Sazebník správních poplatků se v položce 22 doplňuje písmeno m), které zní:
„m) podání žádosti o vydání rozhodnutí o předchozím souhlasu k činnosti v Oblasti dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států| Kč 100 000,-“.
---|---
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
§ 24
V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb., se na konci písmene ab) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ac), které včetně poznámky pod čarou č. 23j) zní:
„ac)
vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států.23j)
23j)
Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti 15. dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r.
1)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 4 vyhlášky č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách.
3)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 240/1996 Sb., o sjednání Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
4)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 241/1996 Sb., o sjednání Dohody o provádění části XI Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z 10. prosince 1982.
5)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Položka č. 15 písm. b) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
7)
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
9)
Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
11)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES. |
Zákon č. 159/2000 Sb. | Zákon č. 159/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., a některé další zákony
Vyhlášeno 21. 6. 2000, datum účinnosti 1. 8. 2000, částka 49/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 18. 10. 2016 (323/2016 Sb.)
159
ZÁKON
ze dne 18. května 2000,
kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
V § 14 odst. 3 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 50a) zní:
„h)
příslušné organizační složce Ministerstva financí50a) na její žádost seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona;48) u malých organizací též počet jejich zaměstnanců.
50a)
§ 4 odst. 1 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
Čl. V
V § 11 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní:
„e)
činnosti příslušné organizační složky Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.12a)
12a)
Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Špidla v. r. |
Zákon č. 204/2000 Sb. | Zákon č. 204/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 7. 2000, datum účinnosti 1. 8. 2000, částka 63/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
* ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2002
204
ZÁKON
ze dne 23. června 2000,
kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky
Čl. I
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Tento zákon upravuje podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
2.
V § 1 odstavec 3 zní:
„(3)
Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky uveřejněno.“.
3.
V § 1 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Volby do Parlamentu České republiky se konají v jednom dni; hlasování začíná v 8.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Dnem voleb do Parlamentu České republiky je den pracovního klidu před pracovním dnem.
(5)
Voličem je státní občan České republiky (dále jen „občan“), který v den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Ve druhém kole voleb do Senátu může volit i občan, který v den konání druhého kola voleb dosáhl věku nejméně 18 let.“.
4.
V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mimo území České republiky se vytvářejí zvláštní stálé volební okrsky (dále jen „zvláštní volební okrsky“) při zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „zastupitelský úřad“). Území zvláštního volebního okrsku je vymezeno územním obvodem zastupitelského úřadu.“.
5.
V § 5 se slovo „voličů“ zrušuje.
6.
§ 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5a) zní:
㤠6
Zvláštní seznam
(1)
Zvláštní seznam vede obecní úřad, městský úřad, úřad města, úřad městské části nebo úřad městského obvodu územně členěného statutárního města a místní nebo obvodní úřad v hlavním městě Praze (dále jen „obecní úřad“) pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu,5) popřípadě nemůže z důvodů uvedených v písmenech b) a d) volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, a který
a)
vykonává v obvodu obce, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu základní nebo náhradní vojenskou službu,
b)
je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení, umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu,
c)
je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody,5a) umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu,
d)
volí na voličský průkaz (§ 6a), nebo
e)
v případě voleb do Senátu nemá trvalý pobyt na území České republiky.
(2)
Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad voliče uvedené v odstavci 1 písm. a) na základě údajů příslušného velitele; voliče uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení. Údaje předají nejpozději 7 dnů před začátkem hlasování a podle potřeby je aktualizují.
(3)
Velitel, správa příslušného ústavu, objektu nebo zařízení zašle ve spolupráci s obecním úřadem, který vede zvláštní seznam, obecnímu úřadu v obci, kde je volič zapsán ve stálém seznamu, potvrzení o tom, že tento volič byl nahlášen k zápisu do zvláštního seznamu.
(4)
V případě voleb do Senátu se do zvláštního seznamu zapisují pouze voliči přihlášení k trvalému pobytu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby.
(5)
Zvláštní seznam vedou rovněž zastupitelské úřady při volbách do Poslanecké sněmovny pro voliče, který
a)
nemá trvalý pobyt na území České republiky, a to na základě jeho písemné žádosti o zápis, doložené originálem, popřípadě ověřenou kopií dokladů potvrzujících totožnost žadatele, jeho státní občanství České republiky a trvalý pobyt v územním obvodu zastupitelského úřadu, kde má být zapsán do zvláštního seznamu; žádost musí být doručena nebo předána zastupitelskému úřadu nejpozději 40 dnů přede dnem voleb, nebo
b)
volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz.
(6)
Zvláštní seznamy podle odstavce 5 písm. a) uzavřou zastupitelské úřady 30 dnů přede dnem voleb a předají je neprodleně Ministerstvu zahraničních věcí, které na případné duplicity v zápisech upozorní zastupitelské úřady, u kterých je volič zapsán; po odstranění duplicit sdělí nejpozději 20 dnů přede dnem voleb Ministerstvo zahraničních věcí konečné znění těchto seznamů Ministerstvu vnitra. Je-li volič, zapsaný na základě vlastní žádosti z důvodu trvalého pobytu v cizině ve zvláštním seznamu, veden i ve stálém seznamu, obecní úřad takového voliče na základě oznámení Ministerstva vnitra ze stálého seznamu vyškrtne. Voliče o vyškrtnutí ze stálého seznamu informuje na základě sdělení obecního úřadu zastupitelský úřad.
(7)
Zastupitelský úřad předá zvláštní okrskové volební komisi výpis ze zvláštního seznamu, který obsahuje seznam voličů oprávněných volit v tomto zvláštním volebním okrsku.
5a)
§ 4 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby.
§ 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.“.
7.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
㤠6a
Voličské průkazy
(1)
Voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu, popřípadě zvláštním seznamu vedeném podle § 6 odst. 5 písm. a) je zapsán, vydá obecní úřad, popřípadě zastupitelský úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu, popřípadě zvláštního seznamu a do jejich výpisů pro okrskovou volební komisi a zvláštní okrskovou volební komisi. Voličský průkaz pro volby do Senátu se vydává pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby.
(2)
Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb tomu, kdo stálý seznam nebo zvláštní seznam vede, nebo osobně do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo zvláštního seznamu; obecní úřad nebo zastupitelský úřad voličský průkaz nejdříve 15 dnů přede dnem voleb předá osobně voliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voliči zašle.
(3)
Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu v den voleb
a)
do Poslanecké sněmovny v jakémkoli volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku,
b)
do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu.“.
8.
§ 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5b) zní:
㤠7
Volební orgány
(1)
Volebními orgány podle tohoto zákona jsou
a)
Státní volební komise,
b)
Ministerstvo vnitra,
c)
Ministerstvo zahraničních věcí,
d)
Český statistický úřad,
e)
okresní úřad v sídle volebního kraje, které je stanoveno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, (dále jen „okresní úřad v sídle kraje“) pro volby do Poslanecké sněmovny,
f)
okresní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze obvodní a místní úřad v sídle volebního obvodu a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „okresní úřad v sídle volebního obvodu“) pro volby do Senátu,
g)
okresní úřad, v hlavním městě Praze, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „okresní úřad“),
h)
pověřený obecní úřad,5b) v hlavním městě Praze obvodní úřad a místní úřad, Obvodní úřad pro Prahu 1 pro zpracování výsledků hlasování ze zahraničí, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „pověřený obecní úřad“),
i)
obecní úřad,
j)
starosta obce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen „starosta“),
k)
zastupitelský úřad,
l)
okrsková volební komise,
m)
zvláštní okrsková volební komise pro volby do Poslanecké sněmovny (dále jen „zvláštní okrsková volební komise“).
(2)
Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy.
5b)
§ 60 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.
Nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady, ve znění nařízení vlády č. 315/1995 Sb.
Nařízení vlády č. 82/1992 Sb., kterým se určují další pověřené obecní úřady.“.
9.
§ 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5c) zní:
㤠8
Státní volební komise
(1)
Státní volební komise vytvořená podle zvláštního právního předpisu5c) je stálým volebním orgánem i na úseku voleb do Parlamentu České republiky.
(2)
Státní volební komise
a)
koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb do Parlamentu České republiky,
b)
vykonává dohled nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně technické provádění voleb do Parlamentu České republiky,
c)
určuje losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky politických stran, politických hnutí a koalic pro volby do Poslanecké sněmovny,
d)
vyhotovuje zápis o výsledku voleb do Poslanecké sněmovny,
e)
vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu,
f)
předává osvědčení o zvolení členem Parlamentu České republiky zvoleným kandidátům,
g)
předává celkové výsledky voleb příslušné komoře Parlamentu České republiky,
h)
vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí,
i)
určuje losem, kterému volebnímu kraji jsou podřazeny zvláštní volební okrsky v zahraničí.
5c)
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů.“.
10.
§ 9 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5d) zní:
㤠9
Ministerstvo vnitra
(1)
Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy na úseku voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu.5d)
(2)
Ministerstvo vnitra
a)
metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb do Parlamentu České republiky,
b)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni okresu,
c)
vydává seznamy registrovaných politických stran a politických hnutí9) a poskytuje je okresním úřadům v sídle kraje a okresním úřadům v sídle volebního obvodu pro účely registrace kandidátních listin a přihlášek k registraci,
d)
poskytuje informace z evidence pobytu občanů pro účely vedení stálých seznamů a zvláštních seznamů,
e)
ve spolupráci s Českým statistickým úřadem zajišťuje provoz jednotného systému telekomunikačního spojení na území České republiky,
f)
zajišťuje tisk volebních materiálů a organizačně zajišťuje tisk hlasovacích lístků,
g)
zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení.
5d)
§ 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 130/2000 Sb.“.
11.
§ 10 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5e) zní:
㤠10
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí
a)
organizačně a technicky zabezpečuje přípravu, průběh a provedení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v zahraničí,5e)
b)
předává zvláštní seznamy voličů vedené podle § 6 odst. 5 Ministerstvu vnitra na technickém nosiči,
c)
ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Českým statistickým úřadem zajišťuje vybudování systému telekomunikačního spojení mezi zastupitelskými úřady a Ministerstvem zahraničních věcí,
d)
předává Českému statistickému úřadu podklady pro založení a aktualizaci seznamů zvláštních volebních okrsků,
e)
ve spolupráci s Českým statistickým úřadem zajišťuje podmínky pro provoz pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí.
5e)
§ 6 odst. 3 písm. k) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 204/2000 Sb.“.
12.
§ 11 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5f) zní:
㤠11
Český statistický úřad
(1)
Český statistický úřad vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb a zajišťuje vyhotovení příslušného programového vybavení pro účel zpracování a poskytování výsledků voleb.
(2)
Český statistický úřad dále
a)
zabezpečuje technicky systém zpracování výsledků voleb do Parlamentu České republiky5f) podle odstavce 1 na pracovištích vytvářených u pověřených obecních úřadů, u okresních úřadů v sídle kraje, u okresních úřadů v sídle volebního obvodu, u Státní volební komise a u Ministerstva zahraničních věcí; při tom spolupracuje s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, okresními úřady a obecními úřady,
b)
zpracovává celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny (§ 48 až 51), podklady pro zápis Státní volební komise (§ 52) a údaje o celkových výsledcích voleb do Senátu (§ 77) a předává je neprodleně Státní volební komisi,
c)
vyhotovuje zápisy o výsledku voleb a předává je neprodleně okresnímu úřadu v sídle kraje nebo okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu,
d)
technicky zajišťuje dostupnost a poskytování průběžných a celkových výsledků voleb,
e)
pro jednotlivá pracoviště podle písmena a) zabezpečuje zaměstnance Českého statistického úřadu pověřené zjišťováním a zpracováním výsledků voleb do Parlamentu České republiky a potřebný počet dalších osob pro zajištění zpracování a poskytování výsledků voleb a provádí jejich školení,
f)
provádí školení určených členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování,
g)
vydává okrskovým volebním komisím nebo Ministerstvu zahraničních věcí písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledky z volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku byly do dalšího zpracování převzaty bezchybně,
h)
předává souhrnné informace o výsledcích voleb na úrovni volebního kraje nebo volebního obvodu a České republiky v písemné formě politickým stranám, politickým hnutím, koalicím a nezávislým kandidátům, jejichž kandidátní listina nebo přihláška k registraci byla zaregistrována, v rámci technického řešení podle odstavce 1 také předává informace v elektronické formě,
i)
vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic,
j)
sděluje případné duplicity na kandidátních listinách a přihláškách k registraci okresnímu úřadu v sídle kraje a okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu,
k)
řeší stížnosti na funkci technických zařízení a příslušného programového vybavení, použitých při zpracování výsledků voleb,
l)
předává zápisy o průběhu a výsledku hlasování, převzaté od okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí, do úschovy příslušnému okresnímu úřadu nejpozději 10 dnů od ukončení zpracování na úrovni pověřeného obecního úřadu nebo na pracovišti u Ministerstva zahraničních věcí,
m)
po vyhlášení celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny nebo Senátu na vyžádání poskytuje informace o výsledcích voleb v požadovaném územním členění.
(3)
Pouze zaměstnanec Českého statistického úřadu, který má pověření podle odstavce 2 písm. e), je oprávněn
a)
zdržovat se v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy (§ 23),
b)
převzít stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování a výsledek hlasování na technickém nosiči,
c)
stanovit lhůtu k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování,
d)
vydat pokyn k ukončení zasedání okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise v den voleb (§ 43 odst. 5),
e)
zajistit převzetí výsledků hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky a zvláštní volební okrsky,
f)
zajistit zpracování celkového výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 1) a ve volebním obvodu (§ 73 odst. 1),
g)
vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 2 až 4),
h)
vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu (§ 73 odst. 2 až 4),
i)
zaslat souhrnné informace o výsledku voleb na úrovni volebního kraje a na úrovni volebního obvodu na adresu zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic.
5f)
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Okresní úřad v sídle kraje
(1)
Okresní úřad v sídle kraje pro volby do Poslanecké sněmovny
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb ve volebním kraji,
b)
projednává a registruje kandidátní listiny,
c)
informuje starosty o registraci kandidátních listin,
d)
poskytuje adresy zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic, jejichž kandidátní listiny byly zaregistrovány, okrskovým volebním komisím,
e)
zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro volební kraj,
f)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni volebního kraje a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti,
g)
zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni volebního kraje,
h)
archivuje volební dokumentaci,
i)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2)
Pouze zaměstnanec okresního úřadu v sídle kraje, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c) je oprávněn
a)
převzít kandidátní listiny a potvrdit jejich podání (§ 31 odst. 3),
b)
přezkoumat kandidátní listiny a vyzvat k odstranění chyb (§ 33 odst. 1),
c)
převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 32 odst. 5),
d)
vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině (§ 33 odst. 4 a 5),
e)
převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 36 odst. 2),
f)
změnit označení pořadí kandidátů na kandidátní listině (§ 36 odst. 3),
g)
podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 4).“.
14.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Okresní úřad v sídle volebního obvodu
(1)
Okresní úřad v sídle volebního obvodu pro volby do Senátu
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb ve volebním obvodu,
b)
projednává a registruje přihlášky k registraci,
c)
informuje starosty o registraci přihlášek k registraci,
d)
určuje losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro volby do Senátu,
e)
poskytuje adresy zmocněnců politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, jejichž přihlášky k registraci byly zaregistrovány, okrskovým volebním komisím,
f)
zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro volební obvod,
g)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni volebního obvodu a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti,
h)
zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni volebního obvodu,
i)
archivuje volební dokumentaci,
j)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
(2)
Pouze zaměstnanec okresního úřadu v sídle volebního obvodu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c) je oprávněn
a)
převzít přihlášky k registraci a potvrdit jejich podání (§ 60 odst. 4),
b)
přezkoumat přihlášky k registraci a vyzvat k odstranění chyb (§ 62 odst. 1),
c)
převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 61 odst. 3),
d)
vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci a o odmítnutí přihlášky k registraci (§ 62 odst. 4 a 5),
e)
převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 66 odst. 2),
f)
podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu (§ 73 odst. 4).“.
15.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Okresní úřad
(1)
Okresní úřad
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb v okrese,
b)
kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech,
c)
kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí,
d)
ukládá pokuty podle tohoto zákona,
e)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obce,
f)
spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil pro pracoviště vytvářená u pověřených obecních úřadů.
(2)
Činnosti podle odstavce 1 písm. b) a c) může vykonávat pouze zaměstnanec okresního úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.5c)“.
16.
Za § 14 se vkládají nové § 14a až 14g, které včetně nadpisů znějí:
㤠14a
Pověřený obecní úřad
Pověřený obecní úřad
a)
zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu při přejímce, kontrole a zpracování zápisů přebíraných od okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí,
b)
spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných pracovních sil a technických zařízení pro vstup výsledku z jednotlivých volebních okrsků do systému zpracování na tomto pracovišti.
§ 14b
Obecní úřad
Obecní úřad
a)
zajišťuje pro okrskové volební komise volební místnosti, potřebné pracovní síly a pomocné prostředky,
b)
vede zvláštní seznam podle § 6 odst. 1 až 4,
c)
vydává voličské průkazy podle § 6a odst. 1,
d)
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebního okrsku,
e)
archivuje volební dokumentaci,
f)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
§ 14c
Starosta
Starosta
a)
zajišťuje informování voličů o době a místě konání voleb v obci,
b)
zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům,
c)
stanoví s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 5, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná,
d)
svolá první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem voleb,
e)
jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise (dále jen „zapisovatel“),
f)
poskytuje každé politické straně, politickému hnutí, koalici a nezávislému kandidátovi, jejichž kandidátní listina, popřípadě přihláška k registraci byla zaregistrována, informace o počtu a sídle volebních okrsků zveřejněním na úřední desce do 45 dnů přede dnem voleb,
g)
plní další úkoly podle tohoto zákona.
§ 14d
Zastupitelský úřad
Zastupitelský úřad v rámci svého územního obvodu
a)
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb do Poslanecké sněmovny,
b)
vede zvláštní seznam podle § 6 odst. 5,
c)
vydává voličské průkazy podle § 6a odst. 1,
d)
provádí školení členů zvláštních okrskových volebních komisí,
e)
zajišťuje podle místních podmínek informování voličů o době a místě konání voleb, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu (§ 15 odst. 3) a o způsobu hlasování, a to případně i v příslušném cizím jazyce,
f)
v případě zaslání hlasovacích lístků přenosovou technikou zajišťuje tisk nebo rozmnožení hlasovacích lístků (§ 38 odst. 5),
g)
zajišťuje pro zvláštní okrskovou volební komisi volební místnost, pomocné prostředky a potřebné pracovní síly.
§ 14e
Okrsková volební komise
(1)
Okrsková volební komise
a)
dbá o pořádek ve volební místnosti,
b)
zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh,
c)
sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování,
d)
odevzdá volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu, s výjimkou 1 vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(2)
Členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky,
a)
který v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let,
b)
u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva podle § 2, a
c)
který není kandidátem pro volby do Parlamentu České republiky.
(3)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina pro volbu do Poslanecké sněmovny byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, a každá politická strana, politické hnutí a koalice i nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby do Senátu ve volebním obvodu, jehož součástí je volební okrsek, může delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 14c písm. c), jmenuje před jejím prvním zasedáním členy na neobsazená místa starosta. V případě, kdy počet členů okrskové volební komise poklesne pod stanovený počet v průběhu voleb do Parlamentu České republiky a nejsou-li náhradníci podle věty první, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy komise.
(4)
Delegováním členů a náhradníků podle odstavce 3 se rozumí doručení jejich seznamu starostovi. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, rodné číslo a místo, kde je člen, popřípadě náhradník přihlášen k trvalému pobytu, podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, v případě nezávislého kandidáta podpis tohoto kandidáta. Dále může obsahovat i údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je do okrskových volebních komisí starosta.
(5)
Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.“. Slib skládá delegovaný nebo jmenovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu; tím se zároveň ujímá své funkce.
(6)
Členství v okrskové volební komisi zaniká
a)
dnem ukončení činnosti okrskové volební komise (§ 52a a 77a),
b)
úmrtím,
c)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena okrskové volební komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,
d)
okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné odvolání člena okrskové volební komise tím, kdo jej delegoval,
e)
pozbytím státního občanství, nebo
f)
v den voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost trvá déle než 2 hodiny.
(7)
Zapisovatel je členem okrskové volební komise s hlasem poradním, při hlasování se do počtu členů okrskové volební komise nezapočítává. Zapisovatel může okrskové volební komisi předkládat návrhy; pořizuje zápis z jednání komise. Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v odstavci 5. Je jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové volební komise. Přestane-li zapisovatel vykonávat svoji funkci, musí být bezodkladně jmenován nový zapisovatel.
§ 14f
(1)
Za člena, jehož členství zaniklo podle § 14e odst. 6, povolá předseda okrskové volební komise prostřednictvím starosty náhradníka téže politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislého kandidáta; náhradník se stává členem okrskové volební komise složením slibu podle § 14e odst. 5. Nastanou-li skutečnosti uvedené v § 14e odst. 6 písm. f) a nejsou-li náhradníci, upozorní předseda okrskové volební komise starostu, který postupuje podle § 14e odst. 3 věty třetí.
(2)
Okrsková volební komise je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů s právem hlasovat. Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů.
(3)
Okrsková volební komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Losování řídí zapisovatel okrskové volební komise. Pokud předseda nebo místopředseda okrskové volební komise odstoupí nebo nebude moci z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy okrskové volební komise nebude zařazen místopředseda okrskové volební komise; pokud odstoupí místopředseda okrskové volební komise, nebude do losování zařazen předseda okrskové volební komise.
§ 14g
Zvláštní okrsková volební komise
(1)
Vedoucí zastupitelského úřadu jmenuje 30 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny předsedu a nejméně 2, nejvýše však 5 členů zvláštní okrskové volební komise, kteří jsou státními občany České republiky, v den složení slibu dosáhli věku nejméně 18 let a ovládají český jazyk. V případě, kdy počet členů zvláštní okrskové volební komise poklesne pod 3 v průběhu voleb, jmenuje na neobsazená místa vedoucí zastupitelského úřadu další členy zvláštní okrskové volební komise. První zasedání zvláštní okrskové volební komise svolá vedoucí zastupitelského úřadu tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem voleb. Nepodaří-li se jmenovat tříčlennou zvláštní okrskovou volební komisi, zajistí její úkoly vedoucí zastupitelského úřadu a zapisovatel, kterého jmenuje a odvolává vedoucí zastupitelského úřadu, a to nejpozději 18 dnů před prvním zasedáním zvláštní okrskové volební komise. Vedoucí zastupitelského úřadu má při plnění těchto úkolů postavení starosty. Členové zvláštní okrskové volební komise se ujímají funkce složením slibu podle § 14e odst. 5.
(2)
Zvláštní okrsková volební komise
a)
zajišťuje průběh hlasování ve zvláštním volebním okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek ve volební místnosti,
b)
sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku,
c)
odevzdá volební dokumentaci zastupitelskému úřadu, který ji odešle prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Obvodnímu úřadu v Praze 1.“.
17.
V § 15 odstavec 1 zní:
„(1)
Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem voleb, oznámení o době a místě konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náleží do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta uvede v oznámení adresy volebních místností.“.
18.
V § 15 odst. 2 se slova „Obec ve vyhlášce rovněž“ nahrazují slovy „Starosta v oznámení“.
19.
V § 15 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zastupitelské úřady způsobem v místě obvyklým informují v dostatečném časovém předstihu voliče žijící v územním obvodu tohoto úřadu o době a místě konání voleb do Poslanecké sněmovny ve zvláštním volebním okrsku, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu a o povinnosti před hlasováním předložit k prokázání totožnosti a státního občanství cestovní pas České republiky. Dále informuje voliče o konání voleb do Senátu na území České republiky a o podmínkách výkonu jejich volebního práva.“.
20.
V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.
21.
V § 16 odstavec 4 zní:
„(4)
Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem. Termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany, politická hnutí a koalice.“.
22.
V § 16 odstavce 5 až 8 včetně poznámek pod čarou č. 5h) a 5i) znějí:
„(5)
Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. K projednání přestupku je příslušný okresní úřad podle místa bydliště fyzické osoby, která předvolební a volební průzkumy zveřejňovala. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. Na řízení při ukládání pokut se vztahuje zvláštní právní předpis.5h)
(6)
V den voleb je zakázána volební agitace pro politické strany, koalice a kandidáty v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí.
(7)
Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která při provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo při vydávání tisku v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu uloží okresní úřad místně příslušný podle sídla právnické osoby. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 3 měsíců a musí být pravomocně ukončeno do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti a způsobu protiprávního jednání. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu.5i) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuta je příjmem okresního úřadu, který ji uložil.
(8)
Členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí nemohou poskytovat informace o průběhu voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování; zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali.
5h)
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
5i)
§ 15 odst. 2 písm. a) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 301/1995 Sb.“.
23.
V § 17 odstavec 1 zní:
„(1)
Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených úředním razítkem (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisy ze stálého seznamu a zvláštního seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.“.
24.
V § 17 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
25.
V § 17 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb.
(5)
Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu společně s jinými volbami, musí být úřední obálka pro volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu odlišena barevně od úřední obálky pro jiné volby.“.
26.
V § 17 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Volební místnost pro zvláštní volební okrsek musí být vybavena volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, dostatečným množstvím úředních obálek, psacími potřebami, výpisem ze zvláštního seznamu a tímto zákonem, který musí být voličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí, na důstojném místě umístěným velkým státním znakem a zvláštními prostory pro úpravu hlasovacích lístků oddělenými tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostor určí vedoucí zastupitelského úřadu s přihlédnutím k počtu voličů ve zvláštním volebním okrsku. Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a informace o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb.“.
27.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Zahájení hlasování
(1)
Před zahájením hlasování předseda okrskové volební komise zkontroluje, zda je volební místnost vybavena podle § 17 a zda je volební schránka a přenosná volební schránka prázdná; poté před ostatními členy okrskové volební komise tyto volební schránky zapečetí. Obdobně postupuje i předseda zvláštní okrskové volební komise, s výjimkou kontroly a zapečetění přenosné volební schránky.
(2)
Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise hlasování za zahájené.“.
28.
V § 19 odst. 2 se za slova „okrskovou volební komisi“ vkládají slova „nebo zvláštní okrskovou volební komisi“.
29.
V § 19 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:
„(3)
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky7) platným občanským průkazem nebo cestovním pasem České republiky.7a) Po záznamu ve výpisu ze stálého seznamu nebo zvláštního seznamu obdrží od okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise prázdnou úřední obálku. Na žádost voliče mu okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné.
7a)
Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech).“.
30.
V § 19 odstavec 5 zní:
„(5)
Voliče, který není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze stálého seznamu dodatečně a umožní mu hlasování. Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je povinen tento průkaz odevzdat okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi; ta jej přiloží k výpisu ze zvláštního seznamu.“.
31.
V § 19 odstavec 6 zní:
„(6)
V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise. S voličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky.“.
32.
V § 19 odst. 7 se na konci věty první tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena.“.
33.
V § 19 se na konci odstavce 7 doplňuje tato věta: „Mimo území České republiky nelze do přenosné volební schránky hlasovat.“.
34.
Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:
㤠19a
Způsob hlasování
(1)
Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků.
(2)
Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí nebo zvláštní okrskovou volební komisí do volební schránky. Za voliče, který není schopen vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do volební schránky, může tak učinit jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise.
(3)
Voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise hlasování neumožní.
(4)
Volič, který nemá na území České republiky trvalý pobyt při volbách do Senátu, po příchodu do volební místnosti podepíše čestné prohlášení, kterým potvrdí, že vykonává své právo jako volič zapsaný pouze do jednoho výpisu ze zvláštního seznamu voličů. Čestné prohlášení přiloží okrsková volební komise k výpisu z tohoto seznamu.“.
35.
V § 20 větě první se za slova „okrskové volební komise“ vkládají slova „nebo předseda zvláštní okrskové volební komise“.
36.
§ 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Přerušení hlasování
Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voliče způsobem v místě obvyklým a dále obecní úřad; vyrozumí rovněž příslušný okresní úřad v sídle kraje při volbách do Poslanecké sněmovny nebo příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu při volbách do Senátu. V případě, že hlasování je přerušeno, uschová okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise volební dokumentaci, zapečetí volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat. Při opětovném zahájení hlasování předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise ověří neporušenost pečetí a sejme je.“.
37.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
㤠21a
(1)
Při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise může okresní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace.
(2)
Pokyny okresního úřadu jsou, s výjimkou pokynů směřujících ke zjišťování výsledků hlasování, pro okrskovou volební komisi závazné. Při zjištění drobných nedostatků odstraní tyto předseda okrskové volební komise na pokyn okresního úřadu na místě ihned. V případě zjištění závažných nedostatků dá okresní úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle § 21.“.
38.
V § 22 větě první se slovo „voleb“ nahrazuje slovem „hlasování“.
39.
V § 22 větě druhé se za slova „okrskové volební komise“ vkládají slova „nebo předseda zvláštní okrskové volební komise“.
40.
§ 23 zní:
㤠23
V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 11 odst. 2 písm. e), zaměstnanci okresního úřadu, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c) členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise.“.
41.
§ 25 zní:
㤠25
Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který v den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho v den voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b).“.
42.
§ 27 zní:
㤠27
Pro volby do Poslanecké sněmovny se na území České republiky vytváří 35 volebních krajů, volební kraje jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Všechny zvláštní volební okrsky v zahraničí jsou podřazeny pod volební kraj určený losem Státní volební komisí do 7 dnů od vyhlášení voleb prezidentem republiky.“.
43.
§ 28 až 30 se včetně nadpisů zrušují.
44.
§ 31 včetně nadpisu zní:
㤠31
Podávání kandidátních listin
(1)
Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,9) a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název.
(2)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do Poslanecké sněmovny v každém volebním kraji pouze 1 kandidátní listinu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně kandidátní listinu, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze 1 koalice. Koalice musí být složena ze stejných politických stran nebo politických hnutí ve všech volebních krajích. Kandidát může být uveden pouze na 1 kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny.
(3)
Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb okresnímu úřadu v sídle kraje, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Podání kandidátní listiny okresní úřad v sídle kraje potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice.
(4)
Politická strana, politické hnutí nebo koalice připojí ke kandidátní listině potvrzení o složení kauce 40 000 Kč. Kauce se skládá ve všech volebních krajích, v nichž politická strana, politické hnutí nebo koalice podává kandidátní listinu, a to na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní banky okresní úřad v sídle kraje. Okresní úřad v sídle kraje vrátí do 1 měsíce po vyhlášení výsledků voleb politické straně, politickému hnutí nebo koalici složenou kauci, pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice postoupila do skrutinia (§ 49). Úroky z kaucí a částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu.“.
45.
§ 32 zní:
㤠32
Náležitosti kandidátních listin
(1)
Kandidátní listina obsahuje
a)
název volebního kraje,
b)
název politické strany, politického hnutí nebo koalice a její složení,
c)
jména a příjmení kandidátů, věk, jejich povolání, obec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že kandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“),
d)
pořadí kandidáta na kandidátní listině, vyjádřené pomocí arabského čísla,
e)
jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice s uvedením místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno a příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu,
f)
jde-li o koalici, název polické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo,
g)
podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice,
h)
jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří.
(2)
Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do Poslanecké sněmovny a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny. Na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a rodné číslo.
(3)
Nejvyšší počty kandidátů, které může politická strana, politické hnutí nebo koalice v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(4)
Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí.
(5)
Politická strana, politické hnutí nebo koalice činí úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto označena na kandidátní listině; nemůže jím být osoba mladší 18 let, osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí nebo koalice vázána. Svého zmocněnce a jeho náhradníka může politická strana, politické hnutí nebo koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení tohoto odvolání okresnímu úřadu v sídle kraje.“.
46.
§ 33 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10) zní:
㤠33
Projednání a registrace kandidátních listin
(1)
Okresní úřad v sídle kraje přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb předložené kandidátní listiny. Není-li kandidátní listina podána v souladu s § 31, nemá-li náležitosti podle § 32 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve okresní úřad v sídle kraje písemně prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranila do 50 dnů přede dnem voleb.
(2)
Pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne okresní úřad v sídle kraje ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o škrtnutí
a)
kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 32 odst. 2, nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné,
b)
kandidáta, který je podle sdělení Českého statistického úřadu uveden na kandidátních listinách ve více volebních krajích, popřípadě v 1 volebním kraji na více kandidátních listinách, a to v tom volebním kraji, kde ke kandidátní listině není připojeno prohlášení podle § 32 odst. 2; podepsal-li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtnou jej všechny okresní úřady v sídle kraje, kde byla kandidátní listina podána,
c)
kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší počet stanovený podle § 32 odst. 3,
d)
kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 32 odst. 1 písm. c) a f), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné nebo neúplné, nebo
e)
kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 25.
(3)
Okresní úřad v sídle kraje ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb rozhodne
a)
o registraci bezvadné kandidátní listiny,
b)
o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána v souladu s § 31 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 32 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2.
(4)
Okresní úřad v sídle kraje neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je proti tomuto rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86); současně rozhodnutí vyvěsí na úřední desce okresního úřadu v sídle kraje a vyznačí na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
(5)
Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba uvádět v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance okresního úřadu v sídle volebního kraje.
(6)
Seznam všech politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu, zašle okresní úřad v sídle kraje Státní volební komisi, která nejpozději 45 dnů přede dnem voleb určí losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny. Výsledek losování sdělí předseda Státní volební komise kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a okresním úřadům v sídlech krajů.
(7)
Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,10) provede okresní úřad v sídle kraje zaregistrování kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek.
(8)
Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, jejichž kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce okresní úřad v sídle kraje složenou kauci. Je-li složena na účet okresního úřadu v sídle kraje místo kauce jiná částka, okresní úřad v sídle kraje ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu.
(9)
Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.
10)
§ 200m zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
47.
§ 34 a 35 se zrušují.
48.
§ 36 včetně nadpisu zní:
㤠36
Vzdání se a odvolání kandidatury
(1)
Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Toto prohlášení nelze vzít zpět.
(2)
Prohlášení o vzdání se a odvolání kandidatury je nutno doručit okresnímu úřadu v sídle kraje.
(3)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno před registrací kandidátní listiny, kandidát nebude uveden na hlasovacím lístku a okresní úřad v sídle kraje změní označení pořadí kandidátů na kandidátní listině posunutím číselné řady.
(4)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, avšak při zjišťování výsledku hlasování do Poslanecké sněmovny se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Okresní úřad v sídle kraje zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území kraje, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Poslanecké sněmovny; zveřejnění prohlášení ve volebních místnostech v zahraničí zajistí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.“.
49.
§ 37 zní:
㤠37
Jestliže dojde ke zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí v době po zaregistrování kandidátní listiny, při rozdělování mandátů se k této politické straně nebo k tomuto politickému hnutí a jejich kandidátům nepřihlíží.“.
50.
§ 38 včetně nadpisu zní:
㤠38
Hlasovací lístky
(1)
Po registraci kandidátních listin zajistí okresní úřad v sídle kraje tisk hlasovacích lístků. Hlasovací lístek se tiskne samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici.
(2)
Na každém hlasovacím lístku musí být uveden název volebního kraje, číslo určené losem podle § 8 odst. 2 písm. c), nezkrácený název politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno, příjmení, věk, povolání, obec trvalého pobytu kandidátů, jejich pořadí označené arabskými číslicemi a příslušnost k určité politické straně nebo politickému hnutí nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. U koalice je nutné uvést, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a u kandidáta uvést, která politická strana nebo politické hnutí ho navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice.
(3)
Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka okresního úřadu v sídle kraje.
(4)
Hlasovací lístky zašle okresní úřad v sídle kraje prostřednictvím okresních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb, a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličům ve stanovené lhůtě místostarosta, a není-li místostarosta, přednosta okresního úřadu, v hlavním městě Praze primátor, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň primátoři těchto měst (dále jen „přednosta okresního úřadu“).
(5)
Hlasovací lístky pro volbu ve zvláštních volebních okrscích zašle příslušný okresní úřad v sídle kraje Ministerstvu zahraničních věcí, které zajistí jejich dodání nejpozději 24 hodin před zahájením voleb na zastupitelské úřady stanovené vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí. Na zbývající zastupitelské úřady zajistí Ministerstvo zahraničních věcí zaslání hlasovacího lístku přenosovou technikou nejpozději do 3 dnů přede dnem voleb. Vedoucí zastupitelského úřadu zajistí jeho tisk nebo rozmnožení v dostatečném množství nejpozději do 24 hodin před zahájením voleb. Volič, který hlasuje ve zvláštním volebním okrsku, obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti.
(6)
V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličům se hlasovací lístky nepřetiskují; okresní úřad v sídle kraje zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území volebního kraje s uvedením správného údaje. Pro hlasování mimo území České republiky zabezpečí okresní úřad v sídle kraje zveřejnění informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech mimo území České republiky prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.“.
51.
§ 39 zní:
㤠39
Hlasování
V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.“.
52.
§ 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Zjišťování výsledku hlasování okrskovou volební komisí a zvláštní okrskovou volební komisí
(1)
Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky, s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání přednostních hlasů (§ 42 odst. 3), a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku.
(2)
Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise otevře přenosnou volební schránku, vyjme z ní úřední obálky s hlasovacími lístky a obsah schránek smísí. Jiné než úřední obálky okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a zvláštního seznamu.
(3)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.
(4)
Každý člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.“.
53.
§ 41 zní:
㤠41
Posuzování hlasovacích lístků
(1)
Ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 2 kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice; k přednostním hlasům se však nepřihlíží.
(2)
Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise nebo které nejsou vytištěné nebo rozmnožené zastupitelským úřadem, hlasovací lístky, které jsou přetržené, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků.
(3)
Platnost hlasovacího lístku potvrdí s konečnou platností okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise.“.
54.
V § 42 nadpis zní: „Zápis o průběhu a výsledku hlasování“.
55.
V § 42 odst. 1 větě první se za slova „okrsková volební komise“ vkládají slova „nebo zvláštní okrsková volební komise“.
56.
V § 42 odst. 1 věta druhá zní: „Zápis podepíší členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.“.
57.
V § 42 odst. 2 se za slova „V zápise okrskové volební komise“ vkládají slova „nebo zvláštní okrskové volební komise“.
58.
V § 42 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů,“.
59.
V § 42 odst. 2 písm. e) se slova „kandidátní listinu“ nahrazují slovy „politickou stranu, politické hnutí nebo koalici“.
60.
V § 42 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty politických stran, politických hnutí a koalic,“.
61.
V § 42 odst. 2 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
62.
V § 42 odst. 2 písm. g) se za slova „okrskové volební komisi“ vkládají slova „nebo zvláštní okrskové volební komisi“.
63.
V § 42 odstavec 3 zní:
„(3)
K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. f) okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů zvláštní okrskové volební komise.“.
64.
V § 42 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Využije-li okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem.“.
65.
§ 43 včetně nadpisu zní:
㤠43
Předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování Českému statistickému úřadu
(1)
Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu.
(2)
Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise zašle 1 výtisk zápisu o průběhu a výsledku hlasování pomocí přenosové techniky nebo popřípadě i pomocí výpočetní techniky neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u Obvodního úřadu v Praze 1, a to prostřednictvím pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí.
(3)
Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k odstranění chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn, nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(4)
Jestliže se v zaslaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování ze zvláštního volebního okrsku vyskytnou chyby, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a zaslání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(5)
Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku nebo ve zvláštním volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise obdrží tento doklad prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí přenosovou technikou. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise může své zasedání v den voleb ukončit. Tím není dotčen § 52a.
(6)
Nesplní-li okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 do 24 hodin po ukončení hlasování (§ 22), popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 3 nebo 4, může být celkový výsledek voleb za volební kraj zpracován bez tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku nepřihlíží.
(7)
Okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetí stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, výpis ze zvláštních seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené okresním úřadem. Okrsková volební komise uvedené dokumenty předá spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu, zvláštní okrsková volební komise uvedené dokumenty odevzdá zastupitelskému úřadu, který je odešle spolu s ostatní volební dokumentací prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Obvodnímu úřadu v Praze 1.“.
66.
§ 44 se zrušuje.
67.
§ 45 včetně nadpisu zní:
㤠45
Informování politických stran, politických hnutí a koalic při volbách do Poslanecké sněmovny
(1)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejíž kandidátní listina byla ve volebním kraji zaregistrována, může sdělit nejpozději 15 dnů přede dnem voleb kontaktní adresu Českému statistickému úřadu. Český statistický úřad sdělí neprodleně politickým stranám, politickým hnutím a koalicím parametry pro technické připojení k Českému statistickému úřadu za účelem předávání informací o výsledcích voleb na úrovni kraje a České republiky v elektronické formě; připojení si zabezpečují politické strany, politická hnutí a koalice na vlastní náklady.
(2)
Český statistický úřad zašle neprodleně po podepsání zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji celkem a v členění podle okresů souhrnné informace o výsledku voleb v písemné formě na adresu zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic, jejichž kandidátní listina byla v kraji zaregistrována, popřípadě jim předá informace v elektronické formě.“.
68.
§ 46 včetně nadpisu zní:
㤠46
Zjišťování výsledků voleb ve volebním kraji
(1)
Český statistický úřad na pracovišti u okresního úřadu v sídle kraje převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, popřípadě zvláštní volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě předány zápisy o průběhu a výsledku hlasování podle § 43, a zpracuje výsledek voleb ve volebním kraji.
(2)
Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním kraji a předá ho neprodleně okresnímu úřadu v sídle kraje.
(3)
V zápise o výsledku voleb ve volebním kraji se uvede
a)
počet volebních okrsků ve volebním kraji, popřípadě počet zvláštních volebních okrsků a počet okrskových volebních komisí, popřípadě počet zvláštních okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování,
b)
celkový počet osob ve volebním kraji zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů,
c)
celkový počet voličů ve volebním kraji, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek za volební kraj celkem,
e)
celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice a celkový počet platných hlasů ve volebním kraji,
f)
počet přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty.
(4)
Zápis o výsledku voleb ve volebním kraji podepíše
a)
přednosta (starosta) okresního úřadu v sídle kraje,
b)
zaměstnanec okresního úřadu v sídle kraje,
c)
zaměstnanec Českého statistického úřadu.
(5)
Po podepsání obou stejnopisů předá okresní úřad v sídle kraje 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová.“.
69.
§ 47 se zrušuje.
70.
§ 48 včetně nadpisu zní:
㤠48
Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích
(1)
Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků a zvláštních volebních okrsků u pověřených obecních úřadů podle § 43 zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice, a vydělí ho počtem poslanců. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.
(2)
Republikovým mandátovým číslem dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.
(3)
Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.
(4)
Nejnižší počet mandátů ve volebním kraji je 4. Připadnou-li volebnímu kraji méně než 4 mandáty, přidělí se počet chybějících mandátů postupně z volebních krajů, které vykazují nejmenší zbytky dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.“.
71.
§ 49 včetně nadpisu zní:
㤠49
Postup politických stran, politických hnutí a koalic do skrutinia
(1)
Na podkladě zápisu o výsledku voleb v krajích Český statistický úřad zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, každé politické hnutí a každou koalici a dále,
a)
které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent,
b)
které koalice, složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 10 procent,
c)
které koalice, složené ze 3 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 15 procent,
d)
které koalice, složené z nejméně 4 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 20 procent z celkového počtu platných hlasů.
(2)
Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.
(3)
Zjistí-li Český statistický úřad, že do skrutinia nepostupují alespoň 2 koalice nebo 1 koalice a 1 politická strana nebo politické hnutí, anebo 2 politické strany nebo politická hnutí, sníží
a)
u politických stran nebo politických hnutí hranici 5 procent na hranici 4 procent,
b)
u koalice podle odstavce 1 písm. b) hranici 10 procent na hranici 6 procent,
c)
u koalice podle odstavce 1 písm. c) hranici 15 procent na hranici 8 procent,
d)
u koalice podle odstavce 1 písm. d) hranici 20 procent na hranici 10 procent.
Nebude-li ani poté dosaženo postupu do skrutinia podle tohoto odstavce, sníží Český statistický úřad hranici o další procento.
(4)
Mandáty politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které postoupily do skrutinia, se rozdělují v rámci volebních krajů.“.
72.
§ 50 včetně nadpisu zní:
㤠50
Skrutinium
(1)
Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se v rámci každého volebního kraje postupně dělí čísly 1,42; 2; 3 a dále vždy číslem o jednu vyšším. Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, nezapočítávají se však kandidáti, kteří se kandidatury po zaregistrování kandidátní listiny vzdali nebo byli odvoláni podle § 36. Hodnoty podílů se vypočítávají a uvádějí na dvě desetinná místa se zaokrouhlením nahoru.
(2)
Všechny podíly vypočtené podle odstavce 1 se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik mandátů volebnímu kraji připadlo podle § 48. V případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jeho pořadí rozhodující počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Zároveň s velikostí podílu se uvede i označení politické strany, politického hnutí nebo koalice, která tohoto podílu dosáhla.
(3)
Za každý podíl obsažený v seznamu podle odstavce 2 se politické straně, politickému hnutí nebo koalici přikáže 1 mandát.
(4)
V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(5)
Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 10 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.
(6)
V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 5 a politická strana, politické hnutí nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 5, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 5, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.
(7)
Nezvolení kandidáti politických stran, politických hnutí a koalic, které v rámci volebního kraje získaly alespoň 1 mandát, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto politických stran, politických hnutí a koalic se postupuje obdobně podle odstavců 4 až 6.“.
73.
§ 51 zní:
㤠51
Pokud zjištěný celkový počet platných hlasů nebo počet platných hlasů ve volebním kraji pro politické strany, politická hnutí nebo koalice, postupující do skrutinia, neumožní provést
a)
početní operaci podle § 48 odst. 2, zvětší Český statistický úřad republikové mandátové číslo vypočtené podle § 48 odst. 1 o jednu,
b)
rozdělení mandátů podle § 48 odst. 3, odečte Český statistický úřad přebývající mandáty postupně volebním krajům, které vykazují nejmenší zbytky dělení, při rovnosti zbytků rozhodne los; pokud by nebylo rozdělení stanoveného počtu mandátů dosaženo ani tak, zbylé mandáty přidělí opakováním postupu podle § 48 odst. 3, nebo přebývající mandáty odebere opakováním postupu podle tohoto písmene.“.
74.
§ 52 včetně nadpisu zní:
㤠52
Zápis Státní volební komise a uveřejnění výsledků voleb
(1)
Po provedení skrutinia vyhotoví Státní volební komise z údajů předaných Českým statistickým úřadem zápis o výsledku voleb. Zápis podepíší členové Státní volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody.
(2)
V zápise Státní volební komise se uvede
a)
celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů,
b)
celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
c)
počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť,
d)
jména a příjmení kandidátů v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic, kteří byli zvoleni, a kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování.
(3)
Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb neprodleně po podepsání zápisu o výsledku voleb.“.
75.
Za § 52 se vkládá nový § 52a, který včetně nadpisu zní:
㤠52a
Ukončení činnosti okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny
Činnost okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Státní volební komisí.“.
76.
§ 53 včetně nadpisu zní:
㤠53
Osvědčení o zvolení
(1)
Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Poslanecké sněmovny do 1 měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o tom, že dnem voleb byli zvoleni.
(2)
V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá Státní volební komise osvědčení o zvolení poslancem kandidátovi v pořadí podle § 51 do 7 dnů od právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 87).“.
77.
V § 54 odstavec 1 zní:
„(1)
Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany, politického hnutí nebo koalice v pořadí podle počtu platných hlasů pro kandidátní listinu; je-li tento počet stejný, rozhodne los.“.
78.
V § 54 odst. 2 se za slova „politické strany“ vkládá čárka a slova „politického hnutí“.
79.
V § 54 odstavec 3 zní:
„(3)
Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstane uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník.“.
80.
V § 54 odstavec 5 zní:
„(5)
Byla-li činnost politické strany nebo politického hnutí nebo některé politické strany nebo politického hnutí tvořícího koalici pozastavena, po dobu pozastavení činnosti náhradník nenastupuje.“.
81.
§ 55 zní:
㤠55
Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle § 1 odst. 3, § 14c písm. c) a d), § 14e odst. 3, § 14g odst. 1, § 31 odst. 4, § 32 odst. 4 a § 45 odst. 1 o jednu třetinu. Lhůty podle § 31 odst. 3 a § 33 odst. 1, 3 a 6 se zkracují o 20 dnů.“.
82.
§ 57 zní:
㤠57
Senátorem může být zvolen každý volič, který v den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho v den voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b).“.
83.
§ 60 včetně nadpisu zní:
㤠60
Podávání přihlášek k registraci
(1)
Kandidáty pro volbu do Senátu mohou přihlašovat registrované politické strany, politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,9) a koalice, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Nezávislý kandidát podává přihlášku k registraci sám. Za přihlášku k registraci podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na přihlášce k registraci jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. Pokud politická strana nebo politické hnutí přihlásí kandidáta v rámci této koalice pro 1 volební obvod, může v dalších obvodech přihlásit jiného kandidáta samostatně nebo jako součást jiné koalice.
(2)
Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do Senátu pouze jednu přihlášku k registraci v každém volebním obvodu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně přihlášku k registraci, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze jedné koalice v daném volebním obvodu.
(3)
Každý kandidát může kandidovat pouze v jednom volebním obvodu, na jedné přihlášce k registraci.
(4)
Přihláška k registraci se podává nejpozději 66 dnů přede dnem voleb okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Podání přihlášky k registraci okresní úřad v sídle volebního obvodu potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislému kandidátovi.“.
84.
§ 61 včetně nadpisu zní:
㤠61
Náležitosti přihlášek k registraci
(1)
Přihláška k registraci obsahuje
a)
jméno a příjmení kandidáta, věk, jeho povolání, obec, kde je přihlášen k trvalému pobytu,
b)
název politické strany, politického hnutí nebo koalice, která kandidáta přihlašuje k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta; v případě koalice se uvede její složení,
c)
číslo a sídlo volebního obvodu, ve kterém kandiduje,
d)
příslušnost kandidáta k politické straně nebo politickému hnutí, nebo údaj, že kandidát je bez politické příslušnosti,
e)
jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo,
f)
podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice,
g)
jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří; podává-li přihlášku nezávislý kandidát, připojí svůj podpis.
(2)
K přihlášce k registraci kandidát připojí
a)
doklad o státním občanství,7)
b)
vlastnoručně podepsané prohlášení, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky ke dni voleb pominou, že nedal souhlas k tomu, aby byla jeho kandidatura předložena v jiném volebním obvodu a že je členem určité politické strany nebo politického hnutí, nebo skutečnost, že je bez politické příslušnosti; na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a rodné číslo,
c)
podává-li přihlášku k registraci politická strana, politické hnutí nebo koalice, určí v příloze svého zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu,
d)
k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, rodného čísla a místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se volič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice se uvede jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb,
e)
potvrzení o složení kauce 20 000 Kč; kauce se skládá na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní banky okresní úřad v sídle volebního obvodu; okresní úřad v sídle volebního obvodu vrátí do 1 měsíce po vyhlášení výsledků voleb kauci kandidátovi, pokud získá v prvním kole voleb ve volebním obvodu alespoň 6 procent z celkového počtu platných hlasů; úroky z kaucí a částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu.
(3)
Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být osoba mladší 18 let, osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí a koalice vázána. Svého zmocněnce může politická strana, politické hnutí a koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení odvolání okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Nezávislý kandidát nemá zmocněnce.“.
85.
§ 62 včetně nadpisu zní:
㤠62
Projednání a registrace přihlášek k registraci
(1)
Okresní úřad v sídle volebního obvodu přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb podané přihlášky k registraci. Nemá-li přihláška k registraci náležitosti uvedené v § 61 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve okresní úřad v sídle volebního obvodu písemně nezávislého kandidáta nebo prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranili do 50 dnů přede dnem voleb.
(2)
Pokud politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne okresní úřad v sídle volebního obvodu ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o odmítnutí přihlášky k registraci, jestliže
a)
není podána v souladu s § 60,
b)
nemá náležitosti podle § 61 odst. 1 nebo obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje,
c)
k ní není přiložena příloha podle § 61 odst. 2 písm. a) až c) nebo údaje na přílohách jsou nesprávné či neúplné,
d)
k ní není připojena petice podle § 61 odst. 2 písm. d) nebo petice neobsahuje potřebný počet podpisů,
e)
k ní není připojeno potvrzení o složení kauce podle § 61 odst. 2 písm. e) nebo kauce není složena ve stanovené výši,
f)
byla na základě sdělení Českého statistického úřadu podána pro stejného kandidáta ve více volebních obvodech, popřípadě v 1 volebním obvodu na více přihláškách k registraci, a to v tom volebním obvodu, kde k přihlášce k registraci není připojeno prohlášení podle § 61 odst. 2 písm. b); podepsal-li kandidát prohlášení u více přihlášek k registraci, odmítnou jej všechny okresní úřady v sídle volebních obvodů, kde byla přihláška k registraci podána,
g)
kandidát nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 57.
(3)
Okresní úřad v sídle volebního obvodu rozhodne ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o registraci bezvadné přihlášky k registraci.
(4)
Okresní úřad v sídle volebního obvodu neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci a o odmítnutí přihlášky k registraci a zašle tomu, kdo je proti rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86). Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce okresního úřadu v sídle volebního obvodu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
(5)
Rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí přihlášky k registraci musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance okresního úřadu v sídle volebního obvodu.
(6)
Okresní úřad v sídle volebního obvodu určí nejpozději 45 dnů přede dnem voleb losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro volby do Senátu. Výsledek losování zmocněncům politických stran, politických hnutí nebo koalic a dále nezávislým kandidátům písemně oznámí.
(7)
Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,10) provede okresní úřad v sídle volebního obvodu zaregistrování přihlášky k registraci i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek.
(8)
Kandidátovi, jehož přihláška k registraci nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce okresní úřad v sídle volebního obvodu složenou kauci. Je-li na účet okresního úřadu v sídle volebního obvodu složena místo kauce jiná částka, okresní úřad v sídle volebního obvodu ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu.
(9)
Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.
(10)
Pokud byla po provedené registraci politická strana nebo politické hnutí, které přihlásilo samostatně kandidáta k registraci, zrušena nebo pokud byla její činnost pozastavena, pohlíží se na tohoto kandidáta jako na nezávislého kandidáta. Dodatečné předložení petice se na něm nepožaduje.“.
86.
§ 63 až 65 se zrušují.
87.
§ 66 včetně nadpisu zní:
㤠66
Vzdání se a odvolání kandidatury
(1)
Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Toto prohlášení nelze vzít zpět.
(2)
Prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání je nutno doručit okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu.
(3)
Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci, při zjišťování výsledků hlasování se k hlasům odevzdaným pro takového kandidáta nepřihlíží. Okresní úřad v sídle volebního obvodu zajistí zveřejnění prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání ve všech volebních místnostech příslušného volebního obvodu, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Senátu.“.
88.
§ 67 včetně nadpisu zní:
㤠67
Hlasovací lístky
(1)
Po registraci přihlášek k registraci zajistí okresní úřad v sídle volebního obvodu tisk hlasovacích lístků.
(2)
Každý zaregistrovaný kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku označeném vylosovaným číslem kandidáta. V záhlaví hlasovacího lístku se vytiskne číslo a sídlo volebního obvodu. U kandidáta musí být uvedeno jméno, příjmení, věk, povolání a obec, na jejímž území je přihlášen k trvalému pobytu, a jeho příslušnost k politické straně nebo politickému hnutí nebo údaj, že kandidát je bez politické příslušnosti. Dále se uvede název politické strany, politického hnutí nebo koalice, která kandidáta přihlásila k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta; pokud jde o koalici, uvede se, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice nebo nezávislým kandidátem.
(3)
Hlasovací lístky musí být vytištěny v každém volebním obvodu písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka okresního úřadu v sídle volebního obvodu.
(4)
Hlasovací lístky zašle okresní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím okresních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličům ve stanovené lhůtě místostarosta, a není-li místostarosta, přednosta okresního úřadu.
(5)
V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličům se hlasovací lístky nepřetiskují; okresní úřad v sídle volebního obvodu zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území volebního obvodu s uvedením správného údaje.“.
89.
V § 68 se věta první zrušuje.
90.
V § 68 větě první se slova „V tomto prostoru vloží“ nahrazují slovy „V prostoru určeném k úpravě hlasovacích lístků vloží volič“.
91.
§ 69 včetně nadpisu zní:
㤠69
Zjišťování výsledků hlasování okrskovou volební komisí
(1)
Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku.
(2)
Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise otevře přenosnou volební schránku, vyjme z ní úřední obálky s hlasovacími lístky a obsah schránek po jejich otevření smísí. Jiné než úřední obálky okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a ze zvláštního seznamu.
(3)
Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle jednotlivých kandidátů a poté je sečte.
(4)
Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.“.
92.
V § 70 odstavec 2 zní:
„(2)
Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, hlasovací lístky, které jsou přetržené, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce vloženo několik hlasovacích lístků.“.
93.
V § 71 odstavec 1 zní:
„(1)
Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.“.
94.
V § 71 odst. 2 písm. a) se slova „popřípadě jeho přerušení“ nahrazují slovy „popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů“.
95.
V § 71 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Využije-li okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem.“.
96.
§ 72 zní:
㤠72
(1)
Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu.
(2)
Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k odstranění chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn, nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(3)
Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise může své zasedání v den voleb ukončit. Tím není dotčen § 77a.
(4)
Nesplní-li okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování (§ 22), popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, může být celkový výsledek voleb za volební obvod zpracován bez tohoto volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nepřihlíží.
(5)
Okrsková volební komise zapečetí stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, výpis ze zvláštních seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené okresním úřadem. Okrsková volební komise uvedené dokumenty předá spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu.“.
97.
Za § 72 se vkládá nový § 72a, který včetně nadpisu zní:
㤠72a
Informování politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů při volbách do Senátu
(1)
Každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihlášky k registraci byly ve volebním obvodu zaregistrovány, může sdělit nejpozději 15 dnů přede dnem voleb kontaktní adresu okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Český statistický úřad sdělí neprodleně těmto politickým stranám, politickým hnutím, koalicím a nezávislým kandidátům parametry pro technické připojení k pracovišti na okresním úřadě v sídle volebního obvodu za účelem předávání informací o výsledcích voleb na úrovni volebního obvodu v elektronické formě; připojení si zabezpečují politické strany, politická hnutí, koalice a nezávislí kandidáti na vlastní náklady.
(2)
Český statistický úřad zašle neprodleně po podepsání zápisu o výsledku voleb ve volebním obvodu souhrnné informace o výsledku voleb na úrovni volebního obvodu v písemné formě na adresu zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic a nezávislým kandidátům, jejichž přihláška k registraci byla ve volebním obvodu zaregistrována, popřípadě jim předá informace v elektronické formě.“.
98.
§ 73 včetně nadpisu zní:
㤠73
Zjišťování výsledků voleb ve volebním obvodu
(1)
Český statistický úřad na pracovišti u okresního úřadu v sídle volebního obvodu převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě odevzdány výsledky hlasování u pověřeného obecního úřadu podle § 72 odst. 1, a zpracuje výsledky voleb ve volebním obvodu.
(2)
Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu a předá ho neprodleně okresnímu úřadu v sídle volebního obvodu.
(3)
V zápise o výsledku voleb ve volebním obvodu se uvede
a)
počet volebních okrsků ve volebním obvodu a počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování,
b)
celkový počet osob ve volebním obvodu zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů,
c)
celkový počet voličů ve volebním obvodu, kterým byly vydány úřední obálky,
d)
počet odevzdaných úředních obálek za volební obvod celkem,
e)
celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodu pro všechny kandidáty,
f)
pořadí kandidátů podle počtu získaných platných hlasů, počet těchto hlasů a údaj o jejich procentu vypočtený jako podíl na celkovém počtu platných hlasů ve volebním obvodu; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los,
g)
jméno a příjmení zvoleného kandidáta (§ 75), popřípadě skutečnost, že žádný z kandidátů nezískal počet hlasů potřebný ke zvolení.
(4)
Zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu podepíše
a)
přednosta okresního úřadu v sídle volebního obvodu,
b)
zaměstnanec okresního úřadu v sídle volebního obvodu,
c)
zaměstnanec Českého statistického úřadu.
(5)
Po podepsání obou stejnopisů předá okresní úřad v sídle volebního obvodu 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním obvodu neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová.
(6)
Český statistický úřad předá Státní volební komisi souhrnné výsledky voleb za volební obvody.“.
99.
§ 74 se zrušuje.
100.
V § 76 odstavec 1 zní:
„(1)
V případě, že žádný z kandidátů nezíská počet hlasů potřebný ke zvolení podle § 75, zajistí okresní úřad v sídle volebního obvodu, aby se druhé kolo voleb konalo sedmý den po ukončení hlasování v prvním kole.“.
101.
V § 76 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
102.
V § 76 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě, že před druhým kolem voleb se kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva volit, zemře nebo jeho kandidatura je odvolána, konají se opakované volby.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
103.
V § 76 odstavec 4 zní:
„(4)
Při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3 s tím, že hlasovací lístky postupujících kandidátů budou vytištěny na papíru jiné barvy. Hlasovací lístky zašle okresní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím okresních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Volič obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti v den voleb.“.
104.
§ 77 zní:
㤠77
Na základě sdělení souhrnných výsledků voleb ve volebních obvodech Českým statistickým úřadem podle § 73 odst. 6 Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb do Senátu.“.
105.
Za § 77 se vkládá nový § 77a, který včetně nadpisu zní:
㤠77a
Ukončení činnosti okrskové volební komise
(1)
Činnost okrskové volební komise při volbách do Senátu je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do Senátu Státní volební komisí.
(2)
Činnost okrskové volební komise, jejíž působnost se vztahuje k volebnímu obvodu, v němž byl podán návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb nebo návrh na neplatnost volby kandidáta (§ 87), končí
a)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že návrh byl soudem zamítnut,
b)
patnáctým dnem po dodatečném hlasování v případě, že návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se v rámci volebního procesu pouze hlasování,
c)
dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se celý volební proces.“.
106.
V § 78 se slova „Ústřední volební komise“ nahrazují slovy „Státní volební komise“.
107.
§ 79 včetně nadpisu zní:
㤠79
Opakované volby a opakované hlasování
(1)
Opakované volby se konají,
a)
jestliže kandidát, který postoupil do druhého kola voleb, se své kandidatury vzdá, pozbude práva volit, zemře nebo jeho kandidatura je odvolána,
b)
shledá-li soud návrh na neplatnost voleb (§ 87) opodstatněným.
(2)
Opakované hlasování se koná, shledá-li soud návrh na neplatnost hlasování (§ 87) opodstatněným.
(3)
Opakované volby podle odstavce 1 vyhlásí prezident republiky a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy nastal důvod podle odstavce 1. Pro opakované volby platí lhůty podle § 80 odst. 2 obdobně.
(4)
Opakované hlasování podle odstavce 2 vyhlásí prezident republiky do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno prostřednictvím Ministerstva vnitra usnesení soudu.
(5)
Konají-li se opakované volby, okresní úřad v sídle kraje vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb složenou kauci politické straně, politickému hnutí nebo koalici.“.
108.
V § 80 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro doplňovací volby platí ustanovení tohoto zákona s tím, že lhůty podle § 1 odst. 3, § 14c písm. c) a d), § 14e odst. 3 a 7, § 14g odst. 1, § 61 odst. 2 písm. e) a § 62 odst. 6 se zkracují o jednu třetinu. Lhůty podle § 60 odst. 4 a § 62 odst. 1, 3 a 6 se zkracují o 20 dnů.“.
109.
§ 81 se zrušuje.
110.
§ 82 včetně nadpisu zní:
㤠82
Nároky členů volebních komisí
Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise mají nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Nároky člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise na pracovní volno s náhradou mzdy od zaměstnavatele spojené s výkonem funkce upravují pracovněprávní předpisy.12)“.
111.
V ustanovení § 83 odst. 1 větě první se slova „krajskou volební komisí“ zrušují a slova „po své registraci obvodní volební komisí“ se nahrazují slovy „přihlášky k registraci“.
112.
§ 84 zní:
㤠84
Výdaje orgánů státní správy, obecních úřadů, okrskových volebních komisí, zvláštních okrskových volebních komisí a zastupitelských úřadů spojené s volbami do Poslanecké sněmovny a výdaje orgánů státní správy, obecních úřadů a okrskových volebních komisí spojené s volbami do Senátu se hradí ze státního rozpočtu.“.
113.
V § 85 větě druhé se za slova „politické strany“ vkládá čárka a slova „politická hnutí“.
114.
V § 85 větě třetí se za slova „Politické straně“ vkládá čárka a slova „politickému hnutí“ a za slova „nebo koalici“ se vkládá čárka a slova „která ve volbách získala nejméně 2 procenta z celkového počtu platných hlasů,“ a číslovka „90“ se nahrazuje číslovkou „30“.
115.
§ 86 zní:
㤠86
Proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, přihlášky k registraci, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a proti provedení registrace kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci se může nezávislý kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, která podala kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.13)“.
116.
§ 87 zní:
㤠87
(1)
Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu14) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(2)
Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu14) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
(3)
Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.
(4)
Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.
(5)
Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.“.
117.
§ 88 zní:
㤠88
(1)
K řízení podle § 86 je příslušný krajský soud příslušný podle sídla okresního úřadu v sídle kraje nebo okresního úřadu v sídle volebního obvodu.
(2)
K řízení podle § 87 je příslušný Nejvyšší soud.“.
118.
§ 89 se zrušuje.
119.
§ 92 zní:
㤠92
(1)
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou
a)
postup obecních úřadů, okresních úřadů a v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí postup zastupitelských úřadů při sestavování a vedení zvláštních seznamů a pořizování výpisů z nich,
b)
způsob a postup ověřování způsobilosti pro výkon funkce zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb,
c)
v dohodě s Českým statistickým úřadem
1.
formu spolupráce orgánů státní správy při předávání podkladů z kandidátních listin a přihlášek k registraci pro vytvoření registrů a číselníků kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic Českým statistickým úřadem a při kontrole správnosti údajů uváděných politickými stranami, politickými hnutími a koalicemi při podávání kandidátních listin a přihlášek k registraci a losování čísel pro označení hlasovacích lístků,
2.
postup obecních úřadů, okresních úřadů v sídle kraje, okresních úřadů v sídle volebního obvodu a zastupitelských úřadů při úschově a archivaci hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace,
3.
vzor kandidátní listiny, přihlášky k registraci, hlasovacího lístku, zvláštního seznamu voličů, osvědčení o zvolení, vzory tiskopisů pro zjišťování a zpracování výsledků hlasování ve volbách do Parlamentu České republiky, vzory dalších dokumentů a způsob zajištění tisku hlasovacích lístků,
d)
v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí výši zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty.
(2)
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší podmínky způsobu složení a vrácení kauce.
(3)
Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou.“.
120.
§ 95 zní:
㤠95
Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny a volby do Senátu v týž den, jsou okrskové volební komise pro oba druhy voleb společné. K ukončení činnosti okrskové volební komise může dojít v tomto případě až tehdy, jsou-li splněny podmínky podle § 52a a 77a.“.
121.
§ 96 se zrušuje.
122.
§ 97 zní:
㤠97
(1)
Český statistický úřad sdělí k 1. lednu roku, v němž se konají volby do Senátu, okresním úřadům v sídle volebního obvodu, kde se volby konají, počet obyvatel volebního obvodu na území České republiky.
(2)
Na postup podle tohoto zákona se správní řád, s výjimkou postupu podle § 16 odst. 5 a 7, nevztahuje.“.
123.
Za § 97 se vkládají nové § 97a až 97c, které včetně nadpisů znějí:
㤠97a
Lhůty
(1)
Do běhu lhůty se nezapočítává den rozhodný pro počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
(2)
Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
(3)
Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.
(4)
Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.
(5)
Pro volby v zahraničí se počítají lhůty podle místního času v sídle zastupitelského úřadu.
§ 97b
(1)
Úkoly přednosty okresního úřadu stanovené tímto zákonem plní v době nepřítomnosti přednosty okresního úřadu jeho zástupce.
(2)
Neplní-li starosta a jeho zástupce úkoly stanovené tímto zákonem nebo není-li starosta a jeho zástupce zvolen, plní v obci úkoly stanovené tímto zákonem, a to i po stanovené lhůtě, přednosta okresního úřadu. Při plnění těchto úkolů má přednosta okresního úřadu postavení volebního orgánu.
§ 97c
(1)
Zastupitelský úřad ověří k 31. lednu každého roku, zda právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, umožňují státním občanům České republiky hlasování do Poslanecké sněmovny, popřípadě zda je k zajištění hlasování na zastupitelském úřadě třeba zvláštního povolení; v takovém případě požádá o jeho vydání.
(2)
Pokud nebude státním občanům České republiky umožněno hlasovat do Poslanecké sněmovny na zastupitelském úřadě, neboť právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, to nedovolují, anebo pokud nebylo povolení vydáno, obdrží voliči zapsaní ve zvláštním seznamu od zastupitelského úřadu voličský průkaz spolu s informací o nejbližším zvláštním volebním okrsku, kde je hlasování umožněno.“.
124.
Příloha č. 1 k zákonu č. 247/1995 Sb. zní:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 247/1995 Sb.
Seznam volebních krajů pro volby do Poslanecké sněmovny s uvedením jejich sídla
Číslo
volebního
kraje| Název| Sídlo| Zahrnuje okresy
(v hl. m. Praze městské části)
---|---|---|---
1 | Praha I | ObÚ Praha 1 | Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 7, Praha-Troja, Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry
2 | Praha II | ObÚ Praha 5 | Praha 5, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Radotín, Praha-Řeporyje, Praha-Slivenec, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín, Praha-Velká Chuchle, Praha 6, Praha-Přední Kopanina, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Řepy, Praha-Suchdol, Praha 13
3 | Praha III | ObÚ Praha 10 | Praha 9, Praha-Běchovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Horní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Satalice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Vinoř, Praha-Čakovice, Praha-Kbely, Praha-Letňany, Praha 14, Praha 15, Praha 10, Praha-Benice, Praha-Dubeč, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Uhříněves, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy
4 | Praha IV | ObÚ Praha 4 | Praha 4, Praha 11, Praha 12, Praha-Kunratice, Praha-Libuš, Praha-Šeberov, Praha-Újezd
5 | Kolín | OkÚ Kolín | Kolín, Kutná Hora, Praha-východ
6 | Mladá Boleslav | OkÚ Mladá Boleslav | Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk
7 | Kladno | OkÚ Kladno | Kladno, Praha-západ, Rakovník
8 | Příbram | OkÚ Příbram | Beroun, Benešov, Příbram
9 | České Budějovice | OkÚ Č. Budějovice | České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec
10 | Tábor | OkÚ Tábor | Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor
11 | Domažlice | OkÚ Domažlice | Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Tachov
12 | Plzeň-město | Magistrát m. Plzně | Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany
13 | Karlovy Vary | OkÚ Karlovy Vary | Cheb, Karlovy Vary, Sokolov
14 | Most | OkÚ Most | Chomutov, Louny, Most
15 | Teplice | OkÚ Teplice | Litoměřice, Teplice
16 | Ústí n. Labem | OkÚ Ústí n. Labem | Děčín, Ústí nad Labem
17 | Liberec | OkÚ Liberec | Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily
18 | Hradec Králové | OkÚ Hr. Králové | Hradec Králové, Jičín
19 | Trutnov | OkÚ Trutnov | Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov
20 | Svitavy | OkÚ Svitavy | Svitavy, Ústí nad Orlicí
21 | Pardubice | OkÚ Pardubice | Chrudim, Pardubice
22 | Jihlava | OkÚ Jihlava | Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov
23 | Třebíč | OkÚ Třebíč | Třebíč, Žďár nad Sázavou
24 | Znojmo | OkÚ Znojmo | Brno-venkov, Znojmo
25 | Brno-město | Magistrát m. Brna | Brno-město
26 | Vyškov | OkÚ Vyškov | Blansko, Vyškov
27 | Hodonín | OkÚ Hodonín | Břeclav, Hodonín
28 | Kroměříž | OkÚ Kroměříž | Kroměříž, Uherské Hradiště
29 | Zlín | OkÚ Zlín | Zlín, Vsetín
30 | Přerov | OkÚ Přerov | Prostějov, Přerov
31 | Olomouc | OkÚ Olomouc | Olomouc, Šumperk, Jeseník
32 | Opava | OkÚ Opava | Bruntál, Opava
33 | Karviná | OkÚ Karviná | Karviná
34 | Ostrava-město | Magistrát m. Ostravy | Ostrava-město
35 | Frýdek-Místek | OkÚ Fr.-Místek | Frýdek-Místek, Nový Jičín“.
125.
Příloha č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb. zní:
„Příloha č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb.
Maximální počty kandidátů na kandidátních listinách
Číslo
volebního
kraje| Název| Počet
---|---|---
1 | Praha I | 18
2 | Praha II | 11
3 | Praha III | 12
4 | Praha IV | 13
5 | Kolín | 10
6 | Mladá Boleslav | 11
7 | Kladno | 10
8 | Příbram | 10
9 | České Budějovice | 11
10 | Tábor | 11
11 | Domažlice | 10
12 | Plzeň-město | 11
13 | Karlovy Vary | 11
14 | Most | 11
15 | Teplice | 10
16 | Ústí nad Labem | 10
17 | Liberec | 14
18 | Hradec Králové | 10
19 | Trutnov | 11
20 | Svitavy | 9
21 | Pardubice | 10
22 | Jihlava | 10
23 | Třebíč | 9
24 | Znojmo | 10
25 | Brno-město | 13
26 | Vyškov | 9
27 | Hodonín | 10
28 | Kroměříž | 10
29 | Zlín | 11
30 | Přerov | 10
31 | Olomouc | 13
32 | Opava | 10
33 | Karviná | 10
34 | Ostrava-město | 11
35 | Frýdek-Místek | 13“.
126.
V příloze č. 3
ve volebním obvodu č. 7 Sídlo Plzeň-jih se slova „městská část“ nahrazují slovy „městský obvod“, slova „Velká Hydčice“ se nahrazují slovy „Velké Hydčice“,
ve volebním obvodu č. 9 Sídlo Plzeň-město se slova „městské části“ nahrazují slovy „městského obvodu“,
ve volebním obvodu č. 77 se druhé slovo „Vsetín“ nahrazuje slovy „Lhota u Vsetína“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Na opatření učiněná správními úřady a volebními orgány k přípravě a provedení tohoto zákona již přede dnem nabytí jeho účinnosti se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.
2.
Na volby vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.
3.
Konají-li se volby do Parlamentu České republiky ve lhůtě kratší než 4 měsíce po nabytí účinnosti tohoto zákona, § 14 odst. 2 se nepoužije a kontrolu hlasování a sčítání hlasů okrskovou volební komisí podle § 21a mohou provádět zaměstnanci okresních úřadů pověření činností na úseku voleb.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. III
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 200j odst. 1 se za slova „stálém seznamu voličů“ vkládají slova „a jeho dodatku“ a slova „občan tím dotčený“ se nahrazují slovy „osoba tím dotčená“.
2.
V § 200j odst. 4 se za slova „ve stálých seznamech voličů“ vkládají slova „a jejich dodatcích“.
3.
V § 200k odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 34b) znějí:
„(1)
Jestliže pověřený obecní úřad nebo obecní úřad v obci, kde jsou zřízeny alespoň dva odbory, (registrační úřad)34b) rozhodl o
a)
odmítnutí kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,
b)
škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,
c)
provedení registrace kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci, mohou se ostatní volební strany, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(2)
Účastníkem řízení jsou navrhovatel a příslušná obec, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu, a v případě odstavce 1 písm. c) i volební strana, jejíž registrace je napadena.
34b)
§ 25 a 28 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 200k odst. 3 se slova „tří dnů“ nahrazují slovy „15 dnů“.
5.
V § 200l odstavce 1a 2 znějí:
„(1)
Každá osoba zapsaná do stálého seznamu voličů a jeho dodatku ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva v obci volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, se může obrátit na soud34c) s návrhem na vydání rozhodnutí
a)
o neplatnosti hlasování,
b)
o neplatnosti voleb,
c)
o neplatnosti volby kandidáta.
(2)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) a b) je navrhovatel a obec, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu podle zvláštního právního předpisu.34b) Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. c) je navrhovatel, příslušná obec, jejíž úřad plní funkci registračního úřadu, a ten, jehož volba členem zastupitelstva v obci byla napadena.“.
6.
V § 200l se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů. Usnesení podle odstavce 1 písm. a) a b) soud doručí účastníkům řízení, prezidentu republiky a Ministerstvu vnitra, usnesení podle odstavce 1 písm. c) soud doručí účastníkům řízení; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
7.
§ 200m a 200n znějí:
㤠200m
(1)
Jestliže okresní úřad v sídle volebního kraje, stanovený zvláštním právním předpisem,34d) rozhodl o
a)
odmítnutí kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,
b)
škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,
c)
provedení registrace kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, mohou se ostatní politické strany, politická hnutí nebo koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(2)
Jestliže okresní úřad v sídle volebního obvodu, stanovený zvláštním právním předpisem,34d) rozhodl o
a)
odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu, může se kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, která přihlášku k registraci podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této přihlášky k registraci,
b)
provedení registrace přihlášky k registraci pro volby do Senátu, mohou se ostatní kandidáti, politické strany, politická hnutí nebo koalice, kteří přihlášku k registraci podali, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(3)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle volebního kraje, v případě odstavce 1 písm. c) i politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.
(4)
Účastníkem řízení podle odstavce 2 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu, v případě odstavce 2 písm. b) i kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.
(5)
Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 15 dnů.
(6)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
§ 200n
(1)
Každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina byla ve volebním kraji zaregistrována pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, se může obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.
(2)
Každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, jakož i každý kandidát, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž přihláška k registraci byla ve volebním obvodu zaregistrována pro volby do Senátu Parlamentu České republiky, se může obrátit na soud s návrhem na
a)
vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování,
b)
vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb,
c)
vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.
(3)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel, Státní volební komise a ten, jehož volba poslancem byla napadena. Účastníkem řízení podle odstavce 2 písm. a) a b) je navrhovatel a okresní úřad v sídle volebního obvodu. Účastníkem řízení podle odstavce 2 písm. c) je navrhovatel, příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu a ten, jehož volba senátorem byla napadena.
(4)
Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.
(5)
Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.
(6)
Usnesení soudu o neplatnosti hlasování a usnesení o neplatnosti voleb podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení, prezidentu republiky a Ministerstvu vnitra.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Čl. IV
V § 6 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb. a zákona č. 21/1993 Sb., se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
organizačně a technicky zabezpečuje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v zahraničí.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÉHO ZNĚNÍ ZÁKONA
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, jak vyplývá z pozdějších zákonů a nálezů Ústavního soudu.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2000 s výjimkou čl. I bodů 42, 72, 73, 74, 124 a 125, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 206/2000 Sb. | Zákon č. 206/2000 Sb.
Zákon o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 10. 2000, částka 64/2000
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA BIOTECHNOLOGICKÝCH VYNÁLEZŮ (§ 1 — § 9)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. (§ 10 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 11 — § 11)
Aktuální znění od 1. 10. 2000
206
ZÁKON
ze dne 21. června 2000
o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA BIOTECHNOLOGICKÝCH VYNÁLEZŮ
§ 1
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona
a)
biologickým materiálembiologickým materiálem je jakýkoli materiál obsahující genetickou informaci a schopný samoreprodukce nebo reprodukce v biologickém systému,
b)
mikrobiologickým postupemmikrobiologickým postupem je jakýkoli postup používající mikrobiologický materiál nebo prováděný na mikrobiologickém materiálu nebo postup, jehož výsledkem je mikrobiologický materiál,
c)
v zásadě biologickým způsobem pěstování rostlin nebo chovu zvířat je takový způsob, který je založen plně na přírodních jevech, jako je křížení a selekce.
§ 2
Patentovatelné biotechnologické vynálezy
Biotechnologické vynálezy jsou patentovatelné, týkají-li se
a)
biologického materiálubiologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě vyskytl,
b)
rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostlin1) nebo plemeno zvířete,2) nebo
c)
mikrobiologického nebo jiného technického postupu a výrobku, jiného než je rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno, získaného tímto způsobem.
§ 3
Výluky z patentovatelnosti
Patenty se neudělují
a)
na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, zejména na způsoby klonování lidských bytostí, na způsoby modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí, na způsoby, při nichž se používá lidské embryo pro průmyslové nebo obchodní účely, nebo na způsoby úpravy genetické identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného medicínského užitku pro člověka nebo zvíře, a také na zvířata, která jsou výsledkem takového způsobu; rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy však nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem,
b)
na lidské tělo v různých stadiích vzniku či vývoje a pouhé objevení některého z jeho prvků, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu; to neplatí pro prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, i když struktura tohoto prvku je totožná se strukturou přírodního prvku, a
c)
na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat.
§ 4
Pro řízení o přihlášce vynálezu a její náležitosti a pro patent na vynález, který sestává z biologického materiálubiologického materiálu nebo obsahuje biologický materiálbiologický materiál nebo se týká způsobu, kterým se vyrábí, zpracovává nebo využívá biologický materiálbiologický materiál, (dále jen „biotechnologické vynálezy“) se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu.3)
§ 5
Zvláštní ustanovení o přihlášce biotechnologického vynálezu
(1)
Obsahuje-li vynález použití biologického materiálubiologického materiálu nebo týká-li se biologického materiálubiologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze popsat v patentové přihlášce tak, aby odborník mohl vynález uskutečnit, považuje se popis za dostatečný pouze tehdy, jestliže
a)
nejpozději ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, byl uložen biologický materiálbiologický materiál u uznávané ukládací instituce, která získala toto postavení v souladu s článkem 7 Budapešťské smlouvy z 28. dubna 1977 o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení, (dále jen „Budapešťská smlouva“),4)
b)
přihláška vynálezu v tom znění, jak byla podána, obsahuje příslušné informace o vlastnostech uloženého biologického materiálubiologického materiálu, které měl přihlašovatel k dispozici, a
c)
přihláška vynálezu uvádí označení ukládací instituce a depozitní číslo vzorku.
(2)
Přístup k uloženému biologickému materiálubiologickému materiálu se uskuteční v podobě poskytnutí vzorku
a)
mezi prvním zveřejněním přihlášky a udělením patentu komukoli, kdo o to požádá, (dále jen „žadatel“) nebo na žádost přihlašovatele pouze nezávislému expertu, nebo
b)
po udělení patentu, bez ohledu na jeho zrušení, každému, kdo o to požádá.
(3)
Vzorek lze poskytnout jen tehdy, když se žadatel, popřípadě expert určený podle odstavce 2 zaváže, že po dobu platnosti patentu
a)
vzorek ani jakýkoli materiál z něj odvozený nezpřístupní třetí osobě, a
b)
vzorek nebo jakýkoli z něj odvozený materiál bude užívat pouze pro účely experimentální, ledaže jej majitel patentu, popřípadě přihlašovatel tohoto závazku výslovně zprostí.
(4)
Přihlašovatel je oprávněn omezit přístup k uloženému materiálu po dobu dvaceti let ode dne podání přihlášky vynálezu každému, s výjimkou nezávislého experta, i pro případ zamítnutí zveřejněné přihlášky vynálezu nebo zastavení řízení o ní; v takovém případě platí odstavec 3.
(5)
Přihlašovatel oznámí omezení v přístupu k uloženému biologickému materiálubiologickému materiálu uvedené v odstavci 2 písm. a) a v odstavci 4 Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) nejpozději ke dni, ke kterému jsou ukončeny přípravy k zveřejnění přihlášky vynálezu. Úřad takovéto omezení přístupu k uloženému biologickému materiálubiologickému materiálu zveřejní spolu s přihláškou vynálezu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví.
(6)
Jestliže biologický materiálbiologický materiál uložený v souladu s odstavcem 1 přestane být dostupným u uznávané ukládací instituce, je přípustné nové uložení tohoto materiálu za podmínek stanovených v Budapešťské smlouvě.
(7)
Každé nové uložení musí být doloženo prohlášením podepsaným ukladatelem a osvědčujícím, že nově uložený biologický materiálbiologický materiál je stejný jako materiál, který byl uložen původně.
(8)
Týká-li se přihláška vynálezu sekvence nebo dílčí sekvence genu, musí být jejich průmyslová využitelnost objasněna v patentové přihlášce.
§ 6
Rozsah ochrany
(1)
Ochrana vyplývající z patentu na biologický materiálbiologický materiál, který má v důsledku vynálezu specifické vlastnosti, se vztahuje i na každý biologický materiálbiologický materiál odvozený z tohoto biologického materiálubiologického materiálu pohlavním nebo nepohlavním rozmnožováním v totožné nebo odchylné formě a mající stejné vlastnosti.
(2)
Ochrana vyplývající z patentu na způsob, který umožňuje výrobu biologického materiálubiologického materiálu majícího v důsledku vynálezu specifické vlastnosti, se vztahuje jak na biologický materiálbiologický materiál přímo získaný tímto způsobem, tak na každý jiný biologický materiálbiologický materiál odvozený z biologického materiálubiologického materiálu přímo získaného pohlavním nebo nepohlavním rozmnožováním v totožné nebo odchylné formě a mající stejné vlastnosti.
(3)
Ochrana vyplývající z patentu na výrobek obsahující genetickou informaci nebo spočívající v genetické informaci se vztahuje i na veškerý materiál, v němž je výrobek zahrnut nebo ve kterém je obsažena a plní svou funkci genetická informace, s výjimkou lidského těla v různých stadiích vzniku či vývoje.
§ 7
Vyčerpání práv
Majitel patentu není oprávněn zakázat pohlavní nebo nepohlavní rozmnožování biologického materiálubiologického materiálu, který je předmětem patentu, jestliže jeho uvedení na trh bylo učiněno jím samým nebo s jeho souhlasem a jestliže pohlavní či nepohlavní rozmnožování nezbytně vyplývá z použití, ke kterému byl biologický materiálbiologický materiál uveden na trh, pokud získaný materiál není následně používán pro další pohlavní nebo nepohlavní rozmnožování.
§ 8
Omezení práv majitele patentu
(1)
Ten, kdo získal rostlinný množitelský materiál, který je předmětem patentu, od jeho majitele nebo s jeho souhlasem, je oprávněn užívat pro reprodukci při své zemědělské činnosti s výjimkou obchodního užívání rovněž produkt své sklizně.
(2)
Ten, kdo získal živočišný množitelský materiál, který je předmětem patentu, od jeho majitele nebo s jeho souhlasem, je oprávněn tento materiál užívat při své zemědělské činnosti s výjimkou obchodního užívání, a to včetně zpřístupnění zvířete nebo jiného zvířecího množitelského materiálu.
§ 9
Nucená a nucená křížová licence
(1)
Nemůže-li šlechtitel5) získat nebo využívat právo k rostlinné odrůdě nebo plemeni zvířat, aniž by porušoval starší patent, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné užívání vynálezu chráněného patentem. Úřad nucenou licenci udělí, jestliže majitel šlechtitelského osvědčení neúspěšně žádal majitele patentu o poskytnutí smluvní licence a jestliže rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s vynálezem, který je patentem chráněn. V tomto případě má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání chráněné odrůdy za stejných podmínek, jaké platí pro nucenou licenci podle zvláštního právního předpisu.6)
(2)
Byla-li majiteli patentu udělena nucená licence k obchodnímu využívání rostlinné odrůdy nebo zvířecího plemene podle zvláštního právního předpisu,6) má majitel šlechtitelského osvědčení právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání patentu na vynález.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
§ 10
V § 10 zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb., se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález tento patent využívat, aniž by porušoval starší právo k rostlinné odrůdě nebo zvířecímu plemeni, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání odrůdy nebo plemene. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže majitel patentu neúspěšně žádal majitele šlechtitelského osvědčení o poskytnutí smluvní licence a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s rostlinnou odrůdou nebo zvířecím plemenem. Pro stanovení výše licenčních poplatků v případě udělení nucené licence platí odstavec 2. V tomto případě má majitel šlechtitelského osvědčení právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu.
(4)
Byla-li majiteli šlechtitelského osvědčení udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání rostlinné odrůdy nebo zvířecího plemene.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 11
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 2 písm. a) zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
2)
§ 2 písm. c) zákona č. 132/1989 Sb.
3)
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Vyhláška č. 212/1989 Sb., o Budapešťské smlouvě o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení a Prováděcího předpisu k ní.
5)
§ 2 písm. g) zákona č. 132/1989 Sb.
6)
§ 10 zákona č. 132/1989 Sb. |
Zákon č. 207/2000 Sb. | Zákon č. 207/2000 Sb.
Zákon o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 10. 2000, částka 64/2000
* ČÁST PRVNÍ - OCHRANA PRŮMYSLOVÝCH VZORŮ (§ 1 — § 47)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů (§ 48 — § 48)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 49 — § 49)
Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.)
207
ZÁKON
ze dne 21. června 2000
o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OCHRANA PRŮMYSLOVÝCH VZORŮ
HLAVA I
OCHRANA PRŮMYSLOVÝCH VZORŮ
§ 1
(1)
Průmyslové vzoryPrůmyslové vzory, které splňují podmínky podle tohoto zákona, zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) do rejstříku.
(2)
Ustanoveními tohoto zákona není dotčena ochrana poskytovaná shodným předmětům podle práva autorského, občanského, práva k ochranným známkám, popřípadě jiným zvláštním právním předpisem.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
průmyslovým vzoremprůmyslovým vzorem vzhled výrobkuvýrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobkuvýrobku samotného, nebo jeho zdobení,
b)
výrobkemvýrobkem průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobkusloženého výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů,
c)
složeným výrobkemsloženým výrobkem výrobekvýrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují rozebrání a nové sestavení výrobkuvýrobku,
d)
původcem průmyslového vzorupůvodcem průmyslového vzoru ten, kdo průmyslový vzorprůmyslový vzor vytvořil vlastní tvůrčí činností, spolupůvodcem průmyslového vzoruprůmyslového vzoru ten, kdo se podílel na tvůrčí činnosti, při níž byl průmyslový vzorprůmyslový vzor vytvořen.
§ 3
Podmínky ochrany
(1)
Průmyslový vzorPrůmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu.
(2)
Průmyslový vzorPrůmyslový vzor aplikovaný na výrobkuvýrobku, který představuje součástku složeného výrobkusloženého výrobku, nebo průmyslový vzorprůmyslový vzor v takovém výrobkuvýrobku ztělesněn se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy,
a)
jestliže součástka zůstává i po začlenění do složeného výrobkusloženého výrobku při běžném užívání výrobkuvýrobku viditelná, a
b)
jestliže viditelné znaky součástky splňují samy o sobě požadavek novosti a individuální povahy.
(3)
Běžným užíváním ve smyslu odstavce 2 písm. a) se rozumí užívání konečným uživatelem, s výjimkou údržbářských, servisních a opravárenských prací.
§ 4
Novost
Průmyslový vzorPrůmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzorprůmyslový vzor. Průmyslové vzoryPrůmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně.
§ 5
Individuální povaha
(1)
Průmyslový vzorPrůmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzorprůmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.
(2)
Při posuzování individuální povahy průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se přihlíží k míře volnosti, kterou měl při vývoji průmyslového vzoruprůmyslového vzoru jeho původce.
§ 6
Zpřístupnění veřejnosti
(1)
Pro účely posuzování podle § 4 a 5 se má za to, že průmyslový vzorprůmyslový vzor byl zpřístupněn veřejnosti, byl-li zveřejněn na základě zápisu do rejstříku nebo vystaven, užíván v obchodě nebo jinak zveřejněn s výjimkou případů, kdy zpřístupnění nemohlo vejít ve známost v odborných kruzích činných v rámci Evropských společenství a specializovaných v daném oboru během normálních obchodních činností přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti. Průmyslový vzorPrůmyslový vzor však není považován za zpřístupněný veřejnosti tehdy, pokud s ním byla seznámena třetí osoba pod výslovnou či předpokládanou podmínkou důvěrnosti.
(2)
Za zpřístupnění veřejnosti se pro účely posuzování § 4 a 5 nepovažuje případ, jestliže byl průmyslový vzorprůmyslový vzor, pro který se požaduje ochrana, zpřístupněn veřejnosti původcem průmyslového vzorupůvodcem průmyslového vzoru, jeho právním nástupcem nebo třetí osobou jako důsledek poskytnuté informace nebo jednání uskutečněného původcem průmyslového vzorupůvodcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem, a to během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.
(3)
Ustanovení odstavce 2 platí také tehdy, byl-li průmyslový vzorprůmyslový vzor zpřístupněn veřejnosti v důsledku zneužití vztahu k původci průmyslového vzorupůvodci průmyslového vzoru nebo jeho právnímu nástupci.
§ 7
Průmyslové vzory dané technickou funkcí a průmyslové vzory vzájemného propojení
(1)
Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoruprůmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
(2)
Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoruprůmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobekvýrobek, v němž je průmyslový vzorprůmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkemvýrobkem nebo umístěn do jiného výrobkuvýrobku, kolem něj tak, aby oba výrobkyvýrobky mohly plnit svou funkci.
(3)
Ustanovení odstavce 2 neplatí, pokud účelem průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, který jinak splňuje podmínky § 4 a 5, je umožnit mnohačetné sestavení nebo spojení vzájemně zaměnitelných výrobkůvýrobků v rámci stavebnicového systému.
§ 8
Rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy
Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzorprůmyslový vzor, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy.
§ 9
Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzorprůmyslový vzor, je-li již v České republice zapsán shodný průmyslový vzorprůmyslový vzor s dřívějším právem přednosti.
§ 10
Rozsah ochrany
(1)
Rozsah ochrany je dán vyobrazením průmyslového vzoruprůmyslového vzoru tak, jak je zapsán v rejstříku (§ 38) s výjimkou znaků, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, nebo znaků, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobekvýrobek, v němž je průmyslový vzorprůmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkemvýrobkem nebo umístěn do jiného výrobkuvýrobku, kolem něj nebo proti němu tak, aby oba výrobkyvýrobky mohly plnit svou funkci. Do rozsahu ochrany vyplývající ze zápisu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru spadá každý průmyslový vzorprůmyslový vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem.
(2)
Při posuzování rozsahu ochrany musí být přihlédnuto k míře volnosti, kterou měl jeho původce při vývoji průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
§ 11
Počátek a doba trvání ochrany
(1)
Ochrana zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky.
(2)
Vlastník zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru může tuto dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
(3)
Žádost o obnovu lze podat během posledního roku příslušného pětiletého období, nejpozději v den, který se číslem a pojmenováním shoduje se dnem podání přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru. Se žádostí je vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.1) Není-li poplatek zaplacen, platí, že žádost nebyla podána.
(4)
Nebude-li žádost podána podle odstavce 3, je vlastník oprávněn ji podat do 6 měsíců ode dne, kdy měla být nejpozději podána. V takovémto případě je povinen zaplatit příslušný poplatek za žádost ve dvojnásobné výši. Nebude-li žádost podána ani v této dodatečné lhůtě, popřípadě není-li správní poplatek zaplacen v požadované výši, ochrana průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zaniká k datu, kdy podle odstavce 3 měla být žádost nejpozději podána.
(5)
Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k podání žádosti o obnovu ochrany průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle odstavce 3 v dobré víře započaly s využíváním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou obnovou provedenou na základě dodatečného podání žádosti o obnovu dotčena.
HLAVA II
PRÁVO K PRŮMYSLOVÉMU VZORU
§ 12
Právo na průmyslový vzor
(1)
Právo k průmyslovému vzoruprůmyslovému vzoru má původce nebo jeho právní nástupce. Spolupůvodce má právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor v rozsahu odpovídajícímu jeho podílu na vytvoření průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
(2)
Přihlášku průmyslového vzoruprůmyslového vzoru je oprávněn podat ten, kdo má na něj právo, (dále jen „přihlašovatel“).
Zaměstnanecký průmyslový vzor
§ 13
(1)
Vytvořil-li původce průmyslový vzorpůvodce průmyslový vzor ke splnění úkolu vyplývajícího z pracovního poměru, z členského nebo z jiného obdobného vztahu (dále jen „pracovní poměr“), přechází právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor na toho, kdo původci vytvoření průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zadal, (dále jen „zadavatel“), není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.
(2)
Původce, který vytvořil průmyslový vzorprůmyslový vzor za podmínek podle odstavce 1, je povinen zadavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
(3)
Neuplatní-li zadavatel ve lhůtě 3 měsíců od vyrozumění o vytvoření průmyslového vzoruprůmyslového vzoru vůči původci právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor, přechází toto právo zpět na původce. Zadavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat o průmyslovém vzoruprůmyslovém vzoru vůči třetím osobám mlčenlivost. Zadavatel je povinen zachovávat mlčenlivost o průmyslovém vzoruprůmyslovém vzoru ještě po dobu 1 měsíce ode dne, kdy na původce přešlo právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor.
(4)
Původce, který vytvořil průmyslový vzorprůmyslový vzor v pracovním poměru, na nějž zadavatel uplatnil nárok, má vůči zadavateli právo na přiměřenou odměnu. Při stanovení výše odměny se vychází z přínosu dosaženého užíváním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nebo jeho jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zadavatele na vytvoření průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a k rozsahu zadání původci. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším užíváním nebo jiným uplatněním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, má původce právo na dodatečné vypořádání.
§ 14
Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 13 zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zadavatelem nedotčena.
§ 15
Spory o právo na průmyslový vzor
(1)
Spory o určení práva na průmyslový vzorprůmyslový vzor rozhodují soudy.2)
(2)
Žalobu na určení oprávněného přihlašovatele, popřípadě vlastníka zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru lze podat do 2 let od zápisu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku; to neplatí, jestliže přihlašovatel nejednal v dobré víře.
§ 16
Odnětí ochrany a přepis
(1)
Úřad na návrh odejme vlastníku zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru ochranu, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor ve smyslu § 12 nepříslušelo.
(2)
Návrh na odnětí ochrany podle odstavce 1 je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor, nebo její právní nástupce.
(3)
Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle § 12, Úřad zapíše tuto osobu jako vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru. Návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru je nutno doložit rozhodnutím soudu.
(4)
Nebude-li podán návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle odstavce 3, Úřad provede výmaz průmyslového vzoruprůmyslového vzoru z rejstříku z moci úřední.
§ 17
Účinky rozsudku ve sporu o právo na průmyslový vzor
(1)
Po zápisu oprávněné osoby do rejstříku podle § 16 odst. 3 licence a jiná práva poskytnutá původně zapsaným vlastníkem průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zanikají.
(2)
Jestliže původně zapsaný vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nebo třetí osoba, která od něj nabyla licenci k užívání průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, před podáním žaloby podle § 15 odst. 2 užívali nebo provedli vážné přípravy k užívání průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, mohou v užívání průmyslového vzoruprůmyslového vzoru pokračovat, pokud požádají ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy je oprávněný vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru uvědomí o změně zápisu vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, o uzavření nevýlučné licence za obvyklých podmínek. To neplatí, jestliže původně zapsaný vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, popřípadě třetí osoba, která od něj nabyla licenci k užívání, nejednali v dobré víře.
§ 18
Původce průmyslového vzoruPůvodce průmyslového vzoru má právo být uveden v přihlášce průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a zapsán do rejstříku.
HLAVA III
ÚČINKY ZAPSANÉHO PRŮMYSLOVÉHO VZORU
§ 19
Práva vyplývající ze zápisu
(1)
Zápis průmyslového vzoruprůmyslového vzoru poskytuje jeho vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzorprůmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru jiným osobám nebo na ně právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor převést. Užíváním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se rozumí zejména výroba, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobkuvýrobku, ve kterém je tento průmyslový vzorprůmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování takového výrobkuvýrobku k uvedeným účelům.
(2)
Práva ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru platí ode dne podání přihlášky. Nebyl-li průmyslový vzorprůmyslový vzor zveřejněn, jeho vlastník může uplatňovat práva ze zápisu vůči třetím osobám jen tehdy, není-li průmyslový vzorprůmyslový vzor užíván v dobré víře.
§ 23
Omezení práv vyplývajících ze zapsaného průmyslového vzoru
(1)
Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se nevztahují na
a)
jednání třetích osob uskutečněná pro neobchodní účely,
b)
jednání třetích osob uskutečněná pro experimentální účely,
c)
jednání třetích osob spočívající v reprodukci pro účely citace nebo výuky, za předpokladu, že tato jednání jsou slučitelná s poctivou obchodní praxí a nejsou nepřiměřeně na úkor řádnému užívání průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a že je uveden zdroj.
(2)
Dále se práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nevztahují na
a)
zařízení lodí a letadel registrovaných v jiné zemi, dostanou-li se přechodně na území České republiky,
b)
dovoz náhradních dílů a příslušenství do České republiky za účelem opravy takového dopravního prostředku,
c)
uskutečnění oprav tohoto dopravního prostředku.
§ 24
Vyčerpání práv
(1)
Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkemvýrobkem, ve kterém je průmyslový vzorprůmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobekvýrobek uveden na trh v České republice vlastníkem zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem.
(2)
Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkemvýrobkem, ve kterém je průmyslový vzorprůmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobekvýrobek uveden na trh v Evropských společenstvích nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor vlastníkem zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem.
§ 25
Právo předchozího uživatele
(1)
Práva ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nepůsobí vůči třetím osobám, které mohou prokázat, že před datem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti započaly na území České republiky s užíváním průmyslového vzoruprůmyslového vzoru spadajícího do rozsahu ochrany zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, jestliže užívaný průmyslový vzorprůmyslový vzor byl vytvořen nezávisle na zapsaném průmyslovém vzoruprůmyslovém vzoru, nebo za tímto účelem učinily vážné přípravy. Takovéto osoby jsou oprávněny užívat průmyslový vzorprůmyslový vzor při své podnikatelské činnosti, při které předchozí užití bylo uskutečněno nebo připravováno.
(2)
Právo předchozího uživatele nemůže být převedeno odděleně od podniku nebo jeho části, ke které se vztahuje.
HLAVA IV
ZÁNIK A VÝMAZ PRŮMYSLOVÉHO VZORU
§ 26
Zánik práva ze zapsaného průmyslového vzoru
Právo ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zaniká, jestliže
a)
uplyne doba ochrany,
b)
vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se ho vzdá; v tomto případě právo zanikne dnem, kdy tato skutečnost byla vyznačena v rejstříku. Váznou-li na průmyslovém vzoruprůmyslovém vzoru práva třetích osob, Úřad zánik průmyslového vzoruprůmyslového vzoru vyznačí až poté, kdy obdrží od vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru důkaz o tom, že tyto třetí osoby byly o tomto záměru vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru informovány.
Výmaz průmyslového vzoru
§ 27
(1)
Zapsaný průmyslový vzorprůmyslový vzor Úřad vymaže z rejstříku,
a)
jestliže průmyslový vzorprůmyslový vzor neodpovídá pojmu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle § 2,
b)
pokud průmyslový vzorprůmyslový vzor nesplňuje požadavky kladené na něj podle § 3 až 8 tohoto zákona,
c)
pokud jeho vlastník nemá právo na průmyslový vzorprůmyslový vzor podle § 12,
d)
je-li průmyslový vzorprůmyslový vzor již přihlášen nebo chráněn s účinky v České republice jako starší průmyslový vzorprůmyslový vzor, avšak byl zpřístupněn veřejnosti po dni vzniku práva přednosti napadeného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru,
e)
je-li v průmyslovém vzoruprůmyslovém vzoru použito rozlišovací označení, které před vznikem práva přednosti průmyslového vzoruprůmyslového vzoru poskytuje vlastníku označení právo takové užití zakázat,
f)
představuje-li průmyslový vzorprůmyslový vzor neoprávněné užití díla chráněného podle autorského práva,
g)
představuje-li průmyslový vzorprůmyslový vzor zneužití některého z prvků uvedených v článku 6 ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížské úmluvy“)3) nebo jiných symbolických znaků, vlajek, erbů, na které se nevztahuje článek 6 ter Pařížské úmluvy, které však představují v příslušném členském státě zvláštní veřejný zájem.
(2)
Návrh na výmaz podle odstavce 1 písm. c) je oprávněna podat pouze osoba, která na základě rozhodnutí soudu má právo na podání přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle § 12.
(3)
Návrh na výmaz podle odstavce 1 písm. d) až f) může podat pouze osoba, jejíž práva jsou dotčena.
(4)
Důvody uvedené v odstavci 1 písm. g) může uplatnit pouze fyzická nebo právnická osoba, která je užíváním dotčena.
(5)
Má-li být zapsaný průmyslový vzorprůmyslový vzor vymazán podle odstavce 1 písm. b) nebo písm. e) až g), může být vymazán i částečně.
(6)
Prokáže-li navrhovatel právní zájem, výmaz průmyslového vzoruprůmyslového vzoru z rejstříku je možné provést i po jeho zániku.
§ 28
Výmaz zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru z rejstříku má účinky, jako by průmyslový vzorprůmyslový vzor nebyl do rejstříku zapsán.
§ 29
(1)
Návrh na výmaz zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru z rejstříku se podává u Úřadu písemně. Návrh na výmaz musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se opírá. Důvody výmazu, včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny.
(2)
Úřad vyzve vlastníka průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, aby se k návrhu ve stanovené lhůtě vyjádřil.
(3)
Nevyjádří-li se vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru k návrhu na výmaz, není to na překážku rozhodnutí o návrhu na výmaz.
HLAVA V
ZAPSANÝ PRŮMYSLOVÝ VZOR JAKO PŘEDMĚT VLASTNICTVÍ
§ 30
Převod práv k zapsanému průmyslovému vzoru
(1)
Práva k průmyslovému vzoruprůmyslovému vzoru se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorůprůmyslových vzorů.
(2)
Do doby, než převod bude v rejstříku vyznačen, se právní nástupce nemůže vůči třetím osobám dovolávat práv ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
§ 31
(1)
Zapsaný průmyslový vzorprůmyslový vzor může být předmětem práva zástavního. Zástavní právo vzniká zápisem do rejstříku.
(2)
Zapsaný průmyslový vzorprůmyslový vzor může být předmětem výkonu rozhodnutí.
§ 32
Licence
(1)
Souhlas (licence) k využívání zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se uděluje licenční smlouvou.
(2)
Licence může být výlučná či nevýlučná.
(3)
Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorůprůmyslových vzorů.
(4)
Na licenční smlouvy a vztahy z nich vzniklé se použije ustanovení obchodního zákoníku.
§ 33
Spoluvlastnictví průmyslového vzoru
(1)
Přísluší-li práva ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru několika osobám (dále jen „spoluvlastníci“), řídí se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví.
(2)
Pokud není spoluvlastníky dohodnuto jinak, má právo využívat průmyslový vzorprůmyslový vzor každý z nich.
(3)
K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spoluvlastníků; každý ze spoluvlastníků je oprávněn uplatňovat nároky z porušení nebo ohrožení práv k průmyslovému vzoruprůmyslovému vzoru samostatně.
(4)
K převodu práv k zapsanému průmyslovému vzoruprůmyslovému vzoru je zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků. Spoluvlastník je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spoluvlastníků; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spoluvlastníků nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.
HLAVA VI
ŘÍZENÍ O PŘIHLÁŠCE PRŮMYSLOVÉHO VZORU
§ 34
(1)
Přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru se podává písemně u Úřadu.
(2)
U Úřadu může být podána rovněž přihláška (průmyslového) vzoru Společenství;2a) na takovouto přihlášku Úřad vyznačí den jejího podání a do 14 dnů ji předá Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory). Za předání přihlášky je přihlašovatel povinen zaplatit úhradu nákladů spojených s přijetím a předáním přihlášky ve výši 500 Kč.
§ 35
Přihláška průmyslového vzoru
(1)
Má-li přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru založit právo přednosti, musí obsahovat
a)
žádost o zápis průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku,
b)
jméno a příjmení nebo obchodní firmu přihlašovatele a adresu trvalého pobytu nebo místa podnikání, je-li přihlašovatelem osoba fyzická, a obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li přihlašovatelem osoba právnická,
c)
vyobrazení každého průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, o jehož zápis je v přihlášce žádáno, z něhož lze jednoznačně poznat podstatu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a které lze reprodukovat.
(2)
Přihláška dále musí obsahovat
a)
název průmyslového vzoruprůmyslového vzoru,
b)
určení výrobkuvýrobku, v němž je průmyslový vzorprůmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, včetně jeho zatřídění podle příslušných tříd mezinárodního třídění průmyslových vzorůprůmyslových vzorů,4)
c)
jméno a příjmení původce průmyslového vzorupůvodce průmyslového vzoru, popřípadě prohlášení přihlašovatele, že původce se vzdává práva být uveden.
(3)
Přihláška dále může obsahovat
a)
popis, který vysvětluje vyobrazení,
b)
žádost o odklad zveřejnění průmyslového vzoruprůmyslového vzoru podle § 38 odst. 4.
(4)
Přihláška může obsahovat žádost o zápis jednoho průmyslového vzoruprůmyslového vzoru (jednoduchá přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru) nebo žádost o zápis více průmyslových vzorůprůmyslových vzorů (hromadná přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru). S výjimkou průmyslových vzorůprůmyslových vzorů spočívajících ve zdobení se hromadná přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru může týkat pouze průmyslových vzorůprůmyslových vzorů patřících do jedné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorůprůmyslových vzorů.
(5)
Hromadná přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru musí obsahovat seznam průmyslových vzorůprůmyslových vzorů, o jejichž zápis se žádá.
(6)
Údaje obsažené v přihlášce průmyslového vzoruprůmyslového vzoru uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) a odstavci 3 písm. a) nemají vliv na rozsah ochrany vyplývající z průmyslového vzoruprůmyslového vzoru jako takového.
§ 36
Právo přednosti
(1)
Dnem podání přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru vzniká přihlašovateli právo přednosti za předpokladu, že přihláška obsahuje náležitosti uvedené v § 35 odst. 1.
(2)
Právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy,3) musí přihlašovatel uplatnit do jednoho měsíce od podání přihlášky a na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě toto právo prokázat, jinak k němu Úřad nepřihlíží.
(3)
Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit z přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, v níž je požadována ochrana v členském státě Pařížské úmluvy3) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace; jestliže stát, v němž je podána první přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, není smluvní stranou Pařížské úmluvy3) ani členem Světové obchodní organizace, lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
§ 37
Průzkum přihlášky průmyslového vzoru
(1)
Úřad podrobí přihlášku průzkumu.
(2)
Neobsahuje-li přihláška náležitosti uvedené v § 35 odst. 1 a 2, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil.
(3)
Týkají-li se nedostatky náležitostí uvedených v § 35 odst. 1, které přihlašovatel ve stanovené lhůtě odstranil, považuje se za den podání den, kdy tuto opravu obdržel. Jinak se taková přihláška pokládá za nepodanou.
(4)
Neodstraní-li přihlašovatel nedostatky uvedené v § 35 odst. 2 ve stanovené lhůtě, Úřad řízení o přihlášce průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zastaví.
(5)
Přihlašovatel je až do zápisu v rejstříku oprávněn rozdělit hromadnou přihlášku průmyslového vzoruprůmyslového vzoru. Právo přednosti z původní přihlášky bude zachováno i pro přihlášky rozdělené, jestliže obsahují jen průmyslové vzoryprůmyslové vzory uvedené v původní přihlášce.
(6)
Není-li předmětem přihlášky průmyslový vzorprůmyslový vzor podle § 2, popřípadě jestliže průmyslový vzorprůmyslový vzor, který je předmětem přihlášky, nesplňuje požadavky podle § 3 až 5 a § 7 až 9, Úřad přihlášku zamítne. Přihláška průmyslového vzoruprůmyslového vzoru bude zamítnuta rovněž z důvodu kolize se starším shodným průmyslovým vzoremprůmyslovým vzorem s účinky na území České republiky, který byl zpřístupněn veřejnosti po dni podání přihlášky, popřípadě po dni vzniku práva přednosti této přihlášky. Před zamítnutím přihlášky musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k důvodům, pro které má být přihláška zamítnuta.
§ 38
Zápis průmyslového vzoru do rejstříku
(1)
Úřad zapíše průmyslový vzorprůmyslový vzor do rejstříku, jestliže tomu nebrání skutečnosti uvedené v § 3 až 5, § 7 až 9, a přihlašovateli vydá o zápisu osvědčení.
(2)
Současně se zápisem průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku Úřad zveřejní zapsaný průmyslový vzorprůmyslový vzor.
(3)
Zápis průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Věstník“).
(4)
V případě, že přihlašovatel v přihlášce požádal o odklad zveřejnění průmyslového vzoruprůmyslového vzoru nepřesahující 30 měsíců od data podání přihlášky nebo ode dne vzniku práva přednosti, Úřad průmyslový vzorprůmyslový vzor zveřejní až po uplynutí požadované doby; spolu s oznámením zápisu podle odstavce 3 Úřad oznámí odložení zveřejnění průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
(5)
Soudní řízení pro porušení práv ze zapsaného průmyslového vzoruprůmyslového vzoru, který dosud nebyl zveřejněn, lze zahájit jen za podmínky, že osobě, proti níž směřuje žaloba, byly sděleny informace obsažené v rejstříku a ve spisu týkajícím se přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
§ 39
Rejstřík a údaje o průmyslových vzorech zveřejňované ve Věstníku
(1)
Úřad vede rejstřík průmyslových vzorůprůmyslových vzorů, do něhož zaznamenává rozhodné údaje o zapsaných průmyslových vzorechprůmyslových vzorech.
(2)
Do rejstříku se u každého průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zapisuje zejména
a)
číslo zápisu (osvědčení),
b)
datum zápisu,
c)
datum zveřejnění průmyslového vzoruprůmyslového vzoru,
d)
název průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a v případě hromadné přihlášky průmyslových vzorůprůmyslových vzorů jejich počet,
e)
datum podání přihlášky a její spisová značka,
f)
určení výrobkuvýrobku, v němž je průmyslový vzorprůmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, včetně jeho zatřídění podle příslušných tříd mezinárodního třídění průmyslových vzorůprůmyslových vzorů,4) a u průmyslového vzoruprůmyslového vzoru zapsaného na základě hromadné přihlášky průmyslových vzorůprůmyslových vzorů jejich seznam,
g)
přihlašovatel průmyslového vzoruprůmyslového vzoru (jméno a příjmení, obchodní firma nebo název), jeho bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce,
h)
vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru (jméno a příjmení, obchodní firma nebo název), bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce,
i)
původce průmyslového vzorupůvodce průmyslového vzoru,
j)
převod průmyslového vzoruprůmyslového vzoru,
k)
licence,
l)
výmaz průmyslového vzoruprůmyslového vzoru z rejstříku,
m)
odnětí ochrany, popřípadě její přepis,
n)
vznik a zánik zástavního práva k průmyslovému vzoruprůmyslovému vzoru,
o)
obnova doby ochrany průmyslového vzoruprůmyslového vzoru,
p)
zánik ochrany.
(3)
Poznámka spornosti podle občanského zákoníku4a) se může týkat jen záznamu v rejstříku, jímž se vyznačuje nakládání s průmyslovým vzoremprůmyslovým vzorem jako předmětem vlastnictví.
(4)
Ve Věstníku zveřejňuje Úřad skutečnosti týkající se zapsaných průmyslových vzorůprůmyslových vzorů a další údaje týkající se ochrany průmyslových vzorůprůmyslových vzorů, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.
HLAVA VII
USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
§ 40
Správní řízení
(1)
Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,5) o možnosti volby několika společných zmocněnců,5a) o prominutí zmeškání úkonu,5b) o přerušení řízení,5c) o lhůtách pro vydání rozhodnutí5d) a o ochraně před nečinností,5e) dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu5f) a dále ustanovení o účastnících řízení;5g) ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona5h) se však použijí.
(2)
Za úkony spojené s řízením podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky podle zvláštního právního předpisu.1)
§ 42
Prominutí lhůty
(1)
Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník do 2 měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon.
(2)
Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn, při uplatnění práva přednosti, jakož i pro žádost o odklad zveřejnění [§ 35 odst. 3 písm. b)].
(3)
Práva nabytá třetími osobami v době mezi zmeškáním lhůty a jejím prominutím zůstávají nedotčena.
§ 43
Nahlížení do spisu
(1)
Úřad povolí nahlédnutí do spisu třetím osobám, jen pokud prokáží právní zájem. Před zápisem průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku je však přípustné sdělit pouze údaj, kdo je původcem průmyslového vzorupůvodcem průmyslového vzoru, jeho přihlašovatelem, údaj o právu přednosti, název přihlášky průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a její spisovou značku.
(2)
Bylo-li zveřejnění průmyslového vzoruprůmyslového vzoru odloženo, Úřad po zápisu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru a před jeho zveřejněním povolí nahlédnutí do spisu pouze osobě, kterou vlastník průmyslového vzoruprůmyslového vzoru označil jako porušovatele práv z průmyslového vzoruprůmyslového vzoru.
§ 44
Opravné řízení
(1)
Proti rozhodnutí Úřadu, s výjimkou rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty podle ustanovení § 42, lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí rozklad.
(2)
O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu na návrh jím ustavené odborné komise.
§ 45
Zastupování
Osoby, které nemají na území České republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení před Úřadem zastoupeny patentovým zástupcem nebo advokátemadvokátem.6)
HLAVA VIII
PŘESTUPKY
§ 45a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně užívá průmyslový vzorprůmyslový vzor.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(5)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.
HLAVA IX
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 46
Ustanovení přechodná
(1)
Přihlášky průmyslových vzorůprůmyslových vzorů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, se projednají podle tohoto zákona. Splnění podmínek zápisu průmyslového vzoruprůmyslového vzoru do rejstříku se hodnotí podle zákona platného v době podání přihlášky.
(2)
Vztahy z průmyslových vzorůprůmyslových vzorů zapsaných do rejstříku před nabytím účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé se však posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku.
(3)
Určovací řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(4)
Nakládání s průmyslovými vzoryprůmyslovými vzory, které byly podle dosavadních předpisů utajovány, se řídí dosavadními předpisy.
§ 47
Závěrečná ustanovení
(1)
Ve věcech neupravených tímto zákonem se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku.
(2)
Na licenční smlouvu se použijí ustanovení obchodního zákoníku.
(3)
Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů.6a)
(4)
Rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) o nákladech ve prospěch účastníka řízení před Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) opatří doložkou vykonatelnosti Úřad na základě žádosti oprávněného účastníka po ověření pravostí titulu, aniž by prováděl kontrolu či vydával rozhodnutí.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů
§ 48
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. a zákona č. 116/2000 Sb., se mění takto:
1.
V názvu zákona se slova „, průmyslových vzorech“ zrušují.
2.
V § 1 se slova „průmyslových vzorů“ zrušují.
3.
Část druhá se zrušuje.
4.
V § 63 odst. 2 se číslovka „62“ zrušuje.
5.
§ 66 včetně nadpisu zní:
㤠66
Nahlížení do spisu
Úřad může povolit nahlížení do spisu třetím osobám, jen pokud prokáží právní zájem. Před zveřejněním přihlášky vynálezu je však přípustné sdělit pouze údaj, kdo je původcem vynálezu, přihlašovatelem vynálezu, údaj o právu přednosti, název přihlášky vynálezu a její spisovou značku.“.
6.
V § 67 se slova „či zda vnější úprava výrobku v žádosti zobrazená nebo i popsaná spadá do rozsahu určitého průmyslového vzoru“ zrušují.
7.
V nadpisu § 69 se slova „rejstřík průmyslových vzorů“ zrušují.
8.
V § 69 odstavec 1 zní:
„(1)
Úřad vede patentový rejstřík, do kterého zaznamenává rozhodné údaje o přihláškách vynálezů, řízení o nich a rozhodné údaje o udělených patentech.“.
9.
V § 69 odst. 3 se slova „a zapsaných průmyslových vzorů“ a slova „a průmyslových vzorů“ zrušují.
10.
V § 72 odst. 2 se slova „nebo ze zapsaného průmyslového vzoru“ zrušují.
11.
V § 75 odst. 3 se slova „průmyslových vzorů“ zrušují.
12.
V § 75b odst. 1 se slova „či průmyslového vzoru“ a slova „nebo majiteli průmyslového vzoru“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 49
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000 s výjimkou § 24 odst. 2, který nabývá účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 9 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství.
3)
Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.
4)
Locarnská dohoda o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů, podepsaná v Locarnu dne 8. října 1968, uveřejněná pod č. 28/1981 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/1985 Sb.
4a)
§ 986 občanského zákoníku.
5)
§ 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.
5a)
§ 35 odst. 3 správního řádu.
5b)
§ 41 správního řádu.
5c)
§ 64 a 65 správního řádu.
5d)
§ 71 odst. 1 a 3 správního řádu.
5e)
§ 80 správního řádu.
5f)
§ 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
5g)
§ 27 odst. 1 a 2 správního řádu.
5h)
§ 27 odst. 3 správního řádu.
6)
Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 14/1993 Sb.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.
6a)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 208/2000 Sb. | Zákon č. 208/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 64/2000
* Čl. I - Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 2001
208
ZÁKON
ze dne 21. června 2000,
kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, se mění takto:
1.
V § 1 se za slova „občanských pracovníků“ vkládají slova „(dále jen „zaměstnanci“)“ a za slova „(dále jen „Vězeňská služba“)“ vkládají slova „a dalších osob“.
2.
V § 2 se na konci věty druhé tečka zrušuje a doplňují se slova „a bezpečnosti.“.
3.
Poznámka pod čarou č. 1) zní:
„1)
§ 67, 350c a 381 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 3 odst. 2 se doplňuje věta druhá, která zní: „Použití těchto omezení a donucovacích prostředků oznámí Vězeňská služba bez zbytečného odkladu pověřenému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství, jenž provádí dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby.“.
5.
V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Při zajišťování výkonu práv obviněných Vězeňská služba spolupracuje s ostatními státními orgány, orgány územní samosprávy a s dalšími subjekty způsobem uvedeným ve zvláštních právních předpisech.“.
6.
V § 7 odst. 1 písm. c) se slova „a zároveň je, byť jen u jednoho z nich důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání3)“ zrušují.
7.
Poznámka pod čarou č. 3) zní:
„3)
§ 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 7 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
9.
V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Obviněný, který o to požádá, se umístí do cely určené výlučně buď pro kuřáky, nebo pro nekuřáky.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
10.
V § 9 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
11.
§ 10 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4) zní:
㤠10
Propuštění obviněných
Věznice neodkladně propustí obviněného z výkonu vazby, jestliže obdržela
a)
písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný soudem na základě jeho rozhodnutí,
b)
písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný státním zástupcem na základě jeho rozhodnutí v případech stanovených zvláštním zákonem,4)
c)
písemný příkaz státního zástupce, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby,
d)
písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí prezidenta republiky nebo ministra spravedlnosti v řízení o udělení milosti,
e)
písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti v řízení o mimořádných opravných prostředcích nebo v řízení o vydání do ciziny.
4)
§ 72 odst. 1 a 2 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
12.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Stravování obviněných
Věznice poskytuje obviněným pravidelnou stravu za podmínek a v hodnotách, které odpovídají udržení zdraví a přihlížejí k jejich zdravotnímu stavu a věku; přitom přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic obviněných.“.
13.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Obviněný má právo používat ve výkonu vazby vlastní oděv, prádlo a obuv za předpokladu, že splňují podmínky hygienické a estetické nezávadnosti a že má zajištěnu jejich výměnu na vlastní náklady.“.
14.
V § 13 odst. 2 větě druhé se za slovo „provádí“ vkládají slova „ve lhůtě 14 dnů od přijetí“.
15.
V § 13 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní:
„(3)
Kontrola korespondence je nepřípustná mezi obviněným a jeho obhájcem, mezi obviněným a státními orgány České republiky nebo diplomatickou misí anebo konzulárním úřadem cizího státu4a) anebo mezi obviněným a mezinárodní organizací, která je podle mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, příslušná k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv. Tato korespondence se adresátu odesílá a obviněnému doručuje neprodleně.
4a)
Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
Vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.“.
16.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Návštěvy obviněných
(1)
Obviněný má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše 4 osob jednou za 2 týdny v trvání jedné hodiny. V odůvodněných případech může ředitel věznice povolit přijetí návštěvy většího počtu osob nebo za dobu kratší než 2 týdny, případně na dobu delší než jedna hodina.
(2)
U obviněných, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3) bez zbytečného odkladu stanoví podmínky pro uskutečnění návštěvy, kterými jsou zejména termín návštěvy, okruh osob a přítomnost orgánu činného v trestním řízení, v přípravném řízení státní zástupce, v řízení před soudem příslušný soudce.
(3)
Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti orgánů Vězeňské služby, případně též orgánu činného v trestním řízení.
(4)
Nejsou-li splněny podmínky stanovené podle ustanovení odstavce 2, Vězeňská služba návštěvu neumožní a tuto skutečnost zaznamená do osobního spisu obviněného.
(5)
Zaměstnanec Vězeňské služby je oprávněn návštěvu přerušit nebo předčasně ukončit, jestliže obviněný nebo návštěvníci přes upozornění porušují vnitřní pořádek nebo ohrožují bezpečnost ve věznici; stejná oprávnění má, jde-li o návštěvu za podmínek stanovených podle odstavce 2, přítomný orgán činný v trestním řízení, jestliže v průběhu návštěvy zjistí, že dochází nebo má dojít k maření objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání.
(6)
Obviněný má právo přijímat ve věznici návštěvy obhájce neomezeně. Omezení uvedená v předchozích odstavcích se na návštěvy obhájce nevztahují.
(7)
Obviněný má právo přijímat ve věznici návštěvy advokáta, který ho zastupuje v jiné věci, jestliže orgán činný v trestním řízení, je-li obviněný ve vazbě z důvodu § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu, nestanoví jinak. V případě, že je třeba ověřit podpis obviněného, může se takové návštěvy zúčastnit i notář. Omezení uvedená v odstavcích 1, 2 a 3 se na takové návštěvy nevztahují.“.
17.
V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Zvláštní právní předpisy stanoví podmínky spolupráce věznice s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi k zabezpečení duchovní služby a podmínky spolupráce věznice s příslušnými orgány sociálního zabezpečení k zabezpečení sociálních služeb.“.
18.
V § 16 odstavec 2 zní:
„(2)
Obviněný má právo jedenkrát za 3 měsíce přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky obsahující oblečení zasílané za účelem jeho výměny, knihy, denní tisk a časopisy a hygienické potřeby.“.
19.
V § 16 odst. 3 poslední větě se slova „na jeho náklady“ nahrazují slovy „na náklady obviněného“.
20.
V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Vlastní přenosný radiopřijímač a televizor, pokud jsou napájeny z vlastního zdroje, se obviněnému umožní používat po provedení kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí na náklady obviněného správa věznice.“.
21.
V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zaměstnanci Vězeňské služby jsou povinni dbát na zachovávání práv, která obvinění mají ve výkonu vazby.“.
22.
V § 21 se na konci odstavce 2 doplňují slova „tetovat sebe nebo jinou osobu, anebo nechat se tetovat“.
23.
V § 21 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Obviněný je dále povinen
a)
umožnit zaměstnancům Vězeňské služby kontrolu svých osobních věcí,
b)
strpět úkony, které souvisejí s jeho identifikací,
c)
pokud onemocní, stane se mu úraz nebo je zraněn, tyto skutečnosti neprodleně ohlásit zaměstnanci Vězeňské služby,
d)
oznámit neprodleně zaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spoluobviněným nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistil,
e)
podrobit se opatřením, která jsou nezbytná k zamezení případné výroby, držení nebo zneužívání omamných a psychotropních látek a jedů ve věznici,
f)
dodržovat zásady hygieny,
g)
uhradit náklady zdravotní péče provedené v zájmu zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu nad rámec péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
24.
V § 22 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
důtka,“.
Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e).
25.
V § 22 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
zákaz nákupu potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na dobu jednoho měsíce,“.
26.
V § 22 odstavec 7 zní:
„(7)
Samovazbou se rozumí umístění obviněného do zvláštní cely. K uložení tohoto kázeňského trestu je nezbytné předchozí posouzení lékaře, že obviněný je zdravotně způsobilý podrobit se jeho výkonu. Po dobu umístění v samovazbě nesmí obviněný přijímat návštěvy s výjimkou obhájce a advokáta zastupujícího obviněného v jiné věci, nemá právo na přijetí balíčku, nákup potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb), není mu dovoleno čtení časopisů a knih (s výjimkou právnické, vzdělávací nebo náboženské literatury), jakož i hraní společenských her a používání vlastního přenosného radiopřijímače a televizoru. Obviněný však smí přijímat a odesílat korespondenci a je mu dovoleno čtení denního tisku. Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se nezapočítává do doby rozhodné pro vznik nároku na přijetí návštěvy.“.
27.
Za § 23 se vkládají nové § 23a a 23b, které včetně nadpisů znějí:
㤠23a
Zahlazení kázeňského trestu
(1)
Jestliže po výkonu kázeňského trestu obviněný po dobu nejméně 6 týdnů řádně plní své povinnosti (§ 21), může ředitel věznice nebo jím pověřený orgán Vězeňské služby rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu.
(2)
Oznámením rozhodnutí o zahlazení kázeňského trestu se na obviněného hledí, jako by mu nebyl kázeňský trest uložen.
§ 23b
Kázeňské vyřízení jiného protispolečenského jednání
(1)
Uložením kázeňského trestu se vyřizují též jednání, která mají znaky přestupků, pokud byly spáchány během výkonu vazby.
(2)
Uložením kázeňského trestu obviněnému se nevylučuje jeho trestní stíhání, je-li skutek trestným činem.“.
28.
V § 26 odst. 3 se slova „odnětí práva na přijetí balíčku a“ zrušují.
29.
V § 26 se na konci odstavce 5 doplňuje tato věta: „Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby se započítává do doby rozhodné pro vznik nároku na přijetí návštěvy.“.
30.
V § 26 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
V průběhu výkonu vazby je věznice povinna mladistvému nabídnout účast v preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programech.
(7)
Mladistvý má právo na přijetí balíčku s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg jedenkrát za 2 měsíce.“.
31.
Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:
㤠26a
Zajištění výkonu ochranné nebo ústavní výchovy
(1)
Jestliže byla mladistvému nařízena ochranná výchova a je-li zajištěn její výkon, dodá po propuštění z vazby Vězeňská služba mladistvého do příslušného výchovného zařízení.
(2)
Jestliže byla mladistvému nařízena ústavní výchova a je-li zajištěn její výkon, Vězeňská služba informuje o propuštění mladistvého z vazby příslušné výchovné zařízení.“.
32.
V § 28 odstavec 2 zní:
„(2)
Cizinec se poučí o právu na přijetí konzulární návštěvy zástupců orgánů uvedených v odstavci 1. Na tuto návštěvu se nevztahují omezení uvedená v § 14 odst. 1, 2 a 3.“.
33.
§ 29 včetně nadpisu zní:
㤠29
Dozor nad výkonem vazby
(1)
Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby provádí pověřený státní zástupce krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu je vazba vykonávána.
(2)
Při výkonu dozoru je státní zástupce oprávněn
a)
v kteroukoliv dobu navštěvovat místa, kde se provádí výkon vazby,
b)
nahlížet do dokladů, podle nichž jsou obvinění drženi ve vazbě, hovořit s obviněnými bez přítomnosti třetích osob,
c)
prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí Vězeňské služby ve věznici týkající se výkonu vazby odpovídají zákonům a jiným právním předpisům,
d)
žádat od zaměstnanců Vězeňské služby ve věznici potřebná vysvětlení, předložení spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí, týkajících se výkonu vazby,
e)
vydávat příkazy k zachovávání předpisů platných pro výkon vazby,
f)
nařídit, aby osoba, která je ve vazbě v rozporu s příslušným rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení nebo bez takového rozhodnutí, byla ihned propuštěna.
(3)
Vězeňská služba je povinna příkazy státního zástupce podle předchozího odstavce bez odkladu provést.
(4)
Ustanovením o dozoru není dotčena povinnost Vězeňské služby v rozsahu své působnosti provádět vlastní kontrolní činnost a oprávnění ministra, případně orgánů nebo osob jím k tomu zmocněných, stanovené zvláštním zákonem.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 210/2000 Sb. | Zákon č. 210/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 64/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
* ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 9. 2000
210
ZÁKON
ze dne 21. června 2000,
kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Čl. I
V příloze č. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) se slova „Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové“ nahrazují slovy „Univerzita Hradec Králové“.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2000.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 211/2000 Sb. | Zákon č. 211/2000 Sb.
Zákon o Státním fondu podpory investic
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 21. 7. 2000, částka 64/2000
* ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ FOND PODPORY INVESTIC (§ 1 — § 11e)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 12 — § 12)
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (126/2024 Sb.)
211
ZÁKON
ze dne 21. června 2000
o Státním fondu podpory investic
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ FOND PODPORY INVESTIC
§ 1
Základní ustanovení
(1)
Zřizuje se Státní fond podpory investic se sídlem v Praze (dále jen „Fond“). Účelem Fondu a jeho veřejným posláním je podporovat udržitelný rozvoj obcíobcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s veřejným zájmem a koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou České republiky. Fond dále zajišťuje výběr peněžních příspěvků od cestovních kanceláří do garančního fondu cestovních kanceláří a vyplácení peněžních prostředků z tohoto fondu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.
(2)
Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“).
(3)
Fond hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu7), s vlastním majetkem a s majetkem jiných osob.
(4)
Vlastní majetek Fond nabývá
a)
přijetím určeného majetku od státu nebo jiných osob,
b)
z vlastní činnosti.
(5)
Fond může založit právnickou osobu nebo nabýt podíl v právnické osobě.
(6)
Prostředky Fondu určené na podporu udržitelného rozvoje obcíobcí, měst a regionů může Fond převést do fondů rozvoje měst v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie8).
(7)
Fond může nabývat cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry.
(8)
Fond může na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s Českou republikou vykonávat kontrolní činnosti v oblasti dodržování podmínek poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, ke kterým by jinak bylo oprávněno ministerstvo. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy se souhlas nadřízeného správního orgánu nevyžaduje.
§ 2
Příjmy Fondu
(1)
Příjmy Fondu tvoří
a)
dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu,
b)
příjem z vydaných dluhopisů,
c)
výnosy z dluhopisů nakoupených v souladu s tímto zákonem,
d)
splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství,
e)
úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Fondu,
f)
výnosy z veřejných sbírek organizovaných Fondem, dary a dědictví ve prospěch Fondu,
g)
prostředky z fondů Evropské unie,
h)
přijaté zápůjčky a úvěry,
i)
splátky zápůjček poskytnutých do fondů obcíobcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu a do fondů rozvoje měst,
j)
plnění z veřejnoprávních smluv uzavřených mezi Českou republikou a Fondem,
k)
příjmy z účasti v právnických osobách,
l)
další příjmy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(2)
Dluhopisy vydané k zajištění příjmů Fondu jsou vydávány podle zvláštního právního předpisu1).
§ 3
Použití prostředků Fondu
(1)
Peněžní prostředky, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky k podpoře
a)
rozvoje bydlení za účelem
1.
nabytí nemovité věci určené pro výstavbu nebo modernizaci bytu nebo bytového domu a související infrastruktury pro bydlení,
2.
výstavby, pořízení, opravy a modernizace bytu nebo bytového anebo rodinného domu a výstavby nebo modernizace související infrastruktury pro bydlení,
3.
financování úhrady vybranému dodavateli podle zákona o zadávání veřejných zakázek za provozování a údržbu dostupného a sociálního bydlení,
4.
nabytí podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo nájmu bytu nebo rodinného domu, který je ve vlastnictví této právnické osoby,
5.
pořízení vybavení bytu,
6.
poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu,
b)
rozvoje veřejné infrastruktury za účelem její výstavby, opravy nebo modernizace,
c)
výstavby, opravy nebo modernizace staveb sloužících pro poskytování služeb ve veřejném zájmu, včetně pořízení jejich vybavení,
d)
revitalizace území se starou stavební zátěží,
e)
rozvoje regionů v oblasti cestovního ruchu,
f)
územního plánování, architektury a urbanismu za účelem
1.
zpracování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů,
2.
provádění opatření vyplývajících z Politiky územního rozvoje10),
3.
provádění architektonických a urbanistických soutěží,
g)
přípravy pozemku včetně odstranění stavby nebo zpracování dokumentace pro povolení záměru pro projekty podle písmene a) bodů 2 a 3 a písmen b) až e),
h)
právního, technického nebo ekonomického poradenství pro zpracování zadávacích podmínek podle zákona o zadávání veřejných zakázek a pro organizaci zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek pro projekty podle písmene a) bodu 2 a písmen b) až e).
(2)
Peněžní prostředky, se kterými Fond hospodaří, lze dále použít
a)
k nákupu krytých dluhopisů,
b)
k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka,
c)
k nákupu státních dluhopisů,
d)
k úhradě dluhů plynoucích z poskytnutých ručení,
e)
k úhradě závazků z vydaných dluhopisů,
f)
k úhradě nákladů spojených se správou a činností Fondu,
g)
k úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků podle odstavce 1,
h)
k úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti bydlení, cestovního ruchu a udržitelného rozvoje obcíobcí, měst a regionů,
i)
k úhradě plnění spojených s nabytím nebo vlastnictvím podílu v právnické osobě,
j)
k nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných centrálními bankamibankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankoubankou,
k)
k úhradě splátek, úroků a dalších výdajů z přijatých zápůjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí.
(3)
Činnosti spojené s funkcí Fondu s výjimkou poskytování dotací podle odstavce 1 může Fond svěřit jiné právnické osobě vybrané podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
(4)
Při hospodaření Fondu se nesmí aktiva Fondu snížit pod 6 miliard Kč. Zůstatky prostředků Fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.
(5)
Podporu podle tohoto zákona lze poskytnout formou dotace, úvěru nebo ručení. Podporu formou ručení lze poskytnout jen na část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých úvěrovými institucemi k podpoře podle odstavce 1 písm. a) bodů 1 a 2.
(6)
Jde-li o návratnou finanční výpomoc, kterou Fond přijal za účelem poskytování úvěrů, může poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí návratné finanční výpomoci stanovit, že spolu se splátkou jistiny převede Fond do státního rozpočtu rovněž úroky, které získal z poskytnutých úvěrů.
§ 3a
Tvorba a použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb
Fond může vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu2b) obdobně.
§ 4
(1)
O použití prostředků Fondu v souladu se schváleným rozpočtem Fondu rozhodují orgány Fondu.
(2)
Podrobnosti o činnosti Fondu, vztazích mezi jeho orgány a o jeho vnitřní organizaci stanoví statut Fondu, který na návrh ministra pro místní rozvoj (dále jen „ministr“) schvaluje vláda.
(3)
Při posuzování místních a regionálních potřeb podpory investic spolupracují orgány Fondu se samosprávnými orgány obcíobcí a krajů.
(4)
Prostředky poskytnuté Fondem musí být vráceny zpět do Fondu, nebyly-li použity v souladu s účelem, pro který byly poskytnuty, nebo pominul-li důvod pro jejich poskytnutí.
(5)
Za účelem ověření údajů, které byly Fondu poskytnuty žadatelem a příjemcem peněžních prostředků, se Fondu poskytují údaje katastrukatastru nemovitostí bezúplatně, a to prostřednictvím dálkového přístupu.
§ 4a
Informační systém
(1)
Informační systém Státního fondu podpory investic (dále jen „informační systém“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Fond. Informační systém se využívá pro
a)
podávání žádostí o poskytnutí podpory,
b)
podávání žádostí o platbu, změnová hlášení a další úkony související s poskytnutím podpory,
c)
doručování písemností souvisejících s poskytováním podpory podle tohoto zákona žadateli nebo příjemci,
d)
přípravu, plánování, řízení, monitorování a podávání zpráv a vyhodnocování podpory v průběhu jejího čerpání,
e)
plánování a řízení kontroly poskytnuté podpory,
f)
podávání informací o závazcích příjemce.
(2)
Uživatel přistupuje do informačního systému s využitím přístupu se zaručenou identitou.
(3)
Podání žádosti o poskytnutí podpory lze učinit výlučně prostřednictvím informačního systému.
(4)
Nelze-li písemnost doručit do datové schránky, doručuje Fond písemnost prostřednictvím informačního systému, přičemž platí, že písemnost podle odstavce 1 písm. c) a f) se považuje za doručenou okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k písemnosti. Nepřihlásí-li se do informačního systému žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy do něj byla písemnost vložena, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.
§ 5
Rozpočet a účetnictví Fondu
(1)
Fond sestavuje pro každý kalendářní rok návrh svého rozpočtu, který předkládá vládě ministr vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.2a)
(2)
Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok před prvním dnem tohoto kalendářního roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době od prvního dne tohoto kalendářního roku do schválení rozpočtu na tento rok objemem a členěním příjmů a výdajů rozpočtu Fondu v předchozím roce. Výdaje v tomto období se uvolňují v jednotlivých položkách rozpočtu Fondu ve výši jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci tohoto období.
(3)
Po skončení kalendářního roku sestavuje Fond k rozvahovému dni účetní závěrku, kterou spolu s výroční zprávou o činnosti Fondu předkládá ministr vládě a vláda je předkládá do 31. března běžného kalendářního roku ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu. Účetní závěrka Fondu sestavená k rozvahovému dni musí být před jejím předložením vládě ověřena auditorem.
(4)
Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(5)
Fond ve svém účetnictví vede odděleně náklady spojené se správou Fondu a v tom samostatně odměny členů výboru a dozorčí radydozorčí rady Fondu. Takto jsou tyto výdaje jako samostatné položky uvedeny i v rámci rozpočtu Fondu na příslušný rok.
(6)
Výbor Fondu může na návrh ředitele Fondu schválit v průběhu kalendářního roku nezbytné přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu Fondu, nepřesáhnou-li tyto přesuny v souhrnu za daný kalendářní rok 5 % celkových výdajů stanovených schváleným rozpočtem Fondu na příslušný kalendářní rok. Další nebo vyšší přesuny schvaluje v případě naléhavé potřeby na návrh ministra výbor Poslanecké sněmovny, do jehož působnosti patří regionální rozvoj.
§ 6
Orgány Fondu
(1)
Orgány Fondu jsou výbor Fondu (dále jen „výbor“), dozorčí radadozorčí rada Fondu (dále jen „dozorčí radadozorčí rada“) a ředitel Fondu (dále jen „ředitel“).
(2)
Výbor má 7 členů a skládá se ze 4 zástupců ministerstva, zástupce Ministerstva financí, zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupce územně samosprávných celků. Předsedou výboru je ministr. Místopředsedu a dalších 5 členů výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra. Jejich funkční období je čtyřleté. Člen výboru může být odvolán
a)
porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,
b)
byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin,
c)
nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,
d)
v dalších odůvodněných případech.
(3)
Předseda výboru řídí činnost výboru. Jednání výboru se řídí jednacím řádem, který schvaluje výbor usnesením.
(4)
Výbor jedná o věcech, které jsou předmětem činnosti Fondu, a předkládá ministrovi
a)
návrh rozpočtu Fondu,
b)
účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni a výroční zprávu o činnosti Fondu za příslušný kalendářní rok,
c)
návrh statutu Fondu a návrh změn tohoto statutu.
(5)
Ředitel je statutárním orgánem Fondu a jeho zaměstnancem. Ředitel je jmenován ministrem. Ředitel zejména
a)
provádí rozhodnutí a další opatření schválená a projednaná výborem,
b)
řídí činnost Fondu a práci zaměstnanců Fondu.
(6)
Dozorčí radaDozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozorčí radaDozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření Fondu a jeho orgánů a schvaluje účetní závěrku Fondu. Dozorčí radaDozorčí rada má 5 členů. Členy dozorčí radydozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Funkční období členů dozorčí radydozorčí rady je čtyřleté. Člen dozorčí radydozorčí rady může být odvolán
a)
porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,
b)
byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin,
c)
nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,
d)
v dalších odůvodněných případech.
(7)
Dozorčí radaDozorčí rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dozorčí radaDozorčí rada se usnáší hlasováním. Volba je provedena nebo usnesení je přijato, pokud pro ně hlasují nejméně 3 členové dozorčí radydozorčí rady. Jednání dozorčí radydozorčí rady se řídí jednacím řádem, který schvaluje dozorčí radadozorčí rada usnesením.
(8)
O závažných nedostatcích zjištěných v činnosti a hospodaření Fondu dozorčí radadozorčí rada neprodleně informuje ministra.
§ 7
Střet zájmů
(1)
Výkon funkce člena výboru nebo člena dozorčí radydozorčí rady je neslučitelný s funkcí ředitele Fondu, s pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem vůči Fondu nebo s členstvím v řídicím nebo kontrolním orgánu právnické osoby, které byla poskytnuta podpora z Fondu nebo která žádá o poskytnutí podpory z Fondu nebo která se smluvně bude podílet na realizaci účelu, pro který je podpora žádána nebo byla poskytnuta.
(2)
Člen orgánu Fondu a zaměstnanci Fondu se nesmějí účastnit na podnikání fyzických a právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z majetku Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z majetku Fondu, ani nesmějí být výdělečně činní v základním pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo v jiném obdobném vztahu u těchto fyzických a právnických osob.
(3)
Ministerstvo nebo Fond jsou oprávněny požadovat, aby osoba vydala prospěch, pokud jej získala v souvislosti s porušením povinností podle odstavce 1 nebo 2. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.
§ 8
(1)
Výkon členství ve výboru nebo v dozorčí radědozorčí radě Fondu je překážkou v práci z důvodu výkonu veřejné funkce podle § 201 zákoníku práce. Členům výboru a členům dozorčí radydozorčí rady přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům Fondu.
(2)
Výši odměny spojené s výkonem funkce člena výboru a člena dozorčí radydozorčí rady Fondu stanoví vláda usnesením.
§ 9
(1)
O podmínkách poskytnutí podpory Fondem rozhoduje výbor se souhlasem vlády. Ministr předkládá výboru návrh podmínek poskytnutí podpory k účelům podle § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. d) a f). Podmínky poskytnutí podpory mohou obsahovat zacílení podpor. V oblasti bydlení podpory cílí zejména na mladé lidi, domácnosti s nižšími příjmy, osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení, nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením.
(2)
Podmínky poskytnutí podpory ve formě úvěru obsahují alespoň
a)
účel úvěru,
b)
stanovení okruhu příjemců úvěru,
c)
výši úvěru nebo pravidla pro její stanovení,
d)
výši úrokové sazby nebo pravidla pro její stanovení,
e)
podmínky poskytnutí a použití úvěru,
f)
náležitosti žádosti o úvěr,
g)
způsob zajištění úvěru a
h)
dobu splatnosti úvěru.
(3)
Podmínky poskytnutí podpory ve formě dotace obsahují alespoň
a)
účel dotace, nebo účel úvěru, na jehož úroky je dotace poskytována,
b)
stanovení okruhu příjemců dotace,
c)
výši dotace nebo pravidla pro její stanovení,
d)
podmínky poskytnutí a použití dotace a
e)
náležitosti žádosti o dotaci.
(4)
Podmínky poskytnutí podpory ve formě ručení obsahují alespoň
a)
účel úvěru, který je ručením zajištěn,
b)
stanovení okruhu příjemců úvěru, jejichž úvěr může být zajištěn,
c)
rozsah ručení nebo pravidla pro jeho stanovení,
d)
způsob zajištění závazků příjemce podle písmene b) vůči Fondu a
e)
náležitosti žádosti o zajištění úvěru ručením.
§ 9a
Poskytování podpory
(1)
Fond zveřejní výzvu k podání žádosti o poskytnutí podpory na svých internetových stránkách po dobu nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání žádosti. Obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel musí splnit.
(2)
Žádost o poskytnutí podpory obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a místo pobytu, je-li příjemce fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo,
b)
název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li žadatel právnickou osobou, a
1.
identifikaci za něj jednající osoby s uvedením, zda jedná jako člen statutárního orgánu, nebo na základě plné moci,
2.
údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli,
3.
identifikaci všech osob, v nichž má podíl, a výši tohoto podílu,
c)
požadovanou výši nebo rozsah podpory,
d)
účel, na který chce žadatel požadované prostředky použít,
e)
lhůtu, v níž má být účelu podle písmene d) dosaženo,
f)
určení výzvy, na jejímž základě je žádost podávána,
g)
další údaje nutné pro posouzení žádosti Fondem.
(3)
Podpora se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi Fondem a žadatelem o podporu.
(4)
Pokud Fond na základě žádosti o poskytnutí podpory neuzavře s žadatelem smlouvu podle odstavce 3, sdělí žadateli bez zbytečného odkladu písemně důvody, které k neuzavření smlouvy vedly.
(5)
Smlouva o poskytnutí podpory podle odstavce 3 obsahuje alespoň v případě
a)
úvěru podmínky čerpání, použití a splatnosti úvěru a zajištění závazků příjemce úvěru vůči Fondu,
b)
dotace podmínky čerpání a použití dotace,
c)
ručení podmínky splatnosti pohledávky Fondu vzniklé na základě plnění z ručení a zajištění závazků příjemce ručení vůči Fondu.
(6)
V souvislosti s poskytnutím podpory podle § 3 odst. 1 si Fond od žadatele vyžádá informace a podklady nezbytné k posouzení jeho schopnosti využít podporu hospodárně k účelu, ke kterému má být poskytnuta.
(7)
Na poskytnutí podpory není právní nárok.
§ 9b
Kontrola
Fond je oprávněn provádět kontrolu správnosti údajů uvedených v žádostech podávaných Fondu a dodržování podmínek poskytnutí a čerpání peněžních prostředků Fondu podle zákona o finanční kontrole.
§ 10
Vláda jmenuje členy výboru a Poslanecká sněmovna zvolí členy dozorčí radydozorčí rady tak, aby tyto orgány Fondu mohly být ustaveny nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 11
(1)
Fond zveřejňuje informace o poskytnutých peněžních prostředcích nebo zárukách jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona9), a to v rozsahu
a)
jméno a příjmení či název příjemce,
b)
identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
c)
obecobec, ve které má příjemce sídlo či místo pobytu,
d)
výše poskytnutých prostředků nebo záruk a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,
e)
účel, na který jsou prostředky určeny, včetně odkazu na úplnou dokumentaci programu, jsou-li prostředky poskytnuty v rámci programu,
f)
datum vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí podpory,
g)
informace o tom, že bylo rozhodnuto o porušení rozpočtové kázně na straně příjemce, nebo došlo k pozastavení, krácení nebo vrácení peněžních prostředků, a to včetně částky, které se toto opatření týká.
(2)
Informace podle odstavce 1 se zveřejňují do 7 dnů od vydání rozhodnutí či uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, a v případě informace podle odstavce 1 písm. g) do 7 dnů po právní moci příslušného rozhodnutí či účinnosti dohody. Informace musí zůstat zveřejněné nejméně po dobu 10 let.
(3)
Brání-li jiný právní předpis zveřejnění určité informace způsobem podle odstavců 1 a 2, informace se tímto způsobem nezveřejní.
§ 11a
Dostupné nájemní bydlení
Dostupným nájemním bydlenímDostupným nájemním bydlením se pro účely tohoto zákona rozumí nájem bytu za dostupné nájemné.
§ 11b
Dostupné nájemné
(1)
Dostupné nájemné nepřevyšuje 90 % výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě nebo obvyklého nájemného obdobných bytů v daném místě vyhlášeného Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení.
(2)
Je-li dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení poskytované Českou republikou, její příspěvkovou organizací, krajem, obcíobcí nebo jimi zřízenou nebo založenou právnickou osobou, nesmí dostupné nájemné převýšit nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu a zároveň musí být nižší než srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemné obdobných bytů v daném místě vyhlášené Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ke dni prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení.
(3)
Maximální výši dostupného nájemného podle odstavců 1 a 2 může pronajímatel každoročně, nejdříve však po 12 měsících od prvního poskytnutí bytu pro dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení, upravit o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 měsíců předposledního kalendářního roku a zveřejněnou Českým statistickým úřadem, nejvýše však o 4 %, a to i v součtu za více let, ve kterých možnosti ročního zvýšení nevyužil.
(4)
Postup pro výpočet nájemného podle odstavce 2 stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 11c
Cílové skupiny dostupného nájemního bydlení
(1)
Dostupné nájemní bydleníDostupné nájemní bydlení lze poskytnout domácnosti, jejíž členové nejsou vlastníky nebo spoluvlastníky nemovité věci určené k bydlení nebo podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo užívat byt a jejíž průměrný čistý příjem nepřesahuje příjem domácností nacházejících se
a)
v 8. příjmovém decilu všech domácností, nebo
b)
v 9. příjmovém decilu všech domácností a členové domácnosti dosáhli jednotlivě věku nejvýše 35 let.
(2)
Dostupné nájemní bydleníDostupné nájemní bydlení lze dále poskytnout domácnosti, jejíž členové nejsou v kraji, ve kterém je dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení poskytováno, vlastníky nebo spoluvlastníky nemovité věci určené k bydlení nebo podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo užívat byt, a jejíž člen je zaměstnancem nebo vykonává činnost v oborech zdravotnictví, školství, zajišťování veřejné bezpečnosti, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, poskytování sociálních služeb nebo výkonu veřejné správy.
(3)
Dostupné nájemní bydleníDostupné nájemní bydlení lze rovněž poskytnout domácnosti, jejíž člen
a)
bydlí s osobou, která se na něm nebo členech domácnosti dopustila činu povahy trestného činutrestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování, a
b)
není vlastníkem nebo spoluvlastníkem nemovité věci určené k bydlení ani podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo užívat byt, nebo sice je jejich spoluvlastníkem, ale tuto věc vlastní společně s osobou, která se na něm dopustila činu povahy podle písmene a).
§ 11d
Nájemní smlouva pro dostupné nájemní bydlení
(1)
Nájemní smlouva, jejímž předmětem je poskytování dostupného nájemního bydlenídostupného nájemního bydlení, se uzavírá na dobu určitou v délce alespoň 1 roku, nejdéle však 2 let. Při prodloužení doby nájmu, nebo dojde-li k uzavření nové nájemní smlouvy s týmž nájemcem, se doba nájmu sjednává na dobu určitou v délce 2 let.
(2)
Domácnosti podle § 11c odst. 3 lze dostupné nájemní bydlenídostupné nájemní bydlení poskytnout nejdéle po dobu 3 let.
(3)
Jsou-li všichni členové domácnosti starší 70 let, lze nájemní smlouvu uzavřít na dobu určitou delší než 2 roky nebo na dobu neurčitou.
(4)
Do 30 dnů od doručení písemné výzvy nájemce doloží pronajímateli, že splňuje podmínky pro poskytnutí dostupného nájemního bydlenídostupného nájemního bydlení podle § 11c. Písemná výzva se zasílá nájemci alespoň 6 měsíců před skončením doby nájmu.
§ 11e
Stanovení odchylných podmínek
V podmínkách poskytnutí podpory Fondem podle § 9 lze
a)
rozšířit okruh osob, které jsou povinny poskytovat dostupné nájemné maximálně ve výši podle § 11b odst. 2,
b)
stanovit maximální výši dostupného nájemného podle § 11b odst. 2, na kterou Fond poskytne podporu,
c)
snížit maximální přípustnou výši úpravy nájemného,
d)
nepřipustit sjednání vyššího než dostupného nájemného pro jednotlivý byt nebo
e)
zúžit cílové skupiny dostupného nájemního bydlenídostupného nájemního bydlení.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
2b)
Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.
7)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.
Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.
9)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
10)
§ 70 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 212/2000 Sb. | Zákon č. 212/2000 Sb.
Zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 9. 2000, částka 64/2000
* ČÁST PRVNÍ - ZMÍRNĚNÍ NĚKTERÝCH MAJETKOVÝCH KŘIVD ZPŮSOBENÝCH HOLOCAUSTEM (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem o půdě, ve znění pozdějších předpisů (§ 6 — § 6)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 6 — § 6) k zákonu č. 212/2000 Sb.
Aktuální znění od 7. 12. 2006 (531/2006 Sb.)
212
ZÁKON
ze dne 23. června 2000
o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem a o změně zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMÍRNĚNÍ NĚKTERÝCH MAJETKOVÝCH KŘIVD ZPŮSOBENÝCH HOLOCAUSTEM
§ 1
(1)
Ke zmírnění některých majetkových křivd, které v období od 29. září 1938 do 8. května 1945 utrpěly židovské obce, nadace a spolky odnětím jejich majetku v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, které byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., převedou se bezúplatně do vlastnictví Federace židovských obcí v České republice nebo do vlastnictví židovských obcí v České republice věci ve vlastnictví státu ke dni účinnosti tohoto zákona, které před těmito převody nebo přechody prohlášenými za neplatné vlastnily židovské obce, nadace a spolky, nejde-li o
a)
zemědělskou půdu a lesní pozemky vymezené hranicemi národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek a první zóny chráněných krajinných oblastí,
b)
věci, které Česká republika nezbytně potřebuje k plnění svých funkcí vyplývajících z právních předpisů a k plnění těchto funkcí nelze využít věci jiné,
c)
pozemek zastavěný stavbou, která nepatří mezi majetek odňatý židovským obcím, nadacím a spolkům, nebo
d)
pozemek, který je zastavěn stavbou, na kterou se vztahuje ustanovení písmene b), nebo s ní tvoří jeden funkční celek.
(2)
Věci ve vlastnictví státu uvedené v příloze k tomuto zákonu se převedou bezúplatně do vlastnictví Židovského muzea v Praze do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 2
(1)
Federace židovských obcí v České republice do 30. června 2002 předloží vládě seznam věcí podle § 1 odst. 1, ve kterém určí, komu mají být předmětné věci bezúplatně převedeny.
(2)
Vláda nařízením určí věci uvedené v § 1, které budou bezúplatně převedeny podle odstavce 1, a stanoví postup při jejich převodu.
§ 3
(1)
Umělecká díla, která byla v období od 29. září 1938 do 4. května 1945 odňata fyzickým osobám v důsledku převodů nebo přechodů vlastnického práva, jež byly prohlášeny za neplatné dekretem prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., a která jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu, převedou se bezúplatně do vlastnictví fyzické osoby, která je před odnětím vlastnila, a pokud tato osoba zemřela, převedou se do vlastnictví jejího manžela anebo do vlastnictví jejích potomků, pokud původní vlastník a jeho manžel již zemřeli.
(2)
Bezúplatný převod podle odstavce 1 se provede na základě žádosti, kterou lze uplatnit vůči tomu, kdo s dotčeným majetkem hospodaří podle zvláštního právního předpisu.
§ 4
Bezúplatný převod věcí podle § 1 je povinen provést ten, kdo s dotčeným majetkem ve vlastnictví České republiky hospodaří podle zvláštního právního předpisu.
§ 5
Spory z uplatňování této části zákona rozhodují soudy.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem o půdě, ve znění pozdějších předpisů
§ 6
Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 441/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb. a zákona č. 30/1996 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Oprávněnou osobou je dále státní občan České republiky, který pozbyl majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem2) v období od 29. září 1938 do 8. května 1945 a vznikly mu majetkové nároky podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a jiných zásahů do majetku vzcházejících, avšak tento majetek nebyl oprávněné osobě vrácen, ani nebyla podle těchto předpisů odškodněna, ač podle nich odškodněna měla být, ani nebyla odškodněna podle mezinárodních smluv uzavřených mezi Československou republikou a jinými státy po druhé světové válce.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
2.
V § 2 odst. 3 se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „nebo 2“.
3.
V § 3 odstavec 1 zní:
„(1)
Oprávněným osobám se vydají nemovitosti, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu za podmínek uvedených v § 2 odst. 1 a 2.“.
4.
§ 6 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:
㤠6
(1)
Věc nelze vydat,
a)
byla-li již vydána podle zvláštního zákona,
b)
byl-li ke dni účinnosti tohoto zákona ohledně ní schválen privatizační projekt,
c)
bylo-li ke dni účinnosti zákona vydáno rozhodnutí o její privatizaci,
d)
byl-li na její vydání uplatněn nárok na vydání do právní moci rozhodnutí o tomto nároku.
(2)
Oprávněná osoba má nárok na náhradu, která se poskytne podle zvláštního právního předpisu.5a) Náhrady za nemovitosti, které nelze vydat, a postup při uplatňování náhrad stanoví zvláštní právní předpis.5)
5a)
§ 18a odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb.“.
5.
V § 11a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Osoba oprávněná podle § 2 odst. 2 může uplatnit právo na vydání nemovitosti podle tohoto zákona nejpozději do 30. června 2001.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 6
(1)
Ustanovení části první tohoto zákona nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni vyhlášení.
(2)
Ustanovení části druhé tohoto zákona nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha k zákonu č. 212/2000 Sb.
Věci ve vlastnictví státu, které se převedou podle § 1 odst. 2
1.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 27 486, Frant. Meister, Merkur s Akteonem a stádem, olej, 950x770 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10733, Středoevropský malíř 1. pol. 18. stol., Mytologický výjev, olej, plátno, 945x770 mm
2.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60537, V. Špála, Ilustrace k Babičce, akvarel, 295x440 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5310, Špála Václav, Ilustrace k Babičce, akvarel, 295x440 mm
3.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60539, V. Špála, Selský džbán, olej, 450x360 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11013, Špála Václav, Kytice v modré váze, olej, plátno, 460x370 mm
4.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60540, Jan Slavíček, Zátiší, akvarel, 620x500 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5309, Slavíček Jan, Zátiší, akvarel, 620x500 mm
5.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60 556, Žufan, Selský dvůr, akvarel, 240x310 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43125, Žufan Bořivoj, Selský dvůr, akvarel, 240x310 mm
6.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60569, Max Schurmann, Jarní krajina, olej, 770x620 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11007, Schurmann Max, Silnice nad osadou, olej, lepenka, 770x615 mm
7.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60571, Emil Filla, Zátiší, olej, 380x540 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11018, Filla Emil, Zátiší s podnosem a lahví vína, olej, plátno, 380x555 mm
8.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60572, V. Špála, Jugoslávská krajina, akvarel, 480x630 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43133, Špála Václav, Jugoslávská krajina, akvarel, 480x630 mm
9.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60578, Jan Bauch, Ženský akt, olej, 400x580 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11020, Bauch Jan, Ženský akt, olej, plátno, 585x405 mm
10.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60580, Vlaminck, Cesta francouzskou vesnicí, akvarel, 455x545 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5319, Vlaminck, Cesta francouzskou vesnicí, akvarel, 455x545 mm
11.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60581, Maurice Utrillo, Kostel sv. Petra na Tržišti v Paříži, akvarel, 500x655 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43129, Utrillo Maurice, Kostel sv. Petra na Tržišti v Paříži, akvarel, 500x655 mm
12.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60587, Neznámý ruský autor, Velké zátiší, olej, 1250x1430 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11034, Ruský malíř z roku 1911, Květinové zátiší, olej, plátno, 1255x1430mm
13.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60589, Žufan, Velký květinový keř, akvarel, 570x440 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43126, Žufan Bořivoj, Velký květinový keř, akvarel, 570x440 mm
14.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60608, Paul Signac, Parník na Seině, olej, 740x920 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11032, Signac Paul, Seina u Samois, olej, plátno, 740x925 mm
15.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60609, V. Zykmund, Vzpomínka na opuštěný dům, olej, 520x655 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11029, Zykmund V., Opuštěný dům, olej, plátno, 505x655 mm
16.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60618, Vlaminck, Městečko v zimě, kresba, 450x550 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5320, Vlaminck, Městečko v zimě, kresba, 450x550 mm
17.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60619, Vlaminck, Francouzská vesnice v zimě, kresba, 450x550 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5321, Vlaminck, Francouzská vesnice v zimě, kresba, 450x550 mm
18.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60620, Vlaminck, Francouzská vesnice, 600x700 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43120, Francouzská vesnice, kresba, 600x700 mm
19.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60623, V. Sychra, Ležící žen. akt, olej, 490x930 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11008, Sychra V., Ležící akt, olej, plátno, 480x940 mm
20.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60630, V. Špála, Zátiší, olej, 320x410 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11014, Špála Václav, Zátiší s melounem, olej, plátno, 310x405 mm
21.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60631, Kubišta, Krajina s továrnou, olej, 670x820 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11015, Kubišta B., Továrna v Bráníku, olej, plátno, 670x825 mm
22.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60648, Dámský portrét, olej, 1100x800 mm
NÁRODNÍ GALERIE 011002, Sychra V., Dáma v červené pláštěnce, olej, plátno, 1100x790 mm
23.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60653, Prof. Wagner, Letní krajina, olej, 540x680 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11004, Wagner K., Krajina se stromy, olej, plátno, 540x675 mm
24.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60654, Salzmann Martin, Ženský akt, olej, 550x450 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11024, Salcman, Akt ženy, olej, plátno, 550x460 mm
25.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60661, J. Bauch 1930, Tanec v nočním lokále, olej, 580x835 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11069, Bauch Jan (Rykr?), Tanec v kavárně, olej, plátno, 675x825 mm
26.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60663, Segal A., Cesta v sadech 27, olej, 680x890 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10991, Segal A., Krajina s chodci, olej, plátno, 685x890 mm
27.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60667, A. Adámek, Dalmatská přímořská krajina, olej, 500x620 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10998, Adámek A., Dalmatská krajina II, 1937, olej, plátno, 495x630 mm
28.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60672, E. A. Longen, Říční krajina, olej, 590x610 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11016, Pittermann-LoNárodní galerieen, E. A., Továrna u řeky, olej, plátno, 580x605 mm
29.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60674, N. Jahůdková, Horská krajina, olej, 430x600 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10996, Jahůdková N., Hornatá krajina s domkem u cesty, olej, plátno, 435x610 mm
30.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60680, O. Kerhart, Korsická krajina, olej, 649x750 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11022, Kerhart A., Jižní krajina s figurální stafáží, olej, plátno, 630x755 mm
31.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60684, A. Moravec, 2 děvčata s květinovou vázou, olej, 480x650 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11023, Moravec A., Dvě ženy u stolu, olej, lepenka, 475x630 mm
32.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60685, E. Huber, Panorama, olej, 700x1000 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11006, Huber E., Městečko Küssnacht, olej, plátno, 700x1000 mm
33.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60687, J. Klein von Diepold, Tovární dvůr, olej, 600x800 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10995, Klein von Diepold V., Zelinářská zahrada, olej, plátno, 620x775 mm
34.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60688, Cyprian Majerník, Don Quijote, 290x420 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5315, Majerník Cyprian, Don Quijote, kresba, 290x420 mm
35.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60689, Dufresne, V atelieru, kresba, 300x390 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5323, Dufresne, V atelieru, kresba, 300x390 mm
36.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60691, A. Signac, Krajina, akvarel, 280x440 mm
NÁRODNÍ GALERIE K 43068, Signac A., Krajina, akvarel, 280x440 mm
37.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60692, Boř. Žufan, Lesní krajina, olej, 650x1000 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11021, Žufan Bořivoj, Dům mezi stromy, olej, plátno, 650x1000 mm
38.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60693, V. Špála, Velká květ., olej, 950x700 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11009, Špála Václav, Kytice ve váze, olej, plátno, 950x700 mm
39.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60694, V. Špála, Městečko v létě, olej, 650x810 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11012, Špála Václav, Kostelík v letovisku, olej, plátno, 645x815 mm
40.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60700, V. Špála, Dům v sadech, olej, 810x660 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11011, Špála, V parku, olej, plátno, 810x650 mm
41.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60702, J. Grus, Krajina, olej, 800x990 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11005, Grus Jaroslav, Cesta mezi stromy, olej, plátno, 800x990 mm
42.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60704, V. Sychra, Portrét dámy, olej, 660x500 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11010, Sychra V., Podobizna ženy, olej, plátno, 655x500 mm
43.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60705, Maurice Utrillo, Vize Calvados, olej, 350x460 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11030, Utrillo Mauric, Vize (Calvados), olej, plátno, 380x460 mm
44.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60707, Vlaminck, Krajina, akvarel, 300x385 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5317, Vlaminck, Krajina, akvarel, 300x385 mm
45.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60708, A. Derain, Portrét ženy, olej, 360x270 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11031, Deraine André, Hlava mladé ženy, olej, plátno, 355x270 mm
46.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 60710, A. Adámek, Dalmat. krajina, olej, 560x685 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10994, Adámek A., Dalmatská krajina I., olej, plátno, 560x680 mm
47.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73002, Ferdiš Duša, Slov. hory, mědiryt, 295x395 mm
NÁRODNÍ GALERIE R 150890, Duša Ferdiš, Slovenské hory, mědiryt, 295x395 mm
48.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73003, Willi Nowak, 3 děvčata, olej, 440x570 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11027, Nowak W., Tři dívky s třešněmi, olej, plátno, 420x555 mm
49.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73006, Willi Nowak, Říční krajina, olej, 370x495 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11028, Nowak W., Letní krajina s figurální stafáží, olej, plátno, 365x495 mm
50.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73007, Rud. Bém, Kluziště, olej, 900x825 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10993, Bém Rudolf, Nábřeží v zimě, olej, plátno, 900x815 mm
51.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73008, Otto Dill, Hráči pola, olej, 500x680 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10985, Dill Otto, Hráči pola, olej, dřevo, 500x660 mm
52.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73012, Bedř. Kausek, Špan. horské město, olej, 1000x850 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11003, Kausek F., Jižní město s mostem, olej, plátno, 1005x855 mm
53.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73016, V. Heise, Říční krajina, olej, 470x620 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11001, Heise V., Domy s řekou a mostem, olej, plátno, 480x600 mm
54.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73020, Willi Nowak, Koup. společnost, akvarel, 260x330 mm
NÁRODNÍ GALERIE DK 5314, Nowak W., Koupající se společnost, akvarel, 260x330 mm
55.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73024, Willi Hamacher, Paličkářky, olej, 760x1030 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11000, Hamacher Willy, Ženy opravující rybářské sítě, olej, plátno, 750x1000 mm
56.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 73138, Aug. Brömse, Letní noc, mědiryt, 290x180 mm
NÁRODNÍ GALERIE R 150889, Brömse A., Letní noc, mědiryt, 290x180 mm
57.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 89309, Otakar Nejedlý, Horská krajina při východu slunce, olej, 485x575 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10997, Nejedlý O., Krajina s hradem, olej, plátno, 480x585 mm
58.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 89495, Renoir Auguste, Akt, olej, 250x175 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10869, Renoir Auguste, Stojící akt v přírodě, olej, plátno, 255x180 mm
59.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 97007, Filla Emil, Zátiší, olej, 350x240 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11017, Filla Emil, Zátiší s hlavou lososa, olej, plátno, 240x350 mm
60.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 97024, Marvánek O., Při orání, olej, 490x650 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11026, Marvánek O., Orání s kravami, olej, lepenka, 490x650 mm
61.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 97028, Rodionov M., Starý muž, olej, 540x435 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 10992, Rodionov N., Hlava starce, olej, plátno, 545x435 mm
62.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 97030, Rodionov M., Hlava ruského řeholníka, olej, 500x400 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11033, Rodionov N., Postava Dostojevského, olej, plátno, 505x405 mm
63.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM 97018, Oldř. Koníček, Rybář na mořském pobřeží, olej, 550x650 mm
NÁRODNÍ GALERIE O 11025, Koníček O., Jižní město, olej, plátno, 555x665 mm. |
Zákon č. 217/2000 Sb. | Zákon č. 217/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 65/2000
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
* ČÁST PÁTÁ - ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÝCH ZNĚNÍ ZÁKONŮ
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2015 (332/2014 Sb.)
217
ZÁKON
ze dne 27. června 2000,
kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993
Čl. III
Zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 172/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 čl. V se odstavce 1, 3 a 4 zrušují a zároveň se ruší označení odstavce 2.
2.
V § 6 čl. V se slova „(odstavec 1)“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze
Čl. IV
V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se v části druhé zrušuje čl. II.
ČÁST PÁTÁ
ZMOCNĚNÍ K VYHLÁŠENÍ ÚPLNÝCH ZNĚNÍ ZÁKONŮ
Čl. V
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplná znění zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, jak vyplývají z pozdějších zákonů.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. II bodu 8, který nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 218/2000 Sb. | Zákon č. 218/2000 Sb.
Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 65/2000
* ČÁST PRVNÍ - ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA (§ 1 — § 81)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb. (§ 84 — § 84)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (§ 85 — § 85)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (§ 86 — § 86)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů (§ 87 — § 87)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (§ 88 — § 88)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí (§ 89 — § 89)
* ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST (§ 90 — § 90)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (262/2024 Sb., 263/2024 Sb.)
218
ZÁKON
ze dne 27. června 2000
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ROZPOČTOVÁ PRAVIDLA
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a)
tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu (dále jen „střednědobý výhled“), státního rozpočtu a státního závěrečného účtu,
b)
příjmy a výdaje státního rozpočtu,
c)
státní finanční aktiva a pasiva,
d)
finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu,1) Bezpečnostní informační služby1a) (dále jen „organizační složka státu“) a příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu (dále jen „příspěvková organizace“),
e)
finanční kontrolu,
f)
podmínky zřizování státních fondů,
g)
způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu,
h)
hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.
§ 2
Základní ustanovení
(1)
Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.2)
(2)
Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.
(3)
Na peněžní prostředky státního rozpočtu není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(4)
Z důvodů zvláštního charakteru činnosti může Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydat pro zpravodajské služby České republiky2a) zvláštní postupy pro jejich finanční hospodaření2b).
§ 2a
Rozpočtová skladba
(1)
Rozpočtová skladba je jednotným tříděním příjmů, výdajů a financujících položekfinancujících položek rozpočtů a peněžních fondů uvedených v odstavci 2. Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek.
(2)
Podle rozpočtové skladby se třídí příjmy, výdaje a financující položky
a)
státního rozpočtu,
b)
státních finančních aktiv,
c)
účtů pro řízení státního dluhu,
d)
rezervních fondů organizačních složek státu,
e)
rozpočtů a peněžních fondů státních fondů a
f)
rozpočtů nebo peněžních fondů jiných veřejných institucí podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(3)
Podle rozpočtové skladby se příjmy, výdaje a financující položkyfinancující položky třídí po schválení, při hospodaření a při uzavření rozpočtu nebo peněžního fondu uvedeného v odstavci 2.
(4)
Rozpočtovou skladbu stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 3
Pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
dotacídotací peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel,
b)
návratnou finanční výpomocínávratnou finanční výpomocí prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu,
c)
jinými peněžními prostředky státujinými peněžními prostředky státu peněžní prostředky státních finančních aktiv, příspěvkových organizací, státních fondů a fondů organizačních složek státu,
d)
finančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomocifinančním vypořádáním dotace nebo návratné finanční výpomoci, přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků,
e)
neoprávněným použitím peněžních prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státujiných peněžních prostředků státu, prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty, porušení účelu nebo podmínek, za kterých byly prostředky zařazeny do státního rozpočtu nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity,
f)
zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu,
g)
správci kapitol státního rozpočtu (dále jen „správci kapitol“) ústřední orgány státní správy a další organizační složky státu, stanoví-li zvláštní zákon, že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely,
h)
peněžními prostředky státní pokladnypeněžními prostředky státní pokladny souhrn peněžních prostředků na
1.
příjmových a výdajových účtech státního rozpočtu,
2.
účtech státních finančních aktiv,
3.
účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu, s výjimkou účtů, které ministerstvo za tímto účelem zřizuje v bankáchbankách a pobočkách zahraničních bankbank4) (dále jen „bankabanka“) nebo v bankáchbankách v zahraničí,
4.
účtech správců daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění, na kterých jsou spravovány daňové příjmy, které jsou následně určeny rozpočtům územních samosprávných celků3), státním fondům, Národnímu fondu, rezervním fondům organizačních složek státu, do státních finančních aktiv a na účtech určených ke správě peněžních prostředků z vybraných cel určených k odvodům do vlastních zdrojů Evropské unie3a),
5.
účtech rezervních fondů organizačních složek státu a účtech fondů kulturních a sociálních potřeb organizačních složek státu,
6.
účtech cizích prostředků, účtech, u kterých z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu, zvláštním účtu Ministerstva spravedlnosti podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí, samostatných běžných účtech stravování, účtech sdružených prostředků (§ 72),
7.
účtech příspěvkových organizací,
8.
účtech státních fondů a Národního fondu,
9.
zvláštních účtech ministerstva podle zákona, kterým se ruší Fond národního majetku České republiky,
10.
účtech státní organizace Správa železnic,
11.
účtech územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcíobcí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcíobcí převedou nebo je na ně přijmou; tyto účty územních samosprávných celků jsou určeny též k příjmu výnosů daní nebo podílu na nich, převáděných těmto příjemcům podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, pokud územní samosprávný celek tuto možnost nevyloučí písemným oznámením ministerstvu a správci daně,
12.
účtech veřejných výzkumných institucí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné výzkumné instituce převedou nebo je na ně přijmou,
13.
účtech veřejných vysokých škol určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné vysoké školy převedou nebo je na ně přijmou,
14.
účtech Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, včetně zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění47), účtech resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven a svazů zdravotních pojišťoven; to se netýká účtů vytvořených pro příjmy a výdaje ze zdaňovaných činností51),
15.
účtech dalších právnických osob vedených se souhlasem ministerstva u České národní bankybanky,
16.
účtech Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., nebo účtech jiných právnických osob založených podle zákona upravujícího pojišťování a financování vývozu se státní podporou, které nemají bankovní licenci, a státních podniků; národní podnik se za státní podnik nepovažuje,
17.
účtech České exportní bankybanky, a.s., určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu nebo od Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., a dalších prostředků, které si na ně Česká exportní bankabanka, a.s., převede nebo je na ně přijme,
18.
účtech veřejných kulturních institucí určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů a Národního fondu a dalších prostředků, které si na ně veřejné kulturní instituce převedou nebo je na ně přijmou,
i)
financujícími položkamifinancujícími položkami peněžní operace spojené s řízením státního dluhu s výjimkou peněžních operací na účtech řízení likvidity státní pokladny; jsou jimi zejména výnosy z prodeje státních dluhopisů, úvěry přijaté k překonání pokladního schodku státního rozpočtu, krátkodobé i dlouhodobé přijaté úvěry, změna stavu na bankovních účtech, které nejsou vkladovými účty, umořování jistiny státního dluhu, a za účelem řízení likvidity nákup a prodej cenných papírůcenných papírů nebo vklady, které nejsou vázány na určitou lhůtu,
j)
programem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unieprogramem nebo projektem spolufinancovaným z rozpočtu Evropské unie soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanovených cílů Evropské unie, a to prostřednictvím orgánů, subjektů a fondů uvedených v článku 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám4a),
k)
peněžními prostředky státního rozpočtu i peněžní prostředky přijaté organizační složkou státu ze zahraničí a vydané prostřednictvím státního rozpočtu,
l)
realizací státní zárukyrealizací státní záruky zaplacení zaručené částky státem za dlužníka, jehož ručitelem stát byl, věřiteli dlužníka na základě ručitelské smlouvy, kterou stát s věřitelem ve prospěch dlužníka uzavřel, ručitelského prohlášení nebo záruční listiny, které stát věřiteli ve prospěch dlužníka vystavil, nebo zákona, který státu ručitelskou povinnost ukládá,
m)
výdaji na vládní úvěryvýdaji na vládní úvěry platby vývozcůmvývozcům na základě smluv o částečné úhradě vyváženého zboží a služeb, které s nimi uzavřela Česká republika, a smluv České republiky o vládních úvěrech s cizími státy; vývozcemvývozcem se pro účely tohoto ustanovení rozumí fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem4d) a uskutečňuje vývoz do států, s nimiž má Česká republika smlouvy o vládních úvěrech; smlouvou o vládním úvěru se pro účely tohoto ustanovení rozumí smlouva České republiky s cizím státem, podle níž je tento stát povinen jí finanční prostředky, které na částečné úhrady vydala, splácet,
n)
výdaji na provozní potřeby výdaje organizační složky státu kromě výdajů na dotační investiční akce podle písmene p) a výdajové investiční akce podle písmene r),
o)
rozpočtovým systémemrozpočtovým systémem informační systém veřejné správy spravovaný ministerstvem, v němž se
1.
soustřeďují údaje potřebné pro sestavení státního rozpočtu, střednědobého výhledu za oblast státního rozpočtu a rozpočtového provizoria, pro hodnocení plnění státního rozpočtu a pro hospodaření v rozpočtovém provizoriu,
2.
sestavuje státní rozpočet, střednědobý výhled za oblast státního rozpočtu a rozpočtové provizorium,
3.
mění údaje na základě změny zákona o státním rozpočtu,
4.
provádějí rozpočtová opatření,
5.
stanoví výše finančních prostředků, které je možno vynaložit na úhradu závazků (dále jen „rezervace“),
6.
vedou rozpočty organizačních složek státu a chronologické evidence rozpočtových opatření,
7.
zpracovávají údaje předané Českou národní bankoubankou o provedených operacích za státní rozpočet,
8.
zobrazuje plnění státního rozpočtu dle rozpočtové skladby a vznik, evidence a snižování nároků z nespotřebovaných výdajů,
9.
vedou věcné, časové a finanční ukazatele programového financování,
p)
dotační investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, případně souvisejících výdajů poskytovaných jako dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci,
q)
dotační neinvestiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný výhradně prostřednictvím dotacídotací nebo návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí jiných než podle písmene p),
r)
výdajovou investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, se kterým hospodaří organizační složka státu, popřípadě souvisejících výdajů.
§ 3a
V případě nesouladu údajů vedených v rozpočtovém systémurozpočtovém systému s údaji vedenými mimo rozpočtový systémrozpočtový systém se považují za správné údaje vedené v rozpočtovém systémurozpočtovém systému.
§ 3b
Státní fondy, státní podniky, státní organizace Správa železnic, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, resortní, podnikové, oborové a další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven postupují podle § 53 odst. 7 obdobně. Pomine-li důvod, pro který byly účty podle § 53 odst. 7 zřízeny, účty zruší a peněžní prostředky převedou na účet vedený u České národní bankybanky podřízený státní pokladně. Na státní podniky se nepoužije ustanovení § 33 odst. 8 věta třetí.
HLAVA II
STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED, STÁTNÍ ROZPOČET A ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM
§ 4
Střednědobý výhled
(1)
Zároveň s návrhem státního rozpočtu se zpracovává střednědobý výhled, který obsahuje očekávané příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na jednotlivá léta, na která je sestavován, a to v členění podle rozpočtové skladby, a předpoklady a záměry, na základě nichž se tyto příjmy a výdaje očekávají. Práce na sestavení střednědobého výhledu řídí ministerstvo.
(2)
Pokud střednědobý výhled očekává schodek státního rozpočtu, obsahuje i předpokládaný způsob jeho financování.
(3)
Střednědobý výhled se sestavuje nejméně na období 2 let bezprostředně následujících po roce, na který je předkládán státní rozpočet; jeho součástí jsou ukazatele podle odstavce 1 za rok, na který se předkládá státní rozpočet. U výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie odpovídá období střednědobého výhledu době jejich financování. U závazků státu vyplývajících z koncesí podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek odpovídá období střednědobého výhledu době trvání závazku. V případě úvěrů, na které byla poskytnuta státní záruka, odpovídá období střednědobého výhledu stanovené době jejich splácení.
(4)
Střednědobý výhled vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy a předkládá jej vládě společně s návrhem státního rozpočtu. Termín pro předání podkladů pro vypracování střednědobého výhledu, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
Vláda projedná návrh střednědobého výhledu současně s návrhem státního rozpočtu. Schválený střednědobý výhled předkládá vláda samostatně na vědomí Poslanecké sněmovně současně s návrhem zákona o státním rozpočtu.
§ 5
Státní rozpočet
(1)
Státní rozpočet představuje finanční vztahy, které zabezpečují financování některých funkcí státu v rozpočtovém roce. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem.
(2)
Státní rozpočet obsahuje očekávané příjmy, jakož i odhadované výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce a financující položkyfinancující položky.
(3)
Státní rozpočet jako souhrn finančních dokumentů zahrnuje zákon o státním rozpočtu, rozpis ukazatelů státního rozpočtu, podrobné rozpočty organizačních složek státu a změny těchto dokumentů.
(4)
Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly státního rozpočtu (dále jen „kapitola“).
(5)
Státní rozpočet vychází ze střednědobého výhledu s tím, že ukazatele výdajů na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie jsou pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu závazné.
(6)
Státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů.
(7)
Závazné ukazatele státního rozpočtu stanoví zákon o státním rozpočtu na příslušný rok.
§ 6
Příjmy státního rozpočtu
(1)
Příjmy státního rozpočtu tvoří, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
a)
výnosy daní včetně příslušenství,
b)
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále,
c)
výnosy z podílu na clech, který je podle práva Evropské unie5a) ponechán členským státům na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a výnosy ze sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení,
d)
příjmy z činnosti organizačních složek státu a odvody příspěvkových organizací,
e)
odvod zbývajícího zisku České národní bankybanky,6)
f)
odvody a penále za porušení rozpočtové kázně,
g)
správní a soudní poplatky,
h)
úhrady spojené s realizací státních záruk,
i)
příjmy z prodeje a nájmu majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složka státu, a příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace; to neplatí pro příjmy z prodeje majetku České republiky nabytého darem a děděním [§ 48 odst. 2 písm. c)] s výjimkou majetku nabytého Českou republikou z odúmrti,
j)
splátky návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu,
k)
peněžní dary poskytnuté organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce,
l)
výnosy z majetkových účastí státu,
m)
výnosy z cenných papírůcenných papírů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu,
n)
penále za neoprávněně použité nebo zadržené prostředky poskytnuté z Národního fondu,
o)
prostředky, které byly připsány nebo odvedeny na účty Národního fondu a nemohou být zařazeny mezi prostředky uvedené v § 37 odst. 1,
p)
prostředky získané od Národního fondu za prostředky vydané ze státního rozpočtu podle § 38,
q)
pokuty,
r)
další příjmy stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.
(2)
Pro účely tohoto zákona se příspěvky a dotacedotace poskytnuté ze zahraničí (dále jen „prostředky poskytnuté ze zahraničí“) organizačním složkám státu použité v běžném rozpočtovém roce považují za příjmy státního rozpočtu. Za prostředky poskytnuté ze zahraničí se považují i prostředky poskytnuté České republice z rozpočtu Evropské unie a přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu.
§ 7
Výdaje státního rozpočtu
(1)
Ze státního rozpočtu se hradí
a)
výdaje na činnost organizačních složek státu a výdaje na činnost příspěvkových organizací v jejich působnosti, kterými jsou příspěvky na provoz, dotacedotace na financování programůprogramů a akcí (§ 12 a 13), dotacedotace na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, a dotacedotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, finančního mechanismu Norska a z programuprogramu švýcarsko-české spolupráce (dále jen „finanční mechanismus“),
b)
výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, výdaje na podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a na aktivní politiku zaměstnanosti,
c)
dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost,
d)
dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost,7)
e)
dotacedotace spolkům8) a příspěvky politickým stranám,9)
f)
dotacedotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí,10) a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely,
g)
dotacedotace státním fondům a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci,
h)
dotacedotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat11) nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa,
i)
dotacedotace nadacím, nadačním fondům, ústavům a obecně prospěšným společnostem,
j)
dotacedotace dobrovolným svazkům obcíobcí,
k)
peněžité vklady státu do akciových společnostíakciových společností,11b)
l)
nákup cenných papírů,
m)
peněžní dary poskytnuté do zahraničí,
n)
vklady, příspěvky a dotacedotace mezinárodním organizacím,
o)
výdaje na realizaci státních zárukrealizaci státních záruk,
p)
výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím,
r)
příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního zákona,
s)
výdaje související s dluhovou službou,
t)
další výdaje stanovené zvláštním zákonem,
u)
výdaje na vládní úvěryvýdaje na vládní úvěry,
v)
dotacedotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury,
w)
dotacedotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu a. s.,
x)
dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci evropským seskupením pro územní spolupráci11a),
y)
výdaj podle přímo použitelných předpisů Evropské unie do finančního nástroje48) nebo fondu fondů49) v souladu s uzavřenou dohodou o financování50).
(2)
Výdaje podle odstavce 1 písm. k) až m) mohou být uskutečněny pouze s předchozím souhlasem vlády.
(3)
Ze státního rozpočtu se poskytují Národnímu fondu prostředky určené jako zálohy na úhradu realizovaných kursových rozdílů vzniklých na bankovních účtech Národního fondu. Záloha je čerpána v případě, že kursové ztráty převyšují kursové zisky za běžný rozpočtový rok. V případě, že kursové zisky převyšují kursové ztráty za běžný rozpočtový rok, tento rozdíl zvyšuje výši poskytnuté zálohy. Ke konci běžného rozpočtového roku se tyto prostředky vyúčtovávají. Zůstatek zálohy po vyúčtování se do státního rozpočtu nepřevádí a použije se v následujících letech.
(4)
Ze státního rozpočtu se převádějí do Národního fondu prostředky ve výši výdajů, které byly z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu; na základě tohoto rozhodnutí správce kapitoly nelze zvýšit rozpočet výdajů příslušné kapitoly.
(5)
DotaciDotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc podle odstavce 1 písm. d), e), f), h), i) a v) lze poskytovat pouze:
a)
daňovému rezidentovi České republiky podle zákona upravujícího daně z příjmů,
b)
daňovému rezidentovi členského státu Evropské unie jiného, než je Česká republika,
c)
daňovému rezidentovi státu, pokud
1.
s ním má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,
2.
s ním má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna, nebo
3.
je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna a je součástí právního řádu, nebo
d)
daňovému rezidentovi jurisdikce, která není státem, pokud
1.
s ní má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,
2.
s ní má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,
3.
je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v této jurisdikci a v České republice prováděna a je součástí právního řádu, nebo
4.
vztahy k ní upravuje zákon o zamezení dvojímu zdanění.
§ 8
Vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu
(1)
Návrh zákona o státním rozpočtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcíobcí a státními fondy.
(2)
Celkové výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu ministerstvo stanoví na základě částky výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů schválené vládou podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti, která je v něm uvedena jako částka na rok bezprostředně následující po běžném roce (dále jen „další rok“); ministerstvo tuto částku upraví o
a)
změnu prognózovaných celkových příjmů včetně příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů na příslušný rok upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací,
b)
vliv významného zhoršení ekonomického vývoje, pokud ministerstvo předpovídá v daném čtvrtletí meziroční pokles hrubého domácího produktu očištěného o cenové vlivy o nejméně 3 %,
c)
vliv zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vyhlášením mimořádných opatření vládou ke zvýšení jeho obranyschopnosti,
d)
vliv odstraňování následků živelních pohrom,
e)
0,3 % této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo,
a takto určenou částku rozdělí na nekonsolidované celkové výdaje státního rozpočtu a celkové výdaje jednotlivých státních fondů a uvede nekonsolidované výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu jako celkové výdaje tohoto rozpočtu; jakékoliv odchýlení od rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí schválené vládou musí být řádně odůvodněno.
(3)
Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí a jiné právnické a fyzické osoby, které požadují prostředky ze státního rozpočtu nebo poskytnutí státní záruky, jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu v termínu, rozsahu a struktuře, které stanoví ministerstvo vyhláškou. To se netýká kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soudÚstavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady. ObceObce a dobrovolné svazky obcíobcí předkládají údaje prostřednictvím krajů, které tyto údaje předkládají ministerstvu s tím, že dobrovolné svazky obcíobcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Hlavní město Praha předkládá údaje přímo ministerstvu. Podklady pro sestavení návrhu výdajů státního rozpočtu na financování dotačních investičních akcí předkládají obceobce a dobrovolné svazky obcíobcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.
(4)
Návrh celkových příjmů a celkových výdajů kapitol Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soudÚstavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady předloží správci těchto kapitol rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny, který o návrzích rozhodne do 20. června běžného roku.
(5)
Pokud nedojde k rozhodnutí podle odstavce 4 ve stanoveném termínu a návrh předložený správcem kapitoly nepřekročí celkové výdaje této kapitoly podle posledního schváleného zákona o státním rozpočtu, považuje se návrh předložený správcem kapitoly za schválený. Pokud návrh předložený správcem kapitoly překročí celkové výdaje této kapitoly podle věty první, podléhají tyto vyšší výdaje schválení ministerstvem.
(6)
Na základě návrhů schválených podle odstavce 4, nebo určených podle odstavce 5, vypracují správci kapitol uvedených v odstavci 4 návrhy rozpočtů svých kapitol v rozpočtovém systémurozpočtovém systému.
(7)
Dojde-li v období od rozhodnutí rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny podle odstavce 4 do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně z důvodu navýšení platů nebo z důvodu předpokládaného přijetí prostředků z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů ke změnám v návrhu rozpočtu kapitol uvedených v odstavci 4, může být návrh rozpočtu těchto kapitol změněn po dohodě jejich správců s ministerstvem.
(8)
Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda návrh zákona o státním rozpočtu předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona.11d)
§ 8b
Lhůty některých prací vykonávaných vládou, ministerstvem, správci kapitol a státními fondy při vypracování návrhu státního rozpočtu, střednědobého výhledu
(1)
Na základě částky určené podle § 8 odst. 2 a případných úkolů, které ministerstvu v souvislosti s jejím dalším použitím uložila vláda, vypracuje ministerstvo pro
a)
návrh zákona o státním rozpočtu na další rok předběžný návrh příjmů a výdajů v členění podle kapitol,
b)
návrh střednědobého výhledu předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu a státních fondů v členění podle kapitol a státních fondů,
c)
účely sdělení podle odstavce 2 věty druhé návrh celkových výdajů jednotlivých státních fondů.
(2)
Ministerstvo oznámí částky podle odstavce 1 správcům kapitol do 30. června běžného roku. Společně s těmito údaji oznámí ministerstvo správcům kapitol další závazné číselné údaje. Správci kapitol postupují obdobně vůči organizačním složkám státu v jejich působnosti. Příslušní správci kapitol sdělí částky pro státní fondy neprodleně těmto fondům.
(3)
Na základě částek oznámených podle odstavce 2 vypracují
a)
správci kapitol pro návrh státního rozpočtu na další rok návrhy rozpočtů svých kapitol,
b)
pro návrh střednědobého výhledu
1.
správci kapitol návrh příjmů a výdajů svých kapitol,
2.
státní fondy návrh svých příjmů a výdajů
a předloží je ministerstvu do 31. července běžného roku.
(4)
Ministerstvo předloží návrh zákona o státním rozpočtu na další rok a návrh střednědobého výhledu vládě do 31. srpna běžného roku.
§ 9
Rozpočtové provizorium
(1)
Není-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, hospodaří organizační složka státu v době od prvního dne rozpočtového roku do dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na tento rozpočtový rok (dále jen „období rozpočtového provizoria“) podle ukazatelů rozpočtového provizoria.
(2)
Ukazatele rozpočtového provizoria stanoví v rozpočtovém systémurozpočtovém systému ministerstvo v součinnosti se správci kapitol jako závazné ukazatele čerpání výdajů pro období rozpočtového provizoria. Správci kapitol rozepíší tyto ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti. Organizační složky státu na základě tohoto rozpisu zpracují svůj rozpočet a vloží jej do rozpočtového systémurozpočtového systému.
(3)
Ukazatele podle odstavce 2 se zpracovávají na jednotlivé měsíce. Jejich nejvyšší možná celková výše je jedna dvanáctina celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu. Měsíční ukazatele stanovené pro výdaje se sčítají.
(4)
Je-li Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok před prvním dnem rozpočtového roku, avšak nenabude-li v tento den účinnosti, řídí se rozpočtové hospodaření v období rozpočtového provizoria tímto schváleným zákonem o státním rozpočtu.
(5)
V období rozpočtového provizoria čerpají organizační složky státu prostředky do výše jim stanovených závazných ukazatelů.
(6)
Organizační složky státu jsou v období rozpočtového provizoria oprávněny k přesunům prostředků v rámci jednotlivých závazných ukazatelů.
(7)
Příjmy a výdaje uskutečněné v období rozpočtového provizoria se stávají příjmy státního rozpočtu a výdaji státního rozpočtu dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu na příslušný rok.
§ 10
Kapitoly
(1)
Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy12) a dalších organizačních složek státu, stanoví-li zvláštní zákon že tyto organizační složky státu mají samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu nebo že mají postavení ústředního orgánu státní správy, popřípadě že mají postavení ústředního orgánu státní správy pro rozpočtové účely.
(2)
Rozpočet kapitoly obsahuje rozpočtové příjmy a výdaje správce kapitoly, příjmy a výdaje organizačních složek státu v jeho působnosti, výdaje na činnost příspěvkových organizací, uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a odvody příspěvkových organizací v jeho působnosti. Rozpočet kapitoly obsahuje též dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu pro fyzické a další právnické osoby na úkoly a činnosti, které jsou v působnosti správce kapitoly. V rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu mohou správci kapitol tvořit rozpisové rezervy.
(3)
Příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter, a nepatří tak do okruhu působnosti určitého správce kapitoly, nebo výdaje státního rozpočtu, jejichž výše pro jednotlivé kapitoly není v době schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok známa, tvoří kapitolu Všeobecná pokladní správa. Součástí kapitoly Všeobecná pokladní správa je i vládní rozpočtová rezerva. Správcem kapitoly Všeobecná pokladní správa je ministerstvo.
(4)
Příjmy a výdaje státního rozpočtu spojené s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu tvoří kapitolu Státní dluh. Správcem kapitoly Státní dluh je ministerstvo.
(5)
Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou operací spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu, s výjimkou výdajů financovaných ze státních finančních aktiv podle zákona o státním rozpočtu a s výjimkou výdajů financovaných z prostředků jaderného účtu podle atomového zákona, tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv. Příjmy ani výdaji státního rozpočtu nejsou převody mezi dvěma účty státních finančních aktiv a operace investování peněžních prostředků jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění, případně dalších účtů, pokud tak dále stanoví tento zákon, s výjimkou realizovaných výnosů z tohoto investování. Správcem kapitoly Operace státních finančních aktiv je ministerstvo.
§ 11
Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé
Financování programů (§ 12 a 13) a poskytování dotacídotací a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.13)
§ 11a
Plnění závazků vyplývajících z práva Evropské unie, týkajících se jejích vlastních zdrojů
Systém vlastních zdrojů a financování rozpočtu Evropské unie se řídí rozhodnutím Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
HLAVA III
ÚČAST STÁTNÍHO ROZPOČTU NA FINANCOVÁNÍ PROGRAMU A POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A NÁVRATNÝCH FINANČNÍCH VÝPOMOCÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU
Díl 1
Účast státního rozpočtu na financování programu
§ 12
Programy
(1)
Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro konkrétní činnosti směřující k dosažení stanoveného cíle; program může být realizován prostřednictvím
a)
dotacídotací nebo návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí,
b)
výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví v případě, že se nejedná o dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci podle písmene a), nebo
c)
dalších souvisejících neinvestičních výdajů na základě rozhodnutí správce kapitoly.
(2)
Programy se mohou skládat z
a)
dotační investiční akce,
b)
dotační neinvestiční akce, nebo
c)
výdajové investiční akce.
(3)
Dokumentace programu obsahuje
a)
identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a harmonogram jeho přípravy a realizace,
b)
bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých podprogramů a
c)
specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich technicko-ekonomickým zdůvodněním a kritéria vyhodnocení efektivnosti vynaložených peněžních prostředků.
(4)
Dokumentace programu nemusí být vypracována, obsahuje-li program výhradně dotační neinvestiční akce.
(5)
Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v rozpočtovém systému.
(6)
Z rozpočtového systému jsou předávány údaje do centrální evidence dotacídotací podle § 75b odst. 1.
(7)
Registraci dotační investiční akce a výdajové investiční akce v rozpočtovém systému provádí příslušný správce rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné, časové a finanční určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací požadavků na zabezpečení provozu budované nebo obnovované kapacity.
(8)
Registraci akce podle odstavce 7 financované účelově určenými prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c) a změnu závazně určených ukazatelů akce lze provést jen se souhlasem ministerstva.
(9)
Evidence dotačních neinvestičních akcí v programech, které obsahují výhradně dotační neinvestiční akce, obsahuje identifikaci programu, do něhož je akce zařazena, údaje podle § 14 odst. 4 písm. a) až e) a stejnopis rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nebo stejnopis dohody o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci.
§ 13
Účast státního rozpočtu na financování programu
(1)
Účastí státního rozpočtu na financování programu se rozumí
a)
výdaje na financování programů uvedené v odstavci 3,
b)
poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami.
(2)
Výši účasti státního rozpočtu na financování programu stanoví na základě posouzení dokumentace programu
a)
vláda, je-li účast státního rozpočtu nejméně rovna částce stanovené prováděcím právním předpisem,
b)
ministerstvo, je-li účast státního rozpočtu nižší než částka stanovená prováděcím právním předpisem.
(3)
Výdaje na financování programu jsou účelově určené prostředky státního rozpočtu a člení se na
a)
individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem,
b)
systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly výdaje na konkrétní akce,
c)
individuální dotacedotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, vyšší než částka stanovená prováděcím právním předpisem,
d)
systémové dotacedotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotacidotaci právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce,
e)
návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb.
(4)
Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí a jejich evidenci v rozpočtovém systému a pro jejich závěrečné vyhodnocování stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy obsahující výhradně dotační neinvestiční akce.
(6)
Na dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce uskutečňované v rámci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unieprogramů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů se použijí ustanovení týkající se dotačních neinvestičních akcí. Věta první se nevztahuje na dotační investiční akce podle § 54 odst. 1 písm. b).
(7)
Vláda vydá nařízení k provedení § 13 odst. 2 písm. a) a b) a § 13 odst. 3 písm. a) a c).
Díl 2
Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí
§ 14
(1)
Na dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2)
DotaciDotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen „poskytovatel“).
(3)
Žádost o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nelze podat ústně do protokolu. Žádost o dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc obsahuje
a)
údaje podle odstavce 4 písm. a) a b),
b)
požadovanou částku,
c)
účel, na který chce žadatel o dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc (dále jen „žadatel o dotacidotaci“) žádané prostředky použít,
d)
lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo,
e)
je-li žadatel o dotacidotaci právnickou osobou:
1.
informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci,
2.
údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotacidotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
3.
informace o identifikaci osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu.
f)
další podklady nutné pro rozhodnutí poskytovatele a
g)
identifikace výzvy, na jejímž základě je žádost podávána.
(4)
Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby; název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci právnickou osobou,
b)
název a adresu poskytovatele,
c)
poskytovanou částku,
d)
účel, na který je poskytovaná částka určena,
e)
lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,
f)
u návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek,
g)
případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci splnit,
h)
u dotacídotací a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6) a jejich označení podle § 44 odst. 4,
i)
ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).
(5)
V rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotacedotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotacedotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotacedotace.
(6)
Poskytovatel může v rozhodnutí o dotacidotaci stanovit výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální, jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje nebo náklady se stanoví
a)
procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce,
b)
na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů nebo
c)
jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce nebo jejich část.
(7)
V případě poskytnutí dotacedotace do rozpočtu kraje, kdy kraj má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj v rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d) a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje jako odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji jako nepoužité.
(8)
Odstavec 5 a přiměřeně odstavce 6 a 7 se použijí též pro poskytování dotacídotací z Národního fondu.
(9)
Příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75). Věta první se nevztahuje na dotacidotaci, která byla příjemci poskytnuta ve výši výdajů, případně nákladů, které příjemce uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím.
(10)
Při poskytování návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu16) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.
(11)
Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z dotacedotace a uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního vypořádání dotacedotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet uplatnila až poté, je povinna do jednoho měsíce od uplatnění nároku odvést částku odpočtu na příjmový účet poskytovatele.
§ 14a
(1)
Jestliže příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci (dále jen „žadatel“), je povinen nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci toho, kdo mu dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc poskytl.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 přiloží žadatel návrh projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka a jeho odůvodnění, zejména s ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován. Návrh projektu rozdělení musí obsahovat i určení, na jakého právního nástupce mají práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci přejít.
(3)
Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti vyžádat od žadatele doplňující informace tak, aby mohl řádně žádost posoudit, se stanovením doby, do kdy musí být informace poskytnuta. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve stanovené době, může poskytovatel žádost zamítnout. Ustanovení § 14b se použije obdobně.
(4)
Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li fúzí, rozdělením nebo převodem jmění na společníka ohrožen účel, pro který byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta, nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily.
(5)
Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s přechodem práv a povinností z poskytnuté dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, musí obsahovat i určení osoby, na kterou práva a povinnosti z poskytnuté dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci mají přejít, a označení rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, jehož se týká souhlas s přechodem práv a povinností.
(6)
Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 5 nastávají dnem právních účinků fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka.
§ 14b
Jestliže poskytovatel s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nesouhlasí, žádost o souhlas podle § 14a odst. 1 zamítne a rozhodne o povinnosti příjemce vrátit vyplacenou dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc nebo její část v závislosti na době, po kterou byly plněny podmínky jejího poskytnutí, nebo na tom, do jaké míry je ohrožen její účel, a to ve lhůtě určené v rozhodnutí, nejpozději však do dne podání návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku. Nejsou-li prostředky podle věty první vráceny v určené lhůtě, je příjemce povinen vrátit tyto prostředky spolu s úrokem ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankoubankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotacedotace poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů; úrok se počítá ode dne následujícího po uplynutí lhůty.
§ 14c
Nemá-li příjemce dotacedotace zájem, aby práva a povinnosti z rozhodnutí o dotacidotaci nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci přešla při fúzi, rozdělení nebo převodu jmění na společníka na jeho právního nástupce, vrátí příjemce vyplacenou dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc spolu s úrokem, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankoubankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k vrácení dotacedotace poskytovateli, zvýšené o 10 procentních bodů, nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka. Úrok se počítá ode dne, kdy prostředky dotacedotace byly připsány na účet příjemce, byly poprvé čerpány z rozpočtového výdajového účtu nebo byly čerpány z účtů ve vybraných bankáchbankách (§ 16 odst. 2).
§ 14d
(1)
Zanikající obchodní společnost nebo družstvo oznámí způsobem, jakým byl zveřejněn projekt fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, ještě před podáním návrhu na zápis fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka obchodnímu rejstříku nebo zahraničnímu obchodnímu rejstříku, že
a)
vrátila dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc podle § 14c,
b)
byl udělen souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci podle § 14a odst. 5, nebo
c)
byl zamítnut souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci podle § 14b a že byla splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím.
(2)
Právní nástupce příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci odpovídá za porušení rozpočtové kázně i v případě, že k porušení rozpočtové kázně došlo předtím, než nastaly právní účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, i když na něj práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nepřešly. Je-li právních nástupců příjemce více, odpovídají za porušení rozpočtové kázně všichni společně a nerozdílně.
(3)
Ustanovení § 14a až § 14d odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně i při přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí a při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob, právnických osob podle zákona o církvích a náboženských společnostech a příspěvkových organizací.
§ 14da
(1)
Jestliže při koupi obchodního závoduobchodního závodu uskutečňované podle občanského zákoníku mají prodávající i kupující zájem, aby byly na kupujícího převedeny práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, je příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci povinen požádat o souhlas s převodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci jejího poskytovatele.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 přiloží příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci kupní smlouvu a prohlášení, že i po převodu práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci bude účel, pro který byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován.
(3)
Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti vyžádat od příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci doplňující informace tak, aby mohl řádně žádost posoudit. Současně stanoví lhůtu, ve které musí být informace poskytnuty. Tato lhůta nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve stanovené lhůtě, poskytovatel žádost zamítne. Ustanovení § 14b se použije obdobně.
(4)
Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s převodem práv a povinností z poskytnuté dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, musí obsahovat i označení osoby, na kterou se práva a povinnosti z poskytnuté dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci převádějí, a označení rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, jehož se týká souhlas s převodem práv a povinností.
(5)
Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li koupí obchodního závoduobchodního závodu ohrožen účel, pro který byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta, a nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily.
(6)
Ustanovení § 14b, 14c a § 14d odst. 2 se použijí na převod práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace při koupi obchodního závoduobchodního závodu obdobně.
(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují na příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva.
§ 14e
(1)
Poskytovatel nemusí vyplatit dotacidotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotacedotace nebo podmínky, za kterých byla dotacedotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, výše nevyplacené části dotacedotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotacedotace. Nevyplatit dotacidotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i).
(2)
Poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.
(3)
V rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
(4)
Bylo-li opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno jako plně oprávněné, poskytovatel dotacidotaci nebo její část příjemci nevyplatí. Bylo-li posouzeno jako částečně oprávněné, poskytovatel vyplatí příjemci část dotacedotace, kterou mu neoprávněně nevyplatil. Bylo-li posouzeno jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplatí nevyplacenou dotacidotaci nebo její část. Poskytovatel vyplatí příjemci dotacidotaci nebo její část, kterou mu neoprávněně nevyplatil, do pěti pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí o námitkách.
(5)
Poskytovatel informuje o opatření podle odstavce 1 a o rozhodnutí o námitkách podle odstavce 3 vhodným způsobem bez zbytečného odkladu finanční úřad.
(6)
Provede-li poskytovatel opatření podle odstavce 1, může pokračovat v proplácení zbývající části dotacedotace.
§ 14f
(1)
Poskytovatel bez zbytečného odkladu písemně vyzve příjemce dotacedotace k provedení opatření k nápravě22) v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu důvodně domnívá, že příjemce dotacedotace v přímé souvislosti s ní porušil podmínku,
a)
za které byla dotacedotace poskytnuta,
b)
u níž poskytovatel podle § 14 odst. 5 stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotacedotace, a
c)
jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě.
(2)
V rozsahu, v jakém příjemce dotacedotace ve stanovené lhůtě provedl opatření k nápravě podle odstavce 1 nebo vrátil ve stanovené lhůtě dotacidotaci nebo její část podle odstavce 3, má se za to, že v období ode dne porušení podmínky podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. b), v období ode dne porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem do dne provedení opatření k nápravě nebo vrácení dotacedotace ve stanovené lhůtě nedošlo k porušení rozpočtové kázně.
(3)
Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotacedotace k vrácení dotacedotace nebo její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu důvodně domnívá, že příjemce dotacedotace v přímé souvislosti s ní
a)
porušil povinnost stanovenou právním předpisem, s výjimkou povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. i), nebo
b)
porušil jinou podmínku, za které byla dotacedotace poskytnuta a u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle odstavce 1.
(4)
Výše částky navržené ve výzvě k vrácení dotacedotace nebo její části musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5.
(5)
Vrácená dotacedotace nebo její část se dnem jejího vrácení započítává do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně.
(6)
Částku vrácenou na základě výzvy k vrácení dotacedotace nebo její části přijímá poskytovatel na účet cizích prostředků a poté ji rozdělí a zašle na jednotlivé účty obdobně podle § 44a odst. 2 a 3.
(7)
Poskytovatel bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příslušný finanční úřad o
a)
vydání výzvy k provedení opatření k nápravě a o vydání výzvy k vrácení dotacedotace,
b)
tom, jak bylo na výzvu reagováno.
§ 14g
Vedení řízení
Řízení vede poskytovatel. Poskytovatel může některé činnosti přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu veřejnoprávní smlouvou; pro postup se použije § 160 správního řádu obdobně. Nelze však převést vyhlášení výzvy podle § 14j a vydání rozhodnutí.
§ 14h
Doručování rozhodnutí o zamítnutí žádosti
Rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci zcela zamítá, lze doručit veřejnou vyhláškou, a to pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 14i
Účastník řízení
Účastníkem řízení o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci je pouze žadatel o dotacidotaci.
§ 14j
Výzva k podání žádosti
(1)
Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obsah výzvy musí být přístupný po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti. Obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů o dotacidotaci, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel o dotacidotaci musí naplnit, a informace o podkladech podle § 14 odst. 3 písm. f).
(2)
Výzva k podání žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci dále obsahuje informace o možnosti postupu podle § 14k odst. 1, 3 a 4, § 14l a 14p.
(3)
K žádosti o dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc podané před zveřejněním výzvy se nepřihlíží.
(4)
Poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že
a)
žádost nebyla podána ve lhůtě stanovené výzvou k podání žádosti,
b)
žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotacidotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti,
c)
žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1,
d)
žádost je v rozporu s věcným zaměřením výzvy k podání žádosti.
§ 14k
Odstranění vad žádosti, doložení dalších podkladů a úprava žádosti
(1)
Trpí-li žádost o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotacidotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.
(2)
Neodstraní-li žadatel o dotacidotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví.
(3)
Pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotacidotaci k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, k čemuž žadateli o dotacidotaci poskytne přiměřenou lhůtu.
(4)
Pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel žadateli o dotacidotaci doporučit úpravu žádosti, lze-li předpokládat, že upravené žádosti bude zcela vyhověno; vyhoví-li žadatel o dotacidotaci tomuto doporučení, posuzuje poskytovatel upravenou žádost.
§ 14l
Zemřel-li žadatel o dotacidotaci nebo zanikl-li žadatel o dotacidotaci přede dnem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, poskytovatel řízení zastaví, není-li ve výzvě podle § 14j stanoveno jinak.
§ 14m
Rozhodnutí
(1)
Poskytovatel rozhodnutím
a)
zcela poskytne dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc,
b)
zcela zamítne žádost o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, nebo
c)
dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc zčásti poskytne a zároveň žádost ve zbytku zamítne.
(2)
Je-li dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc zcela nebo zčásti poskytnuta, obsahuje výroková část rozhodnutí náležitosti uvedené v § 14 odst. 4 písm. c) až h) a může obsahovat náležitosti uvedené v § 14 odst. 4 písm. i) a v § 14 odst. 5 až 7.
§ 14n
Lhůta pro vydání rozhodnutí
(1)
Rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci zcela zamítá, poskytovatel vydá nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy vydal veškerá rozhodnutí, kterými jsou finanční prostředky na základě výzvy podle § 14j poskytnuty.
(2)
Den vydání rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci je považován za den poskytnutí veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu.
§ 14o
Změna rozhodnutí
Postupem podle § 14g až 14i, 14l a 14m může poskytovatel rozhodnout na základě žádosti příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci o změně práv a povinností uvedených v § 14 odst. 4 písm. c), e) až i).
§ 14p
Nové rozhodnutí
Žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, která byla pravomocně zcela nebo zčásti zamítnuta, lze novým rozhodnutím zcela vyhovět, případně zčásti vyhovět a ve zbytku ji zamítnout, souhlasí-li s tím žadatel o dotacidotaci. Takovému rozhodnutí může předcházet postup upravený v § 14k odst. 3 a 4.
§ 14q
Vztah ke správnímu řádu
(1)
V řízení o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu.
(2)
Proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
§ 15
(1)
Řízení o odnětí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci může poskytovatel zahájit, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci
a)
k vázání prostředků státního rozpočtu,
b)
ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,
c)
ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie, nebo
d)
ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotacedotace poskytnuta, pokud již nedošlo k zahájení daňové kontroly, jejímž předmětem je zjištění, zda došlo k porušení rozpočtové kázně,
e)
k vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení16a) nebo o prozatímním navrácení16b) veřejné podpory,
f)
ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce34); odejmout je možné prostředky poskytnuté v období až 12 měsíců před zjištěním,
g)
ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s podáním žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci byl spáchán trestný čintrestný čin, nebo
h)
ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s použitím peněžních prostředků získaných dotacídotací nebo návratnou finanční výpomocínávratnou finanční výpomocí byl spáchán trestný čintrestný čin.
(2)
Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení.
(3)
Bylo-li poskytovatelem rozhodnuto o odnětí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), není možné uložit příjemci vrácení dotacedotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.
(4)
Nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci zaniká příjemci nárok na jejich výplatu.
(5)
Při odnětí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci z důvodů podle odstavce 1 písm. b) až h) vzniká příjemci povinnost vrátit poskytovateli z jeho účtu již odeslanou část dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci.
Díl 3
Způsob poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu
§ 16
(1)
DotaceDotace a návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce, nebo prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů16a) na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou, nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše peněžních prostředků rezervovaných postupem podle § 34 odst. 4.
(2)
Výdaje státního rozpočtu určené na financování programů, které jsou
a)
účelově určené na reprodukci majetku, který není ve vlastnictví České republiky,
b)
podmínkou čerpání úvěrů se státní zárukou,
c)
podmínkou čerpání prostředků fondů Evropské unie nebo z finančních mechanismů,
d)
hrazeny z úvěrů přijatých Českou republikou,
se mohou poskytovat formou zálohových výdajů jednotlivých poskytovatelů převáděných do vybraných bankbank na základě smluv uzavřených s těmito bankamibankami ministerstvem.
(3)
Postup ministerstva a poskytovatelů při uzavírání a realizaci smluv podle odstavce 2 o poskytování bankovních služeb spočívajících v provádění úhrad prací a dodávek a způsob a termíny vypořádání záloh se státním rozpočtem na konci roku stanoví po dohodě s Českou národní bankoubankou ministerstvo vyhláškou.
Díl 4
Dohoda o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci
§ 17
DotaceDotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem o dotacidotaci (dále jen „dohoda“), stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví náležitosti takových dohod.
Díl 5
Poskytování a zveřejňování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích
§ 18
Na poskytování informací ministerstvu o dotacíchdotacích a návratných finančních výpomocíchnávratných finančních výpomocích se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu.17)
Díl 6
Poskytování dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů územních samosprávných celků
§ 19
(1)
Kritéria pro výpočet výše dotacedotace poskytované ze státního rozpočtu do rozpočtu kraje stanoví každoročně zákon o státním rozpočtu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.
(2)
DotaceDotace ze státního rozpočtu do rozpočtů obcíobcí, s výjimkou dotačních investičních akcí, se poskytují prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obceobce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Činnost krajů podle věty první je činností vykonávanou v přenesené působnosti.
HLAVA IV
HODNOCENÍ PLNĚNÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU, ROZPOČTŮ STÁTNÍCH FONDŮ, ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ A DOBROVOLNÝCH SVAZKŮ OBCÍ A ÚČELOVOST PROSTŘEDKŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
§ 20
Hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
(1)
Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Vláda předkládá Poslanecké sněmovně po skončení pololetí zprávu, v níž hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu; zpráva obsahuje rovněž hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a vývoje státních finančních aktiv, stavu státních záruk, vývoje státního dluhu, jejich podrobnou analýzu, výhled plnění do konce roku a v případě odchýlení od schváleného státního rozpočtu informaci o krocích k zajištění stability rozpočtového hospodaření.
(2)
Ministerstvo dále průběžně hodnotí pokladní plnění státního rozpočtu a podává o něm po uplynutí prvního a třetího kalendářního čtvrtletí informaci vládě tak, aby ji vláda předložila do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
(3)
Zprávu podle odstavce 1 poté, kdy ji Poslanecká sněmovna vezme na vědomí, a informaci podle odstavce 2 poté, co ji vezme na vědomí rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ministerstvo uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(4)
Správci kapitol, organizační složky státu, příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí, státní fondy a ostatní příjemci prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu jsou povinni předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu. Povinnost předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu se vztahuje i na právnické a fyzické osoby, za které byla poskytnuta státní záruka k zajištění splátek úvěrů. Územní samosprávné celky, státní fondy a dobrovolné svazky obcíobcí jsou povinny předkládat údaje potřebné pro průběžné hodnocení svých rozpočtů. ObceObce a dobrovolné svazky obcíobcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcíobcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování programů předkládají obceobce a dobrovolné svazky obcíobcí přímo příslušnému správci kapitoly. Činnost krajů podle věty čtvrté je přenesenou působností.
(5)
Nesplnění povinnosti předložit údaje je důvodem, aby další poskytování rozpočtových prostředků bylo pozastaveno, a to až do splnění uvedené povinnosti. Odpovědnost podle zvláštního předpisu tím není dotčena.16)
(6)
Způsob, termíny předkládání údajů a jejich rozsah stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 21
Účelovost prostředků státního rozpočtu
(1)
Účelovost prostředků státního rozpočtu je dána závaznými ukazateli státního rozpočtu.
(2)
Při přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu zůstává zachována účelovost, která je dána závazným ukazatelem státního rozpočtu, jestliže se nejedná o rozpočtové opatření podle § 24 odst. 1 písm. a).
(3)
Účelově přesunuté prostředky nemohou být předmětem dalšího rozpočtového opatření, kterým by se měnil účel jejich použití. V případě, že nebudou spotřebovány v běžném rozpočtovém roce, mohou být v letech následujících použity pouze na stanovený účel.
(4)
Účelovost použití prostředků kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci závazných ukazatelů zákona o státním rozpočtu nebo při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. a) stanoví ministerstvo. Účelovost použití prostředků vládní rozpočtové rezervy stanoví vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí.
HLAVA V
ÚHRADA POTŘEB ROZPOČTOVĚ NEZAJIŠTĚNÝCH, ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ A VLÁDNÍ ROZPOČTOVÁ REZERVA
§ 22
Úhrada potřeb rozpočtově nezajištěných
(1)
Vznikne-li organizační složce státu v průběhu roku potřeba úhrady rozpočtově nezajištěné, zajistí ji hospodárnějším provedením jiných úkolů, odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu, nebo použitím mimorozpočtových zdrojů organizační složky státu (§ 45 odst. 3). Před provedením takovéto úhrady je třeba provést rozpočtové opatření.
(2)
Vznikne-li u příspěvkové organizace v průběhu roku potřeba úhrady finančně nezajištěné, je třeba ji zajistit omezeným provedením některých úkolů v daném rozpočtovém období, a to po projednání se zřizovatelem v rámci stanovených nákladů, vyššími výnosy, použitím prostředků fondů příspěvkové organizace nebo zvýšením příspěvku na činnost z rozpočtu zřizovatele.
(3)
Na úhradu potřeby rozpočtově nezajištěné lze poskytnout prostředky z vládní rozpočtové rezervy (§ 27).
Rozpočtová opatření
§ 23
(1)
Rozpočtovým opatřením se rozumí
a)
přesun prostředků státního rozpočtu v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými zákonem o státním rozpočtu nebo v rámci závazných ukazatelů a mezi závaznými ukazateli stanovenými správcem kapitoly; závazné ukazatele stanovené správcem kapitoly jsou jím stanovené příjmy a výdaje podrobněji členěné v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu,
b)
povolené překročení rozpočtu výdajů, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,
c)
vázání prostředků státního rozpočtu v rámci rozpočtu, kterým nedochází ke změně závazného ukazatele,
d)
souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 1 písm. d) a § 24 odst. 4,
e)
snížení nebo přesun příjmů za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
f)
snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů.
(2)
Rozpočtové opatření se považuje za provedené změnou údajů v rozpočtovém systému podle § 25 odst. 9.
§ 24
(1)
Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí může
a)
povolit uskutečnění nezbytných výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu, zajistí-li úhradu úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu, a to do výše v daném roce nepřesahující 5 % celkového objemu schváleného rozpočtu výdajů kapitoly, u které se úprava provádí, a nepřesahující 10 % celkového objemu závazného ukazatele v kapitole, u kterého se úprava provádí,
b)
povolit snížení některého příjmu z činnosti, a to bez omezení, za předpokladu, že se nezmění saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
c)
provést přesun prostředků odpovídajících rozpočtovanému podílu spolufinancování ze státního rozpočtu v návaznosti na rozhodnutí Komise Evropských společenství o změně v umístění prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie. Na tyto přesuny se nevztahuje omezení podle písmene a) a podle odstavce 3,
d)
bez dopadu na saldo státního rozpočtu zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a zvýšit příslušné ukazatele jednotlivých kapitol státního rozpočtu ve výši částky převedené z rezervních fondů organizačních složek státu podle § 48 odst. 7, jestliže mají být použity pro jinou organizační složku státu, nebo na jiný účel,
e)
povolit bez omezení přesuny prostředků zabezpečených ve státním rozpočtu, jestliže je dodržena jejich účelovost daná závazným ukazatelem státního rozpočtu,
f)
povolit přesun příjmů, rozpočtovaných jako příjmy z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů, souvztažně s přesunem výdajů rozpočtovaných jako výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů, bez dopadu na saldo rozpočtu příjmů a výdajů kapitoly,
g)
povolit snížení nebo zvýšení jednoho závazného ukazatele rozpočtu výdajů do 10 % částky schválené zákonem o státním rozpočtu za předpokladu, že se nezmění saldo příjmů a výdajů kapitoly.
(2)
Omezení pěti a deseti procenty podle odstavce 1 písm. a) neplatí pro použití vládní rozpočtové rezervy rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa a pro kapitoly Operace státních finančních aktiv a Státní dluh.
(3)
Povolit přesun mezi závaznými ukazateli nebo změnu jednoho ukazatele státního rozpočtu v rámci kapitoly nad 10 % každého ukazatele může Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.
(4)
Ministr financí může zvýšit celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu beze změny jeho salda a příslušné navazující závazné ukazatele o částku, o kterou očekávané výdaje na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unieprogramů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, další výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a výdaje spolufinancované z finančních mechanismů budou vyšší, než stanovil zákon o státním rozpočtu. Toto zmocnění lze využít po vyčerpání všech prostředků rozpočtovaných na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unieprogramů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, výdajů spolufinancovaných z finančních mechanismů a všech prostředků, které byly převedeny do rezervních fondů na tento účel, a po vyčerpání nároků podle § 47.
(5)
Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1 lze podat ministerstvu nejpozději do 30. listopadu běžného rozpočtového roku. Ministerstvo vyřídí žádost o rozpočtové opatření ve lhůtě do 30 kalendářních dnů, nejpozději do 15. prosince běžného rozpočtového roku.
(6)
Písemnou žádost o provedení rozpočtového opatření podle odstavce 1, které mění závazné ukazatele výdajů na financování programůprogramů, lze podat v termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou, nejpozději však do 30. listopadu běžného rozpočtového roku.
(7)
O rozpočtových opatřeních podle odstavce 1 informuje vláda Poslaneckou sněmovnu ve zprávách o plnění státního rozpočtu, nebo jestliže o to Poslanecká sněmovna požádá.
(8)
Rozpočtová opatření podle odstavců 1 a 4 a podle § 25 odst. 1 písm. d) a snížení nároků podle § 47 odst. 6 písm. c) týkající se kapitol Kanceláře prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soudÚstavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář Veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady mohou být provedena pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí určeného orgánu.
§ 24a
Vyhoví-li ministerstvo žádosti o rozpočtové opatření obsahující náležitosti podle § 26 odst. 2, stanoví obdobně podle § 14 odst. 4 náležitosti, za kterých mají být prostředky použity, případně může při přesunech podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f) stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně. V tom případě postupuje podle § 14 odst. 6 obdobně.
§ 25
(1)
Organizační složky státu jsou
a)
oprávněny k přesunům prostředků státního rozpočtu v rámci jednotlivých závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu nebo stanovených správcem kapitoly,
b)
oprávněny k překročení závazných ukazatelů výdajů o použití mimorozpočtových zdrojů (§ 45 odst. 3), o použití úspor z minulých let (§ 47) a o přijatá plnění za pojistné události; změny závazných ukazatelů výdajů v jiných případech může organizační složce povolit správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly,
c)
povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže neplní rozpočtované příjmy s výjimkou daňových příjmů v rozsahu stanoveném rozpočtovou skladbou, příjmů z prodeje emisních povolenek, příjmů z podílu na clech, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z pokut nebo příjmů, které byly rozpočtovány jako příjem z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a v rozpočtovém roce nebyly připsány na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, pokud v písmenu e) není stanoveno jinak; tyto prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů v následujících letech se stávají příjmem rozpočtového roku, ve kterém byly přijaty a pro účely hodnocení plnění rozpočtu se neposuzují jako součást plnění rozpočtovaných příjmů organizační složky státu a ani o jejich výši nelze překročit výdaje státního rozpočtu,
d)
povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže o tom rozhodla vláda,
e)
povinny vázat prostředky státního rozpočtu v případě dodatečného rozhodnutí správce kapitoly o tom, že projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie budou financovány pouze ze státního rozpočtu; vázání se provede ve výši, která odpovídá částce vynaložené na financování daného projektu jako podíl spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie, snížené o výdaje, které byly převedeny do Národního fondu podle § 7 odst. 4,
f)
povinny vázat částku, která nebyla ze státního rozpočtu vydána z důvodu započtení nebo směny, nebyl-li rozpočet organizační složky státu sestaven tak, že se započtením nebo směnou počítal.
(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na kapitolu Státní dluh a kapitolu Operace státních finančních aktiv.
(3)
Nemůže-li organizační složka státu zajistit vyrovnání úbytku příjmů, o který je povinna vázat prostředky státního rozpočtu vázáním odpovídající části běžných výdajů, oznámí tuto skutečnost svému zřizovateli, který rozhodne, jakým způsobem zajistí rozpočtované saldo kapitoly.
(4)
Nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje, protože na jeho úhradu byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo která nebyla rozpočtována, je povinna zajistit prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.
(5)
Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši stanovenou závazným ukazatelem jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Výdaje uskutečněné před provedením rozpočtového opatření nad výši rozpočtovanou podle paragrafů a položek rozpočtové skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu. Ustanovení věty druhé se nevztahuje na výběr záloh v hotovosti z bankovního účtu do pokladny, jestliže není možné v okamžiku jejich výběru přesně určit paragraf a položku rozpočtové skladby.
(6)
Má-li dojít ke změně závazných ukazatelů z důvodu změny podřízenosti nebo převodu úkolů mezi organizačními složkami státu, předloží organizační složky státu, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující návrhy na vzájemné přesuny prostředků státního rozpočtu. Pokud ke změnám závazných ukazatelů nejsou oprávněni správci kapitol, předloží je správce kapitoly ministerstvu. Ministerstvo provede požadovaná rozpočtová opatření, neshledá-li v návrzích na jejich provedení nesrovnalosti.
(7)
Organizační složka státu nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům ani k uskutečnění rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil nebo odsouhlasil.
(8)
Organizační složka státu může provádět přesuny prostředků státního rozpočtu ve vlastní pravomoci tak, aby výdaje mohly být realizovány nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.
(9)
Rozpočtové opatření se provádí změnou údajů vedených v rozpočtovém systému.
(10)
Chronologické evidence všech rozpočtových opatření provedených v průběhu roku jsou vedeny v rozpočtovém systému. Zpracovávají se v celém rozsahu rozpočtové skladby.
(11)
Prostředky státního rozpočtu, které jsou v rozpočtovém systému rezervovány postupem podle § 34 odst. 4, nemohou být předmětem rozpočtového opatření.
§ 25a
(1)
Organizační složky státu jsou povinny vázat prostředky státního rozpočtu na služební příjmy, služební platy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, které odpovídají volným místům
a)
státních zaměstnanců odměňovaných podle zákona o státní službě,
b)
zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce,
c)
příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a
d)
vojáků z povolání odměňovaných podle zákona o vojácích z povolání.
(2)
Vázání prostředků státního rozpočtu podle odstavce 1 organizační složka státu provede, bylo-li příslušné místo podle odstavce 1 volné všechny kalendářní dny v kalendářním měsíci; prostředky státního rozpočtu podle odstavce 1 se však nevážou za kalendářní měsíc tomuto kalendářnímu měsíci bezprostředně předcházející, ve kterém bylo příslušné místo podle odstavce 1 rovněž volné všechny kalendářní dny.
(3)
Za volné místo se pro účely tohoto zákona
a)
považuje místo, které lze obsadit státním zaměstnancem, zaměstnancem, příslušníkem bezpečnostního sboru nebo vojákem z povolání a které je rozpočtově zabezpečeno,
b)
nepovažuje místo neobsazené z důvodu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, karantény, dočasné neschopnosti k výkonu služby nebo neschopnosti ke službě.
(4)
Vázání prostředků státního rozpočtu podle odstavce 1 organizační složka státu provede do patnáctého pracovního dne v měsíci, který následuje po skončení kalendářního čtvrtletí. Vázání za měsíce říjen a listopad se provede do patnáctého pracovního dne v prosinci. Za měsíc prosinec se vázání neprovádí.
(5)
Vázání prostředků státního rozpočtu organizační složka státu provede podle odstavce 1 písm. a) až c), a to ve výši odpovídající prvnímu platovému stupni platové třídy odpovídající volnému místu. U volných míst podle odstavce 1 písm. d) provede organizační složka státu vázání prostředků státního rozpočtu na služební platy odpovídající druhému nejnižšímu služebnímu tarifu stanovenému vládou podle zákona o vojácích z povolání.
(6)
Vázané prostředky uvedené v odstavci 1 mohou být použity na základě rozhodnutí ministra financí na jiné účely, než byly původně rozpočtovány. Vázané prostředky podle odstavce 1 rozpočtované na služební příjem, služební platy nebo platy související s financováním programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unieprogramů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a výdajů spolufinancovaných z finančních mechanismů mohou být použity na základě rozhodnutí ministra financí i na účely, na které byly původně rozpočtovány. O použití prostředků podle vět první a druhé v kapitolách uvedených v § 8 odst. 4 rozhoduje rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.
§ 26
(1)
Náležitosti žádosti o rozpočtové opatření jsou
a)
druh rozpočtového opatření podle § 23 odst. 1 písm. a) a c) až f),
b)
výše částky, která je předmětem rozpočtového opatření,
c)
podrobné zdůvodnění navrhovaného rozpočtového opatření,
d)
v případě požadavku na zvýšení výdajů i návrh na jejich krytí a doložení možnosti či nemožnosti krytí v rámci rozpočtu dané kapitoly na základě dosavadního skutečného čerpání jejího rozpočtu,
e)
v případě návrhu na snížení výdajů označení organizační složky státu, které má případně být o tyto prostředky rozpočet zvýšen,
f)
v případě žádosti o snížení rozpočtovaných příjmů návrh na snížení výdajů ve stejné výši,
g)
název závazných ukazatelů, kterých se navrhované rozpočtové opatření týká, včetně uvedení položky a paragrafu,
h)
aktualizované údaje rozpočtového systému.
(2)
Organizační složka státu, jejíž rozpočet výdajů se snižuje podle § 24 odst. 1 písm. e) nebo f), může stanovit obdobně podle § 14 odst. 4 náležitosti, za kterých mají být prostředky použity. Může také stanovit nižší odvod za porušení rozpočtové kázně vztahující se buď k celkové částce přesunu nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň. V tomto případě postupuje podle § 14 odst. 5 obdobně. V případě, že se při takovém přesunu snižuje rozpočet kapitoly, uplatňuje požadované náležitosti správce kapitoly při žádosti o rozpočtové opatření. Obdobně postupuje organizační složka státu, která určuje účel nebo podmínky, za kterých mohou být prostředky zařazeny do státního rozpočtu.
(3)
Organizační složka státu, jejíž rozpočet se snižuje podle odstavce 2, může postupovat podle § 14f obdobně, jestliže realizátorem projektu je organizační složka státu. Vrácení přesunutých prostředků se provádí rozpočtovým opatřením, mají-li být vráceny do státního rozpočtu, v ostatních případech je organizační složka státu, jejíž rozpočet byl snížen, přijímá na účet cizích prostředků a postupuje v souladu s § 44a odst. 1.
§ 27
Vládní rozpočtová rezerva
(1)
Pro zajištění rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných, avšak v zákoně o státním rozpočtu neobsažených výdajů vytváří ve státním rozpočtu vládní rozpočtová rezerva. Vládní rozpočtová rezerva se tvoří nejméně ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok.
(2)
O použití vládní rozpočtové rezervy rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném ministr financí.
(3)
O použití vládní rozpočtové rezervy podává vláda zprávu Poslanecké sněmovně ve zprávách o plnění státního rozpočtu.
HLAVA VI
STÁTNÍ FONDY
§ 28
(1)
Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem.
(2)
V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří, a stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem.
(3)
Jsou-li správní výdaje státního fondu financovány z dotacídotací ze státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto prostředků právní předpisy upravující hospodaření organizačních složek státu.
(4)
Zůstatky prostředků státního fondu se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
(5)
Název státního fondu musí obsahovat označení „státní fond“.
(6)
Poskytování dotacídotací a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí upraví zvláštní právní předpis.
HLAVA VII
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET A VYPRACOVÁNÍ JEHO NÁVRHU
§ 29
Státní závěrečný účet
(1)
Státní závěrečný účet obsahuje údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku.
(2)
Součástí státního závěrečného účtu jsou závěrečné účty kapitol zpracovávané a předkládané Poslanecké sněmovně samostatně jejich správci.
(3)
Přílohu státního závěrečného účtu tvoří souhrnné údaje o výsledcích rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcíobcí, informace o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách a přehled o stavech fondů organizačních složek státu.
(4)
Státní závěrečný účet po projednání v Poslanecké sněmovně uveřejní ministerstvo spolu se stanoviskem Poslanecké sněmovny v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
§ 30
Návrh státního závěrečného účtu
(1)
Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcíobcí a státními fondy a předkládá jej vládě. Současně předkládá návrh na použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo na úhradu jeho schodku.
(2)
Správci kapitol, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcíobcí a státní fondy jsou povinni předložit ministerstvu údaje potřebné pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu. ObceObce a dobrovolné svazky obcíobcí předkládají údaje prostřednictvím krajů s tím, že dobrovolné svazky obcíobcí tak činí prostřednictvím kraje, kde mají své sídlo. Kraje a hlavní město Praha předkládají údaje ministerstvu. Údaje týkající se financování dotačních investičních akcí předkládají obceobce a dobrovolné svazky obcíobcí vždy přímo příslušnému správci kapitoly. Strukturu, termíny a rozsah předkládaných údajů potřebných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu stanoví ministerstvo vyhláškou. Činnost krajů podle věty druhé je přenesenou působností.
(3)
Ministerstvo řídí práce na vypracování návrhů státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitol, územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcíobcí a státních fondů.
(4)
Správci kapitol sestavují o výsledcích rozpočtového hospodaření minulého roku návrh závěrečného účtu své kapitoly v rozsahu a termínech, které stanoví ministerstvo vyhláškou ve shodném členění, v jakém byl sestaven státní rozpočet. Správce kapitoly jej projednává v příslušných výborech Poslanecké sněmovny před projednáváním návrhu státního závěrečného účtu Poslaneckou sněmovnou. Po tomto projednání jej uveřejní v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(5)
Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. dubna roku následujícího po hodnoceném rozpočtovém roce.
(6)
Je-li schodek státního rozpočtu odlišný od schodku stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Přebytek státního rozpočtu se použije na snížení státního dluhu.
HLAVA VIII
MIMOŘÁDNÝ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET, NOUZOVÝ STÁTNÍ ROZPOČET A VÁLEČNÝ STÁTNÍ ROZPOČET
§ 31
Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu nouzového státního rozpočtu po vyhlášení stavu ohrožení státu
(1)
Po vyhlášení stavu ohrožení státu18) vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního rozpočtu na zbytek roku. Při sestavování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu postupuje podle ustanovení § 29 a 30 a při vypracování návrhu nouzového státního rozpočtu postupuje podle ustanovení § 8 s přihlédnutím k možnému nebezpečí časového prodlení.
(2)
Návrh mimořádného státního závěrečného účtu za období do nabytí účinnosti zákona o nouzovém státním rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a předkládá jej vládě.
(3)
Návrh nouzového státního rozpočtu vypracovává ministerstvo ve spolupráci se správci kapitol a do 15 dnů ode dne vyhlášení stavu ohrožení státu jej předloží vládě.
§ 32
Vypracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného státního rozpočtu po vyhlášení válečného stavu
(1)
Po vyhlášení válečného stavu19) vypracovává ministerstvo návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního rozpočtu na zbytek roku.
(2)
Při zpracování návrhu mimořádného státního závěrečného účtu a návrhu válečného rozpočtu postupuje ministerstvo obdobně podle § 31.
HLAVA IX
ŘÍZENÍ STÁTNÍ POKLADNY, ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PASIVA
Díl 1
Řízení státní pokladny a řízení státního dluhu
§ 33
Správa peněžních prostředků státní pokladny
(1)
Peněžní prostředky státní pokladnyPeněžní prostředky státní pokladny jsou odděleně vedeny na účtech uvedených v § 3 písm. h) (dále jen „účty podřízené státní pokladně“).
(2)
Souhrnné účty státní pokladny a účty podřízené státní pokladně vede Česká národní bankabanka v korunách českých a v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách dohodnutých ve smlouvě podle odstavce 4. K účtům poskytuje Česká národní bankabanka platební služby podle zákona upravujícího platební styk. Účty podřízené státní pokladně jsou podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, pokud jsou souhrnné účty zřízeny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny.
(3)
Celkový součet peněžních prostředků na účtech podřízených jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny nesmí být záporný.
(4)
Obsah a rozsah činností týkajících se vedení souhrnných účtů státní pokladny, včetně podmínek úročení zůstatků na těchto účtech, určuje smlouva mezi ministerstvem a Českou národní bankoubankou.
(5)
Zůstatky účtů podřízených státní pokladně jsou součástí vládní finanční statistiky a jejich evidenci zajišťuje ministerstvo.
(6)
Majitelé účtů podle § 3 písm. h) jsou povinni poskytovat ministerstvu informace pro průběžné sledování vývoje peněžních prostředků na těchto účtech a pro kontrolu jejich použití, a dále jsou povinni udělit České národní bancebance souhlas s poskytováním informací o stavu a pohybech peněžních prostředků na těchto účtech ministerstvu.
(7)
Úroky ze souhrnného účtu jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby u účtů podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 14, 16 a 17 jsou výdajem státního rozpočtu.
(8)
Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13, 15 a 18 mohou převést peněžní prostředky na nich vedené na účty, které nejsou podřízeny státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 14, 16 a 17 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 16 a 17 mohou být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně, pokud tak stanoví zákon upravující pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Ministerstvo může kontrolovat dodržování této povinnosti.
(9)
Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13, 15 a 18 obdrží od ministerstva namísto úroku peněžní plnění tento úrok nahrazující; v tomto případě Česká národní bankabanka neověřuje rezervaci postupem podle § 34 odst. 5. Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách.
(10)
Platební režim výdajů zpravodajských služeb České republiky2a) se řídí zvláštním režimem dohodnutým s ministerstvem.
(11)
Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 13 a 15 až 18 se mohou za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny s ministerstvem dohodnout, že peněžní prostředky ponechají uloženy na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Součástí této dohody je též sjednání výše peněžního plnění nahrazujícího úrok poskytovaného majitelům účtů ministerstvem podle odstavce 9. Obdobné plnění nahrazující úrok může ministerstvo sjednat s majiteli účtů podle § 3 písm. h) bodů 16 a 17.
§ 33a
(1)
Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu ze základního registru obyvatel údaje, kterými jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil.
(2)
Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu z informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
d)
rodné číslo,
e)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, podle zvláštního právního předpisu.
(3)
Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu z informačního systému cizinců o cizincích údaje, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d)
rodné číslo,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky.
(4)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5)
Ministerstvu jsou poskytována pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu od organizačních složek státu čísla účtů příjemců prostředků ze státního rozpočtu společně s identifikací příjemců těchto plateb.
(6)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 34
Řízení likvidity státní pokladny
(1)
Ministerstvo provádí opatření potřebná k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až do výše 15 % celkových výdajů státního rozpočtu, schválených zákonem o státním rozpočtu, nebo rozpočtového provizoria, přijetím zápůjčky, úvěru nebo vydáním a prodejem státních dluhopisů. Oprávnění k překonání pokladního nesouladu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu se zvyšuje v případě zákonem schváleného schodku státního rozpočtu, a to o výši tohoto schodku, a dále v případě časového nesouladu mezi výdaji peněžních prostředků rozpočtovaných jako vlastní zdroje Evropské unie vycházející z daně z přidané hodnoty a založené na hrubém národním důchodu11f) a požadavky na tyto vlastní zdroje stanovenými rozpočtem Evropské unie, a to do výše tohoto nesouladu.
(2)
Ministerstvo je oprávněno řešit krytí schodku státního rozpočtu předchozího roku vydáním státních dluhopisů až do doby konečného rozhodnutí Poslanecké sněmovny o způsobu řešení tohoto schodku.
(3)
Přebytky prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny může ministerstvo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu nebo z nich poskytovat krátkodobé zápůjčky a úvěry právnickým osobám podle § 35 odst. 5 a jiným státům; disponibilní zůstatky peněžních prostředků na jednotlivých účtech podřízených souhrnným účtům státní pokladny se těmito operacemi nemění. Ustanovení § 36 odst. 6 tím není dotčeno.
(4)
Před vydáním peněžních prostředků státního rozpočtu rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervovaných peněžních prostředků může organizační složka státu měnit nebo může rezervaci zrušit.
(5)
Česká národní bankabanka ověřuje provedení rezervace peněžních prostředků v rozpočtovém systémurozpočtovém systému podle odstavce 4 po předání platebního příkazu na vrub účtu organizační složky státu. Nejsou-li v rozpočtu organizační složky státu odpovídající peněžní prostředky rezervovány, Česká národní bankabanka platební příkaz odmítne. Česká národní bankabanka neověřuje rezervaci, jde-li o výběry hotovostí, transakce provedené prostřednictvím platební karty a při účtování cen za poskytnuté platební služby Českou národní bankoubankou. V případech, kdy rozpočtový systémrozpočtový systém není v provozu, provádí Česká národní bankabanka platby na pokyn ministerstva.
(6)
Ministerstvo je oprávněno stanovovat majitelům účtů podle § 3 písm. h) termíny a rozsah režimu realizace plateb a povolovat jeho výjimky pro provádění platebních operací na účtech podle § 3 písm. h); ustanovení § 33 odst. 8 věty první ani ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.
(7)
Činnosti uvedené v odstavci 3 může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní bankybanky.
(8)
Na účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankáchbankách nebo v bankáchbankách v zahraničí mohou plynout příjmy podle § 6 odst. 1 a mohou se z nich hradit výdaje podle § 7 odst. 1, jestliže souvisejí s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu. Tyto příjmy a výdaje se za určitou dobu, v rámci rozpočtového roku mohou sečíst a vzájemně započíst; v tom případě se jejich saldo do tří pracovních dnů po posledním dni této doby vypořádá se státním rozpočtem, kapitolou Státní dluh. Účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankáchbankách nebo v bankáchbankách v zahraničí vedené v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách mohou dále zprostředkovávat cizoměnové platby ze státního rozpočtu a do něj.
§ 35
Výkon činností v souvislosti s řízením státního dluhu
(1)
Ministerstvo je v souvislosti s řízením státního dluhu oprávněno
a)
sjednávat obchody s investičními nástroji a cennými papírycennými papíry nabývat, zcizovat a právně zatěžovat investiční nástroje a cenné papírycenné papíry, zejména obchodovat na vlastní účet se státními dluhopisy a dalšími investičními nástroji; tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo prostřednictvím jiné osoby,
b)
organizovat trh se státními dluhopisy,
c)
provozovat platební systém podle zákona upravujícího platební styk; tento platební systém se nepovažuje za platební systém s neodvolatelností zúčtování20),
d)
vést evidenci zaknihovaných státních dluhopisů, a provádět související činnosti; tato evidence je samostatnou evidencí vedenou na účtech vlastníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, vede se též v evidenci emise a provozní řád pro její vedení stanoví ministerstvo,
e)
provozovat vypořádací systém podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro státní dluhopisy; existence a název tohoto vypořádacího systému se Komisi Evropských společenství nenahlašuje,
f)
provádět úschovu a správu státních dluhopisů a jiných cenných papírůcenných papírů, vést evidenci imobilizovaných státních dluhopisů, nebo zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, nebo
g)
zabezpečovat další činnosti spojené s řízením státního dluhu.
(2)
Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat tuzemská nebo zahraniční osoba, je-li k výkonu takové činnosti oprávněna; činnost uvedenou v odstavci 1 písm. a) může na základě dohody ministerstvo vykonávat také prostřednictvím České národní bankybanky. Činnost podle odstavce 1 písm. d) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat osoba oprávněná vést centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů nebo samostatnou evidenci investičních nástrojů.
(3)
Výkon činností uvedených v odstavci 1, pokud je vykonává ministerstvo nebo právnická osoba zřízená podle jiného právního předpisu ministerstvem, nepodléhá dohledu České národní bankybanky a není k němu třeba povolení, registrace nebo jiné podnikatelské oprávnění.
(4)
Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří na účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu rezervu peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých zápůjček a úvěrů, z dalších zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu jako zdroje ministerstva pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění státních dluhopisů na finančním trhu a dalších rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu. Ministerstvo je oprávněno rezervu peněžních prostředků ukládat nebo investovat na finančním trhu. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi související podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.
(5)
Ministerstvo je oprávněno přijímat zápůjčky nebo úvěry od právnických osob a jiných států nebo poskytovat zápůjčky nebo úvěry právnickým osobám, za jejichž dluhy z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona Česká republika, majitelům účtů podle § 3 písm. h), s výjimkou organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které nejsou zdravotnickými zařízeními, a dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že zápůjčka nebo úvěr jsou nezbytné k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.
(6)
Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle odstavce 5 a podle § 35a odst. 4 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.
(7)
Ministerstvo může vydávat státní dluhopisy na úhradu rozpočtovaného schodku státního rozpočtu bez zahrnutí rozpočtovaného salda kapitoly Operace státních finančních aktiv, na úhradu jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, za účelem vytváření rezervy peněžních prostředků podle odstavce 4, za účelem poskytování zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle odstavce 5, za účelem plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu, nebo rozhodla-li tak vláda. V souvislosti s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu lze státní dluhopisy při jejich vydání zapsat nejprve na majetkový účet ministerstva v příslušné evidenci.
§ 35a
(1)
Ministerstvo je oprávněno přijmout na základě rozhodnutí vlády za Českou republiku úvěr od Evropské investiční bankybanky, Rozvojové bankybanky Rady Evropy nebo jiné mezinárodní finanční instituce na financování konkrétních programůprogramů nebo projektů.
(2)
Smlouvu o úvěru podle odstavce 1 sjednává a uzavírá za Českou republiku ministr financí. K výkonu práv a povinností České republiky ze smlouvy o úvěru a k hospodaření s peněžními prostředky z přijatého úvěru je příslušné ministerstvo.
(3)
Prostředky získané úvěrem lze použít v roce přijetí na úhradu výdajů, které byly ve státním rozpočtu rozpočtovány. V letech následujících po roce přijetí úvěru budou výdaje hrazené z prostředků získaných úvěrem rozpočtovány.
(4)
Rozhodne-li tak vláda, je ministerstvo oprávněno prostředky získané úvěrem použít v souladu s § 35 odst. 6 na poskytování zápůjček a úvěrů státním fondům a případně i dalším osobám, a to na financování konkrétních programůprogramů nebo projektů.
§ 35b
Ustanovení § 14 odst. 1 a § 14 odst. 3 až 7 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí při
a)
provádění financujících operací v české a cizí měně a sjednávání obchodů s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik,
b)
převodech mezi účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankáchbankách nebo v zahraničních bankáchbankách vedených v cizí měně a při sjednávání obchodů s cizí měnou pro účely řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu,
c)
ukládání nebo investování přebytků peněžních prostředků na jednotlivých souhrnných účtech státní pokladny nebo při sjednávání krátkodobých zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle § 34 odst. 3,
d)
sjednávání přijetí nebo poskytnutí zápůjček a úvěrů podle § 35 odst. 5 a
e)
sjednávání poskytnutí zápůjček a úvěrů podle § 35a odst. 4.
Díl 2
Státní finanční aktiva a pasiva
§ 36
(1)
Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasiv.
(2)
Státními finančními aktivy jsou
a)
peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním právním předpisem21),
b)
majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papírycenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými není příslušný hospodařit některý správce kapitoly,
c)
pohledávky státu z úvěrů a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí poskytnutých ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky ze státních záruk realizovaných ze státních finančních aktiv a pohledávky státu, které mu postoupily jiné subjekty,
d)
jiné pohledávky ministerstva mimo běžné hospodaření.
(3)
Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj na návrh vlády po schválení Poslaneckou sněmovnou nebo podle zvláštních právních předpisů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu ukládat do bankbank nebo investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní bankybanky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankamibankami těchto států nebo Evropskou centrální bankoubankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a § 35 odst. 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu.
(4)
Pohledávky z poskytnutých návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí, majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papírycenné papíry, jejichž majitelem je stát a se kterými jsou příslušní hospodařit správci kapitol, nejsou součástí státních finančních aktiv a ministerstvo má povinnost je evidovat mimo státní finanční aktiva. Termíny pro předání údajů o stavu tohoto finančního majetku, jejich rozsah a strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
O použití státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se § 14 až 15 s výjimkou § 14j použijí obdobně.
(6)
Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankoubankou. Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státních finančních aktiv a v rámci výkonu řízení účtů vedených na základě zvláštního právního předpisu mimo státní rozpočet a státní finanční aktiva21a) dále oprávněno sjednávat obchody s ostatními investičními nástroji včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik. Tyto obchody je ministerstvo oprávněno sjednávat s tuzemskými či zahraničními osobami, a to samostatně nebo na smluvním základě s využitím služeb obchodníků s cennými papírycennými papíry, zahraničních obchodníků s cennými papírycennými papíry nebo České národní bankybanky.
(7)
Státními finančními pasivy jsou
a)
dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů; do státních finančních pasiv však nevstupují dluhy státu z dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci, po dobu, co jsou na tomto účtu zapsány, jakož i vlastní dluhopisy nabyté státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti, vlastní dluhopisy poskytnuté státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytnutých v cenných papírech a vlastní dluhopisy, které jsou předmětem finančního zajištění nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu,
b)
dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému vlastník státních dluhopisů požádal o jejich splacení před stanoveným datem splatnosti v souladu s příslušnými emisními podmínkami a způsobem těmto emisním podmínkám odpovídajícím, a to maximálně po dobu, než dojde k promlčení práva spojeného s dluhopisy ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé,
c)
dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů,
d)
dluhy ze státem vystavených směnek,
e)
dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu majetkových účastí evidovaných ve státních finančních aktivech.
(8)
Státní dluh tvoří státní finanční pasiva uvedená v odstavci 7 písm. a) až d) zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů. Státní dluh v cizí měně se oceňuje kurzem vyhlášeným Českou národní bankoubankou pro daný výkazní den, avšak s výjimkou státního dluhu, s nímž souvisí úhrada jmenovité hodnoty nebo jistiny finančních derivátů, kdy korunová hodnota tohoto dluhu musí odpovídat smluvnímu měnovému kurzu.
(9)
Ministerstvo sděluje Národní rozpočtové radě výši rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu, která se vyjádřená jako procentní podíl na hrubém domácím produktu odečítá od výše dluhu sektoru veřejných institucí.
(10)
Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.
HLAVA X
HOSPODAŘENÍ S PROSTŘEDKY NÁRODNÍHO FONDU
§ 37
Národní fond
(1)
Národní fond je souhrn
a)
peněžních prostředků, které svěřuje Evropská unie České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unieprogramů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu4a),
b)
peněžních prostředků přechodového nástroje (Transition Facility),
c)
peněžních prostředků finančních mechanismů, které jsou České republice svěřeny na základě mezinárodních smluv, včetně úroků z nich a
d)
peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie.
(2)
Ministerstvo jako platební orgán koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie Národnímu fondu a spravuje tyto prostředky. Ministerstvo koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z finančních mechanismů a spravuje tyto prostředky.
(3)
Peněžní prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropské unie nebo z mezinárodní smlouvy.
(4)
Hospodaření a kontrola peněžních prostředků soustředěných prostřednictvím Národního fondu se řídí ustanoveními tohoto zákona vztahujícími se k rozpočtovému hospodaření a kontrole, nestanoví-li tento zákon, právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak.
(5)
Zůstatky peněžních prostředků na účtech Národního fondu se převádějí do následujícího roku.
(6)
Při poskytování dotacídotací z Národního fondu podle odstavce 1 a řízení o jejich odnětí se postupuje podle § 14 až 15 obdobně, nestanoví-li právo Evropské unie nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, jinak. Rozhodnutí je vydáváno na dobu uskutečňování daného projektu.
§ 38
Důsledky porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky Národního fondu
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při porušení kázně při hospodaření s peněžními prostředky v Národním fondu podle § 44 a 44a.
(2)
Částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků poskytnutých z Národního fondu je ten, kdo je neoprávněně použil nebo zadržel, povinen odvést do Národního fondu. Penále je povinen odvést do státního rozpočtu [§ 6 odst. 1 písm. n)].
(3)
Požádá-li Evropská komise o vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků z rozpočtu Evropské unie poskytnutých z Národního fondu, převedou se tyto prostředky z Národního fondu do rozpočtu Evropské unie. Nejsou-li tyto prostředky v Národním fondu, odvedou se ze státního rozpočtu; po vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků do Národního fondu jsou odvedeny z Národního fondu do státního rozpočtu.
(4)
Ze státního rozpočtu se hradí úrok uložený Evropskou komisí za nesplnění povinnosti podle odstavce 3.
(5)
Je-li splněna povinnost podle odstavce 3 a zbývají-li peněžní prostředky odvedené do Národního fondu podle odstavce 2, převedou se z Národního fondu na ostatní zdroje společného financování v poměru, v jakém se tyto zdroje na společném financování podílely.
HLAVA XI
FINANČNÍ KONTROLA
§ 39
(1)
Správce kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státujinými peněžními prostředky státu ve své kapitole.
(2)
Ministerstvo, finanční úřady, správci kapitol a kraje zajišťují kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, jinými peněžními prostředky státujinými peněžními prostředky státu, prostředky Národního fondu a prostředky poskytnutými z Národního fondu podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu22) (dále jen „finanční kontrola“).
(3)
Správce kapitoly soustavně sleduje a vyhodnocuje hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole. Je-li zřizovatelem organizační složky státu nebo příspěvkové organizace nebo funkci zřizovatele vykonává, působí při jejím řízení k tomu, aby vynakládání výdajů bylo co nejhospodárnější, nejefektivnější a nejúčelnější.
§ 43
Jsou-li prostředky ze zahraničí poskytovány prostřednictvím státního rozpočtu, postupuje se při jejich finanční kontrole podle zvláštního právního předpisu.22)
HLAVA XII
PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ
§ 44
(1)
Porušením rozpočtové kázně je
a)
neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státujiných peněžních prostředků státu,
b)
neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem,
c)
neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6,
d)
neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3,
e)
neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3,
f)
porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu,
g)
neprovedení odvodu podle § 45 odst. 11 a § 52 odst. 4,
h)
nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu cizích prostředků v rámci finančního vypořádání, na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75 tohoto zákona,
i)
nevrácení prostředků podle § 14 odst. 7 v termínu stanoveném v rozhodnutí o poskytnutí dotacedotace poskytovatelem do státního rozpočtu nebo Národního fondu,
j)
porušení povinnosti stanovené právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, které přímo souvisí s účelem, na který byla dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta a ke kterému došlo před přijetím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv a které trvá v okamžiku přijetí prostředků na účet příjemce; prvním dnem porušení rozpočtové kázně je den jejich přijetí příjemcem; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit,
k)
nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu kraje v rámci finančního vypořádání, na účet cizích prostředků příslušného správce kapitoly nebo na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75,
l)
neuhrazení peněžních prostředků, které byly za příjemce dotacedotace uhrazeny ze státního rozpočtu na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie; za den, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, se považuje den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu státního rozpočtu.
(2)
Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s odvody za toto neoprávněné použití se peněžní prostředky státního rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu člení na
a)
prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,
b)
prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu,
c)
prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,
d)
prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu,
e)
prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,
f)
prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z Národního fondu,
g)
prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
h)
prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
i)
prostředky uhrazené ze státního rozpočtu za příjemce dotacedotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie,
j)
ostatní prostředky státního rozpočtu,
k)
ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu.
(3)
Peněžními prostředky
a)
podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu označené za takové organizační složkou státu, která je ve svém rozpočtu výdajů rozpočtuje,
b)
podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h) se rozumějí peněžní prostředky vydané organizační složkou státu, která je za takové označí,
c)
podle odstavce 2 písm. j) se rozumějí peněžní prostředky státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. a), c), e) a g),
d)
podle odstavce 2 písm. k) se rozumějí peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu jiné než podle odstavce 2 písm. b), d), f) a h).
(4)
Organizační složka státu označí za peněžní prostředky
a)
podle odstavce 2 písm. a) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
b)
podle odstavce 2 písm. b) peněžní prostředky podle písmene a), které poskytla,
c)
podle odstavce 2 písm. c) peněžní prostředky rozpočtované v jejím rozpočtu výdajů ve výši, v níž obdržela na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
d)
podle odstavce 2 písm. d) peněžní prostředky podle písmene c), které poskytla,
e)
podle odstavce 2 písm. e) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu, nebo ve výši, již jí oznámil správce kapitoly,
f)
podle odstavce 2 písm. f) peněžní prostředky podle písmene e), které poskytla,
g)
podle odstavce 2 písm. g) peněžní prostředky ve výši, v níž má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu, nebo ve výši, kterou jí oznámil správce kapitoly,
h)
podle odstavce 2 písm. h) peněžní prostředky označené podle písmene g), které poskytla.
(5)
Správce kapitoly oznámí organizační složce státu, že část peněžních prostředků rozpočtovaných v jejím rozpočtu výdajů jsou peněžní prostředky
a)
podle odstavce 2 písm. a), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu,
b)
podle odstavce 2 písm. c), a výši této části, jestliže obdržel na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu,
c)
podle odstavce 2 písm. e), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z Národního fondu,
d)
podle odstavce 2 písm. g), a výši této části, jestliže má obdržet na svůj příjmový účet státního rozpočtu peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu.
(6)
Organizační složka státu, která poskytuje dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc podle § 14 na výdaje, které mají být zcela nebo zčásti financovány peněžními prostředky podle odstavce 2 písm. b), d), f) nebo h), uvede v rozhodnutí na základě předpisů Evropských společenství, kolik tyto peněžní prostředky činí [§ 14 odst. 4 písm. h)].
§ 44a
(1)
Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do
a)
státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň
1.
podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. j),
2.
podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů,
3.
podle § 44 odst. 1 písm. d), f), g) a h),
b)
státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu,23) mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,
c)
státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,
d)
Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,
e)
svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a) nebo g).
(2)
Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), c) nebo e), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Státní fond, který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Příjemce dotacedotace, který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. l), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.
(3)
Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do
a)
státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. k), nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i), j) nebo k),
b)
státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu, mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,
c)
státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv,
d)
Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d) nebo f) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unieprogramy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j),
e)
rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b) nebo h).
(4)
Odvod za porušení rozpočtové kázně činí
a)
v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného pevnou částkou nebo pevným procentním podílem částku rovnající se poskytovatelem stanovené pevné částce odvodu nebo pevnému procentnímu podílu, a to pro každý jednotlivý případ; v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného procentním rozmezím, finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí stanoveného poskytovatelem, přičemž při stanovení částky odvodu vycházející z procentního rozmezí vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti a jeho vliv na dodržení účelu poskytnutých peněžních prostředků; finanční úřad je přitom vždy vázán pevnou částkou, pevným procentním podílem a procentním rozmezím a od stanovených způsobů postihu a číselných hodnot se nemůže nijak odchýlit; v případě neoprávněného použití peněžních prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční úřad obdobně,
b)
v případě podle § 44 odst. 1 písm. l) částku, která odpovídá výši peněžních prostředků, které byly uhrazeny ze státního rozpočtu za příjemce dotacedotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie,
c)
v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.
(5)
V případě vícenásobného porušení povinností uvedených v právních předpisech a porušení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí dotacedotace při zadávání veřejných zakázek bude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného podle § 14 odst. 5, nestanoví-li výslovně poskytovatel dotacedotace nebo organizační složka státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.
(6)
Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v souhrnu za všechna porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotacidotaci nebo celkovým použitým prostředkům nepřesahuje 1 000 Kč.
(7)
Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití nebo zadržení prostředků návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.
(8)
Při neoprávněném použití prostředků dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), nebo při zadržení takové návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 4 písm. h) a § 44 odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotacídotací nebo návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.
(9)
Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotacedotace, která byla vyplacena ke dni porušení rozpočtové kázně; ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno.
(10)
Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.
(11)
Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu24a). Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. Orgány Finanční správy České republiky poskytují na vyžádání informace získané při správě odvodů správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků, jakož i ke kontrole použití prostředků státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státujiných peněžních prostředků státu, jde-li o informace týkající se správy odvodu za porušení rozpočtové kázně; to platí i pro příslušný orgán Evropské unie a správní orgán, který se podílí na správě těchto prostředků poskytnutých ze zahraničí. Penále, které vzniklo v důsledku porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
(12)
Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) nebo odvodu peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. i).
(13)
O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může Generální finanční ředitelství požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne
a)
podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení,
b)
zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
c)
zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnostikasační stížnosti.
HLAVA XIII
HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ
Díl 1
Hospodaření organizačních složek státu
§ 45
(1)
Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu, nestanoví-li tento zákon nebo zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí jinak. Rozpočet organizační složky státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině nebo příjmy a výdaje související s činnostmi stanovenými jí zákonem.
(2)
Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky, kterými disponuje, může používat na krytí nezbytných potřeb a na opatření zakládající se na právních předpisech. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly a v souladu s věcným plněním, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 24, 25 a 47).
(3)
Organizační složka státu dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky fondů organizační složky státu, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, peněžité dary a prostředky poskytnuté ze zahraničí podle jejich vymezení na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty a prostředky zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv podle zvláštního předpisu24b). Mimorozpočtové zdroje, s výjimkou prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb určených na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku, se používají prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb určené na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku se používají přímo; přímo se používají i prostředky zvláštních účtů k účelům stanoveným zákonem upravujícím činnost Správy státních hmotných rezerv.
(4)
Organizační složka státu sestavuje rozpočet příjmů a výdajů v členění podle rozpočtové skladby. Veškeré rozpočtové příjmy dosažené v rámci svého hospodaření soustřeďuje na svém příjmovém účtu státního rozpočtu a uhrazuje všechny rozpočtové výdaje ze svého výdajového účtu státního rozpočtu. Zůstatky těchto účtů Česká národní bankabanka uspořádá vždy ke dni 31. prosince tak, aby výsledný zůstatek těchto účtů byl nulový.
(5)
Každá organizační složka státu zřídí u České národní bankybanky jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu. Výjimku z důvodu složité vnitřní organizační struktury organizační složky státu může povolit ministerstvo. Ministerstvo může zřídit jeden příjmový a jeden výdajový účet státního rozpočtu pro každou kapitolu, jejímž je správcem.
(6)
Organizační složka státu zřizuje účty fondů tvořených podle tohoto zákona, účet cizích prostředků, účet sdružených prostředků a účty, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis nebo z povahy příjmů a výdajů dané právním předpisem vyplývá, že nejsou součástí příjmů nebo výdajů státního rozpočtu.25) Ministerstvo zahraničních věcí zřizuje zvláštní účet pro vedení zálohy k zajištění financování vnitřních organizačních jednotek, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí.
(7)
Organizační složka státu může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bankbank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů.
(8)
Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede organizační složka státu neprodleně veškeré peněžní prostředky na svůj příjmový účet a účty neprodleně zruší. Ustanovení § 49 odst. 7 není dotčeno.
(9)
Zůstatky na účtech podle odstavce 6 koncem roku nepropadají.
(10)
Účet cizích prostředků se zřizuje pro oddělené uložení cizích peněžních prostředků, zejména pro omylem došlé peněžní prostředky, platy zaměstnanců a státních zaměstnanců organizační složky státu a s nimi související výdaje, prostředky, které správci kapitol soustřeďují v rámci finančního vypořádání od příjemců prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, peněžní částky pacientů a chovanců v léčebných a jiných ústavech a pro prostředky kulturních fondů obyvatel ústavů sociální péče.
(11)
Soustřeďovat příjmy na jiných účtech a uhrazovat výdaje z jiných účtů může organizační složka státu jen v případech stanovených tímto zákonem. Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových účtech je organizační složka státu povinna do 30 pracovních dnů po připsání částky na její účet, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že prostředky mají být příjmem státního rozpočtu nebo je nepochybné, příjmem které organizační složky státu mají být, odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(12)
Organizační složka státu je oprávněna překročit závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu podle jejich vymezení o příjmy podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou vybraných pokut, o prostředky přijaté z rozpočtu územního samosprávného celku, od jiné právnické osoby nebo od fyzické osoby pro účely požární ochrany, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a ochrany obyvatel prováděné organizačními složkami státu zřízenými zákonem o Hasičském záchranném sboru České republiky na základě právního aktu, kterým byly poskytnuty, a o prostředky přijaté ze zvláštního účtu Ministerstva spravedlnosti podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí.
(13)
Ministerstvo zřídí účet u České národní bankybanky, na který budou převáděny peněžní prostředky určené jako vlastní zdroje Evropské unie25a).
§ 46
(1)
Organizační složka státu může převést prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem na účet cizích prostředků tak, že mohou být odepsány z účtů státního rozpočtu nejdříve 2 pracovní dny před termínem výplaty mezd nebo platů. Výdaji souvisejícími s výplatou mezd nebo platů jsou pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Organizační složka státu převede prostředky na výplatu mezd, náhrad mezd, platů, náhrad platů a ostatních plateb za provedenou práci za měsíc prosinec včetně výdajů s nimi souvisejících a včetně cestovného a ostatních náhrad vyplácených současně se mzdou nebo platem do 31. prosince běžného roku na účet cizích prostředků. Případně nevyčerpané prostředky převede organizační složka státu z účtu cizích prostředků na svůj příjmový účet v den výplatního termínu mezd nebo platů za měsíc prosinec.
§ 47
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
konečným rozpočtem výdajů organizační složky státukonečným rozpočtem výdajů organizační složky státu rozpočet těchto výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření,
b)
profilujícími výdajiprofilujícími výdaji výdaje
1.
na platy státních zaměstnanců42),
2.
na platy a ostatní platby za provedenou práci43) kromě platů státních zaměstnanců,
3.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie,
4.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů,
5.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,
6.
na programyprogramy podle § 13 odst. 3,
7.
účelově určené podle § 21 odst. 3 a 4,
8.
na výzkum a vývoj25b),
9.
na sociální dávky25c),
c)
neprofilujícími výdaji výdaje jiné než podle písmene b),
d)
nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku rozdíl mezi konečným rozpočtem výdajů na minulý rok a skutečnými rozpočtovými výdaji za minulý rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 31. prosince minulého roku.
(2)
Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet výdajů podle § 25 odst. 1 písm. b) a tato částka se stane součástí konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z nespotřebovaných výdajů sníží.
(3)
Rozpočet výdajů nelze překročit způsobem stanoveným v odstavci 2 v kapitolách Všeobecná pokladní správa a Státní dluh.
(4)
Organizační složka státu člení nároky z nespotřebovaných výdajů sestupně na
a)
nároky z nespotřebovaných profilujících výdajůprofilujících výdajů, kterými jsou nároky z nespotřebovaných výdajů
1.
na platy státních zaměstnanců42),
2.
na platy a ostatní platby za provedenou práci43) kromě platů státních zaměstnanců,
3.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů; nároky z nespotřebovaných výdajů na programyprogramy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie člení podle těchto programůprogramů a projektů,
4.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z těchto finančních mechanismů, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů,
5.
na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,
6.
na programyprogramy podle § 13 odst. 3; ty dále člení podle jednotlivých programůprogramů,
7.
účelově určených podle § 21 odst. 3 a 4; ty dále člení podle stanovených účelů,
8.
na výzkum a vývoj25b),
b)
nároky z nespotřebovaných neprofilujících výdajů.
(5)
Organizační složka státu používá částky z nároků z nespotřebovaných profilujících výdajůprofilujících výdajů na tytéž účely, na něž byly vyčleněny podle odstavce 4, a u programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů a programů podle § 13 odst. 3 na tytéž programy a projekty, z nichž nároky vznikly. Částky z nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů používá na neprofilující výdajeprofilující výdaje; na profilující výdaje je použije, rozhodne-li tak vláda.
(6)
Nároky z nespotřebovaných výdajů se snižují
a)
o částky, o které se organizační složka státu rozhodla překročit rozpočet výdajů a které jako takové zanesla do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů,
b)
o částky určené na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů a programy podle § 13 odst. 3, které již skončily,
c)
o částky podle rozhodnutí vlády, případně, jestliže vláda tyto částky nerozdělila podle jednotlivých organizačních složek státu nebo podle odstavce 4, doplněné o rozhodnutí správce kapitoly,
d)
o částky, u kterých organizační složka státu zjistila, že je již nepoužije,
e)
u profilujících výdajůprofilujících výdajů o částky, u nichž pomine účel jejich narozpočtování.
(7)
Za každý měsíc se v rozpočtovém systémurozpočtovém systému [§ 3 písm. o)] sestavuje výkaz, který vychází z evidence nároků z nespotřebovaných výdajů. Jeho rozsah, způsob sestavení, obsah a způsob předkládání stanoví ministerstvo vyhláškou.
(8)
Nárok nevzniká
a)
není-li vykázán za minulý rok ve výkaze podle odstavce 7 za leden běžného roku,
b)
u profilujících výdajůprofilujících výdajů podle odstavce 1 písm. b) bodu 9.
§ 47a
(1)
Nároky z nespotřebovaných výdajů na strategické projekty ArmádyArmády České republiky podle zákona upravujícího financování obrany České republiky lze použít na tyto strategické projekty i v jiných programech podle § 13 odst. 3, než ze kterých vznikly.
(2)
Pro nároky z nespotřebovaných výdajů na strategické projekty uvedené v odstavci 1 se nepoužije ustanovení § 47 odst. 6 písm. c).
§ 48
(1)
Organizační složka státu tvoří tyto peněžní fondy:
a)
rezervní fond,
b)
fond kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Zdrojem rezervního fondu jsou
a)
prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary,
b)
odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi,
c)
příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním s výjimkou majetku nabytého z odúmrti,
d)
prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona45).
(3)
Organizační složka státu člení prostředky v rezervním fondu podle původu, a to na
a)
prostředky poskytnuté ze zahraničí, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky a peněžní dary, a to dále na
1.
prostředky, které jí byly poskytnuty na určitý účel, a to podle těchto účelů,
2.
prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu,
b)
odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a), b), g) a h) a penále za prodlení s nimi; tyto odvody a penále dále člení podle původních účelů; původním účelem se rozumí účel, na který organizační složka státu určila dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, při jejichž používání jejich příjemci porušili rozpočtovou kázeň a za to do jejího rezervního fondu tyto odvody provedli a tato penále zaplatili,
c)
příjmy z prodeje majetku, který pro Českou republiku nabyla organizační složka státu darem nebo děděním,
d)
prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona45).
(4)
Prostředky rezervního fondu používá organizační složka státu tak, že
a)
prostředky podle odstavce 3 písm. a), které jí byly poskytnuty na určitý účel, používá na tento účel a prostředky, které jí byly poskytnuty bez uvedení účelu, používá na výdaje na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda,
b)
prostředky podle odstavce 3 písm. b) používá na dotacedotace a návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci na původní účely,
c)
prostředky podle odstavce 3 písm. c) používá na výdaje na reprodukci majetku,
d)
prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod používá na úhradu stanovenou zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla46).
(5)
Organizační složka státu, která přijala přímo do rezervního fondu peněžní prostředky, které má povinnost po jejich použití na stanovený účel vyúčtovat a nespotřebovaný zbytek vrátit, vrátí tento jejich nespotřebovaný zbytek poskytovateli přímo z rezervního fondu. § 45 odst. 3 věta druhá se zde nepoužije.
(6)
Prostředky rezervního fondu, které do něj byly převedeny podle § 44a odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) a které není možné použít na příslušné programyprogramy a projekty [odstavec 4 písm. b)], protože už skončily, organizační složka státu vrátí nejpozději ve lhůtách finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok, v kterém byl programprogram nebo projekt ukončen.
(7)
O prostředcích převedených do rezervních fondů podle § 47 ve znění účinném ode dne 7. září 2004 do dne 29. února 2008 může vláda rozhodnout, že budou převedeny do příjmů státního rozpočtu kapitoly Všeobecná pokladní správa a použity buď na snížení schodku státního rozpočtu nebo podle § 24 odst. 1 písm. d).
(8)
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.
§ 49
(1)
Organizační složka státu není, pokud tento zákon nestanoví jinak, oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, přijímat zápůjčky, vystavovat směnky ani je přijímat. Zápůjčky může poskytovat pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo na základě zvláštního právního předpisu.26) Ministerstvo vystavuje jménem České republiky směnky nebo šeky k vypořádání restitučních nároků oprávněných osob, kterým byla přiznána náhrada podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů35).
(2)
Organizační složka státu může poskytovat dodavatelům zálohy nejvýše na období jednoho čtvrtletí, a to v závislosti na věcném plnění dodávek výrobků a služeb. Ke konci běžného rozpočtového roku musí být zálohy vyúčtovány, a pokud výše zálohy přesahují výši měsíčního plnění, musí být vráceny do rozpočtu. Podle věty první a druhé nemusí organizační složka státu postupovat u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, u záloh mobilním operátorům, u záloh na pohonné hmoty poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem a u předplatného novin a časopisů; záloha však v těchto případech nesmí být poskytnuta na dobu delší než 12 měsíců, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiná doba. Při financování potřeb výdajových investičních akcí je výše záloh a období, na které se zálohy poskytují, stanovena správcem rozpočtové kapitoly.
(3)
Z rozpočtu běžného roku kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí lze poskytnout České poště zálohu na výplatu důchodů v prvních lednových dnech roku následujícího.
(4)
Organizační složka státu hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále ze svého rozpočtu, a pokud jde o porušení pravidel hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb, z tohoto fondu.
(5)
Organizační složka státu poskytuje peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6)
Organizační složka státu může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, stanoví-li tak právní předpis. Jde-li o ocenění udělované orgány moci výkonné, stanoví vláda nařízením druhy ocenění, podmínky, za kterých jsou udělována, a orgány, které je udělují.
(7)
Organizační složka státu může kompenzovat výdaje přijatými příjmy, jen jde-li o
a)
prostředky vydané z rozpočtu a v tomtéž rozpočtovém roce do rozpočtu vrácené,
b)
dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v tomtéž rozpočtovém roce, kterou jsou nahrazeny organizační složce státu výdaje, které organizační složka státu zaplatila z provozně technických důvodů, zejména úhradu telefonních poplatků, elektřiny, vodného a stočného,
c)
náhradu mezd za práci prováděnou zaměstnanci organizační složky pro jinou organizační složku nebo jiný subjekt.
(8)
Kompenzovat lze jen konkrétní podle rozpočtové skladby přesně identifikovaný výdaj, jehož úhrada vyplývá ze smluvních vztahů.
(9)
Kompenzovat nelze výdaje, které organizační složka státu vynaložila při poskytování služeb, které jsou předmětem činnosti, pro kterou byla zřízena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(10)
Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně, odvody, poplatky, podíl na clech podle § 6 odst. 1 písm. c), zálohy na tyto příjmy, odvody za porušení rozpočtové kázně a pokuty, peněžité tresty a kauce, nebo jejich části, a to včetně jejich příslušenství, existuje-li k vracení právní důvod. Takto je možné vracet tyto příjmy nebo jejich části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k jejich přijetí do státního rozpočtu. Z příjmových účtů státního rozpočtu je také možné v běžném rozpočtovém roce vracet na účty Národního fondu prostředky, které byly v běžném rozpočtovém roce z Národního fondu vynaloženy na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, a o kterých správce kapitoly dodatečně rozhodl, že budou financovány pouze ze státního rozpočtu.
§ 50
(1)
Organizační složka státu financuje výdajové investiční akce ze svého rozpočtu v rámci závazných ukazatelů stanovených zákonem o státním rozpočtu.
(2)
Organizační složka státu může k posílení prostředků podle odstavce 1 použít prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb, prostředky rezervního fondu, prostředky získané hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, prostředky přijaté ze zvláštních účtů vedených ministerstvem, na kterých jsou soustředěny finanční prostředky, které přešly na stát ze zrušeného Fondu národního majetku spolu s finančními prostředky z výnosu prodeje privatizovaného majetku a ze zisku z účasti státu v obchodních společnostech a prostředky přijaté od právnických a fyzických osob, pokud jsou poskytnuté na reprodukci majetku. O tyto prostředky, převedené na příjmový účet státního rozpočtu zřízený pro organizační složku státu, může organizační složka státu překročit rozpočet výdajů na financování reprodukce majetku. Nepoužitý zůstatek těchto prostředků převede organizační složka státu z příjmového nebo výdajového účtu státního rozpočtu nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na účet, ze kterého byly tyto prostředky převedeny.
§ 51
Zúčtování příjmů ve prospěch státního rozpočtu
(1)
Ve prospěch státního rozpočtu na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, které Česká národní bankabanka obdrží nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku.
(2)
Organizační složka státu složí příjmy přijaté v hotovosti tak, aby nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku byly připsány na její příjmový rozpočtový účet. Tato povinnost se netýká příjmů, které organizační složka státu přijala v hotovosti poslední pracovní den rozpočtového roku a které nelze připsat na její příjmový rozpočtový účet ze závažných provozních důvodů.
(3)
Nedoplatky z minulého roku a z let dřívějších přijaté po 1. lednu běžného rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem běžného rozpočtového roku. Totéž platí, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.
§ 52
(1)
Ministr zahraničních věcí a ministr obrany jsou oprávněni určit vnitřní organizační jednotky svých ministerstev, které působí v zahraničí a kterým se poskytuje záloha na financování jejich provozních činností ze státního rozpočtu. Zálohy se poskytují v hotovosti nebo na běžné účty, které je možné zřídit u bankbank v zahraničí.
(2)
Vnitřní organizační jednotky Ministerstva obrany jsou povinny zálohu vyúčtovat nejpozději k 31. prosinci rozpočtového roku, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nejpozději ke dni vyúčtování zálohy vrátí Ministerstvo obrany nevyčerpané zálohy poskytnuté podle odstavce 1.
(3)
Pokud ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany určil vnitřní organizační jednotky hospodařící se zálohou, musí též určit zaměstnance, kteří odpovídají za hospodaření se zálohou, a uzavřít s těmito zaměstnanci písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle zvláštního právního předpisu27).
(4)
Vnitřní organizační jednotka, která vybírá jiné rozpočtové příjmy, než jsou výnosy daní, cel nebo pojistného na sociální zabezpečení, je povinna je odvést na příjmový účet zřízený pro organizační složku státu nejpozději koncem každého měsíce. Ministr zahraničních věcí nebo ministr obrany může nařídit odvod i v kratších lhůtách, a to stanovením termínu nebo stanovením částky, při jejímž dosažení musí být příjmy odvedeny.
(5)
Jestliže je vnitřní organizační jednotka Ministerstva obrany oprávněna vybírat příjmy státního rozpočtu, nesmí z nich hradit výdaje.
(6)
Ministerstvo zahraničních věcí může pro vnitřní organizační jednotky, které jsou zastupitelskými úřady České republiky v zahraničí, zřídit běžné účty u bankbank v zahraničí k soustředění jejich příjmů a k zajištění úhrady jejich výdajů. Tyto organizační jednotky jsou oprávněny používat soustředěné příjmy přímo na úhradu výdajů s tím, že Ministerstvo zahraničních věcí je povinno zajistit pravidelný souhrnný měsíční odvod jejich příjmů do státního rozpočtu. Příjmy a výdaje uskutečněné v zahraničí v období od 1. listopadu do 31. prosince těmito organizačními jednotkami se považují za příjmy a výdaje bezprostředně následujícího rozpočtového roku. Zálohy poskytované z účtu podle § 45 odst. 6 jsou zastupitelské úřady České republiky v zahraničí povinny měsíčně vyúčtovat.
(7)
Úroky z účtů podle odstavců 1 a 6 jsou příjmem státního rozpočtu a úhrady za bankovní služby jsou výdajem státního rozpočtu. Zůstatky na těchto účtech koncem roku nepropadají.
Díl 2
Hospodaření příspěvkových organizací
§ 53
(1)
Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů a přijatých příspěvkovými organizacemi z Národního fondu. Hlavní činností je činnost vymezená zřizovateli příspěvkové organizace zvláštním zákonem28) a vykonávaná příspěvkovou organizací. V případě příspěvkové organizace zřízené zvláštním zákonem je hlavní činností činnost vymezená zvláštním zákonem.
(2)
Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.
(3)
Při sestavení rozpočtu nákladů a výnosů se použití prostředků rezervního fondu a peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí v průběhu roku vždy rozpočtuje. Tento postup nemusí být uplatněn při použití prostředků z dotacídotací poskytnutých podle § 54 odst. 1 písm. b), e) a f) a převedených do rezervního fondu podle § 54 odst. 7.
(4)
Příspěvková organizace je povinna dbát, aby plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržela stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu organizace. Úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v běžném roce, nesmí překračovat její rozpočet na tento rok.
(5)
Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání.
(6)
Příspěvková organizace je povinna do 15 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést do státního rozpočtu příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří, s výjimkou příjmů z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla darem nebo děděním.
(7)
Příspěvková organizace může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bankbank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů. Stejně postupuje také příspěvková organizace mající zastoupení v zahraničí, pokud jde o účty u zahraničních bankbank nebo ostatních zahraničních poskytovatelů platebních služeb.
(8)
Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede příspěvková organizace neprodleně veškeré peněžní prostředky do České národní bankybanky na účet, na který přijímá peněžní prostředky plynoucí z její hlavní činnosti, a účty zruší.
§ 54
(1)
Finanční vztahy stanovené zřizovatelem jsou
a)
příspěvek na provoz ze státního rozpočtu nebo odvod z provozu do státního rozpočtu,
b)
individuální a systémové dotacedotace na financování dotačních investičních akcí,
c)
návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc,
d)
odvod z odpisů,
e)
dotacedotace na úhradu výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,
f)
dotacedotace na úhradu výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančních mechanismů včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů.
(2)
Příspěvek na provoz se stanoví v případě, že rozpočtované náklady bez příspěvku ze státního rozpočtu překračují rozpočtované výnosy. Odvod z provozu stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci v případě, že její rozpočtované výnosy překračují rozpočtované náklady. Výše příspěvku na provoz nebo výše odvodu z provozu se stanoví jako rozdíl objemu rozpočtovaných nákladů a výnosů hlavní činnosti. Výši příspěvku na provoz a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na předem stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.
(3)
Při významné změně podmínek, za nichž byl stanoven finanční vztah ke státnímu rozpočtu, krátí zřizovatel příspěvkové organizaci stanovený příspěvek nebo uloží nerozpočtovaný odvod z provozu nebo může zvýšit stanovený příspěvek. Příspěvková organizace je povinna takovouto změnu podmínek zřizovateli neprodleně oznámit. V případě stanovení nerozpočtovaného odvodu z provozu stanoví zřizovatel termín splatnosti odvodu.
(4)
Návratnou finanční výpomocNávratnou finanční výpomoc lze poskytnout v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c). Návratná finanční výpomocNávratná finanční výpomoc poskytnutá v případě, že zřizovatel rozhodne o úhradě zhoršeného hospodářského výsledku podle § 55 odst. 2 písm. c), musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.
(5)
Odvod odpisů může zřizovatel stanovit
a)
jestliže nepočítá s dalším rozvojem činnosti příspěvkové organizace a postupně omezuje její činnost,
b)
jestliže uvažuje o jejím zrušení,
c)
v případě, kdy objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace v oblasti reprodukce dlouhodobého majetku; v tomto případě nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů z nemovitého majetku.
(6)
Odvody odpisů lze nařídit vždy pouze v běžném roce, a to do výše zdrojů v tomto roce vytvořených.
(7)
Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 1 písm. b), e) a f) nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotacedotace poskytnuta.
§ 55
(1)
Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění.
(2)
Jestliže hospodaření příspěvkové organizace za běžný rok skončí ztrátou po zahrnutí příspěvku (dále jen „zhoršený hospodářský výsledek“), je zřizovatel povinen projednat s příspěvkovou organizací zabezpečení jeho úhrady do konce následujícího rozpočtového roku. Úhrada zhoršeného hospodářského výsledku se zajistí
a)
z rezervního fondu příspěvkové organizace,
b)
z rozpočtu kapitoly zřizovatele, není-li dostatek prostředků v rezervním fondu příspěvkové organizace,
c)
ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu (dále jen „zlepšený hospodářský výsledek“) příspěvkové organizace v následujícím rozpočtovém roce, není-li dostatek prostředků ani v rozpočtu kapitoly.
(3)
Není-li zhoršený hospodářský výsledek uhrazen ani ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace podle odstavce 2 písm. c), zruší zřizovatel příspěvkovou organizaci do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být uhrazen zhoršený hospodářský výsledek, pokud jej neuhradí z rozpočtu kapitoly. Je-li to nezbytné, zajistí činnost doposud zajišťovanou příspěvkovou organizací organizační složkou státu. K tomu není zapotřebí souhlasu ministerstva.1)
(4)
V případě, že hospodaření příspěvkové organizace skončí zlepšeným hospodářským výsledkem, použije se přednostně k úhradě jejího zhoršeného hospodářského výsledku podle odstavce 2 písm. c) a dále k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku vzniklého před nabytím účinnosti tohoto zákona.
(5)
Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na příspěvkové organizace, které jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, na příspěvkové organizace zabezpečující specializované úkony hygienické a protiepidemické, které jsou podkladem pro výkon státní kontroly v ochraně veřejného zdraví, a na příspěvkové organizace zřízené pro výkon veřejné hydrometeorologické služby. Ustanovení odstavců 2 a 3 se dále nevztahují na příspěvkové organizace, u nichž byl zhoršený hospodářský výsledek způsoben bezúplatným převodem majetku z důvodu plnění povinností podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi52).
§ 56
(1)
Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:
a)
rezervní fond,
b)
fond reprodukce majetku,
c)
fond odměn,
d)
fond kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:
a)
do fondu odměn do výše 20 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 10 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,
b)
do fondu reprodukce majetku do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,
c)
do rezervního fondu bez omezení.
(3)
Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2 provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.
(4)
Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.
§ 57
(1)
Rezervní fond se tvoří se zlepšeného hospodářského výsledku podle § 56 odst. 2 písm. c), z přijatých peněžních darů, z prostředků převedených podle § 54 odst. 7 a z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Prostředků rezervního fondu lze použít
a)
k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku,
b)
k úhradě sankcí,
c)
k úhradě zhoršených hospodářských výsledků vzniklých před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 55 odst. 2,
d)
k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele,
e)
k překlenutí časového nesouladu mezi výnosy a náklady.
(3)
K úhradě potřeb nezajištěných výnosy příspěvkové organizace nebo příspěvkem zřizovatele na provoz lze rezervní fond použít v průběhu roku pouze v případě, že jeho použití bylo rozpočtováno. V tomto případě se jeho použití účtuje do výnosů příspěvkové organizace. Nespotřebovaná část rozpočtovaná na krytí potřeb a převedená do výnosů příspěvkové organizace se vrátí před zpracováním roční účetní závěrky do rezervního fondu. Prostředky převedené do rezervního fondu podle § 54 odst. 7 lze v průběhu roku použít, i když jejich použití rozpočtováno nebylo.
(4)
Účelově určené peněžní dary a peněžní prostředky poskytnuté ze zahraničí se použijí v souladu s jejich určením.
§ 58
(1)
Fond reprodukce majetku se tvoří
a)
z odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,16)
b)
z přídělu ze zlepšeného hospodářského výsledku,
c)
výnosy z prodeje dlouhodobého movitého hmotného a nehmotného majetku,
d)
z darů a z výnosů povolených veřejných sbírek určených na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
e)
výnosy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace nabyla ve prospěch státu darem nebo děděním,
f)
prostředky poskytnutými ze zahraničí určenými účelově na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.
(2)
Prostředků fondu reprodukce majetku se používá
a)
na financování pořízení a technického zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
b)
jako doplňkového zdroje financování oprav a udržování hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku,
c)
k úhradě úvěrů přijatých podle § 62 odst. 3.
(3)
Prostředky fondu reprodukce majetku použité pro financování oprav a údržby majetku podle odstavce 2 písm. b) se účtují do výnosů příspěvkové organizace.
(4)
Příspěvková organizace může při bezúplatném převodu nemovitého majetku na organizační složku státu nebo příspěvkovou organizaci převést současně z fondu reprodukce majetku prostředky ve výši oprávek vytvořených k tomuto majetku.
(5)
Příspěvková organizace může s předchozím písemným souhlasem zřizovatele posílit fond reprodukce majetku z prostředků na provoz hlavní činnosti. Při postupu podle věty první se nepoužije ustanovení § 54 odst. 2 věty druhé.
§ 59
(1)
Fond odměn je tvořen přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku.
(2)
Z fondu odměn se hradí přednostně případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.29)
§ 60
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žákům učilišť a na stipendia zaměstnancům na studijních pobytech. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť a učilišť, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u zaměstnavatele, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.
§ 61
Příspěvkové organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále
a)
z rezervního fondu; není-li v rezervním fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti,
b)
z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem; není-li v příslušném fondu dostatek prostředků, mohou být odvod a penále uhrazeny na vrub nákladů hlavní činnosti.
§ 62
(1)
Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Příspěvková organizace může vynakládat peněžní prostředky na peněžní a věcná ocenění pouze v případě, že tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3)
Příspěvková organizace nesmí přijímat zápůjčky, poskytovat úvěry a vystavovat směnky. Příspěvková organizace může poskytovat zápůjčky pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace může přijímat se souhlasem ministerstva úvěry pouze na financování výdajových investičních akcí. Příspěvková organizace, která je zdravotnickým zařízením, může přijímat také úvěry, které slouží k překlenutí dočasného nedostatku peněžních prostředků, pokud je tento nedostatek způsoben opožděnými úhradami zdravotnických výkonů od zdravotních pojišťoven.
§ 63
(1)
Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti. Pokud příspěvková organizace vykonává jinou činnost, musí být její předmět a rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím.
(2)
Jestliže je hospodářským výsledkem jiné činnosti k 30. září ztráta, je statutární orgán příspěvkové organizace povinen zajistit, aby byla do konce rozpočtového roku vyrovnána, nebo učinit opatření k ukončení jiné činnosti tak, aby v této činnosti nebylo pokračováno po skončení rozpočtového roku.
Díl 3
Společná ustanovení pro hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací
§ 64
(1)
Jestliže organizační složka státu nebo příspěvková organizace vznikne ze zákona a tento zákon nestanoví, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci správce kapitoly, na jehož rozpočet je napojena finančními vztahy.
(2)
Je-li k některé úhradě organizační složky státu třeba souhlasu zřizovatele a potřeba úhrady vznikne právě zřizovateli, je k souhlasu příslušný správce kapitoly, a je-li tímto zřizovatelem správce kapitoly, je k souhlasu příslušné ministerstvo.
§ 65
Společná ustanovení k fondu kulturních a sociálních potřeb
(1)
Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
(3)
U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(4)
Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.
§ 66
Některé finanční vztahy organizačních složek státu a příspěvkových organizací
(1)
Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizační složky státu v působnosti jednoho správce kapitoly si při plnění svého předmětu činnosti navzájem neposkytují peněžitá plnění. To platí také pro organizační složku státu a jí zřízenou příspěvkovou organizaci.
(2)
Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívanou plochu na pozemku nebo ve stavbě, se kterými hospodaří jiná organizační složka státu nebo příspěvková organizace.
§ 67
Poskytování záloh zaměstnancům
(1)
Organizační složky státu a příspěvkové organizace poskytují vlastním zaměstnancům v odůvodněných případech na drobné a neodkladné výdaje vynakládané v zájmu organizační složky státu nebo příspěvkové organizace v hotovosti zálohy k vyúčtování
a)
v předpokládané výši výdajů jako zálohy jednorázové, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po splnění účelu, na který byly poskytnuty, nebo
b)
ve výši odpovídající předpokládané měsíční potřebě jako zálohy stálé, které musí být vyúčtovány nejpozději do 10 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce.
(2)
Zaměstnanci, jimž byly jednorázové nebo stálé zálohy poskytnuty, musí vyúčtování předložit tak, aby výdaje uskutečněné ze zálohy mohly být zahrnuty ještě do nákladů roku, v němž byly zálohy poskytnuty; zaměstnanci organizačních složek státu musí zálohy vyúčtovat tak, aby nepoužité prostředky nezatěžovaly rozpočet roku, v němž byly zálohy poskytnuty.
(3)
Nelze-li uskutečnit výdaj, na který byla jednorázová záloha poskytnuta, musí zaměstnanec vrátit zálohu nejpozději příští pracovní den po zjištění této skutečnosti. Vydat zaměstnanci pro týž účel jednorázovou zálohu lze jen po vyúčtování předchozí zálohy. Dodatečné zvýšení jednorázové zálohy se za další zálohu nepovažuje.
(4)
Zálohy podle odstavce 1 lze poskytovat pouze zaměstnancům, se kterými zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti podle zákoníku práce27).
(5)
Odstavce 1 a 4 se nevztahují na poskytování záloh na cestovní náhrady podle zvláštního právního předpisu.30)
§ 68
Zařízení sloužící ke vzdělávání a ubytování
(1)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradí ve vlastních zařízeních sloužících ke vzdělávání a ubytování
a)
pořízení a technické zhodnocení majetku,
b)
výdaje, případně náklady související s provozem těchto zařízení, včetně údržby a oprav.
(2)
Pokud se vlastní zařízení podle odstavce 1 využívají i k rekreačním nebo sportovním účelům, hradí se poměrná úhrada výdajů, případně nákladů podle odstavce 1 písm. b) pro tuto činnost z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(3)
V ubytovacích zařízeních musí úhrada za ubytování odpovídat výdajům a poměrné části odpisů, případně nákladům souvisejícím s poskytovanou službou podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Vlastnímu zaměstnanci může organizační složka státu nebo příspěvková organizace uhradit částku až do výše 50 % z částky vypočítané podle odstavce 3, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Obdobně se postupuje i v případě, kdy zaměstnanec organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace je ubytován v ubytovacím zařízení, se kterým hospodaří jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace než jeho zaměstnavatel.
§ 69
Stravování a stravovací služby
(1)
Zabezpečuje-li organizační složka státu nebo příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro
a)
zaměstnance v pracovním poměru,
b)
státní zaměstnance podle zákona o státní službě,
c)
příslušníky bezpečnostních sborů ve služebním poměru,
d)
vojáky z povolání,
e)
soudce,
f)
žáky a studenty po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou, kolektivní dohodou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a)
bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b)
zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(3)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a)
fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou,
b)
zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní.
(4)
Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Jeden peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.
(5)
Umožňuje-li to kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis, může organizační složka státu nebo příspěvková organizace poskytnout za podmínek podle odstavce 4 v daném dni další peněžitý příspěvek na stravování, odpracoval-li zaměstnanec v pracovním poměru, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě, příslušník bezpečnostního sboru ve služebním poměru, voják z povolání nebo soudce déle než 11 hodin v daném dni. Do odpracované doby se započítává přestávka v práci, kterou je organizační složka státu nebo příspěvková organizace povinna poskytnout podle jiného právního předpisu osobám podle věty první.
(6)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště.
(7)
Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(8)
Za dobu, za níž vzniklo zaměstnanci v příslušném dni právo na poskytnutí stravného podle právních předpisů upravujících cestovní náhrady, nelze postupovat podle odstavců 1 až 6 ani podle vyhlášky vydané na základě zmocnění obsaženého v odstavci 7.
§ 70
Pojištění
(1)
Organizační složka státu může pojistit pouze majetek České republiky se kterým hospodaří, a to se souhlasem zřizovatele.
(2)
Příspěvková organizace může pojistit pouze majetek České republiky, se kterým hospodaří.
(3)
Peněžní prostředky z pojistného plnění za každou pojistnou událost30a) může organizační složka státu, která v době jejich přijetí škody způsobené touto pojistnou událostí dosud neuhradila, použít [§ 25 odst. 1 písm. b)] pouze na jejich úhradu. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila dosud jen zčásti, použije je na úhradu zbylé části škody a jejich zbytek na výdaje, které kvůli úhradě části škody nemohla uskutečnit. Jestli v době jejich přijetí tyto škody uhradila již zcela, použije je na výdaje, které kvůli úhradě škody nemohla uskutečnit, v plné výši. To platí i pro výdaje, ke kterým získala organizační složka státu oprávnění použitím částek z nároků z nespotřebovaných výdajů.
(4)
Jiné pojištění než podle odstavců 1 a 2 může organizační složka státu a příspěvková organizace uzavřít, jen stanoví-li tak zvláštní zákon31) nebo prováděcí právní předpis ke zvláštnímu zákonu.
HLAVA XIV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 73
Poskytování státních záruk
Česká republika poskytuje státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. Za poskytnutí státní záruky zaplatí dlužník do státního rozpočtu 0,5 % ze zaručené částky, a to do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, kterým byla státní záruka poskytnuta.
§ 74
Ručení státu
Za dluhy příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti s provozováním hlavní činnosti ručí stát.
§ 75
Organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotacídotací a návratných finančních výpomocínávratných finančních výpomocí provádějí finanční vypořádání se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou. Ustanovení § 14 odst. 9 věty druhé není větou první dotčeno.
§ 75a
Postup při dokončení řádného převodu daňových příjmů, které jsou určeny k rozdělení mezi státní rozpočet, kraje, obceobce a některé státní fondy a které již nebylo možno z časových důvodů převést z účtu státního rozpočtu na účty oprávněných příjemců do konce rozpočtového roku, upravuje zvláštní právní předpis.33)
§ 75b
(1)
Centrální evidence dotacídotací je evidenční systém, v němž se zpracovávají údaje o dotacíchdotacích, návratných finančních výpomocíchnávratných finančních výpomocích a dalších obdobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv nebo z Národního fondu. Jejich poskytovatelé jsou povinni do centrální evidence dotacídotací zaznamenávat údaje o nich a o jejich příjemcích, popřípadě tyto údaje do ní přenášet z jiných evidencí, pokud obsahují stanovené údaje. Součástí údajů o příjemci, který je fyzickou osobou, je rodné číslo. Obsah a rozsah údajů zaznamenávaných nebo přenášených do centrální evidence dotacídotací a postupy a lhůty, které při tomto zaznamenávání a přenášení poskytovatelé plní, stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2)
Centrální evidenci dotacídotací vede Generální finanční ředitelství. Generální finanční ředitelství správnost ani úplnost zaznamenaných nebo přenesených údajů neprověřuje.
(3)
Údaje evidované v centrální evidenci dotacídotací jsou uchovávány po dobu 20 let od 1. ledna roku následujícího po dni poskytnutí prostředků příjemci. Po uplynutí této lhůty jsou údaje odstraněny.
Přechodná ustanovení
§ 76
O použití zůstatků fondů rezerv a rozvoje okresních úřadů vykázaných ke dni účinnosti tohoto zákona rozhodne vláda.
§ 77
(1)
Na prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto zákona a na státní záruky poskytnuté před účinností tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy. Pro změnu podmínek, za kterých byly do 31. prosince 2000 poskytnuty dotacedotace rozhodnutím poskytovatele, se použije § 14o obdobně.
(2)
V případě, že celkový objem státních záruk poskytnutých před účinností tohoto zákona je větší než 40 % celkových výdajů státního rozpočtu schválených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rok, je možné poskytnout státní záruku až po snížení objemu záruk pod tuto hranici.
§ 78
Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo před účinností tohoto zákona a které bylo zjištěno za jeho účinnosti, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží.
§ 79
Splátky vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona a splácených za jeho účinnosti jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 80
Státní fondy vzniklé podle dosavadních právních předpisů jsou povinny upravit své právní poměry v souladu s tímto zákonem do dvou let od nabytí jeho účinnosti.
HLAVA XV
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 81
Zrušují se:
1.
Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky),
2.
zákon č. 166/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb.,
3.
zákon č. 57/1995 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,
4.
zákon č. 154/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů,
5.
zákon č. 160/1997 Sb., kterým se mění zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb.
§ 84
V zákoně č. 579/1991 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1992 a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 516/1992 Sb., se část druhá zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů
§ 85
V zákoně č. 321/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona České národní rady č. 266/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., se čl. III zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
§ 86
V zákoně č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 172/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 117/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se část čtvrtá zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů
§ 87
V zákoně č. 189/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 516/1992 Sb. a zákona č. 10/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb., se čl. I zrušuje.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
§ 88
V zákoně č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb., se čl. XV zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 360/1999 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí
§ 89
V zákoně č. 360/1999 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, se čl. VII zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 90
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 3, 7 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
1a)
§ 3 písm. a) zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Například zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů.
2a)
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2b)
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací.
3)
Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
3a)
Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
4)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011.
4d)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
5a)
Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
6)
§ 47 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
7)
§ 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
8)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
9)
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
11)
Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.
11a)
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
11b)
§ 28 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 88/2003 Sb.
11d)
§ 101 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb.
11e)
§ 19 odst. 2 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 179/2003 Sb.
11f)
Článek 2 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
12)
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
16)
Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16a)
Čl. 14 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství.
16b)
Čl. 11 Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o založení Evropského společenství.
17)
§ 22 odst. 1 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
17a)
Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Čl. 7 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
19)
Čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
20)
§ 62 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
21)
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
21a)
Například zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
23)
Například § 2 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
24a)
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
24b)
§ 6 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.
25)
Nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.
25a)
Článek 2 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.
25b)
Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 233/2007 Sb. a č. 306/2007 Sb., část C, pododdíly 108, 218, 228, 238, 248, 258, 328, 338, 348, 358, 368, 378, 380, 428, 438, 518, 528, 538, 548, 558 a 618 a paragraf 3212.
25c)
Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C, oddíl 41.
26)
Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
27)
§ 252 zákoníku práce.
28)
Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů.
29)
Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a odměny za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
30a)
§ 788 občanského zákoníku.
§ 2 písm. s) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
31)
Například § 205d zákoníku práce, zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
33)
§ 6 odst. 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 1/2005 Sb.
34)
§ 2 odst. 3 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.
35)
§ 6 odst. 4 zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku).
41a)
§ 3 odst. 1 písm. c) bod 1 a písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
42)
Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, položka 5013.
43)
Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 357/2009 Sb. a č. 464/2013 Sb., podseskupení položek 501 a 502 kromě položky 5013.
45)
§ 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 160/2013 Sb.
46)
§ 23a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 160/2013 Sb.
47)
§ 20 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
48)
Čl. 2 písm. p) nařízení (EU, EURATOM) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002, v platném znění.
49)
Čl. 2 odst. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění.
50)
Čl. 38 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, v platném znění.
51)
Například § 6 odst. 2 písm. e) vyhlášky č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění vyhlášky č. 656/2004 Sb., vyhlášky č. 519/2005 Sb., vyhlášky č. 356/2007 Sb., vyhlášky č. 127/2010 Sb., vyhlášky č. 302/2012 Sb. a vyhlášky č. 280/2014 Sb.
52)
Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění zákona č. 177/2013 Sb. |
Zákon č. 219/2000 Sb. | Zákon č. 219/2000 Sb.
Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 65/2000
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 7)
* ČÁST DRUHÁ - HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STÁTU (§ 8 — § 16)
* ČÁST TŘETÍ - NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM (§ 17 — § 37a)
* ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 38 — § 50)
* ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ (§ 51 — § 65)
* § 66 - Zrušovací ustanovení
* § 67 - Účinnost
Aktuální znění od 18. 7. 2024 (221/2024 Sb.)
219
ZÁKON
ze dne 27. června 2000
o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon upravuje způsoby a podmínky hospodaření s majetkem České republiky (dále jen „stát“), vystupování státu v právních vztazích, jakož i postavení, zřizování a zánik organizačních složek státu.
§ 2
(1)
Hospodaření s majetkem státu se řídí tímto zákonem a působnost tohoto zákona nelze omezit nebo vyloučit dohodou stran, pokud zvláštní právní předpis,2) vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo všeobecně uznávaná pravidla mezinárodního práva nestanoví jinak.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na úkony a postupy příslušných orgánů, pokud vedou trestní, občanskoprávní, správní nebo jiné obdobné řízení anebo navrhují a schvalují právní předpisy.
Organizační složky státu
§ 3
(1)
Organizačními složkami státu (dále jen „organizační složka“) jsou ministerstva a jiné správní úřady5) státu, Ústavní soudÚstavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.
(2)
Organizační složka není právnickou osobou. Tím není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu.
(3)
Organizační složka je účetní jednotkou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 4 a 51).
(4)
Pravidla financování organizačních složek upravují zvláštní právní předpisy.
§ 4
(1)
K plnění úkolů v rámci své působnosti může organizační složku podle tohoto zákona za stát zřídit i ministerstvo (dále jen „zřizovatel“). Pro tyto účely zřizovatel použije majetek státu, se kterým je příslušný hospodařit (§ 9) on sám anebo jiná organizační složka jím zřízená. Ke zřízení organizační složky je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. O zřízení rozhoduje zřizovatel opatřením (§ 20), jehož součástí je zřizovací listina. Takto zřízená organizační složka je vždy účetní jednotkou.
(2)
Podmínky pro podání žádosti o předchozí souhlas podle odstavce 1 a náležitosti zřizovací listiny organizační složky upraví prováděcí právní předpis.
§ 5
(1)
Zřizovatel může rozhodnout opatřením (§ 20) o změně zřizovací listiny organizační složky a s tím souvisejících dílčích změnách v jejím předmětu činnosti, organizačním uspořádání a rozsahu majetku státu, s nímž je příslušná hospodařit (§ 9). Má-li přitom dojít k převodu části organizační složky do jiné organizační složky, může se tato změna týkat pouze organizačních složek zřízených týmž zřizovatelem.
(2)
Organizační složka zřízená podle ustanovení § 4 zaniká uplynutím doby, na kterou byla zřízena, anebo opatřením zřizovatele (§ 20), jímž rozhodl o zrušení organizační složky. Práva a závazky státu, které vykonávala organizační složka ke dni svého zániku, vykonává nadále zřizovatel, pokud současně nerozhodne, že výkon těchto práv a závazků převezme jiná organizační složka jím zřízená. Zřizovatel rovněž rozhodne o naložení s dalším majetkem státu, s nímž byla organizační složka ke dni svého zániku příslušná hospodařit (§ 9 a 11); neučiní-li tak, řídí se příslušnost k hospodaření s tímto majetkem ustanovením § 9.
(3)
Vznik, změny a zánik organizační složky zřízené podle ustanovení § 4 se oznamují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen sdělit vydavateli potřebné údaje do jednoho měsíce ode dne, kdy ke vzniku, změně nebo zániku organizační složky došlo; rozsah potřebných údajů upraví prováděcí předpis. Oznámení se neprovede, jde-li o organizační složku zřízenou k zajišťování úkolů spojených s obranou a bezpečností státu.
§ 5a
(1)
Zřizovatel organizační složky nebo organizační složka, která vykonává zřizovatelskou funkci vůči organizační složce, schvaluje její účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni.
(2)
Pokud organizační složka nemá zřizovatele a zřizovatelskou funkci nevykonává ani jiná organizační složka, pověří vedoucí organizační složky nejméně 3 osoby schválením účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni.
Vystupování státu v právních vztazích
§ 6
(1)
Pokud stát vystupuje jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou.
(2)
Právní osobnost a svéprávnost státu se pro účely jeho vystupování v právních vztazích s jinými osobami dělí mezi jednotlivé organizační složky, které jsou podle tohoto zákona anebo podle zvláštních právních předpisů věcně příslušné k zajišťování výkonu práv a plnění závazků státu v těchto právních vztazích a jsou účetními jednotkami.
(3)
Organizační složky uvedené v odstavci 2 naplňují právní osobnost a svéprávnost státu v právních vztazích, které se jich týkají, samostatně a vzájemně nezávisle.
(4)
Týká-li se právní vztah současně různých organizačních složek uvedených v odstavci 2, naplňuje každá z nich právní osobnost a svéprávnost státu v rozsahu, který odpovídá její příslušnosti.
(5)
Odstavce 2 až 4 se použijí přiměřeně i na právní vztahy mezi organizačními složkami navzájem. Právní jednání organizačních složek se v těchto případech řídí ustanovením § 19 odst. 1.
(6)
V řízení před soudy a jinými orgány vystupují organizační složky za stát jako jednotliví účastníci96). Vystupuje-li v řízení před soudy a jinými orgány za stát v téže věci více organizačních složek, postupují v řízení samostatně, v souladu se svou procesní rolí a vzájemně nezávisle v rozsahu, který odpovídá jejich příslušnosti.
§ 7
(1)
Za stát právně jedná vedoucí organizační složky, jíž se toto právní jednání týká, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak. Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kanceláře Senátu mohou právně jednat za stát se souhlasem příslušného orgánu Poslanecké sněmovny nebo příslušného orgánu Senátu.
(2)
Vedoucí organizační složky může pro určité právní jednání písemně pověřit jiného vedoucího zaměstnance této organizační složky. Další zaměstnanci organizační složky mohou za stát právně jednat pouze v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem organizační složky. Obdobně postupuje vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny a vedoucí Kanceláře Senátu.
ČÁST DRUHÁ
HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STÁTU
§ 8
Majetek státu
(1)
Majetek státu (dále jen „majetek“) využívá stát zejména
a)
k plnění svých funkcí anebo v souvislosti s plněním těchto funkcí,
b)
k zajišťování veřejně prospěšných činností anebo pro účely podnikání.
(2)
Zvláštní zákon stanoví, které věci nezbytné k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smějí být jen ve vlastnictví státu.7)
Příslušnost
§ 9
(1)
Hospodaření s určitým majetkem přísluší té organizační složce, která je účetní jednotkou a potřebuje jej k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, popřípadě přísluší zřizovateli organizační složky, nerozhodl-li v souvislosti s jejím zánikem (§ 5 odst. 2) o jiném způsobu naložení s majetkem; tím není dotčen postup podle ustanovení § 19a, § 19b odst. 1 a 3 a § 55b. Není-li dále stanoveno jinak (§ 20), příslušná organizační složka s majetkem rovněž nakládá, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona.
(2)
Vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti organizační složky podle odstavce 1, odstraní tyto pochybnosti na žádost anebo z vlastního podnětu Ministerstvo financí svým opatřením (§ 20). Týkají-li se pochybnosti také příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo Kanceláře Senátu, vydá Ministerstvo financí toto opatření v dohodě s příslušným orgánem Poslanecké sněmovny nebo s příslušným orgánem Senátu. Týkají-li se pochybnosti pouze příslušnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu, odstraní tyto pochybnosti na žádost anebo z vlastního podnětu svým opatřením (§ 20) příslušný orgán Poslanecké sněmovny.
(3)
Jednání a rozhodování ve věcech podle odstavce 2 nespadá do pravomoci soudů.
§ 10
S majetkem,
a)
u něhož při jeho nabytí státem není patrno, které organizační složce přísluší hospodaření s tímto majetkem,
b)
o němž se zjistí, že s ním žádná organizační složka podle tohoto zákona nehospodaří,
hospodaří organizační složky příslušné podle ustanovení § 11; není-li dále stanoveno jinak (§ 20), tyto organizační složky s majetkem rovněž nakládají, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona.
§ 11
(1)
Hospodaření
a)
přísluší Generálnímu ředitelství cel, jedná-li se o majetek, který připadl státu
1.
v souvislosti s porušením celních předpisů anebo na základě těchto předpisů,
2.
v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících provozování hazardních her anebo na základě těchto předpisů,
3.
v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících správu spotřebních daní anebo na základě těchto předpisů,
4.
propadnutím nebo zabráním výrobku, který je předmětem spotřební daně,
5.
na základě rozhodnutí orgánu Celní správy České republiky,
b)
s radioaktivními odpady a zdroji ionizujícího záření přísluší Správě úložišť radioaktivních odpadů,
c)
s věcmi propadlými nebo zabranými z rozhodnutí orgánu Finanční správy České republiky přísluší Generálnímu finančnímu ředitelství,
d)
s exempláři rostlin a živočichů, regulovanými kožešinami, výrobky z tuleňů a jinými jedinci chráněnými podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněnými podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jež připadly státu, přísluší Ministerstvu životního prostředí,
e)
s telekomunikační a radiokomunikační technikou, záznamovou technikou, výpočetní technikou a dopravními prostředky, propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí, výbušninami, regulovanými prekurzory výbušnin a dalšími látkami nebo směsmi zneužitelnými k nedovolené výrobě výbušnin97), s návykovými látkami a prekursory88) včetně zařízení k jejich výrobě, s přípravky obsahujícími návykové látky a s jinými nebezpečnými látkami89) přísluší krajskému ředitelství Policie České republiky9a), v jehož působnosti se nachází sídlo orgánu, jenž o propadnutí nebo zabrání rozhodl; není-li takového orgánu, přísluší tomu krajskému ředitelství Policie České republiky9a), v jehož územní působnosti se věc nachází,
f)
s kulturními statky, jejichž vlastníkem se stal stát podle zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unieúzemí Evropské unie, přísluší Ministerstvu kultury.
(2)
V ostatních případech s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 hospodaří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“).15a) Zjistí-li organizační složka uvedená v odstavci 1, že není příslušná hospodařit s určitým majetkem uvedeným v ustanovení § 10, vyrozumí o takovém majetku jinou organizační složku uvedenou v odstavci 1 nebo Úřad. Zjistí-li Úřad, že v případě určitého majetku uvedeného v ustanovení § 10 přísluší hospodaření organizační složce uvedené v odstavci 1, vyrozumí o takovém majetku tuto organizační složku.
(3)
Pokud nelze příslušnost podle předchozích odstavců určit anebo budou-li v jednotlivém případě dány závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek uvedených v odstavci 1 nebo 2, určí, popřípadě změní příslušnost Ministerstvo financí na žádost anebo z vlastního podnětu svým opatřením (§ 20); ve výjimečném případě může být takto založena příslušnost i organizační složce neuvedené v odstavci 1 nebo 2. Ustanovení § 9 odst. 2 a 3 zde platí obdobně.
Nabývání majetku
§ 12
(1)
Je-li majetek nabýván smlouvou, musí být smlouva písemná a s projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. Darovací nebo jinou smlouvu, jíž se bezúplatně převádí ve prospěch státu majetek bez určení příslušné organizační složky (§ 9), uzavírá za stát organizační složka, jejíž příslušnost se určí podle ustanovení § 11.
(2)
Bezúplatný převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastrukatastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, jakož i bezúplatný převod práva stavby anebo majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové ve prospěch státu vyžadují schválení Ministerstvem financí.
(3)
Za úplatu lze nabývat pouze majetek, který splňuje předpoklady stanovené v ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a b) a příslušné organizační složce (§ 9) bude sloužit pro zabezpečení výkonu její působnosti anebo její činnosti, pokud nejde o nabytí ve veřejném zájmu, anebo majetek, který je nabýván k zajištění jeho účelného a efektivního využívání pro potřeby ostatních organizačních složek podle ustanovení § 19a a § 19b odst. 2 věty první, anebo směnou podle ustanovení § 19c odst. 2 věty druhé.
(4)
Při úplatném nabývání majetku lze cenu16) sjednat pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu17) a jde-li o majetek nabývaný v zahraničí, pouze do výše, která je v daném místě a čase obvyklá. Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší. To platí obdobně, je-li majetek nabýván v dražbě.17a)
(5)
Pokud sjednaná cena překročí výši přípustnou podle odstavce 4 a nejde přitom o nabytí majetku v dražbě17a) anebo v zahraničí, je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila. Je-li úplatné nabytí majetku předmětem veřejné zakázky zadané podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek platí odstavec 4 pouze v případě, má-li být smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění.
(6)
Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování při úplatném převodu hmotné nemovité věci nebo práva stavby ve prospěch státu. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.
(7)
Ministerstva mohou s předchozím souhlasem vlády ve prospěch státu nabývat za úplatu cenné papírycenné papíry. Ostatní organizační složky nemohou ve prospěch státu nabývat za úplatu ani cenné papírycenné papíry, ani majetkové účasti v jiných obchodních společnostech než akciových.
(8)
Organizační složky nemohou uzavírat smlouvu o poskytnutí věci do užívání spojenou se smlouvou o následném převodu této věci do vlastnictví státu. Za účelem nákupu hmotné nemovité věci v zahraničí pro potřebu zastupitelských úřadů tak lze učinit pouze s předchozím souhlasem Ministerstva financí. Při zadávání koncese podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek se věta první a věta druhá nepoužijí.
§ 12a
(1)
Organizační složky mohou užívání nebo požívání majetku, který není ve vlastnictví státu, sjednat pouze tehdy, je-li toto užívání nebo požívání nezbytné pro zabezpečení výkonu jejich působnosti anebo činnosti, popřípadě pro řádné hospodaření s majetkem, s nímž jsou příslušné hospodařit, a bude-li trvat jen po dobu nezbytně nutnou.
(2)
Sjednává-li se užívání nebo požívání podle odstavce 1 za úplatu, nesmí úplata překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen44), je-li uplatněna, a současně nesmí překročit výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Je-li užívání nebo požívání určitého majetku nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání vyšší úplaty, která však nesmí překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen, je-li uplatněna. Ustanovení § 12 odst. 5 se v těchto případech použije přiměřeně.
(3)
Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě majetku v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva upravující užívání nebo požívání podle odstavce 1 obsahovat ujednání umožňující organizační složce ukončit smluvní vztah výpovědí.
§ 13
(1)
Stát nabývá majetek též zákonem,19) na základě zákona, děděním, rozhodnutím příslušného orgánu22) a na základě mezinárodní smlouvy, kterou je stát vázán, popřípadě na základě jiných skutečností stanovených zákonem.
(2)
Pokud má být pro nabytí majetku děděním nebo odkazem založena příslušnost určité organizační složky (§ 9), musí být při povolání státu dědicem nebo při určení státu odkazovníkem tato organizační složka výslovně označena. Dědickou smlouvu organizační složka nemůže uzavřít.
(3)
Není-li den nabytí majetku státem podle odstavce 1 přímo stanoven, je jím den, kdy o nabytí majetku státem bylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto anebo kdy bylo toto nabytí příslušným orgánem pravomocně potvrzeno,24) popřípadě den, kdy rozhodná skutečnost platně nastala. Nelze-li rozhodný den ani takto určit, je jím den, kdy se příslušná organizační složka (§ 11) ujala výkonu povinností podle tohoto zákona.
Základní povinnosti při hospodaření s majetkem
§ 14
(1)
Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo tímto zákonem. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku.
(2)
Příslušná organizační složka vede majetek v účetnictví a provádí jeho inventarizace podle zvláštních právních předpisů,25) pokud tento zákon (§ 15) anebo jiný zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(3)
Příslušná organizační složka pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím.
(4)
Příslušná organizační složka důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a výhradu soupisu pozůstalosti, je-li stát povolán za dědice. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek v řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku vystupuje za stát jiná než příslušná organizační složka.
(5)
Příslušná organizační složka průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv státu zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, požaduje od dlužníků úroky z prodlení a sjednané smluvní sankce.
(6)
U pohledávek, kde peněžité plnění ve prospěch státu ukládá dlužníku zvláštní právní předpis anebo je uložil dlužníku příslušný orgán bez návrhu a přitom nesplnění této platební povinnosti nelze postihnout sankcí podle zvláštního právního předpisu, požaduje příslušná organizační složka od dlužníka úrok z prodlení ve výši podle zvláštního právního předpisu, kterým se stanoví výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku, pokud úrok z prodlení v úhrnu přesáhne částku 5 000 Kč.
(7)
Stane-li se majetek pro příslušnou organizační složku dočasně nebo trvale nepotřebným a o nepotřebnosti rozhodl písemně vedoucí příslušné organizační složky, popřípadě jím písemně pověřený jiný vedoucí zaměstnanec této organizační složky, naloží příslušná organizační složka s majetkem způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. Za nepotřebný se pro tyto účely považuje zejména majetek, který přesahuje potřeby příslušné organizační složky, majetek, na jehož ponechání státu přestal být veřejný zájem, anebo majetek, který pro ztrátu, popřípadě zastarání svých technických a funkčních vlastností nebo pro nepřiměřenou nákladnost provozu nemůže sloužit svému účelu. Za nepotřebný se nepovažuje majetek, u kterého Úřad zajišťuje jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby ostatních organizačních složek podle ustanovení § 19a a § 19b odst. 2 věty první.
§ 14a
(1)
Zřizuje se centrální registr administrativních budov, jehož správcem a provozovatelem je Úřad. Centrální registr administrativních budov je neveřejným informačním systémem, který slouží organizačním složkám k účelnému a hospodárnému využívání
a)
budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí ve vlastnictví státu, které se nacházejí na jeho území a které slouží nebo mají sloužit pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu,
b)
budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí na území státu, které nejsou v jeho vlastnictví, ale pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu jsou organizačními složkami užívány nebo požívány.
(2)
Organizační složka poskytuje do centrálního registru administrativních budov způsobem umožňujícím dálkový přístup úplné a pravdivé údaje o nemovitých věcech uvedených v odstavci 1 a o jejich částech.
(3)
Centrální registr administrativních budov přebírá a využívá údaje z informačního systému katastrukatastru nemovitostí a ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Organizační složka poskytuje do centrálního registru administrativních budov pouze ty údaje, které z těchto informačních systémů nelze získat. Strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov, termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení pro potřeby organizační složky, která údaje poskytla, a dalších organizačních složek upraví prováděcí právní předpis.
(4)
Změny ve využívání majetku evidovaného v centrálním registru administrativních budov a nakládání s ním se uskutečňují na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu vlády. Vláda usnesením vydá statut tohoto orgánu a upraví v něm zejména jeho působnost, složení a základní pravidla pro jeho práci a pro přípravu a předkládání návrhů na změny ve využívání uvedeného majetku a na nakládání s ním. Rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu podle věty první nenahrazují právní nebo jiné jednání podle tohoto zákona.
(5)
Ustanovení odstavce 4 se nepoužije, jedná-li se o majetek, s nímž přísluší hospodařit Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu nebo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu; změny ve využívání tohoto majetku a nakládání s ním se uskutečňují na základě rozhodnutí příslušného orgánu Poslanecké sněmovny, Senátu nebo Ústavního souduÚstavního soudu.
§ 14b
Ministr obrany, ministr vnitra, ředitel Bezpečnostní informační služby, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace a ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou z důvodu zajištění bezpečnosti nebo obrany státu rozhodnout, ve kterých konkrétních případech se určitý majetek, s nímž je příslušná hospodařit anebo který užívá nebo požívá organizační složka, v jejímž čele stojí nebo která spadá do jejich působnosti, do centrálního registru administrativních budov nezařadí a ustanovení § 14a se nepoužije. Obdobně může rozhodnout ministr financí ve vztahu k majetku, s nímž je příslušné hospodařit anebo který užívá Generální ředitelství cel. Tato rozhodnutí si může předem vyhradit nebo následně změnit vláda.
§ 15
(1)
Majetek uvedený v ustanovení § 10 příslušná organizační složka (§ 11) určí a sepíše neprodleně poté, kdy se o takovém majetku dozvěděla; v případě věcí, které se evidují v katastrukatastru nemovitostí, současně zajistí, aby byl proveden zápis do katastrukatastru nemovitostí. Pro účely provedení záznamu do katastrukatastru nemovitostí je písemností osvědčující příslušnost organizační složky její prohlášení o vzniku práva.
(2)
Majetek uvedený v odstavci 1 není předmětem rozhodování podle ustanovení § 14 odst. 7 a je třeba jej bez zbytečného odkladu rozmístit u organizačních složek, pokud to zvláštní povaha majetku vyžaduje anebo jej tyto potřebují pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti; ustanovení § 19, 19b a 19c se podle povahy případu použijí přiměřeně. Z týchž důvodů anebo ve veřejném zájmu si může příslušná organizační složka (§ 11) majetek ponechat u sebe. V ostatních případech věci převede do vlastnictví právnických nebo fyzických osob, práva uplatní a další majetek účelně zpeněží v souladu s tímto zákonem. Se zbylým majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani právnické nebo fyzické osoby, naloží postupem, který upraví prováděcí právní předpis. Při nakládání s majetkem, který stát nabyl v důsledku rozhodnutí soudu o uznání a výkonu rozhodnutí jiného státu týkajícího se propadlého nebo zabraného majetku nebo věcí28a) nebo příkazu ke konfiskaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci28b), se příslušná organizační složka řídí postupy pro sdílení majetku podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních97) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzájemné uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. Pokud příslušná organizační složka zašle jinému státu peněžní prostředky získané zpeněžením propadlého nebo zabraného majetku nebo věcí, vyrozumí o tom orgán jiného státu příslušný ke sdílení majetku.
(3)
Pozemky, které jsou majetkem podle odstavce 1 a zároveň tvoří zemědělský půdní fond, příslušná organizační složka přednostně nabídne Státnímu pozemkovému úřadu; to neplatí v případě pozemků tvořících jeden funkční celek s obytnými a hospodářskými budovami a jinými stavbami, které neslouží zemědělské a lesní výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství. Nepřijme-li Státní pozemkový úřad nabídku do 30 dnů od jejího doručení, platí, že nemá o nabízené pozemky zájem a k pozdější akceptaci nabídky se nepřihlíží. Příslušná organizační složka dále postupuje v souladu s odstavcem 2.
(4)
Majetek podle odstavce 1 vede příslušná organizační složka (§ 11) v operativní evidenci způsobem a za podmínek, které upraví prováděcí právní předpis, a to až do doby konečného naložení s majetkem; tím není dotčen postup podle ustanovení § 14 odst. 2, jde-li o nemovité věci a peněžité pohledávky. Ponechá-li si příslušná organizační složka majetek u sebe podle odstavce 2 věty druhé anebo nepodaří-li se jí s majetkem naložit konečným způsobem do 2 let poté, kdy začala plnit úkoly podle odstavce 1, operativní evidenci ukončí a postupuje podle ustanovení § 14 odst. 2; její příslušnost se pak nadále řídí podle ustanovení § 9.
§ 16
(1)
Se spornými nároky třetích osob k majetku, který stát nabyl způsoby uvedenými v ustanovení § 13 tohoto zákona, odkáže příslušná organizační složka (§ 11) tyto osoby na soud. Současně je vyzve, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy prokázaly, že svůj nárok u soudu uplatnily. Byla-li podána žaloba, vyčká právní moci rozhodnutí soudu. V případě marného uplynutí této lhůty pokračuje organizační složka v postupu podle ustanovení § 15 odst. 2 tohoto zákona; možnost následného uplatnění nároků třetích osob u soudu tím není dotčena.
(2)
Nabude-li stát v důsledku výroku, jímž soud uložil trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku29), věci a prostředky, u nichž mohou vzniknout pochybnosti, zda je jich nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo jiné osoby, jejíž část majetku byla zabrána, nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený nebo tato osoba povinna pečovat29), a jsou-li předpoklady, že by mohla být podána žádost o jejich vynětí30), příslušná organizační složka (§ 11) provádějící trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku naloží s těmito věcmi a prostředky až po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a jde-li o věci nebo prostředky, které byly prováděním trestu propadnutí majetku postiženy teprve později, po uplynutí jednoho měsíce od doby, kdy k postižení došlo. Byla-li v uvedených lhůtách žádost o vynětí podána, vyčká právní moci rozhodnutí o této žádosti.
(3)
Nabude-li stát majetek v důsledku rozhodnutí soudu uvedeného v § 15 odst. 2 větě páté, naloží příslušná organizační složka (§ 11) s tímto majetkem až po uplynutí 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí soudu nebo i před uplynutím této lhůty, byla-li podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních31a) vyrozuměna, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části. Byla-li však organizační složka v uvedené lhůtě vyrozuměna o tom, že jiný stát informoval o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části, naloží s ním až po doručení rozhodnutí soudu vydaného ohledně dotčeného majetku na základě informace jiného státu31b).
(4)
Pokud Nejvyšší soud vyrozumí příslušnou organizační složku (§ 11) o tom, že rozhodl o pozastavení nakládání s věcí, která propadla nebo byla zabrána na základě trestní sankce uložené v trestním řízenítrestním řízení, nebo že takové pozastavení nařídil anebo že takový postup nařídil předseda senátu Nejvyššího soudu, neboť se v dané trestní věci vede řízení o mimořádném opravném prostředku, učiní příslušná organizační složka (§ 11) neprodleně všechna potřebná opatření k tomu, aby s věcí nebylo dále nakládáno způsobem, který by znemožnil její případné vrácení původnímu vlastníkovi. Není-li to možné, zejména z důvodu, že věc již byla převedena do vlastnictví jiné osoby, příslušná organizační složka o tom vyrozumí Nejvyšší soud.
ČÁST TŘETÍ
NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM
§ 17
Nakládá-li se s majetkem na základě smlouvy, musí mít smlouva písemnou formu a projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází.
§ 18
S majetkem uvedeným v ustanovení § 10 nemůže příslušná organizační složka (§ 11) naložit, s výjimkou prodeje ve veřejné dražbě40) a prodeje živých zvířat, ve prospěch
a)
soudců a přísedících, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky, znalců, tlumočníků a notářů, jakož i zaměstnanců soudů, státního zastupitelství, Policie České republiky a notářských kanceláří,
b)
celníků a občanských zaměstnanců Celní správy České republiky, jakož i vedoucích a dalších zaměstnanců jiných organizačních složek příslušných hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11,
c)
starostů, zástupců starosty, tajemníků a dalších zaměstnanců příslušných obecních úřadů32) a obdobně příslušných úřadů měst a městských částí,
jakož i osob jim blízkých,33) pokud se osoby uvedené pod písmeny a) až c) v jednotlivých případech podílely na úkonech souvisejících s nabytím takového majetku státem a na hospodaření s ním.
Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami
§ 19
(1)
Nakládání s majetkem a jiné právní jednání mezi organizačními složkami navzájem se uskutečňuje zápisem. Postupy při nakládání s majetkem ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a 39 až 42 se na uvedené právní jednání nepoužijí. Organizační složky se při vzájemném právním jednání řídí pravidly o náležitostech zápisů, podmínkami úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a dalšími pravidly nakládání s majetkem a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Nakládají-li organizační složky podle odstavce 1 s věcmi, které se evidují v katastrukatastru nemovitostí, zajistí též podání návrhu na záznam do katastrukatastru nemovitostí. Pro tyto účely je zápis podle odstavce 1 písemností osvědčující příslušnost přejímající organizační složky hospodařit s věcí.
(3)
Je-li to účelné zejména pro další nakládání s majetkem, lze pozemek zatížit služebností ve prospěch jiného pozemku, s nímž je táž nebo jiná organizační složka příslušná hospodařit90); to platí obdobně pro nemovitou věc, která není součástí pozemku91). Pro takové právní jednání se použije prohlášení příslušné organizační složky o vzniku práva nebo zápis podle odstavce 1 a toto prohlášení nebo zápis jsou písemností, na jejímž základě se provede vklad do katastrukatastru nemovitostí.
§ 19a
Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a je potřebný pro zabezpečení výkonu její působnosti nebo její činnosti, se může dohodnout s Úřadem na převzetí tohoto majetku s tím, že jí tento majetek bude přenechán k užívání nebo požívání za podmínek ustanovení § 19 odst. 1. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9. Při dalším hospodaření s tímto majetkem se ustanovení § 14a odst. 4 a § 19b odst. 2 věta první a druhá použijí obdobně.
§ 19b
(1)
Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci včetně případného příslušenství nacházející se na území státu anebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby a tento majetek nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou v působnosti téhož zřizovatele nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, převezme neprodleně tento majetek bezúplatně Úřad s výjimkou případů, kdy jde o majetek, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov a jehož směnou by příslušná organizační složka měla nabýt pro stát majetek v souladu s ustanovením § 12 odst. 3, anebo o majetek, na nějž byl uplatněn postup podle ustanovení § 14b. Takto Úřad postupuje, i když majetek k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9.
(2)
Úřad zajišťuje u majetku převzatého podle odstavce 1, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby ostatních organizačních složek a na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu jim tento majetek nebo jeho části přenechává za podmínek ustanovení § 19 odst. 1 k užívání nebo požívání. Přestane-li být tento majetek trvale využitelný pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu, nebude jinak potřebný pro činnost Úřadu a Úřad si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží s ním Úřad na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu podle jeho povahy a stavu, a půjde-li o majetek způsobilý k dalšímu využití, naloží s ním ve prospěch právnických nebo fyzických osob. S ostatním majetkem převzatým podle odstavce 1, který Úřad sám nepotřebuje anebo si jej neponechá ve veřejném zájmu, naloží podle jeho povahy a stavu, a je-li majetek způsobilý k dalšímu využití, naloží s ním ve prospěch těch organizačních složek, které jej potřebují pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo které jej převezmou ve veřejném zájmu. Při tom přihlíží k povaze důvodů zájmu organizačních složek o převzetí tohoto majetku, k naléhavosti jejich potřeb a k účelnosti a efektivitě takového převzetí; sporné případy se předkládají k rozhodnutí vládě.
(3)
Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku, než který podle odstavce 1 přebírá Úřad anebo pro který z odstavce 1 vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami v působnosti téhož zřizovatele nebo ústředního správního úřadu anebo je-li jedna organizační složka vůči druhé zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka tento majetek nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, pokud takový postup povede k hospodárnějšímu naložení s tímto majetkem. S tímto majetkem je přejímající organizační složka příslušná hospodařit v souladu s ustanovením § 9.
(4)
Pokud příslušná organizační složka (§ 9) nevyužila postup podle odstavce 3, naloží s trvale nepotřebným majetkem podle jeho povahy a stavu, a je-li majetek způsobilý k dalšímu využití a dále není stanoveno jinak, naloží s ním ve prospěch jiné organizační složky, která jej potřebuje pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo která jej převezme ve veřejném zájmu. Obdobně postupuje organizační složka, která převzala majetek podle odstavce 3.
(5)
Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 o dočasné nepotřebnosti majetku nebo jeho části, anebo bude-li tak dosaženo jejich účelnějšího nebo hospodárnějšího využití při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, popřípadě je-li to účelné před konečným naložením s majetkem, u kterého bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti, přenechá příslušná organizační složka takový majetek nebo jeho část, odpovídá-li to povaze tohoto majetku nebo jeho části a dále není stanoveno jinak, za podmínek ustanovení § 19 odst. 1 k užívání nebo požívání pro potřeby ostatních organizačních složek.
(6)
Odstavec 1 se nevztahuje na nakládání s majetkem v příslušnosti hospodaření pro Státní pozemkový úřad s výjimkou nakládání s majetkem evidovaným v centrálním registru administrativních budov.
§ 19c
(1)
Nabídka užívání nebo požívání majetku, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, jiným organizačním složkám se provádí prostřednictvím tohoto registru. Nabídka užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku jiným organizačním složkám se provádí na internetových stránkách Úřadu. Je-li to účelné, lze nabídku jiným organizačním složkám uskutečnit souběžně i jiným vhodným způsobem. Je-li u majetku, na který byl uplatněn postup podle ustanovení § 14b, anebo u jiného majetku nezbytné provést nabídku z důvodů spočívajících v zajištění bezpečnosti nebo obrany státu pouze jiným vhodným způsobem, použije se tento jiný vhodný způsob.
(2)
V případě majetku určeného ke směně a majetku v zahraničí se nabídka podle odstavce 1 neprovádí. Je-li určen ke směně majetek, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a byl převzat Úřadem podle ustanovení § 19a nebo § 19b odst. 1, zajišťuje Úřad jeho směnu i nabytí majetku pro stát směnou. Pokud má takto nabytý majetek charakter majetku, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, zajišťuje Úřad jeho využívání a nakládání s ním v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 větou první a druhou. Pokud takto nabytý majetek uvedený charakter nemá, naloží s ním Úřad v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 větou třetí a čtvrtou.
(3)
Naložit s majetkem ve prospěch právnických nebo fyzických osob je přípustné teprve poté, neprojeví-li o majetek zájem jiná organizační složka, anebo jde-li o majetek určený ke směně, popřípadě o majetek v zahraničí, a nebrání-li tomu ani veřejný zájem; tím není dotčen postup Úřadu podle ustanovení § 19b odst. 2 věty druhé. Postup při nakládání s majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani právnické nebo fyzické osoby, upraví prováděcí právní předpis.
§ 20
(1)
Pokud to tento zákon připouští, lze s majetkem nakládat také jednostranným opatřením. Opatření je vždy písemné. Musí obsahovat určení organizačních složek, kterých se týká, jakož i určení majetku, s nímž se nakládá, a musí v něm být stanoven den, jímž nastávají účinky opatření. Opatření se doručuje dotčeným organizačním složkám a jejich zřizovatelům, a nakládá-li se jím s věcí, která se eviduje v katastrukatastru nemovitostí, rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu.
(2)
Opatření podle odstavce 1 mohou vydávat zřizovatelé organizačních složek při výkonu funkce zřizovatele podle tohoto zákona a příslušné orgány Poslanecké sněmovny a Senátu v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9). Opatření podle odstavce 1 může vydat i ředitel bezpečnostního sboru, nakládá-li se s majetkem za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
(3)
Ministerstvo financí může vydat opatření podle odstavce 1 v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9 a 11) nebo v rámci kontroly (§ 49 odst. 4); opatření musí obsahovat odůvodnění.
(4)
Na vydání opatření podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení34) a opatření nepodléhají přezkoumání soudem.
(5)
Opatření podle tohoto zákona se pro účely katastrálních právních předpisů považuje za rozhodnutí státního orgánu.
Převody vlastnictví
§ 21
(1)
Nejde-li o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti, lze do vlastnictví právnické nebo fyzické osoby převést smlouvou hmotnou věc pouze za podmínek uvedených v ustanoveních § 22 a 23 a jen tehdy, je-li tato věc pro stát trvale nepotřebná (§ 14 odst. 7, § 19c odst. 3).
(2)
Ze závažných důvodů a po předchozím vyjádření Ministerstva financí může vláda povolit výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti podle odstavce 1. Tím není dotčen postup podle ustanovení § 22 odst. 1 až 3; ustanovení § 22 odst. 4 až 7 a § 23 se však nepoužijí.
§ 22
(1)
Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o koupi, s nímž bude organizační složka jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o koupi nezakládají pro zájemce nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií; postup organizační složky při zjišťování zájemců o koupi a při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení podrobněji upraví prováděcí právní předpis. Věc lze rovněž prodat ve veřejné dražbě40), a nevyžaduje-li převod schválení nebo výjimku podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. V odůvodněných případech lze uskutečnit přímý prodej vybrané osobě anebo směnu, budou-li současně dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání majetku.
(2)
Při úplatném převodu hmotné věci se sjedná cena16) nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis35) nestanoví jinak. Obdobně se postupuje při stanovení minimální kupní ceny v rámci podmínek výběrového řízení a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku anebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, nebyl-li předmět dražby vydražen.
(3)
Bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(4)
Schválení Ministerstvem financí vyžaduje převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastrukatastru nemovitostí, nejde-li o převod
a)
pozemku, na němž je zřízena stavba pro bydlení nebo stavba pro rodinnou rekreaci ve vlastnictví nabyvatele a pozemku na něj navazujícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1 000 m2 tomuto nabyvateli, anebo samostatný převod pozemku, na němž je zřízena jednotlivá nebo řadová garáž ve vlastnictví nabyvatele,
b)
spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka, který je nositelem zákonného předkupního práva36), anebo spoluvlastnického podílu na pozemku, na němž byl zřízen dům, ve prospěch vlastníka jednotky v tomto domě,
c)
ve prospěch předkupníka, který uplatnil své předkupní právo,
d)
věcí podle odstavce 5 nebo 6,
e)
společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav,
f)
pozemku ve výměře nepřesahující 500 m2, na němž není zřízena stavba, která by byla jeho součástí, směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka, na němž není zřízena stavba, která by byla jeho součástí,
g)
pozemku ve výměře nepřesahující 200 m2, na němž není zřízena stavba, pokud tento pozemek nenavazuje na žádný další pozemek převáděný témuž nabyvateli,
h)
silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zvláštním právním předpisem38a) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je v souladu se zvláštním právním předpisem38a) ve vlastnictví obceobce, do vlastnictví tohoto kraje nebo obceobce, anebo pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutímúzemním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle zvláštního právního předpisu38a) kraj nebo obecobec, do vlastnictví tohoto kraje nebo obceobce,
i)
silničního pozemku, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu38a) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou.
(5)
Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje převod hmotné movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod sbírky muzejní povahy. Je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vyžaduje schválení Ministerstvem kultury převod hmotné nemovité věci, jíž je kulturní památka součástí.
(6)
Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžaduje převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod stavby, která se eviduje v katastrukatastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, nejde-li o převod podléhající schválení podle odstavce 5.
(7)
Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování při převodu hmotných věcí, u kterých jejich převod nepodléhá schválení podle odstavce 4 s výjimkou písmen c), e), h) a i), podle odstavce 5 nebo podle odstavce 6, a nejde přitom o postup podle ustanovení § 15 odst. 2. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.
§ 23
Při převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, si může schválení převodu vyhradit vláda; ustanovení § 22 odst. 4 až 7 se v takovém případě nepoužije.
§ 24
Organizační složka nemůže jako pronajímatel uzavřít smlouvu o poskytnutí věci za úplatu do užívání, spojenou se smlouvou o následném převodu vlastnictví této věci, a nemůže uzavřít smlouvu o převodu obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části.
Jiné způsoby nakládání
§ 25
K hmotné věci nelze smlouvou zřídit předkupní ani zástavní právo a nelze sjednat výhradu zpětné koupě.
§ 25a
(1)
Právo stavby lze k pozemku smluvně zřídit pouze tehdy, není-li možné nebo účelné vztah k pozemku uspořádat se stavebníkem jinak. Právo stavby se zřizuje za úplatu; bezúplatně může být zřízeno jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.
(2)
Ve smlouvě podle odstavce 1 musí být vůči stavebníkovi dohodnuta výhrada souhlasu k tomu, jak se stavba provede, změní nebo obnoví, jakož i výhrada souhlasu k užívání, požívání, zcizení nebo zatížení práva stavby.
(3)
Převod práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí; je-li však součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou, vyžaduje převod práva stavby schválení Ministerstvem kultury. Při převodu práva stavby se ustanovení § 21 a § 22 odst. 1 až 3 použijí obdobně.
§ 26
(1)
Služebnost se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce nebránila ve výkonu její činnosti.
(2)
Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely zřízení, provozu a údržby sítě technického vybavení41) a veřejně prospěšné stavby41a), služebností rozlivu a služebností stezky nebo cesty k zajištění přístupu vlastníka k jeho nemovité věci, může-li takový přístup jako nezbytnou cestu92) povolit soud. V ostatních případech může k zatížení hmotné nemovité věci služebností ze závažných důvodů výjimku povolit Ministerstvo financí.
(3)
Nemovitou věc, která se eviduje v katastrukatastru nemovitostí, nelze smluvně zatížit reálným břemenem; tím není dotčena možnost sjednat úplatu za zřízení práva stavby (§ 25a) jako stavební plat.
§ 27
(1)
Hmotnou věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, lze přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně lze postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, anebo je-li to účelné před konečným naložením s věcí, u které bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti.
(2)
Užívání podle odstavce 1 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny, lze užívání při dodržení podmínek vyplývajících z odstavce 3 věty první prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let. Smlouva musí vylučovat pokračování užívacího vztahu tím, že by užívání pokračovalo i po dni, kdy měl užívací vztah skončit. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva obsahovat ujednání umožňující organizační složce ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž ujednání umožňující okamžité ukončení užívacího vztahu, pokud přestanou být plněny podmínky podle odstavce 1.
(3)
V případě užívání podle odstavce 1 nesmí být nájemné sjednáno v nižší částce, než která jako nejvyšší možné nájemné vyplývá z regulace cen44), a není-li tato regulace uplatněna, sjedná se nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, sjedná se současně režim zvyšování nájemného a podle povahy věci též způsob rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním. Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží; ustanovení věty druhé o sjednání způsobu rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním se však použije obdobně.
(4)
Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části do užívání, stanovené v odstavci 1, z doby užívání stanovené v odstavci 2 a dále z okruhu uživatelů a účelu užívání stanovených pro případ bezúplatného užívání v odstavci 3 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.
(5)
Souhlas pronajímající organizační složky s přenecháním věci nájemcem do podnájmu vyžaduje schválení zřizovatele, a nemá-li organizační složka zřizovatele, schválení věcně příslušného ústředního správního úřadu, a není-li ho, schválení Ministerstva financí, pokud si takové schvalování zřizovatel, věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí. To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání jinému.
(6)
Je-li účelem nájmu prostoru nebo místnosti provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo místnosti, předchozí souhlas s převodem nájmu v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti nájemce93) nelze nájemci dát.
(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí, je-li věc nebo její část předmětem služby či jiného obdobného plnění, poskytovaných právnickou nebo fyzickou osobou výhradně té organizační složce, která je s věcí příslušná hospodařit, anebo k poskytování takové služby či jiného obdobného plnění výhradně slouží. Tím není dotčena povinnost organizační složky sjednat v rámci úpravy právních vztahů s poskytovatelem služby či jiného obdobného plnění potřebné podmínky týkající se používání a ochrany věci nebo její části.
§ 27a
(1)
Věc ani její část nelze přenechat k užívání právnické nebo fyzické osobě na základě výprosy.
(2)
K požívání na základě pachtu lze právnické nebo fyzické osobě přenechat věc nebo její část pouze tehdy, slučuje-li se povaha pachtu a sjednané podmínky s podmínkami uvedenými v ustanovení § 27 odst. 1 až 3; ustanovení § 27 odst. 4 až 6 a § 44 a 45 se použijí obdobně. Pacht v případě obchodního závoduobchodního závodu nelze sjednat.
Účast státu v jiných právnických osobách a sdruženích
§ 28
(1)
Stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnostiakciové společnosti.45) Stát může být akcionářem i akciové společnostiakciové společnosti, kterou nezaložil nebo jejíhož založení se nezúčastnil; pro nabývání akciíakcií platí ustanovení § 12 a 13. K založení akciové společnostiakciové společnosti nebo účasti na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády; vláda současně stanoví, zda akcieakcie budou znít na jméno nebo na majitele.
(2)
Za stát funkci zakladatele akciové společnostiakciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá ministerstvo. Pro tyto účely ministerstvo použije majetek, se kterým je příslušné hospodařit ono samo, anebo na základě svého opatření (§ 20) majetek, s nímž je příslušná hospodařit organizační složka jím zřízená (§ 4). Práva akcionáře v založené akciové společnostiakciové společnosti za stát vykonává vládou písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva; postupuje přitom v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává v jím určených pravidelných intervalech písemné zprávy.
(3)
Do obchodních společností lze majetek vkládat a s majetkovými účastmi státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády; tím není dotčeno ustanovení § 37 odst. 3. Stane-li se majetková účast v obchodní společnosti součástí majetku podle ustanovení § 10 anebo ji stát nabude podle ustanovení § 12 odst. 2, popřípadě ustanovení § 13, naloží s ní příslušná organizační složka (§ 9, 11) v souladu s tímto zákonem. K naložení s majetkovou účastí státu v obchodní společnosti v rámci postupu podle ustanovení § 15 odst. 2 se předchozí souhlas vlády podle věty první nevyžaduje.
§ 29
Stát může založit ústav, nadaci nebo nadační fond anebo se může zúčastnit na takovém založení jen s předchozím souhlasem vlády. Vláda současně stanoví, které ministerstvo bude za stát vykonávat funkci zakladatele. Ustanovení § 28 odst. 2 věty druhé se použije obdobně.
§ 30
(1)
Stát se nemůže zúčastnit založení družstva45) ani do něj vstoupit anebo členství v něm nabýt převodem družstevního podílu, nemůže se sdružit do společnosti48) a nemůže uzavřít smlouvu o tiché společnosti49). Jedná-li se o nabytí členství v družstvu v souvislosti s postupy podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, zákaz podle věty první se neuplatní.
(2)
Stát se může s předchozím souhlasem vlády zúčastnit založení spolku anebo se stát jeho členem, popřípadě se může stát členem zájmového sdružení právnických osob51), pokud se jejich prostřednictvím zapojí do činnosti mezinárodních a nadnárodních nevládních organizací. Zakladatelská a členská oprávnění vykonává příslušná organizační složka (§ 9), jejíž působnost nebo stanovený předmět činnosti věcně souvisí s účelem a předmětem hlavní činnosti spolku, popřípadě zájmového sdružení právnických osob.
(3)
Stanou-li se práva vyplývající z členství a smluv podle odstavců 1 a 2 součástí majetku podle ustanovení § 10 anebo je stát nabude podle ustanovení § 12 odst. 2, popřípadě ustanovení § 13, naloží s nimi příslušná organizační složka (§ 9 a 11) v souladu s tímto zákonem.
Nakládání s pohledávkami, jinými právy, cennými papíry a ostatními majetkovými hodnotami
§ 31
(1)
Plnění ve splátkách lze sjednat pouze výjimečně, pokud budoucí dlužník předem prokáže schopnost svůj dluh včas splnit a nebude ani z jiných okolností zřejmé, že splnění dluhu je tímto ujednáním ohroženo. Současně musí být dohodnuta splatnost celé pohledávky pro případ nesplnění kterékoli ze splátek.
(2)
Ze závažných důvodů lze dohodnout s dlužníkem splátky i u splatného dluhu. Dluh přitom musí být dlužníkem písemně uznán co do důvodu a výše, popřípadě přiznán pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Současně musí být dohodnuta splatnost celé pohledávky pro případ nesplnění kterékoli ze splátek, jakož i to, že dlužník bude ve splátkách plnit též úroky z prodlení a že stát je v případě prokazatelného zlepšení majetkových poměrů dlužníka oprávněn od ujednání o dalších splátkách odstoupit.
§ 32
Postoupit pohledávku právnické nebo fyzické osobě lze zásadně jen za úplatu. Pokud sjednaná cena nedosahuje alespoň 60 % jmenovité hodnoty postupované pohledávky včetně příslušenství, popřípadě postupuje-li se pohledávka bezúplatně, lze pohledávku postoupit jen se schválením zřizovatele, a nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, se schválením věcně příslušného ústředního správního úřadu, a není-li ho, Ministerstva financí. To platí i v případě, má-li být pohledávka předmětem veřejné dražby podle zvláštního právního předpisu.40)
§ 33
Na poměrné uspokojení pohledávky je možno přistoupit pouze v rámci reorganizace nebo při oddlužení56).
§ 34
(1)
Prominout dluh zcela nebo zčásti lze pouze dlužníku, který je fyzickou osobou, odůvodňují-li to jeho tíživé sociální poměry a o prominutí požádal.
(2)
Prominout nelze dluh, který vznikl v souvislosti s trestnou činností dlužníka anebo má-li dlužník z jakéhokoliv důvodu pohledávku vůči státu, pokud sám do výše svého dluhu nepřistoupí k jejímu prominutí, anebo má-li dlužník majetek, z něhož lze dosáhnout uspokojení pohledávky státu.
(3)
Výjimku z odstavců 1 a 2 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.
(4)
V případě prominutí dluhu vzniklého porušením podmínek smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou výstavbu57a) neplatí ustanovení odstavců 2 a 3. Tento dluh lze prominout i z jiných důvodů než z důvodů uvedených v odstavci 1, nelze však prominout dluh vzniklý v souvislosti s trestnou činností nebo dluh u dlužníka, který má pohledávku vůči státu.
(5)
K prominutí dluhu může dojít jen na základě písemné dohody.
§ 35
(1)
Od vymáhání pohledávky lze jednostranně upustit, jestliže
a)
dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na jeho dědicích, nebo
b)
dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit a přitom se pohledávka promlčela, nebo nelze prokázat, že pohledávka trvá, anebo nelze prokázat její výši a není podklad pro to, aby soud nebo jiný orgán určil výši podle úvahy, nebo
c)
je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné.
(2)
Lze rovněž upustit od vymáhání pohledávky, jejíž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje 1 000 Kč, pokud dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit anebo skutečnosti nasvědčují tomu, že předpokládané náklady na vymožení pohledávky významně převýší předpokládaný příjem z této pohledávky. U téhož dlužníka lze v průběhu jednoho kalendářního roku upustit od vymáhání takové pohledávky jen jednou, ledaže by součet jmenovitých hodnot takových pohledávek včetně příslušenství, od jejichž vymáhání již bylo nebo má být upuštěno, nepřesáhl 1 000 Kč.
(3)
Upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka nezaniká; postup podle ustanovení § 14 odst. 5 a 6 se nepoužije.
§ 36
Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování u právních jednání podle ustanovení § 34 a § 35 odst. 1. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si schvalování takto vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. Schválením není dotčen postup podle ustanovení § 34 odst. 3.
§ 37
(1)
K pohledávce nelze smlouvou zřídit zástavní právo.
(2)
Pro nakládání s nepeněžitými pohledávkami, jinými právy a ostatními majetkovými hodnotami platí předchozí ustanovení obdobně, pokud to povaha těchto majetkových hodnot připouští anebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Pro účely postupu podle ustanovení § 32, 35 a 36 se vychází z ocenění podle zvláštního právního předpisu.17)
(3)
Pro převody cenných papírůcenných papírů se použije obdobně ustanovení § 21, avšak jeho odkazy na ustanovení § 22 a 23 se uplatní pouze v rozsahu ustanovení § 22 odst. 1 až 3; tím není dotčeno ustanovení § 28 odst. 3 věty první, nejde-li o převod cenných papírůcenných papírů v rámci postupu podle ustanovení § 15 odst. 2. Nelze uzavírat smlouvy o zápůjčce nebo jiném přenechání cenných papírůcenných papírů a o zastavení cenných papírůcenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, a nelze postoupit samotná práva ze smluv o převodu cenných papírůcenných papírů, jejichž vlastníkem se stát stal; tím není dotčeno ustanovení § 37a.
§ 37a
(1)
S postoupením smlouvy uzavřené organizační složkou, u níž by to povaha smlouvy nevylučovala, avšak která byla uzavřena s povolením výjimky, schválením nebo s předchozím souhlasem podle tohoto zákona, ani s postoupením její části nemůže dát příslušná organizační složka souhlas94). To platí obdobně, pokud postupovanou smlouvou byly zcizeny ve prospěch právnické nebo fyzické osoby věc nebo právo, k nimž se nadále váží práva a povinnosti z postupované smlouvy nebo její části, anebo pokud by bylo postoupení smlouvy nebo její části příslušné organizační složce jakkoli na újmu.
(2)
Pokud souhlasu s postoupením nebrání okolnosti uvedené v odstavci 1 a pokud příslušná organizační složka souhlas s postoupením dá, prohlásí současně vůči postupiteli, že odmítá jeho osvobození od jeho povinností v rozsahu postoupení.
(3)
Organizační složka nemůže postoupit smlouvu, která byla uzavřena s povolením výjimky, schválením nebo s předchozím souhlasem podle tohoto zákona, ani její část.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Závazky
§ 38
Závazky vzniklé z činnosti organizačních složek jsou závazky státu. Závazek v účetnictví vede a za stát jako nositele závazku závazek plní ta organizační složka, z jejíž činnosti závazek vznikl nebo s ní souvisí, anebo které přísluší hospodařit (§ 9 a 11) s majetkem, s nímž závazek souvisí. Nelze-li v případě peněžitého dluhu organizační složku takto určit a nemá-li plnit tyto úkoly po zániku organizační složky ani její zřizovatel (§ 5 odst. 2), zabezpečuje tyto úkoly Ministerstvo financí.
§ 39
(1)
Stát může přijímat a sjednávat závazky anebo uznávat vůči němu uplatněné nároky pouze v rozsahu a za podmínek, které odpovídají povaze státem plněných úkolů a vykonávaných činností. Pokud by v důsledku smluvního přijetí závazku nebo uznání práva, které nevzniklo ze zákona, stát mohl pozbýt, popřípadě by pozbyl anebo naopak nenabyl majetek, jehož převod či jiné zcizení je podle tohoto zákona vázáno na povolení výjimky, schválení nebo předchozí souhlas, lze takto právně jednat pouze s povolením výjimky, schválením nebo s předchozím souhlasem. Ustanovení § 44 a § 45 odst. 1 zde platí obdobně.
(2)
Podle odstavce 1 druhé a třetí věty se postupuje rovněž v případě smíru uzavíraného před soudy a jinými orgány, při odmítnutí dědictví nebo jiného plnění z pozůstalosti, při vzdání se dědictví nebo jeho zcizení a při vypořádání dědictví dohodou. Ustanovení odstavce 1 druhé a třetí věty se nepoužije, dochází-li k vydání věci anebo jinému vypořádání restitučních nároků postupem podle zvláštních právních předpisů.59)
§ 40
(1)
Stát se může zavázat k uzavření budoucí smlouvy nebo k jinému právnímu jednání, pokud je sjednaný obsah budoucí smlouvy nebo takové právní jednání v souladu s tímto zákonem a k uzavření budoucí smlouvy nebo k takovému právnímu jednání není zapotřebí povolení výjimky, poskytnutí schválení nebo poskytnutí předchozího souhlasu podle tohoto zákona.
(2)
Další pravidla zavazování státu, jakož i poskytování státních záruk upravuje zvláštní právní předpis.
§ 41
Pokud stát nabyl majetek způsoby uvedenými v ustanovení § 13, dluhy předchozího vlastníka na stát nepřecházejí; to neplatí v případě dědění nebo odúmrti a v případech, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutí příslušného orgánu nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán.
§ 42
(1)
Pohledávka dlužníka za státem zaniká započtením tehdy, kryje-li se vzájemně s pohledávkou, s níž je příslušná hospodařit (§ 9 a 11) organizační složka, která má plnit dluh státu (§ 38) odpovídající pohledávce dlužníka.
(2)
Započtení proti pohledávce státu je přípustné pouze na základě dohody, nestanoví-li zvláštní právní předpis, že započtení proti pohledávce státu je vyloučeno.
§ 43
(1)
Majetek, se kterým hospodaří příslušné organizační složky (§ 9 a 11), nemůže být předmětem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení podle zvláštního právního předpisu.56)
(2)
Výkon rozhodnutí ukládajícího státu zaplacení peněžité částky lze vést na majetek, s nímž je příslušná hospodařit (§ 9 a 11) organizační složka, z jejíž činnosti závazek vznikl, anebo které přísluší hospodařit s majetkem, s nímž závazek souvisí; to platí obdobně v případě veřejné dražby.40) Nepostačuje-li tento majetek k uspokojení oprávněné osoby, lze výkon rozhodnutí ve zbytku provést přikázáním pohledávky z účtu Ministerstva financí.
Postup při povolování výjimek, schvalování a poskytování předchozích souhlasů
§ 44
(1)
Výjimky se povolují a schválení a předchozí souhlas podle tohoto zákona se poskytují pouze pro jednotlivé případy.
(2)
O povolení výjimky (§ 21 odst. 2, § 26 odst. 2, § 27 odst. 4 a § 34 odst. 3), schválení (§ 12 odst. 2 a 6, § 22 odst. 4 až 7, § 23, § 25a odst. 1 a 3, § 27 odst. 5, § 32 a 36) i předchozím souhlasu (§ 4 odst. 1, § 12 odst. 4, 7 a 8, § 12a odst. 2, § 28 odst. 1, § 28 odst. 3, § 29 a § 30 odst. 2) se rozhoduje písemně a na základě zdůvodněné a doložené žádosti příslušné organizační složky (§ 9 a 11). Má-li organizační složka svého zřizovatele anebo spadá pod věcně příslušný ústřední správní úřad, předkládá její žádost se svým vyjádřením tento zřizovatel nebo ústřední správní úřad.
(3)
Výjimka se povoluje a schválení se poskytuje k již uzavřené smlouvě nebo jinému provedenému právnímu jednání, pokud to jeho povaha nebo zvláštní právní předpisy nevylučují. V případě veřejné dražby40) se výjimka povoluje a schválení se poskytuje před navržením dražby, popřípadě před uzavřením smlouvy o provedení dražby. Byla-li výjimka povolena anebo bylo-li schválení poskytnuto v době nepřesahující 6 měsíců od předložení žádosti podle odstavce 2, platí, že přijetí nabídky bylo učiněno včas; tím nejsou vyloučeny účinky včasného přijetí nabídky ani při pozdějším povolení výjimky nebo poskytnutí schválení v případech, kde to občanský zákoník připouští95).
(4)
Povolení výjimky, schválení i předchozí souhlas jsou podmínkou platnosti64) právního jednání, k němuž se poskytují.
(5)
Povolenou výjimku, poskytnuté schválení a poskytnutý předchozí souhlas lze dodatečně odejmout anebo pro ty účely stanovené podmínky změnit pouze v případech, kdy po rozhodnutí v uvedených věcech vyjdou najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na původní rozhodování podstatný vliv. Tak lze postupovat pouze do doby, než nastanou účinky právního jednání, popřípadě opatření.
§ 45
(1)
Je-li podle tohoto zákona k právnímu jednání, popřípadě opatření, zapotřebí povolení výjimky, poskytnutí schválení nebo poskytnutí předchozího souhlasu té organizační složky, která právně jedná, popřípadě činí opatření, považuje se tento požadavek bez dalšího za splněný; ustanovení § 44 odst. 5 se nepoužije.
(2)
Pokud si zřizovatel, věcně příslušný ústřední správní úřad nebo Ministerstvo financí vyhradí schvalování právních jednání podle ustanovení § 12 odst. 6, § 22 odst. 7, § 27 odst. 5 nebo § 36, je povinen zabezpečit předem oznámení o tom v Ústředním věstníku České republiky. Vyhradí-li si podle ustanovení § 23 v jednotlivém případě schválení vláda, učiní tak předem usnesením.
Odpovědnost za škodu a za dodržování povinností při hospodaření s majetkem
§ 46
Škoda vzniklá v důsledku postupů a rozhodování při hospodaření s majetkem podle tohoto zákona není škodou způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávných úředním postupem se řídí zvláštním právním předpisem65); tím však nejsou dotčeny podmínky vystupování státu v právních vztazích podle tohoto zákona. V případě regresní úhrady podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se ustanovení § 47 odst. 4 použije obdobně.
§ 47
(1)
Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí nebo pracovního zařazení v organizačních složkách anebo z titulu pověření vykonávat za stát jeho práva akcionáře právně anebo jinak jednají ohledně majetku a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem řídí.
(2)
Osoby uvedené v odstavci 1 odpovídají za porušení stanovených povinností a za škodu, která tím vznikla na majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit, v rozsahu trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů. Tím není dotčeno uplatňování odpovědnosti a sankcí vůči organizačním složkám podle zvláštních právních předpisů.
(3)
Smluvním přenesením výkonu činností uvedených v odstavci 1 na jinou osobu se odpovědnosti podle odstavce 2 nelze zprostit.
(4)
Organizační složka v případě vzniku škody na majetku, se kterým je příslušná hospodařit, bez zbytečného odkladu posoudí uplatnění nároku na náhradu škody vůči osobě odpovědné podle odstavce 2 a pořídí o tom záznam.
Kontrola
§ 48
(1)
Kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy a vnitřními předpisy při hospodaření s majetkem u organizačních složek provádějí věcně příslušné ústřední správní úřady, zřizovatelé organizačních složek a Ministerstvo financí (dále jen „kontrolní orgány“). Nejvyšší kontrolní úřad podléhá kontrole podle zvláštních právních předpisů.
(2)
Kontrolu v rámci organizační složky provádějí kontrolní útvary, popřípadě dozorčí orgány (dále jen „kontrolní útvary“).
(3)
Kontrolní orgány provádějí v rozsahu podle odstavce 1 též kontrolu činnosti kontrolních útvarů. Ministerstvo financí metodicky řídí, usměrňuje a kontroluje ostatní kontrolní orgány a jejich prostřednictvím i kontrolní útvary.
§ 49
(1)
Kontrolní metody, kontrolní postupy a vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných organizačních složek při provádění kontroly se řídí zvláštními právními předpisy,65a) které upravují finanční kontrolu a její výkon, a pravidly obsaženými ve vnitřních předpisech vydaných kontrolními orgány.
(2)
Kontrolní orgány oznamují zjištěné nedostatky Ministerstvu financí.
(3)
Kontrolní orgány spolupracují s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a dalšími příslušnými orgány při zjišťování a prokazování případů porušení povinností při hospodaření s majetkem a plní oznamovací povinnost podle zvláštních právních předpisů.67)
(4)
Ministerstvo financí může z vlastního podnětu anebo na návrh jiného kontrolního orgánu v závažných případech nedostatků při hospodaření s určitým majetkem svým opatřením (§ 20) tento majetek organizační složce bez náhrady odejmout a určit jinou organizační složku příslušnou s majetkem hospodařit (§ 9).
(5)
Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na majetek, s nímž jsou příslušné hospodařit Ústavní soudÚstavní soud, soudy, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu a Kancelář Veřejného ochránce práv.
§ 50
Odpovědnost za nedostatky na úseku kontroly na všech úrovních a za škodu, která tím státu vznikla, se řídí ustanovením § 47 tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ
Přeměna státních organizací na organizační složky
§ 51
(1)
Státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem68) (včetně ministerstev a jiných správních úřadů a orgánů státu, hospodařících s rozpočtovými prostředky) nebo zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních předpisů69) ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady, jakož i Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů, Úřad pro zahraniční styky a informace a státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů,70) které ve vztahu k majetku (§ 8) dosud vykonávaly právo hospodaření,71) popřípadě právo společného hospodaření72) nebo prozatímní správu73) podle dosavadních předpisů,74) jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona organizačními složkami (§ 3); týmž dnem Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu nabývají obdobné postavení jako organizační složky státu. Účetními jednotkami zůstávají, pokud jimi byly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jejich statutární orgán má postavení vedoucího organizační složky a jeho jednání se řídí tímto zákonem.
(2)
Pokud státní organizace, na kterou se vztahuje odstavec 1 a nejde přitom o ústřední orgán, okresní úřad nebo školský úřad, na základě zvláštního právního předpisu sama zřídila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona státní rozpočtovou organizaci nebo státní příspěvkovou organizaci, je takto zřízená státní rozpočtová organizace nebo státní příspěvková organizace vnitřní organizační jednotkou organizační složky. Postavení a právní režim státních příspěvkových organizací zřízených na základě zvláštního právního předpisu75) Kanceláří prezidenta republiky a Akademií věd České republiky upravují zvláštní právní předpisy a tento zákon (§ 54 až 56).
§ 52
(1)
Pokud byly státní organizace dotčené změnami podle § 51 odst. 1 a státní organizace, které se staly vnitřní organizační jednotkou organizační složky podle § 51 odst. 2, účastníky právních vztahů vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a účastníky soudních, správních a jiných řízení zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tyto vztahy a řízení pokračují anebo se obnoví po nabytí účinnosti tohoto zákona, je účastníkem uvedených právních vztahů a řízení stát v rozsahu a za podmínek podle tohoto zákona.
(2)
Pokud právní předpisy, smlouvy a jiné právní skutečnosti založily do dne nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti státním organizacím podle odstavce 1 jako právnickým osobám a tato práva a povinnosti do dne nabytí účinnosti tohoto zákona trvaly, je nadále jejich nositelem stát v rozsahu a za podmínek podle tohoto zákona. S cennými papírycennými papíry, účastmi v jiných právnických osobách a sdruženích (§ 28 až 30) a s právy z nich vyplývajícími, nabytými do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se naloží v souladu s tímto zákonem.
(3)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž nositeli dosud byly státní organizace podle odstavce 1, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na stát a vykonává je příslušná organizační složka; jinak tyto pracovněprávní vztahy zůstávají nedotčeny.
(4)
Pokud se v právních předpisech hovoří o státních organizacích podle odstavce 1, rozumí se tím organizační složky, popřípadě vnitřní organizační jednotky podle tohoto zákona.
§ 53
(1)
Ministerstva a jiné správní úřady, které zřídily státní organizace dotčené změnami podle ustanovení § 51 odst. 1, vykonávají zřizovatelskou funkci podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis nestanovení jinak; tím není dotčen okruh organizačních složek, které mohou být zřizovateli podle ustanovení § 4 odst. 1.
(2)
Není-li zde správní úřad, který by počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával zřizovatelskou funkci vůči státní organizaci podle odstavce 1, vykonává tuto funkci věcně příslušný ústřední správní úřad; při výkonu zřizovatelské funkce se řídí zvláštními právními předpisy a tímto zákonem.
(3)
Pokud se v právních předpisech hovoří o zřizovatelích státních organizací podle odstavce 1, rozumí se tím organizační složky, které vykonávají zřizovatelskou funkci v souladu s odstavcem 1 nebo odstavcem 2.
Postavení ostatních státních organizací
§ 54
(1)
Státní příspěvkové organizace zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a dále Konsolidační bankabanka Praha, státní peněžní ústav, a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních předpisů anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny), (dále jen „organizace“), jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem (§ 8). Při tom se řídí zvláštními právními předpisy a těmi ustanoveními tohoto zákona, která se vztahují na organizační složky příslušné hospodařit s majetkem podle § 9, nejde-li o úkony vyhrazené pouze ministerstvům. Dosavadní pohledávky a jiná majetková práva organizací se pro účely tohoto zákona považují za majetek (§ 8). Působnost tohoto zákona se nevztahuje na státní podniky založené podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, včetně těch, které se považují za založené podle uvedeného zákona, na státní organizace, které se uvedeným zákonem v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem řídí, a na Budějovický Budvar, národní podnik. Hospodaření těchto státních organizací upravují zvláštní právní předpisy.
(2)
Výkon zřizovatelských (zakladatelských) funkcí vůči organizacím se řídí tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Novou organizaci lze však zřídit (založit) nebo stávající rozdělit pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Ke sloučení nebo splynutí organizace dochází na základě rozhodnutí organizační složky vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, organizace zaniká dnem, který tato organizační složka určí. Tato organizační složka současně vydá zřizovací listinu nově vznikající organizace nebo dodatek zřizovací listiny. S majetkem, s nímž slučovaná organizace hospodařila nebo s nímž hospodařila organizace, která splývá s jinou organizací, dále hospodaří organizace, kterou organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci určí. Tato organizační složka může případně rozhodnout, že hospodaření s takovým majetkem převezme sama. Závazky, jejichž nositelem byla slučovaná organizace, nebo organizace, která splývá s jinou organizací, přecházejí na organizaci, kterou organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci určí. Tato organizační složka může případně rozhodnout, že takové závazky převezme sama. Pro práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů platí předchozí ustanovení obdobně. Sloučení nebo splynutí organizace oznamuje organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok sloučení nebo splynutí. O změně v předmětu hlavní činnosti státní příspěvkové organizace lze rozhodnout podle tohoto zákona (§ 55 odst. 2), jen pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(3)
Není-li zde správní úřad, který by počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci vůči organizaci již zřízené (založené), vykonává tuto funkci věcně příslušný ústřední správní úřad; při výkonu zřizovatelské (zakladatelské) funkce se řídí zvláštními právními předpisy a tímto zákonem.
(4)
Rušení a zánik organizací upravují zvláštní právní předpisy. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, může organizační složka vykonávající zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci v souladu s odstavcem 2 nebo odstavcem 3 rozhodnout o zrušení organizace. Organizace zaniká dnem, který tato organizační složka určí. S majetkem, s nímž organizace hospodařila (odstavec 1) ke dni svého zániku, hospodaří nadále organizační složka, která o zrušení organizace rozhodla. Závazky, jejichž nositelem byla organizace ke dni svého zániku, přecházejí na stát a tato organizační složka v souvislosti s uvedenými závazky plní úkoly podle tohoto zákona (§ 38). Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž nositelem byla organizace ke dni svého zániku, přecházejí na stát a předchozí ustanovení pro ně platí obdobně.
(5)
Organizační složka vede evidenci státních příspěvkových organizací, vůči kterým vykonává zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci, v rozsahu
a)
název,
b)
identifikační číslo osoby,
c)
datum vzniku,
d)
datum zániku,
e)
statutární orgán vyjádřený údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, anebo údajem o identifikačním čísle osoby, názvu a adrese sídla právnické osoby,
f)
adresa sídla.
(6)
Organizační složka může vést evidenci podle odstavce 5 v integrovaném agendovém informačním systému registru osob.
§ 55
(1)
Organizace nemají vlastní majetek; za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem (§ 8) se řídí ustanovením § 9. Tyto organizace jsou poskytovateli a uživateli údajů centrálního registru administrativních budov. Vlastním jménem jednají v právních vztazích týkajících se majetku a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se tohoto majetku účastní přímo stát.
(2)
K právnímu jednání organizací se vyžaduje povolení výjimky, poskytnutí schválení nebo poskytnutí předchozího souhlasu v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 44 a § 45 odst. 2). S majetkem, se kterým organizace hospodaří, lze nakládat opatřením (§ 20); to platí přiměřeně i pro rozhodování o změně v předmětu hlavní činnosti státní příspěvkové organizace (§ 54 odst. 2). Ustanovení § 46, 47, 48, § 49 odst. 1 až 4 a § 50 platí pro organizace obdobně.
(3)
Nakládání s majetkem a jiné právní jednání mezi organizačními složkami a organizacemi a mezi organizacemi navzájem se uskutečňuje smlouvou; postupy podle ustanovení § 19 odst. 2 a 3 se ve vztahu ke smlouvě použijí obdobně. Ve smlouvě se v případě organizační složky smluvní strana označí slovy „Česká republika“ a připojí se označení organizační složky jejím názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podpisu smlouvy, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Organizace jako smluvní strana se ve smlouvě označí svým názvem (obchodní firmou), sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podpisu smlouvy, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Nakládá-li organizační složka nebo organizace smlouvou s určitým majetkem, uvede se ve smlouvě i důvod, který zakládá příslušnost této organizační složky nebo organizace hospodařit s takovým majetkem. Mění-li se smlouvou příslušnost organizační složky nebo organizace hospodařit s majetkem, uvede se ve smlouvě den, jímž tato změna nastává, a označí se předávající a přejímající organizační složka nebo organizace. V rámci údajů o majetku se uvede též údaj o ceně podle stavu v účetnictví (operativní evidenci) u předávající organizační složky nebo organizace. Obsah dalších ujednání ve smlouvě se řídí přiměřeně ustanoveními zvláštních právních předpisů upravujících smluvní typ, který je uzavírané smlouvě obsahově nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů a z prováděcího právního předpisu podle odstavce 4.
(4)
Postupy při nakládání s majetkem ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a 39 až 42 se na právní jednání podle odstavce 3 nepoužijí. Organizační složky a organizace se při vzájemném právním jednání řídí podmínkami úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a dalšími pravidly nakládání s majetkem a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
S cennými papírycennými papíry, účastmi v jiných právnických osobách a sdruženích (§ 28 až 30) a s právy z nich vyplývajícími, které organizace nabyly do dne účinnosti tohoto zákona, se naloží v souladu s tímto zákonem.
§ 55a
Účetní závěrku státní příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni schvaluje její zřizovatel nebo ten, kdo vykonává zřizovatelskou funkci.
§ 55b
Likvidátoři státních podniků, které nejsou založené a nepovažují se za založené podle zákona č. 77/1997 Sb. a byly přitom zrušeny a vstoupily do likvidace, včetně těch dosavadních státních podniků, u nichž byla funkce zakladatele a pravomoc tyto organizace zřizovat, řídit a zrušovat přenesena podle zvláštních právních předpisů80) na zastupitelstva příslušných obcíobcí, ale které byly zrušeny a vstoupily do likvidace před 1. lednem 2001 a ustanovení § 57 se na ně z toho důvodu nevztahuje, po vypořádání do té doby existujících odvodů do státního rozpočtu, daní, poplatků, jiných obdobných peněžitých plnění a dluhů převedou (§ 55 odst. 3) zbylý majetek, s nímž je státní podnik v likvidaci příslušný hospodařit a s nímž se nepodařilo naložit jinak a jeho existence tak brání skončení likvidace, bezúplatně Úřadu. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9.
§ 56
(1)
Každá organizace vede v účetnictví závazky vzniklé ze své činnosti a závazky související s majetkem, se kterým je příslušná hospodařit. Její odpovědnost za tyto závazky a nakládání s nimi se řídí zvláštními právními předpisy a tímto zákonem.
(2)
Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může organizace smluvně převzít dluh jiné organizace pouze s předchozím souhlasem svého zřizovatele (zakladatele), a nemá-li zřizovatele (zakladatele), s předchozím souhlasem Ministerstva financí.
(3)
Ustanovení § 39 až 42 platí pro závazky organizace obdobně.
(4)
Převzetí dluhu organizace státem a přechod dluhu organizace na stát jsou přípustné pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
(5)
Stát ručí za dluhy organizací pouze tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis anebo jestliže se k tomu stát výslovně zavázal. Po zániku organizace toto ručení trvá, přejde-li dluh na jinou organizaci. Za stát jako ručitele vystupuje zřizovatel (zakladatel) organizace a v ostatních případech Ministerstvo financí.
(6)
Majetek, se kterým hospodaří organizace, za jejíž všechny dluhy stát ručí podle odstavce 5, nemůže být předmětem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení podle zvláštního právního předpisu.56)
§ 57
(1)
Dosavadní státní podniky79) a státní rozpočtové a příspěvkové organizace, u nichž byla funkce zakladatele a pravomoc tyto organizace zřizovat, řídit a zrušovat přenesena podle zvláštních právních předpisů80) na příslušná zastupitelstva obcíobcí a které ke dni účinnosti tohoto zákona dosud nezanikly, nejsou organizačními složkami podle tohoto zákona a nevztahuje se na ně ustanovení § 54 až 56.
(2)
Právní poměry státních podniků, na které se vztahuje odstavec 1, se řídí zvláštními právními předpisy a přiměřeně ustanovením § 20 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku; část ustanovení § 20 odst. 3 týkající se zrušení státního podniku se nepoužije. ObecObec, na niž byla přenesena funkce zakladatele, podnik zruší s likvidací podle zvláštních právních předpisů81) anebo jej zruší bez likvidace; v tom případě je povinna učinit opatření o veškerém majetku podniku a jeho závazcích (odstavec 6).
(3)
Státní rozpočtové organizace, na které se vztahuje odstavec 1, jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona organizačními složkami obceobce podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; přechodná ustanovení uvedeného zákona o organizační složce obceobce se použijí obdobně.
(4)
Státní příspěvkové organizace, na které se vztahuje odstavec 1, jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvkovými organizacemi obceobce podle zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a jejich právní poměry se řídí uvedeným zákonem a zvláštními právními předpisy.
(5)
Právo hospodaření71) k věcem ve vlastnictví státu vykonávané státními organizacemi uvedenými v odstavci 1 podle dosavadních předpisů74) dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká. Věci, k nimž právo hospodaření takto zaniklo, jsou majetkem podle § 10 písm. b) tohoto zákona. Pokud s těmito věcmi souvisejí závazky uvedených státních organizací, přecházejí takové závazky na stát.
(6)
Práva a ostatní majetkové hodnoty státu, s nimiž byly státní organizace uvedené v odstavci 1 oprávněny ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nakládat podle dosavadních předpisů, nejsou majetkem podle tohoto zákona (§ 8) a náleží
a)
podnikům podle odstavce 2; závazky dosavadních státních podniků (odstavec 1), které nepřešly na stát podle odstavce 5, zůstávají nedotčeny a jejich nositeli jsou podniky podle odstavce 2,
b)
příslušným obcímobcím, jde-li o organizační složky obcíobcí podle odstavce 3 anebo o příspěvkové organizace obceobce podle odstavce 4; na tyto obceobce přecházejí rovněž závazky dosavadních státních rozpočtových organizací (odstavec 1) a dosavadních státních příspěvkových organizací (odstavce 1), pokud nepřešly na stát podle odstavce 5.
(7)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů dosavadních státních podniků (odstavec 1) a dosavadních státních příspěvkových organizací (odstavec 1) zůstávají změnami podle předchozích ustanovení nedotčeny a jejich nositeli jsou podniky podle odstavce 2 a příspěvkové organizace obceobce podle odstavce 4. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů dosavadních státních rozpočtových organizací (odstavec 3) přecházejí na příslušné obceobce.
§ 58
(1)
Nedohodnou-li se organizační složky (§ 51) navzájem, organizační složky a organizace (§ 54 až 56) a nebo tyto organizace navzájem, které z nich bude nadále podle tohoto zákona příslušet hospodaření s majetkem, k němuž do dne nabytí účinnosti tohoto zákona trvalo právo společného hospodaření,72) postupuje se podle § 9 odst. 2.
(2)
Pokud se v právních předpisech používá pojem „právo hospodaření“,71) „právo společného hospodaření“,72) popřípadě „správa“82) a dále pojem „prozatímní správa“,73) rozumí se tím vztahy státu a organizací (§ 57 až 59) k majetku podle tohoto zákona.
§ 58a
(1)
Pokud tento zákon upravuje postupy a podmínky týkající se věcí, hmotných věcí, nemovitých věcí, hmotných nemovitých věcí a jednotek a nestanoví dále jinak, rozumí se tím i jednotky podle občanského zákoníku a byty a nebytové prostory jako jednotky v domech s byty a nebytovými prostory podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
(2)
Pokud tento zákon upravuje postupy a podmínky týkající se cenných papírůcenných papírů, rozumí se tím i zaknihované cenné papírycenné papíry.
(3)
Pokud právní jednání neobsahují ujednání, která musí podle tohoto zákona obsahovat, nepřihlíží se k nim. Odporují-li právní jednání jiným podmínkám stanoveným tímto zákonem pro taková právní jednání, jsou neplatná, nestanoví-li tento zákon jinak.
Úprava některých užívacích vztahů k majetku
§ 59
(1)
Dosavadní vztahy trvalého užívání podle § 70 hospodářského zákoníku83) se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na výpůjčku84) na dobu určitou 6 let. Po tuto dobu se výpůjčka řídí ustanoveními občanského zákoníku.
(2)
Příslušné organizační složky (§ 9) během doby stanovené v odstavci 1 smluvně upraví s jednotlivými vypůjčiteli další právní vztahy k užívanému majetku. Pokud v případě tohoto majetku nebo jeho části budou splněny podmínky pro postup podle § 22 odst. 3, převedou tento majetek nebo jeho část bezúplatně do vlastnictví vypůjčitele podle tohoto zákona. V ostatních případech, anebo neprojeví-li vypůjčitel o takový převod zájem, nabídnou vypůjčiteli jinou smluvní úpravu právního vztahu k tomuto majetku podle tohoto zákona.
(3)
Pokud se účastníci užívacího vztahu postupem podle odstavce 2 nedohodnou jinak, výpůjčka podle odstavce 1 zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s majetkem se naloží podle tohoto zákona.
§ 60
(1)
Užívací vztahy právnických a fyzických osob k věcem založené smlouvou o výpůjčce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají nejpozději uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se účastníci užívacího vztahu za podmínek stanovených tímto zákonem nedohodnou jinak.
(2)
Užívací vztahy právnických a fyzických osob k nebytovým prostorům založené smlouvou o nájmu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a sjednané na dobu určitou zanikají nejpozději uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Nemá-li vlastník bytu nebo nebytového prostoru počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona upravena práva k pozemku v rozsahu svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu,85) postupuje příslušná organizační složka (§ 9, 11) při úpravě těchto práv podle tohoto zákona.
§ 60a
(1)
Příslušná organizační složka (§ 9 a 11) převede pozemek tvořící jeden funkční celek s bytovým domem ve vlastnictví bytového družstva vzniklého přede dnem 1. ledna 1992 nebo bytového družstva, které je jeho právním nástupcem, bezúplatně do vlastnictví tohoto bytového družstva.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje obdobně v případě pozemku, který tvoří jeden funkční celek
a)
s rodinným domem86) a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží ve vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, pokud rodinný dům byl vystavěn tímto bytovým družstvem po 1. lednu 1969 na základě výjimky z předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě87) a na jeho výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě,
b)
s garáží, popřípadě garážemi ve vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, na financování jejichž výstavby se podílely fyzické osoby - členové tohoto bytového družstva nebo jejich právní předchůdci; to platí i v případě družstev vzniklých přede dnem 1. ledna 1992 nebo jejich právních nástupců, jejichž předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jejich členy, jsou-li ostatní podmínky splněny.
(3)
Došlo-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže uvedených v odstavci 2 písm. a) z vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, příslušná organizační složka převede pozemek tvořící jeden funkční celek s tímto rodinným domem a jeho příslušenstvím, popřípadě k němu příslušející garáží bezúplatně do vlastnictví vlastníka rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě k němu příslušející garáže, je-li fyzickou osobou.
(4)
Podle odstavce 3 se postupuje obdobně, došlo-li k převodu garáže uvedené v odstavci 2 písm. b) z vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, popřípadě družstva vzniklého přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právního nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, do vlastnictví fyzické osoby.
(5)
Příslušná organizační složka převede spoluvlastnický podíl k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a to v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech domu podle § 8 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, bezúplatně
a)
do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže tato osoba byla v době převodu bytu nebo garáže nebo ateliéru z vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, podle ustanovení § 23 zákona o vlastnictví bytů, nájemcem uvedeného bytu nebo garáže nebo ateliéru a členem tohoto bytového družstva, nebo
b)
do vlastnictví fyzické osoby, která je vlastníkem bytu nebo garáže nebo ateliéru v takovém domě, jestliže bytové družstvo uvedené v odstavci 1 jako vlastník budovy prohlášením vymezilo byty a nebytové prostory jako samostatné jednotky podle zákona o vlastnictví bytů a tato osoba získala uvedený byt nebo garáž nebo ateliér do vlastnictví výstavbou na základě smlouvy o výstavbě bytu nebo nebytového prostoru podle zákona o vlastnictví bytů, nebo tato osoba získala uvedený byt do vlastnictví na základě smlouvy o výstavbě na budově ve vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, popřípadě na domě s byty a nebytovými prostory podle zákona o vlastnictví bytů, z nichž alespoň jeden byl ve vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1 podle zákona o vlastnictví bytů, nebo
c)
do vlastnictví fyzické osoby, která se vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru uvedeného v písmenu a) nebo b) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví tohoto bytu nebo garáže nebo ateliéru, nebo
d)
do vlastnictví bytového družstva uvedeného v odstavci 1, které zůstalo vlastníkem nepřevedených bytů nebo nebytových prostorů v takovém domě.
(6)
Příslušná organizační složka převede bezúplatně spoluvlastnický podíl k pozemku v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech stanovenému podle § 1161 občanského zákoníku do vlastnictví
a)
fyzické osoby, která je vlastníkem jednotky podle § 4 odst. 2 zákona č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů,
b)
fyzické osoby, která se vlastníkem jednotky uvedené v písmeni a) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví této jednotky, nebo
c)
bytového družstva uvedeného v odstavci 1, jestliže toto družstvo zůstalo vlastníkem nepřevedených jednotek uvedených v písmeni a) a na toto družstvo se vztahuje povinnost uvedená v § 5 zákona č. 311/2013 Sb.
(7)
K převodům podle odstavců 1 až 6 se schválení podle ustanovení § 22 odst. 4 až 7 nevyžaduje.
(8)
Jestliže k pozemku uvedenému v odstavci 5 nebo 6 nebo k části tohoto pozemku vzniklo věcné břemeno podle § 21 odst. 5 a 6 zákona o vlastnictví bytů a tento pozemek byl bezúplatně převeden podle odstavce 5 nebo 6, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastrukatastru nemovitostí upustí od vymáhání pohledávky odpovídající náhradě za věcné břemeno k tomuto pozemku nebo jeho části, pokud tato pohledávka dosud trvá; ustanovení § 35 odst. 1 a 2 a § 36 se nepoužijí. Jestliže vlastník bytu nebo nebytového prostoru uvedený v odstavci 5 nebo 6, s nímž příslušná organizační složka uzavřela smlouvu, náhradu nebo její část zaplatil, příslušná organizační složka po provedení vkladu vlastnického práva do katastrukatastru nemovitostí vrátí přijatou částku tomuto vlastníkovi, popřípadě tomu jeho dědici nebo právnímu nástupci, na kterého vlastnictví pozemku přešlo.
§ 60b
Pokud k pozemku tvořícímu jeden funkční celek s bytovým domem, rodinným domem, garáží nebo s domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů (§ 60a) vznikla podle ustanovení § 59 odst. 1 výpůjčka právnické osobě, která není vlastníkem bytového domu, rodinného domu, garáže, domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podle zákona o vlastnictví bytů ani bytu nebo nebytového prostoru v tomto domě, a tato výpůjčka trvá anebo je-li již pozemek užíván touto právnickou osobou na základě smlouvy uzavřené podle ustanovení § 59 odst. 2, postupuje se podle ustanovení § 60a pouze za podmínky, že se příslušná organizační složka (§ 9 a 11) předem dohodne s uživatelem pozemku na zrušení této výpůjčky nebo jiného užívacího vztahu, popřípadě že tato výpůjčka nebo užívací vztah jinak zanikne.
§ 60c
(1)
Příslušná organizační složka převede pozemek tvořící jeden funkční celek se stavbou, nejde-li o stavbu drobnou, za cenu stanovenou vyhláškou č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění platném k 1. listopadu 1991, do vlastnictví družstva uvedeného v § 18 odst. 1 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, kterému vznikla podle ustanovení § 59 odst. 1 výpůjčka a které je vlastníkem stavby, a to za podmínky, že výpůjčka dosud trvá a nelze přitom postupovat podle ustanovení § 59 odst. 2 věty druhé. Postup podle věty první se neuplatní u družstva, které je v likvidaci nebo ohledně jehož majetku je vedeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení. Převod bude proveden k žádosti družstva uvedeného ve větě první, bude-li podána u příslušné organizační složky nejpozději 31. prosince 2003. Neprojeví-li toto družstvo zájem o převod uvedeného pozemku do svého vlastnictví a účastníci užívacího vztahu se nedohodnou ani na jiné smluvní úpravě právního vztahu k uvedenému pozemku podle tohoto zákona, platí o zániku výpůjčky a naložení s uvedeným pozemkem ustanovení § 59 odst. 3.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje obdobně i v případě bytového družstva, jedná-li se o pozemek, ke kterému vznikla tomuto bytovému družstvu výpůjčka podle ustanovení § 59 odst. 1 a tvoří jeden funkční celek se stavbou, která není stavbou drobnou, je ve vlastnictví tohoto bytového družstva a slouží k zabezpečení správy, údržby a oprav bytových domů ve vlastnictví tohoto bytového družstva anebo k zajištění plnění poskytovaných s užíváním bytů ve vlastnictví nebo správy tohoto bytového družstva.
(3)
Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena možnost provést převod bezúplatně za podmínek ustanovení § 22 odst. 3.
§ 61
Smlouvy, jimiž bylo podle čl. II zákona č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, zřízeno právo trvalého užívání pozemku cizím právnickým osobám, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na nájemní smlouvy, pokud bylo původní smlouvou dohodnuto užívání pozemku za úplatu, anebo na smlouvy o výpůjčce, pokud bylo původní smlouvou dohodnuto bezúplatné užívání pozemku.
§ 62
(1)
Smlouvy, jimiž byly do 1. ledna 1992 právnickým a fyzickým osobám přenechány za úplatu k dočasnému užívání nemovité věci nebo jejich části podle § 397 a 398 občanského zákoníku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na nájemní smlouvy, pokud do uvedeného dne užívací vztahy jimi založené nezanikly anebo nebyly upraveny jinak.
(2)
Pokud byla nemovitá věc nebo její část přenechána smlouvou podle odstavce 1 k dočasnému užívání bezúplatně, mění se tato smlouva za podmínek uvedených v odstavci 1 na smlouvu o výpůjčce na dobu určitou jednoho roku. Nedohodnou-li se účastníci užívacího vztahu za podmínek stanovených tímto zákonem jinak, výpůjčka zaniká uplynutím stanovené doby bez náhrady a s nemovitou věcí nebo její částí se naloží podle tohoto zákona.
Převzetí agendy prozatímní správy
§ 63
(1)
Přenesená působnost měst Brna, Ostravy a Plzně a městských částí Praha 1 až 15 při výkonu prozatímní správy podle dosavadních předpisů74) dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká. Uvedená města a městské části jsou povinny do 6 měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona veškerý majetek, s nímž do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenaložily, předat organizačním složkám příslušným podle § 11 odst. 4.
(2)
Předmětem předání podle odstavce 1 budou rovněž všechny uzavřené i neuzavřené spisové materiály a pomůcky operativní evidence k agendě prozatímní správy a další listiny týkající se majetku, jakož i doklady o závazcích souvisejících s předávaným majetkem. O předání pořídí jeho účastníci zápis; přílohou zápisu budou seznamy všech předávaných položek.
(3)
Po dobu do předání podle odstavců 1 a 2 jsou uvedená města a městské části oprávněny a povinny v zastoupení státu činit ohledně majetku a souvisejících závazků přiměřeně podle tohoto zákona pouze neodkladné úkony. Prokazatelné a odůvodněné náklady s tím spojené uhradí městu nebo městské části na základě provedeného vyúčtování za stát příslušná organizační složka (§ 11 odst. 4).
(4)
Příslušná organizační složka po předání podle odstavců 1 a 2 zajistí, aby u věcí, které se evidují v katastrukatastru nemovitostí, byl proveden záznam v katastrukatastru. Pro tyto účely je zápis podle odstavce 2 listinou osvědčující příslušnost přejímající organizační složky.
§ 64
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, kteří v Praze, Brně, Ostravě a Plzni zajišťují agendu prozatímní správy předávanou podle § 63, mohou přejít na stát v rozsahu dohodnutém mezi příslušnými městy na straně jedné a státem na straně druhé. Jednotlivé dohody musí být písemné a musí v nich být stanoven den přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů.
§ 65
Zmocňovací ustanovení
(1)
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou
a)
podmínky pro podání žádosti o předchozí souhlas se zřízením organizační složky a náležitosti zřizovací listiny (§ 4 odst. 2),
b)
rozsah údajů potřebných pro účely oznámení vzniku, změny nebo zániku organizační složky (§ 5 odst. 3),
c)
způsob a podmínky vedení operativní evidence majetku (§ 15 odst. 4),
d)
pravidla o náležitostech zápisů, podmínky úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a další pravidla nakládání s majetkem a jiného právního jednání (§ 19 odst. 1),
e)
postup při nakládání s majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani právnické nebo fyzické osoby (§ 15 odst. 2, § 19c odst. 3),
f)
postup při zjišťování zájemců o koupi a postup při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení (§ 22 odst. 1),
g)
podmínky úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a další pravidla nakládání s majetkem a jiného právního jednání (§ 55 odst. 4).
(2)
Vláda stanoví nařízením strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov a termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení (§ 14a odst. 3).
§ 66
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, ve znění pozdějších předpisů.
2.
Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.
§ 67
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
2)
Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 17 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
5)
Čl. 79 odst. 1 Ústavy.
7)
Čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
9a)
§ 8 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
15a)
Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
16)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
17a)
Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Například ústavní zákon č. 541/1992 Sb., o dělení majetku České s Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku, zákon č. 597/1992 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře.
22)
Například § 175u odst. 2 občanského soudního řádu, § 15 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 255/1994 Sb.
24)
§ 175q odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
28a)
§ 124 a 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.
28b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci.
29)
§ 66 a 102a trestního zákoníku.
30)
§ 346 odst. 1 a § 358a trestního řádu.
31a)
§ 134a odst. 4, § 289 odst. 5 a § 297h odst. 5 zákona č. 104/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
31b)
§ 134a odst. 3, § 289 odst. 4 a § 297h odst. 3 a 4 zákona č. 104/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 13 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.
33)
§ 116 občanského zákoníku.
34)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
35)
Například § 3 až 7 a 9 až 10a zákona č. 526/1990 Sb.
36)
Například § 1124 občanského zákoníku.
38a)
§ 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
40)
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.
41)
§ 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
41a)
§ 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona.
44)
§ 3 až 7 a 9 až 10a zákona č. 526/1990 Sb.
45)
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).
48)
§ 2716 až 2746 občanského zákoníku.
49)
§ 2747 až 2755 občanského zákoníku.
51)
§ 3051 občanského zákoníku.
56)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
57a)
Například vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
59)
Například zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
64)
§ 580 odst. 1 občanského zákoníku.
65)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
65a)
Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole).
67)
§ 8 odst. 1 trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
68)
Například zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 293/1993 Sb.
69)
§ 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 10/1993 Sb.
§ 5 odst. 1 písm. j) zákona č. 425/1990 Sb., ve znění zákona č. 254/1994 Sb.
§ 6 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb.
70)
§ 26 a násl. zákona č. 18/1997 Sb.
71)
§ 64 odst. 2 hospodářského zákoníku.
72)
§ 64 odst. 3 hospodářského zákoníku.
73)
§ 65 odst. 3 hospodářského zákoníku.
74)
§ 761 odst. 1 obchodního zákoníku.
75)
§ 3 odst. 2 zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky.
§ 3 odst. 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky.
76)
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 220/2000 Sb.
77)
Například zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže, ve znění zákona č. 220/2000 Sb., zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky.
79)
§ 20 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku.
80)
§ 67 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 36 zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.
81)
§ 761 odst. 2 obchodního zákoníku.
82)
Čl. III bod 4 zákona č. 98/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník.
83)
§ 876 odst. 1 občanského zákoníku.
84)
§ 659 a násl. občanského zákoníku.
85)
§ 21 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb.
86)
§ 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
87)
§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.
88)
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
89)
§ 38 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
90)
§ 1257 odst. 2 občanského zákoníku.
91)
§ 3023 občanského zákoníku.
92)
§ 1029 až 1036 občanského zákoníku.
93)
§ 2307 odst. 1 občanského zákoníku.
94)
§ 1895 odst. 1 občanského zákoníku.
95)
Například § 1743 odst. 1 občanského zákoníku.
96)
§ 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
97)
§ 135, 290 a 297l zákona č. 104/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 220/2000 Sb. | Zákon č. 220/2000 Sb.
Zákon o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Vyhlášeno 21. 7. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 65/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o katastru nemovitostí České republiky
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státní statistické službě
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Kanceláři prezidenta republiky
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o Akademii věd České republiky
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o kolektivním vyjednávání
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o státním podniku
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2014 (256/2013 Sb.)
220
ZÁKON
ze dne 27. června 2000
o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 21a zní:
㤠21a
(1)
Za stát před soudem vystupuje organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Před soudem jménem státu jedná vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec této anebo jiné organizační složky státu.
(3)
Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.“.
2.
V § 85 odst. 4 se za slova „je okresní soud,“ vkládají slova „v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud,“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona, kterým se doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy
Čl. II
V zákoně č. 131/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský zákoník a upravují některé další majetkové vztahy, se článek II zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
Čl. III
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 306/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se za slova „jiné státní organizace“ vkládají slova „(dále jen „podnik“)“.
2.
V § 1 odst. 1 se slova „nebo majetku státu v užívání organizací, jejichž zřizovatelem jsou obce (dále jen „podnik“), nebo který je ve správě Pozemkového fondu České republiky, včetně jejich majetkových účastí na podnikání jiných právnických osob, jakož i podmínky převodu majetkových účastí státu na tomto podnikání“ nahrazují slovy „nebo majetku státu ve správě Pozemkového fondu České republiky, jakož i podmínky převodu majetkových účastí státu na podnikání jiných právnických osob“.
3.
V § 5 se vkládá odstavec 1, který zní:
„(1)
O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky (dále jen „vláda“).“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
4.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Orgán státní správy republiky, který vykonává práva státu týkající se majetkové účasti na podnikání právnických osob, odpovídá za vypracování návrhu privatizačního projektu těchto účastí ve lhůtě stanovené vládou a předkládá je ministerstvu.“.
5.
V § 11 odst. 5 se slova „a obce“ zrušují.
6.
V § 45 odstavec 1 zní:
„(1)
S majetkem státu a majetkovými účastmi státu na podnikání právnických osob, vybranými k privatizaci, se nakládá pouze podle tohoto zákona. Pokud byl na takový majetek předložen privatizační projekt, nelze k němu zřídit zástavní právo.“.
7.
V § 45 se dosavadní odstavce 2, 5, 6 a 8 včetně poznámek pod čarou č. 12) a 15) zrušují.
8.
V § 45 se dosavadní odstavec 7 označuje jako odstavec 2.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Věci ve vlastnictví státu, k nimž podle § 57 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zaniklo dnem 1. ledna 2001 právo hospodaření vykonávané dosud státními organizacemi, u kterých byla funkce zakladatele a pravomoc tyto organizace zřizovat, řídit a zrušovat přenesena podle zvláštních právních předpisů na příslušná zastupitelstva obcí, se považují za majetek podle § 1 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb. Pokud byl tento majetek vybrán jako vhodný k privatizaci, organizační složka státu příslušná hospodařit s tímto majetkem plní přiměřeně povinnosti zakladatele, popřípadě podniku podle zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o katastru nemovitostí České republiky
Čl. VI
Přechodné ustanovení
1.
Pokud bylo k věcem, popřípadě bytům a nebytovým prostorům ve vlastnictví státu, evidovaným v katastru, dosud zapsáno právo hospodaření19) nebo prozatímní správa,20) bude k nim nadále zapsána příslušnost organizační složky státu nebo státní organizace hospodařit s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
2.
Pokud byla k věcem, bytům a nebytovým prostorům ve vlastnictví státu, evidovaným v katastru, dosud zapsána správa vykonávaná Fondem dětí a mládeže,21) zapíše se k nim příslušnost této státní organizace hospodařit s majetkem státu podle zákona uvedeného v bodu 1 na základě jejího ohlášení.
3.
Pokud bylo k věcem, bytům a nebytovým prostorům ve vlastnictví státu, evidovaným v katastru, dosud zapsáno právo hospodaření19) a toto právo zaniká podle zákona uvedeného v bodu 1,22) zapíše se k nim příslušnost organizační složky státu hospodařit s majetkem státu podle zákona uvedeného v bodu 1 na základě jejího ohlášení.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o státní statistické službě
Čl. VII
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 5 se slova „právnická nebo fyzická osoba nebo její součást a státní orgán“ nahrazují slovy „právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba“.
2.
V § 2 odst. 7 se za slova „právnická osoba“ vkládají slova „, organizační složka státu“.
3.
V § 22 odst. 4 se za slova „Právnické osoby“ vkládají slova „a organizační složky státu“.
4.
V § 22 odst. 5 se za slova „právnickou osobu“ vkládají slova „a organizační složku státu“.
5.
V § 22 odst. 7 se za slova „právnické osobě“ vkládají slova „, organizační složce státu“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně
Čl. VIII
V § 3 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně, se slova „vykonává právo hospodaření“ zrušují.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
Čl. IX
V § 11 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, se slova „vykonává právo hospodaření“ zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o Kanceláři prezidenta republiky
Čl. X
V § 1 odst. 1 zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, se věta druhá zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o Akademii věd České republiky
Čl. XI
Zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, se mění takto:
1.
V § 1 se věta druhá zrušuje.
2.
V § 3 odst. 2 se slova „jako taková zřizuje pracoviště jako rozpočtové nebo příspěvkové organizace“ nahrazují slovy „zřizuje pracoviště jako příspěvkové organizace“.
3.
V § 10 odstavec 1 zní:
„(1)
Předseda jedná ve všech věcech týkajících se Akademie.“.
4.
V § 10 odst. 4 se slova „jednat ve vymezených oblastech jménem Akademie“ nahrazují slovy „ve vymezených oblastech“.
5.
V § 12 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 2.
6.
V § 13 se na konci písmene g) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „za tím účelem může s těmito institucemi uzavírat smlouvy o sdružení.“.
7.
V § 17 se slova „jinou rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací“ nahrazují slovy „jiným pracovištěm“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o kolektivním vyjednávání
Čl. XIV
V § 3 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 17) a 18) zní:
„(2)
Zaměstnavatelskou organizací podle odstavce 1 písm. b) se rozumí též stát, za který jedná organizační složka státu;17) uzavírat kolektivní smlouvu může vedoucí organizační složky státu nebo jiný oprávněný zástupce.18)
17)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
§ 8b zákoníku práce.
18)
§ 9a zákoníku práce.“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. XVI
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
2.
V § 120c se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 67a) zní:
„(2)
Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu67a) stejné postavení jako právnická osoba.
67a)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. XVII
V § 23b zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 65a) zní:
„(2)
Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu65a) stejné právní postavení jako právnická osoba.
65a)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Čl. XVIII
V § 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 1a) znějí: „jakož i organizační složka státu.1a)
1a)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. XIX
V § 11 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 16a) znějí: „jakož i organizační složka státu.16a)
16a)
§ 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Čl. XX
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 296/1995 Sb., zákona č. 148/1998 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Kontrolu v rozsahu podle odstavce 1 vykonává Úřad, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, u
a)
organizačních složek státu,
b)
právnických a fyzických osob.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se zrušuje.
2.
V § 17 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
předmět a cíle kontroly a označení kontrolovaného orgánu, organizační složky státu, právnické nebo fyzické osoby (dále jen „kontrolovaná osoba“),“.
3.
V § 33 odstavec 2 zní:
„(2)
Hospodaření Úřadu s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu kapitoly Úřadu kontroluje Poslanecká sněmovna nebo orgán, který si pro tento účel zřídila nebo který tímto úkolem pověřila.“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky
Čl. XXI
Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 120/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 104/2000 Sb. a zákona č. 211/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se ve větě prvé i druhé slova „a obce“ zrušují.
2.
V § 2 odst. 2 se slova „a obce“ zrušují.
3.
V § 5 odst. 5 se slova „a obce“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o státním podniku
Čl. XXII
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 5 se věta druhá a věta čtvrtá zrušují.
2.
V § 16 odstavec 2 zní:
„(2)
Podnik založený podle tohoto zákona vykonává při hospodaření s majetkem státu práva vlastníka podle zvláštních právních předpisů.“.
3.
V § 16 odstavec 3 zní:
„(3)
Právní úkony vztahující se k majetku učiněné podnikem bez schválení zakladatele předepsaného tímto zákonem jsou neplatné od samého počátku. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud podmiňují platnost právního úkonu povolením výjimky, schválením nebo předchozím souhlasem vlády anebo určeného ministerstva.“.
4.
V § 16 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Podnik může k majetku zřídit zástavní právo pouze se schválením zakladatele.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
5.
V § 17 odstavec 2 zní:
„(2)
S určeným majetkem může podnik nakládat pouze se schválením zakladatele.“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
ÚČINNOST
Čl. XXIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
19)
§ 761 odst. 1 obchodního zákoníku.
Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.
20)
§ 761 odst. 1 obchodního zákoníku.
Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní správě národního majetku, ve znění zákona č. 539/1992 Sb.
21)
Zákon č. 113/1993 Sb., o Fondu dětí a mládeže, ve znění zákona č. 307/1997 Sb.
22)
§ 57 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb.“. |
Zákon č. 237/2000 Sb. | Zákon č. 237/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000
* Čl. I - Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 1. 2001
237
ZÁKON
ze dne 28. června 2000,
kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „ústředních orgánů státní správy“ nahrazují slovy „ministerstev a jiných správních úřadů“ a slova „odlišné úpravy některých pracovněprávních vztahů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky,“ se zrušují.
2.
V části první v nadpisu se slova „ústředních orgánů státní správy“ nahrazují slovy „ministerstev a jiných státních orgánů“.
3.
V části první oddíle prvním v nadpisu se slova „ústředních orgánů státní správy“ nahrazují slovy „ministerstev a jiných státních orgánů“ a za slovo „předpisů“ se doplňují slova „a fyzických osob“.
4.
V § 2 odst. 1 se slova „Ústřední orgány státní správy“ nahrazují slovy „Ministerstva a jiné státní orgány“.
5.
V § 2 odstavec 2 zní:
„(2)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.“.
6.
V § 3 v nadpisu se slova „ústředních orgánů státní správy“ nahrazují slovy „ministerstev a jiných státních orgánů“.
7.
V § 3 se slova „Ústřední orgány státní správy“ nahrazují slovy „Ministerstva a jiné státní orgány“ a za slovo „vnitra“ se vkládá legislativní zkratka „(dále jen „ministerstvo“)“.
8.
V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.“.
9.
§ 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1a) až 1h) zní:
㤠4
Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí
(1)
Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií
a)
bez zvýšeného požárního nebezpečí,
b)
se zvýšeným požárním nebezpečím,
c)
s vysokým požárním nebezpečím.
(2)
Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti
a)
při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku1a) nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé,1b) v celkovém množství převyšujícím 1 000 kg těchto látek a přípravků v pevném stavu nebo 250 litrů těchto látek a přípravků v kapalném stavu,
b)
při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,
c)
u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,
d)
ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,
e)
v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší,
f)
při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,
g)
v budovách1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,1d)
h)
ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,1e) ve stavbách pro obchod,1f) ve stavbách ubytovacích zařízení1g) a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,1h)
i)
v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob,
j)
u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.
(3)
Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti
a)
při nichž se vyskytují nebezpečné látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé,1b) v celkovém množství větším než 5 000 tun,
b)
při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší,
c)
v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku zabezpečuje přeprava nebezpečných látek a přípravků v kapalném nebo plynném stavu, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším,
d)
v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m,
e)
v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.
(4)
Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.
(5)
Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.
1a)
§ 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
1b)
§ 2 odst. 8 písm. b) až e) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
1c)
§ 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1d)
§ 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1e)
§ 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1f)
§ 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1g)
§ 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1h)
§ 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.“.
10.
§ 5 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1i) až 1k) zní:
㤠5
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
a)
obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,1i) lze instalovat a používat pouze schválené druhy,
b)
vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c)
dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
d)
označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
e)
pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,
f)
umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,
g)
poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,
h)
bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje1j) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají.
(2)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,1j) který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.1k)
1i)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
1j)
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
1k)
Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
§ 6, 6a a 6b včetně poznámky pod čarou č. 1l) znějí:
㤠6
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny
a)
stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti,
b)
prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem,
c)
zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,
d)
stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy,1l) a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,
e)
mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.
(2)
Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce 1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení.
§ 6a
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou dále povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1) zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.
(2)
Posouzení požárního nebezpečí obsahuje
a)
zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků,
b)
stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku,
c)
návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.
(3)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního nebezpečí ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením jimi provozované činnosti.
(4)
Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že posouzení požárního nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak toto posouzení schválí bez zbytečného odkladu.
(5)
Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti zakládající povinnost podle odstavce 1, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této skutečnosti orgán státního požárního dozoru a podle jeho pokynů posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracují nebo předloží ke schválení nové posouzení požárního nebezpečí.
(6)
Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny plnit.
(7)
Osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí podle § 11 odst. 1 je odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace.
§ 6b
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí,
b)
vymezení složitých podmínek pro zásah,
c)
množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy,
d)
druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e)
způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce,
f)
lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně,
g)
postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování příčin vzniku požáru,
h)
způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím,
i)
způsob posuzování požárního nebezpečí.
1l)
Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.“.
12.
§ 7 včetně poznámky pod čarou č. 1m) zní:
㤠7
(1)
Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů.
(2)
Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona.1m)
1m)
§ 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.
13.
§ 11 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1n) a 1o) zní:
㤠11
Odborná způsobilost
(1)
Plnění povinností podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno jinak. Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“)1j) vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru.
(2)
Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem.
(3)
Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen „osvědčení“). Ministerstvo může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky.
(4)
Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména
a)
právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,
b)
požární bezpečnosti staveb a technologií,
c)
posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím,
d)
funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
e)
fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických účinků zplodin hoření.
(5)
Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být vykonávána v pracovněprávním vztahu1n) anebo na základě zvláštního zákona.1o)
(6)
Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm. c) může vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární ochrany vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy (§ 16 odst. 1).
(7)
Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost i k výkonu činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá podle odstavce 2 má odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle odstavce 6.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy.
1n)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
1o)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
14.
V § 13 nadpis zní: „Preventivní požární hlídka“.
15.
V § 13 odstavec 1 zní:
„(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní požární hlídky
a)
v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,
b)
v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)], nařízení okresního úřadu [§ 28 písm. c)] nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)].“.
16.
V 13 odst. 2 se za slovo „Úkolem“ vkládá slovo „preventivní“.
17.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Dokumentace požární ochrany
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany.“.
18.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany.
(2)
Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě.1n) Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance.
(3)
Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.“.
19.
Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:
㤠16a
(1)
U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí
a)
odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
b)
odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c)
proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.
(2)
U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí
a)
odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,
b)
odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,
c)
technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.“.
20.
Nadpis „Oddíl druhý“ a nadpis „Základní povinnosti fyzických osob“ se zrušují.
21.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Základní povinnosti fyzických osob
(1)
Fyzická osoba je povinna
a)
počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení,
b)
zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení,
c)
plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
d)
obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,
e)
zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,
f)
vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,
g)
umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,
h)
oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,
i)
dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.
(2)
Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.
(3)
Fyzická osoba nesmí
a)
vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání,
b)
provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,11)
c)
poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
d)
omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku,
e)
používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
f)
provádět vypalování porostů.
(4)
Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru podle § 35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a).“.
22.
Nadpis „Oddíl třetí“ se nahrazuje nadpisem „Oddíl druhý“.
23.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 1) se označuje jako poznámka pod čarou č. 1p).
24.
V § 20 odst. 1 písm. a) se slovo „Armády“ nahrazuje slovy „ozbrojených sil“.
25.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:
㤠20a
Náhrada ušlého výdělku
(1)
Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši.
(2)
O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.“.
26.
V § 21 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičského záchranného sboru kraje“ a slova „Tento okresní úřad“ se nahrazují slovy „Hasičský záchranný sbor kraje“.
27.
V § 22 odst. 2 se slova „okresním úřadem“ nahrazují slovy „hasičským záchranným sborem kraje“.
28.
V § 22 odst. 3 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „hasičský záchranný sbor kraje“.
29.
V § 22 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 2) zrušuje.
30.
§ 23 včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
㤠23
Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a okresní úřady. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů2a) a orgány obcí.
2a)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).“.
31.
V nadpisu nad § 24 se slovo „vnitra“ zrušuje.
32.
V § 24 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 2b) zní:
„(1)
Ministerstvo na úseku požární ochrany
a)
schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,
b)
předkládá Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením,
c)
předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí,
d)
zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky pro obce, jejichž jednotky požární ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem okresu k zásahům mimo svůj územní obvod, (dále jen „vybrané obce“),
e)
po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost v tomto období,2b)
f)
řídí výkon státní správy,
g)
vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,
h)
kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským záchranným sborům krajů,
i)
řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
j)
zabezpečuje výzkum a vývoj,
k)
stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,
l)
stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,
m)
vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,
n)
na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a metodickou pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu,
o)
soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací,
p)
zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany,
r)
zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,
s)
zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru.
2b)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.“.
33.
V § 24 odst. 2 se slovo „vnitra“ zrušuje a za slovo „stanovit“ se vkládají slova „prováděcím právním předpisem“.
34.
§ 25 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní:
㤠25
(1)
Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol požární ochrany.3) V rámci této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední školy požární ochrany a vyšší odborné školy požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.
(2)
Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel, který
a)
řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává své zástupce, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy, za vytvoření podmínek pro výkon školní inspekce a přijetí následných opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních pracovníků a studijní výsledky žáků,
b)
rozhoduje o přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání a odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům škol, o podmíněném vyloučení ze studia a o vyloučení ze studia, o žádosti žáka ke změně studijního oboru a opakování ročníku,
c)
zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení žáků, organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.
3)
§ 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.“.
35.
§ 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Hasičský záchranný sbor
(1)
Generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen „generální ředitelství“) plní úkoly ministerstva na úseku požární ochrany uvedené v § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1.
(2)
Hasičský záchranný sbor kraje
a)
zpracovává koncepci požární ochrany kraje,
b)
vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,
c)
kontroluje plnění nařízení orgánů kraje a okresního úřadu vydaných na úseku požární ochrany,
d)
odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek hasičského záchranného sboru kraje,
e)
zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského záchranného sboru,
f)
řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,
g)
koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány,
h)
soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí,
i)
zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje a okresní úřady v oblastech, které vymezuje zákon,
j)
soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a řízení záchranných prací,
k)
zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany na území kraje,
l)
v rozsahu stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,
m)
projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany,
n)
zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a předkládá ji krajskému úřadu a přednostům okresních úřadů v kraji,
o)
zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.“.
36.
§ 27 včetně nadpisu zní:
㤠27
Kraj
(1)
Orgány kraje v přenesené působnosti
a)
projednávají koncepci požární ochrany v kraji,
b)
vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského záchranného sboru,
c)
vydávají nařízením kraje požární poplachový plán kraje a stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany a podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů,
d)
organizují s hasičským záchranným sborem kraje požární ochranu v období stavu ohrožení státu a válečného stavu,
e)
hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování jejich akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky,
f)
stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení
1.
požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,
2.
požární ochrany v budovách zvláštního významu,
3.
požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.
(2)
Kraj v samostatné působnosti
a)
projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,
b)
k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany přispívá
1.
hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb,
2.
obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.“.
37.
§ 28 včetně nadpisu zní:
㤠28
Okresní úřad
Okresní úřad na úseku požární ochrany nařízením okresního úřadu
a)
vydává požární poplachový plán okresu,
b)
určuje zdroje vody pro hašení požárů,
c)
stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů a při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.“.
38.
§ 29 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3a), 3b) a 3c) zní:
㤠29
Obec
(1)
Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany
a)
zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu3a) ve svém územním obvodu; členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době poskytuje odměnu,
b)
udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
c)
zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
d)
zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a požární ochrany,
e)
zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků, popřípadě i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18, jestliže zasahují za ztížených podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce,
f)
poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy,
g)
zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce preventivní zdravotní prohlídky,
h)
zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,
i)
zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
j)
zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,
k)
zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti,
l)
umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v katastrálním území obce podle nařízení kraje a přispívá na provoz a vybavení těchto jednotek,
m)
spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení požární ochrany; za tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční prostředky,
n)
organizuje preventivně výchovnou činnost,
o)
obecně závaznou vyhláškou
1.
vydává požární řád obce,
2.
stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob.
(2)
Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
(3)
Obec v přenesené působnosti na úseku požární ochrany
a)
zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na jejich odborné přípravě,
b)
zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu.
(4)
Vybrané obce v přenesené působnosti
a)
zabezpečují podle požárního poplachového plánu okresu, popřípadě kraje hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech mimo svůj územní obvod,
b)
zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k zásahům mimo svůj územní obvod,
c)
na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, zabezpečují nepřetržitou pracovní pohotovost mimo pracoviště v počtu nejméně jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.3c)
3a)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
3b)
§ 17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
3c)
§ 32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.“.
39.
§ 30 zní:
㤠30
Vláda stanoví nařízením
a)
druhy dokumentace požární ochrany krajů, okresních úřadů a obcí, jejich obsah a vedení,
b)
minimální podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím příslušníkům jednotky hasičského záchranného sboru, zaměstnancům zařazeným v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (§ 65) a příslušníkům vojenské hasičské jednotky (§ 65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci podle § 18,
c)
systém pracovní pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni,
d)
způsob poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti,
e)
podmínky akceschopnosti jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí.“.
40.
V § 31 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 3d) a 3e) zní:
„(1)
Státní požární dozor se vykonává
a)
kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
b)
posuzováním územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání územního rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky3d) v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů,3e)
c)
ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,
d)
posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů,1i) z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení (§ 6a),
e)
schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím,
f)
zjišťováním příčin vzniku požárů,
g)
kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až d)],
h)
ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.
3d)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3e)
§ 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.“.
41.
V § 31 odst. 2 se slova „písm. a) a f)“ nahrazují slovy „písm. a) a g)“ a slova „ústředního orgánu státní správy“ se nahrazují slovy „ministerstva a jiného státního orgánu“.
42.
V § 31 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 3f) a 3g) zní:
„(3)
Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává u jednoduchých a drobných staveb,3d) kromě staveb určených pro výrobu a skladování,3f) zemědělských staveb3g) a stavebních úprav včetně udržovacích prací, jejichž provedení by mohlo ovlivnit požární bezpečnost stavby.
3f)
§ 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
3g)
§ 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.“.
43.
V § 31 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení podle zvláštních právních předpisů.3d)“.
44.
Za § 31 se vkládá nový § 31a, který zní:
㤠31a
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob výkonu státního požárního dozoru,
b)
obsah a rozsah požárně technických expertiz,
c)
obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.“.
45.
§ 32 zní:
㤠32
Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí.“.
46.
§ 35 zní:
㤠35
Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor
a)
podle § 31 odst. 1 písm. a) u právnických osob, podnikajících fyzických osob a u ministerstev a jiných státních orgánů (§ 3 odst. 2), u obcí (§ 29) a u fyzických osob; u fyzických osob v rozsahu plnění povinností podle § 2 odst. 2 a § 7,
b)
podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých vykonává státní požární dozor ministerstvo v rozsahu § 32,
c)
podle § 31 odst. 1 písm. e) až h).“.
47.
V § 36 v nadpisu se za slovo „užívání“ vkládá čárka a slova „zákaz činnosti“.
48.
V části druhé se oddíl třetí zrušuje.
49.
Část třetí se zrušuje.
50.
§ 65 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4a) a 4b) zní:
㤠65
Druhy jednotek požární ochrany
(1)
Jednotkami požární ochrany jsou
a)
jednotka hasičského záchranného sboru kraje, která je složena z příslušníků hasičského záchranného sboru (dále jen „příslušník“) určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného sboru kraje,
b)
jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání, (dále jen „zaměstnanec podniku“),
c)
jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání,
d)
jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.
(2)
Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti.3b) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.4a)
(3)
Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je vykonávána zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v pracovněprávním vztahu k hasičskému záchrannému sboru kraje.
(4)
Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a zdravotně způsobilí.
(5)
Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku generálního ředitelství.
(6)
Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně dislokace jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí být volena tak, aby území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným množstvím sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.
(7)
Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení vozidel, lodí a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany4b) mohou používat jen jednotky požární ochrany uvedené v odstavci 1.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany,
b)
organizaci, druhy a termíny preventivních zdravotních prohlídek zaměstnanců podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a podniků, obsah lékařského posudku, seznam nemocí, vad a stavů, pro které nelze vydat kladný posudkový závěr,
c)
barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
d)
způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání.
4a)
§ 124 zákoníku práce.
4b)
Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky.“.
51.
Za § 65 se vkládá nový § 65a, který včetně nadpisu zní:
㤠65a
Vojenská hasičská jednotka
(1)
Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob založených nebo zřízených Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky.
(2)
Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských zaměstnanců (dále jen „členové vojenské hasičské jednotky“). Zřizování, vnitřní organizace a vybavení vojenských hasičských jednotek požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany je v působnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky výkonu služby, odborné způsobilosti, nástupního odborného výcviku, odborné přípravy, zdravotní způsobilosti a funkční označení členů vojenských hasičských jednotek, které nesmí být zaměnitelné s hodnostním označením příslušníků hasičského záchranného sboru.
(3)
Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo přednostního velení jako pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku a členové vojenské hasičské jednotky jsou podřízeni veliteli zásahu.
(4)
Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může orgán požární ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.“.
52.
§ 66 včetně nadpisu zní:
㤠66
Jednotka hasičského záchranného sboru kraje
(1)
Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského záchranného sboru kraje.
(2)
V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru kraje i u právnických osob.“.
53.
V § 67 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 4c) zní:
„(1)
Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů podle § 70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů, po souhlasu generálního ředitelství. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů.4c) Počet zaměstnanců podniku a vybavení této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.
4c)
§ 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.“.
54.
V § 67 odst. 2 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičského záchranného sboru kraje“.
55.
V § 67 odst. 3 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičského záchranného sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas generálního ředitelství“.
56.
V § 68 odst. 1 se slova „okresního úřadu“ nahrazují slovy „hasičského záchranného sboru kraje“.
57.
V § 68 odstavec 2 zní:
„(2)
Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje, mohou místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů. Velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.“.
58.
V § 68 odst. 3 se za slovo „podniku“ vkládají slova „(dále jen „dobrovolná jednotka požární ochrany“)“ a slova „okresním úřadem“ se nahrazují slovy „hasičským záchranným sborem kraje“.
59.
V § 68 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit dobrovolnou jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje.“.
60.
§ 69 zní:
㤠69
(1)
Požární hlídku zřizuje
a)
právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 67 ani podle § 68,
b)
obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje.
(2)
Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně vztahují ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.“.
61.
§ 69a včetně poznámek pod čarou č. 4d), 4e) a 4f) zní:
㤠69a
(1)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit jednotku požární ochrany, a obce mohou na základě smlouvy o sdružení uzavřené podle zvláštního zákona4d) vzájemně mezi sebou nebo s hasičským záchranným sborem kraje sdružovat prostředky a zřídit společnou jednotku požární ochrany. Společnou jednotku požární ochrany mohou dvě nebo více obcí zřídit jen vytvořením svazku obcí.4e) Druh společné jednotky požární ochrany se stanoví podle toho, jakou jednotku požární ochrany jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby nebo obce povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1.
(2)
Hasičský záchranný sbor kraje schvaluje zřizování společných jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona. Ministerstvo schvaluje zřizování společné jednotky požární ochrany, pokud je jedním z účastníků hasičský záchranný sbor kraje. V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň budou společné jednotky požární ochrany zřízeny smlouvou o sdružení4f) mezi těmito městy a hasičským záchranným sborem kraje. Tyto smlouvy upraví užívání majetku ve vlastnictví těchto měst a další vztahy.
(3)
Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1, jsou povinny sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce 1 s hasičským záchranným sborem kraje4d) nebo obcí, jejichž jednotky požární ochrany jsou předurčeny požárním poplachovým plánem okresu k prvnímu zásahu pro uvedenou obec.
(4)
Prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany zřízenou podle odstavce 3 musí být minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.3c)
(5)
U obce sdružující prostředky v místě dislokace stanice hasičského záchranného sboru kraje musí být prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obci podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.
4d)
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
4e)
§ 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4f)
§ 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.“.
62.
Za § 69a se vkládá nový § 69b, který včetně nadpisu zní:
㤠69b
Povinnosti zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany
Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni
a)
důsledně plnit úkoly vyplývající ze základního poslání jednotek požární ochrany,
b)
při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a pokyny svých nadřízených,
c)
dodržovat předpisy o požární ochraně upravující činnost na místě zásahu,
d)
prohlubovat své odborné znalosti v oblasti požární ochrany a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,
e)
podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.“.
63.
V § 70 odst. 1 písm. c) se slova „hasičskému záchrannému sboru okresu“ nahrazují slovy „územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje“.
64.
Poznámka pod čarou č. 5) zní:
„5)
Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
65.
V § 70 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 5a) zní:
„(5)
Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.5a)
5a)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).“.
66.
V § 70 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
organizaci řízení v jednotkách požární ochrany,
b)
podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany,
c)
zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku a členů dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu,
d)
zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.“.
67.
V § 71 odst. 1 se za slovo „členové“ doplňuje slovo „dobrovolných“.
68.
V § 71 se odstavec 3 zrušuje.
69.
§ 72 včetně nadpisu zní:
㤠72
Odborná způsobilost a příprava
(1)
Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.
(2)
Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování základní odborné přípravy.
(3)
Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.4a)
(4)
Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.
(5)
Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí
a)
ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání,
b)
hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární ochrany,
c)
velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců podniku.
(6)
Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout, vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své činnosti závažné nedostatky.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy příslušníků, zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, její ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení, jakož i o organizování soutěží v požárním sportu a tělesné přípravě.“.
70.
V § 73 odst. 2 se slova „Okresní úřady“ nahrazují slovy „Hasičské záchranné sbory krajů“, slovo „vnitra“ se zrušuje a slovo „okresů“ se nahrazuje slovem „krajů“.
71.
V § 73 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 6a) a 7) zní:
„(4)
O použití Armády České republiky k záchranným pracím6a) a o poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.7)
6a)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
7)
Například vyhláška č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.“.
72.
Nadpis části páté zní: „Spolupráce na úseku požární ochrany“.
73.
§ 74 zní:
㤠74
Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany.“.
74.
§ 75 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7a) zní:
㤠75
Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany
(1)
Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že
a)
pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
b)
podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
c)
podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně vodních zdrojů,
d)
podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,
e)
podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie požární ochrany a hasičstva.
(2)
Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům a organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být poskytována dotace v souladu se zvláštním právním předpisem.7a)
7a)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“.
75.
§ 76 zní:
㤠76
(1)
Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a)
neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
b)
neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo neodstraňuje zjištěné závady,
c)
nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany,
d)
neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,
e)
nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené,
f)
nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy,
g)
neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo hasičského záchranného sboru kraje,
h)
neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,
i)
nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor,
j)
nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo § 6 odst. 2,
k)
nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení,
l)
nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1 písm. d) nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací,
m)
používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany.
(2)
Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a)
nezabezpečí posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 nebo je nepředloží ve stanovené lhůtě orgánu státního požárního dozoru,
b)
nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, neudržuje volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické energie, uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, věcným prostředkům požární ochrany a ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c)
poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
d)
nezajistí plnění úkolů požární ochrany podle kategorie požárního nebezpečí osobami s odbornou způsobilostí nebo nezřídí preventivní požární hlídku podle § 13 odst. 1,
e)
nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli k tomu byla povinna,
f)
nevybaví jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními anebo jednotku požární ochrany využívá k činnostem, které by mohly ohrozit její akceschopnost,
g)
neplní opatření stanovená posouzením požárního nebezpečí,
h)
neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků,
i)
neposkytne na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany obce potřebnou věcnou pomoc,
j)
neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací,
k)
nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku,
l)
nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti,
m)
neposkytne bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy v rámci zjišťování příčin vzniku požáru,
n)
vypaluje porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném prostranství orgánu státního požárního dozoru, případně nestanoví opatření proti vzniku a šíření požáru,
o)
neuvědomí písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje podle jeho pokynu v případě změny charakteru nebo podmínek anebo rozsahu provozované činnosti, která je předmětem posouzení požárního nebezpečí,
p)
nesplní lhůtu stanovenou orgánem státního požárního dozoru k odstranění nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí,
r)
neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2,
s)
při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem požárně technické charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto neodpovídají vykazovanému přepravovanému nákladu.
(3)
Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně uvedené v odstavcích 1 a 2.
(4)
Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje (§ 67 odst. 3 a § 68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje uložit pokutu až do 10 000 000 Kč.
(5)
Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4.
(6)
Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
(7)
Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu povinnosti odstranit závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty podle odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.“.
76.
§ 77 včetně poznámky pod čarou č. 7b) zní:
㤠77
(1)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti.
(2)
Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty podle zvláštního zákona.7b) Pokuta uložená podle § 76 je příjmem státního rozpočtu.
7b)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.
77.
§ 78 zní:
㤠78
(1)
Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo
a)
poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
b)
neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje nebo obce,
c)
neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydané podle § 88 odst. 1 písm. a),
d)
poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů,
e)
neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení,
f)
vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového volání,
g)
nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
h)
neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru,
i)
neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoli je k tomu povinen,
j)
neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy,
k)
nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům plynu, vody a topení,
l)
nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení,
m)
nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo provádění záchranných prací anebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací,
n)
poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,
o)
provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,
p)
zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání,
r)
způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,
s)
vypaluje porosty,
t)
neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,
u)
omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární techniku,
v)
používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
z)
neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů před požáry podle § 7 odst. 2 nebo neplní povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000 Kč.“.
78.
V § 79 odstavec 2 zní:
„(2)
Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá hasičský záchranný sbor kraje, který pokutu rovněž vybírá a vymáhá podle zvláštního zákona.7b) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.“.
79.
V § 80 odst. 1 písm. a) se za slovem „obce“ čárka vypouští a vkládá se slovo „a“ a slova „nebo v kontrolní skupině“ se zrušují.
80.
V § 80 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „hasičský záchranný sbor kraje“.
81.
V § 81 odst. 2 se slova „i příslušníkovi“ včetně čárky za těmito slovy zrušují.
82.
V § 81 odst. 3 se slova „Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
83.
V § 84 odst. 1 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „hasičský záchranný sbor kraje“.
84.
V § 84 odst. 2 se slova „okresní úřad“ nahrazují slovy „hasičský záchranný sbor kraje“.
85.
V § 85 odst. 1 se slova „Ministerstva vnitra a okresního úřadu“ nahrazují slovy „ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje“, čárka za slovem „dozoru“ se zrušuje a slova „jakož i působnost obce při provádění preventivních požárních kontrol“ se zrušují.
86.
V § 85 odst. 1 písm. a) se slova „Armády České republiky“ včetně čárky za těmito slovy zrušují.
87.
V § 85 odst. 1 písm. c) se slova „drážní vozidla, říční plavidla,“ zrušují.
88.
V § 85 odst. 1 se doplňují písmena d) a e), která znějí:
„d)
drážní vozidla a říční plavidla, s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů,
e)
objekty Ministerstva zahraničních věcí nacházející se mimo území České republiky.“.
89.
V § 85 se odstavec 2 zrušuje a současně se zrušuje označení odstavce 1.
90.
Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:
㤠85a
(1)
Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního požárního dozoru se nevztahuje na vojenské objekty, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské záchranné útvary a právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany (dále jen „objekty“).
(2)
V objektech uvedených v odstavci 1 vykonává požární dozor Ministerstvo obrany vlastními orgány požární ochrany.“.
91.
V § 88 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
92.
V § 88 odst. 1 se slovo „Příslušníci“ včetně čárky za tímto slovem zrušují a slovo „velitelé“ se nahrazuje slovem „Velitelé“.
93.
V § 88 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
94.
V § 88 odstavec 2 zní:
„(2)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění podle odstavce 1.“.
95.
V § 89 odstavec 2 zní:
„(2)
O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel hasičského záchranného sboru kraje.“.
96.
§ 90 včetně poznámky pod čarou č. 10) zní:
㤠90
Předpisy o ochraně utajovaných skutečností10) nejsou ustanovením § 89 dotčeny.
10)
Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
97.
§ 91 včetně nadpisu zní:
㤠91
Ocenění mimořádné odvahy
(1)
K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů dobrovolných jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar nebo medaili. Věcný nebo peněžitý dar může udělit též generální ředitel.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.“.
98.
V § 92 se slovo „příslušníků“ včetně čárky za tímto slovem zrušuje a za slovo „členů“ se vkládá slovo „dobrovolných“.
99.
V § 93 nadpis zní: „Stejnokroje a funkční označení“.
100.
V § 93 odstavec 1 zní:
„(1)
Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením a označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.“.
101.
V § 93 odstavec 3 zní:
„(3)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a stejnokrojů zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, případně stanoví další osoby plnící úkoly na úseku požární ochrany, kterým náleží stejnokroj.“.
102.
§ 94 včetně poznámek pod čarou se zrušuje.
103.
§ 95 včetně nadpisu zní:
㤠95
Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení
Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, s výjimkou rozhodování podle § 68 odst. 2 a § 73 odst. 3.“.
104.
§ 96 se zrušuje.
105.
§ 97 zní:
㤠97
Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti.“.
106.
§ 98 zní:
㤠98
(1)
Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné způsobilosti podle dosavadních předpisů.
(2)
Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za jednotky požární ochrany zřízené podle tohoto zákona.
(3)
Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v § 4 odst. 3 písm. a) až e) schválená podle dosavadních předpisů se považují za posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím podle tohoto zákona. Ostatní posouzení požárního nebezpečí podle dosavadních předpisů se za posouzení požárního nebezpečí podle § 6a nepovažují.
(4)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 předložit ke schválení orgánu státního požárního dozoru do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.“.
107.
§ 101 zní:
㤠101
Ministerstvo vydá
a)
prováděcí právní předpisy k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5, § 24 odst. 2, § 31a, § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a § 93 odst. 3,
b)
po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis k provedení § 65 odst. 7 písm. b),
c)
po projednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3.“.
108.
§ 101a se zrušuje.
109.
Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb. zní:
„Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb.
KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ
Kategorie jednotek požární ochrany
Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky
a)
s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
1.
JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace,
2.
JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
3.
JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
b)
s místní působností zasahující na území svého zřizovatele
1.
JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku,
2.
JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,
3.
JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.
V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i mimo svůj územní obvod.
Základní tabulka plošného pokrytí
---
Stupeň nebezpečí území obce| Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu
na místo zásahu
I| A| 2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min
B| 1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min
II| A| 2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min
B| 1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min
III| A| 2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min
B| 1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min
IV| A| 1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min
Poznámka: 1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO; min - minut.
Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou
a)
pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou;
Poznámka:
U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A, III B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany cisternovou automobilovou stříkačku má.
b)
pro druhou a další jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou a další technika podle složitosti zdolávání požáru.
Poznámka:
U všech obcí nebo objektů, s výjimkou objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce I A, I B, může být druhou nebo další jednotkou požární ochrany také jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody.“.
Čl. II
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 239/2000 Sb. | Zákon č. 239/2000 Sb.
Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000
* ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 22)
* ČÁST DRUHÁ - PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH (§ 23 — § 35a)
* ČÁST TŘETÍ - HLAVA I (§ 36 — § 36)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 38 — § 38)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 284/2021 Sb., 152/2023 Sb.)
239
ZÁKON
ze dne 28. června 2000
o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon vymezuje integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém, stanoví složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis, působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na mimořádné událostimimořádné události a při záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích a při ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále jen „krizové stavy“).
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
integrovaným záchranným systémemintegrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné událostimimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací,
b)
mimořádnou událostímimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací,
c)
záchrannými pracemizáchrannými pracemi činnost k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostímimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, a vedoucí k přerušení jejich příčin,
d)
likvidačními pracemilikvidačními pracemi činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostímimořádnou událostí,
e)
ochranou obyvatelstvaochranou obyvatelstva plnění úkolů civilní ochrany,1) zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku,
f)
zařízením civilní ochrany bez právní subjektivityzařízením civilní ochrany bez právní subjektivity (dále jen „zařízení civilní ochrany“) součásti právnické osoby nebo obceobce určené k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva; tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky,
g)
věcnou pomocívěcnou pomocí je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, starosty obceobce nebo hejtmana kraje; věcnou pomocívěcnou pomocí se rozumí i pomocpomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, starosty obceobce nebo hejtmana kraje,
h)
osobní pomocíosobní pomocí je činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, starosty obceobce nebo hejtmana kraje; osobní pomocíosobní pomocí se rozumí i pomocpomoc poskytnutá dobrovolně bez výzvy, ale se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, starosty obceobce nebo hejtmana kraje.
HLAVA II
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
§ 3
Použití integrovaného záchranného systému
Integrovaný záchranný systémIntegrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné událostimimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační prácelikvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
§ 4
Složky integrovaného záchranného systému
(1)
Základními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou Hasičský záchranný sbor České republiky2) (dále jen „hasičský záchranný sbor“), jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany,3) poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a PoliciePolicie České republiky.
(2)
Ostatními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví,4) havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracímlikvidačním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádáníplánovanou pomoc na vyžádání (§ 21).
(3)
V době krizových stavů se stávají ostatními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému také poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27). Pokud poskytovatelé zdravotních služeb uvedení ve větě první uzavřou s místně příslušným poskytovatelem zdravotnické záchranné služby nebo krajským úřadem dohodu o plánované pomoci na vyžádáníplánované pomoci na vyžádání (§ 21), začlení je hasičský záchranný sbor kraje do poplachového plánu integrovaného záchranného systému krajepoplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje a stanou se ostatními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému i pro období mimo krizový stav.
(4)
Základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné událostimimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné událostimimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky.
(5)
Působením základních a ostatních složek v integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému není dotčeno jejich postavení a úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.5)
(6)
Složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu, popřípadě pokyny starosty obceobce s rozšířenou působností, hejtmana kraje, v Praze primátora hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) nebo Ministerstva vnitra, pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací.
(7)
Složka integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zařazená v příslušném poplachovém plánu integrovaného záchranného systému krajepoplachovém plánu integrovaného záchranného systému kraje je povinna při poskytnutí pomocipomoci jinému kraji o tom informovat své místně příslušné operační a informační středisko integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému; poplachovým plánem integrovaného záchranného systému krajepoplachovým plánem integrovaného záchranného systému kraje se rozumí požární poplachový plán kraje vydaný podle zvláštního právního předpisu.3)
(8)
Při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému řídí pokyny Ministerstva vnitra. Za stavu nebezpečí se složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému na území příslušného kraje řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí podle zvláštního právního předpisu.6)
(9)
Personál a prostředky základních a ostatních složek jsou za válečného stavu označeny mezinárodně platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotnickou službu, duchovní personál a civilní ochranu.7)
§ 5
Stálé orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému
(1)
Stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou operační a informační střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru.
(2)
Operační a informační střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou povinna
a)
přijímat a vyhodnocovat informace o mimořádných událostechmimořádných událostech,
b)
zprostředkovávat organizaci plnění úkolů ukládaných velitelem zásahu podle § 19 odst. 3,
c)
plnit úkoly uložené orgány oprávněnými koordinovat záchranné a likvidační prácelikvidační práce,
d)
zabezpečovat v případě potřeby vyrozumění základních i ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a vyrozumění státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků podle dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
(3)
Operační a informační střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou oprávněna
a)
povolávat a nasazovat síly a prostředky hasičského záchranného sboru a jednotek požární ochrany, dalších složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému podle poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo podle požadavků velitele zásahu; při tom dbají, aby uvedené požadavky nebyly v rozporu s rozhodnutím příslušného funkcionáře hasičského záchranného sboru, hejtmana nebo Ministerstva vnitra při jejich koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací,
b)
vyžadovat a organizovat pomocpomoc (§ 20), osobní a věcnou pomocvěcnou pomoc podle požadavků velitele zásahu (§ 19),
c)
provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.8)
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
zásady koordinace složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při společném zásahu, spolupráce operačních středisek základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a podrobnosti o úkolech operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
b)
obsah dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, způsob jejího zpracování a podrobnosti o stupních poplachů poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
HLAVA III
POSTAVENÍ A ÚKOLY STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ORGÁNŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ PŘI PŘÍPRAVĚ NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A PŘI PROVÁDĚNÍ ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ
Díl 1
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
§ 6
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „ministerstvo“) při přípravě na mimořádné událostimimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a při ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva v oboru své působnosti
a)
vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů9) sjednávají nápravu skutečností a stavů, které by mohly způsobit vznik mimořádné situace,
b)
rozhodují o činnostech k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis10) nestanoví jinak,
c)
organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva.
§ 7
Ministerstvo vnitra
(1)
Ministerstvo vnitra plní úkoly v oblasti11)
a)
přípravy na mimořádné událostimimořádné události, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva,
b)
zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostechmimořádných událostech v zahraničí a poskytování humanitární pomocihumanitární pomoci do zahraničí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí; humanitární pomocíhumanitární pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí opatření prováděná za účelem pomocipomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostímimořádnou událostí, v jejichž rámci se využívají lidské a materiální zdroje.
(2)
Ministerstvo vnitra při plnění úkolů uvedených v odstavci 1
a)
sjednocuje postupy ministerstev, krajských úřadů, obecních úřadů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních právních předpisů12) (dále jen „podnikající fyzické osoby“),
b)
usměrňuje integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém,
c)
provádí kontrolu a koordinaci poplachových plánů integrovaného záchranného systému krajůpoplachových plánů integrovaného záchranného systému krajů a zpracovává ústřední poplachový plán integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, který schvaluje ministr vnitra,
d)
řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí a služeb integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
e)
zpracovává koncepci ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva,
f)
zajišťuje a provozuje jednotný systém varování a vyrozumění a systém veřejné výstrahy podle jiného právního předpisu29), stanoví způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních, způsobu a době jejich provedení,
g)
organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva a pro přípravu složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení,
h)
uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu a k územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné událostimimořádné události, je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury28) a uplatňuje vyjádření pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva,
i)
stanoví, po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj, stavebně technické požadavky na stavby určené k ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva při mimořádných událostechmimořádných událostech, k zabezpečení záchranných pracízáchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů (dále jen „stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany“),
j)
usměrňuje postup při zřizování zařízení civilní ochrany.
(3)
Ministerstvo vnitra zabezpečuje ústřední koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, jestliže
a)
mimořádná událostmimořádná událost přesahuje státní hranice České republiky a je nutná koordinace záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací nad rámec příhraničních styků, nebo
b)
mimořádná událostmimořádná událost přesahuje území kraje a velitel zásahu (§ 19) vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu, anebo
c)
o tuto koordinaci požádá velitel zásahu (§ 19), starosta obceobce s rozšířenou působností nebo hejtman.
(4)
Ministerstvo vnitra dále
a)
organizuje záchranářskou a materiální pomocpomoc do zahraničí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo ústředními správními úřady,
b)
průběžně zajišťuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, funkci kontaktního místa pro vyžádání humanitární pomocihumanitární pomoci do zahraničí postiženým státem nebo mezinárodní organizací; tím není dotčena možnost vyžádání humanitární pomocihumanitární pomoci do zahraničí diplomatickou cestou, nebo oznámení vzniku závažné mimořádné událostimimořádné události v zahraničí, která může ohrozit i území České republiky,
c)
informuje příslušné mezinárodní organizace o silách a prostředcích České republiky předurčených pro poskytování humanitární pomocihumanitární pomoci do zahraničí.
(5)
Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavcích 2 až 4 a 7 plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru zřízené podle zvláštního zákona.2)
(6)
Ministerstvo vnitra je oprávněno vyžádat si účast zástupců ostatních ministerstev a zástupců složek uvedených v § 4 odst. 2 a popřípadě jiných odborníků při přípravě na mimořádné událostimimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací.
(7)
Ministerstvo vnitra
a)
koordinuje a rozvíjí tísňovou komunikaci za účelem zajištění přístupu k základním složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158,
b)
přijímá vhodná opatření, aby osoby se zdravotním postižením měly prostřednictvím tísňové komunikace přístup k základním složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému za rovnocenných podmínek jako ostatní osoby,
c)
shromažďuje informace o kvalitě a využívání tísňové komunikace prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158,
d)
spolupracuje v oblasti tísňové komunikace s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zdravotnictví a Českým telekomunikačním úřadem, jakož i s příslušnými orgány jiných členských států Evropské unie.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
pravidla pro zapojování do mezinárodních záchranných operací,
b)
pravidla poskytování a přijímání humanitární pomocihumanitární pomoci,
c)
postup při zřizování zařízení civilní ochrany a při odborné přípravě jejich personálu,
d)
způsob informování právnických a fyzických osob o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení,
e)
technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování a vyrozumění a způsob poskytování tísňových informací,
f)
způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení,
g)
zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah kolektivní a individuální ochrany obyvatel,
h)
požadavky ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany.
§ 8
Ministerstvo zdravotnictví
(1)
Přesahuje-li mimořádná událostmimořádná událost územní obvod kraje, který poskytovatele zdravotnické záchranné služby zřídil, nebo je-li to nutné z odborných nebo kapacitních důvodů, a nedohodnou-li se kraje na řešení situace, koordinuje činnost poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče na vyžádání kraje Ministerstvo zdravotnictví.
(2)
Při koordinaci podle odstavce 1 je poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a přepravy pacientů neodkladné péče povinen uposlechnout pokynů Ministerstva zdravotnictví.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví odpovídá v okruhu své působnosti za výběr a metodické řízení přípravy zdravotnických pracovníků a za výběr prostředků pro mezinárodní záchranné operace a poskytování humanitární pomocihumanitární pomoci do zahraničí.
§ 9
Ministerstvo dopravy a spojů
(1)
Ministerstvo dopravy a spojů zabezpečuje pro potřeby správních úřadů a základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému celostátní informační systém pro záchranné a likvidační prácelikvidační práce v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí v dopravě (dále jen „dopravní informační systém“).
(2)
Správní úřady a dopravci jsou povinni Ministerstvu dopravy a spojů poskytnout potřebné podklady a údaje pro účely dopravního informačního systému před každým provedením přepravy nebezpečných věcí v silniční, železniční, letecké a vnitrozemské vodní dopravě. Údaje z dopravního informačního systému se použijí jen pro účely stanovené tímto zákonem.
(3)
Provozovatel dopravního informačního systému zabezpečí ochranu poskytnutých informací a údajů, jejichž případné zneužití by mohlo vést k ohrožení zdraví, života, majetku, životního prostředí nebo podnikatelských zájmů právnických osob nebo podnikajících fyzických osob.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob zřízení a vedení dopravního informačního systému a obsah a rozsah podkladů a údajů poskytovaných pro účely dopravního informačního systému.
Díl 2
Orgány kraje
§ 10
(1)
Orgány kraje zajišťují přípravu na mimořádné událostimimořádné události, provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva.
(2)
Krajský úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1
a)
organizuje součinnost mezi obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností a dalšími správními úřady a obcemiobcemi v kraji, zejména při zpracování poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, zajišťuje havarijní připravenost a ověřuje ji cvičeními (§ 17),
b)
usměrňuje integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
c)
sjednocuje postupy obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností a územních správních úřadů s krajskou působností v oblasti ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva,
d)
zpracovává plán k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací na území kraje (dále jen „havarijní plán kraje“),
e)
zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému krajepoplachový plán integrovaného záchranného systému kraje,
f)
spolupracuje při zpracování a aktualizaci povodňového plánu kraje podle zvláštního právního předpisu,13)
g)
uzavírá dohody s příslušným územním celkem sousedního státu, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak.
(3)
Pokud zóna havarijního plánování8) zasahuje území více než jednoho správního obvodu obceobce s rozšířenou působností vlastního kraje nebo zasahuje na území kraje z území jiného kraje, zpracovává krajský úřad ve spolupráci s dotčenými obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností plán k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí (dále jen „vnější havarijní plán“). V případě, že zóna havarijního plánování zasahuje území více krajů, zabezpečuje koordinaci zpracování vnějšího havarijního plánu a společné řešení mimořádné událostimimořádné události krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.
(4)
Pro zpracování havarijního plánu kraje a vnějších havarijních plánů je krajský úřad oprávněn za podmínek ochrany údajů využívat, shromažďovat a evidovat údaje z krizového plánu kraje podle zvláštního právního předpisu.6)
(5)
Úkoly orgánů kraje uvedené v odstavcích 1 až 4 plní hasičský záchranný sbor kraje zřízený podle zvláštního zákona.2) Ten pro zabezpečení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací dále
a)
řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
b)
organizuje instruktáže a školení v oblasti ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva a v přípravě složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému zaměřené na jejich vzájemnou součinnost; k tomuto účelu zřizuje vzdělávací zařízení,
c)
zabezpečuje varování a vyrozumění,
d)
koordinuje záchranné a likvidační prácelikvidační práce a plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,
e)
organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření,
f)
organizuje a koordinuje evakuaci, nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,
g)
organizuje a koordinuje humanitární pomochumanitární pomoc,
h)
organizuje hospodaření s materiálem civilní ochrany,
i)
vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji,
j)
uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje z hlediska ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva a civilního nouzového plánování při přípravě na mimořádné událostimimořádné události.
(6)
Hasičský záchranný sbor kraje je v rozsahu stanoveném § 39 odst. 1 písm. c) a d) zákona o požární ochraně dotčeným orgánem v postupech a řízeních podle jiného právního předpisu30) z hlediska ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva31).
(7)
Požadavky ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva jsou uplatňovány posuzováním
a)
dokumentace
1.
pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona, včetně změn této dokumentace,
2.
pro provádění stavby,
3.
pro rámcové povolení,
4.
ke změně dokončené stavby,
b)
dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby.
(8)
Výsledkem posuzování dokumentace a podkladů podle odstavce 7 je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva.
(9)
Hasičský záchranný sbor kraje kontroluje před uvedením stavby do užívání dodržení podmínek ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva.
(10)
Při určení příslušnosti nadřízeného správního orgánu ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného stanoviska vydaného podle odstavce 6 hasičským záchranným sborem kraje se postupuje obdobně podle § 31 odst. 5 zákona o požární ochraně.
(11)
Krajský úřad vykonává činnosti uvedené v odstavcích 1 až 5 tak, aby byly přiměřené a svým obsahem a rozsahem odpovídaly účelu a podmínkám konkrétní mimořádné událostimimořádné události.
§ 11
Hejtman
a)
organizuje integrovaný záchranný systémintegrovaný záchranný systém na úrovni kraje,
b)
koordinuje a kontroluje přípravu na mimořádné událostimimořádné události prováděnou orgány kraje, územními správními úřady s krajskou působností, právnickými a fyzickými osobami,
c)
koordinuje záchranné a likvidační prácelikvidační práce při řešení mimořádné událostimimořádné události vzniklé na území kraje, pokud přesahuje území jednoho správního obvodu obceobce s rozšířenou působností a velitel zásahu vyhlásil nejvyšší stupeň poplachu nebo jej o to požádal anebo jej o koordinaci požádal starosta obceobce s rozšířenou působností. Pro koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací může hejtman použít krizový štáb kraje zřízený podle zvláštního právního předpisu,6)
d)
schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán integrovaného záchranného systému krajepoplachový plán integrovaného záchranného systému kraje.
Díl 3
Orgány obce s rozšířenou působností
§ 12
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při výkonu státní správy kromě úkolů uvedených v § 15 zajišťuje připravenost správního obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností na mimořádné událostimimořádné události, provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva.
(2)
Úkoly obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností uvedené v odstavci 1 plní hasičský záchranný sbor kraje, který pro potřebu správních obvodů obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností a přípravu záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací dále
a)
plní úkoly při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací stanovené Ministerstvem vnitra,
b)
organizuje součinnost mezi obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností a územními správními úřady s působností v jeho správním obvodu a ostatními obcemiobcemi,
c)
pro zabezpečení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací vykonává obdobně činnosti uvedené v § 10 odst. 5 za podmínek stanovených v § 10 odst. 7,
d)
za podmínek stanovených v § 10 odst. 4 shromažďuje a používá pro zpracování vnějších havarijních plánů a havarijního plánu kraje potřebné údaje,
e)
seznamuje ostatní obceobce, právnické a fyzické osoby ve svém správním obvodu s charakterem možného ohrožení obyvatel s připravenými záchrannými a likvidačními pracemilikvidačními pracemi,
f)
zpracovává vnější havarijní plán, pokud to vyplývá ze zvláštního právního předpisu8) a zóna havarijního plánování nepřesahuje správní obvod obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností,
g)
spolupracuje při zpracování vnějšího havarijního plánu a při koordinovaném řešení mimořádné událostimimořádné události s krajským úřadem, pokud zóna havarijního plánování přesahuje území správního obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností,
h)
zajišťuje havarijní připravenost stanovenou havarijním plánem kraje a vnějšími havarijními plány a ověřuje ji cvičeními (§ 17),
i)
uplatňuje stanoviska k územním plánům a regulačním plánům z hlediska své působnosti v požární ochraně, integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému a ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva při přípravě na mimořádné událostimimořádné události.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví zásady a způsob zpracování, schvalování a používání havarijního plánu kraje a vnějšího havarijního plánu.
§ 13
Starosta obce s rozšířenou působností
Starosta obceobce s rozšířenou působností
a)
koordinuje záchranné a likvidační prácelikvidační práce při řešení mimořádné událostimimořádné události vzniklé ve správním obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal. Pro koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací může starosta obceobce s rozšířenou působností použít krizový štáb své obceobce,
b)
schvaluje vnější havarijní plány.
§ 14
Hejtman a starosta obceobce s rozšířenou působností jsou při své koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací povinni předávat Ministerstvu vnitra zprávy o jejich průběhu prostřednictvím operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému (§ 5).
Díl 4
Orgány obce
§ 15
(1)
Orgány obceobce zajišťují připravenost obceobce na mimořádné událostimimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a na ochraně obyvatelstvaochraně obyvatelstva.
(2)
Obecní úřad při výkonu státní správy za účelem uvedeným v odstavci 1
a)
organizuje přípravu obceobce na mimořádné událostimimořádné události,
b)
podílí se na provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací s integrovaným záchranným systémemintegrovaným záchranným systémem,
c)
zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8)
d)
hospodaří s materiálem civilní ochrany,
e)
poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu,
f)
podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obceobce,
g)
vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obciobci.
(3)
K plnění úkolů uvedených v odstavci 2 je obecobec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany. Při zřizování těchto zařízení a plnění úkolů ochrany obyvatel jsou orgány obceobce povinny postupovat podle tohoto zákona a zvláštního právního předpisu.3)
(4)
Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obciobci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemilikvidačními pracemi a ochranou obyvatelstvaochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení.
(5)
Obecní úřad je dotčeným orgánem v postupech podle jiného právního předpisu30) z hlediska ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva.
§ 16
Starosta obceobce při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací
a)
zajišťuje varování osob nacházejících se na území obceobce před hrozícím nebezpečím,
b)
organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou obceobce s rozšířenou působností evakuaci osob z ohroženého území obceobce,
c)
organizuje činnost obceobce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obceobce,
d)
je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomocivěcné pomoci.
Díl 5
Cvičení a komunikace složek integrovaného záchranného systému
§ 17
Prověřovací cvičení a taktické cvičení
(1)
Prověřovací cvičení se provádí za účelem ověření přípravy složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací. Součástí cvičení může být i vyhlášení cvičného poplachu pro složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
(2)
Taktické cvičení se provádí za účelem přípravy složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a orgánů podílejících se na provedení a koordinaci záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací při mimořádné událostimimořádné události. Konání taktického cvičení se předem projedná se zúčastněnými složkami a orgány.
(3)
Prověřovací cvičení nebo taktické cvičení je oprávněn nařídit ministr vnitra, generální ředitel hasičského záchranného sboru, hejtman kraje nebo ředitel hasičského záchranného sboru kraje.
§ 18
Komunikace složek integrovaného záchranného systému
(1)
Při přípravě na mimořádnou událostmimořádnou událost a při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací se použije krizová komunikacekrizová komunikace; krizovou komunikacíkrizovou komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí přenos informací mezi státními orgány, územními samosprávnými orgány a mezi složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému za využití prostředků hlasového a datového přenosu informací veřejné telekomunikační sítě i vybrané části neveřejných telekomunikačních sítí.
(2)
Ministerstvo vnitra je povinno umožnit orgánům a složkám uvedeným v odstavci 1 krizovou komunikacikrizovou komunikaci v účelové telekomunikační síti Ministerstva vnitra.
(3)
Podnikatelé zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat s Ministerstvem vnitra při přípravě a řešení způsobu krizové komunikacekrizové komunikace a tísňové komunikace, včetně systému veřejné výstrahy.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
zásady způsobu krizové komunikacekrizové komunikace a spojení v integrovaném záchranném systémuintegrovaném záchranném systému a strukturu sdílených dat,
b)
způsob využívání telekomunikačních sítí složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
HLAVA IV
ORGANIZACE ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ V MÍSTĚ ZÁSAHU
Díl 1
Velitel zásahu
§ 19
(1)
Koordinování záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací v místě nasazení složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné událostimimořádné události (dále jen „místo zásahu“) a řízení součinnosti těchto složek provádí velitel zásahu, který vyhlásí podle závažnosti mimořádné událostimimořádné události odpovídající stupeň poplachu podle příslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,5) je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany3) nebo příslušný funkcionář hasičského záchranného sboru s právem přednostního velení.15)
(2)
Pokud na místě zásahu není ustanoven velitel zásahu podle odstavce 1, řídí součinnost těchto složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostředků složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, která v místě zásahu provádí převažující činnost.
(3)
Velitel zásahu je při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací oprávněn
a)
zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a nařídit, aby místo zásahu opustila osoba, jejíž přítomnost není potřebná, nařídit evakuaci osob, popřípadě stanovit i jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí a vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna výzvě vyhovět,
b)
nařídit bezodkladné provádění nebo odstraňování staveb, terénních úprav za účelem zmírnění nebo odvrácení rizik vzniklých mimořádnou událostímimořádnou událostí,
c)
vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomocivěcné pomoci,
d)
zřídit štáb velitele zásahu jako svůj výkonný orgán a určit náčelníka a členy štábu. Členy štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Členy tohoto štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému spolupracují nebo které poskytují osobní nebo věcnou pomocvěcnou pomoc,
e)
rozdělit místo zásahu na sektory, popřípadě úseky a stanovit jejich velitele, kterým je oprávněn ukládat úkoly a rozhodovat o přidělování sil a prostředků do podřízenosti velitelů sektorů a úseků.
Díl 2
Vyžadování pomoci pro provádění záchranných a likvidačních prací
§ 20
Oprávnění vyžadovat pomoc
(1)
Ministerstvo vnitra vyžaduje pomocpomoc podle ústředního poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému prostřednictvím operačního a informačního střediska generálního ředitelství hasičského záchranného sboru; pomocí se pro účely tohoto zákona rozumí poskytnutí sil, věcných prostředků nebo činností složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému pro účely záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, v případě ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému se takto realizuje plánovaná pomoc na vyžádáníplánovaná pomoc na vyžádání (§ 21).
(2)
Hejtman a starosta obceobce s rozšířenou působností vyžadují pomocpomoc podle poplachového plánu integrovaného záchranného systému krajepoplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje. Tuto i další pomocpomoc vyžadují prostřednictvím příslušného operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
(3)
Velitel zásahu vyžaduje pomocpomoc přímo u velitelů a vedoucích složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému na místě zásahu, v ostatních případech vyžaduje pomocpomoc prostřednictvím místně příslušného operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému.
(4)
Pro provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací na území České republiky vyžaduje Ministerstvo vnitra zahraniční pomocpomoc po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a připravuje její využití, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak.
(5)
Hejtman je oprávněn vyžadovat pomocpomoc z příslušného územního celku sousedního státu a připravovat její využití pro provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak.
(6)
Starosta obceobce při výzvě k poskytnutí věcné pomocivěcné pomoci postupuje při evidenci poskytnutého věcného prostředku podle zvláštního právního předpisu.6) Jde-li o poskytnutí věcné pomocivěcné pomoci na základě výzvy velitele zásahu, zaznamenává velitel zásahu tuto skutečnost do dokumentace o vedení zásahu. Obsah záznamu tvoří údaje o osobě, která věcný prostředek poskytla, identifikační údaje tohoto prostředku a údaje o době a účelu využití vyžádaného prostředku.
§ 21
Plánovaná pomoc na vyžádání
(1)
Poskytování plánované pomoci na vyžádáníplánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do poplachového plánu integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému; plánovanou pomocí na vyžádáníplánovanou pomocí na vyžádání se pro účely tohoto zákona rozumí předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra nebo základním složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací.
(2)
Plánovanou pomoc na vyžádáníPlánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout
a)
ministerstva, územní správní úřady, orgány krajů a obcíobcí v mezích své působnosti,
b)
právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany,
c)
poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem27),
d)
ostatní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému uvedené v § 4 odst. 2,
e)
vojenské záchranné útvary,16)
f)
ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly.
(3)
Plánovanou pomoc na vyžádáníPlánovanou pomoc na vyžádání není povinen poskytnout ten, kdo by poskytnutím této pomocipomoci vážně ohrozil plnění vlastních závažnějších úkolů stanovených podle zvláštních právních předpisů.5)
(4)
Ostatní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou povinny při stanovení rozsahu plánované pomoci na vyžádáníplánované pomoci na vyžádání na základě žádosti operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému sdělit
a)
osoby pověřené pro zabezpečování pomocipomoci a způsob jejich vyrozumění,
b)
síly a prostředky určené k poskytnutí pomocipomoci,
c)
dobu potřebnou pro poskytnutí sil a prostředků v případě vyžádání pomocipomoci.
§ 22
Ostatní pomoc
Na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra mohou být pro potřebu složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací využita hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil České republiky podle zvláštních právních předpisů.17)
ČÁST DRUHÁ
PRÁVA A POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH
HLAVA I
PRÁVNICKÉ OSOBY A PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY A FYZICKÉ OSOBY
§ 23
(1)
Pokud krajský úřad zahrne do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna
a)
bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady,
b)
zajistit vůči svým zaměstnancům dotčeným předpokládanou mimořádnou událostímimořádnou událostí opatření uvedená v § 24 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
(2)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemilikvidačními pracemi a s jejich přípravou povinny
a)
poskytnout osobní nebo věcnou pomocvěcnou pomoc na přímou výzvu velitele zásahu (§ 19) nebo starosty obceobce (§ 16) nebo prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému,
b)
strpět vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační prácelikvidační práce na pozemky a do staveb a použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí a porostů, pokud jsou vlastníky nebo uživateli nemovitostínemovitostí a pokud zvláštní právní předpis9) nestanoví jinak,
c)
strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostechnemovitostech, které mají ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
d)
pokud jsou vlastníky stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostínemovitostí a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jimi zmocněným osobám do těchto objektů za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
e)
pokud provozují školská, sociální nebo obdobná zařízení nebo jsou poskytovateli zdravotních služeb, vytvořit podmínky pro výdej ochranných masek, dětských ochranných vaků, dětských ochranných kazajek, ochranných oděvů, filtrů pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla a dalších ochranných prostředků.
(3)
K plnění úkolů podle odstavce 1 mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizovat zařízení civilní ochrany podle tohoto zákona a podle zvláštního právního předpisu.3)
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví náhrady výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva.
§ 24
(1)
Pokud dojde k mimořádné událostimimořádné události v souvislosti s provozem technických zařízení a budov, při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami18) a při jejich přepravě nebo při nakládání s nebezpečnými odpady (dále jen „havárie“), je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem, správcem nebo uživatelem uvedených zařízení, budov, látek nebo odpadů, povinna
a)
podílet se na přípravě záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a na zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu tím, že poskytne na vyžádání hasičskému záchrannému sboru kraje, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8) informace o
1.
zdrojích rizik,
2.
pravděpodobných následcích havárií a možných způsobech jejich likvidace,
3.
možných účincích na obyvatele a životní prostředí,
4.
opatřeních připravených ve své působnosti pro zajištění nezbytných sil a prostředků k provedení záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací ve svém objektu nebo zařízení,
b)
vůči svým zaměstnancům zajistit, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,8)
1.
informování o hrozících mimořádných událostechmimořádných událostech a plánovaných opatřeních,
2.
varování, evakuaci, popřípadě ukrytí,
3.
organizování záchranných pracízáchranných prací,
4.
organizování přípravy k sebeochraně a vzájemné pomocipomoci.
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, u které došlo k havárii, je povinna
a)
provádět neprodleně záchranné a likvidační prácelikvidační práce,
b)
ohlásit neprodleně havárii místně příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a bezprostředně ohroženým obcímobcím; tím není dotčena oznamovací povinnost stanovená podle zvláštních právních předpisů,
c)
podílet se na varování osob ohrožených havárií v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,8)
d)
poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech,
e)
spolupracovat při odstraňování havárie se složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, správními úřady a orgány krajů a obcíobcí,
f)
uhradit krajskému úřadu nebo složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému náklady spojené s poskytnutím věcné a osobní pomociosobní pomoci, s likvidačními pracemilikvidačními pracemi a se škodami prokazatelně vzniklými havárií,
g)
zabezpečit asanační práce podle pokynů příslušných správních úřadů nebo obcíobcí,
h)
zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie i v důsledku její likvidace,
i)
spolupracovat při zpracování dokumentace o záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích.
§ 25
Fyzické osoby
(1)
Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstvaochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostechmimořádných událostech.
(2)
Fyzická osoba je povinna
a)
strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné událostimimořádné události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací,
b)
poskytnout na výzvu starosty obceobce nebo velitele zásahu osobní nebo věcnou pomocvěcnou pomoc,
c)
strpět, pokud je to nutné k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací a pokud je vlastníkem, uživatelem nebo správcem nemovitostinemovitosti, vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační prácelikvidační práce na pozemky nebo do objektů, použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí, zařízení a porostů,
d)
poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva, zejména informace o výbušninách, nebezpečných chemických látkách, zdrojích ionizujícího záření, dravých či nebezpečných zvířatech,
e)
strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostechnemovitostech, které má ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
f)
pokud je vlastníkem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, dbát při užívání těchto nemovitostínemovitostí a veškerých činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do těchto staveb za účelem používání, kontroly, údržby a oprav.
(3)
Plnění povinností uvedených v odstavci 2 může fyzická osoba odmítnout, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud ji v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet.
HLAVA II
VÝJIMKY
§ 26
(1)
K poskytnutí věcné nebo osobní pomociosobní pomoci nelze vyzvat fyzické osoby, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva.
(2)
Od osobní pomociosobní pomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let a osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných činností, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.
(3)
Ženám lze nařídit pouze takovou osobní pomocosobní pomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.19)
(4)
Osoby osvobozené od osobní pomociosobní pomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomocpomoc.
HLAVA III
KONTROLA, PŘESTUPKY, NÁHRADA A FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ
§ 27
Kontrola
(1)
Ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a orgány obcíobcí, které zajišťují přípravu na mimořádné událostimimořádné události, záchranné a likvidační prácelikvidační práce a ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva, jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.
(2)
Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obceobce krajský úřad, u krajského úřadu a hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.
§ 28
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Vlastník, správce nebo uživatel technických zařízení a budov, nebezpečných chemických látek nebo nebezpečných odpadů, u něhož dojde k havárii v souvislosti s provozem těchto zařízení a budov nebo při nakládání s těmito látkami nebo odpady nebo při jejich přepravě, se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 24 odst. 1 nebo § 24 odst. 2 písm. i), nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 24 odst. 2 písm. a) až h).
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je zahrnutá do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 23 odst. 1.
(3)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. f) nebo § 23 odst. 2 písm. a),
b)
jako vlastník nebo uživatel nemovitosti nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 2 písm. b),
c)
jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 23 odst. 2 písm. c)
1.
nestrpí umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, nebo
2.
neumožní přístup k těmto zařízením hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
d)
jako vlastník stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany v rozporu s § 23 odst. 2 písm. d)
1.
nedbá při užívání této stavby a činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu,
2.
neumožní využití této stavby pro potřeby civilní ochrany, nebo
3.
neumožní přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do této stavby za účelem používání, kontroly, údržby nebo oprav,
e)
jako vlastník nebo uživatel stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany neposkytne plánovanou pomoc na vyžádáníplánovanou pomoc na vyžádání podle § 21 odst. 2 písm. b), nebo
f)
jako provozovatel školského, zdravotnického, sociálního nebo obdobného zařízení nesplní povinnost podle § 23 odst. 2 písm. e).
(4)
Provozovatel hromadných informačních prostředků včetně televizního a rozhlasového vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 32.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
d)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 4.
§ 28a
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. f) nebo § 25 odst. 2 písm. a), b) nebo d),
b)
jako vlastník, uživatel nebo správce nemovitosti nesplní některou z povinností podle § 25 odst. 2 písm. c),
c)
jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 25 odst. 2 písm. e)
1.
nestrpí umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, nebo
2.
neumožní přístup k těmto zařízením hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav, nebo
d)
jako vlastník stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany v rozporu s § 25 odst. 2 písm. f)
1.
nedbá při užívání této stavby a činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu,
2.
neumožní využití této stavby pro potřeby civilní ochrany, nebo
3.
neumožní přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do této stavby za účelem používání, kontroly, údržby nebo oprav, nebo
e)
jako vlastník nebo uživatel stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany neposkytne plánovanou pomoc na vyžádáníplánovanou pomoc na vyžádání podle § 21 odst. 2 písm. b).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
§ 28b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává hasičský záchranný sbor kraje.
(2)
Přestupek podle § 28a odst. 1 písm. a) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
§ 29
Náhrada za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci
(1)
Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomociosobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomocpomoc poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních pracílikvidačních prací.
(2)
Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku.
(3)
Jde-li o vykonání osobní pomociosobní pomoci, u níž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomocvěcnou pomoc se vychází z výše výdajů vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí, zjištěné podle občanského zákoníku.
(4)
Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy pouze ze samostatné činnosti22) osobní pomocosobní pomoc na výzvu velitele zásahu nebo v rámci plánované pomoci na vyžádáníplánované pomoci na vyžádání, náleží jí náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou pomocpomoc poskytne. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož správním obvodu byla pomocpomoc poskytována. Při výpočtu náhrady ušlého výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.23)
(5)
ObceObce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomociosobní pomoci, za provedené likvidační prácelikvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.24)
§ 30
Náhrada škody
(1)
Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemilikvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám nebo způsobil havárii.
(2)
Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám, které utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při
a)
činnosti složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo orgánů koordinujících záchranné a likvidační prácelikvidační práce,
b)
poskytnutí osobní nebo věcné pomocivěcné pomoci.
(3)
Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,25) pokud nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada poskytne dědicům.
(4)
Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v jehož správním obvodu při záchranných a likvidačních pracíchlikvidačních pracích nebo cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této náhrady za věcnou škodu se postupuje podle ustanovení občanského zákoníku platných v době vzniku škody.
(5)
Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně u příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6)
Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomocipomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomocipomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomocipomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomocpomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky.
(7)
Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik havárie.
§ 31
Finanční zabezpečení integrovaného záchranného systému
(1)
Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstvaochranu obyvatelstva, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracímlikvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu.
(2)
K úhradě mimořádných výdajů vzniklých v důsledku prováděných záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací může být použita rezerva finančních prostředků vyčleněná v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa.
(3)
Vláda nebo orgány kraje hradí náklady vynaložené složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému ke krytí výdajů vzniklých při nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému v případě, že neuhrazení těchto nákladů by mohlo ohrozit funkčnost složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních pracílikvidačních prací.
(4)
Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při výkonu činností stanovených těmto složkám zvláštními právními předpisy není tímto zákonem dotčen.
HLAVA IV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 32
Hromadné informační prostředky
Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky, včetně televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit tísňové informace potřebné pro záchranné a likvidační prácelikvidační práce.
§ 33
Vztah k zvláštním právním předpisům
(1)
Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona, s výjimkou pokut podle § 28 a řízení o náhradě podle § 29 a 30, se nevztahuje správní řád. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu25a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
(2)
Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis26) nestanoví jinak.
§ 34
Zvláštní případy
Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jde o mimořádnou událostmimořádnou událost, kterou je ohroženo veřejné zdraví a orgán ochrany veřejného zdraví požádá hasičský záchranný sbor kraje, orgán kraje nebo Ministerstvo vnitra o společné řešení mimořádné událostimimořádné události.
§ 35
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda vydá nařízení k provedení § 7 odst. 8 písm. a) a b) a § 23 odst. 4.
(2)
Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 4, § 7 odst. 8 písm. c) až g), § 12 odst. 3 a § 18 odst. 4 písm. a).
(3)
Ministerstvo vnitra vydá po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhlášku k provedení § 7 odst. 8 písm. h).
(4)
Ministerstvo dopravy a spojů vydá po projednání s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 9 odst. 4 a § 18 odst. 4 písm. b).
§ 35a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.
ČÁST TŘETÍ
HLAVA I
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 36
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 125/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb. a zákona č. 154/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém.“.
2.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Ministerstvo vnitra zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy.“.
3.
V § 16 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
správu vojenských újezdů.“.
Dosavadní písmeno e) se zrušuje.
4.
V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů ve věcech státní správy na úseku civilní ochrany přecházejí z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra dnem nabytí účinnosti zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 38
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977 a publikovaného sdělením pod č. 168/1991 Sb.
2)
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
3)
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb.
6)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
7)
Například sdělení č. 168/1991 Sb., zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži.
8)
Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
9)
Například zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 353/1999 Sb.
10)
Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 12 odst. 2 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Například zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 13 vyhlášky č. 22/1996 Sb., kterou se upravují podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany, stanoví se činnost osob zúčastněných na jejich plnění a zásady velení při zásahu.
16)
§ 19 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
17)
Například § 15 až 18 zákona č. 219/1999 Sb., zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
18)
§ 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.
19)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb.
22)
§ 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
23)
§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 298/1993 Sb., o stanovení výše nároku náhrady ušlého výdělku při správě daní.
24)
§ 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
25)
§ 190 až 203, § 260 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
25a)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
26)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
27)
§ 17 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.
28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
29)
§ 39 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
29)
§ 33b zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
31)
Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. |
Zákon č. 240/2000 Sb. | Zákon č. 240/2000 Sb.
Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000
* ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 40)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství (§ 41 — § 41)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 42 — § 42)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 323/2023 Sb.)
240
ZÁKON
ze dne 28. června 2000
o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situacekrizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením,1) a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastrukturyochraně kritické infrastruktury34) a odpovědnost za porušení těchto povinností.
(2)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie34) a upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
krizovým řízenímkrizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízeníkrizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s
1.
přípravou na krizové situacekrizové situace a jejich řešením, nebo
2.
ochranou kritické infrastrukturyochranou kritické infrastruktury,
b)
krizovou situacíkrizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému2), narušení kritické infrastrukturykritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“),
c)
krizovým opatřenímkrizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situacekrizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob,
d)
pracovní povinnostípracovní povinností povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situacekrizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízeníkrizového řízení,
e)
pracovní výpomocípracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situacekrizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízeníkrizového řízení,
f)
věcným prostředkemvěcným prostředkem movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situacekrizové situace,
g)
kritickou infrastrukturoukritickou infrastrukturou prvek kritické infrastrukturyprvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu35), zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu,
h)
evropskou kritickou infrastrukturouevropskou kritickou infrastrukturou kritická infrastrukturakritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie,
i)
prvkem kritické infrastrukturyprvkem kritické infrastruktury zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura36), určené podle průřezových a odvětvových kritériíodvětvových kritérií; je-li prvek kritické infrastrukturyprvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury,
j)
ochranou kritické infrastrukturyochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury,
k)
subjektem kritické infrastrukturysubjektem kritické infrastruktury provozovatel prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury; jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury,
l)
průřezovými kritériiprůřezovými kritérii soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života,
m)
odvětvovými kritériiodvětvovými kritérii technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa.
§ 3
Stav nebezpečí
(1)
Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu,4) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcíobcí, složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastrukturysubjektů kritické infrastruktury.
(2)
Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro celé území krajeúzemí kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatřeníkrizová opatření a jejich rozsah. Změna krizových opatřeníkrizových opatření musí být rovněž vyhlášena. V části rozhodnutí obsahující důvod vyhlášení stavu nebezpečí se také uvede, zda je stav nebezpečí vyhlášen na základě mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému2).
(3)
Stav nebezpečí pro území krajeúzemí kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“). Hejtman, který stav nebezpečí vyhlásil, o tom neprodleně informuje vládu, Ministerstvo vnitra, sousední kraje a pokud mohou být krizovou situacíkrizovou situací dotčeny, též další kraje.
(4)
Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.
(5)
Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Platnost krizových opatřeníkrizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu35), pokud vláda nerozhodne jinak. Krizová opatřeníKrizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatřeníkrizová opatření nařízená vládou.
(6)
Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5). Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví. Rozhodnutí se zveřejňuje na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde je stav nebezpečí vyhlášen. Krajský úřad zveřejní rozhodnutí též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu.
(7)
Stav nebezpečí nelze vyhlásit z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.
(8)
Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení.
(9)
Rozhodnutí vlády o zrušení stavu nebezpečí se zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů na území, kde byl stav nebezpečí vyhlášen, zveřejní se v hromadných informačních prostředcích a vyhlásí se ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Účinnosti nabývá okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
HLAVA II
ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
Díl 1
Vláda
§ 4
(1)
Vláda při zajišťování připravenosti České republiky na krizové situacekrizové situace, při jejich řešení nebo k ochraně kritické infrastrukturyochraně kritické infrastruktury
a)
ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízeníkrizového řízení, řídí a kontroluje jejich činnost,
b)
určuje ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad pro koordinaci přípravy na řešení konkrétní krizové situacekrizové situace v případě, kdy příslušnost ke koordinující funkci nevyplývá z působností stanovených ve zvláštním právním předpisu,7)
c)
zřizuje Ústřední krizový štábÚstřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situacíkrizových situací,
d)
stanoví průřezová a odvětvová kritériaodvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury,
e)
rozhoduje na základě seznamu předloženého Ministerstvem vnitra o prvcích kritické infrastrukturyprvcích kritické infrastruktury a prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu.
(2)
Vláda při přípravě na krizové situace a při jejich řešení projednává s Českou národní bankoubankou opatření, která se týkají působnosti této bankybanky.
§ 5
Za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit8)
a)
právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osoby z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví,
b)
vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situacíkrizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,
c)
svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situacíkrizovou situací,
d)
právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situacíkrizovou situací,
e)
právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatřeníkrizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění,
f)
právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací.
§ 6
(1)
Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit
a)
evakuaci osob a majetku z vymezeného území,
b)
zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území,
c)
ukládání pracovní povinnostipracovní povinnosti, pracovní výpomocipracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředkyvěcné prostředky37),
d)
bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situacekrizové situace,
e)
zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři uložení povinnosti výkonu práce na dálku nebo výkonu služby z jiného místa.
(2)
Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna
a)
nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,
b)
přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,
c)
nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,
d)
nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatřeníkrizových opatření,
e)
nařídit využití hospodářských opatření pro krizové stavy39) v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu,
f)
nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situacikrizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
g)
nařídit přednostní zásobování
1.
dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení,
2.
ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatřeníkrizových opatření,
3.
prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu,
h)
zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče,9) a o jejich výplatě.
(3)
Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz
a)
nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu,
b)
provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami,
c)
ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí,
d)
prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky,
e)
přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky,
f)
zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty,
g)
provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami.
(4)
Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.
(5)
Zákazy uložené krizovým opatřenímkrizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní bankybanky. Tyto zákazy se dále neuplatní na držitele zvláštního povolení, které může být vydáno Českou národní bankoubankou pro dobu nouzového stavu z důvodu ohrožení života a zdraví osob a bezpečnosti státu a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance, a to v rozsahu příslušného povolení.
§ 7
Vláda v době trvání stavu ohrožení státu je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 až 3 oprávněna nařídit
a)
omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky,
b)
zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů38).
§ 8
Rozhodnutí o krizových opatřeníchkrizových opatřeních uvedených v § 6 odst. 1 až 3 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.
Díl 2
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
§ 9
(1)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady zajišťují připravenost na řešení krizových situacíkrizových situací v jejich působnosti.
(2)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajištění připravenosti na řešení krizových situacíkrizových situací v jejich působnosti
a)
zřizují pracoviště krizového řízeníkrizového řízení,
b)
zpracovávají plán, který obsahuje souhrn krizových opatřeníkrizových opatření a postupů k řešení krizových situacíkrizových situací, (dále jen „krizový plán“); krizový plán schvaluje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu,
c)
zřizují krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situacekrizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu,
d)
zajišťují na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti,
e)
poskytují na požádání podklady ministerstvům, krajským úřadům a obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností,
f)
vyžadují potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, s výjimkou údajů podle § 15 odst. 3, které vyžadují prostřednictvím Ministerstva vnitra,
g)
stanovují podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů.
(3)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k ochraně kritické infrastrukturyochraně kritické infrastruktury náležející do jejich působnosti
a)
navrhují odvětvová kritériaodvětvová kritéria a předkládají je Ministerstvu vnitra,
b)
vyžadují od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury nebo prvku evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, informace nezbytné k určení těchto prvků včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem,
c)
určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastrukturyprvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, nejde-li o prvky určované podle § 4 odst. 1 písm. e), a o tomto určení informují bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na takto určených prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury,
d)
zašlou návrhy prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury,
e)
kontrolují plány krizové připravenostiplány krizové připravenosti subjektů kritické infrastrukturysubjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a ukládají opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole,
f)
poskytují Ministerstvu vnitra jednou ročně informaci o ochraně evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury včetně údajů o typech zranitelnosti, hrozbách a zjištěných rizicích,
g)
poskytují Ministerstvu vnitra každé dva roky informaci o provedených kontrolách subjektů evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury včetně informací o závažných zjištěních a nařízených opatřeních.
(4)
Ministerstva a jiné ústřední správní úřady
a)
vedou přehled možných zdrojů rizik, provádějí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňují nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situacekrizové situace,
b)
rozhodují o činnostech k řešení krizových situacíkrizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis11) nestanoví jinak,
c)
organizují okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy,
d)
vytvářejí podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcímobcím, právnickým a fyzickým osobám,
e)
poskytují si bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situacekrizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis.
(5)
Pro přípravu na krizové situacekrizové situace a jejich řešení prováděcí právní předpis stanoví
a)
podmínky a způsob vykonávání péče o děti v mateřských školách, žáky plnící ve školách povinnou školní docházku, osoby umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy a osoby ve střediscích výchovné péče, pokud tuto péči nemohou za krizové situacekrizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
b)
báňsko technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.
§ 10
Ministerstvo vnitra
(1)
Ministerstvo vnitra za účelem koordinace výkonu státní správy v oblasti krizového řízeníkrizového řízení12)
a)
sjednocuje postupy v oblasti krizového řízeníkrizového řízení,
b)
organizuje instruktáže a školení a podílí se na přípravě k získání zvláštní odborné způsobilosti13) zaměstnanců orgánů krizového řízeníkrizového řízení,
c)
provádí kontrolu zajištění připravenosti ostatních ministerstev a jiných ústředních správních úřadů na řešení krizových situacíkrizových situací a ve spolupráci s příslušným ministerstvem provádí kontrolu krizových plánů krajů,
d)
v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu vede ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob,
e)
navrhuje průřezová kritériaprůřezová kritéria,
f)
zpracovává seznam, který je podkladem pro určení prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury podle § 4 odst. 1 písm. e),
g)
plní úkoly v oblasti kritické infrastrukturykritické infrastruktury vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, zabezpečuje mezinárodní výměnu informací v této oblasti, plní funkci kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury a podává Evropské komisi zprávy o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v této oblasti,
h)
každoročně informuje Evropskou komisi o počtu prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury podle odvětví a o počtu členských států Evropské unie, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury,
i)
každé dva roky předkládá Evropské komisi souhrnnou zprávu se všeobecnými údaji o typech zranitelnosti, hrozbách a rizicích zjištěných v jednotlivých odvětvích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury,
j)
zpracovává ve spolupráci s jiným ústředním správním úřadem plán cvičení orgánů krizového řízeníkrizového řízení,
k)
předává ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3,
l)
v rozsahu potřebném pro zajištění připravenosti na řešení krizových situacíkrizových situací koordinuje další úkoly.
(2)
Ministerstvo vnitra odpovídá za přípravu a řešení krizových situacíkrizových situací souvisejících s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem a přitom určuje a kontroluje postupy Policie České republiky.13a) Dále se Ministerstvo vnitra podílí na úkolech podle odstavce 1 písm. a) až c) a l).
(3)
Ministr vnitra řeší rozpory v oblasti krizového řízeníkrizového řízení.
(4)
Úkoly Ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 plní generální ředitelství hasičského záchranného sboru.
§ 11
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno
a)
zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu15); v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu,
b)
koordinovat na vyžádání kraje činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné péče,
c)
rozhodnout o rozsahu poskytovaných zdravotních služeb poskytovateli akutní lůžkové péče v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy39).
§ 12
Ministerstvo dopravy
(1)
Ministerstvo dopravy v době krizového stavu je oprávněno uložit provozovateli dráhy, drážní dopravy, silniční dopravy, letadel, letišť, vnitrozemské vodní dopravy a veřejných přístavů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů, zařízení a dopravních cest sloužících dopravě povinnosti k zabezpečování dopravních potřeb.
(2)
V případě nebezpečí z prodlení může být tato povinnost uložena rozhodnutím jiného správního úřadu podle zvláštního právního předpisu. V rozhodnutí se stanoví povinný provozovatel, předmět a rozsah veřejného závazku, způsob jeho plnění, doba platnosti rozhodnutí a poučení o následcích jeho neplnění.
§ 12a
Ministerstvo průmyslu a obchodu
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu je v době krizového stavu oprávněno
a)
přijímat opatření k zachování celistvosti energetických soustav s cílem urychleného obnovení všech důležitých funkcí kritické infrastrukturykritické infrastruktury v energetice,
b)
uložit provozovateli přepravní soustavy, přenosové soustavy a distribučních soustav plynu, ropy, elektřiny a rozvodu tepelné energie, výrobci elektrické energie a tepla, výrobci primárních energetických zdrojů, jakož i vlastníku a provozovateli ostatních objektů a zařízení sloužících k zajištění energetických potřeb státu povinnosti k zabezpečování těchto energetických potřeb; jsou-li subjektem kritické infrastrukturysubjektem kritické infrastruktury, ukládá jim úkoly k ochraně a k neodkladné obnově kritické infrastrukturykritické infrastruktury v energetice.
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu plní úkoly v oblasti kritické infrastrukturykritické infrastruktury a evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury v energetice, poskytuje vládě a Ministerstvu vnitra součinnost pro národní meziresortní i mezinárodní výměnu informací v této oblasti, pro plnění funkce kontaktního místa České republiky v rámci evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury a pro podání zprávy Evropské komisi o plnění úkolů vyplývajících z právních předpisů Evropské unie.
Díl 3
Česká národní banka
§ 13
(1)
Česká národní bankabanka při přípravě na krizové situacekrizové situace a jejich řešení
a)
zřizuje krizový štáb,
b)
vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situacekrizové situace,
c)
vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcímobcím, právnickým a fyzickým osobám,
d)
projednává s vládou návrh krizových opatřeníkrizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další krizová opatřeníkrizová opatření, která se dotýkají České národní bankybanky,
e)
projednává přestupky týkající se porušení některého ze zákazů uložených krizovým opatřenímkrizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3,
f)
vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 5.
(2)
Česká národní bankabanka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatřeníkrizových opatření a postupů k řešení krizových situacíkrizových situací v oblasti její působnosti40), a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů.
(3)
Krizový plán schvaluje guvernér České národní bankybanky.
(4)
Česká národní bankabanka k ochraně kritické infrastrukturyochraně kritické infrastruktury náležející do její působnosti
a)
navrhuje odvětvová kritériaodvětvová kritéria a předkládá je Ministerstvu vnitra,
b)
vyžaduje od právnické nebo podnikající fyzické osoby informace nezbytné k určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem,
c)
určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastrukturyprvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury a o tomto určení informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na určených prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury, nebo zašle návrhy prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury,
d)
kontroluje plány krizové připravenostiplány krizové připravenosti subjektů kritické infrastrukturysubjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury a ukládá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole.
Díl 4
Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje
§ 14
(1)
Hejtman zajišťuje připravenost kraje na řešení krizových situacíkrizových situací; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí.
(2)
Hejtman řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situacíkrizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností na území krajeúzemí kraje, orgány obcíobcí s rozšířenou působností, orgány obcíobcí nebo právnickými osobami a fyzickými osobami. Za tímto účelem
a)
zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje,
b)
zřizuje a řídí krizový štáb kraje,
c)
schvaluje po projednání v bezpečnostní radě kraje krizový plán kraje,
d)
vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3.
(3)
Hejtman v době krizového stavu
a)
koordinuje záchranné a likvidační práce (§ 28 odst. 3), poskytování zdravotních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb,
b)
koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva,
c)
koordinuje zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace.
(4)
Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn nařídit
a)
pracovní povinnostpracovní povinnost, pracovní výpomocpracovní výpomoc nebo poskytnutí věcného prostředkuvěcného prostředku37) pro řešení krizové situacekrizové situace,
b)
bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situacekrizové situace,
c)
vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou za krizové situacekrizové situace vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
d)
přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, podílejících se na plnění krizových opatřeníkrizových opatření, a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastrukturyprvků kritické infrastruktury,
e)
zabezpečení náhradního způsobu rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě,
f)
hlášení přechodné změny pobytu osob,
g)
evakuaci obyvatelstva,
h)
zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území.
(5)
Nelze-li zajistit činnosti a věci podle odstavce 3 smluvně proto, že subjekt plnění klade zjevně finančně nebo časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení, hejtman splnění činností nebo poskytnutí věcí uloží.
(6)
Hejtman v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu zajišťuje provedení stanovených krizových opatřeníkrizových opatření v podmínkách kraje. Správní úřady se sídlem na území krajeúzemí kraje a právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatřeníkrizová opatření splnit. Dále je oprávněn nařídit provedení krizových opatřeníkrizových opatření podle odstavce 4, pokud obdobná opatření nebyla nařízena vládou.
§ 14a
(1)
Krajský úřad za účelem zajištění připravenosti kraje na řešení krizových situacíkrizových situací
a)
poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje,
b)
plní úkoly podle krizového plánu kraje.
(2)
Krajský úřad za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízeníkrizového řízení.
§ 15
(1)
Hasičský záchranný sbor kraje16) při přípravě na krizové situacekrizové situace a jejich řešení
a)
organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemiobcemi v kraji,
b)
vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení,
c)
zpracovává krizový plán kraje,
d)
zpracovává krizový plán obcíobcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob,
e)
plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obceobce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obceobce s rozšířenou působností,
f)
předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi obceobce s rozšířenou působností na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3.
(2)
Hasičský záchranný sbor kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situacekrizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o
a)
kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení,
b)
předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci,
c)
počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace,
d)
množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek,
e)
množství zadržené vody ve vodních nádržích,
f)
počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie,
g)
uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situacíkrizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích,
h)
stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacíchkrizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů,
i)
výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami,
pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situacíkrizových situací.
(3)
Hasičský záchranný sbor kraje
a)
seznamuje obceobce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřenímikrizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
b)
vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obceobce s rozšířenou působností,
c)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra,
d)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e).
§ 15a
Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obceobce s rozšířenou působností vyžaduje součinnost orgánů kraje a obcíobcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné.
§ 16
(1)
Policie České republiky13a) zajišťuje připravenost k řešení krizových situacíkrizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje.
(2)
Policie České republiky za účelem uvedeným v odstavci 1 je oprávněna vyžadovat od hasičského záchranného sboru kraje údaje, které tento shromažďuje podle § 15 odst. 3.
Díl 5
Orgány obce s rozšířenou působností
§ 18
Starosta obce s rozšířenou působností
(1)
Starosta obceobce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obceobce s rozšířenou působností na řešení krizových situacíkrizových situací; ostatní orgány obceobce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.
(2)
Starosta obceobce s rozšířenou působností řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situacíkrizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, orgány obcíobcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností. Za tímto účelem
a)
zřizuje a řídí bezpečnostní radu obceobce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností,
b)
organizuje přípravu správního obvodu obceobce s rozšířenou působností na krizové situacekrizové situace a podílí se na jejich řešení,
c)
schvaluje po projednání v bezpečnostní radě obceobce s rozšířenou působností krizový plán obceobce s rozšířenou působností,
d)
vyžaduje od hasičského záchranného sboru kraje údaje podle § 15 odst. 3.
(3)
Starosta obceobce s rozšířenou působností dále
a)
zřizuje a řídí krizový štáb obceobce s rozšířenou působností pro území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obceobce,
b)
zajišťuje za krizové situacekrizové situace provedení stanovených krizových opatřeníkrizových opatření v podmínkách správního obvodu obceobce s rozšířenou působností; správní úřady se sídlem na území správního obvodu obceobce s rozšířenou působností a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatřeníkrizová opatření splnit,
c)
plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízeníkrizového řízení při přípravě na krizové situacekrizové situace a při jejich řešení,
d)
odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízeníkrizového řízení určených Ministerstvem vnitra.
(4)
Úkoly starosty obceobce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy46).
§ 19
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dále za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obceobce s rozšířenou působností na řešení krizových situacíkrizových situací
a)
poskytuje součinnost hasičskému záchrannému sboru kraje při zpracování krizového plánu kraje a při zpracování krizového plánu obceobce s rozšířenou působností,
b)
plní úkoly podle krizového plánu obceobce s rozšířenou působností,
c)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje,
d)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sboru kraje,
e)
vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situacekrizové situace.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností za účelem plnění úkolů podle odstavce 1 zřizuje pracoviště krizového řízeníkrizového řízení.
(3)
Úkoly obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností plní na území hlavního města Prahy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy.46)
Díl 6
Orgány obce
§ 21
(1)
Starosta obceobce zajišťuje připravenost obceobce na řešení krizových situacíkrizových situací; ostatní orgány obceobce se na této připravenosti podílejí.
(2)
Starosta obceobce dále
a)
za účelem přípravy na krizové situacekrizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obceobce jako svůj pracovní orgán,
b)
zajišťuje za krizové situacekrizové situace provedení stanovených krizových opatřeníkrizových opatření v podmínkách správního obvodu obceobce; správní úřady se sídlem na území obceobce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatřeníkrizová opatření splnit,
c)
plní úkoly stanovené starostou obceobce s rozšířenou působností a orgány krizového řízeníkrizového řízení při přípravě na krizové situacekrizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obceobce s rozšířenou působností,
d)
odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízeníkrizového řízení určených Ministerstvem vnitra.
(3)
V době krizového stavu starosta obceobce
a)
zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obceobce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízeníkrizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje,
b)
nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obceobce,
c)
organizuje činnost obceobce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,
d)
zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situacekrizové situace.
(4)
Pokud starosta obceobce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obecobec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.
§ 21a
(1)
Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obceobce na řešení krizových situacíkrizových situací
a)
organizuje přípravu obceobce na krizové situacekrizové situace,
b)
poskytuje obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu obceobce s rozšířenou působností,
c)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob (§ 39d), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
d)
vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí (§ 39e), pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,
e)
se podílí na zajištění veřejného pořádku,
f)
plní úkoly stanovené krizovým plánem obceobce s rozšířenou působností při přípravě na krizové situacekrizové situace a jejich řešení.
(2)
Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřenímikrizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.
§ 22
(1)
Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obceobce zajišťuje provedení krizových opatřeníkrizových opatření v podmínkách obceobce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obceobce,17) nabývá nařízení obceobce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obceobce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obceobce.
(2)
Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcíobcí uhrazuje obecobec z obecního rozpočtu.
HLAVA III
OSTATNÍ ORGÁNY S ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTÍ
Díl 1
Bezpečnostní rady a krizové štáby
§ 24
Bezpečnostní rady
(1)
Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rada obceobce s rozšířenou působností jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situacekrizové situace.
(2)
Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje.
(3)
Předsedou bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností je starosta obceobce s rozšířenou působností, který jmenuje členy bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností.
(4)
Na jednání bezpečnostní rady kraje a bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situacekrizové situace na území krajeúzemí kraje nebo ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností. Na jednání bezpečnostní rady kraje nebo bezpečnostní rady obceobce s rozšířenou působností mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situacekrizové situace.
§ 24a
Ústřední krizový štáb
Ústřední krizový štábÚstřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situacíkrizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábuÚstředního krizového štábu, který schvaluje vláda.
§ 24b
Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností
(1)
Krizový štáb kraje a krizový štáb obceobce s rozšířenou působností jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situacíkrizových situací.
(2)
Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje.
(3)
Předsedou krizového štábu obceobce s rozšířenou působností je starosta obceobce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obceobce s rozšířenou působností.
Díl 2
Územní správní úřady
§ 24c
Územní správní úřady47) uvedené v krizovém plánu kraje nebo krizovém plánu obceobce s rozšířenou působností zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti a k tomuto účelu zpracovávají plán krizové připravenostiplán krizové připravenosti.
HLAVA IV
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Finanční zabezpečení krizových opatření
Finanční zabezpečení krizových opatřeníkrizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu18). Za tímto účelem
a)
ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obceobce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situacekrizové situace; kraje a obceobce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situacíkrizových situací a odstraňování jejich následků,
b)
se finanční prostředky potřebné k zajištění přípravy na krizové situacekrizové situace vyčleňované ministerstvy a jinými ústředními správními úřady v rozpočtech kapitol považují za závazný ukazatel státního rozpočtu na příslušný rok,
c)
Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situacíkrizových situací a odstraňování jejich následků. Použití finančních prostředků z této rezervy na předcházení krizových situacíkrizových situací je možné pouze ve vazbě na mimořádné události podle zákona o integrovaném záchranném systému. Způsob použití rezervy upravuje vláda ve svém usnesení ke státnímu rozpočtu na příslušný rok.
§ 26
Zabezpečení informačních systémů krizového řízení
(1)
Orgány krizového řízeníkrizového řízení při plánování krizových opatřeníkrizových opatření a při řešení krizových situacíkrizových situací využívají informační systémy krizového řízeníkrizového řízení.
(2)
Zaváděné a užívané informační systémy krizového řízeníkrizového řízení musí splňovat pravidla
a)
přenosu informací nadřízeným, podřízeným a spolupracujícím orgánům krizového řízeníkrizového řízení,
b)
technického a programového přizpůsobení pro činnost v obtížných podmínkách,
c)
bezpečnosti uchovávaných informací stanovené pro informace s nejvyšším stupněm utajení obsažené ve zpracované dokumentaci.
(3)
Orgány krizového řízeníkrizového řízení při plánování krizových opatřeníkrizových opatření odpovídají za dodržení zásady rovnocennosti písemných a elektronických údajů obsažených v krizovém plánu.
§ 26a
Zabezpečení závaznými geografickými podklady
(1)
Orgány krizového řízeníkrizového řízení využívají při přípravě na krizové situacekrizové situace a jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální formě.
(2)
Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízeníkrizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.
(3)
Jednotnými geografickými podklady pro plnění úkolů při plánování krizových opatřeníkrizových opatření a při řešení krizových situacíkrizových situací jsou státní mapová díla a další geografické produkty vytvářené pro zajišťování obrany státu v souladu se zvláštním právním předpisem48).
§ 27
Zvláštní skutečnosti
(1)
Zvláštními skutečnostmiZvláštními skutečnostmi se rozumí údaje z oblasti krizového řízeníkrizového řízení, které by v případě zneužití mohly vést k znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízeníkrizového řízení, ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí nebo podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost podle zvláštních právních předpisů49), pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemiutajovanými informacemi19).
(2)
Orgány krizového řízeníkrizového řízení označují krizové plány a ostatní listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti slovy „Zvláštní skutečnostiZvláštní skutečnosti“ nebo zkratkou „ZS“. Uvedené označení není stupněm utajení podle zvláštního právního předpisu,19) který není ustanoveními tohoto paragrafu dotčen.
(3)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby označují podle odstavce 1 po projednání s příslušným orgánem krizového řízeníkrizového řízení listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti poskytované orgánům krizového řízeníkrizového řízení podle § 15 odst. 3.
(4)
Listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti se evidují v samostatném jednacím protokolu a ukládají se odděleně od ostatních písemností.
(5)
Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který schvaluje vedoucí orgánu krizového řízeníkrizového řízení nebo jím pověřený pracovník.
(6)
Pracovníci oprávnění se seznamovat se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi a osoby, které se s těmito skutečnostmi seznámily při plnění úkolů krizového řízeníkrizového řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost; zachováváním mlčenlivostizachováváním mlčenlivosti se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost nesdělovat zvláštní skutečnostzvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat. O zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost a jeho rozsahu rozhoduje vedoucí orgánu krizového řízeníkrizového řízení nebo jím pověřený pracovník.
(7)
Pracoviště, kde se ukládají listiny, nosná média a jiné materiály obsahující zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti, používá pouze jeden vstup, který musí být zajištěn proti volnému vstupu osob, které nejsou oprávněny se seznamovat se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi.
(8)
Jestliže právnická nebo fyzická osoba žádá orgán krizového řízeníkrizového řízení o informaci podle zvláštního právního předpisu,20) přičemž požadovaná informace je označena jako zvláštní skutečnostzvláštní skutečnost a žadatel k této informaci nemá oprávněný přístup, povinný subjekt žadateli tuto informaci neposkytne.
(9)
Prováděcí právní předpis upraví
a)
podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnostizvláštní skutečnosti,
b)
postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi.
§ 28
(1)
Vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady, orgány krajů, územní správní úřady, orgány obcíobcí s rozšířenou působností a orgány obcíobcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v tomto zákoně v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy.21)
(2)
Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služba zpracovávají svůj krizový plán, který schvaluje v případě Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky jejich vedoucí, v případě Nejvyššího kontrolního úřadu jeho prezident a v případě Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby jejich ředitelé.
(3)
Při řešení krizových situacíkrizových situací se přiměřeně použijí ustanovení o provádění záchranných a likvidačních prací podle zvláštního zákona.2)
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje a obceobce s rozšířenou působností a krizového štábu kraje a obceobce s rozšířenou působností,
b)
náležitosti krizového plánu, plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury a způsob jejich zpracování.
HLAVA V
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB
§ 29
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby
(1)
Na výzvu příslušného orgánu krizového řízeníkrizového řízení jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě na krizové situacekrizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenostiplány krizové připravenosti; plánem krizové připravenostiplánem krizové připravenosti se pro účely tohoto zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situacíkrizových situací.
(2)
V případě, že zpracovatel krizového plánu zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna na žádost hasičského záchranného sboru kraje za účelem přípravy na krizové situacekrizové situace a jejich řešení bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje. Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obceobce s rozšířenou působností nebo obceobce mohou uzavřít s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů.
(3)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout věcné prostředkyvěcné prostředky potřebné k řešení krizové situacekrizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízeníkrizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.22) Poskytnutím věcných prostředkůvěcných prostředků18) nesmí dojít k narušení funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury.
(4)
Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo starosta obceobce s rozšířenou působností nebo starosta obceobce.
(5)
Povinnost poskytnout věcný prostředekvěcný prostředek23) při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtmana. Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředekvěcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředekvěcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředkuvěcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředkuvěcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředkuvěcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.
(6)
Výkon uložené pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu50).
(7)
Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastrukturyevropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastrukturyochraně kritické infrastruktury.
(8)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřenímkrizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.
§ 29a
Subjekty kritické infrastruktury
Subjekt kritické infrastrukturySubjekt kritické infrastruktury odpovídá za ochranu prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury. Za tímto účelem je povinen
a)
vypracovat plán krizové připravenostiplán krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury do jednoho roku od rozhodnutí vlády nebo ode dne nabytí právní moci opatření obecné povahy, kterým byl prvek kritické infrastrukturyprvek kritické infrastruktury určen [§ 4 odst. 1 písm. e) nebo § 9 odst. 3 písm. c)],
b)
umožnit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu vykonání kontroly plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury a ochrany prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury včetně umožnění vstupů a vjezdů na pozemky a do prostorů, ve kterých se tento prvek nachází,
c)
oznámit příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu bez zbytečného odkladu informace o organizační, výrobní nebo jiné změně, je-li zřejmé, že tato změna může mít vliv na určení prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury, zejména informace o trvalém zastavení provozu, ukončení činnosti, nebo restrukturalizaci.
§ 29b
Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury
(1)
V plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury jsou identifikována možná ohrožení funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury a stanovena opatření na jeho ochranu.
(2)
Plní-li subjekt kritické infrastrukturysubjekt kritické infrastruktury veřejnoprávní povinnost, na jejímž základě vede plánovací, organizační nebo technickou dokumentaci51), lze požadavky stanovené na obsah plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti zapracovat do této dokumentace. Jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím právním předpise, považují se dotčené části této dokumentace za části plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury.
(3)
Jestliže je prvek kritické infrastrukturyprvek kritické infrastruktury členěn do více samostatných celků, může být pro každý takový celek, je-li to účelné, zpracován dílčí plán krizové připravenostiplán krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, který je součástí plánu krizové připravenostiplánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury.
§ 29c
Styčný bezpečnostní zaměstnanec
(1)
Subjekt kritické infrastrukturySubjekt kritické infrastruktury určí styčného bezpečnostního zaměstnance a jeho určení oznámí příslušnému ministerstvu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu. Subjekt kritické infrastrukturySubjekt kritické infrastruktury takto učiní bez zbytečného odkladu.
(2)
Do doby určení styčného bezpečnostního zaměstnance plní jeho úkoly subjekt kritické infrastrukturysubjekt kritické infrastruktury.
(3)
Styčný bezpečnostní zaměstnanec poskytuje za subjekt kritické infrastrukturysubjekt kritické infrastruktury součinnost při plnění úkolů podle tohoto zákona.
(4)
Styčným bezpečnostním zaměstnancem může být určena pouze osoba splňující požadavky odborné způsobilosti. Odborně způsobilou osobouOdborně způsobilou osobou se rozumí ten, kdo dosáhl vysokoškolského vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu poskytujícího ucelené poznatky o zajišťování bezpečnosti České republiky, o ochraně obyvatelstva nebo o krizovém řízeníkrizovém řízení nebo má alespoň v jedné z těchto oblastí tříletou praxi.
§ 30
Hromadné informační prostředky
Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti orgánů krizového řízeníkrizového řízení neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení krizových stavů a nařízených krizových opatřeníchkrizových opatřeních při krizových stavech.
§ 31
Fyzické osoby
(1)
Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeníchkrizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku.
(2)
Na výzvu příslušného orgánu krizového řízeníkrizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje.
(3)
Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna
a)
uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízeníkrizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnostipracovní povinnosti nebo pracovní výpomocipracovní výpomoci,
b)
hlásit v obciobci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f),
c)
strpět omezení vyplývající z krizových opatřeníkrizových opatření stanovených v době krizového stavu,
d)
vykonávat uloženou pracovní povinnostpracovní povinnost nebo pracovní výpomocpracovní výpomoc,
e)
poskytnout požadované věcné prostředkyvěcné prostředky,
f)
zdržet se činností zakázaných krizovým opatřenímkrizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.
(4)
Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem.
(5)
Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnostipracovní povinnosti v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu stanoví fyzické osobě hejtman pracovním příkazem. Pracovní příkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den a místo nástupu pracovní povinnostipracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal.
(6)
Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomocpracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomocipracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.
(7)
V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních důvodů uloženou pracovní povinnostpracovní povinnost nebo pracovní výpomocpracovní výpomoc konat, doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví poskytovatel zdravotních služeb určený orgánem, jenž vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomocpracovní výpomoc. Tento poskytovatel je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby k předpokládané práci. Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomocpracovní výpomoc.
(8)
Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředekvěcný prostředek se postupuje obdobně podle § 29 odst. 5.
§ 32
Výjimky
(1)
Poskytnutí věcných prostředkůvěcných prostředků, pracovní povinnostpracovní povinnost nebo pracovní výpomocpracovní výpomoc nelze uložit fyzickým osobám, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Pracovní povinnostPracovní povinnost nebo pracovní výpomocpracovní výpomoc ostatním cizincům lze uložit, pokud mezinárodní smlouva schválená Parlamentem České republiky a vyhlášená ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce nestanoví jinak.
(2)
Od pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci jsou osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let, osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Od pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci jsou osvobozeni také zaměstnanci subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, kteří se podílejí na zajištění funkce prvku kritické infrastrukturyprvku kritické infrastruktury. Dále jsou od pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci osvobozeny ženy a osamělí muži pečující o dítě do 15 let věku, těhotné ženy, ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé, zemřelo anebo žena o něj nepečuje. Orgán krizového řízeníkrizového řízení může osvobodit od pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci také osoby, kterým by v tom bránila důležitá okolnost, jejíž opominutí by mohlo vést k ohrožení života, zdraví nebo majetku. Závažnost důležité okolnosti posuzuje orgán krizového řízeníkrizového řízení.
(3)
Ženám lze uložit pouze takovou pracovní povinnostpracovní povinnost nebo pracovní výpomocpracovní výpomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem.24)
(4)
Osoby osvobozené od pracovní povinnostipracovní povinnosti a pracovní výpomocipracovní výpomoci mohou poskytnout dobrovolnou pomoc.
HLAVA VI
KONTROLA, PŘESTUPKY A NÁHRADA
§ 33
Kontrola
(1)
Orgány krizového řízeníkrizového řízení jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.
(2)
Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obceobce hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, u obceobce s rozšířenou působností hasičský záchranný sbor kraje v součinnosti s krajským úřadem, u kraje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem a u hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.
(3)
Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u právnických osob a podnikajících fyzických osob orgán krizového řízeníkrizového řízení, který právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uložil povinnost vyplývající z krizového plánu.
(4)
V zařízeních zpravodajských služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a Národního bezpečnostního úřadu, kde by kontrolou uvedenou v odstavci 1 mohlo dojít k ohrožení utajovaných informacíutajovaných informací nebo bezpečnosti státu, může být kontrola vykonána jen se souhlasem jejich ředitele. Kontrolu provádí Ministerstvo vnitra. Nebude-li souhlas udělen, zajistí ředitel, který odmítnul souhlas udělit, výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o jejím výsledku Ministerstvu vnitra, nestanoví-li Ministerstvo vnitra lhůtu delší. Není-li zpravodajská služba, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Národní bezpečnostní úřad schopen zajistit výkon kontroly ve své působnosti, umožní její výkon Ministerstvu vnitra, přitom může stanovit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.
§ 34
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že v době krizového stavu nesplní
a)
některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c),
b)
některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. d) nebo e), nebo
c)
povinnost podle § 31 odst. 3 písm. f).
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6
a)
jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi nezachová mlčenlivost o nich, nebo
b)
jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízeníkrizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmizvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnostzvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečnostízvláštní skutečností seznamovat.
(3)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 50 000 Kč, za přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.
§ 34a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29 odst. 1 při přípravě na krizové situacekrizové situace
a)
se nepodílí na zpracování krizových plánů, nebo
b)
jako osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, nezpracuje plán krizové připravenostiplán krizové připravenosti.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že
a)
jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2,
b)
nesplní povinnost podle § 29 odst. 3, nebo
c)
nesplní povinnost podle § 29 odst. 8.
(3)
Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 30.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.
§ 34b
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle § 34a projednává hasičský záchranný sbor kraje, s výjimkou přestupků podle § 34a odst. 2 písm. b), které projednává krajský úřad.
§ 35
Náhrada za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci
(1)
Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředkuvěcného prostředku, vykonání pracovní povinnostipracovní povinnosti nebo pracovní výpomocipracovní výpomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Peněžní náhradu je povinen vyplatit orgán krizového řízeníkrizového řízení, který o omezení práva nebo uložení povinnosti rozhodl. Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu podle tohoto odstavce.
(2)
V případě, že dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku.
(3)
Jde-li o vykonání pracovní povinnostipracovní povinnosti, pracovní výpomocipracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce. Při stanovení náhrady za poskytnutí věcného prostředkuvěcného prostředku se vychází z výše nákladů vzniklých povinnému a z obvykle požadované náhrady za použití stejného nebo obdobného věcného prostředkuvěcného prostředku v době jeho poskytnutí.
(4)
Orgán krizového řízeníkrizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu za poskytnutí věcných prostředkůvěcných prostředků, vykonání pracovní povinnostipracovní povinnosti, pracovní výpomocipracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, po původci havárie2) nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situacekrizová situace a musela být nařízena krizová opatřeníkrizová opatření. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.27)
§ 36
Náhrada škody
(1)
Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřenímikrizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.
(2)
Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatřeníkrizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředkůvěcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody.
(3)
Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnostipracovní povinnosti, pracovní výpomocipracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu.
(4)
Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízeníkrizového řízení, který nařídil krizové opatřeníkrizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.
(5)
Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízeníkrizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízeníkrizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6)
Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.
(7)
Orgán krizového řízeníkrizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situacekrizová situace a musela být nařízena krizová opatřeníkrizová opatření.
§ 37
Poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách
(1)
Fyzickým osobám a obcímobcím, které se při krizové situacikrizové situaci z důvodu havárie nebo živelní pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech, lze poskytnout státní podporu.
(2)
Státní podpora může být poskytována ze státního rozpočtu ve formě jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám nebo jinou mimořádnou formou finanční pomoci fyzickým osobám a obcímobcím. Při poskytování státní podpory fyzickým osobám se přihlíží k majetkovým poměrům žadatele o státní podporu a majetkovým poměrům příslušníků jeho rodiny. Státní podpora může být poskytována i formou hmotné pomoci podle zvláštního právního předpisu.22)
(3)
Při poskytování jednorázových peněžitých dávek fyzickým osobám se postupuje podle zvláštních právních předpisů.29)
(4)
Rozsah, způsob a podmínky poskytování jiných mimořádných forem finanční pomoci ze státního rozpočtu fyzickým osobám a obcímobcím může v případě havárií nebo živelních pohrom velkého rozsahu stanovit prováděcí právní předpis.
(5)
Jednorázové peněžité dávky fyzickým osobám vyplácejí místně příslušné pověřené obecní úřady podle zvláštních právních předpisů30) z neinvestiční účelové dotace na sociální dávky, kterou obdrží v rámci souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí na příslušný rozpočtový rok.
(6)
K úhradě výdajů spojených s poskytováním jiných mimořádných forem finanční pomoci a případnému posílení neinvestiční účelové dotace na poskytování sociálních peněžitých dávek uvedených v odstavci 2 může vláda použít rezervu finančních prostředků na řešení krizových situacíkrizových situací vyčleněnou v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa na úhradu výdajů na státní podporu podle tohoto zákona. V mimořádném případě může vláda použít vládní rozpočtovou rezervu.
HLAVA VII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 38
Vztah ke správnímu řádu
Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 písm. c) a § 34 až 34b, nevztahuje správní řád.
§ 39
(1)
Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž následky vedou ke vzniku krizové situacekrizové situace; v těchto případech se stává krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu.
(2)
Pokud dojde v době povodní k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových komisí stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
(3)
Pokud dojde v době stavu nedostatku vody vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu55) k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci komisí pro sucho stanovené zvláštním právním předpisem55) nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
(4)
Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu plní orgány krizového řízeníkrizového řízení i právnické a fyzické osoby úkoly stanovené tímto zákonem, pokud zvláštní právní předpis1) nestanoví jinak.
(5)
Připravenost na krizové situacekrizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.2)
§ 39a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo hejtmanovi nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo starostovi obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu nebo starostovi podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.
§ 39b
(1)
Správce obceobce jmenovaný Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu53) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3.
(2)
Správce městské části jmenovaný ředitelem Magistrátu podle zvláštního právního předpisu54) plní v případě vyhlášení krizového stavu úkoly starosty městské části vyplývající z § 21 odst. 2 písm. a) až c) a odstavce 3.
§ 39c
Orgány krizového řízeníkrizového řízení při řešení krizové situacekrizové situace postupují tak, aby případný zásah do práv a svobod osob nepřekročil nezbytnou míru.
§ 39d
(1)
Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob, jejímž správcem je Ministerstvo vnitra, se vede za nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu.
(2)
V evidencích údajů o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají na základě nařízeného krizového opatřeníkrizového opatření údaje v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a místo přechodné změny pobytu.
(3)
Údaje o přechodných změnách pobytu osob se zpracovávají po dobu krizového stavu, a je-li to nezbytné, zejména k zajištění zájmů subjektů údajů, i po jeho skončení.
(4)
Zdrojem údajů v ústřední evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená hasičským záchranným sborem kraje.
(5)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(6)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob vedené obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob vedená obecním úřadem.
§ 39e
(1)
Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, jejímž správcem je místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje, se vede za stavu nebezpečí. Ustanovení § 39d odst. 2 a 3 platí obdobně.
(2)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené hasičským záchranným sborem kraje je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(3)
Zdrojem údajů v evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedené obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností je evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí vedená obecním úřadem.
(4)
Evidence údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, vedená hasičským záchranným sborem kraje, obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo obecním úřadem, se v případě postupu podle § 6 odst. 2 písm. a) považuje dnem vyhlášení nouzového stavu za evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob; hasičský záchranný sbor kraje tyto údaje dále zpracovává podle § 39d odst. 4.
§ 39f
Oprávnění vyžadovat po právnické nebo fyzické osobě údaje podle tohoto zákona neplatí, lze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy nebo veřejně dostupných zdrojů.
§ 40
Zmocňovací ustanovení
(1)
Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 1 písm. d), § 27 odst. 9 a § 28 odst. 4.
(2)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. a).
(3)
Český báňský úřad vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 5 písm. b).
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státní správě ve vodním hospodářství
§ 41
Zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona č. 49/1982 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 114/1995 Sb. a zákona č. 238/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odst. 2 se doplňuje věta druhá, která včetně poznámky pod čarou č. 13) zní: „Oprávnění a povinnosti povodňových orgánů v případě vyhlášení stavu nebezpečí a nouzového stavu přecházejí na orgány krizového řízení podle zvláštního právního předpisu.13)
13)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).“.
2.
V § 18 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Předsedou povodňové komise je starosta obce.“.
3.
V § 18 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou: „Předsedou povodňové komise je přednosta okresního úřadu.“.
4.
V § 18 odst. 6 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Předsedou povodňové komise je ředitel krajského úřadu určený ministerstvem v dohodě s Ministerstvem vnitra.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 42
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
2)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
5)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
7)
Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.
9)
Například zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších přepisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Například zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 12 odst. 1 písm. m) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 239/2000 Sb.
13)
Například zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13a)
Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17)
§ 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
18)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2000 Sb., zákon č. 128/2000 Sb.
22)
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
23)
§ 128 občanského zákoníku.
24)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb.
27)
§ 49 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb.
28)
§ 109 až 203, § 260 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
29)
§ 23 a § 51 odst. 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
§ 40a písm. b), § 16 písm. a) zákona č. 114/1988 Sb.
30)
§ 63 zákona č. 128/2000 Sb.
31)
Například § 15 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
32)
§ 18 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
34)
Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu.
35)
Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
36)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
38)
Například zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008.
39)
§ 22 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
40)
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
46)
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
47)
Například zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
48)
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
49)
Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
50)
§ 203 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 126/2008 Sb. a zákona č. 320/2009 Sb.
51)
Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
53)
§ 98 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 234/2006 Sb. a zákona č. 298/2008 Sb.
54)
§ 93 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 298/2008 Sb.
55)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 241/2000 Sb. | Zákon č. 241/2000 Sb.
Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍCH PRO KRIZOVÉ STAVY (§ 1 — § 29)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv (§ 30 — § 30)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 33 — § 33)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 34 — § 34)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o soudních poplatcích (§ 35 — § 35)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o dani silniční (§ 36 — § 36)
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 37 — § 37)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 323/2023 Sb.)
241
ZÁKON
ze dne 29. června 2000
o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍCH PRO KRIZOVÉ STAVY
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Zákon upravuje přípravu hospodářských opatření pro stav nebezpečí,1) nouzový stav,2) stav ohrožení státu3) a válečný stav4) (dále jen „krizové stavy“) a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů.
(2)
Zákon stanoví pravomoc
a)
vlády,
b)
ústředních správních úřadů, České národní bankybanky, krajských úřadů, obecních úřadů obceobce s rozšířenou působností (dále jen „správní úřad“) a
c)
orgánů územních samosprávných celků
při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy. Stanoví též práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
hospodářským opatřením pro krizové stavyhospodářským opatřením pro krizové stavy organizační, materiální nebo finanční opatření přijímané správním úřademsprávním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů, (dále jen „nezbytná dodávka“),
b)
dodavatelem nezbytné dodávkydodavatelem nezbytné dodávky fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky a organizační složka právnické osoby se sídlem v zahraničí podnikající na území České republiky, která má jako předmět své činnosti nebo podnikání zapsanou činnost umožňující dodat předmět nezbytné dodávky nebo která je schopna dodat předmět nezbytné dodávky,
c)
plánem nezbytných dodávekplánem nezbytných dodávek samostatná část krizového plánu zpracovaná správním úřadem v systému nouzového hospodářství,
d)
systémem hospodářské mobilizacesystémem hospodářské mobilizace organizační, materiální, personální a jiná opatření, kterými ústřední správní úřadsprávní úřad zabezpečuje mobilizační dodávkumobilizační dodávku pro potřeby ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů za stavu ohrožení státu a válečného stavu,
e)
plánem hospodářské mobilizaceplánem hospodářské mobilizace samostatná část krizového plánu zpracovaná ústředním správním úřademsprávním úřadem v systému hospodářské mobilizacesystému hospodářské mobilizace,
f)
plánem opatření hospodářské mobilizaceplánem opatření hospodářské mobilizace samostatná část plánu krizové připravenosti5) zpracovaná dodavatelem mobilizační dodávkymobilizační dodávky v systému hospodářské mobilizacesystému hospodářské mobilizace,
g)
mobilizační dodávkoumobilizační dodávkou nezbytná dodávka pro podporu ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů uskutečňovaná po vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu,
h)
podnikající fyzickou osoboupodnikající fyzickou osobou fyzická osoba, která je podnikatelem podle zvláštního zákona,7)
i)
uchováním výrobních schopnostíuchováním výrobních schopností uchování provozuschopných výrobně technologických zařízení a dokumentace ve vlastnictví dodavatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky nebo dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky určených k zahájení nebo rozšíření výroby předmětu mobilizační nebo nezbytné dodávky a pro jinou výrobu nevyužívaných,
j)
infrastrukturou k přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavyinfrastrukturou k přípravě a přijetí hospodářských opatření pro krizové stavy (dále jen „infrastruktura“)
1.
stavby určené pro účely hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy ve vlastnictví České republiky, k nimž má příslušnost hospodařit správní úřad,
2.
stavby sloužící pro účely hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy, k nimž má Česká republika zřízeno věcné břemeno a které jsou ve vlastnictví právnických nebo podnikajících fyzických osobpodnikajících fyzických osob,
3.
technické zabezpečení staveb podle bodu 1 vnitřními rozvody inženýrských a telekomunikačních sítí, počínaje přípojkou k veřejnému rozvodu těchto sítí,
4.
technologické vybavení staveb podle bodu 1,
5.
pozemní komunikace, dráhy, přístavy a letiště sloužící pro dopravní obsluhu staveb podle bodu 1.
(2)
Dodavatel, který se podílí na splnění nezbytné dodávky, je považován za dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky ve smyslu tohoto zákona.
§ 3
(1)
Hospodářská opatření pro krizové stavyHospodářská opatření pro krizové stavy jsou přijímána po vyhlášení krizových stavů a jsou určena
a)
k uspokojení základních potřeb fyzických osob na území České republiky umožňující přežití krizových stavů bez těžké újmy na zdravítěžké újmy na zdraví (dále jen „základní životní potřeba“),
b)
pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb a zdravotnické záchranné služby,
c)
pro podporu výkonu státní správy.
(2)
Přípravu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy organizují správní úřadysprávní úřady.
§ 4
Systém hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy zahrnuje
a)
systém nouzového hospodářství,
b)
systém hospodářské mobilizacesystém hospodářské mobilizace,
c)
použití státních hmotných rezerv,8)
d)
výstavbu a údržbu infrastruktury,
e)
regulační opatření.
HLAVA II
PŮSOBNOST ORGÁNŮ V SYSTÉMU HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY
§ 5
Vláda
(1)
Vláda v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy rozhoduje o
a)
bezplatném použití státních hmotných rezerv,
b)
použití regulačních opatření,
c)
použití opatření systému hospodářské mobilizacesystému hospodářské mobilizace.
(2)
Vláda schvaluje Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky (dále jen „Plán“). Plán připravuje a vládě jednou za 2 roky předkládá Správa státních hmotných rezerv na základě podkladů, které si vyžádá od ústředních správních úřadů. Správa státních hmotných rezerv předloží vládě návrh aktualizace Plánu v kratším intervalu, než je uveden ve větě druhé, pokud pro to existují závažné důvody.
(3)
Pro pořízení položek uvedených v Plánu lze využít postupu uvedeného v § 29 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jsou-li současně naplněny všechny podmínky v tomto písmenu uvedené.
§ 6
Ústřední správní úřad
(1)
Ústřední správní úřadsprávní úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy v okruhu své působnosti9)
a)
vypracovává koncepci hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy jako součásti koncepce rozvoje svěřeného odvětví,
b)
zpracovává a aktualizuje plán nezbytných dodávekplán nezbytných dodávek jako podklad pro zpracování Plánu,
c)
uplatňuje požadavky na vytvoření státních hmotných rezerv u Správy státních hmotných rezerv,
d)
kontroluje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy u právnických a podnikajících fyzických osobpodnikajících fyzických osob zapojených do systému nouzového hospodářství nebo do systému hospodářské mobilizacesystému hospodářské mobilizace a poskytuje potřebné informace o hospodářských opatřeních pro krizové stavyhospodářských opatřeních pro krizové stavy těmto osobám,
e)
odpovídá za přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních opatření,
f)
se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávekmobilizačních dodávek v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.
(2)
Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku,
a)
kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
b)
jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
c)
jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.
§ 7
Orgány kraje
(1)
Hejtman kraje (dále jen „hejtman“) zajišťuje připravenost kraje v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány kraje se na této připravenosti podílejí. Za tímto účelem hejtman
a)
řídí a kontroluje přípravu a provedení hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy,
b)
zajišťuje přidělení zásob pro humanitární pomoc,
c)
nařizuje regulační opatření podle § 21.
(2)
Krajský úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy
a)
zpracovává plán nezbytných dodávekplán nezbytných dodávek kraje s využitím plánů nezbytných dodávekplánů nezbytných dodávek obcíobcí s rozšířenou působností, jejichž zpracování koordinuje,
b)
zabezpečuje nezbytnou dodávku k uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje,
c)
zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3)
Na území hlavního města Prahy plní úkoly krajského úřadu v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy Magistrát hlavního města Prahy.
§ 8
Orgány obce s rozšířenou působností
(1)
Starosta obceobce s rozšířenou působností zajišťuje připravenost správního obvodu obceobce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy; ostatní orgány obceobce s rozšířenou působností se na této připravenosti podílejí.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy
a)
zpracovává plán nezbytných dodávekplán nezbytných dodávek obceobce s rozšířenou působností,
b)
plní úkoly uložené krajským úřadem,
c)
zajišťuje činnosti umožňující přijetí regulačních opatření.
(3)
Na území hlavního města Prahy plní úkoly obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy úřad městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy.
(4)
Starosta městské části stanovené Statutem hlavního města Prahy má v systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy stejné pravomoci jako starosta obceobce s rozšířenou působností.
HLAVA III
SYSTÉM HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY
Díl 1
Systém nouzového hospodářství
§ 10
(1)
Systém nouzového hospodářství zabezpečuje, aby nezbytné dodávky pro
a)
uspokojení základních životních potřeb,
b)
podporu činnosti záchranných sborů, havarijních služeb, zdravotnické záchranné služby a PoliciePolicie České republiky,
c)
podporu výkonu státní správy
probíhaly způsobem obvyklým pro období mimo krizové stavy.
(2)
Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl.
(3)
Pokud krajský úřad ve svém správním obvodu nenalezne dodavatele nezbytné dodávkydodavatele nezbytné dodávky, uplatní požadavek na její zajištění u toho ústředního správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis10) svěřuje v daném okruhu působnost, (dále jen „věcně příslušný ústřední správní úřad“).
(4)
Pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o uhrazení nákladů na uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností.
§ 11
Pohotovostní zásoby
(1)
Pohotovostní zásoby vytváří Správa státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv24).
(2)
O použití pohotovostních zásob rozhoduje vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny. V souladu s tímto rozhodnutím Správa státních hmotných rezerv poskytne pohotovostní zásoby příjemci, kterým může být správní úřad nebo orgán územní samosprávy nebo sbor či služba podle § 10 odst. 1 písm. b). Příjemce je oprávněn poskytnout pohotovostní zásoby fyzické nebo právnické osobě nebo jiné organizační složce státu.
(3)
Poskytnuté pohotovostní zásoby, mimo zásob, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou státních hmotných rezerv. Návrh smlouvy zpracuje Správa státních hmotných rezerv na základě žádosti předložené příjemcem do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa státních hmotných rezerv příslušnost hospodařit11). V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu.
§ 12
Zásoby pro humanitární pomoc
(1)
Zásoby pro humanitární pomoc jsou součástí systému nouzového hospodářství podle § 10. Jsou vytvářeny Správou státních hmotných rezerv v systému státních hmotných rezerv.
(2)
O vydání zásob pro humanitární pomoc rozhoduje předseda Správy státních hmotných rezerv na základě požadavku hejtmana nebo starosty obceobce s rozšířenou působností. Přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman nebo starosta obceobce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. Vydané zásoby se neuhrazují, ani nevracejí.
(3)
Nakládání se zásobami pro humanitární pomoc se řídí stejnými zásadami jako nakládání s ostatními složkami státních hmotných rezerv, nestanoví-li zákon jinak.
Díl 2
Systém hospodářské mobilizace
§ 13
Mobilizační dodávka
(1)
Na základě požadavků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů zpracovává a aktualizuje ústřední správní úřad, kterému zvláštní právní předpis12) svěřuje pravomoc k jejich řízení, (dále jen „objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky“) plán hospodářské mobilizaceplán hospodářské mobilizace. Plán hospodářské mobilizacePlán hospodářské mobilizace je podkladem pro zpracování Plánu.
(2)
Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky o jejím zajištění uzavře s dodavatelem mobilizační dodávkymobilizační dodávky písemnou smlouvu. Pro zajištění mobilizační dodávkymobilizační dodávky se nepoužije smlouva o uzavření budoucí smlouvy.
(3)
Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky je oprávněn podmínit svoje plnění požadavkem na zajištění prokazatelně nezbytných materiálních prostředků, případně na finanční úhradu přípravy mobilizační dodávkymobilizační dodávky, včetně úhrady za uchování výrobních schopnostíuchování výrobních schopností. Tyto výdaje jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv.
(4)
Každé uzavření, změnu nebo zrušení smlouvy o mobilizační dodávcemobilizační dodávce oznámí smluvní strany věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu a Správě státních hmotných rezerv.
§ 14
Postup po vyhlášení krizového stavu
(1)
Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky je povinen přednostně plnit mobilizační dodávkumobilizační dodávku a neprodleně informovat objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky o všech okolnostech, které by mohly přednostní plnění mobilizační dodávkymobilizační dodávky ohrozit nebo znemožnit.
(2)
Objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky je povinen nahradit dodavateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky škodu vzniklou v důsledku prodlení s plněním dodávky, která je předmětem plnění podle jiné smlouvy, pokud dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky prokáže, že mu škoda vznikla v přímé souvislosti s přednostním plněním mobilizační dodávkymobilizační dodávky a tento důvod byl jedinou příčinou jeho prodlení s plněním podle jiné smlouvy. Obdobně je objednatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky povinen nahradit dodavateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky i úrok z prodlení, poplatek z prodlení a smluvní nebo jinou pokutu.
§ 15
Plán opatření hospodářské mobilizace
Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky je povinen zpracovat plán opatření hospodářské mobilizaceplán opatření hospodářské mobilizace. Vybrané údaje tohoto plánu předává do 30 dnů po zpracování objednateli mobilizační dodávkymobilizační dodávky, věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu, Správě státních hmotných rezerv a územně příslušnému krajskému úřadu. Předané údaje je povinen aktualizovat
a)
v době, kdy není vyhlášen žádný z krizových stavů, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nastala jejich změna,
b)
v době po vyhlášení krizových stavů neprodleně.
§ 16
Subjekt hospodářské mobilizace
(1)
Dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky může být jmenován subjektem hospodářské mobilizace. V odůvodněných případech na návrh věcně příslušného ústředního správního úřadu může být subjektem hospodářské mobilizace jmenován i dodavatel nezbytné dodávkydodavatel nezbytné dodávky, který ji zajišťuje pro stav ohrožení státu a válečný stav. Při jmenování subjektu hospodářské mobilizace se zkoumá, zda mu jeho ekonomická situace a technické předpoklady umožní plnit mobilizační nebo nezbytnou dodávku v požadovaných termínech a kvalitě a zda splní požadavky kladené na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací podle zvláštního právního předpisu.13)
(2)
Subjekt hospodářské mobilizace je jmenován a odvolán rozhodnutím předsedy Správy státních hmotných rezerv. Řízení o jmenování subjektu hospodářské mobilizace je možné zastavit rovněž v případě, že účastník řízení ani po opakované výzvě nepředložil potřebné důkazy nebo v průběhu řízení byl zrušen podle zvláštního právního předpisu.
(3)
Subjektu hospodářské mobilizace vydá Správa státních hmotných rezerv osvědčení o jmenování, kterým se prokazuje třetím osobám při uplatnění svých práv. Osvědčení je veřejnou listinou. Osvědčení je jeho držitel povinen vrátit Správě státních hmotných rezerv nejpozději do 30 dnů poté, co rozhodnutí předsedy Správy státních hmotných rezerv o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci. Při zrušení právnické osoby nebo po smrti podnikající fyzické osobypodnikající fyzické osoby je likvidátor, právní nástupce nebo dědic povinen vrátit osvědčení ve stejné lhůtě.
(4)
Důvodem pro odvolání subjektu hospodářské mobilizace jsou tyto skutečnosti:
a)
smlouva podle § 13 odst. 2 pozbude účinnosti,
b)
je vydáno rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o úpadku dodavatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky, nebo insolvenční soudinsolvenční soud zamítne insolvenční návrh proto, že majetek dodavatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
c)
právnická osoba byla zrušena podle zvláštního právního předpisu nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba zemřela.
(5)
Správa státních hmotných rezerv vydá subjektům hospodářské mobilizace osvědčení o jmenování podle odstavce 3 nejpozději do 1. ledna 2002.
(6)
Věcně příslušný ústřední správní úřad, který navrhl jmenování subjektu hospodářské mobilizace podle odstavce 1 věty druhé, má po dobu, po kterou trvá jmenování subjektu hospodářské mobilizace, práva a povinnosti objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky.
§ 17
Postavení subjektu hospodářské mobilizace
Subjekt hospodářské mobilizace je osvobozen od povinnosti poskytnout věcné prostředky stanovené zvláštním právním předpisem15) a je oprávněn v souladu s plánem opatření hospodářské mobilizaceplánem opatření hospodářské mobilizace požadovat pro své zaměstnance zajišťující mobilizační dodávkumobilizační dodávku zproštění mimořádné služby.16) Subjekt hospodářské mobilizace uplatní v době před vyhlášením krizových stavů u územně příslušného krajského úřadu požadavek na zajištění pracovních sil a věcných prostředků nezbytných pro splnění mobilizační dodávkymobilizační dodávky.
Díl 3
Státní hmotné rezervy
§ 18
Pořizování státních hmotných rezerv a nakládání s nimi se řídí zvláštním právním předpisem.17)
Díl 4
Infrastruktura
§ 19
(1)
Požadavky na výstavbu infrastruktury vyplývají z krizových plánů.
(2)
Požadavky na výstavbu nových objektů infrastruktury k zajištění hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy, jejichž výstavba má být hrazena z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv, uplatní ústřední správní úřadsprávní úřad u Správy státních hmotných rezerv.
(3)
Údržbu objektů infrastruktury zajišťuje správní úřad, který k nim má příslušnost hospodařit.
Díl 5
Regulační opatření
§ 20
(1)
Regulační opatření slouží ke snížení spotřeby nedostatkových surovin a výrobků a dodávek služeb nebo k usměrnění spotřeby a dodávek v souladu s krizovými plány v případech, kdy krizová situace nabývá takového rozsahu, že běžné ekonomické nástroje nejsou při zajišťování nezbytných dodávek dostatečně účinné.
(2)
Regulační opatření mohou být nařízena jen v případě, že účinku s nimi spojeného nelze dosáhnout jinak. Mohou být nařízena jen na nezbytně nutnou dobu. K jejich zrušení musí dojít nejpozději při zrušení krizových stavů.
(3)
Pokud na vyhlášený krizový stav bezprostředně navazuje vyhlášení jiného krizového stavu, může orgán oprávněný k vyhlášení krizového stavu rozhodnout o ponechání některých dříve nařízených regulačních opatření v platnosti.
§ 21
(1)
Za stavu nebezpečí může hejtman nebo starosta obceobce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen stav nebezpečí, uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osoběpodnikající fyzické osobě, mající bydliště, sídlo, místo podnikání nebo sídlo organizační složky podniku v příslušném územním obvodu, povinnost
a)
dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství,
b)
skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět,
c)
přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo.
(2)
Za stavu nebezpečí může hejtman nařídit
a)
regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit
1.
způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebitelispotřebiteli,
2.
maximální množství zboží, které lze spotřebitelispotřebiteli prodat,
3.
okruh spotřebitelůspotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně,
b)
regulační opatření, kterými se mění způsob řízení a organizace dopravy.
(3)
Povinnosti nařízené podle odstavců 1 a 2 jsou krizovými opatřeními podle § 3 odst. 2 krizového zákona.
(4)
Náklady spojené s použitím některého regulačního opatření podle odstavce 2 včetně zvýšených nákladů, které by osobě uvedené v odstavci 1 jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž vláda.
(5)
Za nouzového stavu, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu může hejtman nebo starosta obceobce s rozšířenou působností v území, pro které byl vyhlášen krizový stav, nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, pokud již taková opatření nenařídila vláda.
§ 22
(1)
Za nouzového stavu může vláda nařízením
a)
uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost ve stanoveném termínu oznámit vládou určeným správním úřadůmsprávním úřadům aktuální objem zásob ve stanovených druzích materiálu či věcných prostředcích, aktuální údaje o výrobní či provozní kapacitě a disponibilních zdrojích pracovních sil,
b)
přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s kótovanými cennými papírycennými papíry,
c)
přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly, provozu na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a celostátní dráze,
d)
rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce.
(2)
Za nouzového stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2.
(3)
Za nouzového stavu může Ministerstvo zdravotnictví opatřením obecné povahy rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci léčiv, zdravotnických prostředků nebo diagnostických zdravotnických prostředků in vitro; tím není dotčeno oprávnění Ministerstva zdravotnictví vydat opatření obecné povahy týkající se distribuce léčiv, zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle jiných právních předpisů.
(4)
Opatření obecné povahy podle odstavce 3 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Ministerstvo zdravotnictví zašle toto opatření obecné povahy Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který jej bezodkladně vyvěsí na své úřední desce na dobu nejméně 15 dnů. Toto opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří Ministerstvo zdravotnictví záznamem o jeho účinnosti.
(5)
Zjistí-li Státní ústav pro kontrolu léčiv, že pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 3, podá o tom bezodkladně informaci Ministerstvu zdravotnictví společně s podklady, které jej k tomuto závěru vedou.
(6)
Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 3, Ministerstvo zdravotnictví je bezodkladně zruší nebo změní; odstavec 4 se použije obdobně.
§ 23
(1)
Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením
a)
omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží,
b)
upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,
c)
na návrh guvernéra České národní bankybanky omezit nebo zakázat nakládání s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby.
(2)
Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 1.
(3)
Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České národní bankybanky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
a)
rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních18),
b)
stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,
c)
omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb,
d)
přerušit správní řízení vedená Českou národní bankoubankou,
e)
omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankoubankou,
f)
omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot25) a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,
g)
omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,
h)
omezit nebo zakázat vývoz české koruny.
(4)
Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může Ministerstvo zdravotnictví vydat opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3.
HLAVA IV
KONTROLA
§ 24
(1)
Správní úřad kontroluje ve své působnosti přípravu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy a po vyhlášení krizových stavů jejich plnění a účinnost.
(2)
Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy a prověřuje jejich plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání finančních prostředků přidělených z její rozpočtové kapitoly právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do systému hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy.
HLAVA V
PŘESTUPKY
§ 25
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 3 písm. f) nebo § 23 odst. 3 písm. h), nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. b) nebo § 22 odst. 1 písm. c).
(2)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu
a)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3)
Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 25a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osobapodnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1, 3 nebo 4,
b)
nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 1 nebo 3,
c)
jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování v rozporu s § 17,
d)
v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy rozhodnutí o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci, nebo
e)
nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d),
d)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).
(3)
Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek.
§ 26
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Do promlčecí doby se nezapočítává doba stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
(2)
Přestupky podle § 25 odst. 1 a § 25a odst. 1 písm. a) a b) projednává
a)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených starostou obceobce s rozšířenou působností,
b)
krajský úřad ve svém správním obvodu v případech regulačních opatření nařízených hejtmanem,
c)
Česká národní bankabanka v případech regulačních opatření vyhlášených guvernérem České národní bankybanky,
d)
ústřední správní úřad podle své působnosti v případech nařízení vlády,
e)
Ministerstvo zdravotnictví v případech opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3.
(3)
Přestupky podle § 25a odst. 1 písm. c) až e) projednává Správa státních hmotných rezerv.
(4)
Uložení pokuty podle § 25 a 25a nezbavuje povinnou osobu povinnosti odstranit ve lhůtě stanovené příslušným správním úřadem protiprávní stav.
HLAVA VI
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 27
(1)
Každý, komu jsou podle tohoto zákona sděleny informace, je povinen zajistit jejich ochranu před zneužitím.22)
(2)
Z povinnosti poskytovat informace jsou vyjmuty informace chráněné zvláštním právním předpisem.23)
§ 27a
Působnosti stanovené hejtmanovi, krajskému úřadu, starostovi obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 27b
Správní úřady při přípravě a přijetí opatření podle tohoto zákona využívají informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy. Informační systémy pro podporu hospodářských opatření pro krizové stavyhospodářských opatření pro krizové stavy musí splňovat pravidla obdobně jako informační systémy krizového řízení podle krizového zákona.
§ 27c
V době krizového stavu se na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona nevztahuje správní řád, s výjimkou základních zásad činnosti správních orgánů; to neplatí, jde-li o rozhodování a ukládání povinností podle § 16, 25, 25a nebo 26 tohoto zákona a o vydání opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3 tohoto zákona.
§ 28
U subjektů hospodářské mobilizace stanovených podle dosavadních právních předpisů, které do 1 roku od účinnosti tohoto zákona nebudou jmenovány postupem podle tohoto zákona, jejich postavení subjektu hospodářské mobilizace zaniká.
§ 29
Správa státních hmotných rezerv stanoví vyhláškou
a)
kritéria výběru subjektu hospodářské mobilizace a postup při jeho jmenování a odvolání,
b)
výčet vybraných údajů, které objednatel a dodavatel mobilizační dodávkymobilizační dodávky poskytují příslušným správním úřadůmsprávním úřadům,
c)
obsah a postup zpracování plánu nezbytných dodávekplánu nezbytných dodávek,
d)
obsah a postup zpracování plánu opatření hospodářské mobilizaceplánu opatření hospodářské mobilizace a postup dodavatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky při uplatnění požadavku na materiální, organizační nebo finanční zabezpečení,
e)
obsah a postup zpracování plánu hospodářské mobilizaceplánu hospodářské mobilizace a postup objednatele mobilizační dodávkymobilizační dodávky při uplatnění požadavku vyplývajícího z tohoto plánu u Správy státních hmotných rezerv.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
§ 30
Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb. a zákona č. 189/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 1 zní:
„(1)
Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv.“.
2.
§ 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
㤠3
Správa zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy a financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování. Správa plní další úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.1) Tyto činnosti zajišťuje v součinnosti s ostatními ústředními orgány státní správy.
1)
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).“.
3.
§ 4 včetně poznámek pod čarou č. 2), 2a), 2b) a 2c) zní:
㤠4
(1)
Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na hmotné rezervy, mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc.
(2)
Hmotné rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. Jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu.
(3)
Mobilizační rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary, výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty určené pro zajišťování mobilizačních dodávek.2)
(4)
Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky, určené k zajištění nezbytných dodávek2a) pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů,2b) v systému nouzového hospodářství,2c) kterou nelze zajistit obvyklým způsobem.
(5)
Zásoby pro humanitární pomoc tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené.
(6)
Tvorba státních hmotných rezerv je součástí krizových plánů.
2)
§ 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
2a)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb.
2b)
§ 1 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb.
2c)
§ 10 až 12 zákona č. 241/2000 Sb.“.
4.
V § 7 odst. 1 se slova „státních hmotných rezerv a skladů určených pro jejich uskladnění“ nahrazují slovy „majetku, k němuž má Správa právo hospodaření“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 33
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 24 odst. 2 se na konci písmene zj) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zk), které zní:
„zk)
výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení.“.
2.
Za § 39 se vkládá nový § 39a, který včetně poznámky pod čarou č. 36b) zní:
㤠39a
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu36b)
a)
provést úpravy sazeb daně,
b)
osvobodit od daně příjmy ze služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů a příjmy zaměstnanců hasičských záchranných sborů a havarijních služeb za činnost v těchto složkách,
c)
osvobodit od daně z příjmů právnických osob ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory a havarijní služby.
36b)
§ 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 34
V § 12 zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 273/1994 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
„(2)
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)
a)
provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b)
osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.
6)
§ 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
§ 35
V § 16 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 6) zní:
„(3)
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu6)
a)
provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b)
osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.
6)
§ 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o dani silniční
§ 36
V § 17 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 7a) zní:
„(3)
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu7a)
a)
provést úpravu sazeb daně,
b)
zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
7a)
§ 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).“.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
§ 37
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
2)
Čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3)
Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.
4)
Čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
5)
§ 29 zákona č. 240/2000 Sb.
7)
§ 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
8)
§ 4 a 5 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Například zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 7 odst. 1 zákona č. 97/1993 Sb.
12)
Například § 11 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
15)
§ 19 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
16)
§ 49 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).
17)
§ 4 až 6 zákona č. 97/1993 Sb.
18)
§ 5 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
19)
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
22)
Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
23)
Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24)
Zákon č. 97/1993 Sb.
25)
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 242/2000 Sb. | Zákon č. 242/2000 Sb.
Zákon o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000
* ČÁST PRVNÍ - EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ (§ 1 — § 35)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 38 — § 38)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 39 — § 39)
Aktuální znění od 1. 10. 2022 (247/2022 Sb.)
242
ZÁKON
ze dne 29. června 2000
o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství a k němu se vztahující certifikaci a označování bioproduktů, biopotravin a ostatních bioproduktů, a dále výkon kontroly a dozoru nad dodržováním povinností s tím spojených.
§ 2
Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) je příslušným orgánem a vykonává úkoly svěřené členskému státu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů1).
§ 3
Vymezení pojmů
(1)
V tomto zákoně se rozumí
a)
bioproduktem surovina rostlinného nebo živočišného původu, hospodářské zvíře podle veterinárního zákona2) nebo osivo a další rozmnožovací materiál rostlin získané v ekologickém zemědělství podle přímo použitelných předpisů Evropské unie3),
b)
biopotravinou potravina vyrobená za podmínek uvedených v tomto zákoně a přímo použitelných předpisech Evropské unie4), splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy5),
c)
ostatním bioproduktem ekologické krmivo6),
d)
ekologickým zemědělcem fyzická nebo právnická osoba, která je evidována podle zvláštního právního předpisu8) a registrována podle tohoto zákona, a hospodaří na ekofarmě,
e)
osobou podnikající v ekologickém zemědělství ekologický zemědělec, výrobce biopotravin9), osoba uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty na trh9), výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv6) nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin,
f)
ekologickým chovatelem včel osoba, která není ekologickým zemědělcem, chová včely v ekologickém zemědělství a je registrována v souladu s tímto zákonem,
g)
ekofarmou uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky včetně vodních ploch, hospodářské budovy, provozní zařízení a popřípadě i hospodářská zvířata uvedená v § 4 odst. 1, sloužící ekologickému zemědělství.
(2)
Kde se v přímo použitelném předpisu Evropské unie1) používá pojmu hospodářský subjekt, rozumí se jím pro účely tohoto zákona osoba podnikající v ekologickém zemědělství.
§ 4
(1)
V ekologickém zemědělství je možné chovat pouze ty druhy hospodářských zvířat,2) které stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Druhy hospodářských zvířat neuvedené v odstavci 1 lze na ekofarměekofarmě chovat pouze jako zájmové chovy, které nejsou předmětem podnikání v ekologickém zemědělství. Pokud je chov takových zvířat předmětem podnikání, nesmí být součástí ekofarmyekofarmy.
(3)
Ustanovení tohoto zákona o ekologickém zemědělci se přiměřeně použijí i na ekologického chovatele včel.
HLAVA II
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
§ 6
Registrace osob podnikajících v ekologickém zemědělství
(1)
Osoba, která hodlá podnikat v ekologickém zemědělství (dále jen „žadatel“), podá v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie10) ministerstvu žádost o registraci; pro žadatele začíná období přechodu na ekologickou produkci60) dnem, kdy byla jeho žádost o registraci doručena ministerstvu.
(2)
Povinnost stanovená podle odstavce 1 se nevztahuje na
a)
osoby podle čl. 34 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a
b)
osoby, které poskytují v ekologickém zemědělství své služby přeshraničně61).
(3)
Žadatel je povinen uzavřít s osobou pověřenou vydávat certifikát podle čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, vybranou ministerstvem podle § 29 (dále jen „pověřená osoba“) smlouvu o kontrolní činnosti podle zvláštního právního předpisu11).
(4)
V žádosti o registraci žadatel uvádí
a)
je-li fyzickou osobou, jméno, popřípadě jména a příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu, jinak adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu fyzické osoby na území České republiky nebo v místě podnikání (název obceobce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo), rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, registrační číslo hospodářství, bylo-li přiděleno62), a cizinec rovněž adresu bydliště mimo území České republiky,
b)
je-li právnickou osobou, obchodní firmu nebo název, sídlo, název obceobce, její části, název ulice, číslo popisné, a bylo-li přiděleno, i číslo orientační, poštovní směrovací číslo a název obchodní firmy nebo uvede jméno a příjmení, popřípadě jména a příjmení, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, adresu místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, a údaje týkající se odpovědného zástupce uvedené v písmenu a), registrační číslo hospodářství, bylo-li přiděleno62), a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno; u zahraniční právnické osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, její umístění v České republice a údaje týkající se vedoucího organizační složky,
c)
další údaje uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie12).
(5)
Žadatel současně s podáním žádosti o registraci doloží potvrzení o vstupní kontrole, kterou provedla pověřená osoba a při které nebylo zjištěno porušení podmínek tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie1), a v případě osoby hodlající hospodařit na ekofarmě také osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele podle zvláštního právního přímo použitelných předpisů8). Pověřená osoba je povinna vstupní kontrolu provést nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření smlouvy o kontrolní činnosti.
(6)
Žadatel je povinen pověřené osobě poskytnout o každé ekofarmě, na které bude hospodařit
a)
údaje o hospodářských budovách a provozních zařízeních, které bude užívat k ekologickému zemědělství, podle údajů v katastru nemovitostínemovitostí13),
b)
označení pozemků, včetně vodních ploch a přehledně vyznačené mapy pozemků, včetně vodních ploch, na nichž bude ekologicky hospodařit, podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů v souladu se zvláštním právním předpisem14) a jde-li o nezemědělskou půdu ve vztahu k opatřením podle § 10, pak podle údajů v katastru nemovitostí13) a
c)
další údaje uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie12).
(7)
Žadatel je povinen poskytnout ministerstvu a pověřené osobě součinnost za účelem ověření skutečností uvedených v žádosti.
(8)
Pokud žadatel splní požadavky stanovené v odstavcích 4 a 5, ministerstvo žádosti vyhoví, vydá rozhodnutí o registraci a certifikát o činnosti v ekologickém zemědělství a zapíše osobu podnikající v ekologickém zemědělství na seznam osob podnikajících v ekologickém zemědělství (dále jen „seznam“). Seznam, v případě ekologických zemědělců i s informací o výměře obhospodařovaných pozemků, zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(9)
Pokud žadatel požadavky stanovené v odstavcích 4 a 5 nesplní, ministerstvo žádost o registraci zamítne.
(10)
Vzor žádosti o registraci ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách.
§ 7
Změny týkající se pozemků na ekofarmě a ekofarmy
(1)
Dojde-li ke změně výměry pozemků ekofarmy včetně vodních ploch, je ekologický zemědělec povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit tuto skutečnost pověřené osobě. Pověřená osoba provede do 30 dnů od doručení tohoto oznámení příslušnou změnu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, v souladu se zvláštním právním předpisem14), a v seznamu.
(2)
V případě převodu či přechodu vlastnictví ekofarmy na jinou právnickou či fyzickou osobu, která zemědělsky podniká8), je tato osoba povinna, pokud hodlá nadále na ekofarmě hospodařit v ekologickém zemědělství, podat bez zbytečného odkladu žádost o registraci. Pro náležitosti žádosti, jakož i pro řízení o ní platí § 6 obdobně. Doba trvání přechodného období není změnou vlastnictví ekofarmy dotčena.
§ 8
Zrušení a zánik registrace
(1)
Ministerstvo zruší registraci osoby podnikající v ekologickém zemědělství, jestliže
a)
o to písemně sama požádá, nebo
b)
porušila opakovaně požadavky stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie1); za opakované porušení se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do 1 roku ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona, jímž byla uložena pokuta.
(2)
Ministerstvo též zruší registraci, jestliže
a)
ekologický zemědělec nezíská do 12 měsíců od ukončení období přechodu na ekologickou produkci60) alespoň jeden certifikát na bioprodukt a v průběhu dalších kalendářních let vždy alespoň jeden certifikát na bioprodukt za 24 měsíců; tuto dobu může ministerstvo na žádost ekologického zemědělce v odůvodněných případech prodloužit, a to i opakovaně,
b)
výrobce biopotravin9), výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv6) nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin nezíská do 24 měsíců od registrace alespoň jeden certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt a v průběhu dalších kalendářních let vždy alespoň jeden certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt za 24 měsíců, nebo
c)
smlouva o kontrolní činnosti podle § 6 odst. 3 pozbude platnosti a osoba podnikající v ekologickém zemědělství do 30 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy neuzavře smlouvu s pověřenou osobou.
(3)
Registrace osoby podnikající v ekologickém zemědělství zaniká, jestliže
a)
zemřela,
b)
zanikla, nebo
c)
došlo k převodu či přechodu ekofarmy na jinou osobu a osoba podnikající v ekologickém zemědělství již nehospodaří na jiné ekofarmě.
(4)
Ministerstvo zruší registraci na základě žádosti ke dni, který mu žadatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení žadatelem uvedeno, je registrace zrušena ke dni nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva.
(5)
Pokud je registrace zrušena na základě odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2, ministerstvo zároveň se zrušením registrace odejme certifikát o činnosti v ekologickém zemědělství a certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt.
(6)
Po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace a v případě zániku registrace ministerstvo neprodleně provede výmaz ze seznamu.
§ 9
Výjimky z pravidel ekologického hospodaření
(1)
Výjimky z pravidel ekologického hospodaření týkající se původu hospodářských zvířat a podmínek jejich chovu, katastrofických situací a povolování zemědělských složek pocházejících z konvenční produkce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie63) povoluje ministerstvo na základě žádosti osoby podnikající v ekologickém zemědělství.
(2)
Ministerstvo si může před rozhodnutím o žádosti vyžádat odborné stanovisko pověřené osoby.
(3)
Žádost o povolení výjimky podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí obsahovat odůvodnění nemožnosti plnit požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie1), popis opatření, která žadatel přijme, aby splnil tyto požadavky, a termín, do kterého tato opatření přijme.
(4)
Povolení pro používání rozmnožovacího materiálu rostlin nezískaného v ekologickém zemědělství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie64) vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na základě žádosti.
(5)
Žádost o vydání povolení podle odstavce 4 musí kromě obecných náležitostí obsahovat
a)
botanický název druhu osiva anebo dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin, popřípadě název odrůdy, na které má být žadateli vydáno povolení,
b)
odůvodnění nemožnosti použít osivo nebo další rozmnožovací materiál rostlin pocházející z ekologického zemědělství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1),
c)
množství osiva anebo dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin, na které má být žadateli vydáno povolení.
(6)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský je správcem elektronické databáze obsahující seznam odrůd a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin, k nimž jsou na území České republiky k dispozici osiva, další rozmnožovací materiál rostlin nebo sadbové brambory získané ekologickým způsobem produkce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů65).
(7)
Ministerstvo je správcem elektronické databáze zvířat, ve které jsou zveřejňovány údaje podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
§ 10
Omezení působení škodlivých vlivů na ekologicky obhospodařované pozemky
Tam, kde sousedí ekologicky obhospodařované pozemky s pozemky, které nejsou obhospodařovány ekologickým způsobem, musí ekologický zemědělec učinit vhodná opatření, kterými sníží riziko škodlivých vlivů na jím ekologicky obhospodařované pozemky, a to na nejnižší možnou míru; takovými opatřeními jsou zejména výsadba živých plotů, větrolamů, pásů zeleně, izolačních travnatých pásů nebo zřizování cest.
§ 14
Chov hospodářských zvířat v ekologickém zemědělství
(1)
Omezenou dobou používání ekologické pastviny hospodářskými zvířaty mimo ekologický chov podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů16) se rozumí doba nejvýše 90 dnů během kalendářního roku.
(2)
Podmínky chovu hmyzu v ekologickém zemědělství stanoví v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie1) prováděcí právní předpis.
HLAVA IV
CERTIFIKACE A OZNAČOVÁNÍ BIOPRODUKTU, BIOPOTRAVINY A OSTATNÍHO BIOPRODUKTU
§ 22
Certifikát bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu
(1)
Certifikát bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu vydá pověřená osoba na žádost do 30 dnů ode dne provedení kontroly, u rostlinných produktů pěstovaných na orné půdě a rostlinných produktů z trvalých kultur nejpozději do sklizně dané plodiny, a to nejméně na 1 kalendářní rok, nejdéle však na 26 měsíců, pokud osoba podnikající v ekologickém zemědělství splnila požadavky tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie1). Tento certifikát je osoba podnikající v ekologickém zemědělství povinna uchovávat po dobu 5 let.
(2)
Odepření vydání certifikátu musí být písemné a odůvodněné a musí být vydáno do 30 dnů ode dne provedené kontroly, u rostlinných produktů nejpozději do sklizně dané plodiny; v případě odepření vydání certifikátu je osoba podnikající v ekologickém zemědělství povinna bez zbytečného odkladu předat pověřené osobě originál původního certifikátu.
(3)
Vydání certifikátu nebo odepření vydání certifikátu vyznačí pověřená osoba bez zbytečného odkladu v seznamu.
§ 23
Označování bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu
Bioprodukt, biopotravina a ostatní bioprodukt se označí v souladu s předpisy Evropské unie18). Balená biopotravina, certifikovaná na území České republiky a neurčená pro zahraniční trh, se na obalu označí také grafickým znakem podle věty třetí. Balenou biopotravinu určenou pouze pro zahraniční trh, jinou než balenou biopotravinu, bioprodukt a ostatní bioprodukt, certifikované na území České republiky, lze také označit grafickým znakem, jehož podobu stanoví prováděcí právní předpis. Tento grafický znak smí být užíván pouze pro účely tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie1) a v souladu s nimi.
HLAVA V
KONTROLNÍ SYSTÉM
§ 28
(1)
Dozor nad dodržováním tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie1) vykonává ministerstvo.
(2)
Příslušnými orgány provádějícími kontrolu dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v souladu s jejich věcnou příslušností podle zvláštních právních předpisů80).
(3)
Osoba, která dováží produkt ekologického zemědělství ze třetí země, je povinna uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s kontrolou dovozu těchto produktů. Tyto náklady zahrnují zejména náklady provedených laboratorních rozborů a paušální náklady. V případě, že laboratorní rozbor provedl orgán dozoru, hradí kontrolovaná osoba náklady rozboru podle právního předpisu upravujícího sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce81) nebo podle právního předpisu upravujícího sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského82). Náklady, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí, hradí kontrolovaná osoba podle vyhlášky o paušálních nákladech83). O náhradě nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji orgán, který ji uložil. V případě kontroly dovozu spočívající výhradně v kontrole dokladů, která trvá nejvýše 1 hodinu, se náklady nehradí.
(4)
Náhradu nákladů kontroly dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí provedené Státní veterinární správou v rámci pohraniční veterinární kontroly upravuje veterinární zákon84).
§ 29
(1)
Ministerstvo může s organizační složkou státu19) uzavřít dohodu20) nebo může na základě výsledků řízení provedeného formou výběru žádosti21) uzavřít s právnickou osobou veřejnoprávní smlouvu, na základě níž je pověřená osoba oprávněna vydávat certifikát bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu a provádět kontroly a další odborné úkony. Pověřená osoba, která je organizační složkou státu, se považuje za kontrolní orgán a pověřená osoba, která je právnickou osobou, se považuje za kontrolní subjekt podle přímo použitelného předpisu Evropské unie66).
(2)
Zaměstnanci pověřené osoby a další osoby, které jsou jí pověřeny prováděním kontroly (dále jen „osoba provádějící kontrolu“) žadatele, ekologického zemědělce, výrobce nebo dodavatele ekologických krmiv6) nebo dodavatele ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou22) a nejméně 5 let odborné praxe v oboru zemědělství nebo potravinářství nebo veterinářství a veterinární prevence nebo vysokoškolské vzdělání24) příslušného směru a nejméně 1 rok odborné praxe.
(3)
Osoba provádějící kontrolu žadatele výrobce biopotravin nebo osoby, která uvádí biopotraviny nebo bioprodukty na trh, musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou22) a nejméně 5 let odborné praxe v oboru zemědělství a lesnictví nebo potravinářství a potravinářská chemie nebo vysokoškolské vzdělání příslušného směru a nejméně 1 rok odborné praxe.
(4)
Osoba provádějící kontrolu podle tohoto zákona je povinna zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděla během výkonu kontroly.
(5)
Postup ministerstva při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro zahájení závislé nebo nezávislé regulované činnosti a pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost byla vykonávána v jiném členském státě státními příslušníky členských států nebo jejich rodinnými příslušníky, upravuje zvláštní právní předpis26).
§ 30
(1)
Smlouvu podle § 29 odst. 1 uzavře ministerstvo na dobu neurčitou. Tato smlouva musí obsahovat výpovědní lhůtu a důvody, za kterých může ministerstvo smlouvu vypovědět, k nimž zejména patří porušení povinnosti pověřené osoby stanovené tímto zákonem. Tím nejsou dotčeny další způsoby ukončení smluvního vztahu s pověřenou osobou podle čl. 33 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
(2)
Osoba provádějící kontrolu prokáže svoji totožnost a předloží pověření k výkonu kontroly od pověřené osoby.
§ 33
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
použije v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů výrazy odkazující na ekologickou produkci29),
b)
doveze ze třetí země a uvede na trh jako ekologický takový produkt, který nevyhovuje požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů30),
c)
poruší povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 34 odst. 1,
d)
použije produkty a látky v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů31),
e)
nevede záznamy o ekologické produkci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů32),
f)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nezpracuje, neaktualizuje nebo neuchovává popis hospodářské jednotky a záznamy o přijatých opatřeních33),
g)
používá v chovu zvířat chemicky syntetizovaná alopatická veterinární léčiva nebo antibiotika v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů35),
h)
nedodrží pravidla přechodu na ekologickou produkci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů36),
i)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nerozdělí zřetelně zemědělský podnik na ekofarmu a ostatní provozní jednotky nebo neudržuje pozemky, zvířata a produkty určené ke konvenční produkci odděleně od pozemků, zvířat a produktů využívaných pro ekologickou produkci37), nebo
j)
nesplní jinou povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů1).
(2)
Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo d),
b)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), h) nebo i),
c)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo j).
§ 33a
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podnikající v ekologickém zemědělstvíosoba podnikající v ekologickém zemědělství se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů použije osivo nebo další rozmnožovací materiál rostlin nezískaný ekologickým způsobem produkce67),
b)
nevede záznamy o ekologické produkci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů32),
c)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nezpracuje, neaktualizuje nebo neuchovává popis hospodářské jednotky a záznamy o přijatých opatřeních33),
d)
jako ekologický zemědělec neoznámí ministerstvu skutečnost podle § 7 odst. 1,
e)
v rozporu s § 10 neučiní vhodná opatření k omezení působení škodlivých vlivů na ekologicky obhospodařované pozemky,
f)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů80) překročí množství dusíku stanovené na rok a hektar zemědělsky obhospodařované půdy,
g)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů81) umístí na ekofarmu zvířata pocházející z konvenčního chovu bez povolení ministerstva,
h)
nezajistí při chovu zvířat nebo při produkci řas nebo živočichů pocházejících z akvakultury podmínky podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů69),
i)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nezajistí při skladování jednoznačnou identifikaci bioproduktůbioproduktů, biopotravinbiopotravin nebo ostatních bioproduktůostatních bioproduktů70),
j)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů neoddělí produkci ekologických krmiv nebo potravin od jiných zpracovávaných krmiv nebo potravin71),
k)
nedodrží pravidla přechodu na ekologickou produkci podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů36),
l)
použije při pěstování rostlin, chovu zvířat a při ekologické produkci potravin produkty a látky v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů31),
m)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů nerozdělí zřetelně zemědělský podnik na ekofarmuekofarmu a ostatní provozní jednotky nebo neudržuje pozemky, zvířata a produkty určené ke konvenční produkci odděleně od pozemků, zvířat a produktů využívaných pro ekologickou produkci37),
n)
použije geneticky modifikované organismy nebo produkty získané z geneticky modifikovaných organismů v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů73),
o)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů82) nepřijme dostatečná bezpečnostní opatření s cílem zabránit přítomnosti nepovolených produktů a látek, nebo
p)
nesplní jinou povinnost stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ekologickou produkci a označování ekologických produktů1).
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
použije v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů výrazy odkazující na ekologickou produkci29),
b)
doveze ze třetí země a uvede na trh jako ekologický takový produkt, který nevyhovuje požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů30),
c)
poruší povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 34 odst. 1, nebo
d)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů83) před uvedením bioproduktů, biopotravin, ostatních bioproduktů nebo takovýchto produktů z přechodného období nebo před přechodným obdobím na trh nepodá žádost o registraci podle § 6.
(3)
Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní informační povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů74),
b)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly84) neplní obecné povinnosti kontrolních orgánů pro ekologickou produkci,
c)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly85) neplní povinnosti pověřených subjektů,
d)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů při první kontrole řádně neověří u kontrolované osoby celkový popis jednotky nebo činnosti a všech přijatých opatření77),
e)
v rozporu s § 22 odst. 3 nevyznačí bez zbytečného odkladu vydání certifikátu nebo odepření vydání certifikátu v seznamu, nebo
f)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly86) nepřijme opatření v případě zjištěného nesouladu.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l), m), n) nebo podle odstavce 3,
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), j), k) nebo o),
d)
70 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h),
e)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g) nebo p).
§ 33b
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
§ 34
Zvláštní opatření
(1)
Ministerstvo uloží rozhodnutím zvláštní opatření podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících ekologickou produkci a označování ekologických produktů1) v případě nesouladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84878) nebo v případě podezření na nesoulad podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84879).
(2)
Rozklad proti rozhodnutí o zvláštním opatření nemá odkladný účinek.
HLAVA VI
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 35
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 1, § 14 odst. 2 a § 23.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 38
V sazebníku správních poplatků, uvedeném v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb., se za část XII doplňuje část XIII, která zní:
„ČÁST XIII
Ekologické zemědělství
Položka 163
a)
Podání žádosti o registraci ekologického podnikatele pro ekologické zemědělství na ekofarmě Kč 1 000,-
b)
Podání žádosti o registraci pozemků nově zařazených do přechodného období Kč 500,-
Poznámka:
Podání žádosti o registraci zpoplatňované podle této položky je upraveno v § 6 odst. 8 a § 9 odst. 1 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 39
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění.
2)
§ 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb.
3)
Čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
4)
Čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
5)
Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin, vyhláška č. 253/2018 Sb., o požadavcích na extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin.
6)
Čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
8)
§ 2e až 2g zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb.
9)
Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
11)
§ 2652 a násl. občanského zákoníku.
12)
Čl. 34 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
13)
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 3a až 3f zákona č. 252/1997 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb.
16)
Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.4.2.1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
17)
Čl. 42 nařízení Rady (ES) č. 834/2007.
18)
Čl. 30 až 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
19)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
20)
§ 160 odst. 3 správního řádu.
21)
§ 146 správního řádu.
22)
§ 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23)
Příloha I oddíl C vyhlášky č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění vyhlášky č. 187/1992 Sb. a vyhlášky č. 144/2003 Sb.
24)
§ 55 a 57 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a o doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
26)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb.
Vyhláška č. 213/2004 Sb., kterou se stanoví seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti v rámci působnosti Ministerstva zemědělství.
29)
Čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
30)
Čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
31)
Čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
32)
Čl. 39 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
33)
Čl. 39 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
35)
Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.5. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
36)
Čl. 10 odst. 1, příloha II část I bod 1.7. a příloha II část II bod 1.2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
37)
Čl. 9 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
60)
Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
61)
§ 5 zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb.
62)
§ 29 odst. 7 vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění vyhlášky č. 199/2007 Sb.
63)
Čl. 22, čl. 25 a příloha II část II body 1.3.4.4., 1.3.4.4.3., 1.7.5., 1.7.8., 3.1.2.1. a 3.2.1. písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
64)
Příloha II část II bod 1.8.5.1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
65)
Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
66)
Čl. 3 odst. 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
67)
Čl. 12 odst. 1 a příloha II část I bod 1.8. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
69)
Čl. 14 odst. 1, příloha II část II bod 1.2. až 1.9. a příloha II část III body 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
70)
Čl. 9 odst. 10 písm. b) a příloha III bod 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
71)
Čl. 9 odst. 10 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
73)
Čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
74)
Čl. 40 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
77)
Čl. 38 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
78)
Čl. 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
79)
Čl. 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
80)
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.
80)
Čl. 12 odst. 1 a příloha II část I bod 1.9.4. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
81)
Vyhláška č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly, ve znění pozdějších předpisů.
81)
Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.3. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
82)
Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů.
82)
Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
83)
Vyhláška č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech), ve znění pozdějších předpisů.
83)
Čl. 34 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
84)
§ 75 odst. 5 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
84)
Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
85)
Čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
86)
Čl. 138 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. |
Zákon č. 243/2000 Sb. | Zákon č. 243/2000 Sb.
Zákon o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní)
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Základní pojmy
* § 3 - Daňové příjmy rozpočtů krajů
* § 4 - Daňové příjmy rozpočtů obcí
* § 5 - Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury
* § 6 - Převod daňových příjmů
* § 6a - Pozastavení převodu podílu na výnosu daní
* § 6b - Zrušení pozastavení převodu podílu z moci úřední
* § 6c - Zrušení pozastavení převodu podílu na žádost
* § 6d - Převod podílu po zrušení pozastavení na žádost
* § 7 - Ustanovení přechodná
* § 8 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 243/2000 Sb. č. 3 k zákonu č. 243/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (349/2023 Sb.)
243
ZÁKON
ze dne 29. června 2000
o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů a daně z nemovitých věcí.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
celostátním hrubým výnosemvýnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku1) správcem daně, snížené o vrácené prostředky; do celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení,1)
b)
výnosemvýnosem část hrubého výnosuvýnosu daně podle písmene a) zaevidovaná na splatnou daň,
c)
příjemcempříjemcem obecobec, kraj, Státní fond dopravní infrastruktury,4)
d)
částkou určenou k převodučástkou určenou k převodu rozdíl mezi daňovým příjmem příjemcepříjemce a částí daňového příjmu převedenou příjemcipříjemci celkově od počátku rozpočtového roku.
§ 3
Daňové příjmy rozpočtů krajů
(1)
Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří
a)
daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b)
podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c)
podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d)
podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e)
podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
1.
daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2.
daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3.
záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f)
podíl na 9,45 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosůvýnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g),
g)
podíl na 9,45 % výnosuvýnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosuvýnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.
(2)
Každý kraj se na části celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3)
Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a)
§ 4
Daňové příjmy rozpočtů obcí
(1)
Daňové příjmy rozpočtů obcíobcí tvoří
a)
výnosvýnos daně z nemovitých věcí; příjemcempříjemcem je ta obecobec, na jejímž území se nemovitost nachází,
b)
podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c)
podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
d)
podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e)
podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
1.
daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2.
daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3.
záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f)
podíl na 24,16 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosůvýnosů uvedených v písmenu g) a v § 3 odst. 1 písm. a),
g)
daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obecobec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
h)
podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
i)
podíl na 24,16 % výnosuvýnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosuvýnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.
(2)
Procento, kterým se obceobce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna (dále jen „ostatní obceobce“) podílejí na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet
a)
poměru započtené výměry katastrálních územíkatastrálních území obceobce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních územíkatastrálních území všech obcíobcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03,
b)
poměru počtu obyvatel obceobce k počtu obyvatel všech obcíobcí vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10,
c)
poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcíobcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obceobce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,
d)
poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obecobec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obceobce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78 a dále násobeného celkovým procentem, kterým se na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i) podílejí ostatní obceobce, toto celkové procento se vypočte způsobem uvedeným v odstavci 4.
(3)
Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů [odstavec 2 písm. d)] jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(4)
Celkové procento, kterým se ostatní obceobce podílejí na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se stanoví pomocí zlomku, v jehož čitateli se uvede násobek přepočítacího koeficientu pro ostatní obceobce uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu a celkového počtu obyvatel ostatních obcíobcí, a ve jmenovateli součet násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obceobce.
(5)
Procento, kterým se hlavní město Praha, Plzeň, Ostrava a Brno podílejí na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet
a)
poměru započtené výměry katastrálních územíkatastrálních území obceobce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních územíkatastrálních území všech obcíobcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03,
b)
poměru počtu obyvatel obceobce k počtu obyvatel všech obcíobcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10,
c)
poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcíobcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obceobce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, přičemž do počtu dětí a žáků se nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,
d)
poměru násobku příslušného přepočítacího koeficientu uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu a připadajícího na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu nebo Brno a počtu obyvatel hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy nebo Brna k součtu násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obceobce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78.
(6)
Při stanovení počtu obyvatel obceobce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 a odstavce 7 se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.
(7)
Započtenou výměrou katastrálních územíkatastrálních území obceobce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, maximálně však výměra 10 ha na každého obyvatele obceobce.
(8)
Při stanovení počtu dětí a žáků se pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.
(9)
Pro účely propočtu podle odstavců 2 až 5 se počtem dětí rozumí počet dětí účastnících se předškolního vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet žáků plnících povinnou školní docházku.
(10)
Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. g) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obciobci správcem daně a daní obcíobcí přiznanou nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.
(11)
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vždy s účinností od 1. září běžného roku
a)
celkové procento, kterým se ostatní obceobce podílejí na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),
b)
procento, kterým se jednotlivé obceobce podílejí na části celostátního hrubého výnosu danícelostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosuvýnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),
c)
procento, kterým se jednotlivé obceobce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daněcelostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. h), stanovené v závislosti na poměru počtu zaměstnanců v obciobci, vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
§ 5
Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury
Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří 9,1 % z celostátního hrubého výnosuvýnosu spotřební daně z minerálních olejů.
§ 6
Převod daňových příjmů
(1)
Správce daně převádí daňový příjem určený příjemcipříjemci nejméně jedenkrát měsíčně, je-li částka určená k převodučástka určená k převodu vyšší než 500 Kč.
(2)
Částku určenou k převoduČástku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku převede správce daně příjemcipříjemci, i když tato částka nepřesahuje 500 Kč, tak, aby bylo možno využít i nejzazšího termínu k provádění platebního styku stanoveného bankou, která vede účty správce daně, a tato částka byla připsána na účet příjemcepříjemce v témže rozpočtovém roce. Částku určenou k převoduČástku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku, která již nemohla být z časových důvodů připsána na účet příjemcepříjemce v témže rozpočtovém roce, převede správce daně na účet příjemcepříjemce neprodleně po skončení rozpočtového roku jako operaci následujícího rozpočtového roku.
(3)
Pokud správce daně spravuje daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu a u kterých příjemcůmpříjemcům nevzniká nárok ve formě podílu na celostátním hrubém výnosu daněcelostátním hrubém výnosu daně, převede výnosvýnos těchto daní podle tohoto zákona jejich příjemcůmpříjemcům nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy tyto prostředky byly zaevidovány na osobním účtu daňového subjektu na jeho splatnou daň.
(4)
V období od počátku rozpočtového roku do nabytí účinnosti vyhlášky podle § 4 odst. 11 pro tento rozpočtový rok se při převodu použijí procenta stanovená platnou vyhláškou. Celkové částky převedené příjemcůmpříjemcům v uvedeném období se zúčtují s následujícími převody daňových příjmů.
(5)
Podle odstavců 1 a 2 postupuje správce daně obdobně u převádění daňových příjmů neuvedených v § 1, které jsou určeny příjemcůmpříjemcům podle zvláštních zákonů.
(6)
Daňové příjmy vybrané poslední pracovní den rozpočtového roku, které již nelze z časových důvodů v tomto roce převést na účty oprávněným příjemcůmpříjemcům, budou z účtů státního rozpočtu před uzavřením výsledků hospodaření státního rozpočtu Českou národní bankou vyčleněny a po roztřídění do příslušných druhů daní převedeny na účty oprávněných příjemcůpříjemců do 10 pracovních dnů následujícího rozpočtového roku.
§ 6a
Pozastavení převodu podílu na výnosu daní
(1)
Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a jeho dluh k následujícímu rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, Ministerstvo financí v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosuvýnosu daní ve výši 5 % z rozdílu mezi dosaženým dluhem a 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(2)
Pozastaven může být převod podílu územního samosprávného celku na výnosuvýnosu
a)
daně z přidané hodnoty,
b)
daní z příjmů právnických osob, s výjimkou daně z příjmů právnických osob, jejímž poplatníkem je příslušný územní samosprávný celek.
(3)
Správce daně na základě rozhodnutí Ministerstva financí nepřevede podíl územního samosprávného celku na výnosuvýnosu daní do výše uvedené v rozhodnutí.
§ 6b
Zrušení pozastavení převodu podílu z moci úřední
(1)
Nepřevyšuje-li dluh územního samosprávného celku, jemuž byl pozastaven převod podílu na výnosuvýnosu daní, k následujícímu rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, Ministerstvo financí rozhodne o zrušení pozastavení převodu podílu na výnosuvýnosu daní.
(2)
Správce daně převede podíl na výnosuvýnosu daní, jehož pozastavení převodu bylo zrušeno, územnímu samosprávnému celku do 14 dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí Ministerstva financí o zrušení pozastavení převodu podílu na výnosuvýnosu daní.
§ 6c
Zrušení pozastavení převodu podílu na žádost
(1)
Územní samosprávný celek může požádat Ministerstvo financí o zrušení pozastavení převodu podílu na výnosuvýnosu daní k uhrazení svého dluhu vzniklého do konce rozpočtového roku, v němž dluh územního samosprávného celku převýšil 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(2)
Územní samosprávný celek v žádosti uvede výši podílu na výnosuvýnosu daně, o jehož zrušení pozastavení převodu žádá, a dluh, k jehož úhradě bude použit.
(3)
Ministerstvo financí v rozhodnutí uvede výši podílu na výnosuvýnosu daně, jehož pozastavení převodu se zrušuje, a dluh, na jehož úhradu je podíl určen.
§ 6d
Převod podílu po zrušení pozastavení na žádost
(1)
Správce daně převede podíl na výnosuvýnosu daní územnímu samosprávnému celku do 14 dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí o žádosti o zrušení pozastavení převodu podílu.
(2)
Územní samosprávný celek použije převedený podíl na výnosuvýnosu daní na úhradu dluhu uvedeného v rozhodnutí do 90 dnů od připsání na jeho účet.
(3)
Územní samosprávný celek účtuje o převedeném podílu odděleně.
(4)
Nepoužije-li územní samosprávný celek podíl na výnosuvýnosu daní převedený podle odstavce 1 na úhradu dluhu uvedeného v rozhodnutí do 90 dnů ode dne jejich připsání na svůj účet, Ministerstvo financí rozhodne o dalším pozastavení podílu územního samosprávného celku na výnosuvýnosu daní ve výši peněžních prostředků, které nebyly použity na úhradu dluhu.
§ 7
Ustanovení přechodná
(1)
Daňové příjmy, na které vznikl obcímobcím nárok podle dosavadních právních předpisů a které nebyly převedeny do 31. prosince 2000, se převedou do rozpočtů obcíobcí podle dosavadních právních předpisů.
(2)
Procento, kterým se každá obecobec podílí na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosuvýnosu podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zveřejní Ministerstvo financí vyhláškou poprvé s účinností od 1. ledna 2001 poměrem násobku počtu obyvatel obceobce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu 2000 a koeficientu velikostní kategorie obceobce k součtu těchto násobků všech obcíobcí v České republice.
§ 8
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 243/2000 Sb.
Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle § 3 odst. 1 písm. b) až f) a výnosu podle odstavce 1 písm. g)
Kraj| Procento
---|---
Hlavní město Praha| 3,183684
Středočeský| 13,774311
Jihočeský| 8,607201
Plzeňský| 7,248716
Karlovarský| 3,772990
Ústecký| 8,242502
Liberecký| 4,681207
Královéhradecký| 6,442233
Pardubický| 5,555168
Vysočina| 7,338590
Jihomoravský| 9,526055
Olomoucký| 6,751705
Zlínský| 5,251503
Moravskoslezský| 9,624135
Úhrn| 100,000000
Příloha č. 2
k zákonu č. 243/2000 Sb.
Koeficienty a násobky postupných přechodů
Obce s počtem obyvatel
od-do| Koeficient postupných přechodů| Násobek postupných přechodů
---|---|---
0 – 50| 1,0000| 1,0000 x počet obyvatel obceobce
51 – 2 000| 1,0700| 50 + 1,0700 x počet obyvatel z počtu obyvatel obceobce přesahujících 50
2 001 – 30 000| 1,1523| 2 136,5 + 1,1523 x počet obyvatel z počtu obyvatel obceobce přesahujících 2 000
30 001 – a více| 1,3663| 34 400,9 +1,3663 x počet obyvatel z počtu obyvatel obceobce přesahujících 30 000
Příloha č. 3
k zákonu č. 243/2000 Sb.
| Přepočítací koeficient
---|---
Hlavní město Praha| 4,0641
Plzeň| 2,2961
Ostrava| 2,2961
Brno| 2,2961
Ostatní obceobce| 1,0000
1)
§ 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
2)
§ 59 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
4)
Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4a)
§ 58 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 38a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 36 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 46 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 58 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 244/2000 Sb. | Zákon č. 244/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000
* Čl. I - Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem.
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2001
244
ZÁKON
ze dne 29. června 2000,
kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1) a 2) zní:
㤠1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon stanoví podmínky pro výrobu, dovoz, používání, balení, označování, dopravu a uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek a premixů, působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, včetně oprávnění ukládat sankce, jakož i podmínky pro vývoz krmiv s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů.
(2)
Tento zákon se nevztahuje na krmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou určeny ke krmení zvířat dovezených na území České republiky za účelem svodu zvířat1) v množství odpovídajícím délce svodu a druhu zvířat, a na výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů, které jsou určeny pro vývoz a jsou takto zřetelně označeny.
(3)
Tento zákon se dále nevztahuje na veterinární přípravky a léčiva.2)
1)
§ 3 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
2)
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů“.
2.
§ 2 včetně nadpisu zní:
㤠2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumějí
a)
krmivy produkty rostlinného nebo živočišného původu čerstvé nebo konzervované a produkty jejich průmyslového zpracování, jakož i organické a anorganické látky s přidáním doplňkových látek nebo bez přidání, které jsou určeny ke krmení zvířat samostatně nebo ve směsích,
b)
krmnými surovinami krmiva, která jsou určena pro přímé použití ke krmení zvířat v původním stavu nebo po úpravě, dále k výrobě krmných směsí nebo jako nosiče pro výrobu premixů,
c)
krmnými směsmi směsi krmných surovin s přídavkem nebo bez přídavku doplňkových látek, které jsou určeny jako kompletní nebo doplňková krmiva ke krmení zvířat,
d)
kompletními krmivy krmné směsi, které svým složením pokrývají potřebu denní krmné dávky,
e)
doplňkovými krmivy krmné směsi s vysokým obsahem určitých živin, které po doplnění do jiných krmiv pokrývají potřebu denní krmné dávky,
f)
denní krmnou dávkou minimální množství krmiva, které potřebuje zvíře daného druhu, stáří a užitkovosti průměrně denně k zajištění celkové potřeby živin, propočtené na obsah vlhkosti 12 %,
g)
doplňkovými látkami látky používané ve výživě zvířat za účelem příznivého ovlivnění vlastností krmiv nebo živočišných produktů, uspokojení požadavků výživy zvířat, zlepšení živočišné produkce zejména ovlivněním stravitelnosti krmiv, doplnění potřeby živin zvířat nebo zajištění specifických potřeb výživy zvířat v určitém období a zmírnění škodlivých vlivů způsobených výkaly zvířat nebo ovlivňující životní prostředí zvířat,
h)
premixy směsi doplňkových látek bez nosičů nebo směsi jedné či více doplňkových látek s nosiči, popřípadě s přidáním aminokyselin, které jsou určeny k výrobě krmiv,
i)
nežádoucími látkami a produkty látky nebo produkty organického nebo anorganického původu, které negativně ovlivňují zdravotní stav zvířat nebo zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu (dále jen „živočišné produkty“),
j)
zakázanými látkami a produkty látky nebo produkty, které svou podstatou negativně ovlivňují zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost živočišných produktů a nesmějí být při výrobě krmiv a ve výživě zvířat použity,
k)
ochrannou lhůtou minimální doba, která musí uplynout od ukončení příjmu krmiva obsahujícího určitou doplňkovou látku, pro niž je tato lhůta stanovena, do porážky zvířete nebo počátku produkce živočišných produktů určených pro lidskou potravu,
l)
podmíněně použitelnými krmivy, doplňkovými látkami a premixy krmiva, doplňkové látky a premixy, které neodpovídají některému ze stanovených požadavků a u nichž je z tohoto důvodu omezeno původní použití, je-li zachována jejich zdravotní nezávadnost,
m)
znehodnocenými krmivy, doplňkovými látkami a premixy ty, které jsou nezpůsobilé pro krmení zvířat,
n)
hospodářskými zvířaty zvířata, která jsou obvykle člověkem chována pro hospodářské účely a krmena pro potřebu lidské výživy, a kožešinová zvířata,
o)
zvířaty v zájmovém chovu zvířata, která jsou člověkem chována, ale nejsou požívána, (dále jen „domácí zvířata“),
p)
určitými proteinovými krmivy krmné suroviny, které představují přímé nebo nepřímé zdroje proteinu a byly vyrobeny zvláštním technologickým postupem,
r)
zvláštními účely výživy účely sloužící k zajištění specifických výživářsko-fyziologických požadavků určitých kategorií hospodářských nebo domácích zvířat, u nichž se mohou vyskytovat poruchy trávení nebo výměny látkové,
s)
uváděním do oběhu držení, skladování, prodej, dovoz nebo vývoz krmiv, doplňkových látek nebo premixů za účelem jejich prodeje, nabízení k prodeji a každý jiný způsob jejich převodu za úplatu nebo bez ní jiným osobám,
t)
biologickým zkoušením stanovení účinnosti krmiva nebo doplňkové látky za přesně specifikovaných podmínek stanovených vyhláškou,
u)
druhem výroby výroba krmiv nebo výroba doplňkových látek nebo výroba premixů nebo výroba krmiv s použitím doplňkových látek nebo výroba krmiv s použitím premixů,
v)
vzorkováním krmiv, doplňkových látek nebo premixů odběr vzorků podle postupů stanovených vyhláškou,
w)
výrobním provozem provoz, který vyrábí a uvádí do oběhu krmiva, doplňkové látky nebo premixy,
x)
datem minimální trvanlivosti datum, do kterého si krmivo, doplňková látka nebo premix uchová ve stanovených podmínkách skladování vlastnosti určující jejich kvalitu,
y)
dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má v držení krmiva, doplňkové látky nebo premixy, manipuluje s nimi a uvádí je do oběhu,
z)
distributorem právnická nebo fyzická osoba, která zprostředkuje uvedení krmiv, doplňkových látek nebo premixů do oběhu,
aa)
partií množství krmiva, doplňkové látky nebo premixu, které vykazují jednotnost svým vnějším uspořádáním, označením a místním uložením,
bb)
křížovou kontaminací výskyt dvou nebo více doplňkových látek, které mají vzájemné protichůdné nebo inhibiční účinky a vyskytují se v krmivu v obsahu vyšším, než je mez stanovitelnosti metody pro jejich prokázání.“.
3.
§ 3 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3) zní:
㤠3
Základní ustanovení
(1)
Při výrobě, uvádění do oběhu a používání krmiv, doplňkových látek a premixů musí být dodržen obsah a stanovený účel užití doplňkových látek a určitých proteinových krmiv a obsah a limity nežádoucích látek a produktů a stanovený účel užití krmiv s obsahem nežádoucích látek a produktů tak, aby nedocházelo k poškození zdraví zvířat a aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost a nebyla negativně ovlivněna jakost živočišných produktů určených pro lidskou výživu. Krmné suroviny, u nichž byl zjištěn nadlimitní obsah nežádoucích látek a produktů, smějí být uvedeny do oběhu a použity při výrobě krmných směsí jen za stanovených podmínek.
(2)
Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů, jejich uvádění do oběhu a ke krmení zvířat nesmějí být používána nepovolená určitá proteinová krmiva nebo nepovolené doplňkové látky nebo doplňkové látky, které neodpovídají podmínkám jejich povolení, a premixy nebo krmiva, které takové látky obsahují.
(3)
Doplňkové látky určené pro výživu zvířat smějí být použity jen jako součást krmiva.
(4)
Při užití krmiv označených ochrannou lhůtou musí být dodržena minimální doba ochranné lhůty; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona.3)
(5)
Krmiva, doplňkové látky a premixy, u nichž prošlo datum minimální trvanlivosti nebo záruční doba, nesmějí být použity pro výrobu, uvedeny do oběhu a použity ke krmení, není-li přezkoušena jejich deklarovaná jakost a zdravotní nezávadnost.
(6)
Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmějí být používány
a)
zakázané látky a produkty, krmiva a premixy, které obsahují zakázané látky a produkty, a znehodnocená krmiva, doplňkové látky a premixy,
b)
krmné suroviny obsahující nežádoucí látky a produkty, jestliže překračují limity stanovené vyhláškou, pokud nejsou splněny podmínky v ní stanovené,
c)
krmiva, doplňkové látky a premixy, v nichž se vyskytují cizí předměty, které mohou ohrozit zdraví zvířat, a živí skladištní škůdci, jejichž seznam je uveden ve vyhlášce.
(7)
Pro výrobu premixů nesmějí být jako nosiče použita krmiva a látky, které svými fyzikálními vlastnostmi nezajišťují dosažení homogenity a stability doplňkových látek v premixu.
(8)
Krmiva, doplňkové látky a premixy, u nichž úroveň radioaktivní kontaminace přesahuje stanovené limity, nesmějí být používány pro další výrobu kompletních a doplňkových krmiv a premixů a nesmějí být uváděny do oběhu, zkrmovány, dováženy a vyváženy.
(9)
Doplňkové látky skupin stimulátory růstu, antikokcidika, chemoterapeutika, vitamin A, vitamin D, měď a selen smějí být používány jen ve formě premixů s nosiči a dodávány jen do povolených registrovaných výrobních provozů podle § 4 odst. 3, pokud nejde o případy uvedené v § 4 odst. 5. Registrovaným výrobcům krmných směsí pro domácí zvířata mohou být vitamin A, vitamin D, měď a selen dodávány přímo.
(10)
Premixy, které obsahují doplňkové látky uvedené v odstavci 9, smějí být dodávány jen registrovaným výrobcům krmiv a dodavatelům splňujícím požadavky stanovené v § 4 a nesmějí být přidávány do krmiv v podílu nižším než 0,2 % hmotnosti krmiva. Pokud technologie povoleného výrobního provozu na základě přezkoušení umožňuje homogenní zamíchání v premixu obsažených doplňkových látek do krmné směsi, může být podíl dávkování premixu snížen až na 0,05 % hmotnosti krmiva za předpokladu, že výrobní provoz je pro tento účel povolen.
(11)
Ustanovení odstavce 10 se vztahuje i na osoby vyrábějící krmiva pro vlastní potřebu, které splňují podmínky pro výrobu krmiv stanovené tímto zákonem.
(12)
Krmiva a doplňkové látky, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo které byly jejich prostřednictvím získány, smějí být používány pro výrobu krmiv včetně výroby pro vlastní potřebu a pro uvádění do oběhu jen za podmínky, že byly povoleny podle zvláštního právního předpisu.
(13)
Seznam zakázaných látek a produktů, seznam nežádoucích látek a produktů a maximální limity jejich obsahu a způsob užití, uvádění do oběhu krmiv s obsahem nežádoucích látek a produktů, seznam skladištních škůdců, maximální limity radioaktivní kontaminace a ochranné lhůty pro určité doplňkové látky stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.
3)
§ 19 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb.“.
4.
Nadpis části druhé a § 4 včetně poznámek pod čarou č. 4), 5), 5a) a 5b) zní:
„VÝROBA, DOVOZ A UVÁDĚNÍ DO OBĚHU KRMIV, DOPLŇKOVÝCH LÁTEK A PREMIXŮ
§ 4
(1)
Krmiva, doplňkové látky a premixy určené k uvádění do oběhu smějí vyrábět osoby, které jsou podnikateli4) a jsou registrovány podle § 8, (dále jen „výrobci“). Povinnost registrace se vztahuje rovněž na osoby uvedené v § 3 odst. 11, na osoby provozující výrobní zařízení pojízdných výroben krmiv, na dodavatele podle odstavce 4, na dovozce5) krmiv, doplňkových látek nebo premixů, kromě dovozu krmiv podle § 1 odst. 2, a na distributory podle § 8a.
(2)
Povinnosti podle odstavce 1 nepodléhají osoby, které vyrábějí zrniny, olejniny a okopaniny, statková objemná krmiva a vodnatá průmyslová krmiva (pivovarské mláto, kvasničné mléko, syrovátka, mlékárensky upravené mléko, podmáslí, cukrovarské řízky, škrobárenské zdrtky, melasa, krmné hydrolyzáty, odpadní šlempy, lihovarské výpalky a krmné pasty). Této povinnosti rovněž nepodléhají dovozci a dodavatelé uvedených krmiv, pokud nebyla získána z geneticky modifikovaných organismů.
(3)
Výrobní provozy, ve kterých se vyrábějí
a)
antioxidanty, u nichž je stanoven maximální limit obsahu použití, karotenoidy a xantofyly, enzymy a mikroorganismy, stimulátory růstu, antikokcidika a chemoterapeutika, vitaminy, stopové prvky nebo určitá proteinová krmiva stanovená vyhláškou, s výjimkou močoviny a jejích derivátů, dále amonných solí a kvasnic kultivovaných na substrátech rostlinného nebo živočišného původu,
b)
premixy s obsahem stimulátorů růstu, antikokcidik a chemoterapeutik, vitaminu A, vitaminu D, mědi nebo selenu, nebo
c)
krmné směsi s použitím
1.
premixů s obsahem stimulátorů růstu, antikokcidik nebo chemoterapeutik, vitaminu A, vitaminu D, mědi nebo selenu, nebo
2.
krmných surovin s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů,
musí splňovat požadavky na výrobní provozy stanovené vyhláškou a musí být povoleny příslušným správním úřadem.
(4)
Dodavatelé, kteří mají v držení a uvádějí do oběhu
a)
doplňkové látky nebo určitá proteinová krmiva uvedené v odstavci 3 písm. a) a premixy s obsahem těchto doplňkových látek a určitých proteinových krmiv, nebo
b)
premixy uvedené v odstavci 3 písm. b),
musí být odborně způsobilí podle § 6 a splňovat požadavky na dodavatele stanovené vyhláškou.
(5)
Stimulátory růstu, antikokcidika a chemoterapeutika, vitamin A a vitamin D, měď a selen mohou být zpracovány přímo do krmných směsí, pokud je tento způsob zpracování stanoven vyhláškou, a za podmínky, že výrobní technologie na základě přezkoušení zajišťuje homogenní zamíchání doplňkové látky v krmné směsi a výrobní provoz je za tím účelem povolen.
(6)
Zjistí-li osoba provozující zemědělskou výrobu, vyrábějící výhradně pro potřebu vlastní živočišné výroby krmné směsi, že krmná surovina, kterou chce použít, vykazuje nadlimitní obsah nežádoucích látek a produktů, musí o této skutečnosti vyrozumět příslušný orgán veterinární správy.5a)
(7)
Výrobci jsou povinni používat při výrobě krmiv pro hospodářská a domácí zvířata pouze krmné suroviny odpovídající požadavkům stanoveným vyhláškou, určitá proteinová krmiva a doplňkové látky, které jsou uvedeny ve vyhlášce a splňují požadavky stanovené zákonem a jsou dodány od výrobců a dovozců, kteří jsou registrováni podle tohoto zákona. Ustanovení tohoto odstavce se vztahuje i na dodavatele a distributory, kteří uvádějí krmiva, doplňkové látky a premixy do oběhu.
(8)
Výrobce doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů a určitých proteinových krmiv musí být odborně způsobilý podle § 6 nebo musí ustanovit odborně způsobilou osobu odpovědnou za výrobu. Tato povinnost se vztahuje i na osoby vyrábějící krmiva pro vlastní potřebu. Výrobní prostory a zařízení musí odpovídat požadavkům stanoveným v § 7.
(9)
Výrobci doplňkových látek, premixů a krmiv, na něž se vztahuje ustanovení odstavců 3 a 5, jsou povinni zpracovat písemné postupy ve výrobním procesu ve vazbě na kontrolu jakosti, včetně vymezení kritických fází výrobního procesu, vypracovat jmenovitý seznam pracovníků s vymezením okruhu odpovědnosti, ustanovit osoby odpovědné za kontrolu jakosti a zajistit, na základě písemně zpracovaného plánu kontroly jakosti, kontrolu ve vlastní laboratoři nebo na zakázku. U doplňkových látek uvedených v odstavci 3 písm. a) jsou výrobci povinni zajistit kontrolu jakosti před uvedením výrobků do oběhu.
(10)
Výrobce doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů je povinen odebrat z každé vyrobené partie vzorek a uchovat ho po dobu minimální trvanlivosti nebo záruční doby kromě vzorků podléhajících zkáze. Tato povinnost se vztahuje i na výrobce zpracovávající krmiva s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů.
(11)
Do oběhu smějí být uváděna pouze krmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou zdravotně nezávadné, nejsou znehodnocené, neobsahují zakázané látky a produkty a nejsou označeny údaji nepravdivými nebo klamavými. Toto ustanovení se vztahuje i na krmiva určená k přikrmování volně žijící zvěře5b) a krmiva uváděná za tímto účelem do oběhu.
(12)
Doplňkové látky a určitá proteinová krmiva povolená pro výrobu a uvádění do oběhu, podmínky pro jejich použití a zpracování do krmných směsí, požadavky na krmné suroviny a minimální požadavky na krmné směsi a limitní hodnoty jejich složení, požadavky na výrobu premixů a použití nosičů, zvláštní účely výživy a požadavky na ně, požadavky na dodavatele a na výrobní provozy s přihlédnutím ke druhu výroby a výrobků a k použití doplňkových látek, určitých proteinových krmiv a krmných surovin s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů a způsob uchovávání vzorků u výrobců stanoví ministerstvo vyhláškou.
4)
§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
5a)
§ 49 odst. 1 písm. j) zákona č. 166/1999 Sb.
5b)
§ 19 odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Vedení evidence
(1)
Výrobce, dovozce a dodavatel krmiv, doplňkových látek a premixů je povinen vést přesnou evidenci o jejich výrobě, dovozu, příjmu a výdeji.
(2)
Evidence obsahuje
a)
u výrobce, dovozce a dodavatele doplňkových látek
1.
druh a množství vyrobených, dovezených, dodaných nebo skladovaných doplňkových látek a datum jejich výroby,
2.
jméno a příjmení (dále jen „jméno“) a bydliště nebo obchodní jméno a sídlo provozovny výrobce, dovozce, dodavatele nebo příjemce,
b)
u výrobce, dovozce a dodavatele premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů
1.
druh a množství vyrobených, dovezených, dodaných nebo skladovaných doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů a datum jejich výroby,
2.
jméno a bydliště nebo obchodní jméno a sídlo provozovny výrobce, dovozce, dodavatele nebo příjemce premixů nebo krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů.
(3)
Výrobce krmných směsí je též povinen vést evidenci o jejich recepturálním složení v procentickém nebo hmotnostním zastoupení krmných surovin, doplňkových látek a premixů. Povinnost se vztahuje i na osoby uvedené v § 3 odst. 11.
(4)
Výrobce doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek a premixů, na nějž se vztahuje ustanovení § 4 odst. 9, je též povinen vést evidenci o výsledcích kontroly jakosti.
(5)
Výrobce, dovozce, dodavatel a distributor, který zpracovává nebo uvádí do oběhu krmiva s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů, je povinen vést o těchto krmivech samostatnou evidenci.
(6)
Výrobce, dovozce, dodavatel nebo distributor, který vyrábí, zpracovává nebo uvádí do oběhu doplňkové látky, premixy nebo krmiva uvedená v § 4 odst. 3 a krmné směsi, které je obsahují, je povinen vést evidenci o vyřizování reklamací umožňující v případě nutnosti stažení výrobků z oběhu. Stažené výrobky lze uvést opětovně do oběhu za předpokladu, že tyto výrobky byly z hlediska jakosti přezkoumány výrobcem, dovozcem, dodavatelem nebo distributorem a z hlediska zdravotní nezávadnosti příslušným orgánem veterinární správy.5a)
(7)
Záznamy o evidenci musí být uchovány po dobu 3 let od uplynutí kalendářního roku, ve kterém byly pořízeny.
(8)
Další náležitosti vedení evidence u výrobců, dovozců a dodavatelů doplňkových látek, premixů a krmiv, včetně evidence výsledků kontroly jakosti, stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
6.
V § 6 odstavec 1 zní:
„(1)
Odbornou způsobilostí pro výrobu, zpracování, dovoz a uvádění do oběhu doplňkových látek, určitých proteinových krmiv, premixů, krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů a krmiv s nadlimitním obsahem nežádoucích látek (dále jen „odborná způsobilost“) se rozumí soubor odborných a praktických znalostí vztahujících se k výrobě krmiv, doplňkových látek a premixů, znalostí základů výživy hospodářských zvířat a krmné techniky a znalostí právních předpisů z oblasti výroby krmiv.“.
7.
§ 7 včetně nadpisu zní:
㤠7
Požadavky na výrobní provozy a zařízení
(1)
Ve výrobních provozech, ve kterých se vyrábějí nebo zpracovávají krmiva, doplňkové látky a premixy, musí být provozní prostory a výrobní zařízení, která umožňují nezávadnou výrobu a zaručují, že v průběhu výroby nedojde k nežádoucím změnám vlastností použitých a vyráběných krmiv, doplňkových látek a premixů.
(2)
Výrobní zařízení určená pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů musí zajišťovat, aby v průběhu výroby nedošlo k záměně nebo vynechání některých částí výrobního postupu nebo ke znečištění výrobků a křížové kontaminaci jinými látkami, zejména k zanesení doplňkových látek do následně míchaného výrobku. V průběhu výroby a po jejím ukončení musí být technicky umožněn odběr vzorků, ověření jakosti a zdravotní nezávadnosti.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahuje i na výrobní provozy a zařízení vyrábějící krmné směsi s použitím doplňkových krmiv.
(4)
Výrobní provozy a zařízení určené pro výrobu a zpracování doplňkových látek, premixů nebo krmiv uvedených v § 4 odst. 3 a krmných směsí, které je obsahují, musí splňovat požadavky na výrobní zařízení a na výrobní postupy v návaznosti na kontrolu kvality a na skladování, které stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
Výrobní provozy, na které se vztahuje ustanovení odstavce 4, musí mít navažovací a míchací zařízení a zařízení k odstraňování cizích předmětů odpovídající požadavkům, které stanoví pro jednotlivé druhy výroby ministerstvo vyhláškou.
(6)
Výrobce musí doložit, že výrobky splňují požadované vlastnosti, a to
a)
u premixů obsah nebo účinnost a homogenitu aminokyselin a doplňkových látek,
b)
u krmiv s použitím doplňkových látek a premixů obsah nebo účinnost a homogenitu doplňkových látek.
(7)
Provozovatel pojízdné výrobny krmiv musí ohlásit ústavu před zahájením výroby místo a období provozu a časový plán výroby krmiv.“.
8.
§ 8 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8) a 9) zní:
㤠8
Registrace výrobců, dovozců a dodavatelů
(1)
Osoba, na kterou se vztahuje § 4 odst. 1, (dále jen „žadatel“) je povinna požádat před zahájením výroby, dovozu8) nebo uvádění do oběhu o registraci. Celní orgán nepropustí zboží při dovozu, pokud dovozce nedoloží oprávněnost dovozu podle § 9 odst. 1 písm. c) a e) rozhodnutím o registraci.
(2)
O registraci rozhoduje ústav na základě žádosti. Podmínkou pro zahájení registračního řízení pro výrobu, zpracování, dovoz a uvádění do oběhu doplňkových látek, premixů, krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů, určitých proteinových krmiv a krmiv s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů je odborná způsobilost podle § 6.
(3)
Žadatel o registraci pro výrobu a zpracování doplňkových látek, premixů a krmiv je povinen požádat současně o registraci výrobního provozu. Má-li žadatel více výrobních provozů, předkládá stanovené náležitosti v žádosti o registraci pro každý výrobní provoz samostatně.
(4)
Žadatel o registraci pro výrobu a zpracování doplňkových látek, premixů a krmiv, na nějž se vztahuje ustanovení § 4 odst. 3 a 5, je povinen požádat současně o povolení výrobního provozu určeného pro tuto výrobu. Ústav ověří, zda výrobní provoz splňuje požadavky stanovené vyhláškou.
(5)
U žadatele o registraci pro uvádění do oběhu doplňkových látek, premixů a krmiv uvedených v § 4 odst. 3, na kterého se vztahuje ustanovení § 4 odst. 1 a 4, ústav před vydáním rozhodnutí o registraci ověří, zda žadatel splňuje požadavky na dodavatele stanovené vyhláškou.
(6)
Výrobce, dovozce a dodavatel krmiv, doplňkových látek a premixů je povinen bezodkladně oznámit ústavu změny údajů uvedených v žádosti o registraci.
(7)
Žadatel, který hodlá vyrábět, dovážet nebo uvádět do oběhu určitá proteinová krmiva a doplňkové látky, které nejsou uvedeny ve vyhlášce nebo mají být použity jinak, než je stanoveno vyhláškou, může být registrován až po provedení biologického zkoušení krmiva, doplňkové látky nebo jejich nového užití. Nelze-li ukončit biologické zkoušení nejdéle do 3 let od podání žádosti o registraci, stanoví konečný termín ukončení biologického zkoušení na návrh žadatele ministerstvo rozhodnutím.
(8)
Ustanovení odstavce 7 platí i pro výrobu, uvádění do oběhu nebo dovoz premixů, obsahují-li doplňkovou látku nebo nosiče, které nejsou povoleny, a vztahuje se i na krmné suroviny nebo produkty, které byly získány nebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva.
(9)
Biologické zkoušení pro registrační řízení provádí ústav. Náklady za biologické zkoušení hradí žadatel, který je povinen bezplatně dodat ústavu krmivo, doplňkovou látku nebo premix v požadovaném množství k provedení biologického zkoušení.
(10)
Ústav upustí na základě souhlasu Státní veterinární správy9) od biologického zkoušení krmiva nebo doplňkové látky nebo premixu podléhajícího biologickému zkoušení v případech, kdy žadatel předloží spolu se žádostí o registraci výsledky biologického zkoušení krmiva, doplňkové látky nebo premixu nebo nového užití doplňkové látky požadované tímto zákonem. Ústav si může vyžádat další potřebné speciální expertizy.
(11)
Ústav zpracuje o provedeném biologickém zkoušení souhrnnou dokumentaci, která je podmínkou pro vydání rozhodnutí o registraci výrobce nebo dovozce podle ustanovení odstavců 7 a 8. Součástí souhrnné dokumentace pro doplňkové látky je zpracování monografie.
(12)
Údaje předložené k žádosti o registraci, které jsou předmětem ochrany patentových práv, nesmějí být ústavem zveřejňovány. Doklady, které byly předloženy při registraci krmiv, doplňkových látek a premixů, archivuje ústav po dobu 10 let od vydání rozhodnutí o registraci nebo o rozšíření registrace.
(13)
Náležitosti žádosti o registraci výrobců, dodavatelů a dovozců krmiv, doplňkových látek a premixů a o registraci a povolení výrobních provozů a technické parametry a metody provádění biologického zkoušení, včetně metod zkoušení účinnosti doplňkových látek určených ke konzervaci krmiv, metod zkoušení jakosti živočišných produktů, metod zkoušení bezpečnosti užití krmiva nebo doplňkové látky, a způsob zpracování monografie doplňkové látky a souhrnné dokumentace stanoví ministerstvo vyhláškou.
8)
§ 128 a násl. a § 163 písm. b) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 48 písm. i) zákona č. 166/1999 Sb.“.
9.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Registrace distributorů
(1)
Distributoři, kteří uvádějí do oběhu doplňkové látky nebo premixy nebo krmiva uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) a b) nebo zrniny a olejniny získané prostřednictvím geneticky modifikovaných organismů nebo obsahující geneticky modifikované organismy, musí požádat o registraci u ústavu.
(2)
Součástí žádosti o registraci distributora je písemné prohlášení žadatele o tom, že zajistí vedení dokumentace a evidence výrobků, jejichž uvádění do oběhu zprostředkovává, v souladu s platnými právními předpisy.
(3)
Ústav vydá o registraci distributora rozhodnutí. Součástí rozhodnutí je registrační číslo a adresa distributora a skupiny doplňkových látek nebo premixy nebo krmiva uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) a b) a zrniny nebo olejniny získané prostřednictvím geneticky modifikovaných organismů nebo obsahující geneticky modifikované organismy, které jsou předmětem uvádění do oběhu.
(4)
V případě změny skupin doplňkových látek, premixů, krmiv, zrnin a olejnin uvedených v odstavci 1 a uváděných do oběhu distributor požádá o změnu registrace. O změně registrace vydá ústav rozhodnutí.
(5)
Ústav vydá rozhodnutí o zrušení registrace distributora, zjistí-li závažné porušení povinností stanovených v odstavci 2, v § 3 odst. 2, v § 3 odst. 6 písm. a) a b), v § 3 odst. 8, 10 a 12, v § 11 a 18. Na písemnou žádost distributora ústav rozhodnutím registraci zruší.
(6)
Náležitosti žádosti o registraci distributora a požadavky na dokumentaci a evidenci výrobků podle odstavce 2 stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
10.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Rozhodnutí o registraci výrobců, dovozců a dodavatelů
(1)
Ústav vydá rozhodnutí o registraci výrobce pro výrobu a o registraci dovozce pro dovoz krmiv, doplňkových látek a premixů a o registraci dodavatelů pro uvádění do oběhu doplňkových látek a krmiv uvedených v § 4 odst. 3 a premixů a krmných směsí, které je obsahují, jsou-li splněny požadavky tohoto zákona. Nesplní-li žadatel tyto požadavky ani ve lhůtě po výzvě k doplnění žádosti, ústav řízení o registraci zastaví rozhodnutím. Rozhodnutí o registraci obsahuje zejména
a)
u výrobce registrační číslo a adresu, evidenční číslo a adresu výrobního provozu, druh výroby a rozsah činností a u výrobce krmiv s použitím premixů limit dávkování premixů do krmiv; v případě, že žadatel předložil žádost o registraci více výrobních provozů (§ 8 odst. 3), v rozhodnutí o registraci výrobce se tyto provozy uvedou jednotlivě,
b)
u výrobce pro výrobu a zpracování doplňkových látek a krmiv uvedených v § 4 odst. 3 a premixů a krmných směsí, které je obsahují, evidenční číslo a adresu povoleného výrobního provozu; v případě, že žadatel předložil žádost o registraci více výrobních provozů (§ 8 odst. 3), v rozhodnutí o registraci výrobce se tyto provozy uvedou jednotlivě,
c)
u dodavatele a dovozce registrační číslo, adresu, druh a rozsah činnosti,
d)
u dodavatele dále skupiny doplňkových látek, krmiva a premixy uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) a b),
e)
u dovozce dále druhy krmiv, doplňkových látek a premixů.
(2)
V případě zavádění jiného druhu výroby nebo dovozu jiných druhů krmiv, doplňkových látek a premixů než těch, pro které je rozhodnutí o registraci vydáno, výrobce, dodavatel a dovozce je povinen požádat o rozšíření registrace. Na řízení o rozšíření registrace se vztahuje ustanovení § 8. O rozšíření registrace vydá ústav rozhodnutí.
(3)
Jsou-li údaje, kterých se týká ohlášená změna podle § 8 odst. 6 součástí rozhodnutí o registraci, vydá ústav rozhodnutí o změně údajů v rozhodnutí o registraci. To platí i tehdy, zjistí-li ústav při výkonu odborného dozoru změnu údajů, jež jsou součástí rozhodnutí o registraci, ačkoli výrobce, dovozce nebo dodavatel změnu údajů uvedených v žádosti neoznámil.
(4)
Ústav vydá rozhodnutí o zrušení evidence výrobního provozu výrobce, registrace dodavatele nebo dovozce, zjistí-li při výkonu dozoru závažné porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1 a 2, v § 3 odst. 6 písm. a), b), v § 3 odst. 8 až 12, v § 4 odst. 3, 4, 5 a 7, v § 7, 11 a 18.
(5)
Rozhodnutí o zrušení registrace vydá ústav též na písemnou žádost výrobce, dodavatele nebo dovozce.“.
11.
§ 10 včetně nadpisu zní:
㤠10
Zveřejnění registrace výrobců, dodavatelů a distributorů
(1)
Seznam a registrační čísla výrobců doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů, seznam a evidenční čísla povolených výrobních provozů a seznam a registrační čísla dodavatelů a distributorů, jimž byla udělena nebo zrušena registrace, zveřejňuje ministerstvo pololetně, a to vždy podle stavu k 1. lednu a k 1. červenci kalendářního roku ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
(2)
V seznamu se vyznačí, pro jaký druh výroby, popřípadě skupinu doplňkových látek a určitá proteinová krmiva a premixy uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) a b), byla registrace udělena nebo zrušena.“.
12.
V § 11 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Krmiva, doplňkové látky a premixy vyráběné nebo uváděné do oběhu musí být opatřeny označením, v němž se uvede zejména
a)
název krmiva, doplňkové látky a premixu,
b)
obchodní jméno, registrační číslo výrobce nebo dodavatele nebo dovozce nebo distributora, sídlo a evidenční číslo výrobního provozu,
c)
údaje o množství (hmotnost, objem, počet kusů),
d)
datum výroby,
e)
účel užití a doporučení pro správné použití,
f)
datum minimální trvanlivosti nebo datum ukončení záruční doby,
g)
složení, obsah živin, doplňkové látky, nežádoucí látky, obsah energie, deklarované znaky a zvláštní účel výživy v rozsahu stanoveném vyhláškou,
h)
délka ochranné lhůty, je-li předepsána,
i)
upozornění na přítomnost geneticky modifikovaných organismů, pokud tyto byly při výrobě krmiva, doplňkové látky nebo premixu použity,
j)
varovné upozornění, je-li předepsáno.
(2)
Označení musí být uvedeno na každém jednotlivém obalu, nádobě nebo na nich upevněné etiketě, u volně ložených krmiv v průvodním listě. Označení musí být v českém jazyce, dobře viditelné, čitelné, trvanlivé, nesmazatelné a nezaměnitelné.“.
13.
V § 11 odst. 3 větě druhé se na konci doplňují slova „a krmiv pro zvláštní účely výživy zvířat“.
14.
V § 11 se doplňují nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Na obalu, na etiketě nebo v průvodním listě mohou být uvedeny jiné údaje než údaje stanovené v odstavci 1 a ve vyhlášce jen v případě, jsou-li zřetelně odděleny a jedná-li se o měřitelné nebo ověřitelné údaje neuvádějící v omyl.
(5)
Krmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou uváděny do oběhu distributory, musí být rovněž opatřeny označením podle odstavců 1 až 4.“.
15.
§ 12 a 13 znějí:
㤠12
(1)
Doplňkové látky, určitá proteinová krmiva, premixy a krmné směsi, kromě případů uvedených v odstavci 2, a krmiva s hygroskopickými vlastnostmi smějí být uváděna do oběhu jen v obalech nebo nádobách, které musí být uzavřeny tak, aby při otevření došlo k porušení původního uzávěru a tento uzávěr nemohl být již znovu použit.
(2)
Krmné směsi smějí být uváděny do oběhu také volně ložené nebo v neuzavřených obalech nebo v kontejnerech, a to pouze při dodávkách
a)
od jednoho výrobce dalším výrobcům nebo osobám zajišťujícím balení,
b)
krmných směsí složených z celých semen nebo plodů,
c)
krmných bloků a lizů,
d)
malých množství, jejichž hmotnost nepřekročí 50 kg a které jsou dodávány konečnému spotřebiteli a pokud pocházejí bezprostředně z obalů nebo nádob, které byly uzavřeny podle odstavce 1.
(3)
Krmné směsi smějí být dále uváděny do oběhu také volně ložené nebo v neuzavřených kontejnerech, avšak nikoli v neuzavřených obalech, a to pouze při dodávkách
a)
od výrobce krmných směsí bezprostředně konečnému spotřebiteli,
b)
melasových krmiv, která jsou složena nejvýše ze 3 krmných surovin,
c)
peletovaných krmných směsí.
§ 13
Podrobnosti označování krmných surovin, doplňkových látek, premixů a krmných směsí, krmných surovin s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů a krmiv pro zvláštní účely výživy a způsob deklarace jakostních znaků, včetně jejich tolerancí, specifikaci údajů o složení, způsob uvádění varovných upozornění, označování krmných směsí a krmných surovin dodávaných v malých baleních do 10 kg včetně, označování krmiv pro domácí zvířata a podrobnosti jejich balení stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
16.
V § 14 odst. 1 se na začátek písmene d) vkládají slova „vlhkostí a“.
17.
V § 14 odstavec 2 zní:
„(2)
Doplňkové látky, premixy a určitá proteinová krmiva musí být skladovány v uzamykatelných prostorech tak, aby nepovolané osoby k nim neměly přístup. Podmíněně použitelná krmiva a krmné suroviny s nadlimitním obsahem některých nežádoucích látek a produktů stanovených vyhláškou musí být uskladněny odděleně.“.
18.
Poznámka pod čarou č. 10) zní:
„10)
§ 39 zákona č. 166/1999 Sb.
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 23 a 24 vyhlášky č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem.
Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
19.
§ 16 zní:
㤠16
(1)
Ústav dozírá, zda podmínky stanovené zákonem a jeho prováděcími předpisy dodržují
a)
výrobci, dovozci, dodavatelé a distributoři, kteří krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábějí, dovážejí, přepravují nebo uvádějí do oběhu,
b)
osoby, které používají krmiva, doplňkové látky a premixy.
(2)
Ústav provádí odborný dozor ve výrobních provozech, zařízeních a prostorech určených ke skladování, přepravě, uvádění do oběhu a používání krmiv, doplňkových látek a premixů a zajišťuje odběr jejich vzorků, laboratorní zkoušení a hodnocení jakosti.
(3)
Ústav provádí odborný dozor v pravidelných intervalech, zejména při podezření z porušení ustanovení zákona a prováděcích předpisů. V případě zjištění závad uloží způsob a lhůtu k jejich odstranění.
(4)
Odborný dozor zahrnuje všechny stupně výroby, uvádění do oběhu, včetně dovozu a užití krmiv, doplňkových látek a premixů, a je rovněž zaměřen na sledování výskytu nežádoucích látek a produktů a na výskyt zakázaných látek a produktů.
(5)
Odborný dozor se provádí bez předchozího oznámení.
(6)
Ústav vede evidenci závad zjištěných při výkonu odborného dozoru.
(7)
Zaměstnanci ústavu pověření výkonem odborného dozoru (dále jen „zaměstnanci ústavu“) musí být odborně způsobilí k výkonu odborného dozoru, při kterém se vykazují písemným pověřením a služebním průkazem. O výsledcích této činnosti pořizují protokol.
(8)
Zaměstnanci ústavu jsou oprávněni vstupovat po ohlášení do prostorů, kde se krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábějí, přepravují, uvádějí do oběhu nebo používají, a vyžadovat od výrobců, dovozců, dodavatelů a distributorů, kteří je vyrábějí, přepravují a uvádějí do oběhu, a od podnikatelů, kteří krmiva, doplňkové látky a premixy používají, potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezplatný odběr vzorků.
(9)
Výrobci, dovozci, dodavatelé a distributoři, kteří krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábějí, přepravují a uvádějí do oběhu, a podnikatelé, kteří je používají, jsou povinni umožnit zaměstnancům ústavu po ohlášení vstup do prostorů, kde se krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábějí, přepravují, uvádějí do oběhu a používají, a poskytnout potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezplatný odběr vzorků.
(10)
Ústav je povinen uchovávat vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů určených k laboratornímu zkoušení, kromě vzorků podléhajících zkáze, po dobu 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře.
(11)
Odborný dozor vykonává ústav na vlastní náklady. V případě, že vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů odebrané při výkonu odborného dozoru nesplňují po provedené analýze požadavky tohoto zákona a prováděcích předpisů, hradí náklady na jejich analýzu kontrolovaný subjekt.“.
20.
Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:
㤠16a
(1)
Zaměstnanci ústavu mohou při zjištění závad ve výrobě, jakosti, balení, označování, přepravě, uvádění do oběhu a při užití krmiv, doplňkových látek a premixů uložit způsob a lhůtu k odstranění závad, zejména uložit nezbytná opatření včetně uvedení do požadovaného stavu. O zjištěných závadách a přijatých opatřeních se učiní písemný záznam.
(2)
Proti uložení odstranění závad podle odstavce 1 může podat kontrolovaná osoba nejpozději do 3 pracovních dnů písemně námitky orgánu odborného dozoru, který provedl kontrolu. Lhůta pro podání námitek je zachována, jsou-li námitky poslední den lhůty odevzdány k poštovní přepravě. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ústav.
(3)
Na postup podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje správní řád.13)“.
21.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Vzorkování a laboratorní zkoušení
(1)
Vzorkování a laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů provádí ústav v rámci odborného dozoru nebo na vyžádání; to platí i pro přezkoušení podle § 3 odst. 5.
(2)
Ústav může pověřit k provádění některých laboratorních zkoušek osoby, kterým na jejich žádost udělí pověření, (dále jen „provozovatel laboratoře“).
(3)
Seznam laboratoří ústavu provádějících laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů v rámci výkonu odborného dozoru a seznam osob pověřených prováděním laboratorních zkoušek zveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
(4)
Žádost o udělení pověření musí obsahovat
a)
jméno provozovatele laboratoře, místo výkonu činnosti a bydliště, jde-li o osobu fyzickou, nebo obchodní jméno a sídlo, jde-li o osobu právnickou,
b)
údaje o přístrojovém vybavení laboratoře,
c)
údaje o vzdělání pracovníků laboratoře,
d)
rozsah činností, o jejichž povolení se žádá.
(5)
Ústav udělí pověření podle odstavce 2 nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže
a)
laboratorní vybavení odpovídá předpokládanému rozsahu a druhu činnosti, o niž se žádá,
b)
laboratorní zkoušky budou provádět osoby minimálně se středoškolským vzděláním chemického nebo biologického zaměření,
c)
výsledky laboratorních zkoušek při ověřovací zkoušce byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených pro tyto zkoušky.
(6)
Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno pověření podle odstavce 5.
(7)
Ústav může pověření změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo pominuly podmínky, za nichž bylo pověření uděleno. Na písemnou žádost provozovatele laboratoře ústav pověření zruší.
(8)
Ústav a provozovatelé laboratoří jsou povinni k zajištění objektivity a srovnatelnosti výsledků kontroly postupovat podle požadavků na odběr vzorků a používat metody laboratorního zkoušení, jejichž principy stanoví ministerstvo vyhláškou.
(9)
Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy laboratorních zkoušek, které lze provádět na základě pověření vydaného ústavem.“.
22.
§ 18 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10a) zní:
㤠18
Zvláštní opatření
(1)
Ústav uloží rozhodnutím výrobcům, dovozcům, dodavatelům, distributorům nebo podnikatelům,4) kteří krmiva, doplňkové látky nebo premixy vyrábějí nebo uvádějí do oběhu nebo používají, zvláštní opatření, zejména zákaz výroby, zákaz uvádění do oběhu, zákaz dovozu, zákaz zkrmování, povinnost odděleného uskladnění krmiva, doplňkové látky nebo premixu, zjistí-li nebezpečí ohrožení zdraví lidí nebo zvířat nebo životního prostředí.
(2)
U znehodnocených krmiv, doplňkových látek a premixů uloží ústav rozhodnutím opatření k jejich likvidaci.10a)
(3)
U podmíněně použitelných krmiv, doplňkových látek nebo premixů stanoví ústav rozhodnutím zvláštní opatření k jejich náhradnímu použití a určí podmínky tohoto náhradního použití.
(4)
Odvolání proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 až 3 nemá odkladný účinek.
10a)
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech).“.
23.
V § 19 odst. 1 se slova „nebo dovozci nebo dodavateli“ nahrazují slovy „dovozci, dodavateli nebo distributorovi“.
24.
V § 19 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
vyrábí, doveze nebo uvádí do oběhu krmiva, doplňkové látky a premixy opatřené údaji, které jsou klamavé, nepravdivé nebo které neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem,“.
25.
V § 19 odst. 1 písm. b) se za slovem „vyrábí“ slovo „nebo“nahrazuje čárkou a za slovo „doveze“ se vkládají slova „nebo uvádí do oběhu“.
26.
V § 19 odst. 3 se za slovy „a vyrábí“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „dováží“ se vkládají slova „nebo uvádí do oběhu“ a za slovo „dovoz“ se vkládají slova „nebo uvádění do oběhu“.
27.
V § 19 odst. 4 se za slovem „výrobci“ a slovem „dovozci“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovem „dodavateli“ se vkládají slova „nebo distributorovi“.
28.
V § 19 odst. 5 se za slovem „vyrábí“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovem „dováží“ se vkládají slova „nebo uvádí do oběhu“.
29.
V § 19 odst. 6 se za slovem „výrobci“ a slovem „dovozci“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovem „dodavateli“ se vkládají slova „nebo distributorovi“.
30.
V § 19 odst. 7 se za slovem „výrobce“ a slovem „dovozce“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovem „dodavatel“ se vkládají slova „nebo distributor“.
31.
V § 19 odstavec 8 zní:
„(8)
Při stanovení pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze výrobci, dovozci, dodavateli nebo distributorovi, který krmiva, doplňkové látky a premixy vyrábí, dováží a uvádí do oběhu, uložit do jednoho roku ode dne, kdy ústav zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.“.
32.
V § 22 se slova „obecných předpisů o správním řízení13)“ nahrazují slovy „správního řádu,13) pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Registrace výrobců a dovozců provedená před účinností tohoto zákona nepozbývá platnosti, pokud do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona výrobce nebo dovozce požádá o registraci podle § 8 a pokud v této době splní požadavky podle § 4 až 7. V tomto případě nepodléhá registrace správnímu poplatku.
2.
Dodavatelé a distributoři, na něž se vztahuje povinnost registrace podle § 8 a 8a, jsou povinni požádat o registraci do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Výrobky v obalech označených podle dosavadních právních předpisů mohou být uváděny do oběhu, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 245/2000 Sb. | Zákon č. 245/2000 Sb.
Zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 9. 8. 2000, částka 73/2000
* § 1 - Státní svátky
* § 2 - Ostatní svátky
* § 3 - Dny pracovního klidu
* § 4 - Významné dny
* § 5 - Zrušovací ustanovení
* § 6 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (170/2024 Sb., 279/2024 Sb.)
245
ZÁKON
ze dne 29. června 2000
o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Státní svátky
Dny 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa, 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se prohlašují za státní svátky České republiky (dále jen „státní svátek“).
§ 2
Ostatní svátky
Ostatními svátky jsou 1. leden - Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. květen - Svátek práce, 24. prosinec - Štědrý den, 25. prosinec - 1. svátek vánoční a 26. prosinec - 2. svátek vánoční (dále jen „ostatní svátek“).
§ 3
Dny pracovního klidu
Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu, kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu.
§ 4
Významné dny
(1)
Významnými dny České republiky jsou 16. leden – Den památky Jana Palacha, 27. leden – Den památky obětíobětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 8. březen – Mezinárodní den žen, 9. březen – Den památky obětíobětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi – Březince, 12. březen – Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO), 28. březen - Den narození Jana Ámose Komenského, 7. duben – Den vzdělanosti, 1. květen – Den přistoupení České republiky k Evropské unii, 5. květen – Květnové povstání českého lidu, 15. květen – Den rodin, 27. květen - Den národního vzdoru, 10. červen – Den památky obětíobětí vyhlazení obceobce Lidice, 18. červen – Den hrdinů druhého odboje, 25. červen - Den odchodu okupačních vojsk, 27. červen – Den památky obětíobětí komunistického režimu, 21. srpen – Den památky obětíobětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, 8. říjen – Památný den sokolstva, 12. říjen – Den samizdatu a 11. listopad – Den válečných veteránů (dále jen „významný den“).
(2)
Významné dny jsou dny pracovními, nejsou-li zároveň státním svátkem nebo ostatním svátkem.
§ 5
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění zákona č. 65/1965 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.
2.
Zákon č. 56/1975 Sb., kterým se mění zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech.
3.
Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 141/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech.
4.
Zákon č. 167/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů.
5.
Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení šestého července, dne upálení mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky.
6.
Zákon č. 218/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 246/2000 Sb. | Zákon č. 246/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 9. 8. 2000, částka 73/2000
* Čl. I - V § 15 odst. 2 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č.
* Čl. II
Aktuální znění od 9. 8. 2000
246
ZÁKON
ze dne 29. června 2000,
kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 15 odst. 2 zákona č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb. a zákona č. 21/2000 Sb., se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p), r), s) a t), která zní:
„p)
k převodu částky 2,090 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely organizací v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
r)
převodu částky 1,489 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, užívaném v nájemním vztahu pro účely organizací v působnosti Ministerstva kultury,
s)
k převodu částky 0,7 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám, který je dosud užíván v nájemním vztahu pro účely zdravotnických zařízení,
t)
k převodu částky 55 mil. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků určených ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněné osobě, který je dosud užíván v nájemním vztahu Okresním úřadem Kutná Hora pro účely Státního okresního archivu.“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 247/2000 Sb. | Zákon č. 247/2000 Sb.
Zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - PROVOZOVÁNÍ AUTOŠKOL (§ 2 — § 12)
* ČÁST TŘETÍ - ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL (§ 13 — § 31)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZKOUŠKY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŽADATELŮ O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ (§ 32 — § 45b)
* ČÁST PÁTÁ - ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ (§ 46 — § 52j)
* ČÁST ŠESTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR (§ 53 — § 57)
* ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 59 — § 62)
* ČÁST OSMÁ - § 63 (§ 63 — § 63)
* ČÁST DEVÁTÁ - § 64 (§ 64 — § 64)
* ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST (§ 65 — § 65) č. 1 k zákonu č. 247/2000 Sb. č. 2 k zákonu č. 247/2000 Sb. č. 3 k zákonu č. 247/2000 Sb. č. 4 k zákonu č. 247/2000 Sb. č. 5 k zákonu č. 247/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (432/2022 Sb., 271/2023 Sb.)
247
ZÁKON
ze dne 30. června 2000
o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
podmínky pro provozování autoškolprovozování autoškol,
b)
způsob provádění výuky a výcviku žadatelů o získání odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla (dále jen „získání řidičského oprávnění“) a práva a povinnosti žadatelů o získání řidičského oprávnění,
c)
práva a povinnosti provozovatelů a učitelů autoškol,
d)
podmínky pro udělování a odnímání osvědčení pro učitele výuky a výcviku (dále jen „profesní osvědčení“) a průkazu zkušebního komisaře,
e)
způsob provádění zkoušek k získání řidičského oprávnění,
f)
způsob provádění výuky a výcviku řidičů v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů,
g)
požadavky na fyzickou nebo právnickou osobu, která provádí výuku a výcvik v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, a její práva a povinnosti,
h)
vydávání průkazu profesní způsobilosti řidiče,
i)
přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení,
j)
působnost správních úřadů a státní dozor.
ČÁST DRUHÁ
PROVOZOVÁNÍ AUTOŠKOL
Registrace k provozování autoškoly
§ 2
(1)
Provozováním autoškolyProvozováním autoškoly se rozumí poskytování výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění. Provozovat autoškolu může právnická nebo fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění vydaného podle zvláštního zákona1a) a registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly. Registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly vydává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Příslušný je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, podle místa provozovny žadatele. Provozovatelem autoškoly může být i organizační složka státu, která zajišťuje obranu a bezpečnost státu, (dále jen „organizační složka státu“). Organizační složka státu může provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti pouze svých zaměstnanců a osob ve služebním poměru nebo zaměstnanců a osob ve služebním poměru jiných organizačních složek státu zajišťujících obranu a bezpečnost státu, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že
a)
je držitelem příslušného živnostenského oprávnění, nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, je držitelem zřizovací listiny, ze které vyplývá, že provádí výuku a výcvik k získání oprávnění k řízení vozidel,
b)
splnil technické podmínky pro provozování autoškolyprovozování autoškoly podle tohoto zákona.
(3)
Při splnění těchto podmínek má žadatel nárok na vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly.
(4)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne o registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly ve lhůtě 60 dnů.
§ 3
(1)
Žádost o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly musí obsahovat
a)
obchodní firmu, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“), příjmení a trvalý pobyt, identifikační číslo, obchodní firmu a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba,
b)
rozsah poskytované výuky a výcviku,
c)
jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzických osob, které budou zajišťovat výuku a výcvik,
d)
jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzických osob, které budou zajišťovat zdravotnickou přípravu,
e)
způsob zajištění výcvikových vozidel,
f)
popis a umístění autocvičiště nebo jiné cvičné plochy s vyloučením provozu jiných vozidel (dále jen „cvičná plocha“) nebo řidičského trenažéru a adresu a označení výukových a učebních prostor.
(2)
Žádost o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly musí být doložena
a)
dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k autocvičišti nebo k cvičné ploše nebo k řidičskému trenažéru, k výukovým a učebním prostorám a k výcvikovým vozidlům,
b)
platnými profesními osvědčeními osob, které budou provádět výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění,
c)
živnostenským listem nebo v případě, kdy žadatelem je organizační složka státu, zřizovací listinou.
(3)
Doklady uvedené v odstavci 2 předkládá žadatel v ověřených kopiích nebo originálech k nahlédnutí.
§ 4
(1)
V rozhodnutí o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uvede
a)
obchodní firmu, včetně právní formy, sídlo a identifikační číslo, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení provozovatele autoškoly, datum narození, identifikační číslo, obchodní jméno a jeho trvalý pobyt; je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,
b)
označení výukových a učebních prostor,
c)
rozsah poskytované výuky a výcviku,
d)
lhůtu pro zahájení provozování autoškolyprovozování autoškoly,
e)
technické podmínky provozování autoškolyprovozování autoškoly.
(2)
Byla-li žádost zamítnuta, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností uvede v rozhodnutí důvody, pro které nebyla vydána registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly.
(3)
Oprávnění k provozování autoškolyprovozování autoškoly vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
§ 5
(1)
Provozovatel autoškoly je povinen oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly podle § 3, a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě oznámených změn podle odstavce 1 rozhodne o změně údajů uvedených v rozhodnutí. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá novou registrační listinu, jedná-li se o změny údajů uvedených v § 4 odst. 1 písm. a) až c).
§ 6
Odnětí registrace k provozování autoškoly
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne ve věci odnětí registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly, jestliže provozovatel autoškoly
a)
opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě,
b)
neplní podmínky stanovené v registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly,
c)
přestal splňoval podmínky stanovené v § 2 odst. 2,
d)
požádal o odnětí registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly.
(2)
O registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly může provozovatel, kterému byla registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly odejmuta podle odstavce 1 písm. a) nebo b), znovu požádat obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nejdříve po uplynutí 3 let od rozhodnutí o odnětí registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly.
§ 7
Registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly pozbývá platnosti
a)
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly,
b)
dnem zániku živnostenského oprávnění v případě úmrtí fyzické osoby, která je držitelem registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly,
c)
dnem, kdy rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o odnětí registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly nabylo právní moci.
Technické podmínky provozování autoškoly
§ 8
(1)
Technickými podmínkami provozování autoškolyprovozování autoškoly se rozumí
a)
autocvičiště nebo cvičná plocha nebo řidičský trenažér,
b)
prostory pro výuku a výcvik,
c)
učební pomůcky,
d)
výcvikové vozidlo.
(2)
Technické podmínky pro autocvičiště, cvičné plochy a učební pomůcky pro výuku praktické údržby jsou uvedeny v příloze č. 1.
§ 8a
(1)
Jako výukové a učební prostory lze použít pouze nebytový prostor splňující podmínky pro provozovnu podle zvláštního právního předpisu1a).
(2)
Provozovatel autoškoly musí mít po celou dobu provozování autoškolyprovozování autoškoly právo k užívání výukových a učebních prostor a musí mít tyto prostory po celou dobu k dispozici.
§ 9
(1)
V autoškole lze při výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění provozovat výcvikové vozidlo,
a)
které svojí konstrukcí a technickým stavem odpovídá požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem,2)
b)
které je vybaveno dvojím zařízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu2) umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy vozidla, popřípadě akcelerátoru; u vozidla s automatickou převodovkou postačí dvojí zařízení pro ovládání provozní brzdy vozidla; jedná-li se o traktor, musí být v jeho kabině navíc umístěno další sedadlo pro učitele výcviku, jehož umístění a provedení musí být schváleno podle zvláštního právního předpisu,2) jedná-li se o motocykl, musí být kromě dvojího zařízení umožňujícího ovládání spojky a provozní brzdy vybaven dvojím řízením schváleného provedení podle zvláštního právního předpisu,2) nebo elektronickým zařízením umožňujícím komunikaci učitele s žákem a ovládání zapalování motocyklu,
c)
které je vybaveno doplňkovým vnitřním zrcátkem, pokud je pro daný typ vozidla předepsáno,
d)
které bylo pro účely výuky a výcviku schváleno obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Druhy výcvikových vozidel pro výuku, výcvik a zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pro příslušnou skupinu motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu12) (dále jen „skupina vozidel“) a technické požadavky na výcviková vozidla jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(3)
V autoškole lze použít jako výcvikové vozidlo vozidlo konstrukčně přizpůsobené tělesně postižené osobě, které není výcvikovým vozidlem.
(4)
Stanoví-li tak tento zákon, lze jako výcvikové vozidlo použít motocykl, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1 písm. b).
§ 10
(1)
Výcvikové vozidlo schvaluje pro jeho použití k výcviku v autoškole úřad příslušný pro registraci silničního motorového vozidla podle zvláštního zákona.2) Úřad schválí výcvikové vozidlo na základě písemné žádosti provozovatele vozidla.
(2)
Žádost musí obsahovat
a)
obchodní firmu, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba, nebo jméno, příjmení, trvalý pobyt a datum narození fyzické osoby, je-li žadatelem fyzická osoba,
b)
tovární značku vozidla,
c)
rok výroby vozidla,
d)
registrační značku vozidla.
(3)
Žádost musí být doložena
a)
písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem,
b)
doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů.
(4)
Úřad po schválení vozidla k výcviku provede úřední záznam do registru silničních vozidel s textem „Schváleno jako výcvikové vozidlo“, vydá nové osvědčení o registraci silničního motorového a přípojného vozidla, ve kterém zaznamená změnu užívání vozidla do části „Jiné záznamy“ a na tabulku státní poznávací značky vozidla vyznačí nálepkou termín příští pravidelné technické prohlídky a měření emisí.2)
(5)
Provozovatel vozidla je povinen před vyřazením výcvikového vozidla z výcviku písemně oznámit příslušnému úřadu změnu užívání vozidla. Oznámení musí být doloženo písemným souhlasem vlastníka vozidla, není-li vlastník žadatelem.
(6)
Při vyřazení vozidla z výcviku vyznačí úřad změnu užívání vozidla způsobem uvedeným v odstavci 4.
§ 11
(1)
Výcvikové vozidlo s výjimkou motocyklu a osádka motocyklu musí být při výcviku v řízení vozidla a při závěrečné zkoušce řádně označeny. Označení výcvikového vozidla musí být umístěno na vozidle tak, aby bylo viditelné ostatními účastníky provozu vozidel na pozemních komunikacích ze všech stran a u osádky motocyklu zepředu a zezadu na vzdálenost nejméně 50 metrů.
(2)
Způsob označení výcvikového vozidla podle druhů výcvikových vozidel, způsob označení osádky motocyklu a materiál, ze kterého musí být označení vyrobeno, stanoví prováděcí předpis.
§ 12
Řidič výcvikového vozidla v době, kdy využívá výcvikové vozidlo pro vlastní potřeby, musí sejmout nebo zakrýt neprůhledným krytem označení výcvikového vozidla.
ČÁST TŘETÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST ŘIDIČŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL
HLAVA PRVNÍ
PODMÍNKY PŘIJETÍ K VÝUCE A VÝCVIKU K ZÍSKÁNÍ ŘIDIČSKÉHO OPRÁVNĚNÍ A DRUHY VÝUKY A VÝCVIKU
§ 13
Podmínky přijetí k výuce a výcviku
(1)
Výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění může provádět výlučně provozovatel autoškoly. Provozovatel autoškoly přijme k výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění osobu, která
a)
podá písemnou žádost; pokud je žadatel mladší 15 let musí být žádost doložena písemným souhlasem jeho zákonného zástupce, jehož podpis byl ověřen příslušným orgánem,
b)
ke dni ukončení výuky a výcviku dosáhne věku předepsaného pro udělení řidičského oprávnění příslušné skupiny podle zvláštního zákona,2a) přičemž od zahájení výuky a výcviku k jejich ukončení nesmí uplynout doba delší než 18 měsíců,
c)
není nezpůsobilá k právním úkonům,
d)
je zdravotně způsobilá k řízení motorového vozidla podle zvláštního zákona,2a)
e)
splní další podmínky, pokud je pro získání řidičského oprávnění vyžaduje zvláštní zákon,2a)
f)
není ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel.
(2)
Žáci školy, které byla vydána registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly, u nichž je získání řidičského oprávnění kvalifikační předpoklad výkonu povolání, na které se žáci ve škole připravují, nebo pro něž je řízení motorových vozidel volitelným (nevolitelným) předmětem, mohou být zařazeni do výuky a výcviku nejdříve 2 roky před dosažením předepsaného věku pro udělení řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel.2a) Zkoušku odborné způsobilosti mohou pak složit po ukončení výuky a výcviku, a to i před dosažením předepsaného věku s tím, že řidičské oprávnění jim bude vydáno po jeho dosažení. Uvedené školy pak mohou výuku a výcvik provádět jako sdruženou ve smyslu § 16 odst. 1, přičemž při kombinaci skupin vozidel uvedených v § 15 odst. 1 lze přidružit i skupinu C nebo C1.
(3)
Žádost o přijetí k výuce a výcviku obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení žadatele,
b)
adresu bydliště žadatele,
c)
datum narození žadatele,
d)
skupinu vozidel, pro kterou již je žadatel držitelem řidičského oprávnění,
e)
skupinu vozidel, pro kterou žadatel žádá o přijetí k výuce a výcviku.
(4)
K žádosti o přijetí k výuce a výcviku žadatel přikládá doklad o své zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, který ke dni podání žádosti nesmí být starší více než 3 měsíce.
(5)
Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) a f) dokládá žadatel čestným prohlášením.
(6)
Vzor žádosti o přijetí k výuce a výcviku stanoví prováděcí předpis.
§ 14
Druhy výuky a výcviku
(1)
Provozovatel autoškoly je oprávněn poskytovat v rozsahu stanoveném v registraci k provozování autoškolyprovozování autoškoly tyto druhy výuky a výcviku:
a)
základní výuku a výcvik,
b)
sdruženou výuku a výcvik,
c)
rozšiřující výuku a výcvik,
d)
výuku a výcvik podle individuálního studijního plánu,
e)
doplňovací výuku a výcvik.
(2)
Provozovatel autoškoly dbá, aby žadatel o řidičské oprávnění získal výukou a výcvikem teoretické znalosti a praktické dovednosti tak, aby byl schopen
a)
řídit vozidlo v souladu s předpisy o provozu na pozemních komunikacích,
b)
ovládat vozidlo tak, aby nevytvářel nebezpečné situace a přiměřeně reagovat na jejich vznik,
c)
rozpoznat provozní nebezpečí a jeho závažnost a dokázat na tyto situace včas a správně reagovat,
d)
rozpoznávat u vozidel technické závady, které představují ohrožení bezpečnosti,
e)
reagovat na faktory ovlivňující jednání při řízení vozidla a uchovat si schopnosti potřebné pro bezpečné řízení vozidla,
f)
poskytovat účinnou první pomoc zraněným při dopravní nehodě.
§ 15
Základní výuka a výcvik
(1)
Základní výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2, A, B1, B nebo T.
(2)
Minimální počet hodin základní výuky a výcviku je uveden v příloze č. 3.
§ 16
Sdružená výuka a výcvik
(1)
Sdruženou výukou a výcvikem je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro kombinaci 2 nebo více skupin vozidel. Sdruženou výuku a výcvik lze provádět, pokud žadatel splní podmínky stanovené zvláštním zákonem pro jednotlivé skupiny vozidel v rámci dané kombinace sdružené výuky a výcviku.
(2)
Žadatel o řidičské oprávnění musí získat sdruženou výukou a výcvikem takové teoretické a praktické znalosti, jako by absolvoval výuku a výcvik pro každou skupinu vozidel v rámci dané kombinace sdružené výuky a výcviku samostatně.
(3)
Sdružená výuka a výcvik, kromě výcviku v řízení vozidla, se provádí v rozsahu stanoveném učební osnovou pro nejvyšší počet vyučovacích hodin u skupiny vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku. Tento rozsah vyučovacích hodin se úměrně rozšiřuje o nezbytný počet vyučovacích hodin nutných pro výuku a výcvik tématiky specifické pro každou další skupinu vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku.
(4)
Výcvik v řízení vozidla se provádí v rozsahu stanoveném pro každou skupinu vozidel v dané kombinaci sdružené výuky a výcviku.
§ 17
Rozšiřující výuka a výcvik
(1)
Rozšiřující výuka a výcvik je příprava žadatele na rozšíření již získaného řidičského oprávnění o další skupinu vozidel. Rozšiřující výuku a výcvik nelze poskytnout žadateli, který získal řidičské oprávnění výlučně pro skupinu AM nebo skupinu T a žádá o získání řidičského oprávnění pro další skupinu vozidel.
(2)
V rámci rozšiřující výuky a výcviku lze provádět kombinaci rozšiřující a sdružené výuky a výcviku podle § 16.
(3)
Minimální počet hodin rozšiřující výuky a výcviku je uveden v příloze č. 3.
§ 18
Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu
(1)
Výuka a výcvik podle individuálního studijního plánu je příprava žadatele na získání řidičského oprávnění pro všechny skupiny vozidel s výjimkou skupin D, D+E, D1 a D1+E.
(2)
Teoretickou přípravu si žadatel o řidičské oprávnění osvojí samostatným studiem a povinnými konzultacemi v rozsahu stanoveném učební osnovou.
(3)
Při výuce podle individuálního studijního plánu musí být provedena nejméně jedna vyučovací hodina konzultací na každé čtyři hodiny výuky stanovené učební osnovou pro danou skupinu vozidel. Ve skupině může být maximálně 5 žáků.
(4)
Rozsah výcviku nesmí být nižší, než je počet vyučovacích hodin stanovený učební osnovou pro danou skupinu vozidel.
§ 19
Doplňovací výuka a výcvik
Doplňovací výuka a výcvik mohou být poskytnuty pouze žadateli o řidičské oprávnění, který
a)
ukončil výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, ale řidičské oprávnění mu nebylo dosud uděleno podle zvláštního zákona,2a) nejdéle však po dobu uvedenou v ustanovení § 39 odst. 6 tohoto zákona,
b)
žádá o
1.
rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny A1 na skupinu A2,
2.
rozšíření řidičského oprávnění ze skupiny A2 na skupinu A, nebo
3.
rozšíření rozsahu řidičského oprávnění pro skupinu B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, nebo
c)
žádá o rozšíření řidičského oprávnění s omezením na vozidla vybavená automatickou převodovkou na řidičské oprávnění bez tohoto omezení.
§ 20
Učební osnova výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění
(1)
Předmětem výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění je získání potřebných teoretických a praktických znalostí, dovedností a návyků k řízení motorových vozidel v provozu na pozemních komunikacích.
(2)
Výuka obsahuje
a)
výuku předpisů o provozu vozidel,
b)
výuku o ovládání a údržbě vozidla,
c)
výuku teorie řízení a zásad bezpečné jízdy,
d)
výuku zdravotnické přípravy.
(3)
Výcvik obsahuje
a)
výcvik v řízení vozidla,
b)
výcvik praktické údržby vozidla,
c)
praktický výcvik zdravotnické přípravy.
(4)
Rozsah výuky a výcviku je rozdělen podle druhu výuky a výcviku a podle jednotlivých skupin vozidel, pro které se výuka a výcvik provádí.
(5)
Obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání řidičských oprávnění stanoví prováděcí předpis.
HLAVA DRUHÁ
OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ VÝUKY A VÝCVIKU
§ 21
(1)
Vyučovat jednotlivé předměty, s výjimkou předmětu zdravotnické přípravy, mohou osoby, které jsou držiteli profesního osvědčení. O vydání profesního osvědčení rozhoduje Krajský úřad. V profesním osvědčení uvede Krajský úřad předměty, které je učitel oprávněn vyučovat. Krajský úřad vede evidenci o vydaných profesních osvědčeních v rozsahu údajů v něm uváděných. Vzor profesního osvědčení stanoví prováděcí předpis.
(2)
Držitelem profesního osvědčení může být osoba, která
a)
má ukončené střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou, nebo jde-li o učitele výcviku v řízení vozidla nebo výuky praktické údržby vozidla, ukončené střední vzdělání,
b)
dosáhla věku 24 let,
c)
se s kladným výsledkem podrobila dopravně psychologickému vyšetření; dopravně psychologické vyšetření provádějí fyzické osoby, které poskytují služby v oboru psychologického poradenství podle zvláštního právního předpisu2b) nebo právnické osoby, u kterých je dopravně psychologické poradenství předmětem činnosti, (dále jen „dopravní psycholog“),
d)
absolvovala základní školení a zkouškou prokázala znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a zásad bezpečné jízdy vozidla, včetně vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě; jde-li o výuku předpisů o provozu na pozemních komunikacích a teorii řízení a zásad bezpečné jízdy, musí tato osoba být držitelem řidičského oprávnění pro skupinu vozidel, k jehož získání provádí výuku,
e)
která nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a které v posledních třech letech nebyl takový trest uložen.
(3)
Provádět výcvik může osoba, která
a)
splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) až e), a
b)
je nejméně 3 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu vozidel, pro kterou provádí výcvik.
§ 22
Vyučovat zdravotnickou přípravu a provádět praktický výcvik v poskytování první pomoci jsou oprávněni
a)
lékaři,
b)
vyšší zdravotničtí pracovníci v oborech činnosti diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná dětská sestra a diplomovaná porodní asistentka,
c)
střední zdravotničtí pracovníci v oborech činnosti zdravotnický záchranář, všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, zdravotní sestra, ženská sestra a sestra pro intenzivní péči,
d)
nižší zdravotničtí pracovníci v oboru činnosti ošetřovatel, ošetřovatelka, řidič vozidla rychlé zdravotnické pomoci a řidič vozidla rychlé lékařské pomoci,
e)
učitelé odborných předmětů v oboru ošetřovatelství na středních a vyšších zdravotnických školách,
f)
absolventi rekvalifikačních kursů akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s názvem „člen první pomoci“ v délce minimálně 80 vyučovacích hodin,
g)
instruktoři Českého červeného kříže a absolventi zdravotnické přípravy zaměřené na výuku v autoškolách.
§ 23
(1)
Zkoušky učitelů výuky a výcviku provádí krajský úřad. Základní školení může provádět autoškola v rozsahu registrace k provozování výuky a výcviku žadatelů o řidičské oprávnění. Základní školení se provádí na náklady žadatele.
(2)
Před započetím samostatné učitelské činnosti musí budoucí učitel výuky a výcviku absolvovat zácvik pod vedením osoby, která je nejméně pět let učitelem se stejným nebo širším rozsahem profesního osvědčení. Rozsah zácviku musí být nejméně v rozsahu týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem.2c)
(3)
Učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky pro učitele výuky a výcviku stanoví prováděcí předpis.
§ 24
(1)
Krajský úřad rozhodne o odnětí profesního osvědčení, jestliže jeho držitel
a)
porušil opakovaně nebo hrubým způsobem učební osnovy, nebo
b)
pozbyl podmínky, za kterých bylo profesní osvědčení vydáno.
(2)
Žádost o vrácení profesního osvědčení může žadatel podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o jeho odnětí. Před vydáním rozhodnutí o vrácení profesního osvědčení žadatel musí zkouškou prokázat znalosti podle § 21 odst. 2 písm. d). Pokud žadatel požádá o vrácení profesního osvědčení po uplynutí dvou let od jeho odnětí, musí absolvovat základní školení podle § 21 odst. 2 písm. d).
(3)
Jestliže držiteli profesního osvědčení odejme obecní úřad obceobce s rozšířenou působností oprávnění k řízení vozidel v důsledku ztráty zdravotní způsobilosti, může držitel profesního osvědčení požádat krajský úřad o ponechání profesního osvědčení mimo výcviku v řízení vozidla.
HLAVA TŘETÍ
ZPŮSOB VÝUKY A VÝCVIKU ŽADATELŮ O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ A JEJICH UKONČENÍ
§ 25
Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výuky nebo výcviku zaslat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam žadatelů o řidičská oprávnění zařazených do výuky a výcviku. V seznamu uvede jméno a příjmení žadatele, jeho datum narození, adresu, číslo řidičského průkazu, pokud jej vlastní, druh výuky a výcviku a skupiny vozidel, pro které budou výuka a výcvik žadatelů prováděny, adresu učeben, kde bude prováděna výuka, seznam cvičných vozidel, na kterých bude prováděn výcvik, a den zahájení výcviku. Výuka a výcvik jsou zahájeny absolvováním první vyučovací hodiny.
§ 26
(1)
Výcvik musí navazovat na teoretickou výuku.
(2)
Část výcviku v řízení vozidla může provozovatel autoškoly nahradit výcvikem na řidičském trenažéru.
(3)
Rozsah výcviku na řidičském trenažéru podle odstavce 2 a rozdělení řidičských trenažérů do jednotlivých skupin v závislosti na jejich technickém provedení a stupni vývoje je uveden v příloze č. 4.
§ 27
(1)
Provozovatel autoškoly je povinen před zahájením výcviku v řízení vozidla zajistit, aby žadatel o řidičské oprávnění byl seznámen se zásadami ovládání vozidla a teorií řízení a zásadami bezpečné jízdy výcvikového vozidla.
(2)
Provozovatel autoškoly je dále povinen zajistit, aby
a)
vyučovací hodina trvala 45 minut,
b)
výcvik v řízení vozidla netrval déle než 4 vyučovací hodiny denně u jednoho žadatele; v případě výcviku žadatele o získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2, A, B1 nebo B nesmí v první a druhé etapě výcviku podle přílohy č. 3 trvat výcvik v řízení vozidla déle než 2 vyučovací hodiny denně,
c)
při výcviku v řízení vozidla nebyla ve vozidle přítomna jiná osoba než učitelé a tlumočník výcviku, žadatelé o řidičské oprávnění, kteří se podrobují výcviku, osoba, která se účastní základního školení pro získání profesního osvědčení, držitel profesního osvědčení v době přípravy na samostatný výkon učitele výuky a výcviku nebo osoba, která provádí kontrolu výcviku.
(3)
Při zahájení výuky a výcviku je provozovatel autoškoly povinen vydat žadateli o řidičské oprávnění průkaz žadatele a průběžně v něm provádět záznamy o jeho účasti na praktickém výcviku. Žadatel o získání řidičského oprávnění musí mít při praktickém výcviku průkaz žadatele vždy u sebe. Průkaz žadatele může být veden i v elektronické podobě.
(4)
O průběhu výuky a výcviku žadatele o řidičské oprávnění a jeho účasti na hodinách výuky a výcviku musí provozovatel autoškoly vést průkaznou evidenci. Tato evidence může být vedena i v elektronické podobě.
(5)
Způsob vedení evidence výuky a výcviku a vedení záznamů v průkazu žadatele stanoví prováděcí předpis.
§ 28
Před ukončením výcviku v řízení vozidla musí být nejméně jedna vyučovací hodina věnována nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích (například intenzivní brzdění, objíždění překážky nebo náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla). Tato část výcviku musí být prováděna tak, aby nemohlo dojít k narušení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
§ 29
(1)
Při výcviku v řízení vozidla na autocvičišti nebo cvičné ploše musí provozovatel autoškoly zajistit, aby na sedadle výcvikového vozidla, které je povinně vybaveno bezpečnostními pásy, byl s výjimkou nácviku couvání žadatel o řidičské oprávnění těmito pásy připoután a aby ve vozidle byli pouze žadatelé o získání řidičského oprávnění.
(2)
Na autocvičišti vybaveném radiopovelovým zařízením, které umožňuje učiteli výcviku ze stanoviště mimo vozidlo dávat žadatelům o řidičské oprávnění ve vozidlech akustické povely a zastavit vozidlo, může učitel výcviku z tohoto stanoviště řídit výcvik nejvýše tří vozidel najednou. Jestliže radiopovelové zařízení umožňuje učiteli výcviku dávat pouze akustické pokyny bez možnosti zastavit vozidlo, může ze stanoviště mimo vozidlo řídit nejvýše dvě výcviková vozidla najednou. V takovémto případě nemusí být motocykl vybaven druhým řízením a dvojím ovládáním provozní brzdy a spojky. Radiopovelové zařízení může být použito pouze na autocvičišti.
§ 29a
Při výcviku k získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A prováděném v provozu na pozemních komunikacích lze jako výcvikové vozidlo použít motocykl, který není vybaven dvojím řízením ani dvojím zařízením umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy. V takovém případě musí být žadatel o získání řidičského oprávnění doprovázen učitelem výcviku na doprovodném motocyklu nebo v doprovodném osobním automobilu a komunikace mezi učitelem a žadatelem musí být zajištěna pomocí elektronického zařízení umožňujícího komunikaci učitele s žákem; takto smí učitel výcviku doprovázet pouze 1 žadatele o řidičské oprávnění a doprovodné vozidlo nesmí řídit jiný žadatel o řidičské oprávnění.
§ 30
(1)
Výuku a výcvik žadatele o řidičské oprávnění ukončí provozovatel autoškoly za předpokladu, že žadatel o řidičské oprávnění absolvoval minimální počet hodin výuky a výcviku stanovený učební osnovou pro příslušnou skupinu vozidel, popřípadě vyšší počet hodin dohodnutých mezi žadatelem o řidičské oprávnění a provozovatelem autoškoly, a má potřebné znalosti a dovednosti požadované pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Pokud žadatel trvá na ukončení výuky a výcviku a na přihlášení ke zkoušce, ačkoli potřebné znalosti a dovednosti podle předchozí věty nemá, ukončí provozovatel autoškoly výuku a výcvik na základě jeho písemné žádosti; jde-li o osobu mladší 18 let, ukončí výuku a výcvik pouze s písemným souhlasem jejího zákonného zástupce.
(2)
V případě předčasného ukončení výuky a výcviku žadatele u provozovatele autoškoly může žadatel pokračovat ve výuce a výcviku u jiného provozovatele autoškoly. V takovém případě je provozovatel autoškoly povinen žadateli vystavit potvrzení pro doložení údajů nezbytných pro pokračování výcviku. Podrobnosti potvrzení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 31
(1)
Žadatel o řidičské oprávnění, který má ukončené odborné vzdělání strojního nebo dopravního nebo autoopravárenského oboru nebo oboru zemědělské a lesnické mechanizace na střední nebo vysoké škole, se nemusí účastnit výcviku v praktické údržbě vozidel.
(2)
Zdravotnické přípravy se nemusí účastnit osoby uvedené v § 22.
(3)
V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 provede o této skutečnosti učitel výcviku určený provozovatelem autoškoly záznam do třídní knihy a do průkazu žadatele. Doklad o splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 je povinen žadatel o řidičské oprávnění přiložit k žádosti.
ČÁST ČTVRTÁ
ZKOUŠKY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŽADATELŮ O ŘIDIČSKÁ OPRÁVNĚNÍ
§ 32
(1)
Žadatel o řidičské oprávnění se po ukončení výuky a výcviku v autoškole podrobí zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla.
(2)
Provozovatel autoškoly je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení výuky a výcviku, popřípadě doručení žádosti žadatele o přihlášení k opakované zkoušce podle § 39 odst. 2 nebo 3 písemně přihlásit žadatele o řidičské oprávnění u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností ke zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla pro získání řidičského oprávnění, pro které žadatel absolvoval u provozovatele autoškoly výuku a výcvik, popřípadě k opakované zkoušce. Příslušným je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle místa provozovny provozovatele autoškoly.
(3)
Příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností neprodleně písemně sdělí žadateli prostřednictvím autoškoly místo, datum a čas konání zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla, popřípadě opakované zkoušky. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zařadí žadatele ke zkoušce z odborné způsobilosti, popřípadě opakované zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 15 dnů po obdržení žádosti provozovatele autoškoly o přihlášení ke zkoušce, a bude dbát, aby požadavek autoškoly byl uspokojen v jednom termínu.
§ 33
(1)
Zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění provádí příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(2)
Pro provádění zkoušek určí příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zkušebního komisaře, kterým může být pouze zaměstnanec obceobce zařazený do obecního úřadu, který je současně držitelem platného průkazu zkušebního komisaře vydaného podle tohoto zákona; jde-li o zkoušku ze znalostí ovládání a údržby vozidla a z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem, musí být zkušební komisař držitelem platného průkazu zkušebního komisaře v rozsahu skupin vozidel, pro které je zkouška prováděna.
(3)
Pro provádění zkoušek osob, které jsou vojáky v činné službě, určí příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vojenského zkušebního komisaře.3)
(4)
V případě, kdy jsou při výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru při provádění zkoušek u zkušebního komisaře nebo vojenského zkušebního komisaře zjištěny tak závažné nedostatky, pro které nemohou být zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o řidičské oprávnění tímto zkušebním komisařem dokončeny, dokončí tyto zkoušky jiný držitel průkazu zkušebního komisaře.
(5)
Provádění činnosti zkušebního komisaře je neslučitelné s podnikáním nebo jiným druhem výdělečné činnosti v oblasti provozování autoškolprovozování autoškol.
Průkaz zkušebního komisaře
§ 34
(1)
O vydání průkazu zkušebního komisaře rozhoduje Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo vydá průkaz zkušebního komisaře na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že
a)
je starší 25 let,
b)
má ukončeno střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou,
c)
je nejméně 5 let držitelem řidičského oprávnění pro skupinu vozidel, pro kterou bude žadatele o řidičské oprávnění zkoušet,
d)
absolvoval základní školení pro zkušební komisaře a zkouškou prokázal dovednosti vztahující se k provádění a hodnocení zkoušek odborné způsobilosti, znalosti předpisů o provozu na pozemních komunikacích, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a znalosti ovládání a údržby vozidla, řízení vozidla a bezpečné jízdy,
e)
nemá soudem nebo správním orgánem uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a že mu v posledních pěti letech nebyl takový trest uložen.
(2)
Základní školení žadatelů o vydání průkazu zkušebního komisaře a zkoušky provádí ministerstvo. Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu3a) pověřit prováděním základního školení právnickou osobu.
(3)
Učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování zkoušky stanoví prováděcí předpis.
§ 35
(1)
Průkaz zkušebního komisaře se vydává na pět let.
(2)
Průkaz zkušebního komisaře musí obsahovat jméno, příjmení a datum narození držitele, rozsah oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, přidělené osobní číslo zkušebního komisaře a číslo přiděleného razítka, sérii a číslo průkazu, datum vydání (prodloužení) a dobu jeho platnosti.
(3)
Ministerstvo vede evidenci o vydaných průkazech zkušebního komisaře v rozsahu údajů uváděných v průkazu.
(4)
Vzor průkazu zkušebního komisaře stanoví prováděcí předpis.
§ 36
(1)
Zkušební komisař je povinen každý rok absolvovat zdokonalovací školení za účelem prohloubení znalostí a dovedností potřebných pro provádění zkoušek v rozsahu nejméně 2 dnů a za účelem prohloubení praktických dovedností potřebných pro řízení vozidel zařazených do příslušné skupiny v rozsahu nejméně 1 dne. Zkušební komisař je povinen se v rámci zdokonalovacího školení v posledním roce platnosti průkazu zkušebního komisaře podrobit přezkoušení.
(2)
Ministerstvo prodlouží platnost průkazu zkušebního komisaře na základě písemné žádosti držitele o dalších 5 let, prokáže-li žadatel, že absolvoval zdokonalovací školení pro zkušební komisaře a přezkoušení.
(3)
Zdokonalovací školení pro zkušební komisaře a jejich přezkoušení provádí ministerstvo. Ministerstvo může na základě výsledku výběrového řízení provedeného podle zvláštního právního předpisu3a) pověřit prováděním zdokonalovacího školení zkušebních komisařů právnickou osobu.
(4)
Pokud se zkušební komisař nezúčastní zdokonalovacího školení a přezkoušení po dobu delší než jeden rok od ukončení platnosti průkazu zkušebního komisaře, musí opětovně absolvovat základní školení pro zkušební komisaře a složit zkoušku.
(5)
Učební osnovu zdokonalovacího školení zkušebních komisařů, rozsah přezkoušení a způsob jeho organizování stanoví prováděcí předpis.
§ 37
(1)
Ministerstvo odejme průkaz zkušebního komisaře, pokud zkušební komisař
a)
opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
pozbyl nebo mu bylo odejmuto řidičské oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel, nebo
c)
vykonává činnost neslučitelnou s prováděním činnosti zkušebního komisaře podle § 33 odst. 5.
(2)
Zkušební komisař je povinen neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí průkazu zkušebního komisaře odevzdat ministerstvu průkaz zkušebního komisaře a přidělené razítko.
(3)
Žádost o opětovné vydání průkazu zkušebního komisaře může žadatel podat nejdříve za tři roky po odnětí průkazu zkušebního komisaře.
Základní ustanovení o zkouškách z odborné způsobilosti
§ 38
(1)
Zkoušky z odborné způsobilosti žadatele o řidičské oprávnění a opakované zkoušky se provádí zpravidla v jeden den. Neprovede-li obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zkoušky v jeden den, zařadí žadatele k dalším zkouškám tak, aby byly provedeny nejpozději do 7 dnů od jejich zahájení.
(2)
Provozovatel autoškoly, který zajišťoval výuku a výcvik žadatele, poskytne příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností pro účely zkoušky na náklady žadatele výcvikové vozidlo.
(3)
Ke zkoušce doprovází žadatele o řidičské oprávnění držitel příslušného profesního osvědčení; to neplatí, jde-li o zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy.
(4)
Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny vozidel a způsob jejich provádění je uveden v příloze č. 5.
§ 39
(1)
Žadatel o řidičské oprávnění se musí podrobit zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která se skládá ze zkoušky
a)
z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy,
b)
ze znalostí ovládání a údržby vozidla, jde-li o žadatele o řidičské oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E,
c)
z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem.
(2)
Výsledek každé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Jestliže žadatel o řidičské oprávnění neprospěl v některé zkoušce, může tuto zkoušku nejvýše dvakrát opakovat. Neuspěje-li žadatel ani při druhé opakované zkoušce, musí se před další zkouškou podrobit
a)
nové výuce podle § 20 odst. 2, jde-li o zkoušku podle odstavce 1 písm. a),
b)
nové výuce podle § 20 odst. 2 písm. b), jde-li o zkoušku podle odstavce 1 písm. b),
c)
novému výcviku podle § 20 odst. 3 písm. a), jde-li o zkoušku podle odstavce 1 písm. c).
(3)
Po absolvování výuky nebo výcviku podle odstavce 2 smí žadatel o řidičské oprávnění zkoušku, ve které neuspěl, opakovat nejvýše třikrát. Neuspěje-li ani při těchto opakovaných zkouškách, je povinen před další zkouškou absolvovat novou výuku a výcvik v plném rozsahu. Další zkouška se provede podle odstavce 1.
(4)
Zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel jsou zahájeny testem z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy. Je-li žadatel o řidičské oprávnění u této zkoušky hodnocen stupněm „neprospěl“, nesmí pokračovat v dalších zkouškách do doby, kdy bude při opakované zkoušce hodnocen stupněm „prospěl“.
(5)
Výsledek zkoušek zapíše zkušební komisař do žádosti o přijetí k výuce a výcviku a do protokolu o zkouškách. Každý zápis musí být potvrzen podpisem zkušebního komisaře a jeho razítkem. Po absolvování zkoušek opatří obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádost o přijetí k výuce a výcviku razítkem obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností.
(6)
Neuspěl-li žadatel o řidičské oprávnění při zkouškách do doby 12 měsíců ode dne zahájení první zkoušky navazující na absolvování výuky a výcviku v plném rozsahu, je povinen před další zkouškou absolvovat novou výuku a výcvik v plném rozsahu.
(7)
Pokud žadatel neovládá dostatečně nebo vůbec jazyk, ve kterém je konána zkouška, může zkoušku složit za přítomnosti tlumočníka ustanoveného podle zvláštního zákona.3b) Tlumočníka si zajistí žadatel na vlastní náklady. Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se v takovémto případě koná ústně.
(8)
Žadatel může využít možnosti podle odstavce 7 pouze v případě, pokud měl k dispozici tlumočníka při všech hodinách výuky k řidičskému oprávnění. Účast tlumočníka při výuce musí být doložena společně s účastí žadatele při výuce.
§ 39a
Žadatel o řidičské oprávnění je povinen zaplatit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, u kterého je zkušební komisař zaměstnán, za zkoušku z odborné způsobilosti 700 Kč; v případě opakovaných zkoušek žadatel zaplatí za opakovanou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích 100 Kč, za opakovanou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby vozidla 200 Kč a za opakovanou zkoušku z praktické jízdy 400 Kč.
§ 40
Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy
(1)
Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí testem písemně nebo pomocí výpočetní techniky. Test obsahuje otázky z pravidel provozu na pozemních komunikacích, z předpisu o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ze zdravotnické přípravy a dále z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, které jsou součástí výuky podle učebních osnov. Zkouška prováděná pomocí výpočetní techniky je sestavována náhodným výběrem jednotlivých zkušebních otázek. Znění všech zkušebních otázek z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy vydává ministerstvo ve Věstníku dopravy.
(2)
Na vykonání zkoušky se stanoví doba 30 minut. Žadateli o řidičské oprávnění, který doloží lékařským vyšetřením, že trpí poruchou dyslexie nebo dysgrafie, prodlouží zkušební komisař předepsanou dobu na dvojnásobek.
(3)
Počet otázek v testu, jejich bodové hodnocení, složení testu podle bodového hodnocení a minimální počet bodů nutných pro úspěšné vykonání zkoušky pro jednotlivé skupiny vozidel stanoví prováděcí předpis.
§ 41
Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla
(1)
Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla se provádí ústně u modelů či výcvikového vozidla (ne u obrazů).
(2)
Jestliže žadatel o řidičské oprávnění je osobou sluchově postiženou, provede se zkouška za přítomnosti tlumočníka v žadatelem zvoleném komunikačním systému neslyšících a hluchoslepých osob. Tlumočníka si zajistí žadatel o řidičské oprávnění podle jiného právního předpisu4) na své náklady.
(3)
Prováděcí předpis stanoví rozsah požadovaných znalostí pro zkoušku z ovládaní a údržby vozidla.
Zkouška z praktické jízdy
§ 42
(1)
Žadatel o řidičské oprávnění musí při zkoušce z praktické jízdy prokázat znalosti, dovednosti a chování včetně specifických požadavků pro jednotlivé skupiny vozidel. Zkouška z praktické jízdy je rozdělena do dvou částí. Žadatel o řidičské oprávnění, který při zkoušce neprokáže základní znalosti u každé ze dvou částí, je hodnocen stupněm „neprospěl“. O průběhu zkoušky z praktické jízdy zkušební komisař pořídí písemný záznam. Záznam o zkoušce může být veden i v elektronické podobě.
(2)
Neprokáže-li žadatel o řidičské oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A základní znalosti v první části zkoušky, je hodnocen stupněm „neprospěl“ a nesmí pokračovat ve druhé části zkoušky. Neprokáže-li žadatel o řidičské oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A základní znalosti ve druhé části zkoušky, je hodnocen stupněm neprospěl“ a opakovaná zkouška se provede pouze v rozsahu druhé části zkoušky.
(3)
V první části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména
a)
základní znalosti a dovednosti úkonů přípravy vozidla před jeho použitím,
b)
rozjíždění s různým stupněm obtížnosti,
c)
zastavení vozidla,
d)
couvání a otáčení při couvání,
e)
zajíždění do omezeného prostoru a vyjíždění z něj,
f)
podélné, šikmé a kolmé zaparkování vozidla,
g)
zastavení a rozjíždění ve stoupání,
h)
řízení vozidla při malé rychlosti nejvýše do 30 km.h-1.
(4)
Ve druhé části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména znalosti
a)
v bezpečném řízení vozidla s různou intenzitou provozu na pozemních komunikacích,
b)
řízení vozidla na různých druzích pozemních komunikací,
c)
řízení vozidla na křižovatce, která je řízena světelnou signalizací,
d)
řízení vozidla na úseku, kde je provoz hromadné osobní dopravy a kde je dostatečný pohyb chodců s vyznačenými přechody pro chodce,
e)
řízení vozidla mimo obecobec a v případě velkých měst alespoň na vícepruhové komunikaci, kde je dovolena rychlost vyšší než 50 km.h-1,
f)
ovládání vozidla ve vyšších rychlostech a při různých manévrovacích situacích,
g)
rychlého a bezpečného rozhodování v dopravní situaci při řízení vozidla,
h)
správné reakce na vzniklou dopravní situaci.
(5)
Od podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c) lze upustit v případě, že žadatel absolvoval výcvik v provozovně provozovatele autoškoly s místem v okrese, kde není křižovatka řízená světelnou signalizací.
(6)
Výčet jednotlivých znalostí, dovedností a chování a podrobnosti o požadavcích na zkoušku včetně náležitostí záznamu o zkoušce a způsobu jeho vedení stanoví prováděcí předpis.
§ 43
(1)
Zkouška z praktické jízdy musí trvat v první části nejméně 10 minut a v druhé části nejméně 20 minut, pokud má být řidičské oprávnění uděleno pro skupinu AM, A1, A2, A, B1, B, B+E nebo T, a nejméně 35 minut pro ostatní skupiny vozidel.
(2)
Při každé dopravní situaci v rámci zkoušky musí žadatel o řidičské oprávnění prokázat bezpečné ovládání vozidla. Chyby v řízení nebo nebezpečné vedení bezprostředně snižující bezpečnost výcvikového vozidla, jeho osádky nebo jiných účastníků provozu vozidel na pozemních komunikacích se hodnotí stupněm „neprospěl“ bez ohledu na to, zda zkušební komisař nebo učitel výcviku zasáhnou (verbálně nebo přímo) do ovládacích prvků vozidla.
(3)
Dojde-li při zkoušce k takovému porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích, které ohrozilo nebo může ohrozit vážným způsobem bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, anebo k situaci, kdy musel do řízení motorového vozidla zasáhnout učitel, zkouška se okamžitě ukončí a žadatel je hodnocen stupněm „neprospěl“.
(4)
Zkoušky se účastní učitel výcviku autoškoly, která žadatele přihlásila ke zkoušce. Učitel výcviku sedí ve vozidle na sedadle pro učitele výcviku. Zkoušky se může dále účastnit osoba pověřená výkonem státního dozoru, vrchního státního dozoru a tlumočník.
(5)
U zkoušky k získání řidičského oprávnění prováděné s výcvikovým vozidlem, které je pouze dvoumístné, se učitel výcviku přímého výkonu zkoušky neúčastní. V tomto případě zkušební komisař přebírá povinnosti učitele autoškoly.
(6)
U zkoušky k získání řidičského oprávnění pro skupinu AM, A1, A2 nebo A jede žadatel sám na výcvikovém motocyklu, který nemusí být vybaven dvojím řízením ani dvojím zařízením umožňujícím ovládání spojky a provozní brzdy, a zkušební komisař jede za žadatelem na doprovodném motocyklu nebo v doprovodném automobilu řízeném učitelem výcviku. Pokyny dává žadateli zkušební komisař pomocí elektronického zařízení umožňujícího komunikaci s žákem; při jízdě v doprovodném automobilu může dávat pokyny prostřednictvím učitele výcviku.
(7)
Pokud je zkouška prováděna na vozidle, které je konstrukčně přizpůsobené osobě tělesně postižené, nebo na vozidle, které je vybavené automatickou převodovkou, zapíše zkušební komisař tuto skutečnost do žádosti o přijetí k výuce a výcviku a do protokolu o zkouškách. Tento zápis pak slouží jako podklad pro omezení řidičského oprávnění podle zvláštního zákona2a).
§ 44
Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel při sdružené výuce a výcviku
(1)
Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí jedním testem.
(2)
Při zkoušce z předmětu ovládání a údržba vozidla se sčítají otázky stanovené pro jednotlivé skupiny vozidel.
(3)
Zkouška z praktické jízdy se provádí na vozidlech z každé skupiny vozidel, pro které byla prováděna sdružená výuka a výcvik.
§ 45
Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
Na přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona2a) se použijí obdobně ustanovení o zkoušce z odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění. Náklady zkoušky hradí žadatel.
§ 45a
Přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení
(1)
Řidič, který dosažením počtu 12 bodů v bodovém hodnocení podle zvláštního právního předpisu2a) pozbyl řidičské oprávnění a hodlá požádat o vrácení řidičského oprávnění podle zvláštního právního předpisu2a), je povinen se podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.
(2)
Pro přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel řidiče uvedeného v odstavci 1 platí obdobně § 45.
§ 45b
Doplňovací zkouška
(1)
Žadatel o řidičské oprávnění je povinen absolvovat pouze doplňovací zkoušku, která se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42, pokud jde o žadatele o řidičské oprávnění
a)
pro skupinu A2, který je alespoň 2 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu A1, nebo
b)
pro skupinu A, který je alespoň 2 roky držitelem řidičského oprávnění pro skupinu A2.
(2)
Doplňovací zkouška pro zrušení omezení řidičského oprávnění omezeného podle zvláštního zákona2a) (pro vozidla s automatickou převodovkou) se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 tohoto zákona.
(3)
Pro rozšíření rozsahu řidičského oprávnění pro skupinu B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, je žadatel o řidičské oprávnění, který neabsolvoval zkoušku v řízení motorového vozidla na takovéto jízdní soupravě, povinen absolvovat doplňovací zkoušku, která se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem, jako zkouška z praktické jízdy podle § 42.
ČÁST PÁTÁ
ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ
HLAVA PRVNÍ
ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ PRO ÚČELY PROFESNÍ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ
§ 46
(1)
Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů vozidel zařazených do skupiny C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E zahrnuje vstupní školení a následná pravidelná školenípravidelná školení.
(2)
Pravidelné školeníPravidelné školení je prohlubováním kvalifikace podle zvláštního právního předpisu6a).
§ 47
Vstupní školení
(1)
Vstupní školení se provádí formou výuky a výcviku a je zakončeno zkouškou z profesní způsobilosti řidičů. Předmětem výuky a výcviku je získání a prohloubení znalostí
a)
teorie pokročilého racionálního řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy,
b)
uplatnění vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů vztahujících se k silniční dopravě,
c)
bezpečnosti provozu a ekologického provozu vozidla,
d)
poskytování služeb a logistiky,
e)
hospodářského prostředí a organizace dopravního trhu,
f)
sociálně-právního prostředí v silniční dopravě,
g)
zdravotních rizik a jejich předcházení v provozu na pozemních komunikacích,
h)
prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích.
Výuka obsahuje společnou část pro všechny skupiny vozidel uvedených v § 46 odst. 1, zvláštní část pro skupiny C1, C1+E, C a C+E a zvláštní část pro skupiny D1, D1+E, D a D+E.
(2)
Výcvik pro příslušnou skupinu vozidel se provádí řízením výcvikového vozidla podle přílohy č. 2 pod dohledem lektora. Výcviku se může podrobit pouze řidič, který již je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel. Část výcviku v řízení vozidla může být nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru.
(3)
Výuka a výcvik v rámci vstupního školení se provádí v základním rozsahu 140 hodin.
(4)
Řidiči, kteří jsou držiteli řidičského oprávnění skupiny C, C+E, D a D+E, se mohou podrobit výuce a výcviku v rámci vstupního školení v rozšířeném rozsahu 280 hodin.
(5)
Řidič, který absolvoval vstupní školení pro skupiny C1, C1+E, C a C+E a který hodlá řídit vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupiny D1, D1+E, D a D+E, a naopak, se podrobí pouze zvláštní části výuky a výcviku pro novou skupinu.
(6)
Učební osnovu vstupního školení, podíl výuky a výcviku na celkovém rozsahu vstupního školení, obsah výuky a výcviku, rozsah společné části a zvláštních částí výuky, část výcviku v řízení vozidla, která může být nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru, a nejvyšší počet účastníků kurzu vstupního školení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 48
Pravidelné školení
(1)
Předmětem pravidelného školenípravidelného školení je prohloubení znalostí získaných při vstupním školení. Pravidelné školeníPravidelné školení se provádí formou výuky a výcviku.
(2)
Řidič se zúčastní pravidelného školenípravidelného školení v celkovém rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu podle § 52c. Pravidelné školeníPravidelné školení je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin. Roční kurz lze rozdělit do 2 po sobě následujících dnů. Část výuky může probíhat způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li zajištěno řádné ověření totožnosti řidiče. Výcvik může být proveden s využitím simulátoru.
(3)
Držitel platného dokladu osvědčujícího profesní způsobilost řidiče vydaného podle předpisu Evropské unie6b) jiným členským státem Evropské unie, smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru anebo Švýcarskou konfederací, který má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu2a) nebo vykonává závislou prácizávislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky anebo podniká na území České republiky, se zúčastní pravidelného školenípravidelného školení v rozsahu 35 hodin do data uplynutí platnosti tohoto dokladu. Pokud do tohoto data uplyne méně než 5 let, neuplatní se rozsah ročního kurzu podle odstavce 2.
(4)
Řidič, který přestal vykonávat své povolání, vrací se k němu a neabsolvoval pravidelné školenípravidelné školení předepsaným způsobem podle § 48, je povinen, pokud hodlá opět řídit vozidlo, na jehož řidiče se vztahuje povinnost zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, zúčastnit se kurzu pravidelného školenípravidelného školení v rozsahu 35 hodin; rozsah ročního kurzu podle odstavce 2 se neuplatní.
(5)
Ustanovení odstavce 4 platí obdobně i pro řidiče, kteří dosud nebyli profesně způsobilí, avšak řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny C1, C1+E, C a C+E jim bylo uděleno před 10. zářím 2009, a jde-li o řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny D1, D1+E, D nebo D+E, před 10. zářím 2008.
(6)
Řidič, který se zúčastnil pravidelného školenípravidelného školení pro skupiny C1, C1+E, C a C+E a který řídí vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění pro skupiny D1, D1+E, D nebo D+E, a naopak, nemusí absolvovat nové pravidelné školenípravidelné školení pro tyto další skupiny.
(7)
Učební osnovu pravidelného školenípravidelného školení, podíl výuky a výcviku na celkovém rozsahu pravidelného školenípravidelného školení, obsah výuky a výcviku, rozsah části výuky, která může proběhnout způsobem umožňujícím dálkový přístup, a podmínky průběhu této části výuky, nejvyšší počet účastníků kurzu pravidelného školenípravidelného školení a pravidla pro uznávání pravidelného školenípravidelného školení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49
Provozovatel školicího střediska
(1)
Výuku a výcvik provádí fyzická nebo právnická osoba, které je udělena akreditace k provozování této činnosti krajským úřadem příslušným podle jejího místa podnikání nebo sídla (dále jen „provozovatel školicího střediska“).
(2)
Krajský úřad udělí žadateli akreditaci k provozování výuky a výcviku na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že
a)
je držitelem živnostenského oprávnění,
b)
splňuje další požadavky podle tohoto zákona a
c)
zaplatil správní poplatek.
(3)
Akreditace k provozování výuky a výcviku je nepřevoditelná a nepřechází na právního nástupce.
§ 50
Další požadavky pro udělení akreditace
(1)
Žadatel o udělení akreditace k provozování výuky a výcviku musí
a)
mít vytvořen písemný plán pro zajištění výuky a výcviku, ve kterém vymezí organizaci a rozsah výuky a výcviku, včetně nejvyššího počtu účastníků v jednotlivých kurzech, jednotlivé výukové předměty a způsob provádění výuky a výcviku, včetně odpovídajících učebních materiálů a, má-li být část výuky prováděna způsobem umožňujícím dálkový přístup, způsob provádění této části výuky a zajištění řádného ověření totožnosti řidiče,
b)
mít seznam lektorů, jejichž prostřednictvím zajistí po zahájení provozování školicího střediska výuku a výcvik, s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro výuku a výcvik, kteří
1.
jsou uvedeni v § 22 písm. a), b), c) a e), jedná-li se o předměty spadající do zdravotních rizik a jejich předcházení, nebo
2.
mají střední vzdělání s maturitní zkouškou v oborech souvisejících se silniční dopravou a 5 let praxe v oblasti silniční dopravy, nebo vyšší odborné vzdělání v oborech souvisejících se silniční dopravou a 4 roky praxe v oblasti silniční dopravy, nebo vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oblasti silniční dopravy, jedná-li se o ostatní předměty,
3.
splňují podmínky podle § 21 odst. 3, jedná-li se o provádění výcviku,
(dále jen „odborně způsobilé osoby“),
c)
mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování výuky,
d)
mít právo k užívání výcvikových vozidel nezbytných pro poskytování výcviku a
e)
mít vytvořen kontrolní systém pro sledování souladu poskytování výuky a výcviku s plánem podle písmene a).
(2)
Pokud je žadatelem o udělení akreditace k provozování výuky a výcviku právnická osoba vykonávající činnost školy, lze u osob, které jsou zaměstnanci této právnické osoby, nahradit praxi v oblasti silniční dopravy podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 praxí ve výuce v oblasti silniční dopravy.
(3)
Na použití výcvikového vozidla při výcviku se obdobně použijí § 9 a 10.
(4)
Obory související se silniční dopravou v rámci středního vzdělání s maturitní zkouškou a vyššího odborného vzdělání stanoví prováděcí právní předpis.
§ 51
Povinnosti provozovatele školicího střediska
(1)
Provozovatel školicího střediska je povinen
a)
provádět výuku a výcvik podle plánu pro zajištění výuky a výcviku,
b)
zajistit provádění výuky a výcviku prostřednictvím odborně způsobilých osob,
c)
zajistit provádění výuky a výcviku prostřednictvím výcvikových vozidel podle § 9 a 10,
d)
po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování výuky a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici,
e)
po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání výcvikových vozidel nezbytných pro poskytování výcviku a mít tato vozidla po celou dobu k dispozici,
f)
postupovat v souladu s kontrolním systémem pro sledování souladu poskytování výuky a výcviku s plánem pro zajištění výuky a výcviku,
g)
vést evidenci o uskutečněné výuce a výcviku, včetně seznamu účastníků, a
h)
zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školenípravidelného školení seznam přihlášených účastníků, a dále místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku krajskému úřadu příslušnému podle jeho sídla a v rámci vstupního školení seznam přihlášených účastníků, a dále místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku i obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny, v níž výuka nebo výcvik probíhá; změny v seznamu přihlášených účastníků je možné krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností doručit nejpozději 1 pracovní den před konáním školení,
i)
zaslat nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy bylo ukončeno pravidelné školenípravidelné školení řidičů, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému k rozhodování o profesní způsobilosti řidiče seznam účastníků pravidelného školenípravidelného školení.
(2)
Provozovatel školicího střediska je povinen oznámit krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro udělení akreditace a předložit o nich doklady do 15 dnů ode dne, kdy k nim došlo.
(3)
Provozovatel školicího střediska je povinen vydat bez zbytečného prodlení řidiči, který ukončil výuku a výcvik v tomto středisku, potvrzení o rozsahu a obsahu absolvované výuky a výcviku a datu ukončení výuky a výcviku.
(4)
Provozovatel školicího střediska je povinen uznat výuku a výcvik v rozsahu uvedeném v potvrzení podle předchozího odstavce, kterému se řidič podrobil u jiného provozovatele školicího střediska. U vstupního školení provozovatel školicího střediska uzná výuku a výcvik podle věty první, pouze pokud od ukončení předcházející výuky a výcviku neuplynuly více než 3 měsíce.
(5)
Vzor potvrzení o absolvované výuce a výcviku a datu ukončení výuky a výcviku ve školicím středisku stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52
Odnětí akreditace k provozování výuky a výcviku
(1)
Krajský úřad rozhodne o odejmutí akreditace k provozování výuky a výcviku, jestliže provozovatel školicího střediska
a)
opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
přestal splňovat podmínku k udělení akreditace podle § 49 odst. 2 písm. a), nebo
c)
požádal o odnětí akreditace.
(2)
O udělení akreditace k provozování výuky a výcviku může provozovatel, kterému byla akreditace k provozování výuky a výcviku odňata podle odstavce 1 písm. a), znovu požádat krajský úřad nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí akreditace k provozování výuky a výcviku.
§ 52a
Podmínky přijetí k výuce a výcviku
(1)
Provozovatel školicího střediska může přijmout k výuce a výcviku v rámci vstupního školení pouze osobu, která
a)
podá písemnou přihlášku,
b)
je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel nebo se účastní výuky a výcviku k jeho získání.
(2)
Pro přijetí osoby k výuce a výcviku v rámci pravidelného školenípravidelného školení platí podmínka uvedená v odstavci 1 písm. a).
§ 52b
Zkouška
(1)
Písemnou žádost o vykonání zkoušky podává řidič u obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušného podle místa provozovny provozovatele školicího střediska, v níž ukončil výuku a výcvik v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů.
(2)
Žadatel o vykonání zkoušky musí doložit, že
a)
absolvoval výuku a výcvik v rámci vstupního školení v plném rozsahu a doplňující výuku, stanoví-li tak tento zákon,
b)
zaplatil správní poplatek,
c)
je občanem
1.
členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, (dále jen „členský stát“) nebo Švýcarské konfederace a má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu2a), nebo
2.
jiného státu než členského státu nebo Švýcarské konfederace a vykonává závislou prácizávislou práci5) pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky a
d)
je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností bez zbytečného odkladu písemně sdělí žadateli místo, datum a čas konání zkoušky. Zkouška se musí konat nejpozději do 30 dnů po doručení žádosti o vykonání zkoušky a doložení všech skutečností podle odstavce 2 obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, nejdříve však pátý pracovní den ode dne sdělení místa, data a času konání zkoušky podle věty první.
(4)
Zkouška se provádí písemnou formou a ověřuje znalosti ve všech oblastech výuky uvedených v § 47 odst. 1.
(5)
Zkoušku provádí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností prostřednictvím zkušebního komisaře podle § 33 odst. 2. Na zkušebního komisaře se vztahuje ustanovení § 33 odst. 4 a 5 a § 34 až 37 obdobně.
(6)
Jestliže řidič při zkoušce neuspěl, může zkoušku opakovat nejvýše třikrát. Neuspěje-li řidič při druhé opakované zkoušce, musí se podrobit opakované výuce z předmětu, ve kterém neprospěl, a zkoušce. Neuspěje-li řidič ani při zkoušce podle věty třetí, je povinen se zúčastnit nového vstupního školení v plném rozsahu. Zkoušky podle věty druhé a třetí musí řidič složit nejpozději do 1 roku ode dne konání první zkoušky, jinak se musí podrobit novému vstupnímu školení v plném rozsahu.
(7)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který provedl zkoušku, vydá žadateli bez zbytečného odkladu po vyhodnocení výsledků zkoušky písemné potvrzení o vykonání zkoušky a vyznačí v něm její výsledek.
(8)
Obsah, rozsah a způsob provádění zkoušky a hodnocení jejích výsledků a vzor potvrzení o vykonání zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52c
Průkaz profesní způsobilosti řidiče
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodne na písemnou žádost řidiče, zda je řidič profesně způsobilý. Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností žádosti vyhoví, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí
a)
řidičský průkaz postupem podle zvláštního právního předpisu2a), do kterého zaznamená profesní způsobilost řidiče, nebo
b)
průkaz profesní způsobilosti řidiče, pokud řidič není držitelem řidičského průkazu vydaného Českou republikou nebo nemá na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu2a).
(2)
Žadatel podle odstavce 1 musí doložit, že je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel a zaplatil správní poplatek. Žadatel, kterému má být profesní způsobilost řidiče zaznamenána do řidičského průkazu, musí spolu s žádostí podle odstavce 1 podat i žádost o vydání řidičského průkazu z důvodu změny údajů uvedených v řidičském průkazu podle zvláštního právního předpisu2a). Žadatel musí dále doložit, že
a)
úspěšně vykonal zkoušku v období 6 měsíců před podáním žádosti, nebo
b)
se podrobil výuce v rámci pravidelného školenípravidelného školení v plném rozsahu a způsobem předepsaným v § 48 a má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu2a), vykonává závislou prácizávislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky.
(3)
Úspěšné vykonání zkoušky podle odstavce 2 žadatel nedokládá, pokud zkoušku provedl obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, u kterého podává žádost.
(4)
Platnost průkazu profesní způsobilosti řidiče nebo záznamu profesní způsobilosti řidiče do řidičského průkazu je 5 let.
(5)
Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče je jeho držitel povinen bez zbytečného odkladu ohlásit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Bez zbytečného odkladu po ohlášení vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidiči potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče. Potvrzení nahrazuje ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený průkaz profesní způsobilosti řidiče a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání.
(6)
Za ztracený, odcizený, poškozený nebo zničený průkaz profesní způsobilosti řidiče vyhotoví řidiči na základě písemné žádosti a po zaplacení správního poplatku obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát průkazu.
(7)
Dojde-li ke změně údajů v průkazu profesní způsobilosti řidiče, vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností řidiči na písemnou žádost nový průkaz profesní způsobilosti řidiče. Žadatel musí doložit změnu údajů a zaplacení správního poplatku. Datum ukončení platnosti nového průkazu se musí shodovat s datem ukončení platnosti průkazu, který je novým průkazem nahrazován. Pro držitele platného dokladu osvědčujícího profesní způsobilost řidiče vydaného jiným členským státem nebo Švýcarskou konfederací, který má na území České republiky obvyklé bydliště podle zákona o silničním provozu2a) nebo který začal vykonávat závislou prácizávislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podnikat na území České republiky, se použije toto ustanovení obdobně.
(8)
Pro účely vedení v registru řidičů a vyhotovení řidičského průkazu nebo průkazu profesní způsobilosti řidiče si obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti podle odstavce 1, 6 nebo 7 opatří digitalizovanou fotografii žadatele a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců nebo došlo-li k podstatné změně podoby žadatele, pořídí ji obecní úřad obceobce s rozšířenou působností při podání žádosti.
(9)
Příslušný k rozhodování o profesní způsobilosti řidiče podle odstavce 1 a k úkonům podle odstavce 6 nebo 7 je kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vedl řízení podle odstavce 1 nebo provedl úkon podle odstavce 6 nebo 7, zapíše související údaje do registru řidičů.
(10)
Držitel průkazu profesní způsobilosti řidiče je povinen při převzetí řidičského průkazu se záznamem profesní způsobilosti řidiče nebo nového průkazu profesní způsobilosti řidiče odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností dosavadní průkaz nebo potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče, pokud mu byly vydány.
(11)
Vzor průkazu profesní způsobilosti řidiče a vzor potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení průkazu profesní způsobilosti řidiče stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA DRUHÁ
ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ, KTEŘÍ MAJÍ ZAZNAMENÁNY V REGISTRU ŘIDIČŮ BODY ZA JEDNÁNÍ ZAŘAZENÉ DO BODOVÉHO HODNOCENÍ
§ 52d
Základní ustanovení
Zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů, kteří mají zaznamenány v registru řidičů body za jednání zařazené do bodového hodnocení porušení povinností podle zvláštního právního předpisu2a), se rozumí dobrovolná účast řidiče, který nemá v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená podle zvláštního právního předpisu2a) méně než 6 body, na školení bezpečné jízdy.
Středisko bezpečné jízdy
§ 52e
Oprávnění ke zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří mají v registru řidičů zaznamenány body
(1)
Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří mají v registru řidičů zaznamenány body, provádí provozovatel školicího střediska, kterému udělil krajský úřad vyšší akreditaci k provozování školení bezpečné jízdy (dále jen „provozovatel střediska bezpečné jízdy“).
(2)
Krajský úřad udělí vyšší akreditaci k provozování školení bezpečné jízdy žadateli na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že
a)
má udělenu akreditaci k provozování výuky a výcviku podle tohoto zákona,
b)
splňuje další požadavky podle tohoto zákona a
c)
zaplatil správní poplatek.
(3)
Vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy je nepřevoditelná a nepřechází na právního nástupce.
§ 52f
Další požadavky pro udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy
(1)
Žadatel o udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy musí
a)
mít vytvořen písemný plán pro zajištění školení bezpečné jízdy, ve kterém vymezí organizaci a rozsah školení, včetně nejvyššího počtu účastníků školení, jednotlivé výukové předměty a způsob provádění školení,
b)
mít seznam lektorů bezpečné jízdy, jejichž prostřednictvím zajistí po zahájení školení bezpečné jízdy výuku a výcvik, s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro výuku a výcvik, kteří
1.
jsou držiteli profesního osvědčení alespoň na skupiny A, B, B+E, C, C+E a D,
2.
mají praxi v poskytování výuky a výcviku podle tohoto zákona po dobu nejméně 5 let a
3.
mají vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání,
c)
prokázat, že má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytné pro poskytování školení bezpečné jízdy,
d)
prokázat, že má vytvořen kontrolní systém pro sledování souladu poskytování školení bezpečné jízdy s plánem podle písmene a), a
e)
prokázat, že má zajištěnu výcvikovou plochu, která není veřejně přístupnou pozemní komunikací, na které lze při výcviku technicky navodit různé dopravní situace a klimatické a povětrnostní podmínky.
(2)
Základní technické požadavky na nebytové prostory a vybavení podle odstavce 1 písm. c) a na výcvikovou plochu podle odstavce 1 písm. e), její vybavení a technické zajištění výcviku na ní stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52g
Povinnosti provozovatele střediska bezpečné jízdy
(1)
Provozovatel střediska bezpečné jízdy je povinen
a)
provádět školení bezpečné jízdy podle plánu pro zajištění školení bezpečné jízdy,
b)
zajistit provádění školení bezpečné jízdy prostřednictvím lektorů bezpečné jízdy,
c)
po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování kurzu bezpečné jízdy a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici,
d)
vést evidenci o uskutečněném školení bezpečné jízdy, včetně seznamu účastníků, a
e)
zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením školení bezpečné jízdy seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení školení bezpečné jízdy obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle jeho místa podnikání nebo sídla.
(2)
Provozovatel střediska bezpečné jízdy může přijmout na školení bezpečné jízdy řidiče, který se hodlá zúčastnit školení bezpečné jízdy za účelem odečtení bodů v registrů řidičů, prokáže-li řidič, že má ke dni podání písemné žádosti o přijetí na školení nejvýše 10 bodů v registru řidičů za porušení právních předpisů ohodnocená podle zvláštního právního předpisu2a) méně než 6 body.
(3)
Provozovatel střediska bezpečné jízdy je povinen oznámit příslušnému krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro vydání vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy a předložit o nich doklady do 15 dnů od jejich vzniku.
(4)
Provozovatel střediska bezpečné jízdy vydá řidiči, který ukončil školení bezpečné jízdy, ke dni ukončení školení bezpečné jízdy potvrzení o ukončeném školení bezpečné jízdy.
(5)
Vzor potvrzení podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 52h
Odnětí vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy
(1)
Krajský úřad rozhodne o odnětí vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy, jestliže provozovatel střediska bezpečné jízdy
a)
opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
přestal splňovat podmínku k udělení vyšší akreditace podle § 52e odst. 2 písm. a), nebo
c)
požádal o odnětí vyšší akreditace.
(2)
O udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy může provozovatel, kterému byla vyšší akreditace odejmuta podle odstavce 1 písm. a), znovu požádat krajský úřad nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy.
§ 52i
Školení bezpečné jízdy
(1)
Předmětem výuky v rámci školení bezpečné jízdy je získání a prohloubení znalostí
a)
teorie řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy,
b)
nejčastějších příčin dopravních nehod a jejich předcházení,
c)
důsledků protiprávního jednání řidičů motorových vozidel,
d)
prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích.
(2)
Předmětem výcviku v rámci školení bezpečné jízdy je praktická jízda s motorovým vozidlem pod dohledem lektora bezpečné jízdy na výcvikové ploše podle § 52f odst. 1 písm. e), zaměřená na předcházení a řešení situací, při kterých je značně ztížena možnost ovládat vozidlo, formou bezpečné a defenzivní jízdy. V průběhu a po ukončení výcviku provádí lektor bezpečné jízdy vyhodnocení chování řidiče při výcviku. K výcviku může dojít až po ukončení výuky.
(3)
Učební osnovu školení bezpečné jízdy, obsah a rozsah výuky a výcviku a nejvyšší počet účastníků školení bezpečné jízdy stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA TŘETÍ
ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ ÚČASTÍ NA ŠKOLENÍ ZAČÍNAJÍCÍCH ŘIDIČŮ
§ 52j
Školení začínajících řidičů
(1)
Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří se v období do 2 let ode dne udělení řidičského oprávnění dopustili závažného porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích2a), spočívá v účasti na školení začínajících řidičů.
(2)
Předmětem výuky v rámci školení začínajících řidičů je získání a prohloubení znalostí teorie řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy. Výuka probíhá v rozsahu 1 vyučovací hodiny.
(3)
Předmětem výcviku v rámci školení začínajících řidičů je praktická jízda pod dohledem učitele výuky a výcviku. Výcvik probíhá v rozsahu 3 vyučovacích hodin. Výcvik lze provést na dvoukolovém vozidle jen v případě, že účastníkovi výcviku nebylo uděleno řidičské oprávnění pro řízení jiného vozidla. Na výcvik navazuje vyhodnocení chování řidiče při výcviku, které provádí učitel výuky a výcviku v rozsahu 1 vyučovací hodiny.
(4)
Školení začínajících řidičů provádí provozovatel autoškoly. Provozovatel autoškoly je povinen
a)
provádět školení začínajících řidičů prostřednictvím učitele výuky a výcviku,
b)
provádět praktickou jízdu výcvikovým vozidlem podle § 9 a 10,
c)
vést evidenci o uskutečněných školeních začínajících řidičů, včetně seznamu účastníků, a
d)
před zahájením výuky zaslat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly seznam přihlášených účastníků a místo, datum a čas zahájení výuky.
(5)
Účastník školení začínajících řidičů předloží provozovateli autoškoly výpis svých údajů z registru řidičů, který není starší než 30 dní.
(6)
O absolvování školení začínajících řidičů vydá provozovatel autoškoly potvrzení.
(7)
Obsah a způsob provádění školení začínajících řidičů, nejvyšší počet účastníků školení začínajících řidičů, vzor potvrzení o jeho absolvování a způsob vedení evidence o uskutečněných školeních začínajících řidičů stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST ŠESTÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR
§ 53
(1)
Státní správu ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném vykonávají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, krajský úřad a ministerstvo.
(2)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
rozhoduje o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly, o její změně a o jejím odnětí,
b)
schvaluje výcvikové vozidlo pro jeho použití k výcviku v autoškole a změny jeho užívání,
c)
zařazuje žadatele o řidičské oprávnění ke zkouškám z odborné způsobilosti a provádí tyto zkoušky,
d)
rozhoduje o profesní způsobilosti řidiče,
e)
projednává přestupky podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti podle tohoto odstavce.
(3)
Krajský úřad
a)
rozhoduje o udělení profesního osvědčení a o jeho odnětí,
b)
provádí zkoušky učitelů výuky a výcviku,
c)
rozhoduje o udělení akreditace k provozování výuky a výcviku v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů pro účely profesní způsobilosti řidičů a o udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy a o odnětí akreditace nebo vyšší akreditace,
d)
projednává přestupky podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti podle tohoto odstavce.
(4)
Ministerstvo
a)
rozhoduje o vydání průkazu zkušebního komisaře, o jeho prodloužení a o jeho odnětí,
b)
provádí základní školení a provádí zkoušky zkušebních komisařů,
c)
provádí zdokonalovací školení zkušebních komisařů a přezkušuje zkušební komisaře,
d)
projednává přestupky podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti podle tohoto odstavce.
§ 54
Státní dozor
(1)
Státní dozor ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel vykonávají obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a krajské úřady. Státní dozor ve věcech zkušebních komisařů vykonává ministerstvo, a to alespoň v rozsahu 4 hodin v průběhu 5 let u každého zkušebního komisaře; dozor zahrnuje provádění nejméně 2 zkoušek odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění.
(2)
Vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a dále ve věcech výkonu státní správy podle § 53 odst. 4 vykonává ministerstvo. Při výkonu vrchního státního dozoru může ministerstvo vykonávat činnosti náležející státnímu dozoru.
(3)
Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.
§ 56
Přestupky
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a)
v rozporu s § 2 provozuje autoškolu bez registrace k provozování autoškoly,
b)
v rozporu s § 49 provozuje školicí středisko bez akreditace k provozování výuky a výcviku,
c)
v rozporu s § 52e provozuje středisko bezpečné jízdy bez vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy,
d)
v rozporu s § 52j provádí školení začínajících řidičů bez registrace k provozování autoškoly.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel autoškoly dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 poskytuje výuku a výcvik v rozsahu, který neodpovídá registraci k provozování autoškoly,
b)
v rozporu s § 3 provádí výuku a výcvik osobami, které nejsou držiteli platného profesního osvědčení,
c)
v rozporu s § 5 nenahlásí změny údajů a dokladů stanovených jako náležitosti žádosti o vydání registrace k provozování autoškoly,
d)
v rozporu s § 9 provádí výcvik neschváleným výcvikovým vozidlem,
e)
přijme jako žadatele o řidičské oprávnění osobu, která nesplňuje podmínky podle § 13,
f)
opakovaně nebo závažným způsobem nedodrží obsah a rozsah výuky a výcviku stanovený v § 20,
g)
v rozporu s § 25 nepředá příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností seznamy žadatelů k získání řidičského oprávnění,
h)
v rozporu s § 32 nepřihlásí písemně žadatele k získání řidičského oprávnění ke zkoušce,
i)
v rozporu s § 52j neprovádí školení začínajících řidičů prostřednictvím učitele výuky a výcviku,
j)
v rozporu s § 52j provádí praktickou jízdu neschváleným výcvikovým vozidlem,
k)
v rozporu s § 52j nedodrží stanovený obsah nebo rozsah školení začínajících řidičů,
l)
v rozporu s § 52j nevede evidenci o uskutečněném školení začínajících řidičů, včetně seznamu účastníků,
m)
v rozporu s § 52j nezašle před zahájením výuky seznam přihlášených účastníků a místo, datum a čas zahájení výuky obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny provozovatele autoškoly,
n)
v rozporu s § 52j nevydá potvrzení o absolvování školení začínajících řidičů.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel školicího střediska dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 51 neprovádí výuku a výcvik prostřednictvím odborně způsobilých osob,
b)
v rozporu s § 51 provádí výcvik neschváleným výcvikovým vozidlem,
c)
v rozporu s § 51 neprovádí výuku a výcvik podle plánu pro zajištění výuky a výcviku,
d)
v rozporu s § 51 nevede evidenci o uskutečněné výuce a výcviku včetně seznamu účastníků,
e)
v rozporu s § 51 nezašle nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku krajskému úřadu, popřípadě i obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností,
f)
v rozporu s § 51 neoznámí krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro udělení akreditace k provozování výuky a výcviku a nepředloží o nich doklady,
g)
v rozporu s § 51 nevydá bez zbytečného prodlení řidiči, který ukončil výuku a výcvik, potvrzení o rozsahu a obsahu výuky a výcviku a datu jejich ukončení,
h)
přijme k výuce a výcviku osobu, která nesplňuje podmínky podle § 52a,
i)
v rozporu s § 51 nezašle nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy bylo ukončeno pravidelné školení řidičů, příslušnému úřadu seznam účastníků pravidelného školení.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel střediska bezpečné jízdy dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 52g neprovádí výuku a výcvik bezpečné jízdy prostřednictvím lektorů bezpečné jízdy,
b)
v rozporu s § 52g neprovádí školení bezpečné jízdy podle plánu pro zajištění školení bezpečné jízdy,
c)
v rozporu s § 52g nevede evidenci o uskutečněném školení bezpečné jízdy, včetně seznamu účastníků,
d)
v rozporu s § 52g nezašle nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením školení bezpečné jízdy seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení školení bezpečné jízdy příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností,
e)
v rozporu s § 52g neoznámí příslušnému krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy a nepředloží o nich doklady,
f)
v rozporu s § 52g nevydá bez zbytečného prodlení řidiči, který ukončil školení bezpečné jízdy, potvrzení o rozsahu a obsahu absolvovaného školení bezpečné jízdy a datu ukončení školení bezpečné jízdy,
g)
přijme na školení bezpečné jízdy osobu, která nesplňuje podmínky podle § 52g.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), b), d), e), f), i), j) a k), odstavce 3 písm. a), b), c), h) a i) a odstavce 4 písm. a) a b),
b)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), g), h), l) a m), odstavce 3 písm. d), e) a f) a odstavce 4 písm. c), d), e) a g),
c)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. n), odstavce 3 písm. g) a odstavce 4 písm. f).
§ 57
Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá orgán, který rozhodl o přestupku.
ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 59
Společná ustanovení
V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu.9)
§ 59a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
Přechodná ustanovení
§ 60
(1)
Provozovatel autoškoly, který provozuje autoškolu na základě živnostenského oprávnění vydaného před účinností tohoto zákona, může požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona okresní úřad o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly. Do doby rozhodnutí okresního úřadu se provozovatel autoškoly považuje za provozovatele, kterému byla vydána registrace podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel autoškoly ve stanovené lhůtě o vydání registrace k provozování autoškolyprovozování autoškoly, dosavadní oprávnění provozovat autoškolu zaniká.
(2)
Držitel průkazu zkušebního komisaře vydaného před účinností tohoto zákona je povinen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona sdělit ministerstvu údaje a doložit doklady vyžadované pro průkaz zkušebního komisaře podle ustanovení § 34 tohoto zákona. Nesplní-li tuto povinnost, pozbude dosavadní průkaz zkušebního komisaře platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplňuje-li dosavadní držitel průkazu zkušebního komisaře na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené v § 34 tohoto zákona, zahájí ministerstvo řízení o odnětí průkazu zkušebního komisaře.
(3)
Držitel osvědčení pro učitele výcviku vydaného před účinností tohoto zákona (dále jen „držitel osvědčení“) je povinen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona sdělit ministerstvu údaje a doložit doklady vyžadované pro profesní osvědčení v § 21 tohoto zákona. Nesplní-li tuto povinnost, pozbude dosavadní osvědčení pro učitele výcviku platnosti uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro sdělení údajů a doložení dokladů. Nesplňuje-li dosavadní držitel osvědčení na základě sdělených údajů a předložených dokladů podmínky stanovené v § 21 tohoto zákona, zahájí ministerstvo řízení o odnětí osvědčení pro učitele výcviku. Nesplňuje-li dosavadní držitel osvědčení podmínku stanovenou v § 21 odst. 2 písm. a), ministerstvo potvrdí platnost dosavadního osvědčení pro učitele výcviku, pokud má držitel osvědčení nejméně patnáctiletou praxi v provádění výuky a výcviku.
(4)
Provozovatel autoškoly je povinen označit výcviková vozidla podle tohoto zákona do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.
(5)
Okresní úřad může po dobu šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona pověřit prováděním zkoušek držitele průkazu zkušebního komisaře vydaného před účinností tohoto zákona, který není zaměstnancem okresního úřadu.
§ 61
(1)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra a příslušníků Policie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají ty druhy činností, které bude podle § 53 odst. 4 tohoto zákona vykonávat ministerstvo, přecházejí z Ministerstva vnitra a Policie České republiky na ministerstvo.
(2)
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Ministerstva vnitra a příslušníků PoliciePolicie České republiky, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají ty druhy činností, které bude podle § 53 odst. 2 tohoto zákona vykonávat okresní úřad, přecházejí z Ministerstva vnitra a PoliciePolicie České republiky na okresní úřady.
§ 62
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 11 odst. 2, § 13 odst. 5, § 20 odst. 5, § 21 odst. 1, § 23 odst. 3, § 27 odst. 5, § 30 odst. 2, § 34 odst. 3, § 35 odst. 4, § 36 odst. 5, § 40 odst. 3, § 41 odst. 3, § 42 odst. 6, § 47 odst. 6, § 48 odst. 7, § 50 odst. 4, § 51 odst. 5, § 52b odst. 8, § 52c odst. 11, § 52f odst. 2, § 52g odst. 5, § 52i odst. 3, § 52j odst. 7 a § 54 odst. 3.
ČÁST OSMÁ
§ 63
Změna zákona o živnostenském podnikání
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb. a zákona č. 249/2000 Sb., se mění takto:
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupina 214: Ostatní
a)
dosavadní obor živnosti „Vyučování řízení motorových vozidel“ ve sloupci 1 nově zní: „Provozování autoškoly“,
b)
text ve sloupci 2 se nahrazuje textem, který zní: „odborná způsobilost podle § 3 odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů“.
ČÁST DEVÁTÁ
§ 64
Změna zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích
Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se ve větě prvé za slovo „vykonává“ vkládají slova „podle tohoto zákona“.
2.
V § 2 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
3.
V § 2 se odstavec 2 zrušuje.
4.
V § 3 písm. d) se slova „zkoušení žadatelů o řidičská oprávnění,“ zrušují.
5.
V § 4 se písmeno c) zrušuje.
6.
V § 5 odst. 1 se písmena f), g) a h) zrušují.
Dosavadní písmena i) až n) se označují jako písmena f) až k).
7.
V § 5 odst. 1 písm. j) se slova „a autoškol“ zrušují.
8.
V § 9 odst. 4 se slova „způsob provádění výuky a výcviku, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,“ zrušují.
9.
§ 12 se zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 65
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 247/2000 Sb.
Technické podmínky pro autocvičiště, cvičné plochy a druhy učebních pomůcek
1.
Technické podmínky pro autocvičiště a cvičné plochy
Autocvičiště nebo jiná cvičná plocha musí mít zpevněný povrch (beton, asfalt nebo dlažba). Zpevněný povrch musí mít takové rozměry, aby na něm bylo možno provádět nácvik
a)
rozjíždění a zastavování vozidla na vyznačených místech,
b)
přímé jízdy vpřed a vzad s prokluzem spojky,
c)
jízdy s vozidlem v omezeném prostoru,
d)
jízdy slalomovou tratí vpřed a vzad,
e)
jízdy ve tvaru osmičky vpřed a vzad,
f)
couvání do omezeného prostoru,
g)
parkování vodorovné v řadě, šikmé, kolmé a opuštění parkovacího prostoru vpřed a vzad,
h)
řízení vozidla v jednotlivých rizikových situacích (intenzivní brzdění z rychlosti nejméně 40 km.h-1, objíždění překážky, náhlá změna směru jízdy spojená s ovládáním ostatních ovládacích prvků vozidla).
2.
Učební pomůcky pro výuky praktické údržby
Výuka praktické údržby se provádí na výcvikovém vozidle.
Výuka praktické údržby může být prováděna také
a)
na modelu palivové, elektrické, brzdové, chladicí a mazací soustavy nákladního automobilu,
b)
na modelu zážehového a vznětového motoru,
c)
na modelu převodovky a spojky, nebo
d)
na modelu jednotlivých částí nákladního automobilu se zachovanými funkčními vlastnostmi.
Příloha č. 2
k zákonu č. 247/2000 Sb.
Druhy výcvikových vozidel pro výuku, výcvik a zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a technické požadavky na výcviková vozidla
Praktický výcvik v řízení vozidla a zkouška z praktické jízdy se provádí na vozidle zařazeném do příslušné skupiny vozidel, pokud není dále stanoveno jinak, a to
a)
pro skupinu AM na mopedu s objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 50 cm3 a s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h-1 nebo na motocyklu s objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm3, přičemž rychlost jízdy při výcviku v řízení a praktické jízdy při zkoušce praktické jízdy nesmí převyšovat 45 km.h-1; na mopedu s více než 2 koly lze provádět nejvýše 4 hodiny výcviku,
b)
pro skupinu A1 na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejvýše 11 kW, jehož konstrukční rychlost je nejméně 90 km.h-1, s poměrem výkonu a hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a jedná-li se o motocykl se spalovacím motorem, s objemem válců nejméně 115 cm3; u elektrického motoru dále s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,08 kW/kg,
c)
pro skupinu A2 na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejméně 20 kW, ale nejvýše 35 kW, s poměrem výkonu a hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg a jedná-li se o motocykl se spalovacím motorem, s objemem válců nejméně 250 cm3; u elektrického motoru dále s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,15 kW/kg,
d)
pro skupinu A na motocyklu bez postranního vozíku o výkonu nejméně 50 kW a o hmotnosti v nenaloženém stavu nejméně 175 kg, s objemem válců nejméně 595 cm3 u spalovacího motoru a s poměrem výkonu a hmotnosti nejméně 0,25 kW/kg u elektrického motoru,
e)
pro skupinu B1 s motorovým čtyřkolovým vozidlem, jehož konstrukční rychlost je nejméně 60 km.h-1,
f)
pro skupinu B se čtyřkolovým motorovým vozidlem, jehož konstrukční rychlost je nejméně 100 km.h-1, nebo, jde-li o výcvik podle § 19 písm. b) bodu 3 nebo o zkoušku podle § 45b odst. 3, s jízdní soupravou, jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, složenou z takového motorového vozidla a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg,
g)
pro skupinu B+E s jízdní soupravou, jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu f) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 000 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 100 km.h-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce a výšce odpovídající alespoň šířce a výšce motorového vozidla vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci; uzavřené skříňové těleso může být užší, než je motorové vozidlo, pokud je výhled dozadu možný pouze za použití vnějších zpětných zrcátek motorového vozidla. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost přípojného vozidla nejméně 800 kg,
h)
pro skupinu C1 s motorovým vozidlem o největší povolené hmotnosti převyšující 5 000 kg, délce nejméně 5 m, jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; nástavba vozidla musí být uzavřeným skříňovým tělesem, které je nejméně tak široké a vysoké jako kabina, vytvořeným uzavřenou nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci, které neumožňují výhled řidiče za vozidlo jinak než prostřednictvím bočních zpětných zrcátek; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11),
i)
pro skupinu C1+E s jízdní soupravou tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu h) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 250 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce a výšce odpovídající alespoň šířce a výšce motorového vozidla vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci; uzavřené skříňové těleso může být užší, než je motorové vozidlo, pokud je výhled dozadu možný pouze za použití vnějších zpětných zrcátek motorového vozidla; délka takto vytvořené jízdní soupravy musí být nejméně 8 m. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost přípojného vozidla nejméně 800 kg,
j)
pro skupinu C s motorovým vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 12 000 kg, délce nejméně 8 m, šířce nejméně 2,4 m a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; nástavba vozidla musí být uzavřeným skříňovým tělesem, které je nejméně tak široké a vysoké jako kabina, vytvořeným uzavřenou nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci, které neumožňují výhled řidiče za vozidlo jinak než prostřednictvím bočních zpětných zrcátek; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11) a převodovkou umožňující ruční řazení převodových stupňů. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost vozidla nejméně 10 000 kg,
k)
pro skupinu C+E s jízdní soupravou tvořenou buďto motorovým vozidlem uvedeným v písmenu j) a přípojným vozidlem nebo tahačem s návěsem, přičemž největší povolená hmotnost jízdní soupravy je nejméně 20 000 kg, délka jízdní soupravy je nejméně 14 m, délka přípojného vozidla musí být nejméně 7,5 m, šířka jízdní soupravy je nejméně 2,4 m a konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; přípojné vozidlo, popřípadě návěs musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce a výšce odpovídající alespoň šířce a výšce kabiny motorového vozidla vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci. Tahač návěsu musí být vybaven protiblokovacím brzdovým systémem, převodovkou umožňující ruční řazení převodových stupňů a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11). Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost jízdní soupravy nejméně 15 000 kg,
l)
pro skupinu D1 s motorovým vozidlem, jehož největší povolená hmotnost je nejméně 4 000 kg, délka je nejméně 5 m a konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11),
m)
pro skupinu D1+E jízdní soupravou tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu l) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 250 kg a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce nejméně 2 m a výšce nejméně 2 m, vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost vozidla nejméně 800 kg,
n)
pro skupinu D s motorovým vozidlem o délce nejméně 10 m, šířce nejméně 2,4 m a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; motorové vozidlo musí být vybaveno protiblokovacím brzdovým systémem a záznamovým zařízením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11),
o)
pro skupinu D+E s jízdní soupravou tvořenou motorovým vozidlem uvedeným v písmenu n) a přípojným vozidlem o největší povolené hmotnosti nejméně 1 250 kg, šířce nejméně 2,4 m a jehož konstrukční rychlost je nejméně 80 km.h-1; přípojné vozidlo musí být uzavřeným skříňovým tělesem o šířce nejméně 2 m a výšce nejméně 2 m, vytvořeným uzavřenou samostatnou skříní nebo ložnou plochou s plachtou na vestavěné konstrukci. Při zkoušce z praktické jízdy musí být okamžitá hmotnost přípojného vozidla nejméně 800 kg,
p)
pro skupinu T se zemědělským nebo lesnickým traktorem s vlastním pohonem kol, který má nejméně dvě osy, k němuž je připojen přívěs o celkové hmotnosti nejméně 3 500 kg a je naložen nejméně na 50 % užitečného zatížení. Při praktickém výcviku v řízení vozidel skupiny T je možno polovinu výcviku prováděného na autocvičišti nebo jiné cvičné ploše s vyloučením provozu ostatních vozidel provést bez přípojného vozidla.
Příloha č. 3
k zákonu č. 247/2000 Sb.
ZÁKLADNÍ VÝUKA A VÝCVIK
Počet hodin v předmětech výuky
Tabulka 1
Skupina
řidičského
oprávnění| Předmět výuky| OP| Celkem
---|---|---|---
PPV| OÚV| TZBJ| ZP
AM| 14| 1| 6| 2| 3| 26
A1| 14| 1| 6| 2| 3| 26
A| 14| 1| 6| 2| 3| 26
B1| 16| 2| 8| 2| 4| 32
B| 18| 2| 10| 2| 4| 36
T| 18| 10| 10| 2| 4| 44
Vysvětlivky
PPV| Výuka předpisů o provozu vozidel
---|---
OÚV| Výuka o ovládání a údržbě vozidla
TZBJ| Výuka teorie a zásad bezpečné jízdy
ZP| Výuka zdravotnické přípravy
OP| Opakování a přezkoušení
ZÁKLADNÍ VÝUKA A VÝCVIK
Počet hodin v předmětech výcviku
Tabulka 2
Skupina
Řidičského
Oprávnění| PV-ŘV| PV-ÚV| PV-ZP| Celkem
---|---|---|---|---
I. etapa| II. etapa| III. etapa
AC| MP| SP| SP
AM| 1| 2| 5| 5| 1| 4| 18
A1| 1| 2| 5| 5| 1| 4| 18
A| 1| 2| 5| 5| 1| 4| 18
B1| 2| 5| 10| 6| 2| 4| 29
B| 2| 5| 12| 9| 2| 4| 34
T| 2| 4| 8| 7| 8| 4| 33
Vysvětlivky
PV-ŘV | praktický výcvik v řízení vozidla
---|---
| AC autocvičiště
| MP minimální provoz
| SP střední provoz
PV-ÚV | praktický výcvik údržby vozidla
PV-ZP| praktický výcvik zdravotnické přípravy
ROZŠIŘUJÍCÍ VÝUKA A VÝCVIK
Počet hodin v předmětech výuky
Tabulka 3
Skupina
řidičského
oprávnění| Předměty výuky| OP| Celkem
---|---|---|---
PPV| OÚV| TZBJ| ZP
R B1 / AM| 6| 1| 3| 2| 4| 16
R B / AM
R C1 / AM
R C / AM
R D1 / AM
R D / AM
R B1 / A1| 6| 1| 3| 2| 4| 16
R B / A1
R C1 / A1
R C / A1
R D1 / A1
RD/A1
R A1 / A| 6| 1| 3| 2| 4| 16
R B1 / A
R B / A
R C1 / A
R C / A
R D1/A
RD/A
R A1 / B1| 10| 2| 5| 2| 3| 22
R A / B1
R A1 / B| 10| 2| 5| 2| 3| 22
R A / B
R B1 / B
R A1 / T| 10| 6| 8| 2| 4| 30
R A / T
R B1 / T
R B / T
R C1 / T
R C / T
R D1 / T
R D / T
R B / C1| 10| 12| 10| 2| 4| 38
R D1 / C1
R D / C1
R B / C| 10| 12| 10| 2| 4| 38
R C1 / C
R D1 / C
R D / C
R B/ D1| 10| 12| 10| 2| 4| 38
R C1 / D1
R C / D1
R B / D| 10| 12| 10| 2| 4| 38
R C1 / D
R C / D
R D1 / D
R B / B+E| 2| 1| 6| 2| 3| 14
R C1 / C1+E
R C / C+E
R D1 / D1+E
R D / D+E
Vysvětlivky
R B / C Rozšíření řidičského oprávnění skupiny B o další skupinu řidičského oprávnění skupiny C
Ostatní vysvětlivky zkratek jsou uvedeny u tabulky č. 1
ROZŠIŘUJÍCÍ VÝUKA A VÝCVIK
Počet hodin v předmětech výcviku
Tabulka 4
Skupina
řidičského
oprávnění| PV-ŘV| PV-ÚV| PV-ZP| Celkem
---|---|---|---|---
I. etapa| II. etapa| III. etapa
celk.jízd.| AC| MP| SP| SP
R B1 / AM| 7| 1| 2| 2| 2| 1| 2| 10
R B / AM
R C1 / AM
R C/ AM
R D1 / AM
R D / AM
R B1 / A1| 13| 1| 2| 5| 5| 1| 2| 16
R B / A1
R C1 / A1
R C / A1
R D1 / A1
R D / A1
R A1 / A| 7| 0| 2| 2| 3| 1| 2| 10
R B1 / A| 13| 1| 2| 5| 5| 1| 2| 16
R B / A
R C1 / A
R C / A
R D1 / A
R D / A
R A1 / B1| 23| 2| 5| 10| 6| 2| 2| 27
R A / B1
R A1 / B| 28| 2| 5| 12| 9| 2| 2| 32
R A / B
R B1 / B| 16| 0| 4| 6| 6| 2| 2| 20
R A1 / T| 19| 2| 2| 8| 7| 5| 2| 26
R A / T
R B1 / T| 12| 0| 2| 5| 5| 5| 2| 19
R B / T| 10| 0| 2| 4| 4| 5| 2| 17
R C1 / T| 10| 0| 2| 4| 4| 2| 2| 14
R C / T
R D1 / T
R D / T
R B / C1| 17| 0| 2| 9| 6| 4| 4| 25
R D1 / C1| 16| 0| 2| 8| 6| 4| 4| 24
R D / C1| 10| 0| 1| 5| 4| 4| 4| 18
R B / C| 18| 0| 2| 8| 8| 4| 4| 26
R C1 / C| 12| 0| 2| 6| 4| 2| 4| 18
R D1 / C| 18| 0| 2| 10| 6| 2| 4| 24
R D / C| 14| 0| 2| 8| 4| 2| 4| 20
R B / D1| 14| 0| 2| 8| 4| 4| 4| 22
R C1 / D1| 10| 0| 1| 5| 4| 2| 4| 16
R C / D1| 8| 0| 1| 4| 3| 2| 4| 14
R B / D| 30| 0| 4| 16| 10| 8| 4| 42
R C1 / D| 16| 0| 2| 8| 6| 2| 4| 22
R C / D| 14| 0| 2| 8| 4| 2| 4| 20
R D1 / D| 18| 0| 2| 10| 6| 2| 4| 24
R B / B+E| 8| 0| 2| 2| 4| 2| 2| 12
R C1 / C1+E
R C / C+E
R D1 / D1+E
R D / D+E
Počty hodin v tabulkách 1 až 4 uvedené pro skupinu A1 platí i pro skupinu A2. Jednu nebo více hodin výcviku v I. etapě výcviku pro skupinu A2 nebo A lze provést na motocyklu zařazeném do skupiny vozidel s nižším objemem nebo výkonem.
Příloha č. 4
k zákonu č. 247/2000 Sb.
Rozdělení řidičských trenažérů a rozsah povoleného výcviku
V závislosti na technickém provedení a stupni vývoje pro účely tohoto zákona tvoří
a)
první skupinu řidičské trenažéry s aktivním výhledem vpřed, simulací základních jízdních vlastností, zvuků vozidla, které umožňují nácvik základních řidičských úkonů;
řidičským trenažérem lze nahradit 30 % 1. etapy výcviku,
b)
druhou skupinu řidičské trenažéry řízené výpočetní technikou splňující podmínky první skupiny, které dále simulují jízdu po komunikacích s jedním jízdním pruhem, vodorovným a svislým dopravním značením a jízdu za ztížených světelných podmínek;
řidičským trenažérem lze nahradit 40 % 1. etapy výcviku, 10 % 2. etapy výcviku a 5 % 3. etapy výcviku,
c)
třetí skupinu řidičské trenažéry splňující podmínky druhé skupiny, které dále umožňují nácvik jízdy vpřed i vzad po komunikacích s více jízdními pruhy v otevřené krajině a ve městě v mírném provozu s jednoduchými dopravními interakcemi v různém světelném režimu a umožňující nácvik rizikových situací;
řidičským trenažérem lze nahradit 40 % 1. etapy výcviku, 10 % 2. etapy výcviku a 10 % 3. etapy výcviku, včetně nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích,
d)
čtvrtou skupinu řidičské trenažéry splňující podmínky třetí skupiny, které jsou dále vybaveny panoramatickým výhledem vpřed, zpětnými výhledy, pohyblivou základnou a umožňují nácvik jízdy v plném provozu za různých klimatických podmínek;
řidičským trenažérem lze nahradit 50 % 1. etapy výcviku, 30 % 2. etapy výcviku a 15 % 3. etapy výcviku, včetně nácviku správného jednání v jednotlivých rizikových situacích.
Pokud počet hodin získaný výpočtem není celé číslo, zaokrouhluje se na celé hodiny nahoru.
Příloha č. 5
k zákonu č. 247/2000 Sb.
Rozsah zkoušek z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny vozidel a způsob jejich provádění
Zkoušky z odborné způsobilosti pro jednotlivé skupiny vozidel se provádějí v rozsahu a způsobem
a)
řidičské oprávnění pro skupinu AM
1.
předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test,
2.
praktická jízda s výcvikovým vozidlem,
b)
řidičské oprávnění pro skupinu A1, A2, A nebo B1
1.
předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test,
2.
praktická jízda s výcvikovým vozidlem,
c)
řidičské oprávnění pro skupinu T, B nebo B+E
1.
předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test,
2.
praktická jízda s výcvikovým vozidlem,
d)
řidičské oprávnění pro skupinu C1, C, C1+E nebo C+E
1.
předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test,
2.
ovládání a údržba vozidla 3 otázky,
3.
praktická jízda s výcvikovým vozidlem,
e)
řidičské oprávnění pro skupinu D1, D, D1+E nebo D+E
1.
předpisy o provozu na pozemních komunikacích 1 test,
2.
ovládání a údržba vozidla 4 otázky,
3.
praktická jízda s výcvikovým vozidlem.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/66/ES ze dne 26. dubna 2004, kterou se z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska upravují směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES, 2002/83/ES, 2003/37/ES a 2003/59/ES a směrnice Rady 77/388/EHS, 91/414/EHS, 96/26/ES, 2003/48/ES a 2003/49/ES v oblastech volného pohybu zboží, volného pohybu služeb, zemědělství, dopravní politiky a daní.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech.
Směrnice Komise 2012/36/EU ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Komise 2013/47/EU ze dne 2. října 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/645 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Komise (EU) 2020/612 ze dne 4. května 2020, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
1a)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
2a)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2b)
Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2c)
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 37 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
3a)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
3b)
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
4)
Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.
5)
§ 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
6)
§ 36 zákona č. 56/2001 Sb.
6a)
§ 230 zákona č. 262/2006 Sb.
6b)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS.
8)
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 81 zákona č. 361/2000 Sb.
11)
Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. L 370, 3. 12. 1985, s. 8), ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 80a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 297/2011 Sb. |
Zákon č. 248/2000 Sb. | Zákon č. 248/2000 Sb.
Zákon o podpoře regionálního rozvoje
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE (§ 3 — § 13)
* ČÁST TŘETÍ - PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE (§ 14 — § 14b)
* ČÁST ČTVRTÁ - KOORDINACE PODPORY HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI (§ 15 — § 18)
* ČÁST PÁTÁ - EVROPSKÉ SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI (§ 18a — § 18h)
* ČÁST ŠESTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 19 — § 20)
Aktuální znění od 1. 1. 2022 (251/2021 Sb.)
248
ZÁKON
ze dne 29. června 2000
o podpoře regionálního rozvoje
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje podmínky pro
a)
poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcíobcí,
b)
koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a koordinaci využívání fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise,
c)
činnost evropského seskupení pro územní spolupráci (dále jen „seskupení“) v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie7).
§ 2
Vymezení pojmu
Pro účely tohoto zákona se regionem rozumí územní celek, vymezený územními obvody krajů a obcíobcí, jehož rozvoj může být podporován podle tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
§ 3
(1)
Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů.
(2)
Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni České republiky podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen „Strategie regionálního rozvoje“) a na úrovni kraje strategie rozvoje územního obvodu kraje.
(3)
Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie.
§ 4
Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“) ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj České republiky, zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávných celků a udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále jen „státem podporované regiony“).
§ 5
Strategie regionálního rozvoje
Strategie regionálního rozvoje určuje zaměření a cíle regionálního rozvoje, zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj státu a jeho jednotlivých regionů, měst a venkova, a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.
§ 6
Obsah Strategie regionálního rozvoje
Strategie regionálního rozvoje zejména
a)
analyzuje stav regionálního rozvoje,
b)
stanoví republikové priority a strategické cíle regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje území,
c)
stanoví podklady pro vymezení priorit podpory regionálního rozvoje prostřednictvím fondů Evropské unie,
d)
stanoví podmínky pro vymezení státem podporovaných regionů,
e)
vymezuje nástroje k realizaci stanovených priorit a cílů,
f)
stanoví zaměření programu11) regionálního rozvoje Ministerstva,
g)
vymezuje úkoly ostatních dotčených ústředních správních úřadů k zabezpečení realizace stanovených priorit a cílů,
h)
stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti Strategie regionálního rozvoje,
i)
obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje.
§ 7
Postup při zpracování Strategie regionálního rozvoje
(1)
Ministerstvo zpracovává návrh Strategie regionálního rozvoje pro celé území České republiky ve spolupráci především s ostatními dotčenými ústředními správními úřady, kraji a sdruženími obcíobcí s celostátní působností.
(2)
Návrh Strategie regionálního rozvoje zpracovává Ministerstvo zejména na základě
a)
právních předpisů a dokumentů České republiky a Evropské unie, které mají vliv na regionální rozvoj státu,
b)
mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k regionálnímu rozvoji,
c)
politiky územního rozvoje, příslušných územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona,
d)
cílů a priorit souvisejících s rozvojem území měst a venkova,
e)
podkladů ke strategiím rozvoje územních obvodů krajů, popřípadě jiných koncepčních dokumentů zpracovávaných kraji,
f)
statistických údajů,
g)
principů udržitelného rozvoje.
§ 8
Schvalování Strategie regionálního rozvoje
(1)
Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda. Ministerstvo předkládá vládě ke schválení návrh Strategie regionálního rozvoje se stanoviskem Ministerstva životního prostředí k posouzení vlivu provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví12) a se sdělením, jak bylo toto stanovisko zohledněno.
(2)
Ministerstvo zveřejňuje schválenou Strategii regionálního rozvoje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 9
Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje
(1)
Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji v polovině programového období Evropské unie zprávu o uplatňování Strategie regionálního rozvoje.
(2)
Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména
a)
vyhodnocení účinnosti implementace Strategie regionálního rozvoje,
b)
posouzení vlivu strategií rozvoje územních obvodů jednotlivých krajů a koncepčních dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování Strategie regionálního rozvoje,
c)
návrhy na aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody ke zpracování nové Strategie regionálního rozvoje,
d)
návrh opatření, která je nutno provést při podpoře regionálního rozvoje v působnosti dotčených ústředních správních úřadů, a návrh doporučení pro podporu regionálního rozvoje v působnosti krajů,
e)
vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s uvedením, zda nebyly zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví, spolu s návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci.
§ 10
Aktualizace Strategie regionálního rozvoje
(1)
Na základě zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje vláda případně rozhodne o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje nebo o zpracování nového návrhu Strategie regionálního rozvoje; při tom se použije obdobně § 7 a § 8 odst. 1.
(2)
Z důvodů naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje. Při této aktualizaci se použijí obdobně § 7 a § 8 odst. 1.
(3)
Pro zveřejnění aktualizované Strategie regionálního rozvoje se použije obdobně postup podle § 8 odst. 2.
§ 11
Finanční podpora regionálního rozvoje
Ministerstvo koordinuje územní zaměření finanční podpory regionálního rozvoje v souladu se Strategií regionálního rozvoje. K finanční podpoře regionálního rozvoje v působnosti Ministerstva se v návrhu státního rozpočtu vyčleňují peněžní prostředky na uskutečňování opatření v působnosti Ministerstva obsažených ve Strategii regionálního rozvoje; investiční podpora regionálního rozvoje může být také financována prostřednictvím Státního fondu podpory investic podle zákona o Státním fondu podpory investic.
§ 12
Strategie rozvoje územního obvodu kraje
(1)
Strategie rozvoje územního obvodu kraje určuje ve stanoveném období zaměření a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.
(2)
Strategie rozvoje územního obvodu kraje zejména
a)
analyzuje současný stav a očekávaný vývoj územního obvodu kraje,
b)
stanoví strategické cíle a priority rozvoje kraje a nástroje regionální politiky pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje územního obvodu kraje a částí jeho území,
c)
vymezuje krajem podporované části jeho území.
(3)
Strategii rozvoje územního obvodu kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Podléhá-li návrh strategie rozvoje územního obvodu kraje posuzování vlivů koncepce na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, schvaluje ji zastupitelstvo kraje na základě stanoviska k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.
(4)
Pro podklady ke zpracování strategie rozvoje územního obvodu kraje se použije přiměřeně § 7 odst. 2.
(5)
V polovině programového období Evropské unie kraj zpracovává zprávu o uplatňování strategie rozvoje územního obvodu kraje, na jejímž základě zastupitelstvo kraje případně rozhodne o aktualizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje nebo o zpracování nové strategie rozvoje územního obvodu kraje.
§ 13
Finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje
K finanční podpoře regionálního rozvoje územního obvodu kraje jsou v návrhu krajského rozpočtu vyčleněny peněžní prostředky na uskutečňování strategie rozvoje územního obvodu kraje.
ČÁST TŘETÍ
PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
§ 14
(1)
Ministerstvo
a)
sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcíobcí při podpoře regionálního rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,
b)
koordinuje na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního rozvoje a územní spolupráce,
c)
napomáhá zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.
(2)
Ústřední správní úřady
a)
spolupracují s Ministerstvem při přípravě Strategie regionálního rozvoje a zabezpečují naplňování opatření obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,
b)
na žádost kraje spolupracují při přípravě strategie rozvoje územního obvodu kraje.
(3)
Kraj
a)
analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu,
b)
schvaluje a realizuje strategii rozvoje územního obvodu kraje, sleduje a hodnotí její plnění,
c)
podporuje rozvoj regionů vymezených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje,
d)
doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcíobcí opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje,
e)
koordinuje ve svém územním obvodu spolupráci v oblasti regionálního rozvoje.
(4)
ObecObec
a)
spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje,
b)
v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemiobcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj územního obvodu obceobce.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje.
§ 14a
(1)
Zřizuje se Centrum pro regionální rozvoj České republiky (dále jen „Centrum“) jako státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Centrum je příslušné hospodařit s majetkem státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a při své činnosti se řídí zvláštními zákony. Centrum je podřízeno Ministerstvu, které vykonává funkci zřizovatele. Bližší podmínky činnosti Centra upraví statut, který schvaluje ministr pro místní rozvoj.
(2)
Statutárním orgánem Centra je generální ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3)
Centrum
a)
vykonává v určeném rozsahu činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13) pro vybrané operační programy financované z Evropských strukturálních a investičních fondů,
b)
plní funkce společného sekretariátu a kontrolora podle přímo použitelného předpisu Evropské unie14) pro vybrané operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce,
c)
poskytuje poradenské služby v souvislosti s využíváním prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů,
d)
plní další úkoly v oblasti podpory regionálního rozvoje.
§ 14b
(1)
Na zaměstnance Centra, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2)
Centrum se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje generální ředitel.
(3)
Nadřízeným služebním úřadem Centra je Ministerstvo.
(4)
Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné zaměstnancem v Centru nebo právním předchůdci Centra se pro účely započítání praxe podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti ve správním úřadu.
ČÁST ČTVRTÁ
KOORDINACE PODPORY HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI
§ 15
Pro potřeby spojené s koordinací a realizací podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 26) (dále jen „region soudržnosti“). Jedná se o tyto regiony soudržnosti:
a)
Praha, vymezený územím hlavního města Prahy,
b)
Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje,
c)
Jihozápad, vymezený územím Jihočeského a Plzeňského kraje,
d)
Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje,
e)
Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje,
f)
Jihovýchod, vymezený územím Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina,
g)
Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje,
h)
Moravskoslezsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje.
§ 17a
(1)
Ministerstvo zabezpečuje spolupráci České republiky s orgány Evropské unie a koordinuje činnosti řídicích orgánů při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské politiky s výjimkou společné zemědělské politiky Evropské unie (dále jen „oblast podpory“) a v oblasti územní spolupráce. Ministerstvo dále koordinuje věcné překryvy a návaznosti při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie.
(2)
Ministerstvo po projednání s řídicími orgány v oblasti podpory předkládá vládě ke schválení návrh jednotného národního rámce, kterým se metodicky sjednocují postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním programů těchto fondů.
(3)
Ministerstvo v oblasti podpory ve spolupráci s řídicími orgány
a)
navrhuje vládě strategický rámec a priority rozvoje České republiky,
b)
zajišťuje přípravu, provádění, sledování a vyhodnocování dohody o partnerství uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou komisí o čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie v oblasti podpory (dále jen „Dohoda o partnerství“),
c)
navrhuje vládě systém pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie, který zahrnuje vymezení operačních programů, řídicích orgánů a věcných rozhraní a návazností mezi operačními programy,
d)
koordinuje efektivní využívání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a naplňování podmínek a sleduje dodržování průřezových povinností pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie,
e)
identifikuje a vyhodnocuje rizika čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a navrhuje vládě vhodná opatření.
(4)
Ministerstvo v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise na národní úrovni a v součinnosti s národními kontaktními místy
a)
sleduje a vyhodnocuje využívání fondů, programů a nástrojů, prosazuje zájmy České republiky v Evropské komisi a navrhuje opatření ke zlepšení využívání fondů, programů a nástrojů,
b)
navrhuje opatření k harmonizaci pravidel pro poskytování podpory a sleduje a vyhodnocuje věcné překryvy a návaznosti ve spolupráci s řídicími orgány,
c)
poskytuje metodickou, vzdělávací, informační a propagační podporu při využívání fondů, programů a nástrojů.
(5)
Ministerstvo po projednání s řídicími orgány15) v oblasti podpory vydává řídicí akty závazné pro řídicí orgány operačních programů, kterými metodicky sjednocuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním těchto programů. V případě, že po projednání s řídicími orgány operačních programů v oblasti podpory nebude dosaženo shody mezi Ministerstvem a řídicími orgány operačních programů, rozhodne o rozporech vláda na návrh Ministerstva.
§ 17b
Rada pro fondy Evropské unie
(1)
Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu pro fondy Evropské unie (dále jen „Rada“). Předsedou Rady je člen vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.
(2)
Rada projednává zejména
a)
zajištění souladu realizace programů v oblasti podpory s Dohodou o partnerství a se strategickými dokumenty České republiky a Evropské unie,
b)
přínosy politiky soudržnosti a rybářské politiky Evropské unie pro účely plnění priorit financování Dohody o partnerství,
c)
věcné překryvy a návaznosti mezi programy spolufinancovanými fondy v oblasti podpory se zaměřením na zajištění synergických efektů,
d)
návrhy řešení závažných problémů a řízení rizik v programech, systémová opatření nutná pro řádnou a efektivní realizaci politiky soudržnosti a rybářské politiky,
e)
aktualizace Dohody o partnerství a informace o změnách programů v oblasti podpory spojených se změnami platného rozdělení peněžních prostředků mezi programy,
f)
opatření v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise podle § 17a odst. 4.
(3)
Rozdělení peněžních prostředků v oblasti podpory mezi operačními programy a návrhy případných změn platného rozdělení peněžních prostředků schvaluje vláda na návrh Ministerstva po předchozím projednání v Radě.
§ 17c
Řídicí orgán a zprostředkující subjekt
(1)
V oblasti podpory je poskytovatelem dotace nebo návratné finanční výpomoci z fondů Evropské unie podle zvláštních právních předpisů17) řídicí orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), nebo jiná řídicím orgánem písemně pověřená právnická osoba nebo organizační složka státu.
(2)
Řídicí orgány podle odstavce 1 poskytují Ministerstvu na jeho výzvu podklady potřebné pro naplňování cílů Dohody o partnerství.
(3)
V oblasti podpory řídicí orgán vydává řídicí akty, kterými stanovuje postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, kontrolou, monitorováním a vyhodnocením operačního programu. Tyto řídicí akty jsou pro zprostředkující subjekt13) závazné.
§ 17d
(1)
Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Zlín a hlavní město Praha zpracovávají a provádějí územní strategie a mohou za tímto účelem uzavírat s dalšími obcemiobcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.
(2)
Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha zpracovávají a naplňují udržitelné městské strategie18). Za tímto účelem mohou uzavírat s dalšími obcemiobcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv je Ministerstvo.
(3)
Řídicí orgán15), s výjimkou řídicího orgánu Operačního Programu Praha - pól růstu, pověří města uvedená v odstavci 2 funkcí zprostředkujícího subjektu. Funkci zprostředkujícího subjektu vykonávají města uvedená v odstavci 2 v přenesené působnosti. Věcná působnost při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu je vázána vždy na udržitelnou městskou strategii18), za jejíž provádění je každé z pověřených měst uvedených v odstavci 2 odpovědné, a zahrnuje výběr operací. O výběru operací vydává pro účely řízení o poskytnutí dotace závazné stanovisko.
(4)
K pověření měst podle odstavce 3 dochází uzavřením veřejnoprávní smlouvy20), která upraví také vztahy mezi řídicím orgánem a městem pověřeným výkonem funkce zprostředkujícího subjektu včetně způsobu financování. K souhlasu s uzavřením každé z těchto smluv a k řešení sporů z nich vzniklých je příslušný ministr stojící v čele ministerstva pověřeného řízením operačního programu, které je stranou této smlouvy.
(5)
Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odstavce 3. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu.
§ 17e
Monitorovací systém
(1)
Monitorovací systém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16) (dále jen „monitorovací systém“) je veřejným informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Ministerstvo. Monitorovací systém slouží v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce pro vzájemnou komunikaci subjektů implementační struktury a pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s
a)
přípravou a naplňováním Dohody o partnerství,
b)
přípravou a uplatňováním finančních, programových, popřípadě jiných nástrojů vymezených metodickými dokumenty Ministerstva.
(2)
Monitorovací systém se využívá v oblasti podpory a v oblasti územní spolupráce také pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících s
a)
přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním operačních programů,
b)
vyhlašováním výzev k podávání žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci,
c)
podáváním žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů,
d)
doručováním rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jakož i dalších dokumentů, které se doručují žadateli nebo příjemci,
e)
přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním projektů v průběhu jejich celého životního cyklu včetně vymezené doby udržitelnosti,
f)
plánováním a řízením kontrol programů a projektů.
(3)
Monitorovací systém se nevyužívá pro oblast Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s výjimkou strategií komunitně vedeného místního rozvoje.
(4)
Dokument podle odstavce 2 písm. d) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup k dokumentu.
(5)
Nepřihlásí-li se do monitorovacího systému žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do monitorovacího systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li zvláštní právní předpis náhradní doručení.
(6)
Původcem dokumentů v monitorovacím systému podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu je oprávněný uživatel systému. Monitorovací systém je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje ve vztahu k dokumentům uchovávaným v monitorovacím systému za splněnou. Správce monitorovacího systému vykonává povinnosti původce při provádění výběru archiválií podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu, pokud se týká dokumentů uložených v monitorovacím systému. Výběr archiválií provádí Národní archiv.
§ 17f
Pro účely sledování osob podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie je zřízen informační systém Evropského sociálního fondu, který je veřejným informačním systémem veřejné správy, a jehož správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Údaje o osobách podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie jsou z informačního systému Evropského sociálního fondu předávány do monitorovacího systému.
§ 18
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
pohlaví,
e)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
f)
rodné číslo,
g)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému cizinců údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d)
rodné číslo,
e)
pohlaví,
f)
státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
g)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky.
(4)
Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
b)
adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(5)
Ministerstvo práce a sociálních věcí pro potřeby vedení evidence podpořených osob v informačním systému Evropského sociálního fondu podle § 17f využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.
(6)
Z údajů podle odstavců 1 až 5 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
ČÁST PÁTÁ
EVROPSKÉ SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI
§ 18a
(1)
Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o evropském seskupení pro územní spolupráci7) (dále jen „nařízení o evropském seskupení“) postup při schvalování účasti v seskupení, při zřízení a registraci seskupení se sídlem na území České republiky a další související vztahy.
(2)
Seskupení s účastí člena s omezenou odpovědností jsou povinna mít po celou dobu své činnosti odpovídající pojištění či jiné zajištění podle čl. 12 nařízení o evropském seskupení.
(3)
Název seskupení se sídlem na území České republiky musí obsahovat označení „Evropské seskupení pro územní spolupráci“ nebo zkratku „ESÚS“.
(4)
Pokud je odpovědnost alespoň jednoho člena seskupení z členského státu omezena v důsledku vnitrostátního práva, podle něhož je zřízen, mohou ostatní členové v úmluvě rovněž omezit svou odpovědnost.
§ 18b
Schvalování účasti člena v seskupení
(1)
Případný budoucí člen seskupení, je-li právnickou osobou zřízenou nebo založenou podle právních předpisů České republiky, podává žádost o schválení své účasti v seskupení se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie Ministerstvu. K žádosti je nutno přiložit podklady ke schvalovacímu řízení v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o evropském seskupení.
(2)
Ministerstvo žádost o schválení účasti v seskupení zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení.
(3)
Při schvalování účasti v seskupení si Ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu10) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Člen seskupení, jemuž byla Ministerstvem schválena účast v seskupení se sídlem na území České republiky, ale seskupení nebylo dosud registrováno, nebo člen seskupení, jemuž byla schválena účast v seskupení se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, je povinen Ministerstvu písemně oznámit plánovanou změnu úmluvy nebo změnu stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení.
§ 18c
Registrace seskupení
(1)
Seskupení se sídlem v České republice je právnickou osobou a vzniká dnem zápisu do registru seskupení (dále jen „registr“) vedeného Ministerstvem.
(2)
Návrh na zápis do registru (dále jen „registrace“) je oprávněna podat Ministerstvu osoba pověřená budoucími členy seskupení. Součástí žádosti jsou i úředně ověřené kopie schválené úmluvy a stanov podle čl. 8 a 9 nařízení o evropském seskupení, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a adrese místa pobytu ředitele seskupení, adrese pro doručování nebo elektronické adrese7a) pro doručování a dokumenty obsahující souhlasy států udělené všem případným budoucím členům seskupení zřízeným podle právních předpisů země jejich sídla.
(3)
Ministerstvo registraci odmítne, pokud
a)
neschválilo postupem upraveným v § 18b účast v seskupení členovi, který byl zřízen nebo založen podle právních předpisů České republiky,
b)
žadatel nepředloží doklady o pojištění či zajištění podle § 18a odst. 2.
(4)
Ustanovení § 18b odst. 3 se použije obdobně i při registraci seskupení.
(5)
Ministerstvo do registru zapíše
a)
název a sídlo seskupení,
b)
dobu, na kterou se seskupení zakládá,
c)
účel založení a úkoly seskupení,
d)
seznam členů podle úmluvy,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu ředitele seskupení a
f)
adresu pro doručování nebo elektronickou adresu pro doručování.
(6)
Ministerstvo zaregistruje stanovy přijaté seskupením podle čl. 9 odst. 1 nařízení o evropském seskupení. Skutečnosti zapisované do registru a úplné znění úmluvy a stanov Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7)
Seskupení se sídlem v České republice je povinno písemně oznámit Ministerstvu plánovanou změnu úmluvy nebo stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení před jejím přijetím orgány seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou takové změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení. Ministerstvo žádost o schválení změny úmluvy zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení. V opačném případě oznámí seskupení, že změnu úmluvy může přijmout.
(8)
Změnu zapisovaných skutečností podle odstavce 5 nebo skutečností uvedených ve stanovách a úmluvě oznámí seskupení Ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala, a Ministerstvo ji zaregistruje. Seskupení zašle Ministerstvu jako součást oznámení podle věty první také upravené úplné znění úmluvy a stanov a Ministerstvo je zveřejní způsobem podle odstavce 6.
§ 18d
Zrušení a zánik seskupení
(1)
Zjistí-li Ministerstvo, že činnost seskupení naplňuje skutečnosti uvedené v čl. 14 nařízení o evropském seskupení, neprodleně na to seskupení upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže seskupení v této činnosti pokračuje, Ministerstvo je zruší a seskupení vstoupí do likvidace. Seskupení může být zrušeno také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
(2)
Seskupení zaniká dnem výmazu z registru, který Ministerstvo provede na návrh likvidátora po skončení likvidace.
§ 18e
Účast státu a územních samosprávných celků v seskupení
(1)
Česká republika se může stát členem seskupení jen s předchozím souhlasem vlády České republiky. Návrh na udělení souhlasu předkládá vládě její člen, jehož působnost věcně souvisí s konkrétním cílem a úkoly seskupení určenými úmluvou.
(2)
Pro účast územních samosprávných celků v seskupení se nepoužijí ustanovení jiných právních předpisů7b) upravující spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států.
§ 18f
Účetnictví a účetní závěrka
(1)
Seskupení je účetní jednotkou a vede účetnictví podle zvláštního právního předpisu7c).
(2)
Seskupení zajistí ověření účetní závěrky auditorem7d).
§ 18g
Výroční zpráva
(1)
Seskupení vypracuje za každý kalendářní rok své činnosti výroční zprávu a předá ji Ministerstvu nejpozději do 15. července následujícího roku. Ministerstvo zveřejní výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Výroční zpráva obsahuje
a)
přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s upřesněním jejich vztahu k cílům a úkolům seskupení uvedeným v úmluvě,
b)
účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
c)
změny ve složení orgánů seskupení, ke kterým došlo v průběhu roku, a
d)
výrok auditora k účetní závěrce.
(3)
Neobdrží-li Ministerstvo od seskupení výroční zprávu ve lhůtě podle odstavce 1, vyzve seskupení, aby tak učinilo v dodatečně stanovené lhůtě. Po jejím marném uplynutí Ministerstvo postupuje podle čl. 13 nařízení o evropském seskupení. Obdobně postupuje Ministerstvo v případě, opravňují-li ho k tomu informace o činnosti seskupení uvedené ve výroční zprávě.
§ 18h
Kontrola nakládání s veřejnými peněžními prostředky
Pro stanovení působnosti orgánu kontrolujícího řízení veřejných peněžních prostředků u seskupení podle čl. 6 odst. 1 nařízení o evropském seskupení se použije zákon o finanční kontrole7e).
ČÁST ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 19
(1)
Kontrola využití rozpočtových prostředků a evidence návratných finančních výpomocí v souladu s vládou schválenými státními programy regionálního rozvoje se provádí podle zvláštního právního předpisu.8)
(2)
Poskytování podpor podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem o veřejné podpoře.9)
(3)
Podpory podle tohoto zákona nesmí být poskytnuty v rozporu s politikou územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací.
§ 20
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
6)
Sdělení Českého statistického úřadu č. 228/2004 Sb., o aktualizaci Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS).
6g)
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013.
7a)
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
7b)
§ 55 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
§ 28 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb.
§ 27 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.
7c)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
7d)
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).
7e)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákon č. 250/2000 Sb., zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
10)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
13)
Čl. 123 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
14)
Čl. 23 odst. 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce.
15)
Čl. 123 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.
16)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.
17)
Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18)
Čl. 7 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.
19)
§ 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
20)
§ 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 249/2000 Sb. | Zákon č. 249/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 9. 8. 2000, částka 73/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
* ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 9. 8. 2000
249
ZÁKON
ze dne 30. června 2000,
kterým se mění zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
Čl. I
Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se slova „Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“), které“ nahrazují slovy „Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“), který“.
2.
V § 4 odst. 1, § 12 odst. 3, § 17 odst. 3, § 18 odst. 3 a 5, § 19 odst. 1, § 20 odst. 1, § 26 odst. 1, § 27 a § 35 odst. 2 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Úřadu“.
3.
V § 4 odst. 2, § 6 odst. 2, § 7 odst. 2, § 9 odst. 3 a 4, § 13 odst. 1 a 2, § 14 odst. 2, § 15 odst. 1 a 2, § 18 odst. 4, § 20 odst. 1, § 29 odst. 4, § 30, § 32 odst. 1, 2 a 3, § 33 a § 35 odst. 5 a 7 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Úřad“.
4.
V § 8 odst. 1 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Úřadem“.
5.
V § 14 odst. 1 písm. c) a § 31 větě první se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Úřadu“ a v § 31 větě druhé se slova „ministrem průmyslu a obchodu“ nahrazují slovy „předsedou Úřadu“.
ČÁST DRUHÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Čl. II
1.
Dosavadní právní předpisy, vydané k provedení zákona č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a licence a jiná rozhodnutí, vydaná na základě tohoto zákona, se považují za právní předpisy, licence a jiná rozhodnutí vydaná podle zákona č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění tohoto zákona.
2.
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
Čl. III
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb. a zákona č. 158/2000 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Poskytování tělovýchovných služeb***)“ se ve sloupci 1 za slovo „tělovýchovných“ vkládají slova „a sportovních“ a ve sloupci 2 na konci se doplňují slova „nebo osvědčení o absolvování rekvalifikačního kurzu pořádaného institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“.
2.
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 214: Ostatní u oboru živnosti „Provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici“ se ve sloupci 1 za slovo „tělovýchovných“ vkládají slova „a sportovních“ a ve sloupci 2 na konci se doplňují slova „nebo osvědčení o absolvování rekvalifikačního kurzu pořádaného institucí akreditovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 250/2000 Sb. | Zákon č. 250/2000 Sb.
Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Vyhlášeno 9. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 73/2000
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (§ 2 — § 10d)
* ČÁST TŘETÍ - ROZPOČTOVÝ PROCES (§ 11 — § 22b)
* ČÁST ČTVRTÁ - ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (§ 23 — § 37b)
* ČÁST PÁTÁ - HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ (§ 38 — § 39a)
* ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 40 — § 42)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (263/2024 Sb.)
250
ZÁKON
ze dne 7. července 2000
o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy a působnost zákona
(1)
Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků,1) jimiž jsou obceobce2) a kraje,3) a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků.
(2)
Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcíobcí2) (dále jen „svazek obcíobcí“), pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcíobcí.
(3)
Ustanovení tohoto zákona, která se vztahují na rozpočty a finanční hospodaření obcíobcí, platí ve statutárních městech2) a v hlavním městě Praze rovněž pro jejich městské části nebo obvody. Obsah rozpočtu městských částí nebo obvodů, včetně struktury jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve své pravomoci.
ČÁST DRUHÁ
FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
§ 2
Nástroje finančního hospodaření
(1)
Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcíobcí se řídí jejich ročním rozpočtem a střednědobým výhledem rozpočtu.
(2)
Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí vede účetnictví podle zvláštního zákona.4)
(3)
V rozpočtu územního samosprávného celku a v rozpočtu svazku obcíobcí se uplatňuje jednotné třídění příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtu (dále jen „rozpočtová skladba“). Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek. Rozpočtovou skladbu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
§ 3
Střednědobý výhled rozpočtu
(1)
Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcíobcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet (§ 4).
(2)
Střednědobý výhled rozpočtu obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí po celou dobu trvání závazku.
(3)
Územní samosprávný celek zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích v jednotlivých letech a o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. Územní samosprávný celek současně oznámí na úřední desce, kde je návrh střednědobého výhledu rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění střednědobého výhledu rozpočtu. Připomínky k návrhu střednědobého výhledu rozpočtu mohou občané územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
(4)
Územní samosprávný celek zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění nového střednědobého výhledu rozpočtu.
§ 4
Rozpočet
(1)
Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcíobcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcíobcí.
(2)
Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.
(3)
Při zpracování ročního rozpočtu se vychází ze střednědobého výhledu rozpočtu.
(4)
Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let.
(5)
Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit
a)
finančními prostředky z minulých let, nebo
b)
smluvně zabezpečenou půjčkou,5) úvěrem,6) návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen „návratné zdroje“).
(6)
Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti může být rozpočet územního samosprávného celku schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocínávratnou finanční výpomocí. Smluvně zabezpečenou půjčkou5), úvěrem6) nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku je možné uhradit pouze schodek vzniklý z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
(7)
Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů (§ 5).
(8)
Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech.
§ 5
Peněžní fondy územních samosprávných celků a svazků obcí
(1)
Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí může zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo bez účelového určení.
(2)
Zdrojem peněžních fondů územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí mohou být zejména
a)
přebytky hospodaření z minulých let,
b)
příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce,
c)
převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů.
§ 6
Obsah rozpočtu
(1)
Obsahem rozpočtu jsou příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není dále uvedeno, že probíhají mimo rozpočet.
(2)
Mimo rozpočet se uskutečňují peněžní operace týkající se
a)
cizích prostředků,
b)
sdružených prostředků.
(3)
Podnikatelská činnost územního samosprávného celku a svazku obcíobcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku a svazku obcíobcí.
§ 7
Příjmy rozpočtu obce
(1)
Příjmy rozpočtu obceobce tvoří zejména
a)
příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
b)
příjmy z výsledků vlastní činnosti,
c)
příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem obceobce, která organizaci zřídila nebo založila,
d)
příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obecobec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obceobce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak,
e)
příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona,7)
f)
výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,8)
g)
dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
h)
dotace z rozpočtu kraje,
i)
prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a správních trestů, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obceobce,
j)
přijaté peněžité dary a příspěvky,
k)
jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obceobce.
(2)
ObecObec může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.
(3)
ObecObec může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b).
(4)
ObecObec může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obceobce. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.
§ 8
Příjmy rozpočtu kraje
(1)
Příjmy rozpočtu kraje tvoří zejména
a)
příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,
b)
příjmy z výsledků vlastní činnosti,
c)
příjmy z hospodářské činnosti organizace, pokud jsou podle tohoto nebo jiného zákona příjmem rozpočtu kraje, který organizaci zřídil nebo založil,
d)
příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je kraj pověřen podle zvláštních zákonů, zejména správní poplatky z této činnosti a dále příjmy z vybraných pokut uložených v pravomoci kraje podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak,
e)
výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona,8)
f)
dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,
g)
přijaté peněžité dary a příspěvky,
h)
jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů kraje,
i)
prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a správních trestů, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje.
(2)
Kraj může použít prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu.
(3)
Kraj může k úhradě svých potřeb použít též návratných zdrojů (§ 4 odst. 5 písm. b).
(4)
Kraj může ke krytí dočasného časového nesouladu mezi čerpáním rozpočtovaných výdajů a plněním rozpočtových příjmů určených k jejich úhradě použít návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiného kraje. Návratná finanční výpomoc je bezúročná. Její opožděné splácení se považuje za zadržení peněžních prostředků.
§ 9
Výdaje rozpočtu obce
(1)
Z rozpočtu obceobce se hradí zejména
a)
závazky vyplývající pro obecobec z plnění povinností uložených jí zákony,
b)
výdaje na vlastní činnost obceobce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
c)
výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obecobec pověřena zákonem,
d)
závazky vyplývající pro obecobec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,
e)
závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemiobcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
f)
úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
g)
výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
h)
výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obecobec,
i)
jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obceobce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
(2)
Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí obecobec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.
§ 10
Výdaje rozpočtu kraje
(1)
Z rozpočtu kraje se hradí zejména
a)
závazky vyplývající pro kraj z plnění povinností uložených zvláštními právními předpisy,
b)
výdaje na činnost orgánů kraje v jeho samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,
c)
výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je kraj pověřen zvláštními právními předpisy,
d)
závazky vyplývající pro kraj z uzavřených smluvních vztahů v jeho hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupil,
e)
dotace do rozpočtů obcíobcí v kraji,
f)
závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými územními celky nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,
g)
úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,
h)
výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,
i)
výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro kraj,
j)
jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti kraje, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.
(2)
Vedle výdajů podle odstavce 1 hradí kraj ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných finančních výpomocí a splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.
Dotace a návratná finanční výpomoc
§ 10a
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
poskytovatelemposkytovatelem územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, svazek obcíobcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti,
b)
dotací peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcíobcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, s výjimkou příspěvku podle § 28 odst. 7 a § 31 odst. 1 písm. b),
c)
návratnou finanční výpomocínávratnou finanční výpomocí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcíobcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovateleposkytovatele ve stanovené lhůtě,
d)
finančním vypořádáním dotacefinančním vypořádáním dotace přehled o čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků a o vrácení nepoužitých peněžních prostředků do rozpočtu poskytovateleposkytovatele,
e)
finančním vypořádáním návratné finanční výpomocifinančním vypořádáním návratné finanční výpomoci přehled o čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků a o jejich vrácení do rozpočtu poskytovateleposkytovatele,
f)
programem pro poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocíprogramem pro poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí (dále jen „program“) souhrn věcných, časových a finančních podmínek podpory účelu určeného poskytovatelemposkytovatelem v programu.
(2)
DotaceDotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc se poskytuje na účel určený poskytovatelemposkytovatelem v programu (§ 10c), na jiný účel určený žadatelem v žádosti nebo na účel stanovený zvláštním právním předpisem22). Na dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak22).
(3)
DotaciDotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc, s výjimkou návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci podle § 34 odst. 1, lze poskytnout na základě žádosti o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy (dále jen „žádost“), popřípadě na základě povinnosti vyplývající ze zvláštního právního předpisu22); žádost obsahuje alespoň
a)
jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště žadatele o dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc, je-li žadatel fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo, je-li žadatel právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
b)
požadovanou částku,
c)
účel, na který žadatel chce dotacidotaci nebo návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc použít,
d)
dobu, v níž má být dosaženo účelu, u návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci i lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek,
e)
odůvodnění žádosti,
f)
je-li žadatel o dotacidotaci právnickou osobou:
1.
informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci,
2.
údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotacidotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
3.
informace o identifikaci osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu.
g)
seznam případných příloh žádosti,
h)
den vyhotovení žádosti a podpis osoby zastupující žadatele, v případě zastoupení na základě plné moci i plnou moc.
(4)
Nevyhoví-li poskytovatelposkytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění žádosti.
(5)
Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci obsahuje alespoň
a)
název, sídlo, identifikační číslo poskytovateleposkytovatele dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci,
b)
jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště, je-li příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo, je-li příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
c)
číslo bankovního účtu poskytovateleposkytovatele a příjemce dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, nebo způsob, jakým budou prostředky poskytnuty,
d)
poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc poskytnuta; u dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky kryté ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu, výši takových peněžních prostředků a zdroj jejich krytí; u dotacedotace, která není poskytována jednorázově, výši jednotlivých částek nebo způsob jejich stanovení a termíny jejich poskytnutí,
e)
účel, na který jsou poskytované peněžní prostředky určeny,
f)
dobu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,
g)
u návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek,
h)
podmínky, které je příjemce povinen při použití peněžních prostředků splnit,
i)
případně další podmínky související s účelem, na nějž byly peněžní prostředky poskytnuty, které je příjemce povinen dodržet,
j)
dobu pro předložení finančního vypořádání dotacefinančního vypořádání dotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci a číslo účtu, na který mají být nepoužité peněžní prostředky nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc vráceny,
k)
je-li příjemcem dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci právnická osoba, povinnosti příjemce v případě přeměny nebo zrušení právnické osoby s likvidací,
l)
den podpisu smlouvy smluvními stranami a jejich podpisy.
(6)
Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotacedotace lze z podmínek stanovených podle odstavce 5 písm. i) vymezit podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků. Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotacedotace se pro stanovení nižšího odvodu uvede pevná částka, procento nebo procentní rozmezí, v jehož rámci bude odvod stanoven. Procento nebo procentní rozmezí se stanoví z poskytnutých prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení rozpočtové kázně.
(7)
Podmínky poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky, které poskytovatelposkytovatel dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu, musí být v souladu s podmínkami, za kterých byly poskytovateliposkytovateli dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci peněžní prostředky poskytnuty.
(8)
Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotacedotace může poskytovatelposkytovatel stanovit výdaje nebo náklady, jejichž výše nemusí být prokazována a které budou vyúčtovány paušální částkou; paušální výdaje nebo náklady se stanoví
a)
procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelemposkytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů,
b)
na základě poskytovatelemposkytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo
c)
jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo jejich část.
§ 10b
(1)
Spory z právních poměrů při poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci rozhoduje podle správního řádu
a)
Ministerstvo financí, je-li jednou ze smluvních stran kraj, svazek obcíobcí, jehož členem je hlavní město Praha, nebo Regionální rada regionu soudržnosti,
b)
krajský úřad v přenesené působnosti, je-li smluvní stranou obecobec nebo svazek obcíobcí, jehož členem není hlavní město Praha, v jehož správním obvodu se obecobec nachází nebo v jehož správním obvodu má svazek obcíobcí sídlo,
c)
Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti, je-li jednou ze smluvních stran městská část hlavního města Prahy.
(2)
Ministerstvo financí plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy ve vztahu k povinnosti stanovené v odstavci 1.
(3)
Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nelze podat odvolání ani rozklad.
§ 10c
(1)
PoskytovatelPoskytovatel zveřejní program na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty podle odstavce 2 písm. f). PoskytovatelPoskytovatel, kterým je svazek obcíobcí, zveřejní program na úředních deskách členských obcíobcí způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty podle odstavce 2 písm. f). Program se zveřejňuje nejméně po dobu 90 dnů ode dne zveřejnění.
(2)
Program obsahuje alespoň
a)
účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty,
b)
důvody podpory stanoveného účelu,
c)
předpokládaný celkový objem peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu na podporu stanoveného účelu,
d)
maximální výši dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci v jednotlivém případě, nebo kritéria pro stanovení výše dotacedotace,
e)
okruh způsobilých žadatelů,
f)
lhůtu pro podání žádosti,
g)
kritéria pro hodnocení žádosti,
h)
lhůtu pro rozhodnutí o žádosti,
i)
podmínky pro poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci,
j)
vzor žádosti, případně obsah jejích příloh.
§ 10d
(1)
PoskytovatelPoskytovatel, s výjimkou svazku obcíobcí, zveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci a její dodatky na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci do výše 50 000 Kč se nezveřejňuje; pokud uzavřením dodatku k veřejnoprávní smlouvě bude dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc zvýšena nad 50 000 Kč, poskytovatelposkytovatel zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění.
(2)
PoskytovatelPoskytovatel, kterým je svazek obcíobcí, zveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci a její dodatky na úředních deskách členských obcíobcí způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci do výše 50 000 Kč se nezveřejňuje; pokud uzavřením dodatku k této veřejnoprávní smlouvě bude dotacedotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc zvýšena nad 50 000 Kč, svazek obcíobcí zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na úředních deskách členských obcíobcí způsobem umožňující dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění.
(3)
Obsahuje-li povinně zveřejňovaná veřejnoprávní smlouva nebo její dodatek informace, které jsou podle zvláštního právního předpisu23) vyloučeny ze zpřístupnění, zveřejní se smlouva nebo její dodatek bez informací vyloučených ze zpřístupnění včetně uvedení důvodu vyloučení. Ze zveřejnění jsou vyloučeny údaje, o kterých to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie24).
ČÁST TŘETÍ
ROZPOČTOVÝ PROCES
§ 11
Sestavení a zveřejnění rozpočtu územního samosprávného celku
(1)
Územní samosprávný celek sestavuje rozpočet v návaznosti na svůj střednědobý výhled rozpočtu a na základě
a)
údajů z rozpisu státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcíobcí,
b)
v případě obceobce též údajů z rozpočtu kraje, jímž rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcíobcí v kraji.
(2)
V případě, že se územní samosprávný celek podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.
(3)
Územní samosprávný celek zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10). Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Územní samosprávný celek současně oznámí na úřední desce, kde je návrh rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
(4)
Územní samosprávný celek zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění rozpočtu na následující rozpočtový rok, alespoň však do konce rozpočtového roku, na který byl schválen.
§ 12
Závazné ukazatele
(1)
Rozpočet územního samosprávného celku a rozpočet svazku obcíobcí se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby podle § 2 odst. 3.
(2)
Orgány územního samosprávného celku a orgány svazku obcíobcí projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby; schválený rozpočet vyjadřuje závazné ukazatele, jimiž se povinně řídí
a)
výkonné orgány územního samosprávného celku a svazku obcíobcí při hospodaření podle rozpočtu,
b)
právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření,
c)
právnické osoby zřízené v působnosti svazku obcíobcí,
d)
další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.
§ 13
Rozpočtové provizorium
(1)
Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcíobcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.
(2)
Pravidly rozpočtového provizoria se řídí hospodaření územního samosprávného celku i po dobu pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, podle zvláštního zákona26).
(3)
Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni i na úrovni nižších stupňů rozpočtové soustavy a u právnických osob financovaných z územních rozpočtů stanoví
a)
zastupitelstvo kraje pro hospodaření kraje,
b)
zastupitelstvo obceobce pro hospodaření obceobce,
c)
orgány svazku obcíobcí pro hospodaření svazku obcíobcí.
(4)
Při uplatnění opatření podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nesmí měsíční výdaje územního samosprávného celku stanovené v pravidlech rozpočtového provizoria překročit jednu dvanáctinu výdajů rozpočtu schváleného pro předchozí rozpočtový rok. Vyšší výdaje lze stanovit pouze v případě, že jejich zvýšení přímo souvisí se zvýšením financování výdajů stanovených jiným zákonem nebo v případě výdajů z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
(5)
Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.
(6)
Územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti zveřejní pravidla rozpočtového provizoria na svých internetových stránkách nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který jsou schválena. Současně oznámí na své úřední desce, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na který jsou schválena. Při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení.
(7)
Svazek obcíobcí zveřejní pravidla rozpočtového provizoria nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího roku, na který jsou schválena, na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcíobcí. Současně na úředních deskách členských obcíobcí oznámí, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na která jsou schválena.
§ 14
Rozpis rozpočtu
(1)
Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku a orgánech svazku obcíobcí se jeho rozpis provádí neprodleně.
(2)
Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit.
(3)
Při rozpisu rozpočtu se rozpočet člení podle podrobné rozpočtové skladby.
§ 15
Hospodaření podle rozpočtu a kontrola
(1)
Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává kontrolu svého hospodaření podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční kontrolu ve veřejné správě10a) po celý rozpočtový rok.
(2)
Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí vykonává kontrolu hospodaření jím zřízených nebo založených právnických osob.
§ 16
Změny rozpočtu
(1)
Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodu
a)
změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny),
b)
změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny); patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo
c)
změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny).
(2)
Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.
(3)
Rozpočtovým opatřením je
a)
přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,
b)
použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,
c)
vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.
(4)
Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o peněžní prostředky podle § 28 odst. 15.
(5)
Rozpočtové opatření zveřejní územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti na svých internetových stránkách do 30 dnů od jeho schválení, svazek obcíobcí zveřejní rozpočtové opatření ve stejné lhůtě na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcíobcí. Současně územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti oznámí na své úřední desce a svazek obcíobcí na úředních deskách členských obcíobcí, kde je rozpočtové opatření zveřejněno v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněno po dobu zveřejnění rozpočtu, který je rozpočtovým opatřením změněn.
§ 17
Závěrečný účet
(1)
Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcíobcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu.
(2)
V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby, údaje o hospodaření s majetkem a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcíobcí a jimi zřízených nebo založených právnických osob.
(3)
Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcíobcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob.
(4)
Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí jsou povinny dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok.11) Přezkoumání hospodaření upravuje zvláštní právní předpis.11b)
(5)
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku a svazku obcíobcí.
(6)
Územní samosprávný celek zveřejní návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání zastupitelstva územního samosprávného celku10). Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Na úřední desce může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění závěrečného účtu. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané příslušného územního samosprávného celku uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání zastupitelstva.
(7)
Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením
a)
souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo
b)
souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme územní samosprávný celek a svazek obcíobcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků; přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily územnímu samosprávnému celku nebo svazku obcíobcí škodu.
(8)
Územní samosprávný celek zveřejní závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení10) a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok.
§ 18
Časové použití rozpočtu
(1)
Do plnění rozpočtu se zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce.
(2)
Do plnění výdajů se zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce.
(3)
Pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech.
(4)
Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí může přijímat nebo poskytovat zálohy na věcná plnění smluv, která se uskuteční až v následujícím roce.
(5)
Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí stanoví časovou použitelnost dotacídotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.
§ 19
Účelovost rozpočtových prostředků
(1)
Účelovost rozpočtových prostředků se určí
a)
individuálně ve vztahu ke konkrétnímu úkolu,
b)
odvětvově ve vztahu k potřebám daného odvětví, nebo
c)
územně ve vztahu k potřebám vymezeného území nebo jeho části anebo místa.
(2)
Územní samosprávný celek a svazek obcíobcí je povinen respektovat účel použití rozpočtových prostředků, který vyplývá
a)
z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo
b)
z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček.
§ 20
Návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků
(1)
Rozpočtové prostředky územního samosprávného celku a svazku obcíobcí nevyužité do konce roku nepropadají, ale převádějí se do dalšího roku. Případná jejich účelovost se přitom zachovává.
(2)
Výjimkou z ustanovení odstavce 1 jsou nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované peněžní prostředky vrátit. Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční.
(3)
Územní samosprávný celek i svazek obcíobcí může při poskytování vlastních rozpočtových prostředků jiným osobám požadovat návratnost nepoužitých rozpočtových prostředků podle odstavce 2. Vrácené rozpočtové prostředky jsou v tom případě příjmem jejich rozpočtu v roce, v němž k jejich vrácení došlo.
§ 21
Kompenzační peněžní operace
(1)
Kompenzační operací se do údajů o plnění rozpočtu zařazují
a)
vrácené přijaté zálohy a vrácené neoprávněně přijaté peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě příjmů téhož rozpočtového roku,
b)
vrácené poskytnuté zálohy a vrácené neoprávněně vydané peněžní prostředky, a to ve stejné výši, ale v záporné hodnotě výdajů téhož rozpočtového roku.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje také v případě,
a)
že v daném rozpočtovém roce dojde ke vzájemné náhradě uskutečněných výdajů mezi osobami řídícími se rozpočtovou skladbou, nebo
b)
jestliže rozpočet zprostředkovává vztahy mezi rozpočtem vyššího stupně a rozpočty nižších stupňů.
§ 22
Porušení rozpočtové kázně
(1)
Porušením rozpočtové kázně je každé neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých jako dotace nebo návratná finanční výpomocnávratná finanční výpomoc z rozpočtu poskytovateleposkytovatele.
(2)
Neoprávněným použitím peněžních prostředků podle odstavce 1 je jejich použití, kterým byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22). Dnem porušení rozpočtové kázně je den, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity nebo den jejich připsání na účet příjemce u dotacídotací poskytovaných zpětně. Za neoprávněné použití peněžních prostředků podle odstavce 1 se považuje také
a)
porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22), ke kterému došlo po připsání peněžních prostředků na účet příjemce,
b)
porušení povinnosti stanovené v písmeni a), ke kterému došlo před připsáním peněžních prostředků na účet příjemce a které ke dni připsání trvá; den připsání peněžních prostředků na účet příjemce se považuje za den porušení rozpočtové kázně,
c)
neprokáže-li příjemce peněžních prostředků, jak byly tyto prostředky použity.
(3)
Zadržením peněžních prostředků podle odstavce 1 je porušení povinnosti vrácení poskytnutých prostředků ve stanoveném termínu; dnem porušení rozpočtové kázně je v tomto případě den následující po dni, v němž marně uplynul termín stanovený pro vrácení poskytnutých prostředků.
(4)
Fyzická nebo právnická osoba, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.
(5)
Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Odvody za porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci se sčítají, s výjimkou odvodů za porušení rozpočtové kázně porušením pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek se uloží odvod ve výši nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné zakázky, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže se podle veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků za porušení méně závažné povinnosti uloží podle § 10a odst. 6 odvod nižší. Při porušení několika méně závažných povinností se odvody za porušení rozpočtové kázně sčítají, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva jinak. Odvody za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při stanovení výše odvodu přihlédne orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatelposkytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 odvod neuloží, poskytovatelposkytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.
(6)
PoskytovatelPoskytovatel písemně vyzve příjemce dotacedotace k provedení opatření k nápravě10a) v jím stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě kontrolního zjištění10a), že příjemce dotacedotace porušil méně závažnou podmínku podle § 10a odst. 6, za níž byla dotacedotace poskytnuta a u níž poskytovatelposkytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotacedotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě. V rozsahu, v jakém příjemce dotacedotace provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. PoskytovatelPoskytovatel písemně vyzve příjemce dotacedotace k vrácení dotacedotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotacedotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotacedotace nebo podmínku, za které byla dotacedotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. V rozsahu, v jakém příjemce dotacedotace vrátil dotacidotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Výzva k provedení opatření k nápravě a výzva k vrácení dotacedotace nebo její části není pro příjemce dotacedotace závazná. PoskytovatelPoskytovatel vhodným způsobem bez zbytečného odkladu informuje o vydání výzvy k provedení opatření k nápravě, o vydání výzvy k vrácení dotacedotace a o tom, zda příjemce dotacedotace výzvě vyhověl, orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k rozhodnutí o uložení odvodu.
(7)
Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, pokud jeho celková výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci nepřesáhne 1 000 Kč.
(8)
Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je ten, kdo rozpočtovou kázeň porušil, povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne připsání peněžních prostředků na účet poskytovateleposkytovatele. Pokud poskytovatelposkytovatel rozhodl podle odstavce 5 věty sedmé, penále se počítá z částky, kterou je příjemce povinen odvést. Penále za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 2 písm. b) se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod na základě platebního výměru uhradit. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 1 000 Kč, se neuloží.
(9)
O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje v samostatné působnosti
a)
u obceobce obecní úřad,
b)
u městské části hlavního města Prahy úřad městské části,
c)
u hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy,
d)
u kraje krajský úřad.
(10)
Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního právního předpisu13), rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního právního předpisu14). Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. c) a d) přezkoumává Ministerstvo financí. Správní orgán v řízení o odvolání přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 9 z hlediska souladu s právními předpisy; rozhodnutí může pouze zrušit a řízení zastavit, nebo zrušit a věc vrátit k novému projednání úřadu, který rozhodnutí vydal, nebo odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit.
(11)
O uložení odvodu a penále podle odstavců 4 až 8 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje
a)
u svazku obcíobcí orgán určený k tomu stanovami, jinak orgán, který jedná jménem svazku obcíobcí navenek,
b)
v případě peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti finanční úřad.
(12)
Odvolacím orgánem proti rozhodnutí podle odstavce 11 písm. a) je krajský úřad v přenesené působnosti, příslušný podle sídla svazku obcíobcí.
(13)
Odvod a penále podle odstavců 4 až 8 lze uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
(14)
Prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále může z důvodů hodných zvláštního zřetele povolit na základě písemné žádosti toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň, v případě odvodu a penále uloženého
a)
podle odstavce 9 a odstavce 11 písm. a) orgán, který o poskytnutí peněžních prostředků rozhodl; o prominutí nebo částečném prominutí rozhoduje poskytovatelposkytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků25),
b)
podle odstavce 11 písm. b) Generální finanční ředitelství; žádost o prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále se podává prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil.
(15)
Žádost o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne
a)
podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení,
b)
zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení,
c)
zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnostikasační stížnosti.
(16)
Při správě odvodů a penále podle odstavců 9 a 11 se postupuje podle daňového řádu. Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu.
(17)
Územní samosprávný celek poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků.
(18)
Orgán Finanční správy České republiky poskytuje na vyžádání informace získané při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti.
§ 22a
Přestupky
(1)
Územní samosprávný celek, svazek obcíobcí nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 2 odst. 1 nezpracuje střednědobý výhled rozpočtu,
b)
v rozporu s § 10c odst. 1 nezveřejní program,
c)
v rozporu s § 10d odst. 1 a 2 nezveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotacedotace nebo návratné finanční výpomocinávratné finanční výpomoci včetně dodatků,
d)
v rozporu s § 13 odst. 1 a 2 nehospodaří podle pravidel rozpočtového provizoria,
e)
neprovede změny schváleného rozpočtu podle § 16 odst. 2 a 4,
f)
zpracuje rozpočet v rozporu s § 12 odst. 1,
g)
v rozporu s § 14 neprovede rozpis schváleného rozpočtu,
h)
v rozporu s § 15 odst. 1 nevykonává kontrolu svého hospodaření, nebo
i)
v rozporu s § 17 odst. 4 nezajistí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok.
(2)
Územní samosprávný celek nebo městská část hlavního města Prahy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s
a)
§ 3 odst. 3 nezveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu,
b)
§ 3 odst. 4 nezveřejní střednědobý výhled rozpočtu,
c)
§ 11 odst. 2 zpracuje a schválí rozpočet,
d)
§ 11 odst. 3 nezveřejní návrh rozpočtu,
e)
§ 11 odst. 4 nezveřejní rozpočet,
f)
§ 13 odst. 6 nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria,
g)
§ 16 odst. 5 nezveřejní rozpočtové opatření,
h)
§ 17 odst. 6 nezveřejní návrh závěrečného účtu, nebo
i)
§ 17 odst. 8 nezveřejní závěrečný účet.
(3)
Svazek obcíobcí se dopustí přestupku tím, že v rozporu s
a)
§ 39 odst. 3 zpracuje a schválí rozpočet,
b)
§ 39 odst. 4 nezveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu,
c)
§ 39 odst. 5 nezveřejní střednědobý výhled rozpočtu,
d)
§ 39 odst. 6 nezveřejní návrh rozpočtu,
e)
§ 39 odst. 7 nezveřejní rozpočet,
f)
§ 13 odst. 7 nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria,
g)
§ 16 odst. 5 nezveřejní rozpočtové opatření,
h)
§ 39 odst. 9 nezveřejní návrh závěrečného účtu, nebo
i)
§ 39 odst. 10 nezveřejní závěrečný účet.
(4)
Za přestupku podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 22b
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustila obecobec nebo dobrovolný svazek obcíobcí, jehož členem není hlavní město Praha, projednává v přenesené působnosti krajský úřad, v jehož správním obvodu se obecobec nachází nebo v jehož správním obvodu má dobrovolný svazek obcíobcí sídlo. Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustila městská část hlavního města Prahy, projednává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona, kterých se dopustil kraj, hlavní město Praha nebo dobrovolný svazek obcíobcí, jehož členem je hlavní město Praha, projednává Ministerstvo financí.
(3)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
ČÁST ČTVRTÁ
ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ
§ 23
Druhy organizací územních samosprávných celků
(1)
Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností
a)
zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity,
b)
zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk,
c)
zakládat obchodní společnosti,15) a to akciové společnostiakciové společnosti a společnosti s ručením omezeným,
d)
zakládat ústavy podle zvláštního zákona16),
e)
zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu,16a)
f)
zřizovat veřejné výzkumné instituce podle zvláštního zákona16b),
g)
zřizovat veřejné kulturní instituce podle zvláštního zákona27).
(2)
Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.
Organizační složky územního samosprávného celku
§ 24
Vznik organizačních složek územního samosprávného celku
(1)
Organizační složka územního samosprávného celku (dále jen „organizační složka“) vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které
a)
nevyžadují velký počet zaměstnanců,
b)
nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení,
c)
nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné,
d)
nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů.
(2)
Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(3)
Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti.
§ 25
Hospodaření organizačních složek
(1)
Územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. Organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.
(2)
Územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti organizační složky, s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky zabezpečuje.
(3)
Na organizační složku přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u bankybanky.
(4)
Pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, vedoucí této organizační složky odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a úplnost podkladů pro účetní záznamy zřizovatele.
(5)
Organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku.
(6)
Zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje.
(7)
Rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce.
(8)
Peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku.
(9)
Nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku.
(10)
Zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky.
§ 26
Zřizovací listina organizačních složek
O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat
a)
úplný název zřizovatele; je-li jím obecobec, uvede se také její zařazení do okresu,
b)
název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele,
c)
vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
d)
označení osob oprávněných jednat za organizační složku,
e)
vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,
f)
vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat,
g)
okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu,
h)
způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje,
i)
vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena.
Příspěvkové organizace územních samosprávných celků
§ 27
Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací
(1)
Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.
(2)
Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat
a)
úplný název zřizovatele, je-li jím obecobec, uvede se také její zařazení do okresu,
b)
název, sídlo příspěvkové organizace a identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci osoby poskytnuté správcem základního registru osob16d); název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací,
c)
vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
d)
označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace,
e)
vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“),
f)
vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně,
g)
okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně,
h)
vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.
(3)
Zřizovatel vede o všech jím zřízených příspěvkových organizacích evidenci obsahující tyto údaje:
a)
název,
b)
identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
c)
datum vzniku,
d)
datum zániku,
e)
statutární orgán vyjádřený údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, nebo údajem o identifikačním čísle osoby, názvu a adrese sídla právnické osoby,
f)
adresa sídla.
(4)
Zřizovatel může vést evidenci podle odstavce 3 v integrovaném agendovém informačním systému registru osob.
(5)
Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.
(6)
Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas.
(7)
Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to
a)
bezúplatným převodem od svého zřizovatele,
b)
darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,
c)
děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo
d)
jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.
(8)
Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 7 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem.
(9)
Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele.
(10)
Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 9 se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.
(11)
Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace.
(12)
Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel.
§ 28
Finanční hospodaření příspěvkových organizací
(1)
Příspěvková organizace sestavuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel.
(2)
Rozpočet příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na rozpočtový rok, jímž se řídí financování činnosti příspěvkové organizace. Rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem.
(3)
Střednědobý výhled rozpočtu příspěvkové organizace je plán výnosů a nákladů na nejméně 2 roky následující po roce, na který je sestavován rozpočet. Obsahuje předpokládané náklady a výnosy v jednotlivých letech.
(4)
Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí.
(5)
Příspěvková organizace dále hospodaří
a)
s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,
b)
s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce.
(6)
Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 5 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotacedotace poskytnuta.
(7)
Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb.
(8)
Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje.
(9)
Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže
a)
její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo
b)
její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele.
(10)
Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že
a)
použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem,
b)
převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel,
c)
použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel nebo v jiné výši, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis,
d)
použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona,
e)
překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn, nebo
f)
neprovede odvod podle odstavce 9 ve lhůtě stanovené zřizovatelem.
(11)
Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo.
(12)
Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace podané do 1 roku od uložení odvodu.
(13)
Ustanovení odstavců 10 až 12 se nevztahují na porušení rozpočtové kázně při nakládání s prostředky poskytnutými příspěvkové organizaci z rozpočtu zřizovatele, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě. V takovém případě se postupuje podle § 22.
(14)
Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.
(15)
Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcíobcí, též k rozpočtu kraje.
§ 28a
Zveřejňování střednědobého výhledu rozpočtu a rozpočtu příspěvkové organizace
(1)
Příspěvková organizace zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách, nebo na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění střednědobého výhledu rozpočtu.
(2)
Příspěvková organizace zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách, nebo na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů ode dne jeho schválení. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění nového střednědobého výhledu rozpočtu.
(3)
Příspěvková organizace zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách, nebo na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání zřizovatelem. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu.
(4)
Příspěvková organizace zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách, nebo na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů od jeho schválení. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu na následující rozpočtový rok.
§ 29
Peněžní fondy příspěvkových organizací
(1)
Příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:
a)
rezervní fond,
b)
fond investic,
c)
fond odměn,
d)
fond kulturních a sociálních potřeb.
(2)
Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.
§ 30
Rezervní fond
(1)
Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Zlepšený výsledek hospodaření příspěvkové organizace je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší než její provozní náklady. Rozdělení zlepšeného výsledku hospodaření do rezervního fondu a do fondu odměn schvaluje zřizovatel. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary a prostředky převedené podle § 28 odst. 6.
(2)
Rezervní fond, s výjimkou účelově určených peněžních darů a prostředků převedených podle § 28 odst. 6, používá příspěvková organizace
a)
k dalšímu rozvoji své činnosti,
b)
k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady,
c)
k úhradě případných odvodů a penále uložených jí za porušení rozpočtové kázně,
d)
k úhradě své ztráty za předchozí léta.
(3)
Účelově určené peněžní dary se použijí v souladu s jejich určením.
(4)
Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu, s výjimkou účelově určených peněžních darů a prostředků převedených podle § 28 odst. 6, použila k posílení svého fondu investic.
§ 31
Fond investic
(1)
Fond investic vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou
a)
peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu,
b)
investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele,
c)
investiční dotacedotace ze státních fondů a jiných veřejných rozpočtů,
d)
příjmy z prodeje svěřeného dlouhodobého hmotného majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí,
e)
peněžní dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům,
f)
příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace,
g)
převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem.
(2)
Fond investic příspěvkové organizace se používá
a)
na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,
b)
k úhradě investičních úvěrů nebo půjček,
c)
k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil,
d)
k navýšení peněžních prostředků určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost.
(3)
Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček.
§ 32
Fond odměn
(1)
Fond odměn je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření příspěvkové organizace, a to do výše jeho 20 %, nejvýše však do výše 10 % objemu prostředků na platy stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy.
(2)
Převod peněžních prostředků do fondu odměn schvaluje zřizovatel.
(3)
Z fondu odměn se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně se z fondu odměn hradí případné překročení stanoveného objemu prostředků na platy.
§ 33
Fond kulturních a sociálních potřeb
(1)
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
(2)
Fond kulturních a sociálních potřeb je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky.
(3)
Fond kulturních a sociálních potřeb je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u příspěvkové organizace, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám.
(4)
Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.
(5)
Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
(6)
Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.
§ 33b
Stravování a stravovací služby
(1)
Zabezpečuje-li příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro
a)
zaměstnance v pracovním poměru,
b)
žáky a studenty po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a)
bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b)
zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(3)
Příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a)
fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou,
b)
zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní.
(4)
Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li příspěvková organizace ze svého rozpočtu na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování. Peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Peněžitý příspěvek na stravování může být částečně hrazen příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(5)
Příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště.
(6)
Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
§ 34
Úvěry, půjčky a ručení příspěvkové organizace
(1)
Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce5) nebo o úvěru6) jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomocnávratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku, nestanoví-li zřizovatel lhůtu delší.
(2)
Příspěvková organizace není oprávněna ručit za závazky třetích osob, ani jinak je zajišťovat.
§ 35
Nákup na splátky příspěvkovými organizacemi
Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele.
§ 36
Nakládání s cennými papíry příspěvkovými organizacemi
Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcieakcie či jiné cenné papírycenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem.
§ 37
Poskytování darů příspěvkovými organizacemi
Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 8.
§ 37a
Zřizování a zakládání právnických osob
Příspěvková organizace nesmí
a)
zřizovat nebo zakládat právnické osoby,
b)
mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.
§ 37b
Předchozí souhlas
(1)
Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, nebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 6, se uděluje vždy pouze pro jedno právní jednání a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel udělit předchozí souhlas společný pro více právních jednání. Není-li předchozí souhlas udělen, k právnímu jednání se nepřihlíží.
(2)
Do doby, než právní jednání nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odvolat, jestliže po jeho udělení vyjdou najevo podstatné skutečnosti pro rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv.
(3)
Pokud si zřizovatel příspěvkové organizace vyhradí udělení předchozího souhlasu k nabytí majetku podle § 27 odst. 6, je povinen oznámit tuto skutečnost v Ústředním věstníku České republiky.
ČÁST PÁTÁ
HOSPODAŘENÍ SVAZKU OBCÍ
§ 38
Majetek svazku obcí
(1)
Svazek obcíobcí hospodaří s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcíobcí jeho členské obceobce podle stanov svazku obcíobcí,18) a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností.
(2)
Majetek vložený obcíobcí do hospodaření svazku obcíobcí zůstává ve vlastnictví obceobce. Orgány svazku obcíobcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně členská obecobec přenesla podle stanov svazku obcíobcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcíobcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu,19) nelze převést na orgány svazku obcíobcí.
§ 39
Finanční hospodaření svazku obcí
(1)
Svazek obcíobcí hospodaří podle svého rozpočtu (§ 4).
(2)
Obsahem rozpočtu svazku obcíobcí jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající z jeho činností v souladu s jeho stanovami.
(3)
V případě, že se svazek obcíobcí podílí na realizaci programu nebo projektu spolufinancovaného z rozpočtu Evropské unie, musí jeho rozpočet na příslušný kalendářní rok obsahovat stanovený objem finančních prostředků účelově určených na spolufinancování programu nebo projektu Evropské unie.
(4)
Svazek obcíobcí zveřejní návrh střednědobého výhledu rozpočtu na svých internetových stránkách a na úředních deskách členských obcíobcí nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu. Na úředních deskách může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích v jednotlivých letech a o dlouhodobých závazcích a pohledávkách. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění střednědobého výhledu rozpočtu. Připomínky k návrhu střednědobého výhledu rozpočtu mohou občané členských obcíobcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí.
(5)
Svazek obcíobcí zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úředních deskách členských obcíobcí jeho zveřejnění, s uvedením, kde byl zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění nového střednědobého výhledu rozpočtu.
(6)
Svazek obcíobcí zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách a na úředních deskách členských obcíobcí nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu rozpočtu. Na úředních deskách může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o příjmech a výdajích rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané členských obcíobcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí.
(7)
Svazek obcíobcí zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úředních deskách členských obcíobcí jeho zveřejnění s uvedením, kde byl zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění rozpočtu na následující rozpočtový rok, alespoň však do konce rozpočtového roku, na který byl schválen.
(8)
Kontrolu hospodaření s majetkem svazku obcíobcí a s jeho finančními prostředky provádí orgán určený k tomu stanovami svazku obcíobcí. Zprávy o výsledcích této kontroly předkládá svazek obcíobcí zastupitelstvům členských obcíobcí.
(9)
Svazek obcíobcí zveřejní návrh závěrečného účtu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření21) na svých internetových stránkách a na úředních deskách členských obcíobcí nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí. Na internetových stránkách se zveřejňuje úplné znění návrhu včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Na úředních deskách může být návrh zveřejněn v užším rozsahu, který obsahuje alespoň údaje o plnění příjmů a výdajů rozpočtu v třídění podle nejvyšších jednotek druhového třídění rozpočtové skladby a závěr zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění závěrečného účtu. Připomínky k návrhu závěrečného účtu mohou občané členských obcíobcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně při jeho projednávání na zasedání příslušného orgánu svazku obcíobcí.
(10)
Svazek obcíobcí zveřejní závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů od jeho schválení a současně vyvěsí na úředních deskách členských obcíobcí oznámení o jeho zveřejnění s uvedením, kde byl zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok.
(11)
Závěrečný účet svazku obcíobcí se předkládá zastupitelstvům členských obcíobcí, a to neprodleně po jeho schválení v orgánu svazku obcíobcí.
§ 39a
Druhy organizací svazku obcí
(1)
Svazek obcíobcí může
a)
zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity,
b)
zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytváří zisk,
c)
zakládat obchodní společnosti, a to společnosti s ručením omezeným a akciové společnostiakciové společnosti,
d)
zřizovat školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu16a).
(2)
K zajištění předmětu činnosti v oblasti školství může svazek obcíobcí zřizovat pouze příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu16a).
(3)
O vzniku organizační složky podle odstavce 1 písm. a) rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcíobcí vymezený stanovami;19b) tento orgán také schvaluje zřizovací listinu organizační složky.
(4)
O zřízení, změně a zrušení příspěvkové organizace podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcí, vymezený stanovami;19b) tento orgán také schvaluje zřizovací listinu příspěvkové organizace.
(5)
O založení, změně a rušení obchodních společností podle odstavce 1 písm. c) rozhoduje nejvyšší orgán svazku obcíobcí vymezený stanovami;19b) tento orgán schvaluje jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhoduje o účasti v již založených obchodních společnostech.
(6)
Ostatní úkoly zřizovatele příspěvkové organizace a zakladatele obchodní společnosti, pokud nejsou stanovami vyhrazeny nejvyššímu orgánu svazku obcíobcí, plní výkonný orgán svazku obcíobcí, vymezený stanovami.19b)
(7)
Pokud není stanoveno jinak, vztahují se na organizační složky podle odstavce 1 písm. a) ustanovení § 24 až 26 obdobně a na příspěvkové organizace podle odstavce 1 písm. b) ustanovení § 27 až 37b obdobně.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 40
Plnění závazků z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé
Poskytování finančních prostředků z rozpočtů krajů, obcíobcí nebo svazků obcíobcí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů musí být v souladu se zvláštním zákonem upravujícím postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.20)
§ 41
Přechodná ustanovení
(1)
Dosavadní rozpočtové organizace, k nimž funkce zřizovatele má před účinností tohoto zákona obecobec, se s účinností tohoto zákona stávají organizační složkou obceobce. ObecObec k tomu účelu rozhodnutím zastupitelstva vydá zřizovací listinu organizační složky, a to nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Při této organizační změně přecházejí veškerá práva a povinnosti rozpočtové organizace na obecobec.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že obecobec dosavadní rozpočtovou organizaci přemění do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona na příspěvkovou organizaci. V tom případě se postupuje podle § 27. Touto změnou přecházejí všechna práva a povinnosti z dosavadní rozpočtové organizace na příspěvkovou organizaci jako jejího právního nástupce.
§ 42
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.
2)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2a)
§ 16 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb.
3)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
4)
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 657 a násl. občanského zákoníku.
6)
§ 497 a násl. obchodního zákoníku.
7)
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní).
10)
§ 84 zákona č. 128/2000 Sb.
§ 35 zákona č. 129/2000 Sb.
§ 59 zákona č. 131/2000 Sb.
10a)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 42 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 20 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 38 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11b)
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
12)
§ 44a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 270/2007 Sb.
13)
§ 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
15)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
16a)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
16b)
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
16d)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
18)
§ 50 zákona č. 128/2000 Sb.
19)
§ 85 zákona č. 128/2000 Sb.
19b)
§ 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
20)
Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
21)
§ 10 zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.
22)
Například § 160 až 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 42/2009 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
23)
Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24)
Například čl. 111 a 112 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, čl. 3 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 184/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu stanoví podmínky týkající se systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce, čl. 26 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu.
25)
§ 87 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 22/2004 Sb.
§ 101 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 313/2002 Sb.
§ 40 odst. 2 a § 58 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb.
§ 62 a 90 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 22/2004 Sb.
§ 70 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb.
§ 94 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.
§ 16d odst. 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb. a zákona č. 253/2011 Sb.
26)
§ 124 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších přepisů.
§ 82 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
§ 107 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Zákon č. 263/2024 Sb., o veřejných kulturních institucích a o změně souvisejících zákonů (zákon o veřejných kulturních institucích). |
Zákon č. 255/2000 Sb. | Zákon č. 255/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 11. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 74/2000
* Čl. I - Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č.
* Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení
* Čl. II - 1. Za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání nebo dovolání podávaná po nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle tohot
* Čl. III - Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 2001
255
ZÁKON
ze dne 14. července 2000,
kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 až 4 znějí:
㤠1
Předmět soudních poplatků
Soudní poplatky (dále jen „poplatky“) se vybírají za
a)
řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za řízení“),
b)
jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen „poplatky za úkony“).
Sazebník poplatků (dále jen „sazebník“) je uveden v příloze k tomuto zákonu.
§ 2
Poplatníci
(1)
Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou
a)
navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak,
b)
účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,
c)
dlužník ve vyrovnacím řízení,
d)
žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,
e)
fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,
f)
právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.
(2)
Poplatníkem je i ten, kdo podal žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.
(3)
Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není.
(4)
Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém případě zaniká uložením povinnosti zaplatit poplatek žalovanému.
(5)
Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.
(6)
Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu.
(7)
Poplatníkem poplatku za vyhotovení stejnopisů podání a příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání) s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, ač byl k jejich předložení soudem vyzván.
(8)
Vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.
(9)
Jestliže řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo řízení o jmenování likvidátora právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že statutární orgán poplatníka, případně osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu, bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Je-li statutárních orgánů více nebo tvoří-li statutární orgán více osob, ručí za zaplacení poplatku společně a nerozdílně. To platí obdobně pro osobu, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu.
§ 3
Příslušnost
(1)
Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni.
(2)
Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem a dovolacím soudem rozhoduje soud, který rozhodl o věci v prvním stupni, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje odvolací soud nebo dovolací soud, vznikne-li poplatníku povinnost zaplatit poplatek v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím o věci samé nebo v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím, jímž se řízení končí.
(4)
Ve věcech poplatků za úkony rozhoduje soud nebo správa soudu, které mají úkon provést.
§ 4
Vznik poplatkové povinnosti
(1)
Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost
a)
podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen „návrh na zahájení řízení“),
b)
podáním odvolání,
c)
podáním dovolání,
d)
ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené,
e)
schválením smíru ve smírčím řízení,
f)
uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření,
g)
v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
(2)
Jde-li o poplatek za úkon, poplatková povinnost vzniká
a)
sepsáním podání do protokolu u soudu,
b)
v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu.“.
2.
V § 5 odst. 1 větě první se za slovo „poplatků“ vkládají slova „za řízení“ a za větu první se vkládá tato věta: „Sazby poplatků za úkony jsou stanoveny pevnou částkou.“.
3.
V § 5 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se ruší označení odstavce 1.
4.
§ 6 až 7 znějí:
㤠6
Základ poplatku
(1)
Základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.
(2)
Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku jejich součet. Peněžitá plnění, pro která je stanovena rozdílná sazba poplatku, jsou však samostatným základem poplatku.
(3)
Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než 5 let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.
(4)
Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 3, je základem poplatku částka ve výši 15 000 Kč.
(5)
Pro nepeněžitá plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu poplatku stanoví sazebník, platí obdobně odstavce 2 a 3.
(6)
Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurs Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna; platnost tohoto použitého kursu měn je poplatník povinen prokázat soudu dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.
(7)
Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený procentní poplatek ze základu se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.
(8)
Pro řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem platí obdobně odstavce 1 až 7; při výpočtu základu poplatku se však vychází z peněžitých plnění a nepeněžitých plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu procentního poplatku stanoví sazebník, jsou-li tato plnění předmětem odvolání nebo dovolání.
§ 6a
Stanovení výše poplatku
(1)
Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.
(2)
Jsou-li pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají.
(3)
Rozšíří-li se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení, je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem. Bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část (přeplatek).
§ 7
Splatnost poplatku
(1)
Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. d) až g), je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit stanovena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.
(2)
Rozšíří-li poplatník návrh na provedení úkonu nebo rozšíří-li se předmět řízení po podání návrhu na zahájení řízení, doplatí poplatník poplatek ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem.“.
5.
V § 8 odst. 2 se slova „provádí řízení, s výjimkou uvedenou v odstavcích 3 a 4“ nahrazují slovy „je k rozhodování o nich příslušný podle § 3.“.
6.
V § 8 se odstavce 3 a 4 zrušují.
7.
§ 9 zní:
㤠9
Následky nezaplacení poplatku
(1)
Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
(2)
Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě, kterou mu určí, zaplatil poplatek soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. Po doručení výzvy vrátí věc tomuto soudu s pokynem, aby ji znovu předložil po zaplacení poplatku. Soud, jemuž byla věc vrácena, je výzvou odvolacího soudu vázán a po marném uplynutí v ní určené lhůty řízení zastaví. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.
(3)
Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
(4)
Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,
a)
začal-li již jednat o věci samé,
b)
vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,
c)
je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,
d)
došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.
(5)
O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat.
(6)
V případech uvedených v odstavci 4 rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu (§ 2 odst. 9).
(7)
Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.
(8)
Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným.“.
8.
V § 10 odst. 1 poslední věta zní: „Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.“.
9.
V § 10 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. O vrácení poplatku rozhoduje, a to i bez podání návrhu, soud, který vydal nesprávnou výzvu nebo rozhodnutí. Nesprávné rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek soud současně zruší.
(3)
Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti.
(4)
Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu. Po podání odporu nebo námitek se poplatek vrátí, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku).“.
10.
V § 10 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí:
„(5)
V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.
(6)
Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.
(7)
Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání usnesení, kterým byla stanovena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud.
(8)
Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen.“.
11.
V § 11 odst. 1 větě první se slova „poplatné úkony“ nahrazují slovem „řízení“.
12.
V § 11 odst. 1 písm. a) se za slovo „péče“ vkládá slovo „soudu“ a slovo „děti“ se zrušuje.
13.
V § 11 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,“.
14.
V § 11 odst. 1 písm. g) se za slovo „způsobené“ vkládají slova „při výkonu veřejné moci“ a za slovo „rozhodnutím“ se vkládají slova ", rozhodnutím o vazbě“.
15.
V § 11 odst. 1 se na konci písmene h) doplňují slova „poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení“.
16.
V § 11 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i), j) a k), která znějí:
„i)
obchodního rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, která je v konkursu,
j)
konkursu včetně nuceného vyrovnání, s výjimkou sporů vyvolaných konkursem,
k)
sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům.“.
17.
V § 11 odst. 2 písm. b) se slovo „obce“ nahrazuje slovy „územní samosprávné celky“.
18.
V § 11 odst. 2 písm. c) se za slovo „výživného“ vkládají slova „včetně jeho zvýšení“.
19.
V § 11 odst. 2 písm. g) se slovo „otcovství“ nahrazuje slovem „rodičovství“.
20.
V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o), p) a r), která znějí:
„o)
navrhovatel v řízení o poddlužnické žalobě,
p)
cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost,
r)
správce konkursní podstaty v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.“.
21.
V § 11 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení
a)
o návrhu na nařízení předběžného opatření,
b)
před odvolacím soudem,
c)
o povolení obnovy,
d)
o žalobě pro zmatečnost,
e)
před dovolacím soudem,
f)
o výkon rozhodnutí.
(4)
Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a o vyrovnací řízení.“.
22.
V § 11 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Osvobození podle odstavce 1 písm. i) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé děti.“.
23.
V § 13 odst. 2 se zrušují slova „anebo v němž předseda soudu povolil4b) posečkání poplatku nebo jeho zaplacení ve splátkách“ a na konci se doplňují tyto věty: „Od konce kalendářního roku, v němž uplynula poplatníkovi lhůta povolená4b) pro posečkání poplatku nebo lhůta pro placení poplatku ve splátkách, běží nová tříletá lhůta. Pro účely vymáhání poplatku se v případech uvedených v § 9 odst. 4 pokládá poplatek za splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost zaplatit poplatek stanovena (§ 9 odst. 6). Rozhodnutí o povolení posečkání poplatku nebo splátek na poplatek může být vázáno na podmínky.4b)“.
24.
V § 13a větě první se za slovo „evidence“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 4c) a věta druhá se zrušuje.
25.
V § 16 odstavec 2 zní:
„(2)
Předseda soudu rozhoduje podle zvláštního právního předpisu5) o prominutí nedoplatku na poplatku.“.
26.
V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Vláda může nařízením stanovit osvobození od některých poplatků pro skupinu cizinců, kterým je na území České republiky poskytnuta dočasná ochrana.“.
27.
Sazebník poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zní:
„Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb.
SAZEBNÍK POPLATKŮ
Poznámky k celému sazebníku
1\\. Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud podání, kterým se zahajuje řízení, pro vady odmítne.
2\\. Došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení nebo rozhodnutím Ústavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil.
3\\. Pro účely tohoto zákona se za nemovitost pokládají všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví. Podnikem nebo jeho organizační složkou se rozumí podnik nebo jeho organizační složka ve smyslu § 5 a 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
4\\. Poplatek podle tohoto sazebníku je vybírán nejvýše v částce 1 000 000,- Kč.
---
Poplatky za řízení
Položka 1
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
a) | do částky 15 000 Kč včetně | Kč 600,-
---|---|---
b) | v částce vyšší než 15 000 Kč | 4 % z této
částky
Položka 2
Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění
a) | za každou nemovitost | Kč 3 000,-
---|---|---
b) | za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku | Kč 10 000,-
c) | v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak | Kč 1 000,-
Poznámky k položkám 1 a 2:
1\\. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li žalovaný proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka žalovaného přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem.
2\\. Je-li předmětem řízení plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, vybere se poplatek podle položky 1. Ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy to platí obdobně.
3\\. Za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle položky 2 písmene a). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku, nebo z návrhu o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky se vybere poplatek podle položky 2 písmene b). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c).
4\\. Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.
5\\. Poplatek z návrhu na určení neplatnosti smlouvy a za řízení zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení právnické osoby, likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c).
6\\. Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 1.|
Položka 3
Za návrh na vydání předběžného opatření | Kč 500,-
---|---
Poznámka:
Za návrh na nařízení předběžného opatření ve vyrovnacím řízení se poplatek nevybere.|
Položka 4
Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví | Kč 1 000,-
---|---
Poznámka:
Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o Kč 3 000 za každou nemovitost a o Kč 10 000 za každý podnik nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.|
Položka 5
Za návrh na zahájení řízení o určení výživného,
včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení
výživného, jehož předmětem je peněžité plnění
a) | do částky 30 000 Kč včetně | Kč 300,-
---|---|---
b) | v částce vyšší než 30 000 Kč | 1 % z této
částky
nejvýše
Kč 10 000,-
Položka 6
Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení
a) | je-li předmětem smíru peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně | Kč 300,-
---|---|---
b) | je-li předmětem smíru peněžité plnění vyšší než 15 000 Kč | 2 % z této
částky
nejvýše
Kč 20 000,-
c) | v ostatních případech | Kč 1 000,-
Poznámka:
Za návrh na smírčí řízení se poplatek nevybírá.|
Položka 7
Za návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech určení (zjištění nebo popření) rodičovství | Kč 1 000,-
---|---
Položka 8
Za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku
a) | za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku | Kč 5 000,-
---|---|---
b) | za výmaz podnikatele | Kč 3 000,-
c) | za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele | Kč 1 000,-
Poznámky:
1\\. Poplatek podle písmene c) této položky se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost.
2\\. Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu.|
Položka 9
Za vyrovnací řízení | Kč 5 000,-
---|---
Položka 10
Za návrh na zahájení řízení o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky ve sporech vyvolaných konkursem nebo vyrovnáním | Kč 1 000,-
---|---
Položka 11
Za návrh na zahájení řízení o úschově
za účelem splnění závazku, podle předmětu úschovy
a) | peníze do 20 000 Kč včetně | Kč 200,-
---|---|---
b) | peníze v částce vyšší než 20 000 Kč | 1 % z této
částky
c) | za každou movitou věc | Kč 500,-
d) | za každý cenný papír | Kč 100,-
Poznámka:
Je-li předmětem úschovy směnka nebo šek anebo jiný cenný papír s uvedenou jmenovitou hodnotou, vybere se poplatek podle písmene a) nebo písmene b) této položky ze základu, kterým je peněžitá částka uvedená ve směnce nebo šeku anebo uvedená jmenovitá hodnota jiného cenného papíru.|
Položka 12
Za návrh na zahájení řízení o umoření listiny nebo listin | Kč 350,-
---|---
Poznámka:
Podle poznámky pod bodem 4 k položkám 1 a 2 se nepostupuje.|
Položka 13
Za žalobu na obnovu řízení | Kč 1 000,-
---|---
Položka 14
Za žalobu pro zmatečnost | Kč 1 000,-
---|---
Položka 15
Za žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy | Kč 1 000,-
---|---
Položka 16
Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí
a) | je-li vymáháno peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně | Kč 300,-
---|---|---
b) | je-li vymáháno peněžité plnění v částce vyšší než 15 000 Kč | 2 % z této
částky
nejvýše
Kč 50 000,-
c) | v ostatních případech | Kč 1 000,-
Poznámky:
1\\. Za návrhy na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí polovina příslušných poplatků, ne však méně než 300 Kč.
2\\. Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo na jeho odklad se poplatek nevybere, nejde-li o návrh na zastavení výkonu rozhodnutí proto, že po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané ve smyslu § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř.|
Položka 17
Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé,
podle předmětu odvolacího řízení
a) | peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně | Kč 600,-
---|---|---
b) | peněžité plnění v částce vyšší než 15 000 Kč | 4 % z této
částky
c) | za každou nemovitost | Kč 3 000,-
d) | za každý podnik nebo za každou jeho organizační složku | Kč 10 000,-
e) | v ostatních případech | Kč 1 000,-
Poznámky:
1\\. Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.
2\\. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 5.
3\\. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle písmene a) nebo písmene b) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy.
4\\. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle písmene c) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku nebo o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle písmene d) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle písmene e) této položky.
5\\. Je-li předmětem odvolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1 podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.
6\\. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle písmene e) této položky.
7\\. Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.|
Položka 18
Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu
ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení
a) | peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně | Kč 1 000,-
---|---|---
b) | v ostatních případech | Kč 5 000,-
Poznámky:
1\\. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.
2\\. Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle písmene a) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. Ve sporu o určení vlastnictví, o prodeji zástavy nebo o vyloučení věci se vybere poplatek podle písmene b) této položky.
3\\. Je-li předmětem dovolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle této položky podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.
4\\. Podle písmene b) této položky se vybere poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.
5\\. Poplatek se nevybere za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti některému z rozhodnutí soudu prvního stupně vyjmenovaných v poznámce k položce 17 bodu 7, proti rozhodnutí o zastavení řízení, zastavení odvolacího řízení, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí o nákladech řízení.|
Poplatky za úkony
Položka 19
Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti | Kč 300,-
---|---
Položka 20
Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí | Kč 200,-
---|---
Položka 21
Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení o provedení úkonu soudem | Kč 1 000,-
---|---
Položka 22
Za sepsání podání do protokolu, jestliže to umožňuje občanský soudní řád| Kč 1 000,-
---|---
Položka 23
Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů | Kč 100,-
---|---
Poznámka:
Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.|
Položka 24
Za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie
listin, protokolů, příloh, záznamů, rejstříků, evidencí,
knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich
a) | v jazyce českém nebo slovenském|
---|---|---
| \\- bez ověření za každou i započatou stránku | Kč 50,-
| \\- s ověřením za každou i započatou stránku | Kč 70,-
b) | v cizím jazyce|
| \\- bez ověření za každou i započatou stránku | Kč 60,-
| \\- s ověřením za každou i započatou stránku | Kč 100,-
Poznámky:
1\\. Poplatku nepodléhá stejnopis (fotokopie) protokolu o jednání soudu vyhotovený bez záhlaví a bez ověření.
2\\. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích nebo prostřednictvím počítače bez ověření se vybere poplatek ve výši Kč 15,- za každou i započatou stránku a s ověřením se vybere poplatek 35,- Kč za každou i započatou stránku.
3\\. Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzván.
4\\. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.
5\\. Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li poplatník od poplatku za úkon osvobozen podle § 11 odst. 2.|
Položka 25
Za ověření listiny
a) | v českém nebo slovenském jazyce | Kč 20,-
---|---|---
b) | v cizím jazyce | Kč 50,-
Poznámky:
1\\. Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje.
2\\. Listinou v cizím jazyce je listina, na níž je alespoň část textu v cizím jazyce.
3\\. Za ověření listiny v cizím jazyce, který je pro osoby s povoleným trvalým pobytem na území České republiky mateřským jazykem, se vybere poplatek ve výši stanovené pro český nebo slovenský jazyk.|
Položka 26
Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis | Kč 30,-
---|---
Položka 27
Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl | Kč 200,-
---|---
Poznámka:
Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za řízení.|
Položka 28
a) | Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků | Kč 300,-
---|---|---
b) | Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk | Kč 100,-
c) | Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků týkající se jednoho znalce nebo tlumočníka | Kč 50,-
Položka 29
Za sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem | Kč 500,-
---|---
Poznámka:
Poplatek podle této položky se vybere, jde-li o sepsání movitých věcí k zajištění nájemného podle § 672 občanského zákoníku. Za sepsání movitých věcí při provedení výkonu rozhodnutí se poplatek nevybírá.|
Položka 30
a) | Za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky nebo jiného rubopisem převoditelného cenného papíru, za každý protestovaný papír | Kč 1 000,-
---|---|---
b) | Za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů | Kč 200,-
Položka 31
a) | Za žádost o povolení posečkání poplatku nebo o povolení zaplacení poplatku ve splátkách | Kč 200,-
---|---|---
b) | Za žádost o prominutí nedoplatku na poplatku | Kč 200. -“.
Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení
Čl. II
1.
Za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání nebo dovolání podávaná po nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle tohoto zákona.
2.
Poplatky zaplacené za řízení zahájená před účinností tohoto zákona včetně vzniklých přeplatků na poplatku se vracejí podle dosavadních předpisů. Bylo-li však řízení zastaveno nebo návrh na zahájení řízení, odvolání či dovolání vzaty zpět zčásti nebo zcela po účinnosti tohoto zákona, vrátí se poplatek podle tohoto zákona.
3.
Za návrh na provedení úkonu podaný před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jak vyplývá z pozdějších zákonů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r. |
Zákon č. 256/2000 Sb. | Zákon č. 256/2000 Sb.
Zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu)
Vyhlášeno 11. 8. 2000, datum účinnosti 11. 8. 2000, částka 74/2000
* ČÁST PRVNÍ - STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND (§ 1 — § 15)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993 (§ 16 — § 16)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv (§ 17 — § 17)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státní statistické službě (§ 19 — § 19)
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22)
Aktuální znění od 1. 11. 2023 (382/2022 Sb.)
256
ZÁKON
ze dne 14. července 2000
o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND
§ 1
(1)
Zřizuje se Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“). Fond je právnickou osobou se sídlem v Praze. Fond je správním úřadem a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“).1)
(2)
Fond v souladu s právními předpisy, právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána,
a)
rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace,
b)
provádí intervenční nákupy zemědělských výrobků a potravin a zajišťuje skladování, případně zpracování takto nakoupených zemědělských výrobků a potravin,
c)
prodává nebo jiným způsobem převádí intervenčně nakoupené zemědělské výrobky a potraviny, případně výrobky, které vznikly zpracováním intervenčně nakoupených zemědělských výrobků nebo potravin,
d)
provádí vládou schválené programy zaměřené na nepotravinářské využití a zpracování zemědělských výrobků,
h)
rozhoduje o poskytnutí licence při dovozu a vývozu zemědělských výrobků a potravin a kontroluje plnění podmínek poskytnutí licence,
i)
provádí činnosti související se systémem záruk pro zemědělské výrobky a potraviny,3)
k)
provádí další opatření a intervence (dále jen „opatření“) podle § 2a zákona o zemědělství,
l)
provádí podle § 2c zákona o zemědělství Program rozvoje venkova podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (dále jen „Program rozvoje venkova“) a Strategický plán Společné zemědělské politiky Evropské unie v České republice podle přímo použitelného předpisu Evropské unie48) (dále jen „Strategický plán“),
m)
provádí činnosti související se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropské unie v oblasti společných organizací trhů a strukturálních opatření,
n)
provádí činnosti související se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání organizací producentů zemědělských výrobků nebo potravin, včetně mezinárodních, organizací meziodvětvových organizací a dohod producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropské unie,
q)
provádí činnosti související se získáváním, zpracováváním a předáváním cenových a tržních informací, včetně evidence smluv, podle příslušných právních předpisů Evropské unie,
r)
provádí činnosti související s reprezentativním výběrem zemědělských výrobků nebo potravin, se stanovením národních referenčních a referenčních množství zemědělských výrobků nebo potravin, s reprezentativním výběrem oblastí pěstování zemědělských výrobků nebo výroby potravin, popřípadě s reprezentativním výběrem trhů a tržních dnů, producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropské unie v oblasti společných organizací trhu a strukturálních opatření,
s)
vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z přímo použitelného předpisu Evropské unie,
u)
provádí opatření společných organizací trhu podle zvláštního právního předpisu,
v)
provádí podporu marketingu zemědělských výrobků a potravin,
w)
provádí činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících strukturální fondy nebo Evropský rybářský fond11), Evropský námořní a rybářský fond a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond49) podle § 2ca zákona o zemědělství,
x)
aktualizuje evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství a
z)
rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace podle § 2d zákona o zemědělství financované výhradně z národních zdrojů.
(3)
Podmínky provádění činností Fondu podle odstavce 2 může vláda upravit nařízením12).
(4)
Fyzické a právnické osoby podávají Fondu žádosti, čestná prohlášení a informace, které vyplývají z působnosti Fondu podle odstavce 2, na formulářích vydaných Fondem.
§ 4
Povinnosti Fondu
(1)
Fond je povinen
a)
předkládat prostřednictvím ministerstva vládě ve stanovených termínech rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok,
b)
předkládat prostřednictvím ministerstva vládě výroční zprávy o činnosti Fondu a účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, včetně přehledu pohledávek a závazků, ověřenou auditorem,
c)
na požádání ministerstva nebo vlády předkládat dílčí zprávu o činnosti Fondu a předkládat ministerstvu soupisy osob, které nemají řádně vyrovnány závazky vůči Fondu, včetně druhu a výše jejich závazku.
(2)
Fond je povinen v rámci provádění činností podle § 1 odst. 2 předkládat příslušným orgánům Evropské unie ve stanovených termínech zprávy a finanční výkazy stanovené příslušnými právními předpisy Evropské unie.
(3)
Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
§ 6
Dotace Fondu ze státního rozpočtu
Poslanecká sněmovna schvaluje současně s návrhem státního rozpočtu České republiky
a)
dotaci Fondu ze státního rozpočtu účelově určenou na provádění činností podle § 1 odst. 2,
b)
dotaci Fondu ze státního rozpočtu účelově určenou na krytí správních výdajů Fondu.
§ 6a
Finanční zdroje Fondu
(1)
Finančními zdroji Fondu jsou
a)
dotace ze státního rozpočtu účelově určená na provádění činností podle § 1 odst. 2 poskytnutá na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků z Národního fondu43),
b)
dotace ze státního rozpočtu účelově určená na provádění činností podle § 1 odst. 2, poskytnutá jako ostatní prostředky43),
c)
dotace ze státního rozpočtu účelově určená na krytí správních výdajů Fondu a náklady spojené s vymáháním finančních prostředků poskytnutých Fondem, které mají být Fondu vráceny, ve výši stanovené zvláštním právním předpisem,
d)
příjmy z prodeje zemědělských výrobků a potravin nakoupených Fondem,
e)
podpory poskytnuté Evropskou unií nebo jiným zahraničním subjektem,
f)
úvěry poskytnuté Fondu na provádění činností podle § 1 odst. 2, úroky z vkladů Fondu, výnosy z cenných papírů a pokuty s odvodem do Evropské unie,
g)
prostředky z Národního fondu13),
h)
prostředky poskytnuté Ministerstvem financí na provádění činností podle § 1 odst. 2,
i)
smluvní pokuty, pokuty, pořádkové pokuty, správní poplatky, náhrady nákladů řízení, pojistná plnění a jiné příjmy,
j)
vrácené dotace a penále.
(2)
Fond vede na 3 samostatných účtech finanční zdroje podle odstavce 1
a)
písm. a), b), d), f), h) a j),
b)
písm. c) a i) a
c)
písm. e) a g).
(3)
Kromě finančních zdrojů ze státního rozpočtu, účelově určených na provádění činností podle § 1 odst. 2, mohou být pro tyto účely použity příjmy z prodeje intervenčně nakoupených zemědělských výrobků a potravin podle odstavce 1 písm. d), úvěry, úroky z vkladů Fondu, výnosy z cenných papírů a pokuty s odvodem do Evropské unie podle odstavce 1 písm. f), prostředky poskytnuté Ministerstvem financí podle odstavce 1 písm. h) a vrácené dotace a penále podle odstavce 1 písm. j).
(4)
Kromě finančních zdrojů ze státního rozpočtu, účelově určených na krytí správních výdajů Fondu a nákladů spojených s vymáháním finančních prostředků poskytnutých Fondem, které mají být Fondu vráceny, ve výši stanovené zvláštním právním předpisem podle odstavce 1 písm. c), mohou být pro tyto účely použity příjmy ze smluvních pokut, pokut, pořádkových pokut, správních poplatků, náhrad nákladů řízení, pojistných plnění a jiných příjmů podle odstavce 1 písm. i).
(5)
Nevyčerpané finanční zdroje podle odstavce 1 písm. a), b), d), f), h) a j) se převádějí do následujícího kalendářního roku na provádění činností podle § 1 odst. 2 a nevyčerpané finanční zdroje podle odstavce 1 písm. c), e) a i) se převádějí do následujícího kalendářního roku na krytí správních výdajů Fondu.
(6)
Na úhradu správních výdajů Fondu mohou být použity pouze finanční zdroje podle odstavce 1 písm. c) a i). Fond může po předchozím souhlasu Ministerstva financí zřídit u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky nad rámec účtů u České národní bankybanky podle odstavce 2 účet, popřípadě účty, na kterých bude vedena část finančního zdroje podle odstavce 1 písm. c), a ze kterých lze uskutečňovat výdaje související s pracovní cestou prostřednictvím platebních karet při pracovních cestách. Prostřednictvím platebních karet lze z těchto účtů uskutečňovat další výdaje, jejichž úhradu není možné provést jiným způsobem.
(7)
Fond může k překlenutí období mezi uskutečněním výdajů souvisejících s prováděním činností podle § 1 odst. 2 a jejich proplacením z rozpočtu Evropské unie využít se souhlasem ministerstva úvěr.
§ 6b
Hospodaření Fondu
(1)
Fondu přísluší hospodaření s majetkem České republiky podle zvláštního právního předpisu.14)
(2)
Fond pravidelně kontroluje stav zásob jím nakoupených zemědělských výrobků a potravin. O nakládání s majetkem, s nímž Fondu přísluší hospodařit, rozhoduje generální ředitel Fondu v souladu se statutem Fondu.
(3)
Fond může nabývat pouze cenné papírycenné papíry vydané státem nebo cenné papírycenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil, s výjimkou případů, kdy Fond nabývá cenné papírycenné papíry převodem výlučně od organizačních složek státu a státních organizací příslušných hospodařit s majetkem státu14) a od akciových společnostíakciových společností, jejichž akcionářem je Česká republika.
(4)
Fond při provádění činností podle § 1 odst. 2 zajistí oddělené potvrzování plateb, provádění plateb a účtování plateb podle zvláštního právního předpisu.15)
(5)
Fond při provádění činností podle § 1 odst. 2 provádí veškeré platby bezhotovostně bankovním převodem na účet žadatele.
§ 6c
Rozpočet Fondu
Fond sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu na základě částek oznámených ministerstvem podle zákona o rozpočtových pravidlech44) a předkládá jej prostřednictvím ministerstva vládě. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně.
§ 7
Orgány Fondu
(1)
Orgány Fondu tvoří generální ředitel Fondu (dále jen „generální ředitel“) a dozorčí rada Fondu (dále jen „dozorčí rada“).
(2)
Podrobnosti o činnosti Fondu, o organizačním uspořádání Fondu a o jeho součinnosti s ministerstvem stanoví statut Fondu, který schvaluje ministr zemědělství. Organizační uspořádání Fondu vychází z příslušných právních předpisů Evropské unie.15)
(3)
Členové dozorčí rady, generální ředitel a zaměstnanci Fondu a osoby podle § 12a odst. 4 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti se svou činností ve Fondu dozvěděli; tím není dotčena povinnost Fondu poskytovat třetím osobám informace o tom, komu, v jaké výši a k jakému účelu byla podpora poskytnuta.
(4)
Fond je povinen požadovat, aby osoba, která porušila povinnost podle odstavce 3, vydala majetkový prospěch, který tímto jednáním získala, nebo aby převedla tomu odpovídající práva na Fond. Tím není dotčeno právo Fondu na náhradu škody.
(5)
Členům dozorčí rady, kteří nejsou členy tohoto orgánu z titulu své funkce ve státní správě nebo v zákonodárných sborech, přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům.17)
(6)
Výše platu zaměstnanců Fondu se řídí zvláštním právním předpisem.18)
§ 9
Generální ředitel a jeho zástupce
(1)
Statutárním orgánem Fondu je generální ředitel. Generální ředitel řídí činnost Fondu a rozhoduje ve všech věcech, které nenáleží do působnosti dozorčí rady.
(2)
Funkce generálního ředitele je neslučitelná s členstvím v dozorčí radě.
(3)
Výběr, jmenování a odvolání generálního ředitele se řídí zákonem o státní službě a přiměřeně se použijí ustanovení zákona o státní službě o výběru, jmenování a odvolání vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu.
(4)
Generální ředitel zastupuje Fond navenek a jedná jeho jménem.
(5)
Generální ředitel jmenuje a odvolává svého zástupce, který jej po dobu jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu jeho pravomocí a odpovědnosti v řízení Fondu. Je-li generální ředitel Fondu odvolán nebo vzdá-li se své funkce, vykonává jeho pravomoci v plném rozsahu jeho zástupce, a to do doby jmenování nového generálního ředitele Fondu.
§ 9a
Působnost ministerstva
Do působnosti ministerstva patří
a)
rozhodovat o odvolání podaném proti rozhodnutí Fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak,
b)
schvalovat návrh rozpočtu Fondu a předkládat jej vládě,
c)
schvalovat výši úvěru podle § 6a odst. 7,
d)
rozhodovat o prominutí nebo částečném prominutí povinnosti zaplatit penále z mimořádných a zvláštního zřetele hodných důvodů, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
e)
kontrolovat hospodaření Fondu a nakládání s prostředky veřejné finanční podpory postupem podle zákona o finanční kontrole19),
f)
provádět ověření vnitřního řídícího a kontrolního systému Fondu podle zákona o finanční kontrole19).
§ 10
Dozorčí rada
(1)
Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření Fondu a jeho orgánů. Dozorčí rada při své činnosti
a)
kontroluje naplňování poslání Fondu a dohlíží na hospodaření Fondu,
b)
schvaluje účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni a vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Fondu a k výroční zprávě Fondu.
(2)
Dozorčí radaDozorčí rada je pětičlenná. Předsedou dozorčí radydozorčí rady je poslanec, místopředsedou dozorčí radydozorčí rady je senátor. Předsedu dozorčí radydozorčí rady a další 3 členy dozorčí radydozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Místopředsedu dozorčí radydozorčí rady volí a odvolává Senát Parlamentu České republiky. Výši odměny spojené s výkonem funkce člena dozorčí radydozorčí rady stanoví statut Fondu.
(3)
Funkční období členů dozorčí rady je čtyřleté. Po uplynutí funkčního období vykonávají členové dozorčí rady funkci v dozorčí radě do zvolení svého nástupce ve funkci. V případě, že v průběhu funkčního období v dozorčí radě předsedovi dozorčí rady zanikne mandát poslance nebo místopředsedovi dozorčí rady mandát senátora, vykonávají funkci v dozorčí radě do zvolení svého nástupce ve funkci.
(4)
Členy dozorčí rady nemohou být zaměstnanci Fondu.
(5)
Jednání dozorčí radydozorčí rady svolává a řídí její předseda nebo místopředseda. Dozorčí radaDozorčí rada je způsobilá se usnášet, jestliže se jejího jednání zúčastní osobně nadpoloviční většina členů včetně předsedy nebo místopředsedy dozorčí radydozorčí rady. K rozhodnutí dozorčí radydozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny hlasů všech členů. Předseda nebo místopředseda dozorčí radydozorčí rady je povinen ve lhůtě do 14 dnů ode dne doručení žádosti svolat dozorčí radudozorčí radu, jestliže o její svolání požádají nejméně 3 členové dozorčí radydozorčí rady.
§ 11
Dotace
(1)
Fond poskytuje dotace v souladu s tímto zákonem, zákonem o zemědělství, nařízeními vlády vydanými k jejich provedení, podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících financování společné zemědělské politiky21) a pravidly vydanými ministerstvem k jejich provedení.
(2)
Při rozhodování o poskytování dotací má Fond postavení orgánu veřejné správy.
(3)
Dotace na opatření, jehož součástí je vypracování a předložení projektu žadatelem o dotaci, poskytuje Fond na základě dohody o poskytnutí dotace, která obsahuje
a)
identifikační údaje žadatele,
b)
identifikační údaje Fondu,
c)
poskytovanou částku,
d)
účel, na který je poskytovaná částka určena,
e)
lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,
f)
další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit,
g)
datum uzavření dohody.
(4)
Na uzavření dohody o poskytnutí dotace podle odstavce 3 není právní nárok. Pokud Fond žádosti o dotaci před datem uzavření dohody podle odstavce 3 nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu žadateli důvody nevyhovění. Proti tomuto sdělení se nelze odvolat. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu. V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší. Na postup ministerstva při vydání usnesení podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení správního řádu o přezkumném řízení.
(5)
Fond i příjemce dotace jsou povinni po dobu 10 let nebo v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie21) uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace. V případech dotací podmíněných přijetím víceletých podmínek žadatelem o dotaci tato lhůta běží od ukončení těchto víceletých podmínek.
(6)
Informační systém Fondu jako platební agentury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) je informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Fond. Informační systém Fondu se využívá pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s
a)
schvalováním a kontrolou správnosti plateb dotací,
b)
prováděním plateb dotací,
c)
zaúčtováním plateb dotací,
d)
doručením žádostí o poskytnutí dotace a
e)
doručením rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace, žádostí o platbu, změnových hlášení, předběžných výsledků administrativních kontrol, informací a předběžných výsledků v rámci systému monitorování ploch a dalších obdobných dokumentů v rámci provádění činností podle § 1 odst. 2.
(7)
Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím informačního systému Fondu nevyžaduje podepsání uznávaným elektronickým podpisem.
(8)
Dokument podle odstavce 6 písm. e) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do informačního systému Fondu přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k dokumentu. Nepřihlásí-li se do informačního systému Fondu žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do informačního systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.
§ 11a
Vrácení dotace a penále
(1)
V případě neoprávněné platby dotace kryté zcela nebo zčásti prostředky z rozpočtu Evropské unie postupuje Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22) a podle tohoto zákona. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 let ode dne jejího vyplacení.
(2)
V případě neoprávněné platby dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů postupuje Fond podle tohoto zákona. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 let ode dne jejího vyplacení.
(3)
Lhůta pro vrácení dotace činí 60 dnů od doručení rozhodnutí Fondu příjemci dotace.
(4)
V případě, kdy příjemce dotace nedodrží lhůtu stanovenou pro její vrácení, je povinen zaplatit Fondu penále ve výši 1 ‰ denně z částky dotace, kterou je povinen vrátit, nejvýše do výše této částky23). Fond zahájí řízení o povinnosti podle věty předchozí do 4 let ode dne vrácení neoprávněné platby dotace nebo jejího započtení podle odstavce 10, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy penále dosáhlo částky dotace, kterou je příjemce povinen vrátit. V případě uzavření dohody o splátkách Fond sjedná s příjemcem dotace úrok z prodlení a další podmínky podle zvláštního právního předpisu14); po dobu účinnosti dohody o splátkách se příjemci dotace neúčtuje penále.
(5)
V případě neoprávněné platby dotace podle odstavce 1 Fond řízení o jejím vrácení nezahájí, pokud výše dotace, kterou je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje jednotlivě částku 2 500 Kč nebo pokud výše penále, které je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje jednotlivě částku 1 000 Kč.
(6)
V případě neoprávněné platby dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů Fond řízení o jejím vrácení nezahájí, pokud výše dotace, kterou je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje jednotlivě částku 2 500 Kč nebo pokud výše penále, které je povinen příjemce dotace Fondu uhradit, nepřesahuje jednotlivě částku 1 000 Kč.
(7)
Řízení o vrácení dotace podle odstavců 1 a 2 a řízení o povinnosti zaplatit penále podle odstavce 4 se ukončí rozhodnutím vydaným Fondem; vrácení dotace a zaplacení penále vymáhá Fond.
(8)
V případě neoprávněného použití nebo zadržení peněžních prostředků z dotací, které jsou úplně nebo částečně kryty prostředky obdrženými z Národního fondu a na zadržení těchto prostředků určených k vrácení při vyúčtování se odstavce 1 až 7 nepoužijí. Správu odvodu za porušení rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových pravidlech25) vykonávají finanční úřady.
(9)
Při rozhodování o vrácení dotace a o povinnosti zaplatit penále podle odstavců 1 až 7 má Fond postavení orgánu veřejné správy; zákon o rozpočtových pravidlech se nepoužije.
(10)
Nesplní-li příjemce dotace povinnost vrátit neoprávněnou platbu dotace podle odstavců 1 a 2 nebo povinnost zaplatit penále podle odstavce 4, Fond započítá neoprávněnou platbu dotace a penále do dotace, pro jejíž poskytnutí splnil podmínky.
§ 11b
Jednotná žádost
(1)
Jednotná žádost o poskytnutí dotace financované alespoň částečně z rozpočtu Evropské unie (dále jen „jednotná žádost“) zahrnuje přímé podpory a některé dotace rozvoje venkova, a to pro hromadná opatření nárokového charakteru.
(2)
Jednotnou žádost, její přílohu a změny a případně další související doklad lze podat výhradně prostřednictvím informačního systému Fondu podle § 11 odst. 6; jsou-li podány jiným způsobem, Fond k nim nepřihlíží.
(3)
Obsah jednotné žádosti je upraven podle jednotlivého druhu dotace prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3, který upravuje rovněž její přílohu, kterou je žadatel povinen k jednotné žádosti přiložit a případně další související doklad.
(4)
Vláda nařízením podle § 1 odst. 3 stanoví termín pro podání jednotné žádosti, který se vztahuje rovněž na její přílohu, která je její nedílnou součástí, a termín pro další související doklad. Žadatel může podat pouze jednu jednotnou žádost pro příslušný kalendářní rok.
(5)
Podání jednotné žádosti po uplynutí termínu stanoveného podle odstavce 4 má za následek snížení částek, na které by měl žadatel nárok, kdyby žádost podal ve stanovené lhůtě, o 1 % za každý pracovní den. Přesáhne-li prodlení žadatele s podáním jednotné žádosti 25 kalendářních dnů, Fond řízení o žádosti zastaví.
(6)
Žadatel je povinen v jednotné žádosti uvést veškeré jím užívané díly půdních bloků.
§ 11c
Změny jednotné žádosti a dispozice s ní
(1)
Po podání jednotné žádosti Fondu může žadatel doplnit nový díl půdního bloku nebo nové hospodářské zvíře nebo nové hospodářství do jednotné žádosti pouze do termínu stanoveného podle § 11b odst. 4, přičemž § 11b odst. 5 platí obdobně.
(2)
Žadatel může jednotnou žádost změnit nebo částečně nebo zcela vzít zpět nejpozději ve lhůtě 15 dnů od doručení předběžných výsledků administrativní kontroly nebo předběžných výsledků kontroly prostřednictvím systému monitorování plochy podle § 11 odst. 6 písm. e), s výjimkou případu podle odstavce 3.
(3)
Pokud Fond žadateli oznámil svůj úmysl provést u něj kontrolu na místě a tato kontrola odhalí nesrovnalost, nelze jednotnou žádost změnit nebo vzít zpět, pokud jde o ty části jednotné žádosti, jichž se nesrovnalost týká.
§ 11d
Odstranění vad jednotné žádosti a doložení dalších podkladů
(1)
Fond nevyzývá žadatele k dodatečnému dokládání přílohy jednotné žádosti, která je její nedílnou součástí a je uvedena v prováděcím právním předpise vydaným podle § 1 odst. 3. Pokud žadatel přílohu nedoručí do termínu podle § 11b odst. 5, Fond řízení o žádosti zastaví.
(2)
Fond nevyzývá žadatele k dodatečnému dokládání dalšího souvisejícího dokladu k jednotné žádosti uvedeného v prováděcím právním předpise vydaným podle § 1 odst. 3. Pokud žadatel další související doklad nedoručí do termínu podle § 11b odst. 4, Fond žádost zamítne.
§ 11e
Doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondem
(1)
Fond doručuje písemnost elektronicky.
(2)
Osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle jiného právního předpisu50); v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 11 odst. 8.
§ 11f
Účastník řízení a vedení řízení
(1)
Účastníkem řízení o poskytnutí dotace na základě jednotné žádosti je pouze žadatel o dotaci.
(2)
V řízení o poskytnutí dotace na základě jednotné žádosti se
a)
nedává účastníkovi řízení možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí,
b)
účastník řízení nevyrozumívá o provádění důkazů mimo ústní jednání,
c)
nečiní do spisu záznam o provedení důkazu listinou nebo
d)
nevydává usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě.
§ 11g
Změna žadatele
(1)
Jestliže žadatel po podání jednotné žádosti převede nebo propachtuje zemědělský závod nebo jeho pobočku nebo část závodu (dále jen „převod“) před splněním všech podmínek pro poskytnutí dotace, dotace se poskytne nabyvateli, pokud
a)
nabyvatel oznámí převod Fondu na jím vydaném formuláři a požádá o vyplacení dotace,
b)
nabyvatel se zaváže k dodržování podmínek podpory, včetně pravidel podmíněnosti a k převzetí víceletých podmínek, k jejichž dodržování se zavázal převodce,
c)
nabyvatel předloží příslušné doklady prokazující převod a
d)
převáděný zemědělský závod nebo jeho pobočka nebo část závodu splňuje všechny podmínky pro poskytnutí dotace.
(2)
Veškerá práva a povinnosti v souvislosti s jednotnou žádostí přecházejí na nabyvatele.
(3)
V případě, že je dotace poskytnuta nabyvateli, nelze dotaci poskytnout převodci.
§ 11h
Lhůta pro vydání rozhodnutí
Rozhodnutí o dotaci vydá Fond do 30 dnů po ověření splnění podmínek pro poskytnutí dotace.
§ 11i
Vyšší moc a mimořádná okolnost
(1)
Je-li nesplnění podmínky pro poskytnutí dotace stanovené v prováděcím právním předpise vydaném podle § 1 odst. 3 způsobeno v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádné okolnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, neztrácí žadatel nárok na dotaci, bylo-li ji možné poskytnout v době, kdy k zásahu vyšší moci nebo k mimořádné okolnosti ještě nedošlo.
(2)
Je-li zásahem vyšší moci nebo mimořádnou okolností dotčena podmíněnost podle zákona o zemědělství, nelze uložit odpovídající sankci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(3)
Případ vyšší moci nebo mimořádné okolnosti žadatel oznámí Fondu prostřednictvím informačního systému Fondu spolu s doložením tohoto případu, a to do 15 dnů od dne, kdy byl schopen tak učinit.
(4)
Fond nepřihlíží k oznámení případu vyšší moci nebo mimořádné okolnosti, pokud toto oznámení žadatel učiní až poté, kdy jej Fond informoval o nesrovnalosti v jednotné žádosti nebo již žadateli oznámil svůj úmysl provést u něj kontrolu na místě a tato kontrola odhalí nesrovnalost.
§ 11ia
Podnikatelské seskupení
(1)
Pokud se žadatel o dotaci účastní podnikatelského seskupení51), uvede v jednotné žádosti i informace nezbytné pro identifikaci tohoto podnikatelského seskupení51).
(2)
Pravdivost a úplnost informací uvedených v jednotné žádosti podle odstavce 1 ověřuje Fond s použitím dostupných zdrojů, přičemž ve vztahu k žadateli o dotaci v případě pochybností o pravdivosti nebo úplnosti těchto informací postupuje v řízení o jeho žádosti podle správního řádu.
§ 11ib
Neoprávněná výhoda
(1)
Fond v řízení o jednotné žádosti a rozhodování o ní postupuje tak, aby se žádná z výhod stanovená v právním předpise Evropské unie nebo ve zvláštním právním předpise neposkytla takové osobě, u které zjistí, že podmínky nezbytné pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle52) v rozporu s těmito předpisy za účelem získání takových výhod (dále jen „neoprávněná výhoda“).
(2)
Pokud Fond v řízení podle odstavce 1 zjistí, že byla vytvořena neoprávněná výhoda, neposkytne dotaci nebo její část, na kterou se taková neoprávněná výhoda vztahuje.
(3)
Zjistí-li Fond až dodatečně po proběhlém řízení o jednotné žádosti, že byla vyplacena dotace nebo její část, i když byla ve vztahu k ní vytvořena neoprávněná výhoda, považuje se taková platba za neoprávněnou, a to v rozsahu odpovídajícím neoprávněné výhodě, a Fond postupuje podle § 11a obdobně.
§ 11ic
Žádost o dotaci
(1)
Ustanovení § 11b odst. 3 a 4, § 11c odst. 3, § 11e až 11ib se pro řízení o žádosti o dotaci použije obdobně.
(2)
Pro řízení o dotace podle § 11l odst. 1 písm. c) až e) se vedle ustanovení podle odstavce 1 použije obdobně také ustanovení § 11c odst. 1 a § 11d.
(3)
Ustanovení § 11b odst. 2 se použije obdobně pro
a)
žádost a přílohy v řízení o žádosti o dotaci na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol,
b)
řízení o žádosti o dotaci na restrukturalizaci a přeměnu vinic a žádosti o dotaci na investice v rámci opatření v odvětví vína a
c)
žádost o dotaci na opatření v odvětví produktů včelařství.
(4)
Ustanovení § 11c odst. 3 se nepoužije pro řízení o žádosti o dotaci na restrukturalizaci a přeměnu vinic a žádosti o dotaci na investice v rámci opatření v odvětví vína.
(5)
Ustanovení § 11i odst. 3 se nepoužije pro řízení v oblasti společné organizace trhů.
(6)
Ustanovení § 11e se nepoužije pro řízení o opatření předčasné ukončení zemědělské činnosti.
(7)
Ustanovení § 11b až 11d a § 11g až 11ia se nepoužije na dotace na opatření podle § 11 odst. 3 a na dotace podle § 2d zákona o zemědělství financované výhradně z národních zdrojů.
§ 11id
Zastavení řízení o žádosti o dotaci
Fond usnesením řízení o žádosti o dotaci zastaví, jestliže žádost
a)
byla podána po lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3, nebo
b)
trpí vadami a tento zákon nebo prováděcí právní předpis vydaný podle § 1 odst. 3 nepřipouští možnost jejich odstranění.
§ 11j
Povinnosti vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie
Osoby, na které se vztahují opatření podle § 1 odst. 2, jsou povinny dodržovat povinnosti vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie.
§ 11k
Nedodržení podmínek uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů
(1)
Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů podle § 1 odst. 2 písm. n) neplní podmínky pro uznání nebo poruší pravidla stanovená pro jejich činnost, s výjimkou podle odstavce 3, vyzve Fond organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů k nápravě a odstranění vad, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Do okamžiku přijetí nápravných opatření a odstranění vad Fond pozastaví organizaci producentů nebo nadnárodní organizaci producentů platby.
(2)
V případě, že tato osoba podle odstavce 1 neprovede nápravu a neodstraní vady podle výzvy Fondu podle odstavce 1, Fond zahájí řízení o zrušení uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů, nestanoví-li předpis Evropské unie jinak. Uznání se zruší s účinností ode dne, od něhož přestaly být podmínky dodržovány, nebo pokud není možné určit toto datum, ode dne, kdy bylo nedodržení podmínek zjištěno. Neoprávněné platby dotace musí organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů vrátit neprodleně Fondu.
(3)
Zjistí-li Fond, že uznaná organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů podle § 1 odst. 2 písm. n) nesplní, s výjimkou případu vyšší moci, ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech limit roční minimální obchodovatelné produkce uvedené na trh stanovený prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3, zahájí Fond řízení o zrušení uznání organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů. Neoprávněné platby dotace, týkající se období, během něhož podmínka minimální hodnoty obchodovatelné produkce nebyla splněna, musí organizace producentů nebo nadnárodní organizace producentů vrátit neprodleně Fondu.
§ 11l
Dotace podmíněné zařazením žadatele do opatření
(1)
Dotace v oblasti
a)
agroenvironmentálně-klimatických opatření,
b)
opatření ekologické zemědělství,
c)
opatření na péči o zalesněnou zemědělskou půdu,
d)
lesnicko-environmentální opatření nebo
e)
opatření na péči o agrolesnický systém,
podmíněné přijetím víceletých podmínek žadatelem o dotaci, jsou vázány na předchozí zařazení žadatele o dotaci do příslušného opatření podle písmen a) až e), které na základě jeho žádosti provádí Fond. Fond žadatele o dotaci do příslušného opatření zařadí, pokud splní podmínky zařazení do tohoto opatření stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3. Žadatel o dotaci je povinen po celou dobu trvání jeho zařazení do tohoto opatření plnit podmínky takového zařazení.
(2)
Zjistí-li Fond, že žadatel o dotaci podle odstavce 1 neplní podmínky zařazení do příslušného opatření, rozhodne podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3 o vyřazení
a)
dílu půdního bloku nebo jeho části z příslušného opatření a o vrácení dotace poskytnuté od počátku tohoto zařazení, nebo
b)
žadatele z příslušného opatření a o vrácení dotace poskytnuté od počátku tohoto zařazení.
§ 11m
Nedodržení podmínek na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol
(1)
Jestliže schválený žadatel Fondu nedoručí plán doprovodných vzdělávacích opatření v termínu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3, Fond žadateli schválení pozastaví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie53). Pozastavení začíná běžet od počátku příslušného školního roku, kterého se měl plán doprovodných opatření týkat. Během doby pozastavení schválení nemůže žadatel provádět dodávky produktů do škol. Schválení se žadateli obnoví, pokud doručí plán v souladu s prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3 na školní rok následující53).
(2)
Fond odejme schválení žadateli, který
a)
hodlá ukončit dodávání produktů a oznámí tuto skutečnost Fondu,
b)
neuzavře s žádnou školou smlouvu o dodávání produktů na příslušný školní rok a nepředloží do 30. září příslušného kalendářního roku probíhajícího nebo následujícího po roku schválení informaci o počtu škol, s nimiž má uzavřeny smlouvy, a o celkovém počtu žáků v těchto školách podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3, nebo
c)
nedoručí plán doprovodných vzdělávacích opatření v termínu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 1 odst. 3 dva po sobě následující školní roky; žádost o schválení může žadatel opětovně podat Fondu po uplynutí 2 let.
(3)
Zjistí-li Fond, že žadatel doručený plán doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce neprovedl v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie54), Fond žadateli sníží výši podpory poskytované za daný školní rok na doprovodná vzdělávací opatření o výši vypočteného limitu na žáka na doprovodná vzdělávací opatření vynásobeného počtem žáků, pro které žadatel nesplnil své povinnosti a závazky týkající se doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce; snížení podpory nesmí být vyšší než 1 000 000 Kč. Pokud nelze částku vypočtenou podle předchozí věty plně vyrovnat, Fond ji odečte z výše podpory na doprovodná vzdělávací opatření poskytované v následujícím školním roce; nelze-li tuto částku nebo její část odečíst z podpory na doprovodná vzdělávací opatření, Fond ji odečte z podpory na dodávku produktů poskytovanou v následujícím školním roce.
(4)
Fond podporu podle odstavce 3 nesníží, pokud žadatel doručený plán doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce provedl v rozsahu nejméně pro 90 % všech přihlášených žáků. Pokud rozsah doručeného plánu doprovodných vzdělávacích opatření, který žadatel v daném školním roce provedl, je menší než pro 90 % přihlášených žáků, ale větší než pro 50 % přihlášených žáků, Fond snížení podpory vypočtené podle odstavce 3 sníží o polovinu.
(5)
Zjistí-li Fond, že žadatel doručený plán doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním roce neprovedl podle přímo použitelného předpisu Evropské unie55) v žádném rozsahu, odejme žadateli schválení s účinností po uplynutí školního roku, ve kterém došlo k tomuto zjištění. Žádost o schválení může žadatel opětovně podat Fondu po uplynutí 2 let.
§ 12
Vyžadování a poskytování informací a spolupráce
(1)
Fond je oprávněn bezplatně požadovat informace potřebné pro provádění činností podle § 1 odst. 2, včetně údajů z evidencí vedených podle zákona o vinohradnictví a vinařství, zákona o ochraně chmele, zákona o zemědělství, včetně ortofotomap, zákona o rostlinolékařské péči a zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, a údajů z lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov podle § 24 a 25 zákona o lesích a údajů z ústřední evidence reprodukčního materiálu podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, přičemž při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje podle zvláštního právního předpisu.30)
(2)
Fond informace o provádění činností podle § 1 odst. 2 pravidelně zveřejňuje. Na žádost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků a zájmových sdružení, jakož i pro potřebu výkonných funkcí Fond poskytne vyžádané informace o provádění činností podle § 1 odst. 2.
(3)
Fond spolupracuje s orgány jiných členských nebo budoucích členských států Evropské unie se stejnou nebo obdobnou působností, včetně vzájemného poskytování odborné pomoci.
(4)
Fond je oprávněn k činnostem podle § 1 odst. 2 využívat rodná čísla v souladu se zvláštním právním předpisem31).
(5)
Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání Fondu o zboží, které bylo vyvezeno z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie s vývozní licencí pro zemědělské komodity (AGREX) nebo které bylo z tohoto státu dovezeno do České republiky s dovozní licencí pro zemědělské komodity (AGRIM), ze svých evidencí tyto informace:
a)
registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (EORI) dovozce nebo vývozce,
b)
číslo rozhodnutí v celním řízení,
c)
datum přijetí celního prohlášení,
d)
datum propuštění do celního režimu,
e)
datum potvrzení výstupu z Evropské unie v případě vývozu,
f)
číslo vývozní licence pro zemědělské komodity (AGREX) nebo číslo dovozní licence pro zemědělské komodity (AGRIM),
g)
sazební zařazení,
h)
čistá hmotnost v kg,
i)
množství v doplňkových měrných jednotkách s uvedením měrné jednotky,
j)
stát, z něhož bylo zboží dovezeno nebo do něhož bylo vyvezeno,
k)
země původu,
l)
odběr vzorku,
m)
číslo faktury,
n)
kód preference a
o)
číslo kvóty.
Poskytnutí informací podle písmen a) až o) není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
(6)
Fond zveřejňuje informace o příjemcích a poskytnutých dotacích financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu Evropské unie způsobem, ve lhůtách a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie56) a dále zveřejňuje
a)
identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
b)
datum právní moci rozhodnutí nebo datum uzavření dohody o poskytnutí dotace a
c)
datum právní moci rozhodnutí o vrácení neoprávněné platby dotace a její výši.
(7)
Fond nezveřejňuje informace uvedené v čl. 49 odst. 3 pododst. 1 písm. f) a g) nařízení (EU) 2021/1060, pokud jde o opatření přímé platby uvedené v čl. 16 nařízení (EU) 2021/2115 a opatření rozvoje venkova uvedené v čl. 69 písm. b) a c) nařízení (EU) 2021/2115.
(8)
Fond zveřejňuje informace o příjemcích a poskytnutých dotacích financovaných výhradně z národních zdrojů podle § 2d zákona o zemědělství jako otevřená data47), a to v rozsahu
a)
jméno a příjmení nebo název příjemce,
b)
identifikační číslo osoby příjemce, je-li přiděleno,
c)
obecobec, ve které má příjemce sídlo nebo místo pobytu,
d)
výše přiznané dotace a údaj o tom, jaká částka byla dosud vyplacena,
e)
účel, na který je poskytovaná částka určena,
f)
datum právní moci rozhodnutí nebo datum uzavření dohody o poskytnutí dotace a
g)
datum právní moci rozhodnutí o vrácení neoprávněné platby dotace a její výši.
(9)
Informace podle odstavce 8 se zveřejňují do 7 dnů po vyplacení dotace nebo právní moci rozhodnutí o vrácení neoprávněné platby dotace. Fond nezveřejňuje informaci podle odstavce 8 písm. a), pokud je částka dotace obdržená příjemcem v jednom roce rovna nebo nižší 1 250 EUR.
(10)
Informace podle odstavců 6 a 8 musejí zůstat zveřejněny nejméně po dobu 10 let od data zveřejnění, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie57) jinak.
§ 12a
Kontrola
(1)
Výběr osob ke kontrole a kontrolu plnění podmínek pro dotaci nebo kontrolu plnění podmínek dalších žádostí podávaných podle § 1 odst. 2 provádí Fond nebo jím pověřená osoba. Administrativní kontroly, včetně křížových kontrol, jsou doplněny kontrolami prostřednictvím systému monitorování ploch nebo kontrolami na místě.
(2)
Fond je oprávněn provádět, a to i bez ohlášení, kontrolu
a)
správnosti a úplnosti údajů uvedených v žádostech podávaných Fondu,
b)
plnění povinností a podmínek vyplývajících z vydaných rozhodnutí a uzavřených smluv a dohod podle § 1 odst. 2,
c)
správnosti informací poskytovaných Fondu podle tohoto zákona, zákona o zemědělství a nařízení vlády vydaných k jejich provedení,
d)
plnění povinností vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
e)
plnění kritérií způsobilosti, víceletých podmínek a povinností podle příslušného opatření, vyplývajících z tohoto zákona a ze zákona o zemědělství nebo
f)
dvojího financování58).
(3)
Při výkonu kontroly podle odstavců 1 a 2 postupuje Fond vůči fyzickým a právnickým osobám (dále jen „kontrolované osoby“) podle kontrolního řádu, zákona o zemědělství33), podle tohoto zákona a podle zákona o finanční kontrole19).
(4)
Pokud doklady u kontrolovaných osob nebo povinných osob nepostačují k řádnému provedení kontroly, je Fond oprávněn požadovat doklady i od jiné osoby, a to v rozsahu nezbytném pro ověření skutečností majících souvislost s činností kontrolovaných osob nebo povinných osob, která je předmětem kontroly. Tato osoba je povinna ve stanovené lhůtě takové doklady Fondu předložit, výkon kontroly Fondem umožnit a při něm spolupůsobit. Práva a povinnosti Fondu a této osoby se řídí kontrolním řádem přiměřeně, přičemž účel kontroly musí být naplněn při zajištění toho, aby práva a chráněné zájmy této osoby byly dotčeny v nejmenší možné míře.
(5)
Kontrolu podle odstavců 1 až 4 vykonává Fond prostřednictvím svých zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, které k tomuto účelu pověří podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o financování společné zemědělské politiky. Fond může podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o financování společné zemědělské politiky pověřit výkonem kontroly právnickou osobu; v takovém případě právnická osoba postupuje podle kontrolního řádu.
(6)
Kontrolu podle odstavce 2 písm. b) a d) a odstavce 4 vykonávají v rámci své působnosti stanovené zvláštními právními předpisy35) také správní úřady řízené ministerstvem.
(7)
Při výkonu kontroly podle odstavců 1 a 4 je Fond oprávněn požadovat provedení analýz vzorků zemědělských výrobků Generálním ředitelstvím cel.
(8)
Zaměstnanci Fondu vykonávající kontrolu se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem zaměstnance Fondu, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(9)
Při výkonu kontroly podle odstavců 1 až 4 nevzniká nárok na náhradu za odebrané vzorky.
(10)
Na výkon kontroly prostřednictvím dálkového průzkumu Země a systému monitorování ploch včetně rychlých polních návštěv, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se nevztahuje kontrolní řád; ustanovení kontrolního řádu o vstupu na pozemky a o právech kontrolujícího se použijí přiměřeně.
(11)
Pro provádění kontrol orgány Evropské unie nebo jimi pověřených osob platí ustanovení odstavců 1 až 10 přiměřeně.
(12)
V případě, že není umožněna kontrola ani jedné podmínky, na kterou je poskytnutí dotace vázáno, jedná se o zabránění kontrole a v takovém případě se žádost zamítne. V případě, že není umožněna kontrola některé z podmínek, na kterou je poskytnutí dotace vázáno, považuje se tato podmínka za nesplněnou.
(13)
Administrativní kontroly zahrnují křížové kontroly
a)
mezi díly půdních bloků uvedenými v jednotné žádosti nebo žádosti o dotaci a informacemi v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů za účelem ověření způsobilosti ploch pro poskytnutí dotace nebo
b)
pomocí systému identifikace a evidence zvířat za účelem ověřit způsobilost pro dotaci a zabránit opakovanému poskytnutí stejné dotace v rámci téhož kalendářního roku nebo roku podání žádosti.
V případě geoprostorové žádosti Fond provede křížové kontroly pro účely písmene a) prostřednictvím prostorových průsečíků s plochou ohlášenou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, a to za účelem zabránit dvojímu uplatnění nároku na stejnou plochu.
(14)
Pro účely kontrol prostřednictvím systému monitorování ploch je komunikačním nástrojem se žadatelem informační systém Fondu. Fotografie, kterou žadatel Fondu odesílá informačním systémem Fondu, musí být označena časem a určením místa jejího pořízení.
(15)
Při kontrole prostřednictvím systému monitorování ploch podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se vyhodnocení plnění podmínky vztahuje k celé ploše pozemku, bez přeměřování výměry pozemku. Nejmenší plochou pro účely vyhodnocení kontroly prostřednictvím systému monitorování ploch je plocha s jedním druhem plodiny, která je uvedena v žádosti o dotaci. Není-li plodina v žádosti uvedena, je nejmenší plochou pro účely vyhodnocení kontroly prostřednictvím systému monitorování ploch zákres plochy uvedené v žádosti o dotaci.
(16)
Fond pro provádění kontroly využívá technické prostředky založené na dálkovém průzkumu Země a globálním družicovém navigačním systému, uvedené v postupech pro použití technických prostředků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(17)
Při měření ploch Fond uplatní pro každou plochu uvedenou v žádosti technickou toleranci vycházející z přesnosti použitého měřického postupu a následně prostorovou toleranci vycházející z porovnání hranic změřené plochy a plochy uvedené v žádosti. Maximální přípustná hodnota technické tolerance je 1 ha a maximální přípustná hodnota prostorové tolerance je 3 metry.
(18)
Kontrola na místě týkající se zvířat zahrnuje ověření počtu zvířat přítomných v hospodářství, správnost a soulad zápisu v ústřední evidenci zvířat podle zvláštního právního předpisu59), správnost dokladů a soulad s evidencí zvířat vedených chovatelem podle zvláštního právního předpisu59).
§ 12b
Snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě vykázání větší plochy
(1)
Je-li plocha uvedená v jednotné žádosti pro opatření větší než plocha zjištěná v rámci kontrol podle § 12a, u níž byla splněna všechna kritéria způsobilosti a povinnosti vztahující se k podmínkám pro poskytnutí dotace (dále jen „zjištěná plocha“), Fond dotaci poskytne na základě plochy zjištěné pro dané opatření. V případě, že je rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v jednotné žádosti a celkovou plochou zjištěnou 0,1 ha nebo méně, zjištěnou plochu Fond stanoví jako plochu uvedenou v jednotné žádosti.
(2)
Je-li rozdíl mezi plochou uvedenou v jednotné žádosti pro opatření a zjištěnou plochou větší než 3 % zjištěné plochy nebo 4 ha, Fond dotaci poskytne na základě zjištěné plochy snížené o 1,5násobek zjištěného rozdílu. Snížení dotace Fondem nesmí být vyšší než částka odpovídající ploše uvedené v jednotné žádosti.
§ 12ba
Snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě vykázání vyššího počtu zvířat
(1)
Je-li rozdíl mezi počtem zvířat uvedeným v jednotné žádosti pro opatření a počtem zvířat, individuálně identifikovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie60) a podle zvláštního právního předpisu59), zjištěným v rámci kontrol podle § 12a, u něhož byly splněny všechny podmínky pro poskytnutí dotace, nejvýše 3 zvířata, Fond dotaci poskytne na základě počtu zvířat zjištěného pro dané opatření.
(2)
Je-li rozdíl mezi počtem zvířat uvedeným v jednotné žádosti pro opatření a počtem zvířat zjištěným v rámci kontrol podle § 12a vyšší než 3 zvířata, Fond dotaci sníží o
a)
procentní podíl stanovený podle odstavce 3, pokud uvedený procentní podíl není větší než 20 % nebo
b)
dvojnásobek procentního podílu stanoveného podle odstavce 3, pokud je procentní podíl větší než 20 %, ale nepřesahuje 30 %.
(3)
Pro stanovení procentních podílů v odstavci 2 Fond počet zvířat, která byla shledána nezjištěnými, vydělí počtem zvířat zjištěných.
(4)
Pokud je procentní podíl stanovený podle odstavce 3 větší než 30 %, Fond žádost zamítne.
(5)
Za zjištěné zvíře podle odstavce 1 a za zjištěné zvíře pro výpočet intenzity stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3 se považuje rovněž
a)
individuálně identifikované zvíře, které se nachází u žadatele a které ztratilo jednu ze dvou identifikačních značek, za předpokladu, že ho lze nadále jednotlivě identifikovat podle ostatních prvků systému identifikace a evidence podle zvláštního právního předpisu59), nebo
b)
individuálně nebo skupinově identifikované zvíře nacházející se u žadatele, které ztratilo všechny identifikační značky, za předpokladu, že ho lze nadále identifikovat podle ústřední evidence hospodářských zvířat podle zvláštního právního předpisu59) a že chovatel zvířat může doložit, že již před oznámením kontroly na místě podnikl kroky k nápravě situace.
(6)
Za zjištěné zvíře podle odstavce 5 se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie61) považuje také, pokud se zjištěný nesoulad týká pozdního hlášení zvířat do ústřední evidence, za předpokladu, že k danému hlášení došlo před začátkem období nebo před termínem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3.
§ 12bb
Snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě neohlášení všech ploch
Pokud žadatel neuvede do jednotné žádosti veškerou jím užívanou plochu podle § 11b odst. 6 a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v jednotné žádosti a souhrnem celkové plochy uvedené v jednotné žádosti a plochy v jednotné žádosti neuvedené je
a)
větší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v jednotné žádosti, Fond sníží dotaci o 1 %,
b)
větší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v jednotné žádosti, Fond sníží dotaci o 2 %, nebo
c)
větší než 5 % plochy uvedené v jednotné žádosti, Fond sníží dotaci o 3 %.
§ 12bc
Pořadí uplatnění snížení nebo zamítnutí při výpočtu dotace
(1)
Pro každé opatření v rámci jednotné žádosti Fond snížení vypočítá v následujícím pořadí:
a)
snížení podle § 12b nebo § 12ba,
b)
částka podle písmene a) slouží jako základ pro výpočet snížení v případě opožděného podání jednotné žádosti podle § 11b odst. 5,
c)
částka podle písmene b) slouží jako základ pro výpočet snížení podle § 12bb,
d)
částka podle písmene c) slouží jako základ pro výpočet snížení v případě porušení kritérií způsobilosti, povinností a víceletých podmínek, stanovených prováděcími právními předpisy podle § 1 odst. 3,
e)
částka podle písmene d) slouží jako základ pro uplatnění míry úpravy opatření formou přímých plateb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie62) a
f)
částka podle písmene e) slouží jako základ pro výpočet snížení v případě porušení pravidel podmíněnosti podle § 4f zákona o zemědělství.
(2)
Fond neposkytne dotaci na část dílu půdního bloku evidovanou v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, na které byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství; o tuto částku Fond dotaci sníží.
§ 12bd
Ustanovení § 12b až 12bc se pro řízení o dotace podle § 11l odst. 1 písm. c) a d) použijí obdobně.
§ 12c
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že
a)
nesplní informační povinnost vůči Fondu stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3 nebo Fond informuje nepravdivě,
b)
nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie na úseku společných organizací trhu, přímých podpor, strukturálních opatření, Programu rozvoje venkova a opatření Strategického plánu.
(2)
Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
250 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene a),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene b).
§ 12d
Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní informační povinnost vůči Fondu stanovenou prováděcím právním předpisem vydaným podle § 1 odst. 3 nebo Fond informuje nesprávně,
b)
nesplní povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie na úseku společných organizací trhu, přímých podpor, strukturálních opatření, Programu rozvoje venkova a opatření Strategického plánu,
c)
nesplní podle § 11m odst. 5 v rámci dotace na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol povinnosti provést doprovodná vzdělávací opatření podle doručeného plánu doprovodných vzdělávacích opatření.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
250 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) nebo c).
§ 12e
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Fond. Při projednávání přestupků má Fond postavení orgánu veřejné správy.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá Fond.
(3)
Příjem z pokut je příjmem rozpočtu Fondu.
§ 13b
(1)
Kde se v přímo použitelných předpisech Evropské unie, které členským státům Evropské unie přikazují nebo umožňují provést samostatnou úpravu podle jejich uvážení, mluví o
a)
příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo příslušném orgánu, rozumí se tím při provádění činností podle § 1 odst. 2 pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů Fond, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
b)
příslušném orgánu dozoru, popřípadě kontroly, rozumí se tím při provádění činností podle § 1 odst. 2 pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů Fond, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
d)
jistotě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů záruka podle tohoto zákona,
f)
dotaci, podpoře, prémii, příplatku, platbě, pomoci, popřípadě příspěvku, rozumí se tím pro účely tohoto zákona a k němu vydaných prováděcích právních předpisů dotace podle tohoto zákona.
(2)
Kde se v právních předpisech uvedených v odstavci 1 mluví o opatřeních k zajištění dodržování povinností a jednotného uplatňování požadavků stanovených těmito právními předpisy nebo odstraňování zjištěných nedostatků, rozumí se tím při provádění činností podle § 1 odst. 2 odpovídající opatření podle tohoto zákona.
§ 13c
Poskytování peněžních prostředků organizačním složkám státu
(1)
Fond převádí peněžní prostředky organizačním složkám státu na provádění činností v oblastech Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky Evropské unie na základě opatření podle podmínek stanovených v přímo použitelných předpisech Evropské unie. O převedené peněžní prostředky lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu.
(2)
Organizační složky státu použijí převedené peněžní prostředky k účelu stanovenému v odstavci 1.
§ 13d
Zaměstnanci Fondu
(1)
Na zaměstnance Fondu, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2)
Fond se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a služební orgán se považuje generální ředitel.
(3)
Nadřízeným služebním úřadem Fondu je ministerstvo.
§ 14
Přechodná ustanovení
(1)
Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zrušuje Státní fond tržní regulace v zemědělství. Tímto dnem přecházejí všechna práva a závazky Státního fondu tržní regulace v zemědělství, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Státního fondu tržní regulace v zemědělství, na Fond.
(2)
Zásady výběrového řízení právnických a fyzických osob pro intervenční nákupy a pro vývoz nebo prodej zemědělských výrobků a potravin zařazených do regulace trhu přijaté Státním fondem tržní regulace v zemědělství platí do přijetí zásad podle § 1 odst. 4.
(3)
Zásady regulace trhu jednotlivých zemědělských výrobků a potravin přijaté Státním fondem tržní regulace v zemědělství, rozhodnutí Rady Státního fondu tržní regulace v zemědělství o výši subvencí pro vývoz regulovaných výrobků a další zásady přijaté Státním fondem tržní regulace v zemědělství týkající se regulace trhu jednotlivých zemědělských výrobků a potravin platí do přijetí opatření pro provádění organizace trhu podle tohoto zákona.
(4)
Návrh na jmenování prvního prezidia předkládají prostřednictvím ministra zemědělství statutární orgány institucí, které mají v prezidiu zastoupení. Nevládní instituce sdružující zemědělce a nevládní instituce sdružující odběratele zemědělských produktů, jejichž zástupci budou členy prezidia, určí zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Návrh na jmenování prezidia předkládá ministr zemědělství vládě.
(5)
První jednání prezidia se uskuteční do 30 dnů ode dne jmenování místopředsedy a dalších členů prezidia vládou. Do ustavení prezidia vykonává působnost prezidia s výjimkou ustanovení § 8 odst. 5 písm. g) až k) Rada Státního fondu tržní regulace v zemědělství. Do jmenování ředitele vládou řídí Fond prozatímně ředitel Státního fondu tržní regulace v zemědělství. Práva a povinnosti ředitele Státního fondu tržní regulace v zemědělství jsou omezeny na úkony nezbytné pro činnost Fondu. Ustanovení o působnosti dozorčí radydozorčí rady podle § 10 platí ve vztahu k Radě Státního fondu tržní regulace v zemědělství a řediteli Státního fondu tržní regulace v zemědělství přiměřeně.
§ 15
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství.
2.
Zákon č. 242/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1993
§ 16
V zákoně č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, se část osmá zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
§ 17
V § 6 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Správa ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem koordinuje objemy a termíny doplňování zásob zemědělských výrobků a potravin do hmotných rezerv a jejich uvolňování pro tuzemský trh i pro případný vývoz.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o státní statistické službě
§ 19
V § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, se za slova „Bezpečnostní informační službě“ vkládají slova „, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 22
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
(2)
Ustanovení § 8 pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
1)
§ 28 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost.
11)
Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu, v platném znění.
12)
§ 2b a 2c zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 37 a 38 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
15)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127.
17)
Zákoník práce.
18)
Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 298/2007 Sb.
21)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.
22)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2115, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2116, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128.
23)
Čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2988/1995 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, v platném znění.
24)
Čl. 54 odst. 3 třetí pododstavec nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013.
25)
Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
33)
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
35)
Například zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
43)
§ 44 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
44)
§ 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
47)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
48)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění.
49)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004, v platném znění.
50)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
51)
§ 71 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 59 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.
52)
Čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.
53)
Čl. 7 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40.
54)
Čl. 7 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40.
55)
Čl. 3 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40.
56)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128.
57)
Čl. 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060, v platném znění.
58)
Čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění.
59)
Zákon č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění.
61)
Čl. 34 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění.
62)
Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. |
Zákon č. 257/2000 Sb. | Zákon č. 257/2000 Sb.
Zákon o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě)
Vyhlášeno 11. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 74/2000
* ČÁST PRVNÍ - PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA (§ 1 — § 15)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 16 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí (§ 18 — § 18)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 19 — § 19)
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (165/2024 Sb.)
257
ZÁKON
ze dne 14. července 2000
o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA
HLAVA I
ZŘÍZENÍ, ORGANIZACE A ČINNOST PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY
Probační a mediační služba
§ 1
(1)
Zřizuje se Probační a mediační služba, která provádí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem1) úkony probace a mediace ve věcech projednávaných v trestním řízenítrestním řízení nebo v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže.
(2)
Probační a mediační služba je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
§ 2
(1)
Probací se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
organizování a vykonávání dohledu nad podezřelým nebo nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným (dále jen „obviněný“),
b)
kontrola výkonu trestů nebo trestních opatření (dále jen „trest“) nespojených s odnětím svobody,
c)
kontrola výkonu omezení a povinností uložených podezřelému nebo obviněnému v souvislosti s podmíněným upuštěním od potrestání, podmíněným odložením podání návrhu na potrestání, podmíněným zastavením trestního stíhání, nahrazením vazby jiným opatřením, podmíněným odsouzením, odkladem nebo přerušením výkonu trestu odnětí svobody, podmíněným propuštěním nebo výkonem jiných trestů a
d)
individuální pomoc podezřelému nebo obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám, a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů.
(2)
Mediací se pro účely tohoto zákona rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi podezřelým nebo obviněným a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu vykonávaná v souvislosti s trestním řízenímtrestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem podezřelého nebo obviněného a poškozeného.
§ 3
Organizace Probační a mediační služby
(1)
V čele Probační a mediační služby je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Ředitel Probační a mediační služby zajišťuje její chod po stránce personální, organizační, hospodářské, materiální a finanční.
(2)
Plnění úkolů Probační a mediační služby ve vztahu k soudům, státním zastupitelstvím a orgánům PoliciePolicie České republiky zajišťují její střediska, která působí v sídlech okresních soudů nebo naroveň jim postavených obvodních nebo městských soudů (dále jen „okresní soudy“). Střediska Probační a mediační služby (dále jen „střediska“) působící v sídlech okresních soudů, která jsou současně sídly krajských soudů nebo Městského soudu v Praze, zajišťují úkoly Probační a mediační služby i ve vztahu k těmto soudům, příslušným státním zastupitelstvím a policejním orgánům.
(3)
Příslušnost středisek k provádění úkonů probaceprobace a mediacemediace se řídí příslušností soudu a v přípravném řízení státního zástupce, v jehož obvodu středisko působí. K urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů může předseda senátu nebo samosoudce příslušného soudu a v přípravném řízení příslušný státní zástupce uložit provedení potřebných úkonů středisku, v jehož obvodu bydlí osoba, které se takové úkony týkají.
(4)
V obcíchobcích, jež jsou sídly dvou nebo více okresních soudů, mohou být střediska sloučena tak, že jejich počet bude nižší, než odpovídá počtu zde sídlících soudů.
(5)
Středisko lze dále členit podle potřeby na oddělení zaměřená zejména na mladistvé obviněné, obviněné ve věku blízkém věku mladistvých nebo na uživatele omamných a psychotropních látek.
(6)
Podrobnosti pro vytváření středisek a jejich vnitřní organizaci upraví Statut Probační a mediační služby, který vydá Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
§ 3a
Činnost Probační a mediační služby v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let
(1)
V řízení ve věcech dítěte mladšího patnácti let podle části první hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže Probační a mediační služba vytváří ve vhodných případech předpoklady k tomu, aby věc mohla být skončena před státním zastupitelstvím nebo v soudní fázi řízení mohlo být upuštěno od uložení opatření anebo aby bylo uloženo a vykonáno vhodné opatření. Za tím účelem poskytuje dítěti, které v době spáchání činu jinak trestného nedovršilo patnáctý rok věku (dále jen „dítě mladší patnácti letdítě mladší patnácti let“) odborné vedení a pomoc a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje. Při výkonu uloženého opatření také sleduje a kontroluje chování dítěte mladšího patnácti let v případech, kdy je k tomu oprávněna, s cílem, aby v budoucnu vedlo řádný život.
(2)
Probační a mediační služba věnuje dětem mladším patnácti let zvláštní péči, přispívá k ochraně práv osob poškozených činem jinak trestným a pomáhá jim a dalším osobám dotčeným činem při odstraňování následků činu jinak trestného, a přispívá ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s dětmi mladšími patnácti let, zejména jde-li o uživatele omamných a psychotropních látek.
(3)
V jiné než soudní fázi řízení ve věcech dětí mladších patnácti let vykonává Probační a mediační služba činnost vůči dítěti mladšímu patnácti let pouze na základě pověření orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení nebo státního zastupitelství. V soudní fázi řízení vykonává Probační a mediační služba úkony probace v případech stanovených zákonem nebo na základě pověření soudu pro mládež, úkony mediace může ve vhodných případech provádět i bez pověření soudu pro mládež.
(4)
Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, na činnost Probační a mediační služby v řízení ve věcech dětí mladších patnácti let se přiměřeně použijí § 2 a 7.
§ 4
Činnost Probační a mediační služby v trestním řízení
(1)
Probační a mediační služba vytváří ve vhodných případech předpoklady k tomu, aby věc mohla být projednána v některém ze zvláštních druhů trestního řízenítrestního řízení, vazba mohla být nahrazena jiným opatřením, mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody, mohl být těhotné ženě nebo matce pečující o dítě do jednoho roku věku odložen nebo přerušen výkon trestu odnětí svobody uložený za zvlášť závažný zločin, mohlo být uloženo a vykonáno vhodné přiměřené omezení, přiměřená povinnost nebo jiné opatření při podmíněném propuštění anebo mohl být odsouzený podmíněně propuštěn. Za tím účelem poskytuje podezřelému nebo obviněnému odborné vedení a pomoc, sleduje a kontroluje jeho chování a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje, s cílem, aby v budoucnu vedl řádný život.
(2)
Probační a mediační činnost podle odstavce 1 spočívá zejména
a)
v obstarávání podkladů k osobě podezřelého nebo obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí,
b)
ve vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, odstoupení od trestního stíhání, podmíněném zastavení trestního stíhání, nebo pro schválení narovnání, zejména projednání a uzavření dohody mezi podezřelým nebo obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo o vydání bezdůvodného obohacení, nebo dohody o narovnání, případně podmínek pro další takové procesní postupy či tresty nespojené s odnětím svobody, anebo pro uložení výchovných opatření,
c)
ve vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy bylo rozhodnuto o nahrazení vazby probačním dohledem,
d)
ve vykonávání dohledu nad chováním podezřelého nebo obviněného v případech, kdy byl dohled uložen, v provádění kontroly ve stanoveném rozsahu nad dodržováním podmínek, omezení, povinností a opatření uložených podezřelému nebo obviněnému, pokud nebyl dohled uložen, nebo při nahrazení vazby jiným opatřením anebo při odložení nebo přerušení výkonu trestu odnětí svobody, a v kontrole výkonu trestů nespojených s odnětím svobody a
e)
v zabezpečování a poskytování probačních a resocializačních programů.
(3)
Probační a mediační služba současně pomáhá při odstraňování následků trestného činutrestného činu poškozeným a dalším osobám dotčeným trestným činemtrestným činem.
(4)
Probační a mediační služba věnuje zvláštní péči mladistvým obviněným a obviněným ve věku blízkém věku mladistvých, přispívá k ochraně práv osob poškozených trestnou činností a ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s obviněnými, zejména jde-li o mladistvé a uživatele omamných a psychotropních látek.
(5)
Probační a mediační služba se podílí na prevenci trestné činnosti.
(6)
Úkony probaceprobace a mediacemediace, pokud nejsou tímto nebo zvláštním zákonem svěřeny do výlučné působnosti Probační a mediační služby, mohou vykonávat nebo se na nich podílet i jiné osoby.
(7)
Probační a mediační služba vykonává svou působnost v případech stanovených zákonem nebo na základě pověření orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení. Před zahájením trestního stíhání provádí Probační a mediační služba v rámci své působnosti úkony pouze na základě pověření orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení. Po zahájení trestního stíhání může ve vhodných případech provádět úkony mediace i bez pověření orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, a to zejména z podnětu obviněného a poškozeného; o tom neprodleně informuje příslušný orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který může rozhodnout, že se věc k mediaci nepředává a mediace proto dále prováděna nebude.
(8)
V souvislosti s úkony probace a mediace je Probační a mediační služba oprávněna opatřovat informace a poznatky o osobě podezřelého nebo obviněného nebo o stanoviscích poškozeného významných pro rozhodnutí soudu či státního zástupce.
(9)
Policejní orgán a státní zástupce vyrozumívá středisko o věcech vhodných k mediaci; zejména v trestních věcech mladistvých postupuje tak, aby mediace byla využita od počátku trestního řízenítrestního řízení.
§ 4a
Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů
(1)
Probační a mediační služba může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon její působnosti. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
(2)
Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získala při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
§ 4b
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Probační a mediační služba zpracovává pro výkon své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ředitel Probační a mediační služby zaměstnance Probační a mediační služby, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.
(2)
Pověřenec
a)
poskytuje v Probační a mediační službě informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů,
b)
kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a
c)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.
(3)
Probační a mediační služba zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Probační a mediační služba rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.
(4)
Úkoly pověřence podle tohoto zákona může na základě písemné dohody Probační a mediační služby a ministerstva vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu.
§ 5
Součinnost Probační a mediační služby se státními orgány a dalšími institucemi
(1)
Probační a mediační služba při výkonu své působnosti spolupracuje s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a soudy pro mládež v řízení podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže.
(2)
Probační a mediační služba postupuje, je-li to účelné, v součinnosti s orgány sociálního zabezpečení, školami a školskými zařízeními, poskytovateli zdravotních služeb, s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, zájmovými sdruženími občanů, nadacemi a dalšími institucemi sledujícími humanitární cíle a v případě potřeby tuto součinnost koordinuje z hlediska využití probace a mediace v trestním řízenítrestním řízení.
(3)
Probační a mediační služba při výkonu své působnosti spolupracuje s orgány, kterým přísluší podle zvláštního zákona výkon sociálně-právní ochrany dětí a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi občanům společensky nepřizpůsobeným.
(4)
V souvislosti s výkonem probace a mediace jsou zaměstnanci Probační a mediační služby oprávněni obracet se na státní orgány a právnické i fyzické osoby s dožádáním o sdělení potřebných údajů a tyto jsou povinny, pokud tomu nebrání zvláštní zákon nebo oprávnění v něm uvedené,2) požadované údaje bez zbytečného odkladu sdělit. V souvislosti s výkonem probace a mediace je dále Probační a mediační služba oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů podle zvláštního právního předpisu; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů a z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Odmítne-li státní orgán, právnická nebo fyzická osoba bezdůvodně vyhovět dožádání podle odstavce 4, předloží zaměstnanec Probační a mediační služby věc předsedovi senátu nebo samosoudci a v přípravném řízení státnímu zástupci k dalšímu opatření.
(6)
Je-li osoba, vůči níž směřuje úkon probace nebo mediace, ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody anebo je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody spolupachatel anebo poškozený, postupuje Probační a mediační služba při výkonu své působnosti v součinnosti s Vězeňskou službouVězeňskou službou a justiční stráží České republiky. Jestliže je to třeba v souvislosti se zjištěním a projednáním jejího stanoviska k trestní věci nebo s přípravou podkladů pro rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, Vězeňská službaVězeňská služba umožní úředníkovi Probační a mediační služby návštěvu této osoby. Je-li tato osoba ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu, může ji úředník Probační a mediační služby navštívit jen se souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce. Ostatní osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody může navštěvovat bez takového souhlasu.
HLAVA II
ÚŘEDNÍCI A ASISTENTI
§ 6
Postavení úředníků a asistentů
(1)
Úkoly Probační a mediační služby plní v rámci jejích středisek v pracovním poměru zaměstnanci státu ve funkcích úředníků nebo asistentů Probační a mediační služby. Pracovní poměr úředníků a asistentů Probační a mediační služby se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Úředník Probační a mediační služby musí být bezúhonný a svéprávný a musí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti společenskovědní získané ukončením studia v magisterském studijním programu a odbornou zkoušku, kterou mu středisko umožní vykonat po absolvování základního kvalifikačního vzdělání pro úředníky Probační a mediační služby.
(3)
Asistentem Probační a mediační služby se může stát bezúhonná fyzická osoba starší 21 let, která je svéprávná a získala středoškolské vzdělání v oblasti společenskovědní.
(4)
Úředníci a asistenti jsou povinni se dále vzdělávat a prohlubovat si své odborné znalosti.
(5)
Rozsah a obsah kvalifikačního vzdělávání a odborné zkoušky pro úředníky a obsah specializačního kursu pro asistenty Probační a mediační služby stanoví Statut Probační a mediační služby.
Práva a povinnosti úředníků a asistentů
§ 7
(1)
Úředník Probační a mediační služby je při výkonu své funkce povinen řídit se zákony, jinými právními předpisy a pokyny dané předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem Probační a mediační službě, které však nesmí směřovat ke způsobu a výsledku prováděné mediace. Přitom musí postupovat odpovědně, respektovat a chránit lidská práva a svobody, důstojnost člověka a vyvarovat se jednání, které by mohlo vést ke zmaření účelu trestního řízenítrestního řízení nebo vzbuzovalo pochybnosti o jeho objektivitě a nestrannosti. Při nedodržení těchto povinností může předseda senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státní zástupce učinit opatření, aby věc byla přidělena jinému úředníkovi Probační a mediační služby.
(2)
Úředník Probační a mediační služby je oprávněn zjišťovat stanovisko podezřelého nebo obviněného k podmíněnému odložení podání návrhu na potrestání, k podmíněnému zastavení trestního stíhání nebo k uložení trestu nespojeného s odnětím svobody, a pokud jde o schválení narovnání, zjišťovat stanovisko podezřelého nebo obviněného i poškozeného. Před zahájením trestního stíhání je úředník Probační a mediační služby oprávněn zjišťovat stanovisko podle věty první pouze na základě pověření orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení vydaného Probační a mediační službě.
(3)
Úředník Probační a mediační služby má právo v mezích její působnosti nahlížet do trestních spisů vedených u soudu, státního zastupitelství a Policie České republiky a do spisů vedených Vězeňskou službouVězeňskou službou České republiky, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si kopie spisů a jejich částí.
(4)
Úředník Probační a mediační služby nesmí v téže věci provádět úkony probace a mediace.
(5)
Jednotlivé úkony podle pokynů úředníka Probační a mediační služby provádějí a organizačně zabezpečují asistenti střediska, kteří vykonávají i potřebné administrativní práce. Pokud asistenti vykonávají jednotlivé úkony podle pokynů úředníka, platí pro ně obdobně odstavce 1 až 4.
§ 8
(1)
Úředník i asistent Probační a mediační služby jsou vyloučeni z provádění úkonů probace a mediace z obdobných důvodů, které zákon stanoví pro vyloučení orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení. Jakmile se úředník nebo asistent dozví o skutečnostech, pro které by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně svému přímému nadřízenému, který posoudí, zda jsou dány důvody vyloučení. Do doby tohoto posouzení může úředník nebo asistent provádět v řízení jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2)
Shledá-li přímý nadřízený, že jsou dány důvody pro vyloučení úředníka nebo asistenta Probační a mediační služby, přidělí věc jinému úředníkovi nebo asistentovi.
§ 9
(1)
Úředník i asistent Probační a mediační služby jsou povinni i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce. Povinnosti mlčenlivosti se při výkonu probaceprobace nemohou dovolávat ve vztahu k policejnímu orgánu, soudu nebo státnímu zástupci. Stejně se nemohou dovolávat mlčenlivosti vůči ministerstvu, pokud jde o údaje potřebné k plnění závazků podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
(2)
Úředníka ani asistenta Probační a mediační služby nelze v návaznosti na jeho mediační činnost vyslýchat ke skutkovým okolnostem, které se dozvěděl při zprostředkování řešení sporu nebo v souvislosti s ním a které se neprojevily při uzavírání dohody mezi obviněným a poškozeným, s výjimkou případů zákonem uložené povinnosti překazit spáchání trestného činutrestného činu nebo oznámit trestný čintrestný čin.
§ 10
Vedoucí střediska Probační a mediační služby
(1)
Práci střediska organizuje a řídí jeho vedoucí, kterého z úředníků příslušného střediska jmenuje a odvolává na návrh ředitele Probační a mediační služby ministr spravedlnosti po projednání s Radou pro probaciprobaci a mediacimediaci.
(2)
Vedoucí střediska nesmí dávat pokyny úředníkům a asistentům Probační a mediační služby k provádění úkonů probaceprobace a mediacemediace v rozporu s pokyny předsedy senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce.
HLAVA III
STÁTNÍ SPRÁVA PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY
§ 11
(1)
Ministerstvo při výkonu státní správy vytváří Probační a mediační službě podmínky k řádnému výkonu probaceprobace a mediacemediace, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské a finanční.
(2)
Ministerstvo vykonává nad činností Probační a mediační služby dohled.
§ 12
Rada pro probaci a mediaci
(1)
V zájmu koncepčního a metodického ovlivňování a usměrňování činnosti Probační a mediační služby se zřizuje Rada pro probaciprobaci a mediacimediaci jako poradní orgán ministra spravedlnosti.
(2)
Členy Rady pro probaciprobaci a mediacimediaci jmenuje ministr spravedlnosti ze soudců, státních zástupců, úředníků Probační a mediační služby a dalších osob majících odborné znalosti a zkušenosti z oblasti probaceprobace a mediacemediace.
(3)
Rada pro probaciprobaci a mediacimediaci zejména
a)
navrhuje pravidla, na jejichž základě jsou vytvářeny probační programy, a pravidla a standardy probační a mediační činnosti, které schvaluje svým rozhodnutím ministr spravedlnosti,
b)
projednává koncepční a metodické materiály připravené ministerstvem,
c)
vyjadřuje se ke jmenování a odvolání vedoucích středisek Probační a mediační služby,
d)
vyjadřuje se k dočasnému přidělení úředníků Probační a mediační služby k ministerstvu.
HLAVA IV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 13
(1)
Probační úředníci, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a úředníci státního zastupitelství, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávali probační činnost, se stanou na vlastní žádost podanou do jednoho měsíce od účinnosti tohoto zákona zaměstnanci Probační a mediační služby ve středisku působícím v sídle orgánu, jehož byli zaměstnanci.
(2)
Probační úředníci, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a úředníci státního zastupitelství, kteří se podle odstavce 1 stali zaměstnanci Probační a mediační služby, mohou po dobu dvou let od účinnosti zákona vykonávat činnost úředníků Probační a mediační služby, i když nesplňují kvalifikační předpoklady stanovené tímto zákonem. Zahájí-li v této době studium na vysoké škole v rámci magisterského studijního programu v oblasti společenskovědní a v tomto studiu řádně pokračují, možnost vykonávat činnost úředníků Probační a mediační služby se prodlužuje do doby dokončení studia.
(3)
Úředníci Probační a mediační služby, kteří nezahájí studium uvedené v odstavci 2, se uplynutím dvouleté doby stávají asistenty Probační a mediační služby.
§ 14
Za závěrečnou odbornou zkoušku úředníka Probační a mediační služby může ministr spravedlnosti uznat též zkoušku pro probační úředníky před komisí jmenovanou ministrem spravedlnosti, která byla úspěšně složena před nabytím účinnosti tohoto zákona.
§ 15
(1)
Pro prokazování bezúhonnosti a svéprávnosti státního občana členského státu Evropské unie nebo jiného státu anebo osoby bez státní příslušnosti postačí úřední dokument, který se pro takové účely vydává ve státě, z kterého žadatel pochází nebo přichází. Nevydává-li se v tomto státě takový dokument, postačí čestné prohlášení žadatele.
(2)
K splnění požadavků na vzdělání podle § 6 odst. 2 postačí, aby žadatel o funkci úředníka Probační a mediační služby, který je státním občanem členského státu Evropské unie nebo jiného státu anebo osobou bez státní příslušnosti, prokázal,
a)
že má kvalifikaci, která je vyžadována pro výkon funkce úředníka Probační a mediační služby v členském státě Evropské unie nebo jiném státě, odkud pochází nebo přichází, a složil rozdílovou zkoušku, nebo
b)
že vykonával obdobnou funkci úředníka Probační a mediační služby po dobu dvou let během uplynulých deseti let v členském státě Evropské unie nebo jiném státě, který pro tuto funkci nestanoví kvalifikační předpoklady, a složil rozdílovou zkoušku.
(3)
Obsah a rozsah rozdílové zkoušky stanoví Statut Probační a mediační služby.
(4)
Ke splnění požadavků na vzdělání podle § 6 odst. 3 postačí, aby žadatel o funkci asistenta Probační a mediační služby, který je státním občanem členského státu Evropské unie nebo jiného státu anebo osobou bez státní příslušnosti, prokázal,
a)
že má kvalifikaci, která je vyžadována pro výkon funkce asistenta Probační a mediační služby v členském státě Evropské unie nebo jiném státě, odkud pochází nebo přichází, nebo
b)
že vykonával obdobnou funkci asistenta Probační a mediační služby po dobu dvou let během uplynulých deseti let v členském státě Evropské unie nebo jiném státě, který pro tuto funkci nestanoví kvalifikační předpoklady.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 16
§ 11 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 135/1996 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., se mění takto:
1.
Za odstavec 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro probaci a mediaci.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
2.
Dosavadní odstavec 5 se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
§ 18
V § 51 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, se na konci tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
poskytnout Probační a mediační službě na její žádost informace v rozsahu potřebném pro trestní řízení.“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 19
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
1)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Například § 99 a 100 trestního řádu.
2a)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
2b)
§ 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
2c)
§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. |
Zákon č. 258/2000 Sb. | Zákon č. 258/2000 Sb.
Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Vyhlášeno 11. 8. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 74/2000
* ČÁST PRVNÍ - PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ (§ 1 — § 109)
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona (§ 111 — § 111)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele (§ 117 — § 117)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 118 — § 118)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 119 — § 119)
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům (§ 120 — § 120)
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna horního zákona (§ 122 — § 122)
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o výkonu vazby (§ 127 — § 127)
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy (§ 128 — § 128)
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o ochraně chmele (§ 129 — § 129)
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (§ 131 — § 131)
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 133 — § 133) č. 2 k zákonu č. 258/2000 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (363/2021 Sb., 242/2024 Sb., 321/2024 Sb.)
258
ZÁKON
ze dne 14. července 2000
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie62)
a)
práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví,
b)
soustavu orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc,
c)
úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblastech ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví a hodnocení a snižování hlukuhluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1)
Veřejným zdravímVeřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života.
(2)
Ochrana veřejného zdravíveřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdravíveřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví.
(3)
Podpora veřejného zdravíveřejného zdraví je souhrn činností pomáhajících fyzickým osobám zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví. Zahrnuje činnosti k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj individuálního i veřejného zdravíveřejného zdraví, zdravotního stavu a zdravého životního stylu.
(4)
Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)]. Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy.2)
(5)
Infekčním onemocněnímInfekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu.
(6)
IzolacíIzolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolaceizolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocněníinfekční onemocnění dále šířit.
(7)
Karanténními opatřeními jsou
a)
karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněníminfekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen „fyzická osoba podezřelá z nákazy“), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,
b)
lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví,
c)
zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocněníinfekčního onemocnění.
(8)
Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
(9)
Rodinným příslušníkemRodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí manžel (manželka) nebo druh (družka), partner (partnerka) podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské nebo poručnické péče, děti svěřené soudem do osobní péče jiné fyzické osoby a rodiče podnikatele (podnikatelky), jeho manželky (jejího manžela), druha (družky) nebo partnera.
(10)
Uvedením výrobku4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropské unie poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní právní předpis jinak.4b) Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců.
(11)
Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí výrobek nebo i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do oběhu4c) pod svým jménem, jakož i osoba, která jako výrobce uvede na výrobku svou obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení fyzické osoby, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do oběhu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní právní předpis jinak.4b)
(13)
Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.4b)
HLAVA II
PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY
Díl 1
Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou, chemické látky, chemické směsi a vodárenské technologie, koupaliště a sauny
§ 3
Hygienické požadavky na vodu
(1)
Pitnou vodouPitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.5) Hygienické požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vodypitné vody (dále jen „jakost pitné vodypitné vody“) se stanoví hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnotymezní hodnoty, mezní hodnotymezní hodnoty, směrné hodnoty, referenční hodnoty a doporučené hodnoty. Za pitnou vodupitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního právního předpisu.6)
(2)
Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu6a) je povinen zajistit, aby dodávaná pitná vodapitná voda měla jakost pitné vodypitné vody podle odstavce 1. Povinnost podle věty první mají, není-li dále stanoveno jinak, i vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a povinností provozovatele,6a) osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodoupitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodupitnou vodu z individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná vodapitná voda, a osoba, která dodává pitnou vodupitnou vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou vodupitnou vodu pro veřejnou potřebu, se považuje
a)
provozovatelprovozovatel vodovodu, u něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet fyzických osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást jiné činnosti právnické osoby,
b)
osoba dodávající pitnou vodupitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích,
c)
provozovatelprovozovatel veřejné studny, která byla označena jako zdroj pitné vodypitné vody,
d)
osoba zásobující pitnou vodoupitnou vodou z individuálního zdroje veřejné objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích služebstravovacích služeb).
(3)
Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé vody. Teplou vodu dodávanou potrubím nebo vnitřním vodovodem6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s vodovodním potrubím pitné vodypitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné. Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 4 vět čtvrté a páté.
(4)
Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která nesplňuje mezní hodnotymezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodoupitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdravíveřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na žádost osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné vodypitné vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdravíveřejné zdraví, nápravná opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů.
(5)
Žádost podle odstavce 4 musí obsahovat ukazatel, kterého se nedodržení týká, důvody nedodržení hygienického limitu včetně vyhodnocení možnosti jiného zajištění dodávky pitné vodypitné vody, návrh nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací a odhadu nákladů, zásobovanou oblast a počet zásobovaných obyvatel, návrh doby trvání povolení, přehled nedodržení hygienického limitu jakéhokoliv ukazatele za posledních 12 měsíců, posouzení zdravotních rizik a navrhovaný rozsah a četnost kontroly jakosti pitné vodypitné vody.
(6)
V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění závady.
(7)
Užitkovou vodou se rozumí srážková nebo šedá voda, která je upravena a hygienicky zabezpečena. Šedou vodou se rozumí odpadní voda z umyvadel, sprch a van. Užitkovou vodu lze využít pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu, vodní prvky nebo kropení komunikací. Prováděcí právní předpis určí vyžadovanou míru úpravy a hygienického zabezpečení a způsob jeho prokázání.
§ 3a
(1)
Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst. 4 věty třetí, nebo v případě, že povolení již vydáno bylo, ale doba nedodržení hygienického limitu přesáhla 30 dnů během posledních 12 měsíců, může požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o určení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodupitnou vodu není možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího hygienického limitu omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby uvedené ve větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však na další 3 roky. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může mírnější hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou stanovit pouze v případě, pokud se jedná o
a)
nový zdroj pro odběr pitné vodypitné vody nebo vody vyžadující úpravu na vodu pitnou; za nový zdroj pro odběr pitné vodypitné vody nebo vody vyžadující úpravu na vodu pitnou podle tohoto odstavce se považuje zdroj, který začal být využíván po 12. lednu 2023,
b)
nově zjištěný zdroj znečištění nebo o nově sledované ukazatele; za nově zjištěný zdroj znečištění podle tohoto odstavce se považuje zdroj znečištění identifikovaný po 12. lednu 2023, nebo
c)
nepředvídatelnou a výjimečnou situacivýjimečnou situaci při odběru vody ze stávajícího zdroje, včetně mimořádného dopadu přírodních vlivů, která by mohla vést k dočasnému omezenému překročení hodnot ukazatelů;
v mimořádných případech, kdy navržená nápravná opatření nezbytná pro dosažení hygienického limitu ukazatele s nejvyšší mezní hodnotounejvyšší mezní hodnotou stanoveného prováděcím právním předpisem vyžadují delší časové období, může být na žádost osoby uvedené ve větě první doba určení hygienického limitu prodloužena nejdéle o 3 roky, a to pouze v případě, že se jedná o mírnější hygienický limit stanovený podle písmene a) nebo b).
(2)
Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví tuto skutečnost ověří.
(3)
Možnost určit mírnější hygienický limit ukazatelů se nevztahuje na balené pitné vodypitné vody stáčené do lahví nebo akumulačních nádrží určených k prodeji.
(4)
Při postupu podle odstavce 1 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vodypitné vody nebo omezením jejího používání.
(5)
Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 6 písm. a) až e) a hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 4.
(6)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavce 1 stanoví
a)
ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti pitné vodypitné vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu tohoto ukazatele a dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický limit,
b)
zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah zasaženého obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká i podniků v oboru výroby a oběhu potravin,
c)
schéma kontroly jakosti pitné vodypitné vody, podle potřeby se zvýšenou četností,
d)
souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a zajištění revizí,
e)
odůvodnění.
(7)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném rozsahu informovat o povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o jeho podmínkách, o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné vodypitné vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele6a) a další osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká. Pokud z těchto opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví plyne pro některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví. Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny neprodleně zajistit zásobování pitnou vodoupitnou vodou pro odběratele vyloučené nebo omezené v zásobování vodou.
(8)
Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b), povinny zajistit, aby byly na jejich internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým veřejně přístupné aktuální informace o
a)
jakosti dodávané pitné vodypitné vody a chemických látkách a chemických směsích použitých k úpravě této vody,
b)
tom, zda bylo zpracováno posouzení a řízení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) a v jakém roce, a
c)
tom, zda byla v rámci posouzení a řízení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) zjištěna nepřijatelná rizika a přijata příslušná nápravná opatření.
(9)
O postupu podle odstavců 1, 2 a 6 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví neprodleně informuje nadřízený orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
§ 3b
(1)
Ministerstvo zdravotnictví do 31. března kalendářního roku zajistí přípravu a aktualizaci souborů dat uvedených v písmenech a) až c) zahrnujících informace z období od 1. ledna do 31. prosince předcházejícího kalendářního roku. Soubory dat obsahují informace o
a)
překročení nejvyšších mezních hodnotnejvyšších mezních hodnot ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem; v souboru dat se uvádějí výsledky kontroly pitné vodypitné vody a návrhy nápravných opatření podle § 4 odst. 4,
b)
určení mírnějšího hygienického limitu podle § 3a odst. 1; v souboru dat se uvádějí informace podle § 3a odst. 6 a
c)
nedodržení nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnotymezní hodnoty ukazatele stanovené prováděcím právním předpisem nebo povolené nebo určené podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, které představovalo ohrožení veřejného zdravíveřejného zdraví, na jehož základě musel orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví zakázat nebo omezit používání pitné vodypitné vody, a toto překročení trvalo déle než 10 po sobě následujících dnů a postihlo nejméně 1 000 lidí.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje přípravu souborů dat zahrnujících informace o
a)
opatřeních přijatých za účelem zlepšení přístupu k pitné voděpitné vodě a na podporu používání této vody a o podílu obyvatel, kteří mají přístup k této vodě, a to bez zahrnutí vody stáčené do lahví a nádob,
b)
posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle § 3d odst. 3 až 5, a
c)
posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle jiného právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
(3)
Soubory dat podle odstavců 1 a 2 Ministerstvo zdravotnictví zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup Evropské komisi, Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí. Soubory dat podle odstavce 2 každých 6 let aktualizuje.
§ 3c
(1)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád, který obsahuje
a)
údaje o zdroji a místu odběru vzorků surové vody,
b)
základní údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických látkách a chemických směsích,
c)
údaje o opatřeních nutných pro omezení nepřijatelných rizik v celém systému zásobování, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodupitnou vodu do objektů se sezónním provozem,
d)
předpokládaný počet zásobovaných osob,
e)
monitorovací program,
f)
posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodupitnou vodu do objektů se sezónním provozem, a
g)
způsob vedení záznamů o kontrole funkce systému zásobování a o provádění údržby.
(2)
Monitorovací program obsahuje plán
a)
sběru a rozborů prostých vzorků vody nebo měření zaznamenaných procesem průběžného monitorování včetně způsobu stanovení míst odběru vody,
b)
kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení,
c)
kontroly úpravy vody, odběru vzorků vody, akumulací a rozvodné infrastruktury a
d)
kontroly ochranného pásma provozovaného vodního zdroje.
(3)
Monitorovací program zpracovaný podle odstavce 2 musí umožňovat
a)
ověřit, že opatření zavedená za účelem kontroly rizik pro veřejné zdravíveřejné zdraví fungují účinně v celém řetězci zásobování vodou, a to od ochranného pásma provozovaného vodního zdroje přes místo odběru surové vody, úpravu, akumulaci a distribuci ke konečnému odběrateli,
b)
poskytnutí informací o jakosti vyráběné a dodávané pitné vodypitné vody,
c)
ověřit, že u odběratele a další osoby v obdobném postavení je voda zdravotně nezávadná a odpovídá všem požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím vydaným podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 nebo § 21 odst. 2 příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, a
d)
určit nejvhodnější způsoby zmírňování rizik pro veřejné zdravíveřejné zdraví.
(4)
Způsob provádění monitorovacího programu podle odstavců 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Posouzení rizik obsahuje
a)
popis systému zásobování vodou od ochranného pásma provozovaného vodního zdroje včetně místa odběru surové vody přes úpravnu, akumulaci, přivaděče a rozvod vody ke koncovému spotřebitelispotřebiteli,
b)
popis zjištěných nebezpečí, odhad jejich pravděpodobnosti a posouzení jejich závažnosti a
c)
stanovení nápravných nebo kontrolních opatření k odstranění nebo zmírnění nepřijatelných rizik v celém systému zásobování; tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody dezinfekcedezinfekce, validaci této dezinfekcedezinfekce, aby byla zajištěna účinnost dezinfekčního ošetření a zároveň bylo minimalizováno znečištění způsobené vedlejšími produkty dezinfekcedezinfekce; validací dezinfekcedezinfekce se rozumí prokázání, že je použita schválená biocidní látka nebo metoda a že aplikovaná dávka a čas působení zvoleného typu dezinfekcedezinfekce jsou dostatečné k usmrcení patogenních mikroorganismů přítomných v upravované vodě, a dále prokázání, že je použití chemické dezinfekcedezinfekce skutečně nutné s ohledem na zdravotní riziko jejích vedlejších produktů.
Postup vypracování posouzení a řízení rizik a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny předložit návrh provozního řádu podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(7)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodupitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny při vypracování posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zohlednit výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí související s místem odběru vody podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny provozní řád podle odstavce 1 průběžně přezkoumávat a aktualizovat a vždy při změně podmínek provozu předkládat návrh změn ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; pokud nedochází ke změně provozního řádu, jsou povinny předkládat provozní řád podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nejméně jednou za 6 let.
(8)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodupitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení rizik v provozním řádu provozovateliprovozovateli provozně souvisejícího vodovodu, a to v takovém rozsahu, aby provozovateliprovozovateli provozně souvisejícího vodovodu byly k dispozici informace dostačující pro zpracování posouzení rizik do provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. ProvozovatelemProvozovatelem provozně souvisejícího vodovodu je osoba, které je do vodovodu dodávána voda osobou uvedenou v § 3 odst. 2. Informace předané podle věty první smějí být využity pouze pro zpracování provozního řádu provozně souvisejícího vodovodu. Tyto předané informace musí zahrnovat údaje o zdrojích vody, jakosti surové vody a její úpravě, o jakosti dodávané vody, seznam rizik, která byla vyhodnocena jako nepřijatelná a která mohou ovlivnit jakost a množství předávané vody, a popis přijatých opatření.
(9)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) a b) a dále osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodupitnou vodu do objektů se sezónním provozem, jsou povinny na vyžádání předat relevantní část posouzení a řízení rizik v systému zásobování vodou zpracovatelům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Tyto předávané informace musí zahrnovat údaje o místě odběru a další relevantní výsledky z posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou.
(10)
Ve vztahu k informacím, které získá orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rámci schvalování provozního řádu, se nepostupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
§ 3d
(1)
Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti ukazatele olovo v pitné voděpitné vodě jsou
a)
prostory staveb, v nichž jsou provozovány školy a školská zařízení a prostory, které jsou určeny k poskytování služby péče o dítě v dětské skupině,
b)
zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče,
c)
provozovny stravovacích služeb poskytující stravování ve zdravotnických zařízeních, ve kterých je poskytována lůžková péče,
d)
zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo
e)
provozovny stravovacích služeb poskytující stravování v zařízeních sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby.
(2)
Prioritními prostory z hlediska rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella v rozvodu teplé vody jsou
a)
zdravotnická zařízení, ve kterých je poskytována lůžková péče,
b)
zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, nebo
c)
ubytovací zařízení podle § 21a s kapacitou nad 50 osob.
(3)
Osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky a dále
a)
osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, pro které má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, doplní tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky; povinnost doplnit provozní řád nemá osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, kde je výsledkem posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska ukazatele olovo vypracovaného postupem, který stanovuje prováděcí právní předpis, nízké riziko; tento výsledek oznámí tato osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví,
b)
osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1, pro které nemá tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, zpracuje posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky, které oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1 přezkoumává každých 6 let, s výjimkou prioritních prostorů, kde je výsledkem posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska ukazatele olovo vypracovaného postupem, který stanovuje prováděcí právní předpis, nízké riziko. Pokud jsou přezkumem zjištěny změny v hodnocení míry rizika, osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 1 provozní řád nebo zpracované posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle věty čtvrté aktualizuje a předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví ke schválení nebo v případě aktualizace posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle písmene b) oznámí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(4)
Osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 2 jsou povinny zpracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky a závěry vyplývající z posouzení a řízení rizik zapracovat do provozního řádu. Osoba provozující prioritní prostory, pro které již má tímto zákonem určenou povinnost zpracovat a předložit návrh provozního řádu ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, aktualizuje tento provozní řád o část posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky. Pokud takovouto povinnost osoba provozující prioritní prostory nemá, zpracuje hodnocení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky do samostatného provozního řádu, který předloží ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 2 přezkoumává každých 6 let a vždy při změně podmínek provozu vnitřního vodovodu. Pokud jsou přezkumem zjištěny nové skutečnosti ovlivňující provoz vnitřního vodovodu, osoba provozující prioritní prostory podle odstavce 2 provozní řád aktualizuje a předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví ke schválení.
(5)
Posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky je zaměřeno na přítomnost ukazatele olovo v pitné voděpitné vodě, přítomnost ukazatele Legionella spp. v teplé vodě a generická rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky. Součástí posouzení a řízení rizik je i monitorování těchto ukazatelů. Generická rizika spojená s provozem vnitřního vodovodu a přípojky, postup vypracování posouzení a řízení rizik spojených s provozem vnitřního vodovodu a přípojky z hlediska generických rizik, rizika přítomnosti ukazatele olovo a rizika přítomnosti bakterií rodu Legionella a limitní hodnoty ukazatelů stanoví prováděcí právní předpis. V případě, že je provedením posouzení a řízení rizik prokázáno nedodržení limitní hodnoty ukazatelů stanovených prováděcím právním předpisem, zajistí osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 nebo 2, aby byla přijata opatření vhodná k minimalizaci zdravotního rizika. V případě, že osoby provozující prioritní prostory podle odstavce 1 nebo 2 nejsou vlastníky těchto prostorů, informují o nevyhovujících výsledcích posouzení a řízení rizik vlastníka těchto prostorů a zajistí nápravná opatření ve spolupráci s vlastníkem prioritního prostoru.
§ 4
Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody
(1)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) nebo u držitele autorizaceautorizace (§ 83c)
a)
odběr vzorků pitné vodypitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda voda má jakost pitné vodypitné vody, a to nejméně v rozsahu a četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za použití metody upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle odstavce 8; u ukazatelů, pro které není metoda prováděcím právním předpisem upravena nebo povolena, se postupuje podle metody, která odpovídá požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, a
b)
pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě;
protokol jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
Držitelé osvědčení o akreditaci4a), držitelé osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) a držitelé autorizace podle § 83c, kteří jsou oprávněni provádět odběr vzorků pitné vodypitné vody a jejich laboratorní kontrolu, zda má voda jakost pitné vodypitné vody, jsou v případě stanovení ukazatelů uvedených v prováděcím právním předpisu prostřednictvím jiné osoby povinni tuto subdodávku provádět pouze prostřednictvím držitelů osvědčení o akreditaci4a), držitelů osvědčení o správné činnosti laboratoře4c) nebo držitelů autorizace podle § 83c. Pro stanovení ukazatelů neuvedených v prováděcím právním předpisu lze použít i metody, které nejsou zahrnuty v rozsahu akreditace, pokud jsou validované107).
(2)
Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2 povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku pitné vodypitné vody. Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a datové rozhraní a způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vodypitné vody upraví prováděcí právní předpis.
(3)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhodnutím rozsah a četnost kontrol pitné vodypitné vody stanovené prováděcím právním předpisem
a)
z moci úřední nebo na základě výsledků posouzení a řízení rizik rozšíří o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotěnejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotěmezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie nebo jiných mimořádných událostí, a zvýší četnost kontrol pitné vodypitné vody,
b)
na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 může snížit, nejde-li o mikrobiologické ukazatele, pokud výsledky posouzení a řízení rizik potvrdí, že nemůže být ohroženo veřejné zdravíveřejné zdraví a žadatel v žádosti prokáže, že jsou splněny následující podmínky:
1.
u ukazatelů, u kterých se navrhuje snížení četnosti kontroly, jsou veškeré výsledky vzorků pitné vodypitné vody odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 60 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 60 %, rozhodne o možnosti snížení četnosti ze sledování orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení a řízení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vodypitné vody v předmětném ukazateli; místo a četnost odběru vzorků se určí ve vztahu k původu ukazatele a k proměnlivosti jeho koncentrace a jejímu dlouhodobému trendu,
2.
u ukazatelů, které jsou navrženy ze sledování vyřadit, jsou veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 30 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 30 %, rozhodne o možnosti vyřazení ze sledování orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení a řízení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vodypitné vody v předmětném ukazateli.
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může z moci úřední zrušit tato rozhodnutí, pokud pominul důvod jejich vydání.
(4)
Nedodržení nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnotymezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného nebo určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit, zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto skutečnostech je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví postupuje při šetření příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vodypitné vody a určení nebo změně nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnotymezní hodnoty ukazatelů pitné vodypitné vody způsobeno vnitřním vodovodem6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna informovat o tom odběratele,6a) popřípadě další osoby v obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodupitnou vodu; v informaci uvede i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy. Jde-li v takovém případě o veřejný objekt podle § 3 odst. 2 písm. d), mají odběratelé6a) a další osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná vodapitná voda, po obdržení informace podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a zjistit příčinu nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vodypitné vody a přijmout účinná nápravná opatření.
(5)
Existuje-li u dané zásobované oblasti podezření na výskyt látky nebo mikroorganismu neuvedených v prováděcím právním předpisu, osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně zjistí koncentraci nebo množství této látky nebo mikroorganismu a oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osoby a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba v oznámení uvede svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Tyto osoby v oznámení dále uvedou zásobovanou oblast, množství dodávané vody za den, počet zásobovaných obyvatel, odběrové místo, na kterém byla látka nebo mikroorganismus zjištěn, látku nebo mikroorganismus, jichž se oznámení týká, výsledky všech provedených rozborů, původ látky nebo mikroorganismu, pokud je znám, a plán nápravných opatření. Osoba uvedená v § 3 odst. 2, která zjistí u ukazatele se směrnou hodnotou stanovenou prováděcím právním předpisem překročení této směrné hodnoty, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; věty druhá až čtvrtá se použijí obdobně. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví určí hygienický limit jako nejvyšší mezní hodnotunejvyšší mezní hodnotu nebo mezní hodnotumezní hodnotu pro výskyt takové látky nebo mikroorganismu, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které neohrožuje veřejné zdravíveřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vodypitné vody, neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví postupem podle věty šesté jinak.
(6)
Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna kontrolovat za podmínek stanovených rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví i vodu, která nemá jakost pitné vodypitné vody a u níž již nelze povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, ale je dodávána spotřebitelůmspotřebitelům; o dodávce takové vody je osoba uvedená v § 3 odst. 2 povinna spotřebitelespotřebitele informovat.
(7)
Žádost podle odstavce 3 písm. b) musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat návrh úpravy rozsahu a četnosti kontrol pitné vodypitné vody s odůvodněním, označení zásobované oblasti, množství dodávané vody za den a počet zásobovaných obyvatel, průkaz o stálé jakosti vody a vyhovujících hodnotách předmětných ukazatelů jakosti pitné vodypitné vody a jejího zdroje a aktualizované posouzení a řízení rizik.
(8)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly pitné vodypitné vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou nejméně tak spolehlivé jako výsledky získané pomocí metody upravené prováděcím právním předpisem. Před vydáním povolení orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví předloží informace o prokázání rovnocennosti metody Evropské komisi. Způsob prokázání rovnocennosti metod stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5
Výrobky a materiály přicházející do přímého styku s pitnou užitkovou, teplou a surovou vodou, chemické látky a chemické směsi, úprava vody a vodárenské technologie
(1)
Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu určeného k přímému styku s pitnou, užitkovou, teplou nebo surovou vodou6a) při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech sloužících k nakládání s těmito vodami (dále jen „výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodouvýrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou“) a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky nebo materiály a chemické látky nebo chemické směsi
a)
neohrožovaly přímo nebo nepřímo lidské zdraví,
b)
neměly nepříznivý vliv na barvu, pach nebo chuť vody,
c)
nepodporovaly růst mikroorganismů a
d)
neznečišťovaly vodu v rozsahu větším, než je vzhledem k zamýšlenému účelu nezbytně nutné.
(2)
Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodouvýrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou a výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou, užitkovou nebo teplou jsou dále povinni zajistit, aby složení těchto výrobků, materiálů, chemických látek a chemických směsí a značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k použití odpovídalo hygienickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodouvýrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby úprava povrchu výrobku nebo materiálu vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem.
(3)
Výrobce nebo dovozce výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodouvýrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo u držitele autorizace podle § 83c způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné, užitkové nebo teplé vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření, formu a rozsah záznamu o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Výrobky nebo materiály, které nesplňují požadavky stanovené ve větě první a v odstavcích 1 a 2, nesmí distributor4a) distribuovat.
(4)
Výrobce a dovozce musí výrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodouvýrobek nebo materiál přicházející do přímého styku s vodou a chemickou látku nebo chemickou směs, které by při nesprávném použití mohly způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo znehodnotit pitnou užitkovou, teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem k použití, a je-li to potřebné, i návodem k odstranění následků nesprávného použití. Návod musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském. Distributor4a) je povinen distribuovat takový výrobek nebo materiál nebo chemickou látku nebo chemickou směs spotřebitelispotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k použití, popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného použití.
(5)
Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodouvýrobku nebo materiálu přicházejícího do přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního předpisu stavebním výrobkem,8) postupuje podle zvláštního právního předpisu.4a)
(6)
Na žádost výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhoduje o
a)
přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky nebo materiály přicházející do přímého styku s vodouvýrobky nebo materiály přicházející do přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li o výrobky nebo materiály uvedené v odstavci 4,
b)
přípustnosti chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou, nestanovené v prováděcím právním předpisu.
(7)
Žádost podle odstavce 6 musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem označení typu výrobku nebo materiálu, chemické látky nebo chemické směsi, jejich obchodní název a chemické složení, doklad o čistotě chemické látky nebo chemické směsi podle příslušné technické normy, stručný popis technologie výroby s výčtem všech surovin a přídatných látek, včetně údajů o rozkladných produktech vznikajících při výrobě, zpracování, případně stárnutí, údaje o koncentraci chemické látky nebo chemické směsi, údaj o koncentraci účinné látky v chemické směsi, údaj o předpokládaném způsobu použití výrobku nebo materiálu, chemické látky nebo chemické směsi, metodu stanovení navrhovaných přísad a jejich nečistot včetně produktů interakcí a rozpadu, dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda výrobek nebo materiál, navrhovaná látka, chemická látka nebo chemická směs byly povoleny v jiných státech a pro jaké užití, údaje o toxicitě navrhované látky, chemické látky nebo chemické směsi, návod k použití výrobku, materiálu, chemické látky nebo chemické směsi a dále, pokud jde o žádost podle odstavce 6 písm. b), podrobný popis principu technologie úpravy vody, údaj o nejvyšší navrhované aplikační dávce chemické látky nebo chemické směsi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při dlouhodobém požívání a metodu kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi.
(8)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydá povolení podle odstavce 6, jestliže žadatel prokáže, že nedojde k negativnímu ovlivnění jakosti pitné, užitkové nebo teplé vody.
(9)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové vody6a) používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním předpisem a chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 6 písm. b).
(10)
Na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské technologie neupravené v prováděcím právním předpisu. Žádost musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat označení typu technologie, popřípadě její obchodní název, popis účelu technologie a odůvodnění jejího použití, návod k použití, podrobný popis principu technologie úpravy vody včetně použitého zařízení a přesného složení chemických látek a chemických směsí, pokud je jejich přidání do vody součástí technologie, doklad, že použité zařízení, chemické látky a chemické směsi odpovídají požadavkům upraveným prováděcím právním předpisem, údaje o změnách jakosti upravené vody, a to mikrobiologické, chemické a fyzikální včetně vedlejších či rozkladných produktů vznikajících v důsledku aplikace navrhované technologie, doklad, že jsou splněny hygienické požadavky stanovené na jakost pitné vodypitné vody, metody kontroly funkčnosti a účinnosti technologie v běžné provozní praxi, doklad o zdravotní bezpečnosti upravené vody při jejím dlouhodobém požívání, pokud se jedná o technologii, která předpokládá změnu fyzikálních vlastností vody nebo vnos chemických látek neupravených prováděcím právním předpisem do vody a dostupnou zahraniční dokumentaci o tom, zda a za jakých podmínek byla technologie povolena pro úpravu pitné vodypitné vody v jiných státech. Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví k použití vodárenské technologie povolení vydá, jestliže žadatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení jakosti pitné vodypitné vody a nedojde k jejímu negativnímu ovlivnění.
(11)
Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této vody používat jen chemické látky a chemické směsi upravené prováděcím právním předpisem nebo povolené podle odstavce 6 písm. b).
(12)
K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové, pitné, užitkové a teplé vody a pro obdobné účely mohou osoby uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé6a) používat jen výrobky a materiály, které vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 4 nebo byly povoleny podle odstavce 8.
Přírodní a umělá koupaliště a sauny
§ 6
(1)
V tomto zákoně se rozumí
a)
přírodním koupalištěmpřírodním koupalištěm stavba povolená k účelu koupání nebo nádrž ke koupání, v nichž je voda ke koupání obměňována řízeným přítokem a odtokem pitné vodypitné vody nebo trvalým přítokem a odtokem chemicky neupravované podzemní nebo povrchové vody8a), nebo stavba povolená k účelu koupání vybavená systémem přírodního způsobu čištění vody ke koupání (dále jen „stavba ke koupání“), nebo povrchová voda8a), ve které nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel,
b)
umělým koupalištěmumělým koupalištěm plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště.
(2)
Za koupaliště podle odstavce 1 se nepovažují lázeňské a léčebné bazény a voda sloužící k léčebným účelům.
§ 6a
(1)
ProvozovatelProvozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny je povinen zajistit, aby koupající se fyzické osoby nebyly vystaveny zdravotním rizikům plynoucím ze znečištění vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování. ProvozovatelemProvozovatelem se rozumí osoba, která poskytuje saunování nebo koupání v přírodním nebo umělém koupalištiumělém koupališti. Ke splnění povinnosti podle věty první je provozovatelprovozovatel
a)
umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny povinen zajistit, aby voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování vyhovovala hygienickým limitům mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti,
b)
přírodního koupalištěpřírodního koupaliště povinen monitorovat jakost vody ke koupání nebo sprchování zajištěním laboratorní kontroly ukazatelů znečištění podle odstavce 3 písm. a) a c), prováděním vizuální kontroly znečištění vody ke koupání makroskopickými řasami nebo odpady a hodnocením znečištění vody ke koupání z hlediska možného ovlivnění zdraví koupajících se fyzických osob; obdobnou povinnost má krajská hygienická stanice v případě povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a), nemá-li tuto povinnost provozovatelprovozovatel nebo osoba uvedená v § 6d.
(2)
Povinnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) při zajištění vody ke sprchování provozovatelprovozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny nemá, je-li voda ke sprchování dodávána postupem podle § 3 odst. 3.
(3)
Znečištěním vody ke koupání nebo ochlazování se rozumí
a)
překročení hygienického limitu mikrobiologického ukazatele jakosti vody ke koupání v přírodním koupalištipřírodním koupališti nebo překročení hygienického limitu fyzikálního ukazatele vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo ve stavbě povolené k účelu koupání vybavené systémem přírodního způsobu čištění vody,
b)
překročení hygienického limitu mikrobiologického, fyzikálního nebo chemického ukazatele jakosti vody ke koupání v umělém koupalištiumělém koupališti nebo ochlazování v sauně,
c)
překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinicrozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupalištipřírodním koupališti; rozmnožením sinicrozmnožením sinic se rozumí nahromadění sinic ve formě květu, koberce nebo pěny, nebo
d)
výskyt odpadů, mnohobuněčných organismů nebo makroskopických řas v rozsahu, který ovlivňuje jakost vody ke koupání v přírodním koupalištipřírodním koupališti a představuje riziko pro zdraví koupajících se fyzických osob.
(4)
Znečištění vody ke sprchování se posuzuje podle hygienických limitů ukazatelů jakosti vody ke koupání, jde-li o přírodní nebo umělé koupalištěumělé koupaliště, nebo podle hygienických ukazatelů vody k ochlazování, jde-li o saunu.
(5)
Hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupalištiumělém koupališti a ochlazování v sauně se stanoví jako mezní hodnotymezní hodnoty nebo nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty. Mezní hodnotouMezní hodnotou je hodnota, jejíž překročení signalizuje nedodržení některého ukazatele nebo hygienického požadavku, které mohou vést k ohrožení zdraví koupajících se fyzických osob. Nejvyšší mezní hodnotouNejvyšší mezní hodnotou je hodnota, při jejímž překročení je ohroženo zdraví koupajících se fyzických osob.
(6)
Mezní a nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupalištiumělém koupališti a ochlazování v sauně, hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody v přírodním koupalištipřírodním koupališti, pravidla sledování a způsob hodnocení mnohobuněčných organismů v přírodním koupalištipřírodním koupališti, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinicrozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody a pravidla monitorování jakosti vody v přírodním koupalištipřírodním koupališti, dále pravidla pro její posuzování, hodnocení a klasifikaci a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti v přírodním koupalištipřírodním koupališti upraví prováděcí právní předpis.
§ 6b
(1)
Dojde-li ke znečištění vody ke koupání nebo sprchování, je provozovatelprovozovatel přírodního koupalištěpřírodního koupaliště povinen informovat o této skutečnosti veřejnost, a to po celou dobu trvání znečištění. Informace musí být umístěna na všech pokladnách u vstupu na koupaliště, a pokud zde nejsou, v blízkosti koupaliště na viditelném místě, musí být snadno čitelná, v nesmazatelné formě a nesmí obsahovat jiné údaje než údaje týkající se znečištění vody. Dojde-li k překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinicrozmnožení sinic ve vodě ke koupání v přírodním koupalištipřírodním koupališti, provede provozovatelprovozovatel dále neprodleně doplňující chemické a organoleptické vyšetření jakosti vody ke koupání v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(2)
ProvozovatelProvozovatel umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny je povinen v případě překročení mezní hodnotymezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování provést kontrolu dodržení požadavků stanovených tímto zákonem k provozování umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny. V případě překročení nejvyšší mezní hodnotynejvyšší mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování je povinen provoz nebo oddělitelnou část provozu umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady zastavit.
(3)
ProvozovatelProvozovatel umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny je povinen o zastavení provozu umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části po dobu trvání znečištění vody informovat veřejnost; pro provedení a umístění informace se použije odstavec 1 věta druhá obdobně.
(4)
Znečištění vody v přírodním nebo umělém koupalištiumělém koupališti nebo sauně, které vedlo k postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, je provozovatelprovozovatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. V oznámení uvede kromě náležitostí podání stanovených správním řádem důvod postupu podle odstavce 1 věty první nebo odstavce 3, přijaté opatření a očekávanou dobu jeho trvání.
§ 6c
(1)
ProvozovatelProvozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny je dále povinen
a)
zajistit u držitele osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o technických požadavcích na výrobky8), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře vydaného podle vodního zákona8a) nebo u držitele autorizaceautorizace vydané podle tohoto zákona (§ 83c) odběr vzorků vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně dalších a dodatečných vzorkůdodatečných vzorků, a jejich laboratorní kontrolu podle prováděcího právního předpisu a podle monitorovacího kalendáře (§ 82a), jde-li o jakost vody ke koupání v přírodním koupalištipřírodním koupališti na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel podle § 6a, nebo povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6d; pokud jde o vodu ke sprchování, provozovatelprovozovatel tuto povinnost nemá, je-li voda dodávána postupem podle § 3 odst. 3,
b)
zajistit u osoby uvedené v písmeni a) vystavení protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody v elektronické podobě,
c)
uchovávat protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody po dobu 5 let ode dne jeho vyhotovení,
d)
předat v elektronické podobě protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví,
e)
splnit hygienické požadavky pro členění, vybavení a provoz přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny,
f)
vypracovat provozní řád, ve kterém uvede obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení a sídlo, jde-li o podnikající fyzickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, umístění přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny, způsob zajištění vody ke sprchování, způsob úpravy vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, pokud je voda upravována, popis míst odběru vzorků vody, způsob manipulace s prádlem, pokud je spotřebitelispotřebiteli půjčováno v rámci služby, způsob očisty prostředí, a v případě umělých koupališťumělých koupališť a saun způsob kontroly dodržování základních zásad hygienického chování návštěvníků,
g)
předložit ke schválení návrh provozního řádu podle písmene f) a jeho změn příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(2)
Metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody, náležitosti, formu a datové rozhraní elektronického protokolu podle odstavce 1 písm. b), hygienické požadavky na členění, vybavení a provoz přírodního koupalištěpřírodního koupaliště, hygienické požadavky na vnitřní vybavení a provoz umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis.
(3)
Požadavky na členění a vybavení umělého koupalištěumělého koupaliště a sauny stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6d
Osoba, která podle živnostenského zákona60) ve stavbách nebo zařízeních, jež jsou na pozemcích využívaných ke koupání fyzických osob v souvislosti s povrchovými vodami,
a)
provozuje tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo zařízení sloužící regeneraci nebo rekondici,
b)
poskytuje tělovýchovné nebo sportovní služby, nebo
c)
provozuje hostinskou činnost, v jejímž rámci jsou poskytovány ubytovací služby, nebo ubytovací služby v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách nebo obdobných ubytovacích zařízeních,
a v nabídce svých služeb spotřebitelispotřebiteli nebo v reklamě výslovně nabízí možnost koupání nebo využívání těchto povrchových vod, má povinnosti uvedené v § 6a odst. 1 písm. b), § 6b odst. 1 a v § 6c odst. 1 písm. a) až d).
§ 6e
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolí použití jiné metody laboratorní kontroly vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou rovnocenné výsledkům získaným pomocí metod a pravidel jejich použití uvedených v prováděcím právním předpisu. Způsob prokázání rovnocennosti metod a pravidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6f
(1)
ProvozovatelProvozovatel umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny je dále povinen
a)
při výběru zdroje vody posoudit jeho vydatnost, jakost, možnost jeho úpravy a provést laboratorní rozbory vody ve zdroji,
b)
vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování dezinfikovat, upravovat, obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace,
c)
kontrolovat chod úpravny vody včetně dezinfekčního zařízení a provádět orientační kontrolu jakosti vody ke koupání,
d)
dodržovat hygienické požadavky na vlastnosti materiálů vybavení umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny, vlastnosti pomůcek, které přicházejí do styku s vodou ke koupání, jejich údržbu a ukládání, a jde-li o provoz bazénu pro kojence a batolata, i hygienické požadavky na oblečení kojenců a batolat při koupání,
e)
monitorovat jakost vody ke koupání v ukazatelích stanovovaných na místě a charakterizujících provozní zatížení bazénu a účinnost dezinfekcedezinfekce, a dále provádět kontrolu teploty vody v bazénu a na jejím základě dodržovat požadavky, které s teplotou vody souvisejí,
f)
vyznačit údaje o naměřené teplotě vody ke koupání a teplotě vzduchu umělého koupalištěumělého koupaliště a zveřejnit je na viditelném místě v prostoru ke koupání,
g)
dodržovat hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny a způsob jejich měření,
h)
vést provozní deník a evidenci o výsledcích kontrol a měření provedených podle písmen c), e) a g) a uchovávat je po dobu 1 roku.
(2)
Zjistí-li provozovatelprovozovatel ve vodě ke koupání, sprchování nebo ochlazování výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která může ovlivnit veřejné zdravíveřejné zdraví, je povinen neprodleně podat žádost o povolení a stanovení podmínek jejího výskytu, nebo provoz umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části zastavit. V žádosti uvede látku a její množství nebo koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu, hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a jejího limitu a způsob, rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického limitu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví výskyt látky rozhodnutím povolí, pokud navržená koncentrace nebo množství neohrožuje veřejné zdravíveřejné zdraví. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen provozování umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny zastavit. Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na základě nových poznatků a informací, že látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdravíveřejné zdraví, povolení z moci úřední změní nebo odejme.
(3)
Hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní rozbor zdroje vody pro umělé koupalištěumělé koupaliště a sauny, dezinfekcidezinfekci, úpravu, obměnu a teploty vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační systém a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a materiálů vnitřního vybavení umělého koupalištěumělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání upraví prováděcí právní předpis. Způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků kontrol a měření v provozním deníku upraví prováděcí právní předpis.
(4)
Požadavky na recirkulační systém a jeho vybavení, na mikroklimatické podmínky a osvětlení umělého koupalištěumělého koupaliště a na mikroklimatické podmínky saun stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6g
(1)
Ministerstvo zdravotnictví každoročně do 31. března sestaví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství seznam, ve kterém uvede
a)
přírodní koupalištěpřírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel podle § 6a, povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d a další povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví trvalý zákaztrvalý zákaz koupání (dále jen „další povrchové vody ke koupání“); přírodní koupalištěpřírodní koupaliště na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel podle § 6a, a povrchové vody využívané ke koupání podle § 6d se do této části seznamu zařadí jen v případě, že lze u nich očekávat, že se v nich bude koupat velký počet fyzických osob a nebyl pro ně vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví trvalý zákaztrvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním; velký počet fyzických osob se posuzuje s ohledem na hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální význam koupacího místa a opatření přijatá na podporu koupání,
b)
přírodní koupalištěpřírodní koupaliště místního významu na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel podle § 6a nebo využívaných ke koupání podle § 6d, pro které nebyl vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví trvalý zákaztrvalý zákaz koupání,
c)
koupací sezónu.
(2)
Koupací sezónou jednotlivých přírodních koupališťKoupací sezónou jednotlivých přírodních koupališť se rozumí zpravidla období od 30. května do 1. září nebo období, během něhož lze očekávat velký počet koupajících se fyzických osob.
(3)
Seznam podle odstavce 1 zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví na dobu 10 kalendářních dnů na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť veřejnosti k připomínkám; za den, od kterého počíná plynout tato doba, se považuje den, ve kterém byl seznam vyvěšen nejpozději. Seznam upravený na základě vyhodnocení uplatněných připomínek uveřejní Ministerstvo zdravotnictví na úřední desce ve svém sídle, na úředních deskách v sídle krajských hygienických stanic a na Portálu veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí předloží seznam vod ke koupání podle odstavce 1 písm. a) každoročně před zahájením koupací sezóny Evropské komisi s uvedením důvodů jeho změn, pokud k nim došlo oproti předchozímu roku.
(4)
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví dále předloží Evropské komisi do 31. prosince kalendářního roku za uplynulou koupací sezónu zprávu o výsledcích monitorování a posouzení jakosti povrchových vod uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) spolu s informací o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a s popisem významných opatření, která byla podle tohoto zákona a vodního zákona8a) přijata příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání.
(5)
Ministerstvo zdravotnictví dále informuje Evropskou komisi o povolení podle § 6e k provedení mikrobiologického rozboru vod ke koupání uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) včetně hodnocení rovnocennosti metodám a pravidlům stanoveným prováděcím právním předpisem.
Díl 2
Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí
§ 7
Hygienické požadavky na prostory a provoz škol a školských zařízení, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, služby péče o dítě v dětské skupině a živností, jejichž předmětem je péče o děti
(1)
Školy a školská zařízení9) zapsaná do školského rejstříku10), s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc10a) (dále jen „zařízení pro výchovu a vzdělávání“) jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba provozující v provozovně živnostživnost, jejíž náplní je péče o děti do 3 let věku nebo výchova, výuka anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku v předškolním zařízení, soukromé škole nebo zařízení sloužícím odbornému vzdělávání dětí a mladistvých, nezařazených do rejstříku škol a školských zařízení a dále poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, pokud se jedná o dětskou skupinu nad 12 dětí.
(2)
Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného režimu upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.
(3)
K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění je zařízení pro výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého, kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby.
§ 7a
ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku nesmí ve škole nebo školském zařízení zapsaných do školského rejstříku89) nabízet k prodeji ani prodávat potraviny90), které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky. Požadavky na potraviny, které odpovídají výživovým požadavkům na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky a lze je nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, stanoví jiný právní předpis o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních.
§ 8
Škola v přírodě a zotavovací akce
(1)
Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti nebo dovednosti. Zotavovací akce se může skládat z více běhů. Pro účely účasti na zotavovací akci se za dítě ve věku do 15 let považuje i dítě, které v kalendářním roce, kdy je zotavovací akce pořádána, dovrší věk 15 let. Školou v přírodě se pro účely tohoto zákona rozumí zotavovací pobyt bez přerušení vzdělávání dětí mateřské školy nebo žáků základní školy, který organizuje mateřská nebo základní škola.
(2)
Osoba, která přijala děti na zotavovací akcizotavovací akci (dále jen „pořádající osoba“), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou a odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování, úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající osoba na zotavovací akcizotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmůpokrmů, ledaže budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem.
(3)
Pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací akce nebo školy v přírodě ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví
a)
termín a místo jejího konání, a to s uvedením adresy nebo názvu katastrálního územíkatastrálního území a zeměpisných souřadnic,
b)
počet zúčastněných dětí; jedná-li se o zotavovací akci, počet dětí zúčastněných v každém běhu s uvedením data jeho zahájení a ukončení,
c)
způsob jejího zabezpečení pitnou vodoupitnou vodou,
d)
způsob zajištění stravování účastníků a
e)
jméno a příjmení odpovědné osoby přítomné na škole v přírodě nebo zotavovací akci, a to pro každý běh zotavovací akce, a telefonní číslo na ni.
(4)
Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží pořádající osoba nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, v případě, že pitná vodapitná voda není zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst. 2, protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vodypitné vody. Rozsah kráceného rozboru jakosti pitné vodypitné vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol nesmí být starší než 3 měsíce.
§ 9
Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci
(1)
Škola může na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů vyslat jen dítě, které
a)
je zdravotně způsobilé k účasti na ní,
b)
nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu), a
c)
ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněníminfekčním onemocněním nebo podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření.
(2)
Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci.
(3)
Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě na dobu delší než 5 dnů nebo zotavovací akci posuzuje a posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost11). Nemá-li dítě registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. V případě zotavovací akce tento poskytovatel zdravotních služeb v posudku dále uvede, zda se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu dvou let od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte12) nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil; toto potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce nebo fyzická osoba, kterou k tomu zákonný zástupce dítěte písemně zmocnil pořádající osobě nebo vysílající škole pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a e).
§ 10
Podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací akci
(1)
Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé.
(2)
Zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství11) nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Nemá-li osoba registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost. Tento posudek má platnost 2 roky od data vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických13) a zdravotnických pracovníků,14) vysílající škole nebo pořádající osobě pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a e).
(3)
Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat požadavky stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných v § 19 odst. 2 a odst. 3 větě první. Při prověřování znalostí nutných k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví postupuje příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle § 19 odst. 3.
§ 11
Povinnost školy, která vysílá děti na školu v přírodě, a pořádající osoby
(1)
Škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, a pořádající osoba jsou povinny zajistit
a)
základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a kontrolu dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10 odst. 3 způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která získala způsobilost k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře nebo zdravotnického asistenta, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo zotavovací akci, a student studijního programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství po úspěšném ukončení třetího ročníku; náplň kursu první pomoci upraví prováděcí právní předpis,
b)
účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10; účast zdravotníka při převzetí posudků a prohlášení podle § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a režimu dne; dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání zotavovací akce nebo školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o zdravotní způsobilosti (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve výpisu zdravotník uvede závěr posudku a který poskytovatel zdravotních služeb posudek vydal,
c)
vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě nebo zotavovací akcezotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným při škole v přírodě nebo zotavovací akcizotavovací akci,
d)
vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akcizotavovací akci podle druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací akcezotavovací akce upraví prováděcí právní předpis,
e)
vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení podle § 9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a fyzických osob činných při škole v přírodě nebo zotavovací akcizotavovací akci a následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy v přírodě nebo zotavovací akcezotavovací akce,
f)
informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích, které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akcezotavovací akce prodělalo, a o případném kontaktu s infekcí.
(2)
Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech fyzických osob činných na zotavovací akcizotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily.
§ 12
Jiné podobné akce pro děti a škola v přírodě na kratší dobu
Při organizovaném pobytu dětí v počtu menším nebo po dobu kratší, než stanoví § 8 odst. 1 věta první, s výjimkou akcí pořádaných pro děti v poměru rodinném a obdobném, musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodoupitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce a účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10 odst. 1 a 3. Škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, musí zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení a zásobování akce pitnou vodoupitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce.
§ 13
Vnitřní prostředí staveb a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy
(1)
Uživatelé staveb zařízení pro výchovu a vzdělávání, provozoven živnostíživností podle § 7 odst. 1, staveb, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině92), vysokých škol, škol v přírodě, staveb pro zotavovací akce, staveb zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb, ubytovacích zařízení, staveb pro obchod a staveb se shromažďovacím prostorem93) jsou povinni zajistit, aby vnitřní prostředí pobytových místností15) v těchto stavbách odpovídalo hygienickým limitům chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů, upravených prováděcími právními předpisy. Tím není dotčena povinnost vlastníka stavby podle zvláštních právních předpisů udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu.16)
(2)
ProvozovatelProvozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí v pískovištích nebyl mikrobiálně, chemicky a parazitárně znečištěn nad hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem. Podmínky provozování takové hrací plochy s pískovištěm, režim údržby a způsob zajištění stanovených hygienických limitů upraví provozovatelprovozovatel v provozním řádu.
§ 14
Výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 je možné povolit, jen pokud tím nebude ohrožena ochrana veřejného zdravíveřejného zdraví. O povolení výjimky rozhoduje na žádost osoby příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
Díl 3
Hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a některých zařízení sociálních služeb
§ 15
(1)
Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem, (dále jen „osoba poskytující péči“), jsou povinni činit hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření infekce spojené se zdravotní péčíinfekce spojené se zdravotní péčí. Infekcí spojenou se zdravotní péčíInfekcí spojenou se zdravotní péčí se rozumí nemoc nebo patologický stav vzniklý v souvislosti s přítomností původce infekce nebo jeho produktů ve spojitosti s pobytem nebo výkony prováděnými osobou poskytující péči ve zdravotnickém zařízení, v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo v domově se zvláštním režimem, v příslušné inkubační době.
(2)
Osoba poskytující péči je povinna stanovit opatření podle odstavce 1 v provozním řádu. Návrh provozního řádu a změnu provozního řádu schvaluje rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. U poskytovatelů zdravotních služeb příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rozhodnutí uvede, pro jakou formu, popřípadě druh zdravotní péče, obor zdravotní péče a místo poskytování je provozní řád vydáván, popřípadě název zdravotní služby, pro kterou je provozní řád vydáván.
(3)
Poskytovatel zdravotních služeb poskytující akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči je povinen poskytnout součinnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který u něj provádí prevalenční studii infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí [§ 82 odst. 2 písm. s)].
§ 16
(1)
Osoba poskytující péči je při výskytu infekce spojené se zdravotní péčíinfekce spojené se zdravotní péčí nebo při podezření na její výskyt povinna neprodleně zjistit její příčiny a zdroje, způsob přenosu původce a provést odpovídající protiepidemická opatření k zamezení jejího dalšího šíření.
(2)
Osoba poskytující péči je dále povinna neprodleně hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví případy infekce spojené se zdravotní péčíinfekce spojené se zdravotní péčí, jde-li o hromadný výskyt, těžké poškození zdraví nebo úmrtí pacienta; způsob a obsah hlášení stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
(1)
Osoba poskytující péči je povinna dodržet hygienické požadavky pro příjem fyzických osob do zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, jejich ošetřování, zásobování vodou, úklid a výkon a kontrolu dezinfekcedezinfekce, sterilizacesterilizace a vyššího stupně dezinfekcedezinfekce upravené prováděcím právním předpisem.
(2)
DezinfekcíDezinfekcí je soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají přerušit cestu nákazy od zdroje ke vnímavé fyzické osobě.
(3)
Vyšším stupněm dezinfekcedezinfekce jsou postupy, které zaručují usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spór, nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (například vysoce rezistentních spór) a vývojových stadií zdravotně významných červů a jejich vajíček.
(4)
SterilizacíSterilizací je proces, který vede k usmrcování všech mikroorganismů schopných rozmnožování včetně spór, k nezvratné inaktivaci virů a usmrcení zdravotně významných červů a jejich vajíček.
(5)
O provedené sterilizacisterilizaci a jejím výsledku je osoba poskytující péči povinna vést evidenci v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem. Jiný způsob sterilizacesterilizace může osoba poskytující péči použít jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. V žádosti o povolení uvede osoba poskytující péči způsob sterilizacesterilizace a průkaz jeho účinnosti.
§ 18
(1)
Osoba poskytující péči a osoba provozující prádelnu jsou povinny zdravotnické prádlo17a) ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1 ukládat podle povahy znečištění, převážet, prát ho a zacházet s ním způsobem upraveným prováděcím právním předpisem. Osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo17a) ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, je povinna tuto prádelnu vybavit způsobem upraveným prováděcím právním předpisem.
(2)
Osoba poskytující péči je povinna ve zdravotnickém zařízení a v zařízení sociálních služeb uvedeném v § 15 odst. 1 používat vodu, která má jakost vody pitné, pokud druh poskytované péče nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. V žádosti osoba poskytující péči uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody.
(3)
Pro provoz bazénu nebo sauny jako součásti léčebně rehabilitační péče nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče poskytované osobou poskytující péči se použijí § 6a, § 6b odst. 2 a § 6c odst. 1 písm. a) až d), pokud upravují hygienické požadavky na umělá koupalištěumělá koupaliště nebo sauny, obdobně. To neplatí, pokud osoba uvedená ve větě první přivádí do bazénu vodu z přírodního léčivého zdroje. Při použití vody z přírodního léčivého zdroje musí osoba uvedená ve větě první zajistit dodržení hygienických limitů mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti stanovené prováděcím právním předpisem; pro kontrolu jakosti této vody se použijí § 6c odst. 1 písm. a) až d) obdobně.
Díl 4
Hygienické požadavky na výkon činností epidemiologicky závažných a ubytovací služby
§ 19
Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných
(1)
Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb (§ 23), výroba potravin,18) zpracování potravin18), uvádění potravin na trh18), výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů6a), provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnostiživnosti, při níž je porušována integrita kůže.
(2)
Fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách (§ 23) při výrobě potravin, zpracování potravin18) nebo při uvádění potravin na trh18) do přímého styku s potravinami, pokrmypokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmypokrmy, fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v úpravnách vod a při provozování vodovodů6a) do přímého styku s vodou a fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech v ostatních činnostech podle odstavce 1 do přímého styku s kosmetickými přípravky, jejich ingrediencemi nebo tělem spotřebitelespotřebitele (dále jen „fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažnéfyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné“) musí mít znalosti nutné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví.
(3)
Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví podle odstavce 2 upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti je u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Pokud podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví fyzická osoba znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné, a to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví je povinen umožnit fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o přezkoušení doručena. Složení komise, vzor osvědčení o úspěšném složení zkoušky a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí právní předpis.
§ 20
Povinnosti fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné
Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné je povinna
a)
podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví lékařským prohlídkám a vyšetřením, která provede registrující poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb11), stanoví-li tak zákon o specifických zdravotních službách61),
b)
informovat poskytovatele zdravotních služeb podle písmene a) o druhu a povaze své pracovní činnosti,
c)
uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny v rozsahu upraveném v prováděcím právním předpise.
§ 21
Podmínky provozování činností epidemiologicky závažných
(1)
Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna
a)
dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,19a) jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,19a) pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první,
b)
zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. c) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníkyrodinnými příslušníky a
c)
zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním.
(2)
K výkonu činností epidemiologicky závažných je osoba, která je provozuje, povinna používat jen vodu pitnou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak nebo druh činnosti nevyžaduje nebo neumožňuje užití vody jiné jakosti. K užití vody jiné jakosti, nejde-li o teplou vodu podle § 3 odst. 3, je třeba povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné v žádosti o udělení povolení k užití takové vody uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty a způsob zabezpečení dodržování hodnot těchto ukazatelů s ohledem na způsob užití vody. Kosmetické přípravky používané k výkonu činností epidemiologicky závažných musí odpovídat požadavkům upraveným přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(3)
Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekcedezinfekce a sterilizacesterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitelespotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny.
(4)
Provozní řád podle odstavce 3 a jeho změny předloží osoba uvedená v odstavci 3 před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je osoba uvedená v odstavci 3 povinna změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných.
§ 21a
Ubytovací služby
Osoba poskytující ubytování v ubytovacích zařízeních v rámci jí provozované hostinské živnostiživnosti a osoba provozující živnostživnost ubytovací služby,8b) s výjimkou osob poskytujících ubytování v bytových domech, v rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci, jsou povinny vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvedou podmínky činnosti, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, způsob zacházení s prádlem a způsob očisty prostředí ubytovacího zařízení. Pokud je ubytování v zařízeních podle věty první poskytováno na dobu delší než dva měsíce v období šesti měsíců po sobě jdoucích, uvede osoba uvedená ve větě první v provozním řádu dále počet a plochu ubytovacích jednotek včetně nejvyššího počtu ubytovaných fyzických osob, vybavení ubytovacích jednotek záchodem, sprchou, umývárnou a prostorem pro vaření nebo ohřev jídla, způsob vytápění ubytovacích jednotek v otopném období, jakož i způsob zajištění tekoucí pitné a teplé vody ve stavbách ubytovacích zařízení. Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Provozní řád je osoba povinna změnit vždy při změně podmínek pro poskytování služby.
§ 22
Zákaz výkonů
Osoba provozující kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, kadeřnictví, holičství, pedikúru, manikúru, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, nesmí provádět výkony na nemocné kůži, manipulace s jizvami a mateřskými znaménky, výkony na sliznicích, oční spojivce a rohovce.
Další podmínky provozování stravovacích služeb
§ 23
(1)
Stravovací službou je činnost provozovateleprovozovatele potravinářského podniku88), která souvisí s jakoukoli fází výroby, přípravy, skladování, distribuce a uvedení pokrmůpokrmů na trh za účelem jejich podávání v rámci zařízení společného stravování94).
(2)
PokrmemPokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací službystravovací služby.
(3)
Stravovací službuStravovací službu může osoba, která ji provozuje, poskytovat pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým požadavkům na umístění, stavební konstrukci, prostorové a dispoziční uspořádání, zásobování vodou, vytápění, osvětlení, odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení upraveným přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva.
(4)
ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu je povinen zajistit, aby fyzické osobě se zdravotním postižením byl umožněn vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodícího nebo asistenčního psa. Fyzická osoba se zdravotním postižením je povinna na požádání provozovateleprovozovatele potravinářského podniku provozujícího stravovací službustravovací službu, jeho zaměstnance nebo jiné fyzické osoby, která vykonává v provozovně činnost pro tohoto provozovateleprovozovatele, předložit doklad o výcviku psa.
(5)
ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu je povinen nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví den zahájení činnosti, její předmět a rozsah a umístění provozoven, významnou změnu v předmětu nebo rozsahu činnosti nejpozději v den této změny, jakož i den ukončení provozu stravovací službystravovací služby. Právnická osoba v oznámení dále uvede obchodní firmu, sídlo a právní formu; fyzická osoba oprávněná k podnikání podle zvláštních právních předpisů obchodní firmu a bydliště.
§ 24
(1)
ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu je dále povinen
a)
k výrobě a přípravě pokrmůpokrmů používat jen látky, suroviny, polotovary a potraviny, které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy23) nebo na základě právních předpisů vydaným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; látky, suroviny, polotovary a potraviny skladovat za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,
b)
dodržovat podmínky upravené prováděcím právním předpisem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie pro výrobu, přípravu, rozvoz, přepravu, značení, skladování a uvádění pokrmůpokrmů na trh,
c)
zajistit, aby podávané pokrmypokrmy měly odpovídající smyslové vlastnosti a splňovaly výživové požadavky podle skupiny spotřebitelůspotřebitelů, pro které jsou určeny,
d)
dodržovat při odběru a uchovávání vzorků pokrmůpokrmů postup upravený prováděcím právním předpisem,
e)
v případě, že požadavky nebo podmínky skladování podle písmene a) nejsou stanoveny, dodržovat požadavky a podmínky skladování stanovené provozovatelemprovozovatelem potravinářského podniku, který látku, surovinu, polotovar nebo potravinu vyrobil.
(2)
ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu, který používá k výrobě nebo přípravě pokrmůpokrmů volně rostoucí jedlé houby z vlastního sběru, musí mít osvědčení prokazující znalost hub podle zvláštních právních předpisů27a) nebo za podmínek těchto zvláštních právních předpisů ustanoveného odpovědného zástupce, který má osvědčení prokazující znalost hub.
Díl 5
Hygienické požadavky na předměty běžného užívání
§ 25
Vymezení předmětů běžného užívání
Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí
a)
materiály a předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami27b),
b)
kosmetické přípravky upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích63) a
c)
výrobky pro užívání dětmi ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v písmenech a) a b), hraček a potravin.
§ 26
Povinnosti výrobce, dovozce, prodávajícího a distributora předmětů běžného užívání
(1)
Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a c) je povinen, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, zajistit, aby jím vyráběné nebo dovážené předměty běžného užívání byly při uvedení na trh bezpečné,26a) zejména aby
a)
za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily poškození zdraví fyzických osob nebo nepříznivé ovlivnění potraviny nebo pokrmupokrmu,
b)
materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) vyhovovaly prováděcím právním předpisem stanoveným hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti a mikrobiologickou čistotu; dodržení hygienických požadavků na složení a vlastnosti těchto materiálů a předmětů je výrobce nebo dovozce povinen zkoušet a hodnotit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem a o provedení a výsledcích stanovených zkoušek a o hodnocení vést dokumentaci,
c)
byly baleny, pokud to jejich charakter vyžaduje, do bezpečných26a) obalů,
d)
materiály a předměty uvedené v § 25 písm. a) byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, a to v rozsahu a s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem, popřípadě vybaveny návodem k obsluze a čištění; ve značení těchto materiálů a předmětů musí být uvedeny i údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a to způsobem, který tento předpis stanoví.
(2)
Pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak, dovozce nemá povinnost zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků uvedených v § 25 písm. a) a vést o tom dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) a povinnost vybavit předmět běžného užívání písemným prohlášením podle odstavce 1 písm. d), jsou-li splněny tyto podmínky:
a)
povinnosti zkoušet a hodnotit složení a vlastnosti výrobků, vést o tom dokumentaci a vydat písemné prohlášení splnil v rozsahu podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu výrobce v zahraničí a
b)
dovozce zajistí pro kontrolní účely na žádost příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví předložení dokumentace o zkouškách a hodnocení složení a vlastností těchto výrobků ve lhůtě, rozsahu a jazyce určeném příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a vybaví stanovené výrobky ověřeným českým překladem prohlášení podle odstavce 1 písm. d), vydaného výrobcem v zahraničí.
(3)
Pokud nelze výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. a) a c) určit, odpovídá za splnění povinností podle odstavce 1 distributor4a). Distributor je povinen v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem zajistit značení předmětu běžného užívání, který není zabalen v obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele a je balen v místě prodeje na přání spotřebitelespotřebitele. Předměty běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti je prodávající29a) povinen umístit odděleně a zřetelně označit údajem o skončení doby minimální trvanlivosti; tyto výrobky smí prodávat jen, jsou-li bezpečné26a).
(4)
Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3 se nevztahují na předměty běžného užívání uvedené v § 25 písm. c) nabízené jako použité.
(5)
Výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami je povinen písemně oznámit zahájení, změnu nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami do 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno a příjmení nebo obchodní firmu, sídlo a adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby. Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby.
(6)
Povinnost stanovená v odstavci 5 se obdobně vztahuje na provozovateleprovozovatele potravinářského podniku95) používajícího ve svém potravinářském podniku96) materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil nebo dovezl.
(7)
Na provozovateleprovozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Na provozovateleprovozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které dovezl, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2.
(8)
Provozovatel potravinářského podniku je povinen ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravin používat jen materiály a předměty určené pro styk s potravinami, které vyhovují požadavkům stanoveným zvláštními právními předpisy109).
Další ustanovení pro vývoj, výrobu, uvedení na trh, distribuci a dovoz kosmetických prostředků
§ 27
Kosmetické přípravky
(1)
Požadavky na výrobu, uvedení nebo dodání na trh kosmetických přípravků stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků63). Výrobce, dovozce nebo distributor zajistí, aby při dodávání na trh byly v označení kosmetického přípravku údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie64) uvedeny v českém jazyce.
(2)
Kosmetické přípravky, které nejsou ve spotřebitelském balení, jsou baleny v místě prodeje na žádost kupujícího nebo jsou baleny pro okamžitý prodej, označí prodejce údaji podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti kosmetických přípravků63) na vnějším spotřebitelském obalu kosmetického přípravku nebo v přiloženém letáku.
Díl 6
Ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením
Hluk a vibrace
§ 30
(1)
Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hlukuhluku nebo vibracívibrací, provozovatelprovozovatel letiště,31) správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace32), provozovatelprovozovatel, popřípadě vlastník dráhy32a), osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, a dále provozovatelprovozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hlukhluk (dále jen „zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací“), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hlukhluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibracívibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti k ochraně před hlukemhlukem z provozu na pozemních komunikacích nebo dráhách v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v chráněném vnitřním prostoru stavby.
(2)
HlukemHlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. VibracemiVibracemi se rozumí vibracevibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Za hlukhluk podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením76), zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami, zvuk působený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce76). Za vibracevibrace podle věty druhé se nepovažují vibracevibrace působené přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami a vibracevibrace působené v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce76).
(3)
Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků32b) a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hlukuhluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti77) ve stavbách pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti77) ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hlukuhluku, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 31
(1)
Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací, s výjimkou hlukuhluku z leteckého provozu, nelze z vážných důvodů zajistit nepřekračování hygienických limitů podle § 30 odst. 1, může osoba požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o povolení mírnějšího hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v řízení o vydání povolení zejména posoudí, zda osoba doložila, že hlukhluk nebo vibracevibrace se omezí na rozumně dosažitelnou míru. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení škodlivých účinků hlukuhluku nebo vibracívibrací, který je stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hlukuhluku nebo vibracímvibracím. Správní úřad, který povolení vydal, jej může za nedodržení stanovených podmínek odejmout. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Povolení mírnějšího hygienického limitu je elektronicky evidováno prostřednictvím informačního systému Ministerstva zdravotnictví.
(2)
O zahájení řízení podle odstavce 1 místně příslušná krajská hygienická stanice informuje tímto řízením dotčené obecní úřady.
(3)
Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat popis zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací, změřené hodnoty hlukuhluku v referenčních kontrolních bodech, popřípadě v těchto bodech vypočtené hodnoty hlukuhluku v chráněných prostorech uvedených v § 30 odst. 3 nebo změřené hodnoty vibracívibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb, odhad počtu fyzických osob vystavených nadlimitnímu hlukuhluku nebo vibracímvibracím, důvod překročení hygienického limitu, návrh nadlimitní hodnoty hlukuhluku nebo vibracívibrací, přehled provedených a navrhovaných protihlukových a antivibračních opatření, rámcový harmonogram jejich provedení, odhad jejich účinnosti a skutečnosti svědčící o omezení hlukuhluku nebo vibracívibrací na rozumně dosažitelnou míru. Referenčním kontrolním bodem se rozumí místo, které bylo měřením nebo výpočtem vyhodnoceno jako nejvíce zasažené zdrojem hlukuhluku.
(4)
Při překročení hygienických limitů hlukuhluku z leteckého provozu na letištích zajišťujících ročně více než 50 tisíc vzletů nebo přistání a vojenských letištích je provozovatelprovozovatel letiště povinen navrhnout vydání opatření obecné povahy podle správního řádu ke zřízení ochranného hlukového pásma. Opatření obecné povahy ke zřízení ochranného hlukového pásma vydá stavební úřad po vyjádření krajské hygienické stanice, nebo Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské letiště.
(5)
U bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatelprovozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hlukuhluku dodrženy. U staveb uvedených ve větě první, ve kterých by podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.
§ 32a
Měření hlukuhluku v životním prostředí člověka podle tohoto zákona může provádět pouze držitel osvědčení o akreditaci4a) nebo držitel autorizaceautorizace podle § 83c.
§ 33
V chráněných vnitřních prostorech stavebchráněných vnitřních prostorech staveb nesmějí být instalovány stroje a zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Osoba může instalovat takový stroj nebo zařízení v okolí bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb, jen pokud na základě studie o přenosu vibracívibrací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví prokáže, že nedojde k nadlimitnímu přenosu vibracívibrací na fyzické osoby v těchto stavbách.
§ 34
(1)
Prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku a vibrací pro denní a noční dobunoční dobu, způsob jejich měření a hodnocení.
(2)
Noční dobouNoční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukemhlukem a vibracemivibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou.
Neionizující záření
§ 35
(1)
Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí elektrická a magnetická pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.1015 Hz.
(2)
Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů (dále jen „zdroj neionizujícího záření“), je povinna
a)
činit taková technická a organizační opatření, aby expozice fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření,
b)
při zjišťování a hodnocení expozice fyzických osob a úrovně neionizujícího záření postupovat způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
c)
před zahájením používání nebo provozu stacionárního zdroje neionizujícího záření sítě elektronických komunikací v obytné zástavbě vypracovat dokumentaci, ve které bude doloženo výpočtem nebo měřením dodržení nejvyšších přípustných hodnot neionizujícího záření z hlediska možné expozice fyzických osob, a předložit tuto dokumentaci příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví,
d)
v případech stanovených prováděcím právním předpisem označit výstrahou místa (oblasti, pásma), ve kterých expozice osob neionizujícímu záření může překročit nejvyšší přípustné hodnoty.
(3)
Pokud dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která by mohla vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší přípustné hodnoty, osoba uvedená v odstavci 2 jeho provoz neprodleně zastaví. Tím nejsou dotčeny její povinnosti podle zvláštních právních předpisů.
(4)
ProvozovatelProvozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, je povinen vést evidenci, ve které uvede pro každý zdroj neionizujícího záření délku časového úseku, po který je denně v provozu; evidenci je povinen uchovávat po dobu životnosti zdroje neionizujícího záření. Po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření, určené nebo doporučené jeho výrobcem, je osoba uvedená ve větě první povinna provoz zdroje neionizujícího záření ukončit.
§ 36
Výrobce a dovozce laseru je povinen zajistit
a)
zařazení laseru do třídy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a označení laseru štítkem s uvedením tohoto zařazení,
b)
opatření laserů zařazených do třídy 1M a vyšší výstražným textem a laserů třídy 3B a 4 signalizací chodu,
c)
uvedení údajů nezbytných pro ochranu zdraví stanovených prováděcím právním předpisem v technické dokumentaci připojené ke každému laseru.
Díl 7
Ochrana zdraví při práci
§ 37
Kategorizace prací
(1)
Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis; hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví zvláštní právní předpis.33b) Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.
(2)
O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis33a) nestanoví jinak. Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen „zaměstnavatel“), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,33a) a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydaného podle odstavce 5. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.
(3)
Zaměstnavatel v žádosti o zařazení práce do kategorie uvede
a)
označení práce,
b)
název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,
c)
výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice,
d)
délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,
e)
návrh kategorie, do které má být práce zařazena,
f)
počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,
g)
opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci,
a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.
(4)
Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a předložit údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) až d), f) a g) a dále protokoly o měření nebo vyšetření rizikových faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.
(5)
V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové (§ 39), třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví žádost, která má náležitosti uvedené v odstavci 3. O zařazení rizikové práce do jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce z rizikových prací provede příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nové řízení, v němž vydá nové rozhodnutí.
(6)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může z moci úřední rozhodnout o zařazení práce první nebo druhé kategorie do kategorie rizikových prací (§ 39).
§ 38
(1)
Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo držitele autorizaceautorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizaceautorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.
(2)
Pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha97) může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie též na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizaceautorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i). Protokol o odborném hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce, přestávkách na jídlo a oddech v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena. Věta první se nevztahuje na vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha.
(3)
V případě, že se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne u zaměstnavatele nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, je zaměstnavatel povinen do 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví pro práci, při níž vznikla nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, protokol o měření uvedeného rizikového faktoru provedeném podle odstavce 1.
§ 39
Rizikové práce
(1)
Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis.33a)
(2)
Zaměstnavatel je povinen zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; o těchto skutečnostech je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Výsledky biologických expozičních testů podle věty první, v členění podle pracovišť, je zaměstnavatel povinen bezodkladně sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(3)
Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů sdělí zaměstnavateli bezodkladně poskytovatel pracovnělékařských služeb. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na jeho žádost výsledky biologických expozičních testů. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců. Pro hodnocení míry expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí biologických expozičních testů provede poskytovatel pracovnělékařských služeb odběr biologického materiálu za podmínek upravených prováděcím právním předpisem.
(4)
Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky jejich provedení upraví prováděcí právní předpis.
§ 40
Evidence rizikových prací
Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen
a)
u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci
1.
o jménu, příjmení a rodném čísle,
2.
o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocněníinfekčního onemocnění,
3.
o datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze,
4.
údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců,
b)
ukládat evidenci podle písmene a) po dobu 10 let od ukončení expozice, a jde-li o práce
1.
s chemickými karcinogeny nebo mutageny stanovenými zvláštním právním předpisem,
2.
s azbestem,
3.
v riziku fibrogenního prachu, a
4.
s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky,
po dobu 40 let od ukončení expozice,
c)
evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta podle písmene b), příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví,
d)
oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek.
§ 40a
(1)
Povinnosti podle § 37 až 39 plní v případě dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli podle zákona o zaměstnanosti tento uživatel. Uživatel uvedený ve větě první současně s uzavřením dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce předá agentuře práce pro účely zajištění pracovnělékařských služeb agenturou práce informace o kategorii práce dočasně přiděleného zaměstnance a zařazení práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů. Pokud není práce dosud do kategorie zařazena, sdělí mu výsledky hodnocení rizik podle zvláštního právního předpisu, a není-li hodnocení rizik dosud provedeno, pak údaje o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu k práci, k níž má být zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen, a dále míru předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
(2)
Po skončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uvedeného v odstavci 1 větě první uživatel předá agentuře práce evidenci podle § 40. Agentura práce je povinna tuto evidenci uchovávat po dobu stanovenou v § 40.
§ 41
Používání biologických činitelů a azbestu
(1)
Zaměstnavatel je povinen ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, že budou poprvé používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce a dále vždy, když dojde ke změně ohlášených údajů nebo změně pracovních podmínek, které pravděpodobně budou mít za následek zvýšení expozice azbestového prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis. Povinnost ohlásit práce s expozicí azbestu podle vět první a druhé zaměstnavatel nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu33d). Práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu upraví prováděcí právní předpis.
(2)
Zaměstnavatel nebo osoba jím určená musí při stanovení rizika biologického činitele a azbestu postupovat způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.
(3)
Zaměstnavatel je povinen opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s používáním biologických činitelů skupin 2 až 4, jakož i opatření k předcházení a omezení rizik souvisejících s expozicí azbestu předem projednat s příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(4)
Jde-li o laboratoře provádějící diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4, oznámí zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví pouze záměr používat tyto biologické činitele65).
§ 41a
Teplá voda pro osobní hygienu zaměstnanců
(1)
Zaměstnavatel, který z individuálního zdroje vyrábí teplou vodu pro účely osobní hygieny zaměstnanců, je povinen zajistit, aby v této vodě nebyly překročeny hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů upravené prováděcím právním předpisem.
(2)
Nelze-li z individuálního zdroje vyrobit teplou vodu jakosti uvedené v odstavci 1, může na žádost zaměstnavatele příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolit výjimku. V žádosti zaměstnavatel uvede mikrobiologické, biologické, fyzikální, organoleptické a chemické ukazatele vody, jejich hodnoty, průkaz, že nedojde k poškození zdraví zaměstnanců v důsledku použití této vody, a způsob zabezpečení dodržování hodnot navržených ukazatelů. Rozhodnutí může orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vázat na podmínky.
(3)
Dodržení hygienických limitů ukazatelů uvedených v odstavcích 1 a 2 je zaměstnavatel povinen kontrolovat v četnosti a rozsahu stanoveném pro krácený rozbor v závislosti na počtu zásobovaných fyzických osob, upravený prováděcím právním předpisem pro pitnou vodupitnou vodu. V případě havárie nebo jiné mimořádné události může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví z moci úřední četnost a rozsah kontroly rozhodnutím rozšířit. V případě prokazatelně stálých a vyhovujících ukazatelů jakosti vyráběné vody může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na žádost zaměstnavatele četnost a rozsah kontroly snížit.
§ 42
Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
§ 44
Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů stanovené zvláštními právními předpisy.
Díl 8
Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi
§ 44a
(1)
Nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je jejich výroba, dovoz, distribuce, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.
(2)
Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi je každý povinen chránit zdraví fyzických osob a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 1272/2008“).
(3)
Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat jiným osobám, než jsou osoby právnické nebo podnikající fyzické osoby, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
(4)
Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat pro fyzickou osobu mladší 18 let nebo osobu, jejíž svéprávnost byla soudem omezena, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, nebo chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorie nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
(5)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat v prodejních automatech a do přinesených nádob nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1, nebo nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
(6)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jen tehdy, jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak20). Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito chemickými látkami a chemickými směsmi může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za 2 roky. O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna uchovávat po dobu 3 let. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace (§ 58).
(7)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v prostorách, které jsou uzamykatelné a zabezpečené proti vloupánívloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických směsí a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví fyzických osob.
(8)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek a chemických směsí. Evidence se vede pro každou nebezpečnou chemickou látku a chemickou směs odděleně a evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob, jméno a příjmení osoby a označení útvaru subjektu, pro který byly vydány. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let po dosažení nulového stavu zásob nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na provozování speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace a na vedení evidence chemických látek a chemických směsí, které jsou výbušninami79).
§ 44b
Odborná způsobilost
(1)
Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, se považují
a)
absolventi vysokých škol, kteří získali vysokoškolské vzdělání
1.
v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství, Farmacie nebo v oblasti vzdělávání Veterinární lékařství, veterinární hygiena nebo v oblasti vzdělávání Zdravotnické obory se zaměřením na přípravu odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
2.
v oblasti vzdělávání Chemie nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
3.
v oblasti vzdělávání Učitelství se zaměřením na chemii nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
4.
a mají osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na toxikologii35f), nebo
5.
v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin, obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, nebo absolvovali program celoživotního vzdělávání se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin35g),
b)
fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno v písmeni a), a které se úspěšně podrobily zkoušce odborné způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 4 o odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
(2)
Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem způsob zřízení komise a její složení, obsah a formu přihlášky ke zkoušce, základní obsah a podmínky provedení zkoušky a vzor osvědčení o odborné způsobilosti.
(3)
Ke zkoušce se může přihlásit u kteréhokoliv zkušebního místa fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území České republiky, popřípadě bydliště, jde-li o fyzickou osobu, která trvalý pobyt na území České republiky nemá (dále jen „uchazeč“). Pozvánku ke zkoušce doručí zkušební místo uchazeči nejpozději 30 dní před termínem konání zkoušky.
(4)
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydá uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, nejpozději do 30 dnů ode dne vykonání zkoušky osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Za vydání osvědčení se platí správní poplatek.35h) Osvědčení je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.
HLAVA III
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
Díl 1
Očkování a spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví s poskytovateli zdravotních služeb
§ 45
(1)
K ochraně před vznikem, šířením a k omezení výskytu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění spolupracují poskytovatelé zdravotních služeb s orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a provádějí opatření stanovená tímto zákonem nebo na základě zákona příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Náklady spojené s takovou činností, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, hradí stát v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, prostřednictvím správního orgánu, který udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách11).
(2)
Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni zajistit a provést pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování, očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, popřípadě pasivní imunizaci fyzických osob, které mají v péči, [například podáním dalších imunobiologických přípravků36)] v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.
(3)
Při výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění stanoveného prováděcím právním předpisem nebo při podezření na výskyt takového infekčního onemocněníinfekčního onemocnění jsou poskytovatelé zdravotních služeb povinni nařídit izolaciizolaci vždy na infekčním oddělení, případně oddělení tuberkulózy nebo dermatovenerologickém oddělení poskytovatele lůžkové péče. Nemá-li poskytovatel zdravotních služeb zřízeno takové oddělení, je povinen zajistit zdravotní služby fyzické osobě u jiného poskytovatele zdravotních služeb a převoz pacienta k tomuto poskytovateli. V ostatních případech se izolaceizolace provádí podle prozatímního opatření poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví u poskytovatele zdravotních služeb nebo v místě pobytu fyzické osoby.
§ 46
(1)
Fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt, cizinec, který je oprávněn k trvalému pobytu na území České republiky, a dále cizinec, jemuž byl povolen přechodný pobyt na území České republiky na dobu delší než 90 dnů nebo je oprávněn na území České republiky pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni podrobit se, v prováděcím právním předpisu upravených případech a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování. Pravidelná očkování se provádějí k zamezení vzniku a šíření závažných infekčních onemocněníinfekčních onemocnění s vysokým rizikem dalšího epidemického šíření v kolektivech a život ohrožujících infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro kontrolu nemocí. Prováděcím právním předpisem stanovené fyzické osoby a fyzické osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, jsou povinny podrobit se ve stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování.
(2)
Před provedením pravidelného a zvláštního očkování je fyzická osoba povinna podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem vyšetření stavu imunity (odolnosti). Pravidelné a zvláštní očkování se neprovede při zjištění imunity vůči infekci nebo zjištění zdravotního stavu, který brání podání očkovací látky (kontraindikace). O těchto skutečnostech poskytovatel zdravotních služeb uvedený v § 47a vystaví fyzické osobě potvrzení a důvod upuštění od očkování zapíše do zdravotnické dokumentace.
(3)
Zjistí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, že se nezletilá fyzická osoba nepodrobila očkování nebo vyšetření podle odstavce 2, a jde-li o nezletilou fyzickou osobu, která nemá zvoleného poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, stanoví jí rozhodnutím povinnost podrobit se tomuto očkování nebo vyšetření u určeného poskytovatele zdravotních služeb.
(4)
Jde-li o fyzickou osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 její zákonný zástupce12), pěstoun nebo fyzická osoba, které byla soudem svěřena do osobní péče80). V případě fyzických osob, které nedovršily patnáctý rok věku, svěřených do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu10a), umístěných do školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy81), do zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby82) a obdobných zařízení, byla-li soudem nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, odpovídají za splnění povinností podle odstavců 1 až 3 tato zařízení, poskytovatelé sociálních služeb, jde-li o fyzickou osobu umístěnou do zařízení sociálních služeb nebo provozovateléprovozovatelé obdobných zařízení.
(5)
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 3, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby očkování nebo vyšetření provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.
(6)
Prováděcí právní předpis upraví členění očkování a podmínky provedení očkování, způsoby vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocněníinfekčního onemocnění a podmínky, za nichž mohou být v souvislosti se zvláštním očkováním fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocněníinfekčního onemocnění.
§ 47
(1)
K pravidelnému, zvláštnímu a mimořádnému očkování může poskytovatel zdravotních služeb použít jen očkovací látky podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle § 80 odst. 1 písm. e). To neplatí, jde-li o pravidelné očkování a fyzická osoba požádá o jeho provedení jinou registrovanou očkovací látkou.
(2)
Každé provedené očkování zapíše poskytovatel zdravotních služeb v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého, který vydá při prvním očkování, a do zdravotnické dokumentace očkovaného. Při každém dalším očkování je očkovaný povinen předložit očkovací průkaz nebo zdravotní a očkovací průkaz dítěte a mladistvého k provedení záznamu.
(3)
Poskytovatel zdravotních služeb, který provedl očkování konkrétního pacienta, o tom bezodkladně učiní elektronický záznam do registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněníminfekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy podle § 79 v rozsahu požadavku na vytvoření záznamu o očkování podle zákona o léčivech.
(4)
Pro účely záznamu o očkování podle odstavce 3 se provedením očkování konkrétního pacienta rozumí provedení pravidelného, zvláštního, mimořádného nebo dobrovolného očkování, při kterém je lékařem pacientovi aplikován humánní imunologický léčivý přípravek.
(5)
Ministerstvo zajistí, že každý záznam o očkování podle odstavce 3 je zároveň bezodkladně přenesen do systému eRecept vedeného podle zákona o léčivech.
§ 47a
(1)
Pravidelná očkování dětí provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, s výjimkou očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek proti virové hepatitidě B, která provádějí na novorozeneckých odděleních porodnic lékaři těchto oddělení. Očkování proti tuberkulóze u dětí s vyšším rizikem získání této infekce provádějí na kalmetizačních pracovištích odborní lékaři pneumoftizeologové. Pravidelné očkování zletilých fyzických osob provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oborech všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie; tato očkování mohou provádět i zdravotní ústavy. U osob umístěných u poskytovatelů zdravotních služeb, v zařízeních sociálních služeb a obdobných zařízeních provádějí očkování podle tohoto zákona také lékaři těchto zařízení.
(2)
Zvláštní a mimořádné očkování provádějí poskytovatelé zdravotních služeb v oborech infekční lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, všeobecné praktické lékařství nebo hygiena a epidemiologie, poskytovatelé pracovnělékařských služeb a zdravotní ústavy.
(3)
Očkování proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách provádějí poskytovatelé zdravotních služeb, kteří ošetřují poranění nebo nehojící se ránu, popřípadě poskytovatelé zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatelé pracovnělékařských služeb. Očkování proti vzteklině po poranění zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou provádějí lékaři antirabických center při vybraných infekčních odděleních nemocnic.
(4)
Očkování proti žluté zimnici může provádět jen poskytovatel zdravotních služeb, pro kterého toto očkování zabezpečuje lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hygiena a epidemiologie, epidemiologie, infekční lékařství, všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost po absolvování certifikovaného kurzu očkování. Ministerstvo zdravotnictví vede evidenci poskytovatelů zdravotních služeb, kteří provádějí očkování proti žluté zimnici. Poskytovatel zdravotních služeb, který provádí očkování proti žluté zimnici, je povinen písemně oznámit Ministerstvu zdravotnictví vedle údajů stanovených správním řádem i zahájení tohoto očkování. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit Ministerstvu zdravotnictví i ukončení očkování proti žluté zimnici nebo změny údajů uvedených ve větě třetí. Oznámení se podává do 7 kalendářních dnů ode dne zahájení nebo ukončení očkování proti žluté zimnici, nebo ode dne, kdy nastaly změny údajů podle věty čtvrté.
(5)
Provedení očkování proti žluté zimnici zapíše poskytovatel zdravotních služeb do zdravotnické dokumentace očkovaného a dále do očkovacího průkazu nebo zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. O provedení očkování proti žluté zimnici poskytovatel zdravotních služeb vydá mezinárodní osvědčení v českém a anglickém jazyce; vzor osvědčení stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Seznam poskytovatelů zdravotních služeb vedených v evidenci podle odstavce 4 zveřejňují Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice na svých internetových stránkách.
§ 48
(1)
Ministerstvo zdravotnictví předává údaje vedené v informačních systémech veřejné správy, které může využívat k výkonu působnosti podle tohoto zákona, poskytovatelům zdravotních služeb k plnění jejich úkolů v oblasti předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění na základě žádosti. Žádost poskytovatele zdravotních služeb i údaje předávané Ministerstvem zdravotnictví na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Žádost podle odstavce 1 musí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a další dostupné identifikační údaje subjektu, o kterém mají být údaje předány, případně informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, požadovaný rozsah údajů o tomto subjektu a účel, ke kterému jsou údaje požadovány.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví ověří žadatele v jím vedeném registru poskytovatelů zdravotních služeb, posoudí oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá požadované údaje. Pokud Ministerstvo zdravotnictví žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost poskytovateli zdravotních služeb.
§ 49
(1)
Ze státního rozpočtu se hradí očkovací látky pro zvláštní a mimořádná očkování.
(2)
Ze státního rozpočtu se dále hradí očkovací látky pro pravidelná očkování fyzických osob, které nejsou pojištěnci podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.
§ 50
Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině75) a dále právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje v provozovně živnostživnost, v jejíž náplni je péče o děti do 3 let věku nebo výchova dětí nad 3 roky věku v předškolních zařízeních98), nebo mateřská škola, s výjimkou zařízení uvedených v § 46 odst. 4 větě druhé a zařízení, do nichž je docházka povinná, mohou přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. Doklad o provedení pravidelného očkování nebo doklad o tom, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, vydá poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost na žádost zákonného zástupce dítěte, pěstouna nebo fyzické osoby, které bylo dítě soudem svěřeno do osobní péče80).
§ 51
(1)
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví
a)
neprodleně sdělit neobvyklé reakce po očkování a název a číslo šarže použité očkovací látky,
b)
na jeho žádost sdělit osobní údaje fyzických osob, které mají ve své evidenci, a to jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt, dále druh a datum očkování, kontraindikaci či imunitu vůči nákaze,
c)
umožnit, aby pro potřeby kontroly prevence vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nahlížel do zdravotnické dokumentace a pořizoval z ní výpisy.
(2)
Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělovat Ministerstvu zdravotnictví počet očkovaných pojištěnců v členění podle očkovacího kalendáře pro pravidelná očkování stanoveného prováděcím právním předpisem, a to vždy do 30. dubna kalendářního roku za uplynulý kalendářní rok. V tomto termínu jsou dále povinny sdělovat Ministerstvu zdravotnictví i údaje o počtu očkovaných pojištěnců proti sezónní chřipce.
Opatření proti šíření infekčních onemocnění fyzickými osobami, které vylučují choroboplodné zárodky
§ 53
(1)
Fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu, fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky břišního tyfu a paratyfu a fyzické osoby s chronickým onemocněním virovým zánětem jater B a C, pokud jim nebo jejich zákonným zástupcům byla tato skutečnost lékařem sdělena (dále jen „nosiči“), jsou povinny
a)
podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením; povinnost podrobit se léčení se nevztahuje na fyzickou osobu po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu ve stavu těžkého onemocnění,
b)
dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před přenosem infekčního onemocněníinfekčního onemocnění, jehož jsou nosiči,
c)
nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob,
d)
informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při přijetí do ústavní péče o svém nosičství; pokud má nosič poruchu vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho zdravotní stav umožňuje,
e)
sdělit své nosičství poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, který vypracovává posudek před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby v zařízení sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu82),
f)
oznamovat registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, osobní údajeosobní údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého a přechodného pobytu), údaje o zaměstnání a změny v těchto údajích.
(2)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví z moci úřední rozhodne o rozsahu protiepidemických opatření podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou léčení, a stanoví činnosti podle odstavce 1 písm. c); může též fyzické osobě rozhodnutím stanovit, který poskytovatel zdravotních služeb opatření podle odstavce 1 písm. a) provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nemá odkladný účinek.
(3)
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 2, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby opatření podle odstavce 1 písm. a) provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.
§ 54
(1)
Poskytovatel zdravotních služeb ošetřující nosiče je povinen hlásit neprodleně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví osobní údajeosobní údaje a změny v těchto údajích, skutečnost, že nosič změnil zaměstnání, pokud je mu tato skutečnost známa, a ukončení nařízené izolaceizolace.
(2)
Je-li před propuštěním nosiče ze zařízení poskytujícího lůžkovou zdravotní péči prokázáno vylučování původce infekce, poskytovatel zdravotních služeb informuje o této skutečnosti příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
Díl 2
Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace
§ 55
Ochrannou dezinfekcídezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na
a)
běžnou ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů,
b)
speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.
§ 56
Osoba, která provádí ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci,
a)
smí použít jen přípravky dodané na trh v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o biocidních přípravcích37a),
b)
může použít přípravky a postupy jen v míře nezbytně nutné tak, aby účelu ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace bylo dosaženo a životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či poškozeny,
c)
je povinna kontrolovat její účinnost.
§ 57
(1)
Běžnou ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů.
(2)
Speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jde-li o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory nesloužící k podnikání, má povinnost podle věty první vlastník nemovitostinemovitosti nebo společenství vlastníků a u nemovitostinemovitosti v majetku České republiky organizační složka státu nebo příspěvková organizace, které přísluší hospodaření s ní.
§ 58
(1)
Speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, s výjimkou speciální ochranné dezinfekcedezinfekce prováděné poskytovatelem zdravotních služeb v jeho objektech, jakož i speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci v potravinářských nebo zemědělských provozech, může provádět fyzická osoba, která
a)
dovršila věk 18 let,
b)
absolvovala odborný kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c),
c)
má platné osvědčení o odborné způsobilosti.
(2)
Speciální ochranná dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která
a)
absolvovala speciální mistrovský kurs, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c),
b)
má platné osvědčení o odborné způsobilosti.
(3)
Speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které se používají nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, může provádět fyzická osoba, která
a)
dovršila věk 18 let,
b)
absolvovala odborný kurs pro práci s těmito látkami a směsmi, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c) a
c)
má platné osvědčení o odborné způsobilosti.
(4)
Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají látky nebo směsi uvedené v odstavci 3, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 2 a 3.
(5)
Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 2 písm. a) je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu odstavce 1 písm. c) a 5 let praxe ve speciální ochranné dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. b) je absolvování odborného kursu podle odstavce 1 písm. b) nebo platné osvědčení o odborné způsobilosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. c).
§ 59
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje kurs k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace, je povinna zajistit obsah a rozsah kursů podle prováděcího právního předpisu.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví počet hodin teoretické a praktické výuky kursů k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace a jejich odbornou náplň, a to zvlášť pro jednotlivé odborné kursy (§ 58 odst. 1 a 3) a speciální mistrovský kurs (§ 58 odst. 2).
§ 60
(1)
Komisi pro přezkoušení odborné způsobilosti podle § 58 odst. 1 až 4 zřizuje příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. K provedení zkoušky odborné způsobilosti podává fyzická osoba příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví přihlášku, jejíž náležitosti upraví prováděcí právní předpis.
(2)
Osvědčení o odborné způsobilosti vydá orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví fyzické osobě, která úspěšně vykonala zkoušku před komisí podle odstavce 1. Osvědčení odborné způsobilosti je platné po dobu 5 let ode dne jeho vydání.
(3)
Prováděcí právní předpis upraví složení komise, základní obsah a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti a vzor osvědčení o odborné způsobilosti.
§ 61
(1)
Osoba, která je oprávněna provozovat speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, je povinna
a)
evidovat použité přípravky, jejich druh, množství, dobu, místo a účel použití; tuto evidenci ukládat po dobu 5 let,
b)
informovat dotčené osoby o záměru provést velkoplošnou (území obceobce nebo městské části) speciální ochrannou dezinsekci a deratizaci.
(2)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může rozhodnutím provedení speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace nařídit, pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocněníinfekčních onemocnění nebo šíření škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.
(3)
Pokud osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci hodlá provádět speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, je povinna písemně oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a obecnímu úřadu příslušným podle místa provádění činnosti, a to nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti. V tomto oznámení musí být uvedeno přesné označení místa, kde bude speciální ochranná dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace prováděna, druh a přibližné množství použité chemické látky nebo chemické směsi, způsob provedení, den zahájení prací a předpokládaná doba trvání prací, název a sídlo provádějící firmy a jméno a příjmení a spojení na odpovědného pracovníka. Do lhůty 48 hodin se nezapočítávají dny pracovního klidu a pracovního volna. Pro provádění speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mohou poškozovat včely, ryby, zvěř a některé další necílové organismy, platí zvláštní právní předpisy37b).
(4)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví pro výkon speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace oznámené podle odstavce 3 stanovit podmínky jejího provedení.
Díl 3
Postup při zjištění výskytu infekčního onemocnění
§ 62
Hlášení infekčních onemocnění a zacházení s biologickým materiálem
(1)
Osoba poskytující péči včetně poskytovatele zdravotních služeb, který provádí laboratorní vyšetřování biologického materiálu (§ 15 odst. 1), která zjistí infekční onemocněníinfekční onemocnění, podezření na takové onemocnění nebo úmrtí na ně, vylučování původců infekčních onemocněníinfekčních onemocnění nebo se o těchto skutečnostech dozví, je povinna ohlásit toto zjištění neprodleně, způsobem a v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Současně zajistí podle druhu a rozsahu jí poskytované zdravotní péče bezodkladně provedení prvních nezbytných opatření k zamezení šíření onemocnění včetně odběru biologického materiálu a jeho vyšetření. Další opatření provádí podle pokynu orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdravíveřejného zdraví, vyžádá si osoba poskytující péči nebo orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví součinnost Policie České republiky.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví pozitivní mikrobiologické nálezy původců infekčních onemocněníinfekčních onemocnění stanovených prováděcím právním předpisem a markerů virových hepatitid a pozitivních sérologických vyšetření na infekční onemocněníinfekční onemocnění.
(3)
Osoba uvedená v odstavci 1 je dále povinna
a)
při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření postupovat podle hygienických požadavků upravených prováděcím právním předpisem,
b)
žádanku o vyšetření biologického materiálu vyplnit údaji o jménu, popřípadě jménech, a příjmení pacienta, místě jeho trvalého pobytu nebo bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, čísle pojištěnce podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a dalšími údaji upravenými prováděcím právním předpisem,
c)
zajistit, aby se s biologickým materiálem při odběru, transportu, laboratorním zpracování, dekontaminaci a likvidaci zacházelo tak, aby nebylo ohroženo zdraví fyzických osob přicházejících s ním do přímého styku.
§ 62a
Epidemiologické šetření
(1)
Příslušné orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou oprávněny provádět epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy (§ 65). Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zřídit službu mobilní aplikace pro účely epidemiologického šetření a zpracovávat osobní údaje o prostorové blízkosti uživatelů, zjištěné vzájemnou interakcí jejich zařízení, a s tím související informace. Instalace a používání aplikace jejími uživateli je dobrovolná. Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno spravovat a v rozsahu určeném v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 předávat údaje podle věty první pro epidemiologické šetření105).
(3)
Krajská hygienická stanice nebo Ministerstvo zdravotnictví může uzavřít s fyzickou nebo právnickou osobou, která prokáže, že má nastaven systém pro zpracování osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679106) a zákonem o zpracování osobních údajů, veřejnoprávní smlouvu za účelem přenesení výkonu činností prováděných v rámci epidemiologického šetření, které spočívají ve zjišťování informací důležitých pro epidemiologické šetření.
(4)
Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 3 obsahuje výčet činností, jejichž výkon má být přenesen, a podmínky jejich výkonu, zejména
a)
úpravu úhrady nákladů souvisejících s výkonem přenesených činností,
b)
úpravu ochrany a zpracování osobních údajů,
c)
stanovení doby, na kterou je veřejnoprávní smlouva uzavírána,
d)
stanovení podmínek a důvodů pro výpověď veřejnoprávní smlouvy.
(5)
Na fyzickou osobu vykonávající činnosti na základě veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 3 se vztahuje § 89 obdobně.
§ 63
Spolupráce správních úřadů k zamezení šíření nákazy
(1)
Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v rozsahu své působnosti neprodleně informují o výskytu závažných sporadických a hromadně se vyskytujících infekčních onemocněníinfekčních onemocnění příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(2)
Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a orgány veterinární správy si vzájemně neprodleně hlásí výskyt infekcí přenosných ze zvířete na člověka. Orgány veterinární správy orgánům ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví hlásí i úhyn zvířete na takovou infekci.
(3)
Při provádění opatření proti infekcím přenosným ze zvířat na člověka spolupracují orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví s orgány veterinární správy.
§ 64
Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby
Fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněníminfekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je podle povahy infekčního onemocněníinfekčního onemocnění zejména povinna
a)
podrobit se izolaciizolaci, podání specifických imunologických preparátů nebo antiinfektiv, potřebnému laboratornímu vyšetření, lékařské prohlídce a karanténním opatřením,
b)
dodržovat omezení, popřípadě zákaz užívání zdroje pitné vodypitné vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce nákazy,
c)
zajistit provedení nařízené ohniskové ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace,
d)
zdržet se činnosti, která by mohla vést k dalšímu šíření infekčního onemocněníinfekčního onemocnění, a je-li běžnou součástí života, vykonávat ji tak, aby se riziko šíření snížilo.
§ 65
Provedení ohniskové ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace
Ohniskovou ochrannou dezinfekcídezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy v ohnisku nákazy. Ohniskem nákazy je místo, ve kterém se šíří nákaza. Jeho součástí je nebo byl zdroj nákazy, fyzické osoby podezřelé z nákazy a složky jejich prostředí.
§ 66
Opatření, kterým jsou povinny se podrobit fyzické osoby podnikající a právnické osoby
(1)
Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou povinny podrobit se, podle povahy infekčního onemocněníinfekčního onemocnění, protiepidemickým opatřením, kterými jsou zejména,
a)
zákaz provozu zařízení, provozovny nebo jiné činnosti,
b)
zákaz přepravy určitými dopravními prostředky,
c)
omezení výroby, pozastavení prodeje a zákaz užívání vody, potravin a dalších výrobků podezřelých z kontaminace.
(2)
Fyzická osoba, která je podnikatelem, a právnická osoba jsou dále povinny zajistit provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace a asanaci (hygienické zabezpečení) vody, půdy a jiných míst a výrobků podezřelých z toho, že obsahují původce onemocnění.
§ 67
Stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy
(1)
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví příslušný podle místa výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění rozhodne o druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Odvolání nemá odkladný účinek.
(2)
Poskytovatel zdravotních služeb, pokud zjistí výskyt infekčního onemocněníinfekčního onemocnění nebo podezření na ně, může fyzické osobě nařídit druh a způsob provedení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64. Nařizuje-li poskytovatel zdravotních služeb jako protiepidemické opatření karanténu fyzické osobě, která je pojištěncem nemocenského pojištění, použije k tomu předepsaný tiskopis, který vydá Česká správa sociálního zabezpečení v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
(3)
Opatření podle odstavce 2 je závazné ode dne jeho prokazatelného předání fyzické osobě. Záznam o nařízení tohoto opatření je součástí zdravotnické dokumentace fyzické osoby.
(4)
Má-li fyzická osoba, které bylo podle odstavce 2 nařízeno protiepidemické opatření, za to, že je nesprávné, může podat do 3 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání návrh na jeho přezkoumání poskytovateli zdravotních služeb, který opatření vydal.
(5)
Jestliže byl návrh na přezkoumání opatření podán po uplynutí lhůty podle odstavce 4, poskytovatel zdravotních služeb návrh odloží. Tuto skutečnost písemně sdělí fyzické osobě, která návrh na přezkoumání opatření podala. Při prokázání důvodů, které fyzické osobě objektivně bránily v podání návrhu ve stanovené lhůtě, poskytovatel zdravotních služeb zmeškání lhůty pro podání návrhu promine. Návrh na přezkoumání opatření nemá odkladný účinek.
(6)
Vyhoví-li poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření v plném rozsahu, opatření bezodkladně zruší, a je-li to na základě zjištěných skutečností třeba, vydá opatření nové. Záznam o zrušení opatření, popřípadě nařízení nového opatření, je součástí zdravotnické dokumentace fyzické osoby.
(7)
Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření nevyhoví v plném rozsahu, postoupí do 3 pracovních dnů ode dne jeho doručení spis s návrhem na přezkoumání, včetně podkladů potřebných pro přezkoumání opatření a svého stanoviska, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(8)
Poskytovatel zdravotních služeb bezodkladně písemně oznámí fyzické osobě, která návrh na přezkoumání opatření podala, že návrhu na přezkoumání opatření plně vyhověl, vydal nové opatření nebo postoupil návrh na přezkoumání opatření příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Pokud poskytovatel zdravotních služeb návrhu na přezkoumání opatření plně vyhověl nebo vydal opatření nové, uvede ve sdělení podle věty první skutečnosti, které ho k tomu vedly.
(9)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, kterému byl podle odstavce 7 návrh postoupen,
a)
návrh zamítne a napadené opatření potvrdí, nebo
b)
napadené opatření zruší nebo změní.
(10)
Proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydanému podle odstavce 9 se nelze odvolat.
(11)
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví příslušný podle odstavce 1, pokud je to třeba, může pro zajištění protiepidemických opatření v ohnisku nákazy podle § 64 písm. a) rozhodnutím fyzické osobě stanovit poskytovatele zdravotních služeb, který je provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nemá odkladný účinek.
(12)
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 11, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby protiepidemické opatření podle § 64 písm. a) provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.
§ 68
Provádění opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí
(1)
Ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocněníinfekčních onemocnění ze zahraničí stanoví a o jejich ukončení rozhodne Ministerstvo zdravotnictví. Osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo užívání prostory, zařízení nebo pozemky, na nichž mají být ochranná opatření prováděna, je povinna v nezbytném rozsahu poskytnout příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví součinnost při organizování a provádění ochranných opatření. O druhu a způsobu provedení protiepidemického opatření, kterému se podrobí fyzická osoba, rozhodne a poskytovatele zdravotních služeb, který je provede, rozhodnutím stanoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví se řídí místem, kde se fyzická osoba v době zjištění rozhodných skutečností zdržuje.
(2)
Fyzické osoby jsou povinny předložit na výzvu příslušného orgánu potvrzení o očkování nebo stanovené profylaxi. Stanovení, na jakou nemoc mohou orgány vyžadovat potvrzení o očkování nebo profylaxi, je součástí ochranného opatření nařízeného podle odstavce 1 věty první.
(3)
Ochranná opatření podle odstavce 1 věty první a jejich ukončení zveřejní na hraničním přechodu krajská hygienická stanice, v jejímž správním obvodu se hraniční přechod nachází. Zveřejnění ochranného opatření na hraničním přechodu je nejméně trojjazyčné, a to v českém jazyce, jazyce státu, z jehož území je státní hranice překračována, a v anglickém jazyce.
§ 69
Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku
(1)
Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku jsou
a)
zákaz nebo omezení výroby, úpravy, úschovy, dopravy, dovozu, vývozu, prodeje a jiného nakládání s potravinami a dalšími výrobky, kterými může být šířeno infekční onemocněníinfekční onemocnění, popřípadě příkaz k jejich zničení,
b)
zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami, zejména omezení cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými oblastmi, zákaz nebo omezení slavností, divadelních a filmových představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů, uzavření zdravotnických zařízení jednodenní nebo lůžkové péče, zařízení sociálních služeb, škol, školských zařízení, zotavovacích akcízotavovacích akcí, jakož i ubytovacích podniků a provozoven stravovacích služebstravovacích služeb nebo omezení jejich provozu,
c)
zákaz nebo omezení výroby, úpravy, dopravy a jiného nakládání s pitnou vodoupitnou vodou a vodami užívanými k účelům podle § 6a a § 6d, zákaz používání vod ze studní, pramenů, vodních nádrží, rybníků, potoků a řek,
d)
příkaz k vyčlenění lůžek ve zdravotnických zařízeních,
e)
příkaz k provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace na celém zasaženém území; ohniskovou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci provede zdravotní ústav (§ 86 odst. 1), stanoví-li tak rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; v takovém případě jsou fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby povinny vytvořit podmínky pro provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a strpět provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace v termínu stanoveném tímto rozhodnutím; náklady na tuto ohniskovou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou hrazeny ze státního rozpočtu,
f)
příkaz k varovnému označení objektů, v nichž došlo k infekčnímu onemocněníinfekčnímu onemocnění, a text tohoto označení,
g)
mimořádné očkování a preventivní podání jiných léčiv (profylaxe),
h)
příkaz k vyčlenění objektu v majetku státu, kraje nebo obceobce k izolaciizolaci fyzických osob nebo jejich karanténě,
i)
příkaz zaměstnavateli, služebnímu orgánu nebo služebnímu funkcionáři ve stanoveném rozsahu nařídit výkon práce na dálku nebo výkon služby z jiného místa,
j)
zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku.
(2)
Mimořádná opatření podle odstavce 1 nařídí v nezbytně nutném rozsahu a rozhodne o jejich ukončení příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Pokud je to nezbytné k realizaci opatření na ochranu veřejného zdravíveřejného zdraví, vyžádá si poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví součinnost Policie České republiky. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví se řídí místem výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. Odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nemá odkladný účinek. Osoby jsou povinny se mimořádnému opatření podřídit.
§ 70
Léčení infekčních onemocnění
(1)
K ochraně před vznikem a šířením infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a k omezení jejich výskytu jsou fyzické osoby povinny podrobit se léčení infekčního onemocněníinfekčního onemocnění stanoveného v prováděcím právním předpise.
(2)
Zjistí-li orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, že se fyzická osoba nepodrobila léčení infekčního onemocněníinfekčního onemocnění podle odstavce 1, stanoví jí rozhodnutím poskytovatele zdravotních služeb, který toto léčení zajistí. Příslušným k rozhodnutí je orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v místě, kde se fyzická osoba zdržuje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Jde-li o osobu, která nedovršila patnáctý rok svého věku, odpovídá za splnění povinností podle odstavců 1 a 2 její zákonný zástupce.12)
(4)
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 2, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb o zajištění léčby. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.
Díl 4
Podmínky vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu
§ 71
(1)
U dárců krve, tkání, orgánů a spermatu se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování. U dárkyň mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu jednorázově, před započetím dárcovství. Bez testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné.
(2)
Bez souhlasu fyzické osoby je možné provést test na virus lidského imunodeficitu
a)
u těhotných žen,
b)
u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž vyšetření na virus lidského imunodeficitu je významné z hlediska diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto vyšetření může vést k poškození jejího zdraví,
c)
u fyzické osoby, které bylo sděleno obvinění z trestného činutrestného činu ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané virem lidského imunodeficitu nebo z trestného činutrestného činu, při kterém mohlo dojít k přenosu této nákazy na jiné fyzické osoby,
d)
u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc (§ 70).
(3)
V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského imunodeficitu provést jen se souhlasem fyzické osoby.
§ 72
(1)
Laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu může provádět poskytovatel zdravotních služeb jen na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Ten povolení vydá, jestliže poskytovatel zdravotních služeb splní tyto podmínky:
a)
pracoviště, kde se laboratorní vyšetřování provádí je způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem umístěno a přístrojově a materiálově vybaveno,
b)
vedoucí laboratoře má
1.
vysokoškolské vzdělání s biologickým zaměřením a se specializací v oboru vyšetřovací metody v klinické biochemii nebo vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii39) nebo vysokoškolské vzdělání se specializací v oboru hematologie a transfúzní služba,40) a
2.
doklad o školení v Národní referenční laboratoři pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu zřízené Ministerstvem zdravotnictví.
(2)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví odejme povolení poskytovateli zdravotních služeb, který nesplňuje podmínky podle odstavce 1.
(3)
Počet vyšetření na virus lidského imunodeficitu za měsíc a jejich výsledky hlásí poskytovatel zdravotních služeb vždy do desátého dne následujícího měsíce příspěvkové organizaci nebo organizační složce státu zřízené k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví,41) kterou k plnění úkolů v oblasti vyšetřování nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu Ministerstvo zdravotnictví určí, (dále jen „určená organizace“). Název určené organizace uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
§ 73
(1)
Na vyzvání Ministerstva zdravotnictví nebo určené organizace je poskytovatel zdravotních služeb, kterému bylo vydáno povolení (§ 72 odst. 1), povinen účastnit se systému externího hodnocení kvality diagnostiky viru lidského imunodeficitu. Je-li v tomto hodnocení kvalita diagnostiky viru lidského imunodeficitu nevyhovující a poskytovatel zdravotních služeb nezajistí bez zbytečného odkladu nápravu, může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povolení vydané podle § 72 odst. 1 rozhodnutím odejmout.
(2)
Povolení vydané podle § 72 odst. 1 může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví dále odejmout v případě, že
a)
poskytovatel zdravotních služeb opakovaně neohlásí počet vyšetření podle § 72 odst. 3,
b)
se poskytovatel zdravotních služeb nezúčastní podle odstavce 1 externího hodnocení kvality diagnostiky.
§ 74
(1)
V případě reaktivního výsledku vyšetření na virus lidského imunodeficitu získaného ve screeningovém (vyhledávacím) testu je poskytovatel zdravotních služeb vždy povinen předat biologický materiál k provedení konfirmačního (potvrzujícího) testu. Konfirmační test může provádět jen Národní referenční laboratoř pro nákazu vyvolanou virem lidského imunodeficitu.
(2)
Fyzická osoba se považuje za nakaženou virem lidského imunodeficitu až v případě potvrzení reaktivního výsledku vyšetření konfirmačním testem.
(3)
Poskytovatel zdravotních služeb, který byl informován o pozitivním výsledku konfirmačního testu, sdělí prostřednictvím k tomu pověřeného lékaře tuto skutečnost fyzické osobě nakažené virem lidského imunodeficitu a, jde-li o fyzické osoby nezletilé nebo fyzické osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena, jejich zákonnému zástupci a zajistí speciální péči u odborného lékaře. Sdělení musí doplnit o poučení o předcházení šíření infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu.
(4)
Poskytovatel zdravotních služeb informující fyzickou osobu o pozitivním výsledku konfirmačního testu je povinen zajistit, aby fyzická osoba byla podrobně poučena o rozsahu povinnosti počínat si tak, aby jiné fyzické osoby nevystavovala riziku tohoto infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. Obsah takového poučení zanese do zdravotnické dokumentace fyzické osoby a fyzická osoba, popřípadě její zákonný zástupce podepíší prohlášení, že byli takto informováni. V případě odepření podpisu poskytovatel zdravotních služeb tuto skutečnost a důvody odepření podpisu uvede ve zdravotnické dokumentaci fyzické osoby.
§ 75
Bez souhlasu fyzické osoby nebo jejího zákonného zástupce může zdravotní ústav, Státní zdravotní ústav, určená organizace, jakož i poskytovatel zdravotních služeb, který má povolení k činnosti podle § 72 odst. 1, použít její krev, odebranou za jiným účelem, k vyšetření na virus lidského imunodeficitu pouze pro průřezové studie výskytu infekce virem lidského imunodeficitu; musí však při všech úkonech prováděných k této studii a při této studii zajistit a zachovat anonymitu fyzické osoby.
§ 75a
Systém epidemiologické bdělosti
(1)
Pro infekce způsobené Haemophilus influenzae b, chřipku, spalničky, dávivý kašel, nákazy vyvolané virem lidského imunodeficitu, legionelózu, meningokokové onemocnění a tuberkulózu se zavádí systém epidemiologické bdělosti (surveillance). Rozsah infekcí může být prováděcím právním přepisem rozšířen. Správním úřadem, který shromažďuje informace na tomto úseku a předává je do sítě Evropské unie pro epidemiologický dozor a kontrolu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění (dále jen „síť Společenství“), provádí výměnu nutných informací, organizuje systém včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly a provádí konzultace, je Ministerstvo zdravotnictví.
(2)
Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) a Státní zdravotní ústav jsou povinny shromažďovat údaje
a)
o prvotním nebo opakovaném výskytu infekcí uvedených v odstavci 1 a použitých kontrolních opatřeních,
b)
o vývoji epidemiologické situace, za kterou odpovídají z hlediska sběru informací,
c)
o neobvyklých epidemiologických skutečnostech a nových infekčních onemocněníchinfekčních onemocněních neznámého původu,
d)
o všech podstatných skutečnostech v souvislosti s
1.
infekčními onemocněnímiinfekčními onemocněními uvedenými v odstavci 1,
2.
novými infekčními onemocněnímiinfekčními onemocněními neznámého původu v zemích, které nejsou členským státem Evropské unie,
e)
o existujících nebo navrhovaných mechanismech a postupech pro předcházení a kontrolu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, zejména v případech ohrožení veřejného zdravíveřejného zdraví,
f)
které by mohly pomoci členským státům Evropské unie koordinovat jejich úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění včetně jakýchkoli přijatých opatření
a předávat je Ministerstvu zdravotnictví, které je sdělí do sítě Společenství.
(3)
O charakteru a rozsahu opatření k předcházení infekčních onemocněníinfekčních onemocnění uvedených v odstavci 1 informuje Ministerstvo zdravotnictví před jejich přijetím za účelem koordinace úsilí o předcházení a kontrolu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění síť Společenství a konzultuje prostřednictvím sítě Společenství s dalšími členskými státy Evropské unie a Komisí Evropské unie charakter a rozsah plánovaných opatření; to neplatí, je-li potřeba chránit veřejné zdravíveřejné zdraví tak naléhavá, že konzultace znemožňuje. V takovém případě však Ministerstvo zdravotnictví informuje o přijatých opatřeních co nejdříve prostřednictvím sítě Společenství ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie.
(4)
Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) jsou povinny v rozsahu prováděcího právního předpisu shromažďovat údaje o infekčních onemocněníchinfekčních onemocněních zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti a hlásit je způsobem a ve lhůtách upravených prováděcím právním předpisem příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Při laboratorní diagnostice, epidemiologickém šetření a stanovení druhu a způsobu provedení protiepidemických opatření při výskytu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti jsou poskytovatel zdravotních služeb a příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví povinni postupovat podle prováděcího právního předpisu. Poskytovatel zdravotních služeb, na jehož pracovištích se provádí laboratorní vyšetření biologického materiálu, je povinen zaslat izolovaná patogenní agens stanovená prováděcím právním předpisem do příslušné národní referenční laboratoře k potvrzení určení a další charakterizaci infekčního onemocněníinfekčního onemocnění. Prováděcí právní předpis dále upraví základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci infekčních onemocněníinfekčních onemocnění zahrnutých do systému epidemiologické bdělosti.
§ 75b
Postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem
(1)
Poskytovatel zdravotních služeb a poskytovatel sociálních služeb je povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví každé poranění zdravotnického nebo jiného odborného pracovníka, které vzniklo při manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým k provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče nebo sociálních služeb, v jehož důsledku by mohlo dojít ke vzniku infekčního onemocněníinfekčního onemocnění přenosného krví. Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhodne o nařízení lékařského dohledu nad poraněným pracovníkem.
(2)
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen postupovat při laboratorní diagnostice u poraněného pracovníka v souladu se systémem epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.
HLAVA IV
DALŠÍ POVINNOSTI OSOB V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
§ 76
Osoba je při podnikatelské činnosti povinna
a)
písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že předběžným opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví bylo pozastaveno uvádění do oběhu4c) nebo na trh, distribuce a prodej jí vyráběných nebo dovážených výrobků a o jejich uvolnění k uvedení na trh nebo do oběhu4c), k distribuci a prodeji, a to ihned po oznámení vykonatelného předběžného opatření orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví,
b)
písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly uvolněny k uvedení na trh nebo do oběhu4c), k distribuci a prodeji, a to ihned po zrušení předběžného opatření orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo po oznámení vykonatelného rozhodnutí ve věci,
c)
písemně informovat podnikatele, kteří od ní odebírají výrobky, o tom, že výrobky byly vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví staženy z trhu, oběhu, distribuce a prodeje, nebo bylo zakázáno jejich uvádění do oběhu4c) nebo na trh, a to ihned po obdržení vykonatelného rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví,
d)
ihned po obdržení informace podle písmene a) pozastavit další uvádění do oběhu4c) nebo na trh, distribuci a prodej výrobků, a to až do doby obdržení informace podle písmene b) nebo c); po obdržení informace podle písmene c) ihned vyřadit výrobky z trhu, distribuce, prodeje nebo oběhu4c).
§ 77
(1)
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy,42) které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydává v těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.
(2)
Žádost o vydání stanoviska orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vyžadovaného tímto zákonem pro povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.
(3)
V případě, že je v platné územně plánovací dokumentaci uveden záměr, u kterého lze důvodně předpokládat, že bude po uvedení do provozu zdrojem hlukuhluku nebo vibracívibrací z provozu na pozemních komunikacích nebo drahách, nelze ke stavbě, která by mohla být tímto hlukemhlukem či vibracemivibracemi dotčena, vydat kladné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, aniž by u ní byla přijata opatření k ochraně před hlukemhlukem nebo vibracemivibracemi.
(4)
Žadatel o vydání povolení záměru stavby bytového domu, rodinného domu, stavby pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely anebo funkčně obdobné stavby a stavby zdroje hlukuhluku před podáním žádosti o povolení záměru, nebo stavební úřad po podání žádosti žadatele o povolení záměru zajistí, aby záměr těchto staveb byl z hlediska ochrany před hlukemhlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(5)
Žadatel o vydání povolení záměru stavby bytového domu, rodinného domu, stavby pro předškolní nebo školní vzdělávání, stavby pro zdravotní nebo sociální účely anebo k funkčně obdobné stavbě a ke stavbě zdroje hlukuhluku do území zatíženého nadlimitním hlukemhlukem předloží stavebnímu úřadu měření hlukuhluku provedené podle § 32a nebo hlukovou studii a návrh opatření k ochraně před tímto nadlimitním hlukemhlukem.
(6)
Neprovede-li žadatel o vydání povolení záměru do území zatíženého nadlimitním zdrojem hlukuhluku dostatečná opatření k ochraně před tímto nadlimitním hlukemhlukem, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatelprovozovatel, vlastník nebo správce zdroje hlukuhluku. To neplatí, dojde-li k prokazatelnému navýšení hlukuhluku ze zdroje hlukuhluku oproti naměřeným hodnotám hlukuhluku nebo hodnotám hlukuhluku vypočteným v hlukové studii, které byly předloženy v rámci žádosti podle odstavce 3. Za prokazatelné navýšení hlukuhluku se považuje navýšení větší než o 2 dB; toto navýšení se posuzuje postupem stanoveným prováděcím právním předpisem.
HLAVA V
STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
Díl 1
Státní správa v ochraně a podpoře veřejného zdraví, právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví, oprávnění a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví, povinnosti kontrolovaných a dalších osob, zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav
Oddíl 1
Orgány státní správy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly
§ 78
Orgány ochrany veřejného zdraví a další orgány, které plní některé úkoly v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí a v oblasti podpory veřejného zdraví
(1)
Státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví vykonávají
a)
Ministerstvo zdravotnictví,
b)
krajské hygienické stanice,
c)
Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,
d)
Ministerstvo dopravy,
e)
Ministerstvo pro místní rozvoj,
f)
Ministerstvo životního prostředí,
g)
krajské úřady.
h)
Dopravní a energetický stavební úřad.
(2)
Soustavu orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví tvoří správní úřady uvedené v odstavci 1 písm. a) až c).
§ 79
Sběr a zpracování osobních údajů
(1)
Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou oprávněny k zabezpečení povinností týkajících se ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví zpracovávat
a)
osobní údaje v rozsahu jméno, příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, jinak datum narození, místo pobytu fyzických osob, místo jejich podnikání nebo označení jejich zaměstnavatele, údaje související s kategorizací prací a s nařízenými lékařskými preventivními prohlídkami a osobní údaje podle § 40 písm. a); jde-li o mladistvé a studenty, nebo označení zařízení pro výchovu a vzdělávání,
b)
citlivé údaje vypovídající o zdravotním stavu fyzických osob, zahrnující diagnózy onemocnění, údaje o rizikovém chování, o splnění povinnosti podrobit se léčení, o počtu, druhu a závěrech lékařských prohlídek, údaje o expozici fyzických osob faktorům pracovního a životního prostředí, údaje o epidemiologii drogových závislostí a citlivé údaje podle § 40 písm. a),
c)
osobní údaje uvedené v zápisu o provedeném očkování podle § 79 odst. 3.
(2)
Údaje uvedené v odstavci 1 jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví zpracovávány v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněníminfekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy a v registru kategorizací prací a expozic faktorům pracovního a životního prostředí (dále jen „registry“). Rozsah zpracovávaných údajů může být rozšířen pouze výjimečně v zájmu splnění povinnosti orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, stanovené právním předpisem a za podmínek stanovených zvláštním zákonem.43) Osobní a citlivé údajecitlivé údaje shromážděné podle odstavce 1 se zpětně neopravují ani nedoplňují.
(3)
Pokud mají být údaje z registrů využívány orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy pro účely přípravy podkladů pro národní zdravotní politiku, vyhodnocení stavu ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví, ke sledování trendů výskytu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení nemocí z povolání, nemocí z povolání a nemocí souvisejících s prací, musí být pro tyto účely anonymizovány za podmínek stanovených zvláštním zákonem.43)
(4)
Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví mohou pověřit za podmínek stanovených zvláštním zákonem43) zpracováním údajů příspěvkovou organizaci nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v působnosti Ministerstva zdravotnictví.
(5)
Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou povinny za podmínek stanovených zvláštním zákonem43) shromažďovat údaje, které je Česká republiky povinna předávat mezinárodním organizacím na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Tyto údaje jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) a c) povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno předávat uvedené údaje mezinárodním organizacím.
(6)
Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou oprávněny sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a orgánům inspekce práce a státní báňské správy údaje o výskytu prací zařazených do kategorií třetí a čtvrté a práce kategorie druhé, stanovené příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jako rizikové.
§ 80
Ministerstvo zdravotnictví
(1)
Ministerstvo zdravotnictví k ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví
a)
řídí a kontroluje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví, odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a řídí a kontroluje její plnění; jednou za 5 let hodnotí zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a na základě provedeného hodnocení stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva,
b)
řídí a kontroluje krajské hygienické stanice,
c)
rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic,
d)
zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví,
e)
stanoví na základě doporučení Národní imunizační komise, zřízené jako poradní orgán Ministerstva zdravotnictví, antigenní složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování a zveřejní je ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, a to vždy do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího roku, pro který má platit dané antigenní složení; stejným postupem Ministerstvo zdravotnictví stanoví a zveřejní i změny antigenního složení očkovacích látek pro pravidelná, zvláštní a mimořádná očkování,
f)
rozhoduje ve věcech podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 6, § 6e, § 72 odst. 1 a 2, § 73, § 83e odst. 5 a dále o námitkách, rozhoduje-li o nich podle tohoto zákona nadřízený orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; plní úkoly podle § 3b, § 6g, § 72 odst. 3, § 75a, § 79 odst. 5, § 83a odst. 2, § 83c odst. 3 a § 83e odst. 6; na návrh krajských hygienických stanic rozhoduje za podmínek § 37 o kategorizaci prací vykonávaných na jejich pracovištích,
g)
nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu,
h)
stanoví ochranná opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, a rozhoduje o jejich ukončení,
i)
na žádost krajské hygienické stanice dává povolení k mimořádnému očkování podle § 69 odst. 1 písm. g),
j)
stanoví další infekční onemocněníinfekční onemocnění vyvolaná vysoce rizikovými biologickými agens a toxiny, které se považují za nebezpečnou nemoc podle zákona o pohřebnictví;43c) současně vyhlásí tato další infekční onemocněníinfekční onemocnění v celoplošném televizním a rozhlasovém vysílání43b),
k)
usměrňuje výkon státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví prováděný Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra,
l)
sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik; sestavuje očkovací programy a programy prevence infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu a řídí jejich realizaci; stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik a zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek a řídí jejich realizaci; řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,
m)
uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizaceautorizace, organizování a provádění kursů v hodnocení zdravotních rizik,
n)
přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, které určují priority činnosti na úseku státního zdravotního dozoru,
o)
koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními orgány a organizacemi, včetně registrovaných občanských sdružení, jakož i se sociálními partnery v oblastech souvisejících s výkonem státní správy na úseku ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví,
p)
přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie a plní další úkoly vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva, předmětů běžného užívání uvedených v § 25 písm. a) a b) a výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví, že je plní krajské hygienické stanice,
q)
pořizuje, a dojde-li k podstatnému vývoji, který významně ovlivňuje stávající hlukovou situaci, aktualizuje, nejdéle však jednou za 5 let, strategické hlukové mapy, jejichž součástí jsou mezní hodnoty hlukových ukazatelůmezní hodnoty hlukových ukazatelů; mezní hodnotou hlukových ukazatelůmezní hodnotou hlukových ukazatelů se rozumí hodnota hlukových ukazatelů, při jejímž překročení dochází ke škodlivému zatížení životního prostředí, k jehož odstranění nebo snížení jsou vypracovávány akční plányakční plány,
r)
zpřístupňuje veřejnosti strategické hlukové mapy, vypracované podle písmene q),
s)
prováděcím právním předpisem upraví stanovení hlukových ukazatelů, jejich mezní hodnotymezní hodnoty, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánůakčních plánů, jejichž součástí jsou návrhy tichých oblastí, podrobnosti týkající se způsobu a rozsahu informování veřejnosti o strategických hlukových mapách, o přípravě návrhů akčních plánůakčních plánů a účasti veřejnosti na této přípravě a o vypracovaných akčních plánechakčních plánech. Akčním plánemAkčním plánem se rozumí plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hlukuhluku, včetně snížení hlukuhluku, stanovenými podle § 34,
t)
koordinuje zpracování akčních plánůakčních plánů, dále pořizuje souhrn akčního plánuakčního plánu na základě akčních plánůakčních plánů předložených krajskými úřady a Ministerstvem dopravy, jejichž součástí jsou tiché oblasti v aglomeracitiché oblasti v aglomeraci vymezené krajskými úřady a tiché oblasti ve volné krajinětiché oblasti ve volné krajině stanovené Ministerstvem životního prostředí. Tichou oblastí v aglomeraciTichou oblastí v aglomeraci se rozumí oblast, která není vystavena hlukuhluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatelemezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu hlukuhluku stanoveného podle § 34. Tichou oblastí ve volné krajiněTichou oblastí ve volné krajině se rozumí oblast, která není rušena hlukemhlukem z dopravy, průmyslu nebo rekreačních aktivit,
u)
spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie na strategickém hlukovém mapování v blízkosti hranic,
v)
usměrňuje řízení jakosti vod v povrchových vodách uvedených v seznamu podle § 6g krajskými hygienickými stanicemi, zejména určuje v souladu s podmínkami upravenými právem Evropské unie1) počet koupacích sezón, na jejichž základě sestaví krajské hygienické stanice soubory údajů pro posuzování jakosti vod, a to po předchozím informování Evropské komise v rozsahu upraveném právem Evropské unie1),
w)
přijímá žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádosti o změnu povolení vydaných podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie,
x)
zajišťuje a koordinuje zpracování Pandemického plánu České republiky a zpracovává Pandemický plán zdravotnictví,
y)
přijímá opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku prevence infekčních nemocí a plní další úkoly na tomto úseku vyplývající pro členský stát z přímo použitelných předpisů Evropské unie sdělováním zpráv zasílaných do Sítě společenství prostřednictvím systému včasného varování a reakce a dále poskytuje vědecká a technická data, která se poslání Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí týkají83); sdělováním zpráv a poskytováním vědeckých a technických dat může pověřit právnickou osobu nebo organizační složku státu zřízenou k plnění úkolů v oboru své působnosti,
z)
uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu z hlediska ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik.
(2)
Za hlukhluk se pro účely postupu podle odstavce 1 písm. q) až u) a podle § 81, 81a, 81b a 81c považuje hlukhluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných územích, ve veřejných parcích a tichých oblastech v aglomeracíchtichých oblastech v aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajinětichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol, nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hlukhluk. Nepovažuje se za něj hlukhluk způsobený osobou, která je mu vystavena, hlukhluk v domácnostech, sousedský hlukhluk, hlukhluk z rekreačních aktivit, hlukhluk na pracovištích, hlukhluk uvnitř dopravních prostředků a hlukhluk způsobený vojenskou činností v objektech důležitých pro obranu státu.
(3)
Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví uvedeným v § 78 odst. 1 písm. b) a c) rozsah a četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů.
(4)
Pro řešení sporů o použití metody vyšetřování faktorů pracovních podmínek a hodnocení zátěže organismu neupravené právními předpisy je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit rozhodčí metodu zahrnující strategii odběru, transportu, uchovávání a zpracování vzorků, jejich analýzy, hodnocení a kontroly kvality měření. Analytické metody kontroly složení kosmetických přípravků stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví na základě významných důkazů, že výrobek, nad nímž vykonává státní zdravotní dozor orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, přestože splňuje požadavky práva Evropské unie, představuje nebezpečí pro zdraví43d), může dočasně zakázat používání takového výrobku, jeho uvádění na trh nebo podrobit tento výrobek zvláštním podmínkám a rozhodnout o ukončení platnosti takového zákazu.
(6)
O postupu podle odstavce 5 a jeho důvodech uvědomí Ministerstvo zdravotnictví neprodleně ostatní členské státy Evropské unie a Komisi Evropské unie. Má-li Komise Evropské unie za to, že postup podle odstavce 5 je neodůvodněný, Ministerstvo zdravotnictví platnost zákazu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie ukončí.
(7)
Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno stanovit, že výrobky upravené přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy, podle nichž orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vykonávají nad jejich uvedením na trh, distribucí nebo uvedením do oběhu státní správu, jsou nebezpečné, jestliže byly jako takové označeny orgány Evropské unie, Světovou zdravotnickou organizací nebo v systémech pro rychlou výměnu informací Evropské unie. Povinnosti osob při výskytu nebezpečných výrobků stanoví zvláštní právní předpis26a) nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie. Dočasné pozastavení nebo omezení uplatňování zvláštních opatření nebo jiných přímo použitelných předpisů Evropské unie, stanovené Ministerstvem zdravotnictví na základě přímo použitelných předpisů Evropské unie, vyhlásí Ministerstvo zdravotnictví zveřejněním na své úřední desce a úředních deskách krajských hygienických stanic (Hygienické stanice hlavního města Prahy) umístěných v sídlech těchto správních úřadů a na jejich územních pracovištích. Stanovení a opatření podle tohoto odstavce zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Toto stanovení a opatření není rozhodnutím vydaným ve správním řízení.
(8)
V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje služební místo hlavního hygienika České republiky, který má postavení vrchního ředitele sekce podle zákona o státní službě; ve věcech ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavním hygienikem České republiky může být jmenován pouze lékař se získanou specializovanou způsobilostí a jmenuje jej vláda; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě.
(9)
Ministerstvo zdravotnictví
a)
je dotčeným orgánem při posuzování účinných látek a přípravků na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh99),
b)
předkládá Evropské komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin víceletý národní program pro rezidua pesticidů podle článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005100),
c)
koordinuje spolupráci orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a provádění činností vyplývajících z požadavku čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiné úřední činnosti prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového práva v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami.
§ 81
Ministerstvo dopravy
(1)
Ministerstvo dopravy v oblasti hodnocení a snižování hlukuhluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí předává pro účely pořízení strategických hlukových map Ministerstvu zdravotnictví údaje o dopravě na
a)
hlavních pozemních komunikacích, jimiž se rozumí pozemní komunikace, po nichž projede více než 3 000 000 vozidel za rok, a jejichž vlastníkem je stát,
b)
hlavních železničních tratích, jimiž se rozumí železniční tratě, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok, včetně železničních tratí ležících na území aglomeracíaglomerací,
c)
hlavních letištích, jimiž se rozumí civilní letiště, která mají více než 50 000 vzletů a přistání za rok, s výjimkou vzletů a přistání lehkých letadel pro cvičné účely, včetně letišť ležících na území aglomeracíaglomerací.
(2)
Ministerstvo dopravy podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví pořizuje vždy nejdéle do 2 let ode dne předání strategických hlukových map akční plányakční plány pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železniční tratě a hlavní letiště.
(3)
Ministerstvo dopravy při zpracování a aktualizaci akčních plánůakčních plánů
a)
zpřístupňuje návrh akčního plánuakčního plánu veřejnosti, ke kterému má každý právo vyjádřit se do 45 dnů od data jeho zveřejnění,
b)
zveřejňuje způsob vyhodnocení podnětů a stanovisek k návrhu akčního plánuakčního plánu a zveřejňuje akční plánakční plán, který předkládá Ministerstvu zdravotnictví zvlášť pro hlavní pozemní komunikace, hlavní železnice a hlavní letiště,
c)
informuje veřejnost o opatřeních přijatých v rámci akčních plánůakčních plánů,
d)
spolupracuje s příslušnými orgány sousedních členských států Evropské unie při tvorbě akčních plánůakčních plánů v příhraničních oblastech.
§ 81a
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti hodnocení a snižování hlukuhluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí stanoví vyhláškou seznam aglomeracíaglomerací. AglomeracíAglomerací se rozumí urbanizované území městského charakteru s více než 100 000 trvale bydlícími obyvateli, tvořené jednou nebo více obcemiobcemi s intenzivními ekonomickými, sociálními a územně technickými vazbami.
§ 81b
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí v oblasti hodnocení a snižování hlukuhluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí upraví vyhláškou tiché oblasti ve volné krajinětiché oblasti ve volné krajině. Dále poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace o typu povrchů terénu v okolí dopravních tras.
§ 81ba
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace potřebné pro splnění povinnosti podle § 3b odst. 2 písm. c).
§ 81c
Krajské úřady
Krajské úřady v oblasti hodnocení a snižování hlukuhluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí ve spolupráci s obcemiobcemi
a)
předávají Ministerstvu zdravotnictví údaje o zdrojích hlukuhluku získané při výkonu své působnosti podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem43b),
b)
předávají Ministerstvu zdravotnictví pro účely pořízení strategických hlukových map údaje o dopravě na hlavních pozemních komunikacích, které vlastní kraj, hlavních pozemních komunikacích ve vlastnictví obcíobcí ve správním obvodu kraje a na dalších pozemních komunikacích včetně městské hromadné dopravy ve správním obvodu kraje,
c)
pořizují podle údajů ze strategických hlukových map vypracovaných Ministerstvem zdravotnictví vždy nejdéle do 2 let ode dne předání strategických hlukových map akční plányakční plány pro pozemní komunikace, dráhy, letiště a zdroje hlukuhluku podle písmene a) ve vlastnictví kraje na území aglomeraceaglomerace (§ 81a) ve správním obvodu kraje, jejichž součástí je vymezení a vyhlášení tichých oblastí v aglomeracitichých oblastí v aglomeraci, a akční plányakční plány pro hlavní pozemní komunikace, které vlastní kraj, včetně hlavních pozemních komunikací ve vlastnictví obcíobcí ve správním obvodu kraje, a to podle údajů ze strategických hlukových map zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví; pro zpracování a aktualizaci akčního plánuakčního plánu platí obdobně § 81 odst. 3.
§ 81d
Hejtman
Hejtman schvaluje pandemický plán kraje zpracovaný postupem podle § 82 odst. 2 písm. v), a to po projednání v epidemiologické komisi a bezpečnostní radě kraje.
§ 81e
Úkoly kraje
Kraj v přenesené působnosti
a)
se ve spolupráci s obcemiobcemi v souladu s národní politikou ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví podílí na přípravě programů podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, spolupracuje při jejich realizaci a poskytuje jim podporu,
b)
spolupracuje s krajskou hygienickou stanicí při hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva kraje a jeho vývoje, vždy jednou za 5 let projedná zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj a stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.
§ 82
Krajské hygienické stanice
(1)
Zřizují se krajské hygienické stanice, jejichž správní obvody a sídla stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. Krajské hygienické stanice mohou po předchozím souhlasu Ministerstva zdravotnictví zřizovat nebo rušit územní pracoviště. Krajské hygienické stanice jsou správními úřady. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. V čele krajské hygienické stanice je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ředitele krajské hygienické stanice se řídí zákonem o státní službě. Krajské hygienické stanice jsou účetními jednotkami.
(2)
Krajské hygienické stanici náleží
a)
vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví,
b)
vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví včetně dodržování zásad správné výrobní praxe a ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť, a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů,
c)
rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací,
d)
stanovit za podmínek § 37 a § 39 rizikové práce a plnit úkoly podle § 40 písm. c) a d),
e)
stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovišti, jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době (dále jen „následné lékařské prohlídky“); následné lékařské prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem33a),
f)
stanovit zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,
g)
provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání45) nebo změn zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání,
h)
zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,
i)
plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77,
j)
uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik,
k)
projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle tohoto zákona,
l)
rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a jejich ukončení; organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji,
m)
nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,
n)
stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců; zařadit práci s tímto faktorem z moci úřední do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
o)
vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zvláštním právním předpisem61)
p)
stanovit protiepidemická opatření podle § 68 odst. 1,
q)
nařídit provozovateliprovozovateli potravinářského podniku provozujícímu stravovací službustravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmůpokrmů, je-li to potřebné pro zajištění bezpečnosti podávaných pokrmůpokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocněníinfekčního onemocnění z pokrmůpokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmůpokrmů upraví prováděcí právní předpis,
r)
provádět epidemiologické šetření podle § 62a,
s)
usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení infekcím spojeným se zdravotní péčíinfekcím spojeným se zdravotní péčí a kontrolovat ji, provádět u poskytovatele poskytujícího akutní, následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí,
t)
provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek; iniciovat a podílet se na tvorbě, řízení a kontrole programů ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik,
u)
spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví a při rozvoji a realizaci opatření vedoucích ke zlepšování zdravotního stavu a kvality života obyvatelstva příslušného regionu; zajišťovat vyhodnocování efektivity realizovaných opatření a programů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně prevence nemocí a zdravotních rizik, zajišťovat minimálně jednou za 5 let hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu z hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a navrhnout k tomu priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva příslušného regionu,
v)
podílet se na úkolech integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému; zpracovávat ve spolupráci s krajem a složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému pandemický plán kraje, který stanoví opatření směřující k redukci dopadů pandemie infekčního onemocněníinfekčního onemocnění pro obyvatelstvo kraje,
w)
potvrzovat na tiskopisech vydaných orgány nemocenského pojištění pro účely nemocenského pojištění47a), že byla nařízena karanténa nebo mimořádná opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku uvedená v § 69 odst. 1 písm. b) a i) a ukončení karantény nebo mimořádných opatření, popřípadě trvání karantény nebo mimořádných opatření, a to na základě žádosti osob, kterých se karanténa nebo mimořádné opatření týkají,
x)
provádět audity analýz rizik a systémů kritických kontrolních bodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách67) v provozovnách stravovacích služeb,
z)
podílet se na vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků, uskutečňovaném v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, spolupracovat s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory101),
z)
posuzovat nové recyklační technologie produkující materiály a předměty z recyklovaných plastů a plnit povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami108).
(3)
Krajská hygienická stanice je povinna o hromadném výskytu infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a o výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků, které poškodily nebo mohou poškodit zdraví fyzických osob a nevyskytují se v tržní síti pouze ojediněle, informovat okamžitě Ministerstvo zdravotnictví.
(4)
Zaměstnavatel je povinen zaslat kopii písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí vydaného orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle odstavce 2 písm. e) a § 84 odst. 1 písm. w) poskytovateli pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel dále informuje o uložení následné lékařské prohlídky fyzickou osobu, pro kterou byla nařízena, a to i v případě, že již není jeho zaměstnancem; informaci v tomto případě zašle na poslední místo jejího trvalého pobytu, které je mu známo, popřípadě místo bydliště, neměla-li tato fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky. Toto místo sdělí též poskytovateli pracovnělékařských služeb.
(5)
O provedeném auditu podle odstavce 2 písm. y) sepíše pověřený zaměstnanec příslušné krajské hygienické stanice protokol; při jeho pořízení postupuje podle technické normy pro auditování systému managementu68).
§ 82a
Úkoly krajské hygienické stanice na úseku řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištích a dalších povrchových vodách uvedených v seznamu
(1)
Při řízení jakosti vod ke koupání v přírodních koupalištíchpřírodních koupalištích na povrchových vodách, ve kterých nabízí službu koupání provozovatelprovozovatel podle § 6a, povrchových vodách využívaných ke koupání podle § 6d a v dalších povrchových vodách ke koupání podle § 6g krajská hygienická stanice
a)
v souladu s pravidly monitorování jakosti povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d vydá do 1. května kalendářního roku monitorovací kalendář a v monitorovacím kalendáři určí četnost odběrů vzorků vody, jejich rozložení na dobu koupací sezóny a místa odběru vzorků vody z dalších povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d,
b)
rozhodne z moci úřední o pozastavení monitorovacího kalendáře z důvodů výjimečné situacevýjimečné situace a o jeho pokračování,
c)
stanoví dočasný nebo trvalý zákaztrvalý zákaz používání vody ke koupání, pokud se dozví o neočekávané situacineočekávané situaci nebo je-li voda ke koupání znečištěna, a ukončení zákazu,
d)
nařídí odběr a vyšetření dodatečného vzorkudodatečného vzorku vody ke koupání v případě pozastavení monitorovacího kalendáře nebo krátkodobého znečištění vodykrátkodobého znečištění vody nebo dalšího vzorkudalšího vzorku vody v případě možného ohrožení zdraví koupajících se osob,
e)
podle pokynu Ministerstva zdravotnictví vydaného podle § 80 odst. 1 písm. v) a na základě výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g sestaví soubor údajů o jakosti těchto vod, provádí jejich posuzování a klasifikaci a informuje o jakosti povrchové vody ke koupání veřejnost na svých internetových stránkách; o vodách zařazených do seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a) informuje současně také na informační tabuli umístěné v blízkosti koupacího místa; pro posouzení znečištění dalších povrchových vod ke koupání se použije § 6a odst. 3 písm. a), c) a d) obdobně.
(2)
Pro účely řízení jakosti vody ke koupání se rozumí
a)
monitorovacím místem dalších povrchových vod ke koupání a vod podle § 6d místo, kde se očekává většina koupajících se osob, nebo místo, kde se podle profilu těchto vod sestaveného podle vodního zákona8a) očekává největší riziko znečištění vody,
b)
výjimečnou situacívýjimečnou situací událost nebo kombinace událostí ovlivňujících jakost vody ke koupání na dotyčném místě, u nichž se neočekává výskyt častěji než jednou za 4 roky,
c)
neočekávanou situacíneočekávanou situací situace, která má nebo u níž se dá důvodně předpokládat, že bude mít nepříznivý dopad na jakost vody ke koupání nebo na zdraví koupajících se osob,
d)
krátkodobým znečištěním vodykrátkodobým znečištěním vody mikrobiologická kontaminace, která má jasně zjistitelné příčiny, u níž se obvykle neočekává, že zhorší jakost vody po dobu delší než přibližně 72 hodin poté, co došlo k prvnímu ovlivnění,
e)
dodatečným vzorkemdodatečným vzorkem vzorek, kterým se nahrazuje vzorek neprovedený podle monitorovacího kalendáře,
f)
dalším vzorkemdalším vzorkem vzorek odebraný z důvodu možného ohrožení zdraví koupajících se osob,
g)
trvalým zákazemtrvalým zákazem zákaz trvající nejméně jednu celou koupací sezónu.
(3)
Krajská hygienická stanice může podle odstavce 1 písm. c) vydat trvalý zákaztrvalý zákaz používání vody ke koupání pouze tehdy, pokud v 5 po sobě následujících letech byla voda klasifikována jako nevyhovující nebo před skončením pětiletého období je důvod se domnívat, že dosažení klasifikace vody jako přijatelné není proveditelné nebo by bylo nepřiměřeně nákladné.
(4)
Krajské hygienické stanice jsou povinny informovat Ministerstvo zdravotnictví o pozastavení monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a o dalších významných opatřeních přijatých na úseku řízení jakosti vody ke koupání. Dále jsou krajské hygienické stanice povinny každoročně do 31. října předávat správcům povodí podklady nezbytné pro sestavení, přezkoumání a aktualizaci profilů povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst. 1 písm. a) v rozsahu stanoveném vodním zákonem8a).
(5)
Hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v dalších povrchových vodách ke koupání, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinicrozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání, pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla pro posuzování jakosti těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti upraví prováděcí právní předpis.
§ 82b
Dopravní a energetický stavební úřad
Dopravní a energetický stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru vyhrazené stavby rozhoduje o povoleních vydávaných podle tohoto zákona a nahrazuje závazná stanoviska, stanoviska, vyjádření a jiné úkony vydávané podle tohoto zákona, pokud se týkají záměru vyhrazené stavby povolovaného podle stavebního zákona.
§ 83
Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra
(1)
Úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a nad jimi užívanými objekty47a) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo obrany. Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva obrany vykonává Vojenský zdravotní ústav.
(2)
Úkoly státní správy v oblasti ochrany a podpory veřejného zdravíveřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v bezpečnostních sborech47b), s výjimkou Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona47c) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra. Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva vnitra vykonává organizační složka státu jím zřízená.
Autorizace
§ 83a
(1)
AutorizacíAutorizací se pro účely tohoto zákona rozumí postup zahájený na žádost fyzické osoby, která je podnikatelem, organizační složky státu, kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, na jehož základě se vydává osvědčení o tom, že osoba je způsobilá ve vymezeném rozsahu provádět
a)
odběr vzorků a vyšetření jakosti pitné, užitkové a teplé vody (§ 3 odst. 1 a 3), vody v umělých nebo přírodních koupalištíchpřírodních koupalištích a vody ve zdroji umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny (§ 6),
b)
zjišťování a měření koncentrací a intenzit faktorů vnitřního prostředí staveb (§ 13 odst. 1),
c)
odběr vzorků a měření mikrobiálního chemického a parazitárního znečištění písku v pískovištích venkovních hracích ploch (§ 13 odst. 2),
d)
ověřování výrobků přicházejících do přímého styku s vodou, s výjimkou stavebních výrobků,8) podle § 5 odst. 3,
e)
kontrolu desinfekce a sterilizacesterilizace (§ 17),
f)
odběr vzorků a vyšetření zdravotní nezávadnosti pokrmůpokrmů [§ 24 odst. 1 písm. e)],
g)
měření intenzit hlukuhluku, vibracívibrací a neionizujícího záření v komunálním a pracovním prostředí (§ 30 až 35),
h)
zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí,
i)
biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické toxikologie, fyziologie a psychologie práce,
j)
zjišťování zrakové zátěže pro účely hodnocení faktoru pracovních podmínek.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví pověří prováděním autorizaceautorizace právnickou osobu nebo organizační složku státu, zřízenou k plnění úkolů v oboru působnosti Ministerstva zdravotnictví (dále jen „autorizující osoba“). Toto pověření je nepřevoditelné. Při autorizaciautorizaci se postupuje podle podmínek, které stanoví pro jednotlivé oblasti podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví. Pověření autorizující osoby a zrušení tohoto pověření zveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
§ 83b
(1)
Autorizující osoba vydá organizační složce státu, kraje nebo obceobce, právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, na její žádost osvědčení o autorizaciautorizaci. Toto osvědčení vydá organizační složce státu, kraje nebo obceobce, pokud žadatel splňuje podmínky autorizaceautorizace, kterými jsou
a)
odborná úroveň ve vztahu k navrhované oblasti autorizaceautorizace podle podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví na základě § 83a odst. 2,
b)
vybavení k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízením pro speciální šetření,
c)
existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi,
d)
existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dovídají osoby provádějící autorizaciautorizaci,
e)
neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti osoby provádějící autorizaciautorizaci,
f)
bezúhonnostbezúhonnost žadatele o autorizaciautorizaci.
(2)
Neexistence finančních nebo jiných zájmů podle odstavce 1 písm. e) se prokazuje čestným prohlášením.
(3)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele (fyzické i právnické osoby) si autorizující osoba vyžádá podle zvláštního právního předpisu47d) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba dále dokládá bezúhonnost obdobnými doklady, jako je výpis z Rejstříku trestů, vydanými státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad o bezúhonnosti může být nahrazen dokladem o způsobilosti k výkonu povolání nebo činnosti, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti. Bezúhonnost za právnickou osobu se prokazuje u všech členů statutárního orgánu; za organizační složku státu, kraje nebo obceobce u jejího vedoucího.
(4)
V žádosti o vydání osvědčení o autorizaciautorizaci žadatel uvede kromě náležitostí stanovených správním řádem údaje prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. Žádost se předkládá autorizující osobě.
§ 83c
(1)
Osvědčení o autorizaciautorizaci vymezuje předmět, rozsah a podmínky činnosti a dobu, na kterou bylo vydáno. Náklady spojené s autorizacíautorizací včetně vydání osvědčení o autorizaciautorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.
(2)
AutorizaceAutorizace je nepřenosná na jinou osobu, uděluje se na dobu nejvýše 5 let ode dne udělení. AutorizaceAutorizace může být prodloužena vždy o dalších 5 let. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o autorizaciautorizaci, musí osoba, které bylo vydáno osvědčení o autorizaciautorizaci, (dále jen „držitel autorizaceautorizace“) podat autorizující osobě nejméně 6 měsíců před skončením platnosti osvědčení. Náklady spojené s prodloužením platnosti osvědčení o autorizaciautorizaci hradí žadatel. Cena se sjednává podle zvláštního právního předpisu.
(3)
Seznam držitelů autorizaceautorizace s uvedením obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla podle § 83b odst. 4, jakož i změny v těchto údajích uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Tyto údaje sdělí Ministerstvu zdravotnictví autorizující osoba.
(4)
Držitel autorizaceautorizace je povinen dodržovat podmínky autorizaceautorizace a účastnit se v termínu a rozsahu stanoveném autorizující osobou mezilaboratorních zkoušek. Doklady o výsledcích mezilaboratorních zkoušek musí držitel autorizaceautorizace ukládat po dobu 5 let. Náklady spojené s mezilaboratorními zkouškami hradí držitel autorizaceautorizace.
(5)
Autorizující osoba provádí kontrolu nad dodržováním podmínek autorizaceautorizace a výsledků mezilaboratorních zkoušek. Za tím účelem je oprávněna vstupovat do objektů držitele autorizaceautorizace, ověřovat splnění podmínek autorizaceautorizace a požadovat předložení dokumentace včetně výsledků mezilaboratorních zkoušek. Ke kontrole si může autorizující osoba přizvat odborníka pro příslušnou oblast. Zjistí-li autorizující osoba nedostatky, podle závažnosti nedostatků pozastaví účinnost osvědčení nebo je odejme. Stejně autorizující osoba postupuje v případě, že držitel autorizaceautorizace uvedl v žádosti o vydání osvědčení nesprávné nebo neúplné údaje, které byly podstatné pro vydání osvědčení. Odejmutím osvědčení autorizaceautorizace zaniká.
§ 83d
(1)
AutorizaceAutorizace vedle důvodu podle § 83c odst. 5 dále zaniká
a)
uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti držitele autorizaceautorizace k jejímu prodloužení,
b)
vzdáním se osvědčení o autorizaciautorizaci; vzdání se osvědčení je účinné ode dne, kdy bylo doručeno autorizující osobě,
c)
u fyzických osob smrtí nebo prohlášením držitele autorizaceautorizace za mrtvého,
d)
dnem zániku organizační složky státu, kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je držitelem autorizaceautorizace,
e)
rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek držitele nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nebo vstupem držitele autorizaceautorizace do likvidace.
(2)
Autorizující osoba v případech podle odstavce 1 písm. a) a podle § 83c odst. 5, držitel autorizaceautorizace, popřípadě jeho dědic, právní nástupce právnické osoby, popřípadě její likvidátor, v případech podle odstavce 1 písm. b) až e) jsou povinni informovat Ministerstvo zdravotnictví pro účely podle § 83c odst. 3 o datu zániku autorizaceautorizace.
§ 83e
(1)
Provádět hodnocení zdravotních rizik podle tohoto zákona jsou oprávněny jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení o autorizaciautorizaci. Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, může hodnotit zdravotní rizika jen tehdy, pokud pro ni tuto činnost zabezpečuje fyzická osoba, která je držitelem autorizaceautorizace.
(2)
AutorizaciAutorizaci uděluje na žádost fyzické osoby autorizující osoba (§ 83a odst. 2) na základě úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti. Ke zkoušce se může přihlásit fyzická osoba, která je starší 23 let, bezúhonná, má stanovenou odbornou způsobilost a potvrdí česným prohlášením neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky při hodnocení zdravotních rizik. Při zkoušce musí fyzická osoba prokázat znalosti stanovené prováděcím právním předpisem37c). Prováděcí právní předpis dále upraví složení komise a podmínky provedení zkoušky odborné způsobilosti. Vzor osvědčení o autorizaciautorizaci stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čintrestný čin ani za trestný čintrestný čin, který souvisí s činností, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, spáchaný z nedbalosti. BezúhonnostBezúhonnost fyzické osoby se prokazuje obdobně podle § 83b odst. 3.
(4)
Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti lékařství nebo přírodních věd, popřípadě osvědčením o úspěšném ukončení kursu v hodnocení zdravotních rizik absolvovaném v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci pověřené Ministerstvem zdravotnictví, pokud se ho fyzická osoba za účelem získání odborných znalostí zúčastnila, a nejméně pětiletou praxí na úseku ochrany zdraví a životních podmínek.
(5)
Za praxi na úseku ochrany zdraví a životních podmínek se považuje pracovní činnost, jejíž náplní bylo posuzování složek životního a pracovního prostředí a hodnocení jejich vlivu na zdraví člověka, a to podle potvrzení zaměstnavatele nebo předložených výsledků takového posuzování. Do doby praxe se nepočítá základní, náhradní a civilní služba, doba mateřské a rodičovské dovolené. O uznání praxe, jejíž výkon byl přerušen na dobu delší než 5 let, rozhoduje na žádost fyzické osoby Ministerstvo zdravotnictví.
(6)
Název organizační složky státu nebo příspěvkové organizace pověřené organizováním a prováděním kursů v hodnocení zdravotních rizik uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
(7)
V žádosti o vydání osvědčení o autorizaciautorizaci k hodnocení zdravotních rizik fyzická osoba uvede kromě náležitostí stanovených správním řádem nejvyšší dosažené vzdělání a obor studia a akademické hodnosti. K žádosti připojí doklady osvědčující skutečnosti uvedené v odstavcích 2 až 5.
(8)
Pro udělení osvědčení o autorizaciautorizaci, dobu platnosti autorizaceautorizace a její prodloužení, pro sjednání a úhradu ceny autorizaceautorizace a jejího prodloužení, jakož i pro provádění kontroly nad dodržováním podmínek autorizaceautorizace a pro odnětí osvědčení o autorizaciautorizaci platí § 83c.
(9)
AutorizaceAutorizace zaniká
a)
odnětím osvědčení o autorizaciautorizaci za podmínek odstavce 8 a § 83c odst. 5,
b)
uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě žádosti fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaciautorizaci, k jejímu prodloužení,
c)
smrtí fyzické osoby, která je držitelem osvědčení o autorizaciautorizaci, nebo jejím prohlášením za mrtvou.
§ 84
Státní zdravotní dozor
(1)
Orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rozsahu své působnosti
a)
při výkonu státního zdravotního dozoru dozírají na to, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví přímo použitelnými předpisy Evropské unie, tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a rozhodnutím, opatřením obecné povahy nebo jiným závazným opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů,
b)
mohou pozastavit výkon činnosti, pokud při ní byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,
c)
mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru zakázat uvádění nebo dodávání na trh, do oběhu, distribuci, prodej, nabízení nebo vystavování výrobku, pokud existuje odůvodněná informace, že tento výrobek je nebezpečný26a); mohou nařídit stažení z trhu, stažení z oběhu nebo vyřazení z distribuce a prodeje výrobků, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie a na jejich základě vydaným rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, nebo zakázat jejich dodávání nebo uvádění do oběhu4c) nebo na trh,
d)
mohou prověřovat znalosti podle § 19 odst. 3 a rozhodnout o tom, že fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné nemá znalosti nutné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví,
e)
mohou zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné vodypitné vody, užitkové vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti (§ 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a § 41a), a to do doby odstranění závady, jakož i stanovit účel, pro který lze takovou vodu používat nebo nařídit větší četnost kontroly pitné vodypitné vody, užitkové vody nebo vody jiné jakosti podle § 21 odst. 2; mohou určit nápravná opatření v případě nedodržení jakosti pitné vodypitné vody, užitkové vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti, upravené tímto zákonem, nebo změnit přijatá nápravná opatření, a to do doby odstranění závady; ke sledování jakosti vody, která nemá jakost pitné vodypitné vody, užitkové vody a nelze již povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, mohou osobě uvedené v § 3 odst. 2, která dodává takovou vodu, uložit četnost a rozsah kontrol u odborně způsobilé osoby uvedené v § 4 odst. 1 a v případě ohrožení veřejného zdravíveřejného zdraví z takové vody zakázat nebo omezit její užívání a rozhodnout o ukončení těchto opatření,
f)
mohou nařídit větší četnost kontroly vody v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, sauně, ve stavbě ke koupání nebo v umělém koupalištiumělém koupališti, jestliže jakost vody nedává záruku dodržení požadavků stanovených nebo povolených podle § 6f odst. 2, a dobu provádění takových kontrol,
g)
mohou zakázat používání vody ve stavbě ke koupání, v bazénu provozovaném podle § 18 odst. 3, v umělém koupalištiumělém koupališti nebo sauně, a to i jen pro některé skupiny obyvatel, nebo zakázat používání zdroje vody pro umělé koupalištěumělé koupaliště nebo saunu, pokud je voda ke koupání, sprchování nebo ochlazování znečištěna, a to do doby odstranění závady,
h)
mohou zakázat provoz pískoviště venkovní hrací plochy určené pro hry dětí, nejsou-li dodrženy stanovené hygienické limity nebo provozní řád (§ 13 odst. 2), a to do doby odstranění závady,
i)
mohou nařídit osobě provozující přírodní nebo umělé koupalištěumělé koupaliště nebo saunu, jakož i osobě uvedené v § 6d, přijetí opatření k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví před zdravotním rizikem plynoucím ze znečištění vody ke koupání, ochlazování nebo sprchování nebo změnit opatření přijaté k tomuto účelu osobou provozující přírodní nebo umělé koupalištěumělé koupaliště nebo saunu nebo osobou uvedenou v § 6d,
j)
mohou nařídit úpravu provozního řádu podle § 3c odst. 1, § 3d odst. 3 a 4, § 6c odst. 1 písm. f), § 7 odst. 2, § 13 odst. 2, § 15 odst. 2, § 21 odst. 3 a § 21a nebo posouzení a řízení rizik systému zásobování vodou podle § 3c odst. 1 písm. f) a posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky podle § 3d odst. 5, pokud podmínky v nich uvedené nevedou k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví, a uložit odstranění zjištěných závad v dodržování provozního řádu,
k)
mohou stanovit podmínky konání školy v přírodě, zotavovací akcezotavovací akce nebo jiné podobné akce pro děti (§ 12) a v případě ohrožení veřejného zdravíveřejného zdraví školu v přírodě, zotavovací akcizotavovací akci nebo jinou podobnou akci pro děti zakázat,
l)
mohou odejmout povolení vydané podle § 4 odst. 8, § 5 odst. 6 až 10, § 6e, § 6f odst. 2, § 14, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2, § 31 odst. 1 a § 41a odst. 2, nesplňuje-li osoba podmínky, za kterých bylo povolení vydáno, nebo je-li ohroženo veřejné zdravíveřejné zdraví; odejmutí povolení vydaného Ministerstvem zdravotnictví musí být předem projednáno s tímto správním úřadem,
m)
mohou pozastavit provoz nebo používání zdroje hlukuhluku, vibracívibrací nebo zdroje neionizujícího záření, je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví, a to do doby odstranění závady,
n)
mohou po dobu potřebnou k provedení státního zdravotního dozoru zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určené k výrobě nebo přípravě pokrmupokrmu podezřelých z toho, že nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost a čistotu stanoveným zvláštními právními předpisy23), přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; mohou rozhodnutím zakázat používání látky, suroviny, polotovaru nebo potraviny určených k výrobě nebo přípravě pokrmupokrmu, pokud nevyhovují požadavkům na zdravotní nezávadnost, jakost, čistotu a značení, stanoveným zvláštními právními předpisy23), přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, nebo nejsou za stanovených podmínek skladovány, jakož i nařídit provedení sanitace nebo změnu technologického postupu výroby nebo přípravy pokrmupokrmu,
o)
mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem ze zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb uvedeného v § 15 odst. 1, je-li to nezbytné pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění,
p)
mohou uložit určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdravíveřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví anebo k objektivizaci skutečné míry zátěže, která má nebo může mít vliv na zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84),
q)
mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika,
r)
mohou nařídit okamžité uzavření provozovny od okamžiku zjištění porušení povinnosti, které může mít za následek ohrožení života nebo zdraví,
s)
mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo fyzické osoby provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) provedení opatření k omezení rizik plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze souvisejících pracovních podmínek; mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem nebo fyzickou osobou provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) podle zvláštního právního předpisu k ochraně zdraví při práci,
t)
mohou k ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější nejvyšší přípustné hodnoty rizikových faktorů pracovních podmínek, než stanoví zvláštní právní předpisy, vyskytuje-li se na pracovišti současně více rizikových faktorů, při vysokém fyzickém zatížení zaměstnanců vystavených na pracovišti působení rizikových faktorů, při překračování limitních hodnot biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba s ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů, spolupracujících mladistvých rodinných příslušníkůrodinných příslušníků nebo žáků a studentů při praktickém vyučování nebo praktické přípravě, které jsou součástí jejich přípravy na budoucí povolání,
u)
při zjištění, že pokrmypokrmy, suroviny, polotovary nebo potraviny k jejich výrobě či přípravě jsou jiné než bezpečné nebo při zjištění, že potraviny uváděné na trh48) jsou jiné než bezpečné, mohou nařídit jejich znehodnocení či likvidaci, a to na náklad kontrolované osoby, která je povinna způsob a provedení znehodnocení nebo likvidace orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví prokázat,
v)
mohou nařídit z protiepidemických důvodů nebo ke zjištění zdravotního stavu fyzických osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné lékařské prohlídky a potřebná laboratorní a jiná vyšetření nutná k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění,
w)
k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací mohou zaměstnavateli nebo fyzické osobě provádějící činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy84) nařídit mimořádné lékařské preventivní prohlídky a jejich náplň a upravit rozsah a termíny sledování rizikových faktorů; mimořádné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem33a),
x)
mohou nařídit fyzické osobě, která vylučuje choroboplodné zárodky, ale není nosičem podle § 53 odst. 1, opatření v rozsahu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), s výjimkou léčení.
(2)
V případech podle odstavce 1 písm. b), e), g), h), j) a m) je osoba, které bylo nápravné opatření uloženo, neprodleně, povinna informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o odstranění závady a, spočívá-li závada ve skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její laboratorní vyšetření, předložit i důkaz o dodržování povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie a právními předpisy nebo uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Pro účely tohoto důkazu může osoba měření a laboratorní vyšetření provést jen prostřednictvím držitele autorizaceautorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe vydané podle chemického zákona35a) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizaceautorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno, pokud není sama takto kvalifikovaná. Určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek podle odstavce 1 písm. p) lze provést jen prostřednictvím držitele autorizaceautorizace (§ 83c), držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe vydané podle chemického zákona35a) pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizaceautorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno. Věty druhá a třetí se nepoužijí, stanoví-li tento zákon pro příslušné měření jinak (§ 32a).
(3)
Zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vydá rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) na místě a oznámí je ústně kontrolované osobě, a to členovi statutárního orgánu kontrolované osoby, jejímu zaměstnanci nebo jiné fyzické osobě, která vykonává nebo zabezpečuje činnosti kontrolované osoby související s předmětem státního zdravotního dozoru. O ústním vyhlášení rozhodnutí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na místě vydá písemné potvrzení; písemné vyhotovení rozhodnutí bez zbytečného odkladu doručí účastníkovi řízení dodatečně. Ústní vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) má účinky oznámení. Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) a u) lze podat do 3 dnů ode dne doručení písemného rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne bezodkladně. Otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který rozhodnutí podle odstavce 1 písm. r) vydal; souhlas je úkonem podle části čtvrté správního řádu. Souhlas musí být vydán neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo prokázáno odstranění závadného stavu.
(4)
Státní zdravotní dozor vykonávají krajské hygienické stanice podle kontrolních plánů, které určují priority činnosti na tomto úseku ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(5)
Při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rozsahu své působnosti oprávněny přijímat opatření na základě a v mezích přímo použitelných předpisů Evropské unie.
(6)
Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví pro výkon státního zdravotního dozoru nad výrobky, které byly propuštěny do celního režimu volného oběhu nebo vývozu, tyto údaje:
a)
identifikační údaje deklaranta, a to jméno, popřípadě jména a příjmení, místo pobytu, popřípadě sídlo, název obchodní firmy, nebo název a sídlo adresáta,
b)
popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/8771),
c)
zemi odeslání a zemi původu výrobku,
d)
množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek.
(7)
Poskytnutí údajů podle odstavce 6 není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
(8)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na základě žádosti celního úřadu vydá vyjádření v případě důvodného podezření, že zásilka neodpovídá předloženému osvědčení72) nebo certifikátu, nebo v případě přerušení řízení o propuštění výrobků, nad kterými orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vykonávají státní zdravotní dozor, do volného oběhu.
Oddíl 2
Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví
§ 85
(1)
Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a dále mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních a z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu lze stanovit pro správní obvod krajské hygienické stanice nebo jeho část právním předpisem krajské hygienické stanice. Právním předpisem krajské hygienické stanice lze k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví nařídit též provedení velkoplošné (území obceobce nebo městské části) speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace.
(2)
Krajská hygienická stanice informuje o záměru vydat právní předpis podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví.
(3)
Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem nařízení krajské hygienické stanice. Způsob vyhlášení nařízení krajské hygienické stanice a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů92). Nařízení krajské hygienické stanice jsou povinny vyvěsit na své úřední desce obceobce určené v nařízení.
Oddíl 3
Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav
§ 86
(1)
K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory, jakož i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi; funkcí jejich zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Zdravotní ústavy mohou v hlavní činnosti dále poskytovat pracovnělékařské služby, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie, provádět genotoxikologická a cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv, očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Zdravotní ústavy též provádějí činnosti podle jiných právních předpisů.
(2)
K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví, k podílení se na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory a pro zdravotní výchovu obyvatelstva se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Státní zdravotní ústav je příspěvkovou organizací; funkci jejího zřizovatele plní Ministerstvo zdravotnictví. Státní zdravotní ústav může v hlavní činnosti dále provádět vědeckou a výzkumnou činnost v ochraně a podpoře zdraví, notifikační činnost, činnost uvedenou v odstavci 1 a dále činnost, pro jejíž výkon tento zákon jinak stanoví podmínku autorizaceautorizace nebo akreditace.
(3)
Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou poskytovateli zdravotních služeb. Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav jsou oprávněny zpracovávat za účelem přípravy podkladu pro tvorbu státní zdravotní politiky a sledování dlouhodobých trendů výskytu infekčních a jiných hromadně se vyskytujících onemocnění údaje o zdraví fyzických osob v souvislosti s předcházením vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, ohrožení nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce, o expozici fyzických osob škodlivinám v pracovním a životním prostředí a o epidemiologii drogových závislostí a předávat je orgánům ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(4)
Statutárním orgánem zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává na návrh hlavního hygienika České republiky ministr zdravotnictví. Další úkoly zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu stanoví Ministerstvo zdravotnictví statutem.
(5)
Zdravotní ústavy, uvedené v odstavci 1, mohou vykonávat činnosti, pro jejichž výkon tento zákon stanoví podmínku autorizaceautorizace nebo akreditace, jen pokud tuto podmínku splňují.
Oddíl 4
Úřední laboratoř a národní referenční laboratoř
§ 87
(1)
Ministerstvo zdravotnictví v oboru své působnosti určuje úřední laboratoř k činnostem podle článku 37 a zrušuje její určení podle článku 39 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a dále určuje národní referenční laboratoř v oblasti úředních kontrol a epidemiologické bdělosti102).
(2)
Úřední laboratoří může být určen zdravotní ústav. Úřední laboratoř musí splňovat požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
(3)
Národní referenční laboratoří může být určen zdravotní ústav nebo Státní zdravotní ústav, případně jiná právnická osoba ustavená Ministerstvem zdravotnictví nebo organizační složka státu zřízená Ministerstvem zdravotnictví. Národní referenční laboratoř musí splňovat požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625103).
(4)
Seznam úředních laboratoří a seznam národních referenčních laboratoří uveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách.
Oddíl 5
Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví a povinnosti kontrolovaných a dalších osob
§ 88
(1)
Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví se při plnění úkolů orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a výkonu oprávnění podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie a zvláštních právních předpisů prokazují služebním průkazem, jehož vzor upraví prováděcí právní předpis. Služební průkaz je u zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví pověřených výkonem státního zdravotního dozoru (dále jen „kontrolující“) pověřením ke kontrole podle zvláštního právního předpisu o kontrole85). Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů a ke zjištění ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole protiepidemických opatření mohou zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v mimořádných případech hodných zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob. Kontrolující jsou oprávněni vstoupit do obydlí fyzické osoby ke zjištění zdroje hlukuhluku a vibracívibrací, kterým byl překročen v chráněných prostorech upravených v § 30 odst. 3 hygienický limit hlukuhluku nebo vibracívibrací a ke zjištění zdroje neionizujícího záření, kterým byla v místě přístupném fyzickým osobám překročena nejvyšší přípustná hodnota neionizujícího záření. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést opatření nařízená podle tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění.
(2)
Státní zdravotní dozor, který je vykonáván nad dodržováním hygienických limitů hlukuhluku, vibracívibrací, neionizujícího záření, pískem užívaným ke hrám dětí v pískovištích, jakostí vod nebo prodejem výrobků nebo pokrmůpokrmů komunikačními prostředky na dálku, je zahájen prvním kontrolním úkonem předcházejícím podání informace kontrolované osobě o zahájení státního zdravotního dozoru. Součástí informace je seznam kontrolujících.
(3)
V případech, ve kterých porušení povinnosti může mít za následek ohrožení života nebo zdraví, se kontrolovaná osoba považuje za informovanou o zahájení státního zdravotního dozoru předložením služebního průkazu povinné osobě. Té kontrolující předá i protokol o kontrole, vyhotovený na místě; toto předání má účinky doručení protokolu o kontrole kontrolované osobě. Proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat námitky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. Lhůta pro posouzení námitek vedoucím kontrolní skupiny nebo kontrolujícím činí 3 dny ode dne doručení námitek.
(4)
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na výkonu státního zdravotního dozoru v zájmu dosažení jeho účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu; není-li to možné, přizve jinou odborně způsobilou fyzickou osobu.
(5)
Kontrolující může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila do sídla orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo jeho územního pracoviště a předložila tam doklady potřebné pro výkon státního zdravotního dozoru; kontrolovaná osoba je povinna tuto výzvu uposlechnout, ledaže prokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.
(6)
Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou při plnění dalších úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, nejde-li o výkon státního zdravotního dozoru, oprávněni vstupovat na pozemky, do provozoven, staveb a dalších prostor, je-li to nezbytné k výkonu oprávnění, a dále jsou oprávněni
a)
provádět měření a odebírat materiál a vzorky potřebné pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví; o provedeném odběru vzorků a měření pořizují protokol,
b)
pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech,
c)
nahlížet do dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si z nich kopie a výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení,
d)
v rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené poskytovatelem zdravotních služeb včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené poskytovatelem pracovnělékařských služeb a činit si z ní kopie a výpisy.
(7)
Osoba, které se plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle odstavce 6 týká, je povinna umožnit zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vstup na pozemky, do provozoven, staveb a dalších prostor a vytvořit další podmínky pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, zejména je povinna poskytnout součinnost odpovídající oprávněním zaměstnance orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle odstavce 6.
(8)
Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na plnění úkolů podle odstavce 6 v zájmu dosažení jejich účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu a není-li to možné jinou odborně způsobilou fyzickou osobu (dále jen „přizvaná osoba“). Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vystaví přizvané osobě pověření a poučí ji o jejích právech a povinnostech při účasti na plnění úkolů podle věty první. Přizvané osoby mají práva a povinnosti zaměstnanců orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rozsahu pověření vydaného orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Osoby, kterých se plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví týká, jsou povinny umožnit jim výkon oprávnění v rozsahu pověření. Přizvané osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo zvláštního právního předpisu dozvěděly.
(9)
V rámci výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v rozsahu jejich působnosti jsou zaměstnanci pověření ke kontrole v případě kontroly prodeje výrobků nebo pokrmůpokrmů komunikačními prostředky na dálku oprávněni při odebírání vzorku kontrolním nákupem u kontrolované osoby využívat zastírání totožnosti. Po obdržení vzorku orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví informují kontrolovanou osobu o zahájení kontroly z moci úřední85).
(10)
V případě kontroly prodeje na dálku se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo na druhé odborné stanovisko, které opravňuje provozovateleprovozovatele požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
§ 88a
(1)
Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání51) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm. a) až c),
a)
při výkonu státního zdravotního dozoru v oblasti prevence vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a nad plněním povinností poskytovateli zdravotních služeb,
b)
jejichž předmětem je zjištění zdravotního stavu fyzické osoby včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace,
c)
při hodnocení zdravotních rizik,
d)
při odborném řízení činnosti zařízení vykonávajícího pracovnělékařské služby a usměrňování činnosti poskytovatelů zdravotních služeb v ochraně před infekčními onemocněnímiinfekčními onemocněními včetně infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí, nemocemi podmíněnými prací a jinými poškozeními zdraví z práce,
e)
při provádění ověření pracovních podmínek pro účely posuzování nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání.
(2)
Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu povolání lékaře104) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm. a) až c),
a)
při provádění lékařských činností v ochraně a podpoře veřejného zdravíveřejného zdraví,
b)
při vzdělávání lékařů,
c)
jejichž předmětem jsou odborné lékařské konzultace s poskytovateli zdravotních služeb.
(3)
Činností podle odstavce 1 lékaře, zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání se nepřerušuje výkon zdravotnického povolání51).
(4)
Lékaři, zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, vykonávající činnosti podle odstavce 1, jsou povinni se celoživotně vzdělávat v rozsahu a za podmínek zvláštního právního předpisu51).
(5)
Uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání upravují zvláštní právní předpisy51).
§ 89
(1)
Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, přímo použitelných předpisů Evropské unie, zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví při práci a zvláštních právních předpisů upravujících působnost orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není, jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují
a)
na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace přímo týká,
b)
orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví,
c)
lékaři v rámci poskytování dalších potřebných zdravotních služeb,
d)
osobám blízkým52) a osobám, které byly během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněníminfekčním onemocněním nebo pobývaly v ohnisku nákazy, jedná-li se o údaje o zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdravíveřejného zdraví,
e)
zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro řízení o náhradě škody a územní správě sociálního zabezpečení k vyměření přirážky,
f)
poskytovateli pracovnělékařských služeb oprávněnému podle zvláštního právního předpisu61) uznávat nemoci z povolání nebo změny zdravotního stavu pro účely posuzování ohrožení nemocí z povolání,
g)
orgánu inspekci práce53) v souvislosti se šetřením pracovního úrazu,
h)
orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou zdraví dětí a mladistvých,
i)
Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.
(2)
Na vyžádání státního zástupce a po podání žaloby též předsedy senátu jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví oprávněny sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám a obchodní tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděli.
(3)
Na vyžádání Úřadu práce – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví oprávněny, jde-li o ubytovací služby podle § 21a věty třetí, sdělit individuální údaje vztahující se k fyzickým osobám, o kterých se při postupu podle tohoto zákona dozvěděly, a předat krajské pobočce Úřadu práce pro účely řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi potřebné údaje. Pro tyto účely dále orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví bezodkladně předá krajské pobočce Úřadu práce ve svém správním obvodu kopii vykonatelného rozhodnutí o uložení pokuty nebo nápravného opatření podle § 84 osobě uvedené v § 21a větě třetí a informuje krajskou pobočku Úřadu práce o obnovení činnosti v případě, že bylo vykonatelným rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle § 84 odst. 1 písm. b) pozastaveno poskytování ubytovací služby podle § 21a věty třetí.
(4)
Povinnost oznamovat určité skutečnosti uložená zvláštními právními předpisy není dotčena.
§ 90
(1)
Vstupné do budov, provozoven, místností, objektů a zařízení při plnění úkolů v ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví a náklady na pořízení a předání protokolů podle § 4 odst. 1 a § 6c odst. 1 písm. d), § 6d, § 18 odst. 3 orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nehradí. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví zaplatí kontrolované osobě za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorku vody a vzorku písku z pískovišť náhradu, pokud o ni kontrolovaná osoba požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že výrobek splnil požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Částku ve výši ceny však orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví neposkytne, jde-li o výrobek, který nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(2)
Za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely ověření podmínek vzniku onemocnění pro posouzení nemoci z povolání nebo ověření změn zdravotního stavu pro posouzení ohrožení nemocí z povolání zaplatí orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví zaměstnavateli nebo fyzické osobě, která vykonává činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), u kterých vzorek odebral, částku ve výši ceny53a), za kterou tyto osoby výrobek pořídily, pokud o náhradu požádají ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byly seznámeny se skutečností, že bylo poskytovatelem pracovnělékařských služeb příslušným k vydání lékařského posudku nebo vykonatelným rozhodnutím příslušného správního úřadu stanoveno, že na pracovišti zaměstnavatele nebo fyzické osoby, která vykonává činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání nevznikly.
(3)
Částku ve výši ceny podle odstavce 2 orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví neposkytne, jestliže podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb příslušným k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání anebo vykonatelného rozhodnutí příslušného správního úřadu byly nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání uznány.
Díl 2
Přestupky
§ 92a
Přestupky na úseku bezpečnosti výrobků
(1)
Výrobce, dovozce, odpovědná osoba63), distributor nebo prodejce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, předmětu běžného užívání nebo chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní informační povinnost podle § 76 písm. a),
b)
nesplní povinnost podle § 76 písm. b), nebo
c)
uvede nebo dodá výrobek na trh, do oběhu, distribuuje, nabízí, vystavuje nebo prodává výrobek v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. c).
(2)
Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou nebo výrobce nebo dovozce chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí složení stanovené v § 5 odst. 2 nebo povolené podle § 5 odst. 6,
b)
nezajistí značení výrobku podle § 5 odst. 2, nebo
c)
nevybaví výrobek návodem podle § 5 odst. 4.
(3)
ProvozovatelProvozovatel podniku27b), výrobce nebo dovozce předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. a) se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86),
b)
v rozporu s § 26 odst. 1 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87)
1.
uvede nebo dodá na trh výrobek, který není bezpečný, nebo nedodrží správnou výrobní praxi,
2.
nesplní povinnost zkoušet nebo hodnotit dodržení stanovených požadavků na složení nebo vlastnosti výrobku,
3.
nevede dokumentaci o zkoušce nebo hodnocení dodržení stanoveného požadavku na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo ji nevede ve stanoveném rozsahu,
4.
nevybaví výrobek prohlášením,
5.
nezajistí balení výrobku do bezpečného obalu,
6.
uvede nebo dodá na trh výrobek, který není označen stanovenými údaji,
7.
nesplní požadavek na označování, reklamu nebo obchodní úpravu výrobku, nebo
8.
nezajistí sledovatelnost, nebo
c)
nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87), než která je uvedena v písmenu b).
(4)
Odpovědná osoba63), výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b) nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba, která přijala pověření jako odpovědná osoba63), se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 27 odst. 1 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích63)
1.
uvede nebo dodá na trh výrobek, který není bezpečný,
2.
nesplní povinnost při posouzení bezpečnosti výrobku,
3.
neplní povinnost v souvislosti s informační dokumentací k výrobku,
4.
nesplní oznamovací povinnost v souvislosti s uvedením výrobku na trhuvedením výrobku na trh nebo obsahem nanomateriálu ve výrobku,
5.
nedodrží správnou výrobní praxi,
6.
nesplní povinnost při odběru nebo analýze vzorku výrobku,
7.
nesplní informační nebo oznamovací povinnost, pokud výrobek představuje riziko pro lidské zdraví nebo v souvislosti se závažným nežádoucím účinkem výrobku,
8.
poruší zákaz v souvislosti se zkouškami na zvířeti,
9.
uvede nebo dodá na trh výrobek, který není označen stanovenými údaji,
10.
při označení, uvedení nebo dodání na trh nebo propagaci výrobku použije text, název, ochrannou známku, vyobrazení nebo jiný znak, který přisuzuje výrobku vlastnost nebo funkci, kterou nemá,
11.
nedodrží povinnost značení výrobku v českém jazyce,
12.
nepřijme v důvodném případě okamžitě nápravné opatření nezbytné k uvedení výrobku do souladu se stanoveným požadavkem nebo k jeho stažení z trhu nebo oběhu,
13.
nespolupracuje s orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na jeho žádost na opatření k vyloučení rizika vyvolaného výrobkem, nebo
14.
nepředloží orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na jeho žádost informaci nebo dokumentaci k prokázání shody výrobku se stanoveným požadavkem,
b)
nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63), nebo
c)
nesplní jinou povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63), než která je uvedena v písmeni a).
(5)
Výrobce, dovozce nebo distributor předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 1 nebo 3 uvede na trh nebo distribuuje výrobek, který není bezpečný.
(6)
Distributor výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou, chemické látky nebo chemické směsi určené k úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou se dopustí přestupku tím, že
a)
distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo chemickou látku nebo chemickou směs určenou k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou, který nevyhovuje hygienickému požadavku stanovenému podle § 5 odst. 2 nebo povolenému podle § 5 odst. 6, nebo
b)
distribuuje výrobek přicházející do přímého styku s vodou nebo chemickou látku nebo chemickou směs určenou k úpravě vody na vodu pitnou užitkovou nebo teplou bez návodu podle § 5 odst. 4.
(7)
Distributor63) předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. b) se dopustí přestupku tím, že v rozporu s požadavky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63)
a)
dodá na trh výrobek, o němž má důvod se domnívat, že není v souladu se stanoveným požadavkem,
b)
nezajistí stanovenou skladovací nebo přepravní podmínku výrobku,
c)
dodá na trh výrobek, v jehož označení není stanovený údaj,
d)
nesplní jinou povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o kosmetických přípravcích63), než která je uvedena v písmenech a) až c).
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uvede na trh předmět běžného užívání uvedený v § 25 písm. b) bez určení odpovědné osoby.
(9)
Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s vodou se dopustí přestupku tím, že nezajistí ověření podle § 5 odst. 3.
(10)
Prodejce předmětu běžného užívání se dopustí přestupku tím, že
a)
neumístí předmět běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti odděleně nebo takový předmět běžného užívání zřetelně neoznačí,
b)
nesplní povinnost podle § 27 odst. 2, nebo
c)
nabízí k prodeji předmět běžného užívání s prošlým datem minimální trvanlivosti, který není bezpečný.
(11)
Prodejce použitého předmětu běžného užívání uvedeného v § 25 písm. c) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 26 odst. 4.
(12)
Výrobce a dovozce materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a provozovatelprovozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 5 nepodá oznámení o zahájení, změně nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami.
(13)
ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86),
b)
v rozporu s § 26 odst. 7 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87)
1.
používá výrobek, který není bezpečný, nebo nedodrží správnou výrobní praxi,
2.
nesplní povinnost zkoušet nebo hodnotit dodržení stanovených požadavků na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo
3.
nevede dokumentaci o zkoušce nebo hodnocení dodržení stanoveného požadavku na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo ji nevede ve stanoveném rozsahu, nebo
c)
nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87), než která je uvedena v písmeni b).
(14)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba zapojená do recyklačního programu se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami108).
(15)
Provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 8 se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost uloženou podle § 26 odst. 8,
b)
nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86).
(16)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo 2, odstavce 4 písm. a) bodu 1, 2, 5, 7, 12 nebo 13, odstavce 5, odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), odstavce 10 písm. c), odstavce 13 písm. b) bodu 1 nebo 2, odstavce 14 nebo 15,
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. a) nebo c), odstavce 4 písm. a) bodu 10 nebo 14, odstavce 4 písm. b) nebo c), odstavce 7 písm. d), odstavce 9, odstavce 11 nebo odstavce 13 písm. a) nebo c),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 písm. b) bodu 6 nebo 8, odstavce 4 písm. a) bodu 8, odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. b), odstavce 8, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 12,
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) bodu 3, 4, 5 nebo 7, odstavce 4 písm. a) bodu 3, 4, 6 nebo 9, odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 13 písm. b) bodu 3,
e)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 11,
f)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 10 písm. a).
§ 92b
Přestupky na úseku ochrany jakosti vod
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 dopustí přestupku tím, že
a)
dodá pitnou vodupitnou vodu, která nesplňuje hygienický požadavek stanovený v § 3 odst. 1, povolený podle § 3 odst. 4 nebo určený podle § 3a nebo § 4 odst. 6,
b)
nekontroluje jakost pitné vody podle § 4 odst. 1 nebo rozhodnutí vydaného podle § 4 odst. 3 nebo 6 nebo schématu kontrol stanoveného podle § 3a odst. 6,
c)
neoznámí výskyt látky nebo mikroorganismu podle § 4 odst. 5,
d)
použije vodárenskou technologii, chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst. 9,
e)
nedoloží zjednání nápravy v jakosti pitné vodypitné vody podle § 3a odst. 2,
f)
nezajistí zásobování pitnou vodou podle § 3a odst. 7, nebo
g)
nesplní informační povinnost podle § 3a odst. 7 nebo 8 nebo § 4 odst. 4, 5 nebo 6.
(2)
Výrobce teplé vody se dopustí přestupku tím, že
a)
vyrobí nebo dodá teplou vodu v rozporu s § 3 odst. 3,
b)
použije při úpravě teplé vody chemickou látku nebo chemickou směs v rozporu s § 5 odst. 11, nebo
c)
nesplní informační povinnost podle § 4 odst. 4.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 nebo § 41a anebo výrobce teplé vody se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz nebo omezení nebo neprovede nápravné opatření uložené podle § 84 odst. 1 písm. e).
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 3 odst. 2, výrobce teplé vody nebo odběratel pitné nebo teplé vody se dopustí přestupku tím, že k jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření dodávky surové nebo pitné vody nebo pro obdobný účel použije výrobek v rozporu s § 5 odst. 12.
(5)
Odběratel pitné nebo teplé vody nebo osoba v obdobném postavení, která odebírá pitnou nebo teplou vodu ve stavbě, kde se taková voda dodává veřejnosti, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 odst. 4
a)
neprošetří příčinu nedodržení hodnoty ukazatele jakosti pitné nebo teplé vody, nebo
b)
nepřijme účinné nápravné opatření.
(6)
Osoba provozující činnost epidemiologicky závažnou nebo osoba poskytující péči se dopustí přestupku tím, že používá bez povolení vodu jiné jakosti.
(7)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že při výrobě teplé vody pro osobní hygienu zaměstnanců nesplní povinnost podle § 41a.
(8)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a), odstavce 3, 4 nebo 5,
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) nebo f) nebo odstavce 2 písm. b),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo 7,
e)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. c).
§ 92c
Přestupky na úseku koupališť a saun
(1)
ProvozovatelProvozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny, osoba uvedená v § 6d nebo osoba poskytující péči, která provozuje bazén nebo saunu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost k zajištění ochrany koupajících se fyzických osob podle § 6a odst. 1,
b)
nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. i) nebo g),
c)
nezajistí laboratorní kontrolu vody podle § 6c odst. 1 písm. a),
d)
nepředá protokol o výsledku kontroly podle § 6c odst. 1 písm. d),
e)
neuchovává protokol podle § 6c odst. 1 písm. c), nebo
f)
nesplní informační povinnost podle § 6b.
(2)
ProvozovatelProvozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6c odst. 1 písm. e) nesplní hygienický požadavek pro členění, vybavení nebo provoz přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny.
(3)
ProvozovatelProvozovatel přírodního nebo umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny anebo osoba poskytující péči, která provozuje bazén, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. f).
(4)
ProvozovatelProvozovatel umělého koupalištěumělého koupaliště nebo sauny se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo g),
b)
nezveřejní údaj podle § 6f odst. 1 písm. f), nebo
c)
nesplní povinnost podle § 6f odst. 1 písm. h).
(5)
ProvozovatelProvozovatel přírodního koupalištěpřírodního koupaliště nebo osoba uvedená v § 6d se dopustí přestupku tím, že neprovede doplňující vyšetření jakosti vody podle § 6b odst. 1.
(6)
ProvozovatelProvozovatel přírodního koupalištěpřírodního koupaliště provozovaného na povrchových vodách nebo osoba uvedená v § 6d se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší dočasný nebo trvalý zákaztrvalý zákaz používání vody ke koupání uložený podle § 82a odst. 1 písm. c),
b)
nezajistí vyšetření dodatečného nebo dalšího vzorkudalšího vzorku vody, nebo
c)
nesplní povinnost podle § 82a odst. 1 písm. b).
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b),
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 5 nebo 6,
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
d)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo f),
e)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 4 písm. b).
§ 92d
Přestupky na úseku výchovy, vzdělávání a zotavování dětí a mladistvých
(1)
Zařízení pro výchovu a vzdělávání, právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující živnostživnost uvedenou v § 7 odst. 1 nebo poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině v případě péče o více než 12 dětí současně se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 1 nebo rozhodnutím podle § 14 nesplní hygienický požadavek na provoz, prostorové podmínky, vybavení, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid nebo nakládání s prádlem.
(2)
Zařízení pro výchovu a vzdělávání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 7 odst. 2 nebo 3.
(3)
Škola vysílající děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů, fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní ohlašovací povinnost podle § 8 odst. 3 a 4,
b)
vyšle nebo přijme dítě v rozporu s § 9 odst. 1, 2 nebo 3, nebo
c)
nesplní povinnost podle § 11 odst. 1.
(4)
Škola vysílající děti na školu v přírodě, fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 nebo § 12 se dopustí přestupku tím, že
a)
přijme k činnosti na zotavovací akcizotavovací akci, jiné podobné akci, výchovně rekreačním táboře nebo škole v přírodě fyzickou osobu jako dozor, zdravotníka nebo osobu činnou při stravování, která nesplňuje podmínky stanovené v § 10 odst. 1 nebo 3, nebo
b)
nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. k).
(5)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořádající osoba uvedená v § 8 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 8 odst. 2
1.
nedodrží hygienický požadavek pro umístění zotavovací akcezotavovací akce nebo výchovně rekreační akce, členění stavby nebo zařízení, vybavení, osvětlení, úklid, zásobování vodou, odstraňování odpadků nebo splaškových vod, pro ubytování, stravování nebo režim dne, nebo
2.
nedodrží zákaz nebo podmínku podávání potraviny nebo jejího používání při přípravě pokrmupokrmu, nebo
b)
v rozporu s § 11 odst. 2 nezajistí instruktáž fyzické osoby činné na zotavovací akcizotavovací akci nebo výchovně rekreační akci.
(6)
Škola vysílající děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která pořádá jinou podobnou akci pro děti podle § 12, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 12 nezajistí hygienicky nezávadný stav zařízení nebo zásobování akce pitnou vodoupitnou vodou.
(7)
ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku tím, že ve škole nebo školském zařízení poruší zákaz nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí ve věku do ukončení povinné školní docházky.
(8)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7,
b)
30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3, 4, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 6,
c)
5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 5 písm. b).
§ 92e
Přestupky na úseku vnitřního prostředí stavby a venkovní hrací plochy
(1)
Uživatel stavby uvedené v § 13 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby vnitřní prostředí pobytové místnosti v této stavbě odpovídalo hygienickému limitu chemického, fyzikálního nebo biologického ukazatele.
(2)
ProvozovatelProvozovatel venkovní hrací plochy určené pro hry dětí se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 13 odst. 2 nezajistí, aby písek nebyl mikrobiálně, chemicky nebo parazitárně znečištěn, nebo
b)
poruší zákaz uložený podle § 84 odst. 1 písm. h).
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.
§ 92f
Přestupky na úseku činností epidemiologicky závažných
(1)
ProvozovatelProvozovatel činnosti epidemiologicky závažné se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21
a)
nedodrží zásadu provozní hygieny,
b)
nezajistí uplatnění znalosti nebo zásady osobní nebo provozní hygieny zaměstnancem nebo spolupracujícím rodinným příslušníkemrodinným příslušníkem,
c)
nezajistí, aby výkonem činnosti epidemiologicky závažné nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví,
d)
umožní fyzické osobě výkon činnosti epidemiologicky závažné v rozporu s § 19 odst. 3, nebo
e)
používá kosmetický přípravek, který neodpovídá požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie63).
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatelprovozovatel holičství, kadeřnictví, manikúry, pedikúry, kosmetické, masérské nebo regenerační a rekondiční služby, solária nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 3 nezabezpečí lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru služby.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatelprovozovatel kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby, kadeřnictví, holičství, pedikúry, manikúry, solária nebo činnosti, při níž je porušována integrita kůže, se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz podle § 22.
(4)
ProvozovatelProvozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu se dále dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 23 odst. 5, § 24 odst. 1 písm. c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku potravinového práva88)
1.
poskytuje stravovací službustravovací službu v provozovně, která nevyhovuje obecnému nebo specifickému požadavku,
2.
nesplní požadavek na pojízdný nebo přechodný provoz, prodejní automat nebo jiný prostor, v němž se pravidelně připravují potraviny k uvedení na trh,
3.
nesplní požadavek na přepravu potraviny nebo pokrmupokrmu,
4.
nesplní požadavek na zařízení provozovny,
5.
nedodrží požadavek na skladování nebo odstraňování potravinářského odpadu,
6.
nesplní požadavek na zásobování vodou,
7.
nedodrží předpis pro potraviny, pokud jde o přijetí potraviny, její uložení, ochranu před kontaminací, postupy pro regulaci přístupu škůdců, udržování stanovených teplot, tepelné ošetření, ochlazování nebo balení,
8.
nezajistí školení,
9.
nevytvoří nebo nezavede postup založený na zásadách vyplývajících z postupů založených na kritických kontrolních bodech, nepostupuje podle něj nebo nepodá důkaz, že plní požadavky analýzy rizik a kritických kontrolních bodů,
10.
nepodá oznámení o zahájení nebo významné změně činnosti nebo o ukončení provozu stravovací služby,
11.
podá pokrmpokrm, který není bezpečný,
12.
nezajistí sledovatelnost, nebo
13.
nezajistí, aby pokrmpokrm splňoval výživový požadavek,
b)
nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku potravinového práva88), než je uvedena v písmeni a),
c)
nesplní povinnost uloženou opatřením vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86),
d)
v rozporu s § 23 odst. 4 neumožní fyzické osobě se zdravotním postižením vstup do stravovací části provozovny v doprovodu vodicího nebo asistenčního psa,
e)
nesplní povinnost podle § 24 odst. 1 písm. a), b) nebo e),
f)
nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. q) nebo nedodrží postup podle § 24 odst. 1 písm. d),
g)
nesplní povinnost provést znehodnocení nebo likvidaci pokrmupokrmu, suroviny, polotovaru nebo potraviny uloženou podle § 84 odst. 1 písm. u) nebo neprokáže provedení znehodnocení nebo likvidace,
h)
použije k výrobě nebo přípravě pokrmupokrmu volně rostoucí houbu bez osvědčení podle § 24 odst. 2, nebo
i)
nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. n).
(5)
Fyzická osoba vykonávající činnost epidemiologicky závažnou se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 20 nebo uloženou podle § 84 odst. 1 písm. v).
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 4 písm. a) bodu 1 nebo 11,
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e), odstavce 3, odstavce 4 písm. a) bodu 7 nebo odstavce 4 písm. b), c), f), g) nebo i),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 2, 4, 9 nebo 10, nebo odstavce 4 písm. e),
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 3, 6 nebo 12,
e)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 5 nebo 13,
f)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2, odstavce 4 písm. a) bodu 8 nebo odstavce 4 písm. d) nebo h),
g)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5.
§ 92g
Přestupky na úseku ochrany před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj hlukuhluku nebo vibracívibrací, provozovatelprovozovatel, správce nebo vlastník zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací, anebo fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 30 odst. 1 nezajistí, aby nebyl překročen hygienický limit hlukuhluku nebo vibracívibrací.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj hlukuhluku nebo vibracívibrací nebo zdroj neionizujícího záření, provozovatelprovozovatel, správce nebo vlastník zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací anebo fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost pozastavit provoz nebo používání zdroje hlukuhluku nebo vibracívibrací uloženou podle § 84 odst. 1 písm. m).
(3)
ProvozovatelProvozovatel letiště, které zajišťuje ročně více než 50 000 vzletů nebo přistání, nebo vojenského letiště se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 31 odst. 4 nenavrhne zřízení ochranného hlukového pásma, nebo
b)
na základě odborného posudku neplní povinnost podle § 31 odst. 5.
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 33 instaluje v chráněném vnitřním prostoru stavbychráněném vnitřním prostoru stavby stroj nebo zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz.
(5)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. a) nebo d),
b)
v rozporu s § 35 odst. 3 nezastaví provoz nebo používání zdroje neionizujícího záření,
c)
nepostupuje v souladu s § 35 odst. 2 písm. b), nebo
d)
nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. c).
(6)
Výrobce nebo dovozce laseru se dopustí přestupku tím, že nezajistí splnění povinnosti podle § 36.
(7)
ProvozovatelProvozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 35 odst. 4
a)
nevede nebo neuchovává evidenci, nebo
b)
neukončí provoz zdroje neionizujícího záření po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření.
(8)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 písm. a) nebo b),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b),
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. c) nebo odstavce 6,
d)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 7 písm. a).
§ 92h
Přestupky na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost ke kategorizaci prací podle § 37 odst. 2 nebo 5 nebo povinnost podle § 38 odst. 2 nebo 3,
b)
nepředloží protokol nebo nepodá oznámení podle § 37 odst. 4,
c)
nesplní povinnost v souvislosti s překročením biologického expozičního testu podle § 39 odst. 2,
d)
nesplní povinnost evidence rizikových prací podle § 40,
e)
nesplní povinnost v souvislosti s používáním biologických činitelů nebo azbestu podle § 41,
f)
nedodrží rozhodčí metodu určenou podle § 80 odst. 4,
g)
nesplní v souvislosti s nařízenou následnou lékařskou prohlídkou povinnost podle § 82 odst. 4,
h)
nedodrží způsob nebo minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek, uloženou podle § 82 odst. 2 písm. f),
i)
při práci s faktorem pracovních podmínek neupraveným právním předpisem nesplní povinnost uloženou podle § 82 odst. 2 písm. n),
j)
nesplní povinnost uloženou podle § 84 odst. 1 písm. p), t) nebo v), nebo
k)
nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku registrace, povolování a omezování chemických látek umožnit zaměstnanci přístup k informacím o chemické látce nebo chemické směsi, kterou používá nebo které je exponován78).
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel nebo fyzická anebo podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou k ochraně zdraví podle § 84 odst. 1 písm. s) nebo w).
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na úseku ochrany zdraví při práci
a)
nezajistí, aby pracoviště nebo pracovní podmínka pro zaměstnance odpovídala stanovenému hygienickému požadavku,
b)
nezajistí, aby stroj, technické zařízení, dopravní prostředek nebo nářadí byly z hlediska ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, vybaveny, upraveny nebo udržovány tak, aby odpovídaly ergonomickému požadavku,
c)
nedodrží stanovený postup při zjišťování rizikového faktoru pracovních podmínek, hodnocení jeho zdravotního rizika nebo expozice zaměstnance rizikovému faktoru,
d)
nepřijme k omezení působení rizikového faktoru stanovené minimální opatření k ochraně zdraví při práci,
e)
neprovede stanovené měření rizikového faktoru,
f)
nesplní povinnost zjistit nebo kontrolovat hodnotu rizikového faktoru,
g)
nezabezpečí, aby rizikový faktor byl odstraněn nebo alespoň omezen na nejmenší rozumně dosažitelnou mírurozumně dosažitelnou míru,
h)
nezjistí příčinu překročení hygienického limitu rizikového faktoru,
i)
neinformuje zaměstnance o tom, že výskyt biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 nelze odstranit nebo překročení hodnoty rizikového faktoru nelze snížit pod stanovenou nejvyšší přípustnou hodnotu,
j)
nevyřadí zdroj rizikového faktoru z provozu nebo nezastaví práci, není-li možné zajistit ochranu zdraví zaměstnance,
k)
nezajistí, aby práce s azbestem, s chemickým karcinogenem nebo biologickým činitelem nebo pracovní proces s rizikem chemické karcinogenity byla vykonávána v kontrolovaném pásmu,
l)
kontrolované pásmo neoznačí nebo nezajistí tak, aby do něj nevstupoval zaměstnanec, který v něm nevykonává práci, opravu, údržbu, zkoušku, revizi, kontrolu, dozor nebo další práci potřebnou k ochraně zdraví,
m)
nevede evidenci o kontrolovaném pásmu nebo zaměstnanci, který do kontrolovaného pásma vstupuje nebo v něm koná práci,
n)
poruší zákaz výkonu stanovené práce nebo nezajistí dodržení zákazu práce nebo činnosti v kontrolovaném pásmu,
o)
nevyhradí zvláštní prostor pro činnost, která je v kontrolovaném pásmu zakázána, nebo
p)
jako zhotovitel stavby nedoloží dokumentaci o riziku vznikajícím při zvoleném pracovním nebo technologickém postupu nebo jako jiná osoba nedoloží informaci o okolnostech, které by mohly při činnosti na staveništi vést k ohrožení života nebo poškození zdraví.
(4)
Fyzická, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákoníkem práce na úseku ochrany zdraví při práci
a)
nesplní povinnost soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, nezjišťuje jejich příčinu nebo zdroj,
b)
nesplní povinnost pravidelně kontrolovat úroveň rizikového faktoru pracovních podmínek,
c)
nesplní povinnost dodržet stanovenou metodu nebo způsob zjištění nebo hodnocení rizikového faktoru,
d)
nevede dokumentaci o vyhledání nebo vyhodnocení rizikového faktoru nebo o přijatém opatření k minimalizaci rizika,
e)
nesplní povinnost provést takové opatření, aby práce zařazená jako riziková mohla být zařazena do kategorie nižší,
f)
nesplní povinnost přizpůsobit přijaté opatření k minimalizaci rizika změněné skutečnosti,
g)
nesplní povinnost kontrolovat dodržování opatření k minimalizaci rizika,
h)
neudržuje osobní ochranný pracovní prostředek v použivatelném stavu,
i)
neposkytne zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje nebo mu poskytne osobní ochranný pracovní prostředek, který nesplňuje stanovený požadavek,
j)
neposkytne zaměstnanci bezpečnostní přestávku,
k)
nesplní povinnost poskytnout zaměstnanci na pracovišti ochranný nápoj,
l)
nesplní povinnost v souvislosti s výskytem nemoci z povolání,
m)
nezajistí ochranu zdraví fyzické osoby zdržující se s jejím vědomím na jeho pracovišti před rizikem pro ochranu zdraví,
n)
připustí, aby zaměstnanec vykonával zakázanou práci nebo práci, jejíž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti,
o)
neinformuje zaměstnance, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena,
p)
nezajistí, aby práci ve stanoveném případě vykonával pouze zaměstnanec, který se podrobil zvláštnímu očkování anebo má doklad o odolnosti vůči nákaze,
q)
nesdělí zaměstnanci, který poskytovatel pracovnělékařských služeb mu poskytuje pracovnělékařské služby nebo jakým druhům očkování, jakým preventivním prohlídkám anebo vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit,
r)
neumožní zaměstnanci podrobit se stanovené nebo uložené preventivní prohlídce nebo vyšetření nebo stanovenému očkování,
s)
nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, svému zaměstnanci nebo zaměstnanci agentury práce, který byl dočasně k zaměstnavateli přidělen, informaci nebo pokyn o ochraně zdraví nebo nezabezpečí, aby zaměstnanec jiného zaměstnavatele obdržel informaci nebo pokyn o ochraně zdraví, anebo neinformuje zaměstnankyni o expozici rizikovému faktoru nebo potřebném opatření k ochraně jejího zdraví nebo zdraví jejího dítěte,
t)
nezajistí při přijetí zaměstnance, jeho převedení, přeložení nebo změně pracovní podmínky, změně pracovního zařazení nebo druhu práce, zavedení nové technologie nebo změně výrobního nebo pracovního prostředku, změně technologického nebo pracovního postupu, nebo v případě, který má nebo může mít podstatný vliv na ochranu zdraví při práci, školení svého zaměstnance o riziku plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže,
u)
nevede dokumentaci o informaci, pokynu nebo školení,
v)
nezajistí dodržení zákazu kouření na pracovišti,
w)
neuzavře dohodu ke koordinaci provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců více zaměstnavatelů nebo jako dohodou pověřený zaměstnavatel nekoordinuje provádění opatření k ochraně zdraví zaměstnanců,
x)
zaměstná zaměstnankyni, těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, nebo zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu prací nebo na pracovišti, které jsou těmto zaměstnankyním zakázané,
y)
zaměstná mladistvého zaměstnance prací nebo na pracovišti, které jsou zakázané mladistvým zaměstnancům, nebo nedodrží podmínku, za níž může mladistvý zaměstnanec výjimečně tuto práci konat z důvodu přípravy na povolání, nebo
z)
nevede seznam mladistvých zaměstnanců.
(5)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako uživatel, k němuž je dočasně přidělen zaměstnanec agentury práce, nebo zaměstnavatel, k němuž je vyslán zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, se dopustí přestupku tím, že nezajistí tomuto zaměstnanci ochranu zdraví při práci před rizikem plynoucím z fyzikálního, chemického nebo biologického faktoru pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek, fyzické anebo psychické zátěže, ačkoli k tomu má povinnost podle zákoníku práce.
(6)
Fyzická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti nebo poskytuje služby mimo pracovněprávní vztahy84), se dopustí přestupku tím, že nepřijme s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb přiměřené opatření k ochraně zdraví při práci, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci84).
(7)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zaměstnavatel se dopustí přestupku tím, že v rozporu se zákonem o specifických zdravotních službách61)
a)
neuzavře smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb,
b)
nezajistí provedení pracovnělékařské prohlídky u poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo registrujícího poskytovatele zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání,
c)
neuzavře novou nebo nedoplní dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb při změně zařazení práce do kategorie nebo změně činnosti o pracovnělékařské služby, které dosud nepožadoval,
d)
při zařazení zaměstnance k práci nepostupuje podle závěru lékařského posudku o zdravotní způsobilosti,
e)
neodešle zaměstnance, který o to požádal, na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku,
f)
neumožní vstup na pracoviště
1.
bývalému zaměstnanci pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání, nebo
2.
pověřeným zaměstnancům orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví za účelem ověření podmínek vzniku nemoci z povolání,
g)
nezajistí pro zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání pracovnělékařské služby, nebo
h)
nevede dokumentaci o pracovnělékařských službách podle vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.
(8)
Poskytovatel pracovnělékařských služeb se dopustí přestupku tím, že
a)
nesdělí zaměstnavateli údaj podle § 39 odst. 3, nedodrží podmínky pro odběr biologického materiálu, nebo
b)
neprovede pracovnělékařskou prohlídku v rozsahu stanoveném vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče nebo jinými právními předpisy.
(9)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), h), i) nebo j), odstavce 3 písm. d), e), f), g), h), j), k), l), n) nebo p), odstavce 4 písm. a), b), n), x) nebo y) nebo odstavce 5,
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo e), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4 písm. e), f), h), i), j), k), l), m), p) nebo r) nebo odstavce 6,
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm. c), m) nebo o), odstavce 4 písm. g), odstavce 7 písm. a), b), c,) d) nebo e) nebo odstavce 8 písm. a),
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 4 písm. w) nebo odstavce 7 písm. g) nebo h),
e)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo k), odstavce 3 písm. i), odstavce 4 písm. c), d), i), o), q), s), t), u) nebo v), odstavce 7 písm. f) nebo odstavce 8 písm. b),
f)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 4 písm. z).
§ 92i
Přestupky na úseku nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
při nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí poruší povinnost podle § 44a odst. 2, nebo
b)
poruší zákaz nabízet, darovat, prodávat, dodat, přenechat nebo obstarat nebezpečnou chemickou látku nebo chemickou směs podle § 44a odst. 3 nebo 4.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší zákaz prodávat nebezpečnou látku nebo chemickou směs podle § 44a odst. 5,
b)
v rozporu s § 44a odst. 6 nezabezpečí nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí fyzickou osobou odborně způsobilou nebo zaškolenou fyzickou osobou,
c)
v rozporu s § 44a odst. 6 nevede nebo neuchovává záznam o školení nebo opakovaném proškolení,
d)
nesplní povinnost podle § 44a odst. 7,
e)
při skladování nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi nesplní povinnost podle § 44a odst. 7 nebo 8, nebo
f)
nesplní povinnost při evidenci nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi podle § 44a odst. 8.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a) nebo e),
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d),
e)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),
f)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c).
§ 92j
Přestupky na úseku provozu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb
(1)
Osoba poskytující péči se dopustí přestupku tím, že
a)
při výskytu infekce spojené se zdravotní péčíinfekce spojené se zdravotní péčí nebo podezření na její výskyt nesplní povinnost podle § 16 odst. 1,
b)
nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 2 nebo § 62 odst. 1 nebo 2,
c)
nedodrží hygienický požadavek pro příjem nebo ošetřování fyzické osoby, zásobování vodou, úklid, výkon nebo kontrolu dezinfekcedezinfekce, sterilizacesterilizace nebo vyššího stupně dezinfekcedezinfekce nebo použije jiný způsob sterilizacesterilizace bez povolení podle § 17 odst. 5,
d)
v rozporu s § 17 odst. 5 nevede evidenci o sterilizacisterilizaci,
e)
nesplní povinnost podle § 62 odst. 3, nebo
f)
nesplní povinnost podle § 75a odst. 4.
(2)
Osoba poskytující péči nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující prádelnu, ve které se pere zdravotnické prádlo, se dopustí přestupku tím, že nedodrží hygienický požadavek podle § 18 odst. 1 nebo postupuje v rozporu s rozhodnutím podle § 84 odst. 1 písm. o).
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo odstavce 2,
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
d)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).
§ 92k
Přestupky na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a předcházení vzniku jiného ohrožení zdraví
(1)
Poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel sociálních služeb se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 75b odst. 1.
(2)
Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že
a)
jako poskytovatel určený podle § 46 odst. 5, § 53 odst. 3, § 67 odst. 12, § 70 odst. 2 nebo 4 nebo § 100f neprovede opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění,
b)
v rozporu s § 15 odst. 3 neposkytne součinnost při provádění prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčíinfekcí spojených se zdravotní péčí,
c)
nesplní povinnost podle § 45,
d)
v rozporu s § 47a odst. 4 nesplní oznamovací povinnost,
e)
provede očkování v rozporu s § 47 nebo § 47a,
f)
neučiní záznam o očkování podle § 47 odst. 2 nebo 3,
g)
neposkytne informaci podle § 51 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo nesplní povinnost podle § 54 odst. 1 nebo 2,
h)
nesplní povinnost podle § 74, nebo
i)
provádí laboratorní vyšetřování na virus lidského imunodeficitu bez povolení vydaného podle § 72 odst. 1.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neprovede opatření podle § 80 odst. 1 písm. h) nebo y) nebo § 82 odst. 2 písm. l), nebo
b)
nevytvoří podmínky pro provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo nestrpí provedení ohniskové dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace v termínu stanoveném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví.
(4)
Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině, mateřská škola, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 50 se dopustí přestupku tím, že přijetím umožňuje dítěti, které se nepodrobilo stanovenému pravidelnému očkování nebo nemá doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, docházku do zařízení.
(5)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 46 odst. 4 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 46 odst. 1 až 3 nezajistí, aby se fyzická osoba umístěná do zařízení uvedeného v § 46 odst. 4 podrobila stanovenému pravidelnému očkování, nejde-li o fyzickou osobu, u níž byla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (kontraindikace).
(6)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
se nepodrobí stanovenému pravidelnému nebo mimořádnému očkování nebo se před zařazením na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocněníinfekčního onemocnění nepodrobí stanovenému zvláštnímu očkování,
b)
jako zákonný zástupce nezletilé fyzické osoby, nebo fyzická osoba, které byla nezletilá fyzická osoba svěřena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu do pěstounské péče nebo do výchovy, nezajistí, aby se tato nezletilá fyzická osoba podrobila stanovenému pravidelnému očkování, nejde-li o fyzickou osobu, u níž byla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (kontraindikace),
c)
se v rozporu s § 70 nepodrobí léčení infekčního onemocněníinfekčního onemocnění,
d)
neumožní pověřenému zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví v mimořádných případech vstup do obydlí ke zjištění, zda nehrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců nebo dalších živočichů, ke zjištění ohniska nákazy nebo k nařízení, provedení anebo kontrole protiepidemického opatření, nebo
e)
nesplní povinnost stanovenou k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví podle § 53.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo odstavce 3,
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), h) nebo i), odstavce 4 nebo 5,
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), d), f) nebo g),
d)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6.
§ 92l
Přestupky na úseku dezinfekce, dezinsekce a deratizace
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní při provádění ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace povinnost podle § 56,
b)
v rozporu s § 57 odst. 1 neprovede běžnou ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci, nebo
c)
neprovede speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci nařízenou podle § 61 odst. 2 nebo nedodrží podmínku provedení speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizaci stanovenou podle § 61 odst. 4.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je oprávněna provádět speciální ochrannou dezinfekcidezinfekci, dezinsekci a deratizaci, se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí výkon této činnosti fyzickou osobou splňující požadavky podle § 58 odst. 1, 2 nebo 3,
b)
nezajistí řízení nebo dohled nad výkonem speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace podle § 58 odst. 2 nebo 4,
c)
nesplní povinnost podle § 61 odst. 1,
d)
nedodrží podmínku uloženou podle § 61 odst. 4, nebo
e)
nepodá oznámení podle § 61 odst. 3.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 57 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 57 odst. 2 nezajistí provedení speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce nebo deratizace.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje kurs k získání znalostí pro výkon speciální ochranné dezinfekcedezinfekce, dezinsekce a deratizace, se dopustí přestupku tím, že nezajistí obsah nebo rozsah kursu podle § 59.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. a), b) nebo d) nebo odstavce 3,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 2 písm. c) nebo e) nebo odstavce 4.
§ 92m
Přestupky na úseku provozních řádů
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat provozní řád nebo jeho změnu, bez takového provozního řádu schváleného příslušným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví,
b)
neseznámí zaměstnance nebo další osobu, která pracuje na jejím pracovišti, s provozním řádem,
c)
nezajistí dodržení provozního řádu,
d)
neprovede úpravu provozního řádu uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j),
e)
nesplní povinnost odstranit závadu v dodržování provozního řádu uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j),
f)
vykonává činnost, k níž je třeba podle tohoto zákona vypracovat posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky, bez takového posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky oznámeného příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, nebo
g)
neprovede úpravu posouzení a řízení rizik vnitřního vodovodu a přípojky uloženou podle § 84 odst. 1 písm. j).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 92n
Přestupky na úseku zajištění plnění oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost podle právního předpisu krajské hygienické stanice vydaného podle § 85,
b)
nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) nebo podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné mimořádné události,
c)
poruší dočasný zákaz používání výrobku uložený podle § 80 odst. 5 nebo nedodrží dočasné pozastavení nebo omezení zvláštního opatření nebo jiného přímo použitelného předpisu Evropské unie podle § 80 odst. 7,
d)
postupuje v rozporu s rozhodnutím vydaným podle § 84 odst. 1 písm. l),
e)
nezajistí zpracování hodnocení zdravotních rizik uložené podle § 84 odst. 1 písm. q),
f)
nesplní povinnost pozastavit výkon činnosti uloženou podle § 84 odst. 1 písm. b) nebo obnoví činnost, která byla pozastavena, zakázána nebo omezena v rozporu s § 84 odst. 2,
g)
nesplní povinnost okamžitého uzavření provozovny uloženou podle § 84 odst. 1 písm. r) nebo otevře provozovnu v rozporu s § 84 odst. 3,
h)
v rozporu s § 62a nesdělí okolnost důležitou v zájmu epidemiologického šetření,
i)
se nepodrobí opatření uloženému podle § 82 odst. 2 písm. l), nebo
j)
neumožní zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo přizvané fyzické osobě realizaci oprávnění podle § 51 odst. 1 písm. c) nebo § 88 odst. 6, 7 nebo 8.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo užívání prostor, zařízení nebo pozemek, na nichž má být prováděno ochranné opatření podle § 68 odst. 1, se dopustí přestupku tím, že v nezbytném rozsahu neposkytne příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví součinnost při organizování nebo provádění ochranného opatření.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), f), g), h) nebo i),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e),
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo odstavce 2.
(4)
Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 4 000 000 Kč.
§ 93
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává krajská hygienická stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra projednává přestupky podle své působnosti stanovené v § 83.
(2)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil; vymáhá je celní úřad.
(3)
Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 92n odst. 1 písm. b) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
(4)
Přestupek podle § 92n odst. 1 písm. b) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
§ 94
Použití správního řádu a účastníci řízení
(1)
Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu56a) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
(2)
Účastníkem řízení podle § 3c odst. 6 a 7, § 3d odst. 3 a 4, § 5 odst. 6 a 10, § 6c odst. 1 písm. g), § 6e, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1 a § 72 odst. 1 je pouze žadatel. Účastníkem řízení podle § 37 odst. 2, 5 a 6, § 39 odst. 2 a § 82 odst. 2 písm. c) až f) a n) je pouze zaměstnavatel. Účastníkem řízení před orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o uložení nápravného opatření (§ 84) je pouze osoba, které povinnost stanoví zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nebo je jí uložena na základě zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(3)
Účastníkem řízení podle § 46 odst. 3, § 53 odst. 2, § 67 odst. 1 a 11, § 70 odst. 2 a § 84 odst. 1 písm. v) a x) je fyzická osoba, které je opatření k předcházení vzniku a šíření infekčního onemocněníinfekčního onemocnění nařizováno.
(4)
Prvním úkonem v řízení podle § 82 odst. 2 písm. l), m), p) a q) a § 84 odst. 1 písm. c) části textu před středníkem, písmen e) části textu před středníkem, g), n), r), u), v) a x) je vydání rozhodnutí. Místní příslušnost orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví se v případě postupu podle § 53 odst. 3 řídí místem, kde se fyzická osoba v době zjištění rozhodných skutečností zdržuje.
§ 94a
Opatření obecné povahy
(1)
Monitorovací kalendář podle § 82a odst. 1 písm. a) vydá krajská hygienická stanice jako opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky v sídle krajské hygienické stanice. Jeho projednání je veřejné.
(2)
Opatření na úseku řízení jakosti vod ke koupání podle § 82a odst. 1 písm. b) a c) a opatření orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle § 82a odst. 1 písm. d) a na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění, ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví před nebezpečnými a z nebezpečnosti podezřelými výrobky a vodami podle § 80 odst. 1 písm. g), h), p), y), § 80 odst. 5, 6, 7 a § 82 odst. 2 písm. l), m), p), která se týkají obecně vymezeného okruhu adresátů, a stanovení dalších infekčních onemocněníinfekčních onemocnění podle § 80 odst. 1 písm. j), vydá příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví jako opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který opatření vydal, a vyvěšuje se na dobu nejméně 15 dnů. Jde-li o opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví, zašle je Ministerstvo zdravotnictví též krajským hygienickým stanicím, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů.
(3)
Opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví záznamem o jeho účinnosti.
(4)
Pokud pominuly nebo se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy podle odstavce 2, orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví je bezodkladně zruší nebo změní; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.
Díl 3
Opatření při mimořádných okolnostech
§ 95
V případě mimořádných událostí57) nebo je-li vyhlášen krizový stav58), je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno uložit zaměstnancům krajských hygienických stanic s odbornou způsobilostí pro práci ve zdravotnictví (§ 88a) provádění stanovených výkonů zdravotní péče.
HLAVA VI
OPATŘENÍ OBCE V SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI
§ 96
ObecObec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obceobce nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocněníinfekčních onemocnění provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace. Krajská hygienická stanice poskytne obciobci na její žádost součinnost při hodnocení naplnění podmínek pro nařízení speciální ochranné dezinsekce nebo deratizace.
HLAVA VII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Díl 1
Společná ustanovení
§ 97
(1)
Náklady vzniklé plněním povinností v ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví nese osoba, které je povinnost uložena, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Nesení nákladů vzniklých při výkonu státního zdravotního dozoru stanoví zvláštní právní předpis o kontrole85).
(2)
V případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie je provozovatelprovozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službustravovací službu povinen nahradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru73). Tuto povinnost má v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie74) i výrobce nebo dovozce výrobku uvedeného v § 25 odst. 1 písm. a). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. Povinnost nahradit náklady dodatečné kontroly uloží orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, kterému je svěřen výkon státního zdravotního dozoru. Náhrada nákladů dodatečného státního zdravotního dozoru je příjmem státního rozpočtu; vybírá ji orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který ji uložil, a vymáhá ji celní úřad.
(3)
Pokud bylo při výkonu státního zdravotního dozoru zjištěno nesplnění či porušení povinnosti, může orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví uložit kontrolované osobě, u které bylo porušení či nesplnění povinnosti zjištěno, aby uhradila jím vynaložené náklady na zjištění závady. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví uložené náhrady nákladů vybírá; vymáhá je celní úřad. Náhrady nákladů jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 98
Za nesplnění povinnosti uložené podle tohoto zákona zařízení pro výchovu a vzdělávání, poskytovateli sociálních služeb, jakož i další organizační složce státu, kraje nebo obceobce, pokud nejsou právnickými osobami, odpovídá jejich zřizovatel.
§ 99
Vedle ustanovení, která upravují oprávnění orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví stanovit rozhodnutím nebo opatřením i podmínky, může orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví vázat na podmínky rozhodnutí podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1, § 3c odst. 6 a 7, § 3d odst. 3 a 4, § 4 odst. 3 písm. b), § 5 odst. 6 a 10, § 14, § 15 odst. 2, § 17 odst. 5, § 18 odst. 2, § 21 odst. 2 a 4, § 21a, § 31 odst. 1, § 72 odst. 1 a § 84 odst. 1 písm. e).
§ 100
Činnosti, k nimž je třeba vypracovat provozní řád a předložit ho ke schválení orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, lze zahájit až poté, kdy byl provozní řád uvedeným orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví schválen. Osoby, které mají povinnost vypracovat provozní řád, jsou povinny seznámit s ním své zaměstnance a další osoby, které pracují na jejich pracovištích, provést jeho změnu v případě významných změn provozu a zajistit a kontrolovat jeho dodržování.
§ 100a
Při změně nebo stanovení četnosti odběru vzorků vody, stanovení dalšího nebo dodatečného vzorkudodatečného vzorku vody anebo hygienického limitu pro výskyt prováděcím právním předpisem neupravené látky ve vodě postupuje povinná osoba při odběru vzorku vody a jeho laboratorním vyšetření obdobně podle § 4 odst. 1 a 2, jde-li o vodu pitnou, a podle § 6c odst. 1 písm. a) až d), jde-li o vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování.
§ 100b
(1)
Do lhůty pro podání námitek podle tohoto zákona se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, sobota, neděle nebo svátek. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může ze závažných důvodů prominout zmeškání lhůty, požádá-li o to účastník řízení do 3 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon.
(2)
Námitky se podávají u orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který opatření vydal. Ten je ve stanovených případech předloží nadřízenému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví spolu se spisovým materiálem do 3 dnů ode dne, kdy námitky obdržel.
§ 100c
(1)
Místní příslušnost krajské hygienické stanice pro podání oznámení nebo složení zkoušky se řídí místem činnosti osoby, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 3, kdy se místní příslušnost řídí místem konání zotavovací akcezotavovací akce, a jde-li o putovní zotavovací akcizotavovací akci, místem jejího počátku, postupu podle § 54 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem, kde se fyzická osoba zdržuje, a postupu podle § 63 odst. 1, kdy se místní příslušnost řídí místem výskytu infekčního onemocněníinfekčního onemocnění.
(2)
Oznámení podle § 23 odst. 5 předloží osoba krajským hygienickým stanicím v místech, kde má jednotlivé provozovny.
§ 100d
Pokud prováděcí právní předpisy vydané podle § 108 stanoví požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropské unie, neuplatní se tyto požadavky na výrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobek odpovídá
a)
technickým předpisům4a), které jsou pro výrobu nebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobku v některém z těchto států závazné,
b)
technickým normám4a) nebo pravidlům správné výrobní praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, nebo
c)
mezinárodním technickým normám4a), oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobku,
pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví odpovídající míře této ochrany v České republice.
§ 100e
Krajské hygienické stanice jsou oprávněny informovat veřejnost o závěrech státního zdravotního dozoru nad koupališti, a to včetně výsledků měření nebo vyšetření, zotavovacími akcemizotavovacími akcemi a jinými podobnými akcemi pro děti, pískovišti venkovních hracích ploch, ubytovacími a stravovacími službamistravovacími službami, a to v rozsahu uvedení totožnosti kontrolované osoby, stavu kontrolovaného objektu, povaze případného rizika, přijatých nápravných opatření a dalších informací nezbytných k ochraně veřejného zdravíveřejného zdraví. Dále jsou orgány ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví oprávněny v souvislosti s informováním veřejnosti o jakosti pitné vodypitné vody, teplé vody a jakosti vody v koupalištích zveřejňovat i výsledky provozních kontrol, získané na základě povinností stanovených osobám tímto zákonem. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.
§ 100f
K provedení opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocněníinfekčních onemocnění a mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku stanovených podle § 80 odst. 1 písm. g), § 82 odst. 2 písm. l), m) a p) a § 85 je orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, který opatření nařídil, oprávněn rozhodnutím stanovit poskytovatele zdravotních služeb, kteří je provedou. Odvolání poskytovatele zdravotních služeb proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Díl 2
Přechodná ustanovení
§ 101
(1)
V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, která ke dni účinnosti tohoto zákona nebyla ukončena okresními úřady nebo městy, která vykonávají působnost okresních úřadů, pokračují místně příslušní okresní (městští) hygienici nebo krajští hygienici, kteří vykonávají působnost okresního hygienika.
(2)
V řízeních o uložení pokuty za porušení právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek se nepokračuje, jde-li o porušení povinnosti, kterou již tento zákon nestanoví. Ostatní řízení o uložení pokuty, která nebyla ukončena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(3)
V řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pokračuje podle dosavadních právních předpisů. V řízeních o schválení výroby nebo dovozu výrobků, které tento zákon již neupravuje, se nepokračuje.
(4)
Okresní hygienické stanice v okresech Karlovy Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín dnem 31. prosince 2000 zanikají. K tomuto datu zanikají ve správních obvodech okresních úřadů Karlovy Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava, Olomouc a Zlín i funkce okresních hygieniků.
(5)
Dnem účinnosti tohoto zákona práva a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které měly ke dni 31. prosince 2000
1.
Okresní hygienická stanice Karlovy Vary, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Karlových Varech,
2.
Okresní hygienická stanice Liberec, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Liberci,
3.
Okresní hygienická stanice Pardubice, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Pardubicích,
4.
Okresní hygienická stanice Jihlava, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Jihlavě,
5.
Okresní hygienická stanice Olomouc, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Olomouci,
6.
Okresní hygienická stanice Zlín, přecházejí na Krajskou hygienickou stanici se sídlem ve Zlíně.
(6)
V řízeních, která ke dni 31. prosince 2000 nebyla ukončena okresními hygieniky v Karlových Varech, Liberci, Pardubicích, Jihlavě, Olomouci a Zlíně, pokračují příslušní krajští hygienici.
§ 102
(1)
Výrobce nebo dovozce předmětů běžného užívání, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, jakož i osoba, která za podmínek § 26 odst. 2 uvádí tyto předměty běžného užívání do oběhu, jsou povinni zajistit, aby výroba, dovoz a oběh byly uvedeny do souladu s hygienickými požadavky podle § 26 do 1. července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle § 101.
(2)
Povinnost podle § 27 odst. 1 jsou výrobci nebo dovozci kosmetických prostředkůkosmetických prostředků, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, povinni splnit do 1. července 2002; povinnost uvést v oznámení datum zahájení výroby nebo dovozu v tomto případě neplatí.
(3)
Výrobce nebo dovozce výrobků, chemických látek nebo chemických přípravků uvedených v § 5 odst. 1, jejichž výroba nebo dovoz byly zahájeny přede dnem 1. ledna 2001 nebo byly schváleny podle § 101, jsou povinni zajistit, aby výroba a dovoz těchto výrobků, chemických látek nebo chemických přípravků byly uvedeny do souladu s tímto zákonem do 1. července 2002. Po uplynutí této lhůty nebo splněním povinností podle tohoto zákona pozbývají platnosti závazné posudky orgánu hygienické služby vydané podle dosavadních právních předpisů, pokud jejich platnost nezanikla uplynutím doby v nich uvedené, a rozhodnutí vydaná podle § 101.
(4)
Do doby splnění povinností podle odstavců 1 a 3 ve lhůtách tam uvedených se výroba, dovoz a oběh předmětů běžného užívání, výrobků, chemických látek a chemických přípravků uvedených v odstavcích 1 a 3 posuzují podle dosavadních právních předpisů, rozhodnutí orgánů hygienické služby nebo rozhodnutí vydaných podle § 101.
§ 103
(1)
Osoby, které zahájily výkon činností, k nimž je třeba vypracovat provozní řád, přede dnem 1. ledna 2001, jsou povinny splnit tuto povinnost do 6 měsíců od tohoto data. Osoby poskytující péči (§ 15 odst. 1) a osoby provozující koupaliště, holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby a služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči o tělo, jsou v této lhůtě dále povinny předložit návrhy provozních řádů příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví provozní řád posoudí ve lhůtě do 6 měsíců ode dne doručení návrhu.
(2)
Činnosti podle § 38 mohou po dobu 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona provádět hygienické stanice. Činnosti podle § 58 odst. 2 může po dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona provádět fyzická osoba, která byla před zahájením práce seznámena s povahou a účinky chemických látek a chemických přípravků, s nimiž má zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochrannými opatřeními a zásadami první pomoci. Činnosti podle § 58 odst. 2 až 4 může po dobu 3 let ode dne účinnosti tohoto zákona vykonávat v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení autorizaceautorizace fyzická osoba, které byla udělena autorizaceautorizace podle zvláštního právního předpisu. Činnosti podle § 72 mohou po dobu 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona provádět zařízení ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví a zdravotnická zařízení léčebně preventivní péče.
(3)
Výrobci pitné vody, jejíž rozvod byl zahájen přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou povinni předložit návrhy podle § 4 odst. 1 nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Do doby pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví postupuje výrobce pitné vody dodávané rozvodem podle dosavadní praxe.
§ 104
Provozovatel služeb společného stravování stanoví kritické body ve výrobě, přípravě, skladování, přepravě, rozvozu a uvádění pokrmůpokrmů do oběhu nejpozději do 1. července 2002.
§ 105
(1)
Stavby zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují hygienické požadavky stanovené v § 7 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 23 odst. 3, musí být podle nich upraveny nejpozději do 1. července 2003.
(2)
Provozovny stravovacích služebstravovacích služeb zřízené přede dnem 1. ledna 2001, které nesplňují hygienické požadavky na rozvoz, přepravu a skladování pokrmůpokrmů a jejich uvádění do oběhu podle § 24 odst. 1 písm. d), musí být podle nich upraveny nejpozději do 1. ledna 2002.
(3)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví může rozhodnutím uložit úpravu staveb a provozoven uvedených v odstavcích 1 a 2 před stanoveným datem, pokud je to podle povahy provozu nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Ve výjimečných případech a na časově omezenou dobu může příslušný orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 prodloužit.
(4)
Vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací a železnic, jejichž užívání bylo povoleno přede dnem 1. ledna 2001, předloží žádost podle § 31 odst. 1 nejpozději do 1. ledna 2003.
§ 106
(1)
Návrhy na zařazení prací, jejichž výkon byl zahájen přede dnem 1. ledna 2001, do kategorie čtvrté, předloží zaměstnavatel příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nejpozději do 6 měsíců; do kategorie druhé a třetí nejpozději do 1. ledna 2003. Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví rozhodnutí vydá do 6 měsíců ode dne doručení návrhu. Výsledky měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek a výsledky zjištění druhu a typu biologického činitele musejí odpovídat stavu pracovních podmínek v době podání návrhu podle § 37 odst. 3.
(2)
Ode dne právní moci rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o tom, že se práce zařazuje do kategorie třetí nebo čtvrté, pozbývají platnosti rozhodnutí ředitelů nemocnic s poliklinikou (polikliniky), krajských lékařů pro péči o závody a orgánů hygienické služby, kterými se stanoví rizikové práce a pracoviště.
(3)
Údaje podle § 41 odst. 1 ohlásí zaměstnavatel nebo osoba uvedená v § 43 příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví u činností zahájených přede dnem 1. ledna 2001 nejpozději do 6 měsíců ode dne 1. ledna 2001.
Díl 3
Závěrečná ustanovení
§ 108
(1)
Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášky k provedení § 3 odst. 1, 3 a 7, § 3a odst. 1, § 3b odst. 1, § 3c odst. 3 až 5, § 3d odst. 5, § 4 odst. 1 až 5 a 8, § 5 odst. 2, 3, 6 a 9 až 11, § 6a odst. 6, § 6b odst. 1, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 7 odst. 1, § 8 odst. 2 a 4, § 9 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 5, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 3, § 20 písm. a) a c), § 21 odst. 1 písm. a), § 24 odst. 1 písm. b) a d), § 26 odst. 1 písm. b) a d), § 30 odst. 1 a 2, § 37 odst. 1, § 38, § 39 odst. 3 a 4, § 41 odst. 1, § 41a odst. 1, § 44b odst. 2, § 45, § 46 odst. 1, 2 a 6, § 47 odst. 2, § 47a odst. 5, § 59 odst. 2, § 60 odst. 1 a 3, § 62 odst. 1 a 2, § 62 odst. 3 písm. a) a b), § 70 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a), § 75a odst. 1 a 4, § 80 odst. 1 písm. s), § 80 odst. 4, § 82a odst. 2 písm. d), § 82a odst. 5, § 83e odst. 2 a § 97 odst. 2.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou vydanou podle § 7 odst. 1 požadavky na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání.
(3)
Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 6c odst. 3 a § 6f odst. 4.
(4)
Vláda vydá k provedení § 30 odst. 3, § 34 odst. 1, § 35 odst. 2, § 36, § 77 odst. 5 a § 88 odst. 1 nařízení.
(5)
Hygienické limity a požadavky, které upraví prováděcí právní předpisy vydané podle tohoto zákona, Ministerstvo zdravotnictví stanoví na základě hodnocení zdravotních rizik vyplývajících z přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobu života, soudobých vědeckých poznatků, mezinárodních závazků České republiky v této oblasti a doporučení Světové zdravotnické organizace.
(6)
Pokud právní předpisy používají pojem okresní hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 krajská hygienická stanice. Pokud právní předpisy používají pojem krajský hygienik, rozumí se jím po dni 1. ledna 2003 Ministerstvo zdravotnictví. Úkoly krajského hygienika podle zákona o integrované prevenci však plní příslušná krajská hygienická stanice.
§ 109
Zrušuje se zákon č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
§ 111
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996, zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb. a zákona č. 249/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 31 odst. 14 se slova „hygienických a bezpečnostních předpisů“ nahrazují slovy „bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví“ a slova „předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem33)“ nahrazují slovy „zvláštních právních předpisů33)“.
Poznámka pod čarou č. 33) zní:
„33)
Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“.
2.
V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, u oboru živnosti „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ sloupec 2 zní: „ukončené středoškolské vzdělání a 3 roky odborné praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci“.
3.
V příloze č. 2 skupině 214: Ostatní, se na konci doplňuje obor živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 3 zní: „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech a odborných činností na úseku rostlinolékařské péče*)“ text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.". Poznámka ve sloupci 3 zní: „*)zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů“.
4.
V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin, název oboru živnosti „Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické nebo toxické, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče“ včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní: „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech a odborných činností na úseku rostlinolékařské péče*)", text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní: „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“, poznámka ve sloupci 5 zní: „*) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů“.
5.
V příloze č. 3 skupině 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin, se na konci doplňuje obor živnosti, který včetně poznámky uvedené ve sloupci 5 zní: „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech, s výjimkou odborných činností na úseku rostlinolékařské péče*)", text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, nebo po dobu 5 let od účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, odborná způsobilost získaná podle § 18 až 20 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb.", text ve sloupci 4 zní: „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“, poznámka ve sloupci 5 zní: „*) zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů“.
6.
V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, se na konci doplňuje obor živnosti, který zní: „Pořádání kursů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace“, text ve sloupci 2 zní: „Odborná způsobilost podle § 58 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů“, text ve sloupci 4 zní: „Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“ a text ve sloupci 5 zní: „§ 59 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů“.
7.
V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti „Pohřební služba“ se ve sloupci 4 slova „státní hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.
8.
V příloze č. 3 skupině 314: Ostatní, u oboru živnosti „Provozování pohřebišť a krematorií“ se ve sloupci 4 slova „státní hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
§ 117
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Zvláštní právní předpisy mohou označování výrobků upravit odchylně.“.
Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9.
2.
V § 23 odst. 4 se slova „hygienické služby18)“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví18)“.
Poznámka pod čarou č. 18) zní:
„18)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 118
V § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb. a zákona č. 474/1992 Sb., se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
§ 119
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 167/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 30 odst. 1 se slova „přenosným nemocem.34)“ nahrazují slovy „infekčním onemocněním.34)“.
Poznámky pod čarou č. 34) a 35) znějí:
„34)
Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
35)
Zákon č. 258/2000 Sb.“.
2.
V § 30 odst. 3 písm. a) se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.
3.
V § 30 odst. 3 písm. c) se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.
4.
V § 55 odst. 3 se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům
§ 120
Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 1/1989 Sb. a zákona č. 160/1989 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se slova „závazný posudek příslušného orgánu hygienické služby“ nahrazují slovy „rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví“ a slova „závazného posudku“ se nahrazují slovem „rozhodnutí“.
2.
V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „posudku příslušného orgánu hygienické služby“ nahrazují slovy „rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna horního zákona
§ 122
V § 40 odst. 2 písm. c) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o výkonu vazby
§ 127
V § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., se slovo „přenosné“ nahrazuje slovem „infekční“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy
§ 128
V § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, se slovo „přenosných“ nahrazuje slovem „infekčních“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o ochraně chmele
§ 129
V § 11 odst. 1 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, se slova „hygienické služby“ nahrazují slovy „ochrany veřejného zdraví“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
§ 131
V § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se slova „předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem“ nahrazují slovy „zvláštních právních předpisů“.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 133
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou části šesté § 114 bodu 15, který nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni vyhlášení, části první § 24 odst. 1 písm. h), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, a části první § 29, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r.
Příloha č. 2
k zákonu č. 258/2000 Sb.
Správní obvody krajských hygienických stanic a jejich sídla
1.
Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze pro území hlavního města Prahy,
2.
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze pro území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Ml. Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník,
3.
Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích pro území okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor,
4.
Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni pro území okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov,
5.
Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech pro území okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov,
6.
Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem pro území okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem,
7.
Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci pro území okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily,
8.
Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové pro území okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov,
9.
Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích pro území okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí,
10.
Krajská hygienická stanice kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě pro území okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou,
11.
Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně pro území okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo,
12.
Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci pro území okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk,
13.
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě pro území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město,
14.
Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně pro území okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství.
Rozhodnutí Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010.
Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002, kterou se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise ES 2003/534/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích, a kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro přenosné nemoci.
Rozhodnutí Komise 2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o fungování specializovaných sítí epidemiologického dozoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
Rozhodnutí Komise 2007/875/ES ze dne 18. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné nemoci uvedené v těchto rozhodnutích.
Rozhodnutí Komise 2008/426/ES ze dne 28. dubna 2008, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Rozhodnutí Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o programy dozoru a eradikace a status členských států, oblastí a jednotek prostých nákazy.
Rozhodnutí Komise 2009/363/ES ze dne 30. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise 2009/539/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise 2009/540/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro hlášení chřipky A(H1N1) do sítě Společenství.
Rozhodnutí Komise 2009/547/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/57/ES o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU.
Rozhodnutí Komise 2009/312/ES ze dne 2. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o specializované sítě dozoru nad přenosnými nemocemi.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).
2)
Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
4a)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4b)
Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4c)
§ 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004 Sb.
5)
Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.
6)
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6a)
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
8)
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
8a)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8b)
Nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností.
9)
§ 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
10)
§ 7 odst. 6 a § 141 zákona č. 561/2004 Sb.
10a)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
12)
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
13)
§ 51 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb.
14)
§ 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb.
15)
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
16)
§ 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
17)
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
§ 45 a 46 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
17a)
Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.
18)
Čl. 3 body 2, 8 a 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.
19a)
Vyhláška č. 107/2001 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných.
21)
Zákon č. 76/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23)
Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
26a)
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.
27a)
Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 475/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah znalostí pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení (vyhláška o zkoušce znalosti hub).
27b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS.
29a)
§ 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
31)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
32)
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
32a)
Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.
32b)
Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
33)
§ 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
33a)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33b)
Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
33d)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. března 2003, kterou se mění směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci.
35a)
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
35f)
§ 98 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
35g)
§ 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů.
35h)
Položka 22 Sazebníku správních poplatků zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
36)
§ 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb.
37)
Například zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
37a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání.
37b)
§ 49 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
37c)
Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví.
39)
Příloha č. 5 část A vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.
40)
Příloha č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb.
41)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
42)
Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
43b)
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.
43b)
Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.
43c)
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
43d)
Článek 12 směrnice 76/768/EHS.
45)
Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají.
47a)
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
47a)
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
47b)
§ 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
47c)
Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
47d)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
48)
Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
51)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
52)
§ 22 zákona č. 89/2012 Sb.
53)
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
56)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
56a)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
57)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb.
58)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
60)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb.
61)
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.
62)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011 ze dne 1. dubna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích.
Nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong.
Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006.
Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami.
Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).
Nařízení Komise (EU) 2022/1616 ze dne 15. září 2022 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o zrušení nařízení (ES) č. 282/2008.
63)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009.
64)
Článek 19 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009.
65)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES.
67)
Článek 2 bod 6 a článek 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
68)
ČSN EN ISO 19011:2012 Směrnice pro auditování systémů managementu.
71)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.
72)
Například nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong.
73)
Článek 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
74)
Článek 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004.
75)
Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.
76)
Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
77)
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.
Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
78)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
79)
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
80)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
81)
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
82)
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
83)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004.
84)
§ 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
85)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
86)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, v platném znění.
87)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1935/2004, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 10/2011.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011.
Nařízení Komise (EU) č. 284/2011.
Nařízení Komise (ES) č. 282/2008.
Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006.
Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005.
88)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.
89)
Část třináctá zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
90)
Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
91)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
92)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
93)
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.
94)
Čl. 2 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v platném znění.
95)
Čl. 3 bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.
96)
Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.
97)
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.
98)
Příloha č. 2 a příloha č. 4 bod 72 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.
99)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
100)
Článek 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS.
101)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
102)
Například rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES.
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) č. 2018/945 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů.
103)
Čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
104)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
105)
Čl. 7a prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 ze dne 22. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro zřízení, řízení a fungování sítě vnitrostátních orgánů odpovědných za elektronické zdravotnictví a zrušuje prováděcí rozhodnutí 2011/890/EU, ve znění prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2020/1023 ze dne 15. července 2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1765, pokud jde o přeshraniční výměnu údajů mezi vnitrostátními mobilními aplikacemi pro vysledování kontaktů a varování s ohledem na boj proti pandemii COVID-19.
106)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění.
107)
ČSN EN ISO/IEC 17025 Posuzování shody – Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří v akreditačním systému České republiky.
108)
Nařízení Komise (EU) 2022/1616.
109)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami, vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů. |
Ústavní zákon č. 300/2000 Sb. | Ústavní zákon č. 300/2000 Sb.
Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 12. 2000, částka 85/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna Ústavy České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna ústavního zákona o bezpečnosti České republiky
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 12. 2000
300
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 9. srpna 2000,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Změna Ústavy České republiky
Čl. I
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., se mění takto:
1.
V čl. 39 odst. 3 se slova „s pobytem cizích vojsk na území České republiky“ nahrazují slovy „s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,“.
2.
Čl. 43 zní:
„Čl. 43
(1)
Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.
(2)
Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.
(3)
Parlament vyslovuje souhlas
a)
s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b)
s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky,
nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.
(4)
Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o
a)
plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b)
účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c)
účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.
(5)
Vláda dále rozhoduje
a)
o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky,
b)
o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.
(6)
O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna ústavního zákona o bezpečnosti České republiky
Čl. II
Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zní:
„Čl. 11
V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu
a)
rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,
b)
vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 301/2000 Sb. | Zákon č. 301/2000 Sb.
Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 7. 2001, částka 85/2000
* ČÁST PRVNÍ - MATRIKY, JMÉNO A PŘÍJMENÍ (§ 1 — § 96)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy (§ 98 — § 98)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 99 — § 99)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 100 — § 100)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (414/2023 Sb., 123/2024 Sb.)
301
ZÁKON
ze dne 2. srpna 2000
o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
MATRIKY, JMÉNO A PŘÍJMENÍ
HLAVA I
MATRIKA
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 1
(1)
Matrika je státní evidence
a)
narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“) a úmrtí fyzických osob na území České republiky,
b)
narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky (dále jen „občan“), a
c)
uzavření manželství, k nimž došlo v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen15) a nejde-li o občany.
(2)
Matrika se dělí na
a)
matriku narození, pro kterou se vede kniha narození,
b)
matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství,
c)
matriku partnerství, pro kterou se vede kniha partnerství, a
d)
matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí.
(3)
Kniha narození, kniha manželství, kniha partnerství a kniha úmrtí (dále jen „matriční kniha“) je vytvořena z předem svázaných tiskopisů.
(4)
Součástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík (dále jen „rejstřík“) provedených zápisů narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí fyzických osob (dále jen „matriční událost“).
Působnost na úseku matrik
§ 2
(1)
Působnost na úseku matrik a další činnosti stanovené tímto zákonem vykonávají
a)
matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady1), které určí a jejich správní obvody vymezí Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) prováděcím právním předpisem,
b)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností (dále jen „úřad s rozšířenou působností“),
c)
krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „krajský úřad“),
d)
ministerstvo a
e)
zastupitelské úřady České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky.
(2)
Určení matričního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu správního obvodu matričního úřadu lze provést pouze k počátku kalendářního roku, nedojde-li ke změnám v územním členění státu k jinému datu.
(3)
Dojde-li k určení matričního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě ke změně správního obvodu matričního úřadu, rozhodne ministerstvo, který matriční úřad převezme matriční knihy.
§ 3
Matriční úřad
(1)
Matriční úřad vede
a)
matriční knihy,
b)
sbírky listin v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2)
Matriční úřad vede matriční knihy a sbírky listin pro
a)
obecobec, v níž má sídlo, a dále pro obceobce patřící do jeho správního obvodu vymezeného prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)],
b)
území vojenského újezdu.
(3)
V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň vede matriční úřad matriční knihy a sbírky listin pro městskou část nebo městský obvod, v němž má sídlo, a pro další městské části nebo městské obvody ve svém správním obvodu vymezeném prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)].
(4)
Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření manželství, vznik partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině, vede Úřad městské části Brno-střed (dále jen „zvláštní matrika“).
(5)
Vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih jsou výkonem státní správy.
§ 4
Úřad s rozšířenou působností
(1)
Úřad s rozšířenou působností kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou za 2 roky.
(2)
Úřad s rozšířenou působností provádí ověřování (§ 28) rodných, oddacích a úmrtních listů a dokladů o partnerství (dále jen „matriční doklad“), doslovných výpisů z matričních knih, prohlášení o určení otcovství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.
(3)
Úřad s rozšířenou působností vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro matriční úřady zařazené v jeho správním obvodu.
§ 4a
Krajský úřad
(1)
Krajský úřad ve svém správním obvodu kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik a užívání a změny jménajména a příjmení u
a)
úřadů s rozšířenou působností nejméně jednou za 3 roky a
b)
matričních úřadů nejméně jednou za 6 let.
(2)
Krajský úřad provádí ověřování (§ 28) matričních dokladů, doslovných výpisů z matričních knih, prohlášení o určení otcovství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady a úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.
(3)
Krajský úřad vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro úřady s rozšířenou působností zařazené v jeho správním obvodu.
(4)
Krajský úřad provádí zkoušku odborné způsobilosti k vedení matričních knih a k plnění úkonů zabezpečovaných v souvislosti s vedením matričních knih a sbírek listin (dále jen „zkouška“) u zaměstnance obceobce, v hlavním městě Praze zaměstnance městské části nebo zaměstnance Ministerstva obrany zařazeného do matričního úřadu (dále jen „matrikář“), který je zařazen do jeho správního obvodu, nebo u člena zastupitelstva obceobce.
§ 4b
Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jménajména a příjmení u matričních úřadů, úřadů s rozšířenou působností a u krajských úřadů.
Zápisy do matričních knih
§ 5
(1)
Do matriční knihy se zapisuje
a)
matriční událost,
b)
rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, nebo o tom, že manželství není, rozvod manželství, zrušení partnerství, rozhodnutí, že partnerství není nebo že je neplatné, údaje o osvojení, určení rodičovství, změně jménajména nebo příjmení a další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize, (dále jen „matriční skutečnost“), je-li matriční událost zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem (§ 1) nebo zvláštní matrikou (§ 3).
(2)
Změny a opravy zápisů v matriční knizeopravy zápisů v matriční knize se provádějí na základě veřejných listinveřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak tento zákon, nebo jiných skutečností vyplývajících ze zákona.
§ 6
(1)
Zápisy se do matriční knihy provádějí rukopisně do předem svázaných knih.
(2)
Matriční události, matriční skutečnosti, dodatečné zápisy, změny a opravy se souběžně vedou pomocí výpočetní techniky tak, aby data mohla být sdílena ve formátu stanoveném národním standardem pro elektronické vedení matriky.
(3)
Zápisy matričních událostí, matričních skutečností, dodatečných zápisů, změn a oprav pomocí výpočetní techniky se provádějí na základě uzavřeného zápisu ve svazku matriční knihy rukopisně vedené. Jestliže se údaje v zápise provedeném pomocí výpočetní techniky odlišují od údajů uvedených v matriční knize rukopisně vedené, považují se za správné údaje uvedené v matriční knize rukopisně vedené.
§ 7
(1)
Matriční zápisy uvedené v § 5 se provádějí v úřední místnosti v sídle matričního úřadu po obdržení podkladů nebo ústního oznámení pro jejich provedení, nejpozději do 30 dnů od obdržení těchto podkladů, popřípadě ústního oznámení.
(2)
Úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad může povolit na návrh matričního úřadu provádění matričních zápisů uvedených v odstavci 1, vydávání matričních dokladů a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize i mimo úřední místnost matričního úřadu na jiném vhodném místě, kde jsou pro to vytvořeny podmínky.
(3)
Matriční úřad je povinen zabezpečit ochranu technického vybavení a matričních knih před zneužitím údajů v nich obsažených a před zničením nebo poškozením a uchovávat matriční knihy po stanovenou dobu.
(4)
Údaje v matričních knihách jsou neveřejné, není-li dále stanoveno jinak.
Sbírka listin
§ 8
(1)
Matriční úřad vede pro každou matriční knihu sbírku listin za každý kalendářní rok samostatně. Sbírku listin tvoří listiny, které slouží jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu, znalecký posudek prokazující otcovství podle zákona o státním občanství České republiky31) a listiny nezbytné pro ověření správnosti údajů zapsaných v matriční knize.
(2)
Matriční úřad předá sbírku listin za kalendářní rok úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu nejpozději do konce února následujícího roku.
(3)
Matriční úřad předává úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu jedenkrát měsíčně k založení do sbírky listin nebo k provedení dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a uložené u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, listiny, na jejichž podkladě provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v prvopisu matriční knihy. Bude-li se provádět dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, matriční úřad zašle úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu písemné sdělení se zněním dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny provedeného v prvopisu matriční knihy.
(4)
Listiny, na jejichž podkladě úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958, se nevkládají do druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Ukládají se odděleně od druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958 za každý kalendářní rok samostatně do složky s uvedením odkazu na příslušný prvopis matriční knihy, ve které byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem a podpisem zaměstnance úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu pověřeného činností na úseku matrik.
(5)
Úřad s rozšířenou působností a krajský úřad uchovávají a aktualizují sbírku listin a druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Tyto úřady jsou povinny zabezpečit ochranu sbírky listin a druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958 před zneužitím údajů a před zničením nebo poškozením.
§ 8a
(1)
Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958
a)
fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny,
b)
pro úřední potřebu státních orgánů České republiky nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,
c)
statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949,
d)
fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před státními orgány České republiky nebo před orgány územních samosprávných celků, nebo
e)
osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině.
(2)
V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti. Pouze těmto osobám může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958.
(3)
Do sbírky listin vedené k zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě a pouze jim může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin.
(4)
Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, osobám uvedeným v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.
(5)
Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3 nebo 4 o
a)
povolení nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře,
b)
vydání potvrzení o údajích obsažených ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, nebo
c)
kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958.
(6)
Za členy rodiny se pro účely tohoto zákona považuje manžel, partner, rodiče, děti, sourozenci, prarodiče, vnuci a pravnuci.
§ 8b
Je-li prvopis matriční knihy a druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 uložen v Národním archivu, Vojenském historickém archivu, státním oblastním archivu nebo Archivu hlavního města Prahy,
a)
archiv, v němž je uložen prvopis matriční knihy, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do tohoto prvopisu. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře. Listiny, na jejichž podkladě byl dodatečný zápis podle věty první proveden, spolu s písemným sdělením se zněním tohoto zápisu tento archiv předá Národnímu archivu, Vojenskému historickému archivu, státnímu oblastnímu archivu nebo Archivu hlavního města Prahy, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958,
b)
archiv, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny na základě písemného sdělení podle písmene a), do tohoto druhopisu. Listiny, na jejichž podkladě byl proveden dodatečný zápis podle věty první, se ukládají mimo příslušný druhopis do samostatné složky za každý kalendářní rok s uvedením odkazu na prvopis matriční knihy, ve kterém byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře.
§ 9
Matrikář
(1)
Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obceobce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.1a)
(2)
Odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání zkoušky vydaným krajským úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí právních předpisů, týkajících se oblasti matrik, jménajména a příjmení a státního občanství, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu, a dalších právních předpisů, které se vztahují k činnosti matrikáře, a ověření dovedností v užívání výpočetní techniky.
(3)
Zaměstnavatel umožní matrikáři odbornou přípravu na zkoušku a její vykonání.
(4)
Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl.
(5)
Matrikář, a dále též, je-li to nezbytné pro výkon jejich funkce, starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, primátor hlavního města Prahy a jeho náměstek, pověřený člen zastupitelstva obceobce, města, hlavního města Prahy nebo jeho městské části, anebo městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst, tajemník obecního (městského) úřadu, magistrátu, úřadu městské části hlavního města Prahy anebo úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěných statutárních měst a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy mají přístup k osobním údajůmosobním údajům uvedeným v matričních knihách a sbírkách listin; jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto údajích,2) a to i po skončení výkonu jejich funkce.
(6)
Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby.
Příslušnost matričního úřadu k zápisu matriční události
§ 10
(1)
Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela.
(2)
Nezjistí-li se, kde došlo k narození nebo úmrtí fyzické osoby, provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo zemřelá fyzická osoba nalezena.
(3)
Narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku a nelze-li postupovat podle odstavce 1, zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku.
(4)
K provedení zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou je příslušný Úřad městské části Praha 1.
§ 11
Příslušný k zápisu o uzavření manželství je matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k uzavření manželství.
§ 11a
(1)
Snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před
a)
starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obceobce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které jsou matričním úřadem, a to pouze ve správním obvodu tohoto matričního úřadu,
b)
starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obceobce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, a to pouze ve správním obvodu této obceobce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst,
c)
primátorem hlavního města Prahy, náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i před primátorem statutárního města, náměstkem primátora statutárního města nebo pověřeným členem zastupitelstva statutárního města, a to pouze ve správním obvodu hlavního města Prahy nebo statutárního města.
(2)
Snoubenci mohou projevit vůli, že spolu vstupují do manželství, i před poslancem nebo senátorem, a to ve správním obvodu kteréhokoli matričního úřadu. Písemné prohlášení poslance nebo senátora, že přijme jejich prohlášení o vstupu do manželství, předloží snoubenci matričnímu úřadu spolu s tiskopisem podle § 32.
(3)
Prohlášení snoubenců podle odstavce 1 a 2, že spolu vstupují do manželství, musí být učiněno v přítomnosti matrikáře matričního úřadu, v jehož správním obvodu se manželství uzavírá.
(4)
Požadavek na přítomnost matrikáře se považuje za splněný i tehdy, má-li oddávající odbornou způsobilost matrikáře podle § 9 odst. 1. V případě uzavření manželství podle věty první musí snoubenci předložit oddávajícímu osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku. Oddávající je povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno, protokol o uzavření manželství.
(5)
Manželství se uzavírá v místě a čase určeném obcíobcí pro konání slavnostních obřadů.
(6)
Je-li život snoubence přímo ohrožen15), snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obceobce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, úředníkem zařazeným do obecního úřadu, poslancem nebo senátorem, a to na kterémkoli místě i bez přítomnosti matrikáře.
§ 12
Matriční úřad může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu a ve kteroukoli vhodnou dobu.
§ 13
(1)
K vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o vydání tohoto osvědčení je třeba předložit doklady potřebné k uzavření manželství. Požádají-li snoubenci o vydání tohoto osvědčení prostřednictvím zmocněnce, musí být jejich podpisy na plné moci úředně ověřeny.
(2)
Osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, vydá matriční úřad ve dvojím vyhotovení. Osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, platí 6 měsíců ode dne jeho vydání.
Díl 2
Zápisy narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí
Kniha narození
§ 14
(1)
Do knihy narození se zapisuje
a)
jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte,
b)
den, měsíc a rok narození dítěte,
c)
rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,
d)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů,
e)
datum zápisu a podpis matrikáře.
(2)
Údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) se do knihy narození nezapisují v případě, že matka dítěte požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem.4a)
(3)
Zápis do knihy narození se provede
a)
na základě písemného hlášení o narození živého nebo mrtvého dítěte, nebo
b)
na základě ústního oznámení o narození dítěte mimo zdravotnické zařízení, nebyly-li jeho matce ani následně poskytnuty zdravotní služby; o tomto oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis.
(4)
Písemné hlášení o narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, obsahuje informaci, že se jedná o takový případ.
(5)
Při ústním oznámení je oznamovatel povinen prokázat svoji totožnost.
(6)
Je-li oznamovatel neslyšící, hluchoslepý nebo němý, popřípadě činí-li oznámení v jiném než českém nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka32) nebo prostředníka33) (dále jen „tlumočník“). Neslyšícímu, hluchoslepému nebo němému oznamovateli zajistí přítomnost tlumočníka matriční úřad; ustanovení správního řádu o právech osoby neslyšící nebo hluchoslepé se použijí obdobně. V ostatních případech zajišťuje přítomnost tlumočníka oznamovatel na vlastní náklady.
§ 15
(1)
Narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní služby.
(2)
Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník.
(3)
Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla.
(4)
Oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3 učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla.
(5)
Matriční úřad sdělí neprodleně poskytovateli zdravotních služeb na základě jeho žádosti rodné číslo dítěte, jehož narození tento poskytovatel oznámil podle odstavce 1.
§ 16
(1)
K zápisu do knihy narození dítěte narozeného za trvání manželství předloží jeden z rodičů
a)
oddací list,
b)
občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,
c)
souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,
d)
souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o příjmení dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte,
e)
případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.
(2)
K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, jehož otec není znám, předloží matka
a)
prohlášení o jménu, popřípadě jménech dítěte,
b)
rodný list,
c)
pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,
d)
občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li jí vydán,
e)
případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.
(3)
K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), předloží jeden z rodičů
a)
souhlasné prohlášení rodičů o jménujménu, popřípadě jménechjménech dítěte,
b)
souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nebo písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k dítěti,
c)
rodný list matky a otce dítěte,
d)
pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,
e)
občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,
f)
případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.
(4)
Poskytovatel zdravotních služeb zašle spolu s oznámením podle § 15 odst. 1 matričnímu úřadu listiny nebo doklady podle odstavců 1 až 3 nebo jejich kopie, pokud mu byly předloženy.
(5)
K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila.
(6)
Pokud je rodič neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky nebo slovensky, je nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věty druhá a třetí se použijí obdobně.
(7)
Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství před matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky nelze učinit po dobu probíhajícího soudního řízení o určení otcovství k témuž dítěti. Rodiče při souhlasném prohlášení o určení otcovství stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že jim není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti.
(8)
Bylo-li určeno otcovství souhlasným prohlášením rodičů k dítěti již narozenému, matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky, před kterým bylo otcovství takto určeno, postoupí prohlášení rodičů bezodkladně matričnímu úřadu příslušnému k provedení zápisu narození dítěte.
(9)
V případech hodných zvláštního zřetele, zejména u osoby, která žádá o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, může matriční úřad připustit nahrazení dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 čestným prohlášením rodičů, nebo jednoho z nich.
§ 16a
(1)
Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky o určení otcovství k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, se činí před kterýmkoli matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky, s výjimkou případů stanovených v občanském zákoníku34).
(2)
Manžel matky dítěte, popřípadě její bývalý manžel, muž, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matka dítěte současně stvrdí svým podpisem, že již neučinili prohlášení před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že jim není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti.
(3)
K zápisu do knihy narození dítěte, k němuž bylo určeno otcovství podle odstavce 1, předloží matka dítěte nebo její bývalý manžel pravomocný rozsudek o rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné.
§ 17
(1)
Zápis dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,22) do knihy narození se provede podle zprávy poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení, byl porod ukončen, obsahující údaje uvedené v § 14 odst. 1, přičemž údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. d) se do knihy narození nezapíší.
(2)
Zápis dítěte nezjištěné totožnosti se do knihy narození provede podle výsledků šetření orgánů policiepolicie a zprávy lékaře obsahující sdělení o pohlaví a pravděpodobném datu narození dítěte. Výsledek šetření i zprávu lékaře předává matričnímu úřadu orgán policiepolicie, který šetření prováděl.7)
(3)
Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum narození dítěte nezjištěné totožnosti, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu, který bezodkladně určí datum narození dítěte. Soudem určené datum narození dítěte se zapíše do knihy narození.
(4)
Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo narození dítěte, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamudodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo narození sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu narození do matriční knihy.
§ 17a
Dodatečný záznamDodatečný záznam o změně pohlaví se do knihy narození provede na základě potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb, který je povinen toto potvrzení oznámit matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů ode dne provedení změny pohlaví. Dnem změny pohlaví je den uvedený v tomto potvrzení24). Vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 18
(1)
JménoJméno, popřípadě jménajména dítěte se do matriky zapíší podle souhlasného prohlášení rodičů; není-li jeden rodič znám, nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se jménojméno, popřípadě jménajména dítěte podle prohlášení druhého z rodičů, jinak podle pravomocného rozhodnutí soudu.
(2)
Zapsána mohou být dvě jména, která nesmí být stejná; dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více jmen. Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně.
(3)
Souhlasným prohlášením o jménujménu, popřípadě jménechjménech, je i
a)
písemné prohlášení rodičů učiněné u poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopisu,
b)
písemné prohlášení o určení otcovství podle § 16a, nebo
c)
písemné prohlášení učiněné při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství k nenarozenému dítěti nebo k narozenému dítěti, které není zapsáno v matrice.
(4)
Matriční úřad nezapíše do knihy narození jméno, popřípadě jména, a učiní o tom oznámení soudu, jestliže rodiče
a)
se nedohodnou na jménu, popřípadě jménech dítěte do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo
b)
jméno dítěti neurčí do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo
c)
určí dítěti jméno, popřípadě jména, které nelze do knihy narození zapsat, nebo
d)
nejsou známi.
§ 19
(1)
Do knihy narození se dítěti zapíše společné příjmení rodičů, nebo, mají-li příjmení různá, zapíše se příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření manželství. Nevyplývá-li z oddacího listu rodičů dohoda o příjmení dítěte, zapíše se dítěti příjmení, na jehož užívání se manželé (rodiče) dohodli.
(2)
Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle souhlasného prohlášení anebo podle dohody rodičů po právní moci rozsudku soudu o určení otcovství.
(3)
Dohodou je možné určit příjmení, které v době, kdy k dohodě došlo, má jeden z rodičů nebo dítě. Dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, se zapíše příjmení podle dohody rodičů. U nezletilého, který není plně svéprávný, (dále jen „nezletilé dítě“), staršího 12 let musí být připojen k této dohodě jeho souhlas. Tuto dohodu nelze měnit.
(4)
Dítěti, které se narodí v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, nebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, se zapíše příjmení, na kterém se manželé dohodli při uzavření manželství, pokud matka neuzavřela nové manželství8).
(5)
Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané, u něhož se má za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), zapíše se dítěti do knihy narození příjmení, na němž se rodiče dohodli podle odstavce 2.
(6)
Není-li otec dítěte znám, zapíše se do knihy narození příjmení matky, které má v době narození dítěte.
(7)
Dojde-li k popření otcovství, zapíše se nezletilému dítěti do knihy narození příjmení matky v době provedení dodatečného záznamudodatečného záznamu. Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je tato změna příjmení možná prohlášením dítěte nebo prohlášením matky se souhlasem dítěte.
(8)
Nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu.
Kniha manželství
§ 20
(1)
Do knihy manželství se zapisují
a)
jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, (dále jen „manželé“),
b)
den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,
c)
jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů,
d)
dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru,
e)
jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození,
f)
datum zápisu a podpis matrikáře.
(2)
Zápis do knihy manželství se provede na základě protokolu o uzavření manželství (§ 40). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných k uzavření manželství (§ 33 až 38).
§ 20a
Kniha partnerství
Do knihy partnerství se zapisují
a)
jménajména a příjmení, popřípadě rodná příjmenírodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů,
b)
den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství,
c)
jménajména a příjmení, popřípadě rodná příjmenírodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů partnerů,
d)
datum zápisu a podpis matrikáře.
Kniha úmrtí
§ 21
(1)
Do knihy úmrtí se zapisuje
a)
den, měsíc, rok a místo úmrtí,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a),
d)
datum zápisu a podpis matrikáře.
(2)
Zápis do knihy úmrtí se provede na základě
a)
listu o prohlídce zemřelého, nebo
b)
pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou (§ 10 odst. 4).
(3)
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit úmrtí příslušnému matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů od prohlídky těla zemřelého, popřípadě od provedení pitvy na listu o prohlídce zemřelého9).
(4)
Při zápisu úmrtí cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal žádný matriční doklad, se jeho jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu.
§ 22
(1)
Zápis úmrtí fyzické osoby nezjištěné totožnosti se provede do knihy úmrtí na základě listu o prohlídce zemřelého.
(2)
Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamudodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo úmrtí místo, kde bylo tělo nalezeno25).
(3)
Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby zemřelé v dopravním prostředku, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamudodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo úmrtí sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu úmrtí do matriční knihy.
(4)
Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí fyzické osoby, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu, na jehož základě soud bezodkladně zahájí řízení o určení data smrti. Soudem určené datum úmrtí fyzické osoby se zapíše do knihy úmrtí.
§ 23
Doba uložení matriční knihy a sbírky listin
(1)
Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u matričního úřadu:
a)
kniha narození po dobu 100 let,
b)
kniha manželství po dobu 75 let,
c)
kniha partnerství po dobu 75 let,
d)
kniha úmrtí po dobu 75 let.
(2)
Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu, není-li dále stanoveno jinak.
(3)
Druhopisy matričních knih a sbírky listin zůstanou uložené po provedení posledního zápisu v prvopisu matriční knihy u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,
a)
jde-li o zápisy narození, po dobu 100 let,
b)
jde-li o zápisy manželství, po dobu 75 let,
c)
jde-li o zápisy partnerství, sbírky listin po dobu 75 let,
d)
jde-li o zápisy úmrtí, po dobu 75 let.
(4)
Po uplynutí stanovené doby se druhopisy matričních knih a sbírky listin předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. V hlavním městě Praze zůstanou uloženy v Archivu hlavního města Prahy.
(5)
Matriční knihy musí být ve státních oblastních archivech uloženy odděleně od druhopisů matričních knih, popřípadě sbírek listin.
Díl 3
Matriční doklad, potvrzení o údajích z matriční knihy a doslovný výpis z matriční knihy
§ 24
(1)
Matriční doklad obsahuje údaje zapsané v matriční knize uvedené podle stavu ke dni vydání matričního dokladu a je opatřen zvláštními zajišťovacími prvky proti jeho padělání a pozměnění.
(2)
Doslovný výpis z matriční knihy obsahuje všechny údaje zapsané v matriční knize v původním i pozměněném znění.
(3)
Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize obsahuje údaje potřebné pro uplatnění nároku fyzické osoby v cizině; v jiných případech se takové potvrzení vydá, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
(4)
Matriční knihy, sbírky listin, matriční doklady, potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy z nich a potvrzení vydaná matričním úřadem, úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem ze sbírky listin jsou veřejnými listinami.
§ 24a
Rodným listem se prokazuje narození, oddacím listem se prokazuje uzavření manželství, dokladem o partnerství se prokazuje vznik partnerství a úmrtním listem se prokazuje úmrtí.
§ 25
(1)
Matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře
a)
fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny,
b)
pro úřední potřebu státních orgánů České republiky nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,
c)
statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949,
d)
fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před státními orgány České republiky nebo před orgány územních samosprávných celků, nebo
e)
osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině.
(2)
V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu v matriční knize a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti.
(3)
Do zápisu narození dítěte v matriční knize, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě.
(4)
Matriční úřad vydá rodný list dítěte na žádost zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do péče tohoto zařízení nebo osoby svěřeno na základě rozhodnutí soudu.
(5)
Matriční úřad vydá úmrtní list osobě, která na jeho vydání prokáže právní zájem nebo která žila se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti anebo osobě, která je vypravitelem jeho pohřbu.
(6)
Na žádost fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) a odstavci 5 vydá matriční úřad k matričnímu dokladu vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“).
(7)
Matriční úřad vydá potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize uložené u matričního úřadu a doslovný výpis z matriční knihy, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, osobě uvedené v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.
(8)
Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3, 5, 6 nebo 7 o
a)
vydání matričního dokladu,
b)
povolení nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře,
c)
vydání potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, nebo
d)
vydání doslovného výpisu z matriční knihy.
§ 25b
(1)
Matriční úřad vydá fyzické osobě matriční doklad nebo doslovný výpis z matriční knihy, povolí nahlédnout do matriční knihy nebo v matriční knize vyhledávat a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí; u zápisů v matriční knize vedené zvláštní matrikou se tyto lhůty počítají od matriční události.
(2)
Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 nebo v nich vyhledávat a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí.
§ 26
(1)
Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a doslovný výpis z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce, s výjimkou kopie matričního zápisu, se vydává v českém jazyce.
(2)
Na žádost fyzické osoby, které se zápis týká, může být její jménojméno, popřípadě jménajména, uvedeno v matričním dokladu podle původního zápisu, tj. v jiném než českém jazyce. Do matriční knihy se v dodatečném záznamudodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jménajména, popřípadě jmenjmen, podle původního zápisu; další matriční doklady se dále vydávají s uvedením jménajména, popřípadě jmenjmen, v této podobě.
(3)
Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, nebo na žádost jeho zákonných zástupců se jeho jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení v matričním dokladu uvede v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení nezletilého dítěte podle žádosti druhého z rodičů. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže k uvedení jeho jménajména, popřípadě jmenjmen, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny dojít. Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti.
(4)
Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jménajména nebo příjmení, je žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. Do matriční knihy se v dodatečném záznamudodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jménajména, popřípadě jmenjmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jménajména, popřípadě jmenjmen, a příjmení v této podobě.
(5)
Žádost podle odstavce 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu.
(6)
Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož jménajména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny je posuzována jako žádost o změnu jménajména nebo příjmení.
(7)
Do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jménajména, popřípadě jmenjmen, a příjmení uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu.
§ 27
V matričním dokladu se uvede jméno, popřípadě dvě jména, v pořadí, jak jsou v matriční knize uvedena.
§ 28
Mají-li být doklady vydané matričním úřadem použity v cizině, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad provede na žádost jejich ověření.
§ 29
Rodný list obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte,
b)
den, měsíc a rok narození,
c)
rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,
d)
jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, datum a místo narození a rodná čísla rodičů dítěte; v případě osvojení dítěte se namísto uvedených údajů o rodičích dítěte uvádějí tyto údaje o osvojiteli, popřípadě osvojitelích dítěte,
e)
datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.
§ 30
Oddací list obsahuje
a)
den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,
b)
jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, manželů a jejich rodná čísla,
c)
den, měsíc, rok a místo narození manželů,
d)
osobní stav manželů,
e)
jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, rodičů manželů,
f)
dohodu manželů o příjmení a dohodu o příjmení jejich společných dětí, a to v mužském a ženském tvaru,
g)
datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.
§ 30a
Doklad o partnerství obsahuje
a)
den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství,
b)
jménajména, příjmení, popřípadě rodná příjmenírodná příjmení partnerů, a jejich rodná čísla,
c)
den, měsíc, rok a místo narození partnerů,
d)
osobní stav partnerů,
e)
jménajména, příjmení, popřípadě rodná příjmenírodná příjmení, rodičů partnerů,
f)
datum, jménojméno, popřípadě jménajména, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.
§ 31
Úmrtní list obsahuje
a)
den, měsíc, rok a místo úmrtí,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, zemřelého,
c)
den, měsíc, rok a místo narození zemřelého,
d)
rodné číslo, osobní stav, pohlaví, místo trvalého pobytu zemřelého,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a),
f)
datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.
Díl 4
Doklady potřebné k uzavření manželství
§ 32
Snoubenci vyplní před uzavřením manželství předepsaný tiskopis a předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno.
§ 33
(1)
Je-li snoubenec občanem přihlášeným k trvalému pobytu v České republice, je povinen matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 32 připojit
a)
rodný list,
b)
doklad o státním občanství,
c)
výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen „výpis z evidence obyvatel“) o místě trvalého pobytu,
d)
výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,
e)
pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství nebo úmrtní list zemřelého partnera8a).
(2)
Snoubenci, kteří spolu uzavřeli registrované partnerství, nejsou povinni připojit pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení svého partnerství.
§ 34
(1)
Je-li snoubenec občanem, který má trvalý pobyt v cizině, je povinen prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit doklady uvedené v § 33, nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány.
(2)
Doklady uvedené v § 33 odst. 1 písm. c) a d) nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány, musí být vydány státem, na jehož území má snoubenec pobyt.
§ 35
(1)
Je-li snoubenec cizincem, k předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí
a)
rodný list,
b)
doklad o státním občanství,
c)
doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství, je-li cizím státem vydáván,
d)
potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno,
e)
úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; tento doklad není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti k uzavření manželství,
f)
pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, jde-li o rozvedeného cizince,
g)
potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě cizince uznáno za platné, je-li uzavíráno zmocněncem,
h)
pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a), jde-li o cizince, který žil v partnerství8a),
i)
doklad, kterým je možné prokázat totožnost.
(2)
Je-li snoubenec cizincem a zdržuje-li se trvale v jiném státě než ve státě, jehož je občanem, k předepsanému tiskopisu podle § 32 připojí doklad uvedený v odstavci 1 písm. d) i z tohoto státu.
(3)
Snoubenci, kteří spolu uzavřeli registrované partnerství, nejsou povinni připojit pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení svého partnerství.
(4)
Je-li snoubenec cizincem, předloží matričnímu úřadu před uzavřením manželství potvrzení vydané Policií České republiky o oprávněnosti pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o občana členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“) nebo jeho rodinné příslušníky10a). Toto potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství starší 7 pracovních dnů.
(5)
Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) mohou být uvedeny v jednom dokladu; státní občanství lze rovněž prokázat cestovním dokladem.
(6)
Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nesmí být k datu uzavření manželství starší 6 měsíců.
§ 36
Snoubenec, který je občanem, nebo snoubenec, který je osobou bez státní příslušnosti, jíž byl povolen trvalý pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,11) předkládá při uzavření manželství před zastupitelským úřadem České republiky v cizině také vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství.
§ 37
Nezletilé dítě, které dovršilo 16 let věku, připojí k předepsanému tiskopisu rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství12).
§ 38
(1)
O povolení uzavřít manželství zmocněncem rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o povolení uzavřít manželství zmocněncem přiloží snoubenci doklady, které jsou přikládány k uzavření manželství, a písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem13).
(2)
Písemná plná moc obsahuje
a)
jménojméno, popřípadě jménajména, příjmení, popřípadě rodné příjmenírodné příjmení, datum a místo narození, rodná čísla a místo trvalého pobytu snoubenců a zmocněnce,
b)
prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí v mužském a ženském tvaru,
c)
prohlášení, že zmocniteli nejsou známy překážky, které by mu bránily uzavřít manželství, že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence a že spolu zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství.
(3)
Zmocněncem může být pouze zletilá fyzická osoba, jejíž svéprávnost není v této oblasti omezena.
§ 39
(1)
Prohlášení o uzavření manželství se činí v
a)
českém jazyce, nebo
b)
jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obceobce, v jejímž územním obvodu se prohlášení činí, a pokud o to souhlasně požádají oba snoubenci a oddávající a matrikář ovládají jazyk této národnostní menšiny; protokol o uzavření manželství se vyhotovuje vždy v českém jazyce.
(2)
Pokud je snoubenec neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí jazyku, v němž se činí prohlášení o uzavření manželství, je nutná při prohlášení o uzavření manželství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věty druhá a třetí se použijí obdobně.
§ 40
O uzavření manželství se sepíše protokol, který podepisují
a)
manželé, svědci a oddávající,
b)
zmocněnec, je-li manželství uzavíráno zmocněncem,
c)
tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o uzavření manželství nutná (§ 39),
d)
matrikář, je-li uzavřen občanský sňatek v jeho přítomnosti.
§ 41
(1)
Bylo-li manželství uzavřeno v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen,15)
a)
před obecním úřadem, úřadem městské části či městského obvodu, v hlavním městě Praze úřadem městské části, který není matričním úřadem, zašle tento úřad do 3 pracovních dnů protokol o uzavření manželství matričnímu úřadu příslušnému podle místa uzavření manželství,
b)
v cizině před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice, a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky, rovněž před velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně zvláštní matrice prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky a na území České republiky přímo; jsou-li oba snoubenci cizinci, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně Úřadu městské části Praha 1, který je příslušný k provedení zápisu do matriční knihyzápisu do matriční knihy.
(2)
V protokolu o uzavření manželství se uvedou alespoň jménajména a příjmení manželů, jejich rodná čísla, popřípadě datum a místo narození, platný úřední průkaz, kterým prokázali totožnost, a prohlášení, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly. Jde-li o manželství podle odstavce 1 písm. b), oddávající spolu s protokolem o uzavření manželství doručí vyjádření lékaře o zdravotním stavu manžela, a není-li to možné, prohlášení manžela. Jsou-li oba snoubenci cizinci, oddávající je před uzavřením manželství poučí, že takto uzavřené manželství nemusí být platné na území jejich domovského státu.
Díl 5
Zvláštní matrika
§ 42
(1)
Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí občana, ke kterému došlo na
a)
území cizího státu,
b)
zastupitelském úřadu České republiky,
c)
námořním plavidle nebo v letadle mimo území České republiky,
d)
místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu.
(2)
Do zvláštní matriky se zapisují i partnerství občana vzniklá na území cizího státu.
(3)
Došlo-li k narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí občana v cizině a stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis, že je občan povinen předložit matriční doklad, je občan nebo pozůstalý, jde-li o zápis úmrtí, povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou.
(4)
Uzavřel-li cizinec manželství nebo partnerství s občanem v cizině, je povinen předložit při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankoubankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami (dále jen „úřední styk“) oddací list nebo doklad o partnerství vydaný zvláštní matrikou, nelze-li požadované údaje ověřit jinak.
§ 43
(1)
Žádost o zápis do zvláštní matriky se podává u zastupitelského úřadu České republiky, u kteréhokoli matričního úřadu nebo u krajského úřadu, před nímž občan složil státoobčanský slib nebo učinil prohlášení o nabytí státního občanství České republiky, a připojí se k ní
a)
cizozemský matriční doklad, který se týká matriční události, jež má být zapsána do zvláštní matriky; nelze-li cizozemský matriční doklad pro závažnou překážku předložit, je možno provést zápis i na podkladě jiných veřejných listin,
b)
doklad o státním občanství České republiky osoby, které se zápis týká,16)
c)
další doklady potřebné k ověření správnosti matričních skutečností, zapisovaných do matriční knihy, nelze-li je prokázat doklady uvedenými v písmenu a) nebo b).
(2)
V případě zápisu narození dítěte, které je ke dni podání žádosti o zápis do zvláštní matriky mladší 1 roku, lze místo dokladu o státním občanství České republiky dítěte předložit u dítěte narozeného
a)
za trvání manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky nebo otce dítěte ke dni narození dítěte, nebo
b)
mimo manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky dítěte ke dni narození dítěte.
(3)
Zastupitelský úřad České republiky nebo matriční úřad vyhotoví písemné oznámení, v němž uvede skutečnosti zapisované do matričních knih (§ 14, 20, 20a a 21), a zašle je spolu s předloženými doklady zvláštní matrice.
(4)
Doklady uvedené v odstavci 1 lze předložit a písemné oznámení učinit i přímo zvláštní matrice.
(5)
Zápis do zvláštní matriky se provede i na základě protokolu o uzavření manželství v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen15), pokud k uzavření manželství došlo před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky, velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice nebo velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, je-li alespoň jeden ze snoubenců občanem.
(6)
Zápis do zvláštní matriky se provede i z úřední povinnosti na základě údajů uvedených v cizozemském matričním dokladu, který zvláštní matrika obdrží podle mezinárodních smluv. Zvláštní matrika může požádat příslušný orgán cizího státu o doplnění, případně upřesnění údajů. Překlady těchto zaslaných podkladů do českého jazyka zabezpečí zvláštní matrika sama. Ověření cizozemského matričního dokladu není třeba, obdrží-li jej zvláštní matrika od orgánu cizího státu přímo nebo prostřednictvím jiného orgánu České republiky.
§ 44
Správní úřady, soudy, státní zastupitelství a orgány územních samosprávných celků, které obdrží na základě mezinárodních smluv doklady vystavené orgány cizího státu, osvědčující narození, úmrtí nebo uzavření manželství, které jim nejsou určeny, zašlou tyto doklady bezodkladně zvláštní matrice.
Díl 6
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství
§ 45
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vydá na žádost občana nebo na žádost bezdomovce, který má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,18) matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1.
§ 46
(1)
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství obsahují
a)
jménojméno, popřípadě jménajména a příjmení, popřípadě rodné příjmení,
b)
datum a místo narození,
c)
rodné číslo,
d)
osobní stav,
e)
údaj o místu trvalého pobytu,
f)
státní občanství,
g)
údaj o tom, že občan, popřípadě osoba bez státní příslušnosti, která má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů, jsou podle právních předpisů České republiky způsobilí k uzavření manželství,
h)
datum vydání, otisk úředního razítka, jménojméno, příjmení a podpis matrikáře.
(2)
K žádosti o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství žadatel předkládá
a)
občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu pro cizince,
b)
rodný list,
c)
výpis z evidence obyvatel o místu trvalého pobytu,
d)
výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,
e)
úřední doklad o bydlišti a o osobním stavu, vydaný orgánem cizího státu, zdržuje-li se žadatel trvale v cizině,
f)
pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera8a).
g)
úřední doklad o správné podobě užívaného příjmení, není-li tato skutečnost patrna z předložených matričních dokladů.
(3)
Na žádost snoubence vydá matriční úřad k vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství vícejazyčný standardní formulář.
(4)
Požádá-li snoubenec o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství prostřednictvím zmocněnce, musí být jeho podpis na plné moci úředně ověřen.
(5)
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství se vydává na předepsaném tiskopise a platí 6 měsíců ode dne jeho vydání.
Díl 7
Vymezení některých pojmů a postupů matričních úřadů
§ 47
Zápis do matriční knihy
Zápisem do matriční knihyZápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí podle časové posloupnosti uvedených matričních událostí.
§ 48
Dodatečný zápis do matriční knihy
Dodatečným zápisem do matriční knihyDodatečným zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí mimo časovou posloupnost uvedených matričních událostí.
§ 49
Dodatečný záznam do matriční knihy
Dodatečným záznamemDodatečným záznamem se rozumí zapsání některých matričních skutečností [§ 5 odst. 1 písm. b)] po uzavření zápisu (§ 51).
§ 50
Oprava zápisu v matriční knize
Opravou zápisu v matriční knizeOpravou zápisu v matriční knize se rozumí opravení chybných či nesprávných údajů v zápisu, dodatečném zápisu, nebo dodatečném záznamudodatečném záznamu v této knize.
§ 51
Uzavření zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu v matriční knize
Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznamdodatečný záznam, nebo oprava zápisu v matriční knizeoprava zápisu v matriční knize jsou uzavřeny podpisem matrikáře s uvedením data, kdy byly pořízeny.
§ 53
Do matriční knihy se zapíše osvojení občana nebo cizince podle právních předpisů cizího státu za předpokladu, že jeho narození nebo uzavření manželství je zapsáno v matriční knize vedené matričním úřadem podle tohoto zákona. Pokud žije cizinec v manželství s občanem, zapíše se změna příjmení v důsledku osvojení i u tohoto občana, popřípadě u jejich nezletilých dětí.
§ 54
(1)
Stanoví-li tak mezinárodní smlouvy, současně se zápisem o narození, uzavření manželství cizince na území České republiky do matriční knihy se vydá rodný nebo oddací list a zašle se do 3 pracovních dnů zastupitelskému úřadu cizího státu, jehož je narozená fyzická osoba, popřípadě osoba, která uzavřela manželství, státním občanem. Není-li takový zastupitelský úřad na území České republiky, zašle se tento doklad Ministerstvu zahraničních věcí.
(2)
Úmrtí cizince na území České republiky se po zápisu do knihy úmrtí oznámí zastupitelskému úřadu cizího státu v České republice, a není-li na jejím území, Ministerstvu zahraničních věcí, vždy úmrtním listem.19)
§ 55
Obnovení matriční knihy a sbírky listin
(1)
Jestliže se prvopis matriční knihy, nebo její druhopis vedený do 31. prosince 1958, nebo jednotlivý zápis ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad jejich obnovení, nebo určí druhopis za prvopis a zabezpečí vyhotovení nového druhopisu ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem.
(2)
Jestliže se matriční kniha vedená po 1. lednu 1959 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad její obnovení podle sbírky listin ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem.
(3)
Ztratí-li se, nebo zničí opis matriční knihy pořízený podle dřívějších předpisů a není-li zachována sbírka listin, zajistí úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad, u něhož byl opis matriční knihy uložen, vyhotovení nového opisu matriční knihy. Je-li matriční kniha vedena v cizím jazyce, či je obtížně čitelná, může úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad zajistit nový opis matriční knihy vyhotovením kopií matriční knihy. Jednotlivé listy opisu matriční knihy musí být pevně spojeny vazbou nebo provlečením šňůry, která se opatří pečetí či otiskem úředního razítka, podpisem zaměstnance zařazeného do úřadu s rozšířenou působností, nebo zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu a ověřovací doložkou.
(4)
Ztratí-li se, nebo zničí sbírka listin uložená u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, nahradí ji opis matriční knihy, nebo její kopie pořízená způsobem uvedeným v odstavci 3.
(5)
Jestliže se nedochová ani sbírka listin, zabezpečí matriční úřad obnovení matriční knihy podle jiných listin, popřípadě i podle jiných dokladů. Listiny, popřípadě doklady, které sloužily k obnovení matriční knihy, tvoří sbírku listin.
§ 56
(1)
Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize, uložené ve státním oblastním archivu, vystaví matriční úřad, v jehož správním obvodu k narození, uzavření manželství, nebo úmrtí došlo. Podklady pro jeho vydání zašle matričnímu úřadu příslušný státní oblastní archiv na základě žádosti matričního úřadu, právnické či fyzické osoby.
(2)
Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize uložené v Archivu hlavního města Prahy, Národním archivu nebo ve Vojenském historickém archivu, vystaví Úřad městské části Praha 1.
(3)
Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené do 31. prosince 1949 pro území hlavního města Prahy, vydá Úřad městské části Praha 1.
(4)
Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené do 31. prosince 2002 pro území města Brna, vydá Úřad městské části Brno-střed.
(5)
Za matriční doklad vydaný podle odstavců 1 až 4 vybere správní poplatek pouze matriční úřad, který tento doklad vydá.
§ 57
(1)
Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány, za veřejné listinyveřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, dodatečný zápis, anebo dodatečný záznamdodatečný záznam v matriční knize, nebo opravu zápisu v matriční knizeopravu zápisu v matriční knize, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka, nejde-li o listiny vydané orgány cizího státu, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář.30)
(2)
Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny potřebnými ověřeními19a), nejde-li o listiny, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie.30) Matriční úřad může potřebná ověření listin prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.
§ 58
(1)
Jsou-li v matriční knize zapsány chybně údaje o jménujménu, popřípadě jménechjménech, příjmení, popřípadě rodném příjmenírodném příjmení, datu narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí, nebo o rodném čísle, provede se oprava zápisu podle druhopisu matriční knihy, nebo sbírky listin, popřípadě podle zápisu, který je uveden v knize narození.
(2)
Jsou-li údaje uvedené v odstavci 1 zapsány chybně v matričním dokladu, příslušný matriční úřad vydá nový matriční doklad.
(3)
Jestliže se údaje v matričních dokladech odlišují od údajů uvedených v jiných veřejných listinách, považují se za správné údaje uvedené v matričním dokladu, pokud se neprokáže opak.
(4)
Matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje uvedeného v odstavci 1 v zápise provedeném v matriční knize u fyzické osoby, které se zápis týká, a u jejích nezletilých dětí. U ostatních dětí této fyzické osoby matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje pouze na jejich žádost.
(5)
Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své jménojméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své jménojméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním dokladu. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti.
§ 59
Jsou-li podklady k provedení zápisu do matriční knihyzápisu do matriční knihy neúplné a nelze-li údaje pro zápis zjistit od osob, jichž se zápis týká, je každý povinen sdělit k dotazu matričního úřadu jemu známé skutečnosti, které jsou pro zápis rozhodující.
§ 60
Pokud tento zákon stanoví, že se do matriční knihy zapisují rodná čísla, vztahuje se toto ustanovení na občany. Na cizince nebo osoby bez státní příslušnosti se vztahuje pouze za předpokladu, že jim bylo příslušným státním orgánem České republiky rodné číslo přiděleno.
HLAVA II
JMÉNO A PŘÍJMENÍ
Díl 1
Jméno
§ 61
(1)
Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jménojméno, popřípadě jménajména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.
(2)
JménemJménem se rozumí osobní jménojméno podle občanského zákoníku26).
§ 62
(1)
Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jménojméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jménajména zkomolená. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jménojméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jménojméno, pokud je mu známo, že toto jménojméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jménajména nebo jeho správné podobě, je občan povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek.
(2)
Fyzická osoba je povinna užívat v úředním styku dvě jménajména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem.
(3)
Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jedno jménojméno, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jménajména. Při volbě druhého jménajména platí odstavec 1 a § 18. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jménajména nemůže dojít. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.
(4)
Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsána více než dvě jménajména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství České republiky nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmenjmen nemůže dojít.
(5)
Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jménojméno a jménojméno po otci na pozici druhého jménajména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, zda bude jménojméno po otci v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmenjmen nemůže dojít. Pozdější žádost o upuštění od užívání jménajména po otci je posuzována jako žádost o změnu jménajména.
(6)
Matriční úřad, který nevede matriční knihu narození, v níž je zapsáno jménojméno, jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jménojméno zapsáno. Krajský úřad postoupí prohlášení podle odstavců 4 a 5 do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jménojméno zapsáno.
(7)
Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a jsou-li na cizozemském matričním dokladu uvedena více než dvě jménajména, může občan učinit prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude užívat. Za nezletilé dítě učiní prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmenjmen nemůže dojít. Jde-li o zápis jménajména po otci, použije se odstavec 5 obdobně.
§ 63
(1)
Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení.
(2)
Občan, který chce užívat českou podobu cizojazyčného jménajména, popřípadě jmenjmen, oznámí tuto skutečnost kterémukoli matričnímu úřadu, není-li to v rozporu s tímto zákonem. V případě pochybnosti, zda jde o českou podobu jménajména, je oznamovatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. Toto oznámení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Za nezletilé dítě učiní toto oznámení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k oznámení jeho souhlas, bez něhož k užívání české podoby cizojazyčného jménajména, popřípadě jmenjmen, nemůže dojít.
(3)
Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jménojméno, jehož se oznámení podle odstavce 2 týká, postoupí toto oznámení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jménojméno zapsáno.
§ 67
(1)
Prohlášení o zvolení jména, popřípadě jmen, obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a rodné číslo osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,
b)
místo narození osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,
c)
jménojméno, popřípadě jménajména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, a datum narození fyzických osob činících prohlášení za nezletilé dítě,
d)
jméno, popřípadě jména, která si zvolí,
e)
úředně ověřený podpis prohlašovatelů; úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže je prohlášení podepsáno před matrikářem.
(2)
K prohlášení se připojí
a)
rodný list osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,
b)
rodné listy fyzických osob uvedených v § 62, popřípadě jejich oddací list.
Díl 2
Příjmení
§ 68
(1)
Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.
(2)
Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození
a)
při narození dítěte podle § 14,
b)
při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 a 3, § 16a a § 19 odst. 2 a 7,
c)
při osvojení dítěte,
d)
v souvislosti se změnou pohlaví, nebo
e)
při uzavření manželství rodičů po narození dítěte.
(3)
Rodným příjmením se dále rozumí příjmení
a)
uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3,
b)
ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50,
c)
užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále používat podle § 58 odst. 5,
d)
po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 nebo podle § 69b, nebo
e)
uvedené v podobě podle prohlášení podle § 70a.
(4)
Při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní matrika na základě žádosti občana nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte, jehož se zápis týká a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení, popřípadě rodné příjmení podle cizozemského matričního dokladu vydaného v době vzniku zapisované matriční skutečnosti, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, uvede se příjmení na základě žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k žádosti jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného příjmení, nemůže dojít. Ustanovení § 69 odst. 1 se nepoužije.
§ 69
(1)
Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.
(2)
Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru.
(3)
Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle prohlášení druhého z rodičů.
(4)
Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení ženy, jíž se zápis týká, v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou.
§ 69a
(1)
Na základě žádosti ženy, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru.
(2)
Na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést jeho příjmení v mužském tvaru. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.
(3)
Na základě žádosti ženy nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jejichž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.
(4)
Žádost podle odstavců 1 až 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky.
(5)
Do poznámky matričního dokladu matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo nezletilé dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují.
(6)
Uvede-li se příjmení ženy nebo nezletilého dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, podle odstavců 1 až 3, další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto tvaru.
(7)
Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, je posuzována jako žádost o změnu příjmení.
§ 69b
Užívá-li žena v souladu s § 68 odst. 4, § 69 nebo § 69a příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s § 68 odst. 4, pravidly české mluvnice. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví v souladu s pravidly české mluvnice podle žádosti druhého z rodičů.
§ 70
(1)
Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek:
a)
nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat podle tohoto zákona, anebo
b)
prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo
c)
prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí,20) nebo
d)
jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení, nebo
e)
nabyl-li je v souvislosti s osvojením27).
(2)
Fyzická osoba, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození nebo v knize manželství, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat pouze jedno, popřípadě dvě příjmení. Za trvání manželství lze takovéto prohlášení učinit pouze souhlasným prohlášením manželů. Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nelze prohlášením upustit od užívání společného příjmení, jestliže toto manželství trvá.
(3)
Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že si ponechá své dosavadní příjmení, které je složeno z více příjmení, a tato příjmení užívají společné nezletilé děti manželů, prohlášení o upuštění od užívání příjmení lze za trvání manželství učinit pouze se souhlasem druhého manžela a vztahuje se i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas.
(4)
Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli
a)
na společném příjmení jednoho z nich, nebo
b)
že příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení.
(5)
Prohlášení podle odstavce 4 se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení.
(6)
Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že tento manžel od užívání připojovaného příjmení upouští36).
(7)
Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství37).
(8)
Prohlášení podle odstavců 4, 6 a 7 lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Každé další prohlášení je posuzováno jako žádost o změnu příjmení.
(9)
Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika na základě žádosti manželů uvede jejich příjmení podle cizozemského matričního dokladu, dokladu totožnosti nebo potvrzení cizího státu, pokud jsou doklad nebo potvrzení vydány po uzavření manželství na území cizího státu.
(10)
Postupem podle odstavce 9 zapíše zvláštní matrika i manželství, které bylo uzavřeno na území cizího státu přede dnem 1. července 2012.
§ 70a
(1)
Matriční úřad na základě prohlášení občana, který je současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, uvede v matriční knize jménojméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení občana v podobě, kterou mu umožňuje užívat právo a tradice tohoto jiného členského státu Evropské unie, prokáže-li občan jeho užívání matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinouveřejnou listinou tohoto jiného členského státu Evropské unie.
(2)
Prohlášení přijímá kterýkoli matriční úřad. Matriční úřad, který nevede matriční knihu, v níž je jménojméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení, jehož se prohlášení týká, zapsáno, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození, knize manželství nebo knize partnerství je jménojméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého dítěte staršího 12 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.
(3)
K prohlášení nezletilého dítěte musí být přiložen písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, musí být podpis na listině obsahující souhlas druhého rodiče úředně ověřen. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte, zapíše se prohlášení podle druhého z rodičů.
§ 71
Do knihy manželství se zapíše oznámení rozvedeného manžela, že přijímá zpět své dřívější příjmení, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.21)
§ 71a
(1)
Osvojenec mladší 12 let má příjmení osvojitele; společný osvojenec manželů má jejich společné příjmení nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů38).
(2)
Dovršil-li osvojenec 12 let, může osvojitel s jeho souhlasem před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude
a)
mít příjmení osvojitele,
b)
mít příjmení podle odstavce 1, jde-li o společného osvojence, nebo
c)
osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení.
(3)
Má-li osvojenec připojované příjmení, lze osvojitelovo příjmení připojit jen k prvnímu příjmení osvojence; má-li osvojitel připojované příjmení, lze k osvojencovu příjmení připojit jen první příjmení osvojitele39).
(4)
Osvojitel, popřípadě osvojitelé, prokáže svoji totožnost a k prohlášení připojí
a)
pravomocný rozsudek o osvojení,
b)
rodný list osvojence a
c)
souhlas osvojence staršího 12 let.
(5)
Osvojenec, který dovršil 12 let, může do 6 měsíců po zrušení osvojení před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že si ponechá příjmení nabyté v souvislosti s osvojením. Nedojde-li k prohlášení ve stanovené lhůtě, zapíše se do knihy narození jeho příjmení před osvojením29).
§ 71b
(1)
Se souhlasem osvojitele může zletilý osvojenec před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude
a)
mít jeho příjmení,
b)
mít příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů38), jde-li o společného osvojence, nebo
c)
osvojitelovo příjmení připojovat k svému příjmení.
(2)
Trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, je třeba souhlas druhého manžela.
(3)
Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení ke svému příjmení nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle odstavce 1 písm. b), jde-li o společného osvojence, jen se souhlasem svého manžela40).
(4)
Zletilý osvojenec prokáže svoji totožnost a k prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem připojí
a)
pravomocný rozsudek o osvojení,
b)
rodný list, popřípadě oddací list, žije-li v platném manželství,
c)
souhlas osvojitele,
d)
souhlas manžela osvojitele, žije-li osvojitel v platném manželství, a
e)
souhlas svého manžela, žije-li v platném manželství.
(5)
Není-li souhlas osvojitele, manžela osvojitele a manžela osvojence činěn před matričním úřadem, musí být jejich podpis na souhlasu úředně ověřen.
Díl 3
Změna jména a příjmení
§ 72
(1)
JménoJméno, popřípadě jménajména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců.
(2)
Změna příjmení se povolí tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod.
(3)
Změna jménajména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jménojméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jménajména na jménojméno neexistující, zkomolené nebo na jménojméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jménajména nebo jeho správné podobě, je žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek.
(4)
Změna jménajména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého dítěte. Změna příjmení nezletilého dítěte se nepovolí, jde-li o změnu na příjmení poručníka, popřípadě poručníků, příjmení pěstouna, popřípadě pěstounů, nebo na příjmení osoby, do jejíž péče bylo nezletilé dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů.
(5)
Fyzické osobě, která není občanem, lze povolit změnu jménajména nebo příjmení, jen má-li povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo jí byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu.
§ 72a
(1)
Fyzická osoba, u níž byla zahájena léčba pro změnu pohlaví, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat neutrální jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení.
(2)
Fyzická osoba, jejíž léčba pro změnu pohlaví byla ukončena24), může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat jiné jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení.
(3)
Přílohou prohlášení podle odstavce 1 je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení léčby pro změnu pohlaví. Přílohou prohlášení podle odstavce 2 je potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o ukončení léčby pro změnu pohlaví.
(4)
Neučiní-li fyzická osoba, která neučinila prohlášení podle odstavce 1, po ukončení léčby pro změnu pohlaví prohlášení podle odstavce 2, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jménojméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu.
§ 73
(1)
Za trvání manželství může být změna příjmení povolena pouze na základě souhlasu obou manželů.
(2)
Mají-li manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí.
(3)
Mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého.
(4)
Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze tohoto společného příjmení.
(5)
Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je třeba, aby se změnou svého příjmení souhlasilo.
§ 73a
U fyzických osob, které změnily osobní stav a kterým byla povolena změna příjmení, se povolená změna příjmení zapíše v knize manželství nebo v knize partnerství.
§ 74
(1)
O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte.
(2)
Pokud žadatel, popřípadě nezletilé dítě, není na území České republiky přihlášen k trvalému pobytu, je příslušný k projednání žádosti matriční úřad podle místa posledního trvalého pobytu na území České republiky. Pokud není ani takový pobyt, je příslušný k projednání žádosti Úřad městské části Praha 1.
(3)
Jsou-li pro to závažné důvody, může matriční úřad postoupit žádost k vyřízení matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno nebo příjmení, které má být změněno, zapsáno.
§ 75
Žádost o povolení změny jména nebo příjmení obsahuje
a)
jménojméno, popřípadě jménajména, příjmení, popřípadě rodné příjmenírodné příjmení, datum a místo narození, případně datum a místo uzavření manželství nebo vzniku partnerství8a) žadatele,
b)
rodné číslo,
c)
místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte,
d)
jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se změna jména, nebo příjmení i na tyto fyzické osoby,
f)
údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte,
g)
odůvodnění.
§ 76
(1)
K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen
a)
rodný, popřípadě oddací, list žadatele, nebo nezletilého dítěte, popřípadě doklad o uzavřeném partnerství8a),
b)
jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství,
c)
jde-li o osoby, jejichž partnerství8a) zaniklo, pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a),
d)
jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list,
e)
doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky,
f)
doklad o státním občanství,16)
g)
souhlas fyzické osoby starší 12 let, jde-li o změnu jejího jménajména, popřípadě jmenjmen a příjmení.
(2)
K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas.
(3)
Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen.
(4)
Doklad podle odstavce 2 není třeba předkládat, pokud
a)
druhý rodič zemřel; v tom případě se k žádosti přiloží jeho úmrtní list, anebo
b)
pokud byl druhý rodič zbaven práva určit jménojméno, popřípadě jménajména, a příjmení dítěte; v tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek, nebo
c)
není známo místo trvalého pobytu druhého rodiče.
§ 77
(1)
Občan, který žije v manželství s cizincem, k žádosti o změnu příjmení přiloží doklad o tom, že podle právního řádu jeho domovského státu tento stát uzná změnu příjmení, pokud se má změna příjmení vztahovat i na tohoto cizince.
(2)
Doklad podle odstavce 1 se nepředkládá, pokud má cizinec povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů.18)
§ 78
Pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny příjmení občana, ke kterým došlo za trvání manželství s cizincem v době,
a)
kdy měl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná bez dalšího i na území České republiky,
b)
kdy neměl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná i na území České republiky poté, co ministerstvo uzná jejich platnost.
§ 79
Rozhodnutí o změně jména nebo příjmení občanů vydaná orgány cizího státu jsou platná i pro orgány České republiky bez ohledu na ustanovení § 78, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.
HLAVA III
PŘESTUPKY
§ 79a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije matriční doklad, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku,
b)
nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí, uzavření manželství nebo registrovaném partnerství stanovenou tímto zákonem nebo úmyslně uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje,
c)
v rozporu s § 61 odst. 1 a § 68 odst. 1 úmyslně neužívá v úředním styku jménojméno, popřípadě jménajména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice,
d)
určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů o určení otcovství k témuž dítěti opakovaně před matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, nebo
e)
při určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů nepravdivě prohlásí, že jí není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
HLAVA IV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ
§ 80
Způsobilost k vedení matričních knih a zabezpečování s tím souvisejících úkonů získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za zkoušku podle tohoto zákona.
§ 81
Za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která osvědčuje skutečnosti o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí a osobním stavu, pokud byla vydána matričním úřadem, soudem nebo jiným státním orgánem České republiky v mezích jeho pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem za veřejnou listinu prohlášena, anebo listina, která se za veřejnou považuje podle zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní smlouvy.
§ 81a
Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.
§ 82
(1)
Matriční úřad plní oznamovací povinnost o údajích zapsaných v matričních knihách, nebo o rozhodnutích týkajících se jména, nebo příjmení v případech a způsoby, které stanoví zvláštní zákon.
(2)
Matriční úřad zašle soudu příslušnému k projednání dědictví kopii úmrtního listu; pokud je mu znám vypravitel pohřbu, uvede tuto skutečnost do poznámky úmrtního listu.
§ 83
(1)
Soudy, správní úřady, obceobce a matriční úřady jsou povinny zasílat příslušnému matričnímu úřadu oznámení o vydaných rozhodnutích, nebo učiněných dohodách, nebo souhlasných prohlášeních, které mají vliv na matriční události a matriční skutečnosti zapisované do matričních knih. Tyto doklady, které jsou podkladem pro zápis, nebo dodatečný zápis do matriční knihydodatečný zápis do matriční knihy, popřípadě dodatečný záznamdodatečný záznam do matriční knihy, zašlou uvedené orgány příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozsudku nebo do 30 dnů od uzavření dohody, nebo souhlasného prohlášení.
(2)
Jsou-li rozhodnutí uvedená v odstavci 1 doručována do ciziny a nelze-li splnit oznamovací povinnost vůči příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, je nutno tak učinit i po uplynutí této lhůty, nejdéle do 30 dnů od obdržení potvrzení o převzetí rozhodnutí.
§ 84
K ověření správnosti údajů zapisovaných do matričních knih jsou ministerstva, ostatní správní úřady, soudy a orgány územních samosprávných celků povinny poskytnout potřebné informace.
§ 84c
Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona ministerstvo, krajský úřad a matriční úřad dále předávat.
§ 85
Jestliže jsou v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jménajména, nebo více jmenjmen, platí v úředním styku jménojméno uvedené na prvním místě. Je-li však některé z nich označeno za hlavní, platí v úředním styku toto jménojméno.
§ 86
(1)
Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, že bude tato jména užívat. Má-li v této matriční knize zapsána více než dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, které jméno z těchto zapsaných jmen bude užívat jako druhé.
(2)
Prohlášení se činí před kterýmkoli matričním úřadem. Matriční úřad, v jehož knize narození nejsou zapsána jménajména, jichž se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození jsou jménajména zapsána. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.
§ 87
Pokud se podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) a c) až e), § 8a odst. 2 až 5, § 12 a 13, § 13a odst. 4, § 16 odst. 7 a 9, § 16a a 17a, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 1 až 7, § 25 odst. 1 písm. a) a c) až e), § 25 odst. 2, 3 a 5 až 7, § 25b, § 26 odst. 2 až 4, § 28, 45, 46 a 53, § 57 odst. 2, § 58 odst. 5, § 62 odst. 1, 3 až 5 nebo 7, § 63 odst. 2, § 68 odst. 4, § 69 až 71b, 72a nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.
§ 88
Matriční úřad, který od účinnosti tohoto zákona povede matriční knihy, převezme nejpozději do jednoho měsíce od účinnosti tohoto zákona matriční knihy od obecních úřadů a újezdních úřadů,1) pověřených vedením matrik, jejichž působnost na úseku matrik zanikla.
§ 89
Sbírku listin podle § 8 odst. 1 tvoří od 1. ledna 2006 též výtisk počítačového záznamu.
§ 90
(1)
V případech, kdy nejsou uloženy prvopisy a druhopisy matričních knih a sbírky listin v souladu s ustanovením § 23, předá matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad a archiv ve lhůtě 2 let od účinnosti tohoto zákona matriční knihy k uložení příslušnému archivu stanovenému tímto zákonem.
(2)
Není-li zachován prvopis či druhopis matriční knihy u příslušného matričního nebo úřadu s rozšířenou působností anebo krajského úřadu, postupuje matriční úřad a úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad před předáním matričních knih (§ 23) příslušnému archivu podle § 55.
(3)
Není-li zachován druhopis matriční knihy a její prvopis je již uložen u příslušného archivu, zajistí tento archiv vyhotovení druhopisu matriční knihy. Přitom postupuje podle § 55 odst. 3.
§ 91
(1)
Matriční doklady
a)
vyhotovené orgány příslušnými k jejich vydání podle předpisů platných k 31. prosinci 1949 (rodný, případně rodný a křestní, popřípadě křestní a rodný, nebo oddací, anebo úmrtní list), nebo
b)
vyhotovené podle právních předpisů platných k počátku účinnosti tohoto zákona (rodný, oddací, nebo úmrtní list),
zůstávají i nadále v platnosti a mají charakter veřejných listinveřejných listin, pokud nedošlo ke změně skutečností v nich uvedených (§ 58).
(2)
Křestní list se považuje za veřejnou listinuveřejnou listinu prokazující narození za předpokladu, že
a)
obsahuje údaje uváděné v době jeho vydání v rodném listu,
b)
byl vydán do 31. prosince 1949 a
c)
nedošlo ke změně údajů v něm uvedených podle § 58.
§ 92
Při vydávání matričních dokladů ze zápisů v matričních knihách se údaje uvádějí v souladu s předpisy platnými v době vzniku matriční události. Obdobně se postupuje při dodatečných zápisech matričních událostí, dodatečných záznamechdodatečných záznamech nebo jejich změnách.
§ 94
Zápis do zvláštní matriky se neprovede, jestliže došlo k matriční události před 1. lednem 1950, pokud tato událost byla zapsána podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihyzápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky.
§ 95
Podání učiněná před účinností tohoto zákona se vyřizují podle dosavadních předpisů.
§ 95a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu měst Brna, Ostravy a Plzně, úřadům městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst, obecnímu úřadu, starostovi, místostarostovi nebo pověřenému členu zastupitelstva podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 96
(1)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a)
matriční úřady a jejich správní obvody,
b)
podrobnosti o technickém způsobu vedení předem svázaných matričních knih,
c)
způsob a postup při vedení rejstříku,
d)
postup při zapisování do matričních knih,
e)
postup při vydávání matričních dokladů, potvrzení a doslovných výpisů z matričních knih,
f)
způsob označení a spojení vícejazyčného standardního formuláře s matričním dokladem, vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství,
g)
postup při zasílání matričních dokladů do ciziny,
h)
obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní,
i)
postup při vydávání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření sňatku, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství,
j)
postup při zápisu oznámení o užívání příjmení po rozvodu,
k)
postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních dokladech,
l)
vzory matričních tiskopisů, vzory souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství a vzory prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte,
m)
vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví,
n)
způsob a postup ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce matrikáře,
o)
postup při provádění zápisů do zvláštní matriky,
p)
postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci.
(2)
Národní standard pro elektronické vedení matriky, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a na svých internetových stránkách, stanoví výstupní datový formát matričních událostí, matričních skutečností, změn a oprav vedených pomocí výpočetní techniky a harmonogram předání těchto údajů do matričního informačního systému.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy
§ 98
Zákon č. 68/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., se mění takto:
Čl. IV se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 99
Zrušují se:
1.
Zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách.
2.
Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení.
3.
Vládní nařízení č. 161/1950 Sb., o některých přesunech působnosti v oboru vojenské správy.
4.
Vládní nařízení č. 93/1958 Sb., o změnách působnosti v matričních věcech.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 100
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 2, uvedeného v části první tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
§ 35 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
1a)
§ 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
2)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
4a)
§ 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
7)
§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 212 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
8)
§ 776 odst. 1 občanského zákoníku.
8a)
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
9)
Vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého).
9a)
§ 1 a 2 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb.
9b)
§ 1 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.
9c)
Čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/1998 Sb.).
§ 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10a)
Článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. 4. 2004 o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.
11)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
12)
§ 672 občanského zákoníku.
13)
§ 669 občanského zákoníku.
14)
§ 86a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 155/1998 Sb.
15)
§ 667 občanského zákoníku.
16)
§ 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.
18)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19)
Čl. 37 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.
19a)
§ 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.
20)
§ 660 písm. c) občanského zákoníku.
21)
§ 759 občanského zákoníku.
22)
§ 37 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
23)
§ 778 občanského zákoníku.
24)
§ 29 odst. 1 občanského zákoníku.
25)
§ 28 odst. 1 občanského zákoníku.
26)
§ 77 odst. 1 občanského zákoníku.
27)
§ 835 odst. 2 a § 851 odst. 2 občanského zákoníku.
29)
§ 842 občanského zákoníku.
30)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.
31)
§ 7 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).
32)
Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb.
33)
§ 16 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.
34)
§ 780 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
36)
§ 661 odst. 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
37)
§ 661 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
38)
§ 835 odst. 1 a § 860 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
39)
§ 835 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
40)
§ 851 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 302/2000 Sb. | Zákon č. 302/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)
Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 7. 9. 2000, částka 85/2000
* Čl. I - Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 7. 9. 2000
302
ZÁKON
ze dne 2. srpna 2000,
kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 se za slova „Sbírku zákonů,“ vkládají slova „Sbírku mezinárodních smluv,“.
2.
V § 9 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
1 povinný výtisk každé státní vědecké knihovně a Státní technické knihovně v Praze,“.
3.
V § 9 odst. 1 písm. g) se slovo „regionální“ zrušuje.
4.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
Je-li periodický tisk vydáván v regionálních mutacích, vydavatel splní povinnost podle odstavce 1 písm. f) dodáním povinného výtisku takového periodického tisku státní vědecké knihovně příslušné podle označení regionální mutace a dodáním regionálních mutací Státní technické knihovně v Praze.“.
5.
V § 9 se odstavec 6 zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 303/2000 Sb. | Zákon č. 303/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 7. 9. 2000, částka 85/2000
* Čl. I - Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb. a zákona č. 241/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období roku 2000.
* Čl. III
Aktuální znění od 7. 9. 2000
303
ZÁKON
ze dne 2. srpna 2000,
kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb. a zákona č. 241/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
vozidla jednostopá, sněžné skútry, vozidla se třemi koly, vozidla se čtyřmi koly mající charakter konstrukce motocyklu a nepřevyšující pohotovostní hmotnost 400 kg a s maximálním čistým výkonem motoru, který nepřevyšuje 15 kW, a jejich přípojná vozidla,“.
2.
V § 3 odst. 1 se písmena j) a k) zrušují a doplňuje se písmeno ch), které zní:
„ch)
vozidla na elektrický pohon.“.
3.
V § 3 se odstavce 3 a 4 zrušují.
4.
V § 6 se doplňují odstavce 6, 7, 8, 9 a 10, které znějí:
„(6)
U vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně Euro 2 stanovené předpisy Evropské hospodářské komise OSN 49-02 B (směrnice 91/542/EHS, směrnice 96/1/ES), Evropské hospodářské komise OSN 83-03 B, C (směrnice 94/12/ES) a Evropské hospodářské komise OSN 83-04 B, C (směrnice 96/44/ES, směrnice 96/69/ES), se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 % do 31. 12. 2001. U jednoho vozidla nelze použít současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a odstavce 5.
(7)
U vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně Euro 3, se sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 50 % do 31. 12. 2001; počínaje 1. 1. 2002 se u těchto vozidel sazba daně podle odstavců 1 a 2 snižuje o 25 %. U jednoho vozidla nelze použít současně snížení sazby daně podle tohoto odstavce a odstavce 5.
(8)
Limity úrovně Euro 3 stanoví prováděcí předpis.
(9)
Snížení podle odstavců 6 a 7 se u jednoho poplatníka vztahuje na počet návěsů odpovídající počtu tahačů splňujících podmínky pro toto snížení.
(10)
Nárok na snížení podle odstavců 6 a 7 u vozidel evidovaných v zahraničí prokáže poplatník potvrzením nebo jiným dokladem vydaným výrobcem vozidla.“.
5.
V § 10 odst. 5 se slova „až k)“ nahrazují slovy „až ch)“.
6.
V § 11 se za slova „sleva na dani“ vkládají slova „za jednotlivá vozidla“.
7.
V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo dopravy a spojů vydá prováděcí právní předpis k provedení § 6 odst. 8.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
Čl. II
Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období roku 2000.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 305/2000 Sb. | Zákon č. 305/2000 Sb.
Zákon o povodích
Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 85/2000
* § 1 - (1) Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká bez likvidace
* § 2 - Přechod vlastnického práva
* § 3 - Přechod ostatních práv a povinností
* § 4 - Hlavní předmět činnosti Povodí
* Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
* § 5 - (1) Předsedové představenstev jednotlivých akciových společností uvedených v § 1 odst. 1 se stávají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona řediteli příslušných Povodí; tuto funkci vykonává každý z nich do doby jmenování nového ředitele příslušného Povodí.
* § 6 - Akcie akciových společností se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ruší.
* § 7 - (1) Živnostenská oprávnění vydaná akciovým společnostem uvedeným v § 1 odst. 1 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na příslušná Povodí uvedená v § 1 odst. 2, na něž práva a povinnosti z jednotlivých akciových společností přecházejí podle § 3.
* § 8 - (1) Zakladatel předloží příslušnému krajskému soudu, který vede obchodní rejstřík, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na výmaz zaniklých akciových společností uvedených v § 1 odst. 1 a návrh na zápis jednotlivých Povodí uve
* § 9 - (1) Zakladatel předloží příslušnému katastrálnímu úřadu nejpozději do 3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na záznam příslušných změn, vyplývajících z tohoto zákona, v operátech katastru nemovitostí, včetně vyznačení práva hospodaření2) k n
* § 10 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2001
305
ZÁKON
ze dne 4. srpna 2000
o povodích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká bez likvidace
a)
Povodí Labe, akciová společnostakciová společnost, se sídlem v Hradci Králové, ul. Víta Nejedlého 951,
b)
Povodí Moravy, akciová společnostakciová společnost, se sídlem v Brně, Dřevařská 11,
c)
Povodí Odry, akciová společnostakciová společnost, se sídlem v Ostravě 1, Varenská 49,
d)
Povodí Ohře, akciová společnostakciová společnost, se sídlem v Chomutově, Bezručova 4219,
e)
Povodí Vltavy, akciová společnostakciová společnost, se sídlem v Praze 5, Holečkova 8.
(2)
Dnem účinnosti tohoto zákona vzniká
a)
Povodí Labe, státní podnik, se sídlem v Hradci Králové, ul. Víta Nejedlého 951,
b)
Povodí Moravy, státní podnik, se sídlem v Brně, Dřevařská 11,
c)
Povodí Odry, státní podnik, se sídlem v Ostravě 1, Varenská 49,
d)
Povodí Ohře, státní podnik, se sídlem v Chomutově, Bezručova 4219,
e)
Povodí Vltavy, státní podnik, se sídlem v Praze 5, Holečkova 8,
(dále jen „Povodí“).
(3)
Postavení, právní poměry, činnost, sloučení, splynutí a rozdělení Povodí se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona řídí ustanoveními zákona o státním podniku,1) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4)
Funkci zakladatele Povodí jménem státu vykonává Ministerstvo zemědělství.
(5)
Na nakládání s majetkem státu podle tohoto zákona nelze použít ustanovení zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby.2)
§ 2
Přechod vlastnického práva
Věci ve vlastnictví jednotlivých akciových společnostíakciových společností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) až e) přecházejí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do vlastnictví státu. K témuž dni vzniká k těmto věcem a dále k věcem ve vlastnictví státu, které tyto akciové společnostiakciové společnosti užívají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, právo hospodaření3) příslušným Povodím uvedeným v § 1 odst. 2 písm. a) až e).
§ 3
Přechod ostatních práv a povinností
(1)
Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí z jednotlivých akciových společnostíakciových společností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) až e) všechna práva, s výjimkou vlastnického práva, a všechny povinnosti, včetně pracovněprávních vztahů, na příslušná Povodí uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) až e).
(2)
Za hodnotu práv a povinností, které přecházejí podle odstavce 1, se u jednotlivých Povodí považuje hodnota práv a závazků, evidovaná ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v účetnictví příslušné akciové společnostiakciové společnosti, vedeném v souladu s právními předpisy. Obdobně to platí pro hodnotu věcí, k nimž vzniká podle § 2 právo hospodaření jednotlivým Povodím.
(3)
Určeným majetkem u jednotlivých Povodí jsou pozemky a stavby, včetně vodohospodářských děl, k nimž jim vzniklo právo hospodaření podle § 2.
(4)
Jednotlivá Povodí vytvářejí a používají fond kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu,4) do kterého se převede zůstatek sociálního fondu.
(5)
Počáteční minimální výše rezervního a investičního fondu, fondu rozvoje a odměn se rovná výši těchto fondů příslušné akciové společnostiakciové společnosti ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 4
Hlavní předmět činnosti Povodí
(1)
Hlavním předmětem činnosti Povodí je správa vodohospodářsky významných vodních toků,5) vodních toků tvořících státní hranici, jakož i provoz a údržba vodohospodářských děl ve vlastnictví státu.
(2)
Povodí vykonávají dále činnosti s hlavním předmětem činnosti související a činnosti svěřené jim tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.6)
(3)
Povodí mohou majetek, k němuž jim vzniklo právo hospodaření, užívat k podnikání jen v rozsahu a za podmínek stanovených zakladatelem.
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 5
(1)
Předsedové představenstev jednotlivých akciových společnostíakciových společností uvedených v § 1 odst. 1 se stávají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona řediteli příslušných Povodí; tuto funkci vykonává každý z nich do doby jmenování nového ředitele příslušného Povodí.
(2)
Jmenování nových ředitelů Povodí a jmenování a volba jejich dozorčích rad bude provedena nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona končí funkční období členů představenstva a členů dozorčích rad akciových společnostíakciových společností uvedených v § 1 odst. 1.
§ 6
AkcieAkcie akciových společnostíakciových společností se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ruší.
§ 7
(1)
Živnostenská oprávnění vydaná akciovým společnostemakciovým společnostem uvedeným v § 1 odst. 1 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na příslušná Povodí uvedená v § 1 odst. 2, na něž práva a povinnosti z jednotlivých akciových společnostíakciových společností přecházejí podle § 3.
(2)
Ředitelé jednotlivých Povodí písemně oznámí příslušným živnostenským úřadům7) do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pokračování v provozování živnostíživností příslušné zaniklé akciové společnostiakciové společnosti.
§ 8
(1)
Zakladatel předloží příslušnému krajskému soudu, který vede obchodní rejstřík, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na výmaz zaniklých akciových společnostíakciových společností uvedených v § 1 odst. 1 a návrh na zápis jednotlivých Povodí uvedených v § 1 odst. 2 do obchodního rejstříku.
(2)
Návrh na zápis každého Povodí do obchodního rejstříku obsahuje
a)
název a sídlo Povodí,
b)
hlavní předmět činnosti Povodí,
c)
rozsah a podmínky podnikání stanovené zakladatelem,
d)
jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt ředitele Povodí,
e)
jména, příjmení, rodná čísla a trvalý pobyt členů dozorčí rady Povodí,
f)
označení a adresu ministerstva, které vykonává funkci zakladatele,
g)
jméno, příjmení a funkční zařazení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele,
h)
celkovou účetní hodnotu určeného majetku (§ 3 odst. 3) Povodí,
i)
výši rezervního fondu Povodí ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, která je jeho minimální výší.
(3)
K návrhu na zápis Povodí do obchodního rejstříku se připojují
a)
potvrzení auditora o celkové výši hodnoty určeného majetku,
b)
potvrzení auditora o výši rezervního fondu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
c)
ověřené fotokopie živnostenských oprávnění.
(4)
Zápis v obchodním rejstříku na podkladě návrhu podle odstavců 1 až 3, předloženého zakladatelem, má deklaratorní povahu.
(5)
Dojde-li ke změně některého z údajů uvedených v odstavci 2, zapisovaných do obchodního rejstříku, podá zakladatel bezodkladně příslušnému soudu, který vede obchodní rejstřík, návrh na zápis takové změny v obchodním rejstříku.
§ 9
(1)
Zakladatel předloží příslušnému katastrálnímu úřadu nejpozději do 3 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na záznam příslušných změn, vyplývajících z tohoto zákona, v operátech katastru nemovitostínemovitostí, včetně vyznačení práva hospodaření2) k nemovitostemnemovitostem pro příslušné Povodí.8)
(2)
Katastrální úřad provede změny v katastru nemovitostínemovitostí záznamem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 10
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1)
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 761 odst. 1 obchodního zákoníku.
4)
Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Vyhláška č. 28/1975 Sb., kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků.
6)
Například zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 2 odst. 4 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 8 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění vyhlášky č. 113/2000 Sb. |
Zákon č. 306/2000 Sb. | Zákon č. 306/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 85/2000
* Čl. I - Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2002
306
ZÁKON
ze dne 4. srpna 2000,
kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní:
„(2)
Tento zákon se nevztahuje na pokrmy a pitnou vodu. Podmínky výroby a zásobování pitnou vodou a podmínky výroby pokrmů a jejich uvádění do oběhu stanoví zvláštní právní předpis.1a)
1a)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“.
2.
V § 2 písm. a) se slova „o léčiva1) a omamné nebo psychotropní látky,2)“ včetně poznámek pod čarou č.1) a 2) nahrazují slovy „o léčiva1) a omamné nebo psychotropní látky;2) za potravinu podle tohoto zákona se považují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace,“.
Poznámky pod čarou č. 1) a 2) znějí:
„1)
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní:
„c)
potravinami nebo složkami potravin nového typu (dále jen „potraviny nového typu“) potraviny nebo složky, které se dosud ve významné míře nepoužívaly v České republice pro lidskou spotřebu a které patří do těchto skupin:
1.
potraviny obsahující geneticky modifikované organismy,2a)
2.
potraviny, které byly vyrobeny z geneticky modifikovaných organismů, ale konkrétní potravina je již neobsahuje,
3.
potraviny obsahující novou nebo úmyslně modifikovanou základní molekulární strukturu,
4.
potraviny, sestávající z mikroorganismů, hub nebo řas, nebo jsou z nich izolovány,
5.
potraviny sestávající nebo izolované z rostlin nebo živočichů, s výjimkou rostlin nebo živočichů získaných tradičním postupem šlechtění nebo chovu nebo rozmnožování, a které jsou považovány za zdravotně nezávadné,
6.
potraviny vyrobené dosud nepoužívanými technologickými postupy, které vedou k významným změnám ve struktuře potraviny nebo složení, ovlivňující jejich nutriční hodnotu, metabolismus nebo obsah nežádoucích látek,
2a)
Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.“.
Dosavadní písmena c) až u) se označují jako písmena d) až v).
4.
V § 2 písmeno i) zní:
„i)
potravními doplňky nutriční faktory (vitamíny, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem,“.
5.
V § 2 písm. n) se slova „a poskytování služeb společného stravování4)“ včetně poznámky pod čarou č. 4) zrušují.
6.
V § 2 se na konci textu písmena o) doplňují tato slova: „od data proclení“.
7.
V § 2 písmeno t) zní:
„t)
šarží množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek,“.
8.
V § 2 písm. u) se za slovo „nakupuje“ vkládá slovo „, dováží“.
9.
V § 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) až z), která znějí:
„w)
výživovým tvrzením tvrzení, údaj, znázornění nebo reklamní sdělení, které udává, doporučuje nebo obsahuje údaje o zvláštních výživových vlastnostech potraviny v souvislosti s
1.
energetickou hodnotou, kterou potravina dodává ve snížené nebo zvýšené míře nebo nedodává vůbec,
2.
obsahem živin, které potravina obsahuje, popřípadě obsahuje ve zvýšené nebo snížené míře nebo neobsahuje vůbec;
výživovým tvrzením není informace o druhu, množství živin nebo energetické hodnotě,
x)
tvrzením každé konstatování, které tvrdí, naznačuje nebo vede k závěru, že potravina má zvláštní vlastnosti, např. původ, charakter, zpracování, složení, nutriční vlastnosti,
y)
klasifikací jatečně upravených těl jatečných zvířat (dále jen „klasifikace jatečných zvířat“) způsob zařazování jatečně upravených těl jatečných zvířat do příslušných tříd jakosti podle stanovených znaků a charakteristik, jejich označení třídou, kontrola úpravy těl nebo půlek a přejímací hmotnosti v teplém stavu v jatečné úpravě,
z)
potravinou neznámého původu potravina, u které nelze prokázat jejího výrobce nebo u dovezené potraviny zemi původu a jejího výrobce.“.
10.
Nadpis pod § 3 zní: „Povinnosti výrobců a dovozců potravin“.
11.
V § 3 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 7) zní:
„a)
dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, jakost, přepravu a skladování potravin a surovin k jejich výrobě a technologické požadavky stanovené tímto zákonem, vyhláškou a zvláštními právními předpisy1a), 7) nebo rozhodnutími příslušných správních úřadů a používat při výrobě tepelně neopracovaných potravin pouze tepelně ošetřené vaječné obsahy,
7)
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
12.
V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „zvláštními zákony6), 7)“ nahrazují slovy „zvláštními právními předpisy1a), 7)“.
13.
V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „vodu a suroviny,“ zrušují.
14.
V § 3 odst. 1 písmeno f) včetně poznámek pod čarou č. 9a) a 9b) zní:
„f)
zajistit u vyráběných potravin pravidelnou kontrolu nad dodržováním požadavků stanovených prováděcími právními předpisy a technických požadavků9) na zdravotní nezávadnost a jakost a v době radiační havárie9a) nad dodržováním požadavků na nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené zvláštním právním předpisem,9b) způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou a vést o tom evidenci,
9a)
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9b)
Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.“.
15.
V § 3 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
používat při výrobě potravin potravní doplňky, látky přídatné, látky pomocné a látky určené k aromatizaci tak, aby jejich obsah, podmínky a způsob použití ve výrobku odpovídal vyhlášce nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu,“.
16.
V § 3 odst. 1 se doplňují písmena j) až m), která znějí:
„j)
používat k přímému technologickému zpracování nebo k uchování potravin pitnou vodu;1a) jinou vodu, s výjimkou potravin živočišného původu, může výrobce k těmto účelům používat jen se souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví. V žádosti o souhlas uvede výsledky šetření jakosti o zdravotní nezávadnosti této vody a zdůvodnění jejího použití. Povinnost používat pitnou vodu se nevztahuje na vodu používanou k dopravě nebo mytí zemědělských produktů a surovin, které jsou dále tepelně zpracovány. Tato voda však nesmí negativně ovlivnit zdravotní nezávadnost potraviny,
k)
dodržovat požadavky na zdravotní nezávadnost, čistotu a identitu surovin a látek stanovenou prováděcími právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu vydaným podle tohoto zákona a zvláštním právním předpisem,7)
l)
při použití látek schválených rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 3a dodržovat schválený rozsah značení těchto látek na obalu potraviny,
m)
vést evidenci o provedené ochranné dezinsekci a ochranné deratizaci zaměřené na likvidaci původců nákaz a zvýšeného výskytu přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.“.
17.
V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 9c) zní:
„(2)
Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace stanovené zvláštními právními předpisy.1a), 7), 9c)
9c)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Výrobce nebo dovozce smí vyrábět nebo dovážet jen takové potraviny nového typu, které nepředstavují zdravotní nebezpečí pro spotřebitele, neklamou spotřebitele a neliší se od běžných potravin nebo složek potravin, které mají být jimi nahrazeny, a to do té míry, že by jejich běžná spotřeba byla pro spotřebitele nutričně nevýhodná.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
19.
V § 3 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 10b) zní:
„(5)
Výrobci a dovozci potravin jsou povinni přizpůsobit zaměření a rozsah výroby nebo dovozu potravin v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.10b)
10b)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.“.
20.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně poznámky pod čarou č. 10c) zní:
㤠3a
Povinnosti výrobců a dovozců některých látek přídatných, látek pomocných a látek určených k aromatizaci potravin
(1)
Výrobce nebo dovozce látek určených k aromatizaci, látek přídatných nebo látek pomocných, které nejsou uvedeny ve vyhlášce a jsou určeny k výrobě potravin, je povinen požádat Ministerstvo zdravotnictví o souhlas k jejich výrobě nebo dovozu. Ministerstvo zdravotnictví může v rozhodnutí10c) stanovit způsob a podmínky použití těchto látek a rozsah jejich označování na vnějších obalech.
(2)
Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
specifikaci látky, popřípadě povahu zdroje, který není tradiční,
b)
technologické zdůvodnění,
c)
dokumentaci obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení látky, zejména údaje o toxicitě s důkazem, že neporuší zdravotní nezávadnost potraviny sama či reakcí nebo interakcí s potravinou, obalem nebo jinými látkami, které jsou v potravině obsaženy, a údaje o čistotě látky,
d)
zdůvodnění rozsahu použití látky při výrobě potraviny,
e)
způsob použití látky a její množství použité ve výrobě, popřípadě množství ve výsledném výrobku.
(3)
Výrobce nebo dovozce látky uvedené v odstavci 1 je povinen označit na obalu určeném pro výrobce potravin údaje podle § 6 odst. 1 písm. a) až l) a dále údaje o způsobu a podmínkách použití stanovené rozhodnutím podle odstavce 1.
10c)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
§ 4 zní:
㤠4
Ozařování potravin
(1)
Ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením lze ozařovat pouze potraviny a potravinové suroviny stanovené vyhláškou. Při ozařování těchto potravin a potravinových surovin musí být dodrženy podmínky stanovené vyhláškou. Ostatní potraviny a potravinové suroviny mohou být ozařovány pouze se souhlasem a za podmínek stanovených Ministerstvem zdravotnictví.
(2)
Osoba provádějící ozařování potravin a potravinových surovin ionizujícím zářením musí
a)
být k této činnosti odborně způsobilá,
b)
vést dokumentaci o způsobu ozáření potravin, druhu a množství ozářených potravin a potravinových surovin, označení šarže, objednatele a příjemce ozářených potravin, datu ozáření, obalových materiálech použitých během ozáření, údajích sloužících ke kontrole ozařovacího procesu včetně údajů o průběžné technologické dozimetrické kontrole použité dávky s detaily zahrnujícími limitní, nejnižší a nejvyšší absorbovanou dávku záření a jeho povahu, odkaz na validační měření, údaj o zvláštních podmínkách při ozáření (například teplota, interní atmosféra),
c)
dokumentaci podle písmena b) uchovávat po dobu 5 let.
(3)
Dovozce může dovážet potraviny a potravinové suroviny ošetřené ionizujícím zářením, pokud
a)
byly ošetřeny ionizujícím zářením v souladu s podmínkami stanovenými vyhláškou,
b)
jsou doprovázeny doklady podle odstavce 2 písm. b).“.
22.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně poznámky pod čarou č. 10d) zní:
㤠4a
Klasifikace jatečných zvířat
(1)
Provozovatel jatek,10d) který poráží jatečná zvířata, je povinen zajistit klasifikaci jatečných zvířat, zejména prasat, skotu a ovcí, způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou.
(2)
Klasifikaci jatečných prasat provádějí fyzické nebo právnické osoby způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou, na základě osvědčení o odborné způsobilosti vydaného Ministerstvem zemědělství.
(3)
Klasifikaci jatečného skotu a ovcí provádějí fyzické nebo právnické osoby způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou, na základě osvědčení o odborné způsobilosti vydaného Ministerstvem zemědělství.
(4)
Předpokladem pro vydání osvědčení podle odstavce 2 nebo 3 je zdravotní způsobilost, nejméně středoškolské vzdělání, 2 roky praxe a úspěšné absolvování odborné přípravy; podrobnosti stanoví vyhláška.
(5)
Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem dodavatel jatečných zvířat a provozovatel jatek podle odstavce 1.
10d)
§ 22 a 23 zákona č. 166/1999 Sb.“.
23.
V § 5 písmeno a) včetně úvodní věty zní:
„Podnikatel, který uvádí potraviny nebo látky uvedené v § 2 písm. i) až l) do oběhu, je povinen používat jen takové obaly a obalové materiály, které
a)
chrání potravinu před znehodnocením a znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu,“.
24.
V § 5 se na konci písmena b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
senzoricky ani jiným způsobem neovlivní potravinu.“.
25.
V § 6 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 10e) zní:
„a)
obchodním jménem výrobce nebo dovozce, popřípadě prodávajícího10e) a jeho sídlem, jde-li o právnickou osobu, a trvalým pobytem nebo místem podnikání, jde-li o fyzickou osobu. U dovážených potravin se uvede země původu nebo vzniku potraviny v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitele v omyl o skutečném původu nebo vzniku potraviny,
10e)
§ 2 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
26.
V § 6 odst. 1 písm. c) se za slova v závorce „nebo hmotností“ vkládají slova „, pokud není stanoveno jinak“.
27.
V § 6 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze a u druhů potravin stanovených vyhláškou,“.
28.
V § 6 odst. 1 se na konci písmena f) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „jde-li o potraviny, u nichž by po otevření obalu spotřebitelem došlo k rychlému poškození jakosti nebo zdravotní nezávadnosti, uvedou se konkrétní podmínky pro uchovávání po otevření obalu u spotřebitele, popřípadě doba spotřeby potraviny,“.
29.
V § 6 odst. 1 se na konci písmena i) doplňují tato slova: „látek určených k aromatizaci a potravních doplňků,“.
30.
V § 6 odst. 1 písmeno l) zní:
„l)
údajem o ošetření potraviny nebo potravinové suroviny ionizujícím zářením, a to slovy „ozářeno“ nebo „ošetřeno ionizujícím zářením“; v případě ošetření potraviny nebo potravinové suroviny, která je složkou potraviny, se tento údaj uvede vedle názvu složky potraviny,“.
31.
V § 6 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
údajem o výživové (nutriční) hodnotě u potravin, na jejichž obalu je uvedeno výživové tvrzení, dále v případech stanovených vyhláškou, popřípadě stanovených rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví vydaném podle § 11 odst. 4,“.
32.
V § 6 odst. 1 písm. n) se slova „a to i v případě, že jde o potravinu nebalenou.“ zrušují.
33.
V § 6 odst. 1 se doplňuje písmeno o), které zní:
„o)
dalšími údaji podle zvláštního právního předpisu.7)“.
34.
V § 6 odst. 2 se text „nebo e)“ nahrazuje textem „, e) a o)“.
35.
V § 6 odst. 4 se za slova „musí být údaje“ vkládají slova „podle odstavců 1, 2 a 6“.
36.
V § 6 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Potraviny nového typu se na obalu určeném pro spotřebitele označí údaji podle odstavce 1. Dále se na obalu označí
a)
způsob a určení použití v případě, že potravina nového typu se určitou vlastností odlišuje od běžné potraviny stejného názvu,
b)
přítomnost látky, kterou běžná potravina neobsahuje a která může mít vliv na zdraví některých skupin spotřebitelů,
c)
údaj, že potravina obsahuje geneticky modifikované organismy nebo produkty podle zvláštního právního předpisu,2a)
d)
údaj, že potravina byla vyrobena z geneticky modifikovaných organismů, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Podnikatel uvedený v odstavci 1 označí vnější obaly, ve kterých uvádí potravinu do oběhu, zejména obaly přepravní a skupinové, obchodním jménem výrobce nebo dovozce, popřípadě prodávajícího a jeho sídlem, popřípadě trvalým pobytem nebo místem podnikání podle odstavce 1 písm. a), názvem potraviny podle odstavce 1 písm. b), datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti podle odstavce 1 písm. d) a e), údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením podle odstavce 1 písm. l), třídou jakosti, pokud je stanovena vyhláškou, s výjimkou vnějších obalů a způsobu balení, umožňující bez jejich porušení zjistit uvedené údaje přímo na obalu potraviny určeném pro spotřebitele. Datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti se nemusí uvádět na vnějších obalech s potravinami v případech, kdy je tak stanoveno vyhláškou.“.
37.
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikatel, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, je povinen
a)
označit vnější obaly (přepravní, manipulační) údaji podle § 6 odst. 6,
b)
sdělit nebo doložit údaje uvedené v § 6 odst. 1 jinému podnikateli, který uvádí potravinu do oběhu, nebo dalšímu výrobci.“.
38.
V § 8 odst. 2 se text „a l)“ nahrazuje textem „, l) a n)“.
39.
V § 10 odst. 1 se na konci písmena b) vypouští čárka a za slovo „označené“ se doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 11a) znějí: „nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem,11), 11a)
11a)
§ 46 obchodního zákoníku.“.
40.
V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené zvláštním právním předpisem.9b)“.
41.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Podnikatel, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen
a)
skladovat potraviny nebo suroviny v prostorách a za podmínek, které umožňují uchovat jejich zdravotní nezávadnost a jakost,
b)
vyloučit přímý styk potravin nebo surovin s látkami nepříznivě ovlivňujícími zdravotní nezávadnost a jakost potravin,
c)
uchovávat potraviny a suroviny při teplotách stanovených vyhláškou nebo deklarovaných výrobcem,
d)
odděleně umístit a zřetelně označit potraviny použitelné k jinému než původnímu použití a potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti,
e)
s ohledem na povahu potraviny přiměřeně zkrátit datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti uvedené na obalu potraviny, pokud byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí, a stanovit i podmínky jejího dalšího uchování tak, aby nedošlo ke zhoršení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny,
f)
potraviny určené pro zvláštní výživu a potraviny nového typu uvádět do oběhu pouze balené.“.
42.
V § 11 odst. 2 písm. a) úvodní větě se slova „při zjištění závad“ zrušují.
43.
V § 11 odst. 2 písm. a) se na konci textu bodu 5 doplňují tato slova: „, nebo jinak poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené;“.
44.
V § 11 odst. 2 písm. b) se na konci bodu 1 doplňují tato slova: „nebo neschválené podle § 3a“.
45.
V § 11 odst. 2 písm. b) bod 2 zní:
„2.
dosud neuvedené ve vyhlášce, kterou se stanoví požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin [§ 19 písm. a)],“.
46.
V § 11 odst. 2 písm. b) se doplňují body 4 a 5, které znějí:
„4.
nového typu,
5.
určené pro zvláštní výživu,“.
47.
V § 11 odst. 2 se na konci písmena b) za slova „a za podmínek“ vkládají slova „stanovených rozhodnutím“.
48.
V § 11 odst. 2 písm. d) se za slovo „prodeji“ vkládají slova „a přepravě“.
49.
V § 11 odst. 3 návětí včetně písmen a) až e) zní:
„(3)
Žádost o souhlas podle odstavce 2 písm. b) předkládá podnikatel. Žádost musí obsahovat
a)
složení potraviny neuvedené ve vyhlášce, popřípadě povahu zdroje potraviny, který není tradiční,
b)
dokumentaci obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení navrhované potraviny,
c)
technologické zdůvodnění použití látky, neuvedené ve vyhlášce, při výrobě potraviny,
d)
způsob použití potraviny,
e)
u potravin nového typu dokumentaci potvrzující, že jsou splněny požadavky podle § 3 odst. 3,“.
50.
V § 11 odst. 3 se doplňují písmena f) a g), která znějí:
„f)
u potravin podle § 2 písm. c) bodu 1 doklad o tom, že předmětný geneticky modifikovaný organismus nebo produkt byl zapsán do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a produktů schválených pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního právního předpisu,2a)
g)
u potravin podle § 2 písm. c) bodu 2 dokumentaci potvrzující, že potravina byla vyrobena z geneticky modifikovaných organismů, ale že je již neobsahuje.“.
51.
V § 11 odstavec 4 zní:
„(4)
Ministerstvo zdravotnictví vydá rozhodnutí, v němž může zároveň stanovit podmínky použití potravin uvedených v odstavci 2 písm. b) a způsob a rozsah jejich značení na obalu určeném pro spotřebitele.“.
52.
V § 11 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Je-li při nabízení k prodeji a prodeji potraviny uváděno výživové tvrzení, musí být na vývěsce umístěné na viditelném místě v blízkosti vystavené potraviny uvedená výživová hodnota, pokud již není uvedena na obalu výrobcem potraviny. Rozsah výživového tvrzení, způsob uvádění výživové hodnoty a jejich výpočtu stanoví vyhláška.
(6)
Podnikatel, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen zajistit zásobování obyvatelstva potravinami v rozsahu a zaměření stanoveném v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů.10b)“.
53.
V § 14 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
orgány ochrany veřejného zdraví,1a)“.
54.
V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a písmeno a) zní:
„a)
orgány ochrany veřejného zdraví1a)
1.
vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem6) pro poskytování stravovacích služeb,
2.
vykonávají státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem ke zjištění příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin,1a)“.
55.
V § 16 odst. 1 písm. b) se středník na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní:
„3.
nad klasifikací jatečných zvířat prováděnou podle § 4a;“.
56.
V § 16 se doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2)
Odběr a přípravu kontrolních vzorků za účelem zkoušení jakosti a zdravotní nezávadnosti potraviny, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou.“.
57.
V § 17 odst. 1 úvodní věta zní: „Podnikateli, který vyrábí nebo uvádí potraviny a tabákové výrobky do oběhu a který“.
58.
V § 17 odst. 1 písm. a) se na konci bodu 1 čárka zrušuje a doplňují se tato slova: „nebo § 4a odst. 1,“.
59.
V § 17 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 1 čárka zrušuje a doplňují se tato slova: „a § 3a odst. 1 písm. a) a § 3a odst. 3,“.
60.
V § 17 odst. 4 se slovo „uvádí“ nahrazuje slovem „vyrábí“ a za slova „tabákové výrobky“ se vkládají slova „nebo je uvádí“.
61.
V § 18 úvodní větě se slova „do tří měsíců od účinnosti zákona“ zrušují.
62.
V § 18 písm. a) se za slova „označování potravin“ vkládají slova „včetně potravin nového typu“.
63.
V § 18 se písmeno b) zrušuje.
64.
V § 18 se písmeno c) zrušuje.
65.
V § 18 písmeno j) zní:
„j)
pro jednotlivé druhy potravin a tabákových výrobků a v rozsahu stanoveném vyhláškou pro suroviny, ze kterých se potraviny a tabákové výrobky vyrábějí, technické požadavky vztahující se k názvu;“.
66.
V § 18 písm. k) se slova „pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, a tabákových výrobků, které jsou uvedeny v prováděcím předpise, též:“ nahrazují slovy „pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro jednotlivé druhy tabákových výrobků a surovin, ze kterých se potraviny vyrábějí, jež jsou uvedeny ve vyhlášce, též:“.
67.
V § 18 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí:
„n)
způsob provádění klasifikace jatečných zvířat a podmínky vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti,
o)
metody zkoušení a způsob odběru a přípravy kontrolních vzorků za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti, nejde-li o vzorky pro kontrolu plnění mikrobiologických požadavků.“.
68.
V § 19 úvodní větě se slova „do tří měsíců od účinnosti zákona“ zrušují.
69.
V § 19 písm. a) se slova „potravinových surovin a pochutin“ nahrazují slovy „včetně potravin nového typu a surovin“ a slova „a jejich označování na obalech podle § 6 písm. k)“ se nahrazují slovy „jejich označování na obalech podle § 6 odst. 1 písm. k) a označování dalších údajů důležitých z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin“.
70.
V § 19 písmeno c) zní:
„c)
potraviny a suroviny, které lze ozařovat ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením, podmínky ozařování, druhy záření a nejvyšší přípustné dávky záření a způsob označení na obalu, že potravina nebo surovina byla ozářena,“.
71.
V § 19 se na začátku písmena d) vkládají slova „rozsah výživového tvrzení,“.
72.
V § 19 se na začátku písmena g) vkládá slovo „bližší“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Do 31. prosince 2001 lze používat na obalu potravin určeném pro spotřebitelespotřebitele označení podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou čl. I bodu 22, pokud se týká § 4a odst. 2, který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2001, a čl. I bodů 20, 22, pokud se týká § 4a odst. 3, bodů 25, 28, 33, 36 a 37, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Zákon č. 308/2000 Sb. | Zákon č. 308/2000 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 9. 2000, datum účinnosti 1. 1. 2001, částka 85/2000
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o hnojivech
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.)
308
ZÁKON
ze dne 4. srpna 2000,
kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o hnojivech
Čl. I
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
2.
V § 2 písm. b) se za slovo „vznikající“ vkládá slovo „zejména“.
3.
V § 2 písm. f) se za slovo „hnojiv,“ vkládají slova „statkových hnojiv,“.
4.
V § 2 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje.
5.
V § 3 odst. 1 písm. a) se čárka za slovem „zákona“ nahrazuje středníkem a vkládají se tato slova: „to neplatí, pokud jde o hnojivo splňující podmínky tohoto zákona, které odpovídá typu hnojiva uvedenému ve vyhlášce, o kterém vyhláška stanoví, že je hnojivem ES, a které je slovy „HNOJIVO ES“ označeno,“.
6.
V § 4 odst. 2 písm. c) se slovo „obchodní“ zrušuje.
7.
V § 4 odst. 6 písm. b) se číslice „12“ nahrazuje číslicí „18“.
8.
V § 4 odst. 10 se za slova „typy hnojiv“ vkládají slova „(včetně hnojiv ES)“.
9.
V § 5 odst. 1 písm. d) se slova „včetně omezení použití hnojiva pro směsi hnojiv“ zrušují.
10.
V § 5 odstavec 6 zní:
„(6)
Jestliže ústav vydává rozhodnutí o zrušení registrace hnojiva podle odstavce 4 písm. b), zároveň může stanovit, že hnojivo musí být staženo z oběhu.“.
Poznámka pod čarou č. 8) se zrušuje.
11.
V § 7 odst. 1 písm. f) se slova „popřípadě návod k použití,“ zrušují.
12.
V § 7 odst. 1 písm. g) se slova „obalové jednotky či dodávky“ nahrazují slovy „dodávaného hnojiva“.
13.
Poznámka pod čarou č. 9) zní:
„9)
Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, § 9 a násl. zákona č. 634/1992 Sb., zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
14.
V § 7 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Hnojiva splňující podmínky tohoto zákona, která odpovídají typu uvedenému ve vyhlášce a o kterých vyhláška stanoví, že jsou hnojivy ES, se označují slovy „HNOJIVO ES“.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
15.
V § 8 odst. 1 se za slova „(dále jen „podnikatel v zemědělství“),“ vkládají slova „vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích,“.
16.
V § 8 odst. 3 větě první se slovo „vody“ nahrazuje slovem „vod“.
17.
V § 9 odst. 1 se za slova „Podnikatelé v zemědělství“ vkládají slova „a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích“.
18.
V § 9 odst. 2 úvodní věta zní: „Hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích“.
19.
V § 9 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
pokud způsob jejich použití neumožňuje rovnoměrné pokrytí pozemku,“.
Poznámka pod čarou č. 12) se zrušuje.
20.
V § 9 odst. 2 písm. c) se za slovo „ohrožujícím“ vkládají slova „pozemky v“.
21.
V § 9 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
22.
V § 9 odst. 3 se za slova „vlastníci lesních pozemků“ vkládají slova „hospodařící na těchto pozemcích“.
23.
V § 9 odst. 4 se slova „podle odstavce 4“ nahrazují slovy „podle odstavce 3“ a za slova „vlastníci lesních pozemků“ se vkládají slova „hospodařící na těchto pozemcích“.
24.
V § 10 odst. 4 věta první zní: „Na vydání pověření se nevztahuje správní řád.13)“.
25.
V § 12 odst. 2 písm. b) se za slova „podnikatelé v zemědělství“ vkládají slova „a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích“.
26.
V § 12 odst. 3 se za slova „podnikatelů v zemědělství“ vkládají slova „a vlastníků lesních pozemků hospodařících na těchto pozemcích“.
27.
V § 13 odst. 1 se za slova „podnikatelům v zemědělství“ vkládají slova „nebo vlastníkům lesních pozemků hospodařícím na těchto pozemcích“.
28.
V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné látky obdobně.“.
29.
V § 14 odst. 2 se za slova „nebo vlastníku lesních pozemků“ vkládají slova „hospodařícímu na těchto pozemcích“ a slova „podle § 9 odst. 4 a 5“ se nahrazují slovy „podle § 9 odst. 3 a 4“.
30.
V § 14 odst. 3 se za slova „podnikateli v zemědělství“ vkládají slova „nebo vlastníku lesních pozemků hospodařícímu na těchto pozemcích“.
31.
V § 14 odst. 4 písm. b) se za slova „podnikateli v zemědělství“ vkládají slova „nebo vlastníku lesních pozemků“.
32.
V § 16 úvodní větě se slova „§ 7 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 9“, slova „§ 9 odst. 6“ se nahrazují slovy „§ 9 odst. 5“ a v písmenu b) se za slova „typy hnojiv“ vkládají slova „(včetně hnojiv ES)“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení, a s výjimkou části první čl. I bodů 5 a 14, které nabývají účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.