Dataset Viewer
Auto-converted to Parquet Duplicate
id
stringlengths
36
36
category
stringclasses
12 values
subdomain
stringclasses
79 values
language
stringclasses
1 value
script
stringclasses
1 value
domain
stringclasses
1 value
source_model
stringclasses
3 values
conversations
listlengths
2
2
487289ea-414c-47e8-a039-25648a516806
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "म साइकल चलाउँदा पेडल मार्न छोड्दा पनि साइकल केही समय अगाडि नै गुडिरहन्छ नि, यो गति र चालको कुन नियम वा अवधारणासँग सम्बन्धित छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यो जड़त्वको नियमसँग सम्बन्धित छ। यसलाई चालमा रहेको वस्तुको जड़त्व भनिन्छ, जस अनुसार कुनै वस्तु चालमा छ भने उस...
b37c38b6-7b6b-48c6-9611-e1a7347e48c1
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "दूरी र विस्थापन बीचको मुख्य भिन्नता के हो? एउटा उदाहरण दिएर बुझाइदिनुहोस् न?" }, { "from": "gpt", "value": "दूरी भनेको कुनै वस्तुले तय गरेको कुल बाटोको लम्बाई हो जुन अदिश राशि हो। विस्थापन भनेको सुरुको बिन्दु र अन्तिम बिन्दु बीचको सबैभन्दा छोटो सीधा दूरी हो जुन सदिश ...
c3ae541f-e257-4d19-ad06-602dd93053a5
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "गाडीमा गति माप्ने यन्त्रलाई स्पिडोमिटर भनिन्छ भने यसले गाडीको कुन प्रकारको चाल देखाउँछ?" }, { "from": "gpt", "value": "स्पिडोमिटरले गाडीको तात्कालिक चाल देखाउँछ। यसको अर्थ गाडी कुन निश्चित क्षणमा कति गतिमा चलिरहेको छ भन्ने जानकारी यसले प्रदान गर्छ।" } ]
ee38c6d2-761e-495e-9a48-b8c949909720
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "प्रवेग भनेको के हो र यसलाई नकारात्मक रूपमा कसरी लिन सकिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "प्रति सेकेन्ड वस्तुको वेगमा हुने परिवर्तनको दरलाई प्रवेग भनिन्छ। यदि समयसँगै वस्तुको वेग घट्दै जान्छ भने त्यसलाई ऋणात्मक प्रवेग वा मन्द गति भनिन्छ, जसलाई सामान्यतया ब्रेक लगाउँ...
c47559a8-8ecb-417f-8a89-1ce94767d8a6
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "हामी बसमा यात्रा गरिरहँदा अचानक बस रोकिदा अगाडि तिर किन झोक्किन्छौँ?" }, { "from": "gpt", "value": "यो चालको जड़त्वका कारण हुन्छ। बससँगै हाम्रो शरीर पनि चालमा रहेको हुन्छ, तर बस अचानक रोकिँदा हाम्रो शरीरको तल्लो भाग स्थिर हुन्छ तर माथिल्लो भाग जड़त्वका कारण अगाडि बढि...
2f6ba105-0c70-4049-b1a5-eea9bdd4457a
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एउटा धावकले १०० मिटरको दौड १० सेकेन्डमा पूरा गर्छ भने उसको औसत चाल कति हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "औसत चाल पत्ता लगाउन कुल दूरीलाई कुल समयले भाग गर्नुपर्छ। यहाँ कुल दूरी १०० मिटर र कुल समय १० सेकेन्ड छ, त्यसैले औसत चाल प्रति सेकेन्ड १० मिटर हुन्छ।" } ]
35ce41e4-c31c-48e2-a6b5-eb2143be73c8
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "समान चाल र असमान चालमा के फरक छ? दैनिक जीवनबाट एउटा प्रष्ट उदाहरण दिनुहोस्?" }, { "from": "gpt", "value": "यदि कुनै वस्तुले समान समय अन्तरालमा समान दूरी पार गर्छ भने त्यो समान चाल हो, जस्तै खुला आकाशमा उडिरहेको चराको एकनासको उडान। तर यदि समय अन्तराल उही भए पनि पार गर...
266eac18-a981-41de-85e1-a7c3f7ea6c07
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "मुक्त रूपले खसिरहेको वस्तुमा प्रवेग हुन्छ कि हुँदैन? यदि हुन्छ भने किन?" }, { "from": "gpt", "value": "मुक्त रूपले खसिरहेको वस्तुमा प्रवेग हुन्छ, जसलाई गुरुत्वीय प्रवेग भनिन्छ। पृथ्वीको गुरुत्वाकर्षण बलका कारण खसिरहेको वस्तुको वेग लगातार बढ्दै जाने हुनाले त्यहाँ प्रव...
5c64d8b8-6d87-424d-a009-42a92be2129f
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "वेग र चाल उस्तै लाग्छन् तर वैज्ञानिक रूपमा के फरक छ?" }, { "from": "gpt", "value": "चाल भनेको कुनै दिशा बिनानिको प्रति इकाई समयमा तय गरिएको दूरी हो जुन अदिश राशि हो। अर्कोतर्फ, वेग भनेको निश्चित दिशामा प्रति इकाई समयमा तय गरिएको विस्थापन हो, जुन सदिश राशि हो।" } ]
b806f693-8dfc-442e-9ec3-c324f8a7cd11
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "हामीले पङ्खा बन्द गर्दा पनि त्यो तुरुन्तै किन रोकिँदैन, घुमीरहन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यो घूर्णन गतिमा रहेको वस्तुको जड़त्वका कारण हुन्छ। पङ्खाको पखेटाहरूको पिण्ड र यसकोणीय संवेगका कारण, बत्ती काट्दा वा स्विच अफ गर्दा पनि यसले आफ्नो चाललाई केही समयसम्म निर...
57074b76-9738-4158-8f44-e58b1670f11e
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "पृथ्वी आफ्नो अक्ष वरिपरि घुम्छ भन्ने कुरा हामीले जमिनमा उभिएर किन महसुस गर्न सक्दैनौं?" }, { "from": "gpt", "value": "हामी स्वयम् पृथ्वीसँगै एउटै स्थिर वेगमा घुमिरहेका हुन्छौँ र हाम्रो वरपरका वायुमण्डल तथा वस्तुहरू पनि पृथ्वीसँगै गति गरिरहेका हुन्छन्। सापेक्षिक चालको...
fa9b5425-91c7-487b-8f58-b9b68fca44a5
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एउटा कार उत्तर दिशा तर्फ प्रति घण्टा ६० किलोमिटरको वेगमा कुदिरहेको छ भने यहाँ कुन कुन भौतिक राशिको प्रयोग भएको छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यहाँ 'उत्तर दिशा' ले दिशा खुलाएको छ र 'प्रति घण्टा ६० किलोमिटर' ले परिमाण देखाएको छ। यसरी दिशा र परिमाण दुवै भएको हुनाले य...
efde0dc9-2b0b-43d0-b3f3-ee605dfd1433
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "वर्तुलाकार वा गोलाकार मार्गमा गुडिरहेको गाडीको चाल स्थिर भए पनि किन प्रवेगशील हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "प्रवेग भनेको वेगमा हुने परिवर्तन हो, र वेगमा परिमाण वा दिशा दुवै परिवर्तन हुँदा परिवर्तन आउँछ। वृत्ताकार मार्गमा गाडीको चाल (परिमाण) एउटै भए पनि प्रत्य...
13636b85-2a86-4636-8183-86824f19f41a
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "हामी हिंड्दा जमिनमा पछाडि खुट्टाले धकेल्छौं र अगाडि बढ्छौं। यो चालको कुन नियम अन्तर्गत पर्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यो न्युटनको गतिसम्बन्धी तेस्रो नियमसँग सम्बन्धित छ, जसले प्रत्येक क्रियाको सधैं समान र विपरीत प्रतिक्रिया हुन्छ भन्छ। हामी जमिनलाई पछाडि धकेल्छ...
d021a346-0d4f-4224-ab13-55ea5fa30311
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "दूरी-समय रेखाचित्र (ग्राफ) मा सीधा रेखाले के जनाउँछ?" }, { "from": "gpt", "value": "दूरी-समय ग्राफमा आएको सीधा रेखाले वस्तुको समान चाललाई जनाउँछ। यसको अर्थ वस्तुले समान समय अन्तरालमा समान दूरी पार गरिरहेको छ।" } ]
18d0744f-9b70-49fc-a8e6-f0a389e2d8aa
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "खेलकुदमा धावकहरू दौड सुरु गर्दा अलिकति अगाडि निहुरिएर बस्नुको वैज्ञानिक कारण के होला?" }, { "from": "gpt", "value": "यसो गर्दा उनीहरूको गुरुत्वाकर्षण केन्द्र तल आउँछ र शरीरको सन्तुलन राम्रो हुन्छ। जब सिठी बज्छ, उनीहरूले तुरुन्तै आफ्नो जड़त्वलाई तोडेर अगाडि तीव्र गतिम...
d1bc3366-b65d-42bd-85b2-fa3ee7e727b8
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "कुनै वस्तु स्थिर अवस्थामा छ भने त्यसको औसत वेग कति हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यदि कुनै वस्तु स्थिर अवस्थामा छ र कतै पनि गएको छैन भने त्यसले कुनै विस्थापन तय गरेको हुँदैन, त्यसैले त्यसको वेग वा औसत वेग शून्य हुन्छ।" } ]
6ad99a7c-6307-4d1d-b5a2-e3c56243a848
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "रेलगाडीमा यात्रा गर्दा बाहिर हेर्दा रुखहरू पछाडितिर भगाएको जस्तो किन देखिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यो सापेक्षिक चालको अवधारणा हो। हामी रेलभित्र बसेर अगाडि बढिरहेका हुन्छौं, त्यसैले हाम्रो सन्दर्भमा बाहिर रहेका स्थिर वस्तुहरू हाम्रो विपरित दिशामा गति गरिरहेक...
8d504db1-b52a-41b5-8ebf-ce4055dd3e40
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "प्रवेगको एकाइ प्रति सेकेन्ड वर्ग मिटर किन हुन्छ, बुझाइदिनुहोस् न?" }, { "from": "gpt", "value": "प्रवेग भनेको वेगमा हुने परिवर्तनलाई समयले भाग गर्नु हो। वेगको एकाइ प्रति सेकेन्ड मिटर हो र समयको एकाइ सेकेन्ड हो। जब हामी प्रति सेकेन्ड मिटरलाई फेरि सेकेन्डले भाग गर्छौं,...
884aa135-67f7-447e-8daa-159d50c696ec
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "क्रिकेट खेल्दा ब्याट्सम्यानले बललाई प्रहार गरेपछि बलको चालमा कस्तो परिवर्तन आउँछ?" }, { "from": "gpt", "value": "बल ब्याट्सम्यानकहाँ आइपुग्दा एउटा चालमा हुन्छ, तर जब ब्याटले बलमा बल प्रयोग गर्छ, तब बलको दिशा र परिमाण दुवै परिवर्तन हुन्छ। यसले गर्दा बलको वेग तीव्र रूप...
9cffb85d-2c0d-4143-8dd3-83e9e94fe6f7
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "सडकमा गाडी चलाउँदा तीव्र गतिमा मोड काट्न किन खतरनाक मानिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "मोड काट्दा गाडीलाई वृत्ताकार मार्गमा हिँडाउन अभिकेन्द्र बल आवश्यक पर्छ। यदि गाडीको गति धेरै छ भने टायर र सडक बीचको घर्षणले मात्र आवश्यक अभिकेन्द्र बल दिन सक्दैन, जसका कारण गाड...
2ff4649e-df64-4c24-a0a0-52c523a82375
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एउटा वस्तु स्थिरबाट सुरु भएर ५ सेकेन्डमा प्रति सेकेन्ड २० मिटरको वेगमा पुग्छ भने त्यसको प्रवेग कति हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "प्रवेग निकाल्न अन्तिम वेगबाट सुरुको वेग घटाई समयले भाग गर्नुपर्छ। यहाँ अन्तिम वेग २०, सुरुको वेग शून्य र समय ५ सेकेन्ड छ। तसर्थ, प...
9b58eda5-3275-460d-87a3-93891b64fde4
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "हामीले कम्बललाई लठ्ठीले पिट्दा धुलोका कणहरू किन बाहिर निस्कन्छन्?" }, { "from": "gpt", "value": "यो स्थिरताको जड़त्वका कारण हुन्छ। लठ्ठीले कम्बललाई पिट्दा कम्बल चालमा आउँछ तर धुलोका कणहरू आफ्नो स्थिर अवस्थामा नै रहन खोज्छन्। कम्बल अगाडि सर्दा धुलोका कणहरू पछाडि नै छु...
a14d06c6-ca2b-4c29-96b1-885dd50813d4
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "वेग-समय ग्राफले के कुराको गणना गर्न सघाउँछ?" }, { "from": "gpt", "value": "वेग-समय ग्राफको मुनिको भागले (क्षेत्रफलले) वस्तुले कुल तय गरेको विस्थापन वा दूरी पत्ता लगाउन सघाउँछ। साथै, त्यो ग्राफको ढल्काइले प्रवेगको मान दिन्छ।" } ]
bc200889-3dcf-4627-aed4-fd6e7d750b4c
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एउटा ढुङ्गालाई माथि फ्याँक्दा त्यो केही समय माथि जान्छ, रोकिन्छ र फेरि तल खस्छ। यस प्रक्रियामा चालको अवस्था कसरी बदलिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "ढुङ्गा माथि फ्याँक्दा सुरुमा यसको वेग धेरै हुन्छ तर गुरुत्वाकर्षणका कारण यसको वेग घट्दै जान्छ र उच्चतम बिन्दुमा पु...
8f40c8e6-28ee-4137-a028-a68345d54292
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "हामी हिँड्दा वा कुदँदा कुन भौतिक बलले हामीलाई चिप्लनबाट बचाउँछ?" }, { "from": "gpt", "value": "हाम्रो जुत्ताको तलुवा र जमिन बीचको घर्षण बलले हामीलाई चिप्लनबाट बचाउँछ। यसले हाम्रो खुट्टालाई जमिनमा टेकेर अगाडि चाल लिन आवश्यक कर्षण (ट्याक्सन) प्रदान गर्छ।" } ]
0362aae1-fe48-41af-8f86-6f0ce464c26c
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "समुद्रमा हिंड्ने जहाजको चाल मापन गर्दा किलोमिटर प्रति घण्टाको सट्टा 'नट' किन प्रयोग गरिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "सागरे मार्गमा नेभिगेसन गर्दा दूरी समुद्री माइलमा नापिन्छ। एक नट भनेको प्रति घण्टा एक समुद्री माइल हो, जुन समुद्री तथा हवाई यात्राको गति मापन गर्...
85999299-5e99-4121-ac52-2f4edf9da60d
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "यदि कुनै वस्तुको प्रवेग शून्य छ भने त्यसको वेग कस्तो हुनुपर्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यदि प्रवेग शून्य छ भने, यसको अर्थ समयसँगै वस्तुको वेगमा कुनै परिवर्तन आएको छैन। तसर्थ, वस्तुको वेग स्थिर हुनुपर्छ (चाहे त्यो स्थिर अवस्थामा होस् वा एकनासको चालमा)।" } ]
5f553069-93a7-4e5b-a11a-c2fd417b084c
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "बन्द कोठाभित्र पंखा चलिरहँदा हावा चल्छ, यो कुन प्रकारको चाल अन्तर्गत आउँछ?" }, { "from": "gpt", "value": "यो हावाको अणुहरूको अनियमित चाल र पंखाको घुमाइको कारण उत्पन्न हुने संवहन चाल (कन्भेक्शन करेन्ट) सँग सम्बन्धित छ, जसले हावालाई एक ठाउँबाट अर्को ठाउँमा सार्छ।" } ...
ab786404-6a58-428f-bb1e-7d3a98128d03
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "कारमा सिटबेट लगाउनु पर्ने कारण जड़त्वको नियमसँग कसरी जोडिएको छ?" }, { "from": "gpt", "value": "गाडी दुर्घटना हुँदा वा अचानक ब्रेक लगाउँदा जड़त्वको नियमका कारण हाम्रो शरीर अगाडि हुत्तिन्छ। सिटबेटले शरीरलाई रोकेर राख्छ र अगाडिको ड्यासबोर्ड वा सिसामा ठोक्किनबाट बचाउँछ।"...
c93c2c8b-acc5-40ff-9666-cfa6180ee871
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "संसारमा कुनै पनि वस्तु पूर्ण रूपमा स्थिर छ भन्न किन सकिंदैन?" }, { "from": "gpt", "value": "सापेक्षताको सिद्धान्त अनुसार ब्रह्माण्डमा कुनै पनि कुरा निरपेक्ष रूपमा स्थिर छैन। पृथ्वी सूर्य वरिपरि घुम्छ, सूर्य आफ्ना तारापुञ्जसँग घुम्छ। हामीले कुनै वस्तुलाई स्थिर देख्नु ...
7dddf610-40c3-4e9c-bd68-b6bda67313a0
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "हामीले कुदिरहेको बसबाट ओरालो झर्दा अगाडितिर लड्ने सम्भावना किन बढी हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "बसको चालसँगै हाम्रो शरीर पनि गतिशील हुन्छ। जब हामी ओरालो झर्दा खुट्टा अचानक रोकिन्छ वा ढिलो हुन्छ, तब माथिल्लो शरीर जड़त्वका कारण अगाडितिरै गतिशीलता कायम राख्न खो...
b16cbf07-de06-4dcc-bff3-71eec926503b
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "तुलना गर्नुहोस्: कारको ओडोमिटर र स्पिडोमिटरले के फरक काम गर्छन्?" }, { "from": "gpt", "value": "स्पिडोमिटरले गाडीको कुनै पनि निश्चित क्षणको तात्कालिक चाल देखाउँछ भने ओडोमिटरले गाडीले अहिलेसम्म पार गरेको कुल दूरीको मापन गर्छ।" } ]
b832bf7d-73e1-40fd-b4ee-26a15deebdd1
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एउटा वस्तुले एक सेकेन्डमा ५ मिटर, अर्को सेकेन्डमा ८ मिटर र त्यसपछि १३ मिटर दूरी पार गर्छ भने यस्तो चाललाई के भनिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यसलाई असमान चाल भनिन्छ किनभने वस्तुले समान समय अन्तरालमा असमान दूरी पार गरिरहेको छ, जसको अर्थ यसको वेग परिवर्तन भइरहेको...
d00fc882-56ea-4964-9ce4-06b1f4088fe9
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "पृथ्वीको गुरुत्वीय प्रवेग को मान ध्रुवमा र भूमध्य रेखामा किन फरक हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "पृथ्वी पूर्ण गोल छैन, ध्रुवतिर केही चेप्टिएको छ र भूमध्य रेखातिर फुलेको छ। ध्रुवहरू केन्द्रको नजिक हुने भएकाले त्यहाँ गुरुत्वाकर्षण बल बढी हुन्छ र प्रवेग पनि बढी हु...
d129b2a6-d958-443d-93f1-48cb8abd483d
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "चलिरहेको बसबाट बाहिर फ्याँक्दा मानिस किन अगाडिको दिशातिरै लड्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "बसबाट ओर्लिंदा वा झर्दा मानिसको शरीरमा बसको चालको वेग जड़त्वको रूपमा रहेको हुन्छ। जब खुट्टाले जमिन छुन्छ, खुट्टा स्थिर हुन्छ तर शरीरको माथिल्लो भाग त्यही वेगमा अगाडि बढिरहन...
878f480c-324c-4ac2-af07-0d20b9d5e279
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "सापेक्ष वेग भनेको के हो? सामान्य उदाहरण दिनुहोस्?" }, { "from": "gpt", "value": "दुईवटा वस्तुहरूको एक अर्काको तुलनामा रहेको वेगलाई सापेक्ष वेग भनिन्छ। जस्तै, दुईवटा कार एउटै दिशामा प्रति घण्टा ५० किलोमिटर र ६० किलोमिटरको गतिमा कुदिरहेका छन् भने पहिलो कारका चालकलाई दो...
feca98d2-d588-4408-9c76-335334d62911
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "अन्तरिक्षमा (शून्य गुरुत्वाकर्षणमा) हिंड्दा वा वस्तु फ्याँक्दा पृथ्वीको जस्तो चाल किन देखिँदैन?" }, { "from": "gpt", "value": "अन्तरिक्षमा वायुमण्डलीय घर्षण र पृथ्वीको जस्तो वान गुरुत्वाकर्षण नहुने भएकाले त्यहाँ वस्तुले न्युटनको पहिलो नियम अनुसार बाह्य बल नलागेसम्म अ...
a1a38611-cd3e-4e72-9b3e-2cbe37ba07d6
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एउटा उपग्रह पृथ्वीको वरिपरि घुम्दा त्यसको चाललाई कुन श्रेणीमा राखिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यसलाई कक्षीय चाल भनिन्छ, जुन एक किसिमको आवर्तिय र वर्तुलाकार चाल हो जहाँ गुरुत्वाकर्षण बलले अभिकेन्द्र बलको रूपमा काम गरिरहेको हुन्छ।" } ]
118e9a70-4fc7-4176-9d95-154555213147
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "कुनै वस्तुको चाललाई सुस्त पार्न कुन भौतिक प्रक्रिया अपनाइन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "वस्तुको चाल सुस्त पार्न यसको गतिको विपरीत दिशामा बल प्रयोग गरिन्छ, जसलाई हामी ब्रेक लगाउने भन्छौं। यसले ऋणात्मक प्रवेग पैदा गर्छ र वस्तुको वेग घटाउँछ।" } ]
6c3bc75e-a87f-4415-bfed-0e173af0785e
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "दूरी र समयको लेखाजोखा गर्दा 'क्षणिक चाल' र 'औसत चाल' मा के फरक देखिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "क्षणिक चाल भनेको यात्राको कुनै विशेष सेकेन्डको चाल हो भने औसत चाल भनेको पूरै यात्राको कुल दूरीलाई कुल समयले भाग गर्दा आउने समग्र चाल हो।" } ]
a7f8b04f-61a0-44cd-b4e5-c4505a251990
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एउटा चिप्लेटी मा खेल्दा माथिबाट तल झर्ने बच्चाको चाल कस्तो हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "बच्चा चिप्लेटीको माथिबाट तल झर्दा गुरुत्वाकर्षण र ढल्केको सतहका कारण उसको वेग लगातार बढ्दै जान्छ, त्यसैले यो एक प्रकारको प्रवेगयुक्त असमान चाल हो।" } ]
f97e6c4a-cd66-411a-8a2e-e9aba8cf798b
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "घडीका सुईहरूको चाल कुन किसिमको चाल हो?" }, { "from": "gpt", "value": "घडीका सुईहरूको चाल आवर्तिय चाल र घुमाइ चाल हो, किनकि तिनीहरूले निश्चित समय अन्तरालमा आफ्नो गति बारम्बार दोहोर्याउँछन्।" } ]
3af7dafd-c95e-427f-9589-56ef0b89398c
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "भूकम्प जाँदा घरका सामानहरू हल्लिन्छन्, यो कुन भौतिक सिद्धान्तसँग मेल खान्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यो कम्पनयुक्त चाल र जड़त्वको संयुक्त प्रभाव हो। जमिन हल्लिँदा घर र सामानहरूमा अचानक बल उत्पन्न हुन्छ, जसले स्थिर वस्तुहरूलाई पनि कम्पनको अवस्थामा पुर्याउँछ।" ...
52ca77a6-8907-4dce-951d-8bb7b109ed39
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "गाडी मोड्दा स्टेरिङ घुमाउनु र गाडीको चाल बीचको सम्बन्ध प्रष्ट पार्नुहोस्?" }, { "from": "gpt", "value": "स्टेरिङ घुमाउँदा गाडीको अगाडिको चक्काहरूको दिशा बदलिन्छ। यसले गाडीलाई सिधा बाटोबाट वर्तुलाकार वा घुमाउरो बाटोमा लैजान्छ, जसले गर्दा गाडीको वेगको दिशा परिवर्तन हुन...
a725d2f2-2a85-44a5-b7f0-5b42739f32ae
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "हामी दौडिरहँदा अचानक रोकिनुपर्दा केही कदम अगाडि पुगेर मात्र रोकिन्छौं, किन?" }, { "from": "gpt", "value": "यो चालको जड़त्व का कारण हुन्छ। हाम्रो शरीर गतिमा भइसकेपछि त्यसलाई एकदमै शून्यमा झार्न केही समय र घर्षण बलको आवश्यकता पर्छ, त्यसैले तुरुन्तै रोकिन सकिंदैन।" } ...
80a0e32d-055e-4af3-9842-aff5616d2483
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "भौतिकशास्त्रमा 'सदिश राशि' र 'अदिश राशि' को अवधारणाले चाल र वेगलाई कसरी फरक पार्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "चाल एक अदिश राशि हो जसमा परिमाण मात्र हुन्छ (जस्तै ४० किमी/घण्टा)। वेग एक सदिश राशि हो जसमा परिमाण र दिशा दुवै हुन्छ (जस्तै पूर्वतिर ४० किमी/घण्टा)। यो भ...
a576c4e1-75fd-44da-8d37-ee6167fa95b7
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एउटा बललाई ठाडो रूपमा माथि फ्याँक्दा यसको उच्चतम बिन्दुमा पुग्दाको क्षणमा प्रवेग कति हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "त्यसको वेग क्षणभरको लागि शून्य भए तापनि, गुरुत्वाकर्षण बलले निरन्तर काम गरिरहेको हुनाले त्यहाँ गुरुत्वीय प्रवेग यथावत नै रहन्छ (पृथ्वीको सतह नजि...
a2eba983-07de-4832-82f8-24c8f5d7ceac
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "हामी किन उड्ने एरोप्लेनमा बसेर खिचेको फोटोमा बाहिरको आकाश स्थिर देख्छौँ तर जमिन तिर हेर्दा सबै कुरा भागेको जस्तो देखिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "एरोप्लेनसँगै हावा र भित्रका यात्रुहरू एउटै वेगमा उडिरहेका हुन्छन् (सापेक्षिक स्थिर)। तर जमिन धेरै टाढा र स्थिर हुन...
906539a0-c74d-4ccd-b3e0-a0893941fe25
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "कुनै पनि वस्तुको चाललाई अध्ययन गर्न 'सन्दर्भ बिन्दु' किन अनिवार्य हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "कुनै वस्तु चलेको छ वा छैन भन्ने कुरा पत्ता लगाउन अर्को कुनै स्थिर वा निश्चित बिन्दुको तुलना गर्नु पर्छ। सन्दर्भ बिन्दु बिना वस्तुको स्थिति वा गति ठम्याउन असम्भव हु...
250e3262-8e12-4e5c-94e5-927e94adb185
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "भर्याङ चढेर माथि जाँदा हामीले गरेको काम र उत्पन्न भएको चालको प्रकार कस्तो हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "भर्याङ चढ्दा हामीले गुरुत्वाकर्षणको विरुद्धमा काम गर्छौं र हाम्रो चाल एकैसाथ ठाडो र तेर्सो दुवै दिशामा भइरहेको हुन्छ, जुन एक प्रकारको जटिल असमान चाल हो।" ...
920f508b-53e9-4bb8-a012-a3a983ab8ebd
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "कुनै वस्तुको चाल र वेगबीच के आधारभूत भिन्नता छ?" }, { "from": "gpt", "value": "चाल भनेको कुनै वस्तुले प्रति इकाई समयमा तय गरेको कुल दूरी हो, जसमा दिशाको कुनै निर्धारण हुँदैन। तसर्थ, यो अदिश राशि हो। यसको विपरीत, वेग भनेको निश्चित दिशामा तय गरिएको विस्थापनको दर हो, जु...
0501b4bd-f81f-464a-a5d6-b76d1dfa0515
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "चलिरहेको बस अचानक रोकिँदा यात्रुहरू अगाडि किन लड्छन्?" }, { "from": "gpt", "value": "यो घटना जडत्वको नियमसँग सम्बन्धित छ। बससँगै यात्रुको शरीर पनि गतिमा रहेको हुन्छ। जब ब्रेक लगाएर बस अचानक रोकिन्छ, यात्रुको तल्लो भाग बसको सम्पर्कमा रहेर तुरुन्त स्थिर हुन्छ, तर माथिल...
7543973a-abb7-46be-a272-8137e96b286b
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "प्रवेगको एकाइ मिटर प्रति सेकेन्ड स्क्वायर किन हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "प्रवेग भनेको वेगमा आउने परिवर्तनको दर हो। वेगको एकाइ मिटर प्रति सेकेन्ड हो र समयको एकाइ सेकेन्ड हो। जब वेग परिवर्तनको दरलाई फेरि समयले भाग गरिन्छ, तब मिटर प्रति सेकेन्डलाई सेकेन्डले भ...
115f4a63-7b5b-4157-af20-cb047f5f723a
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एकरूप चाल र असमान चालबीचको व्यावहारिक उदाहरण दिनुहोस्?" }, { "from": "gpt", "value": "एकरूप चाल तब हुन्छ जब कुनै वस्तुले समान समय अन्तरालमा समान दूरी पार गर्छ, जस्तै खुला आकाशमा उडिरहेको जेट विमानको निश्चित समतल उडान। असमान चालमा भने समयको अन्तराल समान भए पनि तय हुने...
7e32a2dc-6526-4c10-8d28-7c55e29256e8
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "दूरी र विस्थापनको अवधारणालाई सीधा रेखाको यात्राबाट प्रस्ट पार्नुहोस्?" }, { "from": "gpt", "value": "मान्नुहोस् कोही व्यक्ति आफ्नो घरबाट निस्केर पूर्वतर्फ ५ किलोमिटर टाढाको पसलमा गयो र त्यहाँबाट फर्केर घरकै बाटो भएर ३ किलोमिटर पछाडि आयो। यस अवस्थामा उसले तय गरेको कुल...
f966f33e-548e-4ed1-8682-94e0381bae22
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "मन्द गति वा ऋणात्मक प्रवेग भन्नाले के बुझिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "जब कुनै गतिशील वस्तुको वेग समयसँगै घट्दै जान्छ, त्यसलाई ऋणात्मक प्रवेग वा मन्द गति भनिन्छ। यसलाई अंग्रेजीमा डेलरेसन भनिन्छ। उदाहरणका लागि, गुडिरहेको साइकल चालकले ब्रेक लगाउँदा साइकलको वेग ब...
73818ef0-ef65-4417-8bfc-d8421ff3db86
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "वृत्ताकार मार्गमा घुमिरहेको वस्तुको चाल एकै भए पनि वेग किन परिवर्तन भइरहन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "वेग एक सदिश राशि हो जसमा परिमाण र दिशा दुवै हुन्छन्। जब कुनै वस्तु वृत्ताकार मार्गमा हिँड्छ, त्यसको प्रत्येक बिन्दुमा दिशा फेरिरहेको हुन्छ। यद्यपि प्रति सेकेन्...
f78de5bd-5d5f-43b1-a64e-ecfbc8b543f9
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "दैनिक जीवनमा गति र चालको अध्ययन किन महत्त्वपूर्ण छ?" }, { "from": "gpt", "value": "गति र चालको अध्ययनले यातायात व्यवस्थापन, वाहन निर्माण, खेलकुद र उड्डयन क्षेत्रमा ठूलो सहयोग पुर्याउँछ। गाडीको गति कति राख्दा सुरक्षित हुन्छ, कति समयमा गन्तव्यमा पुगिन्छ, र दुर्घटनाबाट ...
7b4dc6d1-ea61-46d2-986f-9f80b3ea7dc1
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "तत्कालिन चाल र औसत चालमा के फरक छ?" }, { "from": "gpt", "value": "औसत चाल भनेको यात्राको कुल दूरीलाई कुल समयले भाग गरेर निकालिने समग्र मान हो। तर तत्कालीन चाल भनेको यात्राको कुनैपनि निश्चित छोटो क्षणमा वस्तुको चाल कति थियो भन्ने कुरा हो। जस्तै, गाडीको स्पिडोमिटरले कु...
a3dacb20-0b1c-4cae-aba7-f58d8c96d229
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "स्वतन्त्र रूपमा खस्ने वस्तुमा गुरुत्वाकर्षणले कस्तो प्रभाव पार्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "जब कुनै वस्तुलाई हावाको प्रतिरोध नभएको अवस्थामा माथिबाट खसालिन्छ, त्यो गुरुत्वाकर्षण बलको प्रभावले तल खस्छ। यस प्रक्रियामा वस्तुको वेग समान रूपले प्रति सेकेन्ड बढ्दै जान्...
6113718c-3a9f-4d80-9bb1-9ff3e0a30d5c
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "विस्थापन शून्य हुन सक्ने कुनै अवस्था हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "हुन्छ, यदि कुनै गतिशील वस्तुले आफ्नो यात्रा सुरु गरेको बिन्दुबाट हिँडेर विभिन्न बाटो भएर फेरि ठ्याक्कै त्यही सुरुवाती बिन्दुमा आइपुग्छ भने त्यहाँ विस्थापन शून्य हुन्छ। उदाहरणका लागि, वृत्ताकार...
01d2a01f-44e6-4e06-b1e0-f8282f7a58af
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "गतिशील वस्तुको दूरी कहिल्यै पनि विस्थापनभन्दा कम किन हुन सक्दैन?" }, { "from": "gpt", "value": "दूरी भनेको वस्तुले पार गरेको कुल बाटोको लम्बाई हो भने विस्थापन भनेको सुरु र अन्त्यको बिन्दुबीचको सबभन्दा छोटो सिधा दूरी हो। यदि वस्तु सीधा रेखामा अगाडि मात्र बढ्यो भने दूर...
fcea2e6b-c6e1-4bba-8ae0-64460432d6b8
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "प्रवेग शून्य हुनुको अर्थ के हो?" }, { "from": "gpt", "value": "प्रवेग शून्य हुनु भनेको वस्तुको वेगमा कुनै पनि परिवर्तन नआउनु हो। यसको अर्थ वस्तु स्थिर हुन पनि सक्छ वा यो समान वेगमा सीधा रेखामा हिँडिरहेको पनि हुन सक्छ। ज राजमार्गमा क्रुज कन्ट्रोलमा स्थिर गतिले गुडिरहे...
e1f2d09e-5d70-483e-8dda-543caa95a59a
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "समय-दूरी ग्राफबाट वस्तुको चाल कसरी पत्ता लगाइन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "समय-दूरी ग्राफमा समयलाई तेसो अक्ष र दूरीलाई ठाडो अक्षमा राखिन्छ। यस ग्राफको ढाल वा स्लोपले वस्तुको चाललाई जनाउँछ। ढाल जति ठाडो वा बढी हुन्छ, वस्तुको चाल पनि त्यति नै तीव्र हुन्छ भनी बुझ्...
dd1ec632-0cf5-484f-bda7-069ee4d2af8f
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "भौतिकशास्त्रमा चाललाई परिभाषित गर्दा समय किन अनिवार्य तत्त्व हो?" }, { "from": "gpt", "value": "कुनै वस्तु एक ठाउँबाट अर्को ठाउँमा गयो भन्नु मात्र पर्याप्त हुँदैन, त्यहाँ पुग्न कति समय लाग्यो भन्ने कुराले त्यसको गति कति छ भन्ने मापन गर्छ। थोरै समयमा धेरै दूरी तय गर्न...
be51d840-3762-4ae0-964f-5355a59795cb
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "वेग समय ग्राफको मुनिको क्षेत्रले के जनाउँछ?" }, { "from": "gpt", "value": "वेग समय ग्राफमा, वेग र समयलाई गुणन गर्दा आउने परिमाणले वस्तुले तय गरेको कुल विस्थापनलाई जनाउँछ। ग्राफको रेखा मुनिको सम्पूर्ण क्षेत्रफल हिसाब गर्दा उक्त निश्चित समय अवधिसम्म वस्तुले कुल कति विस...
97ba069e-54bf-4b54-9044-83463755e274
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "कुनै वस्तुको चाल निरन्तर बढिरहेको छ भने त्यसको ग्राफ कस्तो बन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यदि कुनै वस्तुको चाल समयसँगै समान दरले बढिरहेको छ भने, समय-दूरी ग्राफ एउटा बाङ्गो वा उकालो पर्ने वक्र रेखाको रूपमा देखा पर्छ। त्यस्तै वेग-समय ग्राफमा भने यो सिधा उकालो जान...
7c967791-84ea-48d7-9aba-03a9163810e4
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "रेलगाडीको गति मापन गर्दा किलोमिटर प्रतिघण्टा र मिटर प्रति सेकेन्डबीच कसरी रूपान्तरण गरिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "किलोमिटर प्रतिघण्टालाई मिटर प्रति सेकेन्डमा बदल्न दिइएको चाललाई ५ ले गुणन गरी १८ ले भाग गर्नुपर्छ। यसको विपरित मिटर प्रति सेकेन्डलाई किलोमिटर प्...
7c74d08d-e092-4bee-b918-45e342ab42ff
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "सदिश र अदिश राशिको अवधारणाले चाल र वेगको अध्ययनलाई कसरी सहज बनाउँछ?" }, { "from": "gpt", "value": "अदिश राशि भएकोले चालले हामीलाई कुनै वस्तु कति छिटो चलिरहेको छ मात्र भन्छ, दिशा बताउँदैन। तर सदिश राशि भएको वेगले त्यो छिटोपनका साथै कुन दिशामा गइरहेको छ भन्ने स्पष्ट जा...
acd1791b-c78b-43b5-ac49-c2924c508741
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "दैनिक जीवनमा चाल र प्रवेगको संयुक्त प्रभाव कहाँ अनुभव गर्न सकिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "लिफ्ट वा इलेभेटरमा चढेको बेला यो प्रभाव स्पष्ट महसुस हुन्छ। लिफ्ट माथितर्फ चल्न सुरु गर्दा तीव्र प्रवेगका कारण हाम्रो शरीर तलतिर थिचिएको महसुस हुन्छ, जबकि लिफ्ट स्थिर चा...
96e956aa-4ae4-4a3f-98ab-6aad5bf25b39
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "अतिरिक्त वायु प्रतिरोध नभएको अवस्थामा वस्तुको चाल कस्तो हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यदि वायु प्रतिरोध वा घर्षण बल पूर्ण रूपमा शून्य छ भने, न्यूटनको पहिलो गतिसम्बन्धी नियम अनुसार कुनै पनि गतिशील वस्तु सधैं उही एकरूप चाल र दिशामा अनन्तसम्म हिँडिरहनेछ। यस अवस्...
a8084941-89f7-4c47-94f8-0d6c897117b2
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "खेलकुदमा धावकको प्रवेग कसरी महत्त्वपूर्ण हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "सय मिटर दौड प्रतियोगितामा सुरुको विन्दुबाट निस्कँदा धावकले कति छिटो प्रवेग प्राप्त गर्न सक्छ भन्ने कुराले खेलको नतिजामा ठूलो प्रभाव पार्छ। सुरुवाती चरणमा जति छिटो प्रवेग बढाउन सकिन्छ, धावक...
17fac575-2029-48f9-a5f3-56cc5c5309b8
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "सापेक्ष चाल भन्नाले के बुझिन्छ र यो किन महत्त्वपूर्ण छ?" }, { "from": "gpt", "value": "सापेक्ष चाल भनेको एउटा वस्तुको तुलनामा अर्को वस्तुको चाल कति छ भन्ने मापन हो। उदाहरणका लागि, एउटै दिशामा ६० र ८० किमी/घण्टाले गुडिरहेका दुई गाडीका चालकका लागि एकअर्काको सापेक्ष चाल...
4025d910-b945-44f7-bc62-edf3c1818e80
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "समान समयमा फरक दूरी तय गर्ने वस्तुको चाललाई के भनिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "समान समय अन्तरालमा फरक-फरक दूरी तय गर्ने वस्तुको चाललाई असमान चाल वा परिवर्तनशील चाल भनिन्छ। यस्तो अवस्थामा वस्तुको गति कहिले तीव्र र कहिले मन्द हुन्छ।" } ]
f3ff727a-daa6-4faf-949f-c4d832f50b16
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "भौतिकशास्त्रमा विस्थापनलाई सदिश राशि किन मानिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "किनकि विस्थापनसँग परिमाणको साथसाथै निश्चित दिशा पनि जोडिएको हुन्छ। कुन बिन्दुबाट कुन दिशटर्फ वस्तु सर्यो भन्ने खुलाइएन भने विस्थापन पूर्ण हुँदैन। जस्तै ५ किलोमिटर पूर्व भनियो भने त्यो वि...
cba6a04c-3d8f-4751-b305-b673ff2e0b43
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "गाडीमा गति माप्न प्रयोग हुने ओडोमिटर र स्पिडोमिटरबीच के भिन्नता छ?" }, { "from": "gpt", "value": "ओडोमिटरले गाडीले अहिलेसम्म पार गरेको कुल दूरी मापन गर्दछ भने स्पिडोमिटरले कुनै विशेष क्षणमा गाडी कुदिरहेको तत्कालीन चाललाई देखाउँछ।" } ]
b8633b8b-f43a-481f-8204-83d8737edcab
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "समतल सडकमा कार मोड्दा चालकले किन चाल कम गर्नुपर्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "सडक मोड्दा गाडीले वृत्ताकार पथ लिन्छ, जसमा केन्द्रतर्फ लाग्ने बल आवश्यक हुन्छ। यदि चाल धेरै उच्च भयो भने टायर र सडकबीचको घर्षण बलले आवश्यक केन्द्रमुखी बल दिन सक्दैन, जसले गर्दा गाडी चिप...
7a820dc8-847b-424d-888a-0cdab958fe63
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "प्रवेग पत्ता लगाउने सुत्र के हो र यसमा कुन-कुन चरहरू प्रयोग हुन्छन्?" }, { "from": "gpt", "value": "प्रवेग पत्ता लगाउने सुत्र 'प्रवेग = (अन्तिम वेग - प्रारम्भिक वेग) / समय' हो। यसमा प्रारम्भिक वेग, अन्तिम वेग र त्यो परिवर्तन हुन लागेको कुल समय गरी तीनवटा मुख्य चरहरू ...
78723a92-466a-410e-94c0-83fb10db4a18
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "पृथ्वीको आफ्नै अक्षमा घुम्ने गतिको कारण भूमध्यरेखामा मानिसको चाल बढी किन हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "पृथ्वी आफ्नो अक्ष वरिपरि २४ घण्टामा एक चक्कर घुम्छ। भूमध्यरेखा पृथ्वीको सबैभन्दा ठूलो घेरा भएको परिधि हो, त्यसैले त्यहाँको परिधीय दूरी धेरै हुन्छ। कम समयमा ...
96d19954-7706-4ca1-ac2d-1fbaba8a8c42
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "गति र चालको अध्ययनमा टाइमर वा घडीको प्रयोग किन अनिवार्य हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "चाल र वेग दुवै प्रति इकाई समयमा हुने परिवर्तनसँग प्रत्यक्ष जोडिएका छन्। समयको सटीक मापन बिना कुनै वस्तु कति छिटो चलिरहेको छ वा त्यसको प्रवेग कति छ भन्ने सही गणितीय हिसाब निक...
94a52b0d-c1ab-48e3-b6d8-84df4723aa17
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "ढुङ्गालाई ठाडो रूपमा माथि फ्याँक्दा यसको चालमा के परिवर्तन हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "जब ढुङ्गालाई माथि फ्याँकाइन्छ, गुरुत्वाकर्षण बलले यसको गतिको विरुद्धमा काम गर्छ। फलस्वरुप, ढुङ्गा माथि जाँदै गर्दा यसको चाल निरन्तर घट्दै जान्छ र सर्वोच्च बिन्दुमा पुगेर ...
7c71ae78-2370-4e4c-96eb-cad1e3563c5c
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एउटा रेलगाडी सुरुमा स्थिर छ र ५ सेकेन्डमा २० मिटर प्रति सेकेन्डको वेग प्राप्त गर्छ भने यसको प्रवेग कति हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "प्रवेग निकाल्ने सुत्र अनुसार, अन्तिम वेग २० मिटर प्रति सेकेन्ड छ, प्रारम्भिक वेग शून्य छ र समय ५ सेकेन्ड छ। तसर्थ, (२० - ०) ला...
f7fc6af5-66af-4857-88b5-14c5beff98a5
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "दैनिक जीवनमा अदिश राशिको रूपमा चाल मात्र प्रयोग गर्नुको कारण के होला?" }, { "from": "gpt", "value": "साधारण कुराकानीमा हामीलाई कसैले 'तिमी कति स्पीडमा आयौ?' भनेर सोध्दा दिशाभन्दा पनि गति कति थियो भन्ने कुरा मुख्य हुन्छ। जस्तै गाडी ६० किमी/घण्टाले कुदिरहेको छ भन्दा दि...
6467549b-5003-4b91-a2fe-8737e00c40ba
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "कुनै वस्तुको वेग शून्य छ तर प्रवेग शून्य नभएको हुन सक्छ? उदाहरणसहित स्पष्ट पार्नुहोस्?" }, { "from": "gpt", "value": "हुन्छ, यो सम्भव छ। जब हामी कुनै वस्तुलाई ठाडो रूपमा माथि फाल्छौँ, त्यो आफ्नो अधिकतम उचाइमा पुग्दा क्षणभरका लागि स्थिर हुन्छ अर्थात् त्यसको वेग शून्य ...
c40c2997-cbe5-4693-af8e-6cb10e321757
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "यात्रुबाहक बसमा यात्रा गर्दा सिटबेट लगाउनु गति र चालको कुन सिद्धान्तसँग जोडिएको छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यो जडत्वको नियमसँग जोडिएको छ। बस गुडिरहँदा यात्रु पनि बससँगै गतिमा हुन्छन्। आकस्मिक ब्रेक लाग्दा बस रोकिए पनि यात्रुको शरीर अगाडि बढ्न खोज्छ। सिटबेटले बा...
5a590f8c-aa9f-4f83-a734-57da088b618b
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "गति र चालको सन्दर्भमा 'स्थिर अवस्था' भन्नाले के बुझिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "कुनै पनि वस्तुको स्थिति समय बित्दै जाँदा पनि वरपरका वातावरण वा निश्चित सन्दर्भ बिन्दुको तुलनामा परिवर्तन हुँदैन भने त्यसलाई स्थिर अवस्था भनिन्छ। यस अवस्थामा वस्तुको दूरी र विस्थाप...
c7fa2bba-4998-4982-b905-46619f7ba846
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "एउटा खेल मैदानको चारैतिर गोलो चक्कर लगाउँदा धावकको औसत चाल र औसत वेगबीच के भिन्नता देखिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यदि धावकले एक चक्कर पूरा गरेर सुरुमै फर्किन्छ भने कुल दूरी गोलो ट्र्याकको परिधि हुन्छ, जसले औसत चाल निकाल्छ। तर विस्थापन शून्य हुने हुनाले त्यहा...
1f829dfe-ff57-4ce6-adbf-d5327b8aec08
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "सवारी साधनको गति सीमा किन तोकिएको हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "उच्च चालमा गाडी चलाउँदा आकस्मिक अवस्थामा ब्रेक लगाएर रोक्न आवश्यक पर्ने दूरी बढ्छ र दुर्घटना हुँदा हुने क्षति पनि अत्यधिक हुन्छ। सुरक्षित यात्रा सुनिश्चित गर्न र प्रवेगलाई नियन्त्रणमा राख्न राजमा...
56b849ba-f706-4aad-8245-cd4fe7172d70
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "भौतिकीमा गति अध्ययन गर्न निर्देश फ्रेमको आवश्यकता किन पर्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "कुनै पनि वस्तु गतिमा छ वा स्थिर छ भनी भन्नका लागि तुलना गर्ने कुनै आधार वा स्थिर बिन्दु चाहिन्छ, जसलाई निर्देश फ्रेम भनिन्छ। जस्तै, गुडिरहेको बसभित्र बसेको यात्रु अर्को यात्रुक...
875fc880-171f-4c23-9bad-6a745b22d270
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "समान प्रवेग भन्नाले के बुझिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "जब कुनै वस्तुको वेग समान समय अन्तरालमा समान परिमाणले बढ्छ वा घट्छ, तब त्यसलाई समान प्रवेग भनिन्छ। जस्तै फ्रि-फन गर्दा वस्तुको वेग हरेक सेकेन्डमा समान दरले वृद्धि हुन्छ।" } ]
0ee8f50c-9dd9-4849-b8ed-058bd2b42978
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "समय-दूरी ग्राफ र समय-वेग ग्राफमा मुख्य भिन्नता के हो?" }, { "from": "gpt", "value": "समय-दूरी ग्राफको ढाल वा स्लोपले वस्तुको चाललाई जनाउँछ भने समय-वेग ग्राफको ढालले वस्तुको प्रवेगलाई जनाउँछ। त्यस्तै, समय-वेग ग्राफको मुनिको क्षेत्रफलले विस्थापन देखाउँछ भने समय-दूरी ग्...
ee0e80d0-019c-4055-babc-32d4f1bb3045
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "विमान चालकहरू उडान भर्दा वायुको सापेक्षिक चाल किन विचार गर्छन्?" }, { "from": "gpt", "value": "विमान हावाको माध्यमबाट उड्ने हुनाले जमिनको सापेक्षिक चाल र हावा बहने दिशातर्फको सापेक्षिक चालले विमानको इन्धन खपत, समय र उडानको सुरक्षामा प्रत्यक्ष प्रभाव पार्छ। अनुकुल वाय...
8ac767fc-0967-4972-b9ff-e14f5b16a67b
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "कुनै वस्तुको चाल समयसँगै घट्दै शून्यमा पुग्छ भने यसको गतिसम्बन्धी वर्णन कसरी गरिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यस अवस्थालाई ऋणात्मक प्रवेग वा मन्द गति भनिन्छ। वस्तुमा यसरी गति घट्नुको अर्थ त्यसमा गतिको विपरीत दिशामा कुनै बलले काम गरिरहेको छ भन्ने बुझिन्छ, जसले ग...
b2853e7c-4dc9-408f-a63f-70299649b96a
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "दैनिक जीवनमा चाल र समयबीचको व्युत्क्रमानुपातिक सम्बन्धको एउटा उदाहरण दिनुहोस्?" }, { "from": "gpt", "value": "यदि गन्तव्यको दूरी निश्चित छ भने, चाल बढाउँदा त्यहाँ पुग्न लाग्ने समय घट्छ। उदाहरणका लागि, २० किलोमिटर टाढाको कार्यालय पुग्न साइकलको सट्टा मोटरबाइक प्रयोग गर...
63179593-e6ca-4996-b10c-bd8b1cb5b547
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "भौतिकशास्त्रमा गति भन्नाले समग्रमा के बुझिन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "भौतिकशास्त्रमा गति भनेको कुनै पनि वस्तुको स्थिति समयको परिवर्तनसँगै अर्को वस्तु वा निर्देश बिन्दुको तुलनामा फेरिने प्रक्रिया हो। यो चाल, वेग र प्रवेगको संयुक्त अध्ययनमार्फत बुझ्न सकिन्छ।" ...
717a6e6e-cb69-4713-a2a0-bcc9c8132a84
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "हल्का वस्तु र भारी वस्तुलाई एकै उचाइबाट खसाल्दा हावा नभएको ठाउँमा उनीहरूको चाल कस्तो हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "यदि निर्वात वा हावा नभएको ठाउँमा परीक्षण गर्ने हो भने, तौल वा आकारमा जतिसुकै भिन्नता भए पनि कागजको टुक्रा र फलामको डल्लो एकै साथ तल खस्छन् किनकि...
245bc446-91fc-4a78-a767-fd06df7a9501
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "चाल र वेगको एसआई एकाइ किन एउटै हुन्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "चाल र वेग दुवैको हिसाब गर्दा माथिल्लो अंशमा दूरी वा विस्थापन हुन्छ जसको एसआई एकाइ मिटर हो, र तल्लो अंशमा समय हुन्छ जसको एसआई एकाइ सेकेन्ड हो। दिशा भए नभएकोले एकाइमा असर नपर्ने हुनाले दुवैको एकाइ मिट...
7169a31a-135f-4856-9fd3-3fe44c36065c
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "रकेट अन्तरिक्षमा उड्दा यसको प्रवेग निरन्तर किन बढ्दै जान्छ?" }, { "from": "gpt", "value": "रकेटले इन्धन बालेर निरन्तर थ्रस्ट वा बल उत्पादन गरिरहेको हुन्छ। यस प्रक्रियामा रकेटले इन्धन खपत गर्ने भएकाले यसको कुल पिण्ड समयसँगै घट्दै जान्छ। बल स्थिर हुँदा पिण्ड कम हुँदै ज...
5ce94d43-dd94-4c8e-96eb-6c08a27e9907
भौतिकशास्त्र
गति र चाल
ne
Devanagari
science
gemini-3.5-flash-lite
[ { "from": "human", "value": "कुनै वस्तुको चाल ग्राफमा क्षैतिज रेखाले देखाउँछ भने त्यसको अर्थ के हो?" }, { "from": "gpt", "value": "यदि समय-दूरी ग्राफमा रेखा तेसो वा क्षैतिज छ भने, यसको अर्थ समय बित्दै जाँदा पनि वस्तुको दूरीमा कुनै परिवर्तन भएको छैन अर्थात् वस्तु पूर्ण रूपमा स्थिर अवस्थामा छ।" ...
End of preview. Expand in Data Studio

YAML Metadata Warning:empty or missing yaml metadata in repo card

Check out the documentation for more information.

🇳🇵 Nepali Science SFT Dataset — cleaned_v3

A 50,000-record Nepali Devanagari Supervised Fine-Tuning dataset focused on Science, structured for conversational question–answer training.

Records Domain Categories Subdomains Language Script Format


1. Dataset Information

Dataset identity

Property Value
Dataset file cleaned_v3.json
Total records 50,000
Primary domain Science
Categories 12
Subdomains 79
Language Nepali (ne)
Script Devanagari
Primary source model gemini-3.5-flash-lite
Dataset format JSON array
Training style Conversational SFT
Conversation pattern human → gpt
Unique record IDs 50,000
Duplicate question count 4
Duplicate answer count 132

What this dataset contains

This dataset is designed as a Nepali-language Science SFT corpus. Each record contains a user-style scientific question and a corresponding assistant-style answer. The content spans physics, chemistry, biology, astronomy, genetics, ecology, hydrology, food science, geology, botany, environmental science, and renewable-energy-related topics.

The data is stored as individual conversation examples so it can be adapted to instruction-tuning or conversational supervised fine-tuning workflows.

Language and script

All 50,000 records are tagged as:

  • Language: ne
  • Script: Devanagari
  • Domain: science

The dataset is therefore explicitly labeled as a Nepali Devanagari science corpus at the metadata level.


2. Dataset Structure

Each record follows this structure:

{
  "id": "487289ea-414c-47e8-a039-25648a516806",
  "category": "भौतिकशास्त्र",
  "subdomain": "गति र चाल",
  "language": "ne",
  "script": "Devanagari",
  "domain": "science",
  "source_model": "gemini-3.5-flash-lite",
  "conversations": [
    {
      "from": "human",
      "value": "म साइकल चलाउँदा पेडल मार्न छोड्दा पनि साइकल केही समय अगाडि नै गुडिरहन्छ नि, यो गति र चालको कुन नियम वा अवधारणासँग सम्बन्धित छ?"
    },
    {
      "from": "gpt",
      "value": "यो जड़त्वको नियमसँग सम्बन्धित छ। यसलाई चालमा रहेको वस्तुको जड़त्व भनिन्छ..."
    }
  ]
}

Field-by-field explanation

Field Type Description
id String Unique identifier for each dataset record
category String Broad science category
subdomain String More specific topic within the category
language String ISO-style language code; ne = Nepali
script String Writing system used by the dataset
domain String High-level domain; science
source_model String Model associated with the generated record
conversations Array Two-message SFT conversation
conversations[].from String Conversation role: human or gpt
conversations[].value String Actual Nepali question or answer

3. Dataset Hierarchy

The dataset uses the following hierarchy:

Science
│
├── Category
│   │
│   ├── Subdomain
│   │   ├── Question
│   │   └── Answer
│   │
│   └── ...
│
└── ...

Taxonomy totals

1 Domain
   └── Science

12 Categories
   └── 79 Unique Subdomain Labels

50,000 Conversation Records
   ├── Human Question
   └── GPT Answer

4. Domain Coverage

Primary domain: Science

Domain Records Share
Science 50,000 100.00%

The current file is therefore a single-domain dataset, not a mixed-domain corpus.


5. Category Distribution

The dataset contains 12 categories.

# Category Records Share
1 भौतिकशास्त्र 20,042 40.08%
2 रसायनशास्त्र 13,200 26.40%
3 जीवविज्ञान 11,980 23.96%
4 खगोलशास्त्र 4,362 8.72%
5 आनुवंशिकी 302 0.60%
6 पारिस्थितिकी 22 0.04%
7 खाद्य विज्ञान 20 0.04%
8 भूविज्ञान 20 0.04%
9 वनस्पति विज्ञान 20 0.04%
10 जलविज्ञान 12 0.02%
11 पर्यावरण विज्ञान 10 0.02%
12 नवीकरणीय ऊर्जा विज्ञान 10 0.02%
Total 50,000 100.00%

Category-level interpretation

  • Physics is the largest section with 20,042 records.
  • Chemistry contributes 13,200 records.
  • Biology contributes 11,980 records.
  • Astronomy contributes 4,362 records.
  • The remaining categories provide smaller specialist topic collections.

Together, Physics, Chemistry, Biology, and Astronomy account for 49,584 records, or 99.17% of the dataset.


6. Complete Subdomain Coverage

The dataset contains 79 distinct subdomain labels across 80 category–subdomain assignments. The difference occurs because प्रकाश संश्लेषण appears under both Biology and Botany.

Physics — 21 subdomains

Subdomain Records
अर्धचालक 1,000
अपवर्तन 1,000
काम र ऊर्जा 1,000
गति र चाल 1,000
गुरुत्वाकर्षण 1,000
घनत्व 1,000
चुम्बकत्व 1,000
दाब 1,015
ताप र तापक्रम 1,000
ताप तथा तापक्रम 1
तरंग 1,000
ध्वनि 1,000
बल र गति 1,000
प्रकाश 1,008
परावर्तन 1,000
लेन्स 1,000
विद्युत 1,000
विद्युतचुम्बकत्व 1,000
विद्युत परिपथ 1,018
शक्ति 1,000
ऊष्मा स्थानान्तरण 1,000
Physics total 20,042

Note: ताप र तापक्रम and ताप तथा तापक्रम are separate metadata values in the current JSON, with the latter containing one record.

Chemistry — 20 subdomains

Subdomain Records
अकार्बनिक रसायन 600
अक्सिडेसन र रिडक्सन 600
अम्ल र क्षार 600
अणु र यौगिक 1,000
कार्बनिक रसायन 600
ग्यास 600
जैवरसायन 600
द्रावण 600
धातु र अधातु 600
तत्व र आवर्त सारणी 1,000
पेट्रोकेमिकल 600
बहुलक 600
परमाणु संरचना 1,000
रासायनिक गतिविज्ञान 600
रासायनिक प्रतिक्रिया 600
रासायनिक बन्धन 600
रासायनिक सन्तुलन 600
लवण 600
विद्युत रसायन 600
तापरसायन 600
Chemistry total 13,200

Biology — 20 subdomains

Subdomain Records
अन्तःस्रावी प्रणाली 600
आनुवंशिकी 600
कोशिका 600
कोशिका विभाजन 600
डीएनए र आरएनए 600
पाचन प्रणाली 600
प्रजनन प्रणाली 600
प्रतिरक्षा प्रणाली 600
प्रोटिन संश्लेषण 600
ब्याक्टेरिया 600
भाइरस 600
मानव शरीर 600
रक्तसञ्चार प्रणाली 600
वनस्पति प्रजनन 600
वनस्पति संरचना 600
विकासवाद 600
श्वसन प्रणाली 600
सूक्ष्मजीव 600
स्नायु प्रणाली 600
प्रकाश संश्लेषण 580
Biology total 11,980

Astronomy — 11 subdomains

Subdomain Records
आकाशगंगा 200
क्षुद्रग्रह 459
ग्रह 600
चन्द्रमा 600
तारा 200
तारामण्डल 200
धूमकेतु 200
सूर्य 600
सौर्यमण्डल 600
उपग्रह 600
ब्ल्याक होल 103
Astronomy total 4,362

Genetics — 1 subdomain

Subdomain Records
डीएनए 302
Genetics total 302

Other specialist categories

Category Subdomain Records
पारिस्थितिकी खाद्य शृङ्खला 22
खाद्य विज्ञान खाद्य संरक्षण 20
भूविज्ञान प्लेट टेक्टोनिक्स 20
वनस्पति विज्ञान प्रकाश संश्लेषण 20
जलविज्ञान जलचक्र 12
पर्यावरण विज्ञान जलवायु परिवर्तन 10
नवीकरणीय ऊर्जा विज्ञान जलविद्युत 10

7. Conversation Format

Every record contains exactly two conversation messages:

1. human
2. gpt

This produces the basic SFT pattern:

Instruction / Question
        ↓
Assistant Response

Structural audit

Check Result
Records 50,000
Records with 2-message conversations 50,000
Expected role order human → gpt
Records with invalid conversation structure 0
Records with missing top-level fields 0
Unique IDs 50,000
Duplicate IDs 0

8. Text Characteristics

The final file contains:

  • Nepali-language questions
  • Nepali-language explanatory answers
  • Devanagari-script metadata
  • Natural-language questions rather than only short factual prompts
  • Explanatory answers with examples and reasoning
  • Scientific terminology across multiple disciplines
  • Numerical and formula-based explanations in relevant science topics

Question length

Statistic Characters
Minimum 15
Maximum 264
Average 65.50
Median 63

Answer length

Statistic Characters
Minimum 30
Maximum 1,051
Average 206.81
Median 194

This gives the corpus a relatively broad answer-length distribution rather than forcing every answer into the same short template.


9. Cleaning and Normalization Coverage

The cleaned_v3.json artifact was checked at both the schema level and the text level.

Structural cleaning / validation

The final file passed the following structural checks:

  • Valid JSON parsing
  • Exactly 50,000 records
  • Consistent top-level schema across all records
  • Unique record IDs
  • No missing IDs
  • Consistent conversation structure
  • Exactly two messages per conversation
  • Correct human → gpt role ordering
  • Non-empty question and answer values
  • Consistent metadata fields
  • Consistent language tag
  • Consistent script tag
  • Consistent domain tag

Unicode / text normalization

The final artifact was checked for:

  • Unicode NFC normalization
  • Control characters
  • Basic whitespace anomalies
  • Text encoding integrity

Current audit result:

Text-quality check Result
NFC-normalization issues 0
Disallowed control-character rows 0
Whitespace-suspect rows 4
Questions ending with ? 50,000 / 50,000

10. Question-Marking Validation

A dedicated question-mark check was applied to the human side of every conversation.

Result

50,000 / 50,000 questions end with ?.

That means the current dataset has complete question-mark coverage on the question field.

This is important because a conversational SFT dataset should clearly distinguish the user query from the answer.


11. Duplicate Detection

Duplicate checks were performed separately for:

  • Question text
  • Answer text
  • Record IDs

Results

Duplicate check Count
Duplicate IDs 0
Duplicate questions 4
Duplicate answers 132

The very low number of duplicate questions compared with the total corpus indicates that the question set is largely distinct, while repeated answers occur more often because scientifically similar questions can naturally map to similar explanatory responses.


12. Language Character Audit

The dataset is labeled as Nepali + Devanagari in its metadata, but a raw-character audit of the conversation text found 2,265 records containing at least one Latin alphabet character.

This means the metadata is fully consistent:

language = ne
script   = Devanagari

but the conversation text itself is not literally restricted to Devanagari-only characters in every row.

The detected Latin characters occur inside scientifically formatted content, abbreviations, formulas, symbolic notation, or model-generated text.

Therefore, the most accurate description of the current artifact is:

Nepali Devanagari-focused Science SFT dataset with some Latin/symbolic scientific notation remaining inside conversation text.

This distinction is important for reproducible dataset documentation.


13. Answer Punctuation Audit

The answer field was also checked for sentence-ending punctuation.

  • 49,930 answers end with
  • 70 answers end with another character or punctuation pattern.

The non- endings include cases involving mathematical notation, brackets, symbols, formulas, or other generated formatting.

This does not affect JSON validity or conversation structure, but it is recorded here so the README reflects the actual state of the final file.


14. Source Model Distribution

The source_model metadata is not completely uniform.

Source model Records Share
gemini-3.5-flash-lite 49,512 99.02%
gemini-3.6-flash 487 0.97%
himalaya-gemma 1 <0.01%
Total 50,000 100.00%

Therefore, although gemini-3.5-flash-lite is the dominant generator, the dataset is not technically a single-source-model corpus.


15. Scientific Coverage

The dataset covers a broad range of scientific concepts.

Physics coverage

The Physics section includes:

  • Motion and speed
  • Force and motion
  • Work and energy
  • Power
  • Gravitation
  • Density
  • Pressure
  • Heat and temperature
  • Heat transfer
  • Sound
  • Waves
  • Light
  • Reflection
  • Refraction
  • Lenses
  • Electricity
  • Electrical circuits
  • Magnetism
  • Electromagnetism
  • Semiconductors

Chemistry coverage

The Chemistry section includes:

  • Atomic structure
  • Elements and periodic table
  • Molecules and compounds
  • Chemical bonding
  • Chemical reactions
  • Acids and bases
  • Salts
  • Oxidation and reduction
  • Organic chemistry
  • Inorganic chemistry
  • Solutions
  • Gases
  • Metals and non-metals
  • Chemical equilibrium
  • Chemical kinetics
  • Thermochemistry
  • Electrochemistry
  • Biochemistry
  • Petrochemicals
  • Polymers

Biology coverage

The Biology section includes:

  • Cell biology
  • Cell division
  • Genetics
  • DNA and RNA
  • Protein synthesis
  • Human body
  • Digestive system
  • Respiratory system
  • Blood circulation
  • Nervous system
  • Endocrine system
  • Reproductive system
  • Immune system
  • Viruses
  • Bacteria
  • Microorganisms
  • Evolution
  • Plant structure
  • Plant reproduction
  • Photosynthesis

Astronomy coverage

The Astronomy section includes:

  • Sun
  • Moon
  • Planets
  • Solar system
  • Satellites
  • Stars
  • Constellations
  • Galaxies
  • Asteroids
  • Comets
  • Black holes

16. Data Quality Summary

Final audit snapshot

Dimension Status
JSON structure ✅ Valid
Record count ✅ 50,000
Unique IDs ✅ 50,000
Conversation structure ✅ Consistent
Human/GPT ordering ✅ Consistent
Empty questions ✅ None detected
Empty answers ✅ None detected
Question marks ✅ 50,000 / 50,000
NFC normalization ✅ No issues detected
Control characters ✅ None detected
Duplicate questions ⚠️ 4
Duplicate answers ⚠️ 132
Latin characters in text ⚠️ 2,265 rows
Whitespace-suspect rows ⚠️ 4
Non-standard answer endings ⚠️ 70
Language metadata ne
Script metadata Devanagari
Domain metadata science

17. Dataset Statistics at a Glance

┌──────────────────────────────────────────────────────┐
│              NEPALI SCIENCE SFT DATASET              │
├──────────────────────────────────────────────────────┤
│ Records                         50,000                │
│ Domain                               1               │
│ Categories                          12               │
│ Subdomains                          79               │
│ Language                            ne               │
│ Script                       Devanagari              │
│ Unique IDs                      50,000               │
│ Conversation format       human → gpt               │
│ Question duplicates                  4               │
│ Answer duplicates                  132               │
└──────────────────────────────────────────────────────┘

18. Recommended Dataset Loading Pattern

A basic Python loading example:

import json

with open("cleaned_v3.json", "r", encoding="utf-8") as f:
    dataset = json.load(f)

print("Total records:", len(dataset))

sample = dataset[0]

print(sample["category"])
print(sample["subdomain"])
print(sample["conversations"][0]["value"])
print(sample["conversations"][1]["value"])

19. SFT Training Representation

For a conversational SFT pipeline, one example can be interpreted as:

USER:
<value from conversations[0]>

ASSISTANT:
<value from conversations[1]>

The metadata fields can be retained for:

  • Dataset filtering
  • Topic balancing
  • Evaluation splits
  • Subdomain-specific experiments
  • Error analysis
  • Sampling
  • Curriculum design
  • Model comparison

20. Dataset Design Summary

The current dataset has a clear separation between:

Metadata layer

id
category
subdomain
language
script
domain
source_model

Training-content layer

conversations
    ├── human
    └── gpt

This design makes the dataset useful both as a training corpus and as a structured research dataset where individual records can be filtered by scientific topic.


21. File Properties

Property Value
Filename cleaned_v3.json
File format JSON
Encoding UTF-8
Records 50,000
Approximate file size 55.6 MB
Top-level object JSON array
Record object JSON object
Conversation entries 2 per record

22. Example Record

{
  "id": "c3ae541f-e257-4d19-ad06-602dd93053a5",
  "category": "भौतिकशास्त्र",
  "subdomain": "गति र चाल",
  "language": "ne",
  "script": "Devanagari",
  "domain": "science",
  "source_model": "gemini-3.5-flash-lite",
  "conversations": [
    {
      "from": "human",
      "value": "गाडीमा गति माप्ने यन्त्रलाई स्पिडोमिटर भनिन्छ भने यसले गाडीको कुन प्रकारको चाल देखाउँछ?"
    },
    {
      "from": "gpt",
      "value": "स्पिडोमिटरले गाडीको तात्कालिक चाल देखाउँछ। यसको अर्थ गाडी कुन निश्चित क्षणमा कति गतिमा चलिरहेको छ भन्ने जानकारी यसले प्रदान गर्छ।"
    }
  ]
}

23. Dataset Identity Statement

cleaned_v3.json is a 50,000-record Nepali Science conversational SFT dataset containing 1 science domain, 12 science categories, and 79 subdomains. The dataset uses Nepali (ne) and Devanagari metadata, with a two-turn human → gpt conversation structure and unique record IDs.

The dataset contains substantial coverage of Physics, Chemistry, Biology, and Astronomy, alongside smaller specialist collections in Genetics, Ecology, Food Science, Geology, Botany, Hydrology, Environmental Science, and Renewable Energy Science.


24. License / Attribution

This README documents the structure and measured properties of the supplied cleaned_v3.json artifact.

The dataset's actual licensing, redistribution rights, and source-content permissions should be determined from the project's applicable data-generation and source-model terms rather than inferred from the JSON structure itself.


Dataset Snapshot

50,000 Records · 1 Domain · 12 Categories · 79 Subdomains · Nepali · Devanagari · Conversational SFT

Downloads last month
36