id stringlengths 36 36 | category stringclasses 12
values | subdomain stringclasses 79
values | language stringclasses 1
value | script stringclasses 1
value | domain stringclasses 1
value | source_model stringclasses 3
values | conversations listlengths 2 2 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
487289ea-414c-47e8-a039-25648a516806 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "म साइकल चलाउँदा पेडल मार्न छोड्दा पनि साइकल केही समय अगाडि नै गुडिरहन्छ नि, यो गति र चालको कुन नियम वा अवधारणासँग सम्बन्धित छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो जड़त्वको नियमसँग सम्बन्धित छ। यसलाई चालमा रहेको वस्तुको जड़त्व भनिन्छ, जस अनुसार कुनै वस्तु चालमा छ भने उस... |
b37c38b6-7b6b-48c6-9611-e1a7347e48c1 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "दूरी र विस्थापन बीचको मुख्य भिन्नता के हो? एउटा उदाहरण दिएर बुझाइदिनुहोस् न?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "दूरी भनेको कुनै वस्तुले तय गरेको कुल बाटोको लम्बाई हो जुन अदिश राशि हो। विस्थापन भनेको सुरुको बिन्दु र अन्तिम बिन्दु बीचको सबैभन्दा छोटो सीधा दूरी हो जुन सदिश ... |
c3ae541f-e257-4d19-ad06-602dd93053a5 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "गाडीमा गति माप्ने यन्त्रलाई स्पिडोमिटर भनिन्छ भने यसले गाडीको कुन प्रकारको चाल देखाउँछ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "स्पिडोमिटरले गाडीको तात्कालिक चाल देखाउँछ। यसको अर्थ गाडी कुन निश्चित क्षणमा कति गतिमा चलिरहेको छ भन्ने जानकारी यसले प्रदान गर्छ।"
}
] |
ee38c6d2-761e-495e-9a48-b8c949909720 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "प्रवेग भनेको के हो र यसलाई नकारात्मक रूपमा कसरी लिन सकिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "प्रति सेकेन्ड वस्तुको वेगमा हुने परिवर्तनको दरलाई प्रवेग भनिन्छ। यदि समयसँगै वस्तुको वेग घट्दै जान्छ भने त्यसलाई ऋणात्मक प्रवेग वा मन्द गति भनिन्छ, जसलाई सामान्यतया ब्रेक लगाउँ... |
c47559a8-8ecb-417f-8a89-1ce94767d8a6 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "हामी बसमा यात्रा गरिरहँदा अचानक बस रोकिदा अगाडि तिर किन झोक्किन्छौँ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो चालको जड़त्वका कारण हुन्छ। बससँगै हाम्रो शरीर पनि चालमा रहेको हुन्छ, तर बस अचानक रोकिँदा हाम्रो शरीरको तल्लो भाग स्थिर हुन्छ तर माथिल्लो भाग जड़त्वका कारण अगाडि बढि... |
2f6ba105-0c70-4049-b1a5-eea9bdd4457a | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एउटा धावकले १०० मिटरको दौड १० सेकेन्डमा पूरा गर्छ भने उसको औसत चाल कति हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "औसत चाल पत्ता लगाउन कुल दूरीलाई कुल समयले भाग गर्नुपर्छ। यहाँ कुल दूरी १०० मिटर र कुल समय १० सेकेन्ड छ, त्यसैले औसत चाल प्रति सेकेन्ड १० मिटर हुन्छ।"
}
] |
35ce41e4-c31c-48e2-a6b5-eb2143be73c8 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "समान चाल र असमान चालमा के फरक छ? दैनिक जीवनबाट एउटा प्रष्ट उदाहरण दिनुहोस्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यदि कुनै वस्तुले समान समय अन्तरालमा समान दूरी पार गर्छ भने त्यो समान चाल हो, जस्तै खुला आकाशमा उडिरहेको चराको एकनासको उडान। तर यदि समय अन्तराल उही भए पनि पार गर... |
266eac18-a981-41de-85e1-a7c3f7ea6c07 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "मुक्त रूपले खसिरहेको वस्तुमा प्रवेग हुन्छ कि हुँदैन? यदि हुन्छ भने किन?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "मुक्त रूपले खसिरहेको वस्तुमा प्रवेग हुन्छ, जसलाई गुरुत्वीय प्रवेग भनिन्छ। पृथ्वीको गुरुत्वाकर्षण बलका कारण खसिरहेको वस्तुको वेग लगातार बढ्दै जाने हुनाले त्यहाँ प्रव... |
5c64d8b8-6d87-424d-a009-42a92be2129f | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "वेग र चाल उस्तै लाग्छन् तर वैज्ञानिक रूपमा के फरक छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "चाल भनेको कुनै दिशा बिनानिको प्रति इकाई समयमा तय गरिएको दूरी हो जुन अदिश राशि हो। अर्कोतर्फ, वेग भनेको निश्चित दिशामा प्रति इकाई समयमा तय गरिएको विस्थापन हो, जुन सदिश राशि हो।"
}
] |
b806f693-8dfc-442e-9ec3-c324f8a7cd11 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "हामीले पङ्खा बन्द गर्दा पनि त्यो तुरुन्तै किन रोकिँदैन, घुमीरहन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो घूर्णन गतिमा रहेको वस्तुको जड़त्वका कारण हुन्छ। पङ्खाको पखेटाहरूको पिण्ड र यसकोणीय संवेगका कारण, बत्ती काट्दा वा स्विच अफ गर्दा पनि यसले आफ्नो चाललाई केही समयसम्म निर... |
57074b76-9738-4158-8f44-e58b1670f11e | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "पृथ्वी आफ्नो अक्ष वरिपरि घुम्छ भन्ने कुरा हामीले जमिनमा उभिएर किन महसुस गर्न सक्दैनौं?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "हामी स्वयम् पृथ्वीसँगै एउटै स्थिर वेगमा घुमिरहेका हुन्छौँ र हाम्रो वरपरका वायुमण्डल तथा वस्तुहरू पनि पृथ्वीसँगै गति गरिरहेका हुन्छन्। सापेक्षिक चालको... |
fa9b5425-91c7-487b-8f58-b9b68fca44a5 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एउटा कार उत्तर दिशा तर्फ प्रति घण्टा ६० किलोमिटरको वेगमा कुदिरहेको छ भने यहाँ कुन कुन भौतिक राशिको प्रयोग भएको छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यहाँ 'उत्तर दिशा' ले दिशा खुलाएको छ र 'प्रति घण्टा ६० किलोमिटर' ले परिमाण देखाएको छ। यसरी दिशा र परिमाण दुवै भएको हुनाले य... |
efde0dc9-2b0b-43d0-b3f3-ee605dfd1433 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "वर्तुलाकार वा गोलाकार मार्गमा गुडिरहेको गाडीको चाल स्थिर भए पनि किन प्रवेगशील हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "प्रवेग भनेको वेगमा हुने परिवर्तन हो, र वेगमा परिमाण वा दिशा दुवै परिवर्तन हुँदा परिवर्तन आउँछ। वृत्ताकार मार्गमा गाडीको चाल (परिमाण) एउटै भए पनि प्रत्य... |
13636b85-2a86-4636-8183-86824f19f41a | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "हामी हिंड्दा जमिनमा पछाडि खुट्टाले धकेल्छौं र अगाडि बढ्छौं। यो चालको कुन नियम अन्तर्गत पर्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो न्युटनको गतिसम्बन्धी तेस्रो नियमसँग सम्बन्धित छ, जसले प्रत्येक क्रियाको सधैं समान र विपरीत प्रतिक्रिया हुन्छ भन्छ। हामी जमिनलाई पछाडि धकेल्छ... |
d021a346-0d4f-4224-ab13-55ea5fa30311 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "दूरी-समय रेखाचित्र (ग्राफ) मा सीधा रेखाले के जनाउँछ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "दूरी-समय ग्राफमा आएको सीधा रेखाले वस्तुको समान चाललाई जनाउँछ। यसको अर्थ वस्तुले समान समय अन्तरालमा समान दूरी पार गरिरहेको छ।"
}
] |
18d0744f-9b70-49fc-a8e6-f0a389e2d8aa | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "खेलकुदमा धावकहरू दौड सुरु गर्दा अलिकति अगाडि निहुरिएर बस्नुको वैज्ञानिक कारण के होला?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यसो गर्दा उनीहरूको गुरुत्वाकर्षण केन्द्र तल आउँछ र शरीरको सन्तुलन राम्रो हुन्छ। जब सिठी बज्छ, उनीहरूले तुरुन्तै आफ्नो जड़त्वलाई तोडेर अगाडि तीव्र गतिम... |
d1bc3366-b65d-42bd-85b2-fa3ee7e727b8 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "कुनै वस्तु स्थिर अवस्थामा छ भने त्यसको औसत वेग कति हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यदि कुनै वस्तु स्थिर अवस्थामा छ र कतै पनि गएको छैन भने त्यसले कुनै विस्थापन तय गरेको हुँदैन, त्यसैले त्यसको वेग वा औसत वेग शून्य हुन्छ।"
}
] |
6ad99a7c-6307-4d1d-b5a2-e3c56243a848 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "रेलगाडीमा यात्रा गर्दा बाहिर हेर्दा रुखहरू पछाडितिर भगाएको जस्तो किन देखिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो सापेक्षिक चालको अवधारणा हो। हामी रेलभित्र बसेर अगाडि बढिरहेका हुन्छौं, त्यसैले हाम्रो सन्दर्भमा बाहिर रहेका स्थिर वस्तुहरू हाम्रो विपरित दिशामा गति गरिरहेक... |
8d504db1-b52a-41b5-8ebf-ce4055dd3e40 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "प्रवेगको एकाइ प्रति सेकेन्ड वर्ग मिटर किन हुन्छ, बुझाइदिनुहोस् न?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "प्रवेग भनेको वेगमा हुने परिवर्तनलाई समयले भाग गर्नु हो। वेगको एकाइ प्रति सेकेन्ड मिटर हो र समयको एकाइ सेकेन्ड हो। जब हामी प्रति सेकेन्ड मिटरलाई फेरि सेकेन्डले भाग गर्छौं,... |
884aa135-67f7-447e-8daa-159d50c696ec | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "क्रिकेट खेल्दा ब्याट्सम्यानले बललाई प्रहार गरेपछि बलको चालमा कस्तो परिवर्तन आउँछ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "बल ब्याट्सम्यानकहाँ आइपुग्दा एउटा चालमा हुन्छ, तर जब ब्याटले बलमा बल प्रयोग गर्छ, तब बलको दिशा र परिमाण दुवै परिवर्तन हुन्छ। यसले गर्दा बलको वेग तीव्र रूप... |
9cffb85d-2c0d-4143-8dd3-83e9e94fe6f7 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "सडकमा गाडी चलाउँदा तीव्र गतिमा मोड काट्न किन खतरनाक मानिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "मोड काट्दा गाडीलाई वृत्ताकार मार्गमा हिँडाउन अभिकेन्द्र बल आवश्यक पर्छ। यदि गाडीको गति धेरै छ भने टायर र सडक बीचको घर्षणले मात्र आवश्यक अभिकेन्द्र बल दिन सक्दैन, जसका कारण गाड... |
2ff4649e-df64-4c24-a0a0-52c523a82375 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एउटा वस्तु स्थिरबाट सुरु भएर ५ सेकेन्डमा प्रति सेकेन्ड २० मिटरको वेगमा पुग्छ भने त्यसको प्रवेग कति हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "प्रवेग निकाल्न अन्तिम वेगबाट सुरुको वेग घटाई समयले भाग गर्नुपर्छ। यहाँ अन्तिम वेग २०, सुरुको वेग शून्य र समय ५ सेकेन्ड छ। तसर्थ, प... |
9b58eda5-3275-460d-87a3-93891b64fde4 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "हामीले कम्बललाई लठ्ठीले पिट्दा धुलोका कणहरू किन बाहिर निस्कन्छन्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो स्थिरताको जड़त्वका कारण हुन्छ। लठ्ठीले कम्बललाई पिट्दा कम्बल चालमा आउँछ तर धुलोका कणहरू आफ्नो स्थिर अवस्थामा नै रहन खोज्छन्। कम्बल अगाडि सर्दा धुलोका कणहरू पछाडि नै छु... |
a14d06c6-ca2b-4c29-96b1-885dd50813d4 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "वेग-समय ग्राफले के कुराको गणना गर्न सघाउँछ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "वेग-समय ग्राफको मुनिको भागले (क्षेत्रफलले) वस्तुले कुल तय गरेको विस्थापन वा दूरी पत्ता लगाउन सघाउँछ। साथै, त्यो ग्राफको ढल्काइले प्रवेगको मान दिन्छ।"
}
] |
bc200889-3dcf-4627-aed4-fd6e7d750b4c | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एउटा ढुङ्गालाई माथि फ्याँक्दा त्यो केही समय माथि जान्छ, रोकिन्छ र फेरि तल खस्छ। यस प्रक्रियामा चालको अवस्था कसरी बदलिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "ढुङ्गा माथि फ्याँक्दा सुरुमा यसको वेग धेरै हुन्छ तर गुरुत्वाकर्षणका कारण यसको वेग घट्दै जान्छ र उच्चतम बिन्दुमा पु... |
8f40c8e6-28ee-4137-a028-a68345d54292 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "हामी हिँड्दा वा कुदँदा कुन भौतिक बलले हामीलाई चिप्लनबाट बचाउँछ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "हाम्रो जुत्ताको तलुवा र जमिन बीचको घर्षण बलले हामीलाई चिप्लनबाट बचाउँछ। यसले हाम्रो खुट्टालाई जमिनमा टेकेर अगाडि चाल लिन आवश्यक कर्षण (ट्याक्सन) प्रदान गर्छ।"
}
] |
0362aae1-fe48-41af-8f86-6f0ce464c26c | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "समुद्रमा हिंड्ने जहाजको चाल मापन गर्दा किलोमिटर प्रति घण्टाको सट्टा 'नट' किन प्रयोग गरिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "सागरे मार्गमा नेभिगेसन गर्दा दूरी समुद्री माइलमा नापिन्छ। एक नट भनेको प्रति घण्टा एक समुद्री माइल हो, जुन समुद्री तथा हवाई यात्राको गति मापन गर्... |
85999299-5e99-4121-ac52-2f4edf9da60d | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "यदि कुनै वस्तुको प्रवेग शून्य छ भने त्यसको वेग कस्तो हुनुपर्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यदि प्रवेग शून्य छ भने, यसको अर्थ समयसँगै वस्तुको वेगमा कुनै परिवर्तन आएको छैन। तसर्थ, वस्तुको वेग स्थिर हुनुपर्छ (चाहे त्यो स्थिर अवस्थामा होस् वा एकनासको चालमा)।"
}
] |
5f553069-93a7-4e5b-a11a-c2fd417b084c | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "बन्द कोठाभित्र पंखा चलिरहँदा हावा चल्छ, यो कुन प्रकारको चाल अन्तर्गत आउँछ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो हावाको अणुहरूको अनियमित चाल र पंखाको घुमाइको कारण उत्पन्न हुने संवहन चाल (कन्भेक्शन करेन्ट) सँग सम्बन्धित छ, जसले हावालाई एक ठाउँबाट अर्को ठाउँमा सार्छ।"
}
... |
ab786404-6a58-428f-bb1e-7d3a98128d03 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "कारमा सिटबेट लगाउनु पर्ने कारण जड़त्वको नियमसँग कसरी जोडिएको छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "गाडी दुर्घटना हुँदा वा अचानक ब्रेक लगाउँदा जड़त्वको नियमका कारण हाम्रो शरीर अगाडि हुत्तिन्छ। सिटबेटले शरीरलाई रोकेर राख्छ र अगाडिको ड्यासबोर्ड वा सिसामा ठोक्किनबाट बचाउँछ।"... |
c93c2c8b-acc5-40ff-9666-cfa6180ee871 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "संसारमा कुनै पनि वस्तु पूर्ण रूपमा स्थिर छ भन्न किन सकिंदैन?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "सापेक्षताको सिद्धान्त अनुसार ब्रह्माण्डमा कुनै पनि कुरा निरपेक्ष रूपमा स्थिर छैन। पृथ्वी सूर्य वरिपरि घुम्छ, सूर्य आफ्ना तारापुञ्जसँग घुम्छ। हामीले कुनै वस्तुलाई स्थिर देख्नु ... |
7dddf610-40c3-4e9c-bd68-b6bda67313a0 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "हामीले कुदिरहेको बसबाट ओरालो झर्दा अगाडितिर लड्ने सम्भावना किन बढी हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "बसको चालसँगै हाम्रो शरीर पनि गतिशील हुन्छ। जब हामी ओरालो झर्दा खुट्टा अचानक रोकिन्छ वा ढिलो हुन्छ, तब माथिल्लो शरीर जड़त्वका कारण अगाडितिरै गतिशीलता कायम राख्न खो... |
b16cbf07-de06-4dcc-bff3-71eec926503b | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "तुलना गर्नुहोस्: कारको ओडोमिटर र स्पिडोमिटरले के फरक काम गर्छन्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "स्पिडोमिटरले गाडीको कुनै पनि निश्चित क्षणको तात्कालिक चाल देखाउँछ भने ओडोमिटरले गाडीले अहिलेसम्म पार गरेको कुल दूरीको मापन गर्छ।"
}
] |
b832bf7d-73e1-40fd-b4ee-26a15deebdd1 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एउटा वस्तुले एक सेकेन्डमा ५ मिटर, अर्को सेकेन्डमा ८ मिटर र त्यसपछि १३ मिटर दूरी पार गर्छ भने यस्तो चाललाई के भनिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यसलाई असमान चाल भनिन्छ किनभने वस्तुले समान समय अन्तरालमा असमान दूरी पार गरिरहेको छ, जसको अर्थ यसको वेग परिवर्तन भइरहेको... |
d00fc882-56ea-4964-9ce4-06b1f4088fe9 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "पृथ्वीको गुरुत्वीय प्रवेग को मान ध्रुवमा र भूमध्य रेखामा किन फरक हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "पृथ्वी पूर्ण गोल छैन, ध्रुवतिर केही चेप्टिएको छ र भूमध्य रेखातिर फुलेको छ। ध्रुवहरू केन्द्रको नजिक हुने भएकाले त्यहाँ गुरुत्वाकर्षण बल बढी हुन्छ र प्रवेग पनि बढी हु... |
d129b2a6-d958-443d-93f1-48cb8abd483d | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "चलिरहेको बसबाट बाहिर फ्याँक्दा मानिस किन अगाडिको दिशातिरै लड्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "बसबाट ओर्लिंदा वा झर्दा मानिसको शरीरमा बसको चालको वेग जड़त्वको रूपमा रहेको हुन्छ। जब खुट्टाले जमिन छुन्छ, खुट्टा स्थिर हुन्छ तर शरीरको माथिल्लो भाग त्यही वेगमा अगाडि बढिरहन... |
878f480c-324c-4ac2-af07-0d20b9d5e279 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "सापेक्ष वेग भनेको के हो? सामान्य उदाहरण दिनुहोस्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "दुईवटा वस्तुहरूको एक अर्काको तुलनामा रहेको वेगलाई सापेक्ष वेग भनिन्छ। जस्तै, दुईवटा कार एउटै दिशामा प्रति घण्टा ५० किलोमिटर र ६० किलोमिटरको गतिमा कुदिरहेका छन् भने पहिलो कारका चालकलाई दो... |
feca98d2-d588-4408-9c76-335334d62911 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "अन्तरिक्षमा (शून्य गुरुत्वाकर्षणमा) हिंड्दा वा वस्तु फ्याँक्दा पृथ्वीको जस्तो चाल किन देखिँदैन?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "अन्तरिक्षमा वायुमण्डलीय घर्षण र पृथ्वीको जस्तो वान गुरुत्वाकर्षण नहुने भएकाले त्यहाँ वस्तुले न्युटनको पहिलो नियम अनुसार बाह्य बल नलागेसम्म अ... |
a1a38611-cd3e-4e72-9b3e-2cbe37ba07d6 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एउटा उपग्रह पृथ्वीको वरिपरि घुम्दा त्यसको चाललाई कुन श्रेणीमा राखिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यसलाई कक्षीय चाल भनिन्छ, जुन एक किसिमको आवर्तिय र वर्तुलाकार चाल हो जहाँ गुरुत्वाकर्षण बलले अभिकेन्द्र बलको रूपमा काम गरिरहेको हुन्छ।"
}
] |
118e9a70-4fc7-4176-9d95-154555213147 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "कुनै वस्तुको चाललाई सुस्त पार्न कुन भौतिक प्रक्रिया अपनाइन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "वस्तुको चाल सुस्त पार्न यसको गतिको विपरीत दिशामा बल प्रयोग गरिन्छ, जसलाई हामी ब्रेक लगाउने भन्छौं। यसले ऋणात्मक प्रवेग पैदा गर्छ र वस्तुको वेग घटाउँछ।"
}
] |
6c3bc75e-a87f-4415-bfed-0e173af0785e | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "दूरी र समयको लेखाजोखा गर्दा 'क्षणिक चाल' र 'औसत चाल' मा के फरक देखिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "क्षणिक चाल भनेको यात्राको कुनै विशेष सेकेन्डको चाल हो भने औसत चाल भनेको पूरै यात्राको कुल दूरीलाई कुल समयले भाग गर्दा आउने समग्र चाल हो।"
}
] |
a7f8b04f-61a0-44cd-b4e5-c4505a251990 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एउटा चिप्लेटी मा खेल्दा माथिबाट तल झर्ने बच्चाको चाल कस्तो हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "बच्चा चिप्लेटीको माथिबाट तल झर्दा गुरुत्वाकर्षण र ढल्केको सतहका कारण उसको वेग लगातार बढ्दै जान्छ, त्यसैले यो एक प्रकारको प्रवेगयुक्त असमान चाल हो।"
}
] |
f97e6c4a-cd66-411a-8a2e-e9aba8cf798b | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "घडीका सुईहरूको चाल कुन किसिमको चाल हो?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "घडीका सुईहरूको चाल आवर्तिय चाल र घुमाइ चाल हो, किनकि तिनीहरूले निश्चित समय अन्तरालमा आफ्नो गति बारम्बार दोहोर्याउँछन्।"
}
] |
3af7dafd-c95e-427f-9589-56ef0b89398c | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "भूकम्प जाँदा घरका सामानहरू हल्लिन्छन्, यो कुन भौतिक सिद्धान्तसँग मेल खान्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो कम्पनयुक्त चाल र जड़त्वको संयुक्त प्रभाव हो। जमिन हल्लिँदा घर र सामानहरूमा अचानक बल उत्पन्न हुन्छ, जसले स्थिर वस्तुहरूलाई पनि कम्पनको अवस्थामा पुर्याउँछ।"
... |
52ca77a6-8907-4dce-951d-8bb7b109ed39 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "गाडी मोड्दा स्टेरिङ घुमाउनु र गाडीको चाल बीचको सम्बन्ध प्रष्ट पार्नुहोस्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "स्टेरिङ घुमाउँदा गाडीको अगाडिको चक्काहरूको दिशा बदलिन्छ। यसले गाडीलाई सिधा बाटोबाट वर्तुलाकार वा घुमाउरो बाटोमा लैजान्छ, जसले गर्दा गाडीको वेगको दिशा परिवर्तन हुन... |
a725d2f2-2a85-44a5-b7f0-5b42739f32ae | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "हामी दौडिरहँदा अचानक रोकिनुपर्दा केही कदम अगाडि पुगेर मात्र रोकिन्छौं, किन?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो चालको जड़त्व का कारण हुन्छ। हाम्रो शरीर गतिमा भइसकेपछि त्यसलाई एकदमै शून्यमा झार्न केही समय र घर्षण बलको आवश्यकता पर्छ, त्यसैले तुरुन्तै रोकिन सकिंदैन।"
}
... |
80a0e32d-055e-4af3-9842-aff5616d2483 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "भौतिकशास्त्रमा 'सदिश राशि' र 'अदिश राशि' को अवधारणाले चाल र वेगलाई कसरी फरक पार्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "चाल एक अदिश राशि हो जसमा परिमाण मात्र हुन्छ (जस्तै ४० किमी/घण्टा)। वेग एक सदिश राशि हो जसमा परिमाण र दिशा दुवै हुन्छ (जस्तै पूर्वतिर ४० किमी/घण्टा)। यो भ... |
a576c4e1-75fd-44da-8d37-ee6167fa95b7 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एउटा बललाई ठाडो रूपमा माथि फ्याँक्दा यसको उच्चतम बिन्दुमा पुग्दाको क्षणमा प्रवेग कति हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "त्यसको वेग क्षणभरको लागि शून्य भए तापनि, गुरुत्वाकर्षण बलले निरन्तर काम गरिरहेको हुनाले त्यहाँ गुरुत्वीय प्रवेग यथावत नै रहन्छ (पृथ्वीको सतह नजि... |
a2eba983-07de-4832-82f8-24c8f5d7ceac | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "हामी किन उड्ने एरोप्लेनमा बसेर खिचेको फोटोमा बाहिरको आकाश स्थिर देख्छौँ तर जमिन तिर हेर्दा सबै कुरा भागेको जस्तो देखिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "एरोप्लेनसँगै हावा र भित्रका यात्रुहरू एउटै वेगमा उडिरहेका हुन्छन् (सापेक्षिक स्थिर)। तर जमिन धेरै टाढा र स्थिर हुन... |
906539a0-c74d-4ccd-b3e0-a0893941fe25 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "कुनै पनि वस्तुको चाललाई अध्ययन गर्न 'सन्दर्भ बिन्दु' किन अनिवार्य हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "कुनै वस्तु चलेको छ वा छैन भन्ने कुरा पत्ता लगाउन अर्को कुनै स्थिर वा निश्चित बिन्दुको तुलना गर्नु पर्छ। सन्दर्भ बिन्दु बिना वस्तुको स्थिति वा गति ठम्याउन असम्भव हु... |
250e3262-8e12-4e5c-94e5-927e94adb185 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "भर्याङ चढेर माथि जाँदा हामीले गरेको काम र उत्पन्न भएको चालको प्रकार कस्तो हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "भर्याङ चढ्दा हामीले गुरुत्वाकर्षणको विरुद्धमा काम गर्छौं र हाम्रो चाल एकैसाथ ठाडो र तेर्सो दुवै दिशामा भइरहेको हुन्छ, जुन एक प्रकारको जटिल असमान चाल हो।"
... |
920f508b-53e9-4bb8-a012-a3a983ab8ebd | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "कुनै वस्तुको चाल र वेगबीच के आधारभूत भिन्नता छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "चाल भनेको कुनै वस्तुले प्रति इकाई समयमा तय गरेको कुल दूरी हो, जसमा दिशाको कुनै निर्धारण हुँदैन। तसर्थ, यो अदिश राशि हो। यसको विपरीत, वेग भनेको निश्चित दिशामा तय गरिएको विस्थापनको दर हो, जु... |
0501b4bd-f81f-464a-a5d6-b76d1dfa0515 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "चलिरहेको बस अचानक रोकिँदा यात्रुहरू अगाडि किन लड्छन्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो घटना जडत्वको नियमसँग सम्बन्धित छ। बससँगै यात्रुको शरीर पनि गतिमा रहेको हुन्छ। जब ब्रेक लगाएर बस अचानक रोकिन्छ, यात्रुको तल्लो भाग बसको सम्पर्कमा रहेर तुरुन्त स्थिर हुन्छ, तर माथिल... |
7543973a-abb7-46be-a272-8137e96b286b | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "प्रवेगको एकाइ मिटर प्रति सेकेन्ड स्क्वायर किन हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "प्रवेग भनेको वेगमा आउने परिवर्तनको दर हो। वेगको एकाइ मिटर प्रति सेकेन्ड हो र समयको एकाइ सेकेन्ड हो। जब वेग परिवर्तनको दरलाई फेरि समयले भाग गरिन्छ, तब मिटर प्रति सेकेन्डलाई सेकेन्डले भ... |
115f4a63-7b5b-4157-af20-cb047f5f723a | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एकरूप चाल र असमान चालबीचको व्यावहारिक उदाहरण दिनुहोस्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "एकरूप चाल तब हुन्छ जब कुनै वस्तुले समान समय अन्तरालमा समान दूरी पार गर्छ, जस्तै खुला आकाशमा उडिरहेको जेट विमानको निश्चित समतल उडान। असमान चालमा भने समयको अन्तराल समान भए पनि तय हुने... |
7e32a2dc-6526-4c10-8d28-7c55e29256e8 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "दूरी र विस्थापनको अवधारणालाई सीधा रेखाको यात्राबाट प्रस्ट पार्नुहोस्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "मान्नुहोस् कोही व्यक्ति आफ्नो घरबाट निस्केर पूर्वतर्फ ५ किलोमिटर टाढाको पसलमा गयो र त्यहाँबाट फर्केर घरकै बाटो भएर ३ किलोमिटर पछाडि आयो। यस अवस्थामा उसले तय गरेको कुल... |
f966f33e-548e-4ed1-8682-94e0381bae22 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "मन्द गति वा ऋणात्मक प्रवेग भन्नाले के बुझिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "जब कुनै गतिशील वस्तुको वेग समयसँगै घट्दै जान्छ, त्यसलाई ऋणात्मक प्रवेग वा मन्द गति भनिन्छ। यसलाई अंग्रेजीमा डेलरेसन भनिन्छ। उदाहरणका लागि, गुडिरहेको साइकल चालकले ब्रेक लगाउँदा साइकलको वेग ब... |
73818ef0-ef65-4417-8bfc-d8421ff3db86 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "वृत्ताकार मार्गमा घुमिरहेको वस्तुको चाल एकै भए पनि वेग किन परिवर्तन भइरहन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "वेग एक सदिश राशि हो जसमा परिमाण र दिशा दुवै हुन्छन्। जब कुनै वस्तु वृत्ताकार मार्गमा हिँड्छ, त्यसको प्रत्येक बिन्दुमा दिशा फेरिरहेको हुन्छ। यद्यपि प्रति सेकेन्... |
f78de5bd-5d5f-43b1-a64e-ecfbc8b543f9 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "दैनिक जीवनमा गति र चालको अध्ययन किन महत्त्वपूर्ण छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "गति र चालको अध्ययनले यातायात व्यवस्थापन, वाहन निर्माण, खेलकुद र उड्डयन क्षेत्रमा ठूलो सहयोग पुर्याउँछ। गाडीको गति कति राख्दा सुरक्षित हुन्छ, कति समयमा गन्तव्यमा पुगिन्छ, र दुर्घटनाबाट ... |
7b4dc6d1-ea61-46d2-986f-9f80b3ea7dc1 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "तत्कालिन चाल र औसत चालमा के फरक छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "औसत चाल भनेको यात्राको कुल दूरीलाई कुल समयले भाग गरेर निकालिने समग्र मान हो। तर तत्कालीन चाल भनेको यात्राको कुनैपनि निश्चित छोटो क्षणमा वस्तुको चाल कति थियो भन्ने कुरा हो। जस्तै, गाडीको स्पिडोमिटरले कु... |
a3dacb20-0b1c-4cae-aba7-f58d8c96d229 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "स्वतन्त्र रूपमा खस्ने वस्तुमा गुरुत्वाकर्षणले कस्तो प्रभाव पार्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "जब कुनै वस्तुलाई हावाको प्रतिरोध नभएको अवस्थामा माथिबाट खसालिन्छ, त्यो गुरुत्वाकर्षण बलको प्रभावले तल खस्छ। यस प्रक्रियामा वस्तुको वेग समान रूपले प्रति सेकेन्ड बढ्दै जान्... |
6113718c-3a9f-4d80-9bb1-9ff3e0a30d5c | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "विस्थापन शून्य हुन सक्ने कुनै अवस्था हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "हुन्छ, यदि कुनै गतिशील वस्तुले आफ्नो यात्रा सुरु गरेको बिन्दुबाट हिँडेर विभिन्न बाटो भएर फेरि ठ्याक्कै त्यही सुरुवाती बिन्दुमा आइपुग्छ भने त्यहाँ विस्थापन शून्य हुन्छ। उदाहरणका लागि, वृत्ताकार... |
01d2a01f-44e6-4e06-b1e0-f8282f7a58af | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "गतिशील वस्तुको दूरी कहिल्यै पनि विस्थापनभन्दा कम किन हुन सक्दैन?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "दूरी भनेको वस्तुले पार गरेको कुल बाटोको लम्बाई हो भने विस्थापन भनेको सुरु र अन्त्यको बिन्दुबीचको सबभन्दा छोटो सिधा दूरी हो। यदि वस्तु सीधा रेखामा अगाडि मात्र बढ्यो भने दूर... |
fcea2e6b-c6e1-4bba-8ae0-64460432d6b8 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "प्रवेग शून्य हुनुको अर्थ के हो?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "प्रवेग शून्य हुनु भनेको वस्तुको वेगमा कुनै पनि परिवर्तन नआउनु हो। यसको अर्थ वस्तु स्थिर हुन पनि सक्छ वा यो समान वेगमा सीधा रेखामा हिँडिरहेको पनि हुन सक्छ। ज राजमार्गमा क्रुज कन्ट्रोलमा स्थिर गतिले गुडिरहे... |
e1f2d09e-5d70-483e-8dda-543caa95a59a | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "समय-दूरी ग्राफबाट वस्तुको चाल कसरी पत्ता लगाइन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "समय-दूरी ग्राफमा समयलाई तेसो अक्ष र दूरीलाई ठाडो अक्षमा राखिन्छ। यस ग्राफको ढाल वा स्लोपले वस्तुको चाललाई जनाउँछ। ढाल जति ठाडो वा बढी हुन्छ, वस्तुको चाल पनि त्यति नै तीव्र हुन्छ भनी बुझ्... |
dd1ec632-0cf5-484f-bda7-069ee4d2af8f | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "भौतिकशास्त्रमा चाललाई परिभाषित गर्दा समय किन अनिवार्य तत्त्व हो?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "कुनै वस्तु एक ठाउँबाट अर्को ठाउँमा गयो भन्नु मात्र पर्याप्त हुँदैन, त्यहाँ पुग्न कति समय लाग्यो भन्ने कुराले त्यसको गति कति छ भन्ने मापन गर्छ। थोरै समयमा धेरै दूरी तय गर्न... |
be51d840-3762-4ae0-964f-5355a59795cb | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "वेग समय ग्राफको मुनिको क्षेत्रले के जनाउँछ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "वेग समय ग्राफमा, वेग र समयलाई गुणन गर्दा आउने परिमाणले वस्तुले तय गरेको कुल विस्थापनलाई जनाउँछ। ग्राफको रेखा मुनिको सम्पूर्ण क्षेत्रफल हिसाब गर्दा उक्त निश्चित समय अवधिसम्म वस्तुले कुल कति विस... |
97ba069e-54bf-4b54-9044-83463755e274 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "कुनै वस्तुको चाल निरन्तर बढिरहेको छ भने त्यसको ग्राफ कस्तो बन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यदि कुनै वस्तुको चाल समयसँगै समान दरले बढिरहेको छ भने, समय-दूरी ग्राफ एउटा बाङ्गो वा उकालो पर्ने वक्र रेखाको रूपमा देखा पर्छ। त्यस्तै वेग-समय ग्राफमा भने यो सिधा उकालो जान... |
7c967791-84ea-48d7-9aba-03a9163810e4 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "रेलगाडीको गति मापन गर्दा किलोमिटर प्रतिघण्टा र मिटर प्रति सेकेन्डबीच कसरी रूपान्तरण गरिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "किलोमिटर प्रतिघण्टालाई मिटर प्रति सेकेन्डमा बदल्न दिइएको चाललाई ५ ले गुणन गरी १८ ले भाग गर्नुपर्छ। यसको विपरित मिटर प्रति सेकेन्डलाई किलोमिटर प्... |
7c74d08d-e092-4bee-b918-45e342ab42ff | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "सदिश र अदिश राशिको अवधारणाले चाल र वेगको अध्ययनलाई कसरी सहज बनाउँछ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "अदिश राशि भएकोले चालले हामीलाई कुनै वस्तु कति छिटो चलिरहेको छ मात्र भन्छ, दिशा बताउँदैन। तर सदिश राशि भएको वेगले त्यो छिटोपनका साथै कुन दिशामा गइरहेको छ भन्ने स्पष्ट जा... |
acd1791b-c78b-43b5-ac49-c2924c508741 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "दैनिक जीवनमा चाल र प्रवेगको संयुक्त प्रभाव कहाँ अनुभव गर्न सकिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "लिफ्ट वा इलेभेटरमा चढेको बेला यो प्रभाव स्पष्ट महसुस हुन्छ। लिफ्ट माथितर्फ चल्न सुरु गर्दा तीव्र प्रवेगका कारण हाम्रो शरीर तलतिर थिचिएको महसुस हुन्छ, जबकि लिफ्ट स्थिर चा... |
96e956aa-4ae4-4a3f-98ab-6aad5bf25b39 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "अतिरिक्त वायु प्रतिरोध नभएको अवस्थामा वस्तुको चाल कस्तो हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यदि वायु प्रतिरोध वा घर्षण बल पूर्ण रूपमा शून्य छ भने, न्यूटनको पहिलो गतिसम्बन्धी नियम अनुसार कुनै पनि गतिशील वस्तु सधैं उही एकरूप चाल र दिशामा अनन्तसम्म हिँडिरहनेछ। यस अवस्... |
a8084941-89f7-4c47-94f8-0d6c897117b2 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "खेलकुदमा धावकको प्रवेग कसरी महत्त्वपूर्ण हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "सय मिटर दौड प्रतियोगितामा सुरुको विन्दुबाट निस्कँदा धावकले कति छिटो प्रवेग प्राप्त गर्न सक्छ भन्ने कुराले खेलको नतिजामा ठूलो प्रभाव पार्छ। सुरुवाती चरणमा जति छिटो प्रवेग बढाउन सकिन्छ, धावक... |
17fac575-2029-48f9-a5f3-56cc5c5309b8 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "सापेक्ष चाल भन्नाले के बुझिन्छ र यो किन महत्त्वपूर्ण छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "सापेक्ष चाल भनेको एउटा वस्तुको तुलनामा अर्को वस्तुको चाल कति छ भन्ने मापन हो। उदाहरणका लागि, एउटै दिशामा ६० र ८० किमी/घण्टाले गुडिरहेका दुई गाडीका चालकका लागि एकअर्काको सापेक्ष चाल... |
4025d910-b945-44f7-bc62-edf3c1818e80 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "समान समयमा फरक दूरी तय गर्ने वस्तुको चाललाई के भनिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "समान समय अन्तरालमा फरक-फरक दूरी तय गर्ने वस्तुको चाललाई असमान चाल वा परिवर्तनशील चाल भनिन्छ। यस्तो अवस्थामा वस्तुको गति कहिले तीव्र र कहिले मन्द हुन्छ।"
}
] |
f3ff727a-daa6-4faf-949f-c4d832f50b16 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "भौतिकशास्त्रमा विस्थापनलाई सदिश राशि किन मानिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "किनकि विस्थापनसँग परिमाणको साथसाथै निश्चित दिशा पनि जोडिएको हुन्छ। कुन बिन्दुबाट कुन दिशटर्फ वस्तु सर्यो भन्ने खुलाइएन भने विस्थापन पूर्ण हुँदैन। जस्तै ५ किलोमिटर पूर्व भनियो भने त्यो वि... |
cba6a04c-3d8f-4751-b305-b673ff2e0b43 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "गाडीमा गति माप्न प्रयोग हुने ओडोमिटर र स्पिडोमिटरबीच के भिन्नता छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "ओडोमिटरले गाडीले अहिलेसम्म पार गरेको कुल दूरी मापन गर्दछ भने स्पिडोमिटरले कुनै विशेष क्षणमा गाडी कुदिरहेको तत्कालीन चाललाई देखाउँछ।"
}
] |
b8633b8b-f43a-481f-8204-83d8737edcab | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "समतल सडकमा कार मोड्दा चालकले किन चाल कम गर्नुपर्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "सडक मोड्दा गाडीले वृत्ताकार पथ लिन्छ, जसमा केन्द्रतर्फ लाग्ने बल आवश्यक हुन्छ। यदि चाल धेरै उच्च भयो भने टायर र सडकबीचको घर्षण बलले आवश्यक केन्द्रमुखी बल दिन सक्दैन, जसले गर्दा गाडी चिप... |
7a820dc8-847b-424d-888a-0cdab958fe63 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "प्रवेग पत्ता लगाउने सुत्र के हो र यसमा कुन-कुन चरहरू प्रयोग हुन्छन्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "प्रवेग पत्ता लगाउने सुत्र 'प्रवेग = (अन्तिम वेग - प्रारम्भिक वेग) / समय' हो। यसमा प्रारम्भिक वेग, अन्तिम वेग र त्यो परिवर्तन हुन लागेको कुल समय गरी तीनवटा मुख्य चरहरू ... |
78723a92-466a-410e-94c0-83fb10db4a18 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "पृथ्वीको आफ्नै अक्षमा घुम्ने गतिको कारण भूमध्यरेखामा मानिसको चाल बढी किन हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "पृथ्वी आफ्नो अक्ष वरिपरि २४ घण्टामा एक चक्कर घुम्छ। भूमध्यरेखा पृथ्वीको सबैभन्दा ठूलो घेरा भएको परिधि हो, त्यसैले त्यहाँको परिधीय दूरी धेरै हुन्छ। कम समयमा ... |
96d19954-7706-4ca1-ac2d-1fbaba8a8c42 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "गति र चालको अध्ययनमा टाइमर वा घडीको प्रयोग किन अनिवार्य हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "चाल र वेग दुवै प्रति इकाई समयमा हुने परिवर्तनसँग प्रत्यक्ष जोडिएका छन्। समयको सटीक मापन बिना कुनै वस्तु कति छिटो चलिरहेको छ वा त्यसको प्रवेग कति छ भन्ने सही गणितीय हिसाब निक... |
94a52b0d-c1ab-48e3-b6d8-84df4723aa17 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "ढुङ्गालाई ठाडो रूपमा माथि फ्याँक्दा यसको चालमा के परिवर्तन हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "जब ढुङ्गालाई माथि फ्याँकाइन्छ, गुरुत्वाकर्षण बलले यसको गतिको विरुद्धमा काम गर्छ। फलस्वरुप, ढुङ्गा माथि जाँदै गर्दा यसको चाल निरन्तर घट्दै जान्छ र सर्वोच्च बिन्दुमा पुगेर ... |
7c71ae78-2370-4e4c-96eb-cad1e3563c5c | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एउटा रेलगाडी सुरुमा स्थिर छ र ५ सेकेन्डमा २० मिटर प्रति सेकेन्डको वेग प्राप्त गर्छ भने यसको प्रवेग कति हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "प्रवेग निकाल्ने सुत्र अनुसार, अन्तिम वेग २० मिटर प्रति सेकेन्ड छ, प्रारम्भिक वेग शून्य छ र समय ५ सेकेन्ड छ। तसर्थ, (२० - ०) ला... |
f7fc6af5-66af-4857-88b5-14c5beff98a5 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "दैनिक जीवनमा अदिश राशिको रूपमा चाल मात्र प्रयोग गर्नुको कारण के होला?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "साधारण कुराकानीमा हामीलाई कसैले 'तिमी कति स्पीडमा आयौ?' भनेर सोध्दा दिशाभन्दा पनि गति कति थियो भन्ने कुरा मुख्य हुन्छ। जस्तै गाडी ६० किमी/घण्टाले कुदिरहेको छ भन्दा दि... |
6467549b-5003-4b91-a2fe-8737e00c40ba | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "कुनै वस्तुको वेग शून्य छ तर प्रवेग शून्य नभएको हुन सक्छ? उदाहरणसहित स्पष्ट पार्नुहोस्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "हुन्छ, यो सम्भव छ। जब हामी कुनै वस्तुलाई ठाडो रूपमा माथि फाल्छौँ, त्यो आफ्नो अधिकतम उचाइमा पुग्दा क्षणभरका लागि स्थिर हुन्छ अर्थात् त्यसको वेग शून्य ... |
c40c2997-cbe5-4693-af8e-6cb10e321757 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "यात्रुबाहक बसमा यात्रा गर्दा सिटबेट लगाउनु गति र चालको कुन सिद्धान्तसँग जोडिएको छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो जडत्वको नियमसँग जोडिएको छ। बस गुडिरहँदा यात्रु पनि बससँगै गतिमा हुन्छन्। आकस्मिक ब्रेक लाग्दा बस रोकिए पनि यात्रुको शरीर अगाडि बढ्न खोज्छ। सिटबेटले बा... |
5a590f8c-aa9f-4f83-a734-57da088b618b | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "गति र चालको सन्दर्भमा 'स्थिर अवस्था' भन्नाले के बुझिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "कुनै पनि वस्तुको स्थिति समय बित्दै जाँदा पनि वरपरका वातावरण वा निश्चित सन्दर्भ बिन्दुको तुलनामा परिवर्तन हुँदैन भने त्यसलाई स्थिर अवस्था भनिन्छ। यस अवस्थामा वस्तुको दूरी र विस्थाप... |
c7fa2bba-4998-4982-b905-46619f7ba846 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "एउटा खेल मैदानको चारैतिर गोलो चक्कर लगाउँदा धावकको औसत चाल र औसत वेगबीच के भिन्नता देखिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यदि धावकले एक चक्कर पूरा गरेर सुरुमै फर्किन्छ भने कुल दूरी गोलो ट्र्याकको परिधि हुन्छ, जसले औसत चाल निकाल्छ। तर विस्थापन शून्य हुने हुनाले त्यहा... |
1f829dfe-ff57-4ce6-adbf-d5327b8aec08 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "सवारी साधनको गति सीमा किन तोकिएको हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "उच्च चालमा गाडी चलाउँदा आकस्मिक अवस्थामा ब्रेक लगाएर रोक्न आवश्यक पर्ने दूरी बढ्छ र दुर्घटना हुँदा हुने क्षति पनि अत्यधिक हुन्छ। सुरक्षित यात्रा सुनिश्चित गर्न र प्रवेगलाई नियन्त्रणमा राख्न राजमा... |
56b849ba-f706-4aad-8245-cd4fe7172d70 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "भौतिकीमा गति अध्ययन गर्न निर्देश फ्रेमको आवश्यकता किन पर्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "कुनै पनि वस्तु गतिमा छ वा स्थिर छ भनी भन्नका लागि तुलना गर्ने कुनै आधार वा स्थिर बिन्दु चाहिन्छ, जसलाई निर्देश फ्रेम भनिन्छ। जस्तै, गुडिरहेको बसभित्र बसेको यात्रु अर्को यात्रुक... |
875fc880-171f-4c23-9bad-6a745b22d270 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "समान प्रवेग भन्नाले के बुझिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "जब कुनै वस्तुको वेग समान समय अन्तरालमा समान परिमाणले बढ्छ वा घट्छ, तब त्यसलाई समान प्रवेग भनिन्छ। जस्तै फ्रि-फन गर्दा वस्तुको वेग हरेक सेकेन्डमा समान दरले वृद्धि हुन्छ।"
}
] |
0ee8f50c-9dd9-4849-b8ed-058bd2b42978 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "समय-दूरी ग्राफ र समय-वेग ग्राफमा मुख्य भिन्नता के हो?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "समय-दूरी ग्राफको ढाल वा स्लोपले वस्तुको चाललाई जनाउँछ भने समय-वेग ग्राफको ढालले वस्तुको प्रवेगलाई जनाउँछ। त्यस्तै, समय-वेग ग्राफको मुनिको क्षेत्रफलले विस्थापन देखाउँछ भने समय-दूरी ग्... |
ee0e80d0-019c-4055-babc-32d4f1bb3045 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "विमान चालकहरू उडान भर्दा वायुको सापेक्षिक चाल किन विचार गर्छन्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "विमान हावाको माध्यमबाट उड्ने हुनाले जमिनको सापेक्षिक चाल र हावा बहने दिशातर्फको सापेक्षिक चालले विमानको इन्धन खपत, समय र उडानको सुरक्षामा प्रत्यक्ष प्रभाव पार्छ। अनुकुल वाय... |
8ac767fc-0967-4972-b9ff-e14f5b16a67b | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "कुनै वस्तुको चाल समयसँगै घट्दै शून्यमा पुग्छ भने यसको गतिसम्बन्धी वर्णन कसरी गरिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यस अवस्थालाई ऋणात्मक प्रवेग वा मन्द गति भनिन्छ। वस्तुमा यसरी गति घट्नुको अर्थ त्यसमा गतिको विपरीत दिशामा कुनै बलले काम गरिरहेको छ भन्ने बुझिन्छ, जसले ग... |
b2853e7c-4dc9-408f-a63f-70299649b96a | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "दैनिक जीवनमा चाल र समयबीचको व्युत्क्रमानुपातिक सम्बन्धको एउटा उदाहरण दिनुहोस्?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यदि गन्तव्यको दूरी निश्चित छ भने, चाल बढाउँदा त्यहाँ पुग्न लाग्ने समय घट्छ। उदाहरणका लागि, २० किलोमिटर टाढाको कार्यालय पुग्न साइकलको सट्टा मोटरबाइक प्रयोग गर... |
63179593-e6ca-4996-b10c-bd8b1cb5b547 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "भौतिकशास्त्रमा गति भन्नाले समग्रमा के बुझिन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "भौतिकशास्त्रमा गति भनेको कुनै पनि वस्तुको स्थिति समयको परिवर्तनसँगै अर्को वस्तु वा निर्देश बिन्दुको तुलनामा फेरिने प्रक्रिया हो। यो चाल, वेग र प्रवेगको संयुक्त अध्ययनमार्फत बुझ्न सकिन्छ।"
... |
717a6e6e-cb69-4713-a2a0-bcc9c8132a84 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "हल्का वस्तु र भारी वस्तुलाई एकै उचाइबाट खसाल्दा हावा नभएको ठाउँमा उनीहरूको चाल कस्तो हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यदि निर्वात वा हावा नभएको ठाउँमा परीक्षण गर्ने हो भने, तौल वा आकारमा जतिसुकै भिन्नता भए पनि कागजको टुक्रा र फलामको डल्लो एकै साथ तल खस्छन् किनकि... |
245bc446-91fc-4a78-a767-fd06df7a9501 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "चाल र वेगको एसआई एकाइ किन एउटै हुन्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "चाल र वेग दुवैको हिसाब गर्दा माथिल्लो अंशमा दूरी वा विस्थापन हुन्छ जसको एसआई एकाइ मिटर हो, र तल्लो अंशमा समय हुन्छ जसको एसआई एकाइ सेकेन्ड हो। दिशा भए नभएकोले एकाइमा असर नपर्ने हुनाले दुवैको एकाइ मिट... |
7169a31a-135f-4856-9fd3-3fe44c36065c | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "रकेट अन्तरिक्षमा उड्दा यसको प्रवेग निरन्तर किन बढ्दै जान्छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "रकेटले इन्धन बालेर निरन्तर थ्रस्ट वा बल उत्पादन गरिरहेको हुन्छ। यस प्रक्रियामा रकेटले इन्धन खपत गर्ने भएकाले यसको कुल पिण्ड समयसँगै घट्दै जान्छ। बल स्थिर हुँदा पिण्ड कम हुँदै ज... |
5ce94d43-dd94-4c8e-96eb-6c08a27e9907 | भौतिकशास्त्र | गति र चाल | ne | Devanagari | science | gemini-3.5-flash-lite | [
{
"from": "human",
"value": "कुनै वस्तुको चाल ग्राफमा क्षैतिज रेखाले देखाउँछ भने त्यसको अर्थ के हो?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यदि समय-दूरी ग्राफमा रेखा तेसो वा क्षैतिज छ भने, यसको अर्थ समय बित्दै जाँदा पनि वस्तुको दूरीमा कुनै परिवर्तन भएको छैन अर्थात् वस्तु पूर्ण रूपमा स्थिर अवस्थामा छ।"
... |
YAML Metadata Warning:empty or missing yaml metadata in repo card
Check out the documentation for more information.
- 1. Dataset Information
- Field-by-field explanation
- Primary domain: Science
- Physics — 21 subdomains
- Chemistry — 20 subdomains
- Biology — 20 subdomains
- Astronomy — 11 subdomains
- Genetics — 1 subdomain
- Other specialist categories
- Structural cleaning / validation
- Unicode / text normalization
- Final audit snapshot
- Dataset Snapshot
🇳🇵 Nepali Science SFT Dataset — cleaned_v3
A 50,000-record Nepali Devanagari Supervised Fine-Tuning dataset focused on Science, structured for conversational question–answer training.
1. Dataset Information
Dataset identity
| Property | Value |
|---|---|
| Dataset file | cleaned_v3.json |
| Total records | 50,000 |
| Primary domain | Science |
| Categories | 12 |
| Subdomains | 79 |
| Language | Nepali (ne) |
| Script | Devanagari |
| Primary source model | gemini-3.5-flash-lite |
| Dataset format | JSON array |
| Training style | Conversational SFT |
| Conversation pattern | human → gpt |
| Unique record IDs | 50,000 |
| Duplicate question count | 4 |
| Duplicate answer count | 132 |
What this dataset contains
This dataset is designed as a Nepali-language Science SFT corpus. Each record contains a user-style scientific question and a corresponding assistant-style answer. The content spans physics, chemistry, biology, astronomy, genetics, ecology, hydrology, food science, geology, botany, environmental science, and renewable-energy-related topics.
The data is stored as individual conversation examples so it can be adapted to instruction-tuning or conversational supervised fine-tuning workflows.
Language and script
All 50,000 records are tagged as:
- Language:
ne - Script:
Devanagari - Domain:
science
The dataset is therefore explicitly labeled as a Nepali Devanagari science corpus at the metadata level.
2. Dataset Structure
Each record follows this structure:
{
"id": "487289ea-414c-47e8-a039-25648a516806",
"category": "भौतिकशास्त्र",
"subdomain": "गति र चाल",
"language": "ne",
"script": "Devanagari",
"domain": "science",
"source_model": "gemini-3.5-flash-lite",
"conversations": [
{
"from": "human",
"value": "म साइकल चलाउँदा पेडल मार्न छोड्दा पनि साइकल केही समय अगाडि नै गुडिरहन्छ नि, यो गति र चालको कुन नियम वा अवधारणासँग सम्बन्धित छ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "यो जड़त्वको नियमसँग सम्बन्धित छ। यसलाई चालमा रहेको वस्तुको जड़त्व भनिन्छ..."
}
]
}
Field-by-field explanation
| Field | Type | Description |
|---|---|---|
id |
String | Unique identifier for each dataset record |
category |
String | Broad science category |
subdomain |
String | More specific topic within the category |
language |
String | ISO-style language code; ne = Nepali |
script |
String | Writing system used by the dataset |
domain |
String | High-level domain; science |
source_model |
String | Model associated with the generated record |
conversations |
Array | Two-message SFT conversation |
conversations[].from |
String | Conversation role: human or gpt |
conversations[].value |
String | Actual Nepali question or answer |
3. Dataset Hierarchy
The dataset uses the following hierarchy:
Science
│
├── Category
│ │
│ ├── Subdomain
│ │ ├── Question
│ │ └── Answer
│ │
│ └── ...
│
└── ...
Taxonomy totals
1 Domain
└── Science
12 Categories
└── 79 Unique Subdomain Labels
50,000 Conversation Records
├── Human Question
└── GPT Answer
4. Domain Coverage
Primary domain: Science
| Domain | Records | Share |
|---|---|---|
| Science | 50,000 | 100.00% |
The current file is therefore a single-domain dataset, not a mixed-domain corpus.
5. Category Distribution
The dataset contains 12 categories.
| # | Category | Records | Share |
|---|---|---|---|
| 1 | भौतिकशास्त्र | 20,042 | 40.08% |
| 2 | रसायनशास्त्र | 13,200 | 26.40% |
| 3 | जीवविज्ञान | 11,980 | 23.96% |
| 4 | खगोलशास्त्र | 4,362 | 8.72% |
| 5 | आनुवंशिकी | 302 | 0.60% |
| 6 | पारिस्थितिकी | 22 | 0.04% |
| 7 | खाद्य विज्ञान | 20 | 0.04% |
| 8 | भूविज्ञान | 20 | 0.04% |
| 9 | वनस्पति विज्ञान | 20 | 0.04% |
| 10 | जलविज्ञान | 12 | 0.02% |
| 11 | पर्यावरण विज्ञान | 10 | 0.02% |
| 12 | नवीकरणीय ऊर्जा विज्ञान | 10 | 0.02% |
| Total | 50,000 | 100.00% |
Category-level interpretation
- Physics is the largest section with 20,042 records.
- Chemistry contributes 13,200 records.
- Biology contributes 11,980 records.
- Astronomy contributes 4,362 records.
- The remaining categories provide smaller specialist topic collections.
Together, Physics, Chemistry, Biology, and Astronomy account for 49,584 records, or 99.17% of the dataset.
6. Complete Subdomain Coverage
The dataset contains 79 distinct subdomain labels across 80 category–subdomain assignments. The difference occurs because प्रकाश संश्लेषण appears under both Biology and Botany.
Physics — 21 subdomains
| Subdomain | Records |
|---|---|
| अर्धचालक | 1,000 |
| अपवर्तन | 1,000 |
| काम र ऊर्जा | 1,000 |
| गति र चाल | 1,000 |
| गुरुत्वाकर्षण | 1,000 |
| घनत्व | 1,000 |
| चुम्बकत्व | 1,000 |
| दाब | 1,015 |
| ताप र तापक्रम | 1,000 |
| ताप तथा तापक्रम | 1 |
| तरंग | 1,000 |
| ध्वनि | 1,000 |
| बल र गति | 1,000 |
| प्रकाश | 1,008 |
| परावर्तन | 1,000 |
| लेन्स | 1,000 |
| विद्युत | 1,000 |
| विद्युतचुम्बकत्व | 1,000 |
| विद्युत परिपथ | 1,018 |
| शक्ति | 1,000 |
| ऊष्मा स्थानान्तरण | 1,000 |
| Physics total | 20,042 |
Note:
ताप र तापक्रमandताप तथा तापक्रमare separate metadata values in the current JSON, with the latter containing one record.
Chemistry — 20 subdomains
| Subdomain | Records |
|---|---|
| अकार्बनिक रसायन | 600 |
| अक्सिडेसन र रिडक्सन | 600 |
| अम्ल र क्षार | 600 |
| अणु र यौगिक | 1,000 |
| कार्बनिक रसायन | 600 |
| ग्यास | 600 |
| जैवरसायन | 600 |
| द्रावण | 600 |
| धातु र अधातु | 600 |
| तत्व र आवर्त सारणी | 1,000 |
| पेट्रोकेमिकल | 600 |
| बहुलक | 600 |
| परमाणु संरचना | 1,000 |
| रासायनिक गतिविज्ञान | 600 |
| रासायनिक प्रतिक्रिया | 600 |
| रासायनिक बन्धन | 600 |
| रासायनिक सन्तुलन | 600 |
| लवण | 600 |
| विद्युत रसायन | 600 |
| तापरसायन | 600 |
| Chemistry total | 13,200 |
Biology — 20 subdomains
| Subdomain | Records |
|---|---|
| अन्तःस्रावी प्रणाली | 600 |
| आनुवंशिकी | 600 |
| कोशिका | 600 |
| कोशिका विभाजन | 600 |
| डीएनए र आरएनए | 600 |
| पाचन प्रणाली | 600 |
| प्रजनन प्रणाली | 600 |
| प्रतिरक्षा प्रणाली | 600 |
| प्रोटिन संश्लेषण | 600 |
| ब्याक्टेरिया | 600 |
| भाइरस | 600 |
| मानव शरीर | 600 |
| रक्तसञ्चार प्रणाली | 600 |
| वनस्पति प्रजनन | 600 |
| वनस्पति संरचना | 600 |
| विकासवाद | 600 |
| श्वसन प्रणाली | 600 |
| सूक्ष्मजीव | 600 |
| स्नायु प्रणाली | 600 |
| प्रकाश संश्लेषण | 580 |
| Biology total | 11,980 |
Astronomy — 11 subdomains
| Subdomain | Records |
|---|---|
| आकाशगंगा | 200 |
| क्षुद्रग्रह | 459 |
| ग्रह | 600 |
| चन्द्रमा | 600 |
| तारा | 200 |
| तारामण्डल | 200 |
| धूमकेतु | 200 |
| सूर्य | 600 |
| सौर्यमण्डल | 600 |
| उपग्रह | 600 |
| ब्ल्याक होल | 103 |
| Astronomy total | 4,362 |
Genetics — 1 subdomain
| Subdomain | Records |
|---|---|
| डीएनए | 302 |
| Genetics total | 302 |
Other specialist categories
| Category | Subdomain | Records |
|---|---|---|
| पारिस्थितिकी | खाद्य शृङ्खला | 22 |
| खाद्य विज्ञान | खाद्य संरक्षण | 20 |
| भूविज्ञान | प्लेट टेक्टोनिक्स | 20 |
| वनस्पति विज्ञान | प्रकाश संश्लेषण | 20 |
| जलविज्ञान | जलचक्र | 12 |
| पर्यावरण विज्ञान | जलवायु परिवर्तन | 10 |
| नवीकरणीय ऊर्जा विज्ञान | जलविद्युत | 10 |
7. Conversation Format
Every record contains exactly two conversation messages:
1. human
2. gpt
This produces the basic SFT pattern:
Instruction / Question
↓
Assistant Response
Structural audit
| Check | Result |
|---|---|
| Records | 50,000 |
| Records with 2-message conversations | 50,000 |
| Expected role order | human → gpt |
| Records with invalid conversation structure | 0 |
| Records with missing top-level fields | 0 |
| Unique IDs | 50,000 |
| Duplicate IDs | 0 |
8. Text Characteristics
The final file contains:
- Nepali-language questions
- Nepali-language explanatory answers
- Devanagari-script metadata
- Natural-language questions rather than only short factual prompts
- Explanatory answers with examples and reasoning
- Scientific terminology across multiple disciplines
- Numerical and formula-based explanations in relevant science topics
Question length
| Statistic | Characters |
|---|---|
| Minimum | 15 |
| Maximum | 264 |
| Average | 65.50 |
| Median | 63 |
Answer length
| Statistic | Characters |
|---|---|
| Minimum | 30 |
| Maximum | 1,051 |
| Average | 206.81 |
| Median | 194 |
This gives the corpus a relatively broad answer-length distribution rather than forcing every answer into the same short template.
9. Cleaning and Normalization Coverage
The cleaned_v3.json artifact was checked at both the schema level and the text level.
Structural cleaning / validation
The final file passed the following structural checks:
- Valid JSON parsing
- Exactly 50,000 records
- Consistent top-level schema across all records
- Unique record IDs
- No missing IDs
- Consistent conversation structure
- Exactly two messages per conversation
- Correct
human → gptrole ordering - Non-empty question and answer values
- Consistent metadata fields
- Consistent language tag
- Consistent script tag
- Consistent domain tag
Unicode / text normalization
The final artifact was checked for:
- Unicode NFC normalization
- Control characters
- Basic whitespace anomalies
- Text encoding integrity
Current audit result:
| Text-quality check | Result |
|---|---|
| NFC-normalization issues | 0 |
| Disallowed control-character rows | 0 |
| Whitespace-suspect rows | 4 |
Questions ending with ? |
50,000 / 50,000 |
10. Question-Marking Validation
A dedicated question-mark check was applied to the human side of every conversation.
Result
50,000 / 50,000 questions end with ?.
That means the current dataset has complete question-mark coverage on the question field.
This is important because a conversational SFT dataset should clearly distinguish the user query from the answer.
11. Duplicate Detection
Duplicate checks were performed separately for:
- Question text
- Answer text
- Record IDs
Results
| Duplicate check | Count |
|---|---|
| Duplicate IDs | 0 |
| Duplicate questions | 4 |
| Duplicate answers | 132 |
The very low number of duplicate questions compared with the total corpus indicates that the question set is largely distinct, while repeated answers occur more often because scientifically similar questions can naturally map to similar explanatory responses.
12. Language Character Audit
The dataset is labeled as Nepali + Devanagari in its metadata, but a raw-character audit of the conversation text found 2,265 records containing at least one Latin alphabet character.
This means the metadata is fully consistent:
language = ne
script = Devanagari
but the conversation text itself is not literally restricted to Devanagari-only characters in every row.
The detected Latin characters occur inside scientifically formatted content, abbreviations, formulas, symbolic notation, or model-generated text.
Therefore, the most accurate description of the current artifact is:
Nepali Devanagari-focused Science SFT dataset with some Latin/symbolic scientific notation remaining inside conversation text.
This distinction is important for reproducible dataset documentation.
13. Answer Punctuation Audit
The answer field was also checked for sentence-ending punctuation.
- 49,930 answers end with
। - 70 answers end with another character or punctuation pattern.
The non-। endings include cases involving mathematical notation, brackets, symbols, formulas, or other generated formatting.
This does not affect JSON validity or conversation structure, but it is recorded here so the README reflects the actual state of the final file.
14. Source Model Distribution
The source_model metadata is not completely uniform.
| Source model | Records | Share |
|---|---|---|
gemini-3.5-flash-lite |
49,512 | 99.02% |
gemini-3.6-flash |
487 | 0.97% |
himalaya-gemma |
1 | <0.01% |
| Total | 50,000 | 100.00% |
Therefore, although gemini-3.5-flash-lite is the dominant generator, the dataset is not technically a single-source-model corpus.
15. Scientific Coverage
The dataset covers a broad range of scientific concepts.
Physics coverage
The Physics section includes:
- Motion and speed
- Force and motion
- Work and energy
- Power
- Gravitation
- Density
- Pressure
- Heat and temperature
- Heat transfer
- Sound
- Waves
- Light
- Reflection
- Refraction
- Lenses
- Electricity
- Electrical circuits
- Magnetism
- Electromagnetism
- Semiconductors
Chemistry coverage
The Chemistry section includes:
- Atomic structure
- Elements and periodic table
- Molecules and compounds
- Chemical bonding
- Chemical reactions
- Acids and bases
- Salts
- Oxidation and reduction
- Organic chemistry
- Inorganic chemistry
- Solutions
- Gases
- Metals and non-metals
- Chemical equilibrium
- Chemical kinetics
- Thermochemistry
- Electrochemistry
- Biochemistry
- Petrochemicals
- Polymers
Biology coverage
The Biology section includes:
- Cell biology
- Cell division
- Genetics
- DNA and RNA
- Protein synthesis
- Human body
- Digestive system
- Respiratory system
- Blood circulation
- Nervous system
- Endocrine system
- Reproductive system
- Immune system
- Viruses
- Bacteria
- Microorganisms
- Evolution
- Plant structure
- Plant reproduction
- Photosynthesis
Astronomy coverage
The Astronomy section includes:
- Sun
- Moon
- Planets
- Solar system
- Satellites
- Stars
- Constellations
- Galaxies
- Asteroids
- Comets
- Black holes
16. Data Quality Summary
Final audit snapshot
| Dimension | Status |
|---|---|
| JSON structure | ✅ Valid |
| Record count | ✅ 50,000 |
| Unique IDs | ✅ 50,000 |
| Conversation structure | ✅ Consistent |
| Human/GPT ordering | ✅ Consistent |
| Empty questions | ✅ None detected |
| Empty answers | ✅ None detected |
| Question marks | ✅ 50,000 / 50,000 |
| NFC normalization | ✅ No issues detected |
| Control characters | ✅ None detected |
| Duplicate questions | ⚠️ 4 |
| Duplicate answers | ⚠️ 132 |
| Latin characters in text | ⚠️ 2,265 rows |
| Whitespace-suspect rows | ⚠️ 4 |
| Non-standard answer endings | ⚠️ 70 |
| Language metadata | ✅ ne |
| Script metadata | ✅ Devanagari |
| Domain metadata | ✅ science |
17. Dataset Statistics at a Glance
┌──────────────────────────────────────────────────────┐
│ NEPALI SCIENCE SFT DATASET │
├──────────────────────────────────────────────────────┤
│ Records 50,000 │
│ Domain 1 │
│ Categories 12 │
│ Subdomains 79 │
│ Language ne │
│ Script Devanagari │
│ Unique IDs 50,000 │
│ Conversation format human → gpt │
│ Question duplicates 4 │
│ Answer duplicates 132 │
└──────────────────────────────────────────────────────┘
18. Recommended Dataset Loading Pattern
A basic Python loading example:
import json
with open("cleaned_v3.json", "r", encoding="utf-8") as f:
dataset = json.load(f)
print("Total records:", len(dataset))
sample = dataset[0]
print(sample["category"])
print(sample["subdomain"])
print(sample["conversations"][0]["value"])
print(sample["conversations"][1]["value"])
19. SFT Training Representation
For a conversational SFT pipeline, one example can be interpreted as:
USER:
<value from conversations[0]>
ASSISTANT:
<value from conversations[1]>
The metadata fields can be retained for:
- Dataset filtering
- Topic balancing
- Evaluation splits
- Subdomain-specific experiments
- Error analysis
- Sampling
- Curriculum design
- Model comparison
20. Dataset Design Summary
The current dataset has a clear separation between:
Metadata layer
id
category
subdomain
language
script
domain
source_model
Training-content layer
conversations
├── human
└── gpt
This design makes the dataset useful both as a training corpus and as a structured research dataset where individual records can be filtered by scientific topic.
21. File Properties
| Property | Value |
|---|---|
| Filename | cleaned_v3.json |
| File format | JSON |
| Encoding | UTF-8 |
| Records | 50,000 |
| Approximate file size | 55.6 MB |
| Top-level object | JSON array |
| Record object | JSON object |
| Conversation entries | 2 per record |
22. Example Record
{
"id": "c3ae541f-e257-4d19-ad06-602dd93053a5",
"category": "भौतिकशास्त्र",
"subdomain": "गति र चाल",
"language": "ne",
"script": "Devanagari",
"domain": "science",
"source_model": "gemini-3.5-flash-lite",
"conversations": [
{
"from": "human",
"value": "गाडीमा गति माप्ने यन्त्रलाई स्पिडोमिटर भनिन्छ भने यसले गाडीको कुन प्रकारको चाल देखाउँछ?"
},
{
"from": "gpt",
"value": "स्पिडोमिटरले गाडीको तात्कालिक चाल देखाउँछ। यसको अर्थ गाडी कुन निश्चित क्षणमा कति गतिमा चलिरहेको छ भन्ने जानकारी यसले प्रदान गर्छ।"
}
]
}
23. Dataset Identity Statement
cleaned_v3.json is a 50,000-record Nepali Science conversational SFT dataset containing 1 science domain, 12 science categories, and 79 subdomains. The dataset uses Nepali (ne) and Devanagari metadata, with a two-turn human → gpt conversation structure and unique record IDs.
The dataset contains substantial coverage of Physics, Chemistry, Biology, and Astronomy, alongside smaller specialist collections in Genetics, Ecology, Food Science, Geology, Botany, Hydrology, Environmental Science, and Renewable Energy Science.
24. License / Attribution
This README documents the structure and measured properties of the supplied cleaned_v3.json artifact.
The dataset's actual licensing, redistribution rights, and source-content permissions should be determined from the project's applicable data-generation and source-model terms rather than inferred from the JSON structure itself.
Dataset Snapshot
50,000 Records · 1 Domain · 12 Categories · 79 Subdomains · Nepali · Devanagari · Conversational SFT
- Downloads last month
- 36