text
stringlengths
1
640
„ V budoucnosti ! “
Najednou onemocněla .
Její rodiče si našli praci .
Najali chůvu .
Jenže netušili že byla zlá .
Ta chůva měla temnou moc a ráda strašila děti .
Dobře že měla u sebe čarovnou knihu vysásála její duši .
Alenka spadla a byla spátky na půdě bylo ráno
a rychle běžela za rodičema , aby na ten se co nejrychleji zapoměla .
Konec příběhu .
Řídí můj život media ?
Někdo řekne : „ Samozřejmě ne !
Jsem člověk , řídím svůj život sám ! “
Ale potom ten pán přijde domů a začne se dívat na televizi během večeři se svou rodinou .
Divají se na televizné noviny , kde říkajou že máme novou epidemie a všichi musí koupit nějaký lek , který pomůze proti te nemoci .
A ten pan samozřejmě půjde do lékárny a koupí ten lek aby schránit svou rodinu .
Ale v televizi mohli lhát .
Možna že v lekárnach leží hodně nějakeho léku a nikdo ho nekupuje , a proto v televizi řekli o nemoci a všichi záčali kupovat ten lek .
A proto chceme ať ne , ale media řidí náš život .
Moje rodina .
Má velkou rodinu .
Matka se jmenuje Eva .
Tatinek se jmenuje Adam .
Tatinek pracuje a matka v domacnosti .
Jeden bratr studuje v Praze v 6 tydený kurzy .
Druhý bratr pracuje s tatinkem a se jmenuje Adam .
Adam má syna , ktérý se jmenuje Adam .
Adam chodi do mateřsky školy .
Ještě má sestru , ktérá se jmenuje Eva .
Eva pracuje a má 3 syna : Adam , Adam a Adam .
Prvný syn , Adam , studuje v 5 třidé , a druhý syn , Adam studuje v 1 třidé , Adam ješte málé .
Babička je duodnice .
Babička má chatu , na kterou pracuje každy dén moc hodin .
Strýc , to je bratr mého otce .
Strýc sejmenuje Adam .
Adam má manželku a dceru .
Dcera , to je moje sestrinice .
Sestrinice se jmenuje Eva .
Libi se mi má rodina .
V České republice se mi líbí mnoho .
Jedné je atmosfera , která je dobra pro mě , další věc , která mi příjemně překvapila , je zdejší pohostinnost , jak v Kazachstanu ,
Táký líbí se mi zdejší transport , protože v Kazachstanu némame metro , a myslím že to metro je to dobré .
Den , na který nerada vzpomínám ?
Za celý život lidi mají hodně dů na kterých neradi vzpomínají , a všechný chtěji to zapomět .
Ale mám jedn takový den , bylo mě 12 let , když ja a bratr šli do parku bez rodiců , a hrali jsme tam , pak začali jsme behat , a proto uvidela jsem že bratr behá rychleji než ja , protože on byl staršý .
A pak klopýtla jsem , a zlomila jsem sobě nos .
A teď chci to zapomět na vše svůj život
„ Naši Krajaně “
V České republice mám hodně krajan .
Všem se moc líbí Praha .
S někteřimi krajanami se schazime každý den , protože jsem spolu chodim na vyučivaný .
S ostatnýmý jsme se schazime málo , to je protože jsou žiou za Prahou .
krajan kteři chci sem přijet .
Všichný mě krajaně řikaji že Praha lepše než naše město , ale všichni jsou se nudou po domů a to je stejné pro všech .
Tadý , v Praze všichni krajaně pomaha svým krajanám .
Na internetu mamé společnosti která naziva „ Lidi z Kazachstanu kteři odjeli do Prahy a tám žijou nebo studujou . “
Myslim že to je dobře , protože nikdo z nás ne zustané v neštěstí , protože jsme spolu .
Řekla že malo jsme se schazeme ale často jsme čatujem na internetu .
Jakou barvu má život ?
Pro každého člověka barva života je ruzna .
Pro mě život je barevný , protože každý den je různé .
Podiváme se na to ot začatku .
Po mému vzoru když se národi ditě tak život je řůžovy .
Tak asi trva 5 let , pak ditě rosté .
Pak ditě jde ve školce a tám má radost ( žluta barva ) problemy ( černa a modra barva )
V univerzitě taký všechno se opakuje .
Na praci člověk má zelenou , červenú , fialovú , striebornú barvu .
Ale když člověk má hodně peniz tak pozačatku pro ného život je zlatý ale v konce je černý .
Pak člověk zamiluje do někoho a život jenom ružový .
Když člověk ztrací někoho z rodiny nebo z přibuznich tat život jenom černý a to muže byt dloucho .
Pak všechno se opakuje od začatku .
Co mi dal a vzal pobyt v České Republici ?
Dlouho jsem myslela kde bude lepé se učit v budoucnosti .
Přemysleli jsme se maminkou že nejlepší bude v ČR .
Ale ten rok taky i vzal popyrvé to je penize za druhé je to nervy .
Ale dobrého je vic než špatného .
Rada jsem že udělala spravne a duložité rešení ve svém životě
Řídí můj život média ?
Žjieme ve 21 . stolety , kde bez medii nikam nepůjdeš a nic něudeláš .
Samozrejmě média jsou všude : v obchodě , doma , v nemocnici , v bance , ve školach , na letiště .
V našem veku média jsou moc aktualny .
dnešek žadny člověk nepouživa medií .
Všichní lidi se dívají na televizi , telefonoje , použivají internet atd .
Ale to je taký znát na našem zdravy .
Ztracime zrak , mamé problemy se zády , protože dlouho sedime před počitačem .
Ale od medii člověk se rozvojuje a to je moc dobře .
Proto muslím že media mají velký vliv nejen na můj život , ale i na život ostatných lídí ze celeho světu .
Mé prázdniny
Byla jsem na prázdninach v Rusku .
Mac jsem na to těšila , a když bylo 30 listopada . jsem byla velmí štastná .
Když jsem přijela domů , má celá rodina čekala na mě .
Má matka začala plakat od štěstí .
Jsem koupila různé dárky pro mé rodinu z Prahy .
Také jsem koupíla dárky pro své kamarádky , který byly móc štastný .
První večer jsme spolu moc dlouho mluvili o mém živote v Praze .
Potom má matka připravila pro mě chutné jídlo .
Potom prísní večer jsem se setkala s svími kamarádkami , které na mě dlouho čekaly .
My jsme chodili na procházku , do klubu , do kavarny , a také do kina .
Na Nový Rok jsem pomáhala mamince pripravit chutné jídlo .
Večer má rodina zpivala , jedla a pila .