text
stringlengths
1
640
Odzačatku všichní jsme čekali na vizum , pak na přílet sem , zatím nostrifikaci , zkoušky , znovu nostrifikaci a ted‘ opět čekáme na zkoušky a na vizum
Taky za pobyt tady platíme hodně peněz .
Asi tento rok byl nejnákladnější .
Ale v tuto dobu bylo většínou dobrého : uviděl jsem srdce střední Evropy , vystudoval jazyk , osamostatnil se , skamarádil se s dobrýmí lidmi , uviděl svět jínýma očíma
Řídí můj žívot média ?
Každý den člověk se potkavá s nějakými novinámi , zpravámi v televizi , v rozhlasu .
To má samozřejmě vlív na jeho život .
Posloucháme předpověd‘ počasí a vezmeme si deštník nebo necháme ho domu - je to taky vlív na náš život .
Nebo jestli bude zprava o nefungovaní metra a rozhodneme se jet autem nebo autobusem .
To jsou jednoduché zpravy a vlív je taky jednoduchej .
Jiný problem je s tím , že aby l měli novinaři , nebo televizní program , . posluchačů nebo diváků .
Taky jsou noviny , které sponzoruje stát a v nich jsou nápsany članky jenom o uspěchu statu , případy se statniky uvaděny jenom z dobré strány .
To je politická hra ve kterých jsou použivany obyčejné lidí .
Ted‘ skoro budou volby a ta hra je ještě větší .
Proto já bych nedoporučoval věřit všemu , co je napsano .
Moje rodina .
Jmenuje se Adam , student , mam 16 roku .
Mam velkou rodinu .
Moje rodina Kirgistan .
Bydlim v Biškeke .
Miluju studovat češtinu .
Ma Maminke 40 roku , ma maminka hezky , krasný .
Ma Tatinek 46 roku , ma tatinek taký krasný .
Mam bratra a sestru .
Ma bratru 14 roku .
Ma sestru 21 roku .
Moje Rodina
Jmenuji se Eva .
Jsem studentka .
Mám velkou rodinu .
Bydlime v Karagandě .
Rodiče pracují v Karagandě .
Můj tatínek se jmenuje Adam .
Má 41 let .
Tatínek je podnikatel .
Maminka se jmenuje Eva .
Má 40 let .
Maminka je podnikatelka .
Mam jednu sestru a bratra .
Sestru jmenuje se Eva .
Je ji 4 rok .
Chodit do mateřská škola .
Bratr jmenuje se Adam .
Ma 1 rok .
Můj otec ma jednu sestru .
Bydli v Německu .
Teta se jmenuje Eva .
Mám babička a dědečka .
Babička je učtelka .
Má macechu a nevlastního otce .
Líbí se mi moje rodina .
Mám ráda všechno v Praze .
První věc , napadné je bohatá arhetiktura , mosty , památky staré budovy , kostely a veže
Podnebi dobřé , teple zímy je dostatek sněhu , jaře začne konce února počatkem březnu .
Řeka v centru - to je Vltava
Tam můžu krmit labutě racci a kachny .
Nemám ráda narodní jídlo například knedlíky , ale mám rád guláš .
Mám ráda dopravu v Praze
Co mi dal a vzal rok pobytu v ČR
Od září 2009 jsem v České Republice v slavny Evropske místo Praze
Za rok získuju nový dojem , nový vědění
Za rok jsem se seznamila s bohatým kulturním dědictvím , tradice , zvyků , národní kuchyně a bohatou architekturu
Architekturu nezapomeňte nikdy
Udelali krok v dospělosti
Rodiče mají vetší důveru v nas .
Získala nové kvality
Ten rok je ohromný zkušenost .
Také jsem se seznámila s novými lidmi , a našla nové přatele .
Dozvěděla vztah starý přatelei
Dekuju Praha
Je život bez rodiny těžký .
Já jsem z Ruska , nyní žiju v Praze .
Má rodina je v Rusku .
Nyní , když venku zamračeno , když noci jsou dlouhé , a dny jsou krátké , já častěji dumám o své rodině .
Já jsem neviděla rodinu už čtyři měsíce , a vpředu ještě půl roku .
To je nejdelší období bez rodiny v mém životě .
Mí rodiče žijí v město , to je malé město v republice Chakasija .
Můj otec je už v důchodu .
Dřívě byl vojákem , pracoval ve vojenské kanceláři , má hodnost podplukovníka .
Teď chytá ryby – to je jeho vášeň na celý život ; a pracuje venku .
Má maminka je učitelka ve školě .
Ona učí chemii .
Ona je velmi dobrá učitelka , umí zajímavě vypravovat , dobře připravuje školáky na zkoušky na univerzitě .
Má sestra Eva žije v město – to je město na severu , kde časně padá sníh a začíná polární noc .
Eva je lékařka .
Ona je vdana , její manžel Adam pracuje v kombinátě .
Oni mají malého syna , jmenuje se Adam .
On je moc chytrý a rychlý chlapec .
Já jsem žila v město – to je krásné staré město na Sibiři .
Já jsem tam studovala na univerzitě a pak jsem tam pracovala .
Čím stařeji já jsem se stávala , těm častěji jsem se pokoušela jezdit k rodičům na návštěvu .
To bylo přibližně jednou za dva měsíce .
Já často vzpomínám rodinné historky .
Někteří z nich jsou veselé , jine jsou nutí se rmoutit .
V Praze já studuju češtinu , za rok chci jít na univerzitu a studovat jako magistr .
Jsem svobodna , ale mám přítele v město , on chce přijet také do Prahy .
A právě jím já se nudím nejvíce .
Já moc miluju svou rodinu , a lituju , že my žijeme velmi daleko od sebe .
Ale já jsem moc ráda a děkuji jim za to , co oni nenamítali a pustili mě v Českou republiku na vyučování , protože věděli , že to byl můj sen .
Moje rodina .