text
stringlengths
1
640
Mýslím že s dětmí nebudu mít problem a budu dobrým rodičem .
Proč cestujeme a poznáváme život v jiných zemích .
Líde vždycký chtejí něco jíného .
Cestování je oblibené pro mnoha lídi .
Pro mě nejzajímavejší jsou cesty do historických měst např . Praha , Londýn , Barcelona , Řím , a také cestovní města která mají stavby pro zlepšení zdraví napr . Karlový Váry , Marianské Lazní a t . d .
Největším důvodem pro cestování je zájem o tyto stát .
Jedním z nejdůležitějších důvodů jsou klíma , počasí , moře , pamatky , jídlo a lidi .
Myslím , že každý člověk hleda místo ve kterém „ sídí ho aura “ t . j . kám patří člověk .
Např . Clověk se můze narodit v zemi a tam mu nelíbí a pak on bude hledát svoje místo ve světě .
Cestuje a pak můze najít sve misto kterou budé milovat t . zvané „ sve místo “ .
Myslím , ze pro mně PRAHA je není to místo ve kterém chcel bych žít protože libí se mi teplé klima a také klíd .
Chcel bych žít ve svém státu tam je velmi teplo a ticho .
Cestovní ruch je velmí důležíta pro nekteré země .
Ale má take sve pozitivity a negativity .
Pożitivity jsou turisty , získ , vyhodná ekonomika , lidi mají možnost cestovat , obdivovat se znama místa , a t . d .
Negativity jsou někdy to je velmí drahe ,
klíma má vliv na cestovní ruch a take má vliv i počasí .
Teď jsem student alé velmí chcí cestovat
myslím že v budoucností cestovaní bude mým oblibeným koníčcem .
„ Umím si představit , že bych zůstal se svým dítětem na rodičovské dovolené “
Situace , když v rodině manželka pracuje a manžel se nachází domu a sidí se svým dítětem , je velmi zaímavá pro mě .
Ale , po mému názoru , to může být např . když žena dostává dost peněz , aby rodina měla stabilní dostatek , a muž třeba vyhovuje dětí a drží v domě pořádek .
V poslední době taková situace už není „ pvní “ .
Na světě se to stále stává normalní .
Rozdil mezi ženami a muži se snižuje kvůli demokracii ve vztazích mezi lidmi .
Zvlášť to můžeme uvídět v rozvinutých zemích ( v Evropě , v Americe )
Na jedné straně to zjednodušuje vztahy ( mezi ženami a muži ) , nýbrž na druhé straně to méně spojuje rodinu , to je důsledkem mnozích rozvodů .
Co se týká mne , tak já bych určite zůstal se svým dítětem , zvlášť na rodičovské dovolené .
Snažil bych se o nejlepší rozvoje dítko , provádil bych s ním pořád .
Samozřejme to nebude vždy , protože maminka také musí být s dítětem , dokonce víc , než táta .
Já mám mladšího bratra a mladší sestru , a proto mám praxe , to nebude mi vypadat těžké .
Přesně ještě nemůžu představit situaci , když budu mít svou rodinu a kolik budu mít dětí .
Ačkoli žiji tu ( v Praze ) už několik měsíců , tak už jsem se zvykl na samostatný život .
To mi pomůže dál .
Avšak v současné době myslím , že situace s rodicovskou dovolenou bude naopak , než v oznámennem tématu : můž musí pracovat a umět být i rodině hlavným .
Žena musí vyhovavat dětí , hotovit jidla a být snadnou .
To je „ tradice hezké rodiny “ , která se nikdy změní , jakými by táhle slova nebyla nesmyslitelná .
Když máš volný čas , trvej jej se svou rodinou !
Co je úplně nejhlávním v našem životě ?
O co se bežně stárá každý člověk ?
Zjevně o zdraví .
Když se jedná o zdraví , tak často uvažujeme o tom , jak zdravě jíst .
V současné době více lidí hovoři , že všichni potřebují jíst nejen maso , ale i ovoce a zelininy .
Můj jídelníček se také skladá z těchto produktů , ale čím víc přemýšlím o svůj zdravotní styl , tím více dávám přednost „ neživotným jidlům “ .
Ačkoli si vždycky pamatuju o spotřebě mléka a mása .
Souhlasím s tím , že zdravý styl souvisí s příslušností k nějakému národu .
Vezmeme si američanů : častěji si tito lidi všijmou zdraví .
Stát nabízí velká množství programat , které kvalitně pomůžou zlepšit podmínky pro podporu zdravotního stylu , a to platí pro kteroukoliv vrstvu lidí .
Co se týká mě , snažím se co nejčastěji cvičit , spát co nejdéle a samozřejmě nejíst smažená jídla či pít alkogolické nápoje .
Můžeme žít v dnešní době zdravě .
Potřebujeme se jenom stárat o to vícméně
Čeština a ja
Žiju v Praze už skoro 6 měsiců a studuju tam český .
Čeština není moc těžka , jako angličtina , ale má hodně svých skrytých a někdy i nesrozumitelných pravidel .
Abych rozuměl češtině , musím mnoho pracovat , jak na vyučování tak i mimo jí : psat texty , diktaty , dívat se na české filmy , číst učebnici , mluvit s čechy .
Na to potřebuju hodně času .
Snažím se mnoho studovat , ale někdy nedělám všechno z toho .
Čeština pomáhá mi se stýkat s lidmi v Praze , dozvídat se nový smysl ruských slov , byt informován o posledních událostech ve všem světě .
Taky potřebuju češtinu , abych potom mohl studovat na univerzite v České republice .
Proto myslím , že čeština je nejdůležitější můj dnešní učební předmět .
Líbí se mi český jazyk , protože obsahuje mnoho podobného s ruštinou .
Myslím , že udělam zkoušky z češtiny a příští rok už budu studovat na jedné z českych univerzit .
Město , ve kterem bych chtěl žít .
To je moc těžká otázku .
Každý člověk hledá pro sebe místo bydlení buď to byt v hlavním městě , nebo nebo dům v nějakých vesnicích .
To místo může se jiným lídem nelíbít , ale pro toho obyvatela bude nejlepším v celem světě .
Ještě nevím , kde bych chtěl žít , ale to bude záležet na mé budoucí práci .
Zatím je mladý , chtěl bych žít ve velkem městě , možno i v hlavním městě .
Ta je hodně práce , žíje tisíce lídi .
V těch městech existuje velká možnost kariérního rostu .
Chodil bych se svými kamarády do klubů , jezdil bych na výlety , trávil bych dovolené vedle moře , nebo na horách .
To je vyborně pro mě .
Ale takový žívot není moc zdravý .
ve velkých městech vzduch je špinavý , je někdy mrak a ekologie není tak bezpečná .
Až budu starý , chtel bych žít ve vesnicích , třeba na břehu moře , nebo ještě někde .
Tam bych žil pro sebe , a staral jsem se o své vnuky .
Výběr místa bydlení je moc důležitý v průběhu celého žívota člověka .
Proto myslím , že začínat hledání musím už dnes
Nejhorší den mého života .
Každý člověk má ve svém životě špatné dny .
Samozřejmě , te dny se mu nelíbí .
Ale je takový den , kdy člověk má nejvíc problemů , nepříjemností nebo strádání .
Ten den se jmenuje „ nejhorší v životě “ .
Chtěl bych řict o svém nejhorším dnu .
Bylo mi tehdy 10 let .
Bylo léto .
Nedávno jsme koupili nové auto a rozhodli , že pojedeme do Černého moře těm autem .
Pojeli jsme moc ráno , abychom pak nestali v automobilových zácpách .
Ale druhý den byl špatný .
Za několik hodin dopoledne můj tatinek probodnul 2 kola .
Nemohli jsme jet dál a nacházili se moc daleko ( vedle města ) .
Tata zavolal cestovní službě a tam mu řekli , že pomoc bude skoro .
Těšili jsme se na pomoc 8 hodin a nic nedělali .
To je moc těžko , protože venku bylo teplo .
Po příjezdu služby , povezli nas do autoservisu .
Zůstatek dnu jsme provedli tam .
Pak jsem dozvěděl , že s jedním kolem se stálo něco špatného .
V důsledku jsme ztratili hodně peněz za opravu auta a nemohli jsme cestovat dal .
Zvlášť rozčarovaná byla má maminka , protože neměla dlouho dobrou dovolenou .
Byl jsem tehdy taky rozčarovaný a moc unavený .