text
stringlengths
1
640
Moje ideální obytování musí být velký dům .
Teď ještě stáčí byt pro studenta , ale pak , jako dospelá , chtěla bych mít dům .
Mělo by tam být dvě patra .
Chtěla bych velkou kuchyň , jídelnu , obyvácí pokoj a několik ložnic pro rodiče a děti .
Taky bych chtěla mít koupelnu a záchod zvlášť .
Bylo by to dobře , kdyby pod domem byl sklep .
Mohli bychom tam chránit techniku a instrumenty , kdyby můj manžel se zajímal o techniku a elektroniku .
Mohli bychom tam taky chránit naše auto .
Líbil by nám náš dům , a všechno v něm by bylo ideálně .
Je pro mě těžko si vybrat mezi městem a vesnicí .
Určitě , město je lepší pro praci a pro nakupování .
Taky plus je , když libí se vám hodně lidí , bouřliváý kulturní život a možnosty vzdělání .
Takový život je dobrý varinat pro páry , studenty .
Ale pro tichý lidí možná je lepší vesnice .
Mám nejlepší kamarádku , která se jmenuje Eva .
Vážím jí , protože může udělat všechno , co chce .
Chtěla se dostat nejlepší známky ve škole a dostala se je .
Chtěla se dostat na univerzitu , ve které už se učí její přítel , a dostala se tam .
Už má ze všech svých zkoušek jedničky !
Češi a Rusové
Jaký je rozdíl mezi těmi národy ?
První věc je jazyk , ale to je jasně .
Naši jazyky mají stejné kořeny .
Druhá věc je kultura a mentalita .
To záleží na naši historii , na prezidentech a králech a na podnebí , myslím .
V té kultuře můžeme najít hodně různých větví .
Například , jídlo ( nebo potraviny ) .
Mnohým rusům se nechutná české tradiční jídlo , a taky mnohým čechům ruské jídlo vypadá divně .
Rozdíl je v poměrech k světovým problémům ( ČR je v Eu ) , v svátcech ; ve vzhledu , v myšlenkách , v cenech , v kvalitě , v počtu : ve všem , už nevím , co ještě tady připojít .
Prostě jsme už různé , svět se změnil dávno .
Posvícení ( ruská Maslenica )
Maslenica je tradiční ruský svátek .
Slavíme ho v roce 2010 od 8 . do 14 . února .
Je to pohanský svátek , ale to nám nevadí .
Doprovážujeme zimu a potkávame jaro , a proto pálíme velký slaměný strašák ( jako symbol )
Maslenica se skládá ze sedmi dnů , každý z kterých má svůj název .
Nejdůležitější je poslední den - neděle .
Tomu říkáme „ den odpuštění “ .
Prosíme odpuštění u svých příbuzných a kamarádů .
Hlavní značkou maslenice jsou palačinky .
Lidé počítaly je za symbol slunce .
Jedíme je se všem : medem , zavařeninou , sirupem atd .
Myslím , že maslenica je největší svátek svátek v Rusku ( nepočitame Novy rok ) .
Máme karnevaly , vození na koňéch , hody .
Stýská se mi po tomu svátku .
Nejhorší den mého života
To byl den v minulem roce .
Jsem ještě se učila na střední škole a žila v Moskvě .
Rano den vypadal hezky a nemyslila jsem o ničem špatnem .
Jako první neštěstí byl spěch do školy .
Upadla jsem a roztrhala jsem džíny .
Pointa je v tom , že v naší škole nesměli jsme nosit džíny , ale v ten den jsem nejen přišla v nich , ale taky v roztrhaných !
Už ve škole jsem měla hodně neúspěchů , převážně protože jsme měli několik hodin algebry .
Po škole , když už jsem byla smutná , jsem šla domu v centru Moskvy .
Šla jsem po obvyklé cestě a nic jsem neočekávala .
Nenadále zákeřně vyskočil na mne pes .
V Moskvě to je v pořádku : chtěla jsem prostě obejít psa .
Ale on zaryčel a štípnul mne !
Byl to nejbolestivější moment v nejhorším dnu .
Nějak jsem se dostala do domu a až večer s maminkou jsme jeli do nemocnice .
Naštěstí , to všechno skončilo dobře .
A myslím ( a taky doufám ) , že nikdy nebudu mít takového špatného dnu .
Město , ve kterém bych chtěla žít
Mám několik idejí , co se týká města , ve kterém bych chtěla žít .
Především , pojmenuji vám skutečné města , ideálné pro mě .
To jsou : Sydney , Québec , Montreal , Vancouver , Chicago , Lille .
Co oni mají společného ?
To jsou tichá města , dost pracovní , ale vhodné pro klidné obývání ve svém útulném domě s rodinou .
Taky ty města mají historickou hodnotu , která se úspěšně spojuje s moderní architekturou .
Okolí mého města taky jsou důležité .
Já nechci , aby to bylo všechno zastavené .
Chtěla bych , aby byli tam hezké parky , řeky , jezera , možná zátoky a nebo moře ( oceán ) .
Hlavně , že v tom městě cítíme svobodu .
Napomáhá tomu velké prostory , zelená a modrá barva .
Budu se snažít najít takové město , možná ( doufám ! ) že i někde v Čechách .
Čeština a já
Češtinu jsem začala studovat před pěti měsíci a už tehdy mě překvapilo , nakolik jsou čeština a ruština podobné .
Mají asi 20 % společného lexika .
Díky tomu jsem rychle dělala pokroky a rozhodla jsem se studovat bez žádného strachu , že nezvládnu vyučování .
Na začátku jsem se bála mluvit s Čechy .
Pořád jsem si myslela , že mluvím směšně , mám špatný akcent .
Ale už brzo jsem si zvykla na pražskou mluvu .
Teď už asi nemám problém s komunikací .
Ráda mluvím česky , diskutuju o něčem .
Líbí se mi knihy a filmy v češtině .
Bohužel nemám dost praxe .
To je mi líto .
Nemám vůbec kamarády mezi českými mladými lidmi .
Bydlím na kolejí s ruskými spolužáky .
Chtěla bych mít víc hovorového kontaktu .
Doufám , že až se přihlásím na vysokou školu , ten problém už nebudu mít !
Milý Adame !
Nechtěl bys jet se mnou do Chodska letos ?
Já nechci jet tam sama .
Přečetla jsem o Chodsku hodně zajímavého : mají své osobní zvyky a nářečí - mluví dívně .
Víme o ní až z Dalimilovy kroniky od roku 1040 .
Chranili hranici s Bavorskem a doprovazeli kupcy a úředníky .
Od Jana Lucemburského ( otce Karla IV . ) měli hodně privilegií , jako například nemuseli robotovat .
Po bitvě na Bílé Hoře měli hodně problemů s vladcem - Wolfem Maxmiliánem .
Bylo tam nějaké tajemství s jeho smrtí : ríká se , že to byl Bozí soud !