text
stringlengths
1
640
Jašče budu mit zvižata : 20 kůnŭv , 3 psa , 5 kočkuv .
Budu jezdit do svych rodičuv do Londyna .
Tak budu vapadat za 30 tet .
„ Povstaňte , předsedá ctihodný autor tohoto psaní ! “
Ne , nebojte se . Nejsme u opravdového soudu ,
avšak se v tuto chvíli tak připadám .
Zjistit zda se rozum obejde bez citu a cit bez něj , je obtížným úkolem .
Nicméně se o něco pokusím .
Začneme v dávné minulosti .
( Připomínám , že jsme na smyšleném procesu , to znamená , že Rozum versus Cit není a nebyl skutečným případem v justici .
Jde tu o snahu popsat něco , co již bylo zmíněno dříve . )
Doba klasicismu , doba kdy se lidé snažili potlačit veškerý cit ve svých srdcích ( snad i láska utrpěla ujmu ) a chtěli si vystačit s novým přítelem – rozumem .
bylo vše najednou prozářeno světlem vědění .
To s sebou přineslo i klid a bezpečí .
Doba temna – nevědění , strachu zanikala .
A proč se všichni cítili bezpečně ?
No , právě kvůli rozumu .
Už neexistoval strach z neposlušnosti .
Neposlušností můžeme rozumět ; neposlušnost vůči bohu a jeho přikázáním , které působili na všechny dlouhá staletí .
Vždyť přece , kde jsou vědy : matematika , fyzika … . ) , tak nadpřirozeno ( bůh ) nemá co dělat .
Z toho plynula další myšlenka : Tam , kde je rozum , nemá cit šanci kralovat .
Postupně se žití s rozumem stalo všední , nudné a monotónní .
Jako když hrač na hudební nástroj opakuje jednu skladbu dokola .
Ze začátku si říkáte , že to co hraje je skvělí , ale potom prahnete po něčem novém .
Chcete slyšet něco jiného – nového .
Podobně se vše událo na sklonku klasicismu .
Lidé se chtěli zbavit rozumu , tj . nechtěli mít za společníka jen jeho .
Toužili se bavit , zažívat dobrodružství a zřejmě potřebovali i návrat strachu , napětí a vzrušení z tajemna .
Tak se i stalo .
Cit se vrátil do ledových srdcí všech a rozehřál je .
Rozum si s citem podělil vládu a již nedošlo k dalšímu odloučení .
No , ctihodní porotci , teď už vite jak se vše odehrálo .
Měli byste jednoznačně vyvodit myšlenku , že : na světě nemůže být rozum bez citu a ciz bez rozumu , poněvadž by každý samostatně nepřinášel užitek dlouhodobě a hlavně nikomu .
Proč mám rád Českou republiku ?
Je důležité pro každého občana a vlastence aby měl rád svojí vlast .
Proto je to snadné téma pro Čechy , ale nikoliv pro mě jako pro cizinku .
Ale i přesto mám Českou republiku také ráda a mám na to i své důvody .
Žiju v Praze už skoro 10 let a s každým rokem objevují víc a víc pozitivních stranek tohoto města a statu .
Můj první dojem z ČR byl poněkud zvlaštní .
Příliš malý , tichý , nikdy nikam nespěchající stát a lhostejní lidé , kter se v metru po sobě nekoukají a žijí svůj vlastní život .
cizí prostředí , cizí jazyk , skoro všechno je jinak .
Překvapení z toho , že autobusy jezdí podle rozvrhu a nemáš žádnou možnost na improvizaci .
Přijede ?
Nepřijede ?
Vždycky přijede a v čas !
Se svátky a tradicemi jsme také měla malý problem .
Absolutní kult Vánoc ale žadný Silvestr , skoro žadný , protože v 1 hodinu už se jde spat .
Tohle všechno a ještě mnohem víc mě neustale překvapovalo a pak jsem začala dospěvat a moje už dospělá osobnost se formovala v prostředí , kter jsem jako malá holčička nechápala .
Malý , tichý a nikam nespěchající – to je skvělý stat , v něm se citíš člověkem a máš čas přemyšlet , což je pro každou lidskou bytost nezbytné .
Ti lidé nejsou lhostejní , jenom je moc nezajímá v čem si oblečeny a co máš za účes , proto se po tobě v metro nekoukají .
Cizí jazyk najednou stal srozumitelný a snadný .
Zamilovala jsem se do českých televizních pořadů a filmů .
Za těch 10 let si už nemůžu představit že bych přišla na zastávku a tam by nevisel jizdní řád , pak bych byla stracena .
A nakonec ty Vánoce a Silvestr .
Kult Vánoc je jenom stará a dobrá tradice a víra v něco svaého a světléh což bylo zakázano během 70 let socialismu a na co jsme v Rusku uplně zapomněli .
Můj názor se změnil absolutně stoprocentně a teď když je mi 20 a studují nejlepší českou univerzitu , mám trvalé pobyt v ČR , bydlím v Praze , četla jsem Babičku a Švejka můžu říct že Českou republiku mám ráda !
Vy také ?
Něco o Číně
Dnešní téma je Čína .
Ráda bych povídala něco o Číně , ale o čínské geografii nebo historii nebudu mluvit .
Samozřejmě na záačátku dám Vám ty základní informace o Číně .
Pak povídám na základě některých čínských událostí roku 2008 .
Čína je jedna z největších států na světě .
Říká se u nás , že je na 3 . místě .
Někde píše , že je na 4 . místě po Rusku , Kanadě a Americe .
Svou rozlohou téměž 9,600,000 km2 . Je zhruba rozloha Evropy .
Žije víc než 1,3 miliard obyvatel .
Každý pátý člověk na zemi žije v Číně .
Hustota obyvatel je 130 na 1 km2 .
Nejhustější oblast je přímořská oblast , kolem 400 , v centrálních oblastech je kolem 200 .
Žije v Číně 56 národů .
Největší národ je Han .
Teď se podíváme na nějaká čísla .
12 . květen , 2008 .
Co se stalo ten den ?
Zemětřesení , které zabilo nejméně 80,000 lidí .
Tady povídám něco , co nevíte .
Po několika hodinách zemětřesení , zprava byla zasilána na živě .
Jedna novinářka z CCTV ( to je čínská televize ) stala před kamerou v jedném hotelu a řekla , že situace není tak vážná , a pomocní akce pomalu končí .
Já Vám řeknu , kde je ten hotel .
Je 170 km daleko od centrálního otřesu .
Nechápu , proč pracuje jako novinářka .
1 yuan = 3 kč .
To je kurz mezi čínským yuanem a českou korunou .
Po zemětřesení lidé začali darovat peníze , aby pomohli .
Jeden žebrák dostal od cizince 100 yuanů a hned šel na hlavní ulici a daroval těch 100 .
Jeden poháč je jednatelem akciové společnosti .
Rozhodl , že firemní darování je 2 miliony .
Poradil svým zaměstnancům , aby zaměstnanec daroval maximálně 10 yuanů .
Tehdy každý Číňan sledoval zpravy o zemětřesení na televizi i přes internet .
Někdo mu napsal , , , Nemohl byste darovat víc ? Některé firmy jsou mentší , ale darovali o pětkrát víc než vy . “
Odepsal , že dva miliony není málo .
Katastrofa je velmi často u nás , že nemůže za každou katastrofou darovat hodně .
Kvůli jeho názoru lidé nadavali .
Ten se musel omlouvat na televizi , že by neměl takhle odepsat .
Chcete vědět jaký je místní úředník a zvíře ?
Zahránáři a vojáci všude hledali živé lidi na zbořenině .
Najednou slyšeli , , , Pomoc ! Pojďte sem ! Nejdřív mi pomozte ! Jsem ředitel úřadu . “
To je úředník !
Co zvíře ?