text
stringlengths
1
640
chodim do šesta A , třida , moje učitelka se jmenuje Eva
nemám sourozence .
a mám bratranec .
můj bratranec , není v praze .
Jmenuji se Adam , je mi 15 let , V praze už jeden rok , jsem z činy .
hlavní město je Pekink .
Moje máma se jmenuje Eva , je ji 40 let , bydli v praze .
pracuje v restauraci ,
chodim do šesta A , třida , moje učitelka se jmenuje Eva
nemám sourozence .
a mám bratranec .
můj bratranec , není v praze .
TŘI MĚSICE STUDIA A ZIVOTA V PLZNI
Jsem z Uzbekistanu .
Přijel jsem do České Republiky 26 . července .
Nejprve jsem přijel do Prahy .
V Praze jsem nikdy nebyl , protože jsme přijeli do Prahy s přáteli až k večeru , proto jsme nikdy nebyli , a hned jsme jeli vlakem do Plzně .
A když vlak přijel do Plzně , tak potom začal můj první den v Plzni .
O České Republice jsem toho moc nevěděl , jediný co jsem o ní věděl , jsem se dočetl na internetu nebo v televizi .
A když jsem přijel tak jsem Českou Republiku konečně poznal na vlastní oči .
A moc se mi Česká Republika líbila .
Od začátku mně pomáhali moji kamarádi .
Ovšem první dny byly velmi těžké , protože jsme ještě nevěděli všechno , co jsme potřebovali .
Popravdě řečeno , Plzeň se mi moc líbí .
Protože to je moc hezké město , velmi historické a moc zajímavé .
Prvního srpna jsme začali studovat češtinu .
Měli jsme učitelky , které nám pomáhaly studovat češtinu .
Byly to Dita , Irena a Lenka .
Každý den jsme měli moc zajímavé hodiny češtiny .
Ovšem , potřebujeme umět česky i v budoucnu .
Studovali jsme češtinu až do 10 . září .
Všem jsem moc zavázán , protože moji kamarádi pomáhali nám a taky pomáhají teď .
Pak jsme začali studovat na univerzitě .
Pro mě všechny předměty , přednášky , cvičení atd . byly moc zajímavé .
Všichni přednášející nám pomáhají , dělají všechno pro to , aby jsme to pochopili .
Myslím , že všechno je moc dobře .
Doufám , že skončím studium na FAV velmi uspěšně .
Chtěl bych Vám poděkovat za všechno a taky děkuji všem lidem , kteří nám pomáhali .
V Plzni 30 . 10 . 2007
( FAV , Obecná matematika )
Tradice mé země
Svátky a tradiční kuchyně na Ukrajině
Ukrajinci mají radi svátky a mají podobné svátky a tradice jako větší část slovanských národů .
Největší svátky jsou Nový rok , Vanoce ; Velikonce …
Některé jsou spojené se světskými tradicemi , některé – s církevnými .
Velmi důležitou součásti přípravy je svatečný stůl , který za různých podmínek se snažili udělat nejbohatším – buď to narozeniny , nebo Nový rok , nebo svatba , nebo smutný den .
Tradice ukrajinské kuchyné vznikli pod vlívem různých činitelů : naboženských , světských , státních , zeměpisných a klimatických , a také tradicich ojedinělých lokalit a rodin .
Hodně ovlivnili jich tradice jiných národů , se kterými ukrajinci v průběhu historie si vyměnili nejlepší vysledky svých kultur .
Tak , můžeme najit hodně analogů ukrajinských jidel v italské , německé , francouzské kuchyni .
Například , ukrajinské vareniky ( taštičky ) jsou podobné italským ravioli .
Ale je také unikátní jidlo , které ukrajinci dali světovemu kulinařství – ukkrajinský boršč .
Kalendář v tradiční ukrajinské kuchyni měl velmi důležitý význam .
Lidi odedávna se snažili zařídit nějaký systém v stravování během roku , a slunečný kalendář a svátky pomáhaly v tom .
Před Vanocemi v štědrý večer , nebo svatý večer , který slavime 6 . ledna připravuji jenom postní jidla , protože je to poslední den postu .
Jidel mělo byt dvanáct , kolik je měsiců v roce .
Hlavním jidlem v tento čas je kuťa – kaše z obilí nebo ječmenu s ořechy , mákem a medem .
Vanoce je velký svátek .
V tento den spivaji koladky , oslavuji narozeni Krista a svátečný stůl měl odpovídát představám o zámožnosti , spokojenosti , štěsti na celý přiští rok .
Před Velkým postem slaví se Maslenica – sváteční týden loučení s zímou a používání palačinek .
Velký půst je jedným z čtyř kalendářných postů , stanovených pravoslavnou církví .
Trvá sedm týdnů před Velikonocemi .
Na Velikonoce se připravují pysanky ( omalovanky ) – velikonoční vejce , omalovaní kterých je moc velká tradice ( jsou hodně různých způsobů jich ozdobení ) .
Kromě vejcí se připravuji pasky – svateční chleb , který je podobný českým mazancům .
Jiné svátky , které mají kuchynské zvlášnosti jsou v srpnu – 3 Spasy : první – medový když si dovoluji jíst med , druhý – jablečný ( začinaji se jíst jablka ) a třetí – ořechový nebo chlebový , - když si dovoluji sbírat ořechy a skončí žně .
Ukrajina je bohatá na kuchynské tradice a vždy očekavá zajemce poznat jich osobně .
Téma : Tradice mé země
Svátek Nového Roku
Kromě nového roku první den podle normalního kalendaře , jestě máme jeden den slavíme pro nový rok .
Podle našeho starého kalendaře mame sváteční den ve 17 – 2 ‒ kazdý rok .
Rekáme ten den je „ Tet Ngujen Dán “ .
Ten den začíná jeden nejduležitějsí tradiční svátek ve Viet Namu .
Máme od né dny od 17 – 2 do 23 – 2 .
Ten svátek je dny pro odpočivaní a hraní po pracovní denu a studovaních , je to taky přiležitost pro lidi , kteří pracují ve městě , jném mistě a se vratí vesnici , ve kterém se narodil .
Mužeme pamatovat o starém veci , o mrtvých lidech , kteří nam narodili .
Namšti lidi cašto věří že ve tom dnu všechno musí menit lepší , novější od veci do myšlení , tak 10 dnů před tim dnem barvíme domu .
Navstěvujeme přibuzný a přitele a přejeme ke dobrému .
V tom dnu chodime do trhu ale není jako normálni .
Tam prodavají specialní veci pro lidi , kteří hrajou ve novych dnů novychého roku .
Třeba kytky , papirové kytky pro zasvěcovaní , nebo ovoce , ktére podle VietNamského slova přineše hodně stěstí , je to meloun – Dua hán ‒ , kokoš – duā ‒ , melounovy strom ‒ dudú ‒ , mango ‒ xoāi ‒ ...
Barva nového prvinho dnu , je to červený .
Podle nazoru asijaského , červená barva je barva stěští abohateho , máme červenóu kalendář , meloun – ma barvu červenou ve vnitř , červenou petardu , ...
Nedávno slavíme s petardou v ráno , svatěčními denu , podle co řekli lidé , kteří je starý , že petarda muže sehnat zlé duchy , starého roku – protože věří že zli duchy se bojí velký zvuk .
A však protože bežbečnost stateční petarda byla zakazan ve Viet Nam .
Jídlo po stateční dny často jsou „ Bámh Chúng – dělame s ryži , masa , … , bánh dâȳ , bánh tét “
A jestě specialní jidlo ve svatečnim dnu jsou kandovane ovoce , třeba kandováná dýně , kandovaný zazvor , kandovaný brambory , kandovaný tamguat , kandovaný kokošs …
Ten den je velky svátek pro Viet Namské lidi .
Srovnání České Republiky a Uzbekistánu
Narodil jsem v Uzbekistánu .
Uzbekistán je krásný stát .
1 . září vyhlásil svým národním svátkem .
Dnes Uzbekistán je demokratická parlamentní republika .
Prezident Uzbekistánu je Islam Karimov .
Uzbekistán a Česká Republika nemají nic společného , ale mají něco stejného !
Byl v Uzbekistánu komunismus asi 70 let .
Uzbekistán je demokratická parlamentní republika a hlavou státu je prezident .
V Českě republice je prezident volen vládou , v Uzbekistánu si prezidenta volí lidé .
Ekonomickou situaci Uzbekistánu a Česka můžeme porovnat .
Potraviny jsou stejné , ale platy v Uzbekistánu jsou velmi nízké .
Například u nás chleb stoji v korunách 5 korun !
Počet obyvatel v Uzbekistánu je 27 milionů , rozloha je 447400km² zatímco v Čechách je 10 milionu lidí a rozloha je 78 886km² .