ampapacek/corpus_data · Datasets at Hugging Face

text stringlengths 1 640
Večer jsme seděli u krbu a koukali jsme z okna na vysoké hory , na okolní krajinu a na to , jak slunce zapadá za hory .
Ve večerních hodinách pak náhle přestala fungovat elektřina ,
šli jsme ven a pozorovali jsme , jestli jsou v dálce vidět nějaká světla .
Naštěstí nebylo vůbec nic vidět , a tak jsme si užili výhled na nebe a na hvězdy .
Pak přišel čas se najist .
K jídlu jsme dostali místní speciality , které tato chatička nabízí ve velkých porcích .
Na tento výlet dodnes vzpomínám .
Byl to sice náročný , ale zároveň dobrodružný a nezapomenutelný zážitek !
Text začíná s dvěmi autorovými myšlenkami .
První je , že člověk má mnoho přátel , které ale vidí jen letmo a kteří náhle jednou zmizí ze scény ( ze života ) .
Druhá je , že i malá údalost našeho života se stává osudem a že člověk , kterého považujeme za hrdinu často bývá statista .
Autor pak začíná vyprávět pohádku .
Byl jednou jedin člověk , který chodil na gymnázium .
Jeho smysl života byl „ CARPE DIEM “ , to , užívat si naplno přítomnost .
Ve volném čase rád volal neznámé lidí telefonem a dělal si z ně legrace různými vtipy podle toho , jak měl zrovna ten den náladu
Student se pak zasednul na jednoho pána ( pán Kohoutek ) a každý týden se mezi ně v pátek konal telefonní rozhovor .
„ Dobrý den , je prosím doma pán Slepička ? “
a pán Kohoutek pokaždé klidně odpovídal „ Ne , není závěsil telefon a těšil se na další volání .
Student žil a starnul , padly první bomby , byl to rok 1935
Pán Kohoutek marně čekal na další volání od studenta ,
ten byl ale v koncentráku a odtamtud se samozřejmě nedalo volat .
Student ale naštěstí koncentrační tábor nějak přežil a vrátil se domů .
Jakmile se dostal domů , hned zavolal Pána Kohoutka , který měl z toho obrovskou radost .
Student je pozván k němu na oběd ( na vajíčko )
Pohádka končí s tzv . „ happy-endem “ .
Čeština a já
Začnu s toho že přijel jsem do Prahy , abych mohl studovat na VŠ .
V Praze jsem poprve , a proto když jen přiletel , vůbec nic nerazuměl , nic nevědel a nemohl jsem rozhodnout byudu tady dále studovát ale ne .
Dřivé s českým jazykem nikdy jsem se nepodkoval jen v obchodéch kdy četl obsach zboží na balíku .
Byl jsem moc překvapěný že česky má písmena např . „ š “ , „ č “ , „ ř “ která v ruštině ne existujou .
Taky čeština mně překvapila , ptotože má hodně slov která na poslech stejná jako v ruštině .
Nejdrivě se smali s kamarády , pak už zvýkli jsme na to .
Teď se čeština mi líbí .
Každý den jdu na vyučování s dobrou naládou , divam se kolem sebe , čtu inzeraty , opakuju nová slova .
Obyčejne v čas už jsem ve třidě :) .
Česko poskituje cizincům moc dobré podmínky k studiu .
Zvlaště rusům .
Myslím tak , protože čeština taky slavánsky jazyk , a proto je snadně ( ) než ostatní jazyky na kterých můžeme studovát na VŠ v zachranici .
Studuju jeho už o půl roku , ale ješte neumim dobře mluvit .
To můžet být kvůli tomu , že nemám českých kamarádů .
Ale denne čtu noviny , posluchám rozhlas a občas se divám na televizi .
Teď už se nebám že mě venku , nejaký Čech může o něčem zeptát ale naopak , teď už já můžu klidně odpovědet na otazky .
Citím prospěch ot vyučování .
Nepodařilo se mi že mám moc pěknou učitelku češtiny .
rad studovát český jazyk .
Je velmi dobry , láskavý a zajimavý .
Cestovní kancelář „ Leto v pohodě . “
Váření turistyi !
Nabízeme vám nejkrasnejší leto ve vášem životě !
Máme hodne nabidek pro návštěvu známých českých lázeňství !
Můžete jet do Karlových Var , nabízeme to pro lidí který chteí návštěvit lečebné procedury , především léčby nemocí žaludku a jeter , taky tam jsou parky a čerstý vzduch .
Když chcete lečit nervové nemoci , nemoci zažívacího ústrojí , prochazet parky , a obdivovat kolonádu v neoklasicistním stylu , můžete jet do Marianských Lázní .
Taky poskytujeme vám ještě jedno krasné místo blizko Prahy – Poděbrady .
V Poděbradech lze nejen obdivovat krásy města , ale také podnikat výlety do okolí .
Kam by nepojely vždycký byudete mít skvělý servis a dobré ceny !
Pro vice informace můžete volat na číslo ( )
Proč cestujeme a poznáváme život v jiných zemích
Začnu snad tím , že od detství mám rád cestování .
Ve svém životě hodně cestoval v Rusku , v Evropě .
Celý rok se těším na své prazdniny , abych mohl nekam jet .
Snažím se aby ta mista byli ruzná , protože chci poznavát něco nového .
Myslím že oblíbená místa jsou moři , nebo hory .
Lidi mužou rozhodnout jet v letě kamkoliv .
Někdo chce odpočivat , někdo chce jet lyžovát , nekdo se opalovát .
To zaleži na tom jaký je človek .
Estli jedete do zachraníčí , mužete se seznamit s cizí kulturou , zvýkamy , otevřít pro sebe mnoho noveho .
Ma rodina preferuje kazdý rok poznavat nový stat , novou kulturu .
Nekam jedeme , žijeme tam asi 2 tydny , a se snažime vyskošet jidlo , seznamit se s lidmi , a žit jako oni .
Občas to býva moc vtipne .
Cestovát opravdu velmi důležite .
Když mate dobrou společnost , svých kamarády , svou rodinu , mužete dostat dobrou naladu od jekekokoliv cestovaní .
Jak všechno cestování ma sve pozitivy a negativy .
Stat který ma moře nebo pomatky , nejaké znamá mista , dostava hodně peněz od cestovniho rucha .
Ale musí mít skvelé podminky aby tyristy chteli přijet .
V současné době se těsím na letní prazdniny , na setkani s rodinou a kamarády .
Chtel bych aby všechno bylo v pořadku .
Dokonce ješte nevím kam pojedu , ale myslím že do Španelsku , tam ješte nedyl .
Nemůzu říct už nic vic , nenapada mně žadná tamata , snažím se že v letě všichni budou mít dovolenu svých snů .
Školský systém v Japonsku
Chodíme do základní školy od šesti let do patnácti let .
Říká se u nás od sedmi ročníku do devíti ročníku juniorská ( mladší ) střední škola .
Potom chodíme do střední školy ( seniorské ( starší ) střední školy ) tři roky , nebo odborné školy .
Některé střední školy mají speciální třídy , odborně zaměřené , například hudební , umělecké , jazykové ( hlavně anglicky ) nebo sportovní a tak podobně .
Studenti si mohou vybrat střední školy , na které chtějí zkusit přijímací zkoušky , podle toho , jaké známky mají z juniorské střední školy .
Když někdo má dobré známky , má široky výběr mezi školami státními a soukromými .
A také se každý student musí domluvit s třídním učitelem .
Střední škola má studium rozložené do tří semestrů .
Studenti dělají písemn zkoušky pětkrát ročně .
Proto Japonská střední škola nemá maturitu .
Musejí ji jenom absolvovat .
Mnoho studentů pokračuje ve studiu na univerzitě .
Uchazeči na státní univerzitu nejdříve musejí úspěšně složit státní zkoušky aspoň z pěti předmětů , potom přijímací zkoušky na bakalářské studium univerzity .
Studium je většinou čtyřleté .
Výsledky obou zkoušek jsou důležité .
Uchazeči na jen soukromé univerzity nepotřebují udělat státní zkoušky .
Ale školné soukromé univerzity je mnohem dražší než státní .
Magisterské studium trvá další dva roky .
V Japonsku existuje odborná dvouletá univerzita , například pro zdravou výživu anebo učitelky mateřských škol .
( Většinou pro studentky a ženy )
Můj nejhorší den v žívotě

Večer jsme seděli u krbu a koukali jsme z okna na vysoké hory , na okolní krajinu a na to , jak slunce zapadá za hory .

Ve večerních hodinách pak náhle přestala fungovat elektřina ,

šli jsme ven a pozorovali jsme , jestli jsou v dálce vidět nějaká světla .

Naštěstí nebylo vůbec nic vidět , a tak jsme si užili výhled na nebe a na hvězdy .

Pak přišel čas se najist .

K jídlu jsme dostali místní speciality , které tato chatička nabízí ve velkých porcích .

Na tento výlet dodnes vzpomínám .

Byl to sice náročný , ale zároveň dobrodružný a nezapomenutelný zážitek !

Text začíná s dvěmi autorovými myšlenkami .

První je , že člověk má mnoho přátel , které ale vidí jen letmo a kteří náhle jednou zmizí ze scény ( ze života ) .

Druhá je , že i malá údalost našeho života se stává osudem a že člověk , kterého považujeme za hrdinu často bývá statista .

Autor pak začíná vyprávět pohádku .

Byl jednou jedin člověk , který chodil na gymnázium .

Jeho smysl života byl „ CARPE DIEM “ , to , užívat si naplno přítomnost .

Ve volném čase rád volal neznámé lidí telefonem a dělal si z ně legrace různými vtipy podle toho , jak měl zrovna ten den náladu

Student se pak zasednul na jednoho pána ( pán Kohoutek ) a každý týden se mezi ně v pátek konal telefonní rozhovor .

„ Dobrý den , je prosím doma pán Slepička ? “

a pán Kohoutek pokaždé klidně odpovídal „ Ne , není závěsil telefon a těšil se na další volání .

Student žil a starnul , padly první bomby , byl to rok 1935

Pán Kohoutek marně čekal na další volání od studenta ,

ten byl ale v koncentráku a odtamtud se samozřejmě nedalo volat .

Student ale naštěstí koncentrační tábor nějak přežil a vrátil se domů .

Jakmile se dostal domů , hned zavolal Pána Kohoutka , který měl z toho obrovskou radost .

Student je pozván k němu na oběd ( na vajíčko )

Pohádka končí s tzv . „ happy-endem “ .

Čeština a já

Začnu s toho že přijel jsem do Prahy , abych mohl studovat na VŠ .

V Praze jsem poprve , a proto když jen přiletel , vůbec nic nerazuměl , nic nevědel a nemohl jsem rozhodnout byudu tady dále studovát ale ne .

Dřivé s českým jazykem nikdy jsem se nepodkoval jen v obchodéch kdy četl obsach zboží na balíku .

Byl jsem moc překvapěný že česky má písmena např . „ š “ , „ č “ , „ ř “ která v ruštině ne existujou .

Taky čeština mně překvapila , ptotože má hodně slov která na poslech stejná jako v ruštině .

Nejdrivě se smali s kamarády , pak už zvýkli jsme na to .

Teď se čeština mi líbí .

Každý den jdu na vyučování s dobrou naládou , divam se kolem sebe , čtu inzeraty , opakuju nová slova .

Obyčejne v čas už jsem ve třidě :) .

Česko poskituje cizincům moc dobré podmínky k studiu .

Zvlaště rusům .

Myslím tak , protože čeština taky slavánsky jazyk , a proto je snadně ( ) než ostatní jazyky na kterých můžeme studovát na VŠ v zachranici .

Studuju jeho už o půl roku , ale ješte neumim dobře mluvit .

To můžet být kvůli tomu , že nemám českých kamarádů .

Ale denne čtu noviny , posluchám rozhlas a občas se divám na televizi .

Teď už se nebám že mě venku , nejaký Čech může o něčem zeptát ale naopak , teď už já můžu klidně odpovědet na otazky .

Citím prospěch ot vyučování .

Nepodařilo se mi že mám moc pěknou učitelku češtiny .

rad studovát český jazyk .

Je velmi dobry , láskavý a zajimavý .

Cestovní kancelář „ Leto v pohodě . “

Váření turistyi !

Nabízeme vám nejkrasnejší leto ve vášem životě !

Máme hodne nabidek pro návštěvu známých českých lázeňství !

Můžete jet do Karlových Var , nabízeme to pro lidí který chteí návštěvit lečebné procedury , především léčby nemocí žaludku a jeter , taky tam jsou parky a čerstý vzduch .

Když chcete lečit nervové nemoci , nemoci zažívacího ústrojí , prochazet parky , a obdivovat kolonádu v neoklasicistním stylu , můžete jet do Marianských Lázní .

Taky poskytujeme vám ještě jedno krasné místo blizko Prahy – Poděbrady .

V Poděbradech lze nejen obdivovat krásy města , ale také podnikat výlety do okolí .

Kam by nepojely vždycký byudete mít skvělý servis a dobré ceny !

Pro vice informace můžete volat na číslo ( )

Proč cestujeme a poznáváme život v jiných zemích

Začnu snad tím , že od detství mám rád cestování .

Ve svém životě hodně cestoval v Rusku , v Evropě .

Celý rok se těším na své prazdniny , abych mohl nekam jet .

Snažím se aby ta mista byli ruzná , protože chci poznavát něco nového .

Myslím že oblíbená místa jsou moři , nebo hory .

Lidi mužou rozhodnout jet v letě kamkoliv .

Někdo chce odpočivat , někdo chce jet lyžovát , nekdo se opalovát .

To zaleži na tom jaký je človek .

Estli jedete do zachraníčí , mužete se seznamit s cizí kulturou , zvýkamy , otevřít pro sebe mnoho noveho .

Ma rodina preferuje kazdý rok poznavat nový stat , novou kulturu .

Nekam jedeme , žijeme tam asi 2 tydny , a se snažime vyskošet jidlo , seznamit se s lidmi , a žit jako oni .

Občas to býva moc vtipne .

Cestovát opravdu velmi důležite .

Když mate dobrou společnost , svých kamarády , svou rodinu , mužete dostat dobrou naladu od jekekokoliv cestovaní .

Jak všechno cestování ma sve pozitivy a negativy .

Stat který ma moře nebo pomatky , nejaké znamá mista , dostava hodně peněz od cestovniho rucha .

Ale musí mít skvelé podminky aby tyristy chteli přijet .

V současné době se těsím na letní prazdniny , na setkani s rodinou a kamarády .

Chtel bych aby všechno bylo v pořadku .

Dokonce ješte nevím kam pojedu , ale myslím že do Španelsku , tam ješte nedyl .

Nemůzu říct už nic vic , nenapada mně žadná tamata , snažím se že v letě všichni budou mít dovolenu svých snů .

Školský systém v Japonsku

Chodíme do základní školy od šesti let do patnácti let .

Říká se u nás od sedmi ročníku do devíti ročníku juniorská ( mladší ) střední škola .

Potom chodíme do střední školy ( seniorské ( starší ) střední školy ) tři roky , nebo odborné školy .

Některé střední školy mají speciální třídy , odborně zaměřené , například hudební , umělecké , jazykové ( hlavně anglicky ) nebo sportovní a tak podobně .

Studenti si mohou vybrat střední školy , na které chtějí zkusit přijímací zkoušky , podle toho , jaké známky mají z juniorské střední školy .

Když někdo má dobré známky , má široky výběr mezi školami státními a soukromými .

A také se každý student musí domluvit s třídním učitelem .

Střední škola má studium rozložené do tří semestrů .

Studenti dělají písemn zkoušky pětkrát ročně .

Proto Japonská střední škola nemá maturitu .

Musejí ji jenom absolvovat .

Mnoho studentů pokračuje ve studiu na univerzitě .

Uchazeči na státní univerzitu nejdříve musejí úspěšně složit státní zkoušky aspoň z pěti předmětů , potom přijímací zkoušky na bakalářské studium univerzity .

Studium je většinou čtyřleté .

Výsledky obou zkoušek jsou důležité .

Uchazeči na jen soukromé univerzity nepotřebují udělat státní zkoušky .

Ale školné soukromé univerzity je mnohem dražší než státní .

Magisterské studium trvá další dva roky .

V Japonsku existuje odborná dvouletá univerzita , například pro zdravou výživu anebo učitelky mateřských škol .

( Většinou pro studentky a ženy )

Můj nejhorší den v žívotě