ampapacek/corpus_data · Datasets at Hugging Face

text stringlengths 1 640
Marcela zavolala „ help !
help !“
( Marcela neumí italsky ).
Ale nikomu neslyšeli kromě zachráněny .
zachráněna skočil do vody a chranil ji .
Marcela mu poděkovala a seznamili se .
zachráněna se jmenuje Max , který je velmi sympatický .
Marcela ho pozvala do baru ,
spolu prožili hezký týden , spolu byli na mnoha místech , třeba na diskotéce , navýletu a vecerní procházky po plaži .
A dokonce se zamilovali do sebe .
Ale bohužel Marcela musela jet domů po tydnů .
Když Marcela bla v Praze , Často s Maxem psala maily .
Max se chtěl učit česky , protože chtěl přestěhovat do Prahy a spolu žil s Marcelou .
pane ,
Jsem ráda , že s vámi seznamil .
Rozumím česky , tak se nebojte .
Jsem štíla , veselá holka , ale nejsem moc hezká .
Ráda moc cestuju a jezdím na kole .
Doufám , že můžeme někdy spolu jít na výlety .
budu moc ráda .
Tak se mějte !
Co je pro mě v životě nejduležitější .
Ve svém životě , je hodně věci pro mě je důležitý .
Je těžko říct , co je pro mě nejdůležitější .
Například rodina .
Rodina pro mě je velmi důležitá .
Kdo nám dá nejvíce na světě ?
jsou rodiče .
Myslí si , že jsem nemohla bez rodiče dobře žit , když jsem nedospěla .
A koho ještě potřebuje člověk kromě rodiče ?
jsou kamarádi .
Když s kamarády někam půjde , tak může zapomenout hodně špatných věcí .
Když jsem byla v Praze poprvé , citila jsem velmi špatně .
Vůbec jsem nemohla tady zvyknout .
Je tady všechno pro mě jako cízí .
Když jsem začala chodit do školy , začala jsem se seznamit kamarády .
Oni mě hodně učili a pomohli .
Proto si myslím , že kamarádi ve svém životě jsou důležití .
A pak jsou znalosti .
Když lidé byli malí , taky začali chodit do školy , aby studovali hodně věcí , kteří nejena v knihách , a ještě v životě .
Studovali jsme hodně věcí a cizí jazyky , abychom hledali dobrou práci a tak dál .
Čeština a já
Ta první věc je , že to musím napsát česky , že musím něce vyjadřovat s malým množstvím slov a s primitivními konstrukcemi , které už v němčině , v mém materském jazyku , není
lehké .
Ráda se učím jazyky ale ta čeština pro mě není jednoduchá .
To mě vlastně neudivuje .
Každý ví , že ty slovanský jazyky jsou jiný než ty románský a s němčinou nemají tolik podobností
jako má například angličtina .
Můj hlavní problém jsou slova .
Když se učím nové slovo , často nevěřím , že to slovo skutečně
existuje .
Pro mě to je jenom libovolný sled slabik a dokud nejsem slyšela slovo , nejsem jistá , jestli jsem si to zapomatovala správně .
Druhý problém je taky problém slov .
Když chci něco říct a mi chybí slovo ve francouštine nebo v angličtině , mužů použivat latinské slovo a ho trochu změnit , aby se ono hodilo k tomu
jazyku .
Ten systém funguje docela dobře ( umím dobře latinsky protože jsem se to učila ve škole devět let ) .
Ale v češtině to vůbec nefunguje .
Já si vymyslím slova a lidé mi nerozumí .
To je škoda .
Ale nedá se nic dělat .
Kazdý řiká , že ta nejdůležitější věc je , že mluvím s českými kamarady , abych cvičila mluvit .
Ale to není tak jednoduché .
Mám skoro žádný český kamarady .
Odkudpak ?
Ani Ve třídě ani na koleji nejsou češi .
A je uplně přírodné , že člověk se spřáteluje s lidými , ktery vidí každý den .
Je tam i další zajímavá věc : Zdá se mi , že už neumím francousky od té doby , co jsem byla
v Praze .
Všechno rozumím , ale když otevřím ústa , bude česky .
Ale to je asi dobré znamení …
Čeština a já
Ta první věc je , že to musím napsát česky , že musím něce vyjadřovat s malým množstvím slov a s primitivními konstrukcemi , které už v němčině , v mém materském jazyku , není
lehké .
Ráda se učím jazyky ale ta čeština pro mě není jednoduchá .
To mě vlastně neudivuje .
Každý ví , že ty slovanský jazyky jsou jiný než ty románský a s němčinou nemají tolik podobností
jako má například angličtina .
Můj hlavní problém jsou slova .
Když se učím nové slovo , často nevěřím , že to slovo skutečně
existuje .
Pro mě to je jenom libovolný sled slabik a dokud nejsem slyšela slovo , nejsem jistá , jestli jsem si to zapomatovala správně .
Druhý problém je taky problém slov .
Když chci něco říct a mi chybí slovo ve francouštine nebo v angličtině , mužů použivat latinské slovo a ho trochu změnit , aby se ono hodilo k tomu
jazyku .
Ten systém funguje docela dobře ( umím dobře latinsky protože jsem se to učila ve škole devět let ) .
Ale v češtině to vůbec nefunguje .
Já si vymyslím slova a lidé mi nerozumí .
To je škoda .
Ale nedá se nic dělat .
Kazdý řiká , že ta nejdůležitější věc je , že mluvím s českými kamarady , abych cvičila mluvit .
Ale to není tak jednoduché .
Mám skoro žádný český kamarady .
Odkudpak ? Ani Ve třídě ani na koleji nejsou češi .
A je uplně přírodné , že člověk se spřáteluje s lidými , ktery vidí každý den .
Je tam i další zajímavá věc : Zdá se mi , že už neumím francousky od té doby , co jsem byla
v Praze .
Všechno rozumím , ale když otevřím ústa , bude česky .
Ale to je asi dobré znamení …
Mám napsát esej o mém nejhorším dne ale vůbec nic mi nenapadne .
To neznamená že v mém životě nic špatného se nestane , ale nedokážu se zapamatovat .

Marcela zavolala „ help !

help !“

( Marcela neumí italsky ).

Ale nikomu neslyšeli kromě zachráněny .

zachráněna skočil do vody a chranil ji .

Marcela mu poděkovala a seznamili se .

zachráněna se jmenuje Max , který je velmi sympatický .

Marcela ho pozvala do baru ,

spolu prožili hezký týden , spolu byli na mnoha místech , třeba na diskotéce , navýletu a vecerní procházky po plaži .

A dokonce se zamilovali do sebe .

Ale bohužel Marcela musela jet domů po tydnů .

Když Marcela bla v Praze , Často s Maxem psala maily .

Max se chtěl učit česky , protože chtěl přestěhovat do Prahy a spolu žil s Marcelou .

pane ,

Jsem ráda , že s vámi seznamil .

Rozumím česky , tak se nebojte .

Jsem štíla , veselá holka , ale nejsem moc hezká .

Ráda moc cestuju a jezdím na kole .

Doufám , že můžeme někdy spolu jít na výlety .

budu moc ráda .

Tak se mějte !

Co je pro mě v životě nejduležitější .

Ve svém životě , je hodně věci pro mě je důležitý .

Je těžko říct , co je pro mě nejdůležitější .

Například rodina .

Rodina pro mě je velmi důležitá .

Kdo nám dá nejvíce na světě ?

jsou rodiče .

Myslí si , že jsem nemohla bez rodiče dobře žit , když jsem nedospěla .

A koho ještě potřebuje člověk kromě rodiče ?

jsou kamarádi .

Když s kamarády někam půjde , tak může zapomenout hodně špatných věcí .

Když jsem byla v Praze poprvé , citila jsem velmi špatně .

Vůbec jsem nemohla tady zvyknout .

Je tady všechno pro mě jako cízí .

Když jsem začala chodit do školy , začala jsem se seznamit kamarády .

Oni mě hodně učili a pomohli .

Proto si myslím , že kamarádi ve svém životě jsou důležití .

A pak jsou znalosti .

Když lidé byli malí , taky začali chodit do školy , aby studovali hodně věcí , kteří nejena v knihách , a ještě v životě .

Studovali jsme hodně věcí a cizí jazyky , abychom hledali dobrou práci a tak dál .

Čeština a já

Ta první věc je , že to musím napsát česky , že musím něce vyjadřovat s malým množstvím slov a s primitivními konstrukcemi , které už v němčině , v mém materském jazyku , není

lehké .

Ráda se učím jazyky ale ta čeština pro mě není jednoduchá .

To mě vlastně neudivuje .

Každý ví , že ty slovanský jazyky jsou jiný než ty románský a s němčinou nemají tolik podobností

jako má například angličtina .

Můj hlavní problém jsou slova .

Když se učím nové slovo , často nevěřím , že to slovo skutečně

existuje .

Pro mě to je jenom libovolný sled slabik a dokud nejsem slyšela slovo , nejsem jistá , jestli jsem si to zapomatovala správně .

Druhý problém je taky problém slov .

Když chci něco říct a mi chybí slovo ve francouštine nebo v angličtině , mužů použivat latinské slovo a ho trochu změnit , aby se ono hodilo k tomu

jazyku .

Ten systém funguje docela dobře ( umím dobře latinsky protože jsem se to učila ve škole devět let ) .

Ale v češtině to vůbec nefunguje .

Já si vymyslím slova a lidé mi nerozumí .

To je škoda .

Ale nedá se nic dělat .

Kazdý řiká , že ta nejdůležitější věc je , že mluvím s českými kamarady , abych cvičila mluvit .

Ale to není tak jednoduché .

Mám skoro žádný český kamarady .

Odkudpak ?

Ani Ve třídě ani na koleji nejsou češi .

A je uplně přírodné , že člověk se spřáteluje s lidými , ktery vidí každý den .

Je tam i další zajímavá věc : Zdá se mi , že už neumím francousky od té doby , co jsem byla

v Praze .

Všechno rozumím , ale když otevřím ústa , bude česky .

Ale to je asi dobré znamení …