Datasets:
DT4H
/
coretvasa_cs

Dataset card Data Studio Files
xet
 Community
1
text
stringlengths
0
7.53k
vzestup množství hemoglobinu (130 ± 21 vs. 137 ± 18 g/l).
Naopak jsme nepozorovali změny v ostatních echokardiografi ckých parametrech, ve výsledcích spiroergometrie
nebo koncentraci natriuretického peptidu typu B (BNP).
Dle minnesotského dotazníku došlo u pacientů ke zlepšení kvality života, zejména dušnosti, únavy, zvládání běžných aktivit (otázky 5, 17, 12, 13) i celkového skóre (skóre
MLHFQ 36 ± 23 vs. 28 ± 2). V kansaském dotazníku bylo
zjištěno zmírnění symptomů (KCCQ symptom frequency
67 ± 26 vs. 77 ± 20, KCCQ symptom burden 65 ± 25 vs. 76 ±
21, KCCQ symptom stability 47 ± 20 vs. 68 ± 28), zmenšení
fyzických omezení (KCCQ physical limitations 58 ± 29 vs.
67 ± 25) i celkové zlepšení (KCCQ overall summary 58 ± 27
vs. 70 ± 23).
Během prvního roku od implantace MitraClipu zemřeli
tři pacienti – jeden pacient po ischemické cévní mozkové
příhodě při trombotickém uzávěru vnitřní karotidy bez
zjištěné souvislosti s implantovaným MitraClipem nebo
fi brilací síní, druhý po nitrolebním krvácení po pádu doma
za nejasných okolností. U dvou pacientů byla indikována
srdeční transplantace, jeden z nich zemřel časně po komplikované implantaci mechanické srdeční podpory (indikace „bridge to transplant“). Celkem sedm pacientů bylo
hospitalizováno pro srdeční selhání, a to dvakrát v souvislosti s komorovou arytmií, jednou pro fi brilaci síní a u čtyř
pacientů došlo k rekurenci významné MiR ≥ 3. stupně.
Celkově po 12 měsících přetrvávalo zlepšení ve funkční
třídě NYHA (2,8 ± 0,3 vs. 2,3 ± 0,2), zvýšení systolického
(113 ± 15 vs. 119 ± 12 mm Hg) i diastolického (68 ± 11 vs.
75 ± 9 mm Hg) krevního tlaku, vzestup množství hemoglobinu (130 ± 21 vs. 138 ± 17 g/l). Echokardiografi cky byla
ověřena redukce MiR (3,6 ± 0,4 vs. 2,2 ± 0,6), zmenšení
hmoty levé komory (139 ± 35 vs. 129 ± 29 g/m[2]) a trend ke
zlepšení funkce pravé komory (PK) dle systolické exkurze
trikuspidálního anulu (TAPSE). Na druhé straně bylo zjištěno mírné zhoršení EFLK (30 ± 8 vs. 27 ± 6). Nadále nebyly
pozorovány změny v koncentraci BNP a ostatních laboratorních parametrech, v dávkách kardiovaskulárních léků
nebo ve stupni plicní hypertenze.
V obou dotaznících kvality života přetrvávalo celkové
zlepšení (KCCQ overall summary 58 ± 27 vs. 69 ± 23, skóre
MLHFQ 36 ± 23 vs. 26 ± 13), konkrétně v minnesotském
dotazníku bylo kromě zmírnění dušnosti a únavnosti
(otázky 7, 8, 12, 13) popisováno i zlepšení psychického
stavu (otázky 17, 19, 21), v kansaském dotazníku zmínění
fyzických omezení (KCCQ physical limitations 58 ± 29 vs.
67 ± 24), zlepšení v kvalitě života (KCCQ QoL 55 ± 27 vs.
70 ± 2), závažnosti a stabilitě symptomů (KCCQ symptom
burden 65 ± 25 vs. 76 ± 18, KCCQ symptom stability 47 ±
20 vs. 66 ± 21).
Během dalšího sledování (nejdéle 37 měsíců) zemřeli dva pacienti – první při terminálním srdečním selhání,
druhý náhle. Celkem tři pacienti byli hospitalizováni pro
srdeční selhání a u dvou pacientů je indikována srdeční
transplantace.
Diskuse
Významná MiR při chronickém srdečním selhání zhoršuje
jeho projevy a je spojena s horší prognózou.[23,24] Jestliže
MiR přetrvává navzdory optimalizované léčbě srdečního
selhání, lze zvážit její intervenci. Chirurgická léčba je doporučena pacientům podstupujícím současně revaskularizaci nebo náhradu aortální chlopně (evropská doporučení I/C, americká IIa/C). Izolovaná operace funkční MiR
je kontroverzní indikací (dle evropských i amerických doporučení IIb/C). Přestože některé práce popisují zlepšení
symptomů i reverzní remodelační změny LK, je to za cenu
vyšší operační morbidity a mortality.[25] Problémem jsou
i časté rekurence MiR v dlouhodobém sledování a nedostatek důkazů o snížení mortality.[26] Navíc je mnoho pacientů neoperovatelných pro vysoké operační riziko.
Alternativou kardiochirurgie v léčbě funkční MiR se
stala v poslední době implantace MitraClipu. Od roku
2003 bylo celosvětově implantováno přes 50 tisíc MitraClipů.[21] Klíčová randomizovaná studie EVEREST II porovnávající MitraClip oproti kardiochirurgické operaci (89 %
plastika mitrální chlopně, 11 % náhrada mitrální chlopně) ukázala, že navzdory vyššímu výskytu reziduální MiR
po implantaci MitrClipu u některých nemocných, která
vyžadovala chirurgickou intervenci, byla tato intervenční metoda bezpečnější než kardiochirurgický výkon a při
technicky úspěšné implantaci byly výsledky srovnatelné.[3]
Na základě této studie se implantace MitraClipu stala
akceptovanou alternativou kardiochirurgie v léčbě d egenerativní MiR u inoperabilních nebo vysoce rizikových nemocných (evropská i americká doporučení IIb/C).[1,2] Je nutno zdůraznit, že do studie EVEREST II byli zařazeni pouze
operabilní pacienti bez systolické dysfunkce LK, z nichž
74 % mělo degenerativní a jen 26 % funkční mitrální
regurgitaci. Data z evropských registrů[4−6] však ukazují,
že v běžné praxi převládají pacienti s funkční MiR, často
s dysfunkcí LK a vysokým operačním rizikem. Podle těchto registrů nebo následné metaanalýzy dat je i u těchto
nemocných implantace MitraClipu bezpečná a zlepšuje
symptomy i kvalitu života.[22]
Podle současných doporučení kardiologických společností lze zvážit implantaci MitraClipu i u nemocných
s EFLK < 30 %, kteří zůstávají významně symptomatičtí
navzdory standardní léčbě srdečního selhání (evropská
doporučení IIb/C, americká doporučení MitraClip v této
indikaci neuznávají). Evropské registry, řada menších prací i metaanalýza prokazují, že MitraClip u těchto pacientů
zlepšuje symptomy a je bezpečnou metodou.[4−13] Nedořešenou otázkou zůstává vliv na mortalitu. Dvě malé nerandomizované studie ukázaly v porovnání s konzervativní
léčbou po implantaci MitraClipu snížení celkové mortality[27,28] i hospitalizací pro srdeční selhání.[27] Defi nitivní od
|Tabulka 3 − Srovnání výsledků před implantací a ve 3. a 12. měsíci po implantaci MitraClipu|Col2|Col3|Col4|Col5|Col6|
|---|---|---|---|---|---|
||Před MC (n = 30)|Tři měsíce (n = 30)|Δp vs. před MC|Jeden rok (n = 27)|Δp vs. před MC|
|Stupeň NYHA|2,8 ± 0,3|2,2 ± 0,5|0,001|2,3 ± 0,2|0,008|
|NYHA ≤ 2|5 pacientů (16 %)|23 pacientů (77 %)|< 0,001|16 pacientů (59 %)|0,0003|
|NYHA ≥ 3|25 pacientů (84 %)|7 pacientů (23 %)|< 0,001|11 pacientů (41 %)|< 0,001|
|Systolický krevní tlak (mm Hg)|113 ± 15|118 ± 13|0,2|119 ± 12|0,03|
|Diastolický krevní tlak (mm Hg)|68 ± 11|75 ± 12|0,03|75 ± 9|0,04|
|Index tělesné hmotnosti|27 ± 5|27 ± 5|0,6|28 ± 5|0,47|
|Fibrilace síní|7 pacientů (23 %)|8 pacientů (26 %)|0,32|9 pacientů (33 %)|0,16|
|Fibrilace síní nově vzniklá||Žádný pacient||2 pacienti (6 %)|0,16|
|BNP (pg/ml)|701 ± 626|586 ± 458|0,54|520 ± 351|0,5|
|Hemoglobin (g/l)|130 ± 21|137 ± 18|0,003|138 ± 17|0,02|
|Kreatinin (μmol/l)|113 ± 40|112 ± 36|0,61|116 ± 47|0,9|
|AST (μkat/l)|0,46 ± 0,1|0,58 ± 0,2|0,04|0,54 ± 0,3|0,1|
|ALT (μkat/l)|0,52 ± 0,2|0,63 ± 0,3|0,04|0,60 ± 0,5|0,2|
|Dotazníky||||||
|KCCQ fyzická limitace (%)|58 ± 29|67 ± 25|0,01|67 ± 24|0,05|
|KCCQ stabilita symptomů (%)|47 ± 20|68 ± 28|0,006|66 ± 21|0,005|
|KCCQ frekvence symptomů (%)|67 ± 26|77 ± 20|0,003|74 ± 22|0,13|
|KCCQ závažnost symptomů (%)|65 ± 25|76 ± 21|0,002|76 ± 18|0,03|
|KCCQ sociální limitace (%)|59 ± 31|67 ± 28|0,05|68 ± 30|0,16|