id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-007423 | Esta hoja arrebatada a una corona
que la fortuna colocó en mi frente
entre el aplauso fácil e indulgente
con el primer ensayo se perdona
Esta hoja de un laurel que aún me emociona
como en aquella noche, dulcemente
por más que mi razón comprende y
siente
que es un laurel que el mérito no abona
Tú la... | A Rosario | Manuel Acuña | es | 0 | iambic |
mpm-de-056052 | Dies Tröpfgen, das so rein, so rund,
Und, wie ein Tröpfchen Thau, auf Bluhmen klar
und bunt;
Auch klar und bunt auf bunten Bluhmen lieget,
Ergetzt, erquicket und vergnüget
Mich recht auf eine neue Weise.
Ein süsses Hoffen schmeichelt mir,
Es gläntze dieses Naß, in seiner reinen Zier,
Dem grossen Schöpfer selbst zum Pre... | Der schönste Thau. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-021846 | Steigt aus euren blut'gen Grüften,
Die ihr trugt ein Heldenherz,
Denn ich wittr' es in den Lüften,
Wie da gährt ein neuer März.
Aus dem Rauschen dieser Stürme
Hör' ich zu der Menschheit Heile
Einen Zug von Guillotinen
Und das Schwirren heil'ger Beile.
Nur im Blute wohnt die neue
Freiheit, nur im rothen Blut!
Kommen wir... | 3. Aus dem FF. | Ludwig Eichrodt | de | 1 | trochaic |
mpm-es-001632 | Tonante monseñor, ¿de cuándo acá
fulminas jovenetes? Yo no sé
cuánta pluma ensillaste para el que
sirviéndote la copa aun hoy está.
El garzón frigio, a quien de bello da
tanto la antigüedad, besara el pie
al que mucho de España esplendor fue,
y poca, mas fatal, ceniza es ya.
Ministro, no grifaño, duro sí,
que en Lípari... | - LVI - A la muerte de Miguel de Guzmán, hijo del Duque de Medina Sidionia a Júpiter | Gongora | es | 0 | iambic |
mpm-cs-044597 | Že se spolu rádi máme,
to si často povídáme;
proto rád bych k Tvému svátku
něco dal Ti na památku.
Nuže přijmi za Tvou lásku
Pepouška zde na obrázku. | 9. S fotografií. | Josef Uhlíř | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-058296 | Ists möglich, daß deinem verblendeten Geist
Die Wirkung der Gottheit, die Welt, nicht gefällt?
Daß er, in Geschöpfen, den Schöpfer nicht preist,
Du Schänder der Schöpfung, Verächter der Welt? | Vorwurf. | Barthold Heinrich Brockes | de | 5 | amphibrachic |
mpm-de-026625 | Als ihn befreite Bürger priesen
Mit Thränen, Segnungen und Flehn,
Ihn dankend ihren Retter hießen,
Wie war in stiller Größ' er schön!
Denn wie im Kampf dem wilden Krieger
Der Muth den höchsten Schmuck verleiht,
Schmückt Menschlichkeit den starken Sieger
Und liebliche Bescheidenheit. | 1L: Als ihn befreite Bürger priesen | Luise Hensel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-055325 | Maria, matko milosti,
sem k tobě jdu v té úzkosti
své srdce tobě otvírám,
v němž dávno bolest zavírám,
bys ruku svou v ně vložila,
bys jeho žalost zmenšila –
o Maria!
Měla jsem, měla milého
jak beránka tak dobrého;
co matka svému dítku je,
co jarní slunko kvítku je,
to milý srdci mému byl,
s nímž v milosti se zasnoubil... | Jeptiška. (II. U matky boží v kapli.) | Alois Vojtěch Šmilovský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-062942 | Obecenstvu v Mladé Boleslavi
ve známost se slušně uvádí,
aby šetřilo si svého zdraví
a nelilo špínu na ulice,
neb již tak dost tuberkule dáví naše plíce.
A kdo nechtěl by dbát hygieny,
bude vsazen ihned do vězení.
Hleďme, mají strach o naše plíce,
aby nežraly je zrádné bacily,
co však jsme jich s choboteckou vypili,
na... | VYHLÁŠKA. | Leo Karmín | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006690 | Añoro yo aquel tiempo del miriñaque inflado,
de los bucles en torno de la ovalada frente,
de los largos zarcillos de plata reluciente
y del impertinente que hoy ha resucitado.
En un daguerrotipo, que un fiel enamorado
guarda, he visto una dama de aquel tiempo; y mi mente
se ha sentido confusa, porque en nuestro present... | I | José Santos Chocano | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005328 | Padre segundo de mi madre y mío,
que la cumbre ocupaste del Estado,
luego a lo eterno y santo consagrado,
viviste de la tierra en el desvío:
tu fin, temprano al mundo, a ti tardío,
lamenta el pobre a quien contigo
el hado
quitó amparo y sustento y padre amado,
¡Oh en la virtud, como en el nombre, Pío!... | A la muerte de don Pío de Tristán | Clemente Althaus | es | 0 | iambic |
mpm-cs-069314 | Je těžko mi, jak bych se navrátila
dnes domů z pohřbu. Předvečer je svátků,
noc s tichem chrámů gotických se slila,
kol všude smutek Velikého pátku.
Mé duši zdá se, v krásném snu že žila,
ta chvíle všechno odplavila v zmatku,
vše, po čem prahla, v sladkých dumách snila –
dnes pozbyla svých nejcennějších statků.
Jsou Ve... | 33 Je těžko mi, jak bych se navrátila | Tereza Dubrovská | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-039104 | CO nesmrtelno, Bůh to ví,
jenž vztyčí stéblo trávy
na troskách měst, jež největší
té země králů staví.
Co nesmrtelno, Bůh to ví,
jenž ve skřivánčím hlasu
dnes dá znít tolik vřelosti,
jak na počátku časů.
Co nesmrtelno, Bůh to ví,
jenž v prostém lidském citu
upevnil drama lidskosti
jak hvězdy na blankytu. | CO NESMRTELNO. | Josef Václav Sládek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-020845 | Kommt wohl, daß ein berühmter Mann
Hat seinen Fehler dann und wann,
Daß er aufs Geld sich nicht versteht,
Die Wirtschaft gehn läßt, wie sie geht,
Beim Weine Zeit und Maß vergißt
Und sonst tut, was nicht sauber ist.
Das alles wird nun nimmer fein,
Doch mag man's solchem Mann verzeihn,
Wiewohl er ohne das auf Ehr'
Einem ... | Vom Genius | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-en-000647 | I was thy neighbour once, thou rugged Pile!
Four summer weeks I dwelt in sight of thee:
I saw thee every day; and all the while
Thy Form was sleeping on a glassy sea.
So pure the sky, so quiet was the air!
So like, so very like, was day to day!
Whene'er I looked, thy Image still was there;
It trembled, but it never pa... | Elegiac Stanzas Suggested by a Picture of Peele Castle in a Storm, Painted by Sir George Beaumont | William Wordsworth | en | 0 | iambic |
mpm-es-006692 | ¡Cayó sin dar un ¡ay! en la primera
y última desventura de su vida!
¡Ya no asusta el cometa sin medida
que se apagó en mitad de la carrera!
Y este llanto que moja mi severa,
rugosa faz en la vejez sumida,
es ya la última lágrima exprimida
de una fuente de amor que amor no espera
¡Poeta del pesar!... De la
... | Recordando el entierro de Espronceda | Antonio Ros de Olano | es | 2 | polymetric |
mpm-es-004020 | Desata el capirote y las pigüelas,
águila de Filipo soberano,
verá el antiguo y nuevo mundo hispano
que al sol te acercas y a su lado vuelas.
El aire dejen, cuando el aire impelas,
el pardo azor, belígero otomano,
y aquel sacre o sacrílego cristiano
que tiembla ya de que su nombre celas.
Muestra, subido al cielo, al ba... | - CXCIII - A la encamisada del Príncipe Nuestro Señor | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-047264 | Mně zdál se divný, divný sen,
v něm celý byl jsem utopen,
že v šer, kdy pěli kohouti,
jej nemoh jsem si z očí vymnouti.
Kdos umřel mi, kdos nejbližší...
Ach, kdy se srdce utiší?
Kdo byl to jen, zda matka, druh?
Já nerozeznal v moři dojmů, tuch.
Den celý v tomto vědomí
jsem bloudil, pln té pohromy,
den celý čekal zprávy... | SEN. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005048 | Viví, cuando Amor quiso, en mi cuidado
ufano y sin temor, mas mi destino
no sufrió que este bien fuese contino,
que no dura en amor un dulce estado.
Desierto de remedio y engañado,
cual mísero y errante peregrino,
por los montes voy solo, sin camino,
de mí mismo y de Amor desamparado.
En medio del dolor, en la memoria,... | - CLIV - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-en-001372 | I know I am but summer to your heart,
And not the full four seasons of the year;
And you must welcome from another part
Such noble moods as are not mine, my dear.
No gracious weight of golden fruits to sell
Have I, nor any wise and wintry thing;
And I have loved you all too long and well
To carry still the high sweet b... | I know I am but summer to your heart (Sonnet XXVII) | Edna St. Vincent Millay | en | 0 | iambic |
mpm-de-017822 | Nee, Jung, du wagst din Läben recht,
dat up sonn Been du geihst!
De sünd jo as'n Wäwerknecht
sin, dat's dat allermeist.
Un, Jung, wenn du de Hand mi giffst,
denn heww ick grote Not,
wat du dor mal an hacken bliffst,
as Metten an min'n Hot.
Nee, Jung, du möst inne Sniderlihr,
du büst as'n Lappen Plünn;
du kannst to Nod ... | Snider | John Brinckman | de | 0 | iambic |
mpm-es-008492 | ¿Quién muere allí? Detente, escucha, mira,
no ves (que gran dolor) Otra vez huerto
cadáver tronco, que de horror cubierto,
a otro tronco en sufrir, alma respira.
Desde la Cruz un Héroe aliento
inspira
al gran Javier, que mide con pie incierto,
el Indio suelo, y congojado, o muerto,
la tierra, el ai... | Soneto | Joseph Bruton y Mójica | es | 0 | iambic |
mpm-de-024512 | Wie ein erwachen war zu andrem werden
Als wir vergangenheit in uns gebändigt
Und als das leben lächelnd uns gehändigt
Was lang uns einzig ziel erschien auf erden
Auf einmal alle stunden so nur galten:
Ein mühevolles werben um die hohe
Die uns vereinte die in ihrer lohe
Gestalten um uns tilgte und ge... | S IEG D ES S OMMERS | Stefan George | de | 0 | iambic |
mpm-cs-014488 | Kykyryký! Dost je spánku,
den se budí do červánků,
do růží a do zlata:
vzhůru, lidé, vzhůru, zvěři,
zapěj, ptáčku, skrytý v keři,
vůni dyšte, poupata!
Kykyryký! Pejsku, taky
promni ospalé své zraky,
vylez z boudy trochu ven,
řetěz shoď se šíje svojí,
hlas svůj připoj k písni mojí:
kykyryký, už je den!
Kykyryký! Vstaňte... | Kohoutova píseň. | Josef Kalus | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-045398 | Diego Lainez v chmurné dumě
nad pohanou svého domu,
nad Abarků, nad Iňigů
bohatší jenž, starší k tomu;
znamenaje sil že nemá
pro vysoké svoje stáří,
potupu že pomstít svoji
nikdy se mu nepodaří;
nemoh celé noci spáti,
při kvasu též vesel býti,
neosmělil se, zrak zvednout,
ani z domu svého jíti,
ani osloviti druhy,
tak ... | II. Stisk ruky. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-065332 | Mátožné slunce v dálce za lesy
pomalu hasne v tlupě šedých mraků.
Teď smutek večera se v duše zavěsí,
stín vdechne v jas modravých dívčích zraků.
Umlkne za vsí ševel topolů,
jak lesklý had se potok s luhu svine.
Vrátí se stáda s pastvin údolu,
oponou černou země s nebem splyne.
Pak v chaloupkách žal houslí ozve se,
jak... | Píseň. | Julius Skarlandt | cs | 0 | iambic |
mpm-de-032695 | Der Liebesgott, geschmückt mit allen Reitzen,
Erschien mir heut im leichten Morgentraum,
An seiner Hand ein loses braunes Mädchen;
»da, sprach er, nimm die blühende Brunette
Küß sie, und drück sie fest in deine Arme.«
Ich that es, und wir sanken auf den Sopha:
Wie schalkhaft lächelte der kleine Amor
Als er, gleich Wolk... | Ein lehrreicher Traum von Amor. | Johann Georg Scheffner | de | 0 | iambic |
mpm-es-006853 | Tú nos diste la luz, nos diste el viento,
la cumbre secular, y el océano;
con tu gigante y poderosa mano,
hiciste al mundo del mortal asiento.
Tú nos diste el amor y el sentimiento
y el genio de las artes soberano;
tú bajaste a la tierra, como hermano
de a criatura que te alzó el tormento
Tú diste al hombre del saber l... | El pan eucarístico | Bernardo López García | es | 0 | iambic |
mpm-cs-003332 | Jak Betlem leží na hoře
to bílé město v pokoře.
Zde narodil se lásky rek –
náš milý svatý František.
Jdu z basiliky k náměstí,
kde v chmurné kráse dóm se tmí.
Zde všechno svaté vnady má,
vše líbám, hladím očima.
Jdu z mocných středověkých bran
kol svaté Kláry v jitra van.
A hájem oliv prastarých
jdu dolů, k cíli tužeb ... | FIORETTI V ASSISI | Karel Dostál-Lutinov | cs | 0 | iambic |
mpm-de-018889 | Ich weiß nicht, ob die Welt kan länger stehn und halten,
Weil da und dort ihr Bau nimmt Brüche, Risse, Spalten.
Gott scheidet sich von uns; wir scheiden uns von Gott.
Die Wolfahrt reumt das Land, und bleibt uns nichts als Not;
Die Tugend fleucht seitab; die alten Laster weichen
Der neuen Teuffeley. Es künnen sich nicht... | 1L: Ich weiß nicht, ob die Welt kan länger stehn und halten, | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-es-000028 | ¡Ay, falso burlador, sabroso sueño,
malamente traidor, me has ofendido!
¡Ay, nunca hubiera yo jamás dormido
o nunca se acabara tu beleño!
La saña injusta y el turbado ceño
me mostraste en amor ya convertido,
y en llegándome al vivo del sentido
el mal, me huyó el bien como su dueño.
¿Para qué fue, traidor, aquel mostrar... | - CLXXXIII - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-en-000259 | Alas, 'tis true I have gone here and there
And made myself a motley to the view,
Gor'd mine own thoughts, sold cheap what is most dear,
Made old offences of affections new.
Most true it is that I have look'd on truth
Askance and strangely: but, by all above,
These blenches gave my heart another youth,
And worse essays ... | Sonnet 110: Alas, 'tis true I have gone here and there | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-en-000454 | 1
AMETAS
Think’st thou that this love can stand,
Whilst thou still dost say me nay?
Love unpaid does soon disband:
Love binds love as hay binds hay.
2
THESTYLIS
Think’st thou that this rope would twine
If we both should turn one way?
Where both parties so combine,
Neither love will twist nor hay.
3
AMETAS
Thus you va... | Ametas and Thestylis Making Hay-ropes | Andrew Marvell | en | 1 | trochaic |
mpm-es-007797 | Soy un hombre feliz: la vida mía
sin blasonar de griega ni romana,
esfuerza y es salud cada mañana,
es lucha, y es amor, y es alegría.
Tengo de Don Quijote la manía,
y por Dama, una bella americana
que, mejor que la dama tobosana,
robusto infante de mi sangre cría.
Es mi amigo sin par un libro abierto,
y es la memoria ... | Autorretrato | Félix Etchegoyen | es | 0 | iambic |
mpm-es-007563 | Como cristiano niego el fatalismo,
mas no dejo de ver, aunque cristiano,
que arrastra siempre el corazón
humano
un vértigo a caer en el abismo
Un vértigo, que mata al egoísmo,
que procuramos evitar en vano,
que, acometiendo, hace enfermar al sano
y que a todo mortal tienta lo mismo.
Es la curiosida... | La curiosidad | Jacinto Labaila | es | 0 | iambic |
mpm-cs-035731 | Hle, v bělostkvoucí řízu halí
se naše máti země zas,
svůj úsměv v mlhy závoj kryje,
v něj sněhu hvězdic vetkán jas –
a čelo zdobí věncem chvoje,
tou smutnou zelení.
A děti její, drobní ptáci,
ti mlknou, tichnou jako v snách...
i vlnky usínají v skoku,
snad tíží je už ledu strach.
A lesy – to jsou stesků zdroje
nad mrtv... | Zima. | Herma Pilbauerová | cs | 0 | iambic |
mpm-de-014665 | Kein Mensch kanseelig seyn/ als in dem höchsten Gutt;
Wie daß mans dann verläst/ und’s kleine suchen thut? | 322. Die Seeligkeit ist in dem höchsten
Gutt. | Angelus Silesius | de | 2 | polymetric |
mpm-es-009058 | Ya de mis quietos días el sereno
cielo se va turbando y con sosiego
en el alma se enciende un
nuevo fuego
que me consume dulcemente el seno
Recoge, corazón, recoge el freno
y a más sano lugar te vuelve luego,
pues que de amor el más sabroso
juego
está con hiel templado y con venen... | Soneto | Jerónimo de Lomas Cantoral | es | 0 | iambic |
mpm-en-000659 | O blithe New-comer! I have heard,
I hear thee and rejoice.
O Cuckoo! shall I call thee Bird,
Or but a wandering Voice?
While I am lying on the grass
Thy twofold shout I hear;
From hill to hill it seems to pass,
At once far off, and near.
Though babbling only to the Vale
Of sunshine and of flowers,
Thou bringest unto ... | To the Cuckoo | William Wordsworth | en | 0 | iambic |
mpm-es-003938 | La vela de traición y viento llena,
con la vista cansada y el deseo
sigue Ariadna del traidor Teseo
desde la playa que a su llanto suena.
Sus hebras de oro, de piedad ajena,
injuria, y deja en su dorado empleo
al aire rico y al azul Nereo
con perlas que llorando da a la arena.
«Vuelve, ingrato -le dice- y al engaño
con... | Lamento de Ariadna | Luis Martín de la Plaza | es | 0 | iambic |
mpm-de-047403 | Auf
Es ruht auf einer
Und als die
Ihr Römer seyd getrost, euch glückt ein jeder Zug;
Ein | 47. Auf den Zweykampff der Horatier und Curatier | Christian Wernicke | de | 2 | polymetric |
mpm-de-018451 | Mehr als zu viel geschmeichelt wird, doch hat die Wahr-
heit ganz und gar
Bey solchem Zustand sich verloren, ein unaufhörlichs
Zanken, Keifen
Und Widerspruch sich eingefunden. Ein solch Begreifen
ist mit Recht
Ein wahrer Rechtgeiz wohl zu nennen,
Da wir, mit Ausschluß aller andern, das stets bestrittne
Recht allein
Für... | Der Wissenssucht schädliche
Folgen. | Barthold Heinrich Brockes | de | 2 | polymetric |
mpm-de-007003 | Du gold'ne Zeit, du Traumbild der Poeten!
Wann leuchten wieder deine Morgenröthen?
Jetzt ist des Menschen Eigenstes geknechtet;
Wer selbst sich lebt, verspottet und geächtet.
Ob allem Hohen, Ed'len, höhnend prangt
Die Heuchelei, gleich einer frechen Dirne,
Die keck nach Scharlach und nach Purpur langt,
Demüth'ge Schaam... | 11. Letzter Trost | Louise Aston | de | 0 | iambic |
mpm-de-046426 | Drey Weisen tragen GOtt in mir drey Gaben an:
Der Leib zerknirschungs
Liebe/
Der Geist den Weyherauch der Andacht wie er kan:
Ach daß ich immerdar so dreymal Weise bliehe! | 240. Die Drey Geistliche Weisen. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-025339 | Die Sonnenblume liebt das Licht,
Sie will sich stets zur Sonne drehen;
So mußt du Gottes Angesicht,
Willst du nicht irren, auch ansehen. | 1L: Die Sonnenblume liebt das Licht, | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-051272 | Popíjeje s klidem bohů
o tobě sním. Jenine!
V keř jak bodavého hlohu
útlý květ se rozvine.
Měkký, snivý, růžobledý
s jemnou vůní přesladkou
v sobě nese tajů sledy
s celou žití pohádkou.
Jako hloh i život raní
a má trpké ovoce,
píchá v srdce, píchá v skráni
v křivé losů zátoce.
Jen když aspoň jeden kvítek,
upomínka na m... | PIJÁCKÉ (VII) | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-046639 | O recht in seinem Zorn hat das gerechte Wesen
Mir dieses ferne Land zur Wohnung auserlesen. | Abhandlung
von der Schreibart in Miltons
verlohrnen Paradiese. | Johann Jacob Bodmer | de | 0 | iambic |
mpm-en-000308 | For God’s sake hold your tongue, and let me love,
Or chide my palsy, or my gout,
My five gray hairs, or ruined fortune flout,
With wealth your state, your mind with arts improve,
Take you a course, get you a place,
Observe his honor, or his grace,
Or the king's real, or... | The Canonization | John Donne | en | 0 | iambic |
mpm-de-017872 | Fast noch ein Kind und hast Gewalt schon, bist
Schon Herrin über mich, der nun sein Glück
Einzig an deiner Huld und Güte mißt,
Demütig dein, und kann nicht mehr zurück.
O junge Herrin, unter gütigem Stern
Sind meine stillen Jahre hingegangen,
Doch träumte mir von einer Insel, fern,
Ach so traumfern, wo solche Lieder kl... | Eine Liebe | Gustav Falke | de | 0 | iambic |
mpm-cs-022878 | Vyběhla ze vrat. Vzkřikla. Dítě, klid!
Jsem cizincem! Proč strach přede mnou marný...
Spustila závoj. Stín se kolem kmit’.
Panenství mrtvé vyšlo z Hôtel Garni.
Nervosním krokem muž z hôtelu spěl.
Za dívkou hlédnuv opačným šel směrem.
Vzduchem se nápěv „Süsses Mädel“ chvěl
a jarní touhy táhly podvečerem... | HOÊTEL GARNI. | Louis Křikava | cs | 0 | iambic |
mpm-de-018446 | Nunmehr bricht die Zeit heran,
daß du, Christ, dich einst solst rächen
und dem seine Kräfte brechen,
der dir alles Leid tut an,
der so oft dein Blut gelecket
und mit bloßem Namen schrecket.
Der versöhnte Himmel weist,
wie er wieder wolle segnen,
läßt uns seine Gunst begegnen,
wo uns noch sein Eifer schmeißt.
Was uns it... | 21. An die Holsteinischen Herren Abgesandten | Paul Fleming | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-058494 | Jsme příslušníci jedné obce
a jde to s námi hezky s kopce.
To smutná obec. V bahno líné
vše ponenáhlu zapadá,
a po kraji, jenž nudou hyne,
se táhne teskná nálada.
Zní z hospod ještě drsné křiky,
ty zmlknou, než se rozední –
při táhlých zvucích harmoniky
tančíme tanec poslední.
Je špatným vtipem říci: Panny!
To slovo bu... | [Umírající království] | Roman Hašek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-064984 | Je skepse nejlepší prý moudrost žití
a ten, kdo pochybuje, mudrc pravý.
Ať jaro voní, zlaté slunce svítí,
ať duch se noří světla ve záplavy,
ať žití pěšiny jsou plny kvítí,
kdo přece záruku dá, že proud dravý
vše v okamžiku příštím nezlomí ti,
neb že to není fikce choré hlavy?
Kdo pochybuje, nejblíž u pravdy je,
neb př... | SKEPSE. | Vojtěch Martínek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-001475 | Co v srdci mém se děje?
Ó, tajuplný taj!
V něm jarní vánek věje,
že blahem chví se kraj.
V sasanek něžných zvoncích
po cestách k údolí
na ojíněných stoncích
to tiše hlaholí.
Nad tajícími sněhy
zní jejich vroucný hlas,
v té písni houslí něhy,
v ní luny stříbrojas.
Jar zašlých voní dechem,
lká hudbou ztlumenou –
vře srdc... | TAJEMSTVÍ | Alfons Breska | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005008 | Céfiro renovó en mi tierno pecho
floridas ramas de esperanza cierta,
a mansa pluvia, a sol temprano abierta,
y todo se mostraba en mi provecho.
Cuando de hielo un crudo soplo hecho
de aquella parte de calor desierta,
abate en tierra mi esperanza muerta,
y el trabajo en un punto, fue deshecho.
Quedó en el mismo puesto e... | - LV - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-042522 | Vy jste byli vlasti za obrance?
Péči měli jste jen o své rance,
Jak se nepřátelé zjevili,
Patami jste na ně měřili. | 195. Na N. N. | Matěj Josef Sychra | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008876 | Con voz sonora y plectro nunca oído
en manos de la fama el Mantuano
puso el incendio y el furor Troyano,
con que quedó seguro del olvido
El que en Esmirna tuvo patrio nido,
con numeroso acento más que humano
cantó del Griego astuto el nombre ufano,
del tiempo y de la envidia defendido.
Estos cantaron con estilo grave,
... | Soneto | Joseph de Medrano | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-045578 | Má duše, hádej, čím jsi byla,
než přišlas v tělo moje,
jeť věčná ve přírodě síla,
jsou věčné žití zdroje!
Snad slzičky květ na vyprahlé stráni,
jenž otevírá kalich v době ranní
a světlo hledal, avšak příliš záhy
své rosné zbaven vláhy
se unavený schoulil v umírání?
Máš pravdu, duše, tak,
vždyť posud snivý zrak
teď ješt... | Hovor s duší. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-021383 | Ich sitz' in meinen Blumen,
Seh' still der Welle nach,
Sie rinnt, sie rauscht so schnelle,
Nimmt hin mein leises Ach.
Du Welle, liebe Welle
In Liebchens Mühlenbach!
Ich sitz in meinen Blumen,
Seh nach dem Häuschen hin;
Dort pflanzt' ich Blumen viele,
Da wohnt mein Lieb ja drin.
Wohl schau ich nach der Mühle,
Wohl schau... | 6. Am Bach | Luise Hensel | de | 0 | iambic |
mpm-es-007359 | ¡Sí, te conozco! De la patria vienes
donde el arte inmortal hizo su asiento,
y ternura, y pasión, y sentimiento
en el alma y la voz y el rostro tienes
Ora finges halagos o desdenes,
ora expresas placer, ora tormento,
¿que corazón no inundas de contento?
¿qué ojos hay que de lágrimas no llenes?
¡De nuestro amor has hech... | A la egregia artista Virginia Marini | Manuel del Palacio | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005292 | ¡Quiero abundar tus rizos abundosos
con perfume embriagante de verbenas;
y tu cuello enlazar con las cadenas
ardientes, de mis brazos amorosos!
¡Quiero encender con besos fervorosos
la sangre que circula por tus venas;
y trocar en fogosas las serenas
miradas de tus ojos luminosos!
Porque siempre han de ser en mis amore... | Anhelos | Mercedes Matamoros | es | 2 | polymetric |
mpm-de-046888 | Gebt Ohren meinem Spruche,
Vernehmt und trinket nur,
Ein Bruchstück aus dem Buche
Der Weisheit der Natur.
Es fiel ein Strahl der Sonne
Zugleich mit Adams Fall,
Verlustig seiner Wonne,
Und ward, erstarrt, Metall.
Es hing das Gold in Klüften,
Wohin das Licht nicht drang,
Und sehnte sich, den Lüften
Zu künden Glanz und Kl... | Becher und Wein | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-003149 | Ja in des Herzens Glut werd' ich vergehen.
Seit mir die Welt verschwunden,
Die holden Kindlein mir der Tod entwunden,
Will nirgends Kühlung wehen;
Von wo aus freudig strömten alle Flammen,
Da dringen nun die Schmerzen hin zusammen.
Zurückgetreten sind ins Herz die Fluten,
Und will die Freundin lindern,
Erregt ihr sanft... | Klage der Mutter | Friedrich Schlegel | de | 0 | iambic |
mpm-de-028214 | Sehet, wie artig der Frosch nicht hüpft! Doch find ich die hintern
Füße um vieles zu lang, so wie die vordern zu kurz. | Rezension | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-es-003478 | Junto al moral el sitio destinado,
a dulcísimas lides de Cupido,
Tisbe esperaba, y alterada al ruido
de una fiera, corrió con pie turbado.
Pierde el cendal, el bruto la ha encontrado,
y en espuma sangrienta le ha teñido,
en ocasión que Píramo ha venido,
traído de su Amor, y su cuidado.
Tisbe exclama do estás (o trance ... | - CXXII - Al suceso trágico de Píramo | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-de-026941 | Friedhof der Alpen, deine Hügel schwellen
So friedensgrün am Tannenwald vor mir,
Als schlüge seine leisen grünen Wellen
Der stille Ozean des Todes hier.
Nicht hast du nach der Städter Art umzogen
Mit blanken Mauern rings den Wellenschwall!
Die sanften Hügel, als empörte Wogen,
Durchbrächen, überfluthend, bald den Wall!... | 1. | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-cs-006724 | Všechny barvy nebe má,
Zchází mu jen zelená.
Slavík v nebi zpívat chtěl,
Až do nebe vyletěl.
Zde se všechno krásně rdí,
Zde se všechno zlatem skví.
Slavík letem zemdlený
Hledá stromek zelený.
Luhy růžové má ráj,
Nemá však zelený háj.
Smutně slavíček zpívá,
Ráj se želem ozývá.
Neblaží slavíčka ráj,
Že nemá zelený háj.
N... | Slavík v nebi. | Vincenc Furch | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-001283 | Oblong, its jutted ends rounding into circles,
The old sunken basin lies with its flat, marble lip
An inch below the terrace tiles.
Over the stagnant water
Slide reflections:
The blue-green of coned yews;
The purple and red of trailing fuchsias
Dripping out of marble urns;
Bright squares of sky
Ribbed by the wake of a ... | The Broken Fountain | Amy Lowell | en | 2 | polymetric |
mpm-es-007333 | Tarde de procesión, tarde serena
en que te conocí y me enamoraste;
alegre tarde aquella en que dejaste
de amor y poesía el alma llena
Eres hermosa, complaciente y buena
Cuando yo te miré tú me miraste
y luego sonreíste y te ocultaste
con virginal rubor, pero sin pena.
En tu sonrisa juvenil y fresca,
que subrayó mirada ... | Soneto | Andrés González Blanco | es | 0 | iambic |
mpm-es-005111 | Vi elevarse un altar a la virtud
y el crimen castigado por doquier;
vi ¡oh prodigio! constancia en la mujer
y ciencia en la indolente juventud
Honrada contemplé la senectud
y en manos de los buenos el poder,
triunfante la justicia, y el deber
levantado a magnífica latitud
Arca abierta miré en la caridad
y proscrita la ... | Soneto | Ricardo Palma | es | 2 | polymetric |
mpm-de-034150 | Der Sonnen Purpur-Flamm' ist in das Wasser gangen:
des Höchsten Gnaden- Liecht ist noch in vollem Schein;
es bleibt / nicht nur wann Sonn' und Tag' hinunter seyn /
besonder ewiglich pflegt es uns zu umfangen.
O klarer Seelen Glanz! laß mich mit dir auch prangen /
wann Sternen / Sonn' und Mond / Erd / Himmel / fället ei... | 1L: Der Sonnen Purpur-Flamm' ist in das Wasser gangen: | Catharina Regina von Greiffenberg | de | 0 | iambic |
mpm-de-062979 | Nun muß der Knabe einsam geh'n,
Klagt über Thal und Hügel:
„süß' Lieb', süß' Lieb', wie bist Du schön:
Ach, hättst Du keine Flügel!“ — | Der Knabe . | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-007220 | Sintiéronse en el aire
nuevos ruidos
que, nuevas, le traían auras suaves,
como en nuevo vergel las
nuevas aves
piar s sienten al hacer sus nidos
Ecos de himnos de paz jamás oídos,
jubilosos y tiernos cuanto suaves,
de los paganos templos en las naves
iban a resonar como gemidos... | Roma y Cristo – IV | José Zorrilla | es | 0 | iambic |
mpm-es-002338 | Tú, princesa bellísima del día,
de las sombras nocturnas triunfadora,
oro risueño y púrpura pintora,
del aire melancólico alegría;
pues del sol que te sigue y que te envía
eres flagrante y rica embajadora;
pues por ennoblecerte llamé Aurora
la hermosa sin igual zagala mía,
ya que la noche me privó de vella,
y esquiva m... | - XIV - Habiendo llamado a su zagala Aurora, pide a la del cielo, que se detenga para ver en alto el retrato de su misma zagala | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-001453 | Henneke Knecht, was willst du thun,
Willst du verdienen dein alten Lohn,
Ueber Sommer bey mir bleiben?
Ich geb dir ein Paar neue Schuh,
Den Pflug kannst du wohl treiben.
Henneke sprach ein trozig Wort,
Ich will keim Bauern dienen fort,
Solcher Arbeit will ich trutzen,
Ich will mich geben auf die See,
Des hab ich grösse... | Henneke Knecht | Ludwig Achim von Arnim | de | 0 | iambic |
mpm-cs-044442 | Rád že hledím na slzinky,
Rád i očka na úsměv?
Vímť já, že to u děvinky
Je milostných citů zjev.
Pročež, když se budeš smáti,
Též se na mne pousměj;
A když slastí budeš lkáti,
Též i pro mne slzu lej. | XXI. Rád že hledím na slzinky, | Josef Uhlíř | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-023903 | Der du vom stralenden Thron des Unerschafnen dich
schwungest,
Um der Beschützer zu seyn von meiner unsterblichen
Himmlischer! sing in mein Lied mit Tönen der göttli-
Vom Halleluja der Himmel beseelt.
Lächle gefällig herab auf eine sterbliche Leyer,
Welche für dich nur ertönt in mitternächtlichen Stun-
Sage, wie dank ic... | An seinen Schutzgeist . | Justus Friedrich Wilhelm Zachariae | de | 0 | iambic |
mpm-de-051097 | Süßer Jesus, kehre wieder,
Sehnend irrt nach dir mein Blick;
Meine Seufzer, meine Lieder
Rufen: Liebster! kehre wieder,
Süßes Gut! komm' bald zurück. | [süßer Jesus, kehre wieder] | Luise Hensel | de | 1 | trochaic |
mpm-es-002646 | Desabrigan en altos monumentos
cenizas generosas, por crecerte,
y altas ruinas de que te haces fuerte,
más te son amenaza que cimientos.
De venganzas del tiempo, de escarmientos,
de olvidos y desprecios de la muerte,
de túmulo funesto, osas hacerte
arbitro de los mares y los vientos.
Recuerdos y no alcázares fabricas;
... | Moralidad útil contra los que hacen adorno propio de la ajena desnudez | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-053687 | Na lávce nad potokem
Loudila černým okem:
Chlapče můj rozmilý,
Nebuď tak zpozdilý,
Pojď za mnou, dej mi ruku,
Nespadneš do potoku.
Poslechni mojí rady,
Půjdeme do zahrady;
Maličká zahrádka,
Rostou v ní jablátka, –
Já ti je, můj milý, dám,
Protože ráda tě mám.
Což pak tě polekalo,
Vždyť tu nic nevolalo:
Chlapče můj, neb... | XXXIV. POMILOVÁNÍ. | František Ladislav Čelakovský | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-047884 | Kein Wetter ist so groß/ kein Donner kan so knallen/
Daß endlich nicht ein schön und warmer Sonnen-
schein
Darauf erfolgen solt’; Es geht so in gemein
Mit allen Menschen zu: Es kan nicht auf sie fallen
Des Unglükks schwere Last so endlich mit der Zeit/
Sich nicht verkehren solt? in süsse Fröligkeit. | Po stnubila Phœbus, | Georg Neumark | de | 0 | iambic |
mpm-de-053284 | Mein lieber Bruder, vor dem Jahre
War ich, wie du, so schön!
Was hatt ich da für schwarze Haare?
Du hast sie noch gesehn.
Da lobte jedes dieß Gesicht
Bewundernd um die Wette,
Und schwur, es sey kein Mädchen nicht
So schön, als Henriette.
Allein die Schönheit ist vergangen.
Da kam der Blattern Wuth,
Zerriß mir diese gla... | Die Schwester. | Christian Felix Weiße | de | 0 | iambic |
mpm-es-007081 | Volaste, alma inocente, alma querida,
fuiste a ver otro sol de luz más pura;
falsos bienes de vida que no dura
truecas por bienes de la eterna vida
Por Dios llamada, para Dios nacida,
ya de vana ilusión vives segura;
feliz te creo, pero mi ternura
con puñal de tristeza queda herida
¡Desdichado mortal, insano, insano,
e... | Soneto | Marcelino Menéndez Pelayo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-037803 | Kein Wort, kein Blick;
Das lieblichste Glück
Verschwunden, verloren, dahin!
Nie mehr – nie mehr – –
Von den Glücklichen wer,
Wer faßt den vernichtenden Sinn?
Kein flüsternder Gruß,
Kein lächelnder Kuß,
Die scherzende Lippe verstummt;
Die süße Gestalt
Nun starr und kalt
In das traurige Laken vermummt.
Was kann und verma... | [kein Wort, kein Blick] | Paul Heyse | de | 0 | iambic |
mpm-de-017061 | Was ist die Seligkeit? Ein Zufluß aller Freuden,
Ein stetes Anschaun Gotts, ein Lieben ohn Verdruß,
Ein Leben ohne Tod, ein süßer Jesus Kuß,
Nicht einen Augenblick vom Bräutgam sein gescheiden. | 68. Die Seligkeit | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-059380 | Buď Hospodinu vroucí dík za povznesení chvíli,
kdy dvé se našlo pohledů, dvě duše promluvily,
kdy malinký květ nalezen uprostřed širých pouští,
kdy z jedné číše společné mír přátelé dva pili,
buď jemu za vzpomínku dík, jež spojuje dvé myslí,
jež z různých prvků složeny přec k stejným břehům cílí,
dvé duší k sobě podobn... | III Buď Hospodinu vroucí dík za povznesení chvíli, | Bohuslav Knoesl | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001775 | ¿Qué busco, ciego, yo, con tan mortales
y ansiosas bascas? ¿Pienso que podría
satisfacer la sed inmensa mía
un mar de aquestos bienes (diré? ¿o males?)
¿No vi ya? ¿No probé cuán desiguales
son de aquello precioso que ofrecía
su vanamente hermosa flor, que el día
robó, descubridor de engaños tales?
Paremos ya, paremos: ... | - XXXIX - | Francisco de Medrano | es | 0 | iambic |
mpm-de-060956 | Papiers Natur ist Rauschen,
Und rauschen kann es viel,
Leicht kann man es belauschen,
Denn es stets rauschen will.
Es rauscht an allen Orten,
Wo sein ein Bißlein ist,
Also auch die Gelehrten
Rauschen ohn alle List.
Aus Lumpen thut man machen,
Des edlen Schreibers Zeug,
Es möcht wohl jemand lachen,
Fürwahr ich dir nicht... | Würde der Schreiber | Ludwig Achim von Arnim | de | 0 | iambic |
mpm-es-003445 | Rompa los ejes del Celeste muro
el rayo, que le oprime arrebatado,
y en Urnas de zafir guarda del Hado,
cuanto destroza el golpe más seguro.
De ambos Mundos fue Rey (o caso duro)
este portento, que el Ocaso ha dado,
fragante pompa al último cuidado,
y a blanca nube un corazón tan puro.
¡O piedad, o dolor, o desengaño!
... | - CIV - Al mismo asunto | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-de-059614 | O du, die ungern mir voran gegangen,
Wirst du wohl noch des Erdentraums gedenken?
Und fühlst du wohl, den Flug zurück zu lenken,
Zuweilen noch ein flüchtiges Verlangen?
Gewiß! Du kennst ja meiner Seele Bangen,
Wirst einen letzten Gruß ihr gerne schenken,
Dann aber wirst du auf dein Grab dich senken,
Denn dieß, du weißt... | 7. Nachruf | Friedrich Hebbel | de | 0 | iambic |
mpm-es-004821 | Cese tu fuego, Amor, cese ya, en tanto
que respirando de su ardor injusto,
pruebo a sentir este pequeño gusto
de ver mi rostro humedecido en llanto.
Que nunca el alto Etna con espanto
los grandes miembros y el rebelde busto
del impío que cayó con rayo justo,
puede encender ni nunca encendió tanto.
No amortiguan mis lág... | - LXXXV - | Fernando de Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007088 | Fue una tarde muriente, que
el tiempo no ha podido
borrar de mi memoria, cuando hablamos de amor
Fue una tarde muriente ¡Yo estaba conmovido
borracho de ilusiones, de ensueño y de dulzor!
Tú, ocultabas tu hermoso
semblante, embellecido
más aun por un casto e infinito
... | Fue una tarde muriente... | Octavio M. Suárez | es | 4 | anapestic |
mpm-de-048333 | Wie würde sie nicht durch den Geist bezwungen?
Wenn sich getrennte Kräfte wiederkennen,
Auf ein Erinn'rungswort entbrennen,
Die Krankheit weicht, das Blut sich plötzlich stillt,
Das ist das Wunder, wie's die Dummheit schilt!
— Laß die Schwachmatiker nur immer räsonniren,
Und rechn' es ihnen allzu hoch nicht an!
Denn, w... | Die Anti-Sympathetiker. | Eduard Mörike | de | 0 | iambic |
mpm-de-026581 | Doch was am meisten ihn entsetzt,
Das allerschlimmste kam zuletzt.
Ein alter Esel fraß die ganze
Von ihm so heißgeliebte Pflanze. | Biographie für viele | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-es-001182 | Físico Apolo del dolor te mueve,
que el sentimiento general anima,
no ya la fiebre venenosa oprima,
cuanto de amor a la beldad se debe.
Naturaleza victoriosa pruebe,
a no rendirse, cuando más lastima,
y liberal alguna vez redima,
en lo admirable la pensión de breve.
Y yo Sacra Deidad, que en las legiones
de Espíritus, ... | - XIX - En una enfermedad de Celia | Luis de Ulloa y Pereira | es | 0 | iambic |
mpm-cs-027467 | Zášť zbyla naposled – a jaká horká zášť –
tož jste mě přec jen tolik ráda měla?
Ty póly cítil jsem, však v který věřit zvlášť,
má duše tenkrát nikdy nevěděla.
Teď zraky bodáte – váš zrak tak modře čist –
a slovy byste otrávit mě chtěla:
Marketko, věřím dnes ve vaši nenávist
a věřím teprv dnes, že jste mě ráda měla. | MARKETKA | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001290 | Florecilla si pierdes tus colores
por verte fuera de tu verde asiento;
donde gozabas el frescor del viento,
del agua la humedad, del sol calores.
Te falta la razón, que mis ardores,
a tu amarillo servirán de aumento;
en vez del aire gozarás mi aliento,
y del agua mis lágrimas mejores.
Mas si es porque mi Fénix se desti... | - LXXXI - Ausencia de Fénix, sentida con razón | Pedro Soto de Rojas | es | 0 | iambic |
mpm-de-018827 | Der Frühling eilt herzu mit schnellem Lauf,
In einem leisen Schritt durchstreift er ganze
Er löset die gestrengen Bande
Des Winters bloß mit seinem Oden auf,
Und unter seinen lauen Füssen
Beginnen Blumen aufzuschiessen.
Die Welt wird aufgeräumt, und manche Fluhr
Wird wiederum geschickt zu einem Schäfertanze,
Mit einem ... | Der Frühling. | Christoph Eusebius Suppius | de | 0 | iambic |
mpm-es-008746 | El seno más preñado y generoso
de la concha avarísima que cría
los tersos granos que Colonia envía
al último britano, al chino hermoso;
y el objeto más grato al codicioso
de fértil vena, que su aumento
fía
del planeta mayor, y al claro día
hurta el vivo color rojo y fogoso,
por luna mestrua y por s... | A Juan de Castellanos | Ciprián de la Cueva | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-052537 | Dědečku můj
stříbrovlasý,
dej Vám Pán Bůh
zlaté časy. | Dědečku můj | Emanuel Züngel | cs | 1 | trochaic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.