id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-046535 | Rok byli spolu, všecko v žití měli,
co toužili a myslili a chtěli,
vždy plnou číš, stůl hojný v přátel kruhu,
a vozy, lázně, všecko žití k duhu,
co dobře jde, co lichotí a baví.
Svit štěstí líbal jejich krásné hlavy,
když ve společném, smavém ve objetí
k nim tulila se malá hlava třetí.
Tak žili šťastně; stín však ob ča... | STÍN. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-009150 | Svítalo. Já posud neznal kraje;
umdlen, zchvácen, chvilku sedl jsem
rozbrázděné rokle u pokraje
pod obrovským skalním útesem;
rozhlížím se zas a v náhlém vzchopu
polohlasem zkřiknu: „Máme stopu.“
Průsekem jsem spatřil známou vísku,
za ní výše statný horský les:
tam má skrýše! Rychle k rubanisku,
drahný cesty kus jsme u... | XXX. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-049869 | Náhle rázem, jak by někam zapad’,
v rokli usnul vítr uštván honem,
v rudé pruhy zažehnal se západ,
jakby slední silou před svým skonem,
a den celý, nějak divně šerý,
tlumil různý ruch svůj tisícerý
a se loučil podvečerním zvonem.
Alta Quies! – Velký mír a svatý
v pláň se snesl na žeň zlatem zralou,
bezdný, nesmírný a v... | ALTA QUIES. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-037579 | Ukončeny u nás dlouholeté boly,
ženy připuštěny na vysoké školy;
professora prý se zeptali už Jandy,
přednášet-li artem chce amandi. | Ženská studia. | Ladislav Quis | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004782 | Mi Luz, así en la vuestra bella frente
nunca ofenda las rosas hielo frío,
y así blando al ingrato señor mío
vea en esas estrellas yo presente,
que me digáis, humilde amante ausente,
si en vuestro corazón hallo desvío,
si vuestro pecho tierno el desvarío
dulce, como en mi tiempo alegre siente.
Porque, por esa púrpura te... | - CLXVII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-028303 | Ist dein Gesicht und Ohr vergnügt bey dieser Schönen/
Kanstu mit Lust den Kuß der Wangen wieder käun/
Durch weicher Glieder Schnee die kühne Hand erfreun/
Was wiltu ihren Mund und Athem viel verhönen?
Sol sie den geilen Koth der fremden Katz entlehnen/
Was nach dem Marder schmeckt/ in Haar und Kleider streun?
Wiltu Gew... | * 37. Der schöne riechende Mund.* | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-042369 | Že jsy dceři notně vybil,
Snadli mníš, žes tím ji vybyl? | 42. Zeť k tchánovi, jenž mu ženu sbil. | Matěj Josef Sychra | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002708 | La Mexicana Musa, Hija eminente
de Apolo, y que las Nueve aún más divina,
porque fuese del Sol la Benjamina,
le nació en la vejez de su Poniente.
¡Qué sutil, si discurre! ¡Qué elocuente,
si razona! ¡Si habla, qué ladina!
Y si canta de amor, cuerda es tan fina,
que no se oye rozado en lo indecente.
Única poetisa, ese ta... | - XXIX - La mexicana musa, hija eminente | Juana Ines de La Cruz | es | 4 | anapestic |
mpm-es-006234 | ¡Pasó ya mucho tiempo! ¿Quién lo ignora?
Y todavía creo estar mirando
surgir del valle, sobre el césped blando,
aquella aparición encantadora
Era de Abril una apacible aurora
¡Oh juventud, cuán lejos vas quedando!
¡Ya soy viejo!, ¡Qué frío! ¡Está nevando!
¡Y mi cabeza siempre soñadora!
Espléndida mujer, naciente día,
d... | Dulces recuerdos | Marcos Zapata | es | 0 | iambic |
mpm-en-000102 | Love is my sin and thy dear virtue hate,
Hate of my sin, grounded on sinful loving:
O, but with mine compare thou thine own state,
And thou shalt find it merits not reproving;
Or, if it do, not from those lips of thine,
That have profaned their scarlet ornaments
And seal’d false bonds of love as oft as mine,
Robb’d oth... | Love is my sin and thy dear virtue hate (Sonnet 142) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-de-033022 | Im Grenzenlosen sich zu finden,
Wird gern der Einzelne verschwinden,
Da löst sich aller Überdruß;
Statt heißem Wünschen, wildem Wollen,
Statt läst'gem Fordern, strengem Sollen
Sich aufzugeben ist Genuß.
Weltseele, komm, uns zu durchdringen!
Dann mit dem Weltgeist selbst zu ringen
Wird unsrer Kräfte Hochberuf.
Teilnehme... | Eins und Alles | Johann Wolfgang Goethe | de | 0 | iambic |
mpm-cs-069604 | Jako milenčiny ruce,
když se kladou na ramena,
letní noc se k sadu vzpíná
bláhová a roztoužena.
Tiše jako sen i vina
přivírá tam hvězdné oči,
zaslibuje lidem štěstí:
Blažen jen, kdo do mne vkročí
pod kvetoucí ratolestí. | MLÁDÍ | Božena Benešová | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-019270 | Ach co počnu! co můj otec na to poví!
Když se přeubohé kozy o vás doví,
Jak vás bude s pláčem litovati! ach ne,
Tohoť snésti nelze, to mi k srdcy sáhne;
Radší kde mne nohy vrhnou, půjdu skrytě
Šírým světem – Co pak kvílíš milé dítě?
I jen Damete slyš příčinu mé strasti,
Ty dvě kozy, co mi dnes dal otec pásti,
Ty tam, –... | Selanka. | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008330 | A un viejo inquisidor es presentada
una hermosa mujer, que de hechicera,
sin más motivo que la envidia fiera,
ante su tribunal fue delatada.
Al tenor de los cargos preguntada,
los niega todos Mas con voz severa
la comprimía el juez de tal manera
que la infeliz mujer, ya sofocada:
—Ilustrísimo, dice, esto es lo fijo;
yo... | El inquisidor y la supuesta hechichera | Félix María de Samaniego | es | 2 | polymetric |
mpm-de-010884 | Curiosus grämt sich sehr, was ein andrer hat zu leben;
Curiosus grämt sich sehr, was ein andrer hat zu geben;
Curiosus grämt sich sehr, was ein andrer führt für Lehre;
Curiosus grämt sich sehr, was ein andrer hat für Ehre;
Curiosus grämt sich nichts; hat nicht wol das Brot zu leben;
Curiosus grämt sich nichts; hat viel... | 99. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-de-012662 | Nichts bringt dich über dich als die Vernichtigkeit:
Wer mehr Vernichtigt ist/ der hat mehr Göttlichkeit. | 140. Die Selbst-vernichtigung. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-014339 | Tři geniové z oněch krajů,
kde zdroj je blaha všeho,
kéž stálí jsou Ti průvodcové
na pouti žití Tvého!
Prvému jich je lásky jmeno,
té lásky mocné, vroucí,
v níž srdce, byť i v středu pustin,
si kouzlí ráje skvoucí.
A anděl druhý – naděje to,
jenž v bouřném světa víru
se kmitá z mraků nakupených,
jak lesklá hvězda míru.... | 203. Tři geniové z oněch krajů, | Eduard Just | cs | 0 | iambic |
mpm-de-016287 | In jedes Menschen Gesichte
Steht seine Geschichte,
Sein Hassen und Lieben
Deutlich geschrieben;
Sein innerstes Wesen,
Es tritt hier ans Licht –
Doch nicht jeder kann's lesen,
Verstehn jeder nicht. | 26. | Friedrich von Bodenstedt | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-024251 | Jako list rostliny bujné, toužící k slunci,
klaním se života záři.
Přede mnou, pode mnou slavně
valí se nezkrotný život
podoben prouděním mořským, hřejícím zemi,
spatřuji bludiště tváří, rušných vln rozmarné tvary,
slyším šum radosti, pláče příboje pestrého moře
volat v své bdění...
Jedna tvář, maska, z níž září macešk... | SETKANÁ | Emanuel Lešehrad | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-001307 | Barro nacisteis Búcaro: Fortuna
movió al actor, y os informase hermoso,
Fénix, os levantó con poderoso
brazo, al soberbio cerco de la Luna.
Visteis os (así yo) do nunca alguna
forma gentil, en tanto que lloroso
pudiera ser sepulcro lastimoso
de mi reciente amor, su primer cuna.
Ya (miserable vos) venís cayendo;
sino fe... | - LXXXII - Temor en los favores | Pedro Soto de Rojas | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-049074 | Nová doba, milý synu,
heslo našla si v svém stínu:
boj to o život!
Nad telefon, elektriku
nejlepším jest, bez povyku
věř mi – kratiknot.
Z oběhu on dnes že zmizel,
proto v světě samá svízel,
samý shon a pot;
každý plamen výš se valí,
všecko sžehne, všecko spálí...
Kde jest kratiknot?
Svět kol hoří, všecko chytá,
jedna ... | Nová doba, milý synu, | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-005505 | «Sueño es la vida y vanidad el mundo:
¡Feliz aquel, que a sus engaños muerto,
sabe vivir a la verdad despierto,
y amarla siempre con amor profundo!».
Tal tú dijiste, genio sin segundo,
mostrando al hombre, de pesares yerto,
la mísera aridez de este desierto,
de falsos bienes manantial fecundo.
Y la nación ibera, que no... | A Calderón de la Barca | José Peris y Pascual | es | 0 | iambic |
mpm-cs-043794 | Pokropil už farář rakev,
„Miserere!“ odpěl sbor.
Němou Prahou mlčky kráčí
tichý funus, černý flór.
Bez bubnů a bez muziky,
nejdou ani prapory;
ve vzduchu jen větry kvílí,
truchlé vedou hovory.
To tam pláče Meluzina,
usedavě naříká,
Meluzina – česká duše,
i v svém bolu veliká.
„Kde jste okna, sypte růže!
Dlažbo, změň se... | ANTIGONA. | František Táborský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004895 | Tú gozas la luz bella en claro día,
dichoso Endimión, de tu Diana;
mi Luz yo veo con la luz temprana,
y deseando pierdo mi alegría.
Tú duermes blando sueño en noche fría,
hasta que sale la alba roja y cana;
yo velo con herida nunca sana
la sombra siempre y luz sin la Luz mía.
En tu rosada frente y dulces ojos
Delia sus... | - III - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-055315 | Die schöne Morgenröt ließ Purpur-Perlen fallen /
die Kindheit: bald darauf die Jesus-Sonne scheint /
in welcher Gottheits Glanz und Liebes-Hitz vereint.
All' Herzens-Gnadenschätz aus diesem Heil-Liecht strahlen.
Das Lösungs-Ader-Gold muß Lieb-zerschmelzet wallen.
Das Wunder-gütig Kind vor gier und sehnen weint:
es komm... | 1L: Die schöne Morgenröt ließ Purpur-Perlen fallen / | Catharina Regina von Greiffenberg | de | 0 | iambic |
mpm-es-003210 | ¿Qué me quieres, tiránica porfía,
con insultos de bárbara violencia?
¿A un tiempo ha de ser culpa la paciencia,
y mérito y virtud la tiranía?
Premie el tiempo su misma idolatría,
cubra modesto manto la insolencia,
y bandido el candor de la inocencia
niéguese a la virtud la luz del día.
En el rigor inicuo, en la cautela... | - CLVIII - | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-005136 | Společné mládí se společným snem
spí lehounce pod chmurným masivem.
Zalehl to, co prudce vyklíčí.
Skokády pod ním, pod ním Buřiči,
Vašíček Nejlů jako Kouzelník.
Nahoře kdesi na větvi pták tik’.
Ojedinělé, pozdní tiknutí.
Hle, kámen zapomenutí!
A jinak ticho. Ticho, které bolí.
Kámen zapomenutí. Čtu na něm: Josef Holý. | „KÁMEN ZAPOMENUTÍ“ | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-034855 | Das Bächlein lärmt, ein spielend Kind am Pfad;
Mit Lasten zieht der mächt'ge Strom indessen
Unhörbar fast, geräuschlos und gemessen,
Schweigsam dahin, ein Mann der Pflicht und That.
Sein Wort: das Brausen ganz nicht zu vergessen
Mahnt ihn des Frachtschiffs Kiel, des Dampfers Rad;
Doch lauter tobt der Werkfleiß am Gesta... | 1L: Das Bächlein lärmt, ein spielend Kind am Pfad; | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-de-010463 | Nichts wie die Schmeichelei ist so gefährlich dir;
Du weißt es daß sie lügt, und dennoch glaubst du ihr. | 19. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-001026 | Sale el sol por el cielo luminoso
las nubes pardas de oro perfilando,
y con su luz los montes matizando
ilustra el campo su zafir hermoso.
Veloz pasa su curso muy furioso
y cuando la quietud solicitando
halla otro mundo que vociferando
al sol le pide su esplendor hermoso,
a la campaña salgo defendido
de fuertes rayos d... | De La joya de las montañas | Tirso de Molina | es | 0 | iambic |
mpm-de-014535 | So ist es denn an demdaß ich von dir soll scheiden
Du edles Thoren du/ du andre Vaterstadt/
Du Wohnhauß meiner Lust und zweybejahrter Freuden/
Von dir/ da mich so offt dein Tuhn ergetzet hat?
Soll ich mich schöner Ohrt anietzo von dir reissen?
Sol ich ins künfftige dich nimmer wieder sehen
Du wehrte Stadt die du den Sc... | Als sich die Zeit herbey nahete daß er von
Thoren abreisen solte. | Georg Neumark | de | 0 | iambic |
mpm-de-056064 | O weh und aber weh dem Mann,
Der Schönes nicht auf Erden liebt,
Sich keines Dings erfreuen kann,
Sein volles Herz an keins ergiebt!
O wehe, wer sich nie vereint
Mit Wies' und Quell und Blüthenast,
Sein Mädchen auch und seinen Freund
Mit halber Seele nur umfaßt!
Und wieder wehe, weh dem Mann,
Den Liebe zieht, den Liebe ... | 1L: O weh und aber weh dem Mann, | Johann Georg Jacobi | de | 0 | iambic |
mpm-es-005617 | Aquel radiante sol que me mostraba
el camino del cielo llano y cierto,
que de mi corazón triste e inexperto
toda sombra mortal siempre ahuyentaba,
dejó ya la prisión en que se hallaba,
y ciego y solo estoy Con paso incierto,
voy como un peregrino en el desierto
al que falta la luz que le guiaba.
Con la alma triste y el... | Soneto a la muerte de su esposa | Fernando Maristany | es | 4 | anapestic |
mpm-es-002454 | Pequeños jornaleros de la tierra,
abejas, lises ricas de colores,
los picos y las alas con las flores
saben hacer panales, mas no guerra.
Lis suena flor, y Lis el pleito cierra
que revuelve en Italia los humores;
si, vos, no vobis, sois revolvedores,
pues el León y el Águila os afierra.
Son para las Abejas las venganza... | Es de sentencia alegórica todo este soneto | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-017688 | Když usíná dne ryk a ruch
a modrých par pln vlahý vzduch,
tu každý zvuk, šum listí, zvon,
dech větrů, vlny svár a ston.
Křik vlaštovek a dětí smích,
stesk vrátek v parcích setmělých,
kol dálných rachot, chodce krok:
vše splývá v jeden hudby tok.
Tu topol, který celý den
se tich nám dívá do oken,
hned kývá dlouhou větví... | VEČERNÍ HUDBA. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002258 | Por yerta frente de alto escollo, osado,
con pie dudoso, ciegos pasos guío;
sigo la escasa luz del fuego mío,
que avara alumbra, habiéndome abrasado.
Cae del cielo la noche, y al cuidado
presta engañosa paz el sueño frío;
llévame a yerma orilla de alto río,
y busco por demás o puente o vado.
En muda senda, oscuro pereg... | Muestra el haber seguido el error de otro amante que había sido primero | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-001278 | Hay de vista una especie generosa,
que el rayo puro de la luz resiste;
otra que busca la tiniebla triste
del esplendor más débil temerosa.
Otra (regida mal; bien deseosa
de alegrarse en la luz) que al fuego asiste;
y hasta que de su muerte en el se viste,
(de esta especie es mi vida) no reposa.
No puede resistir de mi ... | - LVIII - Especifica su vista | Pedro Soto de Rojas | es | 2 | polymetric |
mpm-es-004891 | El duro hierro agudo que la mano,
rica de mis despojos por vos siente,
y la sangre esparció que amor ardiente
guardó cual néctar puro y soberano;
guiolo amor, y abrió manso y humano
lugar al dolor vuestro tiernamente;
que el mal que siento grave y vehemente,
blando siente el cruel pecho tirano.
La herida terrible que e... | - XXIX - | Fernando de Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-019585 | Letem, jakým na rejdišti Britan
Sotvy s koněm běží ve cvále,
Ode Blatona se oddále
Letěl Milek se mnou do Korytan;
Tu byl v šírém poli slavně vítán
Jeden sedlák sedě na skále,
S pompou, jako sluší na krále,
Před ním kníže, jemuž zákon čítán:
Tento nejen rolnickým byl šatem
Oděn, než i dostal poliček,
Dřív než uzřel na ... | 290. Letem, jakým na rejdišti Britan | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007249 | No nos separaremos un momento
porque -cuando se extingan nuestras vidas-
nuestras dos almas cruzarán unidas
el éter, en continuo ascendimiento
Ajenas al humano sufrimiento,
de las innobles carnes desprendidas,
serán en una llama confundidas
en la región azul del firmamento.
Sin dejar huellas ni invisibles rastros,
más ... | Sursum | Juan Ramón Molina | es | 0 | iambic |
mpm-de-045321 | Man hat ietzt auffgeblasnen Zucker; der ist zwar süß, ist aber leichte,
Wie wann deß Hofes süsse Zunge gar selten etwas ernst erreichte? | 67. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-005654 | Oceněna péče opravdová,
blahovůle velká uznána,
o školství se zájem otce chová,
chudým poskytnuta ochrana.
Vřelé díky v ústech jako zracích
prosperují všechny podniky.
Rozkvět vidět ve všech korporacích,
třeba slyšet pouze řečníky.
Vše se hýbá, prospívá a těší.
– – Mají se to krásně, tihle Češi! – – | DOJEM LOKAJE Z DVORNÍHO VLAKU | Viktor Dyk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-033404 | Sengend über den Feldern
brütet die Juliglut,
der Weizen reift im Brande,
und alles Leben ruht.
Kein Grashalm wogt im Winde,
kein Vogel singt im Baum;
durch meine Seele flutet
ein goldiger Mittagstraum.
Tief in zitternde Aehren
bin ich der Welt entflohn,
großblumig mir zu Häupten
blüht der rote Mohn . . .
Er kränzt mir... | Mittagstraum | Clara Müller-Jahnke | de | 0 | iambic |
mpm-de-014290 | Es lag der Schnee so drückend,
Daß meine Laube brach,
Der Frühling kam entzückend,
Macht ihr ein buntes Dach;
Es wird mir alles noch werden.
Die Schwalbe kam geflogen
Und flog in meine Hand,
O sprich, wer mir gewogen,
Wer dich mir zugesandt;
Es wird mir alles noch werden.
Und darfst du es nicht sagen,
Ich laß dich denn... | 1L: Es lag der Schnee so drückend, | Ludwig Achim von Arnim | de | 0 | iambic |
mpm-es-002069 | Bañaba el Sol, precipitando el día,
entre la sondas la purpúrea frente,
cuando Daliso, en confusión doliente,
la red y el llanto sobre el mar tendía:
-Fílida ingrata, más cruel (decía)
que las arenas de la Libia ardiente,
que del Euripo inquieto, la corriente,
y más mudable que la suerte impía.
¿Por qué desprecias los ... | - V - | Trillo y Figueroa | es | 0 | iambic |
mpm-de-016040 | Die pulver, die er macht, die kranckheit zu besiegen,
Erblickte jüngst der tod. Was, sagt er, soll das seyn?
Und bließ mit aller macht sein sterbe-pulver drein;
Da sieht man nun sein kind in staub und pulver liegen. | An einen leidtragenden chymicum.
D. V. A. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-057853 | Třebas mělo vady mnohé,
naděj’ mám přec pro tebe:
až tě zbortí kolo času,
pak že půjdeš do sebe. | Naše Museum. | August Nevšímal | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-039118 | Sprich noch nicht vom Frühling, es ist zu früh!
so lockend die Sonne vom Himmel blitzt,
so lockend alles glänzt und glitzt ...
sprich noch nicht vom Frühling, es ist zu früh!
Es werden Tage wieder kommen
bevor erblüht, wovon du träumst,
da alles wie vorher trostlos weh
in Regen sich begräbt und Schnee,
Tage voll Trauri... | 1L: Sprich noch nicht vom Frühling, es ist zu früh! | Cäsar Flaischlen | de | 2 | polymetric |
mpm-de-003783 | Kälte, eis'ge Kälte
Wärme nur belebt!
Auf so manchem Antlitz
Ganzes Eismeer schwebt. – | 1L: Kälte, eis'ge Kälte | Friederike Kempner | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008426 | Cuando del mar las ondas cristalinas
vieron nacer de Venus la hermosura,
no adornaban su frente o su cintura
mirtos de amor ni rosas purpurinas;
pero el agua le dio galas marinas,
perlas de su garganta a la blancura,
y, por guirnaldas, a su frente pura
caracoles y conchas peregrinas;
esa gracia y beldad que en ti descu... | Ofreciendo a una belleza una guirnalda hecha toda | Juan Bautista Arriaza | es | 0 | iambic |
mpm-de-035067 | Wie sehr der Jaßpis prangt/ wie sehr Sapphier
pravieret/
Wenn er mit gold’ ist
zieret. | Die Erste Abtheilung. | Philipp von Zesen | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000513 | Inés, tus bellos, ya me matan, ojos,
y el alma, roban pensamientos, mía,
desde aquel triste, en que te vieron, día,
con tan crueles por tu causa, enojos.
Tus cabellos, prisiones de amor, rojos,
con tal, me hacen vivir, melancolía,
que tu fiera, en mis lágrimas, porfía,
dará de mis, la cuenta a Dios, despojos.
Creyendo ... | - - Acto I, MENDO | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-002989 | A su Teresa Cristo en visión clara
que no sufrió ni transparente velo.
«Si no hubiera criado esposa el cielo
para ti sola -dijo- le criara».
Si corresponde estimación tan rara,
¡oh virgen!, al fervor de vuestro celo,
¿cuál para unión, o cuál felice vuelo
de absorto serafín se le compara?
Si a solas vos, y sólo en vuest... | - CX - A Santa Teresa de Jesús | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-cs-003529 | U ohniska máma stála,
pod koláče přikládala.
Běta v koutku s pannou hrála,
pohádku jí vykládala.
Kdo to otevírá dvéře? –
sníh a vichor duje z venku,
o hůlce se v jizbu béře –
líto hleděť na stařenku.
,Bůh tě pozdrav, dcero milá!
Zle dnes venku chleba prosiť -
sotva jdu – ach, už ta bílá,
už by si mě mohla skosiť!’
„Tu ... | TY DĚTI! | Karel Dostál-Lutinov | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-020200 | Horcht immerhin auf Siegesboten-Ton
Ihr Barden des berühmten Praters!
Ihr harret lange, lange schon
Auf Thaten eures Völkervaters,
Und rüstet euch zu hoher Ode Flug —
Ich singe nicht den Kaiserzug;
Was kümmert mich die Kriegesflotte,
Wohin sie ihren Donner trug —
Ich singe Dank dem höchsten Gotte
Für die Geburt des Ers... | Versuch eines Gesanges
zur
Geburtsfeier Sr. Excellenz des Königlich Preußischen
Kabinets-Ministers
Grafen von Hertzberg . | Anna Luise Karsch | de | 0 | iambic |
mpm-de-003199 | Der Geiger siedle und der Pfeifer blase,
Zum Hochlandsreih'n euch Mägdlein aufzufrischen,
Daß die Gestalten sich, hinschwebend, mischen,
Wie Gold- und Silberfischlein in dem Glase!
Gleicht ihr nicht selbst den Fischlein in der Vase?
So was vom Nixenhaften, Meeresfrischen,
Ein Zug der Sippe läßt sich nicht verwischen;
D... | 1L: Der Geiger siedle und der Pfeifer blase, | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-cs-053462 | Výš domem stoupají. Tu v nočním šeře
jas chodbou svitl; rozlétly se dvéře
a pyšná komnata se jeví oku,
kde na stole ve vase skvostné strmí
směs květů vzácných prostřed jemných krmí
a třpytných sklenek zámořského moku.
Sbor hostí vybraných se baví v kole –
víc vkusné nádhery tu nežli dole!
Tu služka k vyfintěné paní šep... | PRAVDA. (VIII.) | Svatopluk Čech | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-018923 | Tísní se děti na matku:
„Ó, povídej dnes nám
nějakou krásnou pohádku!“
– „Ne, vždyť jen smutné znám.“
„A což pak naše babička,
co jinde zůstává,
ta nezná?“ – „Vaše babička
je tuze churavá.“
„A dědeček je za mořem,
leč až se vrátí zpět,
ten jistě krásnou pohádku
nám bude vyprávět.“
Tu paní se jen usmála,
než úsměv ten h... | Dědova pohádka | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-016306 | Ach, to je dávno už tak dávno tomu,
co měl tu žábu velmi, velmi rád...
To na prázdniny přišel jednou domů,
(měl v ochotnickém představení hrát) –
tam Stáza líbila se nejednomu,
až on ji vyprovázel jedenkrát,
až, Bože milý, to je dávno, kdysi,
když při měsíci lásku vyznali si... | ZA STAROU LÁSKOU (33) | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002986 | Mírame con piedad; y arda el cometa,
Filis, que ahora pálido nos mira;
que a quien tus ojos muestra amor sin ira,
¿cuál término fatal no le respeta?
Y absorto (que es lo más) en la secreta
felicidad que aquel favor le inspira,
ni de amenaza superior se admira,
ni en dudosos prodigios la interpreta.
De estos bienes, elé... | - I - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008240 | Vuelven a tu poder, Filis divina,
prendas a quienes dio ser y existencia
el gozo, el desconsuelo y al impaciencia,
conceptos del amor que me domina.
Dichosas ellas, pues que las destina
a hacer cerca de ti su residencia
la suerte grata, cuando su violencia
con la más dura ausencia me conmina
¡Con cuánto desconsuelo luc... | Volviendo a Filis sus elogios | Vicente García de la Huerta | es | 0 | iambic |
mpm-de-060656 | Wer nie verließ der Vorsicht enge Kreise
Und selbst aus seiner Jugend Tagen
Nichts zu bereu'n hat, zu beklagen:
Der war nie töricht – aber auch nie weise. | 13. | Friedrich von Bodenstedt | de | 0 | iambic |
mpm-cs-058429 | Rozpukla nad vodou leknínů poupata,
hladinu zastřela rubášem bělavým;
bělavým rubášem mladosť má zastřena
jako ta hladina leknínů poupaty.
Hluboko vpuštěny kořeny leknínů,
ze spleti vodních řas vzrůstají na povrch;
na povrch vzrůstají smutky mé hluboké
jako ty lekníny ze spleti vodních řas.
Až celá hladina v rubáši skr... | JAKO TA HLADINA. | František Hais | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-015425 | Stud před hříchem bývá anjel strážce;
stud po hříchu – žalobník a zrádce. | 590 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-025738 | Was deiner Jahre Lentz nicht hat vermocht zu fangen/
Steckt deines Herbstes Blitz mit heißen Flammen an.
Der Alten Schönheit Glantz/ die nicht ersterben kan/
Hat durch die Zeit mehr Macht und neuen Trieb empfangen.
Man erndtet reiffe Treu’ in Furchen deiner Wangen/
Der Jugend Wanckelmutt steht hier auff fester Bahn:
Ob... | 50. Die Schöne Alte. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-019353 | Náhoda mně bázlivému krátkou
Často cestu k cíli dělala,
I dnes vítězství mi dopřála
Nade touto svéhlavkyní sladkou;
Sála totiž sobě pod zahrádkou
Vzívanky mé lože ustlala,
Tak že přinucena bývala
Ke svým květům přes lavici hladkou:
Večer bylo, já jdu do zahrady
Přes onuno úzkou lavičku,
A hle Ona ven šla právě tady;
By... | 58. Náhoda mně bázlivému krátkou | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001556 | El muy alto valor prudencia y arte
que en la milicia habéis siempre mostrado
sublima el nombre vuestro en tanto grado
que en tierra y mar por fama se reparte.
A imitación del belicoso Marte
habéis en las empresas peleado
como Varón en armas extremado
en Flandes, Frisa, Italia y cualquier parte.
En la Trinacria en Malta... | - XXIX - Al capitán Juan Osorio de ulloa | Diego Ximenez Ayllon | es | 0 | iambic |
mpm-es-004571 | Quien a ninguno amó, cuanto podía,
tantas veces querer cuantas fue amada,
de un mico inútilmente enamorada
su fiereza por ídolo tenía.
Fatal llegó de dicho mico el día,
y ella de su desdicha lastimada,
la piel vellosa en pardo hollín tiznada
colgó llena de paja en su armería.
¡Qué hermoso salchichón, qué lindo empleo,
... | - 130 - Castiga Amor un mal gusto con tan mal empleo | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006592 | No te des por vencido, ni aun vencido,
no te sientas esclavo, ni aun esclavo;
trémulo de pavor, piénsate bravo,
y arremete feroz, ya malherido.
Ten el tesón del clavo enmohecido,
que ya viejo y ruin vuelve a ser clavo;
no la cobarde intrepidez del
pavo
que amaina su plumaje al primer ruido
Procede ... | No te des por vencido... | Pedro B. «Almafuerte» Palacios | es | 2 | polymetric |
mpm-de-064856 | Hätt ich Geld, ich wüßte wohl,
Was ich thät, genau:
Hätt ich Geld, ich nähme dich
Augenblicks zur Frau,
Nähme dich und schleppte dich
In den Liebesbau,
Den ich baute, – hätt ich Geld.
Hätt ich Geld, ach, hätt ich Geld.
Wärst du meine Frau.
Hätt ich Geld, ich wärmte dir
Wohl ein Nesterl aus,
Hätt ich Geld: bums in der F... | Brummständchen | Otto Julius Bierbaum | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000502 | Solicitud del bien de lo que se ama,
llaman amor, los que de amor entienden,
porque cuanto imaginan, y pretenden,
es su aumento de vida, gloria y fama.
El gusto propio amarse así se llama,
los que a esto intentan al amor ofenden,
los que el ajeno bien miran, y emprenden,
estos amor, de honesto amor inflama.
Si procuro ... | - 787 - Acto I, LELA De El bobo del colegio | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-034747 | Die Stunde, die nicht Wachen mehr,
Und noch des Schlafes Gut nicht spendet,
Sie ist's, die aller Foltern Heer
Verräth'risch gegen mich entsendet.
Ob mich der Blitz des Himmels trifft,
Willkommen biet' ich den Gewittern!
Doch jener Stunde schleichend Gift
Macht mein gestähltes Herz erzittern.
Da sind die Waffen hingeleg... | 1L: Die Stunde, die nicht Wachen mehr, | Betty Paoli | de | 0 | iambic |
mpm-cs-042593 | Bulíka sy dáš
Zavěsyti lehce,
Z příčiny že máš
Zcela prázdno v lebce. | 266. Na zprostáka. | Matěj Josef Sychra | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003688 | Más blanda, no de amor, de arrepentida,
cual fue, si es blanda, siendo piedra helada,
gime Anaxarte, piedra cuando amada,
más que después en piedra convertida.
Viva le aborreció, y aborrecida
pena a su esquivo pecho reservada,
Dafne esquiva aconseja, castigada,
consejos que no oyó siendo querida.
Desconocidas Dafne y A... | - XLV - A Dafne y Anaxarte | Luis Carrilloy Sotomayor | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-032802 | Na srázu visí chatrč – hrozno zřít!
Čí domov to? Kdo hostem chce tu být?
Ji holých stromů větve bijí,
vichřice jí se posmívá,
i chudoba ji hrdě míjí, –
jen samota v ní přebývá.
Útulkem vlídným jistě bývala,
když lidské blaho v lůně skrývala,
když naděje pod její střechou
dny drahé touhy sčítala,
a lásky vesnou libodech... | Změna. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-de-061980 | Man sagt es kan kein Thier zu GOTT dem HErrn
eingehn:
Wer sind die Viere dann die nah bey Jhme stehn? | 121 Jm Himmel sind auch Thiere. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-001179 | Mit vielem will die Heimat mich erfreuen,
Ein heitres Schloß an blaugewundnem Flusse,
Gesell'ge Lust, Mutwill und frohe Muße,
Der Liebe heitres Spiel, süß zu zerstreuen.
Doch wie die Tage freundlich sich erneuen,
Fehlt doch des Freundes Brust in Tat und Muße,
Der Ernst, der herrlich schwelget im Genusse,
Des reichen Bl... | 3. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-de-008292 | Es ist ein breiter steg
Und wohlgebahnter weg/
Der zum verderben führet/
Den einer/ so doch blind/
Ohn allen anstoß sindt/
Ohn alles fühlen spühret.
Der den die tugend kennt/
Wird allzeit schmal genennt/
Kein mensch kan selben finden/
Als der der tugend freund/
Der laster ärgster feind
Und nicht geblendt von sünden. | Der breit- und schmale weg. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-006546 | Tú que pasas aquí, céfiro amante,
rizando fuentes y halagando flores,
a unas el alma hurtando en sus olores,
y a las otras frescor refrigerante.
Detén el vuelo y óyeme un instante,
que un mensaje tiernísimo de amores,
fiar quiero a tus alas, de rumores
henchidas siempre, en tu girar constante.
Hacia allá, cefirillo, po... | Soneto | Lutgarda Mirabal | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-027079 | Zvon na Máj s láskou nehledí,
je prý to podnik zbytečný,
Máj na Zvon zase škaredí,
prý stačí Máj nám výtečný –
pak vám čest, věštci velicí,
již našli moudrost onu:
nalézt si pevnou stolici
zároveň v Máji i Zvonu! | „ZVON“ A „MÁJ“ | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007190 | Dijo la antigüedad en sus ficciones
que los mortales que rindió Cupido,
en la concha de Venus, la de Gnido,
arrastraban, gimiendo sus pasiones.
Voló Dione del cielo a las regiones
cuando su culto se entregó al olvido,
y la concha de nácar se ha perdido
partida en menudísimas porciones
Ansiosas de agradar todas las bell... | La concha de Venus | Joaquín Lorenzo Luaces | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008260 | Quédese de tu templo ya colgados
vistiendo sus paredes mis despojos
ya basta Amor de engaños y de enojos
no quiero más tu guerra y tus cuidados.
Dos años te he seguido mal gastados
que inútilmente lloran hoy mis ojos;
flores pensé coger y halleme abrojos
vuelvo atrás de mis pasos mal andados.
Tuya es, oh Amor, la culpa... | Soneto | Juan Meléndez Valdés | es | 0 | iambic |
mpm-en-000170 | That god forbid that made me first your slave,
I should in thought control your times of pleasure,
Or at your hand the account of hours to crave,
Being your vassal, bound to stay your leisure!
O, let me suffer, being at your beck,
The imprison’d absence of your liberty;
And patience, tame to sufferance, bide each check... | That god forbid that made me first your slave (Sonnet 58) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-de-003420 | Wer Gutes ehrt, er macht sich keinen Schaden,
Er hält sich hoch, er lebt den Menschen nicht vergebens,
Er kennt den Wert, den Nutzen solchen Lebens,
Er traut dem Bessern sich, er geht auf Segenspfaden. | 1L: Wer Gutes ehrt, er macht sich keinen Schaden, | Friedrich Hölderlin | de | 0 | iambic |
mpm-de-007652 | Noch singt den Wiederhallen
Der Knabe sein Gefühl;
Die Elfe hat Gefallen
Am jugendlichen Spiel.
Es glänzen seine Lieder
Wie Blumen rings um ihn;
Sie gehn mit ihm wie Brüder
Durch stille Haine hin.
Er kommt zum Völkerfeste,
Er singt im Königssaal,
Ihm staunen alle Gäste,
Sein Lied verklärt das Mahl;
Der Frauen schönste ... | Der Sänger . | Ludwig Uhland | de | 0 | iambic |
mpm-cs-054132 | Tys jako sněžná lilije,
tak čistá a tak spanilá,
však pro mě květ ni něha tvá,
vše jinému si dařila.
Tys jako anděl milosti
a štěstí zlatých nadějí,
však marně k tobě oči mé,
se vroucí tužby vznášejí.
Tys jako hvězda duši mé,
jež věčně září ve výši,
však srdce nikdy neskojí,
mé vzdechy žalné neslyší. | Písně milostné. (3.) | Bohuslav Čermák | cs | 0 | iambic |
mpm-de-027405 | Lustig kommt das Schiff geschwommen,
Hat manch' fernen Strand geküßt;
Neuer Gast, sei uns willkommen!
Schöner Fremdling, sei gegrüßt;
Trägst ein Röcklein schmuck von Eichen,
Das manch' blanke Spang' umfaßt,
Trägst ein gutes Wanderzeichen,
Deinen Strauß: die Flagg' am Mast!
Sei gegrüßt in diesen Wogen,
Hellas' Flagge, b... | 1L: Lustig kommt das Schiff geschwommen, | Anastasius Grün | de | 1 | trochaic |
mpm-de-001946 | Storch und Schwalbe sind gekommen,
Veilchen auch, die blauen frommen
Frühlingsaugen grüßen mich;
Aber hin an Lenz und Leben
Zieh in Bangen ich und Beben —
Um Dich.
Ach, um Dich! und doch ich fühle,
Träte jetzt die Todeskühle
An mein Herz, und riefe mich,
Wie ein Kind dann, unter Jammern
Würd’ ich mich an’s Leben klamme... | Um Dich . | Theodor Fontane | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008329 | Pensando en Juana tomo siempre el sueño,
Juana mi reflexión de noche afana;
pienso en Juana también por la mañana,
y Juana a todas horas es mi dueño.
Juana me desanima con su ceño;
Juana otras veces me parece humana;
severo estoy según me mira Juana;
según me mira Juana estoy risueño.
Sin Juana estoy, y a Juana tengo a... | Juana | Tomás de Iriarte | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006563 | El despeinado copo juguetea
al golpe de ala del cansado viento,
que retiembla sin brío y sin aliento,
sobre la espuma que a su soplo ondea.
El pato nadador se balancea,
al resbalar con tardo movimiento,
por el azul cristal, que un firmamento
cuajado finge donde el sol chispea.
El blanco cisne, incólume y tranquilo,
arq... | LA LAGUNA | José Santos Chocano | es | 0 | iambic |
mpm-es-005477 | Vuelves, cuando más libre y sosegado
dueño de mi albedrío me imagino,
a pesar en mi cuerpo y mi destino,
vieja librea del amor pasado
Vuelves cuando borracho reanimado
con la esperanza el porvenir coordino,
náusea del vino que tan sólo en vino
podré ahogar, si de nuevo emborrachado.
Y si mañana de sus propias penas
eng... | Vuelves, cuando más libre y sosegado | Pablo Della Costa | es | 2 | polymetric |
mpm-de-051130 | In seinem Werk stellt sich der Künstler dar.
Hornissen stritten einst mit einer Bienenschar
Um ein paar herrenlose Honigwaben.
Ein jeder meinte Recht zu haben,
Die Waben in Besitz zu nehmen.
So muß man endlich sich bequemen,
Als Schiedsrichter die Wespe zu befragen.
Ein Richterspruch indes war schwer:
Die Zeugen konnte... | 1L: In seinem Werk stellt sich der Künstler dar. | Jean de La Fontaine | de | 0 | iambic |
mpm-es-003042 | Amor, que en mi profundo pensamiento
sus nobles fuerzas aprestadas tiene,
tal vez armado hasta los ojos viene,
de donde a los de Cintia los presento.
Mas ella, opuesta al raro atrevimiento,
para que en lo futuro se refrene,
aquella risa, aquel favor detiene,
con que suele aliviar el sufrimiento.
Huye a su centro el dul... | - XIX - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-cs-017736 | Té náše máma, náše chodská máma,
co tary smutně hlavu delů kloní,
tak jako tenkrat v ten den, Pámbů s náma!
hdyž z houřadu písebnost přišla pro ní:
Že muž jí pád v tý válce, blízko Kovna,
ha že už tary na sjetě je vdova –
tak doma pádla na židlici zrovna
ha sedíla tak smutně beze slova.
Nelomí ruce, netrhá si vlasy,
ha... | Chodská máma. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-009063 | Vive el que muerto ya morir no puede,
cuya alabanza para siempre vive,
y si ella eternidad acá recibe,
la verdadera allá se le concede.
A toda humana facultad excede
este inmortal, de quien la fama escribe,
porque con el silencio que apercibe,
el muerto vivo satisfecho quede
Verdad es que murió, pero no muere
quien glo... | A la muerte de Lope de Vega | Fernando de Soto | es | 0 | iambic |
mpm-cs-065719 | Zná duše lidská svaté chvíle,
kdy všemu otevře se zcela,
kdy vzplanou před ní velké cíle,
studená prázdnota kde zela.
A tenkrát duše v touze zpívá,
jak v zlaté kleci jaté ptáče,
jež v modrou dálavu se dívá
a bije křídlem, písní pláče. | KDY DUŠE ZPÍVÁ... | Arnošt Czech z Czechenherzu | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-009637 | Gajdy zvučí, víří, šumí,
hajduč, hajdučit kdo umí,
ale jak si cigán vede,
věru, žádný nedovede.
Ej, tak nikdo nezatančí
jako s Eržou štíhlý Janči;
bylo by i blesku těžko
skočiti si také freško.
Děvčata jsou touha sama,
zacvaká-li podkůvkama,
však když vzhůru vyšvihne se,
všecko s sebou v nebe nese! | Gajdy zvučí, víří, šumí... | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-017338 | Ich sehe vor mir das schwarze Loch,
das tiefe, abgründige Loch,
in das ich tausend und abertausend
Gedanken hinuntergeworfen,
goldene Gedanken
zu Menschenlust und Vorteil,
die niemand wollte,
denen niemand Gestalt lieh.
Und doch warens
Schöpfergedanken,
oh glaubt mir,
des Lichtes wert.
Was sollt ich mich brüsten?
Wer s... | 1L: Ich sehe vor mir das schwarze Loch, | Christian Morgenstern | de | 2 | polymetric |
mpm-de-045158 | Im Solling, auf sonnigen Waldeshöhn
Altheimischer Weserlande,
Hinschlenderten wir – der Tag war schön –
An reifender Felder Rande.
Du stecktest Gerste, Roggen und Korn,
Drei volle, wiegende Ähren,
Zu roten Raden und Rittersporn –
Wir schwelgten in ländlichen Sphären.
Da, wie wir so streiften den Rain entlang –
Die Lerc... | 1L: Im Solling, auf sonnigen Waldeshöhn | Karl Henckell | de | 2 | polymetric |
mpm-es-000808 | Rosela, si yo fuera el rico suelo
que las preciosas margaritas cría,
a vuestros pies rindiera el alma mía,
diamantes del quilate de mi celo.
Si fuera fénix, nombre, vida, vuelo,
os consagrara en mi ceniza fría;
si fuera día, os transformara en día;
si fuera sol, os diera el cuarto cielo;
si fuera el oro de mayor riquez... | - 1324 - Acto I, ALFREDO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.