id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-026294 | So laß mir meine Träume, meine Lieder!
Zur Gottheit selber hab' ich so erhoben
Mein heiß Gebet im brünstigen Geloben:
Was du mir gabst, das lasse ich nicht wieder!
So träumt ich denn, es fielen Rosen nieder,
Die sich zu einer holden Kette woben –
Und darauf schien ein Sonnenglanz von oben
Und aus den Rosen wurden Stern... | 3. | Louise Otto | de | 0 | iambic |
mpm-cs-026443 | Dal nám pánbů věštce vidné do minula,
politiky, šmoky, bystré básníky;
vůdce, kteří, když se bitva rozvinula
s praporem se staví moudře za šiky;
dal nám fifikusy, jejichž důvtip spíná
mostem vodu s ohněm, kteří svojím „snad“
vyšpekulují, že z Hradčan do Karlína
nejrychlej se jde přes starý Vyšehrad;
dal nám katolíky, k... | BOŽÍ POŽEHNÁNÍ | Josef Svatopluk Machar | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-028706 | Es lagen da zwei Leichen
Zu Aachen auf der Bahr;
Wohl trennt' sie manches Jahr,
Doch sind sie wunderbar
Zwei Leichen, die sich gleichen.
Wohl sind sie zu vergleichen
Die beiden auserwählt –
Die Jungfrau, Gott vermählt,
Der Greis, im Kampf gestählt, –
Der Rose und der Eiche.
Zwei Leichen und zwei Zeichen
Der Zeit und un... | 1L: Es lagen da zwei Leichen | Luise Hensel | de | 0 | iambic |
mpm-de-002267 | Mit Freuden greifest du nach allen neuen Bildern
Der Welt und der Natur, was sie auch mögen schildern,
Nicht, um mit Bilderkram dein Zimmer auszuschmücken,
Sondern um deinen Sinn mit ihnen auszudrücken.
Ob ein Gedanke nun vom Bild sei angeregt,
Ob in das Bild ein schon Gedachtes sich gelegt;
Laß nur das schöne Spiel de... | 135. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-022350 | Svou nekonečně unavenou duši
ó nech mne vypit dlouhým políbením,
a než nás život k probuzení vzruší,
přej, na Tvých rtech ať v duši Tvou se změním
Nechť ve Tvou bytost navrátím se zpátky,
až toto ticho zmizí v bouři tónů,
ať chvím se v snech Tvých jako motiv sladký
či toužný hlahol svatvečerních zvonů.
Je plno hvězd a ... | PIANISSIMO. | Jaroslav Kvapil | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-044392 | Sluj celá plane modří přitlumenou,
a blankyt září ve vod prohlubni,
křik drsných plavců skalou stropu zní
a vrací ozvěnou se přidušenou.
Žerď vesla, která nad blýskavou pěnou
jak nalomené temné ráhno ční,
v tyč leskle stříbrnou se mění v ní,
třpyt amethystů těká vlhkou stěnou.
Den bílý nízkým otvorem se dívá,
a světlo ... | (GROTTA AZZURA.) | H. Uden | cs | 0 | iambic |
mpm-de-028627 | Ein Knie geht einsam durch die Welt.
Es ist ein Knie, sonst nichts!
Es ist kein Baum! Es ist kein Zelt!
Es ist ein Knie, sonst nichts.
Im Kriege ward einmal ein Mann
erschossen um und um.
Das Knie allein blieb unverletzt –
als wär's ein Heiligtum.
Seitdem geht's einsam durch die Welt.
Es ist ein Knie, sonst nichts.
Es ... | 1L: Ein Knie geht einsam durch die Welt. | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-es-003485 | Con la Escala blasón de tu apellido,
y el Águila en dos cuellos dividida
intentó tu soberbia embravecida
escalar el Olimpo más erguido.
Tu Bastón respetaron por temido
las Cabezas de Italia esclarecida,
temiendo ser sus feudos, y su vida
trofeos de su acero no vencido.
Tuviste al Lacio en un perpetuo miedo
mirándote ar... | - XXI - Al mismo asunto | Joseph de Litala y Castelvi | es | 2 | polymetric |
mpm-de-061926 | Freier Mensch mit göttlichen Entwürfen,
Voll von hohen himmlischen Ideen,
Aus dem Born der Schöpfung kannst du schlürfen,
Und ins Angesicht der Gottheit sehn.
Aber ohne Paß, da bist du kaum ein Thier,
Freier Mensch, es tauscht kein Hund mit dir.
Freier Mensch voll hoher Gottesgaben,
Kannst du alles hören, alles sehn,
K... | Polizei, Geld und Wetter. | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 1 | trochaic |
mpm-es-004482 | Dos cosas despertaron mis antojos,
extranjeras, no al alma, a los sentidos:
Marino, gran pintor de los oídos,
y Rubens, gran poeta de los ojos;
Marino, fénix ya de tus despojos,
yace en Italia, resistiendo olvidos;
Rubens, los héroes del pincel vencidos,
da gloria a Flandes y a la envidia enojos.
Mas ni de aquel la plu... | - 112 - Que no es hombre el que no hace bien a nadie | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-024873 | Ich hab in einem alten Buch gelesen
Von einem Jüngling, welcher schlimm gewesen.
Er streut sein Hab und Gut in alle Winde.
Von Lust zu Lüsten und von Sünd zu Sünde,
In tollem Drang, in schrankenlosem Streben
Spornt er sein Roß hinein ins wilde Leben,
Bis ihn ein jäher Sturz vom Felsenrand
Dahingestreckt in Sand und Son... | [ich hab in einem alten Buch gelesen] | Wilhelm Busch | de | 0 | iambic |
mpm-es-002348 | Entre unos centenales yo vi un día
dos hombres y una moza hermosa entre ellos;
jamás faltaba encima el uno dellos:
cuando acababa el uno, otro subía.
Cada cual su deber muy bien hacía,
mas pudo tanto más ella que ellos,
que, después de cansallos y vencellos,
aun le quedaba brío y lozanía.
«Cansada (dijo) estoy: cosa es... | Antes muerta que hartura y así acaece a muchas | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-055855 | Má nečinnost se mně již k smrti hnusí
a k práci své jsem vždy byl bez lásky.
Ó moci rázem roztrhati v kusy
své cíle, poměry a závazky!
Však nově začít – je to bezvýsledné,
když zklamání mé všecko proklíná,
a ruka moje, sotva že se zvedne,
již znavená mi padá do klína.
A to vím jistě: Kdybych dnes byl ženou,
tak slinám ... | BEZCESTÍ | František Gellner | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-008404 | Má přání bujná, divoká,
má bujná, divá přání
jak propast smrti hluboká,
tak divoká, tak divoká,
jak rychlá bouře v pláni,
kam spěcháte, kam letíte,
proč pokoj můj tak hltíte,
proč jiskřícím svým zrakem
mně rvete v míru všakém?
Či jest to srdce osudem,
v němž má se píseň zroditi,
že hledá více, než má zem,
zda osudem, z... | Zda osudem. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-032394 | Töne, frohe Leier,
Töne Lust und Wein!
Töne, sanfte Leier,
Töne Liebe drein!
Wilde Krieger singen,
Haß und Rach' und Blut
In die Laute singen,
Ist nicht Lust, ist Wut.
Zwar der Heldensänger
Sammelt Lorbeern ein;
Ihn verehrt man länger.
Lebt er länger? Nein.
Er vergräbt im Leben
Sich in Tiefsinn ein:
Um erst dann zu leb... | 1L: Töne, frohe Leier, | Gotthold Ephraim Lessing | de | 1 | trochaic |
mpm-es-003396 | Ajeno fue, pues fue sólo un momento,
y mil años el mal sin acabarse;
instable fue, pues vino a comenzarse
de nuevo el mal tras su contentamiento.
Para más daño fue, pues su cimiento
tan sin firmeza en mí pudo fundarse;
que grave fue mi bien, pues en mostrarse
al parecer fue bien y al ser tormento.
Bien pudieras, Amor, ... | - LXVII - | Hernandode Acunya | es | 2 | polymetric |
mpm-de-038635 | O Du Hüter Ephraim,
Dieses Gedichte ist an dem Geburts-Fest der Gräfin, bey ei-
ner vertrauten Gesellschaft oder Lotterie abgesungen wor-
den, und ein iegliches Mitglied derselben dergestalt bedeu-
tet, als es seine damalige Umstände mit sich gebracht. Des geringsten Theils der Heerde,
Deiner Erde!
Unser Häufl ein sieh... | LxIX. Auf seiner Gemahlin 28. Geburts-
Tag. | Nicolaus Ludwig von Zinzendorf | de | 1 | trochaic |
mpm-de-033803 | »war er, deutsches Vaterland,
Mörder Dir oder Heiland?«
Vieh und Heim, das war Dein Gut,
Und ein freies, edles Blut.
Er vergoß Dein freies Blut,
Nahm Dir Heim und Gut und Muth,
Und gab Dir – ha! Affentand,
Den nicht Lai', nicht Pfaff verstand!
Gab Dir Sitte! – Knechtes Muth,
Demuth! träges, schleichend Blut,
Wie dem Wu... | Karl der Große | Johann Gottfried Herder | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-042696 | Jakýs přehorlivý Kazatel,
Planých řečí skladatel,
Františka až k nebi vyvyšoval,
Pravě: evanjelium že rozšiřoval
Na nesmírné strašné poušti,
Kde jen samé trní rostlo v houšti;
Tu že deset tisýc duší obrátil,
Pohanské pak chrámy z gruntu podvrátil. | Chválořečník. | Bohuslav Tablic | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-050291 | Na náměstí v Jüterbogu velký lidu proudí shon,
od svatého Mikuláše smutným úderem zní zvon.
Až na kašnu šplhá mládež s hlasným křikem: „On, to on!“
Od radnice dlouhý průvod pomalu se zatáčí,
žoldáků šik otvírá jej, s heroldem a trubači,
na to s knězem odsouzenec s vězeňskými hlídači.
U kašny se zastavili, halapartny sň... | BALADA Z JÜTERBOGU. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-061854 | Und französischen Modewiz,
Küsst den Damen die Hand, mischet den Pot pourri,
Kocht Pommaden und strickt Filet;
Zieht die Säle voll Tanz Wiesen des Frühlings vor,
Roms Kastraten der Nachtigall;
Lebt vom Lächeln des Herrn, dreht, wie ein Wetterhahn,
Nach dem Winde des Hofes sich.
Dieser liebet den Prunk gleissender Wisse... | Die Beschäftigungen. | Ludwig Christoph Heinrich Hölty | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-062392 | Já neviděl tě, často ale
jsi byl můj tajuplný druh,
já zvedl číši ku tvé chvále
a jako mluví k duchu duch
já omámen jsem vykřik tiše,
co rvalo mne a spíjelo
vln tvojich rytmus, moře, slyše
a také tys mne slyšelo. | ODA NA MOŘE (III.) | František Zavřel | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008145 | España, inmortal España, floresta de los claveles,
vieja madre cariñosa de la Sultana de Oriente,
patria de bravos guerreros, patria de eternos laureles,
patria de nuestros amigos, oh gloria del Occidente:
Yo te amo por tu armonioso y dulce lenguaje de oro»
por tus huellas en mi Patria y por tu nombre sonoro,
y hoy mi ... | ¡ESPAÑA! MI MUSA SE ARRODILLA A TUS PIES... | Zoilo J. Hilario | es | 4 | anapestic |
mpm-es-007610 | ¡Tras la cita de ayer, por el camino
voy con el corazón regocijado,
hallando en cuanto miro, retratado,
¡oh, Faón, tu semblante peregrino!
Veo en el clavel tu labio purpurino,
tu blanca frente en el jazmín nevado,
tus ojos son el cielo abrillantado,
y el sol refleja tu mirar divino!
¡Mas recuerdo tu voz! Y no hay
... | La declaración | Mercedes Matamoros | es | 0 | iambic |
mpm-cs-029372 | Za tebe jen jsem mládí obětoval
a co mi dalo, rád ti v cestu vhodil,
tvé teplé srdce věrně ve svém choval,
a nyní – samota můj celý podíl.
Za tebe jen jsem krajem světa kráčel
svou rukou slabou tiskna chladnou tvoji,
za tebe jen jsem řetěz dnů svých vláčel,
vzdav hořkostem své dětství, ztrátám, boji.
Za tebe zatratil j... | Za tebe! | Augustin Eugen Mužík | cs | 0 | iambic |
mpm-de-031314 | Christ schätze dir die Reiß: in Himmel nicht so weit:
Der gantze Weg hinein ist keines Schrittes breit: | 67. Wie weit der Weg in Himmel. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-005398 | Sobre el vasto universo adormecido
brilla en silencio la serena luna;
duerme la mar cual plácida laguna,
y suspenden las auras su gemido.
Todo calla en redor: ningún ruido
de la naturaleza, voz ninguna
de los dormidos hombre importuna,
en tanta paz, el solitario oído
Y en la profunda misteriosa calma
de la tierra, del ... | Éxtasis | Clemente Althaus | es | 2 | polymetric |
mpm-es-004192 | Concediendo el gran Júpiter las fiestas,
en que había convites celestiales,
por algunos servicios personales
a cualquiera animal cosas honestas.
Le pidió el caracol, las manos puestas,
que así lo escriben fábulas morales,
le concediese por servicios tales
que pudiese llevar su casa a cuestas.
Riose el buey, y díjole: ¿... | - 70 - | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-043092 | Gläser klirren,
Plaudereien schwirren,
Übers Billard saust der glatte Ball;
Zigaretten glimmen,
Blaue Wölkchen schwimmen,
Flinke Kellnerschöße überall.
Ist ein Summen und Zeitungsrauschen,
Kugelstoßen und Debattieren –
In der Ecke bequem zu lauschen,
Mag ein Weilchen mich amüsieren.
Aus dem Geschlacker zum Heil meiner ... | 1L: Gläser klirren, | Karl Henckell | de | 1 | trochaic |
mpm-de-063279 | Nach raschem Ritt im Regen waren wir
Auf einem Gottesacker angekommen
Und abgesessen. Ungesehen, konnten
Nach allen Seiten frei wir uns bewegen
Und vorpreschen, die Feldwachen zu trösten.
Nur wenig Kreuze. Rasch band das Piquet
Die Halfter an die winzigen Todeszeichen.
Ich selber lehnte bald den müden Kopf
Auf eines Gr... | Inschrift. | Detlev von Liliencron | de | 0 | iambic |
mpm-es-007504 | Mi alma atormentada pasó por
la caverna
del mundo, ciega y sola, sin sol y sin mañana
Sintió el búho fatídico y el llanto que consterna,
y el dolor de encontrarse de otras almas lejana
Sufrí de ensueño y de pensar mi angustia eterna
y de mi soledad y mi muerte temprana,
y llegué hasta el abismo en mi ... | El buen camino | Manuel Gálvez | es | 4 | anapestic |
mpm-es-002851 | Docto Museo, cuyo aliento altivo
escribe el Sol en láminas lucientes,
y es la memoria de futuras gentes,
de tanto escrito tomo sucesivo.
Hospede grato el bronce, siempre vivo,
vuestros nombres, y espíritus valientes,
pues aun con ser Apolos elocuentes,
os festeja amoroso el ramo esquivo.
Venid, vivid la edad de vuestro... | Soneto | Jerónimo Cáncer y Velasco | es | 0 | iambic |
mpm-es-004359 | Preti, la muerte que con pie invisible
rígida penetró la tierra extraña,
porque en la propia, que tu llanto baña,
donde eres inmortal, fuera imposible.
Salió del mar, y con furor terrible
halló tu fin, donde comienza España,
el de tu fama no, que le acompaña
el alma de tu pluma inaccesible.
¡O inculta España, a todo in... | - 41 - A la muerte de Girolamo Preti, excelente poeta, viniendo de Italia a España | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-032019 | všecka krása z přírody nám plyne,
všecka pravda ze skutečnosti.
zraku, k srdci až tvá slast mi tryská,
pozdraven byl život milostí.
člověk čistý jako alpská růže,
jako pták, jenž hnízdí v zeleni,
potkal se tu s touhou po poznání,
s žízní plod, jenž rdí se v malení.
poznání pak promluvilo řečí,
která slaví život našich ... | nad filmovou fotografií eskymácké matky | Stanislav Kostka Neumann | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-026983 | Das Weib ist ihres Mannes Hertz; der Mann ist seines Weibes Haupt;
Daß eines einem andern lebt, ist keinem ihrer nicht erlaubt. | 95. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-028871 | Již dávno ustal Bílé Hory pláč,
a v Čechách cizí chodil pomahač;
již dávno strouchnivělo lešení,
kde uschl český květ a osení;
již dávno stichnul české řeči zvuk,
a národ tonul v moři běd a muk.
A český král? Jak žil, tak umřel jest.
Tak o něm praví divná věru zvěsť.
Král umřel. Mrtvé tělo jeho však
házeno sem i tam ja... | Mrtvola zimního krále. | Emanuel Miřiovský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003904 | Calla la pluma e luce la espada
en nuestra mano, rey muy virtuoso;
vuestra excelencia non es memorada
e Caliope fuelga e a reposo.
Yo plango e lloro non ser comendada
vuestra eminençia e nombre famoso,
e redarguyo la mente pesada
de los vivientes, non poco enojoso;
porque non canta los vuestros loores
e fortaleza de me... | - XIII - | Lopez de Mendoza | es | 3 | dactylic |
mpm-cs-012324 | Kout šedý v louče tmavém, čadném mrku,
kol matky zeje pět hladových krků.
A šestý osmiletý hladí kliky:
ples zní, či pláč to? z jeho harmoniky.
Dcera vírem hospod, smíchy, ryky –
táta zapad’ někam do putyky. | RODINA. | Josef Holý | cs | 0 | iambic |
mpm-de-034023 | Die Frau stand auf, sie eilet von dem Tische
Verbarg sich in ihr Gemach,
Und dacht ihrs Herzens Schwere:
»hilf Maria du himmlische Königin
Daß mir nie so Leid geschah
Ja an dem Brembergere.
Um meinetwillen litt er Noth,
Da war er gar unschuldig an,
Es muß mich immer reuen, um ihn so leid ich hier den Tod
Meines Leibes ... | 3. | Ludwig Achim von Arnim | de | 0 | iambic |
mpm-cs-030736 | O nocí bezsenných sžíravá moc! –
I mně den nocí, peklem byla noc.
Proč bych byl nevykoupil sama sebe,
vždyť každý vykoupí se smrtí sám,
proč bych si neodevřel smrti chrám
a chrámem cestu v nové zase nebe?
Proč bych si nezakoupil doby klidné,
když k tomu v rukou svých mám všechnu moc?
Jen smrti myšlénka nás v duši mrazí... | O nocí bezsenných sžíravá moc! – | Jan Neruda | cs | 0 | iambic |
mpm-de-061459 | Glaber liebet gerne junges, aber nicht den jüngsten Tag;
Diesem ist er so gehässig, daß er ihn nicht glauben mag. | 1L: Glaber liebet gerne junges, aber nicht den jüngsten Tag; | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-046860 | Zašla hněvem Boha obě,
zašla, příliš milovala,
zašla v prokletí a mdlobě,
v poušti jak pochodeň splála.
Juni jejich veselí,
děvy, jejich gazely,
zašli hněvem Hospodina,
musili tak zahynouti,
milovat že uměli!
Mrtvé moře tam dnes zívá,
pustá pláň a nahé břehy,
scvrklý tamarišk jen kývá,
kde dřív tolik vřelo něhy!
Smutná... | Zatracená města. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-068311 | Loď s plachtou bílou trhá pyšně
v šíř zlatou přízi vodních pěn;
tam loutna výskla sotva slyšně,
neb tÓn hned vlnou umlčen,
a dřív, než zhlédnout ještě bylo
blíž u kormidla dvojí stín,
přes vodní klín
se celé vidmo oddálilo.
A teď už jenom bod je bílý
ten plachty trojhran titěrný;
spíš nápadno, jak racek pílí
přes vodst... | LOĎ V JEZEŘE | Beneš Grünwald | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-069861 | Chudák censor, co se nadře,
když ty huby vartuje!
Pec nám spadla, pec nám spadla –
halt! už ji zabavuje...
Zpěvný národ! Chudák censor...
Až ho člověk lituje...
V Tyrolích by to měl lepší,
tam se jenom jodluje. | ČECHOVĚ JSOU NÁROD ZPĚVNÝ | Karel Horký | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-033221 | Der Schiffer wirft im Sturm die schwersten Waren aus;
Meinst du mit Gold beschwert zu komm'n ins Himmels Haus? | 103. Beschwert kommt niemand fort | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-008896 | Estas lágrimas vivas que corriendo
van publicando lo que el alma calla,
es una diligencia sin pensalla
que está el dolor de su favor haciendo
Quien llora, está atreviéndose y temiendo,
vencido de su pena, por no dalla;
toma el llanto a su cargo el declaralla;
nadie la dice y él la está diciendo.
Vos podréis disfrutar a... | Elocuencia del llanto | Antonio de Maluenda | es | 4 | anapestic |
mpm-de-060857 | Verlier ich ie die Pein, so ich bisher erlitten,
Ich weiß nicht, solt ich viel umb Liebe bey dir bitten. | 32. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-cs-009349 | U mých nohou listí šumí,
vítr s větvice je strh’,
a svou mrazně chladnou dlaní
v posmívavém šepotání
do lidské je stopy vrh’.
Každý lístek jedno srdce –
sterá přání k němu viň,
žití v bouřném hodokvasu
urve je, pak v stopu času
zahodí a zvolá: „Zhyň!“
Jiné doby ukryjou je
v chatku, pod nizoučký drn –
blažen, písní kdo ... | U mých nohou listí šumí, | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003719 | En un hermoso llano estando un día
sus blancas ovejuelas repastando,
Tibea y Nise juntas altercando
del cuidado de amor y su porfía,
Tibea suspirando le decía
con lágrimas la voz acompañando:
«Así nunca cual yo ¡ay triste! amando
te veas; me responde, amiga mía».
«¿Cuál mal, qué pena o qué dolor se iguala
a la pasión d... | - XXIX - Soneto de Fileno | Juan de Almeida | es | 0 | iambic |
mpm-es-002559 | ¿Qué importa blasonar del albedrío,
alma, de eterna y libre, tan preciada,
si va en prisión de un ceño, y, conquistada,
padece en un cabello señorío?
Nació monarca del imperio mío
la mente, en noble libertad criada;
hoy en esclavitud yace, amarrada
al semblante severo de un desvío.
Una risa, unos ojos, unas manos
todo ... | Que de Lisi el hermoso desdén fue la prisión de su alma libre | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-054010 | Ty drobné lilije, ty květy sněhu
již v únoru, tak zvláštní mají něhu;
jich formu Jara víla vytvořila
na pohádkovém kdesi břehu...
Leč v hájích Čech je Zima políbila,
jim vůni urvala v svých vichrů běhu. | GALANTHUS NIVALIS. | Emanuel Čenkov | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006881 | Hay en mi Cuba un pobre pajarillo
que vive libremente en la espesura;
no seduce con trinos de ternura
ni ostenta plumas de variado brillo
Volando de la jagua al mamoncillo
solo su amada libertad procura;
que él no puede vivir en jaula oscura
ni llevar en el pie dorado grillo
Cuando un infame aprisionarlo quiere,
tras e... | La bijirita | Joaquín Nicolás Aramburu | es | 0 | iambic |
mpm-en-000264 | Not marble nor the gilded monuments
Of princes shall outlive this powerful rhyme,
But you shall shine more bright in these contents
Than unswept stone besmeared with sluttish time.
When wasteful war shall statues overturn,
And broils root out the work of masonry,
Nor Mars his sword nor war’s quick fire shall burn
The l... | Sonnet 55: Not marble nor the gilded monuments | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-es-008460 | No tienes ya del tiempo malogrado
en el prolijo afán de tus pasiones,
sino una sombra, envuelta en confusiones,
que imprime en tu memoria tu pecado.
Pasó el deleite, el tiempo arrebatado
aun su imagen borró; las desazones
de tu inquieta conciencia son
pensiones
que has de pagar perpetuas al cuidado... | Soneto moral | Juan Bautista Aguirre | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-051102 | Chci pravdu, Pane, klepu, otevři!
Dost dlouho jsem ji hledal na světě,
a mám-li zpovídat se před tebou,
s mým zrakem její zrak se nepotkal.
A přece ty jsi druhdy pravil sám:
Já cesta jsem i pravdy studnice.
Nuž, přej mi tedy jeden paprslek,
jen doušek jeden sladce chladivý,
jen jednu krůpěj svojí božské rosy!
Či to ti ... | V TMÁCH | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-065117 | „Můj zlatý synáčku, to divná chodí zvěst,
že přežalostně v statku hospodaříš,
prý stavení již skoro v troskách jest,
a ty přec na prázdno jen síly maříš,
že hlavou lidé třesou po vsi všude...
Můj synáčku, to smutný život bude...“
„„Eh, matko, ďas vem všecko rozjímání,
to člověka už nikdy nezachrání;
ten bláhový, kdo du... | DIALOG. | Vojtěch Martínek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-006780 | Ein Büßer, der im Wald bei strenger Buße büßte,
Mit süßen Früchten nie den herben Gaumen süßte,
Der trocknen Lippe nie erlaubte kühles Naß,
Nur laues Wasser trank, nur welke Wurzeln aß;
Ward einst gefragt, warum er sich so gar kasteie,
Und ob zum Seelenheil die Pein nothwendig seie?
Er sprach: Es ist allein für meine S... | 119. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-043341 | Welch ein Schwirren, welch ein Flug?
Sei willkommen, Lerchenzug!
Jene streift der Wiese Saum,
Diese rauschet durch den Baum.
Manche schwingt sich himmelan,
Jauchzend auf der lichten Bahn,
Eine, voll von Liedeslust,
Flattert hier in meiner Brust. | Die Lerchen | Ludwig Uhland | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000604 | ¡Oh ingenio y hermosura para sabios!
¿Qué seda blanca de la rica China
no se tiñera en púrpura divina
de sus mejillas y rosados labios?
¿Qué Alejandros, qué Césares, qué Octavios
no venciera beldad tan peregrina,
pues si la resistencia se imagina
el amor natural recibe agravios?
Pagaste la pensión de tantos bienes
con ... | - 1123 - Acto III, LISARDO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-024050 | Kommt her zum Frühlingswald, ihr Glaubenslosen!
Das ist ein Dom, drin pred'gen tausend Zungen;
Seht diese blühnden Säulen, diese Rosen,
Die lichte Wölbung, Grün in Grün verschlungen!
Wie Weihrauchswolken steigt der Blumen Düften,
Gleich goldnen Kerzen flammt das Licht der Sonnen,
Als Jubelhymnen fluten in den Lüften
Di... | Frühlingsoffenbarung | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-010125 | Na ptačí koncert přišel z rána
věhlasný kritik krutihlav,
seď výše druhých, dělal pána
a prohlížel si ptáků dav,
jenž v listnatého lesa strání
pěl hymnus k slunce uvítání.
Niv krásou unesen a luhů
pěl z vroucí duše ptačí sbor,
druh každý šťasten z štěstí druhů
zřel v sladké tuše na obzor,
kde kníže světla v nebes splav... | Krutihlav. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-063166 | Nad démant tvrdší utrpení –
byť srdce lidské bylo kamenem,
v ně vpíše zhoubu, jeho tvářnost změní.
Nad žaly jedince a strasti,
byť mořem byly nepřebratelným,
vždy strašnější je utrpení vlasti! | INTROITUS. | Josef František Karas | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006751 | Dolor, un gran dolor llena mi alma;
todo el dolor que en tu pupila duerme,
todo el dolor con que la tarde
inerme
muere de la llanura entre la calma
He nacido poeta y visionario,
y tras de la Visión marcho impasible,
que me enamora todo lo imposible
y haré de lo imposible mi calvario.
Ser es vencer,... | II | Francisco Lles | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-019871 | Jako mlatci rovnou časoměrou
Cepů v humně bijí na snopy,
Když klas aneb hlavu konopy,
Aby zerno vypadalo, derou;
Tak sem, ani v černé vyhni perou
Kladivy, tu zřela Kyklopy,
Až jim čelem tekou úkropy,
A tvář jiskry pryskající žerou:
Dvě pak těla na nákově kuli,
Po každé je v uhlí bukové
Zahrabavše měchem oheň duli;
V je... | 575. Jako mlatci rovnou časoměrou | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-060192 | Dafern der Teufel könt’ auß seiner seinheit gehn/
So sehestu jhn straks in GOttes Throne stehn. | 143. Die Selbheit die verdambt. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-060592 | Pastucha haleká, a myslivé se níží
doubravy. Ticho propadlé.
Noc plaše vyplouvá a v sborceném se zhlíží
jistoty zrcadle.
Rašící pochyby slzami nabotnaly,
pláče úlevou zavýskly,
falešné hádanky děravé masky sňaly,
chlubně se zablýskly
(obluzující Snad s mlčícím Nelze smlouvá)
harpuny krotkých bezpečí,
a před úslužným Pr... | Pastucha haleká, a myslivé se níží | Richard Weiner | cs | 0 | iambic |
mpm-de-028954 | Wenige ihr, der einstigen Kindheit Gespielen
in den zerstreuten Gärten der Stadt:
wie wir uns fanden und uns zögernd gefielen
und, wie das Lamm mit dem redenden Blatt,
sprachen als Schweigende. Wenn wir uns einmal freuten,
keinem gehörte es. Wessen wars?
Und wie zergings unter allen den gehenden Leuten
und im Bangen de... | 8. | Rainer Maria Rilke | de | 2 | polymetric |
mpm-de-055174 | Die grobheit war bey mir mein fünfftes element,
Noch gröber war der tod, der keine
Zwey städte sind, die mir doch ruhm erworben haben:
Zu Schweinfurth ward ich jung, zu Ochsenfurth begraben. | Grabschrifft des Grobiani. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-038369 | »ja wirklich,« sprach da Eine
»nichts ist vor Lieb' gefeit,
Herrn Heinz liebten einst reine
Zwilling zur Veilchenzeit.
Und da gibt's nichts zu lachen,
Die Lieb ist wundersam.
Und Liebe konnt' es machen,
Daß Totes wiederkam.«
Die sieben andern Ammen
Mußten ans Herz sich fassen.
Sie rückten eng zusammen
Und stellten fort... | 1L: »ja wirklich,« sprach da Eine | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-cs-061526 | Je v českých horách údolí,
tam stojí lípa stará –
ta hledí v širé okolí
a čeká příchod jara.
Kmen její k zemi skloněn již
a haluze jsou holé:
vždyť zakusila roků tíž:
dvě století stojí tam dole!
A přišlo jaro, jako sen,
a rázem vše se mění,
svět celý v úsměv proměněn
a nikde žalu není.
Jen stará lípa vzdychla si,
jak v... | VĚČNÁ PRAVDA. | Zdeněk Knittl | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004663 | Si cuando coronado de laureles
copias, Vander, la primavera amena,
el lirio azul, la cándida azucena,
murmura la ignorancia tus pinceles.
Sepa la envidia, Castellano Apeles,
que en un atabla de tus flores llena
cantó una vez burlada Filomena,
y cercaron abejas tus claveles.
Pero si las historias vencedoras
de cuanto ad... | - 42 - A Juan de Vander Hamen, pintor excelente | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-012039 | Dvě sestry kvetly v mladosti
Tak krásně jako máj;
Z nichž starší v lepké marnosti
Zvolila sobě ráj.
Však druhá žila v čistotě
Oblíbíc sobě ctnost,
Kochajíc se jen v samotě,
V ní našla blaženost.
„Ty nevíš, co jest šťastný svět,
Jen sestro mrháš čas:
Požiti máme jeho květ,
Nevrátí se nám zas.
Manželský oškliví se stav,
... | Dvě sestry. | Šebestián Hněvkovský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007169 | ¡Vengan hijos de ti, cuya ternura
se hará apacible del vivir la senda,
si luce en cada uno alguna prenda
de tantas como adornan tu hermosura!
Imiten los varones la bravura
con que el potro andaluz sueltas la rienda;
y enamore en las hembras y suspenda
tu dulce trato, tu virtud segura
Mire el mundo sin fin reproducidas
... | A Carmela | Adelardo López de Ayala | es | 2 | polymetric |
mpm-de-063710 | Am besten thust du, still Lehrmeinungen zu hören,
Ohn' im Gedankengang den Meinenden zu stören.
Die innre Wahrheit macht dein Einwurf nur zunicht,
Die jede Lehre hat und jegliches Gedicht.
Die Fäden hinderst du, lebendig sich zu schlingen,
Zusammenhangendes Geweb hervorzubringen.
Doch bildender für dich, als an sich se... | 60. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-007872 | Son esqueletos de gigante hechura:
helos en pie; la Religión los vela:
asomos del cristiano centinela,
ásperos muros, torres de la jura.
Quedó de Troya, donde fue insegura
defensa la pelasga ciudadela,
contra el griego invasor que la debela,
ceniza al aire, al suelo sepultura
Y éstos ahora, en soledad sagrada,
viejos t... | Los castillos de la reconquista | Antonio Ros de Olano | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-002158 | Probuď se, příteli, přišel už čas,
rudé již červánky planou,
v zahradách hlaholí slavičí hlas,
od moře větérky vanou.
Do květu pučí i pole i les,
k slunci vše hlavy své zvedá:
i ty jsi pozván v ten veliký ples,
kde ti líc zrůmění bledá.
Z všech koutů světa, hle, pramení tok
a blíž se šine – tvých druhů.
Probuď se příte... | Jitřní. | František Cajthaml-Liberté | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-002051 | Avecilla infeliz que tantas flores
en esas breves alas extendiste,
¿cómo si para Fénix floreciste,
Ícaro se apagaron tus colores?
Es tu achaque la luz, es tus rigores,
y en llama de cristales falleciste,
que si ha de ser estrago para un triste
aun el cristal presumirá de ardores.
Mas, ay necio de mí, bárbaramente
aveci... | A una mariposa que se ahogó en un vidrio de agua | Jacinto Polo de Medina | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-044444 | Tady stojím, strmném na vrcholu
Nebetyčných, velikánských hor,
Že, co pode mnou se hemží v dolu,
Nedostíh-by smrtelníka zor.
Však, co jest to proti vzdušné výši,
K níž se duch můj v sladkém vztrhu zňal,
Když jsem ze rtů, ježto lásku dýší,
Ze rtů jejích první líbku ssál.
Zdáloť se mi, že jsem v blahém letu
Hvězdy smítal... | XXIII. Tady stojím, strmném na vrcholu | Josef Uhlíř | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-063387 | Usíná květný kalich
nad tůní ve stínu,
a vánek svěží nadých
mu rosu do klínu.
A motýl used bílý
na čaruplný květ,
a mlsné včely vpily
do listů žhavý ret.
Pták zatřepetal křídly
a zapěl vroucně tak –
a nad modrými zřídly
svit luny skvoucí zrak.
A skvělá hvězdná říše
se skryla v tůni té...
a zkolébala tiše
v sny květy ro... | USÍNÁ... | Tereza Dubrovská | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-019406 | Tak teď prostě a tak jemně stojí,
Ach, tak krotce a tak vznešeně,
Pelná ohně a tak studeně,
Smělá je a tak se předce bojí;
Tak mře želem, tak se k smíchu strojí,
Jasným okem tak zří zmateně,
Tak chce mnoho, touží skroušeně,
Tak nic nechce při vší tužbě svojí:
Ai hle modla k tomu hotová
Jako, kde dva bohové se sváří,
Me... | 111. Tak teď prostě a tak jemně stojí, | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-053289 | Wo glänzt ein Weibsbild in Geschichten,
So blendend als
Die zwar den Sohn, das Volk zu richten,
Doch Feinden nur zum Spotte ließ.
Ein Zweig, aus
Beschämt hier Babels Stifterinn:
Sein Reis erwirbt sich Reichsgenossen,
Und stürzt der Höllen Schaaren hin.
Durch ihren
So wird ein neues Reich geschaffen,
Vor dem das stolze ... | 1L: Wo glänzt ein Weibsbild in Geschichten, | Johann Christoph Gottsched | de | 0 | iambic |
mpm-cs-015747 | Vláda Libuše jest mírnost sama,
Celé její počínání jeví
Zpanilou a něžnou mysl děví,
Jenž jest dobře v celé zemi známa.
A tak vládne tato vnučka Sáma
Mocí tajnou, o níž sama neví;
Udržuje řád a krotí hněvy –
Důvěra jí v ničem neoklamá.
Výroku jejímu povděčně
Každý ochotně a rád se koří;
Nic se nečiní jí na příkoří.
Lás... | XLVII. Vláda Libuše jest mírnost sama, | František Jaroslav Vacek Kamenický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003620 | Vuestra carrera creo y la imagino,
pues sólo deja señas de creída.
Yo os vi tan uno que os sobro una vida,
veloz Marqués, alado Bernardino.
La saeta en el viento cristalino
no sólo alcanzaréis, haréis dormida.
Tarde os puse la vista en la partida;
tarde, porque primero fue el camino.
La vista os une, el número os difie... | - XXXII - | Bocangel y Unzueta | es | 0 | iambic |
mpm-cs-018650 | Šli jsme spolu po dnech zimy,
šli jsme spolu dnes,
pod třešněmi kvetoucími
skrývala se ves.
Sady v květu! Šli jsme jimi,
v duši tichý ples,
nad hlavami skloněnými
jak když se nám snes’,
jak když níž a níž se chýlí
teplý, měkký oblak bílý,
vonný jako bez,
by s té země zla a zášti
naše duše ve svém plášti
odnes’ do nebes... | ŠLI JSME SPOLU... | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000300 | Este polvo que agitan Mar, y Viento,
de vidrio a cárcel breve reducido,
las horas de la edad en repetido
y continuo señala movimiento.
Representado con el mudo acento,
y por eso de pocos entendido,
entre el tiempo que fue y el que no ha sido
el presente que vino de un momento.
Al fenecer el curso de mi vida
fenecerán l... | - LII - | Bernardino de Rebolledo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-050722 | Tutti quanti! – Tiše v jedné řadě
v staré skříni vyspávají dál
frašný sen svůj jedné na hromadě,
do které je složil principál,
jenž též podleh’ nové doby vládě.
Scaramuzzo, zapředen v své zradě,
Jenovefa, v tváři věčný žal,
Pulcinello, loutny struny ladě –
tutti quanti.
Co jim ironie šklebné hádě?
Co jim boj o život, n... | X. Tutti quanti. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-051240 | Rolničky v sněhu zaléhají
a brzy vůkol ticho, jen
v závějích ostré jiskry hrají,
vánoce hledí do oken,
český kraj jako tiché moře,
z kterého stoupá mír a klid,
uniká český bol a hoře,
duše zas může volná snít.
Slétají se zas dávné zkazky
o Ježíšku a Betlému,
vzbuzen jest úsměv staré lásky,
vlídné též přízně ke všemu;
s... | VÁNOCE | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-059560 | »die liebe lange Nacht,«
Sprach Petrus einst, »hab' ich mit saurem Schweiß durchwacht
Und leider nichts gefangen.«
»nicht Alles läßt sich auch durch sauern Schweiß erlangen,«
Sprach unser Herr; »fahr auf die Höh
Mit gutem Muth
Und thu noch
Er that's und rief: »Ach, Herr, genug!
Das Netz zerriß; wir können mehr nicht fa... | 1. | Johann Gottfried Herder | de | 0 | iambic |
mpm-de-025561 | Was du im täglichen Hinleben leicht vergissest,
Wo nicht vergissest, doch nach Würden nicht ermissest,
Das Glück der Häuslichkeit, der Deinen Lieb' und Treue;
Geh auf die Reise nur, so fühlest du's aufs neue:
Wenn dir vom Hause kommt ein Brief und Kunde giebt,
Daß alles ist gesund, und dich ins Ferne liebt;
Ein solcher... | 17. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-021711 | Die arme Tochter des Äsop,
Die Fabel, reiste von Athen,
Entfernte Länder zu besehn.
Wer sie erblickte, der erhob
Ihr Wesen, ihren Gang,
Und ihren Anzug. Nicht zu lang
Und nicht zu kurz, war er bequem:
Wohin sie kam, da war sie angenehm.
Zu Rom schenkt ihr ein feinres Kleid
Ein Freigelassener
Es stand ihr wohl, es war g... | 1. Die reisende Fabel | Johann Wilhelm Ludwig Gleim | de | 0 | iambic |
mpm-de-009066 | Die Festung, Ehre, die er schwor
Zu halten bis aufs Leben,
Hat endlich dem Belagrungskorps
Aus Hunger sich ergeben. | 1L: Die Festung, Ehre, die er schwor | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-es-008096 | Don Marcelo Boncan: bien rememoro
que fuiste en vida amigo muy sincero,
leal patriota y noble caballero
digno de calzar siempre espuelas de oro.
Fuiste ecuánime, cual miembro del Foro;
cual legislador, un claro lucero;
como juez, noble, recto y austero;
como cónsul, varón de alto decoro.
Esposo ejemplar, padre modelo,
... | HON. MARCELO BONCAN – I | Zoilo J. Hilario | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-009151 | Když mi zemdlen tiše odpočíval,
před vchod skrýše zamyšlen jsem sed’,
v temno lesů nebo v luh se díval,
tažných ptáků pozoroval sled
a sám sebe tázal jsem se v trudu:
Kam potáhnu já? co jsem? co budu?
Co jsem byl, to zapomněl jsem želem;
pomsta prchla, teď mnou vládl strach,
chtěl jsem vraha stíhat smělým čelem...
stíh... | XXXI. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006919 | Luzbel, (que, mientras Dios hizo la rosa,
la espina modelo traidoramente)
en un remanso de agua transparente
vertió al pasar su baba ponzoñosa.
Contemplándose en él Eva curiosa
dejó caer, al inclinar la frente,
la flor que la adornaba, y sonriente
creyó al cristal que la llamaba hermosa
Cerró los ojos y se vio sin ella... | Consejo | Ricardo Gil | es | 0 | iambic |
mpm-de-039029 | Wer einen Fehler flieht, der hüte sich vor allen,
Vor diesem auf der Flucht, in jenen nicht zu fallen. | 90. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-001166 | Před světem se neotvírej
jako slunci květ, ó srdce,
napijí se z tvojí číše,
kámen hodí zpět, ó srdce.
Ve vlasů když hyacintech
uvízlo jsi v muce sladké,
nenaříkej, žalu tvému
vysměje se svět, ó srdce.
Láska jest jak perla, která
z bolesti se rodí v škebli,
perlu na dně skryj a vzývej
v snách svůj amulet, ó srdce.
V říš... | Gazel. | Jaromír Borecký | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-009501 | Zum letzten Male senke ich die Blicke
Zum Gruss vor einer schleierlosen Frau.
Zum letzten Male blinkt der Himmel blau;
Und um Verlornes schlingt sich Wind und Wicke.
Ich spür zwei sanfte Lippen im Genicke –
Sie schneiden heute wie mit Messern rauh.
Die Stadt im Tal erscheint im Abendtau,
Und leis am Abhang läuten Geis ... | 6. | Klabund | de | 0 | iambic |
mpm-de-045943 | Des Jovis, der Latona Sohn
Hat mir ein Saitenspiel gegeben;
Du aber kannst im süßen Ton
Die Stimme zum Gesang erheben.
Dein Finger hüpfet wie der West,
Der an dem schönsten Tag des Mayen
In jugendliche Blumen bläst,
Die Deines Lieblings Blick erfreuen.
Hör auf, geliebte Zauberin!
Hör auf zu singen und zu spielen;
Ich b... | An
eine Dichterin,
welche das Klavier spielte. | Anna Luise Karsch | de | 0 | iambic |
mpm-de-004027 | Mein lieber H**, glaube künftig
Dem Munde, dem’s die Freundschaft heißt,
Wenn er Dich warnen will, bescheiden und vernünftig,
Und sey nicht mehr ein stolzer Geist,
Sey nicht ein Trozkopf, weils nicht immer
Nach Deinem Wunsch und Sinne geht;
Sey furchtsam bei des Glückes Schimmer,
Denn wenn die Sonn am höchsten steht,
Z... | An
meinen Freund, den Akteur
H**. | Anna Luise Karsch | de | 0 | iambic |
mpm-es-002039 | En espera de Cosme se juntaron
en Nava el puerco todos los que había,
cofrades de la antigua cofradía,
que Juan de Artona y Pero Gil dotaron.
De visitar la ermita concertaron
con la danza de espadas aquel día,
y el pendón colorado que ofrecía,
Toribio y los hermanos que ayudaron.
De anteanoche quedó la vaca muerta,
y G... | - XXIII - | Pedro de Padilla | es | 2 | polymetric |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.