id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-002406 | Deja la veste blanca desceñida,
pues la visten los años a tus sienes,
y los sesenta que vividos tienes
no los culpes por cuatro seis de vida.
Dejar es prevención de la partida;
es locura inmortal el juntar bienes
y que, caduco, la ambición estrenes;
sed que se enciende y crece, socorrida.
Doy que alcanzas el puesto que... | Aconseja a un amigo no pretenda en su vejez | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-045965 | Du strebst so emsiglich nach einem Flecklein Erden;
Durch Sanftmut könntest du der ganzen Erbherr werden. | 100. Die Sanftmut besitzt das Erdreich | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-030149 | Hoj! ty dívko modrooká,
Dívko sličná, outloboká!
Aj, toť není samo v sobě,
Co mě mocně táhne k tobě!
Tys mi jistě udělala,
Srdce mé očarovala!
Nuže, čarodějná děvo!
Bez zdráhání dej mi vjevo,
Kde máš kouzla svá?
Máš je ve hubince,
Líbezné růžince?
Čili ve svých tváří
Červánkové záři?
Máš je v jasném čele,
Aneb v štíhlé... | KOUZELNICE. | Václav Bolemír Nebeský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-012609 | Deß HErren Christi Tod hilfft dich nicht eh mein
Christ/
Biß auch du selbst für Jhn in Jhm gestorben bist. | 257. Du auch must für Jhn Sterben. | Angelus Silesius | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-025965 | Dokud je člověk zdráv, může si tady
pojíti zimou a zcepenět hlady –
leda že řemeny ze zad mu derou,
zdaní mu každý dech, na vojnu berou.
Když se však rozstůně – co je tu za let!
V peřinách postele může se válet,
jíst by moh, co by chtěl – úžasné hody! –
do lázně moh by vlézt, do teplé vody!
Kdyby a kdyby jen... zde se ... | HUMANITA NEMOCNIČNÍ. | Josef Svatopluk Machar | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-040246 | Dennoch ist der Wundsch erfüllet
und das sehnlich Tun gestillet,
dennoch ist ihr recht geschehn.
Laßt, ihr Eltern, laßt die Zähren!
Es ergeht ihr nach Begehren,
sie hat ihren Zweck ersehn.
Wenn uns Gott gebeut zu gehen,
so soll man nicht widerstehen.
Eurer Tochter ist gar wol.
Ihres Geists wird wol gepflogen;
nur ihr L... | 7. Auf Frau Helenen Ilgens, Herrn Peter Kuchens seligen Ehegattens, Ableben | Paul Fleming | de | 1 | trochaic |
mpm-es-003367 | Con Ícaro, de Creta se escapaba
Dédalo, y ya las alas extendía,
y al hijo, que volando le seguía,
con amor maternal amonestaba:
Que si el vuelo más alto levantaba,
la cera con el sol se desharía,
y en el mismo peligro le pondría
el agua y su vapor, si más bajaba.
Mas el soberbio mozo, y poco experto,
enderezóse luego a... | - XIII - Ícaro | Hernandode Acunya | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-006139 | Noc tichá tak a smutná jako tmavá,
jen na sov hradě v síni rytířské
je neslýchaná vřava.
Pan Volfram víc než hodokvasit umí –
dalť včera Poříč, svoje městečko,
obrátit ohněm v rumy.
A všechen lid svůj přísahati na nich,
že odřekne se víry kacířské
do prvních hodin ranních.
A nežli vzhořel do červánků západ,
už oslavova... | Číšník. | Gustav Dörfl | cs | 0 | iambic |
mpm-de-045658 | Mich irrte manches Schöne,
Viel reizte mich und viel mußt' ich vermissen.
Von Lust und Schmerz zerrissen,
Was so mein Herz hinausgeströmt in Töne:
Es waren Wiederspiele
Von Deines Busens ewigem Gefühle. | An meinen Bruder 1813. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-de-046190 | Dinge gehen vor im Mond,
die das Kalb selbst nicht gewohnt.
Tulemond und Mondamin
liegen heulend auf den Knien.
Heulend fletschen sie die Zähne
auf der schwefligen Hyäne.
Aus den Kratern aber steigt
Schweigen, das sie überschweigt.
Dinge gehen vor im Mond,
die das Kalb selbst nicht gewohnt.
Tulemond und Mondamin
liegen... | 1L: Dinge gehen vor im Mond, | Christian Morgenstern | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-019055 | Faraonův dvořan slyše kdysi
lidu mrukot, děl nám v zmatku plachém:
„Splním vše! Co chcete?“ Tvrdé rysy
v úsměv nutil, v srdci chvěl se strachem.
„Chceme volnost!“ vykřikli jsme rázem,
že se třásly skvostné síně sloupy,
„z pout a jařma, kde jsme bídným plazem,
propusť nás, ať volný, kam kdo vstoupí!“
Spolný, mocný výkři... | III. Faraonův dvořan slyše kdysi | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-011229 | Die Nacht ist feucht und stürmisch,
Der Himmel sternenleer;
Im Wald, unter rauschenden Bäumen,
Wandle ich schweigend einher.
Es flimmert fern ein Lichtchen
Aus dem einsamen Jägerhaus';
Es soll mich nicht hin verlocken,
Dort sieht es verdrießlich aus.
Die blinde Großmutter sitzt ja
Im ledernen Lehnstuhl dort,
Unheimlich... | V. | Heinrich Heine | de | 0 | iambic |
mpm-es-002054 | Tan hecho tengo el gusto a lo que siento
que como el alma merecer desea
a la pena que en mí más furia emplea
le agradece la furia al sufrimiento.
Cuando la fuerza de un mortal tormento
por vencer mi constancia más pelea,
lo templa otro mayor que me recrea,
si con nuevo dolor, con nuevo aliento.
Todos tienen rigor, pero... | Soneto | Jacinto Polo de Medina | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-027736 | Rovina do šíře, rovina do dáli,
v ní vísky s bílými chalupami,
na krajích obzoru jako by splývaly
ocean zeleně s oblohy končinami.
Rozmary osudu mě v kraj ten zavály...
Já chtěl psát hořké své epigramy
na tu moc neznámou, jež los tak zoufalý
všem dává, kdož dýší pod hvězdami...
A zem ta leží zde v své tvůrčí síle,
ve v... | SONETY Z VENKOVA VII. | Josef Svatopluk Machar | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-049443 | Stern der Liebe!
Bleich und trübe
Blinkt dein Silberlicht!
Meinen Bliken
Stralst Entzüken
Du wie vormals nicht!
Deine Schimmer
Fanden immer
Mich bei frohem Sinn;
Doch die Tage,
Sonder Klage,
Flohn zu schnell dahin!
Trennung raubte,
Eh' ichs glaubte,
Meinen Damon mir!
Herzen bluten
Um den Guten,
Thränend klag' ichs dir! | An den Abendstern | Friedrich von Matthisson | de | 1 | trochaic |
mpm-de-043371 | Tauch' ich die Feder in den Wein:
So kann dich dieser Irrthum lehren,
Wo mein Gedanke müsse seyn;
O, könnte doch sein Ohr nur den Gedanken hören! | An Montan . | Anna Luise Karsch | de | 0 | iambic |
mpm-es-003246 | Cuando apenas las lágrimas enjugo,
que lloro la razón, bebió la afrenta,
vuelvo con más aviso y menos cuenta
a entregarle mi cuello al propio yugo.
Sacar de un pedernal pretende jugo
quien sigue voluntad de amor exenta,
con aviso costoso del que intenta
hallar piedad en manos del verdugo.
No pudo ser herido de otro bra... | - XL - | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-es-002627 | Casose la Linterna y el Tintero,
Jarama y Medellín fueron padrinos;
casolos en el Rastro Buenosvinos,
y al fin la boda fue entre carne y cuero.
De sí propio mordió todo carnero;
quedaron espantados los vecinos
de ver tantos cabrones de los finos,
y al Pardo y a Buitrago en un sombrero.
Las putas cotorreras y zurrapas,
... | Otro | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-016879 | Ein Lehrer lehrt dich, daß es keine Wahrheit gebe,
Und geb' es eine, sie doch unerkennbar schwebe,
Und wenn erkennbar, sei sie doch nicht mitzutheilen.
Was kann den Lehrling vom dreifachen Zweifel heilen?
Des Lehrers Lehre selbst, die er als wahr ausspricht;
Denn, seiner Lehre nach, ist sie auch Wahrheit nicht.
Nun wen... | 234. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-052587 | Má zlatá matinko,
poslechni malinko,
co se v tuto chvilečku
ozývá v mém srdéčku:
ono blaze poskakuje,
přání své Ti vyslovuje:
buď vždy zdráva, dlouhá leta,
raduj se zde z toho světa. | Má zlatá matinko, | Emanuel Züngel | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-013939 | Die Gräber, wie durch Stahl und Stein der Doner bricht,
Wird so das Wort empörn: Ihr Todten zum Gericht. | 18. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-cs-023444 | Poutníci smutní, ó, pojďte, půjdeme v řadě
přes černé řeky, z nichž páchne nákaza moru,
za zpěvu písní, věštících krásnější doby
století mdlému, spícímu v náručí noci.
Váháte? – Smutek zasypal ponuré pláně,
stíny vás straší, jež nikdy nebyly těly?
Váháte stále a přec to cítíte dobře,
že nic zde není, co hodno bylo by ž... | Vyzvání. | Emanuel Lešehrad | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-005349 | Die Unschuld liebt im Thier Menschähnliches zu sehn,
Bosheit im Menschen Thierverwandtes zu erspähn.
Und leicht ist eines auch aufs andre auszulegen,
Weil beides überall in beidem ist zugegen,
Da das geringste Thier schon auf den Menschen deutet,
Und selten sich ein Mensch hat ganz vom Thier gehäutet.
Aus jedem Thiere ... | 15. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-006576 | Ajenos al temor y a la tristeza
crecimos cual los frutos de una rama,
y aún alumbra el confuso panorama
de mi vida, su cándida belleza
Mas cuando la inmortal Naturaleza
dice a la juventud: ¡Despierta y ama!
y alcanzamos la edad en que
la llama
de la pasión a embravecerse empieza,
su genio se volvió... | Sonetos – VIII | Gaspar Núñez de Arce | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-063242 | Pojď, je večer. V ulic šero z kandelábrů světlo hýří,
a přec zdá se, že se stále mlha snáší a tma šíří.
Optický klam? Nerozbírej. Do vln zástupů se potop –
hledá-li tě, v klidné spleti nenajde tě smutků pochop.
Pojď, je večer. V lidstva reji zapomeneš na žal starý,
šílenství-li na tě číhá, nechytne tě svými spáry.
Nech... | O pojď... | Josef František Karas | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-029272 | Eh’ als ich ich noch war/ da war ich Gott in Gott:
Drum̄ kan ichs wieder seyn wen̄ ich nur mir bin Todt. | 233. Wenn der Mensch Gott ist. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-050837 | Mží... Dlažba mokrá... Střechy jen se lesknou.
Z mdlé ruky péro padá, v duši tesknou
se neodbytná upomínka vrací
jak v stará hnízda v novém jaře ptáci.
Sním... Zavru oči... Po silnici jedem’,
sta kopretin jen svítí v poli šedém,
svět šedý dnes a jen ty květy svítí,
k nám z niv a příkopů a tak se třpytí,
že vítězně dne ... | I. Mží... Dlažba mokrá... Střechy jen se lesknou. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-057774 | Und seid ihr auch in Jugendfrische,
Noch ganz gesund, noch gar nicht alt —
Wo einmal dreizehn sind bei Tische,
Stirbt einer von den dreizehn bald.
So ging es, als der Bundesacte
Dreizehnter mit bei Tische saß:
Daß da der Tod den Jüngsten packte!
O weh! das war ein schlechter Spaß. | Der dreizehnte Artikel. | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 0 | iambic |
mpm-es-003667 | «Bien que sagrado incienso, bien que puede
vencer ardiente víctima tu saña,
esta corriente que tus basas baña,
lloroso soy, que en calidad le excede.
Este tierno pesar tu reino herede,
por culpa, ¡oh tiempo!, contra ti tamaña:
baste, pues, ya mi mal me desengaña,
a que de él limpio y de su culpa quede».
Esto, tierno, l... | - XXXIV - Al mediano remedio de su amor | Luis Carrilloy Sotomayor | es | 0 | iambic |
mpm-cs-064073 | Nechť krásná ručka s úsměvem jen smotá
ten list, kam jako listí v podzimu
má píseň padla – starých bláznů nota –
však svítilas mi jednou do života
jak Múza Homérovi do rýmu,
jako zlato duhy, jako zářný dým,
jímž Hospodin kdys cestou do Egypta
svým lidem svítil Mořem červeným.
Rys moravský? Ta tmavá krása zdejší?
Ten st... | FANYNCE (IV.) | Petr Bezruč | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007728 | Sobre la inmensa soledad dormida,
salvando el mar ondeante de verdura
va el centauro pastor de la llanura
como flecha de un arco desprendida
Da a la tarde postrera despedida:
parece la delicia y la amargura
de salvaje existencia de aventura
arrebatar en su violenta huida
Y cuando el sol el horizonte encierra,
tras el l... | Soneto | Ángel de Estrada | es | 2 | polymetric |
mpm-de-044124 | Er zeichnet richtig mit Fleiß und Müh',
Er färbet lieblich, klar und rein,
Er pinselt fertig, leicht: doch nie
War er, noch wird er Mahler seyn.
»ein Räthsel! Ha, wo fehlts denn? Wie?«
Am Einzigen, an Phantasie. | 1L: Er zeichnet richtig mit Fleiß und Müh', | Friedrich (Maler Müller) Müller | de | 0 | iambic |
mpm-cs-057441 | Lípy zas kvetou... Vůně se vlní
do polí, na něž soumrak pad’,
nad zahradami měsíc se plní,
lukami vzdychnul noci chlad.
Potkal jsem Tebe. Oči Tvé planou,
v zornicích vlahý lesk se stkví,
volné Tvé šaty, větrem když vanou,
zrazují Tvoje tajemství...
Dávno je tomu, co jsme šli spolu...
Jinému vzpučel lásky květ,
v nocech... | MATEŘSTVÍ. | Adolf Červinka | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-004753 | Die Morgensonne umbrandet
Den Wald mit brausender Flut,
Gold ist vor meinen Augen
Und rosenrote Glut.
Gold ist vor meinen Augen
Und rosenrote Glut,
Die warme Morgensonne
Auf deinem Haare ruht. | Morgensonne | Hermann Löns | de | 0 | iambic |
mpm-cs-034722 | Pak aniž pozorován, ihned skrytě
Opustí milou, hlučnou společnosť,
A konejší své srdce, všecko cítě,
Co odňala mu časů nevděčnosť.
A staré upomínky okamžitě
Jej obestřou jak sladcí prchlí snové
A budí v srdci touhy, přání nové;
Pak vidí přítele, jak sladké štěstí
To jeho žárné oko mile věstí,
Jak k dívce on se přeblaže... | XXV. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-050114 | Přijde-li srdce jako květ bílý
náhodou do cesty nám,
možno tu ještě váhati chvíli?
Utrhnout? Nemám, či mám?
Čistě tak dýše, voní a svítí,
v kalíšku hvězdný má pel,
kým by to mohlo zázrakem býti,
lhostejně abych kol šel?
Ale když kolem tolik je květů
a jeden jen pro všecko cit!
Míti ach, bohatství všech hvězdných světů
... | Píseň. | Jaroslav Vrchlický | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-008478 | Cuando borda de perlas el aurora
tapices que matizan bellas flores,
en lisonjas retornan los favores
con que las enriquece y enamora
Luego la sigue el sol, que a rayos
dora
la variedad vistosa de colores,
a quien las aves repitiendo amores
hacen salva con música sonora
Así yo cuando vi la aurora he... | Soneto | Sor María de Santa Isabel | es | 2 | polymetric |
mpm-de-053127 | Mein Ertzhirt ach! Ich durch dein Blutt vnd Sterben
Erkaufftes Schaff/ jrr’ ohne trost vmbher
In wüßter Welt/ ach stehe bey vnd wehr
Dem Wolffe der schon renn’t mich zu verderben.
Gib nicht was du hast müssen saw’r erwerben
Dem Thier zur beutt? Hilff daß mich nicht verzehr
Der grimme Löw. Vertreib den Höllen Beer/
Vnd ... | XxX. Auff den Sontag deß guten Hirten/ oder Mi-
sericordias Domini, Johan. 10. | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-es-001638 | Lilio siempre real, nací en Medina,
del Cielo con razón, pues nací en ella,
ceñí de un duque excelso, aunque flor bella,
de rayos, más que flores, frente digna.
Lo caduco esta urna peregrina,
¡oh, peregrino!, con majestad sella,
lo fragante, entre una y otra estrella,
vista no fabulosa determina.
Estrellas son de la gu... | -LXXVI- | Gongora | es | 2 | polymetric |
mpm-es-002841 | ¡Rica y dichosa prenda, que adornaste
el precioso marfil, la nieve pura!
¡Prenda que de la muerte y sombra oscura
a nueva luz y vida me tornaste!
El claro cielo de tu bien trocaste
con el infierno de mi desventura,
porque viviese en dulce paz segura
la esperanza que en mí resucitaste.
Sabes cuánto me cuestas, dulce pre... | De La Galatea, Libro V, Lauso | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-de-031308 | »ich flieh, um öfter noch zu streiten!«
Rief Fix, der Kern von tapfern Leuten.
Das hieß: (so übersetz' ich ihn)
Ich flieh, um öfter noch zu fliehn. | 31. Die Flucht | Gotthold Ephraim Lessing | de | 0 | iambic |
mpm-es-006895 | Han pasado los años, y aún la veo
Aún, dejando tras sí radiante huella,
surca la oscuridad su imagen bella
como fulguración de mi deseo.
Cuando en la lucha del deber flaqueo
y el brutal desengaño me atropella,
fijo el cansado pensamiento en ella
y, como en tiempos venturosos, creo.
Hoy que, ceñido al corazón de espinas... | Sonetos – XIII | Gaspar Núñez de Arce | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-046665 | Co ghazelu pestrý turban kol své hlavy kladu,
vidím v duchu pěvců jeho kráčet velkou řadu.
Nesmrtelní věštci, reci, bohatýři písně,
orli i slavíci spolu – a já v prachu v zadu.
Hafiz, který jako slunce hoří v plné slávě,
Saadi jako měsíc snivý ve palmovém sadu,
Dželaledin, vlasatice, v nekonečnou hloubku
v lijavci se j... | Básníci ghazelů. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002429 | Aquí, donde su curso, retorcido,
de parlero cristal, Henares santo,
en la esmeralda de su verde manto
ya engastándose va, y ya escondiendo,
sentí, molesta soledad viviendo,
de engañosa sirena docto canto,
que, blanda y lisonjera, pudo tanto,
que lo que lloro yo, lo está riendo.
Luego mi lira y voz al monte hueco
tu nom... | Recuerdo que de la felicidad perdida atormenta | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-006390 | Lleva viejo el manteo, y la sotana
a fuerza de zurcidos recompuesta,
mas no por digna condición modesta
ni porque la pobreza le amilana
Ruin usurero, el vil metal le afana;
pensando en él levántase y se acuesta;
y, por segunda mano, al pobre presta
a duro por peseta a la semana
Es de los desdichados el azote,
y capaz d... | El usurero | Juan del Pueblo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-033095 | Přemýšlím a uvažuju,
hledám sobě vysvětlení –
Takových žen jako ona
na zemi zde nikde není!
U ní kvete duše moje
jako růže na výsluní –
o nebeské blaženosti
předtucha mi svítá u ní! | Přemýšlím a uvažuju, | Jan Evangelista Nečas | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-043808 | Ticho, mrtvo na ulicích.
Ospalý je všude klid.
Odpočívá i ta dlažba
od vozů a od kopyt.
Po obědě vše si hoví,
krátký verš si udřímne;
matička si Praha zívla
ve dřímotě upřímné.
Spálenou jdu od oběda,
proti mně aj, ekypáž;
v předu, v zadu jako lokaj
ozbrojená sedí stráž.
Vůz jak bedna, okna malá,
žaluzie dřevěné;
staré ... | PO OBĚDĚ. | František Táborský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-007778 | Unmöglich ists, daß dir ein Leid begegnen kan,
Hielt es nicht umb dein Heil, o Mensch, beym Höchsten an. | 25. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-cs-015458 | Jedna jenom víra spasitelná
mezi všemi jest;
proto jednu svatou církev,
jeden máme křest.
A tu víru Bůh nám poslal
skrze Syna svého Krista,
onať jest jen v jeho církvi
neporušena a jista. | 623 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-021354 | Chudá jizba – dvoje lože,
starý krb, strop začazený –
na stole zář kahan leje
v rozpukané bílé stěny.
Shrbena u kolovrátku
babička blíž krbu sedí,
z pod čepečku bílého dvě
ustarané oči hledí.
Seschlé prsty s kužele nit
na kolovrat hbitě vedou,
myšlenky však babiččiny
divnou v hlavě přízi předou.
Teskně vrčí kolovrátek ... | IV. | Josef Kuchař | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003888 | Pues son vuestros pinceles, Mohedano,
ministro del más vivo entendimiento,
almas que le dan vida al pensamiento,
y lenguas con que habla vuestra mano;
copiad, divino, un ángel a lo humano,
de aquella que se alegra en mi tormento,
porque tenga a quien dar del mal que siento
las quejas, que se lleva el aire vano.
Cuando ... | - 13 - Soneto | Pedro Espinosa | es | 0 | iambic |
mpm-cs-057262 | Na cestě v neděli slunečník červený
zahořel, veliký máku květ.
Za květem hleděl jsem, šťastný a zmámený –
větry jej odnesly ale hned.
Ty květe, hořící v tmu vlasů hlubokou,
proč plul jsi váhavě od cesty mé?
Tvé stíny krvavé a mladou červeň tvou
já dávno miloval u Paní tvé.
A jak jsi tratil se tam dolů červený –
já, kte... | ČERVENÝ SLUNEČNÍK. | Josef Merhaut | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-054041 | Wie schlecht ist Gottes Sohn bewirthet auf dem Hen!
Man siehet nichts umb jhn als lauter Armuthey!
Er achtets aber nicht/ und läst jhm wol genügen/
Weil Er kan an der Brust der süssen Mutter liegen. | 5. Vom dem JEsus Kind an der
Mutter Brüsten. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-058884 | Wie einen Stern, der im Versinken,
Seh' ich im Auge, gramumflort,
Nur matt noch deine Seele blinken,
Vom scharfen Todespfeil durchbohrt.
Ich kenn' ihn, ach! den Schmerz, den herben,
Wenn in dem Winterfrost der Welt
Das Herz erstarrt und vor dem Sterben
Das Leben schon in Trümmer fällt.
Und, wie einst vor den Tempelmaue... | Macht der Liebe | Adolf Friedrich von Schack | de | 0 | iambic |
mpm-es-001057 | Envidian las coronas de los reyes
los que no saben la pensión que tienen,
y mil quejas, y lástimas previenen,
porque viven sujetos a sus leyes.
Pero yo envidio los que guardan bueyes,
y en cultivar la tierra se entretienen,
que aunque de su trabajo se mantienen,
ni agravios lloran ni gobiernan greyes.
Porque, aunque co... | De Tan largo me lo fiáis FIN DE LOS Sonetos DE TIRSO DE MOLINA | Tirso de Molina | es | 0 | iambic |
mpm-de-030207 | Unsre lieben Hühnerchen
Verloren ihren Hahn,
Hatten ihm zu Leide
Doch wahrlich nichts gethan.
Wie trauerten die Hühnerchen,
Daß sie ihn nirgends sahn,
Den lieben guten Hahn!
Unsre lieben Hühnerchen,
Die fanden ihren Hahn,
Wie er ging spazieren
Auf einem grünen Plan.
Wie freuten sich die Hühnerchen,
Daß sie ihn wiedersa... | 1L: Unsre lieben Hühnerchen | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 0 | iambic |
mpm-en-000174 | What is your substance, whereof are you made,
That millions of strange shadows on you tend?
Since every one hath, every one, one shade,
And you, but one, can every shadow lend.
Describe Adonis, and the counterfeit
Is poorly imitated after you;
On Helen’s cheek all art of beauty set,
And you in Grecian tires are painted... | What is your substance, whereof are you made (Sonnet 53) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-de-006082 | Um drey rieff er: Ich befehl nun in deine hände, lieber Vater! meine seel; das wars selge ende.
Diese angeordnete bet- und andachts-stunden zeugen von des Lammes weh seinen wunden-kunden. | 2152. | Nikolaus Ludwig von Zinzendorf | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-010665 | Jen hlupcovi je zločinem a hříchem,
když dělník stejný s tím chce chleba díl,
kdo bez práce je větší jenom břichem. | 404. Jen hlupcovi je zločinem a hříchem, | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-053625 | Jak střela uháníme země šírem
a mně se zdá, sen horečnatý spíše,
že unáší mě kolotavým vírem
v rej divoký své fantastické říše.
Tu noc je, hned zas den, žár zimu stíhá,
hon sterých obrazů se vůkol míhá.
Zřím pyšné hrady, města středověká,
kde síla s krásou víří v pestrém plese,
leč v koutě každém vrah neb katan čeká;
l... | ŠOTEK. (XI.) | Svatopluk Čech | cs | 0 | iambic |
mpm-de-022800 | Ich bin ein Ewig Licht/ Ich brenn ohn unterlaß:
Mein tocht und öl ist Gott/ Mein Geist der ist das Faß. | 161. Das Ewge Licht. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-062416 | Poslední chvíle tajemné
se vlekou tiše. Chvíle za chvílí.
Bez lidí. Bez Ninočky. Beze mne.
Kdo ji v té bídě posílí?
„Pekelná bolest! Zabte mne
raději!“ tvoreček zakvílí
a lomí ruce přejemné
jako dvě křídla motýlí.
A skutečně ji zabili! | XII SPLNĚNÁ PROSBA | František Zavřel | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-028190 | Nad tebou, růže vadnoucí,
Temný večer vyvstává.
Listem ubledlým hasnoucí
Si červánek pohrává.
Květem tvým dech noci vane
Šepot jeho truchle zní,
Jak kdy listí opadané
O svém hrobě hovoří.
Nad tebou, růže vadnoucí,
Smrti mrak se skloňuje
A má duše tě horoucí
Láskou, růže, miluje! | III. Nad tebou, růže vadnoucí, | Rudolf Mayer | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-026796 | Wie nichtig ist ein Menschen-Kind?
Wie leicht und flüchtig ist sein Leben?
Es eilt hinweg, vergeht, verschwindt!
Und ist darzu mit Angst, mit Müh und Noth umgeben.
Es ist in dieser Lebens-Zeit;
Und wärens auch aus Ophir güldne Stücke,
Pracht, Ehre, Hoheit, Ruhm und Glücke,
Doch warlich nur ein Nichts, und schnöde Eitel... | Entworfene Gedanken von der Nichtigkeit des menschlichen Lebens und Freudigkeit zum Sterben | Sidonia Hedwig Zäunemann | de | 0 | iambic |
mpm-es-005657 | Coro inmenso de voces rumorosas
que en la tranquila soledad resuenas
y de misterio incomprensible llenas
las horas de la siesta perezosas;
zumbar de las abejas oficiosas
en torno de las próvidas colmenas;
murmullo de la mar en las arenas
por las desiertas playas candenciosas;
de mi existencia en el desnudo yermo,
sobre... | Calmante | Federico Balart | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007606 | Nuestra senda regada está de llanto,
el placer del placer es el suicidio,
detrás de la ilusión está el fastidio
y detrás del fastidio el desencanto.
Lleno yo de fastidio y de quebranto,
sin fuerza ya contra la suerte lidio,
y muerto para el mundo, sólo envidio
a los muertos que guarda el camposanto
El infierno sus furi... | Desencanto | Antonio Plaza | es | 2 | polymetric |
mpm-de-007628 | Kennt ihr das uralte Männchen
Mit runzligem Angesicht
Und mit dem wackligen Kopfe?
Kennt ihr das Männchen denn nicht?
Man siehts nur einmal im Jahre;
Dann bleiben die Leute stehn
Und sagen: »Das Mümmelgreischen,
Ei, kann es wirklich noch gehn?
Wir glaubten, es sei gestorben,
Die Erde deckte es zu;
Wallt es noch immer a... | Das uralte Männchen | Ludwig Thoma | de | 0 | iambic |
mpm-de-024211 | Heut hebet meine Seele sich
Aus ihren engen Schranken,
Und wagt mit tiefstem Ernste dich,
Furchtbarster der Gedanken!
Dich, schauervolle Ewigkeit!
Dich, Urquell der vergangnen Zeit
Und aller Künftigkeiten.
Ich Sonnenstaub von gestern her
Soll mich an's Ufer wagen,
Wohin vom unbeschifften Meer
Die schwarzen Wogen schlag... | Die Ewigkeit | Christian Friedrich Daniel Schubart | de | 0 | iambic |
mpm-de-051288 | Nach aller meiner Pein/ nach aller meiner Noth/
Dadurch ich nur verbittert deine Sinnen/
Hab ich gelernt die Kunst dich zu gewinnen/
Fillis/ ich geh’ in Tod.
Fillis/ thu ich zuviel/ wenn ich mich untersteh/
Daß ich dir recht gethan/ für aller Welt zu sagen:
Ein Augenblick kan mich und dich vertragen:
Ich geh in Tod: Ad... | AnEMONS
und
ADONIS
Blumen. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-055338 | Jinoch vyšel. Podav ruku
krásné děvě s sladkým hlasem,
sedl na mech vedle Víly,
tam, kde břízy bělorouché
v potoce se zhlížely.
Sedna mlčky k Víle na mech,
díval se, jak nožky bílé
v čistém zřídlu smáčela si,
poslouchal, jak polopějíc
polomluvíc hovořila:
‚„Jak jsem často, kdy sen blahý,
rozsívaje potěšení,
nad krajem ... | IV. | Alois Vojtěch Šmilovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-047874 | Dieser versucht es, den Schwalben zu predigen, jener den Karpfen:
Faßliche Wunder, jedoch einigermaßen verrückt!
Daß doch stets ein erhabener Mensch in der Welt an die tausend
Affen und tausenderlei Karikaturen erzeugt! | Wunderliche Heilige | August von Platen | de | 0 | iambic |
mpm-es-005577 | En lúgubre silencio sepultados
yacen los mares, cielo, tierra y viento;
la luna va con tardo movimiento
por medio de los astros enlutados
Duerme el feliz pastor con sus ganados,
paran las aves su canoro acento,
y de la noche el manto soñoliento
al hombre da descanso en sus cuidados
¡Salve, oh, luna! Salud, nocturno vel... | A la noche | José de Espronceda | es | 2 | polymetric |
mpm-de-021921 | Jung und erhitzter held auf helden'-reiche thaten/
Du fängst dein regiment mit lauter wunder an;
Du hast in einem jahr zehn jahre werck gethan.
Hie hilfft dein kühnes heer; dort hilfft dein ansehn rathen.
Hier rettest du das reich; dort krönst du Potentaten.
Dein Schöning/ der nur jüngst den aufgeblaßnen Hahn
Durch dei... | Sonnet
An Se. Churfl. Durchl. zu Brandenburg
über den wider Franckreich erhaltenen ersten
sieg bey Ordingen.
† † † | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-033432 | Já mladou dívku miloval
a jmenoval ji svatou.
Jsa chudým, byl jsem vyhoštěn
nelidským její tátou.
Já po letech se navrátil,
když jsem měl mnohé statky,
a doma zírám udiven
své svaté na ostatky. | IV. Já mladou dívku miloval | Jan Evangelista Nečas | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-045805 | Bouř překvapila slunce v západu;
pod chrámu římsu ptáče promoklé
a mne zahnala v předsíň divadla.
Zde dlouho stál jsem. Zrak můj nestálý
zřel na hlučný rej dešťných krůpějí,
na blesk, jenž lítal hromy provázen
od střechy k věži křídlem jiskrným.
Zde dlouho stál jsem, a snů divných hra
mne jala v síť, až unavený duch
v ... | U vchodu divadla. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-048734 | Na obzoru pruh modrý juž se mih’;
les celý v perlách svěží
a potok, po strání jenž běží,
je samý hovor, samý smích.
Slyš, divoké vln zápasy
jak v skalách budí ohlasy,
ba řek’ bys, v nich
Pan velký stojí, baví ho jich váda,
přes ramena i záda
a přes vlasy
on dívá se, jak příval vln mu padá –
a v ruce tleská si. | PO DEŠTI. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-031706 | Gott ist dein Schirm, wann du in seinem Hertzen bist:
Wie sicher /:dann kein Fall trifft ihn:/ wohnt da ein Christ. | 15. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-de-036696 | Hört wunder! Christus ist das Lamb und auch der Hirt/
Wenn Gott in meiner Seel ein Mensch gebohren wird. | 101. Christus. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-009011 | Hoy queda para siempre declarado,
Vaga espaciosa fértil y agradable,
que es el fruto que das inestimable
puro, precioso, rico y regalado.
Pues le ofreces a todos sazonado,
útil al alma y a la vista amable
con una erudición incomparable
y en estilo jamás imaginado
No sólo es digno de que ganes nombre
y le gane Madrid cu... | A Lope de Vega | Diego Ximénez de Cabredo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-062954 | Als der Frühling aus der Höhe
Flog in unsre Thäler nieder,
Ließ er ein Paar Blumen fallen
Aus dem vollen Kranz der Stirne.
Und ich sucht' und fand die Blumen,
Wo der Quelle rasches Silber
Stille stand in Lust und Staunen.
Quelle, sage mir, ich bitte,
Wie die beiden Blumen heißen,
Die an deinem Ufer liegen.
Und ein Mägd... | Liebe und Lied | Wilhelm Müller | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-049808 | Vždy k němu zpět! On vše, v něm vše, on hlava
celého horstva! Květ má na úpatí,
se skrání ledovou se v hvězdách tratí,
pln plodů vesmíru, ač hřmí v něm láva.
Nechť chlubné plíce sebevíc dme sláva,
to ani šaška Leara neošatí,
a ničemové, králové a kati
jsou hmotou mu, z níž obry vytesává.
Je hrozný a je jako dítě sladký... | Shakespeare. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001370 | Gracias al cielo venerable Tajo,
que beso las arenas de tu orilla,
pisando ya los campos de Castilla
con más sosiego, y con menor trabajo.
Sin ver, que bese el intratable bajo
del corvo pino la ofendida quilla
y que con indolente maravilla
se arroje el Ebro de la esfera abajo.
Entre estos, otro tiempo, verdes sotos,
y ... | - LXXXI - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-037085 | Ein Ochs ging auf die Wiese,
Wo er nach Kräften fraß,
Da waren Blumen, Kräuter,
Es kümmert ihn nicht weiter,
Für ihn war alles Gras. | [ein Ochs ging auf die Wiese] | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-de-020645 | Was führst du selber Mörtel und Sand?
Zu höhern Werken berufen und schönern.
Wer bauen kann, bau auf eigne Hand
Und lasse den Karren den Tagelöhnern. | Uhlands Volkslieder | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-es-000852 | Este es el punto a que llegar desea
el que se precia de perfecto amigo,
pues a morir por su ocasión me obligo;
que ya pluguiese a Dios que verdad sea.
¿Quién hay que en este punto un hombre vea
sujeto a las prisiones y al castigo
y a un padre, airado, con razón, conmigo,
que la verdad de mis finezas crea?
Mi voluntad t... | - 9 - Acto III, BERNARDO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-010947 | Král spěchá k Ulmu, král má kvap,
ó, kéž by tam již byl,
by potěšil se veselím,
jež konsul připravil.
I dojel tam, a v rozkoších
chlap zatonul i pán,
jeť Zikmund zde, tož přišla též
směs různých kurtisán.
Však za to v města pokladnách
zlý groše vedou rej,
že ani „paním u hradeb“
dosť není na olej.
Král u nich hostem je... | XXXI. SLAVNOST RŮŽOVÁ. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-es-009056 | Gran Capitán segundo, renacido
de Córdoba, esperanza renovada,
invicto César, cuya ardiente espada
rinde al soberbio, ampara al ya vencido
Rayo de Marte en olas encendido,
espantoso terror de Turca armada,
defensa de la nuestra no domada,
a pesar de las ondas del olvido.
Si te llama, o clarísimo mancebo,
el valor de Al... | Al retrato y escudo de armas de don Luis Carrillo | Doctor Romero | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001482 | Por mar dudoso, con peligro cierto,
y en parte a siglos tantos fabulosa,
triunfar Colón de las espumas osa,
entonces sólo en atreverte experto.
Del sepulcro del Sol le ofrece el puerto,
en orbe nuevo la región pradosa,
y en ella apenas su ambición reposa,
burlado el mar de tan glorioso acierto.
A más temida empresa con... | - LXXI - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-030782 | Unnötig.
Aber ohne jedes Recht.
Die Frau, die Kinder wollen Schuhe.
Wißt ihr, wie solcher Dienst den Körper schwächt?
Tag–, Nachtschicht und das bißchen Ruhe.
Ja, standet ihr schon mal am Führerstand?
Der Kessel glüht – es ziehn die Winde.
Heiß-kalt, kalt-heiß wird seine Führerhand . . .
Wo ist sein Sinn! Bei seinem Ki... | Eisenbahnerstreik | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-es-000952 | Pululando de culto, Claudio amigo,
minotaurista soy desde mañana;
derelinquo la frase castellana,
vayan las Solitúdines conmigo.
Por precursora, desde hoy más me obligo
al Aurora llamar, Bautista o Juana,
chamelote la mar, la ronca rana
mosca del agua, y sarna de oro al trigo.
Mal afecto de mí, con tedio y murrio,
cáli... | - 70 - Acto IV, Escena II, CÉSAR | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-029633 | Zahučela země jezdců pod kopyty,
hoj, to v kraj náš padá oheň války lítý,
oheň války lítý, nehasnoucí,
živen žitím drahým, krví vroucí.
Jako krůpěj svaté oběti to tryskne,
do srdce kdy čepel svoje ostří vtiskne.
A skrz šedé dýmy, které děla sejí,
snad těch kulí prška běží veseleji.
Nepřátelé přišli, kořistili,
jako vín... | Zahučela země. | Augustin Eugen Mužík | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-060461 | Es ist wohl wahr, Lisette weinet;
Doch darum wunder ich mich nicht,
Weil die gelinde bach, so aus den augen bricht,
Ein fremdes quell zu haben scheinet.
Drum bilde dir nicht ein: Leander sey betrogen;
Er kennt die sonnen wohl, womit Lisette blitzt:
Die sind es, so die fluth, so meine seele schwitzt,
Aus meiner augen br... | Als sie vor ihm weinte.
Aus dem Welschen des Marini. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-027407 | V den příští s jitra prvým úsvitem
šel Polemon zas v sady Akadema.
Šel rychle. Nenápadný himation
mu halil tělo. Se skloněnou hlavou
usedl zbožně mezi posluchači. | POLEMON (VI.) | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005485 | Gigante paladín de un Continente,
divino ruiseñor de la mañana;
¡en la fértil llanura americana
tus trinos fueron luz en el ambiente!
Con tu genialidad de omnividente
fuiste el asombro de la hueste hispana;
dictó el destino su sentencia arcana
¡y la inmortalidad besó tu frente!
¡Qué sueño tan hermoso fue tu sueño!
¡Qué... | Martí | Jorge Casals y Llorente | es | 0 | iambic |
mpm-es-005565 | Del tierno pecho aquel amor nacido,
que él viviendo mis delicias era,
creció, quiso el pecho salir fuera,
pudo volar y abandonó su nido.
Y no logrando yo darle al olvido,
le busqué inútilmente por doquiera,
y ya pensaba que en la cuarta esfera
se hubiese al centro de la luz unido,
cuando tus ojos vi, señora mía,
y en e... | Amor | Juan Valera | es | 0 | iambic |
mpm-de-016263 | Großer Bildner, es öffnete dir die verschlossene Vorwelt,
Deinem gelichteten Blick, alles verborgene Gold.
Liebliche Rundung und Fülle, die sinnliche Lust und die Weichheit,
Ueppige Formen und Reiz nahmst du in Menge heraus. | 1. | Wilhelm Waiblinger | de | 3 | dactylic |
mpm-cs-020458 | Ty’s jak dobrá kniha, nebo míle
krátíš jako ona dlouhé chvíle;
jen že knihu, kdy se namane,
zavřít lze, však tobě ústa ne. | Na Scholastiku. | Josef Košín z Radostova | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-002036 | Kříž starý, sešlý, zrezivělý
se k propadlině naklání,
tvář Krista svrasklou, zasmušilou
dým z haldy žhavé zaclání.
A cesta, jež sem kdysi vedla
nábožné duše z dědiny,
již dávno plevelí zarostla,
jak pusté břehy Běliny. –
Tak zapomenut tlíš zde, Kriste,
pod Tebou půda rozryta:
tam dole pro jiného boha
krev tisíců je pro... | Opuštěný. | František Cajthaml-Liberté | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005036 | «Yo, que el temor al piélago Adriano
quité, y de Etolia en el famoso estrecho
quebré el orgullo, y sin valor deshecho
dejé primero el ímpetu otomano,
en este peligroso golfo insano,
do Francia llora rota el crudo hecho,
osando en tu valor, con fuerte pecho
pongo fin al imperio lusitano.
Alargue el mar su derramado seno... | - LXXXI - Al marqués de Santa Cruz, en la rendición de las terceras | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-000277 | Si aprendo de la sutil nigromancia
que el católico llama barbarismo,
y excediendo las fuerzas de mí mismo
gozaré de Leonor un breve día,
digo yo, don Gil Núñez de Atoguía,
sin temor de las penas del abismo,
que reniego del cielo y del bautismo,
perdiendo a Dios la fe y la cortesía.
Su nombre borro ya de mi memoria.
Tu ... | - X - De El esclavo del demonio. Acto segundo, Don Gil | Mira de Amescua | es | 4 | anapestic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.