id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-008363 | De Cíparis dejado el afligido
Batilo yace en la desierta arena,
al cielo acusa y al amor condena
de sí olvidado y del dolor vencido.
Del triste caso a compasión movido
el viejo Tormes la corriente enfrena,
pero la esquiva ninfa aun huye ajena
a la piedad el pecho empedernido.
De helado mármol y templado acero
al encend... | Soneto | Juan Meléndez Valdés | es | 0 | iambic |
mpm-es-005871 | Cruza el ave rozando la sabana
que le extiende una alfombra de verdor,
y, al potente vibrar de su motor,
se remonta, gallarda y soberana
En la gloria triunfal de la mañana
es el cielo de luces una flor;
y en los aires, audaz, el aviador,
lanza un reto a la muerte tan lejana.
Mas el ave que ha sido detenida
en la rauda ... | Vuelo supremo | Rodolfo Castaing | es | 4 | anapestic |
mpm-es-005801 | -¿Y te enmendaste ya de aquel pecado?
No, Padre, no he podido, harto lo siento:
sigo amando a la niña de Sarmiento
y a la consorte de Simón Cuadrado.
-¡Réprobo! ¡Libertino! ¡Condenado!
-Un día, tras las tapias del convento
hablé a Juana -¿Tú ignoras el tormento
que Satanás te tiene reservado?
-Otra vez en la senda del ... | La confesión | Joaquín G. Losada | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-063838 | „Proč šla jste večer domů za siesty?“
– Oh, znavil jste mne nervósními gesty!
„Já zadán měl přec valčík od Chopina?“
– Oh, byla jsem tak nějak unavena,
a vy jste, drahý, příliš vášniv byl!
„Ne, okamžik jsem pouze uchopil!“
– Snad zapomněl jste, milý, na mou pýchu?
„Já nevěděl, že slabá jste tak k hříchu!“
– Oh, pamatuj... | DIALOG. | Miroslav Rutte | cs | 0 | iambic |
mpm-de-064764 | Viele Weiber, viele Flöhe,
Viele Flöhe, vieles Jucken –
Tun sich heimlich dir ein Wehe,
Darfst du dennnoch dich nicht mucken.
Denn sie rächen, schelmisch lächelnd,
Sich zur Nachtzeit – Willst du drücken
Sie ans Herze, lieberöchelnd,
Ach, da drehn sie dir den Rücken. | Zum Hausfrieden | Heinrich Heine | de | 1 | trochaic |
mpm-de-050692 | Zu des Rheins gestreckten Hügeln,
Hochgesegneten Gebreiten,
Auen, die den Fluß bespiegeln,
Weingeschmückten Landesweiten
Möget mit Gedankenflügeln
Ihr den treuen Freund begleiten. | 82 | Johann Wolfgang Goethe | de | 1 | trochaic |
mpm-es-001717 | Tú, que el furor francés cantar pudieras
como de quien alcanzas parte tanta,
por ser Felipe rama de la planta
de las flores de lisas verdearas
y del héroe francés que sus banderas
-junto de Santulona- y torre planta,
¡cómo esto callas y tu musa canta
los españoles hechos tan de veras?
Tu propia causa dejas, de prudente... | -XXVI - Al retrato de Gabriel Lasso de la Vega publicado en La Mexicana de Lasso en 94 | Franciscode Aldana | es | 0 | iambic |
mpm-de-032310 | Mir thut's so weh im Herzen!
Ich bin so mat und krank!
Ich schlafe nicht vor Schmerzen;
Mag Speise nicht und Trank;
Seh’ alles sich entfärben,
Was schönes mir geblüht.
Ach, Liebchen, wil nur sterben!
Dies ist mein Schwanenlied.
Du wärst mir zwar ein Becher,
Von Heilungslabsal vol. —
Nur — daß ich armer Lecher
Nicht gan... | Schwanenlied . | Gottfried August Bürger | de | 0 | iambic |
mpm-es-002247 | ¡Oh cuánta majestad! ¡Oh cuánto numen,
en el tercer Filipo, invicto y santo,
presume el bronce que le imita! ¡Oh cuánto
estos semblantes en su luz presumen!
Los siglos reverencian, no consumen,
bulto que igual adoración y espanto
mereció amigo y enemigo, en tanto
que de su vida dilató el volumen.
Osó imitar artífice to... | A la estatua de bronce del Santo Rey Don Felipe III, que está en la casa del campo de Madrid, traída de Florencia | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-001118 | Viento cruel, cruel y avaro velo,
entrambos en mi daño diligentes,
que cubristeis mi sol, por quien las gentes
ya casi olvidan al nacido en Delo;
en mi justa venganza ruego al cielo
que tú del mar las voces más dolientes
lleves, y tú de infames delincuentes
abras siempre las bocas sin consuelo.
Pero si a la región del ... | - XVII - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-041342 | Nad zrudlé tekuté obláčky
klene se obloukem slavně a výší...
Krvavé blesky na skaliska
paprsky ohnivě píší...
Do ztichlé řeky se ztápí, z ní blýská,
dálkami hoří a do věčna výská...
V obzoru nesmírném život již hřímá
tisícerou svou písní. Teď dýmá
v kouřích. Slyš, dunění strojů a kol.
Vzbuzená každá chatrč svítí
uprost... | SLUNCE (I.) | Antonín Sova | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-021901 | Hodná dcerka ráda sedá,
do práce se nutit nedá;
chodí-li už do školy,
pilně píše úkoly;
hned se všemu naučí,
učitel co poručí.
Milé matičky se ptá,
čím se dále bavit má.
Síň a dvorek čistě mete,
punčochy si ráda plete;
písničku si pěkně zpívá,
vesele se kolem dívá;
kde co v nepořádku vidí,
kam co patří, pouklidí.
Mať j... | Hodná dcerka. | Beneš Metod Kulda | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-031059 | Die Ratzenburg will Großstadt werden
Und schlägt die alten Linden um;
Die Türme macht sie gleich der Erden
Und streckt gerad, was traulich krumm.
Am Stadtbach wird ein Quai erbauet
Und einen Boulevard man schauet
Vom untern bis zum obern Tor;
Dort schreitet elegant hervor
Die Gänsehirtin Katherine,
Die herrlich statt d... | Ratzenburg | Gottfried Keller | de | 0 | iambic |
mpm-es-007075 | Que bella está sobre el sofá dormida
con su melena sobre el hombro suelta,
dejando ver su pierna medio vuelta
y al falda en su entorno recogida.
Tiene sobre los senos extendida
su grácil mano cual palmera esbelta
y su ropa así, medio revuelta,
enseña el surco que al placer convida
Suspira tiernamente, más tan quedo,
qu... | Desilusión | Felipe «Pichorra» Salazar | es | 0 | iambic |
mpm-cs-050840 | S nebe deště celé toky
ulicí zní šumně, dlouze,
a ty zvuky jsou jak kroky
k tomu, který čeká v touze.
Zřetelně je rozeznávám,
jistě chodí někdo venku,
naslouchám a pozor dávám
svoji vlastní na myšlenku.
Či snad jsou to kroky její,
myšlenky či mojí paní?
Tišeji, teď pomaleji
doznívají v zaléhání.
Jistě jedna z nich to b... | IV. S nebe deště celé toky | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000203 | Amor me tira y casi a vuelo lleva
por do mi presunción hizo la vía;
tan alta va mi loca fantasía
que las nubes pasar volando prueba.
No espero ya que el fin de Ícaro mueva
la dura obstinación de mi porfía,
pues veo que el ardor que la desvía
el mismo la rehace y la renueva.
Está el alma una nueva Fénix hecha
y en fuego... | - XC - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-cs-000708 | Zem touhou rozchvělá je,
stoupáním jarních míz –
modravým vzduchem svítí
bělostná těla bříz.
Faun mladý píseň touhy
na flétnu v svahu lká;
na břehu řeky skryta
mu nymfa naslouchá. | IX. | Karel Babánek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-067140 | Ráno za horami,
s námi tma.
Rána za ranami,
duše má.
Pohřbívají chudé,
srdce stýská si,
srdce krví rudé
s děsem zápasí.
Zhasínají tiše
svíce kaštanů,
kde jsem, věřím v pýše,
tu i zůstanu.
Mokrý máj, to země
pláče do krásy,
někde se už ve mně
blýská na časy.
Rána za ranami,
zraje tma.
Svítá za horami,
duše má! | VZDECH | Růžena Schwarzová | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000628 | Canta con dulce voz en verde rama
Filomena dulcísima a la Aurora,
y en viendo el ruiseñor, que le enamora
con recíproco amor el nido enrama.
Su tierno amante por la selva llama
cándida tortolilla arrulladora,
que si el galán el ser amado ignora,
no tiene acción contra su amor la dama.
No de otra suerte al dueño de mis ... | - 1211 - Jornada II, BELISA De Las burlas veras | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-002694 | Soñaba ¡ay dulce Cintia! que te vía;
mejor diré que, ciego, te soñaba.
Pues si eclipse en tus ojos contemplaba,
miento si digo que tu luz tenía.
Te soñé muerta, y como no podía,
aun en sueños vivir, si te admiraba
imagen muerta, el sueño que en mí obraba
de la muerte otra imagen me fingía.
Resucité del sueño pavoroso,
... | - XXI - Un amante, soñando que su dama era muerta, halló, despierto que estaba enferma | Agustin de Salazar y Torres | es | 0 | iambic |
mpm-es-003186 | Un mal me sigue y otro no me deja;
si callo, no me sufro a mí conmigo,
y si pruebo a quejarme, cuanto digo
nuevo peligro es y culpa vieja.
Ya la noticia cumple, pues se aleja;
mas la distante voz de un enemigo,
despierta las ofensas y el castigo,
y la razón sepulta de mi queja.
¿Qué haremos, pues, sino morir callando,
... | - CLXIV - | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-es-001126 | En vano se me oponen las montañas
con nuevos riscos de cuajada nieve,
y en vano el Aquilón sus alas mueve,
derribando cortijos y cabañas,
que el fuego que yo traigo en mis entrañas
bastará a derretirla en tiempo breve,
y si a luchar con él mi fe se atreve,
no será la mayor de sus hazañas.
Y si un hombre triunfó de su v... | - II - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-037212 | Těšil sem se jaro na tě,
Jak se lichvář sedě v zlatě
Na zysk nový těšívá;
Tys mne ale oklamalo,
Sotvas vůní podychalo,
Tvůj se pohled zakrývá.
Na čas jako panny modné,
Vykračuješ v kráse svodné,
Líčíc tváři růžemi;
Lůno zdraví rozvinuješ,
Mžikem nebe vyčaruješ
Ozdobami na zemi.
Modravé a zlaté kvítí
V sluncy rozkošně s... | Jaro. | Vojtěch Nejedlý | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002377 | ¡Cuán fuera voy, Señor, de tu rebaño,
llevado del antojo y gusto mío!
¡Llévame mi esperanza el tiempo frío,
y a mí con ella un disfrazado engaño!
Un año se me va tras otro año,
y yo más duro y pertinaz porfío,
por mostrarme más verde mi albedrío
la torcida raíz do está mi daño.
Llámasme, gran Señor; nunca respondo.
Sin... | Salmo XI | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-001626 | Soror don Juan, ¿ayer silicio y jerga,
holanda y sedas hoy? ¿Ayer donado,
hoy galán? ¿Ayer dueña y hoy soldado?
¿Disciplinas anoche y hoy panduerga?
Algún demonio que en la Corte alberga
nos lo quiso enviar papirrandado.
¿Quién nos lo encadenó? ¿Quién lo ha enredado?
más que una calabaza de Pisuerga?
Esclavo es fugitiv... | - CVI - La mudanza de hábito de cierto mancebo | Gongora | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-008526 | K lesu cesta kamenitá,
a u cesty javor starý,
pod javorem tráva mladá,
a v té trávě jelen jarý.
Není jelen – mysliveček,
na rameně zbraň má věrnou,
květ s jabloně za kloboučkem,
a kol něho pentli černou.
A po cestě kamenité
ze hradu pán mladý jede,
pod zlatými pod třemeny
bílý kůň si pyšně vede. –
Na javoru suk je čern... | Jabloňový květ. (II.) | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-013824 | Když moře tiché, modré je,
mám duši plnou naděje,
tvou ruku v svou bych pojala,
sladká ti slova šeptala,
jak moře tiše s úsměvem:
„My spolu jednou cestou jdem!“
Když nad mořem je zlato hvězd,
mne teskněji tu v duši jest,
svou hlavu k tvé bych sklonila,
v tvém zraku hvězdy spatřila,
a řekla bych: „Co nad mořem
hvězd sví... | Jižní sloky. | Růžena Jesenská | cs | 0 | iambic |
mpm-de-014903 | »alte Memoiren? Alte Memoiren?«
Die reisigen Helden der Wotans-Eiche,
die Erzgepanzerten aus dem Reiche,
die deutschen Führer der glorreichen Zeit –
sie zückten das Schwert. Nun war es so weit.
Zuerst aber zückten die Paladine
eine amerikanische Schreibmaschine
sowie eine freundliche Tippmamsell:
»bitte, Fräulein, schr... | Händler und Helden | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-de-014577 | Da sagt sie: Was hilft mir mein Sehen,
Ich wünscht', ich wäre lieber blind,
Da alle furchtsam von mir gehen,
Weil gar so schön mein' Augen sind. — | Der armen Schönheit Lebenslauf. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-003960 | Amar quiero sin premio, y nunca puedo
que amar es premio; padecer querría,
y el dolor tanto agrada al alma mía
que de este gusto escrupuloso quedo.
Apetezco morir y en el denuedo
hallo nueva razón de cobardía,
que huyo del mal, y toma la osadía
la parte del vivir, la voz del miedo.
Si vivo, mi dolor desacredito;
si mue... | Soneto (De la comedia Querer por sólo querer) | Antonio Hurtado de Mendoza | es | 0 | iambic |
mpm-cs-033845 | Uměj se usmát, neboť smích
tak jako květ je v lukách tvých,
svlažený, svěží, sytý,
uměj se dívat znavený
na věci, jež jsou dotčeny
paprskem intimity.
Uměj se smířit s tím, co kdys
vtisklo svůj matný, oblý rys
do tvrdé půdy žití,
uměj svůj zrak, když třeba jest,
zvídavě jako plání hvězd
do věčna otevříti.
Uměj žít v tic... | OBSAH ŽIVOTA | Jan Opolský | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-015215 | Kein Tod ist seliger als in dem Herren sterben
Und um das ewge Gut mit Leib und Seel verderben. | 28. Der allerseligste Tod | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-058407 | Sivé oči usmály se
za světla, ach, za světla,
naráz moje dávná bolest
odlétla, ach, odlétla.
Sivé oči usmály se
za noci, ach, za noci,
proti jejich kouzlu není
pomoci, ach, pomoci.
Sivé oči, sviťte věčně
dnem i tmou, ach, dnem i tmou,
zalévejte září svojí
lásku mou, ach, lásku mou! | SIVÉ OČI USMÁLY SE | Otakar Theer | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003157 | Es la belleza un rayo del primero
lumen, por mil centellas derribado,
a donde vibra en parte trasladado
del Sol Eterno un campo verdadero.
Color que condición muda severo
este bien altamente originado,
que ser no puede en carta retratado,
en tela si de juicio y no grosero.
Cuando Diana argenta y dora Apolo,
supedita la... | - CII - A la hermosura de las cosas criadas | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-de-053537 | Stern am Himmelsbogen
Schimmernd silberblank,
Wenn in's Grab der Wogen
Längst die Sonne sank!
Ton der Aeolsharfe,
Ach, nur dann erlauscht,
Wenn der Nord, der scharfe,
Wild darüber rauscht.
Duft im Blumenkelche
Schlummernd lind und leis,
Tiefe Lieb', um welche
Gott allein nur weiß.
Still und ungefeiert
Durch die Reihen ... | 1L: Stern am Himmelsbogen | Betty Paoli | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000465 | Si fuera en rostro, un Ángel de los cielos,
o como fue Absalón, Leonardo fuera,
si la frente más oro enriqueciera,
que el rojo Dios, que adornan Delfo y Delos.
Y si con más doseles y más velos,
que el Monarca mayor se descubriera,
y si las armas y piedad tuviera,
que a Dido dieron fuego, a Juno celos.
Cuando tuviera de... | - 1322 - Acto I, ANGÉLICA De Los Vargas de Castilla | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-002924 | Es scheint des Höchsten Gnad / aus seinem Wunderschicken.
wer solches recht betracht / wird hoch dadurch erfreut.
Der Anlaß dieser Kunst / ist Creutz und Trübsal-Zeit.
Ein unverdörrtes Feld kein Regen darff erquicken.
Der Saul veranlast ward durch Esel Flucht entrücken /
daß er zum Seher gieng' und kriegt die Herrlichk... | 1L: Es scheint des Höchsten Gnad / aus seinem Wunderschicken. | Catharina Regina von Greiffenberg | de | 0 | iambic |
mpm-de-015397 | Herr/ laß fünff Brüder mich (die Sinnen) nicht bethören/
Vielmehr auff Moses Wort und deine Warnung hö-
ren. | Sonntags- und Fest-Gedancken. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-es-006427 | Pasó por fin la tenebrosa era
de los fríos, las nieblas y la bruma;
cantan las aves de dorada pluma
en la florígera y vivaz pradera
Flagrante el Sol, en la celeste esfera,
la tenue escarcha del albor abruma,
y en el espacio diáfano se esfuma,
dejando paso ya a la Primavera.
Naturaleza, embellecida, torna
a vestirse de ... | Los doce meses – Marzo | José Wen Maury | es | 0 | iambic |
mpm-es-000226 | Héroes gloriosos, pues el cielo
os dio más parte que os negó la tierra,
bien es que por trofeos de tanta guerra
se muestren vuestros huesos por el suelo.
Si justo desear, si honesto celo
en valeroso corazón se encierra,
ya me parece ver, o que se atierra
por vos la Hesperia vuestra, o se alza a vuelo:
no por vengaros, ... | - CCXIV - A los huesos de los españoles muertos en Castinovo | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-cs-039382 | ZAZPÍVAL si v širém poli
na jabloni pták,
zarmoutil to mé srdéčko,
nikdo neví, jak.
Ani jsem se nenadála
dříve, co je žal,
nezarmoutil zazpíváním,
ale tím, že lhal.
A když odlét’, nebyl jeden,
ale spolu dva,
s jabloně co rosy spadlo,
kdož pak o to dbá.
Kdož pak na to vzpomene si
v širém světě tom,
že’s mne nechal jako ... | JABLOŇ. | Josef Václav Sládek | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007933 | No aceches cauteloso y traicionero:
ya sentí tu pisar en pos del mío,
ya tu aliento aspiré morboso y frío,
no te escondas dolor que ya te espero.
Me he parado a esperarte en el sendero;
yo te conozco ya y en ti confío,
cuando no vienes tú viene le hastío,
y entre el hastío y tú, yo te prefiero
¡Cuántas veces el alma de... | Al dolor – I | José María de Aguirre | es | 2 | polymetric |
mpm-de-049226 | Gesetze der Natur willst du, o Mensch, entdecken;
Du solltest dir das Ziel etwas bestimmter stecken.
Nicht das, wie sich verhält an und für sich die Welt,
Entdecken sollst du, wie sie sich zu dir verhält.
Wozu Gott immer sonst die Dinge mögen dienen,
Du weißt nicht was sie sind, nur was du hast an ihnen. | 66. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-000761 | V ten večer se vzpomínat zachce –
jak pohádka dávných by let:
je městečko zapadlé v horách,
kdes daleko, ztracený svět.
Tam pod sněhem domečky malé
se tulí ke stráni,
a v tmu svítí nízkými okny,
na věži vyzvání.
Jdou havířů řady a písně
vánoční zpívají,
kahanců v mrazivém vzduchu
se světla mihají.
Je půlnoc. Na vysokém... | VÁNOCE. (III.) | Karel Babánek | cs | 5 | amphibrachic |
mpm-es-003705 | No sólo envidia al suelo, no envidiada
sólo en tu altiva frente de una estrella,
era ¡oh, gallarda torre, cuan bella
temida, y cuan temida respetada!
Ya ¿qué no allana el tiempo?, derribada,
creces llanto a Sagunto; niega vella
la hiedra, huésped que se abraza en ella,
o ella se esconde en ella, de afrentada.
No le pre... | - IV - | Luis Carrilloy Sotomayor | es | 0 | iambic |
mpm-es-001894 | Viva yo siempre así con tan ceñido
lazo, Filis, contigo, como aquesta
hiedra inmortal en esta encina puesta,
que le enreda su tronco envejecido.
Mira allí un olmo seco y un florido
junto a la fuente, que una vid le presta
hermosura y valor; y tú dispuesta
a perseguirme, pónesme en olvido.
Por ti, cruel, olvido mi ganad... | - LV - | Francisco de La Torre | es | 0 | iambic |
mpm-cs-014930 | Chudobě kdo zlostně ubližuje,
tomu strašná msta se přibližuje. | 94 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-052831 | Každý krok náš v žití musí vésti
láska k národu a jeho štěstí. | Každý krok náš v žití musí vésti | Emanuel Züngel | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-056799 | Dudy moje, dudy mé,
na smrt spolu půjdeme?
Světa kus my ušli spolu,
když jsem neznal slz ni bolu.
Já si vážil vás tak málo,
teď však po vás toužívalo
srdce moje ubité;
kdo vás přines, neví ani,
jaké teskné putování
bylo bez vás, dudy mé.
A když vás tak laskám opět,
chtělo by se zase žít,
chtělo by se píseň dopět,
ktero... | ŠVANDA DUDÁK | Otokar Fischer | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-060543 | Mých úzkostí již neokrášlí,
nesdílí radost mou,
zázraky, jež jsme spolu našli,
jsou pohlceny tmou,
neb ten, jenž vzdušno v lásce míval,
neb ten, jenž marnost oslavil,
jej bezmilostný proud mi vyrval
a odplavil.
Návratu mého den se ročí,
den jeho zrození.
Mužíček plazí po úbočí
se z lesa k osení.
Kříž na věži se opět zl... | XXVI. TULÁKOVA ELEGIE NA PTAČÍ SMRT. | Richard Weiner | cs | 0 | iambic |
mpm-de-019476 | Der mehr als Engelrein/ dem aller Himmel Heer
Mit zittern Ehr erzeigt/ läst sich auß Jordans Flüssen/
Für diß was vnrein ist/ durchs Dieners Hand begiessen/
Vnd stifft ein Segen-Bad/ ein neues Gnaden-Meer.
Hier muß was schändlich ist/ hier muß was Eisen-schwer
Auff Menschen Hertzen liegt/ als bald zu Grunde schissen
Di... | 7. | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-es-002449 | Ya tituló al verano ronca seña;
vuela la grulla en letra, y con las alas
escribe el viento y, en parleras galas,
Progne cantora su dolor desdeña.
Semblante azul y alegre el cielo enseña,
limpio de nubes y impresiones malas;
y si a estruendo marcial despierta Palas,
Flora convida al sueño en blanda greña.
La sed aumenta... | Goza el campo de primavera templada y no el corazón enamorado | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-062309 | Herr Schmid in Gießen bestach
Die Diener der trefflichsten Dichter.
»bringt mir, o Freunde,« – so sprach
Er zu Leuten von diesem Gelichter –
»was eure Herren insgesammt
Zum Gebrauch an heimliche Orte verdammt.«
Die Schurken ließen sich verführen
Und brachten die Menge von falschen Papieren.
Daraus entstand denn nach un... | Der Leipziger Musenalmanach | Christian Friedrich Daniel Schubart | de | 0 | iambic |
mpm-cs-024737 | Pan s hrudí kosmatou, držící v objetí
Venuši – královnu, která se uklání,
by prchla jeho rtům, ve slunci pijícím,
jež planou žádostí.
Šat sotva halí ji. Jakoby vystoupla z vln vody zčeřené
s průhledným závojem kol údů lichotných.
A v stíny večera skropeném lesíku
u břehu jezera, skrytého třtinami,
prchají s výkřikem zd... | Pan. | Emanuel Lešehrad | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-025016 | Auff einer grünen auen er mich
Zum schönen frischen Wasser er mich | Die Dritte Abtheilung. | Philipp von Zesen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-028982 | Jak z živého lípy kmene,
z něhož rolník úl si strojí,
tak se z nitra dumy teskné –
jako včely rojí – rojí.
Bzučí jedna, bzučí druhá,
neunavně, dotěravě,
až to hučí, šumí, víří
v bolavé té, pusté hlavě.
Marně ruka odhání je
ode žhavé, zvlhlé skráni –
je to jako v báji dětské
trpaslíka namáhání.
Sotva jednu nabod’ statně... | Se stromu života. (II.) | Otokar Mokrý | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-037257 | Bist endlich da! Gott sei's geklagt,
Hast lange warten lassen;
Nun lehr' uns wieder, unverzagt
Den Feind beim Schopfe fassen,
Den Feind in Ost, den Feind in West,
Die Feinde drauß und drinnen,
Zerreiß die Netze dicht und fest,
Womit sie uns umspinnen.
Blitz' nur herab von deiner Wacht,
Solch Wächter mag uns taugen:
Wir... | Der alte Fritz | Theodor Fontane | de | 0 | iambic |
mpm-de-033537 | Leise schleich ich wie auf Eiern
Mich aus Liebchens Paradies,
Wo ich hinter dichten Schleiern
Meine besten Kräfte ließ.
Traurig spiegelt sich der bleiche
Mond in meinem alten Frack;
Ach die Wirkung bleibt die gleiche,
Wie das Kind auch heißen mag.
Wilhelmine, Karoline,
's ist gesprungen wie gehupft,
Nur daß hier die Un... | Morgenstimmung | Frank Wedekind | de | 1 | trochaic |
mpm-en-000806 | My letters! all dead paper, mute and white!
And yet they seem alive and quivering
Against my tremulous hands which loose the string
And let them drop down on my knee tonight.
This said—he wished to have me in his sight
Once, as a friend: this fixed a day in spring
To come and touch my hand. . . a simple thing,
Yes I we... | My Letters! all dead paper... (Sonnet 28) | Elizabeth Barrett Browning | en | 0 | iambic |
mpm-cs-040535 | Toť bolest, která dřív než zříš ji, mizí.
Dřív než jí můžeš pohleděti v líc.
Jak žena nemladá, ne cizí,
jež mela ti kdys tolik říc‘.
A nemohla, však myslíc na tě stále
tě provázela snů až do hlubin.
Tak nevidně a nerušíc tě, ale
tak věrné jako je tvůj pes neb stín.
Je z žalů těch: jak žebrácká si sedne
kdes na poslední... | BOLESTNÉ ZJEVENÍ | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-002916 | Tam po stráni malý drátař
vesele si hupkuje,
v mošně nese výděleček
domů k matce putuje.
Vesele si cestou zpívá,
radost z oka vysvítá,
přemýšlí jak z celé duše
matičku svou uvítá.
Jak jí bude vypravovat,
co kde viděl, jak se měl,
a jak v širém cizém světě
na matičku vždy zpoměl.
A již přišel ku chaloupce,
před ní sedí ... | Návrat k matičce. | Václav Antonín Crha | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-045726 | Bůh rozhněván zřel na svět řasou mraků;
z nich voda proudy tekla bez ustání,
jež vrásčitých hor tkla se ledných skrání
a stále rostla, stihla juž let ptáků.
Svět zmítal se a tonul roven vraku,
a všude pláč a všude umírání.
Tu přistoup’ k Bohu anděl Slitování,
jak zlatý paprsk sjede ku oblaku.
„Což nezanecháš upomínky ž... | Dcera potopy. (I.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-032966 | Muž Tam k Peteje, své ženě, pravil:
„Kéž bych už té chudoby se zbavil,
která neustále s námi bývá!“
„Hledejme jí, kde se asi skrývá?“ –
řekla žena. Muž se přidal k tomu.
Hledali jí po všech koutech domu,
až ji posléz neunavnou snahou
našli – v koutku hubenou a nahou.
Prosili jí: „Odejdi, jsme chudí!“
Chudoba jim řekla:... | Chudoba. | Jan Evangelista Nečas | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-018655 | Kde ty chvíle všechny jsou,
které už jsme žili sami?
Cítíš, jak nám nad hlavami
šumí čas jak sladkou hrou?
Když jsme žili dobu zlou,
líně čas šel pustinami,
a teď snad jen řeknou známí,
až nám vlasy prokvetou.
Dni a roky jdou a kvačí,
a ten život sotva stačí
vypět štěstí duší dvou.
Bojím se, za žití celé
že nezlíbám do... | PÍSEŇ. | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-055772 | Es ist ein altes Wort, ich will es dir entfalten:
In einem Zweifelsfall ists gut sich zu enthalten.
Mein Sohn, es gilt dis Wort, ich will es dir erklären,
In einer Sfäre nicht, es gilt in allen Sfären.
Es gilt im Rechtsgebiet: Wo zwischen Mein und Dein
Ein Zweifel waltet ob, sag barsch nicht: es ist mein!
Es gilt im Si... | 87. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-036521 | Wie ein Handbuch der Logik sind italiänische Gärten,
So nach Regel und Norm plagt man die frische Natur. | 1L: Wie ein Handbuch der Logik sind italiänische Gärten, | Wilhelm Waiblinger | de | 4 | anapestic |
mpm-es-001214 | Este fuego que alumbra, y que no abrasa,
pues hay alguna parte que no encienda
esta dificultad, esta contienda,
que en la razón y en los afectos pasa.
Este incendio de fuerza tan escasa,
que no hay sentido que guardar emprenda,
y sin contradicción que le defienda,
tan eficaz a las potencias pasa.
Parece material en el ... | - XXXI - A la contradicción de sus afectos | Luis de Ulloa y Pereira | es | 0 | iambic |
mpm-de-040241 | Wohl sollt' ich itzt nach dir mich heiser rufen!
Dem Traurigen bist du ein Gut!
Allein hinan des Lebens letzte Stufen!
Denn dieß will größern Muth.
Was schwerer ist, war immer meine Sache.
Wie? dennoch wollt' ich schon hinab,
Gleich einem Weib', auf meinem Thränenbache
Mich schwemmen an das Grab?
Und wollte – denn von ... | 1L: Wohl sollt' ich itzt nach dir mich heiser rufen! | Leopold Friedrich Günther von Goeckingk | de | 0 | iambic |
mpm-de-011839 | Ich stand im Klosterhof vor'm Marmorbilde
Des Engels mit dem Flammenschwert und Schilde,
Sein Fuß tritt sieghaft auf den Höllendrachen
Mit schupp'gem Leib und offnem Feuerrachen.
Doch seht jetzt zwiefach Satanas bezwungen:
Ein Rosenstrauch hat blühend sie umschlungen
Und wächst und drückt dem Seraph auch behende
Anstat... | 1L: Ich stand im Klosterhof vor'm Marmorbilde | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-de-063156 | Du spilst den
Weñ man in Ernst dich selbst solt auf den Holtzstoß legen. | 39. Uber Troili Trauerspil den Cræsus | Andreas Gryphius | de | 2 | polymetric |
mpm-es-006636 | Recuerdo, allá en la casa familiar, dos enanos,
como los de Velázquez. El uno, varón, era
llamado "el Capitán''. Su vieja compañera
era su madre. Y ambos parecían hermanos.
Tenían de peleles, de espectros, de gusanos;
él cojeaba, era bizco, ponía cara fiera;
fabricaba muñecos y figuras de cera
con sus chicas, horribles... | TRÍPTICO DE NICARAGUA – I. LOS BUFONES | Rubén Darío | es | 4 | anapestic |
mpm-es-006491 | ¡Dame, Señor, la firme voluntad
compañera y sostén de la virtud;
la que sabe en el golfo hallar quietud
y en medio de las sombras claridad;
la que trueca en tesón la veleidad
y el ocio en perenal solicitud,
y las ásperas fiebres en salud,
y los torpes engaños en verdad!
Y así conseguirá mi corazón
que los favores que a... | Plegaria | Adelardo López de Ayala | es | 2 | polymetric |
mpm-de-001407 | Ein eigner Schauer hält mich stets beklommen,
Wenn ich an Jene denk', die das gesehen,
Was niemand mehr, so lang die Welt wird stehen,
In
Ein Stern – nur einmal war sein Licht entglommen,
Man sah für alle Zeit ihn untergehen;
Ein Kunstwerk – das der Zeit Verwüstungswehen
Für immer unserm Blick hinweggenommen.
Beglückt,... | 23. Einziges | Hermann von Lingg | de | 0 | iambic |
mpm-de-024761 | Hier ruht Nathanael in einer Friedens-
kammer,
Er schied zwar früh hinweg; doch
Sein Herze suchte stets, was recht und billig war,
Und dadurch kürzte er sich seine Lebens-Jahr.
Er lebte in der Welt in Kedars bösen Hütten,
Da er bis in den Tod vor billig Recht gestritten.
Nun ist er in der Ruh und läst uns dies zur Lehr... | Bey dem Grabe eines ehrlichen
und Recht liebenden Mannes. | Johann Justus Ebeling | de | 0 | iambic |
mpm-de-000886 | Du grübelst Tag und Nacht, umringt vom Dichterchor,
Der in Athen und Rom der Kenner Lust gewesen.
Was nutzt dein stummer Fleiß? Was hilft dein blindes Lesen?
Dein bleierner Verstand steigt nicht, durch sie, empor.
Es scheint fast jede Müh' vom Ziel dich zu entfernen.
An Witze bist du arm, doch an Poeten reich,
Und nur ... | An einen Arcadier | Friedrich von Hagedorn | de | 0 | iambic |
mpm-cs-032969 | Jsem malý, maličký, a vím to, Pane!
Jsem jako závan, který z dolin vane,
a se vším, co se ozvalo v mém hlasu,
zmizím ve vteřině času.
Jdu k Tobě, Pane – jako řeky k moři –
a duši otvírám – jak pupen k zoři. –
Ty na zemi jsi postavil mne, Pane,
kde mnoho slz a mnoho potu kane,
kde láska trpí, vášeň vře svou kletbou. –
B... | Jsem malý, maličký, a vím to, Pane! | Jan Evangelista Nečas | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002782 | Tan bien fundada tengo la esperanza,
que, aunque más sople riguroso viento,
no podrá desdecir de su cimiento:
tal fe, tal fuerza, tal valor alcanza.
Tan lejos voy de consentir mudanza
en mi firme amoroso pensamiento,
cuan cerca de acabar en mi tormento
antes la vida que la confianza.
Que si, al contraste del amor, vaci... | De La Galatea, Libro V, Timbrio | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-cs-032887 | Ty na nebi mě Bože huslyšíš, –
jest tichúčko jak v hrobě!
tu na horách, tu jsem tě kúsek blíž,
hať daleko je k tobě.
Sem prosvítá mi dolin zášeřím
kraj ve zlatě ha v lesku...
haj Bože náš! já lidem nevěřím,
žes opustil zem českú!
Jsú lidé snad, že zem svú opustí,
kdy opúští ji štěstí;
haj Bože, jsú! kdo hale dopustí
i ... | Modlitba na Čerchově. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-044397 | Za hrobem Racheliným cesta stoupá,
směs bílých zdí, chrám šerý, tvrze duchů,
na vrchu strmém v čistém volném vzduchu
a v bledé záři večera se koupá.
Strom za stromem se v klínu zahrad houpá,
a vítr, metla Východního puchu,
vždy svěžím jest a pilným v stálém ruchu,
že všecku špínu Orientu sloupá.
Toť Betlehem, jak v krá... | Za hrobem Racheliným cesta stoupá, | H. Uden | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005928 | Perdonad si mi musa entrometida
se atreve a dirigiros sus cantares
hoy que vos visitáis los regios
lares
de esta Virgen Morena, que es mi vida
Escuchadme, Señora: sólo os pido
que digáis al Monarca y a su esposa
que aquí existe una Virgen milagrosa
y un florón de su reino en el olvido
Decidle que n... | A S. A. R. la infanta doña Isabel el 3 de julio de 1916 | Ángel Marina | es | 2 | polymetric |
mpm-de-062678 | Man kan den höchsten Gott mit allen Nahmen neñen:
Man kan jhm widerumb nicht einen zu erkennen. | 196. GOtt hat alle Nahmen/ uñ keinen. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-044063 | Ten bílý domek na skále
jak by to byla kaplička,
a byl v ní pěkný obrázek,
to byla moje Hanička.
K ní já se denně modlíval,
v naději prosil za víru,
však zapomněl jsem, zapomněl,
že obrázky jsou – z papíru.
Tu větřík se kdes zatočil,
a obrázek mi s sebou vzal,
teď pustá stojí kaplička,
jak věrnost by tam pochoval. | Na hoře a v údolí. (1.) | Jan Václav Tůma | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003702 | Mira el amante pálido y rendido
a la inclemencia, Tisbe, de su hado,
el rostro en llanto por su amor bañado,
y él en su sangre por su amor teñido.
Hiriose con la espada que había sido
ministra de su mal y su cuidado;
el golpe no sintió, que era acabado,
con el morir su amante, su sentido.
Cayó; y buscó su sangre presur... | - XLVI - A Tisbe | Luis Carrilloy Sotomayor | es | 0 | iambic |
mpm-es-000312 | Venere o huésped tu piadoso celo
si conmovido no acompaña en esta
máquina funeral, pompa funesta,
el común excesivo desconsuelo.
Del magno vencedor el frágil velo
cuya victoria tanto a España cuesta,
y hace aquí, su memoria al tiempo opuesta
alma es del mundo, el alma luz del Cielo.
El mármol incapaz de los Trofeos
que... | - XXII - | Bernardino de Rebolledo | es | 0 | iambic |
mpm-es-008443 | No basta que en su cueva se encadene
el uno y otro proceloso viento
ni que Neptuno mande a su elemento
con el tridente azul que se serene
ni que Amaltea el fértil campo llene
de fruta y flor, ni que con
nuevo aliento
al eco den las aves dulce acento
ni que el arroyo desatado suene
En vano anuncias, ve... | A la primavera después de la muerte de Philis | José Cadalso | es | 0 | iambic |
mpm-cs-018401 | V zapadané, vyschlé strouze
hnije, stlívá svadlý list,
kde dřív potok pěl, teď pouze
větru táhne smutný hvizd.
Ale z černé vlhké půdy,
jak ji kdysi svlažil splav,
jaká houšť se zdvihá všudy
divě pomíchaných trav.
Nad ostřicí rozvírá se
pyšný vějíř kapradin,
v blankytových očí kráse
pomněnek sta trhá stín.
Mech tu bují ... | VE VYSCHLÉ STROUZE. | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-052027 | Hle, bolest neviny! Jak kvílí, lokty zvedá,
rukama lomí – v jakém zoufalství
zděšena, překvapeně vzpírá, brání se!
Vše marno. Vládce temných, hrubých sil,
temných a tajemných oblastí Podsvětí,
už zchvátil ji sveřepou paží svou,
černou a mocnou, samý mour a sval!
Už nepustí ji víc, už v temném spřežení
ohnivých hřebců-p... | PERSEFONÉ. | Jan z Wojkowicz | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-026368 | Republiko co ti přát?
Co bys sama chtěla?
Duši rač ti Osud dát
do chorého těla –
potom cestu upravit
s milníky a směrem
abys znala, kam dojít
vždycky před večerem –
po pravé i levé straně
stromů řad, kam na větve
věšela bys odhodlaně
žravé výtečníky své. | DO NOVÉHO ROKU | Josef Svatopluk Machar | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-041175 | Daß
Als König dir allein, das hat er ihm gethan,
Damit sein hohes Lob nicht etwa möcht' erbleichen,
Wenn einem Niedrigern er sich macht' vnterthan.
So, ob er schon erliegt, kan doch mit Rhum er sagen,
Daß nur ein König hab' ihn können niederschlagen. | 14. So überwunden werden ist rühmlich | Georg Gloger | de | 0 | iambic |
mpm-cs-053431 | Nuž, nechám proroctví a zbystřím sluch,
co pěje vůkol Přítomnosti duch.
Můj prapor hvězd nad světem září novým,
mé lodi oceánům vládnou všem,
na skráni Kohinúrem pohádkovým
mně Aurengzebův hoří diadem.
Můj bystrý duch, má síla, řeč i řády
již podmanily sobě lidstva půl,
jim kyne berla příští světa vlády,
vše proniknu s... | NEMO. (III.) | Svatopluk Čech | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005523 | Muere Jesús del Gólgota en la cumbre,
con amor perdonando al que le hería,
siente deshecho el corazón María
del dolor en la inmensa pesadumbre.
Se aleja con pavor la muchedumbre
cumplida ya la Santa Profecía,
tiembla la tierra, el iluminar
del día
cegando a tal horror, pierde su lumbre
Se abren las tu... | La cruz | Antonio Almendros Aguilar | es | 0 | iambic |
mpm-es-000367 | Es cierto que pensé que ya podía
libre vivir de amor y su cuidado,
viviendo como hombre escarmentado
en ajena cabeza y en la mía.
Revuelto a la razón su fantasía,
a nuevo amor, amor me ha sujetado,
y estoy tal que aborrezco lo pasado,
sólo cuento por bien el este día.
Mas con todo el amor estoy riñendo
y dígole: «Rapaz... | - XXVIII - | Juan de Timoneda | es | 0 | iambic |
mpm-cs-039859 | Že nemáš srdce oddaného, bolívá.
Co plátno však? Tím víc nechť prodlívá
tvé srdce u těch, kteří mrou, když nikdo neví,
též trpí, ač se pokoušejí o úsměvy.
A po jarech a letech, bouřích žití,
když po cestách a plavbách hlučném víru
najednou tiché slunce povysvítí
z teplejších krajin, z dobrých roků, z míru,
ty zakotvi j... | Sloky | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-de-053842 | Der Mensch ist mehr bemüht, was auser
ihm zu sehn,
Als das was an ihm ist, recht gründ-
Er will aus Neubegier die ganze Welt ergründen,
Und denket kaum daran, was an ihm selbst zu fin-
Er ist die kleine Welt, der Allmacht Meisterstük,
Und dennoch sieht er nicht, auf seinem Leib zurük,
Daran kein Glied zu sehn, kein The... | Die Nachläßigkeit der Menschen
die wunderbahre und weise Einrich-
tung ihres Körpers zu erkennen. | Johann Justus Ebeling | de | 0 | iambic |
mpm-es-006281 | Miradle siempre en su modesta estancia,
rodeado de niños inocentes,
con palabras sencillas y elocuentes
las nieblas disipar de la ignorancia.
Vedle con firme y pertinaz constancia
iluminar aquellas pobres gentes,
con sus consejos sabios y prudentes,
amigo inseparable de la infancia
¡Loor a esa figura venerable,
que con... | El maestro de escuela | Pedro Barrantes | es | 2 | polymetric |
mpm-de-059896 | Hört, Ihr Mächtigen, hört! Der Feder größeste Freiheit
Herrschet anjetzt; es schreibt jede, was jeder gefällt.
Loben und tadeln dürfen wir laut ohn' alle Besorgniß;
Was Pasquino gedenkt, spricht er und findet Gehör.
Eins nur wagen wir nicht: reinaus zu sagen
Weihrauch liebet man wol, aber kein würziges Salz.
Hört, Ihr ... | Die gepriesene Freiheit | Johann Gottfried Herder | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-056458 | V jiskřivou planoucí výheň, kde v popelu zářném se chvěl
rozžehlých pohledů plápol a oheň, jenž nítil hlas těl,
v hudbu, jež vtékala v srdce jak léčivý nápoj a jas,
ve vůni vlajících květů stín ztemnělý tiše se třás.
Ó hoře, naslouchat’ tichu, jež, plynoucí zamlklý van
z půlnocí nesmírných plání a věčností očarován,
šu... | ELEGIE | Rudolf Medek | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-044545 | Deine Wimpern, die langen,
Deiner Augen dunkele Wasser,
Laß mich tauchen darein,
Laß mich zur Tiefe gehn.
Steigt der Bergmann zum Schacht
Und schwankt seine trübe Lampe
Über der Erze Tor,
Hoch an der Schattenwand,
Sieh, ich steige hinab,
In deinem Schoß zu vergessen,
Fern, was von oben dröhnt,
Helle und Qual und Tag.
A... | 1L: Deine Wimpern, die langen, | Georg Heym | de | 0 | iambic |
mpm-de-026307 | Wie schön ist's doch, den Mächtgen vertraut zur Seite stehn!
Auf edle Völkerhirten viel Augen freudig sehn.
Wer ihrer Liebe theilhaft, wie wird er hoch geehrt,
Nur zeige der Planet sich stets seiner Sonne werth.
Ein Herrscher der mit Würde der Hoheit Scepter führt,
Der mit dem Arm der Weisheit des Landes Steur' regiert... | XxVI. Alexander Magnus. | Ludwig Bechstein | de | 0 | iambic |
mpm-cs-022029 | My umírali bez bázně a vzdechu,
když cizinec nás v poutech k smrti vedl.
Nezalkal jediný z nás o útěchu,
s úsměvem každý k smrti oko zvedl.
Jen jedna slza zrosila nám líce:
– O vlasti! máj tvůj nevrátí se více!
Nad Prahou rudá zář, my na lešení...
Kat kyne – tělo za tělem se kácí,
krev pije zem a v krev se půda mění,
a... | MY UMÍRALI... | František Kvapil | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.