ampapacek/corpus_data · Datasets at Hugging Face

text stringlengths 1 640
Znám ještě jednoho kamaráda , ale z ruska .
To je Pavil , který bydli s Vadimem a Alexejem spolů .
Seznámili jsme se s Pavilem někdy v listopadu , když přiletěl do Prahy studovat .
Myslím , že to ne vadí odkud je tvůj kamarád .
Jeden plus v tom , že můžu mluvit s Vadimem o Petrohradú .
Místech kde nikdo kromě nás nikdy nebyl .
Ale to neruší mych vztazích .
Slovo , , krajan “ v naší době použivají není často .
Kažaší používají to slovo a vedí o tom víc něž ja .
Nejdřív pro mně důležite jaký je človék , který chce být mým kamaradem .
A vůbec nevadí odkud je on .
„ Jakou barvu má život “
Život človeka je podoben duhě .
Každý život každeho človeka má bilou a černou čast .
Každý z nás se setkal nebo ještě musi setkat s huřeny , němoci , ztratou a mnoho vic .
Vyznám „ barva životu “ muže mit rúzný smýsl .
Muže být podobná životnemu urovňí .
Jako , napřiklád , člověk měl do ted černou barvu a vždy neměl dobrý život , neměl všechno v pořádku .
Taky barva muže mít smýsl pro jen jeden den človeka .
Taky muže záviset na počasi , až dobreho nebo špatneho snídaní .
Ja ještě němůžu řict jakou barvu má muj život a nemúžu rozhodovat o jinych lídech .
Každý člověk rozhoduje sám .
Ačkoliv , ja vím , že nikdo v celém světě nemá uplné bilou nebo černou barvu života .
Proto že , jestli by tak opráVdu bylo , tak ztratil by život smysl .
To je muj názor .
„ Co mi dal a vzal pobít v Praze “
Můj pobýt v České republike trva už skoro rok .
Za tento rok jsem udělal chodně .
Vystudoval jsem češtinu , abych mohl komunikovat s češý bez problemů .
Naučil jsem se žit samostátně . bez rodičů .
Našel jsem nových kamarady .
V zimě jsem lyžoval v krokonoších . s nimi .
Naučil jsem uklidit byt : utýrat prach , luxsovat , prát pradlo ...
Vsahy s kamaradkou stali vyborný .
Pobyt v Praze vzal ode mne mých kamarady z Petrohradu , mou školu , rodiči ...
Chodně vzal , ale ještě víc dál .
Naučil jsem se fotit´ , kupovat nabýtek , trochu vařit jidlo napřiklád párky .
Praha mí velmí zajímá .
Chci tady bydlet a se zůstat na dlouh dobu , možna . že i na celý život .
Má rodina štehuje do Prahy , můj mladší bratr jide do české školy .
Praha změnila život celé rodiny .
„ Řidi můj život média ? “
To je velmí těžká otazka .
Dnes každý člověk použivá média , aby se vědět co stálo ve svetě .
Život člověka závisi na média .
Napřiklád jemu řekli z televizi , že politika statu nyně sp̌atná .
Ten člověk tomu uplně věřit .
Jeho uplně nezajíma otázka : „ To je pravda nebo ne ?
To je špatně , protože znamé lidí a politici mohou použivat prostřdky média , aby mohli kontrolovat nástroj společnosti .
Jenom jedna vec , kterou člověk sam vybíra - pořad .
Člověk se sam rozhoduje na jaký pořad dívat .
Ale to je jedno .
Všude vždy tlači na človeka média .
Podle mne , už brzy člověk uplně přestané myslet .
Proto ja jen občas dívam na televízí , abych věděl , co je naveho .
Od dvadcátého třetího prosince až do desátého ledna jsem měl prázdniny .
Ony byly velmi hezké .
Na Nový rok jsem byl pozvan na návštěvu .
Seděli jsme ve čtveřicí u svátečního stolu , jedli jsme , pili jsme a blahopřáli jsme navzájem všeho nejlepšího v novém roce .
V deset hodin jsme poslouchali proslov našeho ruského prezidenta Medvedeva , protože to je dávná tradice v naše zemi .
Ke dvanácti hodinám jsme šli na Staroměstské náměsti slavit Silvestra , dívat se na ohňostroj a poslechnout , jak Staroměstský orloj bude zvonit dvanáct hodin .
Potom jsme šli na Karlův most .
Tam bylo moc mnoho lidí , hlavně turistů .
Potom jsme jeli tramvajem na Vyšehrad a procházeli jsme se tam .
Tam bylo moc pěkně .
Po veselici jsme jeli domů .
Protože jsem neměl vyučování , mohl jsem více studovat francoužštinu a častěji chodit ke učitelovi .
Studoval jsem taky češtinu .
O prázdninách nejel jsem nikdy , ani na výlet ani k rodičům do Ruska .
Ale jsem skypoval s nimi a blahopřal jim Z Novým rokem .
Ne musel jsem o prázdninách brzo vstavat , a proto jsem mohl dlouho spát .
Všechny prázdniny nejen jsem odpočival , ale i připravoval jsem k semestrálním zkouškam .
Maje rodina
Maje rodina je mala .
Mám , tatinka , maminka a babičku , dedečka .
Má 46 let .
Tatinek je podnikatel .
Má maminka se imenuje Eva .
Maminka se podnikatelka .
Ma maminka 36 let .
Má babička 57 let .
Babička je mlada .
Babička je dohodnou , je je imenuje Lilija .
Můj dedeček ma 71 let .
imenuje Adam .
Dedeček je podnikatel .
Jak jsem spravil své prázdniny .
O prázdninách jsem zůstal v Praze , protože má sestra měla vyučování a musela taky zůstat tady .
Mé rodiče přiletely sem ke mně a sestře .
Byla tady ještě má babička .
Vypádá , že Nový Rok a Vánoce jsem strávil se svou rodinou doma .
Bylo to velmi útulné a nádherné .
Moc se mi libil ten čas pře dvanácti hodinami .
Byla s nami ještě má a sestřina kamarádka .
Byl jsem o prázdninách ještě na Slovensku , v Bratislavě .
Nebylo to moc hezké město , ale lidi se kterými jsem jel tam , udělali ten výlet nezapomenutelným .
Ještě jsme měli mnoho hostů a také jsme jeli k hostům .
Byly to moc hezké prázdniny a nikdy je nezapomenu .
Je život bez rodiny těžký ?
Když jsem přijela v Prahu , pochopila , že život bez rodiny je velmi těžký , protože když jsi 17 let bydlil se svou rodinou , a v jeden den musíš přistěhovat do jíného města , a tam už musíš bydlit sam , myslím , že to je dost těžke .

Znám ještě jednoho kamaráda , ale z ruska .

To je Pavil , který bydli s Vadimem a Alexejem spolů .

Seznámili jsme se s Pavilem někdy v listopadu , když přiletěl do Prahy studovat .

Myslím , že to ne vadí odkud je tvůj kamarád .

Jeden plus v tom , že můžu mluvit s Vadimem o Petrohradú .

Místech kde nikdo kromě nás nikdy nebyl .

Ale to neruší mych vztazích .

Slovo , , krajan “ v naší době použivají není často .

Kažaší používají to slovo a vedí o tom víc něž ja .

Nejdřív pro mně důležite jaký je človék , který chce být mým kamaradem .

A vůbec nevadí odkud je on .

„ Jakou barvu má život “

Život človeka je podoben duhě .

Každý život každeho človeka má bilou a černou čast .

Každý z nás se setkal nebo ještě musi setkat s huřeny , němoci , ztratou a mnoho vic .

Vyznám „ barva životu “ muže mit rúzný smýsl .

Muže být podobná životnemu urovňí .

Jako , napřiklád , člověk měl do ted černou barvu a vždy neměl dobrý život , neměl všechno v pořádku .

Taky barva muže mít smýsl pro jen jeden den človeka .

Taky muže záviset na počasi , až dobreho nebo špatneho snídaní .

Ja ještě němůžu řict jakou barvu má muj život a nemúžu rozhodovat o jinych lídech .

Každý člověk rozhoduje sám .

Ačkoliv , ja vím , že nikdo v celém světě nemá uplné bilou nebo černou barvu života .

Proto že , jestli by tak opráVdu bylo , tak ztratil by život smysl .

To je muj názor .

„ Co mi dal a vzal pobít v Praze “

Můj pobýt v České republike trva už skoro rok .

Za tento rok jsem udělal chodně .

Vystudoval jsem češtinu , abych mohl komunikovat s češý bez problemů .

Naučil jsem se žit samostátně . bez rodičů .

Našel jsem nových kamarady .

V zimě jsem lyžoval v krokonoších . s nimi .

Naučil jsem uklidit byt : utýrat prach , luxsovat , prát pradlo ...

Vsahy s kamaradkou stali vyborný .

Pobyt v Praze vzal ode mne mých kamarady z Petrohradu , mou školu , rodiči ...

Chodně vzal , ale ještě víc dál .

Naučil jsem se fotit´ , kupovat nabýtek , trochu vařit jidlo napřiklád párky .

Praha mí velmí zajímá .

Chci tady bydlet a se zůstat na dlouh dobu , možna . že i na celý život .

Má rodina štehuje do Prahy , můj mladší bratr jide do české školy .

Praha změnila život celé rodiny .

„ Řidi můj život média ? “

To je velmí těžká otazka .

Dnes každý člověk použivá média , aby se vědět co stálo ve svetě .

Život člověka závisi na média .

Napřiklád jemu řekli z televizi , že politika statu nyně sp̌atná .

Ten člověk tomu uplně věřit .

Jeho uplně nezajíma otázka : „ To je pravda nebo ne ?

To je špatně , protože znamé lidí a politici mohou použivat prostřdky média , aby mohli kontrolovat nástroj společnosti .

Jenom jedna vec , kterou člověk sam vybíra - pořad .

Člověk se sam rozhoduje na jaký pořad dívat .

Ale to je jedno .

Všude vždy tlači na človeka média .

Podle mne , už brzy člověk uplně přestané myslet .

Proto ja jen občas dívam na televízí , abych věděl , co je naveho .

Od dvadcátého třetího prosince až do desátého ledna jsem měl prázdniny .

Ony byly velmi hezké .

Na Nový rok jsem byl pozvan na návštěvu .

Seděli jsme ve čtveřicí u svátečního stolu , jedli jsme , pili jsme a blahopřáli jsme navzájem všeho nejlepšího v novém roce .

V deset hodin jsme poslouchali proslov našeho ruského prezidenta Medvedeva , protože to je dávná tradice v naše zemi .

Ke dvanácti hodinám jsme šli na Staroměstské náměsti slavit Silvestra , dívat se na ohňostroj a poslechnout , jak Staroměstský orloj bude zvonit dvanáct hodin .

Potom jsme šli na Karlův most .

Tam bylo moc mnoho lidí , hlavně turistů .

Potom jsme jeli tramvajem na Vyšehrad a procházeli jsme se tam .

Tam bylo moc pěkně .

Po veselici jsme jeli domů .

Protože jsem neměl vyučování , mohl jsem více studovat francoužštinu a častěji chodit ke učitelovi .

Studoval jsem taky češtinu .

O prázdninách nejel jsem nikdy , ani na výlet ani k rodičům do Ruska .

Ale jsem skypoval s nimi a blahopřal jim Z Novým rokem .

Ne musel jsem o prázdninách brzo vstavat , a proto jsem mohl dlouho spát .

Všechny prázdniny nejen jsem odpočival , ale i připravoval jsem k semestrálním zkouškam .

Maje rodina

Maje rodina je mala .

Mám , tatinka , maminka a babičku , dedečka .

Má 46 let .

Tatinek je podnikatel .

Má maminka se imenuje Eva .

Maminka se podnikatelka .

Ma maminka 36 let .

Má babička 57 let .

Babička je mlada .

Babička je dohodnou , je je imenuje Lilija .

Můj dedeček ma 71 let .

imenuje Adam .

Dedeček je podnikatel .

Jak jsem spravil své prázdniny .

O prázdninách jsem zůstal v Praze , protože má sestra měla vyučování a musela taky zůstat tady .

Mé rodiče přiletely sem ke mně a sestře .

Byla tady ještě má babička .

Vypádá , že Nový Rok a Vánoce jsem strávil se svou rodinou doma .

Bylo to velmi útulné a nádherné .

Moc se mi libil ten čas pře dvanácti hodinami .

Byla s nami ještě má a sestřina kamarádka .

Byl jsem o prázdninách ještě na Slovensku , v Bratislavě .

Nebylo to moc hezké město , ale lidi se kterými jsem jel tam , udělali ten výlet nezapomenutelným .

Ještě jsme měli mnoho hostů a také jsme jeli k hostům .

Byly to moc hezké prázdniny a nikdy je nezapomenu .

Je život bez rodiny těžký ?

Když jsem přijela v Prahu , pochopila , že život bez rodiny je velmi těžký , protože když jsi 17 let bydlil se svou rodinou , a v jeden den musíš přistěhovat do jíného města , a tam už musíš bydlit sam , myslím , že to je dost těžke .