ampapacek/corpus_data · Datasets at Hugging Face

text stringlengths 1 640
Když žiješ se svou rodinou , nemusíš vařit , prát , rozhodovat nejake problemy atd .
A když žiješ v jinem měste , kde neznáš nikoho a nic , myslím , že to je moc těžke , ale take moc zajímave .
Musíme poznat všechno sámi .
Myslím , že je to trochu bezpečne , ale moc prospěšné , protože se učíme rozhodovat a chápat co je dobře a co je špatne , co můžeme udělat přeškrtnutá čárka za slovem a co nemůžeme , a to je moc důležitě .
A proto se stáváme dospělymi a samostatnými .
Když vždicky žiješ se svou rodinou , můžeš se nenaučit žít sám , a zvykneš , že tvé rodiči udělají všechno pro tobě , a jsi neuděláš nic .
To je dost špatně , protože pak to bude moc těžke naučit bydlet sám .
Jsem ráda , že teď žiju v Praze , není protože bydlím tady bez své rodiny , ale proto se učím žít a udělat všechno sáma .
A když dlouho nevídíš svou rodinu , a žiješ sám , začíná větší milovat svou rodinu a cenit to , co jsi dříve necenil .
Novoroční svátky .
Dlouho jsem myslel nad tim kde budu slavit Vánoce a Nový rok .
Nakonec mi pomáhla má přítelkyně .
Řekla , že se jí zastesklo po mamince .
Tak to nenechalo na sebe dlouho čekat , a byli jsme už na řadě v cestovní kancelaře .
Koupili jsme si letenky z Prahy do Moskvy .
Pak byla nezapomenutelná oslavaVánoc , ale příštího dne nikdo nevěděl , co bylo včera .
Samozřejmě je to vtip .
Oslava byla hezká , a žádného alkoholu jsme neměli , pouze bylo trochu vina .
28 . prosince jsme odjeli do Moskvy .
Zapomněl jsem říct , že mí rodičé nevěděli o mé navštěvě .
Má maminka , když otevřela dveře , a uviděla mě , nic neřekla i jednoduše obemkla mě .
Druhého dne jsem se setkal se svými spolužáky s kterými jsem studoval na univerzitě .
Pak byl Nový rok a nic moc takového zajímavého , všechno bylo jak obyčejně .
Jenom chladnost mi vadila , protože jsem se už zvykl na počasí v Praze .
Ale zato jsem trávil svůj čas na ledové ploše skoro každý den .
Takhle útěkal můj čas v Rusku , a už jsem se těšil na návrat .
Minuly pátek jsme se vratili do Prahy .
Měl jsem takové prázdniny .
Nic moc extra nebyly .
Nebo prostě mám špatnou náladu a nevím , co napsát o svých prázdninách .
Já se omlouvám , promiňte .
Ma rodina .
Moje dětství bylo hezké .
Maminka mě moc miluje a pořád měla na mě dost času .
Můj otec hodně pracoval , ale každý den večer byl doma a bavili jsme .
Má matka nechodila do práce , protože měla mateřskou dovolenou .
Když jsem byl dospělý , vždycky jsem pomáhal matce v domě s úklidem .
V létě má rodina často cestovala .
Jeli jsme do Turecka nebo do Egypta .
Můžu říct , že mé dětství bylo moc šťastné .
Pak když bylo mi 8 let , narodila se moje sestra Eva .
Už jsem se dlouho na ni těšil .
Pomáhal jsem mamince s malou dcerou .
Teď má maminka je v domácností a otec je obchodník .
Moc se mi líbí má rodina .
Sestra Eva už chodí do školy a taky je gymnastka .
Často je na prvním místě a má hodně medailí .
Dědeček a babička už jsou v důchodu .
Žijou nedaleko od nás , a proto často chodí k nám na návštěvu .
Miluju svou rodinu a těším se na to , až pojedu domů , abych je uviděl .
Má rodina .
Jsem z Ruska , Jekaterinburgu .
Má rodina je teď tam .
Mám velkou rodinu .
Mám matku Evu a otce Adama , ale oni je rozvedený .
Otec žije v město se svou novou rodinou a má syna , mého bratra , on se jmenuje Adam .
Ja a má maminka žijí s otčimem , on se jmenuje Adam .
Byla jsem jedinačekem , ale na podzim se narodil můj malý bratr , on se jmenuje Adam .
Ješte jsem ho neviděla , jenom v skypě , ale moc chci .
1 . prosince bylo jemu už dva měsice .
Mám take dvě babičky , ony se jmenujou Eva a Eva .
Dědečkové už nežijí .
Můj strýc Adam má manželku Evu , oni mají 3 synové : Adama , Adama a Adama .
Adam je starší , on na podzim šel do školy napoprvé .
Má teta Eva ( sestra otce ) má manžela Adama .
Oni mají dceru , jmenuje se Eva .
Je jí 24 roku .
Ona je svobodná .
V letě jezdím do město a ráda se uvidět svou rodinu .
Se svou sestřenici Evou často chodíme na procházku , do restaurace a do klubu .
Ona má hodně kamarádů .
Líbí se mi město , ale moje město je Jekaterinburg .
Žiju tam už 13 let .
Teď žiju v Praze a doufám , že ona táke bude mým městem .
Chybí mi má rodina .
Brzy už ji uvidím .
Těším se prazdniny , kdy pojedu do Ruska .
Myslím že každeho člověka v životě byli takovy dny o kterych nechtěji vzpoménout .
Ztráta blízkych nebo něco jineho .
Neměl jsem jéště takovych dnů o kterych nechci si vzpomenout .
Byli jenom tě dný o kterych těžko vzpoménout .
Ale když vzpominam na tě dný , už nědělám takových chýb .
Lepše se řadit sebe vinikem než hledát viniků .
Dokud nechcí myslet na těch dnů kterych nebudu chcet vzpomínat .
Adam
Naši krajané v Česke republice .
přijel jsem z Kazachstánu abych studoval tady .
Dozvědl jsem že v ČR studují a bydlí hodně lídí z Kazachstánu .
V mou skupine studují sedm lidí z Kazachstánu :
Ivan , Anna a Olesia z Almaty , Nataša a Kamila z Karagandy , ja a sestra Eva z Aktobe .
V skupine taky jsou lidé z Ruska , Beloruska a Kirgystánu .
Z Ruska jsou Nikita , Vadim a Daniil .
Z Beloruska je . Nastya .
Z Kirgystánu je JULDO-DULDO .
Občas když procházím někde v Praze vidím hodně Kazašů .
A taky vím že v přištěm roce na Vitalu studovali skoro všechny z Kazachstánu .
Jéště vím několik lídí z Aktobe kteří studují na PEC .
Doufám , že zustánu studovat v Praze .
Jakou barvu má život ?
Mám docela péstry život .

Když žiješ se svou rodinou , nemusíš vařit , prát , rozhodovat nejake problemy atd .

A když žiješ v jinem měste , kde neznáš nikoho a nic , myslím , že to je moc těžke , ale take moc zajímave .

Musíme poznat všechno sámi .

Myslím , že je to trochu bezpečne , ale moc prospěšné , protože se učíme rozhodovat a chápat co je dobře a co je špatne , co můžeme udělat přeškrtnutá čárka za slovem a co nemůžeme , a to je moc důležitě .

A proto se stáváme dospělymi a samostatnými .

Když vždicky žiješ se svou rodinou , můžeš se nenaučit žít sám , a zvykneš , že tvé rodiči udělají všechno pro tobě , a jsi neuděláš nic .

To je dost špatně , protože pak to bude moc těžke naučit bydlet sám .

Jsem ráda , že teď žiju v Praze , není protože bydlím tady bez své rodiny , ale proto se učím žít a udělat všechno sáma .

A když dlouho nevídíš svou rodinu , a žiješ sám , začíná větší milovat svou rodinu a cenit to , co jsi dříve necenil .

Novoroční svátky .

Dlouho jsem myslel nad tim kde budu slavit Vánoce a Nový rok .

Nakonec mi pomáhla má přítelkyně .

Řekla , že se jí zastesklo po mamince .

Tak to nenechalo na sebe dlouho čekat , a byli jsme už na řadě v cestovní kancelaře .

Koupili jsme si letenky z Prahy do Moskvy .

Pak byla nezapomenutelná oslavaVánoc , ale příštího dne nikdo nevěděl , co bylo včera .

Samozřejmě je to vtip .

Oslava byla hezká , a žádného alkoholu jsme neměli , pouze bylo trochu vina .

28 . prosince jsme odjeli do Moskvy .

Zapomněl jsem říct , že mí rodičé nevěděli o mé navštěvě .

Má maminka , když otevřela dveře , a uviděla mě , nic neřekla i jednoduše obemkla mě .

Druhého dne jsem se setkal se svými spolužáky s kterými jsem studoval na univerzitě .

Pak byl Nový rok a nic moc takového zajímavého , všechno bylo jak obyčejně .

Jenom chladnost mi vadila , protože jsem se už zvykl na počasí v Praze .

Ale zato jsem trávil svůj čas na ledové ploše skoro každý den .

Takhle útěkal můj čas v Rusku , a už jsem se těšil na návrat .

Minuly pátek jsme se vratili do Prahy .

Měl jsem takové prázdniny .

Nic moc extra nebyly .

Nebo prostě mám špatnou náladu a nevím , co napsát o svých prázdninách .

Já se omlouvám , promiňte .

Ma rodina .

Moje dětství bylo hezké .

Maminka mě moc miluje a pořád měla na mě dost času .

Můj otec hodně pracoval , ale každý den večer byl doma a bavili jsme .

Má matka nechodila do práce , protože měla mateřskou dovolenou .

Když jsem byl dospělý , vždycky jsem pomáhal matce v domě s úklidem .

V létě má rodina často cestovala .

Jeli jsme do Turecka nebo do Egypta .

Můžu říct , že mé dětství bylo moc šťastné .

Pak když bylo mi 8 let , narodila se moje sestra Eva .

Už jsem se dlouho na ni těšil .

Pomáhal jsem mamince s malou dcerou .

Teď má maminka je v domácností a otec je obchodník .

Moc se mi líbí má rodina .

Sestra Eva už chodí do školy a taky je gymnastka .

Často je na prvním místě a má hodně medailí .

Dědeček a babička už jsou v důchodu .

Žijou nedaleko od nás , a proto často chodí k nám na návštěvu .

Miluju svou rodinu a těším se na to , až pojedu domů , abych je uviděl .

Má rodina .

Jsem z Ruska , Jekaterinburgu .

Má rodina je teď tam .

Mám velkou rodinu .

Mám matku Evu a otce Adama , ale oni je rozvedený .

Otec žije v město se svou novou rodinou a má syna , mého bratra , on se jmenuje Adam .

Ja a má maminka žijí s otčimem , on se jmenuje Adam .

Byla jsem jedinačekem , ale na podzim se narodil můj malý bratr , on se jmenuje Adam .

Ješte jsem ho neviděla , jenom v skypě , ale moc chci .

1 . prosince bylo jemu už dva měsice .

Mám take dvě babičky , ony se jmenujou Eva a Eva .

Dědečkové už nežijí .

Můj strýc Adam má manželku Evu , oni mají 3 synové : Adama , Adama a Adama .

Adam je starší , on na podzim šel do školy napoprvé .

Má teta Eva ( sestra otce ) má manžela Adama .

Oni mají dceru , jmenuje se Eva .

Je jí 24 roku .

Ona je svobodná .

V letě jezdím do město a ráda se uvidět svou rodinu .

Se svou sestřenici Evou často chodíme na procházku , do restaurace a do klubu .

Ona má hodně kamarádů .

Líbí se mi město , ale moje město je Jekaterinburg .

Žiju tam už 13 let .

Teď žiju v Praze a doufám , že ona táke bude mým městem .

Chybí mi má rodina .

Brzy už ji uvidím .

Těším se prazdniny , kdy pojedu do Ruska .

Myslím že každeho člověka v životě byli takovy dny o kterych nechtěji vzpoménout .

Ztráta blízkych nebo něco jineho .

Neměl jsem jéště takovych dnů o kterych nechci si vzpomenout .

Byli jenom tě dný o kterych těžko vzpoménout .

Ale když vzpominam na tě dný , už nědělám takových chýb .

Lepše se řadit sebe vinikem než hledát viniků .

Dokud nechcí myslet na těch dnů kterych nebudu chcet vzpomínat .

Adam

Naši krajané v Česke republice .

přijel jsem z Kazachstánu abych studoval tady .

Dozvědl jsem že v ČR studují a bydlí hodně lídí z Kazachstánu .

V mou skupine studují sedm lidí z Kazachstánu :

Ivan , Anna a Olesia z Almaty , Nataša a Kamila z Karagandy , ja a sestra Eva z Aktobe .

V skupine taky jsou lidé z Ruska , Beloruska a Kirgystánu .

Z Ruska jsou Nikita , Vadim a Daniil .

Z Beloruska je . Nastya .

Z Kirgystánu je JULDO-DULDO .

Občas když procházím někde v Praze vidím hodně Kazašů .

A taky vím že v přištěm roce na Vitalu studovali skoro všechny z Kazachstánu .

Jéště vím několik lídí z Aktobe kteří studují na PEC .

Doufám , že zustánu studovat v Praze .

Jakou barvu má život ?

Mám docela péstry život .