ampapacek/corpus_data · Datasets at Hugging Face

text stringlengths 1 640
Myslím že mám skoro všechny jásné barvy v životě .
Mužů řict že mám nejen jednu barvu na každou dobu v životě , raději mám ruznebarevný život .
I když něco špatneho mě se stáne , to bude není na dlouho .
Take když mě někdo něco špatneho udělá nebude mě není dobře .
Nejsem urážlivý .
I když řeknu sobě že nebudu s nim nebo s ní mluvit , tak mužů už za pět minut všechno zapomnět a mluvít s nim nebo s ní jako by se nic nestalo .
No tak mužů říct že nemám skoro ani jednu špatnou barvu ale líbí se mi černa barva .
Moje rodina .
Mám velkou rodinu .
Bydlím spolu s maminkou , tatinkem a bratrem .
Má maminka pracuje jako ředitel .
Tatinek taký pracuje jako ředitel .
Můj bratr má 17 let .
Studuje češtinu na karlové univerzitě v Praze .
Jsem taky studentka na Karlové univerzitě .
Teď mé rodice žijou sámi .
Jsou smutné , protože se stiskali po nam .
Mám ješte babičku a dedečka .
Nebudlíme spole , ale často navštiví nás .
Má maminka se jmenuje Eva , má 47 let .
Můj tatinek se jmenuje Adam , ma 45 let .
Má maminka ma bratra , to je můj stryc .
Má svou rodinu .
Má manželku , syna a dceru .
To je moje teta , bratranec a sestřenice .
Můj tatinek taky má sourozence , má sestru .
To je moje teta .
Moje teta nemá manžela ale má syna .
To je můj bratranec .
Mé teta a bratranec žijou v Rusku .
Každe léto můj bratranec navštiví nás .
Líbí se mi moje rodina .
Co se mi líbí a nelíbí v Praze
Mám ráda architekturu budov v Praze .
Historia budov , parků , soch , míst je moc zajímavá .
Chtěla bych poznat všechny pámatky a taky bych chtěla navštivit všechný historické místa .
V mém městě nemáme festivaly a trhy .
Moc mi líbí , když každý svátek slaví spolu všichní lidé .
Nejlepší trhy býly na Vanoce .
A všechno v Praze býlo krásné , zajímavé .
Praha býla jako z pohádky .
Nelíbí se mi turisti v Praze , ale to je nevádí , protože turisti přinosí penize .
Myslím , že není to dobře , když obchody brzo zavirají .
Studujeme večer a pak chtěli bychom nakupovat , ale máme na to malo času .
Den , na který nerada vspominám .
Několik let jsem chodila k masérkě , protože jsem měla skaleoz ( to je zkřivení hřbetní kosti ) .
Když delali mě masaž , můsela jsem byt velmi pečlivá ke své zádě .
Ale jeden krát jsem ztratila pozornost a měla jsem velký problem .
Stálo se to v minulé zimě .
Když jsem byla ve školě , tam jsem pomohla přestavět lavice .
Nebyla moc težká , ale pro mé hřbetní kost bylo nepoměrně .
Hned zabolela mně záda .
Ale jsem nedála na to pozornost .
Když jsem vratila domů po vyučování , nemohla jsem ani stát ani sedet , jenom jsem mohla ležet na zádě .
Když jsem šla k masérkě , řekla mi , že jeden z obratelů dolu se přemístil a zapadával .
Bylo to moc citelně .
Kolem tydne jsem ležela domu a má maminka odvážela mě k masérkě .
Vůbec ve svém zivotě neměla takovou silnou bolesti , hlavně až mě vpravovali obratel .
Od té doby dodržuju požadavky masérkě .
Naši krajaně v České republice .
Znám hodně lidé z mé zemi v Praze .
Ale nejsou všichni má dobrou reputaci , protože se chovají špatně , dělají pranici , nerespektují lide .
Ale takových svých krajan neznám osobně , jenom jsem slyšela pro nich .
Těch krajan s kterými studuju , mám ráda .
Ale pro mě nevadí z které zemi je člověk , důležitě to jaký je ten člověk .
Možná , že někteří lidé nechtějí nic změnit ve svém životě , a proto hledají stejních lidi jako sami .
mě to taky nevadí .
Myslím , že to protože tady je můj bratr .
To je lepší než někdo jiný .
Jakou barvu má život ?
Barva života zaleží na situace .
Smutek je tmavá barva , radost naopak .
V tuto chvili barva mého života je jarká , i když mám neštěstí , protože tato doba je nová zkušenost pro mně .
Neštěstí vždicky nasleduje štěstí , a proto jsem neměla velkou smůlu nikde za život .
Možna , že život je jako duha , nebo má jenom černé a bilé pasky .
To zaleží na člověkě .
Tak barvím život já .
Co mi dal a vzal pobyt v ČR .
Pobyt v Praze dal mi novou zkušenost .
Poprvé pro mně bylo velmi těžké byt samostatnou , ale tedˇ jsem už nato zvykla .
Na jedné straně byt samostatnou je lehké , protože nemusíš „ se odpovídat “ před nikem , napřiklad kde jsi byl , a proč jdeš pozdě , ale na druhé straně chci byt „ pod dohledem “ , protože občas velmi těžké prošetřit situaci , a rodice to dělají bez žadné námahy .
Ale vím , že rodice se nemůžou vždycky rozhodovat místo mně , musím byt samostatnou .
Jsem rada , že mám takovou zkušenost .
Seznámila jsem se v Praze s zajímavými lidmi , s lidmi , kteří se shoduje se mnou v názorech , ale přesto nejsou tak blízké kamarádi , jakých mám ve svém městě .
Co vzal pobyt v Praze ?
Myslím , že to je naivně , ale dříve jsem nevěřila v to , že svět je hrubý .
Dříve jsem se nestřetávala s problemy , nebo byly se sami rychlé řešeny .
Tedˇ musím se snažit , aby všechno vyšlo .
Avšak , to je také nová zkušenost v mém životě .
Citím , že zmohu všechny těžkosti .
Řídí můj život média ?
Ano , můj život řídí média , ale myslím , že není to špatné .
Neposlouchám všechu informaci , jenom to , o co se zajímám .
Médiá přinasí rozmanitost v životě člověka .
Lidé můžou sledovat novinky v hudbě , filmech , sportu , módě , uměni , literaturé a tak dálé .
Když máš zájem o kulturu nebo moderní kulturu druhé země , média taky pomůzé rozšiřit tvé znalostí .
I když přijedeš do druhé země nebudeš se cítit jako , , mimozemšťan “ .
Ačkole ne všichny lidé mají zájem o druhé země .
A to taky není škoda , když daváš přednost své zemi .
Ještě jeden plus medie je to když se stané něco špatného , díky mediím všechy lidé budou ruchlé o tom vědět a můžou pomoct .

Myslím že mám skoro všechny jásné barvy v životě .

Mužů řict že mám nejen jednu barvu na každou dobu v životě , raději mám ruznebarevný život .

I když něco špatneho mě se stáne , to bude není na dlouho .

Take když mě někdo něco špatneho udělá nebude mě není dobře .

Nejsem urážlivý .

I když řeknu sobě že nebudu s nim nebo s ní mluvit , tak mužů už za pět minut všechno zapomnět a mluvít s nim nebo s ní jako by se nic nestalo .

No tak mužů říct že nemám skoro ani jednu špatnou barvu ale líbí se mi černa barva .

Moje rodina .

Mám velkou rodinu .

Bydlím spolu s maminkou , tatinkem a bratrem .

Má maminka pracuje jako ředitel .

Tatinek taký pracuje jako ředitel .

Můj bratr má 17 let .

Studuje češtinu na karlové univerzitě v Praze .

Jsem taky studentka na Karlové univerzitě .

Teď mé rodice žijou sámi .

Jsou smutné , protože se stiskali po nam .

Mám ješte babičku a dedečka .

Nebudlíme spole , ale často navštiví nás .

Má maminka se jmenuje Eva , má 47 let .

Můj tatinek se jmenuje Adam , ma 45 let .

Má maminka ma bratra , to je můj stryc .

Má svou rodinu .

Má manželku , syna a dceru .

To je moje teta , bratranec a sestřenice .

Můj tatinek taky má sourozence , má sestru .

To je moje teta .

Moje teta nemá manžela ale má syna .

To je můj bratranec .

Mé teta a bratranec žijou v Rusku .

Každe léto můj bratranec navštiví nás .

Líbí se mi moje rodina .

Co se mi líbí a nelíbí v Praze

Mám ráda architekturu budov v Praze .

Historia budov , parků , soch , míst je moc zajímavá .

Chtěla bych poznat všechny pámatky a taky bych chtěla navštivit všechný historické místa .

V mém městě nemáme festivaly a trhy .

Moc mi líbí , když každý svátek slaví spolu všichní lidé .

Nejlepší trhy býly na Vanoce .

A všechno v Praze býlo krásné , zajímavé .

Praha býla jako z pohádky .

Nelíbí se mi turisti v Praze , ale to je nevádí , protože turisti přinosí penize .

Myslím , že není to dobře , když obchody brzo zavirají .

Studujeme večer a pak chtěli bychom nakupovat , ale máme na to malo času .

Den , na který nerada vspominám .

Několik let jsem chodila k masérkě , protože jsem měla skaleoz ( to je zkřivení hřbetní kosti ) .

Když delali mě masaž , můsela jsem byt velmi pečlivá ke své zádě .

Ale jeden krát jsem ztratila pozornost a měla jsem velký problem .

Stálo se to v minulé zimě .

Když jsem byla ve školě , tam jsem pomohla přestavět lavice .

Nebyla moc težká , ale pro mé hřbetní kost bylo nepoměrně .

Hned zabolela mně záda .

Ale jsem nedála na to pozornost .

Když jsem vratila domů po vyučování , nemohla jsem ani stát ani sedet , jenom jsem mohla ležet na zádě .

Když jsem šla k masérkě , řekla mi , že jeden z obratelů dolu se přemístil a zapadával .

Bylo to moc citelně .

Kolem tydne jsem ležela domu a má maminka odvážela mě k masérkě .

Vůbec ve svém zivotě neměla takovou silnou bolesti , hlavně až mě vpravovali obratel .

Od té doby dodržuju požadavky masérkě .

Naši krajaně v České republice .

Znám hodně lidé z mé zemi v Praze .

Ale nejsou všichni má dobrou reputaci , protože se chovají špatně , dělají pranici , nerespektují lide .

Ale takových svých krajan neznám osobně , jenom jsem slyšela pro nich .

Těch krajan s kterými studuju , mám ráda .

Ale pro mě nevadí z které zemi je člověk , důležitě to jaký je ten člověk .

Možná , že někteří lidé nechtějí nic změnit ve svém životě , a proto hledají stejních lidi jako sami .

mě to taky nevadí .

Myslím , že to protože tady je můj bratr .

To je lepší než někdo jiný .

Jakou barvu má život ?

Barva života zaleží na situace .

Smutek je tmavá barva , radost naopak .

V tuto chvili barva mého života je jarká , i když mám neštěstí , protože tato doba je nová zkušenost pro mně .

Neštěstí vždicky nasleduje štěstí , a proto jsem neměla velkou smůlu nikde za život .

Možna , že život je jako duha , nebo má jenom černé a bilé pasky .

To zaleží na člověkě .

Tak barvím život já .

Co mi dal a vzal pobyt v ČR .

Pobyt v Praze dal mi novou zkušenost .

Poprvé pro mně bylo velmi těžké byt samostatnou , ale tedˇ jsem už nato zvykla .

Na jedné straně byt samostatnou je lehké , protože nemusíš „ se odpovídat “ před nikem , napřiklad kde jsi byl , a proč jdeš pozdě , ale na druhé straně chci byt „ pod dohledem “ , protože občas velmi těžké prošetřit situaci , a rodice to dělají bez žadné námahy .

Ale vím , že rodice se nemůžou vždycky rozhodovat místo mně , musím byt samostatnou .

Jsem rada , že mám takovou zkušenost .

Seznámila jsem se v Praze s zajímavými lidmi , s lidmi , kteří se shoduje se mnou v názorech , ale přesto nejsou tak blízké kamarádi , jakých mám ve svém městě .

Co vzal pobyt v Praze ?

Myslím , že to je naivně , ale dříve jsem nevěřila v to , že svět je hrubý .

Dříve jsem se nestřetávala s problemy , nebo byly se sami rychlé řešeny .

Tedˇ musím se snažit , aby všechno vyšlo .

Avšak , to je také nová zkušenost v mém životě .

Citím , že zmohu všechny těžkosti .

Řídí můj život média ?

Ano , můj život řídí média , ale myslím , že není to špatné .

Neposlouchám všechu informaci , jenom to , o co se zajímám .

Médiá přinasí rozmanitost v životě člověka .

Lidé můžou sledovat novinky v hudbě , filmech , sportu , módě , uměni , literaturé a tak dálé .

Když máš zájem o kulturu nebo moderní kulturu druhé země , média taky pomůzé rozšiřit tvé znalostí .

I když přijedeš do druhé země nebudeš se cítit jako , , mimozemšťan “ .

Ačkole ne všichny lidé mají zájem o druhé země .

A to taky není škoda , když daváš přednost své zemi .

Ještě jeden plus medie je to když se stané něco špatného , díky mediím všechy lidé budou ruchlé o tom vědět a můžou pomoct .