text
stringlengths
1
640
Byly to květiny , cédéčky , bonbony , knihy .
Ode mě dostava parfém a knihu o lásce .
Polina je moc zvědavá a chytrá holka .
Ráda čte .
Věděla jsem , že bude moc ráda .
Pak jsme šli do klubu .
To byl její nejoblíbenější klub Sasazu .
Tam jsme taky hodně tančili .
Byl to hezký večer .
Má kamarádka se jmenuje Polina .
Mám ji moc ráda .
Je jí 18 let .
Je studentka na Filozofické fakultě v Minsku .
Polina je světlovlasá , střední postávy , bledá a také štíhlá .
Má modré oči .
Seznamila jsem se s ní ve škole .
Bylo mi 6 let .
Vím hodně pro ni .
Polina je moc chytrá holka .
Ráda čte knihy .
Zajímá se o francouzskou literaturu .
Je úpřímná , zvědavá a taky spolehlivá .
Myslím , že ona je trochu sobecká , ale to není problém .
Když jsem byla v Bělorusku , hodně jsme se procházily a mluvily .
Občas jsme mluvily ve francouzštině , protože jsme obě máme rády francouzský jazyk .
Dívaly jsme se na zajímavé filmy , pomohaly jedna druhé , když někdo z nás poѣřeboval pomoc .
Nejhorší den mého života
Těžko říct o svém nejhorším dne v zivote , protože to je moc relativně .
Když mám špatnou náladu , tak myslím , že všechno je špatně a dneska je nejhorší den .
Ale vždycky se snažím žít s pozitivem , a proto nemám takové dny .
Ačkoli jsem jednou měla opravdu špatný den .
Bylo mí 6 let .
Tancovala jsem společenské – sportovní tance .
Hodně jsem se trénovala , a také v létě jsem chodila do bazénu se svou taneční školou .
Ale neuměla jsem dobře plavat .
Před tím , jak začít plavat trenér v bázenu řekla , že kdo neumí plavat – nesmí plout za poplarky .
Ale jsem to neslyšela , protože tam bylo moc hlučno a také jsem měla čepici na hlavě .
Když jsme začali plavat , trochu jsem se bála , ale pak jsem se rozhodla , že to není zajímavé plavat tam , kde není hlouboké .
A plyavala jsem za poplavky .
Brzy jsem se začala topit .
Trenér to uviděla a zachranila mě .
To jsou opravdu hrozné vzpomínky .
Trenér dluoho na mě křičela .
Myslím , že to nebylo spravné řešení .
Rozumím teď , že ona byla nervózní , ale byla jsem dítětem .
Má maminka mě ještě dlouho nepouštěla do bázenu .
Za rok , když jsem jela k moři , začala jsem dobře plavat .
Ale dodnes nesnáším , když někdo na mě křiče .
A to je strašně si představit , že ten den mohl být poslední .
Město , ve kterém bych chtěla žít
Když člověk je mladý , tak chce žít ve velkém městě .
Kde je hodně možností a dobrodružství .
Kde nikdy neutichá hluk aut , a v poledne na městských náměstích je spousta turistů .
Určitě možna kvůli tomu , rozhodla jsem se žít v Praze .
Ale někde v duši mám malou touhu .
Chci žít v Irsku , a přesně v Dublině .
Dublin je moc pěkné rozvinuté město s dost zajímavou kulturou a architekturou .
Je tam hodně starých domů , procházejicí kolem kterých , můžete si vymýšlet nějaký příběh , například o lidech , kteři tam žili .
Taky jsou tam velké dopravní zácpy , a to je problém pro řidiče .
Ale Dublin je opravdu malé město , a můžete ho projít pěšky .
Jsou tam přátelské lidé , kteři vám vždycky mohou pomoct .
Je to město , ve kterém je mnoha muzeí , luxusních obchodů , klubů , kde se schází mládež z různých statů Evropy .
Ale když budete unavené a budete chtít klid a trochu osamělostí , můžete jet do přírody .
A prostě neuvěříte očím .
Jako by se dostanete do pohádkového světa .
Můžete se tam dlouho procházet a oddat se snění .
A pak se znovu vrátit do neklidného Dublina , a těšit se na novou možnost , aby se ponořit do krásy a klidu .
Čeština a já
Poprvé jsem se seznámila s češtinou v létě 2008 .
Tehdy jsem byla v Praze na letním kurzu češtiny pro cizince .
Musím říct , že bylo to zajímavé .
Byl to nový jazyk pro mě , ale mohla jsem něčemu rozumět , protože některá slova byla stejná jako v ruštině .
Nejenom jsem se seznámila s češtinou , ale i s celou Českou republikou .
Protože jsme hodně cestovali , poznávali českou kulturu a historii .
Myslím , že čeština mě zapojila do sebe svým rozdílem s ruštinou , nezvyklou výslovností , některými hezkými slovy a svou melodií .
Proto po návratu domů jsem ji trochu začala studovat .
Nejdříve jsem četla české pohádky .
Pak jsem zkusila číst učebnice , ale to bylo trochu těžké a neměla jsem na to hodně času .
Proto když jsem přijela do Prahy , tak už jsem něco mohla říct .
Pamatuju , že v první den jsem šla s maminkou někde v centru , a nemohly jsme najít jednou ulici .
Zeptala jsem se jednoho pána .
A on byl tak hodný , že to nám ukázal a pak se mě zeptal kolik už bydlím v Praze .
Řekla jsem , že je to můj první den .
Ale ten pán řekl , že nevěří , protože už mám dobrou češtinu .
Tak myslím , že ten případ byl jako znamení pro mě , abych hodně studovala a mohla mluvit jako češi .
Jeden z nejstarších folkloristických festivalů v České republice „ Chodské slavnosti “ se koná v Domažlici .
Program je bohatý , vystoupí tam místní hudební a taneční soubory z České republiky a ze zahraničí .
Můžete si také prohlédnout Chodský hrad , chodské kroje , ochutnat slavné chodské koláče , poznat dobré a upřímné lidi tohoto regionu .
A pocítit velkou historii Chodska .
Letos se ten festival bude konat ve dnech 13 . – 15 . 8 . 2010 .
To opravdu bude zajímavé .
Můžete se spoléhnout na náš cestovní kancelář .
Jubilejní zemská výstava v Praze se konala r . 1891 .
Výstaviště bylo vybráno na kraje Prahy .
Vystavovali čeští vystavovatelé .
Byly tam vystavovány různé výrobky : strojirenství , školství , umělecké a potravinářské výrobky .
Návštěvníci si mohli zakoupit vyhlídkový let balónem , a také jet lanovkou na Petřín .
František Křižík závedl elektrické osvětlení a fontány .
Výstavu navštívil rakouský císař František Josef II .
Tato výstava znamenala úspěchy ekonomiky celé země .