text
stringlengths
1
640
To je opravdu tak .
Mé nejkrásnější prázdniny
Prázdniny – to je to , na co vždycky čekají děti .
Když jsem byla malá , myslela jsem , že první den prázdnin je nejlepší den v mém životě .
Pak to bylo v minulém roku .
Byl hezký , teplý den .
Vstala jsem pozdě a pochopila jsem , že škola už brzy skončí .
Bpředu je vyučování v České Republice .
Byla jsem tomu ráda , ale jsem se trochu bála .
Potom bylo hodně setkaní s mými kamarády .
Jezdili jsme do přírody , chodili jsme do kina a do klubu .
Někdy js em byla smutná , ale jenom , protože jsem nechtěla odejet od svých rodičů a kamarádů .
Ale teď jsem tady a už nemám čas stýskat .
Musím hodně studovat , abych mohla studovat na K Univerzitě .
Často vzpomínám na ty prázdniny a zda se mi , že to nebyly prázdné dny !
Člověk , kterého mám ráda , se jmenuje Alexandra .
Je to moje nejlepší kamarádka .
Je jí 18 let a proto ještě studuje na unierzitě .
Saša žije v mém rodném městě Čelyabinsku .
Je to malá , hezká holka , je dost štíhla , má vlnité tmavohnědé vlasy .
Jinak má vždycky různé účesy .
Někdy má dlouhé vlasy , pak krátké , a dokonce holou hlavu .
Je dost opálená , ma jasné hnědé oči .
Muži blázní když ji vidí , protože je moc krásná slečna .
Seznámily jsme se v minulém roce a brzy jsme se skamarádily .
Saša je moc ohleduplná a úpřímná .
Vždycky mi pomáhá v komplikovaných situacích .
Nejhorší den v mém životě
Je to dost těžko říct jaký den je nejhorší a jaký je nejlepší .
Všechny dny jsou naprosto různé a každý má své zvláštnosti .
Z jedné strany , když se snažím vzpomenout na nejhorší den tak ten byl někdy v září ale z druhé strany teď rozumím že je to byl opravdu obyčejný den .
Vstala jsem brzy , protože jsem měla vyučování a kromě toho jsem měla dlouhý plán toho , co jsem všechno musela udělat .
Ačkoli mě bolela hlava , na začatku jsem neztracela dobrou náladu , ale potom všechno začalo zhoršovat .
Bylo dost ošklivé počasí , pršelo celý den .
Myslím , že jsem citlivý člověk , a proto počasí má na mě vliv .
Když se vyučování skončilo , šla jsem do literaturní školy , na kterou jsem chtěla hlasit ale bylo to už pozdě .
Nebyla jsem jistá , kde se ta škola nachází a proto jsem ji dlouho hledala .
Když jsem ji nalézla , dlouho jsem mluvila s profesorkou a trvala jsem na tom aby mi zařadila do připravního kurzu .
Ale jsem vůbec neměla dobrou češtinu !
Ta profesorka říkala mě , že moje přání nedáva smysl .
Koněčně jsme se domluvily , že půjdu na jednu lekci , která se začiná za půl hodiny a podívám se na to , co studenti budou dělat na kurzích .
Neměla jsem čas ani na oběd a šla jsem do třidy .
Bála jsem se , protože všichni kolem mě mluvili česky a nemohla jsem všemu rozumět .
Když se začala lekce , zjištila jsem , že jsem se bála nezbytečně .
Všichni mluvili o literatuři a divali se na mě skrz prsty .
Ale jsem mohla mluvit jenom o tom , že jsem z Ruska a jak se jmenuji .
Když se lekce skončila byla jsem moc ráda a stydela jsem se , protože se všichni na mě usmívali ale mě nebylo do smíchu .
Šla jsem domů a přemyslela jsem o tom , jak je to možně – všechno se naučit .
Nahodou jsem nastoupila do nesprávnýho autobusu a přijela jsem na jinou zastávku .
Byla jsem smutná a dokonce jsem ztratila knoflík z kabátu .
To byl strašný den , byla jsem zkloumaná .
Ale to byla taková hloupost .
Zivot se skladá z různých okamžiků , někdy z negativních , ale zejména z dobrých .
Doufám , že je to opravdu tak .
Na světě je hodně různých měst , které jsou čarovné a půvabné .
Některé mají mnoho památek , druhé jsou idealní pro dobrodružství , třetí jsou tichá a romantická .
Jsou krásná a každé z nich má svou zvláštnost .
Viděla jsem pěkná města , mnoha mě překvapila a už jsou v mém srdci .
Ale nehledě na to , chtěla bych žít naprosto v jiném městě – ve městě , v kterém jsem nikdy nebyla .
Možna je to jenom má představa ale zdá se mi , že Dublin je fantastické místo .
Plné kontrastů , neobvýklých památek .
Tam je skvělá příroda , krajina , vzhled Dublinu je lakavý , a proto , když se dívám na pohledy toho města vždycky si myslím , že někdy uřčitě tam přijedu .
Dublim mě inspiruje k tvořlivosti . spíše k dobrým myšlenkm .
Myslím , že Irská kultura je opravdu pozitivní i když někdy říká o smutných vecích .
Často poslouchám Irskou hudbu , protože mi pomáhá vyjadřit moje pocíty
Doufám , že někdy budu sedět na lavičce v nějakém Dublinském parku a něco psat do starého sešitu .
Bude foukat silné vítr a proto se moje šala buda zmítat .
Všechno kolem mě bude vzdušné .
Budu cítit to počasí , budu se dívat na lidi , které někám spěchá či sedí jako já .
A jsem jistá , že budu cítit štěstí .
Někde tam , v srdci Dublinu .
Já a čeština
Život je proměnný .
Nikdy jsem nemyslela , že někdy se přestěhuju do České republiky . – jiného statu , ve kterém je všechno jinak : jiní lidé , jiná kultura .
Ale nějneobvyklejší byl jazyk .
Poprve jsem myslela , že čeština je podobná ruštině , a proto bylo to legrační – nekterá slova byla moc shodná s ruskými slovy .
Už potom jsem pochopila , že jsou to naprosto různé jazyky a jsou něčím zvlaštní .
Zda se mi , že čeština je velmi frenkventovaný jazyk , je tam rýtmus , melodie , líbí se mi její povaha .
Ale stýská se mi po ruském jazyku , protože mi případá duševní .
Některá slova jsou tak přesná !
Myslím že ruština je opravdu bohatý jazyk !
Ale v češtině se mi líbí její melodičnost .
Někdy se mi zdá , že češi y jako zpívají když něco říkají .
Jsem ráda , že se nažím se naučit češtinu .
Je to krasný jazyk .
A kromě toho , je to moje cíl . – mluvít česky .
i když jsem někdy smutná , vůbec nelituju o svém přijezdu do Prahy .
Domažlicko je velmi krásná oblast v Čechách se skvělými pámatkami a zajímavou historií .
Bydli tam velice dobří a upřímní lidé , kteří se jmenují Chodové .
Mají zvlaští kulturu a přežili hodně tlaku během století .
Jestli se zajímáte o kulturu a historii , jestli chcete dozvědět a zkusit něco nového – Jeďte do Domažlic .
Můžete se prohlédnout hodně historických pámatek : Chodský hrad , chodské kroje , kuzinův statek , uslyšet chodskou dudáckou hudbu , ochutnat slavné chodské koláče .
Kromě toho se letos bude konat folklorský festival spojený s domažlickou kulturou , který se jmenuje „ Chodské slavnosti . “
Jeďte do Domažlic a určitě nebudete litovat !
V roce 1791 se v Praze konala první průmyslová výstava a měla obrovský uspěch .
K vyročení teto výstavy byla připravena Jubilejní Zemská výstava v roce 1891 , aby Češi opět ukázali svou vyspělost .
Výstava se konala na okrají Prahy a nehledě na špatnou počasí výstava byla otevřena včas 15 . kvetna 1891
Na té výstavě byli zemědelci a řemeslinici , byly tam strojírenské výrobky , umění nábítek , nádoby , ovoce , zelenina
Velký uspěch měli cukrovary a pivovary .
Navštivnici mohli jít na rozhlednu a na balonovou arénu .