ampapacek/corpus_data · Datasets at Hugging Face

text stringlengths 1 640
Mnohdy si tím v Moldávii způsobují i problémy .
Ráda bych si zachovala své kořeny ( a jsem na ně i hrdá ) , ale teď už se spíše cítím jako češka , než jako moldavanka .
To je také jeden z důvodu , proč jsem si stále nezažádala o české občanství .
Protože jsem momentálně v situaci , kdy mě jak češi tak i moldavani ( s výjimkou přátel ) vnímají jako cizince ,
velice by mě potěšilo , kdyby Moldavie vstoupila do Evropské unie .
Pak bych si mohla své občanství nechat po celý život .
Neuvědomují si , že jsem měla odůvodnit svou lásku k České republice , ale většinu svého života zde jsem strávila v Praze a zbylá česká města moc neznám .
Doufam však , že se mi v průběhu života podaří poznat lépe krásu České republiky jako celku .
“ Muž a Zena , On a Ona “
ZENA
Záse sáma , jsem šla do parku , abych kouřila cigaretu .
Sedila na lavičce a přemyslela na budoucnost .
Bohůžel , myslenky nedali mi radost .
A pak , . tak smutná , si stoupnula a odešla .
šipka otočte prosím .
NA POKRAČUJE
ŠSsyšela kroky za zebou a slyšela “ Pani pani “ , a otočila .
Stál tám člověka s kabelkou .
On mě ji navral .
Já se divala na ho a on na mě .
Okamzitě já jsem se za milovala do ho a on se zamilovál do mě .
Zeptal , “ Jak se jmenuete ? “
MUŽ
Chodil jsem , zase sám , na cestičku , v parku , a jsem se ptál , “ Jak se najit manželku ? “
Jsem skusil na internet , ale no nejde .
Holky pořad chteji bohatým muže .
A já jsem normrĺní čelověk .
Mám dobrá zaměstnání , velký byt , a pozitivní náladu .
Nejduležitejší je , mám sen o rodině a nejmín než tří děti .
Tám sedi krasná žena .
Vypadá trochu smutná .
A proč ?
Je hezká a nosí knasně šaty .
Helé !
Stoupnula se a nechala kabelkyu na lavici .
Musím jí kabelka navrát .
Já jsem kričel “ Pani ! Pani !
Mám vǎše kabelky .
Jste ji ztratila na lavici . “
Ona se točí .
Já ji dála kabelku .
Oná se divala na mě a já na ni .
Okamžítě ja jsem se zamiloval do ja a ona se zamilovala do mě .
Ptal jsem , “ Jake se jmenuete ? “
Neco o sobě .
I když mám německé rodinné jmeno , jsem američanka .
Jsem se narodila ve městě Portlandě , ve štatě Oregonu .
V rodině byli jsme pět – táta , mátka , dve sestři a já .
Táta se jmenoval Adam , mátka Eva .
Táta by dál mě jmeno Eva podle mamince .
Mátka Eva to jmeno moc neměla rada a řekla , “ Absolutně né !
Bude krytá ke nevinnemu ditěti abys ji pojmenoval takovem staromódním jmenem . “
Nekolík rok později mátka Eva porodila druhou dceru .
Zátimco mátka leži v nemocnici a odpočivá , táta , normalně nejmirnějsí , nejupřínější , nejpoctivěší člověk , ohlasil oficialně jmeno Eva Eva , a potom uvědomil manželku .
Ješte jeden rok , ještě třetí dceru .
Dali ji jmeno “ Eva Eva . “
Netrvalo dlouho aby smutná holčička se citila vy loučeno z rodinou .
Aby byla obsahovala , dodála sebou jméno Eva .
Až do devět let , myslela jsem že , táta také měl jako středne jmeno Eva .
Jaká jsem byla překvapena když já jsme podivala na jeho cestovní pas a zjistila jého spravně středne jmeno “ Adam . “
Já jsem se podivala na cestovní pas protože rodina se přestehuje do Italii .
Proč Italie ?
Protože mátka miluje operu .
Ona vyrustla na statek ve střednozapad Ameriky a měla sen o větším , hezčím , kulturnějším , krasnější , lepším světě .
Od začatko , cesta byla velké dobrodružtsví .
Odjeli a do jeli jsme Italskím nakladím lodi .
Cesta jednosměrný trvala šest tẏden .
Byli jsme 18 měsic mimo U . S . A .
Ve školním rokem , bydlili jsme vě městě Desenzano na jižní břehu jezera Gardy a chodilí do školy ve klasteře Ursolinou sestry .
Po školnem rokem , cestovali jsme autem přes Evropy .
Když končila autocesta , plavili se jsme z přístavu Genovu lodi “ Antonio Pacinotti . “
Slavili jsme Vanoci v Panamě Kanalě .
Dobrodružstvi koncí když loď Pacinotti se dopravila do doku deváteho ledna 1966 .
Neco o sobě .
I když mám německé rodinné jmeno , jsem američanka .
Jsem se narodila ve městě Portlandě , ve štatě Oregonu .
V rodině byli jsme pět – táta , mátka , dve sestři a já .
Táta se jmenoval Adam , mátka Eva .
Táta by dál mě jmeno Eva podle mamince .
Mátka Eva to jmeno moc neměla rada a řekla , “ Absolutně né ! Bude krytá ke nevinnemu ditěti abys ji pojmenoval takovem staromódním jmenem . “
Nekolík rok později mátka Eva porodila druhou dceru .
Zátimco mátka leži v nemocnici a odpočivá , táta , normalně nejmirnějsí , nejupřínější , nejpoctivěší člověk , ohlasil oficialně jmeno Eva Eva , a potom uvědomil manželku .
Ješte jeden rok , ještě třetí dceru .
Dali ji jmeno “ Eva Eva . “
Netrvalo dlouho aby smutná holčička se citila vy loučeno z rodinou .
Aby byla obsahovala , dodála sebou jméno Eva .
Až do devět let , myslela jsem že , táta také měl jako středne jmeno Eva .
Jaká jsem byla překvapena když já jsme podivala na jeho cestovní pas a zjistila jého spravně středne jmeno “ Adam . “
Já jsem se podivala na cestovní pas protože rodina se přestehuje do Italii .
Proč Italie ?
Protože mátka miluje operu .
Ona vyrustla na statek ve střednozapad Ameriky a měla sen o větším , hezčím , kulturnějším , krasnější , lepším světě .
Od začatko , cesta byla velké dobrodružtsví .
Odjeli a do jeli jsme Italskím nakladím lodi .
Cesta jednosměrný trvala šest tẏden .
Byli jsme 18 měsic mimo U . S . A .
Ve školním rokem , bydlili jsme vě městě Desenzano na jižní břehu jezera Gardy a chodilí do školy ve klasteře Ursolinou sestry .
Po školnem rokem , cestovali jsme autem přes Evropy .
Když končila autocesta , plavili se jsme z přístavu Genovu lodi “ Antonio Pacinotti . “
Slavili jsme Vanoci v Panamě Kanalě .

Mnohdy si tím v Moldávii způsobují i problémy .

Ráda bych si zachovala své kořeny ( a jsem na ně i hrdá ) , ale teď už se spíše cítím jako češka , než jako moldavanka .

To je také jeden z důvodu , proč jsem si stále nezažádala o české občanství .

Protože jsem momentálně v situaci , kdy mě jak češi tak i moldavani ( s výjimkou přátel ) vnímají jako cizince ,

velice by mě potěšilo , kdyby Moldavie vstoupila do Evropské unie .

Pak bych si mohla své občanství nechat po celý život .

Neuvědomují si , že jsem měla odůvodnit svou lásku k České republice , ale většinu svého života zde jsem strávila v Praze a zbylá česká města moc neznám .

Doufam však , že se mi v průběhu života podaří poznat lépe krásu České republiky jako celku .

“ Muž a Zena , On a Ona “

ZENA

Záse sáma , jsem šla do parku , abych kouřila cigaretu .

Sedila na lavičce a přemyslela na budoucnost .

Bohůžel , myslenky nedali mi radost .

A pak , . tak smutná , si stoupnula a odešla .

šipka otočte prosím .

NA POKRAČUJE

ŠSsyšela kroky za zebou a slyšela “ Pani pani “ , a otočila .

Stál tám člověka s kabelkou .

On mě ji navral .

Já se divala na ho a on na mě .

Okamzitě já jsem se za milovala do ho a on se zamilovál do mě .

Zeptal , “ Jak se jmenuete ? “

MUŽ

Chodil jsem , zase sám , na cestičku , v parku , a jsem se ptál , “ Jak se najit manželku ? “

Jsem skusil na internet , ale no nejde .

Holky pořad chteji bohatým muže .

A já jsem normrĺní čelověk .

Mám dobrá zaměstnání , velký byt , a pozitivní náladu .

Nejduležitejší je , mám sen o rodině a nejmín než tří děti .

Tám sedi krasná žena .

Vypadá trochu smutná .

A proč ?

Je hezká a nosí knasně šaty .

Helé !

Stoupnula se a nechala kabelkyu na lavici .

Musím jí kabelka navrát .

Já jsem kričel “ Pani ! Pani !

Mám vǎše kabelky .

Jste ji ztratila na lavici . “

Ona se točí .

Já ji dála kabelku .

Oná se divala na mě a já na ni .

Okamžítě ja jsem se zamiloval do ja a ona se zamilovala do mě .

Ptal jsem , “ Jake se jmenuete ? “

Neco o sobě .

I když mám německé rodinné jmeno , jsem američanka .

Jsem se narodila ve městě Portlandě , ve štatě Oregonu .

V rodině byli jsme pět – táta , mátka , dve sestři a já .

Táta se jmenoval Adam , mátka Eva .

Táta by dál mě jmeno Eva podle mamince .

Mátka Eva to jmeno moc neměla rada a řekla , “ Absolutně né !

Bude krytá ke nevinnemu ditěti abys ji pojmenoval takovem staromódním jmenem . “

Nekolík rok později mátka Eva porodila druhou dceru .

Zátimco mátka leži v nemocnici a odpočivá , táta , normalně nejmirnějsí , nejupřínější , nejpoctivěší člověk , ohlasil oficialně jmeno Eva Eva , a potom uvědomil manželku .

Ješte jeden rok , ještě třetí dceru .

Dali ji jmeno “ Eva Eva . “

Netrvalo dlouho aby smutná holčička se citila vy loučeno z rodinou .

Aby byla obsahovala , dodála sebou jméno Eva .

Až do devět let , myslela jsem že , táta také měl jako středne jmeno Eva .

Jaká jsem byla překvapena když já jsme podivala na jeho cestovní pas a zjistila jého spravně středne jmeno “ Adam . “

Já jsem se podivala na cestovní pas protože rodina se přestehuje do Italii .

Proč Italie ?

Protože mátka miluje operu .

Ona vyrustla na statek ve střednozapad Ameriky a měla sen o větším , hezčím , kulturnějším , krasnější , lepším světě .

Od začatko , cesta byla velké dobrodružtsví .

Odjeli a do jeli jsme Italskím nakladím lodi .

Cesta jednosměrný trvala šest tẏden .

Byli jsme 18 měsic mimo U . S . A .

Ve školním rokem , bydlili jsme vě městě Desenzano na jižní břehu jezera Gardy a chodilí do školy ve klasteře Ursolinou sestry .

Po školnem rokem , cestovali jsme autem přes Evropy .

Když končila autocesta , plavili se jsme z přístavu Genovu lodi “ Antonio Pacinotti . “

Slavili jsme Vanoci v Panamě Kanalě .

Dobrodružstvi koncí když loď Pacinotti se dopravila do doku deváteho ledna 1966 .