ampapacek/corpus_data · Datasets at Hugging Face

text stringlengths 1 640
Město leží na obou březích slavné řeky .
Nádherné panorama Dněpru , jehož šířka v těchto místech dosahuje 1,5 km , neodmyslitelně patří k obrazu města .
Dněpropetrovsk se chlubí prekrásnými parky .
Jeden z nich – ševčenkův park – predstavuje rekreační zónu na malebném skalnatém ostrovu .
Zdaleka ne každé velkoměsto nabízí k odpočinku tak hezky zařízené pláže přímo nedaleko centra .
Neopakovatelný ráz mají dněpropetrovské mosty .
Každý z nich je dílem nejen uměleckého , ale i technického génia , však průměrná délka mostů je zde přes kilometr .
Dněpropetrovsk je město , které už v době vzniku bylo národnostně pestré .
Ruština zde sousedí ( a často se i mísí ) s ukrajinštinou , přesto téměř nikdy nedochází k nedorozuměním a konfliktům .
Ukrajina prochází těžkým obdobím , ve kterém musí ustát hospodářskou a politickou krizi a obhájit svou nezávislost .
Držím palce svým krajanům a svému městu , které je pro mně vždy tím nejhezčím .
Pan :
Proházel jsem se po Praze a divál jsem se na krásné budovy .
Oni jsou hezké vysoké .
Šel jsem a zakopnul o nejaky kámen a spadl a rozbil jsem se nos .
Nejaky dobrý pan pomohl mě a pozval sanítku .
Tato sanítka prijela rychle a odvezla mě do nemocnici .
Doktor :
Byl hezký den a lidi se prohazeli po Praze .
Praha je krasné město a má hezké budovy .
Jeden pan zavolál mně a řekl že nejaky turista se dival na té budovy zakopnu , spadl a rozbil se nos .
Ja jsem se vypravěl a odjel do toho místa , kde byl ten nešťasný turista .
Pan :
Proházel jsem se po Praze a divál jsem se na krásné budovy .
jsou hezké vysoké .
Šel jsem a zakopnul o nejaky kámen a spadl a rozbil jsem se nos .
Nejaky dobrý pan pomohl mě a pozval sanítku .
Tato sanítka prijela rychle a odvezla mě do nemocnici .
Doktor :
Byl hezký den a lidi se prohazeli po Praze .
Praha je krasné město a má hezké budovy .
Jeden pan zavolál mně a řekl že nejaky turista se dival na té budovy zakopnu , spadl a rozbil se nos .
Ja jsem se vypravěl a odjel do toho místa , kde byl ten nešťasný turista .
Čeho bych chtěla v životě dosáhnout .
Myslím , že každý člověk je individualní a má individualní pohled na život .
Každý člověk staví před sebou různé cíli v zavislosti podle svích názoru a smýšlení .
Pro mě je to nejdůležitější mít možnost dělat to , co mám rada a co chci , a ja mám takovou možnost – je to krasně .
Take největším požadaním bude zůstávat se dobrou kamarádkou a dobrou holkou celkem .
Co je pro mě v životě nejduležetejši .
Myslim že skoro každy človek řekne že v jeho životě nejduležitejše je jeho rodina .
Pro mě rodina je na druhem mistě .
Na prvním miste je laska .
A to z duvodu že život bez laský prostě nema smysl .
Bez lasky není možne mit dobrou rodinu .
Myslim že kdy maš tu holku kteru miluješ od všeho srdca , tak pro ní mužeš udělat cokoliv na světe .
Myslim že to je šťasté když tý maš človeka s kterym mužeš prožit cely život a nebudeš chtět zabit ho .
A když najdeš tu , pro kteru chceš žijt , tím pomužeš sobě , a pak už smužeš pomoc i svym rodičam už zaprve tym že budou za tebe spokojení .
A financova stabylita přide sama sebou když nebudeš mět žadnou šileností ve vztahach se svymi přibuznimy a budeš mět hlavu v pořadku .
Město , ve kterém se dobře žije , je Praha , to je docela klidné , krasné a má bohatou historií .
Českou Republiku mam stejne rád jako mam rad Prahu .
Libi se mi Karlový Varý a Plzeň .
Za třetí rok v Praze , neměl jsem skvelych prazdnin .
Příhoda s rozinkami a Štědrý den
Kája už pochopil , že škola není les .
Co se mu tam nejvíce líbilo ?
Bylo to náboženství .
Doma už o tom mluvili hodně , ale ne tak pěkně jako ve škole pan farář .
On vyprávěl o stvoření světa tak hezky , že Kája nespustil z něj oči .
Ten příběh tak líčil krásně , že nikdo jiný to tak neuměl .
Mluvil jak bůh každému člověku přidělí anděla , aby ho v těžkých chvílech chránil .
Povídal také o tom , že když lidé hodní , tak se anděl směje , ale když konají zlo , tak on pláče .
Kája pak řekl , že jeho téta pověděla o tom , že mu bůh přidělil dva anděle , jinak by si už dávno mohl zlomit vaz .
Pan farář mu na to řekl :
„ To ty asi hodně zlobíš ! “
Bylo to jen takové škarlení , protože měl Káju velice rád .
Vyprávění bylo přirušeno , protože pan farář musel odejít , ale poslal místo sebe dceru .
Chlapci dívka se nelíbila .
Povídal :
„ Kde pak holka !
Vlasy má jako kluk .
Ta nám toho moc nepoví ! “
Zlobil se …
Za nějakou dobu se vrátil pan farář , a tak Kája měl velkou radost .
Chlapec totiž ho velice obdívoval .
Zdalo se mu , že je skvělý a byl s panem bohem !
Jednou maminka stonala a měl k nim domů přijít pan farář .
Byl to pro ně svátek .
Pěkně doma uklídili , na stůl dali hezký obrous a zapálili svíčku .
Když přišel k nim pán farář s brašnou , kterou tak obdívoval malý chlapec .
Okamžitě zašeptal svému učiteli na ucho :
„ Prosím , já ji chci nést . “
Pak spolu odešli .
Cestou se zastavili u kostela .
Kája se pokřížoval jak ho naučila maminka .
On dobře věděl , že v kostele je Ježíš Kristus a žehná všem lidem .
Ukazovačkem zaklepal na dveře .
Pan farář se chlapce zeptal :
„ Proč klepeš na dveře ? “
Kluk odpověděl :
„ Myslím , že tady bydlíte . “
Ale jeho učitel mu pověděl , že bydlí kousek vedle .
Doma u faráře Káju pohostili a on byl radostí bez sebe .
Cestou domů se chlapci honilo spoustu věcí .
Měl radost , že nemusí do školy , že pan farář má maminku jako on a že nebydlí v kostele .
Blížil se Štědrý den .
Kája si přal hodně dárků .
Sníl o nafoukovací harmonice a o natahovacím panákovi .
Maminka mu řekla , že to všechno dostane , jestli bude hodný .
A on byl .
Ve škole ho chválili .

Město leží na obou březích slavné řeky .

Nádherné panorama Dněpru , jehož šířka v těchto místech dosahuje 1,5 km , neodmyslitelně patří k obrazu města .

Dněpropetrovsk se chlubí prekrásnými parky .

Jeden z nich – ševčenkův park – predstavuje rekreační zónu na malebném skalnatém ostrovu .

Zdaleka ne každé velkoměsto nabízí k odpočinku tak hezky zařízené pláže přímo nedaleko centra .

Neopakovatelný ráz mají dněpropetrovské mosty .

Každý z nich je dílem nejen uměleckého , ale i technického génia , však průměrná délka mostů je zde přes kilometr .

Dněpropetrovsk je město , které už v době vzniku bylo národnostně pestré .

Ruština zde sousedí ( a často se i mísí ) s ukrajinštinou , přesto téměř nikdy nedochází k nedorozuměním a konfliktům .

Ukrajina prochází těžkým obdobím , ve kterém musí ustát hospodářskou a politickou krizi a obhájit svou nezávislost .

Držím palce svým krajanům a svému městu , které je pro mně vždy tím nejhezčím .

Pan :

Proházel jsem se po Praze a divál jsem se na krásné budovy .

Oni jsou hezké vysoké .

Šel jsem a zakopnul o nejaky kámen a spadl a rozbil jsem se nos .

Nejaky dobrý pan pomohl mě a pozval sanítku .

Tato sanítka prijela rychle a odvezla mě do nemocnici .

Doktor :

Byl hezký den a lidi se prohazeli po Praze .

Praha je krasné město a má hezké budovy .

Jeden pan zavolál mně a řekl že nejaky turista se dival na té budovy zakopnu , spadl a rozbil se nos .

Ja jsem se vypravěl a odjel do toho místa , kde byl ten nešťasný turista .

Pan :

Proházel jsem se po Praze a divál jsem se na krásné budovy .

jsou hezké vysoké .

Šel jsem a zakopnul o nejaky kámen a spadl a rozbil jsem se nos .

Nejaky dobrý pan pomohl mě a pozval sanítku .

Tato sanítka prijela rychle a odvezla mě do nemocnici .

Doktor :

Byl hezký den a lidi se prohazeli po Praze .

Praha je krasné město a má hezké budovy .

Jeden pan zavolál mně a řekl že nejaky turista se dival na té budovy zakopnu , spadl a rozbil se nos .

Ja jsem se vypravěl a odjel do toho místa , kde byl ten nešťasný turista .

Čeho bych chtěla v životě dosáhnout .

Myslím , že každý člověk je individualní a má individualní pohled na život .

Každý člověk staví před sebou různé cíli v zavislosti podle svích názoru a smýšlení .

Pro mě je to nejdůležitější mít možnost dělat to , co mám rada a co chci , a ja mám takovou možnost – je to krasně .

Take největším požadaním bude zůstávat se dobrou kamarádkou a dobrou holkou celkem .

Co je pro mě v životě nejduležetejši .

Myslim že skoro každy človek řekne že v jeho životě nejduležitejše je jeho rodina .

Pro mě rodina je na druhem mistě .

Na prvním miste je laska .

A to z duvodu že život bez laský prostě nema smysl .

Bez lasky není možne mit dobrou rodinu .

Myslim že kdy maš tu holku kteru miluješ od všeho srdca , tak pro ní mužeš udělat cokoliv na světe .

Myslim že to je šťasté když tý maš človeka s kterym mužeš prožit cely život a nebudeš chtět zabit ho .

A když najdeš tu , pro kteru chceš žijt , tím pomužeš sobě , a pak už smužeš pomoc i svym rodičam už zaprve tym že budou za tebe spokojení .

A financova stabylita přide sama sebou když nebudeš mět žadnou šileností ve vztahach se svymi přibuznimy a budeš mět hlavu v pořadku .

Město , ve kterém se dobře žije , je Praha , to je docela klidné , krasné a má bohatou historií .

Českou Republiku mam stejne rád jako mam rad Prahu .

Libi se mi Karlový Varý a Plzeň .

Za třetí rok v Praze , neměl jsem skvelych prazdnin .

Příhoda s rozinkami a Štědrý den

Kája už pochopil , že škola není les .

Co se mu tam nejvíce líbilo ?

Bylo to náboženství .

Doma už o tom mluvili hodně , ale ne tak pěkně jako ve škole pan farář .

On vyprávěl o stvoření světa tak hezky , že Kája nespustil z něj oči .

Ten příběh tak líčil krásně , že nikdo jiný to tak neuměl .

Mluvil jak bůh každému člověku přidělí anděla , aby ho v těžkých chvílech chránil .

Povídal také o tom , že když lidé hodní , tak se anděl směje , ale když konají zlo , tak on pláče .

Kája pak řekl , že jeho téta pověděla o tom , že mu bůh přidělil dva anděle , jinak by si už dávno mohl zlomit vaz .

Pan farář mu na to řekl :

„ To ty asi hodně zlobíš ! “

Bylo to jen takové škarlení , protože měl Káju velice rád .

Vyprávění bylo přirušeno , protože pan farář musel odejít , ale poslal místo sebe dceru .

Chlapci dívka se nelíbila .

Povídal :

„ Kde pak holka !

Vlasy má jako kluk .

Ta nám toho moc nepoví ! “

Zlobil se …

Za nějakou dobu se vrátil pan farář , a tak Kája měl velkou radost .

Chlapec totiž ho velice obdívoval .

Zdalo se mu , že je skvělý a byl s panem bohem !

Jednou maminka stonala a měl k nim domů přijít pan farář .

Byl to pro ně svátek .

Pěkně doma uklídili , na stůl dali hezký obrous a zapálili svíčku .

Když přišel k nim pán farář s brašnou , kterou tak obdívoval malý chlapec .

Okamžitě zašeptal svému učiteli na ucho :

„ Prosím , já ji chci nést . “

Pak spolu odešli .

Cestou se zastavili u kostela .

Kája se pokřížoval jak ho naučila maminka .

On dobře věděl , že v kostele je Ježíš Kristus a žehná všem lidem .

Ukazovačkem zaklepal na dveře .

Pan farář se chlapce zeptal :

„ Proč klepeš na dveře ? “

Kluk odpověděl :

„ Myslím , že tady bydlíte . “

Ale jeho učitel mu pověděl , že bydlí kousek vedle .

Doma u faráře Káju pohostili a on byl radostí bez sebe .

Cestou domů se chlapci honilo spoustu věcí .

Měl radost , že nemusí do školy , že pan farář má maminku jako on a že nebydlí v kostele .

Blížil se Štědrý den .

Kája si přal hodně dárků .

Sníl o nafoukovací harmonice a o natahovacím panákovi .

Maminka mu řekla , že to všechno dostane , jestli bude hodný .

A on byl .

Ve škole ho chválili .