ampapacek/corpus_data · Datasets at Hugging Face

text stringlengths 1 640
A cestou ho napadalo tisíc myšlenek .
Hodně se dívil , že pan farář nezůstává v kostele a má mamínku .
Ten den Kája zapomněl na odpolední školu , ale nikdo ho za to nehuboval .
Všichni věděli , kolik dnes měl zážitků .
Kája se vrátil velmi zamyšlený .
Zajímalo ho , jestli ho nadílí Jezíšek .
Chtěl by dostat foukací harmoniku a táhacího panáka .
Mamínka ríkala , že musí hodně poslouchat .
A Kája poslouchal .
Když tatínek šel za ředitelem , tak slyšel jenom chválu .
A pan farář přímo řekl :
„ Vychováváte svého syna dobře , vedete ho k bohu ! “
Příhoda s rozinkami a Štědrý den
Kája už pochopil , že škola není les .
Co se mu na škole líbilo , bylo náboženství .
Pan farář jim vykládal o stvoření světa .
Kája při tom výkladu nespustil oči z farářových rtů .
Mnoho o tom doma slyšel , ale takhle pěkně to uměl jen farář .
Jednou pan farář vykládal o andělu strážném , že Bůh každému člověku jednoho přidělí , aby ho chránil od zlého .
Když je člověk hodný , tak se anděl usmívá , když zlý , tak pláče .
Tu se Kája přihlásil a řekl , že teta pekařovic říká , že on má dva strážné anděly , jinak by si už zlámal vaz .
Pan farář mu na to jen řekl , že asi moc zlobí .
Pan farář měl Káju rád , protože měl na všechno vlastní úsudek .
Jednou faráře odvolali ze školy k nemocnému a místo něj přišla vykládat dcera faráře , která dostudovala pedagogiku .
Kájovi se nelíbila – měla vlasy jako kluk a sukně – usoudil , že ta toho moc nepoví .
Přišel s brašnou a dokončil hodinu .
Jednou maminka stonala a byl u nich farář .
Šel , jako kdyby svatý z oltáře sestoupil .
Doma byla vydrhnutá podlaha , tatínek přinesl čerstvé smrky , na stůl dal bílé ubrusy a na chodbě zapálil Františka .
Když šel od nich , Kája ho doprovázel .
Farář si pověsil brašnu na ruku a Kája poprosil , jestli by mu ji nemohl nést , pan farář mu to dovolil .
Kája se zastavil pár kroků před kostelem , pokřižoval se , smekl čepici , přesně tak , jak ho to maminka učila , a už byl u chrámových dveří .
Kája na dveře kostela zaklepal .
Pan farář se ho zeptal , proč klepe na dveře kostela .
Kája mu odpověděl , že si myslí , že tu pan farář bydlí .
Ale pan farář ho pobídl projít ještě pár kroků po chodníčku k vratům – tam pan farář bydlel .
Na faře Kája dostal od fařářovy maminky jablíčka a buchtu .
Od pana faráře dostal obrázek anděla strážného .
Kája šel domů a zapomněl na odpolední školu .
Přišel domů zamyšlený – pan farář nežije v kostele a má maminku , já mám obrázek , buchtu a jablíčka .
To vše Kája vykřikoval ještě za plotem .
Rodiče Káju nehubovali za to , že nebyl to odpoledne ve škole , bylo to pro chlapce až příliš mnoho radostí , tak se nedivili , že na školu zapomněl .
Blížil se Štědrý den .
Byl Kája hodný ?
Nadělí mu Ježíšek dárky ?
Kája by chtěl foukací harmoniku , natahovacího panáka a další věci .
Maminka dala podmínku , že aby mu Ježíšek nadělil , tak musí poslouchat , a tak Kája poslouchal .
Tatínek šel do školy , a tam na Káju slyšel samou chválu , pan farář řekl otci , že ho vychovávají dobře , vedou ho k Bohu , a tak je nezarmoutí .
1 LIDSKÉ RUCE – STÁŘÍ A MLÁDÍ
Stáří a mládí .
Je nějaká hranice , nějaká čára , která dělí mládí a stáří ?
Je nějaká doba , odkdy je člověk starý a odkdy mladý ?
Říká se , že staří lidé jsou vlastně děti .
Naše rodiče se starají o nás , dokud se nepostavíme na vlastní nohy a potom se to obrátí a ve stáří se o ně staráme my .
Hodně starých lidí – jsou pořád mladí , ale v duši .
Umí se radovat ze života víc než spousta mladých lidí .
Samozřejmě , záleží na přístupu starého člověka ke stáří .
Někdo si stáří vůbec nepřipouští ( hned si musím vzpomenout na hrdinku filmu ženy v pokušení ) a někdo se pomalu připravuje na smrt a nadává na mladou generaci , třebaže to nemyslí zle a prostě té generaci závidí .
Mladý člověk se taky může chovat jako starý člověk , aniž by si to uvědomoval a svoje chování předkládá světu jako klidné a vyspělé .
Můžeme taky uvažovat nad spojením „ starý mládenec “ .
Urážíme tu snad stáří ?
Nebo se vysmíváme mládí ?
Nikde a nikdy nebyla stanovena hranice , odkdy je člověk starý .
Je to v každém člověku , v jeho nitru , jeho pocitech , stavech .
Neměli bychom soudit o člověku podle věku .
Mladý člověk nemusí mít tolik zkušenosti , jako starý člověk .
Starý člověk si ale nemusí umět představit dnešní život mládeže .
Zkrátka , odsuzování tu není na místě .
Není tedy žádný faktor , který by odděloval mládí od stáří – až na ruce .
Na rukou se neprovádějí plastické operace , nevyhladíme na nich vrásky , nevpíchneme si do nich botox .
Můžeme se o ne starat , dopřávat jim lázně a různé pečující krémy , ale stáří stejně neutečou .
Možná dnes je to opravdu jediný způsob , jak poznat stáří .
Ale záleží na tom ?
Nemáme se prostě jen k lidem chovat tak , jak bychom chtěli , aby se oni chovali k nám ?
A záleží na tom , zda mi pomocnou ruku poda starý nebo mladý člověk ?
ja jsem keň .
Můj tatineka prácuje v restauraci , je kuchař .
Moje maminka prácuje v restauraci - je servirka .
A moje sester ještě studuje v střední škole .
Moje rodina .
Narodil jsem se ve velkou rodině .
Skládá se z 5 děti a 3 dospel .
Jsem 4 ditě v rodině .
Mám 3 sestry a ješte jednoho bratra .
Moji sestry jsou moc krasný , chytrý a proto už jsou vdaný .
Teď každa má své děti , teď jsou – ženy v domácnosti .
Můj mládši bratr se jmenuje Milan .
Má 8 roku .
To je malý a moc hezký chlapec .
Moc veselý a moc energický .
Chodí do zakladný školy .
Nestuduje tam moc dobře , avšak skvěle hrajé futbal .
Myslím , že on je trošku rozmazlený , ale vím proč , protože všechny děti žijou jednotlivě a rodiče se stará jen o něm .
Můj táta je podnikatelem .
Má nekolik obchodných domů a pořad hodně pracuje .
Možná , to je jeho koníček , asi tak , avšak to neni všechno , co rád dělá .
Taký ho baví sport , literatura a politika .
Jednou byl v Praze a zamiloval si do českého piva , zvláště se mu líbí plzeňskě pivo .
Moje mamink někdy byla ekonomikou , a pak se vdála , stála se ženou v domacnti na celý život .
Rada chodí do divadla a maluje .

A cestou ho napadalo tisíc myšlenek .

Hodně se dívil , že pan farář nezůstává v kostele a má mamínku .

Ten den Kája zapomněl na odpolední školu , ale nikdo ho za to nehuboval .

Všichni věděli , kolik dnes měl zážitků .

Kája se vrátil velmi zamyšlený .

Zajímalo ho , jestli ho nadílí Jezíšek .

Chtěl by dostat foukací harmoniku a táhacího panáka .

Mamínka ríkala , že musí hodně poslouchat .

A Kája poslouchal .

Když tatínek šel za ředitelem , tak slyšel jenom chválu .

A pan farář přímo řekl :

„ Vychováváte svého syna dobře , vedete ho k bohu ! “

Příhoda s rozinkami a Štědrý den

Kája už pochopil , že škola není les .

Co se mu na škole líbilo , bylo náboženství .

Pan farář jim vykládal o stvoření světa .

Kája při tom výkladu nespustil oči z farářových rtů .

Mnoho o tom doma slyšel , ale takhle pěkně to uměl jen farář .

Jednou pan farář vykládal o andělu strážném , že Bůh každému člověku jednoho přidělí , aby ho chránil od zlého .

Když je člověk hodný , tak se anděl usmívá , když zlý , tak pláče .

Tu se Kája přihlásil a řekl , že teta pekařovic říká , že on má dva strážné anděly , jinak by si už zlámal vaz .

Pan farář mu na to jen řekl , že asi moc zlobí .

Pan farář měl Káju rád , protože měl na všechno vlastní úsudek .

Jednou faráře odvolali ze školy k nemocnému a místo něj přišla vykládat dcera faráře , která dostudovala pedagogiku .

Kájovi se nelíbila – měla vlasy jako kluk a sukně – usoudil , že ta toho moc nepoví .

Přišel s brašnou a dokončil hodinu .

Jednou maminka stonala a byl u nich farář .

Šel , jako kdyby svatý z oltáře sestoupil .

Doma byla vydrhnutá podlaha , tatínek přinesl čerstvé smrky , na stůl dal bílé ubrusy a na chodbě zapálil Františka .

Když šel od nich , Kája ho doprovázel .

Farář si pověsil brašnu na ruku a Kája poprosil , jestli by mu ji nemohl nést , pan farář mu to dovolil .

Kája se zastavil pár kroků před kostelem , pokřižoval se , smekl čepici , přesně tak , jak ho to maminka učila , a už byl u chrámových dveří .

Kája na dveře kostela zaklepal .

Pan farář se ho zeptal , proč klepe na dveře kostela .

Kája mu odpověděl , že si myslí , že tu pan farář bydlí .

Ale pan farář ho pobídl projít ještě pár kroků po chodníčku k vratům – tam pan farář bydlel .

Na faře Kája dostal od fařářovy maminky jablíčka a buchtu .

Od pana faráře dostal obrázek anděla strážného .

Kája šel domů a zapomněl na odpolední školu .

Přišel domů zamyšlený – pan farář nežije v kostele a má maminku , já mám obrázek , buchtu a jablíčka .

To vše Kája vykřikoval ještě za plotem .

Rodiče Káju nehubovali za to , že nebyl to odpoledne ve škole , bylo to pro chlapce až příliš mnoho radostí , tak se nedivili , že na školu zapomněl .

Blížil se Štědrý den .

Byl Kája hodný ?

Nadělí mu Ježíšek dárky ?

Kája by chtěl foukací harmoniku , natahovacího panáka a další věci .

Maminka dala podmínku , že aby mu Ježíšek nadělil , tak musí poslouchat , a tak Kája poslouchal .

Tatínek šel do školy , a tam na Káju slyšel samou chválu , pan farář řekl otci , že ho vychovávají dobře , vedou ho k Bohu , a tak je nezarmoutí .

1 LIDSKÉ RUCE – STÁŘÍ A MLÁDÍ

Stáří a mládí .

Je nějaká hranice , nějaká čára , která dělí mládí a stáří ?

Je nějaká doba , odkdy je člověk starý a odkdy mladý ?

Říká se , že staří lidé jsou vlastně děti .

Naše rodiče se starají o nás , dokud se nepostavíme na vlastní nohy a potom se to obrátí a ve stáří se o ně staráme my .

Hodně starých lidí – jsou pořád mladí , ale v duši .

Umí se radovat ze života víc než spousta mladých lidí .

Samozřejmě , záleží na přístupu starého člověka ke stáří .

Někdo si stáří vůbec nepřipouští ( hned si musím vzpomenout na hrdinku filmu ženy v pokušení ) a někdo se pomalu připravuje na smrt a nadává na mladou generaci , třebaže to nemyslí zle a prostě té generaci závidí .

Mladý člověk se taky může chovat jako starý člověk , aniž by si to uvědomoval a svoje chování předkládá světu jako klidné a vyspělé .

Můžeme taky uvažovat nad spojením „ starý mládenec “ .

Urážíme tu snad stáří ?

Nebo se vysmíváme mládí ?

Nikde a nikdy nebyla stanovena hranice , odkdy je člověk starý .

Je to v každém člověku , v jeho nitru , jeho pocitech , stavech .

Neměli bychom soudit o člověku podle věku .

Mladý člověk nemusí mít tolik zkušenosti , jako starý člověk .

Starý člověk si ale nemusí umět představit dnešní život mládeže .

Zkrátka , odsuzování tu není na místě .

Není tedy žádný faktor , který by odděloval mládí od stáří – až na ruce .

Na rukou se neprovádějí plastické operace , nevyhladíme na nich vrásky , nevpíchneme si do nich botox .

Můžeme se o ne starat , dopřávat jim lázně a různé pečující krémy , ale stáří stejně neutečou .

Možná dnes je to opravdu jediný způsob , jak poznat stáří .

Ale záleží na tom ?

Nemáme se prostě jen k lidem chovat tak , jak bychom chtěli , aby se oni chovali k nám ?

A záleží na tom , zda mi pomocnou ruku poda starý nebo mladý člověk ?

ja jsem keň .

Můj tatineka prácuje v restauraci , je kuchař .

Moje maminka prácuje v restauraci - je servirka .

A moje sester ještě studuje v střední škole .

Moje rodina .

Narodil jsem se ve velkou rodině .

Skládá se z 5 děti a 3 dospel .

Jsem 4 ditě v rodině .

Mám 3 sestry a ješte jednoho bratra .

Moji sestry jsou moc krasný , chytrý a proto už jsou vdaný .

Teď každa má své děti , teď jsou – ženy v domácnosti .

Můj mládši bratr se jmenuje Milan .

Má 8 roku .

To je malý a moc hezký chlapec .

Moc veselý a moc energický .

Chodí do zakladný školy .

Nestuduje tam moc dobře , avšak skvěle hrajé futbal .

Myslím , že on je trošku rozmazlený , ale vím proč , protože všechny děti žijou jednotlivě a rodiče se stará jen o něm .

Můj táta je podnikatelem .

Má nekolik obchodných domů a pořad hodně pracuje .

Možná , to je jeho koníček , asi tak , avšak to neni všechno , co rád dělá .

Taký ho baví sport , literatura a politika .

Jednou byl v Praze a zamiloval si do českého piva , zvláště se mu líbí plzeňskě pivo .

Moje mamink někdy byla ekonomikou , a pak se vdála , stála se ženou v domacnti na celý život .

Rada chodí do divadla a maluje .