section_id stringlengths 10 13 | roman_sanskrit stringlengths 77 361 | devanagari stringlengths 69 314 |
|---|---|---|
HSvs_10,1.601 | nityatvāpauruṣeyatvād yasti kiñcid alaukikam tatrānyatrāpy ataḥ śaṅkā viduṣo na nivartate // | नित्यत्वापौरुषेयत्वाद् यस्ति किञ्चिद् अलौकिकम् तत्रान्यत्राप्य् अतः शङ्का विदुषो न निवर्तते // |
HSvs_10,1.602 | tannivṛttau ca nopāyo vinātīndriyavedinam evaṃ ca kṛtvā sādhv etat kīrtitaṃ dharmakīrtinā // | तन्निवृत्तौ च नोपायो विनातीन्द्रियवेदिनम् एवं च कृत्वा साध्व् एतत् कीर्तितं धर्मकीर्तिना // |
HSvs_10,1.603 | svayaṃ rāgādimānnārthaṃ vetti vedasya nānyataḥ na vedayati vedo 'pi vedārthasya gatiḥ kutaḥ // | स्वयं रागादिमान्नार्थं वेत्ति वेदस्य नान्यतः न वेदयति वेदो ऽपि वेदार्थस्य गतिः कुतः // |
HSvs_10,1.604 | tenāgnihotraṃ juhuyāt svargakāma iti śrutau khādet śvamāṃsam ity eṣa nārtha ity atra kā pramā // | तेनाग्निहोत्रं जुहुयात् स्वर्गकाम इति श्रुतौ खादेत् श्वमांसम् इत्य् एष नार्थ इत्य् अत्र का प्रमा // |
HSvs_10,1.605 | pradīpādivadiṣṭaś cet tacchabdo 'rthaprakāśakaḥ svata eva pramāṇaṃ na kiñcid atrāpi vidyate // | प्रदीपादिवदिष्टश् चेत् तच्छब्दो ऽर्थप्रकाशकः स्वत एव प्रमाणं न किञ्चिद् अत्रापि विद्यते // |
HSvs_10,1.606 | viparītaprakāśaś ca dhruvam āpadyate kvacit tathā hīndīvare dīpaḥ prakāśayati raktatām // | विपरीतप्रकाशश् च ध्रुवम् आपद्यते क्वचित् तथा हीन्दीवरे दीपः प्रकाशयति रक्तताम् // |
HSvs_10,1.607 | tasmān na cāviśeṣeṇa pratītir upajāyate saṅketasavyapekṣatve svata evetyayuktimat // | तस्मान् न चाविशेषेण प्रतीतिर् उपजायते सङ्केतसव्यपेक्षत्वे स्वत एवेत्ययुक्तिमत् // |
HSvs_10,1.608 | sādhur na veti saṅketo na cāśaṅkā nivartate tadvaicitryopalabdheś ca svāśayābhiniveśataḥ // | साधुर् न वेति सङ्केतो न चाशङ्का निवर्तते तद्वैचित्र्योपलब्धेश् च स्वाशयाभिनिवेशतः // |
HSvs_10,1.609 | vyākhyāpy apauruṣeyyasya mānābhāvān na saṅgatā mitho viruddhabhāvāc ca tatsādhutvādyaniściteḥ // | व्याख्याप्य् अपौरुषेय्यस्य मानाभावान् न सङ्गता मिथो विरुद्धभावाच् च तत्साधुत्वाद्यनिश्चितेः // |
HSvs_10,1.610 | nānyapramāṇasaṃvādāt tatsādhutvaviniścayaḥ so 'tīndriye na yannyāyyas tattadbhāvavirodhataḥ // | नान्यप्रमाणसंवादात् तत्साधुत्वविनिश्चयः सो ऽतीन्द्रिये न यन्न्याय्यस् तत्तद्भावविरोधतः // |
HSvs_10,1.611 | tasmād vyākhyānam asyedaṃ svābhiprāyanivedanam jaiminyāder na tulyaṃ kiṃ vacanenāpareṇa vaḥ // | तस्माद् व्याख्यानम् अस्येदं स्वाभिप्रायनिवेदनम् जैमिन्यादेर् न तुल्यं किं वचनेनापरेण वः // |
HSvs_10,1.612 | eṣa sthāṇur ayaṃ mārga iti vaktīha kaścana anyaḥ svayaṃ bravīmīti tayor bhedaḥ parīkṣyatām // | एष स्थाणुर् अयं मार्ग इति वक्तीह कश्चन अन्यः स्वयं ब्रवीमीति तयोर् भेदः परीक्ष्यताम् // |
HSvs_10,1.613 | na cāpy apauruṣeyo 'sau ghaṭate sūpapattitaḥ vaktṛvyāpāravaikalye tacchabdānupalabdhitaḥ // | न चाप्य् अपौरुषेयो ऽसौ घटते सूपपत्तितः वक्तृव्यापारवैकल्ये तच्छब्दानुपलब्धितः // |
HSvs_10,1.614 | vaktṛvyāpārabhāveti tadbhāve laukikaṃ na kim apauruṣeyam iṣṭaṃ vo vaco dravyavyapekṣayā // | वक्तृव्यापारभावेति तद्भावे लौकिकं न किम् अपौरुषेयम् इष्टं वो वचो द्रव्यव्यपेक्षया // |
HSvs_10,1.615 | dṛśyamāne 'pi cāśaṅkā-dṛśyakartṛsamudbhavā nātīndriyārthadraṣāram antareṇa nivartate // | दृश्यमाने ऽपि चाशङ्का-दृश्यकर्तृसमुद्भवा नातीन्द्रियार्थद्रषारम् अन्तरेण निवर्तते // |
HSvs_10,1.616 | pāpād atredṛśī buddhir na puṇyād iti na pramā na loko hi vigānatvāt tadbahutvādyaniściteḥ // | पापाद् अत्रेदृशी बुद्धिर् न पुण्याद् इति न प्रमा न लोको हि विगानत्वात् तद्बहुत्वाद्यनिश्चितेः // |
HSvs_10,1.617 | bahūnām api saṃmohabhāvān mithyāpravartanāt mānasaṃkhyāvirodhāc ca katham ittham idaṃ nanu // | बहूनाम् अपि संमोहभावान् मिथ्याप्रवर्तनात् मानसंख्याविरोधाच् च कथम् इत्थम् इदं ननु // |
HSvs_10,1.618 | atīndriyārthadraṣṭā tu pumān kaścid yadīṣyate saṃbhavadviṣayāpi syād evaṃbhūtārthakalpanā // | अतीन्द्रियार्थद्रष्टा तु पुमान् कश्चिद् यदीष्यते संभवद्विषयापि स्याद् एवंभूतार्थकल्पना // |
HSvs_10,1.619 | apauruṣeyatāpy asya nānyato hy avagamyate kartur asmaraṇādīnāṃ vyabhicārādidoṣataḥ // | अपौरुषेयताप्य् अस्य नान्यतो ह्य् अवगम्यते कर्तुर् अस्मरणादीनां व्यभिचारादिदोषतः // |
HSvs_10,1.620 | nābhyāsa evam ādīnām api kartāvigānataḥ smaryate ca vigānena hantehāpy aṣṭakādayaḥ // | नाभ्यास एवम् आदीनाम् अपि कर्ताविगानतः स्मर्यते च विगानेन हन्तेहाप्य् अष्टकादयः // |
HSvs_10,1.621 | abhyāsaḥ karmaṇāṃ satyam utpādayati kauśalam svakṛtādhyayanasyāpi tadbhāvo na virudhyate gauravāpādanārthaṃ ca tathā syād anivedanam // | अभ्यासः कर्मणां सत्यम् उत्पादयति कौशलम् स्वकृताध्ययनस्यापि तद्भावो न विरुध्यते गौरवापादनार्थं च तथा स्याद् अनिवेदनम् // |
HSvs_10,1.622 | mantrādīnāṃ ca sāmarthyaṃ śābarāṇām api sphuṭam pratītaṃ sarvaloke 'pi na cāpy avyabhicāri tat // | मन्त्रादीनां च सामर्थ्यं शाबराणाम् अपि स्फुटम् प्रतीतं सर्वलोके ऽपि न चाप्य् अव्यभिचारि तत् // |
HSvs_10,1.623 | vede 'pi paṭhyate hy eṣa mahātmā tatra tatra yat sa ca mānamato 'py asyā-sattvaṃ vaktuṃ na yujyate // | वेदे ऽपि पठ्यते ह्य् एष महात्मा तत्र तत्र यत् स च मानमतो ऽप्य् अस्या-सत्त्वं वक्तुं न युज्यते // |
HSvs_10,1.624 | na cāpy atīndriyārthatvāj jyāyo viṣayakalpanam asākṣāddarśinas tatra rūpe 'ndhasy eva sarvathā // | न चाप्य् अतीन्द्रियार्थत्वाज् ज्यायो विषयकल्पनम् असाक्षाद्दर्शिनस् तत्र रूपे ऽन्धस्य् एव सर्वथा // |
HSvs_10,1.625 | sarvajñena hy abhivyaktāt sarvārthādāgamāt parā dharmādharmavyavastheyaṃ yujyate nānyataḥ kvacit // | सर्वज्ञेन ह्य् अभिव्यक्तात् सर्वार्थादागमात् परा धर्माधर्मव्यवस्थेयं युज्यते नान्यतः क्वचित् // |
HSvs_10,1.626 | 2. bauddha ke sarvajñatākhaṃḍana kā khaṃḍana atrāpi prājña ity anya ittham āha subhāṣitam iṣṭo 'yam arthaḥ śakyeta jñātuṃ so 'tiśayo yadi // | २. बौद्ध के सर्वज्ञताखंडन का खंडन अत्रापि प्राज्ञ इत्य् अन्य इत्थम् आह सुभाषितम् इष्टो ऽयम् अर्थः शक्येत ज्ञातुं सो ऽतिशयो यदि // |
HSvs_10,2.627 | ayam evaṃ na vety anyadoṣo nirdoṣatāpi vā durlabhatvāt pramāṇānāṃ durbodhety apare viduḥ // | अयम् एवं न वेत्य् अन्यदोषो निर्दोषतापि वा दुर्लभत्वात् प्रमाणानां दुर्बोधेत्य् अपरे विदुः // |
HSvs_10,2.628 | atrāpi bruvate vṛddhāḥ siddham avyabhicāry api loke guṇādivijñānaṃ sāmānyena mahātmanām // | अत्रापि ब्रुवते वृद्धाः सिद्धम् अव्यभिचार्य् अपि लोके गुणादिविज्ञानं सामान्येन महात्मनाम् // |
HSvs_10,2.629 | tannītipratipattyāder anyathā tan na yuktimat viśeṣajñānam apy evaṃ tadvad abhyāsato na kim // | तन्नीतिप्रतिपत्त्यादेर् अन्यथा तन् न युक्तिमत् विशेषज्ञानम् अप्य् एवं तद्वद् अभ्यासतो न किम् // |
HSvs_10,2.630 | doṣāṇāṃ hrāsadṛṣṭyeha tatsarvakṣayasaṃbhavāt tatsiddhau jñāyate prājñais tasyātiśaya ity api // | दोषाणां ह्रासदृष्ट्येह तत्सर्वक्षयसंभवात् तत्सिद्धौ ज्ञायते प्राज्ञैस् तस्यातिशय इत्य् अपि // |
HSvs_10,2.631 | hṛdgatāśeṣasaṃśītinirṇayādiprabhāvataḥ tadātve vartamāne tu tadvyaktārthāvirodhataḥ // | हृद्गताशेषसंशीतिनिर्णयादिप्रभावतः तदात्वे वर्तमाने तु तद्व्यक्तार्थाविरोधतः // |
HSvs_10,2.632 | na cāsyādarśane 'py adya sāmrājyasy eva nāstitā saṃbhavo nyāyayuktas tu pūrvam eva nidarśitaḥ // | न चास्यादर्शने ऽप्य् अद्य साम्राज्यस्य् एव नास्तिता संभवो न्याययुक्तस् तु पूर्वम् एव निदर्शितः // |
HSvs_10,2.633 | pratibhālocanaṃ tāvad idānīm apy atīndriye suvaidyasaṃyatādīnām avisaṃvādi dṛśyate // | प्रतिभालोचनं तावद् इदानीम् अप्य् अतीन्द्रिये सुवैद्यसंयतादीनाम् अविसंवादि दृश्यते // |
HSvs_10,2.634 | evaṃ tatrāpi tadbhāve na virodho 'sti kaścana tadvyaktārthāvirodhādau jñānabhāvāc ca sāmpratam // | एवं तत्रापि तद्भावे न विरोधो ऽस्ति कश्चन तद्व्यक्तार्थाविरोधादौ ज्ञानभावाच् च साम्प्रतम् // |
HSvs_10,2.635 | sarvatra dṛṣṭe saṃvādād adṛṣṭe nopajāyate jñātur visaṃvādāśaṅkā tadvaiśiṣṭyopalabdhitaḥ // | सर्वत्र दृष्टे संवादाद् अदृष्टे नोपजायते ज्ञातुर् विसंवादाशङ्का तद्वैशिष्ट्योपलब्धितः // |
HSvs_10,2.636 | vastusthityāpi tat tādṛg na visaṃvādakaṃ bhavet yathottaraṃ tathā dṛṣṭer iti caitan na sāṃpratam // | वस्तुस्थित्यापि तत् तादृग् न विसंवादकं भवेत् यथोत्तरं तथा दृष्टेर् इति चैतन् न सांप्रतम् // |
HSvs_10,2.637 | siddhyet pramāṇaṃ yady evam apramāṇam atheha kim na hy ekaṃ nāsti satyārthaṃ puruṣe bahubhāṣiṇi // | सिद्ध्येत् प्रमाणं यद्य् एवम् अप्रमाणम् अथेह किम् न ह्य् एकं नास्ति सत्यार्थं पुरुषे बहुभाषिणि // |
HSvs_10,2.638 | yata ekaṃ na satyārthaṃ kintu sarvaṃ yathāśrutam yatrāgame pramāṇaṃ sa iṣyate paṇḍitair janaiḥ // | यत एकं न सत्यार्थं किन्तु सर्वं यथाश्रुतम् यत्रागमे प्रमाणं स इष्यते पण्डितैर् जनैः // |
HSvs_10,2.639 | ātmā nāmī pṛthak karma tatsaṃyogād bhavo 'nyathā muktir hiṃsādayo mukhyās tannivṛttiḥ sasādhanā // | आत्मा नामी पृथक् कर्म तत्संयोगाद् भवो ऽन्यथा मुक्तिर् हिंसादयो मुख्यास् तन्निवृत्तिः ससाधना // |
HSvs_10,2.640 | atīndriyārthasaṃvādo viśuddho bhāvanāvidhiḥ yatredaṃ yujyate sarvaṃ yogivyaktaṃ sa āgamaḥ // | अतीन्द्रियार्थसंवादो विशुद्धो भावनाविधिः यत्रेदं युज्यते सर्वं योगिव्यक्तं स आगमः // |
HSvs_10,2.641 | adhikāry api cāsyeha svayam ajño 'pi yaḥ pumān kathitajñaḥ punar dhīmāṃs tadvaiyarthyamato 'nyathā // | अधिकार्य् अपि चास्येह स्वयम् अज्ञो ऽपि यः पुमान् कथितज्ञः पुनर् धीमांस् तद्वैयर्थ्यमतो ऽन्यथा // |
HSvs_10,2.642 | paricittādidharmāṇāṃ gatyupāyābhidhānataḥ sarvārthaviṣayo 'py eṣa iti tadbhāvasaṃsthitiḥ // | परिचित्तादिधर्माणां गत्युपायाभिधानतः सर्वार्थविषयो ऽप्य् एष इति तद्भावसंस्थितिः // |
HSvs_10,2.643 | gyārahavāṃ stabaka 1. śabdārthasaṃbaṃdhakhaṃḍana kā khaṃḍana anye tv abhidadhaty atra yuktimārgakṛtaśramāḥ śabdārthayor na saṃbandho vastusthityeha vidyate // | ग्यारहवां स्तबक १. शब्दार्थसंबंधखंडन का खंडन अन्ये त्व् अभिदधत्य् अत्र युक्तिमार्गकृतश्रमाः शब्दार्थयोर् न संबन्धो वस्तुस्थित्येह विद्यते // |
HSvs_11,1.644 | na tādātmyaṃ dvayābhāvaprasaṃgād buddhibhedataḥ śastrādyuktau mukhacchedā-disaṃgāt samayasthiteḥ // | न तादात्म्यं द्वयाभावप्रसंगाद् बुद्धिभेदतः शस्त्राद्युक्तौ मुखच्छेदा-दिसंगात् समयस्थितेः // |
HSvs_11,1.645 | arthāsaṃnidhibhāvena taddṛṣṭāvanyathoktitaḥ anyābhāvaniyogāc ca na tadutpattir apy alam // | अर्थासंनिधिभावेन तद्दृष्टावन्यथोक्तितः अन्याभावनियोगाच् च न तदुत्पत्तिर् अप्य् अलम् // |
HSvs_11,1.646 | paramārthaikatānatve śabdānām anibandhanā na syāt pravṛttir artheṣu darśanāntarabhediṣu // | परमार्थैकतानत्वे शब्दानाम् अनिबन्धना न स्यात् प्रवृत्तिर् अर्थेषु दर्शनान्तरभेदिषु // |
HSvs_11,1.647 | atītājātayor vāpi na ca syād anṛtārthatā vācaḥ kasyāścid ity eṣā bauddhārthaviṣayā matā // | अतीताजातयोर् वापि न च स्याद् अनृतार्थता वाचः कस्याश्चिद् इत्य् एषा बौद्धार्थविषया मता // |
HSvs_11,1.648 | vācya ittham apohas tu na jātiḥ pāramārthikī tadayogād vinā bhedaṃ tadanyebhyas tathāsthiteḥ // | वाच्य इत्थम् अपोहस् तु न जातिः पारमार्थिकी तदयोगाद् विना भेदं तदन्येभ्यस् तथास्थितेः // |
HSvs_11,1.649 | sati cāsmin kim anyena śabdāt tadvatpratītitaḥ tadabhāve na tadvattvaṃ tadbhrāntatvāt tathā na kim // | सति चास्मिन् किम् अन्येन शब्दात् तद्वत्प्रतीतितः तदभावे न तद्वत्त्वं तद्भ्रान्तत्वात् तथा न किम् // |
HSvs_11,1.650 | abhrāntajātivāde tu na daṇḍād daṇḍivad gatiḥ tadvaty ubhayasāṅkarye na bhedād vo 'pi tādṛśam // | अभ्रान्तजातिवादे तु न दण्डाद् दण्डिवद् गतिः तद्वत्य् उभयसाङ्कर्ये न भेदाद् वो ऽपि तादृशम् // |
HSvs_11,1.651 | anye tv abhidadhaty evaṃ vācyavācakalakṣaṇaḥ asti śabdārthayor yogas tatpratītyāditas tataḥ // | अन्ये त्व् अभिदधत्य् एवं वाच्यवाचकलक्षणः अस्ति शब्दार्थयोर् योगस् तत्प्रतीत्यादितस् ततः // |
HSvs_11,1.652 | naitad dṛśyavikalpyarthai-kīkaraṇena bhedataḥ ekapramātrabhāvāc ca tayos tattvāprasiddhitaḥ // | नैतद् दृश्यविकल्प्यर्थै-कीकरणेन भेदतः एकप्रमात्रभावाच् च तयोस् तत्त्वाप्रसिद्धितः // |
HSvs_11,1.653 | śabdāt tadvāsanābodho vikalpasya tato hi yat tad ittham ucyate 'smābhir na tatas tadasiddhitaḥ // | शब्दात् तद्वासनाबोधो विकल्पस्य ततो हि यत् तद् इत्थम् उच्यते ऽस्माभिर् न ततस् तदसिद्धितः // |
HSvs_11,1.654 | viśiṣṭaṃ vāsanājanma bodhas tac ca na jātucit anyatas tulyakālāder viśeṣo 'nyasya no yataḥ // | विशिष्टं वासनाजन्म बोधस् तच् च न जातुचित् अन्यतस् तुल्यकालादेर् विशेषो ऽन्यस्य नो यतः // |
HSvs_11,1.655 | niṣpannatvād asattvāc ca dvābhyām anyodayo na saḥ upādānāviśeṣeṇa tatsvabhāvaṃ tu tatkutaḥ // | निष्पन्नत्वाद् असत्त्वाच् च द्वाभ्याम् अन्योदयो न सः उपादानाविशेषेण तत्स्वभावं तु तत्कुतः // |
HSvs_11,1.656 | na hy uktavat svahetos tu syāc ca nāśaḥ sahetukaḥ itthaṃ prakalpane nyāyād ata eva na yuktimat // | न ह्य् उक्तवत् स्वहेतोस् तु स्याच् च नाशः सहेतुकः इत्थं प्रकल्पने न्यायाद् अत एव न युक्तिमत् // |
HSvs_11,1.657 | anabhyupagamāc ceha tādātmyādisamudbhavāḥ na doṣā no na cānye 'pi tadbhedād hetubhedataḥ // | अनभ्युपगमाच् चेह तादात्म्यादिसमुद्भवाः न दोषा नो न चान्ये ऽपि तद्भेदाद् हेतुभेदतः // |
HSvs_11,1.658 | vandhyetarādiko bhedo rāmādīnāṃ yathaiva hi mṛṣāsatyādiśabdānāṃ tadvat taddhetubhedataḥ // | वन्ध्येतरादिको भेदो रामादीनां यथैव हि मृषासत्यादिशब्दानां तद्वत् तद्धेतुभेदतः // |
HSvs_11,1.659 | paramārthaikatānatve 'py anyadoṣopavarṇanam pratyākhyātaṃ hi śabdānām iti samyag vicintyatām // | परमार्थैकतानत्वे ऽप्य् अन्यदोषोपवर्णनम् प्रत्याख्यातं हि शब्दानाम् इति सम्यग् विचिन्त्यताम् // |
HSvs_11,1.660 | anyadoṣo yad anyasya yuktyā yukto na jātucit vaktyavarṇaṃ na buddhānāṃ bhikṣvādiḥ śabarādivat // | अन्यदोषो यद् अन्यस्य युक्त्या युक्तो न जातुचित् वक्त्यवर्णं न बुद्धानां भिक्ष्वादिः शबरादिवत् // |
HSvs_11,1.661 | jñāyate tadviśeṣas tu pramāṇetarayor iva svarūpālocanādibhyas tathā darśanato bhuvi // | ज्ञायते तद्विशेषस् तु प्रमाणेतरयोर् इव स्वरूपालोचनादिभ्यस् तथा दर्शनतो भुवि // |
HSvs_11,1.662 | samayopekṣaṇaṃ ceha tatkṣayopaśamaṃ vinā tatkartṛtvena saphalaṃ yogināṃ tu na vidyate // | समयोपेक्षणं चेह तत्क्षयोपशमं विना तत्कर्तृत्वेन सफलं योगिनां तु न विद्यते // |
HSvs_11,1.663 | sarvavācakabhāvatvāc chabdānāṃ citraśaktitaḥ vācyasya ca tathānyatra nāgo 'sya samaye 'pi hi // | सर्ववाचकभावत्वाच् छब्दानां चित्रशक्तितः वाच्यस्य च तथान्यत्र नागो ऽस्य समये ऽपि हि // |
HSvs_11,1.664 | anantadharmakaṃ vastu taddharmaḥ kaścid eva ca vācyo na sarva eveti tataś caitan na bādhakam // | अनन्तधर्मकं वस्तु तद्धर्मः कश्चिद् एव च वाच्यो न सर्व एवेति ततश् चैतन् न बाधकम् // |
HSvs_11,1.665 | anyad evendriyagrāhyam anyac chabdasya gocaraḥ śabdāt pratyeti bhinnākṣaḥ na tu pratyakṣam īkṣate // | अन्यद् एवेन्द्रियग्राह्यम् अन्यच् छब्दस्य गोचरः शब्दात् प्रत्येति भिन्नाक्षः न तु प्रत्यक्षम् ईक्षते // |
HSvs_11,1.666 | anyathā dāhasambandhād dāhaṃ dagdho 'bhimanyate anyathā dāhaśabdena dāhārthaḥ saṃpratīyate // | अन्यथा दाहसम्बन्धाद् दाहं दग्धो ऽभिमन्यते अन्यथा दाहशब्देन दाहार्थः संप्रतीयते // |
HSvs_11,1.667 | indriyagrāhyato 'nyo 'pi vācyo 'sau na ca dāhakṛt tathāpratītito bhedā-bhedasiddhyaiva vastu naḥ // | इन्द्रियग्राह्यतो ऽन्यो ऽपि वाच्यो ऽसौ न च दाहकृत् तथाप्रतीतितो भेदा-भेदसिद्ध्यैव वस्तु नः // |
HSvs_11,1.668 | apohasyāpi vācyatvam upapattyā na yujyate asattvād vastubhedena buddhyā tasyāpi bodhataḥ // | अपोहस्यापि वाच्यत्वम् उपपत्त्या न युज्यते असत्त्वाद् वस्तुभेदेन बुद्ध्या तस्यापि बोधतः // |
HSvs_11,1.669 | kṣaṇikāḥ sarvasaṃskārā anyathaitad virudhyate apoho yan na saṃskāro na ca kṣaṇika iṣyate // | क्षणिकाः सर्वसंस्कारा अन्यथैतद् विरुध्यते अपोहो यन् न संस्कारो न च क्षणिक इष्यते // |
HSvs_11,1.670 | evaṃ ca vastunas tattvaṃ hanta śāstrād aniścitam tadabhāve ca suvyaktaṃ tad etat tuṣakhaṇḍanam // | एवं च वस्तुनस् तत्त्वं हन्त शास्त्राद् अनिश्चितम् तदभावे च सुव्यक्तं तद् एतत् तुषखण्डनम् // |
HSvs_11,1.671 | buddhāvarṇe 'pi cādoṣaḥ saṃstave 'py aguṇas tathā āhvānāpratipattyādi śabdārthāyogato dhruvam // | बुद्धावर्णे ऽपि चादोषः संस्तवे ऽप्य् अगुणस् तथा आह्वानाप्रतिपत्त्यादि शब्दार्थायोगतो ध्रुवम् // |
HSvs_11,1.672 | (2) jñāna tathā kiryā ke bīca prādhānya-aprādhānya kā praśna jñānād eva niyogena siddhim icchanti kecana anye kriyāta eveti dvābhyām anye vicakṣaṇāḥ // | (२) ज्ञान तथा किर्या के बीच प्राधान्य-अप्राधान्य का प्रश्न ज्ञानाद् एव नियोगेन सिद्धिम् इच्छन्ति केचन अन्ये क्रियात एवेति द्वाभ्याम् अन्ये विचक्षणाः // |
HSvs_11,2.673 | jñānaṃ hi phaladaṃ puṃsāṃ na kiryā phaladā matā mithyājñānāt pravṛttasya phalaprāpter asaṃbhavāt // | ज्ञानं हि फलदं पुंसां न किर्या फलदा मता मिथ्याज्ञानात् प्रवृत्तस्य फलप्राप्तेर् असंभवात् // |
HSvs_11,2.674 | jñānahīnāś ca yal loke dṛśyante hi mahākriyāḥ tāmyante 'ticiraṃ kālaṃ kleśāyāsaparāyaṇāḥ // | ज्ञानहीनाश् च यल् लोके दृश्यन्ते हि महाक्रियाः ताम्यन्ते ऽतिचिरं कालं क्लेशायासपरायणाः // |
HSvs_11,2.675 | jñānavantaś ca tadvīryāt tatra tatra svakarmaṇi viśiṣṭaphalayogena sukhino 'lpakriyā api // | ज्ञानवन्तश् च तद्वीर्यात् तत्र तत्र स्वकर्मणि विशिष्टफलयोगेन सुखिनो ऽल्पक्रिया अपि // |
HSvs_11,2.676 | kevalajñānabhāve ca muktir apy anyathā na yat kriyayāvato 'pi yatnena tasmāt jñānād asau matā // | केवलज्ञानभावे च मुक्तिर् अप्य् अन्यथा न यत् क्रिययावतो ऽपि यत्नेन तस्मात् ज्ञानाद् असौ मता // |
HSvs_11,2.677 | kriyaiva phaladā puṃsāṃ na jñānaṃ phaladaṃ matam yataḥ strībhakṣyabhogajño na jñānāt sukhino bhavet // | क्रियैव फलदा पुंसां न ज्ञानं फलदं मतम् यतः स्त्रीभक्ष्यभोगज्ञो न ज्ञानात् सुखिनो भवेत् // |
HSvs_11,2.678 | kriyāhīnāś ca yal loke dṛśyante jñānino 'pi hi kṛpāyatanam anyeṣāṃ sukhasampadvivarjitāḥ // | क्रियाहीनाश् च यल् लोके दृश्यन्ते ज्ञानिनो ऽपि हि कृपायतनम् अन्येषां सुखसम्पद्विवर्जिताः // |
HSvs_11,2.679 | kriyopetāś ca tadyogād udagraphalabhāvataḥ mūrkhā api hi bhūyāṃso vipaścitsvāmino 'naghāḥ // | क्रियोपेताश् च तद्योगाद् उदग्रफलभावतः मूर्खा अपि हि भूयांसो विपश्चित्स्वामिनो ऽनघाः // |
HSvs_11,2.680 | kriyātiśayayogāc ca muktiḥ kevalino 'pi hi nānyathā kevalitve 'pi tad asau tannibandhanā // | क्रियातिशययोगाच् च मुक्तिः केवलिनो ऽपि हि नान्यथा केवलित्वे ऽपि तद् असौ तन्निबन्धना // |
HSvs_11,2.681 | phalaṃ jñānakriyāyoge sarvam evopapadyate tayor api ca tadbhāvaḥ paramārthena nānyathā // | फलं ज्ञानक्रियायोगे सर्वम् एवोपपद्यते तयोर् अपि च तद्भावः परमार्थेन नान्यथा // |
HSvs_11,2.682 | sādhyam arthaṃ parijñāya yadi samyak pravartate tatas tat sādhayatv eva tathā cāha bṛhaspatiḥ // | साध्यम् अर्थं परिज्ञाय यदि सम्यक् प्रवर्तते ततस् तत् साधयत्व् एव तथा चाह बृहस्पतिः // |
HSvs_11,2.683 | samyak pravṛttiḥ sādhyasya prāptyupāyo 'bhidhīyate tadaprāptāv upāyatvaṃ na tasyā upapadyate // | सम्यक् प्रवृत्तिः साध्यस्य प्राप्त्युपायो ऽभिधीयते तदप्राप्ताव् उपायत्वं न तस्या उपपद्यते // |
HSvs_11,2.684 | asādhyārambhiṇas tena samyag jñānaṃ na jātucit sādhyānārambhiṇaś ceti dvayam anyo'nysaṃgatam // | असाध्यारम्भिणस् तेन सम्यग् ज्ञानं न जातुचित् साध्यानारम्भिणश् चेति द्वयम् अन्योऽन्य्संगतम् // |
HSvs_11,2.685 | ata evāgamajñasya yā kriyā sā kriyocyate āgamajño 'pi yas tasyāṃ yathāśakti pravartate // | अत एवागमज्ञस्य या क्रिया सा क्रियोच्यते आगमज्ञो ऽपि यस् तस्यां यथाशक्ति प्रवर्तते // |
HSvs_11,2.686 | cintāmaṇisvarūpajño daurgatyopahato na hi tatprāptyupāyavaicitrye muktvānyatra pravartate // | चिन्तामणिस्वरूपज्ञो दौर्गत्योपहतो न हि तत्प्राप्त्युपायवैचित्र्ये मुक्त्वान्यत्र प्रवर्तते // |
HSvs_11,2.687 | na cāsau tatsvarūpajño yo 'nyatrāpi pravartate mālatīgandhagaṇavid darbhe na ramate hy aliḥ // | न चासौ तत्स्वरूपज्ञो यो ऽन्यत्रापि प्रवर्तते मालतीगन्धगणविद् दर्भे न रमते ह्य् अलिः // |
HSvs_11,2.688 | muktiś ca kevalajñānakriyātiśayajaiva hi tadbhāva eva tadbhāvāt tadabhāve 'py abhāvataḥ // | मुक्तिश् च केवलज्ञानक्रियातिशयजैव हि तद्भाव एव तद्भावात् तदभावे ऽप्य् अभावतः // |
HSvs_11,2.689 | na viviktaṃ dvayaṃ samyag etad anyair apīṣyate svakāryasādhanābhāvād yathāha vyāsamaharṣiḥ // | न विविक्तं द्वयं सम्यग् एतद् अन्यैर् अपीष्यते स्वकार्यसाधनाभावाद् यथाह व्यासमहर्षिः // |
HSvs_11,2.690 | baṭharaś ca tapasvī ca śūraś cāpy akṛtavraṇaḥ madyapā strī satītvaṃ ca rājan na śraddadhāmy aham // | बठरश् च तपस्वी च शूरश् चाप्य् अकृतव्रणः मद्यपा स्त्री सतीत्वं च राजन् न श्रद्दधाम्य् अहम् // |
HSvs_11,2.691 | (3) mokṣa kā svarūpa mṛtyādivarjitā ceha muktiḥ karmaparikṣayāt nākarmaṇaḥ kvacij janma yathoktaṃ pūrvasūribhiḥ // | (३) मोक्ष का स्वरूप मृत्यादिवर्जिता चेह मुक्तिः कर्मपरिक्षयात् नाकर्मणः क्वचिज् जन्म यथोक्तं पूर्वसूरिभिः // |
HSvs_11,3.692 | dagdhe bīje yathātyantaṃ prādurbhavati nāṅkuraḥ karmabīje tathā dagdhe na rohati bhavāṅkuraḥ // | दग्धे बीजे यथात्यन्तं प्रादुर्भवति नाङ्कुरः कर्मबीजे तथा दग्धे न रोहति भवाङ्कुरः // |
HSvs_11,3.693 | janmābhāve jarāmṛtyor abhāvo hetvabhāvataḥ tadabhāve ca niḥśeṣaduḥkhābhāvaḥ sadaiva hi // | जन्माभावे जरामृत्योर् अभावो हेत्वभावतः तदभावे च निःशेषदुःखाभावः सदैव हि // |
HSvs_11,3.694 | paramānandabhāvaś ca tadabhāve hi śāśvataḥ vyābādhābhāvasaṃsiddhaḥ sidhānāṃ sukham iṣyate // | परमानन्दभावश् च तदभावे हि शाश्वतः व्याबाधाभावसंसिद्धः सिधानां सुखम् इष्यते // |
HSvs_11,3.695 | sarvadvandvavinirmuktāḥ sarvābādhāvivarjitāḥ sarvasaṃsiddhasatkāryāḥ sukhaṃ teṣāṃ kimucyate // | सर्वद्वन्द्वविनिर्मुक्ताः सर्वाबाधाविवर्जिताः सर्वसंसिद्धसत्कार्याः सुखं तेषां किमुच्यते // |
HSvs_11,3.696 | amūrtāḥ sarvabhāvajñās trailokyoparivartinaḥ kṣīṇasaṅgā mahātmānas te sadā sukham āsate // | अमूर्ताः सर्वभावज्ञास् त्रैलोक्योपरिवर्तिनः क्षीणसङ्गा महात्मानस् ते सदा सुखम् आसते // |
HSvs_11,3.697 | etā vārtā upaśrutya bhāvayan buddhimān naraḥ ihopanyastaśāstrāṇāṃ bhāvārtham adhigacchati // | एता वार्ता उपश्रुत्य भावयन् बुद्धिमान् नरः इहोपन्यस्तशास्त्राणां भावार्थम् अधिगच्छति // |
HSvs_11,4.698 | śatāni sapta ślokānām anuṣṭupchandasāṃ kṛtam ācāryaharibhadreṇa śāstravārtāsamuccayam // | शतानि सप्त श्लोकानाम् अनुष्टुप्छन्दसां कृतम् आचार्यहरिभद्रेण शास्त्रवार्तासमुच्चयम् // |
HSvs_11,4.699 | kṛtvā prakaraṇam etad yad avāptaṃ kiñcid iha mayā kuśalam / bhavavirahabījam anaghaṃ labhatāṃ bhavyo janas tena // HSvs_11.4.700* yaṃ buddhaṃ bodhayantaḥ śikhijalamarutas tuṣṭuvur lokavṛttyai jñānaṃ yatrodapādi pratihatabhuvanālokavandhyatvahetu sarvaprāṇisvabhāṣāpariṇatisubhagaṃ kauśalaṃ yasya vācāṃ tasmin devādhideve... | कृत्वा प्रकरणम् एतद् यद् अवाप्तं किञ्चिद् इह मया कुशलम् / भवविरहबीजम् अनघं लभतां भव्यो जनस् तेन // ह्स्व्स्_११.४.७००* यं बुद्धं बोधयन्तः शिखिजलमरुतस् तुष्टुवुर् लोकवृत्त्यै ज्ञानं यत्रोदपादि प्रतिहतभुवनालोकवन्ध्यत्वहेतु सर्वप्राणिस्वभाषापरिणतिसुभगं कौशलं यस्य वाचां तस्मिन् देवाधिदेवे भगवति भवताधीयतां भक्तिरागः // |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.