section_id stringlengths 10 13 | roman_sanskrit stringlengths 77 361 | devanagari stringlengths 69 314 |
|---|---|---|
HSvs_7,1.501 | saṃsārī cet sa eveti kathaṃ muktasya saṃbhavaḥ mukto 'pi cet sa eveti vyapadeśo 'nibandhanaḥ // | संसारी चेत् स एवेति कथं मुक्तस्य संभवः मुक्तो ऽपि चेत् स एवेति व्यपदेशो ऽनिबन्धनः // |
HSvs_7,1.502 | saṃsārād vipramukto yan mukta ity abhidhīyate naitat tasyaiva tadbhāvam antareṇopapadyate // | संसाराद् विप्रमुक्तो यन् मुक्त इत्य् अभिधीयते नैतत् तस्यैव तद्भावम् अन्तरेणोपपद्यते // |
HSvs_7,1.503 | tasyaiva ca tathābhāve tannivṛttītarātmakam dravyaparyāyavad vastu balād eva prasiddhyati // | तस्यैव च तथाभावे तन्निवृत्तीतरात्मकम् द्रव्यपर्यायवद् वस्तु बलाद् एव प्रसिद्ध्यति // |
HSvs_7,1.504 | lajjate bālyacaritair bāla eva na cāpi yat yuvā na lajjate cānyas tair āyatyaiva ceṣṭate // | लज्जते बाल्यचरितैर् बाल एव न चापि यत् युवा न लज्जते चान्यस् तैर् आयत्यैव चेष्टते // |
HSvs_7,1.505 | yuvaiva na ca vṛddho 'pi nānyārthaṃ ceṣṭanaṃ ca tat anvayādimayaṃ vastu tadabhāvo 'nyathā bhavet // | युवैव न च वृद्धो ऽपि नान्यार्थं चेष्टनं च तत् अन्वयादिमयं वस्तु तदभावो ऽन्यथा भवेत् // |
HSvs_7,1.506 | anvayo vyatirekaś ca dravyaparyāyasaṃjñitau anyonyavyāptito bhedābhedavṛttyaiva vastu tau // | अन्वयो व्यतिरेकश् च द्रव्यपर्यायसंज्ञितौ अन्योन्यव्याप्तितो भेदाभेदवृत्त्यैव वस्तु तौ // |
HSvs_7,1.507 | nānyonyavyāptir ekāntabhede 'bhede ca yujyate atiprasaṃgād aikyāc ca śabdārthānupapattitaḥ // | नान्योन्यव्याप्तिर् एकान्तभेदे ऽभेदे च युज्यते अतिप्रसंगाद् ऐक्याच् च शब्दार्थानुपपत्तितः // |
HSvs_7,1.508 | anyonyam iti yad bhedaṃ vyāptiś cāha viparyayam bhedābhede dvayos tasmād anyonyavyāptisaṃbhavaḥ // | अन्योन्यम् इति यद् भेदं व्याप्तिश् चाह विपर्ययम् भेदाभेदे द्वयोस् तस्माद् अन्योन्यव्याप्तिसंभवः // |
HSvs_7,1.509 | evaṃ nyāyāviruddhe 'smin virodhodbhāvanaṃ nṛṇām vyasanaṃ dhījaḍatvaṃ vā prakāśayati kevalam // | एवं न्यायाविरुद्धे ऽस्मिन् विरोधोद्भावनं नृणाम् व्यसनं धीजडत्वं वा प्रकाशयति केवलम् // |
HSvs_7,1.510 | nyāyāt khalu virodho yaḥ sa virodha ihocyate yadvadekāntabhedādau tayor evāprasiddhitaḥ // | न्यायात् खलु विरोधो यः स विरोध इहोच्यते यद्वदेकान्तभेदादौ तयोर् एवाप्रसिद्धितः // |
HSvs_7,1.511 | mṛddravyaṃ yan na piṇḍādidharmāntaravivarjitam tad vā tena vinirmuktaṃ kevalaṃ gamyate kvacit // | मृद्द्रव्यं यन् न पिण्डादिधर्मान्तरविवर्जितम् तद् वा तेन विनिर्मुक्तं केवलं गम्यते क्वचित् // |
HSvs_7,1.512 | tato 'sat tat tathā nyāyād ekaṃ cobhayasiddhitaḥ anyatrāto virodhas tadabhāvāpattilakṣaṇaḥ // | ततो ऽसत् तत् तथा न्यायाद् एकं चोभयसिद्धितः अन्यत्रातो विरोधस् तदभावापत्तिलक्षणः // |
HSvs_7,1.513 | jātyantarātmake cāsmin nānavasthādidūṣaṇam niyatatvād viviktasya bhedādeś cāpy asaṃbhavāt // | जात्यन्तरात्मके चास्मिन् नानवस्थादिदूषणम् नियतत्वाद् विविक्तस्य भेदादेश् चाप्य् असंभवात् // |
HSvs_7,1.514 | nābhedo bhedarahito bhedo vābhedavarjitaḥ kevalo 'sti yatas tena kutas tatra vikalpanam // | नाभेदो भेदरहितो भेदो वाभेदवर्जितः केवलो ऽस्ति यतस् तेन कुतस् तत्र विकल्पनम् // |
HSvs_7,1.515 | yenākāreṇa bhedaḥ kiṃ tenāsāv eva vā dvayam asattvāt kevalasyeha sataś ca kathitatvataḥ // | येनाकारेण भेदः किं तेनासाव् एव वा द्वयम् असत्त्वात् केवलस्येह सतश् च कथितत्वतः // |
HSvs_7,1.516 | yataś ca tat pramāṇena gamyate hy ubhayātmakam ato 'pi jātimātraṃ tad anavasthādikalpanam // | यतश् च तत् प्रमाणेन गम्यते ह्य् उभयात्मकम् अतो ऽपि जातिमात्रं तद् अनवस्थादिकल्पनम् // |
HSvs_7,1.517 | evaṃ hy ubhayadoṣādidoṣā api na dūṣaṇam samyag jātyantaratvena bhedābhedaprasiddhitaḥ // | एवं ह्य् उभयदोषादिदोषा अपि न दूषणम् सम्यग् जात्यन्तरत्वेन भेदाभेदप्रसिद्धितः // |
HSvs_7,1.518 | etenaitat pratikṣiptaṃ yad uktaṃ pūrvasūribhiḥ vihāyānubhavaṃ mohāj jātiyuktyanusāribhiḥ // | एतेनैतत् प्रतिक्षिप्तं यद् उक्तं पूर्वसूरिभिः विहायानुभवं मोहाज् जातियुक्त्यनुसारिभिः // |
HSvs_7,1.519 | dravyaparyāyayor bhede naikasyobhayarūpatā abhede 'nyatarasthānanivṛttī cintyatāṃ katham // | द्रव्यपर्याययोर् भेदे नैकस्योभयरूपता अभेदे ऽन्यतरस्थाननिवृत्ती चिन्त्यतां कथम् // |
HSvs_7,1.520 | yannivṛttau na yasyeha nivṛttis tat tato yataḥ bhinnaṃ niyamato dṛṣṭaṃ yathā karkaḥ kramelakāt // | यन्निवृत्तौ न यस्येह निवृत्तिस् तत् ततो यतः भिन्नं नियमतो दृष्टं यथा कर्कः क्रमेलकात् // |
HSvs_7,1.521 | nivartate ca paryāyo na tu dravyaṃ tato na saḥ abhinno dravyato 'bhede'nivṛttis tatsvarūpavat // | निवर्तते च पर्यायो न तु द्रव्यं ततो न सः अभिन्नो द्रव्यतो ऽभेदेऽनिवृत्तिस् तत्स्वरूपवत् // |
HSvs_7,1.522 | pratikṣiptaṃ ca yad bhedābhedapakṣo 'nya eva hi bhedābhedavikalpābhyāṃ hanta jātyantarātmakaḥ // | प्रतिक्षिप्तं च यद् भेदाभेदपक्षो ऽन्य एव हि भेदाभेदविकल्पाभ्यां हन्त जात्यन्तरात्मकः // |
HSvs_7,1.523 | jātyantarātmakaṃ cainaṃ doṣās te samiyuḥ katham bhedābhede ca ye 'tyantaṃ jātibhinne vyavasthitāḥ // | जात्यन्तरात्मकं चैनं दोषास् ते समियुः कथम् भेदाभेदे च ये ऽत्यन्तं जातिभिन्ने व्यवस्थिताः // |
HSvs_7,1.524 | kiñcin nivartate 'vaśyaṃ tasyāpy anyat tathā na yat atas tadbheda evātra nivṛttyādyanyathā katham // | किञ्चिन् निवर्तते ऽवश्यं तस्याप्य् अन्यत् तथा न यत् अतस् तद्भेद एवात्र निवृत्त्याद्यन्यथा कथम् // |
HSvs_7,1.525 | tasyeti yogasāmarthyād bheda eveti bādhitam abhinnadeśas tasyeti yat tadvyāptyā tathocyate // | तस्येति योगसामर्थ्याद् भेद एवेति बाधितम् अभिन्नदेशस् तस्येति यत् तद्व्याप्त्या तथोच्यते // |
HSvs_7,1.526 | atas tadbheda eveti pratītivimukhaṃ vacaḥ tasyaiva ca tathābhāvāt tannivṛttītarātmakam // | अतस् तद्भेद एवेति प्रतीतिविमुखं वचः तस्यैव च तथाभावात् तन्निवृत्तीतरात्मकम् // |
HSvs_7,1.527 | nānuvṛttinivṛttibhyāṃ vinā yad upapadyate tasyaiva hi tathābhāvaḥ sūkṣmabuddhyā vicintyatām // | नानुवृत्तिनिवृत्तिभ्यां विना यद् उपपद्यते तस्यैव हि तथाभावः सूक्ष्मबुद्ध्या विचिन्त्यताम् // |
HSvs_7,1.528 | tasyaiva tu tathābhāve tad eva hi yatas tathā bhavatyato na doṣo naḥ kaścid apy upapadyate // | तस्यैव तु तथाभावे तद् एव हि यतस् तथा भवत्यतो न दोषो नः कश्चिद् अप्य् उपपद्यते // |
HSvs_7,1.529 | ittham ālocanaṃ cedam anvayavyatirekavat vastunas tatsvabhāvatvāt tathābhāvaprasādhakam // | इत्थम् आलोचनं चेदम् अन्वयव्यतिरेकवत् वस्तुनस् तत्स्वभावत्वात् तथाभावप्रसाधकम् // |
HSvs_7,1.530 | na ca bhedo 'pi bādhāyai tasyānekāntavādinaḥ jātyantarātmakaṃ vastu nityānityaṃ yato matam // | न च भेदो ऽपि बाधायै तस्यानेकान्तवादिनः जात्यन्तरात्मकं वस्तु नित्यानित्यं यतो मतम् // |
HSvs_7,1.531 | pratyabhijñābalāc caitad itthaṃ samavasīyate iyaṃ ca lokasiddhaiva tad evedam iti kṣitau // | प्रत्यभिज्ञाबलाच् चैतद् इत्थं समवसीयते इयं च लोकसिद्धैव तद् एवेदम् इति क्षितौ // |
HSvs_7,1.532 | na yujyate ca sannyāyād ṛte tatpariṇāmitām kālādibhedato vastvabhedataś ca tathāgateḥ // | न युज्यते च सन्न्यायाद् ऋते तत्परिणामिताम् कालादिभेदतो वस्त्वभेदतश् च तथागतेः // |
HSvs_7,1.533 | ekāntaikye na nānā yan nānātve caikam apy adaḥ ataḥ kathaṃ nu tadbhāvaḥ tadetadubhayātmakam // | एकान्तैक्ये न नाना यन् नानात्वे चैकम् अप्य् अदः अतः कथं नु तद्भावः तदेतदुभयात्मकम् // |
HSvs_7,1.534 | tasyaiva tu tathābhāve kathañcid bhedayogataḥ pramātur api tadbhāvāt yujyate mukhyavṛttitaḥ // | तस्यैव तु तथाभावे कथञ्चिद् भेदयोगतः प्रमातुर् अपि तद्भावात् युज्यते मुख्यवृत्तितः // |
HSvs_7,1.535 | nityaikayogato vyaktibhede 'py eṣā na saṃgatā tad iheti prasaṃgena tad evedam ayogataḥ // | नित्यैकयोगतो व्यक्तिभेदे ऽप्य् एषा न संगता तद् इहेति प्रसंगेन तद् एवेदम् अयोगतः // |
HSvs_7,1.536 | sādṛśyājñānato nyāyyā na vibhramabalād api etad dvayāgrahe yuktaṃ na ca sādṛśyakalpanam // | सादृश्याज्ञानतो न्याय्या न विभ्रमबलाद् अपि एतद् द्वयाग्रहे युक्तं न च सादृश्यकल्पनम् // |
HSvs_7,1.537 | na ca bhrāntāpi sadbādhā'bhāvād eva kadācana yogipratyayatadbhāve pramāṇaṃ nāsti kiñcana // | न च भ्रान्तापि सद्बाधाऽभावाद् एव कदाचन योगिप्रत्ययतद्भावे प्रमाणं नास्ति किञ्चन // |
HSvs_7,1.538 | nānā yogī vijānātyanānā nety atra na pramā deśanāyā vineyānuguṇyenāpi pravṛttitaḥ // | नाना योगी विजानात्यनाना नेत्य् अत्र न प्रमा देशनाया विनेयानुगुण्येनापि प्रवृत्तितः // |
HSvs_7,1.539 | yā ca lūnapunarjātanakhakeśatṛṇādiṣu iyaṃ saṃlakṣyate sāpi tadābhāsā na saiva hi // | या च लूनपुनर्जातनखकेशतृणादिषु इयं संलक्ष्यते सापि तदाभासा न सैव हि // |
HSvs_7,1.540 | pratyakṣābhāsabhāve 'pi nāpramāṇaṃ yathaiva hi pratyakṣaṃ tadvad eveyaṃ pramāṇam avagamyatām // | प्रत्यक्षाभासभावे ऽपि नाप्रमाणं यथैव हि प्रत्यक्षं तद्वद् एवेयं प्रमाणम् अवगम्यताम् // |
HSvs_7,1.541 | matijñānavikalpatvān na cāniṣṭir iyaṃ yataḥ etad balāt tataḥ siddhaṃ nityānityādi vastunaḥ // | मतिज्ञानविकल्पत्वान् न चानिष्टिर् इयं यतः एतद् बलात् ततः सिद्धं नित्यानित्यादि वस्तुनः // |
HSvs_7,1.542 | āṭhavāṃ stabaka (1) brahmādvaitavādakhaṃḍana anye tv advaitam icchanti sadbrahmādivyapeṣayā sato yad bhedakaṃ nānyat tac ca tanmātram eva hi // | आठवां स्तबक (१) ब्रह्माद्वैतवादखंडन अन्ये त्व् अद्वैतम् इच्छन्ति सद्ब्रह्मादिव्यपेषया सतो यद् भेदकं नान्यत् तच् च तन्मात्रम् एव हि // |
HSvs_8,1.543 | yathā viśuddham ākāśaṃ timiropapluto janaḥ saṃkīrṇam iva mātrābhir bhinnābhir abhimanyate // | यथा विशुद्धम् आकाशं तिमिरोपप्लुतो जनः संकीर्णम् इव मात्राभिर् भिन्नाभिर् अभिमन्यते // |
HSvs_8,1.544 | tathedam amalaṃ brahma nirvikalpam avidyayā kaluṣatvam ivāpannaṃ bhedarūpaṃ prakāśate // | तथेदम् अमलं ब्रह्म निर्विकल्पम् अविद्यया कलुषत्वम् इवापन्नं भेदरूपं प्रकाशते // |
HSvs_8,1.545 | atrāpy evaṃ vadanty anye avidyā na sataḥ pṛthak tac ca tanmātram eveti bhedābhāso 'nibandhanaḥ // | अत्राप्य् एवं वदन्त्य् अन्ये अविद्या न सतः पृथक् तच् च तन्मात्रम् एवेति भेदाभासो ऽनिबन्धनः // |
HSvs_8,1.546 | saivāthābhedarūpāpi bhedābhāsanibandhanam pramāṇam antareṇaitad avagantuṃ na śakyate // | सैवाथाभेदरूपापि भेदाभासनिबन्धनम् प्रमाणम् अन्तरेणैतद् अवगन्तुं न शक्यते // |
HSvs_8,1.547 | bhāve 'pi ca pramāṇasya prameyavyatirekataḥ nanu nādvaitam eveti tadabhāve 'pramāṇakam // | भावे ऽपि च प्रमाणस्य प्रमेयव्यतिरेकतः ननु नाद्वैतम् एवेति तदभावे ऽप्रमाणकम् // |
HSvs_8,1.548 | vidyāvidyādibhedāc ca svatantreṇaiva bādhyate tatsaṃśayādiyogāc ca pratītyā ca vicintyatām // | विद्याविद्यादिभेदाच् च स्वतन्त्रेणैव बाध्यते तत्संशयादियोगाच् च प्रतीत्या च विचिन्त्यताम् // |
HSvs_8,1.549 | anye vyākhyānayanty evaṃ samabhāvaprasiddhaye advaitadeśanā śāstre nirdiṣṭā na tu tattvataḥ // | अन्ये व्याख्यानयन्त्य् एवं समभावप्रसिद्धये अद्वैतदेशना शास्त्रे निर्दिष्टा न तु तत्त्वतः // |
HSvs_8,1.550 | na caitat bādhyate yuktyā sacchāstrādivyavasthiteḥ saṃsāramokṣabhāvāc ca tadarthaṃ yatnasiddhitaḥ // | न चैतत् बाध्यते युक्त्या सच्छास्त्रादिव्यवस्थितेः संसारमोक्षभावाच् च तदर्थं यत्नसिद्धितः // |
HSvs_8,1.551 | anyathā tattvato 'dvaite hanta saṃsāramokṣayoḥ sarvānuṣṭhānavaiyarthyam aniṣṭaṃ samprasajyate // | अन्यथा तत्त्वतो ऽद्वैते हन्त संसारमोक्षयोः सर्वानुष्ठानवैयर्थ्यम् अनिष्टं सम्प्रसज्यते // |
HSvs_8,1.552 | navāṃ stabaka (1)mokṣa kī saṃbhāvanā tathā mokṣa ke sādhana anye punar vadanty evaṃ mokṣa eva na vidyate upāyābhāvataḥ kiṃ vā na sadā sarvadehinām // | नवां स्तबक (१)मोक्ष की संभावना तथा मोक्ष के साधन अन्ये पुनर् वदन्त्य् एवं मोक्ष एव न विद्यते उपायाभावतः किं वा न सदा सर्वदेहिनाम् // |
HSvs_9,1.553 | karmādipariṇatyādisāpekṣo yady asau tataḥ anādimattvāt karmādipariṇatyādi kiṃ tathā // | कर्मादिपरिणत्यादिसापेक्षो यद्य् असौ ततः अनादिमत्त्वात् कर्मादिपरिणत्यादि किं तथा // |
HSvs_9,1.554 | tasyaiva citrarūpatvāt tat tatheti na yujyate utkṛṣṭā yā sthitis tasya yaj jātānekaśaḥ kila // | तस्यैव चित्ररूपत्वात् तत् तथेति न युज्यते उत्कृष्टा या स्थितिस् तस्य यज् जातानेकशः किल // |
HSvs_9,1.555 | atrāpi varṇayanty anye vidyate darśanādikaḥ upāyo mokṣatattvasya paraḥ sarvajñabhāṣitaḥ // | अत्रापि वर्णयन्त्य् अन्ये विद्यते दर्शनादिकः उपायो मोक्षतत्त्वस्य परः सर्वज्ञभाषितः // |
HSvs_9,1.556 | darśanaṃ muktibījaṃ ca samyaktvaṃ tattvavedanam duḥkhāntakṛt sukhārambhaḥ paryāyās tasya kīrtitāḥ // | दर्शनं मुक्तिबीजं च सम्यक्त्वं तत्त्ववेदनम् दुःखान्तकृत् सुखारम्भः पर्यायास् तस्य कीर्तिताः // |
HSvs_9,1.557 | anādibhavyabhāvasya tatsvabhāvatvayogataḥ utkṛṣṭādyāsvatītāsu tathā karmasthitiṣv alam // | अनादिभव्यभावस्य तत्स्वभावत्वयोगतः उत्कृष्टाद्यास्वतीतासु तथा कर्मस्थितिष्व् अलम् // |
HSvs_9,1.558 | tad darśanam avāpnoti karmagranthiṃ sudāruṇam nirbhidya śubhabhāvena kadācit kaścid eva hi // | तद् दर्शनम् अवाप्नोति कर्मग्रन्थिं सुदारुणम् निर्भिद्य शुभभावेन कदाचित् कश्चिद् एव हि // |
HSvs_9,1.559 | sati cāsminn asau dhanyaḥ samyagdarśanasaṃyutaḥ tattvaśraddhānapūtātmā ramate na bhavodadhau // | सति चास्मिन्न् असौ धन्यः सम्यग्दर्शनसंयुतः तत्त्वश्रद्धानपूतात्मा रमते न भवोदधौ // |
HSvs_9,1.560 | sa paśyaty asya yad rūpaṃ bhāvato buddhicakṣuṣā samyakśāstrānusāreṇa rūpaṃ naṣṭākṣirogavat // | स पश्यत्य् अस्य यद् रूपं भावतो बुद्धिचक्षुषा सम्यक्शास्त्रानुसारेण रूपं नष्टाक्षिरोगवत् // |
HSvs_9,1.561 | tad dṛṣṭvā cintayaty evaṃ praśāntenāntarātmanā bhāvagarbhaṃ yathābhāvaṃ paraṃ saṃvegam āśritaḥ // | तद् दृष्ट्वा चिन्तयत्य् एवं प्रशान्तेनान्तरात्मना भावगर्भं यथाभावं परं संवेगम् आश्रितः // |
HSvs_9,1.562 | janmamṛtyujarāvyādhirogaśokādyupadrutaḥ kleśāya kevalaṃ puṃsām aho bhīmo mahodadhiḥ // | जन्ममृत्युजराव्याधिरोगशोकाद्युपद्रुतः क्लेशाय केवलं पुंसाम् अहो भीमो महोदधिः // |
HSvs_9,1.563 | sukhāya tu paraṃ mokṣo janmādikleśavarjitaḥ bhayaśaktyā vinirmukto vyābādhāvarjitaḥ sadā // | सुखाय तु परं मोक्षो जन्मादिक्लेशवर्जितः भयशक्त्या विनिर्मुक्तो व्याबाधावर्जितः सदा // |
HSvs_9,1.564 | hetur bhavasya hiṃsādir duḥkhādyanvayadarśanāt mukteḥ punar ahiṃsādir vyābādhāvinivṛttitaḥ // | हेतुर् भवस्य हिंसादिर् दुःखाद्यन्वयदर्शनात् मुक्तेः पुनर् अहिंसादिर् व्याबाधाविनिवृत्तितः // |
HSvs_9,1.565 | buddhvaivaṃ bhavanairguṇyaṃ mukteś ca guṇarūpatām tad arthaṃ ceṣṭate nityaṃ viśuddhātmā yathāgamam // | बुद्ध्वैवं भवनैर्गुण्यं मुक्तेश् च गुणरूपताम् तद् अर्थं चेष्टते नित्यं विशुद्धात्मा यथागमम् // |
HSvs_9,1.566 | duṣkaraṃ kṣudrasattvānām anuṣṭhānaṃ karoty asau muktau dṛḍhānurāgatvāt kāmīva vinitāntare // | दुष्करं क्षुद्रसत्त्वानाम् अनुष्ठानं करोत्य् असौ मुक्तौ दृढानुरागत्वात् कामीव विनितान्तरे // |
HSvs_9,1.567 | upādeyaviśeṣasya na yat samyak prasādhanam dunoti ceto 'nuṣṭhānaṃ tadbhāvapratibandhataḥ // | उपादेयविशेषस्य न यत् सम्यक् प्रसाधनम् दुनोति चेतो ऽनुष्ठानं तद्भावप्रतिबन्धतः // |
HSvs_9,1.568 | tataś ca duṣkaraṃ tan na samyag ālocyate yadā ato 'nyad duṣkaraṃ nyāyād heyavastuprasādhakam // | ततश् च दुष्करं तन् न सम्यग् आलोच्यते यदा अतो ऽन्यद् दुष्करं न्यायाद् हेयवस्तुप्रसाधकम् // |
HSvs_9,1.569 | vyādhigrasto yathārogyaleśam āsvādayan buddhaḥ kaṣṭe 'py upakrame dhīraḥ samyak prītyā pravartate // | व्याधिग्रस्तो यथारोग्यलेशम् आस्वादयन् बुद्धः कष्टे ऽप्य् उपक्रमे धीरः सम्यक् प्रीत्या प्रवर्तते // |
HSvs_9,1.570 | saṃsāravyādhinā grastas tadvaj jñeyo narottamaḥ śamārogyalavaṃ prāpya bhāvatas tadupakrame // | संसारव्याधिना ग्रस्तस् तद्वज् ज्ञेयो नरोत्तमः शमारोग्यलवं प्राप्य भावतस् तदुपक्रमे // |
HSvs_9,1.571 | pravartamāna evaṃ ca yathāśakti sthirāśayaḥ śuddhaṃ cāritram āsādya kevalaṃ labhate kramāt // | प्रवर्तमान एवं च यथाशक्ति स्थिराशयः शुद्धं चारित्रम् आसाद्य केवलं लभते क्रमात् // |
HSvs_9,1.572 | tataḥ sa sarvavid bhūtvā bhavopagrāhikarmaṇaḥ jñānayogāt kṣayaṃ kṛtvā mokṣam āpnoti śāśvatam // | ततः स सर्वविद् भूत्वा भवोपग्राहिकर्मणः ज्ञानयोगात् क्षयं कृत्वा मोक्षम् आप्नोति शाश्वतम् // |
HSvs_9,1.573 | jñānayogas tapaḥ śuddham ity ādi yad udīritam aidamparyeṇa bhāvārthas tasyāyam abhidhīyate // | ज्ञानयोगस् तपः शुद्धम् इत्य् आदि यद् उदीरितम् ऐदम्पर्येण भावार्थस् तस्यायम् अभिधीयते // |
HSvs_9,1.574 | jñānayogasya yogīndraiḥ parā kāṣṭhā prakīrtitā śaileśīsaṃjñitaṃ sthairyaṃ tato muktir asaṃśayam // | ज्ञानयोगस्य योगीन्द्रैः परा काष्ठा प्रकीर्तिता शैलेशीसंज्ञितं स्थैर्यं ततो मुक्तिर् असंशयम् // |
HSvs_9,1.575 | dharmas tac cātmadharmatvān muktidaḥ śuddhisādhanāt akṣayo 'pratipātitvāt sadā muktau tathā sthiteḥ // | धर्मस् तच् चात्मधर्मत्वान् मुक्तिदः शुद्धिसाधनात् अक्षयो ऽप्रतिपातित्वात् सदा मुक्तौ तथा स्थितेः // |
HSvs_9,1.576 | cāritrapariṇāmasya nivṛttir na ca sarvathā siddha ukto yataḥ śāstre na cāritrī na cetaraḥ // | चारित्रपरिणामस्य निवृत्तिर् न च सर्वथा सिद्ध उक्तो यतः शास्त्रे न चारित्री न चेतरः // |
HSvs_9,1.577 | na cāvasthānivṛttyeha nivṛttis tasya yujyate samayātikrame yadvat siddhabhāvaś ca tatra vai // | न चावस्थानिवृत्त्येह निवृत्तिस् तस्य युज्यते समयातिक्रमे यद्वत् सिद्धभावश् च तत्र वै // |
HSvs_9,1.578 | jñānayogād ato muktir iti samyag vyavasthitam tantrāntarānurodhena gītaṃ cetthaṃ na doṣakṛt // | ज्ञानयोगाद् अतो मुक्तिर् इति सम्यग् व्यवस्थितम् तन्त्रान्तरानुरोधेन गीतं चेत्थं न दोषकृत् // |
HSvs_9,1.579 | dasavāṃ stabaka (1) mīmāṃsaka ke sarvajñatākhaṃḍana kā khaṃḍana atrāpy abhidadhaty anye sarvajño naiva vidyate tadgrāhakapramābhāvād iti nyāyānusāriṇaḥ // | दसवां स्तबक (१) मीमांसक के सर्वज्ञताखंडन का खंडन अत्राप्य् अभिदधत्य् अन्ये सर्वज्ञो नैव विद्यते तद्ग्राहकप्रमाभावाद् इति न्यायानुसारिणः // |
HSvs_10,1.580 | pratyakṣeṇa pramāṇena sarvajño naiva gṛhyate liṅgam apy avinābhāvi tena kiñcin na vidyate // | प्रत्यक्षेण प्रमाणेन सर्वज्ञो नैव गृह्यते लिङ्गम् अप्य् अविनाभावि तेन किञ्चिन् न विद्यते // |
HSvs_10,1.581 | na cāgamena yad asau vidhyādipratipādakaḥ apratyakṣatvato naivopamānenāpi gamyate // | न चागमेन यद् असौ विध्यादिप्रतिपादकः अप्रत्यक्षत्वतो नैवोपमानेनापि गम्यते // |
HSvs_10,1.582 | nārthāpattyāpi sarvo 'rthas taṃ vināpy upapadyate pramāṇapañcakāvṛttes tatrābhāvapramāṇatā // | नार्थापत्त्यापि सर्वो ऽर्थस् तं विनाप्य् उपपद्यते प्रमाणपञ्चकावृत्तेस् तत्राभावप्रमाणता // |
HSvs_10,1.583 | dharmādharmavyavasthā tu vedākhyād āgamāt kila apauruṣeyo 'sau yasmād hetudoṣavivarjitaḥ // | धर्माधर्मव्यवस्था तु वेदाख्याद् आगमात् किल अपौरुषेयो ऽसौ यस्माद् हेतुदोषविवर्जितः // |
HSvs_10,1.584 | āha cālokavad vede sarvasādhāraṇe sati dharmādharmaparijñātā kim arthaṃ kalpyate naraḥ // | आह चालोकवद् वेदे सर्वसाधारणे सति धर्माधर्मपरिज्ञाता किम् अर्थं कल्प्यते नरः // |
HSvs_10,1.585 | īṣṭāpūrtādibhedo 'smāt sarvalokapratiṣṭhitaḥ vyavahāraprasiddhayaiva yathaiva divasādayaḥ // | ईष्टापूर्तादिभेदो ऽस्मात् सर्वलोकप्रतिष्ठितः व्यवहारप्रसिद्धयैव यथैव दिवसादयः // |
HSvs_10,1.586 | ṛtvigbhir mantrasaṃskārair brāhmaṇānāṃ samakṣataḥ antarvedyāṃ tu yad dattam iṣṭaṃ tad abhidhīyate // | ऋत्विग्भिर् मन्त्रसंस्कारैर् ब्राह्मणानां समक्षतः अन्तर्वेद्यां तु यद् दत्तम् इष्टं तद् अभिधीयते // |
HSvs_10,1.587 | vāpīkūpataṅāgāni devatāyatanāni ca annapradānam ity etat pūrttam ity abhidhīyate // | वापीकूपतङागानि देवतायतनानि च अन्नप्रदानम् इत्य् एतत् पूर्त्तम् इत्य् अभिधीयते // |
HSvs_10,1.588 | ato 'pi śuklaṃ yad vṛttaṃ nirīhasya mahātmanaḥ dhyānādi mokṣaphaladaṃ śreyas tad abhidhīyate // | अतो ऽपि शुक्लं यद् वृत्तं निरीहस्य महात्मनः ध्यानादि मोक्षफलदं श्रेयस् तद् अभिधीयते // |
HSvs_10,1.589 | varṇāśramavyavasthāpi sarvā tatprabhavaiva hi atīndriyārthadraṣṭā tan nāsti kiñcit prayojanam // | वर्णाश्रमव्यवस्थापि सर्वा तत्प्रभवैव हि अतीन्द्रियार्थद्रष्टा तन् नास्ति किञ्चित् प्रयोजनम् // |
HSvs_10,1.590 | atrāpi bruvate kecid itthaṃ sarvajñavādinaḥ pramāṇapañcakāvṛttiḥ kathaṃ tatropapadyate // | अत्रापि ब्रुवते केचिद् इत्थं सर्वज्ञवादिनः प्रमाणपञ्चकावृत्तिः कथं तत्रोपपद्यते // |
HSvs_10,1.591 | sarvārthaviṣayaṃ tac cet pratyakṣaṃ tan niṣedhakṛt abhāvaḥ katham etasya na ced atrāpy adaḥ samam // | सर्वार्थविषयं तच् चेत् प्रत्यक्षं तन् निषेधकृत् अभावः कथम् एतस्य न चेद् अत्राप्य् अदः समम् // |
HSvs_10,1.592 | dharmādayo 'pi cādhyakṣāḥ jñeyabhāvād ghaṭādivat kasyacit sarva eveti nānumānaṃ na vidyate // | धर्मादयो ऽपि चाध्यक्षाः ज्ञेयभावाद् घटादिवत् कस्यचित् सर्व एवेति नानुमानं न विद्यते // |
HSvs_10,1.593 | āgamād api tatsiddhir yad asau codanāphalam prāmāṇyaṃ ca svatas tasya nityatvam ca śruter iva // | आगमाद् अपि तत्सिद्धिर् यद् असौ चोदनाफलम् प्रामाण्यं च स्वतस् तस्य नित्यत्वम् च श्रुतेर् इव // |
HSvs_10,1.594 | hṛdgatāśeṣasaṃśītinirṇayāt tadgrahe punaḥ upamānyagrahe tatra na cānyatrāpi cānyathā // | हृद्गताशेषसंशीतिनिर्णयात् तद्ग्रहे पुनः उपमान्यग्रहे तत्र न चान्यत्रापि चान्यथा // |
HSvs_10,1.595 | śāstrād atīndriyagater arthāpattyāpi gamyate anyathā tatra nāśvāsaś chadmasthasyopajāyate // | शास्त्राद् अतीन्द्रियगतेर् अर्थापत्त्यापि गम्यते अन्यथा तत्र नाश्वासश् छद्मस्थस्योपजायते // |
HSvs_10,1.596 | pramāṇapañcakāvṛttir evaṃ tatra na yujyate tathāpy abhāvaprāmāṇyam iti dhyāndhyavijṛmbhitam // | प्रमाणपञ्चकावृत्तिर् एवं तत्र न युज्यते तथाप्य् अभावप्रामाण्यम् इति ध्यान्ध्यविजृम्भितम् // |
HSvs_10,1.597 | vedād dharmādisaṃsthāpi hantātīndriyadarśinam vihāya gamyate samyak kuta etad vicintyatām // | वेदाद् धर्मादिसंस्थापि हन्तातीन्द्रियदर्शिनम् विहाय गम्यते सम्यक् कुत एतद् विचिन्त्यताम् // |
HSvs_10,1.598 | na vṛddhasampradāyena chinnamūlatvayogataḥ na cārvāgdarśinā tasyāt-īndriyārtho 'vasīyate // | न वृद्धसम्प्रदायेन छिन्नमूलत्वयोगतः न चार्वाग्दर्शिना तस्यात्-ईन्द्रियार्थो ऽवसीयते // |
HSvs_10,1.599 | prāmāṇyaṃ rūpaviṣaye saṃpradāye na yuktimat yathānādimadandhānāṃ tathātrāpi nirūpyatām // | प्रामाण्यं रूपविषये संप्रदाये न युक्तिमत् यथानादिमदन्धानां तथात्रापि निरूप्यताम् // |
HSvs_10,1.600 | na laukikapadārthena tatpadārthasya tulyatā niścetuṃ pāryate 'nyatra tadviparyayadarśanāt // | न लौकिकपदार्थेन तत्पदार्थस्य तुल्यता निश्चेतुं पार्यते ऽन्यत्र तद्विपर्ययदर्शनात् // |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.