text
large_stringlengths 39
13.3M
| id
large_stringlengths 36
47
| repo_tree_path
large_stringclasses 20
values | source_dataset
large_stringclasses 1
value | lang
large_stringclasses 20
values | num_chars
uint32 39
13.3M
|
|---|---|---|---|---|---|
Na tomto workshope sa naučíš spracovať kožu indiánskou metódou . Nakoľko spracovanie kože si vyžaduje viac ako jeden víkend, workshop je rozdelený do dvoch častí, t.j. jesennej , kde sa naučíme vyrobiť tzv. raw hide (tvrdú holinu)metódou „wet scrape", v druhej jarnej časti „premeníme „ rawhide na mäkkú jelenicu.
Kde :
Malá Čausa (asi 6km od Prievidze), Slovensko
Voľné termíny :
22. – 24. 9.2017 20.10. – 22.10.2017
29.9. – 1.10.2017
27.10.-29.10.2017
6.10. – 8.10.2017
Na každý termín sa môžu nahlásiť min. 2 a max. 4 záujemcovia. Začíname vždy v piatok poobede malou teóriou, v sobotu pokračujeme praxou a v nedeľu končíme okolo obeda.
Čo si treba priniesť : Okrem chuti niečo nové sa naučiť si zober niečo pod zub na raňajky a večeru (obed máš v cene kurzu a v dedine sú potraviny), spacák alebo niečo na prikrytie, pracovné oblečenie (trochu sa zašpiníme )
Poplatky : Každá časť kurzu stojí 50euro / osoba. V tejto cene je zahrnuté : know-how, pracovné pomôcky, ubytovanie (buď típí, alebo pri veľmi zlom počasí dom), jedno hlavné jedlo denne.
Kontakt :
Ľubica Žiaková (alebo Thaté win)
firstname.lastname@example.org
00421904024849
V prípade akýchkoľvek otázok ma neváhaj kontaktovať !
|
<urn:uuid:0eed3daf-e718-4c0b-8320-93ab338a0b45>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/slk_Latn/train
|
finepdfs
|
slk_Latn
| 1,211
|
WORLD HISTORY
Priority Standards Course Content
Pacing Guide
Priority standards are recursive and developed continuously through new content. Teachers select a minimum of two course content topics from each of the historical periods.
Emergence of civilization and classical societies
Concept Understanding: Demonstrate understanding of historical concepts and processes.
Chronological Reasoning: Analyze causes, effects, and periodization in history.
Contextualization: Analyze the context of historical events, documents, or developments.
Comparison: Analyze similarities and differences between time periods, locations, events, etc.
Source Analysis: Interpret and analyze primary and secondary sources.
Communication: Demonstrate effective communication through speaking, writing, and listening.
Civic Engagement: Engage in deliberative, collaborative, and civil dialogue regarding course-relevant and current issues.
* Prehistoric humans and the Neolithic Revolution
* Early civilizations in Mesopotamia, Egypt, the Indus Valley, and China
* Classical Greece and Rome
* Classical China and India
Development, diffusion, and interaction of cultures
* Rise and spread of Islamic society
* Dynastic China
* Civilizations in Africa and/or the Americas
* Medieval Europe and Japan
* The Mongol Empire
Transition to the modern world
* The Renaissance and Reformation in Europe
* Absolutism, the Scientific Revolution, and the Enlightenment
* European colonialism and maritime empires
* Empires in Asia: Safavid, Moghul, Ottoman, Russian
* Indigenous groups: Polynesia, Sub-Saharan Africa, Australia, the Americas
Revolutions and imperialism
* Political revolutions: American, French, Haitian
* Independence movements in Latin America and the Mexican Revolution
* The Industrial Revolution
* Western imperialism in Africa, Asia, and the Pacific
Global integration in the 20th and 21st centuries
* World War I and the Great Depression
* Revolutions in Russia and China
* World War II
* Decolonization in Africa and Asia and Indian independence
* The Cold War and collapse of the Soviet Union
* Globalization
Approximately 8 weeks.
Approximately 8 weeks.
Approximately 8 weeks.
Approximately 8 weeks.
Approximately 8 weeks.
|
<urn:uuid:ba00d464-ca31-4f85-93e7-5ed4e801bb08>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 2,242
|
conferenza
IL CORPO E L'ANIMA. LA SCULTURA DEL RINASCIMENTO
in occasione della mostra Il Corpo e l'Anima, da Donatello a Michelangelo. Scultura italiana del Rinascimento Castello Sforzesco, Milano
Mercoledì 6 ottobre 2021 Triuggio (MB)
Sala Consiliare del Municipio via V. Veneto 15 Ore 21.00
conferenza
PAESAGGI POSSIBILI. UN PERCORSO NELLA PITTURA DI PAESAGGIO DAL ROMANTICISMO A MORLOTTI
in occasione della mostra Paesaggi Possibili. Da De Nittis a Morlotti, da Carrà a Fontana Palazzo delle Paure e Galleria d'Arte Moderna di Villa Manzoni, Lecco
Giovedì 28 ottobre 2021 Sirone (LC)
Cine Teatro Parrocchiale via Giovanni XXIII Ore 21.00
conferenza
ARTE O PROVOCAZIONE? MAURIZIO CATTELAN E GLI ARTISTI CHE FANNO DISCUTERE...
in occasione della mostra Breath Ghosts Blind Pirelli HangarBicocca, Milano
Mercoledì 24 novembre 2021 Verano Brianza (MB)
Biblioteca Comunale via Nazario Sauro 36, angolo San Carlo Ore 21.00
Le conferenze e la direzione artistica sono a cura della Dott.ssa Simona Bartolena.
Le conferenze sono gratuite.
Si avvisa il gentile pubblico che nel rispetto delle disposizioni per il contrasto alla diffusione del Covid-19 il numero dei posti disponibili è limitato. La partecipazione è subordinata alla prenotazione tramite la compilazione del modulo su www.villagreppi.it
L'accesso sarà consentito solo ai soggetti muniti di una delle certificazioni verdi Covid-19.
informazioni
Consorzio Brianteo Villa Greppi email@example.com tel 039 9207160 www.villagreppi.it jeh.it
|
<urn:uuid:b0e04e14-787e-47f4-83a9-b50a9cb1a7bb>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 1,516
|
Dimanche 5.01.2025
17h00
Eglise des Capucins, Fribourg
Dimanche 16.02.2025
17h00
Eglise des Capucins, Fribourg
Association pour la Découverte de la Musique Ancienne. Verein zur Entdeckung der alten Musik.
PROGRAMME 2025
Dimanche 18.05.2025
17h00
Eglise des Capucins, Fribourg
Ensemble All'Improvviso
Rengaines en voyage
Aux 16e et 17e siècles les airs populaires circulaient en Europe, ce qui explique la présence de mélodies, de chansons populaires françaises dans un livre de cantiques protestants allemands. Les musiciens font résonner ces airs anciens dans le présent.
Ensemble les Surprises
Bach en famille
Bach passait sa vie en musique, du matin au soir, de la maison à l'école, de l'église, au café. Ce concert recrée le foisonnement musical qui régnait chez les Bach vers les années 1730, entre joutes musicales, prières matinales ou virtuosités instrumentales.
Ensemble A l'antica
Voyager de Bach ... aux Bach Avec flair, génie et passion, l'ensemble recherche des partitions d'époque et met en valeur des compositions peu connues de la musique de chambre dans ses combinaisons instrumentales les plus variées et multiformes.
www.adma.ch - facebook: #decouvrirlamusiqueancienne
Association pour la Découverte de la Musique Ancienne. Verein zur Entdeckung der alten Musik.
Samedi
09.08.2025
19h30
Eglise des Augustins, Fribourg
Dimanche 07.09.2025
17h00
Eglise des Capucins, Fribourg
Dimanche 19.10.2025
17h00
Eglise des Capucins, Fribourg
Lundi 08.12.2025
17h00
Eglise des Capucins, Fribourg
Ensemble Voces Suaves
Le puits de Schein
Il y a 400 ans, JH Schein publiait "Israelsbrünneli", un recueil de motets de style madrigal inspirés par des textes bibliques. L'ensemble présente les pièces les plus émouvantes et expressives de ce recueil unique.
Noémie Lenhof
Au chevet du roi
Le concert recrée les concerts intimes du Roi-Soleil, capturant l'essence et la richesse du répertoire français pour la viole de gambe.
Ensemble La Chapelle SaintMarc avec Sue Ying Kuang
Torelli et Vivaldi, du maître à l'élève
Sonates instrumentales baroques interprétées par l'ensemble pour découvrir les surprenantes sonates du maître et de l'élève.
Balestracci Guido
Le Baryton à la cour Esterházy Les trios de Haydn mettent en scène le baryton dans un dialogue de "primus inter pares" avec l'alto et le violoncelle, soulignant son timbre unique, un mélange de boyau et métal.
www.adma.ch - facebook: #decouvrirlamusiqueancienne
|
<urn:uuid:47b1700b-7ffa-4f3b-9f60-bc156b774221>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fra_Latn/train
|
finepdfs
|
fra_Latn
| 2,468
|
90cm freestanding cooker
WFE9756DD
Product WxHxD (mm)
895 x 906-926 x 600
IMPORTANT
These dimensions are a guide only. All measurements are in millimetres (mm). For complete installation instructions, refer to the manual provided with product.
© 2024 Electrolux Home Products Pty Ltd. ABN 51 004 762 341. WHS_DIM_WFE9756DD_Jan24
westinghouse.com.au
|
<urn:uuid:ff42448c-6a4e-4d84-b661-029c796acd51>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 355
|
Record of Proceedings, 5 September 2019
MOTION
Newman LNP Government, Performance
Hon. SJ MILES (Murrumba—ALP) (Minister for Health and Minister for Ambulance Services) (12.22 pm): I rise to speak in support of the motion, and in particular part 1(b) of the motion, which notes that the former Newman LNP government sacked 398 health workers, including 156 nurses and midwives. It was not just nurses and midwives: it was doctors, radiographers, sonographers, dieticians, occupational therapists, physical therapists, speech pathologists, Aboriginal and Torres Strait Islander health practitioners, councillors, psychologists and paramedics.
There was not a health worker immune to the cuts of the LNP, nor were the NGOs that delivered services here in Townsville such as Diabetes Queensland, Drug-Arm, Eating Disorders Queensland, the Kidney Support Network—the Kidney Support Network—Mission Australia, Lupus Australia, the National Heart Foundation, the Royal Flying Doctor Service and the Lung Foundation Australia. They had a secret plan to rip funds from community self-care organisations like Alzheimer's Queensland, the Amputees and Families Support Group Qld, Arthritis Queensland and the Stillbirth and Neonatal Death Support Group. Nowhere was immune to their health cuts. They wanted to close or sell every single one of our state owned aged-care facilities. That was their plan, and sadly they succeeded in the case of some of them.
Ms Pease interjected.
Dr MILES: I take that interjection from the member for Lytton. All this motion does is ask the Leader of the Opposition to do the simplest thing: apologise and say to the people of Townsville, 'I am sorry. I am sorry I cut your health workers. I am sorry I cut your health services. I am sorry I cut funding to important community organisations delivering services here,' because until she does, Queenslanders will know what the LNP's plans are.
Ms Leahy interjected.
Mr SPEAKER: Member for Warrego.
Dr MILES: Queenslanders will know that they will return to type, that they will sack nurses and midwives again—
Ms Leahy interjected.
Dr MILES:—that they will start right here in Townsville again, and a government like ours—
Ms Leahy interjected.
Dr MILES:—will need to come in and rebuild those health services by employing more nurses, midwives and doctors and re-funding our community organisations, as we have done.
Speech By Hon. Dr Steven Miles
MEMBER FOR MURRUMBA
|
<urn:uuid:c523163b-5f01-49d1-ad83-097e46d0caec>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 2,453
|
Banana Custard Tart
Serves: 8
Time: 1 hour 45 minutes
Ingredients
- Plain flour, for dusting
- 500g block sweet shortcrust pastry, chilled
- 1 large free-range egg, beaten
- ½ tbsp caster sugar
- 2–3 ripe bananas, peeled and cut into 1cm discs
- 250ml double cream
- 250ml Shaken Udder Top Banana! milkshake
- 8 large free-range egg yolks
- 1–2 tbsp sprinkles
Method
1. Preheat the oven to 180°C/160°C (fan)/gas mark 4.
2. Dust a clean work surface with flour, then roll the pastry out into a large circle which is around half a centimetre thick.
3. Transfer the rolled pastry into a 25cm deep loose-bottomed tart tin and gently press it into the fluting and the corners of the tart tin. Trim off the excess pastry and prick the base all over with a fork, then place in the freezer for 10 minutes.
4. While the pastry case is chilling, use the excess pastry to cut out different shapes to decorate the tart with, then place them on a baking tray, brush with the beaten egg and sprinkle with sugar. Set to one side.
5. Line the pastry case with greaseproof paper and fill to the top with uncooked rice or baking beans. Bake for 25 mins, then remove the baking paper and rice and return to the oven for another 10–15 minutes, along with the tray of pastry shapes until they are golden.
6. Remove the tart tin and pastry shapes from the oven and reduce the temperature to 140°C/120°C (fan)/gas mark 1.
7. Arrange the banana discs on the bottom of the pastry case and put to one side.
8. Bring the cream and Shaken Udder Top Banana! milkshake to the boil in a medium saucepan and beat the egg yolks in a separate large bowl. Gradually add the boiling cream mixture to the eggs, whisking all the time, then strain into a jug and skim off any foam.
9. Pour the custard into the pastry case, then bake for 35–40 minutes until the custard is set, but still has a slight wobble.
10. Once baked, remove the tart from the tin and place on a serving plate. Scatter the sprinkles over the top, then decorate with the pastry shapes. Serve warm.
Visit us www.shakenudder.com
|
d29d4707-fac4-4c6f-876e-f56975ff07a0
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 2,063
|
ZÁVERY Z ROKOVANIA
Obecného zastupiteľstva obce Ostrov prijaté dňa 30.05.2022
K bodu č. 1:
Zahájenie, schválenie programu zasadnutia
Uznesenie č. 01/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove b e r i e n a v e d o m i e
návrh programu rokovania OZ predložený starostom obce
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8 Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
Uznesenie č. 02/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A) b e r i e n a v e d o m i e
návrh starostu obce na doplnenie programu rokovania OZ o tri body, ktoré budú ako body č. 16) Žiadosť o odkúpenie časti pozemku vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov – Jozef Vatrt a manž. Mária Vatrtová, bytom Ostrov 410
17) Žiadosť o zmenu územného plánu obce Ostrov – Anna Líšková, bytom Ostrov 162
18) Žiadosť o odkúpenie pozemkov vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov – Kamil Svetlík, bytom Ostrov 472
B) s c h v a ľ u j e
predložený program rokovania v zmysle doplňujúceho návrhu starostu obce
1) Zahájenie, schválenie programu zasadnutia
2) Určenie zapisovateľa a overovateľov zápisnice
3) Kontrola plnenia záverov z predchádzajúceho zasadnutia obecného zastupiteľstva
4) Záverečný účet obce za rok 2021 - schválenie
5) Plnenie príjmov a čerpanie výdavkov k 31.3.2022
6) RO č. 4/2022 – dotačné zo dňa 29.4.2022
7) RO č. 5/2022 – starostu obce zo dňa 9.5.2022
8) RO č. 6/2022
9) Žiadosť o predĺženie nájomnej zmluvy – Marek Podstraský a Katarína Ščepánová, obaja bytom Ostrov, Malé Orvište 486
10) Žiadosť o predĺženie nájomnej zmluvy – František Ševčík a Gabriela Mokošová, obaja bytom Ostrov, Malé Orvište 486
11) Žiadosť o odkúpenie pozemkov vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov – schválenie predaja a zmluvy o budúcej zmluve - Róbert Madunický a manž. Bc. Jana Madunická, obaja bytom Ostrov 471
12) Žiadosť o odkúpenie pozemku vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov – Ing. Andrej Černok, bytom Piešťany, Valova 8
13) Žiadosť o odkúpenie pozemkov vo vlastníctve obce v k.ú. Malé Orvište – Emília Folajtárová, bytom Ostrov, Malé Orvište 41
14) Žiadosť o odkúpenie pozemku vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov - Bernard Svetlík, bytom Ostrov 329
15) Žiadosť o zmenu územného plánu obce Ostrov – Mgr. Ján Priadka, bytom Pobedim, Zákostolná 420 a PhDr. Veronika Hrubinová, bytom Nováky, Bernolákova 633/17
16) Žiadosť o odkúpenie časti pozemku vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov – Jozef Vatrt a manž. Mária Vatrtová, bytom Ostrov 410
17) Žiadosť o zmenu územného plánu obce Ostrov – Anna Líšková, bytom Ostrov 162
18) Žiadosť o odkúpenie pozemkov vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov – Kamil Svetlík, bytom Ostrov 472
19) Rôzne
20) Diskusia
21) Záver
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 2:
Určenie zapisovateľa a overovateľov zápisnice
Uznesenie č. 03/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
berie na vedomie určenie zapisovateľky: Hana Zubáková a overovateľov zápisnice: Marek Gajdoš a Jakub Valko
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 4:
Záverečný účet obce za rok 2021 - schválenie
Uznesenie č. 04/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A) b e r i e n a v e d o m i e
odporúčajúce stanovisko hlavného kontrolóra obce na schválenie Záverečného účtu obce Ostrov za rok 2021 bez výhrad
B) s c h v a ľ u j e
Záverečný účet obce Ostrov a celoročné hospodárenie obce Ostrov za rok 2021 bez výhrad
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
Uznesenie č. 05/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
schvaľuje
výsledok hospodárenia za rok 2021 vo výške 40 066,18 EUR.
Schodok rozpočtu v sume 28 857,43 EUR zistený podľa ustanovenia § 10 ods. 3 písm. a) a b) zákona č. 583/2004 Z.z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov, upravený o nevyčerpané prostriedky zo ŠR a podľa osobitných predpisov v sume 13 882,63 EUR bol v rozpočtovom roku 2021 vysporiadaný : z finančných operácií 28 857,43 EUR
Schodok rozpočtu zistený podľa ustanovenia § 10 ods. 3 písm. a) a b) zákona č. 583/2004 Z.z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov sa upravuje - zvyšuje o :
a) nevyčerpané prostriedky zo ŠR účelovo určené na bežné výdavky poskytnuté v predchádzajúcom rozpočtovom roku v sume 6 214,03 EUR
- dotácia na stravu v sume 3 996,40 EUR
- dotácia na prenesený výkon v oblasti školstva - ZŠ v sume 564,89 EUR
- dotácia na rozvojový projekt MŠ – Múdre hranie 2 v sume 500 EUR
- dotácia na sčítanie obyvateľov v sume 1 152,74 EUR
b) nevyčerpané prostriedky z fondu prevádzky, údržby a opráv podľa ustanovenia § 18 ods. 3 zákona 443/2010 Z.z. o dotáciách na rozvoj bývania a o sociálnom bývaní v z.n.p. v sume 5 354,37 EUR
c) nevyčerpané prostriedky školského stravovania na stravné a réžiu podľa ustanovenia § 140141 zákona č. 245/2008 Z.z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov v sume 1 934,23 EUR
d) nevyčerpané prostriedky z príspevkov (školné MŠ, ŠKD – uhradené vopred za rok 2022) podľa zákona č.245/2008 Z.z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov v sume 380 EUR
Zostatok finančných operácií podľa § 15 ods. 1 písm. c) zákona č. 583/2004 Z.z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších
predpisov v sume 40 066,18 EUR, použiť na : tvorbu rezervného fondu 40 066,18 EUR
Na základe uvedených skutočností skutočnú tvorbu rezervného fondu za rok 2021 vo výške
40 066,18 EUR.
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 5:
Plnenie príjmov a čerpanie výdavkov k 31.3.2022
Uznesenie č. 06/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove b e r i e n a v e d o m i e
plnenie príjmov a čerpanie výdavkov obce k 31.3.2022
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 6:
RO č. 4/2022 – dotačné zo dňa 29.4.2022
Uznesenie č. 07/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove b e r i e n a v e d o m i e
Rozpočtové opatrenie č. 4/2022 – dotačné zo dňa 29.4.2022
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 7:
Rozpočtové opatrenie č. 5/2022 – starostu obce zo dňa 9.5.2022
Uznesenie č. 08/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove b e r i e n a v e d o m i e
Rozpočtové opatrenie č. 5/2022 – starostu obce zo dňa 9.5.2022
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 8:
RO č. 6/2022
Uznesenie č. 09/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
schvaľuje
zmenu uznesenia obecného zastupiteľstva č. 11/12/2021-D zo dňa 13.12.2021, nasledovne: pôvodné znenie schvaľuje použitie rezervného fondu v roku 2022 vo výške 87 800 € na kapitálové výdavky:
projektovú dokumentáciu na rekonštrukciu chodníkov v obci vo výške 1 000 €
rekonštrukciu chodníkov v obci vo výške 83 800 €
nákup osobného automobilu vo výške 3 000 €
nové znenie schvaľuje použitie rezervného fondu v roku 2022 vo výške 87 800 € na kapitálové výdavky:
projektovú dokumentáciu na rekonštrukciu chodníkov v obci vo výške 1 000 €
rekonštrukciu chodníkov v obci vo výške 81 300 €
nákup osobného automobilu vo výške 3 000 €
nákup interaktívnej tabule do základnej školy vo výške 2 500 €
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
Uznesenie č. 10/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
schvaľuje
použitie rezervného fondu vytvoreného za rok 2021 vo výške 30 000 € na kapitálový výdavok nákup osobného automobilu vo výške 30 000 €
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
Uznesenie č. 11/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A) b e r i e n a v e d o m i e
Rozpočtové opatrenie č. 6/2022 podľa predloženého návrhu starostu obce
B) s c h v a ľ u j e
zmenu rozpočtu rozpočtovým opatrením č. 6/2022 v zmysle ustanovenia § 14 ods. 2 zákona č. 583/2004 Z.z. o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov podľa priloženého návrhu
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 9:
Žiadosť o predĺženie nájomnej zmluvy – Marek Podstraský a Katarína Ščepánová, obaja bytom Ostrov, Malé Orvište 486
Uznesenie č. 12/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A)berie na vedomie
žiadosť Mareka Podstraského a Kataríny Ščepánovej, obaja trvale bytom Ostrov, Malé Orvište 486 o opakované uzavretie nájomnej zmluvy k obecnému nájomnému bytu č. 486/8
B)berie na vedomie
návrh komisie bytovej a sociálnej politiky na opakované uzavretie nájomnej zmluvy k obecnému nájomnému bytu č. 486/8 s vyššie uvedenými žiadateľmi
C)schvaľuje
Zmluvu o nájme bytu č. 486/3/8-2022 medzi prenajímateľom: Obec Ostrov, zastúpená: Jozefom Tkáczom, starostom obce so sídlom Obecný úrad 315, 922 01 Ostrov, IČO: 00 312 827, DIČ: 2020530941 a nájomcami: Marek Podstraský a Katarína Ščepánová, obaja trvale bytom Ostrov, Malé Orvište 486 so začiatkom nájmu od 1.8.2022 na nájomný byt – 2 izbový o celkovej výmere vrátane balkónu 68,98 m 2 , súp. č. 486, Ostrov, časť Malé Orvište, byt č. 8, 3 NP
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 10:
Žiadosť o predĺženie nájomnej zmluvy – František Ševčík a Gabriela Mokošová, obaja bytom Ostrov, Malé Orvište 486
Uznesenie č. 13/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A)berie na vedomie
žiadosť Františka Ševčíka a Gabriely Mokošovej, obaja trvale bytom Ostrov, Malé Orvište 486 o opakované uzavretie nájomnej zmluvy k obecnému nájomnému bytu č. 486/10
B)berie na vedomie
návrh komisie bytovej a sociálnej politiky na opakované uzavretie nájomnej zmluvy k obecnému nájomnému bytu č. 486/10 s vyššie uvedenými žiadateľmi
C)schvaľuje
Zmluvu o nájme bytu č. 486/3/10-2022 medzi prenajímateľom: Obec Ostrov, zastúpená: Jozefom Tkáczom, starostom obce so sídlom Obecný úrad 315, 922 01 Ostrov, IČO: 00 312 827, DIČ: 2020530941 a nájomcami: František Ševčík a Gabriela Mokošová, obaja trvale bytom Ostrov, Malé Orvište 486 so začiatkom nájmu od 1.6.2022 na nájomný byt – 3 izbový o celkovej výmere vrátane balkónu 78,36 m 2 , súp. č. 486, Ostrov, časť Malé Orvište, byt č. 10, 3 NP
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 11:
Žiadosť o odkúpenie pozemkov vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov – schválenie predaja a zmluvy o budúcej zmluve - Róbert Madunický a manž. Bc. Jana Madunická, obaja bytom Ostrov 471
Uznesenie č. 14/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A) b e r i e n a v e d o m i e
návrh Zmluvy o budúcej zmluve o bezodplatnom prevode nehnuteľnosti medzi budúcimi prevodcami Róbertom Madunickým a Bc. Janou Madunickou, obaja bytom Ostrov 471, a Obcou Ostrov, v zastúpení Jozefom Tkáczom, starostom obce, ako budúcim nadobúdateľom, a to časti pozemku v k. ú. Ostrov parcela registra „C" parcelné číslo 1281/3 druh pozemku: ostatná plocha o výmere 95 m 2
B)schvaľuje
uzavretie Zmluvy o budúcej zmluve o bezodplatnom prevode nehnuteľnosti medzi budúcimi prevodcami Róbertom Madunickým a Bc. Janou Madunickou, obaja bytom Ostrov 471, a Obcou Ostrov, v zastúpení Jozefom Tkáczom, starostom obce, ako budúcim nadobúdateľom, a to časti pozemku v k. ú. Ostrov parcela registra „C" parcelné číslo 1281/3 druh pozemku: ostatná plocha o výmere 95 m 2 , v predloženom znení.
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
Uznesenie č. 15/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
schvaľuje
prevod nehnuteľností v katastrálnom území Ostrov – pozemky podľa Geometrického plánu číslo 404/2021 na oddelenie pozemkov p.č. 432/180,432/181,433/16 a 433/17, vyhotovený dňa 27.10.2021 Zuzanou Gackovou z Geodetickej kancelárie Roman Klčo, Hviezdoslavova 894/30, Vrbové, IČO: 34664378, a to
- novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 432/180 o výmere 48 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie,
vytvorený oddelením z pôvodného pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 432/40 druh pozemku: ostatná plocha o výmere 1770 m 2 , zapísaného v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1,
- novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 432/181 o výmere 15 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie,
vytvorený oddelením z pôvodného pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 432/38 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie o výmere 87 m
2
, zapísaného v katastri nehnuteľností
vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce
Ostrov v podiele 1/1,
- novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 433/16 o výmere 12 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie,
vytvorený oddelením z pôvodného pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 433/1 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie o výmere 293 m 2 , zapísaného v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1,
- pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 433/8 o výmere 146 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie,
vytvorený po oddelení novovytvoreného pozemku parcelné číslo 433/17 o výmere 9 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie z pôvodného pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 433/8 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie o výmere 155 m 2 , zapísaného v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ktoré sa v celosti v podiele 1/1 prevádzajú do vlastníctva nadobúdateľov: bezpodielového spoluvlastníctva manželov Róbert Madunický a Bc. Jana Madunická rod. Valovičová, obaja trvale bytom Ostrov 471, v podiele 1/1 vzhľadom k celku, za kúpnu cenu: 2,50 € / m 2 , ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa, ktorý spočíva v tom, že prevádzané pozemky sú užívané nadobúdateľmi ako predzáhradka v areáli ich rodinného domu a sú v nich umiestnené prípojky na inžinierske siete k rodinnému domu nadobúdateľov, pričom prevodom dôjde k usporiadaniu vlastníckych vzťahov k pozemkom v zhode s ich faktickým užívaním.
Náklady na vyhotovenie kúpnej zmluvy a správny poplatok z návrhu na vklad vlastníckeho práva do katastra nehnuteľností hradia nadobúdatelia.
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 12:
Žiadosť o odkúpenie pozemku vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov – Ing. Andrej Černok, bytom Piešťany, Valova 8
Uznesenie č. 16/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A) b e r i e n a v e d o m i e
žiadosť Ing. Andreja Černoka, bytom Valová 8, Piešťany, doručenú dňa 2.5.2022 o odkúpenie novoutvoreného pozemku č. 432/182 k. ú. Ostrov o výmere 9 m 2
B)berie na vedomie
Geometrický plán č. 122-15/2022 zo dňa 9.3.2022 na oddelenie pozemku p.č. 432/182, vypracovaný Petrom Hornákom z Geodetickej kancelárie Peter Hornák, Krajinská cesta 3, Piešťany, IČO: 22734473, úradne overený Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, dňa 17.3.2022 pod č. G1-167/2022
C) s c h v a ľ u j e
spôsob prevodu nehnuteľného majetku obce, a to nehnuteľnosti v katastrálnom území Ostrov – novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 432/182 o výmere 9 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie, vytvorený Geometrickým plánom č. 122-15/2022 zo dňa 9.3.2022 na oddelenie pozemku p.č. 432/182, vyhotoveným Petrom Hornákom z Geodetickej kancelárie Peter Hornák, Krajinská cesta 3, Piešťany, IČO: 22734473, úradne overený Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, dňa 17.3.2022 pod č. G1-167/2022, oddelením z pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 432/1 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie o výmere 36960 m 2 , zapísaného v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa
D) s c h v a ľ u j e
zámer na prevod nehnuteľného majetku obce Ostrov podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov, a to:
nehnuteľnosť v katastrálnom území Ostrov – novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 432/182 o výmere 9 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie, vytvorený Geometrickým plánom č. 122-15/2022 zo dňa 9.3.2022 na oddelenie pozemku p.č. 432/182, vyhotoveným Petrom Hornákom z Geodetickej kancelárie Peter Hornák, Krajinská cesta 3, Piešťany, IČO: 22734473, úradne overený Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, dňa 17.3.2022 pod č. G1-167/2022, oddelením z pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 432/1 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie o výmere 36960 m 2 , zapísaného v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ktorý sa bude v celosti v podiele 1/1 prevádzať do vlastníctva nadobúdateľa: Ing. Andrej Černok, trvale bytom Valová 8, Piešťany, do výlučného vlastníctva v podiele 1/1 vzhľadom k celku, za kúpnu cenu: 2,50 € / m 2 , ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa, ktorý spočíva v tom, že novoutvorený prevádzaný pozemok je bezprostredne priľahlý k pozemkom vo vlastníctve nadobúdateľa C-KN parc. č. 432/177 a parc. č. 78, nadobúdateľom je užívaný ako predzáhradka, pričom prevodom dôjde k usporiadaniu vlastníckych vzťahov k pozemku v zhode s faktickým užívaním.
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 13:
Žiadosť o odkúpenie pozemkov vo vlastníctve obce v k.ú. Malé Orvište – Emília Folajtárová, bytom Ostrov, Malé Orvište 41
Uznesenie č. 17/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A)berie na vedomie
žiadosť Emílie Folajtárovej, bytom Malé Orvište 41, Ostrov, doručenú dňa 16.5.2022 o odkúpenie pozemkov v k.ú. Malé Orvište parcela registra „C" KN č. 83/8 o výmere 46 m 2 zastavaná plocha a nádvorie, parcela registra „C" KN č. 246/11 o výmere 32 m 2 zastavaná plocha a nádvorie a parcela registra „C" KN č. 246/12 o výmere 151 m 2 zastavaná plocha a nádvorie
B) s c h v a ľ u j e
spôsob prevodu nehnuteľného majetku obce, a to nehnuteľností v katastrálnom území Malé Orvište
- pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 246/11 o výmere 32 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie
- pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 83/8 o výmere 46 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie
- pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 246/12 o výmere 151 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie,
zapísané v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 200 pre katastrálne územie Malé Orvište, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa
C) s c h v a ľ u j e
zámer na prevod nehnuteľného majetku obce Ostrov podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov, a to:
nehnuteľnosť v katastrálnom území Malé Orvište – pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 83/8 o výmere 46 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie, zapísaný v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 200 pre katastrálne územie Malé Orvište, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ktorý sa bude v celosti v podiele 1/1 prevádzať do vlastníctva nadobúdateľa: Emília Folajtárová rod. Vladová, trvale bytom Malé Orvište 41, Ostrov, do výlučného vlastníctva v podiele 1/1 vzhľadom k celku, za kúpnu cenu: 2,50 € / m 2 , ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa, ktorý spočíva v tom, že prevádzaný pozemok je bezprostredne priľahlý k pozemku vo vlastníctve nadobúdateľa CKN parc. č. 81 a nadobúdateľom je užívaný ako predzáhradka k rodinnému domu s.č. 41, pričom prevodom dôjde k usporiadaniu vlastníckych vzťahov k pozemku v zhode s faktickým užívaním.
D) s c h v a ľ u j e
zámer na prevod nehnuteľného majetku obce Ostrov podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov, a to:
nehnuteľností v katastrálnom území Malé Orvište
- pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 246/12 o výmere 151 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie,
- pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 246/11 o výmere 32 m 2 druh pozemku: zastavaná plocha a nádvorie
zapísané v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 200 pre katastrálne územie Malé Orvište, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ktoré sa budú v celosti v podiele 1/1 prevádzať do vlastníctva nadobúdateľa: Emília Folajtárová rod. Vladová, trvale bytom Malé Orvište 41, Ostrov, do výlučného vlastníctva v podiele 1/1 vzhľadom k celku, za kúpnu cenu: pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 246/11 v sume 10 € / m 2 a pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 246/12 v sume 2,50 € / m 2 , ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa, ktorý spočíva v tom, že prevodom dôjde k majetkovoprávnemu usporiadaniu pozemkov v zhode s faktickým užívaním, nakoľko prevádzaný pozemok parc. č. 246/11 je zastavaný stavbou rodinného domu s.č. 40 vo vlastníctve nadobúdateľa postavenou pred rokom 1976 a prevádzaný pozemok parc. č. 246/12 je pozemok priľahlý užívaný dlhodobo ako predzáhradka k tomuto rodinnému domu.
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8 Zdržal sa: 0
Proti: 0
K bodu č. 14:
Žiadosť o odkúpenie pozemku vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov - Bernard Svetlík, bytom Ostrov 329
Uznesenie č. 18/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A)berie na vedomie
žiadosť Bernarda Svetlíka, bytom Ostrov 329, doručenú dňa 18.5.2022 o odkúpenie pozemku parc. č. 432/25 v k.ú. Ostrov o výmere 272 m 2 záhrada podľa priloženého geometrického plánu
B)berie na vedomie
Geometrický plán č. 30/2022 zo dňa 21.3.2022 na oddelenie pozemku p.č. 432/25, 432/183184, vyhotovený Ing. Borisom Horňákom z Geo - HaJ, s.r.o., Vajanského 1976/14, Piešťany, IČO: 36243175, úradne overený Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, dňa 6.4.2022 pod č. G1-214/2022
C) s c h v a ľ u j e
spôsob prevodu nehnuteľného majetku obce, a to nehnuteľnosti v katastrálnom území Ostrov – novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 432/25 o výmere 272 m 2 druh pozemku: záhrada, vytvorený Geometrickým plánom č. 30/2022 zo dňa 21.3.2022 na oddelenie pozemku p.č. 432/25, 432/183-184, vyhotovený Ing. Borisom Horňákom z Geo HaJ, s.r.o., Vajanského 1976/14, Piešťany, IČO: 36243175, úradne overený Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, dňa 6.4.2022 pod č. G1-214/2022, z pôvodného pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 432/25 o výmere 545 m 2 druh pozemku: záhrada, zapísaného v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa
D) s c h v a ľ u j e
zámer na prevod nehnuteľného majetku obce Ostrov podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov, a to:
nehnuteľnosť v katastrálnom území Ostrov – novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 432/25 o výmere 272 m 2 druh pozemku: záhrada, vytvorený Geometrickým plánom č. 30/2022 zo dňa 21.3.2022 na oddelenie pozemku p.č. 432/25, 432/183-184 vyhotovený Ing. Borisom Horňákom z Geo - HaJ, s.r.o., Vajanského 1976/14, Piešťany, IČO: 36243175, úradne overený Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, dňa 6.4.2022 pod č. G1-214/2022, z pôvodného pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 432/25 druh pozemku: záhrada o výmere 545 m 2 , zapísaného v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ktorý sa bude v celosti v podiele 1/1 prevádzať do vlastníctva nadobúdateľa: Bernard Svetlík, trvale bytom Ostrov 329, do výlučného vlastníctva v podiele 1/1 vzhľadom k celku, za kúpnu cenu: 2,50 € / m 2 , ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa, ktorý spočíva v tom, že novoutvorený prevádzaný pozemok je bezprostredne priľahlý k pozemku vo vlastníctve nadobúdateľa C-KN parc. č. 432/13, je nadobúdateľom užívaný a slúži ako jediný prístup a prejazd na pozemok nadobúdateľa C-KN parc. č. 432/13 z verejnej cestnej komunikácie, teda prevodom dôjde k usporiadaniu vlastníckych vzťahov k prevádzanému pozemku v zhode s jeho faktickým užívaním, pričom prípadné využitie prevádzaného pozemku obcou na iné účely by bolo podstatne sťažené tým, že sa jedná o prístupový pozemok na pozemok nadobúdateľa.
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 7
Zdržal sa: 1 (Beáta Brašková)
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 15:
Žiadosť o zmenu územného plánu obce Ostrov – Mgr. Ján Priadka, bytom Pobedim, Zákostolná 420 a PhDr. Veronika Hrubinová, bytom Nováky, Bernolákova 633/17
Uznesenie č. 19/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A) b e r i e n a v e d o m i e
žiadosť Mgr. Jána Priadku, bytom Pobedim, Zákostolná 420 a PhDr. Veroniky Hrubinovej, bytom Nováky, Bernolákova 633/17 zo dňa 26.5.2022 o zmenu územného plánu obce, parc. č. 262/6 v k.ú. Ostrov, ktorá bude vytvorená s parc. č. 262/3 v k.ú. Ostrov
B)schvaľuje
žiadosť o zmenu územného plánu obce Ostrov žiadateľov Mgr. Jána Priadku, bytom Pobedim, Zákostolná 420 a PhDr. Veroniky Hrubinovej, bytom Nováky, Bernolákova 633/17. Všetky náklady spojené s procesom obstarávania a vypracovania zmeny územného plánu budú v plnej výške znášať žiadatelia.
C)schvaľuje
že všetky náklady súvisiace s realizovaním následnej infraštruktúry – elektrickej, plynovej, vodovodnej a kanalizačnej prípojky, prístupovej komunikácie, prípadne verejného osvetlenia k nehnuteľnosti, prípadne nehnuteľnostiam, ktoré sa budú nachádzať na tomto pozemku bude znášať v plnej výške vlastník, prípadne vlastníci nehnuteľností
D)poveruje
1 . starostu obce zabezpečiť v zmysle § 2a ods. 1 zák. č. 50/1976 Zb. obstarávateľa zmeny Územného plánu obce Ostrov – odborne spôsobilú osobu (Ing. Miroslav Polonec) a uzatvoriť mandátnu zmluvu medzi obcou Ostrov a odborne spôsobilou osobou
2 . starostu obce zabezpečiť v zmysle § 19a ods. 2 zák. č. 50/1976 Zb. spracovateľa zmeny Územného plánu obce Ostrov – autorizovaného architekta SKA (Ing. Arch. Peter Odnoga, Pekárska 11, Trnava – Ateliér A5 – ateliér architektúry a urbanizmu) a uzatvoriť zmluvu o dielo medzi obcou Ostrov a autorizovaným architektom
3 . starostu obce uzatvoriť dohodu o financovaní všetkých nákladov spojených s vyžiadanou zmenou územného plánu obce Ostrov medzi obcou Ostrov a žiadateľmi o zmenu územného plánu, prípadne s ďalšími žiadateľmi, ktorí pristúpia v procese schvaľovania zmeny.
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 16:
Žiadosť o odkúpenie časti pozemku vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov – Jozef Vatrt a manž. Mária Vatrtová, bytom Ostrov 410
Uznesenie č. 20/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A) b e r i e n a v e d o m i e
žiadosť Jozefa Vatrta a manž. Márie Vatrtovej, obaja bytom Ostrov 410, doručenú dňa 27.5.2022 o odkúpenie časti pozemku parc. č. 432/1 v k.ú. Ostrov o výmere 3x19 m.
B) o d p o r ú č a
starostovi obce vyzvať žiadateľov na doloženie písomného vyjadrenia k žiadosti o odkúpenie, aký je ich zámer na využitie predmetného pozemku
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 17:
Žiadosť o zmenu územného plánu obce Ostrov – Anna Líšková, bytom Ostrov 162
Uznesenie č. 21/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A) b e r i e n a v e d o m i e
žiadosť Anny Líškovej, bytom Ostrov 162 doručenú dňa 30.5.2022 o zmenu územného plánu obce, parc. č. 556, 557 a parc. č. 297 v k.ú. Ostrov
B)schvaľuje
žiadosť o zmenu územného plánu obce Ostrov žiadateľky Anny Líškovej, bytom Ostrov 162 Všetky náklady spojené s procesom obstarávania a vypracovania zmeny územného plánu bude v plnej výške znášať žiadateľka.
C)schvaľuje
že všetky náklady súvisiace s realizovaním následnej infraštruktúry – elektrickej, plynovej, vodovodnej a kanalizačnej prípojky, prístupovej komunikácie, prípadne verejného osvetlenia k nehnuteľnosti, prípadne nehnuteľnostiam, ktoré sa budú nachádzať na tomto pozemku bude znášať v plnej výške vlastník, prípadne vlastníci nehnuteľností
D)poveruje
1 . starostu obce zabezpečiť v zmysle § 2a ods. 1 zák. č. 50/1976 Zb. obstarávateľa zmeny Územného plánu obce Ostrov – odborne spôsobilú osobu (Ing. Miroslav Polonec) a uzatvoriť mandátnu zmluvu medzi obcou Ostrov a odborne spôsobilou osobou
2 . starostu obce zabezpečiť v zmysle § 19a ods. 2 zák. č. 50/1976 Zb. spracovateľa zmeny Územného plánu obce Ostrov – autorizovaného architekta SKA (Ing. Arch. Peter Odnoga, Pekárska 11, Trnava – Ateliér A5 – ateliér architektúry a urbanizmu) a uzatvoriť zmluvu o dielo medzi obcou Ostrov a autorizovaným architektom
3 . starostu obce uzatvoriť dohodu o financovaní všetkých nákladov spojených s vyžiadanou zmenou územného plánu obce Ostrov medzi obcou Ostrov a žiadateľmi o zmenu územného plánu, prípadne s ďalšími žiadateľmi, ktorí pristúpia v procese schvaľovania zmeny.
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8
Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
K bodu č. 18:
Žiadosť o odkúpenie pozemkov vo vlastníctve obce v k.ú. Ostrov – Kamil Svetlík, bytom Ostrov 472
Uznesenie č. 22/05/2022
Obecné zastupiteľstvo v Ostrove
A) b e r i e n a v e d o m i e
žiadosť Kamila Svetlíka, bytom Ostrov 472, doručenú dňa 30.5.2022 o odkúpenie parcely č. 432/183 o výmere 114 m 2 záhrada a parcely č. 432/184 o výmere 159 m 2 záhrada, v katastrálnom území Ostrov, podľa priloženého geometrického plánu
B) b e r i e n a v e d o m i e
Geometrický plán č. 30/2022 zo dňa 21.3.2022 na oddelenie pozemku p.č. 432/25, 432/183184, vyhotovený Ing. Borisom Horňákom z Geo - HaJ, s.r.o., Vajanského 1976/14, Piešťany, IČO: 36243175, úradne overený Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, dňa 6.4.2022 pod č. G1-214/2022
C) s c h v a ľ u j e
spôsob prevodu nehnuteľného majetku obce, a to nehnuteľností v katastrálnom území Ostrov - novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 432/183 o výmere 114 m 2 druh pozemku: záhrada
- novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 432/184 o výmere 159 m 2 druh pozemku: záhrada,
vytvorené Geometrickým plánom č. 30/2022 zo dňa 21.3.2022 na oddelenie pozemku p.č. 432/25, 432/183-184, vyhotovený Ing. Borisom Horňákom z Geo - HaJ, s.r.o., Vajanského 1976/14, Piešťany, IČO: 36243175, úradne overený Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, dňa 6.4.2022 pod č. G1-214/2022, z pôvodného pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 432/25 o výmere 545 m 2 druh pozemku: záhrada, zapísaného v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa
D) s c h v a ľ u j e
zámer na prevod nehnuteľného majetku obce Ostrov podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR
č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov, a to:
nehnuteľnosť v katastrálnom území Ostrov – novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 432/183 o výmere 114 m 2 druh pozemku: záhrada, vytvorený Geometrickým plánom č. 30/2022 zo dňa 21.3.2022 na oddelenie pozemku p.č. 432/25, 432/183-184, vyhotovený Ing. Borisom Horňákom z Geo - HaJ, s.r.o., Vajanského 1976/14, Piešťany, IČO: 36243175, úradne overený Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, dňa 6.4.2022 pod č. G1-214/2022, z pôvodného pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 432/25 druh pozemku: záhrada o výmere 545 m 2 , zapísaného v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ktorý sa bude v celosti v podiele 1/1 prevádzať do vlastníctva nadobúdateľa: Kamil Svetlík, trvale bytom Ostrov 472, do výlučného vlastníctva v podiele 1/1 vzhľadom k celku, za kúpnu cenu: 2,50 € / m 2 , ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa, ktorý spočíva v tom, že novoutvorený prevádzaný pozemok je bezprostredne priľahlý k pozemku vo vlastníctve nadobúdateľa C-KN parc. č. 432/119 a nadobúdateľom je užívaný ako predzáhradka, pričom prevodom dôjde k usporiadaniu vlastníckych vzťahov k pozemku v zhode s faktickým užívaním
E) s c h v a ľ u j e
zámer na prevod nehnuteľného majetku obce Ostrov podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona SNR č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov, a to:
nehnuteľnosť v katastrálnom území Ostrov – novoutvorený pozemok parcela registra „C" parcelné číslo 432/184 o výmere 159 m 2 druh pozemku: záhrada, vytvorený Geometrickým plánom č. 30/2022 zo dňa 21.3.2022 na oddelenie pozemku p.č. 432/25, 432/183-184, vyhotovený Ing. Borisom Horňákom z Geo - HaJ, s.r.o., Vajanského 1976/14, Piešťany, IČO: 36243175, úradne overený Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, dňa 6.4.2022 pod č. G1-214/2022, z pôvodného pozemku parcela registra „C" parcelné číslo 432/25 druh pozemku: záhrada o výmere 545 m 2 , zapísaného v katastri nehnuteľností vedenom Okresným úradom Piešťany, katastrálny odbor, na liste vlastníctva č. 900 pre katastrálne územie Ostrov, obec Ostrov, okres Piešťany, vo výlučnom vlastníctve Obce Ostrov v podiele 1/1, ktorý sa bude v celosti v podiele 1/1 prevádzať do vlastníctva nadobúdateľa: Kamil Svetlík, trvale bytom Ostrov 472, do výlučného vlastníctva v podiele 1/1 vzhľadom k celku, za kúpnu cenu: 2,50 € / m 2 , ako prevod podľa § 9a ods. 8 písm. e) zákona č. 138/1991 Zb. o majetku obcí v znení neskorších predpisov z dôvodu hodného osobitného zreteľa, ktorý spočíva v tom, že novoutvorený prevádzaný pozemok je bezprostredne priľahlý k pozemku vo vlastníctve nadobúdateľa C-KN parc. č. 432/24 a je užívaný ako predzáhradka k rodinnému domu s.č. 230 vo vlastníctve nadobúdateľa, pričom prevodom dôjde k usporiadaniu vlastníckych vzťahov k pozemku v zhode s faktickým užívaním.
Prítomných: 8 (neprítomný: Anton Janoviak)
Za: 8 Zdržal sa: 0
Proti: 0
Nehlasoval: 0
V Ostrove 30.5.2022
_____________________
Jozef Tkácz starosta obce
|
<urn:uuid:44f23dac-c253-4bf9-bb4f-3f9e270e32b6>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/slk_Latn/train
|
finepdfs
|
slk_Latn
| 36,353
|
Planète Sciences Midi-Pyrénées :
Plus de 20 ans d’animation scientifique et technique pour les jeunes
Une belle aventure en images
www.planete-sciences.org/midi-pyrenees
Plus de 20 ans d'animation scientifique et technique...
Retour vers le futur...
20 ans ! Incroyable... Un petit coup d’œil en arrière montre tout le chemin parcouru.
PASTEL, une structure dynamique proposant des activités ballon, télédétection et séjours de vacances existait depuis 1994. L’idée d’en faire une délégation régionale de l’ANSTJ a commencé à germer fin 1996.
Notre trajectoire est à l’image de nos locaux successifs : les 3,5 m² du caigibi à photocopieuse de Labège, l’atmosphère un peu « space » de la rue de Périole, l’appartement de la rue de la Charbonnière, puis nos locaux actuels de la Maison des sciences au parc technologique du canal.
L’adresse : rue Hermès... Malgré ce nom, ces locaux mis à disposition par la ville de Ramonville Saint-Agne de puis 2000 ont été un véritable tremplin.
La Maison des sciences
Nous avons aussi une deuxième maison : c’est Toulouse et la Cité de l’espace, depuis 1998 et l’opération fondatrice « Espace Jeunes », que nous avait confiée la Cité de l’espace pour son premier anniversaire. Le partenariat s’est poursuivi et renforcé et c’est toujours un plaisir de travailler avec les équipes de la Cité de l’espace.
A Toulouse, nous séjourrons aussi régulièrement sur le site de Météo France, où nous avons organisé une bonne partie des rencontres Météo-Jeunes et un certain nombre de lâchers de ballons.
Et notre vraie maison, c’est partout en Midi-Pyrénées, chaque fois que nous intervenons directement ou indirectement dans une école ou un centre de loisirs.
Quelques chiffres et deux lettres...
Difficile de faire une rétrospective sans quelques chiffres (pas trop !) pour fixer les idées... 42 278 journées participants en 2014.
En 1997, première année en tant que délégation de l’ANSTJ, il y en avait moins de 5 900. Le chiffre du budget est resté relativement stable : 476 K€ en 2014, 451 KF en 1997. Une seule différence, deux lettres, mais elle est de taille : en 1997, il s’agissait de francs et non d’euros ! Un exploit : au-delà de la croissance de l’activité, nous sommes parvenus à pérenniser les quatre premiers postes d’emplois-jeunes après l’arrêt des aides de l’état, aides qui nous ont vraiment permis de changer de dimension à la fin des années 90.
L’évolution de l’équipe salariée de notre « petite entreprise » ? 7 permanents en 2014 et un nombre impressionnants de vacataires, à comparer au premier contrat CES à mi-temps en 1998.
La recette de notre potion magique ?
Que faut-il retenir de tout cela ? Comment cette alchimie a pu fonctionner 20 ans ?
Au moins quatre ingrédients ont permis d’en arriver là :
D’abord, des rencontres avec des personnes très diverses : bénévoles, salariés, partenaires, tous ceux qui ont cru en nous quand nous n’avions pas encore fait nos preuves. Du côté de nos partenaires, plus que les institutions ou les organisations, ce sont d’abord les rencontres avec des hommes ou des femmes, à tous les niveaux, qui ont créé le déclic.
Tous ceux qui ont assisté à une réunion d’animateurs ou à un de nos groupes de travail sont frappés par la diversité des profils (et des looks…): jeunes et moins jeunes, fous de techno ou amoureux de l’environnement, scientifiques ou non scientifiques…
Même si le ton monte parfois, c’est vraiment grâce à cette diversité que nous avons réussi ce que nous avons fait jusqu’à présent.
Puis, la confiance et le sens des engagements: Planète Sciences Midi-Pyrénées est reconnu comme un partenaire fiable. C’est uniquement parce, à titre individuel et collectif, nous conservons le sens des responsabilités et de la tenue des engagements que nous la méritons.
Ensuite, la construction collective dans la durée: comme la confiance, les programmes ambitieux prennent du temps. Il faut faire des plans… Ces projets demandent de la ténacité, de l’antidipation et des compétences qu’un individu seul ne possède pas. C’est là que cela se complique : travailler en équipe, cela demande un effort. « Cela ira plus vite si je le fais tout seul ». Peut-être, mais cela ira moins loin : en interne ou avec les autres acteurs de la CSTI, cela reste un défi de travailler à plusieurs mais, quand cela fonctionne bien, l’effet de levier est extraordinaire.
Enfin, les défis à relever et l’innovation : cela fait vraiment partie de notre ADN associatif. Chaque année, nous avons lancé au moins un projet innovant.
C’est indispensable pour au moins deux raisons : c’est cela qui motive les bénévoles et en attire de nouveaux. C’est aussi ce qui peut nous aider à convaincre nos partenaires. La vraie difficulté, c’est de réussir en même temps à maintenir et financer les activités existantes : à l’école, les jeunes changent chaque année et, pour eux, nos activités sont donc toujours innovantes.
Un dernier point : la gestion rigoureuse. Ce n’est pas rêver mais c’est une condition indispensable pour pouvoir se développer et faire aboutir ses projets. Cette rigueur nous a permis d’éviter jusqu’à présent des crises importantes, grâce à la vigilance de notre directeur et de nos trésoriers successifs.
Voir grand, voir loin : les bonnes idées méritent d’être mises en œuvre avec de l’ambition. Ensemble, nous avons de très bons bras de levier. Une condition de succès : anticiper et mettre en place un projet bien construit, par étapes, et bien piloté.
Rester ouvert, en misant sur la richesse de la diversité, en travaillant avec d’autres associations et en renforçant encore plus les liens avec le monde de la recherche et de l’industrie.
Bon anniversaire et longue vie à Planète Sciences Midi-Pyrénées !
Gil Denis
Avril 1994 : création de l’association PASTEL, Projets d’Activités Scientifiques et Techniques à buts Éducatif et de Loisirs.
Extrait de l’article 2 des statuts de l’association PASTEL :
ARTICLE 2
L’association PASTEL a pour objet de favoriser auprès des jeunes l’intérêt, la pratique et la connaissance des sciences et des techniques.
L’association PASTEL se propose :
2.1. - De promouvoir et d’organiser, dans le domaine extra-scolaire, des activités scientifiques et techniques expérimentales en équipe au sein d’ateliers, de clubs, de foyers de jeunes, de centres de vacances et de loisirs ; d’innover dans ces domaines ; de participer aux actions d’insertion sociale et professionnelle des jeunes ; de collaborer au développement des activités scientifiques et techniques en milieu rural ; de développer des actions en partenariat avec les structures de culture scientifique et technique.
2.2. - De collaborer, dans le domaine scolaire, avec les éducateurs et les enseignants dans le cadre de l’aménagement du temps de l’enfant, des classes de découvertes, des travaux pratiques ; de contribuer aux programmes nationaux ou locaux de lutte contre l’échec scolaire ; de développer des supports pédagogiques adaptés au cadre scolaire.
2.3. - D’apporter, tant à ses membres qu’aux jeunes développant des projets scientifiques et techniques, une assistance pour la réalisation de leurs programmes, de contribuer à leur réussite, en garantir la valeur éducative et formatrice, ainsi que les prévenir des risques, en particulier lors des expériences aérospatiales.
2.4. - De former des animateurs, des enseignants et des éducateurs à l’encadrement des activités scientifiques et techniques.
Isatis tinctoria, le Pastel…
PASTEL prend son envol avec l’opération « Un ballon pour l’école » que le CNES a expérimentée en 1993 dans l’académie de Toulouse
1994... 1995... 1996 ... 1997... 1998... 1999... 2000... 2001... 2002... 2003...
PASTEL se développe avec l’opération « Un ballon pour l’école »,
les ateliers à l’école et l’activité télédétection
1994… 1995… 1996… 1997… 1998… 1999… 2000… 2001… 2002… 2003…
Première fête de l’espace à Ramonville Saint-Agne : 12 ballons stratosphériques lâchés, le début d’une grande aventure…
Deux séjours de vacances organisés à Yravals (66) en juillet et en août
Entre France et Espagne
YRAVALS
PYRÉNÉES-ORIENTALES
Micro-fusées
Astronomie
Energies
Environnement
7 au 27 juillet • 4 au 24 août
10-12 ans
SITE
Travalès, petit village de Catalogne, dans les hauteurs de la Tour de Carol, se situe à la pointe de la plaine de Cerbère, à cheval entre la France et l’Espagne. Proche de l’enclave autonome de Llívia, de Font Romeu et d’Andorre, de nombreuses frontières et une flore des plus riches d’Europe font de cette région un site exceptionnel pour des vacances scientifiques.
HÉBERGEMENT
Au cœur d’un parc de 22 hectares, à 1250 m d’altitude, le village vacances d’Yravals nous accueille dans un cadre naturel préservé avec ses salles d’activités, sa piscine, son mini-golf dans un cadre charmant baigné de culture catalane.
DÉROULEMENT DU SÉJOUR
Après une présentation des différentes activités au début du séjour, les jeunes pourront choisir celle qui leur choisis. De nombreuses activités ludiques et culturelles seront également proposées chaque jour. Ce site privilégié permettra la découverte d’un ciel nocturne exceptionnel, point de vue idéal pour observer la liste de ses étoiles montagnaises. Mais ceux qui le souhaitent pourront également se lancer dans la fabrication de micro-fusées ou de différents capteurs d’énergie.
ACTIVITÉS CULTURELLES ET SPORTIVES
Traversée de la frontière par les chemins de ciment, visite du baigneur dans les eaux chaudes et sulfureuses sortant à 41 °C des entrailles de la montagne, sortie en haute montagne avec un guide. Et nous n’oublions pas la piscine, les jeux de plein air, le mini-golf, tout ceci à notre disposition sur le site.
Les centres de vacances prennent de l’ampleur.
1994 – 2014 : Planète Sciences Midi-Pyrénéees, 20 ans d’animation scientifique et technique pour les jeunes
1994… 1995… 1996… 1997… 1998… 1999… 2000… 2001… 2002… 2003…
PASTEL prend le nom de PASTEL Sciences Technique Jeunesse, et devient la délégation régionale Midi-Pyrénées de l’Association Nationale Sciences Techniques Jeunesse.
Première campagne de lâchers de ballons stratosphériques sur le site de Météo France
La comète de Hale-Bopp, prétexte à de nombreuses soirées pour le grand public
La décision est prise de faire de la Fête de l’espace un événement annuel à Ramonville Saint-Agne. Les bénévoles s’investissent pour relever le défi!
1994… 1995… 1996… 1997… **1998**… 1999… 2000… 2001… 2002… 2003…
L’année des premières grandes opérations : la consolidation des partenariats régionaux
Animations pour le 30ème anniversaire du Centre Spatial de Toulouse
Troisième Fête de l’espace à Ramonville Saint-Agne
L’Espace Jeunes : 2 mois d’animation à la Cité de l’espace
1994… 1995… 1996… 1997… 1998… **1999**… 2000… 2001… 2002… 2003…
Démarrage de l’exploitation du véhicule télémesure du CNES.
Un outil pour les clubs, les campagnes de lancements et de lâchers, les formations…
L’opération « Un bon plant pour l’air » à l’école : un tremplin pour l’activité environnement
L’éclipse totale d’août 1999 : une opportunité pour faire découvrir l’astronomie
1994… 1995… 1996… 1997… 1998… 1999… **2000**… 2001… 2002… 2003…
Ramonville Saint-Agne nous accueille au Parc Technologique du Canal.
Une première Fête de la Science à Ramonville Saint-Agne
EPOS : European Project on The SUN avec l’Agence Spatiale Européenne et la Cité de l’espace
Organisation des trophées de robotique E=M6 à Onet-Le-Château (12)
Lancement de la Maison des sciences : centre de loisirs et salle de découverte
Campagne de lancement de minifusées pour l’opération « Une fusée au collège »
Pastel organise et coordonne l’Outreach Programme : animations jeunes pendant le congrès de l’IAF
A l’occasion des quarante ans du réseau Sciences Techniques Jeunesse, PASTEL devient Planète Sciences Midi-Pyrénées
Projet IGORMASS : expérience en micropesanteur
Fête de l'Espace
Du 1er au 3 mai, à Ramonville-Saint-Agne
Les activités spatiales au service de l'enseignement
Mai 2002 : Jean-Louis Etienne lâche un ballon-sonde construit par les jeunes du centre de loisirs de la Maison des sciences à Ramonville Saint-Agne
Les jeunes de Planète Sciences au sommet !
Mai 2003, Pic du Midi : Lâcher du ballon stratosphérique de l’école d’Oursebelle
Nouvel atelier : géologie expérimentale
Dix ans déjà : beaucoup de chemin parcouru, en route vers de nouveaux horizons...
Fête de la science à Ramonville Saint-Agne : en partenariat avec le service culturel, la médiathèque, le cinéma L’Autan, le CNES, l’OMP et le génopôle de Toulouse
8ème Fête de l’espace sur le thème « Espace et océans »
Ateliers de découverte de la météorologie
Obtention d’un financement FEDER pour le projet : « Itinéraire des sciences », dispositif d’animation itinérant en région Midi-Pyrénées
1994 – 2014 : Planète Sciences Midi-Pyrénées, 20 ans d’animation scientifique et technique pour les jeunes
Pendant la semaine de la science, Planète Sciences Midi-Pyrénées développe en partenariat avec Aerospace Valley une première version des animations « Un autre regard sur la Terre ».
Planète Sciences Midi-Pyrénées propose une nouvelle formule pour les défis solaires : les lycées techniques entrent en piste !
Début de l’aventure « Voyageurs des sciences » avec Stéphane Lévin.
Henri Rème remet à Planète Sciences Midi-Pyrénées et à Roger-Maurice Bonnet les prix des amis de la Cité de l’espace.
Explora’ sciences : Planète Sciences Midi-Pyrénées et les associations du CIRASTI organisent l’expo-science Midi-Pyrénées en fin d’année scolaire.
Remise des prix par Guy Lachaud de Météo France à l’issue des rencontres Météo Jeunes. Un des temps forts d’Explora’ Sciences.
Toulouse Space Show 2008 : Planète Sciences Midi-Pyrénées met en place le programme d’animation à la prairie des filtres. C’est la première manifestation dans le cadre de la candidature Toulouse 2013.
Explora’ Sciences : second temps fort avec les défis solaires 2008 : un grand succès auprès des lycées techniques de la région.
1994 – 2014 : Planète Sciences Midi-Pyrénées, 20 ans d’animation scientifique et technique pour les jeunes.
... 2004... 2005... 2006... 2007... 2008... **2009**... 2010... 2011... 2012... 2013...
Année mondiale de l’astronomie, Novela, 40 ans des premiers pas sur la Lune, Espace dans ma ville, Journée Portes ouvertes Astrium : une année de manifestations exceptionnelles
Fête de l’espace à Ramonville Saint-Agne avec le nouveau VADE et le rover martien
Journée Portes Ouvertes d’EADS Astrium : un programme d’animations sur le thème de l’espace avec une mobilisation importante de Planète Sciences Midi-Pyrénées
Un moment exceptionnel pour nos bénévoles : visite des salles blanches et des moyens d’essais d’EADS Astrium
La Novela : Une nouvelle manifestation à Toulouse.
Grand succès de la rencontre Météo - Jeunes
De la diversité dans les activités pour l’année de la biodiversité...
Le Spatiobus du CNES : Planète Sciences Midi-Pyrénées, responsable de son exploitation pour la diffusion de la culture spatiale auprès des jeunes.
Remise du trophée « communication and outreach » de la société Européenne de Météorologie.
Un nouveau succès pour les Trophées de robotique : le dynamisme et l’implication des bénévoles et de l’équipe permanente sont les clés de cette réussite.
Une nouvelle initiative de Planète Sciences Midi-Pyrénées, le blog « Un autre regard sur la Terre » : faire connaître les applications des satellites d’observation de la Terre. Première expérimentation d’activités sur les réseaux sociaux.
Des animations pendant le Toulouse Space Show : Place du Capitole, Centre Commercial Labège 2, Médiathèque…
Toulouse… Savante … Numérique… Étonnante… Laser !
Cette année, le festival des savoirs devient le festival des savoirs partagés. Les centres de loisirs de Toulouse ont ainsi participé à un grand concours de fusée à eau !
Exposciences Midi-Pyrénées, une occasion pour les jeunes de valoriser leurs projets et de rencontrer scientifiques, industriels, associations, public.
Innovation dans les activités spatiales : le développement de l'animation Pleiades : découvrir l'anatomie d'un satellite et les métiers du spatial.
Encore plus de coopérations avec les acteurs de la CSTI !
Des valorisations de projets et des rencontres avec le grand public toute l'année !
1994 – 2014 : Planète Sciences Midi-Pyrénées, 20 ans d'animation scientifique et technique pour les jeunes
Des activités sur toute la région Midi-Pyrénées !
Signature d’une convention pluriannuelle avec la mairie de Toulouse pour :
- Les Défis Solaires,
- Les Trophées de robotique,
- Les rencontres régionales météo jeunes,
- Un autre regard sur la Terre,
- Le forum des métiers de l’espace,
Et chaque année de nombreux autres projets :
- La Novela,
- Capital Santé,
- Planète Rouge dans la ville rose,
- Ecsite,
- etc.
Signature de la première convention d’entraide en Culture Scientifique, Technique et Industrielle : plus d’une trentaine de structures vont y adhérer.
Des nouvelles activités et des manifestations exceptionnelles
Une équipe de Planète Sciences Midi-Pyrénées participe au NASA Space Apps challenge et propose un jeu collaboratif avec un rover martien.
La plus grosse manifestation jamais organisée : La finale nationale des trophées de robotique
Pendant la Novela, l'espace des métiers devient un rendez-vous annuel
En septembre, le retour de Ciel en fête à la Cité de l'espace avec les astronomes amateurs de la région Midi-Pyrénées
Premières animations Capital Santé pendant Scientilivre
1994 – 2014 : Planète Sciences Midi-Pyrénées, 20 ans d'animation scientifique et technique pour les jeunes
Faire des plans sur la comète et être à l’heure au rendez-vous...
Médailles méritées !
10ème édition des défis solaires et renouvellement de la convention-cadre avec le Rectorat.
En août, très belle nuit des étoiles à Ramonville Saint-Agne et à la Cité de l’espace
En 2015, Planète Sciences Midi-Pyrénées, c’est une association d’intérêt général…
- qui vient de fêter ses vingt ans,
- qui intervient dans le domaine de la culture scientifique, technique et industrielle (CSTI) et de l’éducation populaire pour les jeunes,
- plus particulièrement en les incitant à découvrir les activités scientifiques et techniques par la pratique expérimentale et des projets en équipe,
- implantée à Ramonville Saint-Agne,
- et qui opère sur l’ensemble de la région Midi-Pyrénées, en tant que délégation régionale de l’association Planète sciences.
Quelques chiffres pour fixer les idées...
Planète Sciences Midi-Pyrénées, c’est d’abord des femmes et des hommes :
- Près de 320 adhérents, dont 78 structures ou clubs,
- une équipe de 50 bénévoles fortement impliqués,
- une équipe opérationnelle de 7 salariés, avec soixante vacataires pour les animations et les centres de vacances,
- un bureau (6 personnes) et un conseil d’administration (22 membres).
Cette équipe met en place le programme d’activités annuel, représentant environ 43.000 journées-participants et un budget de 480 K€ (exercice 2014).
150 malles pédagogiques et 150 projets scolaires…
ARTICLE 2 - OBJET
Planète Sciences Midi-Pyrénées a pour objet de favoriser auprès des jeunes l’intérêt, la pratique et la connaissance des sciences et des techniques. Elle conduit son action en garantissant un fonctionnement démocratique et une transparence de gestion.
Elle se propose :
2.1. - De promouvoir et d’organiser, dans le domaine extra-scolaire, des activités scientifiques et techniques expérimentales en équipe au sein d’ateliers, de clubs, de foyers de jeunes, de centres de vacances et de loisirs ; d’innover dans ces domaines ; de participer aux actions d’insertion sociale et professionnelle des jeunes ; de collaborer au développement des activités scientifiques et techniques en milieu rural ; de développer des actions en partenariat avec les structures de culture scientifique et technique.
2.2. - De collaborer, dans le domaine scolaire, avec les éducateurs et les enseignants dans le cadre de l’aménagement du temps de l’enfant, des classes de découvertes, des travaux pratiques ; de contribuer aux programmes nationaux ou locaux de lutte contre l’échec scolaire ; de développer des supports pédagogiques adaptés au cadre scolaire.
2.3. - D’apporter, tant à ses membres qu’aux jeunes développant des projets scientifiques et techniques, une assistance pour la réalisation de leurs programmes, de contribuer à leur réussite, en garantir la valeur éducative et formatrice, ainsi que les prévenir des risques, en particulier lors des expériences aérospatiales.
2.4. - De former des animateurs, des enseignants et des éducateurs à l’encadrement des activités scientifiques et techniques.
2.5. - De diffuser l’œuvre réalisée par ses membres et de les représenter auprès des Ministères, des collectivités territoriales, des établissements scientifiques et culturels français et étrangers, ainsi que des organisations européennes et internationales. De s’associer à la réalisation de lieux de rencontres (Exposciences, expositions, salons) à même de permettre aux jeunes et aux clubs de mettre en forme et de présenter leurs travaux.
Extrait de l’article 2 des statuts de l’association Planète Sciences Midi-Pyrénées :
Les activités et les cadres d’intervention
Planète Sciences Midi-Pyrénées propose les activités suivantes :
- Des ateliers et opérations scolaires : un ballon pour l’école, un bon plant pour l’air, une mini-fusée au collège, collèges et lycées de nuit, un autre regard sur la terre,…
- Des activités de clubs scientifiques : aide à la définition des projets, suivi et soutien technique…
- Des centres de vacances et de loisirs : pendant l’été, les petites vacances et les mercredis après-midi et des animations itinérantes…
- Des opérations grand public : Fête de l’espace, Semaine de la science, Expo-sciences, Nuit des étoiles, Ciel en fête, Coupes et Trophées de robotique, Défis solaires, Novela, Espace des métiers…
- Des formations : BAFA, stages techniques, agréments micro-fusées, …
dans les domaines de l’espace (technologies et applications), de l’astronomie, de la robotique, de l’environnement, de la météorologie, des énergies et de la santé.
Une réussite construite avec nos partenaires
Planète Sciences Midi-Pyrénées remercie tous les partenaires qui lui font confiance et l'accompagnent dans son développement :
- Ville de Toulouse
- Ville de Ramonville Saint-Agne
- Centre National d'Etudes Spatiales (CNES)
- Conseil Régional Midi-Pyrénées
- Union Européenne (FEDER)
- SICOVAL
- Conseil Général de Haute-Garonne
- Direction Régionale de la Jeunesse, des Sports et de la Cohésion Sociale.
- Laboratoires de recherche : Observatoire Midi-Pyrénées, ONERA, CESBIO, INRA, IRAP, laboratoire d'Aérologie du CNRS, LAAS, laboratoire d'ecoxicologie, LEGOS, Mercator-Océan, etc.
- Entreprises : Airbus Défence and Space, CLS, IGN, Magellium, Noveltis, Tenum, Thales Alenia Space, etc.
- Organismes publics : Agence de l'Eau Adour-Garonne, délégation régionale CNRS, IGN, INRA, INSERM, etc.
- Grandes écoles (SUPAERO, ENAC, ENSEEIHT, ENSICA, INP de Toulouse, INSA, etc.) et universités (Université Paul Sabatier, Université d'Albi, Université Fédérale de Toulouse Midi-Pyrénées).
- Cité de l'espace
- Météo France
- Rectorat de Toulouse
- Inspection académique du Tarn
- Muséum de Toulouse
- DRRT
- La Direction Régionale de l'Environnement de l'Aménagement et du Logement (DREAL)
- ADEME - Maison Régionale de l'Environnement
- Aerospace Valley
- Amis de la Cité de l'espace
- Association des anciens de la Météo
- Association Française d'Astronomie
- Carrefour des sciences et des arts
- CIRASTI Midi-Pyrénées
- Délire d'Encres
- DIRE
- GRAINE Midi-Pyrénées
- Infoclimat
- ISSAT
- Le Chêvrefeuille
- Les Chemins buissonniers
- Les Petits Débrouillards Midi-Pyrénées
- Lycée Pierre-Paul Riquet
- Lycée Déodat de Séverac
- Comités d'entreprise de la région (pour les séjours de vacances et le centre de loisirs)
- Municipalités de la région (Albi, Balma, Cahors, Lannemezan, Montauban, Gimont, Tarbes, etc.)
- Les Francas
- Ligue de l'enseignement
- LinuxEdu
- Ferme de Cinquante
- Ferme des étoiles
- Observatoire de Sabarad,
- Observatoire des Pléiades
- PEGAASE
- RAMIP
- Reflet
- Science Animation Midi-Pyrénées
- Sens Actif
- Société Météorologique de France
- Tetaneutral
- Et tous ceux qui font appel à nous, à l'école, dans les centres de loisirs, etc.
1994 – 2014 : Planète Sciences Midi-Pyrénées, 20 ans d'animation scientifique et technique pour les jeunes
En pleine forme, avec des idées nouvelles et des projets pour au moins 20 ans de plus...
Une stratégie :
Pérenniser notre projet éducatif, continuer à innover,
développer nos activités quantitativement et sur l’ensemble de la région
en diversifiant les sources de financement.
et 5 grandes orientations :
1. Développer les activités et innover :
- Pérenniser et développer les activités existantes en les adaptant à l’évolution des cadres et des publics.
- Continuer à innover en proposant de nouveaux outils et de nouvelles activités dans de nouveaux cadres.
- Renforcer les liens avec les scientifiques et les industriels de la région Midi-Pyrénées.
2. Pérenniser notre modèle de fonctionnement associant un bénévolat fort et une équipe opérationnelle efficace :
- Redynamiser le bénévolat : les bénévoles sont nos forces vives, sur le terrain ou pour l’orientation stratégique.
- Assurer un fonctionnement efficace de l’équipe opérationnelle.
3. Sécuriser et renouveler les sources de financement :
- Sécuriser ou renouveler les financements institutionnels et privés.
- Développer de manière importante les activités « autofinancées » (par les bénéficiaires).
4. Rayonner sur l’ensemble du territoire de la région et rester un acteur majeur de la CSTI :
- Rayonner sur l’ensemble de la région, directement ou via des relais.
- Rester un partenaire de référence dans le paysage de la CSTI en région Midi-Pyrénées.
- Communiquer sur nos activités.
5. Jouer un rôle actif et structurant au sein du réseau Planète Sciences.
Pour nous aider et vous associer à notre action...
• Devenir partenaire d’une action ou une opération de Planète Sciences Midi-Pyrénées :
– Soutien financier.
– Expertise scientifique et technique sur nos projets.
– Don ou prêt de matériel.
– Aides diverses au fonctionnement.
• Faire appel à Planète Sciences pour des interventions ou actions de culture scientifique et technique :
– Journées Portes Ouvertes.
– Salons ou manifestations.
– Formations.
– Activités du comité d’entreprise (par exemple centres de vacances).
• Faire connaître notre action dans les organisations ou associations professionnelles auxquelles vous participez.
• Devenir bénévole...
– Si vous avez envie de réaliser des projets qui sortent de l’ordinaire...
– et découvrir l’engagement associatif.
Le partenariat avec le Centre National d’Etudes Spatiales
Le CNES est l’agence spatiale française. Il propose aux pouvoirs publics la politique spatiale de la France au sein de l’Europe et la met en œuvre dans 5 grands domaines stratégiques : Ariane, Sciences, Observation, Télécommunications et Défense.
Quatre centres d’excellence sont au service de cette mission :
- le Centre Spatial de Toulouse pour la conception, le développement et l’exploitation des systèmes orbitaux,
- la Direction des Lanceurs pour le développement des systèmes de lancement,
- le Centre Spatial Guyanais pour les opérations des lanceurs européens
- et le Siège pour l’élaboration de la politique spatiale.
Le CNES est en relation permanente avec les pouvoirs publics, les communautés scientifiques et industrielles, ses partenaires européens et internationaux pour élaborer et réaliser des programmes spatiaux innovants.
Depuis 1962, les activités pour les jeunes et les enseignants font partie intégrante de la mission du CNES avec :
- la sensibilisation du grand public,
- la formation des enseignants et le développement d’outils pédagogiques,
- Les activités expérimentales et les projets pour les jeunes (micro et mini-fusées, fusées expérimentales, Cansat, etc.)
Le CNES travaille en étroite relation avec l’association Planète Sciences et ses délégations régionales sur de nombreuses opérations : C’SPACE, Espace dans ma ville, un ballon pour l’école, etc.
Planète Sciences Midi-Pyrénées exploite le Spatiobus pour le compte du CNES.
2015, l'aventure continue...
1994 – 2014 : Planète Sciences Midi-Pyrénées, 20 ans d'animation scientifique et technique pour les jeunes
Parc Technologique du Canal
Bâtiment Marine - Rue Hermès - 31 520 Ramonville Saint-Agne
Tél. : 05 61 73 10 22 - Fax : 05 61 73 42 79
Email : firstname.lastname@example.org
|
76958036-b794-4669-baab-b9799e4eb646
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fra_Latn/train
|
finepdfs
|
fra_Latn
| 28,701
|
Care and Feeding of Volunteers: the Foundation for Eff ti L d hi i AFS Eff ti L d hi i AFS Effective Leadership in AFS
AFS Leadership Workshop Seattle, WA September 3, 2011
Steve L. McMullin, Virginia Tech
AFS and Volunteers
* AFS units are all volunteer organizations AFS units are all volunteer organizations
* The "real work" of AFS is done by The "real work" of AFS is done by committees of volunteers
* In general, only a small percentage of In general, only a small percentage of members become "active" members (volunteers)
* The challenge for leaders in AFS? The challenge for leaders in AFS?
– Recruiting new volunteers to get involved Recruiting new volunteers to get involved
Why do people volunteer?
* According to an old According to an old saying quoted by Linda saying quoted by Linda Greenlaw Greenlaw (author and (author and the woman sword boat captain in "The Perfect captain in "The Perfect Storm"), a volunteer is someone who didn't understand the question
What Prevents People From Volunteering Their Time?
* They feel that they lack the capacity to They feel that they lack the capacity to • They feel that they lack the capacity to They feel that they lack the capacity to help the organization achieve its goals
* They lack the motivation to volunteer They lack the motivation to volunteer
* They feel they are just too busy They feel they are just too busy
* They haven't been asked They haven't been asked • They haven t been asked They haven t been asked
Verba, S., K. L. Schlozman, and H. E. Brady. 1995. Voice and Equality: Volunteerism in American Politics. Harvard University Press.
So What Can You do to Encourage More People to Volunteer Their Time?
* First, you have to ask! First, you have to ask!
* Draw out new volunteers Draw out new volunteers
* Encourage new unit members, students to Encourage new unit members, students to take an active role take an active role— —build capacity! build capacity!
* Be wary of overcommitted people Be wary of overcommitted people— —unless unless they have a history of producing!
Some Research Findings on Motivations of Volunteers
* People volunteer their time to organizations for People volunteer their time to organizations for People volunteer their time to organizations for many reasons but two factors outweigh others in making their decisions
* Efficacy: Efficacy: will their participation make a will their participation make a difference?
* Competing commitments: does their desire does their desire • Competing commitments: does their desire does their desire to participate and the social pressure to do so outweigh other commitments?
Appeal to Efficacy
* Every potential Every potential volunteer balances volunteer balances his/her sense of efficacy (Can I make efficacy (Can I make a difference?) with a difference?) with competing commitments commitments—focus focus on how he/she can help the AFS unit & the profession
Efficacy
Competing
Competing
Commitments
Competing Commitments
* People who volunteer often have more People who volunteer often have more ti it t th th h ti it t th th h competing commitments than those who don't don't— —they belong to more organizations, they belong to more organizations, donate more time to other organizations donate more time to other organizations than nonactive members
* But their desire to make a difference But their desire to make a difference But their desire to make a difference outweighs the competing commitments
Martinez, T. A. and S. L. McMullin. 2004. Factors affecting decisions to volunteer in nongovernmental organizations. Environment and Behavior 36:112 nongovernmental organizations. Environment and Behavior 36:112--126. 126.
For Whom Will the Volunteer Work?
* Volunteers also Volunteers also t d id t t d id t must decide to which organizations they will donate their time
– Professional? Professional?
– Civic? Civic?
– Kids' activities? Kids' activities?
Don't Give Up
* Timing of the request Timing of the request i i t t i i t t d 't d 't is important is important—don't don't write off a person because of one because of one negative response
– A person who is too A person who is too p busy to help this year might be willing to help next year
What strategies for recruiting volunteers have recruiting volunteers have worked for you?
Keeping Volunteers Involved
* Recognition is the Recognition is the only reward we have to offer volunteers
* Recognize them at Recognize them at annual meetings
* Award prizes Award prizes
* Write letters Write letters
* Reinforce efficacy Reinforce efficacy
* Thank them every Thank them every time you talk to them
Being an effective leader in the AFS…
* Is more than doing the work yourself Is more than doing the work yourself
* Is more than being a visionary Is more than being a visionary
– It includes developing followers (volunteers) to It includes developing followers (volunteers) to achieve the vision even after the leader is gone achieve the vision even after the leader is gone
* Be selective, strategic Be selective, strategic— —decide on a decide on a few, important things you want to things you want to accomplish accomplish important things you want to things you want to accomplish accomplish
* Develop a work plan Develop a work plan
Being an effective leader in the AFS…
* Be Be prepared to work in spurts of activity prepared to work in spurts of activity (intense activity before meetings with periods of inactivity is normal periods of inactivity is normal— —with with exceptions exceptions))
* Make Make expectations clear, follow expectations clear, follow up up
* Plan far Plan far ahead ahead— —the the people you ask to do people you ask to do things have regular jobs
Being an effective leader in the AFS…
* All All--volunteer volunteer organizations require extra organizations require extra tt ti t i f l tt ti t i f l h attention to caring for people attention to caring for people— —you have you have no authority, but you do have the ability to inspire people to to inspire people to action action
* A leader's legacy is the people she/he A leader's legacy is the people she/he develops to be future leaders
Collective wisdom: tips Collective wisdom: tips from other AFS leaders
|
<urn:uuid:a0a45617-eecb-477d-96ad-d0411fcf5f73>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 6,248
|
Sehr geehrte Damen und Herren,
der Entwurf des Wirtschaftsplans 2018 für den Eigenbetrieb Jugend- und Freizeiteinrichtungen liegt Ihnen mit der Bitte vor, diesen zu beraten und zu beschließen.
Der Erfolgsplan ist in den Erträgen und Aufwendungen mit je 8.215.500 € ausgeglichen. Der Ausgleich erfolgt durch eine Entnahme aus der Rücklage in Höhe von € 273.800.
Bei den Erträgen des Erfolgsplans sind die Teilnehmerentgelte höher als in den Vorjahren angesetzt. Dies ist auf die Anpassung der Teilnehmerentgelte in den Einrichtungen Sylt, Schönau, Sensenstein und Wülmersen zurückzuführen. Ebenso sind die Besucherzahlen im Tierpark Sababurg weiterhin gestiegen.
Insgesamt konnte der Eigenbetrieb in den vergangenen Jahren seine Umsätze kontinuierlich verbessern.
Zu einzelnen Positionen:
Die Zinsen aus Geldanlagen errechnen sich aufgrund des im Eigenbetrieb verbleibenden Anlagekapitals von rd. 11,8 Mio. € sowie den Zinsen aus der Darlehensvergabe an die EAM Sammel- und Vorschaft 1 GmbH sowie an den Landkreis Kassel.
Der Vermögensplan erfordert Ausgaben i. H. v. 1.239.300 €, die durch Einnahmen in gleicher Höhe gedeckt sind.
Zur Finanzierung der investiven Ausgaben werden die Abschreibungen herangezogen.
Im Wesentlichen werden für Um- und Ausbauten sowie der Außenanlagen im Tierpark Sababurg und im Jugendseeheim Sylt 351.000 € veranschlagt.
Im Stellenplan sind gegenüber dem Wirtschaftsjahr 2017 zwei zusätzliche Stellen im Bereich des Tierparks ausgewiesen. Es handelt sich dabei um eine Reinigungskraft sowie einen Handwerker, der aber bei Bedarf auch in den anderen Einrichtungen eingesetzt werden soll.
Am Ende des Wirtschaftsjahres 2018 werden die Verbindlichkeiten gegenüber Kreditinstituten voraussichtlich 243.000 € betragen.
Der Finanzplan sieht für die Jahre 2019 bis 2021 notwendige Ersatzbeschaffungen von beweglichem Anlagevermögen vor.
Die Finanzierung erfolgt aus den Abschreibungen auf Anlagegüter.
Der Wirtschaftsplan ist mit der Bitte um Beratung und Beschlusffassung als Tischvorlage überreicht worden.
Susanne Selbert
Erste Kreisbeigeordnete
|
<urn:uuid:b1bb9621-9a3b-4b6d-808a-f345c6f518c9>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/deu_Latn/train
|
finepdfs
|
deu_Latn
| 2,086
|
KPP W MIŃSKU MAZOWIECKIM
http://kppminsk.policja.waw.pl/pmm/aktualnosci/78295,Prowadzilismy-akcje-Bezpieczna-DK50.html 2018-04-24, 02:54
PROWADZILIŚMY AKCJĘ „BEZPIECZNA DK50"
Policjanci z mińskiej komendy realizowali w dniach 28 marca – 11 kwietnia 2018 roku drogową akcję pod nazwą „Bezpieczna DK50". Były to działania zainicjowane, przygotowane i realizowane przez mińską „drogówkę". Akcję przeprowadzono na drodze krajowej nr 50 a jej celem było ograniczenie ilości wypadków drogowych. Do współpracy zaproszono policjantów z powiatu otwockiego i wołomińskiego. Jak pokazują wyniki uzyskane w ramach działań, cel został osiągnięty, ponieważ było bezpieczniej niż w roku ubiegłym.
Jedną z najniebezpieczniejszych dróg przebiegającą przez teren garnizonu stołecznego jest droga krajowa nr 50, naturalna obwodnica Warszawy dla samochodów ciężarowych. W 2016 roku na drodze tej w 32 wypadkach zginęło 7 osób a rannych zostało 46 osób. Natomiast w 2017 roku w 13 wypadkach zginęło 8 osób, rannych zostało 11 osób. Do zdarzeń ze skutkiem śmiertelnym dochodziło również w roku bieżącym. Najczęstszymi przyczynami zdarzeń drogowych na wspomnianej drodze są: niedostosowanie prędkości do warunków panujących na drodze, nieprawidłowe wyprzedzanie i nieudzielenie pierwszeństwa przejazdu.
W związku z powyższym pod koniec marca mińscy policjanci zainicjowali i przygotowali drogową akcję o nazwie „Bezpieczna DK50". W akcję tą zostali włączeniu również funkcjonariusze z Otwocka i Wołomina.
Mundurowi, w każdy poniedziałek, środę i piątek w godz. od 06:00 – do 09:00 i od 15:00d o19:00 patrolowali trasę „50", przeprowadzali statyczne kontrole prędkości, dokonywali kontroli stanu trzeźwości kierujących i sprawdzali ważność i kompletność dokumentów pojazdu i kierowcy.
Policjanci, szczególną uwagę, zwracali na samochody ciężarowe i zagrożenia jakie powodują kierujący nimi. W czasie trwania działań nikt na krajowej 50 nie zginął. A było to możliwe dzięki temu, że przeprowadziliśmy niemal 400 kontroli drogowych, ujawniliśmy 6 nietrzeźwych kierujących i 15 bez wymaganych dokumentów. Funkcjonariusze ujawnili prawie 250 wykroczeń, na które reagowali stosując środki prawne takie jak mandaty karne czy wnioski o ukaranie.
Zaplanowano już kolejne drogowe akcje, które mają podnieść poziom bezpieczeństwa na drogach powiatu mińskiego.
mz
Policjanci podczas czynności służbowych na drodze krajowej nr 50
Policjanci podczas czynności służbowych na drodze krajowej nr 50
Policjanci podczas czynności służbowych na drodze krajowej nr 50
Policjanci podczas czynności służbowych na drodze krajowej nr 50
Policjanci podczas czynności służbowych na drodze krajowej nr 50
Policjanci podczas czynności służbowych na drodze krajowej nr 50
Policjanci podczas czynności służbowych na drodze krajowej nr 50
Ocena: 1.8/5 (4)
Tweetnij
|
<urn:uuid:d29ae342-63f8-4737-8ee8-ab3263e61f02>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/pol_Latn/train
|
finepdfs
|
pol_Latn
| 2,848
|
Cutaneous leishmaniasis is endemic in the tropics and neotropics. It is often referred to as a group of diseases because of the varied spectrum of clinical manifestations, which range from small cutaneous nodules to gross mucosal tissue destruction. Cutaneous leishmaniasis can be caused by several *Leishmania* spp and is transmitted to human beings and animals by sandflies. Despite its increasing worldwide incidence, but because it is rarely fatal, cutaneous leishmaniasis has become one of the so-called neglected diseases, with little interest by financial donors, public-health authorities, and professionals to implement activities to research, prevent, or control the disease. In endemic countries, diagnosis is often made clinically and, if possible, by microscopic examination of lesion biopsy smears to visually confirm leishmania parasites as the cause. The use of more sophisticated diagnostic techniques that allow for species identification is usually restricted to research or clinical settings in non-endemic countries. The mainstays of cutaneous leishmaniasis treatment are pentavalent antimonials, with new oral and topical treatment alternatives only becoming available within the past few years; a vaccine currently does not exist. Disease prevention and control are difficult because of the complexity of cutaneous leishmaniasis epizoology, and the few options available for effective vector control.
**Introduction**
Leishmania parasites are the causal agents of leishmaniasis, a group of protozoan diseases transmitted to mammals, including human beings, by phlebotomine sandflies. Globally, there are an estimated 1·5–2 million new cases and 70,000 deaths each year, and 350 million people are at risk of infection and disease. Morbidity and mortality because of the leishmaniases cause an estimated 2·4 million disability-adjusted life-years.
The leishmaniases are characterised by a spectrum of clinical manifestations: ulcerative skin lesions developing at the site of the sandfly bite (localised cutaneous leishmaniasis [LCL]); multiple non-ulcerative nodules (diffuse cutaneous leishmaniasis [DCL]); destructive mucosal inflammation (mucosal leishmaniasis); and disseminated visceral infection (visceral leishmaniasis). The clinical spectrum observed in patients indicates the complexity of leishmaniasis epizoology: several *Leishmania* spp can cause disease (table 1), and many sandfly and mammalian species have been implicated as vectors and reservoir hosts, respectively.
We critically review the most recent data on the burden of the cutaneous leishmaniases, namely LCL, DCL, and mucosal leishmaniasis, their epidemiology, clinical pathology, diagnosis, treatment, prevention, and control. Visceral leishmaniasis has been reviewed elsewhere; we did not review post kala-azar dermal leishmaniasis, because this is a manifestation seen in patients with visceral leishmaniasis after apparent clinical cure.
**Epidemiology and ecology**
**Disease burden and distribution**
Cutaneous leishmaniasis is endemic in more than 70 countries worldwide, and 90% of cases occur in Afghanistan, Algeria, Brazil, Pakistan, Peru, Saudi Arabia, and Syria (figure 1). Surveillance data indicate that the global number of cases has increased during the past decade, as documented in Afghanistan, Bolivia, Brazil, Colombia, Peru, and Syria. Such increases can be explained in part by improved diagnosis and case notification, but are also a result of inadequate vector or reservoir control, increased detection of cutaneous leishmaniasis associated with opportunistic infections (eg, HIV/AIDS), and the emergence of antileishmanial drug resistance. However, because
| Main clinical pathology | Transmission cycle | Main geographical distribution |
|-------------------------|--------------------|--------------------------------|
| **New World Leishmania spp** | | |
| *L (Viannia) braziliensis* | LCL, mucosal | Zoonotic | South America, parts of Central America, Mexico |
| *L (Viannia) panamensis* | LCL, mucosal | Zoonotic | Northern South America and southern Central America |
| *L (Viannia) peruviana* | LCL | Zoonotic | Peru |
| *L (Viannia) guyanensis* | LCL | Zoonotic | South America |
| *L (Viannia) lainsoni* | LCL | Zoonotic | South America |
| *L (Viannia) colombiensis* | LCL | Zoonotic | Northern South America |
| *L (Leishmania) amazonensis* | LCL, DCL | Zoonotic | South America |
| *L (Leishmania) mexicana* | LCL, DCL | Zoonotic | Central America, Mexico, USA |
| *L (Leishmania) pifanoi* | LCL | Zoonotic | South America |
| *L (Leishmania) venezuelensis* | LCL | Zoonotic | Northern South America |
| *L (Leishmania) garnhami* | LCL | Zoonotic | South America |
| **Old World Leishmania spp** | | |
| *L (Leishmania) aethiopica* | LCL, DCL | Zoonotic | Ethiopia, Kenya |
| *L (Leishmania) killicki* | LCL | Zoonotic | North Africa |
| *L (Leishmania) major* | LCL | Zoonotic | Central Asia, north Africa, middle east, East Africa |
| *L (Leishmania) tropica* | LCL | Anthroponotic | Central Asia, middle east, parts of north Africa, southeast Asia |
| *L (Leishmania) donovani* | Visceral, LCL | Anthroponotic | Africa, central Asia, southeast Asia |
| **Old and New World Leishmania spp** | | |
| *L (Leishmania) infantum* | Visceral, LCL | Zoonotic | Europe, north Africa, Central America, South America |
LCL=localised cutaneous leishmaniasis. DCL=diffuse cutaneous leishmaniasis. *Subgenus is given in parentheses. Southeast Asia includes the Indian subcontinent and China.
Table 1: Species of *Leishmania* that cause human disease
many infections are symptomless or misdiagnosed, the global burden of cutaneous leishmaniasis is likely to be underestimated.
Transmission cycles are adapting to peridomestic environments and are spreading to previously non-endemic areas as a result of urbanisation and deforestation, with domestic animals as potential reservoirs. Additionally, economic hardship, natural disasters, armed conflict, and tourism cause susceptible populations to migrate to areas endemic for cutaneous leishmaniasis, where exposure to infection results in noticeable epidemics. For example, whereas cutaneous leishmaniasis caused by *Leishmania tropica* was rare in Kabul, Afghanistan, before 1990, more than 25 000 mainly autochthonous cases were treated in 2003 (Reithinger R, unpublished data), with incidence estimated to be up to 67 500 new cases per year. New foci of *L tropica* are also reported in Morocco, Israel, Syria, Iran, and Pakistan.
**Epidemiology**
Several features characterise cutaneous leishmaniasis epidemiology. In established endemic areas, cutaneous leishmaniasis prevalence typically increases with age up to 15 years, after which prevalence levels off, presumably because of the acquisition of immunity. The infection can cluster within households, which is indicative of the short flight range of sandflies, anthropontic transmission, or genetic susceptibility. Risk factors of disease commonly include sex (eg, sex bias usually points to behavioural patterns that increase vector exposure), age, household design and construction material, and presence of domestic animals.
Recent use of geographical information systems and remote sensing has allowed investigations of large-scale distributions and geographical risk factors of disease, but so far such research on cutaneous leishmaniasis has been scarce, partly because of the complexity of the transmission cycle (figure 2). Better understanding of the relations between environmental factors and distributions of sandflies and infection in a wide range of transmission settings would contribute to current, largely anecdotal or laboratory-based, information on the importance of the environment to transmission (figure 2).
**Sandflies and the epizooiology of the cutaneous leishmaniases**
Leishmania infections typically originate via the bite of sandflies belonging to either *Phlebotomus* spp (in Europe, North Africa, the middle east, and Asia; figure 3) or *Lutzomyia* spp (from southern USA to northern Argentina; figure 3). Non-vector transmission (eg, by accidental laboratory infection) is rare. Cutaneous leishmaniasis transmission is either anthropontic or zoonotic, depending on whether human beings are the main reservoir host (table 1).
Approximately 30 species or subspecies of sandflies are proven vectors, with more than 40 additional species probably involved in transmission. Perhaps the most striking difference between so-called Old World...
(ie, Africa, Europe, and Asia) and New World (ie, the Americas) cutaneous leishmaniasis is the ecological context of their respective transmission cycles: whereas Old World cutaneous leishmaniasis usually occurs in open semi-arid or even desert conditions, New World cutaneous leishmaniasis is still mostly associated with forests (figure 3). Cutaneous leishmaniasis foci have wide ecological variation and sandflies are able to find cool, shaded, humid microhabitats in each of them (eg, rock crevices or animal burrows in dry areas; tree buttress roots or leaf litter in forests).\textsuperscript{25} Although transmission of most cutaneous leishmaniasis-causing \textit{Leishmania} spp is zoonotic (table 1), man-made environmental modifications have led to the disease now being acquired within various ecological settings, including settlements established adjacent to primary forest,\textsuperscript{16} large-scale cultivation of agricultural crops (eg, coffee),\textsuperscript{11} and marginal neighbourhoods of cities.\textsuperscript{15} Sandflies will generally take blood from various hosts, and the loss of mammalian biodiversity as a result of deforestation, agricultural practices, and urbanisation can concentrate leishmania transmission by forcing vectors to feed on human beings and a progressively smaller number of synanthropic reservoirs (eg, domestication of \textit{Lutzomyia whitmani} in Brazil).\textsuperscript{32}
Because mammals of several orders can be infected by the same \textit{Leishmania} sp, it seems that more selective pressure is exerted on the parasite by the vector than the host. Natural leishmania infections are found in a range of non-human mammal hosts (mainly marsupials, rodents, edentates, and carnivores). So far, only a handful of reservoir hosts for the main \textit{Leishmania} spp (ie, \textit{L infantum}, \textit{L peruviana}, \textit{L amazonensis}, \textit{L mexicana}, \textit{L guyanensis}, \textit{L panamensis}, \textit{L major}, and \textit{L aethiopica}) have been reported;\textsuperscript{2–13} the reservoir hosts of \textit{L braziliensis} remain to be identified conclusively. Reservoir implication is difficult because it is often specific to the local epizoological context and depends on many variables (eg, host abundance and distribution, infectiousness to the sandfly vector),\textsuperscript{34} which are rarely investigated.
**Disease presentation and pathogenesis**
**Clinical symptoms**
Several \textit{Leishmania} spp can cause cutaneous leishmaniasis in human beings, although most infections probably remain symptomless.\textsuperscript{3} The first sign of an infection is typically a small erythema that develops after a variable prepatent period at the site where an infected sandfly has bitten the host. The erythema develops into a papule, then a nodule that progressively ulcerates over a period of 2 weeks to 6 months to become the lesion that is characteristic of LCL.\textsuperscript{35} LCL lesions vary in severity (eg, lesion size), clinical appearance (eg, classic LCL\textsuperscript{35} vs disseminated leishmaniasis\textsuperscript{36} vs leishmaniasis recidivans\textsuperscript{37}), and time to (spontaneous) cure (figure 4). Lymphatic spread and lymph-gland involvement, which may precede lesion development,\textsuperscript{37} are common and there is a variable tendency for lesions to self-cure within approximately 2–6 months (eg, \textit{L major}),\textsuperscript{38–44} 3–9 months (eg, \textit{L mexicana}),\textsuperscript{45–48} or 6–15 months (eg, \textit{L tropica},\textsuperscript{29} \textit{L braziliensis},\textsuperscript{45,47,48} \textit{L panamensis}\textsuperscript{45,50–53}) of disease onset.
Spontaneous healing usually results in lifelong protection from disease, which may or may not be restricted to the same *Leishmania* spp. Resolution of disease results in a lifelong cutaneous scar, which, depending on its size and location, may cause substantial trauma in affected individuals.\textsuperscript{54}
In DCL, which is seen rarely in parts of South and Central America, Ethiopia, and Kenya, parasite-laden, non-ulcerative nodules disseminate from the initial site of infection and may cover a patient’s entire body.\textsuperscript{39} Compared with LCL, DCL is difficult to treat and patients do not self-cure.
Although mucosal leishmaniasis can be caused by *L panamensis*,\textsuperscript{10} *L guyanensis*,\textsuperscript{16} *L amazonensis*,\textsuperscript{57} *L major*,\textsuperscript{28} *L tropica*,\textsuperscript{9} and *L infantum*,\textsuperscript{60} it is most commonly associated with *L braziliensis*;\textsuperscript{74} thus, barring exceptions,\textsuperscript{38–40} it is usually limited to South America. Mucosal involvement is the most serious complication in *L braziliensis* infections and can lead to disfiguring and life-threatening mucosal leishmaniasis (also known as espundia) in a varying proportion of patients. In most endemic areas, 1–10% of LCL infections result in mucosal leishmaniasis 1–5 years after LCL has healed,\textsuperscript{7,61} but reports do exist for which mucosal leishmaniasis presented at the same time as LCL,\textsuperscript{62} or for which up to 25% of LCL infections resulted in mucosal leishmaniasis.\textsuperscript{63} Mucosal leishmaniasis is characterised by the ability of the parasite to metastasise to mucous tissues by lymphatic or haematogenous dissemination. It typically begins with nasal inflammation and stuffiness (ie, mild mucosal leishmaniasis), followed by ulceration of the nasal mucosa and perforation of the septum. In some cases, the lips, cheeks, soft palate, pharynx, or larynx are also involved (ie, severe mucosal leishmaniasis; figure 4). Mucosal leishmaniasis never heals spontaneously, is very difficult to treat, with secondary bacterial infections common, and is potentially fatal.\textsuperscript{61}
**Disease pathogenesis and immunology**
The life cycle of leishmania parasites, whether in the sandfly vector or the human host is shown in figure 5. The establishment of the primary leishmania infection and
development of clinical disease depend on parasite, host, and sandfly factors; dose or route of inoculation; and the maintenance of macrophages in an inert, deactivated state.\textsuperscript{66} Pathogenesis follows a complex set of interactions between many factors triggered by the host’s innate and acquired immune responses (eg, macrophages, neutrophils, natural killer cells, dendritic cells).\textsuperscript{67} These inflammatory responses mediate disease expression and may result in either symptomless or subclinical infection, self-healing LCL, or chronic leishmaniasis (eg, DCL, mucosal leishmaniasis, leishmaniasis recidivans). Clinical cure ensues when macrophages become activated to a leishmanicidal state. This is mainly mediated by the T-helper cell type 1 (Th1) response, which also prevents recrudescence of latent chronic infection. The Th1 response is characterised by antigen-presenting dendritic cells, responding CD4 and CD8 T cells, and secretion of proinflammatory cytokines (eg, interleukin 12, interferon γ, and tumour necrosis factor α [TNFα]).\textsuperscript{67} Downregulating cytokines (eg, interleukin 4, interleukin 10, interleukin 13, transforming growth factor β [TGFβ]) characterise the Th2 response, which deactivates macrophages and prevents excessive production of protective cytokines.\textsuperscript{67} Although the Th2 response probably prevents extensive tissue destruction, it promotes intracellular infection.
To maintain a memory cell response dependent on continuous antigen presentation, lifelong protection against reinfection may involve live parasite persistence (eg, \textit{Leishmania} subgenus \textit{Viannia} DNA is detected in scars and blood of clinically cured patients)\textsuperscript{68,69} and repeated challenges by parasites via new bites of infected sandfly vectors. Recurrence caused by reactivation of persistent infections or trauma may occur,\textsuperscript{70,71} and some patients develop a second cutaneous lesion at a different site after their primary lesion has healed.
Our knowledge of the immune response to leishmania infection mainly stems from studying leishmania infection in various experimental models,\textsuperscript{72} of which the \textit{L major} murine model has been the most dominant, and has been extensively reviewed.\textsuperscript{62,73,74} This response can be summarised as follows: (1) disease resolution is mediated by the cell-mediated response rather than the humoral immune response; (2) the primary activation of T-cell subsets is important for the development of Th1 and Th2 responses and the subsequent course of infection; and (3) there is strong correlation between activation of different T-cell subsets and outcome of disease.
Studies of the cellular immune responses in human beings have mostly been descriptive, because of the difficulties in defining the immunopathological and protective mechanisms in leishmania infections, the necessity to do longitudinal studies, and by the genetic heterogeneity of human and parasite populations. Although epidemiological data from surveys of patients seem to confirm the Th1/Th2 dichotomy shown in experimental animal models, other studies show that the human immunological response is not exclusively explained in terms of Th1/Th2 subsets.\textsuperscript{75}
LCL patients, who present limited and ulcerated skin lesions, represent the so-called healing form of the disease. Their peripheral blood mononuclear cells (PBMCs) proliferate and produce Th1-type cytokines, including interferon γ, when stimulated with leishmanial antigens in vitro.\textsuperscript{76–78} Their delayed-type hypersensitivity (DTH) response (as measured by the Montenegro skin test) is positive, with Montenegro skin test induration size correlated to lesion size and occasionally to lesion number.\textsuperscript{79,80} By contrast, patients with recurrent infections have a weaker DTH response than patients with subclinical infections,\textsuperscript{81} as do patients with relapses when compared with those with reinfections;\textsuperscript{82} their PBMCs produce low concentrations of interferon γ and high concentrations of interleukin 4 when stimulated with leishmanial antigens,\textsuperscript{84} emphasising the role of a Th2-type response in chronic infections. Cytokine profiles may vary with time during the course of infection: although large concentrations of interferon γ are produced on leishmanial antigen presentation in situ (eg, as detected in lesion biopsies),\textsuperscript{76,78,83} during the early phase of infection (<60 days) interferon-γ production may be downregulated by high concentrations of interleukin 10,\textsuperscript{84} which may account for a transient period of high local parasite multiplication. There is no evidence, however, that patients with low initial interferon-γ production are at risk of developing larger lesions or parasite dissemination; in fact, they may have a better response to therapy with pentavalent antimonial drugs.\textsuperscript{7}
DCL patients display a predominantly Th2-type cytokine response, in that DCL patients have a complete anergy to leishmanial antigen, with a negative DTH response and lymphocytes non-responsive to leishmanial antigen. DCL patients have low concentrations of interferon γ and interleukin 12, but substantial serum concentrations of interleukin 4, interleukin 5, and TNFα.\textsuperscript{85}
Patients with mucosal leishmaniasis show a mixture between Th1 and Th2 cytokine responses (with high levels of interleukin 2, interleukin 4, interleukin 5, and TNFα),\textsuperscript{76,77,86} which could explain non-resolution of disease, because the Th2-type response tends to dominate when both types of responses are activated.\textsuperscript{67} Mucosal leishmaniasis patients tend to have a larger DTH response than LCL patients, with comparatively high serum concentrations of interferon γ and interleukin 2, as well as interleukin 5 and TNFα.\textsuperscript{76,77,86} So far, there are no known immunological markers that may help to identify those LCL patients who are at risk of developing mucosal leishmaniasis. Indeed, studies showing differences in the immune response to different parasite strains or species are scarce. For example, the DTH response to leishmanial antigen is greater in \textit{L braziliensis}-infected patients than in \textit{L panamensis}-infected patients,
even after adjusting for time of evolution and lesion type (ie, LCL or mucosal leishmaniasis).\textsuperscript{87}
Only a few studies have reported on parasite-specific cytotoxic T-cell responses.\textsuperscript{88,89} Several reports implicate natural killer cells and CD8 T cells in interferon-\(\gamma\) production and immunity in human cutaneous leishmaniasis.\textsuperscript{80,91} By using granzyme B as a surrogate marker of leishmania-specific cell-mediated cytotoxicity, Boussofara and colleagues\textsuperscript{92} recently showed that parasite-specific cytotoxic immune responses are developed by individuals living in areas of \textit{L major} transmission, and play a crucial part in resistance to re-infection (Louzir H, unpublished data). Finally, the role of regulatory T cells in cutaneous leishmaniasis has only recently been investigated, with distinct subpopulations of CD4 CD25 regulatory T cells shown to stimulate TGF\(\beta 1\) production by PBMCs from healthy individuals when incubated with \textit{L guyanensis} parasites.\textsuperscript{93} Regulatory T cells can also be found in skin lesions of patients with cutaneous leishmaniasis caused by \textit{L braziliensis}, which produce large amounts of interleukin 10 and TGF\(\beta 1\).\textsuperscript{94} These findings suggest that, like in the mouse model,\textsuperscript{73,74} functional regulatory T cells accumulate at sites of leishmania infection in human beings and possibly contribute to the local control of effector T-cell functions and thereby affect parasite persistence.
**Parasite effects and factors**
The contribution of the parasite to the clinical cutaneous leishmaniasis pleomorphism has been supported for years at species and intraspecies levels by several studies showing a correlation between specific genotypes and clinical forms (eg, \textit{L infantum} zymodemes causing visceral or cutaneous disease).\textsuperscript{45} Other studies have, however, failed to identify such correlation,\textsuperscript{96} and underscore the complementary role of host and other factors in clinical sequelae.
Several determinants of parasite virulence have been identified experimentally, all of which may help the parasite to evade the host’s immune system. These can be classified into three main categories: (1) invasive or evasive determinants (eg, lipophosphoglycans, leishmanolysin, or cysteine proteases), which are crucial for infection, but unable to produce pathology in the host; (2) pathoantigenic determinants (eg, histones, chaperones, or proteasomes), which lead to host immunopathology as the principal cause of clinical symptoms; and (3) protective determinants (to be identified), which seem to lead to clinical cure.\textsuperscript{97} Of note is that most virulence studies are based on a single \textit{Leishmania} sp strain in well-controlled models in vitro or in vivo, which may not be applicable to human pathology.\textsuperscript{98} Indeed, genetic diversity is a major advantage to the parasite, and it seems that \textit{Leishmania} spp differ in their approach to tackle the host immune system.\textsuperscript{99} For example, lipophosphoglycans are a clear virulence factor in \textit{L major}, but not in \textit{L mexicana},\textsuperscript{100} and distinct \textit{L braziliensis} isolates induce different paces of chemokine expression patterns.\textsuperscript{101} In this context, molecular epidemiologists should consider alternative markers (eg, isoenzymes or ribosomal DNA internally transcribed spacers) for genotyping natural populations, and focus on the polymorphism of virulence determinants.\textsuperscript{102} The informative power of such an approach is shown by the finding that \textit{L peruviana} (reportedly of high pathogenicity but low virulence) differs from \textit{L braziliensis} (reportedly of low pathogenicity and high virulence) by the deletion of half the leishmanolysin genes,\textsuperscript{103} and that leishmanolysin genes are highly polymorphic in leishmania populations, particularly in immunodominant B-cell and T-cell epitopes.\textsuperscript{104} PCR-based assays targeting leishmanolysin and other virulence genes are becoming available for such a molecular epidemiology approach,\textsuperscript{105,106} but should be complemented by studies at transcriptomic and proteomic levels.
**Host effects and factors**
Susceptibility to cutaneous leishmaniasis can be greatly influenced by malnutrition,\textsuperscript{107} immunosuppression (eg, HIV),\textsuperscript{12} and host genetic background.\textsuperscript{108} Comparative studies focusing on different ethnic groups (eg, mucosal leishmaniasis caused by \textit{L braziliensis} in Bolivia),\textsuperscript{109} natives and migrants (eg, LCL caused by \textit{L major} in Saudi Arabia),\textsuperscript{110} or by familial clustering studies (eg, mucosal leishmaniasis caused by \textit{L braziliensis} in Brazil),\textsuperscript{111} have shown that human genetic components control cutaneous leishmania susceptibility and resistance. Identification of candidate genes or regions involved in the genetic control of leishmaniasis has been made possible by a mouse-to-human approach, whereby susceptibility or resistance genes have been identified in murine models,\textsuperscript{11} and refined by the knowledge of the human immune response to leishmaniasis and genetic studies of other intramacrophage pathogens. Thus, studies in human beings indicate a role of HLA molecules in LCL and mucosal leishmaniasis,\textsuperscript{112} and the role of TNF\(\alpha\) in developing mucosal leishmaniasis.\textsuperscript{113} However, a strong imbalance exists between the number of experimental analyses in mice and studies in a natural human context. In consideration of the diversity in the above-mentioned parasite approach of the host, whether host genetic determinants of leishmaniasis will be the same for different \textit{Leishmania} spp remains to be established.
**Sandfly vector effects and factors**
In the past decade, it has become clear that sandfly saliva is crucial in the establishment of infection and disease pathogenesis.\textsuperscript{114} Sandfly saliva is vasodilatory and enhances erythema (caused by the maxadilan peptide in \textit{Lutzomyia longipalpis}); increases parasite burden, lesion size, and persistence after co-inoculation with \textit{L major}, \textit{L amazonensis}, and \textit{L braziliensis}; and intraspecific variation in saliva
components determines clinical outcome after *L infantum* infection. The immunological basis for these findings is not fully understood, but it seems that saliva proteins can shift the adaptive immune response from a Th1 to a Th2 cell-mediated immune response (eg, by increasing the production of interleukin 4 and interleukin 6, or by inhibiting TNFα, interferon γ, interleukin 12, and nitric oxide production). Furthermore, experimental or natural pre-exposure to sandfly saliva cancels any enhancing effect from subsequent co-inoculation of saliva with *L major*, reducing parasite load and lesion size, as well as increasing the DTH response and reducing interleukin-4 production.\textsuperscript{115} This protective effect seems to be mediated by anti-saliva antibodies produced after saliva exposure. If this phenomenon exists under natural conditions, it may explain why cutaneous and mucosal leishmaniasis host susceptibility declines with age, as observed in people in cutaneous leishmaniasis-endemic areas.\textsuperscript{7}
**Diagnosis and treatment**
**Diagnosis**
The broad clinical spectrum of cutaneous leishmaniasis makes diagnosis of present and past cases difficult. Differential diagnosis is important because diseases of other causes but with a similar clinical spectrum to leishmaniasis (eg, leprosy, skin cancers, tuberculosis, cutaneous mycoses) are common in leishmaniasis-endemic areas.\textsuperscript{9}
Parasitological diagnosis remains the gold standard in cutaneous leishmaniasis diagnosis, because of its high specificity. It includes microscopic examination of Giemsa-stained biopsy smears or aspirates, histopathological examination of fixed lesion biopsies, or culture of biopsy triturates or aspirates.\textsuperscript{16} Microscopic examination is probably the most common diagnostic approach used, because more sophisticated techniques are expensive and rarely available at primary, secondary, and tertiary health-care levels in endemic areas. Culture methods are probably the most informative, allowing species identification and characterisation, but require a wealth of technical expertise, and are time-consuming and expensive. The sensitivity of these techniques, however, tends to be low and can be highly variable, depending on parasite number and dispersion in biopsy samples, technical expertise, and culture media. Molecular parasitological diagnosis for cutaneous leishmaniasis was developed extensively during the past decade, and has been recently reviewed.\textsuperscript{116} It is essentially done by PCR-based methods and is particularly useful in cases with low parasite load (eg, mucosal leishmaniasis); potentially, therapy of cutaneous leishmaniasis patients could also be monitored. Whereas reported specificity is 100%, sensitivity is improved by 20–30% in LCL and 55–70% in mucosal leishmaniasis when compared with conventional parasitological diagnosis. Although there has been substantial effort in applying molecular diagnostics in the field (eg, successful detection of parasite DNA in blood or tissue smears; development of rapid PCR oligochromatography), its widespread use is still hampered by the requirement of substantial laboratory infrastructure, technical expertise, and cost.\textsuperscript{116} Until these hurdles can be overcome, molecular diagnosis will be limited to well-established reference laboratories, or travel medicine clinics.
Serological diagnosis is rarely used in cutaneous leishmaniasis diagnosis because of variable sensitivity and specificity.\textsuperscript{117} The Montenegro skin test is occasionally used in diagnosis of cutaneous disease (eg, in epidemiological surveys), because of its simple use and high sensitivity and specificity;\textsuperscript{118} however, it fails to distinguish between past and present infections.
**Treatment**
Although non-fatal, cutaneous leishmaniasis is treated to accelerate cure to reduce scarring, especially in cosmetic sites, and to prevent parasite dissemination (ie, mucosal leishmaniasis) or relapse. Treatment is commonly given for persistent (>6 months duration), multiple, or large lesions, and for lesions located on joints or on the face. In most leishmaniasis-endemic countries, official Ministry of Health policy is to provide free treatment to all patients. This is often not feasible in practice, because drugs may be in limited supply, particularly in the mostly rural areas where the disease occurs. Thus, self-help patient associations or non-governmental organisations may facilitate diagnosis and treatment of patients (eg, Bolivia,\textsuperscript{119} Peru,\textsuperscript{17} and Afghanistan\textsuperscript{8}).
Except for the immunotherapy policy in Venezuela,\textsuperscript{120} and the pentamidine treatment policies in French Guyana and Suriname,\textsuperscript{121,122} WHO recommends treating cutaneous leishmaniasis with pentavalent antimonial drugs (ie, sodium stibogluconate or meglumine antimonate) at 20 mg/kg per day for 20–28 consecutive days. Barring one exception,\textsuperscript{123} this regimen has been shown to be more efficient than a daily dose of 10 mg/kg, 13 mg/kg, or 15 mg/kg in treating LCL.\textsuperscript{124,125}
The main problems in treating cutaneous leishmaniasis are that clinical diagnosis is difficult in the absence of microscopy at the basic health-care level, and pentavalent antimonial drugs can have serious, although usually reversible, side-effects (eg, musculoskeletal pains, renal failure, hepatotoxicity, and cardiotoxicity),\textsuperscript{124,125} and are of variable efficacy against mucosal leishmaniasis.\textsuperscript{126} Drugs and medical attention because of the side-effects make treatment expensive, and reports on patients non-responsive to the drugs either because of drug-resistant parasite strains\textsuperscript{11} (although a recent study has questioned the definition of true parasite resistance)\textsuperscript{127} or to immunosuppression (eg, caused by HIV)\textsuperscript{12} are increasing. Moreover, the invasiveness of the standard treatment protocol (ie, a lengthy course of intramuscular or intravenous injections) means that many patients fail to complete their full course of treatment.\textsuperscript{138} Hence, to reduce systemic toxic effects, economic cost, and poor
treatment compliance, most research in the past decade has focused on the development of alternative dosage schedules, modes of delivery (ie, parenteral vs local, or topical vs oral), or treatments.\textsuperscript{125}
Recommended and alternative treatment regimens are shown in table 2, categorised by treatment modality and leishmania cause. We reviewed currently available data and conclude that for cutaneous leishmaniasis, pentavalent antimony, given parenterally or intralesionally, remains the first-line treatment approach. Alternative treatment regimens include amphotericin B, especially for mucosal leishmaniasis, and pentamidine. Several studies have shown the efficacy of miltefosine and thermotherapy, which should also be considered as alternative treatments, depending on leishmania cause and clinical manifestation. For other treatment regimens, not enough consistent data exist in our view to show their efficacy against cutaneous leishmaniasis, and these are not recommended for use in routine clinical practice.
A few groups of studies are worth mentioning because of their potential relevance for antileishmanial treatment policy. First, several studies on patients infected with \textit{L panamensis} in Colombia,\textsuperscript{130} \textit{L braziliensis} in Guatemala,\textsuperscript{134} and \textit{L tropica} in the USA,\textsuperscript{139} have shown no substantial difference when reducing the treatment duration with 20 mg/kg per day pentavalent antimony from 20 days to 10 days. Extending the treatment from 28 days to 40 days does not lead to an increase in clinical cure in patients with mucosal leishmaniasis, with proportions being the same for both patient groups.\textsuperscript{134} Thus, there seems to be room to reduce treatment time when using antimony, particularly if there is no increased risk of secondary leishmanial diseases (eg, mucosal leishmaniasis or leishmaniasis recidivans), the advantage being a reduction in systemic toxicity and treatment cost.
Second, numerous studies have shown that intralesional pentavalent antimony administration (figure 6) can be very effective in treating patients with LCL caused by \textit{L major},\textsuperscript{134} \textit{L tropica},\textsuperscript{128} \textit{L braziliensis},\textsuperscript{135} or \textit{L panamensis}.\textsuperscript{156} The advantages of this approach are that a higher drug concentration targets the site of infection, reducing
| Application | Pathology | Clinical efficacy against Leishmania spp | Comments | References |
|-------------|-----------|----------------------------------------|----------|------------|
| **First-line treatment** | | | | |
| Pentavalent antimony | | | | |
| 20 mg/kg daily for 20 days | Parenteral, intramuscularly or intravenously | LCL | All species: 36–96% | Toxic side-effects; not recommended for pregnant women; shorter course can be effective | 53, 124, 129-132 |
| 10–15 mg/kg daily for 20–30 days | Parenteral, intramuscularly | LCL | Several species: >75% | Toxic side-effects; not recommended for pregnant women | 124 |
| 20 mg/kg daily for 28 days | Parenteral, intramuscularly or intravenously | ML | \textit{L braziliensis}, \textit{L panamensis}, \textit{L guyanensis}: 10–75% | Toxic side-effects; not recommended for pregnant women; longer courses are not necessarily more effective | 126, 133 |
| Protocol variable* | Local, intralesionally | LCL | \textit{L major}: 73%; \textit{L tropica}: 75% | No systemic toxic side-effects; substantially increases patient compliance; substantial reduction in pentavalent antimony used and cost of therapy | 128, 134 |
| **Alternative treatments** | | | | |
| Amphotericin B | | | | |
| 1 mg/kg on alternate days or daily | Parenteral | LCL, ML | \textit{L braziliensis}: unknown | Toxic side-effects, given for antimony-unresponsive patients; case studies only | 124 |
| Pentamidine isetionate | | | | |
| 2 mg/kg on alternate days for seven doses | Parenteral | LCL | \textit{L panamensis}: 95%; \textit{L braziliensis}: 35% | Toxic side-effects, especially at higher doses; first-line therapy against \textit{L guyanensis} in French Guyana and Suriname | 52, 121, 122, 135 |
| 4 mg/kg on alternate days for four to eight doses | Parenteral | LCL | \textit{L braziliensis}: 71% | Toxic side-effects, especially at higher doses | 136 |
| Miltefosine | | | | |
| 2.5 mg/kg for 28 days | Oral | LCL | \textit{L panamensis}: 91%; \textit{L braziliensis} or \textit{L mexicana}: 53% | Limited toxic side-effects; teratogenicity in animals, contraindicated for pregnant women or women of childbearing age, registered for cutaneous leishmaniasis treatment in Colombia in 2005; also seems effective for treatment of ML | 45, 137 |
| Thermotherapy† | | | | |
| One application at 50°C for 30 s | Topical | LCL | \textit{L tropica}: 69% | No systemic toxic side-effects; increases patient compliance; use depends on lesion size and number; hardware expensive; Ministry of Public Health approval as alternative cutaneous leishmaniasis treatment in Afghanistan | 128 |
| Three applications at 50°C for 30 s at weekly intervals | Topical | LCL | \textit{L braziliensis} or \textit{L mexicana}: 73% | No systemic treatment side-effects; use depends on lesion size and number | 48 |
(Continues on next page)
systemic toxic effects, improving healing time, and reducing cost (eg, in Afghanistan, the cost of successfully treating cutaneous leishmaniasis can vary substantially, depending on whether a patient is treated intralesionally or intramuscularly). The drawbacks are that there is no set protocol (ie, the drug amount used is dependent on lesion number, size, and location), and treatment administration requires substantial technical expertise.
Third, several less toxic formulations of amphotericin B have been developed (eg, AmBisome, Amphocil, and Abelcet). These have been tested in vitro and in vivo, but unlike for visceral leishmaniasis, their cost has restricted their use in cutaneous leishmaniasis treatment to a handful of (successful) case studies.
Fourth, several studies have shown the efficacy of oral (eg, ketoconazole, fluconazole, miltefosine) or topical (eg, paromomycin cream, thermotherapy) treatment regimens (table 2). Whereas certain regimens have been pursued more vigorously and consistently (eg, miltefosine), others have been less so, probably as a result of the high costs of the branded drug (eg, ketoconazole), cream (eg, paromomycin), or hardware (eg, radiofrequency generator used in thermotherapy). However, some of these treatment alternatives may substantially reduce treatment duration and non-compliance of patients, and, hence, ultimately prove cost-effective.
Finally, there is increasing evidence that the treatment response of patients with cutaneous leishmaniasis depends on the infecting *Leishmania* spp. For example, miltefosine was shown to have high efficacy in treating *L panamensis* patients in Colombia, but had a reduced
---
**Table 2: Efficacy range of available treatment regimens for cutaneous leishmaniasis caused by the main *Leishmania* spp**
| Other treatments | Duration | Route | Species | Efficacy | Side-effects | References |
|------------------|----------|-------|---------|----------|--------------|------------|
| Paromomycin | 14 mg/kg daily for 20 days | Parenteral | LCL | *L braziliensis* or *L mexicana*: 59% | Toxic side-effects; limited efficacy against *L panamensis* and in ML | 124, 125, 138 |
| | Twice daily application for 10–20 days | Topical cream (15%) | LCL | *L major*: 31–74% | No systemic toxic side-effects | 39, 43, 44, 139 |
| | Twice daily application for 14–21 days | Topical cream (15%) | LCL | *L braziliensis* or *L mexicana*: 68–91% | No systemic toxic side-effects | 140, 141 |
| | Twice daily application for 20–30 days | Topical cream (15%) | LCL | *L major*: 17–68% | No systemic toxic side-effects | 142, 143 |
| | Twice daily application for 30 days | Topical cream (15%) | LCL | *L panamensis*: 70–79% | No systemic toxic side-effects | 144 |
| | Thrice daily application for 28 days | Topical cream (15%) | LCL | *L infantum*: 8% | No systemic toxic side-effects | 46 |
| Allopurinol | 20 mg/kg per day (~1200 mg) for 28 days | Oral | LCL | *L panamensis* or *L braziliensis*: 33% | Unconfirmed efficacy when used in combination with pentavalent antimony | 51, 124, 125 |
| | 1500 mg daily for 28 days | Oral | LCL | *L panamensis*: 41% | .. | 53 |
| Dapsone | 200 mg daily for 42 days | Oral | LCL | *L tropica* (unconfirmed): 82% | Seems ineffective against *L panamensis* | 125, 145 |
| Fluconazole | 200 mg daily for 42 days | Oral | LCL | *L major*: 79% | Seems ineffective for other species; expensive therapy | 41, 124, 125 |
| Itraconazole | 200 mg twice daily for 21–28 days | Oral | LCL | *L major*: 59%; *L tropica*: 70% | .. | 38, 42, 146 |
| | 400 mg for 28 days | Oral | LCL | *L panamensis*: 35% | .. | 53 |
| Ketoconazole | 600 mg daily for 28–30 days | Oral | LCL | *L braziliensis*: 30%; *L mexicana*: 89%; *L panamensis*: 76%; *L major*: 89% | .. | 47, 147, 148 |
| | For 21 days | Topical (cream) | LCL | *L major*: 29% | No systemic toxic side-effects | 40 |
| Zinc | 2.5–10 mg daily | Oral | LCL | *L major*: 84–97% | No systemic toxic side-effects | 149 |
| Cryotherapy | Local, one application | LCL | *L major*: 57% | No systemic toxic side-effects | 150 |
| Interferon γ (protocol variable) | Local, intralesionally | LCL | *L tropica*: 3% | No systemic toxic side-effects | 151 |
| Zinc sulphate solution (2%; protocol variable) | Local or topical, intralesionally | LCL | *L major*: 11–95% | No systemic toxic side-effects | 152, 153 |
Types of regimen: first-line treatment regimens; alternative treatment regimens that could be used should patients fail their first treatment course; and other treatment regimens that have been tested but for which comprehensive efficacy data have yet to be accumulated. With the exception of the studies assessing treatment options for mucosal leishmaniasis (ML), we only included clinical trials that: (1) assessed monotherapies; (2) had a placebo or pentavalent antimony control group administered intramuscularly, intravenously, or intralesionally; and (3) included treatment cohorts with a minimum sample size of ten. Also, reviewed studies had to clearly state efficacy endpoints and number of patients cured or failed according to these defined efficacy endpoints. All systemic treatments have moderate to serious side-effects and have been comprehensively reviewed by Berman and Croft and Yardley. See also Murray et al for details on antileishmanial therapies. *not reported. LCL=localised cutaneous leishmaniasis. *Dependent on number and size of lesions (eg, patients in Afghanistan with more than five lesions tend to be treated intramuscularly rather than intralesionally). Pentavalent antimony is either available in branded (sodium stibogluconate, Pentostam; or meglumine antimonate, Glucantime) or generic form. †Thermotherapy applied by localised radiofrequency waves, protocol dependent on number and size of lesions. ‡Can contain urea (10%) or methylbenzethonium chloride (12%).
efficacy for patients infected with *L braziliensis* in Guatemala, with the possibility for a species-specific tolerance to miltefosine supported by susceptibility data in vitro.
Despite the numerous clinical trials that have tested different treatment approaches for cutaneous leishmaniasis, comparisons between studies are problematic. First, cutaneous leishmaniasis lesions can self cure. Failure to include either negative (placebo) or positive (recommended standard treatment, such as pentavalent antimony) controls in the studies makes the interpretation of an effect of different drugs, doses, or schedules impossible, especially if small numbers of patients are used to assess treatment response. Second, infecting parasite species and strains clearly vary in their sensitivities to drugs, and cure rates of cutaneous leishmaniasis patients with moderate or severe disease (LCL vs mucosal leishmaniasis) are very different; infecting parasites should be characterised if financially and logistically feasible. Healing rates also depend on host factors, such as localisation and chronicity of lesions, underlying illness or concomitant infection, and acquired resistance to leishmania infection; thus, such data should be collected. Third, studies vary in experimental protocol (eg, study design, duration of follow-up) and in particular in their definition of clinical cure. For example, clinical cure may be defined as, “when lesions have more than 80% re-epithelialised by the first follow-up at 1–5 months”, or as, “complete re-epithelialisation of all lesions at the end of treatment and no reactivation or mucosal involvement during follow-up”. Standardised endpoints should be established.
**Disease control**
**Vector and reservoir control**
Because the strategies available are expensive and labour intensive, and because cutaneous leishmaniasis is a non-fatal disease, prevention and control strategies have mainly focused on treatment of the human disease, rather than on the elimination of reservoirs or reduction of human–vector contact. Hence, most approaches have been limited to pilot research studies and only a few have been brought up to operational scale.
Sandflies are highly susceptible to insecticides. Although they possess the necessary biochemical mechanisms, reports of resistance are few. Anecdotal evidence from Peruvian and Iranian malaria eradication campaigns in the 1950s suggested that residual spraying of houses is effective against endophilic and endophagic sandfly vectors, which was subsequently shown in controlled studies. Measures involving the participation of the at-risk human population focus on personal protection from cutaneous leishmaniasis (figure 6), including insecticide-impregnated materials (eg, bednets, curtains, clothes, or bed-sheets) and repellents, which may offer an alternative in places with poor health-service infrastructure and peridomestic leishmania transmission. Several studies have shown that pyrethroid-treated bednets provide 50–65% protection against infection or disease. However, similar to house spraying, the long-term feasibility of insecticide-treated materials is debatable, because of logistical constraints (eg, re-impregnation of materials) and the intervention’s economic cost. Opportunities for cost-effective scale-up of cutaneous leishmaniasis prevention and control through insecticide-treated materials are the recent development of long-lasting insecticide-treated nets (ie, WHO-approved Olyset [Sumitomo Chemical, Tokyo, Japan] and PermaNet [Westergaard Frandsen, Lausanne, Switzerland] nets, which are already extensively used in malaria control) or long-lasting insecticide formulations (ie, K-O TAB, Bayer Environmental Science, Monheim am Rhein, Germany). In forested environments (ie, in most endemic areas of South and Central America) health authorities are usually limited to treating human cutaneous leishmaniasis cases. Although prevention and control strategies (eg, environmental management, spraying of sandfly resting sites) have been explored, targeting the sandfly vector effectively in these habitats is difficult.
We know of only one reported example of reservoir control as a cutaneous leishmaniasis prevention and control strategy, in which zoonotic LCL caused by *L major* was controlled by destroying burrows of the rodent LCL reservoir.\textsuperscript{31} In endemic areas where dogs are domestic reservoirs of cutaneous leishmaniasis,\textsuperscript{60} deltamethrin-impregnated dog collars could be an effective and feasible strategy, especially if these areas are sympatric for visceral leishmaniasis or Chagas disease.\textsuperscript{71,172} To be sustainable in the long-term, cutaneous leishmaniasis control strategies will have to be integrated into a strategy addressing other vector-borne diseases (eg, malaria or Chagas disease).
**Vaccines**
The rationale for vaccine development is provided by the evidence that most individuals that had leishmaniasis or symptomless infection are resistant to subsequent clinical infections. As outlined in recent reviews,\textsuperscript{173–175} substantial effort has been spent in developing a leishmania vaccine, an effort that has so far remained fruitless. The only proven cutaneous leishmaniasis vaccine (practised for centuries) is the deliberate inoculation of virulent leishmania parasites, so-called leishmanisation.\textsuperscript{176} However, for several basic and logistic problems (eg, difficulties in maintaining parasite virulence, risk of unacceptable lesions in some recipients), leishmanisation is not currently recommended by WHO. Its use is restricted to a few countries (eg, Uzbekistan), notably as an evaluation method of new leishmaniasis vaccines. With the support of WHO’s Research and Training in Tropical Diseases programme, several vaccines, based on killed parasites, have been developed and assessed for their immunogenicity and efficacy in South and Central America, Sudan, and Iran.\textsuperscript{71–173} In all these studies, the Montenegro skin test, PBMC proliferation, or interferon-\(\gamma\) production were used as indicators of Th1 response for the selection of naive individuals and as a correlate for protection. Although tested vaccines were safe and immunogenic (ie, in terms of leishmanin skin test conversion or increase of specific interferon-\(\gamma\) production by PBMC), significant, long-lasting protection could not be shown. It seems that in leishmania vaccine studies, the specific DTH reaction induced by vaccination is not predictive of protection. These observations contradict the protective effect of leishmanin skin test reactivity in naturally infected individuals,\textsuperscript{79,177} and emphasise the complexity of *Leishmania* spp susceptibility and resistance mechanisms.
New approaches are now being investigated in the experimental leishmaniasis mouse models, with several *Leishmania* spp and sandfly saliva proteins having been identified as candidate vaccines.\textsuperscript{178–180} It is hoped that the recent completion of the genome sequence for *L major*,\textsuperscript{181} and soon *Lu longipalpis*,\textsuperscript{182} will yield novel strategies for vaccine development that take advantage of recent progress in molecular biology, immunology, and post-genomics.
**Panel: Priorities for research and public-health policy**
**Research**
*General approaches*
- Standardise protocols of experimental, clinical, and epidemiological studies, so that comparisons between studies can be made (eg, clinical trials must include placebo or antimony controls and should have the same clinical endpoints)
*Diagnosis, pathology, and immunology*
- Investigate relevance and cost-effectiveness of including species typing in the routine diagnosis in endemic countries with sympatric species
- Understand how innate immune system shapes adaptive antileishmanial immunity
*Treatment and vaccines*
- Assess the clinical efficacy of antileishmanial drugs that have recently become available in their generic forms (eg, fluconazole)
- Assess the effect of true parasite drug resistance on treatment efficacy
*Epidemiology, prevention, and control*
- Reassess the global burden of cutaneous leishmaniasis because current figures are based on poor notification data and do not include social impact (disability) caused by scarring of lesions
- Investigate associations between disease distribution, sociodemographic, and environmental risk factors at both small and larger levels so that rational prevention and control strategies can be developed
- Support field studies to investigate sandfly ecology, because they are fundamental in developing putative prevention and control strategies
**Public-health policy**
- Harmonise leishmaniasis notification, prevention, and control guidelines in endemic countries to allow better estimates of burden of disease
- Expand use of generic sodium stibogluconate, because it has shown to be as effective as branded antimony for treating cutaneous leishmaniasis and at a fraction of the economic cost
- Expand use of local, oral, and topical antileishmanial therapies, especially in areas where patient compliance and drug supply are problematic
- Develop cost-effective prevention and control strategies, especially if these can be integrated into programmes to control other diseases (eg, malaria or Chagas disease)
**Conclusions**
The leishmaniases are a complex group of diseases and although we know much more than we did a decade ago, we are no nearer to the prevention or control of this neglected disease, which mainly affects the world’s poorest populations.\textsuperscript{183} To do so requires professional and financial commitment, focusing on key research and policy areas (panel). Over the past decade, several reviews and reports have identified priorities in research and public-health policy with regard to cutaneous leishmaniasis. These have ranged from increasing efforts in vaccine research and development of antileishmanial combination therapies to the encouragement of multidisciplinary studies to consider the tremendous diversity of natural leishmania populations in protocol design and to maximise project output. Although some of these priorities are still relevant today, we believe that others should be included to bring the field significantly forward.
Management of patients can be substantially improved, by developing better approaches to case detection and treatment. Better case detection and epidemiological
surveillance are also required to better quantify the disease burden of cutaneous leishmaniasis. Several epidemiological aspects deserve further study. The relative association and contribution of environmental factors, parasite and vector species, exposure and susceptibility factors generating predisposition to disease, and distributions of infection and disease are poorly understood, and need to be elucidated for the design of any control strategy. If, for example, susceptibility factors are dominant, then comprehensive research on chemotherapy and vaccines should focus on how best to protect susceptible individuals; if exposure factors are more important, then the identification of risk factors would help to guide the design of prevention strategies.
Conflicts of interest
RR has been a consultant to Thermosurgery Technologies Inc, received conference travel funds from Zentaris and Intervet, was provided free dog collars from Intervet to carry out field trials in Brazil, and was provided free miltefosine by Zentaris to carry out a clinical trial on its efficacy in Afghanistan. All other authors declare that they have no conflicts of interest.
Acknowledgments
We are grateful to Rupert Quinnell for valuable comments on the manuscript and various colleagues who contributed to helpful discussions and provided photographs for figure 3A (Ray Wilson) and figure 6C (Mark Rowland); we also thank three anonymous reviewers for constructive comments on the submitted manuscript. Our work is and has been supported by grants from the Albert Berman Foundation, Afghan Research Evaluation Unit, Belgian Agency for Cooperation and Development, Conselho Nacional de Pesquisa, European Union (European Commission [EC], EC INCO Programme, EC Humanitarian Office), Gesellschaft für Technische Zusammenarbeit, Hilda Leeven Family Fund, Office of the United Nations High Commissioner for Refugees, Sir Halley Stewart Trust, United Nations Aid Mission to Afghanistan, Wellcome Trust, and WHO. SB is supported by a Wellcome Trust Advanced Training Fellowship (073656). The opinions expressed in this Review are those of the authors and may not reflect the position of their employing organisations nor of their work’s sources of funding.
References
1. WHO. The world health report 2004. Changing history. Geneva: WHO, 2004. http://www.who.int/whr/2004/en/index.html (accessed June 12, 2007).
2. Murray HW, Berman JD, Davies CR, Saravia NG. Advances in leishmaniasis. Lancet 2005; 366: 1561–77.
3. Olliaro PL, Guerin PJ, Gersl S, Haaskjold AA, Rotttingen JA, Sundar S. Treatment options for visceral leishmaniasis: a systematic review of clinical studies done in India, 1980–2004. Lancet Infect Dis 2005; 5: 763–74.
4. Guerin PJ, Olliaro P, Sundar S, et al. Visceral leishmaniasis: current status of control, diagnosis, and treatment, and a proposed research and development agenda. Lancet Infect Dis 2002; 2: 494–501.
5. Desjeux P. Leishmaniasis. Nat Rev Microbiol 2004; 2: 692.
6. Reithinger R, Mohsen M, Aadil K, Sidiqi M, Erasmus P, Coleman PG. Antihypnotic cutaneous leishmaniasis, Kabul, Afghanistan. Emerg Infect Dis 2003; 9: 727–29.
7. Davies CR, Reithinger R, Campbell-Lendrum D, Feliciangeli D, Borges R, Rodriguez N. The epidemiology and control of leishmaniasis in Andean countries. Cad Saude Publica 2000; 16: 925–50.
8. Brandão-Filho SP, Campbell-Lendrum D, Brito ME, Shaw JJ, Davies CR. Epidemiological surveys confirm an increasing burden of cutaneous leishmaniasis in north-east Brazil. Trans R Soc Trop Med Hyg 1999; 93: 488–94.
9. King RJ, Campbell-Lendrum DH, Davies CR. Predicting geographic variation in cutaneous leishmaniasis, Colombia. Emerg Infect Dis 2004; 10: 598–607.
10. Tayeh A, Jalouk L, Cairncross S. Twenty years of cutaneous leishmaniasis in Aleppo, Syria. Trans R Soc Trop Med Hyg 1997; 91: 657–59.
11. Yadon ZE, Quigley MA, Davies CR, Rodrigues LC, Segura EL. Assessment of leishmaniasis notification system in Santiago del Estero, Argentina, 1990–1993. Am J Trop Med Hyg 2001; 65: 27–30.
12. Molina R, Gradoni L, Alvar J. HIV and the transmission of Leishmania. Ann Trop Med Parasitol 2003; 97 (suppl 1): 29–45.
13. Croft SL, Sundar S, Fairlamb AH. Drug resistance in leishmaniasis. Clin Microbiol Rev 2006; 19: 111–26.
14. Escobar MA, Martinez F, Scott Smith D, Palma GI. American cutaneous and mucocutaneous leishmaniasis ( tegumentary): a diagnostic challenge. Trop Doct 1992; 22: 69–78.
15. Desjeux P. The increase in risk factors for leishmaniasis worldwide. Trans R Soc Trop Med Hyg 2001; 95: 239–43.
16. Reithinger R, Espinoza JC, Davies CR. The transmission dynamics of canine American cutaneous leishmaniasis in Huánuco, Peru. Am J Trop Med Hyg 2003; 69: 473–80.
17. Guthmann JP, Calmet J, Rosales E, Cruz M, Chang J, Dedet JP. Patients’ associations and the control of leishmaniasis in Peru. Bull World Health Organ 1997; 75: 39–44.
18. Massoom M, Marri SM. Current status of leishmaniasis in Pakistan. In: Bhaduri AN, Basu MK, Sen AK, Kumar S, eds. Current trends in leishmaniasis research. New Delhi: Council of Scientific and Industrial Research, 1993: 231–36.
19. Weina PJ, Neafie RC, Wortmann G, Pollemus M, Aronson NE. Old world leishmaniasis: an emerging infection among deployed US military and civilian workers. Clin Infect Dis 2004; 39: 1674–80.
20. Blum J, Desjeux P, Schwartz E, Beck B, Hatz C. Treatment of cutaneous leishmaniasis among travellers. J Antimicrob Chemother 2004; 53: 158–66.
21. Chihhi S, Guessous-Idrissi N, Hamdani A, et al. Leishmania tropica cutaneous leishmaniasis in an emerging focus in North Morocco: new clinical forms. Ann Dermatol Venereol 1999; 126: 419–22.
22. Jacobson RL, Eisenberger CL, Svobodova M, et al. Outbreak of cutaneous leishmaniasis in northern Israel. J Infect Dis 2003; 188: 1065–73.
23. Motazedian H, Noamanpoor B, Ardehali S. Characterization of Leishmania parasites isolated from provinces of the Islamic Republic of Iran. East Mediterr Health J 2002; 8: 338–44.
24. Brooker S, Mohammed N, Adil K, et al. Leishmaniasis in refugee and local Pakistani populations. Emerg Infect Dis 2004; 10: 1681–84.
25. Killick-Kendrick R. The biology and control of phlebotomine sandflies. Clin Dermatol 1999; 17: 279–89.
26. Castellucci L, Cheng LH, Araujo C, et al. Familial aggregation of mucosal leishmaniasis in northeast Brazil. Am J Trop Med Hyg 2005; 73: 69–73.
27. Yadon ZE, Rodrigues LC, Davies CR, Quigley MA. Indoor and peridomestic transmission of American cutaneous leishmaniasis in northwestern Argentina: a retrospective case-control study. Am J Trop Med Hyg 2003; 68: 519–26.
28. Miranda C, Marques CA, Massa JL. Satellite remote sensing as a tool for the analysis of the occurrence of American cutaneous leishmaniasis in Brazil. Rev Saude Publica 1998; 32: 455–63.
29 Chaves LF, Pascual M. Climate cycles and forecasts of cutaneous leishmaniasis, a nonstationary vector-borne disease. *PloS Med* 2006; 3: 1320–28.
30 Herwaldt BL. Laboratory-acquired parasitic infections from accidental exposures. *Clin Microbiol Rev* 2001; 14: 659–88.
31 Alexander B, Agudelo LA, Navarro JF, et al. Relationship between coffee cultivation in Colombia and exposure to *Leishmania*. *Trans R Soc Trop Med Hyg* (in press).
32 Campbell-Lendrum DH, Brandao-Filho SP, Pinto MC, Vexenat A, Ready PD, Daves CR. Domesticity of *Lutzomyia whitmani* (Diptera: Psychodidae) populations: field experiments indicate behavioural differences. *Bull Entomol Res* 2000; 90: 41–48.
33 Ashford RW. Leishmaniasis reservoirs and their significance in control. *Clin Dermatol* 1996; 14: 523–32.
34 Ashford RW. What it takes to be a reservoir host. *Belg J Zool* 1997; 127 (suppl 1): 83–90.
35 Peters W, Killick-Kendrick R, eds. The leishmaniases in biology and medicine: clinical aspects and control, vol 2. London: Academic Press, 1987.
36 Turetz ML, Machado PR, Ko AL, et al. Disseminated leishmaniasis: a new and emerging form of leishmaniasis observed in northeastern Brazil. *J Infect Dis* 2002; 186: 1829–34.
37 Barral A, Guerreiro J, Bomfim G, Correia D, Barral-Netto M, Carvalho EM. Lymphadenopathy as the first sign of human cutaneous infection by *Leishmania braziliensis*. *Am J Trop Med Hyg* 1995; 53: 256–59.
38 Nassiri-Kashani M, Firooz A, Khamesipour A, et al. A randomized, double-blind, placebo-controlled clinical trial of itraconazole in the treatment of cutaneous leishmaniasis. *J Eur Acad Dermatol Venereol* 2005; 19: 80–83.
39 Asilian A, Jalayer T, Whitworth JA, Ghasemi RL, Nilforooshzadeh M, Olliaro P. A randomized, placebo-controlled trial of a two-week regimen of aminosidine (paromomycin) ointment for treatment of cutaneous leishmaniasis in Iran. *Am J Trop Med Hyg* 1996; 53: 648–51.
40 Momeni AZ, Aminjavaheri M, Omidghaemi MR. Treatment of cutaneous leishmaniasis with ketoconazole cream. *J Dermatolog Treat* 2003; 14: 26–29.
41 Alrajhi AA, Ibrahim EA, De Vol EB, Khairat M, Faris RM, Maguire JH. Fluconazole for the treatment of cutaneous leishmaniasis caused by *Leishmania major*. *N Engl J Med* 2002; 346: 891–95.
42 Momeni AZ, Jalayer T, Emanjomehm M, et al. Treatment of cutaneous leishmaniasis with itraconazole. Randomized double-blind study. *Arch Dermatol* 1996; 132: 784–86.
43 Ben Salah A, Zakraoui H, Zaoutour A, et al. A randomized, placebo-controlled trial of aminosidine treatment of cutaneous leishmaniasis with paromomycin ointment. *Am J Trop Med Hyg* 1995; 53: 162–66.
44 el-On J, Haley S, Grunwald MH, Weintraub L. Topical treatment of Old World cutaneous leishmaniasis caused by *Leishmania major*: a double-blind control study. *J Am Acad Dermatol* 1992; 27: 227–31.
45 Soto J, Arana BA, Toledo J, et al. Miltefosine for New World cutaneous leishmaniasis. *Clin Infect Dis* 2004; 38: 1266–72.
46 Neva FA, Ponce C, Ponce E, Kreutzer R, Modabber F, Olliaro P. Non-ulcerative cutaneous leishmaniasis in Honduras fails to respond to topical paromomycin. *Trans R Soc Trop Med Hyg* 1997; 91: 473–75.
47 Navin TR, Arana BA, Arana FE, Berman JD, Chajon JE. Placebo-controlled clinical trial of sodium dibucilate (Pentostam) versus ketoconazole for treating cutaneous leishmaniasis in Guatemala. *J Infect Dis* 1992; 165: 528–34.
48 Navin TR, Arana BA, Arana FE, de Merida AM, Castillo AL, Pozuelos JL. Placebo-controlled clinical trial of meglinime antimonate (Glucantime) vs localized controlled heat in the treatment of cutaneous leishmaniasis in Guatemala. *Am J Trop Med Hyg* 1990; 42: 43–50.
49 Dowlati Y. Cutaneous leishmaniasis: clinical aspect. *Clin Dermatol* 1996; 14: 425–31.
50 Soto JM, Toledo JT, Gutierrez P, et al. Treatment of cutaneous leishmaniasis with a topical antileishmanial drug (WR279396): phase 2 pilot study. *Am J Trop Med Hyg* 2002; 66: 147–51.
51 Velez I, Agudelo S, Hendrickx E, et al. Inefficacy of allopurinol as monotherapy for Colombian cutaneous leishmaniasis: A randomized, controlled trial. *Ann Intern Med* 1997; 126: 232–36.
52 Soto-Mancipe J, Grogli M, Berman JD. Evaluation of pentamidine for the treatment of cutaneous leishmaniasis in Colombia. *Clin Infect Dis* 1993; 16: 417–25.
53 Guderian RH, Chico ME, Rogers MD, Pattishall KM, Grogli M, Berman JD. Placebo controlled treatment of Ecuadorian cutaneous leishmaniasis. *Am J Trop Med Hyg* 1991; 45: 92–97.
54 Yanik M, Gurel MS, Simsek Z, Kati M. The psychological impact of cutaneous leishmaniasis. *Clin Exp Dermatol* 2004; 29: 464–67.
55 Saravia NG, Holguin AF, McMahon-Pratt D, D’Alessandro A. Muco-cutaneous leishmaniasis in Colombia: *Leishmania braziliensis* subspecies diversity. *Am J Trop Med Hyg* 1985; 34: 714–20.
56 Santrich C, Segura I, Arias AL, Saravia NG. Mucosal disease caused by *Leishmania braziliensis guyanensis*. *Am J Trop Med Hyg* 1990; 42: 513–19.
57 Bezal A, Pedral-Sampaio D, Grimaldi Junior G, et al. Leishmaniasis in Bahia, Brazil: evidence that *Leishmania amazonensis* produces a wide spectrum of clinical disease. *Am J Trop Med Hyg* 1991; 44: 536–46.
58 Kharfi M, Fazaa B, Chaker E, Kamoun MR. Mucosal localization of leishmaniasis in Tunisia: 5 cases. *Ann Dermatol Venereol* 2003; 130: 27–30.
59 Morsy TA, Khalil NM, Salama MM, Hamdi KN, al Shamrany YA, Abdalla KF. Mucosal leishmaniasis caused by *Leishmania tropica* in Saudi Arabia. *J Egypt Soc Parasitol* 1995; 25: 73–79.
60 Aliaga L, Cobo F, Mediavilla JD, et al. Localized mucosal leishmaniasis due to *Leishmania (Leishmania) infantum*: clinical and microbiological findings in 31 patients. *Medicine (Baltimore)* 2003; 82: 147–58.
61 Marsden PD. Mucosal leishmaniasis ("espundia" Escomel, 1911). *Trans R Soc Trop Med Hyg* 1986; 80: 859–76.
62 Boaventura VS, Cafe V, Costa J, et al. Concomitant early mucosal and cutaneous leishmaniasis in Brazil. *Am J Trop Med Hyg* 2006; 75: 267–69.
63 Dimier-David L, David C, Munoz M, et al. Epidemiological, clinical and biological features of mucocutaneous leishmaniasis in Bolivia after a 221 patient sample. *Bull Soc Pathol Exot* 1993; 86: 106–11.
64 Rogers ME, Ilg T, Nikolaev AV, Ferguson MA, Bates PA. Transmission of cutaneous leishmaniasis by sandflies is enhanced by regurgitation of IPPG. *Nature* 2004; 430: 463–67.
65 Vannier-Santos MA, Martiny A, de Souza W. Cell biology of *Leishmania* spp: invading and evading. *Curr Pharm Des* 2002; 8: 397–318.
66 Basu MK, Ray M. Macrophage and *Leishmania*: an unacceptable coexistence. *Crit Rev Microbiol* 2005; 31: 145–54.
67 Scott P. Immunologic memory in cutaneous leishmaniasis. *Clin Microbiol* 2005; 7: 1707–13.
68 Schubach A, Haddad F, Oliveira-Neto MP, et al. Detection of *Leishmania* DNA by polymerase chain reaction in scars of treated human patients. *J Infect Dis* 1998; 178: 911–14.
69 de Oliveira Camero P, Junger J, do Espirito Santo Silva Pires F, et al. Haematogenous dissemination of *Leishmania (Viannia) braziliensis* in human American cutaneous leishmaniasis. *Trans R Soc Trop Med Hyg* 1996; 100: 1112–17.
70 Saravia NG, Weigel K, Segura I, et al. Recurrent lesions in human *Leishmania braziliensis* infections—reactivation or reinfection? *Lancet* 1990; 336: 398–402.
71 Wortmann CW, Aronson NE, Miller RS, Blazes D, Oster CN. Cutaneous leishmaniasis following local trauma: a clinical pearl. *Clin Infect Dis* 2000; 31: 199–201.
72 Yardley V, Croft SL. Animal models of cutaneous leishmaniasis. In: Zak O, ed. Handbook of animal models of infection. New York: Academic Press, 1999: 775–81.
73 Sacks D, Nohen-Trauth N. The immunology of susceptibility and resistance to *Leishmania major* in mice. *Nat Rev Immunol* 2002; 2: 845–58.
74 Gumy A, Louis JA, Launois P. The murine model of infection with *Leishmania major* and its importance for the deciphering of mechanisms underlying differences in Th cell differentiation in mice from different genetic backgrounds. *Int J Parasitol* 2004; 34: 433–44.
75 Alexander J, Bryson K. T helper (h)1/Th2 and *Leishmania*: paradox rather than paradigm. *Immunol Lett* 2005; 99: 17–23.
76 Pirmez C, Yamamura M, Uyemura K, Paes-Oliveira M, Conceicao-Silva F, Modlin RL. Cytokine patterns in the pathogenesis of human leishmaniasis. *J Clin Invest* 1993; **91**: 1390–95.
77 Ribeiro-de-Jesus A, Almeida RP, Lessa H, Bacellar O, Carvalho EM. Cytokine profile and pathology in human leishmaniasis. *Braz J Med Biol Res* 1998; **31**: 143–48.
78 Sassi A, Louzir H, Ben Salah A, Mokni M, Ben Ounnan A, Dellagi K. Leishmanin skin test lymphoproliferative response and cytokine production after symptomatic or asymptomatic *Leishmania major* infection in Tunisia. *Clin Exp Immunol* 1999; **116**: 127–32.
79 Davies CR, Llanos-Cuentas EA, Pyke SD, Dye C. Cutaneous leishmaniasis in the Peruvian Amazon: an experimental study of infection and immunity. *Epidemiol Infect* 1995; **114**: 297–318.
80 Antonelli LR, Dutra WO, Almeida RP, Bacellar O, Carvalho EM, Gollob KJ. Activated inflammatory T cells correlate with lesion size in human cutaneous leishmaniasis. *Immunol Lett* 2005; **101**: 226–30.
81 Bosque F, Saravia NG, Valderrama I, Milon G. Distinct innate and acquired immune responses to *Leishmania* in putative susceptible and resistant human populations endemically exposed to *L (Viannia) panamensis* infection. *Scand J Immunol* 2000; **51**: 533–41.
82 Ajdary S, Alimohammadian MH, Eslami MB, Kemp K, Kharazmi A. Comparison of the immune profile of nonhealing cutaneous leishmaniasis patients with those with active lesions and those who have recovered from infection. *Infect Immun* 2000; **68**: 1760–64.
83 Louzir H, Melby PC, Ben Salah A, et al. Immunologic determinants of disease evolution in localized cutaneous leishmaniasis due to *Leishmania major*. *J Infect Dis* 1998; **177**: 1687–95.
84 Rocha PN, Almeida RP, Bacellar O, et al. Down-regulation of Th1 type of response in early human American cutaneous leishmaniasis. *J Infect Dis* 1999; **180**: 1731–34.
85 Bomfim G, Nascimento C, Costa J, Carvalho EM, Barral-Netto M, Barral A. Variation of cytokine patterns related to therapeutic response in diffuse cutaneous leishmaniasis. *Exp Parasitol* 1996; **84**: 188–94.
86 Amato VS, de Andrade HF, Duarte MI. Mucosal leishmaniasis: in situ characterization of the host inflammatory response, before and after treatment. *Acta Trop* 2003; **85**: 39–49.
87 Saravia NG, Valderrama L, Laborda M, et al. The relationship of *Leishmania braziliensis* subspecies and immune response to disease expression in New World leishmaniasis. *J Infect Dis* 1989; **159**: 725–35.
88 Barral-Netto M, Barral A, Brodskey C, Carvalho EM, Reed SG. Cytotoxicity in human mucosal and cutaneous leishmaniasis. *Para Immunol* 1995; **17**: 21–28.
89 Brodskey CJ, Barral A, Boaventura V, Carvalho E, Barret-Netto M. Parasite-driven *in vitro* human lymphocyte cytotoxicity against autologous infected macrophages from mucosal leishmaniasis. *J Immunol* 1997; **159**: 4467–73.
90 Maasho K, Sanchez F, Schurr E, Hailu A, Akuffo H. Indications of the protective role of natural killer cells in human cutaneous leishmaniasis in an area of endemicity. *Infect Immun* 1998; **66**: 2698–704.
91 Nylen S, Maasho K, Söderström K, Ilg T, Akuffo H. Live *Leishmania* promastigotes can directly activate primary human natural killer cells to produce interferon-gamma. *Clin Exp Immunol* 2003; **131**: 457–67.
92 Bousoffara T, Louzir H, Ben Salah A, Dellagi K. Analysis of granzyme B activity as a surrogate marker of *Leishmania*-specific cell-mediated cytotoxicity in zoonotic cutaneous leishmaniasis. *J Infect Dis* 2004; **189**: 1265–73.
93 Kariminia A, Bourreau E, Pasclis H, et al. Transforming growth factor beta 1 production by CD4+ CD25+ regulatory T cells in peripheral blood mononuclear cells from healthy subjects stimulated with *Leishmania guyanensis*. *Infect Immun* 2005; **73**: 5908–14.
94 Campanelli AP, Roselino AM, Cavassani KA, et al. CD4+CD25+ T cells in skin lesions of patients with cutaneous leishmaniasis exhibit phenotypic and functional characteristics of natural regulatory T cells. *J Infect Dis* 2006; **193**: 1311–22.
95 Guerboi S, Guizani I, Speybroeck N, Le Ray D, Dujardin JC. Genomic polymorphism of *Leishmania infantum*: a relationship with clinical pleomorphism? *Infect Genet Evol* 2001; **1**: 49–59.
96 Schonian G, Akuffo H, Lewin S, et al. Genetic variability within the species *Leishmania aethiopica* does not correlate with clinical variations of cutaneous leishmaniasis. *Mol Biochem Parasitol* 2000; **106**: 239–48.
97 Chang KP, Reed SG, McGwire BS, Soong L. *Leishmania* model for microbial virulence: the relevance of parasite multiplication and pathoantigenicity. *Acta Trop* 2003; **85**: 375–90.
98 Rivas L, Moreno J, Canavate C, Alvar J. Virulence and disease in leishmaniasis: what is relevant for the patient? *Trends Parasitol* 2004; **20**: 367–73.
99 Colmeneros M, Kar S, Goldsmith-Pestana K, McMahon-Pratt D. Mechanisms of pathogenesis: differences amongst *Leishmania* species. *Trans R Soc Trop Med Hyg* 2002; **96** (suppl 1): S3–7.
100 Turco SJ, Spath GF, Beverley SM. Is lipophosphoglycan a virulence factor? A surprising diversity between *Leishmania* species. *Trends Parasitol* 2001; **17**: 223–26.
101 Teixeira MJ, Fernandes JD, Teixeira CR, et al. Distinct *Leishmania braziliensis* isolates induce different phases of chemokine expression patterns. *Infect Immun* 2005; **73**: 1191–95.
102 Dujardin JC, Victoir K, De Doncker S, Guerboi S, Arevalo J, Le Ray D. Molecular epidemiology and diagnosis of *Leishmania*: what have we learnt from genome structure, dynamics and function? *Trans R Soc Trop Med Hyg* 2002; **96** (suppl 1): S81–86.
103 Victoir K, Dujardin JC, De Doncker S, et al. Plasticity of *gp63* gene organization in *Leishmania (Viannia) braziliensis* and *Leishmania (Viannia) peruviana*. *Parasitology* 1995; **111**: 265–73.
104 Victoir K, Dujardin JC. How to succeed in parasitic life without sex? Asking *Leishmania*. *Trends Parasitol* 2002; **18**: 81–85.
105 Victoir K, Arevalo J, De Doncker S, et al. Complexity of the major surface protease (*mp*) gene organization in *Leishmania (Viannia) braziliensis*: evolutionary and functional implications. *Parasitology* 2005; **131**: 207–14.
106 Garcia L, Kindt A, Bermudez H, et al. Culture-independent species typing of neotropical *Leishmania* for clinical validation of a PCR-based assay targeting heat shock protein 70 genes. *J Clin Microbiol* 2004; **42**: 2294–97.
107 Weigel MM, Armijos RX, Zurita C, Racines J, Reddy A, Mosquera J. Nodulation and cutaneous leishmaniasis in rural Ecuadorian children. *J Trop Pediatr* 1995; **41**: 22–28.
108 Handman E, Elso C, Foote S. Genes and susceptibility to leishmaniasis. *Adv Parasitol* 2005; **59**: 1–75.
109 Walton BC, Valverde L. Racial differences in espundia. *Am Trop Med Parasitol* 1977; **78**: 23–29.
110 Al-Gindan Y, Abdul-Aziz O, Kubba R. Cutaneous leishmaniasis in Al-Hassa, Saudi Arabia. *Int J Dermatol* 1984; **23**: 194–97.
111 Lipoldova M, Demant P. Genetic susceptibility to infectious disease: lessons from mouse models of leishmaniasis. *Nat Rev Genet* 2006; **7**: 294–305.
112 Lara ML, Layrisse Z, Scorzai JV, et al. Immunogenetics of human American cutaneous leishmaniasis. Study of HLA haplotypes in 24 families from Venezuela. *Hum Immunol* 1991; **30**: 129–35.
113 Blackwell JM. Tumour necrosis factor alpha and mucocutaneous leishmaniasis. *Parasitol Today* 1999; **15**: 73–75.
114 Sacks D, Kamhawi S. Molecular aspects of parasite-vector and vector-host interactions in leishmaniasis. *Annu Rev Microbiol* 2001; **55**: 453–83.
115 Belkaid Y, Valenzuela JG, Kamhawi S, Rowton E, Sacks DL, Ribeiro JM. Delayed-type hypersensitivity to *Phlebotomus papatasi* sandfly bite: an adaptive response induced by the fly? *Proc Natl Acad Sci USA* 2000; **97**: 6704–09.
116 Reithinger R, Dujardin JC. Molecular diagnosis of leishmaniasis: current status and future applications. *J Clin Microbiol* 2007; **45**: 21–25.
117 Kar K. Serodiagnosis of leishmaniasis. *Crit Rev Microbiol* 1995; **21**: 123–52.
118 Weigle KA, de Davalos M, Heredia P, Molineros R, Saravia NG, D’Alessandro A. Diagnosis of cutaneous and mucocutaneous leishmaniasis in Colombia: a comparison of seven methods. *Am J Trop Med Hyg* 1987; **36**: 489–96.
119 Dedet JP, Melogno R, Cardenas F, et al. Rural campaign to diagnose and treat mucocutaneous leishmaniasis in Bolivia. *Bull World Health Organ* 1995; **73**: 339–45.
120 Conviat J. Leishmaniasis: immunological and clinical aspects and vaccines in Venezuela. *Clin Dermatol* 1996; **14**: 479–87.
121 Roussel M, Nacher M, Fremont G, et al. Comparison between one and two injections of pentamidine isethionate, at 7 mg/kg in each injection, in the treatment of cutaneous leishmaniasis in French Guiana. *Ann Trop Med Parasitol* 2006; **100**: 307–14.
122 Lai A Fat EJ, Vrede MA, Soetenseno RM, Lai A Fat RF. Pentamidine, the drug of choice for the treatment of cutaneous leishmaniasis in Surinam. *Int J Dermatol* 2002; **41**: 796–800.
123 Oliveira-Neto MP, Schubach A, Mattos M, Goncalves-Costa SC, Pirmez C. Treatment of American cutaneous leishmaniasis: a comparison between low dosage (5 mg/kg/day) and high dosage (20 mg/kg/day) antimony regimens. *Pathol Biol (Paris)* 1997; **45**: 496–99.
124 Berman JD. Human leishmaniasis: clinical, diagnostic, and chemotherapeutic developments in the last 10 years. *Clin Infect Dis* 1997; **24**: 684–703.
125 Croft SL, Yardley V. Chemotherapy of leishmaniasis. *Curr Pharm Des* 2002; **8**: 319–42.
126 Franke ED, Wignall FS, Cruz ME, et al. Efficacy and toxicity of sodium stibogluconate for mucosal leishmaniasis. *Ann Intern Med* 1990; **113**: 934–40.
127 Yardley V, Ortuno N, Llanos-Cuentas A, et al. American tegumentary leishmaniasis: is antimonial treatment outcome related to parasite drug susceptibility? *J Infect Dis* 2006; **194**: 1168–75.
128 Reithinger R, Mohsen M, Wahid M, et al. Efficacy of thermotherapy to treat cutaneous leishmaniasis caused by *Leishmania tropica* in Kabul, Afghanistan: a randomized, controlled trial. *Clin Infect Dis* 2005; **40**: 1148–55.
129 Martinez S, Marr JJ. Allopurinol in the treatment of American cutaneous leishmaniasis. *N Engl J Med* 1992; **326**: 741–44.
130 Palacios R, Osorio LE, Grajewl LF, Ochoa MT. Treatment failure in children in a randomized clinical trial with 10 and 20 days of meglumine antimoniate for cutaneous leishmaniasis due to *Leishmania Viannia* species. *Am J Trop Med Hyg* 2001; **64**: 187–93.
131 Arana BA, Navin TR, Arana FE, Berman JD, Rosenkaimer F. Efficacy of a short course (10 days) of high-dose meglumine antimoniate with or without interferon-gamma in treating cutaneous leishmaniasis in Guatemala. *Clin Infect Dis* 1994; **18**: 381–84.
132 Wortmann G, Miller RS, Oster C, Jackson J, Aronson N. A randomized, double-blind study of the efficacy of a 10- or 20-day course of sodium stibogluconate for treatment of cutaneous leishmaniasis in United States military personnel. *Clin Infect Dis* 2002; **35**: 261–67.
133 Llanos-Cuentas A, Echevarria J, Cruz M, et al. Efficacy of sodium stibogluconate alone and in combination with allopurinol for treatment of mucocutaneous leishmaniasis. *Clin Infect Dis* 1997; **25**: 677–84.
134 Alkhawajah AM, Larbi E, al-Gindan Y, Abahussein A, Jain S. Treatment of cutaneous leishmaniasis with antimony: intramuscular versus intralesional administration. *Ann Trop Med Parasitol* 1997; **91**: 899–905.
135 Andersen EM, Cruz-Saldarriaga M, Llanos-Cuentas A, et al. Comparison of meglumine antimoniate and pentamidine for Peruvian cutaneous leishmaniasis. *Am J Trop Med Hyg* 2005; **72**: 133–37.
136 de Paula CD, Sampaio JH, Cardoso DR, Sampaio RN. A comparative study between the efficacy of pentamidine isothionate given in three doses for one week and N-methyl-glucamine in a dose of 20mgSbV/day for 20 days to treat cutaneous leishmaniasis. *Rev Soc Bras Med Trop* 2003; **36**: 365–71 (in Portuguese).
137 Soto J, Toledo J, Valda L, et al. Treatment of Bolivian mucosal leishmaniasis with miltefosine. *Clin Infect Dis* 2007; **44**: 350–56.
138 Hepburn NC, Tidman MJ, Hunter JA. Aminosidine (paromomycin) versus sodium stibogluconate for the treatment of American cutaneous leishmaniasis. *Trans R Soc Trop Med Hyg* 1994; **88**: 700–03.
139 el-Safi SH, Murphy AG, Bryceon AD, Neal RA. A double-blind clinical trial of the treatment of cutaneous leishmaniasis with paromomycin ointment. *Trans R Soc Trop Med Hyg* 1990; **84**: 690–91.
140 Weinrauch L, Cawich F, Craig P, Sosa JX, el-On J. Topical treatment of New World cutaneous leishmaniasis in Belize: a clinical study. *J Am Acad Dermatol* 1993; **29**: 443–46.
141 Arana BA, Mendoza CE, Rizzo NR, Kroeger A. Randomized, controlled, double-blind trial of topical treatment of cutaneous leishmaniasis with paromomycin plus methylbenzethonium chloride ointment in Guatemala. *Am J Trop Med Hyg* 2001; **65**: 466–70.
142 Shazad B, Abbazadeh B, Khamesipour A. Comparison of topical paromomycin sulfate (twice/day) with intralesional meglumine antimoniate for the treatment of cutaneous leishmaniasis caused by *L major*. *Eur J Dermatol* 2005; **15**: 85–87.
143 Iraji F, Sadeghinia A. Efficacy of paromomycin ointment in the treatment of cutaneous leishmaniasis: results of a double-blind, randomized trial in Isfahan, Iran. *Am J Trop Med Parasitol* 2005; **99**: 3–9.
144 Armijos RX, Weigel MM, Calvopina M, Mancheno M, Rodriguez R. Comparison of the effectiveness of two topical paromomycin treatments versus meglumine antimoniate for New World cutaneous leishmaniasis. *Acta Trop* 2004; **91**: 153–60.
145 Dogra J. A double-blind study on the efficacy of oral dapsone in cutaneous leishmaniasis. *Trans R Soc Trop Med Hyg* 1991; **85**: 212–13.
146 Dogra J, Saxena VN. Itraconazole and leishmaniasis: a randomised double-blind trial in cutaneous disease. *Int J Parasitol* 1996; **26**: 1413–15.
147 Saenz RE, Paz H, Berman JD. Efficacy of ketoconazole against *Leishmania braziliensis panamensis* cutaneous leishmaniasis. *Am J Med* 1990; **89**: 147–55.
148 Salmanpour R, Handjani F, Nouhpisheh MK. Comparative study of the efficacy of oral ketoconazole with intra-lesional meglumine antimoniate (Glucantime) for the treatment of cutaneous leishmaniasis. *J Dermatolog Treat* 2001; **12**: 159–62.
149 Sharquie KE, Najim RA, Farjou IB, Al-Timimi DJ. Oral zinc sulphate in the treatment of acute cutaneous leishmaniasis. *Clin Exp Dermatol* 2001; **26**: 21–26.
150 Asilian A, Sadeghinia A, Faghili G, Momeni A. Comparative study of the efficacy of combined cryotherapy and intralesional meglumine antimoniate (Glucantime) cryotherapy and intralesional meglumine antimoniate (Glucantime) alone for the treatment of cutaneous leishmaniasis. *Int J Dermatol* 2004; **43**: 281–83.
151 Harms G, Chehade AK, Douba M, et al. A randomized trial comparing a pentavalent antimonial drug and recombinant interferon-gamma in the local treatment of cutaneous leishmaniasis. *Trans R Soc Trop Med Hyg* 1991; **85**: 214–16.
152 Firooz A, Khatami A, Khamesipour A, et al. Intralosomal injection of 2% zinc sulfate solution in the treatment of acute old world cutaneous leishmaniasis: a randomized, double-blind, controlled clinical trial. *J Drugs Dermatol* 2005; **4**: 473–79.
153 Sharquie KE, Najim RA, Farjou IB. A comparative controlled trial of intralesionally-administered zinc sulphate, hypertonic sodium chloride and pentavalent antimony compound against acute cutaneous leishmaniasis. *Clin Exp Dermatol* 1997; **22**: 169–73.
154 Franke ED, Llanos-Cuentas A, Echevarria J, et al. Efficacy of 28-day and 40-day regimens of sodium stibogluconate (Pentostam) in the treatment of mucosal leishmaniasis. *Am J Trop Med Hyg* 1994; **51**: 77–82.
155 Oliveira-Neto MP, Schubach A, Mattos M, da Costa SC, Pirmez C. Intralosomal therapy of American cutaneous leishmaniasis with pentavalent antimony in Rio de Janeiro, Brazil—an area of *Leishmania (V) braziliensis* transmission. *Int J Dermatol* 1997; **36**: 464–68.
156 Sabano E, Hidalgo H, Zeledon R. Successful intralosomal treatment of leishmaniasis caused by *Leishmania braziliensis panamensis* using glucantime. *Med Cutan Ibero Lat Am* 1984; **12**: 19–24 (in Spanish).
157 Reithinger R, Coleman PG. Treating cutaneous leishmaniasis patients in Kabul, Afghanistan: cost-effectiveness of an operational program in a complex emergency setting. *BMC Infect Dis* 2007; **7**: 3.
158 Yardley V, Croft SL. A comparison of the activities of three amphotericin B lipid formulations against experimental visceral and cutaneous leishmaniasis. *Int J Antimicrob Agents* 2000; **13**: 243–48.
159 Nonata R, Sampaio R, Marsden PD. Mucosal leishmaniasis unresponsive to glucantime therapy successfully treated with AmBisome. *Trans R Soc Trop Med Hyg* 1997; **91**: 77.
160 Amato VS, Rabello A, Rotondo-Silva A, et al. Successful treatment of cutaneous leishmaniasis with lipid formulations of amphotericin B in two immunocompromised patients. *Acta Trop* 2004; 92: 127–32.
161 Yardley V, Croft SL, De Doncker S, et al. The sensitivity of clinical isolates of *Leishmania* from Peru and Nepal to miltefosine. *Am J Trop Med Hyg* 2005; 73: 272–75.
162 Alexander B, Maroli M. Control of phlebotomine sandflies. *Med Vet Entomol* 2003; 17: 1–18.
163 Kolaczinski JH, Khatun F, Khan QS, et al. Subsidized sales of insecticide-treated nets in Afghan refugee camps demonstrate the feasibility of a transition from humanitarian aid towards sustainability. *Malar J* 2004; 3: 15.
164 Surendran SN, Karunarathne SH, Adams Z, Hemingway J, Hawkes NJ. Molecular and biochemical characterization of a sandfly population from Sri Lanka: evidence for insecticide resistance due to altered esterases and insensitive acetylcholinesterase. *Bull Entomol Res* 2005; 95: 371–80.
165 Reyburn H, Ashford R, Mohsen M, Hewitt S, Rowland M. A randomized controlled trial of insecticide-treated bednets and chaddars or top sheets, and residual spraying of interior rooms for the prevention of cutaneous leishmaniasis in Kabul, Afghanistan. *Trans R Soc Trop Med Hyg* 2000; 94: 361–66.
166 Alten B, Caglar SS, Kaynas S, Simsek FM. Evaluation of protective efficacy of K-OTAB impregnated bednets for cutaneous leishmaniasis control in Southeast Anatolia-Turkey. *J Vect Ecol* 2003; 28: 53–64.
167 Yaghooobi-Ershadi MR, Moosa-Kazemi SH, Zahraei-Ramazani AR, et al. Evaluation of deltamethrin-impregnated bed nets and curtains for control of zoonotic cutaneous leishmaniasis in a hyperendemic area of Iran. *Bull Soc Pathol Exot* 2006; 99: 43–48.
168 Jaloul L, Al Ahmed M, Gradoni L, Maroli M. Insecticide-treated bednets to prevent zoonotic cutaneous leishmaniasis in Aleppo Governorate, Syria: results from pilot trials. *Trans R Soc Trop Med Hyg* 2007; 101: 360–07.
169 Kroeger A, Avila EV, Morrison L. Insecticide impregnated curtains to control domestic transmission of cutaneous leishmaniasis in Venezuela: cluster randomised trial. *BMJ* 2002; 325: 810–13.
170 Naucke TJ, Lorentz S, Granewald HW. Laboratory testing of the insect repellents IR3535(R) and DEET against *Phlebotomus mascittii* and *P duboscqi* (Diptera: Psychodidae). *Int J Med Microbiol* 2006; 296 (suppl 1): 230–32.
171 Gavgani AS, Hodjati MH, Mohite H, Davies CR. Effect of insecticide-impregnated dog collars on incidence of zoonotic visceral leishmaniasis in Iranian children: a matched-cluster randomised trial. *Lancet* 2002; 360: 874–79.
172 Reithinger R, Ceballos L, Stariolo R, Davies CR, Gurtler RE. Extinction of experimental *Triatoma infestans* populations following continuous exposure to dogs wearing deltamethrin-treated collars. *Am J Trop Med Hyg* 2006; 74: 766–71.
173 Khamesipour A, Rafati S, Davoudi N, Maboudi F, Modabber F. Leishmaniasis vaccine candidates for development: a global overview. *Indian J Med Res* 2006; 123: 423–38.
174 Coler RN, Reed SG. Second-generation vaccines against leishmaniasis. *Trends Parasitol* 2005; 21: 244–49.
175 Requena JM, Iborra S, Carrion J, Alonso C, Soto M. Recent advances in vaccines for leishmaniasis. *Expert Opin Biol Ther* 2004; 4: 1505–17.
176 Khamesipour A, Dowlati Y, Asilian A, et al. Leishmanization: use of an old method for evaluation of candidate vaccines against leishmaniasis. *Vaccine* 2005; 23: 3642–48.
177 Ben Salah A, Louzir H, Chifé S, et al. The predictive validity of naturally acquired delayed type hypersensitivity to leishmanin in the resistance against *Leishmania major* cutaneous leishmaniasis. *J Infect Dis* 2005; 192: 1981–87.
178 Kubat J, Fragaki K. Recombinant DNA-derived *Leishmania* proteins: from the laboratory to the field. *Lancet Infect Dis* 2005; 5: 107–14.
179 Karnhawi S, Belkaid Y, Modi G, Rowton E, Sacks D. Protection against cutaneous leishmaniasis resulting from bites of uninfected sandflies. *Science* 2000; 290: 1351–54.
180 Valenzuela JG, Belkaid Y, Garfield MK, et al. Toward a defined anti-*Leishmania* vaccine targeting vector antigens: characterization of a protective salivary protein. *J Exp Med* 2001; 194: 331–42.
181 Ivens AC, Peacock CS, Worthey EA, et al. The genome of the kinetoplastid parasite, *Leishmania major*. *Science* 2005; 309: 436–42.
182 Dillon RJ, Ivens AC, Churcher C, et al. Analysis of ESTs from *Lutzomyia longipalpis* sand flies and their contribution toward understanding the insect-parasite relationship. *Genomics* 2006; 88: 831–40.
183 Alvar J, Yactayo S, Bern C. Leishmaniasis and poverty. *Trends Parasitol* 2006; 22: 552–57.
|
9e64178c-c1c6-44ed-9b83-870eff8dd549
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 92,371
|
PAESAGGI SONORI
PAG.: 12
SILVIA VEROLI
II C'è un terra di mezzo dove la musica, e non solo la musica, vive per aria: sono le Marche del distretto degli strumenti e dell'elettronica, del soffio armonico di Castelfidardo. Dell'Eko Ranger, recanatese come Leopardi, in braccio a Jimmy Page (ma anche dell'organo Eko Tiger accarezzato da Enrico Gabrielli), dello sferisterio maceratese e della sonosfera dentro i Musei Civici Pesaresi; siamo nel territorio e creazione materiale artigiana vocata alla propagazione di suoni. In questo contesto ha lavorato e composto Eugenio Giordani, diplomato al Conservatorio Rossini di Pesaro in Pianoforte Principale e Musica Elettronica (cattedra di cui è stato titolare), responsabile del Laboratorio Elettronico di Musica Sperimentale, jazzista. Ingegnere elettronico progettista di castelli in aria dove ha accolto con generosità amici e collaborazioni, ha spaziato dalla psicoacustica al paesaggio sonoro, combinando la sua musica alle immagini della video arte.
Un ricordo di Eugenio Giordani, jazzista, docente e pioniere dell'elettronica applicata alla videoarte
L'osservatorio Valerio di Pesaro. Sotto, Eugenio Giordani
QUESTA PARTE del lavoro di Giordani, condotta con il video maker Roberto Vecchiarelli, ha creato un legame decennale con la Mostra internazionale del Nuovo Cinema di Pesaro, oltre che con Sandra Lischi all'Invideo Festival di Milano. «Credo che le grandi accoppiate suono-immagine siano il frutto di uno sforzo dell'autore nel decifrare ed esaltare relazioni tra i due piani comunicativi in qualche modo risonanti. Ciò che è forse significativo nella combinazione è la forza reciproca che esercitano le due componenti. Tale forza si manifesta attraverso la materializzazione di una terza componente percettiva che non è ascrivibile all'una o all'altra individualmente, bensì nella loro compresenza». Potrebbe essere il manifesto poetico di Giordani, una delle anime belle e virtuose cancellate dal virus che a Pesaro si è particolarmente accanito, specie con la musica, guastafeste maledetto che ha staccato la spina alla colonna sonora cittadina e a un universo di affetti rimasto orfano di quei suoni: come Giordani in un soffio, sono scomparsi, Sergio Guerra, rocker e anglista, e Mirko Bertuccioli fondatore dei Ca-
Sperimentazioni musicali fra la terra e la volta celeste
Partiture con i dati meteo, l'osservatorio astronomico, un ospedale psichiatrico
millas e titolare di un fondamentale negozio di vinili e altre forme di musica.
In una stagione di asteroidi, di natura liberata che prende il sopravvento sugli umani come neanche negli incubi più sfrenati di Terry Gilliam stiamo attraversando una storia che ha connotati da science fiction che ricorda quelle delle trame sonore di Giordani: su tutte quella presentata nel 2005, alla 41esima Mostra del Cinema di Pesaro, nella gestione Spagnoletti, col progetto Well(s) Experiment, dedicato alla beffa radio di Orson Welles e alla Guerra dei mondi di H.G.Wells. RICERCATORE di tecniche digitali di produzione del suono con Alessandro Petrolati, artista col dono della sintesi è stato capace di tradurre in partitura qualsiasi cosa: persino i dati 41esima Mostra del Cinema di Pesaro, generazione viene materialmente ottenuta attraverso un'applicazione di sintesi open source denominata CsoundQT e il procedimento complessivo si chiama sonification (da non confondersi con l'attualissima sanification).
Il metodo Space consente di ricreare spazi dinamici acustici complessi meteo, utilizzando come parametri di controllo dentro algoritmi di generazione sonora-digitali le coordinate fisiche di temperatura, pressione, precipitazioni reinterpretati in chiave creativa e in grado di fornire risposte sonore congruenti. La
Infostampa S.r.l.s.
- Ritaglio stampa ad esclusivo uso privato
GIORDANI l'ha realizzata con esiti sorprendenti anche catturando la voce di quelli che lui chiamava eterotopi; ambienti che sono anche ecosistemi fonetici come un ospedale psichiatrico abbandonato; al San Benedetto di Pesaro (illuminata gestione Cesare Lombroso nel 1872) ha musicato i passi di una danzatrice sui pavimenti impolverati. Ha creato un progetto sonoro a partire da clangore che fa, aprendosi, la cupola di un Osservatorio Astronomico (il Lorenzo Valerio di Pesaro), o i fruscii dei fondi della Bibliote- ca Oliveriana mescolati ai suoni che dal cortile adiacente al Conservatorio, salgono lungo i suoi corridoi apparentemente silenziosi e vengono spazializzati: e il legame tra luogo e suono diviene parametro compositivo secondo la tecnica Ambisonica.
QUESTO particolare metodo viene applicato dentro un luogo di riproduzione denominato Space (Soundscape Projection Ambisonic Control Engine), risorsa tecnologica del Lems (Laboratorio Elettronico per la Musica Sperimentale) all'interno del Conservatorio Rossini di Pesaro: una punta di eccellenza nell'ambito del suono multicanale. Un sistema (unico in Italia), costituito da 21+1 altoparlanti posizionati perfettamente su una sfera intorno al pubblico, che permette di ricreare (o anche creare da zero) spazi dinamici acustici complessi di derivazione reale o virtuale, con elevato grado di realismo.
Stava scrivendo un libro, Giordani, dal titolo provvisorio Ombre Sonore dallo spazio profondo dove far confluire i materiali operativi e di ricerca (letterari, visuali e sonori) per la realizzazione di una video installazione sonora che avrebbe ripreso il lavoro storico dedicato al Welles radiofonico. L'eredità viene raccolta dal coautore Roberto Vecchiarelli - con la collaborazione Anthony Di Furia - che spiega: « La Guerra dei Mondi 2020 sposterà l'attenzione dallo spettatore televisivo sopraffatto nei propri spazi privati dalle qualità illusorie e pervasive della televisione, insieme a quelle distruttive delle onde radio che si confondono con le notizie apocalittiche della storia recente - a quello riparato dai muri e impaurito dalle migrazioni di popoli provenienti da altri mondi. In entrambi i casi gli invasori si manifestano attraverso il suono che entra direttamente nelle case. L'ultima idea era quella di inserire la presenza di un'invasore invisibile come 'il virus'».
ASCOLTO casalingo e digitale di presenze virali che ha anticipato il tempo che è arrivato portandosi via il talento visionario di chi lo ha immaginato e non sarà qui a raccontarcelo . Parafrasando Sylvia Plath, potremmo incontrarci in un'altra vita, più facilmente potremmo incontrarci ancora nell'aria.
Foglio: 1
|
<urn:uuid:61c17506-48ea-497e-8e14-d0b8b904b313>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 6,550
|
COMPLETE COUNT COMMISSION
Chicago, JRTC, 100 West Randolph, Room 9-040 Springfield, Illinois State Library, 300 S. Second Street, Room 204 Tuesday, January 28, 2020 10:00 a.m.
AGENDA
I. Roll Call for Attendance
II. Approval of Minutes From November 2019 Meeting
III. Illinois Department of Human Services Update
State Census Directors (Marishonta Wilkerson and Oswaldo Alvarez)
IV. U.S. Census Bureau, Chicago Regional Office Update
V. Commission Business:
i. Introduction and Update from Nubia Willman, City of Chicago designee to the Commission
ii. Higher Education Outreach Update – Sherrie Taylor, NIU and State Data Center
iii. Secretary of State Update
a. Illinois State Library – Joe Natale
b. Commission Website – Audrey Evans
c. SOS resources for Census outreach
iv. Timeline for Future Meetings
v. Commission Report
VI. Additional Member Discussions (Travel vouchers)
VII. Public Comment
VIII. Adjournment
|
<urn:uuid:8d8c4e14-6069-4464-80c0-0c7ee06494e7>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 919
|
Operation Catnip of Gainesville • Date: _________________ • Cat name:
F11 - 1000
(352) 380-0940 • firstname.lastname@example.org • PO Box 141023 • Gainesville • FL 32614
RABIES CERTIFICATE
Species:
Age:
Breed:
Cat
Weight:
Under 20 lbs
Sex:
□ Male, altered □ Female, altered
□ 3-5 mo old □ 6–12 mo old □ ≥ 12 mo old
Color:
______________________
□ DLH □ DMH □ DSH □ Siamese/pointed ____________________________
Producer:
Fort Dodge RabVac 3 Serial #: ________________ Expiration: □ 1 year □ 3 year
Other vaccines:
Fort Dodge Fel-O-Vax LVK III (FeLV, FPV, FHV, FCV) □ Initial dose □ Booster
Veterinarian signature:
__________________________________
Veterinarian name & license #:
__________________________________
OPERATION CATNIP MEDICAL RECORD
Type
TKX
nd
TKX 2
dose (if needed)
No chip Chip #
Dual penicillin (right front leg)
Left
FVRCP/FeLV (LHL) Rabies (RHL)
Buprenorphine (oral transmucosal)
Adv. Multi (Imidacloprid & Moxidectin)
Lactated Ringers 0.9% Saline
(circle procedures)
Amount mL
mL
1.0 mL 0.5 mL
0.1 mL 0.05 mL
0.23mL 0.4mL 0.8mL
mL
Yohimbine (medial saphenous)
Anesthesia
Microchip scan
Antibiotic
Ear tipping
Vaccines
Analgesia
Parasiticide
Fluids
Reversal mL
Route
IM
IM
SC
SC
OTM
Topical
SC
IV
Other
OPERATION CATNIP SURGICAL RECORD
SPECIAL EXAM REQUIRED
Surgeon to check
Outcome of exam
NOTES TO CAREGIVER:
Time
Initials
_____________________________________________________________________________________
(Operation Catnip copy)
Operation Catnip of Gainesville • Date: _________________ • Cat name:
F11 - 0001
(352) 380-0940 • email@example.com • PO Box 141023 • Gainesville • FL 32614
RABIES CERTIFICATE
Species: CatWeight: Under 20 lbsSex:
□ Male, altered □ Female, altered
Age:
□ 3-5 mo old □ 6–12 mo old □ ≥ 12 mo old
Color: ______________________
Breed:
□ DLH □ DMH □ DSH □ Siamese/pointed ____________________________
Producer: Fort Dodge RabVac 3 Serial #: ________________ Expiration: □ 1 year □ 3 year
Other vaccines: Fort Dodge Fel-O-Vax LVK III (FeLV, FPV, FHV, FCV) □ Initial dose □ Booster
Veterinarian signature:
__________________________________
Veterinarian name & license #: __________________________________
OPERATION CATNIP MEDICAL RECORD
OPERATION CATNIP SURGICAL RECORD
SPECIAL EXAM REQUIRED
NOTES TO CAREGIVER:
_____________________________________________________________________________________
Cat caregiver copy: Please review cat care instructions on back
Surgery Recovery Instructions
Thank you for bringing stray or feral cats for sterilization today. Your concern has helped lessen the burden of cat overpopulation. The cats were given a long acting injection of anesthetic and pain medication for today's surgery. They may still be under the influence of these drugs at the time of discharge, even if they appear to be fully recovered. Consequently, you should monitor the cats for a minimum of 24 hours following surgery in order to provide the best care possible for the cats.
PLEASE READ THE FOLLOWING CAREFULLY:
- Please keep all cats in their traps until the day after surgery, even if they appear to be friendly and alert. This provides protection and security for both the cats and for the people that work with them.
- The cats will be groggy and need to sleep overnight. Please do not disturb them by reaching into the trap - they often overreact and may bite! Anyone who is bitten or scratched by a cat should receive immediate medical attention. Do not release a cat that has caused an injury until authorized by Alachua County Animal Services.
- Do not give adult cats food or water in the trap the same day as surgery was performed. They may spill the water and may vomit and aspirate if fed. You can give them food and water the next morning when they are fully awake.
- Kittens should be offered a small amount of canned food the night of surgery as soon as they are fully recovered from anesthesia. This helps keep their blood sugar normal.
- Keep the cats in their traps in a warm, draft-free area like a bathroom or garage until the next morning. Cats should never be left outside following surgery. The cats cannot regulate their body temperature while recovering from anesthesia and are susceptible to death from heat or cold exposure.
- Normal behaviors that occur during recovery include head bobbing, wobbly movements, agitation, shivering, and hypersensitivity to light and sound. No cat should be released the next day if it continues to exhibit these signs.
- Abnormal behaviors during recovery include continued bleeding from the surgery incisions, difficulty breathing, vomiting, and inability to awaken.
- If the cats are fully awake the next day, they may be released back to their colony and offered food and water. If the cat is not yet fully awake or is bleeding, please call the Operation Catnip emergency number.
If you have any concerns about the recovery of the cats, please call the emergency hotline at (352) 258-6658 to discuss the situation with a volunteer on-call veterinarian. Non-emergency questions should be directed to the main Operation Catnip phone number (352) 380-0940 or email at firstname.lastname@example.org during regular business hours. If a cat has a situation that you feel cannot wait for assistance from Operation Catnip, please call your local pet emergency clinic. Payment of fees for care at a veterinary clinic is your responsibility, not Operation Catnip's.
CAT LOVERS LIKE YOU make Operation Catnip possible. Please support our efforts by joining the Catnip volunteer team. Even with the generosity of so many volunteers, it costs Operation Catnip about $30 to help each cat. $30 gives a life-saving and life-changing chance to a kitty who has spent every day scrounging and trying to make it on her own. Please give as generously as you can.
|
<urn:uuid:5c2403d9-a373-48be-88c8-f3e6b13efd58>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 6,012
|
TOSS-UPS
1. Radio listeners are no doubt familiar with the FM and AM designations. For 10 points, what do FM and AM stand for?
Answer: Frequency Modulation and Amplitude Modulation
2. A jazz musician of the twentieth century, Louis Armstrong became famous during the 1920's. For 10 points, give his nickname and the name of the instrument he played.
Answer: "Satchmo" and the trumpet
3. A painter of the late nineteenth and early twentieth century, his most famous work is "The Birth of Venus." For 10 points, name this Italian born artist.
Answer: Sandro Botticelli
4. This Israeli born psychic is known for spoon bending and psychokinetic watch repair. Although dispelled as a fraud by magician James Randi, his testing by Stanford's Parapsychology department was inconclusive. For 10 points, give his name.
Answer: Uri Geller
5. He was the United States Ambassador to the United Nations during the Cuban Missile Crisis. For 10 points, name this two-time Democratic Presidential candidate and former Governor of Illinois.
Answer: Adlai Stevenson
6. Famous for her anthropological work, she is best known for her book *Coming of Age in Samoa*. For 10 points, name her.
Answer: Margaret Mead
7. Infamous for appointing his horse a senator to humiliate the Roman state, he was one of the twelve Caesars. For 10 points, name this cruel and insane Roman emperor.
Answer: Caligula
8. Papers and pencils ready: there are seven days in a week. For 10 points, how many days are there in a century?
Answer: $36,528 \div 365 \times 100 = 36,500 + 2\frac{4}{7}$ leap years
9. The United States town where Jose Marti raised money for the Cuban Revolution has also been the residence of novelist Ernest Hemingway and presently to singer/poet Jimmy Buffet. For a quick 10 points, name this "most southern town" of the 48 contiguous states.
Answer: Key West, FL
10. The nation of Burma recently changed its name to Myanmar. For 10 points, what sub-Saharan African nation recently changed its name to Burkina Faso?
Answer: Upper Volta
11. For a quick 10 points, what everyday appliance do the Eskimos utilize to keep their fish from freezing?
Answer: the refrigerator
12. Ultimately, it was the Pope who allowed Brazil to be the only Portuguese-speaking nation in South America. For 10 points, what line in 1763 established the guideline for the present day border of Brazil?
Answer: The Line of Demarcation
13. For 10 points, in southern homes on New Year's Day, what will be served at dinner if one wants good luck and prosperity in the new year?
Answer: Black-eyed peas
14. For 10 points, through what U.S. city did Teddy Roosevelt and his "Rough Riders" ride before shipping out to Cuba during the Spanish-American War?
Answer: Tampa, FL
15. For a quick 10 points, Gorbachov is head of the Soviet Union. What position in the Soviet government does Boris Yeltsin hold?
Answer: Head of the Republic of Russia
16. Germany was reunited last October after a thawing of the cold war relations and respective fall of communism. For 10 points, what country united its North and South parts in the last months of 1990?
Answer: Yemen
17. Over the last twelve years there has been one actor who has starred in more of the top 20 grossing films that anyone else. He has had starring roles in two of the top film trilogies ever and also played in Brian DePalma's Apocalypse Now. For 10 points, name this "presumably innocent" actor.
Answer: Harrison Ford
18. Only once in history has an American served as the leader of a Central American country. For 10 points, name this one-time leader of Nicaragua.
Answer: William Walker
19. Houston Oilers quarterback Warren Moon nearly broke the NFL's single game passing yardage record in a game against Kansas City in 1990. Since he now stands second in that category, for 10 points, name the man he was unable to surpass.
Answer: Y.A. Tittle
20. The Gross National Product (GNP) is the indicator that people look to most when determining the relative economic well-being of a nation. For 10 points, which nation has the highest GNP per capita in the world today?
Answer: Switzerland
21. World War I was deemed "the war to end all wars." As we all know, this was hardly the case. On the western front the Europeans and Americans attacked Germany, while on the eastern front, German forces met those of Russia. However, Russia did not choose to stay in the war long. For 10 points, name the Russo-Germany pact that allowed Russia to exit the war.
Answer: The Treaty of Brest-Litovsk
22. Leonid Brezhnev and Mikhail Gorbachev have enjoyed relatively long reigns as the USSR's leader. Between these two men, though, two others held the position. You'll earn 10 points for naming both.
Answer: Yuri Andropov and Constantin Chernenko
23. You'll need a paper and a pencil for this one. If a right triangle has sides measuring 25 and 60 inches, what is the length of the third side? You get 10 points for calculating correctly.
Answer: 65 Inches
24. As the Cold War apparently draws to a close, we must not forget the father of the containment theory and a Washington leader for many years. You get 10 points for naming him.
Answer: George Kennan
25. Suppose that you are in Spain and want to turn on the cold water faucet. For 10 points, what letter would appear on the cold faucet's handle?
Answer: F for frio
BONUS QUESTIONS
1. A Hall of Fame basketball player, this former Rhodes Scholar and Princeton graduate is now a senator. For 20 points give his name and the state he represents in Congress.
Answer: Bill Bradley from New Jersey
2. For 10 points a piece give the geometric terms for the following:
A. The side opposite a right angle in a right triangle
Answer: Hypotenuse
B. A line that touches a circle at only one point
Answer: Tangent line
C. Any angle that is greater than 90 degrees
Answer: Obtuse angle
3. For 5 points each a piece give the location (city and state or province) of the following sports halls of fame:
A. Baseball
Answer: Cooperstown, New York
B. Basketball
Answer: Springfield, Massachusetts
C. Football
Answer: Canton, Ohio
D. Hockey
Answer: Toronto, Ontario
4. For 30 points give the name of the deep ravine in Tanzania famous for the fossils of ancient humans discovered there by Mary and Louis Leakey.
Answer: Olduvai Gorge
5. For 20 points give the name of the imaginary band in the sky through which the sun, moon, and planets appear.
Answer: Zodiac
6. This west African country became independent in 1960. It is bordered by Mauritania to the north, the Atlantic Ocean to the west and Mali to the east. For 25 points give its name and capital city.
Answer: Dakar, Senegal
7. This region of sandstone formations located in Arizona is renowned for its wide range of colors. For 20 points, by what name is this region known?
Answer: The Painted Desert
8. For 20 points give the name for the island country once known as Ceylon.
Answer: Sri Lanka
9. For 20 points place the following battles in order from the oldest to the most recent: Bunker Hill, Grenada, Midway and Gettysburg.
Answer: Bunker Hill, Gettysburg, Midway and Grenada
10. You'll get 30 points for identifying the following environmental acronyms: CFC and EPA
Answer: Chlorofluorocarbon and Environmental Protection Agency
11. You'll get 5 points a piece, up to 30, for identifying the following acronyms of these government agencies: FDA, TVA, FDIC, HUD, GPO, SEC
Answer: Food and Drug Administration, Tennessee Valley Authority, Federal Deposit Insurance Corporation, Housing and Urban Development, Government Printing Office, Securities and Exchange Commission
12. You'll get 10 points a piece for naming the countries containing these capital cities: Addis Ababa, Montevideo, and Kabul
Answer: Ethiopia, Uruguay and Afghanistan
13. A new hair-growing shampoo was recently introduced to American males with pattern baldness. For 30 points, name the drug, its trade name and the manufacturer.
Answer: Minoxidil, Rogaine and the Upjohn Company
14. The last three Democrats to run for President have lost. For 30 points name them in order from oldest to most recent.
Answer: Jimmy Carter, Walter Mondale, and Michael Dukakis
15. President Reagan appointed four justices to the Supreme Court in his two terms in office. Name them for 5 points a piece.
Answer: Sandra Day O'Connor, William Rehnquist, Antonin Scalia, and Anthony Kennedy
16. As of July 1, 1988, this Broadway play enjoyed the longest run ever. Name this play for 20 points.
Answer: A Chorus Line
17. For 10 points each, identify each of the following acronyms:
SCUBA, SEAL, SEATO
Answer: Self Contained Underwater Breathing Apparatus
SEa Air Land, Southeast Asia Treaty Organization
18. Population has been growing at an alarming rate in our country. For 5 points each, name the United States cities which make up the northeastern megapolis.
Answer: Boston, New York, Philadelphia, Baltimore, Washington
19. For 30 points, place the following New World settlements in the order they were established: Jamestown, Plymouth Rock and St. Augustine.
Answer: St. Augustine (1550), Jamestown (1607) and Plymouth Rock (1620)
20. For 10 points each, name the three territories Israel has taken possession of in conflicts with its neighboring Arab nations.
Answer: The West Bank, Golan Heights or Golan, the Gaza Strip
21. For 10 points each, identify which city is further east:
Miami, FL or Quito, Peru
Copenhagen, Denmark or Milan, Italy
Tokyo, Japan or Sydney Australia
Answers: Quito, Copenhagen and Sydney
22. For 10 points each, what two numbers are always in the middle of an area code?
Answer: 1 and 0
23. Fidel Castro has seen one of the longest reigns in the history of any country. For 15 points each, what are the names of the dictator Castro overthrew in 1959 and Castro’s brother, Commander of the Army?
Answers: Batista and Raul Castro
|
<urn:uuid:8eeb3aa9-a6e0-42bd-960c-4a8574d9160f>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 9,939
|
ПРОГРАМА
ЗА МЛАДЕЖКИ ДЕЙНОСТИ
В ОБЩИНА СЛИВО ПОЛЕ
2013 – 2015
(Приета с Решение № 191 по Протокол № 18 от Заседание на ОбС Сливо поле, проведено на 31.01.2013 год.)
Настоящата Програма за младежки дейности в община Сливо поле има задачата да бъде реално действащ механизъм за осъществяване на политиката на местната власт по отношение на младите хора. Тя се базира на интересите на младите хора в общината и е в синхрон с приоритетите на националната и европейската политика за младежта.
Програмата е разработена въз основа на добри практики и постигнати резултати от преходни програми в съответствие с Европейската Харта за участието на младите хора в живота на общините и регионите и Националната Програма за младежки дейности 2011 – 2015 г. на МОМН.
Програмата цели създаване на благоприятни условия за съхранение, развитие и инвестиране в младежката на територията на община Сливо поле. Състоянието на младите хора и мястото им в обществото са един от най-важните приоритети на общинската администрация и обуславят необходимостта от създаване на целенасочена политика по отношение на младите хора в общината. Една от основните причини, пораждящи необходимостта от Програма е липсата на механизми включващи младите хора в процеса на вземане на решения. Активното участие на младите хора в решенията и действията на общинско и местно ниво е необходимо за изграждането на по-демократично, всеобхватно и проспериращо общество. За младите активната гражданска позиция е да имат правото, средствата, пространството, възможността и подкрепата да участват и влияят на процеса за вземане на решения.
ОСНОВНА ЦЕЛ НА ПРОГРАМАТА – Подпомагане на младите хора като активна част от Европейската общност и тяхното развитие и съхранение, като личности и граждани.
ПОДЦЕЛИ НА ПРОГРАМАТА
1. Развитие на общинската политика за младежката.
2. Поощряване на самоорганизирането на младежките, създаване на предпоставки за сформиране на младежки организации.
3. Формиране на информационна политика за младите хора.
4. Стимулиране на гражданска активност на младежките и развитие на дейности и инициативи към социалното им включване в обществото.
5. Развитие на неформалното образование за пълноценно използване на свободното време на младите хора за придобиване на полезни знания и умения.
6. Създаване и прилагане на условия за формиране на положителни нагласи на младите хора към дейности в областта на екологията и природосъобразния начин на живот.
7. Обмяна на опит, добри практики и превантивни мерки за ограничаване на негативни социални явления.
8. Социална и културна интеграция на младите хора в обществото – чрез диалог и обмен на културни традиции на различни етноси.
9. Популяризиране на доброволческия труд като форма на активна гражданска позиция и обществено полезна дейност.
10. Насърчаване на сътрудничеството между младежки организации на местно, общинско ниво и национално ниво за защита на младежките интереси и потребности.
ОСНОВНИ ПРИНЦИПИ НА ПРОГРАМАТА
1. При реализирането на Програмата водеща страна са младите хора, чиито идеи са подкрепяни и консултирани от представители на местната власт.
2. Активизирането и подкрепата на младите хора е част от усилията за изграждане на активно гражданско общество.
3. Формите за участие се отнасят за всички млади хора без оглед на тяхната расова, етническа, национална, социална и културна принадлежност.
4. Специално внимание и насърчаване за младите хора в неравностойно положение.
ПРИОРИТЕТИ
1. Приобщаване на младите хора към Европейските ценности.
2. Поощряване на гражданското участие в обществения живот на страната.
3. Подобряване качеството на живот на младите хора в община Сливо поле.
4. Подпомагане на всички младежки инициативи за реализиране на полезни практически дейности.
5. Подпомагане на дейности и мероприятия за осмиляне свободното време на младите хора.
ДЕЙНОСТИ
I. МЛАДЕЖКА ЗАЕТОСТ И БОРБА С БЕЗРАБОТИЦАТА.
1. Подобряване на координацията между общинското ръководство, работодатели, синдикати, образователни институции, ДБТ, ДСП и младежки организации с цел подобряване на възможностите за младежка заетост.
2. Подкрепа при създаване на бизнес от млади хора.
3. Съдействие на доброволни младежки акции по благоустройство и други обществено-полезни инициативи.
4. Организиране и реализиране на програми за сезонна младежка заетост.
II. ОБРАЗОВАНИЕ И КВАЛИФИКАЦИЯ.
1. Подкрепа при създаване и дейност на младежки образователни организации като независими и самоуправляващи се общности.
2. Осигуряване на ресурс за развитие на гражданското образование в училищата.
3. Подкрепа при разработване и реализиране на проекти в общинските училища.
III. СПОРТ, СВОБОДНО ВРЕМЕ И АСОЦИАТИВЕН ЖИВОТ
1. Подпомагане на спортните клубове в учебно-тренировъчния процес и в състезателна дейност.
2. Организиране на спортни и културни изяви и насърчаване на младежкото участие в тях.
3. Осигуряване на условия за обучение по отделни видове спортове и възможности за практикуването им.
4. Разширяване възможностите за занимания през ваканциите и свободното време.
5. Насърчаване и подкрепа на младежки инициативи, свързани с осмиляне на свободното време.
IV. ДОСТЪП ДО КУЛТУРА.
1. Подпомагане стремежа на младите хора към контакт с многообразието на форми в изкуството, улесняване достъпа им до културата и културните институти.
2. Подкрепа и популяризиране на възможностите на младите за творческа дейност, включително и в нови области.
3. Подпомагане на младите хора при изучаването и възпроизвеждането на българския фолклор, съхранящ националната ни културна идентичност, както и насърчаване на дейности по популяризирането на традиционните културни ценности на различните етноси в общината.
4. Утвърждаване на читалищата в общината като центрове за младежка дейност.
V. ЗДРАВЕ, ЗДРАВОСЛОВЕН НАЧИН НА ЖИВОТ, ПРЕВЕНЦИЯ И ЗДРАВНА ИНФОРМАЦИЯ.
1. Подкрепа на младежки организации и специализирани органи при реализиране на разяснителна и превантивна дейност, свързана със здравето на младите.
2. Подпомагане разработването на стратегия за противодействие на злоупотребата с тютюн, алкохол и наркотици.
3. Разяснятелна и превантивна дейност за опасността от болестите, предавани по полов път. Работа по промяна отношениято към заразените, създаване отношение на толерантност и солидарност.
VI. ДОСТЪП ДО ИНФОРМАЦИЯ.
1. Подпомагане разработването на младежки и училищни сайтове, предоставяне време и място в общинските информационни инициативи за младежка изява.
2. Предоставяне на информация и подкрепа при разработване на младежки проекти.
VII. МОБИЛНОСТ И ОБМЕНИ.
1. Подкрепа на мобилността на младите хора, желаещи да се включат в доброволчески и други обмени в европейски мрежи.
2. Насърчаване на младежки организации и училища за активно участие в международни дейности за побратимяване, обмени, съвместни проекти.
3. Подпомагане изучаването на чужди езици, междукултурни обмени, обмяна на опит и добри практики.
VIII. БОРБА С НАСИЛИЕТО И ПРЕСТЪПНОСТТА. АНТИДИСКРИМИНАЦИЯ.
1. Подобряване синхронна в дейността на институциите, занимаващи се с младежката престъпност.
2. Разширяване сътрудничеството между образователните и полицейските власти, учители, родители и млади хора.
3. Подпомагане структурите, занимаващи се със защитата на младите хора от насилие, създаване на атмосфера на доверие и толерантност.
4. Популяризиране на човешките права, противопоставяне на всякаква форма на дискриминация, основана на етническа, социална, религиозна и т. н. основа.
IX. САМООРГАНИЗАЦИЯ НА МЛАДИТЕ ХОРА.
1. Насърчаване на създаването на младежки организации и подкрепа за дейността им.
2. Подпомагане и насърчаване на младите хора за занимания с доброволческа работа.
3. Подкрепа на проекти и инициативи на младите хора.
ОЧАКВАНИ РЕЗУЛТАТИ
❖ Повишена роля на младите хора в гражданското общество чрез участието им в програми за младежки дейности.
❖ Създаването и развитието на младежки организации в общината.
❖ Прилагане на европейски модели за работа с младите хора.
❖ Участие на младите хора в местното самоуправление за решаване на младежките проблеми.
❖ Повишаване информираността на младите хора относно здравословния начин на живот и възможностите за осмисляне на свободното време.
❖ Повишаване активността и участието на младите хора в национални и международни младежки и образователни програми.
❖ Повишаване качеството на предлаганите младежки дейности и услуги.
❖ Повишаване броя на спортуващите млади хора.
❖ Повишаване активната гражданска позиция на младите хора и включването им в дейности по превенция на зависимостите от наркомания, алкохолизъм, тютюнопушене, СПИН и други болести предавани по полов път.
❖ Повишаване успешната реализация на млади хора на пазара на труда.
❖ Оптимално използване на възможностите за повишаване на квалификацията на младите хора, посредством формално и неформално образование с оглед промените на пазара на труда.
ФУНКЦИОНАЛНИ ВРЪЗКИ И КООРДИНАЦИЯ
Реализирането на Програмата е осъществимо при сътрудничеството на младежките структури в общината с местната власт и поделенията на държавни институции, ангажирани с младежките проблеми, а именно:
- Общинска администрация Сливо поле
- Дирекция "Социално подпомагане" гр.Русе
- ДАМС
- РУП Сливо поле
- Дирекция "Бюро по труда" гр.Русе – ИРМ Сливо поле
- Представители на бизнеса и синдикатите
- Неправителствени организации и сдружения
- Личните лекари на населението в общината
- Спортните клубове на територията на общината
- СОУ "Св. Паисий Хилendarsки" гр.Сливо поле, ОУ „Иван Вазов” с.Голямо Враново и ОУ „Св. св. Кирил и Методий” с.Ряхово
- МК БППМН Община Сливо поле
- Читалищата на територията на общината
- Представители на творчески съюзи и културни институти
Координатор на Програмата е главният эксперт „Образование, култура, спорт и младежки дейности в Дирекция “ОСУТ “ на общината.
ФИНАНСОВО ОБЕЗПЕЧАВАНЕ
За реализиране на Програмата ще се осигуряват средства от:
- Общинския бюджет
- Целеви средства от Републиканския бюджет
- Донорски програми на ЕС
- Съвместни проекти с неправителствени организации
- Дарения
- Други
Програмата е отворена и подлежи на допълнения и актуализиране.
|
<urn:uuid:590a28cf-9b19-4afc-8fcd-538ad39dd78a>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/bul_Cyrl/train
|
finepdfs
|
bul_Cyrl
| 10,078
|
Alberta Doctors' Digest
Indigenous Cultural Competency and Alberta Health Services
Over the past 10 years, Alberta Health Services (AHS) has grown to become a leader in providing learning opportunities for staff in the areas of Indigenous awareness and sensitivity with an aim of ensuring equitable and safe care for all Indigenous peoples in Alberta. What began as a recommendation from AHS' Wisdom Council, the Indigenous Health Cultural Competency Education (ICCE) curricula has grown to include several educational offerings including:
* The Indigenous Awareness and Sensitivity eLearning
* The Indigenous People in Alberta: Introduction
* The Indigenous Awareness and Sensitivity Workshop
* Indigenous Health Telehealth Learning Series
* The KAIROS Blanket Exercise
The education had been developed in two formats for ease of access and participation. First is an eight-part e-learning module which enables the participant to work through the education at their own pace. The e-learning module's timeframe for completion is approximately six hours. The second option is for participants to take the education through group learning in a face-to-face environment (currently utilizing Zoom due to COVID) which takes approximately 3.5 hours.
In recognition of the importance of building a culturally safe health care system and building on theCalls to Action of the Truth and Reconciliation Commission, in 2018 AHS mandated that all staff complete either the eight, e-learning modules or the in-person workshop.
To further incentivize participation, these courses have recently been accredited by the College of Physicians & Surgeons of Alberta and the Alberta College of Family Physicians to provide continuing medical learning (CME) credits to support medical professionals working for and with Alberta Health Services. Completion of the eight elearning modules (certificate program) provides six CME credits, while the face-to-face workshops provide three CME credits.
AHS has set a goal of achieving 100% completion by October 31 and many areas of the organization are on-track to achieve this goal. For example, Emergency Medical Services has reached an impressive 92% completion rate.
However, we have identified other areas with lower completion rates, including physicians, whose completion rate stands at just 4.9%. We recognize the immense strain being placed on physicians throughout this pandemic and understand that taking on yet another obligation is challenging. We do strongly encourage physicians to plan to take the ICCE offerings before October 31.
As the principal health care provider in Alberta, the Indigenous Wellness Core (IWC) would like to invite all physicians to participate in AHS's required Indigenous learning. This education provides insight and understanding of the historical relationship Indigenous people have with the health care system and Canada. It is through this education that we gain a greater sense of understanding about the inter-generational trauma and the historical atrocities that contribute to the negative social determinants of health we witness in some Indigenous populations.
Finally, in order to ensure ongoing quality improvement and innovation, the ICCE team continues to rely on the advice of the Wisdom Council and the ICCE Scientific Committee that is comprised of both Indigenous and non-Indigenous physicians and health care professionals.
In addition, the IWC is currently partnered with Alberta Health and researchers from the University of Calgary in a Health Evidence Review (HER) to seek out evidence on successful interventions in the areas of cultural competency, safety, and anti-racism, implementation considerations and measuring impact. These lessons will form the foundation of future innovations in ICCE in the years to come.
For more information
Required Indigenous Learning Courses | Insite (albertahealthservices.ca)
We look forward to your participation and supporting the health outcomes of all patients and clients accessing your professional care through Alberta Health Services.
Banner image credit: Marvin Polis
|
<urn:uuid:2c93c462-0882-4dd6-bd85-dfd24ebe74c8>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 4,115
|
Écoles de réfugiés ou intégration dans les écoles locales?
Le parcours des réfugiés libériens en Côte d’Ivoire (1992-2007)
Magali Chelpi-den Hamer
To cite this version:
Magali Chelpi-den Hamer. Écoles de réfugiés ou intégration dans les écoles locales? Le parcours des réfugiés libériens en Côte d’Ivoire (1992-2007). Autrepart - Revue de sciences sociales au Sud, 2010. hal-01649219
HAL Id: hal-01649219
https://amu.hal.science/hal-01649219v1
Submitted on 27 Nov 2017
HAL is a multi-disciplinary open access archive for the deposit and dissemination of scientific research documents, whether they are published or not. The documents may come from teaching and research institutions in France or abroad, or from public or private research centers.
L’archive ouverte pluridisciplinaire HAL, est destinée au dépôt et à la diffusion de documents scientifiques de niveau recherche, publiés ou non, émanant des établissements d’enseignement et de recherche français ou étrangers, des laboratoires publics ou privés.
Titre:
Écoles de réfugiés ou intégration dans les écoles locales ?
Le parcours des réfugiés libériens en Côte d’Ivoire (1992-2007)
Auteur:
Magali Chelpi-den Hamer
University of Amsterdam / Faculty of Social and Behavioural Sciences
Amsterdam Institute for Social Science Research (AISSR)
Nieuwe Prinsengracht 130 - 1018VZ Amsterdam - The Netherlands
Room G.1.01 - Contact: + 31 (0)20 525 1458 / + 31 (0)6 1415 2074
Mots Clefs:
Réfugié, Éducation, Côte d’Ivoire, Libéria, Certification, Équivalence
Résumé:
L’offre éducative internationale pour les réfugiés tend à être standardisée et à prendre une forme unique. Or il est fréquent d’observer plusieurs types de trajectoires scolaires parmi les élèves réfugiés, certains pouvant commencer dans un système éducatif et finir dans un autre. D’autres formes d’offre éducatives existent aussi, en parallèle de l’offre internationale, et sont essentiellement promues par des acteurs locaux, même si elles sont rarement mises en avant. A partir de l’exemple des Libériens réfugiés en Côte d’Ivoire, cet article analyse les modalités d’un type d’offre éducative internationale soutenu par le Haut Commissariat des Nations-Unies pour les Réfugiés (HCR). Il montre d’abord l’émergence de véritables dispositifs éducatifs parallèles, puis, quand il a été question de promouvoir l’intégration des élèves réfugiés dans les écoles ivoiriennes, les enjeux implicites en termes d’équivalence et de certification des acquis scolaires. Il montre aussi certains effets inattendus, tant sur les trajectoires scolaires des élèves que sur le pays hôte, notamment avec le phénomène de multiplication d’« écoles clandestines », qui s’évertuent à continuer à transmettre une certaine culture libérienne. L’auteur inscrit sa réflexion dans le temps long et analyse l’évolution de cette offre entre 1992 et 2007.
Abstract:
International support for refugee education usually takes a single form. It is however common to observe different types of educational trajectories among refugee students, with some starting in an education system and transferring mid-cycle into another one. Other forms of educational supply also exist, in parallel of the international support, and if these are generally promoted by local actors, they are seldom recognized by the international humanitarian actors. Drawing on the case of the Liberian refugees in Côte d’Ivoire, this article analyzes the educational supply supported by the High Commission of the United Nations for Refugees (HCR) between 1992 and 2007. It first shows the emergence of a parallel system of education before reflecting on the implicit stakes, in terms of equivalence and certification of learning, when the decision was taken to promote the integration of the Liberian children into the Ivoirian schools. It also stresses certain unexpected effects.
Introduction
Au cours des premières années qui suivent un déplacement forcé de populations, les agences internationales investies dans le champ de l’éducation tendent à favoriser l’utilisation du programme d’enseignement du pays d’origine dans les projets éducatifs qu’ils mettent en œuvre pour les réfugiés. En général, c’est le Haut Commissariat des Nations-Unies aux Réfugiés (HCR) qui soutient ainsi la mise en place d’écoles de réfugiés et qui assure la scolarisation des enfants déplacés, au moins jusqu’au primaire. Le choix de favoriser des systèmes éducatifs parallèles à l’offre éducative locale est en grande partie fondé sur l’hypothèse que favoriser l’intégration des réfugiés dans les écoles du pays d’accueil pourrait freiner le retour des réfugiés dans leur pays d’origine. De fait, depuis la fin des années 80, la politique éducative « humanitaire » est intimement liée à la politique de rapatriement privilégiée par les bailleurs de fonds, le HCR et les pays hôtes, et est même institutionnalisée dans certains modes opératoires. La pertinence de ces politiques reste cependant à démontrer étant donné que plusieurs études ont signalé que postuler un lien quelconque entre politique éducative et politique de rapatriement manquait de base empirique solide [Bird, 2003 ; Buckland, 2006 ; Sinclair, 2002].
La tendance à instaurer des systèmes éducatifs parallèles pour les populations réfugiées fait néanmoins encore l’objet d’un débat houleux entre certaines institutions internationales mais aussi au sein de la sphère académique, notamment sur la question du type de programme d’enseignement à utiliser. Est-il préférable que les réfugiés suivent le programme d’enseignement de leur pays d’origine ou celui du pays d’asile ? Si le Haut Commissariat des Nations Unies pour les Réfugiés (HRC) a tranché cette question pour les personnes vivant dans les camps (le curriculum du pays d’origine étant privilégié), les réponses restent floues pour les autres réfugiés, établis en milieu rural ou urbain, au sein même des communautés hôtes. S’ils suivent une scolarité uniquement basée sur le programme d’enseignement de leur pays d’origine, ils courent le risque de rencontrer beaucoup de difficultés pour valider leur cursus dans le pays d’asile et peut-être ne sera-t-il pas facile pour eux de trouver du travail et d’opérer efficacement dans leur environnement d’accueil. À l’inverse, s’ils suivent une scolarité basée sur le curriculum du pays d’asile, ils auront des difficultés à faire valider leur niveau dans leur pays d’origine et à réintégrer le système scolaire formel s’ils souhaitent poursuivre leurs études [Buckland, 2006 ; Sesnan, 1999].
Quelle que soit la position défendue, ce débat tend à ignorer les dynamiques éducatives locales, la fluidité des trajectoires scolaires et la forte mobilité des populations réfugiées qui sont souvent amenées à se déplacer ou à se disperser pour reconstruire un capital social et économique. Ainsi, la diversité de l’offre éducative et la multiplicité des acteurs proposant leurs services dans ce domaine sont rarement pris en compte dans les situations de crise, une erreur fréquente étant d’assumer que tous les réfugiés suivent le même parcours scolaire et qu’ils restent dans un seul système pendant toute la durée de leur scolarité. En réalité, à l’instar des populations étudiantes en général, les réfugiés choisissent parmi différentes options en fonction des contextes dans lesquels ils vivent, de leurs réseaux sociaux, de leurs contraintes individuelles et de leurs histoires familiales. Leur entrée dans un système n’exclut donc pas de naviguer par la suite entre d’autres offres d’éducation et on observe ainsi, en situation d’exil, plusieurs types de trajectoires formatées par la pluralité de l’offre locale et internationale : inscription dans les écoles réfugiées dès l’arrivée, intégration directe dans les écoles locales, intégration dans les écoles locales après quelques années, interruption de la scolarité pendant quelques temps et enfin, abandon définitif de l’école. Il existe de fait une réelle diversité de l’offre éducative que la situation de crise tend à renforcer – certaines structures émergeant de plans nationaux d’urgence, d’autres d’interventions humanitaires – et les structures et autorités éducatives existantes (qu’elles relèvent du domaine public, privé, laïc ou religieux) font leur possible pour s’adapter comme elles peuvent à de nouvelles demandes. Au vu de cette pluralité d’opportunités, une importante question qui se pose est celle de la reconnaissance des acquis scolaires des élèves réfugiés pour ceux qui changent de structure éducative au cours de leur parcours.
Partant de ce constat, cet article propose une réflexion sur le cas des réfugiés libériens en Côte d’Ivoire et sur quinze ans d’offre de services éducatifs pour cette population. Entre 1992 et 2007, quels types d’éducation ont été mis à disposition des réfugiés libériens et comment cette offre a-t-elle évolué dans le temps? Pour quelles raisons un système parallèle a-t-il d’abord été privilégié et quels problèmes d’équivalence et de certification ont surgi quand il a été question de promouvoir l’intégration dans les écoles ivoiriennes pour les réfugiés ? Il s’agira ainsi de s’interroger sur les modalités de cette offre, mais aussi sur ses enjeux implicites et sur ses conséquences sur les trajectoires scolaires et sociales des enfants réfugiés. L’essentiel de l’analyse est basée sur de la littérature grise recueillie sur le terrain et
sur des entretiens semi-structurés avec d’anciens élèves réfugiés, des parents, des directeurs d’écoles, des enseignants, des fonctionnaires ivoiriens de l’éducation, et des représentants d’ONG locales, internationales et du HCR.
**Afflux de réfugiés et dispositifs éducatifs parallèles**
Les Libériens traversaient la frontière ivoirienne bien avant le début de la guerre civile du Libéria, notamment pour travailler dans les plantations ou pour rendre visite à de la famille ou des amis. Il y a de forts liens ethniques, sociaux et économiques entre les deux pays, et les mariages entre ivoiriens et libériens sont relativement fréquents de part et d’autre de la frontière. À Tabou, cadre de l’étude, beaucoup de ces Libériens de passage étaient originaires du Maryland County et d’origine ethnique Kru, comme leurs voisins directs ivoiriens. À la fin des années 1980, la guerre civile a éclaté au Libéria et la population a commencé à fuir en masse vers les pays voisins. À la fin des années 1990, on comptait 272 000 réfugiés libériens en Côte d’Ivoire. Au tout début, la politique ivoirienne s’est montrée plutôt accueillante envers les réfugiés libériens, essentiellement parce que personne ne s’attendait à ce que la guerre dure longtemps. Les Libériens étaient perçus comme des « frères en détresse » et le statut de réfugié leur a été conféré sur une base *prima facie* [Kuhlman, 2002 ; Niamke, 2005]¹. Plutôt que de privilégier leur installation dans des camps, le Président d’alors, Houphouët-Boigny, a encouragé les réfugiés à s’installer librement parmi la population ivoirienne dans la limite d’une zone créée à cet effet (la Zone d’Accueil des Réfugiés ou ZAR)². Beaucoup de réfugiés se sont donc installés à proximité de la frontière libérienne. Il leur était généralement permis de travailler et de cultiver la terre, à condition qu’ils respectent les arrangements locaux, notamment fonciers. La Croix Rouge ivoirienne et Caritas ont été les premières organisations à apporter une assistance de base aux réfugiés, avant que le HCR ne devienne opérationnel sur le terrain en 1991 [Kuhlman, 2002; Niamke, 2005]³. L’essentiel de l’offre de services éducatifs pour ces personnes déplacées a été mis en œuvre par l’ONG ADRA (Agence Adventiste de Développement et de Secours), partenaire opérationnel du
---
¹ Un statut de réfugié conféré sur une base *prima facie* signifie que le seul fait d’être originaire d’un pays spécifique (le Libéria dans ce cas) est suffisant pour obtenir le statut de réfugié dans le pays d’asile.
² La ZAR était composée de quatre départements voisins du Libéria, dans l’ouest et le sud-ouest ivoirien : les départements de Danané, de Toulepleu, de Guiglo et de Tabou.
³ Un protocole d’accord a été signé entre le gouvernement de Côte d’Ivoire et le HCR en février 1992 qui autorisait notamment le HCR à ouvrir un bureau en Côte d’Ivoire [MAE/UNHCR, 1992].
HCR dans le secteur de l’éducation en situation d’urgence. Au cours des années 1990, le nombre de réfugiés a fluctué selon que la situation au Libéria s’améliorait ou empirait, et selon les changements d’attitude de la population locale vis-à-vis des réfugiés libériens. Les réfugiés restant plus longtemps que prévu, ils devenaient un véritable poids sur des ressources locales déjà insuffisantes [Kuhlman, 2002 :21-22]. L’incident de Taï en juin 1995 a également accru les tensions entre réfugiés et autochtones du fait de la militarisation de certains individus parmi eux [ICG, 2004]⁴. Après 1999, le statut de réfugié n’a plus été conféré aux Libériens sur une base *prima facie* et les nouveaux arrivants ont dû effectuer eux-mêmes leur demande de statut, de manière individuelle. On demandait alors à ceux qui souhaitaient recevoir une aide basique du HCR de s’installer dans le camp de réfugiés de Nicla près de Guiglo, dans l’ouest ivoirien [Kuhlman, 2002]. En 1997, à la fin de la première guerre civile libérienne, le HCR a entrepris un vaste programme de rapatriement vers le Libéria et a commencé à limiter progressivement ses activités en vue d’un prochain retrait. Ce qui rend le cas ivoirien particulièrement intéressant est que le HCR a répété cette expérience de retrait progressif en 2005, après avoir accueilli une deuxième vague de réfugiés dans les années 2000 suite à une reprise des violences au Libéria⁵. On peut alors se demander si certaines leçons ont été tirées des années 1990 dans le domaine de l’offre des services éducatifs à disposition de ces réfugiés libériens.
**Les arguments en faveur des écoles de réfugiés**
Un rapport de 2002 commissionné par l’unité d’évaluation et d’analyse des politiques du HCR a déploré le fait que la stratégie du HCR en Côte d’Ivoire ait été, dès le début, incompatible avec l’option d’intégration locale⁶, d’une part en prolongeant une assistance de base pendant trop longtemps, d’autre part en instaurant un système
---
⁴ La ville ivoirienne de Taï a servi de base arrière pour organiser des incursions violentes de l’autre côté de la frontière, côté libérien. En juin 1995, des groupes armés en provenance du Libéria ont attaqué la ville, forçant des milliers d’Ivoiriens à fuir vers des zones plus sûres. Comme un certain nombre de réfugiés vivant aux alentours de Taï avaient été impliqués dans ces incursions violentes, le gouvernement ivoirien a décidé, suite à ces événements, de changer sa politique vis-à-vis des réfugiés, et de passer d’une installation libre parmi la population ivoirienne à une installation en camp de réfugiés. Un camp a donc été créé près de Guiglo, dans l’ouest ivoirien mais relativement loin de la frontière, pour accueillir les réfugiés qui résidaient dans la région de Taï (le camp de Nicla). A cette exception près, l’installation spontanée a continué de demeurer la norme pour les libériens arrivants entre 1995 et 1999 [Kuhlman, 2002].
⁵ La première guerre civile libérienne a pris fin en 1996 et a été suivie d’une période de relative stabilité. En 1999, une deuxième guerre civile libérienne a éclaté qui s’est terminée dans le courant de l’année 2003.
⁶ L’intégration locale est l’une des trois solutions durables envisagées par le HCR et pour lesquelles le HCR envisage un soutien (le rapatriement librement consenti et la réinstallation dans un pays tiers étant les deux autres options envisagées à long terme). L’option de rapatriement est toujours privilégiée dans la mesure du possible, sauf dans des situations où il est impossible pour une personne de retourner de là où elle vient.
d'éducation parallèle impossible à pérenniser à long terme : le HCR a en effet abandonné une grande partie des élèves réfugiés en 1999 quand l'agence a dû gérer son retrait progressif [Kuhlman, 2002]. Dans la mesure où le gouvernement ivoirien avait montré une relative ouverture envers les réfugiés libériens ainsi qu'une volonté politique de respecter les clauses de la Convention de Genève relative au statut des Réfugiés, la situation a été interprétée comme un acte manqué. On peut toutefois se demander si l'intégration des élèves réfugiés libériens dans le système ivoirien était réellement une possibilité au début des années 90 et si les termes du débat entre intégration dans les écoles existantes ou mise en place d'écoles parallèles étaient clairement posés. Toute une série d'arguments a été mis en avant au début des années 1990 en faveur de la mise en place d'un système parallèle et des écoles de réfugiés [Niamey, 2005] :
1. Du point de vue des parents, continuer le programme d'enseignement libérien était d'autant plus important que l'autre option (suivre le curriculum ivoirien) impliquait automatiquement un changement de l'anglais au français dans la langue d'instruction. Les parents craignaient donc que leurs enfants ne perdent leur capacité à parler anglais, ainsi qu'une bonne partie de leur identité culturelle. Une autre préoccupation était aussi de ne pas pouvoir suivre ce que les enfants apprenaient à l'école.
2. La limite d'âge a été citée comme contrainte par d'anciens élèves, les écoles ivoiriennes n'acceptant pas les enfants de plus de 12 ans en CP ni les plus de 15 en sixième. Une telle restriction n'existe pas dans le système éducatif libérien.
3. D'un point de vue pédagogique, les enseignants libériens ont mis en avant, à juste titre, les difficultés des élèves libériens à suivre une instruction en français, en particulier ceux dont la scolarité était déjà bien avancée. Ils suggéraient donc de continuer le programme d'enseignement libérien et certains d'entre eux furent particulièrement prompts à commencer des programmes d'enseignement parallèles informels de leur propre chef, avant l'institutionnalisation même du système parallèle.
4. Anticipant certaines difficultés pratiques à intégrer un afflux massif d'élèves libériens dans les structures éducatives existantes (il n'y avait déjà pas assez d'écoles dans la ZAR pour répondre de façon adéquate à la
demande ivoirienne), le gouvernement ivoirien ne s’est pas opposé à la mise en place des écoles de réfugiés, d’autant plus qu’il ne s’attendait pas à ce qu’un tel système dure longtemps.
5. La position du HCR a manqué de clarté dès le départ. Tout au début de son intervention, en 1991, le HCR avait développé un plan pour intégrer les enfants réfugiés dans les écoles ivoiriennes, or ce plan ne s’est jamais concrétisé et des écoles de réfugiés ont été créées à la place [Kuhlman, 2002]. Les raisons qui ont fait dévier de l’idée initiale ne sont pas très claires. On peut seulement supposer qu’au vu du manque structurel d’infrastructures dans la ZAR, le gouvernement ivoirien a été réticent à appuyer un programme à grande échelle qui aurait risqué d’avoir un impact négatif sur l’accès à l’éducation pour les citoyens ivoiriens. De plus, d’un point de vue plus pragmatique, le HCR a peut être délibérément choisi de ne pas ajouter une source de tension supplémentaire à une situation déjà tendue. Si les réfugiés les plus revendicatifs tenaient à conserver un système d’éducation qui leur était familier, la décision la plus sage était probablement de soutenir les initiatives qui s’étaient déjà mises en place.
Si certains arguments ont été plus mis en avant que d’autres\(^7\), tous les acteurs ont privilégié la mise en place d’un système éducatif parallèle gratuit à grande échelle. D’une part, cela permettait de couvrir une demande importante des réfugiés ; d’autre part, une telle solution allait dans le sens d’une politique éducative humanitaire n’entravant pas la politique de rapatriement souhaitée par les autorités et le HCR.
**L’offre de services éducatifs promue par les agences internationales**
Il est fréquent de supposer que tous les réfugiés ont le même parcours et suivent la même trajectoire or c’est loin d’être le cas : certains choisissent de retourner dans leur pays d’origine après quelque temps, d’autres de s’installer où ils sont de manière plus pérenne et d’autres partent tenter leur chance ailleurs, par exemple dans un pays tiers. En ce qui concerne leur éducation, les réfugiés choisissent aussi entre différentes options en fonction du contexte dans lequel ils vivent et de leurs caractéristiques
\(^7\) L’argument du manque d’infrastructures est susceptible d’avoir pesé le plus dans la décision d’instaurer un système éducatif parallèle.
socio-économiques individuelles. Les choix qu’ils font en matière d’éducation ne sont pas forcément des choix permanents et leur entrée dans un système n’exclut pas par la suite de naviguer entre d’autres offres d’éducation.
Ces dynamiques et multiplicités de trajectoires scolaires sont rarement prises en compte dans la planification de l’aide, et le support apporté par le HCR (et par d’autres organisations internationales) prend souvent une forme unique. Ce cas ne fait pas exception. En Côte d’Ivoire, certains parents ont inscrit leurs enfants dans les écoles de réfugiés ADRA dès leur arrivée, d’autres ont choisi de les intégrer dans les écoles ivoiriennes en CP, d’autres encore ont opté pour des établissements privés ou des établissements dispensant une instruction religieuse. Certains enfants n’ont pas du tout continué de scolarité en Côte d’Ivoire et d’autres ont changé de système éducatif, passant en milieu de scolarité d’une école de réfugiés à une école ivoirienne. Dans le même temps cependant, le support international pour l’éducation réfugiée a pris une forme unique.
C’est en 1992 que l’ADRA, grâce à un financement du HCR, a commencé à prendre en charge un système parallèle gratuit qui assurait la scolarisation de la plupart des enfants réfugiés au niveau primaire et secondaire. En 1996-1997, l’organisation était en charge de la scolarisation de 75 000 enfants dont 65 000 en primaire et 10,000 en secondaire [ADRA, 1998]. La plus grande partie de l’enseignement était basée sur le curriculum libérien ; l’anglais était la langue principale d’instruction et le corps enseignant était principalement composé d’enseignants libériens réfugiés et de personnel volontaire\(^8\). Dans les zones rurales, les salles de classe étaient construites en torchis et en bois avec un toit en paille. Dans les zones urbaines, on louait des bâtiments. Pour les huit premiers niveaux et pour les niveaux 10 et 11, des examens ‘maison’ validaient les enseignements et permettaient aux élèves de passer dans les classes supérieures en restant dans les écoles de réfugiés ADRA. Outre l’utilisation du même programme d’enseignement, il n’y avait pas de lien formel avec le système éducatif libérien pour ces niveaux. Pour les niveaux 9 et 12 (3ème et terminale), le système ADRA encourageait les élèves à passer les épreuves du West African Examination Council (WAEC), un examen de fin de cycle administré au Libéria mais aussi dans les autres pays anglophones d’Afrique de
\(^8\) Les critères d’embauche du personnel volontaire étaient au moins un niveau de 3ème pour enseigner en primaire et un niveau de terminale pour enseigner en secondaire.
l’Ouest [Dillard, 2003]. Pour l’éducation postsecondaire, le HCR offrait quelques bourses aux étudiants les plus méritants.
A partir de 1994, la formation professionnelle a été prise en charge par la Coopération allemande et plusieurs écoles à vocation professionnelle ont ouvert leurs portes dans les villes principales de la ZAR (Danané, Guiglo et Tabou). Initialement créées pour offrir des formations de compétences aux réfugiés non scolarisés, ces écoles étaient en pratique ouvertes à tous, et beaucoup de jeunes ivoiriens ont ainsi pu bénéficier de formations professionnelles gratuites. Ces établissements dispensaient des enseignements techniques courts en électricité, mécanique, menuiserie, maçonnerie, comptabilité et délivraient des certificats d’aptitude\(^9\). Bien que l’administration ivoirienne n’ait jamais officiellement reconnu ces certificats, le ‘certificat de compétence’ (*certificate of proficiency*) était largement accepté par les entrepreneurs locaux comme étant équivalent au diplôme ivoirien CAP (Certificat d’Aptitude Professionnelle), habituellement délivré à l’issue de deux ou trois ans de formation technique dans un domaine précis.\(^{10}\)
L’extrait d’entretien ci-dessous est un bon exemple de l’offre de services éducatifs d’urgence promue par les agences internationales dans les années 1990 et éclaire deux points importants. Il montre d’abord que cette offre a permis à un certain nombre de réfugiés de poursuivre assez loin leur scolarité et d’obtenir certaines qualifications pratiques qu’ils peuvent mettre à profit aujourd’hui, notamment dans leur recherche d’emploi : Francis est allé jusqu’à baccalauréat dans les écoles ADRA puis, bac en poche, a choisi d’étudier la maçonnerie au *T-Tech* de Tabou et vit aujourd’hui de ce métier. Inversement, il révèle aussi comment certains réfugiés ont été forcés de s’adapter à de nouveaux contextes, et pas toujours de leur plein gré. La question éducative a en effet été largement instrumentalisée par le HCR et d’autres acteurs humanitaires pour encourager le rapatriement.
« Je suis arrivé à Boubélé en 1994 à l’âge de 23 ans. C’était un petit village ivoirien. J’étais en 4ème au Libéria, mais comme il n’y avait pas d’école secondaire à Boubélé, j’ai dû m’inscrire en CM2. Je ne connaissais personne en ville, à Tabou, là où il y avait une école secondaire. Mais au bout d’un certain temps je me suis fait des amis et je me suis installé chez l’un d’eux. J’ai pu m’inscrire en 4ème à l’école secondaire ADRA, l’école pour les réfugiés. En 1999, j’ai passé l’examen du bac du WAEC et j’ai été reçu. Ça a pris un long moment avant de recevoir nos diplômes mais j’ai finalement reçu le mien en avril 2000. Vers la même époque, les
---
\(^9\) Les différents certificats comprenaient des certificats de participation pour les formations courtes de 6 mois (*certificate of participation*), des certificats d’aptitude pour les formations de 9 mois (*certificate of achievement*), et des certificats de compétence (*certificate of proficiency*) pour les formations qui duraient 18 mois.
\(^{10}\) Les conditions d’admission au CAP incluaient un niveau minimum dans le cycle secondaire.
Nations Unies ont dit que nous devions intégrer les écoles locales et les écoles ADRA ont fermé. On a demandé aux élèves de primaire de s’inscrire dans les écoles ivoiriennes et on a conseillé aux élèves plus âgés comme nous de rentrer au Libéria s’ils souhaitaient continuer leur scolarité. Je n’avais pas envie de rentrer. J’avais perdu mes deux parents dans le conflit et je n’ai rien là-bas, pas de parcelle, rien. Je ne connaissais personne non plus qui aurait pu éventuellement m’aider à aller au Ghana, à l’université. Donc après la fin de la terminale, je suis resté à Tabou. Je donnais des cours de soutien scolaire à des élèves qui fréquentaient des écoles privées pour réfugiés\(^{11}\). Quand ces écoles ont fermé, je suis parti en brousse, je faisais du charbon pour gagner un peu. Le *T-Tech* de Tabou a de nouveau ouvert ses portes en 2005\(^{12}\). Je me suis inscrit et j’ai étudié le bâtiment pendant 9 mois - j’ai obtenu un certificat d’aptitude (*certificate of achievement* équivalent à 9 mois de formation). Je voulais continuer jusqu’au certificat de compétence (équivalent à 18 mois de formation) mais l’école a de nouveau fermé. Maintenant je travaille avec des maçons locaux. Je ne refuse pas le travail, j’aime ça, même si les maçons ne me payent pas toujours ce qu’ils me doivent. » [Francis A., communication personnelle, avril 2007].
Avec la fin de la première guerre civile au Libéria, un grand nombre de réfugiés sont retournés chez eux entre 1997 et 1999, soit de manière encadrée (par le HCR), soit par leurs propres moyens. Moins de fonds ont été mis à disposition par les bailleurs internationaux à partir de 1999 pour assister les populations libériennes réfugiées en Côte d’Ivoire, ce qui était une manière à peine déguisée de promouvoir un retour « volontaire », en fermant les vannes humanitaires d’un côté. Ces restrictions budgétaires ont amené le HCR à repenser sa stratégie et le gouvernement ivoirien a dû accepter l’idée d’une intégration locale pour ceux qui n’étaient pas rentrés.
**Les enjeux d’une intégration à grande échelle dans les écoles ivoiriennes**
Appliquée à l’éducation, l’intégration locale signifiait en pratique la fin des écoles de refugiés, l’intégration des élèves libériens au sein des structures ivoiriennes existantes, et le passage d’un système d’éducation parallèle gratuit au système d’éducation formel ivoirien. Telle que définie par le Ministère de l’Éducation, l’intégration locale en matière éducative devait « permettre aux enfants réfugiés d’avoir accès à l’éducation primaire dans les mêmes conditions que les ressortissants nationaux » [Ministère de l’éducation, 2001b]. Elle ciblait les élèves susceptibles de rester en Côte d’Ivoire après 2000 qui ne pouvaient prétendre à une réinstallation dans un pays tiers ou qui n’apparaissaient pas sur les listes de réinstallation établies. Initialement prévue pour démarrer à l’automne 1999 après une mise à niveau intensive en français de trois
---
\(^{11}\) La plupart de ces institutions privées ont émergé à la fermeture des écoles ADRA. Elles étaient dirigées par des enseignants réfugiés et offraient la possibilité de continuer à suivre le programme d’enseignement libérien.
\(^{12}\) *T-Tech* était le nom de l’école à vocation professionnelle de Tabou.
mois, l'intégration vers le système scolaire ivoirien a dû être retardée de deux ans suite à de nombreuses difficultés pratiques.
**Inquiétudes pédagogiques et problèmes d'équivalence entre les deux systèmes**
En termes de contenu, la grande différence entre les deux systèmes éducatifs est l'utilisation d'une autre langue d'enseignement (français dans le système ivoirien, anglais dans le système libérien). Aucun des deux systèmes n'utilise les langues locales dans les petites classes et les enfants apprennent le français ou l'anglais à l'école, sans nécessairement parler ces langues à la maison [Tchagbalé, 2001]. Dans les deux systèmes, l'école primaire dure 6 ans et les acquis de chaque niveau sont plus ou moins équivalents. Il y a trois examens nationaux dans le système ivoirien (examen d'entrée en 6ème, BEPC et baccalauréat) et deux dans le système libérien (examens au niveau 9 et 12)\(^{13}\). Si on peut penser que passer de l'anglais au français comme langue d'instruction a moins affecté les plus jeunes, la question reste néanmoins assez préoccupante pour les élèves ayant déjà un certain niveau dans le système libérien. En effet, la plupart d'entre eux ont été forcés de s'inscrire à un niveau beaucoup plus bas dans le système ivoirien afin de compenser leur manque de maîtrise du français.
**Problèmes logistiques**
Un certain nombre de difficultés logistiques sont venus s'ajouter à ces inquiétudes pédagogiques. Le délai imposé pour l'intégration était trop court : les réfugiés ont été informés en juin 1999 du fait qu'ils allaient être intégrés en octobre de la même année, et il n'y avait pas assez d'infrastructures et d'enseignants dans le système ivoirien pour absorber tous les élèves libériens. Étant donné le manque de préparation, on peut se demander pourquoi la mise en place de cette intégration a été si précipitée. Il était estimé que 20 000 enfants libériens devaient intégrer les écoles ivoiriennes, et le coût de cette intégration était évalué à US$16 million\(^{14}\) [ADRA, 1999b ; IRIN, 2001]. La Côte d'Ivoire ne pouvait faire face à cette situation sans appui. Pourtant, alors que les représentants du gouvernement s'évertuaient à répéter que l'école
---
\(^{13}\) En Côte d'Ivoire, le CEPE est délivré à la fin du cycle primaire (Certificat d'Etude Primaire Elémentaire), le BEPC à la fin de la 3ème (Brevet d'Etudes du Premier Cycle), et le baccalauréat à la fin de la terminale, ouvrant la voie à l'éducation supérieure. Dans le système libérien, le *Junior High School Certificate* est obtenu à la fin du niveau 9 (équivalent de la 3ème) et le *Senior High School Certificate* à la fin du niveau 12 (équivalent de la terminale).
\(^{14}\) Ces estimations incluaient la construction de 450 salles de classe, 250 logements de maîtres, des équipements sanitaires et de cantine, les coûts de recrutement et de formation des enseignants, les salaires mensuels des éducateurs (US$ 127 par mois) et l'achat d'un équipement de base [IRIN, 2001].
ivoirienne ne pourrait pas, en l’état, absorber 20 000 enfants supplémentaires dans ses structures, les bailleurs de fonds ont été extrêmement lents à s’engager à couvrir une partie des coûts [Ministère de l’éducation, 2001f ; US Committee for Refugees and Immigrants, 1999].
Les modalités d’intégration des élèves libériens sont restées assez floues jusqu’au dernier moment. Le HCR s’attendait-il à ce que tous les plus jeunes s’inscrivent directement dans les deux premiers niveaux du système ivoirien (en CP1 et CP2)? Cela se serait traduit par la nécessité de trouver de la place pour 9 000 élèves supplémentaires dans les petites classes des écoles ivoiriennes déjà surchargées, une perspective tout à fait irréaliste au vu des infrastructures existantes [ADRA, 1999b]. Comme le début de l’année scolaire 1999-2000 approchait rapidement et qu’il n’y avait encore aucun plan pour construire des salles de classe supplémentaires dans les écoles ivoiriennes, l’ADRA a suggéré de réutiliser les structures existantes des écoles de réfugiés pour cette année scolaire tout en lançant la construction de structures additionnelles\(^{15}\). L’idée était d’avoir les nouvelles structures prêtes pour l’année scolaire suivante, 2000-2001. Au vu de toutes ces difficultés, le HCR a finalement décidé de ne pas intégrer directement les enfants dans les écoles ivoiriennes, mais de le faire après une année de transition. Les écoles ADRA ont donc été réutilisées pour l’année scolaire 1999-2000, ce qui a permis de continuer à offrir des services éducatifs aux réfugiés dans des régions où il n’y avait pas d’école ivoirienne. La période de transition d’un an a été ensuite prolongée d’une autre année (les mesures concrètes étant plutôt lentes à se mettre en place), et même après ces deux années de transition, beaucoup de Libériens résistaient encore à la simple idée d’intégration dans le système scolaire ivoirien. La promotion du passage d’un système éducatif à un autre a ainsi été globalement assez impopulaire.
**Les tribulations de la phase de transition**
\(^{15}\) Le rapport ADRA faisait notamment ressortir que si tous les élèves libériens intégraient les structures ivoiriennes, il manquerait 444 salles de classe et 517 professeurs pour répondre à l’ensemble des besoins du primaire et du secondaire. La majeure partie des constructions concernaient des classes de CP (CP1 et CP2). Ces deux niveaux étant déjà surchargés dans la plupart des écoles ivoiriennes, des salles et des enseignants supplémentaires étaient nécessaires pour permettre l’intégration des enfants réfugiés. Pour les autres classes, la situation était très différente et le rapport a fait ressortir qu’il y avait beaucoup moins d’enfants inscrits et à inscrire dans les niveaux supérieurs, en particulier dans les zones rurales. Les structures existantes à ces niveaux étaient donc capables d’absorber tous les réfugiés [ADRA, 1999d].
Au début de la première année de transition, les écoles de réfugiés ne fonctionnaient déjà plus comme avant. L'idée était d'« initier les enfants réfugiés au programme d'enseignement ivoirien en utilisant le français comme langue d'instruction » [UNHCR, 2001b]. Le contrat de la plupart des enseignants libériens n'avait pas été renouvelé et du personnel francophone avait été embauché à leur place pour faciliter la diffusion du français dans les pratiques d'enseignement au quotidien. En septembre 2001, soit deux ans après le début de la phase de transition, moins de 5% du nombre estimé d'élèves libériens s'étaient inscrits dans des écoles ivoiriennes [UNHCR, 2002]. Les chiffres ont légèrement augmenté par la suite, notamment grâce à une campagne de sensibilisation menée sur le sujet [UNHR, 2001c], mais l'intégration dans le système scolaire ivoirien n'a pas été un succès et seule une minorité d'élèves libériens ont opté pour cette option (2 700 contre 20 000 prévus). Plusieurs facteurs peuvent expliquer pourquoi la période de transition n'a pas su être convaincante:
1. Dans les écoles de transition, la majorité des enseignants n'étaient pas des enseignants qualifiés et avaient des compétences pédagogiques limitées. Ils ont été embauchés par l'ADRA en septembre 1999 et ont suivi une semaine intensive de formation à l'enseignement. Sans être bilingues, ils ont néanmoins été mis dans la position difficile de faciliter l'intégration d'élèves anglophones dans des classes francophones. Le postulat était qu'après une année transitoire avec un programme ivoirien ajusté, il serait facile d'intégrer les élèves libériens l'année suivante dans des classes correspondant à leur niveau. Un tel projet avait peu de chances de réussir sans suivi pédagogique solide.
2. Le nombre d'enfants en âge d'aller à l'école avait nettement augmenté dans certaines localités de la ZAR, en grande partie à cause des déplacements de populations et de l'émergence de centres ruraux qui n'existaient pas avant l'afflux de réfugiés. Malgré cette dynamique des populations, la carte scolaire n'avait pas changé depuis les années 1990 et le nombre d'écoles ivoiriennes ne correspondait plus au nombre d'enfants en âge d'être scolarisé. De fait, l'intégration a peut-être en partie échoué parce qu'aucune autre alternative n'a été trouvée pour assurer la continuité de l'éducation dans les zones où les écoles ADRA ont dû fermer leurs portes et où il n'y avait pas d'école ivoirienne proche pour assurer le relais.
3. En termes d’infrastructures, malgré les déclarations répétées du gouvernement indiquant qu’il lui était impossible d’absorber tous les enfants réfugiés dans les écoles existantes, le soutien financier nécessaire à la construction des nouvelles salles de classe n’a été engagé qu’à la fin de l’année 2001, lorsque le HCR a finalement promis de subventionner la construction de 90 salles de classe [UNHCR, 2001b]. On se serait attendu à une telle annonce beaucoup plus tôt au vu du nombre d’élèves libériens à intégrer, du nombre de places limité dans les écoles ivoiriennes, et des délais inévitables dans l’exécution de ce type de projet. En juillet 2002, soit trois ans après le début de la phase de transition, 55% seulement des 90 salles de classes avaient été construites [Ministère de l’Education, 2002].
4. Entre 1992 et 2001, le HCR a assumé la majeure partie des coûts relatifs à l’éducation des réfugiés, mais les fonds ont été essentiellement alloués aux salaires des enseignants et à l’achat d’équipements scolaires de base dans les écoles ADRA. Il n’y pas eu de budget mis à disposition pour renforcer les capacités des écoles ivoiriennes existantes dans les années 1990. *A posteriori*, on ne peut que déplorer ce manque d’anticipation dans la planification\(^{16}\).
5. Enfin – et ce n’est pas le facteur le moins important, beaucoup de réfugiés étaient résolument contre le projet d’intégration dans les écoles ivoiriennes. Les arguments évoqués au début des années 1990 ont refait surface en 1999-2001 pour promouvoir le maintien des écoles de réfugiés : les parents craignaient une acculturation, et les enseignants libériens l’impact négatif d’un changement de langue d’instruction sur les performances académiques des élèves. De nouveaux arguments ont aussi été avancés en 1999. Les réfugiés étaient particulièrement mécontents de ne pas avoir été consultés quand la décision de promouvoir l’intégration dans les écoles ivoiriennes avait été prise et percevaient l’intégration comme imposée. Poussés par une certaine volonté de préserver leur liberté de choix en matière d’éducation, certains leaders et enseignants réfugiés
---
\(^{16}\) Les logiques sociales, politiques, financières, et institutionnelles expliquant pourquoi le HCR a agi de cette façon sont difficiles à cerner dix ans après les événements. La plupart du personnel en poste à l’époque a été remplacé et l’étude des archives documentaires d’Abidjan et de Tabou ne permet pas de saisir pleinement toutes ces logiques, même si les correspondance d’alors sont disponibles.
ont fait une série de propositions au HCR et ont notamment suggéré qu’une évaluation méticuleuse soit faite pour déterminer précisément qui serait concerné par le processus d’intégration. Une autre de leurs propositions était que l’intégration ne vise que les élèves réfugiés souhaitant demeurer longtemps en Côte d’Ivoire et que d’autres alternatives soient envisagées pour ceux qui souhaitaient rentrer au Libéria [UNHCR, 1999a]¹⁷. De telles propositions étaient autant d’allusions en faveur de la promotion d’une multiplicité d’offre de services éducatifs pour les réfugiés. Les suggestions des réfugiés ont été écoutées sans être prises en compte, et le soutien du HCR s’est limité à l’intégration : les réfugiés ne souhaitant pas opter pour l’intégration locale ont été simplement avertis qu’ils devaient trouver un autre sponsor s’ils souhaitaient poursuivre leurs études en Côte d’Ivoire dans des écoles privées dispensant le curriculum libérien [UNHCR, 1999b].
Les enseignants libériens étaient les plus opposés au changement proposé. Ils perdaient de nombreux privilèges, notamment leur principale source de revenus, leur travail, des rations alimentaires gratuites (en raison de la fermeture des cantines scolaires gratuites du Programme Alimentaire Mondial), et un certain statut social parmi leurs pairs. Il n’est donc pas étonnant qu’ils aient montré autant de motivation à défendre leur statut. Plusieurs anciens enseignants ADRA qui n’avaient pas été réengagés pendant la phase de transition ont intenté des procès contre l’ONG pour des questions de salaires et d’indemnités [ADRA, 1999c]. Quelques-uns se sont même engagés dans des contre-campagnes d’information pour tenter de convaincre les parents de ne pas envoyer leurs enfants dans les écoles ivoiriennes. D’autres, sans demander l’accord des autorités, ont créé des écoles parallèles sur le territoire ivoirien qui ont continué à enseigner le curriculum libérien sur le territoire ivoirien.
Il serait cependant erroné de limiter la mobilisation des enseignants à la défense de leurs droits acquis. Certains d’entre eux étaient vraiment convaincus que dans les conditions proposées, l’intégration était une erreur. Les délais étaient trop courts, le nouveau corps enseignant inexpérimenté, le complément d’infrastructure nécessaire inexistant, et trop peu d’attention avait été accordée aux problèmes
¹⁷ Les réfugiés avaient aussi suggéré que des éducateurs bilingues soient embauchés dans les écoles où seraient intégrés les élèves réfugiés.
d’équivalence entre les deux systèmes d’éducation. Quand ils ont finalement réalisé que l’intégration était inéluctable (en 2001), plusieurs enseignants réfugiés ont demandé qu’elle soit progressive\(^{18}\). Le gouvernement ivoirien était aussi en faveur d’un changement graduel afin que les parents ne soient pas contraints d’opter pour l’intégration. Le gouvernement a donc suggéré que le système ADRA soit maintenu pour une période de transition plus longue avant d’être relayé par des écoles privées libériennes officiellement autorisées par le Ministère de l’Education ivoirien pour ceux ne souhaitant pas intégrer le système ivoirien [Ministère de l’Education, 2001e]. On ne peut que regretter qu’une telle transition progressive n’ait jamais été mise en œuvre. En août 2001, un protocole d’accord fut signé entre le gouvernement ivoirien et le HCR, sur base duquel le gouvernement s’engagea à assister l’intégration directe des plus jeunes en CP dans les écoles ivoiriennes, en fonction des capacités locales d’absorption. Pour les élèves des classes supérieures, il était convenu de les placer à des niveaux équivalents [Ministère de l’Education, 2001a]. La mise en pratique de ces décisions fut cependant plus difficile que prévue.
**Équivalence ad hoc au primaire et secondaire en péril**
Il n’y a pas eu de norme standard pour évaluer les acquis scolaires des élèves réfugiés au moment de leur passage à l’école ivoirienne. Les niveaux étaient évalués différemment selon les écoles et les classes. La plupart des élèves libériens ont été placés en CP et en CE1, sans prendre en compte leur nombre d’années d’instruction dans les écoles de réfugiés. De fait, plutôt que d’intégrer le système ivoirien, les élèves reprenaient bien souvent leur scolarité depuis le début.
Dans certains cas, les élèves ont eu la possibilité de rattraper quelques années, si leurs performances scolaires étaient exemplaires et si la chance leur souriait (autrement dit s’ils étaient instruits par un bon enseignant dans un établissement dirigé par un directeur et un conseiller pédagogique ouverts d’esprit) :
“Je me souviens de deux élèves libériens. Quand ils ont intégré notre école, nous leur avons fait passer un test. Un a été placé en CP1, l’autre en CP2. Après quelques semaines, l’enseignant est venu me voir. Il m’a dit que l’enfant en CP2 réussissait très bien et il a
\(^{18}\) L’idée était de mettre en place une intégration sur plusieurs années en commençant la première année par inscrire les élèves libériens en CP1 (tout en continuant les niveaux 2 à 6 dans le système libérien), puis la deuxième année en ne continuant que les niveaux 3 à 6, la troisième année les niveaux 4 à 6, etc… jusqu’à ce que tous les élèves soient absorbés dans le nouveau cursus. Même si ça ne réglait pas la question de la continuité de l’enseignement en secondaire, une telle approche était intéressante.
suggéré qu’on lui fasse sauter une classe. On l’a placé au niveau suivant, en CE1.” [Conseiller pédagogique à Tabou, entretien avril 2007]
Mais dans beaucoup de cas les élèves étaient simplement placés dans des classes de niveau inférieur à leur niveau scolaire et ceux qui n’avaient pas les moyens d’assumer les coûts d’une scolarité qui repartait de zéro étaient contraints d’abandonner leurs études.
Si le HCR avait prévu de faciliter l’intégration des élèves libériens au niveau du primaire, il n’avait curieusement rien envisagé pour les élèves du secondaire. L’éducation post-primaire des élèves réfugiés a officiellement disparu de la scène en 2000, encore une fois mise de côté par un agenda international beaucoup trop focalisé sur l’éducation des plus jeunes [Chelpi-den Hamer, 2007]. Ce brusque arrêt de l’aide pour l’éducation secondaire a eu des conséquences majeures pour les étudiants en termes d’équivalence et de certification des acquis scolaires. Pendant la première année de transition (1999-2000), le soutien au secondaire a été réduit au minimum et le HCR a limité son assistance aux 1 600 élèves de 3ème et de terminale inscrits dans les écoles ADRA en les aidant à passer les examens du WAEC [UNHCR, 1999c].
Ceux qui n’étaient pas inscrits en classes d’examen n’ont pas eu beaucoup d’options et devaient essentiellement compter sur eux-mêmes s’ils souhaitaient poursuivre leurs études. Contrairement à l’éducation primaire, il n’y a pas eu de protocole d’accord entre le gouvernement ivoirien et le HCR pour l’éducation secondaire. L’intégration des élèves libériens dans les collèges et lycées ivoiriens n’était donc pas possible, d’autant plus qu’un très bon niveau de français était requis à l’écrit. Les élèves du secondaire ont donc dû choisir entre abandonner leurs études, rentrer au Liberia, ou déménager vers un pays voisin anglophone pour poursuivre leur scolarité (sous réserve d’avoir suffisamment de moyens financiers ou des sponsors généreux). Une autre alternative était aussi de rester en Côte d’Ivoire et de s’inscrire dans une de ces institutions privées, dirigées par des enseignants réfugiés, qui avaient remplacé les écoles secondaires ADRA. Ces ‘écoles clandestines’, comme on les appelait alors, offraient la possibilité de continuer des études secondaires de la 6ème à la terminale en suivant le programme d’enseignement libérien. Il n’est pas surprenant
_____________________
19 Il est intéressant de noter que même si on adopte une approche juridique, l’article 28 de la Convention relative aux droits de l’enfant (1989) ne réduit pas l’éducation de base à l’éducation primaire. Si l’article 28 rend l’école primaire obligatoire et gratuite pour tous, il encourage aussi l’organisation de différentes formes d’enseignement secondaire (général et professionnel) par la «prise de mesures appropriées» (par exemple, l’instauration de la gratuité de l’enseignement ou l’offre d’une aide financière en cas de besoin).
qu’elles aient été d’un grand secours pour beaucoup d’étudiants qui avaient déjà beaucoup investi dans leur scolarité. Ces écoles ne recevaient aucune aide extérieure et étaient essentiellement financées par les contributions des parents et le prélèvement de frais de scolarité.
Quand il est devenu évident que le HCR n’avait aucune intention de poursuivre le soutien accordé aux élèves de 3ème et de terminale au-delà de la première année de transition, plusieurs représentants d’écoles clandestines ont approché l’ADRA et le HCR pour solliciter un soutien afin de faciliter la tenue des examens du WAEC au printemps 2001. Des communications internes au HCR montrent qu’il n’y a pas eu de ligne claire pour répondre à ces demandes et qu’il n’y a pas eu de convergence d’opinions quant à l’attitude la plus stratégique à adopter\(^{20}\) : continuer à appuyer les élèves réfugiés de 3ème et de terminale à passer les examens du WAEC pouvait-il compromettre le projet général d’intégration des enfants dans les écoles ivoiriennes? Des réactions ad hoc ont finalement été la norme et des initiatives ponctuelles de la représentation HCR en Côte d’Ivoire ont pu soulager les étudiants de 3ème et de terminale à court terme\(^{21}\); par contre, elles ont présenté l’inconvénient d’être inconsistentes avec la position officielle qui était de mettre un terme au soutien à l’éducation secondaire (les réfugiés qui souhaitaient continuer leurs études sous le système libérien étaient invités à “trouver d’autres sponsors”) [UNHCR, 1999b; UNHCR, 2001a]. Ce qui a été assez frappant avec cette question du secondaire a été les tentatives répétées pour sauver les élèves de 3ème et de terminale en leur faisant passer les examens du WAEC (en 1999-2000, 2000-2001 et 2001-2002), alors qu’aucune attention particulière n’était accordée aux élèves de 6ème, 5ème, 4ème, 2nde ou première au cours des mêmes périodes. On pourrait l’interpréter comme un bel exemple de logique humanitaire où quand les fonds manquent, on préfère typiquement ‘en sauver quelques uns’, même si ce n’est qu’une minorité.
---
\(^{20}\) Le HCR est loin d’être un acteur homogène et des tensions internes existent entre le siège et les représentations pays, ainsi qu’au sein même de ces structures. Il est donc probable que quand le siège du HCR à Genève, en relation directe avec les bailleurs de fonds, fait pression pour couper les budgets, le HCR Côte d’Ivoire tente de négocier un maximum de ressources pour son propre programme. Mais au-delà de cette logique économique, les correspondances du HCR Côte d’Ivoire envoyées au siège pointent également sincèrement vers une logique d’appui aux étudiants.
\(^{21}\) La représentation HCR en Côte d’Ivoire a fini par aider 846 élèves à passer l’examen du WAEC en 2001. De la part du HCR, cette initiative a été une tentative de dernière minute pour certifier les acquis scolaires des élèves réfugiés de 3ème et de terminale qui avaient suivi un cursus dans les écoles clandestines. Début 2001, une demande officielle avait été déposée auprès du bureau des inscriptions du WAEC à Accra, au Ghana, et des provisions budgétaires avaient été faites au niveau national pour couvrir les frais d’examens. Un examen blanc avait aussi été organisé au printemps 2001 afin d’évaluer le niveau des élèves de ces écoles clandestines. Au final, seuls les élèves qui ont réussi l’examen blanc ont été éligibles à une assistance de la part du HCR, qui incluait notamment le paiement de leurs frais d’examens.
Un autre point intéressant à noter en ce qui concerne le secondaire est que deux lignes de communication ont été menées en parallèle. Alors que l’interlocuteur privilégié de la représentation du HCR en Côte d’Ivoire était le bureau d’inscription du WAEC à Accra, les écoles clandestines communiquaient surtout avec les autorités libériennes d’éducation. Leurs efforts ne doivent pas être sous-estimés\(^{22}\). En mars 2001, alors que le HCR n’avait pas encore accepté de soutenir les élèves de 3ème et de terminale en payant leurs frais d’examen et la logistique associée, les écoles clandestines avaient déjà reçu une réponse favorable du bureau WAEC à Monrovia (sous couvert du ministère de l’Éducation libérien) qui autorisait exceptionnellement leurs étudiants à passer l’examen à Harper, dans le Comté du Maryland, près de la frontière avec la Côte d’Ivoire, et accordait un délai supplémentaire de deux semaines pour les inscriptions des candidats.\(^{23}\)
**Nouvelles vagues de réfugiés et absence de mémoire institutionnelle**
Quand 40 000 libériens ont de nouveau traversé la frontière en 2003 suite à la reprise des hostilités au Libéria, la décision du HCR et de la plupart des experts internationaux de restaurer les écoles de réfugiés est *a posteriori* jugée plutôt inopportune, du point de vue de l’analyste. Il avait été si difficile d’introduire l’idée d’intégration en 1999-2001 qu’on ne peut que s’étonner de la stratégie adoptée en 2003 pour un afflux aussi faible de réfugiés : si la politique d’intégration décrite précédemment n’était ni réaliste (au vu des capacités locales d’absorption) ni populaire (parmi les familles des 20 000 enfants réfugiés concernés par la mesure), on peut se demander par contre pourquoi elle n’a pas été encouragée pour quelques centaines d’enfants (moins de deux mille enfants étaient concernés par la mesure en 2003) [ADRA, 1999a ; IRC, 2004]. Si on avait tiré des leçons des années 1990, on aurait conseillé aux parents d’inscrire leurs enfants les plus jeunes dans les petites classes des écoles ivoiriennes. Des écoles privées pour réfugiés reconnues par l’État
---
\(^{22}\) Les écoles en question sont le *Tabou Bilingual Educational Complex* (T-BEC), la *Private Refugee Education Secondary School of Tabou* (P-RESS), la *United Christian Faith Institute* à Guiglo et le *Dr. R.B. Kowa Memorial Night School* à Tabou.
\(^{23}\) Un autre exemple pour illustrer ce point : en 2002, le HCR a demandé au bureau des inscriptions du WAEC à Accra de prévoir d’administrer la tenue des examens à Tabou, « en raison d’un manque de ressources pour couvrir les coûts de transport jusqu’au Maryland, et les dépenses liées au logement et à l’alimentation » [Ministère de l’Éducation (Libéria), 2002]. Le HCR avait omis d’en informer le ministère de l’Éducation libérien, qui avait officiellement suspendu la tenue des examens WAEC en dehors du Libéria après 2000 pour les élèves réfugiés, et c’est le président d’une école clandestine qui a fait passer l’information. Le ministère de l’Éducation libérien a finalement accepté cette entorse à la règle et instruit le chef du bureau WAEC au Libéria de procéder aux arrangements nécessaires pour la tenue des examens en Côte d’Ivoire.
auraient été une alternative pour ceux qui ne souhaitaient pas que leurs enfants suivent le cursus ivoirien, et le HCR aurait apporté un soutien à l’enseignement secondaire dès le départ, afin d’éviter des problèmes de certification pour les élèves déjà avancés dans leur scolarité. Il semble malheureusement qu’on n’ait tiré aucun enseignement du passé. Des écoles de réfugiés ont été mises en place en 2003, mais seulement pour le primaire, et personne n’a souhaité promouvoir l’option d’une intégration directe pour les plus jeunes. On peut comprendre les logiques sous-jacentes d’une telle intervention : le HCR ne fait qu’appliquer une politique générale qui consiste à toujours privilégier l’option de rapatriement comme première solution durable ; les partenaires opérationnels du HCR ont certains intérêts financiers à se positionner au niveau éducatif ; et certains réfugiés ont plus d’intérêt que d’autres à ce qu’un système d’écoles parallèles soit institué. On peut regretter cependant que des logiques essentiellement politiques et économiques aient pris le pas sur des logiques sociales.
Entre 2003 et 2007, le Comité International de Secours (IRC) a été le partenaire opérationnel du HCR pour la mise en œuvre des programmes d’éducation pour réfugiés\(^{24}\). Les activités se sont d’abord limitées à des activités récréatives dans les villages où de nouveaux arrivants s’étaient installés, puis ont évolué en un système d’éducation parallèle largement basé sur le programme d’enseignement libérien. Début 2004, 1 600 élèves étaient inscrits dans ces écoles, la plupart étant de très jeunes enfants [IRC, 2004]. Il n’a pas été facile en pratique de faire la distinction entre les nouveaux arrivants de 2003 et les réfugiés des années 1990 qui étaient restés en Côte d’Ivoire après 1999. Il est donc très probable que certains réfugiés soi-disant déjà « intégrés » ont aussi profité de l’assistance visant les nouveaux arrivants. Le cas de Mary est particulièrement intéressant. Entre 1998 et 2006, elle est passée par quatre institutions différentes : une école ADRA, un centre récréatif privé pour réfugiés non reconnu par l’État, une école IRC et un institut privé ivoirien enregistré au ministère de l’Éducation Nationale. L’illustration I donne une vue d’ensemble de son parcours éducatif et montre qu’elle a alterné des périodes où elle a été scolarisée avec d’autres périodes où elle ne l’était pas. Mary a finalement pu intégrer le système d’enseignement ivoirien en CM2. Alors qu’un parcours normal lui aurait permis de finir ses études primaires en 2004, elle a perdu trois ans en naviguant entre les systèmes et n’a terminé son cycle primaire qu’en 2007.
\(^{24}\) L’ONG ADRA n’était plus opérationnelle en Côte d’Ivoire depuis plusieurs années.
Illustration I. Parcours scolaire de Mary (1999-2007)
This is to certify that Mary has/have completed the work of Grade Four (4) and is
a) Promoted to Grade Five (5)
b) Retained in Grade
c) Conditionally passed to Grade
Name of School: Guédély Refugee
Name of Student: Mary
Grade: Four (4) School Year: 1999/2000
Class Sponsor: Mr. George Cox
This report card is designed to identify students who have attended or are attending Liberian refugee schools in the Ivory Coast, and serve as an official record of their grade level, academic work and conduct while in school. This report card is to enable the re-entry of these refugee children into the Liberian educational system. All subjects except French are taught in English. The curriculum was designed in conformity with the Liberian educational program.
Date: 31 July 2000
This Grade Sheet is designed to identify student who have fully participated at the Refugee Citizen Recreational Center as an Official record of their grade level, Academic Work and conduct while at the Center. This grade sheet is designed to enable the re-entry of these refugee children into the Ivorian School System.
Date: 11-07-84
This progress report card testifies the bearer’s level of achievement as student of the Alternative Primary Education (APE) program organized by IRC in Côte d’Ivoire for Liberian Refugees. It summarizes the student’s academic progress: grade level, class position, etc.
Between September 2003 and January 2004 the program instituted recreational and socio-educational activities as an initial educational response to the situation following the crisis and restores normalcy.
In February 2004 the program’s curriculum was adjusted to match the rhythm and intensity of the primary school system of the Republic of Liberia so as to enable the re-integration of students into the Liberian school system.
L’Abidjanaise
Salut, ô terre d’espérance,
Pays de l’hospitalité,
Tes légions remplies de vaillance,
Ont relevé ta dignité,
Tes fils, chère Côte d’Ivoire,
Fiers artisans de ta grandeur,
Tous assemblés pour ta gloire,
Te bâtiront dans le bonheur,
Fiers Ivoiriens, le Pays nous appelle,
Si nous avons dans la paix
Rampé à la liberté,
Notre devoir sera d’être un modèle
De l’espérance promise à l’humanité
En forgeant uns dans la foi nouvelle
La patrie de la vraie fraternité.
Source: Enquête de terrain, printemps 2007
Pourquoi Mary a-t-elle intégré le système ivoirien en 2006 et non en 2001 ? L’explication la plus probable suggère un manque de moyens financiers. Son tuteur était sans emploi entre 2001 et 2004 et donc incapable d’assumer les frais qui auraient découlé d’un passage d’un système parallèle gratuit à un système formel informellement payant\(^{25}\). Un autre point assez rare pour être noté est que Mary a été admise directement en CM2 dans le système ivoirien, comme suggéré dans le bulletin scolaire de la dernière ONG qui l’avait encadrée. C’est inhabituel pour deux raisons : d’abord, les conseils pédagogiques provenant d’écoles parallèles sont rarement suivis en pratique par les écoles ivoiriennes ; ensuite, les classes d’examen sont traditionnellement les plus difficiles à intégrer sachant qu’elles reflètent les performances générales de l’école dans les statistiques nationales et que ces résultats pèsent leur poids quand les budgets centraux sont alloués.
En 2005, soit deux ans après l’afflux des ces 40 000 libériens, le HCR a recommencé à limiter progressivement ses activités en vue de son prochain retrait. Pour des raisons évidentes, la fermeture des écoles de réfugiés s’est déroulée beaucoup plus facilement qu’en 2001. Premièrement, il y avait nettement moins de réfugiés à intégrer (moins de 40 000 en 2006 contre 123 000 en 2001). Deuxièmement, l’enseignement secondaire n’ayant reçu aucune assistance de la part du HCR pendant la période 2003-2005, le débat houleux précédent sur la question du maintien d’une assistance au secondaire n’a pas refait surface. Alors qu’il existait un accord formel entre l’IRC et les autorités libériennes sur la question des équivalences de niveau dans le but de faciliter le retour des élèves au Liberia, aucun accord n’a été établi entre l’IRC et les autorités ivoiriennes\(^{26}\). Il n’a pas été question non plus de période de transition visant à faciliter une intégration locale pour ceux qui ne
\(^{25}\) Si l’éducation primaire est en théorie gratuite en Côte d’Ivoire, les parents doivent assumer plusieurs dépenses qui varient largement suivant les écoles. À l’école primaire *Seoueke* de Tabou, il n’y a pas de frais d’inscription, l’école est entièrement gratuite. Par contre, les parents doivent payer 250 francs CFA pour payer le prêt des manuels scolaires. Si les manuels sont abîmés, les parents doivent rembourser. Une partie des cahiers et ardoises est donnée gratuitement. L’école ne comptant que des enseignants titulaires, les parents ne doivent pas supporter de dépenses pour payer d’éventuels vacataires. Dans les classes d’examen, les parents doivent s’acquitter des frais d’examen (entretien avec le directeur d’école, printemps 2007). Dans d’autres écoles moins bien servies et plus isolées, il n’est pas rare de payer une petite somme à l’inscription de l’enfant (de l’ordre de 1,000 francs CFA par an) pour couvrir les dépenses annuelles de craie, cahiers, réparations de bancs, etc… Ensuite, dans les écoles utilisant du personnel bénévole pour enseigner des niveaux qui ne sont pas servis en enseignants titulaires, les parents sont mis à contribution chaque mois (entretien avec des enseignants de l’EPP Zou, printemps 2007).
\(^{26}\) L’IRC a eu plusieurs contacts avec des officiels libériens de l’éducation dans le Comté du Maryland. Cela a éventuellement facilité l’obtention d’une équivalence de niveaux entre les deux systèmes. Des élèves ayant fréquenté les structures IRC pouvaient en théorie s’inscrire dans la même classe quand ils rentraient au Libéria, à condition de présenter le relevé de notes IRC à leur arrivée [Ministère de l’Education (Libéria) 2006]. Si cela n’a pas été le seul moyen pour évaluer les acquis scolaires des élèves de retour au Libéria, un tel arrangement a pu faire gagner du temps.
souhaitaient pas retourner au Libéria. Dans certains cas, cela s’est passé sans accrocs, comme dans l’exemple de Mary, mais dans d’autres cas, les élèves réfugiés restant en Côte d’Ivoire n’ont pas pu s’inscrire dans les écoles ivoiriennes, même s’ils le souhaitaient. On peut évoquer un manque structurel de place mais aussi un manque criant d’information, les parents libériens arrivant souvent trop tard pour les inscriptions et les classes étant déjà complètes. Le manque de cartes d’identités a sans doute aussi été un obstacle pour s’inscrire en classes d’examens, même si c’est également un fait courant pour les élèves autochtones\textsuperscript{27} [Conseiller Pédagogique à Tabou, entretien, avril 2007].
**Conclusion**
Le réseau INEE (réseau inter-agences pour l’éducation en situations d’urgence) privilégie à court terme l’enseignement du pays d’origine pour des situations de réfugiés qui ne sont pas censées durer. Si la situation se prolonge, le réseau préconise la mise en place d’un système d’enseignement qui soit compatible avec les deux systèmes, où les acquis scolaires sont reconnus à la fois dans le pays d’origine et le pays asile, et où les options des étudiants restent ouvertes dans les deux pays, qu’ils choisissent de poursuivre leur scolarité ou d’intégrer le marché du travail local [INEE, 2004]. La question est-elle donc de savoir séparer le « court-terme » du « long-terme » dans les situations de réfugiés ? Notre connaissance de la complexité des guerres contemporaines est-elle à ce point insuffisante qu’il faille jouer aux devinettes en estimant la durée éventuelle d’un conflit ? La politique du HCR en Côte d’Ivoire a été largement basée sur le postulat que la guerre civile au Libéria ne durerait pas. Pourtant, elle a continué sur plus d’une décennie, assez pour que deux générations d’enfants terminent le cycle primaire et que certains continuent leur scolarité dans le secondaire et le postsecondaire.
L’approche éducative « humanitaire » est intimement liée à la politique de rapatriement qui est privilégiée de manière officielle par les bailleurs de fonds, le HCR (et partenaires opérationnels), et les pays hôtes ouverts à l’institutionnalisation
\textsuperscript{27} Le manque de pièces d’identités est fréquent en Afrique sub-saharienne et beaucoup d’enfants ivoiriens ne présentent pas de certificats de naissance lors de leur entrée à l’école, bien que ce document soit nécessaire à la mise en place de leur dossier scolaire. Cette pratique est en général tolérée jusqu’à ce que les élèves atteignent la première classe d’examen, mais là, leur dossier administratif doit être régularisé sous peine de ne pas pouvoir passer l’examen de fin de cycle primaire et de ne pas pouvoir continuer leurs études dans le secondaire [Conseiller Pédagogique à Tabou, entretien, avril 2007].
d’un système parallèle d’éducation à grande échelle sur leur territoire. Si on peut évoquer certaines logiques financières qui expliquent le changement brutal de politique du HCR en Côte d’Ivoire à la fin des années 1990, on ne peut que regretter le manque d’anticipation général de l’institution. Quand il n’a plus été financièrement possible de continuer à assurer un système parallèle d’éducation pour les libériens réfugiés en Côte d’Ivoire, le HCR s’est déchargé un peu trop vite des élèves sous sa tutelle, en passant brutalement la main à un État ivoirien non préparé. Les écoles de réfugiés ont été fermées pour encourager les retours, les élèves inscrits dans les écoles secondaires n’ont plus reçu aucun support gratuit, et le HCR n’a pas respecté les engagements financiers sur lesquels il s’était engagé, notamment la promesse de renforcer un certain nombre d’infrastructures ivoiriennes dans les zones d’accueil. Les questions d’équivalence et de certification des acquis scolaires n’ont également été traitées que superficiellement et trop peu d’attention pédagogique a été accordée aux enfants ayant déjà une scolarité avancée. D’un point de vue pratique, on peut légitimement s’interroger sur les processus qui ont amené des logiques essentiellement politiques et économiques à prendre le pas sur des logiques sociales de protection des populations.
L’article souligne enfin la rigidité de l’offre éducative internationale qui tend à occulter une offre éducative locale et variée, ainsi que la fluidité des trajectoires scolaires des enfants réfugiés. Laisser plusieurs portes ouvertes à des personnes déplacées de guerre devrait être indispensable dans la formulation de toute assistance. Pourtant l’aide internationale tend à être standardisée et à prendre une forme unique, basée sur ce qui est considéré comme « LE » parcours standard, au détriment des autres. S’il est improbable en situation d’urgence que chaque histoire personnelle puisse être individuellement prise en compte (au vu du nombre de personnes à soulager), les acteurs de l’humanitaire devraient chercher à promouvoir une approche plus nuancée en matière d’éducation, qui reconnaisse les dynamiques et la multiplicité des trajectoires scolaires des réfugiés. Cela implique de promouvoir, au-delà du paquet standard, une offre de service « à la carte », qui prenne en compte la diversité des acteurs impliqués dans l’offre d’éducation, les priorités individuelles des réfugiés, et des contextes variés, toujours fluctuants.
Bibliographie
ADRA [1997], Description du sous-projet 97/AP/ICO/CM/201(d), Annexe A. Internal document.
ADRA [1998], Statistics, March 1998, Internal document.
ADRA [1999a], Description du sous-projet 99/AP/ICO/CM/201 (c), Annexe A, Internal document.
ADRA [1999b], Proposition de participation à l’intégration des enfants libériens, Internal document.
ADRA [1999c], Internal note, June 1999.
ADRA [1999d], Internal note, 20 September 1999.
BIRD, L. [2003], *Surviving School Education for Refugee Children From Rwanda 1994-1996*. Paris: UNESCO/IIEP.
BUCKLAND, S. [2006], *Making Assessment Count – A look at Certification and Validation of Refugee Learners’ Attainments*. University of Sussex: Unpublished Master thesis.
CHELPI-DEN HAMER, M. [2007], “How to certify learning in a country split into two by a civil war? Governmental and non-governmental initiatives in Côte d’Ivoire, 2002-06”, in Research in Comparative and International Education, 2 (3): 191-209.
DILLARD, M. [2003], “Examinations Standards, Educational Assessments, and Globalizing Elites: The Case of the West African Examination Council”, in Journal of African American History, 88 (4): 413-428.
ICG AFRICA REPORT [2004], *Côte d’Ivoire : no peace in sight*. Dakar/Brussels : International Crisis Group.
INEE [2004], “Minimum standards for Education in Emergencies, Chronic Crises and Early Reconstruction”, Paris: UNESCO/INEE.
IRIN [2001], “Focus on integrating Liberian children in education”, Yamoussoukro, 15 May, 2001.
KUHLMAN, T. [2002], “Responding to protracted refugee situations: A case study of Liberian refugees in Cote d’Ivoire”, UNHCR: Evaluation and Policy Analysis Unit.
LIBERIAN REFUGEE COMMUNITY [2000], *Letter between the Liberian Refugee Community to UNHCR, 18 December 2000*. Unpublished document.
MINISTRY OF EDUCATION [1992], *Accord de Coopération entre le Gouvernement de la République de Côte d’Ivoire et le Haut Commissariat des Nations-Unies pour les Réfugiés*. 28 Février 1992.
MINISTRY OF EDUCATION [2000], Internal document.
MINISTRY OF EDUCATION [2001a], *Protocole d’accord relatif à l’intégration dans le système éducatif ivoirien des enfants réfugiés de la Zone d’Accueil des Réfugiés entre le gouvernement de la République de Côte d’Ivoire, UNHCR, UNICEF et le PAM*. 31 août 2001. Unpublished document.
MINISTRY OF EDUCATION [2001b], *Guide d’information relatif à l’intégration des enfants réfugiés dans le système éducatif ivoirien*. Unpublished document.
MINISTRY OF EDUCATION [2001c], *Rapport sur le partenariat avec l’éducation nationale. UNHCR-ADRA-Inspection de l’enseignement primaire Tabou*. Unpublished document.
MINISTRY OF EDUCATION [2001d], *Rapport sur la réunion du Comité d’éducation*, 1 March 2001.
MINISTRY OF EDUCATION [2001e], *Letter between the Ministry of Education and UNHCR*, 25 January 2001. Unpublished document.
MINISTRY OF EDUCATION [2001f], *Discours du Ministre de l’Education Nationale à l’occasion de l’atelier de réflexion sur l’intégration des enfants réfugiés libériens dans le système éducatif ivoirien*. Paper presented at the Colloque sur l’intégration des jeunes anglophones libériens dans le système scolaire ivoirien, Yamoussoukro, Côte d’Ivoire, 7-10 May 2001.
MINISTRY OF EDUCATION [2001g], *Etat des effectifs des élèves réfugiés de l’IEP Toulepleu, Guiglo et Danané*. Unpublished document.
MINISTRY OF EDUCATION [2002], *Point de la construction des 66 classes dans la ZAR*. 23 Juillet 2002. Unpublished document.
MINISTRY OF EDUCATION (Liberia) [2002], *Letter between the Liberian Ministry of Education and the Liberian WAEC office*, 11 March 2002. Unpublished document.
MINISTRY OF EDUCATION (Liberia) [2002], *Letter between the Liberian County Education Officer in Harper, Liberia, and the IRC field office in Tabou, Côte d’Ivoire*, 24 May 2006. Unpublished document.
NIAMKE, B. [2005], *Etude sur les obstacles à l’intégration des enfants réfugiés libériens dans le système éducatif ivoirien*. Unpublished Master thesis.
PRESTON, R. [1994], “States, Statelessness and Education: post-return integration of Namibians trained abroad”, in International Journal of Educational Development, 14 (3): 299-319.
SESNAN, B. [1999], *Issues in assessment and certification in difficult circumstances* (Concept paper for UNESCO-PEER’s commission on assessment and certification for people in difficult circumstances in Eastern and Central Africa, and the Horn of Africa), Paris: UNESCO/IIEP.
SINCLAIR, M. [2002], Planning Education in and after Emergencies, Paris: UNESCO/IIEP.
TCHAGBALE, Z. [2001], “L’intégration linguistique de l’élève libérien”, Paper presented at the Colloque sur l’intégration des jeunes anglophones libériens dans le système scolaire ivoirien, Yamoussoukro, Côte d’Ivoire, 7-10 May 2001.
UNHCR [1999a], Internal note, 15 September 1999.
UNHCR [1999b], Internal email, 20 September 1999.
UNHCR [1999c], Internal fax, 16 december 1999.
UNHCR [2001a], Internal email, 20 September 2001.
UNHCR [2001b], *Discours de Mme Ana Maria Canonica à l’ouverture de l’atelier de réflexion sur l’intégration des enfants réfugiés libériens dans le système éducatif ivoirien*. Paper presented at the Colloque sur l’intégration des jeunes anglophones libériens dans le système scolaire ivoirien, Yamoussoukro, Côte d’Ivoire, 7-10 May 2001.
UNHCR [2001c]. Elaboration d’un plan media pour la zone d’accueil des réfugiés en Côte d’Ivoire relatif à l’intégration des enfants réfugiés libériens dans le système éducatif ivoirien.
UNHCR [2002], Internal note, 2002.
UNHCR [2005], *UNHCR Statistical Yearbook – Trends in Displacement, Protection and Solution*. Geneva: UNHCR.
UNHCR. [2005], *UN Global Appeal 2007 – Strategies and Programme*, Geneva: UNHCR.
United States Committee for Refugees and Immigrants [1999], *US Committee for Refugees and Immigrants Survey 1999 - Côte d'Ivoire*. Online. Retrieved September 2007 from http://www.unhcr.org/cgi-bin/texis/vtx/refworld/rwmain?page=country&docid=3ae6a8a710&skip=&coi=CIV
|
<urn:uuid:6f1861d6-2377-4e4b-9df3-c17e7abe7728>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fra_Latn/train
|
finepdfs
|
fra_Latn
| 76,302
|
GRUNDOPLYSNINGER:
Matri. nr. 4 t, Hundige By, Kildebrænde
Beliggende Hundige Strandvej 59, 2670 Greve
Grundareal 2137,00 m²
Bebygget areal bygning 1 319,86 m²
Bebygget areal bygning 2 319,86 m²
Somlet bruttoetageareal på de 2 bygninger 1279,44 m²
Forslægt 10,00 m²
Gavlflighedigheder 8 stk a 108,14 m² idt 965,12 m²
Midterflighedigheder 4 stk a 105,58 m² idt 414,32 m²
Desuden er der 2 skure a 10 m² som ikke indgår i bruttoetagearealset
Samlet bebyggelisseprocent 59,87 %
Max. tilladelig er 60 %
Fast brædshegn bestående af 125 x 125 mm stolper pr. 1800 mm indslået i punktfundamentere og 1,8 over terræn
3 vandretliggende reoler 125 x 45 mm for fasthældelse af lodretstående brædder 125 x 25 mm trykimpregnerede bredder mødet i forve eller offsite. Brædder opstøttes forskudt på hver side af reglerne.
Terrasser x m 9,80
Terrasser udformes med fald bort fra bygning 1:100
Sokkelkote Bygning 1 sættes til 3,35 svarende til relæv 10,00
Sokkelkote Bygning 2 sættes til 3,00 svarende til relæv 9,85
m 2,80 x Nye terrænkoter
ekst. terrænkoter
A-ræv: Diverse måleantagelser af bygninger indskrevet
Bygherre: BBO IV ApS, Hundige Strandvej 212 C, 2670 Greve
flag: Oplysning af
besøgsadresse
Beliggenhed – Citer a
Emne: Bilbrandplan
Mål: 1 : 300
Dato: 25.11.2016
Beg. nr.: 2016-01
Rev. dato: 09.01.2017
Sign.: Tagesng nr.: 0.1A
BANGSBO - GRUPPEN A/S
HUNDIGE STRANDVEJ 212 C, 2670 GREVE
|
<urn:uuid:13b16a2a-22fb-46e6-a542-b26f489e9197>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/dan_Latn/train
|
finepdfs
|
dan_Latn
| 1,394
|
MODULO ISCRIZIONE AL CAMP ESTIVO - SILEA
* la compilazione dei campi contrassegnati con l'asterisco è OBBLIGATORIA
Il/la Sottoscritto/a *Cognome
*Nome
*Nato/a il
/
/
*a
Prov.
*Nazione
* Codice Fiscale
* Residente nel Comune di
*Provincia
CAP
*Indirizzo
*N°
/
*Telefono
*Cellulare
Cellulare
*E-mail
( DATO OBBLIGATORIO)
Genitore
Tutore/affidatario con disposizione del Tribunale di
N.
del
*Cognome
*Nome
*Nato il
/
/
*a
*Codice fiscale
- diete, intolleranze alimentari o allergie
- particolari problematiche del minore
- DATI ANAGRAFICI – Compili gli spazi
- DATI DI CONTATTO
- IN QUALITA' DI:
- DATI ANAGRAFICI DEL BAMBINO/A PER IL QUALE SI CHIEDE L'ISCRIZIONE
ALLEGATI PRESENTATI UNITAMENTE ALLA DOMANDA
Certificato medico per diete, intolleranze alimentari o allergie
Documento d'identità e codice fiscale
A TAL FINE ALLEGA
CHIEDE L'ISCRIZIONE DEL PROPRIO/A FIGLIO/A AL CAMP PER IL SEGUENTE PERIODO:
E' richiesto un abbigliamento comodo, borraccia, merenda e pranzo al sacco dal lunedì al venerdì, cappellino, un cambio di scarpe per il parquet e un asciugamano. Si chiede di non portare con sé materiale e/o effetti personali perché in caso di smarrimento, rottura o furto, l'organizzazione declina ogni responsabilità.
*Data di compilazione
/
/
*Luogo
* (Firma per esteso del sottoscrittore)
🗐
🗐 MODALITA' DI PRESENTAZIONE E PAGAMENTO
Come e dove consegnare questa domanda
LA PRESENTE DOMANDA DEVE ESSERE:
Presentata alla segreteria di Olimpiasile A.S.D presso PalaSilea in Via Cendon, 23/D Silea oppure tramite Email all'indirizzo firstname.lastname@example.org
Sconto del 20% dal secondo fratello (1° intero, dal 2° sconto 20%) Sconto del 10% per chi prenota almeno 4 settimane Quota d'iscrizione e assicurazione € 10 una tantum causale: nome e cognome del bambino - Camp OlimpiaSile - dal *** al **** - giornata intera o mezza giornata
Il pagamento deve avvenire entro il venerdì precedente alla settimana di partecipazione, tramite bonifico bancario intestato a OLIMPIASILE A.S.D. alle seguenti coordinate bancarie:
BANCA DI CREDITO COOPERATIVO PORDENONESE E MONSELICE
SOCIETA' COOPERATIVA filiale di Carbonera
IBAN: IT71R08356 61530000000003479
Per informazioni scrivere a: email@example.com
INFORMATIVA ex art. 13 del Regolamento (UE) 2016/679
Gentile Signore/a, desideriamo informarLa, in qualità di Titolari del trattamento, che il Regolamento UE/2016/679 General Data Protection Regulation (G.D.P.R.), di immediata applicazione anche in Italia, in attesa dell'emanazione del Decreto previsto della Legge Comunitaria n. 163/2017 prevede la tutela delle persone e di altri soggetti rispetto al trattamento dei dati personali. Secondo la normativa indicata, tale trattamento sarà improntato ai principi di correttezza, liceità e trasparenza e di tutela della Sua riservatezza e dei Suoi diritti. Ai sensi dell'articolo 13 del G.D.P.R., pertanto, Le fornisco le seguenti informazioni:
1. I dati personali [anagrafici, recapiti telefonici e mail, foto personali, dati sanitari per lo svolgimento delle attività sportive], da Lei forniti verranno trattati per le seguenti finalità basate sul Suo consenso e sul legittimo interesse della scrivente a.s.d..: inserimento nel libro dei soci e/o tesseramento per le Federazioni Sportive e/o gli Enti di Promozione Sportiva cui siamo affiliati ed ogni altro utilizzo attinente ai suddetti rapporti associativi e di tesseramento sportivo. Le foto e i nomi potranno essere pubblicati sul nostro sito (www.olimpiasile.it) o sugli account social dell'associazione (facebook, twitter, whatsapp, instagram).
2. Base giuridica di tale operazione sono l'art. 36 c.c., la normativa fiscale relativa agli enti non commerciali, in particolare l'art. 148 del T.U.I.R. l'art. 4 del D.P.R. 633/72 e l'art. 90 della Legge 289/2002, nonché le norme del CONI e Federali relative al tesseramento e alla partecipazione alle attività organizzate da tali enti o con la loro partecipazione.
3. I legittimi interessi del titolare del trattamento perseguiti con tale attività sono una chiara e corretta applicazione delle disposizioni statutarie sull'ordinamento interno e l'amministrazione dell'associazione, la possibilità di usufruire delle agevolazioni fiscali spettanti all'associazione, la possibilità di partecipare alle attività organizzate dagli enti citati al precedente punto 1.
4. Il trattamento sarà effettuato con le seguenti modalità: su schede manuali, realizzate anche con l'ausilio di mezzi elettronici, conservate in luoghi chiusi, la cui chiave è detenuta dal Presidente e dagli incaricati dell'amministrazione, ovvero in maniera informatizzata, su un server attrezzato contro i rischi informatici (password, firewall, antivirus, backup periodico dei dati); autorizzati ad accedere a tali dati sono il presidente e gli incaricati dell'amministrazione. Ai sensi dell'art. 4 n. 2 del G.D.P.R, il trattamento dei dati personali potrà consistere nella raccolta, registrazione, organizzazione, consultazione, elaborazione, modificazione, selezione, estrazione, raffronto, utilizzo, interconnessione, blocco, comunicazione, cancellazione e distruzione dei dati.
5. I dati personali saranno conservati per tutto il tempo indispensabile una corretta tenuta del libro dei soci e/o per procedere alle formalità richieste dalle Federazioni Sportive e/o gli Enti di Promozione Sportiva cui siamo affiliati: tale termine è determinato dal codice civile, dalla normativa fiscale e dalle norme e regolamenti del CONI e delle Federazioni Sportive e/o gli Enti di Promozione Sportiva cui siamo affiliati. La verifica sulla obsolescenza dei dati oggetto di trattamento rispetto alle finalità per le quali sono stati raccolti e trattati viene effettuata periodicamente.
6. Il conferimento dei dati è obbligatorio per il raggiungimento delle finalità dello statuto dell'Associazione/Società ed è quindi indispensabile per l'accoglimento della sua domanda di ammissione a socio e/o per il tesseramento presso i soggetti indicati al punto precedente; l'eventuale rifiuto a fornirli comporta l'impossibilità di accogliere la Sua domanda di iscrizione e/o tesseramento, non essendo in tale ipotesi possibile instaurare l'indicato rapporto associativo e/o di tesseramento presso gli enti cui l'Associazione è affiliata.
7. I dati anagrafici potranno essere comunicati esclusivamente alla Federazione Sportiva ovvero agli Enti di Promozione Sportiva cui siamo affiliati; tutti i dati non saranno comunicati ad altri soggetti, né saranno oggetto di diffusione.
8. Il trattamento non riguarderà dati personali rientranti nel novero dei dati "sensibili", vale a dire "i dati personali idonei a rivelare l'origine razziale ed etnica, le convinzioni religiose, filosofiche o di altro genere, le opinioni politiche, l'adesione a partiti, sindacati, associazioni od organizzazioni a carattere religioso, filosofico, politico o sindacale, nonché i dati personali idonei a rivelare la vita sessuale".
9. Il titolare del trattamento è l'OLIMPIASILE A.S.D. con sede in VIA CENDON 23D, SILEA, contattabile all'indirizzo mail firstname.lastname@example.org
10. Il responsabile del trattamento è BORELLA CLAUDIO, Presidente dell'Associazione, contattabile all'indirizzo mail email@example.com.
11. In ogni momento Lei potrà esercitare i Suoi diritti di conoscere i dati che La riguardano, sapere come sono stati acquisiti, verificare se sono esatti, completi, aggiornati e ben custoditi, di ricevere i dati in un formato strutturato, di uso comune e leggibile da dispositivo automatico, di revocare il consenso eventualmente prestato relativamente al trattamento dei Suoi dati in qualsiasi momento ed opporsi in tutto od in parte, all'utilizzo degli stessi come sanciti dagli artt. da 15 a 20 del G.D.P.R. Tali diritti possono essere esercitati attraverso specifica istanza da indirizzare tramite raccomandata – o PEC - al Titolare del trattamento.
12. Lei ha in diritto di revocare il consenso in qualsiasi momento senza pregiudicare la liceità del trattamento basata sul consenso prestato prima della revoca. Tale diritto potrà essere esercitato inviando la revoca del consenso all'indirizzo e-mail indicato nel precedente punto 10.
13. Lei ha il diritto di proporre reclamo al Garante per la protezione dei dati personali ovvero a alla diversa autorità di controllo che dovesse essere istituita dal Decreto previsto della Legge Comunitaria n. 163/2017
14. Non esiste alcun processo decisionale automatizzato, né alcuna attività di profilazione di cui all'articolo 22, paragrafi 1 e 4 del G.D.P.R.
DICHIARAZIONE DI CONSENSO AL TRATTAMENTO DEI DATI PERSONALI
Io sottoscritto________________________________________ nato il_______________ a_________________________
letta l'informativa che precede, acconsento al trattamento dei miei dati personali nelle modalità e per le finalità indicate al punto 1, strettamente connesse e strumentali alla gestione del rapporto contrattuale.
Luogo e data _________________________
Firma (obbligatoria per chi ha compiuto i 12 anni) _______________________________________________________________
Firma (anche del genitore o tutore per chi è minorenne) __________________________________________________________
|
<urn:uuid:62d8a433-ef0b-4da2-adba-291a4a2be52d>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 9,225
|
COMUNICATO STAMPA
Anche l'auto contribuisce all'accelerazione dell'economia italiana IMMATRICOLAZIONI: 2017 OLTRE 2.000.000; LIVELLI ANTE-CRISI NEL 2019
Per il mercato italiano l'obiettivo di 2.000.000 di autovetture nel 2017 è ormai a portata di mano. Il settore dell'auto ha infatti accolto prontamente i segnali di accelerazione dell'economia italiana. Dopo un primo semestre positivo, si preannuncia così una seconda parte dell'anno in ulteriore crescita. In agosto si è registrato un incremento delle immatricolazioni a due cifre (15,9%), mentre dalle inchieste del Centro Studi Promotor emerge che gli operatori che si attendono domanda in consolidamento sui buoni livelli attuali o in crescita sono passati dal 52% di giugno al 73% di luglio e all'81% di agosto. Il superamento della soglia anche psicologica di 2.000.000 di immatricolazioni apre la strada al raggiungimento dei valori fisiologici ante-crisi per il mercato italiano che dovrebbe avvenire nel 2019 e quindi con due anni di anticipo rispetto al ritorno ai livelli ante-crisi del prodotto interno lordo, che, con il tasso di crescita attuale (+1,5% annuo), dovrebbe essere raggiunto nel 2021.
Queste valutazioni sono emerse oggi al convegno "Il contributo dell'auto alla ripresa dell'economia italiana" tenutosi a Roma a Palazzo Altieri, Sede di Rappresentanza del Banco Popolare ed organizzato dal Centro Studi Promotor e dal Motor Show di Bologna con la partecipazione di rappresentati al massimo livello di Anfia, Unrae, Aniasa, Continental, Ford, FCA, LeasePlan, Jaguar Land Rover, Suzuki, Mercedes-Benz, Psa e Mitsubishi. I lavori del convegno hanno messo in luce con grande evidenza sia il peso del settore sull'economia italiana che l'apporto che l'automobile può dare allo sviluppo del Paese.
Il Centro Studi Promotor ha presentato uno studio sulla spesa delle famiglie e delle imprese italiane per gli autoveicoli con dati consuntivi relativi al 2016 e una previsione per il 2017. Da questa elaborazione originale emerge che nel 2017 la spesa del Paese per l'auto sarà di 189 miliardi pari a circa l'11% del Pil. Il maggior esborso sarà per l'acquisto di carburanti (58,2 miliardi), mentre 49,4 miliardi saranno destinati all'acquisto di autoveicoli, 41,6 miliardi alla manutenzione, alla riparazione e ai pneumatici, 17,7 miliardi all'assicurazione, 8 miliardi ai pedaggi autostradali, 7,9 miliardi ai ricoveri e parcheggi e 6,2 miliardi alle tasse automobilistiche per un totale, che come si è detto, è di 189 miliardi contro i 178 del 2016 (+6%).
Dato il peso del settore nell'economia italiana e del suo apporto allo sviluppo, il convegno ha messo in luce che ci si attende una maggiore attenzione del palazzo per l'automobile che grazie alle formidabili innovazioni degli ultimi anni ha, tra l'altro, aperto la prospettiva di ridurre a zero l'incidentalità stradale e di contenere fortemente le emissioni inquinanti, mentre, con l'avvento dell'auto a guida autonoma, la mobilità sarà più facile ed accessibile per tutti.
Roma, 26 settembre 2017
segue
SPESE DI ACQUISTO E DI ESERCIZIO DEGLI AUTOVEICOLI IN ITALIA (migliaia di euro)
Fonte: elaborazione Centro Studi Promotor
|
<urn:uuid:13064988-39fd-448c-8b08-b54e2ee2383e>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 3,166
|
Enontekiön kunnan kulttuurikasvatussuunnitelma 2024-2030
Sisällysluettelo
1. Kulttuurikasvatussuunnitelman tarkoitus ..................................................................... 3
1. Kulttuurikasvatussuunnitelman tarkoitus
Kulttuurikasvatussuunnitelma (KOPS) on ennakkoon suunniteltu kokonaisuus, jonka tarkoituksena on taata jokaiselle enontekiöläiselle varhaiskasvatusikäiselle, peruskouluikäiselle ja lukiokoulutuksen lapselle ja nuorelle se vähimmäismäärä kulttuuria, mikä jokaisen lapsen tulisi saada kokea koulupolkunsa aikana. Kulttuurikasvatussuunnitelma tarjoaa kokemuksia asuinkunnan historiasta, käytännöistä, merkkihenkilöistä ja jo olemassa olevasta tarjonnasta. Lisäksi lapset ja nuoret saavat laaja-alaisesti kokemuksia eri kulttuurinaloista, he pääsevät käyttämään älyään ja luovuuttaan monipuolisesti ja voivat avartaa maailmankatsomustaan.
Kulttuurikasvatussuunnitelmat perustuvat valtakunnallisiin varhaiskasvatus- ja opetussuunnitelmiin sekä kunnan tarkentavaan suomenkieliseen ja saamenkieliseen varhaiskasvatussuunnitelmaan ja koulujen opetussuunnitelmiin ja lakiin kuntien kulttuuritoiminnasta. Kunnan tehtävä on edistää kulttuurin ja taiteen tekemistä, harrastamista, saatavuutta ja käyttöä sekä taide- ja kulttuurikasvatusta ja kulttuuriperintöä.
Kulttuurikasvatussuunnitelma on opetussuunnitelmaa ja varhaiskasvatussuunnitelmaa täydentävä suunnitelma siitä, kuinka lapsia ja nuoria tutustetaan paikalliseen kulttuuriin ja eri taidemuotoihin. Kulttuurikasvatussuunnitelma toteuttamista opettajan työssä auttavat valmiiksi suunnitellut sisältöpaketit ja kulttuuripalveluiden teemoja toteuttava koordinaatio.
Kulttuurikasvatussuunnitelma on vuosittain toistuva, etukäteen budjetoitu ja selkeillä sopimuksilla aikaansaatu kokonaisuus, jossa kullekin ikäryhmälle taataan taide- ja kulttuurikasvatuksen peruskokemukset. KOPS:in parissa toimivat aina kunkin taiteenalan ammattilaiset sekä kulttuurikasvattajat. Laatu on kaiken toiminnan ytimessä.
Alla kerrotaan lyhyesti mitä hyötyä kulttuurikasvatussuunnitelmasta on.
1.1. Yhdenvertaisuus
Kunnanvaltuuston hyväksymä ja perustasolla budjetoitu KOPS, on jokaisen kunnan lapsen ja nuoren saavuttava suunnitelma. Tällöin perheen asuinpaikka, varallisuus tai mielenkiinnon kohteet eivät vaikuta siihen, pääseekö lapsi osaksi taide- ja kulttuurituokioita.
Kulttuurikasvatussuunnitelma tukee taide- ja kulttuurikokemusten tasa-arvoista saavutettavuutta. Kouluaikaan toteutettava kulttuurikasvatus ja taidelaitosvierailut ovat maksuttomia ja tavoittavat koko ikäluokan. Paikallinen kulttuurikasvatussuunnitelma lisää myös paikallisen kulttuuritarjonnan tunnettuutta ja käyttöä ja madaltaa lasten ja nuorten kynnystä aloittaa taideharrastus ja käydä vapaa-ajalla enemmän kulttuuripalveluiden äärellä.
1.2. Saavutettavuus
Suuressa kaupungissa on jo valmiiksi paljon mahdollisuuksia harrastaa ja saada kokemuksia kulttuurisisällöistä. Pienemmissä ja syrjäisemmissä kunnissa KOPS takaa sen, että esitykset ja ammattitaiteilijoiden ja kulttuurikasvattajien vierailut eivät jää suurten kaupunkien asukkaiden yksinoikeudeksi. Kulttuurikasvatussuunnitelma edistää kulttuurikokemusten saavutettavuutta varhaiskasvatuksen ja koulujen yksiköissä.
1.3. Kunnan elinvoimaisuus, yhteisöllisyys ja työllistävä vaikutus
Suunniteltu, budjetoitu ja strategiaan asti saatu kulttuurikasvatussuunnitelma on mille tahansa kunnalle eduksi. Se osoittaa, että kulttuuria ja taidetta arvostetaan kunnassa ja että näiden alojen monipuolinen, kerrannainen vaikutus ihmisten hyvinvointiin, työllistymiseen ja kunnan pitovoimaan, ymmärretään. Kulttuurikasvatussuunnitelman toteuttamisessa alueen taidetoimijat saavat vuosittain toistuvaa lisätyötä ja alueen lapset, nuoret ja muut asukkaat oppivat tuntemaan, mitä oman kunnan alueella on tarjolla. Yhteisöllinen vaikutus on suuri, kun mukana ovat taiteilijat, koulut, päiväkodit, kirjasto, järjestöt, mahdollisesti myös yritykset.
Kulttuurikasvatussuunnitelmasta on helppo tehdä koko kunnan yhteisen asian.
1.4. Kunnan identiteetti ja brändi
Enontekiöllä luontoarvot korostuvat kaikessa tekemisessä, sillä luonto on koko ajan läsnä. Myös kiireettömyys ja paikallisuus ovat tärkeitä arvoja. Enontekiöllä on paljon aineetonta kulttuuriperintöä, jota halutaan välittää lapsille ja nuorille. Muun kulttuurin rinnalla, saamelainen kulttuuri on Enontekiöllä merkittävää ja tärkeää. Paikallisten perinneosaajien ja Lapin alueen muiden taide- ja kulttuuriammattilaisten yhteistyönä toteutuu kulttuurikasvatussuunnitelma, jossa taiteenalat ja perinneosaaminen limittyvät yhteen. Paikalliset tapahtumat, saamelaisuus, suomalaisuus ja globaali näkemys ovat kaikki suunnitelmassa mukana. Enontekiö sijainti keskellä monikulttuurista ja kansainvälistä aluetta ilmenee kulttuurikasvatussuunnitelman kokonaisuuksista.
1.5. Lasten tunne- esiintymistaidot sekä monipuolinen maailmankatsomus
Tutkimuksissa on moneen kertaan todettu, että pitkäaikainen kulttuurin ja taiteen harrastaminen vähentää ja ennaltaehkäisee monia ongelmia ihmisten käytöksessä, oppimisessa ja kaveritaidoissa. Se myös antaa avarakatseisesta suhtautumista maailmaan. Kulttuurin ja taiteen kautta on mahdollista käsitellä mitä tahansa asiaa tavalla, joka jättää pysyviä positiivisia muistijälkiä.
Oman luovuuden esiintuominen ja heittäytyminen uuteen, tekevät kaikille ihmisille hyvää. Positiivinen minäkuva ja onnistumisen kokemukset ovat yhä tärkeämpiä nykymaailmassa ja juuri niitä kulttuurikasvatussuunnitelman toteuttamisella haluaa antaa. Mille tahansa kunnalle on hyötyä siitä, että sen lapsista kasvaa esiintymistaitoisia ja monipuolisesti ajattelevia, toiset ihmiset huomioon ottavia nuoria. Taide ja kulttuuri ovat väylä, jota jokaisen tulee voida hyödyntää.
2. Enontekiön kulttuurikasvatussuunnitelma 2024-2030
Enontekiön kunnan KOPS tarjoaa tietoa kunnan historiasta, käytännöistä ja merkkihenkilöistä. Siinä hyödynnetään jo olemassa olevaa kulttuuritarjontaa ja lisätään kulttuuritarjonnan monipuolisuutta ammattilaisia hyödyntäen vuositeemojen mukaisesti.
Suunnitelmassa kuvataan:
- Olemassa oleva perustoiminta
- Täydentävät vuositeemat
Kaikki ikäryhmät varhaiskasvatuksesta lukioon osallistuvat vuositeeman mukaisiin työpajoihin, kukin ikätasonsa mukaan. Taiteenalan tuottajiksi valitut tahot esittävät etukäteen suunnitelmansa siitä, mitä eri ikäryhmien kokonaisuuksissa tehdään. Kaikkien taiteenalojen oletetaan ottavan työskennellessään huomioon opetussuunnitelman laajat linjaukset, kuten "ihmisyys, sivistys, tasa-arvo ja demokratia" sekä "kulttuurinen moninaisuus rikkautena".
Työpajoissa ja käyntikohteissa pääsee tekemään paljon itse ja tutustumaan kattavasti eri taiteenaloihin ja mahdollisuuksien mukaan kulttuurikohteisiin. Ammattilaisten toteuttamat esittävän taiteen kokonaisuudet pyritään liittämään aina teemataiteenalaan.
Enontekiöllä kulttuurikoordinaattori vastaa vuositeeman mukaisen sisällön tuottamisesta varhaiskasvatukseen ja kouluille. Tarkoitus on, että työpajat vetää aina ulkopuolinen ihminen, ei opettaja eikä varhaiskasvattaja. Opetushenkilöstön vastuulle jää lähinnä paikallisten merkkihenkilöiden esitteleminen, jonka tueksi kootaan lyhyt materiaalipaketti.
2.1. Olemassa oleva perustoiminta
Varhaiskasvatus, peruskoulu ja lukio osallistuvat vuoden mittaan oman toimintansa puitteissa jo olemassa olevaan kulttuuritarjontaan seuraavasti:
Teemaviikot, tärkeät juhlapäivät, muut vuotuisjuhlat
Vietetään omia teemaviikkoja, (esimerkiksi lasten oikeuksien viikko, kestävän kehityksen viikko, koulujen elokuvaviikko) sekä osallistutaan vuotuisiin juhliin, kuten joulu- ja kevätjuhliin tai itsenäisyyspäivän ja saamelaisten kansallispäivän juhliin.
Kahdeksasluokkalaiset vierailevat kolmen valtakunnan rajapyykillä osana veteraanipäivää.
Tapahtumat omalla kotiseudulla
Osallistutaan vuotuisiin tapahtumiin aina mahdollisuuksien mukaan. Näitä ovat muun muassa: Väärtiviikko, Hetan Musiikkipäivät, Kotiseutumuseon kesän lasten- ja nuortenohjelma, elokuvat Kino Hetassa, Hetan Marianpäivät ja Kaunis kaamos –valokuvaus- tai kirjoituskilpailun lasten ja nuorten sarja. Tärkeitä tapahtumia ovat lisäksi erilaiset monialaiset oppimistapahtumat (MOK) ja vaikkapa Saamelaisnuorten taidetapahtuma.
Kirjastoyhteistyö
-varhaiskasvatukselle satutunnit (suomi/saame) sovitusti kirjastolla
-1 lk., kirjastoon tutustuminen
-1-4 (lukemista opettelevat luokat), helppolukuisten aineistojen lainaus
-7 lk., tiedonhaun opastus
Lisäksi järjestetään kirjavinkkauksia eri ikäryhmille sovitusti.
Luontoretket, vaellukset, muut luontoaktiviteetit
Luonto näkyy koulujen ja varhaiskasvatuksen toiminnassa monin tavoin. Retkiä, vaelluksia tai vaikka pilkkipäiviä toteutetaan totutun tavan mukaisesti.
Taidetestaajat
Yläkoulun 8. luokkalaiset ovat mukana valtakunnallisessa Taidetestaajat-toiminnassa
Vakiintuneet kiertueet
Konserttikeskus, Kiertävän lastenkulttuurikeskus Kattila ry, Lapin Alueteatteri ja saamelaisen lastenkulttuurikeskuksen Mánnu, Hetan musiikkipäivien koululaiskonsertit sekä vastaavat muut vierailijat toteuttavat kulttuurisisältöjä melko säännöllisesti Enontekiöllä. Näiden tarjoamat sisällöt perustuvat toimijan kulloiseenkin omaan kiertueohjelmistoon.
-Lapin alueteatterin lastennäytös ja työpajat/ 2 kertaa / vuosi
-Konsertti joka kouluun –kiertue / 1-2 kerta / vuosi
-Kiertävän lastenkulttuurikeskus Kattilan konsertit ja työpajat sopimuksen mukaan
-Mánnu -saamelaislasten kulttuurikeskuksen ohjelmatarjonta
2.2. Täydentävät vuositeemat
Vuositeema on kaksiosainen: A. Perinnekulttuuri ja B. Vaihtuva taiteenala.
Varhaiskasvatus toteuttaa perinnekulttuuri-osioita mahdollisuuksien ja lasten ikätason mukaan, sekä osallistuu vaihtuvan taiteenalan työpajoihin ja -esityksiin.
Peruskoulu ja lukio pystyvät linkittämään kokonaisuudet opetussuunnitelmaansa monien eri aineiden kohdalla. Oppilaat osallistuvat ikätason mukaan mahdollisimman moneen perinnekulttuurikokonaisuuteen, sekä vaihtuvan taiteenalan työpajoihin ja -esityksiin.
2024-2025 A. Perinnekulttuuri: käsityö / muotoilu / ympäristötaide
-Tutustutaan saamelaiseen- tai muuhun paikalliseen käsityö/muotoiluperinteeseen. Tutustuminen sisältää mahdollisuuden mukaan työpajoja eri materiaaleista sekä vierailuja paikallisten käsityöläisten luona.
-Tutustutaan joko netin kautta tai paikan päällä lähialueen veistoksiin ja muistomerkkeihin, mietitään miksi sellaisia tehdään: mitä kaikkea niillä halutaan sanoa?
-Osallistutaan ympäristötaiteen työpajaan ja tutkitaan netistä löytyviä esimerkkejä nykypäivän ympäristötaideteoksista muualla maailmassa
B. Musiikki
-Alussa oli Laulu-työpajakonsertti esimerkkinä eri maanosien vanhojen kansojen perinnemusiikeista (esimerkiksi Samoansaarelta, Perusta ja Egyptistä) ja perinnesoittimista. Soittimia pääsee itse kokeilemaan.
-Suomalaisen ja saamelaisen perinnemusiikin työpaja/konsertti esimerkkinä näistä musiikkiperinteistä.
2025-2026 A. Perinnekulttuuri: erätaidot ja ruokaperinne
-Vierailu halutussa luontokeskuksessa.
-Eräkulttuuriin (esimerkiksi verkkokalastus jään alla, perhon sidonta, kalastus, riekkokiepit, peurakuopat historiasta, veneen ja kuksien teko). Tutustuminen paikallisten osaajien johdolla.
-Ruokaperinteen puolella tutustutaan myös paikallisiin yrtteihin, sieniin ja kasveihin.
-Tutustutaan aiheeseen liittyen Kaarina Kariin (Lapin vaellusmatkailun uranuurtaja), Yrjö Metsälään (legendaarinen tunturiopas) ja Urho Viikiin (metsänhoitaja Kilpisjärvellä)
B. Valokuva/ kuvataide /elokuvataide
-Luontovalokuvaustyöpaja, jossa otetaan kuvia, vaikka käytettäväksi Kaunis kaamosvalokuvakilpailussa. Kaikki työt ripustetaan esille johonkin julkiseen tilaan.
-Käynti "oikeassa" taidenäyttelyssä mahdollisuuksien mukaan paikan päällä tai virtuaalisesti.
-Elokuvanäytöksiä eri ikäryhmille Kino Hetassa tai koululla.
2026-2027 A. Perinnekulttuuri: porotalous, karjatalous, maatalous
-Tutustuminen poroerotukseen tai muuhun tärkeään osaan poronhoitoa paikallisella tilalla (huom. etäyhteyden mahdollisuus)
-Tutustutaan Marja Vuorelaisen historiallisiin valokuviin porosaamelaisten elämästä
-Paikallisten maatilojen tai karjatilojen historiaan tutustuminen ja käynti Peltovuoman maatilalla (huom. etäyhteyden mahdollisuus)
-Paimensoitintyöpaja, jossa pääsee kokeilemaan Suomen, Ruotsin ja Norjan alueella käytössä olleita olevia paimensoittimia.
B. Draama/nukketeatteri/soveltava teatteri
-Draamatyöpajoja tai soveltavan teatterin työpajoja
-Nukketeatterinäytös ja nuken käsittelyn esittelyä.
2027-2028 A. Perinnekulttuuri: kodin ja kylien perinteet alueella
-Käynti kotiseutumuseolla oppaan johdolla
-Paikalliseen perheiden ja kylien perinteisiin tutustuminen, mm. rajajoen merkitykseen työ- ja perhe-elämässä
-Käynti lähimmässä kirkossa ja tutustuminen sen taiteeseen
-tutustuminen kirkkoihin liittyen mm. L.L Laestadiukseen sekä saamenkielisen raamatunkäännöksen tehneen Helena Valkeapään työhön
-nykyistä perinteistä puhuminen ja niiden tunnistaminen (esim. ystävänpäivä, laskiaisrieha) Suomessa ja muualla maailmassa
B. Sanataide ja kirjallisuus
-Sanataidetyöpajoja, joissa tehdään omia tarinoita, näytelmäkäsikirjoituksia tai runoja käytettäväksi esim. koulun tai päiväkodin omissa tilaisuuksissa
-kirjailijavierailu (voidaan toteuttaa myös striiminä) jonka aikana tutustutaan kirjailijan työhön.
-tutustuminen Samuli Paulaharjuun ja muihin perinnettä tallentaneisiin kerääjiin
-tutustuminen Yrjö Kokkoon sekä Pessi ja Illuusia -satuun ja muihin haluttuihin oman kunnan kirjailijoihin
2028-2029 A. Perinnekulttuuri: matkailu, kulttuuriyrittäjyys ja alueen ammattitaiteilijat
-Tutustuminen alueen matkailuvaltteihin, kulttuuriyrittäjiin ja kulttuuritoimijoihin. Tapaamisia ja haastatteluja paikan päällä tai virtuaalisesti aiheeseen liittyen.
-Kulttuuritoimen kanssa joku yhteistyötehtävä liittyen esim. halutun vuotuisen tapahtuman järjestämiseen juuri omalle asuinseudulle.
-Taiteilijatapaaminen, jossa paikallinen taiteilija kertoo omasta työstään ja työmahdollisuuksista Lapin alueella.
B. Sirkus ja tanssi
-Sirkus- tai tanssityöpajoja, sekä esittävän taiteen näytös valitussa lajissa. Työskentelyssä on vahva vesistöpainotus, jossa käsitellään "eno"-sanan merkitystä.
2029-2030 A. Paikalliskulttuuri, tärkeät paikat ja merkkihenkilöt
-Tutustutaan haluttuihin Enontekiön elämään vaikuttaneisiin historiallisiin henkilöihin (liitteenä lista vaihtoehdoista). Lisäksi tutustutaan kunnan tämän hetken päättäjiin haastattelemalla
virtuaalisesti esim. kunnanjohtajaa, lautakunnan puheenjohtajaa tai saamelaiskäräjien edustajia.
-Käydään retkellä halutussa merkittävässä paikallisessa kohteessa (esim. Kilpisjärven biologinen asema, Muotkatakka, Järämän alue, vanhojen kirkkojen paikat) oppaan johdolla.
B. Mediataide/ animaatio
-Mediataiteen työpajassa (isommille oppilaille) tehdään some-kanava Rovan Nikulle tai muulle legendaariselle historialliselle henkilölle. Miltä esimerkiksi Nikun Instragram-kanavan kuvitus olisi näyttänyt Vuontisjärven tapauksen yhteydessä?
Animaatiotyöpajoissa (pienemmille) tehdään itse piirrettyjen tai askarreltujen kuvien kautta animaatio liittyen johonkin paikalliseen henkilöön tai paikkaan
3. Kulttuurikasvatussuunnitelman toteutuksen seuranta ja laaduntarkkailu
Kulttuurikasvatussuunnitelma toteutetaan Enontekiön kulttuuripalveluiden budjetista, menot kohdistetaan lastenkulttuuri tunnisteelle 8002. Toteutuneiden esitysten yleisömäärät kirjataan Excel-tilastoon, josta voidaan seurata toteutuneiden tapahtumien määrää, lajityyppejä ja osallistujamäärää. Tämä auttaa suunnittelemaan ja tarkastelemaan kulttuurikasvatussuunnitelmaa.
Enontekiön kulttuuripalvelut on Lapin lastenkulttuuriverkoston jäsen ja saa lasten- ja nuorten kulttuuripalveluiden toteuttamiseen avustusta verkostolle yhteisesti myönnetystä avustuksesta toteutuneen tilastoinnin perusteella.
Kulttuurikasvatussuunnitelma ei ole pysyvästi valmis suunnitelma, vaan sitä täytyy kokemusten pohjalta tarkastella ja kehittää varhaiskasvatuksen, koulujen ja muiden yhteistyössä toimivien tahojen kanssa. KOPSIa on aina mahdollista muuttaa ja päivittää eri tahojen tarpeiden mukaan.
4. Kulttuurikasvatussuunnitelman laajentaminen muuhun toimintaan
Kulttuurikasvatussuunnitelmassa mainitut kokonaisuudet ja retket voi toteuttaa myös hieman muunnettuna eri kerhojen tai ryhmien toiminnan osana:
-kerhotoiminnassa
-erityisryhmien päivätoiminnassa
-palvelutaloissa
-työhyvinvoinnissa
-työttömien työpajatoiminnassa
-etsivässä nuorisotyössä
Kunnan tehdessä tulevan vuoden taiteenalan toteuttajien kanssa sopimusta, voi sopia myös vierailut aiheen tiimoilta muihinkin kohteisiin kuin koululle. Kiinnostuneille kerho-ohjaajille kerrotaan teemataiteenaloista ja annetaan erilaisia vinkkejä kyseisen taiteenalan käsittelemiseen kerhotoiminnassa. Näin teemataiteenaloja voi viedä eteenpäin myös paikallisena toimintana.
Kulttuurikasvatussuunnitelman omaehtoiseen toteuttamiseen saa paljon helposti toteutettavia vinkkejä digitaalisista ideapankeista. Esimerkiksi Lastenkulttuurikeskusten liiton Harrastakotona.fisivusto antaa kaikkien toteutettaviksi sopivia ammattilaisten kokoamina vinkkejä. Samalta sivulta löytyy myös ilmaisia videoituja esityksiä eri taiteenaloilta. Katsomisen lisäksi niistä voi ottaa oppia ja niitä voi muokata haluttuun toimintaan sopivaksi. Esityksissä on huomioitu, että yleisö on ehkä kotona ja tekee taidetta niillä välineillä, joita sillä hetkellä lähellä on käytettävissä.
5. Kulttuurikasvatussuunnitelman laatijat ja yhteystiedot
Enontekiön kulttuurikasvatussuunnitelman on laatinut Enontekiön kulttuuripalvelut yhteistyössä kunnan varhaiskasvatuksen ja perusopetuksen, kirjaston, nuorisotyön ja vapaa-aikapalvelujen kanssa. Suunnitelman laatimisessa on avustanut Lastenkulttuurikeskus Uulu.
Kulttuurikasvatussuunnitelmaan on eri vaiheissa pyydetty kommentteja vanhusneuvostolta ja nuorisovaltuustolat. Lisäksi suunnitelmaluonnos on ollut kuntalaisten kommentoitavana verkossa. Kulttuurikasvatussuunnitelman vastuuhenkilö on kulttuurikoordinaattori Heli Kolehmainen, 040 5380712, firstname.lastname@example.org.
|
<urn:uuid:5895384e-38fc-48d3-908b-fe4f22ae5fbb>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fin_Latn/train
|
finepdfs
|
fin_Latn
| 18,011
|
Division Name: Montgomery County
School Name: Christiansburg Elementary
Date: 2017-2018
Select One:
☐ Initial Plan
☐ Revision
Title I schools implementing school-wide programs are required to develop schoolwide plans in accordance with Section 1114(b) of the Every Student Succeeds Act of 2015 (ESSA). Guidelines for plan development include the following:
* The plan should be developed with the involvement of:
o Parents;
o Other members of the community to be served;
o Individuals who will carry out the plan, including teachers, principals, other school leaders, administrators, paraprofessionals present in the school;
o The local education agency;
o To the extent feasible, tribes and tribal organizations present in the community; and
o If appropriate
- Specialized instructional support personnel;
- Technical assistance providers;
- School staff; and
o If the plan relates to a secondary school, students and other individuals determined by the school;
* The plan should be available to the Local Educational Agency (LEA), parents, and the public; information in the plan should be in an understandable and uniform format and, to the extent practicable, provided in a language that parents can understand; and
* If appropriate and applicable, the plan should be developed in coordination and integration with other federal, state, and local services, resources, and programs, such as programs supported under ESSA, violence prevention programs, nutrition programs, housing programs, Head Start programs, adult education programs, career and technical education programs, and schools implementing comprehensive support and improvement activities or targeted support and improvement activities under section 1111(d).
The ESEA requires four components to be included in the schoolwide plan. The template below provides a framework that may be used to develop and/or update a schoolwide plan. For each component, the narrative section in the template should be completed in sufficient detail to document how the component
has been thoroughly and thoughtfully addressed. Schoolwide plans should be reviewed annually and revised as necessary to promote continuous improvement and to reflect the school's initiatives to upgrade the entire educational program of the school.
To maintain focus, eliminate duplication of effort, and promote comprehensiveness, schools should operate under a single plan if at all possible. A school that already has a plan for school improvement might consider amending it, rather than starting over, provided that the existing plan was based on a comprehensive needs assessment and can be revised to include the four required schoolwide components. This template can be used by schools with existing Indistar® plans to reference indicators and tasks in the Indistar® plan that related to the schoolwide components.
Directions: Complete each of the four components by following these steps:
Using Indistar®:
* Access the Title I Schoolwide Plan template from the "Complete Form" tab of the Indistar® dashboard.
* Provide a narrative response that describes how the school has addressed the requirements for each component;
* Where applicable, identify the indicator(s) and task number(s) from the school's Indistar® plan that align with each required component;
* Click "Save" at the bottom of the form to save your responses; and
* Submit the plan to your LEA Division Contact by returning to the dashboard. Under the "Submit Forms/Reports" tab, go to the Title I Plans section, and select the Title I Schoolwide Plan "Submit" button.
Not Using Indistar®:
* Access the Title I Schoolwide Plan template on the Title I web site.
* Provide a narrative response that describes how the school has addressed the requirements for each component; and
* Submit the plan as directed by your LEA Title I Coordinator.
Resources:
Schoolwide program resources, including USED guidance on Designing Schoolwide Programs , Supporting School Reform by Leveraging Federal Funds in a Schoolwide Program, and Title I Fiscal Issues , can be accessed at the Title I website under Guidelines and Procedures/Federal Guidance.
A Virginia Department of Education presentation on Requirements and Implementation of a Title I Schoolwide Program can be accessed at: http://www.doe.virginia.gov/federal_programs/esea/index.shtml.
Component 1 §1114(b)(6):
A comprehensive needs assessment of the entire school that takes into account information on the academic achievement of children in relation to the challenging state academic standards, particularly the needs of those children who are failing, or are at-risk of failing, to meet the challenging state academic standards and any other factors as determined by the local educational agency.
Evidence: A systematic effort involving multiple stakeholders to acquire an accurate and thorough picture of strengths and weaknesses of the school community, thus identifying student needs through a variety of information-gathering techniques. A data analysis summary must be included which incorporates benchmarks used to evaluate program results. The results of your data analysis must guide the reform strategies that you will implement to improve instruction for all students.
Narrative:
Student Demographics:
Christiansburg Elementary School serves students in 3 rd through 5 th grades and currently has a student population of 436 students, 215 females and 221 males. The school population is comprised of 81.7% White, 6.2% African American, 5.7% Multi-Racial, 4.8% Hispanic, 1.4% Asian, .2% American Indian and 0% Pacific Islander. Approximately 46% of our student population receives free and reduced lunch.
Needs Assessment Instruments:
Students' growth towards meeting grade level SOL objectives are closely monitored throughout the year. CES teachers use formative assessments weekly to monitor student progress. Among these informal assessments are student work samples, running records, classroom observations, and tests.
CES also has the following formal assessment schedule:
Beginning of Year Assessments:
o Fountas and Pinnell (F & P) reading levels (A-Z) are reviewed from the previous year and re-administered in the fall to account for reading loss that might have occurred over the summer months. This data is used to group students in similar reading levels for guided reading instruction.
o All 3 rd graders at CES are given the Phonological Awareness Literacy Screening (PALS). Students with an Entry Level Summed Score below the grade-level benchmark receive two and one-half hours of additional instruction each week at a student-to-teacher ratio of no more than five to one.
o All 3rd graders at CES are given the Measures of Academic Progress (MAP) assessment in Reading, Language Arts, Math. Students scoring below 188.4 are identified as being below grade level and are considered for Title I services.
o All 4th and 5th grade students at CES are given the Edmentum Assessment in Reading, Language Arts to determine areas requiring additional support.
Virginia Department of Education Every Student Succeeds Act of 2015 Title I Schoolwide Plan
Revised October 2017 Page 4 of 20
o SOL Reading scores are used with 4 th and 5 th graders to determine who might benefit from additional reading support. Students who receive Fail/Basic scores and students who receive low Pass/Proficient scores usually are supported in this manner.
o Title I Parent Survey conducted at first PTA event of the year in computer lab and posted on school website.
Fall Assessments:
o MCPS Reading Benchmarks are given at this time and results are reviewed. Instructional planning is adjusted and revised.
o The F & P Benchmark Reading Assessment is re-administered to all students and guided reading groups are adjusted to best meet the needs of students.
o All 3rd graders at CES are given the Measures of Academic Progress (MAP) assessment in Reading, Language Arts, Math. Students scoring below grade level are considered for Title I services.
o 3 rd graders who did not meet PALS Benchmark scores are given the full mid-year assessment.
Spring Assessments:
o MCPS Reading Benchmarks are given for a second time and results are reviewed. Reading teachers and classroom teachers sit down to review results, adjust instructional planning, and revise guided reading groups.
End of Year Assessments:
o The F & P Benchmark Reading Assessment is re-administered to all 3 rd and 4 th grade students along with select 5 th grade students.
o 3 rd graders who did not meet PALS Benchmark scores are given the full end-of-year assessment.
o All 3rd graders at CES are given the Measures of Academic Progress (MAP) assessment in Reading, Language Arts, Math. Students scoring below grade level are considered for Title I services.
o VA SOLs
Classroom teachers' and parents' needs were collected through an end of the year survey.
Data Summary:
PALS Data
Analysis of this data shows that a noted weakness for our Third graders is spelling. We will continue our Word Study focus to strengthen these skills.
MCPS Benchmark Data
Analysis of this data shows Third grade not performing as well as their Fourth and Fifth grade peers. We will focus on using snapshot and benchmark results to help with remediation of specific skills. We will also reinforce test taking strategies.
Standards of Learning Data
School Summary Report 2017-2018
Analysis of this data shows us that our focus should be assisting our At Promise students in acquiring the necessary skills to be successful readers.
Measures of Academic Progress
In the Fall 2017, 132 CES third graders took the Reading MAP assessment. The results reported 55 students (42%) reading at or above grade level, 40 students (30%) falling between second and third grade level expectations, and 37 students (28%) falling at or below second grade performance.
A look at student performance in the three VA SOL Reading topics found:
Analysis of this data shows a weakness in word origins, expanded vocabulary, semantics, and comprehension of nonfiction texts for our Third graders. We will use LLI and Spire with our At Promise students to reinforce these skills and will continue to closely monitor these students' progress.
Budget Implications:
Benchmark/Evaluation (or related Indistar® indicators (if applicable):
Component 2 §1114(b)(7)(A)(i):
Provide a description of schoolwide reform strategies that provide opportunities for all children, including each of the subgroups of students (as defined section 1111(c)(2)) to meet the challenging state academic standards.
in
Evidence: Scientifically-based research strategies based on identified needs and designed to raise the achievement level of all students on content standards. Provide information on how the selected strategies will increase student achievement in underperforming subgroups, if applicable. Include a description of how the reform strategies will be evaluated for effectiveness.
Narrative:
Our current population includes 6.2% African Americans and 46% of our student population receives free and reduced lunch. and 8% of the school received special education support. An "At Promise" list will be created for students who are not successful at meeting the minimum grade level criteria on the various forms of assessments to ensure that we are working towards all students meet challenging state academic standards.
Budget Implications:
Benchmark/Evaluation (or related Indistar® indicators (if applicable):
Component 3 §1114(b)(7)(ii):
Virginia Department of Education
Every Student Succeeds Act of 2015 Title I Schoolwide Plan
Provide a description of schoolwide reform strategies that use methods and instructional strategies that strengthen the academic program in the school; increase the amount and quality of learning time; and help provide an enriched and accelerated curriculum, which may include programs, activities, and courses necessary to provide a well-rounded education.
Evidence: Scientifically-based research strategies or activities that strengthen and enrich the academic program by: extending the school day; embedding reading and/or mathematics curricula into other instructional areas; or other strategies as appropriate. Include a description of how the reform strategies will be evaluated for effectiveness.
Narrative:
To strengthen entire academic school program we are working to increase quality time learning and enrich rigorous curriculum. This is done through purposeful scheduling that includes teaching using the Balanced Literacy framework. This includes an enrichment/intervention time and embedding reading strategies in science and social studies.
Division Goal Area I: Reading (Student Achievement)
Division Goal Statement: All students will reach grade level proficiency as seen by reading on grade level. On and above grade level students will make a minimum of one year of progress and below grade level students will obtain grade level status.
School Objective: CES will work to achieve and maintain full accreditation status in the area of English as set by the Virginia Department of Education. All students in grades 3-5 will show growth on the SOL assessments. CES students will maintain or exceed our three year averages in Reading. Three year averages: English-83%.
Action Steps for Objective I
Just Run
A running program designed
to get kids moving and
thinking before the school
day starts.
Before school
Fall and Spring
session
PE teacher
Parent Volunteers
Orff Ensemble
The music teacher will
provide additional music
enrichment activities for
select students.
After school Music Teacher
Budget Implications:
Benchmark/Evaluation (or related Indistar® indicators (if applicable):
Component 4 §1114(b)(7)(iii):
Provide a description of schoolwide reform strategies that address the needs of all children in the school, but particularly the needs those at risk of not meeting the challenging state academic standards, through activities which may include—
- Counseling, school-based mental health programs, specialized instructional support services, mentoring services, and other strategies to improve students' skills outside the academic subject areas;
- Preparation for and awareness of opportunities for postsecondary education and the workforce, which may include career and technical education programs and broadening secondary school students' access to coursework to earn postsecondary credit while still in high school (such as Advanced Placement, International Baccalaureate, dual or concurrent enrollment, or early college high schools);
Virginia Department of Education
Every Student Succeeds Act of 2015 Title I Schoolwide Plan
- Implementation of a school-wide tiered model to prevent and address problem behavior, and early intervening services, coordinated with similar activities and services carried out under the Individuals with Disabilities Education Act (20 U.S.C. 1400 et seq.);
- Professional development and other activities for teachers, paraprofessionals, and other school personnel to improve instruction and use of data from academic assessments, and to recruit and retain effective teachers, particularly in high-need subjects; and
- Strategies for assisting preschool children in the transition from early childhood education programs to local elementary school programs and, if programs are consolidated, the specific state educational agency and local education agency programs and other federal programs that will be consolidated in the schoolwide program.
Evidence: Scientifically-based research strategies or activities such as student support services; behavior intervention systems; tiered systems of support; teacher recruitment and/or retention activities; or other activities as appropriate. Include a description of how the reform strategies will be evaluated for effectiveness.
Narrative:
When new students come to CES they meet with the principal and teacher,receive a tour of the school, are introduced to specialists, and assigned students in the classroom to help with the transition to school including classroom routines that help the student feel welcome.
Christiansburg Primary School (grades K-2) second grade students visit and tour CES during the spring of second grade. In the fall during the first week of school, third grade teachers organize a "Welcome to the Pack" event for all third grade students and their families. Curriculum standards and SOL expectations are presented. Dinner is served. Parents have the opportunity to meet in their child's individual classroom and learn about procedures and policies specific to that classroom.
The transition from grade level to grade level varies among the grades and is determined by what is developmentally appropriate for children. Some grades have their students write letters to the upcoming students while other grades have upcoming students visit their classrooms. Any concerns about transitioning, especially retentions, are fully discussed with parents and need the parents' complete support.
Transition to Christiansburg Middle School begins with a visit to the CES fifth grade classrooms by the assistant principal from the middle school and guidance counselors for sixth grade. They discuss the middle school and the academic choices that are available. For
children who select band as their elective, the music teacher visits and helps them decide on the appropriate instrument choice. Students then tour Christiansburg Middle School as a class. Parents are provided an evening meeting at Christiansburg Middle School. A variety of assessments are used to determine student placements at CMS. All students use the Istation Program and those scores help determine students needing extra reading support through the READ 180 program in Middle School.
Budget Implications:
Benchmark/Evaluation (or related Indistar® indicators (if applicable):
|
<urn:uuid:bbe35e6a-83f4-4a97-96d1-a82e14294685>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 18,119
|
Číslo: Pv 37/18/2204-26
EEČ: 2-18-44-2019
OKRESNÁ PROKURATÚRA PIEŠŤANY Vážska 28, 921 01 Piešťany
Piešťany 15.04.2019
U Z N E S E N I E
Trestná vec: obv. XXXXX
Trestný čin:
prečin: zanedbanie povinnej výživy podľa § 207 odsek 1, odsek 3 písmeno b, písmeno c Trestného zákona
Rozhodol: prokurátorka Okresnej prokuratúry Piešťany
Podľa § 215 odsek 1 písmeno d (§ 9 odsek 1 písmeno d) Trestného poriadku zastavujem trestné stíhanie obvineného:
XXXXX
dátum narodenia: XXXXX miesto narodenia: XXXXX rodné priezvisko: XXXXX
trvalé bydlisko: XXXXX 1199/79 XXXXX, XXXXX
väzba: nie ktorý je trestne stíhaný pre trestný čin:
- prečin: zanedbanie povinnej výživy podľa § 207 odsek 1, odsek 3 písmeno b, písmeno c Trestného zákona štádium: dokonaný trestný čin forma trestnej súčinnosti: jeden páchateľ vo veci
na tom skutkovom základe, že:
v období od 18.09.2013 do 13.04.2015 a od 11.06.2017 do 04.03.2019 v mieste svojho bydliska v Piešťanoch a ani na inom mieste si otec dcéry XXXXX, vôbec neplnil svoju vyživovaciu povinnosť napriek tomu, že mu vyplýva zo Zákona o rodine a ktorej rozsah mu bol určený rozsudkom Okresného súdu Trnava, sp. zn. XXXXX zo dňa XXXXX právoplatným dňa XXXXX tak, že je povinný prispievať mesačne na výživu dcéry Zory sumou 99,58 Eur mesačne, ktoré je povinný platiť vždy do 15. dňa v mesiaci vopred k rukám matky XXXXX, hoci vedel o existencii vyživovacej povinnosti a túto povinnosť si vôbec neplnil, ani sa o dieťa inak nestaral a nezaujímal, čím za uvedené obdobie dlhuje na výživnom XXXXX sumu v celkovej výške 2.724,57 Eur, a svojho konania sa dopustil napriek tomu, že trestným rozkazom Okresného súdu XXXXX XXXXX zo dňa XXXXX právoplatným dňa XXXXX bol odsúdený za prečin zanedbania povinnej výživy podľa § 207 odsek 1, odsek 3 písmeno c) Trestného
zákona na nepodmienečný trest odňatia slobody v trvaní 1 /jeden/ rok so zaradením do Ústavu na výkon trestu odňatia slobody s minimálnym stupňom stráženia, lebo trestné stíhanie je neprípustné, proti tomu, kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho.
Odôvodnenie:
Uznesením vyšetrovateľa Okresného riaditeľstva PZ Trnava, Odbore kriminálnej polície, 3. Oddelenia vyšetrovania, XXXXX (ďalej len „vyšetrovateľ") ČVS:ORP-XXXXX zo dňa 14.01.2019 bolo v zmysle § 206 odsek 1 Trestného poriadku vznesené obvinenie XXXXX za prečin zanedbania povinnej výživy podľa § 207 odsek 1, odsek 3 písmeno b), písmeno c) Trestného zákona s poukazom na § 138 písmeno b) Trestného zákona na tom skutkovom základe, ako je uvedené vo výrokovej časti tohto uznesenia.
V priebehu skráteného vyšetrovania boli vo veci vypočutí - obvinený XXXXX a svedkyne – poškodene XXXXX a XXXXX, ďalej boli zabezpečené nasledovné listinné dôkazy: rodný list dieťaťa, rozsudok Okresného súdu Trnava, sp. zn. 2XXXXX zo dňa XXXXX, potvrdenie o návšteve školy, správy, posudky, odpis z registra trestov na obvineného a úmrtný list obvineného.
Obvinený XXXXX sa vo svojej výpovedi v celom rozsahu priznal k spáchaniu skutku, pre ktorý mu bolo vznesené obvinenie. Zároveň uviedol, že si je vedomý vyživovacej povinnosti na dcéru Zoru vo výške 99,58 Eur mesačne. Vie, že má peniaze platiť k rukám XXXXX. Od mesiaca september 2013 jej on osobne neposlal žiadne peniaze. Dcéru ani matku žiadnym spôsobom nekontaktoval.
Svedkyňa - poškodená XXXXX vo svojej výpovedi okrem iného uviedla, že je matka XXXXX. Dcéra je od narodenia zverená do jej starostlivosti, momentálne je študentkou XXXXX XXXXX Otcom XXXXX je obvinený XXXXX. S menovaným bola vo vzťahu od roku 1995 do roku 1998. V roku 1998 sa im narodila dcéra Zora. Manželstvo počas vzťahu neuzatvorili. Otec dieťaťa si dlhodobo neplní vyživovaciu povinnosť na dieťa aj napriek tomu, že už v minulosti bol za obdobný skutok odsúdený. Obvinený XXXXX sa o dieťa žiadnym spôsobom nezaujíma, žiadnym spôsobom sa nepodieľa na výchove dieťaťa a neprispieva ani iným spôsobom.
Svedkyňa - poškodená XXXXX uviedla, že jej dcérou obvineného XXXXX. Od narodenia je zverená do starostlivosti matky. Podľa toho, čo jej mama povedala, tak jej výživné otec dlhodobo neplatí. Hoci vec riešila a rieši polícia, otec neuhradil žiadne výživné. Jej nedáva vreckové, ani žiadne finančné alebo iné dary alebo darčeky, nekontaktuje ju, nezaujíma sa o jej prospech, nejaví o ňu záujem a nie sú v kontakte. V súčasnej dobe je študentkou XXXXX
Zo zabezpečených listinných dôkazov bolo zistené, že rozsah vyživovacej povinnosti bol XXXXX určený rozsudkom Okresného súdu Trnava sp. zn. XXXXX zo dňa XXXXX, právoplatným dňa XXXXX tak, že je povinný prispievať na výživu dcéry Zory sumou 99,58 Eur mesačne, ktoré je povinný platiť vždy do 15. dňa v mesiaci vopred k rukám matky XXXXX. Menovaný rozsudok prevzal a vyživovacej povinnosti si bol vedomý.
V skúmanom období obvinený nebol v evidencii uchádzačov o zamestnanie a nebol ani poberateľom dávky v hmotnej núdzi. Obvinený XXXXX bol v období od 30.10.2013 do 04.08.2013 a následne od 08.08.2014 do 10.06.2017 zamestnancom spoločnosti XXXXX na dobu neurčitú, ako vodič medzinárodnej kamiónovej dopravy, pričom poberal čistý mesačný príjem od 199,55 Eur do 484,66 Eur, z ktorého bol schopný plniť si vyživovaciu povinnosť aspoň v minimálnej výške.
Trestným rozkazom Okresného súdu XXXXX XXXXX zo dňa XXXXX právoplatným dňa XXXXX, bol XXXXX odsúdený za prečin zanedbania povinnej výživy podľa § 207 odsek 1, odsek 3 písmeno c) Trestného zákona na nepodmienečný trest odňatia slobody v trvaní 1 /jeden/ rok so zaradením do Ústavu na výkon trestu odňatia slobody s minimálnym stupňom stráženia.
Po preskúmaní spisového materiálu predloženého vyšetrovateľom možno konštatovať, že skutok, pre ktorý bolo začaté trestné stíhanie a vznesené obvinenie XXXXX bol spáchaný, tento vykazuje znaky skutkovej podstaty prečinu zanedbania povinnej výživy podľa § 207 odsek 1, odsek 3 písmeno b), písmeno c) Trestného zákona s poukazom na § 138 písmeno b) Trestného zákona a v priebehu vyšetrovania bolo bez pochýb preukázané, že tento skutok spáchal XXXXX.
Zo zabezpečených úmrtného listu Matričného úradu XXXXX je zrejmé, že XXXXX zomrel dňa XXXXX v Piešťanoch.
Podľa § 215 odsek 1 písmeno d) Trestného poriadku prokurátor zastaví trestné stíhanie, ak je trestné stíhanie neprípustné podľa § 9 Trestného poriadku.
Podľa § 9 odsek 1 písmeno d) Trestného poriadku trestné stíhanie nemožno začať, a ak už bolo začaté, nemožno v ňom pokračovať a musí byť zastavené proti tomu, kto zomrel alebo bol vyhlásený za mŕtveho.
S poukazom na vyššie uvedené skutočnosti možno konštatovať, že i keď bolo v priebehu vyšetrovania nepochybne preukázané, že obvinený XXXXX sa dopustil konania, ktoré má znaky prečinu zanedbania povinnej výživy podľa § 207 odsek 1, odsek 3 písmeno b), písmeno c) Trestného zákona s poukazom na § 138 písmeno b) Trestného zákona, musí byť trestné stíhanie zastavené, nakoľko obvinený XXXXX zomrel.
Z uvedeného dôvodu som rozhodla tak, ako je uvedené vo výrokovej časti tohto uznesenia.
Poučenie:
Proti tomuto uzneseniu je prípustná sťažnosť, ktorú možno podať orgánu, ktorý rozhodnutie vydal, do troch pracovných dní od oznámenia uznesenia. Sťažnosť má odkladný účinok. (§ 185 a nasl. Tr. por.)
Mgr. Katarína Jurčová prokurátorka
|
<urn:uuid:56736fc5-06d2-4829-a7ab-131545c4fe27>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/slk_Latn/train
|
finepdfs
|
slk_Latn
| 7,166
|
ΕΛΛΗΝΙΚΗ ΔΗΜΟΚΡΑΤΙΑ
ΓΕΝ. Δ/ΝΣΗ ΤΕΛΩΝΕΙΩΝ & Ε.Φ.Κ Δ/ΝΣΗ Ε.Φ.Κ & Φ.Π.Α ΤΜΗΜΑ Ε΄: Φ.Π.Α ΕΙΣΑΓΩΓΩΝ ΕΞΑΓΩΓΩΝ
ΑΚΡΙΒΕΣ ΑΝΤΙΓΡΑΦΟ - Υπογεγραμμένο Από: VASILEIOS
VASKAS
Ημερομηνία: 2020.11.03 14:35:12 EET
ΑΝΑΡΤΗΤΕΑ ΣΤΟ ΔΙΑΔΙΚΤΥΟ Α.Δ.Α : Ω5ΩΔ46ΜΠ3Ζ-ΥΥΖ
Αθήνα, 23 Οκτωβρίου 2020
Αριθ. πρωτ.: Ε.2174
Ταχ. Δ/νση : Καρ.Σερβίας 10
101 84 Αθήνα
Πληροφορίες : Χ. Γεώργα
Τηλέφωνο : 210 69.87.409
Fax : 210 69.87.408
E-Mail : email@example.com
Url : www.aade.gr
ΠΡΟΣ : Όπως Πίνακας Διανομής
ΘΕΜΑ : Κοινοποίηση Α.1178/20.07.2020 απόφασης Διοικητή Α.Α.Δ.Ε (ΦΕΚ 3454/Β/19.08.2020) – Τροποποίηση της ΠΟΛ.1006/2015 απόφασης Γ.Γ.Δ.Ε περί θέσπισης διαδικασίας θέσης εμπορευμάτων σε ελεύθερη κυκλοφορία με απαλλαγή ΦΠΑ και άμεση αποστολή σε άλλο Κράτος Μέλος της Ε.Ε (τελωνειακό καθεστώς 42)
Σας κοινοποιούμε, για ενημέρωση και εφαρμογή, την Α.1178/2020 απόφαση Διοικητή Α.Α.Δ.Ε η οποία δημοσιεύθηκε στην Εφημερίδα της Κυβερνήσεως (ΦΕΚ 3454/Β/19.08.2020) και αναρτήθηκε στο διαδικτυακό τόπο ΔΙΑΥΓΕΙΑ (Α.Δ.Α : Ω52Ω46ΜΠ3Ζ-Θ19) με την οποία τροποποιείται η ΠΟΛ.1006/2015 απόφαση Γ.Γ.Δ.Ε περί θέσπισης διαδικασίας θέσης εμπορευμάτων σε ελεύθερη κυκλοφορία με απαλλαγή ΦΠΑ και άμεση αποστολή σε άλλο Κράτος Μέλος της Ε.Ε (τελωνειακό καθεστώς 42).
Συνοπτικά, οι αλλαγές που επέρχονται στο υφιστάμενο κανονιστικό πλαίσιο είναι οι ακόλουθες :
(1) θεσπίζεται διαδικασία για τη θέση εμπορευμάτων σε ελεύθερη κυκλοφορία με εφαρμογή του τελωνειακού καθεστώτος 42 για εισαγωγείς εγκατεστημένους εκτός Ε.Ε υπό την προϋπόθεση ορισμού έμμεσου τελωνειακού αντιπροσώπου για τελωνειακούς σκοπούς και ορισμού φορολογικού αντιπροσώπου για σκοπούς ΦΠΑ.
Ειδικά για την περίπτωση αυτή, διευκρινίζεται ότι :
[x] στη θέση 8 της διασάφησης εισαγωγής συμπληρώνεται ο EORI του εγκατεστημένου εκτός Ε.Ε εισαγωγέα
[x] στη θέση 14 της διασάφησης εισαγωγής συμπληρώνεται ο EORI του έμμεσου τελωνειακού αντιπροσώπου και
[x] στη θέση 44 της διασάφησης εισαγωγής συμπληρώνονται ο ΑΦΜ/VIES του εγκατεστημένου εκτός Ε.Ε εισαγωγέα που έχει αποκτηθεί μέσω ορισμού φορολογικού αντιπροσώπου με τον κωδικό Υ042, ο προσωπικός ΑΦΜ του φορολογικού αντιπροσώπου με τον κωδικό 1716 και ο ΑΦΜ/VIES του αποκτώντος-παραλήπτη των εμπορευμάτων στο άλλο Κράτος Μέλος με τον κωδικό Υ041.
Για τη συμπλήρωση της διασάφησης εισαγωγής από εισαγωγείς εγκατεστημένους στη χώρα μας ή σε άλλο Κράτος Μέλος της Ε.Ε, εξακολουθούν να ισχύουν οι οδηγίες του Κεφαλαίου IV της ΠΟΛ.1045/2016 εγκυκλίου διαταγής.
Πέραν των ανωτέρω, οι προϋποθέσεις για τη χορήγηση απαλλαγής ΦΠΑ κατά τη θέση εμπορευμάτων σε ελεύθερη κυκλοφορία με άμεση αποστολή σε άλλο Κράτος Μέλος της Ε.Ε από πρόσωπα εγκατεστημένα εκτός Ε.Ε αναφέρονται στην παράγραφο Γ του άρθρου 4 της ΠΟΛ.1006/2015 και έχουν ως ακολούθως :
[x] ο εγκατεστημένος εκτός Ε.Ε εισαγωγέας και ο αποκτών-πελάτης να είναι υποκείμενα στο φόρο πρόσωπα και διαθέτουν έγκυρα και εν ισχύ ΑΦΜ/VIES,
[x] τιμολόγιο βάσει του οποίου δηλώνεται στη διασάφηση η δασμολογητέα αξία των εισαγομένων εμπορευμάτων. Σε περίπτωση όπου ο εισαγωγέας εγκατεστημένος εκτός Ε.Ε είναι και ο κύριος των εμπορευμάτων δεν απαιτείται τιμολόγιο και η δασμολογητέα αξία καθορίζεται βάσει των διατάξεων του Ενωσιακού Τελωνειακού Κώδικα,
[x] τιμολόγιο από το οποίο προκύπτει η ενδοκοινοτική παράδοση των εμπορευμάτων, εκτός από τις περιπτώσεις όπου εισαγωγέας και αποκτών σε άλλο Κράτος Μέλος είναι το ίδιο πρόσωπο,
[x] έγγραφο μεταφοράς (φορτωτική), η οποία όμως υποβάλλεται ηλεκτρονικά σε χρόνο που προβλέπεται κατωτέρω.
Για την οριστικοποίηση της απαλλαγής ισχύουν τα ίδια δικαιολογητικά έγγραφα που απαιτούνταικαι για τους εγκατεστημένους σε άλλο Κράτος Μέλος εισαγωγείς δηλ. ανακεφαλαιωτικοί πίνακες ενδοκοινοτικών παραδόσεων, με προθεσμία προσκόμισης στις τελωνειακές αρχές εντός είκοσι (20) ημερών από την λήξητης προθεσμίας υποβολής τους στις φορολογικές αρχές.
(2) ορίζεται ως αρμόδια Τελωνειακή Περιφέρεια για την έκδοση έγκρισης τήρησης τελωνειακών διατυπώσεων εισαγωγής χωρίς υποχρέωση ορισμού φορολογικού αντιπροσώπου, για εισαγωγείς εγκατεστημένους σε άλλο Κράτος Μέλος, η Τελωνειακή Περιφέρεια στη χωρική αρμοδιότητα της οποίας βρίσκεται η έδρα του τελωνειακού αντιπροσώπου του εγκατεστημένου σε άλλο Κράτος Μέλος εισαγωγέα.
(3) καταργείται το συμβόλαιο μεταφοράς εμπορευμάτων, ως δικαιολογητικού για τη χορήγηση της απαλλαγής ΦΠΑ κατά τη θέση εμπορευμάτων σε ελεύθερη κυκλοφορία στη χώρα μας και αποστολή σε άλλο Κράτος Μέλος της Ε.Ε.
(4) ορίζεται η έννοια της «άμεσης αποστολής» εμπορευμάτων σε άλλο Κράτος Μέλος της Ε.Ε. Συγκεκριμένα, νοείται η μεταφορά αυτών το αργότερο εντός πέντε (5) ημερών από την ημερομηνία έκδοσης της άδειας παράδοσης υπό την προϋπόθεση ότι ο τόπος παραμονής των εμπορευμάτων για το ανωτέρω χρονικό διάστημα έχει εκ των προτέρων γνωστοποιηθεί στις τελωνειακές αρχές μέσω συμπλήρωσης του κωδικού 1770 στη θέση 44 της διασάφησης εισαγωγής, όπως και ο λόγος παραμονής τους στο συγκεκριμένο χώρο.
Ευνόητο είναι ότι οι χώροι όπου τα εμπορεύματα παραμένουν για το ανωτέρω περιορισμένο χρονικό διάστημα είναι χώροι αποθήκευσης εμπορευμάτων όπου μπορούν να εναποτεθούν εμπορεύματα ή να πραγματοποιηθούν ορισμένες εργασίες πριν την αναχώρησή τους, δηλ. χώροι είτε εγκεκριμένοι από τις τελωνειακές αρχές π.χ αποθήκες τελωνειακής αποταμίευσης, αποθήκες τελωνειακής αποθήκευσης, αποθήκες σε χώρους Ελευθέρων Ζωνών, είτε χώροι που λειτουργούν νομίμως ως αποθηκευτικές εγκαταστάσεις στο εσωτερικό της χώρας.
Επισημαίνεται ότι η φορτωτική υποβάλλεται ηλεκτρονικά στην αρμόδια τελωνειακή αρχή κατά το χρόνο έκδοσής της και όχι αργότερα από την ημέρα έναρξης αναχώρησης της αποστολής, ως επισυναπτόμενο αρχείο με αναφορά στο MRN της διασάφησης εισαγωγής χωρίς να απαιτείται τροποποίηση της διασάφησης.
Σε περίπτωση όπου δεν γνωστοποιείται ο τόπος και η αιτιολογία παραμονής των εμπορευμάτων για το ανωτέρω χρονικό διάστημα μετά την ολοκλήρωση των τελωνειακών διατυπώσεων εισαγωγής, τα εμπορεύματα πρέπει να εγκαταλείψουν το έδαφος της χώρας με την έκδοση της άδειας παράδοσης.
(5) θεσπίζονται μέτρα για την πρόληψη και καταπολέμηση φαινομένων καταστρατήγησης μέσω της αξιοποίησης πληροφοριών που προκύπτουν από δίκτυα ανταλλαγής πληροφοριών μεταξύ των Κρατών
Μελών της Ε.Ε βάσει του κανονισμού αριθ. 904/2010 του Συμβουλίου περί διοικητικής συνεργασίας και καταπολέμησης της απάτης ΦΠΑ. Ειδικότερα:
(α) προβλέπεται απαγόρευση θέσης εμπορευμάτων σε ελεύθερη κυκλοφορία με εφαρμογή του τελωνειακού καθεστώτος 42 σε περίπτωση όπου το ΑΦΜ/VIES του εισαγωγέα ή του αποκτώντα πελάτη των εμπορευμάτων στο άλλο Κράτος Μέλος έχει διαγραφεί από το σύστημα VIES.
(β) θεσπίζεται η υποχρέωση σύστασης εγγύησης ισόποσης με το ποσό του ΦΠΑ που τυγχάνει απαλλαγής, διενέργεια φυσικού ελέγχου των εμπορευμάτων και υποβολή αιτήματος διοικητικής συνδρομής σε περιπτώσεις όπου ο εισαγωγέας ή ο αποκτών πελάτης των εμπορευμάτων φέρεται, βάσει πληροφοριών, ως «εξαφανισμένος έμπορος» ή «εμπλεκόμενος σε απάτη ΦΠΑ τύπου εξαφανισμένου εμπόρου».
Η εγγύηση αποδεσμεύεται ή καταπίπτει με τα αποτελέσματα της διοικητικής συνδρομής.
Στα αιτήματα διοικητικής συνδρομής που υποβάλλονται από τις τελωνειακές αρχές προς την αρμόδια Δ/νση Ελέγχων – Τμήμα ΣΤ : Διοικητικής Συνεργασίας και Ανταλλαγής Πληροφοριών Φ.Π.Α της Γεν. Δ/νσης Φορολογικής Διοίκησης (Σίνα 2-4, 106 72 Αθήνα) πρέπει να φέρουν την ένδειξη «ΕΠΕΙΓΟΝ-ΕΧΕΙ ΣΥΣΤΑΘΕΙ ΕΓΓΥΗΣΗ».
Σημειώνεται ότι, βάσει των διατάξεων του καν. αριθ. 904/2010 του Συμβουλίου για τα αιτήματα διοικητικής συνδρομής που υποβάλλονται σε άλλα Κράτη Μέλη ισχύουν συγκεκριμένες προθεσμίες απάντησης και η ανταπόκριση της αρμόδιας Δ/νσης Ελέγχων συναρτάται από την ταχύτητα διαχείρισης των αιτημάτων από τις φορολογικές αρχές των άλλων Κρατών Μελών.
Ο ΔΙΟΙΚΗΤΗΣ Α.Α.Δ.Ε
Γ. ΠΙΤΣΙΛΗΣ
ΠΙΝΑΚΑΣ ΔΙΑΝΟΜΗΣ
Α. ΑΠΟΔΕΚΤΕΣ ΓΙΑ ΕΝΕΡΓΕΙΑ
1. Αποδέκτες Πίνακα Δ΄
2. Διεύθυνση Στρατηγικής Τεχνολογιών Πληροφορικής (ΔΙ.Σ.ΤΕ.ΠΛ),E-mail: siteadmin@ aade .gr.
(για ενημέρωση της «Ηλεκτρονικής Βιβλιοθήκης» και του portalτης Α.Α.Δ.Ε)
Β. ΑΠΟΔΕΚΤΕΣ ΓΙΑ ΚΟΙΝΟΠΟΙΗΣΗ
1. Υπηρεσία Ερευνών και Διασφάλισης Δημοσίων Εσόδων (Υ.Ε.Δ.Δ.Ε.).
2. Αποδέκτες Πίνακα Η΄
3. Αποδέκτες 2, 3 και 7 του Πίνακα ΙΒ΄
4.
Εμπορικό και Βιομηχανικό Επιμελητήριο Θεσσαλονίκης (Τσιμισκή 29, 54624 Θεσ/νίκη),
E-mail:
firstname.lastname@example.org
Εμπορικό και Βιομηχανικό Επιμελητήριο Πειραιώς (Λουδοβίκου 1 – Πλ. Οδησσού, 18531 Πειραιάς),
5. E-mail: email@example.com
6. Αποδέκτες 12, 17, 18, 19, 20, 21, 22 23, 27, 28, 29 και 32 Πίνακα ΙΣΤ΄
7. Αποδέκτες Πίνακα ΚΓ΄
Γ. ΕΣΩΤΕΡΙΚΗ ΔΙΑΝΟΜΗ
1. Γραφείο Διοικητή Ανεξάρτητης Αρχής Δημοσίων Εσόδων
2. Αυτοτελές Τμήμα Υποστήριξης της Γεν. Δ/νσης Τελωνείων & Ε.Φ.Κ.
3. Αυτοτελές Τμήμα Υποστήριξης της Γεν. Δ/νσης Φορολογικής Διοίκησης
4. Γεν. Δ/νση Τελωνείων & Ε.Φ.Κ :
4.1 Δ/νση ΕΦΚ & ΦΠΑ
4.2 Δ/νση Τελωνειακών Διαδικασιών
4.3 Δ/νση Δασμολογικών Θεμάτων, Ειδικών Καθεστώτων και Απαλλαγών
4.4 Δ/νση Στρατηγικής Τελωνειακών Ελέγχων και Παραβάσεων
5. Γεν. Δ/νση Ηλεκτρονικής Διακυβέρνησης : 5.1 Δ/νση Επιχειρησιακών Διαδικασιών – Υποδιεύθυνση Απαιτήσεων και Ελέγχου Εφαρμογών Τελωνείων (ΔΙ.ΕΠΙ.ΔΙ/Β) 5.2 Δ/νση Ανάπτυξης Τελωνειακών, Ελεγκτικών και Επιχειρησιακών Εφαρμογών - Υποδιεύθυνση Ανάπτυξης Τελωνειακών Εφαρμογών (Δ.Α.Τ.Ε)
6. Γεν. Δ/νση Φορολογικής Διοίκησης :
6.1 Δ/νση Εφαρμογής Άμεσης Φορολογίας
6.2 Δ/νση Εφαρμογής Έμμεσης Φορολογίας
6.3 Δ/νση Ελέγχων
6.4 Δ/νση Νομικής Υποστήριξης Α.Α.Δ.Ε
|
<urn:uuid:15636c94-2289-4e2c-9e97-c0c199d4c022>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ell_Grek/train
|
finepdfs
|
ell_Grek
| 9,436
|
STATUTO DELL'ASSOCIAZIONE DI VOLONTARIATO "Centro Studi di Servizio Sociale – CeSdiSS"
Art.1
Cos tituzione, denominazione e s ede
E' costituita con sede in Bologna (BO), Via Gandusio, 10 l'Associazione di volontariato denominata "Centro Studi di Servizio Sociale – CeSdiSS". La durata dell'Associazione è a tempo indeterminato; l'Associazione non ha scopo di lucro.
Art.2
Scopi e finalità
L'Associazione, che opera in attività di volontariato come espressione di partecipazione, solidarietà e pluralismo, principalmente a favore di soggetti terzi, si prefigge lo scopo di affermare e diffondere la solidarietà , la definizione qualificata teorico – pratica e la diffusione delle professionalità sociali delle istituzioni pubbliche e private , la promozione della qualificazione degli interventi sociali, nonché il sostegno di attività volte a migliorare la qualità vita e l'affermazione di una adeguata cultura del Servizio Sociale.
In particolare, per la realizzazione dello scopo prefisso e nell'intento di agire in favore di tutta la collettività, l'Associazione si propone, a titolo esemplificativo e non esaustivo, di svolgere, in attività di volontariato ed a vantaggio della comunità, in maniera autonoma, o in collaborazione con altre associazioni, enti e soggetti privati che condividano gli scopi e le finalità dell'Associazione, le seguenti attività:
1) costituzione di un centro di documentazione;
2) organizzazione, partecipazione, collaborazione a conferenze, forum, convegni, seminari, stage ed altre iniziative inerenti i servizi sociali od argomenti attinenti;
3) progettazione e collaborazione a programmi tesi a migliorare la qualità di vita con formazione, riqualificazione e aggiornamento Assistenti Sociali e di operatori dell'area socio-assistenziale e del volontariato;
4) ricerche ed indagini inerenti i temi del Servizio Sociale e delle problematiche sociali in generale;
5) consulenza e informazione alle persone singole e alle istituzioni sui problemi sociali presentati;
6) predisposizione ed utilizzo di programmi informatici applicati ai servizi sociali e costituzione di banche dati inerenti i servizi, i servizi professionali , i bisogni e le risorse dei territori;
7) consulenza ad enti pubblici e privati per la progettazione e la gestione di servizi nell'ambito socio-assistenziale-educativo.
Le attività di cui al comma precedente sono svolte dall'Associazione prevalentemente tramite le prestazioni personali, gratuite e volontarie fornite dai
propri aderenti.
L'attività degli aderenti non può essere retribuita in alcun modo nemmeno da eventuali diretti beneficiari. Agli aderenti possono solo essere rimborsate dall'Associazione le spese effettivamente sostenute per l'attività prestata, previa documentazione ed entro limiti preventivamente stabiliti dall'Associazione stessa. Ogni forma di rapporto economico con l'Associazione, he derivante da lavoro dipendente o autonomo, è incompatibile con la qualità di socio.
Art.3
Ris ors e economiche- Fondo comune
L'Associazione trae le risorse economiche per il funzionamento e per lo svolgimento delle proprie attività da:
a) contributi degli aderenti;
b) contributi di privati;
c) contributi dello Stato, di enti o di istituzioni pubbliche, anche finalizzati al sostegno di specifiche e documentate attività o progetti;
d) donazioni e lasciti testamentari;
e) rimborsi derivanti da convenzioni;
f) entrate derivanti da attività commerciali e produttive marginali.
Il fondo comune, costituito – a titolo esemplificativo e non esaustivo – da avanzi di gestione, fondi, riserve e tutti i beni acquisiti a qualsiasi titolo dall'Associazione, non è mai ripartibile fra i soci durante la vita dell'associazione né all'atto del suo scioglimento.
E' fatto divieto di distribuire, anche in modo indiretto, utili o avanzi di gestione, nonché fondi, riserve o capitale salvo che la destinazione o la distribuzione non siano imposte dalla legge.
L'Associazione ha l'obbligo di reinvestire l'eventuale avanzo di gestione a favore di attività istituzionali statutariamente previste.
L'esercizio sociale va dal 01 gennaio al 31 dicembre di ogni anno. al termine di ogni esercizio il consiglio direttivo redige il bilancio e lo sottopone all'approvazione dell'assemblea dei soci che deve avvenire entro tre mesi dalla chiusura dell'esercizio.
Il bilancio consuntivo verrà depositato in copia presso la sede dell'associazione durante i quindici giorni che precedono l'assemblea, affinché i soci possano prenderne visione.
Art.4
Membri dell'As sociazione
Il numero degli aderenti è illimitato. Sono membri dell'Associazione tutte le persone fisiche, le associazioni e i comitati particolarmente impegnati nel lavoro sociale, interessate all'attività del Centro Studi e che si impegnino a contribuire alla realizzazione degli scopi dell'Associazione.
Art.5
Criteri di ammis s ione ed es clus ione dei s oci
Sono soci dell'Associazione tutti coloro che ne condividano gli scopi e le finalità previa ammissione a socio, deliberata dal Consiglio Direttivo, che è subordinata alla presentazione da parte degli interessati di apposita domanda in cui si esplicita l'impegno ad attenersi al presente statuto e ad osservare gli eventuali regolamenti e le delibere adottate dagli organi dell'Associazione.
Il Consiglio Direttivo cura l'annotazione dei nuovi aderenti nel libro dei soci dopo che gli stessi avranno versato la quota associativa annuale.
Sull'eventuale reiezione di domande, sempre motivata, pronuncia anche l'Assemblea.
La qualifica di socio si perde:
a) per recesso;
b) per mancato versamento della quota associativa annuale nei tempi previsti;
c) per esclusione;
d) per l'instaurarsi di qualsiasi forma di rapporto di lavoro o di contenuto patrimoniale tra lo stesso e l 'Associazione;
e) per decesso.
L'esclusione dei soci è deliberata dall'Assemblea dei soci su proposta del Consiglio direttivo nei confronti del socio:
a) che non ottemperi alle disposizioni del presente statuto, degli eventuali regolamenti e delle deliberazioni adottate dagli organi dell'Associazione;
b) che svolga o tenti di svolgere attività contrarie agli interessi dell'Associazione;
c) che, in qualunque modo, arrechi o possa arrecare gravi ni, anche morali, all'Associazione.
In ogni caso, prima di procedere all'esclusione, devono essere contestati per iscritto al socio gli addebiti che allo stesso vengono mossi, consentendo facoltà di replica da far pervenire entro 30 giorni dal ricevimento della comunicazione e la cui disamina verrà effettuata nella prima assemblea dei soci utile.
L'esclusione diventa operante dalla annotazione nel libro soci.
Il recesso da parte dei soci deve essere comunicato in forma scritta al Consiglio direttivo ed ha effetto a partire dalla annotazione sul libro soci.
Il mancato pagamento della quota associativa annuale nei tempi previsti dal Consiglio Direttivo comporta l'automatica decadenza del socio senza necessità di alcuna formalità.
Il socio receduto, decaduto o escluso non ha diritto alla restituzione delle quote associative versate.
Ciascun socio ha la facoltà di effettuare prestiti all'Associazione secondo le modalità che verranno fissate dall'Assemblea.
Doveri e diritti degli as s ociati Art.6
I soci sono obbligati:
a) ad osservare il presente statuto, i regolamenti interni e le deliberazioni legittimamente adottate dagli organi associativi;
c) a versare la quota associativa annuale di cui al precedente articolo;
d) a prestare la loro opera a favore dell'Associazione in modo personale, spontaneo e gratuito.
I soci hanno diritto:
a) a partecipare a tutte le attività promosse dall'Associazione;
b) a partecipare all'Assemblea con diritto di voto;
c) ad accedere alle cariche associative;
d) a prendere visione di tutti gli atti deliberativi e di tutta la documentazione relativa alla gestione dell'Associazione, con possibilità di ottenerne copia.
Art.7
Organi dell'As sociazione
Sono organi dell'Associazione:
a) l'Assemblea dei soci;
b) il Consiglio Direttivo;
c) il Presidente;
Art.8
L'Ass emblea
L'assemblea è composta da tutti i soci ed è convocata in sessioni ordinarie e straordinarie.
L'assemblea è convocata dal Consiglio Direttivo ogni qualvolta lo ritenga opportuno o quando ne sia fatta domanda da almeno un decimo dei soci.
In questo caso la convocazione deve essere effettuata venti giorni dalla data della richiesta.
La convocazione viene fatta mediante lettera raccomand da spedire almeno dieci giorni prima di quello fissato per l'Assemblea o mediante posta elettronica alla quale deve corrispondere risposta del destinatario.
L'avviso di convocazione deve indicare gli argomenti da trattare, il giorno ,l'ora e il luogo della riunione, nonché il giorno, l'ora e il luogo della eventuale seconda convocazione che dovrà avvenire a distanza di almeno un giorno dalla prima convocazione.
In difetto di convocazione saranno ugualmente valide le adunanze cui partecipano di persona o per delega tutti i soci.
Hanno diritto di intervenire all'Assemblea tutti i soci che si trovano in regola con il pagamento della quota annuale di associazione.
Ciascun socio ha diritto ad un voto.
Ogni associato potrà farsi rappresentare in assemblea un altro associato con delega scritta. ogni socio non può ricevere più di un a.
L'Assemblea ordinaria e quella straordinaria sono presiedute dal Presidente del Consiglio Direttivo o, in sua assenza da altro membro Consiglio Direttivo eletto dai presenti.
IL Presidente dell'assemblea nomina il segretario per redigere il verbale delle deliberazioni dell'Assemblea. I verbali devono essere sottoscritti dal Presidente e dal Segretario.
L'Assemblea, sia ordinaria che straordinaria, è validamente costituita in prima convocazione quando sia presente o rappresentata almeno la maggioranza dei soci con diritto di voto . In seconda convocazione l'Assemblea è validamente costituita qualunque sia il numero dei soci intervenuti o rappresentati per delega.
entro i tre mes i s ucces s ivi L'Assemblea ordinaria viene convocata dal Presidente del Consiglio Direttivo almeno una volta l'anno alla chiusura dell'esercizio sociale per l'approvazione del bilancio consuntivo e preventivo.
L'Assemblea ordinaria determina le linee politiche e di indirizzo di tutta l'attività dell'Associazione ed inoltre:
a. approva il bilancio preventivo e consuntivo relativamente ad ogni esercizio;
b. elegge i componenti il Consiglio Direttivo;
c. delibera su tutto quanto viene ad essa demandato a norma di Statuto o proposto dal Consiglio Direttivo;
d. approva i regolamenti;
e. delibera l'esclusione dei soci dell'Associazione;
f. si esprime sulle reiezioni di domande di ammissione di nuovi associati.
L'Assemblea straordinaria delibera sulle modifiche dello statuto e sullo scioglimento dell'Associazione.
Le deliberazioni dell'Assemblea sono valide quando sia approvate dalla maggioranza dei presenti, eccezion fatta per la deliberazione riguardante lo scioglimento dell'Associazione e relativa devoluzione patrimonio residuo, che deve essere adottata con il voto favorevole di almeno i tre quarti degli associati. Il voto è normalmente espresso secondo il principio del voto individuale in forma palese, tranne che abbia ad oggetto delle persone o che il voto segreto venga richiesto dal almeno un decimo dei partecipanti.
Il Cons iglio Direttivo Art.9
Il Consiglio Direttivo è formato da un numero dispari membri non inferiore a 3 e non superiore a 9 eletti dall'Assemblea dei soci. I membri del Consiglio direttivo rimangono in carica tre anni e sono rieleggibili. Possono fare parte del Consiglio esclusivamente gli associati.
Nel caso in cui, per dimissioni, decesso o altre cause, uno dei componenti il Consiglio Direttivo decada dall'incarico prima della scadenza, il Consiglio Direttivo provvederà alla sua sostituzione nominando il primo i non eletti nell'ultima assemblea . IL consigliere così eletto res in carica fino alla successiva assemblea che provvederà alla conferma o alla sostituzione .
Nell'impossibilità di attuare tale modalità, il Consiglio non procederà a nessuna sostituzione fino alla successiva Assemblea cui spetterà eleggere i sostituti per il reintegro dell'organo fino alla sua naturale scadenza.
Se viene meno la maggioranza dei membri, quelli rimasti in carica debbono convocare entro 20 giorni l'assemblea perché provveda elezione di un nuovo Consiglio.
Il Consiglio Direttivo elegge al suo interno il Presidente Le sedute del Consiglio Direttivo richiedono per la loro validità la presenza della
maggioranza assoluta dei consiglieri.
La convocazione sarà fatta dal Presidente con comunicazione scritta a mezzo lettera o posta elettronica ( con comunicazione di effettiva ricezione da parte dell'interessato) da spedirsi non meno di otto giorni della riunione ogni qualvolta il Presidente, lo ritenga opportuno, o su richiesta motivata di almeno un terzo dei suoi componenti. In caso d'urgenza a mezzo telegramma da spedirsi almeno 24 ore prima.
Il Consiglio Direttivo può essere convocato su richiesta motivata di almeno 1/3 dei componenti.
Le deliberazioni sono prese con il voto favorevole della maggioranza assoluta degli intervenuti.
I verbali di ogni adunanza del Consiglio Direttivo, redatti a cura del Segretario e sottoscritti dallo stesso e dal Presidente o da chi ne fa le veci, vengono conservati agli atti.
Il Consiglio Direttivo è presieduto dal Presidente o in caso di sua assenza dal membro più anziano.
Il Consiglio Direttivo e' investito dei più ampi poteri per decidere sulle iniziative da assumere e sui criteri da seguire per il conseguimento e l'attuazione degli scopi del Centro Studi e per l'amministrazione del Centro stesso. Spetta al Consiglio, fra l'altro, a titolo esemplificativo
a) convocare le assemblee ordinarie e straordinarie;
b) curare l'esecuzione delle deliberazioni assembleari;
b) predisporre il bilancio preventivo e consuntivo;
c) deliberare sulle domande di nuove adesioni;
d) redigere e proporre gli eventuali regolamenti interni;
e) stipulare tutti gli atti e contratti inerenti all'attività sociale;
f) nominare i responsabili delle commissioni di lavoro e dei settori di attività in cui
si articola la vita dell'Associazione;
g) compiere tutti gli atti e le operazioni per la corretta amministrazione dell'Associazione che non siano spettanti all'Assemblea dei soci, ivi compresa la determinazione della quota associativa annuale.
h) Stabilire le prestazioni dei servizi ai soci e le relative norme e modalità;
i) Nominare e revocare il personale dipendente ed emana o provvedimento riguardante il personale stesso;
j) Conferire e revocare procure per determinati atti o categorie di atti;
Il Consiglio Direttivo nomina al suo interno il Presidente, un Segretario scelto tra i soci e un Tesoriere.
La firma e la rappresentanza del Centro Studi di Servizio Sociale di fronte all'autorità giudiziaria ed amministrativa ed ai terzi spetta al Presidente del Consiglio Direttivo e, nei limiti che verranno fissati dal Consiglio Direttivo stesso, ai soci o consiglieri che hanno ricevuto procura.
Il Pres idente
Il Presidente, eletto dal Consiglio Direttivo, ha il compito presiedere lo stesso nonché l'Assemblea dei soci, stabilisce l'ordine del giorno delle riunioni del Consiglio Direttivo, le presiede e coordina l'attività dell'Associazione con criteri di iniziativa per tutte le questioni non eccedenti l'ordinaria amministrazione.
Al Presidente è attribuita la rappresentanza dell'Associazione di fronte a terzi ed in giudizio. In caso di sua assenza o impedimento le sue funzioni spettano al consigliere del Direttivo incaricato allo scopo. In caso di dimissioni, spetta a cosrtui convocare entro 30 giorni il Consiglio Direttivo per l'elezione del nuovo Presidente.
Il Presidente cura l'esecuzione delle deliberazioni del Consiglio Direttivo e, in caso d'urgenza, ne assume i poteri chiedendo ratifica allo stesso dei provvedimenti adottati nell'adunanza immediatamente successiva.
Art.11
Gratuità delle cariche as s ociative
Ogni carica associativa viene ricoperta a titolo gratuito.
Art.12
Claus ola compromis s oria
Qualsiasi controversia in tema di rapporti associativi che insorgesse tra i soci o tra questi e qualsiasi organo dell'Associazione, sarà rimessa al giudizio di un arbitro amichevole compositore che giudicherà secondo equità e senza formalità di procedura, dando luogo ad arbitrato irrituale.
L'arbitro sarà scelto di comune accordo fra le parti contendenti; in mancanza di accordo entro 30 giorni, la nomina dell'arbitro sarà effettuata dal Presidente del Tribunale di Bologna.
Art.13
Norma finale
In caso di scioglimento dell'Associazione, il patrimonio verrà devoluto ad altre Organizzazioni di volontariato operanti in identico o analogo settore.
Art.14
Rinvio
Per quanto non espressamente riportato in questo statuto si fa riferimento al codice civile e ad altre norme di legge vigenti in materia.
|
<urn:uuid:aa784f27-e236-4707-8198-e0dc7d2ddc92>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 17,039
|
SPORT TEHETSÉGPROGRAM 2021
HEVES MEGYEI ATLÉTIKA DIÁKOLIMPIA
VERSENYKIÍRÁS
Verseny rendezője
Fogyatékkal Élők Heves Megyei Sportszövetsége
Szakmai megvalósító
Benedek Elek Általános Iskola, Szakiskola és Fejlesztő Nevelés-Oktatást Végző Iskola
Helyszín,
időpont
Heves, VÁROSI SPORTTELEP 3360 Heves, Deák Ferenc u.
2021. október 14. (csütörtök) 9.30 óra
Korosztályok
(Fiú – lány)
III. kcs 2008-2009-ben születettek
IV. kcs 2006-2007-ben születettek
Kategóriák
Tanulásban akadályozottak
Versenyszámok
Igazolás, regisztráció
Díjazás
Nevezési határidő
III. kcs.
Fiú
100 m
300 m
Leány 100 m
300 m
800 m
800 m távolugrás (60 cm elugrósáv) távolugrás (60 cm elugrósáv)
magasugrás magasugrás kislabda hajítás (plastoball) kislabda hajítás (plastoball)
IV. kcs.
Fiú
100 m
200 m
400 m
Leány 100 m
200 m
400 m
1500 m
1500 m távolugrás távolugrás
magasugrás magasugrás súlylökés (4 kg)
súlylökés (3 kg)
kislabda hajítás (plastoball) kislabda hajítás (plastoball)
A versenyzők, diák- és szabadidő sportolók regisztrációja a www.fodisz.hu oldalon.
Az 1-3. helyezettek érem díjazásban részesülnek.
2021. október 13. 18.00
Nevezés
Költségek
Egyéb
A diákolimpia versenyekre nevezni a FODISZ VESPA rendszerben kell! Nevezéssel kapcsolatos információ:
Besenyei Zsuzsanna Tel: 06-30/63-88-049
E-mail: email@example.com
A versennyel kapcsolatos rendezési-díjazási költségeket a rendező biztosítja. Az utazási, szállás és egyéb költségek a résztvevőket terhelik.
Kérünk minden csapatot, hogy a versenyzők TAJ kártyáját és diákigazolványát hozzák magukkal! A diákigazolványokat a versenyirodán jelentkezéskor szíveskedjenek bemutatni!
A diákolimpián a versenyzők saját felszerelésüket használhatják, követelmény a sportágnak megfelelő sportruházat.
Minden induló versenyzőnek érvényes orvosi (iskolaorvosi) igazolással kell rendelkeznie.
Nevezési korlátozások: A III. korcsoportosok egy futó és két ügyességi számban indulhatnak. A IV. korcsoportosok két technikai és egy futószámban, illetve két futószámban (100 m, 200 m,) és egy technikai számban, indulhatnak. Egy sportoló legfeljebb három versenyszámban indulhat.
Szöges cipő használata engedélyezett.
A versenybírósággal kizárólag a csapatvezető tarthat kapcsolatot.
Az elveszett értéktárgyakért, felszerelésért a rendezőség felelősséget nem vállal.
A versenykiírásban a változtatás jogát fenntartjuk.
Mindenkinek sikeres versenyzést kívánunk.
A verseny tervezett időbeosztása
9.00-ig Beérkezés
9.00-9.25 Regisztráció, bemelegítés
9.25-9.30 Megnyitó
9.30 – 12.30 Versenyszámok
12.30 Eredményhirdetés
2021. szeptember 20.
Besenyei Zsuzsanna Fogyatékkal Élők Heves Megyei Sportszövetsége
|
<urn:uuid:e4a7e1cd-b55f-4cb4-8529-63b0c74fbd74>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/hun_Latn/train
|
finepdfs
|
hun_Latn
| 2,880
|
City of Cincinnati
Legislation Details (With Text)
File #:
Version: 1
202301520
Status:
Type:
Report
Filed
File created:
In control:
5/30/2023
Cincinnati City Council
On agenda:
Final action:
6/7/2023
6/7/2023
Enactment date:
Enactment #:
Title:
REPORT, dated 6/7/2023, submitted by Sheryl M. M. Long, City Manager, regarding Special Event Permit Application for Dewey’s Run to Raise Dough 5K.
Sponsors:
City Manager
Indexes:
Code sections:
Attachments: 1. Deweys Run to Raise Dough 5k Form 17 SEPAR
Action By
Date
Action
Result
Ver.
6/7/2023
Filed
Cincinnati City Council
1
REPORT , dated 6/7/2023, submitted by Sheryl M. M. Long, City Manager, regarding Special Event Permit Application for Dewey's Run to Raise Dough 5K.
FILE
Page 1 of 1
|
<urn:uuid:942a2b50-e252-49e2-bb36-1746225e6653>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 777
|
Societat | A.M | Actualitzat el 10/12/2021 a les 11:13
Oncolliga i la Síndica de Terrassa, reconeguts amb els premis ICATER
Aquest divendres 10 de desembre es fa l'acte de reconeixement a la Sala Crespi
Guanyadors dels premis ICATER. | Cedida
La Fundació Lliga catalana d'ajuda oncològica (Oncolliga) i la Síndica de Greuges de Terrassa, dels Drets Humans, aprovada per l'ONU a l'any 1948.
Isabel Marquès, han estat reconeguts amb els VII Premis Drets Humans ICATER 2021. L'Il·lustre Col·legi de l'Advocacia de Terrassa atorga aquesta distinció a persones o institucions compromeses amb el foment, divulgació i defensa dels drets continguts en la Declaració Universal
L'acte d'entrega dels premis se celebra aquest divendres 10 de desembre a les 18.30 hores a la Sala Crespi de Terrassa. En el decurs de l'acte, també es farà entrega del Diploma de Justícia Gratuïta al company Antoni Ordoño Pino, com a reconeixement de la seva dedicació al Torn d'ofici. i hi haurà actuacions musicals a càrrec del grup DocRock.
|
<urn:uuid:19836c52-6780-4408-be6b-71f98ebfd058>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/cat_Latn/train
|
finepdfs
|
cat_Latn
| 1,021
|
Hertsmere Borough Council
Allowances and Expenses paid to Hertsmere Borough Councillors during the Financial Year 2022-23
| Surname | First Name | Basic Allowance £ | Special Responsibility Allowances £ | Dependants' carers' allowance £ | Travelling and subsistence allowance £ | Other allowances and costs £ |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Bright | Morris | 6287.04 | 26112 | 0 | 235.1 | 0 |
| Briski | Glenn | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 35 |
| Brown | Susan | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 35 |
| Butler/Challice | Rebecca | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Butler | Richard | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Carter | David | 6287.04 | 1838.04 | 0 | 370.95 | 35 |
| Choudhury | Pervez | 6287.04 | 13906 | 0 | 0 | 35 |
| Clapper | Caroline | 6287.04 | 13906 | 0 | 0 | 0 |
| Cohen | Harvey | 6287.04 | 13906 | 0 | 14.4 | 226.04 |
| Eni | Victor | 6287.04 | 206.82 | 0 | 87.74 | 35 |
| Evans | JERRY | 6287.04 | 164.66 | 0 | 0 | 0 |
| Graham | John | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Gray | Christian | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Heywood | Jean | 6287.04 | 13906 | 0 | 0 | 226.04 |
| Hodgson-Jones | Paul | 6287.04 | 1017.39 | 0 | 0 | 35 |
| Hodgson-Jones | Sarah | 6287.04 | 1838.04 | 0 | 0 | 35 |
| Lambert | David | 6287.04 | 6150.12 | 0 | 0 | 35 |
| Lyon | Christine | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 35 |
| Matthews | Alan | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Morris | Paul | 6287.04 | 4224.48 | 0 | 0 | 35 |
| Mortimer | Harry | 6287.04 | 0 | 0 | 291.69 | 35 |
| Myers | Chrisopher | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Newmark | Jeremy | 6287.04 | 9337.91 | 0 | 0 | 0 |
| Ozarow | Daniel | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| Plancey | Alan | 6287.04 | 1359.09 | 0 | 0 | 35 |
| Quilty | Seamus | 6287.04 | 13906 | 0 | 0 | 0 |
| Reeve | Michael | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 35 |
| Richards | Paul | 6287.04 | 1077.34 | 0 | 0 | 0 |
| Rosehill | Brett | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 35 |
| Rutledge | Peter | 6287.04 | 1838.04 | 0 | 0 | 35 |
| Sachdev | Abhishek | 6287.04 | 13906 | 0 | 241.32 | 35 |
| Sachdev | Meenal | 6287.04 | 13906 | 0 | 0 | 35 |
| Selby | Lucy | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 35 |
| Silver | Linda | 6287.04 | 5756.04 | 0 | 0 | 35 |
| Spencer | Anthony | 5831.46 | 0 | 0 | 0 | 35 |
| Susman | Natalie | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 35 |
| Swerling | Anne | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 35 |
| Turner | Farida | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 35 |
| Vince | Michelle | 6287.04 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| | Totals | 244739 | 158262 | 0 | 1241.2 | 1257.08 |
For any questions please contact: Democratic Services <email@example.com>
|
<urn:uuid:0b626307-1997-45c2-bdb4-737eb14c53bf>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 2,452
|
Sous le titre "Le miroir sans tain" Laurent Jeannin a livré sa vision de la société cubaine telle qu'il l'a découverte au travers de la vie des petites gens.
Troisième volet de ses voyages à Cuba en 2009 et 2019 après l'exposition de photos espace Robert Cochet jusqu'à la fin du mois et le livre "Cuba à l'ombre de Fidel", Laurent Jeannin a présenté, mercredi soir au Rio Borvo un photo-reportage sonorisé et en couleurs sur la vie des gens de la grande île des Caraïbes. "Je partage une expérience, pas une vérité" a-t-il expliqué. Mais dans la complexité de la société cubaine, la vérité existe-t-elle ? Fidel Castro a tellement incarné Cuba qu'après la mort du Lider Maximo il a eu envie d'y retourner pour voir la différence. Mais les différences ne sont pas encore très visibles. Les sanctions économiques et l'embargo américain, un temps allégés par Obama ont été renforcés sous Trump. C'est donc une "économie de la débrouille" qu'il a décrit. Les grosses américaines des années 60 sont toujours là, mais en meilleur état. De simples moyens de transport elles sont devenues outils de travail. Car l'économie repose essentiellement sur le tourisme, ce qui permet à la population de gagner un peu plus que les 25 € par mois officiels pour tout le monde. "La santé est gratuite. L'école est gratuite et il y a 100 % d'alphabetisation témoigne Laurent.
(suite en page intérieure)
Ils n'ont pas la possibilité de voter, mais à côté de cela ils n'ont pas besoin de fête de la musique." Car la musique est partout dans la société. "Cuba ce n'est pas du tape à l'œil, ce n'est que du tape à l'oreille. Ils ne se font pas plaisir dans la consommation mais dans la création artistique."
En 10 ans Laurent a constaté une société de consommation naissante avec des produits made in China et des téléphones portables, bien qu'il doute qu'ils les utilisent beaucoup comme moyen de communication, les réseaux étant très restreints. Et puis le climat incite plus, été comme hiver à vivre plus dehors que dedans. Les contacts sociaux sont ainsi naturels et n'ont pas besoin des artifices de l'occident. Par contre, le revers de la médaille arrive déjà : la mendicité, qui était interdite en 2009 est déjà perceptible.
|
09125f89-9756-42af-9d19-b6df73cdc037
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fra_Latn/train
|
finepdfs
|
fra_Latn
| 2,212
|
Händer i branschen
- Seminarium om framtida problem den 13 februari. En dag med fokus på ämnen som länge funnits i vår ekosystem men som tidigare inte tagits någon hänsyn till. [Läs mer här](#)
- I februari är det dags för regionala årsmöten. Information om datum, program och tider kommer läggas upp på Renare Marks hemsida. [Läs mer här](#)
- Årstämma Renare Mark i samband med Vårmötet, 21 mars i Malmö.
GOD JUL OCH GOTT NYTT ÅR!
Ett intressant och roligt 2017 börjar nära sig sitt slut och julen väntar runt hörnet. Renare Mark vill passa på att tacka våra medlemmar för ett roligt och intressant år, där vi bland annat har hunnit med att besöka Stockholm som bjöd på en dag kring PFAS. Vi har även besökt Umeå där vi pratade om nya tekniker, Västerås för att diskutera varför vi renar vårt vatten och Lund för att uppmärksamma World Soil Day. Därtill över har våra regionala avdelningar hunnit med ett antal intressanta studiebesök och seminarier. Vi vill också tacka Johanna Svederud för en fantastisk insats som koordinator för Nätverket Renare Mark. Johanna har haft uppdraget i de tre år som är maxtiden och nu tar Hanna Hartmann över uppdraget som koordinator. Stort Tack Johanna och välkommen Hanna!
Redan nu finns det flera intressanta seminarier och konferenser att se fram emot under nästa år. Den 13:e februari ses vi i Östersund för en dag med temat framtida problem. Det kommer även ett antal regionala aktiviteter att se fram emot i samband med årsmötena som är planerade i januari och februari. Vårens höjdpunkt, Vårmötet, går av stapeln den 21-22 mars. Under två dagar får träffas våra branschkollegor, lyssna till intressanta föredrag och tillsammans roa oss under en bankettmiddag med efterföljande fest. Mer om vårmötet hittar ni på sida 4 och 6!
Stort tack för i år! Vi ses nästa år, till dess önskar vi er en riktigt God Jul och ett Gott Nytt År!
Seminarium om framtida problem
13:e februari i Östersund
Den 13:e februari bjuder Renare Mark in till ett seminarium med temat framtida problem och fokus på ämnen som länge funnits i vårt ekosystem men som nu visar sig hälso- och miljöfarliga.
Dagen inleds med grundläggande kunskaper på området. Därefter följer en fullspäckad dag med föreläsningar från forskning kring mikroplaster, rening av lakvatten, onsite-behandling av PFOS-förorenad jord och vatten. SGI kommer och berättar mer om den nya vägledningen för PFAS-förorenade områden. Under eftermiddagen får vi lyssna till när en harmlös verksamhet blir farlig och hur påverkar det ansvaret för föroreningsskador? Örebro Universitet berättar mer om vad är det vi missar, måter vi rätt? Dagen avslutas med att bygga med avfall i konstruktioner, rätt eller fel?
Mer information om seminariet samt program och anmälningsblankett hittar ni på vår hemsida.
Regionala årsmöten - save the date!
I januari och februari är det dags för Renare Marks regionala nätverk att hålla årsmöten. I samband med årsmötena kommer olika aktiviteter att anordnas där det ges tid till mingel och nätverkande. Vår hemsida och sociala medier kommer att uppdateras efter hand med information om aktiviteter, tider och adresser.
PS. Vet ni att ni anger på medlemssidan vilken eller vilka regioner som ni vill tillhöra?
Region Norr
Den 1 februari bjuder Region Norr in till en seminarium om masshantering i samband med årsmöte. Seminariet genomförs på tre orter (Sundsvall, Umeå och Luleå) genom videokonferens. Information om hittar du inom kort på Renare Marks hemsida. Är du intresserad av att sitta med i styrelsen för Region Norr, kontakta Valberedningens Jonas Fagerman.
Region Väst
I samband med årsmötet i Väst den 22 februari planeras ett studiebesök vid det termiska saneringen i Trollhättan. Mer information om datum och vidare information kommer hittar du inom kort på vår hemsida.
Region Öst
Region Mälardalen bjuder in till årsmöte och studiebesök den 25 januari vid Fortums bergrum för naftalagring. Läs mer på vår hemsida inom kort. Är du intresserad av att sitta med i styrelsen för Region öst, kontakta valberedningens Fredrik Andersson.
Region Mälardalen
I Region Mälardalen pågår planeringen för fullt. Mer information kommer inom kort! Är du intresserad av att sitta med i styrelsen för Region Mälardalen, kontakta valberedningens Helena Thule.
Region Syd
Den 1 februari bjuder Region syd in till årsmöte i Malmö kommunhus. Mer information hittar du inom kort på vår hemsida.
Regionala aktiviteter
Region Öst
Den 20 november besökte Region Öst ALcontrols analyslaboratorium i Linköping. Rundvandringen började vid provinlämningen där vår guide Lotta Erlandsson berättade att 80 % av proverna anländer mellan kl 18-24. En stor del av analyseinarbeteet görs nattetid. Utmed vår vandring stannar vi vid många olika analysmaskiner och Lotta berättar att laboratorieverksamheten fortfarande kräver en hel del manuell hantering men att det succesivt tillkommer analysmaskiner som gör huvuddelen av arbetet själv. Vi stannar vid en maskin som på egen hand skruvar av locket av flaskan, mäter pH, konduktivitet m m innan den åter skruvar på locket. Vandringen fortsätter vidare genom metallanalys avdelningen. I ett rum görs metallanalyser med en ICP/MS. Vi får veta att det är ytterst viktigt att provet inte tillför metaller från omgivningen då väldigt låga halter kan detekteras med instrumentet. Vi fortsätter vidare till organlabbet med gaskromatografer och vätskekromatografer och koloner där de olika ämnena delar upp sig så att de kan mätas var för sig.
Vi får veta att maskinerna kan ta skada om labbet inte känner till att höga halter förväntas och det kan innebära att maskinen behöver rengöras och inte kan användas på ett dygn.
Efter rundvandringen berättar Lotta Erlandsson om provhanteringen medan vi andra bjuds på fika. Vi får veta i mer i detalj vilka provkärli vi ska använda, hur man jobbar med filtrering, uppslutning och syralakning. Föreläsningen avslutas med en genomgång av hanteringen av prover på labbet och den slutliga kvalitetskontrollen.
Markus Gustafsson, Ordförande Region Öst
Rundvandring på Laboratoriet.
Foto: Theresia Örnhagen
Regionala aktiviteter
Region Väst
Den 9:e november arrangerade Region Väst ett seminarium på temat provtagningsmetodik i jord, vatten och sediment. Intresset för seminariet var stort och de 80 stolarna var fyllda till sista plats.
Seminariet inleddes med att Marcel Lankreijer från Eijkenkamp Academy berättade om olika utrustningar för bra provtagning i mark och vatten. Hanna Hartmann från Enviro Miljöteknik berättade om vikten av att göra en historisk inventering för att kunna upprätta bra provtagningsplaner. Efter kaffe och mingel fortsatte Fredrik Engelke från Structor med ett föredrag om repeterbar provtagning. Jessica Åberg från Liljemark Consulting fortsatte på samma spår med att prata om provtagning inför riskbedömning och åtgärdsutredning. Därefter ändrades temat mot klorerade alifater i vatten genom att Johanna Arlinger från Geosigma och Henrik Bengtsson från Länsstyrelsen i Västra Götaland redogjorde för vad man bör tänka på vid provtagning i fält. Provtagning av sediment kan också vara en utmaning och Rodney Stevens från Göteborgs Universitet visade på många olika saker att ta hänsyn till för att få ett så representativt sedimentprov som möjligt. Sist ut bland talarna var Håkan Johansson från laboratoriet ALS Scandinavia, som berättade om hur olika analysmetoder går till och hur proverna hanteras när de anländer till laboratoriet. Seminariet avslutades med en gemensam middag för att fortsätta de diskussioner som påbörjades med under själva seminariet, och för att starta nya.
Text: Karin Karlström Fedje, Region Väst
Region Norr
Den 12 oktober arrangerade Region Norr i samarbete med Boliden Rönnskär ett uppskattat studiebesök på företagets smältverk i Skelleftehamn. När 30 deltagare fick under en heldag lära sig mer om verksamheten på Rönnskär, besöka Kopparlinjen och vara en av de första att besöka Bolidens unika bergförvar 350 m under mark där man avser slutförrvara både äldre farliga avfall som idag finns lagrade på industriområdet och fallande avfall som innehåller kvicksilver, kadmium och arsenik. Nätverket tackar Boliden för en mycket intressant och spännande dag!
Text och foto: Gustaf Sjölund, Ordförande Region Norr
Region Syd
Den 21:e november besökte Region Syd saneringen av gamla kemtvätten i Kristianstad. Det var uppföljning på studiebesöket vi hade i maj för att få se hur tekniken fungerade och om vilka resultat som hittills erhållits. 45 personer som var på plats och fick lyssna till hur projektledningen presenterade en lyckad utveckling av den termiska in-situ behandlingen. Samma dag lyckats de få upp ca 150 kg av de klorerade lösningsmedlen och saneringen verkar fungera riktigt bra och besökarna fick uppleva en mycket positiv projektpresentation.
Text och foto: Kent Högberg, ordförande Region Syd
Termisk sanering av klorerade lösningsmedlen.
Studiebesök i Västra Götaland, 23-24 maj
Den 23-24 maj beger vi oss till Göteborg där vi i två dagar åker runt med buss och besöker bl.a. den största privatfinansierade saneringen, Eka Bohus, vi får lyssna till föroreningar och skredrisker i Älvängen, bidrag för bostadsbyggande. Dag två besöker vi bland annat Ranstad där det tidigare bröts uran och är på väg att bli det andra miljöriskområdet i Sverige.
Seminariet är fortfarande i ett tidigt planeringsskede och program och inbjudan kommer ni hitta på vår hemsida under januari månad.
Studiebesök och After Work
Region Syd bjuder in till studiebesök på Maxlab i Lund där besökarna får se hur ny teknik möjliggör annan teknikutveckling som kan bli användbart vid behandling av massor på deponier. I samband med studiebesöket anordnas också en After Work. Mer information hittar du inom kort på vår hemsida.
Nordrocs 2018
Planeringen av nästa års NORDROCS är i full gång, och den 3-6 september 2018 är det dags för fyra fullspäckade och spännande dagar i Helsingör tillsammans med branschkollegor i våra grannländer.
Call for abstract är redan ute, och senast den 31 januari är det dags att skicka in sitt bidrag. Listan över efterfrågade teman rymmer många intressanta ämnen, bland annat efterfrågas fördrag om utredningar, riskbedömningar, förorenade sediment, ytvatten och inomhusluft. Mer information och Call for abstract hittar här.
Vill ditt företag synas på på Nordrocs hemsida, på huvudskärmarna under pauser och i programmet kan du vara med och sponsra. Du kan läsa mer om sponsringen på vår hemsida.
Nätverket Renare Mark är en av fyra medarrangörer, som tillsammans med finska MUTKU, norska Miljøringen och danska ATV Jord och Grundvand anordnar ett nytt NORDROCS vart annat år. Det är en chans att lära från våra grannländer och sprida den kunskap som vi har i Sverige, och skapa nya spännande samarbeten. Håll utkik efter ytterligare uppdateringar framöver!
Vi får ny hemsida
Under 2018 kommer vår hemsida få sig ett rejält ansiktslyft. För er medlemmar kommer det bli enklare och mer lätt navigerat samtidigt som ni kommer känna igen er. På vår hemsida kommer ni precis som tidigare hitta länkar till nyhetsmedier och deras bevakning av förorenade områden, forskningsrön, saneringsåtgärder och utredningar, juridiska knivigheter och mycket mer. Renare Marks Nyhetsservice uppdateras kontinuerligt med intressanta och dagsaktuella artiklar.
Vårmöte på Louis De Geer konferens och kongress i Norrköping
Boka in den 21-22 mars 2018
Exploatera - massor att hantera är ett tema med fokus på masshantering och cirkulär ekonomi och de abstracts som skickades in speglar detta. Ett första program är klart, och vi har lovat att alla kan hitta pass som intresserar er! På anmälingssidan hittar ni programmet som bland annat rymmer juridik, nationell utblick, cirkulär ekonomi, riskvärdering och riskbedömning, åtgärds tekniker och debatt.
I enlighet med Vårmötestraditionen samlas vi kring en middag där det finns goda möjligheter att lära känna branschkollegor och ta en tur på dansgolvet. Och som vanligt inleder vi Vårmötet med ett studiebesök och en mingelkväll.
Studiebesök i Norrköpings Inre hamn, 20 mars 2018
Det har blivit en tradition i Nätverket att bjuda in till ett studiebesök i anslutning till Vårmötet. Denna gång besöker vi inre hamnen i Norrköping för att få höra och se mer av Norrköpings planer att exploatera ett stort område med gammal industrimark.
Under eftermiddagen den 20 mars får vi följa med på en rundtur där vi bland annat besöker det f.d. gasverket, kolkajen och varvet. Vi kommer också få höra arkeologen berätta om hamnens historik och de utgrävningar som gjorts på området. På en Båttur på Motala ström om isläget tillåter kommer vi få höra mer om hamnens flytt och utbyggnad. På kvällen finns det möjlighet att fortsätta umgås Vårmötesdeltagare, då vi bjuder in till mingel och god middag på Louis De Geer konferens och kongress.
Anmälningar till studiebesök och mingel görs på vår anmälingssida som nu är på plats - Anmäl dig redan nu!
År du student och vill delta vid Renare Marks Vårmöte i Norrköping den 21-22 mars? Varje år bjuder vi in 15 studenter att delta kostnadsfritt vid Vårmötet och middagen. Som motprestation ber vi er att hjälpa till med mikrofoner, garderob mm. Logi och resa bekostas av studenten. Kontakta Hanna Hansson för mer information.
Läs mer om Vårmötet, studiebesök och mycket mer på vår hemsida
Renare Mark och Soil Security
Den 5 december samlades närmare 80 deltagare från branschens alla hörn för att uppmärksamma World soil day. Stort tack till arrangörsgruppen, talare och alla deltagare för en mycket intressant dag i Lund.
Dagen inleddes av moderatorn Anja Enell från SGI som gav oss en introduktion till begreppet Soil Security och de fem dimensionerna, capability, condition, capital, connectivity och codification.
Lars Rosén från Chalmers berättade om tillämpningen av SF-box (Soil function box) inom forskningsprojektet Applicera som tagits fram för att för att bedöma markfunktioner och förbättra riskbedömningar för ett mer hållbart beslutsfattande. Med hjälp av en uppsättning indikatorer som leder fram till index får man en klassificering av marken och kan på så sätt bedöma och analysera effekter av föroreningar på biota.
Efterföljande föredrag, som hölls av Mark Elert från Kemakta fokuserade på bedömning av markfunktion och varför det är viktigt att ta hänsyn till jordens grundförutsättningar vid en föroreningssituation. Han tog upp problem där markmiljön ibland blir styrande för vissa riktvärden och om markmiljön utelämnas riskerar riktvärden för vissa ämnen bli mycket höga. Andra aspekter än markekosystemet som kan vara viktiga och lyfter fram sekundära effekter som djur som vistas på området och att MKM inte ger skydd för alla ämnen.
I nästa föredrag fortsatte Dan Berggren Kleja från SGI att berätta om verktyget Applicera och hur det kan användas för platsspecifik ekologisk riskbedömning. Genom en kombination av ekologiska, kemiska och toxikologiska metoder, TRIAD-metoden går det att bedöma effekterna av en markförorening. Han tryckte också på att det behövs mer vägledning och kunskapsutveckling inom detta området.
Efter en god lunch i Universitetshuset vad det dags för Torbjörn Håkansson och Helena Bergentierna från Fastighetskontoret i Malmö att berätta om deras dialoggrupp där fem berörda förvaltningar ingår. De har markmiljöspecialister på tre förvaltningar och 2018 kommer en ny kommunövergripande policy att antas där det kommer finnas riktlinjer för förorenade områden och hantering av massor. Vidare har fastighetskontoret gjort bedömningen att exploateren inte har något ansvar för skydd av miljön utan endast hälsa och trycker på att alltid göra en platsspecifik bedömning då de generella riktvärdena inte lämpar sig för en storstad.
Av Niklas Törneman från Sweco fick vi höra mer om metoder för att koppla föroreningar till påverkan på markfunktion och markekosystem. Han gav oss exempel på olika projekt där undersökningar av markens funktion påverkades av föroreningar till en nivå som inte är acceptabel till markanvändningen. I undersökningarna utfördes mätningar på markfauna, mikrobiella processer och på växter.
Eftermiddagen fortsatte med ett föredrag om hur jorden skyddas av lagstiftning och myndighetsbeslut. Tove Skärblom tillsammans med Anders Linnerborg från Setterwalls berättade om regler som finns till för att skydda, avhjälpa, reglera, styra och bestraffa. Vidare fortsatte Anders att förklara hur jorden har skyddats genom historien och hur skyddsvärda miljöer kan regleras.
Därefter fick vi lyssna till Sara Carlén från Enetjärn Natur hur viktigt det är att bevvara våra jordar och hur vi kommunicerar jordens värde. Hon tog upp praktiska exempel på hur jordkvalitén kan bevaras och hur vi kan uppnå en bra jordkvalitet. Hon betonade också vikten av kunskapsöverföring.
Staffan Fredlund från Wihlborgs berättade om ekosystemtjänster och hur de arbetar med det då kunderna idag är mer medvetna och ställer högre krav. De arbetar med insektshotell, anpassade växter, bikupor och fågelholkar. Han berättar om ett lokalt projekt i Lund där de bland annat jobbade med anlagd ångsmark, dagvattenlösningar och fladdermusbon för bli miljöklassade enligt BREEAM.
Därefter fick vi lyssna till Christel Carlsson där hon presenterade en utveckling av ett verktyg för att bedöma markens byggbartehet och ekosystemtjänster vid fysisk planering- Eko-geokalkyl. Det är ett GIS-verktyg för integrerad analys av ekosystemtjänster för markbyggnadsåtgärder i stadsplanering. Hon visar exempel på två fallstudier där verktyget prövats. I framtiden ska det gå att lägga till fler markfunktioner och ekosystemtjänster.
Knöt ihop säcken för dagen gjorde Pär-Erik Back från SGI där han pratade om Soil Security-konceptet applicerat på förorenad mark. Han lyfte fram begreppet Soil Security ur flera perspektiv och hur vi kan använda Soil Security i vårt arbete med förorenade områden. Vårt arbete handlar inte enbart om att ta bort föroreningar ur kretslöpet och efterlämna naturliga jordar.
Stort tack till alla inblandade för en intressant och rolig dag!
Spaning från Bryssel – World soil day 2017 – Land, Soils and Science
Att marken är en livsviktig resurs vet vi alla som arbetar med miljö. Men att bedöma hur marken mår och sätta ett värde på den är komplicerat. Det är ett område vi behöver lyfta och fortsätta att forska kring för att bli bättre på att tillvarata och värna om marken som resurs. Den 5 december var det markens dag, World Soil day. Detta uppmärksammas i Bryssel den 4–6 december med konferensen World Soil Day 2017 – Land, Soils and Science. Konferensen anordnades av det EU finansierade projektet INSPIRATION, Soils4EU och nätverket SNOWMAN.
Konferensens första dag hade fokus på arbetet inom INSPIRATION, Soils4EU och SNOWMAN. Tre projekt och nätverk värda att bevaka om du vill följa den forskning som bedrivs i EU inom området Soil Security.
Inledningsvis fick vi höra Nina Hagemann från Soils4EU berätta om de gränsöverskridande effekterna av ”soil degradation” och de utmaningar som de ställer oss inför. Definitionen av ”soil degradation” är den förändring i markens hälsa som leder till i en minskad kapacitet för ekosystemet att tillhandahålla produkter och tjänster. Degraderingen av marken är ofta inte bunden till landens gränser, utan är ett gemensamt problem för länder som angränsar till varandra. Projektet forskar kring vilka de landsöverskridande effekterna av ”soil degradation” är. I och med att befolkningsmängden i världen växer kommer det att bli en stor utmaning att få våra resurser (t.ex. mat) att räcka till alla, och ”soil degradation” är ett utpekat hot i detta.
Paul Nathanaeil från University of Nottingham presenterade INSPIRATIONS arbete med att identifiera den forskning och de innovativa behov som behövs för att uppnå de globala miljömålen och den strategiska agenda som tagits fram baserad på dessa behov. Den strategiska agendan ska vara en hjälp i att nå ut till beslutsfattare med behovet av forskning och därigenom få finansiering. Är du nyfiken på att läsa agendan så finns den på www.inspiration-agenda.eu
Nätverket SNOWMAN bildades för 15 år sedan. Yvonne Ohlsson, SGI och Esther Goidts berättade om de utlysningar för forskning som bedrivits sedan nätverket bildades och sammanfattade erfarenheterna från dessa. Sammanlagt har 4 utlysningsperioder med 4-5 antagna forskningsprojekt i varje utlysning genomförts.
I två av dessa projekt som presenterades vid mötet har Chalmers och SGI har deltagit. Jenny Norrman från Chalmers presenterade projektet Balance 4P och Dan Berggren-Kleja fanns på plats för att presentera IBRACS. Läs mer om dessa projekt och de andra SNOWMAN-finansierade projektet på http://snowmannetwork.com/
SNOWMAN har inte haft någon ny utlysning i väntan på att INSPIRATIONS agenda skulle bli klar. Men nu står nätverket inför en ny fas. Planen är att tillsammans med INSPIRATION försöka få till en ännu starkare plattform där forskare och finansiärer kan mötas för att gemensamt verka för att uppnå miljömålen kopplade till mark och jord.
Syftet med konferensen var att genom presentationer och olika matchmaking-aktiviteter intressera forskningsfinansiärer i olika länder att gå samman och gemensamt finansiera den forskning där behov har identifierats av samhällets intressenter. Forskningen kan bidra till att lösa de gränsöverskridande utmaningar vi står inför vad gäller föroreningar i mark och vatten, utarmning av mark och översvämningar samt hitta hållbara lösningar för utvecklingen inom jordbruk/matproduktion, städer som växer, befolkningsökning mm.
Konferensen fortsatte ytterligare två dagar. Yvonne Ohlsson, SGI, kommer vid Renare Marks vårmöte att ge en vidare utblick om vad som händer inom mark och markanvändning Europa.
Ulrika Larson, ordförande Nätverket Renare Mark/ Empirikon
Rapport från Avfall Sverige
Renare Mark har under det senaste året haft regelbundna avstämningar med Avfall Sverige, och vi har nu fått en rapport om några projekt som kan komma att beröra många av oss.
Avfall Sverige kommer göra en revidering av Avfall Sverige rapport "2007:01 Uppdaterade bedömningsgrunder för förorenade massor". Uppdateringen kommer att ta hänsyn till förändringar i lagstiftning, bland annat Avfallsförordningen och EU regelverket gällande avfall och klassning av kemikalier.
Avfall Sverige driver ett projekt där de undersöker förekomsten av högfluorerade ämnen (PFAS) på större avfallsanläggningar med syfte att skapa förutsättningar för att bättre hantera risker med PFAS på avfallsanläggningar.
Cirkulär ekonomi av förorenade massor
Den 21 november startade projektet Cirkulär hantering av förorenade massor. Projektet finansieras av Energi-
myndigheten inom programmet Re:Source och pågår mellan 2017-2019.
Bakgrund till projektet är att vid marksanering, byggande av bostäder och infrastruktur hanteras stora
mängder förorenade jordmassor. Endast en mindre del av massorna återanvänds efter behandling och en stor del
deponeras. Samtidigt måste stora mängder nytt jord och bergmaterial brytas för anläggningsarbeten. En miljö-
och hälsomässigt säker ökad återanvändning av förorenade massor skulle vara ett viktigt bidrag till den
förbättrade resurshushållning som kännetecknar en cirkulär ekonomi. Det skulle medföra minskade transporter,
minskade volymer av deponerat avfall och en mera hållbar hantering av förorenade massor. Målet med projektet
är att undersöka nyttoerna för samhället med en ökad återanvändning av förorenade jordmassor samt utarbeta
en innovativ metod för att klassificera jordmassor för en miljö- och hälsomässigt säker återanvändning. En sådan
metod ger genom minskade material-, transport- och deponikostnader ökad konkurrenskraft hos entreprenörer
som har förmåga och kunskap att bedriva en sådan återanvändning.
SGF webbkurs: Arbetsmiljö vid arbete i förorenade områden
Nu finns första webbkursen på SGFs nya arbetsplattform publicerad. SGF kursen handlar om arbetsmiljöfrågor
vid arbete i förorenade områden. Kursen ska ge kunskap om arbetsmiljöfrågor
vid arbete i förorenade områden. Kursen vänder sig till alla som behöver en grundläggande
utbildning om arbetsmiljö för arbete i förorenade områden. Den ger en bra grund för er som beställer, planerar,
leder och utför arbeten. I första hand är den tänkt som en introduktion till dig som planerar eller utför under-
sökningar eller saneringsåtgärder. Mer information hittar du på SGF:s hemsidan.
Under 2018 räknar SGF med att publicera flertalet kurser. Har du idéer om kurser som du tycker SGF borde ge,
så hör gärna av dig till email@example.com.
SGF Rapport 2017:3 Dynamiska miljöundersökningssmetoder för förorenade områden
Dynamiska miljöundersökningar av förorenade områden har under en längre tid utprovats och tillämpats i bl.a.
USA, Kanada, Danmark och Nederländerna. I Sverige har dynamiska miljöundersökningar hittills varit mindre
vanligt förekommande, men skulle i högre utsträckning kunna tillämpas även här. Kunskap och erfarenhet om
metodiken är dock begränsad i Sverige.
Syftet med rapporten är att beskriva den dynamiska miljöundersökningssmetodiken i sin helhet, inklusive de
fältanalys- och miljösonderingsmetoder som bedöms vara lämpliga att använda vid svenska jordlager- och
grundvatten-förhållanden. Rapporten hittar du här.
Standarder för undersökning och riskbedömning av förorenad mark
SGI har tillsammans med SIS/TK535 tagit fram en guide över standarder som kan hjälpa oss
i arbetet med förorenade områden. Produktguiden ger en översikt över globala (ISO), euro-
peiska (CEN) och svenska (SS) standarder som är tillämplbara vid undersökning, karaktärisering,
riskbedömning och riskvärdering av jord från förorenade områden. Syftet är att ge väg-
ledning kring vilka standarder som finns att tillgå för att utföra provtagning, provberedning
och olika typer av analyser (fysikaliska, kemiska och biologiska) av förorenad jord. Den syn-
liggör även standarder som kan användas på ett mer övergripande plan så som standarder
för terminologi och definitioner, metodik för riskbedömning av potentiellt förorenade områden
och vägledning för hållbar efterbehandling (riskvärdering). Produktguiden finns på SIS
https://www.sis.se/globalassets/standardutveckling/tksidor/tk-535/produktguiden-reviderad-
2017-10-26.pdf
Utlysning val till nationell styrelse
Vill du engagera dig i Nätverket Renare Marks styrelse? Då det tråkigt nog är dags att tacka av några av våra styrelsemedlemmar söker vi nu efter nya ledamöter till styrelsen 2017. Dessa utses på Nätverkets årsmöte som hålls 21 mars i samband med Vårmötet i Norrköping.
Valberedningen strävar efter att styrelsen ska representera hela Nätverket och bestå av medlemmar från olika delar av branschen. Om du är intresserad av att vara med i styrelsen, anmäl ditt intresse till valberedningen genom en epost till Jan-Erik Lindström senast 22 januari.
En glad och nästan fulltalig styrelse under två intensiva planeringsdagar vid styrelsens kickoff 2017.
Har du skrivit det bästa exjobbet 2017?
Nätverket Renare Mark söker nu efter 2017 års bästa exjobb. Arbetet ska ha en direkt koppling till förorenade områden och efterbehandling, och belysa området ur ett naturvetenskapligt, tekniskt, ekonomiskt, socialt eller juridiskt perspektiv.
Utöver en prissumma om 15 000 kronor får vinnaren presentera sitt examensarbete på Vårmötet 2018 inför mer än 400 branschkollegor.
Bidragen kan inlämnas av institution, företag eller författarna själva. Inlämnade bidrag kommer att utvärderas av Nätverkets priskommitté som består av ca 5 representanter från branschen. I samband med Vårmötet betalas konferensavgift, resa och boende av Renare Mark.
Kriterierna för Bästa exjobb lägger tyngdvikten vid nyhet och nytta för branschen men följer i övrigt framtagna krav vid universitet och högskola enligt följande:
1) Nyhetsvärde för branschen
2) Nytta för branschen
3) Fronten för forskningen; vetenskaplighet, stringens
4) Ingående moment (t ex litteraturstudie, fältarbete, laboratoriearbete, analys, modeller)
5) Avgränsning och måluppfyllelse
6) Utformning och presentation
Samtliga inkomna examensarbeten läggs ut på Renare Marks hemsida. Skicka examensarbetet i digitalt format till nätverkets koordinator Hanna Hartmann senast den 9 februari 2018. För frågor går det även bra att kontakta Hanna på 0706-93 00 56.
En riktigt God Jul och ett gott nytt år önskar vi på Renare Mark!
|
<urn:uuid:5c71cd3f-8642-4af4-9541-1754cfae623b>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/swe_Latn/train
|
finepdfs
|
swe_Latn
| 28,418
|
REGULAMIN PROJEKTU
„NOWE KWALIFIKACJE SZANSĄ NA ZWIĘKSZENIE AKTYWNOŚCI ZAWODOWEJ"
I. Postanowienia ogólne
§ 1
Informacje o projekcie
1. Niniejszy Regulamin określa zasady organizacji i udziału w projekcie Nr WND-RPPD.02.01.00-20-0217/17 „Nowe kwalifikacje szansą na zwiększenie aktywności zawodowej", realizowanego w ramach Regionalnego Programu Operacyjnego Województwa Podlaskiego na lata 2014-2020, Oś priorytetowa II Przedsiębiorczość i aktywność zawodowa, Działanie 2.1 Zwiększenie zdolności zatrudnieniowej osób pozostających bez zatrudnienia oraz osób poszukujących pracy przy wykorzystaniu aktywnej polityki rynku pracy oraz wspieranie mobilności zasobów pracy.
2. Realizatorem projektu (Projektodawcą) jest CONSTANS GROUP Sp. z o.o. z siedzibą w Hajnówce ul. Warszawska 58.
3. Biuro Projektu prowadzone jest w Białymstoku, ul. Warszawska 79 D.
4. Projekt realizowany jest w okresie od 01.10.2017r. do 31.03.2019r.
5. Projekt obejmuje swym zasięgiem województwo podlaskie.
6. Celem projektu jest poprawa zdolności zatrudnieniowej 30 osób (13 kobiet i 17 mężczyzn) od 30 roku życia, pozostających bez zatrudnienia i zamieszkujących jeden z powiatów: M. Białystok, białostocki, sokólski z obszaru woj. podlaskiego, do końca 03.2019 roku, poprzez zastosowanie wsparcia zgodnego ze zidentyfikowanymi potrzebami wynikającymi z IPD w formie: poradnictwa zawodowego, szkoleń zawodowych i stażu.
7. Rekrutacja do projektu w okresie 10.2017-02.2018r.
8. W projekcie weźmie udział 30 osób (13 kobiet i 17 mężczyzn), w tym: co najmniej 50% stanowić będą osoby długotrwale bezrobotne, 50% stanowić będą osoby o niskich kwalifikacjach oraz 50% osób powyżej 50 roku życia. Struktura grupy docelowej objętej projektem:
[x] Liczba osób z niepełnosprawnościami – 2, w tym 1 kobieta, 1 mężczyzn,
[x] Liczba osób długotrwale bezrobotnych – 15, w tym 6 kobiet i 9 mężczyzn,
[x] Liczba osób w wieku 50 lat i więcej – 15, w tym 5 kobieta i 10 mężczyzn,
[x] Liczba osób bezrobotnych, w tym długotrwale bezrobotnych – 25, w tym 10 kobiet i 15 mężczyzn,
[x] Liczba osób biernych zawodowo – 5, w tym 3 kobiety i 2 mężczyzn,
[x] Liczba osób o niskich kwalifikacjach – 15, w tym 6 kobiet i 9 mężczyzn.
9. Uczestnikami projektu mogą być wyłącznie osoby (spełniające łącznie poniższe kryteria):
[x] od 30 roku życia;
[x] pozostające bez zatrudnienia [osoby bezrobotne, w tym zarejestrowane jako osoby bezrobotne w powiatowym urzędzie pracy (przy czym w przypadku osób bezrobotnych zarejestrowanych w PUP należą one do I i II profilu pomocy), bierne zawodowo]
[x] należące co najmniej do jednej z grup:
- osoby powyżej 50 roku życia,
- kobiety,
- osoby z niepełnosprawnościami,
- osoby długotrwale bezrobotne,
- osoby o niskich kwalifikacjach;
zamieszkujące w rozumieniu Kodeksu Cywilnego powiat m. Białystok, powiat białostocki oraz powiat sokólski, przy czym udział osób zamieszkujących powiat m. Białystok wynosi co najwyżej 15%, natomiast udział osób zamieszkujących każdy z pozostałych powiatów wynosi co najmniej 15% grupy docelowej projektu ogółem.
10. Oferowane formy wsparcia w ramach projektu to:
PORADNICTWO ZAWODOWE indywidualne i grupowe,
SZKOLENIA ZAWODOWE - w projekcie nie założono konkretnych kursów/szkoleń zawodowych. Każdy uczestnik zostanie skierowany na konkretne szkolenie po spotkaniach i diagnozie doradcy zawodowego, dzięki czemu będzie mógł nabyć lub podwyższyć kwalifikacje w obszarze jego możliwości i zainteresowań.
STAŻE ZAWODOWE – 3-miesięczny płatny staż zawodowy w podlaskich przedsiębiorstwach.
11. Projekt zakłada ogólny wskaźnik efektywności zatrudnieniowej dla uczestników nie kwalifikujących się do żadnej z poniżej wymienionych grup docelowych wynosi:
dla osób niepełnosprawnych – wskaźnik efektywności zatrudnieniowej na poziomie co najmniej 40%,
dla osób długotrwale bezrobotnych, rozumianych jako osoby pozostające bez zatrudnienia nieprzerwanie ponad 12 miesięcy – wskaźnik efektywności zatrudnieniowej na poziomie co najmniej 33%,
dla osób po 50 roku życia – wskaźnik efektywności zatrudnieniowej na poziomie co najmniej 34%,
dla osób o niskich kwalifikacjach, posiadających wykształcenie do poziomu wykształcenia ponadgimnazjalnego włącznie (ISCED3) - wskaźnik efektywności zatrudnieniowej na poziomie co najmniej 40%.
dla kobiet - wskaźnik efektywności zatrudnieniowej na poziomie co najmniej 43%
12. Wszystkie informacje, dokumenty i formularze dotyczące realizacji projektu dostępne są na stronie internetowej Projektodawcy http://constans.edu.pl/ oraz w Biurze Projektu.
13. Ogólny nadzór nad realizacją projektu, a także rozstrzyganie spraw, które nie są uregulowane w niniejszym Regulaminie należy do kompetencji Koordynatora Projektu.
§ 2
Definicje
Projekt – przedsięwzięcie realizowane w ramach Regionalnego Programu Operacyjnego Województwa Podlaskiego na lata 2014-2020, Oś priorytetowa II Przedsiębiorczość i aktywność zawodowa, Działanie 2.1 Zwiększenie zdolności zatrudnieniowej osób pozostających bez zatrudnienia oraz osób poszukujących pracy przy wykorzystaniu aktywnej polityki rynku pracy oraz wspieranie mobilności zasobów pracy, wyłoniony w drodze konkursu zamkniętego nr RPPD.02.01.00-IP.01-20-002/17 w oparciu o złożony wniosek o dofinansowanie realizacji projektu w Wojewódzkim Urzędzie Pracy w Białymstoku.
Projektodawca – podmiot realizujący projekt Nr WND-RPPD.02.01.00-20-0217/17 „Nowe kwalifikacje szansą na zwiększenie aktywności zawodowej", który na podstawie umowy o dofinansowanie projektu otrzymał zgodę na jego realizację.
Uczestnik – osoba zakwalifikowana do udziału w projekcie spełniająca łącznie kryteria określone w § 1 pkt. 9; przez pojęcie Uczestnik rozumie się zarówno kobietę jak i mężczyznę.
Osoba bezrobotna zarejestrowana w ewidencji urzędów pracy - Osoba pozostająca bez pracy, gotowa do podjęcia pracy i aktywnie poszukująca zatrudnienia, która jest zarejestrowana w rejestrze urzędu pracy jako bezrobotna, zgodnie z zapisami ustawy o promocji zatrudnienia i instytucjach rynku pracy. Studenci studiów stacjonarnych uznawani są za osoby bierne zawodowo, nawet jeśli spełniają kryteria dla bezrobotnych zgodnie z ww. definicją. Osoby kwalifikujące się do urlopu macierzyńskiego lub rodzicielskiego, które są bezrobotne w
rozumieniu niniejszej definicji (nie pobierają świadczeń z tytułu urlopu), należy wykazywać jako osoby bezrobotne.
Osoba bezrobotna niezarejestrowana w ewidencji urzędów pracy - Osoba pozostająca bez pracy, gotowa do podjęcia pracy i aktywnie poszukująca zatrudnienia, która nie jest zarejestrowana w rejestrze urzędu pracy jako bezrobotna. Studenci studiów stacjonarnych uznawani są za osoby bierne zawodowo, nawet jeśli spełniają kryteria dla bezrobotnych zgodnie z ww. definicją. Osoby kwalifikujące się do urlopu macierzyńskiego lub rodzicielskiego, które są bezrobotne w rozumieniu niniejszej definicji (nie pobierają świadczeń z tytułu urlopu), należy wykazywać jako osoby bezrobotne.
Osoby długotrwale bezrobotne – osoby bezrobotne nieprzerwanie przez okres ponad 12 miesięcy (dot. osób w wieku 25 lat i więcej).
Osoby o niskich kwalifikacjach - osoby posiadające wykształcenie na poziomie do ISCED 3 włącznie, tj. wykształcenie podstawowe, gimnazjalne lub ponadgimnazjalne.
Osoby bierne zawodowo - To osoby, które w danej chwili nie tworzą zasobów siły roboczej (tzn. nie pracują i nie są bezrobotne). Za biernych zawodowo uznaje się m.in. studentów studiów stacjonarnych. Osoby będące na urlopie wychowawczym (rozumianym jako nieobecność w pracy, spowodowana opieką nad dzieckiem w okresie, który nie mieści się w ramach urlopu macierzyńskiego lub urlopu rodzicielskiego), uznawane są za bierne zawodowo, chyba że są zarejestrowane już jako bezrobotne (wówczas status bezrobotnego ma pierwszeństwo).
Osoba z niepełnosprawnościami - Osoba niepełnosprawna w rozumieniu ustawy z dnia 27 sierpnia 1997 r. o rehabilitacji zawodowej i społecznej oraz zatrudnianiu osób niepełnosprawnych (Dz. U. z 2011 r. Nr 127, poz. 721, z późn. zm.), a także osoba z zaburzeniami psychicznymi, o których mowa w ustawie z dnia 19 sierpnia 1994 r. o ochronie zdrowia psychicznego (Dz. U. 1994 nr 111, poz. 535), tj. osoba z odpowiednim orzeczeniem lub innym dokumentem poświadczającym stan zdrowia.
Osoba należąca do mniejszości narodowej lub etnicznej, migrant, osoba obcego pochodzenia - Cudzoziemcy na stale mieszkający w danym państwie, obywatele obcego pochodzenia lub obywatele należący do mniejszości. Zgodnie z prawem krajowym mniejszości narodowe to mniejszość: białoruska, czeska, litewska, niemiecka, ormiańska, rosyjska, słowacka, ukraińska, żydowska. Mniejszości etniczne: karaimska, łemkowska, romska, tatarska. Osoby obcego pochodzenia to cudzoziemcy - każda osoba, która nie posiada polskiego obywatelstwa, bez względu na fakt posiadania lub nie obywatelstwa (obywatelstw) innych krajów lub osoba, której co najmniej jeden z rodziców urodził się poza terenem Polski.
Osoby żyjące w gospodarstwach domowych bez osób pracujących - Gospodarstwo domowe bez osób pracujących - gospodarstwo domowe, w którym żaden członek nie pracuje; wszyscy członkowie są albo bezrobotni albo bierni zawodowo. Gospodarstwo domowe to jednostka (ekonomiczna, społeczna): posiadająca wspólne zobowiązania, dzieląca wydatki domowe lub codzienne potrzeby, wspólnie zamieszkująca. Gospodarstwo domowe to zarówno osoba zamieszkująca samotnie, jak również grupa ludzi (niekoniecznie spokrewniona) mieszkająca pod tym samym adresem wspólnie prowadząca dom np. mająca przynajmniej jeden wspólny posiłek dziennie lub wspólny pokój dzienny. Gospodarstwem domowym nie jest: gospodarstwo zbiorowe lub gospodarstwo instytucjonalne (jako przeciwieństwo prywatnych); przede wszystkim szpitale, domy opieki dla osób starszych, więzienia, koszary wojskowe, instytucje religijne, szkoły z internatem, pensjonaty, hotele robotnicze itp. Kategoria obejmuje aktualną sytuację uczestnika lub - w przypadku braku informacji - sytuację z roku poprzedzającego moment rozpoczęcia udziału w projekcie.
Osoby żyjące w gospodarstwie domowym bez osób pracujących, z dziećmi pozostającymi na utrzymaniu Wskaźnik jest podkategorią wskaźnika dot. osób żyjących w gospodarstwach domowych bez osób pracujących. Oznacza to, że osoba wykazana w kategorii dot. gospodarstw domowych bez osób pracujących, z dziećmi pozostającymi na utrzymaniu powinna być również wykazana we wskaźniku dot. gospodarstw domowych bez osób pracujących. Gospodarstwo domowe bez osób pracujących - gospodarstwo domowe, w którym żaden członek nie pracuje; wszyscy członkowie są albo bezrobotni albo bierni zawodowo. Gospodarstwo domowe to jednostka (ekonomiczna, społeczna): posiadająca wspólne zobowiązania, dzieląca wydatki domowe lub codzienne potrzeby, wspólnie zamieszkująca. Gospodarstwo domowe to zarówno osoba zamieszkująca samotnie, jak również grupa ludzi (niekoniecznie spokrewniona) mieszkająca pod tym samym adresem wspólnie prowadząca dom np. mająca przynajmniej jeden wspólny posiłek dziennie lub wspólny pokój dzienny. Gospodarstwem domowym nie jest: gospodarstwo zbiorowe lub gospodarstwo instytucjonalne (jako przeciwieństwo prywatnych); przede wszystkim szpitale, domy opieki dla osób starszych, więzienia, koszary wojskowe, instytucje religijne, szkoły z internatem, pensjonaty, hotele robotnicze itp. Dzieci pozostające na
utrzymaniu to osoby w wieku 0-17 lat oraz 18-24 lata, które są bierne zawodowo oraz mieszkają z rodzicem. Wiek dzieci liczony jest od daty urodzenia i ustalany w dniu rozpoczęcia udziału uczestnika w projekcie. Kategoria obejmuje aktualną sytuację uczestnika lub - w przypadku braku informacji - sytuację z roku poprzedzającego moment rozpoczęcia udziału w projekcie.
Osoby bezdomne lub dotknięte wykluczeniem z dostępu do mieszkań - Bezdomność i wykluczenie mieszkaniowe definiowane są zgodnie z Europejską typologią bezdomności i wykluczenia mieszkaniowego ETHOS, w której wskazuje się okoliczności życia w bezdomności lub ekstremalne formy wykluczenia mieszkaniowego: 1. Bez dachu nad głową (osoby żyjące w surowych i alarmujących warunkach), 2. Bez miejsca zamieszkania (osoby przebywające w schroniskach dla bezdomnych, w schroniskach dla kobiet, schroniskach dla imigrantów, osoby opuszczające instytucje penitencjarne/karne/szpitale, instytucje opiekuńcze, osoby otrzymujące długookresowe wsparcie z powodu bezdomności - specjalistyczne zakwaterowanie wspierane), 3. Niezabezpieczone zakwaterowanie (osoby posiadające niepewny najem z nakazem eksmisji, osoby zagrożone przemocą), 4. Nieodpowiednie warunki mieszkaniowe (konstrukcje tymczasowe, mieszkania substandardowe lokale nienadające się do zamieszkania wg standardu krajowego, skrajne przeludnienie). Osoby dorosłe mieszkające z rodzicami nie powinny być wykazywane we wskaźniku, chyba że wszystkie te osoby są bezdomne lub mieszkają w nieodpowiednich i niebezpiecznych warunkach.
Osoby z innych grup w niekorzystnej sytuacji społecznej - Kategoria odnosi się do wszystkich grup uczestników w niekorzystnej sytuacji, takich jak osoby zagrożone wykluczeniem społecznym. Wskaźnik dotyczy cech powodujących niekorzystną sytuację społeczną, z wyłączeniem cech wykazanych we wskaźnikami dotyczących: osób z niepełnosprawnościami, migrantów, gospodarstw domowych bez osób pracujących, gospodarstw domowych bez osób pracujących z dziećmi na utrzymaniu, gospodarstwach domowych składających się z jednej osoby dorosłej i dzieci pozostających na utrzymaniu. Ponadto nie należy wykazywać niekorzystnej sytuacji dot. płci, statusu na rynku pracy (np. długotrwałe bezrobocie), wieku lub osiągnięcia wykształcenia co najmniej na poziomie ISCED 1. Przykład osoby w innej niekorzystnej sytuacji społecznej: osoba z wykształceniem na poziomie ISCED 0 (przez co należy rozumieć brak ukończenia poziomu ISCED 1) będąca poza wiekiem typowym dla ukończenia poziomu ISCED 1, byli więźniowie, narkomani. Osoby bezdomne i wykluczone z dostępu do mieszkań oraz pochodzące z obszarów wiejskich należy zawsze wykazywać w przedmiotowej kategorii, jeśli te cechy uznawane są za niekorzystne i powodują potrzebę specjalnej pomocy na rynku pracy. W przypadku, kiedy dana osoba zostaje uznana za znajdującą się w niekorzystnej sytuacji (np. z ww. powodu wykształcenia) jest jednocześnie np. osobą niepełnosprawną, należy ją wykazać w obu wskaźnikach (dot. niepełnosprawności oraz niekorzystnej sytuacji). Katalog cech włączających uczestnika do grupy znajdującej się w niekorzystnej sytuacji jest otwarty i przy zachowaniu powyższych wytycznych, w uzasadnionych przypadkach może zostać rozszerzony przez projektodawcę.
Dane osobowe - dane osobowe w rozumieniu ustawy z dnia 29 sierpnia 1997 r. o ochronie danych osobowych (Dz. U. z 2002 r. Nr 101, poz. 926, z późn. zm.), dotyczące Uczestników projektu, które muszą być przetwarzane przez Instytucję Zarządzającą, Instytucję Pośredniczącą oraz Projektodawcę.
Przetwarzanie danych osobowych - oznacza to jakiekolwiek operacje wykonywane na danych osobowych, takie jak zbieranie, utrwalanie, przechowywanie, opracowywanie, zmienianie, udostępnianie i usuwanie, w zakresie niezbędnym do prowadzenia sprawozdawczości, monitoringu i ewaluacji ramach Regionalnego Programu Operacyjnego Województwa Podlaskiego na lata 2014-2020.
Biuro Projektu – siedziba CONSTANS GROUP Sp. z o.o. w Białymstoku, ul. Warszawska 79 D.
II. Zasady organizacji oraz uczestnictwa w projekcie
§ 3
Zakres wsparcia
1. W ramach Projektu zaplanowano realizację następujących form wsparcia:
PORADNICTWO ZAWODOWE
Spotkanie indywidualne z doradcą zawodowym, w ramach którego zostanie opracowany indywidualny plan działania (IPD) dla każdego uczestnika i uczestniczki projektu. W przypadku osób posiadających IPD w ramach spotkania nastąpi jego weryfikacja i ewentualna aktualizacja. Zajęcia realizowane w wymiarze śr. 2h/os. Termin realizacji: 10.2017 – 03.2018 r.
Warsztaty aktywizacji społecznej – grupowe zajęcia z doradcą zawodowym lub psychologiem, których celem jest przygotowanie i zmotywowanie uczestników do aktywnego poszukiwania pracy oraz podejmowania działań kierowanych na wyjście z sytuacji wykluczenia społecznego oraz podniesienie samooceny. Zajęcia realizowane w wymiarze 24h/grupę x 6 grup śr. 5osobowych. Termin realizacji: 10.2017-05.2018r.
Warsztaty aktywizacji zawodowej - Grupowe zajęcia z doradcą zawodowym/psychologiem, których celem jest przygotowanie do aktywnego poszukiwania pracy. Uczestnicy poznają zasady i sposoby poszukiwania pracy i postępowania w trakcie procesu rekrutacji, formy zaprezentowania się przed pracodawcą przy wykorzystaniu dokumentów aplikacyjnych itp.. Zajęcia realizowane w wymiarze 24h/grupę x 6 grup śr. 5-osobowych. Termin realizacji: 02. 2018 r. – 02.2019 r.
Poradnictwo psychologiczne – Zajęcia realizowane będą w formie indywidulanych spotkań z psychologiem. Jak wynika z przeprowadzonej diagnozy w odniesieniu do grupy docelowej, osoby długotrwale bezrobotne nieobecne na rynku pracy potrzebują wsparcia w zakresie kształtowania aktywnej postawy na rynku pracy, poprzez wzrost poziomu motywacji do znalezienia pracy. Zajęcia realizowane w wymiarze 1,5h/osoba. Termin realizacji: 03.2018
Uczestnikom projektu przysługuje zwrot kosztów dojazdu na zajęcia z zakresu poradnictwa zawodowego indywidualnego i grupowego.
SZKOLENIA ZAWODOWE
- W projekcie nie założono konkretnych kursów/szkoleń zawodowych. Każdy uczestnik zostanie skierowany na konkretne szkolenie po spotkaniach i diagnozie doradcy zawodowego, dzięki czemu będzie mógł nabyć lub podwyższyć kwalifikacje w obszarze jego możliwości i zainteresowań. Średnio przewidziano 120h szkoleniowych dla uczestnika zakończonych nabyciem kwalifikacji lub kompetencji potwierdzonych odpowiednim dokumentem. Termin realizacji: marzec 2018 r. – październik 2018 r
Uczestnikom projektu przysługuje stypendium szkoleniowe, zakup ubrań roboczych, badania lekarskie, ubezpieczenie NNW oraz zwrot kosztów dojazdu na zajęcia z zakresu szkoleń zawodowych. Szkolenie zakończone będzie egzaminem zewnętrznym i ew. wydaniem uprawnień.
STAŻE ZAWODOWE – dla wszystkich uczestników projektu gwarantowany jest 3-miesięczny płatny staż zawodowy w podlaskich przedsiębiorstwach. Staże realizowane będą zgodnie z zaleceniami Rady z dnia 10 marca 2014 r. w sprawie ram jakości staży oraz z Polskimi Ramami Jakości Staży i Praktyk. Termin realizacji: lipiec 2018 r. – luty 2019 r.
Uczestnikom projektu przysługuje stypendium stażowe, zakup ubrań roboczych, badania lekarskie, ubezpieczenie NNW, szkolenie BHP oraz zwrot kosztów dojazdu na staż.
2. W uzasadnionych przypadkach Projektodawca zastrzega sobie możliwość zmiany liczebności grup szkoleniowych.
3. Uczestnicy projektu otrzymają komplet materiałów szkoleniowych oraz ew. ubrań roboczych, które staną się ich własnością po ukończeniu projektu.
4. Warunki realizacji stażu szczegółowo określa umowa stanowiąca załącznik do niniejszego regulaminu.
5. Udział w projekcie jest bezpłatny.
1. Osoby ubiegające się o udział w projekcie muszą spełniać łącznie kryteria określone § 1 pkt. 9 oraz w okresie rekrutacji złożyć w Biurze Projektu uzupełnioną i podpisaną Kartę Zgłoszeniową wraz z oświadczeniem – stanowiące załącznik do niniejszego regulaminu. W przypadku osób bezrobotnych zarejestrowanych w PUP – wymagane jest złożenie również zaświadczenia z PUP określającego m.in. profil pomocy.
2. Dokumenty zgłoszeniowe przyjmowane są kurierem, pocztą tradycyjną lub osobiście w Biurze Projektu. Dopuszczalne jest zgłoszenie telefoniczne oraz poprzez e-mail lub faks z zaznaczeniem, iż oryginalne dokumenty dostarczone powinny być do Biura Projektu nie później niż data zakończenia procesu rekrutacji.
3. Uczestnicy projektu zobowiązani są do informowania Projektodawcy o ewentualnych zmianach istotnych danych osobowych (np. nazwiska, numeru telefonu, e-maila, adresu zamieszkania), które zaszły od momentu zgłoszenia się do momentu zakończenia udziału w projekcie.
4. Wszelkie informacje zbierane o Uczestnikach będą wykorzystywane wyłącznie do wywiązania się Projektodawcy z obowiązków sprawozdawczych z realizacji projektu wobec Instytucji Pośredniczącej (Wojewódzki Urząd Pracy w Białymstoku).
5. Wszelkie informacje zbierane o Uczestnikach będą wykorzystywane wyłącznie do wywiązania się Projektodawcy z obowiązków sprawozdawczych z realizacji projektu wobec Instytucji Pośredniczącej RPOWP 2014-2020 - Wojewódzki Urząd Pracy w Białymstoku.
§ 5
Zasady rekrutacji
1. Dokumenty aplikacyjne i informacje dodatkowe dostępne są w Biurze Projektu i na stronie internetowej Projektodawcy: http://constans.edu.pl/ – w okresie realizacji rekrutacji
2. Rekrutacja będzie odbywać się okresie październik 2017-luty 2018
3. Warunkiem zgłoszenia udziału w projekcie jest złożenie Formularza zgłoszeniowego w Biurze Projektu mieszczącym się w Białymstoku przy ul. Warszawskiej 79D I piętro.
4. Dokumenty rekrutacyjne (dostarczone pocztą/osobiście) przyjmowane będą od poniedziałku do piątku w siedzibie Wnioskodawcy w Białymstoku.
5. Przyjmowane będą jedynie kompletne zgłoszenia wypełnione na właściwych formularzach stanowiących załączniki do niniejszego Regulaminu.
6. Kompletne zgłoszenia wprowadzane będą na Listę rekrutacyjną, według daty ich wpływu do Biura Projektu i rejestrowane będą pod właściwym numerem ewidencyjnym. Po przeprowadzonej rekrutacji powstanie Lista Uczestników.
7. Na etapie rekrutacji istnieje możliwość otrzymania dodatkowych punktów, w przypadku osób należących do jednej z preferowanych grup:
- osoba o niskich kwalifikacjach – 2 punkty
- osoba długotrwale bezrobotna –2 punkty
- osoba w wieku 50+ – 2 punkty
- z niepełnosprawnościami – 1 punkt
8. Rekrutacja prowadzona będzie z uwzględnieniem zasady równych szans, w tym z zasadą równouprawnienia płci, równością szans i niedyskryminacji, w tym w szczególności osób z niepełnosprawnościami oraz przy uwzględnieniu założeń projektowych dotyczących struktury grupy docelowej.
9. Uczestnicy będą informowani o rekrutacji telefonicznie, mailowo i osobiście.
10. Zgłoszenia, które wpłyną do Biura Projektu przed lub po terminie określonym rekrutacji zostaną złożone do akt projektu, a osoby zapisane na listę rezerwową.
11. Po przejściu pełnej procedury rekrutacyjnej zostanie utworzona lista rankingowa Uczestników projektu uwzględniająca łączną ocenę punktową za spełnienie kryteriów wskazanych w § 5 pkt 7 i ocenę otrzymaną w drugim etapie rekrutacji.
12. Osoby, które uzyskają największą liczbę punktów zostaną zakwalifikowane do projektu. W przypadku uzyskania tego samego wyniku decydować będzie kolejność zgłoszeń. W wyniku oceny powstanie lista uczestników zakwalifikowanych do udziału w projekcie i lista rezerwowa.
13. Przystąpienie kandydata do procesu rekrutacji, jest równoznaczne w zaakceptowaniem niniejszych procedur.
§ 6
Kwalifikacja uczestników szkoleń / Warunki przyjęcia
1. O zakwalifikowaniu kandydata do projektu będą decydowały następujące kryteria formalne:
- złożenie w Biurze Projektu poprawnie wypełnionych i czytelnie podpisanych dokumentów rekrutacyjnych,
- spełnienie kryteriów wymienionych w § 1 pkt. 9 niniejszego regulaminu.
- dodatkowa punktacja otrzymana w przypadku osób należących do jednej z preferowanych grup § 5 pkt. 7 niniejszego regulaminu
- rozmowa rekrutacyjna prowadzona przez doradcę zawodowego , badająca m.in. motywacje uczestnika projektu ( max. 10 punktów)
- pod uwagę brane również będą dochody przypadające na członków gospodarstwa domowego, długość pozostawania bez pracy
2. Wyniki selekcji dokonane zostaną z uwzględnieniem założeń Projektu dot. struktury grupy docelowej wymienionych w § 1 pkt. 8 niniejszego regulaminu.
3. W przypadku, gdy liczba osób, które spełnią kryteria określone w § 1 pkt. 9 przekracza możliwą do zakwalifikowania liczbę uczestników do projektu, tworzona jest lista rezerwowa.
4. W przypadku rezygnacji osób z listy podstawowej do udziału w projekcie kwalifikowane będą osoby z listy rezerwowej.
5. Z osobami zakwalifikowanymi do udziału w projekcie podpisane zostaną umowy – wzór umowy stanowi załącznik do niniejszego regulaminu.
§ 7
Obowiązki Uczestników szkoleń
1. Przed przystąpieniem do udziału w zajęciach, każdy z uczestników jest zobowiązany:
- do podpisania umowy szkoleniowej i przestrzegania jej zapisów,
- zapoznania się i przestrzegania zasad określonych w Regulaminie Projektu,
- dostarczenia innych dokumentów niezbędnych do realizacji projektu, określonych przez Koordynatora Projektu,
-
rzetelnego przygotowywania się do zajęć zgodnie z poleceniami trenerów/doradców zawodowych,
- przystąpienia do egzaminów wewnętrznych i/lub zewnętrznych w ramach szkolenia (jeżeli są przewidziane w programie),
- bieżącego informowania Koordynatora o wszystkich zdarzeniach mogących zakłócić jego dalszy udział w szkoleniu,
- poinformowania Koordynatora o rezygnacji z uczestnictwa w Projekcie (w formie pisemnej),
- wypełniania ankiet monitorujących i ewaluacyjnych dotyczących realizacji projektu,
- powiadomienia PUP o udziale w szkoleniu realizowanym w ramach projektu, w terminie 7 dni przed rozpoczęciem stażu – dotyczy osób zarejestrowanych w PUP.
2. Uczestnik projektu zobowiązany jest do regularnego, punktualnego i aktywnego udziału w zajęciach realizowanych w ramach projektu, przy czym frekwencja powinna wynosić co najmniej 80%. Obecność na zajęciach potwierdzana jest każdorazowo osobistym podpisem na liście obecności. Projektodawca dopuszcza nieusprawiedliwione nieobecności uczestników projektu w maksymalnym wymiarze 20% łącznej liczby godzin przewidzianych w ramach całego projektu. Sytuacja każdego Uczestnika Projektu podlega indywidualnemu rozpatrzeniu, a decyzja ostateczna należy do Koordynatora Projektu.
3. W przypadku podjęcia zatrudnienia przez Uczestnika Projektu, innej pracy zarobkowej lub rozpoczęcia działalności gospodarczej, w trakcie udziału w projekcie Uczestnik zobowiązany jest zawiadomić Projektodawcę o tym fakcie i przedstawić dokumenty potwierdzające zaistniałą sytuację (np. kopia umowy o pracę, kopia umowy cywilnoprawnej, zaświadczenie z zakładu pracy, zaświadczenie o wpisie do ewidencji działalności gospodarczej, zaświadczenie z PUP o wyrejestrowaniu z ewidencji osób bezrobotnych z powodu podjęcia pracy).
4. Warunkiem ukończenia projektu i uzyskania certyfikatu potwierdzającego podwyższenie kwalifikacji jest wymagana frekwencja oraz uzyskanie pozytywnego wyniku na końcowym egzaminie zewnętrznym.
§ 8
Rezygnacja z uczestnictwa w projekcie
1. Uczestnik, który został zakwalifikowany, może zrezygnować z udziału w projekcie przed wyznaczonym terminem rozpoczęcia, informując o tym Projektodawcę. Na jego miejsce kwalifikowana jest kolejna osoba z listy rezerwowej spełniająca te same kryteria formalne.
2. W przypadku rezygnacji Uczestnika Projektu z udziału w jakiejkolwiek formie wsparcia z nieuzasadnionych przyczyn lub skreślenia z listy uczestników projektu spowodowanego niewypełnieniem postanowień zawartych w regulaminie ( m.in. obecności na zajęciach) , Uczestnik Projektu ma obowiązek:
- zwrócić materiały szkoleniowe
- zwrócić koszty organizacji zaplanowanej ścieżki udziału w Projekcie w kwocie wskazanej przez Organizatora na wskazany rachunek bankowy.
3. Wykluczenia osoby z udziału w projekcie w trakcie jego trwania, zobowiązany jest on do złożenia pisemnego oświadczenia o rezygnacji z udziału w projekcie oraz do zwrotu materiałów szkoleniowych. Na jego miejsce kwalifikowana jest kolejna osoba spełniająca kryteria formalne z listy rezerwowej.
§ 9
Zasady monitoringu
1. Uczestnik zobowiązuje się do wypełniania wszelkich niezbędnych do prawidłowej realizacji projektu dokumentów projektowych, w tym m.in. podpisywania list obecności oraz wypełniania ankiet ewaluacyjnych, testów wiedzy i egzaminu zewnętrznego.
2. Uczestnik projektu w ramach monitoringu zobowiązany jest do informowania o aktualnym statusie na rynku pracy w okresie do 4 tygodni i 3 miesięcy po opuszczeniu programu w szczególności dotyczącego podjęcia zatrudnienia oraz przedstawienie dokumentów potwierdzających zaistniałą sytuację (np. kopia umowy o pracę, kopia umowy cywilnoprawnej, zaświadczenie z zakładu pracy, zaświadczenie o wpisie do ewidencji działalności gospodarczej) - dane niezbędne Projektodawcy do należytego i zgodnego z wytycznymi Instytucji Pośredniczącej wykonania projektu, w tym wypełnienia danych w systemie SL 2014 dot. monitorowania Uczestników Projektu.
3. Uczestnik projektu już w trakcie rekrutacji akceptuje zasady ewaluacji projektu, co poświadcza osobiście podpisem na oświadczeniu o zgodzie na udostępnienie i przetwarzanie danych osobowych.
4. Dane osobowe, o których mowa w pkt. 4, przetwarzane będą w celu monitoringu, kontroli i ewaluacji projektu.
§ 10
Postanowienia końcowe
1. Podanie na etapie rekrutacji albo udziału w projekcie nieprawdziwych danych wymaganych niniejszym Regulaminem, w szczególności uniemożliwiających właściwą ocenę przez Projektodawcę kwalifikowalności uczestnika do objęcia wsparciem w ramach projektu, skutkują wykluczeniem tej osoby z dalszego udziału w projekcie.
2. Regulamin wchodzi w życie z dniem podpisania. Projektodawca zastrzega sobie prawo zmiany Regulaminu Projektu w sytuacji zmiany wytycznych, warunków realizacji projektu lub dokumentów programowych. Aktualna treść Regulaminu dostępna jest w Biurze Projektu.
3. W sprawach nieuregulowanych niniejszym Regulaminem zastosowanie mają odpowiednie dokumenty programowe oraz zasady regulujące wdrażanie Regionalnego Programu Operacyjnego Województwa Podlaskiego na lata 2014-2020, a także przepisy wynikające z właściwych aktów prawa wspólnotowego i polskiego, w szczególności kodeksu cywilnego i ustawy o ochronie danych osobowych.
ZAŁĄCZNIKI do Regulaminu Projektu:
Załącznik nr 1 – Karta zgłoszeniowa
Załącznik nr 2 – Umowa udziału w projekcie
Załącznik nr 3 – Umowa o staż
Białystok, dn. 01.10.2017r.
Bogumił Klimiuk
____________________________________________________
Podpis osoby uprawnionej do reprezentowania Projektodawcy/
Koordynatora Projektu
|
<urn:uuid:d1e3bba8-439b-4b7f-923c-7aacf46dff06>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/pol_Latn/train
|
finepdfs
|
pol_Latn
| 29,904
|
Webinář pro zájemce o lektorství
Programů GoKids a BabySigns
Michaela Tilton
Máma dvou báječných holek, zakladatelka konceptu GoKids, průvodkyně znakováním BabySigns, vášnivá propagátorka přirozené výuky angličtiny a spoluautorka knihy o rodičovství S láskou i rozumem. Jednatelka společnosti Nuerasoft s.r.o.
Obsah webináře
1. Co znamená být lektorkou GoKids a BabySigns
2. Jak vybíráme lektorky
3. Jak se stát lektorkou
Co znamená být lektorkou GoKids a BabySigns?
Máte podporu
týmu a zaručenou kvalitu kurzů → snadnější rozjezd!
★ Nejste v tom samy
○ Ať jde o metodickou nebo marketingovou podporu, vždy se máte na koho obrátit
○ Jste členkou týmu a máte spoustu kolegyní, které vám rády pomohou nebo poradí
○ Máte přístup k intranetovým stránkám, uzavřené skupině lektorů a průběžnému vzdělávání
★ Máte na výběr z kurzů
○ Větší nabídka → více zájemců
○ Delší čas s vámi
Baby Signs - znakování
★ Semináře pro rodiče
★ Kurzy pro děti a rodiče Znakujeme se zpěvem a hrou 1 a 2
Rozvíjím se - miminka a batolata
- Např. kurzy jako:
- Hurá na nočník
- Miminko a já (sourozenecké vztahy)
- Mňam – Etiketa pro batolata
- Zábava na bříšku pro miminka od 2 měsíců atd.
Rozvoj emoční inteligence u dětí od narození do 3 let
★ Semináře pro rodiče miminek a batolat o výchově
○ Respektující výchova
○ Sourozenecké vztahy
○ Řešení komplikovaných situací
GoKids English s Baby Signs pro děti od 6 do 36 měsíců
★ Kurzy pro děti a rodiče
GoKids English s prvky Montessori pro děti od 3 do 6 let
★ Kurzy pro děti
★ Montessori inspirace
Poznáváme svět s prvky Montessori pro děti od 1 do 2 let
★ Kurzy pro děti s rodiči
★ Montessori inspirace
Jak vybíráme lektorky
Hlavní kritéria
Výběru lektorek
★ Místo působení
o Zda je v daném místě potřeba další lektorka
★ Odborná způsobilost
o U kurzů angličtiny, je třeba nejprve ověřit znalost AJ (ověřujeme před pozváním do kurzu)
o Není potřeba pedagogické vzdělání – všechny lektorky prochází certifikačními kurzy a odbornost zaručujeme vyškolením.
Co vhodná kandidátka na lektorství má
- Nadšení pro práci s dětmi a rodiči
- Touhu dále se vzdělávat v oblasti rozvoje dětského potenciálu
- Příjemné vystupování a empatické jednání
Jak se stát lektorkou
Kdo se může stát lektorkou našich programů?
- Každý kdo složí certifikační test a splní podmínky dle smlouvy o spolupráci
- Nezávislá lektorka musí mít vlastní živnostenský list
Jak se stát lektorkou
Začít můžete už dnes!
1. Vyplňte krátký formulář na http://gokids.cz/kurzy/lektorky/ a my vám pošleme odkaz do Lektorské přípravky, kde se dozvíte vše potřebné.
2. Projděte si přípravku a vyplňte údaje do smlouvy o spolupráci
3. Po podpisu smlouvy a zaplacení certifikace vám zašleme manuály a zpřístupníme certifikační kurzy.
Jdete do toho?
Kontakt: Michaela Tilton ☎ 608 476 041 📧 firstname.lastname@example.org
|
<urn:uuid:0bc298de-fd50-432e-a686-ef752ea9322e>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ces_Latn/train
|
finepdfs
|
ces_Latn
| 2,865
|
Teorie evropské integrace na příkladu regionu střední a severovýchodní Evropy
Jan Jandura
Plzeň 2013
Diplomová práce
Teorie evropské integrace na příkladu regionu střední a severovýchodní Evropy
Jan Jandura
Vedoucí práce:
PhDr. Marek Ženíšek, Ph.D.
Katedra politologie a mezinárodních vztahů
Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni
Plzeň 2013
Prohlašuji, že jsem práci zpracoval(a) samostatně a použil(a) jen uvedených pramenů a literatury.
Plzeň, duben 2013
..................................
# Obsah
1 ÚVOD ................................................................. 1
2 TEORIE EVROPSKÉ INTEGRACE .......................... 6
2.1 Federalismus .............................................. 8
2.2 Transakcionalismus ..................................... 9
2.3 Funkcionalismus ....................................... 10
2.4 Neofunkcionalismus ................................... 11
2.5 Realismus .............................................. 12
2.6 Marxismus ............................................. 14
2.7 Nový institucionalismus ............................. 16
2.8 Sociální konstruktivismus ............................ 16
2.9 Víceúrovňové vládnutí ............................... 17
2.10 Liberální mezivládní přístup ....................... 19
3 POLITICKÁ INTEGRACE STŘEDNÍ EVROPY ............... 23
3.1 Geografické vymezení regionu zemí Visegrádské skupiny ... 25
3.2 Sociálně – demografická charakteristika zemí Visegrádu .... 27
3.3 Kulturní charakteristika zemí Visegrádské skupiny .......... 31
3.4 Visegrádská smlouva .................................. 32
3.4.1 Historické kořeny ................................ 32
3.4.2 Deklarace o spolupráci .......................... 35
3.4.3 Visegrádská skupina a cesta do EU a NATO ........ 38
3.4.4 Možnosti a meze visegrádské spolupráce .......................... 44
3.4.5 Inovativní Visegrád ......................................................... 49
18.104.22.168 Výsledky českého předsednictví ............................... 50
3.4.6 Zhodnocení spolupráce ..................................................... 56
4 POLITICKÁ INTEGRACE SEVEROVÝCHODNÍ EVROPY ........... 62
4.1 Geografické vymezení baltských států .............................. 64
4.2 Sociálně - demografická charakteristika baltských států ...... 67
4.3 Kulturní charakteristika baltských států ............................ 72
4.4 Historické formování baltských států ............................... 73
4.5 Vnitroregionální politické vztahy baltských států .............. 75
4.5.1 Baltské shromáždění ................................................. 79
4.5.2 Baltská rada ministrů .................................................. 84
4.5.3 Baltská rada .............................................................. 86
4.5.4 Baltská prezidentská rada .......................................... 86
4.5.5 Společná strategie pro začlenění do EU ...................... 87
4.5.6 Společná strategie pro začlenění do NATO .................. 90
22.214.171.124 Baltský prapor ...................................................... 92
126.96.36.199 Baltská námořní flotila ....................................... 94
188.8.131.52 Kontrolní síť baltského vzdušného prostoru .......... 96
184.108.40.206 Baltská obranná akademie ................................... 97
4.6 Politické vztahy baltských zemí k vnějšímu prostředí ......... 99
4.6.1 Spolupráce severských a baltských států ..................... 100
4.6.2 Rada států Baltského moře ....................................... 102
5 EKONOMICKÁ INTEGRACE STŘEDNÍ A SEVEROVÝCHODNÍ
EVROPY .................................................................................. 105
5.1 Středoevropská zóna volného obchodu – CEFTA .............. 108
5.1.1 Vznik středoevropské ekonomické integrace ............... 109
5.1.2 Společná deklarace o volném obchodu .......................... 112
5.1.3 Rozšiřování CEFTA ............................................. 115
5.1.4 Plnění cílů CEFTA .............................................. 118
5.1.5 CEFTA 2006 ....................................................... 122
5.1.6 Přínos spolupráce CEFTA ...................................... 125
5.2 Baltská zóna volného obchodu - BAFTA .......................... 129
5.2.1 Ekonomická charakteristika baltských států .................... 130
5.2.2 Vznik baltské ekonomické integrace ............................. 132
5.2.3 Dohoda o volném obchodu baltských zemí ..................... 133
5.2.4 Plnění cílů BAFTA ................................................. 136
5.2.5 Přínos spolupráce BAFTA ....................................... 136
6 ZÁVĚR ........................................................................... 138
7 SEZNAM ZKRATEK ..................................................... 141
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ............... 143
9 RESUMÉ .......................................................................... 150
10 PŘÍLOHY ....................................................................... 152
1 ÚVOD
V počátcích poválečné spolupráce, od 50. let 20. století, byla evropská integrace motivována především nutností zajistit bezpečnost. Postupně se přidaly i důvody ekonomické a politické. Konec 80. let 20. století je již ve znamení vzestupu regionalismu a regionálních integračních procesů, které pokračují de facto dodnes. Mnohdy jsou revitalizovány staré regionální organizace. Obnovený zájem o regionalismus a regionální integraci je do značné míry ovlivněn změnami v mezinárodních vztazích po ukončení studené války. Panuje neustálý strach o stabilitu mezinárodního ekonomického systému a multilaterálního obchodního pořádku. Důsledkem je, že se národy snaží posilovat demokratické režimy a globalizaci. Hlavní důvodem pro vytváření regionálních integračních seskupení stále zůstává politická, bezpečnostní a ekonomická spolupráce. Nebývalý nárůst počtu celních uníí, zón volného obchodu, které jsou registrovány po roce 1991 u Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), po roce 1995 pak u Světové obchodní organizace (WTO), výše uvedené plně potvrzuje.\(^1\) V roce 1987 bylo evidováno pouze 15 takových dohod. Naopak k 10. lednu 2013 bylo doručeno GATT/WTO celkem již 546 žádostí o registraci regionální spolupráce, z nichž 354 bylo nakonec aktivních. Aktuálně, k 10. lednu 2013, je globálně v platnosti 246 regionálních obchodních dohod – RTA (Regional trade agreements).\(^2\)
Maastrichtská smlouva z roku 1992 (v platnosti od roku 1993), která ustanovovala vznik Evropské unie, přinášela s sebou i vytvoření Výboru regionů, který se snaží reprezentovat regiony Evropské unie. Jeho
---
\(^1\) WAISOVÁ, Šárka. *Regionální integrační procesy*. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 27.
\(^2\) World Trade Organisation. Regional Trade Agreements [online]. In: WTO. c2013 [cit. 30.1.2013], Dostupné z WWW:<https://www.wto.org/english/tratop_e/region_e/region_e.htm>; seznam aktivních RTAs je dostupný na adrese: http://rtais.wto.org/UI/PublicAllRTAList.aspx
snahou je respektovat regionální a místní identity a jejich aktivní zapojení do politik v rámci Evropské unie.\(^3\)
V souvislosti s nárůstem počtu regionálních seskupení a regionalismu nastupuje v 90. letech 20. století i teoretický výzkum těchto procesů.\(^4\) Fakt, že se tak děje v Evropě, a že se rozbor zabývá evropskou integrací, není náhoda. Tento postoj je ovlivněn všeobecně rozšířeným, ale mylným argumentem, že ostatní (mimoevropské) regionální integrační procesy budou analogicky postupovat dle evropského vzoru. Racionálnější odůvodnění má sociologický charakter, kdy se větší pozornost opírá o studium západního integračního uskupení, tedy Evropské unie, nežli ostatního nezápadního světa.\(^5\) Neustálý vývoj evropských struktur a charakter evropského integračního procesu neumožňuje zcela využít všechny integrační paradigmata. Ta se v průběhu vývoje integrace prolínala a střídala. Omezené možnosti praktického uplatnění teoretických přístupů neznamenají, že by jejich přínos měl být snižován. Naopak. Umožňují lépe porozumět specifickým vlivům a postupům při sjednocování Evropy a mají tak mimojiné i klasifikační charakter.\(^6\)
Teorie regionalismu umožňuje vymezit proces a výsledek utváření regionů - regionotvornosti na základě specifických rysů. Tyto regiony, jakožto teritoriální jednotky, mohou vznikat přirozenou neboli přírodní cestou, která je dána geografickým charakterem konkrétní oblasti nebo uměle vyvolanou cestou, která svým způsobem odráží kulturní, ekonomický, politický či sociální vývoj společnosti. Pokud se zaměřím na oblast evropského kontinentu, můžeme zde jako výsledek lidské
---
\(^3\) BLAHUŠIAK, Igor. Výbor regionů [online]. Euroskop.cz. c2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z WWW:<https://www.euroskop.cz/86/sekce/vybor-regionu/>
\(^4\) WAISOVÁ, Šárka. Regionální integrační procesy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 36.
\(^5\) Tamtéž, s. 37.
\(^6\) FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. S. 18.
činnosti vysledovat existenci velkého množství transhraničních, ale také transnacionálních\(^7\) regionů. Tyto lokální regiony sledují své vlastní zájmy a současně respektují i nadřazené jednotky, ve kterých probíhají závazné ekonomické a politické procesy. Díky decentralizaci, tedy procesu, kdy jsou určité kompetence přenášeny na nižší úrovni vládnutí, je umožněn vznik různých regionálních společností, společenství či regionálních států.
Cílem mé diplomové práce je vývoj teoretických přístupů při formování evropské integrace a jejich aplikace na prostor střední a severovýchodní Evropy, kde se nacházejí transnacionální regiony států Visegrádské čtyřky, respektive baltských států. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na ideový vývoj evropské integrace, obsahem následné praktické části je aplikace získaných poznatků při prezentaci konkrétních projektů regionálních integrací:
1. Politické integrace střední Evropy - Visegrádské skupiny
2. Politické integrace severovýchodní Evropy, tzn. baltských států
3. Ekonomické integrace v prostoru střední a severovýchodní Evropy CEFTA a BAFTA.\(^8\)
Základní hypotézou nutnou pro dosažení cíle této diplomové práce, zejména pak praktické části, je především potvrzení mezivládní spolupráce ve sledované oblasti. Abych mohl učinit konkrétní závěry, je nutné sledovat vývoj, smysl a vzájemně podstatné souvislosti spolupráce, pochopit o co jednotlivým regionům uvnitř Evropské unie jde, co sledují, jaké jsou jejich cíle, ambice, možnosti, realizované společné projekty, ale také provedení komparace získaných poznatků.
---
\(^7\) Transhraniční region je sdružením minimálně dvou států se společnými historickými, kulturními, politickými, jazykovými a dalšími vazbami v jednotný politický region, který nerespektuje státní hranice; Transnacionální region vychází také ze společných kulturních, historických, jazykových, politických a dalších společných tradic, společná příbuznost je však rozdělena státními hranicemi.
\(^8\) CEFTA – Středoevropská zóna volného obchodu; BAFTA – Baltská zóna volného obchodu
Abych skutečně potvrdil existenci mezivládní spolupráce jednak v zemích Visegrádu a jednak v pobaltských zemích, vytýčil jsem si následující stěžejní otázky, na které budu v praktické části práce postupně předkládat konkrétní odpovědi. I když tyto odpovědi mnohdy vyplývají ze studie jednotlivých kapitol, z důvodu lepší zřetelnosti jsou zvýrazněny v sumarizačních, tematicky ucelených blocích.
1. Vyvíjely členské země snahu k vytvoření integrace přirozenou, nenásilnou cestou?
2. Jaké konkrétní cíle členské země sledovaly?
3. Pomohla účast v integraci členským zemím v dalším ekonomickém, politickém či kulturním vývoji?
4. Dodržovaly jednotlivé země vždy jednotný, stejný přístup?
5. Jaké byly ambice jednotlivých zemí? Měli někdy tendenci stát se supranacionální (nadnárodní)? Vzhledem k povaze otázky, přidávám následující konkretizaci: a) Nechtěl některý z členských států být nadnárodní ve smyslu, že chtěl řešit specifické problémy za ostatní členy a být tak svým způsobem nadřazený a mít tak například silnější pozici, resp. zda toto nevyžadovali nebo neočekávali od něj ostatní členové? b) Neměli členské státy tendenci přenášet politické pravomoci na nezávislé nadnárodní těleso vně regionální integrace, které by usměrnilo jejich zájmy?
6. Byl vznik a vývoj integračního uskupení ovlivněn geograficky, historicky, kulturně, politicky a jazykově?
7. Byl vznik a následný vývoj integračního uskupení motivován ekonomickým, politickým a bezpečnostním hlediskem?
8. Byl vznik a vývoj integračního uskupení ovlivněn členstvím v tzv.
východním bloku? Probíhala zde společná snaha o socioekonomickou transformaci?
9. Byla zásadním způsobem pozměněna vstupní očekávání na výstupu?
10. Vytvářejí členské země konkrétní projekty spolupráce v sektorové politice?
11. Dochází permanentně k udržování, případně posilování stávající spolupráce různými podpůrnými projekty?
12. Do jaké míry je pro daný typ integračního uskupení podstatná míra institucionalizace?
13. Pokud se model spolupráce projevil jako prospěšný, došlo ke snaze rozšiřování o další členy?
14. Byla ekonomická či politická spolupráce vzorem pro vznik obdobných integrací fungujících na podobném principu?
Vzhledem k tomu, že praktická část sleduje dvě rozdílné formy integrace, myšleno politickou a ekonomickou, jsou z výše uvedených vstupní otázek předloženy znovu v úvodu příslušných kapitol vždy ty, které korespondují s povahou sledované oblasti. Většina z nich je společných pro politickou i ekonomickou integraci, některé svým charakterem nachází uplatnění pouze v jedné z těchto typů integrace.
2 TEORIE EVROPSKÉ INTEGRACE
Po pádu železné opony a konci studené války se vytváří v Evropě vlna zájmu o výzkum integrace. Teorie samozřejmě souvisí s praxí, v rámci které se v 90. letech 20. století vytvořily nové podmínky pro utváření mezinárodních integrací.\(^9\) Výzkumy evropského integračního procesu jsou vesměs dobře rozvinuty a zastiňují tak studie neevropských integračních procesů. V současnosti je stále složitější najít dělicí linii mezi ekonomickou a politickou integrací, které spolu úzce souvisejí. Při popisu se tak zohledňují oba faktory. V praktické části jsou představeny odděleně, i když je patrné, že jsou spolu velmi úzce propojeny. Například v případě spolupráce Visegrádské čtyřky působila přítomnost oddělených forem spolupráce spíše kontraproduktivně. Rozdílné chápání středoevropské spolupráce politické pravice a levice bylo markantní. Pravice, vzhledem ke svým hodnotám, je obezřetnější k vytváření politických integračních procesů. Jejím ideálem je silný národní stát odpovídající podobě silného jedince. Ekonomická spolupráce ve formě zóny volného obchodu byla pro ni přijatelná, neboť nezná přerozdělování mezi chudšími a bohatšími členy. Oproti tomu politická levice prosazovala mezivládní spolupráci zemí Visegrádské skupiny, která šla proevropskou cestou v rámci Evropské unie. Vidina mezinárodní solidarity v podobě účinné vzájemné pomoci v rozvojových zemích zatížených socioekonomickou transformací po pádu železné opony vedla k úsilí o prosazování středoevropských integračních procesů.\(^{10}\)
V dalších kapitolách uvedené teoretické přístupy umožňují porozumět široké škále aspektů integrace. Zabývají se ji již ranní teoretikové spolupráce Karl Wolfgang Deutsch (1912-1992), Béla Belassa (1928-1991), Amitai Etzioni (nar. 1929) či Ernst Bernard Haas (1924-
---
\(^9\) WAISOVÁ, Šárka. *Regionální integrační procesy*. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 36.
\(^{10}\) TILLY, Charles. *The Politics of the European Union*. Boulder: Westview Press, 2007. S. 15.
Všichni si uvědomovali, že vytvoření konceptu integrace je důležitým předpokladem k vytvoření systematického výzkumu.\(^{11}\)
V roce 1968 se o konceptualizaci, která by umožnila rozvoj teoretického výzkumu, pokusil norský profesor Johan Galtung (nar. 1930). Dle jeho názoru můžeme integraci rozdělit na geografickou, funkcionální a sociální.\(^{12}\) Při aplikaci na konkrétní státy dochází při geografické integraci ke spojování států na základě prostorové blízkosti. Při asociativní integraci se sdružují státy na základě spřízněnosti v oblasti hodnot, kdy výsledkem je funkcionalismus, který ústí k vytváření mezinárodních vládních organizací. Galtung předpokládá, že prvním krokem integrace je prostorová blízkost, druhým pak integrace asociativní nebo organizační. Tak je tomu i dnes. Současné integrační procesy pramení z územní blízkosti a postupně nabývají znaků funkcionalismu. Vedle nich jsou i takové procesy, které reflektují blízkost hodnotovou a spřízněnost.\(^{13}\) Oproti tomuto konceptu máme k dispozici ještě pohled dalšího významného teoretika mezinárodních vztahů, amerického politologa Josepha Nye (nar. 1937). Ten rozděluje integrační procesy do tří skupin dle typologie integračního chování. Jsou to integrace ekonomické, sociální a politické.\(^{14}\) Principem integračních procesů je spojování dvou a více aktérů a následné vytváření nového aktéra.
Samotné bádání o regionální integraci se započalo v polovině 50. let 20. století. Průkopníky byli odborníci v oblasti teorie mezinárodních vztahů Karl Wolfgang Deutsch a Ernst Bernard Haas. V dalších kapitolách přibližuji skupinu teorií, které evropský integrační proces považují za obecný jev integrace a popisují vznik, vývoj a cíle aktérů. Hlavními
---
\(^{10}\) ZEMAN, Miloš. *Vzestup a pád české sociální demokracie*. Zvole u Prahy: Andrej Šťastný, 2006. S. 15.
\(^{11}\) WAISOVÁ, Šárka. *Regionální integrační procesy*. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 39.
\(^{12}\) Tamtéž, s. 40.
\(^{13}\) Tamtéž, s. 41.
\(^{14}\) Tamtéž, s. 42.
koncepcemi jsou federalismus, jeho alternativa v podobě liberálního mezivládního přístupu, funkcionalismus, neofunkcionalismus, teorie komunikace transakcionalismus, sociální konstruktivismus, realismus, ale také řešení vycházející z ideologie Karla Marxe - marxismus či analyzující směr nazývaný nový institucionalismus. Pro cíl této práce je stěžejní zejména paradigma mezivládní spolupráce – intergovernmentalismus a víceúrovňové vládnutí – multi-level governance.
2.1 Federalismus
Federalismus je společně s teorií komunikace a funkcionalismem jednou ze tří nejstarších teorií při vytváření evropské integrace.\(^{15}\) Vyvíjel se v opozici vůči konceptu unitárního státu, se kterou přišel francouzský právník Jean Bodin (1530-1596).\(^{16}\) V dnešním pojetí je federalismus chápán jako politická teorie, která se zabývá vztahy mezi autonomními jednotkami uvnitř federálního státu. Federální vláda se stará o určité oblasti (například o obranu, zahraniční politiku), jednotlivé části federace se pak starají o další oblasti (kulturu, vzdělávání, zdravotnictví, atd.), do kterých federální vláda nezasahuje. Rozlišujeme tak federalismus a federaci. Federalismus je politickou teorií, federace objektem, kterým se federalismus zabývá.\(^{17}\) Komunikace probíhají formou jednání lokálních vlád s centrální vládou. V Evropě se s tímto postupem setkáme například v Rusku (pokud o něm uvažujeme jako o evropské federaci), Švýcarsku, Německu, Rakousku či v Bosně a Hercegovině.\(^{18}\) Od roku 1969 do roku 1992 jsme byli i u nás svědky pokusu o fungování společného federativního státu České a Slovenské republiky na vnitrostátní bázi, na konci roku 1992 před rozpadem obou republik pak na bázi
\(^{15}\) KRATOCHVÍL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. S. 50.
\(^{16}\) Tamtéž, s. 51
\(^{17}\) Tamtéž, s. 51.
\(^{18}\) DANČÁK, Břetislav; HLOUŠEK, Vít. *Viceúrovňové vládnutí v Evropě: Zkušenosti, problémy a výzvy*. Brno: Masarykova univerzita, 2007. S. 25.
mezinárodní. V druhé jmenované mohou jednotlivé státy federace uzavírat mezinárodní smlouvy, ovšem v mezích stanovených federální ústavou. Na úrovni států pak jde o to, že dochází k decentralizaci unitárních států a ke snahám k zajištění autonomie regionálních jednotek. Na úrovni evropské integrace je to naopak. Jednotlivé státy se vyvíjí v silné jednotky, které následně utváří supranacionální rozhodovací centrum.\(^{19}\) Závěrem dodám, že počátkem září 2012 vyslovil předseda Evropské komise José Manuel Durão Barroso myšlenku o přeměně Evropské unie ve federaci národních států. Nejde o vytvoření superstátu, ale o demokratickou federaci národních států.\(^{20}\) Lze se pak reálně obávat možného rizika vyplývajícího pro Českou republiku, která by se mohla stát periferním a bezvýznamným státem.
### 2.2 Transakcionalismus
Transakcionalismus, teorie komunikace, je směr, který se zabývá otázkou, jak odstranit válku, především pak jak odstranit násilný sociální konflikt, který může probíhat uvnitř státu, stejně tak i v mezinárodním prostředí. Federalismus a taktéž funkcionalismus oproti tomu zkoumá možnosti, jak zajistit mír za pomoci překonání státocentrického systému mezinárodních vztahů.\(^{21}\) Hlavním představitelem a otcem transakcionalismu byl Karl Wolfgang Deutsch, který uvádí tři zásadní podmínky pro vytváření fungující integrace. Ty vidí v dostatečné intenzitě interakcí, ve vytvoření bezpečnostního uskupení a ve vzájemné lojalitě elit a občanů ke společným institucím. V díle *Political community of Atlantic area* (Politické společenství a severoatlantická oblast) rozlišuje tři typy společenství – integrační stupně. Prvním je společenství bez
---
\(^{19}\) KRATOCHVÍL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. S. 53.
\(^{20}\) Novinky.cz. Barroso chce EU změnit ve federaci [online]. Novinky.cz. 12.9.2012. [cit. 2013-01-15]. Dostupné z WWW:<http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/278512-barroso-chce-eu-zmenit-ve-federaci.html>
\(^{21}\) WAISOVÁ, Šárka. *Regionální integrační procesy*. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 48.
válek, kterým je například EHS – Evropské hospodářské společenství, neboť je založeno na myšlence, že konflikty lze řešit mírovou cestou. Druhým je pluralistické společenství. Příkladem je NATO – Severoatlantická aliance, která jako formální instituce potvrzuje, že členské státy sdílejí společná předsevzetí a hodnoty, zároveň integrované státy mezi sebou nebojují a případné spory řeší mírovou cestou. Třetím stupněm je amalgamované společenství, kde silná identifikace společnosti může umožnit vznik nejvyšší formy integrace, která vyžaduje splnění dvanácti podmínek. Navenek je vnímáno jako spojení různých organizací pluralistického společenství do jedné, která je spravována jednou vládou. V praxi je tento přístup uplatněn například ve Švýcarsku či USA.
2.3 Funkcionalismus
Tato teorie evropské integrace vznikla ve 30. letech 20. století. Duchovním otcem funkcionalistické teorie je David Mitrany (1888-1975), který ve svých studiích reagoval na válečné události 2. světové války a hledal cestu, jak zabránit vzniku dalšího možného válečného konfliktu.
Funkcionalismus má mezi teoriami o regionální integraci výjimečné postavení. Stal se totiž předchůdcem řady vlivných konceptů, které byly uplatňovány při studiu mezinárodních vztahů. Jeho krédem je, že konflikt v mezinárodních vztazích může být překonán pomocí mezinárodní integrace. Ta však musí být zaměřena funkcionálně a ne teritoriálně. To znamená, že bude kontinentálně zaměřena například na dopravu. V čele integračního procesu musí být odborníci na danou oblast, kteří nebudou pod vlivem politiky a nahradí tak vládu lidí tzv.
---
22 KRATOCHVÍL, Petr. Teorie evropské integrace. Praha: Portál, 2008. S. 65-70.
23 WAISOVÁ, Šárka. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 123.
24 WAISOVÁ, Šárka. Regionální integrační procesy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 51.
správou věcí. Tento systém vedení se nazývá technokracie.\textsuperscript{25} Integrace je v tomto případě vnímána jako technický proces. Přímým důsledkem funkcionalismu je mechanismus větvení. Pokud je spolupráce úspěšná, tak nastává rozšiřování i do dalších sektorů. Naopak neúspěšné postupy jsou vyřazeny.\textsuperscript{26} Funkcionalisté se kriticky staví k některým federalistickým teoriím, které prosazují vytvoření federace omezené regionálně, například v západní Evropě. Ideální představu formy integrace splňovalo dle funkcionalistů ESUO (Evropské sdružení uhlí a oceli), které vzniklo podepsáním Smlouvy o založení ESUO v Paříži dne 18.4.1951 členskými státy Německem, Itálií, Francií, Belgií, Lucemburskem a Nizozemím.\textsuperscript{27}
\subsection*{2.4 Neofunkcionalismus}
Neofuncionalismus je nejspíše nejvýznamnější teorií integrace, a to zejména z důvodu, že byl po mnoho let používán jako synonymum pro teorii integrace, který přinášel vstřícnější pohled na politiku a stát a současně respektoval geograficky omezený rozsah integrace.\textsuperscript{28} Teorie neofuncionalismu, jejímž zakladatelem byl Ernst Bernard Haas, v mnoha ohledech navazuje na funkcionalismus. Přebírá názory na výhody mezinárodní spolupráce, překonání státu (teritorialismu), atd. Zásadní rozdíl idejí neofunkcionalismu, který vznikl na přelomu 50. a 60. let 20. století, je v obratu od řízení procesů technokraty k vládě politických elit. Základním hnacím motorem integrace je tzv. přelévání – spillover. Pokud se ukáže integrace v některé oblasti jako prospěšná, užitečná, spolupráce se pak přelévá i na příbuzné oblasti a obory. Neofunkcionalismus též poukazuje na opačný proces brzdění – spillback,
\begin{footnotesize}
\textsuperscript{25} KRATOCHVÍL, Petr. \textit{Teorie evropské integrace}. Praha: Portál, 2008. S. 75.
\textsuperscript{26} Tamtéž, s. 79.
\textsuperscript{27} Tamtéž, s. 75 - 80.
\textsuperscript{28} WAISOVÁ, Šárka. \textit{Regionální integrační procesy}. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 53.
\end{footnotesize}
kdy se může integrace u některých států ukázat jako škodlivá.\textsuperscript{29} Neofunkcionalisté tvrdí, že státy tuto teorii musely nejdříve vyzkoušet, aby zjistily zda se chtějí rozhodnout k tomu, aby udělaly krok zpět. Připustit lze i teorii, že integrace by měly vyplývat přirozeně a nebýt vnucované. Vnucené procesy nemusí vždy přinášet užitek pro společnost.
Koncem 70. let 20. století se neofunkcionalismus stává zastaralou teorií. Významný politolog Philippe Schmitter (nar. 1936) se v 90. letech 20. století úspěšně pokusil o revizi umírající teorie, a to v souvislosti s vývojem evropského integračního procesu po ukončení studené války a vytvoření Evropské unie. Rekonstruovaný koncept je často nazýván jako neo-neofunkcionalismus.\textsuperscript{30}
Politologové Stanley Hoffman (nar. 1928) a Robert Owen Keohane (nar. 1941) podrobili neofuncionalistický přístup konkrétní analýze. Ukázalo se totiž, že efekt spillover neměl takový vliv jak se předpokládalo a objevil se pouze v omezené míře. Vznik mezinárodní organizace není ovlivněn až tak přeléváním užitečných, prospěšných a ověřených postupů, ale je vždy v rukou hegemona, který je schopen prosadit svou moc. Tato teorie je realistická.\textsuperscript{31}
K neofunkcionalismu se vrátím ještě v praktické části práce, a to v kapitole věnované ekonomické integraci v prostoru střední Evropy – CEFTA, na které budou demonstrovaný prvky související s touto teorií.
\subsection*{2.5 Realismus}
Toto paradigma realistické mezivládní spolupráce bylo po dlouhá desetiletí dominantním přístupem ke studiu mezinárodních vztahů. Mezi představitele klasického realismu řadíme britského politologa
\textsuperscript{29} KRATOCHVÍL, Petr. \textit{Teorie evropské integrace}. Praha: Portál, 2008. S. 85.
\textsuperscript{30} WAISOVÁ, Sárka. \textit{Regionální integrační procesy}. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 55.
Edwarda Halletta Carra (1892-1982) a americké politology Reinholda Niebhura (1892-1971) a Hanse Joachima Morgenthaua (1904-1980). Nejvýznamnější klasický realista je Stanley Hoffman (nar. 1928), profesor mezinárodních vztahů na Harvardově univerzitě. Mimojiné tvrdí, že k ekonomické integraci přistupují státy proto, aby regionální integrace posílila jejich vlastní postavení.\(^{32}\) Integrace rozlišuje na vysokou a nízkou politikou – low politics a high politics. Integrace může probíhat pouze v oblasti nízké politiky, která řeší témata související s ekonomickými otázkami.\(^{33}\) V oblasti high politics státy řeší životní otázky národní diplomacie a strategie. V případě rozdílnosti národních zájmů není snadné najít shodu. Low politics řeší marginální, méně podstatné otázky národních zájmů a nedochází zde k větším rozporům, což umožňuje vytváření integračních procesů.\(^{34}\) Realismus se pokoušel objasnit evropské integrace, kdy kladl důraz na roli jednotlivých států. Mezinárodní systém chápe jako systém států, které mají národní zájmy jednají jako unitární stát.\(^{35}\) Nadnárodní instituce nemají proti nim až takový význam. Jediným aktérem mezinárodních vztahů je svrchovaný stát.\(^{36}\) Realisté vycházejí z myšlenky, že mezinárodní vztahy a politika představují stálý boj o moc, kdy slabší je ovládán silnějším. Zásadní je též stálý konflikt v mezinárodních vztažích, který může být omezen pouze krátkodobě. Dlouhodobá existence konkrétní aliance je téměř nemožná. Ve 2. polovině 20. století patřil realismus ve studiích evropských integrací k méně úspěšným. Ty byly buď chybné ve svých předpovědích nebo se interpretace vzdalovaly realistické tradici.\(^{37}\)
\(^{31}\) WAISOVÁ, Šárka. *Mezinárodní organizace a režimy*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 125.
\(^{32}\) KRATOCHVIL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. S. 104.
\(^{33}\) Tamtéž, s. 105.
\(^{34}\) FIALA, Vlastimil. *Teoretické a metodologické problémy evropské integrace*. Olomouc: Periplum, 2008. S. 98.
\(^{35}\) WAISOVÁ, Šárka. *Mezinárodní organizace a režimy*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 116.
\(^{36}\) KRATOCHVIL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. S. 89.
\(^{37}\) Tamtéž, s. 100.
Od 70. let 20. století se objevuje nová forma realismu, tzv. neorealismus. Významnými představiteli jsou především američtí politologové Kenneth Waltz, John Mearsheimer a Robert Gilpin. Neorealisté při svém výzkumu vycházejí zejména se systémové úrovně analýzy.\(^{38}\) Již nevidí zdroj konfliktu v touze člověka po moci, ale ve struktuře mezinárodního systému. Ten je velmi anarchistický, existuje velké množství suverénních států, které nemají žádnou nadřazenou moc.\(^{39}\) Nenazýval bych tyto teorie skeptickými, pesimistickými. Po ukončení studené války můžeme vnímat různé formy integrace realisticky a připustit, že důvody k udržené funkčnosti spolupráce nejsou již tak silné a neustálý boj a soupeření o prestiž, vlastní zisk (národní zisk), vlastní ekonomický úspěch, suverenitu, atd. ani neumožňují vytváření dlouhodobých forem spolupráce.
### 2.6 Marxismus
Marxismus je politický, filosofický a ideologický směr, který založil Karl Marx a později rozvinul Friedrich Engels (u nás častěji používáno jméno Bedřich Engels). Stěžejním a ideologickým dílem marxismu je *Kapitál*.\(^{40}\) Základem jeho filozofie je dialektická metoda s materialistickým náhledem. Není to světový duch, ani ideje, ale je to materiální skutečnost, která zásadním způsobem určuje život člověka, a to i v duchovní sféře.\(^{41}\)
Z nedávné minulosti, kdy země východního bloku byly pod vládou jedné strany, si poměrně dobře pamatujeme, jak si někteří funkcionáři a ideologové dokázali přetvořit v mnoha ohledech impozantní dílo ve svůj prospěch a odkaz myslitele Marxe přetavili v totalitní režim. Snaha upozornit na nerovnost mezi lidmi a nerovnosti ve finančním ohodnocení,
---
\(^{38}\) WAIŠOVÁ, Šárka. *Mezinárodní organizace a režimy*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 116.
\(^{39}\) KRATOCHVIL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. S. 106.
\(^{40}\) VALEŠ, Lukáš. *Dějiny politických teorií*. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. S. 258.
\(^{41}\) Tamtéž, s. 259.
vykořišťování pracujícího lidu nenasytným majitelem, kapitalistou našla sice řešení v podobě státu, kdy všechno bylo všech a dělnická třída byla hybatelem dějin, ale bohužel za cenu útlaku, represí a nesvobody. Marx v Manifestu komunistické strany k ničemu takovému nenabádá. Manifest se měl stát ideovou zbraní proletariátu v jeho boji za sociální spravedlnost, za zničení kapitalistického řádu a nastolení spravedlivé společnosti, tedy komunismu. Při uvedení do praxe, se však ukázalo, že komunistické státy nebyly schopny zaručit základní demokratické principy.\(^{42}\)
Pro studium evropské integrace zkoumá marxismus vztahy mezi ekonomickou situací a rozvojem ekonomické a politické integrace. Evropská integrace dle ní vzniká v důsledku změn v kapitalistickém systému. Navíc musí být tak silná, aby byla schopna konkurovat a odolávat tlakům ze strany silnějšího protivníka, tedy USA.\(^{43}\) Marxismus je též striktně materiální, primárně se zaměřuje na ekonomické otázky a důraz klade na tradiční třídní boj.\(^{44}\)
Na marxismus navazuje ve 20. století filozoficko-sociologický směr neomarxismus, který byl ovlivněn ranými díly Karla Marxe. V oblasti mezinárodních vztahů a organizací se tento směr ideologicky profiluje názorem, že mezi státy existuje ekonomická a politická nerovnost, která vytváří mezi jednotlivými aktéry vztahy nadřazenosti a podřízenosti. Tato nerovnost je příčinou vzniku mezinárodních konfliktů. Mezinárodní vztahy mají dle neomarxistů již ve svém jádru konflikt, protože kapitalismus je založen na vykořišťování a rozdělení světa na bohaté a chudé.\(^{45}\)
\(^{42}\) VALEŠ, Lukáš. *Dějiny politických teorií*. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. S. 257.
\(^{43}\) KRATOCHVIL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. S. 115.
\(^{44}\) Tamtéž, s. 117.
\(^{45}\) WAISOVÁ, Šárka. *Mezinárodní organizace a režimy*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 126.
2.7 Nový institucionalismus
Tato teorie poukazuje na skutečnost, že je nutné při studiu evropských integrací analyzovat odpovídající instituce. Institucionalismus se tradičně dělí na tři směry. Prvním je směr racionalistický, v rámci kterého si státy vytvářejí instituce pro řešení různých problémů. Aktéři také usilují o maximalizaci svých preferencí. Druhým je pak historický směr, v jehož rámci se instituce vývojem stanou autonomní a nemusí tak již sloužit k současným potřebám státu. Důležitá je také tzv. path dependence, kdy aktuální rozhodnutí aktérů je značně ovlivněno předchozím vývojem.\(^{46}\) Třetí proud je sociologický, který charakterizují instituce jako soubor norem a symbolů.\(^{47}\)
2.8 Sociální konstruktivismus
Teorie sociálního konstruktivismu se objevuje ve studiích evropské integrace v 90. letech 20. století. Základní myšlenkou je, že sociální realita je intersubjektivně konstruována, což znamená, že je vytvářena ve vzájemných sociálních interakcích. Podle této teorie můžeme tedy chápat Evropskou unii a její členské státy jako sociální konstrukty, jakožto výtvory lidské společnosti. Ty se mohou samozřejmě vývojem měnit. Konstruktivismus se zabývá normami, vzorcí chování, sdílenými idejemi, které jsou příčinou utváření identity aktérů, následujícími interakcemi a vytvářením nových, kolektivních identit.\(^{48}\) Tedy vývoj od obrazu identity národní po identitu pozměněnou vytvořením mezinárodní integrace. Oproti výše zmíněnému racionalistickému přístupu v institucionalistické
\(^{46}\) KRATOCHVÍL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. S. 139.
\(^{47}\) Tamtéž, s. 131.
\(^{48}\) Tamtéž, s. 179.
teorii nejde při vyjednávání pouze o maximalizaci užitku, ale též o to, že vyjednávání jsou řízena právě normami a kulturními vzorcemi.\textsuperscript{49}
Následující kapitoly nabízí přiblížení teoretických konceptů – víceúrovňového vládnutí (multigovernmentalismu) a mezivládního přístupu (intergovernmentalismu) v liberální podobě, které jsou nejvýznamnějšími ve vztahu pochopení principu utváření mezinárodní spolupráce v prostoru střední a severovýchodní Evropy. Tato spolupráce vedoucí k vytvoření přínosného a upevněujícího integračního uskupení je obsahem praktické části této diplomové práce. Uvedené víceúrovňové vládnutí navíc poskytuje možnost pochopit princip supranacionality, který byl zmíněn již v teorii federalismu, zároveň je součástí i jedné z podpůrných otázek předložených v úvodu. Za klíčové je nutno v tomto případě považovat víceúrovňové vládnutí v prostředí současné Evropské unie. I když v určitých sektorech dochází ke skutečnému přenosu kompetencí na vyšší úroveň a státy musí být schopny přijmout a aplikovat závazky plynoucí z členství, jak je tomu například v kontextu víceúrovňové perspektivy evropské soudní moci ve vztahu domácích právních řádů a evropského práva, nedochází zde k centralizaci veškeré moci.\textsuperscript{50} Evropská unie naopak podporuje různé formy regionální spolupráce.
\subsection*{2.9 Víceúrovňové vládnutí}
V roce 1993 byly Maastrichtskou smlouvou založeny také Výbory regionů, které reprezentují zájmy jednotlivých regionů uvnitř Evropské unie. V důsledku decentralizace dochází k přenášení pravomocí na nižší územně-správní jednotky, v důsledku devoluce pak k přenosu určitých
\textsuperscript{49} KRATOCHVÍL, Petr. \textit{Teorie evropské integrace}. Praha: Portál, 2008. S. 180.
\textsuperscript{50} DANČÁK, Břetislav; HLOUŠEK, Vít. \textit{Víceúrovňové vládnutí v Evropě: Zkušenosti, problémy a výzvy}. Brno: Masarykova univerzita, 2007. S. 11.
legislativních kompetencí.\textsuperscript{51} V případě příliš velké decentralizace v etnicky heterogenních státech může dojít k rozpadu státu.\textsuperscript{52} Na druhé straně však dochází i k opačnému pochodu, kdy národní vlády směřují různá očekávání a rozhodování, která tradičně přísluší spíše státu, na vyšší, nadnárodní orgán. Objevuje se nová možnost pohledu na vládu, která se obrací od původního státocentrického postavení k nové formě vládnutí. Ta plně zohledňuje narůstající počet úrovní, na kterých je vládnutí prováděno.\textsuperscript{53}
Model multi-level governance předpokládá, že vládnutí neprobíhá na úrovni ústředních integračních institucí, ale odehrává se na několika rovinách – nadnárodní, národní, regionální a lokální. Na rozhodnutích se podílejí jednak národní vlády a jednak další aktéři na různých úrovních. Můžou být jimi nadnárodní instituce (např. Evropská komise, Evropský parlament či Evropský soudní dvůr), subnárodní orgány (tj. regionální a lokální orgány). Nadnárodní a subnárodní organizace provádí různá rozhodování, které jsou nezávislá na pokynech národních vlád. Přirozeným efektem je oslabování suverenity státu. Taktéž nedochází k přísnému rozdělení mezi domácí a zahraniční politikou. Aktivní setkávání se odehrává na úrovni vysokých představitelů, ministerských odborech, obchodních komor, sdružení spotřebitelů, atd.\textsuperscript{54} S aplikací víceúrovnových forem vládnutí na státní úrovni se můžeme v Evropě setkat například v Belgii či Walesu.\textsuperscript{55}
Pokud bychom měli provést srovnání s intergovernmentalismem, pak se nabízí, že mají podobný názor na stát, který je důležitým aktérem.
\textsuperscript{51} DANČÁK, Břetislav; HLOUŠEK, Vít: \textit{Víceúrovnové vládnutí v Evropě: Zkušenosti, problémy a výzvy}. Brno: Masarykova univerzita, 2007. S. 18.
\textsuperscript{52} Tamtéž, s. 10.
\textsuperscript{53} Tamtéž, s. 7.
\textsuperscript{54} HAVLÍK, Vlastimil; MAJERČÍK, L'ubomír. \textit{Integrační paradigma – Multi-Level Governance [online]. In: Global politics}. 27.10.2003 [cit. 30.1.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.globalpolitics.cz/clanky/multi-level-governance>
Víceúrovňové vládnutí však očekává různá rozhodnutí vedle národní vlády a hlavy státu také např. od územní správy Výboru regionů. Existuje tak několik rozhodujících aktérů. Oproti neofunkcionalismu je nadnárodní úroveň rozhodování jednou nikoliv však jedinou možností.\textsuperscript{56}
\subsection*{2.10 Liberální mezivládní přístup}
Liberální mezivládní přístup, jejímž autorem a zastáncem je profesor politologie a mezinárodních vztahů na Princetonské univerzitě Andrew Moravcsik (nar. 1957), je dnes jednou z nejvlivnějších teorií evropské integrace. Svou snahu reformulovat liberalismus zahájil na počátku 90. let 20. století. Dominantními teoretickými přístupy při studiu mezinárodních vztahů jsou dle něj realismus a neoliberalismus, který pojmenovává jako institucionalismus. Liberální teorie se nemohla doposud stát rovnocennou alternativou, neboť nebyla přeformulována do podoby paradigmatu. Každému z těchto jmenovaných přístupů náleží jeden ze tří základních faktorů sociální reality, které Moravcsik vidí následovně: liberalismus charakterizují zájmy, realismus moc a institucionalismus informace.\textsuperscript{57}
Nutno poznamenat, že Moravcsik je v současnosti nejznámějším a nejcitovanějším americkým politologem zabývající se tématikou evropské integrace. Obsahem jeho disertační práce bylo sledování utváření národních preferencí a následné mezistátní vyjednávání v Evropském společenství. Toto plně koresponduje s níže popsanou
\begin{footnotesize}
\textsuperscript{55} DANČÁK, Břetislav; HLOUŠEK, Vít. Víceúrovňové vládnutí v Evropě: Zkušenosti, problémy a výzvy. Brno: Masarykova univerzita, 2007. S. 8.
\textsuperscript{56} HAVLIK, Vlastimil; MAJERČÍK, Lubomír. Integrační paradigma – Multi-Level Governance [online]. In: Global politics. 27.10.2003 [cit. 30.1.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.globalpolitics.cz/clanky/multi-level-governance>
\textsuperscript{57} KARLAS, Jan. Liberalismus a velké teorie mezinárodních vztahů [online]. In: Mezinárodní vztahy. 02/2004 [cit. 30.1.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/112>
\end{footnotesize}
teorii, která je kombinací důrazu na roli států v mezinárodních vztazích a liberalismu jako přístupu k chápání evropské integrace.\textsuperscript{58}
Pro pochopení následujících informací, je nutné rozlišovat mezi pojmy základní a hlavní. Liberalismus v mezinárodních vztazích považuje za základního aktéra jednotlivce a sociální skupiny, ale hlavními aktéry jsou jednotlivé státy usilující o zachování suverenity. V první fázi, odehrávající se na poli domácí politiky, dochází ke vzniku zájmů státu vycházející z iniciativy sociálních aktérů. V druhé fázi, která již probíhá na mezinárodním poli a oním hlavním aktérem je stát, dochází ke snaze o uhájení konkrétních zájmů těchto sociálních skupin.\textsuperscript{59} Interakcí jednotlivých států nastává proces mezinárodní spolupráce. Oproti popsané liberální teorii mezinárodních vztahů je ale v liberálním mezivládním přístupu postavení státu silnější, který zde vystupuje jako racionální a unitární\textsuperscript{60} aktér.\textsuperscript{61}
Liberální mezivládní paradigma je alternativním řešením federalismu.\textsuperscript{62} Federalismus má však, stejně jako neofunkcionalismus, spíše supranacionální charakter. Samotné dělení základních konceptů spolupráce předpokládá, že existují dva ústřední modely, a to nadnárodní a mezivládní.\textsuperscript{63} Moravcsik tvrdí, že integrační proces tvoří tři fáze. V základu je průběh zhruba následující: Při první dochází k vytváření preferencí. Domácí aktéři soupeří o prosazení svých zájmů a získávání vlivu na politiku a zároveň na mezinárodní prezentaci státu. V druhé fázi
\textsuperscript{58} KRATOCHVÍL, Petr. \textit{Teorie evropské integrace}. Praha: Portál, 2008. S. 167.
\textsuperscript{59} KARLAS, Jan. \textit{Liberalismus a velké teorie mezinárodních vztahů [online]}. In: \textit{Mezinárodní vztahy}. 02/2004 [cit. 30.1.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/112>
\textsuperscript{60} Unitární stát je charakterizován unikátní soustavou státních orgánů, jedinou zákonomodárnou a vykonnnou mocí a jediným jazykem: je opakem federativního státu
\textsuperscript{61} KARLAS, Jan. \textit{Liberalismus a velké teorie mezinárodních vztahů [online]}. In: \textit{Mezinárodní vztahy}. 02/2004 [cit. 30.1.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/112>
\textsuperscript{62} WAISOVÁ, Šárka. \textit{Regionální integrační procesy}. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 45.
\textsuperscript{63} FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta. \textit{Evropská unie}. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. S. 19.
přichází na řadu mezistátní vyjednávání, což je jádro procesu. Státy se setkávají a prosazují vlastní zájmy. V poslední etapě se realizují uzavřené dohody a následně dochází k praktickému utváření integrace.\(^{64}\) V praxi je průběh takový, že zájmová sdružení, podnikatelské lobby, apod. soupeří o vliv na domácí politiku. Čím větší tento vliv je, tím více poznamenají preference státu. Na mezinárodních jednáních se snaží naplnit svá očekávání. Ty jsou státy ochotny získat i cestou ústupků v pro ně méně podstatných otázkách. Dochází tak k vytváření kompromisů mezi zúčastněnými zeměmi. Poté, co je smluvně uzavřena integrace, jsou založeny i patřičné kontrolní orgány, které dohlíží na dodržování dohod.\(^{65}\)
Tento přístup dokáže objasnit, proč státy podporují evropskou integraci, i když je to navenek oslabuje. Zemské vlády jsou díky vzniklé integraci však silnější a jejich závislost na podpoře vlastních občanů se snižuje. Tím, že podstatným hybatelem je sám stát, se mezivládní přístup vymezuje vůči neofunkcionalismu, který má za klíčového aktéra automatický spillover (přelévání).\(^{66}\) Mezi atributy intergovernmentalismu patří také zahraničně-politické vztahy a bezpečnost jednotlivých zemí.\(^{67}\) Dalším rysem je racionalistický přístup. Aktéři mají určité preference, vyjednávají a vybírají výsledky, které jsou nejlepší a nejužitečnější. Nutným předpokladem úspěchu je jednak institucionalistický přístup, kdy státy vytvářejí mezinárodní instituce pro usnadnění spolupráce\(^{68}\) a jednak liberální přístup, v rámci kterého je důraz kladen na roli sociálních skupin uvnitř státu, protože následně ovlivňují a definují jeho preference.\(^{69}\)
---
\(^{64}\) WAIŠOVÁ, Šárka. *Regionální integrační procesy*. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 45.
\(^{65}\) KRATOCHVIL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. S. 163.
\(^{66}\) Tamtéž, s. 164.
\(^{67}\) FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta. *Evropská unie*. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. S. 19.
\(^{68}\) KRATOCHVIL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. S. 165.
\(^{69}\) Tamtéž, s. 166.
Pokud se podíváme na realistické pojetí mezivládní spolupráce, které jsem již popsal v samostatné kapitole, pak při provedení komparace s liberálním intergovernmentalismem zjistíme v základních bodech následující rozdíly.\(^{70}\)
| | Realistický mezivládní přístup | Liberální mezivládní přístup |
|---|---|---|
| 1. Vnitropolitická situace, zájmy státu | Vystupování státu je značně ovlivněno mezinárodní situací. | Je prioritní, zde dochází k vytváření preferencí určené k vyjednávání s ostatními státy. |
| 2. Mezinárodní instituce | Mají omezený význam. | Slouží ke kontrole uzavřených dohod členských zemí. |
| 3. Moc státu | Ovlivněna ekonomickým a vojenským potenciálem. | Ovlivněna mírou intenzity zájmu státu učinit dohodu v dané oblasti. |
Praktická část zaměřená na aplikaci a potvrzení spolupráce ve střední Evropě výše uvedenou charakteristikou liberálního intergovernmentalismu naplní. Bude patrné, že státy postupovaly téměř stoprocentně v souladu s teoretickým předpokladem. Členské země si vytvářely předpoklady a cíle spolupráce, vyjednávaly na mezinárodní úrovni, aby následně uzavíraly smlouvy o vytvoření společné institucionalizované organizace.
*Tímto uzavírám teoretickou pasáž diplomové práce a přecházím v část praktickou. V ní se nejdříve zaměřím na politickou integraci střední Evropy v podobě spolupráce Visegrádské skupiny (tj. České republiky, Maďarské republiky, Polské republiky a Slovenské republiky). Následně se soustředím na politický integrační proces v severovýchodní Evropě*
\(^{70}\) KRATOCHVÍL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. S. 169.
v regionu Pobaltí (tj. Estonska, Litvy a Lotyšska). Poté se věnuji ekonomické integraci ve formě zón volného obchodu. Vhledem ke sledovaným oblastem se jedná o Středoevropskou zónu volného obchodu (CEFTA) a Baltskou zónu volného obchodu (BAFTA).
V kontextu s cílem této práce a prokázáním mezivládní spolupráce ve výše uvedených oblastech, se v následujících kapitolách věnuji hledání odpovědí na předem vytýčené otázky sepsané v úvodní kapitole.
3 POLITICKÁ INTEGRACE STŘEDNÍ EVROPY
Kapitolu věnující se již zmíněné politické spolupráci střední Evropy, která je reprezentována integračním uskupením s názvem Visegrádská skupina, jsem systematicky rozpracoval, a to s důrazem na geografické, sociálně-demografické a kulturní aspekty regionu. Dále se zabývám historickým formováním spolupráce, vnitřní politikou, vnitroregionálním a mezinárodním politickým vztahům (vztahům regionu vůči vnějšímu prostředí). Důvodem je jasné pochopení a srozumitelnost předkládané studie.
Pro potvrzení mezivládní spolupráce politické integrace států Visegrádu byly formulovány v úvodní kapitole této diplomové práce následující otázky, ke kterým budu postupně předkládat odpovědi.
1. Vyvíjely členské země snahu k vytvoření integrace přirozenou, nenásielnou cestou?
2. Jaké konkrétní cíle členské země sledovaly?
3. Pomohla účast v integraci členským zemím v dalším ekonomickém, politickém či kulturním vývoji?
4. Dodržovaly jednotlivé země vždy jednotný, stejný přístup?
5. Jaké byly ambice jednotlivých zemí? Měli někdy tendenci stát se supranacionální (nadnárodní)? Vzhledem k povaze otázky, přidávám
následující konkretizaci: a) Nechtěl některý z členských států být nadnárodní ve smyslu, že chtěl řešit specifické problémy za ostatní členy a být tak svým způsobem nadřazený a mít tak například silnější pozici, resp. zda toto nevyžadovali nebo neočekávali od něj ostatní členové? b) Neměli členské státy tendenci přenášet politické pravomoci na nezávislé nadnárodní těleso vně regionální integrace, které by usměrnilo jejich zájmy?
6. Byl vznik a vývoj integračního uskupení ovlivněn geograficky, historicky, kulturně, politicky a jazykově?
7. Byl vznik a následný vývoj integračního uskupení motivován ekonomickým, politickým a bezpečnostním hlediskem?
8. Byl vznik a vývoj integračního uskupení ovlivněn členstvím v tzv. východním bloku? Probíhala zde společná snaha o socioekonomickou transformaci?
9. Byla zásadním způsobem pozměněna vstupní očekávání na výstupu?
10. Vytvářejí členské země konkrétní projekty spolupráce v sektorové politice?
11. Dochází permanentně k udržování, případně posilování stávající spolupráce různými podpůrnými projekty?
12. Do jaké míry je pro daný typ integračního uskupení podstatná míra institucionalizace?
13. Pokud se model spolupráce projevil jako prospěšný, došlo ke snaze rozšiřování o další členy?
3.1 Geografické vymezení regionu zemí Visegrádské skupiny
Visegrádská skupina, častěji označováno jako Visegrádská čtyřka, je označení pro postkomunistické státy střední Evropy. Konkrétně se jedná o Českou republiku, Polskou republiku, Maďarskou republiku a Slovenskou republiku. Již samotné vymezení střední Evropy je minimálně problematické, neboť je ideologicky ovlivněno a manipulováno. Po roce 1945 se hranice mezi dvojí Evropou, západní a východní, posunula západněji. Československo se mohlo teoreticky stát západoevropským státem, ale odsunem sudetských Němců se ze západu automaticky vyloučilo. Tento názor panoval v myšlení západní Evropy, zejména Francie. Vznikla tak nová kategorie s názvem střední Evropa. Území států, které je zeměpisně a kulturně západní Evropou, ideologicky však bylo chápáno jako východní Evropa.\(^{71}\)
Geografické vymezení regionu střední Evropy se dnes již nejeví tak problematické a nepřináší větší míru sporů a diskuzí. Při pohledu na všeobecně zeměpisnou mapu kontinentu Evropy zohledňující socioekonomické prvky, zejména hranice, zjistíme, že střední Evropa označuje území mezi oblastí západní a východní Evropy. Za severní hranici lze považovat státy severní Evropy – Skandinávie, které od střední Evropy odděluje Baltské moře a za jižní hranici pak Itálii - Apeninský poloostrov, který od střední Evropy oddělují Alpy. Západní a východní hranice se určuje mnohem složitěji. Na západě je možné hranici definovat dle toku řeky Rýn, na opačné straně pak dle východní hranice států Maďarska, Slovenska a Polska.\(^{72}\) Na základě výše uvedeného vymezení se státy střední Evropy definují na dva menší regiony, a to alpské země – Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Německo, Rakousko a Slovinsko a země
\(^{71}\) HAVELKA, Miloš; CABADA, Ladislav. *Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy*. Plzeň: ZČU Plzeň, 2000. S. 103.
\(^{72}\) DOBROVOLNÁ, Věra, et al. *Školní atlas světa*. Praha: Kartografie Praha, 2001. S. 76-77.
Visegrádské čtyřky – Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko (viz příloha č.1 a č. 2).73
Pokud se podíváme na pevninský reliéf zemí Visegrádu, nalezneme zde velmi úrodné nížiny, a to zejména v Polsku a Maďarsku, ale také hory či velehory, které se nacházejí především v Česku a na Slovensku. Najdeme zde zemědělskou půdu, ale také souvislé listnaté a smíšené lesy. Z tohoto hlediska se jedná o kraj velmi rozmanitý. Přístup k moři, v našem případě k Baltskému, a s ním i spojené možnosti námořní dopravy či rybolovu, má Polsko. Z tohoto důvodu dochází občas k diskuzi, zda Polsko řadíme ještě k zemím střední Evropy nebo k baltským zemím severovýchodní Evropy. Vzhledem k tomu, že spolupracuje na obou jmenovaných úrovních regionálních integrací, je určení o to složitější. Samotná role Polska je do jisté míry nezanedbatelná, vždyť patří v Evropském parlamentu ke státům s největším počtem europoslanců,74 takzvané Velké šestce.75 Taktéž podotýkám, že v době, kdy se utvářela myšlenka třístranné spolupráce Československa, Maďarska a Polska, muselo Polsko zodpovědně zvažovat geopolitickou orientaci. Na jedné straně se chtělo vyhnout diplomatické izolaci v pozici mezi sjednoceným Německem na západě a Sovětským svazem na východě, na druhé straně se chtělo stát nadregionální mocností zemí střední a východní Evropy.76 Dalším projevem odlišnosti politických přístupů Polska od ostatních států
---
73 Střední Evropa, In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. c2012 [citováno 30. 11. 2012]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=St%C5%99edn%C3%AD_Evropa&oldid=8313383>
74 Polsko má v současnosti v Evropském parlamentu celkem 51 poslanců z celkového počtu 754, tj. 6,76%.
75 HOŘEJŠOVÁ, Tereza. Visegrád a Pobaltí – jsou tyto regiony srovnatelné? [online]. In: Visegrád EU portál. 30.11.1999 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z WWW:<http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/clanek/visegrd-a-pobalt--jsou-tyto-regiony-srovnateln-komparace-dvo>
76 LUKÁSEK, Libor. Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 16.
v příslušném regionu bylo zapojení do války v Iráku v letech 2002 – 2003.
Geografická poloha států zemí Visegrádské čtyřky je jedním z faktorů ovlivňujících uskutečnění užší spolupráce. Státy vytváří souvislý územní blok v rámci střední Evropy. Ostatně před pádem železné opony bylo právě toto území synonymem pro střední Evropu, Alpské země byly řazeny mezi západní Evropu. Toto dělení však nezohledňovalo zeměpisnou polohu v rámci evropského kontinentu, ale bylo do značné míry ovlivněno protichůdnými politickými postoji na obou stranách vystavené barikády.
3.2 Sociálně – demografická charakteristika zemí Visegrádu
V této kapitole se zaměřuji na vybrané sociální a demografické aspekty sledované oblasti. Společným znakem, mimo Maďarsko, je slovanský jazyk patřící do indoevropské jazykové rodiny, který vykazuje jasnou podobnost a obyvatelé jsou si schopni vzájemně porozumět. Maďarština vycházející z uralské jazykové rodiny patří do ugrofinské jazykové skupiny a je tedy blíže například finskine, estonštině či livštině.
Co se týká náboženství, tak ve zmíněných státech převažuje křesťanství, které má zde několikasetletou tradici. Je však nutné podotknout, že křesťanství jako takové není ve státech V4 rovnoměrně zastoupeno. Jako téměř ateistický stát se jeví Česká republika, naopak Maďarsko, Slovensko a především pak Polsko jsou státy, ve kterých se občané hrdě hlásí k historickému odkazu křesťanských kořenů Evropy, a to v podobě převažujícího katolicismu či různých forem protestantství.
---
77 HANDL, Vladimír. Politika sousedství a středoevropské spolupráce. In: WEIDENHOFFEROVÁ, Iva. Zahraniční politika ČR. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004. S. 61.
78 Sociální geografie. In: Zemepis.com: geografický portál [online]. c2012 [citováno 30. 03. 2012]. Dostupný z WWW:<http://www.zemepis.com/jazyky.php>
Pro ilustraci uvádím, že k účasti na náboženském životě se v Maďarsku hlásí přibližně 75% obyvatel, Polsko s více než 90% věřících je dlouhodobě státem s jedním s nejvyšších počtů věřících v Evropě.\(^{79}\) Markantní rozdíl je v případě porovnání států bývalého Československa. Dle posledního sčítání lidu, domů a bytů v ČR vyplývá, že k 26.3.2011 bylo v České republice pouze 2.168.952 obyvatel, kteří se hlásí k církvi či náboženské skupině. To je přibližně 20,8% obyvatel Česka.\(^{80}\) Naopak dle posledního sčítání lidu, domů a bytů Slovenské republiky vyplývá, že k 21.5.2011 je zde 4.100.237 obyvatel, kteří se hlásí k účasti na náboženském životě. A to je zhruba 76% obyvatel Slovenska.\(^{81}\)
Etnická skladba států Visegrádu je různorodá a její pestrost je dána komplikovaným vývojem teritoria v průběhu posledních století. V Polsku je obyvatelstvo z většiny tvořeno Poláky, dále pak Ukrajinci, Bělorusy, Němci, Litevci, marginálně pak Čechy, Makedonci, Řeky a Rusy. Složitý státoprávní vývoj zapříčinil existenci řady významných etnografických skupin Poláků. V oblasti Pomořanska a v jejím centru městě Szczecin nalezneme skupinu zvanou Kašubové, v oblasti Mazurských jezer pak skupinu Mazurů a na hranicích se Slovenskem v oblasti Spiše, Oravy a Tater, ale také na severním Slovensku v obci Lesnica a v Česku v Českém Těšíně, pak skupinu nazvanou Goralové.\(^{82}\)
Slovenská republika je národnostně složena ze Slováků, Ukrajinců, Řeků a Maďarů. Vysoký podíl národnostních menšin je pro Slovensko
\(^{79}\) European commission. EUROBAROMETR - Social values, Science and Technology [online]. European commission. 2005-06. [cit. 2013-01-07]. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf>
\(^{80}\) Statistiky – sčítání lidí, domů a bytů. In: Český statistický úřad [online]. 23.01.2013 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z WWW:<http://vdb.czso.cz/sldvbo/#/stranka=podle-tematu&tu=30629&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=>.
\(^{81}\) Sčítania obyvateľov, domov a bytov 2011. In: Štatistický úrad Slovenskej republiky [online]. 2.07.2012 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z WWW: <http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=50048>.
\(^{82}\) BAHENSKÝ, František. Etnická mapa Evropy. In: Kompendium – multimediální učebnice [online]. c2011 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z WWW: <https://www.esf.kfi.zcu.cz/kompendium/?course=ksa_eme>
symbolický. Zhruba desetiprocentní autochtonní maďarská menšina je toho důkazem. Některé regiony jsou zde většinově maďarské - Komárno, Dunajská Streda, Košice, Lužice, Rimavská Sobota.\textsuperscript{83} Další skupinou s nezanedbatelným zastoupením je romská populace, která podle posledního sčítání lidí domů a bytů na Slovensku čítá 105.738 příslušníků tohoto etnika.\textsuperscript{84} Stejně jako v případě statistických dat České republiky je i na Slovensku ve skutečnosti jejich počet mnohem vyšší. Pohybuje se přibližně mezi 458.000 – 520.000\textsuperscript{85} a je tak početně srovnatelný s maďarskou menšinou. Národnostní skladba Slovenska se odráží i politickém spektru. Před předčasnými volbami v roce 2012 jsme v Národní radě Slovenské republiky mohli zaregistrovat kromě tradičních politických stran i stranu maďarské menšiny MOST-HÍD Bély Bugára nebo na opačném pólu tradičního bojovníka proti maďarské a romské rozpínavosti na Slovensku Jána Slotu v čele Slovenské národní strany, jehož dnes již zlidovělý bonmot „nasadneme do tankoch a zrovnáme Budapešť“ odráží názorově rozdělenou slovenskou společnost.
Maďarsko, jeden z nástupnických států Rakousko – Uherska, má také velmi pestrou etnickou skladbu. Od konce 17. století přicházeli do Podunají Švábští Němci za účelem kolonizace oblastí, které zůstaly opuštěné po Turcích. I když po 2. světové válce došlo k odsunu poloviny německého obyvatelstva, stále v Maďarsku najdeme přibližně 250.000 německy mluvících občanů. Z dalších menšin jsou zastoupeni Slováci, a to především ve městech Békéscsaba a Szeged. Na jižní hranici Maďarska nalezneme pak Chorvaty, Slovincie a Srby. Stejně jako na Slovensku, tak i zde žije velký počet Romů. S počtem pohybujícím se
\textsuperscript{83} Rimavská Sobota má 35% obyvatel maďarské národnosti.
\textsuperscript{84} Sčítania obyvateľov, domov a bytov 2011. In: \textit{Štatistický úrad Slovenskej republiky} [online]. 29.02.2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://portal.statistics.sk/files/tab-15.pdf>
\textsuperscript{85} Romani population (most recent) by country. In: \textit{NationMaster – World statistics, Country comparisons} [online]. c1997 [cit. 2013-01-28]. Dostupné z WWW:<http://www.nationmaster.com/graph/peo_rom_pop-people-romani-population >
mezi 550.000 – 800.000 patří Maďarsko k zemím s nevyšším počtem romské větve Cikánů.\textsuperscript{86}
Rozmanitost národnostní skladby České republiky je do značné míry ovlivněna historickým vývojem. Výsledky sčítání lidí, domů a bytů s rozhodným okamžikem k 26.3.2011 uvádějí, že v Česku pobývá početná skupina Slováků, a to celkem 147.152. Dále pak zde žijí Romové, kterých je oficiálně uvedeno neuvěřitelných 5.135, reálnější počet se však pohybuje mezi 150.000 – 300.000.\textsuperscript{87} Dále pak registrujeme přítomnost Němců (cca 20.000) a Poláků (cca 40.000), a to zejména v příhraničních oblastech, dále Vietnamců (cca 30.000), Ukrajinců (cca 53.000), Maďarů (cca 10.000), Rusů (cca 20.000) a Číňanů (cca 3.000).\textsuperscript{88} Za zmínku ještě stojí řecká menšina v počtu přibližně 2.500 příslušníků, kteří se do České republiky dostali v letech 1948-1949 v důsledku emigrace v reakci na řeckou občanskou válku.\textsuperscript{89} Jejich komunitu najdeme například ve městech Krnov, Bohumín, Ostrava, Havířov či Karviná.
\textbf{Socio-demografický charakter zemí Visegrádu je dalším z důležitých elementů předurčující územní sounáležitost. V první řadě je třeba zmínit podobnost užívaných jazyků, které až na maďarštinu spadají do indoevropské jazykové rodiny. Ve většině užívaný slovanský jazyk vykazuje značnou podobnost a s minimálními potížemi se tak národy dokáží mezi sebou běžně domluvit. Vždyť i dřívější soužití Čechů}
\textsuperscript{86} BAHENSKÝ, František. Etnická mapa Evropy. In: \textit{Kompendium – multimediální učebnice [online]}. c2011 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z WWW: <https://www.esf.kfi.zcu.cz/kompendium/?course=ksa_eme>
\textsuperscript{87} Romani population (most recent) by country. In: \textit{NationMaster – World statistics, Country comparisons [online]}. c1997 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: <http://www.nationmaster.com/graph/peo_rom_pop-people-romani-population>
\textsuperscript{88} Statistiky – sčítání lidí, domů a bytů. In: \textit{Český statistický úřad [online]}. 23.01.2013 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z WWW:<http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30629&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=>>
\textsuperscript{89} BAHENSKÝ, František. Etnická mapa Evropy. In: \textit{Kompendium – multimediální učebnice [online]}. c2011 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: <https://www.esf.kfi.zcu.cz/kompendium/?course=ksa_eme>
a Slováků v rámci jednoho státu bylo charakteristické užíváním společného jazyka.
Spojovacím článkem, tentokrát pro všechny státy V4, je historický odkaz v podobě křesťanství. Ve zmíněných zemích je vysoký počet obyvatel, kteří se účastní náboženského života. Převahu má Římskokatolická církev. Rozložení však není rovnoměrné. Zatímco Maďarsko, Slovensko a především Polsko mají statisticky většinu svých obyvatel věřících, Česko v evropských analýzách vychází s 20% věřícími téměř jako ateistický stát.
Etnická skladba států Visegrádu je různorodá a její pestrost je dána komplikovaným vývojem teritoria v průběhu posledních století. Kromě různých evropských a mimoevropských menšin je nutno zmínit etnickou menšinu Romů, jejichž příslušníci tvoří významnou část zdejšího obyvatelstva. Společné soužití s některými etniky se však mnohdy ukazuje jako problematické a je součástí častých sporů.
3.3 Kulturní charakteristika zemí Visegrádské skupiny
Z historického hlediska je nutno podotknout velkou provázanost dějin zemí Visegrádu. Ty jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňující obdobný kulturní charakter popisovaného regionu. Até to bylo již období Velké Moravy, vzniklé z Moravského a Nitranského knížectví, zasahující do oblasti Čech, Slovenska a Maďarska, období vlády polské dynastie Jagellonců v Čechách, éra Habsburské monarchie a Rakouska-Uherska či společné soužití Čechů a Slováků ve společném demokratickém státě v průběhu 20. století, vždy zde byly konkrétní kulturně – politické vazby, které dodnes podporují společné projekty regionální integrace.
V antropologickém pojetí kultury, ke kterému se přikláníme, je kulturou nazýván souhrn všech produktů lidské činnosti. Řadíme sem tak veškeré sociální instituce, zvyky, jazyky, vědu, náboženské hodnoty,
umění, atd. Tyto jsou následně společností osvojovány a předávány výchovou.\textsuperscript{90} Kulturu nelze zjednodušeně chápat pod pojmy jako kino, divadlo, kniha, apod. Takto je naneštěstí kultura často vnímána. Příkladem je projekt Evropské město kultury. Vítěze jistě necharakterizují příkladné aktivity lidské činnosti ve všech sférách. A je to opět historie a společné soužití obyvatel středoevropského prostoru, která do značné míry ovlivnila současnou podobu kulturního projevu. Bez většího váhání tak lze mezi kulturní projevy a rysy zemí Visegrádu zařadit vliv křesťanské tradice a s ní související náboženský a morální vývoj středoevropské společnosti či užívání slovanských jazyků, samozřejmě kromě Maďarska. Ale také vytváření rozličných projektů spolupráce směřujících k rozvoji společnosti, vědy, umění, hospodářství, vzdělání, atd. Visegrádská smlouva posledně jmenované sféry potvrzuje a rozvíjí.
\textbf{Dějiny zemí Visegrádské skupiny a jejich vzájemná provázanost dokazují, že vždy zde byly konkrétní kulturní, historické a politické vazby, které dodnes podporují společné projekty regionální integrace.}
3.4 Visegrádská smlouva
3.4.1 Historické kořeny
Pojmenování společenství je odvozeno od názvu hradu Visegrád v Maďarsku, kde se v roce 1335 sešli polský, český a uherský král (Kazimír III. Veliký, Jan Lucemburský a Karel I. Robert) a dohodli se zde na užší spolupráci v obchodních a politických otázkách. V severomaďarském městě Visegrád se o 656 let později sešli 15. února 1991 zástupci České a Slovenské Federativní Republiky – prezident Václav Havel, Polské republiky – prezident Lech Wałęsa a Maďarské
\textsuperscript{90} BUDIL, Ivo. Podklady pro KFS - Kulturní dějiny Evropy [online]. In: \textit{Ksa.zcu.cz}. 25.1.2007 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z WWW:<http://www.ksa.zcu.cz/studium/podklady-kfs/kde2/KDE1_2_opory/KDE1/>
republiky – premiér József Antall. Výsledkem jednání byl vznik seskupení pod názvem Visegrádská trojka. Svůj současný název získalo až po rozpadu Česko a Slovenské Federativní Republiky 1.1.1993, kdy se oba státy staly samostatnými.\footnote{International Visegrad Fund. About the Visegrad Group [online]. \textit{The Visegrad Group:the Czech republic, Hungary, Poland and Slovakia}. 21.10.2003 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z WWW: <http://visegradgroup.eu/main.php?folderID=858>} Je zřejmé, že takováto forma spolupráce, možnosti společného jednání a utváření nových podmínek kooperace byly možná až po pádu totalitních režimů ve zmíněných státech a nastolení svobodné společnosti, která nebyla limitována příkazy ze SSSR, dlouholetého vůdce a vládce. Rozpad východního bloku a cesta k samostatnosti států byla dána mimojiné i zánikem Varšavské smlouvy, vojenského paktu východu a protipólu NATO. K jejímu zániku došlo deset dní po Visegrádském setkání.
Ke vzniku Visegrádské skupiny přispěl navíc ještě jeden nedoceněný fakt. Tím je vliv a role významných představitelů disidentských kruhů ze všech tří zemí. Právě disidenti, kteří již v době komunismu aktivně spolupracovali, byli v revolučních letech koncem osmdesátých let vyneseni do vysokých politických pozic. Blízkost jejich vzájemných vztahů a kladné přijetí výzvy Václava Havla týkající se vytvoření trilaterální koncepce návratu do Evropy byly de facto prvopočátkem vývoje Visegrádské skupiny.\footnote{LUKÁŠEK, Libor. \textit{Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004}. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 16.}
Konečná dohoda, ke které ve městě Visegrád došlo, obsahovala definice kooperace zmíněných středoevropských zemí při socioekonomické transformaci, přechodu od totalitní k demokratické společnosti.\footnote{International Visegrad Fund. About the Visegrad Group [online]. \textit{The Visegrad Group:the Czech republic, Hungary, Poland and Slovakia}. 21.10.2003 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z WWW: <http://visegradgroup.eu/main.php?folderID=858>} Mezi další podstatné úkoly Visegrádské čtyřky v dalších
letech patřila spolupráce, jejímž cílem byl vstup do Evropské unie. Všechny členské státy k 1. květnu 2004 dosáhly tohoto cíle.
Po vstupu do EU se i nadále rozvíjejí zahraničně-politické aktivity. Státy začaly navíc blíže spolupracovat i s dalšími státy Evropy. S Rakouskem a Slovinskem spolupracují v rámci takzvaného Regionálního partnerství, taktéž s dalšími zeměmi v rámci projektu „V4+“. Na rozdíl od Regionálního partnerství jde u V4+ o otevřený koncept, v rámci kterého se uskutečňují konkrétní projekty s různými zeměmi. Spolupráce probíhá i se zeměmi Beneluxu (Belgie, Nizozemí, Lucembursko) či se Severskou radou (mezinárodní organizace Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédská). Orientace je však zcela logicky zaměřena i na státy, které se v minulosti potýkaly s obdobnými problémy způsobenými dlouholetou nadvládou totalitního režimu. V tomto případě se jedná o země Balkánu – Rumunsko, Bulharsko, země bývalé Jugoslávie, ale i o některé země bývalého SSSR – např. Bělorusko či Ukrajinu.
Rozpad východního bloku motivoval země střední Evropy k nastolení demokracie ve samostatných zemích. Československo, Polsko a Maďarsko se zcela svobodně, přirozeně a nenásilně rozhodly společnými silami nastoupit cestu sociokonomické transformace, a to vytvořením regionální polické integrace s názvem Visegrádská skupina. Hlavním cílem byla příprava pro možný vstup do Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie (EU).
Mimo úspěšné naplnění výše uvedených cílů, se spolupráce orientuje i na další evropské státy, v kapitole Inovativní Visegrád je
---
94 International Visegrad Fund. About the Visegrad Group [online]. The Visegrad Group: the Czech republic, Hungary, Poland and Slovakia. 21.10.2003 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z WWW:<http://visegradgroup.eu/main.php?folderID=858>
95 Tamtéž.
96 WAISOVÁ, Šárka. Regionální integrační procesy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. S. 135.
popsána i společná mimoevropská spolupráce, která nastiňuje další možnosti kooperace. V Evropě se v Regionálním partnerství V4 orientuje především na Rakousko a Slovinsko, v projektu V4+ pak na státy západního Balkánu (státy bývalé Jugoslávie), Rumunsko, Bulharsko, Bělorusko, Ukrajinu, státy Beneluxu či Severské státy.
3.4.2 Deklarace o spolupráci
Tato kapitola je věnována Visegrádské smlouvě jako dokumentu a jeho příslušného obsahu. Státníci Václav Havel, Lech Wałęsa a József Antall tuto Deklaraci o spolupráci České a Slovenské Federativní Republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace podepsali 15. února 1991. Prvním podnětem k regionální spolupráci bylo vystoupení Václava Havla, který se ve svém projevu uskutečněném v lednu 1990 v polském Sejmě prezentoval myšlenku iniciující transformaci střední Evropy.\(^{97}\) Tato politická změna byla doprovázena heslem Návrat do Evropy. V povědomí české veřejné diskuze byla návratem do Evropy myšlena spolupráce s tzv. Západem, jako symbolem blahobytu a stability. Naopak tzv. Východ byl synonymem pro postkomunistické země, které byly postiženy různými problémy, zaostalostí a chudobou. Tedy elementy, které do společenství Evropy nepatří.\(^{98}\)
Na začátku Deklarace je zmíněno původní Bratislavské setkání prezidentů, které se uskutečnilo 9. dubna 1990, a to zejména díky
\(^{97}\) LUKÁŠEK, Libor. *Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004*. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 19.
\(^{98}\) ČERNOCH, Pavel. Česká integrační politika. In: WEIDENHOFFEROVÁ, Iva. *Zahraniční politika ČR*. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004. S. 17.
angažování Václava Havla.\textsuperscript{99} Mimo něj se, se této schůzky zúčastnili dosluhující polský prezident Wojciech Jaruzelski, také dosluhující maďarský prezident Mátyás Szűrös, ministerští předsedové vlád a ministři zahraničních věcí výše zmíněných zemí.\textsuperscript{100} Uvedení zástupci shodně konstatovali, že podobný historický vývoj v období po 2. světové válce stimuluje členské země k plnění následujících cílů, kterými jsou obnovení státní suverenity, demokracie a svobod, likvidace ekonomických, společenských a duchovních pozůstatků totalitního režimu. Dále pak vybudování parlamentní demokracie a moderního právního státu podpořeného dodržováním lidských práv a základních svobod. V neposlední řadě bylo cílem vytváření tržního hospodářství a zapojení do evropského politického, hospodářského, bezpečnostního a právního systému. Splnění výše uvedených bodů (cílů) se předpokládalo na základě společného intenzivního rozvoje spolupráce. Signatáři deklarace dále stvrdili, že národnostní, etnické, náboženské a jazykové menšiny musí mít možnost využívat všechna práva v oblasti politického, sociálního, hospodářského a kulturního života včetně vzdělání. Signatáři byli též přesvědčeni, že nastolená obnova demokratických principů, politické, ekonomické a sociální změny přispějí k tomu, že se členské země V4 v budoucnosti stanou členy celoevropské integrace. To se odehrálo 1. května 2004, kdy se státy Visegrádu staly plnohodnotnými členy Evropské unie.\textsuperscript{101}
Státníci na společném setkání též vyjádřili společnou vůli k plnění následujících úkolů: budování spolupráce a pevnějších vztahů s evropskými institucemi, usilování o bezpečné a nerušené vztahy mezi
\textsuperscript{99} Gančarčíková, Ida. Visegrád (1) - Střední Evropa a spolupráce [online]. In: E-polis.cz. 1. březen 2007 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/print.php?id=186>
\textsuperscript{100} LUKÁŠEK, Libor. Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 25.
\textsuperscript{101} Česká republika, Slovenská republika, Polská republika, Maďarská republika. Deklarace o spolupráci České a Slovenské Republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace. In: Visegrad Declaration. 1991. Dostupné také z WWW: <http://visegradgroup.eu/main.php?folderID=1014>
občany států, institucemi států, církvemi a společenskými organizacemi, rozvíjení hospodářské spolupráce na tržním základě podporující volný pohyb kapitálu a pracovních sil, podpora spolupráce mezi podniky a zahraniční kapitálové investice, která podpoří hospodářskou efektivitu, rozvoj dopravní infrastruktury, která by podpořila vzájemné spojení, ale i spojení s ostatními částmi Evropy, zvláště pak ve směru sever-jih, rozvoj telekomunikační sítě, vytvoření podmínek umožňujících výměnu informací, tiskovin, kulturních statků a hodnot a zajištění práv národnostních menšin na území členského státu.\(^{102}\)
Samozřejmostí spolupráce Visegrádské skupiny je skutečnost, že se členské státy nesnaží vytvářet mocenský pakt a nemají v úmyslu žádným způsobem narušovat či omezovat okolní státy. Účastníci se dohodli, že spolupráce bude uskutečňována prostřednictvím schůzí, setkání, konzultací na různých úrovních a různými formami. Schází se tak prezidenti, premiéři, ministři příslušných resortů, experti, apod. Jediná instituce je Mezinárodní visegrádský fond založený v roce 2000 se sídlem v Bratislavě, který podporuje projekty prohlubující spolupráci. Jedná se o kulturní aktivity, vědecké projekty, výměny mládeže, apod.\(^{103}\)
Na závěr dodám, že každoročně rotuje mezi členy skupiny předsednictví platné vždy od 1. července do 30. června následujícího roku, které se opakuje v následujícím pořadí: Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko. V současnosti (2012/2013) je předsednictví s mottem Integrace a soudržnost v rukou Polské republiky. V samostatné kapitole se věnuji zhodnocení předcházejícího předsednictví České republiky,
\(^{102}\) Česká republika, Slovenská republika, Polská republika, Maďarská republika. Deklarace o spolupráci České a Slovenské Republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace. In: Visegrad Declaration. 1991. Dostupné také z WWW: <http://visegradgroup.eu/main.php?folderID=1014>
\(^{103}\) HOŘEJSOVÁ, Tereza. Visegrád a Pobaltí – jsou tyto regiony srovnatelné? [online]. In: Visegrád EU portál. 30.11.1999 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z WWW:<http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/clanek/visegrd-a-pobalt--jsou-tyto-regiony-srovnateln-komparace-dvo>
která se maximálně snažila o prohloubení středoevropské spolupráce v rámci projektu Inovativní Visegrád.\textsuperscript{104} Důvodem je jednak ukázka samotné činnosti a náplně práce předsedajícího státu, ale také přiblížení aktuálně řešených úkolů spolupráce.
\textbf{Kapitola věnovaná Deklaraci o spolupráci Visegrádské skupiny dokazuje, že jednotlivé země se ke stvrzení spolupráce rozhodly zcela svobodně a nenásilně. Podpisem též souhlasí s tím, že budoucí spolupráce bude vedena v souladu s dodržováním všech práv a svobod náležících do demokratického režimu.}
Spolupráce je posilována pravidelnými setkáváními především na nejvyšší úrovni, a to prezidenty, premiery či příslušnými ministry. Navíc každoročně rotuje mezi členskými zeměmi předsednictví platné vždy od začátku července do konce června následujícího roku. Jedinou institucí V4 je tzv. Mezinárodní visegrádský fond založený roku 2000 se sídlem v Bratislavě podporující různé kulturní aktivity, vědecké projekty, výměny mládeže, apod.
3.4.3 Visegrádská skupina a cesta do EU a NATO
Jak již bylo zmíněno, cílem Visegrádské čtyřky byla mimojiné spolupráce při nasměrování členských zemí do Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Očekávání však byla jiná. Předpokládalo se, že samotné sbližení států na regionální úrovni je potřebné, a to i bez toho, zda se státy stanou dalšími členy EU. Určitý tlak k vytvoření integrace na regionálním základu byl vyvíjen ze strany USA. Důvod byl jasný. Výstavba hráze vůči případným mocenským
\textsuperscript{104} Česká republika, Slovenská republika, Polská republika, Maďarská republika. Deklarace o spolupráci České a Slovenské Republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace. In: \textit{Visegrad Declaration}. 1991. Dostupné také z WWW: <http://visegradgroup.eu/main.php?folderID=1014>.
snahám Ruska.\textsuperscript{105} Přes počáteční nadšení a veškerou iniciativu, např. ze strany tehdejšího prezidenta Václava Havla, došlo roku 1992 k ochlazení spolupráce. Důvody lze hledat v následujících faktorech:
Ten první můžeme vidět v kritice Visegrádu ze strany tehdejšího vítěze voleb do České národní rady. Tehdy se jednalo o ODS a jejího předsedu Václava Klause, velkého kritika Visegrádské spolupráce. 6. května 1992 se konal v Praze summit V4, který byl využit jako prostor pro kritiku právě ze strany ODS.\textsuperscript{106} Občanští demokraté se kriticky vyjadřovali k aktivitě a charakteru československé diplomacie, která se vyznačovala neexistencí jednoznačné politiky vůči Západu a Československo bylo tak vtahováno do problémů nestabilní východní a jihovýchodní Evropy. Prioritou pro ně byla integrace Československa se západní Evropou a taktéž její vstup do NATO.\textsuperscript{107}
Druhým důvodem, který ovlivnil úpadek spolupráce, byl rozpad Československa v roce 1993. Namísto posilování vztahů uvnitř regionální integrace došlo k tomu, že nově vzniklé státy se snažily co nejvíce posilovat svou vlastní suverenitu. Česká republika se geopoliticky posunula více na západ, což se projevilo i v její zahraniční politice. Navíc se zvýraznily mezistátní problémy vzniklé již v před založením Visegrádu. Jedná se zejména o dodnes nevyřešený spor okolo stavby a financování vodního díla Gabčíkovo – Nagymaros, který trvá již od roku 1989. Původně šlo o spor mezi Československem a Maďarskem, po rozpadu republik mezi Slovenskem a Maďarskem.\textsuperscript{108} Dalším závažným problémem bylo porušení principů Deklarace Visegrádské skupiny mezi Slovenskem
\textsuperscript{105} NOVÁK, Tomáš. Možnosti visegrádské spolupráce v EU [online]. In: Visegrád EU portál. 11.11.2003 [cit. 2012-10-06]. Dostupné z WWW:<http://www.euractiv.sk/rozsirovanie/analyza/moznosti-visegradske-spoluprace-v-eu>
\textsuperscript{106} Tamtéž.
\textsuperscript{107} VYKOUKAL, Jiří. Visegrád –možnosti a meze středoevropské spolupráce. Praha: Dokořán, 2003. S. 133.
\textsuperscript{108} VYKOUKAL, Jiří. Visegrád –možnosti a meze středoevropské spolupráce. Praha: Dokořán, 2003. S. 142.
a Maďarskem. Začalo se projevovat napětí mezi etnickými menšinami a byla přijímána rozporuplná rozhodnutí.\textsuperscript{109} Na summitu V4, který se konal v listopadu 2010 v Karlových Varech se debatovalo právě na téma problematiky národnostních menšin.\textsuperscript{110} Výsledkem tohoto jednání poté bylo, že země Visegrádské čtyřky považují za klíčové řešit problematiku Romů, která se týká zejména České a Slovenské republiky. Dle slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče nelze tento problém zúžit právě na dva státy, ale je nutné tuto otázku otevřít v rámci celé Evropské unie.\textsuperscript{111}
Třetí faktor, který byl příčinou útlumu, bylo paradoxně přesvědčení vůdčích osobností – politiků, že budování spolupráce na regionální úrovni zbytečně zpomaluje možnosti jednotlivých členů při jejich začleňování do NATO a EU. Václav Klaus a členové jeho vlády byli přesvědčeni o české výjimečnosti a netajili se přesvědčením, že Česká republika splní požadovaná kriteria nejdříve a bude tak jako první schopna připojit se k oběma klíčovým uskupením.\textsuperscript{112} Polský prezident Lech Wałęsa kontroval sdělením, že se Visegrád může obejít i bez Česka, pokud nemá o spolupráci zájem.\textsuperscript{113}
Dalším důvodem oslabování role politické integrace Visegrádské skupiny byla, s výjimkou Polska, preference spolupráce v rámci ekonomické platformy CEFTA.
\textsuperscript{109} NOVÁK, Tomáš. Možnosti visegrádské spolupráce v EU [online]. In: Visegrád EU portál. 11.11.2003 [cit. 2012-10-06]. Dostupné z WWW:<http://www.euractiv.sk/rozsirovanie/analiza/moznosti-visegradske-spoluprace-v-eu>
\textsuperscript{110} Novinky.cz. Visegrádská čtyřka ve Varech dohodla podporu Polsku a Maďarsku v čele EU [online]. Novinky.cz. 5.11.2010 [cit. 2012-11-27]. Dostupné z WWW:<http://www.novinky.cz/domaci/216097-visegradska-ctyrka-ve-varech-dohodla-podporu-polsku-a-madarsku-v-cele-eu.html>
\textsuperscript{111} Novinky.cz. Země Visegrádu se chtějí zaměřit na energetiku a problematiku Romů [online]. Novinky.cz. 5.11.2010 [cit. 2010-11-27]. Dostupné z WWW:<http://www.novinky.cz/domaci/216116-zeme-visegradu-se-chteji-zamerit-na-energetiku-a-problematiku-romu.html>
\textsuperscript{112} VYKOUKAL, Jiří. Visegrád – možnosti a meze středoevropské spolupráce. Praha: Dokořán, 2003. S. 143.
\textsuperscript{113} Tamtéž, s. 144.
Země nedodržovaly vždy jednotný přístup. Zejména v letech 1993 – 1995 se projevila značná neochota jednotlivých zemí rozvíjet vzájemné vztahy. Česká republika a Maďarská republika se snažily dostat do struktur EU a NATO na individuální bázi z důvodu přesvědčení o nejlepší ekonomické připravenosti. Kromě Polska státy podporovaly spíše spolupráci v rámci CEFTA. Byla utlumena bezpečnostní spolupráce a sníženy tak ambice pro vstup do NATO. Jednotlivé země samostatně usilovaly o zajištění vlastní mezinárodní pozice.\(^{114}\) Vstupní očekávání tak byla v tomto období na výstupu značně pozměněna.
V roce 1995 se objevily první pokusy o obnovu zaniklé spolupráce, a to ze strany Maďarska a Polska. Česko bylo zpočátku proti resuscitaci Visegrádu, ale poté, co se začalo Maďarsko s Polskem příliš sbližovat a navíc bylo přizváno i Slovensko, muselo změnit postoj a zvýšit diplomatické zájmy v prostoru středoevropského regionu. Snažilo se proto především navázat nadstandardní vztahy s Polskem. V letech 1995 – 1996 se scházeli premiéři těchto zemí Václav Klaus a Józef Oleksy společně s ministry zahraničních věcí a obrany. Na schůzích byly diskutovány zejména otázky týkající se bezpečnostní oblasti, koordinace společných kroků při modernizaci výstroje a výzbroje armády z důvodu předpokládaného vstupu do složek NATO.\(^{115}\) Od roku 1997 se k diskuzím připojilo i Maďarsko, které bylo do jisté míry ovlivněno i krizí a válečným konfliktem v bývalé Jugoslávii a hledalo kooperaci zajišťující bezpečnostně politickou stabilitu.\(^{116}\) Společné úsilí bylo navíc podpořeno formálním pozváním NATO 8. července 1997 adresované Česku, Polsku
\(^{114}\) LUKÁŠEK, Libor. *Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004*. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 61.
\(^{115}\) Tamtéž, s. 62.
\(^{116}\) Tamtéž, s. 18.
a Maďarsku.\textsuperscript{117} K samotnému přijetí zmíněných států do Severoatlantické aliance došlo 12. března 1999. Situace Slovenska byla v této době problematická, viz níže.
V České republice se na konci roku 1997 udála ještě jedna důležitá okolnost. Padá vláda Václava Klause. Nový ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý ve vládě Josefa Tošovského se vyjádřil pro nutnost posilování středoevropské spolupráce, byť z pragmatických důvodů. Po předčasných volbách v roce 1998, kdy se k moci dostali sociální demokraté díky opoziční smlouvě s občanskými demokraty, došlo k dalšímu posunu ve spolupráci středoevropských zemí. Ve vládním prohlášení se ČSSD zavázala koordinovat společně s Maďarskem a Polskem přípravu na vstup do NATO a EU. Do Evropské unie byly státy V4 přijaty k 1. květnu 2004, do Severoatlantické aliance byly přijaty 12. března 1999. Slovensko bylo v tomto období v marginální roli, neboť mezi lety 1994 – 1998 řešilo trochu jinou otázku. V zemi vládl třetí kabinet Vladimíra Mečiara. Absence shody mezi prioritami mezinárodní politiky a národních zájmů, nevyspělost slovenských zahraničně-politických elit vedly k oslabování slovenských ambicí.\textsuperscript{118} Udivující politická rozhodnutí Vladimíra Mečiara, mezi jehož „perly“ patřilo např. vyjádření, že by Češi neměli zapomínat na to, že všechny ropovody vedou přes území Slovenska, a že v případě přerušení dodávky české zásoby nevydrží déle než deset dní, dále jeho často citovaná spojitost s únosem prezidentova syna Michala Kováče ml., protiústavní odebrání poslaneckého mandátu Františku Gauliederovi, nedemokratické jednání politické strany Vladimíra Mečiara HZDS byly impulzy, které zapřičinili pochybnosti Západu o vyspělosti a připravenosti Slovenska pro vstup do evropských integračních procesů. Aby si Vladimír Mečiar zachoval tvář, uspořádal
\textsuperscript{117} LUKÁŠEK, Libor. \textit{Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004}. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 62.
\textsuperscript{118} VYKOUKAL, Jiří. \textit{Visegrád – možnosti a meze středoevropské spolupráce}. Praha: Dokořán, 2003. S. 237.
v roce 1996 referendum, zda jsou občané pro vstup do NATO. Navíc byly k dotazu přidány dvě další otázky týkající se rozmístění jaderných zbraní a vojenských základen na Slovensku. Toto se však nezakládalo na reálných plánech NATO. Referendum bylo však nakonec zmařeno ministrem vnitra Gustávem Krajči. I tento krok byl v zahraničí vnímán s určitými rozpaky. Vyhrocená situace došla tak daleko, že v roce 1997 bylo doporučeno členským zemím EU zahájit vstupní jednání se skupinou šesti nových kandidátských zemí, tj. s Českom, Maďarskem, Polskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem. Slovensko, které i přesto, že bylo několikrát důrazně upozorněno na nedodržování politických kritérií, nebylo nakonec uznáno za vhodné k zahájení jednání o členství v EU. Negativní stanovisko k možnosti vstupních jednání vystavilo pro Slovensko taktéž NATO.\textsuperscript{119} Až nové volby v roce 1998 znamenaly politický průlom. Nová vládní koalice představovala změnu charakteru zahraniční politiky. K radosti zahraničí a občanů Slovenské republiky byla oživena spolupráce Visegrádské čtyřky.\textsuperscript{120} Členské státy viděly před sebou další možné cíle, kterých společnými silami mohly dosáhnout snadněji. Mezi ně patřilo jednak začlenění Slovenska do aliance NATO, ale též cesta k začlenění do Schengenské dohody, umožňující například volný pohyb osob.\textsuperscript{121} V listopadu 2002 bylo Slovensko přizváno ke vstupním jednáním do NATO, jehož členem se stalo 29. března 2004.
\textbf{Mezivládní spolupráce Visegrádské čtyřky byla založena především na vzájemné podpoře politické a bezpečnostní sféry. Další}
\textsuperscript{119} ČERNOCH, Pavel. Česká integrační politika. In: WEIDENHOFFEROVÁ, Iva. \textit{Zahraniční politika ČR}. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004. S. 22.
\textsuperscript{120} NOVÁKOVÁ, Martina. Analýzy zahraniční politiky Slovenské republiky 1994 - 1998 [online]. In: E-polis.cz. 18. březen 2008 [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW:<http://www.e-polis.cz/print.php?id=248>
\textsuperscript{121} NOVÁK, Tomáš. Možnosti visegrádské spolupráce v EU [online]. In: Visegrád EU portál. 11.11.2003 [cit. 2012-10-06]. Dostupné z WWW:<http://www.euractiv.sk/rozsirovanie/analyza/moznosti-visegradske-spoluprace-v-eu>
důležitý faktor - ekonomický, se projevil především ve spolupráci uskutečněné prostřednictvím organizace CEFTA. Vstupem do Evropské unie byly uspokojeny dílčí cíle spolupráce, zejména politické a ekonomické. Naopak vstup do NATO zajistil pocit bezpečí pro státy, které byly v minulosti součástí Varšavské smlouvy, vojenského paktu východního bloku. Celkově tak byla zabezpečena ekonomická, bezpečnostní, politická a právní stabilita.
Znovu musím poznamenat, že přístup ke spolupráci Visegrádu nebyl vždy ideální. Když se podařilo překonat krizi z let 1992 – 1995, objevil se další závažný problém, tentokrát v podobě Slovenské vládnoucí garnitury. Třetí kabinet Vladimíra Mečiara, působící v letech 1994 – 1998, udivoval domácí a mezinárodní pozorovatele svými rozporuplnými, udivujícími a nevyráznými rozhodnutími nejen v domácí, ale též v mezinárodní politice. Po pádu této vlády a nových volbách došlo na Slovensku k radikální změně. Ukázala se regionální soudržnost, když se Česko, Polsko a Maďarsko společně vyslovily pro pomoc Slovensku ohledně přijetí do NATO, kam původně ze zmíněných důvodů nebylo přijato. I tento cíl se podařilo naplnit a Slovensko bylo začleněno do NATO v březnu 2004, tedy přibližně pět let po ostatních zemích Visegrádu.
3.4.4 Možnosti a meze visegrádské spolupráce
Pro dosažení cíle v podobě vstupu do Evropské unie se nabízela otázka způsobu koordinace společných kroků spolupráce. Tím nejdůležitějším byla hospodářská transformace v jednotlivých zemích, byť každý stát měl rozdílnou představu o tom, jak nejlépe hospodářské
reformy dosáhnout.\textsuperscript{122} Ukázalo se, že velké geopolitické plány mohou být ohroženy malichernostmi. Například mezi lety 2001 – 2002 se Polsko dostalo do sporu s Maďarskem ohledně cen za zemědělskou produkci na trhu CEFTA.\textsuperscript{123}
Dalším ožehavým tématem jsou česko-rakousko-německé diskuze ohledně Benešových dekretů týkajících se poválečného odsunu německých obyvatel.\textsuperscript{124} Premiér Maďarska Viktor Orbán počátkem roku 2002 označil v Evropském parlamentu Benešovy dekrety za něco, co naprosto odporuje právnímu řádu a pravidlům Evropské unie. Po přijetí států Visegrádu do EU tyto právní přežitky ze špatného historického období, dle jeho názoru, odumřou a upadnou v prach, stejně jako systém, který je vytvořil.\textsuperscript{125} Vnitřní rozkol V4 nastal navíc v otázce výkladu 1. a 2. světové války. Polsko, Česko a Slovensko mají opačný postoj než Maďarsko, které bylo dříve součástí Rakouska-Uherska. Spolupráce Visegrádu byla negativně poznamenána též přijetím zákona v Maďarsku, který se týkal Maďarů žijících v sousedních zemích, kteří nemají maďarské státní občanství. Zákon jim zaručoval různé výhody a podporu například při přístupu ke vzdělání, zdravotnictví či kultuře.\textsuperscript{126} Tento problém se však ukázal větším, než v počátku vypadal. Od 1. ledna 2011 nabyl v Maďarsku účinnost další zákon, opět ze strany Viktora Orbána a jeho vládnoucí strany Fidesz, který umožňuje zahraničním Maďarům, získat vedle dosavadního občanství i občanství maďarské. Zatímco v Rumunsku či Srbsku se tato akce setkala s velkým zájmem,
\textsuperscript{122} NOVÁK, Tomáš. Možnosti visegrádské spolupráce v EU [online]. In: Visegrád EU portál. 11.11.2003 [cit. 2012-10-06]. Dostupné z WWW:<http://www.euractiv.sk/rozsirovanie/analyza/moznosti-visegradske-spoluprace-v-eu>
\textsuperscript{123} CEFTA – Středoevropská zóna volného obchodu, spolupráce se zakládala na odstranění překážek v obchodu, které se podařilo zmírnit snížením cel a kvót. Státy V4 byly členy do 1.5.2004, tedy data vstupu do EU. Dnes jsou členy především státy bývalé Jugoslávie.
\textsuperscript{124} Gančarčíková, Ida. Visegrád (2) – Postoje státu k V4 a paralely [online]. In: E-polis.cz. 11. březen 2007 [cit. 2012-11-30]. Dostupné na:<http://www.e-polis.cz/print.php?id=186>
\textsuperscript{125} LUKÁŠEK, Libor. Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 73.
\textsuperscript{126} Tamtéž, s. 73.
na Slovensku až tak velký zájem nebyl. Důvodem, který do jisté míry přiostřil už tak dost napjaté maďarsko – slovenské vztahy, bylo přijetí kontrazákona navrženého vládnoucí stranou Smer – SD Roberta Fica, podle kterého každý Slovák, který přijme občanství jiného státu, ztrácí slovenskou státní příslušnost.\(^{127}\) Objevují se názory, že přijetí maďarského zákona na podporu jejich etnických menšin je důsledkem toho, že se Maďaři nesmířili s výsledky poválečných mírových konferencí a cestou schvalování rozporuplných zákonů se snaží spojit všechny obyvatele maďarské národnosti.\(^{128}\)
Bylo nezbytně nutné najít řešení pro společné uplatňování zájmů. Pokud by se nepodařilo do budoucnosti vystupovat jednotně, není možné počítat s tím, že země Visegrádu budou schopny se přiblížit úrovni rozvinutých zemí Evropské unie a být konkurenceschopné. Od roku 1998 došlo k výrazné změně ve fungování Visegrádské skupiny. Již jsem zmínil změny ve vládách v Česku a na Slovensku, nicméně výměna politických reprezentací proběhla ve všech členských zemích. To bylo velkým přínosem, neboť nové vlády byly pozitivně nakloněny myšlence obnovení spolupráce a dokázaly jasně definovat obsah této spolupráce. Tím bylo v první řadě dokončení jednání týkající se vstupu do NATO a EU. Ale změnila se též institucionální podoba V4. Ustanovil se nový mechanismus jednání vrcholných představitelů, který předpokládal konání summitů prezidentů nejméně jedenkrát ročně a premiérů nejméně dvakrát ročně. Na základě principu rotace se zavedl roční předsednický mandát, který vždy trvá od 1. července do 30. června následujícího roku.\(^{129}\) Na summitu, který se konal 14. května 1999 v Bratislavě, byly premiéry Visegrádské
\(^{127}\) HÁJEK, Adam. Budapešť vábí krajánky, slovenští Maďaři ale o dvoji občanství nestojí [online]. In: Idnes.cz. 11.1.2011 [cit. 30.1.2013]. Dostupné z WWW:<http://zpravy.idnes.cz/budapest-vabi-krajanky-slovensti-madari-ale-o-dvoji-obcanstvi-nestoji-1e4-/zahraniční.aspx?c=A110110_171137_zahraniční_aha>
\(^{128}\) LUKÁŠEK, Libor. Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 73.
\(^{129}\) Tamtéž, s. 79.
čtyřky definovány základní body obnovené spolupráce. Z tohoto důvodu byl přijat dokument s názvem Obsah visegrádské spolupráce. Jako klíčové oblasti kooperace byly zařazeny vztahy v zahraniční politice, podpořené pravidelnými setkáními a konzultacemi odborníků v obranné, bezpečnostní či zahraniční politice, dále pak vnitřní záležitosti týkající se ochrany státních hranic a kontroly imigrace, obchodu a distribuce drog, zbraní, organizovaného zločinu a terorismu. Do oblastí spolupráce byly též zahrnuty školství, kultura, společenské jevy, mládež, sport, podpora vědy a technologického rozvoje, ochrana životního prostředí, rozvoj infrastruktury a přeshraniční spolupráce.\(^{130}\)
V roce 2000 je navíc založen Mezinárodní visegrádský fond, který se zaměřuje na projekty v oblasti vzdělání, vědy a výzkumu a podporuje spolupráci v oblasti sociální, kulturní či cestovního ruchu.\(^{131}\)
Představitelé států Visegrádu se však nechtěli omezit na formu spolupráce, která by měla skončit po přijetí do EU a NATO. Plně si uvědomovali, že pokračování spolupráce je žádoucí a má svou náplň a smysl. Na summitu premiérů, který proběhl 12. května 2004 v Kroměříži, byly proto přijaty dva důležité dokumenty definující budoucí směřování politické regionální integrace. Prvním byla Kroměřížská deklarace předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny a druhým Obsah budoucí visegrádské spolupráce. Oba dva přitom plně respektují původní myšlenky Visegrádské skupiny a přikláňají se k jeho historickému odkazu.\(^{132}\) Stejně jako předsedové vlád, tak i prezidenti se shodli na tom, že je smysluplné pokračovat ve společné spolupráci i po vstupu do EU. Zmínil jsem již postoj Václava Klause vůči Visegrádské skupině, který se v devadesátých letech vyjadřoval vůči ní kriticky a označoval ji jako umělé
\(^{130}\) LUKÁŠEK, Libor. *Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004*. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 83.
\(^{131}\) Tamtéž, s. 79.
\(^{132}\) Tamtéž, s. 91.
a nepotřebné seskupení, jehož institucionalizace je zcela zbytečná a neefektivní. V roce 2004 již jako prezident České republiky svůj názor částečně pozměnil, neboť tvrdil, že země Visegrádu považoval vždy za velmi blízké, ale nesouhlasil s obsahovou náplní. Proto upřednostňoval takovou, jakou měla CEFTA. Další spolupráci Visegrádu viděl například v budování schengenského systému ochrany vnějších hranic EU, protože až na Českou republiku jsou to právě státy Visegrádu, které tvoří vnější hranici EU. Tehdejší polský prezident Aleksandr Kwasniewski se vyjádřil, že dosavadní spolupráce urychlila mnohé procesy, což pomohlo všem zúčastněným zemím. Novou vizi rozšiřování EU nastínil tehdejší prezident Slovenska Rudolf Schuster. Domníval se, že by visegrádské země měly pomoci Ukrajině a dalším zemím východní a jihovýchodní Evropy s integrací do Evropské unie.\textsuperscript{133} S odstupem času musím podotknout, že v případě Rumunska, Bulharska a s největší pravděpodobností brzy i Chorvatska se vstup do EU uskutečnil. O reálných ambicích aktuálně spíše prorusky orientované Ukrajiny však musím pochybovat.
\begin{quote}
Obsah této kapitoly opět připomněl, že spolupráce V4 byla mnohdy poškozována různorodými postoji představitelů členských zemí. I přesto je nutno vyzdvihnout fakt, že toto regionální integrační uskupení s přibývajícími lety dospívá a klady začínají převyšovat nad zápory, které snad již patří minulosti.
Spolupráce je pravidelně posilována formou pravidelných summitů vrcholných představitelů (prezidentů, premiérů, ministrů), ale také setkáními a konzultacemi příslušných odborníků v obranné, bezpečnostní či mezinárodní politice. V rámci sektorové politiky se na mezinárodní úrovni dostává významné podpory např. školství, kultuře, sportu, ochraně
\end{quote}
\textsuperscript{133} LUKÁŠEK, Libor. Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 95.
životního prostředí, rozvoji infrastruktury.
V roce 2000 byl navíc založen Mezinárodní Visegrádský fond se sídlem v Bratislavě, který podporuje projekty v oblasti sociální, kulturní, cestovního ruchu, vědy, vzdělání, výzkumu, apod.
3.4.5 Inovativní Visegrád
Snaha o optimalizaci spolupráce v organizaci novými metodami se projevila v programu pod názvem Inovativní Visegrád. Jedná se o program českého předsednictví ve Visegrádské skupině, které probíhalo od 1. července 2011 do 30. června 2012. Toto předsednictví vycházelo z nutnosti regenerace spolupráce členských států v oblasti společné vnitroregionální politiky zaměřené i na mezinárodní politické vztahy. Program, jehož stručný obsah je popsán níže, byl prezentován 11. července 2011 v Budapešti.\(^{134}\)
Vzhledem k tomu, že Česká republika chtěla během předsednictví dosáhnout při svých aktivitách zcela praktických a hmatatelných výsledků v klíčových tématech spolupráce, vycházela z následujících premis: země Visegrádu jsou respektované a konkurenceschopné společenství zemí; jsou inovativním a efektivním partnerem v rámci evropských a euroatlantických struktur, regionálních uskupení a mezinárodních organizací. Společná jednání budou konkrétní, praktická, viditelná a pochopitelná. V oblasti zahraniční politiky se soustředí na evropskou agendu s důrazem na podporu předsednictví Polska v čele EU (červenec 2011 – prosinec 2011). Významnými tématy jsou energetika a koordinace společných postojů vůči EU, zejména pak společný postup k prosazování společné evropské vnější energetické politiky a spolupráce v oblasti trvale
\(^{134}\) Ministerstvo zahraničních věcí. Předsednictví V4 [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 20.06.2011 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/predsednictvi_v4>
udržitelné energetiky. Česká republika hodlá též obnovit debatu na evropské úrovni v souvislosti s plynem - projekt jižního koridoru, kdy je kladen důraz na využívání zdrojů z kaspické oblasti. Otevření diskuze se týká i budoucnosti ropovodu Družba a nastavení nového alternativního schématu distribuce ropy. Obecně Česká republika bude podporovat další rozvoj severojižních propojení.\(^{135}\)
České předsednictví bude i nadále pokračovat ve spolupráci zemí v rámci skupiny V4+ se třetími zeměmi a dalšími regionálními uskupením tak, aby spolupráce přinesla praktický a hmatatelný prospěch jak dané zemi, tak zemím V4, a zároveň aby mohla být podpořena konkrétními projekty. Předsednictví taktéž počítá s posilováním stability a soudržnosti ve střední Evropě, kterých hodlá dosáhnout cílenou spoluprací mezi občany, nevládními organizacemi, podnikatelskými subjekty a dalšími aktéry. Kromě zahraniční politiky bude kladen důraz na rozšiřování spolupráce v oblasti sektorových politik. Česká republika si jako jednu z priorit předsednictví klade i podporu platformy Evropské paměti a svědomí, a to z iniciativy Ústavu pro studium totalitních režimů. Sdružující instituce a organizace se budou zabývat ukončením totalitní minulosti a díky zkušenostem v socioekonomické transformaci mohou státy V4 předávat zkušenosti ostatním státům Evropy, které na cestu k demokracii nastoupily později.\(^{136}\)
### 220.127.116.11 Výsledky českého předsednictví
Obsahem této kapitoly je prezentace hmatatelných výsledků českého předsednictví v letech 2011 - 2012. Vzhledem k jejich poměrně vysokému počtu přiblížím nejpodstatnější z nich. Jako první z nich je třeba
---
\(^{135}\) International Visegrad Fund. Inovativní Visegrád – program českého předsednictví [online]. The Visegrad Group:the Czech republic, Hungary, Poland and Slovakia. 21.6.2011 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z WWW:< http://www.visegradgroup.eu/2011-2012-czech>
\(^{136}\) Tamtéž.
zmínit posílení partnerství mezi Visegrádskou skupinou a Skupinou Světové banky v oblasti rozvojové pomoci a konkrétní investiční příležitosti pro soukromé sektory. Z tohoto důvodu se 21. března 2012 uskutečnila konference za účasti zástupců Světové banky, Institutu Světové banky, Mezinárodní finanční korporace a rakouských finančních institucí. Diskutovány byly možnosti kooperace v oblasti rozvojové pomoci a účasti podnikatelského sektoru na aktivitách Mezinárodní finanční korporace. Investiční příležitosti pro podnikatele se nabízejí především v sektorech infrastruktury, energetiky a strojirenství.\(^{137}\)
Dalším úspěšným počinem je spuštění nového programu Mezinárodního visegrádského fondu s názvem Východní partnerství, v jehož rámci probíhala otevřená jednání s Arménii, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzíí, Moldavskem a Ukrajinou. Tento nový program napomáhá transformaci a spolupráci s Evropskou unií. Jeho cílem je podpora projektů a stipendií v zemích Východního partnerství se zaměřením na prosazování demokratizace, společenské a ekonomické transformace, regionální spolupráce a občanské společnosti. Pro rozjezd programu je počítáno s dotací 1,5 milionu EUR, finanční podporu přislíbilo též Nizozemí a Japonsko. Úspěch tohoto projektu pod hlavičkou Mezinárodního visegrádského fondu se následně projevil v návrhu založení obdobného fondu fungujícího na stejných zásadách a principech, a to západobalkánského. Návrh se setkal s pozitivním ohlasem a v současnosti probíhají rozhovory mezi Mezinárodním visegrádským fondem a zeměmi západního Balkánu.\(^{138}\)
Dalším výsledkem spolupráce v době českého předsednictví byla dohoda o vytvoření společného uskupení Battle Group, tedy společného
\(^{137}\) Ministerstvo zahraničních věcí. Zpráva o českém předsednictví [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: 31.08.2012 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/visegrad/predsednictvi_ve_4/zprava_o_ceske_predsednictvi_ve.html>
\(^{138}\) Tamtéž.
bojového seskupení, které bude ustaveno v roce 2016. Definitivní posvěcení projektu proběhlo na společné schůzi ministrů obrany V4 konané 4. května 2012 v Litoměřicích, městě, které je neodmyslitelně spojeno s přítomností ženijního vojska.\textsuperscript{139} Nově vytvořené bojové uskupení povede Polsko a celkový počet vojáků, které vyčlení jednotlivé armády členských zemí, se bude pohybovat okolo tří tisíc. Před zmíněným ustavením proběhně v průběhu roku 2015 vojenské cvičení této jednotky. Zjistí se tak, jestli je skutečně připravena. Od této formy spolupráce si navíc V4 slibuje, že v budoucnu bude možné společně postupovat při pořizování vojenské techniky a výzbroje, která by mohla přinést především snížení nákladů.\textsuperscript{140} Další bezpečnostní aktivitou Visegrádské skupiny v roce 2012 byla deklarace Responsibility for a Strong NATO, tedy vyjádření odpovědnosti zemí V4 ve vztahu k implementaci Strategické koncepce NATO. Deklarace byla prezentována ministry zahraničí a obrany Visegrádu na zasedání NATO v Bruselu dne 18. dubna 2012. Cílem této deklarace bylo upozornit na skutečnost, že státy Visegrádské skupiny jsou připraveny k tomu, aby aktivně přispívaly k zajištění kolektivní bezpečnosti a spolupracovaly při zajištění mezinárodní bezpečnosti.\textsuperscript{141}
Rezort dopravy vykazoval díky kvalitní komunikaci významné výsledky spolupráce. Ta je prezentována především revizí dopravní sítě
\textsuperscript{139} Ministerstvo zahraničních věcí. Zpráva o českém předsednictví [online]. \textit{Ministerstvo zahraničních věcí České republiky}. 31.08.2012 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahraniční_vztahy/multilaterální_spoluprace/visegrad/predsednictvi_v_4/zprava_o_ceske_mpredsednictvi_ve.html>.
\textsuperscript{140} Ministerstvo obrany České republiky. Ministrů obrany Visegrádské čtyřky schválili vznik společného bojového uskupení [online]. 04.05.2012 [cit. 04.12.2012]. \textit{Ministerstvo obrany ČR}. Dostupné z WWW: <http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministri-obrany-visegradske-ctyrky-schvalili-vznik-spolecneho-bojoveho-uskupeni-68217/>.
\textsuperscript{141} Ministerstvo obrany České republiky. Ministrů zahraničí a obrany V4 představili společnou deklaraci [online]. 18.04.2012 [cit. 04.12.2012]. \textit{Ministerstvo obrany ČR}. Dostupné z WWW: <http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministri-zahraničí-a-obrany-zemi-v4-predstavili-spolecnou-deklaraci-67533/>.
TEN-T\textsuperscript{142} a jejího financování. Dne 20. března 2012 se za účasti ministrů dopravy států V4 a Slovinska, Rumunska, Bulharska, Litvy, Lotyšska a Estonska uskutečnila konference, na které byl vytvořen Nástroj pro propojení Evropy – CEF (Central Europe Facility), od kterého se očekává pomoc právě v otázce financování sítě.\textsuperscript{143} Jeho prostřednictvím by měly být poskytnuty investice v hodnotě 50 miliard EUR, které by měly pomoci ke zlepšení stavu nejen evropských dopravních a energetických sítí, ale také digitálních sítí informačních a telekomunikačních technologií.\textsuperscript{144}
Výše uvedené výsledky spolupráce by nevznikly bez uzavírání různých smluv a dohod, které byly projednávány během schůzí na nejvyšší úrovni. Z tohoto důvodu proběhl summit prezidentů zemí V4 ve dnech 7. – 8. října 2011, který se mimořádně konal nikoliv v České republice, ale symbolicky v maďarském Visegrádu, a to při příležitosti dvacátého výročí vzniku Visegrádské skupiny. Ve dnech 15. – 16. září se tentokrát již v Praze uskutečnila pravidelná Konference předsedů parlamentů Visegrádské skupiny. Na vládní úrovni byly významnými událostmi dva summity premiérů, z nichž první se konal 14. října 2011 a druhý 22. června 2012, ale též summity ministrů zahraničních věcí V4 konané 7. října 2011 a 19. dubna 2012. Dále pak proběhla celá škála akcí, které byly konány různými resorty. Výstupní prohlášení ze schůzí předsedů vlád byla zaměřena zejména na víceletý finanční rámec Evropské unie a kohezní politiku,\textsuperscript{145} na aktuální situaci v Evropské unii.
\textsuperscript{142} TEN-T je Transevropská dopravní síť (z angl. Trans-European Transport Networks) zahrnující síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest.
\textsuperscript{143} Ministerstvo zahraničních věcí. Zpráva o českém předsednictví [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 31.08.2012 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilaterální_spoluprace/visegrad/predsednictvi_v_4/zprava_o_ceske_mpredsednictvi_ve.html>
\textsuperscript{144} CEF-nástroj pro propojení Evropy. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export [online]. 14.1.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupný z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cef-nastroj-pro-propojeni-evropy-5170.html>
\textsuperscript{145} Kohezní politika EU je politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jejíž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce
a eurozóně, dílčí aspekty energetiky, justice, vnitra a vnějších, především sousedských, vztahů.\textsuperscript{146}
Nadále je posilována spolupráce jednak ve formátu V4+, ale také s některými dalšími státy a seskupeními. Mimo již tradiční zaměření na země západního Balkánu a některé státy bývalého Sovětského svazu, se jedná o společné aktivity vedené s Japonskem, USA, zeměmi Beneluxu, Izraelem, Palestinskou autonomií a Gruzíí. Významnou akcí zemí V4 a Japonska byl energetický seminář konaný ve dnech 11. – 13. dubna 2012 v Tokiu. Hlavními tématy byly energetická efektivita, obnovitelné zdroje a jaderná bezpečnost.\textsuperscript{147} Může se to zdát těžko představitelné, ale i přes velkou geografickou vzdálenost lze nalézt oblasti možné vzájemné spolupráce. V únoru 2012 se ředitelé národních turistických centrál a náměstci ministerstev angažovaných v oblasti cestovního ruchu dohodli na další spolupráci v oblasti cestovního ruchu, kdy na zámořských trzích, v Rusku a Asii bude každá ze zemí prezentována jako součást regionu střední Evropy, a to pod heslem European Quartet – One melody.\textsuperscript{148} Propagace tohoto projektu proběhla například 16. května 2012 ve výše zmíněném Tokiu a následně také v Ósace.\textsuperscript{149}
\textsuperscript{146} Ministerstvo zahraničních věcí. Zpráva o českém předsednictví [online]. \textit{Ministerstvo zahraničních věcí České republiky}. 31.08.2012 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahraniční_vztahy/multilateralní_spoluprace/visegrad/predsednictvi_v_4/zprava_o_ceskem_predsednictvi_ve.html>
\textsuperscript{147} Tamtéž.
\textsuperscript{148} Ministerstvo zahraničních věcí. Předsednictví V4 [online]. \textit{Ministerstvo zahraničních věcí České republiky}. 20.06.2011 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahraniční_vztahy/predsednictvi_v4>
\textsuperscript{149} Ministerstvo zahraničních věcí. Zpráva o českém předsednictví [online]. \textit{Ministerstvo zahraničních věcí České republiky}. 31.08.2012 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahraniční_vztahy/multilateralní_spoluprace/visegrad/predsednictvi_v_4/zprava_o_ceskem_predsednictvi_ve.html>
Podpory se dočkala také oblast rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Dne 30. března 2012 se z tohoto důvodu konalo společné jednání zástupců Ministerstev zahraničních věcí členských zemí, kteří jsou zodpovědní za poskytování humanitární pomoci do zahraničí a zástupců orgánů civilní ochrany a krizového řízení, kteří v případě potřeby vysílají záchranáře a materiální pomoc do zahraničí. Výsledkem debat byla konkretizace možností spolupráce při poskytování humanitární pomoci do zahraničí.\(^{150}\)
Často diskutovaným tématem v České republice je reforma školství, zejména vysokoškolského. Reformní kroky byly projednávány v listopadu 2011 i zástupci ministerstev školství zemí Visegrádu, neboť všechny členské státy v současnosti stojí před podobnými úkoly. Cílem je zvýšit kvalitu a transparentnost vysokého školství a zavedení změny, které zajistí důvěru veřejnosti v tento typ vzdělávání, které bude zároveň světově respektováno. Dalším počinem byla konference s názvem My hero, Your enemy uskutečněná ve dnech 1. - 3. prosince 2011 v Černínském paláci, kde se setkali historici, aby diskutovali o problémech spojených s odlišným vnímáním minulosti. Organizace se ujal Ústav soudobých dějin Akademie věd České republiky, finančně akci zabezpečil zvláštní grant Mezinárodního visegrádského fondu. Vzájemná diskuze se týkala především osobností a událostí, na které mají členské země V4 mnohdy rozdílný názor. Vzájemným poznáváním postojů týkajících se historie regionu bude možné najít jakousi kohezi. Soulad ve výkladu historických událostí by se měl navíc projevit ve výuce dějin na školách sousedních států, aby nedocházelo v budoucnosti k různým animozitám.\(^{151}\)
\(^{150}\) Ministerstvo zahraničních věcí. Zpráva o českém předsednictví [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: 31.08.2012 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW: <http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranični_vztahy/multilateralni_spoluprace/visegrad/predsednictvi_v_4/zprava_o_ceske_m_predsednictvi_ve.html>
\(^{151}\) Tamtéž.
Na praktickém příkladu fungování předsednictví Visegrádské skupiny jsem prezentoval nejdříve program a poté hmatatelné výsledky Inovativního Visegrádu. I nadále se potvrzuje, že tato regionální integrace vnímá spolupráci jako důležitou a přínosnou. Důkazem jsou konkrétní projekty vniklé v období od 1. června 2011 do 30. května 2012, mezi které patří především posílení partnerství mezi Visegrádskou skupinou a Skupinou Světové banky, spuštění nového programu Mezinárodního visegrádského fondu s názvem Východní partnerství, vytvoření společného bojového uskupení nazvané Battle Group, deklarace Responsibility for a Strong NATO, která je vyjádřením odpovědnosti zemí V4 ve vztahu k implementaci Strategické koncepce NATO či revize dopravní sítě TEN-T a její financování.
Nadále je podporována spolupráce ve formátu V4+ a také projekty s některými dalšími státy a seskupeními. Jedná se o země západního Balkánu a některé státy bývalého Sovětského svazu, Japonsko, USA, země Beneluxu, Izrael, Palestinskou autonomii a Gruzii.
3.4.6 Zhodnocení spolupráce
Jak jsem již zmínil, spolupráce V4 byla do určité míry vždy ovlivněna postoji jednotlivých vlád. Pravidelné obchodní války, různé strategie při jednáních, apod. vytvářely dojem, že celá spolupráce nevychází ze společného přesvědčení o její nutnosti. V přecházejících kapitolách jsem se pokusil charakterizovat region střední Evropy, resp. prostor zemí Visegrádské skupiny z geografického, historického, kulturního, sociálně-demografického a politického hlediska. Po pádu totalitního režimu v zúčastněných zemích byl umožněn vznik regionální integrace na politické bázi a mezivládním přístupu. Dočkali jsme se pozitivního posunu oproti stavu, který nastal v druhé polovině 90. let 20. století, kdy spolupráce prožívala jakousi klinickou smrt. Pokud budou členské země i nadále ochotny vykazovat chuť a vůli k rozvoji a udržení
vzájemné podpory, jsem přesvědčen, že tento kvartet bude hrát opravdu jednotnou melodii.
Cílem této diplomové práce je sledování vývoje teoretických přístupů při formování evropské integrace a jejich aplikace na vybrané evropské regiony. Získané poznatky potvrzují, že integrace Visegrádské skupiny je založena na liberální mezivládní spolupráci. Vykazuje všechny tři charakteristické stupně umožňující její vytvoření. Vznik zájmů států vycházející z iniciativy sociálních aktérů, snahu k uhájení těchto konkrétních zájmů na mezinárodní úrovni prostřednictvím sociálních skupin a finální proces nastolení samotné mezinárodní spolupráce, ve které jednotlivé státy vystupují jako racionální a unitární aktéři.
Jak již bylo několikrát napsáno, státy Visegrádské skupiny se společným úsilím staly v roce 2004 plnohodnotnými členy Evropské unie. EU se snaží posilovat roli regionů, které tak mají možnost reprezentovat své zájmy. Nejedná se o orgán, který by usiloval o centralizaci moci. Naopak. Evropská unie respektuje národní identitu a očekává, že bude do společenství vnesena národní svébytnost.\(^{152}\) Díky procesu decentralizace přenáší některé své pravomoci na nižší územně správní jednotky a díky procesu devoluce dochází k přenosu některých legislativních kompetencí. Vhledem k plynoucím členským závazkům však musí jednotlivé státy být připraveny přijmout a následně aplikovat platná nařízení. Příkladem je víceúrovnová evropská soudní moc ve vztahu domácích právních řádů a evropského práva. Přednost práva Unie zajišťuje, že právo EU nemůže být vnitrostátním právem zrušeno či pozměněno a též, že v kolizních případech má právo Unie přednost před právem vnitrostátním. Právní řád EU je nezávislý na členských
\(^{152}\) BORCHARDT, Klaus-Dieter. *ABC Práva Evropské unie*. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011. S. 23.
státech, které jsou naopak v oblastech pravomocí EU tomuto právnímu řádu podřízeni.\textsuperscript{153}
Integrační teorie víceúrovňového vládnutí (viz kap. 2.9) zmiňuje dvě tendence přenosu kompetencí na více úrovní. Na jedné straně může dojít k tomu, že národní vlády přenášejí očekávání a rozhodování na vyšší úroveň a v podstatě delegují to, co by měly vykonávat samy. Tento extrémní příklad v případě zemí Visegrádu nenastal. A to jak na státní, tak na regionální úrovni. Na druhé straně dochází k tomu, že silné státy vytvářejí silné supranacionální centrum. To však nesoustředí veškerou moc, ale naopak plně respektuje narůstající počet úrovní, na kterých je vládnutí prováděno. Při aplikaci této teorie na sledovanou oblast Visegrádského regionu, jsou úrovně následující. Na národní úrovni vystupuje hlavní aktér – stát, který má nad sebou nadnárodní (supranacionální) centrum v podobě Evropské unie. Ta však plně podporuje regionální spolupráci, a to jak na lokální, transhraniční či v případě Visegrádské skupiny na transnacionální úrovni. Žádný ze států Visegrádské čtyřky neměl tendenci se stavět do pozice jakéhosi tahouna regionu a řešit specifické problémy za ostatní členy. Členské země nic takového ani neočekávaly, princip jejich spolupráce je odlišný. Je založen na vzájemné podpoře, rovnoprávnosti a předpokladu, že státy nemají v úmyslu se vzájemně ohrožovat a omezovat. Má jasně definované cíle spolupráce a způsoby jak jich dosahovat. Nastala však situace, kdy se některé státy samy vydělovaly z integračního uskupení. To byl případ České republiky, která v době vlády Václava Klause (1993 - 1997) byla přesvědčena o své výjimečnosti a nejlepší připravenosti pro vstup do EU a NATO a nejevila o regionální spolupráci zájem, ale také případ Slovenska, které bylo v době vlády třetího kabinetu Vladimíra Mečiara
\textsuperscript{153} BORCHARDT, Klaus-Dieter. \textit{ABC Práva Evropské unie}. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011. S. 33.
(1994-1998) celkově v jakési marginální roli a doplatilo na to například i pozdějším přijetím do struktur NATO oproti ostatním zemím V4.
Geografická blízkost je jedním ze základních znaků zemí Visegrádské skupiny, pokud budeme uvažovat projekt V4+, pak jde o jakýsi geografický pás táhnoucí se od pobřeží Baltského moře až po Balkánský poloostrov. Dalším společným rysem je užívaný slovanský jazyk, kromě Maďarska, který vykazuje značnou podobnost. Jednotícím prvkem pro země V4 je historický odkaz křesťanství. Dějiny středoevropské oblasti a jejich vzájemná provázanost potvrzují konkrétní kulturní, historické a politické vazby.
Komplikovaný vývoj popisovaného teritoria v posledních stoletích je příčinou jeho etnické pestrosti. Přítomnost různých kulturních menšin je však dodnes velmi často diskutovaným problémem a předmětem mnohých sporů.
Po rozpadu východního bloku a získání samostatnosti a nezávislosti ve středoevropských postkomunistických státech zahájena cesta k nastolení demokracie. Československo, Polsko a Maďarsko se svobodně rozhodly vytvořit regionální polickou integraci s názvem Visegrádská skupina a následně společně podstoupit proces socioekonomické transformace.
Žádný z členů Visegrádské čtyřky se nikdy nechtěl stát nadnárodním centrem a ani očekávání ostatních zemí taková nebyla. Princip přenosu některých pravomocí na supranacionální těleso se projevil až se vstupem do Evropské unie. Ta se ale nesnaží centralizovat moc, naopak podporuje spolupráci uvnitř lokálních, transhraničních a transnacionálních regionů. Členské země EU však musí být připraveny přijmout a následně aplikovat závazná nařízení.
Pokud se podíváme na konkrétní cíle, které členské země Visegrádské skupiny sledovaly, pak je zapotřebí se zaměřit na témata, která byla projednávána na společných summitech. Jedná se především
o koordinaci závazků v zahraniční, bezpečnostní a obranné politice, harmonizaci společných postupů v rámci začlenění do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Dále se očekávala podpora občanské dimenze prostřednictvím zřízeného Visegrádského fondu orientovaného na oblast vědy a výzkumu, školství, kultury, sportu a přeshraniční spolupráce. Nelze opomenout ani rozvoj infrastruktury a energetických projektů a diverzifikaci zdrojů (z důvodu obav ze závislosti na dodávkách surovin z Ruska a dalších postrsovětských republik).154
Členské státy nedodržovaly vždy jednotný přístup. Především v letech 1993 – 1995 se projevila značná neochota k rozvoji vzájemných vztahů. Česko a Maďarsko chtěly dosáhnout přijetí do EU a NATO individuálně z důvodu vlastního přesvědčení o nejlepší ekonomické připravenosti. Více než spolupráce Visegrádské skupiny byla podporována spolupráce v rámci CEFTA. Byla utlumena bezpečnostní spolupráce a sníženy ambice pro vstup do NATO. Jednotlivé země samostatně usilovaly o zajištění vlastní mezinárodní pozice. Vstupní očekávání tak byla v tomto období na výstupu výrazně pozmeněna.
Spolupráce Visegrádu probíhá téměř ve všech politických sektorech, a to formou formálních či neformálních setkání zodpovědných ministrů, jejich zástupců či různých expertů. V rámci sektorové politiky se na mezinárodní úrovni dostává významné podpory např. školství, kultuře, sportu, ochraně životního prostředí, rozvoji infrastruktury. Tradice v konání pravidelnějších konferencí za účasti vrcholných představitelů zatím chybí pouze Ministerstvu práce a sociálních věcí. Na příkladu programu českého předsednictví Inovativní Visegrád jsou prezentovány konkrétní výsledky, které udržují a zároveň posilují stávající spolupráci.
Míra institucionalizace Visegrádské čtyřky není příliš vysoká.
154 LUKÁŠEK, Libor. Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 97.
Je založena na konání pravidelných summitů předsedů vlád a summitů prezidentů členských zemí. Navíc dochází k rotaci předsednictví v délce jednoho roku. Finanční podpora různých projektů v oblastech vědy, kultury, výzkumu, vzdělávání, rozvoje turismu, přeshraniční spolupráce či výměny mládeže zaštítuje tzv. Visegrádský fond se sídlem v Bratislavě.
Úspěšnost visegrádské spolupráce se projevuje i ve spolupráci s dalšími „nečlenskými“ státy. Prostřednictvím Regionálního partnerství se V4 orientuje na Rakousko a Slovinsko, v projektu V4+ pak na státy západního Balkánu (státy bývalé Jugoslávie), Rumunsko, Bulharsko, Bělorusko, Ukrajinu, státy Beneluxu či Severské státy.
Výše uvedené skutečnosti jednoznačně potvrzují, že účast v regionální integraci Visegrádské skupiny jednotlivým členským zemím nakonec pomohla v jejich dalším politickém, ekonomickém či kulturním vývoji. Prokázalo se, že i přes dílčí spory, lze společnými silami dosáhnout očekávaných cílů rychleji a snadněji.
4 POLITICKÁ INTEGRACE SEVEROVÝCHODNÍ EVROPY
Zpracování tématu zabývající se politickou integrací baltských zemí má svá určitá specifika, na která bych v úvodu rád upozornil. Důvodem je snaha předejít případným nesrovnalostem vznikajících z výkladů užívaných termínů v této kapitole. V případě, že bude v následující studii použit termín baltské země, baltské státy, Pobaltí, pobaltské státy či pobaltské země, je tímto myšleno označení pro geopolitickou oblast pouze severovýchodní Evropy, tedy Estonska, Litvy a Lotyšska (viz příloha č.3). Rusko, Polsko, Německo, Dánsko, Finsko a Švédsko se svým pobřežím dotýkají také Baltského moře a jsou tak součástí baltského regionu (viz příloha č.4), pro účely této kapitoly se však přidržím označení baltské země, případně Pobaltí pouze pro státy Estonska, Litvy a Lotyšska.
Další upozornění se týká označování různých forem parlamentární a mezivládní spolupráce mezi Estonskou republikou, Lotyšskou republikou a Litevskou republikou. Aby nedocházelo k manipulaci v označení organizací, těles či smluv, bude v překladu respektováno jejich originální pojmenování. Pro ilustraci uvádím organizaci Baltic Assembly, která bude v českém překladu uváděna jako Baltské shromáždění, nikoliv Pobaltské shromáždění.
Dílčí témata této kapitoly jsou postupně zaměřena na geografické, sociálně-demografické, kulturní a historické aspekty regionu severovýchodní Evropy. Následuje prezentace novodobých projektů spolupráce, které mají praktický dopad jak na vnitroregionální, tak na společně vedené vnější mezinárodní spolupráci. Věřím, že systematické a srozumitelné zpracování přispěje k plnému pochopení předkládané studie.
Pro potvrzení mezivládní spolupráce politické integrace baltských států byly formulovány v úvodní kapitole této diplomové práce následující otázky, ke kterým budou průběžně předkládány adekvátní odpovědi.
1. Vyvíjely členské země snahu k vytvoření integrace přirozenou, nenásilnou cestou?
2. Jaké konkrétní cíle členské země sledovaly?
3. Pomohla účast v integraci členským zemím v dalším ekonomickém, politickém či kulturním vývoji?
4. Dodržovaly jednotlivé země vždy jednotný, stejný přístup?
5. Jaké byly ambice jednotlivých zemí? Měli někdy tendenci stát se supranacionální (nadnárodní)? Vzhledem k povaze otázky, přidávám následující konkretizaci: a) Nechtěl některý z členských států být nadnárodní ve smyslu, že chtěl řešit specifické problémy za ostatní členy a být tak svým způsobem nadřazený a mít tak například silnější pozici, resp. zda toto nevyžadovali nebo neočekávali od něj ostatní členové? b) Neměli členské státy tendenci přenášet politické pravomoci na nezávislé nadnárodní těleso vně regionální integrace, které by usměrnilo jejich zájmy?
6. Byl vznik a vývoj integračního uskupení ovlivněn geograficky, historicky, kulturně, politicky a jazykově?
7. Byl vznik a následný vývoj integračního uskupení motivován ekonomickým, politickým a bezpečnostním hlediskem?
8. Byl vznik a vývoj integračního uskupení ovlivněn členstvím v tzv. východním bloku? Probíhala zde společná snaha o socioekonomickou transformaci?
9. Byla zásadním způsobem pozměněna vstupní očekávání na výstupu?
10. Vytvářejí členské země konkrétní projekty spolupráce v sektorové politice?
11. Dochází permanentně k udržování, případně posilování stávající spolupráce různými podpůrnými projekty?
12. Do jaké míry je pro daný typ integračního uskupení podstatná míra institucionalizace?
13. Pokud se model spolupráce projevil jako prospěšný, došlo ke snaze rozšiřování o další členy?
4.1 Geografické vymezení baltských států
Název baltské státy, často používán výraz Pobaltí, označuje tři země v severovýchodní Evropě na pobřeží Baltského moře. Ve směru od severu k jihu se jedná o Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Jak již bylo zmíněno v úvodu, tyto státy jsou součástí baltského regionu. Stejně jako země Visegrádu, i v tomto případě se jedná o postkomunistické země, které byly v minulosti součástí východního bloku, navíc do roku 1991 byly také součástí Svazu sovětských socialistických republik a byly tak v průběhu 20. století podrobeny násilné sovětizaci. V současnosti jsou již baltské státy plně samostatné. Ruská federace si však nadále drží ve svých rukou strategickou oblast vklíněnou mezi Litvu, Polsko a Baltské moře, která se jmenuje Kaliningradská oblast. Strategická je zejména proto, že na západní části území má přístup ke zmíněnému Baltskému moři, což nabízí obchodní příležitosti, zejména prostřednictvím významnými přístavních měst Kalingrad, Sovětsk a Baltijsk.
Pokud se zaměřím na charakteristiku pevninského reliéfu, pak je vhodné vnímat specifika jednotlivých států. Estonsko symbolizuje poměrně drsné klima, malý rozsah orné půdy, velkou část území pokrývají lesy, mokřiny, rašeliniště a bažiny, k obdělávání je možné využít pouze 16% rozlohy. Je podivuhodné, že i přesto došlo v letech 1991 – 2003 k poklesu výměry orné půdy o 50%, což je nejvíce z evropských států. Zajímavostí je i velké množství jezer, kterých je v Estonsku více než
1.400. Administrativně správní členění země dělí Estonsko na 15 krajů, tzv. maakondy, které jsou rozděleny na místní samosprávné jednotky, tzv. valdy. Hlavním městem je Tallinn, významným střediskem je také Narva a univerzitní město Tartu.
Lotyšsko je jakýmsi mostem mezi západní Evropou a Ruskem. Ve starých kronikách se píše, že cesta Vikingů k Řekům vedla ze Skandinávie právě přes lotyšské teritorium podél řeky Daugavy, přes Rusko až do Byzantské říše. Lotyšsko je administrativně rozděleno do 109 celků, z nichž 9 je republikovými městy. Mírné přímořské klima, vysoké srážky, vysoká vlhkost vzduchu, téměř 60% pokrytí pevniny lesním porostem umožňují, že v Lotyšsku lze nalézt specifické přímořské druhy rostlin a zvířat. Žije zde největší evropská populace vlků a bobrů, 223 druhů ptactva, např. volavky, orly či tisíce čápů. Stejně jako Estonsko, i Lotyšsko má bohatá naleziště rašeliny, která slouží jako topivo, dále pak má významná naleziště dolomitu ke stavebním účelům, vápence, sádry, štěrku a písku. I počet jezer a rybníků je vysoký, obdobně jako v Estonsku, a to přibližně 3.000. Pro mezinárodní obchod a tranzitní přepravu mají podstatný význam tři lotyšské nezamrzající přístavy Riga, Ventspils a Liepája. Zmíněná Riga je v podstatě největším městem celého Pobaltí a také hospodářským a kulturním centrem Lotyšska. Jeho turistickou atraktivitu zvyšuje i skutečnost, že Riga byla zapsána na seznam celosvětového kulturního dědictví UNESCO.
---
155 Zastupitelský úřad ČR v Tallinu. Souhrnná teritoriální informace Estonsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 01.05.2010 [citováno 30.01.2013]. Dostupný z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/estonsko.html>
156 Tamtéž.
157 Zastupitelský úřad ČR v Rize. Souhrnná teritoriální informace Lotyšsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 14.06.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupný z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/lotyssko.html>
Litva je nejjižnější, největší a nejlidnatější z baltských zemí.\textsuperscript{158} Rozdělena je do 10 oblastí – krajů se 60 administrativními celky. Rovinatou a nízinnou pevninu státu pokrývají z většiny pole a louky (cca 57%). Dále zde nalezneme, podobně jako v Estonsku a Litvě, velké množství lesů, mokřad, bažin, rašeliniště a samozřejmě vysoký počet jezer, kterých jsou zde přibližně 3.000. Rozlehlost litevských lesů, spolu s klimatem mírného pásu v přímořské oblasti, umožňují existenci charakteristické flóry a fauny. Nejpočetnějšími zvířaty v zemi jsou bobři a bílí čápí. Čápů zde žije přibližně 13.000 párů a Litva je proto nazývána zemí čápů. Nadneseně Litevci hovoří o tom, že jsou to právě jejich čápí, kteří během každoročního stěhování na jih přinášejí děti do rodin evropských rodičů.\textsuperscript{159} Zajímavostí Litvy z geografického hlediska je více než 100 kilometrové písčné pobřeží, které je z většiny tvořeno Kurským zálivem. Ten je oddělen od moře úzkým písčným poloostrovem, který se označuje pro svůj tvar jako Kurská kosa.\textsuperscript{160} Současně spojuje území Litvy a Kaliningradu. V roce 2000 byla Kurská kosa zařazeno do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.\textsuperscript{161}
Kapitola věnovaná geografické charakteristice Pobaltí ukázala, že poloha států je jedním z faktorů ovlivňujících územní sounáležitost. Státy nacházející se v regionu severovýchodní Evropy mají strategický přístup k Baltskému moři, což skýtá široké možnosti spojené s rybolovem či námořní dopravou a souvisejícím tranzitem. Vnitrozemí je též velmi podobné. Najdeme zde velké množství lesů, mokřin, bažin, mokřad,
\textsuperscript{158} BAHENSKÝ, František. Etnická mapa Evropy. In: Kompendium – multimediální učebnice [online]. c2011 [cit. 2012-01-31]. Dostupné z WWW: <https://www.esf.kfi.zcu.cz/kompendium/?course=ksa_eme>
\textsuperscript{159} Lietuvos Respublikos Vyriausybė. Flora and fauna [online]. The Official Gateway of Lithuania. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://lietuva.lt/en/about_lithuania/flora_fauna>
\textsuperscript{160} Lietuvos Respublikos Vyriausybė. Geography and climate [online]. The Official Gateway of Lithuania. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://lietuva.lt/en/about_lithuania/geography_climate>
\textsuperscript{161} Lietuvos Respublikos Vyriausybė. Unesco heritage [online]. The Official Gateway of Lithuania. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://lietuva.lt/en/tourism/what_to_see/unesco_heritage>
4.2 Sociálně - demografická charakteristika baltských států
V této kapitole se zaměřuji na vybrané sociální a demografické aspekty baltských zemí.
Estonsko se národnostně skládá z Estonců, kteří mají téměř 70% podíl na celkovém počtu obyvatel. Obdobně jako v sousedním Lotyšsku, i zde se nachází velmi početná skupina ruské menšiny, přibližně 25% obyvatel, která je pozůstatkem z doby, kdy Estonsko bylo součástí SSSR a stejně jako mnoho dalších svazových republik se ani ono nevyhnulo přílivu ruských přistěhovalců. V roce 1991 byl podíl ruského obyvatelstva dokonce 39%. Kromě nich se zde ještě nacházejí marginálně Ukrajinci, Bělorusové a Finové (všichni cca 1–2%). Podle projektu Eurobarometr z roku 2005 bylo v Estonsku pouhých 16% obyvatel, kteří uvedli, že věří v Boha. V celoevropském žebříčku sledujícího míru religiozity se tak zařadilo na poslední místo, a to hned za Českou republiku. I přesto se v současnosti k různým církvím hlásí přibližně 31% Estonců. Srovnatelné postavení mají estonská luteránská evangelická církev (cca 14%) a pravoslavní (cca 13%). Naopak téměř zanedbatelné postavení má římskokatolická církev, ke které se hlásí přibližně 0,2 – 0,4% věřících. Úředním jazykem Estonska je estonština, které je naprosto odlišná od lotyštiny a litevštiny. Není součástí indoevropské, ale uralské jazykové rodiny. Estonština patří do baltofinské větve ugrofinských jazyků a je příbuzná s finštinou a maďarštinou. Výše zmíněná národnostní skladba se odráží i v užívání jednotlivých jazyků. 67,3% obyvatel hovoří estonsky, ruštinu používá 29,7% obyvatel. Zbytek
---
162 Estonia.eu. Integration in Estonian society [online]. The Official Gateway of Estonia. 2012-06-12 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://estonia.eu/about-estonia/society/integration-in-estonian-society.html>
163 European Commission. EUROBAROMETR - Social values, Science and Technology [online]. European commission. 2005-06. [cit. 2013-01-07]. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf>
připadá na ukrajinštinu, běloruštinu, finštinu, lotyštinu a litevštinu. Vláda Estonska se v současnosti snaží posilovat postavení estonského jazyka. Ministerstvo školství a vědy vytváří jazykovou politiku a pomáhá, aby tento jazyk byl známější i v zahraničí. Pro kontinuitu je třeba poznamenat, že již výše zmíněných 67,3% obyvatel užívajících estonštinu, představuje přibližně 944.000 lidí, pro dalších přibližně 160.000 lidí je estonština mateřským jazykem v zahraničí. Motivace ve zvýšení, nebo alespoň udržení tohoto počtu, je určitě vysoká. Poradní rady proto sestavují pro Ministerstvo školství a vědy strategii pro rozvoj estonského jazyka. Estonština si oproti ostatním baltským zemím dokázala během sovětské okupace uhájit částečně svoji pozici, neboť sovětské úřady totiž nezakázaly její používání ve vědě, školství a veřejném životě.\textsuperscript{165} Není proto ve svízelné situaci, tak jak tomu naopak je v případě sousední lotyštiny (viz níže).
Lotyšsko je národnostně z většiny složeno z Lotyšů, cca 60% ze všech obyvatel. Vzhledem k historickým vazbám je logická početná skupina Rusů, přibližně 28%, Bělorusů, přibližně 4%, a Litevců, Ukrajinců a Poláků, přibližně 2% každá menšina. Marginálně lze zmínit ještě přítomnost Estonců, Němců a pro zajímavost 181 Čechů. V Lotyšsku též žijí drobné etnické menšiny Židů a Romů. Velmi podstatná a alarmující je však z hlediska obyvatelstva následující skutečnost. Sčítání lidu Lotyšska, s rozhodným okamžikem k 1. březnu 2011, ukázalo, že počet obyvatel od posledního sčítání z roku 2001 klesl o 13%, tj. přibližně 309. 000 osob, na současných 2. 067. 887 obyvatel. Toto tempo úbytku populace se v posledních letech navíc zrychluje. Důvody lze hledat jednak v poklesu přirozeného přírůstku, ale také v poměrně masivní migraci. Výsledkem tohoto trendu může být, že již v příštím roce
\textsuperscript{164} The results of the 2000 Population and Housing Census. In: Statistics Estonia [online]. c2013 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z WWW:<http://www.stat.ee/26266>
\textsuperscript{165} The Estonian Language. In: Estonica: Encyclopedia about Estonia [online]. c2012 [cit. 30. 11. 2012]. Dostupný z WWW:<http://www.estonica.org/en/Society/The_Estonian_Language/>
bude prolomena psychologická hranice dvou miliónů obyvatel.\textsuperscript{166} Náboženské složení v Lotyšsku je ovlivněno reformačním hnutím v 16. století. Nejpočetnější je zastoupení luteránů (cca 24%), následují náboženství římsko-katolické (cca 18%), ortodoxní pravoslavní (cca 15%) a ostatní minoritní náboženství (cca 8%). Znamená to tedy, že přibližně dvě třetiny obyvatel se účastní náboženského života.\textsuperscript{167}
Lotyšským specifikem je problematika užívání oficiálního a úředního jazyka. Oficiálním jazykem je lotyština, která se řadí k samostatné baltské větvi indoevropských jazyků a nejpříbuznější jsou pro ni slovanské jazyky. Nejblíže má k sousední litevštině. Určitou zajímavostí je, že lotyština přejala v rámci své gramatické reformy z češtiny čárky a háčky nad písmeny. Lotyšský jazyk používá přibližně 60% místních obyvatel. Z důvodu dlouholeté politické nadvlády však v Lotyšsku převládaly historicky dva jazyky – ruština a němčina. V současnosti většina obyvatel ovládá ruštinu.\textsuperscript{168} Příčinou je vysoké tempo imigrace, které probíhalo v době sovětské okupace z Ruské sovětské federativní socialistické republiky a dalších sovětských států. V roce 1989 byl podíl Lotyšů pouze 52%, v hlavním městě Rize byl jejich podíl dokonce jen 36%. V případě pokračující imigrace ovlivněně zejména nejvyšší životní úrovní v rámci SSSR by se v 2. polovině 90. let stali Lotyši menšinou.\textsuperscript{169} Vláda Lotyška se logicky snaží věnovat pozornost výuce a rozvoji lotyšského jazyka a kultury. 15. října 1991 přijala Nejvyšší rada Lotyšska rezoluci O obnovení práv občanů Lotyšské republiky a základních principech naturalizace. Její součástí byl i jazykový zákon, který zaváděl praktickou dvojjazyčnost lotyštiny a ruštiny. V roce 1992 došlo k úpravě zákona, která již hovořila ve prospěch lotyštiny jako úředního a hlavního dorozumívacího jazyka. Zaměstnanci nelotyšského
\textsuperscript{166} Zastupitelský úřad ČR v Rize. Souhrnná teritoriální informace Lotyšsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 14.06.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritoriální-informace-zeme/lotyssko.html>
\textsuperscript{167} Tamtéž.
\textsuperscript{168} Tamtéž.
původu byli podrobeni komisní jazykové zkoušce z lotyšského jazyka.\textsuperscript{170} Zatím poslední korekce se jazykový zákon dočkal 9. prosince 1999, s platností od 1. září 2000. Platný zákon zajišťuje šíření a ochranu lotyšského jazyka ve státní i soukromé sféře. Následné vládní vyhlášky poté upravují požadovanou úroveň znalosti jazyka pro konkrétní povolání, tlumočení do státního jazyka, či pravidla transkripce jmen, apod. Rusko tento jazykový zákon jednoznačně kritizuje, protože práv diskriminuje ruskojazyčnou menšinu.\textsuperscript{171} Je však nutné se podívat na ruský protest i z druhé stránky. V letech 1959 – 1961, kdy probíhala tzv. chruščevovská čistka namířená proti národním komunistům, nedokázaly lotyšské stranické orgány hájit republikové zájmy a postupně podléhaly mocenskému centru. Komunistická strana Lotyšska byla z většiny složena z Rusů, kteří tak získali rozhodující stranické, správní a bezpečnostní funkce. Došlo k prosazení ruštiny a vytlačení lotyštiny do pozice druhořadého jazyka. Imigranti nebyli nuceni se učit lotyštinu, naopak vyžadována byla ruština, jejíž dokonale ovládání bylo podmínkou pro budování pracovní kariéry.\textsuperscript{172}
Litva je etnicky složena z převažujících Litevců, kterých je přibližně 84%. Zbytek tvoří menšiny složené zejména z Poláků, Rusů, Bělorusů a Ukrajinců. Vyšší podíl Poláků je ovlivněn hlavně společným soužitím v Polsko – Litevské unii, a to až do roku 1795, kdy stát zanikl v rámci třetího dělení Polska.\textsuperscript{173} Náboženské složení je diametrálně odlišné od ostatních baltských států. Litevci patří k národu, který se velmi aktivně
\textsuperscript{169} ŠVEC, Luboš. Estonsko. In: KUBÁT, Michal. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. S. 200.
\textsuperscript{170} Tamtéž, s. 201.
\textsuperscript{171} Zastupitelský úřad ČR v Rize. Souhrnná teritoriální informace Lotyšsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 14.06.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahraniční-obchod-eu/teritoriální-informace-země/lotyssko.html>
\textsuperscript{172} ŠVEC, Luboš. Estonsko. In: KUBÁT, Michal. Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. S. 200.
\textsuperscript{173} Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu. Souhrnná teritoriální informace Lotyšsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 01.10.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahraniční-obchod-eu/teritoriální-informace-země/litva.html>
podílí na náboženském životě. Aktuálně se většina obyvatel, téměř 80%, hrdě hlásí ke katolické církvi která má ve společnosti velký vliv. Příčinu toho trendu musíme hledat opět v době, kdy Litva byla pod nadvládou Ruska. Obyvatelé Litvy ve víře v Boha spatřovali symbol své identity vůči centrálně řízené politice. Navíc v žádném jiném státě bývalého SSSR neměla tak dominantní postavení katolická církev jako v Litvě. Minoritní postavení proto mají protestanti (cca 2%) a pravoslavní (cca 4%), Židé a muslimové. Úředním jazykem Litvy je litevština, vedle které se v zemi používá ještě ruština, polština a angličtina.\(^{174}\) Litevština je nejstarší žijící indoevropský jazyk patřící k baltské jazykové skupině a pro cizince není opravdu jednoduché se ho naučit. Podobně jako čeština obsahuje řadu skloňování, časování, používání přípon a předpon a je tedy jazykem syntetickým. I přesto, že některá slova používající například hlásky ą, ě, į, ű, é, č, š, ž, ũ vypadají na první pohled složitě, jejich přečtení není až tak náročné, neboť jsou ve většině vyslovována tak, jak jsou psána.\(^{175}\)
Již s ohledem na náboženskou skladbu obyvatelstva Litvy je patrné, že zde probíhal v době ruské nadvlády odlišný vývoj. Litva především poměrně dlouho těžila z diplomatických schopností svého republikového generálního tajemníka Antanase Sniečkuse. Tento věrný stalinista, který byl v čele Komunistické strany Litvy celých 38 let, dokázal téměř nemožné. Přes pomyslné síto dokázal díky svým konexím propustit již rozmělněná a zjemněná centrální nařízení z Moskvy. Až do jeho smrti v roce 1974 tak Litva dokázala úspěšně čelit přílivu ruských imigrantů, který ani poté, až do rozpadu SSSR nepřesáhl 10% podílu na celkovém
\(^{174}\) Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu. Souhrnná teritoriální informace Lotyšsko. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export [online]. 01.10.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahraniční-obchod-eu/territoriální-informace-země/litva.html>
\(^{175}\) Lietuvos Respublikos Vyriausybė. Lithuanian language [online]. The Official Gateway of Lithuania. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://lietuva.lt/en/about_lithuania/lithuanian_language>
počtu obyvatelstva. A to je v porovnání s Estonskem a Lotyšskem značný rozdíl.\textsuperscript{176}
\begin{quote}
Socio-demografická charakteristika Pobaltí ukazuje, že používaný jazyk, etnická skladba a náboženské vyznání nejsou silným determinantem užší kooperace. Byl to především historický vývoj, kdy baltské státy byly společně pod sovětskou nadvládou, který sblížil baltské Lotyše a Litevce a ugrofinské Estonce.
\end{quote}
4.3 Kulturní charakteristika baltských států
Jak jsem již napsal v kapitole popisující kulturní charakter Visegrádské skupiny, zastávám názor, že pokud chceme zkoumat kulturní projev určitého etnika, je nutné jej chápat v širším spektru a akcentovat veškeré produkty lidské činnosti. Těmi jsou například sociální instituce, zvyky, jazyky, věda, náboženské hodnoty, umění, atd., které jsou následně společností osvojovány a předávány výchovou. O historickém formování mezivládní spolupráce, různých institucích a mezivládních organizacích vytvářených v průběhu 20. a počátku 21. století bude v následujících kapitolách dostatečně pojednáno. Na základě předcházejících kapitol věnovaných geografické a socio-demografické charakteristice baltských zemí, je kulturním projevem rozdílné vnímání náboženských hodnot, jazyková specifičnost a pestrost etnické skladby. Nejen tyto, ale i další projevy lidské činnosti byly v této oblasti zásadně ovlivněny skutečností, že Estonsko, Lotyšsko a Litva byly po většinu let 2. poloviny 20. století součástí Sovětského svazu s dominantní úlohou Komunistické strany a centrálně plánovaného řízení.
Negativní zkušenosti z padesátileté sovětské okupace byly zásadním důvodem k vytvoření bližší kooperace mezi baltskými státy.
\textsuperscript{176} BAHENSKÝ, František. Etnická mapa Evropy. In: \textit{Kompendium – multimediální učebnice [online]}, c2011 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z WWW: <https://www.esf.kfi.zcu.cz/kompendium/?course=ksa_eme>
které hledaly způsob, jakým zaručit bezpečnost obývaného regionu před podobným násilným přidružením. Integrace Pobaltí spojuje země s rozdílnými jazyky (baltské a ugrofinské), pestrou etnickou skladbou a rozdílnou intenzitou ve vnímání náboženství (ateistické Estonsko, luteránské Lotyšsko a silně katolická Litva).
4.4 Historické formování baltských států
Dříve než se dostanu k rozboru současných projektů spolupráce Pobaltí, přiblížím historický vývoj, který jejich vzniku předcházel. Jeho počátky můžeme sledovat již od začátku 20. století, kdy již v závěru první světové války se objevovaly myšlenky o možné kooperaci Pobaltí. Na podzim roku 1919 se konaly postupně v Talinnu, Rize a Tartu předběžné porady, které vyústily v konferenci konané 15. až 22. ledna 1920 v Helsinkách. Té se účastnilo kromě Litvy, Lotyšska a Estonska i Polsko a Finsko.\(^{177}\) Předmětem společných diskuzí byly úvahy o vytvoření tzv. malé unie, zahrnující Estonsko, Lotyšsko a Litvu a tzv. velké unie, kde bylo navíc počítáno s Polskem a Finskem. Následně konané konference v lotyšském Bulduri (v srpnu – září 1920) a ve finských Helsinkách (v červenci 1921) dávaly velkou naději o vytvoření velké unie, ve které by však nefigurovala Litva, jejíž hlavní město Vilnius bylo 9. října 1920 obsazeno litevsko – běloruskou divizí polské armády a region Střední Litvy byl následně připojen k Polsku. Další významná konference ministrů zahraničních věcí, uskutečněná ve dnech 13. – 17. dubna 1922 ve Varšavě, přinesla návrh politické dohody, která byla následně ratifikována Polskem, Estonskem a Lotyšskem. Naopak Finsko dohodu odmítlo pro přílišné velmocenské aspirace Polska. Finsko se navíc začalo více soustředit na spolupráci se severskými státy. Původní vize o vytvoření společné unie tak nebyly naplněny. Jako přínosné se ale ukázaly bilaterální smlouvy uzavřené mezi Estonskem
a Lotyšskem. V červenci 1921 tyto dva státy podepsaly společnou smlouvu o politické a ekonomické alianci, která byla posílena spojeneckou smlouvou z 1. listopadu 1923. Vojensko-politická smlouva byla zaměřena především na obranu, ale obsahovala také hospodářské dohody regulující příhraniční otázky mezi Estonskem a Lotyšskem.\textsuperscript{178} Podobnost hospodářské soustavy Estonska a Lotyšska a význam ruského tranzitu byly příčinou, že ekonomické vztahy byly spíše rivalitní. Toho využívala sovětská politika, která blokovala pobaltskou kooperaci. Vytvoření celní unie tak nenaplnilo svá očekávání.\textsuperscript{179}
Za další důležitý milník je nutné označit datum 12. září 1934. V tento den podepsali v Ženevě, kde se v té době konala konference Společnosti národů, ministři zahraničních věcí Estonska, Lotyšska a Litvy Deklaraci o vzájemném porozumění a spolupráci.\textsuperscript{180} Dle společného prohlášení baltských zemí se měla budoucí spolupráce odehrávat formou vzájemných konzultací v oblasti zahraniční politiky a diplomatické podpory v mezinárodních otázkách. Společná jednání měla být založena především na pravidelném setkávání ministrů zahraničních věcí. Podmiňovací způsob je použit zcela záměrně, neboť i když mohl být původní úmysl jakkoliv prospěšný, tento pakt neslavlil dlouhodobý úspěch. Baltské státy nebyly v klíčovém období druhé poloviny 30. let 20. století schopny koordinovat své plány na obranu proti silnému nepříteli v podobě Sovětského svazu a Německa, jejichž vliv na zahraniční politiku Pobaltí se nebezpečně zvyšoval.\textsuperscript{181} V určení hlavního nepřítele byly baltské státy nejednotné. Estonsko jednoznačně označilo Sovětský svaz, Lotyšsko
\textsuperscript{177} ZÁJEDOVÁ, Ilii. \textit{Pobaltská regionální spolupráce}. Praha: Karolinum, 2006. S. 53.
\textsuperscript{178} Tamtéž, s. 54.
\textsuperscript{179} ŠVEC, Luboš. \textit{Balticko-severský prostor}. In: VYKOUKAL, Jiří. \textit{Možnosti a meze Visegrádské spolupráce}. Praha: Dokořán, 2003. S. 290.
\textsuperscript{180} Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. \textit{Deklaracija dėl Lietuvos Respublikos, Latvijos Respublikos ir Estijos Respublikos santarvės ir bendradarbiavimo [online]}. \textit{Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija}. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
\textsuperscript{181} ZÁJEDOVÁ, Ilii. \textit{Pobaltská regionální spolupráce}. Praha: Karolinum, 2006. S. 55.
vidělo jako hlavního agresora Sovětský svaz i Německo a Litva očekávala dokonce pomoc ze strany SSSR proti svým nepřátelům v Polsku a Německu. Bylo jasné, že za této situace byla užší forma baltské spolupráce nemyslitelná. V červnu roku 1940 byly na základě tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov, uzavřeného mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem, baltské země obsazeny sovětskými vojsky. Nastalo dlouhé období sovětské nadvlády, které bylo ukončeno až v roce 1988, kdy se začal proces osvobození na jehož cíli bylo vyhlášení samostatnosti baltských států v roce 1991.\(^{182}\) Estonsko, Lotyšsko a Litva si byly vědomy toho, že pokud má jejich spolupráce fungovat, musí být založena na mnohem silnějších základech a větší ochotě jednotlivých členů.
Z výše uvedeného vyplývá, že užší forma spolupráce států Pobaltí byla zamýšlena již od 30. - 40. let 20. století. Kooperace měla mít politický, bezpečnostní a ekonomický charakter. I když byly ideje vedeny s nejlepším úmyslem, byly chatrné ve svých základech. Konec nadějí na jejich splnění nastal ve chvíli, kdy byly pobaltské státy v roce 1940 násilně obsazeny sovětskými vojsky a na dalších padesát let se nedobrovolně staly součástí SSSR, což bylo absolutně v rozporu s původní vizi. Negativní zkušenost v podobě členství ve východním bloku, byla naopak prvkem, který dokázal Estonsko, Lotyšsko a Litvu sblížit a stmelit, neboť byly poznamenány velmi podobným osudem.
4.5 Vnitroregionální politické vztahy baltských států
V září 1988 přijaly baltské státy tzv. Hlavní koordinační principy, ve kterých formulovaly základní myšlenky spolupráce. Na úrovni národních front jednotlivých zemí se objevila legální opozice, což umožnilo určité uvolnění ve společnosti. Více než padesátiletá nadvláda
\(^{182}\) ZÁJEDOVÁ, Ivi. *Pobaltská regionální spolupráce*. Praha: Karolinum, 2006. S. 56.
Sovětského svazu byla příčinou, že baltské státy prošly pod jeho vlivem stejným vývojem a vytvořily se v nich stejné okruhy problémů. To se ukázalo jako silný tmelící prvek. Společná vystupování politických reformátorů tří států Pobaltí bylo účinnější jak u sovětského vedení, tak na mezinárodním poli.\(^{183}\) Prvotním společným cílem bylo obnovení samostatnosti baltských států. Bylo proto nutné koordinovat společné kroky. 13. až 14. května 1989 se uskutečnilo setkání litevského Sajudise a Národních front Lotyšska a Estonska v Talinnu, na kterém byla vydána výzva k obnově společné Deklarace z roku 1934, která byla fakticky obnovena 12. května 1990. Taktéž byla vydána výzva k vytvoření Baltské rady a bylo rozhodnuto o vytvoření Baltského shromáždění s rovnocenným zastoupením členských zemí. Zvyšující se důležitost a intenzita spolupráce se projevily v dalším společném prohlášení. 12. dubna 1990 to byla Smlouva o hospodářské spolupráci mezi Estonskem, Lotyšskem a Litvou, na jejímž základě byla založena Rada pro baltskou spolupráci.\(^{184}\) Srpnový puč v roce 1991 v Moskvě a následné obnovení suverenity států v Pobaltí byly dalším silným impulzem ke spolupráci. Poté, co proběhly svobodné volby do nových parlamentů a vlád, bylo pobaltskými politiky rozhodnuto o nutnosti obnovení spolupráce Pobaltí, a to formou setkání na nejvyšších úrovních – prezidentské, premiérské, ministrů zahraničních věcí a parlamentních delegací. Euforie ze znovunabytí svobody byla všudypřítomná. Vzájemná podpora byla cítit na každém kroku, zejména v souvislosti s postoji vůči pokračujícím nátlakům ze strany vedení Sovětského svazu. I když navenek vypadala spolupráce harmonicky, uvnitř se ve skutečnosti odehrávaly bouřlivé debaty provázené dlouhými hádkami. Předmětem sporů byly například časový nesoulad ve vyhlašování nezávislosti v jednotlivých zemích, režim cla nebo hospodářská integrace.
\(^{183}\) ZÁJEDOVÁ, livi. *Pobaltská regionální spolupráce*. Praha: Karolinum, 2006. S. 56.
\(^{184}\) Tamtéž, s. 57.
a specializace.\textsuperscript{185} Žádný ze států se neprojevil jako supranacionální, nechtěl řešit problematiku za ostatní baltské země. Očekávání ani taková nebyla. Vzhledem k tomu, že všechny tři pobaltské země byly v minulosti pod nadvládou Sovětského svazu, kde docházelo k centralizaci moci, byla myšlenka přenosu politických pravomocí na jediné nadnárodní těleso nemyslitelná. Mezivládní a meziparlamentární spolupráce bude probíhat pouze na principu parity. Předpokladem k takovéto formě spolupráce je fungující parlamentní demokracie v členských zemích. Ta je zaručena v Litvě poloprezidentským politickým systémem, v Estonsku a Lotyšsku je zaručena prostřednictvím klasických parlamentních republik s dominantním postavením parlamentu.\textsuperscript{186}
Zásadní krok k vymezení moderní spolupráce utvářející politickou integraci Pobaltí nastal 13. června 1994. Dochází k přijetí Parlamentní a mezivládní dohody o spolupráci mezi Estonskou republikou, Lotyšskou republikou a Litevskou republikou. V této smlouvě jsou ustanoveny následující formy spolupráce, které jsou vyjádřeny následujícími institucemi: Baltské shromáždění – Baltic Assembly (BA), Baltská rada ministrů – Baltic Council of Ministers (BCM) a Baltská rada – Baltic Council (BC).\textsuperscript{187}
Označení Baltská rada bylo v původně používáno pro pravidelná setkání prezidentů, resp. předsedů parlamentů – Nejvyšších sovětů států Pobaltí, fungující již od 12. května 1990. Nejvyššími sověty byli v té době za Estonskou SSR Arnold Rüütel, za Lotyšskou SSR Anatolij Gorbunovs a za Litevskou SSR Vytautas Landsbergis, kteří společně vyjádřili osobní
\textsuperscript{185} ZÁJEDOVÁ, Ivi. \textit{Pobaltská regionální spolupráce}. Praha: Karolinum, 2006. S. 59.
\textsuperscript{186} ŠVEC, Luboš. \textit{Balticko-severský prostor}. In: VYKOUKAL, Jiří. \textit{Možnosti a meze Visegrádské spolupráce}. Praha: Dokořán, 2003. S. 292.
\textsuperscript{187} Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Deklaracija dėl Lietuvos Respublikos, Latvijos Respublikos ir Estijos Respublikos santarvės ir bendradarbiavimo [online]. \textit{Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija}. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
odhodlání s cílem posílit vzájemnou spolupráci.\textsuperscript{188} Od roku 1994 je název Baltská rada používán již pro summity Baltského shromáždění a Baltské rady ministrů.\textsuperscript{189} Pravidelná setkání prezidentů členských zemí pokračují i nadále, z praktických důvodů se organizace přejmenovala na Baltskou prezidentskou radu – Baltic Presidential Council (BPC).\textsuperscript{190} V následujících podkapitolách se věnuji postupně každé z nich, s přihlédnutím na formování organizace, oblast činnosti, předpoklady a výsledky spolupráce.
\begin{quote}
Po znovunabytí svobody v bouřlivých 90. letech 20 století obnovily Pobaltské státy vzájemnou spolupráci, která měla za cíl socioekonomickou transformaci regionu. Hlavními motivy spolupráce byly, a stále zůstávají, zajištění bezpečnosti, stabilizace regionu, hospodářský rozvoj a blahobyt společnosti.
Navenek sice vypadala spolupráce harmonicky, uvnitř však probíhaly bouřlivé debaty provázené dlouhými hádkami. Mezi předměty sporů patřily časový nesoulad ve vyhlašování nezávislosti v jednotlivých zemích, režim cla či hospodářská integrace a specializace. Přes různá úskalí se však dokázaly pobaltské státy dostat a postupně pozitivně naplňovaly svá očekávání.
Během spolupráce se žádná ze zemí neprojevila jako supranacionální. Vzhledem k historickým reminiscencím ani taková očekávání nebyla. Jak však bude patrné z následujících kapitol věnujících se institucionálnímu zajištění spolupráce, došlo k přenosu určitých pravomocí na nadnárodní, resp. regionální úroveň. Tento krok je v souladu s teorií víceúrovňového vládnutí (viz. kap. 2.9). Baltské shromáždění a Baltská rada ministrů přijímají rozhodnutí, která jsou pro
\end{quote}
\textsuperscript{188} Baltic Assembly. Formation of the Baltic States’ regional organisations, 1988 – 1991 [online]. \textit{Baltic Assembly}. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/history/pre-history>
\textsuperscript{189} ŠVEC, Luboš. Balticko-severský prostor. In: VYKOUKAL, Jiří. Možnosti a meze Visegrádské spolupráce. Praha: Dokořán, 2003. S. 295.
\textsuperscript{190} ZÁJEDOVÁ, Ivi. Pobaltská regionální spolupráce. Praha: Karolinum, 2006. S. 68.
baltské státy závazná. Jsou však v souladu s cílý a předsevzetími podporující socioekonomickou přestavbu nikoliv centralistickou snahou uplatňování moci.
4.5.1 Baltské shromáždění
Baltské shromáždění parlamentů Estonska, Lotyšska a Litvy započalo své fungování v 8. listopadu 1991, tedy dříve než byla podepsána Parlamentární a mezivládní dohoda o spolupráci. Jak již bylo zmíněno, o jeho vytvoření bylo jednáno již na setkání baltských zemí v květnu 1989. Dohoda o spolupráci z roku 1994 smysl a činnost Baltského shromáždění konkretizuje, zejména v souvislosti s činností Baltské rady ministrů a společného orgánu těchto dvou institucí, tedy Baltské rady.\(^{191}\) Hlavním předpokladem spolupráce je rozvoj v oblastech zahraniční a bezpečnostní politiky, obrany, legislativy, sociální a ekonomické problematiky, stejně tak v sektorech energetiky, komunikace, ochrany životního prostředí a kultury.\(^{192}\) Baltské shromáždění plní koordinační a poradní funkci. Společná rozhodnutí jsou předkládána formou různých doporučení, návrhů a deklarací jednotlivým národním parlamentům, vládám a také Baltské radě ministrů.\(^{193}\)
Při hledání informace o celkovém počtu poslanců ve společném meziparlamentárním shromáždění je možné nalézt různé údaje. Ivi Zájedová v knize Pobaltská regionální spolupráce,\(^{194}\) stejně tak Luboš Švec ve studii Balticko – Severský prostor\(^{195}\) shodně uvádí 20 členů z každého státu, s celkovým počtem 60 poslanců. Na oficiálních
---
\(^{191}\) Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Deklaracija dėl Lietuvos Respublikos, Latvijos Respublikos ir Estijos Respublikos santarvės ir bendradarbiavimo [online].. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
\(^{192}\) Tamtéž.
\(^{193}\) ŠVEC, Luboš. Balticko-severský prostor. In: VYKOUKAL, Jiří. Možnosti a meze Visegrádské spolupráce. Praha: Dokořán, 2003. S. 294.
\(^{194}\) ZÁJEDOVÁ, Ivi. Pobaltská regionální spolupráce. Praha: Karolinum, 2006. S. 60.
webových stránkách litevského parlamentu (Seimas) je uveden počet 12 – 20 členů, který počítá s národní delegací včetně jeho předsedy a místopředsedy.\textsuperscript{196} Na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí České republiky se v informacích o vnitropolitické charakteristice Litvy dozvíme, že Baltské shromáždění je složeno dokonce z 25 členů z každé země.\textsuperscript{197} Je zjevné, že údaje se značně rozcházejí. Relevantní informace poskytují oficiální webové stránky Baltského shromáždění. Zde se uvádí, že společný parlament je složen z 12 až 16 poslanců z každé členské země, kteří tvoří tzv. národní delegaci, a to včetně předsedy a místopředsedy. Delegace jsou jmenované národními parlamenty v souladu se schválenými pravidly a zásadami poměrného politického zastoupení. Počet členů delegace zůstává nezměněn po celou dobu funkčního období příslušného parlamentu. Jednotlivé národní delegace aktuálně zastupuje za Estonsko 12 členů, za Lotyšsko 15 členů a za Litvu 14 členů, celkem tedy 41 zástupců.\textsuperscript{198}
Baltské shromáždění se schází pravidelně jednou ročně, pokud to situace vyžaduje, tak se může sejít i zcela mimořádně na dalším společném zasedání. Práci Baltského shromáždění koordinuje prezidium, které se skládá z šesti členů, předsedů a místopředsedů národních delegací.\textsuperscript{199} Mezi jeho hlavní úkoly patří příprava zasedání, koordinace práce BA během zasedání a mezi nimi, dohlížení na plnění rozpočtu BA
\textsuperscript{195} ŠVEC, Luboš. Balticko-severský prostor. In: VYKOUKAL, Jiří. Možnosti a meze Visegrádské spolupráce. Praha: Dokořán, 2003. S. 294.
\textsuperscript{196} Lietuvos Respublikos Seimas. Apie Baltijos Asamblėją [online]. c2012 [cit. 2013-01-31]. Lietuvos Respublikos Seimas. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www3.lrs.lt/pls/inter/w5_show?p_r=8134&p_k=1>
\textsuperscript{197} Ministerstvo zahraničních věcí. Litva - Zahraničně politická orientace [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 17.01.2011 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW:<http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/litva/politika/zahranicne_politicka_orientace.html>
\textsuperscript{198} Baltic Assembly. Delegations to the Baltic Assembly [online]. Baltic Assembly. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/structure/national-delegations>
\textsuperscript{199} Baltic Assembly. Organisational Structure of the Baltic Assembly [online]. Baltic Assembly. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/structure>
a udržování vztahů BA s mezinárodními organizacemi, ale také s parlamenty a vládami Estonska, Lotyšska a Litvy.\textsuperscript{200}
Pravidelně pracujícími orgány Baltského shromáždění jsou jeho stálé výbory, Výbor pro rozpočet a audit a Redakční výbor. Mezi stálé výbory patří Výbor pro ekonomiku, energetiku a inovaci, Výbor pro vzdělání, vědu a kulturu, Výbor pro životní prostředí a přírodní zdroje, Výbor pro bezpečnost a právní záležitosti a Výbor pro sociální péči. Zasedání stálých výborů se koná jednou až třikrát ročně. Rozhodnutí výboru se přijímají na základě konsensu členů výboru. Pokud není konsensu dosaženo, předseda výboru může předložit záležitost zasedání k opětovnému projednání.\textsuperscript{201}
V Baltském shromáždění se soustředí tři stranické skupiny, a to pravicoví Konzervativci, Centralisté a Sociálně demokratická strana. Každý z členů shromáždění má právo předkládat návrhy související s aktuálně řešenou problematikou. Ty jsou následně diskutovány výbory, národními delegacemi, stranickými skupinami. Významné je také stanovisko odborníků. V případě potřeby je možné aktuální témata konzultovat s mezinárodními organizacemi, institucemi nebo parlamenty jiných, nečlenských zemí.\textsuperscript{202} Rozhodnutí, která Baltské shromáždění přijímá, musí projít řádným hlasováním. Každá národní delegace má jeden hlas, pokud je dosaženo konsenzu národních delegací, rozhodnutí se považuje za přijaté. Je pak platné a závazné.\textsuperscript{203}
\textsuperscript{200} Baltic Assembly. Presidium of the Baltic Assembly in 2012 [online]. \textit{Baltic Assembly}. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<www.baltasam.org/en/structure/presidium>
\textsuperscript{201} Baltic Assembly. Committees of the Baltic Assembly [online]. \textit{Baltic Assembly}. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/structure/comitees>
\textsuperscript{202} Baltic. Assembly. Organisational Structure of the Baltic Assembly [online]. \textit{Baltic Assembly}. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/structure>
\textsuperscript{203} Baltic Assembly. Decision making procedure of the Baltic Assembly [online]. \textit{Baltic Assembly}. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/structure/decision-making-procedure>
Baltské shromáždění má svůj vlastní sekretariát sídlící v lotyšské Rize. Je složen z generálního tajemníka BA, tajemníků národních delegací a personálu sekretariátu, který zajišťuje pravidelné činnosti BA a jeho orgánů.\textsuperscript{204} Na základě pravidelné roční rotace se mění předsednictví, které vždy jedna z členských zemí drží ve všech institucích BA. Do roku 2003 se předsednictví měnilo vždy dvakrát za rok, na jaře a na podzim, nyní je předsednictví platné na celý kalendářní rok. Pravidelné roční zasedání BA, konané zpravidla na podzim, je jakýmsi závěrečným fórem předsednické země. Předsednictví se v současnosti mění mezi státy v pořadí Estonsko, Litva, Lotyšsko. Pro rok 2013 je předsednickou zemí Lotyšsko.\textsuperscript{205} Prioritami činnosti v aktuálním roce 2013 jsou podpora konkurenceschopného a inovačního rozvoje společných ekonomik, rozvoj energetiky a infrastruktury, přeshraniční mobilita, migrace, přistěhovalecká a azylová politika.\textsuperscript{206}
O tom, že se v případě činnosti Baltského shromáždění nejedná o debaty plné prázdných frází, svědčí následující hmatatelné výsledky, kterých se podařilo dosáhnout. Díky společnému úsilí se podařilo v srpnu 1994 docílit stažení Sovětské armády z území pobaltských republik, resp. v srpnu 1993 došlo ke stažení z Litvy a o rok později z Estonska a Lotyšska. Pokud by jednal každý stát odděleně, jistě by se tento problém řešil mnohem déle. Společnými silami byly vypracovány zásady, na kterých byl vystavěn vzájemný trh (více viz kapitola 5.2 Baltská zóna volného obchodu) a jeho postupná integrace do evropských hospodářských struktur. Dnes jsou baltské státy členy mnoha mezinárodních organizací, vzájemnou podporou se docílilo přijetí do OSN, NATO, EU. Významná je spolupráce v oblastech vzdělávání,
\textsuperscript{204} Baltic Assembly. Secretariat of the Baltic Assembly [online]. \textit{Baltic Assembly}. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/structure/secretariat>
\textsuperscript{205} Baltic Assembly. Presidium of the Baltic Assembly in 2012 [online]. \textit{Baltic Assembly}. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/structure/presidium>
\textsuperscript{206} Baltic Assembly. Priorities and Working activities 2013 [online]. \textit{Baltic Assembly}. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/structure/presidium>
kultury, vědy, harmonizace právních předpisů, ochrany životního prostředí, komunikace, rozvoje infrastruktury a cestovního ruchu, jejichž řešení probíhá prostřednictvím již zmíněných výborů BA.
23. listopadu 1994 byla přijata dohoda o spolupráci v pohraniční oblasti a ochrany státních hranic. Na jejím základě byla uplatňována hraniční kontrola v souladu se společnými ustanoveními tak, aby nedocházelo narušování hranic. Cílem bylo posílení boje proti nelegální migraci, obchodování s lidmi, pašování drog a radioaktivních látek a zabránění případné hrozby v podobě terorismu. Dalším přínosem pro pobaltskou trojku byla dohoda týkající se spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí, která byla podepsána 21. července 1995 v estonském Tallinnu. Mezi definované cíle patří trvale udržitelný rozvoj přírodních a nerostných zdrojů, přeshraniční omezování znečištění, ochrana Baltského moře, monitorování životního prostředí, ochrana ohrožené flóry a divoké zvěře a řešení bezpečnosti v souvislosti s radiační a jadernou technologií. Těchto cílů je dosahováno prostřednictvím výměny vědeckých informací, odborných konferencí, sympózí a společných programů. Vývoj a realizace projektů je prováděna v součinnosti s Baltskou radou ministrů.
Baltské státy se soustředí také na podporu vzdělávání. Výsledkem společných jednání jsou tři hlavní rezoluce. První z nich byla přijata 10. července 1998 v lotyšském městě Sigulda. Definovala vzdělávací oblasti v pobaltských zemích, jejichž cílem poskytnout více příležitostí pro studenty k získání středoškolského vzdělání a následného studia.
---
207 ZÁJEDOVÁ, Ili. Pobaltská regionální spolupráce. Praha: Karolinum, 2006. S. 63.
208 Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės susitarimas dėl bendradarbiavimo valstybių sienos apsaugos srityje [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
209 Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės bendradarbiavimo aplinkos apsaugos srityje [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
ve vzdělávacích institucích. Po úspěšném studiu by studenti získali celostátně uznávaný certifikát. Mezistátní mobilita studentů byla podpořena vzájemným uznáním stupně vzdělání z jiné členské země. Např. student, který získal maturitu v Estonsku, může nastoupit ke studiu na vysoké škole v Lotyšsku s tím, že jeho „estonské“ maturitní vysvědčení je uznáno jako rovnocenné s „lotyšským“. Dalšího rozšíření se tato idea dočkala 18. února 2000. V souladu s myšlenkou Lisabonské úmluvy z roku 1997, upravující uznávání kvalifikací vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu, se pobaltské státy dohodly vzájemně uznávat vysokoškolskou kvalifikaci s výjimkou významných rozdílů mezi studijními programy. 8. prosince 2000 došlo oficiálně k další dohodě podporující vysokoškolské vzdělání. Členské státy se zavázaly vytvářet rovné finanční podmínky pro mezistátní studium. Vysokoškolské instituce tak vybírají stejné poplatky od domácích studentů jako od studentů z ostatních baltských států.
4.5.2 Baltská rada ministrů
Baltská rada ministrů představuje další formu mezivládní spolupráce, v jejímž rámci se na schůzích setkávají předsedové vlád, ministři zahraničí a obrany, ale i další ministři zodpovědní za svůj
---
210 Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės sutartis dėl bendros švietimo erdvės Baltijos šalyse sukūrimo vidurinio bendrojo lavinimo paskutinės pakopos ir profesinio mokymo lygiiu (neapimant aukštojo mokslo) [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
211 Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės sutartis dėl išsimokslinimo pripažinimo Baltijos valstybių aukštojo mokslo erdvėje [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
212 Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės sutartis dėl bendros aukštojo mokslo erdvės sukūrimo Baltijos šalyse [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
BCM je zodpovědná za stabilitu regionální mezivládní spolupráce, stejně tak zodpovídá za spolupráci národních vlád s Baltským shromážděním. Realizuje konkrétní doporučení Baltského shromáždění. Rozhodnutí, která BCM uzavírá, jsou následně pro pobaltské státy závazná, pokud jejich charakter nevyžaduje dodatečnou ratifikaci národními parlamenty. Stejně jako v případě Baltského shromáždění, i u Baltské rady rotuje s roční pravidelností předsednictví. Pořadí států je shodné, pro rok 2013 je tedy předsedající zemí Lotyšsko, které tak má v čele Rady i předsedu. Baltská rada ministrů funguje na základě stanov, které se určují dvakrát ročně, a to na jaře a na podzim. Společná setkání na úrovni ministrů se odehrávají jednou za rok, obvykle na podzim, neformálních setkání se mohou konat nepravidelně.
Struktura BCM byla původně dána celkem 21 výbory, které pokrývaly všechna ministerstva. Pracovní proces se stal velmi komplikovaným a značně byrokratickým, proto v průběhu estonského předsednictví v roce 2002 byly započaty reformy, které byly dokončeny v roce 2005. V současnosti proto existuje pouze pět hlavních výborů, které se soustředí na oblasti energetiky, dopravy, obrany, ochrany životního prostředí a vnitřní záležitosti. Každý z těchto výborů může zakládat podvýbory z důvodu lepší organizace vlastní činnosti. Příkladem je podvýbor pro záležitosti hraničních kontrol. Kromě výborů mohou premiéři vytvořit speciální pracovní skupiny, které plní po určitou dobu konkrétní úkoly spadající mimo jurisdikci výborů. V současné době
---
213 ZÁJEDOVÁ, Ilii. *Pobaltská regionální spolupráce*. Praha: Karolinum, 2006. S. 65.
214 ŠVEC, Luboš. Balticko-severský prostor. In: VYKOUKAL, Jiří. *Možnosti a meze Visegrádské spolupráce*. Praha: Dokořán, 2003. S. 294.
215 Estonian Foreign Ministry. Baltic Council of Ministers [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=en/node/4096>
na tomto principu funguje pracovní skupina pro sociální záležitosti, která vznikla v září 2010.\textsuperscript{216}
4.5.3 Baltská rada
Baltská rada je další významnou institucí baltské integrace. Jedná se o jakýsi spojovací článek mezi Baltským shromážděním a Baltskou radou ministrů. V praxi tato forma spolupráce vypadá tak, že v rámci podzimního jednání Baltského shromáždění dochází i k setkání s Baltskou radou ministrů, která zde předkládá zprávu o postupu kooperace za uplynulý rok a plány do budoucna.\textsuperscript{217} Stejně jako v případě BA a BCM, dochází i u Baltské rady k rotaci jednoročního předsednictví a ke stejnému pořadí střídání předsednických států. V roce 2013 je předsednickou zemí Lotyšsko.\textsuperscript{218} Důvod k vytvoření tohoto orgánu je zcela praktický a domnívám se, že vzájemná komunikace jen podpoří už tak kvalitní spolupráci.
4.5.4 Baltská prezidentská rada
Baltská prezidentská rada vznikla 12. května 1990, v den kdy byla obnovena platnost společné Deklarace z roku 1934. Jak je z názvu patrné, jedná se o kooperaci hlav jednotlivých států. Původně se však tato instituce nazývala Baltská rada, jejíž založení bylo iniciováno již ve dnech 13. až 14. května 1989 na společném setkání litevského Sajudise a Národních front Lotyšska a Estonska v Tallinnu. Vzhledem k tomu, že státy v Pobaltí získaly samostatnost až během roku 1991, není možné v počátku spolupráce hovořit o setkání prezidentů, ale předsedů
\textsuperscript{216} Estonian Foreign Ministry. Baltic Council of Ministers [online]. Estonian Foreign Ministry. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=en/node/4096>
\textsuperscript{217} ŠVEC, Luboš. Balticko-severský prostor. In: VYKOUKAL, Jiří. Možnosti a meze Visegrádské spolupráce. Praha: Dokořán, 2003. S. 295.
\textsuperscript{218} Estonian Foreign Ministry. Baltic Council of Ministers [online]. Estonian Foreign Ministry. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=en/node/4096>
parlamentů – Nejvyšších sovětů.\textsuperscript{219} Společná jednání Baltského shromáždění a Baltské rady ministrů se jmenovaly de facto stejně – Baltská rada. Pro eliminaci případných nejasností proto hlavy států spolupracují od 18. listopadu 1993 pod názvem Baltská prezidentská rada.\textsuperscript{220}
\textbf{Jak je z předcházejících kapitol patrné, pro spolupráci baltských států je charakteristická vysoká míra institucionalizace. Harmonizace činností, kvalitní koordinace, hmatatelné výsledky jsou důkazem její smysluplnosti. Jednotlivé orgány stojí za úspěchem, kterého Pobaltí dosáhlo v rámci politicko-ekonomické a politicko-bezpečnostní spolupráce (viz další kapitoly popisující aktivity konané pro integraci do EU a NATO).}
\subsection*{4.5.5 Společná strategie pro začlenění do EU}
Obsahem této kapitoly je prezentace strategie, kterou baltské státy uplatňovaly proto, aby se staly součástí Evropské unie. Myšlenka integrace do EU se stala hnací silou pro baltskou regionální spolupráci, což potvrzují závěry Baltského shromáždění a Baltské rady ministrů. Již 2. května 1995 bylo Baltským shromážděním přijato rozhodnutí, že vlády a parlamenty jednotlivých států Pobaltí musí dodržovat dohodnuté zásady vzájemné spolupráce, které mají za cíl napomoci k začlenění do NATO a EU, zejména pokud jde o harmonizaci unijních právních předpisů a požadavků.\textsuperscript{221}
\textsuperscript{219} ŠVEC, Luboš. Balticko-severský prostor. In: VYKOUKAL, Jiří. Možnosti a meze Visegrádské spolupráce. Praha: Dokořán, 2003. S. 295.
\textsuperscript{220} Estonian Foreign Ministry. Baltic Council of Ministers [online]. Estonian Foreign Ministry. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z <http://www.vm.ee/?q=en/node/4096>
\textsuperscript{221} Baltic Assembly. European and transatlantic integration, 1995 – 2002 [online]. Baltic Assembly. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/history/integration>
I když regionální spolupráce není podmínkou pro přijetí, Evropská unie vyzývá k posilování regionální spolupráce. Baltské státy se proto snažily maximálně rozvíjet vzájemné politické a ekonomické vztahy. Důvodem byla i skutečnost, že viděly určitou paralelu v předcházejících přijímacích procesech do EU. Státy, které byly součástí regionálního svazku, který zároveň vykazoval požadovanou kvalitu a hmatatelné výsledky blízké principům EU, měly vyšší šanci stát se členy Evropské unie. Baltské státy si tento fakt plně uvědomovaly a jejich společná strategie byla tomuto podřízena.\footnote{222}
Je však nutno poznamenat, že ne vždy byl přístup ke spolupráci jednotný. Objevovaly se různé státní spory vyvolané zejména skutečností, že Estonsko se stalo v polovině 90. let privilegovaným partnerem EU, což vedlo k izolaci Lotyšska a Litvy.\footnote{223} Ještě větší šok nastal v červenci 1997, kdy byly vyhlášena první skupina uchazečů o členství v EU, ve které bylo Lotyšska vynecháno. Lotyšsko muselo následně přehodnotit cíle a nástroje potřebné ke vstupu. Samotný důvod nezařazení Lotyšska mezi kandidáty o členství je trochu sporný. V první polovině roku 1997 byl hlavní problém Lotyšska spatřován v napjatých vztazích s Ruskem. Ty však ale mělo i Estonsko. Tehdejší předseda Evropské komise Jacques Santer viděl v říjnu 1997 největší problém Lotyšska v pomalé harmonizaci práva s acquis communautaire\footnote{224} a také v neschopnosti státní správy absorbovat úkoly spojené se vstupem. Estonsko ale bylo, dle sdělení Evropské komise na konci roku 1996, ve stejné situaci. Jediný racionální důvod pro nezařazení Lotyšska můžeme spatřovat v jeho nelichotivé ekonomické situaci, která byla v letech 1994 a 1995 postižena vysokou inflací, nízkým HDP a též bankovní krizí, kterou vyvolal v březnu 1995 krach největší (podle objemu aktiv, depozit a poskytnutých úvěrů) lotyšské banky Baltija.\footnote{225}
\footnote{222}{Tamtéž.}
\footnote{223}{DANČÁK, Břetislav. \textit{Pobaltí v transformaci}. Brno: MPÚ, 1999. S. 50.}
\footnote{224}{acquis communautaire - práva a povinnosti sdílené členskými státy EU}
\footnote{225}{DANČÁK, Břetislav. \textit{Pobaltí v transformaci}. Brno: MPÚ, 1999. S. 199.}
V klíčovém období příprav mezi lety 1995 – 2002 se baltské státy snažily aktivně rozvíjet spolupráci v oblastech obrany, školství, kultury, vědy, ochrany životního prostředí, ekonomiky (přechod od centrálně plánované k liberálně tržní ekonomice – viz kapitola číslo 5.2 BAFTA), či dopravy a cestovního ruchu. Z dopravního sektoru jsou významnými infrastrukturními projekty Via Hanseitica, tj. silnice spojující Německo, Polsko, Kaliningrad a země Pobaltí, Via Baltica (viz příloha č. 7), tj. silniční spojení z Varšavy do Tallinu, které je součástí Evropské cesty E67 vedoucí z Prahy do Helsinek (s pomocí komerčních trajektů) a Rail Baltica (viz příloha č. 7), tj. plánovaná výstavba železničního koridoru spojující Německo, Polsko, baltské státy a Finsko (s pomocí komerčních trajektů).226 Rail Baltica je v současnosti jedním z prioritních projektů Evropské unie v oblasti TEN-T (Trans-evropská dopravní síť), která se podílí na financování až do výše 85%, tj. cca 3 mld. EUR.227
Mezi důležité aktéry v mezinárodní politice, se kterými Baltské shromáždění a Baltská rada ministrů navázala úzké partnerství, patří severské země a země Beneluxu. Spolupráce probíhající zejména mezi Severskou radou a Benelux parlamentem byla pozitivně vnímána a napomohla Baltským státům k integraci do EU a NATO. Pobaltí se od nových partnerů dostalo politické a ekonomické podpory.228
Zapojování baltských států do západních integračních uskupení, zejména NATO a EU, má ryze praktický charakter. Jednotlivé státy očekávají především politicko - bezpečnostní a politicko – ekonomické záruky, které jim zajistí návrat do svobodné Evropy a zároveň, že se nebude opakovat situace násilné okupace, které jsme byli svědky.
---
226 Baltic Assembly. European and transatlantic integration, 1995 – 2002 [online]. Baltic Assembly. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/history/integration>
227 PROCHÁZKOVÁ, Laila. Stavební práce pro Litevské železnice (Rail Baltica) [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 18.02.2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/stavebni-prace-pro-litevsk-e-zeleznice-rail-baltica-29286.html>
v průběhu 20. století. Koordinace vzájemné spolupráce přinesla očekávaný úspěch v podobě vstupu Estonska, Lotyšska a Litvy do Evropské unie. Plnohodnotnými členy se staly 1. května 2004 v rámci pátého rozšíření EU.
4.5.6 Společná strategie pro začlenění do NATO
Dne 23. března 2004 došlo k plnohodnotnému přijetí Estonska, Lotyšska a Litvy do struktur NATO. Ve stejný den vstoupily do Severoatlantické aliance ještě Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko. Obdobně jako v případě příprav pro vstup do EU, tak i v případě NATO bylo zapotřebí užší spolupráce a sdílení společné strategie při budování obrany státu a posilování bezpečnosti. Z tohoto důvodu bylo nutné splnit určitá kritéria, která jako zájemci o členství musely baltské státy podstoupit. Jednalo se o zajištění stabilního demokratického systému založeného na fungující tržní ekonomice, respektování menšinových práv, absence teritoriálních a etnických konfliktů, ústavně zakotvená demokratická kontrola vojenských sil a transparentnost rozpočtu armády.\(^{229}\) Jaký byl skutečný vývoj integračního procesu v Pobaltí?
Období mezi roky 1995 až 2002 bylo zaměřené na uskutečnění potřebných kroků k naplnění výzvy v podobě začlenění do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Po stažení armády Ruské federace a podpisu asociačních dohod s Evropskou unií byla započata nová fáze ve vztazích mezi pobaltskými státy.\(^{230}\) Vzhledem k historickým reminiscencím, se baltské státy oprávněně obávaly možného nebezpečí a rozhodly se učinit
\(^{228}\) Baltic Assembly. European and transatlantic integration, 1995 – 2002 [online]. Baltic Assembly. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/history/integration>
\(^{229}\) DANČÁK, Brňoslav. Pobaltí v transformaci. Brno: MPU, 1999. S. 128.
vše proto, aby zajistily bezpečnost svého regionu. Záruku viděly zcela logicky v integraci do NATO, které je dostatečně ochrání od nátlaků Ruska, které jejich území doposud okupovalo. Ještě v roce 1993 Rusko silně protestovalo proti vstupu bývalých států Varšavské smlouvy do NATO. Představa, že by měla Ruská federace na svých hranicích vojenského rivala byla nepřijatelná. Proto se snažila Pobaltí jakýmkoliv způsobem zastrašit. Například tím, že NATO hodlá mít v Pobaltí silnou mobilní jednotku a velkou flotilu na což Rusko hodlá odpovědět jadernými zbraněmi a silnými vojsky v pohraničí.\textsuperscript{231} Odvrátit neodvratitelné se snažil i ruský prezident Boris Jelcin, který prohlásil, že Pobaltí je natolik strategický region, že bude lepší, když západní svět zapomene na navazování svazků s tímto ruským pohraničím. Rusko také poukazovalo na porušování práv ruské menšiny v Lotyšsku a Estonsku. Začátkem roku 1998 proto Rusko uvalilo na Lotyšsko ekonomické sankce. Navíc se snažilo Lotyšsko a Estonsko destabilizovat obstrukcemi s uznáním jejich státních hranic.\textsuperscript{232} Tyto situace ztěžovaly splnění vstupních kritérií pro vstup do NATO. Na druhé straně je zájmem NATO, ale i samotného Ruska, aby bylo docíleno stability v Pobaltí.
Vztahy byly napjaté v některých oblastech i mezi samotnými baltskými státy. Lotyšsko a Estonsko vedly teritoriální spor o rybolovu, Litva s Lotyšskem se přely o umístění mořské hranice, která by jednomu či druhému státu příkla právo na těžbu ropy z mořského dna. Tyto spory se ukázaly jako druhořadé. Primárním úkolem, na který se baltské země soustředily, bylo navázání společného postupu ve věci zajištění vnější bezpečnosti cestou provázanosti jednotlivých armádních složek.\textsuperscript{233}
\textsuperscript{230} Baltic Assembly. European and transatlantic integration, 1995 – 2002 [online]. \textit{Baltic Assembly}. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/history/integration>
\textsuperscript{231} DANČÁK, Brňoslav. \textit{Pobaltí v transformaci}. Brno: MPÚ, 1999. S. 209.
\textsuperscript{232} Tamtéž, s. 210.
\textsuperscript{233} Tamtéž, s. 204.
Vojenskou spolupráci řídí v podstatě dva orgány: Baltský ministerský výbor (angl. Baltic Ministerial Comitee), který je reprezentován ministry obrany a Baltský vojenský výbor (angl. Baltic Military Comitee), který je složen z velitelů ozbrojených sil. Řídící skupiny se schází třikrát ročně na tzv. Fóru baltské bezpečnostní podpory – Baltic Security Assistance Forum (BALTSEA), aby zlepšovaly spolupráci a koordinovaly činnost ze strany podpůrných států.\(^{234}\) Mezi hlavní společné projekty řadíme Baltský prapor (angl. Baltic Battalion - BALBAT), Baltskou námořní flotilu (angl. Baltic Naval Squadron - BALTRON), Kontrolní síť baltského vzdušného prostoru (angl. Baltic Surveillance Network - BALTNET) a Baltskou obrannou akademii (angl. Baltic Defence College - BALTDEFCOL).\(^{235}\)
### 18.104.22.168 Baltský prapor
Vojenská spolupráce baltských států je založena na sérii několika dohod o vytvoření společných vojenských sborů. Prvním společným projektem bylo vytvoření vojenské jednotky pod názvem BALBAT (Baltic Peacekeeping Battalion), která byla zpočátku určena pro mírovou operaci v býval Jugoslávii. Jednání o založení Baltského praporu byla započata v listopadu 1993, k samotnému podpisu dohody o vytvoření došlo v září 1994. Po taktické přípravě a celkovém zlepšení vojenských standardů, byly oddíly BALTBAT schopny spolupracovat při různých mírových operacích ve světě. Například Estonci byli na přelomu roku 1996 - 1997 nasazeni pod vedením Norska v Libanonu v rámci mise UNIFIL, Litevci
---
\(^{234}\) Estonian Foreign Ministry. Co-ordination between Supporting Countries and the Baltic states – BALTSEA [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
\(^{235}\) Estonian Foreign Ministry. Baltic Military Co-operation [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
s Dánsy a Lotyši se Švédy byly v letech 1998 - 2000 nasazeni v rámci mise SFOR a IFOR v Bosně a Hercegovině.\textsuperscript{236}
BALTBAT zároveň přispívá k rozvoji národních obranných sil v Pobaltí, a to prostřednictvím rotace odborného personálu a také prostřednictvím vojenského zařízení darovaného podpůrnými zeměmi. BALTBAT má totiž finanční podporu v Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Islandu, Nizozemí, Norsku, Polsku, Švédsku, Švýcarsku, Velké Británii a Spojených státech amerických. Poté, co byla v roce 1994 podepsána premiéry baltských zemí smlouva o vytvoření mírové jednotky BALTBAT, byla následně uzavírána baltskými ministry obrany dohoda s výše zmíněnými podpůrnými státy. Dohoda konkretizovala první kroky společného projektu a jmenovala Dánsko jako vedoucí národ v mezinárodní koordinaci.\textsuperscript{237}
V lednu 1996 byl zahájen provoz centrálního velitelství BALBAT v lotyšském městě Ādaži, nedaleko hlavního města Rigy. Estonsko, Lotyšsko a Litva mají vedle něj svá národní velitelství. Estonsko v Paldiski, Lotyšsko v Ādaži a Litva v Rukle. Baltský prapor se dále skládá z nezbytné logistiky, kterou koordinuje podpůrná jednotka s názvem Baltic Support Group, a národních pěších rot známých jako ESTCOY, LATCOY a LICOY. Pozice velitele, zástupce velitele a náčelníka štábu se pravidelně střídá mezi Estonskem, Lotyšskem a Litvou každé dva roky tak, aby všechny tři země byly stejně zapojeny. Interně používá každá z rot svůj národní jazyk, oficiálním jazykem velení je angličtina. Důvodem je zejména komunikace uvnitř mezinárodních jednotek.\textsuperscript{238}
\textsuperscript{236} DANČÁK, Břetislav. \textit{Pobaltí v transformaci}. Brno: MPÚ, 1999. S. 128.
\textsuperscript{237} Estonian Foreign Ministry. The Baltic Battalion (BALTBAT) [online]. \textit{Estonian Foreign Ministry}. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
\textsuperscript{238} Estonian Foreign Ministry. The Baltic Battalion (BALTBAT) [online]. \textit{Estonian Foreign Ministry}. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
V květnu 2000 bylo na summitu ministrů obrany provedeno zhodnocení dosavadní spolupráce a současně byla navržena podoba budoucího rozvoje. Mezi hlavní cíle rozvoje byly zařazeny integrace znalostí a dovedností získané v rámci odborné přípravy a jejich implementace do národních struktur, zajištění plné podpory z hlediska řízení, logistiky, vybavení a financování, kterých bylo dosaženo ve střednědobém období v letech 2001 – 2005. Plán rozvoje však zejména předpokládal vytvoření tří národních praporů nazvaných podle daného státu ESTBAT, LATBAT a LITBAT, ve kterých bude docházet ke vzájemnému střídání dostatečného množství vyškoleného personálu a prapory si budou takto vyměňovat zkušenosti. Tímto krokem by měla být zajištěna požadovaná kvalita BALTBAT. Vytvoření ESTBAT, LATBAT a LITBAT bylo dokončeno již na počátku roku 2001, plně funkční je od konce roku 2005. Každá země si tak udržuje jeden prapor na dohodnuté úrovni připravenosti. Každý národní prapor má dohodu s dalším státem, který pomáhá s koordinací činností. ESTBAT spolupracuje s Finskem, LATBAT se Švédskem a LITBAT s Dánskem.\footnote{Estonian Foreign Ministry. The Baltic Battalion (BALTBAT) [online]. Estonian Foreign Ministry. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>}
\subsection*{22.214.171.124 Baltská námořní flotila}
Jak již název vypovídá, jedná se o spolupráci námořních jednotek. BALTRON, který byl založen v roce 1998, je zaměřen na podporu spolupráce a vzájemného porozumění mezi pobaltským námořnictvem. Jednotlivé oddíly pracují dle standardů NATO a BALTRON je proto schopen se účastnit mírových operací pod vedením NATO. Hlavní náplní práce je odminování Baltského moře v důsledku 2. světové války, ale též jsou to různé záchranné akce. Baltská námořní flotila je složena z jedné až dvou lodí od každého členského státu. Aktuálně v Baltském moři působí jedna minolovka, dvě vyhledávačky min, velitelská loď a pomocná
lodě. Na lodích se pravidelně s roční rotací střídají zodpovědní zaměstnanci, které jednotlivé baltské státy poskytují. Nezbytností jsou také vzdělávací centra BALTRON.\textsuperscript{240}
Myšlenka zintenzivnění spolupráce mezi pobaltským námořnictvem se objevila poprvé v roce 1995, kdy se konalo první společné námořní cvičení pod názvem Amber Sea 95. V prosinci roku 1996 byly proto zahájeny praktické přípravy na zřízení BALTRON, a to na společném semináři v litevském hlavním městě Vilnius. V průběhu následujícího roku bylo ministry obrany baltských zemí rozhodnuto o zřízení hlavního štábu BALTRON, které se nachází v Estonsku ve městě Tallinn. Kromě hlavního štábu zde najdeme i školicí středisko Baltské námořní flotily.\textsuperscript{241}
16. dubna 1998 byla uzavřena tripartitní dohoda o založení Baltské námořní flotily s názvem BALTRON (z angl. Baltic Naval Squadron). Dohoda zdůrazňuje již výše zmíněnou hlavní funkci BALTRON, která spočívá v provádění operací odminování s cílem dosažení potřebné bezpečnosti, taktéž spočívá v případné účasti na mezinárodních mírových operacích stejně jako v účasti na operacích, které přispívají ke stabilitě regionu. Rozhodnutí týkající se konkrétních operací musí vzejít z konsenzu a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy. Z tohoto důvodu byla posílena pravomoc ministrům obrany ve věci přijímání konkrétních opatření spadající do této oblasti. Vzhledem k tomu, že pro Estonsko, Lotyšsko a Litva byla bezpečnost jejich regionu jedním z nejdůležitějších motorů spolupráce, bylo naprosto žádoucí, aby operace BALTRON byly vykonávány v souladu se smlouvou uzavřenou mezi NATO a státy zúčastněnými v programu Partnerství pro mír.\textsuperscript{242} Jednalo se
\textsuperscript{240} Estonian Foreign Ministry. The Baltic Naval Squadron (BALTRON) [online]. Estonian Foreign Ministry. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
\textsuperscript{241} Tamtéž.
\textsuperscript{242} Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės susitarimas dėl Baltijos jūry eskadros įkūrimo [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
tak o další krok baltských zemí, který je přiblížil k plnohodnotnému členství v Severoatlantické alianci. 28. dubna 1998 byla slavnostně otevřena námořní základna v Tallinnu. Obdobně jako v případě BALTBAT, i BALTRON používá jako komunikační jazyk velení angličtinu. Důvod je opět ryze praktický, a to snadnější komunikace na mezinárodních akcích.\(^{243}\)
### 126.96.36.199 Kontrolní síť baltského vzdušného prostoru
Kontrolní síť baltského vzdušného prostoru s názvem BALTNET (z angl. Baltic Air Surveillance Network) je dalším společným projektem baltských zemí, který podpořil integraci tohoto regionu do Severoatlantické aliance. Projekt BALTNET provádí monitoring vzdušného prostoru. Z tohoto důvodu spolupracuje s vojenskými a civilními leteckými úřady Estonska, Lotyšska a Litvy. Předpokladem ke vzniku BALTNET bylo úsilí pobaltského regionu zajistit bezpečnost s ohledem na ochranu vzdušného prostoru. V roce 1994 proto začala vznikat komunikační síť za podpory Spojených států amerických v rámci projektu Regional Airspace Initiative.\(^{244}\)
V dubnu 1997 se ministři obrany baltských států dohodli umístit hlavní koordinační středisko BALTNET do litevského města Karmélava, nedaleko Kaunasu. Slavnostní otevření proběhlo 6. června 2000. 4. dubna 1998 došlo k uzavření dohody o zřízení BALTNET, kterou podepsali ministři obrany. Od roku 2000 je BALTNET plně operativní a odpovídající standardům NATO. Od 1. ledna 2001 byl zahájen nepřetržitý letecký dozor nad vzdušným prostorem souvisle ve všech národních centrech pobaltských států, resp. Regionálních kontrolních koordinačních střediscích vzdušného prostoru, označované jako RASCC.
---
\(^{243}\) Estonian Foreign Ministry. The Baltic Naval Squadron (BALTRON) [online]. Estonian Foreign Ministry. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
\(^{244}\) DANČÁK, Břetislav. *Pobaltí v transformaci*. Brno: MPÚ, 1999. S. 128.
(z angl. Regional Airspace Surveillance Co-ordination Centre). Integrovaný informační systém umožňuje prohlížet, identifikovat a sledovat letový provoz v rámci celého regionu.\textsuperscript{245} Vzhledem k tomu, že baltské státy byly 29. března 2004 přijaty do struktur NATO, byl následně 7. dubna 2004 BALTNET oficiálně připojen k NATO Integrated Air Defence System (NATINADS),\textsuperscript{246} což je společný integrovaný systém NATO na obranu vzdušného prostoru. Jeho smyslem je zajistit svobodu, obranu aliančního území a ochranu obyvatelstva. Zahrnuje síť propojených systémů, které jsou schopny identifikovat, sledovat a klasifikovat vzdušné objekty. V případě nutnosti je možné na obranu použít zbraně řízené ze země nebo z pohotovostních letounů.\textsuperscript{247}
188.8.131.52 Baltská obranná akademie
Baltská obranná akademie BALTDEFOCOL (z angl. Baltic Defence College) byla založena v roce 1998 na základě trojstranné dohody mezi Estonskem, Lotyšskem a Litvou z 12. června téhož roku. Akademie byla vytvořena za účelem zlepšení vojenského vzdělávání a rozvoje pro budoucí vyšší štábní důstojníky. Založení BALTDEFCOL byl zároveň nejúčinnější způsob, jak vzdělávat budoucí důstojníky na úrovni kompatibilní se standardy NATO. Smluvní strany se dohodly, že sídlo BALTDEFCOL bude zřízeno v estonském městě Tartu. Pracovním jazykem je opět angličtina. Činnost a učební cíle musí být dle dohody vedeny tak, aby umožnily integraci do zásad a postupů NATO a zároveň, aby baltské země připravily na plnohodnotné členství v NATO. Oficiální otevření BALTDEFCOL proběhlo 25. února 1999, první kurz, do kterého nastoupilo 32 budoucích důstojníků, se v Tartu konal od srpna téhož roku.
\textsuperscript{245} Estonian Foreign Ministry. The Baltic Air Surveillance Network (BALTNET) [online]. \textit{Estonian Foreign Ministry}. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
\textsuperscript{246} Ministry of Defence of Latvia . BALTNET (Joint Baltic Air-space Surveillance System) [online]. c2012 [cit. 2013-01-31]. \textit{Ministry of Defence of Latvia}. Dostupné z WWW:<http://www.mod.gov.lv/en/Par_aizsardzibas_nozari/Politikas_istenosana/Baltijas_valstu_milit_sadarbiba/Baltnet.aspx>
BALTDEFOL má svůj vlastní rozpočet, pečeť a znak (viz příloha č.8). V souladu s ustanovením smlouvy o založení BALTDEFCOL byla posílena pravomoc ministrů obrany, kteří ustanovují organizační strukturu Baltské obranné akademie, která je naopak zodpovědná za správu a koordinaci činností. Taktéž ministři obrany provádí potřebná administrativní opatření, kterými se řídí spolupráce s BALTDEFCOL.\textsuperscript{248}
Aktivity a kurzy vedené Baltic Defence College berou v úvahu obecné politické a správní podmínky, úkoly národní obrany a obranné koncepce v pobaltských státech. Kurzy zdůrazňují demokratické principy vedení a pomoc při přípravě důstojníků. BALTDEFCOL je mezinárodně podporován zejména severní a západní Evropou. Největší část této podpory pochází z Dánska, Finska, Norska, Švédska a Švýcarska. Dalšími podporovateli jsou Belgie, Francie, Německo, Island, Nizozemí, Polsko, Velká Británie a Spojené státy americké. Jejich vzájemná podpora je v praxi vyjádřena formou financí, darování vybavení, či prostřednictvím nabídky studijních cest a poskytováním externích lektorů.\textsuperscript{249}
Kromě mezinárodní podpory je nutné zmínit i skutečnost, že dohodou zemí pobaltské trojky z 14. června 1999 byly přijaty následující výhody: BALTDEFCOL byl v souladu s vnitrostátními právními předpisy osvobozen od cla, daně z přidané hodnoty a též od spotřební daně na zboží, které je dováženo pro interní potřebu. Další finanční podpora spočívá ve vstřícnosti s přijetím žádosti týkající se osvobození od letištních poplatků prostřednictvím například vojenského letiště nebo
\textsuperscript{247} North Atlantic Treaty Organization. NATO Integrated Air and Missile Defence [online]. \textit{North Atlantic Treaty Organization}. 2012-05-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_8206.htm>
\textsuperscript{248} Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės sutartis dėl Baltijos gynybos koledžo [online]. \textit{Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija}. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
\textsuperscript{249} Estonian Foreign Ministry. Baltic Defence College (BALTDEFCOL) [online]. \textit{Estonian Foreign Ministry}. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
vojenských letadel.\textsuperscript{250} V současnosti je studium na Baltské obranné akademii je otevřeno nejen pro zájemce z Estonska, Lotyšska a Litvy, ale i z ostatních členských států NATO či EU a navíc též pro adepty z Ukrajiny, Moldávie, Gruzie a Bosny a Hercegoviny.\textsuperscript{251}
Pro roky 2010 – 2016 si BALDEFCOL vytýčil strategické cíle rozvoje. Hlavním předpokladem je, že toto vojenské vzdělávací centrum funguje podle standardů NATO a respektuje potřeby pobaltských států. Pro zlepšení výuky se snaží neustále zvyšovat kvalitu kurzů, které by měly být vedeny za účasti kvalifikovaných pedagogických pracovníků, a to i ze zahraničí.\textsuperscript{252}
\begin{quote}
Společná strategie baltských států pro začlenění do NATO ukázala, že i v případě bezpečnostní spolupráce je velmi podstatná míra institucionalizace, která má však své racionální opodstatnění.
Vstupem do EU a NATO bylo docíleno hlavních cílů, díky kterým se podařilo Estonsku, Lotyšsku a Litvě zajistit v regionu bezpečnost a politickou a ekonomickou stabilitu. Hlavní očekávání byla tímto naplněna.
\end{quote}
4.6 Politické vztahy baltských zemí k vnějšímu prostředí
Moderní forma spolupráce baltských zemí není zaměřena jen vnitroregionálně, ale jak jsem již naznačil, jsou z jejich strany navazovány užší vztahy s dalšími regionálními integracemi. Nejvýznamnějšími regiony v tomto směru jsou země Beneluxu, ale především strategická kooperace se státy v prostoru baltského regionu či jeho blízkosti, která se odehrává
\textsuperscript{250} Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės sutartis dėl išsiomokslinimo pripažinimo Baltijos valstybių aukštojo mokslo erdvėje [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?22959598085>
\textsuperscript{251} Estonian Foreign Ministry. Baltic Defence College (BALTDEFCOL) [online]. Estonian Foreign Ministry. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
\textsuperscript{252} Estonian Foreign Ministry. BALTDEFCOL Development Plan 2010-2016 [online]. Estonian Foreign Ministry. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
prostřednictvím dvou hlavních seskupení, které mají obdobnou členskou základnu. Zaprvé jsou cílem severské státy Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko a zadruhé pak státy, jejichž pobřeží jsou součástí Baltského moře, tedy baltský region. V následujících kapitolách se zaměřím na specifikaci kooperace v uvedených regionech.
4.6.1 Spolupráce severských a baltských států
Moderním konceptům spolupráce obou oblastí předcházel určitý historický vývoj. Zmíním nejpodstatnější momenty. V revolučních a válečných letech 1905 až 1918 došlo k obsazení pobaltských zemí Německem. Po ukončení války došlo k vytvoření konceptu tzv. Baltské ligy, která měla za cíl sjednotit západní a východní břeh Baltského moře a určovat tak směr budoucího vývoje národů. Hlavním úkolem Baltské ligy bylo zabránit dalším snahám mocností, Německu a Rusku, které by vedly k narušování svobody baltských států.\(^{253}\) Další snahou o spojení byl pokus z roku 1933, kdy byl v Lotyšsku založen spolek Baltijas Únia. Počátkem 20. století tedy existovaly určité snahy, které by umožňovaly rozvoj spolupráce, podpory a vývoje nových států. Bohužel 2. světová válka a následný poválečný vývoj tyto plány zhatily. Příčiny krachu můžeme hledat i v tom, že formy kooperace byly zcela nové, státy Pobaltí byly na počátku samostatného vývoje a cíle, které si kladly, nebyly schopny konkretizovat a koordinovat.\(^{254}\)
Dnešní svobodná Evropa umožnila oživit dávnou myšlenku vytvoření Baltoskandie. Tedy prostoru, který zahrnuje pobaltské státy,
\(^{253}\) ZÁJEDOVÁ, Ivi. Spolupráce pobaltských a severských států. In: Středoevropské politické studie [online]. Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v Brně, 2005. 1.2.2005 [cit. 2013-03-08]. ISSN 1212-7817. Dostupné z WWW:<http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=224>
\(^{254}\) Tamtéž.
Finsko a Skandinávii. V letech 1992 – 1995 se v Baltském shromáždění živě diskutovalo o rozšířeném modelu spolupráce směrem k severským zemím. Poslanci byly správně přesvědčeni, že tato forma spolupráce přispěje k posílení politického a hospodářského rozvoje ve státech Pobaltí. Výsledkem společných jednání bylo vytvoření skupiny NB 5+3, později NB-8. Pod pojmem NB-8 se skrývá osm států patřících mezi severské či baltské státy. Písmena NB jsou zkratkou z anglických slov Nordic a Baltic. Původně se spolupráce v této oblasti označovala jako „skupina 5+3“, která na jedné straně zahrnovalo Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko a na druhé straně Estonsko, Lotyšsko a Litvu (viz příloha č. 5). Pravidelné konzultace formátu “5+3” přerostly ve formát „8“. Stalo se tak v roce 2000 na podnět současného estonského prezidenta, tehdy ještě ministra zahraničí, Toomase Hendrika Ilvese, který volal po lepším pojmenování formátu spolupráce, který by vyjadřoval větší jednotu severských a pobaltských zemí, a to pod názvem Nordic-Baltic-Eight (NB 8). Při pohledu na vzájemné relace lze vysledovat, že Estonsko má exkluzivní vztahy s Finskem a Lotyšsko se Švédskem. Litva takové nadstandardní vztahy s žádnou severskou zemí nemá, nicméně je všestranně podporována Dánskem.
Míra institucionalizace je v případě spolupráce NB-8 nízká. Nejsou vytvořeny žádné zvláštní struktury nebo organizace, které by řídily spolupráci. Na druhé straně je na každý kalendářní rok určen jeden členský stát, který spolupráci koordinuje. V roce 2013 je tímto
---
255 ZÁJEDOVÁ, Ili. Spolupráce pobaltských a severských států. In: Středoevropské politické studie [online]. Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v Brně, 2005. 1.2.2005 [cit. 2013-03-08]. ISSN 1212-7817. Dostupné z WWW:<http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=224>
256 Baltic Assembly. International inclusion, 1992 – 1995 [online]. Baltic Assembly. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.baltasam.org/en/history/international-inclusion>
257 Ministerstvo zahraničních věcí. Litva - Zahraničně politická orientace [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 17.01.2011 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW:<http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statusu/evropa/litva/politika/zahraniicne_politicka_orientace.html>
258 Estonian Foreign Ministry. Nordic-Baltic Co-operation [online]. Estonian Foreign Ministry. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
koordinátorem Švédsko, které bude příští rok vystřídáno Estonskem. Mezivládní spolupráce NB-8 probíhá především ve formě výročních schůzí premiérů a ministrů zahraničních věcí členských zemí, které se pravidelně konají již od roku 1993. Kromě ministrů zahraničních věcí a premiérů se scházejí také ministři a ministeršti úředníci z ostatních sektorů, experti a diplomati. Vedle mezivládní spolupráce je praktikována i spolupráci meziparlamentární, v jejímž rámci se na pravidelných ročních summitech scházejí Severská rada\textsuperscript{259} a Baltské shromáždění.\textsuperscript{260} Na této formě spolupráce se státy dohodly v roce 1992, pravidelná setkání jsou praktikována od roku 2006. Mezi klíčová témata spolupráce tradičně patří podpora vzdělávání, výzkumu a inovací, ochrana životního prostředí, posílení veřejné bezpečnosti, boj proti rasismu, xenofobii a sociálnímu vyloučení či ochrana zdraví.\textsuperscript{261}
4.6.2 Rada států Baltského moře
Rada států Baltského moře (angl. The Council of the Baltic Sea States - CBSS) je volnou formu spolupráce, v podstatě politickým fórem regionální mezivládní spolupráce. Členy Rady jsou Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Island, Lotyšsko, Litva, Norsko, Polsko, Rusko, Švédsko a zástupce Evropské komise (viz příloha č. 6). Založena byla roku 1992 v Kodani jako reakce na geopolitické změny, ke kterým došlo v oblasti Baltského moře s koncem studené války. CBSS přispěla k zajištění následného pozitivního vývoje v regionu Baltského moře a sloužila jako hnací motor pro při vytváření multilaterální spolupráce. Stálý mezinárodní sekretariát, na jehož financování se podílí všechny
\textsuperscript{259} Severská rada je meziparlamentní organizace, která je složena ze zástupců Dánska, Finska, Islandu, Norska, Švédska a tří autonomních území Ålandských ostrovů, Faerských ostrovů a Grónska.
\textsuperscript{260} Estonian Foreign Ministry. Nordic-Baltic Co-operation [online]. Estonian Foreign Ministry. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.vm.ee/?q=node/4105>
členské státy, se od roku 1998 nachází ve Stockholmu. Míra institucionalizace je stejně jako v případě NB -8 minimální. Koordinace spolupráce je zajištěna předsednickým státem, ministr zahraniční předsedající země je navíc zodpovědný za činnost Rady. Předsednictví rotuje mezi členskými státy s platností vždy od 1. července do konce června následujícího roku. Pro přelomový rok 2012/2013 je předsednickou zemí Ruská federace, která si v tomto období klade za hlavní témata spolupráce modernizaci a inovaci, podporu mládeže, podporu PPP praktik\textsuperscript{262} a boj proti radikalismu a extremismu. Mezi hmatatelné výsledky spolupráce CBSS patří odstranění regionálních ekonomických překážek obchodu a investic, zlepšení jaderné a radiační bezpečnosti, vybudování důvěry prostřednictvím podpory demokracie a lidských práv a podpora přeshraniční spolupráce.\textsuperscript{263}
Další vývoj spolupráce se by se měl ubírat směrem, který byl dohodnut na summitu ve Vilniusu v roce 2010. Program pod názvem Vize 2020 pro region Baltského moře prezentuje odhodlání států učinit pokrok v pěti dohodnutých dlouhodobých prioritách týkajících se rozvoje spolupráce v oblasti hospodářství, energie, životního prostředí, civilní bezpečnosti, vzdělávání a kultury.\textsuperscript{264}
\textbf{Možnost mezivládní a meziparlamentní spolupráce mezi Pobaltím a severskými zeměmi je umožněna díky vzájemné ekonomické a politické podpoře, územní blízkosti, sdílením obdobných hodnot. Prakticky je uskutečňována jednak prostřednictvím setkání premiérů, ministrů odpovídajícího sektoru, odborníků, ministerských úředníků a jednak}
\textsuperscript{261} Ministry of Foreign Affairs of Latvia. Co-operation between the Baltic and Nordic countries [online]. \textit{Ministry of Foreign Affairs of Latvia}. c2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.mfa.gov.lv/en/policy/4595/cooperation-between-the-baltic-and-nordic-countries/>
\textsuperscript{262} Public-Private-Partnerships (PPP) je partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti veřejné infrastruktury a veřejných služeb.
\textsuperscript{263} The Council of the Baltic Sea States. The Council [online]. \textit{The Council of the Baltic Sea States}. c2011 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.cbss.org/CBSS-The-Council/the-council>
\textsuperscript{264} Tamtéž.
prostřednictvím společných jednání Baltského shromáždění a Severské rady. Pobaltské státy se podílí i na spolupráci v rámci celého baltského regionu, jednotlivé státy jsou sdruženy pod regionální seskupení CBSS.
V obou případech dochází permanentně k posilování spolupráce cestou vzájemné podpory v klíčových sektorech, tj. v hospodářství, životním prostředí, bezpečnosti, vzdělávání, kultury, apod.)
Vzhledem k charakteru pobaltské regionální spolupráce nedošlo k rozšiřování o další členy kooperace, nicméně otevřená spolupráce s vnějším prostředím je velmi podstatná. Jak již bylo zmíněno, baltské státy se soustředí na spolupráci především se zeměmi baltského regionu (CBSS), severskými státy (NB-8) a zeměmi Beneluxu.
5 EKONOMICKÁ INTEGRACE STŘEDNÍ A SEVEROVÝCHODNÍ EVROPY
Mezistátní spolupráce podpořené různými dohodami a smlouvami jsou v základu motivovány bezpečnostně, politicky, sociologicky, ale také ekonomicky. Integracím, které mají hnací motor v podobě ekonomické spolupráce se věnuji v následujících kapitolách. V souladu s tématem této práce se jedná o již několikrát avizované zóny volného obchodu v prostoru střední a severovýchodní Evropy.
Úvodem se zaměřím na problematiku ekonomické integrace. Pro přehlednost se typologicky rozděluje dle konkrétních stádií vývoje. Nejnižším stupněm je právě pásmo volného obchodu (angl. free trade zone, area, agreement či association). Charakteristické pro něj je odstraňování celních a dalších bariér vzájemného obchodu spolupracujících zemí, které se může týkat veškerých, někdy však jen některých výrobků či určitého segmentu trhu. V obchodním vztahu vůči třetím, zemím si každý členský stát stanovuje vlastní pravidla. Státy nevystupují jednotně, ale naopak individuálně si určují a udržují vlastní celní sazby. V praxi to znamená, že nezúčastněná země se v případě snahy o proniknutí na trh zemí volného obchodu zaměřuje na státy s nejnižší celní sazbou, což může některé členské země značně znevýhodňovat.\(^{265}\)
Vyšším stupněm ekonomické integrace je tzv. celní unie (angl. customs union), která stejně jako zóna volného obchodu odstraňuje obchodní bariéry mezi členskými zeměmi, ale navíc zavádí společný celní sazebník vůči třetím zemím. Dochází k aplikaci společné obchodní politiky, zejména v podobě úpravy vnějších cel, liberalizace obchodu či poskytování obchodních výhod třetím zemím. V minulosti se prakticky celní unie uplatnila například v roce 1948 v podobě vytvoření Beneluxu
\(^{265}\) PAVLÍK, Petr. Integrační procesy ve světě. In: JEHLIČKA, P., TOMEŠ, J., DANĚK, P. Stát, prostor, politika - vybrané kapitoly z politické geografie [online]. Praha: KSGRR PřF UK, 2000. 20.02.2003 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z WWW:<http://prg.xf.cz/>
(Belgie, Nizozemí a Lucemburskou) či v letech 1993 – 2004, kdy existovala celní unie mezi Českou a Slovenskou republikou.\textsuperscript{266}
Dalším stupněm je tzv. Společný trh, který k volnému pohybu zboží a celní unii přidává navíc ještě volný pohyb výrobních faktorů, tedy pracovní síly a kapitálu. V praxi to znamená, že občané členských zemí se mohou svobodně pohybovat v teritoriu zemí společného trhu, a to nejen jako turisté, ale též jako potenciální pracovníci, kteří mají plné právo ucházet se zde o zaměstnání, případně zde pracovat a žít. Společný trh deklaruje čtyři základní ekonomické svobody, které jsou důvěrně známy i v prostředí Evropské unie, a to odstranění veškerých bariér volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu v rámci společenství.\textsuperscript{267}
Vyšší integrační stupeň představuje hospodářská unie, při které dochází k plné integraci členských států v nadnárodních orgánech, které jsou zároveň zodpovědné za vytváření hospodářské politiky. Hospodářská unie by měla být doprovázena tzv. politickou unií, která je nejvyšším stádiem integrace. V rámci politické unie jednotlivé orgány provádějí jednak společnou hospodářskou politiku, ale navíc soustředí své aktivity i do zahraniční, bezpečnostní, obranné a vnitřní politiky. Politická unie vystupuje v podobě federace nebo konfederace. Federace byla již popsána v kapitole zabývající se teoretickými integračními přístupy, dodám jen, že je symbolizována především společnou vládou a společným parlamentem. Konkrétní příklady najdeme ve státech jako Rakousko, Rusko, Německo či Švýcarsko. Poslední jmenovaný stát byl původně konfederací, která je charakteristická volnějšími vztahy mezi orgány unie a zúčastněnými státy. Navíc je kladen důraz na nezávislost jednotlivých složek, což v důsledku přináší oslabování ústředních orgánů. Uzavřená smlouva mezi jednotlivými členy jasně definuje oblasti, které
\textsuperscript{266} PAVLÍK, Petr. Integrační procesy ve světě. In: JEHLIČKA, P., TOMEŠ, J., DANĚK, P. Stát, prostor, politika - vybrané kapitoly z politické geografie [online]. Praha: KSGRR Pří UK, 2000. 20.02.2003 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z WWW:<http://prg.xf.cz/>
\textsuperscript{267} Tamtéž.
budou spravovány společně. Zpravidla se týkají zahraniční politiky, obrany a měny. Mnohdy jsme svědky zavádění konfederativních prvků do platných federací.\textsuperscript{268} V konečném důsledku toho však vede k roztržitění územní soudržnosti. Jednoznačným příkladem byla Česká a Slovenská Federativní republika, která se po politicky vyhroceném boji, který byl navíc podpořen cílenými mediálními zprávami o nemožnosti společného soužití, rozpadla a k 1. lednu 1993 byly vytvořeny dva staronové suverénní státy Česká republika a Slovenská republika.
Konečným stádiem ekonomické integrace je tzv. monetární neboli měnová unie. Jejími znaky jsou kompletní liberalizace všech čtyř ekonomických svobod, tj. volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu předpokládající odstranění všech fyzických, administrativních, technických a daňových bariér obchodu, ale navíc ještě zavedení společné měny a jedné centrální banky. Praktickým příkladem je virtuální evropská měnová jednotka Evropských společenství\textsuperscript{269} s názvem ECU (European Currency Unit) vzniklá 13.března 1979, která umožňovala mezinárodní zúčtování finančních operací. Nahrazena byla 1.1.1999 fyzickou měnovou jednotkou EURO, která je oficiálním platidlem především v 17 zemích eurozóny. Zavedení měnové unie tedy předpokládá mezi zúčastněnými zeměmi nezvratnou konvertibilitu měn, celkovou liberalizaci kapitálových toků, integraci bankovních a finančních trhů, neodvolatelný fixing (neodvolatelná konstanta) směnných kurzů bez fluktuačního pásma a akceptaci jednotné monetární politiky řízené centrální bankou.\textsuperscript{270}
\textsuperscript{268} PAVLÍK, Petr. Integrační procesy ve světě. In: JEHLIČKA, P., TOMEŠ, J., DANĚK, P. Stát, prostor, politika - vybrané kapitoly z politické geografie [online]. Praha: KSGRR PřF UK, 2000. 20.02.2003 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z WWW:<http://prg.xf.cz/>
\textsuperscript{269} Evropská společenství je název pro společenství spojující Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) a Evropské hospodářské společenství (EHS), který byl používán od roku 1965, platný až po ratifikaci v jednotlivých zemích od roku 1967, a to na základě tzv. Slučovací smlouvy.
\textsuperscript{270} PAVLÍK, Petr. Integrační procesy ve světě. In: JEHLIČKA, P., TOMEŠ, J., DANĚK, P. Stát, prostor, politika - vybrané kapitoly z politické geografie [online]. Praha: KSGRR PřF UK, 2000. 20.02.2003 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z WWW:<http://prg.xf.cz/>
Zóna volného obchodu existovala na kontinentu Evropy od roku 1960. V tomto roce byla především z iniciativy Velké Británie založena Evropská zóna volného obchodu (dalšími členy byly Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko a Švýcarsko), která měla de facto představovat konkurenceschopné společenství vůči ekonomicky zaměřenému integračnímu uskupení pod názvem Evropské hospodářské společenství (EHS).\(^{271}\) EHS bylo založeno proslulými Římskými smlouvami v roce 1957, členskými zeměmi byly Belgie, Lucembursko, Nizozemí, Francie, Německo a Itálie. Především odmítavý postoj Francie, resp. prezidenta Charlese de Gaulla zapříčinil, že se Velká Británie, i přes opakované žádosti, nestala další členskou zemí. To se nakonec změnilo až v roce 1969, když Francie s nástupem Georgese Pompidou do prezidentského úřadu změnila stanovisko a Velké Británie byla následně v roce 1973 přijata do EHS. Do té doby bylo však možnou variantou, jak podpořit hospodářství v zemi, založení Evropské zóny volného obchodu. Ta v mírně pozměněné podobě funguje dodnes, kdy členskými zeměmi jsou Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Mimo „kontinentální“ formy zóny volného obchodu se počátkem 90. let 20. století vytvořily další její formy, tentokrát na regionální bázi. Ve střední Evropě s názvem Středoevropská zóna volného obchodu (CEFTA) a v severovýchodní Evropě Baltská zóna volného obchodu (BAFTA).
**5.1 Středoevropská zóna volného obchodu – CEFTA**
Pro tuto kapitolu byly v úvodu diplomové práce formulovány následující klíčové otázky, na které budu zkoumáním spolupráce postupně předkládat adekvátní odpovědi.
1. Vyvíjely členské země snahu k vytvoření integrace přirozenou, nenásielnou cestou?
\(^{271}\) ROMANCOV, Michael; ROMANCOVOVÁ, Eva. *Evropské politické a ekonomické instituce*. Praha: Eurolex Bohemia, 2002. S. 147.
2. Jaké konkrétní cíle členské země sledovaly?
3. Pomohla účast v integraci členským zemím v dalším ekonomickém, politickém či kulturním vývoji?
4. Dodržovaly jednotlivé země vždy jednotný, stejný přístup?
5. Byl vznik a vývoj integračního uskupení ovlivněn geograficky, historicky, kulturně, politicky a jazykově?
6. Byl vznik a následný vývoj integračního uskupení motivován ekonomickým, politickým a bezpečnostním hlediskem?
7. Byl vznik a vývoj integračního uskupení ovlivněn členstvím v tzv. východním bloku? Probíhala zde společná snaha o socioekonomickou transformaci?
8. Byla zásadním způsobem pozměněna vstupní očekávání na výstupu?
9. Do jaké míry je pro daný typ integračního uskupení podstatná míra institucionalizace?
10. Pokud se model spolupráce projevil jako prospěšný, došlo ke snaze rozšiřování o další členy?
11. Byla ekonomická či politická spolupráce vzorem pro vznik obdobných integrací fungujících na podobném principu?
5.1.1 Vznik středoevropské ekonomické integrace
Zakládajícími státy CEFTA byly státy Visegrádské čtyřky. Jejich detailní popis na základě předem definovaných kategorií jsem předložil již v kapitole věnované politické integraci zemí střední Evropy. V této kapitole se naopak zaměřím na ekonomickou spolupráci a integraci ve sledovaném regionu.
Začátek 90. let 20. století byl ve východním bloku ve znamení pádu vlády komunistické strany. S tímto faktem souvisela i následně nutná socioekonomická transformace v zemích s nově vydobytnou demokracií. V jejím rámci bylo nutné překonat komunistické instituce a nahradit je liberálně-demokratickými a vybudovat demokratický systém. Taktéž bylo zapotřebí vyřešit vztah soukromého a státního sektoru. Na konci června roku 1990 byla v Budapešti ukončena činnost Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), tedy organizace pro centrální ovládání ekonomiky socialistických zemí ze strany Sovětského svazu.\(^{272}\) Po této události se zcela logicky objevila snaha zemí nalézt nové ekonomické příležitosti na zahraničních trzích. Hmatatelným výsledkem byla spolupráce středoevropských států s NATO, ale především s Evropskou unií. V průběhu roku 1992 země střední Evropy podepsaly s Evropskou unií tzv. asociační dohody, které zjednodušily obchod s některými komoditami zboží.\(^{273}\) Asociační dohoda sice neznamenala automaticky zaručení budoucího vstupu postkomunistických zemí do struktur Evropské unie, nicméně umožňovala určité uvolnění jak v ekonomické, tak v politické oblasti. Pro středoevropské státy byl obchod se zeměmi Evropské unie realizovatelnější než se státy bývalé RVHP, která byla v první polovině 90. let poznamenány větším počtem obchodních bariér.\(^{274}\)
Státy regionu střední Evropy se nechtěly v oblasti obchodu omezit pouze na země Evropské unie, i když pro ně byl obchod se západními vyspělými státy velmi významným. Usilovaly též o plnohodnotnou náhradu za ztracené východní trhy. Ekonomickou alternativou k zaniklé RVHP bylo vytvoření Středoevropské zóny volného obchodu – CEFTA (Central European Free Trade Area). Motivací k založení nové formy spolupráce
\(^{272}\) RVHP sdružovalo následující členské země: Sovětský svaz, Československo, Polsko, Maďarsko, Německo (resp. NDR), Rumunsko, Bulharsko, Vietnam, Albánie, Mongolsko, Kuba, přidruženou zemí byla Jugoslávie.
\(^{273}\) WAIŠOVÁ, Šárka. *Mezinárodní organizace a režimy*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 194.
bylo především rozšíření regionálního obchodu. Dalším nesporným důvodem bylo přesvědčení, že vzájemné soupeření není ku prospěchu, zejména, když v budoucnu chtěly být společně členy Evropské unie. Efektivní rozvoj a transformace, které vyústily v ekonomicko-politickou připravenost středoevropského regionu navíc umožnily výhodu skupinového vystupování při vyjednáváních o možných ústupcích v hospodářské a politické oblasti během přístupových jednáních s Evropskou unií, ale také lepší výchozí pozici při získávání vyšší finanční a technické podpory z Bruselu pro programy týkající se zlepšování infrastruktury.\textsuperscript{275}
Na závěr této kapitoly dodám, že míra institucionalizace uvnitř CEFTA byla téměř zanedbatelná. Na základě negativních zkušeností z minulosti, kdy byly státy členy direktivně řízené kooperace RVHP a nově také ze strachu z příliš velkých závazků, CEFTA odmítala hlubší institucionalizaci vzájemných vztahů. Společným orgánem tak byl pouze tzv. Společný výbor členských států CEFTA, navíc se ještě každoročně konal summit nejvyšších představitelů členských zemí.\textsuperscript{276}
\begin{quote}
Jak je z výše uvedené pasáže zřejmé, počátek ekonomické spolupráce zemí Visegrádu byl jednoznačně ovlivněn ukončením studené války. Československo, Polsko i Maďarsko byly po většinu let 2. poloviny 20. století součástí tzv. východního bloku, kdy byly v roli politických satelitů Sovětského svazu. Tento fakt je možné chápat jako společnou historickou skutečnost, která má v případě vytváření ekonomické integrace pravděpodobně větší vliv než klasická historie středoevropských národů zohledňující vývoj napříč staletími. Společnou snahou zmíněných států byla i tzv. socioekonomická transformace. Praktickým příkladem naplňováním této víze bylo zrušení komunistické instituce RVHP a její „nahrazení“ ekonomicky orientovanou integrační
\end{quote}
\textsuperscript{274} WAIŠOVÁ, Šárka. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 195.
\textsuperscript{275} Tamtéž, s. 195.
\textsuperscript{276} Tamtéž, s. 198.
organizací CEFTA.
Vznik a vývoj integračního uskupení CEFTA byl ovlivněn také kulturně, politicky a geograficky. Tyto kategorie je však, na rozdíl od politické integrace Visegrádské čtyřky či Pobaltských zemí, nutno chápat stejným způsobem jako výše zmíněný historický vliv, tj. v souvislosti s účastí ve východním bloku. Region střední a východní Evropy měl v 2. polovině 20. století podobný kulturní, politický a ekonomický charakter. Tato „sounáležitost“ a podobný osud se promítly ve snaze o vytvoření demokratické a liberální spolupráce CEFTA.
5.1.2 Společná deklarace o volném obchodu
Počátkem roku 1993 byla v Poslanecké sněmovně České republiky předložena k vyslovení souhlasu Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou. Dohoda začala být naplňována již od 1. března 1993, v platnost vstoupila po ratifikaci v jednotlivých státech, a to k 1. červenci 1994.\(^{277}\) K podpisu deklarace, která byla následně navrhována ke schválení (ratifikaci) v členských zemích, došlo 21. prosince 1992 v polském Krakově, a to vládní delegací vedenou Vladimírem Dlouhým (ministr průmyslu a obchodu České republiky), Bélou Kádárem (ministr mezinárodních ekonomických vztahů Maďarské republiky), Andrejem Arendarskim (ministr pro zahraniční hospodářské vztahy Polské republiky) a Ľudovítěm Černákem (ministr hospodářství Slovenské republiky). Společná dohoda potvrzovala pevný závazek k zásadám tržní ekonomiky a volného obchodu mezi jednotlivými národy. Státy vyjádřily svůj záměr aktivně se zúčastnit ekonomického integračního
\(^{277}\) LUKÁŠEK, Libor. *Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004*. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 47.
procesu v Evropě. V následující části této kapitoly předkládám stručný přehled nejpodstatnějších návrhů obsažených ve společné deklaraci.
Z důvodu zabezpečení ekonomického růstu bylo nutné zvýšit rychlost provádění programu liberalizace obchodu. Z toho plynulo rozhodnutí, které vedlo k tomu, že země Visegrádu začaly okamžitě po podpisu jednat o zkrácení přechodného období z osmi na pět let, odstraňovat celní a necelní překážky a zahrnovat do Dohody zemědělské i průmyslové výrobky. Zmíněné přechodné období znamená dobu, během které se země zavázaly k vytvoření oblasti volného obchodu. V případě CEFTA byl termín oficiálně stanoven do 1. ledna 2001. Do té doby musely státy intenzivně podporovat harmonický rozvoj hospodářských vztahů pomocí rozšiřování obchodu se spravedlivými podmínkami mezi jednotlivými členy, dále pak musí zlepšovat životní a pracovní podmínky, zvyšovat produktivitu a finanční stabilitu.
Konkrétní ustanovení týkající se dovozu a vývozu průmyslových výrobků přikazovalo v oblasti dovozních a vývozních cel nezavádět žádná nová cla a zároveň zrušit původní dovozní a vývozní cla. Současně se nevytvářel jakýkoliv jiný poplatek s rovnocenným účinkem, který by dovozní či vývozní clo nahrazoval. Zároveň bylo dohodnuto, že členské země nebudou zavádět jakékoliv množstevní omezení exportu a importu výrobků. Takový systém by totiž zvýhodňoval ambicioznější státy a naopak snižoval hospodářský výsledek slabším, méně průrazným státům.
---
278 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. *Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou* [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. c2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z WWW:<http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0277_01.htm>
279 WAIŠOVA, Sárka. *Mezinárodní organizace a režimy*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 196.
280 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. *Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou* [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. c2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z WWW:<http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0277_01.htm>
281 Tamtéž.
Ustanovení definující oblast zemědělských výrobků plně respektuje úlohu zemědělství. Členové se zavazují rozvíjet obchod zemědělskými výrobky a jsou si zároveň vědomi zemědělských politik v zemích, které se nebudou vzájemně jakýmkoliv způsobem omezovat. V případě, že by došlo k vážnému poškozování trhu způsobené dovozem výrobků ze strany zúčastněných států, bude okamžitě zahájena konzultace s cílem nalézt vhodné řešení. Státy si taktéž nebudou vzájemně vytvářet překážky bránící obchodu, a to zejména ve formě vytváření různých interních veterinárních, zdravotně rostlinných a zdravotních nařízení, která by mohla mít diskriminační charakter.\(^{282}\)
Všeobecná ustanovení zdůrazňují, že se smluvní strany zavazují k neuplatňování jakýchkoliv opatření nebo praktik vnitřní fiskální povahy, která by přímo či nepřímo zaváděla diskriminaci mezi výrobky pocházející ze zemí Dohody. Do pěti let od počátku platnosti společné deklarace budou zrušeny státní monopoly obchodního charakteru, které by také mohly způsobovat diskriminaci obchodních podmínek. Existují však výjimky, které zakazují či omezují dovoz, vývoz a tranzit. Ty se týkají zboží oprávněného z důvodu veřejné morálky, veřejného zájmu nebo veřejné bezpečnosti, také ochrany zdraví nebo lidského života, života zvířat nebo rostlin, ochrany národních památek, které mají určitou uměleckou, historickou či archeologickou hodnotu, ochrany duševního vlastnictví nebo pravidel týkajících se zlata či stříbra nebo zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů.\(^{283}\)
Platby za uzavřené a provedené obchody se zbožím budou dle dohody probíhat ve volně směnitelných měnách. Účastníci se zdrží
\(^{282}\) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. *Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou* [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. c2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z WWW:<http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0277_01.htm>
\(^{283}\) Tamtéž.
devizových a administrativních omezení na poskytování, splácení či přijímání úvěrů ve vztahu k společnému obchodu se zbožím.\textsuperscript{284}
\begin{quote}
Společná deklarace o volném obchodu specifikuje konkrétní cíle, které jednotlivé členské země sledovaly. Těmi byly podpora harmonického rozvoje hospodářských vztahů pomocí rozšiřování obchodu se spravedlivými podmínkami, zlepšení životní a pracovní úrovně, zvýšení produktivity a zajištění finanční stability za předpokladu dodržování zásad tržní ekonomiky a volného obchodu. V průběhu prvních pěti let spolupráce, resp. do 1.1.2001, byla uskutečňována ekonomická transformace, během které se odstraňovaly celní a necelní překážky a začaly se do Dohody zahrnovat zemědělské a průmyslové výrobky.
Dalším nesporným cílem spolupráce byl uvažovaný vstup do Evropské unie. Ten však byl v počátku devadesátých let spíše cílem dlouhodobým, kterého bylo možné teoreticky dosáhnout za předpokladu splnění krátkodobých, tedy dílčích cílů.
\end{quote}
5.1.3 Rozšiřování CEFTA
Základní kritéria, která umožňovala rozšiřování CEFTA o další potenciální kandidáty, byla stanovena v zakládající smlouvě o středoevropské zóně volného obchodu. Mezi podmínky, které je zapotřebí pro vstup do společenství splnit, patří členství ve Světové obchodní organizaci spojené s respektováním podmínek tohoto členství, zejména pak úsilí vedoucí k odstranění obchodních překážek. Další podmínkou je asociované členství v Evropské unii. Tímto krokem státy
\textsuperscript{284} Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. \textit{Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou} [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. c2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z WWW:<http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0277_01.htm>
poukazují na skutečnost, že finální podobou spolupráce je postupná ekonomická transformace do stavu, který je na úrovni možného přijetí do Evropské unie. S rozšířením CEFTA o další stát musí jednomyslně souhlasit všechny stávající členové, po případném přijetí musí být uzavřené závazné bilaterální dohody o volném obchodu s každou zúčastněnou zemí ve společenství.\textsuperscript{285}
Rozvoj spolupráce v rámci CEFTA byl v 90. letech vcelku úspěšný a přinesl pozitivní výsledky. Tento fakt oslovoval i další státy v jihovýchodní a severovýchodní Evropě (Pobaltí), které byly motivovány možností transformace a stabilizace vnitrostátní ekonomiky prostřednictvím integrace zemí se společnými zájmy. Konkrétními zájmy byly především posílení tržního hospodářství pomocí odbourání různých obchodních překážek a v neposlední řadě napojení na Evropskou unii, se kterou země uzavíraly asociované členství.
Společným konsenzem členských zemí CEFTA bylo postupně rozhodnuto o přijetí následujících států, se kterými byly podepsány přístupové smlouvy. K 1. lednu 1996 přistoupilo do CEFTA Slovinsko, k 1. červenci 1997 Rumunsko, k 1. lednu 1999 Bulharsko, k 1. březnu 2002 Chorvatsko a k 19. prosinci 2006 Makedonie. Poslední jmenovaný stát se stal členem již v době, kdy státy Visegrádské čtyřky a Slovinsko vystoupily z platformy CEFTA, neboť v roce 2004 došlo k jejich přijetí do Evropské unie. V roce 2007 potkal stejný osud i Rumunsko a Bulharsko. Tyto státy však byly dočasně členy CEFTA 2006 (viz níže). S koncem roku 2006 se začal měnit charakter CEFTA, zejména pak po geografické stránce (viz příloha č. 9). Zakládající státy nebyly již aktivními členy, hlavní aktivity se přesunuly na jihovýchod Evropy.\textsuperscript{286} Původní středoevropská zóna volného obchodu doznala z tohoto důvodu několika
\textsuperscript{285} WAIŠOVÁ, Šárka. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 199.
\textsuperscript{286} Velvyslanectví České Republiky v Záhřebu. CEFTA 2006 - Středoevropská zóna volného obchodu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České Republiky. 29.05.2009 [cit.2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/cefta_2006_stredoevropska_zona_volneho.html>
zásadních změn, které jsou detailněji popsány v kapitole s názvem CEFTA 2006, což je název pro staronovou formu spolupráce v oblasti podpory společné ekonomiky.
Zmínil jsem, že o členství v CEFTA usilovaly i státy Pobaltí, tedy Litva, Lotyšsko a Estonsko. K tomuto kroku nakonec nedošlo, ale jak napovídá téma této diplomové práce, tak tyto státy se nechaly inspirovat a založily vlastní zónu volného obchodu (BAFTA), které je v praktické části věnována samostatná kapitola. Dalším státem, který projevil zájem o členství v CEFTA a přijat nikdy nebyl, bylo Rusko. Vzhledem k tomu, že v letech 1992 – 1997 měla CEFTA nesporné ekonomické úspěchy, projevila Ruská federace několikrát snahu o navázání spolupráce, například formou vytvoření reformované Rady vzájemné hospodářské pomoci, která by byla spojnicí mezi CEFTA a Ruskem. Důvody, proč k žádné formě kooperace nedošlo jsou z části snadno odvoditelné. Na základě zkušenosti z minulosti, období centrálně řízeného hospodářství, se přijetí jeví jako politicky neakceptovatelné. Dalším důvodem byly obavy z možných komplikací ze strany Evropské unie, kde by mohly asociační dohody ztroskotat na jejich neslučitelnosti při souběžně platné dohodě o volném obchodu s Ruskou federací. Státy CEFTA měly též obavy z destabilizace vlastních ekonomik vlivem ruských rizikových podniků a ruského hospodářství vůbec.\footnote{Waisová, Sárka. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 200.}
Obsah kapitoly věnované rozšiřování CEFTA jednoznačně poukazuje na fakt, že model spolupráce se projevil jako úspěšný a prospěšný, což bylo motivující i pro další státy, zejména pak z jihovýchodní Evropy. Při splnění podmínek, které byly definovány v zakládající smlouvě o CEFTA, byly postupně přijaty Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a Makedonie.
5.1.4 Plnění cílů CEFTA
Připomínám, že ne vždy bylo vystupování členských zemí opravdu jednotné, neboť vždy bylo do značné míry ovlivněno vnitřní politickou scénou jednotlivých států. Proto plnění předsevzatých cílů nebylo vždy jednoduché. Pokud se podíváme na časové souvislosti, tak po roce 1992 nastalo výrazné ochlazení spolupráce v rámci Visegrádské trojky, které trvalo až do konce roku 1997. Jedním z hlavních důvodů byla změna vlády v České republice, kdy se premiérem stal ekonom Václav Klaus. Nová pravicová vláda směrovala Českou republiku spíše k ekonomické spolupráci ve formě zóny volného obchodu než k politické mezivládní spolupráci Visegrádská skupiny. Vytváření společných institucí či společných projektů vycházejících z historické, kulturní, geografické příbuznosti nebylo prioritou. V duchu ideálu silného jedince, resp. státu, bylo snahou vytvořit silný národní stát, který nezná přerozdělování mezi bohatým a chudým. Jak jsem již uvedl v kapitole o Visegrádské spolupráci a koordinaci kroků vedoucích ke vstupu do EU a NATO, Václav Klaus, přesvědčený o české výjimečnosti, se dokonce vyjádřil, že Česká republika splní požadovaná kriteria nejdříve a bude tak jako první ze středoevropských zemí schopna se připojit k oběma klíčovým uskupením.
Konec roku 1997 přinesl v České republice výraznou změnu na pozici vládnoucí strany. Občanská demokratická strana čelila obviněním z nejasného financování, kdy se spekulovalo o různých darech straně od podnikatelů, kteří se účastnili privatizace, poskytnuté však měly být prostřednictvím úmyslně nastrčených osob. V této souvislosti došlo ke spekulacím i kolem samotného Václava Klause. Tato příčina měla za následek demisi vlády.\(^{288}\) Novým předsedou vlády se dočasně od 2. ledna – 22. července 1998 stal bývalý guvernér České národní banky Josef Tošovský, který byl pověřen sestavením tzv. úřednické vlády.
\(^{288}\) V období od 4. července 1996 – 2. ledna 1998 byla tzv. 2. vláda Václava Klause tvořena koalicí ODS, ODA a KDU-ČSL.
Po předčasných volbách téhož roku se po vítězství České strany sociálně demokratické stal 22. července 1998 premiérem České republiky Miloš Zeman. Tímto krátkým přiblížením domácí politické situace na sklonku roku 1997 jsem se pokusil nastínit změnu, která do jisté míry ovlivnila formu vedení mezinárodní politiky. Došlo k oživení mezivládní spolupráce Visegrádské skupiny, která byla připravena především společně koordinovat kroky vedoucí k začlenění do struktur EU a NATO. Naopak tempo spolupráce v rámci CEFTA se začalo od roku 1998 výrazně zpomalovat.\(^{289}\) V roce 1998 se konal summit CEFTA ve slovinské Postoroži,\(^{290}\) před jehož konáním se ministři zemědělství zemí CEFTA společně dohodli na pozastavení procesu liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky, a to až do té doby než bude provedena analýza národních zemědělských politik a jejich možná slučitelnost s požadavky Evropské unie. Tento krok významně zbrzdil slibně nastartovanou formu ekonomické spolupráce. To potvrdily i další summity CEFTA v následujících letech, neboť nepřinesly žádný výrazný posun v řešení obchodu se zemědělskými výrobky. Opakem byl obchod s průmyslovými výrobky, který vykazoval velmi pozitivní výsledky.\(^{291}\)
Nejen zmíněná situace na české politické scéně byla faktorem, který spolupráci CEFTA v určitých ohledech negativně ovlivnil. Každý z členů měl specifickou představu o liberalizaci vzájemného obchodu. Neshody se projevily v aplikaci různých výjimek na průmyslové výrobky a také ve skutečnosti, že se nikdy nepodařilo zcela liberalizovat zemědělský trh. Rezervovaný byl i postoj Polska v otázce vnímání významu CEFTA. Polská republika se obávala, že CEFTA oslabí mezivládní spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky, zejména v obchodně-ekonomické oblasti. Polskou prioritou na cestě k regionální integraci bylo zejména zajištění bezpečnosti, a to CEFTA při vší vůli nabídnout
\(^{289}\) WAIsová, Sárka. *Mezinárodní organizace a režimy*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 196.
\(^{290}\) V roce 1998 byly členskými zeměmi CEFTA kromě zemí Visegrádu i Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko.
\(^{291}\) WAIsová, Sárka. *Mezinárodní organizace a režimy*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 196.
nemohla.\textsuperscript{292} Slovenská republika měla počátkem 90. let obdobný postoj k CEFTA jako Česká republika. Vzhledem k tomu, že slovenská zahraniční politika se orientovala více na ekonomickou než politickou dimenzi spolupráce, byla středoevropská zóna volného obchodu pozitivně přijata. A to až do té míry, že v roce 1995 padl z iniciativy tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara návrh, který předpokládal transformaci CEFTA do institucionalizované organizace se stálým sekretariátem v Bratislavě. Myšlenka byla sice zamítnuta, Slovensko se však snažilo i nadále využívat CEFTA k realizaci zahraničního obchodu. Konec 90. let byl postižen, stejně jako v České republice, poklesem zájmu o spolupráci v ekonomické integraci CEFTA. Maďarská republika také zpočátku podporovala vznik CEFTA, i když neměla nikdy vedoucí úlohu. Když Maďarsko poznalo, že efektivita spolupráce není taková, jaká byla z jeho strany očekávána, zaměřilo své zahraniční obchody směrem k západní Evropě a severní Americe. Zdá se, že členství v CEFTA bylo pro Maďarsko spíše pragmatické, neboť spolupráci vnímalo jako nástroj možné prezentace vůči Evropské unii a následně možného přijetí.\textsuperscript{293}
Pokud se podíváme na výsledky spolupráce v plodnějších letech 1992 – 1997, pak je nutné zmínit následující. První výsledky se dostavily velmi rychle po zahájení samotné spolupráce. Podařilo se resuscitovat vzájemný obchod, který se brzy začal pohybovat ve výši několika set milionů dolarů. V letech 1992 – 1997 se obchod mezi zeměmi CEFTA více než zdvojnásobil. Tento pozitivní trend byl ovlivněn odbouráváním celních bariér uvnitř států Visegrádské skupiny. Před vstupem do Evropské unie v roce 2003 bylo již 90% obchodu s průmyslovým zbožím bez cla, v letech 1994 – 1996 došlo navíc ke snížení celních tarifů u většiny zemědělských výrobků na polovinu. Je však dobré mít na paměti fakt, že vzájemný obchod uvnitř zemí CEFTA byl svým způsobem
\textsuperscript{292} LUKÁŠEK, Libor. \textit{Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004}. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 50.
\textsuperscript{293} Tamtéž, s. 51.
až druhoročný, svým významem ho překonával trh orientovaný směrem k vyspělým západním státům s fungující tržní ekonomikou.\textsuperscript{294}
Kapitola zaměřená na plnění cílů CEFTA poukazuje na skutečnost, že vystupování členských zemí nebylo vždy zcela jednotné a nebyl tak dodržen stejný přístup v chápání nastavení pravidel spolupráce. Tento fakt byl do jisté míry ovlivněn vnější politickou scénou jednotlivých států, kdy každý z nich měl specifickou představu o liberalizaci vzájemného obchodu, což se projevilo v požadavcích o vydání různých výjimek na průmyslové výrobky a také ve skutečnosti, že se nikdy nepodařilo zcela liberalizovat zemědělský trh.
Určitý rozpor ve vnímání spolupráce byl symbolizován postojem Polska, jehož prioritou v budované integraci bylo zajištění bezpečnosti. Slovensko naopak zastávalo obdobný názor k CEFTA jako Česká republika, tedy především ekonomickou dimenzi spolupráce. Další specifické chápání smyslu spolupráce reprezentovalo Maďarsko, které po zjištění, že efektivita spolupráce nenaplňuje jeho očekávání, nasměrovalo své zahraniční obchody směrem k západní Evropě a severní Americe.
Samotný vznik a vývoj integračního uskupení CEFTA byl motivován ekonomickým, politickým i bezpečnostním hlediskem, nicméně odděleně každý z těchto motivů zároveň představoval očekávání jednotlivých členských zemí.
I přes tuto názorovou roztržitěnost je třeba poznamenat, že v nejplodnějších letech 1992 – 1997 se obchod mezi zeměmi CEFTA více než zdvojnásobil.
\textsuperscript{294} LUKÁŠEK, Libor. Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. S. 49.
5.1.5 CEFTA 2006
Jak již bylo zmíněno, CEFTA ve své původní podobě byla založena v roce 1992 v polském městě Krakov, kdy zakládajícími členy byly Česká republika, Slovenská republika (resp. do konce roku 1992 se jednalo o společný stát ČSFR – Česká a Slovenská Federativní Republika), Maďarská republika a Polská republika. Svůj středoevropský charakter začala měnit již od počátku roku 1996. V této kapitole přiblížím nejen vývoj od tohoto data, ale především její současnou podobu, do které se původní CEFTA transformovala po přijetí některých jejích členů do Evropské unie v letech 2004 a 2007.
1. ledna 1996 přistoupilo do CEFTA Slovinsko, dále pak 1. července 1997 Rumunsko, 1. ledna 1999 Bulharsko a 1. března 2002 Chorvatsko. 19. prosince 2006 byla podepsána přístupová smlouva pro další stát, a to pro bývalou jugoslávskou republiku Makedonii. Zakládající členové a taktéž Slovinsko vystoupily z platformy CEFTA v roce 2004, kdy byly přijaty do Evropské unie. Stejný postup následoval i v případě Rumunska a Bulharska v roce 2007, kdy byly tyto státy také přijaty do Evropské unie. Rumunsko a Bulharsko však oproti zemím Visegrádu a Slovinsku byly dočasně ještě členy tzv. CEFTA 2006, tedy transformované původní středoevropské zóny volného obchodu, která se přesunula geograficky na jihovýchod Evropy, a to zejména do zemí bývalé Jugoslávie.\(^{295}\)
CEFTA 2006 vznikla podpisem modernizované Smlouvy o volném obchodu v jihovýchodní Evropě dne 19. prosince 2006 v Bukurešti. Ostatně v průběhu roku 2007 by z původních členů zbyly pouze Chorvatsko a nově přijatá Makedonie, což by pro větší spolupráci a ekonomickou stabilizaci jihovýchodní Evropy bylo opravdu málo. Nová
\(^{295}\) Velvyslanectví České Republiky v Záhřebu. CEFTA 2006 - Středoevropská zóna volného obchodu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České Republiky. 29.05.2009 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/cefta_2006_stredoevropska_zona_volneho.html>
smlouva byla proto podepsaná nejen premiéry Chorvatska, Makedonie, Bulharska, Rumunska, ale nově premiéry Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Moldavska, Srbska a též představitelem mise Spojených národů v Kosovu (angl. UNMIK) pro teritorium Kosova. V platnost vešla po ratifikaci národními parlamenty během roku 2007, poté byla prakticky zahájena liberalizace obchodu v tomto regionu.\textsuperscript{296}
Původní kritéria pro případné přijetí v CEFTA předpokládala členství kandidátské země ve Světové obchodní organizaci (WTO), asociační smlouvu s Evropskou unií, která obsahovala ustanovení o budoucím úplném členství v EU a samozřejmě sdružení volného obchodu se současnými členskými státy CEFTA. V roce 2005 byla ale dohodou v Záhřebu pozměněna. Důvodem bylo urychlit vstup Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory a Moldavska do CEFTA. Nové podmínky platné pro koncept CEFTA 2006 pozměnily první dva body. Členství ve Světové obchodní organizaci může být nahrazeno závazkem o respektování všech jejich předpisů. Vztah s Evropskou unií je podmíněn jakoukoliv asociační smlouvou s EU.\textsuperscript{297}
CEFTA 2006 zahrnuje celkem 32 dvoustranných dohod o volném obchodu v jihovýchodní Evropě do jedné platné dohody, která respektuje standardy Světové obchodní organizace.\textsuperscript{298} Podstatou vzájemné smlouvy je liberalizace trhu podpořená odbouráváním celních bariér. Do režimu volného obchodu jsou zahrnuty všechny průmyslové a zemědělské výrobky. Do roku 2010 měly členské státy možnost ponechat si pro 10% zemědělských výrobků určitá opatření, která byla jednak v souladu s ochranou domácího trhu a jednak v souladu s pravidly
\textsuperscript{296} Central Free Trade Agreement – CEFTA 2006. Legal texts [online]. \textit{CEFTA 2006}. c2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.cefta2006.com/legal-texts>
\textsuperscript{297} Velvyslanectví České Republiky v Záhřebu. CEFTA 2006 - Středoevropská zóna volného obchodu [online]. \textit{Ministerstvo zahraničních věcí České Republiky}. 29.05.2009 [cit.2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/cefta_2006_stredoevropska_zona_volneho.html>
\textsuperscript{298} Central Free Trade Agreement – CEFTA 2006. CEFTA agreement [online]. \textit{CEFTA 2006}. c2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.cefta2006.com/cefta-agreement>
Světové obchodní organizace. Veškeré výrobky vyrobené na území CEFTA 2006 jsou takto i označeny. Tento postup umožňuje lepší spolupráci firem a též zjednodušuje vývoz výrobků na jiné trhy. Závěrem dodám, že smlouva o CEFTA 2006 není zaměřena jen na odstraňování celních bariér, dovozních omezení a kvót, ale i na oblast ochrany duševního vlastnictví a pravidla hospodářské soutěže.\textsuperscript{299}
Jestliže srovnáme míru institucionalizace uvnitř CEFTA a CEFTA 2006, tak je nutno dodat, že původní CEFTA odmítala hlubší institucionalizaci vzájemných vztahů a jediným společným orgánem byl Společný výbor a každoroční summity. CEFTA 2006 v tomto trendu pokračuje, navíc však jednotlivé strany na prvním zasedání Společného výboru v září 2007 přijaly postupy nezbytné pro jmenování a fungování předsedy v tomto úřadu. Rozhodnutí vedené pod číslem 1/2007 říká, že pozice předsedy se každoročně mění a je platná vždy od 1. ledna do 31. prosince téhož roku. Pořadí „předsednictví“ CEFTA 2006 není nahodilé, nýbrž je postupně předáváno jednotlivým zemím v abecedním pořadí dle jejich názvů v angličtině. Na základě této dohody se od roku 2007 postupně vystřídali Makedonie (2007), Moldávie (2008), Černá Hora (2009), Srbsko (2010), Kosovo (2011)\textsuperscript{300} a Albánie (2012). Bosna a Hercegovina předsedá v aktuálním roce 2013, v roce 2014 je na řadě Chorvatsko.\textsuperscript{301}
Předseda výboru je zodpovědný za svolání výroční zasedání Společného výboru, též dalších případných schůzek, které jsou
\textsuperscript{299} Velvyslanectví České Republiky v Záhřebu. CEFTA 2006 - Středoevropská zóna volného obchodu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České Republiky. 29.05.2009 [cit.2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/cefta_2006_strodevropska_zona_volneho.html>
\textsuperscript{300} Pro Kosovo je v dohodě veden název The United Nations Interim Administration Mission in Kosovo on behalf of Kosovo in accordance with United Nations Security Council Resolution (zohledňující mírovou misi Organizace spojených národů).
\textsuperscript{301} Central Free Trade Agreement – CEFTA 2006. CEFTA Joint Committee [online]. CEFTA 2006. c2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.cefta2006.com/sites/default/files/No.%201%202007%20%20Rules%20of%20Procedure%20of%20Joint%20Committee.pdf>
považovány za nezbytné. Po konzultaci s jednotlivými stranami také určuje agendu těchto jednání.\textsuperscript{302}
\begin{quote}
Ekonomická integrace CEFTA měla přímou souvislost s následnou ekonomickou integrací CEFTA 2006. Lze říci, že byla pro CEFTA 2006 vzorem a inspirací. CEFTA 2006 vznikla především transformací z původní CEFTA, která by v původním složení zanikla, neboť zakládající členové, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko (a brzy pravděpodobně přibude i Chorvatsko) byly postupně přijati do Evropské unie.
Pokud se podíváme na míru institucionalizace CEFTA a CEFTA 2006, vidíme zde určitý posun a změnu. CEFTA se k vytváření jakýchkoliv forem institucí stavěla negativně, případně nepanovala shoda členských zemí (viz návrh Slovenska ohledně vytvoření stálého sekretariátu a jeho následné zamítnutí) a jediným společným orgánem byl Společný výbor a každoroční summity. CEFTA 2006 pokračuje v konání každoročních summitů, většího významu však nabyl Společný výbor, nově s předsedou z aktuálně předsedající země.
\end{quote}
5.1.6 Přínos spolupráce CEFTA
CEFTA je svojí povahou vystavěna na ekonomické spolupráci. Její možná přeměna či doplnění o sféru politické spolupráce byla jednotlivými členy přijímána spíše negativně. Navíc každý stát si vysvětloval odlišně samotnou účast v rámci CEFTA. Převažoval názor, že se jedná o jakýsi subregionální kooperativní režim pro konkrétní oblasti – např. spolupráce v ekonomice, spolupráce v potírání organizovaného zločinu, apod.\textsuperscript{303}
\textsuperscript{302} Central Free Trade Agreement – CEFTA 2006. CEFTA Joint Committee [online]. \textit{CEFTA 2006}. c2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.cefta2006.com/sites/default/files/No.%201%202007%20%20Rules%20of%20Procedure%20of%20Joint%20Committee.pdf>
\textsuperscript{303} WAIŠOVÁ, Sárka. \textit{Mezinárodní organizace a režimy ve středovýchodní Evropě}. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 197.
Skutečný přínos CEFTA pro stabilizaci a bezpečnost střední Evropy je však hlubší a je nutné ho chápat v širších souvislostech. CEFTA je společným fórem pro vrcholný politický dialog vedený formou pravidelných summitů, udržuje politickou spolupráci v době stagnace příslušné institucionální formy spolupráce\(^{304}\) a má dostatečně účinné nástroje a mechanismy umožňující řešení případných sporů a nesrovnalostí. V neposlední řadě CEFTA vytváří makroregion v oblasti střední Evropy, který deklaruje společnou identitu a zájmy.\(^{305}\)
Kapitola věnovaná ekonomické integraci v prostoru střední Evropy prezentovala platformu pod názvem CEFTA. S odkazem na pasáž v teoretické části, jejímž obsahem byla charakteristika neofunkcionalismu, bych nyní poukázal na souvislosti, resp. aplikaci teoretických poznatků v praxi. Jak již bylo o neofunkcionalismu napsáno, základním hnacím motorem integrace je tzv. přelévání – spillover. Pokud se ukáže integrace v některé oblasti jako prospěšná, užitečná, spolupráce se pak přelévá i na příbuzné oblasti a obory. V případě CEFTA se toto rozšiřování potvrdilo spíše ve smyslu přelévání do dalších geografických oblastí než ve smyslu přelévání do jiných sektorů, což je logicky dáno její povahou. Úspěch v podobě úspěšné transformace průmyslu a zemědělství motivoval další státy tak, že došlo k rozšiřování směrem k dalším trhům. Model spolupráce založeném na principu volného obchodu (CEFTA) byl díky svému přínosu aplikován i v obdobné formě v oblasti jihovýchodní Evropy pod názvem CEFTA 2006, ale byl také inspirací v oblasti Pobaltí, kde byla zavedena Baltská zóna volného obchodu.
Teorie mezivládního přístupu se jeví jako teorie aplikovatelná spíše na politické formy integrace než na ekonomické. Toto tvrzení předkládám na základě předešlé studie, kde bylo evidentní, že v případě spolupráce Visegrádské skupiny a v případě spolupráce pobaltských států byla zcela
---
\(^{304}\) Např. v České republice byla v letech 1993 – 1997 CEFTA alternujícím článkem spolupráce během „klinické smrti“ Visegrádské spolupráce.
\(^{305}\) WAIŠOVÁ, Sárka. *Mezinárodní organizace a režimy ve středovýchodní Evropě*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. S. 197.
dominantní, kdežto v případě CEFTA se vytrácí, zejména proto, že míra institucionalizace je téměř nulová. Státy, které byly či případně jsou členy CEFTA, resp. CEFTA 2006, se řídily spíše realistickou teorií, která předpokládá, že státy vstupují do ekonomické integrace především proto, aby posílily svá vlastní postavení.
Vznik CEFTA vycházel zcela ze svobodného přesvědčení, které nebylo ovlivňováno postoji a rozhodnutími vyššího mocenského centra. Její vývoj procházel zcela přirozenou a nenásilnou cestou. Její charakter je rozdílný od spolupráce v RVHP, nejedná se o jejího přímého nástupce, jde pouze o možnou alternativu za ztracené východoevropské trhy. Cílem CEFTA byla zejména podpora rozvoje hospodářských vztahů opřená o dodržování zásad tržní ekonomiky. Z dlouhodobějšího hlediska se jednalo o jakýsi mezistupeň na cestě ke členství do Evropské unie. Během samotné spolupráce v CEFTA se však ukázala i názorová roztržitěnost, kdy státy ne vždy dodržovaly jednotný přístup. Rozpolcenost byla dána různorodými očekáváními, která nebyla vždy naplněna. Základní vstupní cíl ale zásadním způsobem pozměněn nebyl.
Zakládající státy CEFTA Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko byly v době vzniku již členy společné politické integrace pod názvem Visegrádská skupina. V obou případech byla spolupráce jednoznačně ovlivněna geografickým, historickým, kulturním a politickým faktorem. Příbuznost a podobný historický osud národů je k tomu svým způsobem předurčující.
Prvotní model spolupráce byl dostatečně úspěšný, za jasně stanovených podmínek byly následně přijímány další postkomunistické státy jižovýchodní Evropy – Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a Makedonie. Vzhledem k tomu, že zakladatelské státy byly v roce 2004 přijaty do Evropské unie, došlo k zániku původní ekonomické integrace CEFTA, která byla nahrazena novou platformou nazvanou CEFTA 2006, která aktuálně sdružuje Albánií, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Chorvatsko, Makedonii, Moldavii, Kosovo a Srbsko.
CEFTA 2006 se vyznačuje vyšší mírou institucionalizace než její předchůdkyně. Konají se jednak každoroční summity (shodný prvek), na důležitosti však získal Společný výbor, který má nově předsedu z aktuálně předsedající země.
Úspěch CEFTA je nesporný. Liberalizace obchodu v zemích, které procházely socioekonomickou transformací, pozitivně pomohla ke znovuobnovení dynamiky ekonomiky a umožnila zvýšení její konkurenceschopnosti. Nástupkyně CEFTA 2006 v současnosti umožňuje uskutečňovat volný obchod v jihovýchodní Evropě, čímž se zároveň posiluje stabilita a identita tohoto regionu.
5.2 Baltská zóna volného obchodu - BAFTA
Považuji za podstatné upozornit v úvodu této kapitoly na následující skutečnost související se zpracováním problematiky týkající se Baltské zóny volného obchodu. Je téměř shodná s upozorněním uvedeným v úvodu 4. kapitoly – Politická integrace severovýchodní Evropy. V případě, že bude v následující studii použit termín baltské země, baltské státy, Pobaltí, pobaltské státy či pobaltské země, je tímto myšleno označení pro geopolitickou oblast pouze severovýchodní Evropy, tedy Estonska, Litvy a Lotyšska. Není sporu o tom, že Baltské moře se dotýká pobřeží i dalších států, a to Ruska, Polska, Německa, Dánska, Finska, Švédská, pro účely této kapitoly se však přidržím označení baltské země, případně Pobaltí, pouze pro státy Estonska, Litvy a Lotyšska.
Pro tuto kapitolu byly v úvodu diplomové práce formulovány následující klíčové otázky, na které budu zkoumáním spolupráce postupně předkládat adekvátní odpovědi.
1. Vyvíjely členské země snahu k vytvoření integrace přirozenou, nenásilnou cestou?
2. Jaké konkrétní cíle členské země sledovaly?
3. Pomohla účast v integraci členským zemím v dalším ekonomickém, politickém či kulturním vývoji?
4. Byl vznik a následný vývoj integračního uskupení motivován ekonomickým, politickým a bezpečnostním hlediskem?
5. Byl vznik a vývoj integračního uskupení ovlivněn členstvím v tzv. východním bloku? Probíhala zde společná snaha o socioekonomickou transformaci?
6. Do jaké míry je pro daný typ integračního uskupení podstatná míra institucionalizace?
5.2.1 Ekonomická charakteristika baltských států
Estonsko se po získání samostatnosti v roce 1991 potýkalo s poklesem průmyslové výroby. Důvodem bylo omezování a odstavení neefektivních provozů sovětského průmyslového komplexu týkající se zejména výroby vojenské elektrotechniky. Negativním důsledkem bylo prudké zvýšení nezaměstnanosti a vznik sociálního napětí. Celá záležitost měla však ještě politický podtext. Estonská vláda se snažila docílit návratu ruskojazyčného obyvatelstva zpět Ruska, které do Estonska přišlo v době ruské okupace coby experti a dělníci. Záměr se ale nezdařil, na druhé straně došlo k poměrně nízké industrializaci země. Mezi nejúspěšnější estonské podniky patří firmy Elcoteq kompletní mobilní telefony pro finskou Nokii a firma Galvex (vlastníkem je od roku 2008 česká firma ArcelorMittal) produkující pozinkové plechy.\(^{306}\)
Mezi důležité služby Estonska patří možnost tranzitu zboží. Ten je uskutečňován po hlavní silničním tahu Via Baltica, další potenciál je v probíhající výstavbě železničního koridoru Rail Baltica (viz kap. 4.5.2 Společná strategie pro začlenění do EU). Velmi perspektivním je pro Estonsko oblast cestovního ruchu. Jeho geografická blízkost k Finsku dává možnost návštěv turistů právě z této země. Ti do Estonska přijíždějí zejména z důvodu nižších pořizovacích cen zboží a služeb.\(^{307}\)
Kuriozitou, která však představuje pro Estonsko značný problém, je nadbytečná zásoba cukru (cca 91.464 tun), který byl nakoupen ještě před vstupem země do EU. Evropská komise tvrdí, že byl nakoupen čistě ze spekulativních důvodů, a proto musí být zlikvidován. K tomu ale ze strany Estonska nedošlo, a tak mu byla Evropskou komisí vyměřena pokuta ve výši téměř 51 milionů EUR, ze které Estonsko uhradilo již cca čtvrtinu. Zbytek zatím odmítá uhradit a čeká na výsledek odvolání vůči
\(^{306}\) Zastupitelský úřad ČR v Tallinnu. Souhrnná teritoriální informace Estonsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 01.05.2010 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritoriální-informace-zeme/estonsko.html>
\(^{307}\) Tamtéž.
zamítavému stanovisku Evropského soudního dvora, který odmítl stížnost Estonska na postup Evropské komise.\textsuperscript{308}
Lotyšsko se i po získání samostatnosti a nezávislosti nadále ekonomicky orientuje na Rusko. Obchod s Ruskou federací je po Evropské unii nejvýznamnějším zdrojem pro lotyšskou ekonomiku. Prozatím není dotvořena společná investiční dohoda ani smluvní rámec. Nicméně obchodní vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií jsou ošetřeny Dohodou o partnerství a spolupráci uzavřenou v roce 1997. Protokolem z 27. dubna 2004 byla Dohoda rozšířena o další státy, a to včetně Lotyšska.\textsuperscript{309} Obchodní politika Lotyšska je zcela liberální. Před vstupem do Evropské unie 1. května 2004 byl praktikován zejména princip volného obchodu, a to s více než dvaceti zeměmi. Z důvodu dodržování unijních opatření na ochranu obchodu, nejsou v současnosti uplatňována nařízení na ochranu obchodu na národní bázi.\textsuperscript{310} Existuje však výjimka potvrzující pravidlo. Na základě bilaterálních jednání s Evropskou unií jsou povoleny čtyři zóny volného obchodu. Jedná se o nezamrzající přístavy Riga, Ventspils, Liepája a vnitrozemní město Rezekne. Vzhledem k tomu, že tyto zóny nejsou považovány za vnitrostátní území, jsou v nich uplatňovány úlevy při platbě daní.\textsuperscript{311}
Litevská ekonomika je ovlivněna stavem průmyslu, který nezapře sovětskou minulost a s ní spojené centrální plánování. V Litvě proto nenajdeme podniky střední velikosti, chybí zde těžký průmysl. Mezi silnější obory patří chemický průmysl s výrobou umělých hnojiv a především průmysl zpracování ropy v rafinérii AB Orlen Lietuva, který vytváří zhruba 10% HDP. Mezi společnosti Orlen Group patří například
\textsuperscript{308} Zastupitelský úřad ČR v Tallinu. Souhrnná teritoriální informace Estonsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 01.05.2010 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahraniční-obchod-eu/teritoriální-informace-zeme/estonsko.html>
\textsuperscript{309} Zastupitelský úřad ČR v Rize. Souhrnná teritoriální informace Lotyšsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 14.06.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahraniční-obchod-eu/teritoriální-informace-zeme/lotyssko.html>
\textsuperscript{310} Tamtéž.
\textsuperscript{311} Tamtéž.
i česká rafinérie Unipetrol s výdejními terminály v Litvínově, Kralupech nad Vltavou a Pardubicích. Dominantní je zpracování tabáku, textilu, dřeva, skla a výroba potravin.\textsuperscript{312} V červnu 1995 byl litevským Seimem schválen zákon o založení volných průmyslových zón ve městech Klaipėda, Šiauliai a Kaunas. Místní daňové zvýhodnění má přilákat zahraniční investory, což se daří jen částečně.\textsuperscript{313}
\begin{quote}
Vznik ekonomické integrace BAFTA byl jednoznačně ovlivněn historickou skutečností, kdy byly baltské státy členy východního bloku a navíc součástí SSSR. Centrálně plánovaná ekonomika negativně postihla region Pobaltí a tak po získání nezávislosti v roce 1991 se Estonsko, Lotyšsko a Litva aktivně zapojily do socioekonomické transformace a přechodu k liberální tržní ekonomice. Moderní forma spolupráce nebyla vynucena, jak tomu bylo v minulosti, ale vznikla na svobodném přesvědčení členských států a její průběh byl zcela přirozený a nenásilný.
\end{quote}
\subsection*{5.2.2 Vznik baltské ekonomické integrace}
Státy severovýchodní Evropy Litva, Lotyšsko a Estonsko si podobně jako další země východního bloku prošly počátkem 90. let 20. století podobným osudem. Poté, co byla u nich prosazena demokracie a získána samostatnost a nezávislost, baltské státy stály před výzvou, jak nastartovat domácí a zahraniční ekonomiku. Logicky se nabízela užší forma spolupráce, která byla motivována politicko-bezpečnostním a politicko-ekonomickým faktorem. Kooperace v oblasti ekonomiky napomohla k rozvoji jednotlivých států, které byly díky pozitivnímu vývoji hospodářství připraveny k integraci do Evropské unie.
\textsuperscript{312} Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu. Souhrnná teritoriální informace Lotyšsko [online]. In: BusinessInfo.cz. 01.10.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme/litva.html>
\textsuperscript{313} Tamtéž.
V rámci hospodářské spolupráce, pomoci a podpory fungovala od roku 1992 mezi pobaltskou trojkou a severskými státy obdoba Evropské zóny volného obchodu (EZVO, angl. EFTA), a to pod názvem Baltská smlouva o volném obchodu – BAFTA (Baltic Free Trade Agreement). Některé prameny užívají zkrácené označení BFTA, což má svůj praktický účel, neboť zkratka BAFTA je používána ještě pro další, zcela odlišnou, organizaci. Tou je Britská akademie filmového a televizního umění, anglicky The British Academy of Film and Television Arts.
Hlavními motivy ke spolupráci v regionu Pobaltí jsou politicko-bezpečnostní a politicko-ekonomické faktory. Po získání nezávislosti na SSSR pomohla Baltská zóna volného obchodu nastartovat regeneraci ekonomiky Pobaltí, na jejímž konci bylo přijetí do Evropské unie.
5.2.3 Dohoda o volném obchodu baltských zemí
Obsahem této kapitoly je prezentace konkrétních a hmatatelných výsledků spolupráce baltských států na poli ekonomické spolupráce. Zásadním dokumentem, ze kterého budu vycházet, je Dohoda mezi Estonskem, Lotyšskem a Litvou o zavedení principů volného obchodu do společného hospodářství. Jejím základem jsou ustanovení rozvoje vzájemného obchodu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže tak, aby přispěly k odstraňování obchodních bariér nejen mezi pobaltskými státy, ale i mezi státy v prostoru Baltského moře.314
Trojstranná dohoda o volném obchodu mezi Estonskem, Lotyšskem a Litvou, která byla podepsána 13. září 1993 v Tallinnu, vstoupila v platnost v dubnu 1994. Jejím cílem byla podpora obchodu mezi státy
---
314 Teisės Actus Registras. Estijos Respublikos, Latvijos Respublikos Ir Lietuvos Respublikos Laisvos prekybos sutartis [online]. Teisės Actus Registras. c2004 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://tar.tic.lt/Default.aspx?id=2&item=results&aktoid=65D4C3F4-E76D-4785-A4F8-3BDEB74FFB67>
Pobaltí, ale také podpora v dalších oblastech společného zájmu, kterými byly zvýšení produktivity, zlepšení životní úrovně, finanční stabilita a hospodářský růst.\textsuperscript{315} Dohoda čítá zhruba dvě stě stránek, technicky je podobná dohodě o vytvoření Evropské zóny volného obchodu. Citlivou stránkou se ukázal segment zemědělských surovin a produktů, který si vyžádal vytvoření samostatné dohody v roce 1996. Vzhledem k různým obchodním politikám pobaltských zemí se jednalo o jednu z nejsložitějších oblastí spolupráce.\textsuperscript{316}
\begin{quote}
Mezi hlavní cíle, které země BAFTA sledovaly, patřily podpora vzájemného obchodu a podpora v dalších oblastech společného zájmu, tj. zvýšení produktivity, zlepšení životní úrovně, finanční stabilita a hospodářský růst.
\end{quote}
Estonsko bylo celkově nejliberálnější. Oproti Lotyšsku a Litvě, kde tradičně funguje protekcionistická politika, nedocházelo z jeho strany k omezování obchodu. Baltská dohoda o volném obchodu se vztahovala pouze na zboží, které splňovalo pravidla původu. Mezi členskými státy existovaly určité výjimky vztahující se k vývozním omezením. Ty byly odůvodněny potřebou jednotlivých zemí na omezení vývozu některých surovin, které by mohly být použity v domácím průmyslu. Důvodem byla samozřejmě podpora domácího zpracovatelského průmyslu. Všeobecně se zákaz nebo omezení dovozu a vývozu týkal zboží ohrožující veřejnou mravnost, pořádek a bezpečnost, lidský život a zdraví, bezpečnost zvířat a rostlin, ochranu národních kulturních památek s uměleckou, historickou
\textsuperscript{315} Teisės Actus Registros. Estijos Respublikos, Latvijos Respublikos Ir Lietuvos Respublikos Laisvos prekybos sutartis [online]. \textit{Teisės Actus Registros}. c2004 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://ltar.tic.lt/Default.aspx?id=2&item=results&aktoid=65D4C3F4-E76D-4785-A4F8-3BDEB74FFB67>
\textsuperscript{316} PAUTOLA, Nina. Review of Economies in Transition – Intra-Baltic Trade and Baltic Integration [online]. In: \textit{Suomen Pankii.fi}. c2002 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.suomenpankki.fi/bofit/tutkimus/tutkimusjulkaisut/idantalouksien_katsauksia/Documents/0396NP.PDF>
nebo archeologickou hodnotou.\textsuperscript{317} Důležitým bodem je také případ, ve kterém se stanoví, že suroviny vyrobené v jedné zemi a zpracované v jakémkoliv jiném pobaltském státě, budou na trh EFTA exportovány s označením „Baltského původu“ (Baltic origin). Tento krok měl posílit obchodní možnosti v prostoru Baltského moře a také s členskými státy EFTA.\textsuperscript{318}
Pokud se zaměřím na institucionální zaštíťení spolupráce, pak musím konstatovat, že zde byla určitá shoda se strukturálním zajištěním CEFTA, resp. CEFTA 2006. Zatímco společnou institucí CEFTA byl Společný výbor, v případě BAFTA byl založen obdobný orgán, tzv. Smíšený výbor, který byl zodpovědný za řízení a kontrolu spolupráce. Zvláštní pozornost věnoval rozvoji obchodu a hospodářské spolupráce mezi členskými zeměmi a činil potřebné kroky ke zlepšení a rozvoji obchodních vztahů. Z důvodu zajištění úspěšného naplnění Dohody bylo nutné, aby si jednotlivé strany vyměňovaly informace. Společné konzultace se proto konaly minimálně jednou ročně na summitu Smíšeného výboru. Přijetí platných a závazných rozhodnutí o pozměňovacích návrzích, případně vydávání různých doporučení, bylo možné pouze na základě konsenzu Smíšeného výboru. Na závěr dodám, že ve Smíšeném výboru rotovalo mezi členskými státy jmenování předsedy, vždy s jednoroční platností.\textsuperscript{319}
Vzhledem k přijetí Estonska, Lotyšska a Litvy do Evropské unie pozbyla Baltská dohoda o volném obchodu platnosti. Vypovězena byla již koncem roku 2003, k faktickému zrušení došlo bezprostředně po vstupu
\textsuperscript{317} Teisės Actus Registras. Estijos Respublikos, Latvijos Respublikos ir Lietuvos Respublikos Laisvos prekybos sutartis [online]. \textit{Teisės Actus Registras}. c2004 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://tar.tic.lt/Default.aspx?id=2&item=results&aktoid=65D4C3F4-E76D-4785-A4F8-3BDEB74FFB67>
\textsuperscript{318} PAUTOLA, Nina. Review of Economies in Transition – Intra-Baltic Trade and Baltic Integration [online]. In: \textit{Suomen Pankki.fi}. c2002 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.suomenpankki.fi/bofit/tutkimus/tutkimusulkaisut/idantalouksien_katsauksia/Documents/0396NP.PDF>
\textsuperscript{319} Teisės Actus Registras. Estijos Respublikos, Latvijos Respublikos ir Lietuvos Respublikos Laisvos prekybos sutartis [online]. \textit{Teisės Actus Registras}. c2004 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://tar.tic.lt/Default.aspx?id=2&item=results&aktoid=65D4C3F4-E76D-4785-A4F8-3BDEB74FFB67>
do EU, a to k 5. květnu 2004.\textsuperscript{320} Tímto krokem došlo k zániku Baltské zóny volného obchodu a na pobaltské státy se tak vztahují závazná práva a povinnosti plynoucí z členství v Evropské unii.
\textbf{Míra institucionalizace BAFTA byla poměrně nízká. Jediným společným řídícím a kontrolním orgánem byl Smíšený výbor, do jehož čela byl na principu rotace mezi členskými státy jmenován předseda.}
\subsection*{5.2.4 Plnění cílů BAFTA}
Tripartitní dohoda o volném obchodu mezi Estonskem, Lotyšskem a Litvou, která byla podepsána 13. září 1993 v Tallinnu potvrzovala pevný závazek k zásadám tržní ekonomiky a volného obchodu mezi členskými státy. Cestou liberalizace obchodu bylo možné dosáhnout ekonomického růstu. Došlo k odstraňování celních překážek, které se zpočátku týkaly pouze průmyslových výrobků, od 1. ledna 1997 byla společná dohoda o volném obchodu rozšířena i na všechny zemědělské a potravinářské výrobky. V listopadu 1997 byla podepsána dohoda, která odstraňovala i netarifní překážky. V roce 1998 byl tak vytvořen společný hospodářský prostor volného trhu zboží a služeb.\textsuperscript{321}
\subsection*{5.2.5 Přínos spolupráce BAFTA}
Vytvoření Baltské zóny volného obchodu bylo z hlediska růstu ekonomiky velmi významným krokem. Zvláště v případě Estonska je patrný nárůst exportu a importu se Švédskem a Finskem a naopak pokles aktivit s Ruskem. V Litvě i Lotyšsku se tato transformace také projevila, ne však v takovém měřítku, jako v Estonsku. Důvody jsou nejspíš
\textsuperscript{320} Teisės Actus Registros. Dėl tarptautinių sutarčių negaliojimo [online]. \textit{Teisės Actus Registros}. c2004 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: \url{http://tar.tic.lt/Default.aspx?id=2&Item=results&susije=65D4C3F4-E76D-4785-A4F8-3BDEB74FFB67}
\textsuperscript{321} SUMILO, Erika. Trade and Trade Policy Developments in the Baltic States after Regaining Independence before Joining the EU [online]. In: \textit{Helsinki.fi}. c2006 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: \url{http://www.helsinki.fi/iehc2006/papers3/Sumilo.pdf}
geografická poloha Estonska, historické vazby, ale též aktivní obchodní politika v porovnání s ostatními pobaltskými státy.\textsuperscript{322} Obecně lze tvrdit, že estonská orientace na západ byla oproti ostatním státům Pobaltí radikálnější.\textsuperscript{323} Důvody, které vedly k vytvoření zóny volného obchodu již pominuly, nicméně spolupráce mezi severskými státy a Pobaltím na bázi tržní ekonomiky je stále společným zájmem.
\begin{quote}
Praktická část věnovaná ekonomickým integracím ve střední a severovýchodní Evropě prezentovala dvě organizace – CEFTA a BAFTA. Zatímco CEFTA prošla transformací a existuje v pozměněné formě pod názvem CEFTA 2006 dodnes, byť v geograficky v odlišném evropském regionu, tak BAFTA přijetím Estonska, Litvy a Lotyšska do Evropské unie ztratila svůj původní význam a zanikla. Základní princip fungování obou zón volného obchodu byl však totožný. Členské státy se maximálně snažily pracovat především na odstraňování celních a dalších bariér vzájemného obchodu, které se týkaly, až na drobné výjimky a omezení, veškerých průmyslových, zemědělských (potravinářských) výrobků.
\end{quote}
\textsuperscript{322} PAUTOLA, Nina. Review of Economies in Transition – Intra-Baltic Trade and Baltic Integration [online]. In: Suomen Pankki: fi. c2002 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.suomenpankki.fi/bofit/tutkimus/tutkimusjulkaisut/idantalouksien_katsauksia/Documents/0396NP.PDF>
\textsuperscript{323} Tamtéž.
6 ZÁVĚR
Tématem této diplomové práce je teorie evropské integrace na příkladu regionu střední a severovýchodní Evropy. V teoretické části jsem se zaměřil na integrační teorie, které popisují principy utváření různých forem spolupráce. Více prostoru ve zpracování je věnováno integračním teoriím, které se přímo dotýkají praktické části, tj. liberální mezivládní přístup a víceúrovňové vládnutí. Ostatní, které nemají přímou souvislost s praktickou částí, jsou zařazeny z důvodu ucelenosti předmětu teoretické pasáže. Jsem přesvědčen, že pouze jednotlivé části prezentované v odpovídajícím celku mohou dávat smysl a jasný přehled. Jednotlivá část vytržená z příslušného celku může být při studiu předmětem nejasností, nepochopení či nesrovnalostí.
V praktické části diplomové práce jsem se zabýval politickou integrací střední a severovýchodní Evropy, následně pak ekonomickou integrací ve stejné oblasti. Základní hypotézou, nutnou pro dosažení cíle této diplomové práce, bylo potvrzení mezivládní spolupráce v těchto geopolitických regionech. Sledováním vývoje a vzájemně podstatných souvislostí, prezentací hmatatelných výsledků kooperace v souladu s předem vytýčenými cíly, byla průběžně ve zpracování praktické části potvrzena mezivládní spolupráce na liberálním principu v obou sledovaných regionech. Abych skutečně potvrdil existenci mezivládní spolupráce, byly v úvodu vytýčeny klíčové otázky, jejichž odpovědi napomohly k prokázání přítomnosti mezivládní spolupráce.
Zatímco politická integrace vykazuje značné rozdíly, ekonomická integrace v těchto regionech fungovala na obdobném principu. Politická integrace Pobaltí je charakteristická značnou mírou institucionalizace, což je jeden z nejmarkantnějších rozdílů oproti integraci Visegrádské skupiny. Spolupráce tak působí harmonicky, organizovaně. I když se jedná o formu liberální mezivládní spolupráce, tak v případě baltských států přerostla v mnoha případech na víceúrovňové vládnutí na regionální úrovni.
Společné orgány uzavírají dohody, které jsou po ratifikaci národními parlamenty přijaty jako platné a závazné.
Oba dva regiony však sledovaly v novodobé spolupráci shodné cíle. Poté, co došlo v revolučních letech konce 80. let a počátku 90. let 20. století k zásadním politickým změnám, byly státy bývalého východního bloku před výzvou, jak zajistit bezpečnost a stabilitu regionu a jeho hospodářský růst. Tato transformace měla cíl v podobě integrace do složek Evropské unie a Severoatlantické aliance. V horizontu přibližně čtrnácti let byl tento cíl i naplněn. I nadále se však ukazuje regionální forma spolupráce jako přínosná a prospěšná. Vzájemnou podporou v sektorové politice, vhodně zvolenou komunikací, výměnou informací či vytvářením různých podpůrných projektů dochází permanentně k posilování kvalitní spolupráce.
Pro zpracování tématu diplomové práce byla použita tištěná literatura a elektronické zdroje informací. Rešerše zdrojové literatury přinesla zjištění, že je opravdu nezbytné provádět komparaci jednotlivých informací tak, aby byla pro zpracování diplomové práce přínosem a ne naopak. Příkladem za vše, je kniha livy Zájedové s názvem Pobaltská regionální spolupráce. Dílo působí celkově neuceleným dojmem, autorka mění názvy mezinárodních organizací, obsahy uzavřených smluv, jednotky UNIFIL posílá do Lisabonu místo do Libanonu, apod. Pro účely citace, je tak nutné pečlivě vybírat použitelnost informací.
Zvláštní poděkování patří jednotlivým velvyslanectví České republiky v Estonsku, Lotyšsku a Litvě, a to za poskytnutí cenných informací a odkazů ke zdrojové literatuře, které byly výraznou pomocí při zpracování témat týkajících se států Pobaltí. Jmenovitě děkuji panu Otu Wenigerovi, zástupci velvyslance v Litvě, paní Marii Kruminu, asistentce velvyslance v Lotyšsku a paní Zuzaně Martinákové, asistentce velvyslance v Estonsku.
Slogan Evropské unie říká „In varietate concordia“, jednota v rozmanitosti. Je v něm reflektována skutečnost, Evropa je složena z rozličných regionů. A nejde jen o geografickou odlišnost, ale i o jazykovou, kulturní, politickou a historickou podobu jednotlivých regionů. Přes zdánlivou nejednotnost však v prostoru Evropy koexistujeme při respektování základních pravidel a případné spory řešíme mírovou cestou. Na příkladu politické a ekonomické integrace v prostoru střední a severovýchodní Evropy bylo prokázáno, že pokud je spolupráce smysluplná, lze díky cílevědomému a svědomitému úsilí dosáhnout dlouhodobě uspokojivých výsledků, které jsou tmelicím a posilujícím prvkem regionu.
| Zkratka | Název | Překlad |
|---------|-------|---------|
| BA | Baltské shromáždění (z angl. Baltic Assembly) |
| BAFTA | Baltská zóna volného obchodu (z angl. Baltic Free Trade Area) |
| BALTBAT | Baltský prapor (z angl. Baltic Battalion) |
| BALTDEFCOL | Baltská obranná akademie (z angl. Baltic Defence College) |
| BALTNET | Kontrolní síť baltského vzdušného prostoru (z angl. Baltic Air Surveillance Network) |
| BALTRON | Baltská námořní flotila (z angl. Baltic Naval Squadron) |
| BALTSEA | Fórum baltské bezpečnostní podpory (z angl. Baltic Security Assistance Forum) |
| BC | Baltská rada (z angl. Baltic Council) |
| BCM | Baltská rada ministrů (z angl. Baltic Council of Ministers) |
| BPC | Baltská prezidentská rada (z angl. Baltic Presidential Council) |
| CBSS | Rada států Baltského moře (z angl. Council of The Baltic Sea States) |
| CEFTA | Středoevropská zóna volného obchodu (z angl. Central Europe Free Trade Area) |
| EHS | Evropské hospodářské společenství |
| ESUO | Evropské společenství uhlí a oceli |
| EU | Evropská unie |
| EURATOM | Evropské společenství pro atomovou energii |
| GATT | Všeobecná dohoda o calech a obchodu (z angl. General Agreement on Tariffs and Trade) |
| Term | Description |
|------|-------------|
| NATINADS | integrovaný systém NATO na obranu vzdušného prostoru (z angl. North Atlantic Integrated Air Defence System) |
| NATO | Severoatlantická aliance (z angl. North Atlantic Treaty Organization) |
| NB-8 | Nordicko-Baltská osmička, tj. označení spolupráce pěti severských a tří baltských států (z angl. Norden-Baltic-Eight) |
| RASCC | Regionální kontrolní koordinační středisko vzdušného prostoru (z angl. Regional Airspace Surveillance Co-ordination Centre) |
| RTA | Regionální obchodní dohody (z angl. Regional trade agreements) |
| RVHP | Rada vzájemné hospodářské pomoci |
| UNESCO | Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (z angl. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) |
| V4 | Visegrádská čtyřka, ozn. pro státy Visegrádské skupiny |
| WTO | Světová obchodní organizace (z angl. World Trade Organization) |
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ
BORCHARDT, Klaus-Dieter. *ABC Práva Evropské unie*. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011. ISBN 978-92-7840726-1
ČERNOCH, Pavel. Česká integrační politika. In: WEIDENHOFFEROVÁ, Iva. *Zahraniční politika ČR*. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004. ISBN 80-86506-39-8.
Česká republika, Slovenská republika, Polská republika, Maďarská republika. Deklarace o spolupráci České a Slovenské Republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace. In: *Visegrad Declaration*. 1991. Dostupné také z WWW: http://visegradgroup.eu/main.php?folderID=1014
DANČÁK, Břetislav. *Pobaltí v transformaci*. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 1999. ISBN 80-210-2248-5.
DANČÁK, Břetislav; HLOUŠEK, Vít. *Víceúrovňové vládnutí v Evropě: Zkušenosti, problémy a výzvy*. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-210-4458-6.
DOBROVOLNÁ, Věra, et al. *Školní atlas světa*. Praha: Kartografie Praha, 2001. ISBN 80-7011582-3.
FIALA, Petr; PITROVÁ, Markéta. *Evropská unie*. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. ISBN 80-7325-015-2
FIALA, Vlastimil. *Teoretické a metodologické problémy evropské integrace*. Olomouc: Periplum, 2008. ISBN 9788086624372.
HANDL, Vladimír. Politika sousedství a středoevropské spolupráce. In: WEIDENHOFFEROVÁ, Iva. *Zahraniční politika ČR*. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2004. ISBN 80-86506-39-8.
HAVELKA, Miloš; CABADA, Ladislav. *Západní, východní a střední Evropa jako kulturní a politické pojmy*. Plzeň: ZČU Plzeň, 2000. ISBN 80-7082-706-8.
KRATOCHVÍL, Petr. *Teorie evropské integrace*. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-467-0.
LUKÁŠEK, Libor. *Visegrádská skupina a její vývoj v letech 1991 – 2004*. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. ISBN 978-246-1859-3.
PAVLÍK, Petr. Integrační procesy ve světě. In: JEHLIČKA, P., TOMEŠ, J., DANĚK, P. *Stát, prostor, politika - vybrané kapitoly z politické geografie*. Praha: KSGRR Přf UK, 2000. ISBN 80-238-5566-2.
ROMANCOV, Michael; ROMANCOVOVÁ, Eva. *Evropské politické a ekonomické instituce*. Praha: Eurolex Bohemia, 2002. ISBN 80-86432-27-0.
ŠVEC, Luboš. Balticko-severský prostor. In: VYKOUKAL, Jiří. *Možnosti a meze Visegrádské spolupráce*. Praha: Dokořán, 2003. ISBN 80-86569-34-9.
ŠVEC, Luboš. Estonsko. In: KUBÁT, Michal. *Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy*. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-864-90-4.
VALEŠ, Lukáš. *Dějiny politických teorií*. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. ISBN 978-80-7380-031-4.
VYKOUKAL, Jiří. *Visegrád – možnosti a meze středoevropské spolupráce*. Praha: Dokořán, 2003. ISBN 80-86569-34-9.
WAISOVÁ, Šárka. *Mezinárodní organizace a režimy ve středovýchodní Evropě*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. ISBN 80-86432-46-7.
WAISOVÁ, Šárka. *Mezinárodní organizace a režimy*. Praha: Eurolex Bohemia, 2003. ISBN 978-80-7380-109-0.
WAISOVÁ, Šárka. *Regionální integrační procesy*. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-232-5.
ZÁJEDOVÁ, Ivi. *Pobaltská regionální spolupráce*. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1135-X.
ZEMAN, Miloš. *Vzestup a pád české sociální demokracie*. Zvole u Prahy: Andrej Šťastný, 2006. ISBN 80-86739-22-8.
BAHENSKÝ, František. Etnická mapa Evropy. In: *Kompendium – multimediální učebnice* [online]. c2011 [cit. 2012-10-31]. Dostupné z WWW: <https://www.esf.kfi.zcu.cz/kompendium/?course=ksa_eme>
Baltic Assembly. Committees of the Baltic Assembly [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/structure/comitees>
Baltic Assembly. Decision making procedure of the Baltic Assembly [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/structure/decision-making-procedure>
Baltic Assembly. Delegations to the Baltic Assembly [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/structure/national-delegations>
Baltic Assembly. European and transatlantic integration, 1995 – 2002 [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/history/integration>
Baltic Assembly. Formation of the Baltic States’ regional organisations, 1988 – 1991 [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/history/pre-history>
Baltic Assembly. International inclusion, 1992 – 1995 [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/history/international-inclusion>
Baltic Assembly. Organisational Structure of the Baltic Assembly [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/structure>
Baltic Assembly. Presidium of the Baltic Assembly in 2012 [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <www.baltasam.org/en/structure/presidium>
Baltic Assembly. Priorities and Working activities 2013 [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/structure/presidium>
Baltic Assembly. Secretariat of the Baltic Assembly [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/structure/secretariat>
Baltic Assembly. Organisational Structure of the Baltic Assembly [online]. *Baltic Assembly*. c2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW: <http://www.baltasam.org/en/structure>
Blahušiak, Igor. Výbor regionů [online]. *Euroskop.cz*. c2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z WWW: <https://www.euroskop.cz/86/sekce/vybor-regionu/>
BUDIL, Ivo. Podklady pro KFS - Kulturní dějiny Evropy [online]. In: *Ksa.zcu.cz*. 25.1.2007 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z: <http://www.ksa.zcu.cz/studium/podklady-kfs/kde2/KDE1_2_opory/KDE1/>
CEF-nástroj pro propojení Evropy. In: *BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export* [online]. 14.1.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cef-nastroj-pro-propojeni-evropy-5170.html>
Central Free Trade Agreement – CEFTA 2006. CEFTA agreement [online]. *CEFTA 2006*. c2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.cefta2006.com/cefta-agreement>
Central Free Trade Agreement – CEFTA 2006. CEFTA Joint Committee [online]. *CEFTA 2006*. c2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.cefta2006.com/sites/default/files/No.%20%20Rules%20of%20Procedure%20of%20Joint%20Committee.pdf>
Central Free Trade Agreement – CEFTA 2006. Legal texts [online]. *CEFTA 2006*. c2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.cefta2006.com/legal-texts>
Estonia.eu. Integration in Estonian society [online]. *The Official Gateway of Estonia*. 2012-06-12 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://estonia.eu/about-estonia/society/integration-in-estonian-society.html>
Estonian Foreign Ministry. BALTDEFCOL Development Plan 2010-2016 [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.vm.ee/?q=node/4105>
Estonian Foreign Ministry. Baltic Council of Ministers [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z <http://www.vm.ee/?q=en/node/4096>
Estonian Foreign Ministry. Baltic Defence College (BALTDEFCOL) [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.vm.ee/?q=node/4105>
Estonian Foreign Ministry. Baltic Military Co-operation [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.vm.ee/?q=node/4105>
Estonian Foreign Ministry. Co-ordination between Supporting Countries and the Baltic states – BALTSEA [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.vm.ee/?q=node/4105>
Estonian Foreign Ministry. The Baltic Air Surveillance Network (BALTNET) [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.vm.ee/?q=node/4105>
Estonian Foreign Ministry. The Baltic Battalion (BALTBAT) [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.vm.ee/?q=node/4105>
Estonian Foreign Ministry. The Baltic Naval Squadron (BALTRON) [online]. *Estonian Foreign Ministry*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.vm.ee/?q=node/4105>
European Commission. EUROBAROMETR – Social values, Science and Technology [online]. *European commission*. 2005-06, [cit. 2013-01-07]. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_225_report_en.pdf>
Gančarčíková, Ida. Visegrád (1) - Střední Evropa a spolupráce [online]. In: *E-polis.cz*. 1. březen 2007 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/print.php?id=186>
Gančarčíková, Ida. Visegrád (2) – Postoje státu k V4 a paralely [online]. In: *E-polis.cz*. 11. březen 2007 [cit. 2012-11-30]. Dostupné na: <http://www.e-polis.cz/print.php?id=186>
Havlík, Vlastimil; Majerčík, Lubomír. Integrační paradigma – Multi-Level Governance [online]. In: Global politics. 27.10.2003 [cit. 30.1.2013]. Dostupné z: <http://www.globalpolitics.cz/clanky/multi-level-governance>
Hořejšová, Tereza. Visegrád a Pobaltí – jsou tyto regiony srovnatelné? [online]. In: Visegrád EU portál. 30.11.1999 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z WWW:<http://www.euractiv.cz/evropadnes0/clanek/visegrad-a-pobalti--jsou-tyto-regiony-srovnateln-komparace-dvo>
International Visegrad Fund. About the Visegrad Group [online]. The Visegrad Group:the Czech republic, Hungary, Poland and Slovakia. 21.10.2003 [cit. 2012-11-30]. Dostupné z WWW: <http://visegradgroup.eu/main.php?folderID=858>
International Visegrad Fund. Inovativní Visegrád – program českého předsednictví [online]. The Visegrad Group:the Czech republic, Hungary, Poland and Slovakia. 21.6.2011 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z WWW:<http://www.visegradgroup.eu/2011-2012-czech>
Karlás, Jan. Liberalismus a velké teorie mezinárodních vztahů [online]. In: Mezinárodní vztahy. 02/2004 [cit. 30.1.2013]. Dostupné z WWW: <http://www.mezinarodnivztahy.com/article/view/112>
Lietuvos Respublikos Seimas. Apie Baltijos Asamblėją [online]. Lietuvos Respublikos Seimas. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www3.irs.lt/pls/inter/w5_show?p_r=8134&p_k=1>
Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Deklaracija dėl Lietuvos Respublikos, Latvijos Respublikos ir Estijos Respublikos santarvės ir bendradarbiavimo [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės susitarimas dėl bendradarbiavimo valstybių sienos apsaugos srityje [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės bendradarbiavimo aplinkos apsaugos srityje [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės sutartis dėl bendros švietimo erdvės Baltijos šalyse sukūrimo vidurinio bendrojo lavinimo paskutinės pakopos ir profesinio mokymo lygų (neapimant aukštojo mokslo) [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės sutartis dėl išsiimokslinimo pripažinimo Baltijos valstybių aukštojo mokslo erdvėje [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės sutartis dėl bendros aukštojo mokslo erdvės sukūrimo Baltijos šalyse [online]. Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės susitarimas dėl Baltijos jūrų eskadros įkūrimo [online]. *Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija*. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės sutartis dėl Baltijos gynybos koledžo [online]. *Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija*. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija. Lietuvos Respublikos Vyriausybės, Estijos Respublikos Vyriausybės ir Latvijos Respublikos Vyriausybės sutartis dėl išsimokslinimo pripažinimo Baltijos valstybių aukštijo mokslo erdvėje [online]. *Lietuvos Respublikos užsienio reikalų ministerija*. 2010-09-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.urm.lt/index.php?2959598085>
Lietuvos Respublikos Vyriausybė. Flora and fauna [online]. *The Official Gateway of Lithuania*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://lietuva.lt/en/about_lithuania/flora_fauna>
Lietuvos Respublikos Vyriausybė. Geography and climate [online]. *The Official Gateway of Lithuania*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://lietuva.lt/en/about_lithuania/geography_climate>
Lietuvos Respublikos Vyriausybė. Lithuanian language [online]. *The Official Gateway of Lithuania*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://lietuva.lt/en/about_lithuania/lithuanian_language>
Lietuvos Respublikos Vyriausybė. Unesco heritage [online]. *The Official Gateway of Lithuania*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://lietuva.lt/en/tourism/what_to_see/unesco_heritage>
Ministerstvo obrany České republiky. Ministrů obrany Visegrádské čtyřky schválili vznik společného bojového uskupení [online]. *Ministerstvo obrany ČR*. 04.05.2012 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW:<http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministri-obrany-visegradske-ctyrky-schvalili-vznik-spolecneho-bojoveho-uskupeni-68217/>
Ministerstvo obrany České republiky. Ministrů zahraničí a obrany V4 představili společnou deklaraci [online]. *Ministerstvo obrany ČR*. 18.04.2012 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW:<http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministri-zahraniici-a-obrany-zemi-v4-predstavili-spolecnehou-deklaraci-67533/>
Ministerstvo zahraničních věcí. Litva - Zahraničně politická orientace [online]. *Ministerstvo zahraničních věcí České republiky*. 17.01.2011 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW:<http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/litva/politika/zahranicne_politicka_orientace.html>
Ministerstvo zahraničních věcí. Předsednictví V4 [online]. *Ministerstvo zahraničních věcí České republiky*. 20.06.2011 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z WWW:<http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/predsednictvi_v4>
Ministerstvo zahraničních věcí. Zpráva o českém předsednictví [online]. *Ministerstvo zahraničních věcí České republiky*. 31.08.2012 [cit. 04.12.2012]. Dostupné z WWW:<http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/multilateralni_spoluprace/visegrad/predsednictvi_v4/zprava_o_ceskom_predsednictvi_ve.html>
Ministry of Defence of Latvia . BALTNET (Joint Baltic Air-space Surveillance System) [online]. *Ministry of Defence of Latvia*. c2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.mod.gov.lv/en/Par_aizsardzibas_nozari/Politikas_istenosana/Baltijas_valstu_milit_sadarbiba/Baltnet.aspx>
Ministry of Foreign Affairs of Latvia. Co-operation between the Baltic and Nordic countries [online]. *Ministry of Foreign Affairs of Latvia*. c2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.mfa.gov.lv/en/policy/4595/cooperation-between-the-baltic-and-nordic-countries/>
North Atlantic Treaty Organization. NATO Integrated Air and Missile Defence [online]. *North Atlantic Treaty Organization*. 2012-05-10 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW: <http://www.nato.int/cps/en/natolive/topics_8206.htm>
NOVÁK, Tomáš. Možnosti visegrádské spolupráce v EU [online]. In: *Visegrád EU portál*. 11.11.2003 [cit. 2012-10-06]. Dostupné z WWW:<http://www.euractiv.sk/rozsirovanie/analyza/moznosti-visegradske-spoluprace-v-eu>
NOVÁKOVÁ, Martina. Analýzy zahraniční politiky Slovenské republiky 1994 - 1998 [online]. In: *E-polis.cz*. 18. březen 2008 [cit. 2012-11-12]. Dostupné z WWW:<http://www.e-polis.cz/print.php?id=248>
Novinky.cz. Barrosso chce EU změnit ve federaci [online]. *Novinky.cz*. 12.9.2012. [cit. 2013-01-15]. Dostupné z WWW:<http://www.novinky.cz/zahranični/evropa/278512-barrosso-chce-eu-zmenit-ve-federaci.html>
Novinky.cz. Visegrádská čtyřka ve Varech dohodla podporu Polsku a Maďarsku v čele EU [online]. *Novinky.cz*. 5.11.2010 [cit. 2012-11-27]. Dostupné z WWW:<http://www.novinky.cz/domaci/216097-visegradska-ctyrka-ve-varech-dohodla-podporu-polsku-a-madarsku-v-cele-eu.html>
Novinky.cz. Země Visegrádu se chtějí zaměřit na energetiku a problematiku Romů [online]. *Novinky.cz*. 5.11.2010 [cit. 2010-11-27]. Dostupné z WWW:<http://www.novinky.cz/domaci/2161116-zemie-visegradu-se-chteji-zamerit-na-energetiku-a-problematiku-romu.html>
PAUTOLA, Nina. Review of Economies in Transition – Intra-Baltic Trade and Baltic Integration [online]. In: *Suomen Pankki.fi*. c2002 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.suomenpankki.fi/bofit/tutkimus/tutkimusuljukaisut/idantalouksien_katsauksia/Documents/0396NP.PDF>
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. *Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou* [online]. *Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky*. c2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z WWW:<http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0277_01.htm>
PROCHÁZKOVÁ, Laila. Stavební práce pro Litevské železnice (Rail Baltica) [online]. In: *BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export*. 18.02.2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/stavebni-prace-pro-litevske-zeleznice-rail-baltica-29286.html>
Romani population (most recent) by country. In: *NationMaster – World statistics, Country comparisons* [online]. c1997 [cit. 2013-01-28]. Dostupné z WWW:<http://www.nationmaster.com/graph/peo_rom_pop-people-romani-population >
Sčítania obyvateľov, domov a bytov 2011. In: *Štatistický úrad Slovenskej republiky* [online]. 2.07.2012 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z WWW:<http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=50048>
Sčítania obyvateľov, domov a bytov 2011. In: *Štatistický úrad Slovenskej republiky* [online]. 29.02.2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://portal.statistics.sk/files/tab-15.pdf>
Sociální geografie. In: *Zeměpis.com: geografický portál* [online]. c2012 [citováno 30. 03. 2012]. Dostupný z WWW:<http://www.zemepis.com/jazyky.php>
Statistiky – sčítání lidí, domů a bytů. In: Český statistický úřad [online]. 23.01.2013 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z WWW:<http://vdb.czso.cz/sldbvo/#/istranka=podle-tematu&tu=30629&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void=>
Střední Evropa. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. c2012 [citováno 30. 11. 2012]. Dostupný z WWW:<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=St%C5%99edn%C3%AD_Evropa&oldid=8313383>
SUMILO, Erika. Trade and Trade Policy Developments in the Baltic States after Regaining Independence before Joining the EU [online]. In: Helsinki.fi. c2006 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z:<http://www.helsinki.fi/iehc2006/papers3/Sumilo.pdf>
Teisės Actus Registras. Dėl tarptautinių sutarčių negaliojimo [online]. Teisės Actus Registras. c2004 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://tar.tic.lt/Default.aspx?id=2&Item=results&susiję=65D4C3F4-E76D-4785-A4F8-3BDEB74FFB67>
Teisės Actus Registras. Estijos Respublikos, Latvijos Respublikos Ir Lietuvos Respublikos Laisvos prekybos sutartis [online]. Teisės Actus Registras. c2004 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://tar.tic.lt/Default.aspx?id=2&item=results&aktoid=65D4C3F4-E76D-4785-A4F8-3BDEB74FFB67>
The Council of the Baltic Sea States. The Council [online]. The Council of the Baltic Sea States. c2011 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z WWW:<http://www.cbss.org/CBSS-The-Council/the-council>
The Estonian Language. In: Estonica: Encyclopedia about Estonia [online]. c2012 [citováno 30. 11. 2012]. Dostupný z WWW:<http://www.estonica.org/en/Society/The_Estonian_Language/>
The results of the 2000 Population and Housing Census. In: Statistics Estonia [online]. c2013 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z WWW:<http://www.stat.ee/26266>
Velvyslanectví České Republiky v Záhrebu. CEFTA 2006 - Středoevropská zóna volného obchodu [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České Republiky. 29.05.2009 [cit.2013-02-19]. Dostupné z WWW:<http://www.mzv.cz/zagreb/cz/obchod_a_ekonomika/cefta_2006_stredoevropska_zona_volneho.html>
World Trade Organisation. Regional Trade Agreements [online]. In: WTO. c2013 [cit. 30.1.2013]. Dostupné z WWW:<https://www.wto.org/english/tratop_e/region_e/region_e.htm>
ZÁJEDOVÁ, Ivi. Spolupráce pobalttských a severských států. In: Středoevropské politické studie [online]. Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity v Brně, 2005. 1.2.2005 [cit. 2013-03-08]. ISSN 1212-7817. Dostupné z WWW:<http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=224>
Zastupitelský úřad ČR v Rize. Souhrnná teritoriální informace Lotyšsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 14.06.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritoriální-informace-zeme/lotyssko.html>
Zastupitelský úřad ČR v Tallinu. Souhrnná teritoriální informace Estonsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 01.05.2010 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritoriální-informace-zeme/estonsko.html>
Zastupitelský úřad ČR ve Vilniusu. Souhrnná teritoriální informace Lotyšsko [online]. In: BusinessInfo.cz – oficiální portál pro podnikání a export. 01.10.2012 [citováno 30.01.2013]. Dostupné z WWW:<http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritoriální-informace-zeme/litva.html>
9 RESUMÉ
The topic of this thesis is the theory of European integration on the example of Central and Northeastern Europe. In the theoretical part I focused on the integration theories that describe the principles of creating different forms of cooperation.
In the practical part of my thesis I dealt with the political integration of the Central and Northeastern Europe, followed by economic integration in the same area. The basic hypothesis, necessary to achieve the objective of this thesis, was confirming intergovernmental cooperation in these geopolitical regions. Monitoring the development and mutually essential context, presentations tangible results of cooperation in accordance with the objectives outlined in advance, was continuously in the practical part confirmed intergovernmental cooperation in the liberal principle in both regions.
Processing thesis topic was found that while political integration shows considerable differences, economic integration in these regions operate on a similar principle. Political integration of the Baltic States is characterized by a considerable degree of institutionalization, which is one of the most striking differences from the integration of the Visegrad Group. Even though it is a form of liberal intergovernmental cooperation, and in the case of the Baltic states in many cases grown into a multi-level governance at the regional level. Joint institutions enter into agreements that are accepted as a valid and binding after ratification by the national parliaments.
Both regions have followed in recent cooperation same goal. After the revolutionary years occurred in the late eighties and early nineties of the twentieth century to the major political changes, the post-communist states sought a way to ensure the safety and stability of the region and also its economic growth. The aim of this socio-economic transformation was the integration into the European Union and NATO. In the horizon of approximately fourteen years this goal was
achieved. Still, it is confirmed that regional cooperation is beneficial. Regional cooperation is permanently strengthened by the mutual support in the sectoral policies, exchanging information and generating support projects.
10 PŘÍLOHY
Příloha č. 1
Mapa znázorňuje region střední Evropy rozdělený na alpské státy (Německo, Lichtenštejnsko, Rakousko, Slovinsko a Švýcarsko) a státy Visegrádské skupiny (Česká republika, Maďarská republika, Polská republika a Slovenská republika)
Příloha č. 2
Státy Visegrádská skupiny zaujímají v evropském prostoru celkem 533.611 km², celkový počet obyvatel je cca 64.000.000.
Baltské státy zaujímají v evropském prostoru celkem 175.000 km², celkový počet obyvatel je cca 7.000.000.
Baltský region je označením pro státy, které se svým pobřežím dotýkají Baltského moře, tj. Estonsko, Litva, Lotyšska, Rusko, Polsko, Německo, Dánsko, Finsko a Švédsko.
Příloha č. 5
Mapa znázorňuje státy, které jsou členy organizace NB-8 (Nordic-Baltic Eight), tj. Litva, Lotyšsko, Estonsko, Dánsko, Island, Norsko, Švédsko a Finsko.
Příloha č. 6
Mapa znázorňuje oblast působnosti mezinárodní organizace Rady států Baltského moře, tj. celého baltského regionu spolu s Norskem a Islandem.
Příloha č. 7
Na mapě vlevo je zaznamenána trasa mezinárodní silnice E67, která vede z Prahy v České republice až do Helsinek ve Finsku přes Polsko, Litvu, Lotyšsko, a Estonsko. Úsek mezi polskou Varšavou a estonským Tallinnem se nazývá Via Baltica a je důležitým silničním spojením baltských států. Závěrečný úsek mezi Tallinnem a Helsinkami je veden trajektem. Na mapě vpravo je znázorněna trasa železničního koridoru Rail Baltica spojující Německo, Polsko, baltské státy a Finsko.
Příloha č. 8
Na levé straně je vlajka BALTFECOL, která je ze 2/3 složena z národních vlajek pobaltských států a z 1/3 pak z modré barvy symbolizující vlajku NATO. Reálná velikost této vlajky je 120x190 cm. Na pravé straně je zobrazen znak BALTDEFCOL používaný v oficiálních dokumentech, který se skládá z prokládaných vlajek pobaltských států nabodnutých na trojúhelníkovém štítu. Za štítem se nachází přeškrtnutý zlatý meč a generální obušek.
Mapy zobrazují historii rozšiřování CEFTA a EU. Žlutě jsou zvýrazněny státy CEFTA (včetně roku přistoupení), modře státy EU (včetně roku přistoupení). Na první mapě (zleva doprava) jsou zakládající státy CEFTA Československo, Polsko a Maďarsko. Na druhé mapě je patrné rozšíření CEFTA o Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Třetí mapa reflektuje zatím největší vlnu rozšíření EU v roce 2004 a také následný vstup Rumunska a Bulharska do EU v roce 2007. CEFTA byla transformována do organizace CEFTA 2006. Členy jsou Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Srbsko, Černá Hora a Kosovo. Členským státem je také Chorvatsko, vzhledem k jeho očekávanému přijetí do EU v roce 2013 bude jeho členství v CEFTA 2006 ukončeno.
|
<urn:uuid:e4c11d3d-79b3-4b4c-b245-edf9b6b5605d>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ces_Latn/train
|
finepdfs
|
ces_Latn
| 315,899
|
SI MALTRATAS
ESTÁS SOLO
Contra la violencia de género cada día somos MÁS
MÁS quienes reprobamos
MÁS quienes no nos callamos
MÁS quienes nos enfrentamos
MÁS quienes denunciamos
PROGRAMA DE ACTIVIDADES
25 de noviembre
Día Internacional contra la Violencia hacia las Mujeres
Ayuntamiento de Valladolid
Foto: Matthew Henry
DÍA INTERNACIONAL CONTRA LA VIOLENCIA HACIA LAS MUJERES
25 DE NOVIEMBRE
PROGRAMA DE ACTIVIDADES
ACTO INSTITUCIONAL
25 DE NOVIEMBRE
LECTURA DEL MANIFIESTO a cargo de Dª María Morán, directiva del Club de Rugby El Salvador.
ACTUACIÓN mímica de Jesús Puebla: “La caja de cristal”
LUGAR: Salón de Recepciones de la Casa Consistorial (con invitación).
HORA: 11:00 h.
COLOCACIÓN DE LA PANCARTA con el lazo de solidaridad hacia las víctimas de la violencia machista en la fachada del ayuntamiento.
ILUMINACIÓN DE LA CASA CONSISTORIAL Y LA CÚPULA DEL MILENIO en color morado, para la conmemoración del día internacional contra la violencia hacia las mujeres.
HORA: A partir de las 20:00 h.
MANIFESTACIÓN ORGANIZADA POR LA COORDINADORA DE MUJERES DE VALLADOLID, que iniciará su recorrido en la Plaza Fuente Dorada, para continuar por: Duque de la Victoria, Miguel Iscar, Santiago, Plaza Mayor, Ferrari, Plaza Fuente Dorada, Bajada de la Libertad y Plaza de Portugalete.
HORA: 20:00 h.
CONCEJALÍA DE EDUCACIÓN, INFANCIA, JUVENTUD E IGUALDAD
ACTIVIDADES EN EL CENTRO MUNICIPAL DE LA IGUALDAD
C/ Antonio Royo Villanova s/n
7 DE NOVIEMBRE
SESIÓN FORMATIVA
“ENTENDIENDO LA VIOLENCIA DE GÉNERO”: Aproximación al concepto, causas, mitos, cifras, perfiles, consecuencias y pautas de actuación ante la violencia de género. Imparte: Alma María Aguado Calvo (Agente de Igualdad del Centro Municipal de Igualdad) Aforo 40 personas. Destinado a personas con interés en la materia y previa inscripción en email@example.com
DÍAS: Jueves 7 de noviembre o Martes 12 noviembre.
HORARIO: Jueves de 10 a 12:30 y el martes de 17:15 a 19:45
21 DE NOVIEMBRE
“NI POR FAVOR NI POR FAVORA”: charla formativa sobre la utilización del lenguaje no sexista a cargo de María Martín Barranco (consultora, investigadora y formadora especialista en igualdad). Organiza: Colectivo Malva.
HORA: 17:00 h.
ENTRADA LIBRE (Hasta completar aforo).
VIDEOFÓRUM SOBRE EL DOCUMENTAL “VOLAR” Nueve mujeres comparten un fin de semana en un caserío remoto, lejos de su vida cotidiana. Allí tienen la oportunidad de conversar sosegadamente sobre los aspectos de sus vidas condicionados por la violencia machista sufrida. Dirigida por Bertha Gaztelumendi. Organiza: Dialogasex.
HORARIO: 18:00 a 20:00 h.
ENTRADA LIBRE (Hasta completar aforo).
27 DE NOVIEMBRE
CHARLA COLOQUIO “AMOR Y SEXUALIDAD: ¿HABLAMOS?”, a cargo de Pandora Mirabilia. Enamorarse, ligar, tener relaciones de buen trato... o no. Vente a este taller participativo para pensar algunas claves sobre cómo tener unas relaciones disfrutonas e igualitarias. Para adolescentes a partir de 13 años. Aforo 40 personas, previa inscripción en firstname.lastname@example.org
HORARIO: 17.15 a 19.15 h.
28 DE NOVIEMBRE
CHARLA COLOQUIO “AMOR Y SEXUALIDAD: ¿HABLAMOS?”, impartida por Pandora Mirabilia ¿Tienes un hijo o hija y te preocupa su educación afectivo-sexual? ¿Quieres entender cuáles son sus principales preocupaciones? ¿Quieres ayudarle a resolver dudas? ¿Quieres transmitirle una idea de sexualidad integral, que integre aspectos emocionales, relacionales y de buen trato? Destinada a madres, padres y otras personas interesadas con hijos e hijas en las etapas de adolescencia o juventud. Aforo 40 personas, previa inscripción en email@example.com
HORARIO: 17.15 a 19.15 h.
29 DE NOVIEMBRE
VIDEO-FÓRUM SOBRE EL CORTOMETRAJE ‘DIANA EN LA RED’ IMPARTIDA POR PANDORA MIRABILIA ¿Cómo se construyen las relaciones de maltrato en la adolescencia? ¿En qué signos nos podemos fijar? ¿Cómo se puede salir de una relación tóxica?
A partir del visionado del cortometraje “Diana en la red”, se analizan las etapas de la violencia de género, especialmente en el contexto de las relaciones heterosexuales entre adolescentes. Para chicos y chicas de entre 13 y 16 años. Aforo 40 personas, previa inscripción en firstname.lastname@example.org
LUGAR: Centro Municipal de la Igualdad (C/ Antonio Royo Villanova s/n).
HORARIO: 17.15 a 19.15 h..
29 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN TEATRAL ¿POR QUÉ?
A CARGO DE RAÍZDE4TEATRO Esa es la pregunta del dolor. Esa es la pregunta que se hace la mujer protagonista con el cuerpo y el corazón desgarrado que través de la palabra y del flamenco nos irá introduciendo en su particular mundo de soledad e impotencia. Un espectáculo interpretado por Mari Ángeles Alonso y dirigido por Marieta Monedero que busca remover las conciencias sin renunciar a la belleza, basado en textos Angélica Liddell y fragmentos de música flamenca. Aforo para 30-40 personas. entre 13 y 16 años. Aforo 40 personas.
HORA: 18:00 (5 pases con duración cada uno de ellos de 15 minutos).
ACTIVIDAD EN EL CENTRO CÍVICO CANAL DE CASTILLA
23 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN TEATRAL “AQUELLA SOMBRA”, a cargo del Grupo de Teatro Morteduros “Aquella Sombra”
HORA: 19:00 h.
ACTIVIDAD EN EL ESPACIO JOVEN
29 DE NOVIEMBRE
ACTIVIDAD POÉTICA POETRY SLAM es una fórmula diferente de escuchar y ver la poesía. Los chicos y chicas jóvenes que deseen participar se inscriben previamente, tienen un tiempo límite para presentar su obra y el jurado se elige al azar entre el público asistente. En este caso, la temática sobre la que girará este Poetry Slam será la conmemoración del Día Internacional contra la violencia hacia las mujeres.
Premios: 3 vales para la adquisición de material literario en La Librería La Otra.
ORGANIZA: Espacio Joven en colaboración con Poetry Slam.
HORA: 20:00 h.
+INFORMACIÓN: www.espaciojovenvalladolid.es
ACTIVIDADES EN COLABORACIÓN CON EL CONSEJO LOCAL DE LA JUVENTUD
A lo largo del mes de noviembre se impulsará por el Consejo de la Juventud la elaboración del Cuaderno de la Igualdad que contendrá frases en pro de la igualdad y visibilizando la violencia machista, difundiéndose en múltiples actividades organizadas para la conmemoración del Día Internacional de la Mujer 2019.
21 DE NOVIEMBRE
JORNADA EN LA QUE SE INTERCALARÁN MICRO TERTULIAS con duración de 30 minutos sobre la prevención y lucha contra la violencia de género con actuaciones musicales interpretados por mujeres artistas de Valladolid. Tendrá una duración de 2 horas.
LUGAR: Pub Tío Molonio.
HORARIO: 19:00 h. Entrada libre y dirigido a chicos y chicas de edades entre 18 y 30 años.
+INFORMACIÓN: www.cljv.org
ACTIVIDADES EN CENTROS EDUCATIVOS
15 Y 22 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN DE LA OBRA DE TEATRO “UN GRITO DE LIBERTAD” a cargo de Athenea Teatro – Racaobi, dirigido a alumnado de educación secundaria.
15 DE NOVIEMBRE: Lugar: Centro Cívico Canal de Castilla. Hora: 12.00 h.
22 DE NOVIEMBRE: Lugar: Centro Cívico Delicias. Hora: 12.30 h.
ACTIVIDADES EN COLABORACIÓN CON LAS AMPAS
18 Y 19 DE NOVIEMBRE
JORNADA “EDUCAR PARA LA IGUALDAD DESDE LA IGUALDAD”: actividad formativa y de sensibilización dirigida a las AMPAS de la ciudad. Organizada por FAPAVA y contando con la colaboración de la Universidad de Valladolid.
LUGAR: Facultad de Educación y Trabajo Social (Campus Universitario).
HORARIO: 16:35 a 20:30 h.
21 DE NOVIEMBRE
CONFERENCIA “EDUCAR EN IGUALDAD PARA EVITAR LA VIOLENCIA DE GÉNERO” impartida por Francisco Castaño Mena, Director en APRENDERAEDUCAR (conferencias educativas) profesor de secundaria desde 1987 y especialista en el trabajo con jóvenes durante la etapa adolescente con problemas de comportamiento, fracaso escolar o consumo de drogas. Organizada por FECAMPA.
LUGAR: Centro Cívico canal de Castilla.
HORARIO: 18:30 a 21:30 h.
ACTIVIDADES EN LAS ESCUELAS INFANTILES MUNICIPALES Y EN EL PROGRAMA APRENDIZAJE A LO LARGO DE LA VIDA
EIM CABALLITO BLANCO
25 DE NOVIEMBRE
COLOCACIÓN EN LA ENTRADA DE ZAPATOS ROJOS DE DISTINTO TAMAÑO y realización de un camino de huellas rojas con los pies de los niños para la confección de un mural en la que las familias colaborarán con frases contra la violencia de género.
EIM EL PRINCIPITO
- 22 DE NOVIEMBRE
Se llevará a cabo un taller de pintado de zapatos rojos acompañados de un familiar para con posterioridad hacer una composición artística de los mismos con sus educadoras.
- 25 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN del cuento “La reina de los colores”
EIM EL GLOBO
Se llevará a cabo la actividad de sensibilización y reflexión con las familias “¿De qué lado estás?”
- 20 DE NOVIEMBRE
Escuela de padres con el tema “Las etiquetas emocionales”.
- 25 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN del cuento “¿Hay algo más aburrido que ser una princesa rosa?” y se fomentará el juego igualitario entre los sexos contando con la aportación de juguetes no sexistas por las familias y composición del mural ¿De qué lado estás? Con figuras de épocas históricas diferentes y mensajes sexistas obsoletos y otros que fomenten la corresponsabilidad.
EIM LA COMETA
- 20 DE NOVIEMBRE
“LA NUBE DE LAS PALABRAS BUENAS” actividad que intenta trabajar con el alumnado el significado de las palabras, su importancia para relacionarnos y llevarnos bien.
21, 22 Y 25 DE NOVIEMBRE
“TODAS LAS PERSONAS SOMOS IGUALES Y DISTINTAS”, actividad en la que se trabajará la igualdad de todas las personas.
EIM FANTASIA
25 DE NOVIEMBRE
SE TRABAJARÁ LA IGUALDAD ENTRE LOS GÉNEROS COMO UN DERECHO FUNDAMENTAL de las personas a través de las siguientes actividades: “Tú tienes la llave” para la cual se contará con la colaboración de las familias y la participación de mujeres víctimas de violencia de género, y el cuento “Arturo y Clementina”.
EIM CAMPANILLA
20 DE NOVIEMBRE
TALLER DE PINTADO DE ZAPATOS ROJOS del alumnado en colaboración con las familias
21 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN DEL CUENTO “EN EL PAÍS DE LOS BUENOS TRATOS” para el alumnado
25 DE NOVIEMBRE
INSTALACIÓN ARTÍSTICA “ZAPATOS PARA LA REFLEXIÓN” del alumnado junto a las educadoras
APRENDIZAJE A LO LARGO DE LA VIDA
21 DE NOVIEMBRE
CHARLA A CARGO DE ASIES: “NI UN PASO ATRÁS” Ponente: Luis Fernández Bayón: integrante de ASIES. Agente de Igualdad y Procurador de Junta de Castilla y León por el PSOE.
LUGAR: Centro Cívico Esgueva.
ORGANIZAN: Centro Cívico Esgueva y Programa Municipal de Aprendizaje a lo Largo de la Vida-FeCEAV.
25 DE NOVIEMBRE
LECTURA EN GRUPO DEL MANIFIESTO DE 2019
LUGAR: Todas las zonas de actuación del Programa Municipal de Aprendizaje a lo Largo de la Vida-FeCEAV.
VISUALIZACIÓN MONTAJE AUDIOVISUAL: “Mensajes iconográficos de diferentes celebraciones del Día Internacional de la Eliminación de la violencia contra la mujer”.
LUGAR: CC José María Luelmo (Parque Alameda).
ACTIVIDADES EN COLABORACIÓN CON ASOCIACIONES VECINALES
19 DE NOVIEMBRE
CHARLA SOBRE EL ANÁLISIS DE CANCIONES Y MENSAJES PUBLICITARIOS QUE RECIBIMOS, a continuación presentación del Mapa de la Vergüenza (mapa del territorio español que permite visualizar con carácter divulgativo los asesinatos de mujeres por violencia machista). Se trata de una actividad organizada por la Comisión de Igualdad de la Red Pajarillos a la que pertenece la Asociación Vecinal “La Unión”.
LUGAR: Centro Cívico Zona Este.
HORA: 18:30 h.
23 DE NOVIEMBRE
CINE FÓRUM: “TE DOY MIS OJOS”. Organizado por la Federación de Asociaciones Vecinales Antonio Machado.
LUGAR: Centro Cívico Bailarín Vicente Escudero.
HORA: 19:00 h.
26 DE NOVIEMBRE
CHARLA SOBRE IGUALDAD Y VIOLENCIA DE GÉNERO a cargo de la Fundación Juan Soñador y organizado por la Asociación Vecinal Los Comuneros.
LUGAR: Federación de Asociaciones Vecinales Antonio Machado (C/ Andrés Laorden, 8).
HORA: 19:30 h.
ACTIVIDADES DEL CLUB DE RUGBY EL SALVADOR
7 DE NOVIEMBRE
II JORNADA “FORMANDO MUJERES LÍDERES”
25 DE NOVIEMBRE
CAMPAÑA VIRTUAL DE IGUALDAD Y CONTRA LA VIOLENCIA DE GÉNERO EN EL DEPORTE
Más información sobre las actividades: www.rugbyelsalvador.com
CONCEJALÍA DE PARTICIPACIÓN CIUDADANA Y DEPORTES
CENTRO CÍVICO BAILARÍN VICENTE ESCUDERO
27 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN TEATRAL “UN GRITO DE LIBERTAD” por Athenea Teatro.
HORA: 19:00 h. Entrada libre hasta completar aforo
CENTRO CÍVICO PARQUESOL
23 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN TEATRAL “LA TEMERARIA” a cargo de Poeta Bulubú.
HORA: 19:00 h. Entrada libre hasta completar aforo
25 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN TEATRAL “EN EL AIRE: HISTORIAS ATÍPICAS DE MUJERES” por Athenea Teatro.
HORA: 19:30 h. Entrada libre hasta completar aforo
CENTRO CÍVICO DELICIAS
14 AL 30 DE NOVIEMBRE
EXPOSICIÓN: “POESÍA VIRTUAL CONTRA LA VIOLENCIA DE GÉNERO”
HORARIO: el mismo del centro cívico
23 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN TEATRAL “UN GRITO DE LIBERTAD” por Athenea Teatro.
HORA: 19:00 h. Entrada libre hasta completar aforo
26 DE NOVIEMBRE
LECTURA DEL MANIFIESTO CONTRA LA VIOLENCIA DE GÉNERO
HORA: 16:00 en el vestíbulo del centro cívico. Organizado por Participación Ciudadana junto con el CEAS Delicias y el Programa de Mujer.
CENTRO CÍVICO ZONA ESTE
22 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN TEATRAL “LA TEMERARIA” a cargo de Poeta Bulubú.
HORA: 19:00 h. Entrada libre hasta completar aforo.
CENTRO CÍVICO ZONA ESGUEVA
25 DE NOVIEMBRE
ACTUACIÓN MUSICAL Y LECTURA DEL MANIFIESTO CONTRA LA VIOLENCIA DE GÉNERO a cargo de En clave de Son.
CENTRO CÍVICO PILARICA
15 AL 30 DE NOVIEMBRE
EXPOSICIÓN DE POESÍA “CAUTIVERIO Y LIBERTAD DE LA MUJER” a cargo de poetas de la Pérgola.
27 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN TEATRAL “LA TEMERARIA” a cargo de Poeta Bulubú.
HORA: 19:00 h. Entrada libre hasta completar aforo.
CENTRO CÍVICO JOSÉ MARÍA LUELMO
26 DE NOVIEMBRE
LECTURA DEL MANIFIESTO CONTRA LA VIOLENCIA DE GÉNERO, REPRESENTACIÓN TEATRAL “PLIEGUES” a cargo del Grupo Korai y audiovisual de carteles 25 de noviembre
HORA: 19:00 h. Organiza Participación ciudadana en colaboración con el Centro de Personas Mayores Zona Sur y el Programa Aprendizaje a lo Largo de la Vida.
CENTRO CÍVICO ZONA SUR
26 DE NOVIEMBRE
ACTUACIÓN MUSICAL género zarzuela “Si las mujeres mandasen” del grupo Llrikas.
HORA: 19:30 h. Entrada libre hasta completar aforo.
CONCEJALÍA DE SERVICIOS SOCIALES Y MEDIACIÓN COMUNITARIA
CONSEJO SOCIAL DE HUERTA DEL REY-GIRÓN-VILLA DEL PRADO
19 DE NOVIEMBRE
REPRESENTACIÓN TEATRAL “LA TEMERARIA” a cargo de Poeta Bulubú.
LUGAR: Centro Cívico José Luis Mosquera.
HORA: 19:00 h. Entrada libre hasta completar aforo.
21 DE NOVIEMBRE
CONFERENCIA: “LAS ESCRITORAS IGNORADAS”, a cargo de Trinidad Sánchez, catedrática de Lengua y Literatura de la Universidad de Salamanca. Dicha exposición estará intercalada con recitación de escritos relevantes acompañada de música en directo.
LUGAR: Salón de actos del Centro Cívico José Luis Mosquera.
HORA: 19:00 h. Entrada libre hasta completar aforo.
23 DE NOVIEMBRE
LECTURA COLECTIVA DE TEXTOS CONTRA LA VIOLENCIA DE GÉNERO a cargo de Trinidad Sánchez, catedrática de Lengua y Literatura organizada por la Asociación Cultural Habla, abierta a todos los colectivos y personas que deseen participar.
LUGAR: Salón de actos del Centro Cívico José Luis Mosquera.
HORA: 19:00 h. Entrada libre hasta completar aforo.
CONSEJO SOCIAL BELÉN-PILARICA
(Organización de las actividades: Comisión Mujer del Consejo en el marco del Proyecto “Escuela de Empoderamiento Femenino”)
26 DE NOVIEMBRE
CHARLA COLOQUIO “AUTODEFENSA FEMINISTA: RECONOCER Y DEFENDERSE ANTE LA VIOLENCIA PATRIARCAL Y MACHISTA”
LUGAR: Centro Cívico Pilarica.
HORA: 18:00 h. Entrada libre hasta completar aforo.
30 DE NOVIEMBRE
MAÑANA DE CONVIVENCIA: “TÓMATE UN RESPIRO”: Abriendo emociones y seguridad. Se compartirá un café solidario. Imparte: Silvia Martín Treviño. Plazas limitadas: inscripción en la sede del Consejo social (Tel.: 983251975).
LUGAR: Sede de la Asociación de Vecinos “24 de diciembre” (C/ Epifanía, nº 4-6).
HORA: 10:00 a 13:30 h.
PROGRAMA MUJER DEL CEAS DELICIAS-CANTERAC
22 DE NOVIEMBRE
DESPLIEGUE DE PANCARTA Realizada por el Programa de Mujer de los CEAS Canterac y Argales.
LUGAR: Hall del Centro Cívico Delicias.
HORA: 11:00 h.
26 DE NOVIEMBRE
LECTURA DEL MANIFIESTO elaborado por las participantes del Programa de Mujer del CEAS Canterac Argales.
LUGAR: Hall del Centro Cívico Delicias.
HORA: 18:00 h.
NOVIEMBRE-DICIEMBRE
“EL MAPA DEL MIEDO DE LA CIUDAD DE VALLADOLID. UNA HERRAMIENTA ESTRATÉGICA PARA LA PREVENCIÓN DE LA VIOLENCIA DE GÉNERO”: Actividad de sensibilización dirigida a la ciudadanía en general, en la que a través de unos paneles expositivos y otras actividades complementarias se pretende la divulgación y el conocimiento de aquellos espacios urbanos localizados e identificados en nuestra ciudad que pueden generar inseguridad a las mujeres por temor a ser víctimas de agresiones sexuales o sexistas.
LUGAR: Patio Herreriano.
HORARIO: De martes a viernes de 10:00 a 14:00 h. y de 17:00 a 20:00 h.
sábados de 11:00 a 20:00 h. y domingos de 11:00 a 15:00 h.
MÁS INFORMACIÓN: www.museopatioherriano.org
Ayuntamiento de Valladolid
Concejalía de Educación, Infancia, Juventud e Igualdad
IGUALDAD
Violencia de Género FUERA de nuestras vidas
Colabora:
COORDINADORA DE MUJERES Valladolid
CMMV CONSEJO MUNICIPAL DE LAS MUJERES VALLADOLID
|
da7c74c3-ebef-46ce-ac36-c34a344647f0
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/spa_Latn/train
|
finepdfs
|
spa_Latn
| 17,088
|
Mail to:
Illinois Department of Agriculture Bureau of Weights and Measures State Fairgrounds, P.O. Box 19281 Springfield, IL 62794-9281
Email to:
firstname.lastname@example.org
ALL INFORMATION MUST BE ACCURATE AND COMPLETE
Bureau of Weights and Measures ILLINOIS PLACED IN SERVICE REPORT
SUBMIT BY EMAIL
BUSINESS INFORMATION
1001 LBS. + CAPACITY SCALES
NAME:
ADDRESS:
CITY:
COUNTY:
PHONE NUMBER:
NOTE:
I
f service work is being done because of
a rejected tag,
please include business
number from tag or state test report
Business No.
REASON FOR PLACED IN SERVICE REPORT?
REJECTED
NEW or NEW AT LOCATION
CALIBRATION
OVERHAUL
MODEL NO:
SERIAL NO:
C.O.C. #:
DIVISIONS
By checking this box, this form will allow the temporary commercial use of the device described herein, pending its official inspection of the device
SPECIAL NOTICE
This form will allow the temporary commercial use of the device described herein, pending its official inspections, when countersigned by the owner or user of the device.
service person name
registration number
date
PHONE NUMBER:
I
f service work is being done because of
a rejected tag,
please include business
number from tag or state test report
Business No.
Printed Name of Service Person
REJECTED
NEW or NEW AT LOCATION
CALIBRATION
OVERHAUL
MARKING REQUIREMENTS - SCALE INDICATOR
MANUFACTURER:
NOMINAL CAPACITY (LBS):
VALUE OF DIVISIONS (LBS):
CAPACITY (LBS):
TYPE OF RECORDER
DIGITAL
DIAL
BEAM
OTHER
TYPE OF SCALE NEW? YES NO
VEHICLE
HOPPER
PIT
DRY
LOW PROFILE
LIQUID
TEMPORARY
GRAIN HOPPER
FIXED AXLE
FERTILIZER
VERT BLENDER
OTHER
BELT CONVEYOR
ASPHALT
FLOOR SCALE
AGGREGATE
FORK LIFT
LIVESTOCK
WRITE IN:
ANIMAL
ALW / WLW
*REMOTE INDICATOR/SCOREBOARD
YES
NO
IF YES, IS IT ACCURATE?
YES
ALL REQUIRED MARKINGS ON EVERY DEVICE?
YES
NO
(INDICATOR, WEIGHBRIDGE, LOAD CELL(S), ETC.)
IS THE SCALE USED FOR POLICE ENFORCEMENT
OF HIGHWAY WEIGHT LAWS?
YES
NO
IS DEVICE SEALED?
YES
NO
SEALS HAVE SERVICE PERSON NUMBER?
YES
NO
DEVICE IS SEALED BY?
WIRE AND LEAD
AUDIT TRAIL
Connected to a printer
Tamper evident security seal
NUMBERS FROM EVENT LOGGER
CALIBRATION NUMBER
CONFIGURATION NUMBER
FOR ALL SCALES:
1. Does the installation meet all specifications and tolerances of the Illinois
Weights and Measures Act and NIST HB44?
YES NO
2. Is Equipment rebuilt?
YES NO
3. Have you confirmed the device is being used commercially?
YES NO
NEW VEHICLE SCALES:
YES
YES
3. INCHES OF CLEARANCE FROM BOTTOM OF I-BEAM TO THE TOP OF THE CONCRETE FLOOR
4.
FEET OF CLEARANCE AROUND THE SIDES OF A PITLESS SCALE
5. IF PORTABLE / TEMPORARY, WHAT IS THE SCALE USE?
STRAIN TEST (LBS)*
CHECK IF NOT APPLICABLE→
LOAD CELLS:
MANUFACTURER:
MODEL NO:
SERIAL NO:
C.O.C. #:
N MAX:
WEIGHBRIDGE:
MANUFACTURER:
MODEL NO:
SERIAL NO:
C.O.C. #:
CAPACITY (LBS):
OTHER:
MANUFACTURER:
MODEL NO:
SERIAL NO:
C.O.C. #:
CAPACITY (LBS):
SECTION
NUMBER
LOAD
APPLIED
SCALE
READING
ERROR
(+/-)
INCREASING LOAD & SHIFT TEST (LBS.)
MARKING REQUIREMENTS
TRUCK
WEIGHT
TEST
WEIGHTS
TOTAL
WEIGHT
SCALE
READING
ERROR
(+/-)
SERVICE PERSON DECAL NUMBER
NO
NO
SIGNED:
owner / manager / user
IMPORTANT NOTICE: This state agency is requesting disclosure of information that is necessary to accomplish this form from being processed. This form has been approved by the State Forms Management Center.
the statutory purpose as outlined under 815ILCS 370/1. Failure to provide this information shall prevent
(IL406-1441) (Rev. 04-10)
service company
registration number date
NOTE: FAILURE TO PROVIDE COMPLETE AND ACCURATE INFORMATION WILL RESULT IN A NON-
COMPLIANCE REPORT, RETURN OF THIS FORM AND POSSIBLY AN ADMINISTRATIVE HEARING.
DISTRIBUTION:
W & M Office W & M Inspector Device Owner(s) Service Person/Company
|
<urn:uuid:c8db01ba-8a12-4494-b7f9-4301e4bdce36>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 3,861
|
Editorial
Víctor Sáez: Baudelaire, la Belleza como Posibilidad Transformadora
Uno puede trazar la comparación entre la vida de Charles Baudelaire y la de Victor Hugo. Es un momento en el que estallan fuertes procesos revolucionarios en toda Europa, vividos por este adolescente primero y, luego, ya como adulto, liderando la plataforma que desde la estética se instala respecto de las revoluciones de 1848. Considerando que Victor Hugo abraza más las formas clásicas del verso y Baudelaire explora algunas otras nuevas, ¿observas un paralelo entre ese matiz literario y el proceso social y político?
Antes de hablar de una aproximación políticosocial a estos fenómenos, hay una aproximación estética, que responde a parámetros distintos, a protocolos de análisis y resolución del tema estético diferentes en ambos autores. Esa adhesión o sintonía de Victor Hugo con relación a las formas más tradicionales del verso, de la estructura, de la obra literaria en general, en Charles Baudelaire responde a una inquietud estética que le lleva, desde su juventud, cuando su madre le enseña inglés, a buscar en autores de otra lengua espacios de exploración estética que en Francia no estaban todavía sistematizados, o no estaban abordados desde una perspectiva más profunda. Y eso a él lo hace descubrir que todo espacio estético es también un espacio político, es también un espacio social porque, si bien podríamos definir la estética, en términos muy académicos, como el discurso acerca de la belleza, el tema de la belleza tiene que ver también con la recuperación de espacios donde ella no está presente, y socialmente esos espacios están vinculados a la marginalidad, están vinculados a la deshumanización de las relaciones entre los conciudadanos, entre los seres humanos. Ahí es donde está la diferencia grande. Si bien en las obras de Victor Hugo también está presente el mundo de la marginalidad, lo está como una recreación más cercana a la crónica. En Charles Baudelaire, la aproximación a estos mundos -y de ahí que él lo engarce, lo conecte con procesos políticos revolucionarios, como la revolución de 1830 o la de 1848- tiene que ver con la posibilidad que hay, y que aún mantiene vigencia plena, de que la literatura, o el arte en general, puede devolver una belleza transformadora del ser humano y de la sociedad, y eso para él se traduce en términos de vanguardia, en términos de exploración, en términos de una búsqueda en la cual él decide, analítica y emocionalmente, buscar otros espacios con la correspondencia existencial que tiene. Cuando su madre se vuelve a casar con este general de Francia, él comienza a tener una vida que va a ir precisamente a contramano del espacio familiar, del espacio básico que le toca vivir; porque él quiere buscar, no desde la academia, no desde la biblioteca, no desde la simple aproximación de pizarrón en los temas la experiencia de la belleza; por eso es que él entiende en los procesos revolucionarios no solamente un fenómeno político, entiende en ellos también un proceso estético que, de alguna u otra manera, tiene que mover, tiene que empujar al creador a ir un poco más allá en el trabajo del lenguaje, sobre todo en el caso concreto de Baudelaire, sin olvidar que él es un hombre que se aproxima desde esa realidad a la crítica musical.
Mencionabas el rol de la familia en el proceso de formación de Baudelaire. En un primer momento parece que la paternidad representa el Antiguo Régimen y la maternidad, al menos un puente hacia ese camino social que rastrea desde su adolescencia en adelante; pero luego, ya adulto, desafía las pretensiones de esta familia que esperaba de él que dedicara su vida al Derecho y a la carrera diplomática. Es decir, ya hay una ruptura, no con una parte de la familia, sino con el concepto mismo de familia. ¿Vinculas también eso con una búsqueda en términos más íntimos?
Yo creo que, en términos concretos, la primera ruptura que cualquier ser humano debe hacer -y no estoy
hablando de rupturas dramáticas ni traumáticas, estoy
Una publicación periódica de la Sociedad de Escritores de Chile (SECH).
Nueva Época, Año 3, N° 19, Enero-Marzo de 2016
mesianismo cultural, no es el hombre que se instala sobre una colina a dictar apotegmas, aforismos, refranes, como quieras denominarlos, para orientar la conducta de otros; él es ante todo un visionario que invita, que convoca a otros a sumarse a la anticipación
de esos tiempos, y ahí radica el hecho de que estemos hablando de un artista y no simplemente de un analista social, o de un prohombre con ciertas dotes extraordinarias o sobrenaturales que le permiten mirar el tiempo que viene. Él es ante todo un artista. Y todo artista tiene como parte de su identidad más específica la capacidad de abrir mundos que aún no se materializan, pero que sí son habitables en formas embrionarias, que después se van a desarrollar, después se van a sistematizar, y enhorabuena que así sea. Pero se sistematizan precisamente porque hubo pioneros que fueron capaces de pensar esos mundos.
Aún no se hablaba directamente del término „simbolismo‟ cuando Baudelaire ya lo estaba fundando en Las Flores del Mal. Más allá de su propia visión teorética, él estaba consiguiendo que el lenguaje expresara lo que las lenguas romances no habían logrado.
hablando de rupturas existenciales y antropológicas que te permiten crecer como ser humano- es precisamente con el núcleo nutricio, que tiene que ver con aquellos valores, si los quieres en entrecomillado, que te llegan con la leche materna y con el almuerzo dominical, y creo que ahí Charles Baudelaire sí está consciente de su destino. Él es un hombre que sabe que ese espacio no le va a permitir vivir como un ser humano consciente, como un ser humano capaz de concretar en sus actos cotidianos la postura de vida que espera transmitir. Creo que tú lo expresas muy bien en esa imagen: la figura paterna es el Antiguo Régimen y la figura materna es quien le abre este otro mundo, y lo hace a través de un proceso lingüístico, como es enseñar a su hijo el idioma inglés, que le va a permitir, entre otras cosas, traducir a Edgar Allan Poe, por quien va a manifestar durante toda su vida, 46 años de vida, una admiración y una reverencialidad muy profundas. Creo que esa ruptura que genera Baudelaire es fundamental a cualquier ser humano.
Cuando se habla de los poetas malditos en general, suele hacerse la caricatura -desde los medios, pero también desde ciertas obras que presumen de ser manuales en la materia- de que éstos son tipos cuya poesía se define por el consumo de drogas y el alcohol, por una vida disipada y, por último, se dice que son unos rebeldes. Parece que en Baudelaire late un corazón bastante más que rebelde; es un hombre que teoriza.
Esa caricatura que tú mencionas no es casual ni gratuita, responde a los intereses creados, en relación a la cultura, de reducir, jibarizar el impacto social que puede tener un estilo de vida que acompaña la creación. Baudelaire no es solamente un poeta maldito, Baudelaire es un hombre capaz de trascender la anécdota, de la cual su vida está llena, pero la trasciende porque él entiende que lo que el creador debe hacer, con lo que el creador debe legar a la sociedad en general, es más bien un modo de aproximación a la realidad. La figura del poeta maldito responde más bien a coordenadas históricas bien precisas, que han sido aprovechadas para disminuir ese impacto real y reducirlo a la anécdota, a la caricatura, a lo pintoresco, pero que afortunadamente se han ido superando a partir del entendimiento de que la creación de cualquier artista supera por mucho aquello que le ha tocado vivir, el espacio en que se ha tenido que mover.
Con el Spleen de París da la impresión de que Baudelaire se anticipa varias décadas a lo que Freud va a llamar "el malestar de la cultura".
Ése es un punto muy importante a poner de relieve, porque nombres como Baudelaire responden a aquella denominación que viene de los griegos, que llamaban vates a los poetas. O sea, vate es el que ve más allá, es el visionario, es el que anticipa. Precisamente el Spleen de París es el antecedente histórico más inmediato de este malestar de la cultura y de la tergiversación que el espacio social y político va generando en torno al arte, y él es un hombre visionario, pero tiene una característica muy especial: que la visión que él tiene, que ese espacio que él abre, es también un espacio habitable por otros. No es un
Claro, porque, sin llegar a conceptualizarlo, Baudelaire es tal vez el primer artista que entiende que detrás de todo símbolo hay un significado y un significante, y que la correspondencia -él trabaja precisamente el tema de las correspondencias, que después se va a reflejar en la sinestesia y todo aquello, él entiende que para que el símbolo se instale y pueda tener el efecto de comunicación, necesita primero que todo romper con las estructuras que ya están dadas, y establecer esa correspondencia entre significado y significante de manera plástica, para que la adhesión, para que el proceso de apropiación de ese símbolo sea también un proceso estético. Y ahí precisamente es donde, sin hablar siquiera del simbolismo, él está marcando, sin quererlo también, las pautas, la ruta, los puentes y los senderos que va a recorrer el simbolismo, con toda su carga de espiritualidad, con toda su carga de trascendencia, con toda su intención de conectar al lector, al espectador, al auditor, en todas las ramas en que se expresa el simbolismo posteriormente, de conectarlo con esto que te acabo de decir: la correspondencia que tiene que existir entre lo físico, entre lo corporal y aquello que se denomina espiritual.
Hace unos 90 años, Las Flores del Mal era uno de los libros de cabecera de hombres como Pablo Neruda y Vicente Huidobro. Hoy esa obra sigue marcando pauta en las nuevas generaciones que aproximan su trabajo hacia la poesía. ¿Qué sentido tiene para ti esa vigencia?
Es una vigencia que me alegra profundamente, y no sólo como escritor; me alegra profundamente como ciudadano, como habitante de una polis todavía por construir, todavía por definir, una polis que, para mí en lo personal, es un desafío, porque creo que Las Flores del Mal rescata de manera paradigmática lo que significa en primer lugar la poesía, lo que significa acercarse al fenómeno de la poesía como experiencia, ante todo, vital, pero que no puede traducirse simplemente en el desahogo, sino que se tiene que traducir en imágenes, en ritmos, en textos que permitan incorporarse a un flujo de vida distinto. Y yo creo que ahí radica la vigencia de un texto como Las Flores del Mal, porque en ellos tú te puedes reconocer, y tú te puedes encontrar contigo y con muchos más. Y las nuevas generaciones de escritores, de poetas, tienen esa percepción de Baudelaire, que más allá de haber sido una persona -como te mencionaba hace un rato, con una vida cargada de anécdotas, cargada de vida en definitiva- es un escritor que va a seguir teniendo vigencia mientras existan seres humanos -y aquí ni siquiera me refiero a los escritores, me refiero al ser humano en general-, mientras existan seres humanos con algo más que pensar, o con algo más que hacer que la fila para pagar las deudas a fin de mes. Y ahí esa vigencia se convierte en una propuesta subversiva, porque el paso de la conmoción estética que te puede provocar un texto como Las Flores del Mal, al cuestionamiento existencial que te lleva al compromiso transformador, es bastante breve, afortunadamente. Y por eso es que esa vigencia me alegra.
(
Extracto de la entrevista concedida por Víctor Sáez al programa radial Barco de Papel).
POÉTICA
FOTOGRAFÍA EN LA PLAYA
Toma un puñado de arena, apriétalo cuenta sus granos y después pregúntame por qué.
Es arena nacional, más preciso arena del Norte Es una fotografía sacada desde un país extranjero un país que es el pasado donde la gente hace cosas tan extrañas una foto que sólo tiene el valor de un registro gráfico una referencia de cierto interés sobre lo que a veces se lee como felicidad.
Ya cambió la posición de los cuerpos La risa está sin volumen Es el mismo traje de baño, pero ahora uno mira el mar y el otro a la cámara Como cuando alguien decide ponerse el gorro de lana de lo real y se arriesga a una vida a medias por un rato de tranquilidad y poca imaginación Sin ningún trofeo, ni siquiera una presa de caza menor.
Es como lanzar los dados sin saber dónde caerán ni cuanto suman o sentarse a esperar durante meses tratando de predecir el futuro El mismo personaje que se despierta a mitad de semana a ensayar escenas de una obra de autocompasión.
Hay una voz distinta en el teléfono pero que responde al mismo nombre Una cuenta bancaria sin fondos sólo sudor, crema lubricante y cáscara el huevo roto que no se alcanzó a reproducir pero que tiene la forma del halo de saliva en la sábana saliendo de la boca de la pendeja fértil que se durmió unas horas antes del sol.
Hay un dedo que apunta culpando mucho más rígido que los demás
Como la mamada mezcla de odio y calentura en una habitación vista por primera vez, pero al toque
Sonrisa leporina en venganza
La piedra arrojada a la carretera que rompe el parabrisas
Ira, que después se degrada en costumbre.
Hay una lengua digital que sirve a cavidades húmedas respondiendo a las súplicas, te acuerdas El dedo anular que lame el aire, pero sin dejar nada sólo cicatrices, tatuajes de mala calidad que después se infectan y peor aún no se borran Como la pesadilla que invita a salir por segunda vez El falso alquimista que maneja contra el tránsito transformando el oro en plástico y en máquinas de hacer ejercicios.
Las hojas eran verdes el último día hoy están muertas, ya no son necesarias las reemplazó el calendario y el ciclo lunar Tiempo suficiente para la operación de urgencia, contra su voluntad en la que se amputa a sí mismo lo único necesario.
Desde ahora, la poesía se hará cargo de los fluidos del cuerpo de su evacuación, del motivo del crimen Tú sabes, la pena se excreta, es líquida y amarilla no importa el contenido, comida, semen, agua es lo mismo, se excreta y por un rato deja de doler Parecido al mal aliento que otros fingen no sentir durante una conversación vacía pero caliente cuando se busca olvidar un origen humilde.
Cada tantos años lo vuelve a pensar con el derecho de un cliente frecuente que asegura no tener deudas Poniendo marcha atrás, haciendo el recorrido en reversa desde la despedida hasta el primer manoseo.
Ahora la fotografía se mueve y palpita a un ritmo repugnante, tan repugnante como perder el tiempo a través del ojo de la cerradura imaginando el video porno en que el rottweiler sin bozal pero mudo se aparea con la quiltra flaca Ahí el calcio es la diferencia el calcio es la medida de esas cosas.
Al parecer en la foto falta alguien ¿cuántos eran? Es sólo una imagen inmóvil que la marea el viento con arena y el ridículo se llevarán.
Deja que el agua corra para que no se pudra Toma un puñado de arena, apriétalo cuenta sus granos y después pregúntame por qué.
HASTA QUE LA VETA SE ACABE
Cae a gotas rodando y llega a su máxima velocidad después de alcanzar la cima del pómulo
Es metal de Fundición es cobre líquido
cobre fundido
El salario justo en un país donde no se llora en público
donde todos trabajan de dobles pareciéndose a nadie
Víctor Hugo Díaz
Director: David Hevia Ilustración: Mihai Olteanu La invitación está extendida a todos quienes quieran participar como corresponsales de Alerce en Simpson 7, planteando ideas, comunicando noticias y enviando textos al correo electrónico email@example.com Página web: www.sech.cl Encuéntranos en Facebook y Twitter
NARRATIVA
CAPERUCITA
Ahora que todo parece roto en mil pedazos, guerras por aquí, guerras por allá, se ha descubierto que estando Caperucita Roja entretenida cortando flores, en lo más profundo y negro del bosque vio delante suyo a su abuelita, una anciana enorme, llena de pelos.
Integran el Directorio de la Sech Víctor Sáez (presidente), Carmen Berenguer, Roberto Rivera, Guillermo Martínez, Horacio Eloy, Marina Latorre, Edmundo Herrera, Ximena Troncoso, Juan Pablo Sutherland, Alfredo Lavergne y David Hevia. Sede central: Almirante Simpson 7, Providencia. Teléfono: (2) 2634 78 34. Email: firstname.lastname@example.org
Dicen que dijo:
- ¿Para dónde va mi querida nietecita?
- A visitar al lobo bueno que vive al otro lado del bosque.
No está lejos, pensó la abuela.
Mientras Caperucita Roja cogía flores, la abuela se fue volando a casa del lobo bueno;
llamó a la puerta, el lobo bueno la hizo pasar.
La abuela se comió al lobo bueno.
Caperucita, muy contenta, llegó a casa del lobo bueno.
La puerta estaba abierta. La abuelita, simulando ser el lobo bueno,
se hallaba en cama. Al acercarse -muy confundida- notó algunos cambios.
- Lobo bueno, lobo bueno -preguntó la muchachita-,
¿por qué tienes los ojos tan pequeños?
- Son pequeños para verte mejor.
- Lobo bueno, lobo bueno, qué pequeñas son tus orejas.
- Siendo pequeñas mis orejas, puedo oírte mejor.
- Lobo bueno, lobo bueno, cuán pequeños son tus dientes.
- Pequeños son mis dientes para comerte mejor.
Y diciendo así, la abuela se comió a Caperucita Roja. Un leñador y un campesino, que habían visto entrar a la abuela a casa del lobo bueno, se acercaron y vieron que la abuela se había quedado dormida encima de la cama. El leñador y el campesino actuaron con rapidez, sacaron de la barriga de la abuela a Caperucita Roja y al lobo bueno. Estaban aún con vida. Para castigar a la abuela, el leñador y el campesino llenaron con piedras la barriga de la abuela.
Eduardo Embry, desde Inglaterra
|
<urn:uuid:42854db7-4d7a-4c6a-b220-ce9616217189>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/spa_Latn/train
|
finepdfs
|
spa_Latn
| 17,656
|
TO: Assembly Ways and Means Committee, Senate Finance Committee, Assembly
Environmental Conservation Committee, Senate Environmental Conservation Committee
FROM: Peter Bauer, Executive Director
DATE: February 5, 2018
RE: Executive 2018-19 NYS Budget Testimony
Protect the Adirondacks has the following comments and recommendations on the Executive 2018-19 Budget
Department of Environmental Conservation
Environmental Protection Fund: The Executive Budget proposed to continue the current $300 million funding for EPF with $39 million for solid waste, $86 million for Parks and Recreation, $154 million for open space, and $21 million for climate change.
Comments:
* Protect supports continued funding the EPF at the $300 million level.
* Protect supports funding for State Land Stewardship and Invasive Species.
* Protect supports funding for Visitor Interpretive Center at Paul Smiths College and Newcomb.
* Protect supports new funding for the Lake George Park Commission
* Protect strongly recommends that criteria be developed for potential projects, to avoid funding projects that are not appropriate for the EPF. For example, funding for the Pesticide Data Base should be paid by companies economically benefiting from registering pesticide in NYS, not the EPF
State Land Stewardship: Increased funding is needed to meet increasing user impacts on the Forest Preserve. The State Lands Stewardship fund should be increased. There has been a significant increase in the public's interest in hiking, biking and visiting the Adirondacks, particularly in the High Peaks Wilderness. This increase has placed commensurate pressure on Forest Rangers to respond to accidents and rescues due to lack of knowledge and preparedness, weather-related accidents, health risks and other factors. Protect believes it is essential to increase the number of Forest Rangers and other personnel, such as Wilderness Rangers and educators, to respond to these pressures. In addition, DEC must fill any vacancies in the Forest Ranger program. PROTECT proposes that the Legislature investigate funding these positions from new income sources, such as hiking, biking, cross-country skiing, outdoor recreational equipment fees, etc, or permit fees from use.
Revisions to the Forest Tax Law (Section 480, 480a. and new 480b)/Empire Forests of the Future Initiative (EFFI)
The Executive Budget proposes significant changes to the Forest Tax Law. The new 480b section provides $3 million in reimbursements to towns experiencing a greater than 1% tax shift. The program would provide 70% subsidy (currently 80%) and new management requirements. The new section also provides levels of subsidy based on forest certification. The law includes state notification of any forest harvest of 10 acres or greater, which is a common requirement in other states.
Comments: Protect supports EFFI. PROTECT supports the State notification of forest harvests of 10 or more acres. We recommend that the subsidy rate remain at 80%.
Forest Preserve Tax Cap
The Executive Budget proposed to cap Forest Preserve and other State land tax payments through a PILOT (payment in lieu of taxes). The current system is based on local land assessments. The State has not provided data on the cost savings to the State, the impact of a tax shift to private landowners, and overall State land tax payments. Apparently the State did not consult with NYSDEC on this proposal.
Recommendation: PROTECT recommends that this proposal be rejected. This proposal is likely to have a negative impact on local governments in the Adirondacks. Some communities within the Adirondack Park have considerable amounts of State Forest Preserve land within their borders and the economic impact could be significant.
NY Works
The Executive Budget proposes $300 million through the NY Works for "environmental projects".
Comment: PROTECT recommends that the Legislature request more specifics for environmental protects to be funded.
Empire State Trail funding
The Executive Budget proposes $200 million for the Empire State Trail through multiple agencies.
Comments: While PROTECT supports the concept of completing the Empire State Trail, there should be more detailed information regarding the costs and expenditures for the Trail must be provided.
Comments: It is essential that the Legislature ensure that projects being funded for "access" not violate of the Forest Preserve and its Forever Wild protections.
Adventure NY Funding
The Executive Budget proposes $40 million capital funds to DEC to provide access to the State's natural resources. The projects including improved access to state lands,
rehabilitation of campgrounds, upgrading of recreational facilities, and "health and safety repairs" to State facilities.
One program that we think should be identified in Adventure NY is planning funding for Warren and Saratoga Counties to begin an evaluation of converting the rail line from Saratoga Springs (Saratoga County) to North Creek (Warren County) to Newcomb (Essex County) into a multi-use trail. PROTECT recommends that sufficient funding be provided to support the initial planning process for the conversion of the Saratoga North Creek Railway.
Agriculture and Markets
The Executive Budget recommends eliminating $300,000 to the North Country Farm to School program in its Aid to Localities budget.
PROTECT recommends restoring this program funding. Local program encouraging use of locally grown and raised food products in schools not only benefits the children but the agricultural community.
Economical Development Grants
New York State has funded the Regional Economic Development Councils at $5.4 billion, Buffalo billions at $1.5 billion, Upstate Revitalization Initiative at $4.7 billion, and Downtown Revitalization Initiative at $200 million (20 grants $10 million each)for a total investment of $11.8 billion. This Executive Budget proposes to fund the Regional Economic Development Councils at $750 million.
PROTECT would like to know if any of this proposed funding is to be directed to the Adirondack Park region this year. Further, PROTECT recommends Legislative oversight of this program, with a particular interest in where the Regional Economic Development Council grants have been invested in the Adirondack Park, the basis and rationale for these grants and the anticipated outcomes. An analysis of jobs gained/retained versus money spent would also ne important. There are significant economic needs in the Adirondack Park and we support would like to see this funding go where it will have the greatest impact and value
Protect the Adirondacks appreciate the opportunity to comment on the proposed 2018-19 Executive Budget. We are happy to answer questions regarding our testimony and meet with appropriate staff.
|
<urn:uuid:6608b4e3-3a51-42f0-bb20-80d126907a38>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 6,830
|
Currículum vitae
Imprès normalitzat (CAT/AGR/AAI)
Nombre de fulls que conté:..........
Nom i Cognoms: Joan Ridao Martin
Data: 21/02/2019
Aquest currículum es presenta sense perjudici que en el procés d'avaluació es pugui demanar a la persona interessada l'ampliació i justificació de la informació que conté.
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
1/41
1. Dades personals
Cognoms, Nom: Ridao Martin, Joan
D.N.I.: 46612071H
Nacionalitat: ESPANYA Data de naixement: 27/07/1967
Sexe: Home
Adreça Postal: Corsega 202 Entl. 1a (Barcelona - 08036)
2. Situació professional actual
Institució / Organisme / Empresa : Universitat de Barcelona
Centre: Facultat de Dret
Dept./Secc./Unitat Estr.: Departament de Ciència Política, Dret Constitucional i Filosofia del Dret
Adreça Postal: Avinguda Diagonal, 684 (Barcelona - 08007)
Categoria professional i data d'inici: Professor Associat - 08/10/2009
Situació administrativa
Funcionari/nària
Contractat/da especificar:
Interí/na
Becari/a
Altres Situacions
Dedicació
A temps complet
A temps parcial
Especialització (Codis UNESCO): 560504 - Dret constitucional / 560500 - Dret i legislació nacionals
3. Identificació científica
ORCID: 0000-0001-9030-3301
Scopus Author ID:
Researcher ID:
4. Formació Acadèmica
5. Activitats de caràcter científic o professional anteriors a la situació actual
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
2/41
18/07/2018
6. Idiomes d'Interès Científic (regular, Suficient, Bé)
7. Tesi Doctoral
Títol: Coalicions polítiques i governabilitat a Catalunya (1980-2003)
Director(s) de Tesi: Jordi Matas
Universitat: Universitat de Barcelona
Departament: Dret Constitucional i Ciència Política
QualificacióExcel·lent cum laudeDoctorat europeu: No
Data de defensa de la tesi (en format dd/mm/aaaa) : 2006Data d'expedició títol (en format dd/mm/aaaa) :
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
3/41
A. Projectes
A.1 Direcció i participació en projectes d'investigació competitius
Títol del projecte: Grup d'Estudis constitucionals i Europeus
Entitat finançadora: AGAU - Agència de Gestió d'Ajuts Universitaris i de Recerca (AGAUR)
Número de projecte: 2009SGR181
Import (despeses indirectes incloses): 60.000,00Durada, des de: 2009fins: 2013
Investigador/s responsable/s: Enoch Alberti Rovira
Títol del projecte: Acuerdos coalicionales y formación de gobiernos en España, 1979-2009.
Entitat finançadora: MCNN - Ministerio de Ciencia e Innovación
Número de projecte: CSO2010-16337
Import (despeses indirectes incloses): 24.000,00Durada, des de: 2011fins: 2013
Investigador/s responsable/s: Josep Maria Reniu Vilamala
Títol del projecte: La reforma constitucional del Estado Autonómico en la perspectiva del federalismo del siglo XXI
Entitat finançadora: MCNN - Ministerio de Ciencia e Innovación
Número de projecte: DER2011-28600
Import (despeses indirectes incloses): 24.200,00Durada, des de: 2012fins: 2014
Investigador/s responsable/s: Juan Vintro Castells
Títol del projecte: ¿Merece la pena pactar? Determinantes, rendimientos y estrategias multinivel de los acuerdos de coalición autonómicos en perspectiva comparada.
Entitat finançadora: MEHI - Ministerio de Economía y Hacienda
Número de projecte: CSO2013-42262-P
Import (despeses indirectes incloses): 70.180,00Durada, des de: 2014fins: 2016
Investigador/s responsable/s: Dr. Josep M. Reniu i Vilamala
Títol del projecte: Nuevos retos de la Gobernanza local en las Comunidades Autónomas: derechos, transparencia,
participación ciutadana y gobierno abierto. Especial referencia a la Comunidad de Andalucía.
Entitat finançadora: UIIJ - Universidad de Jaén
Número de projecte: ---
Import (despeses indirectes incloses): ---Durada, des de: 2014fins: 2016
Investigador/s responsable/s: Juan Alberto del Real Alcalá
Títol del projecte: El desarrollo local de medidas de calidad democrática para la mejora de los servicios públicos municipales
Entitat finançadora: 16261 - Instituto de Estudios Giennenses
Número de projecte: P17.057
Import (despeses indirectes incloses): 6.000,00Durada, des de: 2014fins: 2016
Investigador/s responsable/s: Catalina Ruíz-Rico Ruíz
Títol del projecte: Grup d'Estudis Constitucionals i Europeus
Entitat finançadora: AGAU - Agència de Gestió d'Ajuts Universitaris i de Recerca (AGAUR)
Número de projecte: SGR 1409
Import (despeses indirectes incloses): ---Durada, des de: 2014fins: 2016
Investigador/s responsable/s: Enoch Albertí i Rovira
Títol del projecte: Observatori dels Governs de Coalició
Entitat finançadora: AGAU - Agència de Gestió d'Ajuts Universitaris i de Recerca (AGAUR)
Número de projecte: SGR 117
Import (despeses indirectes incloses): ---Durada, des de: 2014fins: 2016
Investigador/s responsable/s: Enoch Albertí i Rovira
Títol del projecte: Aprendizaje de la Constitución a través de la prensa
Entitat finançadora: UIIJ - Universidad de Jaén
Número de projecte: PID19_201315
Import (despeses indirectes incloses): 1.500,00Durada, des de: 2013fins: 2015
Investigador/s responsable/s: Catalina Ruíz-Rico
Títol del projecte: La reforma constitucional del Estado Autonómico en la perspectiva del federalismo del siglo XXI
Entitat finançadora: MCNN - Ministerio de Ciencia e Innovación
Número de projecte: DER2011-28600
Import (despeses indirectes incloses): 20.000,00Durada, des de: 2012fins: 2015
Investigador/s responsable/s: Juan Vintro Castells
Títol del projecte: The Politics of Good Neighbourhood: State, Civil Society and the Enhancement of Cultural Capital in East
Central Europe
Entitat finançadora: BUAS - Bern University of Applied Sciences
Número de projecte: ---
Import (despeses indirectes incloses): ---Durada, des de: 2016fins: ---
Investigador/s responsable/s: Béla Filep
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
4/41
Títol del projecte: TransJus. Grup de Recerca de la Universitat de Barcelona Línia de Recerca: Governança, transparència i corrupció. Ètica, Dret i Ciències Socials
Entitat finançadora: IRJU - Institut de Recerca Jurídica de la UB (TRANSJUS)
Número de projecte: ---
Import (despeses indirectes incloses): ---Durada, des de: 2017fins: ---
Investigador/s responsable/s: Director Dr. Juli Ponce i Solé
Títol del projecte: Denominació: Observatori dels Governs de Coalició (OGC) Grup de Recerca de la Universitat de Barcelona Línia de Recerca: estudi de la formació de governs de coalició
Entitat finançadora: UBAR - Universitat de Barcelona
Número de projecte: ---
Import (despeses indirectes incloses): ---Durada, des de: 2017fins: ---
Investigador/s responsable/s: Dr. Jordi Matas i Dalmases
Títol del projecte: Uso responsable de dispositives móviles para el aprendizaje de las disciplines jurídicas, inclòs en la convocatòria de Proyectos de Innovación Docente del Vicerrectorado de Enseñanzas de Grado, Postgrado y Formación Permanente de la Universidad de Jaén.
Entitat finançadora: UIIJ - Universidad de Jaén
Número de projecte: PIDS_201617
Import (despeses indirectes incloses): ---Durada, des de: 2017fins: 2019
Investigador/s responsable/s: Catalina Ruiz-Rico Ruiz
Títol del projecte: Grup d'estudis constitucionals i europeus (2017-2019). Denominació: Grup d'estudis constitucionals i europeus (2017-2019). Entitat finançadora: Agència de Gestió d'Ajuts Universitaris i de Recerca (AGAUR) Referència de la concessió: 2017 SGR 699. Durada: 2 anys Investigador principal: Dr. Enoch Albertí i Rovira (UB) Membres: Enoch Albertí, Joan Vintró, Laura Diez, Markus Gonzalez, Mar Aguilera, Eduard Roig, Argelia Queralt, Miguel Pérez Moneo, Natàlia Caicedo, Xavier Arbós i Eva Pons, Mercè Barceló, Miguel Angel Cabellos i Anna Pla. Línies de treball: l'organització territorial (inclosa la integració europea) i la protecció dels drets i els nous fenòmens entorn d'aquesta qüestió essencial en la societat canviant d'aquests moments. Resolució EMC/1082/2017, de 17 de maig; EMC 1164/2017, de 24 de maig (ref. BDNS 347998); EMC/1416/2017, de 16 de juny; EMC/78/2018, de 23 de gener. Concessió: Resolució AGAUR 4 d'agost de 2018 (Notif: 13 de setembre de 2018).
Entitat finançadora: AGAU - Agència de Gestió d'Ajuts Universitaris i de Recerca (AGAUR)
Número de projecte: 2017 SGR 699
Import (despeses indirectes incloses): ---Durada, des de: 2017fins: 2019
Investigador/s responsable/s: Dr. Enoch Albertí i Rovira
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
5/41
B. Publicacions
B.1 Artícles en revistes indexades
Consigneu els índexs d'impacte corresponents a l'any de publicació de l'article en el JCR. En el cas que aquesta informació no estigui disponible perquè no s'ha actualitzat, indiqueu la informació corresponent a la darrera actualització disponible del JCR.
Alternativament, indiqueu altres indicis de qualitat relativa (classificació ERIH, CARHUS, INRECS, etc.)
Clau: A=Artícle, R=Review
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Les bases de l'autonomia política de Catalunya fixades en el nou Estatut.
Revista: 004869 - Revista Jurídica de Catalunya Il.lustre Col.legi d'Advocats de Barcelona
Volum: 1Número: 4Pàgines, inicial: 977final: 1007
Any: 2007Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 1Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): CIRC 2012 D
ISSN: 0210-4296
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El nou Estatut i l'administració local. Perspectives i reformes
Revista: 000643 - Revista Catalana de Dret Públic
Volum: ---Número: 34Pàgines, inicial: 2final: 25
Any: 2007Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 3Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): B
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): CIRC 2012 B
ISSN: 1885-5709
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Les coalicions polítiques a Catalunya. El cas del govern catalanista i d'esquerres
Revista: 007168 - Working Papers, Institut de Ciències Polítiques i Socials (ICPS)
Volum: ---Número: 257Pàgines, inicial: 1final: 45
Any: 2007Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 14Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Bon govern i transparència
Revista: 003281 - L'Espill Universitat d'Alacant. Publicacions de la Universitat de València
Volum: ---Número: 25Pàgines, inicial: 67final: 74
Any: 2007Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0210-587X
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El règim juridicolingüístic al nou Estatut. Principis i àmbits
Revista: 004652 - Revista de Llengua i Dret
Volum: ---Número: 52Pàgines, inicial: 371final: 390
Any: 2009Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): B
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0212-5056
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Enmiendas para una reforma más valiente
Revista: 206301 - Diario La Ley
Volum: ---Número: 7191Pàgines, inicial: 1final: 12
Any: 2009Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 1Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): D
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): CIRC 2012 D
ISSN: 1138-9907
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La clatellada del Tribunal, punt i final https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
6/41
Revista: 008160 - Activitat Parlamentària Especial sentència del Tribunal Constitucional sobre l'Estatut d'Autonomia
Volum: ---Número: 23Pàgines, inicial: 85final: 89
Any: 2010Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 1Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): 1.6
ISSN: 1577-7162
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La col¿laboració publicoprivada en la provisió d'infraestructures del servei públic. Revisió crítica i alternatives a l'actual marc regulador
Revista: 000643 - Revista Catalana de Dret Públic
Volum: ---Número: 45Pàgines, inicial: 191final: 214
Any: 2012Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 3Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): B
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): CIRC 2012 B
ISSN: 1885-5709
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La colaboración público-privada en la dotación de infraestructuras públicas. La situación actual en España y las alternativas al actual marco regulador
Revista: 004938 - Revista Vasca de Administración Pública
Volum: ---Número: 94Pàgines, inicial: 175final: 204
Any: 2012Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 4Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): A
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0211-9560
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Garcia, A.
Títol: La financiación de la colaboración público-privada en la provisión de infraestructuras de interés público en España.
Marco actual y propuestas de revisión
Revista: 208840 - Revista General de Derecho Administrativo
Volum: ---Número: 31Pàgines, inicial: 1final: 35
Any: 2012Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 2Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1696-9650
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La STC 31/2010 sobre l'Estatut de Catalunya. La construcció jurisprudencial de l'Estat Autonòmic
Revista: 004869 - Revista Jurídica de Catalunya
Volum: ---Número: 1Pàgines, inicial: 43final: 62
Any: 2012Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 2Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): c
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): CIRC 2012 D
ISSN: 0210-4296
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El contrato de colaboración público-privada para la provisión de servicios y obras de interés público en España. La incidencia de las futuras directivas de la Unión Europea para la modernización de la contratación pública y las concesiones.
Revista: 214844 - Revista de Derecho Administrativo Círculo Derecho Administrativo de la Pontificia Universidad Católica Perú
Volum: ---Número: 13Pàgines, inicial: 241final: 260
Any: 2013Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 1Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): 1.0
ISSN: 2074-0956
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Com s'hi arriba, al referèndum?. Dret a decidir des de tots els angles
Revista: 007553 - Ámbits de Política i Societat ISSN 1578-9918 Monogràfic El dret a decidir blog 01.02.2013
Volum: ---Número: 1Pàgines, inicial: 5final: ---
Any: 2013Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 1Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): D
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1578-9918
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
7/41
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Novíssima Noticia de Catalunya (o Catalunya - Espanya, una relació desigual i insincera).
Revista: 004494 - Revista de Catalunya Edició Catalunya, pensant el present.
Volum: ---Número: 281Pàgines, inicial: 57final: 63
Any: 2013Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 2Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0213-5876
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Cabasés, M. À.
Títol: La inversió en infraestructures de l'Estat a Catalunya durant el període 2007-2012. Impacte i virtualitat de la disposició
addicional tercera de l'Estatut d'Autonomia de Catalunya.
Revista: 205935 - Revista d'Estudis Autonòmics i Federals
Volum: ---Número: 17Pàgines, inicial: 221
Any: 2013Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 3Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): B
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1886-2632
Autors (p.o. de signatura): Cabasés, M.A.; Ridao, J.
Títol: La incidencia de la crisis económica en la persistente desigualdad de género en el mercado de trabajo español, y en particular en la estructura salarial.
Revista: 215431 - Temas Laborales. Revista andaluza de trabajo y bienestar social
Volum: ---Número: 121Pàgines, inicial: 143final: 176
Any: 2013Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 2Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): CIRC 2012 B
ISSN: 0213-0750
Autors (p.o. de signatura): Cabasés, M.A.; Ridao, J.
Títol: The role of fiscal policy in Spain from 2007 to 2010 and the influence of aggregate public spending on economic growth.
Revista: 215933 - Open Journal of Business and Management Published Online, October 2013 ISSN Online 2329-3292
Volum: ---Número: 1Pàgines, inicial: 59final: 75
Any: 2013Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 1Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): Indexed by several world class databases: Base
Search; CNKI SCHOLAR; CrossRef(DOI); EBSCO A-to-Z; Google Scholar; Open Access Library; Scirus.
ISSN: 2329-3292
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Cabasés, M.A.
Títol: La corresponsabilidad fiscal como factor de desendeudamiento y mejora de la percepción social de la aplicación de los ingresos públicos en el horizonte del nuevo modelo de financiación autonómico
Revista: 001313 - Civitas. Revista Española de Derecho Financiero
Volum: ---Número: 161Pàgines, inicial: 75final: 100
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 2Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): B
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0210-8453
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; González Bondia, A.
Títol: La Unión Europea y la creación de Nuevos Estados surgidos de la secesión de Estados miembros
Revista: 213666 - Revista de Derecho de la Unión Europea
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: 361
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 2Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): CIRC 2012 C
ISSN: 1695-1085
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La consulta y 'el problema catalán'. ¿De la conllevancia al Estado?
Revista: 212957 - El Cronista del Estado Social y Democrático de Derecho Diario del Derecho. Portal Derecho-Iustel
Volum: ---Número: 42Pàgines, inicial: 66final: 77
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 3 Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI): Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): CARHUS-B / CIRC 2012 Revistes Científiques Grup C
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html final:
389
final: 252
8/41
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1889-0016
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Sobre la declaració de sobirania i el Dret a decidir el futur estatut polític de Catalunya. Estat de la qüestió.
Revista: 004494 - Revista de Catalunya
Volum: ---Número: 285Pàgines, inicial: 49final: 65
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
Volum: ---Número: 285Pàgines, inicial: 49final: 65
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0213-5876
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La configuración normativa del referéndum consultivo sobre decisiones políticas y su alcance territorial. La institución del referéndum en la esfera autonómica
Revista: 005016 - Revista de la Facultad de Derecho de la Universidad de Granada Revista Electrónica de la Facultad de
Derecho de la Universidad de Granada
Volum: ---Número: 15 (2012) 3a epPàgines, inicial: 383final: 415
Any: 2012Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 15Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0212-8217
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La colaboración entre el sector público y el sector privado para la provisión de servicios y obras de interés público en España. Una revisión crítica del marco legal
Revista: 007746 - Revista Española de Ciencia Politica
Volum: ---Número: 34Pàgines, inicial: 91final: 119
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): B
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1575-6548
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La transparencia y el control económico-financiero de los partidos políticos en España. Entre un balance decepcionante
y un futuro ensombrecedor.
Revista: 215731 - Cuadernos Manuel Giménez Abad Publicación digital ISSN-e: 2254-4445
Volum: ---Número: 7Pàgines, inicial: 211final: 222
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): Ciencias Sociales
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 2254-4445
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Le droit de décider de la sentence du 25 Mars 2014, la Cour constitutionnelle espagnole
Revista: 216666 - Revue Belge de Droit Constitutionelle
Volum: ---Número: 2015/1-2Pàgines, inicial: 179final: 201
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): 4.3
ISSN: 1374-2558
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La creació de nous estats per secessió en el si de la Unió Europea. Una hipòtesi per a Catalunya
Revista: 004869 - Revista Jurídica de Catalunya
Volum: 113Número: 2Pàgines, inicial: 43final: 65
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 2Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): CIRC 2012 GRUP D
ISSN: 0210-4296
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El canvi de paradigma en la jurisprudència constitucional sobre la competència lingüística dels empleats públics
Revista: 004652 - Revista de Llengua i Dret
Volum:
61 2014
Número:
--- Article
Pàgines, inicial: 72final: 86
Any:
Clau:
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
9/41
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): B
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0212-5056
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La poderosa y alargada sombra de la sentencia 103/2008 del Tribunal Constitucional sobre las estrategias para el
ejercicio del «Derecho a decidir». Del Plan Ibarretxe al proceso de Cataluña
Revista: 004938 - Revista Vasca de Administración Pública Extraordinarios Homenaje Prof. Demetrio Loperena
Volum: ---Número: 99-100Pàgines, inicial: 2547final: 2580
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 4Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): A
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): CIRC 2012 GRUP B
ISSN: 0211-9560
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; García, A.
Títol: La precaria viabilidad de determinadas concesiones de autopistas de peaje en España. Lecciones estructurales para el
modelo de colaboración público-privada y una propuesta de solución coyuntural
Revista: 008843 - Revista Andaluza de Administración Pública ISSN 0034-7639
Volum: ---Número: 87Pàgines, inicial: 95final: 135
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): B
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1130-376X
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Las medidas contra la corrupción política en la X Legislatura de las Cortes Generales. ¿Avanzamos de forma suficiente y
eficaç?
Revista: 215632 - Revista de Estudios Jurídicos
Volum: ---Número: 14Pàgines, inicial: 1final: 25
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 2Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): Clasificación Integrada de Revistas Científicas Grupo C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1576-124X
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Las recientes medidas para la transparencia y la probidad del sistema político y administrativo español. Alcance y
valoración
Revista: 002124 - Estudios de Deusto Núm. commemoratiu 110 aniversari de la Revista
Volum: 62/1Número: ---Pàgines, inicial: 285final: 310
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 0Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): B
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0423-4847
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La juridificación del Derecho a decidir en España. La STC 42/2014 y el derecho a aspirar a un proceso de cambio
político del orden constitucional
Revista: 004509 - Revista de Derecho Político
Volum: ---Número: 9Pàgines, inicial: 91final: 136
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): GRUPO B CLASIFICACION CIENCIAS JURIDICAS: DERECHO
CONSTITUCIONAL
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0211-979X
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Consideraciones ante la futura efectividad de la Ley 19/2013, de 9 de diciembre, de transparencia, acceso a la
información pública y buen gobierno
Revista: 206301 - Diario La Ley
Volum: ---Número: 8340Pàgines, inicial: 12final: 16
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 1Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): CIRC 2012 CLASIFICACION INTEGRADA DE
REVISTAS CIENTIFICAS GRUPO D
ISSN: 1138-9907
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Abdicación y monarquía parlamentaria en la España del segle XXI
Revista: 216450 - Derecho y Cambio social Lima, Perú
Volum: ---Número: 37Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): 1.5
ISSN: 2224-4131
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Perspectives and viability of a Declaration of independence within the frame of a liberal-democratic State like the spanish
Revista: 011961 - The Age of Human Rights Journal
Volum: ---Número: 4Pàgines, inicial:
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
111final: 137
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 2340-9592
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La regulación de la transparencia y del acceso a la información pública en la esfera autonómica. Un estudio comparado.
Revista: 207150 - Revista General de Derecho Constitucional
Volum: ---Número: 19Pàgines, inicial: 1final: 31
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): GRUP B
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1886-6212
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La crisis del Estado de partidos o 'ahora si que viene el lobo'
Revista: 007480 - Teoría y realidad constitucional Editores Centro de Estudios Ramón Areces
Volum: ---Número: 35-2015Pàgines, inicial: 479final: 510
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): Otros catálogos Red de Bibliotecas Universitarias
(REBIUN)
ISSN: 1139-5583
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La crisis de legitimidad de la democracia representativa en España: aventurando algunas soluciones
Revista: 212957 - El Cronista del Estado Social y Democrático de Derecho
Volum: ---Número: 48Pàgines, inicial: 18final: 24
Any: 2014Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 3Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): CARHUS-B / CIRC 2012 Revistes Científiques Grup C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1889-0016
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Razones para una crisis de la democracia representativa en España: entre la partitocracia y la corrupción
Revista: 216772 - Pensamiento americano Sello Editorial: Coruniamericana
Volum: 8Número: 14-2015Pàgines, inicial: 109final: 122
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): 9.4
ISSN: 2027-2448
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Comentari a la STC 46/2015, de 5 de Març, sobre la Llei 24/2009, de 23 de desembre del Síndic de Greuges.
Consideracions entorn a la exclusivitat de les seves funcions de supervisió i la dimensió exterior de la Institució
Revista: 008160 - Activitat Parlamentària
Volum: ---Número: 28Pàgines, inicial: 103final: 113
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
35
ISSN: 1577-7162
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La oscilante doctrina del Tribunal Constitucional sobre la definición de las consultas populares por la via del referéndum. Una revisión crítica a través de cuatro sentencias
Revista: 002124 - Estudios de Deusto
Volum: 63/1,2015Número: ---Pàgines, inicial: 359final: 385
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 6.477Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Volum: 63/1,2015Número: ---Pàgines, inicial: 359final: 385
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 6.477Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): Está incluida en los siguientes índices y bases de datos: ISOC, DIALNET, LATINDEX (Catálogo), ULRICH'S, RESH, MIAR, DICE, PIO, WESTLAW, IBZ, PAIS International, Social services abstracts, Sociological abstracts, Worldwide Political Science Abstracts, CIRC (B), CARHUS+ (B). Índice de impacto ICDS: 6.477. Su proceso de revisión es por pares, a través del método doble ciego.
ISSN: 0423-4847
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La crisis política e institucional en España: una crisis de la partitocracia
Revista: 216763 - Advocatus Facultad de Derecho de la Universidad de Lima. Perú
Volum: ---Número: 30Pàgines, inicial: 377final: 387
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 38Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1996-4773
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La LOMCE o la construcció d'un dret educatiu inexistent: el de triar el castellà com a llengua vehicular
Revista: 004652 - Revista de Llengua i Dret
Volum: ---Número: 63Pàgines, inicial: 77final: 91
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): Otros catálogos Red de Bibliotecas Universitarias
(REBIUN)
ISSN: 0212-5056
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Garcia, A.
Títol: La elección directa del alcalde por los vecinos. Criterios para un régimen presidencialista en los Gobiernos Municipales en España
Revista: 006573 - Revista de Estudios de la Administración Local y Autonómica
Volum: ---Número: 3Pàgines, inicial: 1final: 17
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): Otros catálogos Red de Bibliotecas Universitarias (REBIUN)
ISSN: 0213-4675
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Tendencias recientes de la configuración de los Ombudsmen autonómicos en España. De la institucionalización a la involución
Revista: 011996 - Panóptica Direito-Sociedade e Cultura
Volum: Vitória, vol. 9Número: 28Pàgines, inicial: 72final: 92
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): 6.0
ISSN: 1980-7775
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La transparència i el dret d'accés a la informació pública en la Llei catalana 19/2014. Reflexions entorn al seu abast i al marc competencial en que s'insereix
Revista: 007370 - InDret. Revista para el Análisis del Derecho Editor Universitat Pompeu i Fabra
Volum: ---Número: 4Pàgines, inicial: 1final: 36
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): Otros catálogos Red de Bibliotecas Universitarias (REBIUN).
ISSN: 1698-739X
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La crisis de la representación en España y los déficits de participación política: el limitado alcance de la institución referendaria
Revista: 009388 - Quaestio Iuris
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): +3.5
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): 9.6
ISSN: 1516-0351
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La acción exterior de las Comunidades Autónomas a revisión: el regreso a una concepción expansiva de las relaciones internacionales del Estado
Revista: 207150 - Revista General de Derecho Constitucional
Volum: ---Número: 20Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1886-6212
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Educació i llibertat religiosa
Revista: 003582 - Món Jurídic Dipòsit Legal B-17.273-83
Volum: ---Número: 298Pàgines, inicial: 28
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 19Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1135-9196
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Las actuales limitaciones sobre la participación política en el espacio público. Una lectura constitucional de la Ley
Orgánica 4/2015, de 30 de marzo, de Protección de la Seguridad Ciudadana
Revista: 915197 - Revista Espanola de Derecho Constitucional
Volum: ---Número: 107Pàgines, inicial: 187
Any: 2016Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 0,329Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): LAW (4rt. quartil)
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0211-5743
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Las nuevas metodologias docentes on line implementadas por la Universitat Oberta de Catalunya en la enseñanza del
Derecho Constitucional
Revista: 207150 - Revista General de Derecho Constitucional Monogràfic Bolonia y el Derecho Constitucional
Volum: ---Número: 21Pàgines, inicial: 1final: 19
Any: 2015Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1886-6212
Autors (p.o. de signatura): Ruíz-Rico, C.; Ridao, J.
Títol: La participación en el espacio público y su problemàtica constitucional. Breves consideraciones en torno a los
«escraches» y a las sentencias sobre el denominado «asedio» al Parlamento de Cataluña
Revista: 004635 - Revista de las Cortes Generales
Volum: ---Número: 91Pàgines, inicial:
Any: 2016Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0213-0130
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La enseñanza del Derecho Constitucional mediante las TIC. Un estudio de caso no-presencial
Revista: 012355 - Revista Jurídica de Investigación e Innovación educativa
Volum: ---Número: 13Pàgines, inicial: 1final: 9
Any: 2016 Clau: Article Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
45final: 85
final: 2017
final: 30
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1989-8754
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La reforma de 2015 de la Ley catalana 3/2008 de ordenación de las profesiones Deportivas: reafirmación de sus criterios directores y nuevas controvèrsies de constitucionalidad
Revista: 011579 - Revista Aranzadi de Derecho de Deporte y Entretenimiento. Deportes, Juego de Azar, Entretenimiento y
Música Revista Gener-Març 2016
Volum: ---Número: 51Pàgines, inicial: 83final: 99
Any: 2016Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1575-8923
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Las nuevas facultades ejecutivas del Tribunal Constitucional como sustitutivo funcional de los mecanismos de coerción
estatal del artículo 155 de la Constitución
Revista: 004938 - Revista Vasca de Administración Pública
Volum: ---Número: 106Pàgines, inicial: 151final: 188
Any: 2016Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0211-9560
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La reforma del procedimiento de ejecución en la Ley del Tribunal Constitucional. La forja de una jurisdicción
constitucional judicialista
Revista: 212957 - El Cronista del Estado Social y Democrático de Derecho Portal Derecho-Iustel, ISSN: 1889-0016. Editores:
Iustel
Volum: ---Número: 65Pàgines, inicial: 52final: 61
Any: 2017Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 3Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI): CARHUS-B / CIRC 2012 Revistes Científiques Grup C
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1889-0016
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El Tribunal de Justicia de la Unión Europea y la protección de los derechos fundamentales: ¿cuestión de monopolio?».
Revista: 207492 - Revista de Derecho Constitucional Europeo Universidad de Granada
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2017Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): Otros catálogos Red de Bibliotecas Universitarias
(REBIUN)
ISSN: 1697-7890
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Toros: entre l'espectacle públic, el patrimoni cultural i la protecció animal. Comentari a la STC 177/2016, de 20 d'octubre,
sobre la prohibició de les corrides de toros
Revista: 000643 - Revista Catalana de Dret Públic
Volum: ---Número: 54Pàgines, inicial: 171final: 184
Any: 2017Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1885-5709
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El rol de las regiones europeas en el marco de las relaciones internacionales de los estados compuestos. En particular,
el caso español
Revista: 006271 - Ius et Veritas Universidad Católica de Perú
Volum: ---Número: 54Pàgines, inicial: 124final: 149
Any: 2017Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 50Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1995-2929
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La libertad de expresión y sus límites en la esfera parlamentaria. Dos estudios de caso
Revista: 012985 - Revista de Ciencias Juridicas
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2017Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 40Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI): 40Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0034-7787
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Les Comunitats Autònomes com a actores internacionals. La reformulació del seu espai a la recent legislació i
jurisprudència constitucional
Revista: 205935 - Revista d'Estudis Autonòmics i Federals
Volum: ---Número: 26Pàgines, inicial: 48final: 85
Any: 2017Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1886-2632
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La creación de un espacio europeo de protección de los derechos humanos fundamentales. Una aproximación a los obstáculos institucionales y procesales para la adhesión de la UE al Convenio Europeo para la protección de los derechos humanos
Revista: 207492 - Revista de Derecho Constitucional Europeo Junta de Andalucía: Instituto Andaluz de Administración Pública
Volum: ---Número: 27Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2017Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1697-7890
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La acción exterior de las regiones en los Estados compuestos y federales. El caso europeo y español en particular
Revista: 013358 - IUS DOCTRINA Universidad de Costa Rica
Volum: 10Número: 2-2018Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2018Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte): UCRIndex, Opena Journal Systems.
https://revistas.ucr.ac.cr/index.php/iusdoctrina/article/view/31911 Latindex http://www.latindex.org/latindex/ficha?folio=17826 Clasificación Dewey 340
ISSN: 1659-3707
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La regulación de los lobbies en el ámbito institucional del Estado. Una revisión crítica del alcance de las recientes iniciativas legislativas Comunicació al IV Congreso internacional del avance del Gobierno abierto - II Congreso de Buen Gobierno y transparencia de la Comunitat Valenciana
Revista: 215596 - Dilemata. Revista internacional de éticas aplicadas
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2018Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1989-7022
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La aplicación del articulo 155 de la Constitución a Cataluña. Un examen de su dudosa constitucionalidad
Revista: 004938 - Revista Vasca de Administración Pública
Volum: ---Número: 111Pàgines, inicial: 169final: 203
Any: 2018Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 0211-9560
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La tramitación directa de las leyes: el procedimiento de lectura única a revisión
Revista: 207150 - Revista General de Derecho Constitucional
Volum: ---Número: 28Pàgines, inicial: ---final: ---
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Any: 2018Clau: Article
Índex d'impacte (SCI/SSCI/AHCI):
Nombre de citacions (SCI/SSCI/AHCI):
Quartil i àrea temàtica (SCI/SSCI/AHCI):
Altres indicis de Qualitat (consignar base de dades i índex d'impacte):
ISSN: 1886-6212
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
B.2 Articles en revistes no indexades amb avaluació externa
Clau: A=Artícle, R=Review
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Botella, J.
Títol: El compromís polític
Revista: 216413 - Eines per a l'Esquerra Nacional
Volum: ---Número: 5Pàgines, inicial: 123final: 134
Any: 2008Clau: Article
ISSN: 2013-1518
Volum: ---Número: 5Pàgines, inicial: 123final: 134
Any: 2008Clau: Article
ISSN: 2013-1518
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Repercussions de la crisi sobre el model d'organització territorial de l'Estat
Revista: 216286 - Butlletí de la Funció Directiva
Volum: ---Número: 26Pàgines, inicial: 17final: 22
Any: 2012Clau: Article
ISSN: 1888-3974
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Cabasés, M. À.
Títol: La inversió en infraestructures de l'Estat a Catalunya durant el període 2007-2012. Impacte i virtualitat de la disposició addicional tercera de l'Estatut d'Autonomia de Catalunya
Revista: 216287 - CATDEM
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: 1final: 21
Any: 2012Clau: Article
ISSN: 2014-9115
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: ¿Quién va a pagar las autopistas?
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2012Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El porqué de Cataluña
Revista: 008824 - (Diario) El País La cuarta pàgina
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2012Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Vamos a contar mentiras, tralará
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2012Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: ¿Qué pasa con la inmersión lingüística?
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2012Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: 'Eppur si muove?'
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: ¿Se puede acabar con la corrupción?
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Vivir en un limbo de impunidad
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---
Pàgines, inicial: --- final:
--- https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Salir juntos del lodazal
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Referéndum y derecho a decidir
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Espía como puedas
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La corrupción banal
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: ¿Castigamos la corrupción?
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La madre de todas las corrupciones
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Lágrimas sobre mojado
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Muerto el perro, se acabó la rabia
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Vagos y maleantes 2.0
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: O corrupción o democracia
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN:
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Justicia y corrupción
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao Martín, Joan
Títol: Regreso a la edad de piedra
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao Martín, Joan
Títol: Vuelve el recurso previo
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: De vuelta al recurso previo
Revista: 216378 - Blog Fundación Alternativas-El País Blog de la Fundación Alternativas-El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: No més indults?
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao Martín, Joan
Títol: ¿Qué cuesta la corrupción?
Revista: 007770 - La Vanguardia
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article en premsa
ISSN: 1133-4940
Autors (p.o. de signatura): Ridao Martín, Joan
Títol: Catalunya i la UE
Revista: 007770 - La Vanguardia
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN: 1133-4940
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: ¿Sobrecostes de la obra pública? Hay remedio
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: ¿Estabilidad o bipartidismo?
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Regeneración 'sine die'
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Revista:
¿Sobrecostes de la obra pública? Hay remedio
216421 - Diario del Derecho
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Volum: ---Número: ---
Any: 2014
Pàgines, inicial:
Clau: Article en premsa
ISSN: 2254-1438
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Otros privilegios regios
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Un nuevo intento de huir del Derecho Penal
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El contrato de colaboración público-privada. El impacto de las nuevas directivas europeas para la modernización de la
contratación pública y las concesiones
Revista: 216667 - Estudio Partners Dep Legal B-25.235-2010
Volum: ---Número: 3Pàgines, inicial: 191final: 219
Any: 2014Clau: Article
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: No se olviden de la partitocracia
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Amarres anti-Podemos
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Regeneración interruptus
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Transparencia, pero menos
Revista: 216378 - Blog Fundación Alternativas-El País Blog de la Fundación Alternativas-El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Los ayuntamientos que nos esperan
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Torna el catecisme a les aules
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Definitivamente amordazados
Revista: 216378 - Blog Fundación Alternativas-El País Blog Fundación Alternativas-El País
Volum:
--- 2015
Número: Clau:
--- Pàgines, inicial: Article en premsa
---final: ---
Any:
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
--- final:
---
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: A favor de qui xiula el TC?
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Populisme punitiu
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El derecho a decidir de Cataluña 'croquis' de situación del llamado proceso catalán
Revista: 010885 - HERMES Fundación Sabino Arana
Volum: ---Número: 49Pàgines, inicial: 5final: ---
Any: 2015Clau: Article
ISSN: 0767-9513
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Lecciones de griego
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Les darreres invectives contra el model lingüístic de l'escola catalana: tocat i a punt d'enfonsar-se
Revista: 004652 - Revista de Llengua i Dret Blog de la Revista Llengua i Dret
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article
ISSN: 0212-5056
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Margallo i les ambaixades de Sancho
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: ¿Debe respetarse la lista más votada?
Revista: 001954 - El País
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article en premsa
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La veritat sobre la immersió lingüística
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La colaboración público-privada para la provisión de infraestructures: lo que pudo haber sido y lo que pudo ser
Revista: 000389 - Memoria de los cursos. Universidad Internacional Menéndez Pelayo SEOPAN
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article
ISSN: 2478-5466
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El municipalisme al segle XXI
Revista: 216413 - Eines per a l'Esquerra Nacional Fundació Josep Irla
Volum: ---Número: 1Pàgines, inicial: 51final: 53
Any: 2007Clau: Article
ISSN: 2013-1518
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Títol:
El sistema electoral local a revisión. La elección directa de los alcaldes como garantía de estabilidad el gobierno municipal
Revista: 012357 - Paples de Evaluación y Calidad Ministerio de Hacienda y Administraciones Públicas
Volum: ---Número: 10Pàgines, inicial:
--- final:
---
Any: 2016Clau: Article
ISSN: 1887-1178
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Les coalicions arriben a Espanya
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2015Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Mesurar la corrupció
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2017Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Quién debe cerrar la boca
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2017Clau: Article en premsa
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Justicia y corrupción
Revista: 216421 - Diario del Derecho
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article
ISSN: 2254-1438
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La consulta y el 'problema catalán', ¿de la conllevancia al Estadlo?
Revista: 216421 - Diario del Derecho ISSN 2254-1438
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014Clau: Article
ISSN: 2254-1438
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Referendum and the right to decide
Revista: 216287 - CATDEM Revista IN TRÀNSIT
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article
ISSN: 2014-9115
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Ara què fem?
Revista: 009304 - Diari Ara
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2013Clau: Article
ISSN: 2014-0118
Autors (p.o. de signatura): Títol:
Ridao, J.
Odi a la xarxa: on són els límits?
Revista: 009304 - Diari Ara
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2017Clau: Article
ISSN: 2014-0118
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La Universitat, com el 'Titanic'
Revista: 007291 - El Periódico de Catalunya
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2017Clau: Article
ISSN: 1578-7478
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Revista:
El canvi de rasant del catalanisme: del gradualisme a l'autodeterminació (amb permís del dret a decidir
212660 - Revista Nous Horitzons
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Volum: ---Número:
Any:
216
2017Clau:
Pàgines, inicial:
Article
ISSN: 0213-1366
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: TC i funcionaris monolingües
Revista: 004652 - Revista de Llengua i Dret Blog de la Revista Llengua i Dret
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2018Clau: Article
ISSN: 0212-5056
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La regulació dels lobbies a Catalunya
Revista: 003582 - Món Jurídic DL B-16.273-83
Volum: ---Número: 315Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2017Clau: Article
ISSN: 1135-9196
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La defensa del model lingüístic a l'escola des de l'òptica del dret
Revista: 012673 - La revisat d'El Diari de l'Educació
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2018Clau: Article
ISSN: 2385-6467
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Un formulari contra l'escola catalana?
Revista: 009304 - Diari Ara
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2018Clau: Article
ISSN: 2014-0118
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Nueva mirada sobre antiguas cuestiones acerca de las comisiones de investigación parlamentarias. El deber de comparecer de las autoridades y funcionarios del Estado en las Asambleas legislatives autonómicas, la obligación de decir la verdad y el rol de las minories en las comisiones creades preceptivamente a su instancia
Revista: 004635 - Revista de las Cortes Generales
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2018Clau: Article
ISSN: 0213-0130
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La incipiente regulación de los grupos de interés en el ámbito autonómico. Un estudio de caso: la regulación de los lobbies en Cataluña
Revista: 215731 - Cuadernos Manuel Giménez Abad
Volum: ---Número: 15Pàgines, inicial: 42final: 60
Any: 2018Clau: Article
ISSN: 2254-4445
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Por abrumadora mayoría
Revista: 211174 - Público Blog de la Revista Publico
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2010Clau: Article
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: No hay nadie al otro lado
Revista: 211174 - Público Blog de la Revista Publico
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2009Clau: Article
ISSN:
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Qui té por dels xiulets?
Revista: 009304 - Diari Ara
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2018Clau: Article
ISSN: 2014-0118
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Rajoy no podia dimitir
Revista: 009304 - Diari Ara
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
54final: 58
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2018Clau: Article en premsa
ISSN: 2014-0118
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Malos tiempos para la libertad de expresión. Una revisión de la praxis judicial en los delitos de enaltecimiento del terrorismo, injurias a la Corona e incitación al odio
Revista: 212957 - El Cronista del Estado Social y Democrático de Derecho
Volum: ---Número: 75Pàgines, inicial: 4final: 10
Any: 2018Clau: Article
ISSN: 1889-0016
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La llengua catalana al Principat després de 40 anys d'autonomia política. Un balanç des de la perspectiva jurídica
Revista: 004652 - Revista de Llengua i Dret
Volum: ---Número: 70Pàgines, inicial: 31final: 51
Any: 2018Clau: Article
ISSN: 0212-5056
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
B.3 Llibres i capítols de llibre
(S'exclouen expressament els llibres d'actes)
Clau: L=Llibre complet, CL=Capítol de Llibre, EC=Edicions crítiques, E=Editor
Autors (p.o. de signatura): Arribas, R.; Casadevall, R.; Fontdevila, R.; Garcia, A.; Huguet, J.; Lamiel, R.; Llauger, E.;
Permanyer, J.; Perramon, I.; Rahola, P.; Ridao, J.; Rovira, M.; Sáez, X.
Títol: Les dificultats en el marc competencial actual
Llibre: Catalunya poder local
Editorial: Columna
Pàgines, inicial: 63final: 69ISBN: 84-7809-887-9Dipòsit legal: B. 24186-1995
Any: 1995Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Retalls de societat
Llibre:
Editorial: Llibres de L'Index
Pàgines, inicial: 1final: 255ISBN: 8487561616Dipòsit legal: B. 40896-2003
Any: 1998Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Nació, ètica i transformació social: una aproximació juridicopolítica a les estratègies del segle XXI
Llibre:
Editorial: Llibres de L'Index
Pàgines, inicial: 1final: 261ISBN: 84-95317-05-2Dipòsit legal: B 41494-199
Any: 1999Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Carod J.L.; Escudé, R.; Ridao, J.
Títol: Projecte de Constitució de l'Estat Lliure de Catalunya
Llibre:
Editorial: Mediterrània, S.L.
Pàgines, inicial: 1final: 124ISBN: 978-84-83344842Dipòsit legal: B 35240-2003
Any: 2003Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: De l'autonomia a la sobirania: estratègies d'impuls de l'autogovern
Llibre:
Editorial: Mediterrània, S.L.
Pàgines, inicial: 1final: 421ISBN: 84833441238Dipòsit legal: B. 1964-2003
Any: 2003Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Baixant la persiana. Crònica d'un final de règim
Llibre:
Editorial: Tres Tigres
Pàgines, inicial: 1final: 224ISBN: 9788493312817Dipòsit legal: B. 40896-2003
Any: 2003Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Les contradiccions del catalanisme i altres qüestions del laberint nacional
Llibre:
Editorial: L'esfera dels llibres
Pàgines, inicial: 1final: 312ISBN: 8497345219Dipòsit legal: B. 13517-2005
Any: 2005Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Pujol, J.; Coll, J.M.; Castiñeira, J.M.; Sols, J.; Requejo, F.; Esquirol, J.M.; Piastro, J.; Nash, M.;
Rovira, M.; Sabater, J.; Portal, V.; Corenall, A.; Sanromà, M.; Homs, F.; Santos, L.; Ridao, J.; Vendrell, F.; Bosch, J.; Gallifa, J.;
Piqué, J.M.
Títol: Els drets individuals i els drets col·lectius en la Constitució i els Estatuts d'Autonomia
Llibre: Les identitats i els drets col.lectius
Editorial: Raima
Pàgines, inicial: 201final: 231ISBN: 8486573920Dipòsit legal: B 31462-2005
Any: 2005Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Les coalicions polítiques a Catalunya, 1980-2006
Llibre:
Editorial: Atelier
Pàgines, inicial: 1final: 415ISBN: 978-84-96354-99-7Dipòsit legal: B. 50381-2006
Any: 2006Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J. Títol: Així es va fer l'Estatut. De l'Estatut del Parlament a l'Estatut de la Moncloa https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Llibre:
Editorial: Mediterrània, S.L.
Pàgines, inicial: 1final: 214
Any: 2006Clau:
ISBN:
Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Proposta de reforma de l'Estatut d'Autonomia de Catalunya.Quaderns de l'Estatut, núm 1
Llibre: Proposta de reforma de l'Estatut d'Autonomia de Catalunya
Editorial: Publicacions del Parlament de Catalunya
Pàgines, inicial: 1final: 286ISBN: ---Dipòsit legal: B 47241-2005
Any: 2006Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El pla B. L'estratègia cap a la sobirania
Llibre:
Editorial: Editorial Mina (grup Enciclopèdia Catalana)
Pàgines, inicial: 1final: 160ISBN: 978-84-96499-70-6Dipòsit legal: B. 41402-2007
Any: 2007Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Pau i Vall, F. (Coord.); Maragall, P.; Viver, C.; Garrido, V.; Tudela, J.; Balaguer, F.; Blasco, R.;
Caamaño, F.; Rigol, J.; Homs, F.; Santos, L.; Ridao, J.; Mejías, C.; Bosch, J.; Domingo, J.; Fernàndez, D.; Sáenz de
Santamaria, S.; Xuclà, J.; Esteban, A.; Llamazares, G.
Títol: Cataluña y la articulación territorial del Estado
Llibre: Las reformas estatutarias y la articulación territorial del Estado
Editorial: Editorial Tecnos
Pàgines, inicial: 241final: 268ISBN: 84-309-4820-8Dipòsit legal: M. 39680-2008
Any: 2008Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Estradé, M. À.; Ridao, J.
Títol: Pròleg
Llibre: La majoria sobiranista
Editorial: Pages editors
Pàgines, inicial: 9final: 14ISBN: 978-84-9779-628-6Dipòsit legal: L. 285-2008
Any: 2008Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; et alt
Títol: Pròleg
Llibre: Els camins de la innovació. Com es poden apropar la Universitat i l'Empresa
Editorial: Fundació Josep Irla
Pàgines, inicial: 9final: 13ISBN: ---Dipòsit legal: B 48950-2008
Any: 2008Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Guibernau, M.; Ridao, J.
Títol: Pròleg
Llibre: Per un catalanisme cosmopolita
Editorial: Angle Editorial
Pàgines, inicial: 9final: 12ISBN: 84-92758-24-1Dipòsit legal: B. 38754-2009
Any: 2009Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Matas, J.; González Bondia, A.; Jaria, J.; Roman, L.
Títol: Pròleg.
Llibre: L'ampliació interna de la Unió Europea. Anàlisi de les conseqüències juridicopolítiques per a la Unió Europea en cas de
secessió o disolució d'un Estat membre
Editorial: Institut d'Estudis Socioeconòmics. Fundació Josep Irla
Pàgines, inicial: 9final: 13ISBN: ---Dipòsit legal: B 27603-2010
Any: 2010Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Vinyes, P.
Títol: Pròleg
Llibre: Visca la República! Joaquim Ventalló, periodista, polític, poeta i traductor.
Editorial: Institut d'Estudis Socioeconòmics. Fundació Josep Irla
Pàgines, inicial: 7final: 9ISBN: 978-84-937740-3-5Dipòsit legal: B-17.122-2010
Any: 2010Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Catalunya i Espanya, l'encaix impossible
Llibre:
Editorial: Proa
Pàgines, inicial: 1final: 232ISBN: 978-84-75882-1-09Dipòsit legal: B. 2540-2011
Any: 2011Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Cucurella, S. (Coord.); Bassa, D.; Castiñeira, À.; Macià, M.; Relats, V.; Cerdà, A.; Perales, J.;
Portabella, J.; Ridao, J.; Rovira, M.; Simó, A.; Solé, J.
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
26/41
978-84-8334-763-6Dipòsit legal: B. 41332-2006
Títol: Esquerra a la Cruïlla
Llibre: Esquerra a la Cruïlla
Editorial: Malhivern
Pàgines, inicial: 149final:
Any: 2011Clau:
163
Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Podem ser independents? Els nous estats del segle XXI
Llibre:
Editorial: RBA-La Magrana
Pàgines, inicial: 1final: 259
Any: 2012Clau:
ISBN:
Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La Colaboración público-privada en la provisión de infraestructuras
Llibre:
Editorial: Atelier Administrativo
Pàgines, inicial: 1final: 252
Any: 2012Clau:
ISBN: 84-92788-95-8
Dipòsit legal: SE 6344-2011
Dipòsit legal: B. 27.941-2012
Dipòsit legal: B. 22926-2012
Llibre
Autors (p.o. de signatura): Reniu, J.M.; Antòn, J.; Baqués, J.; Baras, M.; Barberà, O.; Bosch, A.; Calvet, J.; Castellà, J.M.;
Chaqués, L.; Expósito, E.; Fernández, J.J.; Jerez-Mir, M.; Magre, J.; Martín, E.; Martínez, R.; Matas, J.; Pastor, G.; Real-Dato,
J.; Ridao, J.; Rodríguez-Aguilera, C.; Teruel, J.R.; Martínez, F.J.; Sancho, D.; Vallbé, J.J.; Viejo, R.; Vilanova, P.; Vintró, J.
Títol: El Gobierno. Capítulo 9
Llibre: Sistema político español.
Editorial: Editorial Huygens
Pàgines, inicial: 137final:
Any: 2012Clau:
156
Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Matas, J.; Ridao, J.
Títol: Las relaciones ejecutivo-legislativo.Capítol 11
Llibre: Sistema político español
Editorial: Editorial Huygens
Pàgines, inicial: 173final:
Any: 2012Clau:
188ISBN:
978-84-15663-10-2Dipòsit legal: B-21770-2012
978-84-15663-10-2Dipòsit legal: B-21770-2012
Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Field, B.N.; Hamann, K.; Mershon, C.; Verge, T.; Falcó-Gimeno, A.; Jové, J.M.; Matas, J.; Ridao,
J.; Urquizu, I.; Vázquez, R.; Delgado, S.
Títol: Las pautas de funcionamiento de los gobiernos de coalición: los protocolos internos
Llibre: Pactar para gobernar. Dinámicas coalicionales en la España multinivel.
Editorial: Ed. Tirant lo Blanch
Pàgines, inicial: 156final:
Any: 2013Clau:
173ISBN:
Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Del Clot, D.; Ridao, J.
Títol: Pròleg
Llibre: Anàlisi d'una agonia. Una visió crítica de la reforma de l'Estatut
Editorial: Duxlem
Pàgines, inicial: 11final: 14ISBN: 9788494115608
Dipòsit legal: V-398-2011
Dipòsit legal: B. 6466-2013
Any: 2013Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Reniu, J.M. (Ed.); Delgado, S.; Robles, A. ; Falcó-Gimeno, A.; Jové, J.M.; Calvet, J.; García-Rojas,
J.A.; Báez, A.; Ridao, J.; Matas, J.; Márquez, G.; Urquizo, I.; Simón, P.
Títol: La gobernabilidad y la política de coaliciones en Cantábria
Llibre: Los Gobiernos de coalicion de las Comunidades Autónomas españolas
Editorial: Atelier
Pàgines, inicial: 167final: 201ISBN: 978-84-15690-43-6Dipòsit legal: B.3057-2014
Any: 2014Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Contra la corrupció. Una reflexió sobre el conflicte entre ètica i poder.
Llibre:
Editorial: Angle Editorial
Pàgines, inicial:
--- final:
168
Any: 2013Clau:
ISBN: 978-84-15695-45-5Dipòsit legal: ---
Llibre
Autors (p.o. de signatura): Reniu, J.M. (Ed.); Delgado, S.; Robles, A. ; Falcó-Gimeno, A.; Jové, J.M.; Calvet, J.; García-Rojas,
J.A.; Báez, A.; Ridao, J.; Matas, J.; Márquez, G.; Urquizo, I.; Simón, P.
Títol: Los Gobiernos de coalición en Cataluña
Llibre: Los Gobiernos de coalicion de las Comunidades Autónomas españolas
Editorial:
Atelier final:
ISBN: 9788415690436
Clau:
Pàgines, inicial: 201 Any: 2014
229 Capítol de llibre https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
978-84-9033-031-9
ISBN: 978-84-937746-60
84-9006-460-3
ISBN:
Dipòsit legal: B.3057-2014
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Estapé, M., Romeva, R., Llorente, I., Pedret, J. Ridao, J., Collboni, J.
Títol: L'esperit del 45
Llibre: Els dies feliços. El programa del Consell Nacional de la Resistència Francesa. 70 anys del naixement de l'Estat del
Benestar
Editorial: Els Llums
Pàgines, inicial: 75final: 94
Any: 2013Clau:
ISBN: 9788415526407Dipòsit legal: B 22495-2013
Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Albertí, E.; Benach, E.; Beunza, P.; Bonet, L.; Bosc, N.; Calvo, A.; Coderch, M.; González, I.;
Olivella, M.; Oliveres, M.; Puig, P.; Ramió, C.; Recasens, A.; Reniu, J.M.; Requejo, F.; Ridao, J.; Tahvil, A.; Tura, M.; Ventura,
J.; Vidal, S.; Vintró, J.
Títol: La Constitució de la Catalunya independent: la fundació del primer estat del segle XXI
Llibre: La Catalunya independent que volem. Diàlegs a l'Àgora Catalunya
Editorial: Assemblea Nacional de Catalunya 2013
Pàgines, inicial: 201final: 230ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2014Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Calpena, E.; Soler, T.; Villatoro, V.; Sáez, A.; Martí, P.; Olivella, M.; Reniu, J.M.;
Coscubiela, J.; Puig, M.; Amat, O.; Antich, X.; Marí, I.; Bosch, N.; Espasa, M.; Folch, R.; Subirats, J.
Títol: Mecanismes d'anticorrupció
Llibre: 1714-2014 El camí cap a la independència, Volum IV: Fundant un nou país.
Editorial: Ara Llibres
Pàgines, inicial: 52final: 56
Any: 2014Clau:
ISBN:
Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El dret a decidir. La consulta sobre el futur polític de Catalunya
Llibre: Monografia. Col·lecció IEA
Editorial: Institut d'Estudis Autonòmics, Generalitat de Catalunya
Pàgines, inicial:
--- final:
323ISBN: 978-84-393-9190-6
Any: 2014Clau:
Dipòsit legal: B.9159-2014
Dipòsit legal: B-22289-2014
Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Solano, X.; Cowling, G.; Urrutia, I.; González, A.; Taillon, P.; Leclair, J.
Títol: El procés de juridificació internacional del dret de secessió. De l'autodeterminació externa al dret a decidir en base als principis democràtic i d'efectivitat.
Llibre: Fòrum sobre el Dret a Decidir (1a part): Dret comparat i context internacional.
Editorial: Institut d'Estudis Autonòmics, Generalitat de Catalunya
Pàgines, inicial: 69final: 107ISBN: 978-84-393-9192-0
Any: 2014Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Las tecnologías de la Información y Comunicación como motor de transformación de la esfera pública. Retos y oportunidades.
Llibre: Estudio Partners núm. 3.Capítulo IV. El contrato de colaboración público-privada. El impacto de las nuevas directivas europeas para la modernización de la contratación pública y las concesiones
Editorial: ESADE
Pàgines, inicial: 191final: 219ISBN: ISNN 2014-9179Dipòsit legal: B-25.235-2010
Any: 2014Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Anguita, A.; Pérez, N.; Porras, A.; Gambino, S.; De la Quadra, T.; Ruíz-Rico, G.; Ribó, R.; Maeztu, J.; Gardini, G.L.; Revenga, M.; Ridao, J.
Títol: Los Derechos Estatutarios en Cataluña y su protección por el Síndic de Greuges. Paisaje tras la STC 31/2010
Llibre: Derechos Estatutarios y Defensores del Pueblo. Teoría y práctica en España y Italia.
Editorial: Editorial Atelier
Pàgines, inicial: 103final: 121ISBN: 978-84-156906-6-5Dipòsit legal: B-10244-2016
Any: 2014Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Requejo, F.; Comín, T.; Terribas, M.; Boix, C.; Passola, I.; Ridao, J.; Castiñeira, A.; Llimona J.;
Castells, A.; Pugés, P.; Tubella, I.; Tresserras, J.M.; Caminal, M.; Vallès, J.M.; Villatoro, V.; Llorente, I.; Iceta, M.
Títol: El Projecte del Catalanisme Polític en l'Horitzó de l'Europa del 2020
Llibre: El Projecte del Catalanisme Polític en l'Horitzó de l'Europa del 2020
Editorial: Centre d'Estudis Jordi Pujol
Pàgines, inicial: 44final: 47
Any: 2014Clau:
ISBN: ---Dipòsit legal: B352402003-2013
Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Estapé, M.; Romeva, R.; Llorente, I.; Pedret, J.; Ridao, J.; Collboni, J.
Títol: El espíritu del 45
Llibre: Los días felices
Editorial: Ediciones La Lluvia
Pàgines, inicial: 77final: 99
Any: 2014Clau:
ISBN:
Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
978-84-16154-04-3
978-84-15526-41-4
Dipòsit legal:
Dipòsit legal:
B-22290-2014
---
Títol: Elogi de part d'un deixeble heterodox
Llibre: Josep Maria Vallès. Des de l'amistat i el reconeixement
Editorial: Universitat Autònoma de Barcelona
Pàgines, inicial: 149final: 152ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2014Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ruíz-Rico, C.; Del Real, J. A.; Ridao, J.
Títol: La transparencia como instrumento de buen gobierno y administración del sector público y para la probidad del sistema político. Corrupción y partidos políticos.
Llibre: Participacion política y derechos sociales en el siglo XXI
Editorial: Fundación Manuel Giménez Abad de Estudios Parlamentarios y del Estado Autonómico
Pàgines, inicial: 65final: 92ISBN: 978-84-939848-9-2Dipòsit legal: Z 1684 2013
Any: 2014Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Del Real, J.; Ruíz-Rico, C.; Ridao, J.
Títol: La institución del referèndum en España. Una revisión necesaria
Llibre: Participación política y derechos sociales en el siglo XXI
Editorial: Fundación Manuel Giménez Abad de Estudios Parlamentarios y del Estado Autonómico
Pàgines, inicial: 93final: 115ISBN: 978-84-939848-9-2Dipòsit legal: Z 1684 2013
Any: 2014Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Pinheiro, J.; Sant'Anna Vieira Gomes, M.; Ulhoa, P.R.; Fabriz, D.C.; Silva, H.F; Filho, J.P.; Ridao,
J.
Títol: Tendencias recientes de la configuración de los Ombudsmen autonómicos en España. De la institucionalización a la
involución
Llibre: Acesso à Justiça e Defensoria Pública: estudos comparativos
Editorial: Academia Brasileira de Direitos Humanos
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2015Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El derecho a decidir. Una salida para Cataluña y España
Llibre:
Editorial: RBA
Pàgines, inicial: ---final: 192ISBN: 978-84-9056-368-7Dipòsit legal: B 16.812-2014
Any: 2014Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Queralt, J.J.; Giménez Salinas, E.; Sagarra, E.; Pons, X., Font, A., Ridao, J.; Glez. Bondia, A.,
Tornos, J.
Títol: El derecho de Cataluña a decidir su futuro político colectivo. Las vías para su probable ejercicio
Llibre: ¿Existe el derecho a decidir?. Preguntas y respuestas sobre el proceso abierto en Cataluña.
Editorial: Tibidabo Ediciones S.A.
Pàgines, inicial: 23final: 70ISBN: 978-84-9968-999-6Dipòsit legal: B-21024-2014
Any: 2014Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La comunicación política y los gobiernos de coalición
Llibre: La comunicación política y los gobiernos de coalición
Editorial: Editorial Atelier
Pàgines, inicial: 1final: 339ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2015Clau: Editor
Autors (p.o. de signatura): Ruíz-Rico, C.; Del Real, J. A.; Ridao, J.
Títol: Representación política y retos de calidad democrática
Llibre:
Editorial: Fundación Manuel Giménez Abad de Estudios Parlamentarios y del Estado Autonómico
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2014Clau: Editor
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La lucha contra la corrupción y el fomento de la transparencia en España y Centroamérica
Llibre: Los Desafios de la Justícia Constitucional en la Actualidad
Editorial: Opus Magna Constitucional
Pàgines, inicial: 367final: 401ISBN: 978-9929-626-03-4Dipòsit legal: ---
Any: 2015Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Barandiarán, X.; Peytibí, X.; Rovira, E.
Títol: Introducción: la comunicación política de las instituciones y gobiernos. Los gobiernos de coalición
Llibre: Comunicación política y gobierno de coalición
Editorial: UOC
Pàgines, inicial: 17final: 43ISBN: 978-84-9115-160-8Dipòsit legal: B 2766-2016
Any: 2016Clau: Capítol de llibre
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La sátira y las periferias: el tratamiento humorístico de la cuestión territorial en la prensa española del primer tercio de siglo XX. Semejanzas y diferencias con el contexto actual
Llibre: El humor y la cultura política en la España contemporánea
Editorial: Editorial Hacer
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2016Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Del Real, A.
Títol: National minorities and secession today: surpassing the right to self-determination
Llibre: Current and future developments in Law, Vol. 1: The Rights of Minorities: Cultural Groups, Migrants, Displaced Persons
and Sexual Identity,
Editorial: Bentham Science Publishers
Pàgines, inicial: 229final: 248ISBN: 978-1-68108-593-7Dipòsit legal: ---
Any: 2017Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Vintró, J.
Títol: La acción exterior de los entes subestatales. El caso de las comunidades autónomas españolas y su evolución
Llibre: La reforma constitucional del Estado autonómico en la perspectiva del federalismo del siglo XXI
Editorial: Editorial Atelier
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2015Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Dictàmens 2013
Llibre:
Editorial: Consell de Garanties Estatutàries de Catalunya
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2015Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Comunicación política y gobierno de coalición
Llibre: Comunicación política y gobierno de coalición
Editorial: Editorial de la Universitat Oberta de Catalunya (UOC)
Pàgines, inicial: ---final: 334ISBN: 978-84-9115-160-8Dipòsit legal: B 2766-2016
Any: 2016Clau: Editor
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J. ; Barandiarán, X.; Peytibí, X.; Rovira, E.
Títol: La praxis de la comunicación política en los gobiernos de coalición. Catalunya
Llibre: Comunicación política y gobierno de coalición.
Editorial: Editorial de la Universitat Oberta de Catalunya (UOC)
Pàgines, inicial: 207final: 311ISBN: 978-84-9115-160-8Dipòsit legal: B 2766-2016
Any: 2016Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Pròleg
Llibre: La nació inconscient? Reflexions sobre els països catalans
Editorial: Duxlem
Pàgines, inicial: 9final: 14ISBN: 978-84-93593Dipòsit legal: B-56.150-2007
Any: 2008Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Barandiarán, X.; Peytibí, X.; Rovira, E.
Títol: Introducción: la comunicación política de las instituciones y gobiernos. Los gobiernos de coalición
Llibre: Comunicación política y gobierno de coalición
Editorial: UOC
Pàgines, inicial: 17final: 43ISBN: 978-84-9115-160-8Dipòsit legal: B 2766-2016
Any: 2016Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La innovación de los métodos de enseñanza del Derecho mediante las TIC
Llibre: Docencia del Derecho y TIC: Innovación y experiencias metodologicas
Editorial: Editorial Huygens
Pàgines, inicial: 133final: 143ISBN: 978-84-15663-55-3Dipòsit legal: B-27967-2013
Any: 2016Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Sanjuan, F.J.; Calabuig, M.A.; Tur, R.
Títol: La supervisión de los derechos fundamentales en las actividades de servicios de interés general ejercidas por el sector privado: el ejemplo de la extensión de las funciones del Síndic de Greuges de Cataluña. Espacio constitucional y vías de desarrollo
Llibre: Poderes públicos y privados ante la regeneración constitucional democrática
Editorial: Dykinson
Pàgines, inicial:
279 final: Clau:
297 Capítol de llibre
ISBN: 978-84-9148-012-9Dipòsit legal: ---
Any: 2017
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Dictamens 2014, vol. I i II
Llibre:
Editorial: Consell de Garanties Estatutàries de Catalunya
Pàgines, inicial:
--- final:
---ISBN: ISSN: 2014-6264Dipòsit legal: B-17811-2013
Any: 2016Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Necessitem una postura republicana que reforci els valors i l'ètica pública
Llibre: Afònics. Veus contra el silenci
Editorial: Pol·len Edicions SCCL. Llibres per la Unitat Popular
Pàgines, inicial: 39final: 43ISBN: 978-84-86469-95-5Dipòsit legal: B-22341-2016
Any: 2016Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La recerca universitària:un model a redreçar
Llibre: Blau sobre blanc, idees per la Catalunya Estat
Editorial: Joventut Nacionalista de Catalunya
Pàgines, inicial: 114final: 120ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2017Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Escobar, G. (ed.)
Títol: La evolución de la institución del ombudsman autonómico: luces y sombras
Llibre: Ombudsman y colectivos en situación de vulnerabilidad. Actas del III Congreso Internacional del PRADPI
Editorial: Tirant Lo Blanch
Pàgines, inicial: 117final: 141ISBN: 978-84-9143-983-7Dipòsit legal: V-2405-2017
Any: 2017Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Curs de Dret públic de Catalunya. Comentari a l'Estatut
Llibre:
Editorial: Editorial Ariel
Pàgines, inicial: 1final: 592ISBN: 84-39374-88-6Dipòsit legal: B 30395-2007
Any: 2007Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Curs de dret públic de catalunya. Adaptat a la nova legislació i a la sentència del Tribunal Constitucional 31/2010, del 28
de juny, sobre l'Estatut de Catalunya.
Llibre:
Editorial: Columna
Pàgines, inicial: 1final: 618ISBN: 978-84-6641-489-0Dipòsit legal: B 3438-2012
Any: 2012Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Dictamens 2015, vol. I i II
Llibre:
Editorial: Consell de Garanties Estatutàries de Catalunya
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ISSN: 2014-6264Dipòsit legal: B-17811-2013
Any: 2015Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Los grupos de presión. Análisis de la regulación del lobby en la UE y en España
Llibre:
Editorial: Tirant Lo Blanch
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: 978-84-9169-552-3Dipòsit legal: V-2950-2017
Any: 2017Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Pròleg
Llibre: Opinión Política. Artículos en tiempos convulsos de Jordi Matas
Editorial: Edicions de la Universitat de Barcelona
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ISBN 978-84-9168Dipòsit legal: B-27.563-2017
Any: 2017Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Curs de dret públic de Catalunya. 3a edició totalment revisada i actualitzada.
Llibre:
Editorial: Marcial Pons
Pàgines, inicial: ---final: 397ISBN: ---Dipòsit legal: 24.543-2018
Any: 2018Clau: Llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J. Matas, J.
Títol: El Gobierno
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Llibre: Sistema político español. 2a edición. Col·lecció Ciencia Política
Editorial: Editorial Huygens
Pàgines, inicial: 141final: 164ISBN: ---Dipòsit legal: B-21770-2012
Any: 2018Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: El Parlament
Llibre: Política i Govern a Catalunya
Editorial: Los Libros de la Catarata
Pàgines, inicial: 77final: 99ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2018Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Les altres institucions de la Generalitat i el poder Judicial a Catalunya
Llibre: Política i Govern a Catalunya
Editorial: Los Libros de la Catarata
Pàgines, inicial: 118final: 131ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2018Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J; Herrera, J.
Títol: Els grups d'interés a Catalunya
Llibre: Política i Govern a Catalunya
Editorial: Los Libros de la Catarata
Pàgines, inicial: 356final: 358ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2018Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: De l'autonomisme al Dret a decidir: la metamorfosi del catalanisme
Llibre: Autonomia i benestar, Govern i polítiques publiques a Catalunya (1980-2000). Manuals de Sociologia,
Editorial: Servei de publicacions Universitat Autònoma de Barcelona.
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2018Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Parlamento y libertad de expresión: ¿dónde están los límites?
Llibre: Llibre- Homenatge a Lluís Aguiló I Lúcia
Editorial: Servei de Publicacions de les Corts Valencianes
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2018Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Mezzetti, L.; Ferioli, E.; Ridao, J.
Títol: La protección de los derechos humanos fundamentales. Las dificultades para la adhesión de la UE al CEDH: ¿Cuestión de monopolio del TJUE?
Llibre: Giustizia e Constituzione agli albori del XXI secolo
Editorial: Bonomore Editore
Pàgines, inicial: 265final: 273ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2018Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J. Matas, J.
Títol: Las relaciones Ejecutivo-Legislativo
Llibre: Sistema político español. 2a edición. Col·lecció Ciencia Política
Editorial: Editorial Huygens
Pàgines, inicial: 187final: 205ISBN: ---Dipòsit legal: B-21770-2012
Any: 2018Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao Martín, J.
Títol: De l'autonomia al dret a decidir
Llibre: Canvi d'època i de polítiques públiques a Catalunya
Editorial: Galaxia-Gutemberg
Pàgines, inicial: 16final: 26ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2019Clau: Capítol de llibre
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La sàtira i les perifèries: el tractament humorístic de la qüestió territorial en la premsa espanyola del primer terç de segle XX Editorial Fer
Llibre: L'humor i la cultura política a l'Espanya contemporània
Editorial: Editorial Hacer
Pàgines, inicial: 133final: 157ISBN: 978-84-96913-49-3Dipòsit legal: B 28.388-2018
Any: 2019Clau: Capítol de llibre
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
B.4 Altres publicacions
(Articles a revistes no incloses en B.1 o B.2, informes tècnics, dictàmens, cartes a l'editor, casos clínics, traduccions, etc.)
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Curs de Dret públic de Catalunya. Comentari a l'Estatut
Llibre:
Editorial: Editorial Ariel
Pàgines, inicial: 1final: 592ISBN: 84-39374-88-6Dipòsit legal: B 30395-2007
Any: 2007Clau: Material Docent
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Grup d'experts per encàrrec del MH President de la Generalitat de Catalunya
Títol: Informe sobre la sentència del Tribunal Constitucional sobre l'Estatut de Catalunya
Llibre:
Editorial: Generalitat de Catalunya
Pàgines, inicial: 1final: 43ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2010Clau: Informes de recerca
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Curs de dret públic de catalunya. Adaptat a la nova legislació i a la sentència del Tribunal Constitucional 31/2010, del 28 de juny, sobre l'Estatut de Catalunya.
Llibre:
Editorial: Columna
Pàgines, inicial: 1final: 618ISBN: 978-84-6641-489-0Dipòsit legal: B 3438-2012
Any: 2012Clau: Material Docent
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Nota para un proyecto de ley de modificación de la legislación de contratos del sector público en lo relativo al régimen jurídico del contrato de colaboración entre el sector público y el sector privado y a la introducción de la figura de los proyectos no solicitados por el sector público
Llibre:
Editorial:
Pàgines, inicial: ---final: 30ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2012Clau: Informes de treball
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La colaboración público-privada en la provisión de infraestructuras. Revisión crítica y recomendaciones de mejora del marco colaborador (contratación, financiación, fiscalidad, contabilidad pública y control externo)
Llibre:
Editorial:
Pàgines, inicial: ---final: 309ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2012Clau: Informes de recerca
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Proyecto/proposición de ley de modificación del Real Decreto 3/2011, de 14 de noviembre, por el que se aprueba el texto refundido de la Ley de Contratos del Sector Público, en lo relativo al contrato de colaboración entre el sector público y el sector privado.
Llibre:
Editorial:
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2012Clau: Informes de treball
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Guia de l'Estudiant. Semestre Setembre 2011-Gener 2012. GES 2 (Les Comunitats autònomes)
Llibre:
Editorial: Universitat Oberta de Catalunya
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2011Clau: Material Docent
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Proves d'avaluació (exàmens finals i proves de síntesi)
Llibre:
Editorial: Universitat Oberta de Catalunya
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2015Clau: Material Docent
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Prova d'avaluació. Semestre Setembre 2011-Gener 2012. GES 2 (Les Comunitats autònomes)
Llibre:
Editorial: Universitat Oberta de Catalunya
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2011Clau: Material Docent
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Prova d'avaluació. Semestre Setembre 2013-Gener 2014. GES 2 (Les Comunitats autònomes)
Llibre:
Editorial: Universitat Oberta de Catalunya
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2013Clau: Material Docent
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Guia de l'Estudiant. Semestre Setembre 2013-Gener 2014. GES 2 (Les Comunitats autònomes)
Llibre:
Editorial: Universitat Oberta de Catalunya
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2013Clau: Material Docent
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Gomà, R.; Subirats, J.
Títol: De l'autonomia al Dret a decidir
Llibre: Autonomia i benestar, Govern i polítiques publiques a Catalunya (1980-2000)
Editorial: Servei Publicacions Universitat Autònoma de Barcelona
Pàgines, inicial: ---final: ---ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2017Clau: Material Docent
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J. Matas, J.
Títol: El Gobierno
Llibre: Sistema político español. 2a edición. Col·lecció Ciencia Política
Editorial: Editorial Huygens
Pàgines, inicial: 141final: 164ISBN: ---Dipòsit legal: B-21770-2012
Any: 2018Clau: Material Docent
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J. Matas, J.
Títol: Las relaciones Ejecutivo-Legislativo
Llibre: Sistema político español. 2a edición. Col·lecció Ciencia Política
Editorial: Editorial Huygens
Pàgines, inicial: 187final: 205ISBN: ---Dipòsit legal: B-21770-2012
Any: 2018Clau: Material Docent
Autors (p.o. de signatura): Ridao Martín, J.
Títol: De l'autonomia al dret a decidir
Llibre: Canvi d'època i de polítiques públiques a Catalunya
Editorial: Galaxia-Gutemberg
Pàgines, inicial: 16final: 26ISBN: ---Dipòsit legal: ---
Any: 2019Clau: Material Docent
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
B.5 Publicacions amb avaluació externa resultant de congressos
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.; Keating, M.; Taillon, P.; Arbós, X.
Títol: Autogovern, federalisme i dret a decidir
Llibre d'actes o revista:
Volum: ---Número: 7Pàgines, inicial: 21final: 23
Any: 2012
ISBN/ISSN: ---
Autors (p.o. de signatura): Aixalà, A.; Cabañas, A.; Colomines, A.; Ferrer LLop, J.; Giner, M.D.; Guillermo, S.; Roca, E.; Ridao, J.; Rosillo, M.
Títol: Sobre el sistema educatiu a Catalunya
Llibre d'actes o revista: Reflexió sobre el sistema educatiu a Catalunya. Recuperar el prestigi social. Seminaris sobre
educació i formació.
Volum: 1Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2014
ISBN/ISSN: ---
Autors (p.o. de signatura):
Ridao, J.
Títol: La evolución de la institución del ombudsman autonómico: luces y sombras
Llibre d'actes o revista: Publicacion de la ponència en el marco del III Congreso Internacional del Programa Regional de Apoyo a las Defensorías del Pueblo de Iberoamérica (PRADPI), Colectivos en situación de Vulnerabilidad
Volum: ---Número: ---Pàgines, inicial: ---final: ---
Any: 2016
ISBN/ISSN: ---
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
C. Obres artístiques i projectes arquitectònics
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
E. Congressos
(Consigneu únicament els 10 més rellevants i especifiqueu clarament les conferències invitades)
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Comunicació: Algunos fundamentos jurídicos y doctrinales para una necesaria regulación del lobby en la esfera estatal
Tipus de participació: Presentació comunicació
Congrés: III Congreso Internacional Transparencia Institucional, participación ciutadana y lucha contra la corrupción
Publicació: Algunos fundamentos jurídicos y doctrinales para una necesaria regulación del lobby en la esfera estatal
Lloc de celebració: Las Palmas de Gran Canaria (ESPANYA) Any: 2017
Organisme/Institució que l'organitza: PALG - Universidad de las Palmas de Gran Canaria
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Temor a la libertad de expresión. Los delitos de enaltecimiento del terrorismo e injurias a la Corona como ejemplo
Tipus de participació: Presentació comunicació
Congrés: XVI Congreso: 40 años de Constitución: una mirada al futuro
Publicació: Temor a la libertad de expresión. Los delitos de enaltecimiento del terrorismo e injurias a la Corona como ejemplo
Lloc de celebració: Màlaga (ESPANYA) Any: 2018
Organisme/Institució que l'organitza: 9121 - Asociación de Constitucionalistas de España
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Temor a la libertad de expresión. Los delitos de enaltecimiento del terrorismo e injurias a la Corona como ejemplo
Tipus de participació: Presentació comunicació
Congrés: XVI Congreso: 40 años de Constitución: una mirada al futuro
Publicació: Temor a la libertad de expresión. Los delitos de enaltecimiento del terrorismo e injurias a la Corona como ejemplo
Lloc de celebració: Màlaga (ESPANYA) Any: 2018
Organisme/Institució que l'organitza: 9121 - Asociación de Constitucionalistas de España
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Parlamento y libertad de expresión: ¿Donde están los límites?
Tipus de participació: Presentació comunicació
Congrés: XV Congreso 'Parlamento y parlamentarismo: origen y retos'
Publicació: Parlamento y libertad de expresión: ¿Donde están los límites?
Lloc de celebració: León (ESPANYA) Any: 2017
Organisme/Institució que l'organitza: 9121 - Asociación de Constitucionalistas de España
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La regulación de los lobbies en el ámbito institucional del Estado. Una revisión crítica del alcance de las recientes iniciativas legislativas
Tipus de participació: Presentació comunicació
Congrés: IV Congreso Internacional del avance del Gobierno abierto. II Congreso de Buen Gobierno y transparència de la Comunidad Valenciana
Publicació:
Lloc de celebració: València (ESPANYA) Any: 2017
Organisme/Institució que l'organitza: GEVA - Generalitat Valenciana
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: La incipiente regulación de los grupos de interés en el ámbito autonómico. El caso de Cataluña
Tipus de participació: Presentació comunicació
Congrés: Congreso Internacional 'Calidad democrática y organización territorial'
Publicació: La incipiente regulación de los grupos de interés en el ámbito autonómico. El caso de Cataluña
Lloc de celebració: Calatayud (ESPANYA) Any: 2017
Organisme/Institució que l'organitza: 15786 - Fundacion Gimenez Abad
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Jornades sobre avaluació del Treball de Fi de Grau: organització de l'avaluació i rúbriques
Tipus de participació: Ponència
Congrés: Jornades sobre avaluació del Treball de Fi de Grau: organització de l'avaluació i rúbriques
Publicació:
Lloc de celebració: Barcelona (ESPANYA) Any: 2017
Organisme/Institució que l'organitza: FDUB - Facultat de Dret. Universitat de Barcelona
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Federalismo y secesión en la Europa de hoy
Tipus de participació: Presentació comunicació
Congrés: Congreso Internacional Italo-Iberoamericano de Derecho Constitucional «El federalismo en tiempos de transición»
Publicació: Federalismo y secesión en la Europa de hoy
Lloc de celebració: Torino (ITÀLIA) Any: 2017
Organisme/Institució que l'organitza: 11505 - Centro Studi sul Federalismo
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
Títol: El Dictamen 2/13 del Tribunal de Justicia Europeo sobre el proyecto de adhesión al Convenio Europeo de Derechos humanos: nuevos obstáculos para el diálogo judicial europeo
Tipus de participació: Presentació comunicació
Congrés: Diálogos judiciales en el sistema europeo de Derechos
Publicació: El Dictamen 2/13 del Tribunal de Justicia Europeo sobre el proyecto de adhesión al Convenio Europeo de Derechos humanos: nuevos obstáculos para el diálogo judicial europeo
Lloc de celebració: Sevilla (ESPANYA) Any: 2017
Organisme/Institució que l'organitza: UPOS - Universidad Pablo de Olavide
Autors (p.o. de signatura): Ridao, J.
Títol: Comunicació: «La protección de los derechos en Europa. Las dificultades para la adhesión de la UE al CEDH: ¿cuestión de monopolio?».
Tipus de participació: Presentació comunicació
Congrés: III Congrés Internacional de Justícia Constitucional «Constitución y Justicia en los albores del siglo XXI»
Publicació: La protección de los derechos en Europa. Las dificultades para la adhesión de la UE al CEDH: ¿cuestión de monopolio?
Lloc de celebració: Bolonya (ITÀLIA) Any: 2017
Organisme/Institució que l'organitza: 20617 - Asociación Mundial de Justicia Constitucional https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
G. Direcció de tesis doctorals i altres activitats formatives de postgrau
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
I. Activitats de caràcter professional
Empresa:
Càrrec:
Dedicació:
Període:
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
J. Altres mèrits de caràcter científic
(Premis, reconeixements, càrrecs, sexenis, distincions, jurats, comissionat d'exposicions, etc.)
Premis: Premi Jurídic Ferrer Eguizábal 2012 sobre Dret Administratiu ( Modalitat millors monografíes publicades o inèdites ). Menció honorífica per l'obra 'La colaboración público-privada en la provisión de infraestructuras. Revisión crítica y recomendaciones de mejora del marco regulador (contratación, financiación, fiscalidad, contabilidad pública y control externo). Editorial Atelier, 2012 Acord del jurat de 24/10/2013 (2013 - )
Premis: Premi CIRIT (Comissió Interdepartamental de Recerca i Innovació Tecnològica) per a fomentar l'esperit científic entre la joventut (1981-1982) ( - )
Càrrec: Membre del Consell de Garanties Estatutàries (2012-2016) (20/03/2013 - 12/2016)
Coordinació: Coordinación de la Jornada ' La institución del referèndum en España. Una revisión necesaria'.Universidad de Jaén (Facultad de Ciencias Jurídicas y Sociales)-Consejo Consultivo de Andalucía, Fundación Gregorio Peces Barba y Observatorio Gregorio Peces Barbas sobre Derechos (05/06/2014 - )
Càrrec: Professor Titular Acreditat (ANECA) Comissió d'Acreditació de Ciències Socials i Jurídiques, 11 de novembre de 2014 Ref. 2014-001882 P (11/11/2014 - )
Càrrec: Professor Agregat de Dret Constitucional ( AQU ) Resolució ECO/1810/2014 (12/02/2015 - )
Càrrec: Lletrat del Parlament de Catalunya (BOPC núm. 270, del 25 de novembre de 2016, i DOGC núm. 7257, del 29 de novembre de 2016). (02/01/2017 - )
Càrrec: Professor Titular (ANECA) i Professor Agregat Acreditat de Dret Constitucional (AQU). ( - )
Càrrec: Professor Ad Honorem de la Universitat Rovira i Virgili ( - )
Membre d'Institució: Membre del Consejo Asesor de Planeta Formación y Universidades (PFU) ( - )
Membre d'Institució: Membre del Programa de doctorat de la Facultat de Dret. Universitat de Barcelona Doctorat en Ciència Política i Dret Constitucional Incorporació: Acord de la Comissió (Plenària) de Doctorat: 25/04/2018. https://www.ub.edu/portal/web/derecho/lineas-investigacion (25/04/2018 - )
Càrrec: Lletrat Major del Parlament de Catalunya. BOPC núm. 129 18/07/2018 (18/07/2018 - )
https://webgrec.ub.edu/llistats/CU/CU07/07981_900024_201902210942370.html
|
<urn:uuid:9e25fcfb-d092-4cc5-aef9-da773f29d962>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/cat_Latn/train
|
finepdfs
|
cat_Latn
| 108,233
|
Housing-Focused Shelter
Prepared By:
OrgCode Consulting, Inc.
In partnership with:
Canadian Shelter Transformation Network
and
Canadian Alliance to End Homelessness
Funded in part by the Government of Canada's Homelessness Partnering Strategy's Innovative Solutions to Homelessness.
The opinions and interpretations in this publication are those of the authors and do not necessarily reflect those of the Government of Canada
Foreword
OrgCode Consulting Inc., in partnership with the Canadian Alliance to End Homelessness, are proud to bring you this manual on how to become a housingfocused shelter. It encapsulates many years of practice, evaluation, training and leadership by Iain De Jong and Tracy Flaherty-Willmott of OrgCode in helping shelters from California to Rhode Island, Alberta to Northern Ontario make the transformation. This has included shelters with fewer than 20 beds to shelters with more than 1,500 beds. What is clear in case study after case study is that lengths of stay go down, positive exits to housing go up, and returns to homelessness go down.
Over the past few years, OrgCode has also been working closely with the Capacity Building team of the National Alliance to End Homelessness in the United States to improve shelter practices so that the shelters are more housing-focused. We have jointly prepared materials, presentations and workshops in the past. Presentations have been given at both National Alliance to End Homelessness and Canadian Alliance to End Homelessness conferences. Some of the ideas and materials shared in this manual are built upon our shared work with the National Alliance to End Homelessness, and reiterates some of the key themes presented at conferences.
This guide is meant to help get the process started of becoming a housingfocused shelter. For some shelters the information in this manual may be enough to hit the ground running. It would not be surprising if other shelters feel it necessary to get more technical assistance and support to work through all of the details of the transition. We welcome opportunities to be more engaged with your shelter or your entire community of shelters to help you make the necessary changes to be housing-focused. We believe that shelters are critical in the work of ending homelessness when they are housing-focused. We want to assist your community in ending homelessness.
1. What is a Housing-Focused Shelter?
A housing-focused shelter is unrelenting in its pursuit to make homelessness as brief as possible while returning people to permanent accommodation. This may be through a Coordinated Access approach, but in many instances is achieved through self-resolution, outside of Coordinated Access. From the moment an individual or family pursues shelter, there are efforts to ensure a safe and appropriate exit from shelter.
Housing-Focused Shelter Tips
* This is not about adding some housing workers into the shelter, this is a radical transformation of how the entire shelter operation functions and the identity of the shelter.
* Be prepared for upheaval from staff and guests as you work through the process of becoming housing-focused.
Shelters are critical to ending homelessness. As shelters go, so too does the rest of the homeless service delivery system. Have shelters focus on short-term stays with a strong housing orientation and the system works well. Have shelters focus on programming and longer lengths of
* Ensure your funders and supporters know that you are making the move to become housing-focused.
* Do not apologize for using shelter to make homelessness rare, brief and non-recurring.
stay – perhaps in the pursuit of healing, fixing or preparing people for housing – and the system bottlenecks; people get stuck in shelter for months if not years.
Shelters will always be necessary. At any point in time there will be people dislodged from housing that need temporary accommodation. The real question in many communities is "How many shelter beds do we need?" Not until a community has grappled with and implemented a housing-focus to shelters can that answer be known. Otherwise, need is too often over-inflated, which also too often means more of the wrong approach to sheltering.
Housing-focused sheltering has growing momentum. Many shelter providers, through self-reflection and critical questioning, have come to appreciate that they have instituted practices and embraced philosophies that do not yield strong
positive housing outcomes. Instead they have overwhelmed their operations with too much programming that has nothing to do with exiting the shelter. Others have made the mistake of acting like an unpaid hostel where shelter users become the proverbial tail wagging the dog, and treat the shelter as their permanent home at no cost. In some jurisdictions there is no incentive to make shelter stays shorter, and in fact, may have billing practices that promote more people staying in shelter longer.
The movement towards having housing-focused shelter, while customizable within the opportunities and constraints of a local jurisdiction, is replicable. From massive shelter operations that accommodate more than 1,500 people a night to smaller operations that serve fewer than 20 people a night – all shelter sizes are capable of becoming more housing-focused. Furthermore, transformations to become housing-focused in shelter, are possible in all different types of housing markets and communities of various sizes; the transformation has been successful in major metropolitan areas through to rural communities alike.
Making the shift to become housing-focused is neither easy nor fast. This is not to say there are no quick wins (there are) but sustaining the change within the shelter operation turns out to be a difficult, challenging task. Most shelters that make the switch to become more housing-focused find that it takes 12-18 months of careful planning and implementation to get right and create a pathway for sustainability.
It is hoped that this manual will provide the information and detail necessary to help expand curiosity and implementation of more housing-focused shelters.
Housing-Focused Shelter
- 4 -
2. Claim the Identity: We are a Housing-Focused Low Barrier Shelter
There are some shelters that have an identity crisis. They may claim to be a shelter – may even claim to be a housingfocused shelter – but continue to operate things like substance use recovery programs within the shelter or provide second stage housing for people leaving incarceration and as such have breathalyzers and zero tolerance policies. A housing-focused shelter is just that: it's primary focus is housing and does not
Housing-Focused Shelter Tips
* Be clear and unrelenting that it is a housing-focused shelter, starting with first engagement with the shelter.
* Ensure that the shelter is accessible as possible for people with the highest acuity and deepest needs.
operate other programming that can interfere with ensuring stays are short-term with a return to housing rapidly.
The messaging within the shelter, from intake through to all other engagements with staff, must be consistent as it relates to the housing goal. Some shelters find it helpful to post this messaging in the shelter, advertise metrics of how many people have moved into shelter, and/or have staff uniforms with slogans like, "What is your housing plan?" The housing-focused shelter must work to ensure that people do not see the shelter as a place to stay indefinitely or where there are no messages explicitly stating the housing goal.
Housing-focused shelters must also be low barrier. This does not mean no barrier. It simply means that every reasonable barrier to shelter access (and by extension housing access) has been removed. It can be helpful to think of some of the most vulnerable people who are homeless in your community and ask, "Do they have easy access to shelter?" If they would not easily be able to access shelter, then policies, procedures and practices need to change.
To become a low-barrier shelter, it may be necessary to examine things like intake processes, rules and expectations, sleeping arrangements, hours of service, and how belongings are investigated or stored when brought onto the shelter premises. Some shelters fear that they will lose control over people if they become low-barrier or that staff will be at risk from a health and safety
perspective. Training is important and often necessary to help staff better accommodate people who tend to have higher acuity and who may exhibit behaviours that are challenging to cope with in larger communal settings.
3. Where Do We Start?
Four key pieces are necessary from the start of the transformation:
1. Do we really want to do this?
2. What principles do we hold in common that will anchor and guide our work?
3. What model of governance are we going to use for the transition?
4. What is the role and function of leadership in the process?
Housing-Focused Shelter Tips
* An organization has to be "all in" to be successful.
* Develop shared principles common beliefs – that will ground and guide the transformation.
* Good governance leads to good transformation.
Becoming a housing-focused shelter is one of those endeavours where you have to be
* A leader or leadership group must be identified to lead the process and changes for transformation.
"all in" if it is going to work. This, often, is not about playing at the margins of shelter operations. This is about getting into the weeds of the operations and transforming them, usually quite radically. It frequently leads to difficult questions, different opinions, and feelings of loss of identity.
In answering whether or not you really want to do this, consider that there is often two factions that can work against you every step of the way, and sometimes a third. The first faction that can work against you are some longterm staff that have become accustomed to delivering shelter services in a particular way. On face value they are likely to say they are on-board with becoming more housing-focused. But their questions and actions will lead you to a place where they can seem obstructionist or polemical. The second faction that often works against you in the pursuit of becoming housing-focused are existing long-term and repeat shelter users. It is entirely possible that they chose and like your shelter because there have not been demands or expectations related to short-term stays with a housing-focus. What housing-focused shelter represents to them can be quite disruptive. From time to time a third group works against
the shelter transformation process of becoming more housing-focused: funders. While on the one hand many funders have been speaking the language of outcomes over outputs for quite some time, that does not mean that all funders want to provide leadership to ensuring there are housing outcomes, especially when that may come in conflict with shelter operators. Similarly, there are some funders that just flat out refuse to have the tough conversations internally (including with elected officials) on changing funding models to have a stronger housing-focus.
Principles are the fundamental beliefs that we hold in common. Often implied or assumed, rarely do organizations make explicit what their shared principles are, and even more rare, how those principles inform their work and decision-making. Principles should not be a list of aspirations or platitudes. They should be – or have the potential to be – operationalized. Let's say, for example, that one of the shared principles is that homelessness should be rare, brief and non-recurring. That sounds great. It begs the question, though, of how would we ensure that homelessness is rare, brief and non-recurring, as well as what are we doing currently that makes this not the case (or at least presents opportunity for refinement and improvement).
At the start of the process of becoming more housing-focused, it is recommended that the relevant stakeholders spend time determining the 3-5 principles that they hold in common and will inform the work. It is better to have 3-5 strong, shared, clear principles than a laundry list of platitudes or hopeful aspirations.
For the transformation to become a housing-focused shelter to work, there must be an appropriate governance model put in place from the start. Governance determines what is in scope, who is responsible, and provides for authority in decision-making. Depending on the size of the shelter and the amount of transformation required, governance may be very centralized with one group that meets on a regular basis and makes decisions, or it may be decentralized with committees looking at various aspects of the transformation. In the latter it needs to be determined which decisions are made at the committee level and which decisions needs to be made by a centralized body.
For governance to be effective, it must define accountabilities in the process. There are many moving parts in the transformation of becoming a housingfocused shelter. The complexity makes it ripe for finger pointing when things go awry. By identifying who is accountable for what in the process, and knowing who the champions are in the overall process, the transformation is made easier.
An extension of governance is leadership. To that end, every successful transformation needs a vision of the future, and a person or small group of persons to drive change towards achieving that future. While a lot of transformations rely on position power like the Executive Director to lead the charge, there are many examples of successful transformations to becoming housing-focused where the person(s) tapped with leading the process reports into the Executive Director and the Board of Directors, but does not have position power.
From the leader comes the overall management in execution of the changes necessary to become a housing-focused shelter. There are a large number of tasks that must be fully completed in order to achieve success. It may be that every single process is provided leadership by the same person. However, buy-in can be improved if different shelter staff are designated as the lead for different parts of the transformation. This only works, though, if each of those people leading different tasks shares the common principles and is empowered to lead their particular task area.
4. Service Orientation
Housing-focused sheltering ultimately comes down to how we go about serving people who are homeless, and what our shared feelings are about their capabilities.
Housing-Focused Shelter Tips
* Housing-focused shelter is harm reduction in action.
Shelters should work to reduce harm and promote health. Many go about doing this remarkably well in how they serve and respond to people who use substances or
* Supporting people in the process of finding housing must be strength-based and trauma-informed.
* Following the core principles of Housing First is key.
participate in sex work. This is commendable. Housing, though, is a form of harm reduction. Housing is also good health care. By reducing the amount of time spent homeless, shelters are practicing a form of harm reduction and health care.
Shelters should be trauma-informed. Longer shelter stays can have the unintended consequence of exacerbating trauma. Shelters should be safe places where there is transparency that the shelter is going to focus on helping people exit the shelter. There should be a strong emphasis on collaboration in this pursuit, as shelter staff work with people to achieve this outcome rather than doing it for people or to people.
Shelters should work to be strength-based. A deficit-based orientation to shelter tries to figure out what is wrong with people and goes about providing a litany of programs and services to address those deficits, often because of very good intentions. For example, a person is living with chronic health issues, so healthservices are brought into the shelter to help the person with their health. However, if the person can have their health issues addressed in shelter but loses their connection to health services if they leave shelter, then a longer shelter stay has been (inadvertently perhaps) incentivized. Or another example is the shelter that has guests with money-management concerns, so starts a trusteeship program in-house for shelter guests. However, if the person leaves the shelter they lose their trusteeship.
Shelters should follow the principles of Housing First. Perhaps most importantly, there must be emphasis on social and community integration. This integration needs to occur outside the walls of the shelter. People must return from shelter to the neighbourhoods and communities that are most supportive of their needs. Keeping people in shelter longer does not make them more ready for housing or more capable of integration. The opposite is more likely to be true.
5. Diversion
Whenever it is safe and appropriate to do so, a person or family seeking shelter should be diverted from shelter. Diversion is not about saying "no" to service; it is about saying "yes" to meeting housing instability needs without requiring a shelter stay. A range of strategies from family reunification to issues mediation, from short-term financial assistance to tapping into existing financial resources are all on the table.
Housing-Focused Shelter Tips
* Integrate Diversion into routine practices.
* Leverage people's natural supports before providing shelter supports.
* If a person/family needs access to shelter because they cannot be diverted, get a housing-plan in place prior to shelter entry.
Diversion is not a program, per se. It is an approach to service delivery that is embedded into the DNA of the intake process. Except for already long-term, chronic shelter stayers, diversion is the modus operandi of the "front door" of the shelter system. Shelter should be reserved exclusively for those individuals and families that have no safe and appropriate alternatives.
There are different models for diversion. In essence they all share the same features: understand the current housing situation (or lack thereof) and problemsolve to figure out alternatives. There are multiple steps to the process, with the opportunity to progress through the steps if the diversion alternatives are not immediately known or operational.
The OrgCode model of diversion, which is one of the more popular approaches in North America, is as follows:
STEP ONE: Explain the Process
Explanation of the diversion conversation.
"Our goal is to learn more about your specific housing situation right now and what you need so that together we can identify the best possible way to get you a place to stay tonight and to find safe, permanent housing as
- 10 -
quickly as possible. That might mean staying in shelter tonight, but we want to avoid that if at all possible. We will work with you to find a more stable alternative if we can."
What is being established in the opening script is a transparent explanation of what is about to happen for the person that is seeking shelter, understanding this may not be what they wanted to hear. First, we are interested in their housing situation right now – not the entire housing history. Second, it emphasizes that the work moving forward is something that will happen together. In other words, this is not a situation where a household can drop their housing crisis onto someone else's lap to fix. Third, it focuses on safe, permanent housing, while being clear that if it is possible to avoid a shelter stay to achieve that, then doing so would be most desirable.
STEP TWO: Today's Urgency and Untested Options
Why are you seeking emergency shelter today?
What are all the other things you tried before you sought shelter today?
What are all the other things you have thought about trying but have not attempted yet in order to avoid needing shelter today?
The key element of the first question is emphasis on today. Another way of looking at this, and even probing for more information, is why they were not seeking shelter yesterday, and why they are not here tomorrow. In most instances, the diversion worker will learn of a specific conflict or event that has occurred that has brought them to a place of seeking services today. If it is possible to resolve the conflict or address the event before progressing any further, that should be done.
The two other questions are exploratory in nature. In learning what they have already tried, there is an opportunity for the diversion worker to learn what worked and did not work. There is also an opportunity to not suggest things that have already been attempted. The more important of the
questions by way of diverting people from shelter is that which they have thought about doing but have not tried yet. In most instances this results in concrete actions that can be attempted at that moment, though taking those actions may require assistance with accessing a phone, counselling/briefing on what they are thinking of attempting, accessing transportation, etc.
STEP THREE: Last Night's Safety
Where did you stay last night?
a. If staying with someone else, what is the relationship between them and you?
b. How long have you been staying there?
c. Where did you stay before that?
d. Would it be safe for you to stay there again for the next 3-7 days?
e. (If a couple and/or household with children under 18) Would your whole household be able to return and stay there safely for the next 3-7 days?
f. If indicate that the place where they stayed is unsafe, ask why it is unsafe.
g. If cannot stay there safely, or if were staying in a place unfit for human habitation, move to Step Six.
You are trying to ascertain whether the place they are coming from is safe to return to while the household works on a more permanent housing solution. There are discernible differences in the diversion process when the person seeking shelter services has been in a safe, appropriate place for some time versus the person that is bouncing around from one location to another without safety and security.
STEP FOUR: Story Behind the Story (At Last Night's Safe Place)
What is the primary/main reason that you had to leave the place where you stayed last night?
Are there additional reasons why you can't stay there any longer?
Another way of looking at this step is "what is the story behind the story?", which is intended to enrich the contextual understanding for the diversion worker to figure out a pathway forward.
STEP FIVE: What Would It Take to Stay (At Last Night's Safe Place)
Do you think that you/you and your family could stay there again temporarily if we provide you with some help or referrals to find permanent housing or connect with other services?
If no, why not? What would it take to be able to stay there temporarily?
This is an entry into progressive engagement with diversion. Instead of going "all in" with a solution or even a range of resources, the fundamental question is "What would it take to be able to stay there temporarily?" In other words, the diversion worker is asking the service-seeker what they feel the solution would be rather than, perhaps, providing more resources than are actually required or more intervention that what would be necessary. Importantly, the diversion worker has to be able to take action on the types of "asks" the service-seeker may have, in order to divert them from shelter. For example, if the person identifies that helping out with groceries would make it possible to go back temporarily, the diversion worker has to have the immediate ability to support that, as opposed to having many layers of approval or passage of time to reach accessing the resource.
STEP SIX: New Place to Stay Temporarily
If no, is there somewhere else where you/you and your family could stay temporarily if we provide you with some help or referrals to find permanent housing and access other supports? For example, what about other family members? Friends? Co-workers?
What would it take for you to be able to stay there temporarily?
Again, step six is progressive engagement in action. It empowers the service-seeker to identify both other people and the resources that would be necessary to achieve the outcome rather than having finite resource options to suggest or trying to solve the problem for the service-seeker.
STEP SEVEN: Identifying Barriers and Assistance Required
What is making it hard for you to find permanent housing for you/you and your family - or connect to other resources that could help you do that? What do you feel are your barriers? What assistance do you feel you need?
The fact that this step comes later in the diversion process is also progressive engagement in action. Rather than leading with barriers or history in the diversion engagement, we are focused first on action. It is entirely likely that many of the people seeking shelter services can be diverted before ever reaching this step. Rather than trying to prescribe a program or service response, the ball is put into the court of the serviceseeker to name the barriers and assistance required.
STEP EIGHT: Current Resources
What resources do you have right now that could help you and your family find a place to stay temporarily or find permanent housing?
The intention of this step is to focus on what the individual or family has rather than what they do not have, in order to progress further into finding a solution that does not rely on the service provider or system of care to solely be the solution to their housing instability. While additional questions can be added to probe for information, this step intentionally does not rely on a series of forms or a particular decision-making matrix in order to dictate how to proceed.
STEP NINE: Housing Planning
If admitted to shelter there is still an expectation that you will be attempting to secure permanent housing for you (and your family). What is your plan at this point for securing housing if you are admitted to shelter?
If the household has a plan in place, terrific. If not, there is an opportunity to engage in solution creation without provision of a one-size fits all solution. It is better that, from the front door of the shelter, there is a focus on having people plan their own exit prior to entry rather than having people come into service and then find the way out. This also is critical for setting up opportunities for self-resolution within shelter.
6. Intake
Intake is often a long, and in some instances intrusive, process. Shelters should leverage the information gathered in the Diversion process to inform the intake. Most notably, a shelter entry should never occur without a planned shelter exit – at least at a high level.
Housing-Focused Shelter Tips
* Limit information collected at Intake.
* Ensure there is a housingplan in place at the end of the intake process.
* Make sure the intention of your shelter – HOUSING – is clearly communicated.
In becoming a housing-focused shelter, it is important for the shelter to scrutinize their intake process. An eye towards progressive engagement is necessary. Another way of looking at it: what do I absolutely need to know now about this individual or family and what can I probe for more information in the future if necessary?
In the intake process, careful attention must be paid to what is required for billing purposes versus what needs to be known for a service purpose. Where billing is concerned, a shelter may need to work with its funders to decrease the information requirements of the individual or family at the time of intake. It is not necessary to know a person's entire housing history for billing purposes,
though that does not stop some funders from requesting more information. There is an opportunity for advocacy in that regard.
Intake is the opportunity to make expectations of the shelter clear. The expectation that needs to be impressed upon people the most is that the shelter has a housing focus. Guests of the shelter are expected to work on housing every single day until housing is secured. The shelter is not to be used as an unpaid hostel. It is fair to say that in a housing-focused shelter more time is spent impressing the importance of housing upon people than trying to explain all of the other shelter rules or expectations.
7. First-time Shelter Stayers
For many, if not most, individuals and families the first experience of homelessness and use of a shelter is wrought with a range of emotions, from feeling overwhelmed to anger, from feeling depressed to confusion. The truth is, of those that are homeless for the first time, they want help quickly and they want to exit homelessness in almost all instances. A shelter must be designed to allow and encourage rapid exits. There must be a strong focus on rapid resolution while meeting immediate needs, not meeting immediate needs at the expense of rapid resolution by over-programming or offering too much support to people.
Housing-Focused Shelter Tips
* Support first-time shelter stayers differently from repeat and long-term shelter stayers.
* Leverage resiliency.
* Do not immediately enrol first-time shelter stayers into programs.
* Have intentional conversations about housing daily for the first couple of weeks.
* If the person/family has not secured housing within a couple of weeks, the relationship must become more intensive.
Data and evidence are onside with an approach that encourages rapid resolution. From the work done in Toronto in the late 1990s by Joe Springer and Jim Mars as part of the Golden Report through to game-changing research completed by Dennis Culhane, the data shows that most people who use shelters are more likely to be short-term stayers in their first experience of homelessness, with
many never returning to shelter again. A housing-focused shelter will see benefits of leveraging this natural resiliency within people to get out of shelter quickly.
How first time shelter users are served can look quite different from how shelters serve repeat or long-term shelter users. One of the things that several shelters who have made the switch to being housing-focused have realized is that keeping the population of people who are first-time shelter users separate from other shelter users can be helpful. The thinking behind this is that when (exclusively) in the company of other first time shelter users there is a natural affinity towards encouraging each other to get out of homelessness and even looking at roommate type situations to exit homelessness. When mixed with longer-term shelter stayers this can have the unintended consequence of having people improve their expertise in being homeless and accessing homeless services rather than getting out of homelessness.
The first morning after the first night in shelter, a housing-focused shelter will round first time stayers together (head(s) of household in the case of families) and have a 5-10 minute discussion about operationalizing the housing plan starting that day. The intention is to identify tasks that can be taken while relaying urgency of working on housing. During the first two week period an intentional conversation must occur daily. These may be short in duration and either the morning or the evening. Shelters may find it helpful to prepare and share a variety of passive resources that can be provided to people to assist in the housing process. For example, resources may be prepared on getting social assistance, how to find a suitable roommate, how to fill out a housing application, and, preparing to mean a prospective landlord.
After approximately two weeks of short daily conversations, if the person/family has not secured housing the nature of the relationship must change. A staff person must be assigned to do a debrief with the individual or head(s) of household on what has worked well and what has not worked well in the relatively independent housing search up to this point. This is the time when an assessment should be completed to better understand strengths and barriers to housing. An individualized service plan must then be created incorporating the information from the debrief and the assessment results. The individualized housing plan becomes the backbone of the relationship with the shelter. The
goals and tasks outlined within the plan should be tracked daily. Should a person or family begin to deviate from the plan, it may be reason for further intensive conversations with staff, up to and including transfer to another shelter or removal of services.
8. Repeat Shelter Stayers
Serving repeat shelter stayers looks a lot like how Diversion is practiced and how first time shelter users are served. The difference is in understanding where people were staying in between their returns to shelter. For those people where hospitalization and/or incarceration are the norm in between stays in shelters, it may be best to serve them like long-term shelter stayers. For those that are staying with friends or family or in their own apartment in between shelter stays, then there needs to be an understanding of
Housing-Focused Shelter Tips
* The characteristics and circumstances of the repeat shelter user will inform whether they are served more like a first-time shelter user or a long-term shelter user.
* Repeat shelter use must be examined across all shelters whenever possible, in communities with multiple shelters for the same population.
what is breaking down in the in-between shelter periods, with a focus on strengthening safe and appropriate alternatives to shelter for longer or more indefinite periods of time.
Repeat shelter stayers, in communities with multiple shelters, need to be identified not just by return to the same shelter, but by returns to any shelter. A shared, open Homeless Management Information System is key to success. Through the use of data, it is possible to flag and understand the difference between rapid-cycling repeat users (say, for example, 10 or more returns to shelter in a six month period) versus longer duration out of shelter repeat users (say, for example, returns once in a twelve month period). While each case needs to be examined on individual merits, chances are the former would be better served through an approach that looks a lot like long-term shelter stayers and the latter would be better served through an approach that looks a lot like firsttime shelter stayers.
9. Existing Long-term Shelter Stayers
For a shelter to be successful at being housing-focused, there must be a strategy to address and serve existing longer-term shelter stayers. While the cut-off of what constitutes a long-term shelter stayer can vary, a good rule of thumb is six months or more of shelter stays consecutively (or very close to consecutively maybe with a night missing here or there) or one or more years of shelter stays cumulatively in the past two years. Like repeat shelter users, this must be examined across various shelters in communities that have more than one shelter, as opposed to just looking at stays at one particular shelter. Through inquiry at intake, it is also possible to learn about people's shelter stays in other communities, which would influence the identification of being a longterm shelter stayer (even though the data
Housing-Focused Shelter Tips
* A special strategy is required for existing longterm shelter stayers to overcome the bottleneck of accounting for a disproportionate number of bed nights.
* Create a list of all long-term shelter stayers and work to develop a housing strategy with each person/family.
* The strategy to serve the long-term shelter stayers will be informed by both their chronicity and their acuity.
* Be prepared for some longterm shelter stayers who have no desire to leave the shelter.
available is likely not an open, shared system across jurisdictions).
Once the list of individuals and families have been identified who are long-term shelter stayers, it becomes clear that if the shelter system examines the majority of bed nights over the past year, they will likely have been occupied by these households. By assisting these households in exiting shelter, it improves flow for the rest of the shelter system. It also helps normalize that shelter stays should be short in duration with a housing focus. It can be difficult to nuance messaging to first time and repeat folks that they should move out of shelter quickly and focus on housing when, say, the person on the top bunk has been in the shelter for two years.
Two approaches have shown success in assisting long-term shelter stayers. One approach is to name this group as a priority in the community's Coordinated
Access process. As such, these individuals and families are more likely to be selected for Rapid Rehousing or Supportive Housing resources. Some communities may also have preference for some social housing vacancies for this group. This strategy can be quite effective for those households that are both chronically homeless and acute in their needs. The second approach is to create a specialized team of housing staff, internal or external to the existing shelter staff, whose mission it is to decrease the volume of people on the long-term shelter list. This can be a very effective strategy for those households that are chronically homeless but not particularly acute in their needs.
Unlike most of the approaches outlined in the manual to have a housing focus to the shelter where existing resources are primarily used in different ways, because there is a surge quality to how a shelter (or the entire shelter system) goes about addressing long-term shelter stayers, there can be accelerated results if there is a time-limited infusion of one-time resources to address this particular issue. Those resources may be used for staffing, rental assistance, set-up costs, and the like. The more flexibility that is provided in how the resources are used, the more rapidly long-term shelter stayers can exit the shelter.
It must be noted that some long-term shelter stayers will be adverse to the idea of vacating the shelter for housing. There will be many reasons for this - from social to economic. There will be some long-term shelter stayers who consider the shelter to be their home. There will be some individuals and families who question their own capacity to live independently. Frankly there will also be some shelter staff who have become so accustomed to having some of the long-term shelter stayers around, especially those who help out with shelter chores or orientation, that the staff themselves will be reluctant to help them leave.
10. Revamping Policies and Procedures
Look at the existing policies and procedures of the shelter. Is there any policy or procedure that is in place that inhibits the ability of the individual or family to access housing rapidly? This can be a function that includes a range of shelter staff, from frontline through to managers and executives, as well as including people with lived experience, whether they are current or former shelter guests.
Housing-Focused Shelter Tips
* Form a diverse committee, including people with lived experience, to review the policies and procedures for their alignment to being housing-focused.
Two areas can often require the most attention to ensure the policies and procedures promote housing access rapidly. The first is how bed assignment works. The second is expectations of people during the daytime.
* Amend any policies and procedures that negatively impact the ability of people to access housing rapidly and/or create new policies and procedures that promote a housing focus.
* Make the move from shelter rules to a limited number of shelter expectations that are easily understood.
Bed assignment is often done in the most efficient manner possible. When the shelter has a bed available and someone needs a bed, the empty bed is assigned. All of the other shelter guests return to the bed they slept in the night before. In some shelters this practice of having the same bed night after night turns into year after year complete with people storing all of their personal belongings in their bed area, putting up photographs and adding other personal touches as if their bed is their home. In a housing-focused shelter there are benefits to having positive disruption by assigning beds daily as opposed to assigning beds indefinitely. Not only does this reinforce the temporary nature of sheltering, it also allows shelter staff to accommodate guests with particular needs. For example, it can be helpful in bunk bed environments for shelter staff to make conscious choices of which guests get top bunks and which guests get bottom bunks.
Bed assignment should not come with rewards or graduation to different types of beds. Historically, some shelters had guests start in a common dormitory, and the longer the person or family stayed they would graduate to smaller rooms, and in some shelters, to single occupancy units. People were rewarded for having long lengths of stay with commensurate behaviour that was pleasing to shelter staff. In some housing-focused shelter this is flipped on its head. What that means is people start in the best, most private rooms and if they are not achieving housing devolve to the point where they are in a shared dormitory with others.
Bed assignment can also be linked directly to working on a housing plan. In some housing-focused shelters the best beds are reserved for those individuals and families most actively working on their housing plan. The thinking in these cases is that they will not be staying long in the best accommodations before they are out of the shelter and into a place to call home.
Daytime expectations of people can be difficult to figure out even in housingfocused shelter. If someone is looking for housing, do they really need access to their bed during the day? Is it reasonable to expect that people will spend an entire day searching for housing? During their downtime should they be permitted to sit in a common lounge and watch television? Should staff be responsible for organizing social activities during the day? What about having staff organize clinics and workshops on housing? How will shelter staff deal with instances where a person or family decides they would like to stay inside and sleep or watch television instead of working on their housing?
There is no conclusive data that shows one approach to daytime expectations is better or worse than another. To most housing-focused shelter operators it has seemed common sense to remove access to the bed area for most guests under most circumstances so that people are not lounging in beds all day or settling in (the exceptions being people who worked late or are ill) when they could be working on housing. Similarly, most housing-focused shelters do not allow access to television or other entertainment until later in the afternoon or early evening.
One other thing that can require remedy is the removal of "Marvin Rules". A Marvin Rule is a policy or procedure that was created in the past because a single guest (conveniently named Marvin) exhibited behaviour that resulted in
problems. Examples of Marvin Rules in action range from bathroom access times to having to see staff to get toilet paper, from what people are allowed to wear in the shelter to whether or not they can keep their lighter in their possession.
Low-barrier, housing-focused shelters socialize expectations rather than enforcing rules. This is more than semantics. Helping people achieve expectations requires patience and effective communication as primary strategies rather than enforcement and punishment.
Many shelters, prior to working on becoming housing-focused, have pages upon pages of rules. The intention in a lower-barrier environment is to limit the number of expectations and to have a housing-orientation to aspects of the expectations. A sample from housing-focused shelters are as follows:
All shelter guests are requested to meet these expectations during their stay:
1. To work on their housing plan, and to exit the shelter as rapidly as is safe and appropriate, for permanent housing.
2. Shelter guests are expected to work on their housing pursuit during the daytime and should not be in their beds or common areas without prior approval from staff.
3. All individuals are responsible for their personal belongings. The shelter is not responsible for any personal belongings.
4. To not have any unlabeled or mixed medication or medication belonging to someone else while a guest at the shelter.
5. To not buy/sell anything or collect debt while on the premises
6. To not participate in inappropriate intimacy on the premises
7. To not take any photo, video or audio recording while on the premises without administrative approval. This is to protect the privacy of everyone at the shelter
8. To not bring any weapons (real or replica) onto the property
9. To not vandalize any of the shelter property
10. For the safety of all guests the shelter requires all bags entering the building to be searched. Individuals may have bag searched by staff or they may opt to conduct a self-search
11. Changing Roles of Shelter Staff
Historically, for many shelters, if there was any emphasis on housing it was done by specialized staff within the shelter or specialized staff that were external to the organization. It was common for there to be evaluations of an individual or family's "housing readiness". Those viewed as being easier to serve and house were often assisted ahead of people that were not viewed as favourably, and the latter group often stayed homeless for a longer period of time. Chronic homelessness blossomed. And in this environment, many shelter staff become complacent, creating a culture where it was acceptable for people to be in the shelter for months or years at a time. Many shelter staff did not see at as their job
Housing-Focused Shelter Tips
* Be prepared for the change management and relationship building that is necessary to help the staff team make the complete transformation to being housing focused.
* Invest in training to help staff succeed in being housing focused.
* Plan for some staff turnover in the process.
* Set housing expectations for every shift in the shelter, including overnight.
* Job descriptions likely need to be amended.
to assist people with exiting the shelter for housing.
Which shift a person worked within the shelter also seemed to impact whether or not they felt it was part of their job to be engaged in housing-related activities. For example, many staff that worked overnights saw their job more as safety officers or caregivers who were vigilant at keeping people safe and secure and enforcing policies and procedures, rather than seeing their job as working on housing – either directly with program participants who happened to be awake in the middle of the night or indirectly by improving housing resources.
In a housing-focused shelter, staff roles change. While this can present exciting opportunities for some existing staff, the changes in staff roles is also the reason why it is common for some staff to quit as a shelter goes through the transformational process. Exit interviews with some of these staff demonstrate that they either did not agree that a shelter should be housing-focused, that they felt ill-equipped to be housing-focused (required more training), or that if there was to be a focus on housing that doing so should come with additional pay.
Others had no issue with being housing-focused but rejected being low-barrier, and while there were no reported health and safety incidents as a direct result of moving in that direction, felt that they were unsafe in the workplace. This, too, was often a matter of being insufficiently trained to perform the task that was asked of them, placing them at unease.
While it is understood that not every shelter can operate 24 hours a day, the following are guidelines that can be modified for different types of shelter operations:
* Assessing housing needs for those that move beyond two weeks lengths of stay, and development of Individualized Housing Plan accordingly
In almost all instances, a change in job descriptions is necessary to ensure that staff will perform the housing-focused functions. Re-training is also quite common in order for staff to be able to meet the requirements of performing their duties in a housing-focused manner. In unionized environments, obviously, there is a process that must be followed to amend the job descriptions which can take cooperation from multiple parties, as well as requiring the time necessary to work through the process.
12. Housing Through Coordinated Access and Housing Outside of Coordinated Access
Housing-focused sheltering does not work if a shelter thinks it is the responsibility of Coordinated Access to house every single person or family within the shelter. That would create an impossible bottleneck in pretty much every community. There simply is not the capacity within Coordinated Access and associated resources to handle the volume of people that touch the shelter system. As such, there needs to be an understanding of when and how to attempt to house people outside of Coordinated
Housing-Focused Shelter Tips
* Do not plan on everyone having their housing needs met through Coordinated Access.
* Create an expectation that self-resolution outside of Coordinated Access is the norm for most individuals and families.
* Build relationships with landlords.
Access versus how and when to house people through Coordinated Access, while not disturbing the integrity of the community's Coordinated Access process.
When housing outside of Coordinated Access the focus is on self-resolution – not using Rapid Rehousing resources or Supportive Housing resources. Occasionally it can mean housing through social housing, but not through any special process that places people ahead in the queue. The primary focus is on accessing housing in the private market.
The first reaction to this in many instances is that this will be impossible to do because of a lack of affordable housing in the community. This is a defeatist mindset that can interfere with the ability to do housing-focused sheltering. As part of the planning and implementation process of becoming a housing-focused shelter, field research is often necessary to learn two things. One, where and how are most people in your community that are on social assistance finding housing? This requires speaking to tenants who are low-income that never become homeless. The shelter needs to learn what strategies these non-homeless people (often with the same or similar characteristics to the people the shelter is trying to house) and replicating them at scale. Two, recruiting landlords of low-income housing that are interested in working with the shelter to keep their units filled. This can even mean set-aside units specifically for prospective tenants that are recommended by the shelter.
Sometimes a shelter may balk at these two strategies, suggesting that they do not have the resources to implement them. How can a shelter afford not to if it is the answer to making homelessness brief? That said, these tasks (at least to get started) can be kicked off with volunteers, interns, or staff on modified duties (as resources allow). The strategies can also be implemented incrementally. Every answer to these two questions does not have to be answered overnight.
When housing through Coordinated Access the focus is on ensuring those accessing shelter most clearly resemble the priorities set in your community for Rapid Rehousing and Supportive Housing. If a person or family would be one of your top candidates for Supportive Housing because of their acuity and other characteristics, but they cannot access shelter, that is a problem.
13. Rethinking Barring and Service Restrictions
One of the challenges of any shelter operation, whether they are housingfocused or not, is determining the conditions under which a person or family is denied service or has services taken away. What is the intention of doing so? Is it meant to be rehabilitative or is it meant to be punitive? Was there a specific concern regarding safety that could only be addressed if the person or family was removed from service? What if barring or restricting that family or individual from service means that they lose contact with supports that are trying to help them access housing?
* To be a low-barrier, housingfocused shelter it is likely that service restriction and barring practices need to change so that vulnerable individuals and families with behavioural challenges can be successfully housed.
Housing-Focused Shelter Tips
* Try to be rehabilitative rather than punitive when a barring or service restriction must be issued.
* If at all possible, avoid permanent barring from all services.
Housing-focused shelters, especially low-barrier ones, need to think critically about under which conditions a person or family will be barred or service restricted, the length of time for that service restriction or barring, and how they can maintain contact to address housing needs in the event of a service restriction or barring. When an entire community of shelters moves towards being housing-focused, there is a considerable amount of work necessary to try and harmonize these reasons across shelter providers.
Barring someone should always be a last choice when confronted with a complex behaviour situation. When an expectation is not being met, the first step should always be dialogue. The expectation that is not being met should be explained again. Once that (re)explanation is provided, an expectation should be set regarding what happens if the expectation is not met again in the future. Nonetheless, there will still be instances where a service restriction is necessary for the safety of the individual, others within the building, or the facility itself.
When it gets to the point where a bar is going to be issued, it is important that these are clear and transparent to all guests, and applied consistently by all staff.
Therefore, organizing types of service restrictions can be helpful, and keeping the number of categories small makes interpretation easier. Here is how one shelter transformed their barring infrastructure into four simple categories:
Notice above that there is no such thing as an automatic lifetime ban. However, at the end of each bar period there can be a meeting between the guest and the shelter staff to assess where the person is at in wanting to meet the expectations moving forward. While in most instances the end of the bar duration is the end of the service restriction, there can be instances where there is no intention to meet the expectation and the bar is extended.
A shelter must also decide which staff under which circumstances can issue a service restriction. For example, Category 1 can be issued by any shelter employee, but a Category 4 restriction requires a Director level sign-off. For shelters that have multiple staff on per shift, there may even be a process by which peer review goes into issuances of the likes of Category 2 or 3.
14. Clarity of Messaging and Intentions
A shelter environment that is housingfocused needs to provide clear consistent messaging to shelter guests, volunteers, interns, external partners and staff that the intention is to be housing-focused. If this is in any way ambiguous in key talking points or vague in how guests are engaged, then the benefits of being a housing-focused shelter are rarely realized. Shelters must be vocal and explicit I being housing-focused.
Every shelter looking to become housingfocused should do a walk-through of the facility and look at every flyer and poster. While postings related to housing should be prolific, messaging related to everything else should either be consolidated to one defined (small) area or eliminated altogether. There should be a housingresource board (perhaps several of them) that are kept relevant and up-to-date by overnight staff.
Housing-Focused Shelter Tips
* The housing-focused orientation must be clearly communicated to all people internal and external to the shelter.
* The shelter must put housing front and centre in all of the materials it produces.
* Clutter, like flyers and brochures for non-housing related activities should be kept to a minimum and consolidated in one place.
* Ensure food and amenities closely resemble what it will be like when people are living outside of the shelter.
Many shelters take pride in their food services and amenities. While a nice
* All partners working with the organization must share and promote the housingfocused approach.
gesture, a housing-focused shelter tries to mimic what a person or family's food and amenities will be like when housed. Demonstrating that it is possible to eat (somewhat) nutritiously while on a tight budget is a positive example for guests. Similarly, amenities should resemble the sort of amenities that people will have when housed. Shelters should think critically about whether or not they want WiFi to be available to guests, the type of television cable package they have, access to gaming systems, the type of education resources available for families, etc.
Partner organizations operating out of the shelter should align their messaging to be in accordance with the housing-first approach. This includes both professional and voluntary services that may be made available on the shelter property. There is no point to have shelter staff work hard to build a consistent message around the importance and urgency of housing only to have it thwarted by partners that don't share that message or worse, provide a counter message.
When lengths of stay are prolonged there also needs to be consistent messaging of expectations. For example, a shelter may consider providing written messaging about the importance of working on housing at various intervals like 15 day, 30 day, 180 day and 365 day. The implications of not working on housing must be made clear and the shelter should not be used in place of housing. The language should be supportive, clear and non-punitive.
15. Data & Metrics Matter
Information, at regular and pre-set intervals, allows housing-focused practitioners to continue to reflect upon practice and make refinements whenever possible. In a housing-focused shelter there are three primary pieces of data that need to be collected:
1. How long are people/families staying in shelter(s)?
2. How many people/families move to permanent housing?
Housing-Focused Shelter Tips
* Data is key to understanding if the transformation is working.
* Having a data committee, including some people who profess to not like data, can be very helpful.
* Rather than overwhelming yourself with a data overload, focus on doing a few simple metrics very well.
3. How many people/families return to homelessness?
* Share your results transparently and broadly.
Most housing-focused shelters start with collecting data and reporting on averages on a monthly basis. This is a very good start and a practice to spend time learning to do well. The data is easily graphed and trends are easily seen when plotted. Over time, a housing-focused shelter may choose to focus on enriching and deepening their understanding. Mean, median, mode and range may all be important. New insights can further be gleaned by breaking down the data by the likes of age cohorts of guests, gender of guests, income source, number of homeless episodes, acuity scores, whether they are a first time shelter user or repeat user or long-term user, and the like. For families, in addition to these some housing-focused shelters have gained valuable insights by examining the size of the family, as well as the number of heads of household.
Having good data that is used to make program improvements is not a backoffice function where frontline staff are unaware of the trends or where information is hidden from program participants, funders or the general public. Housing-focused shelters aim to be transparent in their performance and invite input from a broad range of stakeholders to further refine the work to improve results. As the organization gets better at being a housing-focused shelter and has amassed enough data points to actually illustrate trends, the data may also be used at the time of intake to further impress upon new shelter guests the importance of working on housing and demonstrating it is possible to exit the shelter without a likely return.
In the beginning, the shelter should report the data monthly. As the data collection matures and data is collected over quarters and years, it is possible to report out on annual results as well as make year over year comparisons. When working to become a housing-focused shelter, do not fret if in the beginning lengths of homelessness seem long, exits to housing seem low, and returns to homelessness are unknown.
Again, the importance of having an open, shared data system across shelters when there is more than one in the community serving the same population (for example, more than one single male shelter) is critical. This is not to say that shelter specific data is unimportant or should not be tracked – it is and it should. However, it becomes important to understand how people are served, and the results, of getting served by the shelter system, not just one shelter. This is especially true for two of the metrics: understanding how long people are homeless, and, understanding returns to homelessness.
Form a data committee comprised of a mixture of staff to improve your collection and use of data. Pay special attention to ensure this includes some people who claim no expertise in data and/or may claim that they do not understand or like data. This increases the likelihood of shared ownership of the data throughout the organization. It also expands ideas and insights of what the data means, how to use it, and what other data may be helpful to collect and report on in the future to make program improvements.
16. Considerations for Shelters that Specifically Serve Survivors of Domestic and Intimate Partner Violence
There are an increasing number of shelters that specifically serve survivors of domestic and intimate partner violence who have made the choice and taken the steps to become housing-focused whenever it is both safe and appropriate to do so. The housingfocus becomes an integral part of the overall response with safety planning and support resources often shifting (at least in part) to how best to serve people in housing in
Housing-Focused Shelter Tips
* A shelter that serves survivors of domestic and intimate partner violence can also transform to be housing-focused.
* Safety and appropriateness are key.
community rather than prolonged shelter stays with second-stage or transitional housing.
17. Create a Change Plan
As the manual demonstrates, there are a large volume of tasks that need to be completed over a period of time to make the transformation into a housing-focused shelter. In most instances, the transformation takes 12-18 months. By the end of that period of time not only have the technical elements of becoming housingfocused been accomplished, the culture of the shelter (or the entire shelter system) has changed to be one that is unrelenting in its housing focus.
Housing-Focused Shelter Tips
* Mapping out all of the changes that need to occur in the transformation is an encouraged first step.
* Do not be overly ambitious and try to do too many things at once. Plan on the transformation lasting 12-18 months.
The change plan should be prepared by the
* Ensure each task clearly articulated what needs to be done, who needs to do it, and when it will be completed.
leader (or leadership group) tasked with making the shelter housing-focused. Good governance and a project charter will make it clear when the task is done, how the task is done, who is leading the task, and when/how sign-offs occur during the transformation. Even when there is one leader assigned to the
transformation it is best that the change plan be shared amongst other shelter staff and be transparent. This way, in the event that the leader leaves the shelter during the transition the work can continue to completion.
Here is a general list of the tasks that need to be completed. For some shelters there may be more than this, and others less. Consider the list a generally understanding as opposed to exhaustive detail of what must be accomplished. Furthermore, while some tasks like establishing leadership, articulating shared principles and developing a governance structure naturally are earlier in the process, there is flexibility in the order for a number of the other tasks. Put them in the order that makes most sense for your shelter (or shelter system).
|
<urn:uuid:0220a788-8def-4db0-9f1d-513ef449c742>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 65,260
|
4
LA SANITÀ NEGATA ALLA VENEZIA ANFIBIA
a letteratura medica è concorde nell'individuare il tempo massimo di un'ora, entro cui qualsiasi emergenza, cardiaca, neurologica o di altra natura può risolversi, se opportunamente soccorsa, o degenerare irreversibilmente portando alla morte. Una sanità efficiente deve dunque garantire brevi tempi di intervento, trasporto, diagnosi e cura. L
que di una struttura ospedaliera presente nel territorio lagunare per la sicurezza non solo dei suoi 90.000 abitanti e dei 10.000 del Cavallino, ma anche di oltre 20 milioni di visitatori l'anno.
anatomia patologica e istologia, gastroenterologia, medicina nucleare.
se per i lavori dello Iona si ricorre ai privati con un progetto di finanza che indebita la Ulss per i prossimi 24 anni?
Per questo motivo anche la distribuzione dei presidi ospedalieri nel territorio è fondamentale per garantire il diritto alla salute soprattutto in contesti come quello veneziano in cui la specificità insulare, con la sua particolare dimensione spazio-temporale, necessita di soccorsi acquei, di trasporti lenti e complessi e di un ospedale insulare attivo e funzionante. I veneziani, infatti, in caso di emergenza non possono ricorrere come i mestrini al mezzo proprio per raggiungere un ospedale a scelta fra Mestre, San Donà, Treviso, Dolo, Mirano e Padova, tutti vicini. Quante volte fanno in tempo a morire i residenti al Lido o a Venezia prima di arrivare all'ospedale dell'Angelo? Venezia necessita dun-
Eppure in questi ultimi anni abbiamo assistito a una continua sottrazione di spazi e di servizi ospedalieri, con la liquidazione dell'Ospedale al Mare e oggi con la contrazione del Santi Giovanni e Paolo, con un processo di depauperamento pericoloso per veneziani e foresti che pagano sulla loro pelle la sbagliata scelta di costruire il nuovo ospedale all'Angelo vicino ad altri 4 ospedali di terraferma e lontano dalla conterminazione lagunare. Quando il dott. Padoan 10 anni fa ha assunto la dirigenza dell'Ulss, l'ospedale Santi Giovanni e Paolo aveva 30 primari (dati ufficiali1999) solo 5 lavoravano anche a Mestre e gli altri 25 erano dedicati esclusivamente all'Ospedale Civile. Ora i primari esclusivi di Venezia sono solo 16. Sono sparite o ridotte a semplice servizio ambulatoriale divisioni come: ematologia, pneumologia, geriatria, lungodegenza, fisiatria,
È preoccupante che l'azienda Ulss abbia soltanto liquidato strutture e servizi nella città insulare e non sia stata in grado di sfruttare la esponenziale attrattiva che Venezia esercita sul mondo intero per qualificare l'ospedale attraendo l'utenza anche forestiera con specializzazioni di eccellenza.
Sarà bene ricordare che la Regione da decenni eroga per l'assistenza sanitaria un contributo pro capite maggiorato del 25% per i circa 100.000 cittadini insulari (Venezia, isole e Cavallino) e che, a differenza di precedenti amministrazioni che lo utilizzavano per i maggiori costi dei servizi nella Venezia anfibia, l'amministrazione Padoan, invece, ha spalmato questo contributo anche sui circa 200.000 abitanti della terraferma veneziana che, evidentemente, non hanno i problemi legati alla specificità veneziana e sono uguali a tutti gli altri cittadini veneti.
Anche sul versante patrimoniale la specificità è stata tradita. La Ulss 12 veneziana, infatti, possedeva un
In questa carambola di imprese finanziarie e immobiliari, per la sanità del centro storico pare ci sia sempre di meno ed è certo che la Regione vorrebbe negare la specificità ai veneziani perché fanno parte di un comune che, di fatto, per metà è di terraferma come il resto del Veneto.
Intanto a Venezia si muore. Forse per risolvere questa ed altre situazioni analoghe bisognerebbe capire che l'unica area metropolitana territorialmente omogenea e dunque gestibile nei modi adatti alla complessità e al valore inestimabile di Venezia e agli effettivi bisogni della popolazione può realizzarsi solo nella riorganizzazione amministrativa e nella gestione autonoma dell'intero ambito lagunare, compresa la zona umida della sua conterminazione.
Nelli-Elena Vanzan Marchini storica cospicuo patrimonio immobiliare in gran parte ereditato con vincolo morale dai secoli passati; di esso nella Venezia insulare ha venduto un centinaio di piccole proprietà e complessi di gran pregio come il complesso del Rio Novo (18 milioni), l'isola delle Grazie (10 milioni), l'Ospedale al Mare (24 milioni) reinvestendo nella Venezia anfibia solo 10 milioni di euro nell'estemporaneo acquisto del Carlo Steeb, acquisto che non corrispondeva ad alcun piano di programmazione sanitaria e che è intestato a Venezia Sanità srl, una società venduta all'Ulss 12 il 14/10/ 2003 con il nome di Progetti Immobiliari srl da un'altra società, la Frada dei fratelli Danieli, per oltre tre milioni di euro. La legge italiana saggiamente stabilisce che le Ulss debbano tenere bilanci separati per il patrimonio e per i servizi sanitari, perché, dati i costi della sanità, si rischierebbe di trovarsi in breve anche senza contenitori, ma allora ci si chiede: tutta la liquidità ottenuta vendendo parte del patrimonio insulare in quali miglioramenti strutturali è stata reinvestita nel territorio che l'ha prodotta,
|
<urn:uuid:dba102c1-230f-4a1d-8b97-f5a7dd46da1f>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 5,227
|
ΑΔΑ: 72ΧΞΩΚΔ-Α4Μ 17PROC002493775 2017-12-27
Ψηφιακά υπογεγραμμένο από STAVROS KOUSTAS Ημερομηνία: 2017.12.27 14:12:03 EET
ΕΛΛΗΝΙΚΗ ΔΗΜΟΚΡΑΤΙΑ ΝΟΜΟΣ ΚΟΡΙΝΘΙΑΣ ΝΕΜΕΑ 27-12-2017 ΔΗΜΟΣ ΝΕΜΕΑΣ Αριθμ.πρωτ.:9815
ΠΡΟΚΗΡΥΞΗ ΑΝΟΙΚΤΟΥ ΔΙΑΓΩΝΙΣΜΟΥ ΜΕΣΩ ΤΟΥ ΕΘΝΙΚΟΥ ΣΥΣΤΗΜΑΤΟΣ ΗΛΕΚΤΡOΝΙΚΩΝ ΣΥΜΒΑΣΕΩΝ (Ε.Σ.Η.Δ.Η.Σ)
Ο Δήμος Νεμέας, διακηρύσσει ανοικτή διαδικασία για την επιλογή αναδόχου κατασκευής του έργου: «ΚΑΤΑΣΚΕΥΗ ΕΠΕΚΤΑΣΗ ΑΝΤΙΠΛΗΜΜΥΡΙΚΩΝ ΟΧΕΤΩΝ ΕΔΡΑΣ ΔΗΜΟΥ ΝΕΜΕΑΣ », Εκτιμώμενης αξίας 1.600.000,00 Ευρώ (με 24% Φ.Π.Α.), (CPV: 452464007), με Κωδικό NUTS:EL652 ΚΟΡΙΝΘΙΑ, με κριτήριο ανάθεσης της σύμβασης την πλέον συμφέρουσα από οικονομική άποψη προσφοράς μόνο βάσει τιμής (χαμηλότερη τιμή), σύμφωνα με τις διατάξεις των άρθρων 27 & 86 του Ν.4412/2016 και του άρθρου 37 του Ν.4482/2017.
CPV: 45246400-7
Κωδικός NUTS:EL652 ΚΟΡΙΝΘΙΑ
Συστημικός αριθμός ΕΣΗΔΗΣ: 65868/2017
Ο προϋπολογισμός δημοπράτησης του έργου ανέρχεται σε 1.600.000,00 € και αναλύεται σε:
Δαπάνη Εργασιών: 950.864,10 €
Γενικά έξοδα και Όφελος εργολάβου (Γ.Ε.+Ο.Ε.): 171.155,54 €
Απρόβλεπτα (ποσοστού 15% επί της δαπάνης εργασιών και του κονδυλίου Γ.Ε.+Ο.Ε.) :
168.302,95 €, που αναλώνονται σύμφωνα με τους όρους του άρθρου 156 παρ. 3.(α) του ν. 4412/2016.
Φόρος προστιθέμενης αξίας (24%) : 309.677,42 €
Στο ανωτέρω ποσό προβλέπεται αναθεώρηση στις τιμές ποσού ΜΗΔΕΝ (0) σύμφωνα με το άρθρο 153 του N. 4412/2016.
Αναθέτουσα Αρχή: ΔΗΜΟΣ ΝΕΜΕΑΣ
Οδός : Λ.ΠΑΠΑΚΩΝΣΤΑΝΤΙΝΟΥ 39Β
Ταχ.Κώδ. : 20500
Τηλ. : 2746360119-125
Telefax : 2746360134
E-mail : firstname.lastname@example.org
Πληροφορίες : ΜΥΤΤΑ ΙΩΑΝΝΑ, ΚΟΥΣΤΑΣ ΣΤΑΥΡΟΣ
Ο διαγωνισμός θα διεξαχθεί με χρήση της ηλεκτρονικής πλατφόρμας του Εθνικού Συστήματος Ηλεκτρονικών Δημοσίων Συμβάσεων (Ε.Σ.Η.Δ.Η.Σ). Οι προσφορές θα υποβάλλονται από τους οικονομικούς φορείς ηλεκτρονικά στη διαδικτυακή πύλη www.promitheus.gov.gr του συστήματος, με ημερομηνία λήξης υποβολής προσφορών την 8-2-2018, ημέρα ΠΕΜΠΤΗ και ώρα 10.00
ΑΔΑ: 72ΧΞΩΚΔ-Α4Μ 17PROC002493775 2017-12-27
Ως ημερομηνία και ώρα ηλεκτρονικής αποσφράγισης των προσφορών ορίζεται η 16-2-2018, ημέρα ΠΑΡΑΣΚΕΥΗ και ώρα 10.00
Οι ενδιαφερόμενοι μπορούν να έχουν πρόσβαση στη διακήρυξη και τα τεύχη δημοπράτησης στον ειδικό, δημόσια προσβάσιμο χώρο της πύλης www.promitheus.gov.gr, καθώς και στην ιστοσελίδα του Δήμου Νεμέας, www.nemea.gr
Δικαίωμα συμμετοχής έχουν φυσικά ή νομικά πρόσωπα, ή ενώσεις αυτών που δραστηριοποιούνται Κ/Ξ: ΥΔΡ (1 Η +1 Η ),2 Η ,3 Η ,4 Η ΕΝΤΟΣ ΚΑΙ ΟΔΟ 1 Η ,2 Η ,3 Η ΕΝΤΟΣ και που είναι εγκατεστημένα σε:
α) σε κράτος-μέλος της Ένωσης,
β) σε κράτος-μέλος του Ευρωπαϊκού Οικονομικού Χώρου (Ε.Ο.Χ.),
γ) σε τρίτες χώρες που έχουν υπογράψει και κυρώσει τη ΣΔΣ, στο βαθμό που η υπό ανάθεση δημόσια σύμβαση καλύπτεται από τα Παραρτήματα 1, 2, 4 και 5 και τις γενικές σημειώσεις του σχετικού με την Ένωση Προσαρτήματος I της ως άνω Συμφωνίας, καθώς και
δ) σε τρίτες χώρες που δεν εμπίπτουν στην περίπτωση γ΄ της παρούσας παραγράφου και έχουν συνάψει διμερείς ή πολυμερείς συμφωνίες με την Ένωση σε θέματα διαδικασιών ανάθεσης δημοσίων συμβάσεων.
Ο Οικονομικός φορέας συμμετέχει είτε μεμονωμένα είτε ως μέλος ένωσης.
Κριτήριο για τη ανάθεση της σύμβασης είναι η πλέον συμφέρουσα από οικονομική άποψη προσφοράς μόνο βάσει τιμής (χαμηλότερη τιμή).
Για την συμμετοχή στον διαγωνισμό απαιτείται η κατάθεση από τους συμμετέχοντες οικονομικούς φορείς, κατά τους όρους της παρ. 1 α) του άρθρου 72 του ν. 4412/2016, εγγυητικής επιστολής συμμετοχής, που ανέρχεται στο ποσό των 25.806,50 ευρώ.
Τόπος εκτέλεσης του έργου είναι: Δ.Κ. ΝΕΜΕΑΣ
Το έργο χρηματοδοτείται 1.600.000,00 € Π.Δ.Ε. 2014ΣΕ57200002 ΣΑΕ 572 ΚΑΙ ΕΙΝΑΙ ΕΓΓΕΓΡΑΜΜΕΝΟ ΣΤΟΝ ΠΡΟΥΠΟΛΟΓΙΣΜΟ ΤΟΥ ΔΗΜΟΥ ΝΕΜΕΑΣ ΟΙΚΟΝΟΜΙΚΟΥ ΕΤΟΥΣ 2017, ΜΕ Κ.Α. : 64-7326.002
Η συνολική προθεσμία εκτέλεσης του έργου, ορίζεται σε ΔΩΔΕΚΑ (12) ΜΗΝΕΣ από την ημέρα υπογραφής της σύμβασης.
Ο χρόνος ισχύος των προσφορών είναι εννέα (9) μήνες, από την ημερομηνία λήξης της προθεσμίας υποβολής των προσφορών.
ΔΕΝ προβλέπεται η χορήγηση προκαταβολής στον Ανάδοχο.
Το αποτέλεσμα της δημοπρασίας θα εγκριθεί από την Οικονομική Επιτροπή του Δήμου.
Ο ΔΗΜΑΡΧΟΣ
ΚΩΝ. ΚΑΛΑΝΤΖΗΣ
|
<urn:uuid:ef580640-1c16-4f6c-b49d-7595390faa86>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ell_Grek/train
|
finepdfs
|
ell_Grek
| 4,297
|
ECOLE POLYTECHNIQUE DE MONTREAL
Département de génie informatique et génie logiciel
Cours INF8601:
Systèmes informatiques parallèles (Automne 2014)
3 crédits (3-1.5-4.5)
CORRIGÉ DE L'EXAMEN FINAL
DATE: Mercredi le 17 décembre 2014
HEURE: 13h30 à 16h00
DUREE: 2H30
NOTE: Toute documentation permise, calculatrice non programmable permise
Ce questionnaire comprend 4 questions pour 20 points
École Polytechnique de Montréal
Question 1 (5 points)
a) Convertissez le programme suivant en code efficace écrit en assembleur Vectoriel MIPS. (3 points)
```
double a[N], b[N], c[N], d[N]; int i; for(i = 0 ; i < N ; i++) if((a[i] * b[i]) != 0) d[i] = (a[i] + b[i]) * c[i]; ; charger les valeurs et adresses dans des registres LD R1, N LD R2, a LD R3, b LD R4, c LD R5, d L.D F0, #0 ; nombre d'opérations vectorielles de 64 éléments DSRL R6, R1, #6 ; nombre d'opérations restant à la fin ANDI R7, R1, #63 BEQZ R6, end ; moins de 64 éléments loop: LV V1, R2 LV V2, R3 LV V3, R4 ; d est chargé car l'ancienne valeur reste si a[i]*b[i] == 0 LV V4, R5 MULVV.D V5, V1, V2 SNEVS V5, F0 ADDVV.D V5, V1, V2 MULVV.D V4, V3, V5 CVM SV V4, R5 ADDI R2, R2, #64 * 8 ADDI R3, R3, #64 * 8 ADDI R4, R4, #64 * 8 ADDI R5, R5, #64 * 8 ADDI R6, R6, #-1 BNEZ R6, loop end: MTC1 VLR, R7 LV V1, R2 LV V2, R3 LV V3, R4
```
b) Une unité centrale de traitement vectorielle est telle que décrite dans le livre et contient une de chacune des unités suivantes: i) addition et soustraction point flottant, ii) multiplication point flottant, iii) division point flottant, iv) opérations entières, v) opérations logiques, et vi) rangement et chargement. Ces unités en pipeline permettent de produire une nouvelle valeur à chaque cycle. Les instructions scalaires (e.g. L.D) prennent un cycle d'exécution chacune. Dans ces unités en pipeline, les additions et soustractions ont une profondeur de pipeline de 7, les multiplications de 12, les divisions de 18 et les chargements et rangements de 10. Calculez le temps requis pour l'exécution de la séquence d'instructions suivante. (1 point)
```
L.D F0, Ra L.D F1, Rb LV V1, Rc MULVS.D V1, V1, F0 LV V2, Rd MULVS.D V2, V2, F1 ADDVV V3, V1, V2 MULVS.D V3, V3, F0 SV V3, Re
```
Les deux premières instructions prennent 1 cycle chacune. Les deux instructions suivantes peuvent se chaîner en 10 + 12 + 64 = 86 cycles. On ne peut chaîner le LV qui suit car l'unité de load / store est déjà occupée. Les 3 instructions suivantes peuvent aussi se chaîner en 10 + 12 + 7 + 64 = 93 cycles. Il faut arrêter là car l'instruction MULVS.D qui suit requiert l'unité de multiplication déjà occupée par le MULVS.D précédent. Les deux dernières instructions font une dernière chaîne et prennent 12 + 10 + 64 = 86 cycles. Le total est donc 2 + 86 + 93 + 86 = 267 cycles.
c) Les GPU sont constitués de plusieurs processeurs SIMD, chacun étant constitué de plusieurs éléments simples de calcul (thread processor). Est-ce que différents processeurs SIMD peuvent travailler sur différents programmes ou fonctions? Est-ce que différents éléments simples de calcul d'un même processeur SIMD peuvent travailler sur différents programmes ou fonctions? Expliquez. (1 point)
Différents processeurs SIMD peuvent effectivement travailler sur différents programmes ou fonctions. Par contre, et c'est la définition même de l'acronyme SIMD, différents éléments de calcul d'un processeur SIMD travaillent tous sur la même instruction en même temps. En cas d'exécution conditionnelle (if) chaque élément de calcul passera par les deux branches de la condition mais ses opérations seront désactivées lorsqu'il sera dans la branche pour laquelle son élément de donnée ne satisfera pas la condition.
Question 2 (5 points)
a) Le programme suivant calcule PI par la méthode de Monte-Carlo. La fonction srand48 initialise le générateur de nombres aléatoires alors que la fonction drand48 fournit un nombre point flottant (double) entre 0 et 1. Ainsi, ce programme génère un point dans le carré -1 à 1 (longueur de 2), en x et y, et détermine si ce point est à l'intérieur du cercle de rayon 1, ce qui devrait être le cas dans une proportion de PI (aire du cercle) / 4 (aire totale du carré). En faisant la somme du nombre de fois où c'est à l'intérieur, divisé par le nombre d'essais, on doit approximer PI / 4 et donc PI en multipliant ce résultat par 4. On vous demande de convertir ce programme en fonction kernel OpenCL qui fait un travail équivalent. Vous pouvez supposer que les fonctions srand48 et drand48 et les points flottants double sont disponibles en OpenCL. Vous pouvez laisser certaines opérations simples être faites par le programme qui appelle cette fonction, par exemple le calcul final de pi. Expliquez quels sont les paramètres d'entrée et de sortie de votre fonction kernel et comment vous suggérez de grouper le travail en work item et en groupes. (3 points)
```
int i, inside, nb = 100000000; double x, y, pi; long sum_pi = 0; srand48(0); for(i = 0; i < nb; i++) { x = drand48() + drand48() - 1.0; y = drand48() + drand48() - 1.0; inside = sqrt(x*x + y*y) <= 1 ? 1 : 0; sum_pi += inside; } pi = (sum_pi * (double)4.0) / nb;
```
Il faut faire 100M calculs. Dans ce cas-ci, il n'y a pas de dépendance entre les différents calculs, il faut simplement faire une réduction à la fin pour grouper tous les résultats. On a donc intérêt à faire beaucoup de travail dans chaque work item, ce qui est plus efficace, tout en s'assurant d'avoir assez de work item pour bien occuper tous les éléments de calcul. Souvent, on recommande d'avoir plusieurs items par élément de calcul de sorte que, lorsqu'un item est bloqué par une faute de cache, un autre peut progresser. Une carte typique contient 1000 ou 2000 éléments de calcul. Avec 10000 work item, chacun sera bien occupé. On peut donc demander à chaque work item de faire 10000 itérations. Ainsi, le kernel ne requiert pas de donnée en entrée mais doit accumuler son résultat en sortie. Chacun des 10000 work item fait un atomic_add dans la variable local_sum_pi partagée par le groupe. Ensuite, le premier élément du groupe (get_local_id(0) == 0) ajoute cette valeur avec un atomic_add à la somme globale. Il ne restera plus au programme principal qu'à multiplier la somme globale par 4 et la diviser par 100 000 000.
/* A la toute fin du calcul, sum_pi devra être divisé par le total et mu
```
__kernel void calcule_pi(__global long *sum_pi) { int i, inside, nb = 10000; double x, y; long tmp_sum_pi = 0; __local local_sum_pi = 0; /* chaque thread doit avoir un seed différent sinon le calcul sera ide srand48(get_global_id(0)); for(i = 0; i < nb; i++) { x = drand48() + drand48() - 1.0; y = drand48() + drand48() - 1.0; inside = sqrt(x*x + y*y) <= 1 ? 1 : 0; tmp_sum_pi += inside; } atomic_add(local_sum_pi, tmp_sum_pi); barrier(CLK_LOCAL_MEM_FENCE); if(get_local_id(0) == 0) atomic_add(*sum_pi, local_sum_pi); }
```
b) Dans la fonction OpenCL qui suit, on veut faire une copie locale du vecteur a, local_a, afin d'accélérer la suite. Cette copie est répartie entre les work item du groupe, de sorte que chaque item copie sa part du vecteur (1024 / local_size éléments). Une fois cette copie terminée, le gros des calculs, chaque calcul pouvant utiliser tous les éléments du vecteur local_a, doit commencer. Le chargé de laboratoire vous suggère qu'il faut ajouter un énoncé de synchronisation après la copie locale et avant les vrais calculs. Est-ce vrai? Quel énoncé devriez-vous mettre? Quel est son effet? Que serait le problème qui pourrait se produire sans cet énoncé de synchronisation? (1 point)
```
__kernel void compute(__global float *a, __global float *b) { int local_id = get_local_id(0); int local_size = get_local_size(0); __local float local_a[1024]; /* Copie locale: chaque work item copie localement 1024 / local_size éléments */ for(i = local_id; i <= 1024; i += local_size) { local_a[i] = a[i]; } /* Vrais calculs: une fois la copie de a complète, le calcul commence */ ...
```
Puisque chaque élément de calcul copie une partie différente du vecteur, et que chacun peut avoir à accéder tous les éléments, il faut s'assurer que la copie est terminée dans tous les
éléments avant de continuer. Ceci peut être fait avec une barrière locale, (pour tous les éléments de calcul du même processeur SIMD), barrier(CLK_LOCAL_MEM_FENCE). Cette barrière s'assure aussi que la mémoire cache entre les différents éléments de calcul devienne cohérente en propageant les modifications. A défaut de mettre une telle barrière, certains éléments de calcul pourraient commencer leur calcul en lisant des valeurs de local_a qui n'ont pas encore été copiées ou pour lesquelles la copie n'a pas été propagée à l'élément de calcul.
c) Dans le travail pratique 2, vous avez comparé la performance de OpenMP et de OpenCL pour différents problèmes (images de différentes tailles). Pour quel genre de problème utiliseriezvous plutôt OpenMP ou plutôt OpenCL? Donnez un exemple. (1 point)
OpenMP donne accès à un nombre plus limité de processeurs mais requiert relativement peu de temps de mise en marche ou de transfert de données. Habituellement, les thread ont déjà été créés et sont en attente de travail. Sur un GPU avec OpenCL, il faut copier les données vers la carte, démarrer le calcul, et récupérer les données. Le surcoût est donc plus important. Par contre, le GPU donne accès à des milliers d'éléments de calcul qui peuvent opérer en parallèle. Pour de grandes images, le gain en parallélisme d'utiliser le GPU sera donc particulièrement avantageux. En règle générale, plus le problème est facile à paralléliser à grande échelle et demande relativement peu de communication, plus le GPU avec OpenCL sera avantageux.
Question 3 (5 points)
a) La fonction suivante fait l'intégration numérique par la méthode trapézoïdale d'une fonction f. Ecrivez un programme MPI qui appelle cette fonction afin de réaliser cette intégration en parallèle sur un grand intervalle (qui sera séparé en petits intervalles à traiter sur chaque noeud). Le début et la fin de l'intervalle à traiter ainsi que l'incrément (step) vous seront fournis dans des variables globales auxquelles votre programme peut faire référence: begin, end, step. Votre programme doit imprimer le résultat final sur le noeud 0. (2 points)
```
float integre_trapeze(float begin, float end, float step) { float resultat = 0; float x; int i; resultat = (f(begin) + f(end))/2.0; x = begin; for (x = begin + step; x < end; x += step) { resultat += f(x); } resultat *= h; return resultat; }
```
Il suffit de diviser l'intervalle en autant de sous-intervalles que nous avons de noeuds, et ensuite chaque noeud s'occupe de son sous-intervalle. Cette information peut être recalculée par chaque noeud et n'a pas à être communiquée. Finalement, il faut faire une réduction pour accumuler les intégrales calculées pour chaque sous-intervalle.
```
float begin = 0.0, end = 100.0, step = .00001; int main (int argc, char *argv[]) { int size, rank, nb_interval; float interval_size, start_interval, result, global_result; MPI_Init(&argc,&argv); MPI_Comm_rank(MPI_COMM_WORLD,&rank); MPI_Comm_size(MPI_COMM_WORLD,&size); interval_size = (end - begin) / size; start_interval = begin + rank * interval_size; result = integre_trapeze(start_interval, start_interval + interval_siz MPI_Reduce(&result, &global_result, 1, MPI_FLOAT, MPI_SUM, 0, MPI_COMM if (rank == 0) { printf("Result = %f\n", global_result); }
```
b) Le programme suivant s'exécute sur 4 noeuds (MPI_Comm_size retourne 4). Donnez le contenu des deux lignes (in et o1) imprimées sur chaque noeud? (2 points)
```
int main (int argc, char *argv[]) { int size, rank, i, in[4], o1[4]; MPI_Init(&argc,&argv); MPI_Comm_rank(MPI_COMM_WORLD,&rank); MPI_Comm_size(MPI_COMM_WORLD,&size); for(i = 0; i < 4; i++) { in[i] = i*i + 2 * rank * i + rank * rank; o1[i] = 0; } MPI_Allgather(in + rank, 1, MPI_INT, o1, 1, MPI_INT, MPI_COMM_WORLD); printf("%d: in={%d, %d, %d, %d};\n", rank, in[0], in[1], in[2], in[3]); printf("%d: o1={%d, %d, %d, %d};\n", rank, o1[0], o1[1],
```
```
o1[2], o1[3]); MPI_Finalize(); } 0: in={0, 1, 4, 9}; 0: o1={0, 4, 16, 36}; 1: in={1, 4, 9, 16}; 1: o1={0, 4, 16, 36}; 2: in={4, 9, 16, 25}; 2: o1={0, 4, 16, 36}; 3: in={9, 16, 25, 36}; 3: o1={0, 4, 16, 36};
```
c) Dans le cadre du travail pratique 3, à la question 3.4, vous avez tracé un graphique de l'accélération selon le nombre de processeurs, avec une courbe pour chaque taille d'image. Décrivez l'allure de ces différentes courbes. Est-ce que l'accélération en fonction du nombre de processeurs croit plus vite pour les petites ou les grandes images? Comment expliquezvous cela? (1 point)
Etant donné le coût initial de démarrage, et de communication pour envoyer les données et recevoir les résultats, il est beaucoup plus efficace de traiter des grosses images. Pour de petites images, le facteur d'accélération sature assez rapidement lorsque le nombre de processeurs et noeuds augmente (e.g., 30 processeurs). Par contre, avec des plus grosses images, un facteur d'accélération intéressant est obtenu jusqu'à un peu plus d'une dizaine de noeuds (e.g., 128 processeurs).
Question 4 (5 points)
a) L'outil Helgrind de Valgrind permet de détecter les courses, un des problèmes les plus importants dans les programmes parallèles multithread. Donnez un exemple d'accès à une variable partagée par plus d'un thread en décrivant le cas où il y a une course et le cas où des primitives de synchronisation empêchent une course. Expliquez comment Helgrind peut distinguer les deux et détecter le cas où la course est présente. (2 points)
Lorsque plusieurs thread accèdent une même variable sans synchronisation, une trace des accès mémoire et des verrous montrera des accès à cette même case mémoire par deux thread sans qu'un verrou associé n'ait changé de propriétaire (relâchement par le premier thread et prise par le suivant qui veut accéder la variable). Supposons le cas d'une structure de donnée qui décrive les paramètres d'une imprimante. La fonction qui modifie cette structure de donnée prend un verrou, modifie quelques paramètres, et relâche le verrou. Si un autre thread accède à ces paramètres sans prendre de verrou et tombe en plein pendant que cette structure se fait modifier, il pourrait lire divers paramètres dont certains ont été modifiés et d'autres pas et se retrouver avec des valeurs incohérentes entre elles. S'il utilise un verrou pour ces accès, ceci ne pourra pas se produire. Dans le cas sans verrou, même si la lecture
survient à un moment où les valeurs ne sont pas en train d'être modifiées, la trace montrera néanmoins que la même case mémoire est accédée par un second thread sans qu'un verrou n'ait été pris. La détection peut donc se faire sans avoir à tomber juste au moment rare où la course cause une erreur. Helgrind vérifie aussi pour chaque variable partagée quels sont les verrous possédés par le thread qui accède la variable. Il prend l'intersection entre les verrous possédés au moment de l'accès par les différents threads. A la fin de l'exécution, l'intersection contient le verrou associé à cet élément de donnée. Si l'intersection est vide, un des thread a fait l'accès sans détenir le bon verrou.
b) L'outil gcov peut indiquer le nombre de fois que chaque bloc de code est exécuté. L'outil gprof fournit un profil du temps d'exécution pour chaque section du programme. Les deux peuvent donc donner une bonne indication des points chauds d'un programme. Quels sont les avantages de gprof par rapport à gcov pour évaluer le temps passé dans chaque section d'un programme? (1 point)
Pour étudier le temps passé dans chaque section d'un programme, gprof présente deux avantages. Premièrement, gprof impose un surcoût moins important puisqu'il demande un échantillon à chaque miliseconde, ce qui est presque négligeable, de même qu'une valeur à chaque entrée dans une fonction, ce qui est tout de même beaucoup moins coûteux qu'à chaque entrée dans un bloc linéaire comme gcov. Deuxièmement, l'échantillonnage est basé sur le temps consommé et est donc plus précis puisqu'il tient compte du coût relatif de chaque instruction, contrairement à gcov qui ne fait que tenir un décompte des instructions exécutées.
c) Les outils OProfile ou perf peuvent, tout comme gprof, fournir un profile du temps d'exécution d'un programme. Quels sont les avantages de ces programmes par rapport à gprof? En quoi sont-ils plus versatiles? (1 point)
Les outils comme OProfile et perf font de l'échantillonnage tout comme gprof mais sont plus versatiles car le temps (compteur de cycle) n'est qu'une des nombreuses métriques qu'ils peuvent employer. Ils peuvent ainsi produire un profil des fautes en cache, des blocages dans le pipeline et de nombreux autres paramètres.
d) La virtualisation permet, entre autres, de partager une machine physique entre plusieurs machines virtuelles. Ce partage est-il utile pour le calcul parallèle? En quoi les machines virtuelles peuvent-elles être utiles pour le calcul parallèle? (1 point)
Le calcul parallèle est généralement constitué de processus qui font un usage intensif du CPU. Il y a donc peu d'intérêt à consolider quelques machines sur une seule machine physique par le biais de la virtualisation; il n'y a pas de temps mort et donc peu d'économie à faire en récupérant du temps mort comme avec des serveurs souvent peu occupés. Par contre, la virtualisation permet aussi de découpler le logiciel du matériel et donc aide la portabilité. Avec la virtualisation, l'usager peut fournir une image configurée selon ses besoins (version du système d'exploitation et des librairies). Ceci peut présenter un avantage suffisant pour compenser la perte de performance associée à la couche de virtualisation.
Le professeur: Michel Dagenais
|
<urn:uuid:141cb4f0-e5b9-4b96-9b16-bced87da306f>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fra_Latn/train
|
finepdfs
|
fra_Latn
| 17,730
|
Bezinning 32: Zout en licht 1
Matteüs 5, 13-16 = 5° zondag door het jaar in het A-jaar
Het Woord
[Jezus zei:] 'Jullie zijn het zout van de aarde. Maar als het zout zijn smaak verliest, hoe kan het dan weer zout gemaakt worden? Het dient nergens meer voor, het wordt weggegooid en vertrapt. Jullie zijn het licht in de wereld. Een stad die boven op een berg ligt, kan niet verborgen blijven. Men steekt ook geen lamp aan om hem vervolgens onder een korenmaat weg te zetten, nee, men zet hem op een standaard, zodat hij licht geeft voor ieder die in huis is. Zo moet jullie licht schijnen voor de mensen, opdat ze jullie goede daden zien en eer bewijzen aan jullie Vader in de hemel.'
Een woord bij het Woord
Deze vier verzen zitten vol diamanten met vele facetten. Jezus gebruikt tweemaal bijna dezelfde woorden: 'Jullie zijn het zout en het licht'. Jezus' woord máákt de leerlingen tot zout en tot licht. Want Jezus deelt in de scheppingskracht van de Vader. Het is dus belangrijk dat we vaak genoeg bij Jezus op de berg gaan om Hem ons tot zout en tot licht te láten maken. Zout en licht zijn we niet voor onszelf, maar voor de aarde, voor de wereld, voor de mensen. Voor anderen dus. Een voorrecht én een grote verantwoordelijkheid.
De tweede diamant betreft het einde. Het doet eigenaardig aan dat Jezus wil dat onze goede daden door de mensen gezien worden. We zijn toch tot nederigheid geroepen? Maar we moeten doorlezen tot het uiteindelijke doel: onze Vader verheerlijken. De mensen moeten onze goede daden zien, zodat ze daarin Gods werk ontdekken en Hem danken en loven. En alweer gaat Jezus ons voor: Hij is aan het woord en laat alle aandacht naar de leerlingen gaan en naar de Vader. Dus niet naar zichzelf.
Het Woord in mijn leven
Hoe laat ik mij door Jezus tot zout en licht voor de mensen maken? Ben ik zout en licht voor álle mensen? Is het mijn eindbedoeling dat de Vader in de hemel gedankt en verheerlijkt wordt? Of stel ik mezelf nog teveel in het licht? Kan ik Jezus danken dat Hij mij, gewone mens, uitkiest om zout en licht voor de mensen te zijn?
1 Deze bezinning kwam tot stand vanuit de Bartimeüs lectio divinagroep van Bonheiden 1. Met dank aan de acht deelnemers die op 31 januari 2011 rond dit evangelie samen kwamen in de H. Geestkapel.
Bidden met het Woord
Heer Jezus, dank U wel voor de uitverkiezing om als zout smaak te geven aan het leven van mensen. Dank U wel voor de uitverkiezing om licht te zijn voor de wereld. Toch kent Gij mij goed: soms ben ik smakeloos of nog erger, om uit te spuwen. Ik voel me soms zo klein voor die grote taak. Geef mij de kracht uw licht in mij op te nemen en uw licht door te blijven stralen naar anderen. Amen.
© Eric Haelvoet 2010
|
<urn:uuid:d6bc260e-c66a-40a2-891f-082d0daa50f7>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/nld_Latn/train
|
finepdfs
|
nld_Latn
| 2,711
|
Ministero dell'Istruzione, dell'Università e della Ricerca
Ufficio Scolastico Regionale per il Molise
Ufficio 4° Ambito Territoriale di Isernia
U.O. n. 2 - Funzionario coordinatore Dott.ssa Fortini Mariateresa - tel 0865/4627225
ELENCO PROVVISORIO UTILIZZAZIONI DOCENTI SCUOLA PRIMARIA
| | | PUNTEGGIO | da |
|---|---|---|---|
| CARMOSINO ANTONELLA | 05.11.76 | 163,50 | Posto comune |
| COLACE NICOLETTA | 29.12.70 | 69,00 | Posto di sostegno |
Il Dirigente Marialuisa Forte
Via G. Berta – 86170 Isernia
|
<urn:uuid:3706c10a-55b8-49db-a53c-57332f7ffb3d>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 516
|
Twin Worlds: Augmenting, Evaluating, and Studying Three-Dimensional Digital Cities and Their Evolving Communities
Katy Börner
School of Library and Information Science, Indiana University
10th Street & Jordan Avenue, Bloomington, IN 47405, USA
firstname.lastname@example.org
http://ella.slis.indiana.edu/~katy
Abstract. New approaches and tools are required to inform the design and implementation of 3-dimensional (3-D) digital cities and to steer the growth of their virtual communities. This paper argues to apply information visualization techniques and to utilize Twin Worlds – pairs of virtual worlds in which one world is devoted to visualize user interaction data collected in the other world – to augment, evaluate, and research the digital cities of tomorrow. The approach is exemplified by means of an abstract scholarly digital city: A 3-D collaborative Memory Palace – a shared resource of online documents (web pages, papers, images, videos, software demos) for faculty and students at the School of Library and Information Science at Indiana University – and its twin, Mirror Garden – a second 3-D world that visualizes user interaction data collected in the Memory Palace.
1 Introduction
Today, digital cities (DCs) and community networks are developed all over the world (Ishida & Isbister, 2000). They are used for orientation, education, job hunting, urban planning, disaster management, and social welfare etc.. They can be seen as a local social information structure, a communication medium, a tool to improve local democracy and participation, a practical resource to organize every day life, or a space in which to experience and experiment with cyberspace (van den Besselaar et al., 2000).
Most DCs utilize the World Wide Web – an elaborate, connected network of documents – and augment it with diverse synchronous and asynchronous communication facilities such as chat, email, message boards, etc. However, in this environment, people have to chat constantly to be visible to others. Elements like word choice, text format and layout, and timing replace nonverbal aspects of communication such as gestures, facial expressions, proximity, etc. commonly found in face-to-face interaction. Still, despite these “replacement” methods, web surfing remains a lonely activity – one is unaware of other users since they and their “digital footsteps” remain mostly invisible over the web.
However, what people attract most are people. Advances in computer and networking technologies fueled the rapid growth of 3-D browser systems that enable the creation of compelling, multi-modal, multi-user, navigable, collaborative virtual environments in 3-D that are inhabited by avatars (graphical icons acting as placeholders for human users in a cyberspace system), and provide means for interacting with the objects in the environment, with embedded information sources and services, or with other users and visitors of the environment. Several DCs, e.g., Virtual Helsinki, Digital City Kyoto, Virtual Los Angeles, and Virtual Bremen make extensive use of 3-D virtual real estate, and others have experimented with it, e.g., The Digital City Amsterdam. (URL’s are in the references list)
Today’s DCs have very diverse goals and serve the similarly wide-ranging needs of their communities. Surprisingly little is known for most of them. Research on virtual cities (or virtual worlds or virtual environments)\(^1\) and their communities is just beginning to emerge (Kim, 2000; Preece, 2000). Often, techniques are borrowed from various disciplines like sociology, psychology, anthropology, ethnography, groupware, communication science, and geography (mapping, organizing spatial data), to name just a few. However, 3-D virtual worlds have unique features such as 3-D user interaction, multi-modality, usage of avatars, etc. that are hard to address with combinations of existing techniques. Novel approaches and tools are required to inform the design and implementation of 3-D digital cities and to steer the growth of their virtual communities.
Heim (1997) and Jakobsson (1999) argue that virtual worlds (VWs) are fundamentally different from our real world and that the underlying principle for VWs – the interaction among its users – should become the foundation for a new theoretical perspective on VW design (Holmström & Jakobsson, 2001). We argue that tracking and visualization of user interaction data collected in 3-D can be seen as an enabling tool to guide users, to evaluate and optimize user interactions in 3-D, and to research VWs.
The paper starts with an introduction and discussion of 3-D collaborative information visualizations that utilize 3-D online browser technology. Subsequently, we introduce the approach of twin worlds and instantiate it in terms of a scholarly digital city – a shared resource of online documents for faculty and students at the School of Library and Information Science (SLIS) at Indiana University and its twin world, which visualizes user interaction data. We conclude with a discussion of the approach.
\section{Collaborative Information Visualizations \& Twin Worlds}
Information visualization techniques (Card et al., 1999; Chen, 1999; Ware, 1999; Spence, 2000; Dodge \& Kitchin, 2000) can be used to map virtual worlds as well as user actions enabling us to guide visitors of VWs and to research the development and usage of 3-D virtual worlds, as well as the evolution of their communities.
\(^1\) We see a digital city as a special kind of virtual world or virtual environment and will use the terms interchangeably throughout the paper.
While the majority of today’s information visualizations are designed for single users, we propose to create 3-D information visualizations that can be collaboratively explored by groups of people to discover important patterns and information hidden in data or to better find, filter, and manage data.
These collaborative information visualizations (CIVs) can be constructed using commercially available 3-D Online Browser Systems. Frequently used systems are Blaxxun’s online community client-server architecture, Microsoft’s Virtual Worlds Platform, Active Worlds technology by ActiveWorlds Inc., or the new Adobe Atmosphere browser, to name just a few. (URL’s are in the references list)
Each of the 3-D browser systems facilitates the creation of multi-modal, multi-user, navigable, and collaborative virtual worlds in 3-D that are interconnected with standard web pages, and that are accessible from standard computer platforms via the Internet, 24 hours and 7 days a week. Damer (1997) provides an excellent review of different systems and existing virtual communities. To appreciate the potential of 3-D browser systems one has to try them out for oneself.
Collaborative 3-D VWs differ from single user systems in that they equip their users with sophisticated self-representations called avatars that wave, dance, and share space. Avatars provide a means of interacting with objects in the VW, embedded information sources and services, or other users. In all these systems, users can communicate synchronously via a chat facility. In addition, VWs facilitate natural, multi-perceptual interaction using spatial sound, animation, and video.
The selection of an appropriate browser system is critical since the technology that mediates user interaction has a great impact on the forms that interaction will take (Jakobsson, 1999; Preece, 2000). Active Worlds (AW) is one of the most popular VW systems. It hosts over six hundred different worlds in the main, entertainment-oriented universe, and more than one hundred worlds in EduVerse, a special universe with an educational focus. AW is based on Render Ware, an interactive 3-D Graphics API. It differs from VRML-based systems in the ease with which participants can build within the world. A user simply selects an existing object, makes a copy of it, and renames it as a different object. Multiple users can work and design artifacts together in a 3-D space without stopping or leaving the world.
Fig. 1 (left panel) shows the AW interface. In contains three main windows: a 3-D graphics panel populated by avatars, a web browser window, and a chat window. At the top are a menu bar and a toolbar for avatar actions. Users can collaboratively navigate in 3-D, move their mouse pointer over an object to bring up its description (see Fig. 2 and 3), click on 3-D objects to display the corresponding web page in the right window of the AW browser, or teleport to more fruitful information patches. The web browser maintains a history of visited places and web pages so that the user can return to previous locations.
Fig. 1 (right panel) shows a sample overview map with area labels of a 3-D virtual world named iUni which hosts different learning environments (Börner, 2001a). The map was rendered in 2-D, based on the list of objects that made up the world on Dec 6th, 2000.
Collaborative information visualizations utilize the 3-D space to connect information to places. In addition, the 3-D space acts as a shared meeting place. The 2-D overview map supports searching and filtering of information and eases navigation. It can be customized to match specific user needs and interests.
Twin Worlds are pairs of CIVs in which one world is used to visualize user interaction data collected in the other world. Subsequently, we exemplify CIVs in terms of a collaborative *Memory Palace* and *Mirror Garden*.
### 3 Collaborative Memory Palaces
The exponential growth of digital documents makes it increasingly difficult for users to locate relevant resources. Focused digital libraries and repositories help their user communities to contribute and share documents, but necessitate new interfaces for the collaborative contribution, exploration, modification, and management of information. Today, search engines are users’ first choice for retrieving documents. However,
search engines provide no way to examine the volume and composition of a certain data set or to find out who else is currently interested in the same topic, document, or question. Web search is a very lonely activity. Your friend could query your favorite search engine with the exact term at the very same moment and you both are staring at the endless list of matching documents. However, you have no way to connect or communicate.
Visual interfaces to digital libraries (DLs) aim to visualize the structure of documents or the composition of a database. In addition, they facilitate interactive browsing of large document sets (Börner & Chen, 2001). Typically, they are designed for a single user.
CIVs can be applied to create interfaces to digital libraries and repositories that are highly interactive, visual, and collaborative. The resulting virtual 2-D/3-D places can be seen as abstract digital cities of knowledge tailored for scholars belonging to a certain department, research field, etc.. City districts resemble topic areas and the city map conveys the general composition of a research field.
Like real world libraries, 3-D visual interfaces to DLs provide not only access to information, but also serve as informal meeting places for people with common interests, and are instrumental in the formation of special interest groups.
The concept of 3-D visualizations of documents is not new. Pioneering work by Steve Benford aimed at the organization of document collections either according to hand selected desired mappings or semantic "closeness" based on statistical methods or explicit relations and links between documents. The implemented system, VR-VIBE, enables users to interact with 3-D visualizations of bibliographies. Users can specify keywords that they wish to use and place them in 3-D space. Representations of retrieved documents are then displayed in the 3-D space according to how relevant a document is to each of the specified keywords.
The *Data Mountain* system by (Robertson et al., 1998) exploits spatial memory for document management. It arranges small screen grabs of documents, called thumbnails, on an incline plane textured with passive landmarks. Simple 3-D depth cues such as perspective views and occlusion are used to ease access and management of a large number of web page thumbnails. User studies report reduced storage and retrieval time as well as higher task accuracy for this interface. Similar studies and results for interfaces that exploit spatial memory for information access are reported in (Czerwinski et al., 1999; Woodruff et al., 2001; Cockburn and McKenzie, 2001). However, all these systems are designed for a single user.
The *Knowledge Garden* (Crossley et al., 1999) is one of the very first collaborative information visualizations. It uses VRML to provide a 3-D environment where people can meet colleagues and share relevant information among a community of interest. Agents provide access to shared information resources and facilitate the generation of group or personalized searches and customized knowledge representations. To our knowledge, users can’t contribute new documents to this space and there is no 3-D to 2-D web space connection.
Robertson (2000) describes a web-based digital library that places knowledge sharing and community building at the core of its design. The system supports personal web sites, personal topic profiles for library research services, information service choices, and collaborative research requests that provide people with views of each others’ activities and interests and support the formation of special interest groups. He identified four factors essential for community building: place, the ability to see what others are doing, communication and interaction facilities, and individuals acting as facilitators. We fully agree and are interested to design digital cities for scholarly communities that are highly usable, sociable, and pleasurable.
We started to create a collaborative *Memory Palace* for a specific interest group, e.g., students, faculty, and staff in a certain university department (Börner, 2001b). The term *Memory Palace* refers to highly evolved mnemonic structures developed in classical Greek culture to manage and recite great quantities of information. Basically, a *Memory Palace* resembles a non-linear storage system or random access memory that is responsive to the user’s position in an imagined space. The more elaborate the palaces, the more information that can be stored, and the more paths lead to the same kind of information.
Anders (1998, p. 34) argues that “*The memory palace could resurface as a model for future collective memory allowing users to navigate stored information in an intuitive spatial manner*” and that “… *cyberspace will evolve to be an important extension of our mental processes*” allowing us to “… *create interactive mnemonic structures to be shared and passed from one generation to the next.*” The proposed *Memory Palaces* could serve as an ever-evolving repository of a user community’s knowledge that members can discuss, learn from, contribute to, and collectively build upon. Section 5 provides a sample scenario that describes what users experience in this space as well as basic technical details.
### 4 Mirror Gardens
A large number of diverse social visualizations have been developed to show data about a person, illuminate relationships among people, or to visualize user group activity. Börner & Lin (2001) provide an extensive review of existing approaches and systems.\(^2\)
Owners of virtual worlds or digital cities are most likely interested in answers to questions such as: “Who is using it?”, “What do people do?”, “What resources do they access?” among many others (van den Besselaar et al, 2000). At the same time, there is a need for more sophisticated navigation support for users as well as awareness tools\(^3\) to find out “What places to see, what to do?”, “What are the most popular
---
\(^2\) Not covered in this review is the eRENA project ([http://www.nada.kth.se/erena/](http://www.nada.kth.se/erena/)) which developed tools for 3-D recording and playback that can be utilized in post-production or for the creation of new kinds of animation and virtual experiences.
\(^3\) TOWER is the name of a recent project ([http://orgwis.gmd.de/projects/tower/](http://orgwis.gmd.de/projects/tower/)) that aims to support cooperation and awareness in co-located teams (Prinz et al., 2000). It augments existing systems through sensors which detect user operations in the respective systems and discloses them in a 3-D *Theatre of Work* world.
places/documents?", "What is new?", "Who is online?", "Whom can I ask for which information?", "When is xx typically available and where?", etc.
To answer these questions, we suggest collecting user interaction data such as navigation, manipulation, chatting, and web access activity, and visualizing these data sets in a second twin world which we call *Mirror Garden*. The term *Mirror Garden* was derived by merging the term *Mirror World* as envisioned by Gelernter (1992) and *PeopleGarden* coined by Xiong & Donath (1999).\(^4\)
The *Mirror Garden* world utilizes a 2-D overview map and a 3-D CIV space to visualize usage patterns of interest such as:
- **General usage patterns**: Where do users login from? Who are they? How long do they stay? Do they login regularly or irregularly? How many people are in the world at which time? Are there general bursts of activity?
- **Navigation patterns**: Which general routes do users take? What are the most popular places? How do people move and place themselves in urban space? Are there well-traveled paths that may indicate a particular problem solving strategy? Which places are multi-way branching places, pass through places, or (final) destination areas?
- **Manipulation patterns**: Who manipulates (creates, modifies, deletes) which objects, and when?
- **Conversation patterns**: Where do people talk? Which places in 3-D are used for long, intricate discussions, and which are sites of quick exchanges? How long, what about, and to whom do people talk? What is the size of conversational groups? How do conversational topics evolve? How does the environment influence conversational topics?
- **Web access patterns**: Which web pages are accessed by whom, when, from where, and how often?
In this way, the *Mirror Garden* provides navigation support for visitors of virtual worlds and helps designers with the organization and layout of world content and the tuning of interaction possibilities. In addition, it can serve as a research tool to study virtual worlds and their evolving communities.
### 5 Twin Worlds in Action – The SLIS Document Space
To demonstrate the twin world approach we began to implement two worlds –iPalace and iGarden – in Active World’s Educational Universe.
The iPalace – *Memory Palace* – world aims to support collaborative information access and management. It consists of semantically organized online documents laid
---
\(^4\) Xiong & Donath’s (1999) system uses a particularly apt flower metaphor to create individual data portraits of chat participants and a garden metaphor for combining these portraits to present a visualization of conversation activity.
out in a 3-D space. About 530 people – including about 300 students in Bloomington and 200 students in Indianapolis - will have access to this space.
It is seeded with about 8,000 links to online documents such as text, images, video, software demonstrations, etc. collected from personal favorites or bookmark lists created by SLIS faculty. The full text of all documents was retrieved and semantically analyzed using data mining techniques such as *Latent Semantic Analysis* (Landauer et al., 1998). The resulting document-by-document similarity matrix was used to group semantically similar documents. The explanation of these techniques would go beyond the scope of this paper. The reader may consult the author’s work on the *LVis – Digital Library Visualizer* project (Börner, 2000a; Börner, 2000b; Börner et al., 2000) for details.
Subsequently, data layout algorithms such as Treemaps (Shneiderman, 1992) were used to spatially organize topic areas – each representing a set of semantically similar documents – in 2-D space. The resulting 2-D layout is used to position web page links in the 3-D iPalace world. In 3-D, each document is represented by a square panel textured by the corresponding web page’s thumbnail image and augmented by a short description such as the web page title (similar to Robertson et al.’s, [1998] *Data Mountain* interface). The objects that make up the 3-D world are rendered in a Java applet as a 2-D topic map that is displayed in the web interface for navigation purposes. Users are able to click on the map in order to teleport into the corresponding topic area in the 3-D space. Users can enter particular search terms, which results in highlighted web pages containing those terms in the 2-D map. This way, areas containing documents of interest can be easily identified. In addition, users can collaboratively examine, discuss, and modify (add/delete resources, annotate) documents, thereby converting this document space into an ever-evolving repository of the user community’s collective knowledge that members can access, learn from, contribute to, and build upon. The space becomes a shared *Memory Palace* representing the knowledge of the community.
The iGarden – *Mirror Garden* – world visualizes user interaction data such as navigation, manipulation, chatting, and web access activity (Börner & Lin, 2001) utilizing a 3-D world and corresponding 2-D map. It is created based on mined logs that have been collected in the *Memory Palace*. It can be used to guide users, to evaluate the effectiveness and usability of the world and to optimize design properties, or to examine the evolving user community. The explanation of the user interaction data analysis and visualization techniques are beyond the scope of this paper.
Below are two scenarios that aim to convey the appearance and functionality of both worlds.
**Scenario#1 – The iPalace world:** Imagine you are a student who is taking the Human-Computer Interaction course and you are interested in documents on usability. You launch the 3-D online browser and login to the iPalace world using your self-selected virtual nickname and avatar.
Your avatar is placed in the middle of a square world; the sky is filled with photos of influential people in the fields of Human Computer Interaction, Usability Studies, Human Factors, Interface Design, etc. guiding your navigation. In front of you are
different teleports. You click on the one that says “Usability Studies” and your avatar is instantly teleported to an area filled with 3-D objects that link to documents on this topic. The objects are textured with thumbnail images of corresponding documents. You quickly recognize some new objects. Objects at higher elevations link to documents that other users found particularly relevant. Moving the mouse pointer over an object brings up a short description of the document and its number. Clicking on objects brings up the corresponding document in the 2-D web interface for reading, printing, etc. (see Fig. 2). Alternatively, you can enter a search term “Usability” in the 2-D web interface which highlights relevant documents on the 2-D map. Clicking on a document displayed in the 2-D map instantly teleports you to the corresponding 3-D space so that similar references can be explored. You might also see other users in this space whom you can ask for relevant documents and advice. Lonely web searching and browsing can thus be converted into a collaborative examination and discussion of documents.
In addition, you can modify this world. For example, you can change the relevance of a document by communicating with a helpful bot (machine program) named HelpMe. The corresponding chat messages would read “HelpMe document#:=relevance#.” The relevance value can be set between 0 and 99 and its average number will be reflected by the height of the document’s object. Alternatively, you can add documents via the web interface. The new documents will be accessible in the 3-D world after the next update.
You may also want to find users that are interested in similar topics. You teleport into the iGarden world (see scenario #2) to find chat or document access activity that matches certain topics.
**Fig. 2.** Still of the iPalace – *Memory Palace* – world
**Scenario #2 – The iGarden world:** Imagine you are part of the iPalace Wizard group and interested in examining the usage patterns of the world. You enter the iGarden - a magic world of glass and flowers (see Fig. 3). All objects you remember from the iPalace world are replaced by transparent objects of similar shapes. Some of these
objects carry abstract symbols to indicate that they link to web pages, function as teleports, activate sound sources, etc. Another set of abstract symbols, e.g., flowers, is used to visualize user interaction data.
You are especially interested in web access patterns during the last two months. Utilizing the 2-D map, you filter out user activity in this time span and quickly identify the most often accessed web links. Also, you are curious to see if the new design of the entrance area improves communication. You click on the corresponding 2-D map to teleport into the 3-D entrance area. Happily, you see that there are many new flower patches in this area indicating that many discussions have taken place. Additionally, you would like to know if the latest teleport to the meeting area was used. At this point, you consult the 2-D map again and notice that so far it has only been used twice. In order to find out where people talk about usability issues, you enter the term into the “search for semantically similar chat text” window and the 2-D map shows dots at all the places in which users discussed usability. At any time, you can hit a button on the 2-D web interface, and you will be transported into the corresponding place in the iPalace world.
**Fig. 3.** Still of the iGarden – *Mirror Garden* – world
Note that both worlds are automatically (re)created in fixed cycles to ensure incorporation of new documents into the iPalace world and an up-to-date status of the iGarden. Both worlds are adaptive, collaborative information visualizations that provide access to either online documents or user interaction data. Both support all three major navigation paradigms (Dourish and Chalmers, 1994): spatial navigation – mimicking our experiences in the physical world; semantic navigation – driven by semantic relationships or underlying logic; and social navigation – taking advantage of the behavior of like-minded people.
User participation and collaboration is encouraged by organization of regular events such as reading groups that discuss influential documents, specific research topics, etc.
Please feel free to visit our virtual worlds via [http://vw.indiana.edu/](http://vw.indiana.edu/).
6 Discussion
Computers are evolving from a mathematical engine, a data/information engine in administrative systems, a personalized tool to support the competence of a skilled worker, and an autonomous agent capable of learning, helping and giving advice, into a mediator of human-to-human interaction (Holmström & Jakobsson, 2001, p.1). Similarly, the real transformative power of the Internet seems to come from the new and varied forms of communication that it enables among people (Dodge, 2001). The high interest in collaborative digital cities and virtual worlds reflects this trend.
However, the design and evaluation of collaborative spaces and the steering and nourishment of their evolving communities requires new approaches and techniques to monitor and optimize them.
This paper proposed collaborative information visualizations and the utilization of twin worlds to:
- Assist users in making sense of the world and its information resources as well as to increase awareness of collaboration possibilities.
- Aid designers of user-centered 3-D VWs in the evaluation and optimization of world content and layout as well as the selection of interaction possibilities
- Enable researchers to monitor, study, and research VWs and their evolving communities.
We believe that CIVs and the approach of twin worlds can help to match a DC to the interests and interactions of its inhabitants and to avoid its degeneration into a public database, a glossy brochure promoting a real town, an elaborate 3-D model, or a communication facility that fails to promote and nourish a community.
Acknowledgements. We acknowledge ActiveWorld’s generous support in providing free hosting of 3-virtual worlds and an active research environment in EduVerse, a special universe with an educational focus. Several students are involved in the design and evaluation of Twin Worlds. Among them are Sy-Miaw Lin, Yu-Chen Lin, Tamara McMahon and Min Xiao. We would like to thank the anonymous reviewers for insightful comments on an earlier version of this paper. Makato Tanabe, Toru Ishida, Peter van den Besselaar, Kyoshi Kogure, and their colleagues did an outstanding job in the organization of the 2nd Kyoto Meeting on Digital Cities. It was a real pleasure to participate in this intellectually highly inspiring event.
This research is supported by Indiana University’s High Performance Network Applications Program and an academic equipment grant by Sun Microsystems.
References
Anders, P. (1998) Envisioning Cyberspace: Designing 3-D Electronic Spaces, McGraw-Hill Professional Publishing.
van den Besselaar, P., Melis, I. & Beckers, D. (2000) Digital Cities: Organization, Content, and Use. In T. Ishida & K. Isbister (Eds.), Digital cities: Technologies, experiences, and future perspectives. Lecture Notes in Computer Science (vol 1765), Berlin: Springer-Verlag, 18-32.
Börner, K. (2001a) Using Active Worlds Technology to build an iUniverse of 3-D collaborative learning environments. IEEE Learning Technology newsletter. January.
Börner, K. (2001b) iScape: A collaborative memory palace for digital library search results. Proceedings of the International Conference on Human-Computer Interaction, New Orleans, LA, August 5-10, M. J. Smith, G. Salvendy, D. Harris, R. J. Koubek (Eds) Usability Evaluation and Interface Design, Volume 1, Lawrence Erlbaum Associates, London, pp. 1160-1164, 2001.
Börner, K. & Chen, C. (2001) Visual Interfaces to Digital Libraries – Its Past, Present, and Future. Proceedings of the First ACM+IEEE Joint Conference on Digital Libraries, Roanoke, VA, USA, p. 482, 2001.
Börner, K. & Lin, Y-C. (2001) Visualizing Chat Log Data Collected in 3-D Virtual Worlds. Information Visualisation Conference, London, England, July 25-27, pp. 141-146, 2001.
Börner, K. (2000a) Searching for the perfect match: A comparison of free sorting results for images by human subjects and by Latent Semantic Analysis, Information Visualisation 000, Symposium on Digital Libraries, London, England, 19 -21July, pp. 192-197.
Börner, K. (2000b) Extracting and visualizing semantic structures in retrieval results for browsing. ACM Digital Libraries, San Antonio, Texas, June 2-7, pp. 234-235.
Börner, K., Dillon, A. & Dolinsky, M. (2000) LVis – Digital Library Visualizer. Information Visualisation 2000, Symposium on Digital Libraries, London, England, 19 -21 July, pp. 77-81.
Card, S. K., MacKinlay, J. D. & Shneiderman B. (Editors) (1999) Readings in Information Visualization: Using Vision to Think. Morgan Kaufmann Publishers.
Chen, C. (1999) Information Visualisation and Virtual Environments. Springer Verlag.
Cockburn, A., & McKenzie, B. (2001) 3D or not 3D? Evaluating the effect of the third dimension in a document management system. In Proceedings of CHI 2001 (Seattle WA, February 2001), ACM Press, 434-441.
Crossley, M., Davies, N.J., McGrath, A. J. & Rejman-Greene, M. A. Z. (1999) The Knowledge Garden. BT Technology Journal, Vol. 17, No. 1, January 1999. Available online at http://www.bt.com/btj/vol17no1/08.pdf.
Czerwinski, M., Dumas, S., Robertson, G., Dziadosz, S., Tiernan, S., & van Dantzich, M. (1999) Visualizing implicit queries for information management and retrieval. In Proceedings of CHI’99 (Pittsburgh PA, May 1999), ACM Press, 560-567.
Damer, B. (1997) Avatars!: Exploring and Building Virtual Worlds on the Internet. Peachpit Press.
Dodge, M. & Kitchin, R. (2000) Mapping Cyberspace. Routledge.
Dourish, P. & Chalmers, M. (1994) Running Out of Space: Models of Information Navigation. Short paper presented at HCI’94 (Glasgow, UK, 1994). http://www.dourish.com/papers/
Gelernter D. H. (1992) Mirror Worlds: Or the Day Software Puts the Universe in a Shoebox...How It Will Happen and What It Will Mean. Oxford University Press.
Heim, M. (1997) Virtual Realism, Oxford University Press, Oxford.
Holmström, H. & Jakobsson, M. (2001). Using models in virtual worlds design. Proceedings of the 34th Annual Hawaii International Conference on Systems Sciences, Los Alamitos, CA: Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) Computer Society.
Ishida, T. & Ishbister K. (Editors) (2000) Digital Cities: Technologies, Experiences, and Future Perspectives. Lecture Notes in Computer Science (vol 1765), Berlin: Springer-Verlag, 246-260.
Jakobsson, M. (1999). Why Bill was killed - understanding social interaction in virtual worlds. In Nijholt, A. et al. (Eds.), Interactions in virtual worlds. Proceedings of the fifteenth Twente workshop on language technology. Enschede, The Netherlands: Twente University.
Kim, A. J. (2000) Community Building on the Web: Secret Strategies for Successful Online Communities, Peachpit Press.
Landauer, T. K., Foltz, P. W. & Laham, D. (1998) Introduction to Latent Semantic Analysis. Discourse Processes, 25, 259-284.
Preece, J. (2000) Online Communities: Designing Usability and Supporting Sociability. John Wiley & Sons.
Prinz, W., A. McGrath, A. Penn, P. Schickel & F. Wilhelmsen (2000) TOWER - Theatre of Work Enabling Relationships. Proceedings of eBusiness and eWork, Madrid, 2000.
Rheingold, H. (1993) Virtual Communities, Secker & Warburg, London
Robertson, G., Czerwinski, M., Larson, K., Robbins, D. C., Thiel D. & van Dantzich, M. (1998) Data mountain: Using spatial memory for document management. Proceedings of the 11th annual ACM Symposium on User Interface Software and Technology, pp. 153 – 162.
Robertson, S. (2000). The digital city's public library: Support for community building and knowledge sharing. In T. Ishida & K. Isbister (Eds.), Digital cities: Technologies, experiences, and future perspectives. Lecture Notes in Computer Science (vol 1765), Berlin: Springer-Verlag, 246-260.
Shneiderman, B. (1992) Tree visualization with tree-maps: 2-d space-filling approach. ACM Transactions on Graphics 11, 1 (Jan. 1992), pp 92 - 99.
Spence, R. (2000) Information Visualization. Addison-Wesley.
Ware, C. (1999) Information Visualization: Perception for Design, Morgan Kaufmann Publishers.
Woodruff, A., Faulring, A., Rosenholtz, R., Morrison, J., & Pirolli, P. (2001) Using thumbnails to search the Web. In Proceedings of CHI 2001 (Seattle WA, February 2001). ACM Press, 198-205.
Xiong, R. & Donath, J. (1999) PeopleGarden: Creating data portraits for users. Proceedings of the 12th annual ACM Symposium on User Interface Software and Technology, pp. 37 – 44.
Virtual Helsinki http://www.arenanet.fi/helsinki
Digital City Kyoto http://www.digitalcity.gr.jp
Virtual Los Angeles http://www.aud.ucla.edu/~bill/ACM97.html
Virtual Bremen http://www.vc.org/deutschland/bremen/bremen/
Digital City Amsterdam http://www.dds.nl
Blaxxun's online community client-server architecture http://www.blaxxun.com/community
Microsoft's Virtual Worlds Platform http://www.vworlds.org/
Active Worlds technology http://www.activeworlds.com/
Adobe Atmosphere browser http://www.adobe.com/products/atmosphere/
VIBE http://www.crg.cs.nott.ac.uk/research/technologies/visualisation/rvibe/
|
<urn:uuid:35ea115e-02f4-4f42-9da6-04331140fab7>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 36,195
|
"Voimaa ja nopeutta" - valmennuskoulutus Kuortaneella 7.-8.3.2020
Kyky tuottaa voimaa nopeasti määrittää suorituskykyä ja menestystä useassa urheilulajissa aina seiväshypystä pesäpalloon. Miten kiihdytän mahdollisimman tehokkaasti? Mitä nopeusvoimaharjoittelussa täytyy huomioida eri urheilulajien välillä? Mitä kehossa tapahtuu maksimivauhtisessa pikajuoksussa? Näihin ja moniin muihin kysymyksiin saat vastauksen tässä koulutuksessa!
Juoksua ja ponnistusta sisältävien nopeusvoimalajien valmentajille, joista erityisesti seiväs- ja pituussuuntaisten hyppääjien valmentajille, suunnattu viikonloppuseminaari järjestetään Kuortaneen Urheiluopistolla. Seminaarin pääpainopisteenä on nopeusvoimaharjoittelu.
Lauantaipäivän aikana käydään läpi nopeus-, nopeusvoima- ja voimaharjoittelun teoriaa tämän hetken tutkimustietoon pohjaten ja käytännön demoharjoituksessa käydään lävitse harjoitteita, jotka palvelevat näiden ominaisuuksien kehittymistä erityisesti juoksemista ja hyppäämistä sisältävien lajien näkökulmasta
Sunnuntaiaamusta jatketaan valmennuskoulutuksen parissa. Teoriaosuudella käsitellään harjoittelun ohjelmoinnin perusteita ja käytännön demolla käydään läpi harjoitteita erityisesti suunnanmuutoskykyyn liittyen. Iltapäivällä järjestetään M/N sarjojen seiväskilpailut
Luennoitsijana Liikuntatieteiden maisteri Olli Koskinen, joka on toiminut vuodesta 2013 Athletican (www.athletica.fi) fysiikkavalmentajana eri lajien urheilijoille ja kuntoilijoille. Olli toimii tällä hetkellä mm. seiväshyppääjä Tomas Weckstenin fysiikkavalmentajana ja on vastuussa Seinäjoen JymyJussien Superpesisjoukkueen fysiikkavalmennuksesta kaudella 2019-2020 yhdessä kahden muun Athletican valmentajan kanssa. Näiden lisäksi Olli on tehnyt yksilöityjä harjoitusohjelmia myös muille yleisurheilijoille ja joukkuelajien yksilöurheilijoille.
Seminaarin hinta 79€ , ilmoittautuminen keskiviikkona 4.3.2020 mennessä
Majoitus Kuortaneen Urheiluopistolla täysihoidolla 2-tasossa
73 € yli 15 vuotias 63 € alle 15 vuotias Lisälounas 10,53 € yli 15-vuotias 6 € alle 15-vuotias
Aamupala 6,58 € Päiväkävijämaksu 16 € / päivä
Ilmoittautumiset ja tiedustelut:
Mikko Latvala, 044-5614783, email@example.com
Seminaarin tuotot käytetään Someron Seiväskarnevaalien kouluttajien korvauksiin. Tällä pyritään varmistamaan vuosittainen laadukas valmennus suomalaisille nuorille seiväshyppääjille.
Lauantai 7.3.
9.00-12.30: Nopeutta tukevan voimaharjoittelun perusteet ja voima-nopeus jatkumo
Teoriaosuudessa käydään läpi tutkittuun tietoon pohjautuen voimantuoton fysiologiaa sekä perustellaan, miksi monien lajien pohjalle vaaditaan fiksusti toteutettua voimaharjoittelua. Käytännön kannalta perehdytään voima- ja nopeusvoimaharjoittelun menetelmiin: Aamupäivän teemana erityisesti maksimivoimaharjoittelu ja nopeusvoiman voimapää.
Käytännön demolla teoria siirretään käytäntöön ja esitellään harjoitteita sekä erikoistekniikoita aamupäivän teemaan sopivasti. Tämä demo tapahtuu suurilta osin punttisaliolosuhteissa.
15.00-18.00: Nopeusvoimaharjoittelun lajit ja nopeuspään harjoittaminen
Iltapäivän luennolla painopiste siirtyy selkeästi nopeampaan voimantuottoon ja täällä käydään läpi nopeusvoimaharjoittelun lajit: Tehoharjoittelu, Ballistinen harjoittelu, syklinen pikavoima harjoittelu, plyometrinen harjoittelu sekä liikenopeusharjoittelu.
Käytännön demolla perehdytään teoriaosuuden harjoitusmuotoihin käytännössä. Tämä demo tapahtuu suurilta osin kenttäolosuhteissa.
Sunnuntai 8.3.
9.00-12.00: Harjoittelun ohjelmointi sekä laji/tavoiteanalyysin teko
Tällä luennolla käydään läpi tärkeimmät asiat harjoittelun ohjelmoinnista kausi-, mesosykli- ja mikrosyklitasolla. Ohjelmointimalleista esitellään tarkemmin blokkiperiodisaatio. Lisäksi käydään läpi toimivan harjoitusohjelman takaa löytyvän tavoite/lajianalyysin teko käytännön esimerkkeineen.
Käytännön demolla käydään läpi eri lajeihin liittyviä nopeusvoiman spesiaaliharjoitteita. Harjoitteet valitaan osallistujien lajien mukaan, mutta esimerkkejä otetaan erityisesti seiväshypystä sekä yleisurheilun hyppylajeista. Myös joukkuelajeissa oleellista suunnanmuutoskykyä palvelevat harjoitteet käydään läpi.
|
<urn:uuid:d9dead45-12b9-41bb-b1f4-4d88a85f83ec>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fin_Latn/train
|
finepdfs
|
fin_Latn
| 4,159
|
Grazie per l’acquisto di questo prodotto. Prima di usare questo microfono a clip con auricolare EMC-13, vogliate leggere attentamente le presenti istruzioni.
PRECAUZIONI
• Questo prodotto non è stagno.
• Non tirare con forza il cavo perché potrebbe rompersi.
• Se l’auricolare subisce un forte impatto, l’altoparlante interno potrebbe danneggiarsi.
• Quando si avvolge il cavo attorno al ricetrasmettitore o altri oggetti, potrebbe scocciargli.
• A protezione dell’udito, regolare il volume al minimo possibile.
Per Installare
1 Spingere il ricetrasmettitore.
• Per ricevere rettori che sono in grado di regolare il volume, regolare il volume all’impostazione minima prima di spingere il ricetrasmettitore.
2 Inserire la spina nella presa auricolare/ microfono del ricetrasmettitore, quindi fissarla tramite un dado.
• Fissare saldamente la spina con un dado per mantenere la protezione impermeabile del ricetrasmettitore.
3 Attaccare col clip il microfono il più possibile vicino alla bocca, es. al colloletto, ecc.
4 Inserire l’auricolare sull’orecchio.
5 Accendere il ricetrasmettitore e regolare il volume.
Per Trasmettere
1 Premere il tasto PTT e parlare nel microfono da una distanza massima di 5 cm.
• Parlando troppo vicino, o più lontano, può determinare una perdita in chiarezza, un segnale di trasmissione eccessivamente ampio o un audio debole.
2 Per ritornare nel modo di ricezione, rilasciare il tasto PTT.
DATI TECNICI
• Unità microfono
Tipo di elemento: Condensatore a elettretta
Sensibilità: ———————————— —42 dB
Impedenza: ———————————— 1,5 kΩ
• Unità auricolare
Tipo di elemento: Dinamico
Livello di uscita: ———————————— 105 dB
Potenza ingresso nominale: ———— 20 mW
Impedenza: ———————————— 72 Ω
Informazioni sullo smaltimento delle vecchie apparecchiature elettriche ed elettroniche (valida per i paesi hanno adottato il sistema di raccolta separata)
I prodotti recanti il simbolo di un contenitore di spazzatura su ruote barrato non possono essere gettati come rifiuti domestici. I vecchi prodotti elettrici ed elettronici devono essere portati presso i punti di raccolta trattati in grado di trattare questi prodotti e di smaltirne i loro componenti. Per conoscere dove e come recare i vecchi prodotti elettronici, contattare il più vicino, contattare l’apposito ufficio comunale o il rivenditore. Il corretto smaltimento aiuta a conservare la natura e a prevenire effetti nocivi alla salute e all’ambiente.
VORSICHTSMASSREGELN
• Dieses Produkt ist nicht wasserdicht.
• Nicht zu stark am Kabel ziehen, um einen Leiterschutz zu vermeiden.
• Wenn der Ohrhörer starken Stößen ausgesetzt wird, kann der interne Lautsprecher beschädigt werden.
• Wenn das Kabel um den Transceiver oder andere Objekte gewickelt wird, kann sich der Kabelanschluss lösen.
Vorbereitung
1 Den Transceiver aus schalten.
• Bei Transceivern mit regelbarer Lautstärke vor dem Ausschalten des Transceivers die Lautstärke auf die niedrigste Stufe stellen.
2 Stecken Sie den Stecker in die Mikrofon-/Ohrhörerbuchse am Transceiver und befestigen Sie ihn mit einer Mutter.
• Befestigen Sie den Stecker fest mit einer Mutter, um den wasserdichten Schutz für den Transceiver zu erhalten.
3 Das Mikrofon mit dem Clip in Mundnähe (z. B. am Kragen usw.) anklemmen.
4 Den Ohrhörer aufs Ohr stecken.
5 Den Transceiver einschalten und die Lautstärke einstellen.
Zum Senden
1 Den PTT-Schalter drücken und aus ca. 5 cm Entfernung in das Mikrofon sprechen.
Hartelijk dank voor het kopen van dit product. Wij verzoeken u de instructies aandachtig te lezen alvorens uw EMC-13 microfoon (clipsbevestiging) met oorstukje te gebruiken.
VOORZORGSAATREGELEN
• Deze product is niet waterdicht.
• Trek niet te hard aan het snoer aangezien dit kan breken.
• Als de koptelefoon aan een hevige schok wordt blootgesteld kan de interne luidspreker beschadigd raken.
• Als het kabel om de zenderontvanger of andere objecten wordt gewikkeld, kan hij afgekoppeld raken.
• Stel de geluidsterkte niet te hoog in om beschadiging van uw gehoor te voorkomen.
Bevestigen
1 Schakel de zenderontvanger uit.
• Voor zenderontvangers met regelbaar volume, stel het volume in op de minimumwaarde alvorens de zenderontvanger in te schakelen.
2 Steek de stekker in de aansluiting van de microfoon/oortelefoon op de zenderontvanger, en zet deze vervolgens vast met een moer.
• Bevestig de stekker stevig met een moer om de wasserdichte bescherming voor de zenderontvanger te handhaven.
3 Klem de microfoon aan uw kleding vast, niet al te ver verwijderd van uw mond (bijv. aan uw kraag).
4 Steek de oortelefoon in uw oor.
5 Schakel de zenderontvanger in en stel het volume in op de gewenste stand.
Zenden
1 Druk op de PTT schakelaar en spreek vanaf een afstand van ongeveer 5 cm in de microfoon.
|
caec8413-2e9a-41c5-b9ea-825c62c81186
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 4,786
|
THE ENTIRE FINTECH ECOSYSTEM CONVENED IN VEGAS
GET THE LOWDOWN ON MONEY’S GREATEST SHOW
80+ COUNTRIES 11,000+ ATTENDEES 350+ SPONSORS 3,400+ ATTENDING COMPANIES
SOME OF OUR SPONSOR ACTIVATIONS AND ENGAGEMENTS
Sunday Summits
NVIDIA hosted a summit in partnership with Oracle on GenAI in Banking and Fintech that covered the realities of what it takes to implement an innovative strategy around the most groundbreaking technology of our time.
The MoneyPot Stage
An interactive space where experts delved into the need-to-know topics and encouraged audience engagement. Featured sessions include Google Cloud, Green Dot, Experian and HSBC.
Converge Stage
Powered by Convera. An action-packed, high-paced experience where content was constantly flowing with a wide range of topics, all in a beautiful setting. There was also a bespoke Convera podcast booth producing relevant and inspiring industry content.
NETWORKING WITH FINTECH’S FINEST
Hosted Meals
Attendees took a deep dive into key industry topics with exclusive subject matter experts while networking in a more intimate setting. These meals were not to have been missed!
Money Row
From dawn to dusk... attendees had the opportunity to connect with industry titans at Venetian’s hottest restaurants while getting business done at scale.
Curated Meetings
Whether at Must Meet or Startup Connect, networks grew (and then grew some more) at our inaugural initiatives.
LET OUR CUSTOMERS DO THE TALKING
There’s no escaping the Money20/20 wave
ANAND TIWARI
Trusted #CXO Advisor | #DigitalTransformation | #GenAI | #BFSI ...
1d •
Wow! What an incredible experience at Money20/20 USA 2024 in Last Vegas! 🌟 As one of the largest gatherings in the BFSI space, this event truly lived up to its reputation as the epicenter of fintech innovation.
Nicole Zimmermann
Founder & CEO | Board Member | Fractional CMO | Transformation Expert ...
1d •
The absolute BEST show in the world - 🌍 no kidding! Money20/20
BLOOMBERG, CNBC, NYSE TV AND FINTECH TV ALL BROADCASTED THE EVENT LIVE FROM THE SHOW
HERE’S JUST SOME OF THE BRANDS ALREADY SIGNED UP FOR NEXT YEAR
READY TO LEVEL UP YOUR BUSINESS IN 2025?
Stake your claim early and secure your spot on next year’s show floor. It won’t be available for long...
CONTACT THE SALES TEAM TODAY TO SCHEDULE A MEETING
|
8096ffb9-074f-4ec3-8895-e87b9de2f054
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 2,313
|
Jernbanenyheder fra BL
Sendt fredag 30. december 2016 til http://john-nissen.dk/banesiden/ Offentliggøres på Banesiden Jernbanenyheder
I denne indholdsfortegnelse er anført alle kapitler og de fleste overskrifter. Der er ud for overskrifterne angivet på hvilken side, kapitlet begynder. Ved at læse sidetallet på næste kapitel kan der dannes et indtryk af kapitlets omfang. Står der intet under et kapitel, bringes der intet. Rækkefølgen er kronologisk i hvert kapitel og dækker hovedsagelig perioden i uge 33
mandag 15. august 2016 – søndag 21. august 2016
1 INDHOLDSFORTEGNELSE
3 DEN DAGLIGE DRIFT (VEST)
Tog RV 3650 (Str-Hr) køres med MRD MK 620 klar til at køre på Vj Havn Carlsberg-tog ankommer til Fa MQ mellem Lp og Tov samt Ht og Lpt
3 DEN DAGLIGE DRIFT (ØST)
Den snart tidligere MR-metropol Næ MR, MQ og MR i Næn MR-toget til Fa To ME-tog i Næn
4 PRIVATBANERNE OG ANDRE OPERATØRER
MQ ankommer til Parkvej
Tog G 8719 (Vem-Hr) i Uf
4 KØREPLANER
Tog 5217 fra Skjern til Struer, planlagt ankomst til Struer kl. 10:00, kører i øjeblikket Tog 5732 mellem Bramming og Esbjerg, afgang kl. 09:32 er aflyst Tog 5025 mellem Esbjerg og Bramming, afgang kl. 09:58 er aflyst Tog 160127 fra Varde til Nr. Nebel, planlagt ankomst til Nr. Nebel kl. 11:56, kører i øjeblikket Tog 5259 fra Skjern til Struer, planlagt ankomst til Struer kl. 17:00, kører i øjeblikket Tog 5304 fra Skjern til Aarhus H, planlagt ankomst til Aarhus H kl. 07:09, kører i øjeblikket Tog 5308 fra Herning til Aarhus H, planlagt ankomst til Aarhus H kl. 07:38, kører i øjeblikket Tog 5303 mellem Herning og Skjern, afgang kl. 06:10 er aflyst. Vi henviser til næste afgang Tog 5316 mellem Skjern og Herning er aflyst. Vi arbejder i øjeblikket på at skaffe bus Tog 5007 fra Esbjerg til Tønder, planlagt ankomst til Tønder kl. 07:35, kører i øjeblikket Tog 5311 fra Aarhus H til Herning, planlagt ankomst til Herning kl. 07:30, kører i øjeblikket Tog 5014 fra Tønder til Esbjerg, planlagt ankomst til Esbjerg kl. 08:00, kører i øjeblikket Tog 5319 fra Aarhus H til Herning, afgang kl. 07:31, er i øjeblikket ca. 15 min. forsinket Tog 5321 fra Aarhus H til Skjern, afgang kl. 08:01, er i øjeblikket ca. 15 min. forsinket
5 TRÆKKRAFT
Tre elektrikere og to GM-lok i Fa Lokomotiver i Pa
GODSVOGNE PERSONVOGNE
5 TOGSÆT
Hensatte togsæt på År Hensatte togsæt i Te
S-TOG METRO
6 FÆRGER
Venø Færgen ligger i Ho-Str Havn
VETERANMATERIEL OSV.
6 SPECIALKØRETØJER
Sporombygningsmateriel på Køge Bugtbanen
SKROTBUNKEN
6 FASTE ANLÆG
Nyt om SR og SIN pr. 15.08.2016 Historisk udvikling af § 17, Mærker Godsbanen Bramming-Grindsted Ledig Så er Grindstedbanen skriftligt nedlagt! Rettelsesblade 739-746 til TIB-S Tre ovk på Thybanen ændrer kilometertaL Sakskøbingvej lukker for trafik over banen ved Store Musse Flytning af SR-signal 17.7 på Thybanen Ovk 24 Ts-Uu er helt forsvundet Togbusser mellem Stenstrup og Svendborg resten af torsdagen Ar Letbane mellem Klokhøjen og Lp Togene kører igen mellem Stenstrup og Svendborg på Svendborgbanen Hov
13 UDLAND
Nedbrud i Neumünster på vej til Hmb Hbf
14 DIVERSE
Thorsbro vandværk
Farvel til pap-klippekort
15 BILAG
Vehicle Keeper Marking Register – VKM, Togekspeditionssteder
Fortegnelse over forkortelser, Overkørsler, Færdselstavler
Stednavneforkortelser i Jylland, omkring Struer, på Fyn
Stednavneforkortelser på Sjælland, Lolland-Falster, omkring København, omkring Næstved
Jernbanenyheder
Underrubrikker sat med Arial 10 pkt.
Overrubrikker sat med Arial 12 pkt.
Brødtekst sat med Arial 10 pkt.
Fodnoter sat med Arial 9 pkt.
Figurtekster sat med Arial 9 pkt.
Tekstbehandling Corel WordPerfect 8 konverteret til Adobe
®
®
Må citeres med tydelig kildeangivelse
Søgemuligheder i Adobe Acrobat Reader DC
I feltet
Acrobat Reader
For let at kunne finde og læse en tekst brug
søgemaskinen eller
Søg efter
DC
ved at taste Ctrl+F.
Ikke altid kan søgefunktionen finde overskriften, idet den kan være ændret lidt.
Find indtastes de(t) ønskede ord, der søges efter. Klik på
Næste for til at blive ledt dertil.
Der kan også vælges avanceret søgning Shift+Ctrl+F Søg, hvor søgekriterierne kan justeres.
®
®
®
Softwaren kan sættes op til at gøre det automatisk under
Kontroller opdatering af Adobe Acrobat Reader DC medHjælp,Søg efter opdateringer ...
Opdateringsprogram eller med genvejstasterne Ctrl+K.
Rediger indstillinger ..., Indstillinger,
®
®
®
DEN DAGLIGE DRIFT (VEST)
Ti 15/8 2016
Tog RV 3650 (Str-Hr) køres med MRD
Det første tog ved krydsning i Hm er tog 3650, der køres af DSB MRD 4223+23 uden graffiti. Den ses kl. 14.54½ i spor 2, og i spor ankommer tog RA 5247 (Sj-Str) med AT AR 1020. (BL)
On 17/8 2016
MK 620 klar til at køre på Vj Havn
I dejlig formiddagssol ses fra tog L 718 (Str-Fa) mange godsvogne – blandt andet ermewa-tankvogne – af kendte litra, og til sidst er RSC MK 620. Der ventes på, at togvejssporene bliver ledig, så der kan rg fra spor 2 til havnen.
Carlsberg-tog ankommer til Fa
DB 185 334-7 + mange -containere fra Htå set under indkørsel i spor 5 kl. 8.17. Iler over på perron 2, hvor solskinnet stadig rammer fronten. Et godt motiv! Ved 9-tiden skal en ny lkf køre ud på stammen til tog 9924 (Fa-Htå). (BL)
To 18/8 2016
MQ mellem Lp og Tov samt Ht og Lpt
DSB MQ 4118+18 på vej mod Ar, lige før der køres under Mejlbyvej mellem Ht (Hjortshøj) og Lpt (Hovmarken). Der er tog RV 4848 (Gr-Ar) kl. 14.25 (2). (HWS via BL)
DSB MQ 4114+14 er på vej mod Ar og passerer stedet ved ovk 213, hvor Grenaabanen og letbanen mødes V for Lp (Lystrup). Det er tog RV 4748 (Os-Ar) kl. 14.00 (2).
DEN DAGLIGE DRIFT (ØST)
Ma 15/8 2016
Den snart tidligere MR-metropol Næ
Et billede fra den snart tidligere MR-metropol Næ med MR-tog i spor 33 (DSB MR sæt 75 + 41), spor 32 (DSB MR sæt 45 + 62). I spor 6 forsynes DSB MR sæt 44, der er ankommet fra Ro via Rg som M 9171, og i spor 5 holder DSB MR sæt 18 klar til afgang som RØ 2460.
X i Ol
(JSL via BL)
DSB MR sæt 18 som RØ 2481 afventer krydsning i Ol. Bemærk, mærkerne på træet til højre, der også falder på et tidspunkt.
Ti 16/8 2016
MR, MQ og MR i Næn
DSB MR sæt 41 som RØ 3434 afgår fra Næn; før var det meget svært at fotografere her.
DSB MQ sæt 17 ankommer til Næn som RØ 2447.
Dernæst DSB MR sæt 91 + 61 ankommer med RØ 3459.
(JSL via BL)
On 17/8 2016
MR-toget til Fa
Fa-toget oprangeres; DSBMR sæt 45 skal med.
(JSL via BL)
Sø 21/8 2016
Næ
To ME-tog i Næn
DSB ME 1537 + 4 DD som RØ 12749 (Kk-Vo) ankommer.
DSB ABs 7924 + … + ME 1515 afgår fra Næn som RØ 12736 (Vo-Kk).
(JSL via BL)
PRIVATBANERNE OG ANDRE OPERATØRER
Ma 15/8 2016
Tog G 8719 (Vem-Hr) i Uf
MjbaD MY 28 + 1 tom bogiecontainerbærevogn. Set i Uf spor 2 kl. 16.31½ fra "mit" forsinkede Arrivatog, tog RA 5259 (Sj-Str) under indkørsel.
Dagens sydgående Cheminova-godstog var en tom affære:
(LuJ via BL)
Ti 16/8 2016
MQ ankommer til Parkvej
(HWS via BL)
DSB MQ 4930+30, der ankommer med tog PA 4921 (Odd-Ar) til trinbrættet Parkvej kl. 8.25½ (2½), er på vej mod Ar.
KØREPLANER
Ma 15/8 2016
Tog 5217 fra Skjern til Struer, planlagt ankomst til Struer kl. 10:00, kører i øjeblikket med ca. 10 minutters forsinkelse. Forsinkelsen skyldes baneforhold. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog. Kilde: Arriva Tog, sms, mandag 15. august 2016 09:18:09
Tog 5732 mellem Bramming og Esbjerg, afgang kl. 09:32 er aflyst. Vi henviser til næste afgang. Aflysningen skyldes signalproblemer i Esbjerg. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, mandag 15. august 2016 09:43:14
Tog 5025 mellem Esbjerg og Bramming, afgang kl. 09:58 er aflyst. Vi henviser til næste afgang. Aflysningen skyldes signalproblemer. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, mandag 15. august 2016 09:46:18
Tog 160127 fra Varde til Nr. Nebel, planlagt ankomst til Nr. Nebel kl. 11:56, kører i øjeblikket med ca. 16 minutters forsinkelse. Forsinkelsen skyldes afledte virkninger af signalproblemer. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, mandag 15. august 2016 11:47:14
Tog 5259 fra Skjern til Struer, planlagt ankomst til Struer kl. 17:00, kører i øjeblikket med ca. 11 minutters forsinkelse. Forsinkelsen skyldes materielproblemer. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
On 17/8 2016
Kilde: Arriva Tog, sms, mandag 15. august 2016 16:18:12
(BL)
Tog 5304 fra Skjern til Aarhus H, planlagt ankomst til Aarhus H kl. 07:09, kører i øjeblikket med ca. 20 minutters forsinkelse. Forsinkelsen skyldes problemer med fjernstyringen. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, onsdag 17. august 2016 06:01:21
Tog 5308 fra Herning til Aarhus H, planlagt ankomst til Aarhus H kl. 07:38, kører i øjeblikket med ca. 20 minutters forsinkelse. Forsinkelsen skyldes problemer med fjernstyringen. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, onsdag 17. august 2016 06:04:13
Tog 5303 mellem Herning og Skjern, afgang kl. 06:10 er aflyst. Vi henviser til næste afgang. Aflysningen skyldes problemer med sporskifte. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, onsdag 17. august 2016 06:07:15
Tog 5316 mellem Skjern og Herning er aflyst. Vi arbejder i øjeblikket på at skaffe bus. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, onsdag 17. august 2016 06:55:19
Tog 5007 fra Esbjerg til Tønder, planlagt ankomst til Tønder kl. 07:35, kører i øjeblikket med ca. 14 minutters forsinkelse. Forsinkelsen skyldes afledte virkninger af fjernstyringsproblemer. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, onsdag 17. august 2016 07:30:14
Tog 5311 fra Aarhus H til Herning, planlagt ankomst til Herning kl. 07:30, kører i øjeblikket med ca. 11 minutters forsinkelse. Forsinkelsen skyldes afledte virkninger af fjernstyringsproblemer. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, onsdag 17. august 2016 07:33:21
Tog 5014 fra Tønder til Esbjerg, planlagt ankomst til Esbjerg kl. 08:00, kører i øjeblikket med ca. 14 minutters forsinkelse. Forsinkelsen skyldes afledte virkninger af fjernstyringsproblemer. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, onsdag 17. august 2016 07:40:14
Tog 5319 fra Aarhus H til Herning, afgang kl. 07:31, er i øjeblikket ca. 15 min. forsinket. Forsinkelsen skyldes afledte virkninger af fjernstyringsproblemer. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
Kilde: Arriva Tog, sms, onsdag 17. august 2016 07:51:55
Tog 5321 fra Aarhus H til Skjern, afgang kl. 08:01, er i øjeblikket ca. 15 min. forsinket. Forsinkelsen skyldes afledte virkninger af fjernstyringsproblemer. Vi beklager de gener, dette kan medføre. Mvh. Arriva Tog.
(BL)
Kilde: Arriva Tog, sms, onsdag 17. august 2016 07:55:30
TRÆKKRAFT
On 17/8 2016
Tre elektrikere og to GM-lok i Fa Spor 32
RSC EG 3106 og DB RSC 185 336-2. Sydligst RSC MK og 42 86 237 8 800-0 Hbikks ved sporstopperen.
Spor 16 CFLCD MX 1029 (b)
Spor 15
RCDK MY 1134
Lokomotiver i Pa
Set kl. 9.54 foran et godstog mod N DB 185 328-9
Spor 16 STAB MZ 1425 (r/s)
Spor 15 HCTOR 241.004
Spor 14 ex. DSB, ex. PBS, SRPMY 1148(b). SRP står ikke iFahrzeughaltercode Register – VKM
Issue/Nummer: 77/2016Date/Datum: 03.08.2016.
(BL)
GODSVOGNE
PERSONVOGNE
TOGSÆT
Ma 15/8 2016
Hensatte togsæt på År
DSB MG 5619+19 og DSB MG 5644+44.
Rangerhovedet har været tomt for togsæt i et par måneder – kun to sneplove har stået der, men nu ses der atter henstillede eller udrangerede togsæt parkeret der. Fra V:
Lige Ø for rangerryggen til den tidligere Strækningsrist:
I østenden af Ankomstristen – nu depotspor for mdt Ar – løber sporene sammen. Fra V: DSB FP 6707+MP 5707 og FP 6703+MP 5703
DSBMG 5846+46.
(BL)
On 17/8 2016
Hensatte togsæt i Te
I spor 8: DSB
Fra N:
I spor 9: Skjult bag de andre togsæt
S-TOG
METRO
FÆRGER
Ti 16/8 2016
Venø Færgen ligger i Ho-Str Havn
Kl. 18.00 lykkedes det at lave et telebillede af den som forgrund og som baggrund en rød afløserfærge, der sejler i en afstand af 1,49 sømil på Venø Færgefart mellem Kleppen og Venø Odde.
Himlens lyseblå farve er lysere end skrogets blå farve på M/F Venø Færgen, Venø, da den ligger her om formiddagen ved Sydkaj i Østre Havn i Ho-Str Havn. Den har fået en skade på den ene skrue.
Under aftencykelturen i det smukke vejr foretages der en afstikker ned til Kleppen for at se hvilken rød færge, der er afløser. Der er M/F Sleipner-Fur, Fur, der betjener overfarten. Denne færge sejlede på samme overfart onsdag 13. april 2016, så det er ikke »ny« afløserfærge.
I den gamle færgeleje på Kleppen ligger Danmarks ældste bilfærge fra 1931, M/F Venø Sund, Venø, som reservefærge.
Venø Færgefart har hjemmesiden http://www.venoefaergefart.dk/ Venøsund Færgelaug kan ses på http://www.venoesund.dk/ (BL)
.
VENØSUND
VETERANMATERIEL OSV.
SPECIALKØRETØJER
Ti 16/8 2016
Sporombygningsmateriel på Køge Bugtbanen
IT RFI 270 353-1 ex VLTJ ML 25 ex DB 211 130 med dagens høst af gamle sveller i Kj (JSL via BL)
SKROTBUNKEN
FASTE ANLÆG
Ma 15/8 2016
Nyt om SR og SIN pr. 15.08.2016
Med virkning fra den 15.08.2016 træder der rettelser til SR, SIN-G og SIN-L i kraft. De væsentlige ændringer er beskrevet herunder.
SR
Det indarbejdes, at når lokomotivføreren er rangerleder, omfatter lokomotivførerens infrastrukturkendskab til en given banestrækning også lokalkendskab til at udføre rangering på banestrækningens stationer i de sporområder, der er omfattet af den enkelte stations sikringsanlæg. Reglen er en udmøntning af en aftale indgået i Jernbanebranchens Uddannelsessamarbejde.
§ 3, punkt 11. Rangerpersonale
MP 5722, DSB
(BL)
MP 5710, DSB
MP 5705
MP 5720.
§ 6, punkt 1.2. og 5. Signallysfarver og signalbegreb "Kør"
Ved at ændre opdelingen kan vi i punkt 5.2. indarbejde, at hastighedsnedsættelser i indkørselsenden ved "Kør" fra I- eller SI-signalet afpasses efter standsignalerne. Dette har hidtil kun været gældende i forbindelse med signal "Kør igennem" på I- og SI-signalet, mens den lavest forekommende hastighed ved alle "Kør"-begreber tidligere var gældende fra signalets plads. Derudover er der ikke foretaget ændringer i de enkelte signalers betydning.
Signalbegrebet "Kør" er opdelt i to betydninger: I punkt 1.2. er signallysfarverne "gul over grøn" nu benævnt "Kør med begrænset hastighed", mens betydningen ved signalaspektet "én grøn" fortsat er "Kør". Samtidig opdeles signalskemaerne for "Kør" i to betydninger, et skema for betydningen "Kør med begrænset hastighed" og et skema for "Kør".
§ 7, Forsignalering af hovedsignaler
Vi har samtidig benyttet lejligheden til at flytte visningen af de enkelte signalaspekter ind i teksten og nedlagt den egentlige plan-side. Derved øges læseligheden, især når SR læses på et digitalt medie. banedanmark
Vi har i punkt 1 præciseret, i hvilket omfang og hvordan forsignalering finder sted. De mere tekniske regler for opstilling af F-signaler er fjernet, da de ikke var trafikale regler, og bestemmelserne i øvrigt fremgår af SODB Anlægsbestemmelser.
§ 11, Automatisk sikrede overkørsler
Efter fornyelsen af SR § 11 og SIN-G instruks 15 i 2015 (SR-rettelserne pr. 29.06.2015 og 09.11.2015) har der vist sig behov for en ændring i punkt 2., "Overkørslen ikke sikret", da rækkefølgen på pindene i betydning 4 ikke var helt logisk. Der er ikke tale om nogen regelændring.
På baggrund af nogle konkrete hændelser præciseres det i punkt 1. betydning 4, at når et hovedsignal udstyret med signal 11.6., ("O-mærke") er ugyldiggjort og forsynet med mærke 17.25, skal den eller de tilhørende overkørsler betragtes som værende i uorden.
§ 16, Standsignaler
I reglen for opstilling af standsignal 16.2.4. "Hastighedsnedsættelse ophører", på strækninger uden faste ATC- eller HKT-anlæg præciseres det, at alle faste eller midlertidige hastighedsnedsættelser skal være ophørt.
§ 17, Mærker
Visningen af de enkelte mærker er flyttet ind til betydnings- og opstillingsteksten for at gøre paragraffen lettere at læse, særligt på digitale medier.
§ 17, Mærkerne 17.56.-17.59.
Mærkerne opfylder kravene i DS/EN 16494:2015 Jernbaner "Krav til ERTMS-tavler langs spor" og skal anvendes på strækninger, hvor det nye signalsystem (ECTS L2) etableres.
Der optages fire nye mærker i forbindelse med neutralsektioner. Mærkerne har samme betydning som eksisterende mærker 17.33.-34., 17.36.-37.
For at undgå, at nyopstillede mærker skal udskiftes efter få år, er det besluttet at indarbejde disse mærker i SR. De nye mærker vil første gang blive anvendt i forbindelse med elektrificeringen af strækningen Lunderskov-Esbjerg.
§ 32, Sikkerhedsmeldinger
I de trafikale regler anvendes begreberne "aftale", "melding" og "underretning" i forbindelse med den sikkerhedsmæssige kommunikation. Vi bliver af og til mødt med spørgsmålet om, hvorvidt en "aftale" eller en "underretning" betragtes som en sikkerhedsmelding. Derfor er det nu slået fast i "Almindelige bestemmelser", at en aftale, melding eller underretning med et jernbanesikkerhedsmæssigt indhold benævnes en sikkerhedsmelding. Det betyder naturligvis, at når der er tale om en sikkerhedsmelding, gælder de generelle regler i § 32 omkring forståelse, gentagelse og kvittering.
§ 36, Rangering
Paragraffen er omskrevet, så en række forhold passer bedre til nutidens måde at rangere på – herunder at bestemmelserne som hovedregel tager udgangspunkt i, at langt de fleste rangerbevægelser foregår med lokomotivføreren som rangerleder. Særlige/supplerende regler for rangering med medgivet rangerleder er nu optaget for sig.
Utidssvarende regler er ændret. Eksempelvis skal rangerlederen efter de nugældende bestemmelser sikre sig, at samtlige sporskifter i rangervejen er stillet korrekt, inden rangeringen påbegyndes. Dette er mange steder en fysisk umulighed og slet ikke aktuelt, hvis der rangeres på rangertogveje. I stedet skal rangerlederen – naturligvis – under hele rangeringen holde øje med både signaler og sporskifter.
I denne forbindelse indskærpes det, at stationsbestyreren i områder omfattet af sikringsanlæg har et ansvar for sporskifternes rette stilling, inden der gives tilladelse til at påbegynde rangering. Under selve rangerbevægelsen er det naturligvis fortsat rangerlederens ansvar at holde øje med både signalers og sporskifters stilling, samt om rangervejen til stadighed er fri.
Paragraffen er desuden i højere grad inddelt, så den afspejler forskellene i rangering i områder omfattet af sikringsanlæg henholdsvis områder, som ikke er omfattet af sikringsanlæg.
§ 52, punkt 220.127.116.11. Hastighedsnedsættelse i stationens indkørselsende
På baggrund af nogle henvendelser omkring betydningen af "første sporskifte i indkørselsenden", præciseres det, at reglen gælder således: Er det første sporskifte modgående, fra tungespids, og er det første sporskifte medgående, fra mærke "Frispor".
§ 62, Bremser
Bestemmelser, som ikke anvendes længere, er slettet.
§ 73, punkt 1.7.1. ophævelse af sporspærring
Under ophævelse af sporspærring ændres ordet "sikkerhedsafstand" til "fritrumsprofil", således at kravet er, at SR-arbejdslederen skal sikre, at køretøjer, maskiner, materialer mv. er placeret uden for fritrumsprofilet og ikke uden for sikkerhedsafstanden.
§ 89, Hjælpetog
Reglen om dette faldt i princippet ud i forbindelse med revisionen af §§ 46 og 47 ved rettelsen den 09.11.2015, efter hvilken lokomotivføreren ikke længere generelt skal underrettes om årsagen til ud-, ind- eller forbirangering.
Reglerne for underretning af lokomotivføreren om togets status som hjælpetog præciseres. Endvidere fastslås, at lokomotivføreren skal underrettes om det nedbrudte tog, når der gives tilladelse til udrangering henholdsvis forbirangering af sidste signal inden det banestykke henholdsvis blokafsnit, hvor hjælpen skal ydes.
Bilag 3, Udsigtslængder
Efter udtrykt ønske optages et udsigtslængdekrav ved hastighed på 25 km/t, da denne hastighed anvendes i flere relationer samt som tilladt rangerhastighed mange steder i landet.
SIN-G og SIN-L
Rettelserne er i hovedsagen udløst af overgangen fra den analoge strækningsradio til GSM-R.
SIN-G
Instruksen bortfalder, idet den udelukkende omhandler den analoge radio.
Instruks 14, "Anvendelse af radiokanal C45"
SIN-L
Der pågår i øjeblikket et arbejde mellem jernbanevirksomhederne og Banedanmark omkring GSM-R's muligheder i forbindelse med rangering.
I en række lokale instrukser for rangering er henvisning til specifikke C- eller D-kanaler bortfaldet. Det har ikke i alle tilfælde været muligt at opstille et alternativ, hvorfor de helt generelle regler om blandt andet aftaler vedrørende rangering må tages i anvendelse – eventuelt i forbindelse med jernbanevirksomhedernes egne bestemmelser for kontakt via mobiltelefon m.v.
Instruks 8.0., "Kørsel på S-baner"
I punkt 5.7. er optaget nye regler for kontrol af ophævelse af hastighedsnedsættelser.
Instruks 29.1., "Godsbanen Bramming-Grindsted"
Instruksen er bortfaldet, idet godsbanen er nedlagt.
Der udsendes følgende rettelsesblade til SR:
2596-2658
Der udsendes følgende rettelsesblade til SIN-G:
25-27
Der udsendes følgende rettelsesblade til SIN-L:
Kilde: banedanmark, Jernbanesikkerhed, tirsdag 2. august 2016
137-157
Historisk udvikling af § 17, Mærker
I første udgave af SR § 17 fra 1975 fandtes der kun to folde-ud-sider med Plan 17.1 og Plan 17.2 med sidenumrene 157-1 og 159-1. Da mærkerne var anbragt på en højre side, kunne den foldes ud for at kunne betragtes sammen med de foranstående siders tekst til de pågældende mærker. Der fandtes kun to sider, idet på dette tidspunkt var der ikke så mange mærker som i 2016. Der eksisterede kun nr.17.1 til nr.17.26. Der blev ikke brugt et punktum efter nummeret som i dag.
1975
SIR 119
Ved nr.17.26 var signalet vist med en stiplet linje. (»linje« måtte også staves »linie« indtil 3. udgave af udkommer i 2001).
Et forsvundet mærke er nr.17.8 »Hastighedsnedsættelse i udkørselsenden«. Et sådant med 100 stod i Fa lige før banerne krydser hinanden ved Egumvej 53, hvor lokomotivpersonalet fra fremmede mdt havde overnatningsværelser. Senere dukker nr 17.8 op igen, men nu som "Strækning med el-togvarme ophører"
1995
Fra mandag 9. januar 1995 tilføjes der to nye mærker "Strækning med ATC begynder" nr 17.27. og "Strækning med ATC ender" nr 17.28.
Efter år 2000
nr 17.49.
2016
Det højeste mærkenummer er nu 17.59 "Hæv strømaftager".
Per mandag 15. august 2016 er visningen af de enkelte mærker også vist ved betydnings- og opstillingsteksten for at gøre paragraffen lettere at læse, særligt på digitale medier. Det pågældende mærke er således vist ved dets gældende paragraf.
"Hovedafbryder ud" "Hovedafbryder ind" "Sænk strømaftager" "Hæv strømaftager"
Bemærk, nu intet »nr.« foran det pågældende mærkes nummer. (BL)
På rettelsesbladene 2004 fra søndag 13. december 2009 og 1655 fra mandag 5. juni 2006 er vist mærkerne nr.17.1.1. til nr.17.49. (det højeste nummer) på to A5-ark. Bemærk, intet forkortelsesnummer efter »nr« og et mellemrum før første ciffer. Nogle år senere ophører SR med at udkomme på papir, og så er folde-ud-sider ikke nødvendige.
Godsbanen Bramming-Grindsted
Kilde:
Godsbanen er p.t. lukket for trafik.
SIN-L, Instruks 29.1, side 489-1, mandag 7. april 2014
SIN-L
489-2
Ledig
Instruks 29.1
Kilde: SIN-L, Instruks 29.1, side 489-2, rettelsesblad 154, mandag 15. august 2016
Så er Grindstedbanen skriftligt nedlagt! De 40,0 km fra Bm til Gi blev indviet søndag 12. november 1916. Der eksisterede kun 44 overkørsler på heden!
Læs mere om Den skæve Bane under Langå-Bramming-banen på https://da.wikipedia.org/wiki/Lang%C3%A5-Bramming-banen Se billeder af togekspeditionssteder på http://www.danskestationer.dk/bm-fu/bramming.php
Persontrafikken ophørte lørdag 22. maj 1971 lige som på ti andre DSB-strækninger. Sidste rangertræk kørte søndag 3. juni 2012 trukket af VTV MT 152 (g).
IKIPEDI
W A
Den frie encyklopædi
(BL)
Rettelsesblade 739-746 til TIB-S
Den venstre illustration er den tidlige version, den højre er den fra mandag 15. august 2016 gældende.
Tirsdag 24. marts 2015
Mandag 15. august 2016
grænse til
Tidligere udsendte rettelsesblade
Flyttet F-signal og stations-
Vg
Stationsgrænse km 39,6 i Vg
Flyttet stationsgrænse i Vg til km 39,5
Instruks 29.1
Tre ovk på Thybanen ændrer kilometertal
Hæ-Sne (Hørdum-Snedsted): Ovk 179 har ind til nu ligget i km 56,2, men med rettelsesbladene 742 og 745 flyttes dens papirmæssige placering til km 56,1 – ingen fysisk ændring.
Ul-Hw: Ovk 35a har ind til nu ligget i km 35,1, men med rettelsesbladene 741 og 746 flyttes dens papirmæssige placering til km 35,2 – ingen fysisk ændring.
Sne-Ri (Sjørring): Ovk 215 har ind til nu ligget i km 63,1, men med rettelsesbladene 742 og 745 flyttes dens papirmæssige placering til km 63,0 – ingen fysisk ændring. (BL)
Ti 16/8 2016
Forside > Baneprojekter > Sjælland > Ringsted-Femern Banen > Naboinformation > Sakskøbingvej lukker for trafik over banen ved Store Musse
Sakskøbingvej lukker for trafik over banen ved Store Musse
Den 16. august lukker broen på Sakskøbingvej for vejtrafik, og den 19. august begynder vores entreprenør Arkil A/S at fjerne broen for at bygge en ny og højere bro hen over jernbanen. Den nye bro skal give plads til det kommende kørestrømsanlæg i forbindelse med elektrificeringen af RingstedFemern Banen.
Arbejdet
Selve nedrivningen af broen foregår ved hjælp af gravemaskiner med betonhammer og andre store maskiner. Herefter lægges store bjælker over jernbanen og efterfølgende støbes brodækket ude på stedet.
Når broen lukker for passage, foretager entreprenøren forskelligt forberedende arbejde, såsom at bryde asfalt op, køre jord bort m.m.
Vi beklager eventuelle gener for beboerne i området i forbindelse med omkørsel, støj og vibrationer fra arbejdet.
Vejtrafik
Kilde: http://www.bane.dk/visNyhed.asp?artikelID=24957, fredag 5. august 2016
Der vil være gule vejskilte, som henviser til omkørselsvej.
Flytning af SR-signal 17.7 på Thybanen
Af en eller anden årsag, der endnu ikke er opklaret, er mærket »Perron ved trinbræt« flyttet ved tre trinbrætter, hvor det stod i højre side i kørselsretning, og perronen ligger til venstre, over til perronen. I den følgende liste er angivet de 17.7, der er flyttet for nylig eller måske venter på en flytning. De gamle træmaster af samme størrelse, som stangrækkerne master havde, står der stadig. De tre flyttede 17.7
Um – flyttet
Kørselsretning Str-Ti
Kørselsretning Ti-Str
No – flyttet
Hæ (Hørdum) – flyttet
Ul – ikke flyttet
Ln – ikke flyttet
Yd – ikke flyttet
Ri (Sjørring) – ikke flyttet
(BL)
Hvis teksten opfattes rent bogstaveligt, skal signal 17.7 netop stå, hvor perronen findes. Normalt opstilles signaler og mærker til højre for sporet i kørselsretningen, men undtagelser kan være uordenssignaler ved en ovk i en skarp højrekurve eller f.eks. I-signalet i Fa i km 1,3 ved kørsel fra Bk (Børkop), der er forsynet med et gyldighedsmærke (SR § 6 pkt. 1.1.2.).
On 17/8 2016
Ovk 24 Ts-Uu er helt forsvundet
Onsdag 27. juli 2016 lå de fire advarselssignaler i græsset sammen med de to uordenssignaler . Lørdag 6. august 2016 blev der kørt på den forlagte strækning mellem km 11,0 til km 12,0 med tog L 726 (Ti-Fa), hvor der lå en jorddynge på ovk 24's plads. En erstatningsvej under jernbanebroen til det usælgelige, gamle ledvogterhus har delvist fået lagt grus ud.
Fra tog L 718 (Str-Fa) kigges der ud i højre side af toget, da Ts er forladt, for at se i km 11,0, hvad det er sket siden de sidste besøg.
I dag er der stadig jorddynger, hvor ovk 24 lå, og erstatningsvejen er der tilsyneladende ikke lavet meget mere ved. Jorden, hvor Holstebro-motorvejen skal føres under jernbanebroen, er endnu ikke fjernet.
To 18/8 2016
(BL)
Forside > Presse > Pressemeddelelser > Togbusser mellem Stenstrup og Svendborg resten af torsdagen
Togbusser mellem Stenstrup og Svendborg resten af torsdagen
På grund af en signalfejl mellem Stenstrup og Svendborg på Svendborgbanen kører der ikke tog på strækningen resten af torsdagen.
Banedanmark arbejder på højtryk med at løse fejlen og vil komme med en prognose for, hvornår det er muligt at genoptage togdriften.
Det betyder, at togtrafikken er erstattet af togbusser mellem Stenstrup og Svendborg. Mellem Odense og Stenstrup kører togene normalt.
Hold dig opdateret på Rejseplanen og dsb.dk
Kilde: http://www.bane.dk/visNyhed.asp?artikelID=25032, torsdag 18. august 2016 (BL)
Ar Letbane mellem Klokhøjen og Lp
(HWS via BL)
Fra den kommende letbane ses fra broen ved vejen Klokhøjen mod Lisbjerg. Der holdt nogle af de troljer, der anvendes ved anlægget af letbanen – også ved Elstedvej mellem Lisbjerg og Lp (Lystrup). Der er også nogle specialkøretøjer, der anvendes ved letbanebyggeriet her holdende ude, hvor sporet ender V for vejen Høvej ved ovk 213 i km 10,6 lidt V for Lp. En af de fire troljer er ALPIQ , set kl. 13.56½.
Forside > Presse > Pressemeddelelser > Togene kører igen mellem Stenstrup og Svendborg på Svendborgbanen
Togene kører igen mellem Stenstrup og Svendborg på Svendborgbanen
Banedanmark har rettet signalfejlen mellem Stenstrup og Svendborg på Svendborgbanen. Det betyder, at togtrafikken blev genoptaget fredag morgen.
Det betyder, at togene igen kører efter den normale køreplan.
Signalfejlen mellem Stenstrup og Svendborg på Svendborgbanen, der har betydet, at togtrafikken har været indstillet hele torsdagen, blev løst torsdag aften.
Hold dig opdateret om trafikken på Rejseplanen og DSB.dk.
(BL)
Kilde: http://www.bane.dk/visNyhed.asp?artikelID=25034, fredag 19. august 2016
Hov
Sporsiden af den gamle stationsbygning i Hov har et højt plankeværk ud mod Havnegade (HWS via BL)
UDLAND
On 17/8 2016
Nedbrud i Neumünster på vej til Hmb Hbf
I Flb stiges der kl. 10.10 (3) ud af tog IC 5720 (Fa-Flb) med DSB MFB 5280+80 og skiftes til tog 21067, der trækkes af DB 112 179-7 + 5 psv. Det sætter i gang kl. 10.15½ (½), og det går godt til Neumünster med ankomst 11.33 i spor 5.
Neumünster,
Der er tid til at »studere« den øvrige toggang. I det vestligste spor, spor 6, holder et nordkørende tog til bestående af 9580 0 648 144-3 D-AKN Bpd+9580 0 648 644-2 D-AKN ABpd. VKM for AKN er AKN Eisenbahn AG med hjemmesiden http://www.akn.de/. På togsættet er malet nordbahn med linket . I den lyseblå monitor står NBE vom Südende +++ (publikumsstrækning, ikke tognummer) til .
Her er der dørfejl på en dør, så tog 21067 bliver erklæret nedbrudt. Da de fleste passagerer skal til Hmb annonceres der i højttalerne og vises i monitorerne, at det næste tog vil komme i spor 5.
Kl. 11.37 lykkedes det at få et billede fra sydenden af perronen af tre tog i nabosporene 6 (perron) 5 og 4:
Spor 5 DB 112 179 (uden kontrolciffer påmalet) med det nedbrudte tog 21067.
Spor 6 9580 0 648 144-3 D-AKN Bpd+9580 0 648 644-2 D-AKN ABpd.
Spor 4 DB 112 162-3 (med kontrolciffer) med et nordkørende tog.
MM
Resultat:
MM MM
Neumünster – Elmshorn – Hmb Hbf
Klokken 12.24 (1) afgår fra Elmshorn det næste tog i rækken de 34,1 km mod Hmb Hbf
Videre rejse sker med tog 21017, trukket af DB 112 141-7, med afgang 11.45½ (3½). Desværre ender dette tog i Hmb Altona, og det bliver da også annonceret i togets højttalere, at passagerer til Hmb Hbf skal skifte i Elmshorn. Der blev en tur på kun 44,0 km.
Hmb Hbf nås kl. 12.44, hvor tog 21067 skulle være ankommet kl. 12.14. Det normale tilslutningstog herfra blev ikke nået ...
.
(BL)
Side 13 af 18.
Farvel til pap-klippekort
NYE TIDER
Nu udgår
de sidste
klippekort
af pap
Værd at vide
Kilde: http://move.bcdtravel.dk/dsb-klippekort-af-pap/
Ti 16/8 2016
(BL)
Thorsbro vandværk
På udvalgte dage er der åbent i vandværkets gamle del, der ikke længere er i brug, og som passes af frivillige. I de flotte bygninger i nationalromantisk stil står der tre gamle B & W-dieselmotorer, hvoraf den ene startes op, når der er åbent. Den er desværre ikke tilsluttet kølesystemet, og de kører derfor kun med den i 5-10 minutter. Den midterste motor har plexiglas ind til plejlstænger og krumtap og kan tørnes af en elektromotor. Den sidste motor havde de haft lidt problemer med at starte. Der stod også en Holeby-dieselmotor fra Lejre Vandværk.
Sammen med KP besøgte jeg i dag Thorsbro vandværk. Det er et gammelt vandværk, som nu er blevet omdannet til museum, bygget i 1908, designet af Anders Fussing. I maskinhallen står tre store motorer, bygget på B & W i 1930'erne.
Det er gratis at besøge vandværket, når der er åbent, og et besøg kan varmt anbefales!
Links
Thorsbro vandværk http://thorsbrovand.dk/ Thorsbro vandværks Museum thorsbrovand.dk (JSL via BL)
Placering på Sjælland
(BL)
Allévej 29, Thorslunde, (Ishøj).
Ih
BILAG
Fortegnelse over forkortelser
I tjenestetelegrammer, i anden intern korrespondance, i instruktionsstof, i personaleregistering, ved udfyldning af blanketter til internt brug (f. eks. regninger og fripas) kan, når det skønnes hensigtsmæssigt, anvendes nedennævnte forkortelser:
Stillingsforkortelser (forkortelse – stilling)
Kilde: Danske Statsbaner, Ordresamlingen serie A, Organisations- og personaleforhold, Bilag XVI, torsdag 1. april 1976, udtog.
Overkørsler
§ 11 Automatisk sikrede overkørsler, side 97-15.
Det hedder en overkørsel, jævnfør: Sikkerhedsreglement af 1975 (SR)
Kilde: http://www.bane.dk/visArtikel.asp?artikelID=6338
Færdselsloven, LBK nr. 1055 af 9. november 2012
§ 5 Færdsel over jernbanespor m.v.
Kilde: http://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=143400#Kap8
Færdselstavler
Betegnelser for for vejfarende ved jernbaner kan ses på http://login.koreklar.dk/faerdselstavler.pdf
Vehicle Keeper Marking Register – VKM
Issue/Nummer: 77/2016Date/Datum: 03.08.2016
Fahrzeughaltercode Register – VKM
List of VKMs, Related documents:
Kilde:
http://www.era.europa.eu/Document-Register/Pages/list-VKM.aspx pdf
Togekspeditionssteder
Togekspeditionssted Station
Fællesbetegnelse for stationer og holdesteder.
Togekspeditionssted med hovedsignaler og centralsikring. En station kan deltage i den sikkerhedsmæssige afvikling af toggangen som togfølgestation, eller den kan være lukket eller ubetjent.
Holdested
Kilde: Sikkerhedsreglement, Afsnit 10, Definitioner
Fællesbetegnelse for et togekspeditionssted – sidespor eller trinbræt – på den fri bane. Deltager ikke i den sikkerhedsmæssige afvikling af toggangen. Et trinbræt kan ligge helt eller delvist på en station.
Stationsgrænsen og rangergrænsen
Kilde: Sikkerhedsreglement § 2, stk. 1.3.
Grænsen mellem den fri bane og en station benævnes stationsgrænsen. Den er kendetegnet ved det I- eller VI-signal, der dækker stationen.
Stednavneforkortelser i Jylland Hhs Hirtshals Sgb Skagen Hj Hjørring Fh Frederikshavn Lih Lindholm Ti Thisted Ør Løgstør Ab Aalborg Abø Aalborg Øst Thb Thyborøn Havn Gy Glyngøre As Aars Røn Rønland Aat Aalestrup Hb Hobro Mrg Mariager Lmv Lemvig Sk Skive Fp Fårup Rd Randers Str Struer Vg Viborg Lg Langå Al Allingaabro Vem Vemb Ho Holstebro Kp Karup Lb Laurbjerg Rå Ryomgård Gr Grenaa Rj Ringkøbing Hr Herning Sl Silkeborg Ar Aarhus Dæ Videbæk Fu Funder Sd Skanderborg Odd Odder Sj Skjern Bb Brande Hs Horsens Nbl Nr. Nebel Gi Grindsted Vj Vejle Fra Fredericia Ranger- Ox Va Varde Fa Fredericia banegård Oks- Tl Taulov Gfa Fredericia bøl- Es Esbjerg Bm Bramming Lk Lunderskov Kd Kolding Godsstation Rb Ribe Oj Vojens Hab Haderslev Sno Snoghøj Æk Skærbæk Rq Rødekro Åa Aabenraa Tdr Tønder Te Tinglev Sdb Sønderborg Pa Padborg Anb Niebüll Fw Flensburg Weiche Flb Flensburg
Stednavneforkortelser omkring Struer
Stednavneforkortelser på Fyn
```
Bn Bedsted Thy Ny Nykøbing Mors Ur Hurup Thy Gy Glyngøre Thb Yd Ydby Thyborøn Havn Ln Lyngs Røn Rønland Hw Hvidbjerg Hbø Harboør Ul Uglev No Oddesund Nord Sk Skive Hø Lmv Lemvig Um Humlum Røb Rønbjerg Højslev Bnt Str Han Vp Vinderup Sm Bonnet Struer Handbjerg Stoholm Bmk Hm Hjerm Ra Bækmarksbro Ravnstrup Vem Bu Bur Ho Holstebro Vg Vemb Ts Tvis Viborg Uf Ulfborg Uu Avlum Kp Tm Tim Id Vildbjerg Karup He Hee Ib Skibbild Rj Ringkøbing Gp Gødstrup Hr Herning Lm Lem Stu Studsgård Hrm Sj Bs Td Kæ Kibæk Herning Skjern Borris Troldhede Messecenter
```
Middelfart
Md
Assens
OdOdense
Ac
NgNyborg
Faaborg
Få
Svendborg
Svg
Ringe
Re
En udførlig liste over stednavneforkortelser findes på Banesiden under http://www.john-nissen.dk/banesiden/Forkortelser/fork.php
Stednavneforkortelser på Sjælland, Lolland-Falster
```
Tvl Tisvildeleje Gll Gilleleje Helsingborg Hun Hundested Kgg Kagerup Hg Helsingør Hbg Nks Nykøbing S Frv Frederiksværk Hi Hillerød Fs Frederikssund Fm Farum Kb Kalundborg Hk Holbæk Nær Nærum Gv Gørlev Tø Tølløse Ro Roskilde Kh København H Øn Høng Rg Ringsted Kj Køge Kjn Køge Nord Kø Korsør Sg Slagelse Hrl Hårlev Da Dalmose Rdg Rødvig Ss Skælskør Næ Næstved Fxl Fakse Lp. Vo Vordingborg Nsk Nakskov Mrb Maribo Nf Nykøbing F Rf Rødby Havn Ge Gedser Pu Puttgarden Wü Warnemünde
```
Stednavneforkortelser omkring København
```
Hl Hellerup Sam Svanemøllen Hgl Helgoland Kk Østerport Kn Nørreport Kh København H Ro Hh Htå Gl Hif Val Valby Blv Belvedere Roskilde Hedehusene Høje Taastrup Glostrup Hvidovre Fjern Gb København G Ig Vigerslev Klv Kalvebod Kbh. Lufthavn Cph Kastrup klargøringscenter Kac
```
Stednavneforkortelser omkring Næstved
```
Tø Tølløse Ro Roskilde Hv Hvalsø Lj Lejre Gt Gadstrup Vy Viby Sj Hd Havdrup Bo Borup Lw Lille Skensved Ky Kværkeby Ølb Ølby Kjn Rg Ringsted Kj Køge Køge Nord Vst Vrangstrup Hf Herfølge Gz Glumsø Th Tureby Ris Rislev Hz Haslev Ol Holme-Olstrup Næn Næstved Nord Næ Næstved My Myrup Grusgrav Lu Lundby Vo Vordingborg Mn Masnedø Oh Orehoved
```
|
<urn:uuid:60b507a8-926c-4dcd-933f-162a44f0066f>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/dan_Latn/train
|
finepdfs
|
dan_Latn
| 37,699
|
Proposed Agenda 2020 Virtual Public Workshop
Note: Include link to interactive GSA map in workshop announcement (bit.ly/cosumnesmap), along with fact sheet.
* Welcome (5 minutes) – Sup. Nottoli
* Demonstrate web map (5 minutes) - Austin
o Note: This will enable participants to identify their respective GSAs.
o Shortened link: bit.ly/cosumnesmap
* SGMA in the Cosumnes 101 (5 minutes) - Tom
o Brief reminder on SGMA purpose, Working Group role and structure, work plan
* Groundwater Conditions in the Subbasin (40 minutes) – John Fio
o Overview of key findings from basin characterization
Note: Emphasize how information on water table levels is important to modeling and shapes our understanding of the basin, which in turn lays the groundwork for setting management criteria and management actions… i.e. frame the next agenda item.
o Q & A (panel format ft. EKI, GSA reps, Water Forum)
Note: Consider how best to manage Q&A/panel for a virtual platform.
* Monitoring Network and Data Collection (15 minutes) – Who should present this? GSA rep.?
o Purpose, what's needed and how members of the public can support
* Looking Ahead: Planning for Sustainable Groundwater Use (20 minutes) – Tom/Stephanie
o Brief overview of the kinds of decisions the Working Group will need to make over the next year.
o Outreach moving forward: How can we best connect with you?
o Note: In March the WG advised that it is too early to ask the public about management actions/URs. WG needs to share something concrete and ask people to respond to it, rather than ask for open-ended input.
* Wrap Up (5 minutes)
Notes:
* Provide clear GSA contact information
* Record the webinar to post on Cosumnes website.
* O&E Committee would like to know about virtual public workshop experiences in other basins
|
<urn:uuid:a6b14c55-fc2c-40d3-9ad8-718610b10bf0>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 1,788
|
Tadday/Rescher
Das Beamtenrecht in Nordrhein-Westfalen
Kommentar von Dipl.-Verwaltungswirt Heinz D. Tadday und
Ministerialrat Dr. Ronald Rescher, Ministerium des Innern des Landes Nordrhein-Westfalen.
157. Ergänzungslieferung, Stand August 2019, 340 Seiten, 88,90 €.
Loseblattausgabe: Grundwerk 3.490 Seiten, DIN A 5, in drei Ordnern,
99, – € bei Fortsetzungsbezug, zzgl. Ergänzungslieferungen (299, – € bei Einzelbezug).
Digitalausgabe: Lizenz für 1 – 3 Nutzer im Jahresabonnement 299, – € (inkl. Updates), weitere Preise auf Anfrage.
ISBN 978-3-7922-0150-3 (Print)
ISBN 978-3-7922-0201-2 (Digital)
Verlag W. Reckinger, Siegburg
Die 157. Ergänzungslieferung (Stand August 2019) enthält u. a. Neukommentierungen der Paragrafen 49 (Genehmigungspflichtige Nebentätigkeit), 71 (Erholungsurlaub), 83 (Personalakten – allgemein), 87 (Übermittlung an Behörden und Auskunft an nicht betroffene Personen) und 92 (Dienstliche Beurteilung, Dienstzeugnis).
Im Bereich der Rechts- und Verwaltungsvorschriften wird u. a. die „Ausbildungsverordnung gehobener vermessungstechnischer Dienst" aktualisiert, die „Rechtspflegerausbildungsordnung" wird neu in das Werk aufgenommen.
Des Weiteren wird das Stichwortverzeichnis aktualisiert.
|
<urn:uuid:dcb0e682-bb18-44fd-921c-9db9ae3ebeec>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/deu_Latn/train
|
finepdfs
|
deu_Latn
| 1,231
|
Постни авокадо сладки
Постни авокадо сладки
Постни авокадо сладки
Рецепт за постни авокадо сладки, които са лесни и вкусни за приготвяне.
|
<urn:uuid:2d812c2c-bf13-4f9b-8513-b1186aa977f8>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/bul_Cyrl/train
|
finepdfs
|
bul_Cyrl
| 140
|
MAURITIUS BAR ASSOCIATION
Secretary: Varuna Roy Bunwaree Goburdhun Treasurer: Rubna B. Daood Daureeawo Members: Jacques Tsang Mang Kin, Ghanshyamdas Bhanji Soni, Angelique A. Desvaux De Marigny & Didier B.A.Dodin Co-opted Members: Isme Azam Neerooa & Dinay Reetoo
Chairperson: Narghis Bundhun SC
Rescheduling of Special General Meeting of the Mauritius Bar Association
Members are kindly invited to attend the Special General Meeting of the Mauritius Bar Association which is being rescheduled to Thursday 30 th July 2020 at 14:30 at the Seat of the MBA, 4 th Floor, Court View Building, Pope Hennessy Street, Port Louis.
AGENDA:
1. Notice of Motion under Rule 3 of the Mauritius Bar Association Rules further to requisition of 14 members of the MBA. The motion to be considered and voted is a motion of no confidence against the Chairperson and all members of the Bar Council in relation to the police memos and work access permits during the pendency of the curfew order, the booking of counsel Sowkhee and the latter's application to the court against the Commissioner of Police with the MBA as co-respondent (L.Sowkhee v. The Commissioner of Police & Anor. SCR 119919).
(Members are invited to consult the motion paper which has been posted on the Notice Board at the Seat of the MBA and uploaded on the MBA App).
Yours faithfully,
Varuna R. Bunwaree Goburdhun Secretary of the Bar Council http://www.mauritiusbarassociation.com
|
<urn:uuid:8938b8fc-d632-43fb-8add-238bf8798e50>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 1,441
|
COMUNE DI ZANE’
PROVINCIA DI VICENZA
Verbale di deliberazione del CONSIGLIO COMUNALE
I convocazione pubblica seduta
REG. N. 46
Oggetto:
ESTINZIONE ANTICIPATA MUTUI CASSA DEPOSITI E PRESTITI
Il giorno VENTOTTO del mese di NOVEMBRE DUEMILADODICI nella solita sala delle adunanze.
Con lettera di convocazione trasmessa nei modi e nelle forme di legge, si è riunito il Consiglio Comunale sotto la presidenza del sig. BUSIN Alberto, Sindaco, e con la partecipazione del Segretario Comunale CECCHETTO dott.ssa Maria Teresa.
Fatto l’appello risultano:
| Nome | Ruolo |
|-----------------------|-------|
| BUSIN ALBERTO | P |
| BERTI ROBERTO | P |
| DE MURI GIULIANA | P |
| SIMEONI ANTONIO | P |
| BRAZZALE FLAVIO | P |
| CAPPOZZO GIUSEPPE | Ag |
| BUSATO GIOVANNI | P |
| BEDENDI FABIO | P |
| POZZER GIUSEPPE | P |
| FIORIN ENRICO | P |
| BRAZZALE MARCO | P |
| DAL MASO MICHELA | P |
| GROTTO FERRUCCIO | P |
| FACCIIN PIETRO | P |
| CAPPOZZO WALTER | P |
| RUFFATO CRISTINA | P |
| SOSSELLA GIANFRANCO | P |
Presenti n. 16 assenti n. 1
Essendo quindi legale l’adunanza, il Presidente invita il Consiglio a discutere sull’oggetto suindicato.
IL CONSIGLIO COMUNALE
PREMESSO che il comma 6 dell’art. 16 del D.L. 95/2012, convertito con modificazioni dalla Legge 135/2012, testualmente recita: ‘Il fondo sperimentale di riequilibrio, come determinato ai sensi dell’articolo 2 del decreto legislativo 14 marzo 2011, n. 23, il fondo perequativo, come determinato ai sensi dell’articolo 13 del medesimo decreto legislativo n. 23 del 2011, ed i trasferimenti erariali dovuti ai comuni della Regione Siciliana e della Regione Sardegna sono ridotti di 500 milioni di euro per l’anno 2012 e di 2.000 milioni di euro a decorrere dall’anno 2013...omissis....”;
DATO ATTO che l’art. 8, comma 3, del Decreto Legge 10/10/2012, n. 174, ha introdotto modifiche al predetto art. 16 inserendo i seguenti commi:
“6-bis. Per l’anno 2012, ai comuni assoggettati nel 2012 alle regole del patto di stabilità interno, non si applica la riduzione di cui al comma 6. Gli importi delle riduzioni da imputare a ciascun comune, definiti mediante i meccanismi di cui al secondo e terzo periodo del comma 6, non sono validi ai fini del patto di stabilità interno e sono utilizzati esclusivamente per l’estinzione anticipata del debito. Le risorse non utilizzate nel 2012 per l’estinzione anticipata del debito sono recuperate nel 2013 con le modalità di cui al comma 6. A tale fine i comuni comunicano al Ministero dell’Interno, entro il termine perentorio del 31 marzo 2013 e secondo le modalità definite con decreto del Ministero dell’Interno da adottare entro il 31 gennaio 2013, l’importo non utilizzato per l’estinzione anticipata del debito. In caso di mancata comunicazione da parte dei comuni entro il predetto termine perentorio, il recupero nel 2013 è effettuato per un importo pari al totale del valore della riduzione non operata nel 2012. Nel 2013 l’obiettivo del patto di stabilità interno di ciascun ente è migliorato di un importo pari al recupero effettuato dal Ministero dell’Interno nel medesimo anno...omissis... “;
RICHIAMATO in particolare il sopra citato comma 6-bis che ha previsto, per i comuni soggetti alle regole del Patto di Stabilità Interno, la non applicabilità della riduzione del fondo sperimentale di riequilibrio, da determinarsi secondo le modalità di cui al comma 6 dell’art. 16 del DL 95/2012, e che per il Comune di Zanè ammonta, ai sensi del Decreto Ministero dell’Interno del 25 ottobre 2012, ad € 55.363,67, prevedendo l’utilizzo esclusivo del medesimo per l’estinzione anticipata del debito;
RICHIAMATA la normativa che disciplina il credito della Cassa Depositi e Prestiti e, nello specifico, le disposizioni di cui alla circolare n. 1255 del 27/01/2005;
CONSIDERATO che dal Report Dettaglio di Estinzione anticipata, elaborato in data 14 novembre 2012 mediante la procedura on-line della Cassa Depositi e Prestiti, si evince la quantificazione della spesa derivante dall’operazione di estinzione anticipata dei seguenti n. 4 mutui, quantificazione che verrà definitivamente comunicata dalla Cassa Depositi e Prestiti Spa al momento dell’accettazione dell’operazione e pertanto, in questa sede viene prevista approssimativamente in € 56.698,40 di cui € 51.356,49 a titolo di quota capitale ed € 5.341,91 a titolo di indennizzo, quest’ultimo potrà essere comunque soggetto a lievi modifiche al momento dell’effettiva adesione della Cassa DD.PP legate alle oscillazioni dei tassi di interesse e spread che quotidianamente si verificano:
DATO ATTO altresì che l’estinzione anticipata dei mutui individuati nella tabella di cui sopra, comporterà un risparmio complessivo tra quota capitale e quota interessi di € 19.117,98 sui bilanci futuri fino alla naturale scadenza dei mutui stessi, e che pertanto l’estinzione anticipata consente di perseguire i seguenti obiettivi:
- estinzione anticipata del debito, condizione imposta dalla normativa a fronte della non applicazione della riduzione del fondo sperimentale di riequilibrio;
- riduzione del fondo sperimentale di riequilibrio;
- riduzione dello stock di indebitamento dell’ente;
- riduzione dell’incidenza sui Bilancio 2013-2015 della spesa per interessi passivi e per rimborso di quota capitale mutui;
PRESO ATTO che le disposizioni di cui alla sopra citata Circolare della Cassa Depositi e Prestiti Spa, prevedono l’invio della richiesta di estinzione anticipata di mutui corredata da una specifica deliberazione consiliare, esecutiva, almeno 30 giorni prima della data prescelta per il rimborso dei finanziamenti;
RITENUTO di far coincidere la data di estinzione con la scadenza delle rate del 31/12/2012;
DATO ATTO che in sede di assestamento generale di Bilancio verranno recepiti contabilmente i movimenti finanziari in parte corrente derivanti dall’operazione di estinzione anticipata di mutui sul Bilancio di Previsione 2012 e sul Bilancio Pluriennale 2012/2014;
ASSUNTI i pareri favorevoli di regolarità tecnica e contabile del Responsabile del Servizio Finanziario e di legittimità del Segretario Comunale;
AD UNANIMITA' DI VOTI, espressi per alzata di mano, per il provvedimento,
AD UNANIMITA' DI VOTI, espressi per alzata di mano, per l'immediata esecutività,
DELIBERA
1) di procedere, per le motivazioni espresse in premessa, all’estinzione anticipata del debito dei seguenti n.4 mutui in essere con la Cassa Depositi e Prestiti Spa:
| Posizione | Importo mutuo | Data concessione | Data scadenza | residuo debito al 01/01/2013 |
|-----------|---------------|-----------------|---------------|-------------------------------|
| 1.3080832/01 | 107.561,54 | 19/05/1982 | 2015 | 15.591,70 |
| 2.3159013/00 | 51.009,55 | 06/03/1984 | 2015 | 8.717,29 |
| 3.4203379/00 | 35.583,88 | 16/10/1991 | 2015 | 6.196,38 |
| 4.4218069/00 | 95.536,99 | 08/10/1992 | 2015 | 20.851,12 |
| Totale | | | | 51.356,49 |
2) di dare atto che la quantificazione della spesa correlata all’estinzione anticipata dei mutui, quantificazione che verrà definitivamente comunicata dalla Cassa DDPP al momento dell’accettazione dell’operazione, in questa sede viene prevista approssimativamente in € 56.698,40, di cui € 51.356,49 a titolo di rimborso quota capitale ed € 5.341,91 a titolo di indennizzo;
3) di dare atto che in sede di assestamento generale di Bilancio verranno recepiti contabilmente i movimenti finanziari in parte corrente derivanti dall’operazione di estinzione anticipata sul Bilancio di Previsione 2012;
4) di autorizzare il responsabile del servizio economico-finanziario a curare l’estinzione anticipata e tutti gli atti amministrativi necessari al perfezionamento delle operazioni, prevedendo eventuali condizioni integrative, nel rispetto della normativa vigente;
5) di inoltrare alla Cassa Depositi e Prestiti Spa formale richiesta di estinzione anticipata dei mutui di cui trattasi nonché una copia del presente atto;
6) di trasmettere copia della presente deliberazione al Tesoriere Comunale per gli adempimenti di competenza.
7) di dichiarare la presente deliberazione immediatamente esecutiva, ai sensi dell’art. 134, comma 4, del Decreto Legislativo n. 267/2000.
UFFICIO RAGIONERIA
VISTO: si attesta la relativa copertura finanziaria dell'impegno di spesa
VISTO: si esprime parere favorevole per la regolarità contabile
UFFICIO Ragioneria
VISTO: parere favorevole per la regolarità tecnico-amministrativa
UFFICIO DEL SEGRETARIO GENERALE
VISTO: parere favorevole sotto il profilo della legittimità
IL RAGIONIERE
F.to Dall’Alba dott.ssa Maria
IL RESPONSABILE DEL SERVIZIO
F.to Dall’Alba dott.ssa Maria
IL SEGRETARIO GENERALE
F.to Cecchetto dott.ssa Maria Teresa
IL SINDACO
F.to Busin Alberto
IL SEGRETARIO GENERALE
F.to Cecchetto dott.ssa Maria Teresa
CERTIFICATO DI PUBBLICAZIONE
LA PRESENTE DELIBERAZIONE E’ IN CORSO DI PUBBLICAZIONE PER QUINDICI GIORNI DA OGGI ALL’ALBO PRETORIO
ZANE’, LI’ 30/11/2012
IL SEGRETARIO GENERALE
F.to Cecchetto dott.ssa Maria Teresa
PUBBLICAZIONE
Pubblicata per 15 giorni dal
DI IMMEDIATA ESEGUIBILITA’
ESECUTIVITA’
Divenuta esecutiva per decorrenza del termine di 10 giorni dalla pubblicazione
IL SEGRETARIO GENERALE/DIRETTORE
|
<urn:uuid:eb5cebe4-57be-4f7d-9edc-fd48f29e06ce>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 9,585
|
Heinrich Rudolf Hertz, prin daruirea uimitoare de care a dat dovada pentru fizică și în special pentru electromagnetism este cel un bun exemplu al unui om de știință. Hertz a fost fără îndoială una din cele mai strălucite minti științifice ale umanității și un deschizător de drumuri în domeniul electricității și electromagnetismului.
Heinrich Rudolf Hertz s-a născut la Hamburg în 1857, iar la vârsta de 20 de ani a început să studieze fizica la Berlin sub îndrumarea eminențului fizician Hermann von Helmholtz (1821-1894).
Helmholtz era consistent că teoriile lui Maxwell privind radiatia electromagnetică trebuiau testate și a propus această problemă lui Hertz, al cărui conștiință era limitată. În 1883, Hertz era cu uniremire neplătit la Keil, unde si-a dedicat o mare parte din timp unui studiu detaliat al scrierilor lui Maxwell. Rezultatul experimentului lui Maxwell este asemănător cu acela al unei pietre aruncată în lac. Plătări rămâne acolo unde ar fi căzut, dar niste ondări se extind la suprafață apoi. Aceste ondulații sunt de fapt unde de forță care îndeplinează energia de surse sa.
Diferența este aceea că undele pe care le-a imaginat Maxwell nu au nevoie de nici un mediu pentru a le transmite dintr-un loc în altul.
Maxwell a efectuat calcule matematic-ice detaliate ale mecanicii acestor unde. El a demonstrat că există un câmp electric variabil în unghi drept față de direcția în care se deplasează undele si un câmp electric variabil în unghi drept față de ambele.
El a continuat să demonstreze că aceste unde electromagnetică isotrope au proprietăți similare cu ale luminii. Maxwell si-a publicat teoriile în 1864, dar abia în 1887, la opt ani de la moartea sa prema-tură cauzată de cancer, fizicianul german Heinrich Rudolf Hertz le-a demonstrat pentru prima dată.
În 1885, la vârsta de 28 de ani Hertz a fost numit profesor de fizică la Politehnica din Karlsruhe și a început să facă experimente.
A reușit să construiască un emitor diatr-o perche de la punctele de vârf ale anumitor antene. Tantă capete si fiind conectate la celelalte capete la cele două terminale al unei bobine de inducție. Astfel se producea o puternică scânteie oscilantă între cele două capete neconectate. Apoi Hertz a construit o "rezonator" la care a introdus într-o canăță mare. Aceasta era față dintr-un astur sărmă având o distanță mică între capete și după cum se așteptașe, între ele se producea o scânteie mică. Câmpul electric oscilant al emitorului genera unde electromagnetic ce induseau receptorului un curent electric. Hertz a demonstrat că, câmpul electric al radiatiei, în unghi drept față de di-recția radiatiei, după cum presupese Maxwell; dacă receptorul era pe verticală față de emitor, el producea scânteie - însă dacă cele două erau aliniate pe orizontală, nu se genera nici o scânteie.
Pentru a dovedi că undele se propagă în mediul, Hertz a agitat o placă mare de zinc pe peretele din fundul camerei.
Dacă radiatia se comporta ca si lumina, ea ar fi fost reflectată de zinc și undele reflectate a fi analizat sau ar fi întărit unde-le care se apropiau atunci când se întâlnau.
Hertz descoperise undele radio: unde cu lungime de undă mult mai mare (și cu frecvență mult mai lentă) decât undele luminoase, dar cu exact aceeași natură.
Acum stim că există un spectru electromagnetic continuu foarte vast, ce se întinde de la undele radio cu lungime de undă mare, de frecvență redusă, peste lumina infraroasă, ceea vizibilă și ultraviolete, până la radiația de fotonii cu undă foarte mici, de înălță frecvență, numite raze X.
În anul 1897 Hertz a devenit profesor de fizică la Universitatea din Bonn. El a lăsat alătura dezvoltarea emitorului și receptorului radio – Guglielmo Marconi (1874-1937) și-a înregistrat primul patent în "telegrafia fara cablu". În 1896 a fost decorat cu Premiul Nobel al fizicii. A arătat că radiatia catodică poate să treacă printr-o foață metalică subțire, dar a murit la vârsta de 37 de ani în anul 1894, cu doar un an înainte ca germanul Wilhelm Röntgen (1845-1923) să stabilească existența razeilor X.
Numele lui Hertz a fost dat unității SI a frecvenței, un ciclu pe secundă fiind un Hertz (prescurtat Hz).
Alin CIOCĂNEA
Voința și renunțare
Natura ne joacă jocul!
Luciditatea unei idei ucide mai degrabă ce te-am putea caprinde.
Arău de a fi conștient de sine.
- nu spuneai bătrâneții verbului "a ști" -
Paradoxul umanității
- incapacitatea de a trăi în prezent -
Clipa ce este te cere mai mult decât putem da:
- luciditate și emoții -
iar noi alegem să gravităm printre cadavrele clipei ce a fost și a clipei ce va fi.
Paradoxul - omul nu se poate simți în prezent,
Ei vegetează!
Mulți prea incarcări de psihodavolore umane uită să se trăiască.
Ca niște trupuri decapitate se țbat toate simțurile noastre:
am uitat să primim seceta norilor
si am surjit la curgerea vorbori;
mut este parfumul florilor
și rătăciții degetelor noastre este drumul coapselor ei.
Oare ne mai curge sănătate-n vine?
***
Pieptul (greu și gol în același timp)
colapsează într-un punct
de doral ultimei iubiri.
In excesele de luciditate însă,
mintesc șoni latro că vrea
lasivinăță de sfântă.
Cu trupul încordat,
astept sănul pe care să pot muri
cinci minute pe zi.
Denis NEGREA
Márul discordiei...
Când s-a plictisit de Eva, Adam a muscat din măr. Istoria se tot repetă pentru bărbat de la izgonirea din Paradis încoscat.
Nu pot să nu mă întreabă dacă păsătul feminin - mult prea tare și mult prea ingrijit - nu este vinovat de labilitatea afectivă și psihică a bărbăților.
Se cunosc faptul că, la femei, gama afecțiunilor este mult mai largă și mai tare - probabil ca să compenseze deficiența spiritului abstract și inovator. Cu toate acestea, sentimentele feminine sunt putine la număr - ca o selecție în funcție de primordialitatea trăirilor organice. Poesivitatea se manifestă aici în plan emoțional. Femeia îi impune să o iubești cu aceeași intensitate de care, din păcate, numai ea are parte prin însăși natura fizitelui ei.
La bărbat vorbim de o poesivitate organică și materială. El vrea întotdeauna ca femeia să fiea a lui, trăindu-și din start deficiența afectivă în favoarea unei stări tranzitorii spre concret, abstract și obscur.
Desi diferite ca origine, ambii partii sunt la fel de capabile, abile și (adesse ori) complementare. Nici una nu trebuie subestimată. Să nu uităm totusi că Adam a muscat din fructul oprii la insistențele Evei.
S-a spus că femeia este o nulitate simpatică, dar a spus-o un bărbat care să-i pierdut naivitatea, ca mai apoi să recunoască „femeia este o nulitate” despre „faglia întunii”. Cert este că, fără bărbat, femeia este o contradicție în sine.
Nu voi continua cu apologia sexelor, ci mă voi opri la o metodă de a eradică marul discordiei. Este evident că pentru aceasta, ambele părți trebuie să se depășească condiția:
femeia – pe cât de centripetă, va trebui să devină pe atât de centrifugă, iar bărbatul – pe cât de centrifug, pe atât de centripet; ialată prima și ultima mare provocare a omului.
Denis NEGREA
Momente de luciditate despre constiință...
Dacă există fericeire în lume ca trebuie comunicată. Sau oamenii ca adevărat tericii n-au constiința fericei lor?
Dar, tot ceea ce ne pare să fie viața măștă port în mine? Mă spârge gândul că toate peisajele, cărțile, femeile, vulgăritățile și vizuinile sublime s-au condensat într-un creier și că o parte din trecutul umanului s-a transpus în curajul fericit clipel. De ce-n-am pune în fiecare moment atâta pasiune și atâta ardere, încât fiecare clipă să devină un absolut, o eternitate?
Tot invățăm să trăim după ce nu mai avem nimic de a spune, iar când astepăm nu putem învăța nimic, fiindcă nu trăim în prezentul concret și viu, ci într-unul fad și îndepărtat.
Ar trebui să astepăm fara a avea constiința timpului.
și de sexualitate numai pentru a uita?
Pentru ce nu sceri femelă? Fiindcă ele pe plangere oricând.
Nu au am îndîl ci obsesi. Ieai poate avea oricine. Nimeni n-a murit din cauza ideilor.
Defectul tutor umanist este că arătosă s-au plasat, discursur în curajul fericit clipel. De ce-n-am pune în fiecare moment atâta pasiune și atâta ardere, încât fiecare clipă să devină un absolut, o eternitate?
Tot invățăm să trăim după ce nu mai avem nimic de a spune, iar când astepăm nu putem învăța nimic, fiindcă nu trăim în prezentul concret și viu, ci într-unul fad și îndepărtat.
Orice plăcere nesatisfăcută este o ocazie pierdută pentru viață. Numai oamenii mediciori vorbește despre constiință, dar, în realitate, acestea nu sunt și mai mari! Intreaga morală nu vrea să facă din aceasta viață decât o sumă de ocazii pierdute.
Sună prea orgolios pentru a vedea raul din lume în raul din mine.
rubrică realizată de Denis NEGREA
Ingineri cu simțul umorului
Să nu ziceti că inginerii n-au simțul umorului. Mai jos sună niște probleme notate de pilotii de la Qantas (compania aeriană aus-traliană) și soluțile inginerilor de la service.
(P = Problema semnalată de pilot, S = răspunsul inginerilor.)
P: Zborul ok, doar „aterizarea automată” cam dură.
S: Aterizarea automată nu este instalată pe acest avion.
P: Cauciuc principal de pe stânga aproape că trebuie schimbat.
S: Aproape schimbat cauciuc principal de pe stânga.
P: Avionul merge caraghios.
S: Avertizat avionul să stea drept, să zboare cum trebuie, și să iau lucrurile în serios.
P: Zgomot de sub bord. Sună ca un pitic care bate ceva cu ciocanul.
S: Confiscat ciocanul de la pitic.
P: Senin de o scurgere la echipament aterizare dreapta.
S: Senin înălțurat.
P: Frânale de frecare blocheaž valvele de vitează.
S: Așta le este scopul.
P: Sistemul IFF inoperabil.
S: Sistemul IFF întotdeauna inoperabil dacă este OFF.
P: Motor 3 lipsă.
S: Glisă motor 3 pe aripa dreaptă după ce vamă de paralelă.
P: „Radularul întâi” bazie.
S: Reprogramat „radular întâi” să cânte cum trebuie.
P: Suspectez crapatura pe parbriz.
S: Suspectez că ai dreptate.
P: Joașă ceva la bord.
S: Strâns ceva la bord.
P: Găse moarte pe parbriz.
S: Comandă găse vă.
P: Soricel la bord.
S: Instalat pisică.
Mihai TONEA
Descoperirea lui KEPLER
Johnatann Kepler (1571-1630), unul dintre cei mai celebri astronomi și matematicieni germani, a scris și publicat (în limba latină) peste 30 de lucrări științifice, cuprinzând rezultatele studiilor sale în cele două domeniile înrudite între ele: matematică și astronomie. În trei dintre aceste lucrări a adus la cunoaștere unele cele trei descoperiri ale sale, referite totuși la necesitatea de a prezenta descoperiri cu adăugat senzaționale pentru aceea vreme, rămasă valabile până în zilele noastre și numite legile lui Kepler.
Constata, a făcut din anul om și din om, omul, dar și omul în acă lună care se măndreste de a fi omorât una pe cruce.
Feriti-vă de oameni incapabili de vicie, dar nu preați, însă, poate fi desăvârșitiste, incălziți și fada. Caci despre ce va poate vorbi un om imposibil de viață, decât despre moră. Ci cine n-a depășit morala însemnă că n-a adântit nimic din experiențele pe care le oferă viața, că nu rata, nici un elan și n-a transfigurat nici un prins.
Constituția a făcut din anul om și din om, omul, dar și omul în acă lună care se măndreste de a fi omorât una pe cruce.
Către Kepler, părea bine încheiat, dar în anul 1781 a fost descoperită o plană-neț trans-saturniană, care a fost circumscrisă acesteia Saturn. Acum inserție în orbita Pământului un icosaedru; sferea inserției acestui este Venus. În orbită lui Venus inserții un octaedru; sfera inserției în aceasta este Mercur. Si își încheie expansiunea cu cavitate: "Creed cu tărie că în univers este o voință din vis".
Cu 13 ani mai târziu, lumea științifică a epocii a lăsat cunoștința de o nouă descoperire, anume că orbitele planetelor nu sunt circulare, ci se crezuse paralelii, cu eliptice. Suntcele făin planetei unul din altele. Această nouă descoperire îl apartine... tot lui Kepler, fiind prima din cele trei legi care-i poartă numele. Ar părea, la prima vedere, că formula eliptica a orbitelor planetelor înfrângă descoperirea lui Ptolomeu, referindu-se la formele celorlalte planete, în care acestea se apropie de a fi paralele. În realitate însă, descoperirea elipticei este foarte mică, și anume destul de mică pentru a aproximarea la care se recurge în operație de inserție a poliedrelor în sfere. În sfere și a sferelor în poliedre, nu se face practic nimic.
Diferiți astronomi și matematicieni de după Kepler au încercat să găsească o explicație a sistemului, adică să stabilească relații matematice între distanțele dintre planete și Soare, pe de-o parte, și careați pentru material pe de altă parte. În primele linii, aceste încercări au rămas fără rezultat. Lantul descoperirii de Kepler, nu a putut fi pus în legătură nici cu masele plane-telor, nici cu densitățile lor, nici cu alți factori concreti (cum ar fi magnetismul, câldura etc.), cu alte cuvinte nici cu element material sau fizic.
Sistemul, asa cum a fost enunțat de Kepler, părea bine încheiat, dar în anul 1781 a fost descoperită o plană-neț trans-saturniană, care a fost de-nume-uit Uranus, apoi în anul 1864 o planetă trans-uraniană, căreia i-a dat numele de Neptun, si în sfârșit în anul 1930 o planetă trans-neptuniună, botizată de astronomii Pluton, care rămâne până în prezent de proprietăți geometrici descoperite de Kepler? La această întrebare se pot da două răspunsuri.
Primul răspuns posibil a fost dat chiar de către astronomii moderni, care au emis ipoteza că planetele trans-saturniene sunt copii adoptivi ai planetelor noastre Stăre, adică nicii corpi ceresini nu au fost capabili să se porte de atractie a Soarei și au devenit sateli planete ascultatoare și disciplinate. Ca atare ele nu sunt tinute să respecțe sistemul geometric keplerian. Si totuși își respectă: între Saturn și Uranus se încreză, fosilele planetei Vrama, si între Uranus, Neptun și Pluton (dodecaedrul - adică se respectă ordină relativă la cele sase planete "clasice".
Al doilea răspuns posibil este acela că planetele trans-saturniene sunt un fel de "octave" ale planetelor clasice și că deci ar mai exista între trei planete trans-saturniene. Planeta trans-saturniană este ca cele sase planete trans-saturniene să repete, la altă scară, bineîntelește - lantul de sfere și poliedre inserție unele în altele ale celor sase plane-te clasice.
Asadar lantul lui Kepler rămâne valabil. Este de presupus că legile proporțional, ca orice altele din filozofie sau geometrie, oricât ar părea ele de absolvite, nu sunt întotdea-toare, gratuită, ci că ascund anumite legi fizice, necunoscute încă.
O NOUĂ PROVOCARE:
SEDNA, a 10-a planetă de la Soare?!
În data de 15 martie 2004, astronomii de la Caltech, Universitatea Yale și Observatorul Gemini au anunțat descoperirea celui mai rece și îndepărtat obiect cunoscut de pe orbita solară.
Denumirea oficială sub care este cunoscut obiectul: 2003 VB 12.
Oamenii de știință care i-au descoperit i-au numit SEDNA.
Din ce este facută?
Nu se poate sti prea din ce este alcătuită Sedna dar se presupune că din gheață si rocă.
Are Sedna vreo lună?
Nici o lună nu este vizibilă în jurul ei, ceea ce i-a surprins pe cercetători. Aceștia ajunsesc la concluzia că în jurul Sednei se află o lună, porind de la faptul că la fiecare 20 de zile, strălucirea ei era mai slabă.
Dar, dacă se folosește un telescop telescopic mai performant și au descoperit că nu are nici o lună, au emis ipoteza că strălucirea ei păstrează datorită miscării de rotatie care devine completă o dată la 20 de zile, iar palpitării se deplasează zonelor întunecate.
Pământul se rotește în 24 de ore, Jupiter sau Saturn în 10 de ore. Pluto în 6 zile explicăria: are o lună mare. Chiar ca care face o rotatie completă în jurul lui Pluto în 6 zile. Prin urmare, desii inițial Pluto se rotea mult mai repede, în prezent se rotește la fel de incet ca și luna lui.
Prin analogie, se presupune că Sedna ar avea o lună, dar ea nu ar fi vizibilă.
Cum este pe Sedna?
Pe Sedna temperatura este de circa 200 de grade sub zero, ceea ce înseamnă că este cea mai rece planetă din sistemul solar.
De pe Sedna imaginea soarelui nostru poate fi acoperită cu varful unui ac, după cum ne spune Dr. Mike Brown - Caltech (Californie).
Sedna are nevoie de 10.500 de ani pentru a se roți o dată în jurul Soarelui. În jurul propriei arie, Sedna are o miscare lentă de 20 de zile.
În punctul său extrem, orbita pe care este făsciată planeta ajunge până la 135 de miliarde de kilometri departe de Soare, adică de 900 de ori distanța dintre Pământ și astrul său.
Sedna este cel mai mare obiect cosmic descoperit după 1930, când a fost identificată planeta Pluto, a carei orbită eliptică merge până la 7,5 miliarde km de Soare.
Georgiana BĂLAN
CELE MAI STRĂLUCITE DESCOPERIRI ÎN FIZICĂ
Supraconductibilitatea se extinde în aria metalelor radioactive
Dosăi metalice, litiu și plutoniu, pot trece, ca și multe alte condensate, în stare supraconductoare. S-a stabilit că litul trece în starea de supraconductibilitate la presiuni inalte.
Cea mai fascinantă însă este desco-pierirea fenomenului de supraconductibilitate în aliajul de plutoniu cu cobalt și galu, la temperaturi în jur de 18K. Este prima demonstrare a "supraînterurii" supraconductibilității cu parametrii performanți în condiții de radioactivitate.
Fizicianii au demonstrat că prezenta unui condensat Bose-Einstein declanșează colapsul unei stări Fermi și astfel sporirea fenomenelor observate fenomenul de supraconductibilitate într-un gaz Fermi. Lista atomelor condensat Bose-Einstein s-a completat în 2002 cu atomii de cesiu.
Recent, a fost pusă ca evidență în evidență o nouă formă de neutroni (diametral) de doi neutroni sau a perchezi legate de doi neutroni din nucleu. Să dacă se formează perechi, de ce nu ar exista și compus cu un număr mai mare de neutroni?
Raspunsul a fost dat în 2002 de cercetătorii din Acceleratorul GANIL, din Francia care au identificat "cvarnetul" de 4 neutroni, un cluster nuclear format numai din 4 neutroni, fără nici un proton.
Cu toate dificultățile măsurătorilor legate de faptul că neutronii sau clusterii lor nu au semnificație fizică, fizicianii francezi au identificat vase nucleare, ceea ce permite posibile structuri "tetra-neutronii", putințe care fragmente imbrăgite cu neutroni ale nucleelor de berilină.
Sorin MOGA
"Tri-neutronii": un cvartet de 4 neutroni legați
Nu este necesar să ne mai subliniem o dată importanța "deschizării" pînă la capăt a interacțiunii dintre nucleoni pentru înțelege-reacționarea mecanismelor formării nucleelor atomi-ce. În structura acestora tot mai pregnant se manifestă rolul compusilor din nucleoni.
Neutronii măsoară efectele gravitaționalele cuantice
Sunt bine cunoscute proprietățile cuantice ale forțelor electromagnetice care se manifestă, de exemplu, în orbitele electro-nice din atomi și în structura nucleului.
În cazul cimpurilor gravitaționale, proprietățile similare sunt extrem de dificil de descoperit, întrucât efectele gravitației sunt neglijabile la scară atomică. Dar și în acest domeniu al universului ultrastaticistă s-a făcut un pas important în 2002.
Folosind neutroni ultrafreci, fizicianii de la Institutul Laue-Langevin au depistat, pentru prima dată, stările cuantificate ale miscării sub influența gravitației.
GAURILE NEGRE
Po data de 19 noiembrie 2002 a avut loc un eveniment astronomic foarte spectaculos, apariția unor meteoritii, pro-veniți din constelația Leo, care au rămas în atmosferă sute sau mai puțin de minute de foc pe oră. Această plou-ie de stele se produce anual în luna noiem-brie, dar, în această anotimație Pământul se intersectează cu ur-ma-lasată de Cometa Temple-Tuttle, care efectuează o rotatie completă în jurul Soarelui în 33 de ani. În acest an, în noap-tea de 18 spre 19 noiembrie, planeta aterizează a traversat doi nori de resturi lăsate în urma de cometa la sfârșitul văii de ore.
Evenimentul a fost cel mai bine observat din Europa si America de Nord, de unde s-au putut vedea câteva sute de meteoritii pe oră. De peste mulți observatori, vederea a fost diminuată de lumina plină și de nori.
Numărul meteoritilor variază de la un la an, în funcție de traiectoria Pământului, dacă se intersectează cu un nor mai concentrat sau mai puțin concentrat. Fragmentele sunt adesea cât un fir de mișp și în contact cu atmosfera se încalzește și se vaporizează.
Protecția pe care o lansez eu pentru toți cei pasionați de astronomie! Ii părtinu toți cei care pot face fa * un astfel de provocări este de a infirma sau confirma simetria lui Kepler pe Sedna. Folosindu-vă de datele pe care le-am prezentat mai sus "i nu numai, pute i face fa "acestei provocări"!
Denis NEGREA
Verifică SEDNA simetria lui Kepler?
GAURILE NEGRE
Gaurile negre absorb materie în spațiu și au o asa de mare atracție gravitațională, încât nimic nu le scapă, nici micăra lumină. Din această cauză, ele nu pot fi văzute, dar pot fi detectate după vătăjel caracteristic în care absorbeau materie din jur.
Gaurile negre au mărimi diferite, și majoritatea galaxiilor, inclusiv Calea Lactee, au duzături găsite în super-masive în interiorul lor.
De aceea, Observatorul NASA Chandra a descoperit ce-existență a două galaxii cu două găzii negre super-masive, ambele active (masa fiecareia este de cel putin un milion de ori masa Soarelui). Aceasta este prima dovadă că două găzii negre de dimensi-uni foarte mari pot co-exista în aceeași galaxie, ambele active, absorbând materie din jur. Ele oferă imaginea unei galaxii în formă de fluture, sîi de descortul a cărora suite de milioane de ani, vor forma o gaură negre și mai mare, unindu-se într-un eveniment catastrofal, care va genera unde gravitaționale și unde de radiati intense.
CUM PUTEM CONSTRUI UN MICROFON
Materiale necesare: două lame de ras, o mină de creion, o cutie de carton sau lemn moale, 2 fire de legătură.
Materiale auxiliare: cablu, difuzor, baterie.
Se fac două creștături paralele în cutie, cam la trei centimetri depărtare, cu ajutorul unui lamă de ras, în creștături, și se lipesc, eventual, cu ceară pentru a sta mai bine. Se legă un fir la o lama și celălalt la cealaltă lămă. Astfel microfonul este gata. Pentru a-l folosi, se poate lega fie la o mufă de microfon, fie, prin intermediul cablului, la difuzor, între aceste și baterie.
Explicație: undele sonore din aer fac bara de carbune să vibreze. Vibratile produc intrareprea circuitului electric. Circuitul este astfel întrerupt și apoi închis cu frecvența sunetului care este receptat. Astfel un curent intermitent de această frecvență trece prin difuzor, care vibrează la aceeași frecvență, frecvența inițială a sunetului.
Mihai TONEA
Încotro merg tinerii...?!
Nu vreau să vorbesc aici de orientarea politică a tinerimii sau de fen-ținele particulare într-un domeniu determinat, ci mă interesează spiritul de viață care o străbate, sentimentul intum de viață, ca perspective generale.
Este în tinerimea de astăzi, un foc nebur și chinuitor, a cărui căldură și flăcări ard și consumă tot ce viața prezenta atâtădată consistență sau elemente permanente, nimicind, ca într-o văpăie absurda, însăși rădăcinile naive ale vitalității. Meamorfoteca lăuntrică elimina orice stil precis de viață, astfel că se poate vorba fără paradox, că stilul de viață al tinerilor este negația oricărei stil.
Într-un anumit fel, nici nu se poate vorbi de o orientare determinată într-un anumit domeniu, ci de caracteristica generală a tinerilor de astăzi și o excesivă mobilitate, care face imposibilă o atârare durabilă de un continuit sau de o formă, eliminând în scurt timp o concepție, pentru a înlocui cu alta de durată tot atât de efemera. Nu din superficialitate sau diletimism se realizează aceasta continuă transcență, ci
dintr-o prea încordată trăire lăuntrică. În acest caz, unui continut i se epuizează prea repede posibilitățile, devenind implicit o schema vidă și elini-nabila. Epocile clasice ale umanității au cunoscut numai procesul treptat, fără tensiune, discutatizare sau transferizare, omul, într-o existență întreagă, a de obicei păstrat anteriorii elementele unui stil limitat de viață.
Mobilitatea excesivă în care trăiesc tinerimile și care s-a-găsit în planul teoretic un echivalent în apologia ca-racterului dinamic și irational al vieții, au trebuie conștientizat ca rezultatul dimensiunii operei încărcate sau beatitisme.
În tinerimul de astăzi, mai recentă, perspectiva dinamismului vieții, apologia iraționă-lității și mobilității acestea sunt îmbinate cu cea mai intensă împărtășire a cel mai chinuitor, a excesivității. Incertitudinea prezentului amestecată cu teama de viitor; sentimentul dureros al pierderii surpirse zeci de pe bătrâni, pe care le poarte provoca imprevizibilul directiei temporale; angoasa în fața unei lumii demonice com-unicante, etc. Toată afirmația acestui dem-nisian, o senzație a nimicului, care îm-bină într-o perversă satisfacție experiența vieții cu cea a neantului, iată atâtea elemente care împrună tinerilor caracterul unor ființe de un cinism disperat și de o durerosă exaltare. Sursa acestei stări impresionante rezidă în falimentul culturii moderne. Această criză epocală de caracter tragic a afectat, în special pe tineri peste toată Europa în ultimele două decenii.
Din păcate pentru tinerii de azi, omul este via nu numai în entuziasmul sau în elan, ci și prin disparere sau în ceea ce lumea numește stări negative. Tinerii sunt vri prin pasiunea demonica pe care o risipesc în viațuirea la o atitudine periculoasă unde orientarea lor devine incoherentă și unde orice simț pentru o navitate creatoare dispără.
O constatație anxioasă a lucat total unui elan don-quijotesc, constatație care elimină orice voluptate de abandonare în farmecul eventual al inițiatului și gratuitului.
Sunt convins că hainul în care se zbute lumină de astăzi este un produs de o receptivitate pentru un stil sau o formă, că tinerimea pentru mult timp nu-i va putea găsi nici un sens, neavând altă posibilitate decât rezistenta eroică în a-si suporta cu o crudă și demonică voluptate propria prăbușire – crearea unui nou ethos fiind decodificată pur și simplu.
Nouă, tinerilor, nu se impune în mod fatal o lichidare generală. Să ne bucurăm de acest destin amar pe care l-au avut doar câteva generatii în istoria lumii.
Daca este asa, atunci trăim în mod evident într-o epocă a cărei afinități cu spiritul clasic sunt totale.
Ceasul inelară a bătut. Dar nu într-un ritm clasic si normal, ci într-unul prevestitor și apocaliptic.
Denis NEGREA
< Care este gradul dumneavoastră universitar?
Stud. conf. univ. dr. în cadrul Facultății de Ştiințe a Universității din Pitești.
< Unde ai fost în tine, facultatea și dacă aveți alte studii postuniversitare?
Am urmat Liceul „Al. Odobescu” din Pitești, iar apoi Facultatea de Fizică a Universității din București. Ca studii postuniversitare, evident, doctoratul (în domeniul Inginerie Electrică, specialitatea Electromecanică).
< Cum a fost viața dumneavoastră de studenț?
Frumoasă, aventuroasă și, uneori, dezamăgitoare.
Am plecat „la studenție” cu mai multe speranțe, pentru a lucra în cercetare și începând cu anul 1980. Mi-am făcut studenția pe cea mai modernă platformă de studii (asistări de cercetare din aceea vreme, care putea să altăluri de cele din vest, dar și prin baza materiale și organizare dar și prin cadre didactice deosebite, multi dintre profesorii pe care i-am avut fiind oameni de știință cu recunoaștere internațională: Serban Titeica, Ioan Iovii, Petru Popescu, Cristian Constantin, Valeriu Novacu, Gheorghe Brătescu și mulți alții. Dar, pe când erau student, a venit o lego stupida, potrivit căreia, absolvirea puteau lucră în cercetare sau învățământul superior numai după un stagiu în producție de minim 3 ani. Ca urmare, am ajuns să lucrez la liceu și până în 1990 am „rezervat” în invățământul superioar. Lângă, început să-mi plăcească meseria de profesor, desii la un moment dat am făcut vreo trei ani de Cibernetică Economică, în ideea să-mi schimb meseria. Fantezia n-a durat mult, pentru că m-am plăcit să stiu și am rămas în fizică și la primul examen.
< Ei! Patul face o paralelă între studenții de atunci și cei de azi?
Evident, studentii de atunci și cei de acum se asemănă și se deosebesc, totodată. Se asemănă prin spiritul time-re, rebel și neconventionat. Se deosebesc, datorită conținutului diferite. Studenții de atunci erai mai sociabili, în plus erai și mai mai egali și mai putin unitari. Cred, totuși, că și cei de acum au capacitatea de a reacționa, sau încă sunt convins că, dacă s-ar întoarce vremurile de-atunci (doamne fereste!), studenții de azi ar fi și ei capabili de aceea mobilizare precum cea din timpul muncăriștilor studenții din iarna lui 1968 (de care am aflat din povestirile celor mai mari), din timpul evenimentelor din decembrie 1989, sau din timpul evenimentelor cunoscute sub numele „fenomenul Piața Universității”.
< Aveți o strategie pedagogica pentru a trata studenții „în frânt”?
Studentii nu trebue înținu „în frânt”, precum elevii claselor mici, pentru că ei au capacitatea de concentrare și de efort intellectual prelungit a omului matur. Este drept, ei au, totuși nevoie de o motivatie suficientă de a se motiva și, de a se găsi să se ofere și să fie motivativ, dacă nu au găsită-si singură. Vorbind la modul general, asta se poate obține prin-tr-o relație permanentă și prin exemplul personal.
< Care este cea mai mare satisfacție a dumneavoastră?
Satisfacția unui profesor este cea pe care mi-a dau absolventii care au reușit în viață și la a căror reușită sunt convins că am contribuit și eu, măcar un pic.
Ca „om de rând”, satisfacția cea mai mare mi-ai dau cei doi băieți ai mei, care, cel putin până în prezent, nu-m-au dezamăgit.
< Ați avut probleme cu studentii sau satisfacții?
Probleme adevărate, nu. Insatisfacții, destulă.
< Cum copiază studenții de azi?
Trebuie să recunosc că, prin modalitatea de examinare pe care am adoptat-o, nu prea mai sunt la curent cu noile metode. Sunt însă convins că învățământul modern nu mai are nicio alternativă. Totusi, în evaluarea pe care o fac, nu mă bazez numai pe răspunsul serii de la examen, ci iau în calcul întregă prestație a studentului, pe parcursul semestrului. Am avantajul că activitățile de laborator la disciplinele pe care le predau le desfășoară tot ori cu ea, atunci, întru relația didactică, într-o manieră reală.
< Mai sunt azi studenții atrași de fizică?
Daçă DA, de care domeniile ale fizicii.
Da, mai sunt, dar numărul lor este din ce în ce mai mic, pentru că fizica este o știință nu neapărat dificilă, dar care sacrifică, de asemenea, mai mult ca și alte științe convenabile ale altor domenii (evident, cu muncă). Domeniul fizicii spre care sunt studenții atrași se stabilește, de regulă, mai târziu și intr-un mod subiectiv, de exemplu, datorită simpatiei față de un anumit profesor, datorită impactului unei anumite lecturi, sau datorită unor activități specifice.
< Cuma vă înțelegeți cu ceilalți profesori universitari?
In general, foarte bine.
< Aveți vreo teorie la care lucrăți în momentul actual?
Nu. Nu am fost niciodată un „teoretician”, ci, mai degrabă, un experimentator. Este drept însă că acestor cele două aspecte se întrepătrund, astfel că am fost pus în situația de a dezvolta unele teorii (de exemplu, în interpretarea rezultatelor experimentale din unele experimente pe care le-am desfășurat, cum altele în domeniul radiativității laser de mici putere asupra mediului biologic) dar nu mă pot considera totusi un teoretician în adesea-vărtul sens al cuvântului.
< Care este opinia dumneavoastră în legătură cu paradoxul Einstein-Podolsky-Rosen? (EPR) (care spune că întreacția aici, puteți argumenta?)
Poate informația sa călătorescă mai repede decât lumina?
Paradoxul Einstein-Podolsky-Rosen este, practic, lămuriț, dată cu demonstrarea teoremei Bell, prin experimentele lui Alain Aspect.
Că privește a două întrebare, probabil ca este posibil, dacă tainișii, sau alte particule mai rapide decât fotoni vor putea fi produsi și controlați, pentru că informația, pentru a fi transmisă, are ne-voie de un suport material, alegă de transmitere și dacă aceasta poate călători mai repede decât lumina, atunci lecția este realizabilă.
< Câtea slături didactice și profesionale vă permiteți absolventi.
Vititori absolvenți au mai putină nevoie de sfaturi, cât mai ales de înțelegere, susținere și încurajare.
Singurul sfat pe care îl las de aseara aceea: „Nu vă temeți niciodată ocazia care te iveste, nu se stea dacă o vei mai avea a doua oară!”.
< Alte adângiri din partea-d-vostă?
Multumesc pentru invitata de a-mi expune uleiul părin și opinii. Felicitări pentru inițiativă.
Denis NEGREA
Alin CIOCĂNEA
Cine ține fraiele ȘTIINȚEI?!
Am căutat răspunsul în filozofie și ceea ce am găsit a fost infricășator de compatibil cu propriile-mi previziuni:
Să văd născându-vă o epocă în care fraiele vor fi înfrânte toată liniile, se vor strădui de prea mult trezire, să fioleze, de prea multe ordinate, să nu pierde stăriune.
Nu numai în țările, dar și în natură sunt epoci clasice. Să acestea vor deveni simple amintiri, în primele naturi, care își va schimba legile din groaza de permanentă.
Exasperat de banalitatea cosmică, omul va saluta haosul ca o apriorie a transformării cu totul.
Când se vor arăta semne de primire de naturii?
Când omul, imbată de o altă ordine, de una divină sau de una diabolică, va călca peste legile naturii fără să suferă niciodată nici o infrângere și nici o cădere.
Superdependenta de masini
Pentru a prezerva și lata umbrăta a lucrurilor, cred că ar trebui să fim mai atenți în raportul nostru cu masinile! Mă refer aici la pericolul dezvoltării interfețelor performante om-masina.
Oamenii sunt avari cu capacitatea lor cognitive și încercă să ia calce spre curiositatea care necesită cel mai mic efort, în loc să analizeze și să împărtășească deciziile acestea, ajutând automat în lucru tehnicii, destinate să reducă erorile omenești, ar putea de fapt să-i facă pe oameni să comită alt tip de erori.
Cui e și teama de genetica?
Lansat în 1991, proiectul descifrării genomului uman, însă propunerea să alcătuiască o hartă completă a celor 3 miliarde de gene, permisă prin genetica omenești, a avut un impact asupra medicilor, dar, de asemenea, a ajutat automat în lucru tehnicii, destinate să reducă erorile omenești, ar putea de fapt să-i facă pe oameni să comită alt tip de erori.
Testele genetice după angajare, pentru o eventuală reprofilare a angajatului.
Programarea genetică va deveni realitate?
Testele de depistare genetică asupra fetușelor, pe care le facea un diagnostic prenatal, împotriva al embriovorilor proveniți din fecundare in vitro, pe de altă parte, permit părintilor să evite nașterea unui copil atins de o maladie genetică gravă. Totul este perfect legitim, căci vreata există reglementări care împiedică aceste teste la începutul legale de sănătatea unui copil. Contra ar putea sta să fie fabricați după fantasmele de perfecțiune ale părintilor, conform unei înclinații spre eugenie care contrazice profund natura și legile ei.
În aceste limite, într-o civilizatie care autorizează testele genetice la angajare pentru a vedea dacă lucrulor pota fi atins de o maladie sau ar putea pune în pericol viața sa și a colegilor săi. Germania, de exemplu, autorizează oamenii-sa spre dezastru.
Va trebui nu să însem pasul cu masinile, ci să fim continuu cu un pas înaintea lor.
Amintiti-vă de Matrix...
Grădinile suspendate din Babilon și Templul Dianei din Efes
Pirma descriere a celor 7 minuni ale lumii antice este exprimată într-un mic tratat scris în limba greacă și tradus în latină sub titlul „De septem orbis miraculis”. Lucrarea originală a fost atribuită lui Filon din Bizant, de origine grec, care a trăit în secolul II i.e.n. s-a situat arhitectura la Rodos și mecanica la Alexandria. Tratatul original a fost distrus, fiind păstrată doar traducerea în latină realizată de Leon Allatius în 1640.
Dintre cele 7 minuni ale lumii, 6 nu mai există astăzi. Ele au fost distruse nu numai de catastrofe naturale, ci și de nebunia oamenilor, dar, înainte de orice, au pierit din cauza aceluia factor necuratior care este timpul.
Cea mai impunătoare piramidă din Egipt a fost construită din ordinul faraonului Keops, la Gizeh, localitate situată în apropiere de Cairo. Ea a fost considerată prima minune a lumii, fiind singura dintre cele sapte care încă mai există.
Conform legendelor, cum pare de am în urmă, în Babilon a devenit rege Nebuchadnezzar, ca căsătorit cu Semiramida, o prințesă străină care era foarte tristă pentru că își părăsise patria. Pentru ca Semiramida să se acomodeze mai bine cu nou înlătur în care urma să locuiesc, suveranul a ordonat supăriștilor să aranjeze "Grădina suspendată din Babilon", care sunt consemnate în istorie drept a doua mi-nume a lumii antice. În realitate, grădinile nu erau suspendate, ci erau dispuse în terase superpuse, sprijinite de coloane, care formau o scară uriașă.
Opera a arătat ca o grădină de 150 de așezări cu o suprafață totală de 15.000 mp. Prin-un sistem de irrigații, apa Eufratului ajungea până la cea mai înaltă grădină, uădând plantele. Arheologi au descoperit diferite urme ceramice, arătându-și că exista și aceste grădini, dar nu există niciun fel de certitudine în acest sens. În prezent, se stea de existența acestor grădini datorită unor sceri datând din acele timpuri, care le-au învățatul frumuseții și splendoarea. Conform unor autori greci și romani, grădinile suspendate au fost create în jurul anului 600 i.Hr., la ordinul regelui Babiliunul, Nabucodonosor al II-lea, posteritate consemnându-le drept grădini suspendate, ca și Semiramida, marea oraș Babiliun fiind așezat pe malul fluviului Eufrat, la sud de Bagdad, capitala Irakului modern. Nabucodonosor a ordonat ca pe aceste terase să fie plantat arbori și flori din toate soiurile posibile. Astfel, la Babilon au fost transportate diverse specii de arbori, precum și arbori de cultură interzisă. Probabil că în aceste grădini s-a găsită smochini, migdală, nuci, rodii, dar și diferite specii de transfări, nuferi și arbori de tamaris. Pe terase situate cel mai sus, apa ajungea cu ajutorul unor morii manuale sau era adusă cu găleți de către sclavi. De acolo, apa se purta în goluri de vârfuri formând mai cascade de râuri, menținând umed solul grădinilor.
Templul Dianei a fost cunoscut și sub numele de Artemis este considerat a treia minune a lumii. A fost început în 620 i.Hr. de Chersiphron, sculptorul de Paeonis din Efes (550 i.Hr.) și complet reconstruit de Deinocrates, între 350 și 323 i.Hr. Edificiul era construit în stil ionic și avea 127 de coloane decorate cu reliefei, la care au contribuit sculptori celebri, precum Praxiteles și Scopas. Partea principală a templului era susținută de aproximativ 120 de coloane din marble, fiecare coloană având o înălțime de 20 de blocuri de marble. Coloanele care formau colonolele au fost ridicate cu ajutorul sculptorilor, fiind fixate unele de altele prin scoabe de metal. După finalizarea acoperișului, templul a fost împodobit cu superbe decorații și statui, în mijlocul acesteia fiind ridicată statuia zeitel Artemis. Acesta a fost umul dintre cele mai mari temple care a aparținut lumii antice, mult mai mare decât Parthenonul, care a fost ridicat ulterior, la Atena. Două sute de ani mai târziu, în anul 356 i.Hr., templul a ars până la temeli, încendiat a fost provocat de Herodes, care în felul său a dorit să devină celebru. În urma incendiului, templul a fost distrus exact în zau în care se năștea Alexandru cel Mare (Alexandru Macedon). Cîțiva ani mai târziu, Alexandru cel Mare a vizitat Efesul și a dat ordin ca templul să fie reconstruit pe locul inițial. Templul lui Alexandru cel Mare a rezistat până în secol. iii-lea d.Hr. Gotii au de-vasat templul, apoi inundățile au continuat distrugerea. În prezent, din acest templu au rămas doar câteva blocuri din piatră, care formează odinioară temelia, o singură coloană fiind repusă la locul unde stăseau inițial.
Denis NEGREA
A ne cedot despre oameni celebre
Filosoful grec Aristip (435-360 i.Hr.), auzindu-l pe unul că se lauda cu a reușit să cunoască foarte multe, i-a replicat:
- La concursul nu câștigă cel care mânașcă cel mai mult, ci numai cel care mânașcă doar ceea ce trebuie. Așa și cu oamenii de știință: se impun nu cărțe ciecte foarte mult, ci așa cărțe cîte cîte lucruri necesare.
Simon, un curtean al lui Dionysos din Siracusa, i-a lăudat lui Aristip cu locuinta sa deosebită și în special cu mozaicurile ei. La care Aristip i-a scuipat și i-a spus:
- Prietenie, mozaicurile și locuinta ta sunt asa de frumoase încât singurul loc unde pot scuipa e obrazul tău.
Victor POPESCU
Omul politic roman Cato cel Batrân (234-149 i.Hr.) avea o placere deosebită de a-si bat joc de prosti. Odată, a arătat spre o persoana care se văducea pământuri multe netenteate de la părinți, pământuri aflate pe lângă marii.
- Acest om este mai puternic decât tăreal - a spus el.
- Respectivul s-a indreptat de spate, mindru, să vada lumea a acestea laudă. Dar Cato a continuat:
- Asta deoarece a înghițit ceea ce valurile marii au putut numai să lingă.
Poetul francez Charles Baudelaire (1821-1867) era vesnic dator. Într-o zi, critoriul căruia poețul nu-i plătise o datovic deșult de mare, îl apusa:
- Vrei să-mi spuneti cum îmi veti plăti banii pe care mi-i datorati, ca să pot dormi linistit?
- Dragul meu, i-i răspunse Baudelaire, mă tem că dacă-ti voi spune când se va întâmpla acest lucru, iți vei pierde complet somnul!
Mihai TONEA
|
<urn:uuid:e03a323e-1566-43b5-b5ba-a0f23ef92048>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ron_Latn/train
|
finepdfs
|
ron_Latn
| 41,501
|
Credential Pathway: Drone Certification
To help connect students with career-focused learning and experiences, the Ohio Department of Education and Workforce has created credentialing pathways that can be implemented within traditional schools. The drone certification credentialing pathway provides an opportunity for students to prepare themselves for a career after graduation by offering the student hands-on experience, industry knowledge and training, while also meeting graduation requirements along the way. The information in the toolkit provides schools with the specific pathway, resources of how to implement the pathway, and connection to experts in the field of Transportation and Environmental Systems or other Fields that incorporate drone technology.
Credential Name - Point Value - (EMIS Code)
* Small Unmanned Safety Institute Certification Level 1 – 6 points (CR67) *
* Federal Aviation Administration Part 107 Remote Pilot Certification – 6 points (CG65) *
How to Earn:
Students will test online to pass both credentials. Classes can be taught in person or online, and these credentials can be embedded into many types of classes such as business, communication, arts and agriculture.
Jobs and Wages:
If students complete these two courses and in addition:
Small Unmanned Safety Institute Certificate 2: 6 points (not yet on the credential list)
Visual Line of Site Systems Operations- Flight Training: 6 points (CR68) *
Visual Line of Site Systems Operations- Ground School: 6 points (CR69) *
Students will qualify for positions that pay $50,000 with the five total classes completed.
Implementation Needs:
* Digital textbooks and testing exams approximately – $189 per student
* Annual Curriculum License (for FAA Part 107 and Safety Level 1) may apply
* FAA Part 107 Certification Test – $175 per student
Teachers can receive training from various train the trainer opportunities and from agencies such as the the PAST Foundation.
* Drone Kits – $500 per kit
Credential Funding:
Reimbursement is available through EMIS for the cost of the test when student passes credentialing exam – please visit the webpage for more details.
*Innovative Workforce Incentive Program (IWIP)
IWIP Credentials qualify for additional funding. Visit the webpage for the complete list.
Best Practices:
Sandusky High School – Brad Agee - email@example.com Dublin High School – Robert 'Bo' Cunningham - firstname.lastname@example.org Mentor High School – Dr. Joe Glavan - email@example.com
1 | Arts and Communications Credential Toolkit | 2023
Credential Pathway: State Tested Nursing Assistant (STNA)
To help connect students with career-focused learning and experiences, the Ohio Department of Education and Workforce has created credentialing pathways that can be implemented within traditional schools. The State Tested Nursing Assistant (STNA) credentialing pathway provides an opportunity for students to prepare themselves for a career after graduation by offering the student hands-on experience, industry knowledge and training, while also meeting graduation requirements along the way.
Credential Name - Point Value - (EMIS Code)
* Ohio Department of Health - State Tested Nurse Assistant - 12 points - (CJ16) *
How to Earn:
* Seventy-five hours of training: instructional and skill
Training consists of in-class instruction, clinical training, and training at a nursing home facility. Upon completion students will be eligible to register for the State Nurse Aide exam. Individuals who pass will have their names added to the Ohio Nurse Aide Registry. Instruction and Skill can be completed in a high school, however there are many costs associated with this credential.
* Sixteen hours of clinicals at Nursing Home
* Credential completion takes a half year to complete on average.
* 75% to pass the test. There is a skills portion and written portion.
Jobs and Wages:
STNA is an introductory profession and is often used to find employment in the home health care and nursing home environment fields. Many students will complete this credential and continue their education to complete an LPN or RN certification.
Implementation Needs:
STNA can have significant costs if clinicals are done at the school. Most of the instructional class can be taught at a traditional campus except for the clinical hours which need to be completed on a career-technical education campus or another approved site. A teacher needs to be certified to teach this course; this can be completed through a train, the trainer model which takes approximately six weeks to complete.
Credential Funding:
Exam Reimbursement: Reimbursement is available for the cost of the test when student passes credentialing exam – please visit the webpage for more details.
*Innovative Workforce Incentive Program (IWIP)
IWIP Credentials qualify for additional funding. Visit the webpage for the complete list.
Best Practices: Lebanon High School and North Union High School both offer this credential in their schools. At Lebanon High School the contact is Bunny Brooks at firstname.lastname@example.org or Jennifer Coleman at email@example.com. North Union Local schools contact is Brooke Fox at: firstname.lastname@example.org.
Credential Pathway: Graphic Design
To help connect students with career-focused learning and experiences, the Ohio Department of Education and Workforce has created credentialing pathways that can be implemented within traditional schools. The graphic design credentialing pathway provides an opportunity for students to prepare themselves for a career after graduation by offering the student hands-on experience, industry knowledge and training, while also meeting graduation requirements along the way. The information in the toolkit provides schools with the specific pathway, resources of how to implement the pathway, and connection to experts in the field for Arts and Communication credentials.
Credential Name - Point Value - (EMIS Code)
* Adobe Certified Professional- InDesign - 4 points - (CA56)
* Adobe Certified Professional- Photoshop - 4 points - (CA58)
* Adobe Certified Professional- Illustrator - 4 points - (CA54)
How to Earn:
Students can begin working toward earning these credentials as early as middle school. Courses can be taken independently online, or in a classroom setting. These credentials could be imbedded into art or graphic classes. Each course is designed to be completed in approximately 20 hours. The Adobe credentialing exams are administered through Certiport. Students who are unsuccessful in passing the credential assessment are allowed a retake.
Jobs and Wages:
After obtaining any of the credentials, students will receive a Digital Badge which will include a list of related jobs available in their area. This will also include the wages associated with those jobs. An entry level Graphic Designer in Ohio can earn approximately $42,000 a year.
Implementation Needs:
A school or district must have Adobe software installed on computers for students to take these credentialing exams. Seat license packages are available to schools and districts through Certiport. Teachers do not need to be certified to proctor the exams. Certiport offers curriculum, practice tests, and more. Contact Certiport and find what package best suits your students' needs. Teachers can also receive outside training from agencies such as the PAST Foundation.
* Schools can register as a Certiport testing center free of charge.
* Ten seat license-can reassign code: $785 and cost of test. (approximate cost)
Credential Funding:
Reimbursement is available through EMIS for the cost of the test when student passes credentialing exam – please visit the webpage for more details.
Best Practices:
This pathway has been successfully implemented into a graphics design pathway by districts such as Dublin. Please reach out to Jennifer Hinderer email@example.com with questions.
1 | Arts and Communications Credential Toolkit | 2023
Credential Pathway: Engineering
To help connect students with career-focused learning and experiences, the Ohio Department of Education and Workforce has created credentialing pathways that can be implemented within traditional schools. The engineering credentialing pathway provides an opportunity for students to prepare themselves for a career after graduation by offering the student hands-on experience, industry knowledge and training, while also meeting graduation requirements along the way.
Credential Name - Point Value - (EMIS Code)
* FANUC - Certified Robot Operator: - 4 points - (CQ01)
* FANUC - Handling Tool Operation and Programming: - 4 points - (CM13)
* FANUC - Electrical Maintenance with R-30iB controller: - 6 points - (CQ03) *
How to Earn:
Courses can be offered independently or in a series to help complete a CTE-26 pathway.
Jobs and Wages:
These credentials are used throughout various advanced manufacturing and engineering fields.
Implementation Needs:
To purchase a Fanuc robotic arm price ranges depending on size, beginning at $30,000 and up to $100,000. Some schools have formed partnerships with their Career Tech Planning District to utilize their equipment.
Credential Funding:
Exam Reimbursement:
Reimbursement is available for the cost of the test when student passes credentialing exam – please visit the webpage for more details.
*Innovative Workforce Incentive Program (IWIP)
IWIP Credentials qualify for additional funding. Visit the webpage for the complete list.
Best Practices:
North Union Local Schools has already incorporated Fanuc credentials. Dublin City Schools is beginning to incorporate Fanuc credentials.
Please reach out to Jesse Miller, North Union School district at firstname.lastname@example.org or Jennifer Hinderer, Dublin City Schools at email@example.com for more information.
Credential Pathway: Phlebotomy
To help connect students with career-focused learning and experiences, the Ohio Department of Education and Workforce has created credentialing pathways that can be implemented within traditional schools. The phlebotomy credentialing pathway provides an opportunity for students to prepare themselves for a career after graduation by offering the student hands-on experience, industry knowledge and training, while also meeting graduation requirements along the way.
Credential Name - Point Value - (EMIS Code)
* American Society of Phlebotomy Technicians (ASPT) - Certified Phlebotomy Technician (CPT) - 12 points (CA45) *
* National Healthcare Association (NHA) Certified Phlebotomy Technician (CPT) - 12 points - (CH30) *
OR
How to Earn:
The Phlebotomy Technician certification is earned by completing a final examination. Completing the course requires completing coursework, labs and at least 35 total completions of drawing blood or other medical sticks. The hours to complete may vary, but at least 120 hours are needed to complete all coursework. All requirements can be completed in a school setting.
Jobs and Wages:
Phlebotomist can expect to make $17 an hour. This often is a credential that is used as an entry point into further health related fields.
Implementation Needs:
Most of the work that is needed to complete this credential can be done in a classroom and a teacher of record is needed, however someone certified in a health-related field to assist is needed. Districts can partner with hospitals or their local community college to help with staffing needs. Someone with a background in phlebotomy is recommended, but other nursing professions can also be used. Material costs include syringes, tubes, rubber arms, etc. Often districts can find these materials for little or no cost from a local health facility. The manuals cost $80. A district must be set up as a testing site, but this can be done quickly and with little cost. Study guides to prepare for the exam are also available.
Credential Funding:
Exam Reimbursement: Reimbursement is available for the cost of the test when student passes credentialing exam – please visit the webpage for more details.
*Innovative Workforce Incentive Program (IWIP)
IWIP Credentials qualify for additional funding. Visit the webpage for the complete list.
Best Practices:
Lebanon High School and North Union High School both offer this credential in their schools. At Lebanon High School the contact is Bunny Brooks at firstname.lastname@example.org or Jennifer Coleman at email@example.com. North Union Local schools contact is Brooke Fox at firstname.lastname@example.org.
1 | Report Title | Year
Credential Pathway: Entrepreneurship
To help connect students with career-focused learning and experience, the Ohio Department of Education and Workforce has created credentialing pathways that can be implemented within traditional schools. The entrepreneurship credentialing pathway provides an opportunity for students to prepare themselves for a career after graduation by offering the student hands-on experience, industry knowledge and training, while also meeting graduation requirements along the way.
Credential Name - Point Value - (EMIS Code)
* Entrepreneurship and Small Business Certification: - 3 points - (CG57)
* Google Ads: - 3 points - (CJ80)
* Six Sigma Yellow Belt: - 3 points - (CP29)
* Lead4Change Student Leadership Program: - 3 points - (CQ27)
Some districts have also utilized the Six Sigma Green Belt which is 6 credits and does qualify as an IWIP credential.
How To Earn:
Students can begin working toward earning these credentials as early as middle school. Courses can be taken independently online, or in a classroom setting. however, these courses require a teacher to be credentialed, however you may need to work with multiple vendors to complete the 12 hours. Train the trainer models may be used. Teachers can also receive outside training from agencies such as the PAST Foundation.
Jobs and Wages:
After obtaining the Entrepreneurship and Small Business Certification, students will receive a Digital Badge which will include a list of related jobs available in their area. This will also include the wages associated with those jobs.
Implementation Needs:
* Six Sigma Yellow Belt: Course is completed online, self-paced or within a classroom setting. Not required to have a course or exam administrator, but often embedded into other courses.
* Entrepreneurship and Small Business Certification: ESB course and exam range from $80-225, and exams are administered through Certiport.
* Google Ads: Learn at your own pace and get Google Product certified. There is no cost for students earning a Google Product certification.
* Lead4Change Student Leadership Program: To start, schools will register for the Lead4Change program, once registered Lead4Change will contact the school to begin working on integrating the program. The program is project-based where students will work as part of a team to develop their project. Must have a minimum of three students to complete. Can also be used as an after-school club.
Credential Funding:
Exam Reimbursement:
Reimbursement is available for the cost of the test when student passes credentialing exam – please visit the webpage for more details.
Best Practices:
Many districts have successfully used business credentials in a career exploration setting or in a leadership setting to work on other business skills such as resume writing, job interviews, job shadows, etc. Please reach out to our Pathways Implementation Specialist, Dennis Haft email@example.com.
Credential Pathway: Intro to EV
To help connect students with career-focused learning and experiences, the Ohio Department of Education and Workforce has created credentialing pathways that can be implemented within traditional schools. Electric Vehicle (EV) related credentials are designed to introduce students to potential EV pathways. While these pathways will not adequately prepare a student for employment in the field of EV, the material introduces skills that are recognized as relevant in EV industries. Most of the credentials listed can be implemented with little overhead cost.
Credential Name - Point Value - (EMIS Code)
* CompTIA A+: - 6 points - (CB40) *
* Six Sigma Yellow Belt: - 3 points - (CP29)
* Occupational Safety and Health Administration (OSHA) – 30-hour training: 3 points (CJ01)
Schools can also implement other course work such as Six Sigma Green Belt – 6 points.
How to Earn:
Credentials can be imbedded into courses that are already offered or taught independently through online curriculum.
Jobs and Wages:
These credentials have been identified as being EV relatable credentials. They will not lead to immediate employment. However, they allow students to be introduced to credentials that are related to the industry.
Implementation Needs:
These credentials can be implemented with little equipment cost. Staff do not need to be licensed to teach these credentials, but training is available. Costs for these credentials vary and can be purchased as an individual license or license bundles. Teachers can also receive outside training from agencies such as the PAST Foundation.
Credential Funding:
Exam Reimbursement:
Reimbursement is available for the cost of the test when student passes credentialing exam – please visit the Industry-Recognized Credentials webpage for more details.
*Innovative Workforce Incentive Program (IWIP)
IWIP Credentials qualify for additional funding. Visit the webpage for the complete list.
Best Practices:
Many districts have implemented these credentials as part of other pathways in various fields such as IT, Manufacturing or Business. Embold is a non-profit organization that can assist you, the contact person is Rob Musick, firstname.lastname@example.org
Credential Pathway: Information Technology
To help connect students with career-focused learning and experience, the Ohio Department of Education and Workforce has created credentialing pathways that can be implemented within traditional schools. The information technology credentialing pathway provides an opportunity for students to prepare themselves for a career after graduation by offering the student hands-on experience, industry knowledge, and training, while also meeting graduation requirements along the way.
Credential Name - Point Value - (EMIS Code)
* CompTIA A+ - 6 points - (CB40) *
* CompTIA IT Fundamentals – 6 points - (CB45) *
How to Earn:
Students can begin working toward earning these credentials as early as middle school. Courses can be taken independently online, or in a classroom setting and allow students to work at their own pace. Students earning both credentials in this pathway should begin with the CompTIA IT Fundamentals first before earning the CompTIA A+. Teachers can also receive outside training from agencies such as the PAST Foundation.
Jobs and Wages:
After obtaining both CompTIA credentials, students have the potential to land the following jobs: IT Support Specialist, Help Desk Technician, Data Support Technician, and many more. Jobs and salaries depend on the IT venture a student may explore. Potential salaries range from $55,000 to $70,000.
Implementation Needs:
A school or district must have CompTIA installed on computers for students to take these credentialing exams and have a teacher of record for the credential course. CompTIA offers curriculum, exams, labs, and more. Learn more about material and costs and find what package best suits students' needs.
**CompTIA IT Fundamentals- Basic Bundle: $205.00
* CompTIA A+ 1101: $359.00
**CompTIA A+ Two Exams
* CompTIA A+ 1102: $359.00 ** approximate costs.
Credential Funding:
Exam Reimbursement:
Reimbursement is available for the cost of the test when student passes credentialing exam – please visit the webpage for more details.
*Innovative Workforce Incentive Program (IWIP)
IWIP Credentials qualify for additional funding. Visit the webpage for the complete list.
Best Practices:
Dublin City Schools has successfully integrated these credentials. Contact Jennifer Hinderer at Dublin schools at email@example.com for more information.
Credential Pathway: Public Safety
To help connect students with career-focused learning and experiences, the Ohio Department of Education and Workforce created credentialing pathways that can be implemented within traditional schools. The public safety credentialing pathway provides an opportunity for students to prepare themselves for a career after graduation by offering the student hands-on experience, industry knowledge and training, while also meeting graduation requirements.
Credential Name - Point Value - (EMIS Code)
* CPR - 1 point - (CB62)
* Elder Care - 4 points - (CP12)
* Bleeding Control - 1 point - (CP05)
* Occupational Safety and Health Administration – 30 Hour Training - 3 points - (CJ01)
* 3M – Head, Eye and Face Protection - 1 point - (CP59)
* 3M – Hearing and Noise Protection - 1 point - (CP60)
* 3M – Respiratory Protection - 1 point - (CP61)
Other classes such as Lead4Change and Blood Borne Pathogens could be substituted for the above listed.
How to Earn:
Courses can be taken independently online, or in a classroom setting. These credentials are also able to be embedded into elective courses.
Jobs and Wages:
This pathway is meant to be an introductory pathway and would lead to very basic employment. It is meant to familiarize students with fields that are part of public safety and could lead to other credentialing opportunities before employment. This is a first step often for other credentials or career classes such as Phlebotomy, STNA or First Responder.
Implementation Needs:
A certified trainer is required to instruct for the CPR credential. Often schools will use an on-site school nurse or reach out to their local health department or hospital. Other courses can be completed without a specific license. These credentials are often completed in one year.
Credential Funding:
Reimbursement is available through EMIS for the cost of the test when student passes credentialing exam – please visit the webpage for more details.
Best Practices:
Lebanon High school has had good success using this as an introductory pathway. Contact Bunny Brooks firstname.lastname@example.org or Jennifer Coleman email@example.com for more information.
Credential Pathway: Manufacturing
To help connect students with career-focused learning and experiences, the Ohio Department of Education and Workforce has created credentialing pathways that can be implemented within traditional schools. The manufacturing credentialing pathway provides an opportunity for students to prepare themselves for a career after graduation by offering the student hands-on experience, industry knowledge and training, while also meeting graduation requirements along the way. The information in the toolkit provides schools with the specific pathway, resources of how to implement the pathway, and connection to experts in the field for Manufacturing credentials.
Credential Name - Point Value - (EMIS Code)
* Certified Industry 4.0 Associates I: Basic Operations: 3 points (CQ83)
* Certified Industry 4.0 Associates III: Robot Systems Operations: 3 points (CQ85)
* Certified Industry 4.0 Associates II: Advanced Operations: 3 points (CQ84)
* Certified Industry 4.0 Associates IV: Network and Data Analysis: 3 points (CQ86)
How to Earn:
Courses are a mixture of online and hands-on training. Materials must be purchased to complete these credentials.
Jobs and Wages:
These credentials have been identified as in demand and offer many opportunities for students directly out of high school or pathways that lead to more advanced degrees or licenses.
Implementation Needs:
Educators do not need to be certified to teach this course; however, training is available and recommended. Training is completed on-site or at an authorized training center. Material costs for equipment are estimated at around $250,000.
Credential Funding:
Reimbursement is available through EMIS for the cost of the test when student passes credentialing exam – please visit the webpage for more details.
Best Practices:
Schools that have successfully implemented these pathways include Southwest Schools and Brookfield Local Schools.
|
<urn:uuid:ec34e8d1-3caa-413f-af91-49f659509e2f>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 24,313
|
Engage your athletes and fans
Registration
SocialShares
LiveTracking
Timing
High quality modules seperatly available yet strong in combination
In combination with our worldwide partner network
Enhances the experience of your event
EventResults
The all in one solution for your event
Registration
Easy event registration
The registration module ensures a smooth and easy registration process for organizers and participants.
Manage registrations for all your events or races in one platform
Online, on-site and expo registration
Available in multiple languages and with various currencies
A complete and personalized app
Give your event a unique benefit over other races by offering participants the most complete event app in the industry.
Detailed event information
Live tracking of participants
Personalized training plans
Customized sponsor opportunities
Live leaderboards
EventApp
EventManager consists of different modules that cover each aspect of the event cycle: from event registration and training to live tracking, social media updates and reliable results.
LiveTracking
Live timing updates
The SocialShares application offers customizable live updates through Facebook, Twitter, email and text messages.
Live timing updates
Participants and spectators easily register for different social media
Messages can be customized, showing sponsor logos
Timing with unquestionable results
Our systems and software guarantee unquestionable results, immediately after the race.
Acknowledged as the best timing system, MYLAPS EventManager works in combination with all MYLAPS Timing systems: BibTag, ChampionChip and ProChip
Strong worldwide partner network
EventResults
Real time athlete tracking
Keep fans, friends and family up to date on the performance of their heroes with the LiveTracking app and on the web. The application features optional and customizable space for sponsor messages.
Live tracking of participants
Sponsors get maximal brand recognition
Based on official MYLAPS timing information
Live leaderboard
SocialShares
Responsive and customizable website
Publish event results to the internet
Allows participants to find their result easily
Available as a standalone (mobile friendly) website
Personal results page for each participant
Engage your athletes and fans
About MYLAPS
With over 30 years of experience, MYLAPS is the pioneer in sports timing. Back in 1982 we invented automatic sports timing and since then the world of racing has adopted our products and services.
MYLAPS Experience Lab is a division of MYLAPS Sports Timing focusing on the development of Web and App services for sports events, participants and spectators in order to create a more complete and streamlined sports experience. Together with the products and partner network of MYLAPS Sports Timing we offer a complete event experience to engage the athletes and fans to your event.
MYLAPS has offices in The Netherlands, USA, Australia, Malaysia and Japan.
firstname.lastname@example.org eventmanager.mylaps.com
|
<urn:uuid:03d8fd76-a088-4b1b-987c-f7a81214b33b>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 3,040
|
A word from the Program Director
Dr. Lacy Sommer
Welcome! It is with great pleasure and enthusiasm I invite you to stay current with the ongoing events of our Division and the Residency Program. We hope to showcase the ongoing talent and efforts of our department and invite you to submit updates as well.
A brief introduction to those who don’t know me: I completed medical school and intern year at Temple University School of Medicine in Philadelphia and dermatology residency here at Cooper in 2015. I eagerly joined Drs. Heymann, Manders, and Green in the faculty practice and then became Program Director (PD) in July 2020 after Analisa Halpern, MD. COVID-19 was a doozy to kick-off my time as a PD, but our dedicated faculty, residents, and institution pulled together to ensure patient care and resident education continued with minimal interruption.
We are now in the post-COVID era and our program is thriving. We have a complement of four residents who continue with resident outpatient clinics at 3 Cooper Plaza and staff the bustling inpatient consult service at Cooper University Hospital. You should be proud to know that they are a dedicated group who work together to support each other and take tremendous pride in the quality of care we provide to our patients. As a graduate of the program, I assure you they are carrying on our legacy well! Please see page 5 for an introduction to our residents.
Cooper stays classy in San Diego - Cooper at the American Academy of Dermatology’s 2024 Annual Meeting
Cooper dermatology residency and dermatologic surgery alumni and faculty gathered to reconnect and celebrate at the Cooper Alumni Reunion Dinner. We hope to see you all there in Orlando next spring!
Dr. Carlos Vieira, our PGY-3 resident, presented the case “Acute Generalized Exanthematous Pustulosis Secondary to Topical Application of Tapinarof 1% Cream” at the Gross and Microscopic Forum.
Dr. Naomi Lawrence directed the session “Skin Cancer, Surgical and Cosmetic Review.”
Dr. Warren Heymann presented during the session “Red Flags and Emergencies in Dermatology and directed the session “A Clinician’s Perspective: Commentaries From the JAAD.”
If you are attending the AAD’s Innovation Academy in Seattle this August, be sure to see Dr. Heymann deliver the Everett C. Fox, MD Lecture. Congratulations on this prestigious award, Dr. Heymann!
Welcome to our new faculty members!
Dr. Robert Duffy will join the Cooper faculty in the summer of 2024 after completing his pediatric dermatology fellowship at Children’s Hospital of Philadelphia. Dr. Duffy is a Cooper Medical School of Rowan University and Cooper Dermatology Residency graduate, and we are delighted to have him back! Congratulations and welcome, Dr. Duffy!
Dr. Tara Jennings is the current Cooper Dermatologic Surgery Fellow, and she will join the Dermatologic Surgery Section as faculty in July 2024. Dr. Jennings completed medical school at Temple University and she is a Cooper Dermatology Residency graduate. We are so happy she is continuing her career with us at Cooper. Welcome to the faculty, Dr. Jennings!
Thank you and best wishes to Dr. Ashley Decker!
Dr. Ashley Decker has been part of the Cooper faculty since 2017, the year she graduated from the Cooper Micrographic Surgery and Cutaneous Oncology Fellowship. During her 7 years as a faculty member, she has provided countless hours of teaching and mentoring to medical students, residents, and fellows. She has also provided excellent clinical care and advanced important research endeavors, and she has been a thoughtful and conscientious colleague. We are grateful for all of her efforts and we will miss her. We wish her and her family the best of luck as they move back to California, where Dr. Decker will begin work as a Mohs surgeon with Southern Marin Dermatology.
New Office Location
In December 2023, HMGS Dermatology relocated to 10000 Sagemore Drive, Suite 10101. We are now conveniently located in the same building as our Dermatologic Surgery office. If you are in the area, please feel free to stop by and check out our new space!
In the Community
Dr. Steven Manders participated in a skin cancer screening event for MLB umpires in Arizona. The event promoted proactive healthcare awareness for those exposed to excessive UV rays.
Dr. Justin Green delivers a lecture to the Cooper Medical School of Rowan University first-year medical students during Derm Week. Dr. Warren Heymann, Dr. Steven Manders, Dr. Ashley Decker, and Dr. Camille Introcaso also lectured to the students. Thank you to our Director of Medical Students, Dr. Patrick McMahon, for coordinating the week!
Resident Spotlight
Meet our Current Residents
PGY-3
Carlos Vieira, MD
Year: PGY-3
Hometown: Warren, NJ
Undergraduate School: Fordham University, Bronx, NY
Medical School: Cooper Medical School of Rowan University, Camden, NJ
Internship: Lankenau Medical Center, Wynnewood, PA
Clinical Interests: Cutaneous oncology, adnexal diseases, pediatric dermatology, cosmetic dermatology
Personal Interests: Sketch comedy, hip-hop/street jazz dancing, and music
Carlos will be our Chief Resident for the 2024-2025 Academic Year. Please contact him for information if you’d like to present a patient or case in our grand rounds: email@example.com
PGY-2
Kristen Randolph, MD
Year: PGY-2
Hometown: Rockaway, NJ
Undergraduate School: The College of New Jersey, Ewing, NJ
Medical School: Virginia Commonwealth University School of Medicine, Richmond, VA
Internship: Virginia Commonwealth University Health System, Internal Medicine, Richmond, VA
Clinical Interests: Cutaneous oncology, autoimmune disease, acne and scarring
Personal Interests: Athletics, baking, crafts, dogs
Erika Tvedten, DO
Year: PGY-2
Hometown: St. Petersburg, Florida
Undergraduate School: Michigan State University
Medical School: Michigan State University College of Osteopathic Medicine
Internship: Transitional Year at Lincoln Medical Center NYCHHC
Clinical Interests: Cutaneous oncology, dermatologic surgery, dermatopathology, non-melanoma skin cancer prevention, education, and mentorship
Personal Interests: Soccer, pickleball, running, snowboarding, hiking with my mini Australian shepherd, boating, and traveling
We are excited to have Matthew Taylor, MD join our program as a first-year dermatology resident starting in July 2024. Matt is a Haddon Heights, NJ native and local soccer star who completed medical school at Sidney Kimmel Medical College at Thomas Jefferson University in Philadelphia and his internship at Lankenau Hospital in Philadelphia. Matt completed an elective rotation with us during his 4th year of medical school and we are excited for his return!
In March 2024, we matched Diana Zarowin, MD as our dermatology resident to begin in July 2025. Diana completed medical school at Albert Einstein School of Medicine in NY and will begin her internship at Greenwich Hospital in Connecticut. Diana was a Pediatric Dermatology Research Alliance Fellow who founded the “Barbie Like Me” campaign with Mattel to distribute medical representation Barbies with vitiligo and alopecia to pediatric patients in clinics across the U.S. She has accomplished much already as a student and we are looking forward to her joining us for residency!
Departmental Scholarly Activity
Selected Recent Publications:
Green KE, Green JJ. Erythema Ab Igne Associated with Cannabinoid Hyperemesis Syndrome. Mayo Clin Proc. 2023 Jun;98(6):826-827. doi: 10.1016/j.mayocp.2022.12.017. PMID: 37270269.
Zarowin D, Heymann WR, Yan AC, Treat J, Sheppard SE. Segmental vasoconstricted patches with a border of telangiectasia. Pediatr Dermatol. 2023 May-Jun;40(3):565-567. doi: 10.1111/pde.15227. PMID: 37212738; PMCID: PMC10204146.
Richards E, Jennings T, Heymann WR, Introcaso CE. Acquired Lymphangiectasia in the Setting of a Gastrointestinal Stromal Tumor. Skinmed. 2022 Jun 30;20(3):210-211. PMID: 35779027.
Ekeh O, Duffy RF, Feingold A, Manders SM. Congenital bullous syphilis in a newborn: A novel approach to diagnosis using immunohistochemical staining on a blister roof. Pediatr Dermatol. 2023 Jun 29. doi: 10.1111/pde.15379. Epub ahead of print. PMID: 37381889.
O'Neill L, Duffy RF, Manders SM. Diagnosis of Mycosis Fungoides after Dupilumab Treatment for Atopic Dermatitis. Skinmed. 2023 May 9;21(2):105-106. PMID: 37158349.
Havele SA, Fathy R, McMahon P, Murthy AS. Pediatric teledermatology: A retrospective review of 1199 encounters during the COVID-19 pandemic. J Am Acad Dermatol. 2022 Sep;87(3):678-680. doi: 10.1016/j.jaad.2021.11.038. Epub 2021 Nov 25. PMID: 34838881; PMCID: PMC8613007.
Welcome to Dermatology World Insights and Inquiries for perspectives on current dermatologic literature.
Stay current with Dr. Warren Heymann’s weekly commentary on new and relevant articles and topics in the dermatologic literature.
Don’t miss The DermSurgery Digest, a monthly podcast hosted by Dr. Naomi Lawrence and co-host Dr. Michael Renzi where you can hear a concise monthly review of journal articles from “Dermatologic Surgery.”
Current Faculty
Warren R Heymann, MD
Professor of Dermatology, CMSRU
Professor of Pediatrics, CMSRU
Justin J Green, MD
Assistant Professor of Medicine, CMSRU
Camille Introcaso, MD
Associate Professor of Medicine, CMSRU
Lacy Sommer, MD
Program Director, Dermatology Residency
Assistant Professor of Medicine, CMSRU
Naomi Lawrence, MD
Program Director, Micrographic Surgery and Dermatologic Oncology Fellowship
Professor of Medicine, CMSRU
Patrick J. McMahon, MD
Assistant Professor of Medicine, CMSRU
Ashley B Decker, MD
Assistant Professor of Medicine, CMSRU
Steven M Manders, MD
Professor of Dermatology, CMSRU
Professor of Pediatric Dermatology, CMSRU
Donald J. Baker, MD
Clinical Associate Professor of Medicine, CMSRU
L. David Hall, MD
Adjunct Faculty
Shared Alumni Database
Since the Program’s inception by Dr. Warren Heymann in 1995 with Dr. Roy Seidenberg as the first graduate in 1998, our Program has aimed to promote and foster competent and compassionate care for patients and instill in our residents a commitment to excellence and life-long learning.
We are proud of you, our alumni, for carrying on our mission and the many successes you have achieved along the way.
The goal of the shared database is to help our alumni, faculty, and current trainees to connect to one another for professional opportunities. Please add or edit your information as appropriate.
Important Dates for 2024-2025
Please join us for Virtual Grand Rounds for the upcoming academic year. You may use the Zoom Link below. The usual format is 7:45-8:00am Lightning Rounds, 8:00-9:00am in-depth case discussions, and 9:00-10:00am Guest Speaker Lecture. Dr Heymann and the residents present Journal Club 10:00-11:00am.
Join Zoom Meeting
Meeting ID: 862 8443 8245
Passcode: 000940
Grand Rounds Dates:
- August 1, 2024
- September 5, 2024
- October 10 - IN PERSON GRAND ROUNDS
- November 7, 2024
- December 5, 2024 - No Guest Lecture
- January 9, 2025
- February 6, 2025
- March 13, 2025
- April 3, 2025
- May 1, 2025
- June 5, 2025 - No Guest Lecture
Philadelphia Dermatologic Society Meetings: (Virtual)
- SKMC/Thomas Jefferson University Hospital - October 18, 2024
- Perelman SoM/Hospital of the University of Pennsylvania - November 22, 2024
- Pennsylvania Hospital - January 10, 2025
- Cooper Medical School of Rowan University - February 7, 2025
- Philadelphia College of Osteopathic Medicine - March 21, 2025
- Children’s Hospital of Philadelphia - April 4, 2025
- The Lewis Katz School of Medicine at Temple University - May 16, 2025
Other Conferences:
- Pennsylvania Academy of Dermatology - Philadelphia, PA - September 19-22, 2024
- ASDS Annual Meeting - Orlando, Florida - October 17-20, 2024
- AAD Annual Meeting - Orlando, Florida - March 7-11, 2025
Thank you from the Division Head
“Cooper Dermatology is a special place.” I have thought of these words, written by alumna Dr. Sandra Kopp, many times over the course of the last year. Through my time working as a Cooper attending I witnessed the faculty’s dedication to education and patient care as well as the residents’ conscientiousness and growth. But my role as Division Head over the last year has allowed me to deepen my relationship with our faculty and residents and to get to know many of you, the Cooper Dermatology Residency and Surgical Fellowship alumni. I have been impressed and excited by all you have shared as we built the alumni database. Cooper alumni are making important contributions to patient care, education, and research across the country. You are leaders, teachers, entrepreneurs, and investigators. Cooper Dermatology is a special place; not just because of the work we do in Camden, Marlton, and Hammonton NJ, but because of the efforts of our alumni everywhere.
Dr. Kopp wrote these words in a reply to my email thanking her for her contribution to the Cooper Dermatology Education, Training, and Research Fund. Her generosity, as well as that of many of our alumni and faculty, support our grand rounds speakers and allow our residents and medical students research, presentation, and publishing opportunities among other things. Please consider scanning the QR code below to donate and help us continue our dedication to excellent education and patient care.
To make a donation to the Cooper Foundation please scan the QR code or click HERE and choose the Dermatology Education, Training, and Research Fund from the drop down menu.
Please note that the Cooper Foundation is an independent, charitable, tax-exempt 501(c)(3) organization (Tax ID number is 22-2213715) and the philanthropic, community outreach and community development arm of Cooper University Health Care. The Cooper Foundation does not provide tax, legal, or financial advice. Any document or information shared by our staff is intended to be educational and informational. The Cooper Foundation strongly encourages all of our benefactors to seek counsel from their own legal and financial advisors. Please know that any information or documents shared by the Cooper Foundation staff cannot be used to avoid tax-related penalties.
We encourage you to send in updates so we can keep everyone apprised of current happenings in their personal and professional lives. Please send your updates and newsworthy information as well as any comments and suggestions to firstname.lastname@example.org
|
ce7fe4a1-ab75-44b2-b5c3-0ce643a57709
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 14,453
|
Financial Week
Кредитен Рейтинг по Държави
(Fitch Raitings)
Икономическа Статистика
* По данни на НСИ месечната инфлация за декември 2017 г. спрямо ноември 2017 г. е 0.4%. Годишната инфлация за декември 2017 г. спрямо декември 2016 г. е 2.8%. Средногодишната инфлация за периода януари - декември 2017 г. спрямо периода януари - декември 2016 г. е 2.1%.
Общото външнотърговско салдо (износ FOB внос CIF) е отрицателно и е на стойност 5 618.1 млн. лева.
* През ноември 2017 г. при календарно изгладения индекс на промишленото производство е регистриран ръст от 1.7% спрямо същия месец на 2016 г. На годишна база ръст на промишленото производство е отчетен в преработващата промишленост - с 4.6%, а спад е регистриран в добивната промишленост - със 7.4% и в производството и разпределението на електрическа и топлоенергия и газ - с 4.6%.
* Строителната продукция през ноември 2017 г. се увеличава с 7.9% в сравнение със същия месец на 2016 г. На годишна база ръстът на строителната продукция през ноември 2017 г. се определя от положителния темп при сградното строителство, където увеличението е с 12.2%, а при гражданското/инженерното строителство - с 2.8%.
* През ноември 2017 г. оборотът в търговията на дребно бележи ръст от 3.8% в сравнение със същия месец на предходната година.
* В търговията на България с трети страни и ЕС (общо) през периода януари - ноември 2017 г. от България са изнесени стоки общо на стойност 48 111.6 млн. лв. и в сравнение със съответния период на предходната година износът се увеличава с 11.8%. В страната са внесени стоки общо на стойност 53 729.7 млн. лв. (по цени CIF), или с 15.4% повече.
* През периода януари - ноември 2017 г. износът на България за трети страни се увеличава с 12.7% спрямо съответния период на 2016 г. и е на стойност 16 148.1 млн. лева. Основни търговски партньори са Турция, Руската федерация, Китай, Сърбия, БЮРМ и САЩ, които формират 52.0% от износа. Вносът се увеличава с 23.6% и е на стойност 19 322.5 млн. лева (по цени CIF). Най-голям е стойностният обем на стоките, внесени от Руската федерация, Турция, Китай и Сърбия. Външнотърговското салдо (износ FOB - внос CIF) е отрицателно и е в размер на 3 174.4 млн. лева.
* През ноември 2017 г. в страната са функционирали 1 787 места за настаняване с над 10 легла. Броят на стаите в тях е 52.3 хил., а на леглата - 106.3 хиляди. В сравнение с ноември 2016 г. общият брой на местата за настаняване намалява с 1.3%, а на леглата в тях - с 0.6%. Общият брой на нощувките е 711.3 хил., или с 10.5% повече в сравнение със същия месец на предходната година. Общата заетост на леглата е 22.9%, като се увеличава с 2.1 процентни пункта. Приходите от нощувки през ноември 2017 г. достигат 37.5 млн. лв., или с 12.5% повече в сравнение с ноември 2016 г. Регистрирано е увеличение на приходите както от български граждани - с 14.7%, така и от чужди граждани с 9.8%.
редактор: издател:
Иван Димитров
Kreston BulMar
|
<urn:uuid:2b8238bb-28b5-4b26-a49b-25a49cbaa362>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/bul_Cyrl/train
|
finepdfs
|
bul_Cyrl
| 2,927
|
Istituto Comprensivo Statale di San Marcello Pistoiese
omnicomprensivo di scuole infanzia, primaria, secondaria 1°grado, secondaria 2°grado (Liceo Scientifico – Tecnico Amministrativo Finanza e Marketing – Meccanica Meccatronica ed Energia)
Viale Villa Vittoria, 240/E – 51028 San Marcello Pistoiese (PT) Telefono 057362141 Fax 0573621425
firstname.lastname@example.org www.iocsanmarcello.edu.it
Circ. n. 237
Ai genitori degli studenti Ai Docenti della pluriclasse 3-4-5 della Scuola Primaria di Piteglio Ai Collaboratori scolastici Al DSGA
Oggetto: Comunicazione presenza di 2 casi di positività al virus SARS-Cov-2.
In data odierna è stato segnalato il SECONDO caso di positività al virus SARS-CoV-2 nella pluriclasse 3-45 della Scuola Primaria di Piteglio.
Considerate le disposizioni previste nella circolare 188 del 9 Gennaio 2022, in base a quanto disposto dal Decreto Legge 7 Gennaio 2022 n.1 e dalla circolare congiunta Ministero dell' Istruzione-Ministero della Salute, si comunica che, in presenza di 2 casi di positività al virus SARS-CoV-2 vengono disposte le seguenti misure per i compagni di classe:
- è prevista la misura sanitaria di quarantena della durata di 10 giorni con test di uscita – tampone molecolare o antigenico – con risultato negativo.
- è sospesa l'attività didattica in presenza, si applica la didattica a distanza per la durata di dieci giorni;
Le lezioni in presenza, per gli alunni con tampone negativo al decimo giorno (da esibire al rientro a scuola), riprenderanno il giorno lunedì 7 Febbraio 2022.
Per il personale (della scuola ed esterno) che ha svolto l'attività in presenza nella classe dei positivi per almeno 4 ore, anche non continuative, nelle 48 ore precedenti l'insorgenza del primo caso, si applica quanto previsto dalla Circolare del ministero della Salute 0060136-30/12/2021 per i contatti stretti (AD ALTO RISCHIO).
I locali frequentanti dai casi di Covid 19 positivo saranno oggetto di sanificazione straordinaria secondo quanto previsto dall'allegato A del DRT n.1256 del 15 settembre 2020 ed indicato dettagliatamente nell'apposita circolare n. 36 indirizzata ai collaboratori scolastici.
La classe svolgerà didattica a distanza col personale docente in servizio, con attività sincrone ed asincrone, secondo il regolamento di Istituto sulla Didattica Digitale Integrata, utilizzando il registro elettronico e Google classroom. Nella calendarizzazione delle attività sincrone, sarà rispettato l'orario previsto. Sarà cura del coordinatore di classe pubblicare sulla bacheca Argo o su Google classroom l'orario delle lezioni concordate con i docenti del consiglio di classe e comunicarlo agli alunni.
Si ringrazia per la collaborazione, cordiali saluti.
San Marcello Pse, 26 gennaio 2022
Il Dirigente Scolastico Carlo Rai
|
<urn:uuid:9b093760-0f9a-4a24-97d6-efe2044d2989>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 2,797
|
How do you do justice to the most extraordinarily successful season in Alstonefield Cricket Club’s history?
It helps if you can hold the Annual Awards Dinner in the superb surroundings of the George Coach House with every club member and honoured guests in attendance. Add sumptuous food and free flowing ale and the scene was set for a celebration of achievement, but with an eye on yet more improvement.
The post-prandial entertainment consisted of a brutal expose of every player’s batting and bowling technique in the form of a masterfully compiled 57 minute video dossier of the season. Dave Singleton, the film’s producer and director wanted the footage “to hold the mirror of reality up to every player and inspire self-improvement.”
Once club captain Andy Bray had shared his unique and lyrical perspective of the season in his key note speech, a season in which the Gargoyles won thirteen of their fifteen matches, the club’s new Head of Performance, Liam Duffy, explored the subject of achievement and the importance of each individual wanting to contribute to team success.
In a stirring virtuoso performance, he not only paid homage to the individual brilliance of the awards winners, but left everyone in no doubt that the most powerful influence on results is “concentration and super team spirit and these were characteristics the Gargoyles had shown in impressive abundance in 2017.”
The club was delighted to have Honorary Life Member Peter Leason to present the awards, culminating in the prestigious Clubman of the Year Award, which this year was awarded to Richard Allen for his selfless and outstanding contribution to the club’s future development.
With the 2018 winter nets less than 6 weeks away, the 2017 Annual Awards Dinner struck a considered balance between a celebration of 2017’s achievements and the excitement of how much more there is to come......
THE CLUBMAN OF THE YEAR 2017
RICHARD ALLEN – Deserved and popular recognition for his unstinting and massive contribution to the Club’s development
LEADING BATSMAN
WILL SIDDONS – A run machine, compiling 372 in the season
LEADING BOWLER
SHAHID ALI – The outstanding performance, taking wickets at an average of 5 runs apiece
LEADING CATCHER
HARRY JONES – Gloveman par excellence is a safe pair of hands, as 10 catches prove
THE DUCK AWARD
JOHN CURRY – His first award at the club shows promise for the future
THE LAME DUCK AWARD
STEVE KING - A memorable demonstration of the ultra-fine line between becoming a legend and winning this award
THE PROSECCO AWARD
JON LANE – A special award recognising the second most memorable moment of the season, a match winning catch.
THE CHAMPAGNE MOMENT
NEIL SHOTTON - The winning feat of this season’s recipient still defies belief amongst members.
|
816ef6f9-147b-4213-a365-9fbb46d4df13
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 2,790
|
Fair values since 1906
How do you build a company of enduring stability? You start by laying a solid foundation: a philosophy. Öhman is a family-owned company in business for more than a century. A company that builds its business on long-term relationships. The family traditions live on and today, the third generation of the Dinkelspiel family is engaged in board governance within the Öhman Group. As our client, we are always nearby.
Contents
Important information
All indices used in this report include dividends, as in previous reports from Öhman Fonder.
The Swedish Investment Fund Association has adopted a Swedish Code of Conduct for Fund Management Companies. The aim of the Code is to promote a sound investment fund sector in order to instil and maintain public trust. Öhman Fonder is a member of the Investment Fund Association and intends to comply with the Code of Conduct for Fund Management Companies.
There are no guarantees that an investment in funds will generate good returns regardless of positive performance in the financial markets. There are no guarantees that an investment in funds will not lead to loss. Historical returns are no guarantee of future returns. The money invested in funds may increase or decrease in value and there is no guarantee that you will recover your entire investment. An investment in funds should be regarded as a long-term investment. We recommend that you read the fund's Key Investor Information Document (KIID) and the complete prospectus before you buy units in a fund. KIIDs and prospectuses are available on our website, www.ohman.se/fonder.
SWEDEN MICRO CAP
Investment strategy
The fund may invest up to 10 percent of its net asset value in other Nordic equity markets. Sustainability aspects are an ex plicit component of the investment process and influence the fund's investments. The fund promotes environmental and so cial characteristics in accordance with Article 8 of the Disclosure Regulation.
Öhman Sweden Micro Cap is an actively managed equity fund whose objective is to achieve the highest capital growth possible within the confines of the investment strategy. The fund invests in micro-cap companies, with emphasis on Sweden. The fund invests in companies whose market capitalisation does not ex ceed one half percent of total market capitalisation on Nasdaq Stockholm.
Fund facts
Inception date
29 May 1997
Price quotation
Daily
Manager
Stefan Kopperud
Deputy manager
Viktor Elmsjö
Benchmark index
Carnegie Small Cap Return
Number with the Swedish Pensions Agency
416867
Registration number 504400-5741
FEES
Risk indicator
The risk indicator assumes that you keep the product for 5 years.
Low risk
High risk
This fund may be suitable for investors who plan to keep their in vestment for at least 5 years and who understand that the mon ey invested in the fund can both increase and decrease in value and that there is no guarantee you will get back all the capital you invest. No special knowledge or experience with investment funds or financial markets is required to invest in the fund.
The Summary Risk Indicator is a guide to the level of risk of this product compared to other products. It shows how likely it is that the product will lose money because of movements in the markets. We have classified this product as 5 out of 7, which is a medium-high risk class. This means the fund has medium-high risk for upturns and downturns in unit value. Examples of risks and other factors that are not necessarily captured by the Sum mary Risk Indicator are: operational risk, counterparty risk, gear ing risk and information risk, in that the return history may not adequately capture the fund's entire risk. This product holds no capital protection against future market performance. You may therefore lose all or part of your investment.
Risk profile
The fund is an actively managed equity fund and is consequently exposed to price fluctuations in the form of stock market risk. The fund invests in small companies listed on Nasdaq Stockholm, whose share prices are generally characterised by greater price fluctuations than are large companies. The fund invests in secu rities that may have higher liquidity risk at times, such as when the market is unsettled. The fund may invest up to 10 percent of its net asset value in other Nordic equity markets.
The fund may hold a certain portion of the fund's assets in liq uid funds, for example in order to process unitholders' instruc tions to redeem fund units without delay. The fund may invest in derivative instruments as part of its investment strategy, which means that the fund can create leverage. The fund may use oth er techniques and instruments in addition to derivative instru ments to reduce management-related costs and risks and to in crease returns and create leverage in the fund. This may be done by means including the fund lending securities, which may entail higher risk related to the counterparty suspending payments or otherwise failing to perform its obligations. Management aims to be exposed to the markets corresponding to 100 percent of the net asset value of the fund, but taking into account the strat egies set out above, the fund's exposure may either exceed or be below this level, where increased exposure involves higher mar ket risk. The fund does not normally use derivative instruments, or other techniques and instruments, to create leverage.
Accounting principles
UCITS FUNDS
Fund operations are regulated by the Swedish UCITS Act (2004:46) and by the fund rules. The fund's accounts comply with Finansinspektionen's Regulations regarding Swedish UCITS (FFFS 2013:9).
GENERAL ACCOUNTING PRINCIPLES
The fund's unit value as of 30 June 2023 refers to the fund's NAV rate as of 30 June 2023, which was the fund's last trading day for the first half of the year. The fund's holdings have been valued at market value as of 30 June 2023 on the balance sheet. Market value refers to the last price paid. If such is not available, the holdings are measured at the last bid price or, if this is not rep resentative, at the value established by the Fund Company on objective grounds.
Furthermore, the fund applies, in all material respects, the ac counting recommendations established by the Swedish Invest ment Fund Association. The funds otherwise comply with appli cable provisions of the Swedish Bookkeeping Act.
Assets in foreign currency are reported in SEK. Amounts were converted at the exchange rate prevailing on 30 June 2023. Currency forward contracts are valued based on exchange rates prevailing on the reporting date.
MANAGEMENT REPORT
FUND PERFORMANCE
The fund rose by 7.1 percent during the first half of 2023, while its benchmark index rose by 4.5 percent. Fund assets decreased during the first half from SEK 2,900 million to SEK 2,810 million and the fund had a net outflow of SEK 290 million.
THE PAST HALF YEAR
Nasdaq Stockholm began the year on a strong note and rose steep ly following the weak performance the year before, but the upturn slowed somewhat early in the summer. The market has focused in tensely on rising inflation and the attempts of central banks to halt inflation by raising interest rates have triggered volatility in stock exchanges worldwide. The rapid rate hikes led to problems, par ticularly in the banking sector, where Silicon Valley Bank in the US failed and Credit Suisse in Switzerland was rescued through a buyout. The stock exchanges were buoyed, however, by Q1 reports showing that most companies had deftly managed the challenging environment. As a result of the turbulent environment, investors preferred large cap stocks over small caps, and the 30 largest com panies listed on Nasdaq Stockholm (OMXS30) rose 15.9 percent, while small caps (CSX Return Sweden) rose 4.5 percent.
The holdings that made the largest positive contributions to fund performance were HMS Networks, Beijer Alma and OEM Interna tional. HMS Networks has experienced high demand for its indus trial automation products. Sales and profit growth were stronger than expected for both industrial conglomerate Beijer Alma and technology trading group OEM International.
Nordic Semiconductor and Photocure were the two companies that had the most negative impact on fund performance. Photo cure, which manufactures fluids used to diagnose bladder cancer, fell short of expectations for growth and margins. Bluetooth chip manufacturer Nordic Semiconductor has suffered from the eco nomic downturn because the company's chip is used in several consumer electronics products.
The fund company uses Glass Lewis as its voting advisor for en gagement in the companies that have issued the stocks included in the fund. Glass Lewis bases its recommendations on Öhman Fonder's voting policies and the final voting decisions are taken by the fund company. No known conflicts of interest have arisen in connection with the fund's investments.
The fund worked according to the same ESG criteria throughout the first half of 2023.
DERIVATIVES AND SECURITIES LOANS
In accordance with the fund rules, the fund had the option to trade in derivatives, but did not exercise that option during the first half of 2023.
The fund opted not to use securities loans in the first half of 2023.
MATERIAL RISKS
The following are a number of risks that are particularly relevant to the fund:
Equity market risk:
The risk that the value of equity holdings may fall, which will af fect the net asset value of the fund.
Currency risk: The risk that FX fluctuations will affect the net as set value of the fund expressed in its base currency if the fund has securities holdings denominated in another currency.
Liquidity risk: The risk that it will be difficult or impossible to sell fund assets at the intended time because the price of the assets is not considered favourable or cannot readily be valued. Small cap stocks are generally not traded (turned over) as frequently as large cap stocks. In rare cases, assets in small cap funds can therefore be difficult to sell and/or value. If assets cannot be val ued or need to be sold at a disadvantageous price, this could in the worst case mean that a request for redemption (withdrawal) of fund units cannot be immediately executed.
Concentration risk: The risk that the fund's investment strategy will result in concentrated exposure to a particular type of invest ment strategy.
Operational risk: The risk of loss due to unsuitable or unsuccess ful procedures, human error, systems failure, or external events.
Counterparty risk: The risk associated with a counterparty sus pending payments or otherwise failing to perform its obligations, for example when the fund has accepted collateral for deriva tives holdings or securities loans.
Leverage: The Fund may use derivatives as part of its investment strategy in order to create leverage/increase return. All else be ing equal, increased leverage may increase the fund's exposure to counterparty risk, liquidity risk and other risk factors that may not necessarily be fully included in the risk indicator.
Financial instruments, SEK thousands
Transferable securities admitted to trading on
Quantity
Market
73,478
Share of
2.61%
Issuer
INDUSTRIALS
The fund had no derivative positions with underlying exposure during the first half of the year.
Balance sheet, SEKk
Notes, SEKk
Fund history
Dividend SEK/unit
-
-
-
-
-
The fund company
Fund company
Box 7837
E. Öhman J:or Fonder AB
103 98 Stockholm, Sweden
Email: firstname.lastname@example.org
Customer Service: +46 20 52 53 00 (9:00–17:00)
Website: www.ohman.se
Date registered 27 January 1994
Registration number 556050-3020
Share capital SEK 4,200,000.
Authorisation to conduct fund business in accordance with the Swedish UCITS Act (2004:46) was granted to E. Öhman J:or Fonder AB by Finansinspektionen 28 March 1994 and reau thorisation was granted 4 May 2005. As of 8 January 2016, the company is also authorised to manage alternative investment funds in accordance with the Swedish Alternative Investment Fund Managers Act (2013:561). E. Öhman J:or Fonder AB is a wholly owned subsidiary of E. Öhman J:or Asset Management AB.
Board of directors
Johan Malm, CEO E. Öhman J:or AB
Board Chair:
Other directors: Mats Andersson Björn Fröling Catharina Versteegh Ann Öberg
CEO
Jamal Abida Norling
Depositary
SEB, Securities Services 106 40 Stockholm, Sweden
Auditor
Revisionsbolaget Ernst & Young AB Box 7850 103 99 Stockholm, Sweden Mona Alfredsson, auditor in charge
Funds under management
UCITS funds
Öhman FRN
Öhman Emerging Markets
Öhman Företagsobligationsfond
Öhman Global Growth
Öhman Global
Öhman Global Investment Grade
Öhman Grön Obligationsfond
Öhman Global Småbolag
Öhman Hälsa och Ny Teknik
Öhman Kort Ränta
Öhman Investment Grade
Öhman Marknad Europa
Öhman Marknad Japan
Öhman Marknad Global
Öhman Marknad Pacific
Öhman Marknad Sverige Bred
Öhman Marknad Sverige
Öhman Marknad USA
Öhman Obligationsfond
Öhman Navigator
Öhman Realräntefond
Öhman Småbolagsfond
Öhman Räntefond Kompass
Öhman Sverige
Lärarfond Balanserad
Öhman Sweden Micro Cap
Lärarfond Försiktig
Nordnet Pensionsfond
Lärarfond Offensiv
Special funds:
Öhman Sverige Fokus
Endorsement of the semi-annual report
Stockholm, as per the date of digital signature
Jamal Abida Norling, CEO
7
Öhman Fonder
Öhman Fonder Box 7837 103 98 Stockholm Customer Service: +46 20 520 53 00 email@example.com www.ohman.se/fonder
FRONT
FAIR VALUES SINCE 1906
|
<urn:uuid:b04e7649-cf37-48c9-8d67-df5523e3ab24>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 13,617
|
Klima . Raumplanung . Aktiv
Gemeinden : Opfer und Täter
Anlass für die Tagung Klima.Raumplanung.Aktiv der Bundesfachgruppe Raumplanung, Landschaftsplanung und Geografie, die in Kooperation mit dem Lebensministerium durchgeführt wurde, war ein Forderungsprogramm der Klimabündnisgemeinden an die Bundesregierung. Dabei wurde neben anderen Punkten auch Verbesserungsmöglichkeiten in der Raumplanung gefordert.
Die Gemeinden mit ihrer weitgehenden Planungsautonomie gehören einerseits zu den Tätern, aber auch zu den Opfern dieser Entwicklung. So steigt etwa der Flächenverbrauch in Österreich für Verkehr- und Bauflächen weiterhin an (2007: 4.280 km²), obwohl in der Nachhaltigkeitsstrategie des Bundes eine Reduktion auf 1/10 bis 2010 festgeschrieben wurde. Auch das weiterhin rasant steigende Verkehrsaufkommen ist nicht zuletzt auf eine verfehlte Raumordnung mit Zersiedlung und geringer Abstimmung mit öffentlichen Verkehrsträgern zurückzuführen.
Andererseits kommt zu den zusätzliche Aufgabenerfüllungen im kommunalen Bereich bei gleichzeitiger budgetärer Schrumpfung auch noch die steigende Verwundbarkeit durch die Auswirkungen des Klimawandels. Dazu zählen Naturgefahren, Beeinträchtigungen im Wintersport, erhöhte Kosten für Wasserversorgung bis hin zu erhöhten Gesundheitsrisiken. Auch wird der Druck auf zusätzliche Ausgaben und Kostenbeteiligungen zur Aufrechterhaltung von Infrastrukturen, wie öffentlicher Verkehr und Nahversorgung steigen.
Kyoto-Ziele verfehlt
Laut jüngsten Meldungen des Rechnungshofes ist es unwahrscheinlich, dass Österreich das Kyoto-Ziel erreichen wird. Ein Vertragsverletzungsverfahren und daraus resultierende Strafzahlungen in noch nicht vorhersehbarer Höhe müssten in Kauf genommen werden.
Da ebenso wie bei der Klimaentwicklung auch bei raumordnungsrelevanten Eingriffen heute gesetzte Maßnahmen mit großer zeitlicher Verzögerung wirksam werden, sind gemeinsame Anstrengungen unerlässlich. Eine entsprechende vertikale Vernetzung der Planungsebenen Bund – Land – Gemeinden ist daher von entscheidender Bedeutung. Die erstmals seit neun Jahren wieder tagende Österreichischen Raumordnungskonferenz in politischer Zusammensetzung ist aus diesem Aspekt zu begrüßen. Zum ersten Mal wurde auch das Thema „Energie und Raumentwicklung" in den Bericht aufgenommen, weil Fragen der alternativen Energiegewinnung oder der Energieeffizienz einen zunehmenden Einfluss auf die räumliche Entwicklung nehmen.
Die Rolle der Raumplanung
Verkehr und Raumwärme sind für 43% der Treibhausgasemissionen verantwortlich. Rechnet man die Energieaufbringung für Einzelverbraucher, Siedlungswesen und Verkehr im
Ausmaß von 17% dazu, wird die große Verantwortung für die Querschnittsmaterie Raumplanung und Raumentwicklung deutlich.
Die Blechlawinen in den Speckgürteln der österreichischen Zentralräume für Pendler-, Einkaufs- und Freizeitfahrten sind vielleicht weniger das Ergebnis von zahnlosen Raumordnungsgesetzen als die teilweise noch zu wenig ernsthafte Anwendung durch Politik, Planer und Aufsichtsbehörden. Aber auch eine Reihe von raumordnungsfeindlichen Ausgleichs- und Förderinstrumentarien wie Pendlerbeihilfen oder räumlich undifferenzierte Wohnbau- und Wirtschaftsförderungsansätze konterkarieren eine klimafreundliche Raumentwicklung. Am besten lässt sich die Grundhaltung mehrerer Referenten durch das Statement ausdrücken: „Was nützt das beste Passivhaus, wenn es auf der grünen Wiese steht?"
Ansatzpunkte auf lokaler und regionaler Ebene
Beim PlanerInnentag der Bundesfachgruppe Raumplanung, Landschaftsplanung und Geografie wurden neben grundsätzlichen Rahmenbedingungen und Anforderungen für eine klimataugliche Raumentwicklung auch konkrete, durchaus erfolgreiche Projekte vorgestellt. Insgesamt umfassten die Beiträge der Experten ein breites Bild erforderlicher Anpassungsund Verhinderungsstrategien:
- Einführung einer generelle Klimaverträglichkeitsprüfung für Regelungsvorhaben und Förderungen auf Bundes- und Landesebene
- Energie- und Raumplanung auf regionaler Ebene mit einer Festlegung von Klimazonen, Energieträgern (Abwärme, biogene Energie, ergänzende fossile Energie), Anschluss- und Einsparbereichen
- Entwicklung eines Energieausweises für Siedlungen mit einer energetischen Bewertung zur Verhinderung von Energie-fressenden Faktoren wie Standort, Ausrichtung, Erschließung, Erreichbarkeit und Freiraumqualität. Die Umsetzung dieses Modells erfolgt in der Siedlungs-, Flächenwidmungs- und Bebauungsplanung.
- Der Bebauungsplan stellt ein wichtiges Instrument zur Absicherung verdichteter Bauformen und zur optimierten Ausrichtung der Parzellenstruktur nach Besonnungsverhältnissen dar
- Raumentwicklungspolitik der kurzen Wege mit Nutzungsmischungen und Funktionsüberlagerungen: dazu zählen Chancengleichheit zwischen PKW- und ÖVNutzern, sparsame Erschließungen, „shared space", Begegnungszonen, Modellprojekte autofreier Siedlungen
- Strikte Koppelung von Baulandausweisungen an leistungsfähige öffentliche Verkehrsmittel
- Stärkung des Raumentwicklungsinstrumentariums und dessen Koppelung mit Anreiz- und Förderungssystemen. Dazu können eine regionalisierte standortabhängige Wohnbauförderung, die Stärkung von regionalen Wirtschaftskreisläufen und konkretere Rahmensetzungen für die Raumordnung auf Bundesebene herangezogen werden.
- Mobilitätsmanagement in verschiedenen Bereichen (Betriebe, Schulen, lokale Ebene) wird als sparsame Alternative – oder zumindest wichtige Ergänzung teurer Infrastrukturinvestitionen gesehen.
- Freihaltung und mittelfristige Freimachung von Hochwasserabflussbereichen und sonstigen Gefährdungszonen; Berücksichtigung von zukünftig möglichen Wiederaufbauverboten nach Katastrophenereignissen als Vertragsbedingung durch die Versicherungswirtschaft
- Unterstützung von klima- und umweltrelevanten Forschungs- und Modellvorhaben (Europäische territoriale Zusammenarbeit, ÖROK-Projekt Energie & Raumentwicklung, regionale Klimafolgenabschätzung, Modellvorhaben der Gemeinden,..)
- Förderung von Transparenz und Kostenwahrheit als Grundlage für einen notwendigen permanenten Diskussions- und Verhandlungsprozess unterschiedlicher Interessen in Verbindung mit einem nachhaltigen Monitoring zur klimafreundlichen Raumentwicklung
- Prioritätensetzung auf energieeffizientes Bauen mit einer Konzentration der Wohnbauförderung auf Objekte mit 0-Energie und Passivhausstandard
- Eine insgesamt dramatische Einschränkung des Bodenverbrauchs im Zusammenhang mit einer Verdichtung nach innen, Folgenutzung von Brachflächen, Einführung eines Zertifikathandels für Boden, etc.
- Anpassung von gefährdeten Wintersportregionen an neue klimatische Rahmenbedingungen
- Umsetzung von PPP-Modellen zwischen privater und öffentlicher Risikovorsorge (Versicherungsindustrie, Katastrophenfonds und betroffene Bürger)
- Regenwassermanagement auch in städtischen Bereichen als Ansatz für die Reduktion der Abflussmengen und die Verbesserung des Kleinklimas
- Verstärkung der Information, Kommunikation und Motivation der Bürger im Sinne eines erhöhten Bewusstseins und notwendiger Haltungsänderungen (Klimabündnis, Klima.aktiv Schwerpunkte Energie, Mobilität, Freizeit, Schulen, Bauen, Klimapreise)
- Qualifizierung und die Entwicklung neuer Rollenbilder bei Raumplanern, Landschaftsplanern und Architekten im Sinne der Raumverantwortung und eines immer stärker notwendigen interdisziplinären und prozessorientierten Denkens.
Ein klares Bekenntnis zu Raumplanung und Klimaschutz und eine dementsprechende „Vorsorge- und Vorzugspolitik" der öffentlichen Hand sind aber letztlich die Voraussetzung für die mögliche Erreichung der vereinbarten Klimaziele. Auch unter den Prämissen der aktuellen Wirtschaftskrise und steigender Staatsverschuldung sind Vorsorgemaßnahmen bei weitem effizienter als nachträgliche teure Reparaturerfordernisse. Den Gemeinden kommt dabei auf Grund der umfangreichen raumplanerischen Kompetenzen eine zentrale Rolle zu.
Die einzelnen Beiträge der Tagung Klima.Raumplanung.Aktiv sind auf der homepage der Bundeskammer der Architekten und Ingenieurkonsulenten unter www.bsik.at/raum/aktuelles_html/Planertag_8 downloadbar.
|
<urn:uuid:66afa8b6-acf5-4f78-beca-e0af387a8a1a>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/deu_Latn/train
|
finepdfs
|
deu_Latn
| 8,123
|
Registrar's Investigation Decision Making Tool
When information about a registrant's conduct or actions (that is not a formal complaint) comes to the attention of the College, the Registrar has a responsibility and obligation to take the steps necessary to address the alleged conduct or actions of the registrant. This decisionmaking tool assists the Registrar to determine an appropriate outcome relative to risk to the public. The tool demonstrates a consistent, and transparent formula that guides the Registrar's decision-making (but remains discretionary) when it considers information and decides on whether a regulatory outcome or further actions are required in the public interest.
The College may decide to conduct preliminary and informal inquiries as part of the process. Preliminary inquiries are not always required but may include obtaining additional information from the source and/or the registrant, or obtaining a copy of the midwifery record relevant to the alleged conduct. The nature of the preliminary inquiries will vary from case to case, depending on the alleged conduct and potential risk to the public.
LOW RISK
Is the concern
related to sexual
abuse of a client?
Does the information
raise concerns relating
to incapacity?
Registrar to
commence
incapacity inquiries.
What level of risk does the concern (actual or potential) pose to the client or public interest?
HIGH RISK
•
Serious concerns
regarding the
registrant’s conduct or
practise that are likely
to have a direct impact
on client care, safety or
the public interest
MODERATE RISK
•
Concerns regarding
the registrant’s
conduct or practise
that may have a direct
impact on client care,
safety, or the public
interest
•
Unlikely to have an
impact on client care,
safety, or the public
interest
NO OR MINIMAL RISK
•
Information does not
support taking
regulatory action
•
No impact on client
care, safety, or the
public interest
•
Concern is outside of
College's jurisdiction
Does the information available provide reasonable and probable
grounds that the midwife may have committed an act of
professional misconduct? Or is incompetent?
Do the mitigating
factors outweigh the
aggravating factors
(includes previous
history)?
Can any further
preliminary inquiries be
conducted?
Does the information suggest that the
midwife could benefit from a reminder
of a standard or expectation?
Does repeated conduct pose potential
serious risk of harm to clients OR does the
alleged conduct diminish public
confidence in midwives?
College to obtain additional
information and restart the
decision process.
Section 75(1)(a)
Investigation
Educative Letter
Reminder Letter
No Action /
Acknowledgement Letter
Regulatory action in
accordance with the RHPA
Actions taken by the College under these headings are not considered regulatory action in accordance with the RHPA and do not
form part of a midwife’s prior history, however, the College retains and may consider prior correspondences for future matters.
YES
NO
YES
YES
NO
NO
YES
YES
NO
YES
NO
YES
NO
NO
|
<urn:uuid:30d62f7e-ad7e-4a09-abce-9ae0a15fdbcb>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 3,031
|
Česnek sušený granulovaný
Česnek pochází původně ze Střední Asie, dnes je ale pěstován po celém světě. Má intenzivní charakteristické aroma a výrazně ostrou chuť, která se však vařením a pečením zjemní. Česnek najde své uplatnění snad v každé kuchyni. Je nezbytný při úpravě skopového masa, uzenin, karbanátků, při domácích zabijačkách, přidává se do omáček, majonéz, salátů, polévek a bramborových jídel.
Složení: česnek sušený mletý, antioxidant oxid siřičitý.
|
<urn:uuid:e48cadce-b045-4147-ab13-a78ef18020ea>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ces_Latn/train
|
finepdfs
|
ces_Latn
| 464
|
A Flight (14.6+) OOM
thru Swaneset Tourney, Aug 15, 2020
#
1
2
3
4
5
6
8
7
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
| Name | Belmont | Peace Portal | Hazelmere | Mayfair Lakes | Meadow Gardens | Ledgeview | Peace Portal2 | Pagoda | Swaneset | Guilford | Total Points |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Anil Kumar | 200 | 0 | 300 | 300 | 500 | 500 | 300 | 500 | 300 | 300 | 3,200 |
| Dave Minhas * | 500 | 350 | 500 | 500 | 300 | 75 | 0 | 0 | 75 | 160 | 2,460 |
| Bobby Parmar | 180 | 250 | 180 | 350 | 350 | 140 | 250 | 180 | 180 | 100 | 2,160 |
| Alfred Sanjivi | 300 | 500 | 120 | 90 | 90 | 250 | 140 | 200 | 120 | 50 | 1,860 |
| Subhas Chand | 250 | 180 | 60 | 100 | 180 | 0 | 350 | 350 | 350 | 180 | 2,000 |
| Anil Dutt | 0 | 350 | 0 | 180 | 0 | 180 | 500 | 160 | 200 | 90 | 1,660 |
| Dan Schold | 300 | 0 | 200 | 160 | 160 | 0 | 200 | 300 | 500 | 500 | 2,320 |
| Charnit (Chin) Sidhu | 160 | 200 | 90 | 70 | 200 | 200 | 160 | 250 | 250 | 250 | 1,830 |
| Kash Ali | 140 | 0 | 250 | 140 | 120 | 160 | 120 | 120 | 80 | 120 | 1,250 |
| Robin Gopal | 0 | 160 | 160 | 200 | 0 | 300 | 90 | 90 | 60 | 0 | 1,060 |
| Jag Prahalad | 0 | 120 | 80 | 60 | 100 | 350 | 100 | 80 | 100 | 140 | 1,130 |
| Deepak Datta | 0 | 100 | 140 | 80 | 140 | 100 | 180 | 140 | 140 | 350 | 1,370 |
| Carnesh Raman | 350 | 140 | 40 | 40 | 60 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 630 |
| Rick Stockstead | 0 | 0 | 70 | 250 | 250 | 0 | 0 | 50 | 90 | 60 | 770 |
| Raj Lal | 0 | 0 | 0 | 50 | 50 | 120 | 0 | 60 | 160 | 70 | 510 |
| Johnny Tri Thuc Nguyen | 0 | 0 | 50 | 120 | 80 | 0 | 0 | 0 | 30 | 30 | 310 |
| Pat Horahan | 0 | 0 | 100 | 0 | 70 | 0 | 0 | 70 | 50 | 0 | 290 |
| Anand Naidu | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 90 | 80 | 40 | 40 | 80 | 330 |
| Remco Bosveld | 0 | 0 | 0 | 30 | 0 | 80 | 0 | 100 | 0 | 40 | 250 |
| Dien Le* | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 70 | 200 | 270 |
Notes
*
Plays in two divisions
OOM points earned in an alternate division will be carried forward @ 75% of their value to the division the player played in the most
Top 7 Total Points
2,700
2,385
1,740
1,630
1,840
1,660
2,160
1,510
1,050
1,060
990
1,190
630
770
510
310
290
330
250
270
|
<urn:uuid:9f012916-c4df-4c4f-a9c5-f735b426382f>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 2,173
|
Φύλλο οδηγιών χρήσης: Πληροφορίες για τον χρήστη
Daktarin 2% w/w στοματική γέλη Μικοναζόλη
Διαβάστε προσεκτικά ολόκληρο το φύλλο οδηγιών χρήσης πριν αρχίσετε να χρησιμοποιείτε αυτό το φάρμακο, διότι περιλαμβάνει σημαντικές πληροφορίες για σας.
Πρέπει πάντοτε να χρησιμοποιείτε αυτό το φάρμακο ακριβώς όπως περιγράφεται στο παρόν φύλλο οδηγιών χρήσης ή σύμφωνα με τις οδηγίες του γιατρού ή του φαρμακοποιού σας.
- Φυλάξτε αυτό το φύλλο οδηγιών χρήσης. Ίσως χρειαστεί να το διαβάσετε ξανά.
- Απευθυνθείτε στον φαρμακοποιό σας, εάν χρειαστείτε περισσότερες πληροφορίες ή συμβουλές.
- Εάν παρατηρήσετε κάποια ανεπιθύμητη ενέργεια, ενημερώστε τον γιατρό ή τον φαρμακοποιό σας. Αυτό ισχύει και για κάθε πιθανή ανεπιθύμητη ενέργεια που δεν αναφέρεται στο παρόν φύλλο οδηγιών χρήσης. Βλέπε παράγραφο 4.
Τι περιέχει το παρόν φύλλο οδηγιών:
1. Τι είναι το Daktarin και ποια είναι είναι η χρήση του
2. Τι πρέπει να γνωρίζετε πριν χρησιμοποιήσετε το Daktarin
3. Πώς να χρησιμοποιήσετε το Daktarin
4. Πιθανές ανεπιθύμητες ενέργειες
5. Πώς να φυλάσσετε το Daktarin
6. Περιεχόμενο της συσκευασίας και λοιπές πληροφορίες
1. Τι είναι το Daktarin και ποια είναι η χρήση του
Το Daktarin είναι ένα σκεύασμα στοματικής γέλης (gel) για τη θεραπεία και την πρόληψη της μόλυνσης του στόματος από μύκητες, συμπεριλαμβανομένων των ζυμομυκήτων.
Να μη χρησιμοποιείται σε παιδιά κάτω των 15 ετών χωρίς τη συμβουλή του γιατρού.
2. Τι πρέπει να γνωρίζετε πριν χρησιμοποιήσετε το Daktarin
Μην χρησιμοποιήσετε το Daktarin:
- 1 Εάν έχετε οποιαδήποτε πάθηση στο συκώτι.
- 1 Σε περίπτωση αλλεργίας στη μικοναζόλη, σε άλλα παρόμοια αντιμυκητιασικά φάρμακα ή σε οποιοδήποτε άλλο από τα συστατικά αυτού του φαρμάκου (αναφέρονται στην παράγραφο 6).
- 2 Σε βρέφη κάτω των 4 μηνών ή σε εκείνα τα οποία δεν έχουν αναπτύξει ακόμα το αντανακλαστικό της κατάποσης.
- 3 Εάν λαμβάνετε τα παρακάτω συνταγογραφούμενα φάρμακα:
- Συγκεκριμένα φάρμακα για την αλλεργία, όπως τερφεναδίνη, αστεμιζόλη και μιζολαστίνη,
- Σιζαπρίδη, ένα φάρμακο που χρησιμοποιείται για προβλήματα στο γαστρεντερικό,
- Συγκεκριμένα φάρμακα τα οποία ρίχνουν τη χοληστερόλη, όπως για παράδειγμα σιμβαστατίνη και λοβαστατίνη,
- Μιδαζολάμη (από του στόματος) και τριαζολάμη, φάρμακα τα οποία λαμβάνονται για το άγχος και για να βοηθήσουν στον ύπνο (ηρεμιστικά),
- Πιμοζίδη και σερτινδόλη, φάρμακα για συγκεκριμένες ψυχιατρικές ανωμαλίες,
- Αλοφαντρίνη και φάρμακα για την ελονοσία,
- Συγκεκριμένα φάρμακα που χρησιμοποιούνται για τη θεραπεία της ημικρανίας, όπως αλκαλοειδή (π.χ. εργοταμίνη)
- Συγκεκριμένα φάρμακα που χρησιμοποιούνται για τη θεραπεία της αρρυθμίας, όπως βεπριδίλη, κινιδίνη και δοφετιλίδη.
Προειδοποιήσεις και προφυλάξεις
Η δράση ή οι ανεπιθύμητες ενέργειες πολλών συνταγογραφούμενων φαρμάκων, όταν αυτά λαμβάνονται συγχρόνως με το Daktarin, μπορεί να αυξηθούν ή να μειωθούν. Εάν λαμβάνετε οποιοδήποτε άλλο φάρμακο συμβουλευτείτε τον γιατρό ή τον φαρμακοποιό σας πριν ξεκινήσετε το Daktarin. Σε περίπτωση που χρειαστεί να ξεκινήσετε ένα νέο φάρμακο, ενώ κάνετε θεραπεία με Daktarin, ρωτήστε τη γνώμη του γιατρού ή του φαρμακοποιού σας πρώτα. Συμβουλευτείτε την παράγραφο "Άλλα φάρμακα και Daktarin". Συνδυασμός με τα παρακάτω φάρμακα μπορεί να απαιτεί επιπρόσθετη παρακολούθηση, ή αλλαγή της δόσης, για το Daktarin ή για το άλλο φάρμακο. Εάν λαμβάνετε κάποιο από τα παρακάτω φάρμακα ενημερώστε τον γιατρό σας:
* Συγκεκριμένα αντιπηκτικά φάρμακα (κουμαρινικά αντιπηκτικά), όπως η βαρφαρίνη.
* Συγκεκριμένα φάρμακα που λαμβάνονται από το στόμα για τη θεραπεία του διαβήτη (σουλφονυλουρίες), όπως η χλωροπροπαμίδη και η γλιβενκλαμίδη
Κύηση και θηλασμός
Εάν είστε έγκυος ή θηλάζετε, νομίζετε ότι μπορεί να είστε έγκυος ή σχεδιάζετε να αποκτήσετε παιδί, ζητήστε τη συμβουλή του γιατρού σας πριν πάρετε αυτό το φάρμακο.
Άλλα φάρμακα και Daktarin
Ενημερώστε τον γιατρό ή τον φαρμακοποιό σας εάν παίρνετε, έχετε πρόσφατα πάρει ή μπορεί να πάρετε άλλα φάρμακα. Μερικά φάρμακα δεν θα πρέπει να λαμβάνονται ταυτόχρονα, ενώ αν συγκεκριμένα φάρμακα πρέπει να ληφθούν ταυτόχρονα θα πρέπει να γίνουν ορισμένες αλλαγές (όπως για παράδειγμα στο δοσολογικό τους σχήμα). Στην περίπτωση που λαμβάνετε τα παρακάτω φάρμακα, θα πρέπει οπωσδήποτε να ενημερώσετε το γιατρό σας.
Συνδυασμός με μερικά άλλα φάρμακα μπορεί να απαιτεί επιπρόσθετη παρακολούθηση ή αλλαγή της δόσης για το Daktarin ή για το άλλο φάρμακο. Τέτοια παραδείγματα είναι:
- Συγκεκριμένα φάρμακα για το AIDS, όπως οι αναστολείς της HIV πρωτεάσης (π.χ. σακουιναβίρη)
- Συγκεκριμένα φάρμακα για τη θεραπεία του καρκίνου, όπως αλκαλοειδή της Vinca, η βουσουλφάνη και η δοσεταξέλη
- Συγκεκριμένα φάρμακα που δρουν στην καρδιά και τα αγγεία (συγκεκριμένοι αναστολείς της αντλίας ασβεστίου), όπως διυδροπυριδίνες και πιθανώς η βεραπαμίλη
- Κυκλοσπορίνη A, tacrolimus και sirolimus, τα οποία συνήθως δίνονται μετά από μεταμόσχευση οργάνου
- Συγκεκριμένα φάρμακα που χρησιμοποιούνται για τη θεραπεία της επιληψίας, όπως η φαινυτοΐνη και η καρβαμαζεπίνη
-
Συγκεκριμένα αναισθητικά που χρησιμοποιούνται στα νοσοκομεία, όπως η αλφαιντανύλη
- Σιλδεναφίλη, ένα φάρμακο κατά της ανδρικής ανικανότητας
- Συγκεκριμένα φάρμακα για το άγχος και την αϋπνία (ηρεμιστικά), όπως η βουσπιρόνη, η αλπραζολάμη και η βρωτιζολάμη
- Μιδαζολάμη, όταν χορηγείται ενδοφλεβίως.
- Μεθυλπρεδνιζόνη, ένα φάρμακο που δίνεται από το στόμα ή με ένεση για τη φλεγμονή
- Τριμετρεξάτη, ένα φάρμακο για τη θεραπεία συγκεκριμένου τύπου πνευμονίας
- Εβαστίνη, ένα φάρμακο που χρησιμοποιείται κατά της αλλεργίας
- Ρεβοξετίνη, ένα φάρμακο που χρησιμοποιείται κατά της κατάθλιψης
- Ριφαμπουτίνη, ένα φάρμακο για τη φυματίωση
- Σιλοσταζόλη, ένα αντιθρομβωτικό φάρμακο
- Δισοπυραμίδη, ένα φάρμακο για τις καρδιακές αρρυθμίες
Εάν χρησιμοποιείτε κάποιο από αυτά τα φάρμακα ή οποιαδήποτε άλλα συνταγογραφούμενα φάρμακα, παρακαλούμε να συζητήσετε το θέμα με τον γιατρό ή τον φαρμακοποιό σας.
Κατά τη λήψη του Daktarin, μην αρχίσετε ένα νέο φάρμακο χωρίς να ενημερώσετε πρώτα τον γιατρό ή τον φαρμακοποιό σας.
Το φάρμακο αυτό περιέχει μικρές ποσότητες αιθανόλης, λιγότερο από 100 mg ανά δόση.
Οδήγηση και χειρισμός μηχανημάτων
Δεν υπάρχει πρόβλημα, καθώς το Daktarin δεν επηρεάζει τη συγκέντρωση ή την ικανότητα οδήγησης.
3. Πώς να χρησιμοποιήσετε το Daktarin
Το Daktarin έχει τη μορφή στοματικού gel και λαμβάνεται από το στόμα με τη χρήση του δοσομετρικού κουταλιού.
Η ποσότητα του gel τοποθετείται απευθείας στις εντοπισμένες βλάβες του στόματος με το δάκτυλο, το οποίο πρέπει να είναι καθαρό. Το gel δεν πρέπει να καταπίνεται αμέσως, αλλά να παραμένει στο στόμα για όσο περισσότερο διάστημα είναι δυνατόν. Με αυτόν τον τρόπο η δραστική ουσία μπορεί να έρχεται σε επαφή με τη στοματική κοιλότητα για περισσότερο χρόνο. Συνιστάται το gel να λαμβάνεται μετά από τα γεύματα.
Εάν φοράτε οδοντικά προσθετικά τμήματα, θα πρέπει να τα αφαιρείτε κατά την κατάκλιση και να τα βουρτσίζετε με το gel. Με αυτόν τον τρόπο μπορείτε να αποφύγετε την επιμόλυνσή τους.
Η δοσολογία που χρειάζεστε και ο χρόνος χρήσης του εξαρτάται από τον τύπο του μύκητα και το σημείο της μόλυνσης. Συνεχίστε την θεραπεία για τουλάχιστον μία εβδομάδα μετά την υποχώρηση των συμπτωμάτων.
Συνιστώμενη δοσολογία για την θεραπεία του στόματος και του φάρυγγα:
Ενήλικες και παιδιά 15 ετών και άνω: 1/2 δοσομετρικό κουταλάκι (2,5 ml) gel, τέσσερις φορές την ημέρα, μετά τα γεύματα.
Προσοχή: Αν χρησιμοποιηθεί το gel σε παιδιά κάτω των 15 ετών, αυτό θα πρέπει να γίνει μετά από συμβουλή γιατρού που θα σας δώσει οδηγίες για την ποσότητα που πρέπει να εφαρμόσετε.
Το Daktarin είναι κολλώδες. Αυτό εξασφαλίζει ότι παραμένει στο στόμα όσο το δυνατόν περισσότερο.
Σημαντικό: Βεβαιωθείτε ότι το gel δεν φράζει τον λαιμό του παιδιού, καθώς το παιδί μπορεί να πνιγεί από αυτό.
Για να ανοίξετε το σωληνάριο, ξεβιδώστε το καπάκι. Μετά τρυπήστε την επισφράγιση χρησιμοποιώντας το μυτερό τμήμα στην κορυφή του καπακιού.
4. Πιθανές ανεπιθύμητες ενέργειες
Αν το Daktarin φράξει το λαιμό, τα παιδιά ή τα βρέφη μπορεί να πνιγούν.
Ναυτία, έμετος, αναγωγές, , ξηροστομία, δυσφορία στο στόμα, απώλεια ή αλλοίωση της γεύσης του προϊόντος μπορούν συχνά να παρουσιαστούν.
Επιπροσθέτως διάρροια, φλεγμονή στο στόμα και αποχρωματισμός της γλώσσας παρουσιάζονται πιο σπάνια.
Υπερευαισθησία (αλλεργία) στο Daktarin είναι πολύ σπάνια. Μπορεί να αναγνωριστεί από πρήξιμο του προσώπου, της γλώσσας ή του λαιμού με δυσκολία στην κατάποση, εξάνθημα, εξάνθημα με φαγούρα και δυσκολία στην αναπνοή (αγγειοοίδημα, αναφυλακτικές αντιδράσεις). Εάν παρουσιάσετε κάποια από τις παραπάνω ανεπιθύμητες ενέργειες, σταματήστε να παίρνετε το Daktarin και επικοινωνήστε αμέσως με τον γιατρό σας. Πολύ σπάνια μία σοβαρή δερματική αντίδραση μπορεί να συμβεί, με εξάνθημα με σπυράκια / φλύκταινες γεμάτες πύον (οξεία γενικευμένη εξανθηματική φλυκταίνωση), γενικευμένο ερύθημα, απολέπιση και φουσκάλες στο στόμα, τα μάτια, τα γεννητικά όργανα (τοξική επιδερμική νεκρόλυση ή σύνδρομο Stevens-Johnson), στοματίτιδα, διάρροια, αποχρωματισμός της γλώσσας, ανεπιθύμητη αντίδραση με ηωσινοφιλία και συστημικά συμπτώματα, πνιγμονή. Εάν έχετε προβλήματα αναπνοής, ζητήστε επείγουσα ιατρική βοήθεια. Σε κάθε περίπτωση υποψίας αλλεργίας θα πρέπει να σταματήσετε να λαμβάνετε το Daktarin και να συμβουλευτείτε τον γιατρό ή τον φαρμακοποιό σας.
Πολύ σπάνια μπορεί να συμβεί φλεγμονή του ήπατος (ηπατίτιδα) η οποία μπορεί να οδηγήσει σε ένα ή περισσότερα από τα παρακάτω συμπτώματα: ανορεξία, ναυτία, εμετός, κόπωση, κοιλιακό άλγος, ίκτερος, σκουρόχρωμα ούρα και άχρωμα κόπρανα. Σε τέτοια περίπτωση, σταματήστε τη λήψη του Daktarin και δείτε τον γιατρό σας αμέσως.
Μην διστάσετε να αναφέρετε οποιοδήποτε ανεπιθύμητο γεγονός στον γιατρό ή τον φαρμακοποιό σας.
Εάν χρησιμοποιήσετε μεγαλύτερη ποσότητα Daktarin από την κανονική
Εάν χρησιμοποιήσετε μεγαλύτερη ποσότητα Daktarin από την κανονική, μπορεί να υποφέρετε από εμέτους και διάρροια. Παρόλα αυτά, για την αποφυγή προβλημάτων, συμβουλευτείτε τον γιατρό σας.
Αναφορά ανεπιθύμητων ενεργειών
Εάν παρατηρήσετε κάποια ανεπιθύμητη ενέργεια, ενημερώστε τον γιατρό ή τον φαρμακοποιό σας. Αυτό ισχύει και για κάθε πιθανή ανεπιθύμητη ενέργεια που δεν αναφέρεται στο παρόν φύλλο οδηγιών χρήσης. Μπορείτε επίσης να αναφέρετε ανεπιθύμητες ενέργειες στον Εθνικό Οργανισμό Φαρμάκων:
Εθνικός Οργανισμός Φαρμάκων Μεσογείων 284 GR-15562 Χολαργός, Αθήνα
Τηλ.: + 30 213 2040380/337
Φαξ: + 30 210 6549585
Ιστότοπος: http://www.eof.gr
Μέσω της αναφοράς ανεπιθύμητων ενεργειών μπορείτε να βοηθήσετε στη συλλογή περισσότερων πληροφοριών σχετικά με την ασφάλεια του παρόντος φαρμάκου.
5. Πώς να φυλάσσετε το Daktarin
Το φάρμακο αυτό πρέπει να φυλάσσεται σε μέρη που δεν το βλέπουν και δεν το φθάνουν τα παιδιά.
Δεν απαιτούνται ιδιαίτερες συνθήκες φύλαξης για το Daktarin. Nα μη χρησιμοποιείται μετά την ημερομηνία (μήνας και έτος) που αναγράφεται στη συσκευασία, ακόμα και αν έχει αποθηκευτεί σωστά.
Μην πετάτε φάρμακα στο νερό της αποχέτευσης ή στα οικιακά απορρίμματα. Ρωτήστε τον φαρμακοποιό σας για το πώς να πετάξετε τα φάρμακα που δεν χρησιμοποιείτε πια. Αυτά τα μέτρα θα βοηθήσουν στην προστασία του περιβάλλοντος.
6. Περιεχόμενα της συσκευασίας και λοιπές πληροφορίες
Τι περιέχει το Daktarin
- Η δραστική ουσία που περιέχεται στο Daktarin είναι η μικοναζόλη.
- Τα άλλα συστατικά (έκδοχα) είναι προζελατινοποιημένο άμυλο αραβοσίτου, νατριούχος σακχαρίνη, πολυσορβικό, κεκαθαρμένο ύδωρ, άρωμα πορτοκαλιού, άρωμα κακάο, αιθανόλη (96%), γλυκερόλη.
Εμφάνιση του Daktarin και περιεχόμενα της συσκευασίας
To Daktarin είναι λευκή, ομοιογενής γέλη. Στη συσκευασία περιέχεται σωληνάριο 40 g με δοσομετρικό κουταλάκι των 5 ml.
Κάτοχος Άδειας Κυκλοφορίας και Παρασκευαστής
Κάτοχος άδειας κυκλοφορίας Johnson & Johnson Hellas Consumer AE Αιγιαλείας & Επιδαύρου 4, 15125 Μαρούσι, Αθήνα, Ελλάδα Τηλ.: 210 6875528
Παρασκευαστής
ΦΑΜΑΡ ABE, Αυλώνας
Το παρόν φύλλο οδηγιών χρήσης αναθεωρήθηκε για τελευταία φορά στις 06-4-2017
|
<urn:uuid:2d5dea88-0f47-408b-8d3e-03041ec4171b>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ell_Grek/train
|
finepdfs
|
ell_Grek
| 11,935
|
CSV: d664-b650-39c6-4868
Convenis – Conveni
CONVENI marc entre Barcelona Activa i la Diputació de Barcelona per la col·laboració en el desenvolupament del Centre Internacional d'Innovació de Serveis Públics.
INTERVENEN:
D'una part, Jaume Collboni Cuadrado, president de BARCELONA ACTIVA SAU SPM, en virtut de l'escriptura autoritzada pel Notari de Barcelona Carlos Mateo Martínez- Bartolomé en data 17 de setembre de 2019, amb domicili social al carrer de la Llacuna, 162-164 de Barcelona i CIF A-58295296 (en endavant, BARCELONA ACTIVA). De l'altra, la Diputació de Barcelona, amb NIF P0800000B i domicili a Rbla. de Catalunya 126, representada per la seva Presidència, signant la Sra. Pilar Díaz Romero, diputada adjunta de Presidència, per delegació de firma conferida per Decret núm. 8966 de 23 de juliol de 2019. Igualment, intervé la secretària delegada, Sra. Anna Majó Capilla, en virtut de les facultats conferides pel Decret de la Presidència núm. 2446/20, de 13 de març, publicat al BOPB de 16 de març de 2020, als efectes de donar fe d'acord amb el previst a l'article 3.2.i) del Reial Decret 128/2018, de 16 de març, pel qual es regula el règim jurídic dels funcionaris de l'administració local amb habilitació de caràcter nacional.
MANIFESTEN:
1.BARCELONA ACTIVA té com a missió contribuir a la millora de la qualitat de vida de les persones promovent la competitivitat econòmica de la ciutat i el reequilibri dels territoris, a través del foment de l'ocupació de qualitat, l'impuls a l'emprenedoria i el suport a un teixit empresarial plural, divers i sostenible, des d'una perspectiva econòmica, social i ambiental.
2.Durant més de 30 anys al servei del desenvolupament econòmic local, s'han generant programes, serveis i polítiques públiques de qualitat i referents, amb una excel·lent connexió amb l'ecosistema de la ciutat. Però cal seguir apostant per innovar i liderar oferint propostes i respostes als nous reptes que les ciutats i les ciutats globals com Barcelona, han d'afrontar.
3.Amb la voluntat de facilitar aquesta missió i contribuir a un millor posicionament i lideratge de la ciutat en l'àmbit de la promoció econòmica, BARCELONA ACTIVA impulsa diverses estratègies i actuacions entre les quals les vinculades a:
a. a la transformació digital i tecnològica de persones, empreses i entitats; al foment entre el teixit productiu de la transició ecològica i una economia per a la sostenibilitat; i una ocupació de qualitat.
b. la generació, retenció i captació de talent -i a la formació en general- com a capital fonamental de la societat del coneixement;
c. l'impuls a l'ecosistema innovador, emprenedor i d'startups;
d. el foment de les interaccions entre ciència, tecnologia i empresa per afavorir la innovació aplicada i amb impacte transformador al nostre teixit econòmic;
e. l'impuls d'una estratègia de generació i difusió del coneixement i per a la millora de les polítiques públiques, així com de comunicació, a través d'un Think Net ("xarxa de pensament") amb experts de diverses disciplines, per posicionar-la igualment com una entitat de referència en l'àmbit local, nacional i internacional.
4.BARCELONA ACTIVA aposta així per la innovació en el sector públic, per oferir millors serveis a la ciutadania, l'avaluació de polítiques públiques com a garantia d'eficiència i la promoció d'iniciatives empresarials orientades a solucions innovadores pel sector públic, amb un important component tecnològic (GovTech).
5.El Centre Internacional per a la Innovació dels Serveis Públics de la Diputació de Barcelona (CIISP) té com a missió desplegar noves formes de creació de valor públic gràcies a la innovació que permetin la millora i la transformació dels serveis públics. Per garantir l'èxit d'aquesta missió vol treballar en la intersecció entre ciència, tecnologia, empresa i administració pública per reformular i elaborar serveis públics innovadors i propostes de col·laboració públic privada que, sobre noves bases d'eficiència i transparència, ajudin les administracions públiques a encarar la complexitat del segle XXI amb les eines pròpies d'aquest segle.
6.El CIISP vol constituir-se en l'espai de I+D+I de l'Administració pública i, especialment, dels ajuntaments. En aquest sentit, un dels seus objectius serà la detecció d'oportunitats de millora en els serveis públics a partir de les possibilitats que ofereixen la Intel·ligència Artificial i les tecnologies i, un cop detectades aquestes oportunitats, elaborar productes destinats a millorar els serveis públics.
7.BARCELONA ACTIVA i LA DIPUTACIÓ DE BARCELONA coincideixen en la voluntat de promoure la innovació en els serveis públics, declarant-se l'interès de col·laboració.
Per tant, en suport dels considerants anteriors i amb subjecció als termes, condicions i pactes establerts en aquest document, les parts
ACORDEN:
Primer. Contingut del conveni
Les parts reconeixen i accepten que la seva intenció de cooperar es basarà en els principis i en els objectius comuns següents:
- Promoure activitats que tinguin per objectiu la innovació en els serveis públics.
- Ajudar a convertir Centre Internacional per a la Innovació en els Serveis Públics (CIISP) en un actor central i de referència en l'impuls de nous serveis públics al servei de la ciutadania econòmica tant en l'àmbit local com estatal i internacional.
- Promoure un ecosistema d'empreses GovTech a la ciutat de Barcelona.
9 de febrer del 2023
CSV: d664-b650-39c6-4868
- Convertir el Centre Internacional per a la Innovació en els Serveis Públics (CIISP) en un referent en l'avaluació de la innovació en els serveis públics.
- Desenvolupar activitats conjuntes, en el marc d'actuació d'aquest conveni marc i de l'interès comú d'ambdues entitats. En el cas que aquestes activitats conjuntes comptin amb finançament i estableixin compensacions econòmiques, es realitzaran mitjançant l'establiment d'acords específics per escrit i aprovats mitjançant els instruments jurídics pertinent entre ambdues institucions, els quals hauran d'incloure les qüestions següents:
1. Definició de l'objectiu que es persegueix.
2. Descripció del programa de treball, amb especificació del seu contingut i indicació del calendari i la forma de seguiment.
3. Especificació dels compromisos de cadascuna de les parts implicades quant a:
a. El treball o la funció que farà cadascuna d'elles.
b. L'aportació de recursos materials i humans de cada institució.
c. En el cas d'estudis i treballs de recerca, les condicions de publicació i difusió.
- Estudiar la possibilitat de participació de Barcelona Activa en els espais de governança permanents del CIISP i en els àmbits d'acció que es determinin.
- Identificar i col·laborar amb persones expertes segons la temàtica i moment als diversos àmbits de diàleg i treball col·laboratiu.
Segon. Comissió de seguiment
Immediatament després de la signatura d'aquest conveni marc les parts participants han de crear un equip de treball en forma de Comissió que estigui format per representats designats per cadascuna de les parts amb els objectius d'avaluar la viabilitat de la cooperació prevista i la definició d'iniciatives que es desplegaran d'acord amb els objectius comuns especificats anteriorment.
Seran membres de la Comissió de seguiment les persones que ocupin la Direcció General i la Direcció Corporativa de Desenvolupament Organitzatiu o persones en qui deleguin per part de Barcelona Activa i la Coordinació General i Comissionat/da del CIISP o persones en qui deleguin per part de la Diputació de Barcelona.
La Comissió de Seguiment s'ha de reunir, com a mínim, tres vegades l'any.
Tercer. COMUNICACIONS
Cadascuna de les parts accepta que qualsevol comunicat de premsa o anunci de comunicació pública similar o activitat de comunicació, així com la utilització de les imatges corporatives respectives, es farà o s'encarregarà fer únicament amb l'aprovació prèvia d'ambdues parts.
Quart. Protecció de dades
Les parts es comprometen al compliment de la Llei Orgànica 3/2018, de 5 de desembre, de Protecció de Dades Personals i garantia dels drets digitals i normativa de desenvolupament així com al Reglament (UE) 2016/679 del Parlament i del Consell, de 27 d'abril de 2016,
9 de febrer del 2023
relatiu a la protecció de les persones físiques pel que fa al tractament de dades personals i a la lliure circulació d'aquestes dades.
Les parts s'obliguen a respectar la confidencialitat de les dades de caràcter personal i dels coneixements professionals o industrials que estiguin relacionats amb l'objecte del conveni, excepte en els supòsits derivats per aplicació de la Llei 19/2014, de 29 de desembre, de transparència, accés a la informació pública i bon govern.
Cinquè. VIGÈNCIA
Aquest conveni marc entra en vigor en la data en què se signa i tindrà una vigència inicial de dotze mesos, prorrogant-se de forma automàtica per anualitats excepte en el cas de decisió i comunicació fefaent d'alguna de les parts notificada a l'altra amb una anticipació mínima de dos mesos.
En tot cas, la vigència màxima del conveni marc serà de 4 anys.
Sisè. Causes de resolució
Seran causes d'extinció del present conveni les següents:
1. L'acord mutu entre les entitats signatàries, manifestat per escrit.
2. La denúncia o incompliment d'alguna de les dues entitats que el subscriuen.
3. Qualsevol altra determinada a la legislació vigent.
Setè . Possibles modificacions del conveni
Aquest conveni constitueix la manifestació expressa de la voluntat de les parts, en relació amb la matèria aquí continguda i recull l'esperit i els objectius de les converses i els acords orals i escrits que hagin pogut realitzar-se amb anterioritat a aquest conveni.
Qualsevol modificació d'aquest conveni haurà de constar per escrit i estar signada per ambdues parts, estant aquestes degudament autoritzades per fer-ho.
Vuitè. Règim jurídic
Aquest conveni té caràcter administratiu i obliga les entitats signatàries de conformitat amb les previsions acordades i, en allò no previst específicament, es regeix per les previsions sobre relacions interadministratives, per les normes comunes de la Llei 39/2015, d'1 d'octubre, del procediment administratiu comú, la Llei 40/2015, d'1 d'octubre, de règim jurídic del sector públic, i per allò previst a la Llei 26/2010, de 3 d'agost de règim jurídic i de procediment de les administracions públiques de Catalunya i per la resta de la normativa que sigui materialment aplicable a l'objecte del conveni.
Novè. Jurisdicció
Aquest conveni té naturalesa administrativa i les qüestions litigioses sorgides de la seva interpretació, modificació, resolució i efectes podran ser resoltes per la jurisdicció contenciosa administrativa.
CSV: d664-b650-39c6-4868
En testimoni del què s'ha exposat, les parts subscriuen aquest conveni marc.
Segueixen les signatures de les persones intervinents, la darrera de les quals és de data 30 de gener de 2023.
Jaume Collboni Cuadrado, president Barcelona Activa SAU SPM.
Pilar Díaz Romero, diputada adjunta de Presidència de la Diputació de Barcelona.
Ana Majo Capilla, secretaria delegada de la Diputació de Barcelona.
|
<urn:uuid:92d3c7f5-b328-437f-b332-10ffddd23478>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/cat_Latn/train
|
finepdfs
|
cat_Latn
| 11,115
|
Conditions d'utilisation de l'image de SO‐FIT et de la FINMA
Logo de SO‐FIT :
La reproduction, l'utilisation, l'exploitation du logo de SO‐FIT sont interdites sans l'accord préalable notifié par SO‐FIT.
Références pour les affiliés OAR de SO‐FIT :
Les sociétés affiliées à SO‐FIT peuvent mentionner leur affiliation à SO‐FIT (à l'exception de la reproduction, utilisation et exploitation du logo, qui est régie par le point précédent) sur leurs supports commerciaux ou publicitaires, tels que site Internet, papier à lettres et cartes de visite.
Toute référence à SO‐FIT (OAR) faite sur un site Internet doit mentionner le texte suivant : « SO‐FIT est un organisme d'autorégulation agréé par l'Autorité fédérale suisse de surveillance des marchés financiers (FINMA) pour la surveillance des intermédiaires financiers visés à l'article 2 al. 3 de la Loi fédérale suisse concernant la lutte contre le blanchiment d'argent et le financement du terrorisme dans le secteur financier (LBA).
Nous rappelons également que l'utilisation du logo de la FINMA sur n'importe quel support, document ou vecteur commercial est soumise à autorisation de cette dernière. Toute utilisation non autorisée du logo peut entraîner des poursuites civiles et pénales de la part de la FINMA.
Ce point fera l'objet d'un contrôle spécifique dans le Rapport annuel LBA 2023 (RA LBA 23), à nous remettre au 31 mai 2024, ainsi que dans l'auto déclaration 2023 (AD 23), à nous remettre au 31 mars 2024.
Votre équipe SO‐FIT
Genève, le 31.07.2023
|
<urn:uuid:60e67288-e9e1-4d1c-a124-de0f1daa353e>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fra_Latn/train
|
finepdfs
|
fra_Latn
| 1,543
|
Harvey Higdon
January 6, 2022
Harvey Higdon passed away January 6, 2022 at Alive Hospice in Murfreesboro. He was a lifelong resident of Rutherford County and worked in plumbing and construction for over 40 years. He was known for his trade in Rutherford County. Harvey was a member of Salem United Methodist Church.
Harvey was preceded in death by his parents, Harvey Hickman Higdon and Alice Mullins Higdon; and grandson, Matthew Jordan. He is survived by his wife, Carlene Higdon; sister, Margaret Higdon Davenport and husband Jerry; sons, Dwayne Eubank and wife Suzanne, and Gary Eubank; nieces, Dawn Ross and husband Randy, Dana Berry and husband Chris; grandnephews, Austin Ross, Alex Ross and Dalton Berry; grandchildren, Emily Spears and husband Derrick, Logan Eubank, Ansley Eubank, McCarlee Eubank and Nowlen Eubank; and special friend, Sarah McAllister.
Visitation will be 12:00 PM until 2:30 PM, Tuesday, January 11, 2022 at Jennings and Ayers Funeral Home. Graveside service will follow at 3:00 PM at Roselawn Memorial Gardens. Honorary Pallbearers will be Bert Parsley, Ed Lowry, Paul Lature, Terry Haynes, Richard Jones, Rob Lyones, Richard Reeves, Prentice Alsup "PA", Curtis Lester, Matt Lufkin, Dr. John Zubkus, Roger Rich and Jeff McKee.
Jennings and Ayers Funeral Home and Cremation Services, 820 S. Church Street, Murfreesboro, TN 37130. 615-893-2422 Please leave online condolences at www.jenning sandayers.com.
Comments
A webcast video has been added. "
Jennings and Ayers Funeral Home and Cremation - January 10 at 10:18 AM
Simply Elegant Spathiphyllum was purchased for the family of Harvey Higdon.
"
January 10 at 02:45 PM
Harvey was a member of the HH Club I think maybe the president. Harvey was a good friend for many years. He will be missed. I learned a ton of stuff from him. He knew everyone I needed to know. Carlene Sherry and I are so sorry for your loss. Mike and Sherry Holsted. "
Mike Holsted - January 09 at 05:03 PM
I have a fond memory of Mr. Higdon playing with his daughters Cynthia, Teresa and me at their house in the country. It is an old memory, but a good one nonetheless… My condolences to his entire family… "
Mary McMakin - January 08 at 07:30 PM
Steve and Pat McKnight purchased the Ocean Breeze Spray for the family of Harvey Higdon.
"
Steve and Pat McKnight - January 07 at 01:07 PM
Darrell Midgett lit a candle in memory of Harvey Higdon"
Darrell Midgett - January 07 at 08:28 AM
There will only be ONE Double H (HH), to others he was known as Triple H (HHH), Handsome Harvey Higdon. Several years ago while working at Mikeys Motors, I had just come from the barber shop and HH said to me, "you didn't pay for that did you?" I replied, "yes I did and not only that I tipped the lady." I was going bald on the top of my head. The next day sitting on my desk was a bag with shaving cream and "high dollar razor blades." I have a completely bald shaven head ever since and I think of HH every day I look in the mirror and every time I have to buy those expensive razor blades. We also shared the say birthday, April 4th. Rest in peace my friend. You may be gone but not forgotten Double H or "BIG" as he would call everyone. Doug Neely"
Doug Neely - January 07 at 07:00 AM
Carlene I am so sorry for your loss. You and your family are in my prayers. Love you my friend.
"
Shirley Bly Haley - January 06 at 09:39 PM
Shirley Haley lit a candle in memory of Harvey Higdon"
Shirley Haley - January 06 at 09:33 PM
"On Angel's Wings" Sympathy Gift Wind Chime to Send for Funeral Or Memorial was purchased for the family of Harvey Higdon.
"
January 06 at 09:16 PM
|
<urn:uuid:78704907-2b6f-4ff0-afee-ca816f734295>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 3,637
|
ESTRATTO DAL
Disposizioni di attuazione della direttiva 2008/98/CE del Parlamento europeo e del Consiglio del 19 novembre 2008 relativa ai rifiuti e che abroga alcune direttive.
D.Lgs. 3 dicembre 2010, n. 205.
(G.U. 10 dicembre 2010, n. 288 - S.O. n. 269)
Art. 17. (Modifiche all'articolo 194 del decreto legislativo 3 aprile 2006, n. 152)
[…]
1. L'articolo 194 del decreto legislativo 3 aprile 2006, n. 152, è sostituito dal seguente:
(Spedizioni transfrontaliere)
"Articolo 194
1. Le spedizioni transfrontaliere dei rifiuti sono disciplinate dai regolamenti comunitari che regolano la materia, dagli accordi bilaterali di cui agli articoli 41 e 43 del regolamento (CE) n. 1013/2006 e dal decreto di cui al comma 4.
3. Fatte salve le norme che disciplinano il trasporto internazionale di merci, le imprese che effettuano il trasporto transfrontaliero nel territorio italiano sono iscritte all'Albo nazionale gestori ambientali di cui all'articolo 212. L'iscrizione all'Albo, qualora effettuata per il solo esercizio dei trasporti transfrontalieri, non è subordinata alla prestazione delle garanzie finanziarie di cui al comma 10 del medesimo articolo 212.
2. Sono fatti salvi, ai sensi degli articoli 41 e 43 del regolamento (CE) n. 1013/2006 gli accordi in vigore tra lo Stato della Città del Vaticano, la Repubblica di San Marino e la Repubblica italiana. Alle importazioni di rifiuti urbani e assimilati provenienti dallo Stato della Città del Vaticano e dalla Repubblica di San Marino non si applicano le disposizioni di cui all'articolo 42 del predetto regolamento.
4. Con decreto del Ministro dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare, di concerto con i Ministri dello sviluppo economico, della salute, dell'economia e delle finanze, delle infrastrutture e dei trasporti, nel rispetto delle norme del regolamento (CE) n. 1013/2006 sono disciplinati:
b) le spese amministrative poste a carico dei notificatori ai sensi dell'articolo 29, del regolamento;
a) i criteri per il calcolo degli importi minimi delle garanzie finanziarie da prestare per le spedizioni dei rifiuti, di cui all'articolo 6 del predetto regolamento; tali garanzie sono ridotte del cinquanta per cento per le imprese registrate ai sensi del regolamento (CE) n. 761/2001, del Parlamento europeo e del Consiglio, del 19 marzo 2001, e del quaranta per cento nel caso di imprese in possesso della certificazione ambientale ai sensi della norma Uni En Iso 14001;
c) le specifiche modalità per il trasporto dei rifiuti negli Stati di cui al comma 2.
6. Ai sensi e per gli effetti del regolamento (CE) n. 1013/2006:
5. Sino all'adozione del decreto di cui al comma 4, continuano ad applicarsi le disposizioni di cui al decreto del Ministro dell'ambiente 3 settembre 1998, n. 370.
a) le autorità competenti di spedizione e di destinazione sono le regioni e le province autonome;
c) corrispondente è il Ministero dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare.
b) l'autorità di transito è il Ministero dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare;
7. Le regioni e le province autonome comunicano le informazioni di cui all'articolo 56 del regolamento (CE)
dell'Unione europea, nonchè, entro il 30 settembre di ogni anno, i dati, riferiti all'anno precedente, previsti dall'articolo
1013/2006 al Ministero dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare per il successivo inoltro alla Commissione
13, comma 3, della Convenzione di Basilea, ratificata con legge 18 agosto 1993, n. 340
.".
[…]
1. All'
Art. 25.
(Modifiche all'articolo 212 del decreto legislativo 3 aprile 2006, n. 152)
a) il comma 2 è così sostituito:
articolo 212 del decreto legislativo 3 aprile 2006, n. 152
, sono apportate le seguenti modificazioni:
"2. Con decreto del Ministero dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare sono istituite sezioni speciali del finanza pubblica, e ne vengono fissati composizione e competenze. Il Comitato nazionale dell'Albo ha potere
Comitato nazionale per ogni singola attività soggetta ad iscrizione all'Albo, senza nuovi o maggiori oneri a carico della deliberante ed è composto da diciannove membri effettivi di comprovata e documentata esperienza tecnico-economica o
rispettivamente:
giuridica nelle materie ambientali nominati con decreto del Ministro dell'ambiente e della tutela del territorio e designati
a) due dal Ministro dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare, di cui uno con funzioni di Presidente;
c) uno dal Ministro della salute;
b) uno dal Ministro dello sviluppo economico, con funzioni di vice-Presidente;
d) uno dal Ministro dell'economia e delle finanze
f) uno dal Ministro dell'interno;
e) uno dal Ministro delle infrastrutture e dei trasporti;
Avvertenza: l'unico testo ufficiale degli atti normativi è quello pubblicato sulla Gazzetta Ufficiale o sul Bollettino Ufficiale Regionale a mezzo stampa, che prevale in caso di discordanza. Ci scusiamo per eventuali errori o mancanze.
h) uno dall'Unione italiana delle Camere di commercio industria, artigianato e agricoltura;
g) tre dalle regioni;
i) otto dalle organizzazioni imprenditoriali maggiormente rappresentative delle categorie economiche interessate, di rappresentano i gestori dei rifiuti e uno delle organizzazioni rappresentative delle imprese che effettuano attività di
cui due dalle organizzazioni rappresentative della categoria degli autotrasportatori e due dalle organizzazioni che bonifica dei siti e di bonifica di beni contenenti amianto. Per ogni membro effettivo è nominato un supplente."; b) il comma 4 è abrogato;
"5. L'iscrizione all'Albo è requisito per lo svolgimento delle attività di raccolta e trasporto di rifiuti, di bonifica dei siti, di bonifica dei beni contenenti amianto, di commercio ed intermediazione dei rifiuti senza detenzione dei rifiuti stessi. Sono esonerati dall'obbligo di cui al presente comma le organizzazioni di cui agli articoli 221, comma 3, lettere a) e c), 223, 224, 228, 233, 234, 235 e 236, al decreto legislativo 20 novembre 2008, n. 188, e al decreto legislativo 25 luglio 2005, n. 151, limitatamente all'attività di intermediazione e commercio senza detenzione di rifiuti oggetto previste nei citati articoli. Per le aziende speciali,i consorzi di comuni e le società di gestione dei servizi pubblici ci cui al decreto legislativo 18 agosto 2000, n.267, l'iscrizione all'Albo è effettuata con apposita comunicazione del comune o del consorzio di comuni alla sezione regionale territorialmente competente ed è valida per i servizi di gestione dei rifiuti urbani prodotti nei medesimi comuni. Le iscrizioni di cui al presente comma, già effettuate alla data di entrata in vigore della presente disposizione, rimangono efficaci fino alla loro naturale scadenza.
c) i commi da 5 a 19 sono sostituiti dai seguenti:
6. L'iscrizione deve essere rinnovata ogni cinque anni e costituisce titolo per l'esercizio delle attività di raccolta, di trasporto, di commercio e di intermediazione dei rifiuti; per le altre attività l'iscrizione abilita allo svolgimento delle attività medesime.
8. I produttori iniziali di rifiuti non pericolosi che effettuano operazioni di raccolta e trasporto dei propri rifiuti,
7. Gli enti e le imprese iscritte all'Albo per le attività di raccolta e trasporto dei rifiuti pericolosi sono esonerate dall'obbligo di iscrizione per le attività di raccolta e trasporto dei rifiuti non pericolosi a condizione che tale ultima attività non comporti variazione della classe per la quale le imprese sono iscritte.
nonchè i produttori iniziali di rifiuti pericolosi che effettuano operazioni di raccolta e trasporto dei propri rifiuti pericolosi in quantità non eccedenti trenta chilogrammi o trenta litri al giorno, non sono soggetti alle disposizioni di cui ai commi 5, 6, e 7 a condizione che tali operazioni costituiscano parte integrante ed accessoria dell'organizzazione dell'impresa dalla quale i rifiuti sono prodotti. Detti soggetti non sono tenuti alla prestazione delle garanzie finanziarie e sono iscritti in un'apposita sezione dell'Albo in base alla presentazione di una comunicazione alla sezione regionale o provinciale dell'Albo territorialmente competente che rilascia il relativo provvedimento entro i successivi trenta giorni. Con la comunicazione l'interessato attesta sotto la sua responsabilità, ai sensi dell'articolo 21 della legge n. 241 del 1990: a) la sede dell'impresa, l'attività o le attività dai quali sono prodotti i rifiuti; b) le caratteristiche, la natura dei rifiuti prodotti;c) gli estremi identificativi e l'idoneità tecnica dei mezzi utilizzati per il trasporto dei rifiuti, tenuto anche conto delle modalità di effettuazione del trasporto medesimo; d) l'avvenuto versamento del diritto annuale di registrazione di 50 euro rideterminabile ai sensi dell'articolo 21 del decreto del Ministro dell'ambiente 28 aprile 1998, n. 406. L'iscrizione deve essere rinnovata ogni 10 anni e l'impresa è tenuta a comunicare ogni variazione intervenuta successivamente all'iscrizione. Le iscrizioni di cui al presente comma, effettuate entro il 14 aprile 2008 ai sensi e per gli effetti della normativa vigente a quella data, dovranno essere aggiornate entro un anno dalla data di entrata in vigore della presente disposizione.
10. L'iscrizione all'Albo per le attività di raccolta e trasporto dei rifiuti pericolosi, per l'attività di intermediazione e di commercio dei rifiuti senza detenzione dei medesimi, è subordinata alla prestazione di idonee garanzie finanziarie a favore dello Stato i cui importi e modalità sono stabiliti con uno o più decreti del Ministro dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare, di concerto con il Ministero dell'economia e delle finanze. Tali garanzie sono ridotte del cinquanta per cento per le imprese registrate ai sensi del regolamento (CE) n. 1221/2009, e del quaranta per cento nel caso di imprese in possesso della certificazione ambientale ai sensi della norma Uni En Iso 14001. Fino alla data di entrata in vigore dei predetti decreti si applicano la modalità e gli importi previsti dal decreto del Ministro dell'ambiente in data 8 ottobre 1996, pubblicato nella Gazzetta Ufficiale n. 1 del 2 gennaio 1997, come modificato dal decreto del Ministro dell'ambiente in data 23 aprile 1999, pubblicato nella Gazzetta Ufficiale n. 148 del 26 giugno 1999.
9. Le imprese di cui ai commi 5 e 8 tenute ad aderire sistema di controllo della tracciabilità dei rifiuti (SISTRI) di cui all´articolo 188-bis, comma 2, lett. a), procedono, in relazione a ciascun autoveicolo utilizzato per la raccolta e il trasporto dei rifiuti, all'adempimento degli obblighi stabiliti dall'articolo 3, comma 6, lettera c), del decreto del Ministro dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare in data in data 17 dicembre 2009. La Sezione regionale dell'Albo procede, in sede di prima applicazione entro due mesi dalla data di entrata in vigore della presente disposizione, alla sospensione d'ufficio dall'Albo degli autoveicoli per i quali non è stato adempiuto l'obbligo di cui al precedente periodo. Trascorsi tre mesi dalla sospensione senza che l'obbligo di cui sopra sia stato adempiuto, l'autoveicolo è di diritto e con effetto immediato cancellato dall'Albo.
11. Le imprese che effettuano le attività di bonifica dei siti e di bonifica dei beni contenenti amianto devono prestare idonee garanzie finanziarie a favore della regione territorialmente competente per ogni intervento di bonifica nel Avvertenza: l'unico testo ufficiale degli atti normativi è quello pubblicato sulla Gazzetta Ufficiale o sul Bollettino Ufficiale Regionale a mezzo stampa, che prevale in caso di discordanza. Ci scusiamo per eventuali errori o mancanze.
12. Sono iscritti all'Albo le imprese e gli operatori logistici presso le stazioni ferroviarie, gli interporti, gli impianti di terminalizzazione, gli scali merci e i porti ai quali, nell'ambito del trasporto intermodale, sono affidati rifiuti in attesa della presa in carico degli stessi da parte dell'impresa ferroviaria o navale o dell'impresa che effettua il successivo
rispetto dei criteri generali di cui all'articolo 195, comma 2, lettera g). Tali garanzie sono ridotte del cinquanta per cento per le imprese registrate ai sensi del regolamento (CE) n. 761/2001, e del quaranta per cento nel caso di imprese in possesso della certificazione ambientale ai sensi della norma Uni En Iso 14001.
trasporto, nel caso di trasporto navale, il raccomandatario marittimo di cui alla legge 4 aprile 1977, n. 135, è delegato dall'armatore o noleggiatore, che effettuano il trasporto, per gli adempimenti relativi al sistema di controllo della tracciabilità dei rifiuti (SISTRI) di cui all´articolo 188-bis, comma 2, lett. a). L'iscrizione deve essere rinnovata ogni cinque anni e non è subordinata alla prestazione delle garanzie finanziarie.
14. Avverso i provvedimenti delle Sezioni regionali dell'Albo gli interessati possono proporre, nel termine di decadenza di trenta giorni dalla notifica dei provvedimenti stessi, ricorso al Comitato nazionale dell'Albo 15. Con decreto del Ministro dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare, di concerto con i Ministri dello sviluppo economico e delle infrastrutture e dei trasporti, sentito il parere del Comitato nazionale, da adottare entro novanta giorni dalla data di entrata in vigore della parte quarta del presente decreto, sono definite le attribuzioni e le modalità organizzative dell'Albo, i requisiti tecnici e finanziari delle imprese, i requisiti dei responsabili tecnici delle medesime, i termini e le modalità di iscrizione, i diritti annuali d'iscrizione. Fino all'adozione dei predetto decreto, continuano ad applicarsi, per quanto compatibili, le disposizioni del decreto del Ministro dell'ambiente 28 aprile 1998, n. 406, e delle deliberazioni del Comitato nazionale dell'Albo. Il decreto di cui al presente comma si informa ai seguenti principi:
13. L'iscrizione all'Albo ed i provvedimenti di sospensione, di revoca, di decadenza e di annullamento dell'iscrizione, nonchè l'accettazione, la revoca e lo svincolo delle garanzie finanziarie che devono essere prestate a favore dello Stato sono deliberati dalla Sezione regionale dell'Albo della regione ove ha sede legale l'impresa interessata, in base alla normativa vigente ed alle direttive emesse dal Comitato nazionale.
a) individuazione di requisiti per l'iscrizione, validi per tutte le sezioni, al fine di uniformare le procedure;
c) effettiva copertura delle spese attraverso i diritti di segreteria e i diritti annuali di iscrizione;
b) coordinamento con la vigente normativa sull'autotrasporto, sul trasporto ferroviario, sul trasporto via mare e per via navigabile interna, in coerenza con la finalità di cui alla lettera a);
d) ridefinizione dei diritti annuali d'iscrizione relativi alle imprese di trasporto dei rifiuti iscritte all'Albo nazionale gestori ambientali;
16. Nelle more dell'emanazione dei decreti di cui al presente articolo, continuano ad applicarsi le disposizioni disciplinanti l'Albo nazionale delle imprese che effettuano la gestione dei rifiuti vigenti alla data di entrata in vigore della parte quarta del presente decreto, la cui abrogazione è differita al momento della pubblicazione dei suddetti decreti.
e) interconnessione e interoperabilità con le pubbliche amministrazioni competenti alla tenuta di pubblici registri; f) riformulazione del sistema disciplinare-sanzionatorio dell'Albo e delle cause di cancellazione dell'iscrizione; g) definizione delle competenze e delle responsabilità del responsabile tecnico.
17. Agli oneri per il funzionamento del Comitato nazionale e delle Sezioni regionali e provinciali si provvede con le entrate derivanti dai diritti di segreteria e dai diritti annuali d'iscrizione, secondo le previsioni, anche relative alle modalità di versamento e di utilizzo, che saranno determinate con decreto del Ministro dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare, di concerto con il Ministro dell'economia e delle finanze. Fino all'adozione del citato decreto, si applicano le disposizioni di cui al decreto del Ministro dell'ambiente in data 29 dicembre 1993, e successive modificazioni, e le disposizioni di cui al decreto del Ministro dell'ambiente in data 13 dicembre 1995, pubblicato nella Gazzetta Ufficiale n. 51 del 1° marzo 1995. Le somme di cui all'articolo 7 comma 7, del decreto del Ministro dell'ambiente 29 in data dicembre 1993 sono versate al Capo XXXII, capitolo 2592, articolo 04, dell'entrata del Bilancio dello Stato, per essere riassegnate, con decreto del Ministro dell'economia e delle finanze, al Capitolo 7082 dello stato di previsione del Ministero dell'ambiente e della tutela del territorio e del mare.
19. La disciplina regolamentare dei casi in cui, ai sensi degli articoli 19 e 20 della legge 7 agosto 1990, n. 241, l'esercizio di un'attività privata può essere intrapreso sulla base della denuncia di inizio dell'attività non si applica alle domande di iscrizione e agli atti di competenza dell'Albo.";
18. I compensi da corrispondere ai componenti del Comitato nazionale dell'Albo e delle Sezioni regionali dell'Albo sono determinati ai sensi dell'articolo 7, comma 5, del decreto del Ministro dell'ambiente 28 aprile 1998, 406.
d) i commi da 20 a 28 sono abrogati.
2. Le funzioni del Comitato nazionale e delle Sezioni regionali dell'Albo sono svolte, sino alla scadenza del mandato in corso alla data di entrata in vigore del presente articolo, rispettivamente dal Comitato nazionale integrato da due membri in rappresentanza delle organizzazioni imprenditoriali e dalle Sezioni regionali dell'Albo nazionale delle imprese che effettuano la gestione dei rifiuti, senza nuovi o maggiori oneri a carico della finanza pubblica.
|
<urn:uuid:d20fb50f-be11-444d-987e-258de63f41c9>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 17,768
|
REFERAT FRA STYREMØTE TORSDAG 22. MARS 2018, KL. 10.30–15.00, SENTRALEN
Tilstede: Ingrid Kindem, Tove Bøygard, Jon-Willy Rydningen, Arvid Wam Solvang, Dagfinn Nordbø, Ole Henrik Antonsen og Kate Havnevik. Benedicte Torget fra valgkomiteen deltok som observatør. Forfall: Karoline Krüger. Fra administrasjonen deltok Tine Tangestuen, Trine Mjølhus Jacobsen, Kjetil Johansen, Francisca Aas og Marthe Vee (ref.)
REFERATSAKER
Sak 1. Referat fra styremøte 6. mars 2018
Vedtak: NOPAs styre godkjente referatet med mindre endringer.
Sak 2. Referat fra styreutvalgsmøte 13. februar 2018
Vedtak:
NOPAs styre godkjente referatet.
VEDTAKSSAKER
Sak 3. Godkjenning av årsregnskap for 2017
NOPAs revisorer, Rune Bergseng og Bertha Marie Tornberg fra Nitschke, deltok under behandling av regnskapet. Regnskapsfører Kjetil Johansen orienterte om saken. Revisorer gav sin beretning, og styret hadde en diskusjon med revisor uten administrasjonen til stede.
Vedtak:
NOPAs styre godkjente regnskapet for 2017.
Sak 4. Medlemskap
Vedtak: NOPAs styre vedtok å ta opp Ariadne Loinsworth Jenssen, Erlend Apneseth, Harald Olsvik, Karl Haugland Bjorå, Mats Haugen, Thomas Rakvåg og Ellen Sofie Hovland Austad som medlemmer i NOPA. [redigert: personsensitive opplysninger] Trine M. Jacobsen og Arvid Wam Solvang evaluerer tilknytta-ordningen.
Sak 5. Tilbud om samarbeid med GramArt og Platearbeiderforeningen om mentorordning for musikkprodusenter
Styret avventer informasjon til neste møte.
Sak 6. Tilbud om samarbeid med Veslefrikk
Vedtak: NOPAs styre er positive til å samarbeide videre med Veslefrikk. Kate Havnevik holder i prosjektet.
Sak 7. Oppfølging av tilbud om samarbeid med DPA om låtskriversamling i Nordic LA
DPA ønsker samarbeid med NOPA angående en låtskriversamling i Los Angeles. To kandidater får anledning til å delta pr. samling. Prisen pr. deltaker er ca. 3.200 $ pr. person. Styret har kontaktet Lars Hustoft, som er involvert i Lillehammer Institute of Music Production and Industries. Det ble også foreslått å kontakte Arctic Rights, som har et godt nettverk i LA. Styret hadde noen forslag til navn.
Vedtak: NOPAs styre vedtok å samarbeide med DPA om låtskrivercamp i LA, to norske deltakere tilbys plass. Én vil få plass etter invitasjon, og en plass lyses ut. Styret ble bedt om å komme med forslag til navn til neste styremøte.
DISKUSJONSSAKER
Sak 8. Årsberetning 2017/2018 – førstegangs behandling
Styret gikk gjennom årsrapporten og kom med innspill til endringer.
Sak 9. Medlemsmøte 7. mai
NOPA bestemte seg for å invitere til medlemsmøte 7. mai. Styret ønsker å informere medlemmene om arbeidet med åndsverkloven, pengestrømmen i TONO og musikk til spill, film og TV. Det settes av fem minutter til å orientere om spill, film og TV. Deretter åpnes det opp for at medlemmene kan komme med innspill. Møtet blir estimert til 1,5 time. Etter medlemsmøtet holdes Røverklubben, hvor hele musikkbransjen inviteres. Det gis reisestøtte til medlemsmøtet. Styret ønsker at det skal filmes og sendes ut til medlemmene; deler av filmen legges ut offentlig, mens det resterende sendes ut med passord.
Sak 10. Generalforsamling og sommerfest
NOPAs styre diskuterte tidsplan for generalforsamling og sommerfest, og ble enige om å holde seg til planen fra tidligere år. Hans Marius Graasvold foreslås som møteleder. Styret er positive til at medlemmer kan melde inn saker, men at det presiseres at saker som meldes inn er til både medlemsmøte og generalforsamling. NOPAs styre vil sortere ut hvilke saker som hører hjemme på generalforsamling henholdsvis medlemsmøte.
Sak 11. Tillitsvalgtseminar i etterkant av GF
Saken utsettes til neste styremøte når det foreligger sakspapirer.
Sak 12. Orientering TONOs avregningsmodell
Tove Bøygard var saksordfører. NOPA har satt ned en arbeidsgruppe som skal se på avregningsmodellen til TONO. Arbeidsgruppen består av Tove Bøygard (leder), Jon Willy Rydningen, Ragnar Bjerkreim, Arvid Wam Solvang og Ole Henrik Antonsen. Tine Tangestuen deltar fra administrasjonen. Bøygard presenterte det innledende arbeidet som arbeidsgruppen har gjort. Styret har gitt gruppen fullmakt til å jobbe videre med dette, og vil behandle saken på e-post innen 13. april.
Sak 13. Saker fra medlemmer
Honorarkomiteen har stilt spørsmål ved Egil Storbekkens Musikkpris, om prisen er for smal, og om NOPA bør fortsette å dele den ut. Styret ønsker en oversikt over tidligere prisvinnere, og vil ta diskusjonen videre i et senere styremøte.
Sak 14. Eventuelt
NOPAs styre vedtok å utlyse fire reisestipender á kr 4.000 kroner til filmkomponister som vil reise til filmfestivalen i Cannes i mai.
Sak 15. Eventuelt
a) Phonofile
NOPA har mottatt første utbetaling av utbytte for salg av SendR-aksjer til The Orchard. Utbetalingen er på 3,01 euro pr. aksje, men vi har mottatt mindre enn dette. Det ser ut til at utbetalende bank i Tyskland har trukket 26,375 % i såkalt "withholding tax", en mekanisme flere land bruker i forhold til utenlandske eiere. Ved å sende inn søknad kan skatten reduseres til 15 %. Erling Maartmann-Moe i Alliance Venture har kontaktet NOPA og foreslått at de største aksjonærene i Norge (Alliance Venture, FONO og NOPA) skal dele på en advokat for å få et så godt resultat som mulig i denne saken.
Vedtak: NOPAs styre støtter forslaget om at NOPA, som en av de største norske aksjonærene i SendR, blir med på å dekke en felles advokat for å få utbyttet vi har krav på.
b) LABELi
NOPAs styre ønsker en orientering om status i LABELi før endelig avtale om investering i spillet inngås. Spesielt ønskes info om spillets territorier. Dette legges frem på neste styremøte.
c) Andelshaverskap i TONO
Valgkomiteens representant stilte spørsmål ved mulighet for andelshaverskap i TONO på ekstraordinært grunnlag. Dette undersøkes nærmere og tas opp i neste styremøte.
ORIENTERINGSSAKER
A. Administrasjonen orienterer
* ECSAs generalsekretær Patrick Ager har sagt opp sin stilling, og fratrer i april 2018.
* Francisca Aas er ansatt i et engasjement i NOPA t.o.m 31.12.18. Stillingsbetegnelsen er juridisk konsulent, men hun skal også delta i NOPAs øvrige arbeid.
* Francisca Aas orienterte om NOPAs arbeid med åndsverkloven
B. Endelig budsjett 2018
Endelig budsjett ble fremlagt. Støtte fra Komponistenes Vederlagsfond ble på kr 100.000 mer enn antatt i forrige budsjettutkast. Budsjett for 2018 har et driftsresultat på minus kr 912.000.
|
<urn:uuid:f1d7e0ae-a73e-4abc-a777-36889cd35ee7>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/nob_Latn/train
|
finepdfs
|
nob_Latn
| 6,412
|
IGM Session
2023-06-11T08:42:48.000Z
Category: Politics & Global Affairs |Tag(s): Globalization
Globalization: The Promise and Perils of a Connected World
Article
Globalization has been a buzzword for decades, referring to the growing interconnectedness of the world's economies through the exchange of goods, services, and ideas. Its proponents argue that it's the key to economic growth and development. While globalization has brought a range of benefits to the world economy, it has also created several challenges that must be addressed to ensure that globalization works for everyone.
One of the most significant advantages of globalization is free trade as it promotes global economic growth by creating jobs and lowering prices for consumers. It provides access to a worldwide market for companies and consumers who have access to different countries' products. Sharing technology with developing nations helps progress and can lead to democracy and respect for human rights. Multinational companies investing in other countries provide employment for people and can help them escape poverty.
However, there are several downsides to globalization that are often overlooked. For instance, it has made the rich richer and the non-rich poorer. Job losses in developed countries transferred to lower-cost countries are one of the significant challenges. Multinational corporations can exploit tax havens to avoid paying taxes. They are accused of social injustice, unfair working conditions, and lack of concern for the environment. Multinational corporations are also increasingly influencing political decisions, which could lead to them ruling the world.
Despite these challenges, the benefits of open international trade cannot be overlooked. Trade has forced US producers out of inefficient slumbers and benefits far more people than it hurts. It has made goods cheaper and has allowed people to access goods and services from different countries. Low-income workers benefit from low-cost products which will expand their access to healthcare, education, and other basic needs. Multinational corporations work with local communities to provide jobs and opportunities for development.
Globalization is driven by technological advancements and results in increased trade and lower prices. It has similar advantages to technological improvement, raising output, productivity, job creation, wages, and lowering prices of products in the world economy. International trade has reduced the prices of goods, making them more affordable for people around the world. Both advanced and developing economies have benefited in terms of having higher productivity, job creation, and higher wages, although there are always winners and losers.
Overall, the evidence points to globalization being a net positive, but there are winners and losers in any form of globalization. Good, sound domestic policies must be in place to help those who are left out of the benefits of globalization, and policies must be in place to address the challenges
IGM Session
2023-06-11T08:42:48.000Z
Category:
Politics & Global Affairs |Tag(s): Globalization
arising from globalization. As countries continue to develop, policymakers must strive to enact policies that ensure equitable distribution of resources so that everyone benefits from globalization's advantages. It is essential that the trade war between the US and China be resolved in a long-lasting way to avoid negative effects on the global economy. Multinational corporations must be held accountable for their actions and work towards more equitable outcomes for all stakeholders.
Globalization has its promise and perils. It has the potential to promote economic growth, create jobs, and reduce poverty. However, it has also led to social and environmental injustices and has left many people behind. Policymakers must address these challenges by enacting policies that ensure that the benefits of globalization are shared equitably.
Agenda
Globalization
- The growing interconnectedness of the world's economies through the exchange of goods, services, and ideas.
- "Globalization has made it easier to access products from other countries and has helped boost the world economy."
Free trade
- The practice of allowing goods and services to be traded across borders without government interference, tariffs, or subsidies.
- "Free trade has led to the creation of jobs and lower prices for consumers around the world."
Multinational corporations
- Companies that operate in multiple countries and have a global presence.
- "Multinational corporations can provide employment for people in different countries, but they are also accused of social injustice and exploiting tax havens to avoid paying taxes."
Tax havens
- Countries or territories that offer favorable tax rates and other benefits to companies and wealthy individuals seeking to avoid paying taxes in their home countries.
- "Some multinational corporations take advantage of tax havens to avoid paying taxes on their profits."
IGM Session
2023-06-11T08:42:48.000Z
Politics & Global Affairs |Tag(s): Globalization
Social injustice
- The unfair treatment of individuals or groups in society, particularly in terms of economic and social well-being and access to resources.
- "Multinational corporations have been accused of social injustice, such as providing unfair working conditions for their employees."
Equitable distribution
- The fair distribution of resources and benefits across society so that everyone has an equal opportunity to succeed and access to basic needs.
- "Policymakers must strive to enact policies that ensure equitable distribution of resources so that everyone benefits from globalization's advantages."
Trade war
- A series of reciprocal trade restrictions enacted by two countries with the aim of protecting their domestic industries and reducing imports from one another.
- "The current trade war between the US and China must be resolved in a long-lasting way to avoid negative effects on the global economy."
Economic growth
- An increase in the amount of goods and services produced by an economy over time, generally measured by gross domestic product (GDP).
- "Globalization has the potential to promote economic growth, create jobs, and reduce poverty."
Productivity
- The efficiency with which resources are used to produce goods and services.
- "Both advanced and developing economies have benefited from globalization in terms of having higher productivity, job creation, and higher wages."
Environmental injustice
- The unequal distribution of environmental risks and harm across different social groups, particularly those who are marginalized or disadvantaged.
IGM Session
2023-06-11T08:42:48.000Z
Category: Politics & Global Affairs |Tag(s): Globalization
- "Multinational corporations have been criticized for their lack of concern for the environment and their contribution to environmental injustice."
Discussion
1. With the recent emphasis on nationalism and protectionism in many countries, what are the potential consequences of slowing or reversing globalization? Are there ways to address concerns about globalization while still reaping its benefits?
2. What ethical responsibility do multinational corporations have in ensuring that their actions contribute to sustainable development and equitable outcomes in the countries where they operate? Should they be subject to greater regulation, and if so, how can this be accomplished without stifling economic growth?
3. How can policymakers ensure that the benefits of globalization are distributed more equitably within countries? Are there successful examples of policies that have achieved this goal in the past, and if so, what can be learned from them?
4
|
<urn:uuid:ca2cab4d-1334-4af8-9656-c9bf80fd8892>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 7,788
|
1
2
3
4
5
6
7
LONG TITLE
8 General Description:
9 This bill modifies Title 53, Public Safety Code, and Title 58, Occupations and 10 Professions, by permitting dissemination of information in the controlled substance 11 database and criminal background checks to a defense attorney for use in a criminal 12 case.
13 Highlighted Provisions:
14 This bill:
15
16
< permits a state or local prosecutor to provide information from the controlled substance database to a criminal defense attorney, upon request during discovery,
17
18
19
20
for use in a criminal defense case;
<
permits a criminal justice agency to provide information from a criminal background check to a defense attorney, upon request during discovery, for use in a
criminal defense case; and
21
<
makes technical changes.
22 Money Appropriated in this Bill:
23 None
24 Other Special Clauses:
25
None
26 Utah Code Sections Affected:
27 AMENDS:
LEGISLATIVE GENERAL COUNSEL
Approved for Filing: R. Frost
6
6
6
02-06-12 11:30 AM
6
RECORDS ACCESS DISCOVERY AMENDMENTS
2012 GENERAL SESSION
STATE OF UTAH
Chief Sponsor: Curtis S. Bramble
House Sponsor: Bradley M. Daw
59 prosecution pursuant to an agreement.
60
61
62
63
(2) An agreement under Subsection (1)(f) or (1)(h) shall specifically authorize access to data, limit the use of data to research, evaluative, or statistical purposes, preserve the anonymity of individuals to whom the information relates, and ensure the confidentiality and security of the data.
64
65
66
(3) (a) Before requesting information under Subsection (1)(g), a qualifying entity must obtain a signed waiver from the person whose information is requested.
(b) The waiver must notify the signee:
67
(i) that a criminal history background check will be conducted;
68 (ii) who will see the information; and
69 (iii) how the information will be used.
70
(c) Information received by a qualifying entity under Subsection (1)(g) may only be:
71 (i) available to persons involved in the hiring or background investigation of the 72 employee; and
73
(ii) used for the purpose of assisting in making an employment or promotion decision.
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
(d) A person who disseminates or uses information obtained from the division under Subsection (1)(g) for purposes other than those specified under Subsection (3)(c), in addition to any penalties provided under this section, is subject to civil liability.
(e) A qualifying entity that obtains information under Subsection (1)(g) shall provide the employee or employment applicant an opportunity to:
(i) review the information received as provided under Subsection (8); and
(ii) respond to any information received.
(f) In accordance with Title 63G, Chapter 3, Utah Administrative Rulemaking Act, the division may make rules to implement this Subsection (3).
(g) (i) The applicant fingerprint card fee under Subsection (1)(g) is $20.
(ii) The name check fee under Subsection (1)(g) is $15.
(iii) These fees remain in effect until changed by the division through the process under Section 63J-1-504.
(iv) Funds generated under Subsections (3)(g)(i), (3)(g)(ii), and (8)(b) shall be deposited in the General Fund as a dedicated credit by the department to cover the costs incurred in providing the information.
S.B. 205
121
122
123
124
completeness and accuracy of criminal history record information contained in the division's computerized criminal history files regarding that individual.
(ii) These procedures shall include provisions for amending any information found to be inaccurate or incomplete.
125
(9) The private security agencies as provided in Subsection (1)(f)(ii):
126 (a) shall be charged for access; and
127 (b) shall be registered with the division according to rules made by the division under 128 Title 63G, Chapter 3, Utah Administrative Rulemaking Act.
129
130
(10) Before providing information requested under this section, the division shall give priority to criminal justice agencies needs.
131
132
133
134
135
136
137
138
139
(11) (a) It is a class B misdemeanor for a person to knowingly or intentionally access, use, disclose, or disseminate a record created, maintained, or to which access is granted by the division or any information contained in a record created, maintained, or to which access is granted by the division for a purpose prohibited or not permitted by statute, rule, regulation, or policy of a governmental entity.
(b) A person who discovers or becomes aware of any unauthorized use of records created or maintained, or to which access is granted by the division shall inform the commissioner and the director of the Utah Bureau of Criminal Identification of the unauthorized use.
140
Section 2. Section 58-37f-301 is amended to read:
141 58-37f-301. Access to database.
142
143
(1) The division shall make rules, in accordance with Title 63G, Chapter 3, Utah Administrative Rulemaking Act, to:
144
145
146
147
148
149
150
151
(a) effectively enforce the limitations on access to the database as described in this part; and
(b) establish standards and procedures to ensure accurate identification of individuals requesting information or receiving information without request from the database.
(2) The division shall make information in the database available only to the following individuals, in accordance with the requirements of this chapter and division rules:
(a) personnel of the division specifically assigned to conduct investigations related to controlled substance laws under the jurisdiction of the division;
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
(iii) relates specifically to an individual who has access to the practitioner's Drug
S.B. 205
Legislative Review Note
as of 2-3-12 11:29 AM
Office of Legislative Research and General Counsel
|
<urn:uuid:d541d35b-84c6-4ad4-8a9c-6c7143f26362>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 5,990
|
Post, welk puzzelstuk past waar?
Gemaakt door Lieselot Cottyn
|
<urn:uuid:844c999e-f3f3-4fd5-9ecd-28923ea55926>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/nld_Latn/train
|
finepdfs
|
nld_Latn
| 62
|
ETSI AERONÁUTICA Y DEL ESPACIO UNIVERSIDAD POLITÉCNICA DE MADRID
ACTA DE LA REUNIÓN Nº 04 DE 8 DE JUNIO DE 2016 DE LA COMISIÓN DE CALIDAD
MIEMBROS DE LA COMISIÓN
DIRECTOR DEL CENTRO:
D. Javier Crespo Moreno
SUBDIRECTOR DE ORDENACIÓN ACADÉMICA:
D. Fernando Gandía Agüera
ADJUNTO A LA DIRECCIÓN PARA ORDENACIÓN ACADÉMICA:
D. Rodolfo Sant Palma
SUBDIRECTOR DE RELACIONES EXTERIORES Y CALIDAD:
D. Gustavo Alonso Rodrigo
TÉCNICO DE LA UNIDAD DE CALIDAD:
D.ª Mª Luz Iniesta Hortelano
PERSONAL DOCENTE E INVESTIGADOR:
D.ª María Vega Aguirre Cebrián
D. Marcos Chimeno Manguán
D. Fernando Gómez Comendador (se excusa)
D. Juan Manuel Holgado Vicente
D. Efrén Moreno Benavides
PERSONAL DE ADMINISTRACIÓN Y SERVICIOS:
D. Luis Gómez Vegas
ALUMNOS:
D. Aitor Aizpurua López (no asiste)
D. Andrés Ripoll Sánchez
INVITADO:
D. Fco. Javier Barbas González (Adjunto a la Dirección para Postgrado y Personal Docente)
E. T. S. DE INGENIERÍA AERONÁUTICA Y DEL ESPACIO
Pág. 1/5
ETSI AERONÁUTICA Y DEL ESPACIO UNIVERSIDAD POLITÉCNICA DE MADRID
Reunidos los asistentes en la SALA 508 de la ETS de Ingeniería Aeronáutica y del Espacio (Pza. Cardenal Cisneros nº 3 de Madrid) el Director del Centro inicia, a las 12:05 horas, la sesión de la Comisión de Calidad dando la bienvenido a todos los asistentes, y da paso a desarrollar el siguiente ORDEN DEL DÍA:
1. Lectura y aprobación, si procede, del acta de la sesión celebrada el 6 de octubre de 2015.
2. Informe de situación.
3. Procesos e Indicadores.
4. Ruegos y preguntas.
Punto 1º.- Lectura y aprobación, si procede, del acta de la sesión celebrada el 6 de octubre de 2015.
D. Javier Crespo pregunta a los asistentes si desean formular modificaciones al borrador del Acta de la sesión del 6 de octubre de 2015. Al no presentarse ninguna solicitud de modificación se propone:
Aprobar el Acta de la sesión celebrada el 6 de octubre de 2015.
Se acuerda por mayoría, con 8 votos a favor y 2 abstenciones.
Punto 2º.- Informe de situación.
El Subdirector de Relaciones Exteriores y Calidad da especialmente la bienvenida a los miembros de la Comisión que acuden a la misma por primera vez. Tas lo cual pasa a informar de los siguientes temas:
- Renovación de la Acreditación del GIA -
En la última semana de enero se produjo la visita del comité de expertos y en la reunión de cierre se indicaron como impresiones más relevantes la masificación de la titulación (GIA) así como la falta de implantación del SGIC.
A día de hoy no se ha recibido el informe provisional, sobre el que se dispondrá de un período de alegaciones hasta ser definitivo. Sólo en el caso de que éste sea favorable el GIA pasará a ser evaluado para obtener el sello EUR-ACE.
Este proceso habrá que repetirlo para los másteres oficiales del centro dentro de unos años.
- Recogida de Evidencias -
Se está sistematizando la recogida de las muestras de exámenes con el fin de que termine siendo algo cotidiano y no se considere un trabajo adicional.
Para sensibilizar al profesorado sobre este tema así como con la elaboración de las guías de aprendizaje y los informes de asignatura y semestre, se realizará una reunión con los directores de los departamentos, en la que de forma sencilla y
Pág. 2/5
ETSI AERONÁUTICA Y DEL ESPACIO
UNIVERSIDAD POLITÉCNICA DE MADRID
mediante un flujo y una línea de tiempo, sepan las actuaciones a llevar a cabo y en qué período.
- Resultados de las Encuestas -
Se han recibido los resultados de las encuestas que se hacen regularmente a los alumnos a la finalización de cada semestre (Docentia)
[x] GIA (1S): 3,69 → 7,38 (7,24 – 1S – 2014/15) se acerca al máximo alcanzado desde que se empezó a impartir. Año 2011/12 (7,42)
[x] MUIA (1S): 3,55 → 7,10 (6,32 - 1S - 2014/15)
[x] MUSTA (1S): 3,77 → 7,54 (8,34 – 1S – 2014/15)
[x] M2I (1S): 3,73 → 7,46 (sin datos del curso 2014/15)
[x] MUSE (1S): 3,92 → 7,84 (8,42 – 1S- 2014/15)
En cuanto a las encuestas del Perfil de Ingreso se están procesando los datos dentro de la poca representatividad que tienen por la falta de participación, así como las encuestas realizadas a los egresados del Grado.
Las de satisfacción del PDI y de Alumnos de Máster están en pleno proceso de cumplimentación.
- Buzón de Quejas, Sugerencias y Felicitaciones -
El Vicerrectorado de Estructura Organizativa y Calidad (antes de las elecciones a Rector) junto con los servicios informáticos centrales han ampliado la funcionalidad del Centro de Atención de Usuarios de Apolo (CAU de Apolo) para este tipo de incidencias. Estamos valorando la posibilidad de utilizarlo, ya que aunque la escuela dispone de un formulario no se está midiendo la satisfacción con la respuesta dada a las cuestiones planteadas. Es un formulario que se utiliza poco y habría que potenciar su uso.
- Plan de Mejoras – (Anexo- 2.1)
El plan de mejoras propuesto corresponde al curso 2015/16 y aunque éste ya está muy avanzado se presenta a título informativo.
La intención es preparar un plan de mejoras para el curso 2016/17 y que salga a tiempo.
- Plataforma GAUSS
El Jefe de Estudios así como los Directores de Departamento han recibido el aviso de apertura de GAUSS para la cumplimentación de las guías de aprendizaje y los informes de asignatura.
La Escuela ha seguido su ritmo habitual y ya se han completado de forma manual, por lo que parecía absurdo empezar, a mitad de curso, a utilizar la plataforma. En este sentido se informa que la próxima semana tienen cita con el Vicerrector de Calidad y Eficiencia y le informarán de que el Centro no utiliza GAUSS. También se tratarán temas como futuras acreditaciones y otros procesos.
E. T. S. DE INGENIERÍA AERONÁUTICA Y DEL ESPACIO
Pág. 3/5
ETSI AERONÁUTICA Y DEL ESPACIO UNIVERSIDAD POLITÉCNICA DE MADRID
Punto 3º.- Procesos e Indicadores.
D. Gustavo Alonso Rodrigo, informa que se están elaborando los procesos y que posteriormente se presentarán a la Comisión de Calidad.
Se muestra la propuesta de indicadores para el informe de seguimiento de la titulación (Anexo 3.1.), el cuál recoge el análisis de los diferentes aspectos del título al final de un curso académico.
La profesora Vega Aguirre Cebrián pregunta:
[x] Si los indicadores de movilidad se refieren a cada semestre o al total del curso.
El Subdirector de Relaciones Exteriores y Calidad le indica que son por curso académico. Valoran varias circunstancias y concluyen que quizás sería mejor establecer el nº de plazas en vez del nº de estudiantes.
[x] Si la tasa de eficiencia es por alumno.
D. Gustavo Alonso Rodrigo informa que se ha dado la definición que establece el Sistema de Indicadores Universitario, pero que se estudiará y se clarificará.
El profesor Efrén Moreno Benavides pregunta si existe una estrategia soporte de estos indicadores y si quedarán recogidos en algún documento. A lo que se responde que forman parte del Informe de Seguimiento que se hará de cada titulación y que recoge el estado global del curso académico. A la consulta de si mostrará la evolución de nuestros objetivos y si será público, se responde que contemplará la variación de los últimos años y que se pretende publicarlo para que tengan acceso los diferentes colectivos.
Se plantea que se ha incluido como indicador el Grado de Satisfacción del PAS, aunque normalmente no lo exigen, y dado que en la encuesta en la que se basa no hay ningún ítem sobre la satisfacción del PAS sobre las titulaciones habría que decidir qué ámbitos de la encuesta tomar como base: formación, puesto de trabajo, valoración global….
Ruegos y preguntas.
La profesora Vega Aguirre Cebrián solicita que se informe a los Directores de Departamento de la reunión que se va a mantener con el Vicerrector de Calidad y Eficiencia, sobre el uso de la plataforma GAUSS.
Asimismo pregunta si existen dos buzones de quejas, sugerencias y felicitaciones, a lo que el Subdirector de Relaciones Exteriores y Calidad responde que sólo se tiene en funcionamiento el formulario de la escuela, hasta decidir cuál de los dos utilizar.
El profesor Juan M. Holgado Vicente solicita aclaraciones de los criterios sobre los que seleccionar las muestras de los exámenes. Se producen varias intervenciones en este sentido y se concreta que la ANECA solicita 4 expedientes completos de alumnos con diferente puntuación, no exigiendo ningún sistema de evaluación, pudiendo mezclarse expedientes de la evaluación continua y de sólo prueba final.
E. T. S. DE INGENIERÍA AERONÁUTICA Y DEL ESPACIO
Pág. 4/5
Punto 4º.-
ETSI AERONÁUTICA Y DEL ESPACIO
UNIVERSIDAD POLITÉCNICA DE MADRID
Igualmente se concluye que la petición al finalizar la convocatoria ordinaria del primer semestre produce confusión, por lo que sería aconsejable pedirlos al finalizar el curso académico realizando un recordatorio a la terminación cada semestre. También se solicitan recordatorios en la recogida de documentación para su destrucción sobre los exámenes que se pueden destruir.
La profesora Vega Aguirre Cebrián pregunta que hacer en aquellos casos en que la evaluación se realiza en la plataforma Moodle. A lo que el Subdirector de Relaciones Exteriores y Calidad le responde que se debe hacer una copia de la información y documentación del curso antes de empezar a prepararla para el próximo curso académico. En este sentido comenta que, en los procesos de renovación de la acreditación, los comités de evaluación solicitan acceso al Moodle de las asignaturas seleccionadas para ver la información y recursos que han utilizado los alumnos.
Asimismo pregunta la opinión de los comités de ABET sobre la masificación que existe en la escuela. El profesor Efrén Moreno Benavides contesta que lo que buscan es que la institución preste un trato personal.
El Director, D. Javier Crespo Moreno, informa que se ha puesto en contacto con algunos directores de centro que títulos que han obtenido la acreditación ABET y que consideran que el proceso no es más exigente que el que realiza la ANECA para la renovación de la acreditación, aunque le dan mucha importancia a la información proporcionada por el alumno.
No habiendo más intervenciones, siendo las 13,05 horas, se agradece la asistencia a los presentes y se levanta la sesión.
La Secretaria,
Vº Bº
El Presidente,
Fdo.: Javier Crespo Moreno
E. T. S. DE INGENIERÍA AERONÁUTICA Y DEL ESPACIO
Fdo.: Luz Iniesta Hortelano
Pág. 5/5
|
<urn:uuid:8e528f49-d08e-4e03-b24c-8bd2f277e095>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/spa_Latn/train
|
finepdfs
|
spa_Latn
| 10,324
|
RÄTTELSER
Rättelse till kommissionens delegerade förordning (EU) 2015/2446 av den 28 juli 2015 om komplettering av Europaparlamentets och rådets förordning (EU) nr 952/2013 vad gäller närmare regler avseende vissa bestämmelser i unionens tullkodex
(Europeiska unionens officiella tidning L 343 av den 29 december 2015)
Sidan 18, artikel 23.2
I stället för: "När en godkänd ekonomisk aktör för säkerhet och skydd på uppdrag av en annan person som också är en godkänd ekonomisk aktör för säkerhet och skydd inger en deklaration före avgång i form av en tulldeklaration eller en deklaration om återexport, ska inga andra uppgifter än de som ska anges i dessa deklarationer krävas."
ska det stå: "När en godkänd ekonomisk aktör för säkerhet och skydd för en annans räkning som också är en godkänd ekonomisk aktör för säkerhet och skydd inger en deklaration före avgång i form av en tulldeklaration eller en deklaration om återexport, ska inga andra uppgifter än de som ska anges i dessa deklarationer krävas."
Sidan 203, bilaga B, avdelning II, "3/22. Person som är ansvarig för transiteringsförfarandet"
I stället för: "Alla relevanta använda kolumner i uppgiftskravstabellen:
Ange fullständigt namn på (person eller företag) och fullständig adress till den person som är ansvarig för transiteringsförfarandet. Om tillämpligt: Ange fullständigt namn på (person eller företag) det befullmäktigade ombud som inger transiteringsdeklarationen för den person som är ansvarig för förfarandet.
Vid användning av pappersbaserade transiteringsdeklarationer ska den berörda personens originalunderskrift finnas på det exemplar av den pappersbaserade deklarationen som ska behållas av avgångstullkontoret."
ska det stå: "Alla relevanta använda kolumner i uppgiftskravstabellen:
Ange fullständigt namn på (person eller företag) och fullständig adress till den person som är ansvarig för transiteringsförfarandet. Om tillämpligt: Ange fullständigt namn på (person eller företag) det befullmäktigade ombud som inger transiteringsdeklarationen för den persons räkning som är ansvarig för förfarandet.
Vid användning av pappersbaserade transiteringsdeklarationer ska den berörda personens originalunderskrift finnas på det exemplar av den pappersbaserade deklarationen som ska behållas av avgångstullkontoret."
På sidan 232, bilaga B-01, avdelning III, ska ”Mall för det administrativa enhetsdokumentet (set om åtta exemplar)” ersättas med följande:
E KONTROLLERAT AV AVSÄNDNINGS-/EXPORTTULLKONTORET
1 DEKLARATION
2 Avstånd/Exportfr Nr
3 Bilrivater
4 Lasttypspec
5 Varuposter
6 Antal kullin
7 Referensnummer
8 Mottagare Nr
9 Ekonomisk ansvarig Nr
10 Första best land
11 Handelsland
13 GJP
14 Deklarant/Ombud Nr
15 Avsändnings-/Exportland
16 Ursprungsland
17 Bestämmelsetaland
18 Transportmedlets identitet och nationalitet vid avvärjning
19 Cont
20 Leveransvillkor
21 Andra transportmedlets identitet och nationalitet vid gränspassagen
22 Valuta och färdurenets totalbelopp
23 Växelkurs
24 Transaktionens art
25 Transportpålit vid gränsen
26 Transportutltdt inrikes
27 Lastningsplats
28 Försäkrings upplysningar och bankdata
29 Utlämnstullkontor
30 Godsets förvaringsplats
31 Kull och varubeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup Nr
33 Varukod
34 Ursprund Kod
35 Bruttovikt (kg)
36 Nettovikt (kg)
37 Avgifts-beslutsningar
Slag
Beslutsgrund
Tullbest
Belopp
BS
40 Summatisk deklaration/Tidigare handlingar
41 Extra mängdenheter
42 FÖRFARANDE
43 EKOD
44 Stänksida upplys av tillgångar/ handlningar/ Centralt och/eller land
45 Extra mängdenheter
46 Statistik kod
47 Avgifts-beslutsningar
Slag
Beslutsgrund
Tullbest
Belopp
BS
48 Uppsjäljten betalning
49 Identifiering av lager
Total:
50 Huvudansvarig Nr
ombud
Ort och datum:
51 Planerade transit- tullkontor (och länder)
52 Säkerhet
Gäller inte fr
53 Bostämmelsetullkontor (och land)
54 Ort och datum:
D: KONTROLLERAT AV AVGÅNGSTULLKONTORET
Resultat:
Plomber: Antal:
märke:
Träskrift (datum):
Underskrift:
Stämpel:
Deklarant/Ombud, namn och underskrift:
A AVSÄNDNINGS-/EXPORTTULLKONTOR
3 Avsändare/Exportör Nr
1 Deklaration
3 Bilägare 4 Lastspec
5 Varupostnr 6 Antal kollin 7 Releasenummer
8 Mottagare Nr 9 Ekonomiskt ansvarig Nr
10 Första best land 11 Handelsland 13 GJP
14 Deklarant/Ombud Nr 15 Avsändare-/Exportland 16 Ursprungsland 17 Bestämmelseland
18 Transportmedlets identitet och nationalitet vid avläggning 19 Cont 20 Leveransvillkor
21 Aktuellt transportmedlets identitet och nationalitet vid gränspassagen 22 Väg/och fäkteurer totalt belopp 23 Vikväkt 24 Transaktionens art
25 Transportbelast vid gränsen 26 Pleonastiska upplysningar och tidsrelaterade data
28 Utsändningskontor 30 Godsets förvaringsplats
31 Koll- och varubeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup Nr 33 Varukod
34 Ursprungsl Kod
35 Bruttovikt (kg)
36 FÖRFARANDE 38 Nettvikt (kg) 39 Kvot
40 Summatext deklaration/Tillgivare handlingar
41 Extra mängdenheter
42 Särskilda upplysningar/ Befäliga handlingar/ Centralt och tillstånd
43 Avgifts-bemässningar
Slag Beskattningsgrund Tullstöd Belopp BS
44 Upplysningen betalning 45 Identifiering av frågor
Total:
50 Huvudasessvrig Nr Underskrift:
C AVGÅNGSTULLKONTOR
51 Planerade transit-/tullkontor (och länder)
ombud
Ort och datum:
52 Säkerhet
Gäller inte för
53 Bestämmelsestullkontor (och land)
54 Ort och datum:
D KONTROLLERAT AV AVGÅNGSTULLKONTORET
Stämpel:
Resultat:
Plomber: Areal:
märke:
Tidpunkt (datum):
Underskrift:
| Artikel | Titel |
|---------|-------|
| 1 | Artikel 1 |
| 2 | Artikel 2 |
| 3 | Artikel 3 |
**Anmärkning:** Detta är en förhandsversion av dokumentet.
4
2. Omstigna/Exportör: Nr
3. Blanketter: 4. Lastplac: 5. Varuposter: 6. Antal köllin:
OBSERVERA:
Om detta exemplar används endast för att fastställa VARIORS GEMENSKAPSPSTATUS DA DE INTE TRANSPORTERAS ENLIGT GEMENSKAPENS TRANSPORTERINGSFÖRÅNDE flyttas endast fälten 1, 2, 3, 6, 14, 31, 32, 36, 54 och vid beteckn. 188.8.131.52./49 och 44.
14. Deklarant/Ombud: Nr
15. Avsändnings-/Exportort: 17. Bestämmelsekontor:
18. Transportmedelets identitet och nationalitet vid avgången: 19. Cont
21. Aktiva transportmedelets identitet och nationalitet vid gränspassagen
25. Transportställd vid gränsen 27. Lastningsplats:
31. Köll och värubeskattning: Mätken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32. Varup. Nr 33. Vakukod
35. Bruttovikt (kg) 38. Nettovikt (kg)
40. Summan, destination/följande handlingar
44. Särskilda upplysningar: Bilaga: Handikapp/ Credibilisat/ certifikat/text
SU Kod
55. Övrigt/märker: Ort och land: Ort och land:
Det nya transportmedellets identitet och nationalitet: Det nya transportmedellets identitet och nationalitet:
Cont. (1) Den nya containerns identitet Cont. (1) Den nya containerns identitet
(1) Ange 1 om JA, 0 om NEJ: (1) Ange 1 om JA, 0 om NEJ:
F' INTYG AV BESÖRG MYNNDIGHET Nya plomber: Antal: märke: Nya plomber: Antal: märke:
Underskrift: Stämpel: Underskrift: Stämpel:
50. Huvudanmärlig: Nr Underkort: C AVGÅNGSTULLKONTOR
Ombud: Ort och datum:
51. Planerade transaktionskontor (och länder)
52. Säkerhet: Gatunr inom för
D KONTROLLERAT AV AVGÅNGSTULLKONTORET Resultat: Plomber: Antal: märke: Tidpunkt (datum): Underskrift:
54. Ort och datum: Deklarant/Ombud, namn och underskrift:
| H EFTERFÖLJANDE KONTROLL (När detta exemplar används för att fastställa varornas gemenskapstatus) |
|---|
| **BEGÄRAN OM KONTROLL**
Begäran om kontroll av handlingens ålderhet och uppgifternas riktighet.
Ort och datum:
Underskrift:
Stämpel: |
| **RESULTAT AV KONTROLL**
Denna handling (1)
- är utfärdad av nämnd tullkontor och uppgifterna däri är korrekta.
- uppfyller inte kraven på ålderhet och korrekthet (se ann nedan).
Ort och datum:
Underskrift:
Stämpel: |
| Anmärkningar: |
(1) Markera med kryss (x) vid lämplig text.
| I BESTÄMMELSETULLKONTORETS KONTROLL (TRANSITERING) |
|---|
| Ankomstdatum:
Plomberna granskad:
Anmärkningar: |
| Ex 5 returnerat
den
efter registrering under
Nr
Underskrift:
Stämpel: |
Returexemplar – Gemenskapens Transitfrihet
| 5 | Consignos/Exportör | Nr |
|---|------------------|----|
| 6 | Mottagare | Nr |
| 18 | Transportmedelets identitet och nationalitet vid avgången | |
| 21 | Aktivt transportmedelets identitet och nationalitet vid gränspassagen | |
| 29 | Utkränta tullkontor | |
| 31 | Kolfi och varu- bestärelse | |
| 44 | Stansade uppgifter/ Billaga/ handlingar/ Certifikat om/attlistad | |
| 55 | Omfärslutningar | |
| 57 | Lastningsplats | |
| 59 | Nya plomber: Antal: märke: | |
| 60 | Huvudensvarig | |
| 61 | Planerade transit tullkontor (och länder) | |
| 62 | Säkerhet | |
| 63 | Bestämmelsetullkontor (och land) | |
ÅTERSÄNDS TILL:
| 15 | Avslutnings-/Exportford | |
| 17 | Bestämmelsetillstand | |
| 32 | Varup | |
| 33 | Varuord | |
| 35 | Bruttovikt (kg) | |
| 38 | Nettovikt (kg) | |
| 40 | Summan av declaration/tidigare handlingar | |
| 50 | Kod | |
| 51 | Ort och land: | |
| 52 | Det nya transportmedelts identitet och nationalitet: | |
| 53 | Det nya transportmedelts identitet och nationalitet: | |
| 54 | Cont.: (1) Den nya containerns identitet | |
| 55 | Cont.: (1) Den nya containerns identitet | |
| 56 | (1) Ange 1 om JA, 0 om NEJ | |
| 57 | (1) Ange 1 om JA, 0 om NEJ | |
| 58 | ombud | |
| 59 | Ort och datum: | |
| 60 | C AVGÅNGSTULLKONTOR | |
| 61 | D KONTROLLERAT AV AVGÅNGSTULLKONTORET | |
| 62 | Resultat: | |
| 63 | Plomber: Antal: märke: | |
| 64 | Tidstift (datum): Underskrift: | |
| 58 Övriga händelser under transporten |
|--------------------------------------|
| Närmarare upplysningar och vidtagna åtgärder |
**G INTYG AV BEHÖRIG MYNDIGHET**
---
**I BESTÄMMELSETULLKONTORETS KONTROLL (TRANSITERING)**
Ankomstdatum:
Plomberas gransknade:
Annämnningar:
Ex 5 returnerat den efter registrering under Nr
Underskrift: Stämpel:
---
**TRANSITERINGSKVITTO (fylls av behörig person innan inlämnandet till bestämmelsetullkontoret)**
Härmed intygas att handlingen ........................................................................................................ Utbildad av tullkontoret vid .................................................................................................................. (namn och land) under nr ...........................................................................................................
har införmärkts och att inga oegentligheter har observerats till dags dato beträffande den släpning handlingen avser.
Datum: Underskrift: Bestämmelse tullkontorets stämpel:
1 DEKLARATION
2 Avsändare/Exportör Nr
3 Blanketter
4 Lastspec
5 Varuposter
6 Antal kollin
7 Referensnummer
8 Mottagare Nr
9 Ekonomiskt ansvarig Nr
10 Sista avslånd
11 Handelsland
12 Värdeuppgifter
13 CLIP
14 Declarant/Representative Nr
15 Avsändare-/Exportland
16 Ursprungsland
17 Bestämmelseland
18 Transportmedellets identitet och nationalitet vid avgången
19 Cont
20 Leveransvillkor
21 Aktiva transportmedellets identitet och nationalitet vid gränspassagen
22 Valuta och fastställd totalbelopp
23 Växelkurs
24 Transaktionsens art
25 Transportställd vid gränsen
26 Transportställd inrikes
27 Lastningsplats
28 Finansiella upplysningar och bankdata
29 Utsändningskontor
30 Godsets förvaringsplats
31 Koll och varubeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup Nr
33 Varukod
34 Ursprund Kod
35 Bruttvikt (kg)
36 Förmärker
37 PORFARANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summanrik declaratior/Tidigare handlingar
41 Extra mängdenheter
42 vassans pris
43 VM Kod
44 Silkesstäda upplysna/
Bilaga/
handskrift/
Certifikat utfallande
45 Justering
46 Ställerint vårdts
47 Avgifts-betänkningar
Slag
Beskattningsgrund
Tullsats
Belopp
BB
48 Upprepade betänkning
49 Identifiering av lager
Total:
50 Huvudansvarig Nr
Underskrift:
51 Planerade tullkontor (och lander)
ombud
Ort och datum:
52 Silkeshet
Gäller inte för
53 Bestämmelsestullkontor (och land)
54 Ort och datum:
Deklarant/Ombud, namn och underskrift:
J KONTROLLERAT AV BESTÄMMELSETULLKONTORET
1 Deklaration
2 Avsändare/Exportör
3 Blanketter
4 Lastspec
5 Varuposter
6 Antal kollin
7 Referensnummer
8 Mottagare
9 Ekonomiskt ansvarig
Nr
10 Första best
11 Handelsland
12 Värdeuppgifter
13 GLP
14 Declarant/Representative
Nr
15 Avsändarläns-/Exportland
16 Ursprungsland
17 Bestämmelseland
18 Transportmedlets identitet och nationalitet vid avgången
19 Cont
20 Låvanserivillkor
21 Aktiva transportmedlets identitet och nationalitet vid gränspassagen
22 Valuta och fasteurat totalbelopp
23 Växelkurs
24 Transaktionsens art
25 Transportstät vid gränsen
26 Transportstät inrikes
27 Lastningsplats
28 Finansiella upplysningar och bankdata
29 Utlantstullkontor
30 Godkents förvaringsplats
31 Koll och varubeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup Nr
33 Varukod
34 Ursprund Kod
35 Bruttovikt (kg)
36 Förmärker
37 FORFÄRANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summanrik declaration/Tidigare handlingar
41 Extra mängdenheter
42 varans pris
43 VM Kod
44 Silkesstäda upplysna/
Bilaga/
handskriven/
Certifikat
45 Justering
46 Statistiskt värde
47 Avgifts-beslötningar
Slag
Beskattningsgrund
Tullsats
Belopp
BB
48 Uppsigluten beteckning
49 Identifiering av lager
Total:
50 Huvudansvarig
Nr
Underskrift:
51 Planerade transit-
tullkontor
(och länder)
ombud
Ort och datum:
52 Silkeshet
Gäller inte för
53 Bestämmelsestullkontor (och land)
Kod
54 Ort och datum:
Deklarant/Ombud, namn och underskrift:
| Artikel | Titel |
|---------|-------|
| 1 | Artikel 1 |
| 2 | Artikel 2 |
| 3 | Artikel 3 |
| 4 | Artikel 4 |
| 5 | Artikel 5 |
**Anmärkning:** Detta är en lista över artiklar som gäller för denna regelbok.
1 DEKLARATION
2 Avsändare/Exportör Nr
3 Blanketter
4 Lastspec
5 Varuposter
6 Antal kollin
7 Referensnummer
8 Mottagare Nr
9 Ekonomiskt ansvarig Nr
10 Första best
11 Handelsland
12 Värdeuppgifter
13 CLIP
14 Declarant/Repräsentativ Nr
15 Avsändare-/Exportland
16 Ursprungsland
17 Bestämmelseland
18 Transportmedlets identitet och nationalitet vid avgången
19 Cont
20 Leveransvillkor
21 Aktiva transportmedlets identitet och nationalitet vid gränspassagen
22 Valuta och fasteurat totalbelopp
23 Växelkurs
24 Transaktionsens art
25 Transportställd vid gränsen
26 Transportställd inrikes
27 Lastningsplats
28 Finansiella upplysningar och bankdata
29 Utsändningskontor
30 Godsets förvaringsplats
31 Koll och varubeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup Nr
33 Varukod
34 Ursprund Kod
35 Brutvikt (kg)
36 Förmärker
37 FORFÄRANDE
38 Natolvikt (kg)
39 Kvot
40 Summäriskt declarerat/Tidigare handlingar
41 Extra mängdenheter
42 vassans pris
43 VM Kod
44 Silkesstäda upplysningar
Bilaga
handskap/
Certifikat utfärdat
45 Justering
46 Ställerint vårdar
47 Avgifts-beskrivningar
Slag
Beskattningsgrund
Tullsats
Belopp
BB
48 Upprepade betalningar
49 Identifiering av lager
Total:
50 Huvudansvarig Nr
Underskrift:
51 Planerade tullkontor (och länder)
ombud
Ort och datum:
52 Silkeshet
Gäller inte för
53 Bestämmelsestullkontor (och land)
54 Ort och datum:
Deklarant/Ombud, namn och underskrift:
13.4.2017 SV Europeiska unionens officiella tidning L 101/179
På sidan 247, bilaga B-01, avdelning IV, ska ”Mall för kompletterande formulär till det administrativa enhetsdokumentet (set om åtta exemplar)” ersättas med följande:
| Artikel | Titel |
|---------|-------|
| 1 | Artikel 1 |
| 2 | Artikel 2 |
| 3 | Artikel 3 |
| 4 | Artikel 4 |
| 5 | Artikel 5 |
**Anmärkning:** Detta är en lista över artiklar som har publicerats i tidningen.
1 DEKLARATION
2 Avsändare/Exportör
3 Blanketter
C BIS
31 Köll- och varebeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup Nr
33 Varukod
34 Ursprunl Kod
35 Bruttovikt (kg)
37 FÖRFARANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar
41 Extra mångd enheter
44 Strelkåda upplys/ tillägga handlingar Certifikat och tillstånd
SU Kod
46 Statistiskt värde
31 Köll och varebeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup Nr
33 Varukod
34 Ursprunl Kod
35 Bruttovikt (kg)
37 FÖRFARANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar
41 Extra mångd enheter
44 Strelkåda upplys/ tillägga handlingar Certifikat och tillstånd
SU Kod
46 Statistiskt värde
31 Köll och varebeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup Nr
33 Varukod
34 Ursprunl Kod
35 Bruttovikt (kg)
37 FÖRFARANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar
41 Extra mångd enheter
44 Strelkåda upplys/ tillägga handlingar Certifikat och tillstånd
SU Kod
46 Statistiskt värde
57 Angiftsberättelser
Slag Beskattningsgrund Tullsats Belopp BS
Total första varuposten:
Total andra varuposten:
Total tredje varuposten: Summa:
För statistiskt ändamål - Avs-/Exp.landet
C AVGÅNGSTULLKONTOR
| Artikel | Titel |
|---------|-------|
| 1 | Artikel 1 |
| 2 | Artikel 2 |
| 3 | Artikel 3 |
| 4 | Artikel 4 |
| 5 | Artikel 5 |
**Anmärkning:** Detta är en lista över artiklar som gäller för denna regelbok.
1 DEKLARATION
2 Avsändare/Exportör
3 Blanketter
31 Källa och varubeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varep
33 Varuvid
34 Ursprungl Kod
35 Bruttovikt (kg)
37 FÖRFARANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar
41 Extra mångd enheter
44 Styrkilda upplysningar/tillegda handlingar
Certifikat och tillstånd
SU Kod
46 Statistikt värde
31 Källa och varubeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varep
33 Varuvid
34 Ursprungl Kod
35 Bruttovikt (kg)
37 FÖRFARANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar
41 Extra mångd enheter
44 Styrkilda upplysningar/tillegda handlingar
Certifikat och tillstånd
SU Kod
46 Statistikt värde
31 Källa och varubeskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varep
33 Varuvid
34 Ursprungl Kod
35 Bruttovikt (kg)
37 FÖRFARANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar
41 Extra mångd enheter
44 Styrkilda upplysningar/tillegda handlingar
Certifikat och tillstånd
SU Kod
46 Statistikt värde
47 Avgifts-beräkningar
Slag
Beskattningsgrund
Tullats
Belopp
BS
Slag
Beskattningsgrund
Tullats
Amount
BS
Total första vareposten:
Total andra vareposten:
Total tredje vareposten:
Summa:
| Artikel | Titel |
|---------|-------|
| 1 | Artikel 1 |
| 2 | Artikel 2 |
| 3 | Artikel 3 |
**Anmärkning:** Detta är en exemplarisk lista över artiklar.
| EUROPEISKA UNIONEN | 1 DEKLARATION |
|--------------------|---------------|
| 31 Koll och varubeskrivning | 2 Avsändare/Exportör Nr |
| 44 Släckkåda upplysningar/ Befäl på handlingar/ Certifikat och tillstånd | 3 Bilangetyder |
| 31 Koll och varubeskrivning | Märkvin och nummer - Containernummer - Antal och slag |
| 44 Släckkåda upplysningar/ Befäl på handlingar/ Certifikat och tillstånd | 32 Varup Nr |
| 31 Packages and description of goods | 33 Varukod |
| 44 Släckkåda upplysningar/ Befäl på handlingar/ Certifikat och tillstånd | 35 Bruttovikt (kg) |
| 38 Nettovikt (kg) | 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar |
| SU Kod | 32 Varup Nr |
| 33 Varukod | 35 Bruttovikt (kg) |
| 38 Nettovikt (kg) | 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar |
| SU Kod | 32 Varup Nr |
| 33 Varukod | 35 Bruttovikt (kg) |
| 38 Nettovikt (kg) | 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar |
| SU Kod | 32 Varup Nr |
| 33 Varukod | 35 Bruttovikt (kg) |
| 38 Nettovikt (kg) | 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar |
| SU Kod | 32 Varup Nr |
| 33 Varukod | 35 Bruttovikt (kg) |
| 38 Nettovikt (kg) | 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar |
Bestämmelsestullkontorets exemplar
C AVGÅNGSTULLKONTOR
| Artikel | Titel |
|---------|-------|
| 1 | Artikel 1 |
| 2 | Artikel 2 |
| 3 | Artikel 3 |
| 4 | Artikel 4 |
| 5 | Artikel 5 |
**Anmärkning:** Detta är en lista över artiklar som gäller för denna regelbok.
| EUROPEISKA UNIONEN | 1 DEKLARATION |
|--------------------|----------------|
| 2 Avsändare/Exportör | Nr |
| 3 Biljetyper | C BIS 5 |
| Märkvin och nummer - Containernummer - Antal och slag | 32 Varup Nr |
| 33 Varukod | |
| 35 Bruttovikt (kg) | |
| 38 Nettovikt (kg) | |
| 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar | |
| 44 Släckkåda upplysningar/ Biljetyp/ handlingar/ Certifikat och tillstånd | |
| 31 Koli och varubeskrivning | |
| Märkvin och nummer - Containernummer - Antal och slag | 32 Varup Nr |
| 33 Varukod | |
| 35 Bruttovikt (kg) | |
| 38 Nettovikt (kg) | |
| 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar | |
| 44 Släckkåda upplysningar/ Biljetyp/ handlingar/ Certifikat och tillstånd | |
| 31 Packages and description of goods | |
| Märkvin och nummer - Containernummer - Antal och slag | 32 Varup Nr |
| 33 Varukod | |
| 35 Bruttovikt (kg) | |
| 38 Nettovikt (kg) | |
| 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar | |
| 44 Släckkåda upplysningar/ Biljetyp/ handlingar/ Certifikat och tillstånd | |
A AVSÄNDNINGS-EXPORTTULLKONTOR
Returexemplar - Gemenskapens Transferring
C AVGÅNGSTULLKONTOR
| Artikel | Titel |
|---------|-------|
| 1 | Artikel 1 |
| 2 | Artikel 2 |
| 3 | Artikel 3 |
| 4 | Artikel 4 |
| 5 | Artikel 5 |
**Anmärkning:** Detta är en förhandsversion av dokumentet.
1 Deklaration
| 31 Koli och varu-beskrivning | Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag |
|-----------------------------|-----------------------------------------------------|
| | |
| 44 Störelsta upplys/ tillägga handlingar/ Certifikat och tillstånd | |
| 32 Varup | 33 Varukod |
|----------|------------|
| 34 Ursprundl Kod | 35 Bruttovikt (kg) | 36 Förmåner |
|------------------|--------------------|-------------|
| a | b | |
| 37 FÖRFARANDE | 38 Nettovikt (kg) | 39 Kvot |
|---------------|-------------------|--------|
| | | |
| 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar | |
| 41 Extra mångdenheter | 42 varans pris | 43 VM Kod |
|-----------------------|---------------|-----------|
| | | |
| SU Kod | 45 Justering |
|--------|--------------|
| | |
| 46 Statistik värde | |
| 31 Koli och varu-beskrivning | Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag |
|-----------------------------|-----------------------------------------------------|
| | |
| 44 Störelsta upplys/ tillägga handlingar/ Certifikat och tillstånd | |
| 32 Varup | 33 Varukod |
|----------|------------|
| 34 Ursprundl Kod | 35 Bruttovikt (kg) | 36 Förmåner |
|------------------|--------------------|-------------|
| a | b | |
| 37 FÖRFARANDE | 38 Nettovikt (kg) | 39 Kvot |
|---------------|-------------------|--------|
| | | |
| 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar | |
| 41 Extra mångdenheter | 42 varans pris | 43 VM Kod |
|-----------------------|---------------|-----------|
| | | |
| SU Kod | 45 Justering |
|--------|--------------|
| | |
| 46 Statistik värde | |
| 31 Koli och varu-beskrivning | Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag |
|-----------------------------|-----------------------------------------------------|
| | |
| 44 Störelsta upplys/ tillägga handlingar/ Certifikat och tillstånd | |
| 32 Varup | 33 Varukod |
|----------|------------|
| 34 Ursprundl Kod | 35 Bruttovikt (kg) | 36 Förmåner |
|------------------|--------------------|-------------|
| a | b | |
| 37 FÖRFARANDE | 38 Nettovikt (kg) | 39 Kvot |
|---------------|-------------------|--------|
| | | |
| 40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar | |
| 41 Extra mångdenheter | 42 varans pris | 43 VM Kod |
|-----------------------|---------------|-----------|
| | | |
| SU Kod | 45 Justering |
|--------|--------------|
| | |
| 46 Statistik värde | |
| 47 Avgiftsbeteckningar | Slag | Beskattningsgrund | Tullsats | Belopp | BS |
|------------------------|------|-------------------|----------|--------|----|
| | | | | | |
Total första varuposten:
| Slag | Beskattningsgrund | Tullsats | Belopp | BS |
|------|-------------------|----------|--------|----|
| | | | | |
Total andra varuposten:
| Slag | Beskattningsgrund | Tullsats | Belopp | BS |
|------|-------------------|----------|--------|----|
| | | | | |
Total tredje varuposten:
Summa:
| Artikel | Titel |
|---------|-------|
| 1 | Artikel 1 |
| 2 | Artikel 2 |
| 3 | Artikel 3 |
**Anmärkning:** Detta är en förhandsversion av dokumentet.
| 31 | Koll och varubeskrivning |
|----|--------------------------|
| 44 | Streckkods upplysningar |
| | Certifikat och tillstånd |
| 32 | Varup |
|----|-------|
| 33 | Värioskod |
| 34 | Ursprunskod |
|----|-------------|
| a | b |
| 35 | Bruttovikt (kg) |
|----|-----------------|
| | |
| 36 | Förmåner |
|----|---------|
| | |
| 37 | FÖRFARANDE |
|----|------------|
| | |
| 38 | Nettovikt (kg) |
|----|----------------|
| | |
| 39 | Kvot |
|----|------|
| | |
| 40 | Summernr deklaration/Tidigare handlingar |
|----|------------------------------------------|
| | |
| 41 | Extra mångd enheter |
|----|---------------------|
| | |
| 42 | varans pris |
|----|-------------|
| | |
| 43 | VM Kod |
|----|--------|
| | |
| 44 | Streckkods upplysningar |
|----|--------------------------|
| | Certifikat och tillstånd |
| 45 | Justering |
|----|-----------|
| | |
| 46 | Statistikt värde |
|----|------------------|
| | |
| 47 | Avgifts beräkningar |
|----|---------------------|
| | |
| Slag | Beskattningsgrund | Tullats | Belopp | BS |
|------|-------------------|---------|--------|----|
| | | | | |
| Slag | Beskattningsgrund | Tullats | Belopp | BS |
|------|-------------------|---------|--------|----|
| | | | | |
| Total första varuposten: |
|--------------------------|
| |
| Total andra varuposten: |
|--------------------------|
| |
| Total tredje varuposten: |
|--------------------------|
| |
| Summa: |
|--------|
| |
| SUMMERING |
|-----------|
| |
| För statistiskt ändamål - Bestämmelselandet |
|---------------------------------------------|
| |
| C AVGÅNGSTULLKONTOR |
|----------------------|
| |
| Artikel | Titel |
|---------|-------|
| 1 | Artikel 1 |
| 2 | Artikel 2 |
| 3 | Artikel 3 |
**Anmärkning:** Detta är en exemplarisk lista över artiklar.
8 Mottagare
Nr
C
3 Blanketter
1 DEKLARATION
A BESTÄMMELSESTULLKONTOR
31 Koli och varu-beskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup
33 Varukod
34 Ursprungl Kod
35 Bruttovikt (kg)
36 Förmåner
37 FÖRFARANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar
41 Extra mångdenheter
42 varans pris
43 V.M. Code
44 Stenkilda upplys/ tillägga handlingar Certifikat och#tilfånd
SU Kod 45 Justering
46 Statistikt värde
31 Koli och varu-beskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup
33 Varukod
34 Ursprungl Kod
35 Bruttovikt (kg)
36 Förmåner
37 FÖRFARANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar
41 Extra mångdenheter
42 varans pris
43 V.M. Code
44 Stenkilda upplys/ tillägga handlingar Certifikat och#tilfånd
SU Kod 45 Justering
46 Statistikt värde
31 Koli och varu-beskrivning
Märken och nummer - Containernummer - Antal och slag
32 Varup
33 Varukod
34 Ursprungl Kod
35 Bruttovikt (kg)
36 Förmåner
37 FÖRFARANDE
38 Nettovikt (kg)
39 Kvot
40 Summarisk deklaration/Tidigare handlingar
41 Extra mångdenheter
42 varans pris
43 V.M. Code
44 Stenkilda upplys/ tillägga handlingar Certifikat och#tilfånd
SU Kod 45 Justering
46 Statistikt värde
47 Avgiftsbeteckningar
Slag Beskattningsgrund Tullsats Belopp BS
Slag Beskattningsgrund Tullsats Belopp BS
Total första varuposten:
Total andra varuposten:
Slag Beskattningsgrund Tullsats Belopp BS
Slag Beskattningsgrund BS
SUMMERING
Total tredje varuposten: Summa:
Mottagarens exempla
C AVGÅNGSTULLKONTOR
"
|
885dfee3-4393-4046-a4a8-4566d016b421
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/swe_Latn/train
|
finepdfs
|
swe_Latn
| 30,007
|
cena 2,50 Kčs / ročník 27 / leden 1969 / číslo 1
Ze zimních polních her
Válečný kurýr v zimě
Kurýr má k dispozici konvoj 10 členů, má možnost jít třemi cestami z chráněného začátku do chráněného cíle. Okolem protivníka (v daném případě v počtu osmnácti) je zmocnit se kurýra a jeho zprávy a okolem konvoje je pátrat po protivnících, chránit kurýra, probolovat mu cestu a zamezit, aby se někdo zprávy, kterou má kurýr v kapsce knabáu, zmocnil. Zásahy zde neplatí. Konvoj drží protivníky v sáku a kurýr během doje protivníka zvolenou cestou dál. Jakmile si jednou zvolil jednu ze tří možných cest, musí postupovat stále touto cestou a jenom v případě stěhnutí svého konvoje s protivníkem, může několik desítek metrů vpravo nebo vlevo opustit cestu a projít bojujícími. Pak se musí okamžitě vrátit zpět na původní cestu. Tři možné cesty jsou protivníkům známé a předem si je obsadí a spojením a přivoláním posil se snázi rozprášit konvoj a zajmout kurýra.
Dr. Karel Průcha
Hra na sněhu
Družina představující uprchlé válečné zajatce, záskočný apod. dostáno asi deset minut náškob, aby vyrazil a ukryla se. Potím se zbytek oddílu dá do pronásledování. Aby byl uprchlý zajatec chycen, musí být dvakrát zasažen sněhovou koulí. Zajatci mohou také bojovat sněhovými koulemi a "ubít" pronásledovatele jedním přímým zásahem.
Lesní běh hlídaným prostorem
Vhodný věk: od 15 let. Počet hráčů: libovolný, závod jednotlivců. Délka dráhy: až 2 km lesem. Pomůcky: stopky nebo hodinky.
Běžci mají za úkol proběhnout hlídaným prostorem tak, aby nebyli chyceni, a doběhnout v nejkratším čase k cíli. Vypouštíme je v intervalu 1 minuty. Hlídaný prostor vymezejme v první nebo v druhé polovině dráhy, a to tak, aby jeho přesné umístění běžcům nebylo známo. Hlídaný prostor je asi 500 m široký a hřída v něm nejvyšše pět hráčů, kteří mohou provádět svou službu do hloubky 100 m. Prostor nutno dobře vyznačit, aby nedocházelo ke sporům. Hlídací zajímají pouhým dojknutím. Běžci pak mohou běžet dál, ale k jeho čistému času připočteme pokutový čas 1 minutu.
Boj o severní pól
Dvě skupiny badatelů se dostaly až na určitou vzdálenost od pólu. Každá výprava vyslala jinou cestou junáka na obřídku. Oba dva dosáhli pólu. Nechtějí jej opustit, ale dokázali světu, že sem první pronikli. Na své cestě k pólu zanechávali stopy a značky, aby zbytek družiny mohl rychle sledovat své pátráče. Oba dva totiž odešli ve stejnou hodinu, ale dvěma různými cestami. Obě skupiny badatelů se dají do práce podle znáček (stop), které jim jejich pátráci zanechali. Rádce družiny (skupiny badatelů), která prvni dosáhla pólu, zabodne na místě praporek na znamení, že se póli nachází v držení jeho družiny a zabodne skautské tyče do kruhu o poloměru 8 kroků kolem praporu. Začínají připravují sněhové koule. Když přijde druhá skupina badatelů, snáší se zmocnit holí, obrácí se holí na směř dojíždí. Každý junák, zasažený koulí, je vyloučen ze hry. Za každého obránce zasaženého koulí a za každou ukořistěnou hůl získávají útočníci bod. Aby obránci zvítězili, musí pobít všechny protivníky a podle potřeby je i pronásledují.
Cesty junáků přírodou
V přírodě jsou junáci po celý rok doma. V ní mají nepřeberné množství věcí a dějů, přemíru nezapomenutelných dojmů, strhujících dobrodružství zaníceného poznavání života, jedinečný terén k hrám.
Vycházky Junáků do přírody a junácké táboření nelze jen užity pro rekreační a prázdninách. Trasy vycházek junáků do přírody se stanoví záměrně do určitých míst, kde v přirozeném a vhodné působivém prostředí bude možno úspěšně plnit zamýšlené vzdušnou a mnohostrané výchovné úkoly.
Pro vůdce oddílu a pro rádce družin je studium a stále použitelné odborné literatury a seriózně psaných příruček tim učití samozřejmostí, bezpodmínečnou přípravou na vycházky, do schůzek, na skautské tábory. Ti se volný pohyb v přírodě pevně sužuje se zodpovědnou úlohou vůdců a rádců, umožňoval výchovu mládeže správně poznavanou pravdu o přírodě v rozvozech kolem stolu v klubovnách, doprovázených člením literatury, prohlížením obrazkových knih, určovacích klíčů a atlasů, časopisů.
Predkládáme úkaz, jak sestavit harmonogram činnosti, označený prostým heslem „Cesty junáků přírodou“.
LEDEN: Vycházky do zimní krajiny, pozorování zvěře a ptáků v zimě, stopy ve sněhu.
Astronomie, meteorologie. (Zahájit soustavná pozorování, založit tabulky pro denní meteorologické záznamy na celý rok.)
Větvíčky dřevin s typickými pupeny kreslit, upravit sbírku, dělat budky pro ptáky.
ÚNOR: Vycházky ke studánkám, k pramenům, ke zdrojům vody. Ovocné, o vodních tocích, úsilí o čistotu vodních toků, ochranných odpadních vodami z chemických závodů, nouze o sladkou vodu na celém světě. Ochrana přírody I., ochrana krajiny (problém existence společnosti). Předají rašení, řez ovocných stromů. V tabulkách vypracovat fenologická pozorování po celý rok. Vyvěšovat ptáčí budky na stromy.
BŘEZEN: Vycházky do vzdálenějšího okolí: geologická tvárnost kraje. Orientace v terénu podle map. Vycházky do hájů a k potokům v lesech. Přilet ptáků, zpěvy ptáků. Zahájení soustavného pozorování života jedné rostliny po celý rok, (rostliny volně v přírodě, každý junák „svůj“).
DUBEN: Vycházky do lesů [jehličnatých]. Život v lesích: ekonomická stránka lesního bohatství země, vodohospodářský význam lesů, těžba z lesů... duben — měsíc lesů. — Ochrana přírody II. Vycházky k potokům. Hinždění ptáků. Kreslení v přírodě.
KVĚTEN: Vycházky do luk, do strání a život na mezech. Květena a zvířata na luk, strání a mezi. Věčelstva a hmyz. Určování rostlin a živočichů podle kříčů a atlasů. Kreslení květin, drobných přírodních motivů. — Měření v přírodě.
ČERVEN: Vycházky k rybníkům, k zastřeleným břehům příčných zatočin, k tuním v lesích. České rybničářství. Vycházka do parku (cizokrajné stromy, ozdobné květiny). Vycházka do zelenářské zahrady. Léčivé byliny — sběr.
ČERVENEC A SRPEN: (tábor junáků). Astronomie II (hvězdná obloha v léti). Meteorologie ve skautském táboře. Dětovrubectví. Vycházky za časných rán (před východem slunce, před rozedněním, vycházky za pozdních večerů s návratem před půlnoci, putování krajem za měsíčních nocí. Pole před a po záloh. Orientace v neznámé krajině. — Kreslení panoramát.
ZÁŘÍ: Ovocné stromoví, odrůdy ovocí (návštěva výstavy ovocí). Odlet ptáků, přlet ptáků, kroužkování ptáků. Vycházky do lesů, k rybníkům. Houby. Plody a semena volné rostoucích rostlin (sbírka suchých).
ŘÍJEN: Zvěř v polích a lesích, lovové zvěře. Stopování I. Půda (na vycházkách a v klubovně, četba a hovory o půdě). Stromy (barevnost, padání listů, obrysů stromů s typickým větvěním, kreslení, měření výšky stromů, stáří stromů).
LISTOPAD: Vycházka do přírody za sychravého počasí. V klubovně: čtení o přírodě v krásné literatuře a z básní, motivy z přírody v dílech výtvarných umělců, české krajinnosti v historickém vývoji, zátiší s přírodninami. Příprava krmitek pro ptáky — umístění.
PROSINEC: Vycházky do zimní přírody. Stopování na sněhu (na obnovených). Květiny v pokojích. Lidová říkadla (o přírodě) rok v říkadlech, v příslovicích.
Poznámka: Je samozřejmé, že tento harmonogram je len přibližný rámec, že se mnoho uskuteční i v jiných údobích.
Literaturu a příručky nazýváme "Rok v přírodě". B. Řehák. Vycházky do přírody, Praha, Mladá fronta 1968. Mirko a Michal Vosátok. Táborníkův rok v přírodě, Praha, Mladá fronta 1968. Spirhanzl — Duris, Dvanáct měsíců na srdeči přírody, Vesmir, Praha, 1948. Vladimír VURM
Naše hnutí do nového roku
Dráve než popřejeme našim čtenářům a všem skautským vůdcům, vůdkyním a činovníkům šťastný pracovní rok 1969, měli bychom se sami sebe zeptat, zda za sebou necháme v propasti času dilo, hodné naší cti, svědomí a našeho výchovného poslání. Sami nevíme, nakolik také obstojíme před přísnou touží našeho národa a jeho vedoucích činitelů, představitelů ze všech společenských skupin i prostých občanů, kteří nás viděli a sledovali od prvního okamžiku, v němž jsme se opět ujali své práce, pěrušené před mnoha lety. Jsou nám už čti všechny rekriminace a vzpomínky na utrpené chody a víme dobře, že nemůžeme — nikdo nemůže, má-li si uchovat své síly pro budoucí úsilí — jít kupředu s hlavou obrácenou dozadu. Pro nás je jen jedna cesta, cesta cti a pokroku. Kterýsi filosof poznamenává, že minulost je mrtvá, přítomnost přilší krátká a neuchopitelná a že jen budoucnost je jistá. I když tato tvrzení nemůžeme přijmout bez zbytku, protože bezpečně víme, že bez dobré minulosti nemůžeme jít bezpečně a jistě ustřic jistě budoucnost, přece jen musíme uznat, že budoucnost je rozhodující. V ní jsou skryty výsledky našeho snášení a bezelstná a věčná naše touha po lepším, dokonalejším a krásnějším životě, bez níž bychom nemohli žít. A nemyslíme tu jen na život svůj, ale především a snad jedině na lepší zítky naší mládeže, která prošla právě jako my dospělí — ba snad ještě více — těžkými životními zkušenostmi, těžkým údlem, jaký nám byl dějinami přísouzen. Těžko neuvzpomenout v této chvíli, kdy se opět navojuje a prudce rozvíjí naši národní život, na slova básníka: „... byl ušák hrom bil a mráz nám v kosti vál, tof česká hudba odvěká, my při ní věčně půjdeme dál ...“
Přes to všechno naše novoroční rozjímání se nemůže nezastavit v tom velikém proudu dějin aspoň na několik okamžiků, abychom se neohlédli! Zpět, do nedávne a ještě horké minulosti, a nesnazili se načerpat sil k další své výchovné práci na vytváření nových pokolení z toho všeho, co dobrého jsme vykonali k prospěchu mládeže, a nenašli tu mrvní sílu a pevné odhodlání k dalším činům. Činí tak jednotlivci, občanské skupiny, malí i velcí národové.
Stojíme zas pevně na půdě naší národní a státní skutečnosti, rozmáchli jsme se, aniž jsme si to sami dosí uvedomili, k novým zápasům proti všem obtížím, které se stavějí do cesty každé myšlence, jež usiluje o dokonalost. Rozvíjíme úzkou spolupráci a upřímné bratrství se všemi, jimž budoucnost naší mládeže není lhostejná. Věříme neotrestitelně, že proud výchovných ideálů, jimž se vyznačuje naše mohutné nadšení vedoucích, povede mládež k radosti ne prožívanému dětství a jinoštví. Od této cesty nás nemůže nic odvrátit.
Nejsme už tak bláhoví, abychom se domnivali, že jsme už dost vykonali. Jsme si plně vědomi obtíží doby i svých vlastních. Naše práce nemůže nikdy ustát, dosažené úspěchy mohou být jen oddechem na další cestě vpřed. Proto také uplynuly rok můžeme považovat za pouhý začátek nového života našeho hnutí. Proto i obě naše vrcholná shromáždění — český a slovenský sněm — jimž jsme vyvolchali minulou práci, byla jen úvodem a přípravou k dalšímu našemu snášení. Prosincové a lednové číslo našeho ka- sopisu podrobně referuje, co kladného a silného přinesla. Nyní nastává ta všední každodenní práce, odpovědná a radostná, jež máte a musí směrovat k prospěchu našich výchovných jednotek. Jejich zdárnný chod bude hlavním předmětem veškerého našeho snášení. Jsme už však připraveni a neleknáme se úkolů, byť byly sebevětší. A našem malé! Vymenujeme jen ty nejnálehavější: Od prvního ledna do konce září bude probíhat všeobecný závod oddílů. Svojsíkův závod, je nutno stanovit a vhodně upravit stupně zdatnosti všech našich výchovných složek, zlepšit činonické zkoušky, kriticky zhoďnotit odborné odznaky, intenzivně pečovat o vzdělání vůdců i činovníků všech složek, hledat nové prostředky k získání mládeže, opracíve se o výsledky společenských věd, vydávat příručky k prohloubení výchovnouho působení na všech stupnicích mládeže ... Mohli bychom zajistit ještě dlouho pokračovat ve výčtu naléhavých úkolů, vyžadujících nadšení a sebezpátrání všech těch, kteří se podíleli přímo nebo nepřímo na vedení naší mládeže. Vyslovíme jen naději, již získáváme z našich šedesátiletých zkušeností, že naše skautská pohodeň lásky a míru zažehne světla pochopení u mnohých mladých lidí.
A radostným posláním SKAUTINGU bude zcela ve shodě s junáckými ideály pomáhat ze všech sil a v mezech svých skromných prostředků, abychom se blížili pomalu a pocitně k onomu — pro mnohé lidi bláhovému — vidění Ernesta Thompsona Setona:
„Viděl jsem člověka dokonalého lidství, bytost tělesně zdatnou, člověka žijícího v přírodě, otužilého v zápase se živým, jemuž voda, vítr a slunce dávají síly, člověka prostého života, moudrého cestami přírody, bystrého v rati, důstojného, zdvořilého, uctivého ke každému a laskavého jako nějaký Dobrativý obr z pochádky; člověka, jehož život je čistý, krásný, plodný, hrdinný a nícím nezkalený, člověka odvahy, vyzněného sebeovládáním pro všechny okolnosti života, vždy pohotového a naplněného zbožnosti, jež se ne skládá z pouhých příležitostných obřadů, ani z neurčitých zasloužených činů, zaznamenávaných někde na nebesích, nýbrž ze silného a laskavého ducha, jenž ho dnes činí žádaným a prospěšným.“
JSME SVĚDKY NEBÝVALÉHO POKUSU
Dr. RUDOLF PLAJNER
Přináším vám všem srdcečné a bratrské pozdravy junácké mládeže a činníků českého Junáka a blahopřeji vám jejich jménem k obnově činnosti Slovenského Junáka i k vaší osobní účasti na tomto dnešním junáckém sněmu.
Od posledního našeho oficiálního setkání uplynulo 20 let. Po celou tu nevšednou dobu, v níž mnozí z nás platili za svoji příslušnost k Junáku ztrátou osobní svobody a všichni ostatní kádrovým postihem, stáli jsme, umlčení sice, ale s rovnou pateří a hrdě na straně práva, lidskosti, tolerance a svobody. Junácká výchova, již prošlo v uplynulém půlstoletí více než pál miliónu Slováků a Čechů, formovala kladně charakter mladých lidí a zanechala v jejich srdcích nesmazatelné stopy. Z našich řad vyrostli i mnozí dnešní vůdce naší socialistické společnosti.
Ti, jimž bylo při zastavení činnosti Junáka v českých zemích a na Slovensku kolem 20 let, jsou dnes na vedoucích místech, jsou na vrcholu svého životního poslání, jsou dnes otci a matkami dětí, jejichž mládí nebylo tak radostné, jak je prožívali oni sami. Ve vzpomínkách na svá mladá léta, ve vzpomínkách odstupem času ještě zidealizovaných, zůstával jim dřívější Junák jako vzor harmonické výchovy mladé generace a je třeba otevřeně říct, že to byli oni, kdo renesanci junáctví připravovali. A když se progressivním silnám uvnitř KSČ podařilo prosadit lidstvější formy organizace socialistické společnosti, vyrostl obnovený Junák k radosti jedněm a k pochybám druhých.
Jsme svědky nebývalého pokusu.
Generace starých junáckých pracovníků a pracovnic, stojících téměř na okraji života, předává dohotívající pochodů junáckého nadšení generaci mladší, a ta k údivu mnohých plamen rozdmýchává a předává dalším a dalším, aby svítil na cestu všem, kdo v průtmi dnešních dnů hledají cestu ke světlu, kdo chce žít ve společnosti, v níž by se člověk člověka nechal, ale byl jeden druhému bratrem a ochráncem. Odvážné junácké mládí neprokliná, ani nezavrhuje generaci starou, ale dává se jí vést a důvěřuje jí. Obdoba tohoto řešení v naší společnosti neexistuje. Naše socialistická společnost se nebojí začlenění junáctví do svého organismu, i když kořeny tohoto hnutí sahají až do prvých desiletí dvacátého století. Činí tak v té dobré míře, že mládí samo ověří a potvrčí vše, co je živé a schopné přeměny a odvrhne z junáckého programu, co není únosné, co čpi zatuchlinou a co není na úrovni požadavků dnešní vyspělé a vědecky řízené socialistické společnosti.
Nám všem je zcela jasné, že naš velkolepý pokus, na nějž jsou svědci i v zahraničí, bude úspěšný jen tehdy, bude-li stát bez výhrad ve službách socialistických republik Slovenské a České a budeme-li vychovávat svěřenou mládí pro život v humánní socialistické společnosti, v co nejúžší spolupráci s ostatními dětskými a mládežnickými organizacemi.
Pokud jde o soužití a spolupráci junáctví českého a slovenského, pak bych chtěl mláďím spolupracovníkům i široké veřejnosti připomenout, že jsme již v letech 1945–48 upravili vzájemné vztahy na federativním symetrickém modelu a že v Československém Junáku, jako federálním orgánu obou národních junáckých celků, nebylo za celou tu dobu ani sporů, ani obav z majorizování. Není znám jediný případ, který by oslabil naše bratrská pouta. Kéž panuje taková atmosféra i v příštím Československém Junáku, který jsme právě dnes na tomto sněmu založili.
Z prejavu dr. Ivana Jančeka, vodcu Ústrednej lesnej školy
Iste nie je ťaňou úlohou predniesť na tomto našom Sme-Ne programový referát o ďalšej činnosti, plánoch a úlochách obnovenej junáckeho hnutia. Keď vám dnes predkladám za Prípravný výbor a Ústrednej lesnej školu námety a pro-gram ďalšej našej práce s výpočtom úloh, ktoré nás čakajú, som si vedomý, že to môže byť iha námel do diskusie a nie ceľkovo uzavretý elaborát a uvedomujem si i to, že hla pomocou všetkých našich činovníkov sa nám podari najmä nališenie cesty a metódy našej ďalšej úspešnej práce.
Môžeme sa tu teraz zaoberať históriou junáckeho hnutia a roboera príčiny, ktoré viedli k rozpusteniu našej orga-nizácie na Slovensku. Všetme všetci dobre, že rozpaky okolo Junáka boli veľké a pretrvávali a pretrvávajú ešte i do dnešných čias a to ako v radoch junákov samotných, tak i v radoch mimo Junáka.
Dôvody, ktoré boli príčinou diskreditácie junáckej orga-nizácie v rokuch päťdesiatych a ktoré vyplývali i z obna-joby jedine mládežnickej organizácie, bude potrebné pre-hodnotiť. Hlavnej argumentu proti našim znamenili boli, že skauting je svojimi koreňmi inzercioznou organizáciou, že jej prehlasovaná apoliticknosť je vlastne bezzávislosť od otáz-kam vývoja spoločnosti a k triedyennemu vývoju a teda skaut-ská výchova je zo tohto dôvodu v socialistickej spoločnosti nežiaduca, be priamo škodlivá. V tomto duchu sa viedli útoky na skauting vôbec a na našho Junáka zvlášť a toto boli tiež dôvody k prenasledovaniu vedúcich skautských činovníkov.
Dnes, keď slovko "politika" má svoj vlastný význam a v našej vlasti prestal boj o moc medzi politickými stra-nami, vystupuje do popredia i otázka apolitickej angažo-vanosti Junáka v inom svetle. Bolo by dnes nesprávne, ne-opodstatnené a škodlivé tvrdiť, že Slovenský Junák je ne-politickej organizáciou. Slovenský Junák má jednoznačný politickej postoj vychádzajúci z programu Národného frontu, uznáva vedúcu úlohu KSČS a stožaňuje sa s jej aktným programom. Politické vyznanie našej školy je vyjadrené i v ju-náckej službe, kde hrad prená volej je vyznaním vernosti Československej socialistickej republike.
Myslím, že netreba zdôrazniť, že Slovenský Junák je orga-nizáciou založenou jednoznačne na socialistických zákla-doch a tooto musí byť jasné ako každému našmu činovníkovi, tak i celé našej verejnosti. Z toho nutne vyplýva, že Junácka výchova nie je a nemôže byť v rozpore s cieľmi výchovy našej školské, ale tuto výchovu svojim spôsobom dopĺňa a prakticky rozšíruje, pri čom hlavný dôraz kladie na výchovu mravnú. Do praxe prieletnutým politickej vyz-naním našho Junáka musí byť, že skauti sú socialistických vlasti oddani a to bezvýhradne. Politická angažovanost Ju-náka musí mať junáckym zásadám zodpovedajúci špecifi-ký spôsob prejavu tak, ako to proklamujeme vo vyhlásení "Junák a súčasnosť". Denný príkaz dobrých skautov sa musí premietnuť do konkrétnych formi prená vlasti, do takých skutkov, kde sa praxou overí vlastenecké i interna-cionalistické citenie Junáka a kde Služba vlasti sa stane siedmoodovacím prostriedkom celaj našej mládeže.
Keď sa nás nazývajú, že Slovenský Junák je len pevnne na pôde socialismu, humanizmu a demokracie, tak ako je ten-to realizovaný našou leninskou stranou, je to možné len a jedine proto, že tieto ideály sú od prvopôvodných vlastných zásadám junáckeho zákona a junáckeho slubu.
Sestry a bratia! Už z toho, čo som doteraz naznačil, ry-suje sa jasne náš postoj k spoločnosti a iným mládežnic kým organizáciám. Mám však za to, že bude potrebné jed-noznačnejšie definovať naše postavenie a presnešie formu-lovať náš program a naše ciele.
Sme stále svedkami toho, že časť našej verejnosti nás povauzuje za detskú organizáciu, časť za organizáciu mlá-deže, ba v tomto náhlede nie sú celkom jednotné ani starí skauti. Jedni považujú Junáka za organizáciu detí a mládeže, pri čom dospejích členov hnutia považujú iba za nutnú výpočom mladým vodcom a za morálnych podporova-teľov hnutia. U veľkej časti skautov však panuje názor, že skautský slub zavázuje na celý život, teda, kto sa raz stal skautom, nikdy ním, ak sa nespenevne slubu, nepre-stane byť. Myslím si, ba jednoznačne mi treba zdôrazniť, že nie sme organizáciou ani detskou, ale ani dospejích. Sme organizáciou upravenou na výchovu mládeže, v ktorej výchove dominujú prvky sebavyhových, ktoré prvky nie sú obmedzené vekom. Je veľmi správna, ak u skautov trvá-po celý život. Treba však vzťah na vedomie i tú skutočnosť, že chlapce alebo dievča, ktoré prešli od malíckeju ju-náckou výchovou a osvojili si určitý spôsob života i ná-vykov, nechcú odchádzať ani ako dospelí z našho hnutia, ba naopak, pracujú v tom ako vodcovia alebo iní činovníci (alebo aj v iných organizáciách). Keď chceme mládeže vra-tiť to, čo sami v mlade veku do hnutia dostali. Chcú-si, zjednodušene povedané, zachovať svoj skautský spôsob života, vračaj sa do skautských táborov, počúva a aj za-splevať si skautské piesne (a nie iba ožívavaj vspomienky), ale chcú i prežiava nové zážitky v krúhu tých, ktorí majú rovnake túbzy a ktorých rovnako vlaže skautský slub a zá-kon. Preto toto starých skautov a skautiek znovu nastú-pilo, preto sa toľk organizuju v oddieloch a pomáhajú oži-vovala hnutie, ktoré pred dvadsatimi rokmi násilne muselo prerušiť svoju činnosť. Preto si treba uvedomiť, že hoci naš Junák je prevádzna organizáciou, ktorá je zameraná na všestrannú výchovu mládeže, nie je v podstate ani detskou, ba ani mládežnickou organizáciou, ale organizáciou združ-ujucou deti, mládeže i dospejích. Základ prísľubnosti k hnutiu je vyjadrený junáckym slubom. Je však úplne prirodzené (práve vzhľadom na toto vyznánie, vyjadrené v našom slubu), že pravidelne dlhodob dospejích členov našej organi-zácie le pomáha pri výchove mládeže a nie hrať sa "na vlastnom "vzdušku" - výšive, pri tom kastu starých skautov zlúčiaci iba v sentimentálnych spomienkach.
Dovolte teraz, aby som sa obrátil na vlastnú organizátor-skú prácu a poukázal na možné úskalia a nebezpečenstvá, ktoré našej práci hrozia. Čaká nás ďaká a veľmi zodpo-vedná práca, treba obnoviť v plnej širke našie hnutie a docelíť toho, aby naša organizácia zapustila svoje korene v každom našom mestečku i obci, aby sa čo do počtu roz-rástla, pri tom však treba dbať najmä toho, aby sme ne-podfiali masovosti na úkor náročnosti a úroveň skautskej práce. Bude treba ustrátiť osvedčené metódy skautskej výchovy, najmä pri zakladaní junáckych oddielov, a vyvarovať sa takých metód a tendencii, ktoré sú a vždy i boli našmu Junáku cudzie. Musíme postupovať dopredu pomaly, trpe-livo a uvážene. Skautské jednotky preto môžeme zakladáva-ba tam, kde máme právne spôsobilné pozemky a v tom i zabezpečku, že oddiel bude pracovať ozal v zmysle vše-coký, ktoré je dôležité v dnešnej skutečnosti. Pri tejto práci musíme, pravá tak ako toto bolo aj v minulosti, opisrať o dobrovolných pracovníkoch, zapálených pre našu vec. Od-mietame dôrazne zavádzanie profesionalizmu do našej orga-nizácie a vysoko zdôrazňujeme princíp dobrovoľnosti, ne-závislosti a obetavosti. Odmietame skautingu cudzie metódy, pri čom myslím, že v prvom rade treba spomenúť odmiet-nutie plateňného aparátu vo výchovnej a riadiacej práci. Každá veľká organizácia siče potrebuje dnes i určitý plate-ny aparát a iste ani naša sa bez toho nezaožije. Tu sa však treba držať zásady, že plateňné sily v Junáku musia byť iba na vykonávanie administratívnej práce v Ostriďi. Odmietame zakladáta našu činnosť na profesionálnych pracovníkoch a pripravíme profesionálov výlučne a iba v kan-celárí Ostriďa.
Tak ako uplynuli roky demoralizovali našu myslenie a spôsobil prenikanie cudzích a pre skautov nepriateľných spôsobov do našho života, tak dnes treba tieto nesprávne a nezdravé tendencie odhalovať a proti nim bojovať. Jed-ným z najväčších deformácií výchovy je i prejav akéjsi "podemokratickosti" v našej organizácii. To vnášalo do našho hnutia vždy prvky nezdravého spolkárenia čo pri-rodenie tkvie v tom, že na počiatku tu stáli desiatky a stovky starých skautov, ktorí si pokládali a dodnes si i poklá-dajú za povinnosť hnutiu pomôcť a postaviť ho na nohy, no ktorí už svojím vekom a návykmi prinášajú do hnutia prvky nezdravého spolkárenia a deformácií.
Nechcem, aby si tieto kritické slová niekto vysvetloval ináč než ako uš uprime myšliené, bral ich ako zlomyse-fnost a považoval ich za odсудzovanie demokratickosti v na-šom hnutí. Práve naopak. Prvky demokracie treba rozví-ť do celej našej činnosti a do celej širky, no musí to byť demokracia pravá a na pravom meste.
Je bezo sporu jedine správna — a u nás tomu i vždy tak bolo — keď si delegáti našich jednotiek volia svoje ve-dúce orgány: Načelníctvo a Kmeňové rady. Taktiež je správ-na, aby boli vodcami oddielov volení zboroví, okresní a poprípade i oblasťné vodcovia. Pri týchto voľbách treba však bezpodmienenne zabezpečiť, aby do vyšších funkcií boli volení iba takí bratia alebo sestry, ktorí majú k vykonávaniu príslušnej funkcie dostatočný prax, ale najmä kvalifikáciu, dostatočné skautské vzdelanie a výchovné schopnosti. Ich zvolenie nemôže byť len závislé iba na náhode alebo na osobnej popularite. Preto ak si raz zvolíme svoje orgány, musíme ich po voľbách plne rešpektovať, pri čom siedmym bod skautského zákona: „junák je poslušný“, musí platit v prvom rade pre činovníkov. Tam, kde ide o rozkaz, končí diskusia a začína disciplína a poriadok. Tieto pre skautov samozrejme princípy považujeme za potrebné zodražniť práve preto, že žiak, národnos mínulých rokov bol už i v dotelejšej našej činnosti dost často miestami i niektorými činovníkmi porušované; mnohí bratia a sestry sa skor hádali o kompetenciu ako o najlepšie metody práce. Organizovaný poriadok, ktorý vydáva naša hlavná základná dohoda, menovanej „základnou disciplínou“ v našej organizácii. Organizované obchody Ekhemov budú musieť í vo možno najkratšom čase vydať pre činovníkov hnutia poverovacie dekréty (na základe vykonaných voľieb v oblastiach, okresoch i zboroch), čím sa vytvorí základy poriadku a ujasní kompetencia povinností každého skautského činovníka. Pri tom však treba dbať zásady, že základom skautskej výchovy je skautský oddiel a teda voda oddielu je v našom hnutí najdôležitejšou funkciou a hodnosťou. Preto voda oddielu musí byť vybavený právomocou a zodpovednosťou — a to v tej najširšej miere — za výchovu mládeže. Táto autonómnosť v rozhodovaní vodcom oddielov bude musieť byť zabezpečená a vzýranená v organizovanom poriadku našej organizácie. Nechcem a dolsta všetciho nechceme tým znížovať úlohu a vážnosť našich vyšších jednotiek, no považujem za potrebné zodražniť, že oddiel je základom a teda i samostatnom výchovným jednotkou a preto všetky ostatné divary sú však menšie a organizačného charakteru. Z tejto zásady treba vychádzať i pri dobre práce úloh a práce oddielov.
Chcel by som ďalej upozorniť na niektoré nezdravé tendencie, ktoré sa žiaľ prejavujú v mnohých našich terajších činovníkoch — vo väčšine starých skautov z pred 20. rokom, jedni z nich totižto považujú jedine za správne vytvoriť tak zv. klasický skauting, to je uchovať skauting v podobe, akú mal pred dvadsaťimi rokmi. Všetko ostatné považujú za nesprávne a neskautské, be i za škodlivé. Odmietajú zásadne akékoľvek reformy a odsuzujú ich ako prenikanie nejunáckych prvkov do našho hnutia.
Ti druhí zase sa tej mienky, že pôvodný skauting je už dobou úplne prekonaný, že je tu nutná radikálna zmena, pri čom vychádzajú z toho, že sa zmenili podstatne i podmienky našho života a že sa tým zmenila i naša mládež, čo má za následok, že súčasná mládež má celkom iný psychológom, iný záhuby a mentálitu. Týmto zmenám treba teda úplne prispôsobiť skautskú výchovu a dokonale zreformovať naše hnutie. Výsledkom tohto procesu sa zdaňa byť zastaráli všetky doterajšie junácke stupne, zatiaľ čo a tiež junácky romantizmus navrhuju zameniť modernou technikou, zládajú zmodernizovať skautský kraj, organizáčne predpisy, predpisy o skúškach a pod. Uvažujú o koedukovaných oddieloch a vo väčšine oblastí junáckeho života požiadujú radikálne reformy.
Som toho názoru, že obe tieto tendencie sú nesprávne a hnutiu škodlivé. Výchovný odbor, teoretici a naši praktici budú musieť postupne prehodnotiť čo je u nás zastaralé, čo treba prispôsobiť novým podmienkam, čo zmeniť, čo zlepšiť, treba pri tom však vychádzať z toho čo tu boho a meniť, zlepšovať a zdokonalovať iba to, čo sa ukáže nevyhnutný zo objektívneho hľadiska a nie zo subjektívnej mienky jednotlivcov. Zaťaží u nás platia staré predpisy a to ako kroky, tak i skúšobný poriadok, stupne skautské zdaťaženia a predpisy o sborových a iných skúškach. Ak budú jednotliví Kameriánie tiež predpisy meniť, budú musieť dokázať Náčelníctvu, že tieto zmeny sú potrebné, že sú v prípoch hnutia a že teda nevyhádzajú iba s tendenciou zcela reformovať a modernizovať za každú cenu. Mám za to, že ani doterajší systém nie je nám v ničom brzdou; treba iba znárodníť požiadavky na vedomosti, metódy a na prácu.
Doterajší rozbor problémov, ktoré čakajú na riešenie, po-ukazuje na to, akou cestou nám treba sa dať uberať a aké úlohy časťou našej vročnej obavy v blízkej i delnej budúcnosti. V tejto spätí problémov považujeme za prvoradú úlohu oddielu podstatne od nepodstatného a stanoví po-stupne s akou riešiť jednotlivé problémy. Dovolte mi preto a toho aspektu vymenoval niekoľko rozhodujúcich úloh a ich prioritu, ako to videlo doterajšie Náčelníctvo.
V prvom rade treba dať správny smér rozvoju našho hnutia. Pôjde o vytvorenie vztahov našej organizácie k Národnému frontu a k iným mládežníckym a príbuzným organizáciam a vytiesť konkrétne zapojenie Junáka do Zväzu mládeže Slovenska, slovom vyrísiť a ustaviť do najpriaznivejšie podmienky pre prácu našej organizácie. Tu bude treba oboznámiť čo najširšej verejnosi s našim poslaniem, našimi cieľmi a metodami práce a s celkovým našim postojom k aktuálnym otázkam dneška. Časť tohto programu tvorí i naše vyhlásenie, „Junák a súčasnos“. Vytiesenie týchto vonkajších vztahov umožní nám riešiť úlohy i vo vnútri našho hnutia. Preto za najdôležitejšie dnes považujem dať celému hnutiu a celéj našej organizácii jednotný smér a jednoznačnú a jasnú perspektívu. Nové Náčelníctvo bude musieť najst správne metódy na to, ako zabezpečiť rozvoj hnutia a rast členskej základne tak, aby to neznamenalo ústup od náročnosti a kvality junáctva. Znovu tu zodražujem, že na budenie brání národnovolného rastu a rýchlemu pridržaniu členov, lebo takáto tendencia je veľmi na našej prírodnej škodlivá. Musíme sa rozrástie iba akým tempom, akým sme schopní zabezpečiť rast vedúcich a vodcov a vodkých oddielov. Vždy treba vychádzať zo zásady, že vedúci si musí zakladat oddiel a nie do založeného už oddielu hľadať potom vodcu či vodkyňu. To musí byť každému z nás jasné a podľa toho treba i postupovať.
Za vážnu úlohu považujeme hospodársku zabezpečenie hnutia. Pôjde prakticky o vypracovanie celej hospodárskej politiky, financovanie a o samostatnosť organizácie, ako aj o všetky ďalšie hospodárské otázky. Bude treba vychádzať z tendencii nezakladáť činnosť organizácie na subvenciah, ale na iniciatívnej činnosti jednotlivcov i celých kolektívov. Stanovami priznaná možnosť zriadenia účelových zariadení nám dáva k tomu predpoklady.
K týmto závažným otázkam nutne patria i otázky týkajúce sa činnosti Ústredia. Doterajšia kancelária skrát 3 m rozhodne pre nás nestačí a nemôže stačiť, pri čom tiež vybudované miestne a mestského úradu a aparátu (administratívny). Bude treba vychádzať z tendencii, že bezodporne pristúpiť k obnoveniu organizácie, ktorá pre nás všetkých znenámená vždy tak mnoho, že i po dvadsaťich rokoch nezmení dávanie, ale všetky našej sily do jej slúžiť, musíme si uviedeť i to, že nás čaká veľmi veľká úloha vlastnej sebavýchovy. Každý, kto má v sebe najši ro všetko nacajť skautské, to bratské kuzio, dobrovornosť, dobropránosť i to pravé bratstvo, lebo ak takúto atmosféru nevytvorme v našich činovníckych radoch a ak pripravíme, aby sa tu uhniesli nevár, neosád, rozbroje a zlysemyšnosť, potom nemáme morálne právo vystupovať ako skautské vodcovia.
Povedla týchto úloh ostáva ešte jedna úloha, ktorá sice všetky prestupuje a o ktorej hovorím na konci svojho príspevku nie preto, že je menej dôležitá a významná, ale preto, aby som naznačil, akými cestami sa budeme musieť v budúcnosti uberať. Je to úloha rodostná, lebo ide o vytvorenie spoločného Československého Junáka. Jeho uzakoněným praktiky najlepšie dokážeme, že spolu s bratským Českým Junákom sme ozaj úprimne bratskou organizáciou a to takou, ktorá môže slúžiť za vzor bratskej spolupráce a spolupatričnosti našich dvorc národov.
Rozhodnutie o tom, ktorého Slovenska stojí nateraz pred veľkými problémami. Očakávame veľký nárast členstva, ved naša mládež je dychtiva po skautingu, čím sa nám ukrája veľmi príznivé podmienky pre prijímanie členov. Na druhej strane však žiak nemáme dostatok kvalifikovaných vodcov, veď generácia predvadzdrostných skautov nemôže stať potrebné vodcovské miesta. Nemáme klubovne ani materiálne vybavenie, čo sú pre nás t. č. blavé argumenty, pre ktoré nesmáme masove prijímať nových členov tak, ako sa nám prihlasujú. Musíme veľmi zvážiť, akým tempom sa môže rozrastať náš Junák, aby sme ho nakoniec nezdiskretovali, aby deti a mládež neodchádzali od nás s hlamaním tým, že sa im nedostalo toho, čo od nás právom očakávali.
Naznačil som niekoľko hlavných úloh, ktoré teraz musia
byť základom pre ďalšiu činnosť novozvoleného Náčelníctva i Kmeňových rád. Sú to iba v skratke naznačené komplexy úloh a návody na ich postupné vyriešenie. Musíme všetci konáť veľmi uvážene, aby sme dali čo najpevnejšie základy našej organizácie, ktorá teraz po rokoch, opät obnovuje, naše Junáčez organizáciou žiakových a mládeže, ale aj organizáciou nás, jej podcov, ktorí mládež tomuto štátu a každému životu môžeme naučiť. Ak by sme teraz vedeli, siahli nič iného iba to, že každodenný dobrý skaut je základnou legitičiáciou dobrej skautky a dobrej skauta a na tom stavali nás ďalší program, dosiahli by sme tisíce dobrých skutkov denne a morálne oprávnenie rozvíjať nadále našu organizáciu v prospech našej milované vlasti, našej mládeže a všetkých mierových síl na svete.
To je naša cesta, to je náš program. Musíme nezistite slúžiť našej mládeži a našej drahej a veľmi milovanej socialistickej republike československej a to v každom čase!
Programové vyhlásenie Slovenského Junáka JUNÁK A SÚČASNOSŤ
Slovenský Junák je organizáciou detí, mládeže i dospelých, ktorých spája spoločný záväzok, vysoľený v junáckom slube; svoju činnosť chce prispievať k výchove mladého človeka, všestranné pripraveného pre život v našej socialistickej republike, t.j. posilovať základy jeho osobnej morálky, rozvíjať jeho záujmy a schopnosti, viesť k družnosti, činorodej práci pre národ a vlast.
Junáčsky slub zníe:
Slabujem na svoju česť, že sa vynasnaďím, ako najlepšie všem:
1. milovať svoju vlast, Československú socialistickú republiku a slúžiť jej verne v každom čase,
2. plniť si svoje vlastné povinnosti a zachovať juňácky zákon,
3. pomáhať blíznym za každých okolností.
Slovenský Junák je dobrovoľnou organizáciou; môže do nej vstúpiť každý chlapec alebo dievča od 6 rokov, ktorý chce prevziať záväzok junáckeho slubu, správa sa podľa junáckych zásad a podriadať sa skúškam junáckej zdatnosti. Dobrovoľný záväzok je podkladom pre prírodný výber; do Junáka vstupuje chlapec či dievča, ktorému sa junácky program páči a členom sa stáva, keď sa osvedčí v základných požiadavkách a náročkoch na junáka.
Slovenský Junák vychádza z prvkov skautskej výchovy, ktoré sa uplatňujú a osvedčujú v práci s mládežou vo väčšine štátov sveta už temer šesťdesiat rokov. Základ pre naše pomery mu dala výchovná sústava, ktorú vypracoval prof. A. B. Svojsík; zahrnul do nej a prispôsobil podmienkám v našej vlasti pozitívne prvky anglického skautingu, amerického Setového hnutia (hlásajúceho návrat k prírode), a uplatnil v nej Týršovo ponímanie jednoty fyzickej zdatnosti a duševného zdravia. Pre výchovu morálnu a vlasteneckú vytýčil vzory z národnej minulosti.
Slovenský Junák sa opiera o túto sústavu, rozvíja ju na základe našich národných potrieb, výchovy a požiadaviek modernej doby, priberá skúsenosti z pokrokových hnutí mládeže celého sveta. Navázuje na pokrokové tradície československého junáctva, na skúsenosti Spartakových skautov, opúšťa všetko prekonané a zpialočnicke. Aj keď čerpá z historických skúseností, stojí pevne na pôde socialismu a chce byť jednoznačne pokrokovou — socialistickou organizáciou našej mládeže.
Pri príjmaní a organizovaní svojho členstva odmietá konfesijné, národnostné a rasové hládku, chce združovať mládež v duchu socialistického vlastenectva, v duchu politiky Národného frontu, v pevnom súlade s akčným programom KSČS. Plne podporuje cestu našej vlasti k socialismu po boku ostatných socialistických krajín.
I keď je Slovenský Junák národnou organizáciou mládeže na Slovensku, príjma do svojich radov aj príslušníkov iných národností. Slovenský Junák sa snaží prispieť k upevňovaniu jednoty mládeže na Slovensku, ktorú chápe v sledovaní tých istých cieľov. Podporuje snahu o najširšie uplatnenie a organizáčne podchytenie rozličných záujmov mládeže — na spoločnej báze socialistického vlastenectva. Chce žiť v úprimnom príateľstve s Pionierskou organizáciou Slovenska ako aj ostatnými organizáciami mládeže a spolupracovať s nimi na utváraniu federatívneho Zväzu mládeže Slovenska.
Zásady príateľstva a bratskej spolupráce bude uplatňovať aj vo vzťahu s Českým Junákom, s ktorým tvorí vlastnú federatívnu organizáciu ČESKOSLOVENSKÝ JUNÁK, ako i v medzinárodných stykoch so všetkými detskými a mládežníckymi organizáciami socialistických štátov, s pokrokovými detskými a mládežníckymi organizáciami celého sveta, s obdobnými organizáciami ako je Junák, pri čom bude vychádzať z toho, že Československý Junák predstavuje zložku vzájomnej federácie českej a slovenskej mládeže v budúcim Zväze mládeže ČSSR.
V úsilí o všestrannú výchovu svojho členstva kladie na prvé miesto výchovu mravnú. Celá sústava junáckych skúšok vedie k tomu, aby sa každý odchovanec Junáka stal pevným pilierom socialistickej vlasti, zodpovedným občanom, s ktorým môže naša vlast kedykoľvek rátat. Účasť na verejnom živote, dobré skutky vykonávané podľa denného príkazu junáka, musia viesť k sústavejnej a konkrétnej činnosti podloženej službe vlasti.
"SLUŽBA VLASTI" je naplnením prvého odstavca junáckeho slubu. Slovenský Junák bude napomáhať tomu, aby sa "Služba vlasti" stala základnou pre spoluprácu všetkých organizácií detí a mládeže.
Postoj k iným detským a mládežníckym organizáciám vychádza zo štvrtéj vetvy junáckeho zákona: "Junák je priateľom všetkých ľudí dobrej vôle a bratom každého Junáka". Je to priateľský postoj, založený na spolupráci, najmä na junáckej ochote pomáhať druhým kedykoľvek sa k tomu naskytne príležitosť. Junáka nemrzi, že mnohé iné organizácie preberajú výchovnú sústavu alebo prvky junáckej výchovy, ale teší sa z toho, lebo tým sa len potvrdzuje hodnota programu a metód junáckej výchovy.
Slovenský Junák prijíma politiku Národného frontu s vedúcou úlohou KSČS i za svoj vlastný politický program. Príhlasuje sa k akčnému programu KSČS ako k základnému programu výstavby našho štátu. Cesta, ktorú nastúpila naša Strana a ktorá viedla k obnove Junáka, je cestou obrody ľudskej cti a práva a uskutočňovaním socialistického vlastenectva aj v zmysle junáckych zásad.
Rozvoj socialismu, humanizmu a demokracie tak, ako sa o to prícihuje Komunistická strana a vláda Československa na čele so súdruhmi: prezidentom arm. gen. Ludvíkom Svobodom, Alexandrom Dubčekom, dr. Gustávom Husákom, ing. Oldřichom Černkom a Jozefom Smrkovským, bude plne podporovať celé junácky hnutie na Slovensku.
Zárukou, že Slovenský Junák z tejto cesty nezíde,
sá mnohí komunisti, bývali partizáni i odbojári, ktorí pracujú v junáckom hnutí, a to tak v Náčelníctve, ako aj na oblastiach, okresoch, zboroch a v oddieloch. V dočasnom Náčelníctve, ktoré bolo vlastne Prípravným výborom pre zvolanie ustanovujúceho Snemu Slovenského Junáka, pracovala témor polovica dihorodných a osvedčených členov Komunistickej strany.
Slovenský Junák sa hrdo hlásí k humanistickým a demokratickým tradíciam československého junáctva, k jeho antifašistickej minulosti. V nových podmienkach svojej existencie sa pociťu snaži upveniť a rozvíniť socialistický charakter svojho pôsobenia na mládež. Odmieta kritiku, ktorá mechanicky odsudzuje junácke hnutie a spája ho so spíatočníctvom niektorých skautských organizácií v kapitalistických krajinách.
Sme presvedčení, že Slovenský Junák si zaslúži kladné ocenenie svojej práce, ktoré v rokoch 1945 až 1948 vyslovili dnešná naši celni štátnici (napr. sudrúh prezident arm. gen. Svoboda, vtedy minister obrany, sudrúh dr. Gustáv Husák, vtedy predseda Zboru povereníkov — v liste zaslanom na Junácky snem a ďalší) a že Slovenský Junák, obnovený na základe socialistického humanizmu a vlastenectva, zohrá pozitívnu a zaslúžnu úlohu v snaženiach našej súčasnej spoločnosti.
Chceme pracovať tak, aby slová, ktoré kedysi vypovedal nás sudrúh prezident arm. gen. Ludvík Svoboda na adresu junákov mohli platit stále: "Vážim si veľmi prácu a úsilie, ktorú koná a vyvíja československé junácke hnutie. Je všeobecne známe, že junácka výchova neobyčajne prispieva k mravnej výchove, k upevneniu a vystupovaniu charakteru, družnosti, obetavosti, iniciatívy, sebavedomia, samostatnosti, disciplíny, vlastenectva, a to nie len mládeže, ale celého národa. Sú mnohé doklady o tom, ako skvelé sa osvedčila junácka výchova v čase okupácie a v boji za slobodu národa. Je to dokazom toho, že junácka výchova je výborným doplnkom všeobecnej výchovy mravej i občianskej."
Vysoké ocenenie junáckej výchovy našim drahým prezidentom je morálnym záväzkom pre všetkých, ktorí sa dnes pričinujú o obnovu Slovenského a Českého Junáka.
Náčelníctvo Slovenského Junáka
Z prejavu prof. Lydii Kyselovej miestonáčelníčky Slovenského Junáka
Dovolte mi začať slovami populárneho básnika a speváka dnešnej mladosti, Boba Dylana:
Koľko cest musí prejsť pútnik,
kým o ňom povede, že to bol muž?
A koľko mori preletiet musí biela holubica,
kým svoju hlavu k spánku do plesku si položí?
Kto to vie?
Ktože to vie, len vštor to vie, ale ten letí a letí
a svoju odpoved' unáša v diaľ.
Čo by som dodala k tomu, čo tu už bolo povedané o ceste Junáka? Rada by som aspoň leto mohla hodiť rozporné otázky našej organizácii, ktorá sa v rozbuřenom čase života našich národov znovu hlásí k životu, aby svojím spôsobom prisplala k obhadeniu mladých rokov života a rozvoju mladého človeka.
Junák sa vždy opiera o celý rad ľudí, ktorí sa dobrovolne a bez nárokov na odmenu venovali vedeniu skautských oddielov, nachádzali v tejto činnosti radosť, priestor pre uplatnenie svojich prírodných vychovateľských schopností a vlastných tvorivých sil. Myslím si, že rozpadávanie živého spojenia rodičov a detí, mladých a starých, je barbarizačným elementom vývoja ľudskej civilizácie a fahostajnosť k tomuto procesu hriechom modernej doby. Dieťa sa nedostatkom vnútorného vzťahu prilis zavčasu dostáva do osamotenia a ako ľudska osobnosť lahko sa nám ztráca v medzerazech racionalne osnovanej siete všetkých možných zaradení profesionálnej výchovy.
Zdoražujeme túto prednosť Junáka, ale s naliehavou potrebou celej armády laických vychovateľov, zaujímavých a rozmazaných činnosťou dimenzovaných ľudí, zdoražujeme aj potrebu odborníkov, profesionálne zameraných na prácu s detmi, na overovanie a rozvíjanie tradičnej sústavy junáckej výchovy, odborníkov, ktorí sú schopní zhodnocovať jej program a ideovú koncepciu a skúmať, najmä po 20-roč. prestávke, jej súlad so záujmami dnešného mladého človeka a s potrebami času, priestoru a myšlienok, v ktorých žijeme.
Ako sa vyvine spor medzi zástancami tradičnosti, nedotknuteľnosti starej Svojsíkovskej sústavy a zástancami modernizácie, ktorí hlásajú potrebu zmien?
Junák so svojím dôrazom na sebavýchovu mladého človeka, na ustávnicke prebudzovanie jeho vôle osvedčil so v stupňoch junáckej zdatnosti, na spájanie požiadaviek mravnej kázné s učením a praktickou činnosťou, s vytváranou snahou obsiahnuť co najširšiu sféru záujmov mládeže a zameriavať ju k sebaskodokonaleniu a spoločenskej službe, ostáva nesporné organizáciou modernou, až do dnešného času.
Rada by som však pripomenula množstvo ľudskej činnosti, ktoré sa zrodili, či prudko rozvinuli za posledných 20 rokov a ku ktorým chýbajú dnes podnety a podpora pre vzbudenie záujmu v programe junáckej výchovy. Rada by som pripomenula, že Služba vlasti, ktorá vedie Junáka k uvedomelému občanstvu, známená dnes vetlenie živých myšlienok socialismu, ktorý sa stal našou alternatívou ľudskejho postoja k fahostajnosti, vykoristovaniu a pokorovaniu človeka, do konkrétnych návodov pre junáckej činnosti.
Kto sa zamyslí nad týmto vývojom, pochopí, že nechcem otrásiť prirodzenú autoritu dospelých, založenú na porozumení, skúsenostiach a morálnych vlastnostiach, ale poteraj výchovu, ktorá by zaznávala individualizmu dieťata a ľudskej dôstojnosť detského veku, hľadaj správnu cestu medzi novým rozmaznavaním a starou drezúrou.
Aj keď si myslím, že hľadiská duchovného vývoja a technického pokroku spoločnosti sa musia odrazit v rozvíjani programu junáckej výchovy, rada by som zdoražnila, že by bolo treba ujasniť si, čo tvori podstatu, špecifikum programu junáckej výchovy, čo ju odlišuje od iných pohybov vo vedení mládeže, a malo by ostať nedotknuté, čo ju robí príťažlivou a prečo si myslíme, že stojí zato pracovať na obnovení jej vplyvu na mládež. Okrem uznanávia a prednosti jej cieľovodného pestovania základných charakterových vlastností človeka, považujeme za dôležité, že pri všetkej podpore rozličných záujmov mládeže domenou junáckej činnosti je pohyb v prírode, úsilie o vedenie mládeže.
Dynamizmus vývoja poználi najmä dieťa vo veku 8—11 rokov, teda nevystačíme už s doterajším programom pre mladší školský vek (vičatá a včelky) na tak dlhý čas. Tak isto si myslím, že junácky vek, teda mládež vo veku 11—15 rokov, potrebuje viac prvkov
Delegátům na památku
Organizátoři slovenského sněmu Junáka v Bratislavě připravili delegátům hezkou památku — pěkně vypravené složky, na jejichž první straně je vyznačena lila, místo a datum konání sněmu. Uvnitř složek byly pro lepší informaci nejen sněmovné materiály, ale i jiné pozornosti. Malý kalendář na rok 1969, výtisk Mladého ochránce, odběrníky dívčího kmena, propagacní číslo Sluníčka, novinky vánočního trhu atd. Slovenští bratři ukázali, že při dobré organizaci lze podobně pozornosti obstarat. Skoda, že pražský sněm se o podobné pozornosti nepostaral — ani pro novináře ne. Slovenský sněm si vyžádal němálo příprav a spoustu obětavé práce. Byl velmi dobře organizovaně zajištěn a o delegáty, kteří přijeli ze všech končin Slovenska, bylo dobře postaráno.
Sněmovní kukátko
Jedním z nejslavnějších okamžiků bratislavského sněmu bylo vyhlášení stanov Slovenského Junáka, které byly schváleny několik dní před konáním sjezdu.
Milým překvapením pro dětskiny sněmu bylo promítání barevného filmu o průběhu dětského světového Jamboree (Idaho, USA 1967) a záběry ze slovenské lesní školy.
O tom, že v Bratislavě se koná třetí junácký sjezd, se mohl přesvědčit každý návštěvník slovenské metropole. Na frekventovaných místech bratislavských ulic byly umístěny vývěsky upozorňující na dobu i místo sněmu.
O delegáty bylo dobře postaráno. Stravovali se v závodní jídelně Chemických závodů J. Dimitrova.
V příležitosti chodobách zasedací síň bylo po oba dny živo. Delegáti si mohli koupit nejen odznaky, fotografie, ale i památní korespondenční listky, na nichž byla vyznačena lila a datum sněmu.
Nové junácké řády
Na třetím junáckém sněmu v Bratislavě, který se uskutečnil ve dnech 30. listopadu a 1. prosince 1968 ve velké zasedací síni Chemických závodů J. Dimitrova, byli zvoleni slovenští členové Rady čs. Junáka, náčelníkem celostátní organizace se stal br. dr. Rudolf Plajner. Na první schůzi v Bratislavě byla schválena i nová skautská vyznamenání, jež budou udělována za významnou činnost ve skautském hnutí. Na počest bratislavského sněmu vzničil Rád tří prutů - bratrství, jimž bude oceněna příkladná spolupráce mezi našími národy. Rád stříbrného trojlístku, který je určen sesťatím, Rád zlaté lilie za službu vlasti a Rád skautské věrnosti, který bude udělován za pomoc a obětavost.
Sněm Slovenského Junáka
V dnech 30. listopadu a 1. prosince 1968 konal se v Bratislave III. Sněm Slovenského Junáka, kterého se účastnilo 250 delegátů. Boli zvoleni funkcionáři příslušných oblastí, jako aj činovník, který bude maz dočasné právo zastupovať navonok tů ktorá oblasť a súčasne riadiť prácu vo vnútri oblasti.
Rokovanie Snemu otvoril brat Krajinský, náčelník Junáka dr. Miroslav Stržínek a po něm vedca Ústrednej Lesnej školy Slovenského junáka brat dr. Ivan Janček, CSc., který tiež zahájil prácu Snemu symbolickým zaťatím sekerek do brezového kmeňa. Odnuel referát brata Alojza B. Herczega a doterajšej činnosti Prípravného výboru a to od jeho ustanovenia až po deh Snemu, ďalej referát sestry Ing. Zory Václavovej o činnosti dievčenského Kmeňa Slovenského Junáka a Ing. Daniela Vslakovca o hospodarení Prípravného výboru.
Role uctena pamiatka zosnulých členov hnutia za posledných 20 rokov, ako aj schválené texty telegrafov pre člených predstavitelov našho štátu a Strany.
Snem přijal předložené stanovy, které Slovenskému Junáku schválilo Ministerstvo vnitra a Slovenská národná rada a doporučil súčasne novému Náčelníctvu uvážit niektoré zmény, ktoré plénum navrholo.
Předsedkyně Návrhovej komisie sestra prof. Elena Milecová precitala plénu Vyhlásenie návrhovej komisie, a to:
Návrhová komisia odporúča plénu odhlasovať tieto nzneseňa:
1. Vyslovíť súhlas s kolektivným členstvom Junáka vo federatívnom Vzvaže mládeže Slovenska.
2. Ako kandidáta na funkciu predsedu federatívneho Vzvaže mládeže Slovenska navrhni Ing. Roberta Harenčara.
3. Poveriť nové Náčelníctvo zostavením delegácie, ktora sa zúčastni ustanovujúceho zjazdn Vzvaže mládeže Slovenska.
4. Vyslovíť súhlas s ustanovením Československého Junáka a vyslať do jeho Ústrednej rady zvolených zástupcov s tým, že zastúpenie Čechov a Slovákov bude paritné.
5. Schválíť návrh, aby na čele Ústrednej rady Československého Junáka bol brat dr. Rudolf Plajner.
6. Odhlasovať pre Slovenského Junáka nový slubovný odznak s uplatnením národného symbolu troch vrchov s dvojilým krížom, nové znenie skautského zákona, slubu a slovenského textu Junáckej hymny.
7. Vyslovíť súhlas s programovým vyhlásením Slovenského Junáka nazvaného „Junák a súčasnosť“.
8. Udělit rad Junáckej fialle in memoriam zaslúžilým bratom, bývalým členom Náčelníctva Ottovi Matzneurowi, Alojzovi Janzovi a MUDr. Mikulášovi Jančekovi, ktorí sa nedožili III. Snemu Slovenského Junáka.
9. Udělit titul čestného Náčelníka ppl. Jánovi Stankovi, Zeleznému kapitánovi od Telgartu a starostovi Slovenského Junáka, ako i prvému Náčelníkovi Slovenského Junáka, Dr. Miroslavu Stržínkovi.
Ing. Igor Janota
Výchova především
Slovenský sněm Junáka pozdravila Luba Vlasáková, předsedkyně Československého Pionýra. Ocenila společný postup pionýrské a junácké organizace a vyslovila naději, že k setkání představitelů obou organizací, na kterém bude podepsána dohoda o spolupráci, dojde co nejdříve. „Každopádně však čaká nás vešta tvrdé práce vo svých vlastných řádech. Čaká nás však i milá a příjemná spolupráce, která nás iste povedie k tomu, aby smí dali naše mládeži to nejlepší. Hlavnou vecou je, že nás spoja to, čo v programu Pionýrské organizace Slovenska ako aj v programu Slovenského Junáka stojí na prvom místě: že chceme vychovávat dobrých, čestných a verných občanov Československé socialistické republiky.“
K delegátům také promluvil sr. Dalimír Kubala, předseda Turistiky, který vzpomněl na svoje setkání se skauty, k němuž došlo v Žiline před 23 lety. „Sme dnes shodní v tom najvhlasnejšom — vo výchove k socialistickému vlastenectvu“, řekl dr. Kubala a dodal, že skauting není možné nahradit žádnou jinou organizací.
mr
Volební výsledky
Do 4. čísla minulého ročníku se nám podařilo těsně před uzavřenkou zařadit některé základní údaje o volebních výsledcích III. sněmu Slovenského Junáka. Dnes uvádíme doplňující výsledky podle počtu hlasy:
Česláni Náčelnictví za člaje: maj. Josef Novotný, Filomena Dvořáková, Ludvík Ozdoba, ppl. Ing. Vojtech Slávik, Ing. Dušan Voldová, Prof. Iva Vanková.
Ostatní členovia Kmeňovej rady: Ing. Igor Janota, Pavol Hanudel, Alojz B. Herczeg, PhMr. Juraj Štréter, Emil Gabmayer, Silvester Štyrtecký, Ing. Milan Hodoň, Ivan Jesenský, MUDr. Vladimír Zigmund CSc. Dr. Ladislav Tury—Nagy.
Ostatné členovia Kmeňovej rady: Libuša Dorniaková, Doc. Dr. Galina Halejová, Elena Janigová, Prof. Elena Milecová, Dr. Eva Síracká, Elena Mejarová, Mária Mikulová, Ing. Stefánia Piknová, Elena Červová
Držím vám palce
Polednový vývoj mé velmi nadchl. A to z toho důvodu, že jsme znovu přišli k pojmu lásdkosti, k pojmu mravnosti, pravdy a svobody. Jsme národem neobyčejně mravně vyspělým, s krásnou náladou generací, jdeme po cestě, která vede k úspěchu. Na této cestě bych chtěl příslušníkům skautského hnutí vždycky pomáhat. — Junák je junáku bratrem. Věřím, že tato zásada je jednou z nejmodernějších zásad pro tento svět, kdy máme jeden druhého chápout, jeden druhému pomáhat. Moderní život má steč hodně pohodí, ale má také mnoho starosti, např. jak udržovat čistotu, ovzduší, vod, jak udržovat svou správnou silnici, komunikace. Ať si nikdo nemyslí, že se tyto problémy daří řešit bez vzájemné spolupráce, bez znásobeného úsilí všech lidí, kteří mají na nysti rozvoj a rozkvět své země. Jestli si lidé neuvědomí závažnost podmínek, k nimž moderní život spěje, jestliže nebudeme vedeni snahou zabezpečit život následné generaci, kdybymchom upustili od myšlenky přátelství, pohochenu, porozumění, nejenom mezi námi, o naší zemi, ale mezi všemi národy na světě, mohli bychom se dotkat hrozné katastrofy, život na zemi by kladně zanikl.
A z toho důvodu skautskou myšlenku o přátelství, porozumění a mravní ušlechtilosti stavím tak vysoko. Přiznávám se, že jsem vyšší mravní zásady v životě ani nepoznal. — Blahoželám vám k vašemu sněmování, držím vám palce a rád vám budu i pomáhat.
EMIL ZATOPEK
Skauting je především metodou a praxí. Tak jako věda nebo umění se neustále vyvíjí. Tak jako věda a umění má své aspekty mezinárodní a národní, může procházet buržoazní a společenskou vývojovou etapou právě tak jako později etapou socialistického vývoje. O žádné vědní nebo umělecké oblasti nemůže nikdo tvrdit, že je splná vyhradně s kapitalismem, běžně se přece hovoří např. o buržoazní i socialistické pedagogice. Nemají pravdu lidé, kteří tvrdí, že skauting není schopen vývoje a zůstane spjat vždy s buržoazí. Český a československý skauting se opíral a zejména v současné době se opírá o práci početných vědeckých týmů i o přírůstek lásku nadšených umělců. Je pochopitelně, že nový skauting v socialismu není samovolný a že boj za skauting je zdaleka užaven.
Důsledkem družinovou soustavou i akcentem na oddíl je, na základě organizací členů vystih skautingu poznatky sociologie o sociálních skupinách a podskupinách a posloužil jako neporazitelný příklad i nové obrozené orientaci zejména Českého Pionýra. Díky tomu se obroda a obnova junáka chystal nejen ve všech ostatních složkách veřejnosti, ale také i přímo v lůně Pionýrské organizace ČSM. Tak např. už v roce 1945, pochopitelně za značného nebezpečí pro iniciativní autory, projednala pionýrská komise malých kolektivů tento odstavec svých tézí:
"Využíváme a budeme využívat některých dosud živých forem skautingu. Nejdůležitějším argumentem proti nepřiměřenému a dogmatickému odporu vůči všem, co připomíná skauting, je skutečnost, že se nám na rozdíl od carského Ruska, existovali velmi zdravé a relativně silné proletářské skautingy, podporované Komunistickou stranou Československa." (Potud citát z dokumentu z 1985). Tato teze tenkrát neprosila v tehdejší ústřední radě Po ČSM, ale mikrokolektivní komise ji hájila a dále se ji nezřekla.
Není divu, že z těchto dob o uznání skautingu zůstávala a dále se prohlubují upítné přátelské vztahy mezi junáckými a pionýrskými organizátory mikrokolektivů a pochopitelně i mezi příznivci v dalších organizacích dětí a mládeže. Vědecké poznatky platí totiž závažně pro všechny bez rozdílu. Jde jenom o to, která organizace je bude důsledně a vtipněji aplikovat ve své každodenní činnosti. Junácká organizace má určitý předstih v přirozenosti a v tradici oblibě družinového systému. Je ovšem třeba do důsledku promýšlet všechny novodobé aspekty našich zkušeností, které se žal některým našim bratrům vůdcům a sestrám vůdkyním jeví jako příliš okrajové a nedůležité, někdy vyrušující a tím dokonce škodlivé.
Mám na mysli nejrůznější druhy členáckých nebo zájmových klubů, jako jsou Robinsonovy družiny, raketové posádky, hudební ochránce přírody, turistické rovědky, táborské družiny atd. atd. Takhle se představují zámečné každého chlapce a každé děti do paty, a několika ostatní. Jako okamžití pedagogové známe pro tento jev starý dobrý pojmen tlapa, současně vědci o dětských sociálních skupinách a podskupinách. Partu, tlapu, svou sociální skupinu hledají podprůměrné i průměrné děti, zejména však talentovaní chlapci a děvčata, při čemž stopu talentu nelze podle nejnovějších výzkumů uplatit žádnému jedinci. Vyhledávání part je tak silným procesem, že jej nemůže nikdo zastavit ani omezit. Šťastní chlapci a děvčata, kteří najdou svůj oddíl nebo družinu — ať už junáckou nebo pionýrskou, nebo své sportovní družstvo či jiný usílechitý kolektiv. Je třeba zcela zavrhnout úzkoprsý a šovinistický názor, že ten, který vstupuje jinam než do naší družiny a oddílu, oslabuje naši junáckou organizaci. Schopný skautský vůdce a vůdkyně získává koho chce a kde chce, právě v takovém počtu, jaký mu vyhovuje. Problem spočívá ve skutečnosti, že takových vůdců není a nebudou nikdy dost ani v junáku, ani v Pionýru, ani v ČSTV. Svazarmu a kdekoliv jinde. Součet všech schopných vedených a naší společnosti nestačí obsadit ani zlomek celého, neboť počítáme s skupinami a podskupinami, které u nás děti a mladí lidé uvádějí. Teď ve svých děslicích znamená, že mezi jinými příznivci i nedostatek vedoucích mládeže je původcem vzniku negativních, slabých, nenáročných, ale i přímo destrukčních a chuligánských sociálních skupin.
Je zbytečné a marně zdůrazňovat, že za to skauting nemůže. Ještě nejsme plnými spoluvinou. Byl by to však špatný skautský činovník, který by se na dne duše nečítil spoludospěvný za všechnu naši mládež. A máme skutečně bohaté rezervy metod, které nejsou dosud využity, a bohaté rezervy lidí, kterým jsme ještě nezmohli pracovat pro zdar mladé generace. Proti čtenářským a jiným klubům, vedeným ve skautském duchu, jsou ještě slyšet v našich řadách námítky jako např.: mají pouze pět členů, nemohou se registrovat jako oddíl, ať vsoupi do oddílu již existujícího. Ptám se: Je ovšem dostatek takových oddílů? Jiný nesouhlas: Vede je učitelka, která nechce do naší lesní školy dát a máme také nějaké názory. Když řeknu: Je učitelka bez morální a právní schopnosti věsti děti? Které řešení je lepší: Abys ve volném čase s dětmi pracovala nebo jindy s nimi pracovala např. jako vedoucí kluby s našimi radostnými pochůzzením a pod naším metodickým vlivem? Vždyť podlej se, klub může vyvinout v oddíl! Opět další námítka: Vždyť ten či onen klub nemá vůbec dospělého vedoucího... Odpovídám také otázku: A ty desetitisíce tlap a part mají dospělého vedoucího? Co je lepší: Zvládnutí parta bez jakéhokoliv vlivu nebo klub s pravidly pod vlivem např. skautského časopisu? A není-li dospělý vedoucí s naší lesní školou, proč by patronát nemohla převzít škola nebo rodiče, v jiném případě závodní klub, vojenský útvar nebo např. lidová knihovna, hvězdárna a kdekoli jiný?
Je nejvyšší čas, abychom moderně realizovali starou vzácnou a usilčitou myšlenku zakladatele A. B. Svojsíka, který ve svých Základech už dávno předpokládal existenci junáckých osamělých hudek i skautských osamělců. K využití a splnění tohoto davného úkolu našeho zakladatele a k využití vzácných zkušeností dalších našeho českáského baráta bratra Jaroslava Foglaara — jestliže ustávíme výchovný oddír junáka pracovní skupiny a mikrokolektivů a osamělé skauty. Budeme v těsném kontaktu s dalšími skupinami a odbory pečovat o tento nový úsek skautské činnosti. Srdečně zveme ke spolupráci na všech stupnicích organizace, tedy nejen v ústředním méřítku, ale i v jednotlivých zemích, krajinách, oblastech a střediscích. V budoucnu bychom měli rádi zástupce v každé oblasti. Přivítáme iniciativu každého oblastního větitele a velitelky a předpokládáme, že každá oblast jménem jednoho zástupce a zástupkyní pro vedení oblastního štábu mikrokolektivů a osamělých skautů [rozumí se i skautek] nebo postupně přijme k spolupráci námi navrženého bratra a sestru. Je třeba se vypořádat s ještě další možnou námítkou, která by mohla znít: A nemáme už dosavadních starostí dost? Vždyť peče o střediska a oddíly je tak vycerpávací... Ano, jde o námítku oprávněnou a já s ní nebudu polemizovat, nové pracovní skupiny vychovávají a z většinou našich časopisů nechteme ještě dalšími úkoly překlávat naše větší a menší vědecké funkce. Proto kde není sil ustanovit štáb pro mikrokolektivy a osamělé skauty, budeme se snášet ustanovit jej postupně do jednoho až dvou let vlastními silami a prací členů a pomocí naší skupiny ve všech oblastech. Bude se tak díl vždy ve spolupráci a ve shodě s oblastními velitelí a velitelkami k větší slávě a rozkvětu skautského hnutí. Protože předpokládáme velký zájem o tyto formy a příliš schopných lidí, nepochybujeme ani o perspektivní pomoci skautů a skautek, pionýrům a ostatním organizacím i v tomto oboru pedagogické praxe.
Právě pro péči o mikrokolektivy a skautské osamělce existují široké lidské rezervy na našem hnutí. Na našich řadách setrvávají ve stovkách a tisících bývalí členové oddílů, kteří by třeba rádi vedli i oddíl, ale nemohou — buď pro vysokou národnodospodáckou, vědeckou nebo jinou výrobní či společenskou funkci, nebo i z jiných důvodů, z nichž nejčastější bývá obava „Na oddíl bude nastačit“. Takový bratr nebo sestra je však schopen — schopna vést malou junáckou hudebku, časopisecký klub, radit třem čtyřem osamělcům a tak uplatňovat své skautské zkušenosti i v situaci, v níž chybí příliš velkého zájmu. Zimou i létem se mohou věnovat k vytváření nových kvalitních oddílů. Vždyť ten, který se ostýchá a nevěří si, že je schopen vést patnáct, dvacet, třicet členů oddílu, může sám sebe pozvalné přesvědčit a upnout v několikaleté práci s velmi malým počtem dětí, tento počet postupně rozšířit, získávat kvalifikaci vedoucího školním i praxí a dosáhnout tak během několika let dobré úrovně plnohodnotného oddílu.
Několik set tisíc rodiců prošlo skautskou výchovou, nikdy na své oddíly nezapomněli a touží pro své děti po něčem podobném.
V jejich blízkosti však není skautský oddíl a nebo je to takový oddíl, který nevyhovuje představám rodičů. I to teProč dnes rovering?
Ptá se nás mnoho vůdců a ihned vypočítávají, kolik zkušených chlapců potřebují k vedení mládeže. V životě každého chlapce nastane chvíle, kdy přestane být chlapcem. Všichni známe mnoho případů, kdy dobří hoši, dobrí junáci najednou z oddílu odešli s malichernými příčinami. Kamarádi se jim smáli, že si stále ještě hrají, oddíl se jim zdál příliš dětský. Psychicky měl jejich odchod své opodstatnění. Všichni však cítíme, že je těchto chlapců škoda a že i oni svým odchodem něco ztrácí. Hoši se však mohou uplatnit v roverském hnutí. Stávali se tím soběstačnými i organizátory, i když junácké hnutí neopouštěli. Dále spolupracují se svým střediskem a sami se rozvíjejí vzděláním pozdnárním hlubších poloh skautingu a všeho kolem. Připravují se na velkou zkoušku, která je v tomto věku čeká, a ta se jmenuje život. Je třeba, aby všichni vlastním sebeopoznáním dosáhli k poznání ušlechtilého způsobu života a myšlení. Svůj této posilují jak sportem a turistikou, tak i získáváním tělesné zručnosti. Nemenší přínosy pro život je možnost spolurozhodovat při vedení družiny a kmene, případně samostatně vést druhy.
Jedna z hlavních knih, které BPL věnoval roverským, se jmenuje "Na puti za úspěchem". Z naší mládeže nechceme totiž vychovávat nějaké lesní muže nebo podiviny, ale chceme z nich vychovat moderní, energické, průbojné a vždy čestné mladé muže, kteří se na žádném místě neztratí, vždy a všude vedoucí být iniciátory všeho dobrého a příkladem ostatním. K tomu jim však musíme poskytnout dostatek volného prostoru, jež by jim umožňoval ujasňovat si vzájemné své nejistoty, vzájemně si pomáhat a udělat si svou osobnost silce plně individuální, na druhé straně však žijící v kolektivu. Otázka proto dnes není, zda máme zakládat roverské družiny a kmeny, ale jakou jim dáv náplň, aby hoši chtěli, že mají možnost plně vyžití. Stručně bych chtěl, jenom říct: není snad jediný obor lidské činnosti, který by roveři nemohli pěstovat a ve kterém by se nemohli specializovat. Vždy však musíme drát na končný cíl, kterým je výchova harmonického člověka podle skautských ideálů.
JAROSLAV SOKOL
Zdraví je co nejlépejší rozvojení tělesných a duševních schopností každého člověka od narození až do fyziologického stáří. Akad. T. Malek
Zdatností rozumíme optimální reakci na podněty z okolního prostředí nebo schopnost přizpůsobovat se co nejlépe zevním podmínkám jejich změn.
Fr. Janda
Vzdálený je ten člověk, který zná svůj životní okolí a snazí se dle svých sil jej vyplnit.
L. N. Tolstoj
Ptlá se lidí, zda by chtěli žít v jiné době, ale nikdo se nezeptal doby, zda by chtěla, aby v ní žili jiní lidé.
W. Brudziński
Život, který se nedáry dychtivě k životu, je na nejlepší cestě k vlastnímu konci.
J. London
Již babička byla skautkou
Přibramský junácký okres, jehož vedoucím je bratr Josef Horký, uspořádal v rámci příprav na Svojsíkovy závody, které se uskuteční v roce 1969, soutěž o nejlepšího skauta a skautskou družinu, již se zúčastnilo přes dvě stě chlapců a děvčat. Započili v Kimově a Setonově hře, v odhadu vzádnosti, ve znalosti měst. V krátkém textu, zataženém na závěr závodů, chlapci a děvčata napsali, proč ustoupili do junáckého oddílu. Přiznám se, že na výsledky malé ankety, kterou jsme provedli, jsem byl nesmírně zvedav. Co ti malí, kteří se v oddílech ještě ani počádně neohráli, mohou napsat? Mnozí z nich, jak jsem se již dříve přesvědčil, mají ve skautování velkou romantiku, ale sázký život, ujíraní za dobroruštím, ale to stejně, že je junáctství prochutnuto, jim dosud uniká. V pěti minutách, které jsme k plněnným odpočadem stanovili, se duvácliteli účastníci závodů rozepsal o tom, co je přivedlo do oddílu. Nebudu citovat všechny odpovědi. Přiznám jen, že byly překvapivé. Uvedu pro zajímavost alespoň některé, natolik pro svědectví, že si obrázek o myšlení skautských nováků udělali sami. Duvačitelů skautka napsala: — Činnost ve skautingu se mi líbí, chtěla bych se vidět chovat podle skautských zákonů, chci být skautkou tělem i duší. Chci v životě něco dokázat, proto jsem skautkou.
V dalších textech, které jsem pečlivě pročítal, jsem se často setkal s láskou k přírodě, ale i s jinými závody: — Na skautingu se mi líbí dobré připravený program, který doveďe zaujmout. Chodím k junáckým rádům, protože se zde něco naučím. Všichni si dovolujeme rozumíme. Práce v oddíle se mi líbí, přičemž se mi velmi líbí pomáhat lidem. Libí se mi samostatná práce, kterou v oddíle provádíme. Chci mít dobré kamarády, kteří nezklamou. Skauting by se měl provozovat všude, aby se vzysko přátelství mezi národy. Když jsem byl malý, tak jsem často toužil, abych se stal skautem. Teď se mi to splnilo... Přihlásil jsem se, protože junáci dělají dobré skurky. Mám rád svou vlast, chci být čestným člověkem.
Přibramští junáci a skautky jsou v junácké organizaci prakticky krátou dobou. Již nyní však vědí, co ve skautingu najdou. A proto si myslím, že k jednotlivým výhátkům není třeba komentáře. Bylo by to nošení dětí do lesa. A na závěr ještě jednu pohnutku: — Protože babička byla skautkou.
Zaznamenal M. M.
Stanovy Českého Junáka
Název, sídlo, obvod působnosti, jednací řeč a správní období.
I. Organizace se nazývá Český Junák a je ústředním skautské výchovy. Sídlem organizace je Praha, působnost organizace se vztahuje na Čechy, Moravu a Slezsko. Jednací řeč je česká, správní rok je shodný s rokem kalendářním.
II. Poslání organizace
1. Účelem organizace je povznášet mravní, ideovou a tělesnou zdatnost mládeže i dospělých členů podle junáckých zásad a zaměřovat je k službě národu a Československé socialistické republice v duchu demokracie, humanismu a socialismu.
2. Organizace usiluje o spínění tohoto poslání těmito prostředky:
a) mravní, naukovou, zdravotní, tělesnou a brannou výchovou i výchovu k práci;
b) péči o vzetupný vývoj českého junáctví;
c) seskupováním mládeže k provádění junácké výchovy do oddílů a středisek, případně vyšších jednotek a obvodů - činovníků a instruktorů do oddílů a středisek;
d) přednáškami a junáckými kursy;
e) vydáváním časopisů a jiných tiskovin;
f) strazy, sjedzy, schůzkami, výpravami, zájezdy, závody a tábořením;
g) zřizováním stálých táborů a rezervací pro členy a mládež v Junáku s druženou;
h) zakládáním účelových zařízení.
Cesta dvojky
Jednou z hezkých tradic skautingu je vydávání časopisů. Časopisy ručně psané a uměně kreslené, roznožované nejrůznějšími technikami, počínaje světlotiskem až po profesionální knihtisk, vydávaly nejrůznější složky Junáka. Známé oblastní časopisy, střediskové, oddílové, ba i družinové. Podle zaměření je můžeme dělit na kronikásko-zábavné, odborné polemické, obžánky aj. Námětkům jmenují z ne přeběrného možností: Kastů, Poutníka, Lesní stopou a další. Ale junáci se k této tradici hlásí a jako houby po dešti, protože radost z pěkného dřevorytu, kresby, povídky či eseje je znásobena tím, že je to udělané bezprostředně, s chutí a zanícením. Z těchto skautských tiskovin mám v ruce jednu, ve které listují. Jmenuje se Cesta dvojky a vydávala ji druhého oddílu Přibram. Jako přibramský skautský tisk z obnovené činnosti Junáka v roce 1968. Jak již název napovídá, je číslo věnováno historii a současnosti druhého oddílu Přibram. Ale jsou tam i články o podstatě skautingu, o vzniku skautingu a Psohlavců na Podbrdsku, o klubovách, které byly a nejsou, úvaha o svazku podbrdských skautů, založená na etnografickém pojed regionu, o práci oldskautů, ale i praktické rády pro výzdobu totemů a vylaje. Výtvarné ji vyzdobil br. J. Čáka a na sborník spolupracovali br. V. Veselý, M. Můžer, Z. Kraft, V. Podlah a A. Stěpán. Veškerou práci od korektur, tisk, knihářské zpracování a distribuci provedli skauti sami. A nakonec sdělení od přibramských skautů — několik desítek. Tiskové Cesty dvojky vyměnil druhý oddíl Přibram za podobné současné skautské časopisy.
Z. K.
V Přibrami připravují sjezd
V letošním roce oslaví přibramští junáci významné výročí: Padesát let skautingu na Přibramsku. Ano, před padesáti lety uználi na Březových Horách u Přibramě první skautské oddíly, z jejichž kořenů vyrůstlo skautské hnutí, které patří k nejsilnějším v republice. Junáci, kteří v Přibrami působili, se zúčastnili sjezdu, který bude uskutečněn ve dnech 7. až 8. června 1969 v přibramském kulturním domě. Současně s ním bude otevřena dokumentární výstava se zaměřením na světový skauting, čs. junáctví a dějiny skautingu na Přibramsku. Organizaci sjezdu, jehož se zúčastní junáci z celého kraje, se zabývá připravující výbor, shromažďující adresy účastníků u okresového velitele, bratra J. Horkého, Přibram 6 409.
Otakar Jandera o skautech
Dnes, v této těžké době, by měl být každý kluk junákem. Už je to dávno, kdy jsem byl taky klukem. Žili jsme ještě pod Rakouskem a chtěli jsme být zase svobodným národem. A máme vždy to štěstí, že v nejtežších dobách si umíme postavit do čela statečné muže. Za Rakouska to byli naši nebojácní buditele. Mezi němým to byl v té době výchovný Tyrš. Když se tehdy heklo Sokol, tak jsme si v duchu představovali za svobodu bojovitýho Garibaldího. A junáka, za svobodu bojovitýho Černořorce. Junák měl veliké přednosti. Hoši se naučili samostatně jednat, stavěli si sami podsady, kuchyně, kopali latriny, upravovali si okolo. Na noc si dověděli ustlat v teplém pelechu, takže ráno byli fádně odpočatí. Museli o každý odznak věřit do bojovat. V přírodě se vyznali a chránili ji.
Zkušenosti získané u junáků se osvědčily i na frontě. Opakuji, bylo to za Rakouska. Spřátelil jsem se s junákem a stavěli jsme si společný stan. On se vyznal v přírodě, já pomohl po svém. Naučil mě připravit si teplé lázko. Na přesné ukládané věšti klestí jsme si dávali slabší proutky a nahoru pak chvojí, suchý mech, seno, slámu, prostě co bylo. Když byla zima ještě větší, vykopal uprostřed stanu hlubokou jámu, do které naházel rozžhavené kameny a ty sálaly kolik hodin. Uměl se v terénu pohybovat, zaskočit z nás byli zálesci.
Byl jsem rád, když jsem se dočetl, že v CSM pochopili, že v výchově mládeže musí být komplexní, a snaží se také využít dobrých junáckých tradic. V tělesné výchově musí totiž svou výsplost každý prokázat činem, nejen plánym povídáním.
V posledních letech jsem projevil desítky plonýrských táborů. Byly různé, většinou však byla děcka vedena za ručičky a otravovala se. V polněná musela dvě hodiny spát, a chtěla nebo ne, pak nemohla usnout a by ráman. Dnes jíž od toho upustili, protože nárok na něj není, odpadáne se přenesi i domů a ve škole se potom dětem chlato spát.
Byly i dobré táborové, ve kterých byli přiděleni zaměstnanci, vedoucí, účetní, hospodář, kuchař s pomocníky, tělovýchovní pracovnice, a všechni se snažili věst tábor ve sportovním duchu. Mám na mysli tábor kladenských ocelářů na Sázavě, na druhém břehu dobrý tábor železničářů z Kolína. Líbil se mi tábor blanických rytířů na Želivce, ale...
Letos jsem si zajel na první tábor obnoveného junáka. Neslyšel jsem žádné komando, žádný, předem do puntíku vyvěšený zhoubný plán činnosti, ale stále bylo co dělat. Každý dobrovolně. Na podsadách síce bylo vidět, že mnozí měli poprvé v ruce sekery, pliku, kladivo, nůž, ale stany stály a byla to jejich práce. Takovou tvůrčí radost nemohli nikdy mít chlapci, kteří byli ubylovaní v hotelu před třídí. I takové táborové existovaly jindy opět chlapci přišli do předem připravených stanů, vybavených elektrinou a rozhlasem.
Musím se však kriticky podívat i na období první republiky. Ve většině junáckých táborů jsem viděl na programu spíše dětské než junácké hry. V maloletkách to byla chlapská hra, jakou mají kluci rádi. Takový bohatýský junácký kmen jsem objevil na Sázavě, který právě trénoval na nejdelší závody.
Trojice střídavě startovaly od mučednického kuku — tak tomu tklali — ke břehu, tam každý chytil svou pořádně těžkou kladu, se kterou se musel dostat přes řeku. Pak vylezl do příkře stráně, kde si museli pomáhat nohama, rukama i zubama. Po dosazení tohoto postupného čísla delší stezkou zpátky k řece a úprkem přes můstek do cíle. Kluci toho trval tak na trénování, až mali v těle každý kámen a na svahu každý stromek i keř, za který se mohli zachytit. A byli to tak cílevědomí sportovci, že trénovali každý den.
Často jsme také kritizovali obléčení junáků, kteří chodili stále s nahými koleny a štěpali se zimou. Podobně se mohou snad oblékat junáci v krajině, kde mají po celý rok vlahé počasí. U nás ta „otužilost“ mladěži spíše škodila na zdraví.
Rovněž jsem nechápal ty dobré organizované každodenní výlety od soboty do neděle do noci. To takový klucičina vysel z domu se šrákem, s holí a řádná nacpaným batohem pokrytým velkou mosaznou miskou na ven. Když se vrátil, ani se neumyl, nenajedl a usnul vystřelením. Podobné výlety byly pro tyto klucičiny těžkou dělnou.
Moje zkušenosti s junáky pokračovaly až v Drážďanech. Na soud tam se mnou čekali dva starší junáci. Hovořili jsme tehdy o kladcích i záporach celého junáckého hnutí. Byl z Moravy od Zlína. Uznali chybě v výchově a přišli na nápad, jak těm nejménším pomoci. Pokud se pamatuji, měli tento plán: V každém družstvu se přece najdou vždy dva kolaři. Z těchto dvou kol se potom sestaví úzký vozčítek, na který se nakládají naloži. Hoši vozčík potahou clk-cak zapražení jako esky-máti psi a ti nejsilnější budou vozík zajíždět po stranách, aby se nepřeklopili po hřebatých cestách. Věděli, uzlo a továrnice, kde by taková skládací kola vyráběla, ale o dalších osudech těchto dvou bojovníků za svobodu už nic nevím. Byl jsem dříve souzen než oni a z Drážďan odvzezen. Jen se ještě pamatuji, že do konstrukce započítávali i přesně dimenzované junácké hole. A pak také počítali s tím, že na místečky se kola opět sestavila a jezdilo by se s nimi nakupoval.
Skutečně i mezi junáky se často projevovala ve výchově i určitá formálnost, a to volně, tvůrčí hochy, kteří mají radost z tvůrčí spolupráce, příliš nelakalo. Ta formálnost by mohla zažehnat i tu junák pěknou a účelně provozovanou tělesnou sportovní výchovu, která mládež přece také láká. Jsem si jist, že by se právě pro dnešní junáky hodil soutěžní odznak zdatnosti, který na bod přesně odařené tělesnou zdatnost každého. Tato ni-
kdy nekončící soutěž se má znovu jmenovat Tyršův odznak zdatnosti. Dnes se připravuje malá, ale velice cenná změna. Z podnětu ZTV budou tabulky 400obvodů, aby se už sebezněmení připravovala počtem bodů. Samozřejmě, platí jen výkony, dosažené na veřejných závodech, tedy pod kontrolou mnoha očí. Každý junák přece musí mít stejně zdatné kamarády a není proto nic snazšího, než si to navzájem rozdělit.
Nejel by to být junák, jenž by vedle junáckých odznaků zdatnosti měl i TOZ?
Otakar Jandera
Z myšlenek E. T. Setona
Chceme se naučit životu v přírodě, neboť jen tak vybudujeme svá těla i upravíme své duše — abychom mohli jít vpřed a s „vidoucima očima a myslící rukou“ poznamatí radostné cesty lesa a života — abychom ve všem se stali moudrými pány sebe samých — diváci se životu v tuál, neustupující, připravení činně se zúčastnit všech úkolů v lidské společnosti, těšíc se k každé zkoušce, která na nás přijde — aby Velký Duch měl v nás pány silných duší ve věčných jejich svatyních.
Život sám je neztrásnějším dramatem, nikoli uměním.
Každé výchovné zařízení musí uznat, že cílem jeho je harmonický rozvoj těla, rozumu, ducha a služby.
Poněvadž jsem poznal tržecí žitně, chci vykopat studni, ze které i jiní by mohli pití.
Ti, kdož získali silu, musí si nesnést i odpovědnost, kdo se vyhne jednomu, ztratí druhé.
Vy v CSSR potřebujete víc svornosti. Semknete se v pevný, nerozdílný celek. Nezbavujte se jiných polí a uchovávejte dobré chlapce a dívky. Z těch se pak stanou i dobří politikové.
Ze se někteří poslouží bíblí? To je nesprávné! Vážte už prostý Indián znal citit přesvědčení druhého.
Polovice našich nemocí je v našich myslích, polovice v našich domovech.
Moudrý je ten, kdo se довede učit od druhých.
Souva vypadá proto tak moudře, že se moudře tuší a mlčí.
Toto je vlastenectví a občanství — abyste znali svou vlast co možná nejlépe, abyste ji dálvali vždy to nejlepší, co máte — aby vaše vlast byla místem správného myšlení a správného žití pro všechny, bohaté i chudé, staré i mladé, silné i slabé.
Vybral Z. K.
Z dopisů
Ptěše vám Akela
Vážená redakčná rada,
milé sestry, milí bratři,
Dostal sa mi do ruk "SKAUTING". Takto povedat, takto opisat počty pri jeho čítaní a vůbec při konstatování, že vůbec byl.
Radostně vítam drohých časopis ako blýskanie sa na nové časy i ked stále přichádza cest temné mráčok, no i oni sa musia rozplynúť.
Vďaka Vám za úpravu, obsah, který by si zaslúžil osobitné komplimenty, no to my nevyzkyneme medzi sebou robíť.
Kde budú Vaše dalšie kroky nadalé správne zadané zdrojom, kde vytrváte v fazkostach, strádaniach, i možných neprijemnostach, kde sa Vám bude darit přispievať podstatnou hrievou pri vytváraní radostnej a čistej miaslosti tým našim mladším a zrástí i tým, ktorí to nemohli poznáť v posledných 20 rokoch, alebo nemohli poznáť v žiadúcich formách.
Veďmi by som si prjal, aby sa vec aspoň zrástí rozbehla i na Slovensku tak ako u Vás, aby sme si bratsky v krásnej veci a v ešte krajších cieľoch vzájomne pomáhali.
Držím palce a budete hodne zdravi.
Váš Akela
Milí bratři,
především chudím časopis Skauting, a není to jen cappatio benevolentiae.
Ale k vlastnímu důvodu mého dopisu. Odhadnal jsem se, když ve 2. čísle není reakce na věc, o níž jist, že byla v čísle 1. Jde o H. D. Thoreau. Kromě toho, že v článku Walden charakterizován vcelku jednoznačně, takže by budil u neznalých dojem podivnou, nedobrým až záležitosti lidské společnosti (což není pravdivé), je tam uveden zjišťovaný citát o tom, že místo čestného člověka v moderní společnosti je ve vězení. Vzpomínám-li dobře, Thoreau napsal, že ve společnosti, která někoho nespravedlivě vězní, je místo čestného člověka ve vězení. Konkrétně šlo o společnost, která věznila ty, kteří se postavili proti otrokářskému systému, proti vyhlazování Indiánů, proti agresi imperialistického státu vůči souvědném státu; protože nešouhla s takovou politikou své „plastí“, nezaplatali dan osobní a byl uvězněn. Ostatně napsal jsem o něm delší pojednání a letos na jaře postál do ústřední junáka, rače naléhánovat. A jestliže je označován za předchůdce lesní moudrosti, nebudil to činěno jen v takovýchto souvislostech, které pak zkroutil i názor na toto hnutí, když on Thoreaua cíl nejen pro jeho poměr k přírodě, nýbrž i pro jeho společenskou untagovanost.
MUDr. Vladimír Kyslík
Dopisy
Četl jsem Vaš dopis ve 3. čísle Skautingu. Nevyplývá z něj jasně, zda jste skautem, či jen příznivcem a proto plýt jen civilně. Na otázku finanční Vám snad odpoví někdo povolanější, uvěsem, kde má junák brát krytí své nutné rešie? Nechápejte to tedy jako „placenou výchovu“!
Jde mi však o druhou závažnou věc: totiž Váš názor na náboženskou výchovu junáka. Nezlobte se, když Vám řeknu, že Váš dopis není vzorem pravého skautského bratrství. A to ruší ve věci něž náboženství u junáka. A nezlobte se ani, když řeknu, že z něj cílí předčasný duch. Přelití je Váš názor, že náboženství se přezilo a že patří jen do kostela. Zamyslete se nad tím.
Já vůdly hájil zásadu, že po staru se žít nedá. Právě jako křesťanu mne zaujaly skautské ideály, a i když dnes okolnosti mi neumožňují aktivní skautskou práci, přece jenom podle těchto ideálů se vždy snazím žít a získávat pro ne i pro druhé.
S přáním všeho dobrá
Zdeněk Wagner
Třebotov
Pozn. red.: K dopisu J. Richtra, který jsme uveřejnili ve 3. čísle, nám došlo těsně před uzávěrkou několik odpovědí, které otiškne- me příště.
Oddílová praxe
Mnohotvarnost života každého oddílu vyžaduje, aby si jeho příslušníci osvojili pokud možno co nejširší paletu praktických zkušeností. Především ručodělných, kdy je třeba umět pracovat s nejrůznějšími základními materiály. Rekněme si dnes něco o textiliu a kůži.
Z textilií jsou pro naše práce vhodné zejména samety, sukně, plst, duvetiny, juta, hedvábí apod. Vhodné můžeme zpracovat zbytky nebo materiály již použité. Chceme-li například látky novou, nepomocné: hedvábí a plátna jsou široká zpravidla 70 cm, 80 cm, 90—96 cm, sukně a oblékové látky 100—140 cm; plst se kupuje také na váhu v prodejnách „Domácí dílny“ (jinak je možno použít odložené klobouky a barety, které je nutno vyčistit a za vlnku vyžehlit).
Problémy budeme mít s kůží. Získání kůže není dnes jednoduchou záležitostí. Omezíme se proto na předměty, které je možno vyrobit ze zbytků nebo z podstatné kůže (případně z pásků) — k dostání v prodejnách „Domácí dílny“. I když způsob zpracování kůže je do určité míry obdobný zpracování textilií, skýtá kůže další možnosti — tlačení, ozdobné lezy apod.
Kůži si jsem trojhrannou sedlátkou jehněčí a režnou nití, kterou obyčejně vystučujeme. Měl by být sice zvláště pevný, sloužme dvěma jehlami, které zapichujeme do této díry pro šití, de-
Zručnost nejsou žádné čáry
Zvláštní záložku tvoří hedvábná stuha ca 25 mm široká libovolné barvy. Požadavek vkusu ovšem veli, aby barva stuhy harmonicky ladila s barvou kůže. Na horním konci záložky je třepeni z kousku silnější kůže, nejlépe srškvek; na dolním je přišita hlava vlnka, vyříznutá ze stejné kůže. Stuha je provlečena podle obr. 2 a na spodní straně přišita nejlépe křížkovým stehem. Vhodné pro vícetá a světloušky. (Místo hlavy vlnka je možno použít samozřejmě jiného tvaru.)
Potřeby: 30 cm stuhy, odpad kůže, nůžky, jehla, hedvábí v barvě stuhy.
OBAL NA KNIHY
a) látkový: z vhodné látky (juta, malířské plátno, duvetin) vystučíme obdélník potřebné velikosti (dvousohobný formát knihy a přidáváním na hrubé + ca 5 cm more na každé straně). Paknutí je tisku příhla nehty, bude vhodné ji vystučit roztaveným plátnem. V každém případě však bude třeba dát obalu podšívku, která by měla barevně ladit s vnějším obalem. Možno šit na stroji (pak je nutno šit po rubu, ponechat otvor na obračení, obrátit na líci a rozsehnit), nebo po líci, ozdobným stehem úzkou stužkou nebo slabým úzkým proužkem kůže. Do hrbetu je možno všti hněd založku do knihy (úzkou stužkou, případně ploché třipramenné copánky z lacočky nebo podobného materiálu). Zacházejí-li se našeným mohou desky ozdobit výšivkou nebo aplikací jednoduchých skautských motivů. Vhodné pro mladší skautky a skauty.
Potřeby: pruh látky 80×25 cm, podšívka 80×25 cm, plátno na vytučení 50×25 cm, nitě (šicí hedvábí), stužka (kůže) na obšíti, nůžky, jehla (šicí stroj).
b) z kůže: mohou být vkusné a hlavně trvanlivé. Vhodná je srškvekova kůže (v různých barvách) nebo štípenka surové barvy. Podšívka není nutná, pokud rubová strana kůže není nevhodná. Obšívá se ozdobným stehem slabým remínkem. V případě potřeby je možno sešit ve hrbetě ozdobným stehem dva menší kusy. Otvary pro remínky je nutno vyskekat průbojníkem v pravidelných odstupech. (Kudy je možné zrobit tlačením nebo různými řezy. Obr. 3.)
Potřeby: kůže 60×25 cm (podšívka 60×25 cm), ostří nůž (šacíje), průbojník nebo hrsti, slabý remínkek.
POUZDRO NA NOŽ
Na obr. 4 a 5 jsou dva různé typy pouzdra na skautský (finský) nůž. Tvar a velikost pouzdra je nutno přizpůsobit tvaru nože. Lépe je použít jen kůže silnější. Ostrým nožem [knejplem] z ní vytáhneme rovný tvar pouzdra podle obr. 4a (pro pouzdro podle obr. 5 je třeba rovný tvar jednoduše připojením pryskyřičného obrazu nakresleného tvaru).
Pouzdro podle obr. 4 je sečito prostým nenápadným stehem voskovanou ražnou nití sedláckým stehem (dvěma jehlami proti sobě), protože ozdobou pouzdra je jednak bohaté štepení, jednak řezba do kůže.
U pouzdra podle obr. 5 stačí ozdobné sešívání řeminke, pro které ovšem musíme napřed vyrazit do kůže průbojníkem otvory. Pro zavěšení pouzdra na opasek provedeme dva rovnoběžné řezy v kůži (podle obr. 4a—5), které musí být o 5—10 mm delší než je šířka opasku. Vhodné pro skauty (skautky).
Potřeby: kůže, ostrý nůž (knejpl), průbojník, 2 jehly (sedlácké), voskovaná nit, řeminke (barvy na kůži).
VÁČEK NA LÉKY
Ke zhotovení medicinového sáčku se dobře hodí zbytky kůže, které je možno případně vhodné barevně kombinovat. Z obr. 6abc je již bez dalšího jasný způsob výroby. Sílejme ozdobným stehem řeminky odlišné barvy, pro zdobení používáme motivů indiánské symboliky (pozor na barevnou škálu. Indiáni neznali všechny barvy). Tento výrobek poskytuje široké pole tvarové fantazii, je však nutno dbát umělence, aby netrpěl přezdobením. Mírů vkusu je vždy třeba dodržet. Zavěšuje se na řemince, který může být ozdobně splétán.
Váček na léky se nosí jen na táboře, není součástí skautského kroje! Vhodné pro skauty i skautky.
Potřeby: kůže (i odpad), ostrý nůž (knejpl), průbojník na kůži, jehla, voskovaná nit, barvy na kůži.
Použitá literatura:
Vlastní deník LŠ
J. G. Cone, Make and do the Woodcraft
A. Moravcová, Výtvarné práce výchovné
Milan Kyška — Unkas
Kulturní hlídka
Zamyšlení nad současnými časopisy pro děti a mládež
Nemá to být jakákoli informace či úvaha. Uvědomuji si naopak, že je to tak trochu „sub specie“ potřeb skautingu, vedoucích, růček a oddílů. Moje charakteristiky, i když usilují o správné vystížení obsahu časopisů, jsou přece jen výrazem osobního vkusu. Proto čtěte, přemyšlejte a hodnotte také sami.
Původně jsem chtěl začít charakteristikou našeho časopisu Skaut-Junák. V době, kdy jsem přešel psal, neměl jsem bohužel 1. číslo ještě v ruce. Na víc časopis Skaut-Junák budete spolu-vytvářet i vy, proto od jeho charakteristiky upouštím. V časopisech, o kterých informuji, lze najít nejen podnět k vlastní junácké práci.
MATERIÓDUSKA. Beletristický časopis pro nejmenší čtenáře. Měsíčník o rozsahu 30 stran, cena číslo Kčs 1,20. Čtení pro děti 2.—4. ročníku základní devítileté školy, tedy čtení pro vlčata a světlusky. Časopis uvádí kromě novinek, básní, pohádek, povídek, občas i ukázky z klasiků dětské literatury. Každé číslo je vždy ilustrované jiným výtvarníkem. Kreslené seriály s textem pod obrázky, bez textu, seriály s texty na způsob "comics". Praktický charakter časopisu vidím v návodech k rukodělným pracím [co z kaštanů apod.], v návrzích dětských her apod. Časopis usiluje o větší kontakt se čtenářem, také aktivizaci dětských přispívatelů. Průměrně dvě stránky obsahují mnohdy zajímavé práce slibující dětský talent. Souhrnně lze říci, že Materióduska obsahuje velmi hodnotnou beletrie a že by děti mladšího skautského věku při svých schůzkách s ní zažily nejednu pěknou chvilku. A zejména, když se ke čtení nepřistoupí rádoby školky, se vztyčeným prstem.
SEDMIČKA. Bývalé pionýrské noviny, týdeník, rozsah 16 stran, cena 60 haléřů. Fakt, že se tydan co týden objeví ve stánčích, je výhodný: časopis je aktuální, může pohotověji reagovat na současný dění. Tištěn je na novém papíru, stejně jako harcovní knída s čepičkou. Počínají ho čísi chlapci a děvčata od 4.—5. třídy, zasahují tedy plně do junáckého věku. Obsah je pestrý. První stránky čísel tohoto ročníku jsou věnovány významným osobnostem politického života, populárním umělcům a sportovcům. Dále biografické črtý, cestopisné povídky, populární naukové články, sportovní reportáže, texty písní a noty, interview, móda, kreslené vtipy, hry, tábornické praktiky, dopisy čtenářů. Na poslední straně atraktivně kreslený seriál s trapersko-indiánskou tématikou. Doporučuji pro skautské oddíly: zejména pro poměrně čerstvé informace a zajímavé aktuality ze současného života, náměty ke hrám apod.
VĚTRNIK. Vychází místo časopisu Pionýr. Měsíčník, rozsah 40 stran, cena číslo Kčs 1,20. Na pokračování papíru, s nápaditou a vkušnou grafickou úpravou. Uveřejňuje články a texty z brodružství (Tarzan), fantastickou tématikou, veselý seriál Příbhy žáků Kopyta a Mhouka, styk s čtenářem nazouvá v části „Průmá linka“. Nevyhýba se ani uměleckým fotografiím, ale ani detektivkám (Sherlock Holmes), sportovním článkům, vtipům — anekdotám, fotografím populárních zpěváků. Atraktivními kreslenými seriály jsou Vládce mořských hlubin a Srub u Zlatého klíče. Tábornickou tématiku se zabývá bezprostředně v části zvané Ostrov, kde byly zatím uveřejněny topografické znacky a článek o táborovém ohni. Větrník je vlastně kmenovým časopisem Cs. Pionýra, bratrské dětské organizace. Leccos je možno vhodně uplatnit i v práci junáckých oddílů.
OHNIČEK. Měsíčník o rozsahu 32 stran, cena Kčs 1,80. Obsahuje dětskou beletrie, cestopisné a jiné populárně naučné články, různé zajímavosti a praktické rady, žertíky a vtipy (v 1. čísle letošního ročníku např. část „Made in Popletov“), vinnetouovskou tématiku — kreslenou (Malý Vinnetou) i psanou (Na hoře Vinnetouově), další kreslené seriály, např. Sek a Zula (kreslí Nepraška), Kočičáry Kida a Pida nebo Robot Mikl (nově zadaný číslo). Ohniček má výraznější literární podobu svým předchůdcem (nikoliv grafickou tvářností) je podobný Větrníku. Typuji ho čtenářsky pro střední věk, tj. asi od 9 roku do 12.—14. roku. „Skautskou tématikou“ se časopis nezabývá; mohl by být zásobárnou beletristických i naukových textů a zejména pro dostatek humoru i zdrojem dobré zábavy.
ABC. Zábavně naučný čtrnáctideník pro chlapce a děvčata, rozsah 24 stran, cena 2 Kčs. Podtitul časopisu zní: časopis mladých techniků a přírodovědců. Svou náročností patří mládeži od 10.—11. roku výše. Poměrně však mladí technici a přírodovědci zůstávají mladými, tedy veškeré poučení hledají i zábavu, obsahuje. Časopis není technické informace, plánky a návody, ale další zajímavé články ze života přírody, z historie naší planety apod. Ryzí beletrie jsou méně často v této specifické časopisu. Zejména v tématice populárně naučné. Typem pěkná napsaného článku, kterému nehýbali ani nevtrvával patos, je např. článek Lipy svobody v 3. čísle letošního ročníku. Časopis je pestrý, zajímavý. Doplňuje neuceněbnou formou školní znalosti. Dobře organizuje styk s čtenáři. V části „Z ostrovní vspy“ jsou uveřejněny pokyny pro kluby [raketové posádky, Hlídky přírody atd.]. Pro kluby i další čtenáře je určena velká soutěž — hra Tajuplný ostrov. Máme za to, že soutěže by se mohly — už z prestíže — zúčastnit i některé junácké kolektivity. Při náročnosti, jaká všáděna u skautů, by řešení úkolů nebývalo jisté problémem. Zároveň. Obsah časopisu ABC pro své technické a přírodovědné zaměření by mohl být tedy vhodným doplňením junácké praxe, kterou bude poskytovat vlastní junácký časopis.
[počračování na str. 16]
VEDA A TECHNIKA MLÁDEŽI. Čtrnáctidílník, 36 stran, stojí 2 Kčs. Náročnější časopis technického zaměření pro starší mládež. Ize přímo fici úrovně „roverské“ a „oldskautské“, s chutí si jej přetout vedoucí všech stupňů vzdělání. Přece musí být trochu napřed. Beletrie (povídky, básně) prakticky v časopise není, zato více obrázků přístrojů, strojů, schémat a návodů skoro odborných článků o autech, motocyklech a letadlech, článků o vědeckých objevech ve vesmíru, o plánování vesmírných cest, o objevech v medicíně atd. Beletrie je zastoupena v časopise románovou přílohou. Abych časopisu neklividil, poskytuje čtenáři i četbu cestopisného rázu a samozřejmě nechybí, byť jen epizodně, ani sport a křižovatky.
Na závěr přece jen alejovat několik řádek na vztahu časopisu Skaut-Junák k ostatním časopisům pro děti a mládež. Máme za to, že je to tak správné, že Skaut-Junák je nejen pro junáky, ale i pro ostatní děti. Abý si počet, pobavily se, zasmály, aby se jim také přiblížil skauting sám, který není jen pojmem, ale žijící a životaschopnou realitou. A vracím se k původnímu tématu svého článku: myslím, že zase junáci si i četbou jiných časopisů symbolicky, bratrsky a upřímně podají ruku s ostatní naší mládeži. Zkrátka proto, že k ní chtějí patřit a patřit.
Zdeněk Vykopal
Dotyk krásy
Raz prechádzal som Tatry a neviem ako ani, nárel som si snehu ten roztopil sa v dlani. Potom siel som lúkou a neviem ako ani, odtrhol som kvietok ten zvádal mi v dlani. A šiel som zas lákou a neviem ako ani, chytil som motýta ten zomrel mi v dlani. Vtedy pochopil som každým svojím zmyslom, že dotknúť sa krásy možno iba srdcom!
Ito
Bez smělosti, a dokonce bez krajní smělosti není krása. E. Delacroix
Jak často bychom chtěli vyslovit nevyslovitelné, jak toužíme vtěsnat v jedinou chvíli to, co nemá času.
V. Vančura
Vždy musíš něco ztratit a něčeho se vzdat Je líp se nenavrátit a jenom vzpomínat.
J. Seifert
Recenze
Přemysl Ježek:
Česká knižní tělovýchovná literatura.
Autor této rozsáhlé publikace, také skautský pracovník, podá přehledný vyčerpávající dokumentační a všem vědeckým požadavkům vyhovující přehled české tělovýchovné literatury od první poloviny 19. století až do roku 1938. V přehledu je uvedena i raná skautská literatura (F. Čada, P. Blažnová, M Maixner, C. Klika, J Novák, A. B. Svojsík), včetně fotografii A. B. Svojsíka a několika titulních listů jeho publikací. Obsaženou Ježkovu práci doporučujeme zejména do studijních knihoven. Cena váz. výtisku Kčs 31,— RP
Nenechte je utonout
RNDr. J. Repa:
Vydal ústřední výbor Československého červeného kříže. Ilustroval Jiří Nosek, foto Josef Smíd a J. Jung. 108 stran, cena 9,80 Kčs.
Každoročně zahynou utonutím v našem státě 500 - 800 lidí. I když jsme v následně pokročili ve výuce plavání, i tyto oběti by nemusely být, kdyby každý z nás ovládal aspoň minimum záchrany tonoucího. K záchrane tonoucího totiž nestačí umět jen dobře plavat. Bezpečný záchranný musí být také otužilý, a především musí vědět, jak na to. To se snáz vysvětlit dr. Repa ve své příručce, i když jak říká hned v úvodu, je to především metodický návod pro cvičitele. Dělá-li si vsak autor nárok na to, aby svoji knížkou vyplnil mezery o tomto tématu v naší literatuře, pak by měla jeho knížka být uspokojivána tak, aby se z ní poučil nejen cvičitel, ale každý milovník vody, který zná krásy i smutky vod. A stejně jako cvičitelé, ani ostatní vodáci a vodovodníci si tu nenačerají to nejzákladnější o svém protivníkovi: jaké jsou druhy a vlastnosti vod. Je přece jiná voda tekoucí a jiná voda stojatá. Jinou vlastnost má voda vltavská, jinou labská a povážská. Jiná je voda v rybníku, jiná je voda přehradní, jiné jsou tůně lesní a jiné v zátocinách řek.
A co zdráhne výroby, nebo proradné "zabaláky" pod propustí jezu, kde skončilo už tolik výtečných plavců. Voda je přece jiná na podzim, v létě či na jaře. A docela jiné jsou podmínky v zimě. V knize jsem nenašel ani jeden názorný obrázek, jak zachraňovat na tenkém ledě.
Vysílní, že se autorkovi podařilo vyjmenovat a popsat nerušenější začínající techniku za optimálně výhodných podmínek pro záchranné. Jenže skutečné životní tragédie jsou vždy posunuty kousek jinam, kde se nevystačí jen s metodologií a technikou. Přes toto opomenutí je příručka výhodnou pomůckou pro skautské vůdce.
J. Blatenský
Na pomoc vedoucím včílat
Jako na zavolanou přichází do rukou junáckých vedoucích, kteří pracují s včílaty, příručka, kterou v listopadu 1968 vydala Poještěská oblast Junáka se sídlem v Liberci. Autorská trojice Langová-Průcha-Tomsa, která při vypracování svazku vychází nejen z osvědčených pramenů, ale i z bohatých zkušeností, které v praktickém styku s včílaty nabyla, přináší v jednotlivých částech publikace námety, jak postupovat při výchově budoucích junáků, ale i celou řadu návodů na hry, které jsou rozděleny na hry žertovné, hry pro klubovnu a přírodu. Velmi cenné jsou námety k jednotlivým schůzkám, které zejména uvádí začínající vedoucí včílat, šesticí, kteří ve své první činnosti potřebují podnikat teprve v letošním roce; přistupují ke své práci sice s nadšením, ale chybí jim, jak všichni věme, zkušenosti a teoretická průprava k plnění náročných výchovných úkolů. Příručka, která vysíla jako třetí svazek oblastní knihovničky, nastíníme v úvodu ideály včílat, zákony, pozdravy, kroje, symboly, probírá stupně včílkých zdatností, upozorňuje na ohryady a tradiční oslavu směšek. Ve zvláštní kapitole se autori zaměřují na vedení směšky podle amerického vzoru, v níž je kladen důraz na spolupráci s rodiči, které je třeba i v naší praxi věnovat patřičnou pozornost.
Osbvou několika Kiplingových povídek, které jsou v příručce zahrnuty (Magillho braťo, Král lev, Jak zrodil stach, Králův ankus, Vpad džungle a další), jsou citlivě doplněkem. Včílata si povídky aplikují na příhory běžného života. Přirozeně, že jednotlivé návody, které v příručce jsou, nelze označit za jedinou cesu. Na druhé straně je třeba ocenit snahu autora, kteří v krátké dobu stačili připravit publikaci, tolik potřebnou při výchově včílat.
Zprávy z ústředí
KONKURS
JUNÁK, Praha 3 - Vinohrady, Nám. V. I. Čapajeva 6 vypisuje konkurs na základě svého usnesení z 6. 12. 1988 na obsazení těchto míst:
**tajemníka ústřední rady:**
- **předpoklady vzdělání:** Vysoká škola ekonomická nebo právnická
- **praxe:** 10 let Mládí nebo organizátorské činnosti, znalost alapských dvou světových jazyků, skautská praxe a absolvování Lesní školy
**tajemníka chlapceckého kmene a tajemníci dívčího kmene:**
- **předpoklady vzdělání:** vysokoškolské nebo úplné středoškolské
- **praxe:** 8–8 let Mládí nebo organizátorské činnosti, znalost dvou světových jazyků, skautská praxe a absolvování Lesní školy.
**8 tajemníků podle krajů:** [pro Krajské rady Junáka v sídle KNV]:
- **předpoklady vzdělání:** vysokoškolské nebo úplné středoškolské
- **praxe:** 8–8 let Mládí nebo organizátorské činnosti, znalost 1 cizího jazyka, skautská praxe a absolvování Lesní školy.
**vedoucího účetního:**
- **předpoklady vzdělání:** úplné středoškolské vzdělání ekonomického směru
**praxe:** odborná účetní praxe 8 roků
**pokladní:**
- **předpoklady vzdělání:** střední ekonomické nebo úplné střední všeobecné
- **praxe:** 8 roků odborné
**hospodář:**
- **předpoklady vzdělání:** úplné střední odborné ekonomické
- **praxe:** 5 roků hospodářsko-právní
- **Nástup u všech funkcí 1. 4. 1989. Platové zařazení podle platných předpisů. Nabídky s rozvedením kvalifikace a odborné i skautské praxe zasílejte do 28. II. na adresu organizace.**
R. P.
---
Ze skautského světa
SURINAMŠTI SKAUTI
V Surinamu, až do konce r. 1954 Holandské Guayaně, vznikl skauting už před 40 lety. Organizace dnes sdružuje asi 1800 členů (počet obyvatelstva 350 000). V roce 1968 byla organizace přijata do světového ústředí. Surinamští skauti se zúčastňují aktivně i mezinárodního života. V roce 1934 se zúčastnilo surinamského jamboree 500 zahraničních návštěvníků ze sedmi zemí světa. Na posledním světovém jamboree vyslal Surinam osmnáctičlennou delegaci.
OPERACE SICILIE
Když na počátku loňského roku došlo ke katastrofálnímu zemětřesení na Sicilii, byli itaští skauti mezi prvními pomocníky postižených. Na záchranných pracích se podíleli jak příslušníci ASSOCIAZIONE Scautistica Cattolica Italiano, tak příslušníci Corpo Nazionale Esploratori Italiani i skautští vůdcové sdružení ve Federazione Italiana Guida Esploratrici. Mezi 16. a 29. lednem vypomáhalo na Sicilii 5000 roverů ze všech částí Itálie, kteří za nejsvůjšejších podmínek ukázali skautskou výchovu v praxi.
ŽENEVA
V roce 1963 rozhodla Světová konference založit Světový skautský fond přáteleství. V roce 1988 měl fond 12 750 dolarů, loni dosáhl fond už 21 000 dolarů. V létě částice nejsou zahrnutý věcné dary knižní, technických zařízení, stipendia apod.
VELKÁ BRITÁNIE
V roce 1989 oslavil zlaté jubileum středisko skautské výchovy v Gilwele Parku. Světové ústředí v Ženevě připravuje speciální oslavy k jubileu tohoto významného výchovného střediska.
Zpracoval J. Blatenský
Všem našim čtenářům srdečně děkujeme za nestětné pozdravy a přání k vánočním i k Novému roku.
REDAKCE
---
Tábor příbramské dvojky, na který všichni příslušníci oddílu teď v zimě vzpomínají, byl v kouzelné dolině u Dalskabátu, kterou známe z divadelní hry spisovatele Jana Drydy, jenž s příbramskými junáky strávil hezké chvíle u táborového ohně.
Foto: Václav Veselý
| Z OBSAHU | SNĚM SLOVENSKÉHO JUNÁKA | Z DOPISŮ |
|----------------------------------------------|-------------------------|----------|
| ZE ZIMNÍCH POLNÍCH HER | VÝCHOVA PŘEDEVŠÍM | ZRUČNOST NEJSOU ŽÁDNÉ ČARY 13 |
| CESTY JUNÁKŮ PŘÍRODOU | VOLEBNÍ VÝSLEDKY | KULTURNÍ HLÍDKA 15 |
| NAŠE HNUTÍ DO NOVÉHO ROKU | DRŽÍM VÁM PALCE | RECENZE 16 |
| JSME SVĚDKY NEBÝVALÉHO POKUSU | SKAUTING A MALÉ KOLEKTIVY | ZPRÁVY Z ÚSTŘEDÍ B |
| Z PREJAVU Dr. IVANA JANČEKA | PROČ DNEŠ ROVERING? | ZE SKAUTSKÉHO SVĚTA B |
| PROGRAMOVÉ VYHLÁSENIE SLOVENSKÉHO JUNÁKA | JIŽ BABIČKA BYLA SKAUTKOU | |
| Z PREJAVU PROF. L. KYSELOVEJ | STANOVY ČESKÉHO JUNÁKA | |
| DELEGÁTŮM NA PAMÁTKU | CESTA DVOJKY | Autoři fotografií v čísle |
| SNĚMOVÉ KUKÁTKO | V PŘÍBRAMI PŘIPRAVUJI SJEZD | V. Veselý: str. B |
| NOVÉ JUNÁCKÉ ŘÁDY | O. JANDERA O SKAUТЕCH | Kresby Vladimíra Pelecha str. 11, 16 |
| | Z MYŠLENEK E. T. SETONA | Kresba na obálce znázorňuje mořská monstra (vkl nesoucí dvě velryby) podle výtvarných indiánských projevů ze Severní Britské Kolumbie (Haida). |
**skauting**
měsíčník českých a slovenských junáckých pracovníků pro teorii a praxi skautské výchovy,
mesačník českých a slovenských junáckych pracovníkov pre teóriu a prax skautskej výchovy.
**Vedoucí redaktor:** PhDr. Karel Průcha, **grafická úprava:** Ing. Roman Erben.
**Redakční okruh:** Pravdomila Etliková, František Falerski, RNDr. Ivan Janček, Ing. Igor Janota, Jiří Skoumal, Bretislav Škaroupka, MUDr. Jarmila Šrámková, prof. Iva Vaňková.
**Adresa redakce:** Na Jezerce 47, Praha 4 — Nusle.
**Vydává** Mladá fronta, Praha 1, Panská 8. **Tisknou** Jihoceské tiskárny, n. p., České Budějovice. **Rozšířuje** Poštovní novinová služba, předplatné přijímá každá pošta nebo doručovatel, objednávky do zahraničí vyřizuje PNS — ústřední expedice tisku, Praha 1, Jindřišská 14. Cena výtisku 2,50 Kčs. Předplatné na čtvrt roku 7,50 Kčs. Příspěvky pište na strojí obáladěk po jedné straně listu, uzávěrka vždy 30. předcházejícího měsíce.
Ročník 27 — Číslo 1 — Leden 1969.
Cena 2,50 Kčs
|
<urn:uuid:33fe718e-a391-48f2-83af-461bfae1556c>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ces_Latn/train
|
finepdfs
|
ces_Latn
| 104,967
|
EU-kalat III: Kotimaisen kalan kilpailukyvyn parantaminen elintarvikkeena ja rehuntuotannossa – muutokset ympäristöperäisten haitta-aineiden pitoisuuksissa
Tutkimushankkeen aloitusseminaari 25.5.2016 klo. 13.00-16.30 SYKE/Auditorio (Laulujoutsen), Mechelininkatu 34a, 00250 Helsinki
Elintarviketurvallisuusvirasto (Evira), Terveyden ja hyvinvoinnin laitos (THL), Luonnonvarakeskus (Luke) ja Suomen ympäristökeskus (SYKE) toteuttavat vuosina 2016–2018 hankkeen kotimaisen kalan kilpailukyvyn parantamiseksi. EU kalat III -hankkeen tavoitteena on lisätä kotimaisen kalan syöntiä ja siinä tuotetaan tietoa kalastuselinkeinon kehittämiseksi terveydellisesti, taloudellisesti ja ekologisesti kestäväksi. EU-kalat III hanke täydentää aiempien EU-kalat I ja II -hankkeiden tuottamia tietoja kotimaisen kalan ympäristömyrkyistä. Hankkeelle on saatu rahoitusta Valtioneuvoston kanslialta.
EU-kalat III -hankkeesta järjestetään aloitusseminaari 25.5.2016. Seminaarissa kuullaan kotimaisten kalojen ympäristömyrkkytilanteesta aikaisempien tutkimusten perusteella ja sen vaikutuksista kalan käytettävyyteen. Samoin seminaarissa esitellään käynnistyvä tutkimushanke tavoitteineen. Lisäksi seminaarissa luodaan katsaus Suomen kalatalouden nykytilaan ja kuullaan keskeisten sidosryhmien näkemyksiä ja odotuksia tutkimushankkeeseen liittyen.
Ohjelma
Puheenjohtaja Ylitarkastaja Marika Jestoi/Evira
16.00-16.30 Loppukeskustelu
|
<urn:uuid:07f2e8c9-46ef-4058-8640-7fac1adda292>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fin_Latn/train
|
finepdfs
|
fin_Latn
| 1,417
|
Motion betreffend familiengerechte Ferienbetreuung in den Tagesstrukturen
17.5195.01
In den letzten Jahren wurde das mengenmässige Angebot an Tagestruktur-Plätzen in der Stadt Basel sukzessive erhöht. Dies ist sehr begrüssenswert. Dieses Angebot weist aber noch immer eine massive Lücke aus, nämlich beim Angebot während der Schulferien.
In § 3 der geltenden Tagesstrukturenverordnung wird festgehalten, dass die Tagesstrukturangebote die Bedürfnisse der Schülerinnen und Schüler sowie der Erziehungsberechtigten berücksichtigen. Dies ist heute noch nicht der Fall, da die wenigsten Eltern über 14 Wochen Ferien pro Jahr verfügen. Das heutige Angebot von Tagesferien ist vollkommen ungenügend, da die Orte immer wechseln, die Orte zum Teil weit weg vom Wohnort der Kinder liegen, eine Mindestanwesenheit von vier Tagen pro Woche belegt werden muss und es nur wenige Angebote ab dem 1. Kindergartenjahr gibt. Aufgrund dieses ungenügenden Angebots ist es nicht erstaunlich, dass viele Eltern ihre Kinder beim Eintritt in den Kindergarten in einem Tagesheim belassen oder das Angebot der Tagesferien nicht nutzen. Eine Ferienabdeckung würde auch die Erwerbsarbeit beider Elternteile erleichtern.
Um der Arbeitsrealität der Eltern und den Bedürfnissen der Kinder gerecht zu werden, soll ein Angebot von flexiblen Tagesstrukturen auch in den Ferien gelten, dies in einer anzahlmässig reduzierten Form, unter Kostenbeteiligung der Eltern, aber an konstanten Orten. In jedem der drei städtischen Schulkreise soll es mindestens zwei solche Ferienangebote geben. Die Infrastruktur ist bereits vorhanden, notwendig wären die zusätzlichen Betreuungspersonen.
Die Gemeinde Riehen kennt bereits ein ähnliches Angebot. So können dort Kinder mit den Tagesferien "à la carte" halbtageweise Module im Freizeitzentrum Landauer belegen.
Die Motionärinnen und Motionäre fordern den Regierungsrat auf, ab Schuljahr 2019/20 in jedem Schulkreis der Stadt Basel an mindestens einem gleichbleibenden Standort ein ganztägiges Tagesstruktur-Angebot in den Ferien anzubieten. Dieses Angebot soll für alle Kinder der Volksschule ab Kindergarten gelten. An den gesetzlichen Feiertagen und zwischen Weihnachten und Neujahr kann von einem Angebot abgesehen werden. Zudem soll dieses Ferienangebot auch halbtageweise belegbar sein. Ab Schuljahr 2021/2022 sind in jedem Schulkreis mindestens zwei solche Standorte anzubieten.
Kaspar Sutter, Andrea Elisabeth Knellwolf, Claudio Miozzari, Katja Christ, Alexandra Dill, Thomas Gander, Franziska Roth, Michelle Lachenmeier, Sasha Mazzotti, Stephan Mumenthaler, Pascal Pfister, Stephan Luethi-Brüderlin, Franziska Reinhard, Tanja Soland, Martina Bernasconi, Edibe Gölgeli, Balz Herter, Beatrice Messerli
|
<urn:uuid:a96480fb-1bdc-4177-ac83-c6e54590684f>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/deu_Latn/train
|
finepdfs
|
deu_Latn
| 2,721
|
LA GRANDEZA DE SER SACERDOTE
Me pregunto qué razón esconde ese gesto displicente, negativo, incluso escandaloso, que ponen muchos muchachos cuando se les propone la posibilidad de ser cura. Creo que puede haber numerosos casos de ignorancia o pobreza de fe. Pero me preocupa el caso de jóvenes bien formados y con un razonable vida religiosa. ¿Por qué estos chicos, cercanos a la parroquia, a la comunidad religiosa, practicantes de hecho, no se plantean la vocación sacerdotal? ¿Padecerán acrofobia, que significa "pánico a la altura", y se conformarán con vivir a ras de suelo?
La vocación sacerdotal es, efectivamente, alta, grande y maravillosa:
1 – Porque sus palabras hacen presente verdaderamente al mismo Cristo. San Jerónimo escribió: "No basta que el Sacerdote viva exento de pecado: debe estar tan adornado de virtudes, que siempre esté ocupado en las cosas santas y pronto a ofrecer el sacrificio por el pueblo. Es como el mediador entre Dios y el hombre, y tiene potestad para formar con su sagrada boca la carne del Cordero divino".
2 – Porque los juicios que hacen en la tierra son respetados en el mismo cielo. San Juan Crisóstomo, nos ofrece estas palabras: "¿Puede haber cosa comparable a la honra del Sacerdocio? El cielo saca la principal autoridad de sus juicios, de los que se hacen en la tierra. Estos jueces espirituales tienen su tribunal en la tierra, y el mismo Señor sigue las decisiones de sus siervos, y ratifica en lo más alto del cielo cuanto han juzgado ellos en esta baja región del mundo. El Sacerdote está como en medio de Dios y el hombre para traernos los beneficios que Dios nos envía, y para presentarle las peticiones que le hacemos: para reconciliarnos con Él, para desarmarle en su ira y para apartar de nosotros sus castigos cuando le hemos ofendido".
3 – Porque sus pobrezas no ensucian jamás las riquezas que reparten. El obispo de Tagaste, San Agustín de Hipona, se atrevió a decir: "En cuanto al ministro orgulloso, hay que colocarlo con el diablo. Sin embargo, el don de Cristo no por ello es profanado: lo que llega a través de él conserva su pureza, lo que pasa por él permanece limpio y llega a la tierra fértil… En efecto, la virtud espiritual del sacramento es semejante a la luz: los que deben ser iluminados la reciben en su pureza y, si atraviesa seres manchados, no se mancha".
4 – Porque cuando el trabajo de los hombres concluye, el suyo continua. Sóren Kierkegaard, uno de los pensadores religiosos de todos los tiempos, nos dejó está página tan conocida: "En los momentos decisivos de la "crisis" serán los mártires los únicos que podrán regir el mundo, pero nunca al estilo de los conductores humanos de acá. Lo que entonces hará falta son sacerdotes, no soldados ni diplomáticos. Sacerdotes, con poder de disociar a la masa y hacer de ella hombres, individuos; sacerdotes sin muchas pretensiones de estudio y a nada menos aplicados que a mandar; sacerdotes poderosos en palabras, a ser posible, pero no menos poderosos en callar y aguantar; sacerdotes conocedores del corazón humano, pero no menos maestros en contener sus juicios y sus anatemas; sacerdotes que sepan usar de su autoridad temperándola con el arte del desprendimiento y desinterés; sacerdotes preparados, educados y formados para obedecer y sufrir, que así puedan mitigar, amonestar, edificar, conmover, pero también rendir, no por la fuerza, todo antes que eso, no; sino obligar con la propia obediencia y, sobre todo, sufrir con paciencia todas las intemperancias y malos modos del enfermo, sin alterarse... Porque el linaje de los hombres está enfermo, espiritualmente enfermo, y enfermo de muerte". Joven amigo, plantéate tu vocación sin complejos. Puedes ser sacerdote. Anímate.
|
<urn:uuid:44fdc7ef-342f-40c9-b329-a0ad0077538b>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/spa_Latn/train
|
finepdfs
|
spa_Latn
| 3,716
|
DIFICULDADES COM ÁGIL?
POR QUÊ KANBAN TEM SIDO A ALTERNATIVA DAS ORGANIZAÇÕES PARA MELHORAR SEUS RESULTADOS
LUCAS GUIMARÃES
• Kanban Coach na Unicred
• +10 anos na área de TI
• Bacharel em Administração
• Pós Graduado em Engenharia de Software com Métodos Ágeis
• KCP – Kanban University
Agile development in organizations
Percentage of Respondents
- 16%: We use agile for all of our application development
- 30%: We use agile for most of our application development (50% or more)
- 41%: We use agile for some, but not all of our application development (less than 50%)
- 7%: We only use agile in a pilot implementation
- 6%: We plan to adopt agile in the next 12 months
Base: n=130 Gartner Research Circle Members; Excluding 'Not sure'
S01. Which of these best describe agile development in your organization?
SOURCE: Gartner Research Circle Agile in the Enterprise
Fonte: Gartner Research Circle Agile in Enterprise 2019
CENÁRIO DO ÁGIL NO MERCADO DE TI
Company Experience with Agile
How long has your company been practicing agile?
- <1 year: 7%
- 1-2 years: 22%
- 3-5 years: 33%
- 5+ years: 32%
- Don't know: 4%
- Not practicing agile: 2%
How many of your company's teams have adopted agile practices?
- None: 3%
- Less than half: 46%
- More than half: 34%
- All: 18%
94% report their company is practicing Agile.
65% say their company has significant experience with Agile.
Over half of respondents (52%) say either a majority or all of their company's teams have adopted Agile.
Fonte: 15th State of Agile Report (2021)
ONDE E COMO ESTÃO APLICANDO ÁGIL?
Company Experience with Agile
Which areas of your organization have adopted Agile principles and practices?
*Respondents were able to select multiple responses to this question*
- 86% Software development
- 63% IT
- 29% Operations
- 17% Marketing
- 17% Security
- 16% Human Resources
- 11% Sales/Sales Ops
- 10% Finance
- 10% Hardware development
- 6% Other
- 2% None
Which Agile methodology do you follow most closely at the team level?
- Scrum: 66%
- ScrumBan: 9%
- Kanban: 4%
- Scrum/XP Hybrid: 6%
- Iterative: 1%
- Extreme Programming (XP): 1%
- Lean Startup: 1%
- Other: 5%
- Don't know: 2%
Fonte: 15th State of Agile Report
CENÁRIO DO ÁGIL NO MERCADO DE TI
AGILE ON IT BUSINESS
O QUE AS ORGANIZAÇÕES ESTÃO BUSCANDO COM A TRANSFORMAÇÃO ÁGIL?
MOTIVOS PARA ADOÇÃO DO ÁGIL
Top 3 Most Important Objectives for Adopting Agile Methodologies
Percentage of Respondents
| Objective | Rank 1 | Rank 2 | Rank 3 | SUM of Top 3 |
|------------------------------------------------|--------|--------|--------|--------------|
| Accelerated product delivery | 32% | 25% | 6% | 63% |
| Better alignment between IT and business | 27% | 16% | 16% | 60% |
| Enhanced ability to manage changing priorities | 9% | 20% | 24% | 54% |
| Ability to innovate | 9% | 8% | 16% | 33% |
What were the most important reasons for adopting Agile within your team or organization?
*Respondents were able to select multiple responses to this question.
- 64% Enhance ability to manage changing priorities
- 64% Accelerate software delivery
- 47% Increase team productivity
- 47% Improve business and IT alignment
Fonte: 15th State of Agile Report; 2019 Gartner Research Circle Agile in the Enterprise
MOTIVOS PARA ADOÇÃO DO ÁGIL
Top 3 Most Important Objectives for Adopting Agile Methodologies
Percentage of Respondents
- Accelerated product delivery: 32% Rank 1, 25% Rank 2, 6% Rank 3, SUM of Top 3 = 63%
- Better alignment between IT and business: 27% Rank 1, 16% Rank 2, 16% Rank 3, SUM of Top 3 = 60%
- Enhanced ability to manage changing priorities: 9% Rank 1, 20% Rank 2, 24% Rank 3, SUM of Top 3 = 54%
- Ability to innovate: 9% Rank 1, 8% Rank 2, 16% Rank 3, SUM of Top 3 = 33%
What were the most important reasons for adopting Agile within your team or organization?
*Respondents were able to select multiple responses to this question.
- Enhance ability to manage changing priorities: 64%
- Accelerate software delivery: 64%
- Increase team productivity: 47%
- Improve business and IT alignment: 47%
Fonte: 15th State of Agile Report; 2019 Gartner Research Circle Agile in the Enterprise
MOTIVOS PARA ADOÇÃO DO ÁGIL
Top 3 Most Important Objectives for Adopting Agile Methodologies
Percentage of Respondents
- Accelerated product delivery: 32% Rank 1, 25% Rank 2, 6% Rank 3, SUM of Top 3 63%
- Better alignment between IT and business: 27% Rank 1, 16% Rank 2, 16% Rank 3, SUM of Top 3 60%
- Enhanced ability to manage changing priorities: 9% Rank 1, 20% Rank 2, 24% Rank 3, SUM of Top 3 54%
- Ability to innovate: 9% Rank 1, 8% Rank 2, 16% Rank 3, SUM of Top 3 33%
What were the most important reasons for adopting Agile within your team or organization?
*Respondents were able to select multiple responses to this question.
- Enhance ability to manage changing priorities: 64%
- Accelerate software delivery: 64%
- Increase team productivity: 47%
- Improve business and IT alignment: 47%
Fonte: 15th State of Agile Report; 2019 Gartner Research Circle Agile in the Enterprise
MOTIVOS PARA ADOÇÃO DO ÁGIL
Top 3 Most Important Objectives for Adopting Agile Methodologies
Percentage of Respondents
- Accelerated product delivery: 32% Rank 1, 25% Rank 2, 6% Rank 3, SUM of Top 3 63%
- Better alignment between IT and business: 27% Rank 1, 16% Rank 2, 16% Rank 3, SUM of Top 3 60%
- Enhanced ability to manage changing priorities: 9% Rank 1, 20% Rank 2, 24% Rank 3, SUM of Top 3 54%
- Ability to innovate: 9% Rank 1, 8% Rank 2, 16% Rank 3, SUM of Top 3 33%
What were the most important reasons for adopting Agile within your team or organization?
*Respondents were able to select multiple responses to this question.
- Enhance ability to manage changing priorities: 64%
- Accelerate software delivery: 64%
- Increase team productivity: 47%
- Improve business and IT alignment: 47%
Fonte: 15th State of Agile Report; 2019 Gartner Research Circle Agile in the Enterprise
E quais resultados estão obtendo?
OS BENEFÍCIOS TRAZIDOS PELA TRANSFORMAÇÃO
Has the implementation of agile positively impacted each of the following areas within your company?
- Managing changing priorities: 70%
- Visibility: 70%
- Business/IT alignment: 66%
- Delivery speed/time to market: 64%
- Team productivity: 60%
- Team morale: 60%
Better alignment between IT and business (n=72)
- Unsuccessful: 26%
- Successful: 74%
Enhanced ability to manage changing priorities (n=56)
- Unsuccessful: 41%
- Successful: 59%
Accelerated product delivery (n=78)
- Unsuccessful: 42%
- Successful: 58%
Ability to innovate (n=37)
- Unsuccessful: 51%
- Successful: 49%
Overall agile development so far (n=122)
- Unsuccessful: 40%
- Successful: 60%
Fonte: Gartner Research Circle Agile in Enterprise 2019
OS BENEFÍCIOS TRAZIDOS PELA TRANSFORMAÇÃO
Has the implementation of agile positively impacted each of the following areas within your company?
- Managing changing priorities: 70%
- Visibility: 70%
- Business/IT alignment: 66%
- Delivery speed/time to market: 64%
- Team productivity: 60%
- Team morale: 60%
LIDAR COM A MUDANÇA DE PRIORIDADES
Fonte: Gartner Research Circle Agile in Enterprise 2019
OS BENEFÍCIOS TRAZIDOS PELA TRANSFORMAÇÃO
Has the implementation of agile positively impacted each of the following areas within your company?
- Managing changing priorities: 70%
- Visibility: 70%
- Business/IT alignment: 66%
- Delivery speed/time to market: 64%
- Team productivity: 60%
- Team morale: 60%
LIDAR COM A MUDANÇA DE PRIORIDADES
TRANSPARÊNCIA / ALINHAMENTO
Fonte: Gartner Research Circle Agile in Enterprise 2019
OS BENEFÍCIOS TRAZIDOS PELA TRANSFORMAÇÃO
Has the implementation of agile positively impacted each of the following areas within your company?
- Managing changing priorities: 70%
- Visibility: 70%
- Business/IT alignment: 66%
- Delivery speed/time to market: 64%
- Team productivity: 60%
- Team morale: 60%
Better alignment between IT and business (n=72)
- Unsuccessful: 26%
- Successful: 74%
Enhanced ability to manage changing priorities (n=56)
- Unsuccessful: 41%
- Successful: 59%
Accelerated product delivery (n=78)
- Unsuccessful: 42%
- Successful: 58%
Ability to innovate (n=37)
- Unsuccessful: 51%
- Successful: 49%
Overall agile development so far (n=122)
- Unsuccessful: 40%
- Successful: 60%
Fonte: Gartner Research Circle Agile in Enterprise 2019
LIDAR COM A MUDANÇA DE PRIORIDADES
TRANSPARÊNCIA / ALINHAMENTO
ACELEROU A ENTREGA
NOT BAD.
QUAL O PADRÃO DESSAS TRANSFORMAÇÕES?
PADRÕES NO PROCESSO DE MUDANÇA
TRADITIONAL CHANGE IS AN “A” TO “B” PROCESS
THE J-CURVE EFFECT
EVOLUTIONARY CHANGE
LOW RISK
Designed and Managed Change
BIG J-CURVE
HIGH RISK
18% success
64% moderately effective
18% failure
FAILURE
Lower maturity organizations panic under stress
TIME
CURRENT PROCESS
FUTURE PROCESS defined /designed in advance
TRANSITION
CAPABILITY
SAFETY
PATIENCE
Lots of little J’s
A big J-curve
PADRÕES NO PROCESSO DE MUDANÇA
64% report some degree of success
Not at all successful → Highly successful
16% Neither successful nor unsuccessful
25% Not at all successful
11% Neither successful nor unsuccessful
3% Highly successful
60%
THE J-CURVE EFFECT
EVOLUTIONARY CHANGE
LOW RISK
Designed and Managed Change
BIG J-CURVE
HIGH RISK
Lots of little J’s
A big J-curve
FAILURE
Lower maturity organizations panic under stress
18% success
64% moderately effective
18% failure
TIME
CAPABILITY
SAFETY
PATIENCE
Jackie Chan
O QUE NOSSA EXPERIÊNCIA COM KANBAN NOS DIZ SOBRE ISSO?
KANBAN MATURITY MODEL
**BENEFÍCIOS**
- **Alívio da sobrecarga:**
- Terminar as coisas
- Mais transparência
- Pessoas menos sobrecarregadas
- **Conscientização do cliente**
- Compreensão básica do fluxo de trabalho
- Maior colaboração
- Melhor empatia
- Qualidade do trabalho melhorada
- Compreensão básica da capacidade e da demanda
- Coordenação gerencial
**RISCO**
- **FRÁGIL**
- **TÁTICO**
- **DESALINHADO**
**AÇÕES**
- **CAÓTICO**
- **REACIONÁRIO**
**ESCOPO**
- **Tarefa**
- **Entregável**
- **Produto | Serviço**
**Maturidade Organizacional**
1. **Inconsciente**
2. **Focado em Times**
3. **Orientado ao Cliente**
**VALORES**
- Conquista
- Colaboração
- Tomar iniciativa
- Transparência
- Atos de Liderança
- Conscientização do Cliente
- Mudança Evolucionária
- Fluxo
- Narrativa
- Respeito
- Compreensão (interna)
**FOCO**
- Quem sou
- Quem somos
POR QUE KANBAN É UM CAMINHO ALTERNATIVO?
MESMOS BENEFÍCIOS POR UM CUSTO MENOR
OS BENEFÍCIOS PODEM VIR COM UM CUSTO MENOR
What Have You Seen as a Result of Your Kanban Initiative? Main Benefits of Adopting Kanban
- Increased Visibility of Flow: 78%
- Improved Delivery Speed / Throughput: 52%
- Alignment between Business Objectives, Key Results, and Delivery Work: 43%
- Improved Predictability: 41%
- Improved Ability to Manage Scale and Dependencies: 30%
- Improved Quality: 28%
- Increased Customer Satisfaction: 27%
- Improved Risk Management: 21%
- Decreased Project Management Cost: 13%
- Other: 2%
Fonte: State of Kanban (2021)
2 GESTÃO DA MUDANÇA
DIFICULDADES DA TRANSFORMAÇÃO ÁGIL
Top 3 Challenges to Making Agile Development Successful
Percentage of Respondents
| Challenge | Rank 1 | Rank 2 | Rank 3 | SUM of Top 3 |
|------------------------------------------------|--------|--------|--------|--------------|
| Shift from a culture of control to one based on trust | 30% | 12% | 15% | 56% |
| Shift from on-time/on-budget metrics to customer satisfaction metrics | 11% | 14% | 9% | 34% |
| Shift the focus: "Do things right, not fast" | 12% | 10% | 10% | 32% |
The most significant Agile adoption barriers include:
- Inconsistencies in processes and practices 46%
- Cultural clashes 43%
- General organizational resistance to change 42%
Fonte: 15th State of Agile Report (2021); 2019 Gartner Research Circle Agile in the Enterprise
DIFICULDADES DA TRANSFORMAÇÃO ÁGIL
Top 3 Challenges to Making Agile Development Successful
Percentage of Respondents
- Shift from a culture of control to one based on trust: 30% Rank 1, 12% Rank 2, 15% Rank 3, SUM of Top 3 56%
- Shift from on-time/on-budget metrics to customer satisfaction metrics: 11% Rank 1, 14% Rank 2, 9% Rank 3, 34% SUM of Top 3
- Shift the focus: "Do things right, not fast": 12% Rank 1, 10% Rank 2, 10% Rank 3, 32% SUM of Top 3
The most significant Agile adoption barriers include:
• Inconsistencies in processes and practices 46%
• Cultural clashes 43%
• General organizational resistance to change 42%
Fonte: 15th State of Agile Report; 2019 Gartner Research Circle Agile in the Enterprise
DIFICULDADES DA TRANSFORMAÇÃO ÁGIL
Top 3 Challenges to Making Agile Development Successful
Percentage of Respondents
- Shift from a culture of control to one based on trust: 30% Rank 1, 12% Rank 2, 15% Rank 3, SUM of Top 3 56%
- Shift from on-time/on-budget metrics to customer satisfaction metrics: 11% Rank 1, 14% Rank 2, 9% Rank 3, 34% SUM of Top 3
- Shift the focus: "Do things right, not fast": 12% Rank 1, 10% Rank 2, 10% Rank 3, 32% SUM of Top 3
The most significant Agile adoption barriers include:
- Inconsistencies in processes and practices 46%
- Cultural clashes 43%
- General organizational resistance to change 42%
Fonte: 15th State of Agile Report; 2019 Gartner Research Circle Agile in the Enterprise
KANBAN SE ADAPTA A SUA REALIDADE
TRADITIONAL CHANGE IS AN "A" TO "B" PROCESS
CURRENT PROCESS
FUTURE PROCESS
defined /designed in advance
O que é melhor no meu contexto
O que eu faço hoje
Práticas Ágeis (by the book)
Cargo Cult
3
VOCÊ PRECISA IR ALÉM DO QUE O ÁGIL TE OFERECE
KANBAN MATURITY MODEL
Transparência
Colaboração
Orientação a times
Alívio da Sobrecarga
KANBAN MATURITY MODEL
Transparência
Colaboração
Orientação a times
Alívio da Sobrecarga
Orientação a Serviços
Fluxo
Entendimento Interno
Equilíbrio
Satisfação do cliente
Gestão de Riscos
Sobrevivência
COMO KANBAN VÊM SE CONSOLIDANDO NO MERCADO?
ADOÇÃO DO KANBAN FRENTE AOS MÉTODOS ÁGEIS
Agile Methods Used
Percentage of respondents
Different view of previous slide’s data
Base: Gartner Research Circle Members. Base: Organization’s development is based on “Agile”, “Iterative” or “Lean IT” methodologies (Q02) Q03A. Which of these agile methods are planned for use/used in your organization? (Multiple responses allowed)
SOURCE: Gartner Research Circle Agile in the Enterprise
© 2019 Gartner, Inc. and/or its affiliates. All rights reserved.
ADOÇÃO DO KANBAN NO MUNDO
Where Have Your Kanban Implementation Initiatives Seen the Strongest Organizational Support?
- Individual Team Members: 52%
- Manager / Lead: 45%
- Project / Program Managers: 35%
- Product Manager / Owner: 29%
- Executive (CEO / Owner): 22%
- Internal Kanban Trainers / Practitioners: 21%
- Business Analysts: 8%
Percentage of Submissions*
Scrum: 44%
Waterfall: 25%
Unknown: 21%
SAFe: 2%
XP: 2%
CMMi: 1%
*5% responded "Other"
Fonte: State of Kanban (2021)
ADOÇÃO DO KANBAN NO MUNDO
KANBAN ADOPTION
49% YES, within the same and other functional areas
36% YES, within the same functional areas
15% NO
Do You Plan to Expand Your Kanban Implementation in the Next 12 Months?
Adoption and use of the Kanban Method practices is growing within organizations. More than 85% of respondents indicated that their organizations intend to expand their adoption within the next 12 months.
Fonte: State of Kanban (2021)
ADOÇÃO DO KANBAN NO MUNDO
KANBAN ADOPTION
EARLY ADOPTERS 2.5%
EARLY MAJORITY 13.5% 34%
LATE MAJORITY 34%
LAGGARDS 16%
AGILE ON IT BUSINESS
Fonte: State of Kanban (2021)
QUAL O PERFIL DO PROFISSIONAL PARA ATUAR NESSE NOVO CENÁRIO?
PERFIL PROFISSIONAL
- Atuação mais abrangente, indo do nível de times até o estratégico.
- Pragmático, sem metodologia ou ideologia.
- Adapta seu plano de ação de acordo com o cenário.
- Orientado à dados.
- Habilidade em gestão da mudança.
“You must welcome change as the rule, but not as your ruler.”
DENIS WAITLEY
OBRIGADO!
@lucas1guimaraes
|
c3dd722c-1f86-4424-937b-ccffa6790c69
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 16,214
|
ASSEMBLEA GENERALE ORDINARIA DEI PARTECIPANTI
TENUTA IN ROMA IL GIORNO 31 MAGGIO 2006
ANNO 2005 CENTODODICESIMO ESERCIZIO
CONSIDERAZIONI FINALI
Signori Partecipanti, Autorità, Signore, Signori,
nel prendere per la prima volta la parola di fronte a questa Assemblea, desidero innanzitutto rivolgere un pensiero augurale al Presidente della Repubblica, Giorgio Napolitano, al quale confermo la continuità dell'impegno istituzionale della Banca d'Italia al servizio del Paese. Nel medesimo spirito, di una continuità istituzionale preziosa, rendo l'omaggio dovuto al Governo che ha retto l'Italia per una legislatura, ed esprimo un fervido augurio di buon lavoro al Governo che gli è appena succeduto.
Nel dicembre dello scorso anno il dottor Antonio Fazio rassegnava le proprie dimissioni da Governatore della Banca d'Italia. Vi era entrato nel 1965; era stato Capo del Servizio Studi, Direttore Centrale per la Ricerca Economica; Governatore dal maggio del 1993, fece la politica monetaria che accompagnò l'Italia nell'Unione monetaria europea.
Il giudizio sul suo operato nello scorcio del suo uffi cio è aperto. Gli rivolgo un riconoscimento non formale, per aver speso l'intera sua vita professionale al servizio di questa istituzione.
Con la fi ne dello scorso anno volgeva al termine un periodo convulso di scandali, di speculazioni, durante il quale era parso che il mercato, i risparmi degli italiani, il destino di società in settori rilevanti per l'economia nazionale fossero preda dell'arbitrio, dell'interesse, delle trame di pochi individui.
L'iniziativa della magistratura impediva il compiersi di queste trame. Si attende l'esito dei procedimenti giudiziari in corso. La Banca d'Italia, pur salva nell'integrità istituzionale della sua struttura di vigilanza, ne usciva ferita. A me, cui il Presidente della Repubblica Carlo Azeglio Ciampi, su proposta
del Presidente del Consiglio Silvio Berlusconi, faceva l'onore di conferire la carica di Governatore, stava, sta la responsabilità di accompagnarla nel ritorno al prestigio di cui ha sempre goduto; di guidarne il cambiamento in un contesto nazionale e internazionale profondamente diverso da quello che ha caratterizzato la sua storia.
Il campo d'azione è vasto: contribuire in maniera sostanziale al disegno e all'attuazione della politica monetaria nell'area dell'euro; adeguare la vigilanza ai nuovi principi internazionali, espandendone e rafforzandone l'azione; tornare a proporre la Banca d'Italia quale consigliere autonomo, fi dato del Parlamento, del Governo, dell'opinione pubblica. Sul piano interno, riconfi gurare la struttura centrale e quella periferica, ripensando i compiti e l'articolazione delle fi liali; riconsiderare il ruolo dell'Uffi cio italiano dei cambi. Sono queste le linee d'azione da intraprendere. Nel porre mano all'evoluzione della Banca nel nuovo contesto, è essenziale l'apporto del personale e delle rappresentanze sindacali, a cui, tra qualche giorno, illustrerò in concreto questi orientamenti strategici, certo che ne condividano la necessità.
Il Consiglio superiore dell'Istituto esaminerà in occasione della prossima riunione le ipotesi di modifi ca dello Statuto della Banca, in conformità con le nuove disposizioni di legge. Inizierà così l'iter previsto, che terminerà con l'esame da parte del Governo e con l'emanazione del decreto del Capo dello Stato.
So, mutuando l'espressione di Guido Carli, che le mie forze sono impari agli obiettivi; dubiterei di poterli raggiungere, se non potessi far conto sull'integrità, sulla competenza professionale, sul senso di responsabilità istituzionale di tutto il personale della Banca. Ma è anche su altro che sono certo di poter contare: sull'orgoglio di questa istituzione, che delle diffi coltà ha sempre fatto motivo di crescita. Nella Banca d'Italia, che da Einaudi a Ciampi ha dato al Paese Presidenti della Repubblica, Presidenti del Consiglio, Ministri, ho trovato un luogo di eccellenza, dove profondamente è sentita la nobiltà del servire l'interesse pubblico.
È a questo servizio che, come altri Governatori prima di me, intendo ispirare la mia azione. È da questo sentire collettivo che trarrò la mia forza.
Tornare alla crescita
La ripresa ciclica che si sta avviando in Italia non può da sola risolvere il problema di crescita che affl igge il Paese da oltre un decennio, ma facilita il necessario mutamento strutturale.
Una crescita stenta alla lunga spegne il talento innovativo di un'economia; deprime le aspirazioni dei giovani; prelude al regresso; preoccupa particolarmente in un paese come il nostro, su cui pesano un'evoluzione demografi ca sfavorevole e un alto debito pubblico.
La stabilità fi nanziaria è condizione necessaria per lo sviluppo economico: ma in Italia questo è a sua volta un requisito per la stabilità fi nanziaria. Occorre, preservando l'una, riavviare l'altro.
Lo scenario internazionale
Negli ultimi due anni l'economia mondiale è cresciuta a un tasso medio del 5 per cento, quella dell'area dell'euro dell'1,7. L'espansione del commercio internazionale ha sfi orato il 9 per cento. L'incremento della domanda, strozzature dell'offerta e tensioni geopolitiche hanno sospinto i prezzi delle materie prime e dell'energia. Questi ultimi sono più che raddoppiati in termini reali in un triennio.
Le politiche monetarie stanno ovunque divenendo meno accomodanti, con tempi e intensità che rifl ettono differenze nelle condizioni cicliche e nei rischi d'infl azione. Le politiche di bilancio non hanno fi nora colto l'occasione della crescita globale per apportare ai conti pubblici le correzioni necessarie a ridurre gli squilibri esistenti e a fronteggiare l'invecchiamento della popolazione. L'aumento dei tassi d'interesse tende a gravare sul servizio del debito pubblico. L'effetto è maggiore dove il debito è più elevato; l'Italia è particolarmente esposta.
Gli squilibri delle bilance dei pagamenti si sono ampliati: mentre gli avanzi correnti sono diffusi, il disavanzo è concentrato negli Stati Uniti, dove ha quasi raggiunto il 2 per cento del prodotto mondiale, un massimo storico. Un aumento del tasso di risparmio nell'economia americana, una ripresa della crescita in Europa e in Giappone, un'accelerazione della domanda interna in Cina e nei paesi produttori di petrolio possono ridurre il rischio che l'inevitabile correzione degli squilibri avvenga attraverso variazioni disordinate dei cambi.
L'espansione della liquidità internazionale e i bassi tassi di interesse hanno contribuito a innalzare i prezzi delle attività fi nanziarie e delle abitazioni. I differenziali nei tassi, la volatilità delle variabili fi nanziarie sono scesi a livelli minimi: la possibilità di una sottovalutazione del rischio da parte degli investitori costituisce una fonte potenziale d'instabilità. Nelle ultime settimane la volatilità dei cambi e dei titoli si è accresciuta, generando un rapido rientro di carry trades che ha infl uenzato, a sua volta, i movimenti dei cambi.
A questi elementi di fragilità si contrappone la credibilità delle politiche monetarie, che ha piegato le aspettative d'infl azione. Il recente rincaro dell'energia non ha inciso sulla dinamica di fondo dei prezzi, moderata anche dalla concorrenza internazionale. Il talento, i capitali, la tecnologia oggi disponibili nei mercati fi nanziari ne hanno accresciuto la capacità di riallocare il rischio, ne hanno rafforzato la resistenza a eventuali shock. La stessa rapida diffusione dei contratti derivati potrebbe tuttavia amplifi carne la trasmissione, con implicazioni sistemiche ancora non pienamente valutabili.
I persistenti squilibri, l'alto prezzo del petrolio, la forte e prolungata espansione della liquidità preoccupano le autorità monetarie per le ripercussioni potenziali sull'infl azione, sui prezzi delle attività fi nanziarie, sui tassi di cambio.
Lo sviluppo e la diffusione delle nuove tecnologie dell'informazione, la rapida crescita di grandi economie emergenti sono i tratti distintivi dell'attuale scenario internazionale.
La rivoluzione digitale di fi ne secolo apre una gara di effi cienza fra sistemi produttivi; adeguarsi è decisivo.
La quota delle economie emergenti sulle esportazioni mondiali di manufatti è salita al 30 per cento, con un peso crescente dei prodotti a medio-alta intensità di capitale e tecnologia. Nei paesi avanzati i consumatori ne hanno tratto grande e immediato benefi cio. I produttori vincono l'aspra sfi da di concorrenti dai bassi costi del lavoro se colgono le opportunità offerte dall'internazionalizzazione della produzione e dai nuovi mercati di sbocco.
Nel quadro di un'economia e di un commercio mondiali che continuano a crescere a tassi elevati, è all'ottimismo dell'iniziativa che bisogna ispirarsi, non al malinconico rimpianto di un protezionismo che fu.
La crisi italiana di produttività
In Italia dalla metà degli anni novanta il prodotto ottenibile da un'ora di lavoro è cresciuto assai meno che altrove: oltre un punto percentuale in meno ogni anno, in media, rispetto ai paesi dell'OCSE. A causa del ritardo nell'adeguamento della capacità tecnologico-organizzativa delle imprese e del sistema, la produttività totale dei fattori si è ridotta, caso unico fra i paesi industrializzati.
Il progresso dell'effi cienza è ostacolato da una struttura sbilanciata nella dimensione d'impresa, poco compatibile con i nuovi paradigmi tecnologici e competitivi. Vi si associa una specializzazione settoriale ancora eccessivamente orientata alle produzioni più tradizionali. Rimuovere gli ostacoli alla crescita delle imprese è condizione necessaria per cogliere le occasioni offerte dalla globalizzazione dei mercati e per stimolare una diffusione ampia e sistematica di innovazioni nell'organizzazione aziendale, nei processi produttivi, nella gamma dei prodotti. È questa la via per recuperare competitività internazionale e rilanciare lo sviluppo.
La difesa della competitività attraverso la svalutazione del cambio, che peraltro alleviava solo temporaneamente gli effetti di un differenziale di produttività, è divenuta impossibile. Non vi è alternativa se non tra l'incremento del prodotto per ora lavorata e il contenimento dei redditi nominali. Alla lunga solo il progresso della produttività genera benessere economico.
Quest'anno il tasso d'incremento del prodotto potrebbe avvicinarsi all'1,5 per cento, grazie a un recupero delle esportazioni e degli investimenti. La ripresa congiunturale può facilitare le azioni volte a favorire l'adeguamento della struttura produttiva.
La stabilità: condizione necessaria per lo sviluppo
Le politiche macroeconomiche contribuiscono al rilancio dello sviluppo economico garantendo un quadro di stabilità.
La politica monetaria comune ha assicurato nell'area dell'euro stabilità dei prezzi e protezione dall'erraticità dei mercati fi nanziari. Tra il 1999 e oggi l'infl azione al consumo, effettiva e attesa, è stata nell'area appena superiore al 2 per cento, pur se con signifi cativi rincari di alcune voci soprattutto nei settori meno esposti alla concorrenza. L'obiettivo di stabilità dei prezzi fi ssato dall'Eurosistema è l'àncora delle aspettative di produttori, consumatori, parti sociali. A testimonianza della credibilità che la Banca centrale europea ha conquistato, i tassi d'interesse
a breve termine nell'area dell'euro hanno raggiunto i livelli minimi degli ultimi cinquant'anni.
La convergenza verso la stabilità dei prezzi è stata, ed è, nell'interesse di tutti i partecipanti all'unione monetaria. I benefi ci dell'euro sono specialmente preziosi in Italia. La fl essione dei tassi d'interesse ha consentito alle imprese di mantenere bassa l'incidenza degli oneri fi nanziari in rapporto al valore aggiunto, pur in una fase di congiuntura sfavorevole, durante la quale i debiti delle imprese aumentavano. Il differenziale d'interesse sui titoli di Stato a lungo termine rispetto alla Germania tra il 1992 e il 1998 era stato in media di 340 punti base; tra il 1999 e il 2005 si è ridotto a 25. È crollato l'onere per interessi sul nuovo debito pubblico.
Ma i vantaggi della moneta unica per la fi nanza pubblica sono stati in gran parte dispersi. La tendenza al rialzo dei tassi rende ora urgente un'azione sulle determinanti strutturali della spesa. Il peso del debito pubblico deve tornare a diminuire. La sua incidenza sul prodotto è aumentata lo scorso anno di 2,5 punti, al 106,4 per cento, nonostante dismissioni di attività dell'ordine di un punto. L'indebitamento netto delle Amministrazioni pubbliche è salito al 4,1 per cento del prodotto; ha superato per il terzo anno consecutivo il limite fi ssato dal Trattato di Maastricht. L'avanzo primario ha continuato a ridursi, dal 6,6 per cento del PIL del 1997 allo 0,4 per cento. Al netto delle dismissioni mobiliari, ed escludendo l'effetto di misure temporanee, il fabbisogno fi nanziario, dal quale dipende la dinamica del debito pubblico, ha sfi orato il 6 per cento del PIL.
Nel 2006 l'indebitamento netto rischia di superare di nuovo il 4 per cento del prodotto; l'incidenza del debito aumenterebbe ulteriormente.
Per ricondurre i saldi della fi nanza pubblica su livelli che consentano una fl essione prevedibile, continuativa e permanente del peso del debito vanno realizzati interventi strutturali che interessino le principali voci di spesa e tutti i livelli di governo. Alla luce delle attuali tendenze, per conseguire l'obiettivo di indebitamento netto indicato nei programmi governativi per il 2007, pari al 2,8 per cento del PIL, e riavviare il processo di riduzione dell'incidenza del debito sul PIL è necessaria una correzione dell'ordine di due punti percentuali del prodotto. Eventuali interventi di abbassamento della pressione fi scale o di rilancio degli investimenti pubblici richiederebbero il reperimento di risorse aggiuntive.
È necessario frenare la spesa primaria corrente, che nell'ultimo decennio è cresciuta in termini reali del 2,5 per cento l'anno. Vi sono, accanto alla compressione delle spese di funzionamento dell'Amministrazione, due priorità ineludibili: affrontare il nodo dell'età media effettiva di pensionamento; responsabilizzare pienamente Regioni ed Enti locali nel controllo della spesa.
La spesa per pensioni è pari al 15,4 per cento del prodotto interno lordo. Quasi un quarto è assorbito da pensioni di vecchiaia e anzianità versate a persone con meno di 65 anni. L'uscita dalle forze di lavoro è massima in corrispondenza dei requisiti minimi di pensione. Negli ultimi anni, dopo che le riforme introdotte li hanno innalzati, l'età media di uscita è stata in Italia intorno ai 60 anni; è di 61 in Germania, di 62 nel Regno Unito, di oltre 65 negli Stati Uniti. Le donne e gli uomini di 60 anni hanno ora davanti a sé un periodo di vita rispettivamente di 25 e 21 anni. In prospettiva, insieme con lo sviluppo della previdenza complementare, solo un innalzamento signifi cativo dell'età media di pensionamento può conciliare l'erogazione di pensioni di importo adeguato con la sostenibilità fi nanziaria del sistema contributivo. L'allungamento della vita lavorativa aiuterà anche ad aumentare il tasso di partecipazione al mercato del lavoro.
Le Amministrazioni regionali e locali erogano oltre il 40 per cento della spesa per redditi da lavoro della pubblica Amministrazione; effettuano quasi l'80 per cento degli investimenti pubblici. La spesa sanitaria, di competenza regionale, rappresenta oltre il 13 per cento della spesa delle Amministrazioni pubbliche. Il decentramento territoriale di funzioni può migliorare l'effi cienza del sistema solo se si realizza uno stretto collegamento tra la spesa e le responsabilità della sua copertura. Al decentramento della spesa non hanno fatto ancora seguito un'autonomia di prelievo suffi cientemente ampia, criteri trasparenti e sistematici di perequazione, vincoli effi caci all'assunzione di debiti.
Per favorire il rilancio dello sviluppo economico, oltre a ritrovare l'equilibrio del bilancio, è necessario agire sulla sua composizione. Risparmi in altre voci libererebbero risorse per migliorare le infrastrutture, rafforzare la sicurezza sociale agevolando il funzionamento del mercato del lavoro, alleggerire il carico fi scale in funzione pro-competitiva. Incidere in modo duraturo sul bilancio pubblico richiede un cambiamento deciso delle norme, delle regole della spesa. Altrimenti, come dimostra l'esperienza, correzioni anche pesanti producono risultati effi meri.
Azioni per il rilancio
L'intensifi cazione della concorrenza, l'ampliamento dello spazio per l'esplicarsi dei meccanismi di mercato sono necessari al rilancio produttivo e complementari a scelte di equità. La concorrenza costituisce il miglior agente di giustizia sociale in un'economia, in una società, come quella italiana, nella cui storia è ricorrente il privilegio di pochi fondato sulla protezione dello Stato.
Molte sono le aree d'intervento emerse in questi anni all'attenzione degli osservatori e dei responsabili della politica economica come cruciali per rilanciare la crescita del Paese; lavoro, istruzione, servizi, ambiente giuridico-amministrativo sono temi di particolare rilievo.
Il costo del lavoro è infl uenzato, direttamente o indirettamente, dal livello delle retribuzioni, dagli oneri fi scali e previdenziali, dalle rigidità normative.
Strumenti di coordinamento nazionale della contrattazione salariale fra le parti sociali, oltre a costituire un presidio di equità, contribuiscono a evitare che le dinamiche retributive assumano, nei settori con poca concorrenza e nelle aree con poca disoccupazione, andamenti incompatibili con la stabilità dei prezzi. Gli accordi tra le parti sociali del 1993 demandavano la distribuzione dei guadagni di produttività al livello di contrattazione decentrato. La diffusione di schemi retributivi esplicitamente legati alla produttività aziendale è però ancora scarsa e concentrata nelle grandi imprese industriali.
Nel 2005 il fi sco ha prelevato, tra imposte e contributi e senza contare l'Irap, il 45,4 per cento del costo del lavoro di un lavoratore tipo dell'industria. Il valore medio dei paesi dell'OCSE è 37,3. Un livello eccessivo del cuneo fi scale e previdenziale distorce l'allocazione delle risorse, frena lo sviluppo.
Le compatibilità di bilancio lasciano margini stretti per il fi nanziamento di una riduzione. Uno spostamento dell'imposizione dal lavoro ai consumi offre benefi ci allocativi e una copertura certa, ma induce effetti macroeconomici e distributivi da valutare attentamente, anche con le parti sociali.
La rigidità nell'impiego del lavoro impone costi impliciti alle aziende. Essa può annidarsi nelle modalità di ingresso, nell'utilizzo delle risorse in azienda, nelle modalità di uscita; su queste ultime pesano soprattutto tempi e costi di eventuali controversie giudiziarie, incerti e di frequente assai elevati. Margini di fl essibilità sono stati recuperati in questi anni con la diffusione dei contratti atipici. Se il mercato del lavoro è ben regolato, senza eccessi di rigidità nella componente tipica, i contratti atipici offrono un utile ventaglio di opzioni alle imprese e ai lavoratori. Se divengono un surrogato dell'ordinaria fl essibilità dell'impiego, impediscono a molti giovani di pianifi care il futuro, riducono gli incentivi dell'impresa a investire nella loro formazione, frenano la produttività del sistema.
Motivi di effi cienza e di equità richiedono che sia ridotta la segmentazione del mercato, stabilendo regole più uniformi, in base a cui il rapporto di lavoro acquisisca stabilità con il passare del tempo. In un'epoca in cui il sistema economico
deve compiere rapide riallocazioni nel mutato scenario competitivo, si deve tutelare il lavoratore piuttosto che il posto di lavoro, assicurandogli – nel rispetto delle compatibilità di bilancio – una indennità di disoccupazione dignitosa e non distorsiva e concrete opportunità di formazione e riorientamento.
Ma questo non basta. Perché la produttività torni a crescere occorrono innovazione e investimenti in ricerca e in tecnologia; imprenditori che abbiano il coraggio e la lungimiranza di non essere passivi di fronte alle diffi coltà e di cogliere il momento per cambiare il modo di operare delle proprie imprese.
La stasi della produttività è connessa anche con la carenza di capitale umano. È grave lo spreco causato dal basso impiego del segmento più vitale, più promettente della popolazione: tra i venti e i trent'anni il tasso di occupazione italiano è inferiore di dieci punti rispetto alla media dell'Unione europea.
Negli ultimi dieci anni l'Italia ha ridotto il divario rispetto ai paesi avanzati nella diffusione dell'istruzione tra i giovani, ma il ritardo accumulato peserà ancora a lungo sul livello medio del capitale di istruzione degli italiani. Nel 2003 le quote di diplomati e laureati nella fascia d'età tra 25 e 64 anni erano in Italia rispettivamente pari al 34 e al 10 per cento del totale, contro medie del 41 e del 24 nei paesi dell'OCSE.
Anche la qualità dei risultati presenta aspetti critici. A quindici anni gli studenti italiani hanno accumulato un ritardo nell'apprendimento della matematica equivalente a un anno di scuola: secondo un'indagine dell'OCSE, l'Italia fi gura al ventiseiesimo posto su ventinove paesi. A questo difetto di effi cacia se ne aggiunge uno di equità: la variabilità nei livelli di apprendimento dei quindicenni colloca il nostro paese al ventitreesimo posto dell'OCSE; il successo scolastico nella scuola superiore e all'università è fortemente correlato alle condizioni della famiglia di provenienza.
La gravità del ritardo ci impone di guardare all'esperienza di altri paesi europei, quali Svezia, Finlandia, Regno Unito, che hanno sperimentato strumenti per migliorare il rendimento del sistema di istruzione e di ricerca, rafforzando la competizione fra scuole e fra università; prima ancora che maggiori spese, occorrono nuove regole che premino il merito di docenti e ricercatori.
La produttività dei servizi è essenziale per la crescita dell'economia. Essi rappresentano nei paesi dell'OCSE oltre il 70 per cento del valore aggiunto; sono
utilizzati nella produzione di tutti gli altri settori. Sono più diffuse nel terziario rendite monopolistiche che mantengono alti i prezzi, ostacolano l'innovazione e la produttività, deprimono la competitività del sistema.
Le imprese di produzione e distribuzione dei servizi di pubblica utilità erano in Italia interamente di proprietà pubblica ancora alla metà degli anni novanta. L'ampia privatizzazione che le ha coinvolte ha contribuito a ridurre il debito pubblico in rapporto al prodotto. La liberalizzazione di questi mercati non ha progredito in ugual misura. La gestione delle reti, l'ampliamento del novero dei fornitori sono problemi ancora largamente irrisolti. Nei servizi pubblici locali la stessa privatizzazione ha fatto pochi passi avanti; la liberalizzazione manca quasi del tutto, tanto che la gestione può essere affi data senza gara a società pubbliche o miste. Le Amministrazioni locali detengono ancora il controllo di molte imprese operanti nella fornitura di servizi pubblici. In taluni casi ambiscono ad ampliare la gamma dei servizi offerti, innescando fenomeni di ripubblicizzazione.
Ostacoli alla concorrenza derivano anche da normative restrittive che, in più settori, danneggiano la generalità dei consumatori e dei lavoratori.
Nel commercio al dettaglio, il numero medio di dipendenti delle imprese è circa la metà di quello dell'area dell'euro. La frammentazione pesa sull'effi cienza; rallenta l'adozione delle nuove tecnologie, fonte importante di crescita della produttività del settore in altri paesi. La legge di riforma del 1998, nel liberalizzare l'apertura dei piccoli esercizi, ha demandato alle Regioni il potere di regolamentare l'apertura sul territorio di quelli più grandi. Non tutte hanno colto l'occasione per liberalizzare. Nelle regioni dove si sono adottati criteri più restrittivi, effi cienza produttiva e diffusione delle nuove tecnologie ne sono risultate frenate, a scapito dei consumatori e della stessa crescita dell'occupazione nel settore.
La direttiva europea sui servizi, in corso di approvazione, potrà dare solo un impulso modesto alla concorrenza. L'onere di intraprendere politiche di liberalizzazione più decise rimane affi dato principalmente alle scelte discrezionali dei governi nazionali. L'Italia ha tutto da guadagnare dall'avviarsi con decisione lungo questa strada.
Il sistema giuridico e amministrativo infl uenza signifi cativamente i costi e la competitività delle imprese. In Italia esso è stato a lungo indifferente alle ragioni del mercato. In una graduatoria della Banca Mondiale relativa alle procedure burocratiche e amministrative connesse con l'attività di impresa, l'Italia occupa la settantesima posizione, penultima fra i paesi dell'OCSE.
Dalla metà degli anni novanta sono stati realizzati interventi di semplifi cazione amministrativa e di miglioramento della regolamentazione. I risultati conseguiti sono stati parziali. Lo scostamento tra defi nizione formale delle misure e loro concreta applicazione resta un problema generale dell'ordinamento italiano.
La recente riforma del diritto fallimentare ha introdotto strumenti volti a favorire una più precoce emersione dello stato di crisi e una rapida ristrutturazione di imprese in temporanea diffi coltà; ha snellito e ammodernato le procedure di liquidazione. Essa si applica tuttavia solo a una metà circa delle imprese; in particolare, è ampia la fascia esclusa dalla possibilità di benefi ciare della liberazione dei debiti residui al termine della procedura. Non è stata modifi cata la disciplina penale, ispirata a una concezione punitiva del fallimento.
Molto resta da fare sul versante generale dell'applicazione del diritto, né questa è la sede per indicare correttivi, che possono essere cercati nell'esperienza di altri paesi. Le riforme attuate negli ultimi quindici anni per accelerare i tempi della giustizia civile non hanno prodotto i risultati attesi. La lunghezza dei procedimenti civili è ancora assai maggiore che negli altri paesi europei; la durata di una procedura di recupero crediti è in Italia cinque volte quella media dell'OCSE. Confronti internazionali mostrano che in Italia il numero di magistrati e funzionari amministrativi e la spesa pubblica per la giustizia sono paragonabili, in rapporto alla popolazione, a quelli di paesi simili al nostro per dimensione e tradizione giuridica.
Nel campo fi scale interventi sulla chiarezza della normativa e delle sue modalità di applicazione riducono il contenzioso e garantiscono alle imprese un quadro più certo entro cui operare. L'adempimento degli obblighi fi scali e contributivi risente negativamente del frequente ricorso a condoni e sanatorie; dal 1970 al 2004 soltanto due esercizi fi nanziari non sono stati coperti da simili provvedimenti.
Rilancio dello sviluppo dell'economia nazionale e riduzione dei divari territoriali sono obiettivi complementari. Azioni che incidano sulla struttura produttiva, in particolare sui processi di crescita dimensionale delle imprese e di riorientamento della loro specializzazione produttiva, servono a entrambi i fi ni; apportano anzi un benefi cio maggiore all'economia del Mezzogiorno, che soffre dei mali nazionali in misura accentuata, segnatamente nei servizi pubblici, nelle infrastrutture, ma anche nella tutela della legalità, nell'ordine pubblico.
Politiche specifi che di incentivazione delle imprese possono essere d'aiuto, ma la loro utilità non va sopravvalutata. Esse comportano costi di gestione, possibili distorsioni allocative, rischi di usi impropri, soprattutto se basate su meccanismi
non automatici. Lo stesso benefi cio di stimolo degli investimenti, pur maggiore per le imprese meridionali, è modesto in rapporto alle risorse impiegate. Secondo le indagini della Banca d'Italia un quinto delle imprese industriali del Mezzogiorno ha ricevuto nel 2005 incentivi pubblici; quasi un quarto nel resto d'Italia; per le imprese meridionali i maggiori investimenti attivati non raggiungono il 30 per cento dei fondi distribuiti; sono circa il 10 per cento per quelle del Centro-Nord.
Un ridimensionamento del sistema dei trasferimenti alle imprese libererebbe risorse per altre priorità di spesa e per il contenimento della pressione fi scale. Di contro, pensare di forzare fi nanziariamente la crescita del Sud assegnando alle banche compiti impropri rischia di riproporre esperienze che si sono già dimostrate dannose in passato, sia per l'economia del Mezzogiorno, sia per la stabilità e l'effi cienza del sistema bancario.
Il sistema fi nanziario meridionale ha compiuto importanti progressi nell'ultimo decennio, soprattutto nella qualità e nell'effi cienza dell'offerta bancaria, anche grazie all'intervento degli intermediari del Centro-Nord. Al netto del rischio, il divario nel costo del credito fra Sud e Centro-Nord si è quasi annullato. Restano ritardi nella diffusione tra le famiglie meridionali degli strumenti fi nanziari più avanzati, nello stesso utilizzo dei servizi bancari. Banche e istituzioni fi nanziarie hanno nel Mezzogiorno un forte potenziale di crescita.
Una fi nanza per lo sviluppo
I mercati dei capitali
I fondi raccolti dalle imprese direttamente sul mercato, sotto forma di obbligazioni o azioni quotate, rappresentano in Italia solo il 17 per cento delle loro fonti di fi nanziamento, circa un quarto in meno rispetto a Francia e Germania; la quota supera il 40 per cento negli Stati Uniti, sfi ora il 50 nel Regno Unito. La dimensione della borsa, in rapporto a quella dell'economia, è nettamente inferiore alla media dei paesi avanzati.
Lo sviluppo dei mercati è necessario per la crescita delle imprese, così come quest'ultima è la base su cui il primo si fonda. I mercati svolgono un ruolo cruciale nella mobilizzazione delle risorse fi nanziarie. Le famiglie italiane dispongono nel complesso di una ricchezza fi nanziaria elevata in rapporto al prodotto interno lordo, anche rispetto agli altri maggiori paesi europei. Pur se il comportamento dei risparmiatori è cambiato negli ultimi anni, la diversifi cazione del portafoglio delle
famiglie è ancora limitata, con un sacrifi cio in termini di equilibrio tra rendimento dei risparmi e protezione dal rischio. Mercati fi nanziari più ampi, effi cienti, ben regolati consentiranno di favorire l'evoluzione in corso, a benefi cio delle famiglie, delle imprese, degli stessi intermediari.
La quotazione in borsa segna nella vita di un'impresa l'avvio di un percorso verso una struttura fi nanziaria più salda, anche in vista di un salto dimensionale: con una quota più elevata di debito obbligazionario, spesso con un minor costo dello stesso credito bancario. Ma il timore di perdere il controllo dell'impresa e gli oneri connessi con gli obblighi di trasparenza delle società quotate, anche nei rifl essi di natura fi scale, costituiscono per molti imprenditori una remora alla quotazione. La regolamentazione deve perseguire un equilibrio tra la tutela dell'investitore e la minimizzazione dei costi per le imprese. All'imprenditore spetta apprezzare le opportunità offerte dalla quotazione in borsa, che nulla toglie alla sua passione, alla sua creatività; che può anzi rappresentare, in alcuni delicati momenti di transizione, un compromesso tra mantenere l'intero capitale nelle proprie mani, sacrifi cando le opportunità di crescita, e rinunciare totalmente al controllo.
Per lo sviluppo dei mercati è necessaria una tutela rapida ed effi cace degli azionisti di minoranza nei confronti di comportamenti opportunistici o non trasparenti. Oltre che sulle norme, di rango primario e secondario, e sulla loro applicazione da parte delle autorità di vigilanza, la prevenzione deve poter contare sull'iniziativa autonoma degli operatori del mercato: banche, società di rating, investitori. È ampio lo spazio per l'autoregolamentazione e per l'attivismo degli azionisti.
Se tale spazio è sfruttato in Italia solo in parte, questo si deve anche allo scarso peso degli investitori istituzionali. La loro voce, altrove forte e pressante, è da noi fl ebile. La loro presenza contribuisce al vaglio della qualità della conduzione delle imprese, alla tutela delle minoranze, alla corretta gestione dei confl itti d'interesse; accresce lo spessore del mercato e la sua effi cienza allocativa; favorisce il collocamento del capitale di rischio e la diffusione di passività fi nanziarie a lungo termine. Dove il loro ruolo è maggiore, la dimensione media delle aziende che fanno ingresso in borsa è più contenuta.
I fondi pensione, in particolare, hanno in Italia grandi potenzialità di espansione. Nei sistemi fi nanziari più avanzati essi costituiscono uno dei principali investitori in azioni quotate. Negli Stati Uniti detengono circa un quinto del capitale di borsa, corrispondente a circa un terzo del prodotto lordo; in Italia la quota è prossima a zero. Le attività fi nanziarie gestite dai fondi pensione ammontano al 2,1 per cento del PIL; quelle dei fondi di nuova istituzione allo 0,8.
Un'accelerazione è necessaria. Il grado di copertura fornito dalla previdenza pubblica scenderà nei prossimi decenni per effetto delle riforme introdotte negli anni scorsi; il rapido sviluppo della previdenza complementare è essenziale per fornire redditi adeguati alle future generazioni di pensionati.
Alle contribuzioni dei lavoratori si dovrà aggiungere l'utilizzo del fl usso di risorse ora accantonate per il trattamento di fi ne rapporto (TFR), che per il settore privato ammonta a circa 1,5 punti percentuali del PIL all'anno. I vantaggi per i lavoratori possono essere rilevanti. Un maggiore investimento in azioni innalzerebbe il frutto del risparmio previdenziale: nel periodo lungo il rendimento delle azioni ha largamente superato quello delle obbligazioni e la crescita del reddito nominale; è stato molto maggiore, in media, del rendimento del TFR.
Per i lavoratori il TFR ha fi no a oggi rappresentato una forma di risparmio precauzionale, dal rendimento modesto ma certo, che si affi ancava in caso di perdita del lavoro alla tutela offerta dagli ammortizzatori sociali, spesso carente. Vanno ricercate le modalità con cui assicurare ai lavoratori adeguati margini di fl essibilità nell'utilizzo delle risorse accantonate e un appropriato contenimento del rischio.
Quanto alle imprese, sgravi contributivi quali quelli annunciati compenserebbero ampiamente la perdita di un canale di fi nanziamento a costi inferiori a quelli di mercato.
Lo sviluppo della previdenza integrativa richiede che sia promossa la piena concorrenza fra tutte le istituzioni fi nanziarie e sia garantita la libertà di scelta da parte dei lavoratori. Dimensioni idonee dei fondi e maggiore trasparenza delle condizioni devono contribuire al contenimento dei costi.
Allo stesso tempo è necessario fornire ai lavoratori chiare informazioni circa la pensione pubblica di cui disporranno in futuro. Secondo dati dell'indagine della Banca d'Italia sui bilanci delle famiglie, un terzo degli occupati non è in grado di valutare l'adeguatezza della propria pensione.
L'esperienza di altri paesi indica che l'espansione dei fondi pensione è cruciale anche per lo sviluppo degli intermediari specializzati nel favorire la crescita delle imprese piccole e innovative. Negli anni fra il 2000 e il 2003 negli Stati Uniti i fondi pensione hanno rappresentato il 42 per cento dei fl ussi di fi nanziamento delle società di venture capital, contro il 20 dell'area dell'euro e il 3 dell'Italia.
Un mercato di borsa spesso ed effi ciente consente agli operatori di private equity di cedere le proprie partecipazioni attraverso la quotazione delle imprese, con una modalità di dismissione che, oltre a tutelare maggiormente l'imprenditore
dal rischio di perdere il controllo, conferisce trasparenza al processo di valutazione. Crescita degli intermediari specializzati, maggior peso degli investitori istituzionali e irrobustimento della borsa si rafforzano a vicenda.
L'ulteriore diffusione dei fondi comuni consentirebbe una maggiore diversifi cazione dei rischi nei portafogli delle famiglie, migliorerebbe il funzionamento dei mercati fi nanziari. La competitività dei fondi italiani risente di svantaggi fi scali rispetto a operatori esteri; è nell'interesse dello sviluppo della nostra industria fi nanziaria rimuoverli.
La Banca d'Italia semplifi cherà la normativa di vigilanza. Si abbrevieranno i tempi di accesso al mercato, ampliando le ipotesi di approvazione rapida o automatica dei regolamenti dei fondi. Sarà assicurata la massima autonomia operativa dei fondi speculativi e riservati a investitori qualifi cati, caratterizzati da elevati importi minimi delle quote.
Lo sviluppo dei fondi comuni potrebbe avvantaggiarsi anche di un'evoluzione della struttura del settore. L'attuale assetto di governance delle società di gestione del risparmio è basato sull'integrazione tra produzione e distribuzione dei prodotti fi nanziari e sul ruolo centrale dei gruppi bancari e assicurativi. Tale modello ha consentito al settore, in una fase iniziale, di crescere rapidamente. Oggi rischia di segmentare di fatto il mercato; ne riduce l'effi cienza; ne frena l'ulteriore crescita qualitativa e dimensionale, impedendo il pieno sfruttamento delle forti economie di scala nell'asset management.
Per volumi di scambi e costi di transazione la piazza fi nanziaria italiana ha fatto registrare negli ultimi anni rilevanti progressi. La liquidità del mercato e il suo spessore potranno ulteriormente aumentare se verrà accelerata la realizzazione dei programmi di federazione con altri sistemi europei, salvaguardando i vantaggi informativi del mercato nazionale.
La direttiva europea sui mercati fi nanziari ha posto le basi perché il processo di integrazione rafforzi la concorrenza fra mercati regolamentati e sistemi gestiti da intermediari. Questi benefi ci rischiano però di essere vanifi cati se permangono barriere all'accesso ai servizi di compensazione e regolamento, e difformità normative e tecniche. La defi nizione di ulteriori norme comuni potrebbe mirare a evitare discriminazioni nell'accesso degli operatori e a creare un quadro armonizzato di regolamentazione e supervisione, che assicuri parità concorrenziale, tutela degli investitori, stabilità sistemica.
Le banche
Il sistema bancario italiano è solido. Negli ultimi anni la qualità dei crediti è rimasta elevata, nonostante la debolezza dell'economia reale; ha tratto benefi cio dagli affi namenti nelle tecniche di selezione della clientela, ma anche dal trasferimento al di fuori dei bilanci bancari di parte dei rischi di credito. La redditività dei gruppi bancari è migliorata: il rendimento del capitale ha raggiunto il 12 per cento, due punti in più rispetto al 2004; nei principali gruppi è salito di cinque punti, al 16,2 per cento.
L'ulteriore sviluppo, anche dimensionale, delle banche, giova alla competitività del sistema fi nanziario, rafforza l'economia. Le banche minori conservano un ruolo insostituibile nel fi nanziamento dei sistemi produttivi locali; la presenza di intermediari di dimensione adeguata è necessaria per assicurare ampia disponibilità e basso costo dei servizi più avanzati. La crescita, l'internazionalizzazione delle imprese sono favorite dalla crescita e dall'internazionalizzazione delle banche.
Alle attività tradizionali le banche affi ancano oggi in misura crescente quella di distribuzione di una molteplicità di prodotti fi nanziari. Questo incide sulla composizione dei rischi. Il buon nome della banca, legato alla correttezza dei comportamenti e alla qualità dei prodotti venduti, anche se di terzi, diventa un elemento cruciale per la competitività e la stessa stabilità degli intermediari. Ai tradizionali rischi di credito e di mercato, in parte trasferiti ad altri operatori, si affi ancano rischi di reputazione, legali, operativi.
In questo contesto la puntuale osservanza delle norme, di adeguati standard operativi, dei principi deontologici ed etici costituisce un prerequisito per la sana e prudente gestione degli intermediari. Vanno rafforzati i presidi volti a orientare la cultura aziendale al rigoroso rispetto delle regole, alla corretta gestione dei confl itti di interesse, alla conservazione del rapporto fi duciario con la clientela. La Banca d'Italia emanerà istruzioni perché le banche istituiscano una specifi ca funzione di verifi ca della compliance, cioè della conformità dei propri comportamenti alle prescrizioni normative e di autoregolamentazione.
Il codice etico che il Consiglio superiore della Banca d'Italia ha stamani approvato contiene una previsione in tal senso per il nostro Istituto.
Altrettanto importante è il presidio costituito da una governance effi cace. Soprattutto in presenza di assetti proprietari frammentati, è necessario prevenire l'insorgere di modalità di governo autoreferenziali. Chiarezza nella ripartizione dei ruoli, effettivo esercizio delle prerogative degli organi, presenza di adeguati
controlli, dialettica interna, trasparenza dei comportamenti assicurano la corretta gestione, con una consapevole assunzione dei rischi d'impresa.
La maggiore effi cienza delle banche, l'innalzamento del grado di concorrenza non si sono ancora rifl essi a suffi cienza sui prezzi e sulla qualità di alcuni servizi bancari.
I costi applicati dalle banche per la chiusura dei conti hanno particolare rilievo perché possono limitare la mobilità della clientela ostacolando la concorrenza. Alla fi ne del 2004, in coordinamento con l'Autorità garante della concorrenza e del mercato, la Banca d'Italia aveva avviato un'indagine diretta ad accertare modalità operative e costi per la chiusura dei principali servizi bancari e fi nanziari al dettaglio. Negli ultimi due anni alcune banche hanno abolito le spese di chiusura dei conti. Nella maggior parte dei paesi europei le banche non possono richiedere commissioni per l'estinzione del rapporto; in alcuni, come Regno Unito e Francia, codici di autoregolamentazione defi niscono anche standard per assicurare l'effettiva trasferibilità, in tempi certi, del rapporto e dei servizi ad esso associati. Gli ampi dati raccolti nel corso dell'indagine sono illustrati nel corpo della Relazione; il seguito è ora di competenza dell'Autorità antitrust.
Il nuovo Accordo di Basilea introduce principi fortemente innovativi nella regolamentazione bancaria. Il suo recepimento richiede una profonda revisione del corpo normativo. Ne deriveranno semplifi cazione della disciplina prudenziale, maggiore libertà per gli intermediari, accresciuta fl essibilità del sistema bancario.
Criterio fondamentale diviene la valutazione di tutte le forme di rischio con metodi quantitativi comuni, nonché una più precisa correlazione dei requisiti patrimoniali con l'entità dei rischi assunti. Le nuove regole per la valutazione dell'adeguatezza patrimoniale e organizzativa delle banche sono basate sulle metodologie aziendali degli stessi intermediari. Alla Vigilanza spetta verifi care l'attendibilità e il rigore dei metodi adottati; richiedere, all'occorrenza, correzioni e miglioramenti. Si avrà un'interazione più articolata fra la Vigilanza e le banche, ma saranno ridotti gli adempimenti richiesti per fi ni regolamentari.
La diffusione su vasta scala di sistemi di calcolo dei requisiti patrimoniali, sviluppati all'inizio individualmente dalle maggiori banche, ha reso accessibili a un'ampia gamma di intermediari tecniche adeguate, anche attraverso forme consortili. I metodi di calcolo più avanzati saranno peraltro utilizzati inizialmente
solo da alcuni tra i maggiori gruppi. Nel mercato si troveranno a operare banche con metodologie di valutazione del credito di diversa complessità. La Vigilanza è impegnata a verifi care che da metodi diversi di selezione della clientela non scaturiscano arbitraggi normativi e fenomeni di selezione avversa.
Il sistema della ponderazione dei rischi e il trattamento particolare accordato ai prestiti di importo contenuto fanno sì che la nuova normativa non comporti restrizioni del credito o aggravi di costo per le imprese di minore dimensione.
Le nuove regole, accrescendo il ruolo di strumenti di supervisione fl essibili e orientati al mercato e riducendo quello di minuziose prescrizioni amministrative, accentuano e rendono ancora più incisivo il ruolo della vigilanza ispettiva e cartolare.
Sempre con l'obiettivo di orientare la fi nanza alla ripresa della crescita dell'economia, è intenzione della Banca d'Italia proporre al Comitato interministeriale per il credito e il risparmio una revisione della disciplina delle partecipazioni di banche nelle imprese non fi nanziarie. La regolamentazione verrebbe allineata a quella comunitaria, superando i vincoli ora stringenti e prevedendo altresì rigorosi presidi in materia di governance per assicurare la stabilità degli intermediari nonché una gestione trasparente e corretta dei confl itti di interesse.
Riguardo all'autorizzazione all'acquisto di partecipazioni di controllo nelle banche, sarà abolito l'obbligo di comunicare il progetto all'organo di vigilanza prima che esso venga proposto al consiglio di amministrazione.
Trainata dalla moneta unica e dalla progressiva armonizzazione regolamentare, l'integrazione dei mercati bancari europei riceve impulso dall'evoluzione dell'ambiente competitivo. Vi contribuisce lo sviluppo del credito al consumo e più in generale dei prodotti per le famiglie, caratterizzati da una progressiva standardizzazione nel disegno e nella tecnologia. La loro distribuzione su larga scala ne risulta incentivata; il valore delle reti distributive esistenti ne è accresciuto. L'Italia, dove le famiglie hanno un livello contenuto di indebitamento e attività fi nanziarie ancora non molto diversifi cate, costituisce un mercato attraente.
Nell'ultimo decennio, anche in seguito alle ristrutturazioni avvenute all'interno dei mercati nazionali, i principali gruppi bancari europei hanno raggiunto livelli di profi tto elevati. Dispongono ora delle risorse per estendere in misura signifi cativa la propria attività oltre i confi ni nazionali. La crescita delle principali
banche italiane ha ridotto la distanza che le separa dalle altre grandi banche europee. Ma il divario non è scomparso; il processo deve continuare.
Nel 2005 hanno avuto luogo, come è noto, importanti acquisizioni di due banche italiane da parte di gruppi esteri, e di banche estere da parte di un gruppo italiano. Il grado di internazionalizzazione del nostro sistema bancario si è così fortemente innalzato, allineandosi a quello tipico dei maggiori paesi dell'area dell'euro. Il peso degli istituti di proprietà estera sul totale dell'attività delle banche con sede in Italia è salito dall'8 al 14 per cento; l'analoga quota assume valori compresi fra il 10 e l'11 per cento in Francia, Germania, Spagna; è il 14 per cento in Olanda. Per il complesso dei primi cinque gruppi bancari italiani, le attività estere sono passate dall'11 al 41 per cento dell'attivo, valore simile a quello corrispondente degli altri paesi citati. L'incremento è tutto dovuto a un'unica acquisizione.
La diffusione di gruppi bancari multinazionali in Europa richiede una vigilanza esercitata congiuntamente da organismi di paesi diversi, secondo principi fi ssati a livello europeo che assegnano una funzione di coordinamento all'autorità di vigilanza della capogruppo. Sono state create strutture permanenti, i collegi di supervisione, per raccordare l'attività di vigilanza sui gruppi multinazionali. La Banca d'Italia ha sottoscritto specifi ci accordi con le autorità tedesche e ha assunto contatti con quelle di numerosi altri paesi europei, allo scopo di organizzare forme di cooperazione concernenti gruppi italiani con presenza di rilevanza sistemica in altri paesi, o viceversa. La cooperazione riguarda anche la convergenza delle prassi di vigilanza, per assicurare omogeneità di applicazione alle unità di un gruppo dislocate in diversi paesi.
La legge per la tutela del risparmio approvata nel dicembre 2005 persegue l'obiettivo di rafforzare la protezione dei risparmiatori e di innalzare il grado di trasparenza dei mercati, con norme che incidono sulla disciplina degli operatori, sulle relazioni tra gli intermediari e la clientela, sull'assetto delle autorità di controllo.
Per quest'ultimo aspetto, la riforma si ispira al principio di ripartire le competenze in base alle fi nalità. Si inscrivono in tale orientamento il trasferimento delle funzioni antitrust nel settore bancario all'Autorità garante della concorrenza e del mercato, e l'attribuzione alla Consob di nuovi compiti di regolamentazione e controllo sull'offerta dei prodotti fi nanziari di banche e assicurazioni. Il modello della vigilanza per fi nalità offre benefi ci in termini di specializzazione dei controlli, speditezza del processo decisionale, trasparente identifi cazione delle responsabilità delle autorità rispetto alle fi nalità assegnate e all'esercizio dei poteri attribuiti.
La Banca d'Italia aveva già raggiunto accordi con Isvap e Consob per la vigilanza sui conglomerati fi nanziari. È ora pronta a tutte le intese che si renderanno necessarie nel nuovo quadro normativo. Per le materie che interessano le competenze di più autorità, è auspicabile che si ponga mano alla semplifi cazione di alcune soluzioni tecniche individuate dalla legge, in particolare per quanto riguarda l'artifi ciosa riconduzione a un atto unico dei distinti provvedimenti autorizzativi in materia di concentrazioni bancarie. La collaborazione tra autorità è essenziale per il migliore esercizio della discrezionalità amministrativa e per contenere i costi della supervisione a carico dei soggetti vigilati.
* * *
Queste mie considerazioni fi nali si sono aperte con le parole "tornare alla crescita". Oggi è questa la priorità assoluta della politica economica italiana: proprio come l'entrata nell'Unione monetaria lo fu dieci anni fa. Preservando la stabilità a duro prezzo acquisita, si deve ritrovare la via dello sviluppo. Le azioni da intraprendere, incluse le misure per il risanamento della fi nanza pubblica, divenuto imperativo, devono essere vagliate in primo luogo sotto questo profi lo.
Il raggiungimento di questo obiettivo richiede consenso sul disegno del futuro, concordia sull'azione nel presente. Ci sia di incoraggiamento la consapevolezza che il Paese nella sua storia ha saputo rispondere a sfi de ben più drammatiche.
|
<urn:uuid:bb111a28-ee08-4442-8aab-57f109db3cd7>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 50,411
|
Programmazione disciplinare
ANNO SCOLASTICO 2017/2018
DISCIPLINA Scienza e Cultura dell'Alimentazione
CLASSE III SEZ. C
DOCENTEProf.ssa Caterina Palocci
Cultura alimentare
1) Alimenti e alimentazione
2) Principi nutritivi
3) Tabelle di composizione degli alimenti
4) Calcolo calorico nutrizionale
5) Classificazione degli alimenti
6) Formulazione di una dieta equilibrate
7) Valutazione del peso corporeo: IMC, fabbisogno energetico, distribuzione dell'energia, i LARN
Alimenti di origine vegetale
Cereali e derivati: aspetti generali, cariosside, frumento, molitura del frumento, il pane: ingredienti e valore nutritivo e panificazione
Alimenti di origine animale
Uova
Alimenti accessori
Bevande analcoliche e nervine (caffè)
Bevande alcoliche fermentate: birra e vino
Cultura dell'alimentazione: Bologna, capitale del packaging e di innovazione (FICO di Eataly World)
I fast food e i danni sulla salute
Frascati, 8/06/2018
CONTENUTI TRATTATI
TITOLO UNITÀ DIDATTICHE
|
<urn:uuid:77237739-304b-4d82-9adc-be56f8a2cb02>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ita_Latn/train
|
finepdfs
|
ita_Latn
| 998
|
Representative Kevin R. Hern
Member of the 118 Congress.
Representing the State of Oklahoma, District 1.
https://ballotpedia.org/Kevin Hern o Member of the Republican Party.
g
https://en.wikipedia.org/wiki/Kevin Hern
https://hern.house.gov
Official:
Wikipedia:
Ballotpedia:
Additional:
Voted to reject the Election Results of 2019.
f
Terms of use: [document link]
Expiration date:
The date on the document is relevant. Documents are refreshed on a daily schedule. You are encouraged to access them frequently. The date and time of production is printed on each page.
Links:
The reports typically contain a link to the Governments document.
Reliability and Content:
You must accept the "Terms of Use" above in the User Agreement provided to the public as the conditions for use. If you do not accept the Terms of Use then do not use this document and other resources on the site.
Data that this document is created from originates at the Government Printing Office. I encourage you to verify content that is important for your application with data from the GPO as they are the actual authority for Government data. These documents are generated up to four times daily using the most current data available. It is the objective of this project to produce an easy to understand, simple to use source for current data on the activities of the Congress.
Things to know:
Voice votes are not recorded. Bills may pass with no record of the event. Usually associated with minor Bills or Measures (see Glossary).
Contributions:
Contributions will be accepted in the form of constructive suggestions and of course money. The URL for your suggestions and comments is below.
Communicate with developer.
Page 2 : Friday Mar-31-2023 02:14:46 PM AST
FAQs
FAQs
Important for Adobe users:
Adobe software for handheld devices is designed to automatically store the PDF document to your device once it is retrieved from the web.
The reports from the website are generated four times per day with the most current information.
Users linking to the document on the web will always get the most current version of the document except when they use certain software.
This is a problem. With Adobe the document is automatically stored on your device. Not a link but the physical document itself which means that the next time you open the new document from the link on the web you will see the old document that is stored on your device.
To remedy this you will have to periodically clear the old document stored on your device in order to view the new document from the web.
Communicate with developer.
Glossary
House Bill (HR) and Senate Bill (S)
A bill is a legislative proposal before Congress. Bills from each house are assigned a number in the order in which they are introduced, starting at the beginning of each Congress (first and second sessions). Public bills pertain to matters that affect the general public or classes of citizens, while private bills pertain to individual matters that affect individuals and organizations, such as claims against the Government.
House Joint Resolution (HJRES) and Senate Joint Resolution (SJRES)
A joint resolution is a legislative proposal that requires the approval of both houses and the signature of the President, just as a bill does. Resolutions from each house are assigned a number in the order in which they are introduced, starting at the beginning of each Congress (first and second sessions). There is no real difference between a bill and a joint resolution. Joint resolutions generally are used for limited matters, such as a single appropriation for a specific purpose. They are also used to propose amendments to the Constitution. A joint resolution has the force of law, if approved. Joint resolutions become a part of the Constitution when three-quarters of the states have ratified them; they do not require the President's signature.
House Concurrent Resolution (HCONRES) and Senate Concurrent Resolution (SCONRES)
A concurrent resolution is a legislative proposal that requires the approval of both houses but does not require the signature of the President and does not have the force of law. Concurrent resolutions generally are used to make or amend rules that apply to both houses. They are also used to express the sentiments of both of the houses. For example, a concurrent resolution is used to set the time of Congress' adjournment. It may also be used by Congress to convey congratulations to another country on the anniversary of its independence.
Glossary
House Simple Resolution (HRES) and Senate Simple Resolution (SRES)
A simple resolution is a legislative proposal that addresses matters entirely within the prerogative of one house or the other. It requires neither the approval of the other house nor the signature of the President, and it does not have the force of law. Most simple resolutions concern the rules of one house. They are also used to express the sentiments of a single house. For example, a simple resolution may offer condolences to the family of a deceased member of Congress, or it may give "advice" on foreign policy or other executive business.
This information at the U.S. GPO website.
Legislation Sponsored
118 HR 1458 introduced 2023-03-08
118 HR 469 introduced 2023-01-24
g To amend titles XVIII and XIX of the Social Security Act to provide for coverage of prescription digital therapeutics under such titles, and for other purposes.
To require asylum officers at United States embassies and consulates to conduct credible fear screenings before aliens seeking asylum may be permitted to enter the United States to apply for asylum, and for other purposes.
118 HR 384 introduced 2023-01-17
To prohibit the use or declaration of a public health emergency with respect to abortion, and for other purposes.
117 HR 9657 introduced 2022-12-21
To prohibit a the use or declaration of a public health emergency with respect to abortion, and for other purposes.
c t o f g e 117 HR 9658 introduced 2022-12-21
To amend title XVIII of the Social Security Act to establish a new criterion for the nonapplication of site-neutral payments to long-term care hospitals under the Medicare program.
117 HR 8566 introduced 2022-07-28
To impose a fee on certain remittance transfers to fund border security.
Sponsored 2022
117 HR 8497 introduced 2022-07-26
g To amend title XVIII of the Social Security Act to remove in-person requirements under Medicare for mental health services furnished through telehealth and telecommunications technology.
Of inquiry directing the Secretary of the Treasury to provide certain documents in the Secretary`s possession to the House of Representatives relating to the impact of the OECD Pillar One agreement on the United States Treasury.
117 HRES 1269 introduced 2022-07-26
Energy Poverty Prevention and Accountability Act
117 HR 4266 introduced 2021-06-30
117 HR 3905 introduced 2021-06-15
Social Security Parity Act
o f g e 117 HR 3869 introduced 2021-06-14
Pro-Growth Budgeting Act
Recognizing the 100th Anniversary of the 1921 Tulsa Race Massacre.
117 HRES 435 introduced 2021-05-25
117 HR 3502 introduced 2021-05-25
Increasing Parent Choice and Preventing the Child Care Cliff Act of 2021
Sponsored 2021
117 HR 3307 introduced 2021-05-18
Help Wanted Act
g
117 HRES 267 introduced 2021-03-23
Recognizing the duty of the House of Representatives to abandon Modern Monetary Theory and recognizing that the acceptance of Modern Monetary Theory would lead to higher deficits and higher inflation.
117 HR 2022 introduced 2021-03-18
Asylum Abuse Reduction Act
117 HR 1298 introduced 2021-02-24 To designate the facility of the United States Postal Service located at 1233 North Cedar Street in Owasso, Oklahoma, as the "Technical Sergeant Marshal Roberts Post Office Building".
o f g e 117 HR 814 introduced 2021-02-04
Union Accountability Act
Proposing an amendment to the Constitution of the United States to limit the number of terms that a Member of Congress may serve.
117 HJRES 18 introduced 2021-01-25
Sponsored 2021
117 HR 470 introduced 2021-01-25
Roadmap to Congressional Reform Act
g
116 HR 8855 introduced 2020-12-03
To prohibit Federal employees from making allegations or appeals with respect to an adverse action to more than one entity, and for other purposes.
116 HR 8602 introduced 2020-10-16
To designate the facility of the United States Postal Service located at 1233 North Cedar Street in Owasso, Oklahoma, as the "Staff Sergeant Marshal Roberts Post Office Building".
116 HR 8487 introduced 2020-10-01
To prevent energy poverty in at-risk communities, and for other purposes.
116 HR 7875 introduced 2020-07-30
116 HRES 1049 introduced 2020-07-16
f To require States and units of local governments to enforce stay-at-home orders equally, and for other purposes.
Recognizing the duty of the House of Representatives to condemn Modern Monetary Theory and recognizing that the implementation of Modern Monetary Theory would lead to higher deficits and higher inflation.
Page 10 : Friday Mar-31-2023 02:14:46 PM AST
Sponsored 2019
116 HR 3944 introduced 2019-07-24
g To amend the Water Resources Reform and Development Act of 2014 to modify the procedure for communicating certain emergency risks, and for other purposes.
Page 11 : Friday Mar-31-2023 02:14:46 PM AST
f
|
<urn:uuid:eceac5af-ae42-407d-892f-3fc120b9e4e6>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 9,406
|
| Функция, група, дейност | Параграф | План | Отчет |
|------------------------|----------|------|-------|
| Заплати на персонала | 100 | 667090 | |
| Заплати на персонала по трудово правоотношение | 101 | 667090 | |
| Заплати на персонала по служебни правоотношения | 102 | | |
| Др. възнаграждения и плащания на персонала | 200 | 36264 | |
| Нещателен персонал по трудови правоотношения | 201 | | |
| Нещателен персонал по извънтрудови правоотношения | 202 | 3500 | |
| СБКО за облекло и др. | 205 | 28264 | |
| Обезщетения с характер на възнаграждения | 208 | 2500 | |
| Др. плащания и възнаграждения | 209 | 2000 | |
| Осигурителни вноски от работодател | 500 | 140000 | |
| ДОО от работодател | 551 | 78050 | |
| УПФ от работодател | 552 | 16080 | |
| ЗОВ от работодател | 560 | 32970 | |
| ДЗПО от работодател | 580 | 12900 | |
| **Общо разходи за заплати (100+200+500)** | | 843354 | |
| Издръжка | 1000 | | |
| Храна | 1011 | 18182 | |
| Медикаменти | 1012 | | |
| Постелен инвентар и работно облекло | 1013 | | |
| Разходи за книги за библиотеки | 1014 | | |
| Материали | 1015 | 400 | |
| Вода, горива и ел. енергия | 1016 | | |
| Разходи за външни услуги | 1020 | 6680 | |
| Текущ ремонт | 1030 | | |
| Разходи за платени данъци, мита и такси | 1040 | | |
| Командировки в страната | 1051 | 950 | |
| Командировки в чужбина | 1052 | | |
| Разходи за застраховки | 1082 | | |
| Такса ангажимент по заеми | 1083 | | |
| Други разходи за СБКО | 1091 | | |
| Глоби, неустойки, наказателни лихви | 1092 | | |
| Др. некласифицирани разходи | 1095 | | |
| Социалски данъци, такси, лихви | 1981 | | |
| Резерв за непредвидени и неотложни разходи | 98 | | |
| Стимулация | 4000 | | |
| **Общо разходи (без капиталове)** | | 26212 | |
| Основен ремонт на ДМА | 5100 | | |
| Придобиване на ДМА | 5200 | | |
| Придобиване на компютри и хардуер | 5201 | | |
| Придобиване на сгради | 5202 | | |
| Придобиване на др. оборудване, машини и съоръжения | 5203 | | |
| Придобиване на транспортни средства | 5204 | | |
| Придобиване на стопански инвентар | 5205 | | |
| Придобиване на инфраструктурни обекти | 5206 | | |
| Придобиване на др. ДМА | 5219 | | |
| Придобиване на НДМА | 5300 | | |
| Придобиване на програмни продукти | 5301 | | |
| Придобиване на др. НДМА | 5303 | | |
| **Общо капиталове разходи** | | 81432453 | |
| **Общо разходи за дейността** | | 869566 | |
Ръководител: Таня Иванова
Изготвил: Васка Хубева
|
<urn:uuid:6a5dc064-dada-4d58-8895-90032a843d02>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/bul_Cyrl/train
|
finepdfs
|
bul_Cyrl
| 2,903
|
Friday, October 19
4:00 PM - 5:30 PM
Codeathon Final Presentations
The Clinton Foundation Codeathon, "Code for Impact," presented by CGI U, the CGI Action Network on Post-Disaster Recovery, and the Clinton Climate Initiative, will challenge students to develop digital tools that can increase the effectiveness of response and recovery efforts following natural disasters. Students will work in teams and then pitch their projects to a panel of expert judges, including Chelsea Clinton.
NETWORKING EVENT
4:00 PM - 6:00 PM
Student Networking Reception
The Student Networking Reception is a unique opportunity to meet and share ideas with fellow CGI U students. Upon entering the room, attendees should locate the CGI U keywords that are most closely aligned with their respective commitments, and introduce themselves to other participants who share their interests and work.
PLENARY SESSION
Program Schedule
* All times listed are Central Daylight Time
6:30 PM - 8:00 PM
Opening Plenary: Expanding Civic Engagement
The challenges we face are daunting: from violence against ethnic groups to natural disasters spurred by climate change; from a growing number of forcibly displaced people uprooted by armed conflict, to racial injustice and economic inequality. There is an urgent need to address and protect what we care most deeply about, and to expand a culture of civic engagement that extends far beyond volunteering and voting alone. In an age of both increased connectivity and separatism, we must take action in a way that expands the definition of "us" to include "them." In this session, panelists will explore how CGI U commitment-makers can:
* Cultivate leadership skills needed to turn passion into sustained action and civic participation
* Develop partnerships with governments, civil society, schools and businesses around the world to engage for tangible impact
* Create opportunities for dialogue with a wide range of perspectives and populations, helping key stakeholders be represented, supported, and heard
Moderator:
President Bill Clinton, 42nd President of the United States
Panelists:
Muzoon Almellehan,
Goodwill Ambassador,
UNICEF
D'Angelo McDade, Executive Director, Peace Warrior Orgnazation at North Lawndale College Prep
Wai Wai Nu, Executive Director, Women's Peace Network Astrid Silva, Executive Director, DREAM Big Nevada
Saturday, October 20
MEAL
8:00 AM - 8:45 AM
Breakfast
PLENARY SESSION
9:00 AM - 10:15 AM
Freedom of Expression Around the World
Free speech and the open exchange of ideas are both critical to a functioning democracy, and a core component of a rigorous education and the process of innovation. Yet the freedom of expression is not only threatened by repressive governments and institutions around the world, but by a growing resistance to exploring diverging opinions and the unintended consequences of a digital world. The internet has enabled millions of users to generate content and share opinions without traditional gatekeepers or censors, yet it has also given rise to anonymous smear campaigns, the spread of misinformation, and echo chambers of like-minded users. With the freedom of expression comes the responsibility to reject falsehoods, question previously held assumptions, and demand accountability for each other's words. In this session, panelists will explore how to:
* Develop platforms for constructive dialogue and creative problem solving, where worldviews can be explored without intolerance or ad hominem attacks
* Build peer-to-peer, crowdsourced systems for credible and accurate content delivery, both online and offline
* Combat censorship and ensure the safety of dissidents and journalists in even the most repressive environments around the world
SKILL SESSION
10:45 AM - 12:00 PM
Creating Buzz: Using Technology to Expand Your Impact
Beyond a social media profile or an article in the school newspaper, what are some creative ways that CGI U members can increase the visibility of their work? How can the internet expand community engagement and participation with CGI U commitments? This session will explore traditional marketing and media campaigns, along with a wide range of digital storytelling and organizing strategies.
10:45 AM - 12:00 PM
Designing a Meaningful Project
How can CGI U students design effective and impactful projects as they set out to tackle some of the world's most pressing challenges? Participants in this session will learn to approach commitment design through a community-driven and constituent-informed lens focusing on ideation, program development, and learning and refinement. This session is intended for students interested in mastering critical design practices prior to embarking on project implementation.
10:45 AM - 12:00 PM
Monitoring and Evaluating Your Results
How can CGI U participants ensure that their commitments are achieving tangible progress and fulfilling their mission? Discussions will explore measurement and evaluation methods that can enhance the quality and effectiveness of commitments, enable attendees to identify potential design flaws, and build upon existing strategies to maximize outcomes and inform future efforts. This session is intended for students looking to use data to inform strategy and improve impact.
10:45 AM - 12:00 PM
Raising Money For Your Commitment
How can CGI U students best access and leverage the funding opportunities and resources available to them? Participants will learn to navigate traditional, grant-based funding streams as well as maximize the benefits of online fundraising tools, social media, and other digital marketing platforms. This session is intended for students who want to hone their skills in pitchmaking and explore how to establish enduring connections with potential funders.
10:45 AM - 12:00 PM
Strengthening Organizational Capacity
Limited personnel and organizational capacity can significantly reduce the ability of CGI U participants to carry out their commitments and bring them to scale. This session will introduce strategies for building a staff, managing finances, as well as recruiting, organizing, and retaining an engaged volunteer team. In addition, students will learn how to expand their reach and impact by identifying and securing partnerships with a wide range of campus and community partners.
NETWORKING EVENT
12:15 PM - 1:00 PM Office Hours
Office Hours allow attendees to directly connect with program participants and special guests, who share their personal stories or elaborate on comments made during the panel discussions. Attendees can also share their own questions and thoughts, and seek specific advice on commitments.
Office Hours will take place in Rooms 102, 103, 112, 141, and 146.
MEAL
12:15 PM - 1:30 PM
Lunch
NETWORKING EVENT
1:00 PM - 1:45 PM
Office Hours
Office Hours allow attendees to directly connect with program participants and special guests, who share their personal stories or elaborate on comments made during the panel discussions. Attendees can also share their own questions and thoughts, and seek specific advice on commitments.
Office Hours will take place in Rooms 102, 103, 112, 141, and 146.
PLENARY SESSION
2:00 PM - 3:15 PM
Gun Violence in the US: A Case Study in Social Movements
A groundswell of young activists and changemakers have taken the lead in addressing gun violence and increasing opportunity for disenfranchised communities throughout America. From the March for Our Lives to the streets of Chicago, these student leaders have inspired people across the globe, building bridges between unlikely communities who share the common pain of gun violence, and creating tangible impact when many traditional institutions have not. On gun violence and countless other urgent challenges, they are building a social movement that extends far beyond protest alone: foundations, policymakers, businesses, and civic leaders are now coming together under the leadership of students to develop effective strategies and take concrete next steps. Together they are working to address the many underlying factors connected to gun violence, including unemployment, poverty, overdependence on incarceration, mental illness, and easy access to firearms. In this session, panelists and CGI U commitment-makers will explore:
* Lessons learned from a wide range of successful social movements: how they developed clear goals, how they focused on inclusivity, and how they harnessed creativity
* How current anti-gun violence campaigns can move beyond slogans and marches alone: how movements can evolve from awareness to impact, bring people together and leverage the power of advocacy as a tool for tangible results and long-term partnerships
* Digital tools and internet campaigns that can build and support networks of activists, both on and offline
WORKING SESSION
3:30 PM - 4:45 PM
Beyond Bars: Addressing Youth Incarceration
On any given day, over 47,000 youth are incarcerated in the US, more young people than in any other country in the world. Among those imprisoned, 73% are for nonviolent offenses and 69% are youth of color. While the overall number of incarcerated youth has decreased since 2001, racial disparities are increasing, with youth of color now five times more likely to be detained or jailed than their white peers. LGBT youth are also overrepresented, encompassing 20% of all youth in juvenile justice facilities while only representing 7-9% of the general population, and are also more likely to be sexually victimized. This overreliance on incarceration not only decreases young people's chances of high school graduation or college enrollment, but increases risk factors for long-term financial instability, family separation, and adult incarceration. How can schools, community organizations and law enforcement agencies address gender and racial disparities in the justice system as part of broader efforts to reduce youth incarceration and improve outcomes for young people and their communities? In this session, panelists and CGI U commitment-makers will explore how to:
* Break the cycle of the school-to-prison pipeline by addressing "zero tolerance" school disciplinary policies, an overreliance on police in schools,
and inadequate educational resources and counseling services for students • Strengthen violence prevention programs, summer job opportunities, and community-based sentencing alternatives for at-risk youth
* Support systematic change for youth in juvenile justice systems and their families through solutions that improve behavioral, nutritional, mental and physical health outcomes
3:30 PM - 4:45 PM
Build Back Better: Post-Disaster Recovery in the Caribbean and Beyond
Hurricanes Irma and Maria had a devastating impact on the Caribbean, leaving hundreds of thousands displaced, destroying critical infrastructure and power grids, and disrupting a wide range of local supply chains and social services. In Barbuda, over 90% of properties were significantly damaged, while in Puerto Rico, it is estimated that over 5,000 small businesses still remain closed to this day. In the face of increasingly severe weather and the growing consequences of climate change, it is critical that vulnerable regions around the world build back in a way that ensures recovery and resilience in the face of future storms. How can governments, civil society and businesses work together to build on progress made, expand disaster preparedness, and foster long-term ecological and economic resilience? In this session, panelists and CGI U commitmentmakers will explore how to:
* Promote large-scale adoption of renewable energy, hurricane-resistant design, and long-term flood risk reduction through reforestation and wetlands conservation
* Develop effective systems of emergency preparedness and response, while ensuring access to electricity for critical infrastructure such as hospitals, wastewater treatment plants, and transportation networks, both before and after natural disasters
* Enhance the capacity of small businesses and smallholder farmers to withstand future storms and safeguard jobs and livelihoods
3:30 PM - 4:45 PM
Building Financial Inclusion at the Bottom of the Pyramid
The World Bank has reported that there are approximately 2 billion adults around the world who are unbanked, down from 2.5 billion in 2011. Innovations in mobile money, e-wallets and peer-to-peer lending have increased access to financial services, enabling millions to utilize transaction accounts where they can store money, obtain credit, or send and receive payments. Yet despite these advances, 80% of those living on less than $2 a day are not accessing formal financial services, making it difficult for them to save, plan for the future, start a business, or recover from unexpected emergencies. How can entrepreneurs, nonprofits, governments and financial institutions harness digital advances to expand relevant financial services to those at the bottom of the pyramid and in doing so, increase economic mobility and narrow income inequality? In this session, panelists and CGI U commitment-makers will explore how to:
* Adopt and scale affordable financial services that are designed for lowincome users and provide support for first transactions, including face-toface interactions that can inform new customers how best to use savings and credit products
* Ensure women's economic participation and greater security and control over their finances by addressing gender, cultural and educational barriers that often restrict their access to financial services
* Open new pathways to financial inclusion by partnering with organizations that are delivering internet and mobile connectivity to hard-to-reach places to expand access to financial services for those living in rural areas and at the last mile
3:30 PM - 4:45 PM
Keeping Adolescent Girls in School
From lower maternal mortality rates to reductions in early marriages and early pregnancies, there are numerous benefits linked to female secondary school enrollment. While one-third of women in the developing world give birth before they are 20 years old, one extra year of secondary school can increase their future annual earnings by over 10%. Yet inadequate sanitation facilities, along with a lack of sexual health and violence prevention education at schools, negatively impacts adolescent girls' ability to stay in school, and can make girls more vulnerable to sexual harassment and assault. Investing in public health solutions will not only help to address gender barriers to education faced by adolescent girls, but will also positively impact their earning potential, well-being, and the health and education of their broader communities. In this session, panelists and CGI U commitmentmakers will discuss how to:
* Improve access to adequate sanitation facilities and private restrooms in schools to better support adolescent girls and to mitigate the risk of sexual violence and harassment
* Provide sexual and reproductive health education in schools to help develop good hygiene practices, increase access to sanitary hygiene products, and combat social gender norms including the widespread stigma of menstruation
* Incentivize and expand access to education for pregnant girls and young parents, with strategies including financial assistance, childcare support, and re-admission programs for teenage mothers
3:30 PM - 4:45 PM
Thinking Critically: Education for Engagement
While emphasis on STEM education and standardized testing continues to grow, knowledge of civics has been declining, with only 26 percent of Americans able to name the three branches of government in a 2016 survey, compared to 38 percent in 2011. A recent national poll of 18- to 29-year olds found that 67% of young people are more fearful than hopeful about America's future, yet voter turnout remains low among college students, many of whom believe that government all too often stands in the way of creating social impact. In an age of misinformation, political polarization, and growing economic disparities, how do we ensure that young people are equipped with the tools to think critically and enact positive change as civic leaders? How do we empower the next generation with the knowledge and skills necessary to become active and effective participants in a democratic society? In this session, panelists and CGI U commitment-makers will explore how to:
* Address disparities in civics education, particularly among underserved youth in low-income communities, and use action civics as a way for young people to go beyond the classroom and collectively transform their local communities
* Work with educators, organizations and other students to increase political participation - independent of party affiliation - and ensure that college students, a traditionally transient population, have the resources and support to register and participate in elections
* Engage in meaningful, informed dialogue with a wide range of perspectives, discern facts from falsehoods, and understand how to engage with and drive change through the political process
PLENARY SESSION
5:15 PM - 6:30 PM
Closing Plenary
Closing remarks with President Bill Clinton, Secretary Hillary Clinton and Chelsea Clinton.
MEAL
7:00 PM - 8:30 PM
Dinner
NETWORKING EVENT
7:00 PM - 8:30 PM Exchange Fair
The Exchange Fair is a forum for students and sponsors to showcase their organizations or Commitments to Action. This exhibition is an ideal opportunity to learn about commitments, explore partnerships, and network with other participants. Exhibitors will be organized by the five CGI U focus areas: Education, Environment and Climate Change, Peace and Human Rights, Poverty Alleviation, and Public Health. CGI U Exchange takes place on Saturday evening in conjunction with dinner; all participants with an official CGI U meeting credential are eligible and encouraged to attend.
Sunday, October 21
DAY OF ACTION
9:30 AM - 1:00 PM
Day of Action
On the final day of the meeting, CGI U will host a morning of community service with select partner organizations in the Chicago area.
|
<urn:uuid:2fe5b7c8-b166-4cfb-ac51-d448676e96bc>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 18,201
|
BESCHLUSSAUSFERTIGUNG
Vollzug des Bayerischen Straßen- und Wegegesetzes;
Widmung von öffentlichen Verkehrsflächen (Referent: Herr Ring)
Beratungsabfolge
| Sitzung | Datum |
|---|---|
| Ausschuss für Stadtentwicklung, Ökologie und Wirtschaftsförderung | 13.10.2015 |
Antrag:
Der in der Anlage gekennzeichnete „Heckenweg" wird zur Ortsstraße gewidmet.
Die Verwaltung wird beauftragt und bevollmächtigt, das Widmungsverfahren durchzuführen und die entsprechenden Verfügungen zu erlassen.
Beschluss:
Ausschuss für Stadtentwicklung, Ökologie und Wirtschaftsförderung vom 13.10.2015
Mit allen Stimmen:
Entsprechend dem Antrag genehmigt.
|
<urn:uuid:5b4bf8b4-757c-4282-9372-dc6f1d70291f>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/deu_Latn/train
|
finepdfs
|
deu_Latn
| 642
|
PLAN DE INNOVACIÓN Y MEJORA CONTINUA UNIDAD ADMINISTRATIVA
CONALEP ESTADO DE MÉXICO
SUBSECRETARÍA DE EDUCACIÓN MEDIA SUPERIOR
DIRECCIÓN GENERAL DE CONALEP ESTADO DE MÉXICO
NOMBRE DEL PLANTEL CONALEP TLALNEPANTLA III
LOCALIDAD TLALNEPANTLA DE BAZ
ENTIDAD FEDERATIVA ESTADO DE MÉXICO
CCT 15DPT0037A
CONTENIDO
Presentación
1.- Portada
1.1 Objetivo
1.2 Introducción
a) Misión
b) Visión
c) Política de calidad
d) Valores
2.- Normatividad aplicable
3.- Ámbito de aplicación
4.- Diagnóstico
Ejes rectores
I. Análisis de indicadores académicos
II. Concreción del Modelo Académico para la Educación Obligatoria (MEPEO) en el plantel.
III. Directivos y docentes.
IV. Servicios escolares.
V. Infraestructura y equipamiento.
VI. Proyectos educativos en desarrollo.
VII. Prevención del abandono escolar.
5.- Factores críticos (Planteamiento de problema, Se consideran los resultados de la Matriz de identificación de Riesgo de Identificación de Riesgos y Oportunidades)
6.- Priorización de categorías Matriz de priorización de riesgos
7.- Plan de acción Deberán ser registradas como OM en el Sistema Master Web para seguimiento
8.- Cronograma (Realizar formato estandarizado
9.- Estrategia de seguimiento y evaluación del plan de mejora continua
10.- Plan de Ingresos y egresos
11.- Aprobación y control de cambio
Anexos
PRESENTACIÓN
El presente Programa de Mejora Continua tiene como propósito integrar la definición de acciones y actividades necesarias para el cumplimiento del objetivo general que consiste en contribuir a la mejora de la calidad en el servicio educativo del tipo medio superior.
Es importante señalar que el trabajo cotidiano para operar el proceso de enseñanza-aprendizaje y atender una población estudiantil de 847 alumnos; 35 Docentes, 5 Preceptores y 26 Administrativos; el mantenimiento de ocho edificios, en los que se ubican oficinas administrativas, aulas, talleres, laboratorios, biblioteca, auditorio, aula tipo, etc., así como las áreas comunes, cancha deportiva, jardines, etc., es frecuente encontrar imprevistos que tienen que ser atendidos de manera inmediata, a fin de mantener la calidad de los servicios y al mismo tiempo dejar permanentemente satisfechos a todos los usuarios y evitar las inconformidades de nuestros clientes.
Es menester de toda Institución que el personal que allí labore cuente con las condiciones mínimas necesarias para desarrollar sus actividades dentro de un ambiente sano y armónico, donde prevalezcan y se fomente los valores Institucionales, garantizando la seguridad e integridad de cada uno de los integrantes del equipo, así como proporcionando las herramientas, equipo e insumos que se requieran para su jornada laboral.
Por tal motivo se hace hincapié en el hecho de que esta planeación se realizó con la participación del grupo directivo y personal que contribuye al cumplimiento de los objetivos y metas en beneficio del colegio y comunidad en general, esto es tomando en cuenta al personal operativo, docentes y alumnos, con aportaciones que beneficien y resuelvan los retos laborales.
Estamos conscientes que para lograr la mejora continua de todos y cada uno de los diversos servicios educativos, es menester optimizar y eficientar el uso de los recursos.
1.1 Objetivo General
Contribuir a la mejora de la calidad en el servicio educativo del tipo medio superior y coadyuvar a posicionar y/o fortalecer su liderazgo ante la comunidad escolar, mediante una herramienta de diagnóstico, para la planeación de acciones que contribuyan a la mejora.
1.1.1 Objetivos Específicos
- Asegurar la formación Integral de las y los estudiantes en una modalidad virtual o híbrida, cumpliendo con el perfil de egreso del Profesional Técnico Bachiller.
- Reforzar el desarrollo integral de las y los estudiantes y apoyar su permanencia en el colegio a través de estrategias de atención, acompañamiento psicoemocional, psicosocial y tutorial.
- Fortalecer y ampliar la vinculación integral, a través de la firma de convenios de colaboración con los sectores público, privado y social.
- Consolidar al plantel como espacio libre de violencia, donde se promueve la autoprotección, los derechos humanos y el cuidado del medio ambiente, asegurando su permanencia en el sistema.
- Eficientar el uso de la infraestructura, equipo y materiales, para eficientar el uso de los recursos con los que se cuenta.
1.2 Introducción
a) Misión
“Somos una Institución Educativa de nivel Medio Superior, con un modelo de vanguardia, orientado a la formación de Profesionales Técnicos Bachilleres competitivos, para contribuir al desarrollo integral de la sociedad”
b) Visión
“Somos una Institución de vanguardia en la formación integral, innovadora y sostenible; y en la capacitación y certificación, reconocida por su liderazgo y competitividad.”
c) Política de Calidad
En el Conalep Estado de México, estamos comprometidos con la formación de Profesionales Técnicos Bachilleres de alto nivel competitivo, sustentada en valores cívicos, éticos institucionales y de desarrollo humano integral, para satisfacer los requisitos educativos de nuestros clientes y mejorar continuamente la eficacia del Sistema de Gestión de la Calidad.
d) Valores
| RESPETO A LA PERSONA | Facilitar el desarrollo integral
| | Respetar la dignidad
| | Reconocer las cualidades |
| COMPROMISO CON LA SOCIEDAD | Reconocer el impacto futuro de nuestro trabajo
| | Reconocimiento del potencial existente |
| RESPONSABILIDAD | Liderazgo promotor
Delegación de facultades
Proactividad
Responsabilidad en el manejo de recursos
Dar prioridad a lo importante sobre lo urgente |
|-----------------|--------------------------------------------------|
| COMUNICACIÓN | Brindar información clara, precisa y oportuna
Clarificar y especificar peticiones de información e instrucciones de trabajo
Ser asertivos |
| COOPERACIÓN | Trabajo en equipo
Interdependencia |
| MENTALIDAD POSITIVA | Creatividad e innovación
Involucramiento
Compromiso con la mejora integral
Comparación positiva
Evaluación por resultados |
| CALIDAD | Orientación al usuario
Hacer bien las cosas desde la primera vez
Oportunidad
Mejora Continua. |
2.- Normatividad aplicable
- Constitución Política de los Estados Unidos Mexicanos;
- Plan Nacional de Desarrollo 2019-2024;
- Plan Estatal de Desarrollo del Estado de México 2017–2023;
- Programa Sectorial;
- Reglamento de la Secretaría de Educación Pública;
- Ley General de Educación;
- Reglamento Escolar para Alumnos del Sistema CONALEP;
- Norma ISO 9001:2015;
- Programa Estratégico, CONALEP Estado de México;
- Campaña Nacional de Promoción y Difusión vigente;
- Lineamientos de Operación del Programa de Evaluación Integral del Desempeño Docente (PEVIDD);
- Acuerdo DG-07-/DCAJ-07/SA-05/2012, a través del cual se expiden los lineamientos para el mantenimiento a equipamiento, inmuebles e instalaciones del sistema CONALEP;
- Presupuesto de Egresos del Gobierno del Estado de México/Gobierno del Estado de México;
- Ley de Ingresos del Gobierno del Estado de México/Gobierno del Estado de México;
- Ley de Planeación del Estado de México y Municipios/Gobierno del Estado de México;
- Documento “Cálculo de la eficacia del POA”;
- Ley General de Contabilidad Gubernamental/Gobierno del Estado de México;
- Norma ISO 21001 :2018;
- Ley de Transparencia y Acceso a la Información del Estado de México;
- Ley para la Coordinación y Control de Organismos Auxiliares del Estado de México;
- Presupuesto de Egresos del Estado;
- Código Financiero del Estado del Estado de México, y
- Condiciones generales de trabajo.
3.- Ámbito de aplicación
En el periodo 1.21.22, registró una matrícula de 847 estudiantes en las carreras de P.T.B. en Enfermería Comunitaria, P.T.B. en Enfermería General y en P.T.B. en Terapia Respiratoria. Los planes de estudios y los programas con los que opera el plantel están basados en la RIEMS. Se cuenta con los métodos pertinentes para evaluar los aprendizajes y el desarrollo de competencias, que permiten obtener información oportuna para valorar el avance en que el alumno construye conocimientos y desarrolla habilidades, destrezas aptitudes, actitudes y valores. Tenemos un índice de reprobación del 11.37% antes de asesorías. El índice de aprovechamiento es de 85.45%. Los alumnos ingresan con un promedio de entre 7.9 y 10, la mayoría obtuvo 32 a 50 aciertos. El índice de abandono es de 12.29 % al cierre del semestre 2.20.21.
El presente plan de mejora debe ser elaborado por los titulares de cada unidad escolar de cada subsistema del nivel medio superior del Estado de México, para lo cual realizará un diagnóstico real, enfocado a los objetivos, necesidades y prioridades educativas de la política pública de la entidad; de manera que las Direcciones Generales Estatales de cada uno de estos subsistemas los concentrará y tomará en cuenta para la elaboración de su correspondiente.
Posteriormente a este diagnóstico se captura en una plataforma virtual de la Subsecretaría de Educación Media Superior los datos más significativos y distintivos del plantel por cada indicador de relevancia en los procedimientos que rigen la normativa de la institución.
4.- Diagnóstico
Con base a los 7 ejes rectores tanto el titular del plantel como su equipo de colaboradores realizan un análisis de las fortalezas, debilidades, áreas de oportunidad, así como amenazas que permitan contar con soluciones, acciones y estrategias para enfrentar y evitar que se vean afectados los ejes que rigen la vida cotidiana del plantel.
Ejes rectores / Objetivos de Calidad
I. Análisis de indicadores académicos.
II. Concreción del Modelo Académico para la Educación Obligatoria (MEPEO) en el plantel.
III. Directivos y docentes.
IV. Servicios escolares.
V. Infraestructura y equipamiento.
VI. Proyectos educativos en desarrollo.
VII. Prevención del abandono escolar.
Diagnóstico: Análisis de indicadores académicos.
Contexto
El Conalep Plantel Tlalnepantla III, se encuentra ubicado en el municipio de Tlalnepantla de Baz Estado de México, y esta situación geográfica de lejanía del plantel al centro del municipio, afecta algunos de los indicadores de este eje rector como lo es la absorción de los estudiantes y la cobertura ya que la situación del transporte es de igual forma conflictiva en virtud de que un gran porcentaje de nuestros estudiantes provienen de las comunidades de otros municipios. Actualmente el plantel cuenta con una matrícula de 847 alumnos en un solo turno matutino, los cuales están distribuidos entre las tres carreras de profesionales Técnicos-Bachiller que oferta el plantel las cuales son: P.T.B. en Enfermería General, P.T.B en Terapia Respiratoria y P.T.B Enfermería Comunitaria, las dos primeras carreras se encuentran acreditadas ante el organismo CFRHUS y actualmente en proceso de acreditación la carrera de Enfermería Comunitaria. Así mismo, el plantel cuenta con una plantilla de 35 docentes, los cuales están organizados por cuatro academias para da seguimiento a los indicadores de aprobación y reprobación.
Factores internos
| Fortalezas | Debilidades |
|----------------------------------------------------------------------------|----------------------------------------------------------------------------|
| • En el modelo 2018 se incluye el módulo de inglés desde primer semestre lo que permite tener un perfil de egreso con mejores condiciones y habilidades para que los estudiantes alcancen la certificación en dicho idioma | • La falta de conectividad dentro del mismo plantel y sus alrededores. |
| • Documentos curriculares actualizados al modelo académico 2018. | • Equipo de cómputo no actualizado e insuficiente. |
| • Perfil idóneo del docente. | • Taller de terapia respiratoria no equipado. |
| • Programa de fortalecimiento docente (capacitación) | |
| • Uso de las TIC’s (plataforma Teams) | |
| • Certificaciones de competencias docentes ECO 647 y en proceso ECO 1307 | |
| Factores externos | Oportunidades | Amenazas |
|-------------------|--------------|----------|
| | Servicios de centros de evaluación | Poco interés de los candidatos a docencia para cubrir las plazas de los módulos profesionales de la carrera de P.T.B. en Terapia respiratorio (consideran bajo el pago de acuerdo al tabulador vigente). |
| | Plataformas Dyned, Khan academy, Agilidad mental. | |
| Resultados |
Diagnóstico: Concreción del Modelo Académico para la Educación Obligatoria (MEPEO) en el plantel.
Contexto
En el CONALEP Plantel Tlalnepantla III, contamos con una plantilla de 35 docentes que brindan clases en las tres carreras que cuenta el plantel, todos y cada uno de ellos está asignado a uno o diversos módulos de acuerdo a su perfil o área del conocimiento, esto permite que los docentes se organicen en grupos colegiados denominados Academias, para lo cual el plantel tiene conformada dos academias del campo disciplinar que son: “CSHYC” Ciencias Sociales Humanidades y Comunicación, “MYCE” Matemáticas y Ciencias Experimentales así mismo se tienen conformadas dos academias por campo profesional: “ENFE” Enfermería General y “ENCO & TERA” Enfermería Comunitaria y Terapia Respiratoria, a fin de determinar y establecer estrategias en base al desarrollo de un diagnóstico.
Factores internos
| Fortalezas | Debilidades |
|----------------------------------------------------------------------------|----------------------------------------------------------------------------|
| • Contar con un 69.23% de docentes con nivel profesional y un 30.76% pasantes de licenciatura. | • La falta de equipos de cómputo y conectividad del estudiante y docente para desarrollar sus actividades en casa. |
| • Contar con la disposición del personal docente para la Certificación en diferentes normas. | • Falta de interés de estudiantes para conectarse a sus sesiones virtuales, y para desarrollar las actividades |
| • La capacitación constante y permanente del personal docente en diversas plataformas virtuales. | |
| • El personal docente cuenta con horas de descarga para el trabajo administrativo propios de su actividad. | |
| • Flexibilidad para entregar actividades pendientes, a fin de recuperar a estudiantes no competentes. | |
Factores externos
| Oportunidades | Amenazas |
|---------------|----------|
Calle 10 S/N, Col. Fraccionamiento El Olivo II, Tlalnepantla de Baz, Estado de México, C.P 54110
Tels. 01 (55)53113890, 53104639, email: firstname.lastname@example.org, web: Tlalnepantla3.conalepmex.edu.mx
El 77.14% se capacitó en el estándar ECO1307, programando la certificación en el periodo intersemestral del periodo escolar 1.21.22.
El cambio del modelo educativo
Movimientos de baja del personal certificado
Resultados
Derivado del análisis del modelo educativo que el plantel lleva a cabo, podemos detectar que el personal docente tiene el ánimo y la disposición para capacitarse en todo lo que conlleva al desarrollo de competencias docentes.
Diagnóstico: Directivos y docentes.
Contexto
En el CONALEP Plantel Tlalnepantla III, se cuenta con un área directiva pero que a su vez cuenta con 4 jefaturas, 3 Subjefaturas que forman parte del equipo directivo para el desarrollo de la administración escolar, cada jefatura tiene un área a atender y que a su vez realizan el seguimiento y análisis de sus indicadores y que se ven reflejados en un procedimiento de calidad, el cual permite analizar y generar acciones de mejora continua. Es importante señalar que el personal administrativo cuenta con un titular en cada jefatura, el cual es responsable del cumplimiento de las metas programadas.
El liderazgo del plantel se centra en el director como eje escolar apoyado de las diversas áreas que integran al plantel y que de forma conjunta se realizan gestiones para mejorar las condiciones de la institución.
Factores internos
| Fortalezas | Debilidades |
|----------------------------------------------------------------------------|----------------------------------------------------------------------------|
| • El cumplimiento de la asignación de módulos de acuerdo al perfil del | • La Normatividad del Colegio para la asignación de módulos del personal |
| personal docente. | docente es diferente a los criterios establecidos por CFRHUS. |
| • Contar con una plantilla administrativa para el desarrollo y cumplimiento| • El personal administrativo para el apoyo de las jefaturas no se involucra |
| del trabajo directivo. | para capacitarse en el área asignada. |
| • Contar con cursos de capacitación acordes al perfil cada área. | • La rotación del personal directivo. |
| • Contar con personal para el desahogo de las actividades administrativas.| • El personal administrativo para el apoyo de las jefaturas no se involucra|
| | para capacitarse en el área asignada. |
| | • La rotación del personal directivo. |
Factores externos
| Oportunidades | Amenazas |
|------------------------------------------------------------------------------|--------------------------------------------------------------------------|
| • Capacitación a los directivos de las áreas para la eficientización de sus | • Cambios en los lineamientos o normatividades para el desarrollo de las |
| tareas. | competencias directivas. |
| • Sensibilizar al personal administrativo que apoya en las diversas áreas a | |
| que se capaciten en el área donde se desempeñan. | |
| • Mantener líneas de acción y de trabajo permanente para la asignación de | |
| módulos. | |
| • Gestionar la implementación de una carrera acorde a la región. | |
**Resultados**
Derivado del análisis correspondiente de este eje podemos concluir que es importante que el equipo de trabajo directivo identifique, conozca y desarrolle las competencias directivas que señala, el cual les permitirá el cumplimiento de sus actividades de una manera conjunta con el director; así mismo, es importante concientizar al personal administrativo operativo que se capacite en el área de su desempeño cotidiano a efecto de que puedan brindar un servicio de mayor calidad a todos los clientes de la institución.
Diagnóstico: Servicios escolares.
Contexto
El plantel cuenta con una matrícula total de 847 estudiantes en las carreras P.T.B. en Enfermería Comunitaria (121 estudiantes), P.T.B. en Terapia Respiratoria (125 estudiantes) y P.T.B. en Enfermería General (601 estudiantes). El 62% de las y los alumnos de 1er semestre ingresaron con un promedio de Educación Secundaria entre el 7.9 y 10, el 66% tuvo más de 50 aciertos en el examen de ingreso de COMIPEMS, la última generación registró una eficiencia terminal del 51%. En este eje rector se atiende lo relacionado al proceso de admisión, control y administración escolar, el cual es indispensable realizarlo en apego al procedimiento establecido para alcanzar el cumplimiento en el perfil de egreso. A través de la Jefatura de Proyecto de Servicios Educativos, se realiza la actualización de datos personales y académicos de las y los estudiantes, desde su admisión que se concreta con el trámite de inscripción y en los semestre posteriores con el trámite de reinscripción, con lo cual es posible hacer entrega de boletas de resultados finales e historiales académicos y una vez que concluyen con el plan de estudio, se realiza la emisión electrónica de documentos oficiales, como lo es el Certificado de Terminación de Estudios y posteriormente al cumplir con los requisitos establecidos del servicio social, se emite el Título Profesional. A este eje también se suma el registro de estudiantes en los diversos programas de becas existentes, tanto de orden Federal como Estatal.
Factores internos
| Fortalezas | Debilidades |
|----------------------------------------------------------------------------|----------------------------------------------------------------------------|
| • El plantel tiene implementado un sistema de gestión de calidad. | • Debido alargamiento de la pandemia y la afectación económica en las familias, ha provocado deserción al tener pérdidas de empleo. |
| • Más del 66% de estudiantes de nuevo ingreso obtuvieron más de 50 aciertos.| • Altos costos de los servicios educativos. |
| • El plantel tiene alta demanda en la carrera P.T.B. en Enfermería General.| • Personal con poca familiarización con nuevas formas de comunicación. |
| • Modelo académico bivalente y flexible. | • Disminución de plazas de servicio social por parte del ISEM. |
| • Competencias laborales | |
| • Emisión electrónica de documentos oficiales (Certificado de Terminación de estudios y Título) | |
- Apoyo de la Beca Universal para estudiantes de Educación Media Superior Benito Juárez.
- Apoyo de programas de becas Estatales, como el Servicio Social Comunitario.
Se depende de la entrega de carta de término de servicio social expedida por el ISEM, lo que afecta al indicador de titulación.
### Factores externos
| Oportunidades | Amenazas |
|---------------|----------|
| Trámites con requisitos digitales | La prolongación de la pandemia puede ser causante de deserción |
| Adaptación a nuevas tecnologías | Falta de conectividad para algunos estudiantes |
| Sistema de inscripción y reinscripción en línea | Altos costos en la conectividad de internet |
| Clases en línea debido al confinamiento | El plantel se encuentra en una zona de alto riesgo |
| Se cuenta con el programa de apoyo a la permanencia. | Altos costos de servicios |
| Se reforzó la comunicación con padres de familia | Bajo nivel económico de alumnos y egresados |
| | Trámites de titulación y de cédula profesional con responsabilidad directa de las y los egresados. |
### Resultados
Diagnóstico: Infraestructura y equipamiento
Contexto
Derivado del modelo híbrido académico, el uso de las TIC’s han tomado mayor relevancia en los procesos de enseñanza aprendizaje, comprometiendo a las instituciones educativas a proveer el entorno tecnológico necesario para el desarrollo académico y administrativo de la comunidad en general; en lo que respecta al Plantel Tlalnepantla III, contamos con 9 edificios dentro de los cuales hay 18 aulas habilitadas para atender a 18 grupos en un único turno, cada aula tiene una pantalla Smart, 1 laboratorio informático con capacidad de 40 estudiantes para el desarrollo de prácticas tecnológicas, 1 centro certificador con 15 equipos de cómputo, 1 biblioteca con 5 equipos de cómputo, 1 aula tipo y 1 auditorio principal con equipo de cómputo, video proyector y cámara web con micrófono para el desarrollo de clases en modalidad híbrida, 1 auditorio de enfermería con 2 pantallas Smart.
También se cuenta con sala de docentes, laboratorio de usos múltiples, taller de enfermería, 1 almacén de enfermería, 1 taller de anatomía y enfermería comunitaria con modelos anatómicos, 1 taller de terapia respiratoria (en rehabilitación al 70 %), áreas administrativas distribuidas en 10 oficinas, es importante mencionar que se cuenta con la infraestructura para cubrir necesidades de seguridad e higiene tales como: 1 consultorio médico, 1 espacio habilitado para lactancia, 4 sanitarios múltiples asignados 2 para hombres y 2 para mujeres, así como 4 baños sencillos para uso administrativo y docente, 2 casetas de vigilancia, 1 espacio habilitado para el servicio de intendencia, 1 cisterna, red hidráulica y 1 estacionamiento interno con 19 cajones de estacionamiento.
El plantel ofrece áreas de esparcimiento y recreación como lo es el aula verde, la cancha deportiva, gimnasio al aire libre, áreas verdes, cafetería y papelería; todos los espacios educativos y recintos están comunicados con escalones y 7 rampas de acceso a discapacitados.
Si bien la infraestructura y equipamiento existente no es considerado de última generación, si se mantiene en las condiciones necesarias para su funcionalidad, mediante el programa anual de mantenimiento.
| Factores internos | |
|------------------|--|
| **Fortalezas** | |
| • Se cuenta con el 100% de espacios habilitados para actividades académicas.
• Se cubre el 100% con espacios asignados para lactancia, de acuerdo con la norma Oficial MXR-025.
• Se cuenta con un servidor proxy que administra la red.
• Se cumple con el programa institucional de mantenimiento | |
| **Debilidades** | |
| • No se cuenta con el equipamiento para habilitar el taller de terapia respiratoria y enfermería general de acuerdo con la guía de equipamientos de dichas carreras
• El 90% del mobiliario de oficina ya supero su vida útil.
• Herrería y cancelaría del Plantel en estado regular. | |
| Factores externos | |
|------------------|--|
| **Oportunidades**| |
| • Atención oportuna a solicitudes de remesas para mantenimientos y/o compras menores.
• Área y espacio adecuado para continuar con la habilitación del taller de terapia respiratoria.
• Contactar empresas, para donaciones libres de impuestos en equipo informático.
• Usabilidad de nuevas tecnologías vía remota
• Renta de equipo de cómputo actualizado. | |
| **Amenazas** | |
| • Se implementó por parte de la federación un recorte presupuestal en el capítulo de gasto 2000 (Materiales y suministros) del 53.6%.
• Recorte presupuestal por parte de la federación para adquisición de equipamiento
• Herramientas tecnológicas de hardware y servicio de internet inalámbrico, son limitadas para favorecer el proceso de enseñanza aprendizaje en modalidad híbrida. | |
**Resultados**
En base al análisis anterior, es relevante implementar estrategias de captación donativa, para equipamiento de aulas y laboratorios, particularmente para el taller de terapia respiratoria y enfermería comunitaria, así como la actualización e incremento de equipamiento informático,
Realizar las gestiones internas necesarias para brindar mejores servicios en los espacios sanitarios.
Diagnóstico: Proyectos educativos en desarrollo.
Contexto
El Plantel Tlalnepantla III realiza proyectos en materia de sustentabilidad los cuales están enfocados al mejoramiento de las instalaciones del Plantel en apoyo al medio ambiente, cabe destacar el proyecto de Atrapa Nieblas que participó en el Premio Nacional del Agua 2021. Con el apoyo de nuestros estudiantes se pretende implementarlo en el siguiente ciclo escolar para la captación de agua de lluvia. Se registró el proyecto de caretas antiempañantes idea generada por la actual contingencia Covid 19, para el concurso de Expotalento 2021. Se consideró el proyecto de la Aplicación CONAM (fuente de consulta de material bibliográfico del área de la salud) para ser patentado. Otra de las acciones realizadas por la comunidad estudiantil es el apoyo a la comunidad por medio de pláticas virtuales en la semana de la salud, con el apoyo de las carreras de Profesional Técnico Bachiller en Enfermería General, Profesional Técnico Bachiller en Enfermería Comunitaria, Profesional Técnico Bachiller en Terapia Respiratoria.
Factores internos
| Fortalezas | Debilidades |
|---------------------------------------------------------------------------|----------------------------------------------------------------------------|
| • Se cuenta con programas interno de protección civil. | • Falta de conciencia e interés en materia sustentabilidad, por parte de |
| • Se cuenta con el equipo mínimo indispensable para atender emergencias | algunos docentes, alumnos(as) y personal administrativo. |
| en materia de seguridad y protección civil, colocado en un lugar | • La ausencia de presencia física por la actual contingencia dificulta el |
| visible de fácil acceso para todos. | desarrollo de actividades de sustentabilidad. |
| • Se cuenta con el equipo mínimo indispensable para atender emergencias | |
| en materia de salud, colocado en un lugar visible de fácil acceso para | |
| todos. | |
- Se cuenta con un recinto adecuado para el depósito y almacenamiento para residuos contaminantes o peligrosos.
- Se tienen conformadas las brigadas correspondientes al programa interno y los participantes han recibido capacitación en la materia.
- Existen señalizaciones suficientes en la materia de protección civil y de atención mínima a personas inhabilitadas.
- La población estudiantil participa en concursos de sustentabilidad, emprendimiento y cuidado del medio ambiente.
- Se realizan cursos de capacitación para el personal administrativo que forma parte de las brigadas de Protección civil.
### Factores externos
| Oportunidades | Amenazas |
|-------------------------------------------------------------------------------|--------------------------------------------------------------------------|
| - Se cuenta con el apoyo del Conalep Estado de México a través del área de | - La zona geográfica en la que se encuentra ubicado el plantel es |
| protección civil que brinda asesoramiento en los planes de seguridad y de | considerada como zona de alto riesgo. |
| protección civil y de sustentabilidad para el cumplimiento de los requisitos | - Incremento de inseguridad en el área de influencia del plantel. |
| considerados en la normatividad; así mismo realiza la gestión ante el H. | - Alto índice de vulnerabilidad emocional y física en los y las |
| Ayuntamiento de Tlalnepantla de Baz en la materia para impartir cursos y | estudiantes, así como la violencia familiar que se ha dado en este |
| conferencias. | periodo de contingencia. |
| - Fomentar la promoción de una cultura de sustentabilidad con los y las | |
| estudiantes con la participación de los padres de familia. | |
Resultados
Es muy importante considerar y concientizar la participación en materia de sustentabilidad y protección civil por la actual situación que se vive en el país, para garantizar su cumplimiento y observancia como una institución formadora de capital humano que cuida su entorno y posee una cultura de protección del medio ambiente y desarrollar la capacidad de supervivencia ante cualquier percance que ponga en peligro la vida. La capacitación actualización de programas en esta materia se ha hecho de manera constante con la programación de simulacros para toda la comunidad.
El proyecto de atrapanieblas se está considerando para desarrollarlo en el plantel debido a que nos encontramos ubicados hasta la parte alta del cerro y cuando llueve emana mucho el agua, la cual se pretende captar para uso del mismo.
Por otra parte, es primordial generar y concientizar a la población estudiantil, padres de familia, docente y administrativa sobre la importancia que tiene tener una cultura de cuidado ecológico a fin de fortalecer el medio ambiente que nos rodea. Sensibilizar no es una tarea fácil sin embargo estamos viviendo eventos de manera muy continua como son los sismos, inundaciones, derrumbes etc., en donde se han perdido vidas; dentro de nuestro plantel se tienen espacios en áreas verdes propicios y adecuados para la atención del desarrollo socioemocional en nuestra comunidad siempre con un lenguaje incluyente.
Diagnóstico: Prevención del abandono escolar.
Contexto
En el plantel Tlalnepantla III el seguimiento al proceso de Enseñanza-Aprendizaje es de vital importancia, comprendiendo que en este proceso, interfieren de manera directa las y los estudiantes, plantilla docente, y personal de DIES, ante este escenario las áreas de Formación Técnica y de Desarrollo Integral del Estudiante, tienen una labor fundamental ya que de manera conjunta y trabajo colaborativo se desarrollan los trabajos y programas de orientación educativa y tutoría que nos permiten dar un acompañamiento a nuestros estudiantes. El plantel cuenta con una matrícula de 847 estudiantes los cuales se atienden en el turno matutino, distribuidas entre las tres carreras de Profesionales Técnicos-Bachiller que oferta el plantel las cuales son: PTB en Enfermería Comunitaria, PTB en Enfermería General y PTB en Terapia Respiratoria. El plantel se ha mantenido con un aprovechamiento académico aceptable obteniendo en el ciclo escolar 2.20.21 del 85.45%, se tuvo una deserción escolar del 12.29% lo que permitió que se alcanzara una eficiente transición al próximo semestre 1.21.22. La eficiencia terminal de la generación que egreso en el año 2020 fue del 63.36%.
Factores internos
| Fortalezas | Debilidades |
|----------------------------------------------------------------------------|----------------------------------------------------------------------------|
| • 100% de los docentes con nombramiento y capacitación como tutores grupales.| • Falta de involucramiento por parte de las y los tutores en el desarrollo |
| • Programas específicos de orientación educativa y tutorías | académico y personal de las y los estudiantes. |
| • Procedimiento de apoyo a la permanencia actualizado, de acuerdo a las | • Personal insuficiente en las áreas de Orientación y Tutorías para |
| necesidades actuales en la EMS. | atención a grupos. |
| • Programas para el manejo de habilidades socio emocionales en el cual el| • Poco interés y conocimiento por parte de los estudiantes para realizar |
| 90% de docentes se han capacitado, así como Orientador, Tutor, jefe de| su proyecto de vida, debido a la falta de habilidades socioemocionales |
| Proyecto de DIES y Director. | y uso inadecuado de habilidades y técnicas de estudio. |
| • Programa "Yo no abandono" | • Abandono Escolar, considerando el acceso limitado o nulo a recursos |
| | tecnológicos. |
| | • Falta de empatía, Docente-alumno-tutores |
| Factores externos | |
|-------------------|----------------|
| **Oportunidades** | **Amenazas** |
| - Actualización constante en el Programa Construye-t
- Videoconferencias y conferencias de diferentes instancias para estudiantes, docentes y personal administrativo, para fortalecer su desarrollo integral.
- Uso y actualización en el manejo de medios Digitales, a través de cursos y certificaciones para docentes y estudiantes.
- Innovar sesiones virtuales y presenciales | - Falta de interés por las familias para apoyar las canalizaciones a Instituciones de apoyo.
- Inseguridad.
- No contar con un medio tecnológico o un solo recurso para varios estudiantes en casa.
- Problemas económicos
- Acompañamiento nulo de algunos tutores
- Falta de INTERES para conectarse a las Sesiones virtuales o asistir a clases en el regreso híbrido.
- Debido a la perdida de algún familiar, las y los estudiantes han perdido el interés por la escuela. |
**Resultados**
El manejo de la tecnología para este periodo tendrá un alto impacto, pues se reforzará el trabajo multidisciplinario en esta contingencia, con el objetivo de reforzar los procesos pedagógicos, desarrollo de habilidades socioemocionales, atendidas en entornos virtuales, dicho escenario es todo un reto para el sistema educativos, pues seguros estamos, que debemos cubrir dichas necesidades.
El reto ahora es reforzar el uso adecuado de las tecnologías de la información, cuidando las prácticas docentes, sociales y afectivas, con el objetivo de tener entornos protectores para las y los estudiantes, adecuado el modelo educativo, para ser resilientes los cambios que esta contingencia nos dejó.
5.- Factores críticos. (Planteamiento de problemas)
El plantel CONALEP Tlalnepantla III cuenta con una plantilla docente capacitada con herramientas necesarias para impartir los conocimientos a distancia y presencial, comprometidos con los estudiantes a fin de mejorar los indicadores de reprobación y abandono escolar, ya que éstos no se han logrado los resultados esperados.
Para la contratación del personal docente para los módulos profesionales se complica, debido a que los candidatos a docencia muestran poco interés al mostrar el tabulador autorizado.
6.- Priorización de categorías
| ORDEN DE ATENCIÓN | I. Análisis de indicadores académicos. |
|-------------------|--------------------------------------|
| 1 | Seguimiento académico (no competencia) |
| 2 | Seguimiento de acuerdos establecidos en academias |
| ORDEN DE ATENCIÓN | II. Concreción del Modelo Académico para la Educación Obligatoria (MEPEO) en el plantel. |
|------------------|------------------------------------------------------------------------------------------|
| 1 | Capacitación docente |
| 2 | Certificación laboral del docente |
| 3 | Evaluación al desempeño docente |
| 4 | Seguimiento a los acuerdos de academia |
| 5 | Seguimiento académico (no competencia) |
| ORDEN DE ATENCIÓN | III. Directivos y docentes. |
|------------------|----------------------------|
| 1 | Desarrollo e identificación de competencias directivas |
| 2 | Realización de cursos de capacitación para el personal directivo de acuerdo a su actividad a desempeñar. |
| ORDEN DE ATENCIÓN | IV. Servicios escolares. |
|------------------|-------------------------|
| 1 | Ampliar la cobertura de promoción de secundarias para incrementar el número de alumnos que nos elijan como primera opción. |
| 2 | Incrementar el índice de egreso en 2% en la generación 2019-2022. |
| 3 | Reforzar el seguimiento de prestadores de servicio social para incrementar el índice de titulación, por lo menos para conservar el total de plazas asignadas, que se reflejarán en el siguiente periodo de titulación. |
| ORDEN DE ATENCIÓN | V. Infraestructura y equipamiento. |
|------------------|-----------------------------------|
| 1 | Actualización de equipo informático |
| 2 | Incremento de equipo de cómputo para uso académico |
| 3 | Mantenimiento mayor a instalaciones sanitarias. |
| 4 | Captación de equipo para taller de terapia respiratoria |
| 5 | Captación de equipo para taller de enfermería comunitaria |
| 6 | Actualización de mobiliario de oficina. |
| ORDEN DE ATENCIÓN | VI. Proyectos educativos en desarrollo. |
|------------------|----------------------------------------|
| 1 | Capacitación del personal administrativo en materia de sustentabilidad, cuidado del medio ambiente y protección civil. |
| 2 | Capacitación del personal docente y administrativo en primeros auxilios y protocolos sanitarios. |
| 3 | Fomentar una cultura del cuidado del medio ambiente y la sustentabilidad. |
| 4 | Establecer protocolos de actuación con personas con capacidades diferentes. |
| 5 | Fomentar una cultura de equidad de género, fomento de valores y defensa de los Derechos Humanos en toda la comunidad escolar. |
| 6 | Fomentar la cultura del emprendimiento para el desarrollo de proyectos en materia de sustentabilidad. |
| ORDEN DE ATENCIÓN | VII. Prevención del abandono escolar. |
|------------------|-------------------------------------|
| 1 | Atención y seguimiento a las y los estudiantes en riesgo de abandono |
| 2 | Seguimiento y acompañamientos a las y los estudiantes en riesgo académico |
| 3 | Fomentar la convivencia escolar armónica |
| 4 | Reforzar el desarrollo de habilidades socioemocionales |
| 5 | Atención y seguimiento a las y los estudiantes en riesgo de abandono |
7.- Plan de acción
| Objetivo del Plan | Estatus Actual | Meta programada | Indicador | Seguimiento / evaluación | Responsable | Fuente |
|--------------------------------------------------------|----------------|-----------------|----------------------------------|--------------------------|---------------------------|------------|
| Seguimiento académico | 11.37% | 25% | Alumnos aún no competentes | Semestral | Sonia Ricaño Corona | Clear point |
| Seguimiento a los acuerdos establecidos en las reuniones de academia | 100% | 97% | Acuerdos de academia | Trimestral | Sonia Ricaño Corona | Clear point |
| Objetivo del Plan | Estatus Actual | Meta programada | Indicador | Seguimiento / evaluación | Responsable | Fuente |
|----------------------------------------------------------------------------------|----------------|----------------|----------------------------------|--------------------------|---------------------------|--------------|
| Capacitación docente para atender las clases en el sistema híbrido | 97.06% | 80% | Docentes capacitados en el uso de las TIC's | Semestral | Sonia Ricaño Corona | Clear Point |
| Capacitación docente en el área disciplinar y profesional | 93.88% | 90% | Capacitación docente | Semestral | Sonia Ricaño Corona | Clear Point |
| Certificación laboral-competencia docente | 28.81% | 0.07% | Certificaciones laborales | Semestral | Sonia Ricaño Corona | Clear Point |
| Evaluación al desempeño docente con mayor al 8 | 100% | 88% | Nivel de evaluación docente | Semestral | Sonia Ricaño Corona | Clear point |
| Seguimiento a los acuerdos establecidos en las reuniones de academia | 100% | 97% | Acuerdos de academia | Trimestral | Sonia Ricaño Corona | Clear point |
| Objetivo del Plan | Estatus Actual | Meta programada | Indicador | Seguimiento / evaluación | Responsable | Fuente |
|----------------------------------------------------------------------------------|----------------|----------------|----------------------------------|----------------------------------------------------------------------------------------|-------------------------------------------------|------------|
| Fomentar la realización de cursos de capacitación con fines de eficiencia en el cumplimiento de las tareas y/o actividades | 80% | 100% | Cobertura de capacitación administrativa | Dar seguimiento a la difusión de los cursos. Dar cumplimiento oportuno a los cursos. | C.P. Daniel López Vásquez Servicios Administrativos | Clear point |
| Cumplir con los cursos de capacitación con fines de eficiencia en el cumplimiento de las tareas y/o actividades | 100% | 100% | Nivel de desempeño del personal | Dar seguimiento a las actividades de capacitación y actualización para el personal, con la finalidad de fortalecer su nivel de desempeño en las tareas administrativas encomendadas, para beneficio de nuestros clientes. | C.P. Daniel López Vásquez Servicios Administrativos | Clear point |
| Objetivo del Plan | Estatus Actual | Meta programada | Indicador | Seguimiento / evaluación | Responsable | Fuente |
|----------------------------------------------------------------------------------|--------------------------------------------------------------------------------|-----------------|-----------------|----------------------------------------------------------------------------------------|------------------------------|---------------------------------------------|
| Ampliar la cobertura de promoción de secundarias para incrementar al 90% el número de alumnos que nos elijan como primera opción | 38.53% de los alumnos nos eligen en primera opción | 50.52% | Inscripción | Aspirante inscrito que nos elige en primera opción | Maribel Esparza Delgado | Asignación COMIPEMS |
| | | | | | Martha Patricia Fuentes Barceinas | Inscripción en el SAE |
| Aumentar el índice de egreso en 2% para el siguiente periodo de egreso | 51% índice de egreso | 53% | Eficiencia Terminal | Alumno egresado de la misma generación | Martha Patricia Fuentes Barceinas | Certificado emitido en SAE |
| Aumentar el índice de titulación para el siguiente periodo de titulación | 3.56% *Aún está pendiente la entrega de cartas de término de servicio social a egresadas y egresados de la generación 2016-2019 de la carrera P.T.B. | 76% | Índice de titulación | Alumnos con SS avalado con la carta de término emitida por el Instituto de Salud del Estado de México. | LEO María Esther Andrade Zacarías | Cartas de término de servicio social entregadas por ISEM a la generación 20217-2020. |
en Enfermería General.
| Objetivo del Plan | Estatus Actual | Meta programada | Indicador | Seguimiento / evaluación | Responsable | Fuente |
|----------------------------------------------------------------------------------|----------------|----------------|---------------------------------------------------------------------------|--------------------------|-------------------------------------------------|-------------------------------|
| Proveer el entorno tecnológico necesario para el desarrollo académico y administrativo institucional | 28.26% | 35% | Equipo de cómputo Actualizado (Total de equipos que cumplen en el Estándar mínimo de Hardware vigente (EMHV) / Total de equipos de cómputo en inventario) *100 | Anual | UITI / Ing. Bárbara Flores Encargada de Informática | Balanced Score Card |
| Adquisición de equipamiento para habilitar el taller de terapia respiratorio y enfermería comunitaria de acuerdo con la guía de equipamiento de dichas carreras | 0% | 100% | Comparativo de existencia de equipo con guías de equipamiento | Sistema Guiasis | Jesús Fernando Lugo Martínez / Coordinación de Adquisiciones. | Guía de equipamiento de las carreras |
| Habilitación de edificio "F" | 70% | 100% | Comparativo de Cifrhs | | Jesús Fernando | Guía de equipamiento |
| como taller de terapia respiratoria | existencia de equipo con guías de equipamiento | Criterios carpeta OTA | Lugo Martínez / Coordinación de Infraestructura | to de las carreras |
|-----------------------------------|---------------------------------------------|----------------------|-----------------------------------------------|------------------|
| Complemento de rampas para el acceso de personas con discapacidad dentro y fuera de las instalaciones del plantel | 35.71% | 100% | Plan de Accesibilidad | Plan de Accesibilidad | Coordinación de infraestructura | Plan de accesibilidad, Coordinación de Infraestructura, Dirección General. |
| Objetivo del Plan | Estatus Actual | Meta programada | Indicador | Seguimiento / evaluación | Responsable | Fuente |
|------------------|---------------|----------------|-----------|-------------------------|-------------|-------|
| Capacitación de los estudiantes en materia de sustentabilidad. | 82.03% | 82.03% | 10.3. Alumnos participantes en acciones de sustentabilidad. | Semestral | Lic. Maribel Esparza Delgado. | Clear Point |
| Objetivo del Plan | Estatus Actual | Meta programada | Indicador | Seguimiento / evaluación | Responsable | Fuente |
|------------------|----------------|----------------|-----------|--------------------------|-------------|-------|
| Prevenir la deserción y abandono escolar a través del desarrollo de actividades que permitan atender de forma oportuna a las y los estudiantes en estas condiciones. | 12.29% | 14% | Índice de Abandono Escolar (TOTAL) | Anual | Lic. Nallely García Arteaga | Clear Point |
| | 100% | 89.70% | Estudiantes atendidos en tutorías académicas | Trimestral | | Clear Point |
| | 100% | 84% | Estudiantes atendidos en orientación | Trimestral | | Clear Point |
| | 0% | 5% | Índice de estudiantes detectados con violencia escolar | Trimestral | Clear Point |
|----------------------|------|------|-----------------------------------------------------|------------|-------------|
| | | | | | |
| | | | | | |
| Factores críticos | Necesidades concretas | Actividades | Fecha de inicio de actividad | Fecha de conclusión de la actividad | Responsables | Producto o evidencia concreta |
|------------------|----------------------|----------------------------------------------------------------------------|------------------------------|-----------------------------------|-----------------------|------------------------------------------------------------------------------------------------|
| Seguimiento académico | Abatir el índice de no competencia | • Seguimiento de entrega de actividades de estudiantes
• Seguimiento a la asistencia de estudiantes
• Seguimiento a las sesiones virtuales
• Seguimiento al plan sesión por R.A.
• Seguimiento al registro en evaluaciones en SAE
Reporte de no competencia | 13/sept/2021 | 14/01/2022 | Sonia Ricaño Corona
Nallely García Arteaga | • Formato “Cumplimiento Docente”
• Formato semanal “Entrega de actividades”
• Reporte de asistencia diario
• Sesiones grabadas en teams
• Plan sesión
• Registro en SAE
• Reporte de Seguimiento académico |
| Seguimiento de acuerdos establecidos en las reuniones de academia | Establecer estrategias para combatir la no competencia | 1ra. Reunión de academias
2da. Reunión de academias
3ra. Reunión de academias
4ta. Reunión de academias | 13/sept/2021 | 14/01/2022 | Sonia Ricaño Corona | • Acta de integración de academias
• Presentación de las reuniones de academia
Minutas |
| Factores críticos | Necesidades concretas | Actividades | Fecha de inicio de actividad | Fecha de conclusión de la actividad | Responsables | Producto o evidencia concreta |
|-------------------------------------------------------|----------------------------------------|------------------------------------------------------------------------------|------------------------------|------------------------------------|-----------------------|-------------------------------|
| Capacitación docente para atender las clases en el sistema híbrido | Capacitación docente en el uso de las TIC's | Seguimiento de los programas de capacitación ofertados | 13/sept/2021 | 11/02/2022 | Sonia Ricaño Corona | Constancias o diplomas |
| Capacitación docente en el área disciplinar y profesional | Horas de capacitación docente | Seguimiento de los programas de capacitación ofertados | 13/sept/2021 | 11/02/2022 | Sonia Ricaño Corona | Constancias o diplomas |
| Certificación laboral-competencia docente | Certificaciones laborales | Seguimiento de las certificaciones ofertadas | 13/sept/2021 | 11/02/2022 | Sonia Ricaño Corona | Certificación |
| Evaluación al desempeño docente con mayor al 8 | Evaluación Pevid | • Evaluación estudiantil
• Observación de una sesión
• Autoevaluación Integración | 13/sept/2021 | 14/01/2022 | Sonia Ricaño Corona | Reporte emitido por la plataforma SID |
| Seguimiento de acuerdos establecidos en las | Establecer estrategias para combatir la no competencia | 1ra. Reunión de academias
2da. Reunión de academias | 13/sept/2021 | 11/02/2022 | Sonia Ricaño Corona | • Acta de integración de academias |
| Factores críticos | Necesidades concretas | Actividades | Fecha de inicio de actividad | Fecha de conclusión de la actividad | Responsables | Producto o evidencia concreta |
|------------------|----------------------|-------------|-------------------------------|------------------------------------|--------------|-----------------------------|
| Concientizar el desarrollo de las competencias docentes y directivas del personal | Personal Administrativo capacitado. | Dar seguimiento a la difusión de los cursos. Dar cumplimiento oportuno a los cursos. | 01/08/2021 | 31/07/2022 | C.P. Daniel López Vásquez Servicios Administrativos | Constancias de cursos Concluidos. Reporte Mensual de Capacitación |
| Factores críticos | Necesidades concretas | Actividades | Fecha de inicio de actividad | Fecha de conclusión de la actividad | Responsables | Producto o evidencia concreta |
|----------------------------------------------------------------------------------|--------------------------------------------------------------------------------------|----------------------------------------------------------------------------|------------------------------|-----------------------------------|-------------------------------------------------|------------------------------------------------|
| Ampliar la cobertura de promoción de secundarias para incrementar al 90% el número de alumnos que nos eligen como primera opción | Aumentar el número de alumnos que nos eligen en las primeras opciones | Ampliar la cobertura de la promoción en escuelas secundarias | 06/10/2021 | 28/02/2022 | Maribel Esparza Delgado | Oficios de visitas a escuelas secundarias |
| Aumentar el índice de egreso para la generación 2029-2022 | Mantener la matrícula para elevar el índice de egreso | Reforzar los programas de permanencia del alumno | 22/09/2021 | 15/07/2022 | Nallely García Arteaga, Sonia Ricaño Corona, Martha Patricia Fuentes Barceinas | Oficios Minutas Convocatorias |
| Aumentar el índice de titulación en el siguiente periodo de titulación de la | Elevar el número de egresadas/os que se titulan | Seguimiento a egresadas y egresados incorporados al servicio social | 01/08/2021 | 31/07/2022 | LEO María Esther Andrade Zacarías | Oficios Minutas |
| generación 2018-2021 | | | | | | | |
|---------------------|---|---|---|---|---|---|---|
| | | | | | | | |
| Factores críticos | Necesidades concretas | Actividades | Fecha de inicio de actividad | Fecha de conclusión de la actividad | Responsables | Producto o evidencia concreta |
|----------------------------------------------------------------------------------|--------------------------------------------------------------------------------------|----------------------------------------------------------------------------|-----------------------------|-----------------------------------|-------------------------------------------------|-------------------------------|
| Proveer el entorno tecnológico necesario para el desarrollo académico y administrativo institucional | Llegar a actualizar 7 equipos de cómputo en base al EMHV logrando un 35.86% | Solicitar 7 de los kits sustituidos durante el proyecto de actualización de equipo de cómputo | 31/08/2021 | 31/08/2022 | UITI / Ing. Bárbara Flores Encargada de Informática | Balanced Score Card |
| Adquisición de equipamiento para habilitar el taller de terapia respiratoria y enfermería comunitaria de acuerdo con la guía de equipamientos de dichas carreras. Realizar mantenimientos correctivos | Equipo de laboratorio según guía de equipamiento | Ejecutar la programación de mantenimiento a 7 equipos de cómputo | Septiembre 2021 | Septiembre 2021 | Jesús Fernando Lugo Encargado de talleres y laboratorios / Coordinación de equipamiento | Formato Prioridades de Equipamiento Prioridades de equipamiento |
Calle 10 S/N, Col. Fraccionamiento El Olivo II, Tlalnepantla de Baz, Estado de México, C.P 54110
Tels. 01 (55)53113890, 53104639, email: email@example.com, web: Tlalnepantla3.conalepemx.edu.mx
| Gestión de habilitación de edificio “F” como taller de Terapia Respiratoria Complemento de rampas para el acceso de personas discapacitadas dentro y fuera de las instalaciones del plantel. | Adaptación del Edificio “F” como taller de terapia respiratoria según planos de la guía de equipamiento | Gestión y solicitud ante dirección general. | Septiembre 2021 | Septiembre 2021 | Jesús Fernando Lugo Encargado de talleres y laboratorios / Coordinación de Infraestructura y equipamiento | Cédula de mantenimiento Prioridades de Mantenimiento. |
| --- | --- | --- | --- | --- | --- | --- |
| Construcción de 9 rampas para personas con discapacidad | Gestión y seguimiento al plan de accesibilidad | Diciembre 2021 | Diciembre 2021 | Jesús Fernando Lugo Encargado de talleres y laboratorios / Coordinación de equipamiento | Cédula de Mantenimiento/ Plan de accesibilidad. |
**Cronograma: VI Proyectos educativos en desarrollo**
| Factores críticos | Necesidades concretas | Actividades | Fecha de inicio de actividad | Fecha de conclusión de la actividad | Responsables | Producto o evidencia concreta |
|----------------------------------------------------------------------------------|--------------------------------------------------------------------------------------|----------------------------------------------------------------------------|------------------------------|-----------------------------------|-------------------------------|---------------------------------------------------------------------------------------------|
| Fomentar cultura de la sustentabilidad en el plantel para mantener el equilibrio entre el medio ambiente y los recursos naturales. | Difusión entre el estudiante, de la importancia de la cultura de la sustentabilidad. | Difusión por medios de comunicación interna del Programa de sustentabilidad. | 01/11/2021 | 30/11/2022 | Lic. Maribel Esparza Delgado | Constancias de participación de cursos, talleres, foros etc
Evidencia fotográfica del participante. |
| Factores críticos | Necesidades concretas | Actividades | Fecha de inicio de actividad | Fecha de conclusión de la actividad | Responsables | Producto o evidencia concreta |
|------------------|----------------------|----------------------------------------------------------------------------|-----------------------------|-----------------------------------|-------------------------------|------------------------------------------------------------------------------------------------|
| Abandono Escolar | Evitar el Abandono Escolar | Seguimiento oportuno a las inasistencias de los estudiantes durante el semestre y estrategias de regularización académica. Proporcionar inducción y acompañamiento a los estudiantes de nuevo ingreso y a sus tutores, así como a todos los estudiantes que cuenten con exceso de módulos en riesgo de reprobación. | 30/08/2021 | 11/02/2022 | Lic. Nallely García Arteaga | Pase de lista diario en sesiones presenciales (regreso híbrido) y a través de plataforma virtual (teams). Llamadas a las y los tutores de los estudiantes faltantes. Entrevista individualizada a los alumnos que presenten más de 2 inasistencias consecutivas. |
Estrategia de seguimiento y evaluación del plan de mejora continua.
| ID | Prioridad/objetivo | Meta | Indicador | Plazo | Frecuencia de medición | Fecha última de medición | Estado de avance | Responsable |
|----|----------------------------------------------------------------------------------|-------|------------------------------------------------|-----------|------------------------|--------------------------|-------------------|----------------------------|
| P1 | Capacitación docente para atender las clases en el sistema híbrido | 80% | Docentes capacitados en el uso de las TIC'S | Semestral | Mensual | En proceso | 70% | P.T. Sonia Ricaño Corona |
| P2 | Capacitación docente en el área disciplinar y profesional | 90% | Docentes capacitados | Semestral | Mensual | En proceso | 20% | P.T. Sonia Ricaño Corona |
| P3 | Certificación laboral-competencia docente | 0.07% | Certificaciones laborales por docente | Semestral | Mensual | En proceso | 5.71% | P.T. Sonia Ricaño Corona |
| P4 | Evaluación al desempeño docente con mayor al 8 | 88% | Nivel de evaluación pevidd | Semestral | Semestral | En proceso | 80% | P.T. Sonia Ricaño Corona |
| P5 | Seguimiento de acuerdos establecidos en las reuniones de academia | 97% | Cumplimiento de acuerdos de academias | Trimestral| Bimestral | En proceso | 75% | P.T. Sonia Ricaño Corona |
| P6 | Seguimiento académico | 25% | Alumnos aún no competentes | Semestral | Mensual | 30/09/21 | 8% | P.T. Sonia Ricaño Corona |
| P7 | Concientizar el desarrollo de las competencias | Anual | Cobertura de capacitación administrativa | Trimestral| En proceso | 21/06/2021 | 80% | C.P. Daniel López Vásquez |
| Código: 15-528-DR-12 | Versión: 00 | Fecha de aprobación: 24/09/2020 | Hoja 56 de 86 |
|---------------------|------------|---------------------------------|---------------|
| P8 | Cumplir con los cursos de capacitación con fines de eficiencia en el cumplimiento de las tareas y/o actividades | Anual | Nivel de desempeño del personal | Trimestral | En proceso | 21/06/2021 | 100% | C.P. Daniel López Vásquez Servicios Administrativos |
| P9 | Capacitación de estudiantes en materia de sustentabilidad. | 82.03 | 10.3. Alumnos participantes en acciones de sustentabilidad. | Trimestral | Anual | 23/12/2021 | 100% | Lic. Maribel Esparza Delgado |
| P10 | Prevenir la deserción y abandono escolar con el desarrollo de actividades preventivas | Anual | Abandono Escolar | Semestral | En proceso | 27/08/2021 | 5% | Lic. Nallely García Arteaga |
| P11 | Fomentar una cultura de protección civil, equidad de género y de seguridad escolar. | Anual | Actividades realizadas por orientación Educativa y tutoría | Semestral | En proceso | 27/08/2021 | 5% | Lic. Nallely García Arteaga |
10.- Plan de Ingresos y Egresos
INGRESOS
Establecer las reglas de actuación de las Unidades Administrativas para la correcta, eficiente y oportuna, captación, control y registro de sus ingresos propios.
| SUBCUENTA | CONCEPTO |
|-----------|-----------------------------------------------|
| 100 | INSCRIPCIONES Y REINSCRIPCIONES |
| 200 | RECUPERACIÓN POR SERVICIOS |
| 300 | DUAL (CUOTA MENSUAL CONVENIOS) |
| 400 | SERVICIOS DE ACTUALIZACIÓN Y ESPECIALIZACIÓN |
| | (ALUMNOS) |
| 500 | SERVICIOS DE ENSEÑANZA Y CURSOS (EXTERNOS) |
| 600 | OTROS INGRESOS |
| 700 | SERVICIOS TECNOLÓGICOS |
| 800 | DONACIONES EN EFECTIVO |
Normas de operación:
a) El Colegio Estatal con sus planteles deberán formular anualmente una estimación calendarizada de la captación de ingresos propios para el siguiente ciclo fiscal.
b) A los planteles se les apertura una cuenta controladora para los depósitos de ingresos que se generen de los mismos.
c) La Coordinación de Finanzas de la Dirección deberá concentrar en una cuenta bancaria, la totalidad de los ingresos, misma que fungirá como cuenta dispersora.
CAPTACIÓN DE INGRESOS PLANTEL TLANEPEANTLA III
| SUBCUENTA | CONCEPTO | PROYECCION |
|-----------|----------|------------|
Objetivo: Programar, ministrar y ejercer el presupuesto autorizado, elaborar e integrar los registros contables y consolidar la información financiera del Colegio Estatal. Asegurar en buen estado los bienes muebles, inmuebles y equipos, además de abastecer de los recursos materiales y gestionar los servicios de apoyo informático y jurídico, así como apoyar en el fortalecimiento del personal de la institución a través de la capacitación de todas las unidades administrativas.
GASTO PROMEDIO DURANTE LOS CICLOS ESCOLARES 2021.
| CAPITULO DE GASTO | CONCEPTO | PROYECTADO |
|-------------------|---------------------------|------------------|
| 1000 | SERVICIOS PERSONALES | $12,143,190.00 |
| 2000 | MATERIALES Y SUMINISTROS | $63,1740.00 |
| 3000 | SERVICIOS GENERALES | $1,775,030.00 |
| | TOTAL | $14,549,960.00 |
| CLAVE | DENOMINACIÓN | TOTAL |
|--------|---------------------------------------------------|----------------|
| 1131 | SUELDO BASE | $3,762,289.00 |
| 1222 | SUELDOS COMPAC. AL PERS. EVENTUAL | $2,391,411.00 |
| 1300 | REMUNERACIONES ADICIONALES Y ESPECIALES | $2,908,220.00 |
| 1400 | PAGOS POR CONCEPTO DE SEGURIDAD SOCIAL | $1,419,301.00 |
| 1500 | OTRAS PRESTACIONES SOCIALES Y ECONÓMICAS | $1,540,337.00 |
| Código | Descripción | Monto |
|--------|------------------------------------------------------------------------------|---------|
| 1700 | PAGO DE ESTÍMULOS A SERVIDORES PÚBLICOS | $121,632.00 |
| 2100 | MATERIALES Y ÚTILES DE ADMINISTRACIÓN | $524,442.00 |
| 2400 | MATERIALES Y ARTÍCULOS DE CONSTRUCCIÓN Y REPARACIÓN | $83,548.00 |
| 2900 | HERRAMIENTAS, REFACCIONES Y ACCESORIOS MENORES | $23,750.00 |
| 2000 | MATERIALES Y SUMINISTROS | $631,740.00 |
| 3100 | SERVICIOS ADMINISTRATIVOS BÁSICOS | $319,860.00 |
| 3300 | SERVS. PROFS. CIENTIF. TEC. Y OTROS SERVS. | $684,779.00 |
| 3500 | SERVICIO DE INSTALACIÓN, REPARACIÓN, MANTENIMIENTO Y CONSERVACIÓN | $583,476.00 |
| 3700 | SERVICIOS DE TRASLADO Y VIÁTICOS | $169,821.00 |
| 3800 | SERVICIOS OFICIALES | $0.00 |
| 3900 | OTROS SERVICIOS GENERALES | $17,094.00 |
**SUMA TOTAL**: $1,4549,960.00
11.- Aprobación y Control de cambio
| Unidad administrativa | Conalep Plantel Tlalnepantla III |
|----------------------|----------------------------------|
| Código: | 15-528-DR-12 |
| Documento que se actualiza | PLAN DE INNOVACION Y MEJORA CONTINUA 2021 |
| Motivo de cambio | Actualización |
| Descripción de cambio | Actualización del formato |
| Fecha de aprobación | 08-11-2021 |
**Aprobó**
Mtro. Alejandro Monreal Marín
Director del Plantel.
**Elaboró**
Jefas y Jefes de Proyecto
**Revisión**
Jefas y Jefes de Proyecto
**ANEXOS**
Eje 1 Análisis de indicadores académicos
- Eficiencia Terminal.
- Aprobación y Reprobación por módulo.
- Cobertura.
- Absorción.
Abandono escolar.
Seguimiento de egresados.
Registro en plataforma de seguimiento de egresados generación 2018-2021
Maribel Esparza Delgado
Lun 24/05/2021 09:41 AM
Para: ENFE-601; ENFE-602; ENFE-603; ENCO-605; TERA-606
CC: Plantel Tlalnepantla III; Monreal Marín Alejandro; ADRIAN YAÑEZ RODRIGUEZ
Buenos días estimada comunidad estudiantil de sexto semestre:
A través de este medio les envío un cordial saludo y al mismo tiempo les hago llegar el link para ingresar a la plataforma de registro del seguimiento de egresados, esto es con el fin de registrar sus datos para la validación de sus documentos oficiales una vez que egresen, así mismo su registro en la Bolsa de Trabajo y el Directorio de Egresados de acuerdo al Procedimiento para tal fin.
Es importante hacer mención que el acceso a la plataforma será con su matrícula y correo institucional:
http://egresado.conalepmex.edu.mx/seguimiento/egresado/login
Cabe hacer mención que tienen como fecha límite para el registro hasta el 24 de junio del 2021 a las 18:00 hrs.
Sin más por el momento, quedo a sus órdenes para cualquier duda.
Lic. Maribel Esparza Delgado
Subjefe Técnico Especialista - Enlace de Vinculación
Plantel Tlalnepantla III (0155)126.96.36.199 y 19 y 188.8.131.52
Matrícula.
Plantilla docente.
• Secundarías proveedoras de servicios médicos
Eje 2 Concreción del Modelo Académico para la Educación Obligatoria (MEPEO) en el plantel.
- Desarrollo de competencias genéricas, disciplinares y profesionales.
Seguimiento de la planeación didáctica.
Instrumentos de evaluación: diagnóstica, formativa y sumativa.
Seguimiento de acuerdos de grupos colegiados de orientadores y tutores.
Eje 3 Directivos y Docentes
- Seguimiento de la formación y capacitación docente y directiva.
14.5.1. Porcentaje de personal docente, directivo y administrativo actualizado
Participación en trabajo colegiado.
Eje 4 Servicios Escolares
- Inscripción y reinscripción.
- Becas.
- Certificación.
- Inasistencia.
- Expedición de documentos oficiales.
Eje 5 Infraestructura y equipamiento
• Proyecto de ingreso de ingresos y egresos referente a que las instalaciones, espacios, equipamiento y materiales sean suficientes y pertinentes para las actividades académicas.
• Condiciones de higiene y seguridad.
• **Equipo de cómputo.**
○ [https://conalepmexedu-my.sharepoint.com/:x:/g/personal/barbara_flores_231_conalepmex_edu_mx/ERSMI0t36FFAsJkWjakcFv0BncpEBDH5TKLiC0YhcPeTcQ?e=GgTi1I](https://conalepmexedu-my.sharepoint.com/:x:/g/personal/barbara_flores_231_conalepmex_edu_mx/ERSMI0t36FFAsJkWjakcFv0BncpEBDH5TKLiC0YhcPeTcQ?e=GgTi1I)
○ [CONALEP++17.2.0+Alumnos+por+computadora+para+uso+educativ++2021-10-14+000801.pdf](CONALEP++17.2.0+Alumnos+por+computadora+para+uso+educativ++2021-10-14+000801.pdf)
• Sanitarios.
• **Mantenimiento.**
○ [CONALEP++17.4.+Eficacia+del+Mantenimiento+Preventivo.++2021-09-13+231537.pdf](CONALEP++17.4.+Eficacia+del+Mantenimiento+Preventivo.++2021-09-13+231537.pdf)
• Sala de docentes.
• **Internet inalámbrico.**
○ [CONALEP++17.5.+Disponibilidad+de+Servicios+Inalámbricos+2021-10-14+004028.pdf](CONALEP++17.5.+Disponibilidad+de+Servicios+Inalámbricos+2021-10-14+004028.pdf)
Eje 6 Proyectos educativos en desarrollo (Programas, proyectos, estrategias y acciones encaminados para establecer lugares seguros, inclusión y equidad, logro académico, laboral y profesional de los alumnos, etc.).
- Programa de seguridad y protección civil.
- Programa de sustentabilidad.
- Equidad e igualdad de género.
- Modelo de Educación Dual.
- Certificaciones laborales y Digitales
- Etc.
Eje 7 Prevención del Abandono Escolar (Programas, proyectos, estrategias y acciones encaminadas a prevenir el abandono escolar, teniendo como eje rector el desarrollo de habilidades socioemocionales, de los programas federales y estatales)
- Construye-T.
- CONVIVE.
- Yo no abandono.
- Etc.
Retroalimentación con Clientes y partes Interesadas
- Encuesta de Clima y Cultura Organizacional ECCO
- Encuesta de Medición de la Satisfacción de Calidad Institucional e-MeSCI
- Encuesta de Clima Laboral R-025
- Encuesta de Medición de la satisfacción de Servicios Escolares e-MeSSE
- Encuesta Empresarial
DIRECTORAS Y DIRECTORES DE PLANTES PRESENTE
Señor Director/a, con el objetivo de conocer la percepción de representantes de los diferentes sectores con los que participamos en vinculación acerca del desempeño de los servicios públicos, se ha diseñado un instrumento de evaluación para medir la efectividad de las estrategias para dar cumplimiento a las demandas de los sectores público, privado y social.
La presente hoja estará disponible a partir del día 16 de la fecha y hasta el próximo domingo 15 de agosto del presente: https://bit.ly/2l6woc
Sin otro particular a que refieran, me refiero a sus órdenes.
ATENTAMENTE
C.P. CARLOS GARCÍA RAMÍREZ
SUBDIRECTOR DE VINCULACIÓN, PROMOCION Y EDUCACIÓN DUAL
C.P. Mtro. Enrique Morales Velázquez – Director General
Evaluación del Desempeño del personal
Encuesta de Egresados
Diagnóstico Institucional
- FODA
- PLESTCE
- Revisión por la Dirección (Apartado H)
- Seguimiento a Indicadores Clear Point
| Scorecard | Indicadores | Nombre de la serie | Estados de la Serie |
|-----------|-------------|--------------------|---------------------|
| | | | Ene 20 | Feb 20 | Mar 20 | Abr 20 | May 20 | Jun 20 | Jul 20 | Ago 20 | Sep 20 | Oct 20 | Nov 20 | Dic 20 |
| 6.1. Alumnos inscritos en el MEB | V2 | 51.00 | 61.00 | 61.00 | 61.00 | 61.00 | 61.00 | 61.00 | 61.00 | 61.00 | 0.01 | 0.01 | 0.01 | 0.01 |
| | Actual | 44.26% | 44.26% | 40.38% | 40.38% | 40.38% | 40.38% | 40.38% | 40.38% | 40.38% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | Mets | 20.00% | 20.00% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0.01% | 0.01% | 0.01% | 0.01% |
| | Mets Anual | 4.79% | 4.79% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 5.83% |
| | % Alcanzado | 221.3% | 221.3% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 1000.000.00% | 1000.000.00% | 1000.000.00% | 1000.000.00% |
| 7. Índice de preferencia | V1 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 165.00 | 165.00 | 165.00 | 165.00 |
| | V2 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 341.00 | 341.00 | 341.00 | 341.00 |
| | Actual | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 49.33% | 49.33% | 49.33% | 49.33% |
| | Mets | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 50.52% | 50.52% | 50.52% | 50.52% |
| | Mets Anual | 39.75% | 39.75% | 39.75% | 39.75% | 39.75% | 39.75% | 39.75% | 39.75% | 39.75% | 38.00% | 38.00% | 38.00% | 38.00% |
| | % Alcanzado | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 35.70% | 35.70% | 35.70% | 35.70% |
| 7.1. Eficacia de la atención a estudiantes | V1 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 37.00 | 37.00 | 37.00 | 37.00 |
| | V2 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 341.00 | 341.00 | 341.00 | 341.00 |
| | Actual | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 30.00% | 28.43% | 28.43% | 28.43% | 28.43% |
| Scorecard | Indicadores | Nombre de la serie | Estados de la Serie |
|-----------|-------------|--------------------|---------------------|
| | | Ene 20 | Feb 20 | Mar 20 | Abr 20 | May 20 | Jun 20 | Jul 20 | Ago 20 | Sep 20 | Oct 20 | Nov 20 | Dic 20 |
| 8.4. Índice de estudiantes atendidos recuperados | V1 | 137.00 | 137.00 | 137.00 | 137.00 | 137.00 | 384.00 | 394.00 | 384.00 | 384.00 | 384.00 | 384.00 | 77.00 |
| | V2 | 137.00 | 137.00 | 137.00 | 137.00 | 137.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 77.00 |
| | Actual | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 63.28% | 63.28% | 63.28% | 63.28% | 63.28% | 63.28% | 100.00% |
| | Metas | 64.30% | 64.30% | 64.30% | 64.30% | 64.30% | 72.14% | 72.14% | 72.14% | 72.14% | 72.14% | 72.14% | 72.14% |
| | Metas Anual | 64.30% | 64.30% | 64.30% | 64.30% | 64.30% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | % Alcanzado | 155.52% | 155.52% | 155.52% | 155.52% | 155.52% | 87.63% | 87.63% | 87.63% | 87.63% | 87.63% | 87.63% | 128.62% |
| 8.5. Eficiencia terminal | V1 | 155.00 | 155.00 | 155.00 | 155.00 | 155.00 | 155.00 | 155.00 | 155.00 | 155.00 | 155.00 | 155.00 | 151.00 |
| | V2 | 237.00 | 237.00 | 237.00 | 237.00 | 237.00 | 237.00 | 237.00 | 237.00 | 237.00 | 237.00 | 237.00 | 232.00 |
| | V3 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 30.00 | 34.00 |
| | Actual | 62.30% | 62.30% | 62.30% | 62.30% | 62.30% | 62.30% | 62.30% | 62.30% | 62.30% | 62.30% | 62.30% | 62.30% |
| | Metas | 56.37% | 56.37% | 56.37% | 56.37% | 56.37% | 56.37% | 56.37% | 56.37% | 56.37% | 56.37% | 56.37% | 51.00% |
| | Metas Anual | 58.35% | 58.35% | 58.35% | 58.35% | 58.35% | 58.35% | 58.35% | 58.35% | 58.35% | 58.35% | 58.35% | 53.86% |
| | % Alcanzado | 110.23% | 110.23% | 110.23% | 110.23% | 110.23% | 110.23% | 110.23% | 110.23% | 110.23% | 110.23% | 110.23% | 110.15% |
| 3.1. Índice de la transición de la generación | V1 | 269.00 | 269.00 | 326.00 | 326.00 | 326.00 | 326.00 | 326.00 | 326.00 | 326.00 | 326.00 | 326.00 | 326.00 |
| | V2 | 200.00 | 200.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 | 300.00 |
| | Actual | 14.35 | 14.35 | 32.02 | 32.02 | 32.02 | 32.02 | 32.02 | 32.02 | 32.02 | 32.02 | 32.02 | 32.02 |
| | Metas | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | Metas Anual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | % Alcanzado | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 3.2.0 Alumnos sin no competentes competentes (aprobados) | V1 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 607.00 |
| | V2 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 607.00 |
| | V3 | 572.00 | 572.00 | 572.00 | 572.00 | 572.00 | 572.00 | 572.00 | 572.00 | 572.00 | 572.00 | 572.00 | 530.00 |
| | Actual | 0% | 0% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | Metas | 70.00% | 70.00% | 70.00% | 70.00% | 70.00% | 70.00% | 70.00% | 70.00% | 70.00% | 70.00% | 70.00% | 70.00% |
| | Metas Anual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | % Alcanzado | 0% | 0% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% |
| 3.3. Índice de aprovisionamiento secundario, plantel | Actual | 85.53 | 79.86 | 79.86 | 79.86 | 79.86 | 79.86 | 79.86 | 79.86 | 79.86 | 79.86 | 79.86 | 85.53 |
| | Metas | 60.00 | 75.00 | 75.00 | 75.00 | 75.00 | 75.00 | 75.00 | 75.00 | 75.00 | 75.00 | 75.00 | 85.00 |
| | Metas Anual | 30.28 | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 31.13 |
| | % Alcanzado | 142.63% | 106.43% | 106.43% | 106.43% | 106.43% | 106.43% | 106.43% | 106.43% | 106.43% | 106.43% | 106.43% | 106.43% |
| 3.4. Nivel de ambiente escolar | Actual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | Metas | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 55.00% |
| | Metas Anual | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 55.00% |
| | % Alcanzado | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| Scorecard | Indicadores | Nombre de la serie | Estados de la Serie | Ene 20 | Feb 20 | Mar 20 | Abr 20 | May 20 | Jun 20 | Jul 20 | Ago 20 | Sep 20 | Oct 20 | Nov 20 | Dic 20 |
|-----------|-------------|--------------------|---------------------|--------|--------|--------|--------|--------|--------|--------|--------|--------|--------|--------|--------|
| | | | | | | | | | | | | | | | |
| 10.1 Índice de estudiantes que participan en actividades para la prevención de la violencia escolar | V2 | 615.00 | 675.00 | 615.00 | 675.00 | 675.00 | 675.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 724.00 |
| | V3 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 |
| | Actual | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 35.12% | 35.12% | 35.12% | 35.12% | 35.12% | 35.12% | 35.12% | 45.38% |
| | Meta | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% | 60.00% |
| | Meta Anual | 50.00% | 50.00% | 50.00% | 50.00% | 50.00% | 50.00% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | % Alcanzado | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 15.53% | 15.53% | 15.53% | 15.53% | 15.53% | 15.53% | 15.53% | 15.53% |
| 10.1.1 Acciones que fomentan el comportamiento cívico, ético y de pertenencias | V1 A. CÍVICAS | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 |
| | V2 A. ÉTICAS | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 |
| | V3 A. PERTENENCIA | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 |
| | V4 A. DEP Y CUL | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 |
| | V5 OTRAS | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 |
| | Actual | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 |
| | Meta | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 | 5.00 |
| | Meta Anual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | % Alcanzado | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| 10.2. Alumnos que participan en acciones de seguridad escolar y protección civil realizadas | V1 | 553.00 | 553.00 | 552.00 | 552.00 | 552.00 | 452.00 | 452.00 | 452.00 | 452.00 | 452.00 | 663.00 | 663.00 | 663.00 | 724.00 |
| | V2 | 615.00 | 675.00 | 606.00 | 606.00 | 606.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 663.00 | 663.00 | 663.00 | 669.00 |
| | V3 | 615.00 | 675.00 | 606.00 | 606.00 | 606.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 663.00 | 663.00 | 663.00 | 669.00 |
| | Actual S.E. | 81.93% | 81.93% | 79.63% | 79.63% | 79.63% | 71.17% | 71.17% | 71.17% | 71.17% | 71.17% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 108.22% |
| | Actual P.C. | 81.93% | 81.93% | 79.63% | 79.63% | 79.63% | 71.17% | 71.17% | 71.17% | 71.17% | 71.17% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 108.22% |
| | Actual / Prom. S.E. y P.C | 81.93% | 81.93% | 79.63% | 79.63% | 79.63% | 71.17% | 71.17% | 71.17% | 71.17% | 71.17% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 108.22% |
| | Meta | 70.00% | 70.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 72.00% | 72.00% | 72.00% | 72.00% | 72.00% | 72.00% | 72.00% | 72.00% | 72.00% |
| | Meta Anual | 63.32% | 63.32% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 78.73% |
| | % Alcanzado | 111.04% | 117.04% | 37.63% | 37.63% | 37.63% | 38.85% | 38.85% | 38.85% | 38.85% | 38.85% | 118.63% | 118.63% | 118.63% | 150.31% |
| 10.3. Alumnos participantes en acciones de sostenibilidad | V1 | 425.00 | 425.00 | 542.00 | 542.00 | 542.00 | 242.00 | 242.00 | 242.00 | 242.00 | 242.00 | 663.00 | 663.00 | 663.00 | 724.00 |
| | V2 | 615.00 | 675.00 | 606.00 | 606.00 | 606.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 607.00 | 663.00 | 663.00 | 663.00 | 669.00 |
| | V3 | 4.00 | 4.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 1.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 |
| | Actual | 62.36% | 62.36% | 83.60% | 83.60% | 83.60% | 38.87% | 38.87% | 38.87% | 38.87% | 38.87% | 36.17% | 36.17% | 36.17% | 100.00% |
| | Meta | 65.07% | 65.07% | 73.55% | 73.55% | 73.55% | 73.55% | 73.55% | 73.55% | 73.55% | 73.55% | 73.55% | 73.55% | 73.55% | 73.55% |
| | Meta Anual | 65.07% | 65.07% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | % Alcanzado | 36.16% | 36.16% | 123.63% | 123.63% | 123.63% | 54.21% | 54.21% | 54.21% | 54.21% | 54.21% | 49.16% | 49.16% | 49.16% | 135.36% |
| 10.4 Índice de estudiantes afectados con violencia escolar | V1 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 |
| | V2 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 | 724.00 |
| | Actual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | Meta | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% | 5.00% |
| | Meta Anual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | % Alcanzado | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
Planta Tlalnepantla III (18-21)
| Scorecard | Indicadores | Nombre de la serie | Estatus de la Serie |
|-----------|-------------|--------------------|---------------------|
| | | | Ene 20 | Feb 20 | Mar 20 | Abr 20 | May 20 | Jun 20 | Jul 20 | Ago 20 | Sep 20 | Oct 20 | Nov 20 | Dic 20 |
| 10.3 Eficacia de los programas de apoyo social en tu comunidad. | V1 | Actual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | V2 | Meta | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | Meta Anual | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | % Alcanzado | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 10.4 Eficacia de participación de los estudiantes en Consejo en tu comunidad en todas sus vertientes. | V1 | Actual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | V2 | Meta | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | Meta Anual | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | % Alcanzado | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 10.7 Eficacia de participación de estudiantes en seminarios del medio ambiente. | V1 | Actual | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 |
| | V2 | Meta | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 |
| | Meta Anual | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 |
| | % Alcanzado | 1,201.82% | 1,201.82% | 1,201.82% | 1,201.82% | 1,201.82% | 823.18% | 823.18% | 823.18% | 823.18% | 823.18% | 823.18% | 823.18% |
| 11. Proyectos reconocidos | V1 | Actual | 153.00 | 153.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 17.00 | 17.00 | 17.00 | 17.00 | 17.00 | 17.00 | 17.00 |
| | V2 | Meta | 153.00 | 153.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 17.00 | 17.00 | 17.00 | 17.00 | 17.00 | 17.00 | 17.00 |
| | Meta Anual | 15.40% | 15.40% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% |
| | % Alcanzado | 357.1% | 357.1% | 35.3% | 35.3% | 35.3% | 40.0% | 40.0% | 40.0% | 40.0% | 40.0% | 40.0% | 33.34% |
| 11.1 Estudiantes que participan en proyectos de capacitamiento y prototipos de investigación transcurso. | V1 | Actual | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 |
| | V2 | Meta | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 | 8.00 |
| | Meta Anual | 50.00% | 50.00% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% | 57.14% |
| | % Alcanzado | 350.0% | 350.0% | 396.2% | 396.2% | 396.2% | 175.0% | 175.0% | 175.0% | 175.0% | 175.0% | 175.0% | 175.0% | 175.0% |
| Scorecard | Indicadores | Nombre de la serie | Estatus de la Serie |
|-----------|-------------|--------------------|---------------------|
| | | | Ene 20 | Feb 20 | Mar 20 | Abr 20 | May 20 | Jun 20 | Jul 20 | Ago 20 | Sep 20 | Oct 20 | Nov 20 | Dic 20 |
| 13.2. Mantenimiento preventivo a equipos | V1 | | 1.00 | 1.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 |
| | V2 | | 1.00 | 1.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 |
| | Actual | | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 14.31% | 14.31% | 14.31% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | Meta | | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | Meta Anual | | 83.00% | 83.00% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 87.00% | 87.00% |
| | % Alcanzado | | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 14.31% | 14.31% | 14.31% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 14.1. Índice de capacitación docente | V1 | | 200.00 | 108.00 | 108.00 | 108.00 | 108.00 | 108.00 | 105.00 | 2,181.00 | 2,181.00 | 2,181.00 | 2,181.00 | 2,181.00 |
| | V2 | | 200.00 | 284.00 | 284.00 | 284.00 | 284.00 | 284.00 | 200.00 | 200.00 | 200.00 | 200.00 | 200.00 | 200.00 | 200.00 |
| | V3 | | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 |
| | Actual | | 12.25 | 12.25 | 12.25 | 12.25 | 12.25 | 12.25 | 12.25 | 74.41 | 74.41 | 74.41 | 74.41 | 74.41 | 74.41 |
| | Meta | | 88.00 | 60.00 | 60.00 | 60.00 | 60.00 | 60.00 | 90.00 | 90.00 | 90.00 | 90.00 | 90.00 | 90.00 | 90.00 |
| | Meta Anual | | 83.88% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 30.78% | 30.78% | 30.78% | 30.78% | 30.78% | 30.78% | 30.78% |
| | % Alcanzado | | 14.20% | 15.31% | 15.31% | 15.31% | 15.31% | 15.31% | 15.31% | 82.61% | 82.61% | 82.61% | 82.61% | 82.61% | 82.61% |
| 14.1.1. Porcentaje de docentes capacitados en el uso del TIC | V1 | | 26.00 | 26.00 | 26.00 | 26.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 29.00 |
| | V2 | | 32.00 | 32.00 | 31.00 | 31.00 | 31.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 29.00 |
| | Actual | | 81.25% | 81.25% | 63.81% | 63.81% | 63.81% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | Meta | | 25.00% | 25.00% | 25.00% | 25.00% | 25.00% | 25.00% | 25.00% | 25.00% | 25.00% | 25.00% | 25.00% | 25.00% |
| | Meta Anual | | 98.20% | 98.20% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 98.50% |
| | % Alcanzado | | 325.00% | 325.00% | 335.45% | 335.45% | 335.45% | 400.00% | 400.00% | 400.00% | 400.00% | 400.00% | 400.00% | 400.00% |
| 14.1.2. Porcentaje de docentes de inglés capacitados: | V1 | | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 |
| | V2 | | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 | 2.00 |
| | Actual | | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | Meta | | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | Meta Anual | | 0.42% | 0.42% | 0.42% | 0.42% | 0.42% | 0.42% | 0.42% | 0.42% | 0.42% | 0.42% | 0.42% | 0.42% |
| | % Alcanzado | | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| 14.2. Porcentaje de certificaciones del idioma inglés por comedor público: | V1 | | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 | 3.00 |
| | V2 | | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 |
| | V3 | | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 |
| | Actual | | 5.08% | 5.08% | 5.08% | 5.08% | 5.08% | 5.08% | 5.08% | 5.08% | 5.08% | 5.08% | 5.08% | 5.08% |
| | Meta | | 0.04% | 0.04% | 0.04% | 0.04% | 0.04% | 0.04% | 0.04% | 0.04% | 0.04% | 0.04% | 0.04% | 0.04% |
| | Meta Anual | | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% |
| | % Alcanzado | | 12.71% | 12.71% | 12.71% | 12.71% | 12.71% | 12.71% | 12.71% | 12.71% | 12.71% | 12.71% | 12.71% | 12.71% |
| Scorecard | Indicadores | Nombre de la serie | Estatus de la Serie |
|-----------|-------------|--------------------|---------------------|
| | | | Ene 20 | Feb 20 | Mar 20 | Abr 20 | May 20 | Jun 20 | Jul 20 | Ago 20 | Sep 20 | Oct 20 | Nov 20 | Dic 20 |
| 14.3 Porcentaje de Certificaciones Liberales por Síndico Público. | V1 | 11.00 | 11.00 | 11.00 | 11.00 | 11.00 | 11.00 | 11.00 | 11.00 | 11.00 | 11.00 | 11.00 | 11.00 | 11.00 |
| | V2 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 | 6.00 |
| | V3 | 34.90 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 |
| | V4 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 |
| | Actual | 28.81% | 28.81% | 28.81% | 28.81% | 28.81% | 28.81% | 28.81% | 28.81% | 28.81% | 28.81% | 28.81% | 28.81% | 28.81% |
| | Meta | 0.07% | 0.07% | 0.07% | 0.07% | 0.07% | 0.07% | 0.07% | 0.07% | 0.07% | 0.07% | 0.07% | 0.07% | 0.07% |
| | Meta Anual | 0.06% | 0.06% | 0.06% | 0.06% | 0.06% | 0.06% | 0.06% | 0.06% | 0.06% | 0.06% | 0.06% | 0.06% | 0.06% |
| | % Alcanzado | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% | 44.328.62% |
| 14.3.1 Porcentaje de Certificaciones Digitales por Síndico Público. | V1 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 |
| | V2 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 | 4.00 |
| | V3 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 |
| | V4 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 |
| | Actual | 16.64% | 16.64% | 16.64% | 16.64% | 16.64% | 16.64% | 16.64% | 16.64% | 16.64% | 16.64% | 16.64% | 16.64% | 16.64% |
| | Meta | 0.10% | 0.10% | 0.10% | 0.10% | 0.10% | 0.10% | 0.10% | 0.10% | 0.10% | 0.10% | 0.10% | 0.10% | 0.10% |
| | Meta Anual | 0.20% | 0.20% | 0.20% | 0.20% | 0.20% | 0.20% | 0.20% | 0.20% | 0.20% | 0.20% | 0.20% | 0.20% | 0.20% |
| | % Alcanzado | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% | 16.644.10% |
| 14.4 Porcentaje de Faltantes de Comprobación Liberales por Síndico Público. | V1 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 | 15.00 |
| | V2 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 | 7.00 |
| | V3 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 | 34.00 |
| | V4 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 |
| | Actual | 31.25% | 31.25% | 31.25% | 31.25% | 31.25% | 31.25% | 31.25% | 31.25% | 31.25% | 31.25% | 31.25% | 31.25% | 31.25% |
| | Meta | 4.00% | 4.00% | 4.00% | 4.00% | 4.00% | 4.00% | 4.00% | 4.00% | 4.00% | 4.00% | 4.00% | 4.00% | 4.00% |
| | Meta Anual | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% | 0.08% |
| | % Alcanzado | 932.20% | 932.20% | 932.20% | 932.20% | 932.20% | 932.20% | 932.20% | 932.20% | 932.20% | 932.20% | 932.20% | 932.20% | 932.20% |
| 14.5 Cobertura de capacitaciones administrativas | V1 | 22.00 | 22.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 19.00 | 19.00 | 19.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 |
| | V2 | 26.00 | 26.00 | 26.00 | 26.00 | 26.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 26.00 |
| | Actual | 84.62% | 84.62% | 0% | 0% | 0% | 76.00% | 76.00% | 76.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% |
| | Meta | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 70.00% | 70.00% | 70.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% | 80.00% |
| | Meta Anual | 30.00% | 30.00% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | % Alcanzado | 84.62% | 84.62% | 0% | 0% | 0% | 87.44% | 87.44% | 87.44% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 85.47% |
| 14.5.1 Porcentaje de personal docente, directivo y administrativo capacitado | V1 | 33.00 | 33.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 | 34.00 | 34.00 | 33.00 | 33.00 |
| | V2 | 22.00 | 22.00 | 0.00 | 0.00 | 0.00 | 13.00 | 13.00 | 13.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 | 20.00 |
| | V3 | 32.00 | 32.00 | 31.00 | 31.00 | 31.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 32.00 | 29.00 |
| | V4 | 26.00 | 26.00 | 26.00 | 26.00 | 26.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 25.00 | 26.00 |
| | Actual | 105.17% | 105.17% | 35.09% | 35.09% | 35.09% | 68.42% | 68.42% | 68.42% | 84.74% | 84.74% | 84.74% | 84.74% | 86.55% |
| | Meta | 30.00% | 30.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 58.00% | 58.00% | 58.00% | 54.00% | 54.00% | 54.00% | 54.00% | 53.00% |
| | Meta Anual | 33.33% | 33.33% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 33.40% |
| | % Alcanzado | 116.36% | 116.36% | 35.09% | 35.09% | 117.37% | 117.37% | 117.37% | 100.78% | 100.78% | 100.78% | 100.78% | 100.78% | 37.54% |
| Scorecard | Indicadores | Nombre de la serie | Estatus de la Serie |
|-----------|-------------|--------------------|---------------------|
| | | | Ene 20 | Feb 20 | Mar 20 | Abr 20 | May 20 | Jun 20 | Jul 20 | Ago 20 | Sep 20 | Oct 20 | Nov 20 | Dic 20 |
| 16. Niv. de ocupación del personal | Actual | 61.83 | 61.83 | 61.83 | 61.83 | 61.83 | 61.83 | 61.83 | 61.83 | 61.83 | 61.83 | 61.83 | 61.83 |
| | Meta | 78.00 | 78.00 | 78.00 | 78.00 | 78.00 | 78.00 | 78.00 | 78.00 | 78.00 | 78.00 | 78.00 | 78.00 |
| | Meta Anual | 70.00 | 70.00 | 70.00 | 70.00 | 70.00 | 70.00 | 70.00 | 70.00 | 70.00 | 70.00 | 70.00 | 75.00 |
| | % Alcanzado | 79.27% | 79.27% | 79.27% | 79.27% | 79.27% | 79.27% | 79.27% | 79.27% | 79.27% | 79.27% | 79.27% | 79.27% |
| 16. Índice de clima y otras organizacionales (CCO) | Actual | 8.21 | 8.21 | 8.21 | 8.21 | 8.21 | 8.21 | 8.21 | 8.21 | 8.21 | 8.21 | 8.21 | 8.21 |
| | Meta | 8.20 | 8.20 | 8.20 | 8.20 | 8.20 | 8.20 | 8.20 | 8.20 | 8.20 | 8.20 | 8.20 | 8.20 |
| | Meta Anual | 8.58 | 8.58 | 8.58 | 8.58 | 8.58 | 8.58 | 8.58 | 8.58 | 8.58 | 8.58 | 8.58 | 8.58 |
| | % Alcanzado | 100.02% | 100.02% | 100.02% | 100.02% | 100.02% | 100.02% | 100.02% | 100.02% | 100.02% | 100.02% | 100.02% | 100.02% |
| 16.1 Factores del clima y otras organizacionales | Actual | 33.32% | 33.32% | 33.32% | 33.32% | 33.32% | 33.32% | 33.32% | 33.32% | 33.32% | 33.32% | 33.32% | 33.32% |
| | Meta | 34.00% | 34.00% | 34.00% | 34.00% | 34.00% | 34.00% | 34.00% | 34.00% | 34.00% | 34.00% | 34.00% | 34.00% |
| | Meta Anual | 50.05% | 50.05% | 50.05% | 50.05% | 50.05% | 50.05% | 50.05% | 50.05% | 50.05% | 50.05% | 50.05% | 50.05% |
| | % Alcanzado | 98.04% | 98.04% | 98.04% | 98.04% | 98.04% | 98.04% | 98.04% | 98.04% | 98.04% | 98.04% | 98.04% | 100.00% |
| 16. Índice de clima laboral-IR-025 | Actual | 72.26 | 72.26 | 72.26 | 72.26 | 72.26 | 72.26 | 72.26 | 72.26 | 72.26 | 72.26 | 72.26 | 72.26 |
| | Meta | 74.17 | 74.17 | 74.17 | 74.17 | 74.17 | 74.17 | 74.17 | 74.17 | 74.17 | 74.17 | 74.17 | 74.17 |
| | Meta Anual | 57.17 | 57.17 | 57.17 | 57.17 | 57.17 | 57.17 | 57.17 | 57.17 | 57.17 | 57.17 | 57.17 | 58.38 |
| | % Alcanzado | 97.42% | 97.42% | 97.42% | 97.42% | 97.42% | 97.42% | 97.42% | 97.42% | 97.42% | 97.42% | 97.42% | 97.78% |
| 16.1 Factores del clima laboral mejorados-IR-025 | Actual | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | Meta | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | Meta Anual | 63.00% | 63.00% | 63.00% | 63.00% | 63.00% | 63.00% | 63.00% | 63.00% | 63.00% | 63.00% | 63.00% | 63.00% |
| | % Alcanzado | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| 17. Equipo de Cómputo Actualizado. | Actual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | Meta | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | Meta Anual | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 14.00% | 15.20% |
| | % Alcanzado | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 17.2.0. Alumnos por computadora para uso educativo considerada la tasa max | Actual | 14.67 | 14.67 | 13.20 | 13.20 | 13.20 | 13.20 | 13.20 | 13.20 | 13.20 | 13.20 | 13.20 | 15.20 |
| | Meta | 13.00 | 13.00 | 12.91 | 12.91 | 12.91 | 12.91 | 12.91 | 12.91 | 12.91 | 12.91 | 12.91 | 15.20 |
| | Meta Anual | 5.59 | 5.59 | 5.59 | 5.59 | 5.59 | 5.59 | 5.59 | 5.59 | 5.59 | 5.59 | 5.59 | 5.22 |
| | % Alcanzado | 87.12% | 87.12% | 97.79% | 97.79% | 97.79% | 105.14% | 925.14% | 105.14% | 100.03% | 100.03% | 100.03% | 100.03% |
| 17.4. Eficiencia del Mantenimiento Preventivo | Actual | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% |
| | Meta | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% | 100.00% |
| | Meta Anual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | % Alcanzado | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% | 31.50% |
| Scorecard | Indicadores | Nombre de la serie | Estados de la Serie |
|-----------|-------------|--------------------|---------------------|
| | | | Ene 20 | Feb 20 | Mar 20 | Abr 20 | May 20 | Jun 20 | Jul 20 | Ago 20 | Sep 20 | Oct 20 | Nov 20 | Dic 20 |
| 17.5 Disponibilidad de certificado Riel LAPL | C1 | Actual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | | Meta | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | | Meta Anual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | | % Alcanzado | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 17.6 Software aprovisionado | C1 | Actual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | | Meta | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | | Meta Anual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | | % Alcanzado | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| 17.9 Habilitación y uso de TIC y TIC's | C1 | Actual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | | Meta | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | | Meta Anual | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
| | | % Alcanzado | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% | 0% |
- Programa Operativo Anual
- Matriz de Identificación y Priorización de Riesgos
- Informe Auditorías Internas y Externas (Observaciones)
|
8828c2eb-4e16-45a1-bba9-d79c6afc18fb
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/spa_Latn/train
|
finepdfs
|
spa_Latn
| 113,968
|
Le Baclofène, un médicament anti-alcool de plus en plus prescrit
En 2012, le nombre de comprimés vendus de Baclofène, médicament utilisé dans le traitement de la dépendance à l'alcool, a progressé de 52 % par rapport à 2011.
Selon l'Agence du médicament, un nombre un peu plus important d'effets indésirables ont été recensés en 2012.
Qu'est-ce que le Baclofène ?
Ce médicament a été autorisé en 1975 dans le traitement des contractures musculaires. Dans les années 2000, certains travaux ont montré que ce produit pouvait avoir un intérêt dans la prise en charge de l'alcoolo-dépendance.
Mais en France, c'est surtout la parution, en 2008, d'un livre du docteur Olivier Ameisen qui a déclenché un engouement autour du médicament. Dans cet ouvrage, ce cardiologue, décédé en juillet dernier, racontait la guérison de sa dépendance à l'alcool grâce au Baclofène.
Dans la foulée, un certain nombre de médecins, principalement des généralistes et des psychiatres, se sont mobilisés pour réclamer une utilisation plus large du médicament, en mettant en avant des résultats spectaculaires chez leurs patients.
Les alcoologues, eux, ont plutôt réagi avec réserve, estimant que le produit, potentiellement intéressant, n'était pas dénué d'effets secondaires.
Quelle est la position de l'Agence du médicament ?
À ce jour, le Baclofène ne dispose toujours pas d'autorisation de mise sur le marché (AMM) pour le traitement de l'alcoolo-dépendance.
Au départ, l'Agence nationale de sécurité du médicament (ANSM) a donc invité à la prudence les médecins faisant des prescriptions « hors-AMM » sous leur responsabilité. En 2012, l'ANSM a toutefois autorisé le lancement de deux essais cliniques visant à mieux évaluer le produit.
Sur son site Internet, l'ANSM vient de publier de nouvelles données de pharmaco-vigilance. Premier enseignement, le nombre de comprimés de Baclofène vendus a progressé de 52 % en 2012, par rapport à l'année précédente. Le rapport montre aussi que 263 cas (93 graves et 170 non graves), correspondant à 405 effets indésirables, ont été rapportés en 2012, soit 163 cas de plus que sur l'année 2011.
Cette augmentation peut s'expliquer par un meilleur signalement de ces effets secondaires et/ou une augmentation de leur fréquence, avance l'ANSM. Ces données ne remettent toutefois pas en cause l'utilisation du produit. « Le rapport bénéfice-risque reste favorable », assure le professeur Bernard Granger, psychiatre à l'hôpital Tarnier à Paris. Ouvertement « pro-Baclofène », ce médecin se félicite de la décision, annoncée en juin par l'ANSM, de mettre en place une « recommandation temporaire d'utilisation » (RTU), un dispositif qui devrait permettre de mieux encadrer la délivrance du médicament. « Cela va donner un cadre officiel et légal aux prescripteurs qui seront mieux protégés », estime le professeur Granger.
http://www.la-croix.com/Actualite/France/Le-Baclofene-un-medicament-anti-alcool-deplus-en-plus-prescrit-2013-08-29-1003768
|
<urn:uuid:ed7aa1ab-96bd-44e7-9ad7-770060469fe2>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fra_Latn/train
|
finepdfs
|
fra_Latn
| 2,975
|
KARTA ZGŁOSZENIA
X OGÓLNOPOLSKI FESTIWAL PIOSENEK JANUSZA GNIATKOWSKIEGO" Gminny Ośrodek Kultury im. Janusza Gniatkowskiego w Poraju PORAJ 2019
Po zapoznaniu się z regulaminem X OGÓLNOPOLSKIEGO FESTIWALU PIOSENEK JANUSZA GNIATKOWSKIEGO zgłaszam udział w Festiwalu:
1. Imię i nazwisko uczestnika .............................................................. wiek: ....................
- kat. I – od 6 do 13 lat,
- kat. II – od 14 do 18 lat,
- kat. III – od 19 do 49 lat,
- kat. IV – powyżej 50 lat. (wybraną odpowiedź proszę podkreślić)
2. Nazwa i adres instytucji delegującej (kat. I i II), adres zamieszkania uczestnika (kat. III i IV)
….....................................................................................................................................
3. Imię i nazwisko Instruktora/nauczyciela/rodzica (opiekuna prawnego) przygotowującego uczestnika (kat. I i II)
….......................................................................................................................
tel. …................................................................ adres e-mail: …………………………………………..........
4. Prezentowany repertuar: - Prezentowany repertuar (2)
:
1. ........................................................................................................................................
2. .......................................................................................................................................
5. Wymagania techniczne: ...........................................................................................................
…………………………........... ...…............................................................................
miejscowość i data podpis pełnoletniego uczestnika lub osoby przygotowującej
UWAGA! Do dostarczonej karty zgłoszenia należy dołączyć kartę podpisaną przez pełnoletniego uczestnika lub Instruktora/Nauczyciela przygotowującego oraz Rodziców/Opiekunów Prawnych (w przypadku uczestników niepełnoletnich).
ZGODA NA PRZETWARZANIE DANYCH OSOBOWYCH
1. Wyrażam zgodę na przetwarzanie moich danych osobowych dla potrzeb niezbędnych do realizacji celów zgodnych z regulaminem X OGÓLNOPOLSKIEGO FESTIWALU PIOSENEK JANUSZA GNIATKOWSKIEGO przez Gminny Ośrodek Kultury im. J. Gniatkowskiego w Poraju.
2. Oświadczam, że zostałem poinformowany o tym, że:
Administratorem danych osobowych przetwarzanych w związku z organizacją Festiwalu jest: Gminny Ośrodek kultury im. Janusza Gniatkowskiego z siedzibą w Poraju (42-360), ul. Piłsudskiego 14, prowadzący działalność statutową instytucji kultury. Kontakt do Inspektora Ochrony Danych - tel. 666370213
3. Dane osobowe i kontaktowe podane w KARCIE ZGŁOSZENIA Festiwalu będą przetwarzane w celu organizacji w/w konkursu plastycznego na podstawie wyrażonej zgody (art. 6 ust. 1 lit. a RODO)
Ze szczegółową klauzulą informacyjną dot. przetwarzania danych osobowych można zapoznać się na stronie www. gokporaj.pl
Przyjmuję do wiadomości, iż przysługuje mi prawo dostępu do treści swoich danych, prawo ich poprawiania, sprostowania, usunięcia lub ograniczenia przetwarzania, prawo do przeniesienia danych. Przysługuje mi prawo do wycofania zgody na przetwarzanie danych osobowych. Wycofanie zgody na przetwarzanie danych osobowych nie ma wpływu na zgodność z prawem przetwarzania, którego dokonano na podstawie zgody przed jej cofnięciem. Dane, o których mowa w karcie będą przetwarzane do czasu wycofania zgody.
......................................................................... .........................................................................
Data Czytelny podpis instruktora / nauczyciela
ZGODA NA PRZESYŁANIE INFORMACJI DOTYCZĄCEJ KONKURSU DROGĄ ELEKTRONICZNĄ, TELEFONICZNĄ LUB POPRZEZ SMS (3)
Wyrażam zgodę na wysyłanie informacji dotyczących organizacji X OGÓLNOPOLSKIEGO FESTIWALU PIOSENEK JANUSZA GNIATKOWSKIEGO przez Gminny Ośrodek Kultury im. Janusza Gniatkowskiego z siedzibą w Poraju (42-360), przy ul. Piłsudskiego 14, drogą elektroniczną, telefoniczną lub przez SMS zgodnie z ustawą z dn. 18.07.2002 r. o świadczeniu usług drogą elektroniczną (t.j. Dz.U. 2019, poz. 123).
.................................................. …...............................................................................
Data Czytelny podpis Instruktora/nauczyciela przygotowującego
ZGODA NA PRZETWARZANIE DANYCH OSOBOWYCH I WIZERUNKU UCZESTNIKA
1. Wyrażam zgodę na przetwarzanie danych osobowych moich/mojego dziecka dla potrzeb niezbędnych do realizacji Festiwalu, celów zgodnych z regulaminem przez Gminny Ośrodek Kultury im. J. Gniatkowskiego w Poraju.
2. Wyrażam zgodę na nieodpłatne, bezterminowe, nieograniczone terytorialnie rozpowszechnianie wizerunku mojego/mojego dziecka przez Gminny Ośrodek Kultury im. Janusza Gniatkowskiego z siedzibą w Poraju (42-360) przy ul. Piłsudskiego 14, do celów promocyjnych zgodnie z art. 81 ust. 1 ustawy z dnia 4 lutego 1994 roku o prawie autorskim i prawach pokrewnych (Dz.U. z 2018 r., poz.1191, z póź. zm.). Wyrażenie zgody jest jednoznaczne z tym, iż fotografie, filmy lub nagrania wykonane podczas X OGÓLNOPOLSKIEGO FESTIWALU PIOSENEK JANUSZA GNIATKOWSKIEGO są przechowywane w archiwum Gminnego Ośrodka Kultury w Poraju, mogą zostać umieszczone w serwisach internetowych Gminnego Ośrodka Kultury w Poraju (www.gokporaj.pl, oraz FB GOK Poraj) Gminy Poraj (www.ugporaj.pl) oraz wykorzystane w materiałach promocyjnych i publikacjach prasowych.
Każda osoba, której dane są przetwarzane ma prawo do wniesienia skargi do organu nadzorczego (na chwilę rozpoczęcia Konkursu jest nim Inspektor Ochrony Danych Osobowych, tel. 666370213).
Oświadczam, że zapoznałem/-am się z powyższymi informacjami, zawartymi w REGULAMINIE I KARCIE ZGŁOSZENIA DO X OGÓLNOPOLSKIEGO FESTIWALU PIOSENEK JANUSZA GNIATKOWSKIEGO ORAZ OŚWIADCZENIU DOTYCZĄCYM OCHRONY DANYCH OSOBOWYCH i w pełni je akceptuję.
.................................................. …...............................................................................
Data
Czytelny podpis pełnoletniego uczestnika lub rodzica, opiekuna prawnego uczestnika niepełnoletniego
|
<urn:uuid:1e9c1bab-fb15-43dc-af59-4681ee797492>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/pol_Latn/train
|
finepdfs
|
pol_Latn
| 6,397
|
Renault Megane Dynamique 2004 Manual
If you are looking for a book Renault megane dynamique 2004 manual in pdf format, in that case you come on to right website. We present complete variant of this book in ePub, PDF, doc, txt, DjVu formats. You can reading Renault megane dynamique 2004 manual online or load. As well, on our site you may read guides and other artistic eBooks online, or load them as well. We will attract attention that our website does not store the eBook itself, but we grant link to the site where you can load or reading online. So if want to downloading Renault megane dynamique 2004 manual pdf, then you have come on to faithful website. We have Renault megane dynamique 2004 manual ePub, txt, doc, PDF, DjVu forms. We will be glad if you will be back us again.
Kilometres: 159,160: Transmission: 6 speed Manual: Body: 5 doors 5 seat Hatch: Drive Type: Front Wheel Drive:
Engine: 4 cylinder Petrol Aspirated 2.0L: Registration Plate
http://www.carsales.com.au/dealer/details/Renault-Megane-2004/OAG-AD-2698547/
2004 Renault Scenic 1.6 VVT Dynamique 5dr on Gumtree. 2004 04 reg RENAULT SCENIC 1.6 VVT 2008 08 reg RENAULT MEGANE 1.4 Extreme 3dr, Manual, Hatchback http://www.vaelg.org/p/renault/2004-renault-scenic-1.6-vvt-dynamique-5dr/1126570292
Find the used Renault Megane Dynamique 2004 that you are looking for with Manual; Blue; Diesel; 01482 RENAULT MEGANE 1.5 DCI DYNAMIQUE*** 30 PER YEAR TAX***6 http://www.motors.co.uk/used/cars/renault/megane/trim/dynamique/year/2004
library. This renault megane dynamique manual pdf comes in English and other languages.
http://www.sypenl.com/pdf/renault-megane-dynamique-manual-pdf.pdf
Renault Megane, 2004 (54), Manual Petrol, 44,000 miles Renault Meganescenic 1.6 VVT Dynamique, 5 Doors, Renault Megane Renault Scenic 2004 owners manual.
http://www.carocean.co.uk/Renault+Megane+Renault+Scenic+2004+owners+manual
2004 Renault Megane 1.6 VVT Dynamique 5dr on Gumtree. 2004 04 reg Renault Megane 1.6 VVT Dynamique 5dr, Manual, Hatchback, Petrol, 107,000 miles. Blue, U
http://www.gumtree.com/p/renault/2004-renault-megane-1.6-vvt-dynamique-5dr/1127222936
Safety was a key focus of the Megane I, Renault's first car reflecting 5-speed manual gearbox or a 4-speed nation's fifth most popular car in 2004 and http://en.wikipedia.org/wiki/Renault_M%C3%A9gane
Renault Megane Grand Tour 1.5 DCi 100 Dynamique Comfort, Manual, 2004 - 2005, 100 Hp,5 doors technical specifications and CO2 emission. You can find technical http://www.cars-data.com/en/renault-megane-grand-tour-1.5-dci-100-dynamique-comfort-specs/39662
Find the used Renault Megane Dynamique Manual that you are looking for with Motors.co.uk UK used car search. Used Manual Renault Megane Dynamique ;
http://www.drive24.co.uk/used/cars/renault/megane/trim/dynamique/transmission/manual
2004 Renault Megane Dynamique 1.5 turbo from UK and Ireland. Summary: A lovely car, but Renault needs to work on its The manual needs a decent sketch of http://www.carsurvey.org/reviews/renault/megane/2004/page-2/
2004 RENAULT MEGANE Dynamique 1461cc Turbo with Intercooler Diesel Manual 5 Speed 3 Door 3 Door Hatchback [Not Recorded]
http://auctions.asm-autos.co.uk/vehicle-list/details/2004-renault-megane/330472
Oct 11, 2014 METALLIC BLUE WITH GREY CLOTH INTERIOR, ONE FORMER KEEPER, 17" ALLOY WHEELS, AIR CONDITIONING, AUTOMATIC HEADLIGHTS, PANORAMIC GLASS ELECTRIC ROOF http://www.youtube.com/watch?v=q0QT32nKJ6s
Megane Grand Scenic Dynamique 7Seat 1.9 DCi 7 Seat 2004 manual. Renault Model Grnd scenic dynamique Year 2004 Renault Megane Convertible, dynamique-7seat-1.9-dci-7-seat-2004-manual/1126341525
http://www.se4son.com/p/renault/megane-grand-scenic-
Mar 29, 2011 RENAULT Megane 1.9 Dci 90 Dynamique, 5 Doors, Manual, Estate, Diesel, 2004 54 Reg, 90000 miles, Grey. This vehicle comes complete with a 3 months warranty http://www.youtube.com/watch?v=h-eYBCzpR7E
Renault Megan WORKSHOP SERVICE MANUAL Renault Megane Service Manual. renault-megane-servicemanual-workshop service-repair dynamique 1.5-dci repair-workshop http://repairbooks.co.uk/renault/
2004 * renault * megane * 1.6 vvt * dynamique * petrol * manual * air con * full mot on gumtree. renault megane dynamique 5 door hatchback 1.6 vvt petrol engine http://www.gumtree.com/p/renault/2004-renault-megane-1.6-vvt-dynamique-petrol-manual-air-con-fullmot-/1122772074
Browse 308 cars for sale second hand 2004 renault megane dynamique Black 2004 54 reg Renault Megane 1.5 dCi Dynamique Manual Renault Megane 2004 Dynamique 1.6
2004 RENAULT MEGANE DYNAMIQUE 1598cc PETROL MANUAL 5 Speed 5 Door HATCHBACK 2004
http://cars.trovit.co.uk/used-cars/2004-renault-megane-dynamique
RENAULT MEGANE at auction 1 2 3 4 5 6 Hover over the http://auctions.asm-autos.co.uk/vehicle-list/details/326896
2004 04 reg Renault Megane 1.9 dCi Dynamique 5dr, Manual, Hatchback, Diesel, 75,000 miles. For sale a 2004 Renault Megane DCI 80 Dynamique Sporthatch 3 door.
http://www.ebay.co.uk/bhp/renault-megane-1-5-dci-2004
RENAULT MEGANE1.9 DCI DYNAMIQUE, 4DR DIESEL, SPORT, SALOON, SILVER, 6 SPEED GEARBOX, FULL SERVICE HISTORY, MANUAL, FULL EXTRAS INCLUDING, AIRCONDITION, 2 KEYS, ALLOY
Find the used Renault Megane Dynamique Manual that you are looking for with motors.co.uk used car search http://www.motors.co.uk/used/cars/renault/megane/trim/dynamique/transmission/manual http://www.ksautodealer.com/renault-megane-19-dci-dynamique-2004-silver-manual
2012 Renault Megane III B32 MY12 Dynamique Pearl Black 6 Speed Manual Hatchback
Craig Duff road tests and reviews the Renault Megane Dynamique with specs, fuel economy and verdict. http://www.carsguide.com.au/car-reviews/renault-megane-dynamique-review-11643
http://www.gumtree.com.au/s-ad/deer-park/cars-vans-utes/2004-renault-megane-dynamique-manual-6-speedmanual-reg-til-november-/1085431383
2004 Renault Megane Dynamique 1.4 from UK and Ireland. Summary: Nice, Am a bit worried that a 1.4 manual is having a similar problem though, http://www.carsurvey.org/reviews/renault/megane/2004/page-6/
Renault Megane (2004-) tweet; Renault Megane Dynamique 2.0 five-door RRP: Without resorting to the owners manual! Not so with the Renault Megane. http://www.motoring.com.au/reviews/2003/small-passenger/renault/megane/renault-megane-2004--4738
|
<urn:uuid:4421176b-5b42-42fc-a2dd-0bba4b1a9961>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 6,293
|
REGLEMENT
OP DE INRIGTING
VAN HET
HOGER ONDERWIJS
IN DE
ZUIDELIJKE PROVINCIELEN
VAN HET
KONINGRIJK DER NEDERLANDEN.
TE GENT,
TER DRUKKERIJ VAN J.-N. HOUDIN, CATALOGNE-STRAAT.
1817.
RÈGLEMENT
SUR L'ORGANISATION
DE
L'ENSEIGNEMENT SUPÉRIEUR
DANS LES
PROVINCES MÉRIDIONALES
DU
ROYAUME DES PAYS-BAS.
A GAND,
DE L'IMPRIMERIE DE J.-N. HOUDIN, RUE DE CATALOGNE.
1817.
REGLEMENT
Op de Inrigting van het Hooger Onderwijs in de Zuidelijke Provincien van het Koninkrijk der Nederlanden.
ARTIKEL I.
Het hooger onderwijs zal, in de zuidelijke provincien, worden gegeven op de stedelijke collegien en aan de hooge scholen.
EERSTE HOOFDSTUK.
Stedelijke Kollegien.
Art. 2.
De stedelijke collegien moeten beschouwd worden als de eerste trap van het hooger onderwijs, en inzonderheid bestemd voor die genen, welke, na aanvankelijk door het lager of middelbaar onderwijs te zijn beschaafd geworden, nu verder tot eenen of anderen geleerden stand in de maatschappij zullen worden opgeleid.
Art. 3.
In elk der zuidelijke provincien van het Rijk, inzonderheid in die, waar geene hooge school bestaat, zal een der stedelijke collegien, zoo door deszelfs meerdere uitgebreidheid en volledigheid, als door het houden van openbare voorlezingen aan hetzelve, tevens meer bijzonder ten doel hebben, algemeene verspreiding van smaak en verlichting, ook onder de standen, welke zich niet tot het akademisch onderwijs bestemmen,
RÈGLEMENT
Sur l'Organisation de l'Enseignement supérieur dans les Provinces Méridionales du Royaume des Pays-Bas.
Art. 1.°
L'enseignement supérieur, dans les provinces méridionales, se donnera dans les collèges communaux et dans les universités.
CHAPITRE PREMIER.
Des Collèges communaux.
Art. 2.
Les collèges communaux doivent être considérés comme formant le premier degré de l'enseignement supérieur, et spécialement destinés à ceux qui, après avoir été préparés par l'instruction primaire ou moyenne, doivent être formés pour quelque carrière scientifique dans la Société.
Art. 3.
Dans chacune des provinces méridionales du Royaume, particulièrement dans celles où il n'existe point d'université, un des collèges communaux aura en outre pour but, tant par la plus grande étendue de l'instruction qui s'y donnera, que par l'institution de quelques cours publics de sciences, de propager généralement le goût et les lumières parmi toutes les classes de la société, sans en excepter celles qui ne se destinent point aux cours académiques.
Art. 4.
Deze collegien zullen, tot onderscheiding van de overigen, den naam dragen van Athenæa, en gevestigd zijn te Brussel, Maestricht, Brugge, Doornik, Namen, Antwerpen en Luxemburg. Ter bevordering van het in het vorige artikel opgegeven doel der athenæa, zal er aan dat van Namen een leerstoel voor de delfstoffkunde en metaalbereiding worden opgerigt.
Art. 5.
Ter te gemoetkoming van de steden Doornik, Namen en Luxemburg, zal door 's lands kas, voor een zeker gedeelte, niet te boven gaande twee derde van het geheel, in de kosten der aldaar gevestigde athenæa gedragen worden.
Art. 6.
De inrigtingen, zoo wel van het bestuur als van het onderwijs van de athenæa en overige collegien, zullen bij afzonderlijke reglementen bepaald worden.
TWEEDEN HOOFDSTUK.
Hooge Scholen.
Art. 7.
Er zullen in de zuidelijke provincien drie hooge scholen zijn, aan welke niet alleen de studien, tot bekoming van wetenschappelijke graden zullen voleindigd, en die graden zelve toegekend worden, maar aan welke, dien ten gevolge, in alle de voornaamste delen van menschelijke kennis onderwijs zal gegeven worden.
Art. 8.
Deze hooge scholen zullen gevestigd zijn te Leuven, Gent en Luik.
Art. 4.
Ces collèges porteront, pour les distinguer des autres, le nom d'Athénée, et seront établis à Bruxelles, Maestricht, Bruges, Tournay, Namur, Anvers et Luxembourg.
Pour mieux remplir le but mentionné dans l'article précédent, concernant les athénées, il sera établi, dans celui de Namur, une chaire de minéralogie et de métallurgie.
Art. 5.
Pour subvenir aux dépenses à faire par les villes de Tournay, Namur et Luxembourg, il sera supporté par le trésor public une certaine partie des frais des athénées qui y seront établis; et ces frais, en aucun cas, ne pourront outrepasser deux tiers du total.
Art. 6.
Il sera statué ultérieurement, par des règlements particuliers, sur le mode d'administration des athénées et autres collèges, ainsi que sur celui de l'enseignement à y donner.
CHAPITRE SECOND.
Des Universités.
Art. 7.
Il y aura dans les provinces méridionales du Royaume, trois universités, dans lesquelles les études pour obtenir des grades scientifiques, seront achevées, et ces mêmes grades conférés; en conséquence, l'instruction s'y étendra aux parties principales des sciences humaines.
Art. 8.
Ces universités seront établies à Louvain, Gand et Liège.
EERSTE TITEL.
Over het Onderwijs.
Art. 9.
De onderwerpen van het onderwijs zullen verdeeld zijn in vijf faculteiten:
1.° Die van Godgeleerdheid, welke, zoodra de omstandigheden zulks toelaten, zal opgerigt worden, tot vorming der kweekelingen voor den roomsch-katholijken eerdienst.
2.° Die van Regtsgeleerdheid.
3.° Die van Geneeskunde.
4.° Die van wis- en natuurkundige Wetenschappen.
5. Die van bespiegelende Wijsbegeerte en Letteren.
Art. 10.
De rang der faculteiten onderling wisselt jaarlijks af, en zal die faculteit als presidiaal beschouwd worden, tot welke de tijdelijke rector behoorende is.
Art. 11.
In afwachting der oprigting van eene godgeleerde roomsch-katholieke faculteit, zal aan de behoeften van het hooger onderwijs in dien godsdienst alleen door het subsidiëren van bisschoppelijke seminaria voorzien worden. Aan elk dezer seminaria zullen professoren in de godgeleerdheid, op eene behoorlijke jaarwedde, fungeren. De studenten, aan dezelve, zullen het genot hebben, zoo wel van 's lands beurzen, als ook provisioneel van die, welke voorheen, aan de Universiteit van Leuven, voor de godgeleerdheid gesticht waren, en die men zal kunnen terug bekomen.
TITRE PREMIER.
De l'Enseignement.
Art. 9.
Les objets de l'enseignement seront divisés en cinq facultés :
1.° Celle de Théologie, laquelle, dès que les circonstances le permettront, sera établie pour former les élèves catholiques romains qui se destinent à l'état ecclésiastique.
2.° Celle de Jurisprudence.
3.° Celle de Médecine.
4.° Celle des Sciences mathématiques et physiques.
5.° Celle de Philosophie spéculative et des Lettres.
Art. 10.
Le rang des facultés change alternativement tous les ans : celle à laquelle appartiendra le recteur temporaire, aura la prééminence.
Art. 11.
En attendant l'érection d'une faculté de théologie catholique romaine, il sera pourvu aux besoins de l'enseignement supérieur de la théologie, en accordant un subside aux séminaires épiscopaux.
A chacun de ces séminaires il y aura des professeurs en théologie qui jouiront d'un salaire équivalent. Les étudiants qui s'y trouvent, jouiront aussi bien des bourses payées par le trésor public que provisoirement de celles qui ont été fondées antérieurement dans l'université de Louvain pour la théologie, et que l'on pourra recouvrer.
Art. 12.
In elke faculteit zal onderwijs gegeven worden in alle de wetenschappen, tot dezelve behorende.
Bij elke wetenschap zal een kort overzigt moeten vooraf gaan van alle de deelen dier wetenschap, als mede eene aanwijzing en opgave van de beste bronnen van elk dier deelen, en eene korte aanwijzing, om de beoefening dezer deelen, of ten minste van de voornaamste derzelve, over eene akademische loopbaan te verdeelen (encyclopaedie en methodologie); bij elke wetenschap, of bij elk vak derzelve, zal men ook daarvan eene korte geschiedenis geven.
Art. 13.
De professoren zullen niet voor één of meer afzonderlijke vakken, maar alleen in de faculteit, waartoe zij bestemd zijn, benoemd worden, en daarvan den titel dragen. De verdeeling der vakken over het personeel der professoren wordt aan curatoren overgelaten, mits zorgende, dat geen der hierna in art. 15 te vermelden vakken onvuld blijve.
Art. 14.
De opgemelde verdeeling zal echter niet beletten, dat professoren ook in die vakken hunner faculteit kollegie mogen houden, welke hun niet opgedragen zijn; en zelfs zal het geenen professor in eenige faculteit, buiten zeer billijk bezwaar, vrijstaan, zich aan het houden van voorlezingen over eenig afzonderlijk gedeelte van het, hem door curatoren toegedeelde, vak zijner studie te onttrekken, zoo spoedig hij daartoe, door ten minste tien studenten, wordt uitgenoodigd.
Art. 15.
De kollegien, welke, jaar op jaar, aan ieder
Art. 12
Dans chaque faculté il sera donné des leçons sur toutes les sciences qui y sont relatives.
On fera précéder l'enseignement de chaque science d'un court aperçu de toutes les parties de cette science, comme aussi d'une indication et désignation des meilleures sources de chacune de ces parties et de la manière d'en distribuer l'étude, au moins des principales, pendant un cours académique (encyclopédie et méthodologie); à chaque science, ou chaque partie de cette science, on en joindra aussi une histoire abrégée.
Art. 13.
Les professeurs ne seront pas nommés pour une ou plusieurs parties séparées, mais uniquement pour la faculté à laquelle ils sont destinés et dont ils porteront le titre; la distribution des leçons entre les professeurs est déferée aux curateurs, qui veilleront toutefois à ce qu'aucun des cours à mentionner art. 15, ne soit négligé.
Art. 14.
Cette distribution n'empêchera pourtant pas que les professeurs ne puissent donner un cours sur quelque partie de leur faculté qui ne leur aura pas été confiée expressément; même, il ne sera pas permis à un professeur, de quelque faculté qu'il puisse être, à moins d'un empêchement très-valable, de se dispenser de donner un cours dans une partie dont il n'aurait pas été chargé par les curateurs, dès que dix étudiants au moins l'y inviteront.
Art. 15.
Les cours qui devront avoir lieu chaque année
der hooge scholen, in afzonderlijke lessen, moeten gehouden worden, zijn:
**In de regtsgeleerde Faculteit.**
a. De Instituten.
b. De Pandecten.
c. Het Natuurregt.
d. Het Staats-en Volkenregt, daaronder begrepen het kerkelijke Regt.
e. Het hedendaagsche Burgerregt.
f. Het hedendaagsche lijfstraffelijke Regt.
g. Het kanonieke Regt.
h. De Regtspraktijk.
i. De Staatkundige Historie van Europa.
k. De Statistiek.
l. De Diplomatiek.
De twee laatste bij afwisseling, of in het algemeen, of in het bijzonder met betrekking tot ons vaderland.
**In de geneeskundige Faculteit.**
a. De Ontleedkunde.
b. De Physiologie.
c. De Pathologie.
d. De Praktijk.
e. De Pharmacie en Materies medica.
f. De Heelkunde.
g. De Vroedkunde.
h. De Diaetaetica, Medicina politica et forensis.
**In de Faculteit der wis- en natuurkundige Wetenschappen.**
a. De elementaire Wiskunde.
b. De hoogere Wiskunde.
c. De Wiskunde op waterloop en waterbouwkunde toegepast.
dans chaque université, en des leçons séparées, sont :
Dans la Faculté de Droit.
a. Les Institutes.
b. Les Pandectes.
c. Le Droit naturel.
d. Le Droit public, y compris le Droit ecclésiastique.
e. Le Droit civil moderne.
f. Le Droit criminel moderne.
g. Le Droit canon.
h. La pratique du Droit.
i. L'Histoire politique de l'Europe.
k. La Statistique.
l. La Diplomatie.
Les deux derniers alternativement, soit en général, soit en particulier, par rapport au pays.
Dans la Faculté de Médecine.
a. L'Anatomie.
b. La Physiologie.
c. La Pathologie.
d. La Pratique.
e. La Pharmacie et Matière médicale.
f. La Chirurgie.
g. L'Art des Accouchemens.
h. La Diététique et la Médecine légale.
Dans la Faculté des Sciences mathématiques et physiques.
a. Les Mathématiques élémentaires.
b. Les Mathématiques transcendantes.
c. Les Mathématiques appliquées aux Sciences hydrauliques et hydrostatiques.
REGLEMENT
OP DE INRIGTING
VAN HET
HOGER ONDERWIJS
IN DE
ZUIDELIJKE PROVINCIELEN
VAN HET
KONINGRIJK DER NEDERLANDEN.
TE GENT,
TER DRUKKERIJ VAN J.-N. HOUDIN, CATALOGNE-STRAAT.
1817.
RÈGLEMENT
SUR L'ORGANISATION
DE
L'ENSEIGNEMENT SUPÉRIEUR
DANS LES
PROVINCES MÉRIDIONALES
DU
ROYAUME DES PAYS-BAS.
A GAND,
DE L'IMPRIMERIE DE J.-N. HOUDIN, RUE DE CATALOGNE.
1817.
REGLEMENT
Op de Inrigting van het Hooger Onderwijs in de Zuidelijke Provincien van het Koninkrijk der Nederlanden.
ARTIKEL I.
Het hooger onderwijs zal, in de zuidelijke provincien, worden gegeven op de stedelijke collegien en aan de hooge scholen.
EERSTE HOOFDSTUK.
Stedelijke Kollegien.
Art. 2.
De stedelijke collegien moeten beschouwd worden als de eerste trap van het hooger onderwijs, en inzonderheid bestemd voor die genen, welke, na aanvankelijk door het lager of middelbaar onderwijs te zijn beschaafd geworden, nu verder tot eenen of anderen geleerden stand in de maatschappij zullen worden opgeleid.
Art. 3.
In elk der zuidelijke provincien van het Rijk, inzonderheid in die, waar geene hooge school bestaat, zal een der stedelijke collegien, zoo door deszelfs meerdere uitgebreidheid en volledigheid, als door het houden van openbare voorlezingen aan hetzelve, tevens meer bijzonder ten doel hebben, algemeene verspreiding van smaak en verlichting, ook onder de standen, welke zich niet tot het akademisch onderwijs bestemmen,
RÈGLEMENT
Sur l'Organisation de l'Enseignement supérieur dans les Provinces Méridionales du Royaume des Pays-Bas.
Art. 1.°
L'enseignement supérieur, dans les provinces méridionales, se donnera dans les collèges communaux et dans les universités.
CHAPITRE PREMIER.
Des Collèges communaux.
Art. 2.
Les collèges communaux doivent être considérés comme formant le premier degré de l'enseignement supérieur, et spécialement destinés à ceux qui, après avoir été préparés par l'instruction primaire ou moyenne, doivent être formés pour quelque carrière scientifique dans la Société.
Art. 3.
Dans chacune des provinces méridionales du Royaume, particulièrement dans celles où il n'existe point d'université, un des collèges communaux aura en outre pour but, tant par la plus grande étendue de l'instruction qui s'y donnera, que par l'institution de quelques cours publics de sciences, de propager généralement le goût et les lumières parmi toutes les classes de la société, sans en excepter celles qui ne se destinent point aux cours académiques.
Art. 4.
Deze collegien zullen, tot onderscheiding van de overigen, den naam dragen van Athenæa, en gevestigd zijn te Brussel, Maestricht, Brugge, Doornik, Namen, Antwerpen en Luxemburg. Ter bevordering van het in het vorige artikel opgegeven doel der athenæa, zal er aan dat van Namen een leerstoel voor de delfstoffkunde en metaalbereiding worden opgerigt.
Art. 5.
Ter te gemoetkoming van de steden Doornik, Namen en Luxemburg, zal door 's lands kas, voor een zeker gedeelte, niet te boven gaande twee derde van het geheel, in de kosten der aldaar gevestigde athenæa gedragen worden.
Art. 6.
De inrigtingen, zoo wel van het bestuur als van het onderwijs van de athenæa en overige collegien, zullen bij afzonderlijke reglementen bepaald worden.
TWEEDEN HOOFDSTUK.
Hooge Scholen.
Art. 7.
Er zullen in de zuidelijke provincien drie hooge scholen zijn, aan welke niet alleen de studien, tot bekoming van wetenschappelijke graden zullen voleindigd, en die graden zelve toegekend worden, maar aan welke, dien ten gevolge, in alle de voornaamste delen van menschelijke kennis onderwijs zal gegeven worden.
Art. 8.
Deze hooge scholen zullen gevestigd zijn te Leuven, Gent en Luik.
Art. 4.
Ces collèges porteront, pour les distinguer des autres, le nom d'Athénée, et seront établis à Bruxelles, Maestricht, Bruges, Tournay, Namur, Anvers et Luxembourg.
Pour mieux remplir le but mentionné dans l'article précédent, concernant les athénées, il sera établi, dans celui de Namur, une chaire de minéralogie et de métallurgie.
Art. 5.
Pour subvenir aux dépenses à faire par les villes de Tournay, Namur et Luxembourg, il sera supporté par le trésor public une certaine partie des frais des athénées qui y seront établis; et ces frais, en aucun cas, ne pourront outrepasser deux tiers du total.
Art. 6.
Il sera statué ultérieurement, par des règlements particuliers, sur le mode d'administration des athénées et autres collèges, ainsi que sur celui de l'enseignement à y donner.
CHAPITRE SECOND.
Des Universités.
Art. 7.
Il y aura dans les provinces méridionales du Royaume, trois universités, dans lesquelles les études pour obtenir des grades scientifiques, seront achevées, et ces mêmes grades conférés; en conséquence, l'instruction s'y étendra aux parties principales des sciences humaines.
Art. 8.
Ces universités seront établies à Louvain, Gand et Liège.
EERSTE TITEL.
Over het Onderwijs.
Art. 9.
De onderwerpen van het onderwijs zullen verdeeld zijn in vijf faculteiten:
1.° Die van Godgeleerdheid, welke, zoodra de omstandigheden zulks toelaten, zal opgerigt worden, tot vorming der kweekelingen voor den roomsch-katholijken eerdienst.
2.° Die van Regtsgeleerdheid.
3.° Die van Geneeskunde.
4.° Die van wis- en natuurkundige Wetenschappen.
5. Die van bespiegelende Wijsbegeerte en Letteren.
Art. 10.
De rang der faculteiten onderling wisselt jaarlijks af, en zal die faculteit als presidiaal beschouwd worden, tot welke de tijdelijke rector behoorende is.
Art. 11.
In afwachting der oprigting van eene godgeleerde roomsch-katholieke faculteit, zal aan de behoeften van het hooger onderwijs in dien godsdienst alleen door het subsidiëren van bisschoppelijke seminaria voorzien worden. Aan elk dezer seminaria zullen professoren in de godgeleerdheid, op eene behoorlijke jaarwedde, fungeren. De studenten, aan dezelve, zullen het genot hebben, zoo wel van 's lands beurzen, als ook provisioneel van die, welke voorheen, aan de Universiteit van Leuven, voor de godgeleerdheid gesticht waren, en die men zal kunnen terug bekomen.
TITRE PREMIER.
De l'Enseignement.
Art. 9.
Les objets de l'enseignement seront divisés en cinq facultés :
1.° Celle de Théologie, laquelle, dès que les circonstances le permettront, sera établie pour former les élèves catholiques romains qui se destinent à l'état ecclésiastique.
2.° Celle de Jurisprudence.
3.° Celle de Médecine.
4.° Celle des Sciences mathématiques et physiques.
5.° Celle de Philosophie spéculative et des Lettres.
Art. 10.
Le rang des facultés change alternativement tous les ans : celle à laquelle appartiendra le recteur temporaire, aura la prééminence.
Art. 11.
En attendant l'érection d'une faculté de théologie catholique romaine, il sera pourvu aux besoins de l'enseignement supérieur de la théologie, en accordant un subside aux séminaires épiscopaux.
A chacun de ces séminaires il y aura des professeurs en théologie qui jouiront d'un salaire équivalent. Les étudiants qui s'y trouvent, jouiront aussi bien des bourses payées par le trésor public que provisoirement de celles qui ont été fondées antérieurement dans l'université de Louvain pour la théologie, et que l'on pourra recouvrer.
Art. 12.
In elke faculteit zal onderwijs gegeven worden in alle de wetenschappen, tot dezelve behorende.
Bij elke wetenschap zal een kort overzigt moeten vooraf gaan van alle de deelen dier wetenschap, als mede eene aanwijzing en opgave van de beste bronnen van elk dier deelen, en eene korte aanwijzing, om de beoefening dezer deelen, of ten minste van de voornaamste derzelve, over eene akademische loopbaan te verdeelen (encyclopaedie en methodologie); bij elke wetenschap, of bij elk vak derzelve, zal men ook daarvan eene korte geschiedenis geven.
Art. 13.
De professoren zullen niet voor één of meer afzonderlijke vakken, maar alleen in de faculteit, waartoe zij bestemd zijn, benoemd worden, en daarvan den titel dragen. De verdeeling der vakken over het personeel der professoren wordt aan curatoren overgelaten, mits zorgende, dat geen der hierna in art. 15 te vermelden vakken onvuld blijve.
Art. 14.
De opgemelde verdeeling zal echter niet beletten, dat professoren ook in die vakken hunner faculteit kollegie mogen houden, welke hun niet opgedragen zijn; en zelfs zal het geenen professor in eenige faculteit, buiten zeer billijk bezwaar, vrijstaan, zich aan het houden van voorlezingen over eenig afzonderlijk gedeelte van het, hem door curatoren toegedeelde, vak zijner studie te onttrekken, zoo spoedig hij daartoe, door ten minste tien studenten, wordt uitgenoodigd.
Art. 15.
De kollegien, welke, jaar op jaar, aan ieder
Art. 12
Dans chaque faculté il sera donné des leçons sur toutes les sciences qui y sont relatives.
On fera précéder l'enseignement de chaque science d'un court aperçu de toutes les parties de cette science, comme aussi d'une indication et désignation des meilleures sources de chacune de ces parties et de la manière d'en distribuer l'étude, au moins des principales, pendant un cours académique (encyclopédie et méthodologie); à chaque science, ou chaque partie de cette science, on en joindra aussi une histoire abrégée.
Art. 13.
Les professeurs ne seront pas nommés pour une ou plusieurs parties séparées, mais uniquement pour la faculté à laquelle ils sont destinés et dont ils porteront le titre; la distribution des leçons entre les professeurs est déferée aux curateurs, qui veilleront toutefois à ce qu'aucun des cours à mentionner art. 15, ne soit négligé.
Art. 14.
Cette distribution n'empêchera pourtant pas que les professeurs ne puissent donner un cours sur quelque partie de leur faculté qui ne leur aura pas été confiée expressément; même, il ne sera pas permis à un professeur, de quelque faculté qu'il puisse être, à moins d'un empêchement très-valable, de se dispenser de donner un cours dans une partie dont il n'aurait pas été chargé par les curateurs, dès que dix étudiants au moins l'y inviteront.
Art. 15.
Les cours qui devront avoir lieu chaque année
der hooge scholen, in afzonderlijke lessen, moeten gehouden worden, zijn:
**In de regtsgeleerde Faculteit.**
a. De Instituten.
b. De Pandecten.
c. Het Natuurregt.
d. Het Staats-en Volkenregt, daaronder begrepen het kerkelijke Regt.
e. Het hedendaagsche Burgerregt.
f. Het hedendaagsche lijfstraffelijke Regt.
g. Het kanonieke Regt.
h. De Regtspraktijk.
i. De Staatkundige Historie van Europa.
k. De Statistiek.
l. De Diplomatiek.
De twee laatste bij afwisseling, of in het algemeen, of in het bijzonder met betrekking tot ons vaderland.
**In de geneeskundige Faculteit.**
a. De Ontleedkunde.
b. De Physiologie.
c. De Pathologie.
d. De Praktijk.
e. De Pharmacie en Materies medica.
f. De Heelkunde.
g. De Vroedkunde.
h. De Diaetaetica, Medicina politica et forensis.
**In de Faculteit der wis- en natuurkundige Wetenschappen.**
a. De elementaire Wiskunde.
b. De hoogere Wiskunde.
c. De Wiskunde op waterloop en waterbouwkunde toegepast.
dans chaque université, en des leçons séparées, sont :
Dans la Faculté de Droit.
a. Les Institutes.
b. Les Pandectes.
c. Le Droit naturel.
d. Le Droit public, y compris le Droit ecclésiastique.
e. Le Droit civil moderne.
f. Le Droit criminel moderne.
g. Le Droit canon.
h. La pratique du Droit.
i. L'Histoire politique de l'Europe.
k. La Statistique.
l. La Diplomatie.
Les deux derniers alternativement, soit en général, soit en particulier, par rapport au pays.
Dans la Faculté de Médecine.
a. L'Anatomie.
b. La Physiologie.
c. La Pathologie.
d. La Pratique.
e. La Pharmacie et Matière médicale.
f. La Chirurgie.
g. L'Art des Accouchemens.
h. La Diététique et la Médecine légale.
Dans la Faculté des Sciences mathématiques et physiques.
a. Les Mathématiques élémentaires.
b. Les Mathématiques transcendantes.
c. Les Mathématiques appliquées aux Sciences hydrauliques et hydrostatiques.
'd. De proefondervindelijke Natuurkunde.
'e. De wiskundige Natuurkunde.
'f. De natuurkundige Sterrekunde.
'g. De wiskundige Sterrekunde, gepaard met het Onderwijs in sterrekundige Waarnemingen.
'h. De Scheikunde, zoo wel algemeene als toegepaste.
'i. De Kruidkunde en Physiologie der planten.
'j. De natuurlijke Historie der dieren en delfstoffen, welke, voor zoo verre de Dierkunde betreft, met Anatomie comparata zal moeten vereenigd worden.
'k. De Landhuishoudkunde.
En daarenboven, te Luik,
'l. De metallurgie.
In de Faculteit der bespiegelende Wijsbegeerte en Letteren.
'a. De Redeneerkunde.
'b. De Bovennatuurkunde.
'c. De Geschiedenis der Wijsbegeerte.
'd. De Wijsgeerige Zedekunde.
De beyde laatsten zullen echter ook bij afwisseling kunnen gehouden worden.
'e. De latijnsche Letterkunde.
'f. De romeinsche Oudheden.
'g. De grieksche Letterkunde.
'h. De grieksche Oudheden.
'i. De hebreeuwsche Letterkunde.
'j. De arabische, syrische en chaldeeuwse Letterkunde.
'k. De joodsche Oudheden.
'l. De algemeene Geschiedenis.
'm. De vaderlandsche Geschiedenis.
'n. De nederduitsche Letterkunde en Welsprekendheid. En daarenboven, te Luik,
'o. De fransche Letterkunde en Welsprekendheid.
d. La Physique expérimentale.
e. La Physique mathématique.
f. L'Astronomie physique.
g. L'Astronomie mathématique, en y joignant l'instruction sur les observations astronomiques.
h. La Chimie, tant générale qu'appliquée.
i. La Botanique et Physiologie des plantes.
j. L'Histoire naturelle des animaux et des minéraux, à laquelle on joindra l'Anatomie comparée des animaux.
k. L'Economie rurale.
Et en outre, à Liège,
l. La Métallurgie.
Dans la Faculté de Philosophie spéculative et des Lettres.
a. La Logique.
b. La Métaphysique.
c. L'Histoire de la Philosophie.
d. La Morale philosophique.
Les deux dernières sciences pourront aussi être enseignées alternativement.
e. La Littérature latine.
f. Les Antiquités romaines.
g. La Littérature grecque.
h. Les Antiquités grecques.
i. La Littérature hébraïque.
j. La Littérature arabe, syriaque et chaldéenne.
k. Les Antiquités juives.
l. L'histoire générale.
m. L'histoire du pays.
n. La Littérature et l'Eloquence hollandaises.
Et en outre, à Liège,
o. La Littérature et l'Eloquence françaises.
Art. 16.
Ingeval de professoren over de verdeeling der lessen, welke jaarlijks moeten gegeven worden, onderling niet mogten overeenkomen, zal de beslissing deswege door curatoren geschieden.
Art. 17.
De rangschikking dezer wetenschappen naar derzelver aard, in het 15de artikel, belet niet, dat curatoren eenen hoogleeraer, wiens vakken van onderwijs, hem, uijt hoofde van dat artikel, aan deze of gene faculteit schijnen te verbinden, tot eene andere faculteit zouden kunnen overbrengen, waarmede de vakken van zijn onderwijs in 't naauwst verband staan, zonder dat echter deze verplaatsing hem wettigen zal tot het geven van eenig verder akademisch onderwijs, dan behoorende tot de faculteit, waarin hij bepaald beroepen is. Niemand kan evenwel lid van twee faculteiten zijn.
Art. 18.
De taal, van welke zich de professoren in de faculteiten, met uitzondering alleen van de hoogleeraren in de nederduitsche en fransche letterkunde, de regtspraktijk en oeconomische wetenschappen, bedienen moeten, zal zijn de latijnsche; kunnende echter hieromtrent, ten aanzien ook van andere vakken, waarin dit nuttig zoude kunnen zijn, curatoren de noodige vrijstellingen geven.
Art. 19.
Het gewoon getal der professoren in elke faculteit zal zijn:
Voor de Regten, 4
Medecijnen, 3
Wis- en Natuerkunde, 4
bespiegelende Wijsbegeerte en Letterkunde, 5
en te Luik, 6
Art. 16.
Dans le cas où les professeurs ne pourraient s'accorder entre eux à l'égard de la distribution des leçons qui doivent se donner annuellement, la décision appartiendra aux curateurs.
Art. 17.
La classification de ces sciences, faite d'après leur nature, dans l'article 15, n'empêche point que les curateurs ne puissent faire passer un professeur, dont les parties qu'il enseigne paraissent se lier d'après cet article à telle ou telle faculté, dans une autre faculté à laquelle les objets de son enseignement ont le rapport le plus intime, sans que toutefois ce déplacement l'autorise à donner quelqu'autre enseignement académique que celui qui appartient à la faculté dans laquelle il a spécialement été nommé. Personne ne pourra être à-la-fois membre de deux facultés.
Art. 18.
La langue dont les professeurs des facultés, à l'exception seulement de ceux de la littérature hollandaise et française, de la pratique du droit et des sciences économiques, devront faire usage, sera la latine. Les curateurs pourront toutefois, à l'égard d'autres parties, où cela pourrait être utile, accorder les dispenses nécessaires.
Art. 19.
Le nombre ordinaire des Professeurs de chaque Faculté sera,
Pour la Jurisprudence, 4.
la Médecine, 3.
les Mathématiques et Sciences physiques, 4.
la Philosophie et les Lettres, 5.
Et à Liége, 6.
Art. 20.
In buitengewone gevallen, wanneer het belang der wetenschappen dit vorderd, zal dit getal ook kunnen vergroot, of een professor boven het gewoon getal kunnen beroepen worden, mits in dat geval 's Konings autorisatie daartoe gevraagd en bekomen zij.
Art. 21.
Er zullen, buiten de ordinaire professoren, wanneer dit noodig geoordeeld wordt, ook extraordinaren kunnen aangesteld worden. Deze aanstelling echter geeft geen regt van opvolging bij de vacature van eenen ordinären professor.
Art. 22.
Curatoren regelen, met overleg der leden van de hooge school, de dagen en uren der lessen, als mede den tijd, waarin elke wetenschap, het onderwerp van eene afzonderlijke les uitmakende, zal moeten afgehandeld worden; kunnende echter deze tijd nimmer langer, dan op een jaar, worden bepaald.
Een programma zal iedere zes maanden de orde en verdeeling der lessen aankondigen.
Omtrent den tijd der vacantien zullen curatoren gene naderre voordragt doen, met in achtneming, dat dezelve over het geheele jaar niet boven de twee maanden beloopen, en dat de jaarlijksche studien, in twee ten naasten bij gelijke tijdperken, afgedeeld worden.
Art. 23:
Er zal, zoo veel mogelijk, op alle kollegien gerespondeerd worden.
Daarenboven zullen er zoodanige examina, disputkollegiën en andere oefeningen door professoren, of onder derzelver opzigt en voorzitting, worden gehouden, als de professoren in iedere faculteit nader zullen regelen.
Art. 20.
Dans des cas extraordinaires, lorsque l'intérêt des sciences l'exigera, ce nombre pourra être augmenté, ou un professeur pourra être nommé en sus du nombre ordinaire, sauf à demander et obtenir, dans ce cas, l'approbation du roi.
Art. 21.
Outre les professeurs ordinaires, il pourra en être nommé d'extraordinaires, quand il sera jugé nécessaire. Cette nomination ne donne aucun droit de succession à une place vacante d'un professeur ordinaire.
Art. 22.
Les curateurs régleront, de concert avec les membres de l'université, les jours et heures des leçons; comme aussi le temps dans lequel le cours de chaque science, faisant l'objet d'une leçon particulière, devra être achevé: ce temps ne pourra toutefois outrepasser le terme d'un an.
Un programme annoncera tous les six mois l'ordre et la distribution des leçons.
Les curateurs feront une proposition ultérieure par rapport au temps des vacances, en observant qu'elles n'outrepasseront pas pendant toute l'année le temps de deux mois, et que les études annuelles seront divisées en deux époques à-peu-près égales.
Art. 23.
On répondra autant que possible sur tous les cours.
En outre, il y aura des examens, disputes et autres exercices, dirigés par les professeurs ou sous leur surveillance et présidence, qu'ils régleront ultérieurement dans chaque faculté.
Art. 24.
De lessen zullen gehouden worden in de lokalen daartoe bestemd, overal waar dezelve voorhanden zijn.
Art. 25.
Ter algemene verspreiding van smaak en verlichting, zullen in die vakken, welke daarvoor vatbaar zijn, door de professoren openbare voorgelezingen over het populair gedeelte hunner wetenschap gehouden worden.
Art. 26.
Niemand wordt tot de eigenlijke faculteits-lessen der regtsgeleerdheid en medicijnen toegelaten, zonder voor de eerste faculteit den graad van kandidaat in de letteren, en voor de tweede faculteit die van kandidaat in de wis- en natuurkundige wetenschappen bekomen te hebben; zullende hiervan alleen uitgezonderd zijn de lessen over de ontleedkunde, osteologie en physiologie, welke men, om de uitgebreidheid van den medischen cursus, met de voorbereidende studien zal mogen vereenigen.
Art. 27.
Ten aanzien der volgorde van studie, zal er geen bepaalde regel zijn; doch zal niemand tot het definitief examen, waardoor hij eenen stand, in de maatschappij bekomt, toegelaten worden, zonder te bewijzen, dat hij, na de bekoming van den voorbereidendenden graad, gedurende drie jaren in de regten; gedurende vier jaren in de medicijnen (of drie jaren, zoo men de lessen in de ontleedkunde, osteologie en physiologie, met de voorbereidende studien vereenigd heeft); gedurende drie jaren in de wijsbegeerte, en gedurende drie jaren in de letteren gestudeerd hebbe; en behalve de vakken, warin hij opzettelijk, en
Art. 24.
Les leçons se tiendront dans les locaux à ce destinés, partout où il s'en trouvera.
Art. 25.
Pour propager généralement le goût et les lumières, il y aura, pour autant qu'une science en paraîtra susceptible, des leçons publiques données par les professeurs, sur la partie de leur science qui est à la portée du public non lettré.
Art. 26.
Personne ne sera admis aux leçons spéciales des facultés de droit et de médecine, sans avoir obtenu préalablement, pour la première de ces facultés, le grade de candidat dans les lettres, et, pour la seconde, celui de candidat dans les sciences mathématiques et physiques. Seront seulement exceptées, les leçons sur l'anatomie, l'ostéologie et la physiologie, lesquelles, vu la longueur du cours de médecine, pourront être réunies aux études préparatoires.
Art. 27.
Il n'y aura point d'ordre réglé d'études à suivre; mais personne ne sera admis à l'examen définitif, qui procure un titre pour remplir un poste ou un emploi dans la société, s'il ne prouve avoir étudié, après l'obtention du grade préparatoire, pendant trois années, en droit; quatre années, en médecine (ou trois années au cas que l'on ait combiné l'étude de l'anatomie, de l'ostéologie et de la physiologie avec les études préparatoires); trois années en philosophie, et trois années en lettres, et avoir fréquenté, outre les leçons des
in allen gevalle, moet geëxamineerd worden, nog daarenboven de subsidiaire kollegien gehouden hebbe, bij elk der onderscheidene graden hieronder nader uitgedruckt.
Art. 28.
De curatoren der verschillende hooge scholen zullen de maatregelen voordragen, die hun het meeste dienstig zullen voorkomen, om het onderwijs in de moderne talen, en in de teeken-rij en schermkunst op den besten voet in te rigten.
TWEEDE TITEL.
Over de akademische Graden.
Art. 29.
Er zullen in elke der faculteiten twee graden zijn, die van kandidaat en die van doctor:
Art. 30.
Geen dezer graden zal verkrijgbaar zijn, zonder de hier onder te bepalen examina; zullende het echter aan de hooge scholen vrijstaan, om aan mannen van uitstekende verdiensten, zoo wel buiten als binnen 's lands, den doctoralen titel, als blijk van agting, toe te staan, of aan te bieden; doch zal in dat geval de zaak, op voordragt van de faculteit, bij welke de graad gegeven wordt, door den geheelen senaat, daartoe opzettelijk bijeen geroepen, moeten behandeld worden, en zullen, in dat geval, de kosten, evenmin als de examina, gevorderd worden.
Art. 31.
De graad van kandidaat geeft geene regten naar buiten, dan voor zoo verre daarvan uitdrukkelijke uitzonderingen hieronder voorkomen. Hij is slechts een akademische graad, voorbereidende tot dien van doctor, en wordt alleen door een uittreksel uit de handelingen der faculteit bewezen,
parties sur lesquelles il doit spécialement et en tout cas être examiné, les cours subsidiaires requis pour chaque grade, suivant les articles du titre suivant.
Art. 28.
Les curateurs des différentes universités proposeront les mesures qui leur paraîtront les plus convenables pour la meilleure manière d'organiser l'enseignement des langues modernes, du dessin, de l'équitation et de l'art de l'escrime.
TITRE SECOND.
Des Grades académiques.
Art. 29.
Il y aura dans chaque faculté, deux grades, celui de candidat et celui de docteur.
Art. 30.
On ne pourra obtenir un de ces grades, à moins d'avoir subi un des examens déterminés ci-dessous. Il sera néanmoins permis aux universités de conférer à des hommes d'un mérite extraordinaire, tant étrangers qu'indigènes, le titre de docteur, ou de le leur offrir comme une preuve d'estime; mais dans ce cas, l'affaire, sur la proposition de la faculté qui confère le grade, sera traitée par tout le sénat spécialement convoqué à cet effet. On n'exigera des docteurs créés de cette manière, ni les examens ni les droits d'usage.
Art. 31.
Le grade de candidat ne donne aucun droit hors de l'université, que pour autant qu'il y aura des exceptions spéciales faites ci-après. Ce grade est purement académique, préparatoire pour obtenir celui de docteur, et n'est constaté que par
Hij zal door hen, die de akademische loopbaan der studien volgen, altijd, gewigtige verhinderingen alleen uitgezonderd, een jaar voor het bekomen van den doctoralen graad, moeten gevraagd worden, zonder dat dit echter op vreemdelingen, of op hen, die in art. 35 daarmede gelijk gesteld worden, zal kunnen toepasselijk zijn.
Art. 32.
De graad van doctor wettigt, zonder eenig nader examen, tot de waarneming van alle functien, in het diploma uitgedrukt, voor zoo verre dit in het reglement niet uitdrukkelijk nader gewijzigd is.
Art. 33.
De aard en strekking der examina zullen onderscheiden zijn, naar mate van het doel, dat men zich daar bij voorstelt. Zij zullen tweederlei zijn, een voor het kandidaatschap en een voor het doctoraat.
Art. 34.
In de faculteit van regtsgeleerdheid wordt tot den graad van kandidaat gevorderd:
1.° Een examen over de instituten van het roemeinsche regt.
2.° Het bewijs, dat men buitendien de lessen over de encyclopedie der regtsgeleerde studien, over de historie van het regt, over de historie van het vaderland en over het natuurregt gehouden hebbe.
Art. 35.
De doctorale graad in de faculteit der regten zal tweederlei zijn, het doctoratus juris romani et hodierni, te verleenen aan de zoodanigen, die de ontwijffelbaarste proeven van hunne bekwaamheid zullen gegeven hebben, en op dien titel hunne aanspraak willen vestigen tot de waardigheden, voor de bekoming van welke een akademische
un extrait des actes de la faculté qui le confère. Il devra toujours être demandé par ceux qui font leurs études à l'université, à moins d'empêchement essentiel, un an avant l'obtention du grade de docteur, sans que ceci puisse être appliqué aux étrangers ou à ceux qui leur sont assimilés par l'art. 35.
Art. 32.
Le grade de docteur donne le droit, sans aucun autre examen préalable, de remplir toutes les fonctions exprimées dans le diplôme, pour autant qu'il n'y est point dérogé par le présent règlement.
Art. 33.
La nature et le but des examens seront différents, d'après le but qu'on se propose en demandant un grade. Il y en aura de deux espèces, les uns pour les candidats, les autres pour le doctorat.
Art. 34.
Dans la faculté de droit, on exigera pour le grade de candidat :
1.° Un examen sur les institutes du droit romain.
2.° La preuve qu'on a en outre fréquenté les leçons sur l'encyclopédie des études du droit, sur l'histoire du droit, sur celle du pays et sur le droit naturel.
Art. 35.
Le grade de docteur dans la faculté de droit sera de deux espèces, le doctoratus juris romani et hodierni, à conférer à ceux qui auront donné les preuves les moins équivoques de leur capacité, et veulent fonder sur ce titre leur prétention aux dignités, pour l'obtention desquelles un grade
graad vereischt wordt: en het eenvoudig doctoratus juris, ten behoeve van vreemdelingen en van hen, welke eenen wetenschappelijken titel verlangen.
Art. 36.
Tot het doctoraal examen van deze laatste soort wordt, na het kandidaats examen, niets gevorderd, dan alleen de schriftelijke uitlegging van eene wet uit de pandecten en eene uit den codex, met verdediging van dezelve tegen de bedenkingen der professoren.
Art. 37.
Tot het doctoraal examen in de romeinsche en hedendaagsche regten wordt vereischt:
1.° Een examen over het hedendaagsche burgerlijke en lijfstraffelijke, als mede over het kanonieke en kerkelijke regt.
2.° Eene uitlegging van twee plaatsen, eene uit het romeinsche, en eene uit het hedendaagsche regt, welke te dien einde door de faculteit, bij den gunstigen afloop van het vorig examen, zullen worden opgegeven. Dit examen zal daags na het evengemelde plaats hebben.
3.° Het bewijs, dat men buitendien de lessen over de pandecten, over het staats- en volkenregt, over de statistiek des vaderlands, over de staatkundige historie van Europa, over de medicina politica et forensis, en over den nederduitschen stijl en welsprekendheid met vrucht bijgewoond hebbe.
Art. 38.
In de faculteit der medicijnen wordt tot het examen van kandidaat vereischt:
1.° Een examen over de ontleedkunde, physiologie, pathologie, pharmacie en materies medica.
2.° Eene ontleedkundige demonstratie.
académique est de nécessité; et le simple docteuratus juris, pour les étrangers et pour ceux qui ne désirent obtenir qu'un titre scientifique.
Art. 36.
Pour l'examen doctoral de ce dernier genre, il ne sera exigé, après l'examen de candidat, que l'explication par écrit d'une loi des pandectes et d'une du code de Justinien, en les défendant contre les objections des professeurs.
Art. 37.
Pour l'examen doctoral dans le droit romain et moderne, on exigera:
1.° Un examen en droit moderne, civil et criminel, de même qu'en droit canon et ecclésiastique.
2.° Une explication de deux passages, un du droit romain, et un du droit moderne, lesquels seront indiqués par la faculté, après que le candidat aura satisfait à l'examen précédent. Cet examen aura lieu le lendemain du premier.
3.° La preuve qu'on a fréquenté avec succès les leçons sur les pandectes, le droit public, la statistique du pays, l'histoire politique de l'Europe, la médecine légale, et sur le style et l'éloquence hollandais.
Art. 38.
Dans la faculté de médecine, on exigera pour le grade de candidat:
1.° Un examen sur l'anatomie, la physiologie, la pharmacie et la matière médicale.
2.° Une démonstration anatomique.
3.° La preuve qu'on a fréquenté en outre avec succès les leçons d'histoire naturelle et d'anatomie comparée.
3° Het bewijs, dat men buitendien de lessen over de natuurlijke geschiedenis en de *anatomie comparata* met vrucht gehouden hebbe.
Art. 39.
Tot het doctoraal examen in de medicijnen wordt vereischt:
1° Een examen over de praktijk der medicijnen en over de theorie der chirurgie en *ars obstetricia*.
2° Eene uitlegging van twee casus positien of aphorismen van *Hippocrates*, waaromtrent hetzelfde zal worden in acht genomen, hetwelk bij art. 37 omtrent de regtsgeleerdheid is bepaald.
3° Het bewijs, dat men buitendien ook de lessen over de diëtætiek, de *medicina politica et forensis*, en het clinisch onderwijs met vrucht hebbe bijgewoond.
Art. 40.
Wanneer iemand den graad van *medicinae doctor* bekomen hebbende, zich vervolgens opzettelijk tot de heelkunde, de *ars pharmaceuticæ* of de vroedkunde bepalen wil, zal het hem vrijstaan, gelijk iederen *medicinae doctor*, die zich daartoe van buiten 's lands aanbiedt, den afzonderlijken titel van *chirurgiæ, artis obstetriciæ, of artis pharmaceuticæ doctor* te vragen, in welk geval:
1° Door den *chirurgus*, behalve een afzonderlijk theoretisch examen in de heelkunde, eenige aan hem opgegevene operatien op het *cadaver* zullen moeten gedaan worden.
2° Door den *obstetricator*, behalve een afzonderlijk examen over zijn vak, eenige verlossingen op het *fanteome* zullen moeten
Art. 39.
Pour le grade de docteur en médecine, on exigera :
1.° Un examen sur la pratique des médicaments, sur la théorie de la chirurgie et de l'art des accouchemens.
2.° Une explication de deux aphorismes d'Hippocrate. Cet examen aura lieu le lendemain du premier, comme il a été réglé pour les examens en droit, à l'art. 37.
3.° La preuve qu'en outre on a fréquenté avec succès les leçons sur la diététique, la médecine légale, et l'instruction clinique.
Art. 40.
Il sera libre à celui qui, ayant obtenu le grade de docteur en médecine, désire ensuite se vouer plus particulièrement à la chirurgie, à la pharmacie ou à l'art des accouchemens, de demander séparément le titre de doctor chirurgiæ, artis obstetriciæ, ou artis pharmaceuticæ. Les docteurs en médecine venant de l'étranger, jouiront du même droit. Les examens à subir dans ce cas seront les suivants :
1.° Le chirurgien devra faire quelques opérations, qui lui seront indiquées, sur le cadavre; il sera examiné en outre, particulièrement sur la théorie de la chirurgie.
2.° L'accoucheur, outre un examen particulier à subir sur son art, sera tenu de faire quelques opérations sur le fantôme et de progedaan worden, met bijgevoegd bewijs, dat hij, onder het oog van een kundig obstetricator, of in een of ander clinisch instituut, een genoegzaam en de faculteit bevredigent getal van natuurlijke en onnatuurlijke verlossingen gedaan hebbe.
3.* Door den pharmaceuticus, behalve een afzonderlijk examen in de scheikunde en pharacie, eene aan hem opgegevene scheikundige of pharmaceutische bewerking zal moeten gedaan worden.
Art. 41.
Tot den graad van kandidaat, in de wis- en natuurkundige wetenschappen, zijn de vereischten onderscheiden, naar mate men dien graad, als eenen voorbereidenden graad voor het doctoraat in de wis- en natuurkundige wetenschappen, of wel als eenen voorbereidenden graad voor de studie der geneeskunde, vraagt.
Art. 42.
Als voorbereidende graad voor het doctoraat in de wis- en natuurkundige wetenschappen, wordt tot het kandidaatschap gevorderd:
1.* Een examen in de wiskunde, proefondervindelijke natuurkunde, sterrekunde en de algemeene beginselen der natuurlijke historie en kruidkunde.
2.* Het bewijs, dat men butendien de lessen over de latijnsche en grieksche letterkunde, en over de redeneerkunde, met vrucht gehouden hebbe.
Art. 43.
Als voorbereidende graad voor de studie der geneeskunde, wordt tot dit kandidaatschap geëischt:
duire les preuves qu'il a opéré sous les yeux d'un habile accoucheur, ou dans une institution clinique quelconque, un nombre suffisant, au jugement de la faculté, d'accouchemens naturels ou non naturels.
3° Le pharmacien, outre un examen particulier à subir sur la chimie et la pharmacie, devra effectuer une opération en chimie ou en pharmacie qu'on lui prescrira.
Art. 41.
Les qualités voulues pour le grade de candidat dans les sciences mathématiques et physiques, diffèrent, suivant qu'on demande ce grade, comme un grade préparatoire pour le doctorat des sciences mathématiques et physiques, ou comme un grade préparatoire aux études médicales.
Art. 42.
Dans le premier de ces cas, on exigera du candidat :
1° Un examen sur les mathématiques, la physique expérimentale, l'astronomie et les premiers éléments de l'histoire naturelle et de la botanique.
2° La preuve qu'il a en outre suivi les leçons sur la littérature latine et grecque et sur la logique.
Art. 43.
Comme grade préparatoire à l'étude de la médecine, celui de candidat dans les sciences mathématiques et physiques ne pourra s'obtenir sans subir :
1. Een examen in de wiskunde, natuurkunde en kruidkunde, en de gronden der algemene scheikunde.
2. Het bewijs, dat men buitendien de lessen over de latijnsche en grieksche letterkunde en over de redeneerkunde met vrucht gehouden hebbe.
Art. 44.
Toe het doctoraal examen in de faculteit der wis- en natuurkundige wetenschappen, waardoor de titel bekomen wordt van matheseos magister, philosophiae naturalis doctor, wordt gevorderd:
1. Een examen in de toegepaste wiskunde, de wiskundige natuurkunde, de wiskundige sterrekunde, de toegepaste scheikunde en de geologie.
2. De oplossing van een wiskundig en van een natuurkundig vraagstuk.
3. Het bewijs, dat men buitendien de lessen over de bovennatuurkunde en de geschiedenis der wijsbegeerte met vrucht hebbe bijgewoond.
Art. 45.
De diplomata in deze faculteit zullen inzonderheid uitdrukken het gedeelte der wetenschappen, waarin iemand bij voorkeur eenen stand gekozen heeft, en waarin hij dus bij voorkeur geëxamineerd is.
Art. 46.
Tot den graad van kandidaat in de letteren zijn de vereischten, even als in art. 41, onderscheiden naar gelang der bedoeling.
Art. 47.
Als voorbereidende graad van het doctoraat
1. Un examen sur les mathématiques, la physique, la botanique, et les éléments de la chimie générale.
2. On produira la preuve qu'en outre on a fréquenté avec succès les leçons sur la littérature latine et grecque, et sur la logique.
Art. 44.
Les examens pour le grade de docteur dans les sciences mathématiques et physiques, dont le titre sera celui de matheseos magister, philosophiae naturalis doctor, seront les suivants:
1. Un examen sur les mathématiques appliquées, la physique mathématique, l'astronomie mathématique, la chimie appliquée et la géologie.
2. La solution d'un problème mathématique et d'un problème physique.
3. Enfin, on exigera la preuve d'avoir fréquenté avec succès les leçons de métaphysique et de l'histoire de la philosophie.
Art. 45.
Les diplômes de cette faculté exprimeront particulièrement la partie des sciences dans laquelle quelqu'un aura choisi de préférence de prendre un grade, et sur laquelle il aura surtout été examiné.
Art. 46.
Pour le grade de candidat dans les lettres, les examens différeront, comme dans le cas de l'art. 41, suivant le but qu'on se propose en aspirant à ce grade.
Art. 47.
Celui qui demandera ce grade pour obtenir enin de letteren, wordt tot dit kandidaatschap gevorderd:
1.° Een examen over de theorie der griekse en latijnsche taalkunde, over de romeinsche en griekse oudheden, over de algemene geschiedenis en redeneerkunde.
2.° Het bewijs, dat men bovendien met vrucht de lessen over de wiskunde, de proefonder-vindelijke natuurkunde en de nederduitsche letterkunde hebbe bijgewoond.
Art. 48.
Als voorbereidende graad voor de studie der regtsgeleerdheid wordt tot dit kandidaatschap geëischt:
1.° Een examen over de griekse en latijnsche taalkennis, en over de romeinsche oudheden en de algemene geschiedenis.
2.° Het bewijs, dat men bovendien de lessen over de wiskunde en redeneerkunde met vrucht gehouden hebbe.
Art. 49.
Tot den graad van doctor in de letteren, welke den titel geeft van philosophiae theoreticæ magister, litterarum humaniorum doctor, wordt gevorderd:
1.° Een examen over de hoogere griekse en latijnsche taalkunde, over de oude geschied-kunde, de bovennatuurkunde en de geschie-denis der oude wijsbegeerte.
2.° Het uitleggen van twee duistere, of het te regt brengen van twee gebrekkige plaatsen, één uit een grieksch en één uit een latijnsch schrijver.
3.° Het bewijs, dat men bovendien de lessen over de instituten, de geschiedenis des ro-meinschen regts, over de vaderlandsche ge-schiedenis en de natuurkundige sterrekunde met vrucht gehouden hebbe.
suite celui de docteur dans les lettres, subira :
1° Un examen sur la théorie des langues grecque et latine, sur les antiquités grecques et romaines, l'histoire générale et la logique.
2° Il fournira la preuve qu'en outre il a fréquenté avec succès les leçons de mathématiques, de physique expérimentale et de littérature hollandaise.
Art. 48.
Celui qui demandera le même grade pour passer aux études de jurisprudence, subira :
1° Un examen sur les langues grecque et latine, sur les antiquités romaines et sur l'histoire générale.
2° Il produira la preuve qu'en outre il a fréquenté avec succès les leçons de mathématiques et celles de logique.
Art. 49.
Pour obtenir le grade de docteur dans les lettres qui confère le titre de philosophiae theoreticae magister, litterarum humaniorum doctor, on subira :
1° Un examen sur la haute grammaire grecque et latine, sur l'histoire ancienne, la métaphysique et l'histoire de la philosophie ancienne.
2° On expliquera deux passages obscurs, ou l'on corrigera deux passages corrompus, l'un tiré d'un auteur grec, et l'autre d'un auteur latin.
3° On fournira la preuve qu'en outre on a fréquenté avec succès, les leçons sur les institutes, l'histoire du droit romain, l'histoire du pays et l'astronomie physique.
Art. 50.
De examina, waarvan in de vorige artikelen gesproken wordt, moeten allen geschieden ten overstaan der geheele faculteit, waar bij de graad gegeven wordt, welker leden te dien einde in costuum ter vergadering beschreven worden, en wel, zonder uitdrukkelijke vergunning van curatoren, niet, dan in de latijnsche taal. Ten einde de bepalingen omtrent de tegenwoordigheid der leden van de faculteit niet vruchteloos te laten, zal bij elke faculteit eene boete op de absentie kunnen bepaald worden.
Art. 51.
Vreemdelingen, die van elders komen, en tevens verklaren zich ook in het vervolg hier niet te willen nederzetten, zullen bij de examina van elk der graden van de verplichting ontslagen zijn, om bewijzen in te leveren van het bijwonen der bepaalde lessen. Van besluit veranderende, zullen zij zich in geen geval tot de uitoefening der wetenschap, waarin zij den graad bekomen hebben, hier te lande kunnen nederzetten, zonder, op gelijke wijze als de inlanders, aan de verplichtingen, welke op deze rusten, voldaan te hebben.
Art. 52.
Alle examina, zonder onderscheid, moeten één vol uur duren, zoo veel mogelijk gelijkelijk over de onderwerpen verdeeld worden, en voor elk toegankelijk zijn; te welken einde elk examen ad patavas academiæ daags te voren zal worden bekend gemaakt. Wanneer er meer dan één aanzoek tot examen is, zullen de kandidaten echter afzonderlijk moeten geëxamineerd worden. Vereening van examina wordt niet toegelaten.
Art. 53.
Zoo men in alle deze examina voldaan heeft, zal
Art. 50.
Les examens dont il est parlé dans les articles précédents, devront tous se faire en présence de tous les membres de la faculté qui confère le grade, convoqués à cet effet pour paraître à l'assemblée en costume. Ils devront également se faire en langue latine, à moins d'une exception particulière de la part des curateurs. Afin de s'assurer de la présence de chacun des membres de la faculté, il pourra être fixé une amende à payer par les absents.
Art. 51.
Les étrangers qui déclareront ne pas avoir l'intention de s'établir par la suite dans ce pays, seront exempts, en faisant les examens pour chacun des grades, de l'obligation de produire des preuves qu'ils ont assisté aux leçons susdites. S'ils changent de résolution, ils ne pourront en aucun cas pratiquer dans ce pays la science dans laquelle ils ont obtenu le grade, sans avoir satisfait, de même que les régnicoles, aux obligations auxquelles ceux-ci sont tenus.
Art. 52.
Tous les examens, sans exception, devront durer une heure, et, autant que possible, s'étendre également sur tous les objets à traiter. Ils seront accessibles au public; et à cet effet, chaque examen sera annoncé le jour précédent par une affiche ad valvas academie. S'il y a plus d'une demande d'examen, les candidats devront être examinés séparément, et il ne sera permis dans aucun cas de les examiner ensemble.
Art. 53.
Après avoir satisfait à tous ces examens, on sera admis à la promotion.
men eindelijk tot de promotie zelve toegelaten worden.
Art. 54.
Deze promotie zal tweederlei zijn, eene publiek en eene private.
Art. 55.
Tot de promotien is noodig het schrijven en defenderen van een specimen inaugurale, hetwelk of in eene uitgewerkte verhandeling over een of ander onderwerp, tot de wetenschappen behorende, waarvan men den graad vraagt, of in uitgewerkte observatien over sommige onderscheidene onderwerpen, bestaan zal. Losse stellingen, zonder eenige redenering voorgedragen, zullen niet aangenomen worden.
Art. 56.
Dit specimen opgesteld zijnde, zal hetzelve aan de beoordeeling der faculteit onderworpen worden, om toetezien, dat daarin niets gevonden worde, strijdig met de openbare orde en goede zeden; blijvende voor het overige ieder onverlet, de vruchten zijner overtuiging voortedragen, zonder dat die in eenig geval voor het gevoelen der faculteit of der hooge school zullen gehouden worden.
Art. 57.
Het specimen goedgekeurd zijnde, zal hetzelve gedrukt, en, bij private promotie, in de faculteit, tegen de oppositien der professoren, doch altijd met opene deuren, en bij publieke promotien, in het openbaar auditorium, tegen de oppositien van alle, die zich daartoe opgewekt gevoelen, moeten verdedigd worden.
Art. 58.
Het zal iedereen vrijstaan, of de private, of de publieke promotie te kiezen.
Art. 54.
Cette promotion sera de deux espèces, publique ou particulière.
Art. 55.
Pour des promotions, il est nécessaire de composer et de défendre un specimen inaugural, qui consistera, soit en une dissertation sur l'un ou l'autre objet, relatif à la science dans laquelle on demande un grade, ou dans des observations détaillées sur différents objets qui y appartiennent. De simples thèses sans aucun raisonnement ne seront pas reçues.
Art. 56.
Ce specimen sera soumis à la censure de la faculté, afin de s'assurer qu'il ne s'y trouve rien de contraire à la tranquillité publique et aux bonnes mœurs; chacun étant, du reste, libre de présenter au public les résultats de ses opinions, sans que, pour cela, ils puissent être considérés comme ceux de la faculté ou de l'université.
Art. 57.
Le specimen ayant été approuvé, sera imprimé, et pour les promotions particulières, défendu dans la faculté contre les objections des professeurs, mais toujours en laissant l'entrée libre au public; et pour les promotions publiques, contre les objections de tous ceux qui pourraient être disposés à en faire.
Art. 58.
Il sera libre à chacun de choisir la promotion publique ou particulière,
Art. 59.
De private defensie van het specimen geschiedt ten overstaan van den rector der akademie en den secretaris van den senaat, welke altijd in de faculteits-vergaderingen te dien einde zullen geroepen worden, en in de goed- of afkeuring van den kandidaat eene dadelijke stem zullen hebben; bij publieke promotien wordt de geheele senaat geroepen, en de admissie tot het doctoraat ook door de meerderheid van den senaat uitgemaakt.
Art. 60.
De kandidaat tot den graad van doctor admissiblel verklaard zijnde, wordt hem deze graad plegtig door eenen der professoren van de faculteit, naar volg-orde der beurten, als promotor opgedragen, en de secretaris verzocht ten spoedigste voor de expeditie van het diploma te zorgen, na dat echter vooraf door de doctores medicinae, chirurgiae, artis obstetriciae en artis pharmaceuticae de ambts-eed of verklaring zal zijn afgelegd, zoodanig, als die voor de hooge scholen in de noordelijke provincien is bepaald, bij 's Konings besluit van 6 december 1815, n.° 25.
Art. 61.
De inhoud van de diploma's zal, overeenkomstig het voor de noordelijke hooge scholen gearresteerde model, bij 's Konings besluit van den 21sten november 1815, n.° 8, aan alle hooge scholen dezelfde zijn, doch zal in die voor het doctoraat der regten onderscheid worden gemaakt tussen de genen, die het doctoratus juris romani et hodierni, en die, welke het eenvoudige doctoratus juris bekomen hebben.
Art. 62.
De regten van de akademische graden, aan dezen titel verknocht, zijn:
Art. 59.
La défense particulière du specimen a lieu en présence du recteur de l'académie et du secrétaire du sénat, lesquels seront toujours à cet effet appelés dans l'assemblée de la faculté, et auront voix décisive dans l'admission ou le rejet du candidat; aux promotions publiques, tout le sénat sera convoqué, et l'admission au doctorat prononcée à la majorité des voix de tous les membres.
Art. 60.
Lorsque l'admission du candidat au doctorat sera décidée, ce grade lui sera conféré solennellement par un des professeurs de la faculté, à tour de rôle, en qualité de promoteur, en invitant le secrétaire d'accélérer l'expédition du diplôme, toutefois après que, par les doctores medicinae, chirurgiae, artis obstetriciae et artis pharmaceuticae, le serment ou la déclaration aura été prêté, tel qu'il a été prescrit pour les universités des provinces septentrionales, par l'arrêté du Roi du 6 décembre 1815, n° 25.
Art. 61.
Le contenu du diplôme sera le même dans toutes les universités, conformément au modèle arrêté pour les universités septentrionales, par l'arrêté du Roi du 21 novembre 1815, n° 8; mais il sera établi une différence pour celui du doctorat en droit entre ceux qui ont obtenu le doctoratus juris romani et hodierni ou le simple doctoratus juris.
Art. 62.
Les droits attachés aux grades académiques mentionnés au présent titre, sont les suivants:
1.° De onverhinderde uitoefening der werkzaamheden in het diploma uitgedrukt, indien daar toe geene nadere admissie gevorderd wordt.
2.° Het regt, om toegelaten te worden tot zoodanige waardigheden, ambstbedieningen en standen, als tot welker bekoming een akademische graad noodzakelijk is.
3.° De rang van voorzitting in alle kollegien, waarin doctoren en ongegradueerde personen tevens admissibel zijn, boven de ongegradaueerde personen, met welke zij gelijktijdig zitting nemen.
Art. 63.
De waardigheden, ambtsbedieningen en standen, tot welke niemand, zonder eenen akademischen graad, toegelaten kan worden, zijn die, aan welke deze voorwaarde in de volgende artikelen verbonden wordt, of waaraan dezelve, bij vervolg, nog mogt verbonden worden.
Art. 64.
De graad van kandidaat in de regten geeft volstrekt geene regten naar buiten. Die van doctor juris, zoo als ten behoeve der vreemdelingen dezelve in art. 35 vooral is aangeduid geworden, geeft alleen wetenschappelijke en zoodanige in het diploma uitgedrukte regten, welker uitoefening geene nadere admissie of vocatie vereischt.
Art. 65.
De admissie, om voor een der hoven en regtbanken als avocaat te mogen practiseren, zal, van het uitvaardigen van dit reglement af, alleen gegeven worden aan hen, die het diploma van doctoraat in het hedendaagsche regt, zoo wel als in het romeinsche regt, zullen bekomen hebben. Alleen zijn hiervan uitgezonderd zij, die voor dien tijd een diploma van doctor of licenciaat in de regten bekomen hebben,
1.° L'exercice illimité des fonctions exprimées dans le diplôme, à moins qu'une admission spéciale ne soit expressément requise.
2.° Le droit d'être admis à telles dignités, emplois ou rang, pour l'obtention desquels un grade académique est indispensable.
3.° La préséance dans tous les collèges, où des docteurs et des individus non gradués sont admis, sur ces derniers lorsqu'ils prennent séance en même temps.
Art. 63.
Les dignités, emplois et rangs auxquels personne ne peut être admis sans avoir un grade académique, sont ceux auxquels cette condition est attachée par les articles suivants, ou ceux auxquels elle pourrait l'être à l'avenir.
Art. 64.
Le grade de candidat en droit ne donne aucun droit au-dehors. Celui de doctor juris, tel qu'il a été indiqué art. 35, sur-tout pour les étrangers, ne donne que des droits scientifiques, ou ceux qui sont exprimés dans le diplôme, dont l'exercice n'exige aucune admission ultérieure.
Art. 65.
La faculté de pratiquer comme avocat devant une de nos cours ou tribunaux de justice, ne sera accordée, à compter de la publication du présent règlement, qu'à ceux qui auront obtenu le diplôme de docteur tant en droit romain qu'en droit moderne. Ceux qui ont obtenu avant cette époque un diplôme de docteur ou licencié en droit, seront seuls exceptés.
Art. 66.
De bedieningen, ambten en waardigheden, tot welke voortaan het eerste of tweede doctoraat der regten vereischt zal worden, zullen bij afzonderlijke besluiten worden vastgesteld. Het aanvaarden derzelve zal altijd door de overlegging der diploma's moeten worden vooraf gegaan.
Art. 67.
De graad van medicinae doctor wettigt, zonder eenig nader examen, tot alle uitoefening van inwendige geneeskunde. Hetzelfde geldt voor den graad van chirurgiae doctor, doctor artis obstetriciae en artis pharmaceuticae, welke, zonder eenig ander examen, overal tot de uitoefening der heel- en vroedkunde en apothekerskunst wettigen, voor zoo verre evenwel de bevoegdheid, om de verschillende takken der geneeskunde gecombineerd uitteoefenen, bij de wet niet gewijzigd en bepaald wordt.
Art. 68.
Geene uitoefening van een dezer deelen der geneeskundige wetenschappen staat aan iemand vrij, zonder den daarmede in verband staanden graad bekomen te hebben, behalve alleen het geval van dringende noodzakelijkheid, en behoudens de bepalingen, hier omtrent bij de thans bestaande verordeningen vastgesteld, of in 't vervolg vast te stellen.
Art. 69.
De graad van matheseos magister, philosophiae naturalis doctor ontslaat van alle nader examen in de vakken, bij het diploma uitgedrukt, bij het bekomen van posten, waar toe anders diergelijke
Art. 66.
Les fonctions, emplois et dignités pour lesquels dorénavant le premier ou le second doctorat en droit sera exigé, seront déterminés par des arrêtés particuliers. La prise de possession en devra toujours être précédée par l'exhibition des diplomes.
Art. 67.
Le grade de docteur en médecine autorise, sans aucun autre examen ultérieur, à l'exercice de la médecine interne. Il en sera de même pour le grade de chirurgiae doctor, doctor artis obstetriciae et artis pharmaceuticae; lesquels, sans aucun autre examen, donnent le droit d'exercer par-tout la chirurgie, l'art des accouchemens et la pharmacie, pour autant néanmoins que l'exercice simultané de ces différentes parties de l'art médical n'est point restreint par d'autres règlements.
Art. 68.
La pratique d'aucune des parties des sciences médicales ne peut être exercée par celui qui n'aurait pas obtenu le grade qui en donne l'autorisation, excepté les cas de nécessité urgente, et sauf les stipulations faites par les règlements existans ou à faire.
Art. 69.
Le grade de matheseos magister, philosophiae naturalis doctor, dispense de tout examen ultérieur dans les parties mentionnées dans le diplome, pour obtenir des places où de pareils examens pourraient être nécessaires. Au cas toutefois que le diplôme obtenu par le docteur ne
examina zouden kunnen noodig zijn. Wanneer echter het door den doctor bekomen diploma geene uitdrukkelijke en bijzondere melding maakt van het vak, waarin hij geplaatst zoekt te worden, zal het aan zijne keuse staan, om, of zijn doctoraal diploma, op dit punt, bij nader examen, te doen ampliëren, of zich aan het gewoon examen bij de daartoe gestelde collegien te onderwerpen. Deze graad wordt gevorderd bij alle inlanders, welke op een professoraat en lectoraat in de wis- en natuurkundige wetenschappen aanspraak maken.
Art. 70.
De letterkundige graden wettigen, zonder eenig nader examen, tot het onderwijs in de vakken, bij de examina tot die graden uitgedrukt. Dezelve worden gevorderd bij allen, die aan het onderwijs op de stedelijke collegien verbonden worden, volgens de nader deswegen te maken bepaling.
Art. 71.
De onkosten der in dezen titel genoemde graden zullen, voor elk derzelve, behalve het geen daarvan als landsregt mogt gevorderd worden, en buiten het geen op dit respect aan de pedellen der akademie, als emolument zal toegekend worden, zijn als volgt:
1.° Die van het kandidaatschap in de letteren, en in de wis- en natuurkundigewetenschappen. f. 30:—:—
2.° Die van het kandidaatschap in de regten en medicijnen. . . . 50:—:—
3.° Die van het doctoraat in de faculteit der letterkunde. . . . . 60:—:—
4.° Die van het doctoraat in de overige faculteiten. . . . . . . 100:—:—
fasse aucune mention expresse ou détaillée de la partie dans laquelle il cherche à être placé, il lui sera libre de choisir, s'il veut, ou faire étendre son diplôme doctoral à cette partie en subissant un nouvel examen, ou se soumettre à l'examen ordinaire devant les collèges institués à cet effet. Ce grade sera exigé pour tous les régnicoles qui aspirent à une place de professeur ou de lecteur dans les sciences mathématiques et physiques.
Art. 70.
Les grades dans les lettres donnent le droit, sans aucun examen ultérieur, d'enseigner les parties détaillées dans les articles précédents qui ont rapport aux examens pour obtenir ces grades. On les exigera de tous ceux, qui seront attachés à l'enseignement dans les collèges communaux, suivant qu'il sera réglé par la suite.
Art. 71.
Les frais pour obtenir les grades mentionnés dans le présent titre, sont réglés pour chacun d'eux, excepté ce qui pourrait être exigé comme droit de l'état, et en sus de ce qui sera accordé sur cet objet aux appariteurs ou bénédictus de l'université comme émoluments, ainsi qu'il suit :
1.° Pour le grade de candidat dans les lettres et dans les sciences mathématiques et physiques... f. 30:—:—
2.° Pour le grade de candidat en droit ou médecine............. 50:—:—
3.° Pour le grade de docteur dans les lettres....................... 60:—:—
4.° Pour le grade de docteur dans les autres facultés............ 100:—:—
Terwijl daarenboven door hen, welke de buitengewone examina noodig hebben, waarvan in art. 40 en 69 van dit reglement gesproken wordt, voor elk der examina op gelijke wijze zal betaald worden f. 30.—:—
DERDE TITEL.
Van de Professoren.
Art. 72.
Alle de professoren, zoo wel die aan de universiteit van Leuven, als aan die van Gent en Luik, zijn lands beambten.
Art. 73.
Zij zijn derhalve, evenmin als de curatoren, wegens hunne respective werkzaamheden eenige verantwoording aan de provinciale of stedelijke regeringen schuldig.
Art. 74.
De vrijdom van schutterlijken dienst, zoo wel voor de professoren als voor de studerende jeugd, zal worden geregeld bij de wet op het stuk der schutterijen.
Art. 75.
Ingeval van inkwartiering zal het den professoren altijd vergund zijn zich van dien last, bij wijze van afkoop, voor eene somme gelds te bevrijden.
Art. 76.
Het gewoon traktement, waarop voortaan de professoren zullen beroepen worden, zal zijn van f. 2200, met uitzondering echter van die van de hooge school te Gent, welke eene jaarwedde van f. 2500 zullen genieten. Wanneer aan eene hooge school de vrije woning in een landhuis of
De plus, ceux qui sont dans le cas de devoir recourir aux examens extraordinaires, dont il est fait mention dans les articles 40 et 69 du présent règlement, devront payer pour chacun de ces examens, de la même manière, une somme de f. 30.
TITRE TROISIÈME.
Des Professeurs.
Art. 72.
Tous les professeurs, tant ceux de l'université de Louvain, que de celles de Gand et Liège, sont des fonctionnaires d'état.
Art. 73.
Conséquemment ils ne sont, non plus que les curateurs, tenus de rendre aucun compte aux autorités provinciales ou municipales, concernant l'exercice de leurs fonctions respectives.
Art. 74.
L'exemption du service de la garde bourgeoise, tant pour les professeurs que pour les étudiants, sera réglée par la loi sur la milice.
Art. 75.
En cas de logements militaires, il sera toujours libre à un professeur de se libérer de cette charge en payant une somme d'argent.
Art. 76.
Le traitement fixe des professeurs ordinaires qui seront nommés dorénavant, sera de f. 2200, à l'exception de ceux de l'université de Gand, qui jouiront d'un traitement de f. 2500. Quand l'habitation gratuite d'une maison de l'état ou de
akademiehuis met eenige professie mogt verbonden worden, zal de huur van dit huis, tegen eenen bepaalden prijs, bij de berekening van het traktement, in aanmerking komen; zullende echter deze laatste bepaling niet toepasselijk zijn op het geval, wanneer aan eenige der hooge scholen akademiehuizen mogen toegekend worden, welke niet tot eene bepaalde professie behorende, als een voorregt der belooning van langen dienst, aan de oudste professoren in eenige faculteit ter woon zouden gegeven worden.
Art. 77.
Dertig jaren onderwijs, als gewoon hoogleeraer op een of meerder nederlandsche hooge scholen, geeft het regt op eene vermeerdering van traktement, ten bedrage van het vierde gewoon traktement aan de hooge school, alwaar de hoogleeraar zich dan bevindt.
Art. 78.
De emolumenten van het gewoon professoraat zullen bestaan:
1.° In het gelijkelyktusschen alle de leden der faculteit te verdeelen saldo, hetwelk, na aftrek van het geen daarvan aan de akademie, den rector en den secretaris der academie, zal te goed komen, van het betaald wordende voor de akademische graden zal overschieten.
2.° In een gelijkelyktusschen alle de professoren te verdeelen tiende van het geen door den rector bij inschrijving van elk student ontvangen wordt.
3.° In de voordeelen, welke aan hun, volgens de hier onder gemaakte bepalingen, uit de beurtelingsche waarneming van eene der buitengewoone akademische werkzaamheden zullen te goed komen.
l'université sera accordée à un professeur, le montant du loyer de cette maison sera déduit de son traitement. Ceci néanmoins n'aura point lieu dans le cas où l'usage d'une maison serait attaché, non à une profession déterminée, mais à une faculté quelconque, pour être la récompense du doyen d'âge de cette faculté.
Art. 77.
Trente années d'enseignement en qualité de professeur ordinaire, dans une ou plusieurs universités du royaume, donneront droit à une augmentation de traitement, équivalant au quart du traitement ordinaire fixé par l'université où le professeur se trouve pour lors.
Art. 78.
Les émolumens du professorat ordinaire consisteront :
1.° Dans la répartition égale entre tous les membres de la faculté du restant des sommes payées pour l'obtention des grades académiques, déduction faite de ce qui en est dû à l'université, au recteur et au secrétaire.
2.° Dans le partage entre tous les professeurs d'un dixième de ce qui aura été perçu par le recteur, de chaque étudiant qui se sera fait inscrire.
3.° Dans les avantages qu'ils retireront, conformément à ce qui sera réglé ci-dessous, des fonctions académiques extraordinaires, qu'ils rempliront chacun à leur tour.
De professores extraordinarii en lectoren, als geene leden der faculteit zijnde, kunnen onder geen titel immer aanspraak op deze emolumen-ten maken.
Alles onvermindert het geen in het vervolg mogt worden bepaald, omtrent zekere inhouding of afrek op deze verschillende emolumenten, ten behoeve van een opterigten algemeen weduwen-fonds.
Art. 79.
De kollegiegelden voor de lessen, waartoe ieder professor, uit kracht van zijn beroep, is gehou-den, zijn op alle de hooge scholen dezellde, te weten f. 15 voor een kollegie van tweemaal 's weeks, en f. 30 voor een kollegie van meer dan tweemaal 's weeks, gedurende het geheele akade-miejaar. — Voor buitengewone kollegien, en afzonderlijke, aan eenen of meerdere studenten in het bijzonder te geven, lessen (privatissimè) staat het elken professor vrij, onder het toevoor-zigt van curatoren, zoodanige schikkingen te maken, als hij zal goedvinden.
Art. 80.
Op de wijze en tijd van de betaling dezer kolle-giegelden maken de faculteiten of de senaat zoo-danige schikkingen, als zij zullen goedvinden. In allen gevalle zal men echter voor de eenmaal betaalde f. 15 of f. 30 denzelfden cursus zoo dik-wijls kunnen bijwonen als men goedvindt.
Art. 81.
De bepalingen van art. 79 en 80 zijn ook toe-passelijk op de professores extraordinarii.
Art. 82.
De lectoren zullen voor eenen cursus van vier-maal 's weeks niet meer dan f. 20, van tweemaal
Les professeurs extraordinaires et lecteurs, n'étant point membres de la faculté, ne pourront jamais prétendre à ces émolumens, sous quelque prétexte que ce soit.
Le tout sans préjudice de ce qui pourrait être statué à l'avenir à l'égard d'une déduction à faire sur ces émolumens, pour former le fonds destiné aux veuves des professeurs.
Art. 79.
La rétribution pour les leçons, auxquelles chaque professeur est tenu en vertu de sa nomination, sera la même pour toutes les universités; savoir: f. 15 pour un cours donné deux fois par semaine, et f. 30 pour un cours donné plus de deux fois par semaine pendant toute l'année académique.
Il sera libre à chaque professeur de faire, sous la surveillance des curateurs, les arrangements qui lui paraîtront convenables pour des cours extraordinaires ou pour des leçons particulières à donner à un ou plusieurs étudiants (privatissimè.)
Art. 80.
Par rapport à l'époque ou au mode de paiement de ces rétributions, les facultés ou le sénat feront les arrangements qu'ils jugeront convenables. En tout cas l'on pourra assister aussi souvent que l'on voudra au même cours, pour la somme de f. 15 ou f. 30 une fois payée.
Art. 81.
Les dispositions des articles 79 et 80 seront aussi applicables aux professeurs extraordinaires.
Art. 82.
Les lecteurs ne pourront exiger au-delà d'une somme de f. 20 pour un cours donné quatre
's weeks niet meer dan f. 10 kunnen vorderen, en zal men denzelfden gewonen jaarlijkschen cursus daarvoor ook meermalen kunnen horen.
Art. 83.
Het zal elken professor aan een der hooge scholen vrijstaan te verzoeken, om emeritus te worden verklaard:
1.° Op grond van eene zoodanige ongesteldheid, welke hem verhindert de werkzaamheden van zijnen post langer waar te nemen.
2.° Op grond zijner jaren, wanneer hij den ouderdom van 60 jaren bereikt, en tevens een vijf en dertig jarigen dienst aan het akademisch onderwijs hier te lande vervuld heeft.
Art. 84.
Dit emeritaat, toegestaan zijnde, geeft regt:
1.° Op het behoud van den professoralen rang en de zitting in den akademischen senaat, zonder dat men echter, uit dien hoofde, eeneige aanspraak op de voortduriung van het regt op de emolumenten zal kunnen maken.
2.° Op een pensioen van f. 500, en verhooging, voor elk dienstjaar boven de 5 jaar, van 1/35 deel van het traktement, dat men bij het vragen van zijn pensioen heeft, ten zij men in het geval van art. 77 de verhooging van een vierde bekomen heeft, wanneer het pensioen slechts naar het oorspronkelijke traktement zal worden berekend; kunnende echter nimmer het pensioen de som van het traktement te boven gaan.
Art. 85.
Wanneer een hoogleeraar den ouderdom van
fois par semaine, et de f. 10 pour un cours donné deux fois par semaine; et l'on pourra, pour cette somme, assister plusieurs fois au même cours annuel.
Art. 83.
Il sera libre à chaque professeur d'une des universités de demander à être déclaré émérite :
1.° A cause d'une incommodité, de nature à l'empêcher de remplir plus long-temps les fonctions de son poste;
2.° A cause de son âge, lorsqu'il aura atteint celui de 60 ans, dont trente cinq auront été consacrés à l'enseignement académique dans le pays.
Art. 84.
L'éméritat donne droit :
1.° A la conservation du rang professoral et à la séance dans le sénat académique, sans qu'on puisse fonder sur cette concession aucun titre à la continuation du droit de partager les émolumens;
2.° A une pension de f. 500, et une augmentation pour chaque année de service, en sus de 5 années, de la 7/35 partie du traitement dont on jouira au moment de la demande de pension, à moins que, d'après l'art. 77, on n'ait obtenu le quart d'augmentation, auquel cas la pension ne peut être calculée que d'après le traitement fixe ordinaire; la pension ne pouvant jamais excéder la somme du traitement.
Art. 85.
Lorsqu'un professeur aura atteint l'âge de 70
70 jaren bereikt heeft, zal hij, op gelijke wijze, als in het vorig artikel vermeld is, doch met behoud van zijn volle traktement en emolumenten aan zijnen post verbonden, van zelf emeritus zijn, met de faculteit echter van te kunnen blijven onderwijzen, zullende, dien onverminderd, in dit geval echter altijd, tot verligting der werkzaamheden, een tweede professor, het zij ordinair, het zij extraordinaire in dezelfde faculteit beroepen worden.
Art. 86.
Aan het genot van het pensioen als emeritus wordt bij inlanders de voorwaarde verbonden, van het grondgebied der Nederlanden te blijven bewonen.
Art. 87.
Professoren of lectoren, bij hun overlijden weduwen of minderjarige kinderen nalatende, zullen, de eerste tot op hun hertrouwen, en de laatste tot op hunne meerderjarigheid of vroegere winstgevende standbekoming, het genot hebben van een pensioen van f. 500, vermeerderd met de helft der verhoging, waar op hun overleden echtgenoot of vader aanspraak zoude gemaakt hebben; zoodanig echter, dat dit pensioen nimmer het dubbel der oorspronkelijke som van f. 500 zal kunnen te boven gaan.
Art. 88.
Het bezwaar, uit de bepalingen van het voorgaand artikel voor de publieke schatkist voortspruytende, zal, zoo veel mogelijk, worden verminderd door het oprigten van een weduwenfonds, in gelijker voege als het gene ten behoeve der ministeriële ambtenaren bestaat, en dus van de sommen, welke de hoogleraren en andere belanghebbenden jaarlijks, uit hunne emolumenten of anderzins, aan hetzelve fonds zullen contrians, il sera de fait émérite de la manière prescrite par l'article précédent, mais en conservant son traitement tout entier, de même que les émolumens affectés à son poste, avec la faculté toutefois de continuer à enseigner, auquel cas, pour alléger ses fonctions, il sera toujours nommé un second professeur ordinaire ou extraordinaire dans la faculté à laquelle il appartient.
Art. 86.
A la jouissance de la pension est attachée la condition, pour les indigènes, de continuer d'habiter le territoire des Pays-Bas.
Art. 87.
Lorsque des professeurs ou des lecteurs, en mourant, laisseront une veuve ou des enfants mineurs, la première jusqu'à l'époque d'un second mariage, et les derniers jusqu'à leur majorité ou l'exercice d'un état lucratif, jouiront d'une pension de f. 500, augmentée de la moitié du surplus, auquel le défunt aurait eu droit; bien entendu néanmoins que la pension ne pourra jamais excéder le double de la somme fixe de f. 500.
Art. 88.
La dépense occasionnée au trésor public par les dispositions des articles précédents, sera supportée autant que possible par un fonds pour les veuves, à former de la manière qu'il est d'usage pour les employés ministériels, c'est-à-dire, en y faisant contribuer annuellement les professeurs au moyen de leurs émolumens ou de toute autre manière; et pour les professeurs
buëren; zullende daarbij, ten behoeve der professoren, geestelijken zijnde, uitdrukkelijk de bepaling worden vastgesteld, dat dezelve het regt zullen hebben, om hunne moeder of zuster te benoemen, tot het genieten, na hunnen dood, der uitdeelingen uit het weduwenfonds.
Art. 89.
De weduwe overlijdende, zullen de kinderen het pensioen blijven behouden tot op hunne meerderjarigheid of winstgevende standbekoming.
Art. 90.
Ook omtrent de weduwen en kinderen, moeders of zusters, geldt de bepaling van art. 86.
Art. 91.
De bepalingen van art. 83 en 86 zijn ook toepasselijk op professores extraordinarii.
Art. 92.
Het costuum der ordinaire en extraordinaire professoren zal zyn een gekleede zwarte rok en daarover de toga, volgens het model door het Departement van Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen opgegeven.
De lectoren hebben tot costuum eenen gekleeden zwarten rok en eenen opgetoomden punthoed.
VIERDE TITEL.
Van de Studenten.
Art. 93.
Niemand zal als student aan een der hooge scholen beschouwd worden zonder zich, alvorens de akademische lessen bij te wonen, bij den tijdelijken rector der hooge school als student te hebben doen inschrijven op de rolle der studenten.
qui seraient ecclésiastiques, il sera statué spécialement qu’ils auront le droit de nommer leur sœur ou leur mère pour jouir après leur mort des distributions de ce fonds.
Art. 89.
Après le décès de la veuve, les enfants continueront de jouir de la pension jusqu’à leur majorité ou l’exercice d’un état lucratif.
Art. 90.
La disposition de l’art. 86 est aussi applicable aux veuves, enfants, mères ou sœurs.
Art. 91.
Les dispositions des articles 83 et 86 sont également applicables aux professeurs extraordinaires.
Art. 92.
Le costume des professeurs ordinaires et extraordinaires sera un habit habillé noir, couvert d’une toge, suivant le modèle qui en sera fourni par le Département de l’Instruction, des Arts et des Sciences.
Les lecteurs ont pour costume un habit noir habillé et un chapeau retroussé, à trois cornes.
TITRE QUATRIÈME.
Des Étudiants.
Art. 93.
Personne ne sera considéré comme étudiant dans une des universités, à moins de s’être fait inscrire, avant la fréquentation des leçons académiques, chez le recteur temporaire de l’université, comme étudiant, au tableau des étudiants.
Art. 94.
Deze inschrijving zal door den rector niet mogen geschieden, zonder dat door den student een behoorlijk getuigschrift worde vertoond en kopijelijck overgegeven, waarbij het blijke, dat hij, na afloop van den eersten graad van het hooger onderwijs, door een bevoegd schoolbestuur aan een der latijnsche scholen of stedelijke kollegien, bekwaam is verklaard tot het bijwonen der akademische lessen.
Art. 95.
Wanneer iemand zich, of door huisselijk onderwijs, of buiten 's lands, of ook door eigene studie, tot het bijwonen der akademische lessen heeft voorbereid, en dus buiten staat is een getuigschrift, als in het vorig artikel vermeld is, te vertoonen, zal hij zich, ter bekoming van hetzelve, bij de faculteit der letteren kunnen aanmelden, welke hem het examen zal afnemen in die kundigheden, welke kunnen ondersteld worden in iemand, die de kollegien of latijnsche klassen doorloopen heeft.
Art. 96.
Een student, die reeds eenigen tijd aan eene andere akademie binnen 's lands heeft gestudeerd, en zich aan eene andere hooge school vervoegt, zal hieraan niet onderworpen zijn, maar zal, in dat geval, een behoorlijk gewettigd getuigschrift van die studie op eene andere plaats geroegzaam zijn, doch, van eene buitenlandsche hooge school komende, zal een student aan de bepaling van het voorgaand artikel onderworpen zijn,
Art. 97.
Tot de inschryving zullen niet toegelaten worden, zij die, bij eene wettige uitspraak van eene
Art. 94.
Cette inscription ne pourra se faire par le recteur avant que l'étudiant ait produit un certificat en due forme, et en ait déposé une copie, d'après lequel il conste qu'après avoir parcouru le premier degré du haut enseignement, il a été jugé capable par une commission nommée à cet effet à une école latine ou collège communal, de fréquenter les leçons académiques.
Art. 95.
Lorsqu'on aura fait ses études préliminaires, soit chez soi, soit en pays étranger, et que l'on ne saurait par conséquent produire le certificat voulu par l'article précédent, on pourra s'adresser à la faculté des lettres, afin de l'obtenir d'elle, après avoir été examiné sur toutes les parties des sciences dont on peut supposer la connaissance dans celui qui aurait fréquenté les collèges ou les classes latines.
Art. 96.
Un étudiant qui aurait déjà étudié quelque temps à une université du Royaume et se rendrait de là à une autre université, ne sera pas soumis à cette formalité; mais dans ce cas, un certificat en règle, constatant qu'il a fait cette étude à une autre université, sera suffisant: celui qui viendrait d'une université étrangère sera tenu de se soumettre à la disposition du précédent article.
Art. 97.
Ne seront pas admis à l'inscription ceux qui, par une sentence légale, auront été bannis d'une autre université pour cause de mauvaise conduite.
Un simple consilium abeundi n'exclut pas néandere academie, om wangedrag verbannen zijn.
Een bloot consilium abeundi sluit niet noodzakelijk uit, maar wordt, in dat geval, de admissie of weigering aan rector en assessoren overgelaten.
Art. 98.
De bepalingen der bovenstaande artikelen, met uitzondering alleen van het laatste, voor zoo verre de daarin vermelde verbanning bekend mogt zijn, zijn niet toepasselijk op vreemdelingen, die van elders komen, en verklaren, na afloop hunner studien weder huiswaarts te willen keeren, schoon ook deze altijd, om student te zijn, zullen moeten worden ingeschreven.
Art. 99.
Voor deze inschrijving zal betaald worden drie guldens, behalve het geen als emolument aan de pedellen voor het door hen te verrigten, volgens hunne instructien, zal moeten betaald worden.
Art. 100.
Het wordt aan de prudentie en het oordeel der rectoren overgelaten te beslissen, op wat wijze zij, bij gelegenheid dezer inschrijving, aan den student den aard zijner nieuwe betrekking, en de verplichting daaruit, zoo wel als uit de akademische statuten, voortvloeijende, meenen te moeten doen kennen of herinneren. De akademische statuten zullen, ten allen tijde, bij den akademie drukker verkrijgbaar moeten zijn, en bij de inschrijving ondertekend worden.
Art. 101.
Het effect der inschrijving duurt niet langer, dan het loopende akademiejaar. Na verloop van dien tijd, zal het echter ieder vrijstaan, zich opnieuw te doen inschrijven of te doen recenseren, om op nieuw, voor een jaar, als student te worden beschouwd.
cessairement; mais dans ce cas l'admission ou le rejet est déféré au recteur et à ses assesseurs.
Art. 98.
Les dispositions des articles précédents, excepté seulement la dernière, pour autant que le bannissement y mentionné soit notoire, ne seront pas applicables aux étrangers, qui viennent d'ailleurs et déclarent vouloir retourner chez eux à la fin de leurs études: cependant ils seront tenus de se faire inscrire comme étudiants.
Art. 99.
Pour frais d'inscription il sera payé trois florins, outre ce qui devra être payé aux appariteurs, comme émolument pour les fonctions à remplir par eux d'après leurs instructions.
Art. 100.
Il est laissé à la prudence et au jugement des recteurs de décider de quelle manière ils feront connaître et rappelleront aux étudiants, à l'occasion de leur inscription, la nature de leurs nouvelles relations et les devoirs qu'elles leur imposent, de même que ceux qui leur sont imposés par les statuts académiques. Les statuts académiques devront se trouver en tout temps chez l'imprimeur de l'université et être signés par les étudiants lors de leur inscription.
Art. 101.
L'inscription n'aura son effet que durant l'année académique courante: à l'expiration de ce terme chacun aura la faculté de se faire inscrire de nouveau, afin d'être encore considéré comme étudiant l'année suivante.
Art. 102.
Deze recensie of herziening van de rolle der akademieburgers zal elk jaar in de eerste veertien dagen na de aankoming van den nieuwe rector en secretaris plaats hebben; zij zal ten hunnen overstaan geschieden, en zal daarvoor, buiten het geen aan de pedellen, voor het na de recensie door hen te verrigten, zal worden toegelegd, betaald worden een gulden. Na verloop van den tot de recensie aangekondigden tijd, zullen de kosten dezer recensie drie dubbel zijn.
Art. 103.
Behalve de eigenlijk gezegde studenten, welke dadelijk de lessen der professoren bijwonen, en als zoodanig bij hunne onderwijzers bekend zijn, zal niemand als akademieburger ingeschreven, of als zoodanig kunnen gerecenseerd worden, dan alleen:
1.° De lectoren en andere akademische onderwijzers, hierboven art. 28 opgegeven, en
2.° De eigenlijke en dadelijke suppoosten der akademie.
Art. 104.
Tot voorkoming van alle misbruik van den titel van student, zal de secretaris van den senaat, elk jaar eenige dagen voor de recensie, aan den deken van elke der faculteiten eene lijst der op de rolle staande studenten doen toekomen, welke tot hunne faculteit behooren, ten einde elk professor aan den dat jaar fungerenden deken zijner faculteit de studenten opgeve, welke daarvan dadelijk bij hem de lessen bijwonen; zullende hij, die onder geene dezer opgaven gevonden wordt, in eene zamenkomst van rector
Art. 102.
Ce recensement ou révision du rôle des individus faisant partie de l'université, aura lieu chaque année, dans la première quinzaine après la proclamation des nouveaux recteur et secrétaire. Elle aura lieu en leur présence, et on en paiera, en sus de ce qui sera accordé aux appariteurs pour ce qui leur reste à faire après cette révision, une somme d'un florin; après l'expiration de l'époque fixée pour ce recensement, les frais en seront triplés.
Art. 103.
Excepté les étudiants proprement dits, qui suivent de fait les leçons des professeurs, et sont reconnus comme tels par leurs instituteurs, personne ne sera inscrit comme faisant partie de l'université, ni ne pourra être recensé comme tel, sinon :
1.° Les lecteurs et autres instituteurs académiques mentionnés ci-dessus à l'art. 28, et
2.° Les employés exclusifs et en activité à l'université.
Art. 104.
Afin de prévenir l'abus qu'on pourrait faire du titre d'étudiant, le secrétaire du sénat fera parvenir, quelques jours avant le recensement, au doyen de chacune des facultés, une liste des étudiants inscrits sur le rôle, et qui appartiennent à leurs facultés respectives, afin que chaque professeur fasse sa déclaration au doyen de sa faculté en fonction pour cette année, des étudiants qui fréquentent effectivement ses leçons. Celui dont le nom ne se trouverait sur aucune de ces déclarations sera rayé du rôle, la veille du recensement, dans une assemblée du recteur
en assessoren, daags voor de recensie, van de rolle gerijjeerd, en niet weder ter recensie toegelaten worden.
Art. 105.
Elk student is verplicht zich te gedragen naar de wetten en statuten der hooge school. De verwaarloozing van deze pligt zal de gevolgen hebben, welke daarop bij de statuten gesteld zijn.
Art. 106.
Hij is onvoorwaardelijk gehoorzaamheid schuldig aan den rector, behoudens zijn regt van beklag aan de akademieraad, wanneer hij meenen mogt, dat hem onregt ware aangedaan; weigering van gehoorzaamheid zal, wanneer de akademieraad van oordeel is, dat de rector zijne magt niet heeft te buiten gegaan, naar gelang der omstandigheden, of een consilium abeundi, of eene relegatie ten gevolge hebben.
Art. 107.
Het onmiddelijk opzigt over het gedrag en de zeden der studenten behoort bij den rector der hooge school. Hij zal dezelve over elk verzuim tegen de akademische orde en ondergeschiktheid kunnen onderhouden, en bepaald ook over het verzuim van het bijwonen van het onderwijs, zoo dit plaats heeft.
Art. 108.
Hij zal, na herhaalde vruchtelooze waarschuwing, de zaak kunnen brengen voor de vergadering van rector en assessoren, welke laatste respectievelijk uit de vier faculteiten gekozen worden, met uitzondering der faculteit, waartoe de rector behoort.
et de ses assesseurs, et ne sera plus admis à se faire recenser.
Art. 105.
Chaque étudiant est tenu de se conformer aux lois et aux statuts de l'université. Les contraventions en seront réprimées de la manière déterminée par les statuts.
Art. 106.
Il est tenu d'obéir sans réserve au recteur, sauf son recours au conseil académique, s'il croit qu'on lui a fait tort; le refus d'obéir, si le conseil académique juge que le recteur n'a pas outrepassé ses pouvoirs, sera puni, d'après les circonstances, soit par un consilium abeundi, ou par une relégation.
Art. 107.
La surveillance immédiate de la conduite et des mœurs appartient au recteur de l'université. Cette surveillance s'étendra sur toutes les contraventions aux statuts de l'université, sur l'insubordination et la négligence à assister aux leçons. Dans tous ces cas le recteur pourra réprimander les étudiants.
Art. 108.
Lorsque des avertissements réitérés de sa part resteront sans effet, il pourra porter l'affaire devant l'assemblée du recteur et des assesseurs; les assesseurs seront pris dans les quatre facultés respectives, excepté dans celle à laquelle le recteur appartient.
VIJFDE TITEL.
Over de materiële Subsidien van het akademisch Onderwijs.
Art. 109.
De voor het hooger onderwijs noodige gebouwen zullen, zoo veel mogelijk, door de steden, waar de hooge scholen gevestigd worden, verstrekt worden, en aan hunne nieuwe bestemming niet mogen onttrokken worden, zonder 's Konings speciale autorisatie, in welk geval dezelve aan de respective steden zullen terug keeren.
Deze gebouwen zullen worden gesteld onder het toezorgt der respective curatoren; de veranderingen, de reparatien en het onderhoud, zullen, als bij andere lands gebouwen, van wege het Departement van den Waterstaat en der Publieke Werken geschieden, en aan hetzelve te dien einde de bestekken worden ingezonden door het Departement van Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen.
Art. 110.
Almede zal door de respective steden, waar de hooge scholen gevestigd worden, in de eerste materiële behoefsten van het onderwijs voorzien worden, voor zoo verre reeds stedelijke inrichtingen en verzamelingen, daartoe betrekkelijk, vorhanden zijn.
Art. 111.
Aan de hooge scholen van Leuven, Gent en Luik, zal, op de jaarlijksche begrooting harer uitgaven, eene ruime som worden toegestaan tot het aankoopen van de meest belangrijke werken, die, zoo wel binnen als buiten 's lands, uitgekomen zijn of verder uitkomen zullen.
Art. 112.
Van dit subsidie zal een derde komen ten beTITRE CINQUIÈME.
Des Subsides matériels de l'Enseignement académique.
Art. 109.
Les bâtiments nécessaires pour les universités seront fournis, autant que possible, par les villes où elles seront établies, et ne pourront être sous-traités à leur nouvelle destination sans l'autorisation spéciale du Roi, et dans ce cas ils seront rendus aux villes respectives.
Les édifices seront mis sous la surveillance des curateurs respectifs; les changemens, les réparations et l'entretien s'en feront, comme des autres édifices de l'Etat, par le Département du Waterstaat et des Travaux Publics, et à cet effet les projets lui seront envoyés par le Département de l'Instruction, des Arts et des Sciences.
Art. 110.
Il sera aussi pourvu par les villes respectives où les universités seront établies, aux premiers besoins matériels de l'enseignement, pour autant qu'il y existe déjà des établissements et des cabinets entretenus par les villes.
Art. 111.
Aux universités de Louvain, Gand et Liége, il sera accordé sur leur budget annuel une somme suffisante pour l'achat des ouvrages les plus intéressans qui ont paru, tant dans le Royaume que dans les Pays étrangers, ou y seront publiés dans la suite.
Art. 112.
Un tiers de ce subside sera appliqué aux scienhoeve der natuurkundige wetenschappen (alle de takken van natuurlijke historie daeronder begrepen), terwijl de overige twee derde in gelijke delen voor de behoeften der overige faculteiten zullen kunnen besteed worden, na aftrekking nogtans, van de globale som, der benoodigde sommen voor de acta academiarum et societatum in alle talen, de journalen en werken van algemeenen inhoud, die men noodig zal oordeelen. Curatoren houden het oog over de billijke verdeeling volgens den geest van dit artikel.
Art. 113.
Elke faculteit zal te dien einde jaarlijks aan den eersten bibliothecaris opgeven het geen dezelve oordeelen zal, dat meest dringend moet aangekocht worden; zij kan ook bij voorkomende openbare verkoopingen, tot op het beloop van haar aandeel in genoemd subsidie, aankopen, doch altijd met in achtneming dat het aan haar toekomende aandeel nimmer te boven worde gegaan, en na voorlopig overleg met den eersten bibliothekaris.
Art. 114.
Wanneer, gedurende den loop van een jaar, eenige faculteit beneden haar aandeel blijft, zal het overschietende op een volgend jaar meer besteed kunnen worden.
Art. 115.
Op elke bibliotheek der hooge scholen zal een dubbel geschreven of gedrukte catalogus moeten voorhanden zijn van alle boeken of manuscripten welke zich aldaar bevinden. Een van deze catalogussen zal wetenschappelijk, de andere alphabetisch moeten ingerigt zijn. — Curatoren zijn verplicht te zorgen, dat aan deze bepaling, zoo spoedig
ces physiques (toutes les branches de l'histoire naturelle y comprises), et les deux autres tiers seront employés par parties égales pour les besoins des autres facultés, déduction toutefois faite sur le total des sommes requises pour les *acta academiarum et societatum*, dans toutes les langues, ainsi que pour les journaux et les ouvrages généraux que l'on jugera nécessaire d'acquérir.
Les curateurs veilleront à la répartition équitable de ce subside, conformément à l'esprit de cet article.
**Art. 113.**
Chaque faculté fera connaître à cet effet annuellement au premier bibliothécaire les ouvrages qu'elle juge sur-tout nécessaire d'acquérir; elle a aussi le droit d'acheter dans des ventes publiques jusqu'à la concurrence de sa part du subside susdit, mais en observant toujours de ne pas surpasser la part qui lui revient, et en se concertant au préalable avec le premier bibliothécaire.
**Art. 114.**
Si pendant le cours d'une année une faculté n'emploie pas la part qui lui revient, le reste pourra l'être l'année suivante.
**Art. 115.**
A chaque bibliothèque académique, il y aura un catalogue en double, manuscrit ou imprimé de tous les livres ou manuscrits qui s'y trouvent. Un de ces catalogues sera arrangé par ordre des matières, et l'autre par ordre alphabétique. Les curateurs sont tenus de veiller à ce que cette disposition soit exécutée le plus promptement possible. Le rapport de l'état des choses
mogelijk, voldaan worde. De opgave van den staat van zaken op dat punt maakt een noodzakelijk deel uit van hun jaarlijksch verslag.
Art. 116.
Aan curatoren wordt bijzonder aanbevolen de zorg, om de bruikbaarheid der bibliotheken te bevorderen; zij zullen hunne ontwerpen hieromtrent, zoo spoedig mogelijk, aan het Departement van Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen inzenden.
Art. 117.
Er zullen, aan elke der hooge scholen, tot ondersteuning en bevordering van het onderwijs in de ontleedkunde, geneeskunde, heelkunde en vroedkunde, kabinetten zijn van anatomische, physiologische en pathologische præparaten en voorwerpen, waarbij ook zoodanige præparaten van anatome comparata, welke tot opheldering van de kennis van het menschelijk lichamaal kunnen dienen, zullen gevoegd worden, als mede eene zoo veel mogelijk volledige verzameling van heelkundige en vroedkundige instrumenten, niet alleen voor zoo verre die thans in gebruik zijn, maar ook voor zoo verre die bij geschiedkundige vergelijkingen kunnen dienen, om de vorderingen der wetenschappen, of de manier van anderen, bij het onderwijs te doen kennen. De fantomes tot vroedkundig onderwijs, zijn hier onder begrepen.
Art. 118.
Het opzigt over de verzameling wordt toevertrouwd aan de professoren in de anatomie, chirurgie en ars obstetricia, ieder voor zoo veel zijn vak aangaat, aan welke tevens de besteding der toegestane sommen, behoudens de behoorlijke rekening en verantwoording, aan curatoren wordt overgelaten.
à cet égard fait un point principal de leur rapport annuel.
Art. 116.
Aux curateurs est spécialement confié le soin d'augmenter l'usage de la bibliothèque. Ils enverront leurs plans à ce sujet, aussitôt que possible, au Département de l'Instruction, des Arts et des Sciences.
Art. 117.
Il y aura dans chacune des universités des cabinets de préparations anatomiques, physiologiques et pathologiques, afin de soutenir et de favoriser l'enseignement de l'anatomie, de la médecine, de la chirurgie et de l'art des accouchemens. On y réunira aussi des préparations d'anatomie comparée qui puissent servir à éclaircir la connaissance du corps humain, ainsi qu'une collection complète autant que possible d'instruments à l'usage des chirurgiens et des accoucheurs, non-seulement de ceux qui sont maintenant en usage, mais aussi de ceux qui peuvent servir à des comparaisons historiques, afin de faire connaître les progrès de la science et les opérations en usage ailleurs. Les fantômes pour l'art des accouchemens y sont compris.
Art. 118.
La surveillance de cette collection est confiée aux professeurs d'anatomie, de chirurgie et de l'art des accouchemens, chacun pour la partie qui le concerne. L'emploi des sommes accordées leur est également confié, sauf le compte à en rendre aux curateurs.
Art. 119.
De zorg voor de plaatsing derzer kabinetten blijft aan curatoren aanbevolen.
Art. 120.
Voor het clinisch genees- en heelkundig onderwijs en voor het pratisch onderwijs in de vroedkunde, zullen in de openbare burgerlijke gasthuizen der steden, alwaar de hooge scholen zijn gevestigd, zalen afgezonderd worden.
Art. 121.
De kosten, die deze schikkingen zullen veroorzaken, als mede de kosten van het onderhoud der noodige heel- en verloskundige instrumenten, zullen door curatoren worden bestreden uit eene som van twee duizend guldens 's jaars, welke tot die einden ten behoeve van iedere hooge school verleend wordt.
Art. 122.
Ten behoeve van het onderwijs in de natuurkundige wetenschappen, zal aan elk der hooge scholen een kabinet zijn van natuurkundige instrumenten, zoo wel als van modellen der meest belangrijke zaamgestelde werktuigen. Curatoren zullen tot bewaring daar van een droog en geschikt lokaal aanwijzen.
Art. 123.
Het bestuur over dit kabinet en de keuze der instrumenten, welke jaarlijks aangekocht worden, is bij den hoogleeraar of de hooleeraren der natuurkunde.
Art. 124.
Ten behoeve van het astronomisch onderwijs, zullen aan elk der hooge scholen de vereischte astronomische instrumenten voorhanden zijn.
Art. 119.
Le soin du placement de ces cabinets est confié aux curateurs.
Art. 120.
Pour l'enseignement clinique médical et chirurgical et pour l'art pratique des accouchemens, il y aura des salles séparées dans les hospices civils des villes où les universités seront établies.
Art. 121.
Les frais qu'occasionneront ces établissements; comme aussi ceux de l'entretien des instrumens de chirurgie et de l'art des accouchemens, seront couverts par les curateurs au moyen de la somme de deux mille florins par an, laquelle est, à cette fin, accordée à chaque université.
Art. 122.
Pour l'enseignement dans les sciences physiques, il y aura dans chaque université un cabinet d'instrumens de physique, aussi bien que de modèles des instrumens mécaniques composés les plus intéressans. Les curateurs désigneront pour leur conservation un local sec et convenable.
Art. 123.
La direction de ce cabinet et le choix des instrumens dont l'achat doit se faire annuellement, appartiennent au professeur ou aux professeurs de physique.
Art. 124.
Il y aura dans chaque université les instrumens astronomiques nécessaires à l'enseignement de l'astronomie.
Art. 125.
Het bestuur over deze instrumenten is bij den professor der astronomie.
Art. 126.
Er zal mede aan elk der hooge scholen een chemisch laboratorium zijn. Curatoren zullen voor een noodig en geschikt lokaal te dien einde zorgen.
Art. 127.
Bij dit laboratorium zal eene zoo veel mogelijk volledige verzameling van chemische instrumenten en van alles wat daartoe noodig is voorhanden zijn.
Art. 128.
Het bestuur over dit chemisch laboratorium en van de verzamelingen daar toe behoorende, wordt toevertrouwd aan de professoren in de scheikunde.
Art. 129.
Ten behoeve van het onderwijs in de natuurlijke historie, en bijzonder in de zoologie, zal er aan alle de hooge scholen een kabinet zijn voor de natuurlijke historie der dieren en de anatomie comparata derzelve.
Art. 130.
Er zal insgelijks aan alle de hooge scholen, voor al in betrekking tot het geologisch onderwijs, eene verzameling van steensoorten en mineralia bestaan.
Art. 131.
Het bestuur dezer kabinetten behoort aan den hoogleeraar in de natuurlijke historie. Curatoren der respective hooge scholen zullen daartoe de behoorlijke lokalen aanwijzen.
Er zullen mede verzamelingen van landbouwkundige instrumenten en machines voor fabrieken en trafijken gemaakt worden.
Art. 125.
La direction de ces instruments appartient au professeur d'astronomie.
Art. 126.
Il y aura aussi dans chaque université un laboratoire de chimie. Les curateurs indiqueront un local propre à l'y établir.
Art. 127.
Dans ce laboratoire, il y aura une collection, aussi complète que possible, d'instruments de chimie et de tout ce qui y est nécessaire.
Art. 128.
La direction de ce laboratoire et des collections qui en font partie, est confiée aux professeurs en chimie.
Art. 129.
Pour l'enseignement de l'histoire naturelle et spécialement de la zoologie, il y aura dans chaque université un cabinet pour l'histoire naturelle des animaux et pour leur anatomie comparée.
Art. 130.
Il y aura aussi à chaque université, surtout par rapport à l'instruction géologique, une collection de pierres et de minéraux.
Art. 131.
La direction de ces cabinets appartient au professeur d'histoire naturelle. Les curateurs des universités respectives désigneront les locaux propres à les y placer.
Il y aura aussi des collections d'instruments d'agriculture et de machines pour les fabriques et manufactures.
Art. 132.
Er zal aan elk der hooge scholen een kruidtuin zijn.
Art. 133.
Het bestuur van den kruidtuin, zoo wel als van de daarbij behoorende verzameling van gedroogde planten, is aan den hoogleeraar in de kruidkunde toevertrouwd.
Art. 134.
Tot aanleg en onderhoud van alle de inrigtingen in dit hoofdstuk vermeld, zullen jaarlijks, even als bereids ten aanzien der bibliotheken bepaald is, op de begrooting der uitgaven van iedere hooge school, zoo vele afzonderlijke posten als er inrigtingen zijn, gebragt kunnen worden, daaronder begrepen zekere sommen, welke voor kleine uitgaven en verschotten bij de natuurkundige, chemische en landhuishoudkundige proeven aan de respective professoren, behouden derzelver verantwoordelijkheid, moeten worden geleden.
Art. 135.
De onderscheiden directeuren zullen verpligt zijn te zorgen, dat van alle de verzamelingen, onder hun bestuur zich bevindende, volledige inventarissen of catalogussen, wetenschappelijk en alphabetisch gerangschikt, voorhanden zijn. Van deze zal zich altijd een exemplaar of kopij op het lokaal der verzameling moeten bevinden, en zal elk nieuw stuk dadelijk op die catalogus moeten gebragt worden. De afgaande rector zal verpligt zijn, jaarlijks voor zijne aftreding, deze inschrijving te vergelijken en daarvan aan curatoren verslag te doen, aan welke ook door de directeuren jaarlijks eene lijst der aangekochte voorwerpen zal gegeven worden.
Art. 132.
Il y aura dans chaque université un jardin botanique.
Art. 133.
La direction du jardin, de même que des collections qui en font partie, est confiée au professeur en botanique.
Art. 134.
Les frais de premier établissement et d'entretien de toutes les institutions mentionnées dans ce titre, seront portés au budget annuel des dépenses de l'université, comme il a été statué ci-dessus pour la bibliothèque, et il y sera porté autant de sommes séparées, qu'il y a d'institutions, y compris les frais que les expériences physiques, chimiques et d'économie rurale entraîneront, et qui seront restitués aux professeurs respectifs, sauf leur responsabilité.
Art. 135.
Les différents directeurs devront veiller à ce qu'il y ait des catalogues ou inventaires complets, par ordre alphabétique et par ordre de matières, des collections qui sont sous leur direction. Il devra toujours s'en trouver un exemplaire ou une copie à l'endroit où se trouve la collection, et chaque pièce nouvelle devra être inscrite de suite sur le catalogue. Le recteur qui résigne ses fonctions sera tenu, avant cette époque, de confronter tous les ans cette inscription et d'en faire rapport aux curateurs, auxquels aussi les directeurs donneront tous les ans une liste des objets achetés.
Art. 136.
De bestuurder van elk kabinet of verzameling is verantwoordelijk voor de stukken, welke zich volgens de inventarissen in zijne bewaring moeten bevinden. Wanneer eenig professor, of ook de bestuurder van het kabinet zelf, tot wetenschappelijk gebruik of ten nutte van het onderwijs eenig voorwerp uit die verzameling mogt behoeven, zal hij te dien einde wel zijn toevlucht tot een der kabinetten of verzamelingen kunnen nemen, doch zal hij in dat geval altijd aan den hoogleeraar, met het bestuur belast, een regu moeten afgeven, waardoor alleen de directeur van zijne verantwoordelijkheid ontslagen wordt, mits het blyke, dat de terugvordering door hem niet verwaarloosd zij.
Art. 137.
Dit laatste geldt ook den bibliothekaris of bibliothekarissen, ten aanzien der boeken, welke door professoren uit de bibliotheken aan hunne huizen genomen worden.
Art. 138.
Omtrent het getal der ondergeschikte bedienden bij deze stichtingen en hunne traktementen zullen curatoren de noodige voordragten doen.
Art. 139.
Alle deze mindere geëmpleiojeerden, in het vorig artikel vermeld, worden gerekend slechts voor een jaar te zijn aangesteld. Zij worden jaarlijks gecontinueerd, wanneer zij bij het verzoek daartoe een getuigschrift van den hoogleeraar of de hoogleeraren, bij welke het bestuur van de instigting is, overleggen, waarbij verklaard wordt, dat men op den duur over hunne vlijt en goed gedrag wel te vreden is.
Art. 136.
Le directeur de chaque cabinet ou collection est responsable des pièces qui, d'après les inventaires, doivent se trouver sous sa garde. Quand un professeur, ou le directeur de cabinet lui-même, a besoin d'un objet de cette collection pour un usage scientifique ou pour la facilité de l'enseignement, il pourra recourir à l'un des cabinets ou collections; mais il devra toujours, dans ce cas, donner un reçu au professeur chargé de la direction, par lequel seulement le directeur est déchargé de sa responsabilité, s'il est prouvé qu'il n'ait pas négligé d'en exiger la remise.
Art. 137.
Cette dernière clause concerne aussi le bibliothécaire ou les bibliothécaires à l'égard des livres que les professeurs emportent des bibliothèques à leur domicile.
Art. 138.
A l'égard du nombre des employés subalternes dans ces institutions, ainsi que leurs traitements, les curateurs feront sur cet objet les propositions nécessaires.
Art. 139.
Tous ces employés inférieurs ne seront nommés que pour une année. Ils seront continus annuellement sur leur demande, en produisant à l'appui un certificat qui leur sera délivré par le professeur ou les professeurs chargés de la direction de l'institution, et qui fasse foi qu'on est satisfait de leur zèle et de leur bonne conduite.
ZESDE TITEL.
Over de inrichtingen tot aanmoediging en ondersteuning der studien.
Art. 140.
Er zal tot belooning van uitstekende verdiensten, zoo wel als tot onderstand van bekwame, doch met middelen schaarsch bedeelde jongelingen, jaarlijks eene bepaalde som besteed worden.
Art. 141.
Tot bereiking van het eerste oogmerk, zullen er jaarlijks, aan ieder der hooge scholen, acht gouden medailles, elk ter waarde van f. 50, of de geldwaarde van dien, uitgeloofd worden, waartoe alleen de eigenlijk gezegde studenten aan de hooge scholen regt zullen hebben, doch altijd met dien verstande, dat tot elk dezer medailles, waar ook uitgeloofd, zonder eenig onderscheid, alle studenten, aan welke hooge school zij ook hun verblijf houden, zullen kunnen mededingen.
Art. 142.
De uitdeling der prijzen geschiedt jaarlijks in het openbaar door den rector, na het doen der redevoering, waarbij hij zijne waardigheid aan zijnen opvolger opdraagt.
Art. 143.
Zij zullen uitgeloofd worden op de beste in het latijn geschreven beantwoording eener prijsvraag, waarvan
1. uit het vak der regtsgeleerdheid, door de juridische faculteit uit te schrijven;
2. uit het vak der geneeskunde, door de medische uit te schrijven;
TITRE SIXIÈME.
Des moyens d'encouragement et de secours pour les études académiques.
Art. 140.
Il sera affecté annuellement une somme fixe pour accorder des récompenses à ceux qui se seront distingués par leur mérite, ainsi que pour procurer des secours aux jeunes gens mal partagés des dons de la fortune, qui montrent d'heureuses dispositions.
Art. 141.
Pour atteindre le premier but, il sera décerné tous les ans, dans chaque université, huit médailles d'or de la valeur de f. 50, ou la valeur en espèces; les étudiants proprement dits des universités seront les seuls qui auront le droit d'y prétendre; bien entendu néanmoins que tout étudiant, quelle que soit l'université à laquelle il appartienne, et quelle que soit celle où les médailles seront décernées, aura le droit de concourir.
Art. 142.
La distribution de ces prix se fera annuellement en public par le recteur, après qu'il aura prononcé le discours par lequel il transmet sa dignité à son successeur.
Art. 143.
Elles seront décernées à la meilleure réponse rédigée en langue latine, à l'une des questions à proposer au concours, dont
1 sur la jurisprudence, à proposer par la faculté de droit;
3 uit het vak der wis- en natuurkundige wetenschappen, door de wis- en natuurkundige uit te schrijven;
3 uit het vak der wijsbegeerte en letteren, door de wijsgeerige en letterkundige uit te schrijven.
Art. 144.
Men zal deze prijsvragen bij beurtwisseling zoodanig inrigten, dat zij, binnen een bepaald aantal jaren, den geheelen omvang van het onderwijs zullen omvat hebben, en bijzonder in acht nemen, dat, onder het woord prijsvraag, voor de letterkundige faculteit, ook verstaan wordt zoodanig ander stuk van welsprekendheid of dichtkunde, als waarop, van tijd tot tijd, een prijs zal moeten gesteld worden, om den nederlandschen roem, in het vak der latijnsche welsprekendheid en dichtkunde, ook door dit middel te schragen.
Art. 145.
Men zal deze prijsvragen over het geheel zoo-danig trachten in te rigten, dat de beantwoording daarvan niet zoo zeer natuurlijke vlugheid, als wel meer bijzonder vlijtige beoefening van het gegeven onderwijs, onderstelle.
Art. 146.
Wanneer eenige ingekomen verhandeling den prijs waardig gekeurd is, zal de faculteit, door welke die prijsvraag is uitgeschreven, alvorens den prijs openlijk toe te kennen, den schrijver, wiens verzegeld naambrieftje, met dezelfde spreek van boven onderscheiden, waarmede de verhandeling geteekend is, nu geopend wordt, uitnodigen, om zich op eenen bepaalden tijd voor de faculteit te vervoegen, ten einde, gedurende een half uur,
1 sur la médecine, à proposer par la faculté de médecine;
3 sur les sciences mathématiques et physiques,
à proposer par la faculté des sciences physiques et mathématiques;
3 sur la philosophie et littérature, à proposer par la faculté de philosophie et des lettres.
Art. 144.
Ces questions seront réglées de manière que, dans un nombre déterminé d'années, elles auront embrassé tout le cercle des études. La faculté des lettres aura soin de comprendre, dans le nombre des questions à proposer par elle dans le cours de quelques années, un sujet d'éloquence ou de poésie propre à soutenir la réputation acquise à la nation par les orateurs et poètes latins qu'elle a produits.
Art. 145.
On proposera sur-tout au concours des questions dont la solution suppose plutôt un exercice assidu des leçons qu'une subtilité ou une sagacité d'esprit extraordinaire.
Art. 146.
Quand une dissertation envoyée paraîtra mériter le prix, la faculté qui a proposé la question devra, avant de décerner publiquement le prix, et après avoir ouvert le billet contenant le nom de l'auteur et présentant en tête la même épitaphe que porte la dissertation, inviter l'auteur à comparaître devant elle dans un espace de temps déterminé, afin de défendre pendant une demi-heure sa dissertation contre les objections
zijne verhandeling tegen de bedenkingen van de leden der faculteit te verdedigen. Wanneer na opening van het naambriefje blijken mogt, dat de verhandeling door den steller selven in schrift was gebracht, zal deze daardoor onmiddellijk het regt op den prijs verliezen.
Art. 147.
Wanneer dit examen bewezen zal hebben, dat het ingezonden stuk inderdaad het werk van den inzender heeft kunnen zijn, zal aan hem de medaille toegekend, en daarvan in alle de dagbladen en tijdschriften berigt gegeven worden, met bepaling van den dag, waarop de medaille, volgens art. 146, aan hem in het openbaar zal uitgereikt worden.
Art. 148.
Het bekomen van eene of meerdere van zoodanige medailles zal door den Koning, bij het aanzoek tot bevordering of bekoming van dezen of genen stand, in aanmerking genomen worden.
Art. 149.
De bekroonde stukken zullen in de jaarboeken der hooge scholen, waarvan hieronder nader zal worden gesproken, worden gedrukt.
Art. 150.
Behalve de genoemde f. 1200, zal er jaarlijks van 's lands wege eene bepaalde som bestemd worden, tot ondersteuning van jonge lieden van goeden aanleg, welker omstandigheden van fortuin hun niet toelaten op eigen kosten de lessen aan de hooge school bij te wonen.
Deze ondersteuning zal bestaan in 87 pensioenen, over de drie hooge scholen in gelijke portien te verdeelen, in dier vooge, dat aan elckerzelve 29 pensioenen toe zullen komen.
Art. 151.
Het bedragen van elk dezer beurzen of pendes membres de la faculté. Si après l'ouverture du billet, il paraît que la dissertation est écrite de la main même de l'auteur, il perdra de fait son droit au prix.
Art. 147.
Quand le résultat de cet examen aura prouvé que la pièce envoyée a pu être en effet l'ouvrage de celui qui l'a fait parvenir, la médaille lui sera décernée et mention en sera faite dans tous les journaux et ouvrages périodiques, en fixant le jour où la médaille, suivant l'art. 146, lui sera délivrée publiquement.
Art. 148.
Lorsqu'on formera une demande pour obtenir une place ou un avancement, le Roi aura égard au nombre de médailles qu'on aura remportées.
Art. 149.
Les pièces couronnées seront imprimées dans les Annales des universités dont il sera fait mention ci-après.
Art. 150.
Outre les f. 1200, accordés pour encouragement, il sera alloué annuellement une somme fixe, par forme de secours, pour les jeunes gens doués de bonnes dispositions et dont la fortune ne leur permet pas de fréquenter les leçons académiques à leurs propres frais.
Ce secours consistera en 87 pensions, à répartir par formes égales sur les trois universités, de manière qu'il en sera alloué 29 dans chacune.
Art. 151.
Le montant de chacune de ces bourses ou
sioenen zal zijn van f. 200, en de geheele som van onderstandgelden aldus beloopen f. 27,400.
Art. 152.
Zoo lang de oprigting der theologische faculteit geen plaats zal hebben gehad, zal de verdeeling dezer pensioenen geschieden als volgt:
Voor de regtsgeleerdheid. ............... 4
» medicijnen. .................. 5
» wis- en natuurkundige wetenschappen. 10
» wijsbegeerte en letteren. ........... 10
29
Art. 153.
Wanneer zich in eenige faculteit geen genoegzaam aantal van voorwerpen mogt bevinden, welke naar billijkheid op de bepaalde pensioenen aanspraak mochten kunnen maken, zal het in dat geval aan curatoren vrijstaan, zoo er zig in eene andere faculteit verdienstelijke voorwerpen bevinden, welke naar het vorig artikel geene aanspraak op eene beurs konden maken, aan deze de overschietende som of geheel of gedeeltelijk te besteden.
Art. 154.
Omtrent het toezigt op de met deze beurzen bevoorregte jongelingen, zoo wel ten aanzien van hun gedrag, als van hunne studien, zullen door curatoren de noodige bepalingen worden gemaakt, zoo veel mogelijk buiten bezwaar van den lande.
Art. 155.
Curatoren zullen bij het begeven der beurzen het advijs van professoren inwinnen, en, bij meerdere aanzoeken als er beurzen zijn, een concours aanstellen ten overstaan van de door den rector
pensions sera de f. 200, et toute la somme des subsides se montera ainsi à f. 17,400.
Art. 152.
Aussi long-temps que l'érection d'une faculté de théologie n'aura pas eu lieu; la division des pensions se fera de la manière suivante:
Pour la jurisprudence .............. 4
La médecine ......................... 5
Les sciences mathématiques et physiques. 10
La philosophie et les lettres ........ 10
29
Art. 153.
Dans le cas où il ne se trouverait pas un nombre suffisant de sujets dans une faculté quelconque qui pourraient prétendre équitablement à ces pensions, il sera libre aux curateurs, s'il existe dans d'autres facultés des sujets méritans qui d'après l'article précédent ne pourraient aspirer à la jouissance d'une bourse, d'employer en tout ou en partie, en faveur de ceux-ci, la somme restante.
Art. 154.
Les curateurs feront les règlements nécessaires pour la surveillance à exercer sur ces jeunes gens, tant par rapport à leur conduite, qu'à leurs études, mais toujours de manière que cette surveillance soit le moins possible à charge à l'État.
Art. 155.
Les curateurs demanderont l'avis des professeurs pour la collation des bourses, et dans le cas où le nombre de demandes excéderait celui des bourses, ils établiront un concours en préte benoemen professoren; men zal evenwel daarbij de mindere gegoedheid der aspiranten in aanmerking nemen.
Art. 156.
Elk der bovengemelde beurzen of pensioenen wordt slechts voor een jaar toegestaan; zij zal echter op nieuw telkens voor één jaar kunnen verlengd, doch nimmer langer dan zes jaren genoten worden.
Wanneer bijzondere redenen zouden aanwezig zijn, om af te wijken van de bepaling, bij het laatste deel van het voorgaand artikel voorgesteld, zullen curatoren eene gemotiveerde voordragt deswege doen aan den Commissaris-generaal voor het Onderwijs en voor de Kunsten en Wetenschappen.
Art. 157.
De verlenging in het eerste deel van het vorig artikel vermeld, zal niet kunnen plaats hebben zonder het eenparig getuigenis der professoren, bij welke zoodanig een student, volgens het hier voorgestelde, gerekend moet worden kollegie te houden, dat hij die lessen getrouw heeft waargenomen, en zonder het schriftelijk getuigschrift van de faculteit waartoe hij behoort, dat hij door vordering en goed gedrag deze verlenging verdient.
Art. 158.
De beurzen, uit eenig contract of testamentaire beschikking van bijzondere personen voortkomende, zullen, in zoo verre zulks met de nieuwe inrigtingen bestaanbaar is, overeenkomstig de contracten en beschikkingen der instellers bewaard worden, en de gene, welke men zoude kunnen terug bekomen, zullen onder dezelfde bepaling aan hunne bestemming worden terug gegeven. Ten gevolge dezer bepaling zullen alle deze
sence des professeurs à nommer par le récteur : on y prendra en considération le plus ou moins de fortune des aspirans.
Art. 156.
La jouissance de chacune des bourses ou pensions susdites ne sera accordée que pour une année. Elle pourra être prolongée pour le même terme, mais elle n'excèdera jamais le terme de six années.
S'il y avait quelques raisons particulières qui paraussent provoquer la nécessité d'apporter quelque changement à cette disposition, les curateurs en feront une proposition motivée au Commissaire-général de l'Instruction, des Arts et Sciences.
Art. 157.
La prolongation mentionnée dans la première partie de l'article ci-dessus ne pourra avoir lieu sans le témoignage unanime des professeurs chez lesquels l'étudiant qui réclame cette faveur, d'après la précédente disposition, a dû suivre les leçons, d'après lequel il conste qu'il les a assidument fréquentées, ni sans l'attestation écrite de la faculté.
Art. 158.
Les bourses provenant de quelque contrat ou disposition testamentaire de particuliers seront administrées, pour autant que cela peut se concilier avec l'organisation nouvelle, conformément aux contrats et dispositions des fondateurs, et celles qu'on pourrait découvrir de nouveau seront rendues, sous la même condition, à leur première destination.
En conséquence toutes ces bourses seront parbeurzen over de drie hooge scholen verdeeld worden. Het zal voorts aan de steden vrijstaan, om beurzen toe te leggen aan bekwame, doch min gegoedde studenten uit hun midden.
Art. 159.
Deze bijzondere beurzen zullen echter niet tegelijk met de openbare beurzen, in deze titel vermeld, kunnen genoten worden, ten ware de onderstand uit zoodanige bijzondere beurs de som van f. 100 niet te boven mogt gaan.
Art. 160.
Aan geen student zal te dien effecte eenig pensioen uit 's lands kas door curatoren worden toegestaan, dan op ingeleverd verzoekschrift van den student, waarbij deze tevens verklaart het genot van geene andere beurs te hebben, dan welke in het vorig artikel is opgegeven.
Art. 161.
Indien het naderhand blijken mogt, dat een student hierin niet ter goeder trouw ware tewerk gegaan, of, na het inleveren van zijn verzoekschrift, eene andere beurs, meer dan f. 100 gevende, het zij op, het zij buiten zijn verzoek, mogt bekomen hebben, zal hij daardoor onmiddellijk alle regt op eenigen onderstand van 's lands wege, niet alleen voor dat jaar, maar voor zijne geheele akademische loopbaan, verliezen.
Art. 162.
Tot opwekking van den naijver, zoo wel als ter proeve, in hoe verre de in dezen titel vermelde bepalingen het gewenschte gevolg gehad hebben, zullen er, aan elk van de hooge scholen, akademische Jaarboeken worden uitgegeven, met de zorg van welke uitgave de secretaris van den senaat voor dat jaar zal belast zijn.
Art. 163.
Deze Jaarboeken zullen bestaan:
tagées entre les trois universités. Les villes auront en outre la faculté d'accorder des bourses à des jeunes gens méritans mais peu aisés.
Art. 159.
Ces bourses particulières ne pourront toutefois être conférées à un titulaire de bourse publique, à moins que le montant n'en excède pas la somme de f. 100.
Art. 160.
Les curateurs n'accorderont aucune pension à charge de l'État que sur la requête de l'étudiant, par laquelle il déclare en même temps ne pas jouir d'une autre bourse que celle qui est mentionnée dans l'article précédent.
Art. 161.
Si par la suite, il était reconnu que l'étudiant a agi de mauvaise foi, ou qu'après avoir présenté sa requête, il eût obtenu une autre bourse au-delà de f. 100, soit qu'il l'eût demandée ou non, il aura perdu de fait tout droit quelconque aux secours de l'État, non-seulement pour l'année courante, mais pour toute sa carrière académique.
Art. 162.
Pour exciter l'émulation et se convaincre si les dispositions précédentes produisent les résultats désirés, des Annales académiques seront publiées par chaque université. Le secrétaire temporaire du sénat sera chargé du soin de cette publication.
Art. 163.
Ces Annales contiendront :
1.° Le discours par lequel le recteur résigne
1° Uit de redevoering, met welke de rector jaarlijks zijnen post nederlegt, zoodanig als dit hier onder bepaald wordt;
2° Uit de bekroonde prijsvragen in dezen titel vermeld; en
3° Uit eene liist der inaugurale of andere sub praesidio vervaardigde dissertatien, welke dat jaar aan de akademie zijn uitgegeven.
Deze jaarboeken zullen altijd voorafgegaan zijn van eene liist der in dat jaar gefungeerd hebbende professoren, en van een programma der lessen, welke aan de hooge school gehouden zijn.
ZEVENDE TITEL.
Over het akademisch Bestuur.
Art. 164.
Er zal bij elk der hooge scholen van Leuven, Gent en Luik, een kollegie van curatoren zijn, samengesteld uit vijf personen, even zeer onderscheiden door hunne zucht voor de letteren en wetenschappen, als door hunnen stand in de maatschappij.
Art. 165.
Deze curatoren zullen onmiddellijk door den Koning worden aangesteld, en ten minste voor drie vijfde gekozen zijn uit het landschap, waar de hooge school gevestigd is, terwijl de twee overigen ook uit aangrenzende landschappen kunnen gekozen worden.
Art. 166.
In de kollegien van curatoren zullen de leden rang van zitting hebben, naar de orde hunner aanstelling; de president-curator zal door den Koning benoemd worden, en de stad, waar de hooge school gevestigd is, moeten bewonen.
Art. 167.
De voorzitter van de stedelijke regering der
annuellement ses fonctions, ainsi qu'il sera réglé ci-après;
2.° Les pièces couronnées, mentionnées au présent titre; et
3.° Une liste des dissertations inaugurales ou défendues sub præsidio de l'année courante.
Ces Annales seront toujours précédées d'une liste des professeurs qui ont été en activité la même année, et d'un programme des leçons qui ont eu lieu à l'université.
TITRE SEPTIÈME.
De l'Administration académique.
Art. 164.
Il y aura à chacune des universités de Louvain, de Gand et de Liége, un collège des curateurs, composé de cinq personnes distinguées autant par leur amour pour les lettres et les sciences, que par le rang qu'elles tiennent dans la société.
Art. 165.
Les curateurs seront nommés immédiatement par le Roi, et choisis au moins pour trois cinquièmes dans la province où l'université est établie; les deux autres pourront être choisis de provinces adjacentes.
Art. 166.
Dans les collèges de curateurs les membres prendront séance d'après le rang de leur nomination. Le président sera nommé par le Roi et devra habiter la ville où l'université est établie.
Art. 167.
Le président de la régence municipale d'une
stad, waar de hooge school is gevestigd, is door deze waardigheid te gelijk lid van het collegie van curatoren. Hij blijft niet langer curator, dan de waardigheid duurt, welke hem daartoe wet-tigt; de overige curatoren blijven leden van het collegie, zoo lang zij geene andere bestemming ontvangen, die met dit lidmaadschap onvereen-baar is.
Art. 168.
De leden dezer vergadering zullen in die kwaliteit geen traktement genieten, maar eene som van f. 600 zal jaarlijks als presentiegelden tus-schen de leden van elk collegie van curatoren deelbaar zijn. De reiskosten zullen berekend wor-den naar de tweede klasse van het tarif, bij besluit van den 31sten mei 1808, n.° 3, gearresteerd, of het geen in het vervolg mogt worden vatsge-steld. Bij akademische plegtigheden of vergade-ringen heeft het collegie van curatoren den eersten rang.
Art. 169.
De werkzaamheden en het gezag aan deze cu-ratoren opgedragen, zijn:
1.° De zorg en het toezigt, dat alle reglementen en besluiten op het hooger onderwijs, ook dit akademisch reglement daaronder begrepen, behoorlijk door allen, waartoe dezelve betrekking hebben, worden in achtgenomen.
2.° De zorg en het toezigt, dat alle vakken van het onderwijs behoorlijk bezet zijn en blijven.
3.° De zorg en het toezigt over alle akademische gebouwen, verzamelingen, kabinetten, en over alles, wat middellijk of onmiddellijk tot de hooge school behoort.
ville où l'université est établie, est par cette dignité même, membre de droit du collège des curateurs. Il ne reste curateur que pendant la durée de sa dignité. Les autres curateurs restent membres du collège, à moins qu'ils ne reçoivent une autre destination, qui serait incompatible avec cette qualité.
Art. 168.
Les membres de cette assemblée ne jouiront en cette qualité d'aucun traitement, mais il sera alloué une somme de f. 600, pour être partagée annuellement comme droit de présence entre les membres de chaque collège de curateurs. Les frais de voyage seront réglés d'après la seconde classe du tarif fixé par l'arrêté du 31 mai 1808, n.° 3, ou d'après celui qui serait fixé dans la suite.
Dans les solennités ou assemblées académiques, le collège des curateurs occupe le premier rang.
Art. 169.
Les fonctions et le pouvoir confiés aux curateurs, sont :
1.° Le soin de surveiller la stricte observation de tous les règlements et arrêtés sur la haute instruction et surtout le présent règlement.
2.° Le soin de veiller à ce que toutes les branches de l'enseignement soient et restent confiées à un nombre suffisant de professeurs.
3.° Le soin de veiller à la conservation de tous les bâtiments académiques, collections, cabinets et de tout ce qui appartient directement ou indirectement à l'université.
4.° De ontwerping en vaststelling, of alteratie en ampliatie, van alle de instructien der geëmploijeerden, welke van de hooge scholen afhangen; zullende echter hierop altijd het advijs van den senaat, zoo het de pedellen betreft, en het advijs van de directeuren der verzamelingen en kabinetten, wanneer het daarbij geëmploijeerden betreft, en eindelijk dat van den professor botanices, zoo het geëmploijeerden bij den kruid-tuin betreft, moeten worden ingenomen.
5.° Het toevoorzigt over de financiële belangen der hooge school, als mede over de rigtige administratie der legaten of donatien, van welken aard ook, die ten nutte der hooge scholen mogten gemaakt ofte gedaan worden, met uitsluiting alleen der donatien of legaten, welker beheer uitdrukkelijk aan eenig ander kollegie of particulieren door den insteller mogt toevertrouwd zijn.
6.° De opmaking van eene jaarlijksche begrooting, waarop alle de presumptive uitgaven van het volgend jaar zullen worden gebracht, ten einde daaruit, na aftrek der eigene inkomsten van elke hooge school, waar die voorhanden mogten zijn, de hoegrootheid zoude kunnen worden opgemaakt van het geen ten behoeve derzelve uit 's lands kas zal behooren te worden verstrekt. Deze begroting wordt door hen aan den Commissaris-generaal voor het Onderwijs en voor de Kunsten en Wetenschappen, om aan den Koning, met zijne consideratien, ter goedkeuring te worden aangeboden, ingezonden, en dient, na door Zijne Majesteit te zijn bekrachtigd, tot leiddraad der betalingen, voor
4. Le soin de former, d'arrêter, de modifier ou étendre toutes les instructions des employés qui dépendent de l'université. L'avis du sénat sera demandé lorsqu'il s'agira des appariteurs; l'avis des directeurs des collections ou cabinets, lorsqu'il s'agira des personnes qui y sont employées, et enfin celui du professeur de botanique, lorsqu'il s'agira des employés du jardin botanique.
5. La surveillance des finances de l'université, ainsi que de la bonne administration des legs ou donations, qui pourraient être faits en faveur des universités, excepté seulement les donations ou legs dont l'administration serait confiée spécialement par le fondateur à quelque autre collège ou à des particuliers.
6. La formation d'un budget annuel où doivent être portées toutes les dépenses présumées nécessaires pour l'année suivante, afin que, par là, déduction faite des revenus particuliers de chaque université, si elle en a, on puisse fixer le montant de ce que le trésor public devra fournir en faveur de l'université. Ce budget sera envoyé par eux au Commissaire-général de l'Instruction des Arts et des Sciences, pour être soumis par lui avec ses considérations à l'approbation du Roi, et après avoir été approuvé par S. M., servir de règle pour les dépenses
iedere hooge school te doen, en met welker bezorging het voorschreven Departement zal belast zijn.
7° De opmaking van een jaarlijksch uitvoerig verslag wegens den staat der hooge school, welk verslag voor den aanvang van elk nieuw akademiejaar door hen aan het Departement van Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen zal worden ingeleverd.
8° De behartiging van alles, hetwelk, naar hun oordeel, zoude kunnen strekken tot handhaving of vermeerdering van het nut en den roem der hooge school, waarover zij het toezigt hebben.
Art. 170.
Bij de openvalling van eenen professoralen leerstoel, zal de voordragt van een dubbeltal tot vervulling, door curatoren, met opgave der bewegredenen van hunne keuze, aan het Departement van Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen worden opgezonden, en de definitive aanstelling door den Koning geschieden.
Art. 171.
Indien curatoren van oordeel zijn, dat het nuttig ware eenen nieuwe leerstoel op te rigten, of wel eenen opengevallenen te vernietigen of te splitsen, zullen zij op dit punt eene beredeneerde voordragt aan het Departement van Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen doen toekomen.
Art. 172.
De begeving der beurzen wordt, op den voet en wijze als bij den zesden titel bepaald is, aan curatoren overgelaten.
Art. 173.
Tweemaal in het jaar zullen curatoren verà faire pour chaque université, et dont le soin est confié au Département susdit.
7° La formation d'un rapport annuel et détaillé de l'état de l'université, lequel rapport, avant le commencement de chaque nouvelle année académique, devra être envoyé par eux au Département de l'Instruction, des Arts et des Sciences.
8° Enfin ils prendront à cœur tout ce qui, selon leur avis, pourrait contribuer à entretenir ou à augmenter le bien-être et l'honneur de l'université dont ils ont la surveillance.
Art. 170.
Lorsqu'une chaire viendra à vaquer, les curateurs proposeront au Département de l'Instruction, des Arts et des Sciences deux candidats pour la remplir, et ils joindront à leur proposition les raisons qui ont motivé leur choix; la nomination définitive sera faite par le Roi.
Art. 171.
Si les curateurs jugent qu'il soit utile d'ériger une nouvelle chaire, ou bien d'en supprimer une, ou d'en diviser une qui serait vacante, ils feront à cet égard une proposition motivée au Département de l'Instruction, des Arts et des Sciences.
Art. 172.
La distribution des bourses est déferée aux curateurs, de la manière réglée au sixième titre.
Art. 173.
Les curateurs s'assembleront deux fois par
pligt zijn in de stad, waar de hooge school gevestigd is, bij elkander te komen, bij gelegenheid namelijk van het verwisselen van het rectoraat op den eersten october, en in de maand juli, tot opmaking der begrooting voor het volgend jaar. Voor het overige zullen zij, op uitnodiging van den voorzitter, zoo dikwijls vergaderen, als de omstandigheden dit vorderen. Wanneer het kollegie van curatoren niet vergaderd is, zal de president-curator met den secretaris-inspecteur de loopende zaken voortzetten en afdoen.
Art. 174.
Curatoren der hooge school leggen, na hunne benoeming, in handen des Konings, den volgenden eed af:
« Ik zweere (ik belove) trouw aan het vaderland en den Koning.
» Ik zweere de reglementen en besluiten omtrent de akademische inrigtingen, voor zoo verre dezelve met mijnen post als curator van de hooge school van..... in verband staan, te zullen in acht nemen, en verder, zoo veel in mij is, tot derzelver bloei-en luister te zullen medewerken. »
Art. 175.
Bij ieder kollegie van curatoren zal een secretaris fungeren, met den titel van secretaris-inspecteur, hebbende eene adviserende stem in het kollegie. Hij zal gehouden zijn zijn verblijf te houden in de stad, waar de hooge school gevestigd is, en het kollegie van curatoren niet vergaderd zijnde, acht te geven, dat de bepalingen omtrent het hooger onderwijs, en de reglementen voor de hooge school, nagekomen worden, als
année dans la ville où l'université se trouve établie; savoir, le premier octobre, à l'occasion du changement de recteur, et dans le mois de juillet, pour former le budget pour l'année suivante. Au reste, ils s'assembleront, sur l'invitation du président, aussi souvent que les circonstances l'exigeront. Quand le collège de curateurs n'est pas assemblé, le président, avec le secrétaire-inspecteur, continuera et terminera les affaires courantes.
Art. 174.
Les curateurs prêteront, après leur nomination, en mains du Roi, le serment suivant:
« Je jure (je promets) fidélité à la patrie » et au Roi.
« Je jure d'observer les règlements et arrêtés » sur les établissements académiques, au- » tant qu'ils concernent ma qualité de » curateur de l'université de . . . . et » de coopérer autant qu'il dépend de moi » à sa prospérité et à son éclat. »
Art. 175.
A chaque collège de curateurs est attaché un secrétaire portant le titre de secrétaire-inspecteur, ayant voix délibérative au collège. Il sera obligé de tenir son domicile dans la ville où l'université est établie, et lorsque le collège de curateurs n'est pas assemblé, de veiller à ce que les dispositions sur la haute instruction et les règlements de l'université soient observés, comme aussi de s'occuper du soin et de la surmede de zorg en het toezigt over de akademische gebouwen en verzamelingen waar te nemen. Bij nalatigheid of mishriuk zal hij daarvan terstond aan den president-curator rapport doen. Hij zal de gelden, welke curatoren ter goede rekening mogten ontvangen, bewaren, en eene nader te bepalen borgtocht stellen. Hij zal eene jaarwedde genieten van f. 2500, zijne bureaukosten daaronder begrepen. Curatoren zullen eene verdere instructie voor hem voordragen.
Art. 176.
Het lichaaom der universiteit wordt vertegenwoordigd door rector en ordinaire professorën, gezamenlijk vergaderd, onder voorzitting van den eersten. Deze vergadering zal den titel voeren van senatus academicus.
Art. 177.
Wanneer curatoren het noodig oordeelen over de hoogere belangen der hooge school met den geheelen senatus academicus te handelen, zal de rector, op verlangen van dezelve, eene gecombineerde vergadering beschrijven, welke den titel voert van senatus amplissimus. Wanneer de senaat eene diergelijke gecombineerde vergadering noodig oordeelt, zal de voordragt daartoe door den rector aan curatoren geschieden, welke over de noodzakelijkheid daarvan beslissen zullen. Deze vergadering zal eenmaal jaarlijks plaats hebben voor de overdragt van het rectoraat, wanneer curatoren, na met rector en assessoren in hunne vergadering een secretaris voor het volgend jaar gekozen te hebben, zich in den senatus academicus begeven, ter afneming van de eeden der jaarlijksche akademische waardigheden.
veillance des bâtiments et collections académiques. En cas de négligences ou d'abus, il en fera de suite rapport au président. Il percevra l'argent que les curateurs pourraient percevoir à compte, et donnera une caution à régler ultérieurement. Il jouira d'un traitement de f. 2500, tous frais de bureau compris. Les curateurs proposeront pour ce fonctionnaire une instruction plus détaillée.
Art. 176.
Le corps de l'université est représenté par le recteur et les professeurs ordinaires, conjointement assemblés sous la présidence du premier. Cette assemblée portera le titre de senatus academicus.
Art. 177.
Quand les curateurs jugent nécessaire de traiter des intérêts majeurs de l'université avec le senatus academicus, le recteur, d'après leur vœu, convoquera une assemblée combinée qui porte le titre de senatus amplissimus. Lorsque le sénat jugera qu'une pareille assemblée combinée est nécessaire, la proposition en sera faite par le recteur aux curateurs, qui décideront si elle est nécessaire. Cette assemblée se tiendra régulièrement une fois par an, quelque temps avant l'époque où le recteur résignera sa charge. Alors, les curateurs après avoir, de concert avec le recteur et les assesseurs, désigné un secrétaire du sénat pour l'année suivante, se rendront dans le senatus academicus, pour faire prêter aux professeurs chargés des fonctions académiques qui alternent tous les ans, le serment annuel.
Art. 178.
Het toezigt over de akademische tucht en studien is aan den akademischen senaat, onder voorzitting van den rector, aanbevolen. De senaat zal ook aan curatoren zoodanige voordragten mogen doen, als het belang der hooge school zal vorderen. De rector zal, ten bovenstaanden einde, den senaat zoo dikwijls bijeenroepen, als hij zal goedvinden.
Art. 179.
De senaat heeft het regt, tot handhaving van orde en tucht, alle zoodanige, met de algemeene bepalingen niet strijdende, edicten en statuten te geven, als het belang der hooge school zal vorderen. Deze edicten en statuten zullen gegeven worden op naam van rector en senaat; zij zullen door den rector geteekend, en door den secretaris van den senaat gecontrasigneerd worden.
De hooge scholen zullen zich onderling hunne statuten mededeelen, en daarvan kopij geven aan het collegie van curatoren, met opgave der beweeggronden, welke tot ieder edict of statuut aanleiding hebben gegeven.
Art. 180.
De edicten en statuten, welke meer dan eene oogenblikkelijke en voorbijgaande kracht hebben, zullen worden gedrukt, bij de akademische wetten gevoegd, en algemeen verkrijgbaar gemaakt.
Art. 181.
De bijwoning der senaatsvergadering maakt een deel der professorale verplichting uit voor alle de professores ordinarii, welke van die verplichting niet uitdrukkelijk ontslagen zijn. Men zal daarvoor geene buitengewone belooningen ontArt. 178.
La surveillance de la discipline académique et des études, est confiée au sénat académique, sous la présidence du recteur. Le sénat pourra faire aussi aux curateurs les propositions que l'intérêt de l'université lui suggérera. Le recteur convoquera, à cet effet, le sénat aussi souvent qu'il le trouvera convenir.
Art. 179.
Le sénat a le droit, afin de maintenir l'ordre et la discipline, de donner tels édits et statuts que l'intérêt de l'université exigerait, pourvu qu'ils ne soient pas en opposition avec les règlements généraux; ces édits et statuts seront publiés au nom du recteur et du sénat; ils seront signés par le recteur et contresignés par le secrétaire du sénat.
Les universités se communiqueront mutuellement leurs statuts, et en donneront copie au collège de curateurs, en expliquant les motifs qui ont provoqué chaque édit ou statut.
Art. 180.
Les édits et statuts qui ont force de loi pour l'avenir; et qui ne sont pas d'un intérêt temporaire, seront imprimés et ajoutés au recueil des lois académiques, pour que chacun ait les moyens de se les procurer.
Art. 181.
La comparution à l'assemblée du sénat fait une partie des obligations imposées à tous les professeurs ordinaires qui n'en auront pas été expressément dispensés: on ne recevra pour cela aucune rétribution extraordinaire. Les frais nécesvangen. De noodzakelijke kosten dier vergadering zullen door de pedellen aan den rector, en door deze aan de hooge school, in rekening gebracht worden.
Art. 182.
Het blijft aan elken senaat op de onderscheidene hooge scholen overgelaten, omtrent de orde, rang van zitting, en huishoudelijke regeling hunner vergaderingen, als ook omtrent het geheimhouden van het iverhandelde in elke vergadering, zoodanige met de algemeene bepalingen niet strijdende reglementen te maken, als dezelve nuttig zal oordeelen.
De taal echter, waarvan zich de senaat in plegtige handelingen, en wel bepaald bij het geven van statuten en edicten, of bij het schrijven van plegtige brieven, bedient, zal steeds zijn de latijnsche, van welke men zich ook in het houden der notulen van de senaats vergadering bedienen zal.
Art. 183.
Het bestuur en de bijeenroeping der vergadering van den senaat blijft echter altijd bij den rector, of, bij afwezendheid en wettige verhindering, bij den prorector, dat is den zoodanigen van aanwezige, en niet verhinderde professores ordinarii, welke het laatst te voren rector geweest is, als op welken, bij verhindering of afwezendheid van den rector, alle regten en pligten van het rectoraat overgaan.
Art. 184.
De waardigheid van rector der hooge school, welke den titel geeft van rector magnificus, is niet bestendig; zij gaat, jaarlijks op den eersten october, van de eene faculteit in de andere over, ten welken einde, telkens voor het einde van het vorig akademiejaar, aan den Koning door den senaat
saires à cette assemblée seront portés en compte par les appariteurs au recteur, et par celui-ci à l'université.
Art. 182.
Chaque sénat des différentes universités a la faculté de faire tels règlements qu'il jugera nécessaires sur l'ordre et rang de séance, et l'arrangement intérieur de ses assemblées, comme aussi sur le secret de ce qui aura été traité dans chaque assemblée, pourvu que ces règlements ne soient pas en opposition avec les lois générales.
La langue dont le sénat se servira dans les actes solennels, et particulièrement dans la rédaction des édits et des statuts, ou des lettres de cérémonie, sera toujours la latine.
Les actes de l'assemblée du sénat seront aussi rédigés dans la même langue.
Art. 183.
La direction et la convocation de l'assemblée du sénat restent toujours confiées au recteur, ou, en cas d'absence ou d'empêchement légitime, au prorecteur, c'est-à-dire celui des professeurs ordinaires présents qui n'est point empêché et qui a été le dernier recteur, auquel, lors d'absence ou d'empêchement du recteur, sont défré-rés tous les droits et devoirs du rectorat.
Art. 184.
La dignité de recteur de l'université, qui donne le titre de rector magnificus, n'est pas à vie; elle passe annuellement au premier octobre, d'une faculté à l'autre; à cet effet, toujours avant la fin de l'année académique précédente, il sera présenté par le sénat, à l'agrément du Roi, une
een nominatie van twee personen van iedere faculteit (uitgenomen van de faculteit, tot welke de afgaande rector behoort) ter verkiezing zal worden aangeboden. Op deze nominatie zal worden gebracht een der langst gesluneerd hebbende professoren van iedere faculteit.
Art. 185.
Bij het afgaan van den rector van het voorig jaar, draagt deze de waardigheid aan zijnen opvolger over, bij eene latijnsche plegtige redevoering, in het groot auditorium der hooge school. Deze redevoering, die altijd in de akademische Jaarboeken wordt opgenomen, moet bevatten:
1.° Een historisch overzigt der lotgevallen van de hooge school, geduerende het vorig jaar.
2.° Eene vermelding van de professoren, welke gedurende dat jaar overleden zijn, met een kort berigt aangaande hun leven en letterkundige verdiensten. Tot meerdere volmaking der akademische letterkundige geschiedenis, zal achter elke redevoering, waarin zoodanig eene vermelding geschiedt, eene volledige lijst en bijlage gegeven worden van alle de schriften, door zoodanigen professor uitgegeven, of tot de uitgave gereed gemaakt.
De breedere of minder breede behandeling dezer onderwerpen, en de beoordeeling, of dat historisch verslag op zich zelfs als onderwerp eener redevoering genoegzaam zij, of met een ander onderwerp, ten keuze van den redenaar, kunne of moete vereenigd worden, is willekeurig.
Art. 186.
De benoemde rector neemt zitting op den eersten october, hij legt, voor dat de plegtige overdracht van het rectoraat aan hem geschiedt, in handen van den president-curator den volgenden ed af:
nomination de deux personnes de chaque faculté (excepté de la faculté à laquelle appartient le recteur qui résigne ses fonctions). On portera sur cette nomination un des professeurs qui a été le plus long-temps en fonctions, de chaque faculté.
Art. 185.
Le recteur de l'année précédente, en résignant ses fonctions à son successeur, prononce un discours latin, dans la grande salle des exercices de l'université. Ce discours, qui devra toujours être consigné dans les annales académiques, doit contenir :
1.° Un aperçu historique de ce qui s'est passé à l'université pendant l'année précédente.
2.° Une notice des professeurs décédés pendant cette année, avec une idée sommaire de leur vie et de leur mérite littéraire. Afin de donner plus d'étendue et de développement à l'histoire littéraire de l'université, on joindra à la fin de chaque discours, une liste supplémentaire complète de tous les écrits que les professeurs auront publiés ou qu'ils destinaient à l'être.
L'orateur a la faculté de donner à ces objets plus ou moins de détails; il pourra juger aussi si cet aperçu historique peut seul suffire à faire la matière de son discours, ou s'il croit devoir en faire un objet secondaire et choisir tout autre sujet pour le traiter principalement.
Art. 186.
Le recteur nommé prend séance au premier octobre; il prête le serment suivant entre les mains du président des curateurs, quelque temps avant la remise solennelle du rectorat :
Ik zweere (belove), dat ik de reglementen en besluiten, op het hooger onderwijs gegeven, of nog te geven, en wel bepaaldelijk ook deakademische statuten en edicten, zal in acht nemen en doen in acht nemen; dat ik de verplichtingen, daarin aan mij opgelegd, zal nakomen; en verder, dat ik alles zal doen wat ik in mijne kwaliteit ten nutte van het land, den Koning en de akademie zal kunnen doen.
Art. 187.
Eveneens zullen de nieuwbenoemde hoogleraren, bij de aanvaarding van hunnen post, in handen van den president-curator afleggen den navolgende eed:
« Ik zweere (belove), dat ik de reglementen en besluiten, op het hooger onderwijs gegeven, of nog te geven, en de bepalingen door curatoren daaromtrent te maken, getrouw zal in acht nemen; dat ik de verplichtingen, daarin aan mij opgelegd, zal nakomen; en verder, dat ik alles zal doen wat ik in mijnen post ten nutte der hogeschool zal kunnen doen. »
Art. 188.
Behalve het hiervoren opgegeven uitsluitend regt van bijeenroeping, van besturing en voorzitting in den senaat, behoort aan den rector het opperbeheer van de akademische policie. Hij heeft op dien grond het regt niet alleen, om elk student bij zich te onbieden, ten einde van denzelven zoodanige opening te vragen, en aan denzelven zoodanige teregtwijzing te doen, als hij zal noodig oordeelen, maar ook om, wanneer dit
« Je jure (je promets) d'observer et de faire observer les lois et les arrêtés sur le haut enseignement, émanés ou à émaner, et spécialement les édits et les statuts académiques; que je remplirai les obligations qui m'y sont imposées, et qu'en outre, je ferai tout ce qui dépendra de moi, en ma qualité, pour le bien de l'État, du Roi et de l'Université. »
Art. 187.
De même les professeurs nouvellement nommés, en prenant possession de leur poste, prêteront le serment suivant en mains du président des curateurs :
« Je jure (je promets) que j'observerai fidèlement les règlements et arrêtés sur le haut enseignement, émanés ou à émaner; que je remplirai les obligations qui m'y sont imposées, et en outre, que je ferai tout ce que je pourrai faire dans ma qualité pour le bien de l'Université. »
Art. 188.
Outre le droit exclusif de convoquer, de diriger et de présider le sénat, c'est au recteur qu'appartient la direction supérieure de la police académique. D'après ce principe, il a non-seulement le droit de faire comparaître devant lui chaque étudiant, pour lui demander telles explications et lui donner tels avis qu'il jugera convenir, mais aussi celui de faire donner, dans de cas où il croira devoir en user ainsi, les
noodig mogt zijn, een student arrest op zijne kamer te geven, of denzelven in verzekerde bewaring te doen brengen. In 't laatste geval zal echter de rector verplicht zijn, de zaak binnen 24 uren te brengen aan de commissie van rector en assessoren, ten einde deze tot de voortdurende of opheffing van 't arrest besluite, en dadelijk van de zaak, die er aanleiding toe gegeven heeft, kennis neme.
Art. 189.
De besluiten, edicten en statuten zullen altijd aan het hoofd moeten hebben de inleiding: Wij Rector en Senaat. Zij zullen, even als elke naar buitenwerkende akademische acte, in 't latijn geschreven, door den rector geteekend, en door den secretaris van senaat gecontrasigneerd worden.
Art. 190.
De akademische schepters (fasces academici); zoo wel als het groot zegel van de hooge school, berusten bij den rector. Wanneer deze zich, in zijne kwaliteit, naar de akademie begeeft, wordt hij door eenen der pedellen met den schepter voorafgegaan; de senaat, bij plegtige gelegenheden, in het openbaar verschijnende, wordt voorafgegaan door de beide pedellen der hooge school, ieder eenen der akademische schepters dragende.
Art. 191.
De uitgaven en verschotten van den rector, zoo wel als de onkosten van den akademischen senaat, zullen jaarlijks door den rector geliquideerd, en bij curatoren ingediend worden, welke, na onderzoek, bevindende, dat dezelve met de voorschriften der begrooting overeenkomen, de noodige aanvraje tot voldoening aan het Depararrets domestiques à un étudiant, ou de le faire mettre sous due garde.
Dans le dernier cas, le recteur sera néanmoins tenu de porter l'affaire à la connaissance de la commission du recteur et d'assesseurs, dans l'espace de 24 heures, afin qu'elle décide la continuation ou la surséance des arrêts, et qu'elle prenne connaissance de suite de l'affaire qui les a motivés.
Art. 189.
Les arrêtés, édits et statuts devront toujours porter en tête: Nous recteur et sénat. Ils seront, comme en général tout acte académique, destiné à avoir force de loi au dehors, rédigés en latin, signés par le recteur et contresignés par le secrétaire du sénat.
Art. 190.
Les sceptres académiques, (fasces academia), de même que le grand sceau de l'université, seront déposés chez le recteur. Lorsque celui-ci se rendra à l'académie en sa qualité, un appariteur portant le sceptre, le précèdera. Le sénat paraissant en public dans des occasions solennelles, est précédé de deux appariteurs de l'université, portant chacun un des sceptres académiques.
Art. 191.
Les déboursemens et les avances du recteur; de même que les frais d'assemblée du sénat académique, seront liquidés annuellement par le recteur, et présentés aux curateurs qui, après avoir examiné s'ils sont conformes aux règles prescrites par le budget, feront la demande requise au
tement van Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen inzenden.
Art. 192.
De voordeelen, aan het rectoraat verbonden, zijn:
1.° Het regt van inschrijving;
2.° Het regt van recensie, te gelijk met den secretaris van den senaat;
3.° Het regt van deelneming in de emolumenten der promotien, bij welke hij presideert, gelijkelijk met de overige leden der faculteit, zoo hij van dezelve geen lid is, en voor het dubbele, zoodra de promotie geschiedt bij de faculteit, waarvan hij lid is. Er zal daarenboven aan den rector op zijne jaarlijksche rekening van onkosten en verschotten eene som van f. 150, in rekening geleden worden, voor kleine uitgaven, schrijfboeften, briefporten enz.
Art. 193.
Er zal bij den akademischen senaat een secretaris zijn die belast is:
1.° Met de bewaring van het gewoon zegel en der archiven, welke laatsten, naar en met eene genummerde en altijd dagelijks bijgehouden lijst, jaarlijks bij den overgang van het secretariaat, door den afgaenden secretaris aan zijnen opvolger, ten overstaan van den nieuw aangekomen rector, zullen moeten verantwoord worden.
2.° Met het houden der notulen van alle vergaderingen des senaats, en van rector en assessoren, zoo wel als van den senatus amplissimus. De inhoud dezer handelingen, die gelijk alles, wat tot het akademische archief behoort, in het latijn moeten geschreven zijn, zal door den secretaris kortelijck op een alDépartement de l'Instruction, des Arts et des Sciences, afin d'en obtenir le remboursement.
Art. 192.
Les avantages attachés au rectorat, sont :
1.° Le droit d'inscription ;
2.° Le droit de recensement, conjointement avec le secrétaire du sénat ;
3.° Le droit de partage égal dans les émolumens provenant des promotions auxquelles il préside avec les autres membres de la faculté, dont il n'est pas membre, et le double, si la promotion a lieu dans la faculté dont il est membre. Il sera accordé en outre au recteur, sur son compte annuel de déboursemens et de frais, une somme de f. 150, pour ports de lettres, papier, plumes, encre, etc.
Art. 193.
Il y aura près le sénat académique un secrétaire qui sera chargé :
1.° De la garde du sceau ordinaire et des archives, dont il devra toujours rendre compte annuellement par une liste tenue jour par jour, en résignant, en présence du nouveau recteur, le secrétariat au secrétaire nouvellement nommé.
2.° De la rédaction des actes de toutes les assemblées du sénat et du recteur et assesseurs, comme aussi du senatus amplissimus. Le contenu de ces actes, qui devront être rédigés en latin, ainsi que tout ce qui se rapporte aux archives académiques, sera inscrit sommairement par le secrétaire, dans
gemeen alphabetisch register van akademische handelingen worden aangeteekend. Dit register zal door elken volgenden secretaris behoorlijk bijgehouden, en aan zijnen opvolger, ten overstaan van den nieuw aangekomen rector, verantwoord worden.
3.* Met het behoorlijk in orde houden van het akademisch register, en het geen hem te dien aanzien bij n.° 2 is opgelegd.
4.* Met het schrijven of doen schrijven, en het expediëren of doen expediëren van alle zoodanige acten, besluiten, diplomata enz., welke, ten gevolge der akademische handelingen, zouden moeten uitgevaardigd of kunnen gevorderd worden; alle expeditien zullen, dien ten gevolge, niet alleen door den rector ondertekend, maar ook door den secretaris gecontrasigneerd zijn.
5.* Met de redactie en de uitgave der hier boven vermelde jaarboeken.
Art. 194.
Ook deze secretaris zal jaarlijks gekozen worden op gelijke wijze, als hier boven van den rector is bepaald, doch zal deze keuze, uit de ingezondene nominatie geschieden door curatoren, met adjunctie van rector en assessoren.
Art. 195.
De voordeelen aan het secretariaat van den senaat verbonden, zijn
1.* Het regt van recensie, te gelijk met den rector der hooge school.
2.* Het regt van deelneming in de emolumenten der promotien, op gelijke wijse als dit zoo even van den rector gezegd is. Behalve deze gelijke deelneming, zal hij voor de uitvaarun registre général des actes académiques. Ce registre, qui sera tenu par ordre alphabétique, sera continué successivement et dans le même ordre, par chaque secrétaire, qui devra le remettre à son successeur, en présence du nouveau recteur.
3.° De tenir en bon ordre le registre académique et ce qui lui a été imposé à cet égard par les dispositions du n.° 2.
4.° D'écrire ou faire écrire, expédier ou faire expédier tous les actes, arrêtés, diplômes, etc., qui devront être délivrés ou pourraient être demandés, par suite des actes académiques. Toutes ces expéditions seront non-seulement signées par le recteur, mais aussi contresignées par le secrétaire.
5.° De la rédaction et de la publication des Annales mentionnées ci-dessus.
Art. 194.
Ce secrétaire sera choisi sur une nomination formée de la manière qui est prescrite ci-dessus pour le recteur; mais le choix se fera, non par le Roi, mais par les curateurs, conjointement avec le recteur et les assesseurs.
Art. 195.
Les avantages attachés au secrétariat du sénat sont :
1.° Le droit de recensement, conjointement avec le recteur de l'université.
2.° Le droit de partage égal dans les émolumens de promotions, de la même manière qu'il est réglé ci-dessus pour le recteur. Outre ce droit de partage, il recevra
diging van het diploma f.γ vooruit-genieten.
Er zal daarenboven voor den secretaris, op de jaarlijksche onkostrekening van den rector, aan schrijfmaterialen, kopieerloonen, briefporten enz., eene globale som van f. 200 geleden worden.
Art. 196.
De assessoren, in zoodanigen getale, en zoodanig door de curatoren gekozen, als hier voren bij art. 108 is bepaald, en jaarlijks afwisselende, zullen, op bijeenroeping en onder voorzitting van den rector, hem behulpzaam zijn in de afdoening en bezorging van alle loopende zaken, en hem, wanneer hij zulk verlangt, door raadgeving ondersteunen. De werkzaamheden van dit assessoraat behoren tot de professorale functien, en geven geen regt tot belooningen of traktementen.
Art. 197.
Behalve deze senaatsvergadering en commissie van rector en assessoren, zullen ook de professoren in elke faculteit zich over de belangen van die faculteit in eene vergadering kunnen vereenigen, bij welke elk hoogleraar bij die faculteit, jaarlijks op zijne beurt, als deken zal presideren; terwijl de jongste des overigen de functien van secretaris bij die vergadering zal waarnemen.
Art. 198.
Ook deze functien geven geen regt op eenig traktement of belooning uit dien hoofde. Zij zijn gevolgen van de algemeene verplichting der professoren.
Art. 199.
Het toekennen der graden behoort aan deze
d'avance une somme de f. 7, pour l'expédition du diplôme.
Il sera accordé en outre au secrétaire, sur le compte annuel de frais du bureau du recteur, une somme de f. 200, pour papier, plumes, encre, ports de lettres, frais d'écriture, etc.
Art. 196.
Les assesseurs, choisis par les curateurs en tel nombre et de la manière prescrite ci-dessus par l'art. 108, pour le temps d'une année, assisteront le recteur, qui les convoquera et les présidera dans toutes les affaires courantes, et l'aideront, lorsqu'il les leur demandera, de leurs conseils. Le travail de ses assesseurs fait partie des fonctions professorales, et ne donne aucun droit à exiger des rétributions ou traitements extraordinaires.
Art. 197.
Outre cette assemblée du sénat et cette commission du recteur et des assesseurs, les professeurs dans chaque faculté pourront aussi se réunir pour discuter les intérêts de la faculté. Chaque professeur présidera annuellement, à son tour, comme doyen, ces assemblées de la faculté, et le plus jeune des autres professeurs y sera fonction de secrétaire.
Art. 198.
Ces fonctions ne donneront non plus aucun droit à quelque traitement ou rétribution extraordinaire, comme dépendantes des obligations générales attachées aux fonctions de professeurs.
Art. 199.
La collation des grades appartient à ces assemfaculteitsvergaderingen, de leden daarvan verdeelen het examen onder zich, zoo als zij dit meest geschikt zullen oordeelen, volgens het hierboven gezegde in den tweeden titel.
Art. 200.
Ten dienste, zoo wel van den rector als van de collegien, in dezen titel vermeld, zullen er aan elke hooge school twee pedellen zijn, op zoodanige instructie, als voor hen door curatoren, met overleg van den rector, zal worden gemaakt. Omtrent hunne jaarwedde zullen curatoren eene voordragt doen.
Zij zullen van elken student genieten, voor de bezorging van ieder biljet van inschrijving of van recensie f. 1, voor het bijwonen van elk examen f. 2, en voor elke promotie f. 7.
Aldus gearresteerd bij 's Konings besluit van den 25sten September 1816, n° 65.
Mij bekend,
De Secretaris van Staat,
Geteekend A. R. FALCK.
Accordeert met deszelfs origineel,
De Griffier ter Staats-Secretarij,
Geteekend D'HAMECOURT, I. G.
blées de la faculté; les membres partagent les différentes parties de l'examen comme ils le jugent convenir, suivant ce qui est prescrit ci-dessus au second titre.
Art 200.
Il y aura dans chaque université, pour le service, tant du recteur, que des collèges nommés dans le présent titre, deux appariteurs qui se conformeront aux instructions qui leur seront données par les curateurs, de concert avec le recteur. Les curateurs feront une proposition pour régler le traitement à leur accorder.
Ils recevront de chaque étudiant pour un billet d'inscription ou de recensement f. 1, pour leur présence à chaque examen f. 2, pour chaque promotion f. 7.
Arrêté par le Roi, le 25 Septembre 1816, n.° 65.
Pour traduction conforme:
Le Secrétaire au Département de l'Instruction des Arts et des Sciences,
L. DE GEER.
WIJ WILLEM, bij de gratie Gods,
Koning der Nederlanden, Prins van Oranje-
Nassau, Groot-Hertog van Luxemburg,
enz., enz., enz.
Gehoord de voordragt van onzen Commissaris-
generaal voor het Ondewijs en voor de Kunsten
en Wetenschappen, van den 12 juni 1817,
n.° 1140, daar bij te kennen gevende het verlangen
der stedelijke regering van Gent, om te mogen
oprichten eene zoogenaamde pädagogie of stich-
ting, waarin studenten aan de hooge school, te
dier stede zoude kunnen te zamen wonen, onder
een gemeenschappelijk opzicht, hebben goedge-
vonden en verstaan:
De stedelijke regering voornoemd te autoriseren,
zoo als zij wordt geautoriseerd bij deze, tot het
oprichten van zoodanige stichting of pädagogie,
onder de navolgende bepaling:
1.° Deze stichting zal 'geheel stedelijk zijn, en
ten kosten der stad worden opgerigt en
onderhouden.
2.° Dezelve zal mogen geplaatst worden in eenig
gedeelte van het voor de hooge school
ingerigten gebouw, waarvan de plans en af-
teekeningen bij ons besluit van heden zijn
goedgekeurd; doch zal in dit geval het onder-
houd van zoodanig gedeelte van hetzelve
gebouw, met uitzondering van muren en
daken niet komen ten last van den staat,
maar stedelijk blijven.
3.° De reglementen voor zoodanige stichting of
pädagogie te ontwerpen, zullen worden
onderworpen aan de goedkeuring van onzen
NOUS GUILLAUME, par la grace de Dieu, Roi des Pays-Bas, Prince d'Orange-Nassau, Grand-Duc de Luxembourg, etc., etc., etc.
Ou le rapport de notre Commissaire-général de l'Instruction publique, des Arts et des Sciences, du 12 juin 1817 n° 1140, faisant connaître le désir de la Régence municipale de la ville de Gand, à l'effet d'être autorisée à ériger une pédagogie ou établissement où les étudiants de l'université de cette ville pourraient demeurer ensemble sous une surveillance générale;
Nous avons trouvé bon, et entendu d'autoriser la Régence municipale susdite, comme elle est autorisée par la présente, pour l'érection d'un tel établissement ou pédagogie sous les restrictions suivantes:
1.° Cet établissement sera entièrement municipal, et sera érigé aux frais de la ville.
2.° Il pourra être placé dans quelques parties de l'édifice à ériger à l'usage de l'université, dont le plan et dessins ont été approuvés par notre résolution de ce jour.
Cependant l'entretien d'une telle partie dudit édifice ne pourra être à charge de l'état, à l'exception des toits et murailles, mais restera au contraire entièrement municipal.
3.° Les règlements à projeter pour un tel établissement ou pédagogie, seront soumis à l'approbation de notre Commissaire-général susdit; qui fera une attention toute
Commissaris-generaal voornoemd, welke bijzonder zal toezien, dat daarin niets gevonden worde, strijdig met de bepalingen van het reglement voor de zuidelijke hooge scholen gearresteerd bij ons besluit van 23 september 1816, n° 65.
4° Bijzonder zal zoodanige pädagogie onderworpen blijven aan het toezigt van den academischen senaat, onder voorzitting van den rector voor de academische tucht en studien; aanbevolen bij art. 178 van voorzeijd reglement.
5° Zoodanige stichting zal in geen geval de vrijheid van ouders of voogden kunnen beperken, welke verkiezen om hunne kinderen of pupillen, zonder inwoning in de zelve de lessen der hooge school te doen bijwonen.
De uitvoering van het bovenstaande is opgedragen aan onzen Commissaris-generaal voor het Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen.
Gegeven te Brussel, den 17 juni 1817.
Geteekend WILLEM.
Van wege den Koning:
Geteekend A. R. FALCK.
Accordeert met deszelfs origineel:
De Griffier ter Staats-Secretarij,
Geteekend D'HAMECOURT.
Voor overeenkomstig afschrift:
De Secretaris bij het Departement van Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen,
L. DE GEEB.
particulière, qu'il ne s'y trouve rien d'opposé aux restrictions du règlement pour les universités méridionales, qui a été arrêté par suite de notre résolution en date du 23 septembre 1816, n° 65.
4° Une telle pédagogie restera particulièrement assujettie à la surveillance du sénat académique, sous la présidence du recteur, pour la discipline des études académiques recommandées dans l'article 178 dudit règlement.
5° Un tel établissement ne pourra restreindre en aucune manière la liberté des parents ou tuteurs, lesquels préféreraient faire fréquenter par leurs enfants ou pupilles, les leçons de l'université, sans qu'ils fussent domiciliés dans le susdit établissement.
L'exécution des dispositions qui précèdent est conférée à notre Commissaire-général de l'Instruction publique, des Arts et des Sciences.
Donné à Bruxelles, le 17 juin 1817.
Était signé GUILLAUME.
Au nom du Roi :
Signé A. R. FALCK.
Conforme à l'original :
Le Greffier - Secrétaire de l'État,
Signé D'HAMECOURT.
Pour copie conforme :
Le Secrétaire du Département
des Arts et Sciences,
Signé L. DE GEEB.
WIJ WILLEM, bij de gratie Gods, Koning der Nederlanden, Prins van Oranje-Nassau, Groot-Hertog van Luxemburg, etc., etc., etc.
Gezien ons besluit van heden, waarbij de opening der lessen aan de hooge school van Leuven, Gent en Luik, wordt bepaald op den 3 november aanstaande; in aanmerking nemende dat de algemene bepalingen, vastgesteld bij het organiek reglement van den 25 september 1816, wegens het toelaten der studenten tot de verschillende faculteitslessen, bij de eerste opening derzelve, eenige nadere wijziging behooren te ondergaan;
Gehoord de voordragt van onze Commisarissegeneraal voor het Onderwijs en voor de Kunsten en Wetenschappen, van 16 augustus 1817, n.° 1666,
Hebben besloten en besluiten:
1.° De studenten, welke verlangen tot de lessen der faculteiten van wis- en natuurkundige wetenschappen en van bespiegelende wijsbegeerte en letteren toegelaten te worden, zonder te voren eene universiteit gefrequenteerd te hebben, zullen alvorens in een examen, voor de laatstgenoemde dier faculteiten te ondergaen, genoegzame blijken hunner vorderingen in de latijnsche taal behooren te geven, om met vrucht de lessen dier faculteit te kunnen bywonen.
2.° Zij die den graad van baccalaureus in de letteren aan de akademie van Brussel verkregen hebben, zullen aan zoodanig examen niet onderworpen zijn.
3.° De studenten die verlangen tot de lessen der
NOUS GUILLAUME, par la grace de Dieu, Roi des Pays-Bas, Prince d'Orange-Nassau, Grand-Duc de Luxembourg, etc., etc., etc.
Vu notre résolution de ce jour, d'après laquelle l'ouverture des leçons des Universités de Louvain, Gand et Liége, reste fixée pour le trois novembre prochain;
Ayant pris en considération que les restrictions générales statuées par le règlement organique du 25 septembre 1816, concernant l'admission des étudiants aux différentes leçons facultatives, lors de la première ouverture desdites leçons, sont susceptibles de subir un examen ultérieur;
Attendu la représentation de notre Commissaire-Général pour l'Instruction des Arts et Sciences, du 16 août 1817, n.° 1666,
Nous avons arrêté et arrêtons :
1.° Les étudiants qui désireraient être admis aux leçons facultatives des sciences mathématiques et physiques, ainsi que celle de la philosophie théorique, sans avoir préalablement fréquenté une Université, seront tenus, avant de subir un examen pour lesdites facultés, de donner des preuves suffisantes de leurs progrès dans la langue latine, à l'effet de fréquenter avec succès les leçons desdites facultés.
2.° Ceux qui auront obtenu le grade de bachefaculteit van regten en van die der geneeskunde toegelaten te worden, zonder den graad van candidaat in de letteren, of in de wetenschappen, aan eene hooge school te hebben verkregen, of wel dien van baccalaureus in de letteren, aan de akademie van Brussel, zullen in een examen voor de faculteit der regten of geneeskunde te ondergaan, moeten doen blijken van hunne genoegzame voorbereidende kenniszen om met vrucht de lessen van eene diër faculteiten bijtewonen.
4.° De studenten in de regten der akademie van Brussel, welke aldaar hun eerste examen van baccalaureus ondergaan hebben, zullen ontslagen zijn van de betaling van de helft der regten, bepaald voor het candidaats examen in de regten, bij art. 71 van het organiek reglement; van hun zal mede niet gevorderd worden het bewijs volgens art. 34 geëischt van het bijwonen der lessen aldaar vermeld, n.° 2.
5.° De studenten welke te Brussel hunne twee examina voor het baccalaureaat ondergaan hebben, zullen als candidaten in de regten worden beschouwd.
6.° De inscriptien van de studenten der regtsgeleerde faculteit van Brussel, bijgeleid van certificaten van vlijtige bijwoning der lessen, zullen ieder voor een vierendeeljaars, in mindering kunnen komen, bij de berekening der studiejaren, gevorderd volgens art. 27 van het organiek reglement, tot het verkrijgen van den graad van doctor in de regten.
En wordt 'onzen Commissaris-generaal voorlier en littérature à l'Académie de Bruxelles, ne seront pas assujétis à un tel examen.
3.° Les étudiants qui désireraient être admis aux leçons des facultés de droit et de médecine, sans avoir obtenu le grade de candidats en littérature, ou de sciences à une Université, ou bien ceux des bacheliers, en littérature, de l'Académie de Bruxelles, seront tenus de faire des preuves suffisantes d'après un examen à subir par eux pour les facultés de droit et de médecine, d'une connaissance préparatoire, à l'effet de pouvoir fréquenter avec succès les leçons desdites facultés.
4.° Les étudiants en droit à l'académie de Bruxelles, qui y auront subi leur premier examen de bachelier, seront exempts du paiement de la moitié des droits fixés pour l'examen des candidats en droit, statué dans l'art. 71 du règlement organique; aussi n'exigera-t-on pas les preuves exigées par l'art. 34, concernant la fréquentation des leçons mentionnées au n.° 2 dudit article.
5.° Les étudiants qui auront subi, à Bruxelles, leurs deux examens de bachelier, seront considérés comme candidats en droit.
6.° Les inscriptions des étudiants de la faculté de droit de jurisprudence à Bruxelles, accompagnées des certificats de fréquentation et non interrompue des leçons, pourraient être admises en diminution d'un trimestre des années d'étude exigé, suivant l'art. 27 du règlement organique, pour obtention du grade de docteur en droit.
noemd opgedragen om voor de executie van al het bovenstaande te zorgen.
Gegeven te Brussel, den 19 augustus des jaars 1817, en van onze regering het vierde.
Geteekend WILLEM.
Van wege den Koning:
Geteekend A. R. FALCK.
Accordeert met deszelfs origineel:
De Griffier ter Staats-Secretarij,
Geteekend D'HAMECOURT.
Voor overeenkomstig afschrift:
De Secretaris bij het Departement van Onderwijs, Kunsten en Wetenschappen,
L. DE GEER.
Notre Commissaire-général est chargé de veiller à l'exécution de tout ce qui a été prescrit ci-dessus.
Donné à Bruxelles, le 19 août de l'année 1817, et de notre règne la 4."
Signé GUILLAUME.
De la part du Roi :
Signé A. R. FALCK.
D'accord avec l'original :
Le Greffier-Secrétaire de l'État,
Signé D'HAMECOURT.
Pour copie conforme :
Le Secrétaire du Département des Arts et Sciences,
Signé L. DE GEEB.
Le Collège des Curateurs de l'Université de Gand avait demandé à S. Exc. le Commissaire-général de l'Instruction, des directions au sujet des élèves des écoles de médecine du royaume, qui passeront à l'une des facultés de médecine des Universités.
Il résulte de la réponse de S. Exc., n° 2053, ce qui suit :
« L'Arrêté de S. M., du 19 août, ne parle que de leur admission aux leçons de la faculté, mais ne détermine point si leurs années d'études faites à une école de médecine, pourront leur être décomptées dans la computation des années d'étude exigées par l'article 27 du règlement organique.
Ce n'est pas sans dessein néanmoins que cet article est ainsi conçu; une disposition générale n'a pu être prise à cet égard pour prévenir tous les abus, mais des dispositions particulières et individuelles pourront l'être, car elles ne sont pas exclues.
Ainsi, lorsqu'un élève qui aurait fréquenté le cours de l'école de médecine, avant l'ouverture des Universités, et serait passé ensuite à l'une des facultés de médecine, après avoir été examiné suivant l'art. 3 de l'arrêté royal du 19 août; lorsque cet élève se trouvera posséder assez de connaissances pour être promu au grade de docteur en médecine avant le terme de trois ou quatre années, tiré par l'art. 27 du règlement organique, il devra s'adresser au Département de l'Instruction, pour être dispensé
de l'obligation que cet article lui impose, en fournissant à l'appui de sa demande ses certificats de capacité, qui lui auront été délivrés par les professeurs. C'est de cette manière qu'une exception pourra être faite en sa faveur.
On doit faire observer encore, qu'une pareille exception ne pourrait jamais être faite que pour un élève qui aurait étudié dans une école de médecine, antérieurement à l'ouverture des cours des Universités, et qu'une fois les facultés de médecine établies, des leçons prises ailleurs ne sauraient entrer en computation pour l'obtention du grade de docteur.
C'est par suite de ces dispositions que, dans le Journal de Gand, du 1er novembre 1817, a été inséré l'avis suivant, sous la rubrique Université de Gand :
Les élèves qui auraient étudié dans une école de médecine antérieurement à l'ouverture des cours des Universités dans les provinces méridionales, et lesquels désirent obtenir des dispenses afin d'être promus au grade de docteur en médecine avant le terme de trois ou de quatre années, fixé par l'article 27 du règlement organique, peuvent s'adresser tous les jours, de onze heures à midi, chez M. van Rotterdam, Recteur de l'Université, qui se fera un plaisir de leur donner les directions convenables. »
NOMINATION
DES CURATEURS ET DES PROFESSEURS.
PAR Décret royal, du 26 juin 1817, ont été nommés :
Secrétaire-Inspecteur du Collège : M. I. van Toers, Greffier des États provinciaux.
Secrétaire-Adjoint : M. N. Cornelissen, de l'Académie royale des Sciences et Belles-Lettres de Bruxelles.
Par Décret subséquent, du 2 septembre, ont été nommés membres du Collège des Curateurs, dans l'ordre suivant :
A Bruxelles, le Chevalier de Coninck.
A Gand, M. Vanderhaghen-van den Cruycken ; le Baron de Keverberg.
A Bruxelles, le Prince de Gavre ; le Bourgmaitre de Gand.
Par le même Décret, a été nommé Président du Collège :
M. le Comte de Lens, Bourgmaitre de Gand.
Par différens Décrets de S. M., ont été nommés Professeurs dans la faculté de Médecine :
M. J.-C. van Rotterdam, Docteur en Médecine ; à Gand.
M. F.-J. Verbeeck, Docteur en Médecine et en Chirurgie, à Gand.
M. D.-L. Kesteloot, Docteur en Médecine, à La Haye.
Professeur extraordinaire : M. J.-E. Kluyskens, Docteur en Médecine, à Gand.
Dans la faculté de Jurisprudence :
M. J.-B. Hellebaut, Jurisconsulte, à Gand.
M. J.-J. Haus, Professeur en droit, à Wurtzbourg.
M. P. de Ryckere, Jurisconsulte, à Gand.
Dans la faculté des Sciences physiques et mathématiques :
M. J.-G. Garnier, ancien Professeur de l'École polytechnique à Paris.
M. C.-F. Hauff, Professeur à Cologne.
M. F.-P. Cassel, id.
Dans la faculté de Philosophie spéculative et des Lettres :
M. G.-L. Mahne, Directeur du Gymnase de Zierickzée.
M. Schrant, Ministre du culte catholique romain en Hollande.
A été nommé, par Décret subséquent de S. M., Recteur magnifique pour l'année académique de 1817-1818 :
M. J.-C. van Rotterdam.
Ont été nommés, par le Sénat académique,
Doyens des facultés respectives :
M. J.-L. Kesteloot,
M. J.-B Hellebaut,
M. J.-G. Garnier,
M. G.-L. Mahne.
Secrétaire du Sénat académique :
M. J.-B. Hellebaut.
DISCOURS
Prononcé le 9 Octobre 1817, jour de l'installation de l'Université de Gand, par Mr LE COMTE DE LENS, Président du Collège des Curateurs et Bourgmestre de la Ville, à la salle du Trône à l'Hôtel-de-Ville, en présence de S. A. R. Monseigneur le PRINCE HÉRÉDITAIRE, de S. Exc. le Commissaire-général de l'Instruction publique, du Recteur et du Sénat académique de l'Université, et des Autorités civiles et militaires de la Province et de la Ville.
Auguste et sérénissime Prince;
Monseigneur,
Nobles et honorables Curateurs;
Très-doctes Membres du Sénat académique;
Messieurs,
Un grand bienfait du Roi vient d'illustrer cette ville.
Le fonctionnaire à qui la magistrature suprême de l'instruction publique est confiée, siège au milieu de nous, et proclame ce bienfait.
Les acclamations de la reconnaissance l'accueillent, et se confondent avec les transports de l'allégresse publique qui salue, pour la première fois, le fils chéri de notre auguste bienfaiteur.
PRINCE, Votre présence au milieu de nous dans ce jour solennel, est un hommage que Votre Altesse Royale rend à l'utilité de l'instruction, à la dignité des sciences.
Descendant du grand Fondateur de l'Université de Leyde, comme lui, le Monarque à qui la Providence a confié nos destinées, a voulu attacher le nom de GUILLAUME à la création de l'Université de Gand, et à celle des deux institutions émules et rivales de la nôtre.
En vous voyant ennoblir de votre présence la solennité de l'installation, nous nous rappelons sans effort que Leyde aussi conserve le souvenir de Maurice; — mais de Maurice qui, jeune comme vous, n'avait pas encore combattu ni vaincu Spinola.......
MESSIEURS, vous trouvez naturel que je rattache à ce jour, qui est un jour de fête pour vous, l'heureuse arrivée de Héros de la Belgique; et pourquoi n'y rattacherais-je pas encore ce local, cette enceinte même, naguères consacrée à l'inauguration de nos Souverains, et bien autrement célèbre encore par une solennité non moins imposante qui l'illustra il y a deux cent trente ans, et qui dès-lors, sous les auspices du grand Guillaume, devait resserrer les liens des dix-sept Provinces, inspirées alors et guidées par les principes de cette philosophique et douce tolérance, que nous professons enfin après un si long intervalle.
Ce traité connu sous le nom de Pacification de Gand, signé entre les Etats-généraux de la Belgique, et les Députés de la Hollande et de la Zélande; ce traité où la signature de plusieurs dignitaires de l'église catholique, et celles des commissaires du Prince d'Orange, étaient tracées sur
la même ligne; ce traité enfin qui reçut l'approbation de l'Université de Louvain et l'adhésion de Don Juan, parlant au nom du roi d'Espagne, est encore, avec l'Union d'Utrecht, l'acte le plus mémorable d'une époque fertile en grands événements.
Ce traité était un bienfait pour nos ancêtres, en ce qu'il tendait à calmer les passions, à rassurer les consciences, à ramener la paix religieuse; et il y a je ne sais quel charme à rappeler cette période de l'histoire nationale dans ce local même où, après un si long espace de temps, un nouveau bienfait d'un petit-fils de Guillaume réunit autour d'un des descendans de ce Prince, les descendans de ces mêmes Gantois qui, en 1576, semblaient vouloir si intimement lier leur fortune à la fortune du Fondateur de l'indépendance Batave.
Mais alors, déchirée dans l'intérieur, convoitée par l'avarice de l'étranger, notre malheureuse patrie était en proie aux fléaux réunis de la guerre et des révolutions: les bons esprits pouvaient seuls embrasser la grandeur des vues qui, dans la noble pensée du Prince d'Orange, projetaient l'union des dix-sept Provinces. Aujourd'hui cette union s'est opérée sans déchirement, sans secousse; l'antique vaisseau de l'héritage de Bourgogne se trouve de nouveau soumis au même sceptre, comme il l'était dans les dernières années de l'empire de Charles-Quint.
Messieurs, que ce jour de joie pour nous en soit un que la reconnaissance inscrive encore dans les fastes de cette ville. Qu'elle s'applaudisse d'avoir mérité cette honorable distinction de la part de Sa Majesté; il serait beau sans doute de la devoir à une gloire déjà ancienne et à d'anciens services; il est plus beau peut-être de pouvoir invoquer des titres moins éloignés, ou plutôt, il est consolant de penser que Gand, telle qu'elle est de nos jours, inspire au Monarque ce même intérêt que d'ineffacables souvenirs devaient si naturellement reporter sur cette Gand du seizième siècle, qui, après avoir vu signer, dans son sein, l'illustre *Pacification* dont j'ai parlé, accéda encore, trois ans après, et la première parmi les villes de la Flandre et du Brabant, à l'*Union* non moins célèbre d'*Utrecht* (1).
Osons nous en flatter, MESSIEURS, cette renommée qu'au milieu des autres villes du royaume, notre ville natale s'est acquise par cet esprit public qui porte ses habitans à aimer les sciences et à encourager les beaux-arts, — cette renommée classique n'est pas le moindre de ses titres à l'équitable bienveillance du Roi.
PROFESSEURS appelés à l'enseignement dans cette auguste institution, vous aurez à justifier de grandes espérances. Voyez autour de vous ces établissements que le culte d'Apollon et des Muses, le Génie des Sciences et des Arts, ont multipliés dans cette ville. Tous prospèrent à l'ombre de l'Olivier consacré à Minerve et à la Paix; à l'om-
---
(1) L'*Union d'Utrecht* fut signée le 25 janvier 1579; la ville de Gand y accéda le 4 février suivant. On trouve le fac-simile de l'acte d'adhésion et celui des signatures des députés envoyés à Utrecht, dans la précieuse collection qui fut imprimée en 1777, et dont M. le Comte de Lens, Maire de la ville, doit à la bienveillante attention de M. Jacques de Vaal, d'Utrecht, un superbe exemplaire, qui lui fut envoyé le 2 juillet 1815, et qu'il a confié à la bibliothèque de la ville.
bre de l'Oranger, autre symbole qu'ils se sont choisi, pour indiquer le pouvoir tutélaire qui apprécie leur utilité et les encourage.
Professeurs désignés, recevez de l'exemple de ces établissements, votre première impulsion; bientôt vous la donnerez, et, semblable au chêne majestueux de la forêt, l'Université elle-même dominera au milieu des autres institutions de moindre importance; c'est d'elle que la ville aimera à emprunter quelques rayons d'un nouvel éclat, et la dix-septième année de chaque siècle qui suivra, sera aussi pour nos arrière-neveux une fête séculaire, qui entendra proclamer la mémoire du bienfaiteur.
Auguste et Sérénissime Prince, et Vous, Ministre, dont la sollicitude paternelle veille sur l'institution, daignez vous rendre auprès du monarque l'organe de la gratitude publique, comme je le suis envers Vous, au nom du Conseil de la Régence et du Collège des Curateurs; jamais tâche plus honorable ne me fut confiée, et si j'exprime moins ma reconnaissance personnelle, c'est qu'il m'est plus doux de la confondre dans le sentiment unanime de tous les habitans de cette ville.
J.-C. VAN ROTTERDAM
ORATIO,
A.D. 9 Octobris 1817 publicè habita, quum Academiae Gandavensis ordinatione solemniter institutâ, Rectoris magnifici munus in se reciperet.
Serenissime et Augustissime Princeps,
Vir Excellentissime, Literarum et Scientiarum studii Praefecte,
Curatores Amplissimi et Illustrissimi,
Cæterique Auditores Ornatiissimi,
In omnibus orbis terrarum partibus, in quibus communi civium consensu et suffragatione, Scientiae vigent, civibus accepta, jucunda, grata et utilia esse, quæcumque ad illarum studia evehenda instituantur, nos sana mens et ratio credere jubent. Eaque de causâ neminem Vestrûm, A. O., insicias iturum arbitror, nisi alibi, certè in patriâ nostrâ, nihil solidam laudem et insignem famæ commendationem magis mereri, quàm quod hâc in parte ex Principum benevolentia et singulari in cives amore profisciscatur, atque ab ipsis unicè ad communèm civium salutem constituitur. Inest enim in salutiferis Principum beneficiis aliquid, quod, nescio quomodo, omnium bonorum animos præcipùè capiat, et gratissimo voluptatis sensu penitus perfundat.
Sed quodnam est ex innumeris illis beneficiis ab augustissimo Rege jam in nos collatis, quod cum hæc novæ Academiae nostræ institutione, cuius ordinationem, hoc festo die, laeti et gaudio triumphantes celebramus, comparari queat? Hoc eximio beneficio majus et excellentius quod sit; nihil omnino excoigitari posse mihi videtur. Ejusmodi enim Schola, ut ita dicam, Universalis multum affert ad salutem publicam stabilendam, universum regnum nominis sui famâ implendum, civiumque ingenia ad doctrinarum et virtutum studia excitanda.
Verum illa diversi generis commoda, quæ ex benè ordinata Academia proficiscuntur, et quæ omnia enumerare nimis longum sit, continuò evanescere, et in fumum et cineres abire, nisi Professores caveant, ne doctrinarum disciplina quidquam detrimenti accipiat, et summo studio entantur, ut illius disciplinæ severitas stabilis et inconcussa maneat, reique publicæ compendio inservire valeat, hoc ejusmodi quid est, quod Vos Vestrâ sponte perspicere arbitror.
Quænam autem illa esse putatis, A. O., quæ potissimum requiruntur, ut non modò Professorum gloria vera atque solida fiat, sed etiam totius Universitatis veneranda dignitas in posterum nihilum quidem imminuatur? Primo adspectu hæc quatuor mihi ocurrunt, quæ veluti totidem præcipua capita observanda videntur.
Primo, debent singuli singularum Facultatum Professores omnem curam, omnemque studii constantiam et assiduitatem impendere, ut non nisi vera et genuina artium et doctrinarum præcepta discipulis tradant.
Secundo, oportet eisdem concessâ sibi potestate sic uti, ut quæcumque ad totius Academiae utilitarum, et alumnorum disciplinam recte regendam spectant, à nomine labefactentur.
Tertio, ipsos opera pretium omnino facturos existimo, si omnes curas et cogitationes suas ad juvenum animos honestatis amore et divini Numinis cultura imbuendos adhibeant. Nam à virtutis et religionis studio omnem hominum felicitatem pendere, quis est qui negare audeat? Hæc demùm studiis adolescentum verum pretium dat, iisque quasi animam addit.
Et quarto denique loco, à Professoribus, me quidem judice, merito postulatur, ut Regia auctoritati et voluntati obtemperent, beneque docendo ostendant, illos calumniatorum personam agere, qui ex hæc Regià Academiarum institutione parùm commodi in rempublicam redundaturum esse petulanter crepitent.
Hæc vero, si Professores firmiter tenent, et pro fundamentis futurae institutionis suæ habent, non modò ipsorum studium et labor voto et consilio optimi Regis satisfacient, verùm insuper etiam efficient, ut succrescenti, quod opto, in dies Academiae nostræ debita reverentia habeatur, et ejusmodi quidem, quæ non præstigiis quibusdam quaesita sit, sed propriis meritis suis innitatur, et quibuscumque malesanorum machinationibus firmiter resistere possit. Potissimum vero de hoc loco priore agere, neque ab hujus diei solemnitate, neque à persona Rectoris mihi modò impositâ planè alienum videtur.
Dixi igitur, debere Professorès in id omnes mentis animique vires intendere, ut non nisi vera et genuina Scientiarum præcepta civibus Academicis tradant. Quod ut ab ipsis fieri queat, ante omnia requiritur, ut non modò, quæ in Veterum scriptis bona inveniuntur, doceant, sed etiam
tradant, quæ posterior et recentior ætas nova invenerit, atque imprimis curent, ut ne juvenes prius ad altiorum, uti vocantur, Scientiarum scholas admittantur, quàm Litteras Humaniores didicerint, mentemque suam Philosophia Theoreticae præceptis instruxerint, et ex illis limpidis fontibus salutares quasi haustus imbiberint. Non aliunde enim, quam ex neglecto Literarum Humaniorum et Philosophiae studio, oritur vulgaris ista ignorantia, quæ pseudo-studiosos à juvenili ætate in decrepitam usque senectutem, tamquam umbra corpus, comitari solet. Utinam igitur in omnibus patriæ nostræ Academiis hæc in parte severitas summa adhibeatur, nec quisquam in scholas aut Jurisconsultorum aut Medicorum recipiatur, nisi qui prius non nomine, sed re ostendat, sese in Litteris Humanioribus et Philosophiae studio admonùm probabiliiter versatum esse! Hæc enim studia imprimis adolescentibus aditum ad altiora Musarum sacra aperiunt: hæc ipsos demùm ad Jurisprudentie et Artis Mediceæ præcepta rectè percipienda idoneos faciunt: hæc denique prohibent, ne teneræ juvenum mentes harum doctrinarum ponderè et gravitate obruantur. Atque hoc jam illis dictum sit, quos hæc parùm curare, et quoslibet ad quaslibet doctrinarum scholas nimis citò aditum concedere; atque semidoctis adeò juvenibus gradus Academicos conferre, audio.
Porrò autem, quum maximi intersit famæ Universitatis, ut bona institutionis disciplinâ sua inconcussa maneat, et nominis celebritatem adipiscatur, sed Lingua Latina, quà olim sola in omnibus scientiarum partibus Professores utebantur, jam per quatuor fere lustra in somnum profundum apud nos delapsa sit: fortasse nonnemo quæret, an adhucdum expediât, quemadmodùm olim
fortè expediterit, ut prælectiones Latino sermone habeantur?
Mirantur sanè hodiè quidam, quod olim nulli mirati essent, legibus scilicet Universitas id negotii omnibus fere Professoribus datum esse, ut in lectionibus habendis, nullo aliò, nisi Latino, sermone uterentur; quum tamen pauciora hodièque in patriâ nostrâ hoc sermone scripta opera edantur, et in Angliæ, Galliæ et Germaniæ ple-risque Academiis, è quibus tot et tanti viri proveniunt, Professores vernaculo sermone docere soleant. Hæc et ejusmodi alia, speciosa magis quàm vera nonnulli boni homines in medium afferunt.
Sed cum his controversiam inire inutile duco, quum nobis sufficiere debeat lata Lex regia, quà cautum est, ut Latinus sermo Academiarum unicus et proprius habendus sit. Neque etiam necesse erit, hoc loco juvenes admonere, ut illius cognitionem sibi acquirant, siquidem nemo illorum ex Régio decreto ad altiores Scientias in posterum admittendus erit, nisi qui illius sermonis scientia probè imbutus sit.
Ast objicet fortè quis: discipuli quidem, studiis humanioribus peractis, ad graviores Scientias descendas progredientes, Latini sermonis satis periti erunt; verum vos, Professores recèns creati, qui jam per multos deinceps annos Latinitatis oblití estis, quomodo vos veterum scriptorum orationis puritatem et elegantiam assequi poteritis? Vos, qui plurimorum recentiora opera Latina ne intelligere quidem mihi amplius videmini? Lubens concedo, ô bone! multos hodieque libros tám inficeto, duro, contorto et tot barbaris vocabulis referto sermone conscriptos in lucem prodire, ut vix à Latini sermonis peritissimis viris intelligantur,
nendum à nobis, qui illius linguae suis numeris absolutam cognitionem, non nisi diurno usu acquirendam, adepti non sumus. Præterea probescio, paucos modo reperiri, qui auream illam Veterum eloquentiam aliquâ ex parte assequantur, et pauciores etiam, qui illam imitari queant. Sed minimè inde mihi videtur sequi, Latini sermonis usum ideo in Academiis deserendum esse, quod multum ab antiquorum elegantiâ oratio nostra distet. Nos præcepta Latini sermonis non damus: nos illius proprietates et veneres non tradimus: hæc provincia sigillatim Professori Linguæ Latinæ mandata est. Nos illo tantum utimur tanquam instrumento, quo doctrinarum nostrarum præcepta cum juventute, illorum discendorum cupidâ, communicemus. Nobis igitur, utpotè magis ad res quam ad singula verba spectantibus, jam sufficiat, ita perspicuè et ad juvenem captum accommodatè loqui posse, ut ab ipsis modò intelligamur. Habent præterea singulæ artes et doctrinæ tot sibi propria vocabula, quæ frustrâ in scriptis Veterum quasi-veris, attamen quæ jus Latii, ut ita dicam, accepisse quodammodo dici possunt.
Quinetiam, etsi nos sermo aut Gallicus, aut vernaculus magis, quàm Latinus, familiaris est, tamen multis de caussis utile nobis erit, Latinum sermonem in scholis nostris retinere. Nonne nobilissima illa lingua jam nimis diù neglecta est? Profecto sanè. Jam si diutius negligeretur, nonne verendum esset, ne cuncta per universum Regnum culta Literarum Humaniorum studia primùm in deteriorem etiam conditionem delapsura, et deinde penitus interitura essent? Id luce clarius mihi esse videtur. Nonne præterea usu edocti scimus, consuetudinem, quæ sub Gallorum imperio invaluerat, Scientias sermone patrio docendi, et
juvenes vix primis Literarum studiis imbatos ad honores Academicos obtinendos recipiendi, studiorum cursum quidem brevirem et specie facilorem reddidisse, sed ipsas doctrinas ex isto instituto parum incrementi, immo multum detrimenti accepisse? Denique, ne longior sim, Latino sermone in desuetudinem magis etiam abeunte, omnino periculum erit, ne nova non modo in omni doctrinarum genere inventa intra limites regionis, ubi primum inveniuntur, omnino cohibeantur, verum etiam sagacissimi alioquin discipuli, tam Anglorum quam Hibernorum, tam Gallorum quam Germanorum, atque adeo multorum civium Batavorum continuo aut dimittendi, aut ipsi sponte ab Academiâ nostrâ abituri sint.
Hæc et plures hujus generis aliæ rationes, quarum enumerationem temporis brevitate coactus silentio prætereo, sufficere mihi videntur ad probandum, sine communi doctorum linguâ, per universam Literarum rempublicam intellectâ, Scientias et Artes elegantiores in renascentibus Universitatibus verè florere non posse.
Neque adeo fortasse deerunt nonnulli, Academiæ nostræ ceteroquo perstudiosi, qui quaerant, an non metuendum sit, ne, tribus in Meridionalibus Belgii partibus constitutis Academiis, eruditi Professores nobis defuturi sint, et ex illorum inopia exoriturâ sint incommoda, quæ efficiant, ut hic doctrinarum studium vacillare, illic languere, et ubivis brevi omnino interire incipiat? Fateor quidem omnium rerum majoris momenti initia plerumqùe vitiis quibusdam laborare, quoniam, ut ait Cicero, nihil simul inventum et perfectum est; neque omnino ausim negare, hanc trium Academiârum ordinationem nullis impedimentis initio obnoxiam futuram esse: sed simul
etiam credo et præ me fero, illa obstacula nec magni momenti, nec longi temporis fore. Quoniam enim docendi conditio multò honestior, quàm nuper erat, nunc facta est: non modò hoc beneficio Professorum ardor et industria in dies stimulabitur, ipsorumque studii assiduitate doctrinæ denuò reviviscent, et lætius succrescent, verùm etiam sperare nobis licebit, fore, ut uberior proventus virorum in omni doctrinarum genere excellentium rursùs sensim in his patriæ regionibus exoriatur. Vincent omnia labor improbus et optimi Regis in bonum publicum suprema voluntas.
Neque æquitati Regiae non conveniebat (ut aliquid etiam de Academiarum ternario numero dicam) in his regionibus tres Academias constituire, quum totidem in septentrionalibus Provinciis ordinari jam anteà decrevisset. Studuit utrique patriæ partì æqualiter prodesse.
Præterea videtur mihi Rex non inscius fuisse, hác ratione honestam et nobilem æmulationem exoriri debere, cujus acri stimulo optima quæque ingenia suscitantur, et omnis torpor, negligentia et socordia ex animis docentium pariter atque discentium evanescere solent. Fac enim, Regem tantummodò unam constituisse Academiam, quid nobis tunc sperandum, aut metuendum fuissest? Præteriti temporis experientia nos hoc abundè docuit. Nonne quam una tantùm per plures annos Academia adesset, in quâ numerosa juventus docebatur, tam Jurisprudentiæ, quàm Artis Medicae studia adeò languida facta sunt, ut parùm abesset, quin omne pristinum decus amitterent? Credite igitur mihi, Auditores! nihil in posterum respublica mali, tribus constitutis Academiis, experietur. Valebunt apud nos famæ, honoris et officiorum sensus: valebunt, ut oratoris
Romani verbis utar, civium sententiae, in quibus
sama nostra pendet: valebit acris Curatorum vigi-
lantia, sub quorum oculis et tutela Scientias doce-
bimus: valebit severa ipsius Universitatis dis-
ciplina, qua omnis ejus salus nitetur: ac denique
certissime et maximè valebunt grati ac memoris
animi sensus, intima ac religiosa veneratione
perfusi erga Regem, qui unâ publicae utilitatis
salute compulsum, tam singulari in nos omnes
beneficium contulit.
Itaque quod ad Universitatis stabilitatem atti-
net, Auditores! his validis rationibus jam confidite:
stabit illa firma; atque æqua Principis volun-
tate stabit illa, ut maximè salutare Principis opus,
nequiquam vociferantibus almæ Academiae nostræ
adversariis, nequiquam Regio beneficio insidias
struentibus malevolis. Tales fuerunt semper,
Auditores! qui propriis commodis unicè intenti,
aliorum immemores sibi solis studerent: qui,
dum ipsis res in contraria vergerent, omnia ca-
jumnis pervertere auderent, cives in cives, et hos
in Regem armare non formidarent. Verum et
errores et mendaciorum nebulæ victricis veri-
tatis luce dispellentur.
Etenim dubitari non licet, quin paternus Wil-
helmi amor erga cives, et virtutes ejus Regiæ
effecturæ sint, ut omnes difficultates, nostro recens
constituto Regno huc usque impendentes, mox fel-
liciter evanescant. A longissimis enim jam indè
temporibus Principum Nassavicorum virtutes nobis
notæ sunt. Atque si, quod legibus humanæ natu-
rae, ut plurimum, consentaneum est, ut parentes
in prole, non vultu tantum et corporis formâ,
sed etiam indole et virtutibus, reviviscant; non
mirabimur hodie, Nassavicum stirpem, quæ olim
in Belgio floruit, justam, humanam et bellicosam,
eamdem hodie post trecentos annos produxisse
Justitiae amantem Regem, et fortem belli Ducem,
PRINCIPEM HEREDITARIUM: cujus heroica virtus
jam praesalare increvit, postquam ille in ultimo ter-
ribili prælio, praesente toto exercitu, primus ap-
parens, et juvenili ardore moræ impatiens, rectâ
viâ in hostem irruit, et summo impetu ipsius
manibus victoriae palmam eripuit, atque ejusmodi
quidem, quæ toti Belgio libertatem, atque Eu-
ropæ pacem reddidit, et dilectissimo Principi
immortale nomen peperit.
Sed quemadmodum Principis, cui patria tan-
tum debet, virtutes bellicas alii jam Oratores:
iique majori eloquentiâ præditi, summis laudibus
extulerunt, et in posterum fortasse magis etiam
extollent; sic munificentiam Regis, ærarii opes
non ad saturandam ambitionem, sed ad promo-
vendam Reipublicæ salutem et veram civium feli-
citatem impendentis, gratus omnium bonorum
civium amor latè agnoscit, semperque in memo-
riâ retinebit. Verûm quanta commoditas ex Aca-
demiarum scholis in Rempublicam reditura sit,
et utrum illæ rectè, an verò secùs, in Belgio
collocatae sint, id hi potissimum dijudicabunt,
qui præteriti temporis, quo longâ bellorum serie
studia in patriâ nostrâ, tamquam in inculto et
deserto agro penitus contemta jacuerunt, haud
immemores erunt.
Jam verò novissimam et præcipuam sermonis
nostrí partem assecuti, animos nostros quasi in
unum colligamus, ut, quantùm grati animi sensu
valeamus, dignas gratias agamus WILHELMO I°,
hujus jamjam nascentis Academiae beneficio con-
ditori, quem liberalium artium et eruditionis pu-
blicæ studio ita captum et delectatum videmus,
ut, licet variis undique emergentibus curis veluti
suffusus huèusquè fuerit, nihilò seciùs tamen ad Academiarum ordinationem celeriter animum adverterit. Regis benevolentìâ singulari hodiè Belgicæ juventuti aperitur via, per quam, modò velit, procedere, et ad summos honorum gradus pervenire potest. Hodiè nostræ Provinciae, et præcipùè huic Gandavensium civitati, accedit novum decus et ornamentum, scaturitque novus ipsi prosperitatis fons, solemniter reseratis et in publicum effusis omnium Scientiarum, etiam Transcendentalium, uti vocantur, rivis.
Enitimini nunc jam Vos igitur singuli bonarum artium et doctrinarum Professores, ut summà curà et diligentìâ discipulos vestros non nisi ipsis in posterum utilia doceatis. Operam date, ut ex Academiâ nostrâ prodeant viri juvenes, qui patriæ aliquandò prodesse, et literati Belgii gloriam undiqueversùs propagare queant!
Quem deniquè, ut vela contraham, non commoveant huic orbe hodiè tam liberaliter concessa beneficia? Nonne unusquisque civis Gandavensis ex animi sententiâ maximas Regi pro collatis in ipsos beneficiis gratias aget? Quotquot igitur adestis, ad unum omnes, quæso, exemplum meum sequamini, et mecum sonorà voce acclametis; Diù vivat atque sospes et incolumis nobis maneant Rex noster, Wilhelmus I, ipsiusque Familia Regia! DIXI.
FIN.
|
92a2f9d5-4cbf-45c0-8a19-94f5ba49554c
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/fra_Latn/train
|
finepdfs
|
fra_Latn
| 209,234
|
News Releases
Departures And Audi Reimagine In-Book Advertising With Innovative, First-Of-Its-Kind User-Activated Ad In November/December Issue
Exclusive Four-Page Insert Invites Readers to Interact with Audi OLED Lighting on the All-New Audi A8 Sedan
HERNDON, Va. and NEW YORK, Nov. 6, 2018 /PRNewswire/ -- Departures®, the luxury brand published by Meredith Corporation exclusively for American Express Platinum Card Members, in partnership with Audi of America, is unveiling an exclusive print advertisement in the November/December issue, featuring a user experience that emulates a premium feature of the all-new Audi A8.
The interactive in-book experience provides the reader with a key fob that animates organic light-emitting diode (OLED) taillights on a virtual Audi A8 when the page is opened for the first time. It can then be activated either by closing and reopening the pages or with the key fob. Locking and unlocking the all-new 2019 vehicle becomes a unique event as the lights animate to greet the driver. Watch how it works here.
The insert represents the authentic lighting technology being used by Audi for its A8 vehicle.
"The all-new Audi A8 marks a next generation for Audi lighting design, which is why we wanted a thoughtful and tech-forward approach to our print advertising," said Loren Angelo, Vice President, Marketing, Audi of America. "The ad is more than a stunning visual; it's a limited-edition experience that we hope will intrigue Departures readers and Audi fans who are consistently on the go. We wanted to create something so impactful that it would naturally get those readers' attention."
This is the first print execution of its kind for Departures. The breakthrough Audi A8 creative will be distributed to 25,000 targeted Departures readers in the November/December issue.
"We're proud to partner with Audi on this extraordinary, show-stopping print execution that provides our sophisticated readers with this rare and imaginative introduction to the class and exhilaration of the new Audi A8," said Giulio Capua, Vice President and Publisher, Departures. "We're pleased to provide Audi the access to our proven high-spending audience, including the fastest growing audience of young affluents, who are seeking one-of-a-kind luxury experiences."
The technology behind the print ad was created by Structural Graphics, a pioneer in the dimensional print marketing industry. Structural Graphics developed a record-breaking number of LEDs to mimic the Audi A8's unique lighting design animation. The company also produced the remote control faux key fob that Departures readers will use to trigger the display lights – a one-of-a-kind experience that has never been done before.
The technology used to produce the insert was paired with art from Audi's brand and creative agency,
Venables Bell & Partners, to reinforce the elegant exterior styling of the all-new Audi A8.
The all-new 2019 A8 is the first production execution of the all-new premium Audi design language derived from Design Chief Mark Lichte's Prologue concept, which is founded in state-of-the-art exterior lighting and proportional design.
ABOUT THE ALL-NEW 2019 A8
The exterior lighting is state-of-the-art on the A8, particularly when equipped with the available HD Matrix design and rear lamps with OLED technology, further cementing Audi lighting leadership. The available OLED taillight lighting technology on the 2019 A8 results in a uniform and precise light that doesn't cast harsh shadows or require reflectors. Visually, both taillights continue the horizontal architecture from the front of the vehicle, contributing to homogenous aesthetic. When the Audi A8 is locked or unlocked, the available OLED taillight animation sequence activates with two parallel loops stretching horizontally across the trunk lid. When the driver signals their intent to change lanes, the standard dynamic turn signals illuminate from the inside out to help create awareness for drivers following the A8.
http://media.audiusa.com/models/a8
ABOUT AUDI OF AMERICA
Audi of America, Inc. and its U.S. dealers offer a full line of German-engineered luxury vehicles. The Audi Group is among the most successful luxury automotive brands globally. In 2016, AUDI AG delivered about 1.871 million Audi automobiles and broke all-time company sales records for the seventh straight year in the U.S. Visit audiusa.com or media.audiusa.com for more information regarding Audi vehicles and business topics.
ABOUT DEPARTURES
Departures®, the leading voice of luxury and experiences, is published by Meredith Corporation for American Express Platinum Card® Members. Departures is published seven times a year, publishes Departures Home + Design biannually and has 18 international editions. Centurion® is published bi-annually for Centurion Members.
SOURCE Departures
For further information: Jill Davison, Meredith Corporation, 212-522-0105, email@example.com, OR Genesa Garbarino, PMK-BNC, 310-854-4873, firstname.lastname@example.org
|
<urn:uuid:c4ea5010-6a17-4560-9759-3a6c19315e1a>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/eng_Latn/train
|
finepdfs
|
eng_Latn
| 5,038
|
Rovdyrangrep – en fare for bondens mentale helse?
Forfatter Øivind Løken, FKT-prosjektet
Sammendrag
Den psykiske belastningen ved å få rovdyrangrep i saueflokken har det ikke vært snakket så mye om. Heldigvis er det en trend, både i landbruket og i samfunnet for øvrig, med mer åpenhet rundt vår psykiske helse og hva som kan gjøres når det butter i mot.
Publisert 2014
Referanse Sau og Geit nr. 2/2014
Utskriftsdato 20.05.2019 www.fag.nsg.no
Denne artikkelen finnes i Norsk Sau og Geit sin fagdatabase på Internett, www.fag.nsg.no
Rovdyrangrep – en fare for bondens mentale helse?
Den psykiske belastningen ved å få rovdyrangrep i saueflokken har det ikke vært snakket så mye om. Heldigvis er det en trend, både i landbruket og i samfunnet for øvrig, med mer åpenhet rundt vår psykiske helse og hva som kan gjøres når det butter i mot.
Å få rovdyrangrep i saueflokken er en belastning på flere måter. Det medfører merarbeid i form av behov for økt tilsyn for å få kontroll på skadde og døde dyr, rovviltkontakten i SNO må kontaktes og være med ut for å dokumentere skaden, skadefellings søknader må skrives og dialog med fylkesmann og skadefellingslag må opprettes, etc. Alt ekstraarbeid som følger med er en belastning i seg selv, men det som for mange oppleves som det aller tyngste er den psykiske påkjenningen. Som mennesker reagerer vi alle forskjellig, men når man plutselig står oppe i et ulveangrep med mange titalls drepte og skadde dyr er de færreste uberørt. Uansett om man har et godt nettverk rundt seg i form av familie, yrkesbrødre, beitelag eller andre som man kan snakke med og ha som støtte i slike situasjoner, så er det
SPENMAX – de grønne styrkedråpene jurbetennelse eller andre problemer?
For gris , sau og melkekyr
* Tar de fleste betennelses problemer.
* Ca. kr 100,- pr. behandling.
* Mange fornøyde brukere i norsk landbruk.
* 20 års forskning.
* 100% naturprodukt.
1 fl. kun kr 750,- eks mva/frakt (nok til 8-10 behandlinger). Kjøp 2 fl. og få en gratis!
Spenmax – de foredlede dråper for dyr og mennesker fra naturens eget spisskammer.
Tlf. 37 04 49 44/ 930 50 175. Se ellers på: www.spenmax.no og www.urtemax.no
Fra nettsiden godtbondevett.no viktig at man tar slike belastninger på alvor. Vi har alle en psykisk helse og den er minst like viktig som den fysiske helsen for at hver og en av oss skal ha det bra. Ifølge Rådet for psykisk helse vil halvparten av oss oppleve at den psykiske helsa utfordres og 1 av 5 opplever psykiske lidelser i løpet av livet. Definisjonen på psykisk lidelse er når symptombelastningen blir så stor at det kan stilles en diagnose. Heldigvis har det blitt mer fokus og åpenhet rundt dette temaet og det gjelder også landbruket. I 2013 ble nettsiden www.godtbondevett.no lansert. Dette er et samarbeid mellom Norges Bondelag, Norsk Bonde- og Småbrukarlag og Landbrukets HMS-tjeneste og er en nettside om psykisk helse i landbruket. Her kan man lese om hvilke grep som kan gjøre en forskjell i hverdagen. Hva gjør jeg dersom jeg kjenner noen som sliter? Hvilke ressurser finnes i hjelpeapparatet? På siden ligger også en rekke videoer med intervjuer av bønder som har erfaringer med hvilke signaler som kan komme når den psykiske helsen skranter og det er mange gode råd for å komme seg på fote igjen.
Møteserie om psykisk helse i 2014
I forlengelsen av dette arbeidet plan legges det i 2014 en møteserie om psykisk helse i landbruket i regi av de tre nevnte organisasjoner og instanser. Møteserien som har blitt kalt «Bonde i med- og motgang» skal formidle infomateriell om bl.a.; godt bondevett, øke kunnskapen i bondens nettverk og jobbe for gode rutiner i organisasjon ene. Bakgrunnen for at det nå settes særlig fokus på psykisk helse i land bruket, er blant annet at flere dyre tragedier har vist at bonden samtidig har hatt psykiske utfordringer. Når det gjelder dyretragediene så kan det være en utfordring å fange opp disse før det er for sent og den totale krisa er et faktum. Rovdyrangrep på beitedyr er slik sett mer fremme i lyset og kanskje mer kjent for flere enn bonden selv, enn problemer i driftsformer hvor dyra står i fjøset hele året. Uavhengig av driftsform er det viktig å jobbe for å senke terskelen for at folk ber om hjelp når de merker at de ikke lenger er i stand til å følge opp dyreholdet som man bør – uansett årsak. Dersom det i slike tilfeller vil bli lettere å be om hjelp eller at man blir oppfordret til å søke hjelp, vil dette, i tillegg til å være et viktig bidrag for å hindre dyretragedier, også være positivt for den mentale helsen til bonden.
Når det er sagt skal vi være forsiktige med å generalisere og å sette likhetstegn mellom psykisk slitasje og alle tilfeller av manglende ivaretakelse av dyra i et dyrehold. Det er dyrehold som drives på en dyrevelferdsmessig sub-optimal måte, uten at dette nødvendigvis skyldes psykiske utfordringer hos dyreholder eller andre forhold som bonden rår over. Rovvilt i beite områdene er et godt eksempel på forhold som er utenfor saueeiers kontroll. Og selvsagt er det mange bønder som har stått i situasjoner som har vært tøffe psykisk uten at det går utover hverken dyreholdet eller helsen på lengre sikt. Likevel er det viktig å senke terskelen både for å snakke om temaet og for å be om hjelp, slik at man kan fange opp de som har behov for en håndsrekning eller noen å prate med. Man skal vite at det finnes et hjelpeapparat og vi har i tillegg alle et ansvar for vår felles helse – både i landbruket og samfunnet ellers.
Av Øivind Løken FKT-prosjektet
Innredning, lettgrinder og sorteringsutstyr
Norum «Islandshekk», innredning med oppdelt / langs gående eteåpning. «Gullsøya» rør- og nettinggrinder i mange varianter som er lettvindt i lamminga, sortering og kraftfôrtildeling.
Selges også hos: Ål Kjøpelag, 3570 Ål. Tlf. 32 08 10 86. Geir Engebretsen 3534, Sokna. Tlf. 95 27 92 08.
Vi leverer: Strekkmetall, løst / på ramme
* Premium plastrister • Glas og dører (tre og pvc)
* Plastplater, våtromsplater, epoxybelegg etc.
* Thoro mørtelprodukter for rep. • Ventilasjonsutstyr
* Drikkeutstyr, «blårør» og kobl.deler
Grobakken Landmek A/S Knut Bergene
Strekkmetall til sau - fra Norges eneste produsent
2943 Rogne - Tlf. 47 04 70 70 - e-post: firstname.lastname@example.org Heimeside: www.groland.no
|
<urn:uuid:b0c5944b-94bf-4ed4-b0ab-fc4bfd6b9032>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/nob_Latn/train
|
finepdfs
|
nob_Latn
| 6,276
|
1. Έστω δοσμένος κύκλος (Ο, R) και σημείο Α στο εξωτερικό του κύκλου. Από το Α φέρουμε την εφαπτόμενη ΑΤ και την τέμνουσα ΑΒΓ.
Να αποδειχθεί ότι \( \frac{AB}{AG} = \frac{TB^2}{TG^2} \).
Λύση
\[ \hat{A} \text{ κοινή και } \hat{T}_1 = \hat{T} \quad \Rightarrow \]
τρ.ΑΒΤ όμοιο τρ.ΑΤΓ ⇒
\[ \frac{TB}{TG} = \frac{TA}{AG} = \frac{AB}{TA} \quad (1) \quad \Rightarrow \]
\[ \frac{TB^2}{TG^2} = \frac{TA^2}{AG^2} \quad \Rightarrow \quad \frac{TB^2}{TG^2} = \frac{TA}{AG} \cdot \frac{TA}{AG} \quad (1) \]
\[ \frac{TB^2}{TG^2} = \frac{TA}{AG} \cdot \frac{AB}{TA} \quad \Rightarrow \quad \frac{TB^2}{TG^2} = \frac{AB}{AG} \]
2. Από σημείο Α φέρουμε τις εφαπτόμενες ΑΒ και ΑΓ κύκλου (Ο, R) και τυχαία τέμνουσα ΑΔΕ. Να αποδειχθεί ότι \( \overline{BA} \cdot \overline{GE} = \overline{BE} \cdot \overline{GD} \).
Λύση
\[ \hat{A}_1 \text{ κοινή και } \hat{B}_1 = \hat{E}_1 \quad \Rightarrow \]
τρ.ΑΔΒ όμοιο του τρ.ΑΒΕ ⇒
\[ \frac{BD}{BE} = \frac{AD}{AB} = \frac{AB}{AE} \quad (1) \]
\[ \hat{A}_2 \text{ κοινή και } \hat{E}_2 = \hat{G}_2 \quad \Rightarrow \quad \text{τρ.ΑΔΓ όμοιο του τρ.ΑΓΕ} \]
\[ \frac{GD}{GE} = \frac{AD}{AG} = \frac{AG}{AE} \quad (2) \]
Επειδή, όμως \( AB = AG \), από τις (1), (2) ⇒ \( \frac{BD}{BE} = \frac{GD}{GE} \)
3.
Αν Ε, Ζ είναι οι προβολές των κορυφών Β, Γ ενός τριγώνου ΑΒΓ
(με \( \beta \neq \gamma \)) στη διχοτόμο του ΑΔ, να αποδείξετε ότι τα Ε, Ζ είναι συζύγη
αρμονικά των Α, Δ.
Λύση
Θα αποδείξουμε ότι \( \frac{AE}{AZ} = \frac{\Delta E}{\Delta Z} \)
τρ.ΑΕΒ όμοιο του τρ.ΑΖΓ \( \Rightarrow \) \( \frac{AE}{AZ} = \frac{BE}{ΓZ} \)
τρ.ΔΕΒ όμοιο του τρ.ΔΖΓ \( \Rightarrow \) \( \frac{\Delta E}{ΔZ} = \frac{BE}{ΓZ} \)
Άρα \( \frac{AE}{AZ} = \frac{\Delta E}{ΔZ} \)
4.
Σε κάθε παραλληλόγραμμο ΑΒΓΔ να αποδείχθει ότι οι αποστάσεις τυχαίου σημείου
της διαγωνίου ΑΓ από τις πλευρές ΑΒ και ΑΔ είναι αντιστρόφως ανάλογες προς
τις πλευρές αυτές.
Λύση
Θα αποδείξουμε ότι \( \frac{KZ}{KH} = \frac{ΔA}{AB} \)
Φέρουμε \( ΓΘ \perp AB \) και \( ΓΙ \perp AD \)
\( KZ \parallel ΓΘ \Rightarrow \frac{KZ}{ΓΘ} = \frac{AK}{ΔΓ} \Rightarrow KZ = ΓΘ \frac{AK}{ΔΓ} \)
\( KH \parallel ΓΙ \Rightarrow \frac{KH}{ΓΙ} = \frac{AK}{ΔΓ} \Rightarrow KH = ΓΙ \frac{AK}{ΔΓ} \)
Διαιρούμε κατά μέλη και έχουμε \( \frac{KZ}{KH} = \frac{ΓΘ}{ΓΙ} \quad (1) \)
Τρ.ΓΘΒ όμοιο του τρ.ΓΙΔ \( \Rightarrow \) \( \frac{ΓΘ}{ΓΙ} = \frac{ΓΒ}{ΓΔ} = \frac{ΔA}{AB} \quad (2) \)
Από τις (1), (2) \( \Rightarrow \frac{KZ}{KH} = \frac{ΔA}{AB} \)
5.
Αν Μ τυχαίο σημείο κύκλου (Ο, R), να αποδείξετε ότι:
i) η απόσταση d του M από χορδή AB του κύκλου είναι \( d = \frac{MA \cdot MB}{2R} \),
ii) η απόσταση d' του M από την εφαπτομένη σε τυχαίο σημείο A του κύκλου είναι \( d' = \frac{MA^2}{2R} \),
iii) αν d, d₁, d₂ οι αποστάσεις του M από μία χορδή ΓΔ του κύκλου και από τις εφαπτόμενες στα Γ, Δ αντίστοιχα, τότε \( d^2 = d_1 \cdot d_2 \).
Λύση
i)
Δημιουργούμε το τμήμα 2R φέροντας τη διάμετρο ΜΛ. Τότε \( \overline{MB} \perp \overline{LA} \).
Αρκεί να αποδείξουμε ότι \( \frac{MK}{MA} = \frac{MB}{ML} \),
ή ότι τρ.ΜΚΑ όμοιο του τρ.ΜΒΑ.
Αυτό ισχύει, αφού είναι ορθογώνια και έχουν \( \hat{A} = \hat{A} \)
(εγγεγραμμένες που βρίσκουν στο ίδιο τόξο).
ii)
Δημιουργούμε το τμήμα 2R φέροντας τη διάμετρο ΜΛ. Τότε \( \overline{MB} \perp \overline{LA} \).
Αρκεί να αποδείξουμε ότι \( \frac{MK}{MA} = \frac{MA}{ML} \),
ή ότι τρ.ΜΚΑ όμοιο του τρ.ΜΑΛ.
Αυτό ισχύει, αφού είναι ορθογώνια και έχουν \( \hat{A}_1 = \hat{A} \)
(εγγεγραμμένη – υπό χορδής και εφαπτομένης)
iii)
\[ i) \Rightarrow d = \frac{MG \cdot MD}{2R} \Rightarrow d^2 = \frac{MG^2 \cdot MD^2}{4R^2} \quad (1) \]
\[ ii) \Rightarrow d_1 = \frac{MG^2}{2R} \text{ και } d_2 = \frac{MD^2}{2R} \]
Άρα \( d_1 \cdot d_2 = \frac{MG^2 \cdot MD^2}{4R^2} \quad (2) \)
(1) και (2) \( \Rightarrow d^2 = d_1 \cdot d_2 \).
6. Θεώρημα Πτολεμαίου: Σε κάθε εγγύραμμο τετράπλευρο το άθροισμα των γινομένων των απέναντι πλευρών είναι ίσο με το γινόμενο των διαγωνίων.
Λύση
Θεωρούμε σημείο $K$ της $\Delta B$, ώστε $\hat{A}_1 = \hat{A}_2$. Επειδή είναι και $\hat{A}_1 = \hat{G}_1$, θα έχουμε
$\text{tr.} KAD$ όμοιο του $\text{tr.} BAG \Rightarrow \frac{AD}{AG} = \frac{KD}{BG} \Rightarrow$
$AD \cdot BG = AG \cdot KD \quad (1)$
$\hat{A}_1 = \hat{A}_2 \Rightarrow \hat{A}_1 + \hat{A}_3 = \hat{A}_2 + \hat{A}_3$
Επειδή είναι και $\hat{G}_2 = \hat{B}_1$, θα έχουμε
$\text{tr.} ADG$ όμοιο του $\text{tr.} AKB \Rightarrow \frac{AB}{AG} = \frac{KB}{DG} \Rightarrow$
$AB \cdot DG = AG \cdot KB \quad (2)$
$(1) + (2) \Rightarrow AD \cdot BG + AB \cdot DG = AG \cdot KD + AG \cdot KB \Rightarrow$
$AD \cdot BG + AB \cdot DG = AG (KD + KB) \Rightarrow$
$AD \cdot BG + AB \cdot DG = AG \cdot BD$
|
<urn:uuid:4ced4687-5322-4f95-a803-bf006e271b5b>
|
HuggingFaceFW/finepdfs/tree/main/data/ell_Grek/train
|
finepdfs
|
ell_Grek
| 4,630
|
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.